doc. MUDr. Jindřich Fiala, CSc. Ústav preventivního lékařství LF MU

Epidemiologie obezity

doc. MUDr. Jindřich Fiala, CSc. Ústav preventivního lékařství LF MU 1

Osnova, obsah zdroje Životní styl a obezita – longitudinální epidemiologická studie prevalence obezity v ČR- zpráva - 2006. Kunešová et al., Česká obezitologická společnost



WHO – Global Health Observatory (GHO) a další zdroje zprávy





EASO – European Association for the Study of Obesity



IASO – International Association for the Study of Obesity

2

http://www.obesitas.cz/ http ://www.obesitas.cz/

3

Prevalence obezity v ČR Zpráva o projektu ŽIVOTNÍ STYL A OBEZITA – longitudinální epidemiologická studie prevalence obezity v ČR Příjemce dotace Česká lékařská společnost ČSL JEP, Česká obezitologická společnost Praha, leden 2006

Východiska projektu Zadání projektu Zadavatelem výzkumu je Česká obezitologická společnost. Projekt byl uskutečněn pod záštitou Ministerstva zdravotnictví za finančního přispění Potravinářské komory České republiky.

Primární cíl projektu  Porozumět vztahům mezi následujícími tématickými

Metoda projektu  Face-to-face dotazování spojené s měřením výšky, s váţením a měřením obvodu pasu

Vzorek respondentů (opora výběru)  Velikost vzorku byla 2096 respondentů  Terénní šetření proběhlo v listopadu 2005  Respondenti byli vybíráni z celé ČR v souladu se sociodemografickým sloţením obyvatelstva podle těchto kvót:

okruhy: obezita, jídelní zvyklosti, přidruţená onemocnění, pohybová aktivita, kvalita ţivota.

   

Analýza Baeckeho dotazníku habituální pohybové aktivity.



Pohlaví



Věk

Analýza dotazníku kvality ţivota SF-36.



Vzdělání

Časové srovnání prevalence obezity a jídelních zvyklostí české populace s předchozími dvěma vlnami výzkumu.



Region



Velikost místa bydliště



Analýza změn prevalence obezity, jídelních zvyklostí, přidruţených onemocnění a aktivit na shodném vzorku respondentů z panelu vytvořeném ve vlnách 20002001.

Poznámky ke zpracování:  Při porovnávání jednotlivých skupin respondentů

Pro moţnost sledování změn na stejném vzorku respondentů v čase byli osloveni mimo jiné respondenti, kteří se zúčastnili stejného výzkumu v letech 2000 a 2001. Do zpracování bylo zařazeno 330 respondentů.

Kontrola datového souboru  Data byla pořízena dvakrát různými pracovníky pro

byly pro testování statistické významnosti vyloučení chyb přepisu. rozdílů použity Pearsonův chi-kvadrát test či  Otevřené otázky byly před samotným pořízením dat nepárový t-test. Statisticky významné pozitivní zakódovány zkušenými analytiky. odchylky (p<0.05) jsou v grafech vyznačeny STEM/MARK,červeným a.s. Ţivotní styl a obezita v ČR, leden strana 5 kroužkem. 2006

Parametry projektu Strukturavzorku

Bydliště

Věk

Pohlaví

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=2096

Muţ Ţena 18-29let 22 30-44let 27 45-59let 29 60avícelet 22 Praha 10 Středočeský 10 kraj Jihočeskýkraj 7 Plzeňskýkraj 4 Karlovarskýkraj 3 Ústeckýkraj 6 Libereckýkraj 5 Královéhradecký 5 kraj Pardubickýkraj 6 Kraj Vysočina 6 Jihomoravský 13 kraj Olomouckýkraj 7 Moravskoslezský 12 kraj Zlínskýkraj 5 0%

20%

ZDROJ:STEM/MARK, Ţivotní styl aobezita12/2005 STEM/MARK, a.s.

40%



Dotazovaný vzorek je reprezentativním obrazem české populace starší 18 let.



Dotazník zahrnoval 4 základní moduly:

47 53

60%

80%

100%



Jídelní zvyklosti



Prevalence obezity a přidruţených onemocnění



Habituální pohybová aktivita



Kvalita ţivota



První dva okruhy otázek tvoří propojení dotazníku s podrobným výzkumem, který proběhl v letech 2000 a 2001. Druhé dva okruhy byly do dotazníku zařazeny poté, co byly v loňském roce pilotovány za účelem ověření implementace zahraničních dotazníků a jejich vyhodnocování do českého prostředí.



Vzorek 2096 respondentů je bez výhrady dostačující pro časově-srovnávací analýzy a téţ pro vyhodnocení dotazníků habituální pohybové aktivity a kvality ţivota.



