duben 2010
www.cb.cz/hradec.kralove
sboru Církve bratrské v Hradci Králové
Rozhodnost
Toto téma není určeno váhavým, liknavým jedincům jako impuls ke změně v této oblasti jejich osobnosti. Rozhodnost tak, jak o ní hovoří Bible, není obyčejnou charakterovou vlastností člověka, ale je něčím, co má hlubší kořeny, co nám, křesťanům, dává Bůh jako důležitou vlastnost ve vztahu k Bohu a naplnění jeho vůle v našich životech Co to znamená, být rozhodným, si ukážeme na postavě Jozueho, muže, před kterým stál ohromný úkol - vést izraelský národ při dobývání Kenaánu, území, které Bůh zaslíbil Izraelcům jako zem, kterou jim dá. V Kenaánu sídlili obyvatelé, kteří byli pro stránce ekonomické, vojenské daleko silnější než Židé. Náboženství a životní styl obyvatel Kenaánu byly v příkrém rozporu s Božími principy, které Bůh dal svému lidu jako zásady, o které se měl opírat. Obsadit Kenaán znamenalo pro Jozueho dělat denně řadu správných rozhodnutí v ten správný čas. Bůh ho učil tomu, co to znamená, být rozhodným křesťanem. Pojďme se podívat na to, jak si Jozue v této Boží škole života vedl. 1. Základem křesťanské rozhodnosti je vztah k Božímu slovu. Joz 1, 5b – 9: „Jako jsem byl s Mojžíšem, budu i s tebou. Nenechám tě klesnout a neopustím tě. Buď rozhodný a udatný, neboť ty rozdělíš tomuto lidu zemi v dědictví, jak jsem se přísežně zavázal jejich otcům, že jim ji dám. Jen buď rozhodný a velmi udatný, bedlivě plň vše, co je v zákoně, který ti přikázal Mojžíš, můj služebník. Neodchyluj se od něho napravo ani nalevo; tak budeš jednat prozíravě všude, kam půjdeš. Kniha tohoto zákona ať se nevzdálí od tvých úst. Rozjímej nad ním ve dne v noci, abys mohl bedlivě plnit vše, co je v něm zapsáno. Potom tě bude na tvé cestě provázet zdar, potom budeš jednat prozíravě. Nepřikázal jsem ti snad: Buď rozhodný a udatný, neměj strach a neděs se, neboť Hospodin, tvůj Bůh, bude s tebou všude, kam půjdeš?" Na čem Bůh budoval rozhodnost Jozueho? Na vztahu k Božímu slovu. Z něho Jozue čerpal odvahu k tomu, aby celým srdcem chodil po Božích cestách, což byla důležitá vlastnost v ryze pohanském prostředí Kenaánu.
K tomu, abychom chtěli vždy hledat, a naplňovat Boží vůli v našich životech, potřebujeme v určitých situacích nejen ochotu, ale i odvahu. Bůh vedl Jozueho k tomu, aby si našel vždy čas k tomu, aby si otevřel Bibli a nejen si letmo přečetl několik veršů, ale slovy našeho oddílu rozjímal nad Božím slovem ve dne i v noci. Jozue byl vůdce velkého národa, velice zaměstnaný člověk s permanentním nedostatkem času. Čas na Bibli byl důležitou prioritou jeho života a jeden ze základů jeho křesťanské rozhodnosti. Z Božího slova Jozue čerpal jistotu, že Bůh je s ním, že jej dobře povede a neopustí, když přijdou těžkosti. Hospodin Jozuemu jasně řekl, že ve vztahu k Bohu, k jeho slovu není žádný prostor pro liknavost, pro vztah založený na kompromisech. „Buď rozhodný“ – byla Boží výzva, adresovaná Jozuemu, ale i nám, křesťanům, žijícím v pohanském prostředí české společnosti. 