Doplòující komerèní materiály vhodné pro výuku v základním kurzu vèetnì cvièného testu najdete napø. na

Ministerstvo školství mládeže a tìlovýchovy Sekce Státní informaèní politiky ve vzdìlávání (SIPVZ)

Manuál ke školení úrovnì Z

Copyright Ó Ing. Pavel Roubal, Bratøice 67, 395 01 Pacov. Žádná èást této publikace nesmí být bez souhlasu autora kopírována, tištìna, reprodukována, uchovávána na elektronických médiích nebo rozesílána. Tato publikace je urèena pouze k použití pro školení uèitelù v projektu I podle usnesení vlády ÈR è. 351 v Koncepci státní informaèní politiky ve vzdìlávání a to pouze v jednom výtisku pro každého lektora nebo úèastníka kurzu.

Autor dìkuje nakladatelství Computer Press, a.s., Hornocholupická 22, 143 00 Praha 4, za svolení k použití materiálù, které jsou souèástí knih vydaných nakladatelstvím.

V textu jsou použity úryvky a obrázky z tìchto publikací:

Pavel Roubal, Poèítaèe pro úplné zaèáteèníky, Computer Press, 19962001 Pavel Roubal, Microsoft Windows 2000 jednoduše, Computer Press, 2000 Pavel Roubal, Microsoft Windows XP jednoduše, Computer Press, 2002 Pavel Roubal, Microsoft Word jednoduše, Computer Press, 2001 Pavel Roubal, Hardware pro úplné zaèáteèníky, Computer Press, 2002

Materiály k procvièení

Doplòující komerèní materiály vhodné pro výuku v základním kurzu vèetnì cvièného testu najdete napø. na http://vyuka.ceskaskola.cz

Poznámky k textu l

Názvy kláves, nabídek a pøíkazù jsou odlišeny jiným druhem písma.

l Odstavce, oznaèené nadpisem: Pro zvídavé: není nutné studovat, jsou v nich jen zajímavé doplòující informace, které není v tuto chvíli potøeba aktivnì zvládnout.

Sekce SIPVZ

i

MŠMT Praha, záøí 2002

Obsah Kapitola 1 – Základní pojmy a princip práce poèítaèe ............................1 Procesor, pamì a disk ..............................................................................................2 Soubory, programy a data, složky ..............................................................................3 Princip práce poèítaèe ...............................................................................................4 Hardware a software..................................................................................................4 Operaèní systém .......................................................................................................4 Èásti a díly poèítaèe ...................................................................................................5 Díly ve skøíni poèítaèe ................................................................................................6 Vnìjší vstupní a výstupní zaøízení ..............................................................................7 Druhy poèítaèù ..........................................................................................................7 Poèítaèová sí ............................................................................................................8

Kapitola 2 – Operaèní systém Microsoft Windows.................................9 Klávesnice ..............................................................................................................10 Myš ..............................................................................................................11 Zapnutí a vypnutí poèítaèe, pøihlášení se do sítì ......................................................12 Obrazovka poèítaèe se systémem Windows ............................................................13 Okno programu........................................................................................................14 Spuštìní programu, tlaèítko Start.............................................................................15 Pøepínání mezi spuštìnými programy......................................................................15 Zmìna velikosti a polohy okna, dialogová okna ........................................................16 Nápovìda ..............................................................................................................17 Schránka ..............................................................................................................17 Prozkoumávání struktury složek ..............................................................................18 Zpùsoby zobrazení a øazení objektù ve složce .........................................................18 Vytváøení, pøejmenování a mazání objektù, .............................................................19 Kopírování a pøesun objektù, oznaèení více objektù.................................................20 Hledání souborù nebo složek...................................................................................21 Nastavení data, èasu a aktivní klávesnice ................................................................21

Kapitola 3 – Využití služeb Internetu .....................................................22 Internet – základní pojmy a principy..........................................................................23 Obecné principy procházení WWW stránek .............................................................23 Prohlížeè WWW stránek Internetu ...........................................................................23 Používáme MS Internet Explorer .............................................................................24 Panel nástrojù MSIE ................................................................................................25 Oblíbené stránky, Historie........................................................................................25 Hledání informací v Internetu ...................................................................................26 Využití služeb portálu – katalogu adres ....................................................................26 Práce s portálem......................................................................................................27 Nastavení IE ............................................................................................................27 Elektronická pošta – program MS Outlook (Express)................................................28 Jak pracujeme s programem Outlook Express .........................................................28 Okno programu Outlook Express .............................................................................29 Pozor na viry ............................................................................................................29 Akce, které mùžeme provést s doruèenou zprávou ..................................................30 Vytvoøení podsložky v Doruèené poštì ....................................................................30 Identity ..............................................................................................................30 Nová zpráva ............................................................................................................31 Adresy (adresáø)......................................................................................................32

Sekce SIPVZ

ii

MŠMT Praha, záøí 2002

Obsah Kapitola 4 – Práce s textem ....................................................................33 Vlastnosti písma ......................................................................................................34 Spuštìní textového editoru MS Word .......................................................................35 Ukonèení textového editoru .....................................................................................35 Okno textového editoru (MS Word) ..........................................................................36 Nový dokument, uzavøení dokumentu, pøepínání mezi okny.....................................36 Uložení souboru na disk...........................................................................................37 Otevøení souboru.....................................................................................................37 Klávesnice, klávesové zkratky, pohyb po textu.........................................................38 První dokument .......................................................................................................39 Odvolání poslední operace (operací) .......................................................................39 Použití stylù odstavcù ..............................................................................................40 Náhled ..............................................................................................................41 Tisk ..............................................................................................................41 Vzhled stránky papíru ..............................................................................................42 Zobrazení dokumentu, lupa, skryté znaky ................................................................42 Kopírování a pøesun textu ........................................................................................43 Hledání a nahrazení textu, pøechod na jiné místo .....................................................43 Formátování (zmìna vzhledu) písma.......................................................................44 Iniciála ..............................................................................................................44 Formátování (zmìna vlastností) odstavce ...............................................................45 Ohranièení a stínování odstavce..............................................................................46 Tabulátory ..............................................................................................................46 Záhlaví a zápatí .......................................................................................................47 Vkládání polí (datum a èas, èíslo stránky).................................................................47 Vkládání symbolù ...................................................................................................47 Vložení obrázku do textu..........................................................................................48 Užiteèné funkce textového editoru ...........................................................................49 Základní typografická a estetická pravidla................................................................50 Znaky, ve kterých se èasto chybuje ..........................................................................51

Sekce SIPVZ

iii

MŠMT Praha, záøí 2002

Kapitola 1

Základní pojmy a princip práce poèítaèe Starý poèítaèový vtip hovoøí o poèítaèi, který dostal za pokyn strouhat tøi dny staré rohlíky. Po návratu z dovolené našel majitel poèítaèe místnost zavalenou strouhankou, protože poèítaè opravdu po celé tøi dny strouhal staré rohlíky. Dal mu tedy pøíštì pøíkaz, aby strouhal rohlíky, které jsou staré tøi dny a opìt odjel. Po návratu nebyl nastrouhán ani jeden z obrovské hromady rohlíkù. Poèítaè pøesnì podle pokynu urèil stáøí rohlíku, a pokud nebyl starý pøesnì tøi dny, tak ho odložil. A protože poèítaè mìøí èas na setiny sekundy, lehce se stalo, že žádný rohlík nebyl pøesnì tøi dny starý. Vtip dobøe ukazuje „potíž“ práce s poèítaèem. Nemùžeme mu dávat obecné pokyny, je nutné vždy vykonat urèitý sled operací, abychom realizovali nìjakou èinnost. Musíme používat správné pojmy a vìdìt, jak poèítaè vlastnì funguje. A právì o tom je tato kapitola.

Sekce SIPVZ

1

MŠMT Praha, záøí 2002

Procesor, pamì a disk Základní ovládání poèítaèe je odvozeno z jeho složení, ze souèástí, ze kterých se skládá. Zde se proto seznámíme s jejich názvy, funkcí a ukážeme si jejich místo v principu práce poèítaèe. Dílù není mnoho, to, jak poèítaè pracuje (a tedy jak se ovládá operaèní systém, který ho oživuje) plyne vlastnì jen z jeho tøí nejdùležitìjších dílù: procesoru, operaèní pamìti a disku.

Procesor Procesor je mozek poèítaèe, který provádí všechny naše povely. Díky nìmu poèítaè pracuje, vykonává programy. Je to výkonná èást poèítaèe, jeho nejdùležitìjší díl.

Operaèní pamì V pamìti procesor pracuje. Vše, co právì zpracováváme a vidíme v oknì spuštìného programu, se nachází v pamìti. Proto se jí øíká operaèní pamì, protože v ní procesor vykonává všechny operace. Tedy: Poèítaè má procesor a operaèní pamì. Vše, co vidíme na monitoru (obrazovce), je dáno milióny elektrických impulsù, které procesor v pamìti zpracovává. Procesor a pamìt jsou èistì elektronické souèástky.

Pojem pamì nebyl zvolen právì šastnì. Èlovìk si pod pojmem pamì pøedstaví nìjaké místo, které slouží k zapamatování. Ale operaèní pamì v poèítaèi si po ukonèení naší práce nic nepamatuje, slouží jen jako místo pro práci procesoru. Prostì v poèítaèi jsou procesor a pamì, díky kterým pracuje. Jsou to èistì na elektrickém napájení závislé souèástky, proto po vypnutí poèítaèe v nich není vùbec nic. Dùsledek: Jestliže procesor a operaèní pamì (jakási „hlava“ poèítaèe) po vypnutí nic neobsahují, musí být v poèítaèi nìjaký díl, sloužící k uložení všeho, co vytvoøíme.

Disk Díl, na kterém je vše uloženo, je tzv. disk. Disk pracuje na principu magnetického záznamu, má povrch podobný jako je pásek v magnetofonové nebo video kazetì. Vše, co na nìj uložíme, na nìm zùstane i pøi vypnutém poèítaèi, dokud to sami nesmažeme (podobnì jako u magnetofonové kazety). Je napevno zamontován v poèítaèi, proto se mu øíká pevný disk. Základní tøi díly urèují zpùsob práce poèítaèe

Procesor pracuje v pamìti

Procesor

pamì Jsou to èistì elektronické souèástky

Spouštíme programy Otevíráme dokumenty

Ukládáme dokumenty

Soubory ukládáme do složek na disku

Pevný disk Pracuje na principu magnetického záznamu

Co je to soubor, program a dokument si povíme hned na následující stránce.

Sekce SIPVZ

2

MŠMT Praha, záøí 2002

Soubory, programy a data, složky Soubory V poèítaèi je vše uloženo ve formì tzv. souborù. Pod pojmem soubor si pøedstavte knihu plnou textù, obrázkù, zvukù, instrukcí pro procesor… (Definice souboru zní, že je to nejmenší nedìlitelný souvislý blok informací.)

Programy a data Soubory jsou dvou druhù: programy, které nìco dìlají (nástroje pro naši práci), a datové soubory (také se jim øíká dokumenty), které my svojí èinností pomocí programù vytváøíme a dále upravujeme. Tedy: Úèelem naší práce jsou datové soubory (texty, obrázky, úèetní data…), které vytváøíme pomocí programù (ty si kupujeme, jsou pøipraveny ke spuštìní na disku poèítaèe).

Pøíklad: Textový editor je program (psací stroj), pomocí kterého popisujeme papír, neboli vytváøíme datový soubor. Vlastní vytváøení probíhá v operaèní pamìti, proto musíme pøed uzavøením textového editoru (programu) vytvoøený text (datový soubor) uložit na disk. Na obrázku vidíme grafický program, pomocí kterého mùžeme namalovat obrázek. V tomto oknì je otevøen dokument s názvem domeèek2 ve spuštìném programu Malování

Nástroje programu

Vytváøený datový soubor

Programù je mnoho druhù, každý umí vytváøet jiné datové soubory (texty, obrázky, zvuky, úèetní data…). Prohlížeè webu vìtšinou jen naèítá a zobrazuje WWW stránky Internetu, nic neukládá. Proto je využití webu mnohem jednodušší než tøeba práce s textem.

Složky Programù je v poèítaèi hodnì a dokumentù ještì více, mùžeme v nìm tedy mít najednou na disku uloženo tøeba 10 000 souborù (knih). Jak se v tom vyznat? Abychom udrželi na disku poøádek a vždy rychle našli požadovaný soubor, ukládáme soubory (tj. „knihy“) do složek (složka je vlastnì „krabice“ na knihy a na jiné krabice). Tyto složky si mùžeme sami vytváøet i mazat. Ve složce (krabici) mùže být libovolné množství souborù a také další („menší“) krabice (opìt plné nebo prázdné). Vzniká tedy struktura složek (a souborù v nich).

Složka = krabice

W WW

Soubory = knihy

D DV

Otevøené okno složky s názvem WWW

Složka je „krabice“ na soubory a jiné složky

Sekce SIPVZ

3

MŠMT Praha, záøí 2002

Princip práce poèítaèe Princip práce poèítaèe je pomìrnì jednoduchý. Spojují se v nìm fakta, která již známe. Tj. poznatek, že výkonné èásti poèítaèe (procesor a operaèní pamìt) fungují jen pøi zapnutém poèítaèi a nic si trvale nepamatují (musíme tedy vše ukládat na disk) a poznatek, že v poèítaèi jsou nìjaké programy (nástroje pro naši práci) a datové soubory (dokumenty), které pomocí programù vytváøíme. Také již víme, že k udržení poøádku na disku poèítaèe slouží složky. Pomocí programù vytváøíme (v pamìti èinností procesoru) datové soubory a tyto datové soubory ukládáme na disk. (Programy musí být na disku pøedem nahrány, a protože se naší prací nijak nemìní, nemusíme je ukládat.) Pro poøádek na disku mùžeme soubory (knihy) rozdìlovat do složek (krabic).

Proè je vlastnì oddìleno vytváøení souborù (v operaèní pamìti) od jejich ukládání (na disk)? Urèitì by bylo jednodušší soubory pøímo zpracovávat na disku a jejich neustálé ukládání (a otevírání) by odpadlo! Ano, je to tak. Jenže pevný disk je bohužel asi 1 000 x pomalejší než operaèní pamìt, tedy i práce pøímo s ním by byla nesmírnì pomalá.

Hardware a software Technickým dílùm poèítaèe se øíká hardware [hardvér] = tvrdé zboží, programùm v poèítaèi se øíká software [softvér] = mìkké zboží. Tedy napø. procesor a pevný disk jsou hardware, textový editor, grafický nebo úèetní program pøedstavují software.

Operaèní systém Operaèní systém (OS) je nejdùležitìjší program v poèítaèi. Proè? Samotný poèítaè, tedy jeho technické díly (hardware) je jen hromada souèástek. Ty potøebují využívat jednotlivé programy nástroje pro naši práci (software). Operaèní systém je z nich nejdùležitìjší, protože umožòuje všem ostatním programùm využívat technické díly poèítaèe a tedy vùbec pracovat. Pøirovnání: Pøedstavte si, že chcete vzít do ruky tužku. Pøemýšlíte o tom, že musíte ohnout palec, pak ukazováèek, že k ohnutí ukazováèku musíte zapojit ten a ten sval? Ne. Vše za nás udìlá „operaèní“ systém v ruce, který na povel „vezmi tužku“ vykoná stovky drobných úkonù vedoucích k vykonání èinnosti. A podobnì funguje operaèní systém v poèítaèi provádí fyzicky všechny akce, které zadáme. Naprostou vìtšinu souèasných osobních poèítaèù oživuje nìkterý ze systémù Windows firmy Microsoft. Na kvalitì a bezporuchovosti operaèního systému závisí, jak rychle a spolehlivì bude poèítaè pracovat, a na vnìjším vzhledu systému závisí, jak pohodlnì se nám bude s poèítaèem pracovat, jak jednoduše ho budeme moci ovládat. Všechny moderní OS jsou grafické, komunikují s námi pomocí obrázkù, ikon…

Pro zvídavé: Souèasné a starší systémy Windows V této dobì mùžeme s osobním poèítaèem zakoupit systémy Windows XP Home Edition a Windows XP Professional Edition od firmy Microsoft [majkrsoft]. Systém Home je urèen do domácností, systém Professional pak pro nasazení v podnikových sítích, má navíc nìkteré sí•ové služby a funkce zabezpeèení dat. Jinak jsou oba systémy totožné. (Zkratka MS pøed názvem programu vždy znamená Microsoft.) V projektu SIPVZ je dodáván k poèítaèùm systém Windows 2000 Professional. Jedná se o starší osvìdèený systém urèený pro nasazení ve firmách, který spojuje výbornou stabilitu s pøehledným ovládáním. Chybí mu nìkteré funkce nových systémù Windows XP a má také trochu jiný vzhled než nejmodernìjší systémy. Ještì døíve se používaly systémy Windows 95, Windows 98 a Windows ME. Ty se vzhledem a ovládáním od systému Windows 2000 pøíliš neliší, mùžeme se s nimi tedy nauèit pracovat a bez problémù své znalosti u modernìjšího systému používat. Linux Linux je zdarma šíøený moderní systém, který se zaèíná stále více prosazovat, hlavnì v podnikové sféøe. Nabízí stabilní prostøedí pro bìh programù a pohodlné ovládání poèítaèe, jeho nejvìtším nedostatkem je (zatím) malé množství programù, které pod ním pracují. Široce rozšíøené programy urèené pro MS Windows pod ním zatím spouštìt nejdou.

Sekce SIPVZ

4

MŠMT Praha, záøí 2002

Èásti a díly poèítaèe Skøíò poèítaèe

DVD-ROM CD nebo CD/RW mechanika Disketová mechanika

Poèítaèová sestava se skládá ze skøínì poèítaèe, ve které se nacházejí jeho výkonné díly (procesor, pamìt, disk a další díly). Ke skøíni poèítaèe se pak pøipojují výstupní zaøízení, tj. monitor a tiskárna a vstupní zaøízení, klávesnice a poèítaèová myš. Na skøíni poèítaèe vidíme dvíøka mechanik (disketová mechanika, CD Myš ROM a DVD ROM mechanika, CD/RW mechanika), hlavní vypínaè, tlaèítko reset a svítící diody indikující zapnutý poèítaè.

LCD monitor

Hlavní vypínaè Reset Svítící diody

Klávesnice s podložkou

Nyní si funkci dílù, které vidíme na obrázku, vyložíme trochu podrobnìji: l Skøíò poèítaèe (základní jednotka) je vìtšinou šedá huèící „bedna“. Huèí proto, že se v ní nachází napájecí zdroj, který je chlazen ventilátorem. Mùže být postavena na výšku jako na obrázku, oznaèuje se pak jako provedení tower (vìž), nebo minitower (malá vìž). Provedení skøínì na šíøku, kdy monitor stavíme na poèítaè, se oznaèuje jako desktop. l Monitor umožòuje zobrazení informací z poèítaèe. Dnes se vìtšinou používají monitory s obrazovkou odvozenou od obrazovky televize. Pomalu se prosazují ploché LCD monitory. Nejdùležitìjším parametrem monitoru je jeho velikost, která se udává délkou jeho úhlopøíèky v palcích (jeden palec = 2,54 cm). Dnes se bìžnì používají 17" monitory, leckde ještì slouží malé 15" monitory a napø. grafici používají 19"–21" monitory. l

Klávesnice slouží k zadávání dat uživatelem poèítaèe. Je odvozena od klávesnice psacího stroje.

l Myš slouží k ovládání poèítaèe. Má dnes vìtšinou dvì tlaèítka a mezi nimi malé koleèko. Podrobnìji je funkce myši i klávesnice vysvìtlena v kapitole o systému Windows.

Tlaèítka a svítící diody na skøíni poèítaèe l Hlavní vypínaè slouží dnes vìtšinou pouze k zapínání poèítaèe. Pøi vypnutí ho nemaèkáme, poèítaè se po ukonèení práce systému Windows sám vypne! (U starších poèítaèù to platit nemusí.) l Reset je tlaèítko, umožòující znovunastartování poèítaèe. Bez pokynu vyuèujícího ho nikdy sami nemaèkejte! Pøi resetování poèítaèe pøijdete o otevøené a dosud neuložené datové soubory. l Zelená svítící dioda indikuje zapnutý poèítaè, èervená pak bliká v okamžiku, kdy poèítaè pracuje s pevným diskem.

