Doslovný přepis rozhovorů s probačními úředníky Jmenuji se Barbora Rybková, studuji třetím ročníkem Masarykovu univerzitu, obor Sociální pedagogika. Tento rozhovor mi poslouží k prozkoumání a následnému vyhodnocení opětovného začlenění jedinců do společnosti po výkonu trestu odnětí svobody pomocí probační a mediační služby. Rozhovor bude zcela anonymní a bude zaznamenáván osobně pomocí telefonní aplikace Záznamník. Zahájením rozhovoru respondent souhlasí s jeho nahráváním.
Obecné informace 1) Jakou funkci vykonáváte v zařízení Probační a mediační služba? Jak dlouho už u PMS pracujete? -
I3- probační úředník, od 1. 10. 2015.
-
I1- vedoucí střediska, vykonávám dohledy
-
I2- probační úředník a jsem tu deset let
Rizika návratu do společnosti 1) S jakými problémy za Vámi klienti přicházejí? S jakou spáchanou újmou za Vámi klienti nejčastěji chodí. (majetková, na zdraví) Jak se liší postup spolupráce? -
nedůvěra v soudní systém dluhy, nezaměstnanost újma na zdraví neorientování se v možnostech poskytované pomoci problémy s ubytováním absence kamarádských vztahů
-
těch problémů je několik, souvisí to převážně s vyhodnocenými riziky těmi nejčastějšími riziky, to je užívání návykových látek včetně alkoholu, dále to je nezaměstnaností, nedostatek financí, pak se tam hodně setkáváme s narušenou osobností ať už s nějakými psychologickými diagnózami doba kdy mi s nima pracujem, se pohybuje v rozsahu řekněme 3 let do7 let zkušební doby a ty tresty jsou ukládány podle závažnosti toho trestního činu
-
tak ta trestná činnost je různorodá, protože moje práce je dohledová agenta a dohledová agenda je především za tu závažnější trestnou činnost. takže když se na to podíváte s pohledu trestního zákoníku, tak to jsou většinou ty závažnější trestný činy, loupežná přepadení, vraždy, sexuální zneužívání, takže opravdu takové závažnější skutky
1
Doslovný přepis rozhovorů s probačními úředníky 2) Jak postupujete při začleňování jedince do společnosti. Jaké jsou podle Vás nejdůležitější kroky. -
-
-
-
-
-
podpora zajistit aby měl klient zázemí v bydlení, pravidelný příjem, tím, že je veden na úřadu práce, anebo pracuje. Dále mapovat jeho finanční pohledávky. řešit problém, tím že se rozdělí na několik menších řešitelných částí doporučit klientovi pomáhající organizaci, pokud to je potřeba zjistit jeho motivaci k tomu nepáchat dále trestné činy zhodnotit rizika a potřeby u klienta jsou to různé segmenty, práce s podmíněně propuštěnými. První fáze se soustředí na jakýsi adaptační proces, čili na adaptaci na život po výkonu a tam hlavně je to aktuální pro lidi, který mají 7, 10, 18 let za sebou a zároveň tam je směřována činnost ve smyslu monitoringu ve vyhodnocení rizik, v momentě kdy vyhodnotíte rizika, tak ty rizika pak následně vlastně ošetřujete. rozhodně nehledáme zaměstnání člověku, který nechce být zaměstnán, ale otevíráme témata, řešíme a snažíme se rozklíčovat, proč nechce být zaměstnán, mluvíme s ním o výhodách být zaměstnán, snažíme se odstraňovat jaksi ty překážky, který způsobují to, že je nezaměstnání tzn. základní vzdělání, žádná rekvalifikace. Nejdříve tedy musíme pracovat s tímto tématem, aby následně on mohl někde hledat zaměstnání. Řešení příčiny je ten první krok. Proč se dostal do dluhu, proč je agresivní, proč pije alkohol, proč je bez práce. Dále k řešení příčiny využijeme konkrétní nástroj, který je pro daného klienta ušitý na míru. Pracujeme s jeho motivací, na to využíváme motivační rozhovory, krizovou intervenci či profesionální rozhovory. Pořádáme také partnerské rozhovory, kdy se snažíme, aby klientův partner pomohl řešit jeho situaci. V otázce dluhů například aby z praxe manželka řekla: nemusíme jet