BUDĚJOVICKÁ VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ A ŽIVOT V OKOLÍ STANICE METRA BUDĚJOVICKÁ, PRAHA 4 ČERVENEC 2007
Poděkování: Děkujeme České spořitelně, která iniciovala projekt Partnerství pro Budějovické náměstí a v letech 2003-2007 byla jeho hlavním partnerem. Děkujeme všem partnerům, kteří se podíleli na postupném rozvoji lokality Budějovická a kteří budou v této aktivitě i nadále pokračovat.
Vypracoval: Robert Sedlák Grafická úprava: Kateřina Coufalová Fotografie: Archív Nadace Partnerství
© Nadace Partnerství / Partnerství, o.p.s. Údolní 33, 602 00 Brno www.nadacepartnerstvi.cz e-mail:
[email protected] tel: 515 903 111, 515 903 131 Projekt Partnerství pro Budějovické náměstí, jehož cílem je postupná proměna tohoto prostoru v příjemné prosperující náměstí, koordinovala v letech 2003-2007 Nadace Partnerství. Tato studie je závěrečnou zprávou tohoto projektu. Červenec 2007
OBSAH
PROČ
Projekt Partnerství pro Budějovické náměstí byl započat v roce 2003 s cílem pozvednout kvalitu veřejných prostorů a veřejného života kolem stanice metra Budějovická. V této studii shrnujeme poznatky a formulujeme doporučení pro koncepční dlouhodobou proměnu místa.
4
VEŘEJNÉ PROSTORY
14
VEŘEJNÝ ŽIVOT
30
MÍSTA
36
BUDĚJOVICKÁ 2020
50
Atraktivní veřejné prostory nemusí být utopií. Při utváření městského prostředí je však třeba respektovat určité zásady. Klíčová je dobrá dostupnost, bohatá nabídka aktivit, pohodlí a pocit bezpečí.
O prostorech ulic a náměstí lze mnoho zjistit pozorováním toho, jak lidé prostranství užívají. Na základě zjištění lze snáze odstranit nedostatky a prostor lépe přizpůsobit jejich potřebám. Při pozorování života na prostranství sledujeme zejména trasy, kudy se lidé pohybují, počty lidí, kteří se v daných místech pohybují a aktivity, které se na prostranství odehrávají.
Členitá prostranství Budějovické lze rozdělit na několik „míst“ – více či méně vymezených. Nyní pouhé prostory, které zbyly mezi budovami, mají potenciál stát místy s konkrétním obsahem. Analýza problémů a představa, k čemu mají jednotlivá „místa“ sloužit, pak ústí v návrh jejich koncepční úpravy.
V úvodu popisujeme základní problémy lokality. V dalších částech analyzujeme jednotlivé aspekty a jednotlivá místa. Co z toho tedy vyplývá pro Budějovickou jako celek? Vize Budějovická 2020 nabízí odpověď.
PROČ Projekt Partnerství pro Budějovické náměstí byl započat v roce 2003 s cílem pozvednout kvalitu veřejných prostorů a veřejného života kolem stanice metra Budějovická. V této studii shrnujeme poznatky a formulujeme doporučení pro koncepční dlouhodobou proměnu místa.
RENESANCE MĚSTA
5
MĚŘÍTKEM JE ČLOVĚK
6
BUDĚJOVICKÁ JAKO MÍSTNÍ CENTRUM
7
MÍSTNÍ CENTRA V EVROPĚ
8
PARTNERSTVÍ PRO BUDĚJOVICKÉ NÁMĚSTÍ
9
CÍLE STUDIE
10
MÍSTO A KOMUNITA
11
CÍLE NA NÁMĚSTÍ
12
VLASTNICKÉ VZTAHY
13
PROBLÉMY
14
RENESANCE MĚSTA Města prošla v minulém století překotným vývojem. Současný stav našich měst je výsledkem funkcionalistického plánování, které ačkoli je překonané, jeho setrvačnost je velká. Byly a stále jsou vytvářeny velké monofunkční celky, které jsou nepřívětivé, anonymní a nudné. Zvětšují se vzdálenosti mezi cíli, rostou nároky na dopravu a veřejné služby. Okolí stanice metra Budějovická vystavěné v posledních 50 letech v mnohém odpovídá tomuto popisu. Eduard Munch: Strach
Lidé se vracejí do měst V posledních letech však lidé znovu objevují atraktivitu měst. Dobře se cítí především tam, kde měřítkem prostoru je člověk, na prostranstvích, která jsou atraktivní, pestrá uspořádáním i nabídkou, život zde je podporován aktivitami v přilehlých budovách. Ve vyspělých zemích si uvědomili nutnost změny v přístupu k plánování a managementu měst a podnikají pro to cílené kroky. Největší atrakcí pro lidi jsou lidi. Kodaň - pestrý život na prostranství ve městě
Chci mít blízko vše, co potřebuji, chci se setkávat s přáteli, pozorovat okolní život... ...a proto žiju ve městě...
5
PROČ
MĚŘÍTKEM JE ČLOVĚK Cena místa pro lidi
V mnoha světových městech věnují kvalitě veřejných prostranství mimořádnou pozornost.
V Londýně zavedli v roce 2003 poplatek za vjezd aut do centrální zóny o rozloze 21 km2. Z výnosů, které činní 130 miliónů liber ročně město vylepšuje veřejnou dopravu, rozšiřuje chodníky a buduje cyklostezky. (www.spvd.cz)
Kvalitní prostor = více života
Na ulicích a náměstích v Kodani dnes uvidíte 4-krát více lidí než před 30 lety. V 60. letech 20. století zde začali se systematickým zlepšováním podmínek pro pobyt na veřejných prostranstvích. Prostor vyhrazený pro lidi zde v posledních 40 letech vzrostl na šestinásobek. Ulice v centru Kodaně
Zabydlené město
Melbourne - Southbank promenáda
V centru australského Melbourne naplňují plán rozvoje, připravený s důrazem na pohodu chodců. Rozloha veřejných prostorů upravených pro pobyt za posledních 10 let vzrostla téměř dvojnásobně. Počet míst před kavárnami a restauracemi se v tomto období zvýšil ve stejném poměru. Aby lidé mohli lépe vnímat kvality městského prostředí, byla zavedena také pravidla pro podobu a umisťování reklamních poutačů. (zdroj: Gehl Architects, 2004)
Londýnské města
mýtné
inspirovalo
další
Co dělat, když chceme živá náměstí
Výstupem strategie Městské prostory 2010, kterou nechalo zpracovat město Zürich, je návrh úprav 18 klíčových veřejných prostorů ve městě. Autoři formulovali doporučení pro úpravu veřejného prostoru na základě podrobných analýz a požadovaného charakteru veřejného života. Jedním z doporučení je i „otevření“ přízemí budov. (zdroj: Gehl Architects, 2004)
PROČ 6
BUDĚJOVICKÁ JAKO MÍSTNÍ CENTRUM Urbanistická koncepce Prahy definuje Budějovickou jako jedno z místních (okrskových) center v rámci celého města. Co to znamená? S Budějovickou se počítá nejen jako s přestupním uzlem veřejné dopravy či administrativním centrem, ale i místem zastavení, setkání, nákupů, zábavy. Budějovická se má stát místem cílovým.
