neprodejné
26. DUBNA — 2. KVĚTNA 2015 MĚŠŤANSKÁ BESEDA
SOBOTA
Jana Plodková, herečka
VÁCLAV NEUŽIL:
DLOUHO JSEM Z FILMU NEMĚL HUSÍ KŮŽI
P
ůvodem plzeňský rodák, filmový a divadelní herec, člen veleúspěšného Dejvického divadla, potrhlý Štěpán ze seriálu Čtvrtá hvězda, nový idol žen a dívek. Hlavní hrdina znělky letošního festivalu Finále Plzeň, na němž byl uveden film Andělé všedního dne i seriál Život a doba soudce A. K., ve kterých hrál. Václav Neužil prostě musel na titulku!
Jak se Vám natáčel úvodní spot pro festival Finále Plzeň?
Měli jsme lístek, zas tak strašné to nebylo... (smích)
Dobře, poněvadž znám režiséra Honzu Látala. Na to jsem se po dlouhé době hodně těšil. On je dokumentarista, tak mě zajímalo, jak bude přistupovat k tomuto úkolu. Znělka si dělá srandu z filmového průmyslu, trochu odkrývá zákulisí, které není až tak romantické. V těch podmínkách, v jakých natáčení probíhalo, to byl trochu punk, natočili jsme to během 3-4 hodin. Točili jsme mezi Vršovickým a hlavním nádražím a nějakou vesničkou, a podmínky byly podobné těm ve znělce. (smích) Znělka se mi líbí, vznikla za půl dne a přijde mi velmi dobrá.
Jak by podle Vás pokračovala? Mohl by být ze znělky film?
A měli jste lístek? (smích)
festivalfinale.cz
To si dovedu představit, rozhodně. Bylo by to o filmařích, o tom, jak se točí filmy, o vztazích mezi herci, o realitě, která je strašně vachrlatá. Lidé často uvěří iluzi, kterou vidí v kině. Hranice mezi realitou a iluzí je tenká. Takových filmů je spousta. Já mám rád film Život v oblouznění se Stevem Buscemim, ten je přesně o tomhle. Pokud se chcete pobavit, doporučuji! Je to hodně černá komedie z filmové branže. À propos, udělám malou reklamu filmu Petra Zelenky. Jeho nový film z tohoto prostředí se jmenuje Ztraceni v Mnichově a my s Janou Plodkovou
tam hrajeme pár, takové menší role. S Janou Plodkovou jste i pro Finále Plzeň vytvořil hezkou dvojici, znáte se s ní nejen z brněnské JAMU, ale také z filmů Rozkoš či ze seriálu Zázraky života. Jak se Vám s ní hraje? Hodně jsme spolu hráli v divadle, známe se strašně dlouho, jsme ze stejného ročníku, chodili jsme spolu na JAMU, byli jsme ve stejném angažmá x let. Abych odpověděl, hraje se nám spolu dobře, jsme na sebe zvyklí, což může být mínus i plus. Dlouho jsme se ale spolu při ničem nepotkali. Nedokážu ani říct, jestli se můžeme ještě překvapovat. Bylo by možná dobře potkat se ještě někde, kde bychom se mohli překvapit. V poslední době je o Vás dost velký zájem, co za tím je?
pokračování na str. 2 Součást projektu
28. FILMOVÝ FESTIVAL
VÁCLAV NEUŽIL: DLOUHO JSEM Z FILMU NEMĚL HUSÍ KŮŽI To je otázka! Tuto otázku nedostávám poprvé. Byl jsem vždycky zvědavý, co odpovídají kolegové přede mnou, kteří začali být víc vidět, třeba ti, co se proslavili až ve čtyřiceti. Zajímají mě jejich odpovědi. Na tuto otázku nejde moc odpovědět, myslím, že pátrat po tom, co se stalo, je zbytečné, asi to nemá cenu. Myslím si, že za vším je práce, tvrdá práce. Štěstí je důležité, ale pokud člověk vnitřně nezradí sám sebe a dělá práci tak, jak ji chce dělat, nedělá kompromisy, nebo je dělá co nejmenší a je co nejvěrnější sám sobě, vrátí se mu to. A ne jen ve formě pseudoslávy. Myslím, že se mu to vrátí tak, že dostane zajímavější nabídky, kde se může realizovat a posouvat. Ke své práci se snažím přistupovat takhle i v divadle. V práci jsem takhle fungoval i ve chvíli, kdy mě nikdo neznal. Kdybych chtěl být vidět v televizi, tak bych hrál v nějakých seriálech, po tom asi někteří touží. Pro mě je ale důležitá jiná práce a tvorba. Souvisí s tím přechod do Dejvického divadla?
a řekl, že jo. V té době shodou okolností odcházel z Dejvického Marek Taclík, bylo tam místo. Mirek mi zavolal a rovnou mi řekl, že mě bere, že by to ani nebylo hostování. To jsem čuměl! Bylo to strašně rychlé, během čtyř dnů jsem tam byl!
v tomhle necítím. Je to dané i tím, že v Dejvicích jsem strašně spokojený, nemám důvod nic měnit a nedovedu si ani představit, že bych žil někde jinde než v Praze. Už se cítím jako Pražák. Ale pořád fandím Plzni, třeba v hokeji. Máte rád české filmy?