na dovolenou a prodáme auto. je to o individuálním přístupu ke každému člověku, každá osobnost je úplně jinačí u podmíněně propuštěných člověk přichází defakto během dvou tří dnů potom podmíněném propuštění z vězení a je to tak trošku specifikum, protože on přichází dřív, než já k němu dostávám pověření od soudu, tzn. on přijde a já o něm zpravidla vůbec nic nevím. Čili v lepším případě on přináší sebou usnesení o propuštění ze soudu, z toho já něco málo vyčtu, v horším případě on nepřináší vůbec nic. Mně se tady zjeví člověk, o kterém já vůbec nic nevím, maximálně si ho můžu prolustrovat v rejstříkách, kde se o něm můžu něco málo dozvědět, ale to nejdůležitější odsuzující rozsudky já v té době nemám. já si ho tady můžu zaregistrovat do nějakého přípravného rejstříku, můžu ho poučit o nějakých elementárních věcech, o naší spolupráci, ale pak musím počkat na zveřejnění soudu a musím vycházet z těch povinností dalších, které mu jsou uloženy. v rámci zkušební doby má nějaké povinnosti a omezení a na těhlectěch povinnostech a omezeních my potom stavíme nějaký probační plán spolupráce, který spolu sestavujeme. Toho člověka musím o těhlectěch věcech musím nějakým způsobem poučit, musí mu být srozumitelné a musíme se domluvit. Domlouváme se na jednotlivé formy spolupráce, jakým způsobem bude fungovat, tak aby to člověk pochopil a byl s tím ztotožněn. No a pak se domlouváme na jednotlivých konzultacích, jsou z pravidla jednou za měsíc, u závažných trestných činů je ta 2
Doslovný přepis rozhovorů s probačními úředníky
-
spolupráce užší a konzultace jsou četnější. No a pak je to individuálně nastavený podle toho, jak ten člověk funguje. zkušební doba je delší, tam ta horní hranice je až 7 let. Takže jenom představa, že s takovým člověk stárnu 7 let je taková trošku hvězdná, ale je to tak. I takový případy tady jsou a to jsou opravdu ty nejzávažnější trestný činy, ale zase musím říct, že ta spolupráce s těmahle lidma je mnohdy mnohem vstřícnější a lepší, protože oni jsou opravdu naučeni nějakýmu režimu a fungování. Je to většinou věková hranice kolem 35 let, kdy ty lidi měli nějaký čas si to v hlavě srovnat a vědí, že teď mají tu hranici věkovou, kdy můžou v životě ještě něco změnit a mají nějakou motivaci a vědí, že to mají ve svých rukou a je jenom na nich jestli to zvládnout s naší podporou
3) Jak reaguje klient na Vás a na Vaši pomoc, kterou mu chcete poskytnout? -
klienti vyžadují pomoc, problémem je spíše jim vysvětlit jim, že naší prioritou je kontrola a poradentství, než pomoc kterou poskytují pomáhající sociální služby.
-
všechno je to otázka nějaký fáze, nějakýho procesu. Takže první den vypadá určitě jinak, 6. konzultace je už taky jiná. V této fázi nedebatujeme, zda klient chce nebo nechce, nedebatujete, ale jenom si nastavíte termíny, kdy se to stane. Není to ani tak, že mi pro ně něco chceme udělat dobrýho, ale je to tak, že oni mají příležitost udělat pro sebe něco dobrého. To je ten klíč, který funguje, obráceně to nefunguje.
-
-
-
zase se vracím k té prvotní myšlence, pokud ten člověk chce a dostane nabídnutou pomoc a ví, že má ještě nějakou šanci, tak se svým rozumem přiměřeným intelektem se jí chopí a zvládne to. Pak tady jsou samořezně faktory, které jsou strašně důležitý a jsou to ty, jestli mají vytvořený aspoň zázemí a to je dost takový zásadní problém. Pokud ten člověk přichází z toho výkonu trestu a nemá se kam pořádně vrátit, nemá ani nějaký rodinný zázemí, který by ho alespoň z počátku nějak podpořilo, nemá práci, nemá finance a to základní zajištění, tak je to problém. a to je nic. U sociálních dávek je většinou nějaká časová prodleva, takže oni opravdu první dva měsíce nemají nic.