2. Rozhodnost ve vztahu k překážkám na cestě s Bohem. Joz 3, 9 – 17: „Jozue vyzval Izraelce: "Přistupte sem a slyšte slova Hospodina, svého Boha." A Jozue pokračoval: "Poznáte, že uprostřed vás je živý Bůh. Ten před vámi vyžene Kenaance, Chetejce, Chivejce, Perizejce, Girgašejce, Emorejce i Jebúsejce. Hle, před vámi přejde Jordán schrána smlouvy Pána celé země. Nyní si vyberte z izraelských kmenů dvanáct mužů, po jednom muži z každého kmene. Jakmile nohy kněží nesoucích schránu Hospodina, Pána celé země, spočinou ve vodách Jordánu, jordánské vody se rozestoupí; vody řítící se shora zůstanou stát jako jednolitá hráz." Tak se stalo. Lid vytáhl ze svých stanů, aby přešel Jordán, a kněží nesoucí schránu smlouvy šli před lidem. Když ti, kteří nesli schránu, přišli k Jordánu a nohy kněží nesoucích schránu se smočily na pokraji vod - Jordán je vždycky v čas žně rozvodněn daleko z břehů - tu vody řítící se shora zůstaly stát a postavily se jako jednolitá hráz velmi daleko odtud u města Adamu, které leží při Saretánu; a ty, které tekly dolů k Pustému moři, k moři Solnému, se vytratily. Tak přešel lid naproti Jerichu. Kněží nesoucí schránu Hospodinovy smlouvy stáli nepohnutě na suché zemi uprostřed Jordánu a celý Izrael přecházel po suchu, dokud celý ten pronárod do jednoho nepřešel Jordán.“ Rozvodněná řeka Jordán byla velkou překážkou na cestě izraelského lidu do zaslíbené země. Nebylo v silách národa s dětmi, se starší generací a s nemocnými lidmi překročit tuto řeku. Často hovoříme o tom, že Bůh dává
duben 2010 křesťanům sílu se vyrovnat s nepříznivými životními situaci, umět je s Boží pomocí unést. Dnešní text nám připomíná, že Bůh nám dává také rozhodnost v hledání Božího řešení ve vztahu k překážkám, na které můžeme narazit na naší cestě s Bohem. Rozhodnost v tom, jaký postoj k nim máme zaujmout, odvahu hledat u Boha pomoc a řešení a to i tam, kde žádné řešení nevidíme. 3. Rozhodnost ve vztahu k hříchu. Joz 7, 10 – 13: „Hospodin řekl Jozuovi: "Vstaň! Co je s tebou, že jsi padl na tvář? Izrael zhřešil. Přestoupili mou smlouvu, kterou jsem jim vydal. Vzali z věcí propadlých klatbě, kradli, zatajili to a uložili mezi své věci. Proto nemohou Izraelci před svými nepřáteli obstát a obracejí se před svými nepřáteli na útěk, protože sami propadli klatbě. Nebudu už s vámi, jestliže ze svého středu nevymýtíte to, co propadlo klatbě. Vzhůru, posvěť lid a vyzvi jej: »Posvěťte se na zítřek! Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Uprostřed tebe je něco, co propadlo klatbě, Izraeli! Nemůžeš obstát před svými nepřáteli, dokud to, co propadlo klatbě, neodstraníte ze svého středu.“ Uvedený oddíl přibližuje moment, jemuž předcházela situace, kdy po obsazení města Jericha jeden Izraelec vědomě neuposlechl Boží pokyn a přivlastnil si věci, které byly Bohem označeny jako klaté, tedy Izraelcům zapovězené. Vše udělal potají a na nic by se nepřišlo, kdyby brzy potom Izraelci nezačali dobývat město Aj. Ve srovnání s Jerichem to bylo malé, bezvýznamné město, na jehož dobytí stačilo několik tisíc bojovníků. Vojenská výprava proti městu skončila totální porážkou Izraelců a Jozue hned rozpoznal, že příčnou této porážky je to, že Bůh s Izraelem není a v upřímném, opravdovém pokání společně se staršími hledali před Bohem příčinu toho, proč se Bůh na svůj lid rozhněval. Bůh Jozuemu tuto příčinu ukázal, o tom hovoří uvedený oddíl, a zároveň mu řekl, že pokud se radikálně nevypořádá s vědomým hříchem, vztah mezi Bohem a Izraelem nebude v pořádku. Jozue to hned udělal, neodložil to na pozdější dobu, nemávnul nad tím rukou jako nad něčím, s čím se Bůh časem vyrovná. Rozhodnost ve vztahu ke hříchu, ochota činit pokání hned, když nám Bůh ukáže na něco, co je v jeho očích hříchem, ochota nechat se Bohem vést v tom, co můžeme udělat pro nápravu toho, co jsme pokazili. 4. Rozhodnost bez hledání Boží vůle nepřináší Boží požehnání do života člověka. Joz 9, 3 – 7, 14 – 15: „I obyvatelé Gibeónu se doslechli, jak Jozue naložil s Jerichem a Ajem. Vymyslili si tedy také lest, že půjdou a budou se vydávat za poselstvo. Vložili na osly vetché pytle a zpuchřelé, popraskané a svazované
strana 2
vinné měchy, na nohou měli vetché spravované střevíce a na sobě odřené pláště. I všechen chléb, jímž se zásobili, byl vyschlý a rozdrobený. Tak přišli k Jozuovi do tábora v Gilgálu a řekli jemu i mužům izraelským: "Přišli jsme z daleké země. Uzavřete s námi smlouvu!"Ale izraelští muži Chivejcům odpověděli: "Možná, že sídlíte mezi námi; jakpak bychom mohli s vámi uzavřít smlouvu!"… I zraelští muži si tedy vzali z jejich zásob, aniž se ptali na Hospodinův výrok. Jozue sjednal mír a uzavřel s nimi smlouvu, že je nechá naživu. Předáci izraelské pospolitosti jim to potvrdili přísahou.“ Závěrečný text vypovídá o tom, že rozhodnost bez ochoty hledat Boží vůli nepřináší pozitivní ovoce. Obyvatelé Gibeónu vymysleli na Izraelce lest, která se jim dokonale vydařila díky tomu, že Jozue i starší se při rozhodování v tom, jaký postoj k nim mají zaujmout, neptali Boha na jeho vůli. To, co jim nechybělo, byla rozhodnost v řešení celé situace, to, co jim naopak scházelo, byla Boží moudrost. Výsledkem bylo rozhodnutí, které zkomplikovalo Izraelcům jejich další postup při obsazování Kenaánu. Rozhodnost bez Boží moudrosti vede k unáhleným rozhodnutím, která postrádají Boží požehnání, a kdyby je člověk mohl vzít zpět, tak by to rád udělal. Celá situace je připomenutím toho, že rozhodnost bez hledání Boží vůle nepřináší Boží požehnání do života člověka, ale naopak přináší zbytečné komplikace, před nimiž nás Boží slovo varuje. Závěr Jozue se v Boží škole života učil tomu, co to znamená být rozhodným křesťanem. Uvedené situace nám prozrazují, že byl dobrým žákem a mnohému se naučil. A jak je to v Boží škole života s námi? Martin Legát
Informace ze staršovstva Staršovstvo sboru na svých schůzích 1.2. 2010 a 1. 3. 2010 se zabývalo hodnocením služby staršovstva v uplynulém čtyřletém období. Proběhl rozhovor se ses. R. Flajsmanovou, na základě něhož se starší rozhodli přijmout ses. Flajsmanovou do řad plnoprávných členů sboru. Nové staršovstvo si zvolilo za místopředsedu br T. Jochece, hospodářem sboru se stal br.J. Potoček, ve funkci účetní na další čtyřleté období byla potvrzena ses. M. Potočková. Na obou schůzích byli starší informováni br. J. Potočkem o aktuálním stavu hospodaření sboru. Martin Legát
duben 2010
Informace ze staršovstva
Staršovstvo sboru na svých schůzích 1.2. 2010 a 1. 3. 2010 se zabývalo hodnocením služby staršovstva v uplynulém čtyřletém období. Proběhl rozhovor se ses. R. Flajsmanovou, naStojí základě starší rozhodli ses.televize Flajsmanámněhož za tosevěnovat měsíčněpřijmout sledování x novou do řad plnoprávných členů sboru. Nové staršovstvo si zvolilo místopředsedu T. Jochece, sboru hodin –zabyť by se jednalobrjen o zprávy?hospodářem (za x si dosaďte Televize se stal br.J. Potoček, ve funkci účetní na další čtyřleté obdobípodle byla potvrzena ses. M. Potočková. Starší hovořili s br. D. vlastní zkušenosti). Kolik jsme přečetli za poslední Suchým o možnosti nové evangelizační aktivity. Na obou schůzích byli starší informováni br. J. Potočkem o aktuálním rok knih a kolik v porovnání s tím shlédli filmů? Není Asihospodaření málokdy v dějinách stavu sboru. k sobě lidé měli geometricky v tom přece jenom nepoměr? Kolik času týdně strávíme blíž než současné době. Mnohé z nás, kteří žijeme v panetelevizí, kolik intenzivním rozhovorem s manželkou, lácích či činžovních domech od souseda oddělujepříběhy tenká apřed Starozákonní jak ječipředávat dětem Není v tom nepoměr? dětmi svými blízkými? zeď. Přesto – měřeno citovou geometrií – jsou lidé od sebe vzdáleni jako nikdy v historii. Nestaráme Konference se o to, kdo žije pro pracovníky s dětmi Pokud řídíte auto, zamyslete se nad tím, jak je vám v koza okny našeho bytu. V každé v domácností se totiž skoro loně aut někde v zácpě na dálnici…kolik ztratíte času. Má každý večer rozžehne magické oko, do Praha nějž majitelé do- 15, 24. dubna 2010 1, Soukenická pro vás ale čas smysl, pokud ho potom stejně strávíte před mácností nahlížejí s podivným zájmem. Se stejným zátelevizí? Otázek by se našlo určitě víc. Nakonec jen jedna 9.00 jmem, jako se dříve věnovali svým bližním. Pohled do- 15.00 hod. myšlenka – TV nás může (ne musí) postupně zbavovat naší televizního oka nahradil pohled do očí bližního. (Podle: vize světa – tím mám napokročilí mysli křesťanského pohledu na Setkání pro všechny, kteří revue pracujíProstor s dětmi hledají inspiraci či povzbuzení, ať jsou či začátečníci. Martin, E. „Umění být živý“, 32,a str. 13) Sousvět. Toto je třeba mít na paměti a naučit se s ní zacházet časný člověk se dostal díky magickému oku do situace, kdy velmi, velmi opatrně. konference Dětského odborutím, je David se Hlavním baví tím, hostem že pozoruje, jak se baví jiní. „Žije“ jak žijíJavornický, který miluje příběhy i Starý zákon. Starozákonními příběhy se na odborné rovině zabývá již několik let. jiní. Úplně na závěr – televizi nemám a občas mi chybí. Nicméně zpětně nelituji toho, že jsem něco neviděl a místo Každý včas přihlášený účastník dostane F-nadace židarem knihu Magické oko nám pomohlo dívat se naodzobrazení toho si povídal se svojí ženou nebo si něco četl. Snad to nevota…a tím zabíjet svůj vlastní život. To, co dříve člověk vyzní jako chlubení, ale skutečně se díky absenci TV v naší Bližšízainfo nestihl celýhttp://www.cb.cz/deti/konf_2010/ život, je nyní schopen stihnout za týden a to domácnosti necítím jako kulturní barbar. bez kapky potu. Člověk sedící před magickým okem vzrušeně „zírá“, aby nakonec oko vypnul s konstatováním „to Převzato z webové stránky Davida Nováka byla nuda“. Člověk na začátku XXI. století je v naprosto Zveme všechny kluky a holky na paradoxní situaci. Díky masmédiím zcela dobrovolně odevzdal svoji svobodu do rukou někoho jiného. To, co nešlo Jarní dílnu mnoho tisíciletí skrze nejrůznější diktátory a režimy po Bůh vzdálený nebo příliš lidský? zlém, se podařilo během pár desítek let po dobrém. Pokud 30.4.2010 v 16.00 hod. v jídelně sboru si říkáte, že mluvím z cesty, potom se zamyslete nad terKdyž přemýšlíme nad vzdáleným nebo blízkým člověmíny moc médií nebo sedmá velmoc. kem, potom nemusíme mít na mysli jen fyzickou blízkost. Přijďte si vyrobit něco hezkého pro své blízké. Určitě i ve vašich životech existují lidé, o kterých byste „Tak jako každé jiné moci nejde ani tétoInfo: o nicPetra jiného, Stránská 737 řekli, že 565 jsou084 vám blízcí a přesto je nevidíte. Možná důlenež aby přinutila své oběti buď nátlakem, nebo skrze vy- žitější je, že s nimi komunikujete. Otázka je, co to znamená mývání mozků se vzdát své osobní vize světa a přistoupit být blízko Bohu a co znamená že Bůh je blízko mne. Blízna vůli producentů.“ (Martínek, L., Návštěva v ZOO, revue kost člověka bychom popsali, ale jak popsat blízkost Boží? Prostor 32, str. 129) Jaká je tato vůle? Zvýšit sledovanost. Termín „vztah s Bohem“ je v našich kruzích častý, nicméně Sledovanost se pochopitelně nezvýší tím, že budeme zařa- je známo, že právě ty nejběžnější termíny se často definují zovat programy, nad kterými se musí příliš přemýšlet. Myš- či popisují velmi těžko. Pokusím se alespoň trochu se přilení totiž, jak známo, bolí. A tak s úděsem sledujeme blížit co to znamená blízký a daleký Bůh. rostoucí krutost v televizi, jsme znechuceni rostoucí nahotou a klademe si otázku „jak je to možné“? Proč tolik priKdyž zemřel ve svých 39 letech Pascal, v jeho kabátě se mitivismu často v nejsledovanějších TV časech? G. Seldes našel zašitý lístek, na němž první věta byla následující: „Ne v knize „Vládci tisku“ (The Lords of the Press) mj. napsal, Bůh filozofů a učenců, ale Bůh Abrahamův, Jákobův a Izáže „hlavní překážkou svobody tisku je otázka peněz“. Pro- kův“. Tedy řečeno našimi slovy – ne Bůh daleký, ale tože kniha byla napsána roku 1938. Dnes bychom mohli do blízký, osobní. Možná ještě jedna věta od zmiňovaného citátu místo slova „tisku“ přidat slovo „televize“. Jistě exis- muže, která nám naše téma více přiblíží: „Veškeré naše tuje řada velmi kvalitních pořadů, filmů. Zajisté by našli vhledy mohou dospět jen tam, kde poznáváme, že v sobě producenti, kteří by vymysleli kvalitnější zábavu než „rea- samých nenajdeme ani spásu, ani pravdu. Filozofové to slility show“, jenže otázka zní, kolik lidí se a to bude dívat bovali, ale nedokázali to.“ Jinak řečeno – člověk není a ani popř. jaké zájmové skupině určitý pořad poslouží. Protože nemůže být původcem pravdy ani spásy. Proč Pascal dood toho se odvíjí i otázka kolik peněz pořad vydělá. A zde chází k těmto závěrům? Odpovězme jím samým: „Poslední je často (ne vždy) přímá úměra – čím více sexu, krutosti krok rozumu je uznání, že existuje nekonečnost věcí, které a banality, tím více peněz… nás překračují“. V uvedených citátech se ozývá určitá skepse k rozumovému poznání. Učenci, filozofové nakonec Je nad možnosti tohoto článku řešit co s tím jako křes- podle Pascala ve své učenosti musí dojít k závěru, že exisťan. Snad jen několik otázek: tuje svět, kam se svým rozumem už nemůžeme. Jenže
strana 3
duben 2010 otázka zní – znamená to, že víra v Boha, je jakési vyplnění onoho rozumem nepoznatelného světa? Na to co jsem schopen vysvětlit, Boha nepotřebuji, ale tam kde rozum ale třeba i schopnosti končí, si přibírám na pomoc Boha. Byl to zvláště I. Kant kdo hovořil o tom, že existuje svět fenoménů, což znamená svět který vnímáme, svět o kterém můžeme hovořit, popisovat ho, protože ho vnímáme svými smysly. Můžeme hovořit o tom co vidíme, co se nám jeví. Tedy můžeme popsat stůl, židli, tužku. Jenže potom existuje svět noumenální – tedy to co je mimo naše smysly a o tom nemůžeme říci zhola nic, protože náš rozum jede naprázdno a tedy nemá s čím pracovat. Do této oblasti mj. patří i Bůh a víra vůbec. To, že existuje Bůh, že duše je nesmrtelná je věc praktická pro etiku, ale nedokazatelná. Proto je Bůh kdesi daleko. Kant hovoří o tom, že existenci Boha je nezbytné uznat z morálního důvodu. Pokud bychom my řekli věř, protože Ježíš je cesta, pravda a život, Kant by řekl věř – souhlasím, určitě věř…protože je to praktické. Zda je to pravdivé nelze jednoznačně poznat. Zde se musíme ptát – je to tak, že až tam kde končí smyslová zkušenost, schopnosti a rozum, se otevírá prostor pro víru? Je křesťanství oním slepým skokem víry? Věříme v Boha a v Ježíše a v Ducha svatého nebo je naše víra vírou ve víru? Abych to ukázal na příkladě, myslíme si, že Bůh je proto, že tomu věříme? Myslíme si, že Ježíš je naším Spasitelem, protože tomu věříme? Pokud tomu tak je, potom je to ale člověk, resp. jeho víra, která utváří pravdu, včetně pravdy v Boha - Hospodina. Vlastně je úplně jedno, zda Kristus kdy žil, zda byl ukřižován. Je jedno zda Bible je Božím slovo. Hlavní je, když tomu věřím – i když je to třeba všechno mýtus. A pokud věříte, že je vám Bůh blízko, potom je vám blízko – protože tomu věříte. Asi cítíme, že zde něco nehraje. Pokusme se tedy podívat se, co že to víra a z ní plynoucí Boží blízkost vlastně znamená. 1 Kor 15, 3 – 8: „Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem, ukázal se Petrovi, potom Dvanácti. Poté se ukázal více než pěti stům bratří najednou; většina z nich je posud na živu, někteří však již zesnuli. Pak se ukázal Jakubovi, potom všem apoštolům. Naposledy ze všech se jako nedochůdčeti ukázal i mně.“ Pavel v tomto textu hovoří o centrální křesťanské zvěsti – o Ježíšově smrti a jeho vzkříšení. Jeho argumentace stojí na tom, že stále existují očití svědkové, kteří mohou to co se stalo dosvědčit. Navíc to, co stalo se stalo podle Písem. Jinými slovy čtěte Písmo, kde se o Mesiáši píše – konkrétně zde má Pavel na mysli starý zákon. Přemýšlejte nad proroctvími, která byla o Mesiáši vyřčena, a srovnejte je s tím, co tvrdím (Pavel) o Kristu. Dále zeptejte se – není náhoda, že zde Pavel hovoří o tom, že jsou stále někteří očití svědkové naživu. A nakonec Pavel argumentuje i svojí zkušeností, kdy z pronásledovatele církve se stal jeden z jejích zakladatelů. Cílem toho, co Pavel popisuje je utvrzení Korintských ve víře a především – viz. verš 12 – polemika s těmi, kdo popírali zvěst o zmrtvýchvstání. Pavel jde dál
strana 4
a vv. 17. hovoří o víře. Jinými slovy víra Korintských, která zřejmě byla ohrožena, je Pavlem posilována skrze poměrně silnou, rozumovou argumentaci, která se dovolává určitých konkrétních a třeba dodat ověřitelných faktů. Pavel zde neargumentuje stylem mějte silnou víru ve zmrtvýchvstání, ale mějte víru v zmrtvýchvstání, protože existují určité rozumné důvody. Reformátoři tento „druh“ víry nazývali „notitia“ což znamená data (notae) nebo obsah křesťanské víry. Konkrétně to znamená, že Písmo, evangelia mají obsah, jemuž lze racionálně porozumět. Prostě potřebujeme uctívat Boha, o kterém máme určité rozumové poznání. Otázka ale je, jak moc tato víra potřebuje Boží blízkost. Jakub 2, 19: „Ty věříš, že je jeden Bůh. To je správné. I démoni tomu věří, ale hrozí se toho.