.
Projekt Měření a řízení výkonnosti klastrů byl podpořen Grantovou agenturou ČR, reg. č. projektu 402/06/1526
DOTAZNÍK PRO MANAGEMENT KLASTRŮ V ČR -
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ČÁST I ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY KLASTRU Průzkumu se zúčastnilo celkem 20 klastrů působících na území České republiky:
Plastikářský klastr
Envicrack - klastr obnovitelných zdrojů energie
Omnipack - Klastr výrobců obalů
Nanomedic
Český klastr nástaveb
Clutex - klastr technické textílie
Water Treatment Aliance
Moravskoslezský strojírenský klastr
CEITEC Cluster - bioinformatics
Moravskoslezský automobilový klastr
CGC-Czech Glass Cluster
Moravskoslezský dřevařský klastr
Stavební klastr Ostrava
IT Cluster
Klastr přesného strojírenství Vysočina
Klastr českých nábytkářů
Hydrogen - CZ
Ekogen
Czech Stone Cluster
Český nanotechnologický klastr
přípojných
Regionální příslušnost klastrů je znázorněna na následujícím obrázku: 5%
5%
5%
15%
15%
10% 10% 35% Zlínský kraj
Královéhradecký kraj
Olomoucký kraj
Liberecký kraj
Moravskoslezský kraj Jihočeský kraj
Jihomoravský kraj Kraj Vysočina
vozidel
a
1. Převládající oborové zaměření Z hlediska oborového zaměření je největší zastoupení klastrů ze zpracovatelského průmyslu, který tvoří 55 %. Významné zastoupení (30 %) mají i klastry působící v oblasti výzkumu a aplikace nových technologií (nanotechnologie, biotechnologie, energetický průmysl). Z klastrů, které se zúčastnily výzkumu jich 60 % působí v „tradičních“ oborech a 40 % v oborech „nových“.
2. Vznik klastru (rok) Klastry v ČR jsou velmi mladé, tři čtvrtiny klastrů ve vzorku vznikly v roce 2006. Ostatní klastry vznikly v roce 2005, jeden dokonce až v roce letošním. Nejstarším klastrem je Moravskoslezský strojírenský klastr, který vznikl již v roce 2003. 5%
5% 0%
15%
75%
Rok 2003
Rok 2004
Rok 2006
Rok 2007
Rok 2005
3. Počet firem v klastru a)
Počet velkých firem (více než 250 zaměstnanců)
b)
Počet středních firem (50 – 250 zaměstnanců)
c)
Počet malých firem (10 – 49 zaměstnanců)
d)
Počet mikrofirem (1 – 9 zaměstnanců)
2004
2005
2006
_____
_____
_____
_____
_____
_____
_____
_____
_____
_____
_____
_____
Klastry v ČR mají nejčastěji 16 až 25 členů. Z hlediska počtu členů je největším klastrem v ČR Moravskoslezský strojírenský klastr. Klastry v ČR však v současné době vznikají nebo jsou v raném stádiu rozvoje. Počty jejich členů tedy velmi kolísají, ale zpravidla mají rostoucí tendenci.
Velikost klastrů z hlediska členské základny podrobněji popisuje následující obrázek: 20%
30%
50%
Méně než 15 členů
15 – 25 členů
Více než 25 členů
Následující obrázek ukazuje rozdělení členských firem klastru dle jejich velikosti v roce 2006: 23%
11%
32% 34% Velké firmy (více než 250 zam.)
Střední firmy (50 - 250 zam.)
Malé firmy (10 - 49 zam.)
Mikrofirmy (1 - 9 zam.)
