Doporučujeme nahlédnout na následující webové adresy:

Prosinec 2009

Pro potřebu základních organizací KSČM

Vyškov

Obsah Doporučujeme nahlédnout na následující webové adresy:....................................................................1 Největší zločin.......................................................................................................................................1 Informace a my......................................................................................................................................2 Jak zkrotit demokracii............................................................................................................................3 Historický kalendář - leden 2010...........................................................................................................4 Humanista a demokrat...........................................................................................................................5 Naše zkušenosti z uplynulého dvacetiletí..............................................................................................5 Z lidové tvorby.......................................................................................................................................6 TOP 09 - recyklát...................................................................................................................................6 Názory a výroky.....................................................................................................................................7

Doporučujeme nahlédnout na následující webové adresy: http://www.vyskov-kscm.ic.cz http://www.kscm.cz/ http://halonoviny.cz/ http://volby2006.kscm-jmkraj.cz/

Největší zločin Ve všech historických situacích se vládnoucí vrstvy, ba i ty nejmoudřejší, dopouštěly i hrubých chyb. Však jim to jejich nástupci jak náleží – a někdy i mnohem důrazněji – spočítali. Nejinak tomu bylo se socialistickou etapou naší republiky. Aniž bych chtěl věštit, nebudou to mít jiné ani dnešní vládci, až jednou odkráčí od korýtek. V té socialistické etapě se vedení země dopustilo zvláště v prvních letech upevňování moci nejen chyb, pochopitelných a snad i odpustitelných omylů, ale i nepřijatelného porušení vlastních zákonů. Dodnes to mají komunisté na talířku dnes a denně, zvláště v televizi. Člověku se zdá, že nebýt padesátých let, front na banány a omezené možnosti vycestovat, neměli by dnešní televizáci (a nejen oni) o čem mluvit a museli by se zaměřit na skutečné problémy současnosti. V této souvislosti si připomínáme, že hned po zvednutí opuštěné státní moci odhlasovali dnešní vítězové, že socialismus, který ovšem z propagandistických důvodů chybně označují za komunismus, byl režimem nelegitimním, zločinným a devastujícím. S tou nelegitimitou je to vošajstlich, protože by z toho vyplývala neplatnost všeho, co tento nelegitimní režim provozoval, včetně třeba udělování akademických titulů, potvrzení sňatků, závětí a stovky dalších úředních aktů, včetně dodnes platných