centrum
Budějovická
Pankrác
Praha polycentrická - viz www.praha-mesto.cz
zelené koridory
bulvár Pankrác Budějovická BB centrum administrativa
Budějovická
Na Budějovické denně přestupuju, občas tam i něco nakoupím. Jo, bylo by to dobrý místo pro setkání, ale je tam dost nevlídno a není si ani kam sednout…
obytné soubory
D1 Brno, ČB
zelené koridory
7
PROČ
jižní spojka
MÍSTNÍ CENTRA V EVROPĚ I když členění do úrovní vytváří složitější podmínky pro užívání prostranství, lze i takový prostor řešit atraktivně. Dokladem může být centrum Beursplein v Rotterdamu, kde lidé korzují pasáží, která podchází rušný dopravní průtah městem.
K návštěvě může lákat nejen historický střed města, ale i nedávno vybudované místní centrum. Příkladem je lokalita Akker Brygge v norském Oslu. Na místě původního přístavu a pobřežní dálnice, kterou zanořili pod zem, byly vystavěny budovy s obchody, kancelářemi i byty. Architektům šlo v první řadě o živé veřejné prostory. Přízemí oživuje množství restaurací se zahrádkami, atraktivitu prostoru dotváří fontána, vhodně umístěné lavičky i přitažlivé sochy.
Oslo - Na náměstí Brygge Torvet je několik set míst na letních zahrádkách. Na volná místa čekají lidé ve frontě.
Tato místa mají přívětivou tvář a lidské měřítko. Lidé tu rádi pobývají.
Nové centrum s obchody, byty i kancelářemi na stanici metra v Rotterdamu bylo otevřeno v roce 1996 a stalo se hojně navštěvovaným místem.
PROČ
8
PARTNERSTVÍ PRO BUDĚJOVICKÉ NÁMĚSTÍ Česká spořitelna iniciovala v roce 2003 projekt, jehož cílem byla proměna Budějovické v příjemné a prosperující náměstí. Šlo o nalezení a realizaci sdílené koncepce zkvalitnění veřejných prostorů a veřejného života. Do projektu, který koordinovala Nadace Partnerství, byli přizváni všichni klíčoví partneři – místní radnice, firmy, instituce i veřejnost. Náměty pro zlepšení byly s partnery projektu otevřeně konzultovány. Podařilo se realizovat dílčí viditelná zlepšení, kulturní akce na náměstí. Mnoho námětů nebylo realizováno z důvodu rozdílných zájmů klíčových hráčů a komplikovaných vlastnických vztahů v lokalitě. Hlavní přínos spočívá zatím ve zprostředkování kontaktů a komunikace, prověření možností a shromáždění zkušeností. Doposud se nepodařilo dosáhnout sdílené vize společného rozvoje prostranství. K tomu však chce přispět tato studie, která projekt uzavírá a která shrnuje možnosti pro systematickou proměnu lokality.
Teplé barvy a měkké dřevo mezi studené sklo a tvrdý kámen. Pozvánka k zastavení jako relativně rychlé a nenákladné řešení. Prostranství před centrem České Spořitelny a lavičky v pasáži jsou příklady prvních zlepšení.
Je skvělé potkávat tu kejklíře a muzikanty... Škoda, že tu nejsou každý den...
9
PROČ
V rámci projektu byla zavedena tradice pouličních happeningů zvaných Budějáles
CÍLE STUDIE Tato studie Budějovické vypracovaná jako výstup projektu Partnerství pro Budějovické náměstí chce motivovat k dalším změnám, vytvořit podklad pro diskuzi, přinést argumenty pro koncepční přístup a shrnout dosavadní zkušenosti.
Motivace
Studie systematicky navrhuje a prezentuje možnosti pro koncepční zlepšení dílčích míst i celku. Tato „vize“ chce oslovit všechny klíčové partnery a přispět ke kvalitnímu rozvoji Budějovické.
Otevřená diskuse
Jde o podklad k diskusi pro místní partnery i experty s cílem podpořit další koordinovaný postup.
Argumenty
Budějovická potřebuje koncepční přístup – studie shrnuje argumenty pro potřebné změny.
Využití zkušeností
Vycházíme z reálné znalosti místa a vztahů, ze zkušenosti shromážděné během několikaleté práce v lokalitě. Studie má ambici tyto zkušenosti zhodnotit a využít. Snad vás náměty zaujmou a Budějovická se časem promění!
PROČ
10
MÍSTO A KOMUNITA Budějovické náměstí tvoří skupina administrativních budov a obchodních domů na stanici metra a uzlu veřejné integrované dopravy. Metropolitní charakter místa je rušen živelností reklam, prodejních stánků a pultů, přestárlých omšelých keřů a uvolněných podhledů v podchodu. Ekonomové v elegantních oblecích se zde potkávají se seniory, kteří cestou z polikliniky vystojí frontu u stánku s levným kuřecím masem. Davy lidí přebíhají mezi metrem a zastávkami autobusů.