4. Právní forma klastru Všechny klastry v ČR mají svoji právní formu. Nejrozšířenější právní formou je občanské sdružení (téměř polovina případů) a družstvo (třetina případů). Využívanou právní formou je i zájmové sdružení právnických osob a v jednom případě i forma akciové společnosti. 5. Firmy se zahraničním vlastníkem / multinacionální firmy v klastru ANO
NE
55 % klastrů má mezi členy firmy se zahraničním vlastníkem nebo multinacionální firmy. V průměru manažeři klastrů nepovažují přítomnost těchto firem na příliš významný faktor rozvoje klastru. Ti manažeři klastrů, kteří přítomnost takových firem v klastru za důležitou považují, tyto firmy ve svém klastru ve skutečnosti i mají. 6. Dominantní firma(y) v klastru ANO
NE
U poloviny českých klastrů dominantní firma přítomna je, u poloviny není. Přítomnost dominantní firmy považuje 60 % manažerů za nevýznamný faktor pro rozvoj klastru. Postoj manažerů poměrně významně souvisí se situací (realitou) v jejich klastru.
7. Charakter trhů, na kterých firmy realizují své výrobky / služby a)
Převážně globální
b)
Převážně evropský
c)
Převážně národní
d)
Převážně regionální
Téměř tři čtvrtiny klastrů realizují své výrobky či služby na nadnárodních trzích. Patnáct procent klastrů působí převážně na národním trhu a menší podíl klastrů poté působí na trhu regionálním. 8. Členové a spolupracující klastru Členy klastru jsou:
Spolupracující s klastrem (ne členové):
a)
Dodavatelé surovin a energie
a) Dodavatelé surovin a energie
b)
Zpracovatelé (výrobci)
b) Zpracovatelé (výrobci)
c)
Výrobci strojů a zařízení
c) Výrobci strojů a zařízení
d)
Obchodní organizace
d) Obchodní organizace
e)
Zpracovatelé odpadů
e) Zpracovatelé odpadů
f)
Instituce poskytující služby
f) Instituce poskytující služby
g)
Výzkumné ústavy
g) Výzkumné ústavy
h)
Univerzita
h) Univerzita
i)
Jiné subjekty: _____
i)
Jiné subjekty: _____
Informace o charakteru členů klastru poskytuje následující obrázek:
Dodavatelé surovin a energie Zpracovatelé (výrobci) Výrobci strojů a zařízení Obchodní organizace Zpracovatelé odpadů Instituce poskytující služby Výzkumné ústavy Univerzita Jiné subjekty 0%
20%
40%
60%
80%
100%
Zajímavostí je, že klastry v ČR v několika případech přijaly za členy také střední školy, což souvisí s realizací cílů v oblasti lidských zdrojů.
Spolupráci se vzdělávacími institucemi považuje 75 % manažerů klastrů za velmi významnou. Výzkumný ústav je součástí téměř poloviny klastrů ve vzorku. Všichni manažeři společný výzkum a spolupráci s výzkumnou institucí označují za kritický faktor úspěšného rozvoje klastru. S klastry dále spolupracují (v případě, že nejsou členem klastru) nejčastěji univerzity, instituce poskytující služby, výzkumné ústavy a školy. 9. Co bylo primárním impulsem vzniku klastru? Aktivity klastrové iniciativy vznikly jako důsledek: a)
Vládní podpory
b)
Podpory zástupců univerzity
c)
Podpory regionální agentury
d)
Vlastní iniciativy a zájmů podniků
e)
Jiné: _____
Aktivity klastrové iniciativy vznikly nejčastěji jako důsledek vlastní iniciativy a zájmů podniků. Část klastrů byla iniciována také zástupci regionálních agentur či univerzit. Vznik klastrů v ČR je také v některých případech iniciován oborovými asociacemi.
