Ministerstvo kolství mládee a tìlovýchovy Sekce Státní informaèní politiky ve vzdìlávání (SIPVZ)
Manuál ke kolení úrovnì Z
Copyright Ó Ing. Pavel Roubal, Bratøice 67, 395 01 Pacov. Žádná èást této publikace nesmí být bez souhlasu autora kopírována, tištìna, reprodukována, uchovávána na elektronických médiích nebo rozesílána. Tato publikace je urèena pouze k použití pro školení uèitelù v projektu I podle usnesení vlády ÈR è. 351 v Koncepci státní informaèní politiky ve vzdìlávání a to pouze v jednom výtisku pro každého lektora nebo úèastníka kurzu.
Autor dìkuje nakladatelství Computer Press, a.s., Hornocholupická 22, 143 00 Praha 4, za svolení k použití materiálù, které jsou souèástí knih vydaných nakladatelstvím.
V textu jsou pouity úryvky a obrázky z tìchto publikací:
Pavel Roubal, Poèítaèe pro úplné zaèáteèníky, Computer Press, 19962001 Pavel Roubal, Microsoft Windows 2000 jednoduše, Computer Press, 2000 Pavel Roubal, Microsoft Windows XP jednoduše, Computer Press, 2002 Pavel Roubal, Microsoft Word jednoduše, Computer Press, 2001 Pavel Roubal, Hardware pro úplné zaèáteèníky, Computer Press, 2002
Materiály k procvièení
Doplòující komerèní materiály vhodné pro výuku v základním kurzu vèetnì cvièného testu najdete napø. na http://vyuka.ceskaskola.cz
Poznámky k textu l
Názvy kláves, nabídek a pøíkazù jsou odlišeny jiným druhem písma.
l Odstavce, oznaèené nadpisem: Pro zvídavé: není nutné studovat, jsou v nich jen zajímavé doplòující informace, které není v tuto chvíli potøeba aktivnì zvládnout.
Sekce SIPVZ
i
MMT Praha, záøí 2002
Obsah Kapitola 1 Základní pojmy a princip práce poèítaèe ............................1 Procesor, pamì a disk ..............................................................................................2 Soubory, programy a data, sloky ..............................................................................3 Princip práce poèítaèe ...............................................................................................4 Hardware a software..................................................................................................4 Operaèní systém .......................................................................................................4 Èásti a díly poèítaèe ...................................................................................................5 Díly ve skøíni poèítaèe ................................................................................................6 Vnìjí vstupní a výstupní zaøízení ..............................................................................7 Druhy poèítaèù ..........................................................................................................7 Poèítaèová sí ............................................................................................................8
Kapitola 2 Operaèní systém Microsoft Windows.................................9 Klávesnice ..............................................................................................................10 My ..............................................................................................................11 Zapnutí a vypnutí poèítaèe, pøihláení se do sítì ......................................................12 Obrazovka poèítaèe se systémem Windows ............................................................13 Okno programu........................................................................................................14 Sputìní programu, tlaèítko Start.............................................................................15 Pøepínání mezi sputìnými programy......................................................................15 Zmìna velikosti a polohy okna, dialogová okna ........................................................16 Nápovìda ..............................................................................................................17 Schránka ..............................................................................................................17 Prozkoumávání struktury sloek ..............................................................................18 Zpùsoby zobrazení a øazení objektù ve sloce .........................................................18 Vytváøení, pøejmenování a mazání objektù, .............................................................19 Kopírování a pøesun objektù, oznaèení více objektù.................................................20 Hledání souborù nebo sloek...................................................................................21 Nastavení data, èasu a aktivní klávesnice ................................................................21
Kapitola 3 Vyuití slueb Internetu .....................................................22 Internet základní pojmy a principy..........................................................................23 Obecné principy procházení WWW stránek .............................................................23 Prohlíeè WWW stránek Internetu ...........................................................................23 Pouíváme MS Internet Explorer .............................................................................24 Panel nástrojù MSIE ................................................................................................25 Oblíbené stránky, Historie........................................................................................25 Hledání informací v Internetu ...................................................................................26 Vyuití slueb portálu katalogu adres ....................................................................26 Práce s portálem......................................................................................................27 Nastavení IE ............................................................................................................27 Elektronická pota program MS Outlook (Express)................................................28 Jak pracujeme s programem Outlook Express .........................................................28 Okno programu Outlook Express .............................................................................29 Pozor na viry ............................................................................................................29 Akce, které mùeme provést s doruèenou zprávou ..................................................30 Vytvoøení podsloky v Doruèené potì ....................................................................30 Identity ..............................................................................................................30 Nová zpráva ............................................................................................................31 Adresy (adresáø)......................................................................................................32
Sekce SIPVZ
ii
MMT Praha, záøí 2002
Obsah Kapitola 4 Práce s textem ....................................................................33 Vlastnosti písma ......................................................................................................34 Sputìní textového editoru MS Word .......................................................................35 Ukonèení textového editoru .....................................................................................35 Okno textového editoru (MS Word) ..........................................................................36 Nový dokument, uzavøení dokumentu, pøepínání mezi okny.....................................36 Uloení souboru na disk...........................................................................................37 Otevøení souboru.....................................................................................................37 Klávesnice, klávesové zkratky, pohyb po textu.........................................................38 První dokument .......................................................................................................39 Odvolání poslední operace (operací) .......................................................................39 Pouití stylù odstavcù ..............................................................................................40 Náhled ..............................................................................................................41 Tisk ..............................................................................................................41 Vzhled stránky papíru ..............................................................................................42 Zobrazení dokumentu, lupa, skryté znaky ................................................................42 Kopírování a pøesun textu ........................................................................................43 Hledání a nahrazení textu, pøechod na jiné místo .....................................................43 Formátování (zmìna vzhledu) písma.......................................................................44 Iniciála ..............................................................................................................44 Formátování (zmìna vlastností) odstavce ...............................................................45 Ohranièení a stínování odstavce..............................................................................46 Tabulátory ..............................................................................................................46 Záhlaví a zápatí .......................................................................................................47 Vkládání polí (datum a èas, èíslo stránky).................................................................47 Vkládání symbolù ...................................................................................................47 Vloení obrázku do textu..........................................................................................48 Uiteèné funkce textového editoru ...........................................................................49 Základní typografická a estetická pravidla................................................................50 Znaky, ve kterých se èasto chybuje ..........................................................................51
Sekce SIPVZ
iii
MMT Praha, záøí 2002
Kapitola 1
Základní pojmy a princip práce poèítaèe Starý poèítaèový vtip hovoøí o poèítaèi, který dostal za pokyn strouhat tøi dny staré rohlíky. Po návratu z dovolené našel majitel poèítaèe místnost zavalenou strouhankou, protože poèítaè opravdu po celé tøi dny strouhal staré rohlíky. Dal mu tedy pøíštì pøíkaz, aby strouhal rohlíky, které jsou staré tøi dny a opìt odjel. Po návratu nebyl nastrouhán ani jeden z obrovské hromady rohlíkù. Poèítaè pøesnì podle pokynu urèil stáøí rohlíku, a pokud nebyl starý pøesnì tøi dny, tak ho odložil. A protože poèítaè mìøí èas na setiny sekundy, lehce se stalo, že žádný rohlík nebyl pøesnì tøi dny starý. Vtip dobøe ukazuje „potíž“ práce s poèítaèem. Nemùžeme mu dávat obecné pokyny, je nutné vždy vykonat urèitý sled operací, abychom realizovali nìjakou èinnost. Musíme používat správné pojmy a vìdìt, jak poèítaè vlastnì funguje. A právì o tom je tato kapitola.
Sekce SIPVZ
1
MMT Praha, záøí 2002
Procesor, pamì a disk Základní ovládání poèítaèe je odvozeno z jeho složení, ze souèástí, ze kterých se skládá. Zde se proto seznámíme s jejich názvy, funkcí a ukážeme si jejich místo v principu práce poèítaèe. Dílù není mnoho, to, jak poèítaè pracuje (a tedy jak se ovládá operaèní systém, který ho oživuje) plyne vlastnì jen z jeho tøí nejdùležitìjších dílù: procesoru, operaèní pamìti a disku.
Procesor Procesor je mozek poèítaèe, který provádí všechny naše povely. Díky nìmu poèítaè pracuje, vykonává programy. Je to výkonná èást poèítaèe, jeho nejdùležitìjší díl.
Operaèní pamì V pamìti procesor pracuje. Vše, co právì zpracováváme a vidíme v oknì spuštìného programu, se nachází v pamìti. Proto se jí øíká operaèní pamì, protože v ní procesor vykonává všechny operace. Tedy: Poèítaè má procesor a operaèní pamì. Ve, co vidíme na monitoru (obrazovce), je dáno milióny elektrických impulsù, které procesor v pamìti zpracovává. Procesor a pamìt jsou èistì elektronické souèástky.
Pojem pamì nebyl zvolen právì šastnì. Èlovìk si pod pojmem pamì pøedstaví nìjaké místo, které slouží k zapamatování. Ale operaèní pamì v poèítaèi si po ukonèení naší práce nic nepamatuje, slouží jen jako místo pro práci procesoru. Prostì v poèítaèi jsou procesor a pamì, díky kterým pracuje. Jsou to èistì na elektrickém napájení závislé souèástky, proto po vypnutí poèítaèe v nich není vùbec nic. Dùsledek: Jestliže procesor a operaèní pamì (jakási „hlava“ poèítaèe) po vypnutí nic neobsahují, musí být v poèítaèi nìjaký díl, sloužící k uložení všeho, co vytvoøíme.
Disk Díl, na kterém je vše uloženo, je tzv. disk. Disk pracuje na principu magnetického záznamu, má povrch podobný jako je pásek v magnetofonové nebo video kazetì. Vše, co na nìj uložíme, na nìm zùstane i pøi vypnutém poèítaèi, dokud to sami nesmažeme (podobnì jako u magnetofonové kazety). Je napevno zamontován v poèítaèi, proto se mu øíká pevný disk. Základní tøi díly urèují zpùsob práce poèítaèe
Procesor pracuje v pamìti
Procesor
pamì Jsou to èistì elektronické souèástky
Spouštíme programy Otevíráme dokumenty
Ukládáme dokumenty
Soubory ukládáme do složek na disku
Pevný disk Pracuje na principu magnetického záznamu
Co je to soubor, program a dokument si povíme hned na následující stránce.
Sekce SIPVZ
2
MMT Praha, záøí 2002
Soubory, programy a data, sloky Soubory V poèítaèi je vše uloženo ve formì tzv. souborù. Pod pojmem soubor si pøedstavte knihu plnou textù, obrázkù, zvukù, instrukcí pro procesor… (Definice souboru zní, že je to nejmenší nedìlitelný souvislý blok informací.)
Programy a data Soubory jsou dvou druhù: programy, které nìco dìlají (nástroje pro naši práci), a datové soubory (také se jim øíká dokumenty), které my svojí èinností pomocí programù vytváøíme a dále upravujeme. Tedy: Úèelem naí práce jsou datové soubory (texty, obrázky, úèetní data
), které vytváøíme pomocí programù (ty si kupujeme, jsou pøipraveny ke sputìní na disku poèítaèe).
Pøíklad: Textový editor je program (psací stroj), pomocí kterého popisujeme papír, neboli vytváøíme datový soubor. Vlastní vytváøení probíhá v operaèní pamìti, proto musíme pøed uzavøením textového editoru (programu) vytvoøený text (datový soubor) uložit na disk. Na obrázku vidíme grafický program, pomocí kterého mùžeme namalovat obrázek. V tomto oknì je otevøen dokument s názvem domeèek2 ve spuštìném programu Malování
Nástroje programu
Vytváøený datový soubor
Programù je mnoho druhù, každý umí vytváøet jiné datové soubory (texty, obrázky, zvuky, úèetní data…). Prohlížeè webu vìtšinou jen naèítá a zobrazuje WWW stránky Internetu, nic neukládá. Proto je využití webu mnohem jednodušší než tøeba práce s textem.
Sloky Programù je v poèítaèi hodnì a dokumentù ještì více, mùžeme v nìm tedy mít najednou na disku uloženo tøeba 10 000 souborù (knih). Jak se v tom vyznat? Abychom udrželi na disku poøádek a vždy rychle našli požadovaný soubor, ukládáme soubory (tj. „knihy“) do složek (složka je vlastnì „krabice“ na knihy a na jiné krabice). Tyto složky si mùžeme sami vytváøet i mazat. Ve složce (krabici) mùže být libovolné množství souborù a také další („menší“) krabice (opìt plné nebo prázdné). Vzniká tedy struktura složek (a souborù v nich).
Sloka = krabice
W WW
Soubory = knihy
D DV
Otevøené okno sloky s názvem WWW
Sloka je krabice na soubory a jiné sloky
Sekce SIPVZ
3
MMT Praha, záøí 2002
Princip práce poèítaèe Princip práce poèítaèe je pomìrnì jednoduchý. Spojují se v nìm fakta, která již známe. Tj. poznatek, že výkonné èásti poèítaèe (procesor a operaèní pamìt) fungují jen pøi zapnutém poèítaèi a nic si trvale nepamatují (musíme tedy vše ukládat na disk) a poznatek, že v poèítaèi jsou nìjaké programy (nástroje pro naši práci) a datové soubory (dokumenty), které pomocí programù vytváøíme. Také již víme, že k udržení poøádku na disku poèítaèe slouží složky. Pomocí programù vytváøíme (v pamìti èinností procesoru) datové soubory a tyto datové soubory ukládáme na disk. (Programy musí být na disku pøedem nahrány, a protoe se naí prací nijak nemìní, nemusíme je ukládat.) Pro poøádek na disku mùeme soubory (knihy) rozdìlovat do sloek (krabic).
Proè je vlastnì oddìleno vytváøení souborù (v operaèní pamìti) od jejich ukládání (na disk)? Urèitì by bylo jednodušší soubory pøímo zpracovávat na disku a jejich neustálé ukládání (a otevírání) by odpadlo! Ano, je to tak. Jenže pevný disk je bohužel asi 1 000 x pomalejší než operaèní pamìt, tedy i práce pøímo s ním by byla nesmírnì pomalá.
Hardware a software Technickým dílùm poèítaèe se øíká hardware [hardvér] = tvrdé zboží, programùm v poèítaèi se øíká software [softvér] = mìkké zboží. Tedy napø. procesor a pevný disk jsou hardware, textový editor, grafický nebo úèetní program pøedstavují software.
Operaèní systém Operaèní systém (OS) je nejdùležitìjší program v poèítaèi. Proè? Samotný poèítaè, tedy jeho technické díly (hardware) je jen hromada souèástek. Ty potøebují využívat jednotlivé programy nástroje pro naši práci (software). Operaèní systém je z nich nejdùležitìjší, protože umožòuje všem ostatním programùm využívat technické díly poèítaèe a tedy vùbec pracovat. Pøirovnání: Pøedstavte si, že chcete vzít do ruky tužku. Pøemýšlíte o tom, že musíte ohnout palec, pak ukazováèek, že k ohnutí ukazováèku musíte zapojit ten a ten sval? Ne. Vše za nás udìlá „operaèní“ systém v ruce, který na povel „vezmi tužku“ vykoná stovky drobných úkonù vedoucích k vykonání èinnosti. A podobnì funguje operaèní systém v poèítaèi provádí fyzicky všechny akce, které zadáme. Naprostou vìtšinu souèasných osobních poèítaèù oživuje nìkterý ze systémù Windows firmy Microsoft. Na kvalitì a bezporuchovosti operaèního systému závisí, jak rychle a spolehlivì bude poèítaè pracovat, a na vnìjším vzhledu systému závisí, jak pohodlnì se nám bude s poèítaèem pracovat, jak jednoduše ho budeme moci ovládat. Všechny moderní OS jsou grafické, komunikují s námi pomocí obrázkù, ikon…
Pro zvídavé: Souèasné a starí systémy Windows V této dobì mùžeme s osobním poèítaèem zakoupit systémy Windows XP Home Edition a Windows XP Professional Edition od firmy Microsoft [majkrsoft]. Systém Home je urèen do domácností, systém Professional pak pro nasazení v podnikových sítích, má navíc nìkteré sí•ové služby a funkce zabezpeèení dat. Jinak jsou oba systémy totožné. (Zkratka MS pøed názvem programu vždy znamená Microsoft.) V projektu SIPVZ je dodáván k poèítaèùm systém Windows 2000 Professional. Jedná se o starší osvìdèený systém urèený pro nasazení ve firmách, který spojuje výbornou stabilitu s pøehledným ovládáním. Chybí mu nìkteré funkce nových systémù Windows XP a má také trochu jiný vzhled než nejmodernìjší systémy. Ještì døíve se používaly systémy Windows 95, Windows 98 a Windows ME. Ty se vzhledem a ovládáním od systému Windows 2000 pøíliš neliší, mùžeme se s nimi tedy nauèit pracovat a bez problémù své znalosti u modernìjšího systému používat. Linux Linux je zdarma šíøený moderní systém, který se zaèíná stále více prosazovat, hlavnì v podnikové sféøe. Nabízí stabilní prostøedí pro bìh programù a pohodlné ovládání poèítaèe, jeho nejvìtším nedostatkem je (zatím) malé množství programù, které pod ním pracují. Široce rozšíøené programy urèené pro MS Windows pod ním zatím spouštìt nejdou.
Sekce SIPVZ
4
MMT Praha, záøí 2002
Èásti a díly poèítaèe Skøíò poèítaèe
DVD-ROM CD nebo CD/RW mechanika Disketová mechanika
Poèítaèová sestava se skládá ze skøínì poèítaèe, ve které se nacházejí jeho výkonné díly (procesor, pamìt, disk a další díly). Ke skøíni poèítaèe se pak pøipojují výstupní zaøízení, tj. monitor a tiskárna a vstupní zaøízení, klávesnice a poèítaèová myš. Na skøíni poèítaèe vidíme dvíøka mechanik (disketová mechanika, CD Myš ROM a DVD ROM mechanika, CD/RW mechanika), hlavní vypínaè, tlaèítko reset a svítící diody indikující zapnutý poèítaè.
LCD monitor
Hlavní vypínaè Reset Svítící diody
Klávesnice s podlokou
Nyní si funkci dílù, které vidíme na obrázku, vyloíme trochu podrobnìji: l Skøíò poèítaèe (základní jednotka) je vìtšinou šedá huèící „bedna“. Huèí proto, že se v ní nachází napájecí zdroj, který je chlazen ventilátorem. Mùže být postavena na výšku jako na obrázku, oznaèuje se pak jako provedení tower (vìž), nebo minitower (malá vìž). Provedení skøínì na šíøku, kdy monitor stavíme na poèítaè, se oznaèuje jako desktop. l Monitor umožòuje zobrazení informací z poèítaèe. Dnes se vìtšinou používají monitory s obrazovkou odvozenou od obrazovky televize. Pomalu se prosazují ploché LCD monitory. Nejdùležitìjším parametrem monitoru je jeho velikost, která se udává délkou jeho úhlopøíèky v palcích (jeden palec = 2,54 cm). Dnes se bìžnì používají 17" monitory, leckde ještì slouží malé 15" monitory a napø. grafici používají 19"–21" monitory. l
Klávesnice slouží k zadávání dat uživatelem poèítaèe. Je odvozena od klávesnice psacího stroje.
l Myš slouží k ovládání poèítaèe. Má dnes vìtšinou dvì tlaèítka a mezi nimi malé koleèko. Podrobnìji je funkce myši i klávesnice vysvìtlena v kapitole o systému Windows.
Tlaèítka a svítící diody na skøíni poèítaèe l Hlavní vypínaè slouží dnes vìtšinou pouze k zapínání poèítaèe. Pøi vypnutí ho nemaèkáme, poèítaè se po ukonèení práce systému Windows sám vypne! (U starších poèítaèù to platit nemusí.) l Reset je tlaèítko, umožòující znovunastartování poèítaèe. Bez pokynu vyuèujícího ho nikdy sami nemaèkejte! Pøi resetování poèítaèe pøijdete o otevøené a dosud neuložené datové soubory. l Zelená svítící dioda indikuje zapnutý poèítaè, èervená pak bliká v okamžiku, kdy poèítaè pracuje s pevným diskem.
