dixieland v křižanech
5. ročník
1. srpna 2009
dixieland v křižanech
2009
Realizace a produkce: OzvuËenÌ koncertu: ScÈnickÈ osvÏtlenÌ: GrafickÈ zpracov·nÌ: Tisk: Fotografie:
DIRECT MEDIA ve spolupr·ci s O⁄ K¯iûany, SDH K¯iûany a O. S. K¯iûansk˝ trpaslÌk TUBA SOUND
[email protected] TD PROMO www.tdpromo.cz © 2009 DIRECT MEDIA
[email protected] MTT tisk www.tiskarnamtt.cz © 2009 Ji¯Ì Turek, Miloö Kej¯, Miroslav äafa¯Ìk, archiv
V·ûenÌ n·vötÏvnÌci, v·ûenÌ p¯·telÈ!
Kdyû p¯ed pÏti lety p¯iöel m˘j p¯edch˘dce v ˙¯adu Ing.Zitko do zastupitelstva obce s n·padem uspo¯·dat v naöÌ vesnici dixielandov˝ festival, byli mnozÌ ze zastupitel˘ smÏlou myölenkou zaskoËeni. Na vesnici? Festival? Dixieland? Kdo na nÏj p¯ijede? P¯esto vöak zvÌtÏzil zdrav˝ duch ZO, a obec spolu s mÌstnÌmi hasiËi i ostatnÌmi nadöenci vybudovala tento amfite·tr, kam bylo moûnÈ pozvat prvnÌ kapely. Napjat· atmosfÈra oËek·v·nÌ jak to dopadne se dala kr·jetÖ A ejhle, ono to fungovalo, a funguje i nad·le. LidÈ majÌ dixieland r·di, a postupnou kultivacÌ naöÌ stÏûejnÌ akce za ˙Ëasti vöech mÌstnÌch organizacÌ i mnoha podnikatel˘ se poda¯ilo vytvo¯it dnes jiû zn·m˝ a oblÌben˝ pojem ÑDixieland v K¯iûanechì, na jehoû 5. roËnÌku V·s opravdu srdeËnÏ vÌt·m. Na tomto mÌstÏ se sluöÌ p¯ipomenout, ûe by festivalu nebylo, neb˝t naöich skvÏl˝ch partner˘, jejichû finanËnÌ ötÏdrost n·m i V·m umoûÚuje proûÌt zde bezstarostn˝ a pohodov˝ piknik. Vöem V·m, d·rc˘m, pat¯Ì nekoneËn˝ dÌk ! VϯÌm, v·ûenÌ p¯·telÈ tradiËnÌho jazzu, ûe si i letoönÌ roËnÌk naöeho "Dixielandu v K¯iûanech" uûijete v p¯ÌjemnÈ atmosfȯe kr·snÈ muziky i mil˝ch setk·nÌ s p¯·teli. P¯ejeme V·m hezk˝ poslech, dixieland zaËÌn·Ö
V·clav Honsejk starosta obce
Ji¯Ì Turek produkce festivalu
K¯iûany - jedno z nejv˝znamnÏjöÌch svÏtov˝ch kulturnÌch a turistick˝ch center Jiû od 12. stoletÌ p¯. Kristem n·leûelo toto ˙zemÌ k praslovanskÈmu ˙zemÌ, zatÌmco tehdejöÌ Germ·ni byli v onÈ dobÏ omezeni jen na krajinu severnÏ od dolnÌho Labe. CelÈ severov˝chodnÌ »echy pat¯ily do oblasti slovanskÈho luûickÈho lidu. NaöÌ obci - K¯iûan˘m se ¯Ìkalo lidovÏ ÑSuch·". Latinsky se vöak ves d·vno v p¯edhusitskÈ dobÏ naz˝vala ÑK¯iûani villaì a tak byla takÈ vedena mezi farnostmi dÏkan·tu JablonnÈ. Zakladatelem vsi byl zeman jmÈnem K¯iûan. BliûöÌ datum zaloûenÌ vsi nenÌ vöak zn·mo, jiû ve 14. stoletÌ vöak ves pat¯ila k panstvÌ hrabÏte Lemberka a roku 1360 je ves uv·dÏna ve spojenÌ se jmÈnem hrabÏte Gallase Lemberka ze Zv̯etic. Ke kolonizaci pohraniËÌ nÏmeck˝mi kolonisty doch·zÌ zejmÈna za kr·le P¯emysla Otakara II (1253 - 1278) a tÌm takÈ k ponÏmËov·nÌ ryze slovanskÈ krajiny. V letech 1378 - 1379 mÏl K¯iûany v drûenÌ hrabÏ Gallas ze Zv̯etic se sv˝m synem Haökem. Roku 1391 se dostaly K¯iûany do rukou 3 staröÌch syn˘ Jind¯icha Berky z DubÈ. V roce 1405 koupil K¯iûany Hynek z DubÈ. Pak se majitelÈ K¯iûan rychle st¯Ìdali: byli to p·novÈ z Wartenberka, BerkovÈ a LemberkovÈ. V roce 1540 pat¯ily K¯iûany Ë·steËnÏ p·nu z DonÌna a Grabötejna, kter˝ uûÌval titul P·n na GrabötejnÏ a K¯iûanech. Bydlel ve velkÈm zdÏnÈm domÏ, va¯il pivo, mÏl ml˝n a Ë·st K¯iûan s poddan˝mi. Roku 1562 koupil K¯iûany hrabÏ Ji¯Ì Mehl ze St¯elic, roku 1586 svobodn˝ p·n Ferdinand Hoffmann z Gr¸neb¸lu a St¯echova. P¯ed rokem 1586 pat¯ily K¯iûany dvÏma panstvÌm. Z·padnÌ Ë·st pat¯ila panstvÌ GrabötejnskÈmu, menöÌ v˝chodnÌ Ë·st k panstvÌ LemberskÈmu. Kostel poch·zÌ z poË·tku 17.stoletÌ, v jeho druhÈ polovinÏ byl rozö̯en. Koncem 17. stoletÌ, kdy se panstvÌ GrabötÏjnskÈ dostalo do rukou hrabÏte Trautmannsdorfa, byl z·meËek strûen a mnoh· hospod·¯stvÌ byla prod·na. Tam, kde je dnes usedlost Ëp. 31 jsou zbytky velmi öirok˝ch z·kladnÌch zdÌ. Jsou to zbytky z·meËku. VÏû kostela byla p¯istavÏna aû v roce 1684 ze zbytk˘ zdiva zbouranÈho z·meËku. V roce 1725 postavila vrchnost jeötÏ dnes stojÌcÌ hostinec, d¯Ìve hotel Effenberger. V roce 1726 koupil hrabÏ Filip Josef von Gallas, majitel grabötejnskÈho panstvÌ, panstvÌ Lemberk od hrabÏte Karla Josefa z Bredy, a od toho Ëasu jsou zas obÏ Ë·sti obce spojeny. KrËma byla tam, kde je nynÌ d˘m Ë. 33.