Vládní podpora Podpora zástupců univerzity Podpora regionální agentury Vlastní iniciativa a zájem podniků Jiná možnost 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
10. Jaký je hlavní cíl (vize) klastru? K cílům klastrů v ČR patří především posílení pozice daného oboru v konkrétním regionu, posílení exportu a výkonnosti zúčastněných firem, a to zpravidla prostřednictvím aplikace nových poznatků ve výzkumu a vývoje, inovací a transferu technologií. 11. Jsou cíle a strategie klastru aktualizovány? Jak často? a)
Stále jsou platné původní cíle definované na počátku vzniku klastru
b)
Cíle jsou aktualizovány každý rok
c)
Cíle jsou aktualizovány ve střednědobém horizontu (2 – 5 let)
d)
Cíle jsou aktualizovány v dlouhodobém horizontu (více než 5 let)
Vzhledem k tomu, že klastry v ČR se nachází ve stádiu vzniku nebo raného rozvoje, jsou ve většině případů platné původní cíle definované na počátku vzniku klastru.
12. Na formulaci cílů a strategií klastru se podílí: a)
Management klastru
b)
Top-management podniků klastru
c)
Dominantní podniky
d)
Zástupci univerzity
e)
Zástupci vládní / regionální instituce
f)
Jiný subjekt, uveďte jaký: _____
Na formulaci cílů a strategií klastrů se nejčastěji podílí top-management podniků a management samotného klastru. Přibližně u poloviny klastrů se podílí také zástupci univerzit, ve čtvrtině případů zástupci dominantních podniků. Respondenti v ČR uvedli, že na formulací cílů a strategie klastru se vůbec nepodílí zástupci regionálních institucí.
Management klastru Top-management podniků klastru Dominantní podniky Zástupci univerzity Zástupci vládní / regionální instituce Jiný subjekt 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
13. Je naplňování jednotlivých cílů hodnoceno? a)
Ano, pravidelně
b)
Ano, nepravidelně
c)
Spíše ne
d)
Ne
Polovina klastrů hodnotí plnění svých cílů pravidelně a třetina nepravidelně. Čtvrtina klastrů plnění svých cílů spíše nehodnotí (prozatím).
ČÁST II AKTIVITY (SLUŽBY A SPOLEČNÉ AKCE) VAŠEHO KLASTRU 1
2
3
4
Klastr v současnosti nabízí
Klastr nenabízí, ale plánuje nabídnout v příštích letech
Klastr nenabízí, ale je v případě zájmu schopen nabídnout
Klastr nenabízí, ani neplánuje nabídnout
(Odpovědi označte křížkem.)
14. V oblasti networkingu: a)
Informační podpora (společný www portál, noviny, časopisy, zřízení informačního centra,…)
b)
Pravidelné workshopy, setkání
c)
Zprostředkování kontaktů mezi členy klastru
d)
Zprostředkování kontaktů s dodavateli nebo odběrateli
1
2
3
4
Oblast networkingu obecně patří k nejčastějším aktivitám, které české klastry provádějí. Všechny klastry odpověděly, že realizují či plánují aktivity typu informační podpora, pravidelné workshopy a setkání, zprostředkování kontaktů mezi členy klastru. 80 % klastrů také realizuje nebo plánuje zprostředkovávat kontakty s dodavateli nebo odběrateli. 15. V oblasti lidských zdrojů: a)
Pořádání společných seminářů a konferencí
b)
Společná příprava a vzdělávání zaměstnanců
c)
Spolupráce se vzdělávacími institucemi
Oblast lidských zdrojů patří k druhým nejčastějším aktivitám českých klastrů. Více než polovina klastrů spolupracuje se vzdělávacími institucemi, další klastry tuto aktivitu plánují. Téměř 90 % klastrů pořádá nebo plánuje pořádat společné semináře a konference. Polovina klastrů plánuje společně připravovat a vzdělávat zaměstnance, tři klastry již tuto aktivitu realizují. 16. V oblasti výzkumu a inovací: a)
Společný výzkum a vývoj
b)
Spolupráce s výzkumnými institucemi
c)
Inovace produktů nebo procesů
d)
Podpora spin-offs
e)
Služby inkubátoru
Všechny klastry spolupracují nebo plánují spolupracovat s výzkumnými institucemi. Více než polovina klastrů již pracuje na společných projektech v oblasti výzkumu a vývoje a většina klastrů také pracuje na inovaci produktů a procesů nebo to alespoň plánuje. Prioritou českých klastrů není podpora spin-offs, ani poskytování služeb inkubátoru.
