Další vzdělávání administrativně-obchodních pracovníků CZ.1.07/3.2.13/04.0027
VZDĚLÁVACÍ MATERIÁLY K PROGRAMU
Podnikání na internetu
MODUL 04
EKONOMIKA INTERNETOVÉHO PODNIKÁNÍ:
DAŇOVÁ EVIDENCE S VYUŽITÍM PC
2013
DANĚ A DAŇOVÁ EVIDENCE 1. 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.4.1. 1.4.2. 1.4.3. 1.4.4. 1.4.5. 1.4.6. 1.4.7. 1.4.8. 1.5. 1.5.1. 1.5.2. 1.5.3. 1.6. 1.6.1. 1.6.2. 1.7. 1.8. 1.8.1. 1.8.2. 1.8.3. 1.8.4. 1.9. 1.9.1. 1.9.2.
Právní úprava daňové evidence Úvod Rozdíl mezi daňovou evidencí a účetnictvím Daňová soustava Daň z příjmů Základní charakteristika daně z příjmů fyzických osob Předmět daně z příjmů fyzických osob Nezdanitelná část základu daně Základní charakteristika daně z příjmů právnických osob Společná ustanovení Odpisy Zálohy, plátce daně Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů fyzických osob Daň z nemovitých věcí Daň z pozemků Daň ze staveb a jednotek Daňové přiznání Daň z nabytí nemovitých věcí – zákonné opatření č. 340/2013 Sb. Základní pojmy Daň a daňové přiznání Daň silniční – zákon ČNR č. 16/1993 Sb. ve znění pozdějších dodatků Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Obecná ustanovení Uplatňování daně Správa daně v tuzemsku Přílohy Spotřební daně Základní pojmy Druhy spotřebních daní
2. 2.1. 2.2. 2.3. 2.4.
Technika vedení daňové evidence Doklady dle zákona o účetnictví, Základními pojmy v daňové evidenci Vedení záznamů v daňové evidenci vytvořením deníku DE v programu EXCEL Příklady vedení deníku
3. 3.1. 3.2. 3.3.
Ostatní evidence v daňové evidenci Evidence faktur pro účely zjištění DPH, Vedení pokladní knihy, evidencí majetku, evidencí zásob a inventarizací Výpočty odpisů
4.
Zjištění základu daně z příjmu v daňové evidenci, výpočet daně
5. Principy zjišťování daně z přidané hodnoty (daň na vstupu, daň na výstupu), zjištění daňové povinnosti nebo nadměrného odpočtu DPH, sestavení daňového přiznání. 6. Práce s účetním softwarem – v rámci praktického procvičení bude obsahem této části zpracování konkrétního příkladu vedení daňové evidence.
1
1. Právní úprava daňové evidence Daňová evidence je jedním ze způsobů vedení podkladů pro účely zjištění daně z příjmů v rámci podnikání. Řídí se jednak Zákonem o dani z příjmů a jednak Zákonem o účetnictví. Z těchto „zákonů“ využívá pouze vybrané paragrafy. V České republice využívá daňovou evidenci většina drobných podnikatelů, podnikajících na základě Živnostenského zákona.
1.1.
Úvod
Způsoby vedení podnikatelské činnosti Podnikání je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku. Podnikatelem mohou být fyzické i právnické osoby. Fyzické osoby podnikají na základě živnostenského listu nebo koncese. Podnikatelé (fyzické osoby) jsou povinni vést o své činnosti potřebnou evidenci. Právnické osoby, které se zabývají podnikáním, jsou vždy účetními jednotkami (musí vést účetnictví a řídí se zákonem o účetnictví). Fyzické osoby mohou o svém podnikání vést daňovou evidenci. Musí to být osoby, které se nestaly účetní jednotkou (nevztahuje se na ně zákon o účetnictví), nejsou zapsány v obchodním rejstříku a jejich obrat nepřekročí za předcházející kalendářní rok částku 25 mil. Kč. Fyzické osoby vedou účetnictví buď dobrovolně nebo jsou zapsány v OR nebo jejich obrat přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok 25 mil. Kč. V tomto případě se řídí zákonem o účetnictví.
1.2.
Rozdíl mezi daňovou evidencí a účetnictvím
Daňová evidence je upravena Zákonem o dani z příjmu § 7b obsahuje údaje o příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně z příjmů obsahuje údaje o majetku a závazků, které ovlivňují základ daně z příjmů Účetnictví je písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku, a to v peněžních jednotkách. Účetnictví musí poskytovat informace o stavu a pohybu majetku a závazků, o nákladech a výnosech, př. výdajích a příjmech, o hospodářském výsledku. Základní rozdíl mezi daňovou evidencí a účetnictvím Při zjišťování hospodářského výsledku v daňové evidenci se zjišťuje rozdíl mezi příjmy a výdaji, v účetnictví se zjišťuje rozdíl mezi výnosy a náklady (příjmy jsou přijaté peníze, výdaje představují úbytek peněz, výnosy jsou výkony vyjádřené v Kč, tj. tržby za provedené práce a služby, prodané výrobky či zboží a náklady představují spotřebu hospodářských prostředků nebo cizích výkonů).
2
1.3.
Daňová soustava
Základní pojmy Daň je příjem veřejných rozpočtů ( SR, místních rozpočtů), který ze zákona (povinně) odčerpává část důchodu subjektu (příjmu, majetku poplatníka), na nenávratném principu. Poplatník daně je fyzická nebo právnická osoba, z jejíchž peněz je daň placena. Plátce daně je fyzická nebo právnická osoba, která má ze zákona povinnost peníze odvést státu. Poplatník je zároveň plátce například u daně z nemovitostí. Poplatník není plátcem například u daně z přidané hodnoty. Základ daně je částka, ze které je daň odváděna. Daň je vypočtená částka, kterou plátce odvádí správci daně. Sazba daně je procentem vyjádřený poměr daně k základu daně. Daňový systém v každé zemi je stanoven příslušnými daňovými zákony odráží konkrétní ekonomické podmínky je nejčastěji novelizován Problematika daňového systému spočívá v tom, že stát potřebuje vybrat co nejvíce peněz, aby mohl rozvíjet své aktivity občané a firmy chtějí odvádět co nejméně daní sjednocení daní v mezinárodním obchodě, zamezení dvojímu zdanění stát musí respektovat sociální únosnost daní musí zohledňovat i technická a ekonomická kritéria vybírání daní a vymahatelnosti daní Struktura daňové soustavy České republiky Daňovou soustavu tvoří: a) přímé daně Základní charakteristikou těchto daní je to, že každý poplatník přímo hradí daň příslušnému finančnímu úřadu a podává daňové přiznání. Přímé daně dělíme na: důchodové (platí je poplatníci podle výše svého příjmu) – jedná se o daně z příjmů fyzických a právnických osob majetkové (platí je poplatníci podle druhu a velikosti svého nemovitého majetku, při majetkových převodech a při využívání silničních vozidel v podnikání) – jedná se o daň z nemovitých věcí, o daň z nabytí nemovitých věcí, o daň silniční. b) nepřímé daně Základní charakteristikou těchto daní je to, že je platíme při každém nákupu zboží nebo služeb (neplatíme je přímo státní instituci, ale prodávajícímu v ceně zboží, ten má povinnost daň odvést státu). Nepřímé daně dělíme na: universální (jsou vybírány při prodeji zboží a služeb) – jedná se o daň z přidané hodnoty selektivní (jsou vybírány při prodeji vybraných druhů zboží) – jedná se o daň spotřební
1.4.
Daň z příjmů fyzických a právnických osob 3
Daň v příjmů fyzických a právnických osob upravuje Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tento „Zákon“ upravuje daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. Je koncipován do tří části. První část upravuje daň z příjmů fyzických osob, část druhá daň z příjmů právnických osob a část třetí společná ustanovení pro obě daně.
1.4.1. Základní charakteristika daně z příjmů fyzických osob1 Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou (§2) fyzické osoby. Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, nebo daňovými nerezidenty. Poplatníci jsou daňovými rezidenty ČR, pokud mají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržují (mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí). Poplatníky obvykle se zdržujícími na území ČR jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce. Daňoví nerezidenti jsou poplatníci, kteří se na území ČR zdržují za účelem studia nebo léčení. Daňová povinnost se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR.
1.4.2. Předmět daně z příjmu fyzických osob (§3)2 Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou: A) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§6) Příjmy ze závislé činnosti jsou: a) plnění v podobě příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce, funkčního požitku b) příjmy za práci člena družstva společníka společnosti s ručením omezeným komanditisty komanditní společnosti c) odměny člena orgánu právnické osoby orgánu právnické osoby likvidátora d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmena a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává. 1
http://www.pracepropravniky.cz/zakony/zakon-o-danich-z-prijmu-uplne-zneni http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586 http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony 2 http://www.pracepropravniky.cz/zakony/zakon-o-danich-z-prijmu-uplne-zneni http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586 http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony
4
Poplatníky s příjmy ze závislé činnosti jsou zaměstnanci, plátce příjmu jsou zaměstnavatelé. B) příjmy ze samostatné činnosti (§7) Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v §6 je: a) příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství b) příjem ze živnostenského podnikání c) příjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b) d) podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku Příjmem ze samostatné činnosti je dále: a) příjem z užití nebo poskytnutí práv průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem b) příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku c) příjem z výkonu nezávislého povolání. Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze samostatné činnosti s výjimkou uvedenou v §7 odst.6. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou uvedenou v odst. 1, písmeno d). Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje, s výjimkou uvedenou v § 12, ve výši a) 80% z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného b) 60% z příjmů z živnostenského podnikání, s výjimkou příjmů ze živnostenského podnikání řemeslného c) 40% z příjmů z jiného podnikání než zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a než z živnostenského podnikání nebo z příjmů podle odstavce 2 písm. a), s výjimkou příjmů podle odst.6, anebo z příjmů z jiné samostatné činnosti, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč. d) 30% z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, nejvýše však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč. Daň stanovená paušální částkou je upravena v §7a. Daňovou evidenci upravuje § 7b. Daňovou evidencí se pro účely daní z příjmů rozumí evidence pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů. Tato evidence obsahuje údaje o a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně b) majetku a dluzích. C) příjmy z kapitálového majetku (§8) Příjmy z kapitálového majetku například jsou: a) podíly ze zisku z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, podíly na zisku z členství v družstvu a dále úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů, příjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy … b) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání c) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání d) výnosy z jednorázového vkladu a z vkladu jemu na roveň postaveného, e) dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem
5
f)
plnění ze soukromého životního pojištění a další.
D) Příjmy z nájmu (§9) Příjmy z nájmu jsou nejčastěji příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů a příjmy z nájmů movitých věcí. E) Ostatní příjmy (§10) Ostatními příjmy jsou například a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí včetně příjmů ze zemědělské výroby lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem. Tyto příjmy (mimo příjmů v §4) jsou osvobozeny do výše 30 000,00 Kč, b) výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování c) bezúplatný příjem a další.
1.4.3. Nezdanitelná část základu daně (§15)3 Od základu daně lze odečíst například: a) hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého obcím, krajům, na školství, na policii, vědu a vzdělávání, zdravotní služby … b) od základu daně lze odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 12 000 Kč zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem (výplata plnění je možná až po dosažení 60 let věku) soukromé životní pojištění členské příspěvky odborové organizaci. Sazba daně (§16) Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně a o odčitatelné položky od základu daně (§34) zaokrouhlené na celá sta Kč dolů činí 15%.
1.4.4. Základní charakteristika daně z příjmu právnických osob4 3
http://www.pracepropravniky.cz/zakony/zakon-o-danich-z-prijmu-uplne-zneni http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586 http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony 4 http://www.pracepropravniky.cz/zakony/zakon-o-danich-z-prijmu-uplne-zneni http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586 http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/
6
Poplatníci daně z příjmu právnických osob jsou např. (§17) a) právnické osoby b) organizační složky státu c) podílové fondy d) veřejně prospěšný poplatník. Předmětem daně (§18) jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li stanoveno jinak. Sazba daně (§21) činí 19% pokud v odstavcích 2 a 3 není stanoveno jinak. Zdaňovacím obdobím (§21a) je např. kalendářní rok nebo hospodářský rok.
1.4.5. Společná ustanovení5 A) Základ daně Základem daně (§23) je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, s tím, že u poplatníka, který je účetní jednotkou, jsou těmito příjmy jeho výnosy a těmito výdaji jeho náklady, rozdíl se upraví podle tohoto zákona. Zdrojem příjmů (§22) jsou například příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny, příjmy ze závislé činnosti, příjmy ze služeb… Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení , zajištění a udržení příjmů upravuje § 24. Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené zákonem o dani z příjmů a zvláštními předpisy. Ve výdajích na dosažení, zjištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Při zjištění základu daně se vychází a) z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), a to vždy bez vlivu Mezinárodních účetních standardů, u poplatníků, kteří vedou účetnictví b) z rozdílu mezi příjmy a výdaji u poplatníků, kteří nevedou účetnictví. Výsledek hospodaření je vždy nutné upravit o položky upravující základ daně (§23, odst.3). B) Úpravy základu daně a daně Položky odčitatelné od základu daně (§34) Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Od základu daně lze odečíst odpočet na podporu výzkumu a vývoje nebo odpočet na podporu odborného vzdělávání. Sleva na dani (§35) Poplatníkům uvedeným v §2 a § 17 se daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících
5
http://www.pracepropravniky.cz/zakony/zakon-o-danich-z-prijmu-uplne-zneni http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586 http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony
7
do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo, b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo. Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost Slevy na dani pro poplatníky daně z příjmu fyzických osob (§35ba) Poplatníkům uvedeným v §2 se daň vypočtená podle §16, případně snížená podle §35, §35a nebo §35b za zdaňovací období snižuje o a) základní slevu ve výši 24 840 Kč na poplatníka; daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu, b) slevu na manžela ve výši 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, dávky osobám se zdravotním postižením, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách je od daně osvobozen podle §4. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů, c) základní slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu, d) rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, e) slevu na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P, f) slevu na studenta ve výši 4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Za vyživované dítě poplatníka se pro účely tohoto zákona považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, vnuk a dítě nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je
8
a) nezletilým dítětem, b) zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a 1. soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle (Pozn. č. 14d: § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb.) 2. nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo 3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše daňového bonusu podle odstavce 3 zůstává zachována. Poplatník může uplatnit vyživované dítě žijící s ním ve společné domácnosti ve výši 13 404 Kč ročně (§ 35c). Poplatník daně z příjmu ze závislé činnosti může uplatnit měsíční slevu na dani (ve výši 1/12 celkové slevy). Musí mít u plátce daně (zaměstnavatele) podepsané daňové prohlášení. Je-li výše zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 5 025 Kč měsíčně. Plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus ve výši stanovené tímto zákonem při výplatě příjmů ze závislé činnosti, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
1.4.6. Odpisy (§26 - §32b)6 Odpisy se stanoví podle § 26 – 32. Přestavují nepeněžní výdaj podnikatele (OSČ). A) Odpisy hmotného majetku Hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí: a) samostatné movité věci, případně soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč a mají provoznětechnické funkce delší než jeden rok, b) budovy, domy a jednotky nezahrnující pozemek, c) stavby (s výjimkou provozních důlních děl, drobných staveb sloužících k zajištění provozu lesních školek, oplocení k zajišťování lesní výroby a myslivosti) d) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky e) dospělá zvířata a jejich skupiny, jejichž VC je vyšší než 40 000 Kč f) jiný majetek vymezený v odstavci 3 § 26 (technické zhodnocení a výdaje na otvírky nových lomů, technické rekultivace…). Hmotný majetek odpisuje odpisovatel. Hmotný majetek je oprávněn odpisovat vždy pouze jeden poplatník. Odpisovatelem je nejčastěji poplatník, který má k hmotnému majetku vlastnické právo. Vstupní cenou majetku se rozumí: a) pořizovací cena, je-li pořízen úplatně 6
http://www.pracepropravniky.cz/zakony/zakon-o-danich-z-prijmu-uplne-zneni http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586 http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony
9
b) vlastní náklady, je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii c) reprodukční pořizovací cena Zatřídění majetku V prvním roce odpisování zatřídí poplatník hmotný majetek do odpisových skupin uvedených v příloze 1 zákona o dani z příjmů. Další způsob zatřídění se děje dle klasifikace stavebních děl CZ-CC klasifikace produkce CZ-CPA. Hmotný majetek je zařazen do odpisových skupin: Odpisová skupina Doba odpisování Příklad zařazení majetku 1 3 roky Kancelářské stroje, počítače, měřící přístroje 2 5 let Nákladní auta, nábytek, zdravotnické přístroje 3 10 let Hnací stroje a zařízení 4 20 let Turbíny 5 30 let Domy, budovy, haly 6 50 let Školní budovy, ubytovací zařízení Způsoby odpisování – poplatník volí ze dvou způsobů odpisování, zvolený způsob musí zachovat po celou dobu životnosti majetku (nelze měnit) a) Rovnoměrný způsob odpisování – roční odpisy jsou po celou dobu odpisování stejné s výjimkou prvního roku Odpis = vstupní cena * roční odpisová sazba/100 Odpisové sazby pro lineární způsob odpisování: Odpisová skupina V prvním roce odpisování 1 20 2 11 3 5,5 4 2,15 5 1,4 6 1,02
V dalších letech odpisování 40 22,25 10,5 5,15 3,4 2,02
Pozn.: Majetek lze odpisovat maximálně do výše vstupní ceny
b) Zrychlený způsob odpisování – základem jsou koeficienty, které jsou přiřazeny jednotlivým skupinám
v prvním roce odpisování odpis = vstupní cena/ koeficient pro zrychlené odpisování v prvním roce (doba životnosti)
v dalších letech odpisování odpis = 2 * zůstatková cena/ kr – n ( kr = koeficient pro další roky odpisování, n = počet let po, které byl již majetek odpisován) Koeficienty pro zrychlený způsob odpisování: Odpisová skupina V prvním roce odpisování V dalších letech odpisování 1 3 4 2 5 6 3 10 11 4 20 21 5 30 31 6 50 51
10
B) Odpisy nehmotného majetku Pro účely zákona o dani z příjmů se odpisují: a) zřizovací výdaje – 60 měsíců b) nehmotné výsledky výzkumu a vývoje - 36 měsíců c) software – 36 měsíců d) ocenitelná práva a jiný ocenitelný majetek – 72 měsíců e) audiovizuální díla – 18 měsíců.