Mechaniky na skøíni poèítaèe l Disketová mechanika umožòuje èíst data z tzv. diskety a také na disketu data zapisovat. Diskety jsou malé pøenosné disky, slouží k pøenosu souborù mezi poèítaèi a ke krátkodobé archivaci dat. Dnes se stále používají diskety s rozmìrem 3,5", které mají (velmi malou) kapacitu 1,44 MB (megabajtu, 1,44 miliónù bajtù). (Bity a bajty jsou vyloženy dále v této kapitole. Velmi zjednodušenì mùžeme øíci, že jeden bajt pøedstavuje jeden znak, jedno písmeno.) l CD ROM mechanika slouží ke ètení datových CD diskù a také k pøehrávání zvukových cédéèek. Kapacita datového CD disku je pomìrnì velká, èiní 650 MB (megabajtù). Obsah bìžných CD diskù je navždy urèen pøi jejich výrobì, nedá se na nì zapisovat. Existují ale i tzv. CD/RW mechaniky, které na speciální CD-R a CD-RW disky umí data zapisovat. Lidovì se jim øíká „vypalovaèky“. l DVD ROM mechanika je nástupcem CD mechaniky. Má velkou kapacitu, cca 4,7 GB (gigabajtu, tj. 4 700 MB). Slouží ke ètení datových DVD diskù i DVD diskù s filmy. Umí také èíst datové i zvukové CD disky.

Sekce SIPVZ

5

MŠMT Praha, záøí 2002

Díly ve skøíni poèítaèe Již víme, k èemu slouží základní tøi díly poèítaèe, tj. procesor, operaèní pamì a disk. Zde si o nich povíme nìco více a zmíníme se i o dalších dílech, bez kterých by poèítaè nemohl pracovat. l Procesor je mozek poèítaèe, vykonává všechny operace (výpoèty). V poèítaèích typu PC [pí sí], odvozených od prvního použitelného osobního poèítaèe IBM [aj bí em] PC z roku 1981 (tzv. poèítaèích IBM kompatibilních), se dnes používají procesory pouze dvou firem: Firma Intel dodává procesory oznaèované názvy Pentium a Celeron, firma AMD pak procesory oznaèené názvem Athlon. U procesoru se hodnotí jeho rychlost, která je dána jeho typem (napø. Pentium 4) a jeho taktem, frekvencí procesoru, napø. 1,4 GHz (gigahertz, 1,4 miliardy taktù za sekundu). l Operaèní pamìt (oznaèovaná také jako RAM). Již víme, že slouží jako pracovní prostor pro procesor. Zajímá nás hlavnì její velikost, dnes se pohybuje okolo 128 MB (megabajtù).

Pevný disk slouží k trvalému ukládání souborù. Jsou na nìm pøipraveny (tzv. nainstalovány) programy a my si na nìj ukládáme své dokumenty. Zajímá nás proto hlavnì jeho velikost. Dnes pojme bìžný disk cca 60 GB (gigabajtù) dat, tj. cca 60 000 MB. Disketu a CD (DVD) mechaniky již známe z pøedchozí strany. Ve skøíni poèítaèe jsou pak vìtšinou ještì tyto dùležité díly: l

l Grafická karta umožòuje zobrazení na monitoru. Zpracuje signál z procesoru a vykresluje tvary na monitoru. Kvalitní kartu potøebujeme hlavnì na hraní her, do kanceláøe staèí i obyèejná (levná). l Zvuková karta pøipraví signál pro reproduktory. Spoleènì tyto dva díly umožòují pøehrávání zvukù a hudby na poèítaèi. Nahrávat zvuky mùžeme pøes mikrofon. Díky tomu je dnešní poèítaè multimediální, umožòuje zobrazení textu, grafiky, pøehrávání zvukù i videa. l Síová karta umožní propojení poèítaèù do velmi rychlé lokální (místní) poèítaèové sítì, tj. sítì v jedné budovì, na vzdálenost max. stovek metrù. Místní sítì se oznaèují zkratkou LAN. l Modem umožní pøenos poèítaèových dat pøes bìžnou telefonní linku. Mùže být interní (tj. vnitøní, je ve skøíni poèítaèe), nebo externí (vnìjší, je v samostatné krabièce vedle poèítaèe). Používá se k pøipojení poèítaèe do Internetu. Umožòuje také odesílání/pøijímání faxù z/do poèítaèe. l Na zadní stranì poèítaèe jsou konektory (pøípojná místa) pro vnìjší díly (které jsou také nìkdy oznaèovány výrazem periférie). Pøipojíme sem kabel od monitoru, myši, klávesnice, tiskárny, externího modemu, reproduktorù i kabel poèítaèové sítì. Zásuvky se liší barvou i tvarem, s peèlivým pøístupem zapojí jednotlivé kabely správnì i laik.

Zobrazení

Díly ve skøíni poèítaèe Výkonné díly

Grafická karta

Procesor

pamì

Komunikace s okolím

Ukládání souborù

Monitor

Modem

Telefonní linka – – Internet

Síová karta

Poèítaèová sí

Pøehrávání zvukù

Pevný disk

Disketa CD a DVD ROM Zvuková karta

Klávesnice

Sekce SIPVZ

Reproduktory

Myš

6

MŠMT Praha, záøí 2002

Vnìjší vstupní a výstupní zaøízení Na této stránce se dozvíme základní informace o tiskárnách, které umožòují výstup (tisk) dokumentù na papír, o skenerech, které umí nasnímat fotografii do poèítaèe a o digitálních fotoaparátech, které umí fotografii uložit pøímo jako poèítaèový soubor. Tiskárny jsou samozøejmì výstupní zaøízení, skenery pak zaøízení vstupní.

Tiskárny Dnes se bìžnì používají tøi druhy tiskáren: l Jehlièkové tiskárny tisknou pomocí (nejèastìji 24) jehlièek, které pøes barvící pásku proklepávají text na papír. Tisknou levnì a nepøíliš kvalitnì. Používají se na sestavy všeho druhu. l Inkoustové tiskárny tryskají kapièky barevných inkoustù z tiskových náplní na papír. Obsahují i barevné náplnì, mohou tedy tisknout barevné obrázky. Jsou levné, mají však vyšší náklady na tisk. Kvalita tisku je dnes vìtšinou výborná až vynikající. l Laserové tiskárny vykreslují jemným laserem obraz na svìtlocitlivém válci. Na osvìtlených místech se uchytí toner (velmi jemný èerný prášek). Ten se obtiskne na papír a následnì se do papíru zažehlí. (Proto papír z „laserovky“ vyjíždí teplý a nìkdy pokroucený.) Tisknou rychle a kvalitnì. Výstup papíru Vstupní podavaè

Zapnutí/vypnutí tiskárny Vysunutí papíru

Výstupní zásobník

Podavaè pro jednotlivé listy

Zásobník papíru

Levná inkoustová tiskárna potøebuje jen 2 tlaèítka

Ovládací panel tiskárny Laserová tiskárna

Skenery a digitální fotoaparáty Tato zaøízení nám umožní pøenést obraz do podoby poèítaèového souboru. Pak ho mùžeme v poèítaèi dále upravovat, vkládat ho do svých textù, www stránek nebo prezentací a samozøejmì vytisknout. l Skener (anglicky scanner) je vìtšinou šedá plochá „bedýnka“, pod jejíž víko vkládáme papírové fotografie, obrázky a grafiku. Skener obraz v požadované kvalitì nasnímá a pøenese ho do poèítaèe. Tam obrázek uložíme ve formì souboru na disk do námi zvolené složky. l Digitální fotoaparát zaznamenává obraz pøímo digitálnì, tj. ve formì poèítaèových souborù. Ty se v nìm ukládají na miniaturní disk. Po propojení s poèítaèem mùžeme obrázky do poèítaèe pøenést.

Druhy poèítaèù Naprostá vìtšina poèítaèù u nás používaných je typu (IBM) PC kompatibilních, oživuje je vìtšinou nìkterý z operaèních systémù Windows firmy Microsoft, výjimeènì systém Linux. (PC [pí sí] je zkratka z Personal Computer – osobní poèítaè.) Mùžeme ale pracovat i na poèítaèích typu Apple, které mají svùj vlastní operaèní systém a umožòují pohodlnou práci hlavnì s grafikou. Nemusíme také používat pouze stolní poèítaè, mùžeme použít i poèítaè pøenosný, tzv. notebook [noutbuk].

Pøenosný poèítaè – notebook Pøenosný poèítaè obsahuje stejné díly jako poèítaè stolní, pouze v menším, kompaktním provedení, klávesnice je pøímo v tìle pøístroje a místo myši se používá tzv. touchpad [touèped], což je Klávesnice citlivá destièka snímající pohyb našeho prstu. Jako Touchpad nahradí myš zobrazovací jednotka je u nìho vždy použit plochý LCD displej. Od stolního poèítaèe se také liší možností pracovat Zabudované reproduktory na baterie.

LCD displej

Sekce SIPVZ

7

MŠMT Praha, záøí 2002

Poèítaèová sí Poèítaè, u kterého sedíte, je na 99 % zapojen ve (školní) lokální poèítaèové síti (LAN). Tyto sítì se skládají z øídícího poèítaèe sítì (tzv. serveru) a z jednotlivých stanic poèítaèové sítì (tzv. klientù). Spojení mezi nimi umožòuje kabeláž sítì a nìjaký aktivní prvek sítì, který smìruje data vždy na ten správný poèítaè.Lokální sí dnes využívá Internetové technologie, oznaèuje se pak jako Intranet. Každý poèítaè zapojený v síti k dispozici vìtšinou minimálnì tyto služby: l Sdílení (využívání) síové tiskárny. Pokud zadáte tisk na kterékoliv stanici, výtisk nejspíš vyjede z tiskárny, zapojené k serveru poèítaèové sítì. l Sdílení pøipojení do Internetu. Server vaší lokální sítì je nejspíš pøipojen pevnou linkou do Internetuz a umožòuje využívat služby Internetu všem stanicím. l Sdílení disku v serveru. Èást disku øídícího poèítaèe (serveru) se zobrazí na naší stanici jako tzv. síový disk. Mùžeme na nìj ukládat svá data, což je nanejvýš užiteèné protože data jsou fyzicky uložena nikoliv na poèítaèi, na kterém právì pracujeme, ale na serveru, máme k nim pøístup ze kterékoliv stanice zapojené ve (školní) síti, napø. ze svého kabinetu, sborovny, uèebny VT apod.

PC25

PC02

PC0x...

Internet

Sdílená síová tiskárna

Stanice sítì PC01

Kabelហpoèítaèové sítì

Sdílený disk

Struktura lokální sítì Aktivní síový prvek

Centrální poèítaè (Server)

Uživatelské jméno a heslo Pøístup do sítì bývá vázán na uživatelské jméno a heslo. Správnì sítì nám pøidìlí (nebo si ho mùžeme urèit) jméno, pod kterým se do sítì budeme hlásit a také heslo, které slouží jako bezpeènostní opatøení, aby se pod naším jménem (a tedy vìtšinou k našemu síovému disku) nemohl pøihlásit nìkdo jiný.

UPS Server poèítaèové sítì (ale i dùležitý poèítaè) mívá u sebe tzv. UPS – nepøetržitý napájecí zdroj. Jedná se o baterii, která pøevezme napájení poèítaèe v okamžiku výpadku elektrické energie.

Pro zvídavé – Bity a bajty, digitální záznam Všechny informace v poèítaèi jsou realizovány ve dvojkové soustavì, tj. pomocí nul a jednièek (není napìtí = 0, je napìtí = 1). Této nejmenší jednotce informace (je/není) se øíká 1 BIT (èteno bit, znaèka [malé] b). Jedním bitem tedy mùžeme pouze vyjádøit, zde nìco je nebo není, tedy pouze dvì hodnoty (tøeba A=0, B=1, pak by 1010 znamenalo BABA). Kolik nul a jednièek na jeden znak je tedy tøeba, aby šla zakódovat celá abeceda, malá i velká, èíslice a ještì zbyla rezerva? Tvùrci poèítaèù se shodli na 8 bitech, takže tøeba 00000001 by mohlo být písmeno A, 00000011 písmeno B, až po 11111111. Nemusíte poèítat, kolik rùzných kombinací lze vytvoøit z 8 nul a jednièek je jich 256 (2 8). Této kombinaci 8 nul a jednièek (8 bitù) dali jméno BYTE [èteno bajt]. Znaèka je B (velké B). Bìžná strana textu má asi 3 000 znakù, zabere tedy teoreticky 3 000 B (bajtù). (Prakticky mnohem více, protože musí obsahovat údaje o formátování [vzhledu] textu.) Protože bajtù mùže dnešní poèítaè obsahovat hodnì, používají se násobné jednotky: l

1 000 B = 1 KB (kilobajt)

l

1 000 000 B = 1 MB (megabajt), tedy 1 000 KB

1 000 000 000 B = 1 GB (gigabajt) = samozøejmì 1 000 MB èi 1 000 000 KB Poznámka: Odborník vám øekne, že KB není 1000 B, ale 1024 (210)B. Je to pravda, ale vìtšina uživatelù používá KB ve významu tisíc bajtù. Pro náš další výklad to vìtšinou nebude dùležité. Poèítaè tedy používá pro reprezentaci všeho (programù, textù, obrázkù atd.) èísla. Zaøízením, která používají èíselné vyjádøení, se øíká zaøízení digitální. Protože záznam a pøenos èísel je možný bez chyb, jsou digitální zaøízení kvalitnìjší než starší zaøízení analogová, která používala pro záznam signálu nìjakou køivku, která se pøenosem vždy deformovala. Mobilní telefony, CD + DVD pøehrávaèe a samozøejmì poèítaèe, to jsou digitální zaøízení, se kterými se stále setkáváme. l

Sekce SIPVZ

8

MŠMT Praha, záøí 2002

Kapitola 2

Operaèní systém Microsoft Windows Úvod do jeho ovládání Pozn. autora: Obèas si ještì vzpomenu na studentská léta a na skripta nadepsaná Úvod do…, která mìla 300 a více stránek. Tato kapitola je mnohem struènìjší, je to opravdu jen úvod do operaèního systému, vysvìtlující základní operace. Ty musíme bezpeènì ovládat, abychom mohli vùbec s poèítaèem pracovat.

Tento manuál ukazuje ovládání systému Microsoft Windows 2000 Professional. Protože nezachází do podrobností, ale ukazuje jen základy ovládání systému, je možné ho použít i pro výuku ovládání systému Windows ME (Millennium Edition) a Windows 98. Vìtšina rozdílù bude pouze ve vzhledu prvkù systémù, rozdíly ve vysvìtlovaných základních funkcích jsou minimální.

Sekce SIPVZ

9

MŠMT Praha, záøí 2002

Klávesnice Døíve, než zapneme poèítaè, je tøeba seznámit se struènì s klávesnicí a myší. Zaèneme klávesnicí: Enter = OK

Esc = Storno

Kontrolky zapnutých funkcí

= OK

Mezerník

Alfanumerická èást klávesnice – zápis písmen

Pohyb po textu

Numerická èást klávesnice

Zápis znakù l

Malá písmena (znaky, které jsou na klávesách vpravo dole) se píší na levé èásti klávesnice.

l Èíslice zadáváme na numerické èásti klávesnice. Tam také zadáváme matematická znaménka. Zápis èísel na numerické èásti klávesnice se dá vypnout klávesou NumLock. Pokud se nám to omylem povede (zhasne zelená kontrolka nad touto klávesou), zapneme psaní èíslic opìtovným stisknutím NumLock. l Velká písmena a znaky umístìné na jednotlivých klávesách v horní èásti klávesy píšeme tak, že držíme stisknutou klávesu Shift (nìkdy je oznaèena jen šipkou nahoru) a píšeme. Dokud Shift držíme, píší se velká písmena. Pokud nechceme stále držet klávesu a chceme stále psát velká písmena, použijeme klávesu CapsLock. Ta funguje jako pøepínaè, tj. po stisknutí (a uvolnìní) se budou stále psát velká písmena. Zapnutí velkých písmen je signalizováno rozsvícením zelené kontrolky vpravo nahoøe na klávesnici (je u ní také napsáno CapsLock).

Mazání znakù l Text nalevo od kurzoru smažeme klávesou Backspace, což je šedá šipka nad klávesou Enter. Používá se hlavnì tehdy, když udìláme pøeklep.

Text napravo od kurzoru smažeme klávesou Delete. Ta se používá tehdy, chceme-li dodateènì opravit nìjakou chybu. Vìtšina lidí automaticky umístí kurzor pøed tuto chybu a pak tedy musí stisknout Delete.

l

Pohyb po textu Po krátkém textu se pohybujeme šipkami vpravo dole na klávesnici. K pohybu na delší vzdálenost používáme klávesy Home (skok na konec øádku), End (skok na konec textu v øádku), Page Up (o obrazovku nahoru), Page Down (o obrazovku dolù ke konci dokumentu). l

Kombinace kláves CTRL odstavcích nahoru nebo dolù. l

+ šipky

zpùsobí v textu pohyb po slovech doleva nebo doprava a po

Kombinace kláves (= klávesová zkratka) Kombinace kláves je souèasné stisknutí první uvedené klávesy (vìtšinou Ctrl nebo Alt ), její pøidržení a krátké stisknutí (klepnutí) druhé uvedené klávesy. Tedy klávesovou zkratku Ctrl +S (uložení dokumentu) provedeme tak, že držíme Ctrl a krátce stiskneme S . Dùležité klávesy – význam pøi ovládání systému Klávesa Enter má stejný význam jako klepnutí na tlaèítko OK v oknì, tj. èinnost se provede. Klávesa má pak význam klepnutí na tlaèítko Storno, tj. èinnost se neprovede. Klávesa Enter také otevírá oznaèený objekt. l

Esc

l Klávesa Windows (se symbolem okénka), vlevo dole mezi a Alt, má stejný význam, jako klepnutí na tlaèítko Start. l Klávesa Kontextové menu se symbolem menu a šipeèkou (vpravo dole u Ctrl) má stejný význam jako klepnutí pravým tlaèítkem myši.

Sekce SIPVZ

10

MŠMT Praha, záøí 2002

Myš Myš má dvì tlaèítka, levé (základní, jím se vykonává vìtšina operací) a pravé (druhé) tlaèítko. Pohyb myši po podložce se pøenáší na ukazatel (kurzor) na obrazovce. Kurzor mùže mìnit svoji podobu podle toho, na který objekt ukážeme i podle toho, jaká èinnost právì probíhá.

Podoby kurzoru Ukazatel myši (kurzor) mìní tvar podle toho, na jaký objekt ukážeme i podle toho, v jakém programu zrovna pracujeme. Upozoròuje nás také na zaneprázdnìný program. Výbìr objektu, tlaèítka na panelu nástrojù , nabídky. Program je zaneprázdnìn, vykonává nìjakou déle trvající èinnost. Uchopili jsme okraj okna, mùžeme zmìnit jeho velikost. Klepnutím se pøemístíme na požadované místo v textu.