Tam bydlel rycht·¯. Rycht·¯, neboli öulc, mÌval ve vsi velkou moc a ûil si jako malÈ panstvo. N·kup, v˝mÏna a manûelskÈ smlouvy byly na rychtÏ uzavÌr·ny p¯ed vyzvan˝mi svÏdky. V takov˝ch p¯Ìpadech se obyËejnÏ zaËalo p¯Ìpitkem, p¯i kterÈm doölo t¯eba k vypitÌ celÈho sudu panskÈho piva. P¯i kaûdÈm k¯tu musel otec dÌtÏte uspo¯·dat na rychtÏ pro p¯ÌbuznÈ pivnÌ veËer. Zvl·ötÏ v obdobÌ faöinek nebo posvÌcenÌ byly na rychtÏ p¯Ìleûitosti k napitÌ. Toto obdobÌ trvalo mnohdy nÏkolik dn˘ a Ëasto konËÌvalo rvaËkami. ObÏ Ë·sti K¯iûan, hornÌ i dolnÌ byly spojeny, kdyû v roce 1726 hrabÏ Filip Josef Gallas, majitel panstvÌ GrabötejnskÈho, koupil od ¯ÌöskÈho hrabÏte Karla Josefa z Bredova celÈ panstvÌ lemberskÈ. V roce 1771 bylo provedeno oËÌslov·nÌ dom˘. V obci b˝valo bezpoËet vodnÌch ml˝n˘ a na v˝öinÏ mezi naöÌ obcÌ a Druzcovem st·val od roku 1843 d¯evÏn˝ vÏtrn˝ ml˝n, kter˝ byl pozdÏji p¯enesena prod·n jinam. Mlyn·¯stvÌ pat¯ilo k nejstaröÌm k¯iûansk˝m ûivnostem. Hostinec v KrkavËÌch skal·ch b˝val kdysi kov·rnou pro kamenÌky pracujÌcÌ v lomu. 16. z·¯Ì 1850 byly spojeny obÏ Ë·sti obce K¯iûan v jednu obec, zcela samostatnou s vlastnÌ spr·vou. V roce 1910 si obec postavila obecnÌ d˘m. V nÏm byla umÌstÏna obecnÌ kancel·¯, reiffeisenka, poötovnÌ ˙¯ad, Ëetnick· stanice, obvodnÌ lÈka¯ a knihovna. PoötovnÌ ˙¯ad byl z¯Ìzen v roce 1874, Ëetnick· stanice v roce 1876, mlÈk·rensk· spoleËnost byla ustanovena v roce 1907 a v roce 1911 si postavila svou vlastnÌ mlÈk·rnu. Elektrick· svÏtla se poprvÈ rozsvÌtila dne 16. prosince 1920. Elektrick˝ proud byl rozveden z trafostanice, kterou m˘ûete spat¯it vedle naöeho are·lu, u silnice vedoucÌ k n·draûÌ a d·le do Kryötofova ˙dolÌ. Trafostanice jiû nenÌ v provozu, je nahrazena nov˝m za¯ÌzenÌm, ze zanedbanÈho stavu byla p¯estavÏna na obytn˝ d˘m. PorevoluËnÌ K¯iûany dneönÌch dnÌ jiû zdaleka nejsou tou poklidnou obcÌ, kde je z·kladnÌ ËinnostÌ zemÏdÏlsk· v˝roba a v˝roba cihel v mÌstnÌ cihelnÏ. PrivatizaËnÌ ûivelnost si vybrala svou daÚ a obÏ odvÏtvÌ tudÌû dÌky r˘zn˝m podnikavc˘m zkrachovala. Ovöem nelze vöe h·zet do jednoho pytle - je zde vynikajÌcÌ chov dojnic rodiny Svobodov˝ch, chov ovcÌ panÌ PavlÌËkovÈ, a takÈ chov uölechtilÈho masnÈho skotu firmy Agrokomplet. HlavnÌ v˝robnÌ dÏnÌ se vöak dnes odehr·v· v pek·rnÏ UNAS, jejÌû chlÈb je öiroko daleko nejchutnÏjöÌ. DalöÌ vyhl·öenou firmou je mÌstnÌ moöt·rna a palÌrna Star· D·ma, kter· z ovoce dok·ûe vytvo¯it skuteËn· umÏleck· dÌla. P¯i v˝Ëtu v˝jimeËn˝ch chutÌ nesmÌme zapomenout ani na praûÌrnu APE, a jejÌ vynikajÌcÌ k·vu a o¯Ìöky, a takÈ na pochoutky poch·zejÌcÌ z chovu ovcÌ panÌ PavlÌËkovÈ. P¯ejdeme-li od jÌdla ke zpracov·nÌ materi·l˘, je zde truhl·rna RYKOS, s. r. o. v éib¯idicÌch, nebo obecnÌ D¯evo a sluûby s. r. o., mimo jinÈ, tvurce nov˝ch autobusov˝ch zast·vek. Bez povöimnutÌ nem˘ûe z˘stat ani ÑobecnÌ parta pro VPPì, pomocÌ kterÈ obec po¯Ìdila mnohÈ, nap¯Ìklad i novÈ dÏtskÈ h¯iötÏ.