Jak se Vám líbila role v seriálu Čtvrtá hvězda? Mně Vás chvílemi bylo trochu líto, ale možná jste si to naopak užíval? Jo, bavilo nás to všechny a já doufám, že je to z toho cítit. To je zase spjaté s Dejvicemi. Nemuseli jsme, což se často neděje, točit zvlášť a dělat kompromisy. Měli jsme strašnou svobodu. Tvůrčí, časovou, hodně jsme zkoušeli. I moje postava mě moc bavila, tam bylo co hrát. A co ten Váš vtipný účes? Paruka? Ty vlasy byly moje. Nejste první, říká mi to každý, že jsem tam měl skvělou paruku. Já už snad
Mám. Určitě tam ale nějaké „ale“ cítím. Neškodila by větší odvaha producentů v čemkoliv, ze všech stran. Větší odvaha podporovat neformální scénáře, které nejsou „na první dobrou“, odvaha prosazovat neznámé herce, umění nekoukat jen na zisk a „děláme to jen proto, že potřebujeme…“, odvaha ve výběru scénáře, podporovat lidi, kteří jsou originální, zajímaví, šikovní a talentovaní. Je tu velký tlak od producentů ve smyslu „tohle ne, na tohle se nebude nikdo dívat“. Tlak je ve všech sférách a bojuje s ním i film. Myslím, že tady chybí ostré hrany, dlouho jsem neodcházel z kina, abych měl husí kůži. Když to porovnám s filmy z Rumunska, Maďarska, Polska, kde je podle mě, větší
To s tím určitě souvisí. Kdybych se nedostal tam a nepotkal další lidi od filmu, Davida Ondříčka, Mirka Krobota, Petra Zelenku, kteří jsou nabaleni na Dejvické divadlo, kdybych měl příležitost na okresním divadle, mohl bych být třeba šťastný, ale nikde bych možná netočil. Dejvice jsou spjaté s filmem. Myslím tím i naše inscenace, hraje se tam trochu filmově. Je to malá scéna, nemusíme to tam s divadelní formou přehánět. Filmoví režiséři si to tam nějak oblíbili. Hrajete v možná nejlepším pražském divadle, v čem vězí jeho kouzlo? Co má Dejvické divadlo oproti jiným scénám? Mirka Krobota a jeho čuch na lidi? Ten má, to nejde naučit a možná ani pochopit. On umí kolem sebe shromažďovat lidi. Lidé tam si rozumí, jsou ze stejného těsta. On zná jednotlivé lidi, kteří se tam poskládají dohromady. Některé našel sám, některé doporučili kolegové. A není to jen umělecká část souboru. Jsou to i technici nebo administrativní složka. Lidé, kteří tam přijdou a necítí se tam, odejdou, kolektiv je sám vyžene. Jednoho dne Vám zavolal Mirek Krobot a nabídl Vám angažmá v Dejvickém... Víte, co ho k tomu vedlo? On mi sám nezavolal. Já jsem dělal představení Nora v Brně s Janem Antonínem Pitínským. Ten hostoval v Dejvickém s hrou Spříznění volbou a řekl, že by tam chtěl i Neužila. Mirek mě podle mě vůbec neznal, nikde mě živě neviděl. Neměl ani kde. Jen se podíval na nějaké DVDčko
2
festivalfinale.cz
Václav Neužil a Petra Vomelová
ani nikde nebudu říkat, že ten hrnec byly moje vlasy. Když jsem ale šel domů, šlo to rozčesat. Takhle mě stříhala máma, když jsem byl malý. Myslím, že ke Štěpánovi se to hodilo. Připadáte si jako nový český idol? Ne, vůbec. Víc fanynek mám, ale jako idol si nepřijdu. Neznám pocit idola, takže si tak nepřijdu. Váš dědeček hrál v Divadle J. K. Tyla v Plzni, dokážete si představit, že byste se někdy v budoucnu přesunul do Plzně? Slyšela jsem, že jste doma spíš v Brně, teď je z vás Pražák... Budete hrát na stará kolena v Plzni? Nechci, aby to vyznělo nějak špatně, ale asi ne. Nemám nějaké přehnané sentimentální vazby k rodnému městu, přestože to tady mám rád, mám tu kamarády, rodinu. Sentiment ale
svoboda tvůrců, která je asi daná podmínkami v těch státech... Těm tiše závidím. V poslední době jsem měl velký zážitek z posledního filmu Honzy Prušinovského Kobry a užovky, který mi přišel výborný. Až na dřeň, bez kompromisů. Z toho jsem měl velkou radost. Je to skvělý film, který se mi hodně líbil. Čemu byste se věnoval, kdybyste nebyl hercem? Byl byste učitelem? Možná bych učil... Ne, asi ne, asi bych to nedělal, asi by mě to nebavilo, ale studoval jsem to. Možná bych tu nežil, baví mě jazyky. Asi bych cestoval, kdyby mi ta škola tenkrát nevyšla. Jel bych se učit angličtinu do Anglie nebo do Ameriky, ale co by mi to dalo dál, to nevím. Ale touhle cestou bych možná šel. Petra Vomelová
DUBEN 2015
BŘETISLAV RYCHLÍK SE PTÁ EVY VERUŇKOVÉ KOŠAŘOVÉ Co byste vzkázala Ivanu Jáchimovi za ta léta, co vedl festival on?