1.4.7. Zálohy (§38a), plátce daně (§38c)7 Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti. Zálohy neplatí poplatníci jejichž daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč, a dále obce a kraje. Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období. Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období Plátcem daně se rozumí osoba se sídlem nebo bydlištěm na území ČR, která podle tohoto zákona je povinna odvést správci daně daň nebo zálohu na daň, které jsou vybrány od poplatníků nebo poplatníkům sraženy, nebo úhradu na zajištění daně.
1.4.8. Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů fyzických osob8 A) Daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob (§ 38g) Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně 7
http://www.pracepropravniky.cz/zakony/zakon-o-danich-z-prijmu-uplne-zneni http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586 http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony 8 http://www.pracepropravniky.cz/zakony/zakon-o-danich-z-prijmu-uplne-zneni http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586 http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony
11
osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 10 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu. Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle §6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle §36, nemá jiné příjmy podle §7 až 10 vyšší než 6 000 Kč. V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených, příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud nevyužije postup podle §36 odst. 7 nebo 8. V daňovém přiznání poplatník rovněž uvede částku slevy na dani a daňového zvýhodnění. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle §38j odst.3. B) Roční zúčtování záloh na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění (§ 38 ch)
Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, a podepsal u těchto plátců prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5, může požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění neprovede plátce u poplatníka, který podá nebo je povinen podat přiznání k dani. Výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provede plátce daně nejpozději do 15. března po uplynutí zdaňovacího období z úhrnu mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi všemi plátci postupně, a to včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti. U poplatníka, který uplatňuje daňové zvýhodnění, provede plátce daně výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za podmínek stanovených v § 35d odst. 6 až 9. Poplatníkovi, který neuplatňuje daňové zvýhodnění, plátce daně vrátí jako přeplatek z ročního zúčtování záloh kladný rozdíl mezi zálohově sraženou daní a daní sníženou o slevy pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, nejpozději do 31. března po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše tohoto přeplatku více než 50 Kč. O vrácený přeplatek z ročního zúčtování záloh sníží plátce daně nejbližší odvody záloh správci daně, nejdéle do konce zdaňovacího období, nebo požádá o jejich vrácení správce daně; v takovém případě nakládá správce daně s touto částkou jako s přeplatkem. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se poplatníkovi nesráží. Plátci daně jsou povinni vést pro poplatníky, s příjmy podle § 6, mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období ( § 38 j).
C) Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období (§ 38 m) Poplatník je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob. Je-li zdaňovací období kratší než 1 rok, podává se daňové přiznání ve lhůtě a za podmínek pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců.
12
1. 5. Daň z nemovitých věcí Daň z nemovitých věcí upravuje Zákon ČNR č. 338/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů.Tento zákon upravuje daň z nemovitých věcí, kterou tvoří daň z pozemků a daň ze staveb s jednotek (§1).
1.5.1. Daň z pozemků (§ 2 - §6)9 Předmět daně (§ 2) Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky evidované v katastru nemovitostí. Předmětem daně z pozemků nejsou pozemky zastavěné zdanitelnými stavbami v rozsahu zastavěné plochy těchto staveb, lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení, pozemky, které jsou vodní plochou s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb, pozemky určené pro obranu České republiky, pozemky, které jsou součástí jednotky, a pozemky ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě užívané společně s těmito jednotkami. Poplatníci daně (§ 3) Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku. Dalšími poplatníky jsou například: u pozemků ve vlastnictví ČR organizační složka státu, státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik nebo jiná státní organizace, které jsou příslušné hospodařit nebo mají právo hospodařit s majetkem státu, právnická osoba, která má právo užívat tento pozemek na základě výpůjčky vzniklé podle zákona upravujícího některé užívací vztahy k majetku České republiky, u pozemků zatížený právem stavby, stavebník u pronajatého nebo propachtovaného pozemku, je-li evidovaný v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem, je vždy nájemce nebo pachtýř uživatel je poplatníkem daně z pozemků v případě, že vlastník pozemku není znám, nebo u pozemků, jejichž hranice v terénu reálně vznikly po předání pozemků jako náhradních za původní pozemky sloučené. Od daně z pozemků jsou osvobozeny např. pozemky ve vlastnictví ČR. Další jsou uvedeny v §4. Základ daně (§5) Základem daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 ve vyhlášce vydané na základě zmocnění v § 17 tohoto zákona. Základem daně u pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb je cena pozemku zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč. Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemku v m2 zjištěná k 1.lednu zdaňovacího období. 9
http://www.pracepropravniky.cz./zakony/zakon-o-dani-z-nemovitosti-uplne-zneni http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony
13
Základ daně se zaokrouhluje na celé Kč směrem nahoru. Základ daně z pozemků a ostatních pozemků se zaokrouhluje na celé m2 nahoru. Sazba daně (§6) Sazba daně činí u pozemků a) orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů 0,75% b) trvalých travních porostů, hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb 0,25% Sazba daně u ostatních pozemků činí za každý 1 m2 u zpevněných ploch pozemků, užívaných k podnikání nebo v souvislosti s ním sloužících pro 1,00 Kč zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství 1,00 Kč průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku, ostatní zemědělskou výrobu a ostatní druhy podnikání 5,00 Kč stavebních pozemků 2,00 Kč ostatních ploch 0,20 Kč zastavěných ploch a nádvoří 0,20 Kč
Stavebním pozemkem se pro účely tohoto zákona rozumí nezastavěný pozemek určený k zastavění zdanitelnou stavbou, která byla ohlášena nebo na kterou bylo vydáno stavební povolení nebo bude prováděna na základě certifikátu autorizovaného inspektora anebo na základě veřejnoprávní smlouvy; rozhodná je výměra pozemku v m2 odpovídající zastavěné ploše nadzemní části zdanitelné stavby. Pozemek přestane být stavebním pozemkem, pokud se zdanitelná stavba nebo jednotka stane předmětem daně ze staveb a jednotek, nebo pokud ohlášení nebo stavební povolení pozbude platnosti nebo posouzení autorizovaným inspektorem pozbude účinků anebo zaniknou účinky veřejnoprávní smlouvy. Základní sazba daně se násobí koeficientem 1,0 v obcích do 1000 obyvatel 1,4 v obcích nad 1000 obyvatel do 6000 obyvatel 1,6 v obcích nad 6000 obyvatel do 10 000 obyvatel 2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel 2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel 3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel, ve statutárních městech a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech 4,5 v Praze; Pro přiřazení koeficientu k jednotlivým obcím je rozhodný počet obyvatel obce podle posledního sčítání lidu. Pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven, zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie podle členění koeficientů. Koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0.
1.5.2. Daň ze staveb a jednotek (§7 až § 11a)10 Předmět daně (§7) 10
http://www.pracepropravniky.cz./zakony/zakon-o-dani-z-nemovitosti-uplne-zneni http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony
14
Předmětem daně ze staveb a jednotek je, nachází-li se na území České republiky, a) zdanitelná stavba, a to budova, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí budova podle katastrálního zákona, inženýrská stavba uvedená v příloze k tomuto zákonu, b) jednotka. Předmětem daně ze staveb a jednotek není budova, v níž jsou jednotky. Na zdanitelnou stavbu, která není samostatnou nemovitou věcí, se pro účely daně z nemovitých věcí hledí jako na nemovitou věc, jejímž vlastníkem je ten, kdo vlastní věc, jejíž je tato stavba součástí. Poplatníci daně (§8) Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je vlastník zdanitelné stavby nebo jednotky. Dalšími poplatníky daně ze staveb a jednotek je například, jde-li o zdanitelnou stavbu nebo jednotku, která je organizační složka státu, státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik nebo jiná státní organizace, které jsou příslušné hospodařit nebo mají právo hospodařit s majetkem státu, právnická osoba, která má právo užívat tuto zdanitelnou stavbu nebo jednotku na základě výpůjčky vzniklé podle zákona upravujícího některé užívací vztahy k majetku České republiky. Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je vždy nájemce nebo pachtýř u pronajaté nebo propachtované jednotky, která zahrnuje nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru, nebo zdanitelné stavby, s výjimkou budovy obytného domu, jsou-li s nimi příslušné hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Správa státních hmotných rezerv, nebo převedené na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí. Základ daně (§10) Základem daně ze staveb a jednotek u zdanitelné stavby je výměra zastavěné plochy v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Zastavěnou plochou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí zastavěná plocha stavby podle stavebního zákona odpovídající nadzemní části zdanitelné stavby. Základem daně ze staveb a jednotek u jednotky je upravená podlahová plocha, kterou je výměra podlahové plochy jednotky v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období vynásobená koeficientem 1,22, je-li součástí jednotky pozemek přesahující zastavěnou plochu nebo je-li s jednotkou užíván pozemek ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě a koeficientem 1,20 v ostatních případech. Podlahová plocha jednotky pro účely daně z nemovitých věcí nezahrnuje podlahovou plochu společných částí domu v rozsahu podílu na nich, který je zahrnut v jednotce. Základ daně se zaokrouhluje na celé m2 nahoru. Sazba daně (§11) Základní sazba daně činí a) u budovy obytného domu 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy; u ostatní budovy tvořící příslušenství k budově obytného domu z výměry přesahující 16 m2 zastavěné plochy 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy, b) u budovy pro rodinnou rekreaci a budovy rodinného domu využívané pro rodinnou rekreaci 6 Kč za 1 m2 zastavěné plochy a u budovy, která plní doplňkovou funkci k těmto budovám, s výjimkou garáže, 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy, c) u garáže vystavěné odděleně od budov obytných domů a u jednotky, jejíž převažující část podlahové plochy je užívána jako garáž, 8 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy, d) u zdanitelné stavby a u jednotky, jejichž převažující část zastavěné plochy zdanitelné stavby nebo podlahové plochy jednotky je užívána k podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy, podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě 10 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy, ostatním druhům podnikání 10 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy, e) u ostatní zdanitelné stavby 6 Kč za 1 m2 zastavěné plochy, f) u ostatní jednotky 2 Kč za 1 m2 upravené podlahové plochy.
15
Základní sazby daně za 1 m2 zastavěné plochy zdanitelné stavby zjištěné podle §11 odstavce 1 písm. a) až c) a e) se zvyšují o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy. U zdanitelné stavby k podnikání se základní sazba daně za 1 m2 zastavěné plochy zjištěné podle odstavce 1 zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje jednu třetinu zastavěné plochy. Za první nadzemní podlaží se považuje každé konstrukční podlaží, které má úroveň podlahy nebo i její části do 0,80 m pod nejnižším bodem přilehlého terénu, není-li v projektové dokumentaci stanoveno jinak. Všechna podlaží umístěná nad tímto podlažím včetně účelově určeného podkroví se považují za další nadzemní podlaží. Základní sazba daně podle §11 odstavce 1 písm. a) a f), případně zvýšená u zdanitelné stavby podle odstavce 2, se násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu: 1,0 v obcích do 1 000 obyvatel 1,4 v obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel 1,6 v obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel 2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel 2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel 3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel, ve statutárních městech a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech 4,5 v Praze; Obec může obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven, zvýšit nebo snížit.
1.5.3. Daňové přiznání 11 Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok (§12c). Daňové přiznání (§13a) je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období. Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal na některé z předchozích zdaňovacích období nebo daň byla vyměřena či doměřena na některé z předchozích zdaňovacích období z moci úřední a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně. V tomto případě se daň vyměří ve výši poslední známé daně a za den vyměření daně a současně za den doručení tohoto rozhodnutí poplatníkovi se považuje 31. leden zdaňovacího období. správce daně nemusí daňovému subjektu výsledek vyměření oznamovat platebním. Stanovení daně (§13b) z nemovitých věcí se vyměřuje na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň vyměřována. Daň z nemovitých věcí je splatná u poplatníků daně provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. srpna a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období, u ostatních poplatníků daně ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. května a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období. Nepřesáhne-li roční daň z nemovitých věcí částku 5000 Kč, je splatná najednou, a to nejpozději do 31. května běžného zdaňovacího období. Ke stejnému datu lze daň z nemovitých věcí zaplatit najednou i při vyšší částce.
11
http://www.pracepropravniky.cz./zakony/zakon-o-dani-z-nemovitosti-uplne-zneni http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony
16
1.6. Daň z nabytí nemovitých věcí – zákonné opatření č. 340/2013 Sb. V rámci zákonného opatření senátu byl schválen i zcela nový zákon o dani z nabytí nemovitostí, který od roku 2014 nahradil zákon o dani z převodu nemovitostí. Tato změna souvisí s novým občanským zákoníkem, který má nabýt účinnosti 1. 1. 2014 a jednak se zrušením zákona o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí. Zdanění dědictví a darování se od roku 2014 přesouvá do zákona o daních z příjmů a místo stávající daně z převodu nemovitostí se nově zavádí daň z nabytí nemovitostí.12
1.6.1. Základní pojmy13 Poplatník daně Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je a) převodce vlastnického práva k nemovité věci, jde-li o nabytí vlastnického práva koupí nebo směnou a převodce a nabyvatel se v kupní nebo směnné smlouvě nedohodnou, že poplatníkem je nabyvatel, b) nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci v ostatních případech. Jde-li o nabytí vlastnického práva k nemovité věci do nebo z podílového fondu, fondu obhospodařovaného penzijní společností nebo svěřenského fondu, hledí se na tyto fondy jako na jediné nabyvatele nebo převodce vlastnického práva k nemovité věci. Předmět daně (§2) Předmětem daně z nabytí nemovitých věcí je úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která je a) pozemkem, stavbou, částí inženýrské sítě nebo jednotkou nacházejícími se na území České republiky, b) právem stavby, jímž zatížený pozemek se nachází na území České republiky, nebo c) spoluvlastnickým podílem na nemovité věci uvedené v písmenech a) nebo b). Nabytí vlastnického práva (§3) Za nabytí vlastnického práva k nemovité věci se pro účely daně z nabytí nemovitých věcí považuje také a) vyčlenění nebo nabytí nemovité věci do svěřenského fondu a b) nabytí stavby, která se stane součástí pozemku a která byla samostatnou nemovitou věcí, součástí práva stavby, nebo neoprávněně zřízena na tomto pozemku. Úplata (§4) Úplatou se rozumí částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžního plnění, které jsou poskytnuty za přijaté plnění. Hodnota nepeněžního plnění se určí podle zákona upravujícího oceňování majetku. Spočívá-li nepeněžní plnění v poskytnutí nemovité věci a lze12
13
http://www.epravo.cz/top/clanky http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dan-z-nabyti-nemovitych-veci/ http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony
17
li určit směrnou hodnotu, může poplatník zvolit, že hodnotou nepeněžního plnění je směrná hodnota. Nelze-li ke dni nabytí vlastnického práva k nemovité věci určit hodnotu nepeněžního plnění podle zákona upravujícího oceňování majetku, je touto hodnotou zjištěná cena nabývané nemovité věci snížená o úplatu, jejíž hodnotu určit lze. Osvobození od daně (§ 6,7,8,9) Věcná osvobození od daně nalezneme ve veřejnoprávní oblasti, u nových staveb, u jednotek nebo ostatní.