Základní pracovní úkony (operace) s myší: S myší vykonáváme nìkolik operací. Každá má svùj význam a funkci a je tøeba se nauèit pøesnì mezi nimi rozlišovat. Myší mùžeme: Ukázat. Èinnost: Pøemístím kurzor myši na nìjaký objekt na obrazovce, zastavíme pohyb, ale nestiskneme žádné tlaèítko. Význam: Èasto se objeví struèná („bublinová“) nápovìda k objektu, nìkdy se nestane vùbec nic. l

l Klepnout (levým tlaèítkem myši). Èinnost: Klepnout znamená vždy najet na objekt a stisknout krátce levé tlaèítko myši. Význam: Objekt se oznaèí pro další práci (navenek zmìní barvu). Pokud klepneme na nìjaké tlaèítko èi nabídku (menu), okamžitì se vybraná funkce provede. (Také se setkáte s pojmem kliknout.) l Poklepat (levým tlaèítkem). Èinnost: dvakrát rychle za sebou stiskneme levé tlaèítko (jako když klepeme na dveøe) a pøitom nepohneme myší. Význam: Poklepání spouští programy a otevírá složky. (Také se setkáte s pojmy DvojKlik nebo Zaklepat.)

l Klepnout pravým tlaèítkem myši. (Èinnost je jasná z názvu.) Význam: otevírá tzv. Místní nabídku (také se jí øíká kontextové menu). V ní najdeme volby vztahující se k objektu, na který jsme pravým tlaèítkem klepli. Èasto si také mùžeme prohlédnout (nebo i nastavit) vlastnosti objektu. Volbu z místní nabídky vybereme klepnutím (tj. levým tlaèítkem myši). Pokud si akci rozmyslíme, klepneme mimo toto menu nebo stiskneme klávesu Esc.

l Pøetažení myší. Èinnost: Ukážeme na objekt (napø. ikonu), stiskneme a držíme levé tlaèítko myši, objekt pøesuneme a na cílovém místì ho pustíme (uvolníme levé tlaèítko myši). Význam: pøesun objektu, okna, oznaèeného textu.

Pro zvídavé – pár zajímavostí Klávesnice vypadá, jako by ji nìkdo udìlal tak, aby se na ní nedalo rychle psát! Také už Vás to nìkdy napadlo? Opravdu tomu tak je! První psací stroje (konec 19. století) se pøi rychlém stisknutí kláves vedle sebe zasekávaly. Proto klávesnici upravili tak, aby se písmena, která se bìžnì maèkají po sobì, nalézala daleko od sebe. Podle výzkumù by se dalo na jiné klávesnici psát s mnohem menší námahou. Ale zvyk je zvyk a zatím si nikdo netroufl jinou klávesnici vyrobit.

l

Výzkumný pracovník firmy Xerox, který pøišel s nápadem univerzálního polohovacího zaøízení (dnes mu øíkáme myš), nebyl svými nadøízenými vùbec pochválen. Takový nesmysl je prý k nièemu.

l

Sekce SIPVZ

11

MŠMT Praha, záøí 2002

Zapnutí a vypnutí poèítaèe, pøihlášení se do sítì Zapnutí poèítaèe Poèítaè zapínáme pomocí hlavního vypínaèe, který dnes bývá na jeho èelní stìnì, u starších poèítaèù i vzadu èi na boku skøínì poèítaèe. Dále si vysvìtlíme, že pro vypnutí poèítaèe tento vypínaè nepoužíváme – poèítaè se po ukonèení systému Windows vìtšinou (ale ne vždy) vypne sám.

Zapnutí monitoru Monitor je dnes vìtšinou propojen s poèítaèem a zapne se souèasnì vypínaèem poèítaèe také. Jeho vypínaè pak vùbec nepoužíváme. Pokud se zapíná samostatnì, zapíná se vždy pøed zapnutím poèítaèe a vypíná se vždy až po vypnutí poèítaèe, aby rázy pøi jeho zapnutí (vypnutí) neohrozily poèítaè.

Co dìlá poèítaè po zapnutí Zkontroluje procesor, ovìøí si disky a vùbec hardware poèítaèe. Zobrazí nám na okamžik tabulku zaøízení poèítaèe.

l

Najde na startovacím pevném disku operaèní systém a zavede ho do pamìti. To mùže trvat i desítky sekund.

l

Umožní nám pøihlášení se do poèítaèové sítì a potom zobrazí Plochu systému Windows s objekty, které jsou na ní umístìny. Mùžeme zahájit vlastní práci.

l

Pøihlášení se do poèítaèové sítì Pokud je náš poèítaè zapojen do poèítaèové sítì, nebo na nìm pracuje více uživatelù, objeví se pøed zobrazením Plochy Windows 2000 okno Pøihlášení k systému Windows. Správce výpoèetní techniky nám musí pøidìlit tzv. uživatelské jméno a uživatelské heslo. Vyplníme peèlivì políèka s tímto oznaèením. (Typ: vyplòte jméno, stisknìte klávesu Tabelátor, napište heslo [nezobrazuje se] a stisknìte klávesu Enter.)

Vypnutí poèítaèe Pøed vypnutím poèítaèe musíme: Ukonèit všechny spuštìné programy (pøedtím samozøejmì uložit na disk všechny v nich otevøené datové soubory). (Ne pøi uvedení poèítaèe do režimu spánku.)

l

l

Ukonèit èinnost systému Windows

Ukonèení èinnosti systému Windows l

Klepneme na tlaèítko Start. (Objeví se menu.)

l

Klepneme na Vypnout. (Objeví se okno Vypnutí systému

Windows.)

Vybereme Vypnout (po klepnutí na èernou šipku dolù vpravo u okénka) a klepneme na OK. Systém ukonèí svou èinnost a poèítaè bez našeho zásahu vypne. Jen u starších poèítaèù se zobrazí okénko s výzvou k vypnutí poèítaèe. (Jak se vypíná váš poèítaè vám vysvìtlí uèitel.) Varování: Pokud vypneme poèítaè bez ukonèení systému Windows, mùžeme pøijít o rozpracovanou práci, pøípadnì i porušit vlastní systém. Typ: Pokud pracujeme v poèítaèové síti (nebo s poèítaèem pracuje více osob), odcházíme od poèítaèe a pøichází další uživatel, nemusíme ho vypínat a znovu zapínat, staèí se jenom odhlásit.

l

Sekce SIPVZ

12

MŠMT Praha, záøí 2002

Obrazovka poèítaèe se systémem Windows Po startu systému Windows se na monitoru objeví obrázek podobný jako je zde v knize. Abychom rozumìli dalšímu výkladu, je tøeba nauèit se pøesné názvy a funkci (význam) jednotlivých èástí a prvkù. Plocha, tapeta Pøedstavuje pracovní plochu, na které se objeví okna spuštìných programù. Mùžeme na ní ukládat dokumenty, vytváøet složky, mohou na ní být umístìni zástupci objektù. Mùže mít libovolnou barvu, nebo mùže být na ní umístìn nìjaký obrázek. Tomuto obrázku se øíká tapeta. Zástupce složky Dokumenty

Hlavní panel V okamžiku, kdy zaèneme pracovat, se na Hlavním panelu objeví tlaèítka spuštìných programù. Vždy jsou na nìm tlaèítko Start, Panel nástrojù a tlaèítka stále spuštìných programù.

Tento poèítaè

Místa v síti

Koš Plocha, na ní tapeta (podkladový obrázek)

Tlaèítko Start Po klepnutí na nìj se objeví menu (nabídka èinností, funkcí), které mùžeme díky systému Windows provádìt.

Ikona dokumentu Zástupce programu Ikona složky

Tlaèítko Start Panel nástrojù (zástupci èasto používaných programù)

Hlavní panel

Tlaèítka stále spuštìných programù (klávesnice, hlasitost, èas…)

Panel nástrojù Obsahuje ikony (pøesnìji zástupce) nejèastìji používaných programù. Mùžeme si je tam sami doplnit pøetažením myší z libovolné složky.

Tlaèítka stále spuštìných programù (systémová lišta) Zde vidíme tlaèítka programù, které máme stále k dispozici. Bývá zde nastavení klávesnice, hlasitosti hudby, èasu a data, plánovaè pravidelné údržby systému, nastavení obrazovky. Tento poèítaè Tato ikona (podobnì jako složka Dokumenty nebo Koš) pøedstavuje program, který se jmenuje Prùzkumník. Ten slouží k procházení diskù poèítaèe a složek na nich, vytváøení a mazání objektù… Po zaklepání na ikonu Tento poèítaè se otevøe okno, kde vidíme disky, které obsahuje náš poèítaè, dále pak složky s nastavovacími nástroji systému Windows. Mùžeme „prozkoumávat“ data uložená v naèem poèítaèi. Místa v síti Na Ploše je pøipravena ikona Místa v síti, která zpøístupòuje data, umístìná na jiných poèítaèích, než je ten váš a místa na Internetu. Abychom ji mohli používat, musí být náš poèítaè pøipojen v nìjaké síti . Koš Koš slouží k odstranìní (mazání) objektù. Mùžeme se do nìj dívat (chová se jako složka). Mùžeme z nìho objekty zpátky obnovit (vytáhnout na pùvodní místo). Koš také mùžeme vysypat. Teprve tím jeho obsah definitivnì smažeme. Zástupce programu Obsahuje odkaz na program, po zaklepání na nìj se pøíslušný program spustí. Mùže jich být na Ploše více, nebo tam nemusí být žádný. Zástupce poznáme podle èerné šipky v levém spodním rohu ikony. Složka Dokumenty Systém Windows nám pøipraví na Plochu zástupce složky nabídne jako první místo pro uložení datového souboru.

Dokumenty,

kterou nám vìtšina programù

Ikona dokumentu Pøedstavuje pøímo tento dokument. Tedy odstranìním této ikony smažeme vytvoøený datový soubor s veškerým jeho obsahem. Sekce SIPVZ

13

MŠMT Praha, záøí 2002

Okno programu Název systému Windows vlastnì znamená OKNA. Byl tak nazván proto, že každý spuštìný program bìží ve vlastním oknì. Abychom mohli dále pracovat, musíme se nauèit (pøesnì a zpamìti) názvy jednotlivých prvkù okna. Uzávìr Tlaèítka: Tlaèítko ovládací nabídky

Titulek okna

Titulkový pruh

Maximalizaèní Minimalizaèní

Obnovovací tl.

Pruh menu Panel nástrojù Panel nástrojù Okraj okna

Datový soubor

V tomto prostoru vytváøíme datový soubor (dokument). Protože WordPad je jednoduchý textový editor, je tímto dokumentem text. Panel nástrojù proto obsahuje tlaèítka pro základní operace s textem. (Program WordPad je blíže probrán v samostatné kapitole.)

Stavový øádek

Okraj okna

Šipky Posuvník Posouvací pruh Šipky Posuvník Uchopovací prostor

Titulek okna Zde je uveden název datového souboru a název programu. Tj. vidíme, který dokument ve kterém programu je v tomto oknì otevøen. Titulkový pruh Slouží k optickému rozlišení aktivních a neaktivních programù. Mùžeme za nìj také okno uchopit a pøemístit. Tlaèítka: minimalizaèní, maximalizaèní a obnovovací Slouží ke skokové zmìnì velikosti okna za bìhu programu. Jejich funkce bude dále podrobnì probrána. Uzávìr Umožòuje uzavøení okna, tj. ukonèení programu v nìm bìžícího. Tlaèítko ovládací nabídky Je pøevzato z Windows 3.1, veškeré funkce v nìm uvedené se dnes vìtšinou vykonávají jinak. Pruh menu (nabídek) Obsahuje povely a volby programu, který v tomto oknì bìží. Panel nástrojù Obsahuje ikony (tlaèítka) povelù (akcí, èinností), které se jinak nacházejí nìkde v menu. Jejich výbìr na panelu nástrojù je rychlejší než pomocí menu. Stavový øádek Vidíme aktuální informace o datovém souboru, který v oknì upravujeme. Datový soubor Zde vidíme datový soubor, který pomocí programu vytváøíme. Okraj okna Umožòuje zmìnu velikosti okna uchopením, tažením a puštìním myší. (Viz. dále.) Šipky a posuvník Umožòují rolování (posun) obsahu okna.

Vidíme celý dokument, posuvník není potøeba

Posouvací pruh Vidíme na nìm, jaká èást datového souboru je v oknì zobrazena a jakou nevidíme. Také máme pøehled, kde asi se v dokumentu nacházíme. Sekce SIPVZ

Vidíme necelou polovinu dokumentu, jsme v jeho horní èásti Vidíme malý kousek dokumentu, jsme na jeho konci

14

MŠMT Praha, záøí 2002

Spuštìní programu, tlaèítko Start Spuštìní a ukonèení programu Již víme, že soubory (tedy i programy) v poèítaèi jsou na pevném disku. Spuštìní programu tedy zpùsobí jeho nahrání do operaèní pamìti poèítaèe. Program se objeví ve svém oknì na Ploše Windows0. Mùžeme v nìm pracovat (vytváøet dokument) a po uložení dokumentu na disk program ukonèit. Zástupce programù najdeme v tlaèítku Start ve volbì Programy. Musíme dále vìdìt, jak se program jmenuje a ve které programové složce se ve volbì Programy nachází. Následující pøíklad ukazuje spuštìní programu WordPad. Ten se nachází v programové složce Pøíslušenství. (Pohybujeme myší jen rovnì svisle a vodorovnì, jedeme po šipkách, ne vzdušnou èarou.) 1. Klepneme na tlaèítko Start 2. Vybereme (ukázáním) Programy 3. Vybereme (ukázáním) Pøíslušenství V nabídce tlaèítka 4. Klepneme na WordPad Start najdeme Nápovìdu, program Program mùže mít zástupce také pøímo na Ploše, nebo ve na hledání souborù složce, která je na Ploše. èi složek, pøístup Program se objeví ve svém oknì, na Hlavním panelu se objeví k nastavením poèítaèe jeho tlaèítko. Program nyní bìží (v pamìti poèítaèe), i seznam naposledy používaných dokumentù. mùžeme v nìm pracovat. Program ukonèíme klepnutím na uzávìr v pravém horním rohu jeho okna. Tím je odstranìn z operaèní pamìti poèítaèe, dále nebìží.

2

3

4

1

Pøepínání mezi spuštìnými programy Systém Windows 2000 umožòuje bìh nìkolika programù najednou. (Jejich poèet je [zjednodušenì øeèeno] dán velikostí operaèní pamìti a nároky jednotlivých programù na ni.) Na obrázku vidíme spuštìné programy WordPad, Kalkulaèka a Malování (jejich zástupce také nalezneme v programové složce Pøíslušenství). Do programu se pøepneme: klepnutím kamkoliv do jeho okna (pokud ho alespoò kousek vidíme), l

l klepnutím na jeho tlaèítko na Hlavním panelu (to je pøístupné vždy), l klávesovou kombinací levý Alt + Tab. Držíme levý Alt (palcem) a klepeme (ukazováèkem) na klávesu Tabelátor. V okénku si vybereme program, do kterého se chceme pøepnout.

Aktivní a neaktivní okno Okno programu, který je právì aktivní, se objeví na (nad) ostatních oknech a má zvýraznìný (vìtšinou modrý) titulkový pruh. Neaktivní okna jsou jím pøekryta, pokud je aktivní okno maximalizované, tak jsou jím zcela zakryta. Na Hlavním panelu však stále vidíme jejich tlaèítka.

Okamžité zobrazení Plochy – minimalizace všech oken Protože se èasto potøebujeme rychle dostat na Plochu, je vlevo u tlaèítka Start na nástrojovém panelu tlaèítko Zobrazit Plochu. Po klepnutí na nìj dojde také k minimalizaci všech oken. Po minimalizaci všech oken vidíme Plochu a tlaèítka spuštìných programù najdeme na Hlavním panelu.

Sekce SIPVZ

15

MŠMT Praha, záøí 2002

Zmìna velikosti a polohy okna, dialogová okna Maximalizace a minimalizace okna, obnovení okna

Okno programu WordPad je maximalizované, kromì Hlavního panelu zakrývá celou obrazovku.

Jsou to skokové zmìny velikosti okna. Program, který v oknì bìží, je dále spuštìn (je stále v operaèní pamìti) a to i pøi minimalizaci okna. Maximalizované okno vrátíme do pùvodní velikosti klepnutím na obnovovací tlaèítko, které nahradilo tlaèítko maximalizaèní. Minimalizované okno obnovíme klepnutím na jeho tlaèítko na Hlavním panelu.

Tlaèítka: Minimalizaèní

Maximalizaèní

Uzávìr

Zmìna polohy okna

U maximalizovaného okna je uprostøed obnovovací tlaèítko,

Minimalizací okno „sjede“ do tlaèítka na Hlavním panelu.

Maximalizovat okno mùžeme také zaklepáním na titulkový pruh

Okno si mùžeme posunout na libovolné místo na Ploše Windows 2000. Uchopíme ho myší za titulkový pruh, táhneme (držíme stále tlaèítko myši) na námi zvolené místo a tam okno pustíme.

Plynulá zmìna velikosti okna Velikost okna si mùžeme upravit nejen skokovì (viz. maximalizace a minimalizace okna), ale i plynule. Ukážeme myší na okraj okna (její ukazatel se musí zmìnit v oboustrannou šipku, uchopíme okno za okraj (držíme stále tl. myši), táhneme okraj zvoleným smìrem a po dosažení požadované velikosti okna ho pustíme. Pravý spodní roh okna má šrafovanou oblast, která se velmi dobøe uchopuje myší, mùžeme však okno natahovat za jeho libovolný okraj èi roh.

Dialogová okna (dialogové panely) Pøi práci se systémem Windows budeme neustále nìco nastavovat, zadávat èi vybírat. Setkáme se pøi tom s dialogovými okny, tj. s okny, která od nás chtìjí nìjakou odpovìï, nìjakou reakci. Zde jsou uvedeny pøíklady nejobvyklejších prvkù, se kterými se pøi práci setkáme.

Okno se záložkami (kartami) – po klepnutí se obsah okna mìní a mùžeme nastavovat „v jednom oknì“ více vlastností

Užiteèné vìdomosti: Seznamy jsou vìtšinou øazeny podle abecedy. Pokud tedy hledáme písmo Arial, mùžeme okamžitì projet seznamem až na zaèátek.

l

Zaškrtávací pole vlastností (mùžeme klepnutím zaškrtnout tøeba všechny tyto vlastnosti)

Výbìrové pole klepneme na šipku, objeví se seznam z kterého si vybereme. V seznamu se posunujeme pomocí jezdce a šipek

Ukázka, jak bude vypadat výsledek našeho nastavení

Pokud není v seznamu èísel k dispozici požadovaná hodnota, mùžeme ji do okénka dopsat z klávesnice. Èasto tak mùžeme urèit velikost písma i 9,5.

l

Pokud vyplníme okno s vyplnìním polí a pak klepneme na uzávìr, nic se neprovede (klepnutí na uzávìr = Storno), musíme klepnout na OK.

Pøidávání a ubírání Mùžeme také klepnout do políèka a vepsat tam hodnotu ruènì

l Výbìr jedné vlastnosti z nìkolika (mùžeme klepnutím vybrat vždy jen jednu vlastnost)

Sekce SIPVZ

16

Volby se provedou a okno zmizí. Volby se neprovedou, okno zmizí.

Volby se provedou a okno zùstane zobrazeno – mùžeme dále nastavovat.

MŠMT Praha, záøí 2002

Nápovìda Pokud nìco nevím, mohu se to dozvìdìt v nápovìdì k programu, který právì používám. Pøedpokladem ovšem je vìdìt, že nìco nevím a tušit, co bych asi vìdìt potøeboval. Systém Windows i vìtšina programù dnes dodávaných obsahuje detailní nápovìdu ke každé potøebné èinnosti.

„Bublinovᓠnápovìda k urèité volbì, ikonì, èi oknu S touto nápovìdou jsme se již setkali pøi výkladu funkcí myši. Jestliže ukážeme na ikonu èi tlaèítko, vìtšinou se nám po chvíli ukáže „bublinová“ nápovìda. Po jakémkoliv pohybu myší opìt zmizí. Pokud si takto „projedeme“ tlaèítka nového programu, velmi rychle získáme pøehled o jejich funkcích.

Použití tlaèítka s otazníkem [?] na okraji okna U mnoha dialogových oken najdeme vpravo nahoøe na titulkovém pruhu vedle uzávìru tlaèítko se symbolem otazníku. Pokud na nì klepneme, pøipojí se ke kurzoru myši otazník [?] a pokud nyní s takto upraveným kurzorem klepneme na libovolnou volbu v otevøeném dialogovém oknì, objeví se struèná nápovìda.