V oboru obchodnÌch aktivit v obci je oblÌben˝ Second Hand DUHA, kter˝ se stal ÑmÛdnÌm salonemì regionu, ale takÈ smÌöenka Zsamboki, kter· svou obËerstvovacÌ terasou pohotovÏ vyplnila ÑdÌruì na trhu. DalöÌ sluûbou je firma Zeler a syn - klemp̯stvÌ a pokr˝vaËstvÌ. Pozoruhodn˝m oborem, jenû se usÌdlil v K¯iûanech, je i chov konÌ. Chov ArabskÈho plnokrevnÌka rodiny Hyklov˝ch pat¯Ì ke öpiËce v zemi. Pozoruhodn˝ je takÈ koÚsk˝ domov d˘chodc˘ Rolinka, chovu konÌ se vÏnuje takÈ rodina MalËikova. Toto vöak zdaleka nep¯edstavuje veökerÈ dÏnÌ v obci. Jako i jinde, takÈ v K¯iûanech jsou lidÈ, kte¯Ì se nespokojÌ s poklidem u tepl˝ch kamen doma, ale snaûÌ se tvo¯it, a to nejen pro sebe, ale i pro druhÈ. P¯Ìkladem je obnova kapliËky z ruiny v polÌch nebo stavba novÈ kaöny s vodotryskem v tomto are·lu, novÏ pak stavba ÑOdpoËinku u Vajoletekì, tvorba novÈho vy¯ez·vanÈho betlÈma pro kostel sv. Maxmili·na, po¯ÌzenÌ lepöÌho hlediötÏ zde v are·lu, aj. Zastupitelstvo obce uvedenÈ aktivity podporuje, pr·vÏ tak, jako akce TJ éib¯idice, SDH K¯iûany, nebo aktivity ObËanskÈho sdruûenÌ K¯iûansk˝ trpaslÌk. A to, ûe ÑmÌstnÌì umÌ zorganizovat ledacos, dokazujÌ novÈ akce jako Fichtl cup, K¯iûansk˝ Mejdan Ëi fotbalov˝ turnaj v éib¯idicÌch. R·di p¯ipomÌn·me t¯eba i mÌstnÌ hasiËky, jeû daly dohromady t˝m, kter˝ na soutÏûÌch d·v· pÏknÏ Ñna frakì i muû˘m. Nelze zde vyjmenovat vöechny akce ani lidi, kte¯Ì za nimi stojÌ. Je vöak dob¯e, ûe takovÌ lidÈ jsou a obec K¯iûany posunujÌ kup¯edu.
Dixieland zachovává tradice Dixieland se doËkal novÈ obliby po druhÈ svÏtovÈ v·lce z d˘vod˘, kter˝ch si jsou vÏdomi jen m·lokte¯Ì hudebnÌ teoretici: Jazz ve Ëty¯ic·t˝ch letech (u n·s aû koncem Ëty¯ic·t˝ch let) nabral smÏr, kter˝ si zÌskal oblibu jen u malÈ Ë·sti publika. Tehdy se hudebnÌci snaûÌcÌ se o novÈ trendy v jazzovÈ hudbÏ rozhodovali pro styl, kter˝ se v˝raznÏ odliöoval od swingu, jenû kraloval taneËnÌ hudbÏ uû po dvÏ desetiletÌ. Be-bop se v˘bec nehodil pro tanec a takÈ se zdaleka nemohl oznaËovat za hudbu, kter· by se mohla lÌbit öirokÈmu publiku. Ve swingu se zachov·vala struktura osmi- nebo dvan·ctitaktov˝ch fr·zÌ a odchylky od tÏchto struktur byly ch·p·ny jako nenorm·lnÌ. Be-bop se tÏchto struktur v˘bec nedrûel a melodie (spÌöe jen sled tÛn˘) byla pro posluchaËe zcela neobvykl· a tÏûko pochopiteln·. Pokud dosud publikum ch·palo jazz jako hudbu k tanci, nemohlo se s be-bopem sm̯it. Povaûovalo ho za disharmonick˝, protoûe neËekanÈ a neobvyklÈ kombinace tÛn˘, "syrovÈ" tÛny bez vibr·ta, velmi rychlÈ pas·ûe st¯ÌdajÌcÌ se najednou s velmi pomal˝mi, to vöe bylo pro tancechtivÈ posluchaËe nep¯ijatelnÈ. Be-bop se stal hudbou jen pro muzikanty, a to jeötÏ aû po p¯ÌsluönÈ pr˘pravÏ nebo jen pro ˙zk˝ okruh z·jemc˘ o novÈ trendy v hudbÏ. (Ale podobn˝ pr˘bÏh bylo moûnÈ pozorovat i u v·ûnÈ hudby.) V jazzu se mohli taneËnÌci uch˝lit buÔ ke swingu, jehoû obliba se zd·la mÌt trvalou hodnotu, nebo ke dvÏma smÏr˘m, kterÈ poskytovaly lÌbivou a snadno pochopitelnou harmonii i rytmickou strukturu. JednÌm z tÏchto smÏr˘ byl boogie-woogie. St·le stejn· harmonie jen t¯Ì akord˘ v pevnÏ danÈm sledu byla snadno pochopiteln· pro posluchaËe a muzikant˘m d·vala velkou moûnost nen·roËn˝ch improvizacÌ. P˘vodnÏ pomal˝ twelve-bar-blues (dvan·ctitaktovÈ blues) se rozö̯il v rychlÈ formÏ a zaplnil taneËnÌ s·ly. Druh˝ styl, st¯ÌdajÌcÌ aû dosud p¯evl·dajÌcÌ swing, zÌsk·val oblibu od roku 1947: dixieland. Orchestr Emila LudvÌka sice hr·l u n·s poprvÈ dixieland (jako vloûku swingovÈho reperto·ru) uû v roce 1940 na t¯ech koncertech v LucernÏ a potom na ¯adÏ koncert˘ po celÈm protektor·tu, ale kdyû se tento orchestr v roce 1942 rozpadl, nikdo se dixielandu uû neujal. Teprve v roce 1947 p¯ijel do Prahy australsk˝ dixielandov˝ orchestr Graeme Bella na Mezin·rodnÌ sjezd ml·deûe a z˘stal tady ˙Ëinkovat v kav·rnÏ FÈnix p˘l roku. Jeho z·sluhou se dixieland znovu praûskÈmu publiku p¯ipomnÏl a z˘stal od tÈ doby v oblibÏ, dokonce stoupajÌcÌ, dnes mimo jinÈ i z·sluhou festival˘, jako je t¯eba i tento, zde v K¯iûanech. Klasick˝ (Ëernoösk˝) dixieland m· t¯i melodickÈ n·stroje: trubku,.trombon a klarinet, doprov·zenÈ tubou, banjem a bubnem. BÏloöi nahradili tubu basou, banjo kytarou a p¯idali klavÌr (kl·vesy) a tenor-saxofon. V tomto bÏloöskÈm obsazenÌ je d·na i öirok· moûnost swingov˝ch improvizacÌ a takovÈ skupiny skuteËnÏ Ëasto kombinujÌ dixieland se swingem. Zhruba se d· ¯Ìci, ûe skupina, kter· m· ve svÈm obsazenÌ tubu a banjo m· ke klasickÈmu dixielandu nejblÌûe. Dixieland je hudba p¯ijateln· pro vöechny skupiny posluchaˢ, vËetnÏ milovnÌk˘ v·ûnÈ hudby a na druhÈ stranÏ i pro p¯·tele dechovky. To je moûn· odv·ûnÈ tvrzenÌ, ale urËitÏ ho p¯ijÌmajÌ (nebo tolerujÌ) obÏ tyto krajnÌ skupiny spÌöe neû swing, kter˝ pro nÏ m˘ûe b˝t nÏkdy p¯Ìliö sofistikovan˝. Dixieland je hudba srozumiteln·, bezproblÈmov· a neohroûujÌcÌ uönÌ bubÌnky, jak se m˘ûe st·t u modernÌch hudebnÌch trend˘. Toho jsou si posluchaËi k¯iûansk˝ch dixielandov˝ch koncert˘ dob¯e vÏdomi a proto se jejich ¯ady kaûd˝m rokem rozr˘stajÌ. ZdenÏk Nov·k
[email protected]
dixieland v křižanech 2009 13:00 15:10 16:15 17:20 18:25 19:30 20:35
Evergreen Dixieland Band Funny Fellows Old Stars Dixieland Brass Band Senior Dixieland s hostem Dixie Company Steamboat Stompers
(Nov· Paka) (Slovensko) (Liberec) (RakovnÌk) (Praha & K¯iûany) (Polsko) (Praha)
Po¯adem prov·zÌ Jan Zitko Mezi jednotliv˝mi hudebnÌmi bloky probÏhne tradiËnÌ mÛdnÌ p¯ehlÌdka neodolateln˝ch model˘ k¯iûanskÈho secondhandu, za ˙Ëasti p¯ednÌch modelek. Omluvte n·s za drobnÈ zmÏny v Ëasech zaË·tk˘ jednotliv˝ch blok˘, jsou pod¯Ìzeny promÏnlivÈ dÈlce nutn˝ch technick˝ch p¯est·vek na p¯estavbu aparatury a ˙pravu p¯Ìpadn˝ch poruch poËasÌ.