4) Jak se klient vyrovnává s riziky, které na něj po návratu do společnosti čekají? (alkohol, drogy, vrstevníci se špatným vlivem, technologické vymoženosti a další.) -
záleží na motivaci klienta s jakou zkušeností odešel z výkonu trestu odnětí svobody zda má rodinné a finanční zázemí
-
je to individuální, záleží na podmínkách, do kterých se vrací, záleží na tom, zda li vůbec jsou ty drogy vyřešeny, velmi často se nám děje, že drogy tam zůstávají a zpravidla do půl roku něco spáchá. záleží na délce pobytu a na podmínkách do kterých se vrací.
-
silou osobnosti, ta rizika jsou různá, nejhorší je to u osobností závislých, který v minulosti byly závislý na alkoholu nebo na drogách. A při návratu zpátky obzvlášť do svých minulých míst odkud odešli, tak jsou vždycky zpátky ti správný kamarádi, kteří se okamžitě ohlásej a vždycky je ta nabídka toho co bylo předtím a ustát si svoje chtění a svoje rozhodnutí, že už nebudu brát drogy a nebudu pít alkohol je strašně 3
Doslovný přepis rozhovorů s probačními úředníky těžký pro tyhle lidi. Zvlášť pokud jsou v oslabené situaci, kdy třeba zrovna nemají úplně vhodný bydlení, nemaj úplně tu správnou práci. Ted jim najednou přijdou ty kamarádi a řeknou: hele tak tady si můžeš přivydělat, stačí si zadýlovat nebo pojď zpátky do party. Tak tam ta lákavost pro tyhlecty lidi je neuvěřitelná a kdo to ustojí takto je opravdu na pochvalu a medaili. 5) Jaké jsou podle Vás klientovi nejčastější krizové momenty? Co myslíte, že ho motivuje nekontaktovat svou „starou bandu“ a navštěvovat stará, riziková místa? -
přijde o rodinné, finanční zázemí užívání návykových látek ztráta zázemí, finance, rodina, práce, bydlení špatná zkušenost s výkonem, již se tam znovu nechce dostat vůle k abstinenci schopnost poučit se ze svých chyb, změnit vzorce chování
-
Jeho samotná vlastní motivace. Je to ta vlastní zkušenost, vlastní zkušenost se zážitkem být ve výkonu trestu, často to bývá taky přehodnocení náhledu na vztahy ve smyslu kamarádství, přátelství, známý a potom jsou to přehodnocený hodnotový žebříčky toho člověka, to je to co brání tomu člověku kontaktovat starou bandu, protože ví, že ta stará banda souvisela s tím, že on páchal. Takže vlastně to samouvědomění, ten náhled na život předtím.
-
ta motivace je různá, mi třeba v tomhlectom směru máme různý nástroje vyhodnocování rizik a potřeb. To je taková souhrnná analýza, kde se zjišťuje, co je pro toho člověka aktuálně rizikový, jaký jsou jeho potřeby, jaký jsou jeho rizika a v rámci toho zjištění se s těmi lidmi pracuje na úskalích a potřebách a slabých místech. Jde tedy o to, zjistit slabiny toho člověka, pak dál vyvíjet tu spolupráci nějakým směrem, který by eliminovali ta rizika. No, a pokud se jedná o tu motivovanost, chce to najít nějakej jakoby stimul lidí, který by pro ně byl nějakým zásadním mezníkem k podpoře. Pokud je to člověk, který má rodinu a má děti, tak by se dalo logicky vytušit, třeba tam ho lze najít, ale není to samozřejmě u každého. Každý má tu rovinu v hlavě nastavenou úplně někde úplně jinde. A někdy je to strašně těžký z toho člověka to vydolovat, ale když se to podaří tak je to úspěch a je to fajn, ale samozřejmě je to hodně složitý. Někdo tu motivaci najde a pak je další otázka, jak si ji udrží a na kolik si ji udrží.