Mechaniky na skøíni poèítaèe l Disketová mechanika umožòuje èíst data z tzv. diskety a také na disketu data zapisovat. Diskety jsou malé pøenosné disky, slouží k pøenosu souborù mezi poèítaèi a ke krátkodobé archivaci dat. Dnes se stále používají diskety s rozmìrem 3,5", které mají (velmi malou) kapacitu 1,44 MB (megabajtu, 1,44 miliónù bajtù). (Bity a bajty jsou vyloženy dále v této kapitole. Velmi zjednodušenì mùžeme øíci, že jeden bajt pøedstavuje jeden znak, jedno písmeno.) l CD ROM mechanika slouží ke ètení datových CD diskù a také k pøehrávání zvukových cédéèek. Kapacita datového CD disku je pomìrnì velká, èiní 650 MB (megabajtù). Obsah bìžných CD diskù je navždy urèen pøi jejich výrobì, nedá se na nì zapisovat. Existují ale i tzv. CD/RW mechaniky, které na speciální CD-R a CD-RW disky umí data zapisovat. Lidovì se jim øíká „vypalovaèky“. l DVD ROM mechanika je nástupcem CD mechaniky. Má velkou kapacitu, cca 4,7 GB (gigabajtu, tj. 4 700 MB). Slouží ke ètení datových DVD diskù i DVD diskù s filmy. Umí také èíst datové i zvukové CD disky.
Sekce SIPVZ
5
MMT Praha, záøí 2002
Díly ve skøíni poèítaèe Již víme, k èemu slouží základní tøi díly poèítaèe, tj. procesor, operaèní pamì a disk. Zde si o nich povíme nìco více a zmíníme se i o dalších dílech, bez kterých by poèítaè nemohl pracovat. l Procesor je mozek poèítaèe, vykonává všechny operace (výpoèty). V poèítaèích typu PC [pí sí], odvozených od prvního použitelného osobního poèítaèe IBM [aj bí em] PC z roku 1981 (tzv. poèítaèích IBM kompatibilních), se dnes používají procesory pouze dvou firem: Firma Intel dodává procesory oznaèované názvy Pentium a Celeron, firma AMD pak procesory oznaèené názvem Athlon. U procesoru se hodnotí jeho rychlost, která je dána jeho typem (napø. Pentium 4) a jeho taktem, frekvencí procesoru, napø. 1,4 GHz (gigahertz, 1,4 miliardy taktù za sekundu). l Operaèní pamìt (oznaèovaná také jako RAM). Již víme, že slouží jako pracovní prostor pro procesor. Zajímá nás hlavnì její velikost, dnes se pohybuje okolo 128 MB (megabajtù).
Pevný disk slouží k trvalému ukládání souborù. Jsou na nìm pøipraveny (tzv. nainstalovány) programy a my si na nìj ukládáme své dokumenty. Zajímá nás proto hlavnì jeho velikost. Dnes pojme bìžný disk cca 60 GB (gigabajtù) dat, tj. cca 60 000 MB. Disketu a CD (DVD) mechaniky již známe z pøedchozí strany. Ve skøíni poèítaèe jsou pak vìtšinou ještì tyto dùležité díly: l
l Grafická karta umožòuje zobrazení na monitoru. Zpracuje signál z procesoru a vykresluje tvary na monitoru. Kvalitní kartu potøebujeme hlavnì na hraní her, do kanceláøe staèí i obyèejná (levná). l Zvuková karta pøipraví signál pro reproduktory. Spoleènì tyto dva díly umožòují pøehrávání zvukù a hudby na poèítaèi. Nahrávat zvuky mùžeme pøes mikrofon. Díky tomu je dnešní poèítaè multimediální, umožòuje zobrazení textu, grafiky, pøehrávání zvukù i videa. l Síová karta umožní propojení poèítaèù do velmi rychlé lokální (místní) poèítaèové sítì, tj. sítì v jedné budovì, na vzdálenost max. stovek metrù. Místní sítì se oznaèují zkratkou LAN. l Modem umožní pøenos poèítaèových dat pøes bìžnou telefonní linku. Mùže být interní (tj. vnitøní, je ve skøíni poèítaèe), nebo externí (vnìjší, je v samostatné krabièce vedle poèítaèe). Používá se k pøipojení poèítaèe do Internetu. Umožòuje také odesílání/pøijímání faxù z/do poèítaèe. l Na zadní stranì poèítaèe jsou konektory (pøípojná místa) pro vnìjší díly (které jsou také nìkdy oznaèovány výrazem periférie). Pøipojíme sem kabel od monitoru, myši, klávesnice, tiskárny, externího modemu, reproduktorù i kabel poèítaèové sítì. Zásuvky se liší barvou i tvarem, s peèlivým pøístupem zapojí jednotlivé kabely správnì i laik.
Zobrazení
Díly ve skøíni poèítaèe Výkonné díly
Grafická karta
Procesor
pamì
Komunikace s okolím
Ukládání souborù
Monitor
Modem
Telefonní linka Internet
Síová karta
Poèítaèová sí
Pøehrávání zvukù
Pevný disk
Disketa CD a DVD ROM Zvuková karta
Klávesnice
Sekce SIPVZ
Reproduktory
Myš
6
MMT Praha, záøí 2002
Vnìjí vstupní a výstupní zaøízení Na této stránce se dozvíme základní informace o tiskárnách, které umožòují výstup (tisk) dokumentù na papír, o skenerech, které umí nasnímat fotografii do poèítaèe a o digitálních fotoaparátech, které umí fotografii uložit pøímo jako poèítaèový soubor. Tiskárny jsou samozøejmì výstupní zaøízení, skenery pak zaøízení vstupní.
Tiskárny Dnes se bìžnì používají tøi druhy tiskáren: l Jehlièkové tiskárny tisknou pomocí (nejèastìji 24) jehlièek, které pøes barvící pásku proklepávají text na papír. Tisknou levnì a nepøíliš kvalitnì. Používají se na sestavy všeho druhu. l Inkoustové tiskárny tryskají kapièky barevných inkoustù z tiskových náplní na papír. Obsahují i barevné náplnì, mohou tedy tisknout barevné obrázky. Jsou levné, mají však vyšší náklady na tisk. Kvalita tisku je dnes vìtšinou výborná až vynikající. l Laserové tiskárny vykreslují jemným laserem obraz na svìtlocitlivém válci. Na osvìtlených místech se uchytí toner (velmi jemný èerný prášek). Ten se obtiskne na papír a následnì se do papíru zažehlí. (Proto papír z „laserovky“ vyjíždí teplý a nìkdy pokroucený.) Tisknou rychle a kvalitnì. Výstup papíru Vstupní podavaè
Zapnutí/vypnutí tiskárny Vysunutí papíru
Výstupní zásobník
Podavaè pro jednotlivé listy
Zásobník papíru
Levná inkoustová tiskárna potøebuje jen 2 tlaèítka
Ovládací panel tiskárny Laserová tiskárna
Skenery a digitální fotoaparáty Tato zaøízení nám umožní pøenést obraz do podoby poèítaèového souboru. Pak ho mùžeme v poèítaèi dále upravovat, vkládat ho do svých textù, www stránek nebo prezentací a samozøejmì vytisknout. l Skener (anglicky scanner) je vìtšinou šedá plochá „bedýnka“, pod jejíž víko vkládáme papírové fotografie, obrázky a grafiku. Skener obraz v požadované kvalitì nasnímá a pøenese ho do poèítaèe. Tam obrázek uložíme ve formì souboru na disk do námi zvolené složky. l Digitální fotoaparát zaznamenává obraz pøímo digitálnì, tj. ve formì poèítaèových souborù. Ty se v nìm ukládají na miniaturní disk. Po propojení s poèítaèem mùžeme obrázky do poèítaèe pøenést.
Druhy poèítaèù Naprostá vìtšina poèítaèù u nás používaných je typu (IBM) PC kompatibilních, oživuje je vìtšinou nìkterý z operaèních systémù Windows firmy Microsoft, výjimeènì systém Linux. (PC [pí sí] je zkratka z Personal Computer – osobní poèítaè.) Mùžeme ale pracovat i na poèítaèích typu Apple, které mají svùj vlastní operaèní systém a umožòují pohodlnou práci hlavnì s grafikou. Nemusíme také používat pouze stolní poèítaè, mùžeme použít i poèítaè pøenosný, tzv. notebook [noutbuk].
Pøenosný poèítaè notebook Pøenosný poèítaè obsahuje stejné díly jako poèítaè stolní, pouze v menším, kompaktním provedení, klávesnice je pøímo v tìle pøístroje a místo myši se používá tzv. touchpad [touèped], což je Klávesnice citlivá destièka snímající pohyb našeho prstu. Jako Touchpad nahradí my zobrazovací jednotka je u nìho vždy použit plochý LCD displej. Od stolního poèítaèe se také liší možností pracovat Zabudované reproduktory na baterie.
LCD displej
Sekce SIPVZ
7
MMT Praha, záøí 2002
Poèítaèová sí Poèítaè, u kterého sedíte, je na 99 % zapojen ve (školní) lokální poèítaèové síti (LAN). Tyto sítì se skládají z øídícího poèítaèe sítì (tzv. serveru) a z jednotlivých stanic poèítaèové sítì (tzv. klientù). Spojení mezi nimi umožòuje kabeláž sítì a nìjaký aktivní prvek sítì, který smìruje data vždy na ten správný poèítaè.Lokální sí dnes využívá Internetové technologie, oznaèuje se pak jako Intranet. Každý poèítaè zapojený v síti k dispozici vìtšinou minimálnì tyto služby: l Sdílení (využívání) síové tiskárny. Pokud zadáte tisk na kterékoliv stanici, výtisk nejspíš vyjede z tiskárny, zapojené k serveru poèítaèové sítì. l Sdílení pøipojení do Internetu. Server vaší lokální sítì je nejspíš pøipojen pevnou linkou do Internetuz a umožòuje využívat služby Internetu všem stanicím. l Sdílení disku v serveru. Èást disku øídícího poèítaèe (serveru) se zobrazí na naší stanici jako tzv. síový disk. Mùžeme na nìj ukládat svá data, což je nanejvýš užiteèné protože data jsou fyzicky uložena nikoliv na poèítaèi, na kterém právì pracujeme, ale na serveru, máme k nim pøístup ze kterékoliv stanice zapojené ve (školní) síti, napø. ze svého kabinetu, sborovny, uèebny VT apod.
PC25
PC02
PC0x...
Internet
Sdílená síová tiskárna
Stanice sítì PC01
Kabelá poèítaèové sítì
Sdílený disk
Struktura lokální sítì Aktivní síový prvek
Centrální poèítaè (Server)
Uivatelské jméno a heslo Pøístup do sítì bývá vázán na uživatelské jméno a heslo. Správnì sítì nám pøidìlí (nebo si ho mùžeme urèit) jméno, pod kterým se do sítì budeme hlásit a také heslo, které slouží jako bezpeènostní opatøení, aby se pod naším jménem (a tedy vìtšinou k našemu síovému disku) nemohl pøihlásit nìkdo jiný.
UPS Server poèítaèové sítì (ale i dùležitý poèítaè) mívá u sebe tzv. UPS – nepøetržitý napájecí zdroj. Jedná se o baterii, která pøevezme napájení poèítaèe v okamžiku výpadku elektrické energie.
Pro zvídavé Bity a bajty, digitální záznam Všechny informace v poèítaèi jsou realizovány ve dvojkové soustavì, tj. pomocí nul a jednièek (není napìtí = 0, je napìtí = 1). Této nejmenší jednotce informace (je/není) se øíká 1 BIT (èteno bit, znaèka [malé] b). Jedním bitem tedy mùžeme pouze vyjádøit, zde nìco je nebo není, tedy pouze dvì hodnoty (tøeba A=0, B=1, pak by 1010 znamenalo BABA). Kolik nul a jednièek na jeden znak je tedy tøeba, aby šla zakódovat celá abeceda, malá i velká, èíslice a ještì zbyla rezerva? Tvùrci poèítaèù se shodli na 8 bitech, takže tøeba 00000001 by mohlo být písmeno A, 00000011 písmeno B, až po 11111111. Nemusíte poèítat, kolik rùzných kombinací lze vytvoøit z 8 nul a jednièek je jich 256 (2 8). Této kombinaci 8 nul a jednièek (8 bitù) dali jméno BYTE [èteno bajt]. Znaèka je B (velké B). Bìžná strana textu má asi 3 000 znakù, zabere tedy teoreticky 3 000 B (bajtù). (Prakticky mnohem více, protože musí obsahovat údaje o formátování [vzhledu] textu.) Protože bajtù mùže dnešní poèítaè obsahovat hodnì, používají se násobné jednotky: l
1 000 B = 1 KB (kilobajt)
l
1 000 000 B = 1 MB (megabajt), tedy 1 000 KB
1 000 000 000 B = 1 GB (gigabajt) = samozøejmì 1 000 MB èi 1 000 000 KB Poznámka: Odborník vám øekne, že KB není 1000 B, ale 1024 (210)B. Je to pravda, ale vìtšina uživatelù používá KB ve významu tisíc bajtù. Pro náš další výklad to vìtšinou nebude dùležité. Poèítaè tedy používá pro reprezentaci všeho (programù, textù, obrázkù atd.) èísla. Zaøízením, která používají èíselné vyjádøení, se øíká zaøízení digitální. Protože záznam a pøenos èísel je možný bez chyb, jsou digitální zaøízení kvalitnìjší než starší zaøízení analogová, která používala pro záznam signálu nìjakou køivku, která se pøenosem vždy deformovala. Mobilní telefony, CD + DVD pøehrávaèe a samozøejmì poèítaèe, to jsou digitální zaøízení, se kterými se stále setkáváme. l
Sekce SIPVZ
8
MMT Praha, záøí 2002
Kapitola 2
Operaèní systém Microsoft Windows Úvod do jeho ovládání Pozn. autora: Obèas si ještì vzpomenu na studentská léta a na skripta nadepsaná Úvod do…, která mìla 300 a více stránek. Tato kapitola je mnohem struènìjší, je to opravdu jen úvod do operaèního systému, vysvìtlující základní operace. Ty musíme bezpeènì ovládat, abychom mohli vùbec s poèítaèem pracovat.
Tento manuál ukazuje ovládání systému Microsoft Windows 2000 Professional. Protože nezachází do podrobností, ale ukazuje jen základy ovládání systému, je možné ho použít i pro výuku ovládání systému Windows ME (Millennium Edition) a Windows 98. Vìtšina rozdílù bude pouze ve vzhledu prvkù systémù, rozdíly ve vysvìtlovaných základních funkcích jsou minimální.
Sekce SIPVZ
9
MMT Praha, záøí 2002
Klávesnice Døíve, než zapneme poèítaè, je tøeba seznámit se struènì s klávesnicí a myší. Zaèneme klávesnicí: Enter = OK
Esc = Storno
Kontrolky zapnutých funkcí
= OK
Mezerník
Alfanumerická èást klávesnice zápis písmen
Pohyb po textu
Numerická èást klávesnice
Zápis znakù l
Malá písmena (znaky, které jsou na klávesách vpravo dole) se píší na levé èásti klávesnice.
l Èíslice zadáváme na numerické èásti klávesnice. Tam také zadáváme matematická znaménka. Zápis èísel na numerické èásti klávesnice se dá vypnout klávesou NumLock. Pokud se nám to omylem povede (zhasne zelená kontrolka nad touto klávesou), zapneme psaní èíslic opìtovným stisknutím NumLock. l Velká písmena a znaky umístìné na jednotlivých klávesách v horní èásti klávesy píšeme tak, že držíme stisknutou klávesu Shift (nìkdy je oznaèena jen šipkou nahoru) a píšeme. Dokud Shift držíme, píší se velká písmena. Pokud nechceme stále držet klávesu a chceme stále psát velká písmena, použijeme klávesu CapsLock. Ta funguje jako pøepínaè, tj. po stisknutí (a uvolnìní) se budou stále psát velká písmena. Zapnutí velkých písmen je signalizováno rozsvícením zelené kontrolky vpravo nahoøe na klávesnici (je u ní také napsáno CapsLock).
Mazání znakù l Text nalevo od kurzoru smažeme klávesou Backspace, což je šedá šipka nad klávesou Enter. Používá se hlavnì tehdy, když udìláme pøeklep.
Text napravo od kurzoru smažeme klávesou Delete. Ta se používá tehdy, chceme-li dodateènì opravit nìjakou chybu. Vìtšina lidí automaticky umístí kurzor pøed tuto chybu a pak tedy musí stisknout Delete.
l
Pohyb po textu Po krátkém textu se pohybujeme šipkami vpravo dole na klávesnici. K pohybu na delší vzdálenost používáme klávesy Home (skok na konec øádku), End (skok na konec textu v øádku), Page Up (o obrazovku nahoru), Page Down (o obrazovku dolù ke konci dokumentu). l
Kombinace kláves CTRL odstavcích nahoru nebo dolù. l
+ ipky
zpùsobí v textu pohyb po slovech doleva nebo doprava a po
Kombinace kláves (= klávesová zkratka) Kombinace kláves je souèasné stisknutí první uvedené klávesy (vìtšinou Ctrl nebo Alt ), její pøidržení a krátké stisknutí (klepnutí) druhé uvedené klávesy. Tedy klávesovou zkratku Ctrl +S (uložení dokumentu) provedeme tak, že držíme Ctrl a krátce stiskneme S . Dùleité klávesy význam pøi ovládání systému Klávesa Enter má stejný význam jako klepnutí na tlaèítko OK v oknì, tj. èinnost se provede. Klávesa má pak význam klepnutí na tlaèítko Storno, tj. èinnost se neprovede. Klávesa Enter také otevírá oznaèený objekt. l
Esc
l Klávesa Windows (se symbolem okénka), vlevo dole mezi a Alt, má stejný význam, jako klepnutí na tlaèítko Start. l Klávesa Kontextové menu se symbolem menu a šipeèkou (vpravo dole u Ctrl) má stejný význam jako klepnutí pravým tlaèítkem myši.
Sekce SIPVZ
10
MMT Praha, záøí 2002
My Myš má dvì tlaèítka, levé (základní, jím se vykonává vìtšina operací) a pravé (druhé) tlaèítko. Pohyb myši po podložce se pøenáší na ukazatel (kurzor) na obrazovce. Kurzor mùže mìnit svoji podobu podle toho, na který objekt ukážeme i podle toho, jaká èinnost právì probíhá.
Podoby kurzoru Ukazatel myši (kurzor) mìní tvar podle toho, na jaký objekt ukážeme i podle toho, v jakém programu zrovna pracujeme. Upozoròuje nás také na zaneprázdnìný program. Výbìr objektu, tlaèítka na panelu nástrojù , nabídky. Program je zaneprázdnìn, vykonává nìjakou déle trvající èinnost. Uchopili jsme okraj okna, mùžeme zmìnit jeho velikost. Klepnutím se pøemístíme na požadované místo v textu.