1.6.2. Daň a daňové přiznání14 Základ daně (§10) Základem daně z nabytí nemovitých věcí je nabývací hodnota snížená o uznatelný výdaj. Nabývací hodnota (§11) je sjednaná cena (úplata za nabytí vlastnického práva k nemovité věci - §13) srovnávací daňová hodnota (je částka odpovídající 75% směrné hodnoty nebo zjištěné ceny - §14. Směrná hodnota (§15) vychází z cen nemovitých věcí v místě, ve kterém se nachází nemovitá věc, ve srovnatelném časovém období s tím, že se zohledňuje druh, poloha, účel, stáří, vybavení a stavebně technické parametry nemovité věci.) zjištěná cena (je cena zjištěná podle zákona upravujícího oceňování majetku - §16) zvláštní cena ( souvisí s vydražením majetku - §17, obchodních korporací - §18, v souvislosti s insolvencí - §19, v souvislosti s pozůstalostí - §20 a ostatních případech §21). Postup pro určení nabývací hodnoty upravuje § 12. Nabývací hodnotou je sjednaná cena, je-li vyšší nebo rovna srovnávací daňové hodnotě, nebo stanoví-li toto zákonné opatření Senátu, že nabývací hodnotou je výlučně sjednaná cena. Nabývací hodnotou je srovnávací daňová hodnota, je-li vyšší než sjednaná cena. Nabývací hodnotou je zjištěná cena, není-li nabývací hodnotou sjednaná cena nebo srovnávací daňová hodnota, nebo stanoví-li toto zákonné opatření Senátu, že nabývací hodnotou je výlučně zjištěná cena. Lze-li určit zvláštní cenu, je nabývací hodnotou výlučně tato cena.
Uznatelný výdaj (§24) Uznatelným výdajem je odměna a náklady prokazatelně zaplacené poplatníkem znalci za znalecký posudek určující zjištěnou cenu, je-li tento posudek vyžadovanou přílohou daňového přiznání, pokud tento výdaj uplatní poplatník v daňovém přiznání nebo v dodatečném daňovém přiznání. Sazba daně (§26) Sazba daně z nabytí nemovitých věcí činí 4%. Výpočet daně (§27) 14
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dan-z-nabyti-nemovitych-veci/ http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony
18
Daň z nabytí nemovitých věcí se vypočte jako součin základu daně zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru a sazby daně. Lhůta pro podání daňového přiznání (§32, 33) je nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad vlastnického práva k nemovité věci práva stavby správy svěřenského fondu. Přílohou daňového přiznání je (§34) písemnost, na jejímž základě bylo zapsáno vlastnické právo, právo stavby nebo správa svěřenského fondu do katastru nemovitostí, s přiloženým vyrozuměním katastrálního úřadu o provedeném vkladu do katastru nemovitostí, je-li nemovitá věc evidována v katastru nemovitostí, nebo písemnost, kterou se potvrzuje nebo osvědčuje nabytí vlastnického práva k nemovité věci, není-li nemovitá věc evidována v katastru nemovitostí, písemnost potvrzující nebo osvědčující zvláštní cenu, je-li nabývací hodnotou tato cena (§35), znalecký posudek (§ 36) doklad o zaplacení odměny a nákladů znalci (§37). Přílohy daňového přiznání postačí přiložit v prosté kopii v listinné nebo elektronické podobě. Daňové přiznání (§43) je poplatník povinen podat sám, vyčíslit zálohu a uvést nutné údaje k určení směrné hodnoty. Poplatník v daňovém přiznání nevyčísluje daň z nabytí nemovitých věcí. Poplatník je povinen platit daň z nabytí nemovitých věcí prostřednictvím zálohy ve výši 4% sjednané ceny (§44). Záloha se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru (§45). Záloha je splatná v poslední den lhůty stanovené pro daňové přiznání (§46). Vyměření zálohy Pro vyměření zálohy se použijí ustanovení daňového řádu o vyměření daně (§47). Je-li záloha vyměřená správcem daně vyšší než záloha tvrzená poplatníkem, je rozdíl splatný v náhradní lhůtě do 30 dnů od doručení platebního výměru (§48). Je-li daň z nabytí nemovitých věcí vyšší než záloha, je rozdíl mezi daní a zálohou splatný ve lhůtě 30 dnů od doručení platebního výměru.Uhrazená záloha se započítává na úhradu splatné daně. Činí-li rozdíl mezi daní a zálohou méně než 200 Kč, daň se stanoví ve výši zálohy (§49). Neodchyluje-li se vyměřovaná daň z nabytí nemovitých věcí od vyměřované zálohy, hledí se na vyměřovanou zálohu jako na tvrzenou daň (§50).
1.7. Daň silniční – zákon ČNR č. 16/1993 Sb. ve znění pozdějších dodatků15 Předmět daně (§2) Předmětem daně silniční jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla (dále jen „vozidla“) registrovaná v České republice, provozovaná v České republice a
15
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/silnicnidan/ http://www.pracepropravniky.cz./zakony/zakon-o-dani-silnicni-uplne-zneni http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony
19
používaná - poplatníkem daně z příjmů právnických osob s výjimkou používání k činnosti veřejně prospěšného poplatníka daně z příjmů právnických osob, pokud příjmy z této jeho činnosti nejsou předmětem daně z příjmů, nebo - poplatníkem daně z příjmů fyzických osob k činnosti nebo v přímé souvislosti s činností, ze kterých plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona upravujícího daně z příjmů. Osvobození od daně silniční upravuje §3. Poplatník daně (§4) Poplatníkem daně je například ten, kdo je provozovatelem vozidla registrovaného v České republice v registru vozidel a je zapsána v technickém průkazu, je jako provozovatel vozidla zapsán v technickém průkazu vozidla, užívá vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehož provozovatel je odhlášen z registru vozidel. zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla. Základ daně (§5) Základem daně je zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů, s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon, součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů, největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel. Sazba daně (§6) Roční sazba daně ze základu daně podle §5 písm. a) činí při zdvihovém objemu motoru do 800 cm3 1 200 Kč nad 800 cm3
do 1250 cm3
1 800 Kč
nad 1 250 cm3
do 1500 cm3
2 400 Kč
nad 1 500 cm3
do 2000 cm3
3 000 Kč
nad 2 000 cm3
do 3000 cm3
3 600 Kč 4 200 Kč
nad 3 000 cm3
Roční sazba daně ze základu daně podle §5 písm. b) a c) je upravena podle počtu náprav a hmotnosti. Například 1 náprava do 1 tuny má sazbu daně 1 800Kč, 3 nápravy nad 36 t mají sazbu daně 50 400 Kč. Roční sazba daně se zjistí pro každé jednotlivé vozidlo podle údajů uvedených v technických dokladech k vozidlu. Roční sazba může být snížena nebo zvýšena (§6, odstavec 5 – 9). Daňová povinnost a daňové přiznání (§ 8 - §15) Daňové přiznání (§15) podává poplatník, jemuž vzniká daňová povinnost nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok (§13).
20
Poplatník platí zálohy, které jsou splatné do 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince (§10). Daň, záloha na daň a sleva na dani za jednotlivá vozidla se zaokrouhluje na celé koruny nahoru (§11). Poplatník může uplatnit slevy na dani dle §12.
1.8. Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty upravuje zákon č. 235/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pod názvem daň z přidané hodnoty se skrývá jedna z fiskálně nejvýznamnějších, ale také administrativně nejsložitějších daní. Obtížnost její správy se navíc podstatně zvýšila po vstupu České republiky do EU.16
1.8.1. Obecná ustanovení17 Předmět daně (§2) Předmětem daně je dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku, poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku, pořízení - zboží z jiného členského státu za úplatu uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, - nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani, dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. Zdanitelné plnění je plnění, které je předmětem daně a není osvobozené od daně. Vynětí předmětu daně a volba předmětu daně je upravena v §2a a 2b. §3 upravuje územní působnost. Vymezení základních pojmů (§4) pro účely zákona o DPH se rozumí: úplatou částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžitého plnění, které jsou poskytnuty v souvislosti s předmětem daně, jednotkovou cenou cena za jednotku množství zboží nebo cena za službu, daní na výstupu daň uplatněná plátcem za zdanitelné plnění podle § 13 až 20 nebo z přijaté úplaty vztahující se k tomuto plnění, vlastní daní daň odpovídající rozdílu mezi daní na výstupu a odpočtem daně za zdaňovací období v případě, že daň na výstupu je vyšší nebo rovna odpočtu daně, nadměrným odpočtem daň odpovídající rozdílu mezi daní na výstupu a odpočtem daně za zdaňovací období v případě, že daň na výstupu je nižší než odpočet daně, správcem daně příslušný finanční úřad; při dovozu zboží je správcem daně příslušný celní úřad s výjimkou případů, kdy povinnost přiznat daň při dovozu zboží vzniká plátci podle § 23 odst. 3 až 5, 16
17
PAVEL, Jan: Daňový systém II pro kombinovanou formu studia http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dph/cast1h2d7.aspx http://www.pracepropravniky.cz./zakony?vyhledat=dph http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony
21
osobou registrovanou k dani osoba, které bylo přiděleno daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty v rámci obchodování mezi členskými státy, zahraniční osobou osoba, která nemá na území Evropské unie sídlo ani místo pobytu, místem pobytu - adresa fyzické osoby vedená v základním registru obyvatel nebo v jiné obdobné evidenci, nemá-li ji, - adresa, kterou fyzická osoba uvedla správci daně, a nemá-li ani tu, - místo, kde se fyzická osoba obvykle zdržuje z důvodu osobních nebo profesních vazeb; má-li tato osoba profesní vazby v jiné zemi, než ve které má své osobní vazby, je místo, kde se obvykle zdržuje, určeno osobními vazbami, sídlem u osoby povinné k dani adresa místa jejího vedení, kterým se rozumí místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení osoby povinné k dani, popřípadě místo, kde se schází její vedení; nemá-li fyzická osoba místo svého vedení, rozumí se sídlem u této osoby místo jejího pobytu, provozovnou organizační složka osoby povinné k dani, která může uskutečňovat dodání zboží nebo poskytnutí služby, neboť je dostatečně stálá a má vhodné personální a technické zdroje, dotací k ceně přijaté finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona, z rozpočtu cizího státu, z grantů Evropské unie či podle programů obdobných, pokud je příjemci dotace stanovena povinnost poskytovat plnění se slevou z ceny a výše slevy se váže k jednotkové ceně plnění; za dotaci k ceně se nepovažuje zejména dotace k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku, zbožím, které je předmětem spotřební daně, zboží, které je předmětem některé ze spotřebních daní, předmětem daně z pevných paliv nebo předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, s výjimkou plynu dodávaného prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nacházející se na území Evropské unie anebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené, osobou neusazenou v tuzemsku osoba povinná k dani, která nemá sídlo v tuzemsku, uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku a v tuzemsku nemá provozovnu nebo v tuzemsku má provozovnu, která se tohoto plnění neúčastní, osvobozenou osobou osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v jiném členském státě, která je v tomto státě osobou s obdobným postavením jako v tuzemsku osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem.
Obrat (§4a) Obratem se pro účely tohoto zákona rozumí souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, kterými jsou dodání zboží a poskytnutí služby, s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za zdanitelné plnění, plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Do obratu se nezahrnuje úplata z prodeje dlouhodobého majetku.
22
1.8.2. Uplatňování daně18 Osoby povinné k dani (§5) Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, pokud tento zákon nestanoví v § 5a jinak. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti. Ekonomickou činností uvedenou v odstavci 1 se pro účely tohoto zákona rozumí soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a soustavné činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů, zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelů, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců. Za ekonomickou činnost se také považuje využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně. Samostatně uskutečňovanou ekonomickou činností není činnost zaměstnanců nebo jiných osob, kteří mají uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem, na základě níž vznikne mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah, případně činnosti osob, které jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu nebo jako příjmy za autorské příspěvky, z nichž je uplatňována zvláštní sazba daně podle zvláštního právního předpisu.
Plátci daně (§6) Plátcem se stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1000 000 Kč, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Tato osoba povinná k dani je plátcem od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve. Identifikované osoby (§6g) Osoba povinná k dani, která není plátcem, nebo právnická osoba nepovinná k dani jsou identifikovanými osobami, pokud v tuzemsku pořizují zboží z jiného členského státu, které je předmětem daně, kromě zboží pořízeného prostřední osobou v rámci zjednodušeného postupu při dodání zboží uvnitř území Evropské unie formou třístranného obchodu, ode dne prvního pořízení tohoto zboží. Místo plnění (§7 - §12) Místo plnění je upraveno při dodání zboží (§7) při dodání plynu, elektřiny, tepla a chladu (§7a) při zasílání zboží (§8) při poskytnutí služby (§9) při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci (§10) při poskytnutí přepravy osob (§10a) při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání, zábavy (§10b) při poskytnutí stravovací služby (§ 10c) při poskytnutí nájmu dopravního prostředku (§10d) při poskytnutí služby zprostředkovatelem osobě nepovinné k dani (§10f)
18
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dph/cast1h2d7.aspx http://www.pracepropravniky.cz./zakony?vyhledat=dph http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony
23
při poskytnutí služby přímo související s přepravou zboží a služby oceňování movité hmotné věci a práce na movité hmotné věci osobě nepovinné k dani (§10g) při poskytnutí služeb zahraniční osobě nepovinné k dani (§10h) při poskytnutí telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby zahraniční osobou povinnou k dani osobě nepovinné k dani (10i) při poskytnutí služby osobě povinné k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu ve třetí zemi (§10k) při pořízení zboží z jiného členského státu (§11) při dovozu zboží (§12)
Dodání zboží (§ 13) Dodáním zboží je pro účely zákona o DPH převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. Dodáním zboží do jiného členského státu se rozumí dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu. Poskytnutí služby (§14) Poskytnutím služby se rozumí všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží. Pořízení zboží z jiného členského státu, zjednodušený postup při dodání zboží uvnitř území Evropské unie formou třístranného obchodu a dodání a pořízení nových dopravních prostředků uvnitř území EU upravují §16, 17 a 19. Dovoz zboží (§20) je vstup zboží z třetí země na území Evropské unie. Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby (§21) Daň je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak. Plátce daň uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň. Při dodání zboží se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné např. dnem dodání nebo dnem převzetí v ostatních případech. Při poskytnutí služby se za zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve, dnem uvedeným ve smlouvě, ke kterému dochází k pozbytí nehmotné věci nebo přenechání zboží k užití jinému; pokud je sjednán způsob stanovení úplaty a k uvedenému dni není známa její výše, zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné ke dni přijetí úplaty. Další uskutečnění plnění a povinnost přiznat daň upravují §22, 23, 24, 24a a 25. Daňové doklady (§26) Daňovým dokladem je písemnost, která splňuje podmínky stanovené v tomto zákoně. Daňový doklad může mít listinnou nebo elektronickou podobu. Daňový doklad má elektronickou podobu tehdy, pokud je vystaven a obdržen elektronicky. S použitím daňového dokladu v elektronické podobě musí souhlasit osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje. Za správnost údajů na daňovém dokladu a za jeho vystavení ve stanovené lhůtě odpovídá vždy osoba, která plnění uskutečňuje. Pravidla pro vystavování daňových dokladů upravuje § 27 a §28. Náležitosti daňového dokladu (§29)
24
označení osoby, která uskutečňuje plnění (označení je obchodní jméno, dodatek ke jménu, sídlo), daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění, označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, evidenční číslo daňového dokladu, rozsah a předmět plnění, den vystavení daňového dokladu, den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění vznikla povinnost ke dni přijetí úplaty přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění, pokud se liší ode dne vystavení daňového dokladu, jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně, základ daně, sazbu daně, výši daně; tato daň se uvádí v české měně.
Daňový doklad musí obsahovat rovněž tyto údaje: odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropské unie nebo jiný údaj uvádějící, že plnění je od daně osvobozeno, je-li plnění osvobozeno od daně, „vystaveno zákazníkem“, je-li osoba, pro kterou je plnění uskutečněno, zmocněna k vystavení daňového dokladu, „daň odvede zákazník“, je-li osobou povinnou přiznat daň osoba, pro kterou je plnění uskutečněno. Zjednodušený daňový doklad (§30, 30a) lze vystavit, pokud celková částka za plnění na daňovém dokladu není vyšší než 10 000 Kč. Zjednodušený daňový doklad musí obsahovat: označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně, základ daně, výši daně.