Výběrová chyba vzorku činí maximálně 2,1% bodu, coţ je maximální moţná odchylka naměřených procentuálních hodnot od skutečného stavu v celé populaci ČR.



Soubor, se kterým jsou data v této studii srovnávána, vznikl spojením dvou vln šetření, které proběhly koncem roku 2000 a 2001. Mezi těmito dvěma průzkumy nebyly zjištěny ţádné významné odchylky, proto pro další analýzu byla data spojena do souboru s 3053 respondenty, který umoţňuje detailní statistické vyhodnocení odpovědí specifických podskupin populace.

 

Výběrová chyba tohoto souboru činí 1,8% bodu.

Ţivotní styl a obezita v ČR, 2006

Pro moţnost detailního srovnání byli ze vzorku minulých dvou vln osloveni tíţ respondenti. Do leden strana 6 analýzy byla po kontrolách zařazeno 330 respondentů,

BMI – Index tělesné hmotnosti Definice BMI



BMI – index tělesné hmotnosti, je jedním z nejpouţívanějších ukazatelů obezity.



Lze jej vypočítat jako podíl hmotnosti osoby v kg a její výšky v metrech, umocněné na druhou (kg/m2).

Hodnoty BMI – jejich interpretace

 

BMI niţší neţ 18,5 = podváha.



BMI v rozmezí 25,0 – 29,9 = nadváha, tzv. preobezita.



BMI vyšší neţ 30,0 = obezita, dělí se na 3 stupně:

BMI v rozmezí 18,5 – 24,9 = tělesná hmotnost v normě.



Obezita I. stupně – BMI = 30,0 – 34,9



Obezita II. stupně – BMI = 35,0 – 39,9



Obezita III. stupně – BMI větší neţ 40

ObezitadleindexuBMI

ZÁKLAD: Všichni respondenti, roky2000a2001n=3053, rok2005n=2096 100%

BMI a česká populace



Přibliţně 52 % dospělé populace České republiky se dle hodnot BMI pohybuje nad hranicí normální hmotnosti, 35 % populace je přitom v pásmu nadměrné hmotnosti a zhruba 17 % v pásmu obezity. V šetření z roku 2000-1 byl podíl respondentů s nadměrnou hmotností 49 %, coţ znamená, ţe během několika let došlo k nárůstu o 3% b.

STEM/MARK, a.s.

KategorieBMI Podváha Normální váha Nadváha Obezita

2000a2001

90%

% 1,7 46,3 34,9 17,1

2005

80% 70% 60%

49 46

50%

35 35

40% 30% 20% 10% 0%

11 13

3 2 Podváha

Normální

ZDROJ:STEM/MARK, Ţivotní styl aobezita12/2005

Ţivotní styl a obezita v ČR, leden 2006

Nadváha

2 3

1 1

ObezitaI. ObezitaII. ObezitaIII. stupně stupně stupně strana 7

BMI – muži versus ženy 

V pásmu normální váhy se pohybuje relativně více ţen neţ muţů: normální váhu má více neţ polovina ţen (51 %), ale pouze 2/5 muţů (41 %).

ObezitadleindexuBMI-muži

ZÁKLAD: Všichni respondenti, roky2000a2001n=1429,rok2005n=978



V pásmu nadváhy je výrazně vyšší zastoupení muţů (42 %), mezi ţenami se nadváha vyskytuje u 29 %.

Podváha 1 1



Obezitu I. stupně má 14 % muţů a 11 % ţen. Obezita vyšších stupňů se u obou pohlaví vyskytuje téměř shodně.

Normální

42 41

Nadváha

43 42



Ve srovnání s předchozími vlnami počet obézních muţů i ţen roste a naopak klesá počet lidí s normální váhou a podváhou.



Průměrná hodnota BMI je 26,03 a obdobně jako v předchozích vlnách leţí v pásmu nadváhy (v roce 20001 byla průměrná hodnota BMI 25,40).



U muţů vzrostla průměrná hodnota BMI z 26,04 na 26,47; u ţen došlo k posunu z pásma normální váhy (24,83) do pásma nadváhy (25,65).

11 14

ObezitaI. stupně ObezitaII. stupně 2 3 ObezitaIII. stupně 0 1

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%


HodnotaBMI2005podlepohlaví

ObezitadleindexuBMI-ženy

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=978(muţi), n=1116(ţeny) POZNÁMKA: Srovnání podlepohlaví

ZÁKLAD: Všichni respondenti, roky2000a2001n=1624,rok2005n=1116

100%

Muţi

90%

Podváha 35

Ţeny

80%

41

40%

42

20%

0%

ObezitaI. stupně

29

30%

14 11 1 3 Podváha

Normální


STEM/MARK, a.s.