Nápovìda k systému Windows K podrobné nápovìdì k systému Windows se dostaneme po klepnutí na tlaèítko Start volbou Nápovìda. V levé èásti okna nápovìdy mùžeme hledat pojem èi èinnost, ke kterým potøebujeme nápovìdu a to ve tøech kartách (záložkách) – Obsah, Rejstøík a Vyhledávat. V pravé èásti okna se pak objeví vlastní text nápovìdy.

Nápovìda v programu – menu Nápovìda, klávesa F1 K nápovìdì k programu, ve kterém právì pracujeme, se dostaneme po stisknutí klávesy F1, nebo po klepnutí na nabídku Nápovìda.

Schránka

Schránka se používá pro kopírování nebo pøesun (èástí) textù, obrázkù, tabulek, souborù i složek. Není to žádný samostatný program, ale velmi užiteèný a šikovný nástroj, který mùžeme používat témìø ve všech programech. Je to prostor nìkde v systému Windows, do kterého mùžeme cokoliv kopírovat nebo vyjmout a z kterého mùžeme jeho obsah kamkoliv vložit. Obsah schránky není vidìt. Oznaèená èást dokumentu (textu, obrázku…

Kopírovat Vyjmout

Vložit (obsah schránky do dokumentu na pozici kurzoru)

(Zde se po vložení objeví obsah schránky.)

Všechny volby týkající se schránky se nacházejí v nabídce Úpravy:

Úpravy – Kopírovat (CTRL + C) Tato volba zpùsobí, že kopie oznaèeného textu (obrázku atd.) je umístìna do schránky. Protože schránku nevidíme, navenek se nestane vùbec nic! Úpravy – Vyjmout (CTRL + X) Tato volba zpùsobí, že oznaèený text (obrázek atd.) je z pùvodního místa vyjmut a umístìn do schránky. Navenek tedy zmizí (my však víme, že je ve schránce). Úpravy – Vložit (CTRL + V) Tato volba zpùsobí, že obsah schránky je vložen na pozici kurzoru. Navenek se tam tedy také objeví. Ikony pro práci se schránkou Výše uvedené volby mùžeme vybírat v menu, pomocí klávesových zkratek (to je nejrychlejší), pomocí ikon na nástrojovém panelu programu i pomocí místní nabídky. Sekce SIPVZ

17

MŠMT Praha, záøí 2002

Prozkoumávání struktury složek

Ikony jednotlivých druhù diskù: disketová mechanika pevný disk CD ROM mechanika síový disk

K prozkoumávání struktury složek v poèítaèi nám slouží program Prùzkumník. Ten se spustí, jakmile zaklepeme na ikonu Tento poèítaè, nebo na ikonu libovolné složky (Dokumenty, Koš atd.) V oknì Tento poèítaè vidíme ikony všech diskù, které jsou v poèítaèi dostupné, vèetnì sdílených diskù serveru poèítaèové sítì.. Ve složce Ovládací panely se skrývají mnohá nastavení systému Windows. Otevøení složky vstoupení do (dovnitø) složky (krabice) Otevøení složky = vstoupení do (dovnitø) krabice, kterou složka je. Z toho, že vlastnì vstupujeme do krabice, vyplývá, že pokud jsme uvnitø, vidíme objekty, které jsou ve složce, ale již nevidíme objekty, které jsou okolo složky. Složku otevøeme (vstoupíme do ní) tak, že na ni zaklepeme myší. Nebo jen klepneme (složka se oznaèí zmìní barvu – na obrázku je oznaèena složka Texty) a stiskneme klávesu Enter. Nahoru – vystoupení ze složky („vylezeme“ z krabice) Tlaèítko Nahoru na panelu nástrojù zpùsobí, že ze složky vystoupíme o jednu úroveò ve struktuøe složek výš, „vylezeme ven z krabice“ (složky).

Zpùsoby zobrazení a øazení objektù ve složce Zobrazení objektù Jiným zobrazením se nijak nemìní vlastnosti objektù ve složce, stále pøedstavují složky, dokumenty èi programy. V nabídce Zobrazit v její prostøední èásti jsou volby, pomocí kterých mìníme zpùsob zobrezení objektù v otevøeném oknì složky. Øazení objektù V nabídce Zobrazit ukážeme na volbu Seøadit ikony a zde pak klepnutím vybereme zpùsob øazení zobrazovaných objektù. Øazení objektù v zobrazení Podrobnosti Pokud si necháme zobrazit podrobnosti o všech objektech ve složce, staèí pro setøídìní zobrazených objektù klepnout do záhlaví sloupce s údajem, podle kterého se mají objekty seøadit. Takaže pokud napø. chceme seøadit objekty podle velikosti, klepneme na nadpis Velikost. Objekty se ihned srovnají od nejmenšího k nejvìtšímu. (Druhé klepnutí by je srovnalo opaènì, od nejvìtšího po nejmenší.)

Sekce SIPVZ

18

MŠMT Praha, záøí 2002

Vytváøení, pøejmenování a mazání objektù Mùžeme vytváøet: složky, dokumenty urèitého typu, zástupce složek, datových souborù i programù.

1

Vytvoøení složky Ukážeme si ho nejlépe na pøíkladu: Chceme vytvoøit ve složce Dokumenty složku s názvem Pokus 1. Postup práce: 1. Jdeme ve struktuøe složek na místo, kde chceme složku vytvoøit (tj. na Ploše zaklepeme na zástupce složky Dokumenty). 2. Klepneme kamkoliv do okna této složky pravým tlaèítkem myši. 3. Ukážeme na Nový (objekt). 4. Objeví se další menu, v nìm zcela nahoøe klepneme na Složka. 5. Okamžitì bez pohybu myší èi šipkou zaèneme psát název nové složky (oznaèený text Nová složka je nahrazen námi napsaným textem). 5. Klávesou Enter ukonèíme zadávání názvu, pøípadnì klepneme nìkam mimo tuto novou složku. Hotovo, vytvoøili jsme složku (krabici) s názvem Pokus 1, která se nachází ve složce Dokumenty.

2

4

3 5

Vytvoøení dokumentu urèitého typu Probíhá naprosto stejnì jako vytvoøení složky, jen po ukázání na Nový objekt nevybereme Složka, ale typ dokumentu, který chceme vytvoøit.

Pøejmenování objektu (klávesa F2) Klepneme na objekt (tím ho oznaèíme) a po chvíli klepneme ještì jednou do jeho názvu. V rámeèku s názvem se objeví kurzor a my okamžitì zaèneme psát nový název objektu. Vkládání názvu ukonèíme klávesou Enter. Nebo oznaèíme objekt a stiskneme klávesu F2. Napíšeme nový název…

Odstranìní (smazání) objektu 1. Nejdøíve odstraníme objekt z místa, kde se nacházel. Takto odstranìný objekt systém umístí do Koše. (Zabírá tedy stále místo na disku.) 2. Vysypeme Koš. Tím definitivnì objekt z disku odstraníme. Objekt mùžeme odstranit nìkolika zpùsoby: l

Oznaèíme ho a stiskneme klávesu Delete.

l

Oznaèíme ho a na panelu nástrojù vybereme Odstranit.

l

Objekt uchopíme a pøetáhneme ho do Koše.

Vysypání koše Vysypání provedeme to tak, že na Koš klepneme pravým tlaèítkem myši a v menu, které se objeví, vybereme Vysypat koš. Prohlížení (prozkoumávání) obsahu Koše Koš se chová jako složka, mùžeme ho tedy otevøít (zaklepeme na nìj myší) a podívat se do nìho, které objekty obsahuje. Obnovení odstranìného objektu Otevøeme Koš. Vidíme objekty které se v nìm nacházejí. Najdeme objekt, který jsme (omylem) odstranili, klepneme na nìj pravým tlaèítkem myši a v menu, které se objeví, vybereme Obnovit. Systém obnoví objekt na jeho pùvodní místo, tj. pokud jsme ho smazali ve složce Dokumenty, objeví se opìt na tomto místì.

Sekce SIPVZ

19

MŠMT Praha, záøí 2002

Kopírování a pøesun objektù, oznaèení více objektù Kopírování a pøesun souborù – metoda „Táhni a pus“ Jednou vìtou se dá øíci, že soubor nakopírujeme (èi pøesuneme) na jiné místo tak, že ho uchopíme myší na pùvodním místì a pøeneseme ho na místo cílové. Je však tøeba pøi tom dobøe dbát na následující pravidla: l

Pokud soubor pøenášíme v rámci jednoho disku, bude pøesunut.

l Pokud soubor pøenášíme mezi rùznými disky, bude nakopírován. Je však možné také kopírovat objekt v rámci jednoho disku, nebo pøesunout objekt na jiný disk? Samozøejmì, jen si musíme pamatovat další dvì pravidla: l

Vždy probíhá kopírování, pokud držíme klávesu CTRL.

l

Vždy probíhá pøesun, pokud držíme klávesu SHIFT.

1

2 3 4

Pøíklad: Chceme nakopírovat soubor s názvem Poznámky ze složky Dokumenty, do složky Zálohy, která je na disku C:. 1. Ve struktuøe složek jdeme na místo, kde máme soubor, který chceme kopírovat, tj. do složky Dokumenty. Okno této otevøené složky si posuneme k okraji obrazovky. 2. Ve struktuøe složek (Tento poèítaè…) jdeme na místo, kde máme složku, do které budeme kopírovat, tj. do C:\Zálohy. Okno této otevøené složky si posuneme tak, abychom vidìli obì okna složek. (Pøípadnì si potøebnou složku vytvoøíme.) 3. Uchopíme myší soubor Poznámky a pøetáhneme ho na nové místo. Držíme pøitom klávesu CTRL, jinak mùže dojít k pøesunu souboru! 4. Hotovo, soubor Poznámky je nyní v našem poèítaèi dvakrát, jednou ve složce Dokumenty, podruhé ve složce Zálohy na disku C:.

Kopírování (pøesun) pomocí schránky 1. Objekt(y) oznaèíme. 2. V nabídce Úpravy vybereme kopírovat [Ctrl+C] (pokud chceme vytvoøit duplikát objektu) nebo vyjmout [Ctrl+X] (pøi pøesunu objektù). 3. Jdeme do cílové složky. 4. V nabídce Úpravy vybereme Vložit [Ctrl+V].

Oznaèení více objektù Velmi èasto nechceme kopírovat (pøesunovat, mazat…) jen jeden objekt, ale více objektù. Máme nìkolik možností, jak více objektù najednou oznaèit: l Pokud jsou objekty vedle sebe, orámujeme je ukazatelem myši (celé, okolo nich). Všechny orámované objekty jsou oznaèeny, tj. zmìní barvu. l Pokud objekty, se kterými chceme dále pracovat, vedle sebe nejsou, stiskneme klávesu postupnì klepeme na všechny požadované objekty.

CTRL

a

l Pokud chceme vybrat všechny objekty, je tato volba v menu Úpravy – Vybrat vše. (Všimnìte si, že je pro tuto operaci klávesová zkratka CTRL+A.)

Sekce SIPVZ

20

MŠMT Praha, záøí 2002

Hledání souborù nebo složek Pokud zapomeneme umístìní souboru, který nyní nutnì potøebujeme, ale známe jeho název, mùžeme ho vyhledat. Pokud neznáme ani jeho název, ale jen víme, co je v nìm napsáno, máme ještì také šanci ho najít. Poznámka: Zde se nauèíme hledat soubory na discích našeho poèítaèe. Hledání informací v síti Internet bude probráno v oddílu o Internetu. Hledat soubor, který nyní potøebujeme, mùžeme tak, že projdeme postupnì všechny složky, kam ukládáme své dokumenty. Pokud máme dobøe promyšlenou strukturu složek a dáváme souborùm odpovídající jména, máme šanci soubor pomìrnì rychle najít. Pokud však poèet složek jde do desítek a poèet souborù do stovek èi více, je èasto mnohem rychlejší použít program Hledat –Soubory èi složky.

Spuštìní hledání… l Kdykoliv pøi procházení složek klepneme na panelu nástrojù na tlaèítko Hledat. V levé èásti okna se objeví volby pro hledání. l

Klepneme na tlaèítko Start a vybereme volbu Hledat – Soubory èi složky…

Zde zadáme název souboru (složky), který chceme hledat

Mùžeme zadat jen text, který dokument obsahuje

Vybereme místo, které se má prohledat Zde vidíme soubory a složky, které byly nalezeny pøi zadaném hledání

Spuštìní hledání

Hledání mùžeme omezit (zpøesnit) dalšími podmínkami

Užiteèné vìdomosti l

Prohledávání všech diskù v síti poèítaèù mùže trvat pøi zadání názvu souboru i nìkolik minut.

l Prohledávání všech diskù v síti poèítaèù mùže trvat pøi zadání textu, který je v souboru obsažen, i nìkolik hodin. Je tøeba pokud možno co nejvíce omezit (typem, datem, apod.) množinu prohledávaných souborù.

Nastavení data, èasu a aktivní klávesnice Ikony programù, ovládajících pøepínání klávesnic, zobrazení èasu a také nastavení hlasitosti reproduktorù se nacházejí v pravé èásti Hlavního panelu, vìtšinou tedy úplnì vpravo dole na obrazovce. l Klávesnici mùžeme pøepnout po klepnutí na ikonu ukazující právì aktivní klávesnici. Pøepnout se mezi èeskou a anglickou klávesicí mùžeme také klávesovou zkratkou levý ALT+SHIFT. l Okno s nastavením správného èasu se objeví po zaklepání na ukazatel èasu.

Sekce SIPVZ

21

MŠMT Praha, záøí 2002

Kapitola 3

Využití služeb Internetu

Prohlížení WWW stránek Internetu – program Internet Explorer, hledání v síti Internet Elektronická pošta – program Outlook Express O èem je tato kapitola? O Internetu a jeho využití v systému Windows. Vzhledem k rozsahu školení jsou zde vyloženy jen dvì nejdùležitìjší a dnes každým uživatelem poèítaèe využívané služby: l Elektronická pošta (e-mail), je výhodná, rychlá, levná, praktická atd. prostì neocenitelná forma komunikace v obchodním styku. Samozøejmì ji mùžeme používat i pro osobní zprávy.

WWW stránky Internetu obsahují takové množství informací tak jednoduše dostupných, že nám hrozí vážné nebezpeèí, že místo u televize budeme sedìt u poèítaèe a „brouzdat“ èi „surfovat“ po Internetu. Zde se seznámíme se základy práce s nimi a také jsou zde zmínky o vyhledávání informací, protože každý, kdo pochopí, jak jednoduše a dobøe Web funguje, se na nìm snaží nìco urèitého najít.

l

Pro zvídavé – o èem není tato kapitola (a co najdete v podrobné uživatelské pøíruèce)? využití elektronických konferencí, kdy skupina lidí si navzájem posílá pøíspìvky (pomocí elektronické pošty a spravujícího serveru, který garantuje rozesílání pøíspìvkù),

l

l

faxování textových dokumentù pøímo z poèítaèe,

l

telefonování pøes Internet (Florida za místní poplatek…),

„setkání po síti“ (NetMeeting) pøes Internet – povídání si pøes Internet se zájemci o rozhovor kdekoliv na svìtì (pøi rychlé lince vèetnì možnosti pøenosu obrazu),

l

zabezpeèený pøenos dat pomocí velmi kvalitního šifrování, které umožòuje správu bankovního úètu z našeho poèítaèe,

l

l

Sekce SIPVZ

elektronický podpis, který umožní rozmach nakupování pøes Internet.

22

MŠMT Praha, záøí 2002

Internet – základní pojmy a principy Struènì: Internet jsou vlastnì propojené poèítaèe po celém svìtì. Každý poèítaè má svoji adresu, podle které se k nìmu mùžeme pøipojit. Jednotliví uživatelé Internetu pak mají na tìchto poèítaèích své elektronické schránky (pro elektronickou poštu) a dnes každý mùže na tyto poèítaèe umístit nìjaké informace (dokumenty – WWW stránky), které jsou mezi sebou provázány odkazy. Server Internetu – prostøednictvím služeb (web, e-mail, pøenos souborù) poskytuje data Na naší pracovní stanici zpracovávají data tzv. klienti: prùzkumník WWW stránek, klient elektronické pošty a další

www.seznam.cz

www.altavista.com

www.xy…….cz

www.cpress.cz

WWW – World Wide Web Web je nejèastìji využívaná služba Internetu. Pøeklad názvu by mohl znít asi jako „svìtovì rozšíøená pavuèina“.

www.msmt.cz

Modem

Telefonní linka (obyèejná nebo ISDN)

Modem

Ve škole je do Interentu pøipojen jen server poèítaèové sítì, který toto pøipojení zprostøedkuje všem stanicím v síti.

URL – jednoznaèná adresa dat na Internetu Každý poèítaè i každý dokument na Internetu musí mít svoji jednoznaènou adresu. Podle ní pozná pøíslušný protokol, umožòující pøenos dat, kam má data doruèit nebo jakou stránku má pøenést. http://www.msmt.cz je URL adresa ministerstva školství.

Protokol Protokol je zpùsob pøenosu dat pro urèitou službu Internetu. Jiný protokol využívá pøenos WWW stránek (tzv. protokol HTTP), jiný se používá pro pøenos souborù (protokol FTP) a jiný zase pro pøenos pošty. Server data protkolem „zašifruje“ a pošle do pracovní stanice, která si data vyžádala.

Obecné principy procházení WWW stránek Využívání služby WWW stránek, tj. prohlížení webuu (také se používají pojmy „brouzdání“ nebo „surfování“) je velmi jednoduchá èinnost. 1. WWW stránka obsahuje odkaz na jinou stránku (vìtšinou modøe podtržený). 2. Pøi ukázání na odkaz se kurzor zmìní v ruèku. 3. Po klepnutí na odkaz se objeví pøíslušná stránka, 4. Vrátit se mùžeme klepnutím na Zpìt.

4

1

2

3

Prohlížeè WWW stránek Internetu WWW stránka je dokument v tzv. formátu HTML, který se nachází na nìkterém ze serverù Internetu. (Z èásti o sítích již víme, že server je øídící poèítaè, který poskytuje nìjaké služby ostatním poèítaèùm v síti. Tìm se také øíká klienti [„zákazníci“, stanice sítì]). Na našem poèítaèi pak musí bìžet program, který tuto stránku umí pøijmout, zpracovat a zobrazit. Není to jednoduchá èinnost – www stránka je „skládaèka“ jednotlivých prvkù (textù, odkazù, obrázkù, animací, aktivních prvkù, zvukù). Tomu, že stránka mùže obsahovat odkazy, se odbornì øíká hypertext a program, který mùže pracovat nejen s textem, ale i s obrazem a zvukem se oznaèuje jako multimediální program. Program, který toto umí, se nazývá prohlížeè WWW stránek. Souèástí dodávky systémù Windows je dnes nejrozšíøenìjší prohlížeè, který se jmenuje MS Internet Explorer (dále IE). Jeho používání bude ukázáno na následujících stránkách. Velmi podobnì pracují i jiné prohížeèe, napø. program Mozzila, který je urèen pro Linux. Sekce SIPVZ

23

MŠMT Praha, záøí 2002

Používáme MS Internet Explorer Spuštìní programu IE Microsoft Internet Explorer mùžeme spustit (nebo se spustí sám) nìkolika zpùsoby: l

Jeho zástupce je vlevo dole na panelu nástrojù, který je souèástí

Hlavního panelu a také je vìtšinou na Ploše systému Windows 2000. l

Jeho zástupce také najdeme v Start – Programy – Internet Explorer.

l Pokud pøi prozkoumávání našeho poèítaèe (Tento dokument, MSIE se automaticky spustí.

poèítaè

a dále) zaklepeme na libovolný HTML

l Pokud pøi práci s jakýmkoliv dokumentem klepneme na odkaz, který tento dokument obsahuje, opìt se spustí MSIE a otevøe nám pøíslušný dokument. l Pokud do rámeèku Adresa pøi prozkoumávání našeho poèítaèe (Tento poèítaè…) napíšeme adresu WWW stránky Internetu.