2

mezinárodních smluv. S tou devastací je to ještě pochybnější. Možná že jsme se mohli rozvíjet rychlejším tempem a jistě se nám mělo podařit zavčas zachytit nástup nových technologií, ale za čtyři desítky roků občané naší země vytvořili téměř šestinásobek hodnot, které kdysi představovala 1. Československá republika. A kde jsou? Zdevastovali je noví vládcové mafiánským stylem. Jsou tedy v rukou bývalých veksláků, estébáků – jak pravil humanista Havel – a především zahraničních vlastníků. Co považují za největší zločin toho (ne)komunismu, prozradil v jedné televizní besedě někdejší senátor Kroupa. V pravou chvíli kameraman zabral superdetail na Kroupovu tvář a my jsme mohli vyslechnout: „Největším zločinem komunismu bylo to, že zrušil soukromé vlastnictví.“ Tedy ne omezení cestování, ne fronty na banány, ba ani odsouzeníhodné případy porušení zákona z padesátých let, ne vláda Národní fronty pod taktovkou KSČ, ale prachy, majetky odebrané bohatým, to byl ten hlavní kámen úrazu. On to v osmatřicátém roce správně vyjádřil jeden poslanec, když ve sněmovní debatě o ohrožení republiky Německem vytáhl prkenici (tehdy ještě úvěrové karty nebyly), zamával jí nad hlavou a prohlásil: „Přijdeli Hitler, nechá mi ji. Přijde–li Stalin, sebere mi ji. Jsem pro Hitlera.“ A tak je soukromé vlastnictví těch nejbohatších svaté a nedotknutelné, i když víme v mnoha případech, že nepochází ani z poctivé práce, ba ani z normálních spekulací, ale z kšeftů nezákonných. A k jejich udržení takoví neváhali a nezaváhají sáhnout i k fašismu. Jako po válce třeba v Řecku, jako po řadu let v zemích Latinské Ameriky. Informace a my Mnozí občané včetně některých našich členů se většinou spokojí s informacemi, které podávají většinová média, nebo se o politiku nezajímají. Je tím dotčena zejména mladá generace, bohužel včetně její studentské části. Je to pro budoucnost katastrofální chyba. Proč? Kdo totiž nesleduje politickou situaci, události a postoje politických představitelů trochu komplexněji, ten je v pozici laika snadno manipulovatelného reklamou. Jako příklad si uveďme léčiva. Naprostá většina občanů je závislá jen na tom, co o léčivech vypovídá reklama. Ta je někdy až tak nesvě-domitá, že dokáže za drahé peníze (spotřebitelů) do nebe vychvalovat i neúčinné prostředky. Nezasvěcený občan je proti jejímu vlivu bezmocný. Teprve když svědomitý lékař upozorní na rozpornost některých rad reklamou propagovaných, zamyslíme se nad tím. Nemáme-li však dostatek hodno-věrných informací, nemáme-li možnost vytvořit si vlastní názor podle věcných, byť někdy nestejných doporučení, podlehneme reklamě. A tak to funguje v politice. Mladí i starší, kteří soustavněji nesledovali a nesledují vývoj, takoví, kteří nemají vlastní zkušenost (i proto, že „nechali“ jít vývoj kolem sebe bez pozornějšího zamyšlení), jsou velice snadno manipulovatelní těmi, kteří mají peníze, aby vlastnili reklamu. Nejen v těch lécích, ale i v běžných otázkách každodenního života nás všech.

3

Kolik levicově orientovaných občanů je pravicí bezostyšně manipulováno jen proto, že již delší dobu na sebe nechali působit právě ta pravicová sdělovadla, zatím co levicový tisk Haló noviny nesledují. Goebbelsovské pravidlo, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou, je sice lživé, lež se v pravdu nezmění, ale ti, kteří tu stokrát opakovanou lež poslouchají, pak pravdu hledají mnohem obtížněji. Nejčastěji ji nenajdou právě proto, že ji hledali v té snůšce polopravd i lží, která je nám denně jednostranně předkládána jako „spolehlivé informace“. Jak zkrotit demokracii Na Vratimovském semináři odpověděl politolog Jan Keller na jednu z otázek o demokracii: „Nedemokratický systém je takový, kde občané mají strach z mocných. Demokratický systém je takový, kde mocní mají strach z občanů.“ Je to zjednodušené vyjádření skutečnosti, že v demokracii vládnou občané a jejich názory jsou respektovány, zatím co v těch nedemokratických je to naopak. Když se z tohoto zorného úhlu podíváme znovu na demokracii (zvláště v naší zemi), vidíme, že mocní se vždy snaží vliv občanů a tím i demokracii zkrotit tak, aby vládnoucí prosadili své zájmy i proti názorům většiny. Cesty k tomu mohou být různé. Od té, kterou použila KSČ po roce 1948 tím, že ovládla i možné opoziční strany, aniž by je zrušila, a pak prosazovala to, co považovala za spravedlivé. Ne vždy moudře, ne vždy úspěšně, ale vždy jako by z obav před názory většiny v její prospěch. Disidenti tomu říkali gulášový socialismus, tedy systém, kdy neměli občané důvod nasazovat krk pro nějakou revoluci, protože ta by jim osobní situaci nezlepšila. Jiná cesta ke zkrocení vůle a vlivu – aby to nevypadalo jako diktatura – je ve vhodných manipulacích. Když se např. KSČM nehodlá smířit s bezohledností bohatců a pravice a vzniká nebezpečí, že získá větší podporu občanů, najednou se vyskytnou cesty k jejímu očerňování za státní peníze. Nejen ve veřejnoprávních médiích, ale třeba i protidemokratickými institucemi v státním systému, jako jsou různé ty ÚDV a ÚSTR, lustrační zákazy, prostě směřují ke „kocábizaci“, zákazu organizací nepoddajných a nepohodlných, byť by dotyční plně respektovali Ústavu a zákony. Kocáb či Mejstřík, Jaromír Štětina či Topolánek, o Kalouskově Švarcnherkovi ani nemluvě, všichni ti se ohánějí demokracií nejvíc právě tehdy, kdy ji omezují. Karikaturista Renčín to vyjádřil známou kresbou a výstižným šlehem: „Přesvědčili jsme se o tom, a to si nechte pro sebe, že většina má málokdy pravdu.“ I proto není pro havlovce a podobné politiky přijatelné referendum, ačkoliv je v Ústavě zakotvené. Nu a když jde do tuhého, vždycky se nějaký diktátor najde. Samozřejmě pravicový. Udělá třeba vojenský převrat, upevní svoji moc a pak milostivě uspořádá dobře připravené vítězné volby, aby „demokratický a svobodný svět“ mohl zatleskat vítězství demokracie – asi jako nedávno v Hondurasu.

