C X K článku Buchar

C. 7-8.15. X. 1945.

K článku Buchar.

V. V and: A. S. E d d in g to n . — E. B u c h a r: O m ě řen í Zem ě ja k o p o d k lad u m ap y . — E. P a jd u š á k o v á : P řík la d novej sln ečn ej činn o sti. — B. Š te rn b e rk : P ře m o ž e n á A ndrom eda. — B u d o u cn o st d íla F ric o v a . — A. D ittric h : K línop isy o V enuši z ča su k rá le A m m izad u g y . — IV P a jd u šá k o v á , M. D zu b ák : A u g u sto v é eygnidy 1945. — K. N o v á k : U ran o sk o p .

Planety a souhvězdí v listopadu 1945. M e r k u r je v ečernicí v poloze p ro p o zo ro v án í n ep řízn iv é. — V e ­ n u š e je jitře n k o u a je jí polohy n a d východním , obzorem vždy 1 hod. p řed východem Slunce jso u v y zn ačen y n a obr. č. 1. — M a r s p o sto u p l ze sou­ hvězdí B líženců do souhvězdí R a k a , k te ré je p o č á tk e m listo p ad u po 22. hod. SE Č nízko n ad severovýchodem a rá n o v 5 hod. S E Č vysoko n a d jihem . — J u p i t e r p o stu p u je v souhvězdí P a n n y a p řib liž u je se k ja sn é hvězdě S pica; to to souhvězdí je p o č á tk e m listo p ad u v 5 hod. S E Č n ízko n a d výOBR. 1.

chodo-jihovýchodem . — S a t u r n k o n á z p ě tn ý pohyb v souhvězdí B líženců, k te ré je p o čátk e m listo p ad u ve 22 hod. S E Č nízko n a d východo-severovýchoclem a rán o v 5 hod. S E Č vysoko n a d jihem . P o l o h a v ý z n a č n ý c h s o u h v ě z d í n a d obzorem po čátk em listopadu. V ečer v 19 hod. S E Č : nízko n a d severovýchodem V o z k a s Capellou a je ště výše C a s s i o p e a, p ři vých. obzoru B ý k s A ld eb aran em , vysoko n ad jih o -jih o záp ad em O r e l s A ta ire m , vysoko n ad záp ad em L y r a s V egou, n ízko n a d sev erem V e l k ý v ů z . — R án o v 5 hod. S E Č : nízko n ad východem B o o t e s s A rk tu r e m a je š tě výše V e l k ý v ů z , vysoko nad jih em M a l ý p e s s P ro k y o n e m a je š tě výše B l í ž e n c i s C asto rem a P olluxem , n a d jih o -jih o záp ad em O r i o n a v p rav o B ý k s A ldebaranem , vysoko n ad sev ero záp ad em C a s s i o p e i a . Ing. Borecký. L adislav, K u n žak ; Scholz Jaro slav , Zlín; S ita ř Josef, Č eská T řebová; S m e­ ta n a J a r., M orav sk á O stra v a ; S ládek S tan islav , K ladno; D r. S ta n ě k Josef, B rno; S to k lasa F ra n tiše k , P ra h a ; S trá n s k ý A dolf, P ra h a ; Svoboda V ladim ír, P ra h a ; Š ácha F ra n tiše k , P ra h a ; Š álek D., M o rav sk á O stra v a ; Š ašek Josef, P lzeň; Š kvor Jos., P ra h a ; Šnédrle VI., P o tšte jn ; Š p aček M ir., P ra h a ; Š p rin g r V ratislav , P ra h a ; Š tem b era Ja ro sla v , Souš; Š těp a n o v sk ý B edřich, P ísek ; Š tru p l Jiří, P ra h a ; Š u b rt Ja ro sla v , V elký Ú jezd; Šulc Ja ro sla v , P ra h a ; R aim B ohum il, P ard u b ice; R e jm an K arel, M ladá B oleslav; R ies Z deněk, M oravská O stra v a ; R osa M iroslav, V elké M eziříčí; Ř íh a V áclav, K lato v y ; Ř íh o v á M., P ra h a ; T eto u r V alerian Ja n , Č eské B udějovice; T iah an o v á Růž., M o rav sk á O stra v a ; T rin k l K arel, Č eský B rod; V ajg l K arel, Ú stí n. O rl.; In g . V an ěk K a ­ mil, Choceň; IngC . V ašek Jan , F rý d e k ; V eselský Leo, P ra h a ; Vild Josef, M o rav sk á O stra v a ; D r. V in ař R udolf, P ra h a ; V lasák Josef, P ra h a ; V ojtíšek J., N y m b u rk ; V o n d rák B ohum il, Jechov, p. L u k a n. Jih l.; V o rlíčková H., Skupeč; V ro n k a Alois, O rlová; In g . W e in fu rte r Jiří, P ra h a ; Z ajíc M iroslav, V alaš. M eziříčí; Zevl Zdeněk, P ra h a ; In g C . Z o u h ar V lad., P ra h a ; D r. Ing. Žalud V., M orav sk á O stra v a ; Ž en atý Pavel, M o rav sk á O stra v a. — 80 K: (P o k ra č o v á n í n a 3. s tra n ě o b álk y .)

ROČNÍK X X V I. nr

15. fiÍJNA~1945.

ČÍSLO 7—8.

w

MI S E H V Ě Z D & ÍDÍ ODPOVĚDNÝ REDAKTOR.

Dr. V L A D IM ÍR V A N D :

A rth u r Stanley Eddington. Dne 22. listopadu 1944 zesnul A rth u r Stanley E ddington ve věku jednašedesáti let. Nedočkal se konce války. Vědečtí pracov­ níci nejen ve Velké B ritanii, ale po celém světě truchlí nad touto ztráto u ; dílo Eddingtonovo žije však v jeho m noha spisech, jež byly velkou vzpru­ hou všem, kdož se zajím ali 0 astronom ii, fysiku a filosofii. A. S. E ddington se n aro­ dil v Kendalu, rozkošné jezerní a hornaté krajině Westmorelandu. Jeho otec byl učitelem a chlapec již v útlém m ládí je ­ vil veliký zájem o m atem atiku. F ysiku studoval v M anchestru s vyznamenáním . Byl p říkla­ dem vzácné rovnováhy těla 1 ducha, bylť stálým členem footballové jedenáctky. V roce 1902 přesídlil do Cam bridge a pravděpodobně zamýšlel se zcela věnovati fysice, neboť počal pracovati na otázce therm iontové emise. R. 1906 se však uprázdnilo m ísto asisE d d in g to n n a sje z d u h v ě z d á řů te n ta v greenw ichské observav P a říž i ro k u 1935. toři a E ddington je přijal. Ačkoli ho vždy lákaly theoretické problémy, sedm let praktické astronom ie v Greenwichi přispělo k Eddingtonovu vyrovnaném u pom ěru k theorii a vědě experim entální.

Z áhy se počal zajím ati o problémy hvězdného proudění a roku 1907 publikoval práci, k terá m atem aticky určila konstanty dvou hlavních hvězdných proudů a potvrdila ta k původní Kapteynovu hypothesu. Roku 1914 uveřejnil svou první knihu: „Stellar Movem ents and the S tructure of the U niverse” . Zde zastává proti ve­ řejném u mínění theorii, že spirální mlhoviny jsou extragalaktické, a v poslední kapitole po prvé přirovnává hvězdy k molekulám plynu, čímž klade základ hvězdné dynamice. Eddingtonovu m e­ todu nejlépe vystihuje tato jeho věta: „Stavět hypothesy nemůže být na škodu, ani vym ýšlet vysvětlení, jež nejlépe vystihují naše nynější, neúplné znalosti. Pomohou-li nám aspoň dočasně pochopiti vztahy rozptýlených fa k t a organisovati naše vědomosti, pak hy­ pothesy nejsou planým i spekulacem i.” Roku 1913 byl E ddington jm enován profesorem astronom ie v Cam bridgi a následujícího roku ředitelem cambridžské hvěz­ dárny, kde zůstal až do své sm rti. Zde započala doba jeho nejplod­ nější činnosti. Roku 1916 publikoval důležité práce o vnitřní stavbě hvězd, jež zcela změnily astronom ii. Úzká souvislost s mo­ derním i problém y atomové fysiky byla ta k objevena. E ddington ukázal, že záhada složení atom ů tvoří poslední článek v řadě pro­ blémů, které vyvěrají ze zákonů vnitřní stavby hvězd. Jeho objev vztahu mezi hm otou a luminositou p a tří mezi jeden z největších objevů m oderní astronomie. Tyto výzkum y jsou shrn u ty v důle­ žitém, klasickém díle „The In tern al C onstitution of the S ta rs”, vydaném roku 1926. Toto dílo je stále ještě m oderní po dvaceti letech a neocenitelné pro každého, kdo se chce astronom ií vážně zabývat. P robírá se tam též problém pulsace Cepheid, reflexe světla u zákrytových proměnných, jež způsobuje fluktuace světla mimo dobu zákrytu, a problém difusní hm oty v mezihvězdném prostoru. E ddington objevil, že ionisace a zachycení elektronů tvoří hlavní proces výměny energie mezi nesm írně zředěným mezi­ hvězdným plynem a hvězdným zářením , což m á za následek zvý­ šení teploty plynu až na teplotu hvězd. P řevaha sodíku oproti váp­ níku v mezihvězdných oblacích se zdála tehdy m nohem větší, než ja k je odhadována dnes, neboť tehdy ještě nebylo známé, že vodík nesm írně převyšuje četností všechny ostatní prvky v mezihvězd­ ném prostoru. E ddington však správně předpověděl, že červená barva některých hvězd, jejichž světlo prochází mezihvězdnými ob­ laky, je způsobena rozptylem na prašných částicích, a ne plynem. Roku 1927 vydal knihu „Hvězdy a atom y” (S tars and A tom s), jež fascinujícím líčením stavby hvězd a souvislostí s atomovou fy ­ sikou uchvátila čtenáře. V populárním výkladu E ddington u p lat­

ňuje zvláštní půvab slohu, jem už snad jen Jeansova líčení se mo­ hou rovnat co do jasnosti, elegance a vědecké přesnosti. Mimo astronom ii zabýval se též velmi intensivně fysikálním i problémy nejtěžšího druhu. Za prvé světové války se dozvěděl o theorii rela­ tiv ity teprve roku 1917, a byl prvým Angličanem, jenž ji zcela pochopil a bezpodmínečně přijal. E ddington ta k uvedl Einsteina do Anglie, a mnohé obrátil na novou víru. Roku 1919 se s ním setkávám e na výpravě za slunečním za­ tm ěním v Principe, aby potvrdil výsledky theorie relativity o úchylce světla v gravitačním poli. E ddington byl ta k přesvědčen o správnosti této thecrie, že odm ítal diskutovat o možnosti, že nebude potvrzena. Theorii relativity bez užití m atem atiky vyložil ve své knize „Space, Time and G ravitation (1920)” a s užitím m atem atiky v „The M athem atical Theory of R elativity (1923)”. Toto dílo m á základní důležitost pro m atem atický výklad geo­ m etrie zakřiveného prostoru. E ddington vychází z principu, že není absolutní jednotky délky a že to, co nazýváme m etr v jakém ­ koli bodě prostoru a v jakékoli orientaci, není nic jiného než délka úm ěrná zakřivení prostoročasu v tom to bodě a směru. Z toho vy­ plývá, že zakřivení prostoročasu musí býti totéž ve všech směrech a ve všech bodech prostoročasu; záhada isotropie prostoročasu tak zmizí, když si uvědomíme, že tato isotropie spočívá v metodě, jíž užíváme k m ěření vnějšího světa. Měříme svět přístroji, které jsou sam y součástí světa. Toto pochopení elem entární pravdy bylo vůdčí myšlenkou po zbytek jeho života — pravým základem fy ­ siky musí býti e p i s t e m o l o g i e , čili theorie poznání. A ta k od r. 1928 se E ddington věnuje aplikaci epistemologických principů k budování nové, fundam entální theorie, jež jako Beethovenovy symfonie v hudbě stojí na vrcholu a nad celou dnešní fysikou jako dílo genia, jem už ještě dnes dokonale nerozumíme a jež potřebuje časový odstup, než se ukáže ve své velebné m ohutnosti jako snad jeden z vrcholných činů člověka. Eddingtonovi se podařilo odvoditi podle epistemologických principů, kolik je elem entárních částeček ve vesm íru a získal přesné num erické výrazy pro jiné fundam en­ tální fysikální konstanty. Podobně jako Archimedes, jenž prvý ukázal, že obvcd kruhu lze odvoditi z theorie a že není zapotřebí fysikálně m ěřiti k ruhy k stanovení čísla n, tak E ddington ukázal, že základní konstanty fysiky, podobně jako číslo n, lze odvoditi z theorie epistemologie. Eddingtonovy výsledky ovšem neplynou z aplikace čistého rozumování bez zřetele ke zkušenosti. Eddington vychází však z k v a l i t a t i v n í c h fa k t zjištěných experim en­ tálně, jako je totožnost hm oty a energie, theorie tensoru energie, Pauliho princip atd., aby z nich vyvodil k v a n t i t a t i v n í

věty fysiky. E ddington ovšem užívá jistého zjednodušení skuteč­ nosti. Vychází z ta k zv. E i n s t e i n o v a v e s m í r u , t. j. z pro­ storu všude stejně zakřiveného, vyplněného rovnom ěrně hmotou, v němž gravitační přitažlivost je přesně vyvážena vzájemnou od­ pudivostí způsobenou kosmickou konstantou v obecné theorii rela­ tivity. E ddingtonův počet elem entárních částic ve vesm íru je tudíž počet protonů a elektronů v Einsteinově vesm íru rovnoměrně vy­ plněném vodíkem. E ddington ta k obdržel pro tento počet elemen­ tárních částic číslo, jež dobře souhlasí s pozorováním : N = 2 .136 . 2258 = 3,145 . 1OT0. Pro konstantu rozpínání vesm íru vypočetl E ddington 527,8 km /sec. na m egaparsec, jež též dobře souhlasí s pozorováním. Tyto theorie jsou rozvinuty v knize „R elativity T heory of Protons and E lectrons (1936)” a jeho novější výsledky (statistical extension) v jeho dublinských přednáškách „The Combination cf R elativity Theory and Q uantum Theory (1943)” . P řed svou sm rtí pracoval E ddington na vydání další knihy, jejíž část nyní brzo vyjde. Experim entální výsledky jsou obyčejně vyjádřeny v jednot­ kách centim etr, gram a vteřina. E ddington byl nucen zavésti vhodnější jednotky do svých theorii, a to rychlost světla, Rydbergovu konstantu a Faradayovu konstantu. Jejich kombinací s theoretickým i jednotkam i obdržel náboj elektronu, Planckovu konstantu, gravitační konstantu, konstantu rozpínání vesmíru, síly mezi protony v jádře, hm oty protonu, elektronu, neutronu, mesonu, hm otný úbytek deuteria a helia, konstantu separace isobarických dubletů, poločas volného mesonu a m agnetické m omenty vodíkového atom u a neutronu. Eddingtonovy filosofické názory jsou sh rn u ty v „The N ature of the Physical W orld (1928)”, „New P athw ays in Science (1935)” a „Philosophy of Physical Science (1938)”. Zde si klade základní otázku: J a k ý druh poznatků nám poskytuje věda? Dává nám jen vědom ost o stavbě, o stru ktu ře, nikoliv však o pravé podstatě vesm íru. Ať se pokrok ubírá po Eddingtonovi jakým koliv směrem, je jisté, že nebude možné v rá tit se k názorům minulým.

O m ěření Zem ě jako podkladu mapy. (D okončení.)

5. O m ě ř e n í

velikosti

a tvaru

Země.

Ke správném u zobrazení zemského povrchu je nutno znát tv a r a velikostjzemského tělesa. Zdá se, že první určení velikosti Země na základě skutečných m ěření provedl E ratosthenes. Protože jeho způsobu při m ěření Země v podstatě používáme ještě nyní, vraťme se n a okamžik o dvě tisíciletí zpátky a sledujm e zmíněného řec­ kého geografa v jeho jednoduchém myšlenkovém pochodu. Z délky stínu svého gnomonu v A lexandrii zjistil E ratosthenes, že v době letního slunovratu Slunce vrcholí v úhlové vzdálenosti « = 7°12' na jih od nadhlavníku. V m ěstě Syeně, ležícím o 5000 stadií jižně od Alexandrie, stálo však v téže době právě v zenitu, protože bylo možno viděti jeho obraz v jedné z tam ních studní. Z obr. 10 přím o vidíme, že úhel svislic v obou zmí­ něných m ístech A , B je právě rov­ ný uvedené zenitové vzdálenosti a. Protože tento středový úhel je však padesátý díl plného úhlu, činí obvod zeměkoule 5000 st. X 50 = 250 000 stadií. Připustím e-li, že 1 stadie = = 185 m, vyplývá pro obvod země­ koule 46 250 km (na m ístě správné hodnoty 40 000 km ), což není vý­ sledek právě špatný. Shovívavý čtenář mi snad pro­ m ine tu to historickou připom ínku, ta k dobře známou z učebnic fysiky. Chci se m u za to odm ěniti tím, že v dalším nebudu popisovati vývoj m ěření Země, ani ja k byla seznána prom ěnlivost zakřivení zemského povrchu se zeměpisnou Šířkou. Také Obr. 10. U rč e n í v e lik o sti Zem ě. nechci líčiti znám ý spor akadem iků o to, zda naše planeta se podobá svým tvarem protáhlém u vejci, nebo zploštělé m andarince. Nyní již všichni dobře víme, že se zem­ ské těleso podobá rotačním u elipsoidu, jehož velikost a zploštění byly určeny na základě poledníkových a rovnoběžkových s t u p ň o ­ v ý c h m ě ř e n í , provedených již skoro ve všech světadílech. N ejdůležitější z nich jsou schem aticky znázorněna na obr. 1 1 .1 při

nich byl v podstatě zachován E ratosthenův m yšlenkový postup určením délky oblouků na základě geodetických operací a zjiště­ ním úhlového rozpětí oblouků na podkladě m ěření astronom ických. Také je všeobecně známo, že délková m íra m e t r byla odvozena přím o z rozm ěrů Země požadavkem, aby to byla čtyřicetim iliontá část délky zemského poledníku. Tedy i kdyby platinový prototyp m etru bom bardování P aříže nepřečkal a tře b a přišli nazm ar i jeho

p rovedano plánováno

O br. 11. P ře h le d stu p ň o v ý c h m ěření.

K resba Buchar,

všichni neméně ušlechtilí sourozenci, u k ry tí i v m íru v hlubokých sklepech hlavních m ěst většiny kulturních států, bylo by možno tu to m íru kdykoliv znovu realisovati. Ke konci min. století se geodetové m noha národů sdružili v „M ezinárodním m ěření země”, jehož úkoly po první světové válce přešly na „Mezinárodní Unii geodetickou a geofysikální’\ jejíž sjezd v roce 1927 se konal v Praze (Ř. H., ročník V III.). N ěkteré stá ty utvořily i jinou užší skupinu, nazvanou „B altická geodetická kom ise”. Význam všech těchto společností spočívá v cílevědomém vytyčení a provádění úkolů, souvisících s m ěřením Země na zá­ kladě m ezinárodní spolupráce. Tím se značně usnadnilo řešení ně­ kterých problémů, jakým jest na příklad sledovati kolísání zemské osy, zkoum ati neprom ěnlivost polohy kontinentů, definice jednot­ ného absolutního času ve známém ústředí pro čas v Paříži a stu ­ dium zemského tělesa vůbec. Výsledkem činnosti těchto korporací

je také zavedení jednotných m ěr, číselných konstant a zčásti i měřických předpisů. Za základ geodetických výpočtů doporučila Unie užívati elipsoidu H ayfordem odvozeného z rozlehlých oblouků stupňového m ěření ve Spojených státech. Jeho zploštění jn je v dobrém souhlasu s výsledky, odvozenými z m ěření zemské tíže na různých m ístech zeměkoule. Také hodnoty, vyplývající z precesní konstanty a z nerovnom ěrnosti pohybu Měsíce jsou uvede­ ném u číslu velmi blízké. Výsledky poslední doby nasvědčují, jak se zdá, tomu, že zemský elipsoid není dokonale rotační, ale že i rov­ ník je asi o 1: 30 000 svého prům ěru zploštěn.

O br. 12. S k u te č n ý a id e a liso v a n ý p o v rc h z em sk éh o tělesa. Kresba Buchar.