17. V oblasti obchodní spolupráce a propagace: a)
Společný nákup
b)
Sdílená produkce
c)
Logistický management
d)
Marketingový průzkum trendů a trhů
e)
Společná účast na veletrzích
f)
Katalog výrobků a služeb členů klastru
g)
Společné logo, obchodní značka
h)
Společná reklama
i)
Elektronické tržiště
Naprostá většina klastrů má společné logo či obchodní značku a využívá společné reklamy. Téměř všechny klastry také plánují nebo realizují společnou účast na veletrzích a výstavách. Polovina klastrů také provádí marketingové průzkumy trhů a připravila společný katalog. České klastry (až na výjimky) neplánují realizovat společný nákup, sdílenou produkci, logistický management nebo elektronické tržiště. 18. Podpůrné aktivity: a)
Pomoc při přípravě a řízení projektů
b)
Benchmarking
c)
Podpůrný servis (bankovní služby, pojištění, legislativní, účetní a daňové poradenství)
Polovina klastrů poskytuje svým členům pomoc při přípravě a řízení projektů. Dvě třetiny klastrů také plánují využití benchmarkingu. Naopak většina klastrů neposkytuje svým členům další podpůrné služby. 19. V oblasti ovlivňování politik: a)
Lobování ve prospěch infrastruktury
b)
Lobování pro lepší právní předpisy
c)
Lobování ve prospěch dotací
České klastry lobují především ve prospěch dotací (tři čtvrtiny klastrů), nebo tuto aktivitu plánují. Polovina klastrů také lobuje pro lepší právní předpisy, ve prospěch infrastruktury lobuje pouze třetina klastrů. 20. Další aktivity: a)
Společné infrastrukturní investice
b)
Zajišťování finančních zdrojů (banky, venture capital,...)
Prioritou českých klastrů nejsou společné infrastrukturní investice ani zajišťování finančních zdrojů (to plánuje pouze třicet procent klastrů).
21. Vyjmenujte prosím aktivity, o které mají členové klastru největší zájem. Členové klastrů mají největší zájem o:
společnou propagaci a marketing, účast na veletrzích a výstavách
společné projekty v oblasti výzkumu, vývoje nových technologií, inovací
aktivity v oblasti lidských zdrojů (společné vzdělávání, semináře)
Členové také projevují zájem o marketingové výzkumy a odborné studie, zprostředkování obchodů, informace o dotačních programech nebo společný nákup.
22. Prosím odhadněte podíl členů klastru, kteří se na společných aktivitách podílejí: a)
Pravidelně
_____
%
b)
Příležitostně
_____
%
c)
Vůbec
_____
%
V průměru se aktivit klastrů pravidelně účastní přibližně čtyřicet procent členů, téměř stejný podíl se účastní příležitostně a asi pětina vůbec. 23. Jak
významně se následující manažeři podílejí na iniciativách vedoucích ke společným projektům? Ohodnoťte každou možnost škálou 1 – 3, kde: 1
2
3
Vůbec ne
Částečně
Významně 1
a)
Manažeři klastru
b)
Manažeři dominantních firem
c)
Manažeři malých a středních firem
d)
Manažeři regionálních institucí
2
3
U všech klastrů jsou společné aktivity výsledkem iniciativy manažerů klastru. Významně se také podílí management dominantních firem a částečně management malých a středních firem. Manažeři regionálních institucí se buď nepodílí vůbec nebo jen částečně.
Manažeři klastru Manažeři dominantních firem Manažeři malých a středních firem Manažeři regionálních institucí 0%
Významně
20%
40%
Částečně
60%
Vůbec
80%
100%
24. Spolupráce s jinými klastry: ANO
NE
Pokud ANO, uveďte v jakých oblastech.