kázal odejít na vrcholu své festivalové kariéry, se ctí a grácií.
Já bych mu ráda poděkovala… Poděkovala za tu obrovskou dávku energie, času a úsilí, které v 90. letech do obnovy festivalu investoval, za invenci a kreativitu, se kterou festival osmnáct ročníků rozvíjel, za příležitost, kterou dal řadě mladých lidí, kteří se k němu na „festivalové cestě“ připojili. Můj dík mu patří i za to, že do-
Osobně pak Ivanovi děkuji za to, že jsem na festivalu mohla obrazně i skutečně vyrůst. Od svých šestnácti let jsem se na přípravě festivalu podílela, učila se od Ivana i dalších lidí a jsem proto ráda, že dnes můžu symbolicky poděkovat za příležitost, kterou mi dal.
CO DOKÁŽE FESTIVAL? (HANA BĚLÍKOVÁ - KOORDINÁTORKA TLUMOČNÍKŮ) Pro mě je tu báječná atmosféra a baví mě zdejší tým, který je neuvěřitelně milý, ochotný a vynalézavý. Myslím, že největší pochvala pro ně je asi fakt, že se vrátili dva mezinárodní porotci z loňského roku a jeden mi dokonce řekl, že se tu cítí jako doma. To si myslím, že je něco, co festival dokáže - vytvořit takovou pohodovou atmosféru.
me filmy řekněme jiným způsobem. Nechci říct více do hloubky, ale pokud člověk ten film vidí a třeba ho přímo tlumočí nebo titulkuje, je to zase o něco hlubší zážitek a úžasná příležitost poznat snímky, které se dělají ať už v Čechách, nebo na Slovensku. A nedovedu si představit nic, co by mě tu nebavilo, proto se sem tak ráda vracím.
Co mě tady taky hodně baví, jsou samozřejmě filmy. Protože my jako tlumočníci vnímá-
IVANE, NECHCEŠ DĚLAT FILMOVÝ FESTIVAL?
I
van Jáchim stál v čele Finále Plzeň 18 let, letos se rozhodl, že to bude jeho poslední rok. Kdo lepší by jej při této příležitosti mohl vyzpovídat a s ním zavzpomínat, než současný koordinátor programu David Brabec, který je u Finále jen o rok méně.