Zvláštní daňové doklady jsou splátkový kalendář (§31), platební kalendář (§31a), souhrnný daňový doklad (§31 b), doklad o požití (§32). Daňový doklad při dovozu (§33) zboží do tuzemska je rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, ve kterém vznikla povinnost přiznat nebo zaplatit daň nebo jiné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním úřadem, pokud je daň zaplacena. Za daňový doklad při vrácení zboží zpět do tuzemska se považuje rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním úřadem, pokud je daň zaplacena. Za daňový doklad při vývozu zboží (§33a) se považuje rozhodnutí celního úřadu o vývozu zboží do třetí země, kterým je celním úřadem potvrzen výstup zboží z území Evropské unie nebo rozhodnutí celního úřadu o umístění zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku. U daňového dokladu musí být od okamžiku jeho vystavení do konce doby stanovené pro jeho uchovávání zajištěna (§34) věrohodnost jeho původu (věrohodností původu skutečnost, že je zaručena totožnost osoby, která plnění uskutečňuje nebo která daňový doklad oprávněně vystavila),
25
neporušenost jeho obsahu (neporušeností obsahu skutečnost, že obsah daňového dokladu požadovaný podle tohoto zákona nebyl změněn) a jeho čitelnost (čitelností skutečnost, že je možné se seznámit s obsahem daňového dokladu přímo nebo prostřednictvím technického zařízení).
Povinnost uchovávat daňové doklady (§35) má uchovatel, kterým je osoba povinná k dani, která daňový doklad vystavila nebo jejímž jménem byl daňový doklad vystaven, pokud jde o daňové doklady za uskutečněná plnění, nebo má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku a která je plátcem nebo identifikovanou osobou, pokud jde o daňové doklady za všechna plnění přijatá v souvislosti se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku. Daňové doklady se uchovávají po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo. Uchovatel se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku je povinen uchovávat daňové doklady v tuzemsku. To neplatí, pokud je uchovává způsobem umožňujícím nepřetržitý dálkový přístup. Pokud má uchovatel sídlo nebo provozovnou v tuzemsku, je povinen předem oznámit správci daně místo uchovávání daňových dokladů v případě, že toto místo není v tuzemsku. Uchovatel je povinen na žádost správce daně zajistit český překlad daňového dokladu vystaveného v cizím jazyce. Daňový doklad lze převést z listinné podoby do elektronické a naopak (§35a). Daňový doklad lze uchovávat elektronicky prostřednictvím elektronických prostředků pro zpracování a uchování dat. Základ daně (§36) Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění, včetně částky na úhradu spotřební daně od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění. Základem daně v případě přijetí platby před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté úplaty snížená o daň. Základ daně také zahrnuje: jiné daně, cla, dávky nebo poplatky, dotace k ceně, vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění, při poskytnutí služby i materiál přímo související s poskytovanou službou, při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou, změnou dokončené stavby, nebo v souvislosti s opravou stavby, konstrukce, materiál, stroje a zařízení, které se do stavby jako její součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují. Za vedlejší výdaje se považují zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize. Základem daně je v případě, že se jedná o a) dodání zboží nebo převod nemovitosti podle §13 odst. 4 písm. a) až f), odst. 5, odst. 6 a podle §16 odst. 5, cena zboží nebo nemovitosti nebo cena obdobného zboží nebo obdobné nemovitosti, za kterou by bylo možné zboží nebo nemovitost pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, a pokud takovou cenu nelze určit, výše celkových nákladů vynaložených na dodání zboží nebo převod nemovitosti ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, b) poskytnutí služby podle §14 odst. 3 a 4, výše celkových nákladů vynaložených na poskytnutí služby ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Další ustanovení k základu daně jsou obsažena v odstavci 7 – 11 § 36. V §36a je upraven základ daně ve zvláštních případech.
26
Výpočet daně u dodání zboží a poskytnutí služby (§37) Daň se vypočte jako součin základu daně a sazby daně. Vypočtená daň se může zaokrouhlit na celé koruny způsobem, že částka 0,50 Kč a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu nahoru a částka nižší než 0,50 Kč se zaokrouhlí na celou korunu dolů. Cena včetně daně se pro účely tohoto zákona vypočte jako součet základu daně a vypočtené daně. Daň může plátce rovněž vypočítat z úplaty za zdanitelné plnění, která je včetně daně, nebo z částky stanovené podle § 36 odst. 6, která je včetně daně, a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je číslo 21 v případě základní sazby daně nebo číslo 15 v případě snížené sazby daně a ve jmenovateli součet údaje v čitateli a čísla 100, vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa, vypočtená daň se může zaokrouhlit podle odstavce 1. Cena bez daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako rozdíl částky za zdanitelné plnění obsahující daň a vypočtené daně po případném zaokrouhlení. Základ daně a výpočet daně: při uskutečnění zdanitelného plnění pokud vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním tohoto zdanitelného plnění - §37a při dovozu zboží - §38 při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou při pořízení zboží z jiného členského státu u zboží, které je v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně Oprava základu daně a oprava výše daně (§42, 43, 44) Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním, které se považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém plátce opravou základu daně a výše daně zvyšuje daň na výstupu, opravou základu daně a výše daně snižuje daň na výstupu a osoba povinná k dani, právnická osoba nepovinná k dani, nebo identifikovaná osoba, pro kterou se původní plnění uskutečnilo nebo která poskytla úplatu, z níž vznikla povinnost přiznat daň, obdržela opravný daňový doklad, nebo provedl opravu základu daně a výše daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty, pokud plátce neměl povinnost vystavit opravný daňový doklad podle odstavce 2 § 42. V § 45 a 46 jsou upraveny náležitosti opravného daňového dokladu. Sazby daně u zdanitelných plnění (§47, §47a, §47b, §48, § 48a) U zdanitelného plnění nebo přijaté úplaty se uplatňuje základní sazba daně ve výši 21 %, nebo snížená sazba daně ve výši 15 %. U zdanitelného plnění se uplatní sazba daně platná ke dni vzniku povinnosti přiznat daň. U přijaté úplaty za zdanitelné plnění se uplatní sazba daně platná pro toto zdanitelné plnění ke dni vzniku povinnosti přiznat daň z přijaté úplaty. U zboží se uplatňuje základní sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak. U zboží uvedeného v příloze č. 3, tepla a chladu se uplatňuje snížená sazba daně. U služeb se uplatňuje základní sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak. U služeb uvedených v příloze č. 2 se uplatňuje snížená sazba daně. Při dodání zboží, pořízení zboží z jiného členského státu a dovozu zboží, jako souboru zboží, se uplatní základní sazba daně, pokud alespoň jeden druh zboží ze souboru podléhá základní sazbě daně. Tímto ustanovením není dotčena možnost uplatnit u každého druhu zboží příslušnou sazbu daně samostatně.
27
Při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených se změnou dokončené stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu, včetně jejich příslušenství, vymezenou stavebním zákonem, nebo v souvislosti s opravou těchto staveb, se uplatní snížená sazba daně. Jsou-li tyto práce prováděny na jiné stavbě, jejíž část je určena pro bydlení, uplatní se snížená sazba daně jen u těch prací, které jsou poskytnuty výlučně pro část stavby určenou pro bydlení (§48). Osvobození od daně bez nároku na odpočet daně Při splnění podmínek stanovených v § 52 až 62 jsou od daně bez nároku na odpočet daně osvobozena tato plnění: základní poštovní služby a dodání poštovních známek (§ 52), rozhlasové a televizní vysílání (§53), finanční činnosti (§ 54), penzijní činnosti (§ 54a), pojišťovací činnosti (§ 55), dodání vybraných nemovitých věcí (§ 56), nájem vybraných nemovitých věcí (§ 56a), výchova a vzdělávání (§57), zdravotní služby a dodání zdravotního zboží (§ 58),) sociální pomoc (§59), provozování loterií a jiných podobných her (§60), ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (§ 61), dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně (§ 62). U plnění, která jsou osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně, vzniká povinnost přiznat uskutečnění tohoto plnění ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém vznikla povinnost přiznat toto plnění. Osvobození od daně s nárokem na odpočet daně (§63) Od daně s nárokem na odpočet daně jsou osvobozena dále uvedená osvobozená plnění za podmínek stanovených v §64 až 71f dodání zboží do jiného členského státu (§64) pořízení zboží z jiného členského státu (§65) vývoz zboží (§66) poskytnutí služby do třetí země (§67) osvobození ve zvláštních případech (§68) přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží (§69) přeprava osob (§70) dovoz zboží (§71) dovoz zboží v osobních zavazadlech cestujících nebo člena posádky letadla a dovoz pohonných hmot (§71 a až § 71 f) U plnění, která jsou osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně, vzniká povinnost přiznat uskutečnění tohoto plnění ke dni jeho uskutečnění, pokud zákon nestanoví jinak. Plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém vznikla povinnost přiznat toto plnění. Nárok na odpočet daně (§72) Plátce je oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování zdanitelných plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku,
28
plnění s místem plnění mimo tuzemsko, pokud by měl nárok na odpočet daně, jestliže by se uskutečnila s místem plnění v tuzemsku, plnění uvedených v § 54 odst. 1 písm. a) až j), l) až u) a y) a v § 55 s místem plnění ve třetí zemi, nebo pokud jsou taková plnění přímo spojena s vývozem zboží, nebo plnění uvedených v § 13 odst. 8 písm. a), b), d) a e) a v § 14 odst. 5.
Daní na vstupu u přijatého zdanitelného plnění se rozumí daň uplatněná podle tohoto zákona na zboží, které plátci bylo nebo má být dodáno, nebo službu, která mu byla nebo má být poskytnuta, na zboží, které bylo plátcem pořízeno z jiného členského státu anebo dovezeno ze třetí země, nebo v případě plnění podle § 13 odst. 4 písm. b). Nárok na odpočet daně vzniká plátci okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat. Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění použitého pro reprezentaci, které nelze podle zvláštního právního předpisu uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou plnění podle § 13 odst. 8 písm. c). Podmínky pro uskutečnění nároku na odpočet daně jsou upraveny v § 73 a §74 upravuje opravu odpočtu daně. Další způsoby výpočtu odpočtu daně jsou uvedeny v § 75, §76, § 77, §78 a v §79. Vrácení daně a prodej zboží za ceny bez daně upravují § 80 – 87. Zvláštní režimy upravují § 88 -92g. V rámci těchto režimů je nejčastěji používán §92 a režim přenesené daňové povinnosti. V režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Plátce, pro kterého je zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti uskutečněno, je povinen doplnit výši daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty. Za správnost vypočtené daně odpovídá plátce, pro kterého je plnění uskutečněno. Plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty za každé zdaňovací období daňové identifikační číslo plátce, pro kterého se zdanitelné plnění uskutečnilo, den uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, rozsah a předmět plnění. Plátce, pro kterého bylo uskutečněno zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty za každé zdaňovací období daňové identifikační číslo plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, den uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, rozsah a předmět plnění. Plátce, který uskutečnil nebo pro kterého bylo uskutečněno zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen podat správci daně elektronicky na elektronickou adresu zveřejněnou správcem daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání výpis z evidence pro daňové účely, obsahující údaje podle odstavce 3 nebo 4, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.
1.8.3. Správa daně v tuzemsku19 19
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dph/cast1h2d7.aspx
29
Povinná registrace plátce (§94) Osoba povinná k dani uvedená v § 6 je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený obrat. Plátce uvedený v § 6a až 6e je povinen podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stal plátcem. Dobrovolná registrace plátce Osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje nebo bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně, může podat přihlášku k registraci. Osoba povinná k dani, která nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku a která bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku, může podat přihlášku k registraci. Osoba povinná k dani uvedená v odstavci 1 nebo 2 může podat přihlášku k registraci nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne, kdy jí byla zrušena registrace plátce z důvodu závažného porušení povinností vztahujících se ke správě daně. Registrace identifikované osoby (§97) Identifikovaná osoba je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stala identifikovanou osobou. Správce daně zveřejňuje údaje v registru plátců a identifikovaných osob (§98). Zdaňovací období je kalendářní měsíc (§99). Změna zdaňovacího období (§99a) Plátce se může rozhodnout, že jeho zdaňovacím obdobím pro příslušný kalendářní rok je kalendářní čtvrtletí, pokud jeho obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl 10000000 Kč, není nespolehlivým plátcem, není skupinou a změnu zdaňovacího období oznámí správci daně do konce měsíce ledna příslušného kalendářního roku. Daňová přiznání a splatnost daně (§101) Plátce je povinen podat daňové přiznání, a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost. Vlastní daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, s výjimkou daně vyměřované v souvislosti s dovozem zboží podle §20 u kterého je splatnost daně stanovena celními předpisy. Lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období končící dnem, který předchází dni nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku, je 30 dnů od skončení zdaňovacího období. To platí i pro skupinu v případě, že soud rozhodl o úpadku jejího člena. Za zdaňovací období v době probíhajícího insolvenčního řízení, včetně zdaňovacího období končícího dnem, kdy došlo k ukončení insolvenčního řízení, je lhůta pro podání daňového přiznání 25 dnů od skončení zdaňovacího období. Povinná elektronická forma podání (§101a) Plátce je povinen podat elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, hlášení, přílohy k daňovému přiznání, dodatečnému daňovému přiznání nebo hlášení.
http://www.pracepropravniky.cz./zakony?vyhledat=dph http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony
30
Přihláška k registraci a oznámení o změně registračních údajů se podává pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně; to neplatí pro identifikované osoby. Fyzická osoba není povinna postupovat podle odstavce 1 nebo 2, pokud její obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhne 6 000 000 Kč; pokud fyzická osoba tento obrat překročí, vzniká jí povinnost činit podání podle odstavce 1 za zdaňovací období následující po zdaňovacím období, v němž došlo k překročení obratu, a trvá nejméně po dobu 6 kalendářních měsíců, a nemá zákonem stanovenou povinnost činit podání elektronicky. Vracení nadměrného odpočtu (§105) Vznikne-li v důsledku vyměření nadměrného odpočtu vratitelný přeplatek vyšší než 100 Kč, vrátí se plátci bez žádosti do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu. To neplatí, pokud vznikne vratitelný přeplatek změnou stanovené daně na základě dodatečného vyměření. Nespolehlivý plátce (§106a) Poruší-li plátce závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě daně, správce daně rozhodne, že tento plátce je nespolehlivým plátcem. Zrušení registrace plátce na žádost (§106b) O zrušení registrace může plátce, který má sídlo v tuzemsku a který není skupinou, požádat, pokud splňuje tyto podmínky: uplynul 1 rok ode dne, kdy se stal plátcem a tento plátce nedosáhl za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců obratu většího než 1000000 Kč, nebo uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, nebo přestal uskutečňovat ekonomické činnosti. O zrušení registrace může plátce, který nemá sídlo v tuzemsku, požádat, pokud splňuje tyto podmínky: za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců v tuzemsku neuskutečnil zdanitelné plnění nebo dodání zboží do jiného členského státu osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo přestal v tuzemsku uskutečňovat ekonomické činnosti.
1.8.4. Zákon o dani z přidané hodnoty obsahuje následující přílohy:20 Příloha č. 1 – Seznam plnění, při jejichž provádění se subjekty, které vykonávají veřejnou správu, považují za osoby povinné k dani Příloha č. 2 – Seznam služeb podléhajících snížené sazbě Příloha č. 3 – Seznam zboží podléhajícího snížené sazbě Příloha č. 4 – Umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti Příloha č. 5 – Seznam zboží, u kterého se při dodání použije režim přenesené daňové povinnosti
20
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dph/cast1h2d7.aspx http://www.pracepropravniky.cz./zakony?vyhledat=dph http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony
31
1.9. Spotřební daň Spotřební daň je nepřímá daň, kterou zavádí stát za účelem regulovat cenu určitých komodit na trhu. Účelem může být buď zvýšit příjmy státního rozpočtu nebo snížit prodávané množství zboží, jehož spotřeba je považována za škodlivou pro jednotlivce a také pro společnost.