Rodinné zázemí a bydlení 6) Kam se klient nejčastěji uchyluje po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody? -
primární popřípadě sekundární rodina
-
velká většina se vrací do rodiny, bez toho by nebyli dobře podmíněně propuštěni, buď už manželství, rodiny, rodičům, k družkám. Málo kdy se nám stane, že vlastně ten člověk přijde a řekne, že nemá kde bydlet. člověk, který se nemá kam vrátit, tak si nepožádá o podmíněné propuštění když dneska máme už program probační domy, který je přesně směřován na tohohle člověk
-
4
Doslovný přepis rozhovorů s probačními úředníky 7) Jak reaguje klientova rodina na jeho návrat? Jeho okolí? S jakými problémy se jako rodina musejí potýkat? -
zásah do soukromí řešení finančních závazků klienta opětovné získávání důvěry výčitky špatná finanční situace
-
obvykle co já můžu říct, z vlastní zkušenosti, tak s tím ta rodina problém nemá, že se klient vrátí domů z výkonu. Většinou se snaží tu šanci tomu člověku dát a vyjít vstříc těm potřebám, nejen třeba ve formě bydlení, ale poskytuje i nějaký finanční zázemí po dobu nezbytně nutnou.
Finance 8) Kde bere Váš klient peníze do nového startu? -
jednorázová finanční pomoc z městského úřadu, odbor sociálních věcí sociální dávky z úřadu práce ze zaměstnání, klient může mít již přislíbené zaměstnání okamžitě po výkonu trestu
-
jediný příspěvek po výkonu trestu je ten okamžitý příspěvek, to je myslím do tisíce korun a pak následně to je sociální systém, který je standardní pro všechny. či-li ano, pakliže bydlí s rodinou, je částečně na bedrech a to je ten moment, který PMS před jeho žádostí a rozhodováním taky zkoumá, jestli je ta rodina ochotná nést na bedrech podporu svého syna, otce atd. Jestli je ochotná ho vlastně podporovat, do té doby než si najde zaměstnání, než se napojí do sociální systém, než dostane tu dávku.
-
8) Má nárok na nějaký jednorázový či opakovaný příspěvek? -
Ano. Z městského úřadu a úřadu práce
-
oni dostávají příspěvek, když odcházejí z vězení, většinou jim je vyplácena nějaká minimální částka alespoň cestovný, to je většinou pár stovek, tisícovka.
Zaměstnání 9) Jakou mají propuštění jedinci po svém návratu do přirozeného prostředí příležitost k tomu si znovu najít práci? Jaký je jejich postoj k nalezení nového zaměstnání? -
limituje je trestní rejstřík pokud někdo chce pracovat, práci si najde mají pracovní návyky, ve výkonu většinou pracovali, první měsíce trvá, než si třeba najdou práci, ale nakonec se zaměstnají. demotivující pro ně je, pokud mají tak vysoké dluhy, že kromě životního minima jim nic nezbyde. Tak pracují na DPP nebo na černo.
5
Doslovný přepis rozhovorů s probačními úředníky -
-
ta práce, je jeden z největších problému, který se tady řešej, nějak jakoby asi cyklicky dokola, protože jakmile má někdo záznam v rejstříku trestů, tak s dnešní nezaměstnaností, každý zaměstnavatel, který si může vybrat, tak si samozřejmě vybere člověka, kterej má rejstřík čistej. A na druhou stranu, je to ze strany odsouzených velmi dobře zneužitelný, protože kdo nechce pracovat, tak není nic nejjednoduššího než se vymluvit krásným argumentem: já mam záznam v rejstříku, mě nikdo nechce. A využívat sociální dávky a evidenci na pracáku, kde je mi zaplaceno zdravotní sociální pojištění a já si vedle toho dělám brigádičky na černo, práci na černo a pracovní poměr na dpp je pro ně pohodlný zvlášť když má milion exekucí. většinou pokud se jedná o vzdělanou klientelu, jsou to lidi, kteří jsou většinou prvotrestaní a nemají problém s uplatněním na trhu práce a většinou i legální uplatnění. A nebo to jsou třeba už lidi důdochovýho věku.