Ivane, myslím si to dobře, že když jsi přejímal festival, bylo ti 35 let? To já nevím... Ale spočetl jsi to, ne? Tak budeme říkat, že bylo. Spočetl jsem to... Jde o to, že mně je nyní vlastně 35 let a neumím si představit, že by za mnou přišel někdo s nabídkou, abych dělal filmový festival. Jak to tehdy proběhlo? Davide, nechceš dělat filmový festival? (smích) Takže za tebou někdo přišel a řekl: „Ivane, nechceš dělat filmový festival?“ Ne, ne, ne... Bylo to tak, že rok před tím mě oslovili pořadatelé, že chtějí udělat po filmu Mňága Happy End koncert Mňágy a Žďorp a po filmu Šeptej koncert Colourfactory. A ty pak hráli v kině a já jsem je produkoval a tím jsem se
k tomu festivalu dostal. Takže nabídka na ředitelování padla poté, co klaply takto dobře ty koncerty? Protože já si to pamatuji, na těch koncertech jsem byl... Ta nabídka na ředitelování nikdy nepadla, to vyplynulo... (smích) Já si pamatuji, že když jsi festival přejímal, že to byla taková trošku konzerva. Běžela jenom soutěž celovečerních filmů, bylo tam pár archivů. Ty když jsi potom Finále převzal, tak jsi sem přivedl Zdeňka Suchého, který tady dělal hrozně „fresh“ pořady. Jak tě to napadlo začít festival proměňovat? Já jsem přivedl své známé z oblasti muziky, což byl třeba ten Zdeněk, který v té době točil videoklipy pro zajímavé kapely. A proměňovat ho mě napadlo tak, že se jedeš podívat na nějaké jiné festivaly, uděláš si názor, a pak už to jde samo. Já si pamatuji dobu, kdy se katalog a texty psaly tím způsobem, že je Honza Kastner, tehdejší strůjce programu, psal v ruce, já jsem přebíhal do infocentra, kde byl počítač a modem, přepisoval jsem je a všechno se to posílalo grafikovi vlastně takovýmto zapeklitým způsobem. Dovedeš si představit, jak se to
Ivan Jáchim
mohlo dělat dříve, když nebyly vůbec počítače, jak to muselo být náročné... Všichni museli být hodně připravení na všechno... Abych ti řekl pravdu, tak já jsem zapomněl i na ten modem a počítač na náměstí, takže si to nedovedu představit. Ale nyní, když jsi to řekl, tak je to asi pravda, že to tak bylo. Marně si vybavuji, kdo přišel s nápadem na soutěž dokumentů.. Mám obavu, že já... (smích) pokračování
festivalfinale.cz
3
28. FILMOVÝ FESTIVAL Jiří Krejčík ve své sveřeposti je tak nějak lidsky neuhranul.
Jak tě to napadlo? To už si nepamatuji, jak mě to napadlo, ale on je to prostě takový vývoj. Hledáš pořád nějaké novinky, nějaké inovace, něco, co by tam ještě
To bych možná ani neřekl, ale tam byl rozdíl jedné nebo dvou generací a on si samozřejmě
Ne. Ten rok, na který vzpomínáš, jsem v kině nespal, protože jsem bydlel kousek od kina, ale zas u mě spal fotograf Miloš Fikejz z Národního filmové archivu.
Ivan Jáchim
mohlo být. Samozřejmě při vědomí toho, že tady je v té době začínající a rozvíjející se festival v Jihlavě, zdaleka ne tak renomovaný gigant jako dnes. Ale při vědomí toho, že jsou tyhle festivaly od sebe půl roku, jsem si říkal, že by to mohlo klapnout.
prosazoval naprosto vehementně svůj názor, až ho tedy nakonec prosadil. (smích)
Pamatuji si, že to tehdy dokumentaristé hodně kvitovali a dodneška jsou za to rádi...
Ten letošní... (smích)
Jestlipak si vzpomeneš, kdo byl v první porotě? V první porotě dokumentů? Tak to si už nevybavuji... Na to nezapomenu nadosmrti, protože tam byl Jiří Krejčík. Ano, ano! Na to si pamatuji, tam byly tehdy obrovské třenice s porotkyněmi, které s ním tehdy téměř odmítly jít na pódium, protože
Ivan Jáchim a Tomáš Hanák
4
festivalfinale.cz
Následující otázka bude takové velké klišé... Který ročník byl pro tebe nejvydařenější? Který tě nejvíce bavil, který sis nejvíce užil?
Tenhle ročník festivalu je posledním, kdy jsi v úloze ředitele, pak už budeš jakýsi emeritní ředitel, kterého budou organizátoři v dalších letech zvát. Bude se ti stýskat? Bude se mi stýskat, ale ne po organizování. Po té atmosféře tady... I když nevím, zda ta atmosféra bude stejná nebo nebude. To bude záležet, kdo to bude dělat. Může se stát strašná spousta
Nyní to myslím vážně. Já si třeba pamatuji výborný ročník, kdy se dělala retrospektiva Larse von Triera, kdy kinosál v Elektře byl nabitý lidmi... Copak kinosál v Elektře... Ale my jsme pro ty filmy byli až v Kodani. Zajímavé to bylo ještě v tom, že Trier byl začínající hvězda a jeho filmy obhospodařoval Dánský filmový institut. V té době tam probíhala stávka a nikdo s námi nechtěl nic řešit. Takže my jsme věděli, že ty filmy tam jsou, věděli jsme, že tušíme, kdo by nám je mohl půjčit, ale nešlo to. Ty lidi neodpovídali na nic. Pak se stalo, že se to domluvilo, my jsme tam jeli, museli jsme je vyzvednout a taky jsme museli vyzvednout jeden film v produkční společnosti Centropa. To bylo někde na kraji Kodaně. Tam jsme přišli do takové velké haly, byl tam bar, sezení. Dali jsme si kafíčko, povídali si a kdo přišel? Lars von Trier! (smích) Mistr osobně... Já se k tomu ročníku, kdy Trier běžel, vrátím, protože to byl můj první ročník, kdy jsem na Finále Plzeň pracoval. Bylo to tehdy hodně táborové, přesunuli jsme si bydliště do Elektry, spousta členů produkčního týmu spala za plátnem ve spacácích, musel tam být úžasný vzduch... Spal jsi ty někdy v kině?