1.9.1. Základní pojmy21 Předmět úpravy (§1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje podmínky zdaňování minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových výrobků (dále jen "vybrané výrobky") spotřebními daněmi, způsob značení a prodeje tabákových výrobků a způsob značení některých minerálních olejů. Spotřebními daněmi jsou daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů a daň z tabákových výrobků Správu daní vykonávají orgány Celní správy České republiky Daňové území (§2) Pro účely tohoto zákona se rozumí daňovým územím České republiky území České republiky, daňovým územím Evropské unie území stanovené směrnicí Rady o obecné úpravě spotřebních daní, členským státem členský stát Evropské unie, jiným členským státem členský stát s výjimkou České republiky, třetí zemí země mimo daňové území Evropské unie, třetím územím území uvedené v odstavcích 3 a 4 tohoto paragrafu. Vymezení pojmů (§3) Pro účely tohoto zákona se rozumí dovozem vstup vybraných výrobků na daňové území Evropské unie, pokud tyto vybrané výrobky nejsou při vstupu na daňové území Evropské unie propuštěny do režimu s podmíněným osvobozením od cla, a také propuštění těchto vybraných výrobků z režimu s podmíněným osvobozením od cla, režimem s podmíněným osvobozením od cla kterýkoliv ze zvláštních režimů stanovených v nařízení Rady, kterým se vydává celní kodex Společenství, v souvislosti s celním dohledem, jemuž podléhají vybrané výrobky, které nejsou zbožím Evropského společenství, při vstupu na celní území Evropského společenství, dočasné uskladnění, svobodná celní pásma nebo svobodné celní sklady, jakož i kterýkoliv z režimů uvedených v nařízení Rady, kterým se vydává celní kodex Společenství, vývozem propuštění vybraných výrobků do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku a výstup z daňového území Evropské unie, osvobozením od daně uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu, aniž vznikne povinnost přiznat, vyměřit a zaplatit daň, 21
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/spotrebnidan/ http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony
32
daňovým skladem prostorově ohraničené místo na daňovém území České republiky, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§59, 78, 89, 99), přičemž hranice takového místa nesmějí být přerušeny s výjimkou případu, kdy tímto místem prochází veřejná komunikace; správce daně může stanovit, že určité objekty a plochy tohoto místa nejsou jeho součástí, provozovatelem daňového skladu právnická nebo fyzická osoba, které bylo uděleno povolení k provozování daňového skladu; provozovatel daňového skladu je daňovým subjektem, oprávněným příjemcem právnická nebo fyzická osoba, která není provozovatelem daňového skladu v místě, kde v rámci podnikatelské činnosti na základě povolení jednorázově nebo opakovaně přijímá vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravované z jiného členského státu; oprávněný příjemce nesmí vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně skladovat ani odesílat; oprávněný příjemce je daňovým subjektem.
Tento paragraf rozebírá ještě další pojmy jako např. Uživatel vybraných výrobků, oprávněný odesílatel a další. Plátce daně (§4) Plátcem je právnická nebo fyzická osoba, která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem, oprávněným odesílatelem nebo výrobcem, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu (§9 odst.1)), nebo v souvislosti se ztrátou nebo znehodnocením vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně [§9 odst. 3 písm. a), jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit - při dovozu (§9 odst. 2), - v případě použití vybraných výrobků osvobozených od daně pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje (§9 odst. 3 písm. b), - v případě použití vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje (§ 9 odst. 3 písm. c), - v případě ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků (§ 9 odst. 3 písm. d) která uplatňuje nárok na vrácení daně, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 15, 15a, 55 a 56a), která poskytla zajištění daně při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, při níž došlo k porušení tohoto režimu (§ 9 odst. 3 písm. f) a § 28); za daň společně a nerozdílně odpovídá také právnická nebo fyzická osoba, která se na porušení tohoto režimu podílela, pokud si byla tohoto porušení vědoma nebo pokud lze důvodně předpokládat, že si ho vědoma být měla, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při přijetí vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě pro účely podnikání nebo určených k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu nebo při ukončení dopravy vybraných výrobků určených pro účely podnikání (§9 odst. 3 písm. g) která skladuje nebo dopravuje vybrané výrobky, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky pro osobní spotřebu, nebo uvádí do volného daňového oběhu vybrané výrobky, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné, nebo pokud neprokáže způsob jejich nabytí oprávněně bez daně; za daň společně a nerozdílně odpovídá také právnická nebo fyzická osoba, která se na uvedeném skladování nebo dopravě podílela, které vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při přechodu nebo převodu vlastnického práva k nezdaněným vybraným výrobkům a podobně (§9 odst. 4)), nebo které vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při pozbytí vlastnického práva k nezdaněným vybraným výrobkům a podobně (§9 odst. 4), nebo
33
která je daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků z jiného členského státu na daňové území České republiky (§9 odst. 3 písm. i) a (§ 33 odst. 3); pokud právnická nebo fyzická osoba uvedená v §33 odst. 2 neustanoví daňového zástupce nebo pokud ustanovený daňový zástupce neplní povinnosti v § 33 odst. 6, stává se plátcem daně příjemce (§ 33 odst. 1).
Prokázání zdanění vybraných výrobků (§5) Na daňovém území České republiky se prokazuje zdanění vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji či dokladem o dopravě vybraných výrobků do volného daňového oběhu již uvedených, pokud tento zákon nestanoví jinak (§6). Zdanění vybraných výrobků do volného daňového oběhu již uvedených se prokazuje pouze tehdy, nejedná-li se o vybrané výrobky pro osobní spotřebu (§ 4 odst. 6, § 32 odst. 2, 4 a 5). Daňový doklad, který je plátce povinen při uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu bezodkladně vydat nabyvateli, popřípadě osobě, která pro nabyvatele nebo kupujícího výrobky podle odstavce 1 přechodně nabývá, musí obsahovat tyto údaje: obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo plátce, obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, byloli přiděleno, nabyvatele, množství vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní označení, výši spotřební daně celkem, datum vystavení daňového dokladu, číslo daňového dokladu. Obdobně je to i u dokladů o prodeji a o dopravě. Předmět daně (§7) Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území Evropské unie vyrobené nebo na daňové území Evropské unie dovezené. Vznik daňové povinnosti (§8) Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropské unie nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území Evropské unie. Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit (§9) Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká okamžikem uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. To se netýká odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm d). Při dovozu vybraných výrobků vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit dnem vzniku celního dluhu, pokud vybrané výrobky nebyly uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně. Nepodléhají-li vybrané výrobky clu, má se pro účely tohoto zákona za to, že celní dluh vznikl, jsou-li splněny ostatní podmínky pro jeho vznik, které stanoví zvláštní právní předpis. Při dovozu vybraných výrobků, které byly uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit podle odstavce 1. Sazby a výpočet daně (§10) Daň se vypočte jako součin základu daně a sazby stanovené pro příslušný vybraný výrobek. Další právní úpravy V § 11 je upraveno osvobození od daně, v § 12 uplatnění nároku na osvobození daně, v § 13 zvláštní povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.
34
Paragraf 14 se zabývá vrácením daně plátci, §15 vrácením daně osobám požívajícím výsad a imunit, §15a vracením daně ozbrojeným silám členských států NATO s výjimkou ozbrojených sil ČR, § 16 zánikem nároku na vrácení daně. Zdaňovací období (§17) Zdaňovacím obdobím pro vybrané výrobky s výjimkou dovážených vybraných výrobků je kalendářní měsíc. Daňové přiznání a splatnost daně (§18) Plátci, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání samostatně za každou daň, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, pokud tento zákon nestanoví jinak; ve stejné lhůtě a stejným způsobem jsou plátci oprávněni uplatnit nárok na vrácení daně, pokud tento zákon nestanoví jinak. Při dovozu vybraných výrobků se za daňové přiznání považuje celní prohlášení, jímž je navrženo propuštění vybraných výrobků do příslušného celního režimu. Povolení k provozování daňového skladu (§20) Daňový sklad lze provozovat pouze na základě povolení vydaného na návrh správcem daně. Paragraf 20 upravuje dále náležitosti pro vydání povolení. Způsoby zajištění daně, zvláštní ustanovení o zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň a zajištění daně upravují § 20a – 21. V § 21a jsou ustanovení pro povolení ručitele. Paragrafy 22 a §23 řeší problematiku oprávněného příjemce. §24 a §25 upravuje dopravu u vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. V §26 – 27e jsou upraveny elektronické průvodní doklady, § 30 upravuje zjednodušený průvodní doklad. V §28, §29, §31, §32, §33, §33a, §34 je upraven režim dopravy, zasílání a dovozu. Paragraf 36 upravuje režim prodeje za ceny bez daně. Evidenci v podniku na výrobu vybraných výrobků upravuje §37, evidenci ve skladu vybraných výrobků §38, evidenci vedenou oprávněným příjemcem §39, evidenci vedenou oprávněným odesílatelem §39a, evidenci vedenou uživatelem §40. Pravomoci správce daně (§41) Správce daně může nařídit daňovému subjektu provedení inventury ve lhůtě stanovené správcem daně. O výsledku inventury informuje daňový subjekt správce daně následující pracovní den po jejím skončení. Úřední osoby mohou na základě předchozího oznámení za účelem výkonu správy daně být nepřetržitě přítomny v prostorách daňového subjektu, které jsou určeny pro účely podnikání. Řízení o zajištění vybraných výrobků nebo dopravních prostředků upravuje §42, řízení o zajištění vybraných výrobcích nebo dopravním prostředku upravuje §42b. Uvolnění nebo propadnutí zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku nalezneme v §42c a 42d. Náhrada nákladů je v §42e a pokuty v §43.
1.9.2. Druhy spotřebních daní22 22
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/spotrebnidan/ http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony
35
A) Daň z minerálních olejů (§ 44 -64) Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, kterým vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit (§44) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 a 2, které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna sazba daně nižší než sazba daně stanovená pro daný účel použití, pro účely, pro které je stanovena vyšší sazba daně, při použití nebo prodeji směsí minerálních olejů určených pro pohon dvoutaktních motorů za účelem pohonu jiných než dvoutaktních motorů (§ 45 odst. 2 písm. b), při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3 pro - pohon motorů, - výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla (dále jen „výroba tepla“), nebo - výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2, při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v §45 odst. 5 pro pohon motorů, při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v §45 odst. 6 pro výrobu tepla, při použití nebo prodeji přísady či plnidla do minerálních olejů (§ 45 odst. 7)), při prodeji nebo bezplatném předání odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, ke konečné spotřebě pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, nebo při použití odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla. Plátcem není osoba, která nakládá s minerálními oleji výhradně podle § 58b. Předmětem daně jsou např. tyto minerální oleje (§45): motorové benziny uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 41 až 2710 11 59, benziny jiné než motorové uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 11 až 2710 11 25 a 2710 11 90 (dále jen "ostatní benzin") a letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 31 a 2710 11 70, střední oleje a těžké plynové oleje uvedené pod kódy nomenklatury 27 10 19 11 až 27 10 19 49, těžké topné oleje uvedené pod kódy nomenklatury 27 10 19 51 až 27 10 19 69, odpadní oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 91 až 2710 99, zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro jiné účely uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19 s výjimkou zkapalněných ropných plynů a zkapalněného bioplynu uvedených v písmenech f) a g), zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19, nebo zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané. Paragraf 46 upravuje povinnost daň z minerálních olejů přiznat a zaplatit. Základ daně z minerálních olejů (§47) Základem daně je množství minerálních olejů vyjádřené v 1 000 litrech při teplotě 15 oC. To neplatí pro těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c) a pro zkapalněné ropné plyny, u nichž je základem daně množství vyjádřené v tunách čisté hmotnosti. Pro výpočet daně je rozhodující množství minerálních olejů v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. Vypočtené množství minerálních olejů, u kterých vznikla daňová povinnost, se zaokrouhluje na dvě desetinná místa. Sazby daně z minerálních olejů upravuje §48. Paragrafy 49 -64 podrobně upravují další problematiku týkající se daně z minerálních olejů.
36
B) Daň z lihu (§ 66 -79a) Plátce daně z lihu (§66) Plátci jsou také právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou líh a výrobky obsahující líh osvobozený od daně podle §71 odst.1 písm. a), d), f) a i ) právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou výrobky obsahující líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. c), právnické a fyzické osoby podle § 4 odst. 1 písm. f), které skladují nebo uvádějí do volného daňového oběhu líh, který je předmětem daně podle § 67 odst. 1 a 2, s výjimkou lihu osvobozeného od daně podle § 71 odst. 1 písm. b) a e) právnické a fyzické osoby, které překročí při výrobě nebo oběhu lihu stanovené normy ztrát lihu. Právnické a fyzické osoby podle odstavce 1 písm. b) jsou povinny oznámit v každém kalendářním roce první nákup nebo dovoz výrobků obsahujících líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. c) správci daně. Předmět daně z lihu (§67) Předmětem daně je líh (etanol) včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený v jakýchkoli výrobcích, nejde-li o výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2203, 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 1,2 % objemových etanolu. Předmětem daně je i líh podle odstavce 1 včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený ve výrobcích uvedených pod kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 22 % objemových etanolu. Na líh denaturovaný jiným než stanoveným denaturačním prostředkem, s menším množstvím denaturačního prostředku nebo použitý pro jiný než stanovený účel se pohlíží jako na líh nedenaturovaný; na líh zvláštně denaturovaný v souladu s požadavky jiného členského státu, který je obsažen ve výrobku, se pohlíží jako na nedenaturovaný, pokud je zjištěno daňové zneužití tohoto výrobku. Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství zamítne nárok na osvobození od daně nebo zruší již udělené osvobození od daně postupem podle směrnice o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů. Povinnost daň přiznat a zaplatit upravuje § 68.
Základ daně z lihu (§ 69) Základem daně pro účely tohoto zákona je množství lihu vyjádřené v hektolitrech etanolu při teplotě 20 oC zaokrouhlené na dvě desetinná místa. Sazby daně z lihu upravuje § 70. Podrobnější úpravu daně z lihu najdeme v § 71 – 79a. C) Daň z piva (§80 – 91) Plátce daně z piva (§80) Plátcem není fyzická osoba, která spolu s osobami tvořícími s ní společně hospodařící domácnost vyrobí v zařízení pro domácí výrobu piva, pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů její společně hospodařící domácnosti, osob jí blízkých nebo jejích hostů, pivo v celkovém množství nepřesahujícím 200 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji. Fyzická osoba, která vyrábí pivo podle odstavce 1, je povinna bezodkladně oznámit správci daně datum zahájení výroby, místo výroby a předpokládané množství vyrobeného piva za kalendářní rok. Pokud fyzická osoba poruší podmínky stanovené v odstavci 1, je povinna se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne porušení těchto podmínek.
37
Předmět daně z piva (§81) Pivem se pro účely tohoto zákona rozumí výrobek uvedený pod kódem nomenklatury 2203 obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu, nebo směsi výrobku uvedeného v písmenu a) s nealkoholickými nápoji uvedené pod kódem nomenklatury 2206 obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu. Koncentrace piva se vyjadřuje v hmotnostních procentech jako procentní obsah extraktu původní mladiny, který se stanoví výpočtem podle velkého Ballingova vzorce. Prováděcí právní předpis stanoví velký Ballingův vzorec a metody určení extraktu původní mladiny. Základ daně z piva (§84) Základem daně je množství piva vyjádřené v hektolitrech. Sazby a výpočet daně z piva jsou v § 85. D) Daň z vína a meziproduktů (§92 – 100b) Plátce daně z vína a meziproduktů (§92) Plátcem není fyzická osoba, která na daňovém území České republiky vyrábí výhradně tiché víno (§ 93 odst. 3), za podmínky, že celkové množství vyrobeného tichého vína za kalendářní rok nepřesáhne 2 000 litrů. Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být dopravováno do jiného členského státu pro účely podnikání (§31). Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být uvedeno do režimu podmíněného osvobození od daně. Pokud fyzická osoba poruší podmínky stanovené v odstavcích 1 až 3, je povinna se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne porušení těchto podmínek. Předmět daně z vína a meziproduktů (§93) Předmětem daně pro účely tohoto zákona jsou vína a fermentované nápoje (dále jen "vína") a meziprodukty uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206, které obsahují více než 1,2 % objemových alkoholu, nejvýše však 22 % objemových alkoholu. Meziprodukty se pro účely tohoto zákona rozumí všechny výrobky, které jsou uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205 a 2206, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 22 % objemových, které nejsou šumivým ani tichým vínem nebo nepodléhají dani z piva. Základ daně z vína a meziproduktů (§95) Základem daně je množství vína a meziproduktů vyjádřené v hektolitrech. Sazby daně z vína a meziproduktů jsou stanoveny v §96. E) Daň z tabákových výrobků (§100c - §131) Plátce daně z tabákových výrobků (§ 100c) Plátce je také právnická nebo fyzická osoba, která poruší zákaz prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce (§112). Předmět daně z tabákových výrobků (§101) Předmětem daně jsou tabákové výrobky. Tabákovými výrobky se pro účely tohoto zákona rozumí cigarety, doutníky, cigarillos a tabák ke kouření.