Rozm ěry a tv a r a b s o l u t n í h o e l i p s o i d u by vlastně bylo nutno odvoditi z plošných geodetických sítí, objím ajících celé kontinenty a n a základě potřebných astronom ických m ěření, kom binovaných s m ěřením tíže. Práce takového rozsahu arci zů­ stáv ají zatím nedostižným ideálem. Elipsoid, určený na základě podmínky, aby odchylky tížnic od norm ál k jeho povrchu byly co nejm enší, přim yká se pak dobře i geoidické ploše, zmíněné již v od­ stavci týkajícím se m ěření nadm ořských výšek, jejíž pojem vy­ svítá ze schem atického náčrtk u č. 12. Již teď lze odhadnouti, že nepravidelnosti geoidické plochy pravděpodobně nepřesahují hod­ notu 100 m. Elipsoidická plocha, hovějící co nejlépe astronom ickým m ěře­ ním nějaké oblasti, stává se podkladem m í s t n í soustavy tížnicových odchylek, jež m á tím větší oprávněnost, čím větší plochu zemského povrchu geodetická síť objímá. Po zlepšení polohy a orientace naší základní sítě na podkladě astronom ických údajů 55 astronom ických stanic obdržel au to r soustavu tížnicových od­ chylek, jež je ve velmi dobrém souhlasu s postupim ským „abso­ lutním ” systémem, odvozeným z evropského stupňového m ěření. Poledníková a rovnoběžková složka tížnicových odchylek činila při tom prům ěrně ± 2 ,5 ". Z průběhu odchylek byl v západní části

s tá tu určen tak é pravděpodobný t v a r g e o i d u , znázorněný vrstevnicem i na obr. 13, jejichž koty jsou vztaženy na elipsoid, proložený základním bodem Ladví. Zjištěné zvlnění geoidické plo­ chy, jež není v žádném viditelném vztahu s topografickým reliefem zemského povrchu, dosahuje u nás hodnoty asi 2 m.

O br. 13. O d ch y lk y tíž n ic a tv a r g eo id u v z á p a d n í č á s ti Č SR. Kresba Buchar.

6. O k r e s b ě m a p o v é h o o r i g i n á l u . N a konec si znovu připomeneme, že poloha jednotlivých bodů trigonom etrické sítě, na povrchu zemského elipsoidu správně um ís­ těné a orientované, je plně vystižena jejich zeměpisnými souřad­ nicemi a nadm ořským i výškami. Zcela věrný obraz zemského po­ vrchu ve zmenšeném m ěřítku by vlastně bylo možno nakresliti tak é jen na zakřivené ploše, tedy na nějakém velikém globu. Z praktických důvodů ovšem je nutno pracovati v rovině, a ta k soustavě zeměpisných souřadnic je na základě vhodně voleného vztahu přiřazena jiná soustava souřadnic rovinných. Takové zob­ razení pak skutečnou podobu zemského povrchu skresluje a věrně podává jen některé zobrazovací prvky. Tak na příklad v kuželo­ vém zobrazení jsou zachovány úhly, a potom o něm říkám e, že je konform ní. O riginál m apy se kreslí vždy ve velkém m ěřítku, na př. 1: 25 000, 1 :1 0 000, nebo i v m ěřítku větším , jak tom u je u m ap katastrálních, nebo u plánů měst. Proto jeden v y m ě ř o v a c í l i s t , vymezený zpravidla okrouhlým i hodnotam i zeměpisných nebo rovinných souřadnic, obsáhne jen m alou část mapovaného území, v níž se však vždy najde několik trig. bodů, jejichž poloha

se n a základě znám ých souřadnic na listu pečlivě vyznačí. Takto připravený vyměřovací list upevní topograf n a svůj m ě ř i c k ý s t o l e k , postavený nad kam enem stanoviska a z á m ě r n ý m p r a v í t k e m usm ěrní stolek tak, aby spojnice obrazů uvedeného stanoviska a jiného trig . bodu splynula se směrem na skutečný bod v terénu. N a základě podobnosti obrazu se skutečností vyznačí potom na listu polohu všech význačných bodů svého bezprostřed-

O br. 14. M ap o v án í m ě řic k ý m sto lk e m a ta d ie o m e tre m .

ního okolí. Jejich sm ěry určí při tom přím o zám ěrným pravítkem a vzdálenosti i výškové rozdíly změří zpravidla opticky t a c h e o m e t r e m na základě výškového úhlu a čtení latě, postavené na m ěřeném bodě. (Obr. 14.) Podobně zvolí za své stanovisko i jiné trig. body a ta k na konec je plocha vym ěřovacího listu pokryta hustou osnovou podkladových bodů, do níž vkresluje potom kom u­ nikace, vody, stavby a všechno to, co tvoří vlastní obsah mapy. Relief zemského povrchu znázorní na základě výšek vrstevnicemi. Vidíme, že topograf m usí být do jisté m íry i dobrým kreslí­ řem . Samozřejmě, že brzy vznikla m yšlenka n a h rad it jeho m ra­ venčí snažení rychlou a objektivní prací skleněného oka fotogra­ fického ap arátu. (Obr. 15.) Sním ků pořízených z letounu lze po náležité úpravě s prospěchem užiti všude tam , kde nejde o obzvlášť velkou přesnost. Důmyslné p řístroje dokonce um ožňují na pod­ kladě stereosním ků kresliti přím o vrstevnice. M etody a pom ůcky f o t o g r a m m e t r i e jsou v rychlém vývinu a v budoucnu se při zhotovování m ap a plánů nepochybně pronikavě uplatní.

O br. 15. L e te c k ý sn ím e k k ra jin y . Z eiss A e ro to p o g ra p h .

Popis toho, jak se z mapovaného originálu dospěje k m apám odvozeným, by rám ec tohoto článku daleko přesáhl; vždyť jsm e se v něm hodlali zabývati jen jejich m ěřičským i podklady a pak trpělivost čtenáře m á také své meze. Tisky těchto odvozených m ap všichni dobře známe. Jsou provedeny použitím všech m oderních reprodukčních prostředků v úpravě a m ěřítku, odpovídajících je ­ jich užití v technické praxi, v letectví a u vojska. Hvězdářova spolupráce se na nich viditelně jeví právě jen přísným i tah y poled­ níků a rovnoběžek. Jeho přáním jest, aby m apa vždy sloužila jen pokroku lidstva.

Příklad novej slnečnej činnosti. M imoriadne rýchly vývoj překonala skupina slnečných škvřn, k to rá sa objavila dňa 22. IX. 1945 po dlhšej prestávke v činnosti Slnka ako m alá skupina šiestich nepatrných škvřn na východnom k ra ji centrálnej zóny. Za necelý deň skupina vzrástla z typu A na typ E . H lavná skvrna m ala plochu asi trik rá t váčšiu ako prierez Zeme, súčet ploch všetkých škvřn bol asi 18krát váčší Zeme

' *

IX. 22. 07h 50m <

22 12h 00m

■

'<*.- .

23. 09*50™ •

.

.V*4 .23. 12h 30m

24. 06h 50m

(388 . 10“ 8 povrchu Slnka). Dl’žka skupiny dňa 24. IX. bola 10° heliografických, čo je asi 121 300 km, pri šírke 4°7, t. j. asi 57 000 km. H lavná skvrna prechádzala cez stredný poludník 23. IX. o 09h50m, kedy m ala polohu 281°3 heliografickej dl’žky a — 17°3 šířky. Tento pozoruhodný vývoj je dosial’ najrýchlejším procesom, k to rý sa odohral na slnečnom povrchu od počiatku prítom nej pe­ riody.

Během tisku se dovídám e o 'přechodném omezení ve vydávání periodických tiskopisů. N ásledkem toho 9. číslo našeho časopisu, které normálně vycházelo 1. listopadu, vyjd e až v prosinci jako poslední číslo tohoto ročníku. Pravděpodobně bude rozesíláno až v druhé polovici prosince, neurgujte. Číslo 10. letos nevyjde.

Přem ožená Androm eda. Sličnější nade všechny Néreovny, povýšená mezi hvězdy — A n­ dromeda poutala nejen velké um ěl­ ce, ale tajem ný svit její obrovské galaxie stejně vábil hvězdáře. Loň­ ského roku odhalili poslední snad tajem ství, jež nám skrývala. Co o ní víme už delší dobu? Pouhým okem jeví se m lhovina v Andromedě jako obláček o půlce prům ěru M ěsíce; je jísp irá ln í stru k ­ tu ra je p a trn á jen na fotografiích. Usilovným výzkumem v období mezi dvěma světovými válkam i se zjis­ tilo, že to je nesm írně vzdálený a přece poměrně blízký ostrov m iliard sluncí, podobný naší soustavě Mléč­ né dráhy, že náleží dokonce k m ístní soustavě galaxií, z níž jsm e podle předválečných d a t znali krom ě naší Mléčné dráhy deset členů ve vzdá­ lenostech 26—280 kiloparsek, totiž: obě m račna M agalhaesova, sousta­ vu v souhvězdí Sculptor, NGC 6822, soustavu v souhvězdí Fornax, vel­ kou m lhovinu v Andromedě M 31, její sousedy M 32 a NGC 205, m lhovinu v T rojúhelníku a I C 1613. S pirála v Androm edě a její sousedé jsou od nás 210 kiloparsek daleko, tedy asi % milionu světelných let. Je jí prům ěr je 12,1 kiloparsek, což se vztahuje jen na dojem, k terý získám e z foto­ grafického sním ku; skutečný prům ěr je tém ěř dvojnásobný, jak se zjistilo fotoelektricky. Také kulové hvězdokupy, které v ní byly objeveny, svědčí o větších rozm ěrech té to m lhoviny a vy­ plňují soustředný prostor kulový na rozdíl od hvězd, jež tvoří zploštělou soustavu. Spektrum mlhoviny prozradilo, že se otáčí kolem osy, jejím ž prům ětem na oblohu je m alá osa mlhoviny. Z rychlosti otáčení byla vypočtena hm ota m lhoviny n a 95 m iliard sluncí. Předválečné její sním ky jeví význačné jádro bez hvězd (viz příloha) a bohatě členěná ram ena, v nichž se nalezly a studovaly prom ěnné hvězdy, kulové i otevřené hvězdokupy a hvězdná m račna, což vše nám právě poskytlo možnost zjistit vzdálenost a rozm ěry této soustavy.

\

A nyní k novinkám : roku 1944 publikoval W. B a a d e s hory Wilsonovy dvě důležité práce v A strophysical Journal, v nichž po prvé oznámil odborném u světu, že se mu konečně podařilo rozložit ve hvězdy i centrální část velké mlhoviny v Androm edě a krajové p artie i centrální části eliptických m lhovin M 32, NGC 205, NGC 147 a NGC 185. Současně zjistil, že poslední dvě mlhoviny (jsou blízko o Cassiopeiae) p a tří rovněž k m ístní soustavě galaxií a jsou od nás 200 kiloparsek daleko. B a a d e už před válkou s úspě­ chem fotografoval nebeské objekty v červeném světle, zachytil v Mléčné dráze tolik hvězd, že na ně nestačila rozlišovací schopnost lOOpalcového reflektoru, a nyní rozložil jádro spirály, používaje nové, velmi citlivé emulse pro červené paprsky (E astm an 103 E ), dále červeného a oranžového filtru, k terý odstraňoval nebo snižo­ val účinek světla noční oblohy, a pointuje pečlivě lOOpalcový re­ flektor ve zvlášť klidných nocích. Exposice trv a ly 3% až 4 hodiny. N ejslabší hvězdy fotografované před tím byly 21,0 fotografické velikosti. B aade dosáhl „červené” velikosti 20,0m, čili fotografické 21,3™. Z toho vidíme, že zisk 0,3™— 0,4'" stačil, aby byla odkryta hvězdná stru k tu ra zmíněných galaxií. Objevené hvězdy jsou čer­ vení obři s barevným indexem —1,3™. Rozdělení hvězd na H ertzsprungově-Russellově diagram u kulových hvězdokup je zhruba stejné jako na diagram u této mlhoviny. S e y f e r t a N a s s a u referovali o jiném podniku, sčítání hvězd v celé mlhovině A ndrom edy mimo jádro, a to mezi 15. a 18,5. velikostí na obyčejných deskách 24— 36palcovou Schmidtovou kam erou. Kombinací všech těchto prací dostanem e tento obraz mlhoviny v A ndrom edě: a) jádro o prům ěru asi 1000 parseků, složené z hvězd, z nichž žádná není jasnější než — 1,1™; b) hlavní těleso spirály s prům ěrem asi 6000 pars. a norm ál­ ním rozdělením jasností, s otevřeným i hvězdokupami a velmi jas­ ným i hvězdami — 6,3™; c) periferie spirály, k te rá sahá podle sčítání hvězd do p rů ­ m ěru 11000 pars. s hvězdami slabšími než — 5,0™; d) vnější obálka, kterou lze objeviti jen m ikrofotom etrem nebo fotoelektricky, asi do 25 000 pars. Složením se podobá jád ru a nemá hvězdy nad —3,8™. Ja k bylo řečeno, připojil B a a d e k seznam u členů m ístní soustavy galaxií dva nové, takže celkem jich známe nyní s Mléč­ nou drahou třináct. N ejvětší rozměry, 24 kiloparsek, m á právě M léčná d ráh a a rovněž celkovou absolutní velikostí je z nich nej­ větší, totiž — 18™ fotograficky. To znamená, že vyzařuje ve foto­ grafickém oboru asi 4 000 000 OOOkrát tolik světla jako naše Slunce. Nejm enší je m lhovina NGC 147 (0,83 kiloparsek, — 10,3™), září tedy v m odrém světle jako 2 500 000 sluncí. Šternberk.

Trosky slavné observatoře pulkovské žalují!

P u lk o v o u L e n in g ra d u : S tře d n í č á s t b ý v a lé h la v n í budovy, k n ih o v n a a 15paleový r e f ra k to r . — D a lší d o k la d y n ěm ec k é z b ě silo sti p řin e se m e p říště .

Dr. B. Š T E R N B E R K :

Budoucnost d íla Fricova. Ja k á úleva pohledět do této tv áře po záplavě duchaprázdných m asek dočasných vůdců a vůdčíků, jež nám po léta okupanti pre­ sentovali! Ja k ý smysl pro krásu a styl dýchá na nás z díla, které na ondřejovském vrchu J. J. F rič zbudoval! Jeho tvůrce p a tří arci jiné době — a přece podává ru k u současnosti, vždyť nebylo prázdným heslem, jestliže dělníci továrny si vyžádali, aby mohli nésti starého pana doktora na poslední cestě. Jednali bychom proti intencím zesnulého, kdybychom se nyní snad šířili o tom, co dokázal. Vzpomínali jsm e ostatně na vše před několika lety při jubilejní příležitosti. Dr. F rič by asi ze všeho teď viděl nejraději, kdybychom se pustili do práce a dokončili dílo, které budoval s takovou láskou, věděním a vkusem, observatoř v Ondřejově. Přem ýšlejm e o tom, co a jak. Potřebujem e vědeckou observatoř, hvězdárnu. To není snad otázka representace nebo kulturního přepychu. Upozorňoval jsem

soustavně v našem časopise po léta na vztahy mezi rozvojem fy ­ siky, technických aplikací a hvězdářství v současné době a zdů­ razňoval jsem znovu a znovu, že není pokroku v jedné disciplině bez pokroku v druhé. Buď budeme pěstovat vědy všechny rovno­ m ěrně, nebudeme je dě­ lit na „užitečné” a „mé­ ně užitečné”, nebo nikdy nic velkého ve vědě ne­ uděláme. O všeobecném kulturním významu as­ tronom ie není třeba ztrácet slova. Je nutno m ít tedy vědecké ústavy a ovšem také vědecké pracovní­ ky; začínali jsm e roku 1918 v astronom ii po stránce výcviku pozoro­ vatelů tém ěř z ničeho, a bylo proto přirozené, že jsm e je nemohli vycho­ vávat doma, že s tá t po­ sílal studenty astronom ie na velké ústavy do cizi­ ny, anebo tam šli sami. Dobrým výsledkem této akce je, že dnes m ám e několik odborníků škole­ ných na velkých zahraničních hvězdárnách evropských i am eric­ kých ; jsm e tedy po té stránce ve šťastné situaci, že m ám e české astronom y theoretiky i pozorovatele, kteří prokázali svoje schop­ nosti odbornými publikacem i doma a za hranicem i, jakož i organisační činností. To, co nám chybí, alespoň v českých zemích, je řádně po všech strán k ách vybudovaná vědecká observatoří J. J. F rič dávno plně pochopil nutnost zřídit dobrou českou hvězdárnu. Za Rakouska, kdy jsm e nemohli očekávat od vlády ta ­ kovou instituci, počal budovat vlastním nákladem na vrchu M anda nad Ondřejovem ústav, na tehdejší naše pom ěry a stav soudobé astronom ie skvěle plánovaný. Dnes stojím e před otázkou: m á b ý t Ondřejov dobudován, anebo opuštěn a m oderní observatoř postavena jinde ? Samozřejmě chápeme, že náš s tá t m á v tom to okamžiku jiné, daleko naléha­ vější problémy. Je však nutné už dnes p řip rav it vše, aby byl pře­ hled o potřebách tohoto odvětví české vědy, aby se m ohla dnešní provisoria upravovat už s ohledem na řešení definitivní a aby se

mohlo okam žitě s prováděním plánů začít, jakm ile to bude možné. A stronom ie je snad jediná přírodovědecká disciplina, k te rá nemá v českých zemích ústav aspoň relativně vyhovující. O statně ob­ servatoří nejsou její bolesti vyčerpány. Vědecká observatoř nesmí b ý t ve velkoměstě. Podle našich zkušeností je vzdálenost P ra h a — Ondřejov vzdáleností m inimálně nutnou, neboť i v Ondřejově bylo za mírového osvětlení vidět v noci P ra h u jako slabý, m alý světelný obláček při obzoru. Snad by některé pracovní obory nevyžadovaly takové distance, ale m y nemůžeme stav ět observatoří několik, alespoň dokud nemám e ani jednu v pořádku. H vězdárna není totiž jen pozorovatel a daleko­ hled, ale tak é pomocný personál, knihovna, vým ěnná služba s ci­ zími ústavy, pracovny, laboratoře, časové zařízení, byty atd. Volba m ísta s hlediska m eteorologického je otázkou oblač­ nosti, optické průzračnosti i klidu vzduchu. Nem áme arci v tom sm ěru plné volnosti; neméně důležitým požadavkem je totiž mož­ nost snadného sty k u s vědeckým a kulturním životem universit­ ního střediska. Zkušenosti zahraniční i domácí mluví proti isolo­ vaným ústavům , nejde-li o speciální úkoly s přechodným pobytem vědeckých pracovníků. V tom sm ěru m á Ondřejov jisté minus, snad jed in é: je bez železničního spojení a nem á přím é připojení na telefonní síť pražskou. P rv ý nedostatek lze odstraniti ústavním autem , které ostatně nějaký čas observatoř za prvé republiky už měla. Nezapomínejm e také, že jde, resp. půjde nedaleko Ondřejova dálnice z P rah y ! Připojení na pražskou telefonní síť můžeme snad pro český vědecký ústav žádat (H ostivař— Ondřejov 25 k m ). Staroďalská observatoř m ěla před první světovou válkou vlastní linku do Budapešti (100 k m ). Není-li takové spojení z technických dů­ vodů nebo v nynější době možné, najde se jistě jin á vhodná^ cesta. Mnoho dosavadních potíží odpadne, jestliže se dohovoří vědecký personál okam žitě a kdykoliv s pražským i kolegy příbuzných obo­ rů, dodavateli a naopak. Když se věci tak to upraví, bude vzdále­ nost železnice (4 km ) vlastně výhodou (otřesy, průmyslové závody u tra ti a j.). Jsm e-li požadavky právě uvedenými omezeni ve volbě m ísta, p ak zbude z našich m eteorologických desiderát jen snaha vyhnouti se mlze, t. j. nestavět hvězdárnu v údolí a pod. Tato podm ínka je v Ondřejově splněna a ráno vídávám e údolí Sázavy vyplněné m lhou, zatím co na M andě je jasno. Abychom pokračovali v Ondřejově, pro to mluví arci mnoho důvodů dalších. Jsou tu pozemky, stavby, práce a hodnoty do to­ hoto ústavu investované, jež už r. 1928 byly odhadnuty na 3 m i­ liony předválečných korun čs. Je tu dále určitá tradice. A potom last b u t not least je tu právní závazek, k terý československý s tá t výslovně věnovací smlouvou dne 22. května 1933 na sebe vzal,

totiž „že bude h rad iti náklad na vydržování a další vybudování hvězdárny”. Od počátku tohoto století, kdy P řič svůj ústav začal stavět, vyvíjela se astronomie, zejm éna astrofysika, překotným tempem. Také jsm e si m ezitím vybojovali sam ostatnost a tím i větší mož­ nosti a — závazky k vědě. Domnívám se proto, že je tře b a se roz­ hodnout pro Ondřejov a pokračovat v díle Fričově. To znam ená postavit tam v přední řadě větší, m oderní dalekohledy a byty za­ m ěstnanců, případně větší adm inistrační budovu s knihovnou a studovnam i. Podrobnosti vypracuje soubor odborníků. N áš časopis bude m ít na pam ěti tento životní zájem české astronom ie a bude jej sledovati. N ejsm e ta k bohatí, abychom mohli zavrhnout ty velké hodnoty, které zde už jsou. Vážné a ne­ překonatelné nám itky proti vybudování budoucí hlavní stá tn í ob­ servatoře v Ondřejově není. Usilujeme tedy o uskutečnění plánu Fričova; přece nepřipustím e, aby jediným příspěvkem našeho stá tu československé astronom ii byl dalekohled, sice cenný a deset­ k rá t silnější, než m á dodnes česká věda k disposici, zakoupený roku 1928 pro staroďalskou observatoř na Slovensku a zachráněný o deset let později úsilím zam ěstnanců a vojáků, aby však jedinou moderní hvězdárnu vybudoval za války tisovský režim sloven­ ský v T atrách a aby jedinou novou budovu na ondřejovské hvěz­ dárně postavili — němečtí okupanti. Domnívali se arci, že ji staví pro sebe. Rozhodující činitelé naší nové republiky projevili o českou astronom ii živý zájem a věříme, že se konečně dočkáme i u nás, kdysi působišti T ycha Brahe, vyhovující vědecké observatoře. \