Eva Veruňková Košařová a Ivan Jáchim
věcí. Takže pokud bude aspoň trošku podobná atmosféra, budu samozřejmě rád a bude se mi stýskat... Uvidíme, kdo vyhraje výběrové řízení, možná se tu budeme potkávat jako hosté... I to je možné... David Brabec
DUBEN 2015
VÁLKY RODÍ TALENTY, ŘÍKÁ ANDRIY KHALPAKHCHI
S
lovo ukrajinského režiséra Andriye Khalpakhchiho má váhu. Renomovaný filmař je zván do porot po celém světě. V těchto dnech zakotvil v Plzni jako člen „finálové“ poroty soutěže celovečerních hraných a animovaných filmů.
O Ukrajině se v posledních měsících hodně mluví. Jaká tam je situace pro filmaře? Složitá. Souvisí to s válkou, která probíhá na východě Ukrajiny. Ta samozřejmě ovlivňuje ekonomiku a také zkomplikovala i dění ve filmu. Do poslední chvíle nebývá jasné, kolik peněz na filmy bude. Navíc je všechno pořád dražší. Na čem závisí možné zlepšení? Doufám, že vbrzku budou přijaty odpovídající zákony, které přinesou filmu nějaké peníze. Snad se to stane ještě do konce roku. Ukrajinská
Zahraničí, konkrétně třeba Evropská filmová akademie, se před nedávnem angažovalo v kampani za propuštění ukrajinského režiséra Olega Sencova. Ten byl obviněn z přípravy teroristických akcí a je vězněn v Rusku. Je v jeho případě něco nového? Informace máme především z internetu, protože na Ukrajině nesledujeme ruskou televizi. Tady na Finále ale bydlím v hotelu Marriott a tam je několik ruských kanálů. Musím říct, že tolik lživé propagandy jsem neslyšel ani v dobách Chruščova nebo Brežněva. Určitou naději nám dává plánovaná amnestie prezidenta k sedmdesáté-
zemí světa. Pro naše tvůrce má význam i v tom, že tu předvádějí svoje filmy a pak si o nich povídají se zahraničními kolegy. Součástí festivalu je i koprodukční trh, kde se představují projekty jak z Ukrajiny, tak z ostatního světa, samozřejmě včetně Česka. Je to důležité, protože u zásadních filmů jsou mezinárodní koprodukce čím dál nezbytnější. Jsou na Ukrajině tvůrci, kteří by během několika let mohli promluvit do vývoje evropského filmu? Víte, všude, kde je válka, kde vládne totalitní režim, chtějí mladí něco říct. Vyjádřit se k tomu. A tak jsou, možná paradoxně, talentovaní tvůrci lépe vidět. To platí v kultuře obecně a v kinematografii obzvlášť. Vezměte si třeba, kolik zajímavých filmů vzniklo v rozpadající se Jugoslávii. V každé nové zemi, která na území bývalé Jugoslávie vznikla, měli mladí filmaři potřebu vyjádřit se k věci. A stejné je to i na Ukrajině. Začíná se projevovat nová generace tvůrců, kteří se zabývají jak událostmi na Majdanu, tak i konfliktem na východě země. A vzniká asi i hodně dokumentů…
Andriy Khalpakhchi
státní filmová agentura letos přispěla na filmy, které doteď stály a čekaly na peníze. Složité je to ale třeba s financováním festivalů.
mu výročí konce války. Tajně doufám, že Putin udělá gesto a propustí jak Olega Sencova, tak třeba i ukrajinskou pilotku Nadiju Savčenkovou.
Vy osobně se hodně snažíte dostat ukrajinské filmy do světa. Jak to jde?
Před časem jste v Kyjevě založil dnes velmi známý a respektovaný festival Molodist. Zakládal jste ho třeba i proto, abyste tu sbíral mladé ukrajinské talenty a pomáhal jim v cestě do světa?
Není to jednoduché, ale snažíme se. Nedávno jsme například uspořádali festival ukrajinských filmů v Paříži, teď připravujeme ukrajinské okno na festivalu v Cannes. Naštěstí jsme na tyto akce našli sponzory. Bez nich by to nešlo.
Jistě, dokumenty můžou vzniknout rychleji a reagovat tak na aktuální události prakticky hned. Dám Vám jeden tip. Na YouTube je k vidění projekt Babylon 13, kde neustále přibývají různě dlouhé nové dokumenty z Ukrajiny. Začalo to Majdanem a pokračuje tím, co se zrovna děje, včetně anexe Krymu. Závěrem; jak se Vám líbí v Plzni? Moc! Plzeň je krásné město. A velmi čisté!