4

Historický kalendář - leden 2010 1920 90. výročí 30. ledna Národní shromáždění ČSR přijalo tzv. přídělový zákon k provádění pozemkové reformy, která měla zabezpečit spravedlivé rozdělení zemědělské půdy mezi rolníky a znemožnit vlastnictví velkých latifundií jednotlivci, zvláště šlechtických rodů. Během ledna 1920 proběhla na Ostravsku generální stávka horníků, které se zúčastnilo celkem přes 130.000 horníků všech národností. Důvodem stávky byly nesnesitelné hospodářské a politické poměry dělnictva v nové republice. Byl to největší stávkový boj v dějinách dělnického hnutí na Ostravsku. 1930 80. výročí 14. ledna 1930 vstoupilo v Dolním Rychnově a Oloví na Falknovsku do stávky proti propouštění a dalšímu zhoršování pracovních podmínek více než 1000 sklářů. Majitelé skláren postupovali proti stávkujícím brutálně. Při četnickém zásahu 17. ledna bylo těžce zraněno 5 sklářů. Stávka byla po šestitýdenním zápase poražena a čtrnáct stávkujících bylo odsouzeno do vězení. Dnes již proti stávkujícím četníci nezasahují, ale vlastník oznámí, že podnik ruší, a v lepším případě poskytne propuštěným odstupné. 1935 75. výročí Začátkem ledna 1935 oznámili kladenští těžaři propuštění 2000 horníků a snížení mezd o 20 %. Průmyslový svaz horníků zorganizoval řadu protestních akcí a demonstračních stávek, jichž se vedle dělníků z Kladna účastnili i horníci mosteckého a ostravsko-karvinského revíru. Pod mohutným tlakem dělnických mas byli těžaři nuceni od svých plánů ustoupit. Havířská solidarita se osvědčila i v řadě dalších stávek. 13. ledna 1935 se v Sársku, které bylo od Versailleské smlouvy pod správou Společnosti národů, konal plebiscit, při němž se 91 % občanů vyslovilo pro připojení k Hitlerově německé říši. Nacistická propaganda o spojení všech Němců slavila další úspěch. 1940 70. výročí Začátkem roku došlo v protektorátu ke spojení nekomunistických odbojových organizací. Politické ústředí, Obrana národa a Petiční výbor „Věrni zůstaneme“ se seskupily v ilegální organizaci s názvem Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD), aby byla činnost řízena z jednoho centra. 15. ledna 1940 vznikla ve Francii 1. divize československého vojska v zahraničí. Byla složena z Čechů a Slováků, kteří žili a pracovali ve Francii, a z čs. občanů, kteří uprchli z protektorátu. Byli ve složité situaci, protože francouzská vláda, která byla právně s Německem ve válečném stavu, od vypovězení války 3. září 1939 nepodnikla proti nacistickému Německu se svou armádou žádnou válečnou akci. 1945 65. výročí 6. ledna se britský ministerský předseda W. Churchill obrací na J. V. Stalina s prosbou o naléhavou pomoc anglo-americkým vojskům v souvislosti s německou ofenzívou v Ardenách, která hrozila katastrofálními důsledky. 7. ledna následuje Stalinova odpověď, že Rudá armáda zahájí na sovětskoněmecké frontě nejpozději v druhé polovině ledna velké ofenzivní operace.