Základní pracovní úkony (operace) s myí: S myší vykonáváme nìkolik operací. Každá má svùj význam a funkci a je tøeba se nauèit pøesnì mezi nimi rozlišovat. Myí mùeme: Ukázat. Èinnost: Pøemístím kurzor myši na nìjaký objekt na obrazovce, zastavíme pohyb, ale nestiskneme žádné tlaèítko. Význam: Èasto se objeví struèná („bublinová“) nápovìda k objektu, nìkdy se nestane vùbec nic. l
l Klepnout (levým tlaèítkem myši). Èinnost: Klepnout znamená vždy najet na objekt a stisknout krátce levé tlaèítko myši. Význam: Objekt se oznaèí pro další práci (navenek zmìní barvu). Pokud klepneme na nìjaké tlaèítko èi nabídku (menu), okamžitì se vybraná funkce provede. (Také se setkáte s pojmem kliknout.) l Poklepat (levým tlaèítkem). Èinnost: dvakrát rychle za sebou stiskneme levé tlaèítko (jako když klepeme na dveøe) a pøitom nepohneme myší. Význam: Poklepání spouští programy a otevírá složky. (Také se setkáte s pojmy DvojKlik nebo Zaklepat.)
l Klepnout pravým tlaèítkem myši. (Èinnost je jasná z názvu.) Význam: otevírá tzv. Místní nabídku (také se jí øíká kontextové menu). V ní najdeme volby vztahující se k objektu, na který jsme pravým tlaèítkem klepli. Èasto si také mùžeme prohlédnout (nebo i nastavit) vlastnosti objektu. Volbu z místní nabídky vybereme klepnutím (tj. levým tlaèítkem myši). Pokud si akci rozmyslíme, klepneme mimo toto menu nebo stiskneme klávesu Esc.
l Pøetažení myší. Èinnost: Ukážeme na objekt (napø. ikonu), stiskneme a držíme levé tlaèítko myši, objekt pøesuneme a na cílovém místì ho pustíme (uvolníme levé tlaèítko myši). Význam: pøesun objektu, okna, oznaèeného textu.
Pro zvídavé pár zajímavostí Klávesnice vypadá, jako by ji nìkdo udìlal tak, aby se na ní nedalo rychle psát! Také už Vás to nìkdy napadlo? Opravdu tomu tak je! První psací stroje (konec 19. století) se pøi rychlém stisknutí kláves vedle sebe zasekávaly. Proto klávesnici upravili tak, aby se písmena, která se bìžnì maèkají po sobì, nalézala daleko od sebe. Podle výzkumù by se dalo na jiné klávesnici psát s mnohem menší námahou. Ale zvyk je zvyk a zatím si nikdo netroufl jinou klávesnici vyrobit.
l
Výzkumný pracovník firmy Xerox, který pøišel s nápadem univerzálního polohovacího zaøízení (dnes mu øíkáme myš), nebyl svými nadøízenými vùbec pochválen. Takový nesmysl je prý k nièemu.
l
Sekce SIPVZ
11
MMT Praha, záøí 2002
Zapnutí a vypnutí poèítaèe, pøihláení se do sítì Zapnutí poèítaèe Poèítaè zapínáme pomocí hlavního vypínaèe, který dnes bývá na jeho èelní stìnì, u starších poèítaèù i vzadu èi na boku skøínì poèítaèe. Dále si vysvìtlíme, že pro vypnutí poèítaèe tento vypínaè nepoužíváme – poèítaè se po ukonèení systému Windows vìtšinou (ale ne vždy) vypne sám.
Zapnutí monitoru Monitor je dnes vìtšinou propojen s poèítaèem a zapne se souèasnì vypínaèem poèítaèe také. Jeho vypínaè pak vùbec nepoužíváme. Pokud se zapíná samostatnì, zapíná se vždy pøed zapnutím poèítaèe a vypíná se vždy až po vypnutí poèítaèe, aby rázy pøi jeho zapnutí (vypnutí) neohrozily poèítaè.
Co dìlá poèítaè po zapnutí Zkontroluje procesor, ovìøí si disky a vùbec hardware poèítaèe. Zobrazí nám na okamžik tabulku zaøízení poèítaèe.
l
Najde na startovacím pevném disku operaèní systém a zavede ho do pamìti. To mùže trvat i desítky sekund.
l
Umožní nám pøihlášení se do poèítaèové sítì a potom zobrazí Plochu systému Windows s objekty, které jsou na ní umístìny. Mùžeme zahájit vlastní práci.
l
Pøihláení se do poèítaèové sítì Pokud je náš poèítaè zapojen do poèítaèové sítì, nebo na nìm pracuje více uživatelù, objeví se pøed zobrazením Plochy Windows 2000 okno Pøihlášení k systému Windows. Správce výpoèetní techniky nám musí pøidìlit tzv. uživatelské jméno a uživatelské heslo. Vyplníme peèlivì políèka s tímto oznaèením. (Typ: vyplòte jméno, stisknìte klávesu Tabelátor, napište heslo [nezobrazuje se] a stisknìte klávesu Enter.)
Vypnutí poèítaèe Pøed vypnutím poèítaèe musíme: Ukonèit všechny spuštìné programy (pøedtím samozøejmì uložit na disk všechny v nich otevøené datové soubory). (Ne pøi uvedení poèítaèe do režimu spánku.)
l
l
Ukonèit èinnost systému Windows
Ukonèení èinnosti systému Windows l
Klepneme na tlaèítko Start. (Objeví se menu.)
l
Klepneme na Vypnout. (Objeví se okno Vypnutí systému
Windows.)
Vybereme Vypnout (po klepnutí na èernou šipku dolù vpravo u okénka) a klepneme na OK. Systém ukonèí svou èinnost a poèítaè bez našeho zásahu vypne. Jen u starších poèítaèù se zobrazí okénko s výzvou k vypnutí poèítaèe. (Jak se vypíná váš poèítaè vám vysvìtlí uèitel.) Varování: Pokud vypneme poèítaè bez ukonèení systému Windows, mùžeme pøijít o rozpracovanou práci, pøípadnì i porušit vlastní systém. Typ: Pokud pracujeme v poèítaèové síti (nebo s poèítaèem pracuje více osob), odcházíme od poèítaèe a pøichází další uživatel, nemusíme ho vypínat a znovu zapínat, staèí se jenom odhlásit.
l
Sekce SIPVZ
12
MMT Praha, záøí 2002
Obrazovka poèítaèe se systémem Windows Po startu systému Windows se na monitoru objeví obrázek podobný jako je zde v knize. Abychom rozumìli dalšímu výkladu, je tøeba nauèit se pøesné názvy a funkci (význam) jednotlivých èástí a prvkù. Plocha, tapeta Pøedstavuje pracovní plochu, na které se objeví okna spuštìných programù. Mùžeme na ní ukládat dokumenty, vytváøet složky, mohou na ní být umístìni zástupci objektù. Mùže mít libovolnou barvu, nebo mùže být na ní umístìn nìjaký obrázek. Tomuto obrázku se øíká tapeta. Zástupce sloky Dokumenty
Hlavní panel V okamžiku, kdy zaèneme pracovat, se na Hlavním panelu objeví tlaèítka spuštìných programù. Vždy jsou na nìm tlaèítko Start, Panel nástrojù a tlaèítka stále spuštìných programù.
Tento poèítaè
Místa v síti
Ko Plocha, na ní tapeta (podkladový obrázek)
Tlaèítko Start Po klepnutí na nìj se objeví menu (nabídka èinností, funkcí), které mùžeme díky systému Windows provádìt.
Ikona dokumentu Zástupce programu Ikona sloky
Tlaèítko Start Panel nástrojù (zástupci èasto pouívaných programù)
Hlavní panel
Tlaèítka stále sputìných programù (klávesnice, hlasitost, èas
)
Panel nástrojù Obsahuje ikony (pøesnìji zástupce) nejèastìji používaných programù. Mùžeme si je tam sami doplnit pøetažením myší z libovolné složky.
Tlaèítka stále sputìných programù (systémová lita) Zde vidíme tlaèítka programù, které máme stále k dispozici. Bývá zde nastavení klávesnice, hlasitosti hudby, èasu a data, plánovaè pravidelné údržby systému, nastavení obrazovky. Tento poèítaè Tato ikona (podobnì jako složka Dokumenty nebo Ko) pøedstavuje program, který se jmenuje Prùzkumník. Ten slouží k procházení diskù poèítaèe a složek na nich, vytváøení a mazání objektù… Po zaklepání na ikonu Tento poèítaè se otevøe okno, kde vidíme disky, které obsahuje náš poèítaè, dále pak složky s nastavovacími nástroji systému Windows. Mùžeme „prozkoumávat“ data uložená v naèem poèítaèi. Místa v síti Na Ploe je pøipravena ikona Místa v síti, která zpøístupòuje data, umístìná na jiných poèítaèích, než je ten váš a místa na Internetu. Abychom ji mohli používat, musí být náš poèítaè pøipojen v nìjaké síti . Ko Koš slouží k odstranìní (mazání) objektù. Mùžeme se do nìj dívat (chová se jako složka). Mùžeme z nìho objekty zpátky obnovit (vytáhnout na pùvodní místo). Koš také mùžeme vysypat. Teprve tím jeho obsah definitivnì smažeme. Zástupce programu Obsahuje odkaz na program, po zaklepání na nìj se pøíslušný program spustí. Mùže jich být na Ploše více, nebo tam nemusí být žádný. Zástupce poznáme podle èerné šipky v levém spodním rohu ikony. Sloka Dokumenty Systém Windows nám pøipraví na Plochu zástupce složky nabídne jako první místo pro uložení datového souboru.
Dokumenty,
kterou nám vìtšina programù
Ikona dokumentu Pøedstavuje pøímo tento dokument. Tedy odstranìním této ikony smažeme vytvoøený datový soubor s veškerým jeho obsahem. Sekce SIPVZ
13
MMT Praha, záøí 2002
Okno programu Název systému Windows vlastnì znamená OKNA. Byl tak nazván proto, že každý spuštìný program bìží ve vlastním oknì. Abychom mohli dále pracovat, musíme se nauèit (pøesnì a zpamìti) názvy jednotlivých prvkù okna. Uzávìr Tlaèítka: Tlaèítko ovládací nabídky
Titulek okna
Titulkový pruh
Maximalizaèní Minimalizaèní
Obnovovací tl.
Pruh menu Panel nástrojù Panel nástrojù Okraj okna
Datový soubor
V tomto prostoru vytváøíme datový soubor (dokument). Protoe WordPad je jednoduchý textový editor, je tímto dokumentem text. Panel nástrojù proto obsahuje tlaèítka pro základní operace s textem. (Program WordPad je blíe probrán v samostatné kapitole.)
Stavový øádek
Okraj okna
ipky Posuvník Posouvací pruh ipky Posuvník Uchopovací prostor
Titulek okna Zde je uveden název datového souboru a název programu. Tj. vidíme, který dokument ve kterém programu je v tomto oknì otevøen. Titulkový pruh Slouží k optickému rozlišení aktivních a neaktivních programù. Mùžeme za nìj také okno uchopit a pøemístit. Tlaèítka: minimalizaèní, maximalizaèní a obnovovací Slouží ke skokové zmìnì velikosti okna za bìhu programu. Jejich funkce bude dále podrobnì probrána. Uzávìr Umožòuje uzavøení okna, tj. ukonèení programu v nìm bìžícího. Tlaèítko ovládací nabídky Je pøevzato z Windows 3.1, veškeré funkce v nìm uvedené se dnes vìtšinou vykonávají jinak. Pruh menu (nabídek) Obsahuje povely a volby programu, který v tomto oknì bìží. Panel nástrojù Obsahuje ikony (tlaèítka) povelù (akcí, èinností), které se jinak nacházejí nìkde v menu. Jejich výbìr na panelu nástrojù je rychlejší než pomocí menu. Stavový øádek Vidíme aktuální informace o datovém souboru, který v oknì upravujeme. Datový soubor Zde vidíme datový soubor, který pomocí programu vytváøíme. Okraj okna Umožòuje zmìnu velikosti okna uchopením, tažením a puštìním myší. (Viz. dále.) ipky a posuvník Umožòují rolování (posun) obsahu okna.
Vidíme celý dokument, posuvník není potøeba
Posouvací pruh Vidíme na nìm, jaká èást datového souboru je v oknì zobrazena a jakou nevidíme. Také máme pøehled, kde asi se v dokumentu nacházíme. Sekce SIPVZ
Vidíme necelou polovinu dokumentu, jsme v jeho horní èásti Vidíme malý kousek dokumentu, jsme na jeho konci
14
MMT Praha, záøí 2002
Sputìní programu, tlaèítko Start Sputìní a ukonèení programu Již víme, že soubory (tedy i programy) v poèítaèi jsou na pevném disku. Spuštìní programu tedy zpùsobí jeho nahrání do operaèní pamìti poèítaèe. Program se objeví ve svém oknì na Ploše Windows0. Mùžeme v nìm pracovat (vytváøet dokument) a po uložení dokumentu na disk program ukonèit. Zástupce programù najdeme v tlaèítku Start ve volbì Programy. Musíme dále vìdìt, jak se program jmenuje a ve které programové složce se ve volbì Programy nachází. Následující pøíklad ukazuje spuštìní programu WordPad. Ten se nachází v programové složce Pøíslušenství. (Pohybujeme myší jen rovnì svisle a vodorovnì, jedeme po šipkách, ne vzdušnou èarou.) 1. Klepneme na tlaèítko Start 2. Vybereme (ukázáním) Programy 3. Vybereme (ukázáním) Pøísluenství V nabídce tlaèítka 4. Klepneme na WordPad Start najdeme Nápovìdu, program Program mùže mít zástupce také pøímo na Ploe, nebo ve na hledání souborù složce, která je na Ploe. èi sloek, pøístup Program se objeví ve svém oknì, na Hlavním panelu se objeví k nastavením poèítaèe jeho tlaèítko. Program nyní bìží (v pamìti poèítaèe), i seznam naposledy pouívaných dokumentù. mùžeme v nìm pracovat. Program ukonèíme klepnutím na uzávìr v pravém horním rohu jeho okna. Tím je odstranìn z operaèní pamìti poèítaèe, dále nebìží.
2
3
4
1
Pøepínání mezi sputìnými programy Systém Windows 2000 umožòuje bìh nìkolika programù najednou. (Jejich poèet je [zjednodušenì øeèeno] dán velikostí operaèní pamìti a nároky jednotlivých programù na ni.) Na obrázku vidíme spuštìné programy WordPad, Kalkulaèka a Malování (jejich zástupce také nalezneme v programové složce Pøíslušenství). Do programu se pøepneme: klepnutím kamkoliv do jeho okna (pokud ho alespoò kousek vidíme), l
l klepnutím na jeho tlaèítko na Hlavním panelu (to je pøístupné vždy), l klávesovou kombinací levý Alt + Tab. Držíme levý Alt (palcem) a klepeme (ukazováèkem) na klávesu Tabelátor. V okénku si vybereme program, do kterého se chceme pøepnout.
Aktivní a neaktivní okno Okno programu, který je právì aktivní, se objeví na (nad) ostatních oknech a má zvýraznìný (vìtšinou modrý) titulkový pruh. Neaktivní okna jsou jím pøekryta, pokud je aktivní okno maximalizované, tak jsou jím zcela zakryta. Na Hlavním panelu však stále vidíme jejich tlaèítka.
Okamité zobrazení Plochy minimalizace vech oken Protože se èasto potøebujeme rychle dostat na Plochu, je vlevo u tlaèítka Start na nástrojovém panelu tlaèítko Zobrazit Plochu. Po klepnutí na nìj dojde také k minimalizaci všech oken. Po minimalizaci všech oken vidíme Plochu a tlaèítka spuštìných programù najdeme na Hlavním panelu.
Sekce SIPVZ
15
MMT Praha, záøí 2002
Zmìna velikosti a polohy okna, dialogová okna Maximalizace a minimalizace okna, obnovení okna
Okno programu WordPad je maximalizované, kromì Hlavního panelu zakrývá celou obrazovku.
Jsou to skokové zmìny velikosti okna. Program, který v oknì bìží, je dále spuštìn (je stále v operaèní pamìti) a to i pøi minimalizaci okna. Maximalizované okno vrátíme do pùvodní velikosti klepnutím na obnovovací tlaèítko, které nahradilo tlaèítko maximalizaèní. Minimalizované okno obnovíme klepnutím na jeho tlaèítko na Hlavním panelu.
Tlaèítka: Minimalizaèní
Maximalizaèní
Uzávìr
Zmìna polohy okna
U maximalizovaného okna je uprostøed obnovovací tlaèítko,
Minimalizací okno „sjede“ do tlaèítka na Hlavním panelu.
Maximalizovat okno mùžeme také zaklepáním na titulkový pruh
Okno si mùžeme posunout na libovolné místo na Ploše Windows 2000. Uchopíme ho myší za titulkový pruh, táhneme (držíme stále tlaèítko myši) na námi zvolené místo a tam okno pustíme.
Plynulá zmìna velikosti okna Velikost okna si mùžeme upravit nejen skokovì (viz. maximalizace a minimalizace okna), ale i plynule. Ukážeme myší na okraj okna (její ukazatel se musí zmìnit v oboustrannou šipku, uchopíme okno za okraj (držíme stále tl. myši), táhneme okraj zvoleným smìrem a po dosažení požadované velikosti okna ho pustíme. Pravý spodní roh okna má šrafovanou oblast, která se velmi dobøe uchopuje myší, mùžeme však okno natahovat za jeho libovolný okraj èi roh.
Dialogová okna (dialogové panely) Pøi práci se systémem Windows budeme neustále nìco nastavovat, zadávat èi vybírat. Setkáme se pøi tom s dialogovými okny, tj. s okny, která od nás chtìjí nìjakou odpovìï, nìjakou reakci. Zde jsou uvedeny pøíklady nejobvyklejších prvkù, se kterými se pøi práci setkáme.
Okno se záložkami (kartami) – po klepnutí se obsah okna mìní a mùžeme nastavovat „v jednom oknì“ více vlastností
Uiteèné vìdomosti: Seznamy jsou vìtšinou øazeny podle abecedy. Pokud tedy hledáme písmo Arial, mùžeme okamžitì projet seznamem až na zaèátek.
l
Zakrtávací pole vlastností (mùeme klepnutím zakrtnout tøeba vechny tyto vlastnosti)
Výbìrové pole klepneme na ipku, objeví se seznam z kterého si vybereme. V seznamu se posunujeme pomocí jezdce a ipek
Ukázka, jak bude vypadat výsledek naeho nastavení
Pokud není v seznamu èísel k dispozici požadovaná hodnota, mùžeme ji do okénka dopsat z klávesnice. Èasto tak mùžeme urèit velikost písma i 9,5.
l
Pokud vyplníme okno s vyplnìním polí a pak klepneme na uzávìr, nic se neprovede (klepnutí na uzávìr = Storno), musíme klepnout na OK.
Pøidávání a ubírání Mùeme také klepnout do políèka a vepsat tam hodnotu ruènì
l Výbìr jedné vlastnosti z nìkolika (mùeme klepnutím vybrat vdy jen jednu vlastnost)
Sekce SIPVZ
16
Volby se provedou a okno zmizí. Volby se neprovedou, okno zmizí.
Volby se provedou a okno zùstane zobrazeno mùeme dále nastavovat.
MMT Praha, záøí 2002
Nápovìda Pokud nìco nevím, mohu se to dozvìdìt v nápovìdì k programu, který právì používám. Pøedpokladem ovšem je vìdìt, že nìco nevím a tušit, co bych asi vìdìt potøeboval. Systém Windows i vìtšina programù dnes dodávaných obsahuje detailní nápovìdu ke každé potøebné èinnosti.
Bublinová nápovìda k urèité volbì, ikonì, èi oknu S touto nápovìdou jsme se již setkali pøi výkladu funkcí myši. Jestliže ukážeme na ikonu èi tlaèítko, vìtšinou se nám po chvíli ukáže „bublinová“ nápovìda. Po jakémkoliv pohybu myší opìt zmizí. Pokud si takto „projedeme“ tlaèítka nového programu, velmi rychle získáme pøehled o jejich funkcích.
Pouití tlaèítka s otazníkem [?] na okraji okna U mnoha dialogových oken najdeme vpravo nahoøe na titulkovém pruhu vedle uzávìru tlaèítko se symbolem otazníku. Pokud na nì klepneme, pøipojí se ke kurzoru myši otazník [?] a pokud nyní s takto upraveným kurzorem klepneme na libovolnou volbu v otevøeném dialogovém oknì, objeví se struèná nápovìda.