38
Základ daně z tabákových výrobků (§102) Základem daně pro procentní část daně u cigaret je cena pro konečného spotřebitele podle §103. Základem daně pro pevnou část daně u cigaret je množství vyjádřené v kusech. Základem daně u doutníků a cigarillos je množství vyjádřené v kusech a u tabáku ke kouření množství vyjádřené v kilogramech. Cena pro konečného spotřebitele (§103) Cenou pro konečného spotřebitele se rozumí cena, která je stanovena cenovým rozhodnutím podle zákona o cenách jako cena pro konečného spotřebitele jednotkového balení určeného k přímé spotřebě, nestanoví-li tento zákon jinak. Tato cena obsahuje i daň z přidané hodnoty. Sazby a výpočet daně z tabákových výrobků upravuje § 104. Značení tabákovými nálepkami (§114) Tabákové výrobky vyrobené na daňovém území České republiky, na daňové území České republiky dovezené nebo na daňové území České republiky dopravené z jiného členského státu musí být značeny tabákovou nálepkou, pokud nejsou dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně s následným umístěním v daňovém skladu nebo pokud není v odstavci 6 nebo 7 stanoveno jinak. Značit tabákové výrobky tabákovými nálepkami je povinen výrobce, oprávněný příjemce nebo dovozce tabákových výrobků nebo dodavatel se sídlem mimo daňové území České republiky. Tabákové výrobky značené poškozenou tabákovou nálepkou nebo značené jiným způsobem, než je stanoveno, se považují za neznačené. Tabákové nálepky zeslabené naseknutím se nepovažují za poškozené. Podrobná úprava tabákových výrobků je uvedena v dalších paragrafech. Zákon o spotřební dani dále upravuje omezení prodeje lihovin a tabákových výrobků (§ 132 – 134), značkování a barvení vybraných minerálních olejů (§134b), značkování některých dalších minerálních olejů (§ 134l – 134v), správní delikty (§135 – 135zzb), propadnutí a zabrání zajištěných lihovin a tabákových výrobků (§135zzc – 135zze) a společná ustanovení (§135zzf – 135zzi).
2.
Technika vedení daňové evidence
Technika vedení daňové evidence závisí v plném rozsahu na podnikateli, tedy osobě samostatně činné. Vychází z rozsahu podnikání, potřeb podnikatele a potřeb pro optimalizaci daně z příjmů a sestavení daňového přiznání.
2.1.
Základními pojmy v daňové evidenci
Daňová evidence Daňovou evidenci vedou fyzické osoby, které nejsou účetní jednotkou. Je upravena Zákonem o dani z příjmu § 7 b. Daňová evidence obsahuje údaje o příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně, o majetku a závazcích. Daňová evidence nejčastěji obsahuje: deník příjmů a výdajů knihu pohledávek závazků karty dlouhodobého majetku karty zásob mzdovou evidenci pokladní knihu
39
knihu jízd. Podnikatelé vedou příslušnou dokumentaci dle svých potřeb.
Zápisy v daňové evidenci Deník příjmů a výdajů ( dříve peněžní deník) a) není předepsána jeho závazná podoba, závisí na předmětu činnosti a požadavcích podnikatele b) minimální členění – příjmy a výdaje ovlivňující základ daně z příjmu a příjmy a výdaje neovlivňující základ daně z příjmu c) zápisy se provádí na základě příjmových pokladních dokladů, výdajových pokladních dokladů a výpisů z účtu (dále jen PPD, VPD, VÚ). Vedení daňové evidence si klade tyto základní cíle: a) zajistit údaje pro zajištění daňového základu pro stanovení daně z příjmů b) zajistit evidenci o peněžních prostředcích v pokladně, na bankovním účtu a na cestě c) poskytnout podklady pro podrobnější analýzu výdajů a příjmů pro potřeby řízení a kontroly hospodárnosti. Zápisy v „Deníku příjmů a výdajů“
Číslo řádku
Deník evidence příjmů a výdajů – strana 1 Peněžní prostředky
Datum
den
měsíc
Číslo dokladu příjmy
výdaje
Průběžné položky
u peněžního ústavu
v hotovosti zůstatek
příjmy
výdaje
příjmy
výdaje
zůstatek
Text
1 2
Číslo řádku
Deník příjmů a výdajů - strana 2 Příjmy ovlivňující základ daně CELKEM
prodej výrobků a služeb
prodej zboží
neovlivňující základ daně
ostatní
peněžní vklady
úvěry, půjčky
DPH (spotř.daň)
peněžní dary
ostatní
1 2
Deník příjmů a výdajů - strana 2 Číslo řádku
Výdaje ovlivňující základ daně CELKEM
materiál a DHIM
Pojistné,mzdy
neovlivňující základ daně
provozní režie
Ostatní
nákup odpisovaného majetku
DPH
1 2
Charakteristika jednotlivých zápisů: Datum – den, měsíc ( údaje o časovém průběhu hospodářských operací) Číslo dokladu – označení dokladů posloupně, např. PPD/1, PPD/2… Hospodářská operace – textové označení ( např. úhrada VFA za výrobky v hotovosti)
40
Příjmy v hotovosti (do pokladny) zaznamenáváme do sloupečku „příjmy“, účetním dokladem j e příjmový pokladní doklad, zůstatek v pokladně se zvyšuje (+). Výdaje v hotovosti (z pokladny) zaznamenáváme do sloupečku „výdaje“, účetním dokladem je výdajový pokladní doklad, zůstatek v pokladně se snižuje (-). Příjmy na běžném účtu zaznamenáváme do sloupečku „příjmy u peněžního ústavu“, účetním dokladem je výpis z účtu, zůstatek se zvyšuje (+). Výdaje na běžném účtu zaznamenáváme do sloupečku „výdaje u peněžního ústavu“, účetním dokladem je výpis z účtu, zůstatek na účtu se snižuje (-). Průběžné položky Slouží k zápisu převodu peněžních prostředků účetní jednotkou z pokladny na běžný účet a z běžného účtu do pokladny. Nutnost zápisů o průběžných položkách je dána časovým nesouladem mezi zápisy o pohybu peněz v hotovosti a na běžném účtu. Podnikatel přesouvá pouze peníze mezi pokladnou a bankou, v žádném případě se nejedná o příjem a výdaj ovlivňující základ daně z příjmů. a) Výběr peněz do pokladny zachycujeme v deníku příjmů a výdajů následovně: PPD – vybrané peníze z běžného účtu jsou vloženy do pokladny (podnikatel nemá výpis z běžného účtu) – sloupeček 1, zůstatek plus, průběžné položky výdaje. Tato operace nastala jako první. VÚ – výběr peněz do pokladny – sloupeček výdaje v peněžním ústavu, zůstatek běžný účet mínus, průběžné položky příjmy (podnikatel obdržel od banky výpis z účtu). b) Odvod peněz z pokladny na účet zachycujeme v deníku příjmů a výdajů následovně VPD – vybrané peníze z pokladny uloženy na běžný účet – sloupeček výdaje v hotovosti, zůstatek mínus, průběžné položky příjmy (podnikatel nemá výpis z účtu). VÚ – uložení odvedených peněz z pokladny na běžný účet – sloupeček příjmy u peněžního ústavu, zůstatek běžný účet plus, průběžné položky výdaje (podnikatel obdržel výpis z účtu). Rozlišení příjmů a výdajů z hlediska daně z příjmů Příjmy na straně 2 nám rozlišují příjmy pro účely daně z příjmů na ovlivňující základ této daně nebo neovlivňující. Mezi položky ovlivňující patří tržby za zboží, výrobky služby apod. Příjmem neovlivňujícím základ daně je například úvěr. Výdaje na straně 3 jsou rozděleny opět z hlediska zákona o dani z příjmů na ovlivňující a neovlivňující základ této daně. Výdaji ovlivňujícími základ daně je například spotřeba materiálu, spotřeba energií, telefony apod. Výdaji neovlivňujícími základ daně z příjmu je například výběr pro osobní spotřebu nebo nákup dlouhodobého majetku (odpisovaného).
2.2.
Doklady v daňové evidenci23
V daňové evidenci se všechny zápisy provádí na základě pohybu peněžních prostředků. V deníku příjmů a výdajů se provádí zápisy na základě příjmových pokladních dokladů, výdajových pokladních dokladů a výpisu z účtu. Doklady v daňové evidenci musí splňovat náležitosti minimálně dle Zákona o účetnictví. Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat 23
http://www.pracepropravniky.cz./zakony/zakon-o-ucetnictvi-uplne-zneni http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/ http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=z%C3%A1kon+o+%C3%BA%C4%8Detnictv%C3%AD
41
označení účetního dokladu, obsah účetního případu a jeho účastníky, peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, okamžik vyhotovení účetního dokladu, okamžik uskutečnění účetního případu, podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.
Daňový doklad musí obsahovat: obchodní firmu nebo jméno a příjmení daňové identifikační číslo plátce obchodní firmu nebo jméno příjmení, pro kterou se plnění uskutečňuje DIČ, pokud je osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje plátcem evidenční číslo daňového dokladu rozsah a předmět plnění datum vystavení daňového dokladu datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby, a to ten den, který nastane dříve jednotkovou cenu bez daně základ daně základní nebo sníženou sazbu daně, př. sdělení, že se jedná o osvobozené plnění výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou Případy v daňové evidenci lze zaznamenat v deníku příjmů a výdajů pouze na základě příslušného dokladu. Případ v daňové evidenci je hospodářská operace doložená účetním dokladem. Účetní doklad je prvotním zaznamenáním účetních operací a základním prvkem průkaznosti vedení daňové evidence. V účetních dokladech se zachycují hospodářské operace (zachycují změny jednotky v peněžních prostředcích). Přehled nejdůležitějších účetních dokladů (včetně zkratek, které budou v rámci výuky používány) Účetní doklad
Zkratka
VÚD
Příklad hospodářské operace Dodávka materiálu od dodavatelů Příjem materiálu na sklad
Dodavatelská faktura (přijatá) Příjemka (vnitřní účetní doklad) Výdejka (vnitřní účetní doklad) Vydaná faktura
PFA
VÚD
Výdej materiálu ze skladu
VFA
Prodej výrobků
Výdajový pokladní doklad Příjmový pokladní doklad Výpis z běžného účtu
VPD PPD VÚ
Vnitřní účetní doklad
VÚD
Úhrada v hotovosti Přijaté úhrady v hotovosti VFA uhrazena na běžný účet Různé vnitřní operace (ostatní neuvedené)
42
Zápis v daňové evidenci Pomocná evidence (kniha závazků) Pomocná evidence (skladová karta) Pomocná evidence (skladová karta) Pomocná evidence (kniha pohledávek) Deník příjmů a výdajů Deník příjmů a výdajů Deník příjmů a výdajů Pomocná evidence (mzdové listy)
V případě, že podnikatel je plátcem daně z přidané hodnoty, musí splňovat náležitosti dle tohoto zákona (viz část 1).
2.3. Vedení záznamů v daňové evidenci vytvořením deníku příjmů a výdajů v programu EXCEL Rozlišení příjmů a výdajů ovlivňujících základ daně z příjmu V daňové evidenci je nutné vést příjmy a výdaje tak, aby bylo zřetelné, které ovlivní základ daně z příjmů a které ne. V následující tabulce jsou uvedeny základní informace o příjmech a výdajích z hlediska zákona o dani z příjmů. Příklady příjmů a výdajů - podnikatel není plátce DPH Pořadové Doklad Účetní případ
Základní zápis
Daňové rozlišení
Vlastní vklad podnikatele do podnikání
příjmy v hotovosti
neovlivňuje základ daně z příjmů
Úhrada VFA za výrobky
příjmy v hotovosti
číslo
1. 2.
PPD/1 PPD/2
zůstatek v hotovosti plus zůstatek v hotovosti plus
3.
PPD/3
Přijaté tržby za zboží v hotovosti
příjmy v hotovosti zůstatek v hotovosti plus
4.
PPD/4
Přijaté tržby za provedené služby
příjmy v hotovosti zůstatek v hotovosti plus
5.
VPD/1
Úhrada přijaté faktury za materiál
výdaje v hotovosti zůstatek v hotovosti mínus
6. 7.
VPD/2 VPD/3
V hotovosti zakoupen psací stroj (DHIM)
výdaje v hotovosti
Úhrada PFA za zboží
výdaje v hotovosti
zůstatek v hotovosti mínus zůstatek v hotovosti mínus
8.
VPD/4
Výplata mezd v hotovosti
výdaje v hotovosti zůstatek v hotovosti mínus
9.
10. 11. 12.
13.
VPD/5
VPD/6 VPD/7 VPD/8
VPD/9
a) Odvod OSSZ – srážka soc. a výdaje v hotovosti zdrav.pojistného zaměstnancům ze mzdy b) Odvod zálohy na daň z příjmu ze závislé činnosti Úhrada zdravotního pojistného za podnikatele
zůstatek v hotovosti mínus
Úhrada sociálního pojistného za podnikatele
výdaje v hotovosti
Úhrada PFA za telefon, elektrickou energii, plyn, reklamu, úklid, drobný spotřební materiál… Výběr pro osobní potřebu podnikatele
výdaje v hotovosti
43
výdaje v hotovosti zůstatek v hotovosti mínus zůstatek v hotovosti mínus zůstatek v hotovosti mínus
výdaje v hotovosti zůstatek v hotovosti mínus
ovlivňuje základ daně z příjmů ovlivňuje základ daně z příjmů ovlivňuje základ daně z příjmů ovlivňuje základ daně z příjmů ovlivňuje základ daně z příjmů ovlivňuje základ daně z příjmů ovlivňuje základ daně z příjmů ovlivňuje základ daně z příjmů
ovlivňuje základ daně z příjmů neovlivňuje základ daně z příjmů neovlivňuje základ daně z příjmů ovlivňuje základ daně z příjmů
neovlivňuje základ daně z příjmů
14. 15.
VPD/10 Úhrada daně z příjmu podnikatele FÚ
výdaje v hotovosti
VPD/11 Úhrada PFA – nákup osobního automobilu
výdaje v hotovosti
16.
VÚ/1
Přijaté úroky z vkladu
17.
VÚ/2
Úhrada poplatků za vedení účtu
18.
VÚ/3
19.
VÚ/4
Poskytnut úvěr od banky a peníze připsány na BÚ Splátka poskytnutého úvěru
20.
VÚ/5
21.
VÚ/6
22.
VÚ/7
Úhrada úroků z poskytnutého bankovního úvěru Podnikatel poskytl půjčku jinému podnikateli Splátka poskytnuté půjčky
zůstatek v hotovosti mínus zůstatek v hotovosti mínus příjmy na běžném účtu, zůstatek v peněžním ústavu plus výdaje na běžném účtu, zůstatek v peněžním ústavu mínus příjmy na běžném účtu, zůstatek v peněžním ústavu plus výdaje na běžném účtu, zůstatek v peněžním ústavu mínus výdaje na běžném účtu, zůstatek v peněžním ústavu mínus výdaje na běžném účtu, zůstatek v peněžním ústavu mínus příjmy na běžném účtu, zůstatek v peněžním ústavu plus příjmy na běžném účtu, zůstatek v peněžním ústavu plus
neovlivňuje základ daně z příjmů neovlivňuje základ daně z příjmů ovlivňuje základ daně z příjmů (z kapitálového majetku) ovlivňuje základ daně z příjmů neovlivňuje základ daně z příjmů neovlivňuje základ daně z příjmů ovlivňuje základ daně z příjmů neovlivňuje základ daně z příjmů neovlivňuje základ daně z příjmů
ovlivňuje základ Zaplacené úroky z poskytnuté daně z příjmů půjčky Hospodářské operace: 2 – 15 mohou být provedeny i na běžném účtu, to znamená, že mohou být zapsány ve sloupečcích příjmy a výdaje u peněžního ústavu. Hospodářské operace: 18 – 23 mohou probíhat i v hotovosti, tj. s použitím pokladny
23.