Okno programu MSIE, prvky WWW stránky

Zde vidíme adresu stránky, na které se právì nacházíme. Sem také vepíšeme (pøesnì) adresu stránky, na kterou chceme pøejít a stiskneme klávesu Enter

http://www.zoobrno.cz

Obrázek s odkazy na další stránky

Obrázek (fotografie) Pozadí stránky (zde bílá barva) Zde vidíme adresu stránky, na kterou ukazuje odkaz, na kterém je nyní kurzor myši.

Text Grafické prvky

Stavový øádek. Zde vidíme právì probíhající operaci, pøípadnì prùbìh naèítání stránky.

Aktivní prvky (reagují zmìnou barvy na ukázání myší) http://www.zoobrno.cz/sponzor.htm

Užiteèné znalosti l

WWW stránka je autorským dílem, a proto nemùžeme její obsah použít pro jiné než výukové potøeby.

Pokud chceme použít èást textu z WWW stránky nebo obrázek, který obsahuje, do svého textu (referátu apod.), mùžeme použít schránku. Text oznaèíme, v programu MSIE ho zkopírujeme do schránky (Ctrl+C) a v textovém editoru ho vložíme do svého dokumentu na pozici kurzoru (Ctrl+V). Obrázek mùžeme zkopírovat do schránky v menu, které se objeví, když na obrázek klepneme pravým tlaèítkem myši a vložit pak do textu nebo programu na úpravu rastrových obrázkù. Vložit text ze schránky je èasto výhodné jako prostý text (menu Úpravy – Vložit jako…) a pak ho upravit pomocí pøipravených stylù odstavcù. (Viz práce s textem.) l

l Obrázky ve WWW stránkách mají velmi nízké rozlišení, pìkný výtisk na bìžné (inkoustové, laserové) tiskárnì dosáhneme v pøípadì, že obrázek v textu bude zmenšen na cca polovinu velikosti obrázku ve WWW stránce.

Sekce SIPVZ

24

MŠMT Praha, záøí 2002

Panel nástrojù MSIE Základní operace, které potøebujeme k pohodlnému procházení WWW stránek, vykonáme pomocí tlaèítek na panelu nástrojù prohlížeèe: Skoèí zpátky na pøedchozí stránku, pøípadnì na nìkterou z naposledy prohlížených stránek (šipka dolù u tlaèítka Zpìt). Mùžeme také znovu skoèit na stránku, ze které jsme skoèili zpìt

Pokud se stránka nenaète dobøe, mùžeme její naètení zadat znovu od zaèátku (klávesa F5).

V prùbìhu naèítání mùžeme zastavit natahování oèividnì nezajímavé (nebo pøíliš dlouho naèítané) stránky

Kdykoliv také mùžeme spustit program Outlook (Express) a pracovat s elektronickou poštou

Kdykoliv mùžeme skoèit na naši domovskou stránku (nastavuje se v nabídce Nástroje – Možnosti Internetu – Obecné – Domovská stránka

Celou právì zobrazenou stránku mùžeme uložit na disk ve svém poèítaèi v nabídce Soubor, pøíkazem Uložit jako.

Stránku mùžeme vytisknout na tiskárnì

Slovo nacházející se na právì zobrazené stránce (která klidnì mùže být pøes nìkolik obrazovek) mùžeme najít pomocí této volby v nabídce Úpravy. Klávesová zkratka CTRL+F

V nabídce Zobrazit mùžeme vybrat velikost zobrazení textu (nejde na všech stránkách). Vždy si však mùžeme nechat zobrazit stránku pøes celou obrazovku stisknutím klávesy F11. Zobrazení panelù nástrojù urèíme také pøes nabídku Zobrazit.

Oblíbené stránky, Historie

1 2

Pokud nás nìkterá stránka zaujme a tušíme, že se budeme chtít na ni v budoucnu opìt dívat, pøidáme si odkaz na takovou stránku do svých oblíbených položek. Jsme-li tedy na zajímavé stránce: 1. Vybereme nabídku Oblíbené. 2. Vybereme volbu Pøidat k oblíbeným položkám. 3. V oknì, které se objeví, potvrdíme (nebo zmìníme) popisek, s jakým se stránka do seznamu oblíbených položek dostane a klepneme na OK.

3 Jízdní øády

Druhou možností je klepnout na tlaèítko Oblíbené na panelu nástrojù. V levé èásti okna se objeví panel Oblíbené. V jeho horní èásti je také tlaèítko pro pøidání odkazu na stránku do svých oblíbených položek. Oblíbené položky si mùžeme také roztøídit do složek, které si sami vytvoøíme.

Sekce SIPVZ

Historie procházení webu Tlaèítko Historie zobrazí v pravé èásti okna odkazy na stránky, které jsme navštívili dnes, minulý týden i pøed více týdny. Mùžeme se tedy znovu podívat na stránku, o které víme „…tam jsem byl(a) asi minulý pátek“.

25

MŠMT Praha, záøí 2002

Hledání informací v Internetu Pokud chceme získat informace u urèité vìci (výrobku, události), musíme nìjakým zpùsobem sehnat adresu stránky, na které se požadované informace nacházejí. Pak ji zadáme do øádku Adresa prohlížeèe a za chvíli si již požadované informace èteme. Jak ale najít tu správnou adresu? Máme nìkolik možností: 1. Pøesnou adresu získáme. Nìkdo nám ji sdìlí, najdeme ji v èasopisu, na vizitce, pøeèteme si ji v televizi… 2. Adresu zkusíme odhadnout. Vìtšina velkých firem má adresu ve tvaru WWW.nazevfirmy.CZ. Takže pokud si chceme pøeèíst informace z Ministerstva školství ÈR, zkusíme adresu www.msmt.cz. 3. Použijeme nìjaký portál – katalog adres nebo vyhledávací server (vyhledávaè). Poznámka k adresám: l

URL adresa nesmí obsahovat mezery ani znaky s diakritikou (ìšèøžýáíé…).

l

Adresa se skládá z nìkolika èástí (tzv. domén), oddìlených teèkou.

l Doména (prvního øádu) CZ se používá pro èeské servery, COM pro komerèní organizace v USA, SK pro Slovensko, DE pro Nìmecko atd. l Adresu je zvykem zaèínat písmeny www. Není to ale povinné, klidnì mùže být adresa mapy.seznam.cz . l Pokud vám tedy nìkdo øekne: „Zkus tu knihu najít na Vltavì“, myslí tím na 99 % adresu www.vltava.cz .

Využití služeb portálu – katalogu adres Na èeském Internetu existují desítky a ve svìtì urèitì tisíce serverù, které umožòují vyhledávání informací. Tyto servery mají buï široký zábìr, nebo jsou specializovány na urèitou oblast. Protože nám umožòují jakýsi vstup do svìta Internetu, nazývají se také portály. V Èechách je nejznámìjší server www.seznam.cz, k hojnì navštìvovaným patøí napø. servery www.centrum.cz, www.quick.cz, www.atlas.cz, www.uzdroje.cz. Ve svìtì jsou nejznámìjší vyhledávaèe www.altavista.com a www.yahoo.com.

Hledání v katalogu a fulltextem Vyhledávací portál provádí dvì základní èinnosti: l Spravuje tzv. katalog stránek. To je podle oborù èlenìný seznam odkazù na stránky, které si do pøíslušných kategorií jejich autoøi sami zadávají, tzv. registrují. Takže napø. gymnázium v Pacovì pøidalo odkaz na své stránky do sekce Školství – Støední školy – Gymnázia. Pokud tedy necháme hledat urèitý pojem v katalogu, dostaneme relativnì málo velmi dobøe odpovídajících odkazù, protože hledaný pojem autoøi stránek sami použili v jejich charakteristice nebo názvu. V katalogu nemusíme jen hledat, mùžeme ho také postupnì procházet. l Neustále prohlíží (èeský) Internet a „sbírá“ slova, která se na jednotlivých stránkách nacházejí. Protože prohlíží celý obsah stránek, øíká se tomuto hledání fulltextové. Pokud tedy zadáme, že chceme hledat fulltextem (nìkdy oznaèeno také jako v Internetu, v Èesku), dostaneme odkazy na stránky, na kterých se kdekoliv v textu nachází hledané slovo. Bývá jich hodnì, ale nemusí dobøe odpovídat zadání, protože zmínka o urèité vìci mùže být i na stránce, kde se hlavnì pojednává o nìèem úplnì jiném. l Nìkdy jsou k dispozici ještì další oblasti k hledání zadaného pojmu.

Sekce SIPVZ

26

MŠMT Praha, záøí 2002

Práce s portálem Na pøíkladu si ukážeme práci s portálem www.seznam.cz, který je podle statistik nejpoužívanìjím vyhledávaèem na èeském Internetu.

Zadání hledání

1. Do rámeèku zadáme pojem, který chceme najít. 2. Upøesníme, kde se má zadaný pojem hledat. 3. Vlastní vyhledávání spustíme klepnutím na tlaèítko Hledej ( Najít, Search). Mùžeme se také postupnì pokusit dostat k hledané oblasti pøes katalog. Tento postup použijeme hlavnì tehdy, pokud nehledáme urèitou konkrétní vìc, ale zajímá nás nìjaká oblast, tøeba si chceme projít internetová knihkupectví.

Výsledky hledání V tomto oknì vidíme výsledek hledání zadaného pojmu. Vidíme, že hledání bylo úspìšné, a to jak v katalogu, tak pomocí fulltextového vyhledávaèe. V katalogu byl nalezen pouze jeden odkaz, který obsahuje obì zadaná slova, oproti tomu fulltextem, tj. v textu libovolných stránek bylo nalezeno 32 965 výskytù zadaných slov. Zpøesnìní zadání Pokud hledáme ve fulltextu, dostaneme èasto takové množství odkazù, že je nemùžeme stihnout projít. Je proto tøeba upøesnit hledání zadáním více slov. l Pokud mezi nì napíšeme A, musí vyhledávané stránky obsahovat obì slova.

Pokud zadáme NEBO, staèí, když na stránce bude jedno ze zadaných slov. l

l Nìkdy mùžeme pomocí znamének [+] a [-] urèit slova, která na stránce musí být a která tam naopak být nesmí.

Reklama na Internetu Služby portálù jsou hrazeny z reklamy, která se nám zobrazuje ve formì tzv. reklamních proužkù, anglicky bannerù. Ty vždy obsahují odkaz na inzerované stránky a vìtšinou jsou animované, abychom je urèitì nepøehlédli.

Nastavení MSIE Všechna nastavení MSIE se nacházejí v nabídce Nástroje – Možnosti sítì Internet… Pozor: zmìny nastavení mohou zpùsobit nefunkènost našeho pøipojení k Internetu.

Sekce SIPVZ

27

MŠMT Praha, záøí 2002

Elektronická pošta – program MS Outlook (Express) Struènì Pomocí programu MS Outlook (Express) mùžeme vytváøet a odesílat nové zprávy, pøijímat na svùj poèítaè zprávy, které máme ve své internetové e-mailové schránce, a udržovat si poøádek ve všech druzích zpráv.

Schránka elektronické pošty Pøedpokladem využití elektronické pošty je existující schránka elektronické pošty na nìkterém poèítaèi Internetu (tj. u našeho poskytovatele Internetu) a fungující stálé nebo doèasné propojení s touto schránkou. l Naše schránka elektronické pošty se nachází na nìkterém ze serverù Internetu, nikoliv na našem poèítaèi. Z tohoto faktu vyplývá ovládání poštovního programu. (Viz. obrázek na zaèátku kapitoly.) l

Schránka má adresu ve tvaru [email protected]

l

Znak @ (zavináè) napíšeme nejrychleji jako [levý ALT] + [V]

l

V adrese nesmí být mezery ani znaky s diakritikou, mohou v ním být teèky.

l

Základní jednotkou elektronické pošty (dále e-mailu) je zpráva.

Poznámka: Klientù elektronické pošty je velké množství. Se systémy Windows se dodává program MS Outlook Express (který je zde také ukázán). Souèástí kompletu MS Office je program MS Outlook, který má oproti verzi Outlook Express více funkcí (zahrnuje nejen klienta elektronické pošty, ale i plánovací kalendáø). Základní pricnipy práce s poštou jsou však v obou programech stejné.

Spuštìní programu MS Outlook Express l Zástupce programu nejrychleji najdeme (vlevo dole) na panelu nástrojù, který je souèástí Hlavního panelu. l Nìkdy bývá další zástupce programu umístìn na Ploše systému Windows.

Jak pracujeme s programem Outlook Express Dále popisovaný postup pøedpokládá, že si nejdøíve pøipravíme všechny zprávy a pak až se do Internetu pøipojíme a poštu odešleme. Pokud máme pevnou (nepøetržitou) linku, mùžeme zprávy odesílat okamžitì. l Vytvoøíme novou zprávu (viz. dále). Tato nová zpráva se ihned neodešle na zadanou adresu do Internetu, ale je umístìna do složky Pošta k odeslání. Mùžeme si ji prohlédnout a pøípadnì upravit. l Vybereme Odeslat a pøijmout vše (tlaèítkem nahoøe na panelu nástrojù). Outlook Express se pøipojí k poèítaèi, který nám zprostøedkuje pøipojení do Internetu, na kterém máme svoji elektronickou schránku. Odešle naše zprávy, které se v tuto chvíli nacházejí ve složce Pošta k odeslání. Ty se objeví ve složce Odeslaná pošta. Pak pøijme zprávy, které se nacházely v naší elektronické schránce na poèítaèi v Internetu. Tyto zprávy se objeví ve složce Doruèená pošta. U názvu složky se objeví v závorce modrá èíslice, oznamující poèet nepøeètených zpráv. l Pokud kdekoliv smažeme (odstraníme) zprávu, objeví se ve složce Odstranìná pošta. Ta se chová podobnì jako Koš, mùžeme tedy v ní umístìné zprávy opìt pøemístit na pùvodní místo. Teprve po odstranìní zprávy z této složky je zpráva definitivnì smazána.

1. Založíme Novou zprávu.

3. Necháme fyzicky odeslat pøipravené zprávy a vybrat naši schránku na Internetu.

Postup pøi vytvoøení a odeslání zprávy 2. Po napsání zprávy dáme Odeslat. Zpráva se umístí do složky Pošta k odeslání.

Sekce SIPVZ

28

MŠMT Praha, záøí 2002

Okno programu Outlook Express Co kde vidíme v oknì poštovního programu [A] V levé èásti okna se pøepínáme mezi složkami poštovního programu. Jejich existence plyne ze samé podstaty fungování pošty – vytváøení a odesílání zpráv, vybírání schránky na Internetu. [B] V této èásti okna vidíme seznam zpráv, které jsou v právì vybrané složce (té, kterou vybíráme v èásti A). Všimnìte si, že u každé zprávy vidíte (odleva): její dùležitost, zda je u ní pøíloha, zda má nebo nemá pøíznak, od koho zpráva pøišla, pøedmìt zprávy a datum, kdy zpráva došla. Z tìchto položek vyplývá nutnost uvádìt u každé zprávy pøedmìt, protože podle nìho se pøíjemce mùže rozhodovat, zda vaši zprávu vùbec bude èíst. [C] Zde vidíme obsah zprávy, která je v poli [B] oznaèená, tj. na kterou jsme klepli. [D] Vpravo u obsahu zprávy je sponka indikující pøílohu – samozøejmì jen u zprávy, která nìjakou pøílohu má. Po klepnutí na tuto sponku mùžeme zaklepáním na název souboru pøílohu otevøít, nebo vybrat volbu Uložit pøílohy a pøílohu uložit nìkam na disk do zvolené složky.

U zprávy je pøíloha Zpráva je dùležitá

Klepnutím na záhlaví sloupce zprávy setøídíme (dle data, pøedmìtu, odesílatele).

Pozor na viry Možná, že z televize víte, že ne každý, kdo vám píše I LOVE YOU, vás opravdu miluje – právì takto se jmenoval nebezpeèný poèítaèový virus, který nakazil milióny poèítaèù. Viry jsou malé programy, které se nìjakou dobu šíøí z poèítaèe na poèítaè (odesílají se èasto automaticky na adresy ve vašem adresáøi) a v okamžiku stanoveném autorem viru provedou naprogramovanou èinnost: napíšou vtipné hlášení, odešlou vaše data a hesla kamsi do Internetu, smažou celý pevný disk poèítaèe, nebo naruší vybraná data. Viry se dnes nejèastìji šíøí právì jako pøílohy zpráv elektronické pošty. Pamatujte si, že pøi prohlížení zprávy ani pøi uložení pøílohy na disk se vir vìtšinou nespustí, jen pøi otevøení pøílohy, tj. zaklepání na ní. Takže: pøílohy u zprávy s podivným (vìtšinou anglickým) textem nikdy neotevíráme, i když pøijdou od našeho nadøízeného! Viry nikdo neposílá úmyslnì a proti chybì není nikdo na 100 % imunní. Varováním je i pøípona souboru, tj. to, co je u jeho názvu úplnì vpravo za teèkou (na obrázku je pøíloha HTM). Nebezpeèné pøípony jsou hlavnì EXE, COM, BAT a VB… Ale viry (tzv. makroviry) mohou být i v dokumentech (DOC, XLS atd.). Velmi dobrou možnost ochrany našich dat dává antivirový program, který kontroluje všechny otevírané soubory. Nejjistìjší je však pøílohy ihned neotevírat, ale ukládat je na disk a pøed otevøením je nechat zkontrolovat antivirovým programem. Ten samozøejmì pravidelnì aktualizujeme, aby nacházel i nejnovìjší viry.

Sekce SIPVZ

29

MŠMT Praha, záøí 2002

Akce, které mùžeme provést s doruèenou zprávou Na panelu nástrojù poštovního programu jsou vždy tyto akce:

l Odpovìdìt autorovi– založí se nová zpráva obsahující text doruèené zprávy oznaèená jako Re: [Reply – Odpovìdìt] s pøipravenou adresou autora zprávy. Napíšeme odpovìï (pøípadnì pøedem smažeme èást nebo celou pùvodní zprávu) a dáme odeslat. Tím máme pøipravenou k odeslání odpovìï na došlou zprávu se zaruèenì správnou adresou. l Odpovìdìt všem – nemùže být samozøejmì více autorù jedné zprávy, ale autor ji v kopii mohl poslat více lidem. Toto tlaèítko nám založí novou zprávu (opìt s textem pùvodní zprávy, jejímiž adresáty budou všichni, kteøí dostali kopii pùvodní zprávy. l Pøedat zprávu dál – založí se nová zpráva obsahující text doruèené zprávy oznaèená jako Fw: [Forward – Dopøedu], do které musíme samozøejmì zadat, komu má být zpráva odeslána. l

Tisk – zobrazí se okno s parametry tisku a po klepnutí na [OK] se zpráva vytiskne na tiskárnì.

l

Kdykoliv mùžeme samozøejmì oznaèenou zprávu Odstranit (víme, že se pøemístí do složky

Odstranìná pošta).

Poznámka: Pokud na zprávu klepneme, je po nastaveném èase (vìtšinou 5 sekund) považována za pøeètenou a èíslice udávající u názvu složky poèet nepøeètených zpráv se zmenší o jednu. Èíslice u složky (doruèená pošta…) v èásti [A] okna pošty neudává celkový poèet zpráv v této složce, ale poèet ještì nepøeètených zpráv! Na zprávu mùžeme také zaklepat. Otevøe se do okna podobného jako pøi vytváøení nové zprávy (viz. dále) a my s ní mùžeme v samostatném oknì pracovat stejnì, jako když je oznaèená v oknì programu. Všechny výše uvedené operace + nìco navíc (pøemístìní zprávy do jiné složky, zmìnu oznaèení pøeètená x nepøeètená) mùžeme vybrat v menu, které se objeví po klepnutí pravým tlaèítkem myši na zprávu.