27 29

Nadváha

51

50%

10%

54 51

Normální

70% 60%

Nadváha

2000a2001 2005

2000a2001 2005

11 11

ObezitaII. stupně 34

3 4

1 2

ObezitaI. ObezitaII. ObezitaIII. stupně stupně stupně

ObezitaIII. stupně 12 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%



strana 8

Obvod pasu - alternativní ukazatel nadváhy Obvodpasumužů

Definice

ZÁKLAD: Všichni respondenti, roky2000a2001n=1429, rok2005n=978



Alternativním ukazatelem nadváhy je hodnocení podle obvodu pasu.



Obvod pasu, který stanovuje rozloţení tuku v těle, se měří v poloviční vzdáleností mezi dolním okrajem ţeberního oblouku a horním okrajem pánevní kosti.

Normální délka Mírnériziko Silněrizikováskupina rok2005

52

23

25

Hodnocení podle obvodu pasu



Obvod pasu se jinak hodnotí pro muţe a jinak se hodnotí pro ţeny.



Kategorizaci dle míry rizika rizika poskytuje následující tabulka:

Muţi Ţeny

Normální obvod p

o

d

9

4

c

m

p

o

d

8

0

c

m

r

9

Mírně

i z

i k

o

b

4

-

8

0

o

v

1

-

o

v

ý

r

d

1

c

m

8

7

c

m

19

19

Silně

i z

o

0

62

roky2000a2001

i k

b

1

o

v

v

o

ý

% 0% ZDROJ:STEM/MARK, Ţivotní0 sty l aobe1 zita 12/2002 50%

d

0

2

+

c

m

8

8

+

c

m

30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Obvodpasužen


Normální délka Mírnériziko Silněrizikováskupina

Obvod pasu české populace



Normální hodnoty obvodu pasu má polovina muţů (52 %), u ţen byly normální hodnoty obvodu pasu zjištěny u 42 % respondentek.



Silně rizikové hodnoty obvodu pasu má 25 % muţů a 37 % ţen.



Zjištěné hodnoty obvodu pasu obdobně jako BMI ukazují posun respondentů do rizikovějších skupin v čase.

rok2005

42

roky2000a2001

0%

51

21

37

21

29

10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%


STEM/MARK, a.s.


strana 9

Obvod pasu – skupiny, průměr

Obvodpasu ZÁKLAD: Všichni respondenti, roky2000a2001n=3053, rok2005n=2096

Normální délka





Z hlediska celkové populace dochází k přesunu respondentů z nerizikové skupiny do mírně rizikové skupiny (+2% b.) a rovněţ vzrostl počet lidí spadajících do silně rizikové skupiny (+8% b.). Průměrný obvod pasu české populace je 88,3 cm. Oproti předchozím vlnám se tato hodnota zvětšila o 2,5 cm. 



Průměrný obvod pasu u muţů vzrostl o necelé 2 centimetry na hodnotu 93,1 cm. Znamená to, ţe průměrný obvod pasu u muţské populace zůstal v oblasti normálního obvodu pasu.

rok2005

Mírnériziko

47

roky2000a2001

Silněrizikováskupina

22

56

32

20

24

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ZDROJ:STEM/MARK, Ţivotní styl aobezita12/2005

Průměrnýobvodpasuvcm

Průměrný obvod pasu u ţen je 84 cm, coţ představuje nárůst o necelé 3 cm. Průměr zůstává podobně jako v předchozích vlnách šetření v mírně rizikovém pásmu, ale posunuje se k jeho horní hranici.

ZÁKLAD: Všichni respondenti, roky2000a2001n=3053, rok2005n=2096 POZNÁMKA: Srovnání podlepohlaví 120 110 100 90

85,85 88,26

91,26 93,07

80

81,09 84,04

70 60 50 40 30

2000-1

2005

2000-1

2005

2000-1

2005

20 10 0

Obvodpasuvcm


STEM/MARK, a.s.


Obvodpasumuţů

Obvodpasuţen strana 10

Genetická a sociální predispozice k obezitě Nadváhavrodině-obarodičesnormální hmotností

ZÁKLAD: Respondenti, kteří mají obarodičesnormální hmotností, n=1923(2000-1), n=1430(2005) 100%

Normální váha

90%

Nadváha

Obezita

80% 70% 60%



Ukazuje se, ţe výskyt nadváhy u jednotlivce úzce souvisí s výskytem nadměrné hmotnosti v rodině.



Grafy zobrazují procento respondentů, kteří mají rodiče trpící nadměrnou hmotností v třídění podle BMI respondenta.



Podíl respondentů s nadváhou či obezitou v dospělé populaci je 52 %. Pokud ţádný z rodičů netrpí nadváhou, tento podíl se sniţuje na 46 %. Pokud nadváhou trpí jeden z rodičů, zastoupení nadměrné hmotnosti je 62 % a pokud oba rodiče, tak dokonce přes 70 %.