5

9. ledna 1945 složili v Nemochovicích noví členové partyzánské skupiny OLGA bojovou přísahu. Skupina byla založena příslušníky partyzánské brigády Jana Žižky, která se na podzim 1944 probojovala na Moravu. Během ledna se rozrostla o další členy a podnikla na Vyškovsku první bojové akce k získání zbraní. 12. ledna 1945 byla ze sandoměřského předmostí zahájena mohutná útočná operace několika frontů Rudé armády s hlavním úderem na strategickém směru Varšava-Berlín. V důsledku toho přerušila německá vojska ofenzívu v Ardenách. Do konce ledna 1945 osvobodila Rudá armáda řadu měst a obcí, mezi nimi Varšavu, Modlin, Krakov, Opolí, osvobodila vězně koncentračního tábora Osvětim, pronikla do východního Pruska a Braniborska. Na Slovensku v součinnosti s jednotkami 1. čs. armádního sboru osvobodila Humenné, Košice, Prešov, Bardějov, Poprad, Kežmarok a další obce. Na západní frontě spojenecká vojska rovněž obnovila útočnou činnost. Dobyla znovu Laroche, Britové zahájili útok od Sittardu k Maase, Francouzi zahájili ofenzívu ve Vogézách a německá vojska v Ardenách byla zahnána za hranice Německa. Humanista a demokrat V jednom evangeliu vložil evangelista Kristovi do úst větu: „Ne podle slov, podle skutků poznáte je.“ Podle slov nemůže být věrnějšího stoupence a bojovníka za pravdu a lásku, humanitu a demokracii než náš absurdní dramatik Havel. Pokusme se prověřit hodnověrnost jeho slov ve světle činů. Tibet. Feudálně-otrokářská lamaistická společnost se po znovuzačlenění do Číny zbavila nevolnictví a otrocké závislosti. Nelíbilo se to náboženské hlavě země dalajlámovi, který po neúspěšném povstání uprchl do zahraničí. Náš dramatik s ním občas medituje, aby se soustředil na tajemné síly světa a snad trochu i na aktuální problémy. Proto kritizuje Čínu hlava nehlava, že Tibeťany nevrátí pod laskavou feudální vládu dalajlámy a dalších lamaistických bonzů. Tibeťané mají práci, mají svou kulturu a jazyk, mají své kláštery, ale nemají podle Havla svobodu. Na druhém konci světa je Turecko, země nám blízká, protože jsme spolu s ní ve vojenském agresivním uskupení NATO. (Kdyby se někomu nezdál ten výraz agresivní jako oprávněný, nechť si srovná Chartu OSN a vzpomene si na zásah NATO proti Jugoslávii bez souhlasu RB, na podíl ve válce proti Iráku, rovněž neodsouhlasené RB, atd.) A tento náš spojenec se připravuje povolit (tedy zatím nepovolil), aby se mohla na veřejnosti kurdská několikamilionová menšina v Turecku domlouvat ve vlastním jazyce. Dosud mohl být kurdský poslanec poslán do vězení, když na předvolební besedě se svými voliči nemluvil turecky, ale kurdsky. Být to tak v Číně, to by si náš absurdník zarebeloval! Naše zkušenosti z uplynulého dvacetiletí * I vysokou politiku mohou dělat lidé s nízkou morálkou. * Morálka vítězů se ukázala jako nemorální. * Vítězná pravda může sestávat z čistých lží. * Vrácení „ukradeného“ bylo největší loupeží století. * Teprve dnešní demokracie umožňuje pohrdat názory občanů. * Občas se známí ptají, proč tolik občanů přes dosti tristní zkušenosti se současným kapitalismem podle různých průzkumů údajně souhlasí ve své většině