Dr. A R N O Š T D IT T R IC H , T řeboň:

Klínopisy o Venuši z času krále Am m izadugy. Ve zříceninách m ěsta Ninive nalezla se jako součást astro ­ logického díla „Když Anu, Enlil a E a . . j ež bylo opsáno pro knihovnu krále A šurbanipala (668— 626 př. K r.), tabulka, obsa­ hující pro 21 let d a ta o Venuši, kdy byla po prvé či naposled spa­ tře n a jako jitře n k a nebo večernice. Jsou to prim itivní pozorování, k nimž netřeba hodin, ani jiných pomůcek než obzor, k ru h astro ­ nomický sám sebou daný. Postavm e se na stanovisko zeměstředné, protože bylo stano­ viskem dávných pozorovatelů, jim ž za onu tabulku Venuše vdě­ číme. — Jako Měsíc je trab an tem Země, tak je Venuše trabantem Slunce. Slunce běží zvěrokruhem a vychází i zapadá unášejíc Ve-

nůši s sebou. Mysleme si, že Slunce stojí nad obzorem. Když Ve­ nuše krouží kol Slunce, projde občas mezi Zemí a Sluncem ve spodní konjunkci. Mezi dvěma po sobě následujícím i spodními kon­ junkcem i projde Venuše za Sluncem. Když je nejblíže spojnici Země— Slunce, říkám e, že je ve svrchní konjunkci. P ři každé kon­ junkci je Venuše pro pozorovatele blízko u Slunce, a proto nevi­ ditelná. V noci je se Sluncem pod obzorem. Ve dne je sice zpravidla nad obzorem, ale Slunce ji přezáří jako ostatní slabší hvězdy. Ne­ viditelnost kol spodní konjunkce trv á několik dnů, kol horní asi dva měsíce. Vyjděm e od spodní konjunkce, kdy Venuše je neviditelná. Kroužíc kol Slunce, vzdaluje se od spojnice Země— Slunce. Násled­ kem toho ráno, za svítání, stojí Venuše již v obzoru, kdežto Slunce je ještě pod obzorem. Zprvu to pro viditelnost Venuše mnoho ne­ znamená. Nebe kol ní je Sluncem vyjasněno. Neozbrojeným okem ji nespatřím e. Ale den za dnem se Venuše víc a víc od Slunce vzda­ luje, k obzorové poloze její náleží hlubší a hlubší polohy Slunce pod obzorem. Když úhel, k terý udává hloubku Slunce pod obzo­ rem (tak zv. arcus visionis), narostl asi na 5,8°, podaří se Babylo­ ňanu, aby ji po prvé nakrátko zahlédl. Dlouho se arci Venuše v heliakickém východě pozorovati nemůže. Slunce sune se výše a výše, nebe se vyjasňuje, až nám Venuše zmizí jako všechny hvězdy za východu Slunce. P ak je Venuše jitřenkou. Lze ji den za dnem déle a lépe viděti, protože se svým vlastním pohybem od Slunce vzdaluje. Dosáhnuvši m axim a vzdálenosti od Slunce zase k něm u se vrací. Konečně při­ jde den, kdy ji spatřím e naposled před východem Slunce. Pro B a­ bylon stane se to při areu visionis asi 5,5°. P ak Venuši asi dva měsíce nespatřím e. Je blízko u Slunce, dosáhla horní konjunkce. P ak se nebeské divadlo přenese na západ, Venuše se stane večernicí. Po prvé ji spatřím e po západu Slunce, ja k se — zdán­ livě -— od něho odpoutává, asi jako nový Měsíc. Pro Babylon žádá to arcus visionis 5,8°. P ak se podm ínky viditelnosti den za dnem zlepšují. Výše a výše objevujeme Venuši nad obzorem, až dosáh­ nuvši m axim ální vzdálenosti od Slunce zase k němu se vrací. Tím se doba její viditelnosti — od setm ění do západu Venuše — víc a více zkracuje, až přijde den, kdy jsm e ji viděli naposled zapadat. Západ ten se nazývá heliakický. V Babylóně žádal arcus visionis asi 5,2°. — P ak se dostaví několikadenní neviditelnost Venuše, protože m á spodní konjunkci. Cyklus uzavře se heliakickým vý­ chodem při areu visionis 5,8°, ja k na začátku vylíčeno. Tento cy­ klus se jm enuje synodickým a trv á s m alým kolísáním 584 dnů. Č tyři popsané hvězdné fáze právě Babyloňané pozorovali. D ata jejich ve svém kalendáři zaznam enávali pro 21 po sobě n á­ sledujících let. Uvádím ukázku pro rok 2. a 3.: V měsíci A rah-

sam na dne 1L zmizela Venuše na východě; 2 měsíce 6 dnů chyběla na nebi a v měsíci Tebitu 16. dne objevila se na západě. Žně v zemi budou bohaté. — V měsíci Ululu dne 26. zmizela Venuše na zá­ padě ; 11 dnů chybí na nebi a v přestupném Ululu v den 7. se objeví n a východě. Srdci země bude blaze. Zde jsou čtyři po sobě následující hvězdné fáze datovány v babylonském, tedy v měsíčním kalendáři. Výhodou jeho je přes­ ná definice měsíce pomocí fází Měsíce. Měsíc začíná, když se po interluniu, po neviditelnosti Měsíce, toto těleso po prvé zase za­ hlédne na večerním nebi jako tenký srpek nového Měsíce. Tímto večerem začíná první den nového měsíce. Měsíce tak to určované m ^jí buď 29 nebo 30 dnů. V theorii m á tropický rok 12 takových měsíců. Protože ale doba ta je o asi Ys měsíce k ratší než tropický rok, m usí se — zhruba — ob 3 leta vložiti přestupný měsíc. N ěkdy se vkládal po 6. měsíci Ululu, zpravidla po 12., jenž se jmenoval A daru. Nazýval se pak druhým Adarem , v symbolech X II b. — Vadou lunárního kalendáře je, že se nemůžeme nikdy spolehnouti, zda theoretická definice jest zachována. Což jestliže pro mlhu, m rak y a p. tenký srpek byl přehlédnut? P ak dostal uplynulý m ě­ síc omylem o den více a d a ta budoucího měsíce jsou o 1 den příliš m alá. To se sice v budoucnosti pozorováním nového světla zase vyrovná, ale je přece jen možno, že v tabulce stojí Ululu 26 m ísto 27. Měsíc A rah-sam na je VIII., Tebitu je X. — Proto lze obsah klínopisného úryvku vyjádřiti v symbolech: V I I I 11 — II 6 — X 16 VI 26 — 11 — VI b 7. Interval uv n itř trojčlenu připojen k počátečním u datu musí dáti druhé datum . P ro pozorování provedené je udán den i měsíc, ale kde je r °k ? — O ten se astrolog nezajím al. Jem u záleželo jen na ta k zv. omen, na poznámce jako: Žeň bude bohatá. — Věřili totiž, že s konstelací bude se opakovati tak é událost, jež ji kdysi provázela. O rok, kdy to pozorovali po prvé, nedbali. — Jiné je stanovisko astronomovo. Tomu záleží na přesném datování každého pozoro­ vání, zejm éna ta k starého jako tabulka Ammi-zadugova. Neboť velmi sta rá musí být. Ninive zničeno kol roku 606 př. Kristem . Opis pro A šurbanipala pořízen ještě dříve. O riginál byl — sam o­ zřejm ě — sta rší než opis. — Jde o ra ritu jako s ta rá m ěření stínů slunovratových v Číně, heliakické východy Siria v Egyptě, za­ tm ění Mursilisovo v Malé Asii. Zprvu byla veliká nejistota stra n s tá ří tabulky. Ještě r. 1911 kladl W eidner její vznik ke konci pátého tisíciletí př. Kr. — Ve­ nuše se nazývá zpravidla Dilbat. V naší tabulce se však jm enuje N insianna, což značí asi ta k „vládkyně barevnosti nebeské”, totiž červánků. Bylo to označení běžné v pozdní době sum erské a v čas

první dynastie babylonské, k níž náležel slavný král Ham m urabi. Tím posouvá se tabulka aspoň 1000 let do m inulosti vůči A šurbanipalovi. Jesu ita Kugler, jenž uvedl studium tabulky do pohybu, dů­ vtipným způsobem omezil stá ří tabulky. V tabulce objevuje se d ruhý Ululu jako přestupný měsíc. Ten však byl zaveden teprve v druhé polovině vlády H am m urabiho. Po prvé objevuje se v 36. roce jeho vlády. — D ruhou hranici poskytuje svou pouhou exi­ stencí poznám ka u 8. roku tabulky, jež praví, že to byl „rok (po­ stavení) zlatého trů n u ”. To je kvalitativní datování událostí, asi jako když m y řeknem e: „v roce mnichovského d ik tá tu ”. Tohoto způsobu datování užívalo se do konce první dynastie. Tabulka je tedy um ístěna v intervalu 161. roku, k terý se čítá od 36. roku H am m urabiho. (Dokončení.) E. P A J D U Š Á K O V Á , M. D Z U B Á K , S k a ln a té Pleso:

Augustové cygnidy 1945. V dňoch 6.— 11. augusta toho roku sledovali sme na Skalnatom Plese činnost rad ian tu v Cygnu. M aximum ro ja nastalo dňa 9. VIH., kedy bolo viděných štyrm i pozorovatel’mi 31 cygníd za

275 m inút. 7. a 8. au g u sta zakreslili sme 8 stop, z ktorých sme vypočítali rad ia n t o súradniciach: a — 308,1° ± 0 ,8 °, <5 = + 37,8° ± 0 ,9 °.

Tohoročné frekvencie sú sostavené v nasledujúcej tabul’k e : Deň 6. 7. 8. 9. 10. 11.

n 11 20 18 31 9 7

k 1,07 1,06 1,06 1,00 1,14 1,85

X 185 172 200 275 145 137

a 4 5 3 4 4 4

kf 4,08 5,29 5,58 7,13 4,44 5,85

k ff 1,57 1,48 2,21 2,36 1,36 1,67

V m inulých rokoch bol napozorovaný nasledovný počet cygníd: V III. 1942 1943 1944

6. ť

60

7.

8.

9.

10.

n

t'

n

ť

n

ť

4 24 2

340

16

220

8

1

70 178 35

131

6

n

11.

12.

t'

n

t'

n

t'

n

312 278 159

15 24 11

268 135 187

12 9 7

407

20

Uranoskop. U ranoskop je jedna z nejzajím avějších a nejpozoruhodnějších hvězdářských pomůcek didaktických; stala se širší veřejnosti zná­ mou roku 1847. Podle poznámek Bohmových byl však dohotoven již o několik roků dříve a předváděl v úzkém kroužku milovníků astronom ie a pedagogů. Aby tento originální globus hvězdný, k terý slaví nyní sté vý­ ročí, neupadl v zapomenutí, bude snad vítán m nohým i zájemci o lidovou astronom ii jeho popis; vzpomeneme ta k to též na lidovou astronom ii před sto lety. V Gretschelově slovníku astronom ie z r. 1882 čtem e: Uranoskop (řecký), p řístro j určený k snadném u po­ znání hvězd. Ředitel Pražské hvězdárny, J. G. Bohm, zesnulý roku 1868, uvádí takový přístroj, sestavený z hvězdného globu o prům . 6 vid. palců (15,8 cm) s dvěma hledími v podobě jednoduchých tru ­ bek. Je-li p řístro j řádně postaven a přesně orientován, zam ěří se jedním z hledí na hvězdu n a obloze, jejíž jm éno chceme věděti. S hledími spojená ručička ukazuje pak na tuto hvězdu na globu. Celkem zakládá se toto zařízení na stejné myšlence jako astrodeiktikon (řecký, ukazatel hvězd) nebo astrognostikon, málo znářňý a m álo používaný přístroj, k terý uvádí Weigl (f 1699 jako profesor v Jeně) a k te rý slouží rovněž k snadném u poznání hvězd n a nebi podle hvězd zakreslených na globu. — Zlepšením této m yš­ lenky je právě Bóhm ův uranoskop, jehož jeden exem plář je ve

sbírce m useálních p řístrojů S tátní hvězdárny. Laskavostí tohoto ústavu byl mi zapůjčen Bóhm ův spisek z roku 1847. Protože pů­ vodní popis a návod k použití jsou příliš rozvláčné, dovoluji si vyjm outi z něho jen to nejpozoruhodnější: „Znalost hvězdného nebe je jednou z nejzajím avějších částí populární astronomie, ba často hlavní snahou m nohých jejích cti­ telů. Z popisu a návodu bude však zřejmé, že uranoskopem nejen poznáme lehce jm éna hvězd, nýbrž že jím můžeme řešiti i mnoho zajím avých úkolů astronom ie, které nemůžeme vyřešiti na oby­ čejných globech hvězdných a obvyklých m apách hvězdného nebe buď vůbec nebo jen velmi nedostatečně, a že může nah rad iti ta ­ kový p řístro j milovníkovi astronom ie i malou hvězdárnu.” Podrobně pojednává Bohm o tom, ja k uranoskopu používati: Cílem j e : 1. znalost stálic, 2. vyhledávání oběžnic, komet, hvězdokup, m lhovin atd. 3. vyhledávání oběžnic, zejm éna Venuše, za dne, 4. stanovení doby východu a západu stálic, oběžnic, Měsíce, Slunce atd., 5. stanovení času a výšky pólu, 6. uranoskop ekvatoreálem , 7. ustanovíme-li výšku pólu na 90", pak lze m ěřiti úhly výš­ kové a azim utální. „Malé uranoskopy jsou velmi příručně, pohodlné a m ají tu výhodu, že je můžeme svěřiti každém u začátečníkovi. Budou m u užitečné, protože si uvědomí za k rátk o u dobu nejen účel hvězdář­ ských p řístro jů a zacházení s nimi, ale nabude též zběhlosti z po­ zorování oblohy a posic těles nebeských, v používání různých druhů časů atd., řekl bych, že si osvojí jakousi zběhlost v technice p rak ­ tické astronom ie.” K návodu jsou připojeny jednoduché tabulky k výpočtu hvězd­ ného času z času občanského a naopak, dále seznamy zajím avých objektů nebeských atd. S tran konstrukce uranoskopu (obr. 1) dovoluji si poznamenati: O riginálnost m yšlenky spočívá v úpravě podstavce na p rin ­ cipu parallaktickém . Globus je pevně spojen s ustavitelnou osou — otáčí se s osou a nikoliv jako obvykle kolem osy — a je postaven na sloupku s třínožkou. Aby se dosáhlo přesné svislosti sloupu, je třínožka opatřena stavěcím i šrouby a sloup jednoduchou olovnicí. Ložiska osy globu jsou připevněna k mechanism u, kterým se n aři­ zují na zeměpisnou šířku jednoduchou stupnicí. N a osu je navle­ čena hodinová ručička a půlkruhové ram énko s ložisky pro obě hledí. Půlkruh obepíná spodní část globu, je kolem osy lehce otá­ čivý a možno jej upevniti. K vybíhající části ložiska osy (u kloubu pro nařízení pólové výšky) je připevněn mosazný kotouč s hodi-

O br. 1. S n ím ek o b rá z k u u ra n o s k o p u ze s p is k u D r. B oh m a.

O br. 2. U ra n o sk o p v n ové ú p ra v ě podle K a rla N o v á k a u s ta v e n p ro z em ě p isn o u š ířk u P ra h y .

novou stupnicí. K pohodlnějším u pozorování a vyvážení m á p ří­ stro j hledí dvě a jsou spojena půlkruhovitou spojkou, nahoru a dolů pohyblivou vně ram énka. Spojka je opatřena uprostřed hro ­ tem, t. j. ukazatelem hvězd. Výškový pohyb obou hledí je tedy společný. Stojí-li p řístro j správně, můžeme natočiti podle m ís tn í lín hvězdného času globus tak, že h ro t ukáže na tu hvězdu na něm, na kterou na obloze m íří hledí nebo na její bezprostřední okolí. U jasných hvězd není tře b a se obávati nějaké záměny. Protože postavení a používání uranoskopu vyžaduje stejné znalosti p ra k ­ tické astronom ie jako m alý parallaktický dalekohled s kruhy a stolním podstavcem, poukazuji na příslušné návody. Poněvadž jsem již dříve zhotovil různé hvězdářské přístroje, sestrojil jsem z velkého zájm u tak é jeden uranoskop (obr. 2— 3). Tato m oje konstrukce je poněkud odlišná od původního provedení. Tak nařízení na zeměpisnou šířku s vyrytou stupnicí je provedeno uceleně a opatřeno protizávažím , čímž jsem dosáhl větší stability. Hodinový kotouč jsem spojil s osou globu; ručičku lze upevniti k ložisku osy. Půlkruhové ram énko, nasazené na zvlášť upravenou

válcovou část ložiska osy globu, je možno soustředně otáčet kolem osy a zachytiti na ložisku osy žlábkem a stavěcim šroubem s vroub­ kovanou hlavicí. Poněvadž obyčejný polepený globus hvězdný je nepřesný, opatřil jsem p řístroj deklinačním kruhem *). Abych usnadnil pozorování a současně zvětšil jeho rozsah, připojil jsem k deklinačním u k ru h u m alý lomený dalekohled se zvětšením 3,3násobným a velkým zorným polem. K vyvážení přístroje zatížil

O br. 3. U ra n o sk o p u sta v e n p ro z em ě p isn o u š ířk u ro v n ík u .

jsem druhou stran u půlkruhového ram énka protizávažím . Olovnici jsem nahradil přesnou pouzdrovou vodováhou, k terá se také osvěd­ čila při řízení kruhů. Index deklinačního k ru h u a ukazatele hvězd jsem opatřil lupami. T akto lze upraviti každý obyčejný, ladem ležící globus hvězd­ ný, k terý se pak uplatní jako uranoskop ve školách a zejm éna na lidových hvězdárnách, jakož i u m nohých přátel lidové astronomie. Soukrom á hvězdárna na Smíchově. Karel Novák.

*) N ejlépe by bylo z a k re s liti p řím o síť a m ís ta h v ězd n a vhodnou kouli s p řesn ě c en tro v an o u osou. T ak o v é p ra c n é a n á k la d n é prov ed en í n em ů že v ša k p řic h á z e ti v ú v a h u u p řís tr o jů zh o to v en ý c h ve v ě tš ím p očtu. L ze te d y p řed p o k lád ati, že globy u ra n o sk o p ů B ohm ových b y ly — sn a d s o b zv lá štn í péčí — té ž polepeny.