EVERGREEN DIXIELAND BAND je pokraËovatelem tradic novopackÈ jazzovÈ hudby. Ti d¯Ìve narozenÌ se pamatujÌ na pov·leËn˝ Alcor a na pozdÏjöÌ Metronom. V tomto obdobÌ Èry popul·rnÌ hudby hr·ly prim velkÈ orchestry - vzorem byl ten nejzn·mÏjöÌ, Orchestr Karla Vlacha. PodobnÏ tomu bylo i v NovÈ Pace. V roce 1960 se osamostatnili mladÌ mizikanti, kte¯Ì se vr·tili z vojenskÈ z·kladnÌ sluûby a zaloûili ÑNovopack˝ Dixielandì. Orchestr zaËal vystupovat na pravideln˝ch nedÏlnÌch ÑËajÌchì v hotelu Centr·l. Toto ˙Ëinkov·nÌ vöak bylo bohuûel brzo zruöeno v duchu tehdejöÌch idejÌ: ÑHudba ze Z·padu nenÌ vhodn· pro v˝chovu socialistickÈho ËlovÏka, ale pouze pro ÑpobavenÌ a v˝st¯elky chulig·n˘ì. Proto tito hudebnÌci zaloûili novou skupinu, kterou nazvali ÑSynchronì a dixieland hr·li pouze jako doplÚkov˝ û·nr. Tento velk˝ taneËnÌ orchestr si v kr·tkÈ dobÏ zÌskal u posluchaˢ velkou popularitu a oblibu. Vzorem pro Synchron byl orchestr Gustava Broma a z·sluhou ÑNovopaË·kaì, jazzovÈho publicisty AntonÌna Truhl·¯e se s·m tento slavn˝ kapelnÌk z˙Ëastnil i nÏkter˝ch zkouöek. Z ekonomick˝ch d˘vod˘ se vöak Ëasem soubor p¯eorientoval na komerËnÌ hudbu. Proto byl v roce 1967 orchestr zmenöen, v tomto novÈm obsazenÌ trvala jeho Èra 19 let. V roce 1986, u p¯Ìleûitosti öedes·tin AntonÌna Truhl·¯e, doölo p¯i jÌzdÏ mÏstem na valnÌku s hrajÌcÌ skupinou hudebnÌk˘ k n·hodnÈmu zaloûenÌ Evergreen Dixiland Bandu. AntonÌn Truhl·¯, kter˝ mÏl kontakty s jazzmany ze zahraniËÌ, poskytoval orchestru desky a magnetofonovÈ p·sky, z tÏchto materi·l˘ bylo moûnÈ upravit aranûm· pro Evergreen Dixieland Band. Orchestr se dostal v dalöÌch letech do povÏdomÌ nejen milovnÌk˘ swingovÈ hudby v NovÈ Pace, ale daleko za hranicemi mÏsta, dokonce i republiky. Hostoval v éitavÏ, Aschaffenburgu, jeho hudbu znajÌ v Praze, v Semilech, v RychnovÏ, ve SlanÈm, äpindlerovÏ Ml˝nÏ, v Jablonci, Ho¯icÌch, v L·znÌch BÏlohrad a dalöÌch mÏstech. Souboru se letos koneËnÏ poda¯ilo dos·hnout mety z nejvyööÌch, aby stanuli na slavnÈm pÛdiu zde - v K¯iûanech.
EVERGREEN DIXIELAND BAND: Ladislav Dvorsk˝ - kapelnÌk, saxofony V·clav Nov·k - trubka Ji¯Ì Kytler - trombon, zpÏv
VÌtÏzslav Vagenknecht - banjo Jan Braun - piano Ing, Jaroslav Fejfar - kontrabas
ZdenÏk Kavan ml. - bicÌ, zpÏv
Old time band FUNNY FELLOWS je ojedinÏl˝m hudebnÌm seskupenÌm na Slovensku. V jejich pod·nÌ V·m nabÌzÌme dokonalou retrospektivu jednoho z nejp˘vabnÏjöÌch hudebnÌch styl˘ v dÏjin·ch hudby. HudebnÌci nabÌzÌ p˘vodnÌ aranûm·, obohacenÈ o autorsk˝ vklad, v mezÌch stylovÈ Ëistoty. PodobnÏ realizujÌ i nahr·vky, podle dochovan˝ch dobov˝ch materi·l˘, s d˘razem zaznamenat autentickou atmosfÈru z·bavy z p¯elomu 19. a 20. stoletÌ. Pono¯Ìme-li se do tÛn˘ jejich hudby, ocitneme se ve dvac·t˝ch letech minulÈho stoletÌ, jako bychom pr·vÏ poslouchali hudbu z Edisonov˝ch v·leËk˘ a jeho legend·rnÌho fonografu. Reperto·r Funny Fellows je öirok˝ - obsahuje tÈmϯ vöechny evropskÈ n·rodnÌ vlivy a etnickÈ prvky charakteristickÈ pro old time. Nepovöimnuty nez˘staly ani pÌsnÏ slovenskÈ hudebnÌ scÈny, kterÈ vlivem old time vznikly na zaË·tku Ëty¯ic·t˝ch let. Sympatick˝ je pokus o autorskÈ texty, kterÈ podobnÏ jako aranûm· podtrhujÌ motto ÑsnaûÌme sa hr·t tak, jak by to hr·li hudebnÌci v kav·rnÏ v roku 1920ì. Funny Fellows se z˙Ëastnili festival˘ v Praze, Olomouci, MÏlnÌku, Amsterdamu (kde vyhr·li soutÏû kabaretnÌch hudebnÌch skupÌn 2006), Washingtonu, Pittsburgu, Clevelandu, VÌdni. V roce 2007 pak ˙Ëinkovali mj. na prestiûnÌch mezin·rodnÌch festivalech v ÿevnicÌch a dokonce i zde, (!!!) v K¯iûanech.