Nápovìda k systému Windows K podrobné nápovìdì k systému Windows se dostaneme po klepnutí na tlaèítko Start volbou Nápovìda. V levé èásti okna nápovìdy mùžeme hledat pojem èi èinnost, ke kterým potøebujeme nápovìdu a to ve tøech kartách (záložkách) – Obsah, Rejstøík a Vyhledávat. V pravé èásti okna se pak objeví vlastní text nápovìdy.
Nápovìda v programu menu Nápovìda, klávesa F1 K nápovìdì k programu, ve kterém právì pracujeme, se dostaneme po stisknutí klávesy F1, nebo po klepnutí na nabídku Nápovìda.
Schránka
Schránka se používá pro kopírování nebo pøesun (èástí) textù, obrázkù, tabulek, souborù i složek. Není to žádný samostatný program, ale velmi užiteèný a šikovný nástroj, který mùžeme používat témìø ve všech programech. Je to prostor nìkde v systému Windows, do kterého mùžeme cokoliv kopírovat nebo vyjmout a z kterého mùžeme jeho obsah kamkoliv vložit. Obsah schránky není vidìt. Oznaèená èást dokumentu (textu, obrázku…
Kopírovat Vyjmout
Vloit (obsah schránky do dokumentu na pozici kurzoru)
(Zde se po vložení objeví obsah schránky.)
Vechny volby týkající se schránky se nacházejí v nabídce Úpravy:
Úpravy Kopírovat (CTRL + C) Tato volba zpùsobí, že kopie oznaèeného textu (obrázku atd.) je umístìna do schránky. Protože schránku nevidíme, navenek se nestane vùbec nic! Úpravy Vyjmout (CTRL + X) Tato volba zpùsobí, že oznaèený text (obrázek atd.) je z pùvodního místa vyjmut a umístìn do schránky. Navenek tedy zmizí (my však víme, že je ve schránce). Úpravy Vloit (CTRL + V) Tato volba zpùsobí, že obsah schránky je vložen na pozici kurzoru. Navenek se tam tedy také objeví. Ikony pro práci se schránkou Výše uvedené volby mùžeme vybírat v menu, pomocí klávesových zkratek (to je nejrychlejší), pomocí ikon na nástrojovém panelu programu i pomocí místní nabídky. Sekce SIPVZ
17
MMT Praha, záøí 2002
Prozkoumávání struktury sloek
Ikony jednotlivých druhù diskù: disketová mechanika pevný disk CD ROM mechanika síový disk
K prozkoumávání struktury složek v poèítaèi nám slouží program Prùzkumník. Ten se spustí, jakmile zaklepeme na ikonu Tento poèítaè, nebo na ikonu libovolné složky (Dokumenty, Koš atd.) V oknì Tento poèítaè vidíme ikony všech diskù, které jsou v poèítaèi dostupné, vèetnì sdílených diskù serveru poèítaèové sítì.. Ve složce Ovládací panely se skrývají mnohá nastavení systému Windows. Otevøení sloky vstoupení do (dovnitø) sloky (krabice) Otevøení složky = vstoupení do (dovnitø) krabice, kterou složka je. Z toho, že vlastnì vstupujeme do krabice, vyplývá, že pokud jsme uvnitø, vidíme objekty, které jsou ve složce, ale již nevidíme objekty, které jsou okolo složky. Složku otevøeme (vstoupíme do ní) tak, že na ni zaklepeme myší. Nebo jen klepneme (složka se oznaèí zmìní barvu – na obrázku je oznaèena složka Texty) a stiskneme klávesu Enter. Nahoru vystoupení ze sloky (vylezeme z krabice) Tlaèítko Nahoru na panelu nástrojù zpùsobí, že ze složky vystoupíme o jednu úroveò ve struktuøe složek výš, „vylezeme ven z krabice“ (složky).
Zpùsoby zobrazení a øazení objektù ve sloce Zobrazení objektù Jiným zobrazením se nijak nemìní vlastnosti objektù ve složce, stále pøedstavují složky, dokumenty èi programy. V nabídce Zobrazit v její prostøední èásti jsou volby, pomocí kterých mìníme zpùsob zobrezení objektù v otevøeném oknì složky. Øazení objektù V nabídce Zobrazit ukážeme na volbu Seøadit ikony a zde pak klepnutím vybereme zpùsob øazení zobrazovaných objektù. Øazení objektù v zobrazení Podrobnosti Pokud si necháme zobrazit podrobnosti o všech objektech ve složce, staèí pro setøídìní zobrazených objektù klepnout do záhlaví sloupce s údajem, podle kterého se mají objekty seøadit. Takaže pokud napø. chceme seøadit objekty podle velikosti, klepneme na nadpis Velikost. Objekty se ihned srovnají od nejmenšího k nejvìtšímu. (Druhé klepnutí by je srovnalo opaènì, od nejvìtšího po nejmenší.)
Sekce SIPVZ
18
MMT Praha, záøí 2002
Vytváøení, pøejmenování a mazání objektù Mùžeme vytváøet: složky, dokumenty urèitého typu, zástupce složek, datových souborù i programù.
1
Vytvoøení sloky Ukážeme si ho nejlépe na pøíkladu: Chceme vytvoøit ve složce Dokumenty složku s názvem Pokus 1. Postup práce: 1. Jdeme ve struktuøe složek na místo, kde chceme složku vytvoøit (tj. na Ploe zaklepeme na zástupce složky Dokumenty). 2. Klepneme kamkoliv do okna této složky pravým tlaèítkem myši. 3. Ukážeme na Nový (objekt). 4. Objeví se další menu, v nìm zcela nahoøe klepneme na Sloka. 5. Okamžitì bez pohybu myší èi šipkou zaèneme psát název nové složky (oznaèený text Nová složka je nahrazen námi napsaným textem). 5. Klávesou Enter ukonèíme zadávání názvu, pøípadnì klepneme nìkam mimo tuto novou složku. Hotovo, vytvoøili jsme složku (krabici) s názvem Pokus 1, která se nachází ve složce Dokumenty.
2
4
3 5
Vytvoøení dokumentu urèitého typu Probíhá naprosto stejnì jako vytvoøení složky, jen po ukázání na Nový objekt nevybereme Složka, ale typ dokumentu, který chceme vytvoøit.
Pøejmenování objektu (klávesa F2) Klepneme na objekt (tím ho oznaèíme) a po chvíli klepneme ještì jednou do jeho názvu. V rámeèku s názvem se objeví kurzor a my okamžitì zaèneme psát nový název objektu. Vkládání názvu ukonèíme klávesou Enter. Nebo oznaèíme objekt a stiskneme klávesu F2. Napíšeme nový název…
Odstranìní (smazání) objektu 1. Nejdøíve odstraníme objekt z místa, kde se nacházel. Takto odstranìný objekt systém umístí do Koe. (Zabírá tedy stále místo na disku.) 2. Vysypeme Koš. Tím definitivnì objekt z disku odstraníme. Objekt mùžeme odstranit nìkolika zpùsoby: l
Oznaèíme ho a stiskneme klávesu Delete.
l
Oznaèíme ho a na panelu nástrojù vybereme Odstranit.
l
Objekt uchopíme a pøetáhneme ho do Koe.
Vysypání koe Vysypání provedeme to tak, že na Ko klepneme pravým tlaèítkem myši a v menu, které se objeví, vybereme Vysypat ko. Prohlíení (prozkoumávání) obsahu Koe Ko se chová jako složka, mùžeme ho tedy otevøít (zaklepeme na nìj myší) a podívat se do nìho, které objekty obsahuje. Obnovení odstranìného objektu Otevøeme Ko. Vidíme objekty které se v nìm nacházejí. Najdeme objekt, který jsme (omylem) odstranili, klepneme na nìj pravým tlaèítkem myši a v menu, které se objeví, vybereme Obnovit. Systém obnoví objekt na jeho pùvodní místo, tj. pokud jsme ho smazali ve složce Dokumenty, objeví se opìt na tomto místì.
Sekce SIPVZ
19
MMT Praha, záøí 2002
Kopírování a pøesun objektù, oznaèení více objektù Kopírování a pøesun souborù metoda Táhni a pus Jednou vìtou se dá øíci, že soubor nakopírujeme (èi pøesuneme) na jiné místo tak, že ho uchopíme myší na pùvodním místì a pøeneseme ho na místo cílové. Je však tøeba pøi tom dobøe dbát na následující pravidla: l
Pokud soubor pøenášíme v rámci jednoho disku, bude pøesunut.
l Pokud soubor pøenášíme mezi rùznými disky, bude nakopírován. Je však možné také kopírovat objekt v rámci jednoho disku, nebo pøesunout objekt na jiný disk? Samozøejmì, jen si musíme pamatovat další dvì pravidla: l
Vždy probíhá kopírování, pokud držíme klávesu CTRL.
l
Vždy probíhá pøesun, pokud držíme klávesu SHIFT.
1
2 3 4
Pøíklad: Chceme nakopírovat soubor s názvem Poznámky ze složky Dokumenty, do složky Zálohy, která je na disku C:. 1. Ve struktuøe složek jdeme na místo, kde máme soubor, který chceme kopírovat, tj. do složky Dokumenty. Okno této otevøené složky si posuneme k okraji obrazovky. 2. Ve struktuøe složek (Tento poèítaè…) jdeme na místo, kde máme složku, do které budeme kopírovat, tj. do C:\Zálohy. Okno této otevøené složky si posuneme tak, abychom vidìli obì okna složek. (Pøípadnì si potøebnou složku vytvoøíme.) 3. Uchopíme myší soubor Poznámky a pøetáhneme ho na nové místo. Držíme pøitom klávesu CTRL, jinak mùže dojít k pøesunu souboru! 4. Hotovo, soubor Poznámky je nyní v našem poèítaèi dvakrát, jednou ve složce Dokumenty, podruhé ve složce Zálohy na disku C:.
Kopírování (pøesun) pomocí schránky 1. Objekt(y) oznaèíme. 2. V nabídce Úpravy vybereme kopírovat [Ctrl+C] (pokud chceme vytvoøit duplikát objektu) nebo vyjmout [Ctrl+X] (pøi pøesunu objektù). 3. Jdeme do cílové složky. 4. V nabídce Úpravy vybereme Vloit [Ctrl+V].
Oznaèení více objektù Velmi èasto nechceme kopírovat (pøesunovat, mazat…) jen jeden objekt, ale více objektù. Máme nìkolik možností, jak více objektù najednou oznaèit: l Pokud jsou objekty vedle sebe, orámujeme je ukazatelem myši (celé, okolo nich). Všechny orámované objekty jsou oznaèeny, tj. zmìní barvu. l Pokud objekty, se kterými chceme dále pracovat, vedle sebe nejsou, stiskneme klávesu postupnì klepeme na všechny požadované objekty.
CTRL
a
l Pokud chceme vybrat všechny objekty, je tato volba v menu Úpravy Vybrat ve. (Všimnìte si, že je pro tuto operaci klávesová zkratka CTRL+A.)
Sekce SIPVZ
20
MMT Praha, záøí 2002
Hledání souborù nebo sloek Pokud zapomeneme umístìní souboru, který nyní nutnì potøebujeme, ale známe jeho název, mùžeme ho vyhledat. Pokud neznáme ani jeho název, ale jen víme, co je v nìm napsáno, máme ještì také šanci ho najít. Poznámka: Zde se nauèíme hledat soubory na discích našeho poèítaèe. Hledání informací v síti Internet bude probráno v oddílu o Internetu. Hledat soubor, který nyní potøebujeme, mùžeme tak, že projdeme postupnì všechny složky, kam ukládáme své dokumenty. Pokud máme dobøe promyšlenou strukturu složek a dáváme souborùm odpovídající jména, máme šanci soubor pomìrnì rychle najít. Pokud však poèet složek jde do desítek a poèet souborù do stovek èi více, je èasto mnohem rychlejší použít program Hledat Soubory èi sloky.
Sputìní hledání
l Kdykoliv pøi procházení složek klepneme na panelu nástrojù na tlaèítko Hledat. V levé èásti okna se objeví volby pro hledání. l
Klepneme na tlaèítko Start a vybereme volbu Hledat Soubory èi sloky…
Zde zadáme název souboru (sloky), který chceme hledat
Mùeme zadat jen text, který dokument obsahuje
Vybereme místo, které se má prohledat Zde vidíme soubory a složky, které byly nalezeny pøi zadaném hledání
Sputìní hledání
Hledání mùeme omezit (zpøesnit) dalími podmínkami
Uiteèné vìdomosti l
Prohledávání všech diskù v síti poèítaèù mùže trvat pøi zadání názvu souboru i nìkolik minut.
l Prohledávání všech diskù v síti poèítaèù mùže trvat pøi zadání textu, který je v souboru obsažen, i nìkolik hodin. Je tøeba pokud možno co nejvíce omezit (typem, datem, apod.) množinu prohledávaných souborù.
Nastavení data, èasu a aktivní klávesnice Ikony programù, ovládajících pøepínání klávesnic, zobrazení èasu a také nastavení hlasitosti reproduktorù se nacházejí v pravé èásti Hlavního panelu, vìtšinou tedy úplnì vpravo dole na obrazovce. l Klávesnici mùžeme pøepnout po klepnutí na ikonu ukazující právì aktivní klávesnici. Pøepnout se mezi èeskou a anglickou klávesicí mùžeme také klávesovou zkratkou levý ALT+SHIFT. l Okno s nastavením správného èasu se objeví po zaklepání na ukazatel èasu.
Sekce SIPVZ
21
MMT Praha, záøí 2002
Kapitola 3
Vyuití slueb Internetu
Prohlíení WWW stránek Internetu program Internet Explorer, hledání v síti Internet Elektronická pota program Outlook Express O èem je tato kapitola? O Internetu a jeho využití v systému Windows. Vzhledem k rozsahu školení jsou zde vyloženy jen dvì nejdùležitìjší a dnes každým uživatelem poèítaèe využívané služby: l Elektronická pošta (e-mail), je výhodná, rychlá, levná, praktická atd. prostì neocenitelná forma komunikace v obchodním styku. Samozøejmì ji mùžeme používat i pro osobní zprávy.
WWW stránky Internetu obsahují takové množství informací tak jednoduše dostupných, že nám hrozí vážné nebezpeèí, že místo u televize budeme sedìt u poèítaèe a „brouzdat“ èi „surfovat“ po Internetu. Zde se seznámíme se základy práce s nimi a také jsou zde zmínky o vyhledávání informací, protože každý, kdo pochopí, jak jednoduše a dobøe Web funguje, se na nìm snaží nìco urèitého najít.
l
Pro zvídavé o èem není tato kapitola (a co najdete v podrobné uivatelské pøíruèce)? využití elektronických konferencí, kdy skupina lidí si navzájem posílá pøíspìvky (pomocí elektronické pošty a spravujícího serveru, který garantuje rozesílání pøíspìvkù),
l
l
faxování textových dokumentù pøímo z poèítaèe,
l
telefonování pøes Internet (Florida za místní poplatek…),
„setkání po síti“ (NetMeeting) pøes Internet – povídání si pøes Internet se zájemci o rozhovor kdekoliv na svìtì (pøi rychlé lince vèetnì možnosti pøenosu obrazu),
l
zabezpeèený pøenos dat pomocí velmi kvalitního šifrování, které umožòuje správu bankovního úètu z našeho poèítaèe,
l
l
Sekce SIPVZ
elektronický podpis, který umožní rozmach nakupování pøes Internet.
22
MMT Praha, záøí 2002
Internet základní pojmy a principy Struènì: Internet jsou vlastnì propojené poèítaèe po celém svìtì. Každý poèítaè má svoji adresu, podle které se k nìmu mùžeme pøipojit. Jednotliví uživatelé Internetu pak mají na tìchto poèítaèích své elektronické schránky (pro elektronickou poštu) a dnes každý mùže na tyto poèítaèe umístit nìjaké informace (dokumenty – WWW stránky), které jsou mezi sebou provázány odkazy. Server Internetu prostøednictvím slueb (web, e-mail, pøenos souborù) poskytuje data Na naí pracovní stanici zpracovávají data tzv. klienti: prùzkumník WWW stránek, klient elektronické poty a dalí
www.seznam.cz
www.altavista.com
www.xy…….cz
www.cpress.cz
WWW World Wide Web Web je nejèastìji využívaná služba Internetu. Pøeklad názvu by mohl znít asi jako „svìtovì rozšíøená pavuèina“.
www.msmt.cz
Modem
Telefonní linka (obyèejná nebo ISDN)
Modem
Ve kole je do Interentu pøipojen jen server poèítaèové sítì, který toto pøipojení zprostøedkuje vem stanicím v síti.
URL jednoznaèná adresa dat na Internetu Každý poèítaè i každý dokument na Internetu musí mít svoji jednoznaènou adresu. Podle ní pozná pøíslušný protokol, umožòující pøenos dat, kam má data doruèit nebo jakou stránku má pøenést. http://www.msmt.cz je URL adresa ministerstva školství.
Protokol Protokol je zpùsob pøenosu dat pro urèitou službu Internetu. Jiný protokol využívá pøenos WWW stránek (tzv. protokol HTTP), jiný se používá pro pøenos souborù (protokol FTP) a jiný zase pro pøenos pošty. Server data protkolem „zašifruje“ a pošle do pracovní stanice, která si data vyžádala.
Obecné principy procházení WWW stránek Využívání služby WWW stránek, tj. prohlížení webuu (také se používají pojmy „brouzdání“ nebo „surfování“) je velmi jednoduchá èinnost. 1. WWW stránka obsahuje odkaz na jinou stránku (vìtšinou modøe podtržený). 2. Pøi ukázání na odkaz se kurzor zmìní v ruèku. 3. Po klepnutí na odkaz se objeví pøíslušná stránka, 4. Vrátit se mùžeme klepnutím na Zpìt.
4
1
2
3
Prohlíeè WWW stránek Internetu WWW stránka je dokument v tzv. formátu HTML, který se nachází na nìkterém ze serverù Internetu. (Z èásti o sítích již víme, že server je øídící poèítaè, který poskytuje nìjaké služby ostatním poèítaèùm v síti. Tìm se také øíká klienti [„zákazníci“, stanice sítì]). Na našem poèítaèi pak musí bìžet program, který tuto stránku umí pøijmout, zpracovat a zobrazit. Není to jednoduchá èinnost – www stránka je „skládaèka“ jednotlivých prvkù (textù, odkazù, obrázkù, animací, aktivních prvkù, zvukù). Tomu, že stránka mùže obsahovat odkazy, se odbornì øíká hypertext a program, který mùže pracovat nejen s textem, ale i s obrazem a zvukem se oznaèuje jako multimediální program. Program, který toto umí, se nazývá prohlížeè WWW stránek. Souèástí dodávky systémù Windows je dnes nejrozšíøenìjší prohlížeè, který se jmenuje MS Internet Explorer (dále IE). Jeho používání bude ukázáno na následujících stránkách. Velmi podobnì pracují i jiné prohížeèe, napø. program Mozzila, který je urèen pro Linux. Sekce SIPVZ
23
MMT Praha, záøí 2002
Pouíváme MS Internet Explorer Sputìní programu IE Microsoft Internet Explorer mùžeme spustit (nebo se spustí sám) nìkolika zpùsoby: l
Jeho zástupce je vlevo dole na panelu nástrojù, který je souèástí
Hlavního panelu a také je vìtšinou na Ploe systému Windows 2000. l
Jeho zástupce také najdeme v Start Programy Internet Explorer.
l Pokud pøi prozkoumávání našeho poèítaèe (Tento dokument, MSIE se automaticky spustí.
poèítaè
a dále) zaklepeme na libovolný HTML
l Pokud pøi práci s jakýmkoliv dokumentem klepneme na odkaz, který tento dokument obsahuje, opìt se spustí MSIE a otevøe nám pøíslušný dokument. l Pokud do rámeèku Adresa pøi prozkoumávání našeho poèítaèe (Tento poèítaè…) napíšeme adresu WWW stránky Internetu.