Drobné zprávy. N ová h v ězd a v so uhvězdí O rla. 28. srp n a 1945 objevil šv éd sk ý a s tro ­ nom D r. N i e l s T a m m novou hvězd u 8,5 v e lik o sti v souhvězdí O rla. T e­ le g ra m o objevu došel do M oskvy do S tá tn íh o astro n o m ic k éh o ú s ta v u Š te rn b e rg o v a 1. z á ří a je š tě té h o ž v e č e ra b y la h v ě zd a fo to g ra fo v á n a so v ě tsk ý m astro n o m e m T. S. Č ernovem . H v ězd a se je v ila ja s n ě jší n ež p ři p ozorování T am m em , a to 7,9 v elikosti. M ezinárodní c irk u lá ř o to m to ob jevu do u z á ­ v ě rk y časo p isu dosud S polečnosti nedošel. Jar. V lček. V S o v ětsk ém S v azu p ra c u jí n a n o v ém h v ězd n ém k a ta lo g u . V S o v ět­ sk ém S v azu zah ájilo d ev ět astro n o m ic k ý c h ú s ta v ů A k ad em ie n a u k p rá c i n a n ovém k a ta lo g u 1750 slab ý ch hvězd. V so u v islo sti s tím h o d la jí so v ětsk é o b se rv a to ře v y k o n a ti do konce ro k u 1950 a si 300 000 pozo ro v án í a fo to g ra fo v a ti n a 1000 o b jek tů , m ezi nim i i n ěk o lik se t m a lý c h p la n ete k . S o v ětsk é vědecké v ý p ra v y v S ev ern ím L edovém m oři. N a S ev ern ím L edovém m o ři a jeho b řezích působí již o p ět č e tn é so v ětsk é vědecké v ý p ra v y p ro v ý zk u m m oří. S o v ě tští h y d ro g ra fo v é o b jevili je š tě b ě h e m v á lk y p ro ti N ěm eck u z a velm i těž k ý c h a neb ezp ečn ý ch o k o ln o stí bezp ečn ější a la cin ější n á m o řn í cesty. V ý p ra v a n a p a rn ík u „ P a p a n in ” o b jev ila jed en n ezn á m ý o stro v v m o ři L a p tě v a . B ěh em leto šn íh o ro k u v ěd eck á v ý p ra v a p ro z k o u m á celý záliv J a n a v m o ři L a p tě v a , což zn a č n ě u lehčí p lav b u . J in á v ý p ra v a je n a cestě n a S ev ern í Zemi, o b jevenou v roce 1913. V to m to je š tě n e p ro b á d a ­ n é m k r a ji s e trv á v ý p ra v a d v a roky. J e š tě p ro f. S h ap ley o so v ě tsk é vědě. A m e ric k ý a stro n o m p ro fe so r H a rv a rd o v y u n iv e rsity D r. S h ap ley p ro h lá sil po sv ém n á v r a tu z SSSR , k d e se z ú č a stn il oslav výro čí založení A k ad em ie věd SSSR , že b á d án í so v ětsk ý c h v ědců v oboru sluneční chem ie pokročilo d aleko p ře d o sta tn ím i zem ěm i a že p o k u d se tý če m a te m a tik y a fysio lag ie dělí se S o v ětsk ý S vaz o p rv n í m ísto se S pojeným i s tá ty . S h ap ley dále zd ů razn il, že p o zv a n ý m a m e ric k ý m v ěd ­ c ů m b y la d á n a m ožnost, p ro h léd n o u ti si v šech n y so v ětsk é la b o ra to ře . D r. Z deněk K opal v A m erice. P řin e sli jsm e ned áv n o z p rá v u o osudech a v ědeck é čin n o sti jednoho z n a šich česk ý ch astro n o m ů z a h ra n ic e m i, D r. V anda. N y n í m ůžem e d o p ln it svoje z p rá v y osudy d ru héh o k o le g y D r. Z deňka K opala. N a jin é m m ístě re fe ru je m e v to m to čísle podle ru s k ý c h p ra m e n ů o jedné z jeho posledních p u b lik ací. B ěh em svého sedm iletého p o b y tu v A m e­ rice u v e ře jn il v oboru astro n o m ie 34 v ě tšíc h i m en ších p rací, vesm ěs v p u b li­ k acíc h H a rv a rd o v y h v ězd árn y . Od ro k u 1940 m á n a H a rv a rd o v ě u n iv e rsitě h o d n o st obdobnou n aše m u docentu, od lé ta ro k u 1942 z ú č a stn il se č in n o stí v la b o ra to říc h M a s sa c h u se tts I n s titu te of T echnology, k d e m á od ro k u 1943 ro v n ěž fa k u ltn í ap o in tm e n t, válečného ro z m a c h u A m erik y . N a n a še d o tazy o p o k ro cích a stro n o m ie n a d ru h é s tra n ě z a tím odpo­ vídá, že z a n e jd ů ležitější b y označil v ý k la d původu hv ězd n é en erg ie n a p o d ­ k la d ě chem ie ato m o v ý ch ja d e r, ro z lu ště n í s p e k tra a fy sik á ln í p o d sta ty slu ­ nečn í k o ro n y (a p o k ro k v b ád án í o S lunci v ů b ec), a k o nečně objev p rů v o d ců n ě k o lik a n ejb ližších h v ězd o h m o tá c h řá d o v ě p la n e tá rn íc h . — P o sílá n á m M O N T H L Y ' A S T R O N O M IC A L N E W S L E T T E R S (do u z á v ě rk y nedošly) a slib uje další lite r a tu ru . Z m iň u je se o zničen í P u lk o v y a S im eis n ěm eck o u a rm ád o u , s m rti S chlesin g ro v ě (p řed n ě k o lik a le ty ) a E d d in g to n o v ě. V č e r­ venci t. r. zem řel v C am b rid g i p ro f. R. P ra g e r. — P o č á tk e m listo p a d u bude k o n á n n a k o d aň sk é h v ězd á rn ě u B e n g ta S tro m g re n a p řed b ěžn ý sjezd a stro ­ n o m ů rů z n ý c h náro d ů , jehož ú k o lem bude v z k řísit M ezinárodní a stro n o m ic ­ k o u u n ii a p řip ra v it je jí p říš tí sjezd, k te r ý bude p rav d ěp o d o b n ě v J a ltě n a K ry m u , m ožná už v lé tě n a p ře sro k . — Z A m e rik y p řije d o u do K o d an ě S h ap -

ley, S tru v e a A d am s; z R u s k a N eu jm in (n o v ý ře d ite l P u lk o v a) a S h a jn ; a asi d v a tu c ty jin ý ch a stro n o m ů o sta tn íc h n áro d ů . — T ěším e se z ú sp ěch u kol. K opala a v y řizu je m e v šem jeh o z n á m ý m srd ečn é p o z d ra v y od něho. Š tern b erk. K ru p o b ití, p o stih n u v ší obce H udlice, T ru b sk á , T ru b ín , Devín, Č ernín, S v atá, K rá lů v D vůr, Popovice, K a rlo v a H uť, P očáple, Z ah o řan y , bylo z v lá š t­ n ím p říro d n ím zjevem . T rv alo dne 19. k v ě tn a 1945 od 16,20 do 16,40 hodin a předcházelo m u siln é z á tm ě n í m rač n y , ta k ž e m uselo b ý ti rozsvěceno světlo-, ab y bylo tro c h u vidět. P rv n í p o zo ro v an á k ro u p a b y la v elik o sti slepičího vejce, ro zb ila okno ja k o b y k a m e n e m a h n e d n a to p a d a ly k ro u p y velké ja k o 20 d k g z á v aží. A v ša k n e jv ě tší dvě, k te r é b y ly zváženy, m ěly p rů m ě r asi 12 cm , v ý šk u 6 cm a v y p a d a ly ja k o kolo tv a ro h u . B ylo n a n ich viděti, ja k se jed n o tliv é k ro u p y slé v a ly v jed n u . O věřené v á h y v elk ý ch k ru p byly ty to : 1,5 kg, 0,75 k g a 0,45 k g . Š k o d y v zn ik ly n a p olích i budovách. S tře c h y ro zb ity vesm ěs n a 50% , o k n a n a z á p a d položená té m ě ř všechna, obilí zničeno od 50% do 100% . P a m ě tn ík ů ta k o v é p o h ro m y v k ra ji vůbec není. -Dr. Š těp á n ek .

| Nové knihy a publikace. A stro n o m ick é n o v in k y r. 1944. N e u b a u e r (L ic k O b se rv á to ry ) z p r a ­ coval d louholeté řa d y p o zo ro v á n í s p e k trá ln í d v o jh v ězd y ji C o ro n ae b o re a lis s p erio d o u 10,5 let, o b jev il k rá tk o p e rio d . k o lísá n i ra d iá ln í ry c h lo s ti s p e rio ­ dou 320d a p o loam p litu d o u 1,4 km :/sec, což sta n o v í n e p a trn o u fu n k c i h m o ­ ty = 34 . 10—6 O - H m o ta n ev id iteln é slo žk y je m e n ší n ež 0,1 0 . V eličina a sin i v dlouhoperiodické d rá z e se ro v n á 0,09", je s tliž e a k c e p tu je m e k a ta lo giso v an o u p a ra lla x u 0,033". V zhledem k to m u b ude m o žn é ro z lišit slo žk y š irš í dvojice v 1. 1944— 1946, k d y h v ě z d a p ro jd e a p a s tre m (A p. J. 99 134 až 141, 1944). S a n f o r d pu b lik o v al k a ta lo g ra d iá ln íc h ry ch lo stí 283 h vězd sp e k ­ trá ln íc h tř íd N a R té m ě ř v ý lu čn ě z m a te riá lu M t. W ilson. P ro v šech n y hvězdy jso u d á n y ra d iá ln í ry c h lo sti podle č a r ab so rp čn ích , u n ě k te rý c h i po­ dle č a r em isních. Z n a te ln ý v liv g a la k tic k é ro ta c e um ožnil u rč it stře d n í v zd ále n o sti obou tříd . A b so lu tn í v elik o sti v y šly — 0,4 m p ro R a — 2,3m p ro N . T a k é podle m ezihvězd n ý ch č a r D b y ly u 6 h v ěz d u rč e n y v z d ále n o sti i a b so ­ lu tn í v elik o sti v so u h lase s ře č en ý m v ý sled k em , a to — 0,4™ a — 2,3m . Sedm hvězd tříd y R a je d n a N m ěly a b so lu tn í ra d iá ln í ry c h lo sti v ě tší n ež 100 k m /se c . T y to hvězdy tř íd y R se v y zn a ču jí siln ý m i p á sy g a sla b ý m i č a ra m i atom ovým i. J a k se zdá, m a jí sníženou a b so lu tn í v elik o st. H vězd y tř íd y N jso u p říz n a č n ě k o n c e n tro v á n y g a la k tic k y , u h vězd tříd y R n en í g a la k tic k á k o n c e n tra c e p o zo ro v ate ln á (A p. J . 99 145— 161, 1944). M c K e l l a r (V ic to ria O b se rv áto ry ) d o sta l ro k u 1943 n ě k o lik v ý te č ­ n ý ch s p e k te r k o m ety 1942 g velm i ú zk o u štěrb in o u , čím ž z ísk a l v ě tš í čis­ to tu s p e k tra . D íky to m u p odařilo se rozlo žití v ě te v R cyanového p á su 3883 n a jed n o tliv é č á ry a sta n o v it d v o jito st h lav n íh o m a x im a p á su 4051, o n ěm ž se n edávno zjistilo, že po ch ází od m o lek u ly CH 2. V yslovuje v ážn o u p o chybu o obecně p řijím a n é m z to to ž n ě n í p á su 4752 s m o lekulou C13C13 a n alé z á sou­ vislo st m ezi řad o u k o m e tá rn íc h em isí v o b la sti 4230— 4280 a polohou n e j­ siln ějších p á sů em ise m o lek u ly SÍO 2 . Id e n tifik a c i p o n e c h á v á v ša k n e ro zřešenu, poněvadž p á s y m o lek u ly C H + jev í ste jn ý v z ta h k tě m to em isím (A p. J. 99 162— 172, 1944). V d ru h é p rá c i sro v n á v á sp e k tro g ra m y k o m et 1940c

a 1940g, p o řízen é n a V ic to ria O b se rv á to ry z a sh o d n ý c h p o d m ín ek , a a n a ly su je cho vání cyanového p á su 3883 v obou p říp ad ech . P řih líž e je k rozdílu h elio cen trick ý ch v zd ále n o stí i ry c h lo stí obou k o m et, n a lé z á p ě k n é p o tv rze n í reso n an čn i th eo rie z á ře n í k o m et, ned áv n o vyslovené S w in g sem (A p. J . 100 67— 75, 1944). V řa d ě s ta tí použil C h a n d r a s e k h a r v p ro b lém u z á řiv é ro v n o ­ v á h y hvězdných a tm o s fé r m y šle n k y G ra tto n o v y : p ře d s ta v í ti si z á ře n í h v ězdy n a způsob řa d y rozložené v polynom y L eg en d ro v y . V ezm em e-li do­ s ta te č n ý počet členů řad y , m ů žem e d o sta ti p ře sn é řešen í (A p. J . 99 180 až 190, 1944; 100 76— 86, 1944; 100 119— 127, 1944). S p e k trá ln í pozorov án í U Cephei, p ro v ed en á O. S t r u v e m , vedou k v ě tší e x c e n tric itě d rá h y u té to p rom ěnné, což o d p o ru je fo to m e tric k ý m p o zorováním . C a rp e n te r n ale z l d řív e e = 0,47, :Struve obdržel, e = 0,20, p o ­ dle fo to m e trlc k ý c h m ěře n í n em ů že b ý t e v ě tší n ež 0,08. J a k o v p říp a d ě /? L y ra e a SX C assiopeiae objevil S tru v e u U C ephei s p e k trá ln í p říz n a k y , svědčící o p rou dech plynů, u n ik a jíc íc h z h v ězd y G2 s ry c h lo stm i do 150 k m /se c , ale ty to p říz n a k y n e jso u p říliš přesv ěd čiv é. M ožná, že p rá v ě ty to p ro u d y jso u příčin o u v ě tší d efo rm ace k řiv k y ra d iá ln íc h ry c h lo stí a v ě tš í e x c e n tric ita se p a k jev í fin g o v an o u . J a s n á h v ě z d a s p e k trá ln í tříd y B 8 v so u stav ě U C ephei o tá č í se o h ro m n ě ry c h le kol osy (do 200 k m /se c n a ro v n ík u ), ta k ž e p erio d a ro ta c e je p rav d ěp o d o b n ě k r a tš í n ež p erio d a oběhu (A p. J. 99 222— 238, 1944). K. O. W r i g h t využil n ejd ů le ž itě jšíc h s p e k tro fo to m e tric k ý c h m ě řen í slunečních č a r (A llen, M in n a e rt a td .) k se stro je n í k řiv k y v z rů s tu . P oužil č a r n eu trá ln íh o tita n u i železa. R o zp ty l bodů k o lem k řiv k y se zn ač n ě zm en ­ šil ve sro v n á n í s jin ý m i obdobným i k o n stru k c e m i, což je tř e b a p řič ís t z v ý ­ šení p ře sn o sti sp e k tro fo to m e tric k ý c h m ěřen í. E x c ita č n í te p lo ta o b racející v rs tv y v y ch ází podle č a r T i 4550° ± 125° K a podle F e 4900° ± 125° K. S tře d n í h o d n o ta e x c itačn í te p lo ty 4700° so u h lasí podle v ý p o č tu s o sta tn ím i a to m y (A p. J . 99 249— 255, 1944). W . A. H i l t n e r p u b lik o v al p ozorování n ed áv n o o b jevené sp e k tro sk o ­ pické dvojhvězdy tříd y W o lfo v y -R ay eto v y H D 214419. M ezi č e tn ý m i z a jí­ m av ý m i z v lá š tn o stm i po zn am en áv á, že stře d n í ry c h lo st so u sta v y ( 7 ) podle em isní č á ry N I V 4058, p ro s té ab so rp ce n a fialové stra n ě , liší se od ry ch lo sti podle em isí H e I I 4200, 4339 a 4591, k te r é tak o v o u a b so rp ci m ají, a to ta k , že 7 == 75 k m /sě c , resp. 7 = 180 km :/sec. D rá h a v y ch ází k ru h o v á , ačkoliv podle silné em ise H e I I 4686 v y ch ází e = 0,35 a zn ačn ě m e n ší p o lo am p litu d a. J a k se zdá, nejev í ta to č á r a p ohyby je n d ráh o v éh o původu. H v ězd a m ění ja s n o s t. P odle H iltn e ra z m ě n y ja s n o s ti m a jí p o v a h u fázo v éh o e fe k tu bez zatm ěn í, podle G ap o šk in a zde v z n ik a jí i z a tm ě n í (A p. J. 99 273— 2 7 9,1944). E d m o n s o n a G i c l a s sledovali p o lopravidelnou p ro m ěn n o u B N M onocerotis s p e k trá ln í tříd y N fo to g ra fic k y v p a p rsc íc h v isu áln íc h i č e rv e ­ n ých. P ro m ě n n á je v í cy k lič n o st h lav n íc h zm ě n ja s n o s ti (do 3m) s cy k lem 500d . F o to v isu áln í z m ěn y ja s n o s ti so u h lasí s fo to g ra fic k ý m i v e fázi, ale a m p litu d a v téže fázi je m enší. J e š tě m en ší je k o lísán í v č erv en ém sv ětle. B a re v n ý index d osahuje h o d n o ty 6 m (ve fo to g ra fic k é m m in im u ja s n o sti) a č e rv e n ý index d o sah u je dokonce 7,5m (A p. J. 100 1— 7, 1944). J u l i e M. V i n t e r - H a n s e n o v á u v e ře jň u je v ý z k u m sp e k trá ln í dvojhvězdy 31 C ygni, jejíž h lav n í slo ž k a je v eleobr tříd y K O . Z ák la d em je 75 sp e k tro g ra m ů L ickovy o b se rv a to ře z le t 1899— 1943. R a d iáln í ry c h lo sti slab é slo žky s p e k trá ln í tříd y B 8 p o d ařilo se n a n e č e tn ý c h sp e k tro g ra m e c h z m ě řit a ta k vych ází p o m ě r h m o t m s/n iB = 1,7. H m o ty v y ch ázejí m s sin^i = 12 Q , m j sin^i = 7 0 (A p. J . 100 8— 13, 1944).

A. v a n M a a n e n sledoval v la s tn i p o hy b y ve h v ězdokupě h P e rs e i n a so u stav n ý ch fo to g ra fiích , v z a tý c h v C a sseg ra in o v ě o h n isk u 60palcového re fle k to ru s m ezidobím 29 a 17 le t. K a ta lo g odvozených v la stn íc h p ohybů o b sah u je 800 h vězd do 16,l m, z n ich ž je n 108 n e p a tř í k h v ězd o k u p ě (p ln ě to p la tí pouze o 63 h v ě z d á c h ). A b so lu tn í pohyb h v ězd o k u p y je d á n čísly ,ud = = + 0 ,0 0 1 6 " ± 0,0005", ftg = — 0,0033" ± 0,0002" (A p. J. 100 31— 5 4 ,1 9 4 4 ). A. v a n M a a n e n p u b lik o v al sez n am n ových p a ra lla x 28 hvězd, v y ­ zn aču jících se v elk ý m v la s tn ím pohybem . P řid á v á 7 h vězd k dosud z n á m ý m 21, k te r é m a jí ab so lu tn í v e lik o st m e n ší n ež 15,0m (A p. J. 100 55— 56, 1944). S e t h B. N i c h o l s o n sledoval p o h y b y d e v á té h o s a te litu J u p ite ro v a so u sta v n ý m p o zorov án ím v le te c h 1938— 1943. S a te lit p o d léh á n e u stá le sil­ n ý m p o ru ch ám se s tr a n y S lunce a jeh o p ohyb se n a to lik odlišuje od e lip tic ­ kého, že stře d n í elem enty, odvozené a u to re m , p o p isu jí jen z h ru b a jeho po­ hyb. T a k e x c e n tric ita se m ěn í od 0,103 do 0,415, stře d n í je jí h o d n o ta b y la v le te c h 1914— 1918 0,23 a v in te rv a lu 1938— 1944 0,32. M éně se m ěn í v e lk á poloosa — od 0,151 do 0,168. S tře d n í p e rio d a o běhu je 758 d n í (A p. J . 100 57— 62, 1944). D. B. M c L a u g h l i n a S. E. A. v a n D i j k e sledovali ra d iá ln í ry c h lo sti červ en é poloprav íd eln é p ro m ě n n é G em inorum . Z m ěn y ja s n o s ti té to h vězdy dějí se v cy k lu a si 234 dní (1928— 1941). S p e k trá ln í p ozorování d o k azu jí p erio d ičn o st ra d iá ln íc h ry c h lo stí v 2983 d nech = 8,2 ro k u s m alo u am p litu d o u (K — 8,8 k m /s e c ) a v elk o u e x c e n tric ito u d rá h y (e = 0,53). O sta tn ě p o zo ro v án í z a b ír a jí m é n ě n ež 1,5 P (1930— 1941). V epoše s p e k tro ­ sk o p ick é k o n ju n k ce (1931, led. 31 a 1939, dub. 2.) pozorovalo se zv lášť h lu ­ boké m in im u m sv ětla, což budí p o d ezřen í n a za tm ě n í. B o hužel n a s tá v a jíc í epocha p řed p o k lád an éh o z a tm ě n í v roce 1947 s p a d á v jed n o s k o n ju n k c í hvězdy se Sluncem , ta k ž e h y p o th e su z a tm ě n í bude m ožno s konečnou p la t­ n o stí o v ě řit až ro k u 1955. K o n ju n k ce n a s tá v a jí n ed ale k o p e ria s tra . M ožná, že h lu b o k á m in im a v té to epoše jso u v y v o lá n a p ro s tě v liv em 234denních pu lsací hvězdy n á sle d k e m sla p ů p ů so b en ý ch d ru žicí (A p. J. 100 63— 68, 1944). Z d e n ě k K o p a l a H . N . R u s s e l l p u b lik u jí v ý sled k y odděleného v ý zk u m u s p e k trá ln í d vojhvězdy H D 193576, je ž je z á k ry to v o u pro m ěn n o u V 444 C ygni. J e d n a ze složek je tř íd y W o lfovy-R ayetovy, d ru h á O. Ř ešení fo to m e tric k é k řiv k y je zn esn ad n ěn o to u okolností, že se k u n d á rn í m in im u m je sk o ro d v a k rá t užší n ež h la v n í (K ron, A p. J . 97 311, 1943) p ři d rá ze podle sp e k trá ln íc h d a t k ru h o v é. P o n ě v a d ž v s e k u n d á rn ím m in im u se z a k rý v á h v ězd a W R , p řizp ů so b u je se p rac o v n í m odel a b so rb u jícím u , n ik o li zá říc ím u obalu té to hvězdy. R o z m ě ry složek vyčíslí se podle s p e k trá ln ě -fo to m e tric k ého výsledku, získ an éh o p ro tu to h v ězd u B ealsem (M N 104 205, 194 4): fo to g ra fic k y je h v ězd a O p ě tk r á t ja s n ě jš í n ež h v ě zd a W R . V ý sled k y (poně­ k u d v ra tk é ) jso u ty to :

P o lo m ěr h v ězd y O ............................ „ „ W R stře d n í . . „ o bal . . . H m o ta h vězd y O . . . . . . W R ......................

. .

K opal 10 ■ 3% . 15 . 27 10,5

R u ssell 12 3— 3% 10 28 11

vše v odpovídajících je d n o tk á c h slu n ečn ích (A p. J . 100 204— 212 a 213— 218, 1944). AcxpoHOMHqecKHM UHpKy.iap H3flaBaeMMH 6 to po acTpOHOMimecKHX cooómeHHH AKa/jeMHH HayK C C C P, u p ra v il B . Šternberk.