Znamená to, ţe pravděpodobnost výskytu nadváhy je zhruba 1,4x vyšší v rodinách s alespoň jedním rodičem s nadměrnou tělesnou hmotností.

59

54

50% 40%

34

32

30% 20%

13

9

10% 0%

Rok2005


Roky2000a2001

Nadváhavrodině-právějedenrodičsnadváhou

Nadváhavrodině-obarodičesnadváhou

ZÁKLAD: Respondenti mající právějednohorodičesnadváhou, n=816(2000-1), n=480(2005)

ZÁKLAD: Respondenti mající obarodičesnadváhou, n=274(2000-1), n=154(2005)

100%

100%

Normální váha

90%

Nadváha

Obezita

80%

80%

70%

70%

60%

60%

50% 40%

38

41

39

30%

23

20%

Obezita

40%

20

30%

29

33

38

31

38

31

20% 10%

Rok2005


STEM/MARK, a.s.

Nadváha

50%

39

10% 0%

Normální váha

90%

Roky2000a2001

0%

Rok2005



Roky2000a2001 strana 11

Hodnocení vlastní váhy "Myslíte, žemátenadměrnouhmotnost?"

Subjektivně-objektivní pohled

    

Při porovnání subjektivně vnímané váhy s objektivním ukazatelem (BMI) se ukazuje, ţe zhruba 3/4 populace vnímají svou váhu správně. 21 % populace podhodnocuje svoji váhu, tzn. ţe podle indexu BMI trpí nadváhou či obezitou, ačkoliv subjektivně vnímají svou váhu jako normální. 5 % populace nadhodnocují svou váhu, tzn. ţe podle indexu BMI spadají do niţší váhové kategorie neţ podle subjektivního hodnocení. Muţi svou váhu podhodnocují výrazně častěji neţ ţeny (29 % muţů x 13 % ţen). Nadhodnocení váhy muţi nebylo téměř zaznamenáno. Ţeny jsou v hodnocení své váhy značně realistické, 81 % z nich svou váhu zařadilo správně. 13 % ţen svou váhu podhodnotilo, 6 % naopak nadhodnotilo.

Hodnocení vlastní váhy

90% 80% 70%

65

50%

Ne

40%

Ano

30% 20%

36

35

roky2000a2001

rok2005

10% 0%


Hodnocení vlastní váhy Ţeny-roky2000a2001

10% 0%

18

21

8

5

Nadhodnocujesvojí váhu


STEM/MARK, a.s.

13

Podhodnocujesvojí váhu


Muţi -roky2000a2001

rok2005 28

29

20%

4


10

6

30%

10%

rok2005

20%

rok2005

20%

64

60%

30%

30%

0%

100%



roky2000a2001


10%

Podhodnocujesvojí váhu

0%

1

1




Podhodnocujesvojí váhu strana 12

Fyzická zátěž populace, pokusy o zhubnutí Fyzická zátěž populace

Pokusy o zhubnutí



Lidé se v průměru věnují náročné fyzické aktivitě méně, neţ tomu bylo v předchozích letech.



Týdně věnuje populace náročné fyzické aktivitě v průměru necelé 4 hodiny, přičemţ oproti minulé vlně v letech 2000/2001 došlo k poklesu o 1 hodinu.



Střední počet hodin (tzv. medián), kdy se česká populace věnuje namáhavější fyzické aktivitě je 2,00 hodiny týdně. Tato hodnota více vypovídá o „typickém Čechovi“, neboť hodnota průměru je ovlivněna menším počtem respondentů, kteří jsou velice fyzicky aktivní.



Minimální doba doporučovaná odborníky pro prevenci civilizačních chorob je přitom 3,5 hodiny.

Průměrnýpočethodinzatýdenvěnovanýnáročnéfyzické aktivitě ZÁKLAD: Všichni respondenti, roky2000a2001n=3053, rok2005n=2096



Více neţ polovina populace (52 %) se někdy v ţivotě snaţila zhubnout a 36 % populace se o to pokoušelo dokonce opakovaně.



48 % populace se nikdy nepokoušelo zhubnout, nadváhou či obezitou podle BMI hodnot přitom trpí 52 % populace (tj. o 4% b. více).

"Snažil(a)jstesejižněkdyzhubnout?"


48

50%

10hod

43

roky2000a 2001 rok2005

40%

30%

4,97

5hod

23

3,92

20%

3,00 2,00 0hod

roky2000a2001

rok2005


STEM/MARK, a.s.