Vytvoøení podsložky v Doruèené poštì Uvidíte, že døíve než se nadìjete, budete mít tolik zpráv, že v nich zaènete ztrácet pøehled. Klient elektronické pošty umožòuje vytváøení podsložek ke všem základním složkám programu, nejèastìji urèitì využijete podsložky u Doruèené pošty. Mùžete si díky tomu tøídit zprávy podle vámi zvolených hledisek a udržet si v poštì poøádek. Vytvoøení podsložky je jednoduché: klepneme na složku pravým tlaèítkem myši, vybereme Nová složka a zadáme její jméno. Po klepnutí pravým tlaèítkem myši na zprávu (viz. obrázek výše) ji pak mùžeme nechat do zvolené složky pøesunout nebo zkopírovat.

Identity Pomocí tzv. Identit mùže na jednom poèítaèi využívat nezávisle poštu více lidí. Jen struèná zmínka: Identity se nastavují a pøepínají v nabídce Soubor (pøípadnì na uvítací obrazovce vpravo vedle Tipu dne). Jestliže tedy správce poèítaèe nastaví každému jeho uživateli (napø. v kabinetu) samostatnou identitu, bude mít každý k dispozici vždy jen své zprávy.

Sekce SIPVZ

30

MŠMT Praha, záøí 2002

Nová zpráva Klepnutím na tlaèítko Napsat zprávu na panelu nástrojù se spustí program Nová zpráva, který nám umožní vytvoøit novou zprávu. Musíme ale znát a dodržet následující zásady struktury a obsahu zprávy:

5

6 A

B

C

1 2 3

5

4 Pøedem pøipravený text (tzv. podpis) vybereme v menu Vložit – Podpis

l

Do políèka Komu [1] napíšeme (pøesnì!) elektronickou adresu pøíjemce zprávy. Po klepnutí na tlaèítko

Komu [A] se zobrazí adresáø, ze kterého mùžeme adresu pøíjemce vybrat. Mùžeme najednou napsat (nebo

vybrat z adresáøe) nìkolik adres a poslat tedy stejnou zprávu více adresátùm. l Do políèka Kopie [2] napíšeme adresu, na kterou má odejít kopie zprávy. Pøíjemce bude vìdìt, kdo obdržel pùvodní zprávu. l Políèko Pøedmìt [3] je velmi dùležité. Zde napíšeme struènou charakteristiku zprávy. Pøíjemci se tento pøedmìt objeví v horní èásti okna programu Outlook Express a on se podle uvedeného pøedmìtu zprávy rozhodne, kdy a zda vùbec bude zprávu èíst. Pøedmìt píšeme vždy bez háèkù a èárek! l

Do spodní èásti okna [4] píšeme vlastní text zprávy.

l Ke zprávì mùžeme pøipojit [5] libovolný soubor, který jsme vytvoøili v libovolném programu a uložili na disk našeho poèítaèe. Protože všechno v poèítaèi je ve formì souborù, mùžeme poslat cokoliv. Musíme však umìt správný soubor vybrat ve struktuøe složek na disku našeho poèítaèe. (Pozor na velikost souboru více než 100 KB je dost, 500 KB hodnì a 5 MB nejspíš pøíjemce nepøijme.) l

Hotovou zprávu dáme odeslat [6]. Již víme, že se okamžitì neodešle, ale umístí do složky

Pošta

k odeslání. a teprve po klepnutí na Odeslat a pøijmout systém vytoèí èíslo k poskytovateli, pøipojí nás k

naší

poštovní schránce a provede odeslání/pøijmutí zpráv. l Do zprávy mùžeme vložit pøedem nadefinovaný podpis, tj. text, který se stále opakuje. Ten nastavíme v nabídce programu Outlook Express (tedy ne v oknì nové zprávy) Nástroje – Možnosti – Podpisy. l

Mùžeme zvýšit dùležitost naší zprávy [B], u adresáta se pak objeví v seznamu doruèené pošty s !.

l Na panelu nástrojù (a v menu Nástroje) najdeme možnost použití digitálního podpisu nebo šifrování zprávy [C]. (Není to ale úplnì jednoduché.) l Volbou Soubor – Uložit si nedokonèenou zprávu mùžeme uloži do složky Koncepty. Tam na ní potom poklepeme, dopíšemi ji a dáme ji Odeslat.

Užiteèné vìdomosti l Pokud máme jistotu, že pøíjemce používá nìkterý èeštinu podporující program na elektronickou poštu a má nastavenu èeštinu stejnì jako my, mùžeme použít èeské znaky s háèky a èárkami. Jinak piseme bez hacku a bez carek. l Zpráva se vìtšinou píše bez grafické úpravy, jako Prostý text. Pøeète ji pak bez problémù každý program na elektronickou poštu. Pokud chceme použít formátování textu (zarovnání, styly písma…), musíme ji poslat jako Formátovaný text (HTML). Tyto volby jsou v nabídce Formát. V nabídce Formát také mùžeme nastavit vlastnosti textu, vybrat barvu pozadí zprávy, nìkterou z pøeddefinovaných šablon a jazyk zprávy. Zpráva na obrázku je s formátovaným textem.

Sekce SIPVZ

l

Píšeme slušnì, používáme oslovení, pozdrav a podpis.

l

Nevyžádané zprávy (s reklamou) se oznaèují jako SPAM. Vìtšinou mùžeme jejich pøíjem zrušit.

31

MŠMT Praha, záøí 2002

Adresy (adresáø) Adresáø nám umožòuje uchovávat si elektronické (i poštovní) adresy lidí, kterým èasto píšeme, vèetnì základních údajù o každém èlovìku. Pøi tvorbì nové zprávy pak rychle, pohodlnì a pøesnì (nemùžeme se splést v adrese) vybereme pøíjemce pošty. Po klepnutí na tlaèítko Adresy na panelu nástrojù poštovního programu se objeví okno, ve kterém mùžeme adresy v adresáøi pøidávat, opravovat, tøídit do skupin a mazat.

Zde vidíme seznam zadaných jmen a pøíslušných elektronických adres.

Mùžeme zadat i další doplòkové údaje.

Výbìr adresy z adresáøe Pøi vytváøení nové zprávy máme možnost si adresáø zobrazit jediným klepnutím myši na tlaèítko [A] v oknì nové zprávy (obrázek na pøedchozí stranì). Objeví se okno, kde v levé èásti vidíme seznam adres v adresáøi, v pravé èásti pak adresy, které jsme vybrali jako pøíjemce vytváøené zprávy. (Již víme, že mùžeme najednou poslat zprávu na více adres.) Na požadovanou adresu zaklepeme, pøípadnì klepneme a pak klepneme na tlaèítko Komu. Stejným zpùsobem mùžeme vybrat z adresáøe pøíjemce kopie nebo skryté kopie.

Pøidání adresy do Adresáøe z došlé zprávy Pøišla nám zpráva a my chceme adresu jejího odesílatele pøidat do Adresáøe, abychom mu mohli kdykoliv pohodlnì psát. Udìláme to následujícím zpùsobem: 1. Klepneme na adresu odesílatele v seznamu zpráv pravým tlaèítkem myši. 2. V nabídce, která se objeví, vybereme Pøidat do adresáøe. Adresáø se nám však naplní, i když do nìho žádnou adresu sami nepøidáme. Jak je to možné? Jednoduše Outlook Express automaticky pøidá do adresáøe adresu toho, komu na jeho zprávu odpovíme. Takže po èase máme adresáø naplnìn adresami lidí, se kterými si píšeme. Tato funkce se dá samozøejmì také vypnout. Jako ostatní nastavení fungování pošty najdeme tuto možnost v nabídce Nástroje – Možnosti…

Sekce SIPVZ

32

MŠMT Praha, záøí 2002

Kapitola 4

Práce s textem

Myslím, že citát od Jana Amose Komenského se hodí i do poèítaèového manuálu:

„Nejkrásnìjším dílem Božím je svìt, všeliké neviditelné Božské vìci viditelnì ukazující. Nejkrásnìjší je naše duše, jíž je dáno myšlením zobrazovat v svém nitru svìt i vìci veškery. Nejkrásnìjší je øeè, jejíž pomocí vmalováváme všeliké obrazy své duše v duši druhého. Nejkrásnìjší jsou knihy, písmem ladnì sestavené, jimiž zpodobenou moudrost posíláme lidem, místnì nebo èasovì vzdáleným, ba dokonce i pozdnímu potomstvu. Nejkrásnìjším darem Božím je vynález tiskových liter, jimiž se knihy nesmírnì rychle rozmnožují.“ A to neznal možnosti dnešních poèítaèù, které rychlost rozmnožování knih (a vùbec tiskovin) ještì znásobily… Na nás je, aby to byla „zpodobená moudrost…“

Práce s písmem (textem) není, jak vidíme z citátu, žádná novinka. Se sazbou si „hrály“ celé generace grafikù, tiskaøù a sazeèù. I ovládání dnešních textových editorù vychází ze zásad, které vznikaly po staletí a které jsou provìøené èasem. Je tøeba pochopit a nauèit se tyto zásady a pak již jen hledat, kde pøíslušná nastavení vlastností písma, odstavce, stránky a dokumentu „skryli“ autoøi konkrétního textového editoru, programu na práci s textem na poèítaèi. V této kapitole je práce s textem ukázána na ovládání textového editoru MS Word verze 2000. Protože je dùraz kladen na obecné zásady práce, je možné pro práci s textem použít i jiný textový editor, napø. 602text nebo editor z Open Office. Vyuèující Vám vysvìtlí pøípadné odchylky v umístìní voleb a ve vzhledu dialogových oken.

Sekce SIPVZ

33

MŠMT Praha, záøí 2002

Vlastnosti písma Písmo je urèeno sadou (fontem, druhem písma), stylem písma (øezem) a velikostí.

Sady písem V praxi rozlišujeme následující skupiny písem: Antikva – základní tiskové písmo, má stínované tahy, které jsou zakonèeny serify (patkami). Nìkdy se také oznaèuje jako patkové písmo. To, že má stínované tahy, znamená, že nejsou všechny linky stejnì široké a nemusí být vždy jen rovné.

l

Grotesk

Antikva

Antikva V poèítaèi antikvu zastupuje napø. písmo Times New Roman. Grotesk – lineární bezpatkové písmo. Lineární znamená, že všechny jeho tahy (linky) jsou stejnì široké l

Grotesk

Patka

V poèítaèi grotesk zastupuje napø. písmo Arial.

Stín – rozdílné tloušky tahù

Nemá patky

Lineární

Písmo psacího stroje – speciální neproporcionální písmo, u kterého jsou všechny znaky stejnì široké, tj. i a m jsou stejnì široké. Všechna ostatní písma jsou proporcionální, tj. každý znak je jinak široký. (To je normální, stejnì píšeme rukou.)

l

Písmo psacího stroje (neproporcionální) V poèítaèi je toto písmo reprezentováno fontem Courier. l

Psaná písma. Vycházejí z písma psaného rukou perem nebo štìtcem.

V poèítaèi: Brush Script, Impuls, Chantury … Poznámka: Pokud je v seznamu písem v poèítaèi nìkteré písmo uvedeno jakoby vícekrát, používáme vždy to, za kterým je uvedeno CE nebo Støedoevropský.

Øez písma (styl) Vìtšina písem je v poèítaèi v nìkolika rùzných øezech (nìkdy se používá pojem stylech) l

Obyèejné (normal, regular)

základní verze písma

l

Tuèné (bold)

tuèné písmo

l

Kurzíva (italic)

naklonìná verze, podobná psaní rukou

l

Tuèná kurzíva (bold italic)

naklonìná a souèasnì tuèná verze

Velikost písma Vìtšinu písem v poèítaèi mùžeme libovolnì zvìtšovat nebo zmenšovat. Velikost písma se udává v bodech [b]. Jeden bod je 0,3759 mm. Bìžnì se píše písmem velikosti 12 bodù, noviny jsou psány velikostí 8 až 10 bodù, dìtské knihy 14 až 16 bodù. Poznámka: Pøi zadávání údajù v textovém editoru musíme sledovat nabízenou jednotku. Nejèastìji to budou [cm] nebo [b.] Centimetry jsou jasné a [b.] je právì výše vysvìtlený bod (0,3759 mm). 8 bodù

10 bodù

12 bodù

16 bodù

24 bodù

36 bodù

Další vlastnosti písma:

Sekce SIPVZ

podtržení textu

podtržení slov pøeškrtnutí

Horní index

Dolní index

34

MŠMT Praha, záøí 2002

Spuštìní textového editoru MS Word První zpùsob – nový prázdný dokument 1. Klepneme na tlaèítko Start, ukážeme (bez klepnutí myší) na volbu Programy, v seznamu programù klepneme na Microsoft Word. 2. Po chvíli se spustí (je natažen z disku do pamìti) Microsoft Word a okamžitì nám založí (v pamìti poèítaèe) prázdný dokument. 3. Mùžeme zaèít psát, tj. vytváøet text.

aaaaaaaaaaa

Druhý zpùsob – použití pøipravené šablony 1. Klepneme na tlaèítko Start a (úplnì nahoøe) na volbu Nový dokument Office. (MS Word je vìtšinou dodáván jako souèást programù Microsoft Office.) 2. V oknì, které se objeví, klepneme na záložku Dopisy a faxy, klepneme na šablonu která nás zaujme, v okénku Náhled posoudíme její vzhled a na vybranou šablonu nakonec zaklepeme. Spustí se Microsoft Word a otevøe se do nìho šablona, na kterou jsme zaklepali. Mùžeme psát svùj text s využitím již pøipravených textù a obrázkù.

1 Tøetí zpùsob – poklepeme na již existující dokument V systému Windows jsou svázány dokumenty s programy, které je umí upravovat. Takže pokud zaklepeme na svùj dokument (napø. ve složce Dokumenty), otevøe se (vìtšinou) do programu, ve kterém jsme tento dokument vytvoøili.

2

1

3

2

Zaklepeme na ikonu složky Dokumenty na Ploše. Objeví se okno této složky

3

Zaklepeme na ikonu našeho dokumentu.

2

Ukonèení textového editoru l Textový editor MS Word ukonèíme jako každý jiný program, klepnutím na tlaèítko Uzávìr [X] v pravém horním rohu okna. l

Druhou možností je vybrat v nabíce Soubor volbu Konec (úplnì dole).

l Tøetí možností je stisknout klávesovou kombinaci pro ukonèení programu: Alt + F4. Pøed ukonèením programu musíme samozøejmì uložit dokument, který v nìm máme otevøen. Pokud to neudìláme, bude nás program varovat, že jsme provedli zmìny v dokumentu, které ještì nejsou uloženy na disku poèítaèe.

Sekce SIPVZ

35

MŠMT Praha, záøí 2002

Okno textového editoru (MS Word) Na této stránce si ukážeme základní prvky, které jsou obsaženy v oknì textového editoru: Pruh nabídek (menu)

Panely nástrojù Pravé tl. myši Standardní a Formát – zobrazení dalších panelù

Pravítko Zaklepání do horní èásti pravítka – okno Vzhled stránky, do dolní èásti pravítka – Tabulátory

Znak konce odstavce

Okraje textu

Rolování obsahu dokumentu

Vytváøený dokument

O stránku nahoru a dolù

Stavový øádek (zaklepání – okno Pøejít na…)

Signalizace Vypnutí/Zapnutí pøepisování znakù (Provádíme klávesou Insert.)

Nový dokument, uzavøení dokumentu, pøepínání mezi okny Nový dokument nám textový editor vìtšinou vytvoøí (založí) po svém spuštìní. V prùbìhu práce si mùžeme sami zadat vytvoøení nového dokumentu: l

klepnutím na ikonu Nový výchozí soubor na panelu nástrojù Standardní,

l

volbou Nový v nabídce Soubor,

l klávesovou zkratkou Ctrl+N. Vždy se nám objeví okno prázdného dokumentu, které pøekryje okno dokumentu, který jsme mìli již otevøený. Nìkdy se objeví možnost výbìru šablony (pøi použití nabídky Soubor – Nový).

Uzavøení dokumentu Uzavøení dokumentu se od uzavøení programu MS Word liší v tom, že pøi uzavøení (jednoho) dokumentu program není ukonèen, mùžeme okamžitì založit nový dokument nebo si existující dokument otevøít z disku. K uzavøení dokumentu mùžeme použít: l

Volbu Soubor – Zavøít.

l

Klávesovou zkratku Ctrl+F4.

Pøepínání mezi více otevøenými dokumenty V jednom spuštìném programu MS Word mùžeme mít otevøeno nìkolik datových souborù najednou. Jejich seznam vidíme v nabídce Okno (dole), kde se do zvoleného dokumentu mùžeme také pøepnout. Sekce SIPVZ

36

MŠMT Praha, záøí 2002

Uložení souboru na disk Z kapitoly o principu práce poèítaèe víme, že pracujeme v pamìti díky procesoru, že máme spuštìný nìjaký program a pomocí jeho nástrojù vytváøíme dokument. Tento dokument musíme pravidelnì ukládat na disk. Pokud chceme pokraèovat v práci na dokumentu, se kterým jsme již pracovali (je uložen na disku), musíme ho do spuštìného textového editoru umìt otevøít. Nejdøíve musíme vybrat kam, tj. do které složky, dokument umístíme. K tomu mùžeme procházet v tomto oknì strukturou složek podobnì jako v programu Prùzkumník.

1

Ven z aktuální složky (O úroveò výš). Mùžeme nyní také vytvoøit novou složku.

První uložení souboru V nabídce Soubor vybereme volbu Uložit. Protože náš dokument ještì nemá žádné jméno a systém neví kam ho má (na který disk a do které složky) uložit, objeví se okno Uložit jako, kde musíme tyto údaje zadat.

Další ukládání Zde mùžeme také vybírat místa k uložení našeho dokumentu.

Zde vidíme složky a soubory, které se nacházejí v právì zvolené složce. Mùžeme vstoupit do libovolné složky (zaklepeme [2x] na ní levým tlaèítkem myši).

Tiskárny

2 Klepneme do okénka Název souboru a napíšeme název, pod kterým bude soubor uložen.

3

Klepneme na Uložit.

Ukládat naši práci musíme pravidelnì, na automatické ukládání souboru není dobré se spoléhat, i když je možné ho použít. (Nastavuje se v nabídce Nástroje – Možnosti – karta Uložit.) Pøi dalším ukládání souboru (a pøi ukládání pøedtím otevøeného dokumentu) již jeho jméno nezadáváme. Program již ví, kam a pod jakým jménem má dokument uložit. Ukládat mùžeme:

Název souboru nebo složky, formát souboru l Název mùže obsahovat písmena, èíslice, mezery, velká písmena i typicky èeské znaky (ìšèø…), mùže být maximálnì 255 znakù dlouhý (cca tøi øádky textu). l

Název nesmí obsahovat znaky

\ : ~? *< >

l Systém rozlišuje datové soubory podle tzv. pøípony, která je bìžnì skrytá. Dokumenty MS Wordu mají pøíponu (formát) DOC. Umí s nimi pracovat i jiné textové editory.

A. Klávesovou zkratkou Ctrl+S. B. Ikonou na panelu nástrojù Standardní. C. V nabídce Soubor volbou Uložit.

Uložit soubor jako… Tuto volbu, kterou najdeme v nabídce Soubor, použijeme tehdy, pokud chceme náš dokument uložit pod jiným jménem nebo na jiné místo. (Napø. soubor Tématické plány 2001 uložíme jako Tématické plány 2002. Tím nám pùvodní soubor …2001 zùstane zachován a upravíme a následnì uložíme upravený soubor …2002. Volba Uložit jako… je také pod klávesou F12.

Otevøení souboru Otevøení dokumentu je jeho natažení z disku do okna spuštìného textového editoru. Tj. otevíráme soubor, v jehož úpravách chceme pokraèovat. Objeví se okno Otevøít, velmi podobné oknu Uložit jako…. Rozdíl je v tom, že pøi otevírání nezadáváme název souboru, nýbrž na vybraný soubor zaklepeme myší. l

Volbu Otevøít najdeme v nabídce Soubor.

l

Mùžeme také použít tlaèítko na panelu nástrojù Standardní,

nebo klávesovou zkratku Ctrl+0. Výše uvedené volby platí, pokud již máme textvoý editor spuštìný. Již také víme, že na dokument, který chceme otevøít, staèí zaklepat myší v oknì složky. Systém Windows spustí pøíslušný textový editor a dokument do nìho otevøe.

l

Sekce SIPVZ

37

MŠMT Praha, záøí 2002

Klávesnice, klávesové zkratky, pohyb po textu Z èásti o systému Windows známe význam vìtšiny kláves. Umíme také pøepínat klávesnice (èeskou a anglickou). Zde si naše znalosti rozšíøíme a doplníme o èasto používané kombinace kláves.