Nové zásilky vědeckých publikací z doby války. Z a tím u v á d ím e je n n á z v y : AKafleMHK B T. eceHKOB: KocMoromia cojiHeHHofi CHCTeMbi. M3flaTe./ibCTB0 AKafteMHH HayK C CCP, M o c i>b a -/l e h h h r p a ji 1944, c e n a 5 ru b lů . — C. B. OpjiOB: ripnpofla KOMeT. 1'ocysapcTBeHHoe H3/jaTejibCTB0 TexHHKO-TeopeTHHecKofi jiHTepaTypbi, MocKBa-JÍeHHHrpaA, 1944, c e n a 5 ru b lů . •— A ctpohom hnecKHM KaneHAapb 1945, r0pbK0BCK0e oějiaCTHoe H3flaTejibCTB0, c e n a 4 ru b le . — BiofljieTeHb Bcecoio3Horo AcTpOHOMO-Feo^esHHecKoro oómecTBa. (B u lle tin of th e A stro n o m ic a l-G e o d e tic a l S o c ie ty of th e U S S R .) N o 1— 7, 1939-41, c e n a á 1,80 až 4 ru b l. V y d á v á AKafteMHH HayK CCCP. A stronom ie, p ře h le d d n ešn ích věd o m o stí p ro širší v rstv y . N a p sa li D r. VI. G uth, Doc. D r. F . L in k , Doc. D r. J . M. M ohr a D r. B. Š te rn b e rk . D ru h á, k o n ečn á č á s t tohoto d íla b y la p řed lo žen a k povolovacím u řízen í v ro ce 1943 v ro z sa h u asi 600 tisk . s tr a n s 287 o b ráz k y . A čkoliv ru k o p is byl te h d y h o tov a rovněž što č k y v šech ilu stra c í, n e b y la k n ih a z a o k u p ace u ž povolena. Celé dílo v ro z sa h u 800 tisk . s t r a n s té m ě ř 400 o b rá z k y vyjde, ja k m ile to záso b y p a p íru dovolí, a a u to ři doplní ru k o p is podle nově p u b lik o v an ý c h objevů. č e s k é v y d án í anglického astronom ického díla. J a k m ile p o m ě ry p ři­ p u stí, v y d á Dr. O tto Seydl, ře d ite l S tá tn í h v ě z d á rn y v P ra z e (X II., B u d ečsk á ul. 6 ), česk ý p ře k la d an g lick éh o díla „A H u n d red Y ea rs of A stro n o m y ” od R . L. W a te rfie ld a s n á z v e m „S to le t a stro n o m ie ”. Spis vy šel v L o n d ý n ě ro k u 1938 a o b sah u je n a 526 s trá n k á c h p opis p o k ro k ů a stro n o m ie od ro k u 1834, k d y J o h n H ersch el zk o u m al dalekohledem , p o sta v e n ý m v K a p sk ém M ěstě, již n í nebe, do ro k u 1937. M a te m a tik y n en í v n ě m použito. K n ih a je u rč e n a m ilo v n ík ů m astro n o m ie i všem , kdo se z a jím a jí o dnešní s ta v h v ě z d á řstv í. O b sah sp isu je z ře jm ý z n á z v ů k a p ito l: P rv é p o k ro k y a p rv é m ěře n í v zd á ­ le n o sti stálice. — O bjevení N ep tu n a , p ro m ěn n é hvězd y a p o č á tk y s p e k tro ­ skopie hvězd. — V zd álen o st S lunce a p rv é p rá c e o p la n e tá c h . — P o č á tk y fo to g ra fo v á n í hvězd a rozvoj k o n stru k c e dalekohledu. — H vězd y „nové” a m ě ře n í ja s n o s ti stá lic . — M ěření ja s n o s ti stá lic a z á k ry to v é h v ězd y p ro ­ m ěnné. — F y s ik a S lunce a p o h y b y stá lic . — B e z d ráto v é časové sig n ály , vývoj stá lic a re la tiv ita . — P ro z k o u m án í h lo u b e k v esm íru . — P rů m ě ry , b a rv y a te p lo ty stálic . — A to m o v á th e o rie a s p e k tra hvězd. — B ílí trp a slíc i a n itro stálice. — Z dro j en erg ie h vězd a s tá ř í v esm íru . — H v ězd y p ro m ěn n é. — H vězdy „no v é” . — G a la k tic k é m lhoviny. — A b so rp ce s v ě tla v prostoru.— O táčiv ý pohyb M léčné d rá h y . — P o h y b S lunce p ro sto rem . — N ové p rá c e o h vězdných pohybech. — M lhoviny sp irá ln í. — V ývoj n e b esk ý ch so u stav . — N ové p rá c e z fy s ik y Slunce. — P la n e ty . — A tm o sfé ry p la n e t. •— P lan eto id y a m ěsíce p la n e t. — K om ety. — L étav ice. — S p o lu p ráce a stro n o m ů . -— B ib lio g rafie. — C hro n o lo g ick á ta b u lk a . — R e js třík osob a věcí. — (K do­ ta z ů m p řilo ž te fra n k o v a n o u o b álk u .) D alší knížky nové republiky. JU D r. Zd. N e š p o r : N á ro d n í s p r á v a p r ů m y s l o v ý c h a ř e m e s l n ý c h p o d n i k ů . S tr. 2 0 4 , c e n a 4 0 K. — K. A . A. H o c h : K ry m s k á k o n f e r e n c e . S tr. 2 8 , c e n a 6 K. R u d á a r m á d a a v á l e č n é n á m . l o ď s t v o S S SR . S tr . 5 1 , c e n a 1 0 K. — J. B a 1 a : V b o j i o d z a č á t k u a ž d o k o n c e . S tr. 3 9 , c e n a 9 K. O dčiňujem e B ílou h o r u . S tr. 2 9 , c e n a 4 K. — K . H . J . S l í p k a : B is k a js k á d r a m a t a . S tr. 4 6 , c e n a 1 2 K .— BepHOCT 3a BepH O CT, s t r . 8 , 1 K . P. n a n o y u i K O B a : H exan h Hexn b p y c c K o S j M T e p a T y p e , s tr. 1 5 , c e n a 4 K . Kape j i T y r: IIpa>KCKnři Kpeivui, s tr. 1 8 , c e n a 6 K . 3fteHeK HeeffUH: Besp>Knx C iw eT a H a , s t r . 6 2 , c e n a 1 5 K . Mhjioui BeSHrapT: HanaTKH HemcKoft KyjibTypw h n e p B o e HeuicKO-u,epKOBHOC/iaBHHCKOe n p e A a H H e o c b h t o m BaiíJiase, s t r . 2 3 , c e n a 6 K . V še c h n y k n í ž k y : O rb is, P r a h a .

Kdy, co a ja k pozorovati. Slunce 1945.

D atum

Poledník a čas středoevropský 0 h S č = 1 h SEČ Jul. obzor 4- 50° rovnoběžky datum 2431000 AziPravé + rektascense hvězdný čas Východ poledne deklinace Západ m ut h

m

o

s

* "

7 766.5 14 47 2,6 — 16 06 17 776.5 15 27 39,4 — 18 50 27 786.5 16 09 38,-3 — 21 01 X II 7 796.5 16 52 50,8 — 22 32 17 806.5 17 36 53,2 — 23 20 27 816.5 18 21 15,5 — 23 21

XI

41 52 31 55 23 22

Fys. efem. Slunce D atum

Poloměr délka

pos. úhel

šířka

O o 7 52,6 + 3,7 17 280,7 + 2,6 27 48,9 + 1,3 X I I 7 17,1 + 0,1 17 245,4 — 1,2 27 113,6 — 2,5

+ + + + + +

XI

0 23,5 21,0 17,8 13,8 9,4 4,7

h

m

3 3 4 5 5 6

03 42 22 01 41 20

h m

s

19,06 44,62 10,19 35,76 1,34 26,93

Geoc. délka Slunce

6 7 7 7 7 7

h

59 16 31 44 53 58

10,3 12,6 14,5 16,0 17,1 17,7

224,22 234,28 244,38 254,53 264,69 274,88

43 58 36 25 03 02

o

h m

16 16 16 i.') 15 16

65 61 57

28 14 04 59 59 04

53 53

Apex Země

Vzdál. Sl. od Země

astr. délka

O

16 16 16 16 16 16

m s

11 43 11 44 11 47 11 51 11 56 12 01

rektasc.

dekl.

o

o

O

0,9909 0,9886 0,9867 0,9851 0,9840 0,9834

135,03 144,99 154.97 164.97 174.98 184.99

137,44 + 16,33 147,28 + 13,20 157,07 + 9,69 166,17 + 5,92 175,39 + 2,00 184,58 — 1,98

O to č k a S lunce č. 1233 z a č ín á 10,99 X I . S č , č. 1234 z a č ín á 8,30 X I I . SO. S lunce v s tu p u je do zn a m e n í Střelce d n e 22. X I . v 16h 55m SE Ď V S lunce v s tu p u je d o z n a m e n í K ozorožce d n e 22. X I I . v 6h 4m SE Č .

Měsíc 1945. 0 h S Č = lh S E Č

Fys. efemerida 0 h Sč

Datum rektasc.

dekli­ nace

parallaxa šířka

O ' ' h m X I 2 12 33,5 + 1 54 54 7 16 19,2 — 19 16 54 12 20 42,8 — 21 25 56 17 1 10,1 + 2 4 60 22 6 10,0 + 23 37 60 27 10 51,6 + 12 34 55 X I I 2 14 33,6 — 10 49 53 7 18 41,6 — 23 59 55 12 23 8,2 — 11 4 57 17 3 36,1 + 16 16 60 22 8 46,9 + 21 12 58 27 12 53,2 — 0 5 54

O " 15 — 6,6 10 — 2,8 32 + 4,0 42 + 6,5 4 — 0,2 34 — 6,3 59 — 5,3 8 — 1,1 58 + 6,6 46 + 3,9 20 —4,2 35 — 6,7

délka

o

pos. úhel

O + 3,9 + 23,2 — 2,6 + 9,2 — 7,5 — 16,3 — 3,7 — 22,0 + 5,7 + 26,2 + 6,9 + 23,0 + 1,2 + 17,2 — 4,8 — 5,6 — 6,4 — 23,4 — 0,3 — 12/3 + 6,4 + 16,6 + 4 ,5 + 22,6

colong.

stáří

O 233,8 294,8 355,7 56,5 117,2 178,0 238,8 299,8 0,7 61,4 122,0 182,8

26,8 2,0 7,0 12,0 17,0 22,0 27,0 2,2 7,2 12,2 17,2 22,2

d

Poledník a čas středo- ‘ evropský,' obzor + 50° rovnoběžky Vý­ Kulmin. Západ chod h

m

h

3 48 9 16 13 30 15 32 18 44 — 4 55 10 08 12 52 14 53 19 53 0 32

10 13 17 22 2 6 10 14 18 22 2 6

m

h m

4,9 16 09 39,8 17 58 55,1 22 28 12,8 3 45 10,4 10 37 39,7 13 41 7,4 15 10 7,4 18 08 — 21,1 46,6 5 30 50,3 10 51 42,2 12 40

5. X I . zač. lu n a c e 283

4. X I I . zač. lu n a c e 284

Zatmění. Ú p ln é z a tm ě n í M ěsíce 19. X I I , 1945 ( u n á s v id iteln é). E le m e n ty to h o to z a tm ě n í js o u : O pposice v re k ta sc e n si s tře d u S lu n ce a s tře d u M ěsíce n a s ta n e d n e 19. X I I . v e 211 16m 37,8S S č . R e k ta sc e n se M ě s íc e 17h 46™ 10,33s R e k ta sc e n se S lu n c e 511 46m J 0,33s R e la t. p o lo h y a z m ě n y . . . D e k lin ac e M ě s íc e ................ + 2 3 ° 0 7 ' 08,9" D ek lin ac e S l u n c e ................ — 23° 2 4 ' 28,9" R e la t. p o lo h y a z m ě n y . . . 17' 20,0" p a ra lla x y M ěsíce.............. 6 0 ' 27,3" S lu n c e 8,9" Součet 60' 36,2"

h o d . zm ě n a 2m 40,118 ll,0 9 s 2m 29,02a + 4 ' 17,9" 3 g"

+ 4 ' 21,5"

M ěsíce 1 6 '2 7 ,6 " S lu n c e 16' 15,4" P o lo s tín u . . . . 7 6 ' 51,6" S t í n u .............. 4 4 ' 20,8"

z d á n i, z v ě tš . o 2 % + 53,2"

Z tě c h to e le m e n tů m ů ž e m e v y p o č ísti te n to p rů b ě h z a tm ě n í: v s tu p M ěsíce do p o lo s tín u .................. 19. X I I . v 0h 38,4m SEČ v s tu p M ěsíce do s t í n u ............................ 1 37,4 z a č á te k ú p ln é h o z a tm ě n í ..................... 2 40,5 s tře d z a tm ě n í . . . ......... ........................ 3 20,3 k on ec ú p ln é h o z a t m ě n í .......................... 4 0,2 v ý s tu p M ěsíce ze s t í n u ...................... ■• • 3 5 3,11 v ý s tu p M ěsíce z p o lo s tí n u ..................... 6 2,2 v e lik o st z a tm ě n í 1,348.

p os. ú h e l 67°

279°

Z a č á te k i k o n ec z a tm ě n í b u d e v id ite ln ý v A sii, v E v ro p ě , v A frice, v G ró n sk u , A tl. oceán u .

Zákryty 1945.

D a­ tu m

XI XI XI XI XI

15 21 24 24 28

hvězda

>

fáze

č a s y T v S E Č p la t í p ro P ra h u . T SEČ

a

b

h m 24B C et . 6,0 D 20 46,3 — 1,1 + 0,8 3 G em m 5,8 R 23 23,2 — 1.3 + 0,5 M ars . . . . — 0,2 D 3 49,8 — 1,5 — 1,2 M ars . . . . — 0,2 R 5 3,0 — 1,7 — 0,1 v V irg . . . 4,2 R 3 0,6 — 0,8 + 3,6

X I I 9 X C ap r. . .

P

>03

t

ó

h m 0 14 — 2 43 — 0 23 + 0 57 — 4 16

— 5,5 + 23,1 + 21,8 + 21,8 + 6,8

h

m O

49 290 125 262 238

5,3 D 16 21,8 — 1,9 — 0,5 104

10,8 16,9 19,1 19,1 23,1

O

O 34.3 48.4 61,3 59,5 21,7

4,9 + 0 25 — 21,4 18,3 V. Q uth.

143

Ú kazy 1945. h m

Den 2

7 8 9 13 16

13 19 20 51 5 17 0 11 5 17 17 18 7 1 7,2 22 0 34 13,4

17

21

19

3 16

4 5 6

23 24 26 27 30

13

14 6 4 21 5 1,8 5,6 14 28 3 15 0 6 25

Listopad (SEČ) J u p i t e r k o n j. s M ěsícem V en u še k o n j. s M ěsícem M in im u m A lgola M ěsíc v odzem í Kov Z ač. z a tm ě n í I I . J u p . S a tu r n v z a stá v c e v A i . M e rk u r k o n j. s M ěsícem M in im u m A lgola T ita n v z á p a d n í elong. M in im u m A lgola První čtvrt T ita n v e v ý c h o d , elong. M a x im u m ro je leonid. M e rk u r n e jv . v . elonsr. 22° M ěsíc v p říz e m í ťíplněk M ax . ro je m o n o cerid . S a tu r n k o n j. s M ěsícem M ars k o n j. s M ěsícem K o n ec z a tm ě n í I I I . J u p . T ita n v z á p a d n í elong. Poslední čtvrt M in im u m A lgola M e rk u r v z a stá v c e v A R . M in im u m A lgola J u p i te r k o n j. s M ěsícem

Den

h m

1

6 25 21 11,5 10 21 19 6 6 23 20 4 55 13 17 3,5 12 5

2 3 4 5 7 10 12 13 17 18 19 20 21 22 26 27 29

4 5 8 14 7 52 9,2 23 3 17 22 17 13 5 6 4 23 1,0 9 0 16 22 18 12

Prosinec (SEČ) Z ač. z a tm ě n í I I I . J u p . M ěsíc v odzem í T ita n v e v ý c h o d , elong. V en u še k o n j. s M ěsícem N ov M e rk u r k o n j. s M ěsícem M ars v z a stá v c e v A R . Zač. z a tm ě n í I I . J u p . M e rk u r k o n j. se S lu n cem M e rk u r v p říslu n í T ita n v z á p a d n í elong. První čtvrt M a x im u m ro je gem tni d M e rk u r v k o n j. s V enuší, M e rk u r 2° 8' S M in im u m A lgola M e rk u r v z a stá v c e v A R . M ěsíc v p říz e m í U ra n k o n j. s M ěsícem T ita n vo v ý c h o d , elong. J u p i te r v o d slu n í tjplněk Z a tm ě n í M ěsíce S a tu r n k o n j. s M ěsícem M ars k o n j. s M ěsícem Z a č á te k z im y M in im u m A lgola T ita n v z á p a d n í elong. Poslední čtvrt M e rk u r n e jv . z. elong. 22° J u p i te r k o n j. s M ěsícem M ěsíc v od zem í Věra C hm elařové.

Zp rávy Společnosti. t Zápis X X V II. řádné valné hrom ady Č eskoslovenské astronom ické spo­ lečnosti. Č eskosloven sk á a s tro n o m ic k á sp o lečn o st k o n a la v so b o tu 22. z á ří 1945 ve velkém sále fy sik á ln íh o ú s ta v u Č eské te c h n ik y svoji p rv n í v aln o u h ro m a d u po š e s tile té o k u p a c i a v lád ě n a cistů . V a ln á h ro m a d a b y la sv o lán a n a 17. hodinu; poněvadž v tu to dobu n eb y l p říto m e n d o sta te č n ý p o č e t členů, z a h á jila ú řa d u jíc í m ísto p ře d se d k y n ě d o savadního ro zšířen éh o revolučního v ý b o ru schůzi o půl h o d in y později. S v řelo u v d ěčn o stí v zp o m n ěla slav n ý c h d n ů p o v stá n í v P ra z e , z n ěhož si i n a še L idová h v ě z d á rn a Š te fá n ik o v a o d n esla č e tn é jizvy, a osvobození P ra h y le g e n d á rn ím pochodem R udé a rm á d y z B e rlín a do Čech. S te jn ě vděčně v zpom enuto p ad lý ch h rd in ů n a ši n á ro d n í revoluce u n á s i z a h ra n ic e m i, ru s k ý c h h rd in ů p ad lý ch p ři o b ra n ě P ra h y , z em ře lý c h členů S polečnosti a