Median(2000a 2001)

17

16

21 17

15

10%

Median(2005)

0%

Ne, nikdy

Ano, asi jednou



Ano, asi 2-5krát Ano, víceneţ5krát strana 13

Frekvence spotřeby potravin a nápojů Průměrnáfrekvencespotřebypotravin

Průměrnáfrekvencespotřebynápojů

ZÁKLAD: Všichni respondenti, roky2000-1n=3053, rok2005n=2096 POZNÁMKA: 1=Nikdy, 2=1aţ3xměsíčně, 3=1aţ2xtýdně, 4=3xtýdněačastěji

,571 33,4 ,458 33,4 ,482 33,3 3 3,3 ,30 3 3 ,2 7 3,22 3 ,1 3,042 22 ,8 84 ,9 22 ,7,8 21 2,7 ,75 5 2 2,62 1,84 22,5 ,660 2 2,5 ,54 6 2 ,4 9 2,42 2 ,336 2,3 2 2,1 ,15 6 2 ,2 2,156 ,994 roky2000a 11,8 2001 1,8 ,98 2 1 rok2005 ,971 11,8

Ovoce Zeleninu Pečivosvětlé, včetněchleba Masolibové Brambory Pečivotmavé, včetněchleba Drůbeţ Těstoviny Rýţi Mlékoamléčnévýrobkyodtučněné Knedlíky Mlékoamléčnévýrobkyplnotučné Sladkosti např. plněnéoplatky Ryby Masoprorostlé Slanésušenkynebobrambůrky Nízkoenergetickésladkosti Dorty Zmrzlinu 1


ZÁKLAD: Všichni respondenti, roky2000-1n=3053, rok2005n=2096 POZNÁMKA: 1=Nikdy, 2=1aţ3xměsíčně, 3=1aţ2xtýdně, 4=3xtýdněačastěji

2

3

Voda, sodovka, neslazené minerálky

3,29 3,32

Slazené minerálky, mošty, limonády

2,73 2,55 2,44 2,40

Pivo

2,19 2,12

Dţusy

2,05 2,03

Víno Nápojetypulight Tvrdýalkohol 4

1,95 1,90 1,74 1,69

1í styl aobezita12/2005 2 ZDROJ:STEM/MARK, Ţivotn


roky2000a2001 rok2005

3

4 strana 14

Frekvence spotřeby potravin a nápojů – časové řady Průměrnáfrekvencespotřebypotravin

Průměrnáfrekvencespotřebynápojů

ZÁKLAD: Všichni respondenti, roky2000a2001n=3053, rok2005n=2096 rok2005

Ovoce roky2000a2001 Zeleninu Pečivosvětlé, včetněchleba Masolibové Brambory Pečivotmavé, včetněchleba Drůbeţ Těstoviny Rýţi Mlékoamléčnévýrobkyodtučněné Knedlíky Mlékoamléčnévýrobkyplnotučné Sladkosti např. plněnéoplatky Ryby Masoprorostlé Slanésušenkynebobrambůrky Nízkoenergetickésladkosti Dorty Zmrzlinu

Voda, sodovka, neslazené minerálky Slazené minerálky, mošty, limonády Pivo Dţusy rok2005

Víno

roky2000a2001

Nápojetypulight Tvrdýalkohol 1

Nikdy

2

3

1aţ3měsíčně 1aţ2týdně



4

1

Nikdy

3xtýdněačastěji

2

1aţ3měsíčně

3

1aţ2týdně

4

3xtýdněačastěji

ZDROJ:STEM/MARK, Ţivotní styl aobezita12/2005 Ţivotní styl a obezita v ČR, leden 2006

strana 15

Průměrný čas strávený činnostmi podle váhy (BMI) 



Lidé s nadváhou resp. obezitou věnují podstatně více času: 

Sledování TV (+30 minut denně resp. +59 minut denně)



Práce v domácnosti (+17 minut denně resp. +34 minut denně).

Časstrávenyčinnostmipodleváhy ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=2096(2005)

Spánek Zaměstnání

Lidé s nadváhou resp. obezitou věnují podstatně méně času: 

Sport a pohybové aktivity (-15 minut denně resp. –31 minut denně)



Zaměstnání (-34 minut denně resp. 78 minut denně)



Škola (-36 minut denně resp. –39 minut denně)



Samostatné studium (-14 minut denně resp. 16 minut denně).

Sledování TV Prácevdomácnosti Prácenebohrynapočítači Sport, pohybovéaktivity Škola Samostatnéstudium Cestadozaměstnání veřejnou dopravou Cestadozaměstnání pěšky Cestadozaměstnání autem

7 ,5 2 7 ,5 7,63 3 6,1 3 5 ,5 7 4,83

2,5 00 3,0 3,48 22 ,3 54 ,6 2,91 0,6 ,991 0 0,54 0,6 ,849 0 0,37 0,7 2 0 ,1 2 0,07 Normální váha 0,2 ,404 0 Nadváha 0,17 Obezita 0 ,2 4 0,1 ,12 7 0 0,1 ,25 3 0 0,13 0 ,1 7 0 ,1 7 0,13