Klávesové zkratky, které bychom mìli znát: První èásto užiteèných zkratek umožòuje pracovat s dokumentem jako s celkem: CTRL+S Uložení dokumentu (na disk). CTRL+O Otevøení dokumentu (z disku). CTRL+N Založení nového dokumentu. CTRL+P Tisk dokumentu. CTRL+Z Zpìt. (Odvolání poslední operace.) CTRL+F4 Uzavøení aktuálního dokumentu (program dále bìží). Pokud jsme dokument neuložili, budeme k tomu vyzváni. ALT+F4 Ukonèení programu. ALT+kód znaku Libovolný znak (viz dále).

Zápis znakù, které nejsou na klávesnici Vezmìme jako fakt, že každý znak má v poèítaèi svùj kód. Pokud kód znaku známe, mùžeme tento znak napsat, i když na klávesnici není. (Kódù je 256, ale kláves s písmeny jen 47.) Znak napíšeme na pozici kurzoru tak, že držíme levý ALT a na numerické èásti klávesnice naklapeme kód (vèetnì i více nul). Po uvolnìní klávesy ALT se pøíslušný znak objeví na pozici kurzoru. Napø. znak pomlèka [–] (není na klávesnici, tam je spojovník ---, který je kratší) má kód 0150. Stiskneme ALT (vlevo od mezerníku), naklapeme 0150 a uvolníme ALT. Tento postup se používá tøeba pro již uvedenou pomlèku: ALT+0150, èeské uvozovky dole [„] – ALT+0132 a nahoøe [“] – ALT+0147 atd. Viz kapitola o typografii.

Pohyb po textu (pøesun kurzoru) pomocí klávesnice Po textu se pohybujeme na malou vzdálenost pomocí šipek, které jsou vpravo dole na klávesnici. Pokud chceme kousek dál, mùžeme šipku držet, ale existují další klávesy a kombinace, které pohyb po textu velmi urychlují: Na zaèátek øádku Home Na konec textu v øádku End Na zaèátek dokumentu Ctrl+Home Na konec dokumentu Ctrl+End O stránku (obrazovku) nahoru Page Up O stránku dolù Page Down Ctrl+šipka doprava O slovo doprava Ctrl+šipka doleva O slovo doleva Ctrl+šipka nahoru O odstavec nahoru Ctrl+šipka dolù O odstavec dolù

Pohyb po textu myší Klepneme prostì levým tlaèítkem myši tam, kam chceme kurzor pøesunout a je to.

Oznaèení textu pomocí klávesnice K oznaèení textu staèí, když souèasnì s libovolnou klávesou pro pohyb po textu (šipky, End,…) držíme klávesu Shift. Text se bude oznaèovat od místa kurzoru. Napø. chceme oznaèit èást textu: najedeme kurzorem pøed nìj, stiskneme a držíme Shift a jedeme šipkou doprava (oznaèená èást textu se zaèeròuje, pøesnìji zbarví se inverznì). Oznaèená èást textu se také nìkdy nazývá blok textu.

Oznaèení textu pomocí myši Najedeme ukazatelem myši na místo, odkud chceme text oznaèit, stiskneme a držíme levé tlaèítko a táhneme myší na místo, kam až chceme text oznaèit (text se pøitom zaèeròuje). Tam pak pustíme tlaèítko. Nemusíme táhnout jen rovnì, ale klidnì i šikmo dolù nebo nahoru. Myší lze oznaèovat ještì jinak: Zaklepáním (dvakrát) se oznaèí slovo, klepnutím 3x za sebou pak celý odstavec. Klepnutím vlevo od textu (mimo tento text) oznaèíme v MS Wordu øádek. V nabídce Úpravy je volba Vybrat vše (klávesová zkratka Ctrl+A). Oznaèí veškerý text dokumentu.

Zrušení oznaèení textu Pohneme kurzorem pomocí klávesnice (bez stisknutí klávesy Shift), nebo klepneme myší nìkam mimo oznaèený text. (Pozor, pøesune se tam kurzor.)

Ctrl+Enter = konec stránky Stane se, že chceme, aby další text dokumentu pokraèoval na zaèátku další stránky. Je velkou chybou „napráskat“ do textu prázdné odstavce a tím se dostat na další stránku. Stiskneme jednoduše Ctrl+Enter a tím vložíme na pozici kurzoru znak Konec stránky. Stejná volba je v nabídce Vložit – Konec… Sekce SIPVZ

38

MŠMT Praha, záøí 2002

První dokument Nìkolik dùležitých zásad poøizování textu Zásada 1 První dùležitou zásadou je, že neukonèujeme ruènì øádky (vynecháme návrat válce u psacího stroje). Program ví, kde je konec øádku a sám pøejde na další øádek. Pozor, text „rozsekaný“ konci odstavcù tam, kde nepatøí, je dále neupravitelný! Zásada 2 Ruènì tedy neukonèujeme øádek, ale odstavec. Ten mùže mít nìkdy dvì slova a jindy 10 øádkù textu. Konec odstavce se zapíše klávesou Enter. Zásada 3 Text se nezapisuje tam, kam se díváme, ale tam, kde je umístìn kurzor. Kurzor vypadá jako slabá blikající èárka. Pro jeho pøesun používáme klávesnici nebo myš. (Již umíme.) Pozor: pro pøesun kurzoru myší je tøeba do pøíslušného místa klepnout (tj. zmáèknout levé tlaèítko), nestaèí tam ukázat. Další drobností, která mùže zaèáteèníka zmást, je fakt, že pøemístit kurzor lze jen tam, kde již je nìco napsáno. Zásada 4 Za každou teèkou, èárkou nebo jiným interpunkèním znamínkem vždy píšeme mezeru! (Jako v tomto manuálu.)

Tvorba prvního jednoduchého dokumentu Postup práce struènì: Spustíme textový editor a prázdný dokument radìji ihned uložíme pod vhodným názvem (napø. do složky Dokumenty). (Již umíme.)

l

Píšeme text s tím, že každému odstavci nejdøíve pøiøadíme odpovídající styl. Styl je pøipravený vzhled odstavce.

l

l

Prùbìžnì ukládáme, po napsání textu urèitì dokument uložíme. (Již umíme.)

l

Prohlédneme si dokument v náhledu.

l

Upravíme pøípadnì vlastnosti stránky – její orientaci, velikost a okraje.

l

Dokument vytiskneme.

l

Ukonèíme textový editor. (Již umíme.)

Na dalších nìkolika stranách vytvoøíme podle tohoto návodu dokument na téma Tiskárny.

Odvolání poslední operace (operací)

[Ctrl+Z]

S touto volbou je dobré se seznámit co nejdøíve, proto je zde zaøazena. Odvolání poslední operace najdeme vždy v nabídce Úpravy úplnì nahoøe, vždy je tam napsáno Zpìt a operace, kterou mùžeme odvolat. Odvolat mùžeme nìkolik operací, nejenom tu poslední. Pokud si odvolání rozmyslíme, mùžeme nechat operace provést znovu. Tato volba je hned pod volbou Zpìt.

Sekce SIPVZ

39

MŠMT Praha, záøí 2002

Použití stylù odstavcù Textový editor obsahuje pøipravené styly (vzhledy) odstavcù. Jejich použitím rychle zmìníme vzhled dokumentu a navíc vytváøíme jeho zøetelnou strukturu.

Pøiøazení stylu odstavci

1

Klepneme na šipku dolù u okénka seznamu stylù.

2

Rozvine se (struèný) seznam stylù. Kompletní seznam se objeví, pokud pøi klepnutí [1] držíme klávesu SHIFT.

3

Klepnutím vybereme styl, který chceme použít. Nyní to bude Nadpis 1.

4

Napíšeme text a odstavec ukonèíme klávesou Enter.

3

4

Poznámka: Pokud nejdøíve napíšeme text a až potom mu pøiøadíme styl, nic se nedìje. Odstavec se ihned zmìní podle stylu (vzhledu). První dokument Zkuste nyní jen pomocí pøipravených stylù napsat a formátovat dokument na téma Tiskárny. Mìl by vypadat asi takto:

Nadpis 1

Tiskárny

Nadpis 2 Nadpis 5

Základní rozdìlení

Seznam s odrážkami

Nejèastìji se používají tiskárny: l Inkoustové l Laserové l Jehlièkové

Nadpis 5

Inkoustové tiskárny

Normální

Tisknou pomocí nepatrných kapièek inkoustu. Jsou dnes levné, tisk je kvalitní, mají vìtšinou náplò èernou a trojbarevnou. Díky míchání barev trojbarevné náplnì umí vytisknout pìkné barevné obrázky.

Nadpis 5

Laserové tiskárny

Normální

Tisknou pomocí jemného prášku (toneru), který se udrží na laserem osvìtleném válci, z kterého je obtisknut na papír. Èernobílé jsou dnes také levné, tisk je jasný a ostrý, nejkvalitnìjší ze všech tiskáren.

Nadpis 5 Normální

Jehlièkové tiskárny Tisknou pomocí drobných jehlièek pøes pásku. Tisk je nekvalitní a pomalý. Umí však využít papír s kopiemi (prùklepem), takže se výbornì hodí na sestavy všeho druhu.

Hotovo, máme napsaný text. Soubor ihned uložíme na disk.

Sekce SIPVZ

40

MŠMT Praha, záøí 2002

Náhled

(nabídka Soubor – Náhled) Náhled je ukázka celé strany dokumentu tak, jak se vytiskne. Je velmi užiteèný pro získání pøehledu o dokumentu. Èasto se nám také podaøí mnoho estetických chyb odhalit døíve, než tiskem zkazíme papír.

Na panelu nástrojù mùžeme mìnit pohled na dokument, zadat jeho tisk a také náhled zavøít.

Tisk

(Soubor – Tisk), Ctrl+P Pokud klepneme na ikonu na panelu nástrojù, Word se na nic neptá a dokument okamžitì vytiskne (celý, na pøedvolené tiskárnì a v pøedvolené kvalitì).

l

l Pokud vybereme tisk v nabídce Soubor (nebo klávesovou zkratkou Ctrl + P), objeví se dialogové okno, kde mùžeme parametry tisku nastavit:

Výbìr tiskárny, na které budeme tisknout Kvalita tisku. Vìtšinou jsou tato nastavení pod tlaèítkem Vlastnosti. Rozsah tisku, tj. které stránky se budou tisknout. Poèet kopií a zpùsob jejich tøídìní. Zda se budou tisknout všechny stránky èi jen sudé nebo liché.

Klepnutím na OK zahájíme tisk dokumentu.

Kvalita tisku – tlaèítko Vlastnosti Okno, které se objeví po klepnutí na tlaèítko Vlastnosti, závisí na konkrétní tiskárnì, kterou máme k poèítaèi pøipojenou. Vìtšinou mùžeme nastavit kvalitu tisku ve tøech úrovních: Ekonomický, rychlý režim (EconoFast, Draft apod.). Tisk bude rychlý, spotøebuje nejménì toneru (náplnì) nebo inkoustu. Text bude nejspíš dobøe èitelný, nižší kvalita tisku se nejvíce projeví u obrázkù. Toto nastavení použijeme u textù bez obrázkù a tehdy, pokud tiskneme ještì ne zcela dokonèený dokument (tøeba pro kontrolu obsahu nebo vzhledu). l

Normální režim. Tisk bude (i výraznì) pomalejší než u ekonomického režimu, ale také mnohem kvalitnìjší (sytìjší, zøetelnìjší). Spotøebuje také více náplnì. Toto nastavení je vhodné pro vìtšinu tiskù.

l

Nejlepší, prezentaèní režim. Tisk bude trvat nejdéle, bude samozøejmì nejlepší a nejvíce zøetelný. U moderních tiskáren vyjdou velmi dobøe i obrázky. Použijeme ho tehdy, když nám na vzhledu dokumentu hodnì záleží. Doporuèuji pøed tímto tiskem zkontrolovat koneèný vzhled dokumentu tiskem v ekonomickém režimu. Inkoustové tiskárny pak ještì umožòují nastavit fotorealistickou kvalitu tisku pøi využití speciálních papírù, laserové tiskárny naopak umožòují snížit sytost tisku pro tisk zkušebních dokumentù.

l

Sekce SIPVZ

41

MŠMT Praha, záøí 2002

Vzhled stránky papíru

(Soubor – Vzhled stránky…)

S náhledem a tiskem souvisí nastavení strany papíru, jejích parametrù. Základními parametry stránky jsou velikost (A4, A5, atd.), dále orientace (Na výšku, Na šíøku) a okraje. (Nikdy nepopisujeme stránku úplnì celou, prostor pro text si vymezíme nastavenými okraji.) Základní nastavení najdeme na záložce Formát papíru, kde volíme velikost a orientaci stránky.

Okraje nastavíme v záložce Okraje. Poznámka: Nejrychleji zadáme okraje pomocí klávesnice. Klepneme myší do okénka Nahoøe, smažeme jeho obsah a napíšeme novou hodnotu (jednotku psát nemusíme). Pak stiskneme klávesu Tabelátor (oznaèenou Tab, úplnì vlevo vedle Q). Kurzor pøeskoèí do políèka Dole a oznaèí nám jeho obsah. Okamžitì napíšeme nový okraj, stiskneme opìt tabelátor atd. dokud nevyplníme všechny okraje. Klávesou Enter (= OK) potvrdíme nové hodnoty. Tedy pokud bychom chtìli nastavit všude okraj 3 cm: Klepnout do Nahoøe, smazat obsah (Delete), napsat 3, pak Tab, 3, Tab, 3, Tab, 3, Enter.

Zobrazení dokumentu, lupa, skryté znaky Zobrazit – Rozvržení pøi tisku, normálnì… V nabídce Zobrazit jsou nahoøe volby, které mìní celkový pohled na dokument. Pro poøizování textu je možné nastavit zobrazení Normálnì, pro jeho úpravu a vùbec celkovou práci s dokumentem je obvykle používáno zobrazení Rozvržení pøi tisku. Osnova se používá pøi práci na delších dokumentech. Umožòuje získat rychlý pøehled o struktuøe dokumentu. Volba Rozvržení stránky WWW nám zobrazí dokument tak, jak bude vypadat, pokud ho uložíme jako WWW stránku pro umístìní na Internetu. Rozvržení dokumentu Skryté znaky Lupa

Lupa Úplnì dole v nabídce Zobrazit je volba Lupa. Po jejím vybrání se zobrazí okno, ve kterém si mùžeme zvolit takový pohled na dokument, který v tuto chvíli potøebujeme. Lupa je velmi èasto používaná funkce, proto má své okénko na standardním panelu nástrojù. Vìtšinou se nachází vpravo blízko menu Nápovìda. V okénku vidíme procento souèasného zobrazení (pøiblížení èi vzdálení). Po klepnutí na šipku vpravo od tohoto okénka se rozvinou volby zobrazení.

Skryté znaky (znaky formátování) Tlaèítko vlevo vedle lupy (Skryté znaky) zapne/vypne zobrazení skrytých (netisknutelných, formátovacích) znakù. Znak na tlaèítku [¶] je konec odstavce, tj. zde konèí odstavec. Malá teèka uprostøed mezi znaky je mezerník atd. Tyto znaky se samozøejmì netisknou (i když je jejich zobrazení zapnuto). Díky tìmto znakùm máme dokonalý pøehled o dokumentu, ihned vidíme, kde jsou zbyteèné odstavce a mezery.

Sekce SIPVZ

42

MŠMT Praha, záøí 2002

Kopírování a pøesun textu Schránka Z èásti o systému Windows víme, že existuje tzv. schránka, do které mùžeme oznaèený text (objekt, èást obrázku) Kopírovat nebo Vyjmout a jejíž obsah mùžeme na pozici kurzoru Vložit. Známe i klávesové zkratky pro práci se schránkou. Pro práci se schránkou mùžeme také využít ikony na panelu nástrojù Standardní.

Postup pøi kopírování (duplikátu) textu 1. Text oznaèíme. 2. Kopírujeme ho do schránky (Ctrl+C). (Navenek se nic nestane.) 3. Pøesuneme kurzor na místo, kam chceme duplikát textu umístit. 4. Obsah schránky vložíme na pozici kurzoru (Ctrl+V).

Pøesun textu Pøesun se od kopírování liší pouze v tom, že v bodu 2 pøedchozího návodu oznaèený text do schránky nekopírujeme, ale vyjmeme (Ctrl+X). Z pùvodního místa v tuto chvíli zmizí, je umístìn ve schránce.

Pøetažení textu myší Jakmile získáme zruènost v práci s myší, mùžeme ji použít i k pøesunu textu. Text oznaèíme, pak ho myší opìt uchopíme (držíme stále levé tlaèítko myši) a pøetáhneme na nové místo. Poznámka: Pokud pøi pøetahování textu stále držíme klávesu Ctrl, text se nakopíruje.

Hledání a nahrazení textu, pøechod na jiné místo Všechny tyto volby najdeme v nabídce Úpravy.

Hledání textu (Úpravy – Najít…) Ctrl+F Po zadání hledaného slova Word projde dokument od místa, kde se nacházíme do konce. Nalezený výskyt slova oznaèí.

Nahrazení (zámìna) slov v textu (Úpravy – Nahradit…) Ctrl+H V tomto oknì zadáme pùvodní a nový text. Zpùsob nahrazování mùžeme upøesnit po klepnutí na tlaèítko Více.

Pøechod na jiné místo v dokumentu (Úpravy – Pøejít na) Ctrl+G Tuto volbu najdeme také jako záložku v oknì Najít a nahradit.

Sekce SIPVZ

43

MŠMT Praha, záøí 2002

Formátování (zmìna vzhledu ) písma Pokud nastavíme vlastnosti písma, platí toto nastavení pro text, který od tohoto místa budeme psát. Pokud chceme zmìnit vlastnosti již napsaného textu, musíme ho nejdøíve oznaèit..

Nastavení písma s použitím panelu nástrojù Formát V levé èásti panelu nástrojù Formát jsou pøipraveny nástroje na zmìnu vlastností písma. Již víme, že u písma nastavujeme jeho druh (sadu), øez (styl) a velikost. Mùžeme také zmìnit barvu písma.

Druh (sada) písma Velikost písma

Tuèné Kurzíva Podtržené

Barva písma

Tuèné – Ctrl+B Kurzíva – Ctrl+I

Nastavení písma – nabídka Formát – Písmo Po vybrání této nabídky se zobrazí okno se záložkami. Mùžeme nastavit:

1 2

Druh písma (font)

Velikost písma

4

Barva písma

7

3

Styl (øez) písma

3 5 6

2

1 4

5 7

6

Podtržení písmen Umístìní písma

Velikost písmen

Iniciála – velké poèáteèní písmeno Nabídka Formát – Iniciála

I

niciála je první písmeno odstavce velké pøes nìkolik øádkù. Mùžeme si ji navolit v nabídce Formát – Iniciála. Nastavení je tak pøehledné, že snad nepotøebuje komentáø. (Iniciála v textu je použita v tomto odstavci.) Používá se k navození slavnostního dojmu textu. Vynikne samozøejmì až u delšího odstavce, nikoliv u pár øádkù textu, jako zde.

Sekce SIPVZ

44

MŠMT Praha, záøí 2002

Formátování (zmìna vlastností ) odstavce Vždy se mìní ten odstavec, ve kterém je umístìn kurzor. Pro zmìny vlastností odstavce tedy není tøeba (na rozdíl od zmìn písma) text oznaèit, staèí do odstavce umístit kurzor.