n ed á v n o zesn u léh o m ec e n áše česk é a stro n o m ie a z a k la d a te le O n d řejo v sk é h v ězd árn y p. J o s e fa J a n a F ric e . J e jic h p a m á tk u u c tili p říto m n í p o v stá n ím a m in u to v ý m tichem . N ad šen ý m p o tle sk e m b y la a k la m o v á n a volba čestn éh o p ře d se d n ic tv a valn é h ro m ad y , do něhož b y li zvoleni tito p án o v é: m in is tr šk o lstv í a osv ěty univ. p rof. D r. Z deněk N ejedlý, m in is tr in fo rm ac í V áclav K opecký, m in is tr n á ro d n í o b ra n y div. g e n e rá l L u d v ík Svoboda, m in is tr fin a n c í D r. V ávro Š ro b ár, p rim á to r hlav . m ě s ta P ra h y D r. P e tr Z enkl a p rv n í rev o lu čn í p ri­ m á to r hlav . m ě s ta P ra h y D r. V. V acek. D ále byli do čestn éh o p ře d se d n ic tv a v aln é h ro m a d y zvoleni: d lo u h o letý p ře d se d a Č eskoslovenské a stro n o m ic k é společnosti p. prof. D r. F ra n tiš e k N ušl, jem u ž ch o ro b a zn em o žn ila osobní ú č a s t n a v aln é hro m ad ě, a z a k la d a te lé Č eskoslovenské a stro n o m ick é spo­ lečn o sti z n ám í svou dlouholetou z á slu žn o u p ra c í ve S polečnosti a n a L idové h v ězd árn ě Š tefán ik o v ě — řed. K arel A nděl, In g . V áclav B o reck ý , Jo se f K lep ešta, K arel N ovák, D r. K a re l N ovotný, In g . V ik to r R olčík, L. R o lčíková a Jo s e f Š ípek. U sneseno p o s la t v šem č len ů m čestn éh o p ře d se d n ic tv a , p o k u d n ejso u n a v a ln é h ro m a d ě p říto m n i, p o z d rav n é p říp isy . N a to pro v ed en a v olba p ře d se d n ic tv a v aln é h ro m ad y . Jed n o m y sln ě zvo­ leni předsedou v aln é h ro m a d y p. D r. B ohum il Š te rn b e rk , m ísto p ře d sed y pí M arie B ettelh eim o v á a p . F ra n tiš e k M atěj, zap iso v a teli pp. A lois V rá tn ík a Z deněk R a m p a s. P re se n č n í listin y a u v ád ě n í h o stí řídil a d m in is trá to r p. F ra n tiš e k K adavý. P ře d se d a valn é h ro m a d y p. D r. Š te rn b e rk p ře v za l řízen í sch ů ze a u d ě ­ lil slovo dosavadní ú řa d u jíc í m ísto p ře d sed k y n i ro zšířen éh o revolučního v ý ­ b o ru p í L ouise L andové-Š ty ch o v é, k te r á ve sv ém p ro je v u p ra v ila : „R evoluční období n en í je š tě skončeno. J e ve sv ém p ln ém vý v o ji a p ře s v šech n y n esn á z e m ířím e ja k o n á ro d k v y tč e n ý m cílům , o b sažen ý m ve v lá d ­ n ím p ro g ra m u ze dne 5. d u b n a 1945, p řija tý m česk oslo v en sk o u v lád o u v K o­ šicích. T en to v lád n í p ro g ra m m á svou k u ltu rn í s ta ť v o d stav ci XV., k te r ý je z á v a z n ý i p ro n á s. N a še delegace a sice pp. K lep ešta, D r. Š te rn b e rk a V lček m ě la p říle ž ito s t p ř i au d ien c i u p a n a m in is tra p ro f. D r. N ejed léh o sly ­ š e t jeho n á z o ry a p lán y tý k a jíc í se v ěd eck é p rá c e i je jí p o p u larísace, a tu d íž i n a š í S polečnosti a je jíc h p o p u larisa č n íc h úkolů. Ve sv ém ú v o d n ím č lá n k u v p rv é m čísle Ř íše hvězd, v y d an é m po p ra ž s k é m p o v stán í, dále p a k v d ru h é n a š í rozhlasové re laci js e m vylíčila, v ja k ú z k é sp o jito sti je v z n ik n a ší S po­ lečn o sti s p o č á tk y n ašeh o revolučního dom ácího odboje z a p rv n í světové v álky, ja k čestn ě o b stá la n a še S p olečnost a z a p o jila se do illeg áln í č in n o sti i běh em n a c istic k é o ku p ace n a ší rep u b lik y . P ro to n eb u d u u ž o p ak o v ati, co je v ám v šem znám o. B ylo b y ta k é zbytečné, ab y ch opak o v ala, co je obsaženo v 1. až 4. čísle Ř íše hvězd, pokud se tý če č in n o sti revolučního v ý b o ru a ro z ­ šířeného revolučního vý b o ru Č eskoslovenské a stro n o m ic k é společnosti, je jíc h kom isí, sek cí a p o zo ro v atelsk ý ch sk u p in . Ze z p rá v o tiště n ý c h v Ř íši hvězd sezn áte, že p řes všechn y n e sn áze n a ši doby a z e jm é n a p o k u d se tý če c ite l­ ného poškození h v ě z d á rn y z období revo lu čn ích b o jů o P ra h u , Společnost je v plné čin n o sti a kd y b y m ě la b ý t sp rav ed liv ě oceněna p rá c e jed n o tliv ý ch členů dosavadního výboru, n estačilo by n á m k to m u dnešní sezení. A le — h is to rii m ěla b y b ý t o to m z a c h o v án a z p rá v a a já p ro sím členy o d stu p u jí­ cího vý b o ru a všech kom isí, sek cí a sk u p in , a b y n a p sa li p ě k n ě a podrobně k a ž d ý své vzpom ínky n a to to rev o lu čn í období, k te r é by b y ly zalo žen y do arc h iv u Společnosti. J s e m jis ta , že n a p řík la d z á z n a m y o tom , ja k p an í B ettelh eim o v á se svou sk u p in o u s ta te č n ě z a c h ra ň o v a la k až d ý lísteček z knihovny, zničené z á sa h e m g ra n á tu , budou p říš tí pokolení č isti ja k o ro ­ m á n . A ta k o v ý c h u d álo stí a m o m e n tů je více a n em én ě zajím a v ý ch . P ro n a ši Společnost je ovšem p řím o živ o tn í o tá z k o u je d n a k o k a m ž itá o p ra v a poškozené s ta ré h v ě zd árn y , ab y tu b y la alesp o ň dočasně u m o žn ěn a p rá c e n a šim a stro n o m ů m -a m a té rů m a p o p u la risač n í č in n o st S po lečn o sti —■

h lav n ě p a k ovšem s ta v b a n o v é lidové h v ě z d á rn y v P ra z e n a P e třín ě . Z dů­ ra z ň u ji, že se m u sím e s n a ž it p ře s v ě d č it ro zh o d u jíc í k ru h y , že n a p řík la d s ta v b a p la n e ta ria n e m á p ro p o p u la risa c i a stro n o m ie toho v ý zn a m u , ja k o s ta v b a nové h v ě z d árn y . N eboť k p o p u la risa c i a stro n o m ie p a tř í p ře d e v ším školení a m a té rů z a v edení odborníků. B udě ú k o lem p říš tí v ěd eck é ra d y Spoleěnosti, ab y to m u to šk o len í v ě n o v a la p o zornost, účeln ě je o v liv ň o v ala a říd ila. S p o lu p ráce a m a té rů s o d b o rn ík y m á m y slím i jis tý v ý z n a m p ro vědce sam é, n eboť je m ů že u v o ln it od p o d řa d n ě jšíc h p ra c í a n a o p a k za se a m a té rs k á čin n o st se p rohloubí. To z n a m e n á p a k p ro p o p u la risa č n í čin n o st v širšíc h v rs tv á c h o b y v a te lstv a jisto tu , že k o n ečn ě v ezm ou z a své rů z n é pav ěd eck é v ý k la d y d ejm e to m u a stro lo g ic k é a p av ěd eck é o v ěřo v án í s ta rý c h leg en d o t a k zv. s tv o ře n í s v ě ta a všeho živého n a Z em i. P ro m iň te , je stliž e v so u v islo sti s tím znovu v zp o m ín ám Š ty c h o v a zp ů so b u p o p u la risa c e a s tro ­ nom ie v d ělnických v rs tv á c h . B ylo to v elm i vděčné p u b lik u m a do p o ru ču ji p říš tím u sp rá v n ím u výboru, a b y n ab íd l TJRO n eb o je d n o tliv ý m z áv o d ů m cy k lu s p ře d n á š e k p řím o v závodech. D nes to tiž je v k a ž d é m závodě p ře d ­ n á šk o v á síň, kd e se o sa z en stv o sc h á z í k p o ra d ám , diskusím , k d e se p ře d n á ší a p o řá d a jí k u ltu rn í odpůldne a z á b a v n á p ře d sta v e n í. P ř i to m b y bylo m ožno i p ro p a g o v a t p o tře b u sta v b y n ové lidové h v ěz d árn y . Z a in te re so v a t p ro to d ělnictvo zn am en alo b y z ís k a t m o h u tn o u h n a c í sílu p ro n á š cíl. N u že k té nové h v ězd árn ě. Č len revolučního v ý b o ru p. In g . B orecký, ja k víte, u ž z a v á lk y v y p ra c o v al n ě k o lik p lá n ů n a sta v b u n ové h v ě zd árn y . P oslední z p lá n ů o p ě ti k o p u lích b y n ejlép e v yhovoval v elk ém u p o slán í a v ý zn am u p ra ž s k é lidové h v ě zd árn y , k te r á m á b ý ti p ře d s ta v ite lk o u p o p u la ­ risa c e astro n o m ie v e v ro p sk ém m ě řítk u . M usím e si dnes u v ěd o m it své z v lá š tn í p o stav en í v poválečné E v ro p ě. N esm ím e se c ítit m a lý m i a id y lick y p ě sto v a t v ědu p ro v ědu anebo p ro své osobní potěšení, nebo je n p ro ú z k ý k ru h zájem ců , tík o ly Č eskoslovenské astro n o m ic k é sp o lečn o sti dnes daleko p ře s a h u jí rám ec jejíh o p řed v álečn éh o působení. P ře d e v ším si m u sím e u v ě ­ do m it v celém ro z sa h u ta to f a k ta : N ěm eck o je ro z b ito a n a dlouhou dobu vy řazen o z ja k é k o liv k u ltu rn í so u čin n o sti v ev ro p sk ém m ě řítk u , n a to ž p a k v m ě řítk u světovém . R a k o u sk o je sice v p o m ěrn ě p říz n iv ě jším p o stav e n í n ež N ěm ecko, ale a n i ono neb u d e h r á t v ůdčí ú lo h u v k u ltu rn ím sv ětě. P o l­ sk o je rozbito, jih o slo v an sk é s tá ty m a jí tě ž k é s t a r o s ti ex isten čn í vůbec. F ra n c ie a se v e rsk é s tá ty jso u těžc e z a sa ž e n y v álečn o u v ich řicí, s te jn ě Itá lie . P ro ev ro p sk ý k o n tin e n t tu jed in ě "zbývá S o v ě tsk ý S v a z a m y. S o v ě tsk ý S vaz m á lepší p o d m ín k y p ro v ěd eck o u p rá c i a p o p u la risa c i věd, n eboť m á už svou v elkorysou osvědčenou m eto d u a svou tra d ic i. Je h o s ta ro s ti v to m to sm ě ru sm ě řu jí v ša k dosud více do v ýchodních o b lastí té to o b rovské říše, k de je tř e b a p ře v y c h o v á v a t m ilio n y p říslu šn ík ů n e jrů z n ě jšíc h n áro d ů . Z bý­ v á m e tu m y pro celou té m ě ř E v ro p u . N em yslím , že b y to byl ú k o l n ad n a še síly. J e je n tř e b a zv y k n o u t té to m yšlence v elik é odp o v ěd n o sti a z a říd it celou ag en d u S polečnosti podle toho. P ro to n a p řík la d je tře b a , a b y Společnost m ě la d va jed n atele, ab y m ěla svého z a h ra n ič n íh o re fe re n ta nebo i více, ja k se p o stu p em času a v ý v o jem u k áže. Se z a h ra n ič ím je tř e b a n a v á z a t čilé a co n e ju ž ší s ty k y a pro sím , a b y ste se n eb áli n a v á z a t s ty k y osobní, p řá te lsk é . A to s v ěd eck ý m i k ru h y v S o v ětsk ém S vazu, dále p a k s F ra n c ií, A nglií, A m e rik o u atd., p o stu p n ě, o rg an ick y , ale důsledně a n eú n a v n ě . Zde o b rac ím se k n a ší a stro n o m ic k é m ládeži. J e n u tn o , ab y so u časn ě se z ísk á v á n ím v ěd o m o stí a vědecké d isci­ p lin y učila se n a še m lád ež v elm i pilně a u ry ch len ě ja z y k ů m . P ře d e v ším ru sk ý . N eboť ru š tin a je n a še m u n á ro d u n e z b y tn o u ja k o d ru h á m a te řš tin a . O tev řo u se v á m č te n ím a p o z n á v án ím novodobé ru s k é lite r a tu r y v šech ob o rů n evídané obzory. K ro m ě toho je d ů ležito u té ž z n a lo s t a n g lič tin y a fra n c o u z ­ štin y . P ro sím n a š i m ládež, a b y se ja z y k ů m u čila, n eboť Č esk o slo v en sk á a stro n o m ic k á sp olečn o st n e z b y tn ě p o třeb u je , a b y v je jíc h řa d á c h b y li

schopní, uvědom ělí a pohotoví p raco v n íci s ja z y k o v ý m i zn alo stm i, k te ř í by n ašim o d b o rn ík ů m a p o p u la risá to rů m d o k o n alý m tlu m o č n ic tv ím u sn ad n ili s ty k is o sta tn ím i S lovan y a cizinci, je d n a k sa m i dovedli s n im i je d n a t a u m ěli jim p řá te lsk o u pom ocí z p říje m n it! p o b y t m ezi n á m i. U v ěd o m te si, že n a š í n á ro d n í chybou dosud je to, že se n eu m ím e cizin ců u jm o u t a z a in te re s o v a t je p ro n aše sn ah y . S tá le m ě jte n á p a m ě ti, že m á m e v ro z b ité E v ro p ě veliké k u ltu rn í poslání, že js m e sch o p n i je sp ln it, je n je tře b a , a b y c h o m u ž shodili své d ětsk é stře v íc e a ro zb ěh li se sta te č n ě a sebevědom ě k u p ře d u a s tá le k u p řed u . V té to o tázc e s ty k ů se z a h ra n ič n ím i p o p u la risá to ry a stro n o m ie a p ří­ rod n ích věd, resp. v o táz c e povzbuzení d ru h ý c h ev ro p sk ý ch s t á t ů k p o p u laris a č n í č in n o sti a stro n o m ů a p říro d o v ě d ců p o v z o ru so v ě tsk é m a n ašem , m ohl by s ú sp ěch em p o m á h a ti z a m ý šle n ý K lu b z a k la d a te lů a p řá te l Č esko­ slovenské a stro n o m ick é společností, ja k jsm e u ž o n ě m tro c h u hov o řili s pp. K lepeštou, A ndělem a je d n a te le m V lčkem . D o p o ru ču ji té to v aln é h ro m ad ě, a b y v y zv ala z a k la d a te le Č eskoslovenské a stro n o m ic k é společnosti, a b y t a ­ k o v ý k lu b u sta v ili a z ů sta v še v n eju žším s ty k u se sp rá v n ím v ý b o re m S po­ lečnosti, u sn ad ň o v ali m u p ro v á d ěn í p o p u larisa č n íc h ú k o lů v ev ro p sk ém i světo v ém m ě řítk u . A b y e v e n tu á ln ě p ře v z a li n a seb e č á s t sp o lečen sk ý ch z á v a z k ů Společnosti ve s ty k u s b ra trs k ý m i n á ro d y slo v an sk ý m i a cizinou. D oufám , že p á n i z a k la d a te lé tu to so u čin n o st v té fo rm ě se S po lečn o stí n e­ odm ítnou, neboť to zn am e n á, že z ů s tá v a jí strá ž c i sv éh o v la stn íh o životního díla. Že z e jm é n a pom ohou v a k c i p ro v y b u d o v án í nové lidové h v ězd árn y , což bude v y ž a d o v a t m noho č a su a zn ačn éh o ú silí a s tá lé p ohotovosti. N eboť n a še v lá d a m á p řed sebou to lik n a léh a v ý c h ú k o lů b e z p ro stře d n í živ o tn í d ů ­ le ž ito sti p ro rep u b lik u , že jí a n i n esm ím e m ít z a zlé, je stliž e v je jím p ro ­ g ra m u n e jsm e n a p rv é m m ístě . To ale n ez n am en á , a b y ch o m z tr a tili vědom í d ů ležito sti n ašich p o tře b a u stu p o v ali. B u dem e m ít ta k o v o u d ů ležito st, ja ­ k o u si sa m i d ám e a m u sím e ro zh o d u jící k ru h y u m ě t p ře sv ě d č it, že sv ý m i ú k o ly p a třím e n a p rv n í m ís ta v k u ltu rn ím v lá d n ím p ro g ra m u . M usím e se n a u č it čelit k ažd é re a k c i, k te r á b y n á s c h tě la o d su n o u t stra n o u . P ro to n e ­ m éně d ůležitou bude i p ro p a g a č n í a o rg a n isa č n í kom ise, n a je jíž čin n o sti bude velm i m noho zále že t. V šichni je jí členové m u sí b ý t a k tiv n í a m u sí c ítit spoluodpovědnost n ejen v ů či sp rá v n ím u v ý b o ru Společnosti, a le v ů či celém u n á ro d u a S lo v an stv u . N eboť ta to ko m ise m u sí in eten siv n ě p ra c o v a ti v n a ­ zn ačen ém světovém m ě řítk u . N ech ci u ž déle z d rž o v a t v d alším je d n á n í a k ončím . Jm é n e m celého d o savadn ího ro zšířen éh o revolučního v ý b o ru z d ra v ím celou n a ši Č eskoslo­ v en sk o u astro n o m ick o u sp o lečn o st a p ře je m e si, a b y nově zvo len ý sp rá v n í vý b o r m ěl v šech n y m o žn o sti k sp ln ěn í úkolů, k te r é m u n a še v e lik á doba u k lá d á . D alší p rá c i z d a r.” P a n D r. Š te rn b e rk p o děkoval p a n í Š ty ch o v é z a je jí v elm i p ě k n á slova, k te r á p říto m n í odm ěnili d lo u h o trv a jíc ím potlesk em , a žá d a l ji, a b y i p říštím u sp rá v n ím u v ý b o ru v ěn o v ala svoji sp o lu p ráci. P a n í Š ty c h o v á odpověděla, že jí bude ctí sp o lu p ra c o v a ti i n a d á le ve S polečnosti a o m lu v ila se p ro d alší je d n á n í valné h rom ady . P a n D r. Š te rn b e rk p a k p řis tu p u je k d alším u p o řa d u sch ů z e a o zn a­ m uje, že do p resen čn ích listin se podle h lášen í p. K ad av éh o z a p sa lo 187 členů (během je d n á n í se dostavilo je š tě 16 členů, ta k ž e se v aln é h ro m a d y z ú č a stn ily celkem 203 o so b y ). O m luveni byli pp. prof. D r. F r . N ušl, In g . V. R olčík a Jos. K lep ešta. Je d n a te l p ře č e tl dopis, k te r ý došel od p. K lep ešty a k te r ý zn í: „M ilí p řá te lé , p ro sím a b y ste o m luvili m o ji n e p říto m n o st n a dn ešn í v aln é h ro m ad ě. D ě k u ji V ám , že js te v y h o v ěli m é m u p řá n í a u z n a li p rá v o n a odpočinek po té m ě ř třic e tile té , n e p ře trž ité p rá c i ve v ý b o ru . P ře ji n ov ém u výb o ru n ejlep ší z d a r v b u d o v án í S polečnosti a slib u ji m u u p řím n o u a v še s tra n n o u p o d p o ru .” D ále b y ly p ře č te n y p o z d rav n é p říp isy od A stro n o ­

m ického odboru L idové u n iv e rsity H u so v y v P lzn i a od M eteo rick éh o od b o ru so u k ro m é a stro fy s ik á ln í o b se rv a to ře v Jo sefo v ě (po v a ln é h ro m a d ě došly je š tě p o zd rav n é p říp isy od A stro n o m ic k é isekce P říro d o v ěd eck éh o k lu b u v B rně, od Jih o česk é a stro n o m ic k é spo lečn o sti v Č eských B udějovicích, od A stro n o m ick é sekce P říro d o v ěd eck é sp o lečn o sti v M o rav sk é O stra v ě a od A stro n o m ick é sek ce M u sejn í spo lečn o sti ve V a la šsk é m M eziříč í). Jm é n e m A stro n o m ick é sekce M usejní sp o lečn o sti v R o k y can ech p o z d ra v il v aln o u h ro m ad u p. J a n F r a n ta . N a n á v rh p í Jo ž k y S edláčkové n eb y l z á p is m in u lé X X V I. řá d n é valné h ro m ad y č te n a zvoleni d v a v e rifik á to ři z á p isu : pp. K a re l N o v á k a Z deněk R am p as. R ovněž z p rá v y fu n k c io n á řů sp rá v n íh o v ý b o ru n eb y ly n a n á v rh p. M i­ loše W e b e ra čteny, po n ěv ad ž byly o tiště n y v Ř íši hvězd, a b y ly v aln o u h ro ­ m adou jednom yslně sch v álen y . S te jn ý m zp ů so b em b y ly n a n á v rh p. V ladi­ m íra S tr ý č k a sch v álen y z p rá v y p o zo ro v ate lsk ý ch sek cí a sk u p in . P a n D r. K arel K u c h y ň k a p ře č e tl z p rá v u rev iso rů ú č tů a n a v rh u je , ab y o d stu p u jícím u v ý b o ru bylo uděleno a b so lu to riu m . N á v rh by l v aln o u h ro m a ­ dou jednom yslně p řija t. P ře d v olbam i nového sp ráv n íh o v ý b o ru o zn am u je je d n a te l, že ro z šíře n y revoluční v ý b o r S polečnosti se ve své sch ů zi k o n an é 21. č e rv n a 1945 rozhodl jednom yslně u d ě liti cenu prof. D r. F r a n t. N u šla z a ro k 1944 p. In g . V ik to ru R olčíkovi z a jeho v zácné k o n stru k c e a stro n o m ic k ý ch p řís tro jů a z a z áslu h y o Č eskoslovenskou astro n o m ick o u společnost. Z p rá v a b y la p ř i ja t a v aln o u h ro m ad o u p o tlesk em . P o n ěv ad ž p. In g . R olčík n eb yl n a v aln é h ro m ad ě p ří­ tom en, oznám eno, že diplom ceny m u bude p ře d á n p ře d se d n ic tv e m Společ­ nosti. Je d n a te l p o to m je š tě p ře č e tl v šech n y d o sav ad n í n o sitele ceny. N a to p řisto u p en o k volbě p řed sed y S polečnosti, sp ráv n íh o v ý b o ru a rev iso rů ú č tů . P a n D r. Š te rn b e rk ozn am u je, že ro z šíře n ý rev o lu čn í vý b o r odstoupil celý, aby člen stv o m ohlo volně ro zhodnouti, kdo m á říd iti budoucí o sudy Společnosti. N e jso u -li v n a v rž e n é k a n d id á tc e u v ed en a jm é n a n ě k te ­ rý c h d řív ějších člen ů sp ráv n íh o výboru, z n a m e n á to pouze, že o d stoupili sam i, aby uvolnili m ís ta n o v ý m p raco v n ík ů m . P a n í J o ž k a S ed láčk o v á se p tá , zd a se sn ad revoluční d oba d o tk la ta k é vědecké čin n o sti S polečnosti, že o d stu p u je vý b o r celý. P a n D r. Š te rn b e rk odpovídá, že té to so u vislosti zde n a p ro sto nebylo a dod áv á k odůvodnění, k te r é již d řiv é uvedl, že n ě k te ří členové výb o ru žád ali o z p ro ště n í v zhledem k o p ra v d u m im o řá d n é m u z a n e ­ p rázd n ěn í ve svém z a m ě stn á n í. P a n i J o ž k a S ed láčk o v á n a m ítla , že b y sn ad ted y stačilo, k d y b y o d sto u p ila o pět pouze p olovina v ý b o ru . K to m u p. D r. Š te rn b e rk podotkl, že n a v rž e n á k a n d id á tk a o b sah u je více n ež polovinu d ří­ vějších členů výboru. O slovo se p řih lá sil p. M iloš W e b e r a d o p o ru ču je valné hro m ad ě, ab y k a n d id á tk u nového sp ráv n íh o výboru, k te r á jis tě b y la v a ln é h ro m a d ě p ředložena po z ra lé úvaze, beze zm ě n y sch v álila. U p o zo rň u je, že ve výbo ru jsou te n to k rá te dobře z a sto u p e n i ja k noví, m lad í členové, ta k s ta ří, osvědčení p raco v n íci. S lova p. W e b e ra b y la p ř ija ta p o tlesk em . V alnou h ro m ad o u byl p o to m jed n o m y sln ě zvolen te n to n o v ý sp rá v n í v ý b o r S p o lečn o sti: p ře d se d a : p ro f. D r. F r a n tiš e k N ušl, členové v ý b o ru : K arel A nděl, profC . J a n B ed n ář, M arie B ettelh eim o v á, D r. E m il B u ch ar, In g C . K arel Č acký, D r. J a r m ila D olejší, D r. V lad im ír G uth, F ra n tiš e k M a­ těj, Doc. D r. V incenc N echvíle, K arel N ovák, Z deněk R am p as, D r. R a d im Šim on, D r. B ohum il Š te rn b e rk , D ouisa L a n d o v á-Š ty c h o v á, J a ro s la v V lček, A lois V rá tn ík ; n á h ra d n íc i: O ta k a r P e trá š e k , V la d im ír S trý č e k , T a ť a n a K řížková, M iroslav P ro c h á z k a ; re v iso ři ú č tů : D r. K a re l K u ch y ň k a, In g . J a n Š im áček. P osledním bodem p ro g ra m u valné h ro m a d y b y ly volné n á v rh y . P a n D r. Š te rn b e rk o zn am u je, že ve sta n o v e n é lh ů tě ž á d n ý v o ln ý n á v rh v aln é h ro m ad ě nedošel. P o n ěv ad ž ro v n ěž z p lé n a v aln é h ro m a d y n ebyl žád n ý n á v rh