FUNNY FELLOWS: Roman FÈder Peter Baran TomÌk Pali IviËiË Julius Ebers Dano Val·öek Zuzana Haasov·
-
kapelnÌk, moder·tor, trubka, housle, zpÏv klarinet, saxofon, zpÏv akordeon, zpÏv banjo zpÏv tuba sÛlov˝ zpÏv
old stars dixieland liberec ZaË·tky kapely Libereck˝ dixieland OLD STARS sahajÌ do p¯elomu let pades·t˝ch a öedes·t˝ch minulÈho stoletÌ. Naöla se skupinka nÏkolika nadöenc˘, vesmÏs student˘ libereck˝ch st¯ednÌch ökol a rozhodla se zaloûit kapelu s dixielandov˝m zamϯenÌm. Doba ovöem pro americk˝ p˘vod tÈto hudbÏ nep¯·la.Gramofonov˝ch desek s touto hudbou na trhu bylo jen poskrovnu. P¯esto byl v tÈ dobÏ dixieland velmi popul·rnÌ, nap¯. v libereckÈ kav·rnÏ Nisa se hr·l 2x t˝dnÏ. "N·ctiletÌ" hoöi se sch·zÌvali por˘znu v bytech tÏch kte¯Ì mÏli gramofon a pilnÏ naslouchali desk·m sv˝ch idol˘, aby se je potÈ snaûili neumÏle ve ÑStudentskÈm dixielanduì napodobovat. Za dobu bezm·la p˘lstoletÌ existence proöla samoz¯ejmÏ kapelou cel· ¯ada muzikant˘ a v pr˘bÏhu tÈ dlouhÈ doby takÈ bohuûel z jejich ¯ad odeölo nÏkolik kamar·d˘ do jazzovÈho nebe. V souËasnÈ kapele p˘sobÌ jiû jen dva z p˘vodnÌch zakl·dajÌcÌch Ëlen˘ - Ji¯Ì MaröÌk na bicÌ a Josef Sehnoutka na trombon. Ze staröÌch Ëlen˘ je tu pak jeötÏ klarinetista a kapelnÌk Jaroslav Handl̯, kter˝ s kapelou zaËal spolupracovat poË·tkem sedmdes·t˝ch let. Dlouh· lÈta byli ve¯ejnosti zn·mÌ pod jmÈnem ÑLIBERECK› DIXIELANDì, Od konce r. 1993 se na dobu necel˝ch deseti let odmlËeli. Po Ñznovuvzk¯ÌöenÌì v roce 2004 p¯idal nÏjak˝ nezjiötÏn˝ Ñdobr·kì ke jmÈnu p¯Ìvlastek ÑOLD STARSì (starÈ hvÏzdy) a tak to uû z˘stalo. Nakonec proË ne? VÏkov˝ pr˘mÏr jiû znatelnÏ p¯esahuje ËÌslici 60 a polovina Ëlen˘ jsou jiû d˘chodci. St·lÈ angaûm· za celou dobu svÈ existence kapela nikdy nemÏla, hr·la povÏtöinou p¯ÌleûitostnÏ v r˘zn˝ch klubech a na jazzov˝ch scÈn·ch. V poslednÌch letech se z˙ËastÚujÌ pravidelnÏ dixielandov˝ch festival˘ u n·s a vyjÌûdÌ i do zahraniËÌ, zejmÈna do NÏmecka a Polska. K p¯Ìleûitosti svÈho p˘lstoletÈho jubilea natoËil letos Libereck˝ dixieland OLD STARS ze svÈho reperto·ru profilovÈ CD. MnozÌ z OLD STARS hrajÌ v r˘zn˝ch kapel·ch a orchestrech, ale na dixieland si udÏlajÌ Ëas vûdy.
OLD STARS DIXIELAND LIBEREC ing. Jaroslav Handl̯ - klarinet, kapelnÌk ï Jan Nov·k - trubka ï Josef Sehnoutka - trombon ï VladimÌr Medek - piano ¡da ätrejl - klarinet, saxofon, zpÏv ï ing. AntonÌn ätros - kontrabas ï Ji¯Ì KutÌk - banjo ï Ji¯Ì MaröÌk - bicÌ
BRASS BAND RAKOVNÕK NeodmyslitelnÌ ˙ËastnÌci naöeho dixielandovÈho festivalu zde, v l˘nÏ svÏtovÈho dixielandovÈho dÏnÌ - v K¯iûanech. SpojenÌ skvÏlÈho muzikantskÈho pod·nÌ kypÌcÌho entuziasmem je korunov·no bezchybn˝m pÛdiov˝m projevem pln˝m legrace, ale i noblesy. Skupina hraje nejen srdcem ale i vöemi dalöÌmi org·ny a ˙dy s takov˝m nasazenÌm, ûe jen tot·lnÌho hudebnÌho necitu nechajÌ chladn˝m. Ekvilibristika Pavla SkleniËky (p¯ezdÌvanÈho ÑZubyì) na jeho historickou bicÌ soupravu jiû dohnala mnohdy aû k slz·m (smÌchu) nejednoho, jinak znaËnÏ otrlÈho posluchaËe. PrvnÌ produkce kapely Brass Band RakovnÌk je datov·n 1. kvÏtnem 1990, kdy coby novodob· prvom·jov· dixielandov· dechovka hr·li v pr˘vodu, kter˝ mÏl b˝t jakousi reminiscencÌ na prvom·jovÈ pr˘vody. ZamϯenÌ kapely je na ortodoxnÌ dixieland, neboli neworlee·nsk˝ jazz, tak jak se hr·l ve 20. a 30. letech v kolÈbce jazzu - americkÈm New Orleans. Tomu odpovÌd· i n·strojovÈ obsazenÌ kapely: trubka, trombon, klarinet, banjo, tuba a bicÌ.