Počtem lidí je Budějovická takovým malým městem…
11
PROČ
CÍLE NA NÁMĚSTÍ Budějovické náměstí soustřeďuje mnoho aktivit • •
•
• • • •
Přestupní uzel veřejné dopravy - 70.000 cestujících/24 hodin, metro C a regionální autobusová doprava Administrativní centrum = 50.000 m2, tzn. cca 5tis. pracovníků, kancelářské budovy České spořitelny, Raiffeisen Centrum, Budějovická Alej, aktuálně budovaný Trianon. Atraktivita je dána výbornou dostupností místa hromadnou dopravou a autem z dálnice D1 a z Jižní spojky. Centrum obchodu a služeb - 20.000 m2 obchodních ploch Obchodní domy – DBK a Nákupní centrum Budějovická doplněné menšími provozy. Lidé přítomni díky přestupnímu terminálu veřejné dopravy si zde i nakoupí. Restaurace jsou zaplněny zejména během všedních dnů. Soustředěné možnosti nákupů a služeb přitahují další zákazníky. Poliklinika Centromed - 200.000 pacientů/rok Toto zdravotnické zařízení je dalším výrazným cílem pro mnoho Pražanů. Školy - 1.700 žáků Díky blízkým školám - ZŠ Poláčkova, ZŠ Bítovská a Gymnázium Budějovická – se v místě pohybuje mnoho mladých Hotel - 330 lůžek - na Budějovickou míří i lidé ubytovaní v Hotelu ILF Rezidenční bloky v okolí - Budějovická je místním centrem pro obyvatele z okolí
Popsané cíle jsou náhodně seskupeny, vstupy rozptýleny, prostory bez hierarchie ... Do budoucna je důležité jejich přehledné a pohodlné propojení BUDĚJOVICKÁ ALEJ
POLIKLINIKA CENTROMED
NÁKUPNÍ CENTRUM BUDĚJOVICKÁ NÁKUPNÍ CENTRUM BUDĚJOVICKÁ
NÁKUPNÍ CENTRUM BUDĚJOVICKÁ
PROČ 12
VLASTNICKÉ VZTAHY Moderní urbanistická filosofie a centrální plánování následované privatizací za sebou zanechaly složitou strukturu vlastnictví pozemků a nemovitostí. Veřejný prostor se dnes nachází převážně na soukromých pozemcích. V majetku města je jen prostor pasáže. Soukromí vlastníci přirozeně uvažují o komerčním zhodnocení svého vlastnictví, bohužel zatím bez společné koncepce. Shodu na ní dosud komplikovaly složité vlastnické vztahy, rozdílné zájmy a pasivita či roztříštěnost kompetencí veřejné správy. Příjemný zvoucí prostor se neobejde bez pravidelného úklidu a kvalitní údržby. Zde situaci komplikují rozdělené odpovědnosti za různé části náměstí a nevyjasněná správa některých ploch a konstrukcí jako například terasy mezi DBK a budovou ČS Budějovická nebo stropních konstrukcí v podchodu.
Schéma vlastnických vztahů BUDĚJOVICKÁ ALEJ
POLIKLINIKA CENTROMED
NÁKUPNÍ CENTRUM BUDĚJOVICKÁ
13 PROČ
PROBLÉMY Slabé stránky Charakter veřejných prostranství má vliv na to, zda lidé jen co nejrychleji projdou a nebo se zastaví a zdrží; zdali se vrátí, nebo dané místo příště raději vynechají. Uvádíme hlavní důvody, proč Budějovická není oblíbeným místem. V další části navrhneme možnosti zlepšení.
Pro lidi zbyla mezi budovami jen nedefinovaná prostranstvích bez účelu
Málokomu se zde podaří napoprvé najít správnou cestu ke svému cíli
Velké rozestupy budov zásadně zhoršují mikroklima prostoru a tím i jeho celkovou funkčnost a atraktivitu
Neurčitý prostor
Členění do úrovní
Otevřené prostranství
• • •
budovy jsou umístěny bez vzájemných prostorových vztahů, vstupy do nich jsou rozptýlené nejsou zde ulice a náměstí, jen plochy a dopravní koridory bariéry v podobě širokých komunikací komplikují přirozený pohyb pěších
• • • • •
lidé jsou nuceni se pohybovat v několika úrovních, přičemž většina lidí proudí pasáží pod zemí úrovně jsou nedostatečně propojené a jejich členění je nepřehledné úroveň ulice je podružná a působí prázdným dojmem některá zákoutí zůstávají pustá a nebezpečná plochy a konstrukce vyžadují náročnou údržbu a drahé opravy
• • •
kvůli poloze na návrší zde vítr vane častěji a silněji než jinde ve městě velké vzdálenosti mezi budovami nevytváří ochranu pro pobyt na veřejném prostranství vysoké budovy zde způsobují turbulence – vzdušné víry na přilehlých plochách
PROČ 14
VEŘEJNÉ PROSTORY Atraktivní veřejné prostory nemusí být utopií. Při utváření městského prostředí je však třeba respektovat určité zásady. Klíčová je dobrá dostupnost, bohatá nabídka aktivit, pohodlí a pocit bezpečí.
ATRAKTIVITA PARTERU
15
MOŽNOSTI SEZENÍ
17
KLIMATICKÉ PODMÍNKY
19
POUTAČE A REKLAMY
21
POCIT BEZPEČÍ
23
DOPRAVA A PARKOVÁNÍ
25
ATRAKTIVITA PARTERU DNES Slepé fasády Kvalita prostředí je výrazně určena využitím přilehlých budov, zejména jejich přízemí, které je v kontaktu s veřejným prostranstvím. Život v přízemí budov oživuje a kontroluje venkovní prostor. Chůze podél osvětlených výloh s vystaveným zbožím je příjemná zatímco cesta podél prázdné zdi je nudná a podél delší takové zdi se člověk nemusí cítit bezpečně
Místo, kterým projde několik desítek tisíc lidí denně... (Budova České spořitelny v pasáži)
Analýza kvality parteru
15 VEŘEJNÉ PROSTORY
Uvnitř to tepe. Ale co venku? (Delvita v obchodním domě DBK)
NÁMĚTY ATRAKTIVITA PARTERU Budovy přátelské k okolí Co rozhoduje o atraktivitě veřejného prostoru? Zdánlivé maličkosti. Uvedené principy najdeme nejen v historické zástavbě center měst, ale často také například v nově budovaných obchodních galeriích.