VÚ/8
Podnikatel je plátce DPH a) základní zápis je totožný jako u neplátce DPH (příjem i výdej zapíšeme na straně jedna deníku včetně DPH) b) v oblasti rozlišení příjmů a výdajů ovlivňujících základ daně z příjmu musíme oddělit daň z přidané hodnoty,ta neovlivňuje základ daně z příjmu Kontrola správnosti a) součet položek sloupec příjmy – součet položek sloupec výdaje + počáteční zůstatek = konečný zůstatek v pokladně b) součet položek sloupec příjmy u peněžního ústavu – součet položek sloupec výdaje u peněžního ústavu + počáteční zůstatek na účtu = konečný zůstatek na účtu a) příjmy celkem - daňové odlišení (součet) = součet položek ovlivňujících základ daně plus základ daně neovlivňující základ daně b) výdaje celkem – daňové odlišení (součet) = součet položek ovlivňujících základ daně plus základ daně neovlivňující základ daně a) příjmy celkem součet sloupeček příjmy v hotovosti plus příjmy u peněžního ústavu mínus sloupeček výdaje průběžné položky = příjmy celkem daňové odlišení (strana 2 deníku příjmů a výdajů) b) výdaje celkem součet sloupeček výdaje v hotovosti plus výdaje na běžném účtu mínus sloupeček příjmy průběžné položky = výdaje celkem daňové odlišení (strana 3 deníku příjmů a výdajů)
44
Příklady vedení deníku
2.3.
Příklad 1 Proveďte zápisy do deníku příjmů a výdajů za měsíc leden, podnikatel není plátce DPH Poř. Číslo 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Doklad Účetní případ
Částka Kč
Vlastní vklad podnikatele do podnikání Úhrada VFA za výrobky Přijaté tržby za zboží v hotovosti Přijaté tržby za provedené služby Úhrada přijaté faktury za materiál V hotovosti zakoupen psací stroj (DHIM) Úhrada PFA za zboží Výplata mezd v hotovosti a) Odvod OSSZ – srážka soc. a zdrav.pojistného zaměstnancům ze mzdy b) Odvod zálohy na daň z příjmu ze závislé činnosti VPD/6 Úhrada zdravotního pojistného za podnikatele VPD/7 Úhrada sociálního pojistného za podnikatele VPD/8 Úhrada PFA za telefon, elektrickou energii, plyn, reklamu, úklid, drobný spotřební materiál… VPD/9 Výběr pro osobní potřebu podnikatele VPD/10 Úhrada daně z příjmu podnikatele FÚ VPD/11 Úhrada PFA – nákup osobního automobilu VÚ/1 Přijaté úroky z vkladu VÚ/2 Úhrada poplatků za vedení účtu VÚ/3 Poskytnut úvěr od banky a peníze připsány na BÚ VÚ/4 Splátka poskytnutého úvěru VÚ/5 Úhrada úroků z poskytnutého bankovního úvěru VÚ/6 Podnikatel poskytl půjčku jinému podnikateli VÚ/7 Splátka poskytnuté půjčky VÚ/8 Zaplacené úroky z poskytnuté půjčky PPD/1 PPD/2 PPD/3 PPD/4 VPD/1 VPD/2 VPD/3 VPD/4 VPD/5
10. 11. 12.
13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.
Datum
800 000,100 000,50 000,30 000,100 000,10 000,40 000,20 000,2 500,-
10. 1. 10.1. 10.1. 12.1. 12.1. 15.1. 15.1. 19.1. 19.1.
2 600,-
19.1.
1 000,-
19.1.
2 000,-
19.1.
60 000,-
20.1.
5 000,15 000,400 000,1 000,300,1 000 000,-
20.1. 20.1. 20.1. 20.1. 20.1. 20.1.
10 000,1 800,-
25.1. 25.1.
20 000,-
25.1.
20 000,500,-
30.1. 30.1.
Deník evidence příjmů a výdajů - bez DPH strana 1 Peněžní prostředky
Číslo řádku
Datum
den
měsíc
Číslo dokladu
Průběžné položky u peněžního ústavu
v hotovosti
příjmy příjmy
výdaje
zůstatek
1
10
1
PPD1
Vklad
800 000,00
800 000,00
2
10
1
PPD2
VFA výrobky
100 000,00
900 000,00
3
10
1
PPD3
Tržby zboží
50 000,00
950 000,00
4
12
1
PPD4
Tržby služby
30 000,00
5
12
1
VPD1
PFA materiál
100 000,00
880 000,00
6
15
1
VPD2
DHIM
10 000,00
870 000,00
7
15
1
VPD3
PFA zboží
40 000,00
830 000,00
8
19
1
VPD4
Mzdy
20 000,00
810 000,00
980 000,00
45
příjmy
výdaje
zůstatek
výdaje
9
19
1
VPD5
Pojistné + daň
5 100,00
804 900,00
10
19
1
VPD6
ZP
1 000,00
803 900,00
11
19
1
VPD7
Sociální pojištění
2 000,00
801 900,00
12
20
1
VPD8
PFA režie
60 000,00
741 900,00
13
20
1
VPD9
Osobní spotřeba
5 000,00
736 900,00
14
20
1
VPD10
FÚ
15 000,00
721 900,00
15
20
1
VPD11
DM
400 000,00
321 900,00
16
20
1
VÚ1
Úroky z vkladu
17
20
1
VÚ2
Poplatky
18
20
1
VÚ3
Úvěr
19
25
1
VÚ4
Splátka úvěru
10 000,00
990 700,00
20
25
1
VÚ5
Úhrada úroků
1 800,00
988 900,00
21
25
1
VÚ6
Půjčka
20 000,00
968 900,00
22
30
1
VÚ7
Splátka půjčky
20 000,00
988 900,00
23
30
1
VÚ8
Úroky z půjčky
500,00
989 400,00
1 000,00
1 000,00 300,00
1 000 000,00
700,00 1 000 700,00
24 celkem
25
980 000,00
658 100,00
321 900,00
1 021 500,00
32 100,00
989 400,00
Deník evidence příjmů a výdajů - strana 2 a 3 Číslo řádku
Příjmy
Výdaje
ovlivňující základ daně CELKEM
1
800 000,00
2
100 000,00
3
50 000,00
4
30 000,00
prodej zboží
prodej výrobků a služeb
ovlivňující základ daně ostatní
DPH (spotř.daň)
CELKEM Ostatní
materiál a DHIM
Pojistné,mzdy
provozní režie
Ostatní
DPH 800 000,00
100 000,00 50 000,00 30 000,00
5
100 000,00
100 000,00
6
10 000,00
10 000,00
7
40 000,00
40 000,00
8
20 000,00
20 000,00
9
5 100,00
5 100,00
10
1 000,00
1 000,00
11
2 000,00
2 000,00
12
60 000,00
60 000,00
13
5 000,00
5 000,00
14
15 000,00
15 000,00
15
400 000,00
16
1 000,00
400 000,00
1 000,00
17 18
300,00 1 000 000,00
300,00
1 000 000,00
19
10 000,00
20
1 800,00
21
20 000,00
22
20 000,0
23
500,00
nákup odpis. majetku
10 000,00 1 800,00 20 000,00
20 000,0 500,00
24 25
2 001 500,00
50 000,00
130 000,00
1 500,00
1 820 000,00
690 200,00
46
150 000,00
28 100,00
62 100,00
50 000,00
400 000,00
Příklad č. 2 Podnikatel Jan Rosnička se zabývá obchodní činností. Zároveň je registrován jako plátce DPH. K 1. 4. měl zůstatek v pokladně Kč 80 000,- a na běžném účtu Kč 600 000,-. V měsíci dubnu nastaly v jeho firmě následující hospodářské operace: Č.
Dat.
Doklad Hospodářská operace
1. 1.4. VPD/1 Odvod tržby z pokladny na účet Kč 30 000,2. 1.4. VPD/2 Nákup zboží v hotovosti Kč 20 000,- bez DPH, DPH 21% 3. 1.4. PFA/1 Přijata faktura za zboží Kč 50 000,- bez DPH, DPH 21% 4. 1.4. PPD/1 Tržby v hotovosti Kč 36 300,- včetně 21% DPH 5. 1.4. VPD/3 Úhrada silniční daně složenkou Kč 900,6. 1.4. VPD/4 Úhrada poštovného Kč 300,7. 2.4. VÚ/1 Odvod tržby na účet Kč 30 000,8. 2.4. VÚ/1 Poskytnut dlouhodobý úvěr na nákup strojního zařízení Kč 1 000 000,-, připsán na BÚ 9. 3.4. VÚ/2 Úhrada PFA/1 z př. 3 z 1. 4. 10. 3.4. VFA/1 Faktura odběrateli za poskytnuté služby Kč 40 000,- bez DPH, DPH 21% 11. 3.4. PFA/2 Nákup strojního zařízení – cena bez DPH Kč 700 000,-, DPH 21% 12. 5.4. VÚ/3 Úhrada PFA/2 z př. 11 v plné výši 13. 5.4. VÚ/3 Splátka úvěru ve výši rozdílu mezi poskytnutou částkou a částkou potřebnou Kč = ? 14. 5.4. VÚ/3 Úhrada VFA od odběratelů ze dne 3.4. ( př. 10) 15. 5.4. VÚ/3 Úhrada zdravotního a sociálního pojištění podnikatele Kč 6 000,- ( ZP 2 000,-, SP 4 000,-) 16. 5.4. VÚ/3 Úhrada mezd zaměstnancům na sporožirové účty Kč 20 000,17. 5.4. VÚ/3 Srážky ze mzdy Kč 5 000,18. 8.4. VPD/5 Výběr pro osobní spotřebu Kč 5 000,19. 8.4. VPD/6 Úhrada inzerátu v novinách Kč 600,- bez DPH, DPH 21% 20. 8.4. PPD/2 Přijaty tržby z prodeje zboží Kč 78 650,- včetně 21% DPH 21. 8.4. VPD/7 Nákup počítače v hotovosti Kč 38 720,- cena včetně 21% DPH 22. 9.4. VÚ/4 Úhrada úroků z úvěru Kč 2 000,23. 9.4. VÚ/4 Úroky z vkladu na účtu Kč 500,24. 9.4. VÚ/4 Poplatky za vedení účtu Kč 300,25. 9.4. VPD/8 Odvod tržby na účet Kč 30 000,Úkoly: Zachyťte všechny případy v daňové evidenci Proveďte kontrolní součty
47
Deník evidence příjmů a výdajů - souvislý příklad 2, strana 1 Peněžní prostředky
Číslo řádku
Datum
den
měsíc
u peněžního ústavu
v hotovosti
Číslo dokladu
Průběžné položky
příjmy příjmy
výdaje
zůstatek
zůstatek
příjmy
výdaje
80 000,00
1
1
4
2
1
4
VPD1
Odvod tržby
30 000,00
50 000,00
3
1
4
VPD2
Nákup zboží
24 200,00
25 800,00
4
1
4
PPD1
Tržby
5
1
4
VPD3
Silniční daň
900,00
61 200,00
6
1
4
VPD4
Poštovné
300,00
60 900,00
7
2
4
VÚ1
Odvod tržby
8
2
4
VÚ1
Úvěr
9
3
4
VÚ2
Úhrada PFA
60 500,00
1 569 500,00
10
5
4
VÚ3
Úhrada PFA
847 000,00
722 500,00
11
5
4
VÚ3
Splátka úvěru
153 000,00
569 500,00
12
5
4
VÚ3
Úhrada VFA
13
5
4
VÚ3
Úhrada zdr. a soc. poj.
6 000,00
611 900,00
14
5
4
VÚ3
Úhrada mezd
20 000,00
591 900,00
15
5
4
VÚ3
Srážky ze mzdy
5 000,00
586 900,00
16
8
4
VPD5
Výběr pro os. spotřebu
17
8
4
VPD6
Úhrada inzerátu
18
8
4
PPD2
Přijaty tržby
19
8
4
VPD7
Nákup počítače
20
9
4
VÚ4
Úhrada úroků z úvěru
2 000,00
585 100,00
21
9
4
VÚ4
Úroky z vkladu
22
9
4
VÚ4
Poplatky
23
9
4
VPD8
Odvod tržby
36 300,00
výdaje
zůstatek
600 000,00 30 000,00
62 100,00
30 000,00
630 000,00
1 000 000,00
1 630 000,00
48 400,00
5 000,00 726,00 78 650,00
30 000,00
617 900,00
55 900,00 55 174,00 133 824,00
38 720,00
95 104,00
500,00
585 600,00 300,00
30 000,00
585 300,00
64 256,00
30 000,00
24 25 26
celkem
114 950,0
129 846,0
48
65 104,0
1 078 900,0
1 093 800,0
585 100,0
60 000,00
30 000,00
Číslo řádku
Deník evidence příjmů a výdajů - strana 2
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26
Příjmy CELKEM
36 300,00
ovlivňující základ daně prodej prodej zboží výrobků a ostatní služeb
30 000,00
neovlivňující základ daně DPH (spotř.daň)
6 300,00
1 000 000,00
1 000 000,00
48 400,00
78 650,00
40 000,00
8 400,00
65 000,00
13 650,00
500,00
1 163 850,00
ostatní
500,00
95 000,00
40 000,00
500,00
49
28 350,00
1 000 000,00
Číslo řádku
Deník evidence příjmů a výdajů - strana 3
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26
Výdaje CELKEM
24 200,00
ovlivňující základ daně Materiál, provozní zboží a Pojistné,mzdy režie DHIM
DPH
4 200,00
50 000,00 700 000,00
10 500,00 147 000,00
153 000,00 6 000,00 20 000,00 5 000,00 5 000,00 600,00
126,00
32 000,00
6 720,00 2 000,00
300,00
1 163 646,00
nákup odpis. Majetku
900,00 300,00
6 000,00 20 000,00 5 000,00 5 000,00 726,00 38 720,00 2 000,00
Ostatní
20 000,00
900,00 300,00
60 500,00 847 000,00 153 000,00
neovlivňující ZD
300,00
102 000,00
25 000,00
4 100,00
164 000,00
Pomocná tabulka pro zjištění daně z příjmu fyzických osob Zjištění základu daně z příjmu Příjmy z prodeje zboží Příjmy z prodeje výrobků Ostatní příjmy Příjmy ovlivňující základ daně z příjmů
95 000,00 Kč 40 000,00 Kč 500,00 Kč 135 500,00 Kč
Výdaje materiál, zboží , DHIM Mzdy, pojistné Provozní režie Výdaje ovlivňující základ daně z příjmů
102 000,00 Kč 25 000,00 Kč 4 100,00 Kč 131 100,00 Kč
Základ daně (příjmy - výdaje)
4 400,00 Kč
50
700 000,00
168 546,00
Ostatní evidence v daňové evidenci Mimo „Deníku příjmů a výdajů“ musí podnikatelé vést ještě další evidenci. Jedná se zejména o evidenci přijatých a vydaných faktur, která je podstatná pro správné stanovení daně z přidané hodnoty a sestavení daňového přiznání k této dani. Dalšími knihami jsou „Pokladní kniha“, „Kniha jízd“ atd.
3.1. Evidence faktur pro účely zjištění DPH Kniha pohledávek a závazků souží podnikateli k tomu, aby zjistil své pohledávky a závazky z podnikatelské činnosti. Pro účely evidence DPH je nutné vést samostatnou evidenci přijatých a vydaných faktur například v knize pohledávek a závazků. Kniha může vypadat následovně: Kniha vydaných faktur (odběratelé) Datum Číslo Odběratel Částka DPH Částka Datum Úhrada Číslo Pozn. faktury bez vč. splatnosti dne dokladu DPH DPH
Kniha přijatých faktur (dodavatelé) Datum Číslo Dodavatel Částka DPH Částka Datum faktury bez vč. splatnosti DPH DPH
Úhrada Číslo Pozn. dne dokladu
Tato pomocná evidence slouží podnikateli v rámci sestavení daňového přiznání k dani z přidané hodnoty.
3.2. Ostatní evidence Má-li podnikatel příjmy a výdaje v hotovosti musí vést pokladní knihu, kde příjmy a výdaje v hotovosti eviduje. Pokladní kniha Pořadové Číslo Den číslo Měsíc dokladu
Obsah zápisu
Příjmy
Výdaje
Zůstatek
Evidence zásob se většinou provádí prostřednictvím samostatných programů pro evidenci zásob. Karta zásob musí obsahovat především údaje o ceně a množství. Evidence dlouhodobého majetku je vedena v samostatné evidenci například formou karet dlouhodobého majetku. V rámci této evidence jsou vedeny i odpisy. Odpisovaný majetek je hmotný dlouhodobý majetek jehož pořizovací cena je vyšší než 40 tis. Kč nebo nehmotný
51
dlouhodobý majetek jehož cena musí být vyšší než 60 tis. Kč. Na kartách dlouhodobého majetku vedeme i dlouhodobý majetek jehož cena je nižší než 40 tis. Kč (např. počítače). Tento majetek je po zaplacení zachycen přímo ve výdajích. Nepodléhá odpisům. V kartě dlouhodobého majetku musí být uvedeny následující údaje: název a popis dlouhodobého majetku číselné označení ocenění majetku (vstupní cena) datum a způsob pořízení datum uvedení do užívání údaje o zvoleném způsobu odpisů (lineární, zrychlený) částky daňových odpisů zůstatková cena datum a způsob vyřazení.