podán, o zn am u je p. D r. Š te rn b e rk je ště , že schůze m lád eže S polečnosti se k o n á ve stře d u 10. říjn a 1945 n a L idové h v ě z d á rn ě Š tefán ik o v ě, a končí jed n án í valné hrom ady. P a n D r. V ladim ír G u th p řed n á še l p o to m o nových v ý zk u m ec h slu n eč­ n ích a po p řed n ášce byl p ro m ítn u t v z á cn ý film , z ís k a n ý k o ro n o g rafem , fra n c o u z sk ý m astro n o m e m L yotem , n a o b se rv a to ři n a P ic-du-M idi v P y re n ejích a zach y cu jící čin n o st n ě k o lik a slu n ečn ích p ro tu b e ra n c í. P ře d n á š k a p. D r. V lád. G u th a i p ro m ítn u tý film b y ly p řija ty d lo u h o trv ajícím , n a d še ­ n ý m p o tleskem . T a k b y la X X V II. řá d n á v a ln á h ro m a d a S polečnosti sk o n ­ čen a v 19 hod in 45 m inu t. U sta v u jíc í schůze sp rá v n íh o v ý b o ru S polečnosti. Po v aln é h ro m ad ě byla ve 20 hodin 15 m in u t k o n á n a u sta v u jíc í schůze nového sp rá v n íh o v ý ­ bo ru Č eskoslovenské a stro n o m ic k é společnosti. Z ah ájil ji n a p řá n í všech p říto m n ý c h p. D r. B oh. Š te rn b e rk . Ve sch ů zi byli zvoleni tito fu n k c io n á ři sp ráv n íh o v ý b o ru : I. m ísto p ře d se d a — D r. B ohum il Š te rn b e rk , II. m ísto ­ p řed sed a — K arel N ovák, je d n a te l — J a ro s la v V lček, p o k la d n ík — K arel A nděl, k n ih o v n ík — M arie B ettelh eim o v á, sp ráv ce p řís tro jů — In g C . K arel Č acký, I. z a p iso v atel — A lois V rá tn ík a II. z a p iso v a te l — Z deněk R am p a s. K řá d n é p ra c o v n í sch ů zi se vý b o r rozhodl se jiti p o č átk e m říjn a . P o z d ra v Č eskoslovenské a stro n o m ic k é sp o lečn o sti od se s te rs k é společ­ n o sti so v ětsk é. 25. z á ří 1:945 byl Č eskoslovenské a stro n o m ic k é společnosti doručen dopis od V šesvazové astro n o m ick o -g eo d etick é sp o lečn o sti v M oskvě p ři A k ad em ii n a u k SSSR . Z nění dopisu je to to : „Č eskoslovenské a stro n o m ick é společnosti, P ra h a , L id o v á h v ě z d á rn a Š téfán ik o v a. Jm é n e m S o v ětu V šesvazové astro n o m ic k o -g eo d e tic k é společ­ n o sti z a sílá m V ám srd ečn é pod ěk o v án í z a V áš v ře lý p o z d ra v a se své s tra n y v y ja d řu ji u p řím n ě svoji ra d o s t n a d osvobozením a o brozením b ra trsk é h o n á m Č eskoslovenska, jeho vědy, jeho v ědeckých zřízen í a v ěd eck ý ch spo­ lečností. N eobyčejně rá d i n av á ž em e tě sn é s ty k y s V ám i n a poli b lízké n á m vědy — a stro n o m ie a s ra d o s tí za sílá m e V ám n a še p u b lik ace p osledních let, o b sah u jící p rá c e členů n a š í S polečnosti a ta k é je d n o tliv é vědecké p rá c e so v ětsk ý ch astro n o m ů . P o v ažu jem e to to pouze z a p o č á te k n a šic h sty k ů , z aříd ím e V ám n a ­ p říš tě p rav id eln é z a sílá n í n ašeh o m a te riá lu a p ro sím e V ás o totéž. P řijm ě te n á š srd ečn ý p řá te ls k ý p o zd rav . Z a p řed sed u S o v ětu V šesv a­ zové astro n o m ick o -g eo d etick é sp o lečn o sti p ro fe so r P o p o v .” S ekce p o zo ro v atelů p ro m ěn n ý ch h vězd ž á d á v še c h n y své sp o lu p ra c o v ­ n ík y , ab y p o zo ro v án í z a p rv ý c h 9 m ěsíců to h o to ro k u zaSlaJi la s k a v ě ú stře d í n ejp o z d ě ji do 20. listo p a d u 1945 n a a d re s u h v ě z d á rn y . S p rá v n ý m d o d ržen ím to h o to te rm ín u n á m p o m á h á te p ři z p ra c o v á n í. T ěm , k te ř í n e m a jí d o s ta ­ te č n ý p o č e t pozo ro v acích t i s k o p i s e /j e n a p o ž á d á n i z ašlem e. Z a d m in is tra c e : Č l e n y a o d b ě r a t e l e č aso p isu p ro sím e, a b y n á m oznám ili n y n ě jš í n á z v y ulic a n á m ě s tí, a b y by lo m ožno časo p is posíla ti n a sp rá v n é a ú plné a d resy . — V d o p i s e c h p ř i p o j t e k čiteln ém u p odpisu i ú p ln o u a d re s u — u š e tříte n á m h le d án í v k a rto té c e a ry c h le jší v y řiz o v á n í ko resp o n d en ce. — Z m ě n y a d r e s o z n a m u j t e n ejp o zd ě ji 25. k ažd éh o m ěsíce, jin a k n en í m ožno z m ěn u p ro v é sti p ro n e jb liž ší číslo časopisu. A d re sy n a exped ici d o d áv ám e tis k á rn ě v ž d y p ře d k o n c e m m ěsíce. — N o v é č l e n y p r o s í m e , a b y n á m v rá tili číslo l . ’/ 2 . leto šn íh o ro č ­ n ík u časo p isu , je s tliž e je m a jí d v a k r á t (n ě k te ří si je k o u p ili u k n ih k u p c e a po p řih lá še n í z a člen a je o b d rželi je š tě je d n o u od n á s ) . U v ed enéh o č ísla m á m e n e d o sta te k .

T abulka n ávštěv na Lidové hvězdárně v P raze na Petříně:

1944 1929— 1943 1929— 1944

Č lenů 3.004 39.383 42.837

S p o lk ů 23 743

Skol 25 783

P o čet ú č a st. 1.608 45.912

O b ecen stv a 3.574 63.309

Ú h rn em 8.186 149.054

766

808

47.520

66.883

157.240

N oví členové S po lečn o sti: N a výborové sch ů zi dne 14. srp n a 1945 byli p řija ti 4 členové z a k lá d a jíc í a 49 členů řád n ý ch . Č lenové z á k lá d a jíc í: J a n H oráček, v lak v ů d ce ČSD v. v., Jih la v a ; O ldřich K ey zlar, vedoucí tk alco v n y , Č ervený K ostelec; P ro k o p V eselský, obchodník, P r a h a a J a n Z elinka, řed ite l m ěšť. školy, B aťov. Č lenové řá d n í: M U D r. Ju liu s B ílek, s t. obv. lé k a ř, K os­ telec n. O rl.; O ldřich B u rian , stu d u jící, B učovice; K a re l Buš, ž á k , P o ličn á u V alašsk éh o M eziříčí; F ra n tiš e k F á h n ric h , stu d u jící, P ra h a ; V e m e r F o r ­ m an, fo to g ra f, P ra h a ; In g . J iř í G irsa, a rc h ite k t, P ra h a ; J a r o m ír H o rá k , stu d u jící, D ra h o tu še ; M iro slav H o rň á k , stu d u jící, P ie šťa n y ; O ldřich H u ječek, stu d u jící, B učovice; O n d řej C h rb já t, stu d u jící, V alašsk é M eziříčí; H e ­ le n a C h rb játo v á, stu d u jící, V ala šsk é M eziříčí; J a n Ig la u e r, řed ite l v. v., P ra h a ; M iroslav Jo n áš, je m n ý m ech a n ik , P ře ro v ; In g . M iro slav K lepl, rev id en t O bilosvazu, P ra h a ; A n n a K leplová, d á m s k á k rejčo v á, P ra h a ; In g . R ic h a rd K neschk, řed. ČMS., P ra h a ; V la d im ír K opecký, stu d u jíc í, V ysoké M ýto; O lga K oudelková, stu d u jící, L edeč n. S áz.; In g . K a re l K ro u p a, s t a ­ vební inženýr, P ra h a ; V lad im ír K u b era, elek tro m ec h a n ik , T atce, p. P eč k y , J a n K uča, fa r á ř, M or. O stra v a -H e řm a n ic e ; A n n a K u nčíková, stu d u jící, P ra h a ; Z d e n k a K vašová, stu d u jící, P ra h a ; J a r o m ír M ichálek, studující,_M . O stra v a ; J a n M usil, stu d u jící, B rn o ; L u d v ík N ečas, zá m e čn ick ý učeň, Slap an ice u B rn a ; V ě ra N ep o žitk o v á, stu d u jíc í, P ra h a ; M U D r. K a re l P lavec, sek. lé k a ř, P ra h a ; L u b o m ír P o d h o ra, stu d u jíc í, P ra h a ; V áclav P o d h ra d sk ý , ú řed n ík , H um polec; R ad o m ír P osp íšil, stu d u jící, V ik ý řo v ice u Š u m p e rk a ; D a g m a r R ipplová, ú řednice, P r a h a ; Jo s e f S lad k o v sk ý , tec h n . ú řed n ík , Zlonice; K arel Sova, e le k tro m o n té r, Č eské B udějovice; E v a S rbová, stu d u jící, P ra h a ; J iř í S u m a ra , stu d u jící, M o ra v sk á O stra v a ; B ed řich S voboda, s t u ­ dující, ’ L edeč n a d S áz.; J a n Šenfeld, čalouník, P ro s tě jo v ; J a n Š lech ta, insp. drah, P ra h a ; B runo Š u b ert, stu d u jící, V alašsk é M eziříčí; B o h d a r T á b o rsk ý , stu d u jící, K rk o v á, p. K rá sn o n. B .; F r a n t. T om ek, pošt. ak c e sista , ^Praha; K arel T ru sin a, stu d u jící, V alašsk é M eziříčí; V ě ra V évodová, stu d u jící, V a ­ la šsk é M eziříčí; In g . JU D r. P a v e l V itouš, v rc h n í odb. ra d a , P ra h a ; M ilada V osátková, stu d u jící, P ra h a ; V lad im ír Z áry b ň ic k ý , stu d u jíc í^ R a k o v n ík ; Z deněk Z avadil, stu d u jící, V ala šsk é M eziříčí; D an u še Z erto v á , stu d u jící, B řístv í, p. K olín. , N a výborové sch ů zi dne 11. z á ři 1945 bylo p řija to 5 člen ů z a k lá d a jíc íc h a 67 členů řád n ý ch . Členové za k lá d a jíc í: Jo s e f H avel, ú ře d n ík , P ra h a ; V la­ dim ír K retsch m er, stu d u jíc í, B y střice p: H o stý n e m ; V áclav K u m b álek , p rok u rista , P ra h a ; O ta k a r P a říz e k , ú ř e d n ík U h e rsk é H ra d iš tě a A n n a V ojtěchovská, m a lířk a pokojů, P ra h a . ČlenSVé řá d n í: M iro slav B a řtip á n , s tu ­ dující, R ak o v n ík ; M ilan B erán ek , ú řed n ík , B u k o v in k a, p. K řtin y ; Jin d řic h B ě tá k , stu d u jící, K yjov; V la d im ír B oukal, to v . dělník, Jilem n ice; B ožena B oukalová, Jilem n ice ; M ilan Č erný, stu d u jící, M o ra v sk á O stra v a ; S lav o m ír D oležal, ú řed n ík , P ře ro v ; K arel D ráb ek , a s is te n t te ch n ik y , P ra h a ; R udolf E v an žin , stu d u jící, Z lín -L e tn á ; M ario n F elix , s tu d u jíc ^ K ra lu p y n. V it.; K arel F isch er, stu d u jící, P ra h a ; Jo a c h im F lo ria n , S ta r á Ř íše; Ju liu s F o re jt, je m n ý m ech an ik , P ra h a ; Jin d řic h F rie d ric h , n á s tro ja ř , B rn o ; Jo s e f G erh ard , je m n ý m ech an ik , R eten ice u T ep lic-Š an o v a; K arel H a rtl, odb. učitel, Ja ro m ěřice u Je v íč k a ; A lex an d er H ess, stu d u jíc í, P ra h a ; M iloš H olan, tru h lá ř, V ranovice, p. R o ž m itá l p. T ře m š.; K a re l H om oláč, tech n . ú řed n ík , P ra h a ; A n to n ín H onzák, ú řed n ík , O střed ek , p. K ozm ice u B enešova; R u d o lf H ošek,

ú četní, P r a h a ; V áclav H u sa r, lázeň sk ý , B ra n d ý s n ad O rl.; F r a n tiš e k C hvalík, z a h ra d n ík , B y střic e p. H o st.; P av el J írů , stu d u jící, P ra h a ; Jo se f Jiřič k a , odb. učitel, Č esk á S kalice; J a n K adlec, sta v ite l, P ra h a ; M iloslav K ališ, s tu ­ dující, B rno; K arel K ilián, stu d u jící, B osonohy u B rn a ; F ra n tiš e k K lím a, vrch. oficiál CSD v. v., Z a s tá v k a u B rn a ; P a v e l K ocian, stu d u jící, P ra h a ; In g . J iř í K om orous, a rc h ite k t, P ra h a ; A lois K rejčí, odb. učitel, V rán o v á L h o ta u B ouzova; Jo s e f K ubík, ře d ite l te x t. to v á rn y , N ách o d ; In g . D r. V i­ lia m L ajd a, b á ň sk ý p rá v n ík , B ra tis la v a ; V áclav M ereda, ře d ite l to v á rn y , P ra h a ; A n to n ín N áh lík , pro feso r, P lzeň ; B ed řich N ěm ec, tech n . úřed n ík , H o rn í B říza; K arel N ěm ec, sta v ite l, H ra d e c K rálo v é; M iro salav N ěm ec, učeň jem n é m ech an ik y , P ra h a ; J a n P ac lík , b an k . p ra k tik a n t, P ra h a ; V ác­ lav P a te jd l, stu d u jící, Č istá u R ak o v n ík a ; M ilad a P e ro u tk o v á , ú řednice, Vinoř, p. S a ta lic e u P ra h y ; J a n P e tříč e k , elek tro m ec h an ik , Ř íč a n y u P ra h y ; In g . E m il P o k o rn ý , a rc h ite k t, P ra h a ; A d o lfin a R e in h a rto v á , P ra h a ; V ladi­ m ír R y tíř, k an d. filosofie, P ra h a ; J iř í S edláček, stu d u jící, K u tn á H o ra ; In g . J iř í S k alák , tech n . ú řed n ík , V setín ; J a r o m ír S ta c h , p o jistn ý tech n ik , P ra h a ; O ta k a r S ta ro sta , stu d u jící, F rý d e k -M íste k ; V lad im ír Svoboda, stu d u jící, Č eské B udějovice; K are l Šedivec, g ra fik , P ra h a ; M iro slav Š ig u t, stu d u jící, F rý d e k ; Ju lie Š indelářo v á, stu d u jící, Č eské B udějovice; V áclav Š m ejk al, stu d u jící, T áb o r; O ldřich Š m ída, p ro feso r, H rad e c K rálo v é; E d u a rd Šváb, stu d u jící, S lan ý ; F ra n tiš e k T om čiak, dělník, O řech, p. R ep o ry je; L ad isla v V an čata, studující, T áb o r; K arel V aň h a, ú řed n ík , P ra h a ; L u m ír V idlář, s tu ­ dující, P e třv a ld u M or. O stra v y ; Ja ro sla v V inkler, stu d u jíc í, P ra h a ; L u b o r V okrouhlický, studující, M lázovice; B ed řich V olejník, stu d u jící, P ra h a ; Osv ald Volf, elek tro m ech a n ik , D ražíce n. Jiz., p. N ové B e n á tk y ; R ad k o Z a jí­ ček, studující, S laný, a A n to n ín Ž ák , úč. taje m n ík , P ra h a . S p rá v n í v ý b o r S polečnosti v ítá v šech n y nové členy srd ečn ě k sp o lu p ráci! Fond nové Lidové hvězdárny Š tefánikovy v Praze. V ý k az č. 1 ( p o k r a č .) : 200 K : B ezecný J a n , M ístek ; B ild J a ro ši., P r a h a ; D r. Č e rm á k Jiří, K u n ra tic e u P ra h y ; In g . Č erm ák K větoň, P ra h a ; Č u rda-L ipovský B., M o rav sk á O stra ­ va; D ieneltovi K arel a Růž., P ro stějo v ; In g . D v o řá k F., M o rav sk á O stra v a ; D v o řák M iroslav, Č ejetice, p. Š těk eň ; F ik a r Ja n , P ra h a ; F re b o rt Alois, S třeň, p. N á k lo ; In g . G ajd u šek V., M o ra v sk á O stra v a ; Gil A., M o ra v sk á O strav a ; H la v sa Jaro sla v , H radec K rálové; H o rá č ek Ja n , Jih la v a ; K a u fm a n O ldřich, H rad ec K rálové; K nejfl V ítězslav, M ělník; In g . K o čandrle F ra n tiše k , P ra h a ; K očí Jaro sla v , K latovy; K o láček B edř., M o ra v sk á O stra v a ; In g . K o řín ek B., M orav sk á O stra v a ; K ouřilová M ilada, V elká C huchle; JU C . K ozelský Jin d ř., P ra h a ; K řížek O skar, M o ra v sk á O stra v a ; K u ča Ja n , H eřm an ice u O stra ­ vy; In g . K unc Josef, P ard u b ic e ; K u n z Zd., K yjov; M azáček Ja n , Jičín ; M elichar Ad., M o rav sk á O stra v a ; M o ráv ek J., T á b o r; M u rd y ch P avel, P ra h a ; N o ear S tanislav, T lučná, p. V ejprnice u P lzně; N ový Z deněk, P ra h a ; P a ša J a n , R oztoky; P a v e lk a Jos., M o rav sk á O stra v a ; P e k a ř V áclav, P ra h a ; P ila ř Josef, Sezem ice; P la tz e r Jos., Zdice; P o d zim ek Ja n , B rno; P o štu lk a O ldřich, L oštice; R ů žičk a L adislav, N ová V es u K olína; Ř ezáč A nt., N ový Brázdím^ p. K ostelec n. L .; S ev era Jo sef, Ď olní B ousov; S tru šk o v á Mil , M o rav sk á O stra v a ; In g . Syrový S tan islav , P ra h a ; S y rů ček Josef, B akov n. J.; M U Dr. Š ířek Ja n , M ělnické V telno; Š kop Jaro slav , V elký D řevíč; Š ra je r Jiří, P ra h a ; V acek Jiří, H rad ec K rálo v é; V ella M iloslav, K ladno; V rá tn ík Alois, P ra h a ; Z em an Jin d řich , H rad ec K rálové. — 160 K : H ů d a Ja ro sla v , P ra h a . — 150 K : B ubeník Ja n , M o rav sk á O stra v a ; D v o řá k L adislav, H oštice, p. S udom ěřice; H la d k á H edvika, U h ersk é H ra d iště ; H onzů L adislav, K rá sn á Ves, p. Dolní C etno; J a n d a J., P ra h a ; K isch S tan islav , B e n á tk y n. Jiz.; K opecký F ra n t., B rno; N ovotný V ladim ír, P ra h a ; In g . J. P išta , M o rav sk á O strav a ; S k aln ík Bohuš, K latovy. — llfO K : JU D r. Č ížek T om áš, O lom ouc; Je d lič k a K arel, P ra h a ; In g . st. S la v ík 'V la d im ír, B rno. — 120_ K : K apoun Josef, M o rav sk á O stra v a ; V ojtěch A ntonín, S lezsk á O strav a . — 100 K : A d ám ek V ojt., M or.