Mnoho jednotek, vertikální členění
Výzkumy říkají, že zajímavé prostředí tvoří 10 jednotek (obchodů) na každých 100 metrů. Vertikální členění je příznivější – opticky zkracuje vzdálenosti. Takové členění totiž lépe odpovídá tempu lidské chůze. Bergamo
Reliéf fasády
K životu na prostranství napomáhá také tvarování fasády – schodky, niky, podloubí apod. Kodaň Kodaň
Strassbourg
Živé fasády
Zboží vystavené na ulici. Ale kultivovanou formou. Extrém „aktivní fasády“ může vypadat třeba jako toto květinářství v Paříži…
…nebo tato restaurace, která kolemjdoucí zajímavou nabídkou
zaujala
Paříž
VEŘEJNÉ PROSTORY 16
SEZENÍ DNES Pokud chceme vytvářet živé místo, které je prosperující a bezpečné, musíme lidem umožnit kromě pohodlného průchodu také pobyt na prostranství. Základem jsou podmínky pro posezení. Lidé si potřebují odpočinout, počkat na domluvenou schůzku, zatelefonovat si, něco vyhledat v tašce, pobavit se spolu nebo prostě jen chtějí pozorovat dění kolem. Na Budějovické chybí místa k sezení. V pasáži, kterou projde až 100.000 lidí denně, nebylo donedávna jediné místo k sezení. Na úrovni ulice je počet míst vyšší – horší je však kvalita nabízených míst – pro lidi jsou často „nouzovým mezipřistáním“. Ovšem je třeba dodat, že ani sama kvalitní lavička nestačí v jinak nevlídném prostředí. Analýza míst k sezení
17 VEŘEJNÉ PROSTORY
V nouzi lidé nepohrdnou posezením na nepohodlné zídce
Od léta 2005 nabízejí posezení v pasáži alespoň 4 lavičky umístěné v rámci projektu Partnerství.
NÁMĚTY SEZENÍ Zásady pro umisťování Pokud chceme lidem nabídnout kvalitní místa k sezení, je dobré respektovat tyto zásady:
•
•
Krytá záda přispívají k pocitu bezpečí
Možnost vybrat si místo na slunci či ve stínu, v závětří a pod.
•
Pohodlný povrch a tvar lavičky (tato lavička je efektní, ale k posezení neláká)
•
Zajímavý náměstí
výhled,
např.
na
dění
na
Zajímavý výhled, tryskající fontána a sluneční paprsky udělají ze schodů atraktivní posezení. • •
Uspořádání laviček umožňující rozhovor (tzv. talking landscape)
Důležité jsou také tzv. druhotné možnosti sezení, tedy sezení mimo lavičky. Může být lákavé i funkční, někdy záměrně vytvářené, někdy vznikající spontánně.
VEŘEJNÉ PROSTORY 18
KLIMATICKÉ PODMÍNKY DNES Mikroklima na Budějovické bohužel nyní k pohodlí nepřispívá
Větrná hůrka
Budějovická je situována na návrší, často zde fouká. V rozmístění budov jsou patrné koridory, kde vítr nemá žádnou překážku – například ulice Olbrachtova přímo ústí do prostoru náměstí. Přes otevřené nároží Budějovické a Olbrachtovy potom vítr pokračuje širokým prostorem Jihlavské. Analýza místního mikroklimatu
19 VEŘEJNÉ PROSTORY
Otevřená prostranství
Nepříznivé klima je ovlivněno zejména velkými odstupy budov, větrno je zejména na úrovni ulice. Zde jen minimum budov poskytuje úkryt ve formě podloubí, říms apod. Hlavní pěší trasy nevedou podél budov, ale napříč prostranstvím.
Slunce a stín
V našem podnebí je žádáno obojí. Ve stínu stromu se lze na Budějovické ukrýt bohužel jen těžko, protože zdejší plochy jsou terasami nad podzemními prostory. Na některá místa svítí slunce po celý den a naopak taková, kam slunce nezasvítí. Při úvahách o využití prostranství by tento fakt měl být zohledněn.
Budovy probouzející vítr
Výškové budovy způsobují turbulence –vzduch, který proudí vodorovně,narazí na vysokou budovu a po její fasádě se stáčí dolů k chodníku, kde způsobuje vzdušné víry. V blízkosti výškových budov je tedy zpravidla horší mikroklima.
NÁMĚTY KLIMATICKÉ PODMÍNKY Těsnost a měřítko Je známo, že úzké ulice v jižních městech chrání před příliš horkým sluncem... ...Ale i ve městech na severu Evropy se stavěly domy blízko sebe. Vítr se do úzkých ulice nedostane a déšť, který padá kolmo k zemi už není takový problém.
Bergamo, Itálie
Bergen, Norsko
Oslo-Akker Brygge, Norsko Nejde o návrat do středověku. Historickou zkušeností úzkých ulic se inspirovali i v nově vybudovaném centru Akker Brygge v norském Oslu.
VEŘEJNÉ PROSTORY 20
POUTAČE A REKLAMY DNES Přeplněnost městského prostoru reklamami všeho druhu je v angličtině nazývána „urban spam“. Velké množství reklamních panelů znamená, že lidem jednotlivé upoutávky splývají a tedy nemají žádaný efekt. Budějovická je místem s velkou koncentrací lidí, tedy i reklamy. Co je zakázáno, ale není kontrolováno, je porušováno. Slabá a neefektivní kontrola spolu s leckde nejasnými vlastnickými vztahy a kompetencemi znamená živelnou reklamu a nízkou kulturní úroveň tohoto centra, kam své hosty zvou prestižní společnosti.
Budějovická je reklamou zahlcena, ale tohoto zeleného monstra si snad lidi všimnou! Povolil to někdo?
Umístěním reklamních laviček město ušetří. Jsou asi lepší než žádné, někdy i pobaví, ale o estetice a kultuře se hovořit nedá.
Pohyb Budějovickou je často slalomem mezi reklamními áčky.
21 VEŘEJNÉ PROSTORY
Dojem kazí i prodej laciného zboží z krabic – první, na co člověk narazí po výstupu z metra.