0hod 2hod 4hod 6hod 8hod 10hod ZDROJ:STEM/MARK, Ţivotní styl aobezita12/2005 STEM/MARK, a.s.


strana 16

Působení stresu 



Oproti předchozím šetřením mají lidé pocit, ţe jsou stresu vystaveni méně. Procento lidí, kteří jsou vystaveni stresu denně, kleslo o 8% b. a naopak se zvýšil podíl respondentů, kteří jsou vystaveni stresu zcela výjimečně. Podíl populace alespoň jednou týdně vystavené stresu činí 50 %. Mezi tělesnou hmotností a mírou stresu, které jsou respondenti vystaveni, nebyla zjištěna ţádná závislost. Při třídění podle pohlaví bylo zjištěno, ţe muţi jsou stresu vystaveni zhruba stejně často jako ţeny. Podobnou situaci ukázala i analýza podle BMI.

Působení stresupodlepohlaví

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=978(muţi), n=1116(ţeny) POZNÁMKA: Srovnání podlepohlaví 100%

Muţ

90% 80% 70% 60% 50% 40% 30%

24

26

25

26

20%

22

21

29

27

10% 0%

Téměř denně

Zhrubajednou týdně


Přibliţnějednou měsíčně

Teměř vůbec

Působení stresupodleváhy

"Jakčastobývátevystaveni stresu?"

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=1002(normální váha), n=728(nadváha), n=357(obezita) POZNÁMKA: Srovnání podleváhy


Téměř denně Přibliţnějednouměsíčně

Ţena

Zhrubajednoutýdně Téměř vůbec

100%

Normální váha Nadváha Obezita

90% 80%

roky2000a2001

33

32

17

17

70% 60% 50% 40% 30%

rok2005

25

25

21

26 25 25

27 25 22

21 21 22

Téměř denně

Zhrubajednou týdně

Přibliţnějednou měsíčně

20%

28

31 26 29

10% 0% 0%

10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%


STEM/MARK, a.s.



Teměř vůbec strana 17

Přidružená onemocnění  

 

V rámci šetření bylo od respondentů zjišťováno, zda trpí (resp. jsou si vědomi, ţe trpí) některým z předem definovaných onemocnění.

Chorobypodleváhy

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=1002(normální váha), n=728(nadváha), n=357(obezita)

Zvýšení krevní tlak

2 Cukrovka 5

Lidé s nadváhou resp. obezitou trpí všemi uvedenými typy chorob více neţ lidé s normální váhou. Největší rozdíl je u těchto chorob (nadváha/obezita): 

Zvýšený krevní tlak (+22% b. /+41% b. )



Onemocnění kloubů a páteře (+17% b. /+29% b.)



Zvýšená hladina cholesterolu a tuků (+16% b. /+22% b.)

Onemocnění srdceacév Zvýšenáhladinacholesterolunebotuků

Choroby

14 19

Onemocnění srdceacév

12 12

Onemocnění ţlučníku

8 11

Cukrovka


STEM/MARK, a.s.

24

21 27 20

5 8

37

49

14 20%

40%

60%

80%

100%


DNA

6,20

Cukrovka

5,25 4,63

Zvýšenýkrevní tlak

4,14

Onemocnění srdceacév

5 5

20%

5

Zvýšenáhladinacholesterolunebotuků

DNA 2 2 0%

14

0%

2005 2000a2001

24 22

Zvýšenáhladinacholersterolunebotuků

Normální váha Nadváha Obezita

ZÁKLAD: Všichni respondenti, rok2005n=2096

31 34

Zvýšenýkrevní tlak

50

Kolikráttrpí lidésnadměrnouhmotností sledovanými chorobamičastěji nežlidésnormální hmotností

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=2096(2005), n=3053(2000a2001)

Onemocnění kloubůapáteře

5

Onemocnění kloubůapáteře Onemocnění ţlučníku

31

14

1 DNA 2 5

Při porovnání s předchozími vlnami uvedlo více respondentů zvýšený krevní tlak (+2% b.). Onemocněním ţlučníku a onemocněním klubů a páteře trpí statisticky významně více ţeny.

9

40%

60%

80%

3,26

Onemocnění ţlučníku

2,04

Onemocnění kloubůapáteře

2,03

100% ZDROJ:STEM/MARK, Ţivotní styl aobezita12/2005


1x

2x

3x

4x

5x

6x

7x

8x

9x 10x

strana 18

Hlavní zjištění • 52 % dospělé populace České republiky trpí nadváhou či obezitou, 21 % populace přitom svou váhu podhodnocuje. • Riziko výskytu nadváhy v dospělém věku stoupá s výskytem nadměrné hmotnosti v dětském věku a v rodině. Čím více rodinných příslušníků trpí nadměrnou hmotností, tím vyšší je riziko nadváhy. Prevalence nadváhy a obezity

Nadměrná hmotnost a rodina



Přibliţně 52 % dospělé populace České republiky se dle hodnot BMI pohybuje nad hranicí normální hmotnosti, přičemţ 35 % spadá do kategorie nadváhy a 17 % spadá do kategorie obezity.