6

s tímto mafiánským kapitalismem. Odpověď je zřejmá. Záleží na tom, koho a jak se průzkumníci dotázali. * Humanity je možné dosahovat naprosto nehumánními prostředky. * Mír je stav, kdy přátelé mocných vsadí na válku. * Svoboda slova zaručuje nerušené šíření lží. * Každý z neprivilegovaných si daněmi sám platí na sebe pendrek. * Volali po odbornících ve vedení státu. Tak se na ně podívejme: °Pan Kalousek jako ministr financí nepoznal, že už jsme v krizi. °Pan Liška jako ministr školství nezná naši ústavu, neví, že Českou akademii věd u nás nebudovali za Stalina, ale že má tradice již z 19. století. °Někdejším ministrem spravedlnosti byl pan Kalvoda, který používal neoprávněně (asi spravedlivě) titul JUDr. °Zisk akademických titulů skoro na počkání – jako Benda, Řápková … °Vysoká erudovanost pana Topolánka v používání poněkud vulgárních metod je na vysokoškolské úrovni. °Slavná Katuška AU, zvaná Biomasa – nositelka zelené kultury… Chtěla být místopředsedkyní Poslanecké sněmovny. Odborník na pravém místě? °A nejlepší na konec: Pan Havel radí americkému prezidentovi - asi jak zavést mafiánský kapitalismus. Z lidové tvorby Soudružka Zdvíhalová nám poslala lidový pohled na nedávnou historii. Co svět světem stojí, válčí se a zbrojí. Války, co jsme zažili, lidi na čas sblížily. Každý člověk – pokud chtěl, žil si dobře, práci měl. Dnes ji marně hledají, na pracáku čekají. A přitom jsou mocipáni v toťáku vystudováni. I za oné totality herci byli celebrity. Skoro všichni dále hrají, dnes za slávu pomlouvají. My však máme paměť dobrou. Víme: ODS je naší prohrou! Stala jsem se pesimistou, budoucnost již nemám jistou. My starší to přežijeme, naše mladé litujeme. Snad se v nich už pýcha vzpříčí, na Václavák vyjdou s klíči. Hrdost k vlasti pocítí, na lumpy si posvítí! Pak bude na práci klid, vše potřebné budou mít. TOP 09 - recyklát Vznikla nová politická pravicová strana, která si dělá ambice stát se vládnoucí stranou. Její představitelé mají bohaté zkušenosti i s účastí na vládách, byť v jiném dresu. Tato strana není zaměřena na levicové voliče, ale má naději získat řadu nerozhodnutých pro svou „novost“. Tak to bylo s ODA, s US, US-DEU a čtyřkoalicí, se Stranou zelených. Prostě, jakmile jsou síly levice a pravice vyrovnané nebo levice převažuje, ejhle, vznikne nutnost založit novou politickou stranu, která se dosud nestačila před občany zostudit. Média jí věnují nejen zvýšenou pozornost – větší než většině stávajících -, ale hlavně všemožnou reklamu. Pokud se dostane do parlamentu, se vší pravděpodobností pak podpoří pravici. TOP 09 je přece jen v něčem jiná. Že je silně pravicová a nenárodní, to je zřejmé ze složení jejího vedení. Nové je to, že právě to vedení není v ničem nové,