O strav a; A n tro p iu s Jiří, P ra h a ; B a ťa V., Zlín; B ěleh rád ek Jo sef, P ra h a ; B ern ard o v á M arie, H ro n o v ; B lá h a F ra n tiše k , M o rav sk á O stra v a ; B lažek E m il, P ra h a ; B oháč Alois, H ra d e c K rálo v é; B rá z d a Ja ro sla v , Č esk á T řebová; B rů žek A ntonín, N o v á V es u M ladé Vožice; IngC . B u k o v sk ý Ja n , P ra h a ; B u rd a L adislav, U h ersk é H ra d iště ; B u rk o t F ra n t., M o ra v sk á O stra v a ; C abal Jiří, Libiš, p. N erato v ice; C ale tk a Mil., M o rav sk á O stra v a ; Č ečelín V ladim ír, P ra h a ; Č erný Pavel, R ad o tín ; Č eřo v sk ý Ja ro sla v , T řebihošť, p. B ílá T řem ešn á; Č ižinský B edřich, Ř íč an y u P ra h y ; D á m ek F elix, M o rav sk á O stra v a ; D olejší D ag m ar, P ra h a ;. In g . D o rn B edřich, P ra h a ; D o stál F ra n tiše k , P ra h a ; D ršk a L adislav, B enešov; D rtin a F ra n t., M o rav sk á O stra v a ; E h lo v á Alex., P ra h a ; Ing. F iš e r F ra n t., L edeč n. S. — F o ltý n M iroslav, B rn o ; F rie d ric h Jin dřich, B rno; F u rm a n L., R ousínov; Gibl Jiří, M o ra v sk á O stra v a ; In g . H an č Old., Zlín; H a rtm a n o v á M., B ra n d ý s n. L .; H a v lík O liver, N ové M ěsto n. M or.; H e jd u k L adislav, S třelíce u B rn a ; H en k e S vatopluk, Solany, p. T řebívlice; H lad ík L adislav, H odonín; H la v á č ek J., M o ra v sk á O stra v a ; In g . D r. H lav ica B řetislav, P ra h a ; H lav n í šk o la c h lap eck á v M o rav sk ý ch B udějovicích; H o f­ m an A dolf, P ra h a ; H olub A ntonín, P ra h a ; H olubec M iroslav, V íchová n. Jiz.; H o rá k F ra n tiš e k , Olom ouc; H o rá k Ja n , M o ra v sk á O stra v a ; H o rá k Josef, P ra h a ; H ra d e č n ý B ohum il, P ra h a ; H u b n er L ubom ír, K řtin y u B rn a ; H udec M ojm ír, M o k rá H o ra, p . B rno ; C h a rfre ita g , H rad e c K rálo v é; C h aro u se k Ja n , L ip n ík n. B.; C holevová A nna, M o ra v sk á O stra v a ; C hrz G ustav, P ra h a ; J a k l F ra n tiše k , N ový P le s u Jo sefo v a n. M.; Ja k u b e c P rav o slav , J a ro m ě ř; J a n á k J a r., H rad ec K rálo v é; Ja n č ík V ladim ír, P ra h a ; Ja ro lím e k Leopold F., Sylvárov, p. Z ireč u D v o ra K rálo v é n. L .; In g C . J a r e š M iloslav, Bílovice n. Svit.; Je d lič k a Alois, T u rn o v ; J i r á t Jo sef, O včáry, p. K olín; J o n á k Vilém , P ra h a ; Ju liš K arel, P ra h a ; K adlečková O lga, S ta r á B oleslav; K am en ic k ý A ntonín, B o ro h rád ek ; K ap o u n J., M o ra v sk á O stra v a ; K a ra s P avel, P ro stě jo v ; K a rh a n J., O lom ouc; In g . K lik a E vžen, P ra h a ; K opp E m il, P ra h a ; K o p řiv a Jaro slav , P ra h a ; K rá lík V áclav, P ra h a ; K ra m e r Ja ro sla v , O lom ouc; K re jc á re k Josef, S ta rá B oleslav; K rejčí F ra n tiše k , Č esk á T řeb o v á; JU D r. K rešl Iv an , P ra h a ; K ry g el K , M o ra v sk á O stra v a ; prof. K u belík S tan islav , P ra h a ; K u b ica^F r., P ře ro v ; K u č e ra F ra n tiše k , R oudnice n. L .; D r. K vapil Ja r., P ra h a ; L e táč e k Ja n , T rh o v ý Š těp án o v ; L h o ta V áclav, H lu b o k á n. V it.; L itv a n V., P íse k ; L u dvík Ja n , K u tn á H o ra ; L u d v ík Jiři, P ra h a ; M aje r Jos., Č ty ři D vory; M a­ šek V lastim il V., L ázn ě P o d ěb ra d y ; M ato u še k K arel, S to d ů lk y , p. řte p o ry je ; M U D r. M atoušek M iroslav, P ra h a ; M a u re r A lois, P ra h a ; M edek R ostislav, M ařatic e; M ěch u ra Ja n , B rn o ; M elkes K , M o ra v sk á O stra v a ; M e rv a rt J a r o ­ slav, P ra h a ; M ety š B., P ra h a ; M ik u lk a F ra n tiše k , V elká B y střice; M okrošová Bož., M orav sk á O stra v a ; M oravec F ra iit., N y m b u rk ; M oravec Ja n , P ra h a ; M ucha A nt., K o ry č a n y u K y jo v a; M u šk a Jo s e f F., Z b raslav u P ra h y ; N ašic Zdeněk, P ra h a ; N áv štěv n íci L idové h v ě z d á rn y Š te fán k o v y 19. k v ě tn a 1945; N ěm eček K arel, Jezb in y u Ja ro m ě ře ; N ěm ečková Ja ro sla v a , O lom ouc; N esvadba Boh., K elč; N eužil L uděk, K lato v y ; N ezn ám ý d árce; N ovozám ský E d u ard , B rno; O ptiko tech n a, spol. s r. o., P ře ro v ; O ulehla K arel, Zlín; P a c lt Ja n , P ra h a ; P a sle r Josef, L išan y u R a k o v n ík a; P á te k K arel, P raha.; P av lic a Lud., K něžpole, p. Bílovice u U h. H ra d iště ; P in l Ja n , P ra h a ; P lá te k Jiří, T urn ov ; P lev a O ldř., Jim ra m o v ; P o k o rn ý V avřinec, V ysočany; P ro ch ázk o v á Zora, P ra h a ; P ro k o p o v á E va, P ra h a ; P tá č k o v a M arie, P ra h a ; S a k a ř B., J a r o ­ m ěř; Seidl V áclav, P ra h a ; Shon Jos., P ra h a ; S ch m id t Jiří, O lom ouc; Schm ied (P o k ra č o v á n í n a 2.' s tr a n ě o b álk y .) M a jetn ík a v y d av a te l časo p isu „Ř íše h vězd” Č eskoslovenská společnost a s tro ­ nom ická, P r a h a IV .-P e třín . O dpovědný re d a k to r: P ro f. D r. F r. N ušl, P ra h a B řevnov, P o d L a d ro n k o u č. 1351. — T isk em k n ih tis k á rn y „ P ro m e th e u s”, P ra h a V III., N a R okosce č. 94. — N ovinové zn ám k o v á n í povoleno č. ř. 15 9 3 6 6 /IIIa/3 7 . — D ohlédací ú řa d P ra h a 25. — V ychází d e s e tk rá t ročně. — V P ra z e 15. ř íjn a 1945.

Jirk o v sk ý Josef, Č eský B rod; P ro k e š Jaro sla v , P ra h a . — 75 K : M ičola Josef, Kelč. — J A K : F iš e r Jiří, P ra h a ; Š k ra n ě k Jiří, S la tin a n. Zdobnieí. — 60 K: R N D r. B ílek A ntonín, P ra h a ; B o řick ý Josef, Choceň; In g . B o u šk a Jo se f M odřany; M U D r. D ienstb ier Jiří, K ladno; F elix o v a D a g m a r M arie, K ralu p y n ad V it.; Ing. F ia la Josef, P ře ro v ; H a sz p ra Josef, B ra n d ý s n. L .; H ejh alo v á AI., P ra h a ; H odek V áclav, M odřan y ; In g . J a k u b ič k a Soběslav, P ra h a ; K ubik V áclav, D ětenice; L an g e ro v á M arie, P ra h a ; M U D r. L ásk o Jo sef, Choceň; D r. M a ň a sk a V., P ra h a ; M ay er P avel, Libochovice; P a še k Jaro slav , P ra h a ; P a v e lk a F r., V lčnov; prof. M U D r. P o lá k B ohuslav, P ra h a ; S íla V., L ačnov u P oličky; Sova V áclav, N ap a je d la ; S p rá v a k n ih o v n y řá d u P re m o n strá tů , P ra h a ; S ý k o ra R udolf, M o rav sk á O stra v a; Š a fk a M ilan, R o h atec u H odo­ n ín a; D r. Š a frá n e k J., P ra h a ; JU D r. Š álek L adislav, M o rav sk á O strav a ; Š ťastn ý Josef, T urnov; T rousil Zd., P ra h a ; Ing. V eska K arel, V setín; V lasák O tto, K rom ěříž; V obořil Josef, H rad ec K rálové; Ing. V o rálek L .t M oravská O strav a; V yčítal M iroslav, P ra h a . — 55 K : M usil Ja n , B rno. — 50 K: A leš T om áš, P ra h a ; A n to š M., Ď áblice; A p felb eck A., P ra h a ; PhC . B aláš F r. J., K řivé u V al. M eziříčí; B a lc a r K arel, K ra k o v a n ý ; B a rtá k V ladim ír, V a m b e rk ; B echyně J a n ml., P řib y sla v ; B in ar Zdeněk, P ra h a ; B rožíková Lib., P ra h a ; B ru ch til V ladim ír, Choceň; C vach M iroslav, S oběslav; Č ernoch Josef, Poličná, p. V al. M eziříčí; D obrý J a r., P ra h a ; D orazil V ítězslav, P ře ro v ; E ich ler J a r o ­ slav, D ub n. M or.; E liáš Jiří, B ran d ý s n. O rl.; F á h n ric h A nt., K lato v y ; F alty s F ra n tiše k , P ra h a ; F ilip J. S., P ra h a ; G a e rtn e r Lubor, P ra h a ; H ejd á n ek L adislav, P ra h a ; H etsch el K arel, P o d ěb ra d y ; H o laň O ldřich, H ýlov p. K lim kovice; H ra d e c k ý F ra n t., P ra h a ; H rj'c y sz y n Josef, P ra h a ; Je c h Č estm ír, Lobeč, p. M šeno u M ělník a; K indl Z deněk, R uda, p. N ové S tra še c í; K o rd ík F ra n t., Košov, p. L om nice n. P op.; K o řín ek M iroslav, Počedělice, p. Č ernčice u L oun; K o sm ák L adislav, T řebíč; K ošťálová M., P ra h a ; K rejčí Ja ro sla v , H radec K rálové; K řížkov á T a ťja n a , P ra h a ; Ing. K u čera Jin d řich , Plzeň; K ulhavý Ja n , P ra h a ; K unc E m il, N erato v ice; K v e rk a E d u ard , P ra h a ; In g . L ukeš L. J., P ra h a ; M ach F ra n t., B eroun; M aro u sek Josef, R oškopov, p. S ta rá P a k a ; M atějíček Josef, H ra d ec K rálové; N a v rá til Jn d řic h , Jih la v a ; N ěm eček K arel, P ra h a ; N o v ák K arel, H robice, p. D říteč; In g . N y k líček C. F . X., P ra h a ; P išv ejco v á A lex an d ra, P ra h a ; P on d ělíček V ácl., B ero u n ; P o stler Miloš, P ra h a ; P u d elk a Alois, M odříce; R udiš M ir., P ra h a ; S ch w arz V ítěz­ slav, K ro m ěříž; S lavíček F r., P ra h a ; S te jsk a l E v žen K arel, P ra h a ; S tra k a Josef, Z áblatíčko, p. D ívčice; Šim ek L uděk, P ra h a ; Š k ach Ja r., V inaříce u S laného; Š ra je r O ta, P ra h a ; D r. Š těp á n e k Josef, T áb o r; Š to lfa K arel, F r ý ­ d ek; T ásler R adko, P ra h a ; T e sař M iroslav, P říb ra m ; T om anec Josef, P ra h a Topič Stanislav, P ra h a ; T opičová K větoslava, P ra h a ; T ra p Ja ro sla v , P ř í­ b ra m ; T ů m a Alex., P ard u b ice ; V ála M ilan, B ezno; V alen ta K arel, P ra h a ; V á v ra Josef, Ml. B oleslav; V ern er Vlad., P ra h a ; V ydrová M arie, P ra h a ; W e­ b er A nt., P ra h a ; Z em an V áclav, P ra h a ; M U D r. Ž ák F ra n tiše k , Litovel. — 45 K : D louhý Zdeněk, P ra h a ; K onečný V lastim il, R a jh ra d u B rn a; K vítek B ohum il, P ra h a . — 40 K: C ísař L udvík, P lzeň; Č ejk a Č estm ír, P ra h a ; Č tv rtn íček K arel, B rno; D r. D olejší Ja rm ila , P ra h a ; D v o řák Josef, K ro m ěříž; H á je k Jaro slav , P ra h a ; J a k l K arel, H rad ec K rálové; K o ry ta Jiří, P ra h a ; K řížek Ja ro sla v , H rad ec K rálo v é; M a to u šek S tan islav , P ra h a ; N ad em lý n sk ý Z deněk, B rno; N evole M ilan, t. č. N etovice, p. S laný; N ěm ec Theodor, P ra h a ; Ing. P a y e r Jaro slav , P ra h a ; P e re k Luboš, P ra h a ; R ů žek M iloslav, K am en n á L hota, p. Z a h rá d k a u Ledče n. S.; S v ato š Ja n , P ra h a ; Šik F ra n tiše k , B rno; Š ťastn ý Z deněk, B rodek n a d Jizero u ; W erfel F ra n tiše k , S ta rá Boleslav. — 30 K : Bidlo A rnošt, T řebechovice p. O.; D y m áčék F ra n tiše k , P ra h a ; H o lu b á ř Zd., B ran d ý s n, O rl.; K o lafa Jiří, Jič ín ; T ich ý Ja ro sla v , Sedlec u K u tn é H o ry ; V ondra V., Č eské B udějovice; Z iegrosser Z deněk, Č eské B udějovice; Z lám al Miloš, Brno. — 25 K : T re jb a l Jiří, Jičín ; U b e rm a je r Zdeněk, Č eské B udějo­ vice; V o jta K arel, B rno. — 20 K : A n d ry sík M iroslav, P ro stě jo v ; R N S t. B a rto š M ilan, B rno; B íbr B edřich, Sušice; B ro žík o v á L iberty, P ra h a ; H lub inka M., P ro stějo v ; K au fm an V ladim ír, P ra h a ; K leczek Josef, Š těpánov

u N e d .; P h S t. K osek B ohum ír, P a rd u b ic e ; K re jc á re k Jo sef, S ta r á B oleslav; K řesadlo Zdeněk, P ra h a ;; K u c h a řsk ý Jiří, P ra h a ; M aleček P řem y sl, P ra h a ; M a tě jk a M ilan, P ra h a ; N ezn ám ý n áv ště v n ík h v ě zd árn y 4. srp n a t. r.; N o v á­ k ová K věta, P ra h a ; P a d ě ra Z deněk, Jih la v a ; P a s trň a k R ad., M or. O strav a ; P o lan eck ý K arel, S trá n č ic e ; P ospíšil F ra n t., D ubany, p. Čepí. — S k u la E u gen, P ro stějo v ; S tříb rn ý J a r., P ra h a ; Š está k Jiří, B rno; Š ik u la Ja ro m ír, B rno; V elecký Jiří, Brno. — 15 K : Z e jfa rt L adislav, U hříněves. — 10 K : J a n č a ř ík V lad., P ra h a ; Š iro k ý Ja ro m ír, Brno. D ary n a fond m ů žete z a sla ti bianco v p la tn ím lístk e m P o što v n í sp o ři­ telny, jehož fo rm u lá ř k o u p íte n a k ažd ém pošto v n ím ú řa d ě a v y p ln íte n a jm éno: Č eskoslovenská a stro n o m ic k á společnost, F o n d nové L idové h v ězd árn y Š tefán ik o v y v P ra ze , a číslo šek. ú č tu 56.200.

R IS E

H V EZ

i

R E D A K C E A A D M IN IS T R A C E : Praha IV-Petřín, Lidová hvězdárna.

A d m in istra c e v y řiz u je pouze dotazy, o b jed n áv k y a re k la m a c e tý k a jíc í se časopisu. R e k lam a c e chybějících čísel se p řijím a jí a v y řiz u jí do 15. každého m ěsíce, t. j. do 14 d n ů po v y d án í čísla. U z á v ě rk a čísla 10. každ éh o m ěsíce. R u k o p isy se n ev ra ce jí. Z a odbornou sp rá v n o s t p řísp ě v k u odpovídá au to r. Ke všem p ísem n ý m d o ta zů m p řilo žte zn á m k u n a odpověď.

Eoční předplatné „Říše hvězd” činí 60 K. ■w

Č e s k o s l o v e n s k á s p o l e č n o s t astronomická Praha IV-Petřín, Lidová hvězdárna Štefánikova.

T elefon č. 463-05.

Ú řed n í hodiny: ve všední dny od 14 do 18 hodin, v n eděli a ve s v á te k se n e ú řa d u je . K n ih y z k n ih o v n y S po lečn o sti se p ů jč u jí podle knih o v n íh o řád u čle n ů m v ždy ve stře d u a v sobotu od 16— 18 hodin. Č lenské p řísp ěv k y n a ro k 1 9 4 5 (včetně časo p isu ): Členové řád n í K 6 0 , — , stu d u jící a dělníci K 4 0 , — . N oví členové p la tí záp isn é K 1 0 , — (ntu d u jící a dělníci K 5 , — ). Č lenové z a k lá d a jíc í p la tí K 1 0 0 0 , — jed n o u p ro v žd y a d o stá ­ v a jí časo p is zd a rm a . V ešk eré p la ty pouze v p la tn ím i lís tk y P o št. sp o ř. n a šek o v ý ú č e t č. 42.628.

Československá astronom ická společnost, P ra h a IV. (B ianco v p la tn í lís tk y u každ éh o pošto v n íh o ú řa d u .)

Lidová hvězdárna Štefánikova V listo p a d u je h v ě z d á rn a p řís tu p n a je d n o tliv c ů m bez o h lášen í v 18 h. denně k ro m ě pond ělk ů , šk o lá m a sp o lk ů m po tele fo n ic k é dohodě, a v š a k v ý ­ h ra d n ě z a ja s n ý c h večerů .

A dm inistrace může dodati nebo ob starati: G nom onický a tla s sev e rn í a jižn í oblohy. 14 m a p a 2 sítě. P o m ů c k a pro z a ­ k reslo v án í m eteo rů . M ap y jso u bez označení h vězd a pojm en o v án í sou­ hvězdí. C ena 60 K, p ro členy 40 K, p o što u o 6 K více. M a jetn ík a v y d av ate l časopisu „Ř íše h vězd” Č eskoslovenská společnost a s tro ­ nom ická, P r a h a IV .-P etřín . O dpovědný re d a k to r: P ro f. D r. F r. N ušl, P ra h a B řevnov, P o d L a d ro n k o u č. 1351. — T isk e m k n ih tis k á rn y „ P ro m e th e u s ”, P r a h a V III., N a R o k o sce č. 94. — N ovinové z n á m k o v á n í povoleno č. ř. 15 9 3 6 6 /IIIá /3 7 . — D ohlédací ú řa d P r a h a 25. — 15. říjn a 1945.