Nastavení odstavce s použitím panelu nástrojù Formát

Výbìr jiného stylu Styl aktuálního odstavce

Zarovnání odstavce Zmenšit odsazení Èíslování Odrážky Zvìtšit odsazení

Ohranièení odstavce

Nastavení písma – nabídka Formát – Odstavec Po vybrání této nabídky se zobrazí okno se záložkami. Mùžeme minimálnì nastavit: K tomuto oknu se také dostaneme klepnutím pravým tlaèítkem myši do odstavce, který chceme zmìnit a výbìrem volby Odstavec.

1 2

Zarovnání odstavce.

3

Odsazení prvního øádku èi jeho pøedsazení.

4

Mezery pøed a za odstavcem.

5 6

Øádkování v odstavci.

Odsazení zleva nebo zprava.

1

6

2

3

4

5

Úroveò osnovy, která je odstavci pøiøazená. Vìtšina hodnot se zadává v cm, jen mezery pøed a za odstavcem v bodech (b).

Záložka Tok textu Volby uvedené v této záložce použijeme u delších dokumentù. Mùžeme tam zadat napø. svázání nadpisu s textem, který je za ním (nestane se pak, aby nadpis zùstal osamocen dole na stránce), zákaz dìlení odstavce (nestane se, aby orámovaný odstavec mìl kousek dole na stránce a zbytek na další stranì) atd.

Vlastnosti odstavce – pravítko nad textem Odsazení odstavce mùžeme pohodlnì nastavit myší pomocí vodorovného pravítka nad textem. Pokud by nebylo vidìt, zapneme jeho zobrazení v nabídce Zobrazit - Pravítko. Odsazení prvního øádku odstavce Pøedsazení prvního øádku odstavce

Levý okraj odstavce Horní okraj stránky

Pravý okraj odstavce

Levý okraj stránky

Pravý okraj stránky

Poznámka: Nastavení na pravítku je pohodlné, má však nevýhodu v tom, že nevidíme pøesné hodnoty odsazení.

Sekce SIPVZ

45

MŠMT Praha, záøí 2002

Ohranièení a stínování odstavce Vlastností odstavce je i pøípadný rámeèek okolo nìho nebo jeho stínování.

Nabídka Formát – Ohranièení a stínování

1

Zde pøípadné ohranièení opìt zrušíme.

2 3 4 5

Zpùsob ohranièení odstavce.

1

Styl (druh) èáry.

2

6

Èáry nemusí být okolo, ale tøeba jen nahoøe èi dole.

7

Pod tlaèítkem Možnosti se skrývá nastavení vzdálenosti orámování od textu.

3 6 4

Barva èáry. Tlouška èáry (2,5 b = cca 1 mm).

5

7

Použití panelu nástrojù Formát Pro rychlý výbìr ohranièení odstavce tenkou èarou máme pøipraveno tlaèítko na panelu nástrojù Formát. Pokud neklepneme pøímo na toto tlaèítko, ale na šipeèku vpravo od nìho, rozvine se nabídka rùzných druhù ohranièení odstavce.

Tabulátory

(Formát – Tabulátory)

Tabulátory jsou neviditelné linky (zarážky), které vytváøejí sí shora dolù pøes odstavec. Jelikož písma, se kterými pracujeme, jsou proporcionální, tedy tøeba I je úzké a M široké, nikdy nemùžeme urèit šíøku textu poètem úhozù a zarovnat nìco pod sebe mezerami! Tabulátory jsou ve Wordu již pøipravené po 1,25 cm. Maèkáme-li tedy klávesu TAB, skáèe kurzor doprava po 1,25 cm a do textu se pøidávají levé tabulátory (zarážky). Tuto vlastnost použijeme, pokud napø. chceme zarovnat pod sebe krátký seznam: Tabulátory nastavujeme: TAB Myší na pravítku nad textem. TAB TAB TAB TAB Èíselnì v menu Formát –Tabulátory. Tabulátor mùže být levý, pravý, støedový a èíselný (desetinný). Tabulátory mùžeme upravovat myší na pravítku nad textem. Pokud toto pravítko není zobrazeno, zapneme ho v menu Zobrazit – Pravítko.

Sekce SIPVZ

Klepnutím (Nx) vybereme druh tabulátoru. Klepnutím pak vybraný druh tabulátoru umístíme do odstavce. Tabulátor mùžeme vymazat tak, že ho „vytáhneme“ z pravítka.

46

MŠMT Praha, záøí 2002

Záhlaví a zápatí

( Zobrazit – Záhlaví a zápatí)

Záhlaví je text nad „hlavou“ (horním okrajem) textu, který se zadává jen jednou pro celý dokument a opakuje se na každé stránce. Zápatí je totéž dole, pod textem. Záhlaví a zápatí obsahují èasto pole, která se mìní podle okamžitého stavu (viz. dále). Nejlépe si využití záhlaví a zápatí ukážeme na pøíkladu:

2

1

Vybereme práci se záhlavím a zápatím: menu Zobrazit – Záhlaví a zápatí.

2

Vybereme písmo o bod menší, než je v základním textu a napíšeme text, který je v záhlaví vlevo.

3

Klávesa tabulátor (TAB) nás na dvì stisknutí pøesune k pravému okraji stránky.

4

Napíšeme text, který má být v záhlaví vpravo.

5

Pøejdeme do zápatí pomocí tlaèítka na panelu nástrojù Záhlaví a zápatí.

6

Dáme zarovnat zápatí na støed (nebo stiskneme tabulátor).

7 8

Napíšeme text Strana mezeru.

9

Hotovo, uzavøeme práci se záhlavím a zápatím klepnutím na tlaèítko Zavøít.

4 3

3

8

5

9

. Udìláme za ním 7 Strana 1

Vložíme na pozici kurzoru pole Èíslo stránky. 6

Vkládání polí (datum a èas, èíslo stránky…) Pole je „rámeèek“, jehož obsah se mìní podle konkrétní situace. Polí je ve Wordu pøipraveno velké množství, napø. Èíslo stránky, Poèet stran, Datum, a èas, Datum tisku. Na místo, kam vložíme pole Èíslo stránky, textový editor automaticky doplní èíslo právì zobrazené nebo tištìné stránky. Pole Datum tisku vždy pøi tisku doplní na své místo právì aktuální datum atd.

Datum a èas, Èísla stránek Tato dvì pole jsou pøipravena ke vložení pøímo v nabídce Vložit. Pole èíslo stránky (a nejen to) najdeme také na panelu nástrojù Záhlaví a zápatí (viz nahoøe na této stranì).

Vkládání symbolù

(Vložit – Symbol)

Mùžeme do textu vložit libovolný znak z libovolného písma, tj. i takový, který na klávesnici není. V záložce Speciální znaky pak jsou pøipraveny èasto využívané a jinak nedostupné symboly. Výbìr písma

Sekce SIPVZ

47

MŠMT Praha, záøí 2002

Vložení obrázku do textu Vložení obrázku ze schránky (Úpravy – Vložit) Ctrl+V Schránku již známe. Mùžeme do ní nakopírovat obrázek (nebo jeho oznaèenou èást), který máme otevøený v libovolném grafickém programu, a do Wordu pak její obsah vložit (menu Úpravy – Vložit). Víme také, že obrázek umístìný na WWW stránce nakopírujeme do Schránky tak, že na nìj klepneme pravým tlaèítkem myši a vybereme Kopírovat.

Vložení obrázku ze souboru na disku Nabídka Vložit – Obrázek – Ze souboru na disku… Obrázek je soubor v poèítaèi. Vytvoøíme ho v grafickém programu, nasnímáme ho skenerem, stáhneme z Internetu. Vždy si ho musíme uložit pod vhodným jménem do zvolené složky. Po vybrání výše uvedeného menu se objeví okno, ve kterém musíme najít soubor s obrázkem na nìkterém z diskù v našem poèítaèi.

Kliparty Kliparty jsou kreslené obrázky, dodávané s nìkterými programy na oživení našich dokumentù. Word 2000 není výjimkou – máme pøipraveny stovky kreslených obrázkù. Tyto obrázky jsou èlenìny do tzv. kategorií (lidé, zdraví, zvíøata atd.) pro vìtší pøehlednost. Jejich kvalita a použitelnost ale nebývá velká. Najdeme je v nabídce Vložit – Obrázek – Klipárt.

Vlastnosti obrázku Volby pro nastavení parametrù obrázku najdeme na panelu nástrojù Obrázek. Ten se vìtšinou zobrazí okamžitì po klepnutí na obrázek v textu. Pokud ne, klepneme na obrázek pravým tlaèítkem myši a vybereme Zobrazit panel nástrojù obrázek. Zmìna polohy a velikosti obrázku Myší uchopíme obrázek za prostøedek (hlavnì ne za roh nebo kraj) a pøemístíme ho. (Protože ještì není nastaveno obtékání, mùže text reagovat „hroznì“.) Velikost obrázku mìníme taháním za uchopovací body (ètvereèky) v jeho rozích. Obrázek v textu není možné zvìtšovat (vytiskne se zrnitý), pouze zmenšovat. Pro umístìní obrázku volnì do textu, který bude všude okolo nìho, je tøeba na panelu nástrojù Obrázek nastavit typ obtékání Obdélník nebo Tìsné.

WordArt (Vložit – Obrázek – WordArt…) WordArt je „umìlecký“ text, který mùžeme opatrnì použít pro ozdobení našich dokumentù. Opravdu opatrnì, protože se pomocí nìho dá velmi lehce vyrobit velmi nevkusný nápis.

Sekce SIPVZ

48

MŠMT Praha, záøí 2002

Užiteèné funkce textového editoru (MS Word) Poznámka: Tyto funkce jsou užiteèné, pokud jim rozumíme a pokud si umíme nastavit jejich chování. Jinak tøeba automatická oprava prvního písmene po teèce na velké mùže leckoho dùkladnì pozlobit.

Kontrola pravopisu Nástroje – Pravopis (klávesa F7) Word zaène procházet celý dokument od zaèátku a ukazuje nám slova, která považuje za chybu. Projdeme tak celý dokument a získáme jistotu, že jsme žádnou chybu nepøehlédli. Správná slova pøeskakujeme nebo pøidáváme do slovníku, chybná opravujeme. Pro bìžnou práci je lepší nastavit prùbìžnou kontrolu pravopisu: Nástroje – Možnosti, záložka Pravopis, zaškrtnout políèko Automatická kontrola pravopisu MS Word má v sobì zabudován slovník jazyka a umí s ním porovnat slova, která jsme napsali do textu. (Upozorní na slova, která nezná, tj. pøeklepy, které nedávají význam.) Není schopen kontrolovat vazby mezi slovy, tj. opravdu pravopis. (Napø. dívky šli mu nevadí, protože šli je normální slovo.) Napø. duvky najde jako chybu, protože takové slovo neexistuje. Pokud na èervenì podtržené slovo klepneme pravým tlaèítkem myši, objeví se menu, ve kterém mùžeme vybrat správný tvar slova, nechat slovo Pøeskakovat nebo (pokud je to správné slovo, které Word jen nezná) ho mùžeme nechat Pøidat do slovníku. Od tohoto okamžiku ho Word bude znát a nebude ho zobrazovat jako chybu.

Automatické opravy Nástroje – Automatické opravy (a 4 záložky zobrazeného okna) Word sám opravuje slova, která jsou oèividnì chybou (tj. nemohou mít správný význam nebo jsou typograficky chybná – tøeba znak pro palce ["] zamìòuje za èeské uvozovky [„“] apod.). Pøesnìji, má v sobì seznam bìžných chyb a správných slov. Automatické opravy jsou šikovná, ale nìkdy i mírnì nebezpeèná funkce, protože editor opravuje slova bez našeho vìdomí. Ve výše uvedeném oknì se záložkami mùžeme nastavit chování této funkce tak, aby nám dobøe sloužila.

Automatické dìlení slov Nástroje – Jazyk – Dìlení slov… Editor automaticky dìlí slova na konci øádku podle našeho nastavení. Pamatujme si, že nikdy slova nedìlíme ruènì! Pokud bychom pak do odstavce nìco napsali, vyjde nám dìlítko doprostøed øádku, což nebude dobøe vypadat. Pøi automatickém dìlení dìlítko zmizí, jakmile slovo nebude na konci øádku.

Automatické ukládání dokumentu Nástroje – Možnosti – karta Uložit Zde mùžeme zadat, jestli má automatické ukládání probíhat a urèit èas, po kterém Word automaticky uloží právì otevøený dokument na disk.

Vlastnosti dokumentu Základní informace o našem dokumentu (datum a èas vytvoøení, autor, poèet písmen, slov, øádkù a odstavcù atd.) najdeme v nabídce Soubor – Vlastnosti.

Sekce SIPVZ

49

MŠMT Praha, záøí 2002

Základní typografická a estetická pravidla Typografie je nauka o úpravì tiskovin stará nìkolik století. Dodržování dále uvedených pravidel je nutnou podmínkou pro profesionální vzhled našich dokumentù. Používání a kombinování písem Pro základní texty (dlouhé odstavce) by se mìlo používat písmo patkové (antikva – tøeba Times New Roman), protože je považováno za èitelnìjší než bezpatkové (grotesk – tøeba Arial). Nadpisy pak mohou být písmem bezpatkovým (napø. Arial). Tedy mùžeme dát k sobì písma, která se od sebe hodnì liší. Vyznaèování v textu l Pojmy vyznaèujeme zásadnì kurzívou, vyznaèování tuèným písmem je považováno za neestetické, pøíliš výrazné a „lezoucí“ z textu. (I když je èasto používáno.) Má své místo jen v uèebnicích, kde je tøeba urèité pojmy výraznì odlišit. Tuènì (a jiným písmem) se píší pouze názvy voleb v menu (Soubor – Nový). l

Podtržení a p r o s t r k á n í by se nemìlo pro vyznaèování vùbec používat!

l

Nikdy nevyznaèujeme jiným druhem písma! (Jako tøeba zde.)

Vázání odstavcù Nìkteré odstavce (napø. nadpisy) musí být svázány s následujícím (dalším) odstavcem. Nemùže se pak stát, aby nadpis zùstal úplnì dole na stránce a odstavec za ním byl nahoøe na další stranì. Vázání odstavcù a hlídání osamocených øádkù zadáme jako vlastnost pøíslušného stylu odstavce. (Nabídka Formát – Odstavec – záložka Tok textu.) Pøedložky a spojky na koncích øádek, tvrdá mezera Na konci øádku by nemìla zùstat jednopísmenná pøedložka (v, s, k, z, u, o) nejlépe ani spojka i, (malé a se toleruje). Protože textový editor si øádky ukonèuje sám, musíme mu zakázat oddìlení takové pøedložky od dalšího slova smazáním „obyèejné“ mezery a vložením tvrdé (nezlomitelné) mezery. Smažeme „obyèejnou“ mezeru a vložíme mezeru „tvrdou“. Ta se ve Wordu vkládá kombinací kláves Shift+Ctrl+mezerník, vždy pak svým kódem Alt + 0160. Dìlení slov Dìlení slov necháváme vždy na editoru, nikdy nevkládáme dìlítka ruènì. Dìlením nesmí vzniknout slovo nežádoucího významu (kni-hovna).

Umístìní titulkù a obrázkù na stránce, èlenìní dokumentu Zásada 1: Pokud zarovnáváme nìkolik øádkù pod sebou na støed, musí být spodní øádek nejkratší.

l

První øádek nadpisu Druhý øádek

Zásada 2: Pokud strana obsahuje jeden dominantní prvek (název dokumentu atd.), mìl by být umístìn v optickém støedu, který je kousek nad støedem geometrickým.

l

l

Zásada 3: Nejdùležitìjší nadpisy nebo obrázky by mìly být v textu umístìny na tzv. zlatém øezu.

Zásada 4: Pokud je v textu více obrázkù, mìly by jejich okraje být v lince. Pokud je na obrázku pohybující se pøedmìt nebo nìkam hledící èlovìk, mìl by pohyb (pohled) vždy smìøovat dovnitø knihy. l

Zásada 5: Popisky obrázkù se dávají do textových polí pod obrázky, píší se menším písmem než je základní text (nìkdy i kurzívou) a nepíše se za nimi teèka. Popisky k zajímavým obrázkùm si pøeète skoro každý – mìlo by v nich být uvedeno nejen, co je na obrázku, ale i struènì øeèené dùležité sdìlení tiskoviny.

l

Zásada 6: Dlouhé „šedé“ texty v dnešní uspìchané dobì lidé èasto vùbec neètou. Text by mìl být výraznì èlenìn nadpisy, mìl by mít jasnou strukturu.

l

Tento vùz u nás mùžete levnì zakoupit

Zásada 3 Sekce SIPVZ

Zásada 4

Optický støed

Zásada 5 50

MŠMT Praha, záøí 2002

Znaky, ve kterých se èasto chybuje Zde jsou uvedeny správné zpùsoby psaní znakù a spojení znakù, ve kterých se èasto chybuje. Znak vždy napíšeme tak, že držíme levý Alt a vpravo na numerické klávesnici naklepeme kód (vèetnì nul na zaèátku). Mùžeme také použít nabídku Vložit – Symbol, záložku Speciální znaky. l

Uvozovky dole (kód Alt+0132) mají tvar malinkých devítek: „

l

Uvozovky nahoøe (kód Alt+0147) mají tvar malinkých šestek: “

l Znak " (který je na klávesnici nad ù) slouží k oznaèení palcù (disketa 3,5"), nejsou to uvozovky! Word má funkci automatické opravy (Nástroje – Automatické opravy, záložka Pøi psaní), která, pokud je zapnuta, automaticky zapisuje správné èeské uvozovky. l

Pomlèka (–) má kód Alt+0150. Není na klávesnici, tam je spojovník (-). (Spojovník je o hodnì kratší.)

Pomlèka se píše: l

Ve významu „až do“ bez mezer (6–18 hod).

l

Jako znak mínus také bez mezer (–23 °C).

l

V aritmetických výrazech s mezerami (5 – 1 = 4).

l

V oznaèení mìny se píše bez mezer (Kè 1540,–).

l

Závorky a uvozovky se neoddìlují mezerou od textu uvnitø (tj. píší se takto).

l

(Správné [vkládání] závorek.) Hranaté závorky: [

Alt+0091,

]

Alt+0093.

Procento (%) se od èísla oddìluje nezlomitelnou mezerou, ale ve významu …procentní (10% pivo) se píše bez mezery. Tj. 10 % = deset procent, 10% = desetiprocentní. l

Jednotky a oznaèení mìny se od èísla oddìlují nezlomitelnou mezerou (15 kW, 25 Kè). Musí být vždy na jednom øádku. l

Znaèka penìžní mìny. Je-li èíslo desetinné, píše se znaèka pøed èíslo (Kè 6,80), je-li èíslo celé, píše se mìna za èíslo (13 Kè). Pokud zapisujeme celou èástku desetinnì, zapíše se s desetinnou èárkou a pomlèkou (Kè 13,–). Zápis 13,– Kè je také možný.

l

l Èíslice se zapisují s desetinnou èárkou (teèka je v angliètinì) (3,14). Tisíce a miliony se oddìlují (nezlomitelnou) mezerou (10 650 834 lidí). l

V seznamu mají být desetinné èárky pod sebou.

l

Datum (a èas) se píše s mezerami (10. 10. 2002). Rok se má psát jen ètyømístnì (2004).

l Telefonní èísla se píší ve skupinách po dvou až tøech èíslicích, pøedvolba se oddìluje závorkami: (0748) 577 898.

Teèka se nepíše za nadpisy. Pokud vìta konèí zkratkou (která má u sebe teèku), další teèka se již nepíše. (Pokud je v závorce celá vìta, píše se teèka do závorky.) Pokud je v závorce jen èást vìty, píše se teèka za závorku (tøeba tady). l

Dvojteèka, støedník, otazník, vykøièník se píší hned za slovo. Dvojteèka ve významu dìlení se píše s mezerami (6 : 3 = 2), ve významu sportovního výsledku bez mezer (1:0). l

Sekce SIPVZ

51

MŠMT Praha, záøí 2002