Tomáš Pilát
Určitě, a nejen ukrajinské. Náš festival je mezinárodní, takže se to týká talentů z nejrůznějších
3 OTÁZKY PRO TOMÁŠE SVOBODU Dokážete si představit, že byste skončil s režií a byl byste hodinovým manželem? To si moc představit neumím vzhledem k tomu, že jsem strašně nešikovný. Jsem vyučený dřevomodelář, tady v Plzni, a pro nešikovnost jsem to povolání nemohl dělat. Tady mám kus uříznutého prstu z hoblovky, dokázal jsem se i vrtnout vrtačkou. Tam snad nebyl stroj, na kterém bych si nezpůsobil nějaký úraz. Když jsme měli přijít poprvé k cirkulárce, tak mě vyhodili. Tím mi zachránili život! (smích)
Umí Češi točit dobré komedie?
Plánujete další film?
Myslím, že Češi umí točit hlavně dobré komedie. Jestliže máme co dát světu, tak jsou to komedie, které dělal Vorlíček nebo Macourek. Všimněte si, do čeho šla německá televize do produkce. ...do fantazijních věcí, do Arabely! My nikdy nebudeme točit detektivky jako Skandinávci, nejsme tak temní lidé, nebudeme točit ani tak nákladné filmy, jako dělají Britové nebo Američani, ani důkladné filmy jako Němci. Výjimečný je u nás smysl pro humor, ten máme jedinečný, je to podle mě náš vývozní artikl.
Ano! Hned tři filmy. Celovečerní pohádku, komedii týkající se mužsko-ženské otázky, něco na způsob Hodinového manžela, a pak plánuji zfilmovat jednu moji hru - příběh dirigenta, který při ošklivé dopravní nehodě přijde o oční víčka. Šikovní chirurgové mu vyrobí protézy, které klapou, a on vyhazuje celý orchestr z rytmu. Petra Vomelová
festivalfinale.cz
5
28. FILMOVÝ FESTIVAL
BAROVÉ HOVORY O+V: JEN O RODINNÝCH ZÁLEŽITOSTECH Když jste říkal, že vám společnici dělala Sils Maria z Francie, dalo se to ještě považovat za drobnou Nevinnou lež. Tvrdit ale, že jdete o půlnoci na Křest publikace o Jiřím Svobodovi, byl evidentně dost hloupý nápad. Vaše Tajné životy jsou odhaleny. A to vše kvůli kolegovi Schmitkemu, kterému zrovna trhali Osmy a tak vám nemohl dodat alibi. Díky Zatajeným dopisům je navíc odhalena její pravá totožnost:
Nejdřív Kafe a cigárko a pak už startuje klasická Česká pivní válka, prostě Gottland. Známému na baru objednáte Plzeň, sobě pak něco ostřejšího. Rum, Zelená, vlna vs. břeh. Útěchu nacházíte až Na dně skleničky. Je to sice Krok do tmy, ale jste rozhodnuti. Jediné východisko je pro vás starý dobrý Socialistický Zombi Mord. Uděláte z ní pěknou Krvavou paní. Tak tedy na Místa a Lovu zdar! Teprve až budete Ve stínu
Až se za vámi zaklapnou dveře cely, už nebude žádné Cesty ven. Napočítali byste 1000 věcí, co vás tu serou, ale nejhorší je Burácení obušků. To vám nedává spát. Nakonec vám nezbude nic víc, než vzpomínat na Všechny vaše lásky. A že jich bylo dost. Škoda. Strach ze tmy vám nedovolí usnout a navíc máte pocit, že je s vámi v cele Ghoul. Klid, to je jen spolunocležník František. Svého druhu Sofie. Tak si ale-
Maria Stock, 38 let, přezdívka Violette. Má Magický hlas rebelky a je to prý hotová Modelka s. r. o. Sliboval jste jí, že od Zítřka budete spolu napořád: Jen My 2 a svět. A teď to má. Jste v tom oba takříkajíc Až po uši. Ale co čekat, když se pohybujete na Hraně, můžete snadno spadnout do vlastní Jámy.
železné opony hloubat nad osudem, uvědomíte si, že tohle byl pěkně špatný Plán.
spoň nechává říkat. Jsou z vás hotoví Tři bratři. Po ránu vybíráte z Cukru Brabence a recitujete si Evangelium. Jediné, co vám půjčili v místní knihovně, byl Klíč k určování trpaslíků. Moc jste si nepočetl.
O+V se s vámi loučí. Tak zase za rok...