Okno programu MSIE, prvky WWW stránky
Zde vidíme adresu stránky, na které se právì nacházíme. Sem také vepíšeme (pøesnì) adresu stránky, na kterou chceme pøejít a stiskneme klávesu Enter
http://www.zoobrno.cz
Obrázek s odkazy na další stránky
Obrázek (fotografie) Pozadí stránky (zde bílá barva) Zde vidíme adresu stránky, na kterou ukazuje odkaz, na kterém je nyní kurzor myši.
Text Grafické prvky
Stavový øádek. Zde vidíme právì probíhající operaci, pøípadnì prùbìh naèítání stránky.
Aktivní prvky (reagují zmìnou barvy na ukázání myší) http://www.zoobrno.cz/sponzor.htm
Uiteèné znalosti l
WWW stránka je autorským dílem, a proto nemùžeme její obsah použít pro jiné než výukové potøeby.
Pokud chceme použít èást textu z WWW stránky nebo obrázek, který obsahuje, do svého textu (referátu apod.), mùžeme použít schránku. Text oznaèíme, v programu MSIE ho zkopírujeme do schránky (Ctrl+C) a v textovém editoru ho vložíme do svého dokumentu na pozici kurzoru (Ctrl+V). Obrázek mùžeme zkopírovat do schránky v menu, které se objeví, když na obrázek klepneme pravým tlaèítkem myši a vložit pak do textu nebo programu na úpravu rastrových obrázkù. Vložit text ze schránky je èasto výhodné jako prostý text (menu Úpravy Vloit jako
) a pak ho upravit pomocí pøipravených stylù odstavcù. (Viz práce s textem.) l
l Obrázky ve WWW stránkách mají velmi nízké rozlišení, pìkný výtisk na bìžné (inkoustové, laserové) tiskárnì dosáhneme v pøípadì, že obrázek v textu bude zmenšen na cca polovinu velikosti obrázku ve WWW stránce.
Sekce SIPVZ
24
MMT Praha, záøí 2002
Panel nástrojù MSIE Základní operace, které potøebujeme k pohodlnému procházení WWW stránek, vykonáme pomocí tlaèítek na panelu nástrojù prohlížeèe: Skoèí zpátky na pøedchozí stránku, pøípadnì na nìkterou z naposledy prohlížených stránek (šipka dolù u tlaèítka Zpìt). Mùžeme také znovu skoèit na stránku, ze které jsme skoèili zpìt
Pokud se stránka nenaète dobøe, mùžeme její naètení zadat znovu od zaèátku (klávesa F5).
V prùbìhu naèítání mùžeme zastavit natahování oèividnì nezajímavé (nebo pøíliš dlouho naèítané) stránky
Kdykoliv také mùžeme spustit program Outlook (Express) a pracovat s elektronickou poštou
Kdykoliv mùžeme skoèit na naši domovskou stránku (nastavuje se v nabídce Nástroje – Možnosti Internetu – Obecné – Domovská stránka
Celou právì zobrazenou stránku mùžeme uložit na disk ve svém poèítaèi v nabídce Soubor, pøíkazem Uložit jako.
Stránku mùžeme vytisknout na tiskárnì
Slovo nacházející se na právì zobrazené stránce (která klidnì mùže být pøes nìkolik obrazovek) mùžeme najít pomocí této volby v nabídce Úpravy. Klávesová zkratka CTRL+F
V nabídce Zobrazit mùžeme vybrat velikost zobrazení textu (nejde na všech stránkách). Vždy si však mùžeme nechat zobrazit stránku pøes celou obrazovku stisknutím klávesy F11. Zobrazení panelù nástrojù urèíme také pøes nabídku Zobrazit.
Oblíbené stránky, Historie
1 2
Pokud nás nìkterá stránka zaujme a tušíme, že se budeme chtít na ni v budoucnu opìt dívat, pøidáme si odkaz na takovou stránku do svých oblíbených položek. Jsme-li tedy na zajímavé stránce: 1. Vybereme nabídku Oblíbené. 2. Vybereme volbu Pøidat k oblíbeným položkám. 3. V oknì, které se objeví, potvrdíme (nebo zmìníme) popisek, s jakým se stránka do seznamu oblíbených položek dostane a klepneme na OK.
3 Jízdní øády
Druhou možností je klepnout na tlaèítko Oblíbené na panelu nástrojù. V levé èásti okna se objeví panel Oblíbené. V jeho horní èásti je také tlaèítko pro pøidání odkazu na stránku do svých oblíbených položek. Oblíbené položky si mùžeme také roztøídit do složek, které si sami vytvoøíme.
Sekce SIPVZ
Historie procházení webu Tlaèítko Historie zobrazí v pravé èásti okna odkazy na stránky, které jsme navštívili dnes, minulý týden i pøed více týdny. Mùžeme se tedy znovu podívat na stránku, o které víme „…tam jsem byl(a) asi minulý pátek“.
25
MMT Praha, záøí 2002
Hledání informací v Internetu Pokud chceme získat informace u urèité vìci (výrobku, události), musíme nìjakým zpùsobem sehnat adresu stránky, na které se požadované informace nacházejí. Pak ji zadáme do øádku Adresa prohlížeèe a za chvíli si již požadované informace èteme. Jak ale najít tu správnou adresu? Máme nìkolik možností: 1. Pøesnou adresu získáme. Nìkdo nám ji sdìlí, najdeme ji v èasopisu, na vizitce, pøeèteme si ji v televizi… 2. Adresu zkusíme odhadnout. Vìtšina velkých firem má adresu ve tvaru WWW.nazevfirmy.CZ. Takže pokud si chceme pøeèíst informace z Ministerstva školství ÈR, zkusíme adresu www.msmt.cz. 3. Použijeme nìjaký portál – katalog adres nebo vyhledávací server (vyhledávaè). Poznámka k adresám: l
URL adresa nesmí obsahovat mezery ani znaky s diakritikou (ìšèøžýáíé…).
l
Adresa se skládá z nìkolika èástí (tzv. domén), oddìlených teèkou.
l Doména (prvního øádu) CZ se používá pro èeské servery, COM pro komerèní organizace v USA, SK pro Slovensko, DE pro Nìmecko atd. l Adresu je zvykem zaèínat písmeny www. Není to ale povinné, klidnì mùže být adresa mapy.seznam.cz . l Pokud vám tedy nìkdo øekne: „Zkus tu knihu najít na Vltavì“, myslí tím na 99 % adresu www.vltava.cz .
Vyuití slueb portálu katalogu adres Na èeském Internetu existují desítky a ve svìtì urèitì tisíce serverù, které umožòují vyhledávání informací. Tyto servery mají buï široký zábìr, nebo jsou specializovány na urèitou oblast. Protože nám umožòují jakýsi vstup do svìta Internetu, nazývají se také portály. V Èechách je nejznámìjší server www.seznam.cz, k hojnì navštìvovaným patøí napø. servery www.centrum.cz, www.quick.cz, www.atlas.cz, www.uzdroje.cz. Ve svìtì jsou nejznámìjší vyhledávaèe www.altavista.com a www.yahoo.com.
Hledání v katalogu a fulltextem Vyhledávací portál provádí dvì základní èinnosti: l Spravuje tzv. katalog stránek. To je podle oborù èlenìný seznam odkazù na stránky, které si do pøíslušných kategorií jejich autoøi sami zadávají, tzv. registrují. Takže napø. gymnázium v Pacovì pøidalo odkaz na své stránky do sekce Školství – Støední školy – Gymnázia. Pokud tedy necháme hledat urèitý pojem v katalogu, dostaneme relativnì málo velmi dobøe odpovídajících odkazù, protože hledaný pojem autoøi stránek sami použili v jejich charakteristice nebo názvu. V katalogu nemusíme jen hledat, mùžeme ho také postupnì procházet. l Neustále prohlíží (èeský) Internet a „sbírá“ slova, která se na jednotlivých stránkách nacházejí. Protože prohlíží celý obsah stránek, øíká se tomuto hledání fulltextové. Pokud tedy zadáme, že chceme hledat fulltextem (nìkdy oznaèeno také jako v Internetu, v Èesku), dostaneme odkazy na stránky, na kterých se kdekoliv v textu nachází hledané slovo. Bývá jich hodnì, ale nemusí dobøe odpovídat zadání, protože zmínka o urèité vìci mùže být i na stránce, kde se hlavnì pojednává o nìèem úplnì jiném. l Nìkdy jsou k dispozici ještì další oblasti k hledání zadaného pojmu.
Sekce SIPVZ
26
MMT Praha, záøí 2002
Práce s portálem Na pøíkladu si ukážeme práci s portálem www.seznam.cz, který je podle statistik nejpoužívanìjím vyhledávaèem na èeském Internetu.
Zadání hledání
1. Do rámeèku zadáme pojem, který chceme najít. 2. Upøesníme, kde se má zadaný pojem hledat. 3. Vlastní vyhledávání spustíme klepnutím na tlaèítko Hledej ( Najít, Search). Mùžeme se také postupnì pokusit dostat k hledané oblasti pøes katalog. Tento postup použijeme hlavnì tehdy, pokud nehledáme urèitou konkrétní vìc, ale zajímá nás nìjaká oblast, tøeba si chceme projít internetová knihkupectví.
Výsledky hledání V tomto oknì vidíme výsledek hledání zadaného pojmu. Vidíme, že hledání bylo úspìšné, a to jak v katalogu, tak pomocí fulltextového vyhledávaèe. V katalogu byl nalezen pouze jeden odkaz, který obsahuje obì zadaná slova, oproti tomu fulltextem, tj. v textu libovolných stránek bylo nalezeno 32 965 výskytù zadaných slov. Zpøesnìní zadání Pokud hledáme ve fulltextu, dostaneme èasto takové množství odkazù, že je nemùžeme stihnout projít. Je proto tøeba upøesnit hledání zadáním více slov. l Pokud mezi nì napíšeme A, musí vyhledávané stránky obsahovat obì slova.
Pokud zadáme NEBO, staèí, když na stránce bude jedno ze zadaných slov. l
l Nìkdy mùžeme pomocí znamének [+] a [-] urèit slova, která na stránce musí být a která tam naopak být nesmí.
Reklama na Internetu Služby portálù jsou hrazeny z reklamy, která se nám zobrazuje ve formì tzv. reklamních proužkù, anglicky bannerù. Ty vždy obsahují odkaz na inzerované stránky a vìtšinou jsou animované, abychom je urèitì nepøehlédli.
Nastavení MSIE Všechna nastavení MSIE se nacházejí v nabídce Nástroje Monosti sítì Internet
Pozor: zmìny nastavení mohou zpùsobit nefunkènost našeho pøipojení k Internetu.
Sekce SIPVZ
27
MMT Praha, záøí 2002
Elektronická pota program MS Outlook (Express) Struènì Pomocí programu MS Outlook (Express) mùžeme vytváøet a odesílat nové zprávy, pøijímat na svùj poèítaè zprávy, které máme ve své internetové e-mailové schránce, a udržovat si poøádek ve všech druzích zpráv.
Schránka elektronické poty Pøedpokladem využití elektronické pošty je existující schránka elektronické pošty na nìkterém poèítaèi Internetu (tj. u našeho poskytovatele Internetu) a fungující stálé nebo doèasné propojení s touto schránkou. l Naše schránka elektronické pošty se nachází na nìkterém ze serverù Internetu, nikoliv na našem poèítaèi. Z tohoto faktu vyplývá ovládání poštovního programu. (Viz. obrázek na zaèátku kapitoly.) l
Schránka má adresu ve tvaru
[email protected]
l
Znak @ (zavináè) napíšeme nejrychleji jako [levý ALT] + [V]
l
V adrese nesmí být mezery ani znaky s diakritikou, mohou v ním být teèky.
l
Základní jednotkou elektronické pošty (dále e-mailu) je zpráva.
Poznámka: Klientù elektronické pošty je velké množství. Se systémy Windows se dodává program MS Outlook Express (který je zde také ukázán). Souèástí kompletu MS Office je program MS Outlook, který má oproti verzi Outlook Express více funkcí (zahrnuje nejen klienta elektronické pošty, ale i plánovací kalendáø). Základní pricnipy práce s poštou jsou však v obou programech stejné.
Sputìní programu MS Outlook Express l Zástupce programu nejrychleji najdeme (vlevo dole) na panelu nástrojù, který je souèástí Hlavního panelu. l Nìkdy bývá další zástupce programu umístìn na Ploše systému Windows.
Jak pracujeme s programem Outlook Express Dále popisovaný postup pøedpokládá, že si nejdøíve pøipravíme všechny zprávy a pak až se do Internetu pøipojíme a poštu odešleme. Pokud máme pevnou (nepøetržitou) linku, mùžeme zprávy odesílat okamžitì. l Vytvoøíme novou zprávu (viz. dále). Tato nová zpráva se ihned neodešle na zadanou adresu do Internetu, ale je umístìna do složky Pota k odeslání. Mùžeme si ji prohlédnout a pøípadnì upravit. l Vybereme Odeslat a pøijmout ve (tlaèítkem nahoøe na panelu nástrojù). Outlook Express se pøipojí k poèítaèi, který nám zprostøedkuje pøipojení do Internetu, na kterém máme svoji elektronickou schránku. Odešle naše zprávy, které se v tuto chvíli nacházejí ve složce Pota k odeslání. Ty se objeví ve složce Odeslaná pota. Pak pøijme zprávy, které se nacházely v naší elektronické schránce na poèítaèi v Internetu. Tyto zprávy se objeví ve složce Doruèená pota. U názvu složky se objeví v závorce modrá èíslice, oznamující poèet nepøeètených zpráv. l Pokud kdekoliv smažeme (odstraníme) zprávu, objeví se ve složce Odstranìná pota. Ta se chová podobnì jako Koš, mùžeme tedy v ní umístìné zprávy opìt pøemístit na pùvodní místo. Teprve po odstranìní zprávy z této složky je zpráva definitivnì smazána.
1. Zaloíme Novou zprávu.
3. Necháme fyzicky odeslat pøipravené zprávy a vybrat nai schránku na Internetu.
Postup pøi vytvoøení a odeslání zprávy 2. Po napsání zprávy dáme Odeslat. Zpráva se umístí do sloky Pota k odeslání.
Sekce SIPVZ
28
MMT Praha, záøí 2002
Okno programu Outlook Express Co kde vidíme v oknì potovního programu [A] V levé èásti okna se pøepínáme mezi složkami poštovního programu. Jejich existence plyne ze samé podstaty fungování pošty – vytváøení a odesílání zpráv, vybírání schránky na Internetu. [B] V této èásti okna vidíme seznam zpráv, které jsou v právì vybrané složce (té, kterou vybíráme v èásti A). Všimnìte si, že u každé zprávy vidíte (odleva): její dùležitost, zda je u ní pøíloha, zda má nebo nemá pøíznak, od koho zpráva pøišla, pøedmìt zprávy a datum, kdy zpráva došla. Z tìchto položek vyplývá nutnost uvádìt u každé zprávy pøedmìt, protože podle nìho se pøíjemce mùže rozhodovat, zda vaši zprávu vùbec bude èíst. [C] Zde vidíme obsah zprávy, která je v poli [B] oznaèená, tj. na kterou jsme klepli. [D] Vpravo u obsahu zprávy je sponka indikující pøílohu – samozøejmì jen u zprávy, která nìjakou pøílohu má. Po klepnutí na tuto sponku mùžeme zaklepáním na název souboru pøílohu otevøít, nebo vybrat volbu Uloit pøílohy a pøílohu uložit nìkam na disk do zvolené složky.
U zprávy je pøíloha Zpráva je dùleitá
Klepnutím na záhlaví sloupce zprávy setøídíme (dle data, pøedmìtu, odesílatele).
Pozor na viry Možná, že z televize víte, že ne každý, kdo vám píše I LOVE YOU, vás opravdu miluje – právì takto se jmenoval nebezpeèný poèítaèový virus, který nakazil milióny poèítaèù. Viry jsou malé programy, které se nìjakou dobu šíøí z poèítaèe na poèítaè (odesílají se èasto automaticky na adresy ve vašem adresáøi) a v okamžiku stanoveném autorem viru provedou naprogramovanou èinnost: napíšou vtipné hlášení, odešlou vaše data a hesla kamsi do Internetu, smažou celý pevný disk poèítaèe, nebo naruší vybraná data. Viry se dnes nejèastìji šíøí právì jako pøílohy zpráv elektronické pošty. Pamatujte si, že pøi prohlížení zprávy ani pøi uložení pøílohy na disk se vir vìtšinou nespustí, jen pøi otevøení pøílohy, tj. zaklepání na ní. Takže: pøílohy u zprávy s podivným (vìtšinou anglickým) textem nikdy neotevíráme, i když pøijdou od našeho nadøízeného! Viry nikdo neposílá úmyslnì a proti chybì není nikdo na 100 % imunní. Varováním je i pøípona souboru, tj. to, co je u jeho názvu úplnì vpravo za teèkou (na obrázku je pøíloha HTM). Nebezpeèné pøípony jsou hlavnì EXE, COM, BAT a VB… Ale viry (tzv. makroviry) mohou být i v dokumentech (DOC, XLS atd.). Velmi dobrou možnost ochrany našich dat dává antivirový program, který kontroluje všechny otevírané soubory. Nejjistìjší je však pøílohy ihned neotevírat, ale ukládat je na disk a pøed otevøením je nechat zkontrolovat antivirovým programem. Ten samozøejmì pravidelnì aktualizujeme, aby nacházel i nejnovìjší viry.
Sekce SIPVZ
29
MMT Praha, záøí 2002
Akce, které mùeme provést s doruèenou zprávou Na panelu nástrojù potovního programu jsou vdy tyto akce:
l Odpovìdìt autorovi– založí se nová zpráva obsahující text doruèené zprávy oznaèená jako Re: [Reply – Odpovìdìt] s pøipravenou adresou autora zprávy. Napíšeme odpovìï (pøípadnì pøedem smažeme èást nebo celou pùvodní zprávu) a dáme odeslat. Tím máme pøipravenou k odeslání odpovìï na došlou zprávu se zaruèenì správnou adresou. l Odpovìdìt všem – nemùže být samozøejmì více autorù jedné zprávy, ale autor ji v kopii mohl poslat více lidem. Toto tlaèítko nám založí novou zprávu (opìt s textem pùvodní zprávy, jejímiž adresáty budou všichni, kteøí dostali kopii pùvodní zprávy. l Pøedat zprávu dál – založí se nová zpráva obsahující text doruèené zprávy oznaèená jako Fw: [Forward – Dopøedu], do které musíme samozøejmì zadat, komu má být zpráva odeslána. l
Tisk – zobrazí se okno s parametry tisku a po klepnutí na [OK] se zpráva vytiskne na tiskárnì.
l
Kdykoliv mùžeme samozøejmì oznaèenou zprávu Odstranit (víme, že se pøemístí do složky
Odstranìná pota).
Poznámka: Pokud na zprávu klepneme, je po nastaveném èase (vìtšinou 5 sekund) považována za pøeètenou a èíslice udávající u názvu složky poèet nepøeètených zpráv se zmenší o jednu. Èíslice u složky (doruèená pošta…) v èásti [A] okna pošty neudává celkový poèet zpráv v této složce, ale poèet ještì nepøeètených zpráv! Na zprávu mùžeme také zaklepat. Otevøe se do okna podobného jako pøi vytváøení nové zprávy (viz. dále) a my s ní mùžeme v samostatném oknì pracovat stejnì, jako když je oznaèená v oknì programu. Všechny výše uvedené operace + nìco navíc (pøemístìní zprávy do jiné složky, zmìnu oznaèení pøeètená x nepøeètená) mùžeme vybrat v menu, které se objeví po klepnutí pravým tlaèítkem myši na zprávu.