NÁMĚTY POUTAČE A REKLAMY Ochrana kultury prostředí V australském Melbourne začala podoba a množství reklamy přerůstat únosnou mez. Proto město zpracovalo politiku pro umisťování reklamy. V centrálních částech byly např. zakázány světelné reklamy nebo stanoveny maximální rozměry reklamních ploch vzhledem k velikosti fasády. Důraz je kladen také na to, aby reklamní prvky nebránily průchodu, údržbě ani přehlednosti prostranství. Vedle těchto parametrů je regulován i pouliční kontaktní prodej, používání mikrofonů a reprodukované hudby.
Pádné důvody pro regulaci reklamy v Melbourne.
Vývěsní štíty a lákání zákazníků patří k veřejnému prostoru ve městě. Ale mělo by mít úroveň a jasná pravidla.
Jasná pravidla ● vymezit plochy pro reklamy a předepsat jejich velikost. Budějovické náměstí „poslepované“ z jednotlivých budov a jejich vzájemně nesourodého okolí volá po něčem, co by výraz trošku spojilo, sjednotilo. I z tohoto důvodu by měly být reklama koordinovaná a spíše střídmější.
Důvěřuj ale prověřuj ● vzhledem k členitosti prostorů na Budějovické a současně kvůli velkému zájmu inzerovat je případné nedodržování pravidel viditelnější než v běžných ulicích. Proto by bylo vhodné soulad s předpisy také intenzivněji kontrolovat. Zásady
VEŘEJNÉ PROSTORY 22
DOPRAVA A PARKOVÁNÍ DNES Vzdálené budovy
Komunikace uprostřed se zábradlím dělají z budov před vámi nedobytné pevnosti. Jsou jasně před vámi, ale cestu k nim je třeba hledat. Raiffeisen Centrum, Poliklinika ani Hotel ILF tak nyní na náměstí nepatří.
Dříve lidé hojně nejsnazší cestou překonávali Olbrachtovu ulici. Už to nedělají. Je tam dvojité vysoké zábradlí. ÚROVEŇ PARTERU
Není pochyb o tom, kdo má dnes navrch
0
Parkování na povrchu je luxus Téměř polovina plochy Budějovického náměstí patří automobilům. Není to příliš velkorysé? Zvláště v dnešní době, kdy podzemní parkoviště jsou standardem a zvláště na tomto místě tak skvěle dostupném veřejnou dopravou? Na Budějovické je téměř 1000 míst v podzemních parkovacích garážích… Dalších 300 míst přibude v komplexu Trianonu.
23 VEŘEJNÉ PROSTORY
10
50
100
Proud aut kolem ostrova
Budějovické náměstí obklopují široké komunikace. Ty jsou pro chodce bariérou. Přechody přes ulice zde jsou, ale ne tam, kde by si lidé nejvíce přáli přecházet. Překonávání ulic podchodem je možné, ale ve městě nevhodné.
Schéma ploch nadzemních parkovišť a bariér pro chodce plochy nadzemních parkingů komunikace bariéry plochy pro lidi.
NÁMĚTY DOPRAVA A PARKOVÁNÍ Pěší na prvním místě Současné řešení dopravy ve městě by mělo znamenat minimálně rovné podmínky pro všechny – pěší, cyklisty, auta. Na místě, jakým je Budějovická, by chodci měli být spíše zvýhodněni – nejen na „ostrově“, ale i při jeho dostupnosti.
Na přechodech pro chodce je důležitá přehlednost, zkrácení vzdálenosti mezi oběma stranami na minimum a v případě širších komunikací bezpečný dělící ostrůvek.
Auta pod zem. Na náměstí lidi, domy a stromy
Plochy parkovišť jsou pro město cenné a nemusí patřit autům, nýbrž lidem, domům, stromům a životu. V Lyonu vybudovali systém podzemních veřejných parkingů pod náměstími v centru. S výstavbou parkovišť byla spojena i nová netradiční úprava náměstí.
Jedno z podzemních parkovišť v Lyonu je prosvětleno šachtou, do které lze nahlížet z povrchu periskopem.
VEŘEJNÉ PROSTORY 24
POCIT BEZPEČÍ DNES Na Budějovické najdeme nebezpečná místa zejména tam, kde buď chybí nějaké aktivity v navazujících prostorech přilehlých budov a nebo tam, kde je veřejný prostor nedostatečně osvětlený. Prostory v budově, původně navrhované pro veřejné využití se změnily v technické zázemí banky. Absence života v budovách způsobuje, že i místo je prázdné a bez dohledu a v krajových časech nepůsobí bezpečně.
Analýza pocitu bezpečí
25 VEŘEJNÉ PROSTORY
NÁMĚTY POCIT BEZPEČÍ Pocit bezpečí na veřejném prostranství lze zajistit trvalým dohledem na celý prostor. Ideálně bez nutnosti sledování kamerami. Přirozený dohled funguje tam, kde je: • • •
Živý parter – aktivní přízemí budov co nejdéle během dne i o víkendu Komunita místních lidí – obchodníků, správců či rezidentů, kteří cítí spoluzodpovědnost za stav místa Mix funkcí v přilehlých domech, včetně bydlení – v případě Budějovické bydlení chybí a důsledkem toho je místo v noci a o víkendech nehostinné a prázdné, tedy i nebezpečné
Prostředí podchodu vylepšil nový kadeřnický salón s kavárnou, která veřejný prostor prosvětluje a částečně také „kontroluje“ v okrajových časech.
Noční DBK - O budovách komunikujících s okolím už zde byla řeč. Jako nepřímý bezpečnostní prvek funguje světlo v objektech, které v nočních hodinách signalizuje přítomnost lidí.
VEŘEJNÉ PROSTORY 26
ZELEŇ DNES
NÁMĚTY ZELEŇ
Stromy, květiny a další zelené prvky jsou důležitou součástí městského interiéru. Nejen že poskytují stín, ale také čistí vzduch a zlepšují mikroklima. V neposlední řadě zeleň poskytuje potěchu při pohledu na její proměnlivost. Prostředí Budějovické má v tomto směru smůlu. Většina zdejších ploch jsou střechy podzemních podlaží, na kterých nelze stromy vysadit. Jediná zeleň - stále zelené, neměnné křoví v pasáži přináší radost jen málokomu.
Lyon, Francie
Kvalitní zeleň potřebuje kvalitní péči. Tu nejlépe obstará místní obchodník, kterému na přívětivém prostředí pro zákazníky záleží. V městském prostředí jde častěji spíše o dekorace než o skutečný kus přírody. Ten je třeba hledat jinde, nicméně příroda by měla být nedaleko a snadno dostupná.