České klastry vzájemně spolupracují především v oblasti sdílení znalostí o fungování klastrů, o jejich řízení, financování, legislativě a podmínkách využití dotačního programu. Pokud jde o klastry z příbuzných oborů, spolupracují klastry také v oblasti výzkumu a vývoje nebo aplikace inovativních technologií (např. u nanotechnologií). Některé české klastry již navázaly kontakt i s klastry v zahraničí. Spolupráce s nimi je možná v oblasti sdílení zkušeností o řízení klastrů nebo na konkrétních společných projektech, pokud tyto klastry působí ve stejných oborech.
25. Specifikujte prosím formy spolupráce Vašeho klastru s univerzitou/univerzitami: a)
Spolupráce se realizuje v oblastech:
b)
Spolupráce by dále byla možná v oblastech:
Mezi oblasti spolupráce klastrů s univerzitami nejčastěji patří:
spolupráce na projektech v oblasti výzkumu, vývoje a inovací
rozvoj lidských zdrojů (odborné semináře, …)
využití zařízení univerzity pro účely klastru (zkušebna, laboratoř, …)
sdílení odborných informací, vypracování expertních studií
Spolupráce je také možná v oblasti společné propagace nebo ovlivňování studijních programů univerzit pro potřeby praxe.
ČÁST III ŘÍZENÍ A FINANCOVÁNÍ KLASTRU 26. Jakým způsobem je klastr řízen? (více odpovědí je možných) a)
Klastr má profesionálního manažera(y)
b)
Klastr je řízen zástupci podniků
c)
Klastr je řízen zástupci univerzity nebo regionální instituce
d)
Klastr je řízen jiným způsobem
Téměř všechny klastry v ČR jsou řízeny profesionálním manažerem a polovina z nich je řízena také zástupci podniků, podrobněji viz obrázek:
Profesionální manažer Zástupci podniků Zástupci univerzity nebo regionální instituce Jiný způsob 0%
20%
40%
60%
80%
100%
27. Jaké je personální složení managementu klastru? Všechny klastry mají vlastního manažera (případně ředitele). Téměř u poloviny klastrů má manažer k dispozici asistentku. Klastry, které již realizují větší množství společných aktivit, často zaměstnávají projektové manažery na specifické činnosti. Polovina klastrů má pouze jediného zaměstnance. Tři české klastry mají pět zaměstnanců, což je maximum.
28. Celková výše rozpočtu managementu klastru v roce 2006:
_____
Výše ročního rozpočtu managementu klastru může být velmi odlišná. Většina klastrů začala působit až v průběhu roku 2006, proto přesnou výši rozpočtu za tento rok nelze stanovit. Roční rozpočet se pohybuje v rozmezí několika set tisíc korun až po maximum kolem hranice 3 mil. Kč.
29. Výše ročních členských poplatků (na jednoho člena) v roce 2006:
_____
Roční členské poplatky se zpravidla pohybují v rozmezí několika tisíc až desítek tisíc pro velké podniky. Některé klastry mají členské poplatky pouze symbolické, jeden klastr dokonce členské poplatky nevybírá vůbec. U většiny klastrů však členské podniky přispívají do rozpočtu prostřednictvím poplatků za služby, což je způsobeno daňovou uznatelností těchto nákladů.