BRASS BAND RAKOVNÕK Pavel KadlÌk VojtÏch VaÚ Jaroslav Vaic Martin Kade¯·bek VÌtÏzslav Vondr·öek Pavel SkleniËka
-
trubka klarinet, baryton sax trombon, sÛlov˝ zpÏv tuba banjo bicÌ, smÌch
SENIOR DIXIELAND PRAHA Senior Dixieland Praha je jiû tradiËnÌm ˙ËastnÌkem k¯iûansk˝ch dixielandov˝ch dn˘, letos vöak vystoupÌ s pozoruhodn˝m hostem, obyvatelem K¯iûan. Tento vynikajÌcÌ soubor existuje jiû od roku 1978, od tÈ doby vyst¯Ìdal t¯i kapelnÌky. SloûenÌ orchestru je klasickÈ dixielandovÈ, tedy t¯Ìhlas· dechov· sekce: trubka, klarinet, trombon a Ëty¯Ëlenn· rytmika: banjo, bicÌ, basa a piano. V letech 1994 aû 1996 mÏl rozö̯enÈ obsazenÌ o zpÏvaËku. AmatÈrsk˝ statut orchestru znamen· znaËnou mÌru nez·vislosti - jeho existence nenÌ p¯Ìmo z·visl· na finanËnÌ situaci. To umoûÚuje tomuto orchestru udrûovat st·le pomÏrnÏ öirokÈ, ÑneekonomickÈì obsazenÌ, ale tÌm takÈ klasick˝ dixielandov˝ zvuk. »lenovÈ orchestru jsou jiû tzv. ÑstaröÌ modelyì a tedy i zkuöenÌ hr·Ëi, kte¯Ì pamatujÌ prakticky cel˝ v˝voj jazzovÈ hudby v »ech·ch. Tito skvÏlÌ hudebnÌci vynikajÌ pozoruhodnÏ hlubokou znalostÌ celÈho dixielandovÈho reperto·ru zpamÏti. ÑSenio¯iì se za dobu svÈ existence z˙Ëastnili snad vöech tuzemsk˝ch a vÏtöiny zahraniËnÌch jazzov˝ch festival˘. Aû na nÏkolik v˝jimek jsou kaûdoroËnÌmi ˙ËastnÌky Mezin·rodnÌho dixielandovÈho festivalu v Dr·ûÔanech a JazzovÈho weekendu v Regensburgu. V Praze hrajÌ pravidelnÏ v jazzovÈm klubu Reduta a jazzovÈm klubu éelezn·. Jejich dneönÌ vystoupenÌ zde, v K¯iûanech, je vöak pr˘lomovÈ, ˙Ëinkov·nÌ s unik·tnÌm hostem je souËasnÏ Ëeskou premiÈrou tohoto zp˘sobu hudebnÌho vyj·d¯enÌ.
SENIOR DIXIELAND PRAHA Ing. Petr Hasman Ing. Josef Plandor Ji¯Ì »ih·k Ing. JaromÌr Kadlec
-
kornet, zpÌvajÌcÌ kapelnÌk, mluviË trombon, vyjÌmeËnÏ zpÏv klarinet, obËas zpÏv piano, bez zpÏvu
Petr Kretschmer Ladislav KlÌma Ing. Jan Velek Host z K¯iûan
- banjo, vz·cnÏ scat - bicÌ, nezpÌv· v˘bec - kontrabas, zpÏv - rytmika
DIXIE COMPANY: Krzysztof Zaremba Jakub Marsza≥ek Rafa≥ Kubale Wojciech Warszawski Mariusz Gajdziel Piotr Soroka
-
kapelnÌk, trombon, zpÏv trubka, kornet, zpÏv klarinet, tenorsax, zpÏv banjo, kytara, zpÏv kontrabas, zpÏv bicÌ, valcha, zpÏv
Skupina hrajÌcÌ tradiËnÌ jazz byla zaloûena v roce 1993 v Poznani. Inici·torem tÈto myölenky byl trombonista Krzysztof Zaremba. Od tÈto doby kapela odehr·la tisÌce koncert˘ na mnoha prestiûnÌch mÌstech v zemi. Dixie Company se z˙Ëastnili ¯ady TV po¯ad˘, hr·li v Sejmu bÏhem JarnÌho zased·nÌ valnÈ hromady NATO. V roce 2000 Dixie Company zastupovali Wielkopolski kraj v polskÈm pavilonu na veletrhu EXPO v Hannoveru. D·le hr·li v pavilonu EvropskÈ unie bÏhem n·vötÏvy Romana Prodiega. V lednu 2001 kapela hr·la s hosty Jennifer Rush a Kayah na EvropskÈm plesu tisku a rozhlasu, kdy Ëestn˝mi hosty byli prezident Kwasniewski a nÏmeck˝ kanclȯ Gerhard Schrˆder. V ˙noru 2002 hr·li na polskÈm plesu v Bruselu. Mimo tyto akce se z˙Ëastnili bezpoËtu vystoupenÌ na festivalech a koncertech tÈmϯ po celÈ EvropÏ. HlavnÌm charakteristick˝m rysem Dixie Company je v¯el˝, swingujÌcÌ sound s perfektnÌm hudebnÌm vyj·d¯enÌm a spont·nnostÌ sÛlov˝ch improvizacÌ. Hlubok˝ dojem vytv·¯Ì preciznÏ hranÈ party dechov˝mi n·stroji podporovanÈ skvÏlou rytmickou sekcÌ. Skupina nenÌ p¯edurËena pouze pro velk· koncertnÌ show, ale takÈ jako vynikajÌcÌ hudebnÌ podklad pro propagaËnÌ akce, slavnostnÌ otev¯enÌ, rauty apod. Lze ¯Ìci, ûe jeden z poslednÌch kamÌnk˘ v mozaice v˝znamn˝ch dixielandov˝ch setk·nÌ si Dixie Company doplÚujÌ dnes, na koncertu v K¯iûanech.