Vytvoøení podsloky v Doruèené potì Uvidíte, že døíve než se nadìjete, budete mít tolik zpráv, že v nich zaènete ztrácet pøehled. Klient elektronické pošty umožòuje vytváøení podsložek ke všem základním složkám programu, nejèastìji urèitì využijete podsložky u Doruèené pošty. Mùžete si díky tomu tøídit zprávy podle vámi zvolených hledisek a udržet si v poštì poøádek. Vytvoøení podsložky je jednoduché: klepneme na složku pravým tlaèítkem myši, vybereme Nová složka a zadáme její jméno. Po klepnutí pravým tlaèítkem myši na zprávu (viz. obrázek výše) ji pak mùžeme nechat do zvolené složky pøesunout nebo zkopírovat.
Identity Pomocí tzv. Identit mùže na jednom poèítaèi využívat nezávisle poštu více lidí. Jen struèná zmínka: Identity se nastavují a pøepínají v nabídce Soubor (pøípadnì na uvítací obrazovce vpravo vedle Tipu dne). Jestliže tedy správce poèítaèe nastaví každému jeho uživateli (napø. v kabinetu) samostatnou identitu, bude mít každý k dispozici vždy jen své zprávy.
Sekce SIPVZ
30
MMT Praha, záøí 2002
Nová zpráva Klepnutím na tlaèítko Napsat zprávu na panelu nástrojù se spustí program Nová zpráva, který nám umožní vytvoøit novou zprávu. Musíme ale znát a dodržet následující zásady struktury a obsahu zprávy:
5
6 A
B
C
1 2 3
5
4 Pøedem pøipravený text (tzv. podpis) vybereme v menu Vložit – Podpis
l
Do políèka Komu [1] napíšeme (pøesnì!) elektronickou adresu pøíjemce zprávy. Po klepnutí na tlaèítko
Komu [A] se zobrazí adresáø, ze kterého mùžeme adresu pøíjemce vybrat. Mùžeme najednou napsat (nebo
vybrat z adresáøe) nìkolik adres a poslat tedy stejnou zprávu více adresátùm. l Do políèka Kopie [2] napíšeme adresu, na kterou má odejít kopie zprávy. Pøíjemce bude vìdìt, kdo obdržel pùvodní zprávu. l Políèko Pøedmìt [3] je velmi dùležité. Zde napíšeme struènou charakteristiku zprávy. Pøíjemci se tento pøedmìt objeví v horní èásti okna programu Outlook Express a on se podle uvedeného pøedmìtu zprávy rozhodne, kdy a zda vùbec bude zprávu èíst. Pøedmìt píšeme vždy bez háèkù a èárek! l
Do spodní èásti okna [4] píšeme vlastní text zprávy.
l Ke zprávì mùžeme pøipojit [5] libovolný soubor, který jsme vytvoøili v libovolném programu a uložili na disk našeho poèítaèe. Protože všechno v poèítaèi je ve formì souborù, mùžeme poslat cokoliv. Musíme však umìt správný soubor vybrat ve struktuøe složek na disku našeho poèítaèe. (Pozor na velikost souboru více než 100 KB je dost, 500 KB hodnì a 5 MB nejspíš pøíjemce nepøijme.) l
Hotovou zprávu dáme odeslat [6]. Již víme, že se okamžitì neodešle, ale umístí do složky
Pota
k odeslání. a teprve po klepnutí na Odeslat a pøijmout systém vytoèí èíslo k poskytovateli, pøipojí nás k
naší
poštovní schránce a provede odeslání/pøijmutí zpráv. l Do zprávy mùžeme vložit pøedem nadefinovaný podpis, tj. text, který se stále opakuje. Ten nastavíme v nabídce programu Outlook Express (tedy ne v oknì nové zprávy) Nástroje Monosti Podpisy. l
Mùžeme zvýšit dùležitost naší zprávy [B], u adresáta se pak objeví v seznamu doruèené pošty s !.
l Na panelu nástrojù (a v menu Nástroje) najdeme možnost použití digitálního podpisu nebo šifrování zprávy [C]. (Není to ale úplnì jednoduché.) l Volbou Soubor Uloit si nedokonèenou zprávu mùžeme uloži do složky Koncepty. Tam na ní potom poklepeme, dopíšemi ji a dáme ji Odeslat.
Uiteèné vìdomosti l Pokud máme jistotu, že pøíjemce používá nìkterý èeštinu podporující program na elektronickou poštu a má nastavenu èeštinu stejnì jako my, mùžeme použít èeské znaky s háèky a èárkami. Jinak piseme bez hacku a bez carek. l Zpráva se vìtšinou píše bez grafické úpravy, jako Prostý text. Pøeète ji pak bez problémù každý program na elektronickou poštu. Pokud chceme použít formátování textu (zarovnání, styly písma…), musíme ji poslat jako Formátovaný text (HTML). Tyto volby jsou v nabídce Formát. V nabídce Formát také mùžeme nastavit vlastnosti textu, vybrat barvu pozadí zprávy, nìkterou z pøeddefinovaných šablon a jazyk zprávy. Zpráva na obrázku je s formátovaným textem.
Sekce SIPVZ
l
Píšeme slušnì, používáme oslovení, pozdrav a podpis.
l
Nevyžádané zprávy (s reklamou) se oznaèují jako SPAM. Vìtšinou mùžeme jejich pøíjem zrušit.
31
MMT Praha, záøí 2002
Adresy (adresáø) Adresáø nám umožòuje uchovávat si elektronické (i poštovní) adresy lidí, kterým èasto píšeme, vèetnì základních údajù o každém èlovìku. Pøi tvorbì nové zprávy pak rychle, pohodlnì a pøesnì (nemùžeme se splést v adrese) vybereme pøíjemce pošty. Po klepnutí na tlaèítko Adresy na panelu nástrojù poštovního programu se objeví okno, ve kterém mùžeme adresy v adresáøi pøidávat, opravovat, tøídit do skupin a mazat.
Zde vidíme seznam zadaných jmen a pøísluných elektronických adres.
Mùeme zadat i dalí doplòkové údaje.
Výbìr adresy z adresáøe Pøi vytváøení nové zprávy máme možnost si adresáø zobrazit jediným klepnutím myši na tlaèítko [A] v oknì nové zprávy (obrázek na pøedchozí stranì). Objeví se okno, kde v levé èásti vidíme seznam adres v adresáøi, v pravé èásti pak adresy, které jsme vybrali jako pøíjemce vytváøené zprávy. (Již víme, že mùžeme najednou poslat zprávu na více adres.) Na požadovanou adresu zaklepeme, pøípadnì klepneme a pak klepneme na tlaèítko Komu. Stejným zpùsobem mùžeme vybrat z adresáøe pøíjemce kopie nebo skryté kopie.
Pøidání adresy do Adresáøe z dolé zprávy Pøišla nám zpráva a my chceme adresu jejího odesílatele pøidat do Adresáøe, abychom mu mohli kdykoliv pohodlnì psát. Udìláme to následujícím zpùsobem: 1. Klepneme na adresu odesílatele v seznamu zpráv pravým tlaèítkem myši. 2. V nabídce, která se objeví, vybereme Pøidat do adresáøe. Adresáø se nám však naplní, i když do nìho žádnou adresu sami nepøidáme. Jak je to možné? Jednoduše Outlook Express automaticky pøidá do adresáøe adresu toho, komu na jeho zprávu odpovíme. Takže po èase máme adresáø naplnìn adresami lidí, se kterými si píšeme. Tato funkce se dá samozøejmì také vypnout. Jako ostatní nastavení fungování pošty najdeme tuto možnost v nabídce Nástroje Monosti
Sekce SIPVZ
32
MMT Praha, záøí 2002
Kapitola 4
Práce s textem
Myslím, že citát od Jana Amose Komenského se hodí i do poèítaèového manuálu:
„Nejkrásnìjším dílem Božím je svìt, všeliké neviditelné Božské vìci viditelnì ukazující. Nejkrásnìjší je naše duše, jíž je dáno myšlením zobrazovat v svém nitru svìt i vìci veškery. Nejkrásnìjší je øeè, jejíž pomocí vmalováváme všeliké obrazy své duše v duši druhého. Nejkrásnìjší jsou knihy, písmem ladnì sestavené, jimiž zpodobenou moudrost posíláme lidem, místnì nebo èasovì vzdáleným, ba dokonce i pozdnímu potomstvu. Nejkrásnìjším darem Božím je vynález tiskových liter, jimiž se knihy nesmírnì rychle rozmnožují.“ A to neznal možnosti dnešních poèítaèù, které rychlost rozmnožování knih (a vùbec tiskovin) ještì znásobily… Na nás je, aby to byla „zpodobená moudrost…“
Práce s písmem (textem) není, jak vidíme z citátu, žádná novinka. Se sazbou si „hrály“ celé generace grafikù, tiskaøù a sazeèù. I ovládání dnešních textových editorù vychází ze zásad, které vznikaly po staletí a které jsou provìøené èasem. Je tøeba pochopit a nauèit se tyto zásady a pak již jen hledat, kde pøíslušná nastavení vlastností písma, odstavce, stránky a dokumentu „skryli“ autoøi konkrétního textového editoru, programu na práci s textem na poèítaèi. V této kapitole je práce s textem ukázána na ovládání textového editoru MS Word verze 2000. Protože je dùraz kladen na obecné zásady práce, je možné pro práci s textem použít i jiný textový editor, napø. 602text nebo editor z Open Office. Vyuèující Vám vysvìtlí pøípadné odchylky v umístìní voleb a ve vzhledu dialogových oken.
Sekce SIPVZ
33
MMT Praha, záøí 2002
Vlastnosti písma Písmo je urèeno sadou (fontem, druhem písma), stylem písma (øezem) a velikostí.
Sady písem V praxi rozlišujeme následující skupiny písem: Antikva – základní tiskové písmo, má stínované tahy, které jsou zakonèeny serify (patkami). Nìkdy se také oznaèuje jako patkové písmo. To, že má stínované tahy, znamená, že nejsou všechny linky stejnì široké a nemusí být vždy jen rovné.
l
Grotesk
Antikva
Antikva V poèítaèi antikvu zastupuje napø. písmo Times New Roman. Grotesk – lineární bezpatkové písmo. Lineární znamená, že všechny jeho tahy (linky) jsou stejnì široké l
Grotesk
Patka
V poèítaèi grotesk zastupuje napø. písmo Arial.
Stín rozdílné tlouky tahù
Nemá patky
Lineární
Písmo psacího stroje – speciální neproporcionální písmo, u kterého jsou všechny znaky stejnì široké, tj. i a m jsou stejnì široké. Všechna ostatní písma jsou proporcionální, tj. každý znak je jinak široký. (To je normální, stejnì píšeme rukou.)
l
Písmo psacího stroje (neproporcionální) V poèítaèi je toto písmo reprezentováno fontem Courier. l
Psaná písma. Vycházejí z písma psaného rukou perem nebo štìtcem.
V poèítaèi: Brush Script, Impuls, Chantury … Poznámka: Pokud je v seznamu písem v poèítaèi nìkteré písmo uvedeno jakoby vícekrát, používáme vždy to, za kterým je uvedeno CE nebo Støedoevropský.
Øez písma (styl) Vìtšina písem je v poèítaèi v nìkolika rùzných øezech (nìkdy se používá pojem stylech) l
Obyèejné (normal, regular)
základní verze písma
l
Tuèné (bold)
tuèné písmo
l
Kurzíva (italic)
naklonìná verze, podobná psaní rukou
l
Tuèná kurzíva (bold italic)
naklonìná a souèasnì tuèná verze
Velikost písma Vìtšinu písem v poèítaèi mùžeme libovolnì zvìtšovat nebo zmenšovat. Velikost písma se udává v bodech [b]. Jeden bod je 0,3759 mm. Bìžnì se píše písmem velikosti 12 bodù, noviny jsou psány velikostí 8 až 10 bodù, dìtské knihy 14 až 16 bodù. Poznámka: Pøi zadávání údajù v textovém editoru musíme sledovat nabízenou jednotku. Nejèastìji to budou [cm] nebo [b.] Centimetry jsou jasné a [b.] je právì výše vysvìtlený bod (0,3759 mm). 8 bodù
10 bodù
12 bodù
16 bodù
24 bodù
36 bodù
Dalí vlastnosti písma:
Sekce SIPVZ
podtržení textu
podtržení slov pøeškrtnutí
Horní index
Dolní index
34
MMT Praha, záøí 2002
Sputìní textového editoru MS Word První zpùsob nový prázdný dokument 1. Klepneme na tlaèítko Start, ukážeme (bez klepnutí myší) na volbu Programy, v seznamu programù klepneme na Microsoft Word. 2. Po chvíli se spustí (je natažen z disku do pamìti) Microsoft Word a okamžitì nám založí (v pamìti poèítaèe) prázdný dokument. 3. Mùžeme zaèít psát, tj. vytváøet text.
aaaaaaaaaaa
Druhý zpùsob pouití pøipravené ablony 1. Klepneme na tlaèítko Start a (úplnì nahoøe) na volbu Nový dokument Office. (MS Word je vìtšinou dodáván jako souèást programù Microsoft Office.) 2. V oknì, které se objeví, klepneme na záložku Dopisy a faxy, klepneme na šablonu která nás zaujme, v okénku Náhled posoudíme její vzhled a na vybranou šablonu nakonec zaklepeme. Spustí se Microsoft Word a otevøe se do nìho šablona, na kterou jsme zaklepali. Mùžeme psát svùj text s využitím již pøipravených textù a obrázkù.
1 Tøetí zpùsob poklepeme na ji existující dokument V systému Windows jsou svázány dokumenty s programy, které je umí upravovat. Takže pokud zaklepeme na svùj dokument (napø. ve složce Dokumenty), otevøe se (vìtšinou) do programu, ve kterém jsme tento dokument vytvoøili.
2
1
3
2
Zaklepeme na ikonu sloky Dokumenty na Ploe. Objeví se okno této sloky
3
Zaklepeme na ikonu naeho dokumentu.
2
Ukonèení textového editoru l Textový editor MS Word ukonèíme jako každý jiný program, klepnutím na tlaèítko Uzávìr [X] v pravém horním rohu okna. l
Druhou možností je vybrat v nabíce Soubor volbu Konec (úplnì dole).
l Tøetí možností je stisknout klávesovou kombinaci pro ukonèení programu: Alt + F4. Pøed ukonèením programu musíme samozøejmì uložit dokument, který v nìm máme otevøen. Pokud to neudìláme, bude nás program varovat, že jsme provedli zmìny v dokumentu, které ještì nejsou uloženy na disku poèítaèe.
Sekce SIPVZ
35
MMT Praha, záøí 2002
Okno textového editoru (MS Word) Na této stránce si ukážeme základní prvky, které jsou obsaženy v oknì textového editoru: Pruh nabídek (menu)
Panely nástrojù Pravé tl. myi Standardní a Formát zobrazení dalích panelù
Pravítko Zaklepání do horní èásti pravítka okno Vzhled stránky, do dolní èásti pravítka Tabulátory
Znak konce odstavce
Okraje textu
Rolování obsahu dokumentu
Vytváøený dokument
O stránku nahoru a dolù
Stavový øádek (zaklepání okno Pøejít na
)
Signalizace Vypnutí/Zapnutí pøepisování znakù (Provádíme klávesou Insert.)
Nový dokument, uzavøení dokumentu, pøepínání mezi okny Nový dokument nám textový editor vìtšinou vytvoøí (založí) po svém spuštìní. V prùbìhu práce si mùžeme sami zadat vytvoøení nového dokumentu: l
klepnutím na ikonu Nový výchozí soubor na panelu nástrojù Standardní,
l
volbou Nový v nabídce Soubor,
l klávesovou zkratkou Ctrl+N. Vždy se nám objeví okno prázdného dokumentu, které pøekryje okno dokumentu, který jsme mìli již otevøený. Nìkdy se objeví možnost výbìru šablony (pøi použití nabídky Soubor Nový).
Uzavøení dokumentu Uzavøení dokumentu se od uzavøení programu MS Word liší v tom, že pøi uzavøení (jednoho) dokumentu program není ukonèen, mùžeme okamžitì založit nový dokument nebo si existující dokument otevøít z disku. K uzavøení dokumentu mùžeme použít: l
Volbu Soubor Zavøít.
l
Klávesovou zkratku Ctrl+F4.
Pøepínání mezi více otevøenými dokumenty V jednom spuštìném programu MS Word mùžeme mít otevøeno nìkolik datových souborù najednou. Jejich seznam vidíme v nabídce Okno (dole), kde se do zvoleného dokumentu mùžeme také pøepnout. Sekce SIPVZ
36
MMT Praha, záøí 2002
Uloení souboru na disk Z kapitoly o principu práce poèítaèe víme, že pracujeme v pamìti díky procesoru, že máme spuštìný nìjaký program a pomocí jeho nástrojù vytváøíme dokument. Tento dokument musíme pravidelnì ukládat na disk. Pokud chceme pokraèovat v práci na dokumentu, se kterým jsme již pracovali (je uložen na disku), musíme ho do spuštìného textového editoru umìt otevøít. Nejdøíve musíme vybrat kam, tj. do které sloky, dokument umístíme. K tomu mùeme procházet v tomto oknì strukturou sloek podobnì jako v programu Prùzkumník.
1
Ven z aktuální sloky (O úroveò vý). Mùeme nyní také vytvoøit novou sloku.
První uloení souboru V nabídce Soubor vybereme volbu Uloit. Protože náš dokument ještì nemá žádné jméno a systém neví kam ho má (na který disk a do které složky) uložit, objeví se okno Uloit jako, kde musíme tyto údaje zadat.
Dalí ukládání Zde mùeme také vybírat místa k uloení naeho dokumentu.
Zde vidíme sloky a soubory, které se nacházejí v právì zvolené sloce. Mùeme vstoupit do libovolné sloky (zaklepeme [2x] na ní levým tlaèítkem myi).
Tiskárny
2 Klepneme do okénka Název souboru a napíeme název, pod kterým bude soubor uloen.
3
Klepneme na Uloit.
Ukládat naši práci musíme pravidelnì, na automatické ukládání souboru není dobré se spoléhat, i když je možné ho použít. (Nastavuje se v nabídce Nástroje Monosti karta Uloit.) Pøi dalším ukládání souboru (a pøi ukládání pøedtím otevøeného dokumentu) již jeho jméno nezadáváme. Program již ví, kam a pod jakým jménem má dokument uložit. Ukládat mùžeme:
Název souboru nebo sloky, formát souboru l Název mùže obsahovat písmena, èíslice, mezery, velká písmena i typicky èeské znaky (ìšèø…), mùže být maximálnì 255 znakù dlouhý (cca tøi øádky textu). l
Název nesmí obsahovat znaky
\ : ~? *< >
l Systém rozlišuje datové soubory podle tzv. pøípony, která je bìžnì skrytá. Dokumenty MS Wordu mají pøíponu (formát) DOC. Umí s nimi pracovat i jiné textové editory.
A. Klávesovou zkratkou Ctrl+S. B. Ikonou na panelu nástrojù Standardní. C. V nabídce Soubor volbou Uloit.
Uloit soubor jako
Tuto volbu, kterou najdeme v nabídce Soubor, použijeme tehdy, pokud chceme náš dokument uložit pod jiným jménem nebo na jiné místo. (Napø. soubor Tématické plány 2001 uložíme jako Tématické plány 2002. Tím nám pùvodní soubor …2001 zùstane zachován a upravíme a následnì uložíme upravený soubor …2002. Volba Uloit jako
je také pod klávesou F12.
Otevøení souboru Otevøení dokumentu je jeho natažení z disku do okna spuštìného textového editoru. Tj. otevíráme soubor, v jehož úpravách chceme pokraèovat. Objeví se okno Otevøít, velmi podobné oknu Uloit jako
. Rozdíl je v tom, že pøi otevírání nezadáváme název souboru, nýbrž na vybraný soubor zaklepeme myší. l
Volbu Otevøít najdeme v nabídce Soubor.
l
Mùžeme také použít tlaèítko na panelu nástrojù Standardní,
nebo klávesovou zkratku Ctrl+0. Výše uvedené volby platí, pokud již máme textvoý editor spuštìný. Již také víme, že na dokument, který chceme otevøít, staèí zaklepat myší v oknì složky. Systém Windows spustí pøíslušný textový editor a dokument do nìho otevøe.
l
Sekce SIPVZ
37
MMT Praha, záøí 2002
Klávesnice, klávesové zkratky, pohyb po textu Z èásti o systému Windows známe význam vìtšiny kláves. Umíme také pøepínat klávesnice (èeskou a anglickou). Zde si naše znalosti rozšíøíme a doplníme o èasto používané kombinace kláves.