A pak to jde ráz na ráz. Můžete se stokrát ptát: Stálo mi těch několik chvil Intimity za to množství Hany? Co naplat, když chcete prožít Zakázané uvolnění, máte to dělat pěkně V tichu. Přiznejte si, že role Hodinového manžela se vám pěkně vymkla z rukou. Teď jen čekáte, až se s ženou ocitnete u soudu. Šťastná rozhodně nebude. Naopak, bude to pořádná Vybíjená. Tahanice o majetek a Děti a nakonec budete chudí jak Polární myš. Vaše rezidence na Kukuřičném ostrově je pryč. Stejně tak barák na Slovensku. 2:0 pro ni. Jediné, co vám zbylo, je ojetý Trabant, se kterým se vydáváte na konec světa. Do hospody v Horní Dolní. Je to ještě větší Díra než ta u Hanušovic, kde si barman říká mistr Bony. Klid, klid, to dáte.
6
festivalfinale.cz
Ale co Všetky moje Nemilované Děti? Syn Daniel? A jeho svět? Co s nimi bude? Takový je holt Život a doba. Soudce A. K. je neoblomný. Když porotě vyprávíte, že jste s ženou Jen hráli čáru, nikdo vám nevěří. Další Pohádkář. Vždyť se ta chuděra Bránila jen kytarou. Drama jako ze Starých pověstí českých. Můžete si stokrát opakovat, že Je to jen rock‘n’roll, ale hluboko v duši tušíte, že z lochu se dostanete až v příštím století. Ze soudní síně běží Přímý přenos a slavné Radiostars Marta a Věra to ještě navíc rozmáznou v éteru. Zatracení Zrádci, Všiváci, ať všichni Táhnou do pekel. Co teď? A pak vás to napadne, prezident. Když ale rozbalujete dopis od něj, čtete jen slova: Udělení milosti se zamítá. Zkoušíte volat i do Kanceláře Blaník, ale tam na vás nemají čas. No nic, alespoň jste si Parádně pokecal. Asi je to už official. No future for you. Na Comeback můžete zapomenout. Na sny o Zámku v Itálii jakbysmet. Slavnostní zakončení vašeho života se tak úplně nepodařilo.
Jo jo, tady budete pěkně Malý pán. Je to tu samá Uspávačka a mezi nimi vy. Život v akvárku, jednou za rok vám pustí Babovřesky. No jo, Filmy našich let. Tohle bude pěkně dlouhá noc. Krátkých filmů Jana Švankmajera se asi dočkáte až na Vánoce. Od začátku je vám jasné, že nejste žádný Steve McQueen a Papilio vám tu nikdo říkat nebude. Odteď je vaše nová přezdívka leda tak Brundibár. Odborný dohled je tu nad vším. Dokonce i Nad východem slunce. Slnko v sieti, pomyslíte si, když se šouráte od jednoho Checkpointu k druhému a spolu s ostatními Vzhlížíte k oblakům. Hledáte Anděle všedního dne. Sněží. Ondra a Vašek
DUBEN 2015
FINÁLE PLZEŇ DOPORUČUJE:
TO NEJLEPŠÍ NA PODZIM I když se pomalu začíná o slovo hlásit léto, my už finišujeme s akcemi na podzim. Jednoznačně největším tahákem a jednou z koncertních událostí roku 2015 je vystoupení bluesového zpěváka a muzikanta Johna Mayalla. Tento nestor britské rockové scény představí 31. října v KD Peklo strhující a energické blues.
John Mayall
Dalším podzimním lákadlem je koncert Ondřeje Brzobohatého, který si tentokrát pro své fandy připravil skutečnou lahůdku. Do Plz-
ně totiž 8. listopadu přijede společně se symfonickým orchestrem a v Měšťanské besedě odstartuje svou novou šňůru Symphonicum Tour 2015. Tím ale samozřejmě naše nabídka nekončí. Na prodlužující se podzimní večery pro vás máme nachystané koncerty Karla Plíhala (22. 9.), Radůzy (18. 10.), Žalmana (27. 10.) či Turba (30. 10.), které u nás oslaví výročí 35 let existence.
LÉTO V RYTMU MĚŠŤANSKÉ BESEDY: SUZANNE VEGA I KULTURA POD ŠIRÁKEM
KVĚTEN V KINĚ BESEDA: FRANCOUZSKÉ FILMY, RUSALKA A PŘÍBĚH STEPHENA HAWKINGA
Událostí plzeňského léta je bezesporu červencový koncert Suzanne Vega. Patrně nejlepší písničkářka své generace se v nádherných pros torách Měšťanské besedy představí v úterý 7. července a jistě zazpívá i své nejznámější hity včetně písní Luka či Tom´s Diner.