Kapela ÑSteamboat Stompersì vznikla v roce 1968 z nÏkolika amatÈrsk˝ch hudebnÌk˘, kterÈ spojoval spoleËn˝ z·jem o aktivnÌ interpretaci tradiËnÌho jazzu a hned zpoË·tku si zÌskala pomÏrnÏ öirokou posluchaËskou z·kladnu. P¯ispÏl k tomu zejmÈna origin·lnÌ p¯Ìstup ke zpracov·nÌ notoricky zn·m˝ch jazzov˝ch tÈmat interpretovan˝ch neworle·nsk˝mi muzikanty v prvnÌ polovinÏ tohoto stoletÌ a humorn· nads·zka umocÚovan· neopakovateln˝m vok·lnÌm projevem AntonÌna ÑTonyhoì Brycha, kter˝ vöak jiû sv˝m laskav˝m humorem oslÚuje pouze vybranou spoleËnost v jazzovÈm nebi... Dlouholet˝ konÌËek hudebnÌk˘ naöel brzy uplatnÏnÌ p¯i koncertnÌch vystoupenÌch kapely v r˘zn˝ch klubech, zejmÈna pak klubech studentsk˝ch. V kr·tkÈ dobÏ od svÈho vzniku ˙Ëinkovala kapela prakticky jiû na vöech jazzov˝ch festivalech po¯·dan˝ch v tehdejöÌm »eskoslovensku a ˙spÏönÏ absolvovala ¯adu jazzov˝ch festival˘ v EvropÏ. Jiû v pr˘bÏhu prvnÌch let svÈ Ëinnosti natoËila u firmy Supraphon svou prvnÌ LP desku, »esk· televize uvedla jejÌ prvnÌ samostatn˝ po¯ad, »esk˝ rozhlas odvysÌlal nÏkolik p¯Ìm˝ch p¯enos˘ jejÌch koncert˘ v Divadle hudby a podÌlela se na hudebnÌm doprovodu dvou film˘. Za lÈta svÈ Ëinnosti ˙Ëinkovala aû na v˝jimky v celÈ EvropÏ - od Finska p¯es It·lii, v americkÈm San Diegu, v ÿevnicÌch a dokonce i zde - v K¯iûanech! A pokud si do taktu klep·te nohou, jste Ñstompersì - tak znÌ vysvÏtlenÌ p¯ekladu. No, a jste-li navÌc na parnÌku Ñsteamboatì - ...
STEAMBOAT STOMPERS Ji¯Ì Kadlus Pavel JanÌk Jaroslav Havlas Martin Hloûek
-
kornet trombon klarinet, saxofon, scat bicÌ
Jan Kaöpar - banjo Ji¯Ì Kadlus jr. - piano Pavel älosar - kontrabas
MIBA, spol. s r. o. SpoleËnost MIBA jiû od roku 1992 realizuje v˝stavnÌ a veletrûnÌ expozice pro svÈ klienty a partnery dnes jiû po celÈm svÏtÏ. Zastupuje firmu SYMA SYSTEM AG Schweiz v »eskÈ republice a distribuuje produkty tohoto nejvÏtöÌho svÏtovÈho v˝robce a dodavatele v˝stavnÌch a interiÈrov˝ch systÈm˘ na svÏtÏ. Prost¯ednictvÌm dlouhodobÈ spolupr·ce s partnery v obchodnÌ sÌti spoleËnosti SYMA, kter· je dnes zastoupena ve vÌce neû 55 zemÌch svÏta, jsme schopni naöim klient˘m a partner˘m nabÌdnout naöe sluûby kdekoliv po celÈm svÏtÏ. Miba disponuje vlastnÌmi v˝stavnÌmi systÈmy, mobili·¯em k pron·jmu, svÏtelnou technikou, projekËnÌm ateliÈrem a grafick˝m studiem vËetnÏ velkoform·tovÈho tisku. Mezi naöe hlavnÌ sluûby pat¯Ì: realizace expozic, spoleËn˝ch expozic, ofici·lnÌch ˙ËastÌ na veletrzÌch v zahraniËÌ, dod·vky v˝stavnÌch systÈm˘, poradensk˝ servis p¯i v˝bÏru veletrh˘ a ostatnÌ v˝stavnÌ a veletrûnÌ sluûby.
TD Promo s. r. o. SpoleËnost TD Promo byla novÏ zaloûena v roce 2006, kde doölo ke spojenÌ zkuöenÈho t˝mu odbornÌk˘ a silnÈho v˝stavnÌho partnera za ˙Ëelem nabÌdky a realizace sluûeb z oblasti pron·jmu audiovizu·lnÌ techniky, plazmov˝ch obrazovek, velkoploön˝ch projekcÌ, svÏtelnÈ, scÈnickÈ a osvÏtlovacÌ techniky, prezentaËnÌch systÈm˘ pro firemnÌ a spoleËenskÈ akce, gala veËery, koncerty, festivaly apod. Lednick· 17, 198 00 Praha 9 - Kyje tel.: 241 404 595, fax: 241 404 574
e-mail:
[email protected] web: www.miba.cz
[email protected] www.tdpromo.cz
Legend·rnÌ K¯iûansk˝ chlÈb
PraûÌrna k·vy APE K¯iûany
Villa Flamendr - Penzion
Vyr·bÌme 15 druh˘ nejkvalitnÏjöÌch k·v, balÌme araöÌdy, araöÌdovÈ drtÏ a mouky pro peka¯e a cukr·rny, balÌme suchÈ plody Karel Pejöek tel./fax: 485 178 008 www.apecafe.cz
K¯iûany 28 463 53 K¯iûany tel.: 485 178 346 mobil: 720 206 136 www.villa-flamendr.com e-mail:
[email protected]
Kalendář Liberecka spol. s r. o. FULL SERVICE
DTP A GRAFICKÉ PRÁCE
REKLAMNÍ PŘEDMĚTY
Grafické zpracování a tisk veškerých propagačních a informačních materiálů
Návrh a výroba potisku, výšivek, gravírování atd. reklamních předmětů
REDAKČNÍ SLUŽBY
SIGNMAKING
Vypracování textů, jazykové a typografické korektury, překlady do cizích jazyků
Návrh a výroba informačních systémů
PODPORA AKCÍ
WEB A MULTIMÉDIA
Návrh, výroba a umístění reklamy, zajištění mediálních partnerů
Výroba internetových stránek a prezentačních CD
PROMOTION
FOTO – VIDEO
Příprava a zajištění akce
Pořízení a zpracování foto a videodokumentace
Kalendář Liberecka spol. s r. o. Papírová 537 460 01 Liberec 2 tel.: 482 416 671 mail:
[email protected] www.kallib.cz
Dřevo a služby Křižany, s.r.o.