10) Jaké první kroky by měl podniknout k získání nového zaměstnání? -
evidovat se na úřad práce a obeznámit pracovníky s tím, že nemá čistý trestní rejstřík vedle toho aktivně hledat zaměstnání absolvovat rekvalifikaci zkusit v místě bydliště domluvit s obcí nebo městem, zda by nemohl pracovat v rámci veřejně prospěšných prací
-
Když hledají zaměstnání a nemají žádné vzdělání, čili mají dokončené základní, tak se je snažíme namotivovat k nějaké rekvalifikaci nebo třeba jen navrhneme veřejně prospěšné práce, díky nimž získají návyk, užitečnost.
11) Jak na Vaše klienty reagují zaměstnavatelé? S jakými problémy se potýkají? -
konfliktnost, agresivita časté omlouvání z práce nedochvilnost
-
mluvíme li o aktuální situaci, tak v aktuální situaci, kdy trh práce a ekonomiky trošku zas narůstá, tak to není úplně takový problém, protože berou všechny. Ale v momentě, kdy se to změní a to se změní, budou si vybírat, a v tom momentě je to velká překážka. Pakliže tam není ta práce sehnaná skrze nějaké osobní zkušenosti, že toho člověka znají, ten trest není pro firmu důležitý, nebo ten člověk třeba tam již předtím pracoval a jenom se vrací do tý práce. máme i klienty s vysokoškolských vzděláním. když klienti mají známí, je to přes ty známosti, tak práci seženou, pakliže nikoho nemaj, jdou do jiného regionu, jsou to standardní členové výběrového řízení, tak samozřejmě naráží na záznam v rejstříku trestu.
-
Projekty 12) Slyšela jsem o spoustě projektů, které mají dopomoci začlenit jedince zpátky do společnosti. Znáte některý? (Začít nanovo, Chceme pracovat, Se záznamem do práce, Křehká šance, Na správnou cestu) 6
Doslovný přepis rozhovorů s probačními úředníky -
Probační dům Křehká Šance Na správnou cestu!
-
My tady máme projekt Punk, což je projekt pro mladistvý spolupracovali jsme s okolníma střediskama, kde měli projekt proč zrovna já, tzn. projekt pro oběti trestných činů. v minulosti jsme spolupracovali s programem Právo pro každý den, který je taky směřován pro mladé delikventy. pokud něco využíváme, tak to jsou ty projekty místního charakteru, okresního rázu, tzn. různé činnosti, programy neziskových organizací, to je pro nás účelný.
-
-
my jsme vlastně byli zapojeni ve spoustě projektů, byla to vlastně Křehká šance, pak to byl samozřejmě projekt pomoc obětem trestných činů Proč zrovna já. To jsme tady měli vlastně poradní kancelář, já a kolega jsme se tady střídali, měli jsme otevřenou poradnu pro oběti, což byl vlastně projekt na dva roky a to jsem kvitovala s velkým povděkem, protože to byl konečně moment, kdy se stát byl schopný věnovat i obětem trestných činů, což do té doby nebylo úplně zvykem. Tady vlastně se vždycky veškerá pozornost věnovala pachatelům a ty oběti byly upozaďovány, takže pak to byl ten moment, kdy i oběti měli nějak prostor, aby jim byla věnována nějaká péče a pozornost. Myslím si, že to byl jeden z nejlepších projektů. no tak ta, křehká šance to byl taky takovej projekt. Bylo to vlastně v rámci klientů odsouzených podmíněně propuštěných. Já sama sem se té křehké šanci nevěnovala, takže nemůžu říct nic podrobnějšího, ale těch projektů měla probační služba několik.