Na květen jsou v Kině Beseda připraveny dva premiérové cykly – přehlídka francouzských filmů Crème de la crème (13. – 15. 5.) a ozvěny historicky prvního ročníku festivalu severských filmů Scandi (25. 5. – 1. 6.). V rámci první přehlídky se můžete těšit na šest francouzských filmů včetně komedie Samba (18. 5.) od tvůrců Nedotknutelných. Zlatým hřebem pak bezesporu bude hit roku 2013 Život Adele (15. 5.), který získal Zlatou palmu na MFF Cannes.
Seznam letních akcí v Besedě ale koncertem Suzanne Vega samozřejmě nekončí. 21. června spustíme „zahradní“ sezónu komedií Na útěku, v níž se představí Zlata Adamovská a Jana Štěpánková. Těšit se můžete i na Františka Němce a Petra Kostku v tragikomedii Pan Halpern a pan Johnson (27. 8.) a samozřejmě nebudou chybět ani oblíbení Komici s.r.o. (3. 8.). Tentokrát vás přijedou pobavit Miloš Knor, Iva Pazderková a Ruda z Ostravy! O týden později Pavel Liška, Tatiana Vilhelmová či Marek Daniel a další dorazí do Plzně s oblíbenou Commedií dell´arte.
Během druhé přehlídky budete moci v průběhu sedmi dní zhlédnout perly severské kinematografie. Přehlídka startuje v pondělí 25. května
Suzanne Vega
V polovině srpna propadne zahrada Měšťanské besedy svérázné vančurovské atmosféře. Na svědomí to budou mít herci Divadelního spolku Kašpar a jejich Rozmarný večer, a to se vším všudy – těšit se můžete na Krokovy Vary i hospodu U čtrnácti pomocníků, která bude o pauze otevřená i pro diváky. A pokud si atmosféru chcete užít na sto procent, přijďte v pruhovaném tričku! Kulturní léto na zahradě Měšťanské besedy se nemůže samozřejmě obejít bez koncertů. Velmi netradiční a nejen hudební zážitek bude jistě vystoupení Ivana Mládka a jeho Banjo Bandu (23. 6.), hluboko posazený sexy hlas Chantal Poullain si vás podmaní poslední den v červnu, anebo si můžete 21. července zazpívat a zavzpomínat s trampským bardem Wabi Daňkem. Nenechte si ujít příjemnou atmosféru kultury pod širým nebem. Nepřízně počasí se u nás nemusíte bát – akce se v takovém případě přesouvají do sálu.
Rusalka
snímkem My jsme nejlepší! o dvou 13letých dívkách, které se rozhodnou založit punkovou kapelu. Dále je na programu podle skutečných událostí natočené Sex, drogy a daně (28. 5.), silný snímek Lví srdce (28. 5.), v němž radikální neonacista touží po lásce a rodině, či neobyčejná romance z islandského venkova O koních a lidech (27. 5.), v níž o lidských osudech vyprávějí koně ze své vlastní perspektivy. 6. května můžete do Kina Beseda vyrazit na oscarový snímek Teorie všeho, který popisuje neuvěřitelný životní příběh Stephena Hawkinga. O pět dní později, 11. května, si v pohodlí sálu Kina Beseda můžete užít Poklady Ermitáže a 17. května Kino Beseda nabízí záznam z Metropolitní opery v New Yorku – Dvořákovu Rusalku.
www.mestanska-beseda.cz festivalfinale.cz
7
OFICIÁLNÍ FOTOGRAFOVÉ FINÁLE PLZEŇ 2015:
REDAKCE FESTIVALOVÝCH NOVIN FINÁLE PLZEŇ 2015:
Zdeněk Rubáš - www.fotorubas.cz Pavel Vigh - facebook: Pavel Vigh Photography Jan Zeman - facebook: JZPhoto Studenti SSUPŠ Zámeček Studenti SOŠ „Nerudovka“
Hana Plassová (editorka a šéfredaktorka), Tomáš Pilát (redaktor), Petra Vomelová (redaktorka), Jana Jankovská (redaktorka), Ondřej Sloup (redaktor), Václav Martinovský (redaktor), Kateřina Dmitrišinová (asistentka redakce), Petr Růžek (grafika a sazba)
TISKOVÝ SERVIS FINÁLE PLZEŇ 2015:
SOCIÁLNÍ MÉDIA FINÁLE PLZEŇ 2015:
Martina Kurfirstová, Jiří Sedlák
Jen Zápotocký
Festival finančně podpořili:
Oficiální partner festivalu:
Partner festivalu:
Hlavní mediální partner:
Oficiální dopravce festivalu:
Mediální partneři: FILMNEWEUROPE.COM
Festival podpořili:
festivalfinale.cz
Oficiální káva festivalu:
Oficiální sekt festivalu: