MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE A MEZINÁRODNÍCH STUDIÍ
Charakteristika patologického hráčství v Brně a jeho dopad na region Bakalářská práce
Vedoucí práce: PhDr. Josef Smolík, Ph.D.
Petr Jakubec
Brno 2014
Děkuji PhDr. Josefovi Smolíkovi, Ph.D. za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytnul při zpracování mé bakalářské práce. Také bych chtěl poděkovat celé své rodině a přátelům za morální podporu, které si nesmírně vážím.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Charakteristika patologického hráčství v Brně a jeho dopad na region“ zpracoval samostatně a uvedl jsem veškeré použité prameny. Souhlasím, aby bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, také uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně a také zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity v Brně o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko Mendelovy univerzity v Brně o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně dne 16. prosince 2013
_______________________
Abstrakt Prezentovaná bakalářská práce je zaměřena na popis patologického hráčství v Brně, včetně jeho dopadů. V první části práce je popis základních pojmů, rešerše dostupné literatury a návrhy řešení regulace hazardu. Popsány jsou také zdravotní a kriminální dopady hazardního prostředí. Druhá část je zaměřena na zjištění názorů studentů regionálního rozvoje o problematice hazardu a jejich postoje. Profesní jednání i názory absolventů z pozice autorit mohou ovlivnit velké množství lidí a v konečném důsledku přispět k vyšší kvalitě jejich života. Klíčová slova problémové hráčství, hazard, regulace, patologické hráčství, řešení, Brno
Abstract Presented bachelor work is focused on the description of pathological gambling in Brno, including its impacts. In the first part is a description of basic terms, research available literature and proposed solutions of gaming regulations. There are also health and criminal impacts of gambling environment. The second part focuses on the knowledge of students of regional development about gambling and their attitudes. Professional conduct and opinions of graduates from a position of authority can affect a large number of people and eventually contribute to a higher life quality. Keywords gambling problem, hazard, regulation, pathological gambling, solution, Brno
Obsah 1
2
Úvod a cíl práce 1.1
Úvod ................................................................................................................... 7
1.2
Cíl práce .............................................................................................................. 9
Základní pojmy patologického hráčství 2.1
Deviace ............................................................................................................. 11 Rizikový hazard ....................................................................................... 11
2.1.2
Problémový hazard................................................................................... 11
2.1.3
Patologické hráčství ................................................................................. 11
Fáze závislosti................................................................................................... 13
Sociální politika a občanská participace 3.1
4
6
Rozsah problému
8
18
4.1
Trestná činnost v kontextu brněnských heren .................................................. 20
4.2
Možnosti prevence a léčby rizikového hazardu a patologického hráčství ....... 22 Síť odborných služeb pro patologické hráče v Brně ................................ 22
Legislativa
23
5.1
Přehled změn v oblasti regulace hazardu od roku 2012 ................................... 23
5.2
Obecně závazná vyhláška města Brna .............................................................. 25
Analýza příjmů a výdajů 6.1
7
14
Koncept sociální koheze ................................................................................... 16
4.2.1 5
11
2.1.1
2.2 3
7
26
Dozor nad hazardem ......................................................................................... 27
Návrhy řešení
28
7.1
Liberální varianta bez přijetí opatření............................................................... 29
7.2
Prohibiční varianta nulové tolerance ................................................................ 29
7.3
Systematická regulace a soubor opatření k minimalizaci negativních dopadů 30
Praktická část 8.1
32
Metodika výzkumu ........................................................................................... 32
5
9
8.2
Charakteristika zkoumaného souboru .............................................................. 32
8.3
Struktura dotazníku........................................................................................... 33
8.4
Průběh výzkumu ............................................................................................... 33
Výsledky výzkumu
35
10 Diskuze
39
11 Doporučení
41
12 Závěr
42
13 Seznam literatury
44
13.1 Knižní zdroje .................................................................................................... 44 13.2 Právní zdroje: .................................................................................................... 45 13.3 Ostatní zdroje:................................................................................................... 45 Seznam použitých zkratek
49
Seznam grafů, tabulek a obrázků
50
Seznam příloh
51
6
1 Úvod a cíl práce 1.1
Úvod
Gamblerství, patologické hráčství a hazard, jsou termíny označující jev, kvůli kterému je Česká republika (dále jen ČR) označovaná jako kasino Evropy. Fenomén, který v měřítku rozšíření nemá ve vyspělých zemích obdoby. Zdá se, že takto silná proliferace heren produkuje především ve vyloučených lokalitách množství negativních deviací. Jak poukazuje Sekot (2010, s. 56), setkávání se s hernami a zastavárnami nemůže být pro zdraví města vhodné. Společenské prostředí adorující okamžitý zisk a konzumní posedlost akcelerují růst výskytu sociálně patologických jevů. Problém je důležitý z hlediska sociální koheze. Obyvatelé by měli cítit sepjetí s místem, kde žijí, starat se o něj a mít z něj radost. V lokalitách, kde se na ulici setkáte s hernami, nonstopy a zastavárnami si náklonnost obyvatelé vybudují těžko. Mezi nejčastější negativa zvýšeného výskytu heren je obecně zahrnováno: utváření ghett, kumulace zločinu, znehodnocení tržních cen sousedních nemovitostí, negativní vliv na mládež; což má vliv na činnosti v rámci rozvoje regionu. Výše uvedenou problémovou oblastí se již několik let intenzivněji zabývají občanská sdružení i zvolení členové orgánů města Brna. Od 6. 12. 2011 je brněnským zastupitelstvem schválena obecně závazná vyhláška (dále jen OZV), zcela zakazující provoz heren v 19 městských částech (mimo jiné Střed, Sever, Královo pole,…) a regulující hazard v devíti městských částech. Regulace funguje formou zákazu v taxativně vymezených ulicích od konce roku 2011. V současnosti herny provozují svoji činnost v režimu zákazu vyhláškou, proti které podali majitelé heren odvolání Ministerstvu financí (dále jen MF). Od data platnosti vyhlášky magistrát opakovaně zaslal na MF upomínku dlouhého trvání přezkumných řízení. Ministerstvo nemá danou rozhodnou lhůtu a svou liknavostí pokračuje v benevolenci vůči loterijnímu průmyslu. Za trvající nedodržování zákonných pravidel při povolování automatů bylo ministerstvo v minulosti často kritizováno ze strany neziskových organizací a občanských sdružení (Člověk v tísni, 2009).
7
Cílené nelegitimní ovlivňování legislativního procesu, využívání neexistence právní úpravy, zneužívání systémových nedostatků či přímo bránění nápravným opatřením jsou nedostatky v oblasti regulace hazardu, na něž upozorňuje i výroční zpráva Bezpečnostní informační služby (dále jen BIS, 2013). U závislostí neplatí klasický obchodní model, že poptávka vyvolává nabídku. Je to přesně opačně. Herny působí jako lákadlo a s otevřením herny vzroste počet závislých. Dokládá to skutečnost, že v žádné jiné zemi na světě není taková hustota heren a kasin jako u nás. Liberální prostředí polistopadových let dává tušit vzniku velkého společenského problému, jež má vícero rovin. Mezi nejčastější argumenty vlastníků herních řetězců patří ekonomický přínos na odvodech pro rozpočty obcí a státní rozpočet, a také se odvolávají na svobodu podnikání. Ovšem dopady na zdraví společnosti nelze ignorovat a dívat se na toto téma pouze optikou peněz. Dle Nešpora (2011, s. 20) se dopady jednání jednoho patologického hráče dotknout až 15 osob. Národní protidrogový koordinátor (Vobořil, 2013) upozorňuje na absenci dostatečné záchranné sítě pro osoby s touto diagnózou, protože státní instituce nebyly schopny zachytit rychlost proliferace hazardu a do důsledku zhodnotit společenské dopady. S tak mohutným loterijním průmyslem je s podivem, že ČR nemá hotovou celospolečenskou studii dopadů sociálně patologických dopadů hazardních her na společnost. Vývoj herního průmyslu následuje tlak na zvyšování úrovně odborné kvalifikace zaměstnanců veřejné správy ve vztahu k této oblasti. Kramář a Hušák (2006, s. 7-9) uvádí, že vysoká znalost mechanismů fungování podniků herního průmyslu, modelů a tendencí vývoje státní regulace a kontroly hazardního hraní ve světě, by měla být samozřejmou součástí znalostí zástupců veřejných institucí. Všechny loterijní hry jsou v prvé řadě provozovány za účelem výnosu pro provozovatele nikoli pro hráče. Procento výhry je vždy nastaveno v hráčův neprospěch, respektive v prospěch provozovatele. Podle předběžných výsledků studie pro Úřad vlády (Vobořil, 2013) panuje situace, kdy navzdory klesající tendenci počtu technických zařízení v ČR, objem prosázených peněz roste – celkem bylo v ČR v r. 2012 prosázeno 135,5 mld. Kč.
8
Provozování heren přináší vysoké finanční prostředky do obecních a městských rozpočtů, avšak společenský dopad této činnosti může ekonomické přínosy znevážit. Interpersonální problémy hráčů, dopady na jejich blízké osoby a kriminalita jsou aspekty, jimž by se místní municipality mohly podle některých odborníků zákazem v intravilánu obce zcela vyhnout. Aktuální literatura vztahující se k tomuto tématu je nedostatečná i z důvodu prozatímní absence celospolečenského výzkumu dopadů patologického hráčství. Domnívám se, že tato práce bude přínosem ve směru shrnutí současné debaty a poslouží jako podklad pro konečné rozhodnutí našich volených zástupců, o konečné podobě vyhlášky regulující hazard v Brně.
1.2
Cíl práce
Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. První, teoretická část, rozebírá relevantní pojmy k uvedení čtenáře do problematiky a slouží tak k jejímu lepšímu pochopení. V teoretické části je uvedena terminologie patologického hráčství a charakterizován rozsah problému v ČR. Dále je popsáno množství hazardu v Brně, včetně dopadů na trestnou činnost ve vyloučených lokalitách, možnosti léčby a další související postoje odborníků. Zároveň je vysvětlena důležitost sociální koheze pro soužití občanů. V této souvislosti je zmíněna i občanská participace. V práci je věnována pozornost přístupu legislativy v kontextech dotýkajících se právních opatření, přístupu MF, obcí a Ústavního soudu. Dále je poskytnut pohled na tři varianty možných řešení počtu heren v Brně a na jejich podrobné dopady, zvláště na výši příjmů a výdajů. V praktické části je zjištěno, zda problematiku hazardu studenti regionálního rozvoje reflektují, jaké jsou jejich názory a povědomí o tomto jevu. U těchto absolventů se očekává, že se dostanou do institucí, které budou mít na podobu města vliv. Oblast výzkumu navazuje na teoretickou část výzkumnými otázkami. Z hlediska výzkumné strategie byl zvolen kvantitativní přístup. Výzkumný soubor tvoří studenti veřejné správy bakalářského i magisterského stupně z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií. 9
Užitou metodou sběru dat je dotazování pomocí dotazníku distribuovaného osobně a částečně online, pomocí programu společnosti Survio. Na výzkumném vzorku, u něhož lze očekávat, že bude mít v budoucnu vliv na vývoj oblasti, jsem zkoumal pohled na problematiku hazardu. Hlavní výzkumná otázka zní: „Jaké jsou postoje studentů regionálního rozvoje k regulaci hazardu a patologickému hráčství v Brně?“. V diskuzi jsou zodpovězeny vedlejší výzkumné otázky a výsledky výzkumu jsou shrnuty v závěru.
10
2 Základní pojmy patologického hráčství Pro pochopení problematiky hráčství jsou klíčové tyto pojmy, na něž se v dalším textu odkazuji. V této kapitole jsou blíže popsány.
2.1
Deviace
Podle Sekota (2010, s. 9) jde o výraz popisující porušení normy nebo pravidla vzhledem k původnímu obecně přijímanému modulu nebo normě. Sociální deviace je porušení nebo odchylka od některé sociální normy chování. Toto nerespektování požadavků není a priori protispolečenské nebo kriminální chování, ovšem většina deviantních forem chování nabývá obvykle této povahy. Dle Fischera a Škody (2009, s. 14) se sociálně patologické jevy odlišují od sociálně deviantních jevů tím, že jsou pro jednotlivce nebo společnost negativní vždy, protože deviace může být i odchylka pozitivním směrem. Deviantní chování v kontextu sázkařství se dělí na více úrovní. 2.1.1
Rizikový hazard
Jak popisuje Nešpor (2011, s. 13), jedná se o stav, kdy se hazardem nepodařilo ještě způsobit vážné sociální nebo psychologické problémy, ale již jde pozorovat nadprůměrné riziko progrese stavu směrem k patologickému hráčství. 2.1.2
Problémový hazard
Tento termín je používaný hlavně v zahraničí a je definován tím, že: „Působí problémy v souvislosti s finančními nebo časovými ztrátami, což s sebou přináší negativní důsledky pro hráče, další lidi nebo společnost.“ (Tirachaimongkol a spol., 2010 citovaný Nešporem, 2011, s. 13) 2.1.3
Patologické hráčství
V ČR jde o jev nový, který se rozšířil v liberálním prostředí 90. let. Jde o diagnostickou jednotku používanou v mezinárodní klasifikaci nemocí (dále jen MKN) Americkou psychiatrickou asociací. U nás se diagnóza patologického hráčství oficiálně používá od 1. 1. 1994, kdy vstoupila v platnost MKN-10 (Nešpor, s. 14).
11
Patologické hráčství (F63.0) podle MKN-10 1. Během období nejméně jednoho roku se vyskytnou dvě nebo více epizod hráčství. 2. Tyto epizody nejsou pro jedince výnosné, ale opakují se přesto, že vyvolávají tíseň a narušují každodenní život. 3. Jedinec popisuje silné puzení ke hře, které lze těžko ovládnout, a hovoří o tom, že není schopen silou vůle hře odolat. 4. Jedinec je zaujat myšlenkami a představami hraní a okolností, které tuto činnost doprovázejí. Jak uvádí Světová zdravotnická organizace (2008, s. 830), v MKN-10 jsou popsány další diagnózy, které se rozvíjejí v kauzální souvislosti s užíváním sázkových her a loterií, a to dg. Z72.6 Hazardní hráčství a sázení, F30 Nadměrné hráčství u manických pacientů a F60.2 Hráčství u sociopatických osobností. Dle Mühlpachra (2001, s. 23-24) se závislost týká širokého věkového spektra. Hra je podstatou patologického hráčství. Hra obecně člověka provází celý život a plní mnoho prospěšných funkcí. Problém nastává, když rozhodnutí, zda se věnovat hře, přestane záviset na klientově svobodném rozhodnutí a stane se neovladatelným nutkáním. Takto vypadá bod zvratu, kdy se mění vztah hra kontra hráč. Svým vývojem si je gamblerství velmi blízké s drogovou závislostí.
12
2.2
Fáze závislosti
Mühlpachr (2001, s. 26-27) popisuje vývoj hráčské závislosti a poukazuje na analogie s kariérou alkoholiků. 1. Stadium výher Nenápadné, občasné hraní, které, akcelerováno přehnaným optimismem, vede k nutkání zvyšovat sázky. Dochází k přechodu k časté, osamělé hře. 2. Stadium prohrávání Neschopnost se hrou přestat je důsledkem ztráty kontroly nad svým chováním. Nárůst půjček a odložená doba splátek vede ke skrývání hraní před rodinou a přáteli. Podrážděnost, neklid a uzavřenost provází výskyt problémů v rodině i v zaměstnání. 3. Stadium zoufalství Výrazné odcizení přátel a rodiny. Objevují se časté tendence vinit za své jednání ostatní. Nezřídka u hráče dochází ke kriminální činnosti a k rozpadům rodiny. Postižený dopadem těžkých duševních stavů uvažuje o sebevraždě. Hazardní hry dle komunitní analýzy Českého institutu pro výzkum závislostí (dále jen CIAR, 2013, s. 5), v posledních 12 měsících hrálo přibližně 14 % české dospělé populace. Co se týká frekvence hraní a množství prosázených peněz, na prvních příčkách se umisťují hráči technických zařízení – interaktivních videoloterijních terminálů (dále jen IVT), elektromagnetických rulet a sázkových her přes internet. V jisté míře rizika vzniku problémového, resp. patologického hráčství se nachází asi 5 % populace, přičemž 2,3 % (asi 168 tisíc dospělých obyvatel ČR) je ve vysokém nebo středním pásmu rizika a dá se předpokládat, že by mohli mít s hraním nyní nebo v budoucnu problém. Za patologické hráče je možno označit 40–80 tisíc dospělých Čechů. V populaci Brna ve věku 15 – 64 let by se na začátku roku 2013 podle těchto odhadů týkalo patologické hráčství 1 525 osob (chování nelze ovlivnit jinak než léčbou) a rizikové hráčství 11 181 osob (chování lze ovlivnit krátkou intervencí nebo opatřeními v herních prostředích).
13
3 Sociální politika a občanská participace V této kapitole jsou popsány teoretické přístupy občanské účasti, kdy iniciativa při rozvoji regionu vychází „ze zdola“. Místní občané, kteří dobře znají potřeby území, nejrychleji zaznamenají skutečnost, že častý průvodní problém výskytu heren je úpadek sociálních lokalit. V tomto smyslu je umožněno, aby o rozvoji rozhodovali sami obyvatelé a nikoliv centrální úřady. Z výzkumu Patočkové (Spolupráce, partnerství a participace v místní veřejné správě, 2011, s. 96-98), která zjišťovala zájem o možnost ovlivňovat veřejné záležitosti, plyne, že se v průběhu let 2006-2010 tento zájem u občanů zvyšuje. Tento zájem o možnost participace vzrůstá se vzděláním a nejvyšší je u vysokoškoláků. Respondenti byli schopni identifikovat orgány, jež mají největší vliv rozhodování o důležitých otázkách. V prostoru participace mezi obcí a občanem je možno identifikovat faktory, jež posilují a oslabují partnerství mezi nimi. Vajdová (Spolupráce, partnerství a participace v místní veřejné správě, 2011, s. 57) uvádí, že účelná participace musí zahrnovat partnerství, které přinese skutečné projekty obnovy komunity. Účelné zapojení je předpokladem pro podporu partnerství časem, úsilím a nadšením komunity. Hlavní překážkou je vždy nezájem. V takovém případě se občanská participace nevyskytuje. Pokud zájem nechybí, mezi další zábrany patří nedostatečná znalost problému, špatná pověst aktivně vystupujících lidí, nízká informovanost a v neposlední řadě nedostatek politické podpory. V Brně přichází občanská sdružení (Občané proti hazardu, Transparency International, Brnění) nejen s kritikou, ale i s konstruktivními návrhy řešení, kterým je například příručka Hazard v obcích lze konečně regulovat (Brnění, online, 2013), jež je návodem pro obecní samosprávy jak pomocí OZV regulovat hazard. Vlastní činností tak tato sdružení popsala efektivní způsob jak dosáhnout změny v sociální realitě ČR. Pochopila nutnost propojit práci a pohledy dotčených skupin - postoje občanů, municipalit a vlády (MF). Jako další intervenující instituce je nutné vyzdvihnout práci ombudsmana, jež v celé věci stojí na straně obcí požadujících regulaci IVT.
14
Podle agentury pro sociální začleňování (online, 2010) se v tiskovém stanovisku bývalý ministr pro lidská práva Kocáb kriticky vymezil vůči provozování hazardu v sociálně vyloučených lokalitách a jejich blízkosti. Poukázal na průtahy ze strany MF. Reagoval tak v návaznosti na diskuzi s autoritami sociální politiky ve Francii. Dle jejich sdělení jsou veškerá následná opatření k řešení situace neúčinná, jestliže v prvé řadě nedojde ke zrušení podniků vedených soukromými subjekty provozující hry s vysokým rizikem okamžité a opakované prohry1.
Obrázek 1: Náhled na Mapy hazardu Zdroj: Mapy hazardu, Brnění
1
Tento názor koreluje s teorií kulturního přenosu. Jak uvádí Mühlpacher (2002, str. 13), tato teorie pojímá deviace, jako součást subkulturních vzorců, které jsou předávány novým členům skupiny v průběhu procesu jejich začleňování do skupiny.
15
Občané a dotčené orgány státní správy (obce a MF) mohou díky iniciativě ze strany sdružení Brnění zkontrolovat výskyt a režim provozu heren a kasin na interaktivních Mapách hazardu (viz obrázek č. 1)2. Na základě spojení institucí Brnění, Občané proti hazardu a Transparency International za přispění právníků, pracovníků veřejné správy a aktivistů vznikla příručka pro obecní zastupitelstva s názvem: Hazard v obcích lze konečně regulovat obsahující jak postupy, tak i vzorové OZV. Z této spolupráce vzešel také návod jak postupovat vůči nelegálním hernám, které jsou provozovány „občanskými sdruženími“. V tomto případě jde o síť heren (Praha, Unhošť, Teplá, Brno) občanských sdružení Život je hrou nebo Hraví dospělí, které fungují jako soukromé kluby, kde se u vstupu příchozí prokazují členskou kartou. Automaty v herně provozované občanským sdružením ale nemají udělenou licenci k provozování sázkových her MF, ani obcí.3
3.1
Koncept sociální koheze
Sociální soudržnost (koheze) je jednou ze základních podmínek pro dosažení kvality života. Dle Šafra a spol. (2008, s. 247-269), lze vertikální rozměr sociální soudržnosti v moderní společnosti spatřit mimo jiné i v sociální a ekonomické rovnosti. Pro zdravou společnost je sociální soudržnost předpokladem vysoké kvality života sice nezbytným, ovšem nepostačujícím. Takto interpretovaná robustnost sociálního pilíře je důležitá pro management udržitelného rozvoje území, který by ho měl brát velmi vážně. 2
Dle soupisu všech povolených hazardních přístrojů Ministerstvem financí (70 000 zařízení) byly
adresy heren do mapy zadány převaděčem adres na GPS souřadnice a zobrazeny na mapě. Stejně tak v případě veřejných budov dle registrů úřadů, lékařů, škol. Údaje o porušení sousedství (zákaz hazardu v sousedství 100 m) mohou být podhodnoceny, protože v mapě zanesené adresy mají podobu bodu, nikoliv polygonu. 3
V noci z 23. na 24. dubna (Lidovky.cz, 2013) došlo zatím k největší policejní razii proti nezá-
konně provozovaným hernám. Byla cílena proti 31 hernám v Praze, Středočeském a Jihočeském kraji. Výsledkem bylo zabavení 282 výherních automatů a dalšího důkazního materiálu.
16
Tabulka 1: Konceptuální schéma sociální soudržnosti horizontální rozměr
vertikální rozměr
(sociální kapitál - soudržnost uvnitř občanské
(občanská práva a rovnost; soudržnost stát
společnosti)
- občané)
strukturní občanská participace a aktivita občanské společnosti
dobrovolnictví a dárcovství
přítomnost silných meziskupinových koalic nebo štěpení
kulturní ochota spolupracovat a pomáhat spoluobčanům zejména z odlišných sociálních skupin všeobecná důvěra v druhé lidí; absence strachu z „těch druhých“
subjektivní
objektivní
legitimita majetko-
přístup k sociálnímu
vých a příjmových
zabezpečení; „husto-
rozdílů
ta“ sociální sítě
pocit plnoprávného
sociální začlenění /
občanství
vyloučení
vnímaná sociální lokální přináležitost a iden- spravedlnost (pocit
rovné příležitosti
tita
(gender, věk, etnicita)
existence spravedlivého řádu)
politická participace
důvěra v politické a další formální a neformální velké sociální instituce (například účast v komunální politice;
důvěra ve veřejně působící
petice, protesty)
osobnosti
účinná opatření proti vnímaná kvalita ve-
regionálním dispari-
řejných institucí
tám (centrum / periferie)
„přemosťující“ sociální kapitál sociální (statusová, etnická) různorodost v sociální síti
důvěra a tolerance vůči odlišným skupinám
Zdroj: Šafr a kol., 2008, s. 148
17
4 Rozsah problému Lze vysledovat silnou korelaci mezi počtem heren a jejich výskytem v sociálně vyloučených lokalitách. Jednoznačně nejvyšší výskyt heren je v městských částech (dále jen MČ), v nichž se ve shodě s Mapou sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v ČR tyto lokality vyskytují.
Obrázek 2: Mapa sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v ČR Zdroj: (MPSV, 2006)
18
Tabulka 2: Výskyt vysoké nabídky sázkových her ve vybraných MČ Brna v souvislosti se sociálně vyloučenými lokalitami v roce 2012 Městská část
Počet obyvatel
Sociálně vyloučená lokalita*
Počet provozoven / přístrojů
Brno-střed
64 316
Lokalita D
161 / 1 531
Brno-sever
47 643
Lokalita B
41 / 366
Královo Pole
28 674
Lokalita A
39 / 532
Brno-jih
9 690
Lokalita D
15 / 129
Židenice
22 000
Lokalita C
15 / 146
* podle mapy sociálně vyloučených lokalit od MPSV
Zdroj: Verosta, Valeš; 2013
Jak zdůrazňuje Zoubková (2012, str. 74), deprivované lokality nejenže snižují atraktivitu obcí a jejich konkurenceschopnost na trhu nemovitostí, ale také ohrožují sociální integritu a bezpečnost občanů. Jako řešení předkládá řízený proces revitalizace (obnovení), jenž se týká nejen fyzického prostředí, ale i místních sociálních a ekonomických poměrů. Upozorňuje na nedostatečnost izolovaných zásahů, jež mají pouze limitované dopady a jako východisko spatřuje řízený proces, který má za úkol toto široké spektrum problémů reflektovat v územním plánu (v materiálech k připravovanému Územnímu plánu města Brna se mi nepodařilo nalézt tyto souvislosti zřejmě z důvodu jejich prozatímní absence), a jednoznačně v tomto směru deleguje odpovědnost na města a obce. Trendem v této oblasti je integrovaný přístup k revitalizaci území, jehož cílem je udržet obyvatelstvo v místě pomocí zlepšování kvality jejich života. Evropská unie prostřednictvím iniciativ jako URBACT4 podporuje finančně a politicky revitalizaci deprivovaných MČ. Základní podmínkou pro získání dotací je, jak uvádí Zoubková (2012, s. 75), vypracovaný integrovaný program rozvoje města (dále IPRM).
4
Operační program URBACT II slouží k výměně a získávání zkušeností s projekty týkající se rozvoje měst mezi městy členských států a hlavním cílem programu je zefektivnit politiky a strategie pro dosažení udržitelného a integrovaného rozvoje měst (Strukturální fondy, 2013).
19
Ve finálním dokumentu IPRM, jež má Brno pro programové období 2007-2013 vypracováno, jsou řešeny projekty typu: regenerace veřejných prostranství, regenerace bytového fondu a Pilotní projekty na řešení romských komunit. V tomto dokumentu není ovšem o hernách ani zmínka. (IPRM, 2008) Jako možný důvod se nabízí aktuálnost tématu, o němž se začalo široce diskutovat po usnesení Ústavního soudu (ÚS 29/10, 2011) v roce 2011 v povolení možnosti, aby si obce regulovali hazard sami.
4.1
Trestná činnost v kontextu brněnských heren
V ČR se problémové hráčství týká 5 % dospělé populace ve věku 15 – 64 let, z toho lze za patologické hráče označit 0,6 % (42 000 osob) a za rizikové hráče 4,4 % osob (308 000 osob). Na začátku roku 2013 se v brněnské populaci nutnost léčby patologického hráčství týkala 1525 osob a rizikové hráčství 11 181 osob5. V komunitní analýze Verosta s Valešem (2013, s. 14) uvádí souhrnný počet trestných činů (108) a počet přestupků (70), dle dat, jež jim poskytlo Městské ředitelství policie Brno. V tabulce ilustruji, že nejvíce trestných činů (89 ze 108) a přestupků (41 ze 70) se odehrává ve vyloučených lokalitách, kde je zároveň také nejvíce heren. Tabulka 3: Výskyt trestných činů a přestupků v herních prostředích ve vybraných částech Brna v prvním pololetí 2013 Počet trestných
Počet
Počet
činů
přestupků
provozoven
Brno-střed
40
26
161
Brno-sever
11
0
41
Královo Pole
36
15
39
Brno-jih
2
0
15
Židenice
0
0
15
Celkem
89
41
271
Městská část
Zdroj: Verosta, Valeš; 2013
5
Dle Nešpora (2011, s. 13) je jejich chování možno ovlivnit krátkou intervencí.
20
Podle nově spuštěného portálu Mapa kriminality (Mapa kriminality, 2013) je v prvním pololetí roku 2013 v městské části (dále jen MČ) Brno-Střed z 1 651 zjištěných trestných činů objasněno pouze 445. O něco lépe je na tom MČ Brno-Sever, kde je ze zjištěných 1 185 objasněno 280 případů a v MČ Brno-Královo pole je z 918 objasněna čtvrtina, 247 trestných činů. Z důvodu neobjasnění cca 74 % ze zjištěných případů (v MČ Střed, Sever a Královo pole) lze usoudit, že konečná čísla trestné činnosti spojené s prostředím hazardu budou vyšší. Verosta (2012, s. 15) dle výsledků výzkumu Meyera (2009) z Institutu pro psychologii a kognitivní výzkum Univerzity v Brémách uvádí, že nezákonné opatřování finančních prostředků na hazardní hru je charakteristickou vlastností patologických hráčů. Z mnohých klinických studií obsažených v této Mezinárodní srovnávací analýze hazardních her vyplývá, že se u léčených patologických hráčů nebo hráčů navštěvujících svépomocné skupiny (Anonymní gambleři) vyskytuje vysoká procentní míra páchání trestné činnosti. Z globálního výzkumu na základě osobních sdělení vyvstalo, že mezi 27 až 90 % patologických hráčů si opatřuje finanční prostředky na hazardní hru právě nelegálním způsobem. K výskytu nelegálních heren se Národní protidrogový koordinátor (Vobořil, 2013) vyjádřil takto: „V této souvislosti se také chci vyjádřit k často zmiňované otázce míry rizika vzniku nelegálních heren. Jako národní protidrogový koordinátor věřím ve schopnost účinného vymáhání práva a domnívám se, že riziko vzniku nelegálních heren je za současné společenské a právní situace nízké. Případný vznik nelegálních heren nepovažuji ani za zásadní důvod, proč dostupnost legálních hazardních her nesnižovat, a jsem přesvědčen, že tento hypotetický aspekt nemůže být tím hlavním argumentem při hledání správných regulativních opatření.“ Objevily se hlasy varující před prohibicí hazardu. Podle občanských sdružení Brnění a Občané proti hazardu (Mýty a fakta, 2013) tato situace reálně nehrozí. Možnosti obcí zahrnují regulaci pouze nejhorší formy hazardu – elektronické automaty a ruletu. Sázení na sport, Sportku apod. regulovat nelze, čímž tu zůstává pro sázkaře stále dost možností. 21
4.2
Možnosti prevence a léčby rizikového hazardu a patologického hráčství
Národní protidrogový koordinátor (Vobořil, 2013) popisuje jev patologického hráčství jako dosud relativně skrytý pro systém nápravy a upozorňuje na výrazný nedostatek odborných služeb a programů specializovaných na pomoc patologickým hráčům. 4.2.1
Síť odborných služeb pro patologické hráče v Brně
Pro diagnostiku a léčbu patologického hráčství v Brně je k dispozici: •
51 ambulancí psychiatrů a ordinací klinických psychologů;
•
adiktologická ambulance Podané ruce o. s.;
•
Psychiatrická nemocnice Brno – Černovice (VI. oddělení, stanice 19).
Verosta (2013, s. 16) podle zprávy ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (dále jen ÚZIS) píše, že v roce 2011 se v ambulantních zdravotnických zařízeních v Jihomoravském kraji léčilo celkem 148 patologických hráčů, v lůžkových psychiatrických zařízeních pak 57 patologických hráčů. Celkem se tedy v Jihomoravském kraji v roce 2011 léčilo 205 patologických hráčů (4,38 % z odhadu výskytu patologického hráčství v populaci Jihomoravského kraje). V roce 2012 bylo podle statistik ÚZIS ambulantně léčeno celkem 111 pacientů s diagnózou F63.0 – patologické hráčství. Počet léčených pacientů představuje 7,3 % z odhadu výskytu patologického hráčství v populaci Brna (111 léčených z 1 525 patologických hráčů v Brně). Primář Psychiatrické léčebny v Černovicích Pokora (Brněnský deník, 2013) o léčbě gamblerů hovoří jako o velice náročné z hlediska pevného režimu, který musí tito lidé dodržovat, a poznamenává, že ještě před ukončením léčby jich odejde kolem třiceti procent. Podle Verosty (2013, s. 16) jsou nejčastější skupinou pacientů muži ve věku 25–34 let v kategorii zaměstnání: nepracující/dítě/studující, ale mezi pacienty jsou osoby všech věkových skupin, stupňů vzdělání i různých profesí. Léčba v ČR probíhá ambulantně, nebo ústavní formou, obvykle společně s léčbou závislosti na alkoholu a jiných návykových látkách. Využívány jsou i různé formy sociálních služeb a sociální práce. Systém péče o tyto pacienty však prozatím není na potřebné úrovni. 22
5 Legislativa Nejpodstatnější zákon týkající se hazardu v České republice je zákon č. 202/1990 Sb. o loteriích a jiných podobných hrách (Loterijní zákon). Naposledy byl Loterijní zákon novelizován v roce 2013. Novelizace platná od 1. ledna 2012 v sobě zahrnuje platnost stejných pravidel jak pro výherní hrací přístroje (dále jen VHP), tak pro IVT6. Stalo se tak na základě rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS 29/10, 2011), jenž návrh MF zrušit místní vyhlášku regulující IVT města Chrastava zamítnul. Obce na tak mají konečně v rukou účinný nástroj regulace, který mohou využít za účelem zabezpečení místního pořádku na základě §10 písm. a) zákona o obcích, bez ohledu na zákon o loteriích. Vydáním OZV mohou zakázat nebo částečně regulovat hazard na celém území obce nebo v její vymezené části. Rovněž mohou stanovit i provozní dobu heren. Tímto způsobem tedy bude možné regulovat VHP i IVT. Obce do té doby mohly na svém území regulovat pouze VHP. Co se týče IVT a jiných podobných her, je příslušným orgánem k jejich zrušení MF. Obec vyjádří své intence pomocí OZV, ale ministerstvo musí v návaznosti na vyhlášku konat a případně je také správním orgánem, jenž ponese následky.
5.1
Přehled změn v oblasti regulace hazardu od roku 2012
Jako další změny, plynoucí ze schválení novely zákona o loteriích č. 300/2011 Sb., uvádí Farský (online, 2011) následující:
6
Jde o napohled totožná zařízení s rozdílem, že IVT jsou přes internet napojeny na server, kte-
rý chod zařízení řídí. Dále nemají v rozporu se ZOL nastaven limit hodinové prohry, nemají upraveno nastavení herního podílu a mají nepřiměřeně vysokou částku sázky na jednu hru (1 000 Kč), čímž je možné (pro)sázet během večera celou výplatu. Podle nové úpravy jsou IVT daňově stejně zatíženy jako VHP. K změnám došlo novelou publikovanou dne 30. prosince 2011 ve Sbírce zákonů pod číslem 458/2011.
23
1. Příjmy loterijních společností jsou od roku 2012 zdaněny 20% (navýšení z 15%) sazbou z obratu a 19% sazbou daně z příjmu právnických osob. Nahradil se takto kritizovaný systém odvodů na veřejně prospěšné účely (VPÚ). Výnos bude rozdělen mezi obce a stát.7 2. Obce nově získaly možnost ovlivnit umisťování IVT a lokálních herních systémů na svém území v postavení účastníků správního řízení vedeného MF. Nabízí se jim tak v oblasti regulace hazardu dvě souběžná řešení – účast v povolovacím řízení a přijetí OZV. 3. Došlo k rozšíření druhů a výraznému zvýšení sankcí za porušení povinností stanovených zákonem. Kontrolní orgány získaly efektivní nástroj jak stíhat protizákonné jednání. 4. Akciové společnosti s neprůhlednou vlastnickou strukturou již nemohou být provozovateli loterijních a jiných podobných her. Cílem je dosáhnout transparentních odvodů i transparentních vlastnických struktur společností pohybujících se v hazardním průmyslu, které jsou základní podmínkou pro očištění této zóny od podezření z „praní špinavých peněz“. Nově bude moci provozovat loterijní a jiné hry pouze akciová společnost s veškerými akciemi znějícími na jméno, se sídlem na území České republiky, a jenž je založená k provozování těchto her. V případě, že je akcionářem této akciové společnosti jiná akciová společnost, musí znít na jméno i její akcie (blíže viz Farský, 2011).
7
V případě VHP a IVT a obdobných her bude příjem odvodu dělen poměrem 80:20 ve prospěch
obcí. V případě sázek pak v obdobném poměru ve prospěch státu.
24
5.2
Obecně závazná vyhláška města Brna
Brněnské zastupitelstvo schválilo OZV č. 18/2011, o regulaci provozu loterií a jiných podobných her, s účinností ode dne 31. 12. 2011. Z přílohy této vyhlášky vyplývá, že jedinou MČ, kde provoz nebyl omezen, jsou Chrlice. V devíti MČ (Brno-Bosonohy, Černovice, jih, Kohoutovice, Komín, Medlánky, Řečkovice a Mokrá Hora, Slatina a Tuřany) je zákaz provozování hazardu ve vyjmenovaných ulicích. Ve zbývajících 19 z 29 MČ je provozování regulovaných druhů loterií a jiných podobných her zakázán na celém území. V tuto chvíli je tedy většina zařízení provozována v režimu správního řízení o zrušení povolení. Probíhají však dále debaty, jak je nejlépe regulovat.8
8 Jak uvádí Šťástka (2013) na svém webu, dá se očekávat, že se míra regulace hazardu v Brně změní další vyhláškou.
25
6 Analýza příjmů a výdajů Podle šesté části zákona o loteriích činí sazba odvodu z loterií a jiných podobných her (ČR, 2012) 20 % ze základu, který tvoří částka, o kterou úhrn vsazených částek převyšuje úhrn vyplacených výher. Odvod z VHP a jiných technických herních zařízení (dále jen JTHZ), kam spadají i IVT, je z 80 % příjmem rozpočtu obce a z 20 % příjmem státního rozpočtu. U ostatních her je odvod z 30 % příjmem rozpočtu obce a ze 70 % příjmem státního rozpočtu. Odvody z loterií a jiných podobných her do rozpočtu města Brno za rok 2012 činily 205 612 330 Kč (2,63 % příjmů rozpočtu statutárního města Brno). Z toho 182 141 770 Kč bylo z VHP a JTHZ a 23 470 560 Kč z ostatních her. Jak uvádí Verosta (2013, s. 18), v prvním pololetí roku 2013 byl příjem statutárního města Brna z odvodů z loterií a jiných podobných her celkem 134 186 000 Kč, z toho 114 828 000 Kč v součtu z VHP a JTHZ a 19 358 000 Kč z ostatních her. Dále poznamenává, že odvod za rok 2012 je stanoven podle legislativy platné od 1. 1. 2012. Tato legislativa počítá s kvartálními odvody, které jsou hrazeny zpětně za uplynulé čtvrtletí. V roce 2012 byl tedy odvod hrazen jen za tři čtvrtletí. Proto o výrazném vzrůstu meziročních odvodů nehovoří Verosta jako o trendu, nýbrž jako o postupném uplatňování nové legislativy a odhaduje, že příjmy se stabilizují zhruba na úrovni roku 2013. Lze se často setkat se snahami herního průmyslu investovat nemalé částky do zmírnění škodlivých dopadů své produkce. Jak zmiňuje Kraus a Hroncová (2007, s. 174-175), tyto investice nejsou vedeny výčitkami z podílení na devastaci hráčů a ostatních, jenž s takovými jedinci mají něco společného. Herní průmysl potřebuje takové hráče, kteří mu mohou přinášet zisky dlouhodobě a které hra připravuje o množství finančních prostředků, jež jsou schopni unést a zároveň se tím nezničí.
26
6.1
Dozor nad hazardem
Z výsledků kontrolní činnosti státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi (Ministerstvo financí, 2013) za uplynulý rok 2012 vyplývá, že bylo zahájeno 655 správních řízení, což je oproti roku 2011 přibližně 18% nárůst. V komparaci s rokem 2010 jde o několikanásobné zvýšení (viz Graf 1). Graf 1: Počet zahájených správních řízení v letech 2010 až 2012
Zdroj: MF - odbor 34 Státní dozor nad sázkovými hrami a loteriemi, publikováno 22. 01. 2013
27
7 Návrhy řešení Vláda ČR pověřila MF vypracováním studie o sociálně patologických dopadech hazardních her na společnost. Studie Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti (NMS), jejíž výsledky měly být vládě předloženy v termínu 31. srpna 2012, není stále hotová. Vycházím zde tedy z materiálů, které mi poskytlo občanského sdružení Český institut pro výzkum závislostí (CIAR), jež patří do širší pracovní skupiny pro realizace studie z dílny NMS. V české praxi dle CIAR (2013, s. 20) evidujeme tři modely obecního přístupu k provozování loterií a jiných podobných her: liberální, regulační a prohibitivní. Podle Verosty (2013) prohibitivní a liberální model jsou varianty radikální a dle jeho slov z pohledu expertů obě selhávají. Liberální model využívá daňové příjmy a provoz loterií vůbec neomezuje. Prohibitivní přístup zase provoz loterií zcela zakazuje. Regulační model je nejdiskutovanější a míra jeho regulace je politickým rozhodnutím, na něž působí vliv hazardního lobby, návrhy aktivních občanů a posudky expertů z mnoha odvětví. Dále v této kapitole nastíním možnosti, jak se dle těchto jednotlivých přístupů může zastupitelstvo zachovat. Tabulka 4: Současný stav herního prostředí v Brně Počet herních prostředí: Počet povolených VHP a JTHZ*:
373, včetně 19 kasin 3 692 ks (45 VHP a 3 647 JTHZ) 205 612 330 Kč celkem
Daňové příjmy 2012 celkem:
182 141 770 Kč VHP a JTHZ 23 470 560 Kč ostatní hry
* jedná se především o IVT Zdroj: CIAR, 2013; zpřesněno podle rozpocetobce.cz
28
7.1
Liberální varianta bez přijetí opatření
Zastupitelstvo statutárního města Brna může ponechat OZV č. 18/2011 v platnosti beze změn a počkat na její plný dopad po zrušení všech povolení k provozování JTHZ (včetně IVT) ministerstvem v kolizi s vyhláškou.
Tabulka 5: Varianta beze změny, po zrušení všech povolení k provozování v kolizi s OZV č. 18/2011 Stav po opatření varianty proti současnému stavu Počet herních prostředí: Počet povolených VHP a JTHZ:
33, včetně 1 kasina
-340, -18 kasin
345 ks (45 VHP a 300 JTHZ)
-3 347 (-0 VHP, -3 347 JTZH)
40 490 641 Kč celkem Daňové příjmy 2012 celkem:
17 020 081 Kč VHP a JTHZ
- 165 121 689 Kč
23 470 560 Kč ostatní hry
Zdroj: CIAR, 2013; zpřesněno podle rozpocetobce.cz
7.2
Prohibiční varianta nulové tolerance
Zastupitelstvo statutárního města Brna může podle ustanovení § 50 odst. 4 zákona o loteriích přijmout OZV, kterou úplně zakáže provozování regulovaných druhů loterií a jiných podobných her na celém území obce. Verostovu výše zmíněnému výroku o selhání prohibitivní varianty odporuje výzkum z roku 2007 provedený v Norsku (Lund, s. 215-225), kde proběhl takřka přes noc zákaz všech elektronických hazardních přístrojů. Výzkum nezjistil po zákazu žádný rozvoj ilegálního trhu a také nebyla zjištěna žádná tendence k substituci jinými formami hazardu. Tabulka 6: Varianta nulové tolerance Stav po opatření varianty proti současnému stavu Počet herních prostředí:
0
Počet povolených VHP a JTHZ:
0
-373, -19 kasin -3 692 (-45 VHP, -3 647 JTZH)
23 470 560 Kč celkem Daňové příjmy 2012 celkem:
0 Kč VHP a JTHZ
- 182 141 770 Kč
23 470 560 Kč ostatní hry
Zdroj: CIAR, 2013; zpřesněno podle rozpocetobce.cz
29
7.3
Systematická regulace a soubor opatření k minimalizaci negativních dopadů
Brněnské zastupitelstvo apelovalo na MF, aby herny provozované v rozporu s vyhláškou zrušilo. Mluvčí MF Šrámek (Brněnský deník, 2013) uvedl, že jen z Brna ministerstvo eviduje přes patnáct set žádostí o zrušení. S odkazem na právní a administrativní náročnost projednaní řízení procesního práva na odvolání účastníků (majitelů heren) vysvětluje prozatímní stav. Zastupitelstvo dle starosty MČ Brno - střed Šťástky (2013, online) chce projednat současnou OZV č. 18/2011. Podle návrhu Českého institutu pro výzkum závislostí (2013, s. 3-4) by mohla mít tuto podobu: Tabulka 7: Varianta systematické regulace a realizace souboru opatření k minimalizaci negativních dopadů Stav po opatření varianty proti současnému stavu Počet herních prostředí: Počet povolených VHP a JTHZ:
179, včetně 17 kasin
-194, -2 kasina
2 966 Ks (45 VHP a 2 921 JTHZ)
-726 ks (-0 VHP, -726 JTHZ)
169 795 905 Kč celkem Daňové příjmy 2012 celkem:
146 325 345 Kč VHP a JTHZ
- 35 816 425 Kč
23 470 560 Kč ostatní hry
Zdroj: Český institut pro výzkum závislostí, 2013; zpřesněno podle rozpocetobce.cz
30
Tabulka 8: Návrh aplikace modelu systematické regulace a omezování dostupnosti hazardu Opatření
Odůvodnění
Dopad
V barech a pohostinstvích zejména s prodejem alkoholických nápojů jsou provozovány přístroje
Zákaz provozování JTHZ v provozovnách se
- 178 provozoven
s nejvyšší sázkou až 1 000 Kč a nejvyšší hodinovou prohrou až v řádech stovek tisíc Kč. Do těchto míst
zvláštním režimem
mají přístup osoby mladší 18 let a na provozování nedohlíží stálý dozor.
Zákaz provozování v místech s vysokou
Navrhované provozovny mají dlouhodobě vysokou
- 4 provozovny
statistiku trestných činů a přestupků.
kriminalitou
Děti jsou rizikovou skupinou u patologického
Zákaz provozování sázkových her v blízkosti
- 12 provozoven
hráčství. Přítomnost herních prostředí je rizikem pro experimenty a nežádoucí způsoby trávení volného
zařízení pro děti
času
Zákaz provozování v sociálně vyloučených
Provozování sázkových her prokazatelně vyvolává - X provozoven
sociálně patologické jevy a komplikuje resocializační
lokalitách
procesy.
Zdroj: Český institut pro výzkum závislostí, 2013
Systematická regulace a realizace opatření k minimalizaci negativní dopadů je dle CIAR (2013, s. 5) odborně a empiricky podloženým přístupem v souladu s cíli národní protidrogové politiky a strategiemi Světové zdravotnické organizace (WHO). Mimo omezení uvedená v tabulce je doporučeno vzdělat veřejnost a cílové skupiny (hráče), včetně personálu herních prostředí. Taktéž doporučují zcela odstranit reklamu a marketing na loterie. Dle webových stránek Brněnského deníku (2013, online), komentoval Libor Šťástka (starosta MČ Brno-střed) situaci takto: „Brno poslalo ministerstvu několik podnětů (ke zrušení heren), ale bez odezvy. Za dva roky platnosti protihazardní vyhlášky nezmizela jediná. Zda je nejlepším řešením úplná prohibice, nebo je lepší část heren zachovat, musí rozhodnout odborníci. Čekáme na jejich návrh a na konci roku (2013) se chceme rozhodnout.“ O jaké odborníky se jedná, Šťástka neupřesňuje.
31
8 Praktická část V praktické části je odpovězeno, zda a jak problematiku hazardu studenti regionálního rozvoje reflektují, jaké jsou jejich názory a povědomí o tomto jevu. U absolventů se očekává, že se dostanou do institucí, které budou mít na tuto vliv na regulaci hazardu, případně budou podobu svého města ovlivňovat vlastní participací z pozice aktivních občanů.
8.1
Metodika výzkumu
Z hlediska výzkumné strategie jsem zvolil kvantitativní přístup, který umožňuje šetření velkého množství případů a vyvození závěrů obecnějšího charakteru (Hendl, s. 44). Výzkumný soubor tvoří studenti veřejné správy bakalářského i magisterského stupně z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií. Užitou metodou sběru dat je dotazování pomocí dotazníku distribuovaného osobně a částečně online, pomocí programu společnosti Survio. Tematickou oblastí empirické části je reflexe studentů regionálního rozvoje na problematiku hazardu. Jak píše Hendl (2008, s. 36-39), účel výzkumu obvykle klasifikujeme do jedné ze tří kategorií: explorace, popis, explanace. V tomto případě je použit popisný výzkum, který dokumentuje vlastnosti daného fenoménu dotazováním na postoje a chování specifické skupiny lidí. K zvolenému deskriptivnímu výzkumnému problému byl použit účelový výběr respondentů, který je dle Dismana (2000, s. 112) založen na úsudku výzkumníka ve vztahu k tomu, co je možné pozorovat a co by mělo být pozorováno.
8.2
Charakteristika zkoumaného souboru
Na základě informací poskytnutých studijním oddělením Fakulty regionální rozvoje a mezinárodních studií, je na oboru Regionální rozvoj v akademickém roce 2013/2014 na bakalářském a magisterském stupni souhrnně zapsáno 932 žen a 374 mužů. Základní soubor (neboli populaci) tohoto výzkumu tvoří 1306 studentů. Populací je podle Dismana (2000, s. 93) myšlen soubor jednotek, o kterém předpokládáme, že jsou pro něj vyvozené závěry platné.
32
Po ukončení sběru dat bylo vybráno 326 dotazníků. Z důvodu nekompletního vyplnění odpovědí bylo 45 dotazníků vyřazeno a do výsledků bylo zařazeno 281 odpovědí (21,52 % z 1306 studentů), které tvoří výzkumný vzorek. K této situaci došlo zřejmě tak, že studenti, si po prohlédnutí online verze uvědomili, že jsou o tématu neinformovaní a rozhodli se dotazník nevyplnit.
8.3
Struktura dotazníku
Disman (2000, s. 141) pokládá dotazník za vysoce efektivní metodu, která umožňuje poměrně snadno získat informace od velkého počtu jedinců v poměrně krátkém čase a s poměrně malým nákladem. Nevýhodu lze spatřit v nízké návratnosti a vysokých nárocích na ochotu dotazovaného všechny odpovědi dokončit. Nelze zkontrolovat, zda byl dotazník vyplněn určenou osobou. Dotazník by podle Dismana (2000, s. 143) měl mít v úvodu uveden účel výzkumu a ujištění respondentů o anonymitě odpovědí. Při pokládání otázek musí výzkumník myslet na to, aby byly jednotlivé otázky srozumitelné každému respondentovi. Dotazník zahrnoval celkem 15 otázek rozdělených do tří tematických částí. První část byla složena ze dvou faktografických otázek. U respondentů bylo zjišťováno pohlaví a velikost obci, v které bydlí. Druhá část se zaměřovala na postoje respondentů k hazardu pomocí jedenácti uzavřených otázek. Škálové otázky směřovaly na názory k regulaci, míře osobní participace a k hodnocení současného stavu proliferace loterií. Ve třetí části byla u studentů zjišťována osobní zkušenost s hazardem třemi uzavřenými otázkami. Vzorová forma dotazníku se nalézá v příloze č. 1.
8.4
Průběh výzkumu
Oslovení jednali převážně vstřícně a ochotně vyplňovaly dotazníky. Po dokončení sběru dat následovalo zpracování výsledků do tabulek programem MS Excel 2010. Dále bylo přistoupeno k analýze výsledků jednotlivých otázek, na základě kterých bylo odpověze-
33
no na vedlejších výzkumné otázky, ze kterých vyplynula odpověď na hlavní výzkumnou otázku.
34
9 Výsledky výzkumu Tato kapitola je věnována interpretaci výsledků dotazníkového šetření. Úkolem bylo zjistit, jaké jsou postoje studentů k regulaci hazardu na základě zodpovězení výzkumných otázek. Dotazník obsahoval patnáct otázek a dotazovaní byli ujištěni před vyplněním o anonymitě. Celkový počet respondentů byl 281, z toho 196 žen (30,25 %) a 85 mužů (69,75 %), jak vyplynulo z faktografické otázky č. 1 zjišťující pohlaví respondenta. Na otázku č. 2 V jak velké obci bydlíte? byla 135 respondenty (48,04 %) zaznamenaná odpověď varianta ve velkém městě (nad 25 000 obyvatel). Odpověď v menším městě (mezi 1 000 a 25 000 obyvatel) zvolilo 101 respondentů (35,94 %) a v obci (pod 1 000 obyvatel) žije 45 z dotázaných (16,01 %). Dá se očekávat, že část dotázaných se s hazardem setkala nejen v Brně, ale i ve svém bydlišti. Vycházíme z předpokladu, že čím větší má obec obslužnost, tím více hazardu obsahuje. V odpovědi na otázku č. 3 Jak nahlížíte na množství heren v Brně? odpovědělo 105 osob (37,37 %), že to neřeší. Dotázaných, kterým to nějakým způsobem (určitě, spíše) vadí, bylo dohromady 129 (45,91 %). Studentů, kterým množství heren v Brně nevadí, bylo 47 (38,43 %). Otázka č. 4 Podporujete záměry občanských sdružení pro regulaci hazardu? se zabývala tím, jak lidé vnímají snahu občanských sdružení regulovat hazard. Z hlediska pozitivních odpovědí hodnotí 193 respondentů (68,68 %) práci aktivistů pozitivně. Nezájem, případně nedostatek informací vyjádřilo 64 osob (22, 78 %) a negativně se vymezilo pouze 24 (8,54 %) studentů. Otázka č. 5 Kolik je podle Vašeho názoru v současnosti heren na území Brna? přinesla odpovědi, jež korespondují do značné míry s realitou. Názor příliš mnoho označilo
35
79 účastníků (28,11 %) výzkumu, mnoho odpovědělo 142 dotazovaných (50.53 %) a nedovedlo odpovědět 53 studentů (18, 86 %). Na faktickou otázku č. 6 V kterých rukou jsou nejúčinnější nástroje k regulaci hazardu? dovedlo správně odpovědět pouze 119 dotázaných (42,35 %), jež identifikovali státem přijímané zákony, jakožto nejúčinnější formu regulace. Nejčastější odpovědí bylo přijmutí obecně závazných vyhlášek, pro tuto variantu se vyslovilo 128 respondentů (42,35 %). Jde sice o variantu používanou, ale fungující zatím pouze v některých městech (Chrastava, Františkovy lázně) nebo městských částech (Praha 2) kvůli dlouhému rozhodování Ministerstva financí stáhnout povolení automatů. Pro použití místního referenda se vyslovilo 5,34 % studentů a 6,76 % přiznalo, že neví. K otázce č. 7 Jak by se mělo k hernám přistupovat ve Vaší městské části? se 130 dotazovaných (46,26 %) vyjádřilo, že by počet heren omezili a zakázali zřizování nových. Pro zákaz v sousedství veřejných budov (škol, kostelů, úřadů atd.) bylo 62 studentů (22,06 %). Zcela prohibitivní variantu by volilo 50 dotázaných (17,79%). Že neví, jak s hazardem naložit přiznalo 25 osob (8,9 %) a loterijní průmysl zcela bez regulace by ponechalo 14 studentů (4,98 %). Z dotázaných by 86,12 % hazard nějakým způsobem omezilo, což naznačuje důležitost tohoto problému a jimi vnímanou potřebu jej řešit. Nad očekávání velký počet – 82 respondentů (29,18 %) odpovědělo na otázku č. 8 Máte ve svém okolí někoho, kdo má problém s hazardem? kladně. Ostatních 199 dotazovaných (70,82 %) se domnívá, že ve svém okolí nikoho takového nemá. U otázky č. 9 Podporujete úplný zákaz heren? se negativně vyjádřilo 156 respondentů (55,52 %). Pro prohibitivní řešení úplným zákazem bylo 125 studentů (44,48 %), kteří se překrývají s těmi, kteří odpověděli, že jim hazard v Brně vadí. Většina by tedy volila pouze částečný zákaz, jak ukázaly výsledky otázky č. 7. Na hodnotící otázku č. 10 Je z Vašeho pohledu sít' služeb pro osoby ohrožené hazardem dostačující? se polovina, 140 studentů (49, 82%), vyjádřila že neví. Podle názoru 65 36
respondentů (23,13 %) je dostupnost péče o potřebné mírně nedostačující a 38 studentů (13,52 %) se domnívá, že částečně dostačující je. Optimistických bylo 10 studentů (3,56 %), kteří odpověděli zcela dostačující. Dle vyjádření 28 respondentů (9,96 %) je síť takovýchto služeb zcela nedostačující. Dá se vyvodit, že je většina o této problematice neinformována. Otázkou č. 11 Je pro Vás u voleb důležitý přístup k hazardu u preferované politické strany? byla zjišťována významnost tématu hazardu a budoucích zástupců parlamentních stran. Ukázalo se, že pro 109 studentů (38,79 %) je téma hazardu spíše nevýznamné a pro 31 (11,03 %) respondentů určitě nevýznamné. Jako velmi důležité spatřuje téma hazardu pouze 11 studentů (3,91 %) a spíše důležitým je shledává 72 respondentů (25,62 %). Tohle téma u voleb neřeší 58 studentů (20,64 %). U otázky č. 12 Zúčastnili byste se podpisem místního referenda týkajícího se regulace hazardu? se vyskytla především pozitivní odpověď. Určitě by se participovalo 95 studentů (33,81 %) a 117 studentů (41,64 %) se vyjádřilo spíše ano. Těch co nevědělo, zda by se svojí účastí připojilo, bylo 22 osob (7,83 %). Spíše by se nepřipojilo 33 studentů (11,74 %) a určitě ne 14 (4,98 %) dotázaných. Je pozitivní, že 75,45 % by se pravděpodobně aktivně participovalo a naznačují, že je tu snaha něco s touto problematikou dělat. Otázkou č. 13 Máte vlastní zkušenost s hraním hazardních her na hracích automatech? bylo zjištěno, že většina, 228 studentů(81,14 %) nezkoušela hazard na automatech. Osobní zkušenost potvrdilo 53 respondentů (18,86 %). Výsledky 14. otázky Víte, o možnosti provozování hazardu na internetu? se ukázalo, že marketing loterijních heren se postaral, aby o online hazardu věděli i tací, kteří nemají o něj zájem (jak ukazují výsledky otázky č. 15) Znalost této možnosti potvrdilo 217 respondentů (77,22 %) a zbývajících 64 osob (22,78 %) neví o této možnosti.
37
K 15. otázce Vsadili jste si někdy přes internet? se 231 respondentů (82,21 %) vyjádřila, že ne. Zkušenost se sázením online potvrdilo 50 studentů (17,79 %). Tabulky k výsledkům dotazníkového šetření jsou připojeny v příloze 2.
38
10 Diskuze Náplní diskuze bude analýza dat vyplývající z dotazníků formou odpovědí na vedlejší výzkumné otázky a na jejich základě bude odpovězeno na hlavní výzkumnou otázku. 1.VO: Vnímají studenti v důsledku proliferace heren sociální ohrožení? Pro více jak polovinu není současná proliferace alarmující. Na otázku č. 5 dotazující se subjektivně vnímané množství heren odpovědělo 78,64 % studentů, že je heren v Brně mnoho. Z otázky č. 3 týkající se postoje k množství heren v Brně vyplynulo, že 105 respondentů (37,37 %) téma neřeší a 47 dotazovaných (16,72 %) nevidí množství heren jako problémové. Ukázalo se, že dle studentů je heren mnoho, ale přes polovinu dotázaných to osobně nevnímá jako problém. Přesto přibližně 70 % pohlíží pozitivně na pokusy občanských sdružení regulovat hazard. 2.VO: Vnímají studenti zdravotní péči o osoby s hráčským problémem jako dostatečnou? Polovina studentů přiznává, že neví, zda současná síť zdravotní péče pro jedince ohrožené hazardem je dostatečná a dle názoru 33,09 % dotázaných je mírně či zcela nedostačující. 3.VO: Jaký je dle studentů nejlepší způsob regulace hazardu? Nejefektivnější nástroj k regulaci hazardu je dle 45,55 % studentů v rukou obcí pomocí OZV. Pro vládou schválené zákonné opatření se vyslovilo 42,35 % dotázaných. Návrh na omezení vyplývající z referenda nejúčinněji vidí pouze 5,34 % dotázaných. Domnívám se, že si uvědomují, že pokud není v této otázce politická vůle, nezadaří se dosáhnout příliš kladných výsledků. Ve své obci by dle 46,26 % bylo nejvhodnější omezit stávající počet heren a zakázat zřizování nových. Téměř polovina studentů by tedy výskyt heren omezila (44,48 % podporuje úplný zákaz) a ve vztahu k účinnosti vnímají OZV a zákon velmi podobně.
39
4.VO 4: Studenti se považují nikoliv pouze za pasivní příjemce práva ale za součást „rozhodovacích procesů“ v tématu hazardu. K místnímu referendu regulujícímu hazard by pravděpodobně dorazilo 75,45 % studentů. U voleb do poslanecké sněmovny není přístup stran k hazardu významným předvolebním tématem pro přibližně 70 % studentů. Téma hazardu není tedy pro většinu účastníků průzkumu důležité předvolební téma. Ovšem míru osobní participace na komunální úrovni demonstrovalo více jak tři čtvrtiny studentů příslibem účasti na případném referendu vztahujícím se k regulaci hazardu. 5.VO 5: Mají studenti s hazardem zkušenost? K vlastní zkušenosti s hracími automaty se přiznalo 18,86 % dotázaných. Velmi podobný počet, 17,79 % studentů odpovědělo na otázku, zda si někdy vsadili přes internet. Znalost dostupnost sázení online potvrdilo 77,22 % studentů. Téměř třicet procent dotázaných studentů ze svého okolí může jmenovat osobu, mající problém s hazardem. Je možné, že výsledky byly ovlivněny ostychem se i navzdory anonymitě přiznat. Hlavní výzkumná otázka: Jaké jsou postoje studentů regionálního rozvoje k regulaci hazardu a patologickému hráčství v Brně? Studenti si uvědomovali značně početný výskyt heren v Brně. Počet heren vyloženě vadí méně jak polovině, ale více než 86 % studentů by výskyt heren ve svém bydlišti omezilo. K tomuto účelu se jim jeví dva nástroje - zákonné opatření a OZV, velmi podobně vhodné. Pro přibližně 70 % respondentů není hazardní téma významným předvolebním tématem, ale na komunální úrovni by k referendu o regulaci hazardu pravděpodobně dorazilo 75,45 %. Téměř 70 % dotázaných vnímá kladně činnost občanských sdružení ve směru regulace hazardu a v okolí téměř třetiny dotázaných se vyskytuje osoba mající problém s hraním. Méně jak pětina studentů přiznalo vlastní zkušenost se sázením přes internet a na hracích automatech. Z dat vyplývá nedostatečná informovanost a osobních zkušeností studentů. Částečně to je možná z důvodu, že jde o nové, veřejnosti ne zcela známé téma.
40
11 Doporučení Studenti oboru Regionální rozvoj mají základní teoretické znalosti z psychologie, sociologie a teorií regionálního rozvoje, na základě kterých předložený dotazník vyplňovali. Dotazovaní by si měli uvědomovat, že závislostní chování se negativně podepisuje na zdravotním stavu celé společnosti. Měli by se v budoucnu seznámit s výsledky vznikající Studie o sociálně patologických dopadech hazardních her na společnost ČR z dílny Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti (Úřad vlády, 2013), aby mohli z pozice profesních autorit nebo z pozice aktivních občanů odborně intervenovat do řešení této problematiky. Občanská sdružení by se měla více zaměřit na seznámení veřejnosti s problematikou tohoto aktuálního tématu a zviditelnění jimi pořádaných školení a přednášek.
41
12 Závěr V bakalářské práci je popsána charakteristika patologického hráčství v Brně, jeho dopad na region a reflexe této problematiky studenty regionálního rozvoje. Téma patologického a rizikového hráčství se díky médiím začalo ve společenské debatě v ČR více objevovat před dvěma roky, kdy padl klíčový výnos ústavního soudu (ÚS 29/10, 2011), který umožnil obcím změnit status quo a regulovat hazard. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Práce shrnula poznatky z dostupné literatury i legislativu zabývající se touto problematikou. Z hlediska aktuálnosti tématu, nabízí tato práce informace dobré pro orientaci. Vysvětleny jsou zásadní termíny jako rizikový a problémový hazard, patologické hráčství a další. Identifikován je rozsah hazardního hráčství v Brně a jeho dopad na kriminální činnost, počty zařízení pro diagnostiku a léčbu tohoto fenoménu. Občanská sdružení zabývající se touto problematikou nezůstávají pouze u kritiky. Aktivně upomínkují pověřené orgány k činnosti v souladu s obecní vyhláškou, tiskovými zprávami poukazují na posun (či jeho absenci) v procesu regulace a nabízí obecním zastupitelstvím odborné rady, týkající se přijetí OZV. V práci byly popsány politickou reprezentací diskutované modely liberální, prohibiční a systematické regulace. Liší se přístupem k počtu heren, dopadem na společnost a výší odvodu z hazardu do rozpočtů. Praktická část obsahuje metodiku, charakteristiku zkoumaného souboru a popis struktury dotazníku. Poté jsou uvedeny výsledky dotazníkového šetření, zda a jak problematiku hazardu studenti regionálního rozvoje reflektují, jaké jsou jejich názory a povědomí o tomto jevu. V diskuzi jsou odpovědi na hlavní a vedlejší výzkumné otázky. Základní soubor tvoří 1306 studentů Fakulty regionální rozvoje a mezinárodních studií a zařazený vzorek tvořilo 281 odpovědí (21,52 %). Studenti si uvědomovali značně početný výskyt heren v Brně. I přestože počet heren vyloženě vadí méně jak polovině, by naprostá většina studentů současný počet heren ve svém bydlišti omezila. Zákonné opatření a OZV jsou v očích respondentů podobně vhodné nástroje k regulaci. Více jak tři čtvrtiny studentů svým potvrzením budoucí účasti na referendu naznačují, že podoba 42
jejich okolí je zajímá a přijímají aktivní roli v rozhodování na lokální úrovni. Na celostátní úrovni ale dávají přednost k řešení jiných otázek. Bezmála 70 % dotázaných hodnotí pozitivně aktivitu občanských sdružení ve směru omezení hazardu. Vlastní zkušenost s hazardem (hrací automaty i online sázení) přiznalo méně jak pětina studentů a téměř každý třetí z účastníků průzkumu má ve svém okolí osobu mající problém s hraním. Přínos tohoto výzkumu lze spatřit v rozhodování o tom, zda zařadit problematiku do výuky a poučením studentů o dopadech ovlivnit budoucí rozhodování absolventů o jejich přístupu k tvorbě společenské reality. Jejich profesní jednání i názory z pozice autorit mohou ovlivnit velké množství lidí a v konečném důsledku přispět k vyšší kvalitě jejich života.
43
13 Seznam literatury 13.1 Knižní zdroje ČERMÁK, Daniel, Jana VOBECKÁ a Věra PATOČKOVÁ. Spolupráce, partnerství a participace v místní veřejné správě: význam, praxe, příslib. Vyd. 1. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2011, 181 s. Studie (Sociologické nakladatelství), sv. 74. ISBN 978-8073302-023. DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele. 3.vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 80-246-0139-7. FISCHER, Slavomil a Jiří ŠKODA. Sociální patologie: analýza příčin a možnosti ovlivňování závažných sociálně patologických jevů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 218 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4727-813. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 407 s. ISBN 978-80-7367-485-4. KRAMÁ , K. a A. HUŠÁK. Herní právo. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006, 181 p. ISBN 80-868-9880-6. KRAUS, Blahoslav a Jolana HRONCOVÁ. Sociální patologie. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 325 s. ISBN 978-807-0418-963. MAIER, Karel. Udržitelný rozvoj území. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 253 s. ISBN 97880-247-4198-7. MÜHLPACHR, Pavel. Sociální patologie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, c2001, 104 s. ISBN 80-210-2511-5. NEŠPOR, Karel. Jak překonat hazard: prevence, krátká intervence a léčba. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 159 s. ISBN 978-80-262-0009-3. SEKOT, Aleš. Úvod do sociální patologie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 193 s. ISBN 978-802-1052-611.
44
13.2 Právní zdroje: Česká republika (1990). Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. ČR: Sbírka Zákonů ČR. [cit. 2013-10-04], 2013. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=38546&fulltext=&nr=202~2F19 90&part=&name=&rpp=15#local-content Česko. Pl. ÚS 29/10: Obecně závazná vyhláška města Chrastavy č. 5/2009, o stanovení míst, na kterých mohou být provozovány interaktivní videoloterijní terminály. In: NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu, 14. 06. 2011. Dostupné z: http://www.transparency.cz/doc/pravni_poradna/uzemni_samosprava/Pl-29-10_1.pdf OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 18/2011 o regulaci provozu loterií a jiných podobných her. In: Právní předpisy 2011. Brno, 2011. Dostupné z: http://www.corona.cz/zak/OZV_18_2011.pdf
13.3 Ostatní zdroje: Bezpečnostní informační služba: Výroční zpráva 2012. In: Bezpečnostní informační služba [online]. 7. 11. 2013 [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://www.bis.cz/n/201311-07-vyrocni-zprava-2012.html Brnění, o. s. In: Hazard ve vaší obci lze konečně regulovat: Příručka pro obecní samosprávy [online]. 25. 4. 2013 [cit. 2013-12-02]. Dostupné z: http://www.osbrneni.cz/wpcontent/uploads/2013/04/Hazard-v-obc%C3%ADch-lze-regulovat.pdf BRNĚNÍ, Občané proti hazardu. Mýty a fakta. Brno bez hazardu [online]. 2013 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://brnobezhazardu.cz/myty-a-fakta/ Brněnský deník. In: Brno má nadprůměrně heren. Gambleři uvažují i o sebevraždách [online]. 2. 12. 2013 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/brno-ma-nadprumerne-heren-gambleri-uvazujii-o-sebevrazdach-20131202.html CSÉMY, Ladislav, Karel NEŠPOR a Věra B ICHÁČKOVÁ. Hazard v Česku je třeba konečně omezit. vl. n. Praha, 4. 10. 2011. Dostupné z: www.drnespor.eu/Red_hazF.doc
45
ČESKÝ INSTITUT PRO VÝZKUM ZÁVISLOSTÍ. Hodnocení dopadů regulace loterií a jiných podobných her statutární město Brno 2013: Příloha č. 1 ke Komunitní analýze zdravotních, sociálních a ekonomických dopadů provozování regulovaných druhů loterií a jiných podobných her. Na Lapači 297, 755 01 Vsetín, 26. 10. 2013. Člověk v tísni: Peníze z hazardu odmítáme, gambling potápí chudé. In: Člověk v tísni [online]. 2013 [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://www.clovekvtisni.cz/cs/clanky/clovek-v-tisni-penize-z-hazardu-odmitamegambling-potapi-chude Deník.cz. In: Brno má nadprůměrně heren. Gambleři uvažují i o sebevraždách [online]. 3. 12. 2013 [cit. 2013-12-03]. Dostupné z: http://www.denik.cz/jihomoravsky-kraj/brnoma-nadprumerne-heren-gambleri-uvazuji-i-o-sebevrazdach-20131202-un8t.html FARSKÝ, J. 2011. Přehled změn v oblasti regulace hazardu pro rok 2012. Internetový portál Jan Farský. Dostupné z: http://www.janfarsky.cz/aktuality/93_Prehled-zmen-voblasti-regulace-hazardu-pro-rok-2012/ HAZARD: ZLO MÁ BÝT REGULOVÁNO. In: CEVRO - Liberálně-konzervativní akademie [online]. 24. 11. 2009 [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://www.cevro.cz/cs/216301-hazard-zlo-byt-regulovano Integrované plány rozvoje města Brna. Integrovaný plán rozvoje města Brna v problémové obytné zóně města [online]. 2008 [cit. 2013-10-14]. Dostupné z: http://www.iprm.brno.cz/index.php?nav01=11885 LUND, Ingeborg. Gambling Behaviour and the Prevalence of Gambling Problemsin Adult EGM Gamblers when EGMs are Banned.: A Natural Experiment. Journal of Gambling Studies. 2009, roč. 25, č. 2, s. 215-225. Mapa sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v ČR. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2006 [cit. 2013-12-07]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/mapa/int_jm11_1.html Ministerstvo financí ČR. In: Dozor nad hazardem - počet udělených pokut má vzestupnou tendenci [online]. 22. 1. 2013 [cit. 2013-12-03]. Dostupné z:
46
http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2013/dozor-nad-hazardem--pocetudelenych-poku-9382 OP URBACT II. Strukturální fondy [online]. 2013 [cit. 2013-10-14]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Microsites/OP-URBACT-II/Uvodni-strana Policie vtrhla do 31 heren. Odvezla si 282 nelegálních automatů. In: Lidovky.cz [online]. 2. 5. 2013 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/policie-vtrhla-do31-heren-v-cesku-odvezla-si-282-nelegalnich-automatu-1fi-/statnipokladna.aspx?c=A130502_145836_statni-pokladna_spa Rozpočet obce (2013). Rozklikávací rozpočet obce Brno – Rozpočet obce v roce 2012. [cit. 2013-12-05], Dostupné z: http://www.rozpocetobce.cz/seznam-obci/582786-brno ŠAFR, J. et al Sociální koheze. Teorie, koncepty a analytická východiska. Sociologický časopis. 2008, roč. 44, č. 2, s. 247-269. ŠŤÁSTKA, Libor. Fakta o hazardu v Brně. A tak trochu komentář k článku brněnské MF Dnes. Libor Šťástka [online]. 06. 08. 2013 [cit. 2013-12-01]. Dostupné z: http://www.liborstastka.cz/clanek/180/fakta-o-hazardu-v-brne-a-tak-trochu-komentar-kclanku-brnenske-mf-dnes/ Úřad vlády České Republiky. Průběžné výsledky studie dopadů sázkových her na společnost [online]. 7. 11. 2013 [cit. 2013-12-01]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/protidrogovapolitika/media/131107_TZ_Studie_dopadu_hazardu_fin.pdf VEROSTA, Petr. Patologické hráčství: souhrn faktů a aktuální situace v České republice. ProGam.cz [online]. 4. 3. 2012, s. 20 [cit. 2013-11-30]. Dostupné z: http://files.progam.cz/200000177-34b3f36ab5/patologicke-hracstvi-APA2011-revize32012.pdf VOBO IL, Jindřich. Ú AD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY. Průběžné výsledky studie dopadů sázkových her na společnost. 7. 11. 2013. Praha, 2013. Dostupné z: http://www.drogyin-
47
fo.cz/index.php/content/download/182950/769344/file/131107_TZ_Studie_dopadu_haz ardu_fin.pdf WHO. Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů: MKN-10 : desátá revize: aktualizovaná verze k 1. 1. 2009 [online]. 2., aktualiz. vyd. Praha: Bomton Agency, 2008, 860 s. [cit. 2013-12-05]. ISBN 978-80-904259-0-3. Dostupné z: http://www.uzis.cz/system/files/mkn-tabelarni-cast_1-1-2013.pdf Zmocněnec pro lidská práva nesouhlasí s povolováním videoterminálů v sociálně vyloučených lokalitách. Agentura pro sociální začleňování [online]. 2010 [cit. 2013-1127]. Dostupné z: http://www.socialni-zaclenovani.cz/zmocnenec-pro-lidska-pravanesouhlasi-s-povolovanim-videoterminalu-v-socialne-vyloucenych-lokalitach ZOUBKOVÁ, Věra Thea. Samosprávy a revitalizace sociálně vyloučených lokalit. URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ. 2012, XV, č. 5, s. 74-77. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/5-publikacni-cinnost-a-knihovna/casopis/2012/201205/13_samospravy.pdf
48
Seznam použitých zkratek BIS – Bezpečnostní a informační služba CIAR – Český institut pro výzkum závislostí ČR – Česká republika IVT – interaktivní videoloterijní terminály JTHZ – jiná technická herní zařízení MČ – městská část MF – Ministerstvo financí MKN – Mezinárodní klasifikace nemocí MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí OZV – obecně závazná vyhláška ÚZIS – Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR VHP – výherní hrací přístroje ZOL – zákon o loteriích
49
Seznam grafů, tabulek a obrázků Graf 1: Počet zahájených správních řízení v letech 2010 až 2012 ................................. 27 Tabulka 1: Konceptuální schéma sociální soudržnosti ................................................... 17 Tabulka 2: Výskyt vysoké nabídky sázkových her ve vybraných MČ Brna v souvislosti se sociálně vyloučenými lokalitami v roce 2012 ............................................................ 19 Tabulka 3: Výskyt trestných činů a přestupků v herních prostředích ve vybraných částech Brna v prvním pololetí 2013 .............................................................................. 20 Tabulka 4: Současný stav herního prostředí v Brně ...................................................... 28 Tabulka 5: Varianta beze změny, po zrušení všech povolení k provozování v kolizi s OZV č. 18/2011 ............................................................................................................ 29 Tabulka 6: Varianta nulové tolerance ............................................................................. 29 Tabulka 7: Varianta systematické regulace a realizace souboru opatření k minimalizaci negativních dopadů ......................................................................................................... 30 Tabulka 8: Návrh aplikace modelu systematické regulace a omezování dostupnosti hazardu ............................................................................................................................ 31
Obrázek 1: Náhled na Mapy hazardu ............................................................................. 15 Obrázek 2: Mapa sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v ČR .................................................................................................... 18
50
Seznam příloh Příloha 1: Vzor dotazníku ............................................................................................... 52 Příloha 2: Výsledky dotazníkového šetření .................................................................... 56
51
Příloha 1: Vzor dotazníku
Postoje vysokoškolských studentů oboru Regionální rozvoj k regulaci hazardu Dobrý den, žádám Vás o vyplnění krátkého dotazníku, kterým zjišťuji postoje studentů oboru Regionální rozvoje k regulaci hazardu. Vámi uvedené údaje jsou anonymní a poslouží k tvorbě mojí bakalářské práce. Vybranou odpověď označte prosím křížkem. Děkuji za ochotu.
1. Jste muž žena 2. Bydlíte: ve velkém městě (nad 25 000 obyvatel) v menším městě (mezi 1 000 a 25 000 obyvatel) v obci (pod 1 000 obyvatel) 3. Množství heren v Brně Vám: určitě vadí spíše vadí spíše nevadí určitě nevadí neřeším to 4. Podporujete záměry občanských sdružení pro regulaci hazardu? určitě ano spíše ano
52
spíše ne určitě ne nezajímám se o to 5. Kolik je podle Vašeho názoru v současnosti heren na území Brna? příliš mnoho mnoho málo skoro žádné nedovedu odpovědět 6. Nejúčinnější nástroje k regulaci hazardu jsou v rukou: obce, pomocí obecně závazných vyhlášek občanů, v podobě místního referenda státu, formou přijímaných zákonů nevím 7. Jak by se mělo k hernám přistupovat ve Vaší městské části? úplný zákaz heren omezení počtu heren a zákaz zřizování nových zákaz heren v sousedství (100 m) veřejných budov (školy, kostely, úřady) ponechat zcela bez regulace nevím 8. Máte ve svém okolí někoho, kdo má problém s hazardem? ano ne
53
9. Podporujete úplný zákaz heren? ano ne 10. Je z Vašeho pohledu síť služeb pro osoby ohrožené hazardem dostačující? zcela dostačující částečně dostačující mírně nedostačující zcela nedostačující nevím 11. Je pro Vás u voleb důležitý přístup k hazardu u preferované politické strany? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neřeším to 12. Zúčastnili byste se podpisem místního referenda týkajícího se regulace hazardu? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne nevím 54
13. Máte vlastní zkušenost s hraním hazardních her na hracích automatech? ano ne 14. Víte, o možnosti provozování hazardu na internetu? ano ne 15. Vsadili jste si někdy přes internet? ano ne
55
Příloha 2: Výsledky dotazníkového šetření 1. Jste Výběr z možností, zodpovězeno 281x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Odpovědi
Podíl
muž
85
30,25%
žena
196
69,75%
2. V jak velké obci bydlíte? Výběr z možností, zodpovězeno 281x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Odpovědi
Podíl
ve velkém městě (nad 25 000 obyvatel)
135
48,04%
v menším městě (mezi 1 000 a 25 000 obyvatel)
101
35,94%
45
16,01%
v obci (pod 1 000 obyvatel)
3. Jak nahlížíte na množství heren v Brně? Výběr z možností, zodpovězeno 281x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Odpovědi
Podíl
určitě vadí
61
21,71%
spíše vadí
68
24,20%
spíše nevadí
40
14,23%
určitě nevadí neřeším to
7
2,49%
105
37,37%
4. Podporujete záměry občanských sdružení pro regulaci hazardu? Výběr z možností, zodpovězeno 281x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Odpovědi
Podíl
určitě ano
97
34,52%
spíše ano
96
34,16%
spíše ne
15
5,34%
určitě ne
9
3,20%
64
22,78%
nezajímám se o to
5. Kolik je podle Vašeho názoru v současnosti heren na území Brna? Výběr z možností, zodpovězeno 281x, nezodpovězeno 0x Odpověď příliš mnoho mnoho málo skoro žádné nedovedu odpovědět
Podíl
Odpovědi 79
28,11%
142
50,53%
7
2,49%
0
0,00%
53
18,86%
56
6. V kterých rukou jsou nejúčinnější nástroje k regulaci hazardu? Výběr z možností, zodpovězeno 281x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Podíl
Odpovědi
obcí, pomocí obecně závazných vyhlášek občanů, v podobě místního referenda státu, formou přijímaných zákonů nevím
128
45,55%
15
5,34%
119
42,35%
19
6,76%
7. Jak by se mělo k hernám přistupovat ve Vaší městské části? Výběr z možností, zodpovězeno 281x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Odpovědi
úplný zákaz heren
Podíl 50
17,79%
130
46,26%
zákaz heren v sousedství (100 m) veřejných budov (školy, kostely, úřady)
62
22,06%
ponechat zcela bez regulace
25
8,90%
nevím
14
4,98%
omezení počtu heren a zákaz zřizování nových
8. Máte ve svém okolí někoho, kdo má problém s hazardem? Výběr z možností, zodpovězeno 281x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Odpovědi
Podíl
ano
82
29,18%
ne
199
70,82%
9. Podporujete úplný zákaz heren? Výběr z možností, zodpovězeno 281x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Odpovědi
Podíl
ano
125
44,48%
ne
156
55,52%
10. Je z Vašeho pohledu sít' služeb pro osoby ohrožené hazardem dostačující? Výběr z možností, zodpovězeno 281x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Odpovědi
Podíl
zcela dostačující
10
3,56%
částečně dostačující
38
13,52%
mírně nedostačující
65
23,13%
zcela nedostačující
28
9,96%
140
49,82%
nevím
57
11. Je pro Vás u voleb důležitý přístup k hazardu u preferované politické strany? Výběr z možností, zodpovězeno 281x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Odpovědi
Podíl
určitě ano
11
3,91%
spíše ano
72
25,62%
spíše ne
109
38,79%
určitě ne
31
11,03%
neřeším to
58
20,64%
12. Zúčastnili byste se podpisem místního referenda týkajícího se regulace hazardu? Výběr z možností, zodpovězeno 281x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Odpovědi
Podíl
určitě ano
95
33,81%
spíše ano
117
41,64%
spíše ne
33
11,74%
určitě ne
14
4,98%
nevím
22
7,83%
13. Máte vlastní zkušenost s hraním hazardních her na hracích automatech? Výběr z možností, zodpovězeno 281x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Odpovědi
Podíl
ano
53
18,86%
ne
228
81,14%
14. Víte, o možnosti provozování hazardu na internetu? Výběr z možností, zodpovězeno 281x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Odpovědi
Podíl
ano
217
77,22%
ne
64
22,78%
15. Vsadili jste si někdy přes internet? Výběr z možností, zodpovězeno 281x, nezodpovězeno 0x Odpověď
Odpovědi
Podíl
ano
50
17,79%
ne
231
82,21%
Zdroj všech výše uvedených tabulek: vlastní zpracování
58