13) Spolupracoval jste někdy v takovém či podobném projektu? O co tam šlo? Jak to pomohlo klientům se začleněním? V čem si myslíte, že jsou takovéto projekty přínosem? Co v nich naopak podle Vás chybí? -
ne
14) Kdo všechno podle Vás by se na takovémto projektu ke správnému začlenění klienta měl podílet? -
úřad práce, městský úřad, rodina, orgány činné v trestním řízení, další sociální služby
-
tak nemyslím si, že to musíme dělat jen my, pakliže ten člověk nebo ta organizace vychází ze znalosti prostředí trestní justice, ale rozhodně je asi užitečnější, že v minimálně té počáteční spolupráci tam PMS je, tak aby mohla jaksi na klíč definovat nějaký témata oblasti, protože víme, s čím se ty pachatele setkávají, co je potřeba řešit.
-
pak samozřejmě pokud šlo o ty oběti, ten projekt Proč zrovna já tak tam potom byli ze zákona zakomponované i další organizace, byli tam samozřejmě i právníci, psychologové, krizové centrum a tak.
7
Doslovný přepis rozhovorů s probačními úředníky 15) Co myslíte, že by se ve Vašem regionu mělo změnit, aby začlenění takovýchto jedinců probíhalo snadněji a efektivněji? (změna zákona, programy, bydlení …) -
změna zákona spolupráce ošetřena smlouvami ochota klienta dát souhlas ke spolupráci
-
V našem regionu například existence ubytoven, líbilo by se mi, kdybychom zde měli probační dům, nebo také probační programy šité na míru například práce s agresí, s alkoholem. Napadají mě i chráněné dílny pro naše klienty. Nejvíce mi zde chybějí programy pro dospělé, které pomáhají měnit hodnotové žebříčky toho člověka, motivují, dávají sebenáhled a hlavně řečí příčinu.
-
no teď třeba sem slyšela, že se tady bude stavět zázemí pro bezdomovce, což je úžasná věc. Hodně jsem na to zvědavá a těším se na to, protože otázka bezdomovectví si myslím, že celkově tíží společnost a je úžasný, že dostanou prostor, kdy můžou nějakým lidským a solidním způsobem nějak fungovat, zvlášť v zimním období. Samozřejmě závisí na tom, jak oni sami k tomu přistoupí a jak to budou využívat. probační dům si myslím, že je fajn, když je ve spádové oblasti u nějaké věznice, takže si nejsem úplně jistá, že by zrovna tady u nás byl úplně aktuální, protože těch podmíněn propuštěných lidí tady až tak úplně není jakoby v tom regionu.
-
16) Jaké máte zkušenosti u svých klientů se začleněním a získáním zaměstnání? Která skupina lidí (dle délky trestu, druhu trestu, sociálního zázemí atd.) je spíše úspěšná při začleňování a která naopak? -
-
-
-
úspěšnější jsou prvopachatelé odsouzení za majetkovou trestnou činnost například podvody, neúmyslné trestné činy, maření úředních rozhodnutí. Ti co mají dobré rodinné zázemí, jsou zaměstnaní, mají stálé bydlení, abstinují, litují trestného činu. méně úspěšní jsou recidivisti. Dále ti co řeší špatnou finanční situaci, nemají podporu v rodině, nemají stálé bydlení a práci, konzumují alkohol a omamné látky, mají problémy se svým chováním, nejsou schopni dodržovat pravidla a řád, nemají smysluplné volnočasové aktivity anebo se nudí. Nedoznávají trestný čin, vinu svalují na společnost, na poškozené nebo na soudní systém. jsou tři typy klientů, 1. typ je že nikdy nic už nespáchá, ten jeho život je bez trestné činnosti. 2. typ klientů jsou klienti, kteří po dobu dohledu a zkušební doby po podmíněném propuštění nic nespáchají, ale spáchají něco následně, za dva roky, za tři. A pak jsou klienti, kteří tu celou zkušební dobu nevyužijí a vrací se. Což je vlastně užitečný v tom, že oni nepáchají jaksi dlouhodobě, ale po nějakém porušení tam přichází reakce a ta reakce způsobuje to, že ten jeho pobyt není delší, než je nutný. jej to menšina, která se vrací do výkonu trestu kdybych řekla, že to je asi 50 %, asi by to bylo moc velikášská, odvážná představa. Recidiva je docela hodně častá, neodkážu vám na tuto otázku jednoznačně odpovědět.
8