7

naopak, je sbírkou pravicové zdiskreditované smetánky. Tak třeba „Švarcnherk“ se dostatečně zviditelnil svým vztahem k palestinské otázce, k landsmanšaftům, radarové základně a spánku v Senátu. Ačkoliv, jeden neví. Prý je nejoblíbenějším politikem?! Zlatý voči a pilná úprava zjištěných názorů občanů. Kalousek měl tolik malérů a afér (většinou ekonomických), že by to stačilo hned na několik nových stran. Co zplichtil jako vrchní armádní ekonom (padáky, co se prý hodily tak na povlečení postelí, prodej lukrativní stavby v centru Prahy, na který pak stát doplácel, modernizace tanků za miliardy, zásobování armády potravinami z „jednoho soukromého centra“, dědictví po švagrovi, který se nedočkal soudu, protože byl údajně svým partnerem – který se pak prý zasebevraždil – zastřelen) … Mohli bychom pokračovat. Připomínejme si navzájem a zvláště našim známým, jak „úspěšně“ působil Kalousek ve funkci ministra financí, což stojí většinu pracujících vyšší zdanění, většinu boháčů nižší daně a celou společnost další nemalý nárůst dluhů. Prostě: Ať občané vědí, co je to zač, ten TOP spolek za top podvrh. Názory a výroky Okresní výbor KSČM obdržel internetem zprávu, kterou v plném znění uveřejňujeme : Vážení! Před výročím „sametové revoluce“ jsem se chtěl seznámit s událostmi, které se v roce 1989 udály ve Vyškově. Navštívil jsem studovnu v místní knihovně Karla Dvořáčka a zapůjčil si tento ročník Našeho života – tak se tehdy okresní noviny jmenovaly – a začal studovat. Když jsem došel k číslu ze 17. února 1989, narazil jsem na článek s názvem Šedesát let od V. sjezdu KSČ s podtitulem Vyškovsko v důležitém období vývoje strany. Článek poměrně dlouhý, tištěný velmi malým písmem, podrobně mapoval vývoj KSČ od založení k roku 1929, kdy se do vedení dostali tzv. „Karlínští kluci“ v čele s Klementem Gottwaldem. Autor si skutečně dal práci a na faktech hodnotil jednotlivé etapy, takže nebylo pochyb o jeho přesvědčení, že jedině nové Gottwaldovo vedení mohlo stranu pozvednout. To potvrzoval i závěr článku. „Hlavní význam sjezdu je nutno vidět v tom, že odchodem stoupenců pravicové opozice se strana stala ideově jednotnou a definitivně se o ní mohlo hovořit jako o straně nového typu, která jedině může dělnickou třídu přivést k vítězství. Navíc sjezd zvolil do čela strany schopného, byť mladého funkcionáře Klementa Gottwalda, jenž se v následujících letech ukázal jako opravdový stratég boje za práva československého proletariátu.“ Domníval jsem se, že článek napsal některý z funkcionářů KSČ, ale jaké bylo mé překvapení, když jsem četl jméno autora, kterým je Radek Mikulka. Historik PhDr. Mikulka, známý posledních dvacet let jako velký antikomunista a bojovník za „pravou“ svobodu. A to není článek jediný. Podobných, jak jsem zjistil, napsal více. Nekryje současným antikomunismem svou minulost? A jak může přesvědčovat žáky gymnázia? Obyčejný převraceč kabátu? A co si asi myslel, když hlasoval pro zrušení čestného občanství města Vyškova Klementu Gottwaldovi? Co si myslet o morální autoritě takových lidí? Stanovisko tiskové komise: Domníváme se, že z odborného historického hlediska nelze autoru dr. Mikulkovi nic vytknout. Skutečnosti, které v článku rozebírá, svědčí, že se problematikou vývoje KSČ zabýval podrobně a přesvědčivě je dokumentoval. A musel o nich být přesvědčen, když je psal ještě

8

začátkem roku 1989. Pracoval v bývalém socialistickém režimu bez problému a svou prací, názory, vystupováním i psaním tento režim podporoval. Jestliže však po 17. listopadu 1989 (stejně jako mnoho jemu podobných) „převlékl kabát“ a hanobí a odsuzuje bez rozdílu vše z minulosti, pak je to svědectvím o úrovni jeho charakteru. Takové lidi lze jen s pohrdáním politovat a mít se na pozoru k jejich „historickým“ pracím.

Zdraví, štěstí, spokojenost,

rozvahu a šťastnou ruku ve volbách, a především dobrou mysl po celý rok

2010 přeje OV KSČM Vyškov

Telefon 517 348 472, 517 348 861, 606 851 713, e-mail: [email protected]; pro vnitřní potřebu.