Klávesové zkratky, které bychom mìli znát: První èásto užiteèných zkratek umožòuje pracovat s dokumentem jako s celkem: CTRL+S Uložení dokumentu (na disk). CTRL+O Otevøení dokumentu (z disku). CTRL+N Založení nového dokumentu. CTRL+P Tisk dokumentu. CTRL+Z Zpìt. (Odvolání poslední operace.) CTRL+F4 Uzavøení aktuálního dokumentu (program dále bìží). Pokud jsme dokument neuložili, budeme k tomu vyzváni. ALT+F4 Ukonèení programu. ALT+kód znaku Libovolný znak (viz dále).
Zápis znakù, které nejsou na klávesnici Vezmìme jako fakt, že každý znak má v poèítaèi svùj kód. Pokud kód znaku známe, mùžeme tento znak napsat, i když na klávesnici není. (Kódù je 256, ale kláves s písmeny jen 47.) Znak napíšeme na pozici kurzoru tak, že držíme levý ALT a na numerické èásti klávesnice naklapeme kód (vèetnì i více nul). Po uvolnìní klávesy ALT se pøíslušný znak objeví na pozici kurzoru. Napø. znak pomlèka [–] (není na klávesnici, tam je spojovník ---, který je kratší) má kód 0150. Stiskneme ALT (vlevo od mezerníku), naklapeme 0150 a uvolníme ALT. Tento postup se používá tøeba pro již uvedenou pomlèku: ALT+0150, èeské uvozovky dole [„] – ALT+0132 a nahoøe [“] – ALT+0147 atd. Viz kapitola o typografii.
Pohyb po textu (pøesun kurzoru) pomocí klávesnice Po textu se pohybujeme na malou vzdálenost pomocí šipek, které jsou vpravo dole na klávesnici. Pokud chceme kousek dál, mùžeme šipku držet, ale existují další klávesy a kombinace, které pohyb po textu velmi urychlují: Na zaèátek øádku Home Na konec textu v øádku End Na zaèátek dokumentu Ctrl+Home Na konec dokumentu Ctrl+End O stránku (obrazovku) nahoru Page Up O stránku dolù Page Down Ctrl+šipka doprava O slovo doprava Ctrl+šipka doleva O slovo doleva Ctrl+šipka nahoru O odstavec nahoru Ctrl+šipka dolù O odstavec dolù
Pohyb po textu myí Klepneme prostì levým tlaèítkem myši tam, kam chceme kurzor pøesunout a je to.
Oznaèení textu pomocí klávesnice K oznaèení textu staèí, když souèasnì s libovolnou klávesou pro pohyb po textu (šipky, End,…) držíme klávesu Shift. Text se bude oznaèovat od místa kurzoru. Napø. chceme oznaèit èást textu: najedeme kurzorem pøed nìj, stiskneme a držíme Shift a jedeme šipkou doprava (oznaèená èást textu se zaèeròuje, pøesnìji zbarví se inverznì). Oznaèená èást textu se také nìkdy nazývá blok textu.
Oznaèení textu pomocí myi Najedeme ukazatelem myši na místo, odkud chceme text oznaèit, stiskneme a držíme levé tlaèítko a táhneme myší na místo, kam až chceme text oznaèit (text se pøitom zaèeròuje). Tam pak pustíme tlaèítko. Nemusíme táhnout jen rovnì, ale klidnì i šikmo dolù nebo nahoru. Myší lze oznaèovat ještì jinak: Zaklepáním (dvakrát) se oznaèí slovo, klepnutím 3x za sebou pak celý odstavec. Klepnutím vlevo od textu (mimo tento text) oznaèíme v MS Wordu øádek. V nabídce Úpravy je volba Vybrat ve (klávesová zkratka Ctrl+A). Oznaèí veškerý text dokumentu.
Zruení oznaèení textu Pohneme kurzorem pomocí klávesnice (bez stisknutí klávesy Shift), nebo klepneme myší nìkam mimo oznaèený text. (Pozor, pøesune se tam kurzor.)
Ctrl+Enter = konec stránky Stane se, že chceme, aby další text dokumentu pokraèoval na zaèátku další stránky. Je velkou chybou „napráskat“ do textu prázdné odstavce a tím se dostat na další stránku. Stiskneme jednoduše Ctrl+Enter a tím vložíme na pozici kurzoru znak Konec stránky. Stejná volba je v nabídce Vloit Konec
Sekce SIPVZ
38
MMT Praha, záøí 2002
První dokument Nìkolik dùleitých zásad poøizování textu Zásada 1 První dùležitou zásadou je, že neukonèujeme ruènì øádky (vynecháme návrat válce u psacího stroje). Program ví, kde je konec øádku a sám pøejde na další øádek. Pozor, text „rozsekaný“ konci odstavcù tam, kde nepatøí, je dále neupravitelný! Zásada 2 Ruènì tedy neukonèujeme øádek, ale odstavec. Ten mùže mít nìkdy dvì slova a jindy 10 øádkù textu. Konec odstavce se zapíše klávesou Enter. Zásada 3 Text se nezapisuje tam, kam se díváme, ale tam, kde je umístìn kurzor. Kurzor vypadá jako slabá blikající èárka. Pro jeho pøesun používáme klávesnici nebo myš. (Již umíme.) Pozor: pro pøesun kurzoru myší je tøeba do pøíslušného místa klepnout (tj. zmáèknout levé tlaèítko), nestaèí tam ukázat. Další drobností, která mùže zaèáteèníka zmást, je fakt, že pøemístit kurzor lze jen tam, kde již je nìco napsáno. Zásada 4 Za každou teèkou, èárkou nebo jiným interpunkèním znamínkem vždy píšeme mezeru! (Jako v tomto manuálu.)
Tvorba prvního jednoduchého dokumentu Postup práce struènì: Spustíme textový editor a prázdný dokument radìji ihned uložíme pod vhodným názvem (napø. do složky Dokumenty). (Již umíme.)
l
Píšeme text s tím, že každému odstavci nejdøíve pøiøadíme odpovídající styl. Styl je pøipravený vzhled odstavce.
l
l
Prùbìžnì ukládáme, po napsání textu urèitì dokument uložíme. (Již umíme.)
l
Prohlédneme si dokument v náhledu.
l
Upravíme pøípadnì vlastnosti stránky – její orientaci, velikost a okraje.
l
Dokument vytiskneme.
l
Ukonèíme textový editor. (Již umíme.)
Na dalších nìkolika stranách vytvoøíme podle tohoto návodu dokument na téma Tiskárny.
Odvolání poslední operace (operací)
[Ctrl+Z]
S touto volbou je dobré se seznámit co nejdøíve, proto je zde zaøazena. Odvolání poslední operace najdeme vždy v nabídce Úpravy úplnì nahoøe, vždy je tam napsáno Zpìt a operace, kterou mùžeme odvolat. Odvolat mùžeme nìkolik operací, nejenom tu poslední. Pokud si odvolání rozmyslíme, mùžeme nechat operace provést znovu. Tato volba je hned pod volbou Zpìt.
Sekce SIPVZ
39
MMT Praha, záøí 2002
Pouití stylù odstavcù Textový editor obsahuje pøipravené styly (vzhledy) odstavcù. Jejich použitím rychle zmìníme vzhled dokumentu a navíc vytváøíme jeho zøetelnou strukturu.
Pøiøazení stylu odstavci
1
Klepneme na šipku dolù u okénka seznamu stylù.
2
Rozvine se (struèný) seznam stylù. Kompletní seznam se objeví, pokud pøi klepnutí [1] držíme klávesu SHIFT.
3
Klepnutím vybereme styl, který chceme použít. Nyní to bude Nadpis 1.
4
Napíšeme text a odstavec ukonèíme klávesou Enter.
3
4
Poznámka: Pokud nejdøíve napíšeme text a až potom mu pøiøadíme styl, nic se nedìje. Odstavec se ihned zmìní podle stylu (vzhledu). První dokument Zkuste nyní jen pomocí pøipravených stylù napsat a formátovat dokument na téma Tiskárny. Mìl by vypadat asi takto:
Nadpis 1
Tiskárny
Nadpis 2 Nadpis 5
Základní rozdìlení
Seznam s odrákami
Nejèastìji se používají tiskárny: l Inkoustové l Laserové l Jehlièkové
Nadpis 5
Inkoustové tiskárny
Normální
Tisknou pomocí nepatrných kapièek inkoustu. Jsou dnes levné, tisk je kvalitní, mají vìtšinou náplò èernou a trojbarevnou. Díky míchání barev trojbarevné náplnì umí vytisknout pìkné barevné obrázky.
Nadpis 5
Laserové tiskárny
Normální
Tisknou pomocí jemného prášku (toneru), který se udrží na laserem osvìtleném válci, z kterého je obtisknut na papír. Èernobílé jsou dnes také levné, tisk je jasný a ostrý, nejkvalitnìjší ze všech tiskáren.
Nadpis 5 Normální
Jehlièkové tiskárny Tisknou pomocí drobných jehlièek pøes pásku. Tisk je nekvalitní a pomalý. Umí však využít papír s kopiemi (prùklepem), takže se výbornì hodí na sestavy všeho druhu.
Hotovo, máme napsaný text. Soubor ihned uložíme na disk.
Sekce SIPVZ
40
MMT Praha, záøí 2002
Náhled
(nabídka Soubor Náhled) Náhled je ukázka celé strany dokumentu tak, jak se vytiskne. Je velmi užiteèný pro získání pøehledu o dokumentu. Èasto se nám také podaøí mnoho estetických chyb odhalit døíve, než tiskem zkazíme papír.
Na panelu nástrojù mùeme mìnit pohled na dokument, zadat jeho tisk a také náhled zavøít.
Tisk
(Soubor Tisk), Ctrl+P Pokud klepneme na ikonu na panelu nástrojù, Word se na nic neptá a dokument okamžitì vytiskne (celý, na pøedvolené tiskárnì a v pøedvolené kvalitì).
l
l Pokud vybereme tisk v nabídce Soubor (nebo klávesovou zkratkou Ctrl + P), objeví se dialogové okno, kde mùžeme parametry tisku nastavit:
Výbìr tiskárny, na které budeme tisknout Kvalita tisku. Vìtinou jsou tato nastavení pod tlaèítkem Vlastnosti. Rozsah tisku, tj. které stránky se budou tisknout. Poèet kopií a zpùsob jejich tøídìní. Zda se budou tisknout vechny stránky èi jen sudé nebo liché.
Klepnutím na OK zahájíme tisk dokumentu.
Kvalita tisku tlaèítko Vlastnosti Okno, které se objeví po klepnutí na tlaèítko Vlastnosti, závisí na konkrétní tiskárnì, kterou máme k poèítaèi pøipojenou. Vìtšinou mùžeme nastavit kvalitu tisku ve tøech úrovních: Ekonomický, rychlý režim (EconoFast, Draft apod.). Tisk bude rychlý, spotøebuje nejménì toneru (náplnì) nebo inkoustu. Text bude nejspíš dobøe èitelný, nižší kvalita tisku se nejvíce projeví u obrázkù. Toto nastavení použijeme u textù bez obrázkù a tehdy, pokud tiskneme ještì ne zcela dokonèený dokument (tøeba pro kontrolu obsahu nebo vzhledu). l
Normální režim. Tisk bude (i výraznì) pomalejší než u ekonomického režimu, ale také mnohem kvalitnìjší (sytìjší, zøetelnìjší). Spotøebuje také více náplnì. Toto nastavení je vhodné pro vìtšinu tiskù.
l
Nejlepší, prezentaèní režim. Tisk bude trvat nejdéle, bude samozøejmì nejlepší a nejvíce zøetelný. U moderních tiskáren vyjdou velmi dobøe i obrázky. Použijeme ho tehdy, když nám na vzhledu dokumentu hodnì záleží. Doporuèuji pøed tímto tiskem zkontrolovat koneèný vzhled dokumentu tiskem v ekonomickém režimu. Inkoustové tiskárny pak ještì umožòují nastavit fotorealistickou kvalitu tisku pøi využití speciálních papírù, laserové tiskárny naopak umožòují snížit sytost tisku pro tisk zkušebních dokumentù.
l
Sekce SIPVZ
41
MMT Praha, záøí 2002
Vzhled stránky papíru
(Soubor Vzhled stránky
)
S náhledem a tiskem souvisí nastavení strany papíru, jejích parametrù. Základními parametry stránky jsou velikost (A4, A5, atd.), dále orientace (Na výšku, Na šíøku) a okraje. (Nikdy nepopisujeme stránku úplnì celou, prostor pro text si vymezíme nastavenými okraji.) Základní nastavení najdeme na záložce Formát papíru, kde volíme velikost a orientaci stránky.
Okraje nastavíme v záložce Okraje. Poznámka: Nejrychleji zadáme okraje pomocí klávesnice. Klepneme myší do okénka Nahoøe, smažeme jeho obsah a napíšeme novou hodnotu (jednotku psát nemusíme). Pak stiskneme klávesu Tabelátor (oznaèenou Tab, úplnì vlevo vedle Q). Kurzor pøeskoèí do políèka Dole a oznaèí nám jeho obsah. Okamžitì napíšeme nový okraj, stiskneme opìt tabelátor atd. dokud nevyplníme všechny okraje. Klávesou Enter (= OK) potvrdíme nové hodnoty. Tedy pokud bychom chtìli nastavit všude okraj 3 cm: Klepnout do Nahoøe, smazat obsah (Delete), napsat 3, pak Tab, 3, Tab, 3, Tab, 3, Enter.
Zobrazení dokumentu, lupa, skryté znaky Zobrazit Rozvrení pøi tisku, normálnì
V nabídce Zobrazit jsou nahoøe volby, které mìní celkový pohled na dokument. Pro poøizování textu je možné nastavit zobrazení Normálnì, pro jeho úpravu a vùbec celkovou práci s dokumentem je obvykle používáno zobrazení Rozvrení pøi tisku. Osnova se používá pøi práci na delších dokumentech. Umožòuje získat rychlý pøehled o struktuøe dokumentu. Volba Rozvrení stránky WWW nám zobrazí dokument tak, jak bude vypadat, pokud ho uložíme jako WWW stránku pro umístìní na Internetu. Rozvržení dokumentu Skryté znaky Lupa
Lupa Úplnì dole v nabídce Zobrazit je volba Lupa. Po jejím vybrání se zobrazí okno, ve kterém si mùžeme zvolit takový pohled na dokument, který v tuto chvíli potøebujeme. Lupa je velmi èasto používaná funkce, proto má své okénko na standardním panelu nástrojù. Vìtšinou se nachází vpravo blízko menu Nápovìda. V okénku vidíme procento souèasného zobrazení (pøiblížení èi vzdálení). Po klepnutí na šipku vpravo od tohoto okénka se rozvinou volby zobrazení.
Skryté znaky (znaky formátování) Tlaèítko vlevo vedle lupy (Skryté znaky) zapne/vypne zobrazení skrytých (netisknutelných, formátovacích) znakù. Znak na tlaèítku [¶] je konec odstavce, tj. zde konèí odstavec. Malá teèka uprostøed mezi znaky je mezerník atd. Tyto znaky se samozøejmì netisknou (i když je jejich zobrazení zapnuto). Díky tìmto znakùm máme dokonalý pøehled o dokumentu, ihned vidíme, kde jsou zbyteèné odstavce a mezery.
Sekce SIPVZ
42
MMT Praha, záøí 2002
Kopírování a pøesun textu Schránka Z èásti o systému Windows víme, že existuje tzv. schránka, do které mùžeme oznaèený text (objekt, èást obrázku) Kopírovat nebo Vyjmout a jejíž obsah mùžeme na pozici kurzoru Vloit. Známe i klávesové zkratky pro práci se schránkou. Pro práci se schránkou mùžeme také využít ikony na panelu nástrojù Standardní.
Postup pøi kopírování (duplikátu) textu 1. Text oznaèíme. 2. Kopírujeme ho do schránky (Ctrl+C). (Navenek se nic nestane.) 3. Pøesuneme kurzor na místo, kam chceme duplikát textu umístit. 4. Obsah schránky vložíme na pozici kurzoru (Ctrl+V).
Pøesun textu Pøesun se od kopírování liší pouze v tom, že v bodu 2 pøedchozího návodu oznaèený text do schránky nekopírujeme, ale vyjmeme (Ctrl+X). Z pùvodního místa v tuto chvíli zmizí, je umístìn ve schránce.
Pøetaení textu myí Jakmile získáme zruènost v práci s myší, mùžeme ji použít i k pøesunu textu. Text oznaèíme, pak ho myší opìt uchopíme (držíme stále levé tlaèítko myši) a pøetáhneme na nové místo. Poznámka: Pokud pøi pøetahování textu stále držíme klávesu Ctrl, text se nakopíruje.
Hledání a nahrazení textu, pøechod na jiné místo Všechny tyto volby najdeme v nabídce Úpravy.
Hledání textu (Úpravy Najít
) Ctrl+F Po zadání hledaného slova Word projde dokument od místa, kde se nacházíme do konce. Nalezený výskyt slova oznaèí.
Nahrazení (zámìna) slov v textu (Úpravy Nahradit
) Ctrl+H V tomto oknì zadáme pùvodní a nový text. Zpùsob nahrazování mùžeme upøesnit po klepnutí na tlaèítko Více.
Pøechod na jiné místo v dokumentu (Úpravy Pøejít na) Ctrl+G Tuto volbu najdeme také jako záložku v oknì Najít a nahradit.
Sekce SIPVZ
43
MMT Praha, záøí 2002
Formátování (zmìna vzhledu ) písma Pokud nastavíme vlastnosti písma, platí toto nastavení pro text, který od tohoto místa budeme psát. Pokud chceme zmìnit vlastnosti již napsaného textu, musíme ho nejdøíve oznaèit..
Nastavení písma s pouitím panelu nástrojù Formát V levé èásti panelu nástrojù Formát jsou pøipraveny nástroje na zmìnu vlastností písma. Již víme, že u písma nastavujeme jeho druh (sadu), øez (styl) a velikost. Mùžeme také zmìnit barvu písma.
Druh (sada) písma Velikost písma
Tuèné Kurzíva Podtrené
Barva písma
Tuèné Ctrl+B Kurzíva Ctrl+I
Nastavení písma nabídka Formát Písmo Po vybrání této nabídky se zobrazí okno se záložkami. Mùžeme nastavit:
1 2
Druh písma (font)
Velikost písma
4
Barva písma
7
3
Styl (øez) písma
3 5 6
2
1 4
5 7
6
Podtrení písmen Umístìní písma
Velikost písmen
Iniciála velké poèáteèní písmeno Nabídka Formát Iniciála
I
niciála je první písmeno odstavce velké pøes nìkolik øádkù. Mùžeme si ji navolit v nabídce Formát – Iniciála. Nastavení je tak pøehledné, že snad nepotøebuje komentáø. (Iniciála v textu je použita v tomto odstavci.) Používá se k navození slavnostního dojmu textu. Vynikne samozøejmì až u delšího odstavce, nikoliv u pár øádkù textu, jako zde.
Sekce SIPVZ
44
MMT Praha, záøí 2002
Formátování (zmìna vlastností ) odstavce Vždy se mìní ten odstavec, ve kterém je umístìn kurzor. Pro zmìny vlastností odstavce tedy není tøeba (na rozdíl od zmìn písma) text oznaèit, staèí do odstavce umístit kurzor.