3.3. Výpočet odpisů Teoretické podklady k výpočtu odpisů byly již probrány v kapitole první. V této části je uveden pouze konkrétní příklad: Podnikatel zakoupil kopírku – vstupní cena Kč 150 000,-, doba životnosti 3 roky, a) volí lineární způsob odpisování. b) volí zrychlený způsob odpisů Vypočítejte odpisy pro celou dobu životnosti. a) Odpis = vstupní cena * roční odpisová sazba/100 Odpis 1. rok = 150 000 * 20* /100 = 30 000,-Kč
Odpis 2. rok = 150 000 * 40/100 = 60 000,-Kč Odpis 3. rok = 250 000 * 40/100 = 60 000,- Kč b) Odpis 1. rok = vstupní cena/ koeficient pro první rok = 150 000/3 = 50 000,-Kč Odpis 2. rok = 2*ZC/ kr-n = 2 x (150 000 – 50 000)/4-1= 66 666,- Kč Odpis 3. rok = 2*ZC/kr-n = 2 x(150 000 – 116 666)/4-2 = 33 334,- Kč Pozn.: Majetek lze odpisovat maximálně do výše vstupní ceny
52
4. Zjištění základu daně z příjmů v daňové evidenci, výpočet daně Základní činnosti na konci účetního období jsou: A) Inventarizace majetku, pohledávek a závazků Inventarizace znamená zjišťování skutečného stavu majetku, pohledávek a závazků k 31. 12. daného kalendářního roku a vypořádání zjištěných inventarizačních rozdílů. Těmito rozdíly jsou manko (skutečný stav je nižší než evidenční) nebo přebytek (skutečný stav je vyšší než evidenční). B) Uzavírání knih vedených v daňové evidenci Zahrnuje: zjišťování souhrnných částek údajů sledovaných v daňové evidenci zjišťování stavu pohledávek a závazků zjišťování stavu majetku a zásob zjišťování kurzových rozdílů vyhotovení přehledu o nepeněžních operacích – odpisy, barterové obchody, manka a škody Sestavení výkazů Zahrnuje: a) Výkaz o příjmech a výdajích údaje o příjmech a výdajích se čerpají z deníku příjmu a výdajů, a to z částí příjmů a výdajů ovlivňujících základ daně z přehledu o nepeněžních operacích se čerpají příjmy a výdaje ovlivňující základ daně (např. odpisy) b) Výkaz o majetku a závazcích Uvádí údaje o majetku jednak běžného období, jednak minulého období. Pro vyplňování jednotlivých položek platí: dlouhodobý majetek se uvádí v zůstatkových cenách zásoby se oceňují pořizovací cenou (př. reprodukční cenou nebo cenou vlastních nákladů – dle způsobu pořízení) peněžní prostředky se oceňují nominální hodnotou pohledávky a závazky – údaje se čerpají z knihy závazků a pohledávek C) Výpočet daňové povinnosti – podnikatel vede daňovou evidenci: Postup výpočtu daňové povinnosti dle zákona o dani z příjmu: podnikatel zjistí základ daně z podnikatelské činnosti jako rozdíl příjmů ovlivňujících základ daně a výdajů ovlivňujících základ daně výše uvedený základ doplní o nepeněžní příjmy a výdaje dále se základ daně doplní o ostatní příjmy a výdaje ( např. z kapitálového majetku – úroky) tento zjištěný základ upraví o nezdanitelné a odčitatelné položky zjištěnou částku zaokrouhlí na celé stokoruny směrem dolu vypočítá daň dle zákona o dani z příjmu fyzických osob Příklad Vypočítejte daň z příjmů podnikatele na základě následujících údajů: a) podnikatelská činnost – koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje b) manželku neuplatňujete
53
c) jedno dítě d) životní pojištění – odpočet Kč 3 250,e) údaje z podnikání - peněžní příjmy ovlivňující základ daně Kč 320 526,z toho: úroky od peněžního ústavu Kč 385,- peněžní výdaje ovlivňující základ daně Kč 120 652,- nepeněžní údaje ovlivňující základ daně Kč 12 360,Následující vybrané stránky z daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob naznačují výpočet i stránky z daňového přiznání, které je nutné vyplnit.
54
55
56
57
58
59
60
24
24
Dostupné z http://www.danovapriznani.cz/dan-z-prijmu-fyzickych-osob 61
D) Zjištění daně z příjmů - podnikatel uplatňuje výdaje paušálem dle §7 odst. 7 ZDP Podnikatelé – fyzické osoby mohou dle §7 odst. 7 uplatnit výdaje paušální částkou stanovenou v procentech. V tomto případě podnikatelé vedou evidenci pouze příjmů. Výdaje nemusí evidovat. Procenta, která se vztahují k jednotlivým druhům podnikání jsou uvedeny v části 1.
5. Principy zjišťování daně z přidané hodnoty
62
Na základě evidence v pomocných knihách a peněžním deníku zjišťuje podnikatel, plátce DPH, daň na vstupu, daň na výstupu, daňovou povinnost nebo nadměrný odpočet DPH a sestavuje daňového přiznání. Daň z přidané hodnoty byla z hlediska teoretického probrána v části první. V následující části si na příkladu ukážeme jednoduchý případ a sestavení části daňového přiznání k DPH. Podnikatel Karel Labuť podniká na základě živnostenského listu Koupě zboží za účelem jeho prodeje…. V lednu měl následující vstupy a výstupy v rámci své činnosti: PFA nákup zboží Kč 8 000,- bez DPH, DPH 15%, PFA nákup materiálu Kč 2 420,- včetně 21% DPH, tržby z prodeje zboží Kč 90 750,- včetně 21% DPH a 144 900,- včetně 15% DPH, VPD nákup zboží v hotovosti Kč 30 000,- bez DPH, DPH 21%, VPD nákup kalkulačky Kč 968,včetně 21% DPH, PFA za el. energii Kč 10 000,- bez DPH, DPH 21%, PFA za telefon Kč 14 520,- včetně 21% DPH, VPD mzdy Kč 26 000,-, VFA za prodej zboží Kč 7 000,- bez DPH, DPH 21% a Kč 2 000,- bez DPH, DPH 15%, VPD nákup známek Kč 10,-. Tabulka pro pomocné výpočty Základ DPH na Základ DPH na daně na vstupu daně na vstupu vstupu 15% vstupu 21% 15 % 21% 8 000,0 1 200,0 2 000,00 420,00 0 0 30 000,0 6 300,0 0 0 800,00 168,00 10 000,0 2 100,0 0 0 12 000,0 2 520,0 0 0
Základ daně na výstupu 15% 126 000,0 0 2 000,00
DPH na výstup u 15% 18 900,00 300,00
128 000,00
19 200,00
Základ DPH na daně na výstupu výstupu 21% 21% 75 000,0 15 750,0 0 0 7 000,00 1 470,00
Celkem 8 000,00
1 200,00
54 800,00
11 508,00
63
82 000,00
17 220,00
64
25
25
Dostupné z http://www.danovapriznani.cz/dph 65
6. Práce s účetním softwarem Procvičovací příklady – daňová evidence Příklad č. 1 Proveďte zápisy do deníku daňové evidence ( podnikatel není plátce DPH): Pořadové Datum Doklad Text číslo
1.
1. 3.
PPD/1
Vklad do podnikání Kč 100 000,00
2.
2. 3.
VPD/1
Nákup kolků Kč 2 000,00
3.
5.3.
VPD/2
Úhrada PFA v hotovosti za nábytek do kanceláře Kč 12 000,00
4.
8.3.
PPD/2
V hotovosti přijata tržba za provedenou službu Kč 20 000,00
5.
8.3.
VPD/3
Založení bankovního účtu – Kč 15 000,00
6.
15.3.
VÚ/1
Založení bankovního účtu Kč 15 000,00
7.
20.3.
VÚ/2
Úhrada VFA – provedené služby Kč 36 000,00
8.
30.3.
VÚ/3
Úhrada pojistného za podnikatele Kč 1 000,00
9.
30.3.
VPD/4
V hotovosti uhrazena PFA za úklid Kč 2 000,00
2. Uzavřete měsíc březen 3. Naznačte provedení kontroly součtů
Příklad č. 2 Podnikatelka Alena Polárková se zabývá zprostředkovatelskou činností. Zároveň je registrována jako plátce DPH. Začala podnikat k 1. 12. daného roku . V prosinci daného roku nastaly v její firmě následující hospodářské operace:
66
Č. Dat. 1. 1.12. 2. 1.12. 3. 2.12. 4. 2.12. 5. 2.12. 6. 2.12. 7. 2.12. 8. 2.12. 9. 2.12. 10. 3.12. 11. 3.12. 12. 3.12. 13. 4.12. 14. 4.12.
Doklad PPD/1 VPD/1 VPD/2 VPD/3 PFA/1 PPD/2 VPD/4 VPD/5 PFA/2 VÚ/1 VÚ/1 VÚ/1 VÚ/2 VFA/1
15. 16. 17 18. 19.
4.12. 5.12. 5.12. 5.12. 5.12.
PFA/3 VÚ/3 VÚ/3 VÚ/3 VÚ/3
20. 21. 22. 23. 24.
5.12. 5.12. 9.12. 9.12. 9.12.
VÚ/3 VÚ/3 VPD/6 PPD/3 PPD/4
25. 26. 27. 28. 29.
9.12.
VPD/7 VÚ/4 VÚ/4 VÚ/4 VÚ/4
31.12. 31.12. 31.12. 31.12.
Účetní případ Vklad do pokladny Kč 350 000,Založení BÚ – odvod na účet Kč 300 000,Pořízení vizitek Kč 500,- bez DPH, DPH 21% Nákup telefonní karty v hotovosti Kč 800,- bez DPH, DPH 21% Přijata faktura za reklamu v rádiu Kč 15 000,- bez DPH, DPH 21% Tržby za poskytnuté služby , Kč 35 700,- včetně 21% DPH Úhrada poštovného Kč 100,Úhrada kolků Kč 3000,PFA od úklidové firmy Kč 10 000,- bez DPH, DPH 21% Vklad na účet Kč 300 000,Úhrada PFA úklidové firmě Kč 10 000,- bez DPH, DPH 21% Poskytnuta půjčka jiné firmě Kč 20 000,Úhrada PFA/1 z př. 5 z 2.12. Faktura odběrateli za poskytnuté služby Kč 20 000,- bez DPH, DPH 21% Nákup počítače – cena bez DPH Kč 50 000,-, DPH 21% Úhrada PFA/3 v plné výši Splátka půjčky Kč 2 000,Úhrada VFA 1 od odběratelů ze dne 4.12. Úhrada zdravotního a sociálního pojištění podnikatele Kč 7 500,- (ZP 3 500,-, SP 4 000,-) Úhrada mezd zaměstnanci na sporožirový účet Kč 10 000,Srážky ze mzdy Kč 1 000,Výběr pro osobní spotřebu Kč 5 000,Přijata splátka půjčky v hotovosti Kč 2 000,Přijaty tržby z prodeje zprostředkovatelské služby Kč 30 000,- bez DPH, DPH 21% Odvod peněz z pokladny na účet Kč 20 000,Přijata úhrada úroků z půjčky Kč 500,Úroky z vkladu na účtu Kč 500,Poplatky za vedení účtu Kč 300,Odvod tržby na účet Kč 20 000,-
Úkoly: 1. Zachyťte všechny případy v daňové evidenci 2. Proveďte kontrolní součty 3. Vyhotovte podklad pro daňové přiznání k DPH Sestavte daňové přiznání k dani z příjmů z následujících údajů. Paní Polárková byla po celý rok zaměstnána. Hrubý příjem od zaměstnavatele Kč 310 712,-, odvody na sociální a zdravotní pojištění byl Kč 38 839,- a záloha na daň byla uhrazena ve výši Kč 54 374,-. Paní Polárková si platí životní pojištění a uplatňuje odpočet v maximální výši. Nemá žádné dítě. Příklad č. 3 Vypočítejte a) zrychlený odpis b) lineární odpis pro speciální přístroj – PC Kč 629 200,-včetně 21% DPH, doba životnosti 5 let. Při výpočtu uvádějte celý postup. Podnikatel je plátcem DPH Příklad č. 4
67
Pan Jaro celý rok podnikal v oblasti zprostředkovatelských služeb – příjmy z podnikání činily Kč 420 318,-, výdaje na dosažení těchto příjmů byly 128 630,-. Úroky z BÚ byly ve výši Kč 51,Ve výdajích jsou zahrnuty soukromé hovory z podnikatelského mobilního telefonu ve výši Kč 2 400,-. Od 1. 3. do 30. 5. byl zároveň zaměstnán. Příjmy ze zaměstnání činily 89 800,-, odvody na zdravotní a sociální pojištění ze závislé činnosti byly ve výši Kč 11 225,- Záloha na daň ze závislé činnosti byla Kč 9 429,- . Pan Jaro si platil životní a penzijní pojištění. Z pojišťovny obdržel doklad na odpočet životního pojištění ve výši Kč 8 000,- a penzijního pojištění ve výši Kč 15 000,-. Pan Jaro uplatňuje 3 děti, manželku neuplatňuje. Příklad č. 5 Podnikatel Oskar Perník podniká na základě živnostenského listu Koupě zboží za účelem jeho prodeje…. V březnu měl následující vstupy a výstupy v rámci své činnosti: VFA za prodej zboží Kč 9 000,- bez DPH, DPH 21% a Kč 12 000,- bez DPH, DPH 15%, PFA nákup za zboží Kč 18 000,- bez DPH, DPH 21%, tržby z prodeje zboží Kč112 530,- včetně 21% DPH a 98 90000,- včetně 15% DPH, VPD nákup zboží v hotovosti Kč 30 000,- bez DPH, DPH 15%, VPD nákup pokladny Kč 9 680,- včetně 21% DPH, PFA za el. energii Kč 12 000,bez DPH, DPH 21%, PFA za úklidové služby Kč 4 165,- není plátce DPH, VPD mzdy Kč 26 000,-, VPD poštovné Kč 27,-, PFA nákup zboží Kč 8 000,- bez DPH, DPH 15%
Použitá literatura: MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony – úplná znění platná k 1. 1. 2014. Grada Publishing, a. s., 2014. 272 s. ISBN 978-80-247-5171-9 PAVEL, Jan. Daňový systém I. Univerzita Pardubice, 2005. 86 s. ISBN 80-7194-786-5 PAVEL, Jan. Daňový systém II. Univerzita Pardubice, 2006. 60 s. ISBN 80-7194-830-6 ŠTOHL, Pavel. Daňová evidence – praktický průvodce 2013. Vzdělávací středisko Znojmo. 144 s. ISBN 978808237571
68
Internetové stránky: Zákon č. 586/1992. Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších novelizací [cit. 1. 2. 2014] Dostupný z: http://www.pracepropravniky.cz/zakony/zakon-o-danich-z-prijmu-uplne-zneni Dostupný z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586 Dostupný z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony Zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších dodatků [cit. 10.2. 2014] Dostupný z: http://www.pracepropravniky.cz./zakony/zakon-o-dani-z-nemovitosti-uplne-zneni Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí [cit. 15. 2. 2014] Dostupný z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dan-z-nabyti-nemovitych-veci/ Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony Zákon ČNR č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších novelizací [cit. 18. 2. 2014] Dostupný z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/silnicnidan/ Dostupný z: http://www.pracepropravniky.cz./zakony/zakon-o-dani-silnicni-uplne-zneni Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších novelizací [cit. 21.2.2014] Dostupný z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dph/cast1h2d7.aspx Dostupný z: http://www.pracepropravniky.cz./zakony?vyhledat=dph Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších novelizací [cit. 28.2.2014] Dostupný z : http://business.center.cz/business/pravo/zakony/spotrebnidan/ Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+z%C3%A1kony Zákon č. 563/2001 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších novelizací [cit. 15. 1. 2014] Dostupný z: http://www.pracepropravniky.cz./zakony/zakon-o-ucetnictvi-uplne-zneni
69
Dostupný z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/ Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=z%C3%A1kon+o+%C3%BA%C4%8Detnictv%C3%AD Daňové formuláře [cit. 5. 3. 2014] Dostupné z: http://www.danovapriznani.cz/dph
Dostupné z: http://www.danovapriznani.cz/dan-z-prijmu-fyzickych-osob Dostupné z : http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=da%C5%88ov%C3%A9+formul%C3%A1%C5%99e
70