“ Další částí víry je intelektuální souhlas s daty (assensus), kterým věřím, že jsou pravdivá. Jde o to, že těžko mohu něčemu věřit srdcem, pokud to mysl zcela zavrhuje. Prvnímu je třeba porozumět, s druhým souhlasit. Jenže je možné intelektuálně pochopit, dokonce i souhlasit, aniž bych byl Božím dítětem. V Bibli je taková víra popsána následujícím veršem: Věříš, že je jeden Bůh. To je správně. I démoni tomu věří a hrozí se toho. List Jakubův 2:19 V tomto textu vidíme, že démoni věří tomu, že Bůh je. Nechci se pouštět na pole spekulací, ale démoni věří že Bůh je, protože mají určité důkazy. Ďábel se s Bohem setkal, tedy nepochybuje o tom, kdo ho stvořil a s kým bojuje. Jeho intelekt nemá s realitou Boha problém. Přesto bude zavržen. Jakub pokračuje dál a píše o mrtvé víře, tedy o víře, která nám příliš nepomůže. Žid 11, 1: „Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jist tím, co nevidíme.“Existuje třetí element víra (fiducia), která je pro naše pochopení klíčová, protože se jedná o víru spásnou. V čem je tato víra jiná, než předchozí dvě? V tom, že v sobě zahrnuje důvěru. Je popsána např. v Žd 11, 1: „Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jist tím, co nevidíme“. Nechci se pouštět do rozebírání tohoto jednoho verše, protože klíč k jeho pochopení není ve verši samém, ale v příkladech, které po něm následují. Tento verš je preambulí, uvedením, nadpisem k tomu, co pokračuje. A co pokračuje? Konkrétní příklady, co znamená živá a zároveň spasitelná víra. Společným jmenovatelem je potom u všech příběhů důvěra. Vidíme víru, která se nerodila kdesi v závětří, ale víru, která se rodila na cestách, která se ale rodila i uprostřed mnohé lidské bídy. Víme, že uvedení hrdinové víry nebyli vždy symboly dokonalosti – přesto je pisatel uvádí. Ne proto že nehřešili, ale protože důvěřovali a protože se skrze důvěru stali Božími přáteli, těmi, kdo byli Bohu blízko. Např. nevěstka Rachab moc důkazů o Hospodinu neslyšela, ale je zde – protože důvěřovala a zřejmě skrze svoji důvěru měla o Bohu hlubší poznání, než leckteří Izraelité. Vraťme se ale k našemu tématu – je tedy víra jen zaplněním toho, co nechápeme? Byl to Anselm, který proslul svým ontologickým důkazem Boha, aby přesto řekl následující: „Zdá se mi být nedbalostí, jestliže neusilujeme –
duben 2010 jakmile se upevníme ve víře, o to, abychom to, čemu věříme také chápali.“ Anselm hovoří o víře, která hledá porozumění. Hovoří o tom, že by „nikdy nemohl porozumět, kdyby nevěřil.“ B. Pascal to vyjádřil tak, že „věci přirozenosti musíme znát, abychom je milovali. Věci Boží musíme milovat, abychom je poznali“. Již zmiňovaní patriarchové ve své nedokonalosti milovali Hospodina a proto mu důvěřovali a proto ho nakonec i poznávali. Tedy v Božím království láska a důvěra předchází poznání. Věřit neznamená pohřbít rozum, zároveň věřit neznamená jen rozum. Věřit znamená důvěřovat a důvěřovat znamená věřit. Věřit znamená být Bohu blízko, protože věřit znamená důvěřovat. Tyto tři věci – víra, důvěra, blízkost od sebe dost dobře nejdou oddělit. Pro nás křesťany to znamená, že je zcela legitimní a správné ptát se, čemu a komu jsem vlastně uvěřil? Jaké jsou důvody pro mojí víru? Zároveň můžeme poznávat, že víra funguje. Zní to hrozně, pragmaticky, ale je to tak. Ona funkčnost se ale nesmí zaměňovat v to, že se děje vše podle toho, jak chci a jak si představuji. Nakonec i list Židům je toho potvrzením – o mnohých hrdinech víry víme, že moc dobře neskončili a asi si leccos představovali lépe. Co vlastně znamená funkční víra? Jak se pozná? Pokusím se to ukázat na příkladu. Představte si, že někdo z vás řekne, že Gottwald byl nebezpečný darebák. Zřejmě všichni si pomyslíte – no to nám toho moc neřekl, s tím dnes už moc neuděláme, ale