D¯evo a sluûby K¯iûany, s. r. o. tesa¯skÈ pr·ce stavebnÌ Ëinnost rekonstrukce st¯ednÌho rozsahu pila¯sk· Ëinnost prodej p¯esn˝ch p¯Ì¯ez˘ Objedn·vky moûno dojednat na tel.: 720 394 385 (Karel Honzejk)
www.duhovysecondhand.cz tel: 606 865 907
PENZION POD JEŠTĚDEM
s
UBYTOVÁNÍ ł
ł
ł
RGERUQtN QD SUREOHPDWLNX RGVWUDĖRYiQtRGSDGĤYþHWQČ RGSDGĤQHEH]SHþQêFK
3RUDGHQVWYt
NRPSOH[Qt ]DVWRXSHQt Y HQYLURQPHQWiOQt REODVWL
7HFKQLFNiSRPRF
SĜL HNRORJLFNêFK KDYiULtFK DXWRQHKRG\ DWG
SURYR]RYDWHO YODVWQtFK ]DĜt]HQt QD RGVWUDĖRYiQt RGSDGĤ D VRXYLVHMtFt GRSUDYQtWHFKQLN\
6EČUDYêNXSRGSDGĤ
VYR] YHãNHUpKR VRUWLPHQWX RGSDGĤ Y PDOêFK L YHONêFK REMHPHFK
1HEH]SHþQpRGSDG\
FHOê VRUWLPHQW VOXåHE SRþtQDMH VEČUHP SĜHV ~SUDYX RGSDGX Då SR MHKR XORåHQt
3ĜHSUDYDRGSDGĤ
PRGHUQt GRSUDYQt WHFKQLND Y UHåLPX $'5
SRVN\WRYDWHO NRPSOH[QtFK VOXåHE Y REODVWL RGSDGRYpKR
5HF\NODFH
GUXKRWQp Y\XåtYiQt VXURYLQ VHSDUDFH Y\XåLWHOQêFK VORåHN RGSDGĤ
6DQDFHþLãWČQt
VDQDFH VWDUêFK HNRORJLFNêFK ]iWČåt
6NOiGNRYiQtRGSDGĤ
SURYR]RYiQt YODVWQtFK VNOiGHN NRPSRVWiUQ\ GHSRQLH Y\XåLWHOQêFK VWDYHEQtFK
KRVSRGiĜVWYt ł
JDUDQW SUiYQtKR ]SĤVREX RGVWUDQČQtRGSDGX
ł
GUåLWHO FHUWL¿NiWX V\VWpPX
ł
PDWHULiOĤ
'UREQêP L YHONêP SĤYRGFĤP RGSDGĤ QDEt]tPH FHOê ĜHWČ]HF VOXåHE SRþtQDMH SRUDGHQVWYtP
Ĝt]HQt SRGOH QRUHP ,62 D,62
D YHGHQtP HYLGHQFH R RGSDGHFK SĜHV VKURPDåćRYiQt D VYR] RGSDGĤ MHMLFK WĜtGČQt
SDUWQHU ĜDG\ ¿UHP D LQVWLWXFt
YãHFKQ\VOXåE\SURYR]XMHPHSRPRFtYODVWQtFK]DĜt]HQtDWHFKQLN\
D SĜtSDGQRX ~SUDYX Då SR NRQHþQp XORåHQt QD VNOiGNX QHER GUXKRWQp Y\XåLWt 7\WR
YHQYLURQPHQWiOQtREODVWL ł
QRVLWHO YêYRMH QRYêFK WHFKQRORJLt QD ]SUDFRYiQt DUHF\NODFLRGSDGĤ s
FHUWL¿NDFH ,62 ,62
*(67$ DV 5\QROWLFH ',ý &= ]DSVDQi Y 25 YHGHQpP .6 ÒVWt Q/ RGGtO % YORåND /LEHUHFNê NUDM WHO ID[ JHVWD#JHVWDF] ZZZJHVWDF] ÒVWHFNê NUDM WHO XVWL#JHVWDF] ZZZJHVWDF]
Bohumil Trojan Penzion pod Ještědem, Křižany 388 tel.: 606 246 598 tel./fax: 485 178 098 email:
[email protected] www.volny.cz/penzion_pod_jestedem
Laminátové b a zé n y
VrbËany ñ Kuböovka 37 KolÌn 280 02 tel.: 321 792 643 737 347 508, 603 462 132 fax: 321 792 645 e-mail:
[email protected] web: www.balarepo.cz
LetoönÌ festival mohl b˝t uspo¯·d·n dÌky finanËnÌ p¯Ìzni n·sledujÌcÌch sponzor˘: Obec K¯iûany Ml˝n Perner Svijany, s. r .o. MIBA s. r. o. / TD Promo Praha, s. r. o. (ing. arch. Milan Baöe) UNAS, s. r. o. - pek·rna K¯iûany Zeler & syn, klemp̯stvÌ a pokr˝vaËstvÌ éib¯idice Star· D·ma, moöt·rna a p·lenice, s. r. o. K¯iûany LG DINEX s. r. o. Jablonec nad Nisou ARBOLI, s. r. o. Liberec Second Hand velkoobchod K¯iûany Hor·k Elektro, s. r. o. Jablonec nad Nisou MUDr. ZdenÏk Kleinhampl, mÌstnÌ obvodnÌ lÈka¯ Agrokomplet »esk˝ dub, s. r. o. (Erbert / äimul·k) Gesta, a. s. Rynoltice STAVO VilÈm Dvorsk˝, Praha Agro Ji¯Ì äemelÌk, provoz Dubnice PavlÌËkov· Jaroslava, velkochov ovcÌ Villa Flamendr, penzion K¯iûany D¯evo a sluûby, s. r. o. - K¯iûany Truhl·¯stvÌ Kysela - OseËn· Rodina Vykoukova - éib¯idice Lenka Kohoutov· Vykoukov·, Praha Penzion Pod JeötÏdem Trojan, K¯iûany ELMAR Hr·dek nad Nisou VÏtrovsk˝ GeometrickÈ pl·ny - Liberec, v. o. s. Ing. Jan Kr·lÌk, Praha
485 178 061 485 177 129 602 342 645 485 178 007 485 178 019 777 625 151 483 710 197 777 108 509 606 865 907 487 824 800 602 458 599 604 239 085 485 172 180
732 183 218 485 178 346 720 394 385 485 179 013
606 246 598 603 241 180 482 710 141
Zvl·ötnÌ podÏkov·nÌ za v˝znamnou pomoc p¯i vytvo¯enÌ podmÌnek pro uspo¯·d·nÌ festivalu pat¯Ì firmÏ SKS Jablonec a jejÌmu ¯editeli panu ZdeÚkovi Fajstavrovi a takÈ panu Ji¯Ìmu Jaroöovi z Liberce za ˙Ëinnou propagaci festivalu.