30. Podíl financování managementu klastru: a)
Příspěvky členů klastru
_____
%
b)
Dotace z EU
_____
%
c)
Příspěvky / dotace vlády
_____
%
d)
Příspěvky / dotace z regionálních a komunálních zdrojů
_____
%
e)
Projekty
_____
%
f)
Vlastní činnost
_____
%
g)
Úvěry
_____
%
h)
Jiné, uveďte jaké: _____
_____
%
Všechny české klastry uvedly, že management je financován různou formou příspěvků členů (od pravidelných členských příspěvků, přes poplatky za služby, licenční poplatky až po půjčky členů či podíly na základním jmění u obchodní společnosti). Více než 70 % klastrů ve vzorku získalo příslib dotace z prostředků vlády a EU z programu OPPP Klastry. Přibližně čtvrtina klastrů byla také podpořena dotací z regionálních zdrojů. Třetina klastrů využila pro financování své činnosti úvěrů poskytnutých bankovním sektorem. Způsob financování klastrů ilustruje následující obrázek:
Příspěvky členů klastru Dotace z EU Dotace vlády Dotace z regionálních zdrojů Projekty Vlastní činnost Úvěry Jiné 0%
10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
31. Podíl financování společných projektů členů klastru: a)
Příspěvky členů klastru
_____
%
b)
Dotace z EU
_____
%
c)
Příspěvky / dotace vlády
_____
%
d)
Příspěvky / dotace z regionálních a komunálních zdrojů
_____
%
e)
Projekty
_____
%
f)
Vlastní činnost
_____
%
g)
Úvěry
_____
%
h)
Jiné, uveďte jaké: _____
_____
%
Společné projekty jsou u všech klastrů financovány členy klastru. Většina klastrů ve vzorku získala také příslib dotace z OPPP Klastry a dvacet procent dotaci z regionálních zdrojů. Čtvrtina klastrů využívá pro financování společných projektů úvěrů. Jeden klastr má dokonce sponzora, který financuje vývoj společné technologie.
32. Jakou důležitost podle Vás hraje finanční podpora nově vznikajícím klastrům ze
strany státu? a)
Bez finanční podpory státu není existence klastru vůbec možná
b)
Bez finanční podpory státu by existence klastru byla možná, ale v naprosto jiném rozsahu a charakteru činností
c)
Finanční podpora státu je sice potřebná, zároveň ale přitahuje podniky, které do klastru vstupují pouze s nepřesnou vidinou získání finančních prostředků
d)
Klastry by měly být dobrovolnou aktivitou, finanční podpora ze strany státu není potřebná, podniky by se sdružovaly v klastrech i bez finanční podpory
e)
Finanční podpora ze strany státu je deformující prvek v procesu klastrování
f)
Jiný názor: _____
Manažeři klastrů se v 70-ti procentech případů domnívají, že bez finanční podpory státu by existence klastru byla možná, ale v naprosto jiném rozsahu a charakteru činností. Čtvrtina manažerů se domnívá, že bez finanční podpory státu není existence klastru vůbec možná. Téměř polovina manažerů uvedla, že finanční podpora státu je sice potřebná, zároveň ale přitahuje podniky, které do klastru vstupují pouze s nepřesnou vidinou získání finančních prostředků. Dva manažeři si myslí, že klastry by měly být dobrovolnou aktivitou, finanční podpora ze strany státu není potřebná, podniky by se sdružovaly v klastrech i bez finanční podpory a další dva, že finanční podpora ze strany státu je deformující prvek v procesu klastrování.
ČÁST IV VÝSLEDKY ČINNOSTI KLASTRU 33. Vyjmenujte nejvýznamnější výsledky (splněné cíle), kterých již klastr dosáhl (v pořadí dle jejich závažnosti). Mezi významné výsledky, které již klastry dosáhly, jmenují manažeři zejména:
fungující prostředí spolupráce, důvěra a komunikace mezi členy
zisk dotace nebo jiných zdrojů financování
prezentace klastru například na veletrzích či výstavách
samotný vznik klastru
první úspěchy ve společných projektech v oblasti výzkumu, vývoje a inovací
zájem dalších firem o účast v klastru
vytvoření marketingového nebo informačního portálu klastru
Klastry dále také uvádějí první realizované úspěchy v projektech společného nákupu, společné výroby, lidských zdrojů, marketingových studií. Ceněna je také spolupráce s krajem. 34. Vyjmenujte nejvýznamnější aspekty v řízení a rozhodování v klastru, které přispěly k úspěšnému rozvoji klastru (v pořadí dle jejich závažnosti). Nejvýznamnější aspekty úspěchu klastru vidí manažeři v:
kvalitním managementu, osobnosti manažera či předsedy klastru
aktivitě, nadšení, důvěře a chuti spolupracovat
podpoře silné firmy (profinancování aktivit či přirozený vůdce klastru)
K důležitým faktorům úspěchu řadí také:
osobní kontakty mezi managementem a členy klastru
úspěšnou mapovací fázi klastru
příslib dotace
roli univerzity
finanční obezřetnost při čerpání prostředků klastru v době jeho vzniku
35. Vyjmenujte nejvýznamnější problémy, na které klastr narazil (v pořadí dle jejich důležitosti). Nejvýznamnější problém rozvoje klastru dle většiny zástupců klastrů souvisí s dotačním programem OPPP Klastry, a to konkrétně s nevyjasněností podmínek a jejich změnami, s metodikou uznatelných nákladů. S tím souvisí také nespokojenost klastrů s dlouhou dobou administrace žádostí v dotačním programu a nezkušenost projektových manažerů poskytovatele dotace. Jako další problémy uvádějí:
nedůvěru firem a neochotu spolupracovat
předfinancování společných aktivit
legislativu spojenou se založením a existencí právnické osoby klastru
heterogenita klastru
36. Jakým způsobem přispívá (přispěje) činnost klastru regionu, ve kterém klastr
působí: a)
Cílenou podporou růstových firem působících v perspektivních odvětvích
b)
Efektivním partnerstvím veřejného a soukromého sektoru
c)
Specializací regionu
d)
Zatraktivněním regionu pro investory
e)
Zvýšením konkurenceschopnosti regionu
f)
Lepší znalostí potřeb podnikatelů
g)
Jiné přínosy, uveďte jaké: _____
Největší přínosy klastru pro region vidí manažeři ve zvýšení konkurenceschopnosti, dále také v cílené podpoře růstových firem působících v perspektivních odvětvích, efektivním partnerství veřejného a soukromého sektoru a specializaci regionu. 37. Jak významné jsou následující kritické faktory pro úspěšný rozvoj klastru? Ohodnoťte škálou 1 až 5, kde: 1 – není významné a 5 – velmi významné
1 a)
Profesionalita managementu klastru
b)
Networking – vytváření sítě spolupráce
c)
Vzájemná komunikace mezi členy klastru
d)
Využití ICT/virtuálního prostředí pro komunikaci
e)
Přístup firem k informacím
f)
Přítomnost velké, dominantní firmy v klastru
g)
Přítomnost multinacionální firmy v klastru
h)
Přístup k podpůrným službám
i)
Konkurence mezi firmami
j)
Vybudovaná infrastruktura
k)
Inovativní technologie
l)
Společný výzkum/spolupráce s výzk. institucemi
m) Vzdělávání lidského kapitálu n)
Spolupráce se vzdělávacími institucemi
o)
Silný podnikatelský duch ve firmách
p)
Klastr pokrývá celý nebo většinu hodnot. řetězce
q)
Podpora formou dotací v době mapování klastru
r)
Podpora formou dotací v době rozvoje klastru
s)
Přístup k finančním zdrojům
t)
Monitorování výkonnosti firem v klastru
u)
Benchmarking
v)
Lobování ve prospěch infrastruktury, legislativy...