kdyby to řekl dříve! Kdyby tuto informaci někdo řekl před rokem 1945 a pokud by jí lidé důvěřovali a pokud by se podle ní zařídili, měla by zcela jinou hodnotu. Víra, která mění okolnosti, která mění lidské životy, má hodnotu právě v tom, že na ní vsadíme předem, že na ni „položíme“ svůj život i když to všechno nedopadne podle našich představ. Nejedná se ale o víru v něco, ale o víru v Boha, která je paradoxní právě v tom, že dokud na ni nevsadím, bude to jen víra ve vzdáleného Boha. V Boha filozofů, nikoli v Boha Abrahama, Izáka a Jákoba. Bude to víra bez důvěry a taková víra vlastně není vírou… Převzato z webové stránky Davida Nováka
Starozákonní příběhy a jak je předávat dětem Konference pro pracovníky s dětmi Praha 1, Soukenická 15, 24. dubna 2010 9.00 - 15.00 hod. Setkání pro všechny, kteří pracují s dětmi a hledají inspiraci či povzbuzení, ať jsou pokročilí či začátečníci. Hlavním hostem konference Dětského odboru je David Javornický, který miluje příběhy i Starý zákon. Starozákonními příběhy se na odborné rovině zabývá již několik let. Každý včas přihlášený účastník dostane od F-nadace darem knihu Bližší info http://www.cb.cz/deti/konf_2010/
Zveme všechny kluky a holky na Jarní dílnu 30. 4. 2010 v 16.00 hod. v jídelně sboru Přijďte si vyrobit něco hezkého pro své blízké. Info: Petra Stránská 737 565 084
Sbor Církve bratrské v Hradci Králové V Kopečku 89, 500 03, Hradec Králové http://www.cb.cz/hradec.kralove číslo účtu: 1080114319/0800 Kazatel sboru: Martin Legát Starší sboru: Jan Verner Tomáš Jochec Martin Polívka Josef Potoček Oldřich Rec Petra Stránská
tel. 495 513 224 tel. 495 533 217 tel. 774 866 271 tel. 495 513 771 tel. 775 037 247 tel. 495 212 106 tel. 725 298 386
Do tohoto čísla přispěli: David Novák, Petra Stránská a Martin Legát Grafická úprava a tisk: Martin Legát P O Z O R: Uzávěrka dalšího čísla 18. 4. 2010. Vydání: 25. 4. 2010 Příspěvky zasílejte na adresu:
[email protected]. Prosíme o dodání příspěvků včas kvůli jazykové korekci a grafickému zpracování. Děkujeme.
strana 5
duben 2010 Program sboru na duben 2010 Datum Den 1 2
Čt Pá
3
So
4
Ne
7
St
9
Pá
11
Ne
Shromáždění
Čas
Nechanice Velikonoční shromáždění
17:30 18:30
B.Potoček M.Legát/M.Legát
Modlitební chvíle Shromáždění, Večeře Páně
9:15 10:00
M.Legát/M.Legát
Klubíčko Mládež Modlitební chvíle Shromáždění
16:00 18:00 9:15 10:00
12
Po
Staršovstvo
17:15
13
Út
16
Pá
Bodlinka /klub maminek/ Nechanice Klubíčko Mládež
9:30 18:30 16:00 18:00
17
So Ne
18
21 23
St Pá
25
Ne
27
Út
28 30
St Pá
Slovo/moderování
Modlitební chvíle Shromáždění Hořice Shromáždění
9:15 10:00 14:00 18:00
Klubíčko Mládež
16:00 18:00
Modlitební chvíle Shromáždění Hořice Bodlinka /klub maminek/ Nechanice Opatovice n.L. Klubíčko Mládež
9:15 10:00 14:00 9:30 18:30 19:00 16:00 18:00
Narozeniny Hamáčková Klára Havel Petr Vernerová Marie Kučera Jiří Pištorová Marie Koubová Veronika Bachmannová Veronika
M.Polívka/D.Neumann J.Verner M.Legát Rec Kryštof Boudyš Petr M.Legát/J.Verner M.Legát J.Černohorský
Šnoblová Marie Boudyšová Marie
P.Doležal/T.Jochec M.Legát M.Legát M.Legát
Témata v besídkách Datum 4.4. 11.4. 18.4. 25.4. 1.5.
strana 6
Malá besídka Velikonoční příběh Velikonoční příběh Jákobův návrat Jákobův návrat Chizkijášova modlitba
Střední a velká besídka SB - velikonoční, VB ve shromáždění Tonoucí Petr Uzdravení pohanské dívky Ježíšovo proměnění Podobenství o nemilosrdném služebníku