Nastavení odstavce s pouitím panelu nástrojù Formát
Výbìr jiného stylu Styl aktuálního odstavce
Zarovnání odstavce Zmenit odsazení Èíslování Odráky Zvìtit odsazení
Ohranièení odstavce
Nastavení písma nabídka Formát Odstavec Po vybrání této nabídky se zobrazí okno se záložkami. Mùžeme minimálnì nastavit: K tomuto oknu se také dostaneme klepnutím pravým tlaèítkem myši do odstavce, který chceme zmìnit a výbìrem volby Odstavec.
1 2
Zarovnání odstavce.
3
Odsazení prvního øádku èi jeho pøedsazení.
4
Mezery pøed a za odstavcem.
5 6
Øádkování v odstavci.
Odsazení zleva nebo zprava.
1
6
2
3
4
5
Úroveò osnovy, která je odstavci pøiøazená. Vìtina hodnot se zadává v cm, jen mezery pøed a za odstavcem v bodech (b).
Záloka Tok textu Volby uvedené v této záložce použijeme u delších dokumentù. Mùžeme tam zadat napø. svázání nadpisu s textem, který je za ním (nestane se pak, aby nadpis zùstal osamocen dole na stránce), zákaz dìlení odstavce (nestane se, aby orámovaný odstavec mìl kousek dole na stránce a zbytek na další stranì) atd.
Vlastnosti odstavce pravítko nad textem Odsazení odstavce mùžeme pohodlnì nastavit myší pomocí vodorovného pravítka nad textem. Pokud by nebylo vidìt, zapneme jeho zobrazení v nabídce Zobrazit - Pravítko. Odsazení prvního øádku odstavce Pøedsazení prvního øádku odstavce
Levý okraj odstavce Horní okraj stránky
Pravý okraj odstavce
Levý okraj stránky
Pravý okraj stránky
Poznámka: Nastavení na pravítku je pohodlné, má však nevýhodu v tom, že nevidíme pøesné hodnoty odsazení.
Sekce SIPVZ
45
MMT Praha, záøí 2002
Ohranièení a stínování odstavce Vlastností odstavce je i pøípadný rámeèek okolo nìho nebo jeho stínování.
Nabídka Formát Ohranièení a stínování
1
Zde pøípadné ohranièení opìt zruíme.
2 3 4 5
Zpùsob ohranièení odstavce.
1
Styl (druh) èáry.
2
6
Èáry nemusí být okolo, ale tøeba jen nahoøe èi dole.
7
Pod tlaèítkem Monosti se skrývá nastavení vzdálenosti orámování od textu.
3 6 4
Barva èáry. Tlouka èáry (2,5 b = cca 1 mm).
5
7
Pouití panelu nástrojù Formát Pro rychlý výbìr ohranièení odstavce tenkou èarou máme pøipraveno tlaèítko na panelu nástrojù Formát. Pokud neklepneme pøímo na toto tlaèítko, ale na šipeèku vpravo od nìho, rozvine se nabídka rùzných druhù ohranièení odstavce.
Tabulátory
(Formát Tabulátory)
Tabulátory jsou neviditelné linky (zarážky), které vytváøejí sí shora dolù pøes odstavec. Jelikož písma, se kterými pracujeme, jsou proporcionální, tedy tøeba I je úzké a M široké, nikdy nemùžeme urèit šíøku textu poètem úhozù a zarovnat nìco pod sebe mezerami! Tabulátory jsou ve Wordu již pøipravené po 1,25 cm. Maèkáme-li tedy klávesu TAB, skáèe kurzor doprava po 1,25 cm a do textu se pøidávají levé tabulátory (zarážky). Tuto vlastnost použijeme, pokud napø. chceme zarovnat pod sebe krátký seznam: Tabulátory nastavujeme: TAB Myší na pravítku nad textem. TAB TAB TAB TAB Èíselnì v menu Formát Tabulátory. Tabulátor mùže být levý, pravý, støedový a èíselný (desetinný). Tabulátory mùžeme upravovat myší na pravítku nad textem. Pokud toto pravítko není zobrazeno, zapneme ho v menu Zobrazit Pravítko.
Sekce SIPVZ
Klepnutím (Nx) vybereme druh tabulátoru. Klepnutím pak vybraný druh tabulátoru umístíme do odstavce. Tabulátor mùžeme vymazat tak, že ho „vytáhneme“ z pravítka.
46
MMT Praha, záøí 2002
Záhlaví a zápatí
( Zobrazit Záhlaví a zápatí)
Záhlaví je text nad „hlavou“ (horním okrajem) textu, který se zadává jen jednou pro celý dokument a opakuje se na každé stránce. Zápatí je totéž dole, pod textem. Záhlaví a zápatí obsahují èasto pole, která se mìní podle okamžitého stavu (viz. dále). Nejlépe si vyuití záhlaví a zápatí ukáeme na pøíkladu:
2
1
Vybereme práci se záhlavím a zápatím: menu Zobrazit – Záhlaví a zápatí.
2
Vybereme písmo o bod menší, než je v základním textu a napíšeme text, který je v záhlaví vlevo.
3
Klávesa tabulátor (TAB) nás na dvì stisknutí pøesune k pravému okraji stránky.
4
Napíšeme text, který má být v záhlaví vpravo.
5
Pøejdeme do zápatí pomocí tlaèítka na panelu nástrojù Záhlaví a zápatí.
6
Dáme zarovnat zápatí na støed (nebo stiskneme tabulátor).
7 8
Napíšeme text Strana mezeru.
9
Hotovo, uzavøeme práci se záhlavím a zápatím klepnutím na tlaèítko Zavøít.
4 3
3
8
5
9
. Udìláme za ním 7 Strana 1
Vložíme na pozici kurzoru pole Èíslo stránky. 6
Vkládání polí (datum a èas, èíslo stránky
) Pole je „rámeèek“, jehož obsah se mìní podle konkrétní situace. Polí je ve Wordu pøipraveno velké množství, napø. Èíslo stránky, Poèet stran, Datum, a èas, Datum tisku. Na místo, kam vložíme pole Èíslo stránky, textový editor automaticky doplní èíslo právì zobrazené nebo tištìné stránky. Pole Datum tisku vždy pøi tisku doplní na své místo právì aktuální datum atd.
Datum a èas, Èísla stránek Tato dvì pole jsou pøipravena ke vložení pøímo v nabídce Vloit. Pole èíslo stránky (a nejen to) najdeme také na panelu nástrojù Záhlaví a zápatí (viz nahoøe na této stranì).
Vkládání symbolù
(Vloit Symbol)
Mùžeme do textu vložit libovolný znak z libovolného písma, tj. i takový, který na klávesnici není. V záložce Speciální znaky pak jsou pøipraveny èasto využívané a jinak nedostupné symboly. Výbìr písma
Sekce SIPVZ
47
MMT Praha, záøí 2002
Vloení obrázku do textu Vloení obrázku ze schránky (Úpravy Vloit) Ctrl+V Schránku již známe. Mùžeme do ní nakopírovat obrázek (nebo jeho oznaèenou èást), který máme otevøený v libovolném grafickém programu, a do Wordu pak její obsah vložit (menu Úpravy Vloit). Víme také, že obrázek umístìný na WWW stránce nakopírujeme do Schránky tak, že na nìj klepneme pravým tlaèítkem myši a vybereme Kopírovat.
Vloení obrázku ze souboru na disku Nabídka Vloit Obrázek Ze souboru na disku
Obrázek je soubor v poèítaèi. Vytvoøíme ho v grafickém programu, nasnímáme ho skenerem, stáhneme z Internetu. Vždy si ho musíme uložit pod vhodným jménem do zvolené složky. Po vybrání výše uvedeného menu se objeví okno, ve kterém musíme najít soubor s obrázkem na nìkterém z diskù v našem poèítaèi.
Kliparty Kliparty jsou kreslené obrázky, dodávané s nìkterými programy na oživení našich dokumentù. Word 2000 není výjimkou – máme pøipraveny stovky kreslených obrázkù. Tyto obrázky jsou èlenìny do tzv. kategorií (lidé, zdraví, zvíøata atd.) pro vìtší pøehlednost. Jejich kvalita a použitelnost ale nebývá velká. Najdeme je v nabídce Vloit Obrázek Klipárt.
Vlastnosti obrázku Volby pro nastavení parametrù obrázku najdeme na panelu nástrojù Obrázek. Ten se vìtšinou zobrazí okamžitì po klepnutí na obrázek v textu. Pokud ne, klepneme na obrázek pravým tlaèítkem myši a vybereme Zobrazit panel nástrojù obrázek. Zmìna polohy a velikosti obrázku Myší uchopíme obrázek za prostøedek (hlavnì ne za roh nebo kraj) a pøemístíme ho. (Protože ještì není nastaveno obtékání, mùže text reagovat „hroznì“.) Velikost obrázku mìníme taháním za uchopovací body (ètvereèky) v jeho rozích. Obrázek v textu není možné zvìtšovat (vytiskne se zrnitý), pouze zmenšovat. Pro umístìní obrázku volnì do textu, který bude všude okolo nìho, je tøeba na panelu nástrojù Obrázek nastavit typ obtékání Obdélník nebo Tìsné.
WordArt (Vloit Obrázek WordArt
) WordArt je „umìlecký“ text, který mùžeme opatrnì použít pro ozdobení našich dokumentù. Opravdu opatrnì, protože se pomocí nìho dá velmi lehce vyrobit velmi nevkusný nápis.
Sekce SIPVZ
48
MMT Praha, záøí 2002
Uiteèné funkce textového editoru (MS Word) Poznámka: Tyto funkce jsou užiteèné, pokud jim rozumíme a pokud si umíme nastavit jejich chování. Jinak tøeba automatická oprava prvního písmene po teèce na velké mùže leckoho dùkladnì pozlobit.
Kontrola pravopisu Nástroje Pravopis (klávesa F7) Word zaène procházet celý dokument od zaèátku a ukazuje nám slova, která považuje za chybu. Projdeme tak celý dokument a získáme jistotu, že jsme žádnou chybu nepøehlédli. Správná slova pøeskakujeme nebo pøidáváme do slovníku, chybná opravujeme. Pro bìžnou práci je lepší nastavit prùbìžnou kontrolu pravopisu: Nástroje Monosti, záloka Pravopis, zakrtnout políèko Automatická kontrola pravopisu MS Word má v sobì zabudován slovník jazyka a umí s ním porovnat slova, která jsme napsali do textu. (Upozorní na slova, která nezná, tj. pøeklepy, které nedávají význam.) Není schopen kontrolovat vazby mezi slovy, tj. opravdu pravopis. (Napø. dívky šli mu nevadí, protože šli je normální slovo.) Napø. duvky najde jako chybu, protože takové slovo neexistuje. Pokud na èervenì podtržené slovo klepneme pravým tlaèítkem myši, objeví se menu, ve kterém mùžeme vybrat správný tvar slova, nechat slovo Pøeskakovat nebo (pokud je to správné slovo, které Word jen nezná) ho mùžeme nechat Pøidat do slovníku. Od tohoto okamžiku ho Word bude znát a nebude ho zobrazovat jako chybu.
Automatické opravy Nástroje Automatické opravy (a 4 záloky zobrazeného okna) Word sám opravuje slova, která jsou oèividnì chybou (tj. nemohou mít správný význam nebo jsou typograficky chybná – tøeba znak pro palce ["] zamìòuje za èeské uvozovky [„“] apod.). Pøesnìji, má v sobì seznam bìžných chyb a správných slov. Automatické opravy jsou šikovná, ale nìkdy i mírnì nebezpeèná funkce, protože editor opravuje slova bez našeho vìdomí. Ve výše uvedeném oknì se záložkami mùžeme nastavit chování této funkce tak, aby nám dobøe sloužila.
Automatické dìlení slov Nástroje Jazyk Dìlení slov
Editor automaticky dìlí slova na konci øádku podle našeho nastavení. Pamatujme si, že nikdy slova nedìlíme ruènì! Pokud bychom pak do odstavce nìco napsali, vyjde nám dìlítko doprostøed øádku, což nebude dobøe vypadat. Pøi automatickém dìlení dìlítko zmizí, jakmile slovo nebude na konci øádku.
Automatické ukládání dokumentu Nástroje Monosti karta Uloit Zde mùžeme zadat, jestli má automatické ukládání probíhat a urèit èas, po kterém Word automaticky uloží právì otevøený dokument na disk.
Vlastnosti dokumentu Základní informace o našem dokumentu (datum a èas vytvoøení, autor, poèet písmen, slov, øádkù a odstavcù atd.) najdeme v nabídce Soubor Vlastnosti.
Sekce SIPVZ
49
MMT Praha, záøí 2002
Základní typografická a estetická pravidla Typografie je nauka o úpravì tiskovin stará nìkolik století. Dodržování dále uvedených pravidel je nutnou podmínkou pro profesionální vzhled našich dokumentù. Pouívání a kombinování písem Pro základní texty (dlouhé odstavce) by se mìlo používat písmo patkové (antikva – tøeba Times New Roman), protože je považováno za èitelnìjší než bezpatkové (grotesk – tøeba Arial). Nadpisy pak mohou být písmem bezpatkovým (napø. Arial). Tedy mùžeme dát k sobì písma, která se od sebe hodnì liší. Vyznaèování v textu l Pojmy vyznaèujeme zásadnì kurzívou, vyznaèování tuèným písmem je považováno za neestetické, pøíliš výrazné a „lezoucí“ z textu. (I když je èasto používáno.) Má své místo jen v uèebnicích, kde je tøeba urèité pojmy výraznì odlišit. Tuènì (a jiným písmem) se píší pouze názvy voleb v menu (Soubor Nový). l
Podtržení a p r o s t r k á n í by se nemìlo pro vyznaèování vùbec používat!
l
Nikdy nevyznaèujeme jiným druhem písma! (Jako tøeba zde.)
Vázání odstavcù Nìkteré odstavce (napø. nadpisy) musí být svázány s následujícím (dalším) odstavcem. Nemùže se pak stát, aby nadpis zùstal úplnì dole na stránce a odstavec za ním byl nahoøe na další stranì. Vázání odstavcù a hlídání osamocených øádkù zadáme jako vlastnost pøíslušného stylu odstavce. (Nabídka Formát Odstavec – záložka Tok textu.) Pøedloky a spojky na koncích øádek, tvrdá mezera Na konci øádku by nemìla zùstat jednopísmenná pøedložka (v, s, k, z, u, o) nejlépe ani spojka i, (malé a se toleruje). Protože textový editor si øádky ukonèuje sám, musíme mu zakázat oddìlení takové pøedložky od dalšího slova smazáním „obyèejné“ mezery a vložením tvrdé (nezlomitelné) mezery. Smažeme „obyèejnou“ mezeru a vložíme mezeru „tvrdou“. Ta se ve Wordu vkládá kombinací kláves Shift+Ctrl+mezerník, vždy pak svým kódem Alt + 0160. Dìlení slov Dìlení slov necháváme vždy na editoru, nikdy nevkládáme dìlítka ruènì. Dìlením nesmí vzniknout slovo nežádoucího významu (kni-hovna).
Umístìní titulkù a obrázkù na stránce, èlenìní dokumentu Zásada 1: Pokud zarovnáváme nìkolik øádkù pod sebou na støed, musí být spodní øádek nejkratší.
l
První øádek nadpisu Druhý øádek
Zásada 2: Pokud strana obsahuje jeden dominantní prvek (název dokumentu atd.), mìl by být umístìn v optickém støedu, který je kousek nad støedem geometrickým.
l
l
Zásada 3: Nejdùležitìjší nadpisy nebo obrázky by mìly být v textu umístìny na tzv. zlatém øezu.
Zásada 4: Pokud je v textu více obrázkù, mìly by jejich okraje být v lince. Pokud je na obrázku pohybující se pøedmìt nebo nìkam hledící èlovìk, mìl by pohyb (pohled) vždy smìøovat dovnitø knihy. l
Zásada 5: Popisky obrázkù se dávají do textových polí pod obrázky, píší se menším písmem než je základní text (nìkdy i kurzívou) a nepíše se za nimi teèka. Popisky k zajímavým obrázkùm si pøeète skoro každý – mìlo by v nich být uvedeno nejen, co je na obrázku, ale i struènì øeèené dùležité sdìlení tiskoviny.
l
Zásada 6: Dlouhé „šedé“ texty v dnešní uspìchané dobì lidé èasto vùbec neètou. Text by mìl být výraznì èlenìn nadpisy, mìl by mít jasnou strukturu.
l
Tento vùz u nás mùžete levnì zakoupit
Zásada 3 Sekce SIPVZ
Zásada 4
Optický støed
Zásada 5 50
MMT Praha, záøí 2002
Znaky, ve kterých se èasto chybuje Zde jsou uvedeny správné zpùsoby psaní znakù a spojení znakù, ve kterých se èasto chybuje. Znak vždy napíšeme tak, že držíme levý Alt a vpravo na numerické klávesnici naklepeme kód (vèetnì nul na zaèátku). Mùžeme také použít nabídku Vloit Symbol, záložku Speciální znaky. l
Uvozovky dole (kód Alt+0132) mají tvar malinkých devítek: „
l
Uvozovky nahoøe (kód Alt+0147) mají tvar malinkých šestek: “
l Znak " (který je na klávesnici nad ù) slouží k oznaèení palcù (disketa 3,5"), nejsou to uvozovky! Word má funkci automatické opravy (Nástroje Automatické opravy, záložka Pøi psaní), která, pokud je zapnuta, automaticky zapisuje správné èeské uvozovky. l
Pomlèka (–) má kód Alt+0150. Není na klávesnici, tam je spojovník (-). (Spojovník je o hodnì kratší.)
Pomlèka se píe: l
Ve významu „až do“ bez mezer (6–18 hod).
l
Jako znak mínus také bez mezer (–23 °C).
l
V aritmetických výrazech s mezerami (5 – 1 = 4).
l
V oznaèení mìny se píše bez mezer (Kè 1540,–).
l
Závorky a uvozovky se neoddìlují mezerou od textu uvnitø (tj. píší se takto).
l
(Správné [vkládání] závorek.) Hranaté závorky: [
Alt+0091,
]
Alt+0093.
Procento (%) se od èísla oddìluje nezlomitelnou mezerou, ale ve významu …procentní (10% pivo) se píše bez mezery. Tj. 10 % = deset procent, 10% = desetiprocentní. l
Jednotky a oznaèení mìny se od èísla oddìlují nezlomitelnou mezerou (15 kW, 25 Kè). Musí být vždy na jednom øádku. l
Znaèka penìžní mìny. Je-li èíslo desetinné, píše se znaèka pøed èíslo (Kè 6,80), je-li èíslo celé, píše se mìna za èíslo (13 Kè). Pokud zapisujeme celou èástku desetinnì, zapíše se s desetinnou èárkou a pomlèkou (Kè 13,–). Zápis 13,– Kè je také možný.
l
l Èíslice se zapisují s desetinnou èárkou (teèka je v angliètinì) (3,14). Tisíce a miliony se oddìlují (nezlomitelnou) mezerou (10 650 834 lidí). l
V seznamu mají být desetinné èárky pod sebou.
l
Datum (a èas) se píše s mezerami (10. 10. 2002). Rok se má psát jen ètyømístnì (2004).
l Telefonní èísla se píší ve skupinách po dvou až tøech èíslicích, pøedvolba se oddìluje závorkami: (0748) 577 898.
Teèka se nepíše za nadpisy. Pokud vìta konèí zkratkou (která má u sebe teèku), další teèka se již nepíše. (Pokud je v závorce celá vìta, píše se teèka do závorky.) Pokud je v závorce jen èást vìty, píše se teèka za závorku (tøeba tady). l
Dvojteèka, støedník, otazník, vykøièník se píší hned za slovo. Dvojteèka ve významu dìlení se píše s mezerami (6 : 3 = 2), ve významu sportovního výsledku bez mezer (1:0). l
Sekce SIPVZ
51
MMT Praha, záøí 2002