Frankfurt, Německo
27 VEŘEJNÉ PROSTORY
UMĚNÍ DNES K veřejnému prostoru patří umělecké prvky. Budějovické náměstí nepotřebuje kamenné monumenty, ale barevné měkké interaktivní prvky, které dají místům identitu.
NÁMĚTY UMĚNÍ Návrhy dalších výtvarných prvků zpracovali studenti VŠUP v atelieru profesora Beránka. Při zadání úkolu byl kladen důraz na aktivní kontakt s kolemjdoucím.
Prvním reálným počinem je socha Jaro, léto, podzim, zima výtvarníka Rostislava Pospíšila, která doplňuje lavičky na prostranství před centrálou České spořitelny.
Michal Trpák ztvárnil meeting point jako dvojici objímajících se propletených postav, které nabízí i místo k sezení.
VEŘEJNÉ PROSTORY 28
VEŘEJNÝ ŽIVOT O prostorech ulic a náměstí lze mnoho zjistit pozorováním toho, jak lidé prostranství užívají. Na základě zjištění lze snáze odstranit nedostatky a prostor lépe přizpůsobit jejich potřebám. Při pozorování života na prostranství sledujeme zejména trasy, kudy se lidé pohybují, počty lidí, kteří se v daných místech pohybují a aktivity, které se na prostranství odehrávají.
POHYB LIDÍ PO PROSTRANSTVÍ
31
POČTY LIDÍ PO PROSTRANSTVÍ
32
STACIONÁRNÍ AKTIVITY
33
ANKETY
34
POHYB LIDÍ PO PROSTRANSTVÍ Trasy, kudy se lidé pohybují, nám řeknou, která místa slouží převážně komunikaci a která místa mohou sloužit jako klidová místa zastavení. Při důkladnějším pozorování bychom mohli vystopovat chybějící přímé trasy mezi jednotlivými frekventovanými místy.
Záznam tras jednotlivých chodců v prostoru před centrálou České spořitelny. Někdy s mapováním tras pomůže sníh. Součástí analýz je systematické pozorování prostranství
Během pořádání několika pouličních happeningů Budějáles jsme nenašli na Budějovické vyhovující místo pro pouliční scénu pro malá kulturní představení – tedy místo, které navazuje na živý komunikační prostor, ale poskytuje plochu pro účinkujícího i diváky.
31 VEŘEJNÝ ŽIVOT
POČTY LIDÍ NA PROSTRANSTVÍCH Na Budějovické se pohybuje velké množství lidí, a to bez ohledu na kvalitu prostředí - je to dáno přítomností mnoha důležitých cílů, zejména uzlu veřejné dopravy. Nejvíce frekventovaná je pasáž, která umožňuje přímý průchod, soustřeďuje obchody a je částečně chráněna proti povětrnostním vlivům. Pasáží prochází 4x více lidí než na dalších sledovaných místech na úrovni ulice.
Počty chodců během dne - pasáž od Raiffeisen O charakteru a fungování místa vypovídá nejen počet lidí, ale také jeho proměny v čase. Graf jasně ukazuje ranní špičku cesty do školy a do zaměstnání, a rozložení nejvyššího počtu návštěvníků v odpoledních hodinách při cestě zpět domů. Celkový počet chodců ve vyznačených místech mezi 7 - 20h (všední den v září 2006)
4 900 20 000
22 000
24 400 8 200 6 600
VEŘEJNÝ ŽIVOT 32
STACIONÁRNÍ AKTIVITY Veřejné prostory jako je Budějovická by měly poskytovat možnosti k pobytu, nabízet místa k sezení, herní prvky pro děti, možnost občerstvení, kulturní program apod. Zjednodušeně lze říci, že důkazem o atraktivitě místa je množství přítomných lidí. Dav spěchajících chodců ale k pohodě prostoru příliš nepřispívá. Mnohem důležitější jsou lidé, kteří se zastaví. A pokud stráví na prostranství delší dobu, např. posezením na lavičce či před kavárnou, pak jich tu ani nemusí být mnoho a místo přesto „žije“. Na Budějovické jsme sledovali aktivity na třech prostranstvích. Každou hodinu během dne byla zaznamenána aktuální situace. Sloupce ukazují celkový počet aktivit. Ve srovnání s pasáží je na dalších dvou místech výrazněji více sedících, přestože lidí se zde pohybuje mnohem méně. Počet aktivit v pasáži navyšuje možnost sezení na letních zahrádkách.
Graf stacionárních aktivit (všední den září 2006 7-20 hodin)
672 pouliční prodej
186
pouliční prodej sedící na lavičce
sedící na zahrádce kavárny
stojí
169 hrající si dítě sedící na lavičce stojí
33 VEŘEJNÝ ŽIVOT
sedící na lavičce stojí
ANKETY Lidé, kteří Budějovickou denně procházejí, mohou pohotově vyjmenovat překážky a problémy, které jim zde komplikují život, a také náměty, co a jak zlepšit. Na jejich názor jsme se ptali v několika anketách.
K pochopení souvislostí vznikla i výstava o historii a budoucnosti místa.
Jaké změny by lidé na Budějovické uvítali? Zde jsou shrnuty odpovědi téměř 300 dotazovaných:
Žáky ZŠ Poláčkova jsme oslovili k účasti v tzv. Plánování očima dětí
Jaké další úpravy Budějovické bych v blízké budoucnosti uvítal/a a kde?
Okolí stanice metra Budějovická navštěvuji, protože…
VEŘEJNÝ ŽIVOT 34
MÍSTA Členitá prostranství Budějovické lze rozdělit na několik „míst“ – více či méně vymezených. Nyní pouhé prostory, které zbyly mezi budovami, mají potenciál stát se místy s konkrétním obsahem. Analýza problémů a představa, k čemu mají jednotlivá „místa“ sloužit, pak ústí v návrh jejich koncepční úpravy.