w) Vzájemná důvěra mezi členy klastru
2
3
4
5
K nejvýznamnějším kritickým faktorům pro úspěšný rozvoj klastrů manažeři řadí:
vzájemná důvěra a komunikace mezi členy klastru
networking – vytváření sítě spolupráce
profesionalita managementu klastru
společný výzkum a spolupráci s výzkumnými institucemi
přístup k finančním zdrojům a podpora vlády či regionů formou dotací jak v době mapování a vzniku klastru tak v době rozvoje klastru
silný podnikatelský duch ve firmách
vzdělávání lidského kapitálu a spolupráci se vzdělávacími institucemi
inovativní technologie
přístup firem k informacím
lobování
Za nejméně významné faktory považují přítomnost multinacionálních firem či firmy se zahraničním vlastníkem v klastru a přístup firem k podpůrným službám. Komentář k významnosti faktoru „Přístup firem k informacím“: Všechny klastry provádí nebo plánují poskytovat informační podporu. 60 % klastrů považuje přístup firem k informacím za významný faktor rozvoje klastru. Komentář k významnosti faktoru „Přístup firem k podpůrným službám“: Manažeři klastrů, které neposkytují podpůrné aktivity typu pomoc při přípravě a řízení projektů, benchmarking nebo podpůrný servis (bankovní služby, pojištění, legislativní, účetní a daňové poradenství) se zpravidla domnívají, že přístup firem k podpůrným aktivitám není významný faktor rozvoje klastru. Komentář k významnosti faktoru „Inovativní technologie“: U klastrů, které provádí nebo plánují inovace produktů nebo procesů, se 80 % manažerů domnívá, že inovativní technologie jsou významným faktorem rozvoje klastrů. Ty klastry, které inovace neprovádí, považují tento faktor za nevýznamný. Komentář k významnosti faktoru „Společný výzkum a spolupráce s výzk. institucemi“: Všechny klastry považují společný výzkum a spolupráci s výzkumnými institucemi za významný faktor rozvoje klastru. Komentář k významnosti faktoru „Vzdělávání lidského kapitálu“: Téměř 80 % zástupců klastrů, které pořádají společné semináře a konference a současně společně vzdělávají zaměstnance, se domnívá, že vzdělávání lidského kapitálu je významným faktorem pro rozvoj klastru. Komentář k významnosti faktoru „Spolupráce se vzdělávacími institucemi“: 70 % klastrů, které spolupracují se vzdělávacími institucemi, považuje tuto spolupráci za významný faktor rozvoje klastru. Komentář k významnosti faktoru „Monitorování výkonnosti firem v klastru“: Dvě třetiny klastrů nepovažují monitorování výkonnosti firem v klastru za významný faktor rozvoje klastru. Komentář k významnosti faktoru „Benchmarking“: Dvě třetiny manažerů klastrů, které provádí benchmarking, považují tuto aktivitu za významný faktor rozvoje klastru. Komentář k významnosti faktoru „Lobování ve prospěch infrastruktury, legislativy, dotací,…“: Tři čtvrtiny manažerů klastrů, které lobují ve prospěch legislativy, infrastruktury nebo dotací, považují tuto aktivitu za významný faktor rozvoje klastru.
38. Shromažďuje klastr údaje o výkonnosti svých členů? ANO
NE
Pokud ANO, uveďte jaké údaje klastr shromažďuje. Dvě třetiny klastrů shromažďují údaje o výkonnosti svých členů, většinou však jen v podobě základních finančních ukazatelů vyžadovaných poskytovatelem dotace. 39. Zabývá se klastr analýzou výkonnosti svých členů? a)
ANO, s využitím vlastních měřítek výkonnosti
b)
ANO, podle předepsaných měřítek vládní (regionální) agentury poskytující finanční podporu
c)
NE
Pouze čtvrtina klastrů se zabývá analýzou výkonnosti svých členů a to většinou prostřednictvím vlastních měřítek výkonnosti. 40. Zabývá se management klastru analýzou výkonnosti klastru jako celku? a)
ANO, s využitím vlastních měřítek výkonnosti
b)
ANO, podle předepsaných měřítek vládní (regionální) agentury poskytující finanční podporu
c)
NE
Necelá polovina klastrů se zabývá analýzou výkonnosti klastru jako celku, a to zpravidla podle předepsaných měřítek agentury poskytující finanční podporu. 41. Zabývá se management klastru hodnocením výkonnosti klastrové iniciativy? a)
ANO, s využitím vlastních měřítek výkonnosti
b)
ANO, podle předepsaných měřítek vládní (regionální) agentury poskytující finanční podporu
c)
NE
Pouze třetina klastrů se zabývá hodnocením výkonnosti klastrové iniciativy.
DĚKUJEME VÁM!
[email protected]