Oproti minulým vlnám (2000-2001) vzrostl podíl populace s nadměrnou hmotností o 3% b.



K tak vysokému podílu populace s nadměrnou hmotností přispívají větší měrou muţi a starší lidé. V populaci je totiţ téměř 60 % muţů s nadměrnou hmotností, zatímco mezi ţenami jde o 46 %. Mezi lidmi ve věku 18 – 44 let je podíl populace s normální hmotností 67 %, mezi lidmi ve věku 45 let a více jde o 30 %.

 

35 % respondentů se domnívá, ţe trpí nadměrnou hmotností. Ve skutečnosti je v populaci téměř 1,5 násobek lidí s nadměrnou hmotností. 3/4 osob vnímají svou váhu správně. Pětina populace svou váhu podhodnocuje, tzn. ţe podle indexu BMI trpí nadváhou či obezitou, ačkoliv svou váhu vnímá jako normální. Tohoto omylu v subjektivním vnímání vlastní váhy se častěji dopouštějí muţi.

STEM/MARK, a.s.



Zhruba kaţdý osmý respondent uvedl, ţe v dětství trpěl nadváhou. Analýza ukázala, ţe výskyt nadměrné hmotnosti v dětském věku ovlivňuje výskyt nadměrné hmotnosti v dospělosti. 3/4 z těch, kteří uvedli, ţe byli v dětství obézní, trpí v současné době nadměrnou hmotností. Mezi lidmi, kteří v dětství obezitou netrpěli, je to necelých 50 %.



Rovněţ je patrné, ţe výskyt nadváhy u jednotlivce úzce souvisí s nadměrnou hmotností v rodině. Nadměrnou hmotností trpí 46 % osob s negativní anamnézou obezity u rodičů; 62 %, jeţ mají právě jednoho rodiče s nadměrnou hmotností a při výskytu nadměrné hmotnosti u obou rodičů jde o více neţ 70 %.

Spotřeba vybraných druhů potravin a nápojů



Při porovnání s předchozími vlnami se většina sledovaných potravin konzumuje s niţší frekvencí. Častěji neţ v předchozích vlnách konzumují respondenti libové maso, drůbeţ, těstoviny, knedlíky a plnotučné mléko a mléčné výrobky. Ostatní sledované skupiny jsou konzumovány méně často. Vůbec nejvíce poklesla frekvence spotřeby odtučněného mléka a mléčných výrobků.


strana 19

Hlavní zjištění • Frekvence konzumace sledovaných kategorií potravin a nápojů se celkově sníţila. • Čas, který populace věnuje fyzické aktivitě, se zkracuje, minimální doporučené době se věnuje pouze větší třetina populace. • Stresovým situacím jsou lidé oproti minulé vlně vystaveni významně méně.



Mezi nejčastěji konzumované potraviny patří: ovoce, zelenina, světlé pečivo, libové maso a brambory.



Mezi potraviny konzumované méně často patří: zmrzlina, dorty a nízkoenergetické sladkosti.



Oproti předchozím vlnám došlo k poklesu frekvence konzumace většiny sledovaných kategorií nápojů s výjimkou vody, sodovek a neslazených minerálek. Právě tato kategorie je respondenty konzumována s nejčastější frekvencí.



K statisticky významnému poklesu ve frekvenci konzumace nápojů došlo u kategorie slazených minerálek, moštů a limonád.

Fyzická aktivita



Čas, který populace věnuje fyzické aktivitě, se obecně zkracuje.



Ve všední den se populace věnuje zhruba 1,5 hodiny chůzi pomalejším tempem; 1 hodinu a 5 minut domácím a zahrádkářským pracím a 41 minut cvičení nebo pohybu.



O víkendu se populace věnuje chůzi pomalejším tempem 2 hodiny; domácím a zahrádkářským pracím 1 a tři čtvrtě hodiny a cvičení nebo pohybu necelou hodinu.

STEM/MARK, a.s.



Oproti minulým vlnám pokleslo nejvíce mnoţství času věnovanému chůzi pomalejším tempem, a to v průměru o 2,5 hodiny týdně.



Týdně věnuje populace náročné fyzické aktivitě v průměru necelé 4 hodiny, přičemţ oproti minulým vlnám došlo k poklesu o více neţ 1 hodinu. Minimální doba doporučovaná odborníky pro prevenci civilizačních chorob je 3,5 hodiny. Alespoň 3,5 hodiny týdně se náročné fyzické aktivitě věnuje pouze větší třetina populace.