PŘED ČS OLBRACHTOVA
37
PASÁŽ
39
PODCHOD
41
NAD NÁKUPNÍM CENTREM BUDĚJOVICKÁ
43
DBK PLAZA 45 ULICE BUDĚJOVICKÁ
47
PŘED ČS OLBRACHTOVA DNES Charakter • •
předprostor banky část náměstí vhodná pro stacionární aktivity - posezení spojené s občerstvením
Problémy • • • • • •
pasivní parter budovy vystavení povětrnostním vlivům „otevřenost“ prostranství – nedostatečné hmotové vymezení chybějící dohled během 24 hod a dnů v týdnu chybějící propojení s protější stranou ul. Olbrachtovy zastínění výškovou budovou
Zastávka autobusů zde čekajícím poskytuje jen málo pohodlí
37 MÍSTA
NÁMĚTY PŘED ČS OLBRACHTOVA Návrhy • • • • • •
aktivní partner budovy banky (zvýšení dohledu a nabídky aktivit – café, infocentrum) dostavba výstupu z metra (zlepšení mikroklimatu a podmínek pro cestující) umožnění přecházení přes ulici Olbrachtovu příležitostný drobný kulturní program kontejnerová zeleň a vodní prvek pro zlepšení mikroklimatu přímější propojení s druhou stranou pasáže podél výstupu z metra (přemístění stánku naproti výstupu z metra)
Management a aktivity • • •
ČS ve spolupráci s provozovateli služeb v parteru Spolupráce s DP na zlepšování komfortu pro cestující veř. dopravou Drobné kulturní akce, výstavy umění ve veř. prostoru
MÍSTA 38
PASÁŽ DNES Charakter • • • •
nejživější místo na Budějovické tranzitní a nákupní osa atrium chráněné proti nepříznivému větru převažuje živý parter (obchody, služby)
Problémy •
• • • • • •
nekoncepční a nekoordinované rozmisťování aktivit (stánky, zahrádky, samoobsluha) bránící přirozenému pohybu lidí nekoncepční a nekoordinované umisťování reklamy (reklamní panely, áčka..) neutěšená plocha zeleně tmavé části - nedostačující osvětlení chybějící klidové zóny zastavení, sezení místy porušená dlažba, kaluže neupravený (nevhodně upravený) prostor pod schody
39 MÍSTA
0
10
50
NÁMĚTY PASÁŽ Návrh •
• • •
• •
0
10
50
vymezit místa pro pohyb a pro zastavení a stacionární aktivity (zahrádky, posezení, event. stánky) odstranit nekoncepčně umístěný pavilon samoobsluhy doplnit lavičky přeřešit zelené plochy – využití jako místo zastavení, ideálně s vysokou kontejnerovou zelení, s využitím prostoru pod schodištěm odstranit nevhodnou reklamu a stanovit pravidla pro její umisťování zajistit lepší možnosti pro pohyb (dostupnost schodišť atp.)
Management a aktivity •
•
Radnice Prahy 4 stanoví koncepci a bude koordinovat její realizaci, variantně za určitých podmínek předá prostor do správy místnímu soukromému subjektu péče o prostor proměnlivá během dne a sezónně
MÍSTA 40
PODCHOD DNES 0
10
50
Charakter • • • •
komunikační koridor s nejasnou orientací málo osvětlený prostor zahlcený reklamou atrium chráněné proti nepříznivému větru převažuje živý parter (obchody, služby)
Problémy • • • • • • • •
41 MÍSTA
„slepé“ fasády obchody a služby různé úrovně nekulturní pouliční prodej nedostatečné osvětlení a údržba nejasné vlastnictví některých konstrukcí (strop, osvětlení) nekoordinované pronájmy pro pouliční prodej nekoordinované umisťování reklamy (reklamní panely, áčka..) zákoutí
NÁMĚTY PODCHOD 0
10
50
Návrh •
• • •
vyjasnit majetkové vztahy a principy údržby a kvalitního úklidu odstranit nevhodnou reklamu a stanovit pravidla pro její umisťování a vzhled zlepšit osvětlení podchodu s podporou intenzivnějšího nasvícení výloh obchodů regulovat umístění a formu pouličního prodeje pozvednout úroveň výstupu u polikliniky rozšířením s možností umístění obchodu a služeb
Management a aktivity •
navrhované koncepční změny zajistit formou adopce prostoru místním soukromým subjektem
MÍSTA 42
NAD NÁKUPNÍM CENTREM BUDĚJOVICKÁ DNES Charakter • • • • • • •
0
10
50
volný prostor s možností sezení část využívána jako parkoviště výhled do atria první kontakt s místem při příjezdu od Pankráce (od centra) a z D1 slunná strana, není stíněno žádnou budovou vzhledem ke složitým podmínkám je zde alespoň nějaká zeleň možnost sezení ano, ale nevhodně umístěná
Problémy • • • • • •
43 MÍSTA
nevymezené, otevřené větrné prostranství bez aktivit prostranství otevřené do rušné křižovatky obtížná orientace – vstupy, cesty k cílům (zastávky busů, přechody, schodiště mezi úrovněmi) chybějící přechod a průchod parkovištěm na ulici Budějovické u budovy ČS nepohodlné propojení k zastávce veřejné dopravy využití pro venkovní aktivity je omezeno proměnlivým mikroklimatem - větrno
NÁMĚTY NAD NÁKUPNÍM CENTREM BUDĚJOVICKÁ 0
10
50
Návrh Varianta nástavba NC •
•
• • •
zlepšení mikroklimatu (využitelnost prostranství) a nabídku aktivit řeší výstavba objektu přímo na tomto pozemku (budova Trianon také zlepší mikroklima, ale pokud zůstane Budějovická ulice bariérou, plocha nad NC zůstane bez života , nadzemní stavbou vymezit prostranství před atriem (3-4 NP) – budovu přisadit k chodníku u Budějovické, zrušit parkoviště (parkování v garážích okolních objektů) zajistit živý a prostupný parter mix funkcí – obchody, služby, kanceláře, byty mezi budovou a atriem klidová zóna s kavárnami na slunné straně s výhledem na náměstí
Management a aktivity •
stanovit závazné regulace pro soukromého majitele pozemku (počet podlaží, stavební čáry, funkce v parteru, průchody)
Varianta bez výstavby • • •