Oproti minulým vlnám věnují respondenti většině ze sledovaných činností podstatně méně času. Výjimkou je spánek a sledování televize.



Lidé s nadměrnou hmotností tráví podstatně více času sledováním televize a práci v domácnosti, naopak podstatně méně času sportem a pohybovými aktivitami, zaměstnáním, školou a samostatným studiem.

Stres



Oproti předchozím vlnám mají lidé pocit, ţe jsou stresu vystaveni méně. Mezi tělesnou hmotností a mírou stresu, kterému jsou respondenti vystaveni, nebyla zjištěna ţádná významná závislost.


strana 20

Hlavní zjištění • Všemi sledovými druhy onemocnění trpí významně častěji lidé s nadměrnou hmotností. • Lidé s normální hmotností dosahují celkově vyšší průměrné kvality ţivota, a to jak z hlediska fyzického zdraví, tak i z hlediska zdraví psychického. • Z analýzy Baeckeho dotazníku vyplývá, ţe lidé s normální hmotností mají více fyzické aktivity ve volném čase a při sportu, lidé s nadměrnou hmotností mají vyšší fyzickou zátěţ v zaměstnání. Fyzická aktivita – Baeckeho dotazník

Přidružená onemocnění



V rámci šetření bylo od respondentů zjišťováno, zda trpí některými z předem definovaných onemocnění.



Lidé s nadměrnou hmotností trpí všemi sledovanými onemocněními významně častěji, přičemţ největší rozdíl je u hypertenze, onemocnění pohybového aparátu a dislipidémie. Např. hypertenzí trpí lidé s nadváhou 3,4krát častěji, lidé s obezitou dokonce 5,6krát častěji neţ lidé s normální váhou.



Při porovnání s předchozími vlnami uvedlo více respondentů zvýšený krevní tlak (+2% b.).



Onemocněním ţlučníku a onemocněním klubů a páteře trpí statisticky významně více ţeny.



Při vyhodnocování Baeckeho dotazníku bylo zjištěno, ţe lidé s normální hmotností mají více fyzické aktivity ve volném čase a při sportu.



U lidí s nadměrnou hmotností byla naopak zjištěna vyšší fyzická zátěţ v zaměstnání.



Nejvíce fyzické aktivity při výkonu práce mají lidé ve věku 18 – 59 let, po této věkové hranici začíná fyzická aktivita lidí v zaměstnání klesat.



U lidí s nadměrnou hmotností je vrchol fyzické aktivity ve věku 18 – 29 let a po dosaţení této věkové hranice začíná klesat.

Analýza změn na shodném vzorku respondentů Kvalita života – hodnocení pomocí dotazníku SF-36



Z hodnocení dotazníku SF-36 vyplývá, ţe lidé jsou na tom po fyzické stránce velmi podobně jako po stránce psychické.



Lidé s normální hmotností dosahují ve všech dimenzích kvality ţivota a v agregovaných výstupech dotazníku kvality ţivota významně lepších hodnot, přičemţ největší rozdíl byl zaznamenán u Celkového fyzického zdraví.





Od minulé vlny vzrostla průměrná hmotnost o 1,4 kg, obvod pasu se signifikantně zvýšil o 2 cm a index BMI signifikantně vzrostl o 0,5 bodu.



Od minulé vlny se významně nezměnila struktura a frekvence konzumovaných skupin potravin a nápojů.



Od minulé vlny se lidé obecně méně pohybují a to jak ve všední den, tak i o víkendu. Rovněţ významně méně času tráví náročnou fyzickou aktivitou.

Index kvality ţivota klesá stejně jako jeho 2 komponenty s věkem respondenta.

STEM/MARK, a.s.


strana 21

EASO European Association for the Study of Obesity

22

www.easo.org

23

EASO – obezita u dospělých (údaje IASO)

24

EASO – obezita u dospělých (údaje IASO)

25

EASO – obezita u dětí

26


27


28


29


30


31


32

IASO International Association for the Study of Obesity

33

IASO + International obesity Taskforce

34

International obesity Taskforce

35


36


37


38

http://www.iaso.org/publications/trackingobesity/ http ://www.iaso.org/publications/trackingobesity/

39


40

http://www.iaso.org/scope/ http ://www.iaso.org/scope/

41

WHO

42

43

WHO

44

45

46

47

48

49

http://gamapserver.who.int/gho/interactive_charts/ncd/risk_factors/overweight_obesity/atlas.html http ://gamapserver.who.int/gho/interactive_charts/ncd/risk_factors/overweight_obesity/atlas.html

50

51

WHO Global database on BMI

52

http://apps.who.int/bmi/index.jsp http:// apps.who.int/bmi/index.jsp

53

54

55

56

57

58

doc. MUDr. Jindřich Fiala, CSc. Ústav preventivního lékařství LF MU

Recommend Documents