zklidnit dopravu v Budějovické ulici – umožnit bližší kontakt s protější budovou Trianonu zlepšit podmínky k sezení možnost zřídit trh místních produktů (dobrá možnost zásobování), jen pevné stánky
MÍSTA 44
DBK PLAZA DNES Parkoviště před DBK Charakter • •
velká plocha parkoviště bez dalších aktivit široká ulice, která nemá městský charakter
Problémy • • • •
monofunkční rozlehlá plocha parkoviště, která do města nepatří místo bez nabídky aktivit ulice Antala Staška nevymezená budovami, bez formy, bez aktivit, nezajímavá pro chůzi ulice jako bariéra – poliklinika je oddělena od Budějovického náměstí
Terasa mezi DBK a ČS Budějovická Charakter • •
dlážděná terasa nad pasáží volná plocha bez využití
Problémy • • • •
žádné aktivity v parteru okolních budov kromě vstupů do DBK špatná orientace ve směru k poliklinice prostranství převážně ve stínu budovy DBK nepřehledná zákoutí - průchod X vjezd do garáží DBK
•
nepřehledné členění úrovní
45 MÍSTA
0
10
50
NÁMĚTY DBK PLAZA 0
10
50
Parkoviště před DBK Návrh • •
zrušení parkoviště v celé ploše nebo alespoň částečně vymezení ulice a členění prostoru novými budovami – přiblížení měřítka člověku, doplnění nabídky aktivit a vytvoření příjemných náměstíček mezi budovami
Management a aktivity •
stanovit závazné regulace pro soukromého majitele pozemku (počet podlaží, stavební čáry, funkce v parteru, průchody)
Terasa mezi DBK a ČS Budějovická Návrh • • • • •
plynulé propojení dvou úrovní schodištěm, jehož dřevěné stupně budou sloužit k sezení a poskytovat vyhlídku do prostoru pasáže zlepšení komunikací od výstupu z metra na povrch doplněním schodiště mezi úrovně 0 a +1 dostavbou objektu při ulici A. Staška vymezit prostor horního atria maximálně „otevřít“ dnes slepé fasády přilehlých objektů doplnit orientační prvky
Management a aktivity • •
vyjasnit vlastnické vztahy na ploše poskytnout prostor pro drobný kulturní program, který nebude v kolizi s okolním provozem
MÍSTA 46
ULICE BUDĚJOVICKÁ DNES 0
10
50
Charakter • • •
dopravní čtyřpruh s parkovištěm na původním tramvajovém pásu ulice, která dala jméno stanici metra potenciální bulvár směřující na Pankrác
Problémy • • • •
široká komunikace izoluje obě strany Budějovické ulice parkování v dělícím pruhu zabírá cenný prostor chybí přechod uprostřed ulice mezi křižovatkami s Olbrachtovou a Antala Staška okolí ulice bez nabídky aktivit, bez dohledu
47 MÍSTA
NÁMĚTY ULICE BUDĚJOVICKÁ 0
10
50
Návrh • • • •
nová úprava uličního profilu – širší chodníky, zrušení dělícího pruhu doplnění přechodu a úprava stávajících pro snadné přecházení doplnění stromořadí zlepšení mikroklimatu a atraktivity ulice výstavbou vhodných objektů (živý parter, přiměřená výška a funkční náplň)
Divadelní skupina Jendotka demonstruje cenu veřejného prostoru - předplacené parkovací stání nikoliv pro auto ale jako místo k posezení - v rámci happeningu během Dne bez aut
MÍSTA 48
BUDĚJOVICKÁ 2020 V úvodu této studie jsme popsali základní problémy lokality. V dalších částech jsme analyzovali jednotlivé aspekty a jednotlivá místa. Co z toho tedy vyplývá pro Budějovickou jako celek? Vize Budějovická 2020 nabízí odpověď.
ČÍM MÁ BÝT BUDĚJOVICKÁ
51
PROSTOR PRO ŽIVOT
52
CO DĚLAT PRO LEPŠÍ BUDĚJOVICKOU?
53
ŽIVÉ MÍSTO BEZ AUT
54
VYMEZENÍ NÁMĚSTÍ
55
ČÍM MÁ BÝT BUDĚJOVICKÁ? Místo pro pohodlnou chůzi Nepřehledná prostranství s množstvím bariér, proměnit v místo, kterým lze projít pohodlně a přehledně
Bezpečné místo zastavení
Prostor, kterým člověk spěchá z bodu A do bodu B, proměnit v místo, kde člověk se cítí bezpečně a má důvod k zastavení
Místní centrum veřejného života Přestupní stanici, kde se prohání vítr, proměnit v oblíbené místo pobytu, kam se soustřeďují společenské aktivity a kde lze něco zajímavého zažít
Místo s přívětivou tváří Náměstí se sjednoceným výrazem, s pestrým a proměnlivým programem, kde pohyb a pobyt neruší les reklamních tabulí ani stánky s prodejem z krabic.
51 BUDĚJOVICKÁ 2020
PROSTOR PRO ŽIVOT Urbanistická vize dalšího rozvoje Úpravy drobného měřítka jako lavičky apod. místu pomůžou, ale na podstatné zlepšení nestačí. Nejvýraznější navrhovanou změnou je dostavba nových budov s cílem lépe vymezit prostory pro člověka a přinést na veřejný prostor prospěšné aktivity. Návrh dostavby dalších budov na tomto místě se může jevit téměř jako provokace. V této studii se ale snažíme vysvětlit a ilustrovat, že jedině tímto způsobem, spolu s respektováním uvedených zásad, lze vytvořit atraktivní živé místní centrum. Navrhované řešení předpokládá jednak schopnost zklidnit individuální dopravu a jednak také koncepční práci s širší lokalitou, kde je třeba zajistit vhodné a snadno dostupné zelené rekreační zázemí.
Budějovická
Zelené rekreační koridory
Doplněním budov teprve vzniknou místa, kde se člověk cítí dobře.
Brasilia - odlidštěný funkcionalistický prostor Dosavadní zkušenosti plánování měst ukazují, že ulice a náměstí jsou nejlépe fungující městskou strukturou. Ve volném prostoru se člověk ztrácí.
BUDĚJOVICKÁ 2020 52
CO DĚLAT PRO LEPŠÍ BUDĚJOVICKOU V úvodu jsme vyjmenovali základní problémy místa. Jak je lze řešit?
Vymezit prostory a zlepšit jejich měřítko ● citlivou výstavbou doplnit „proluky“ ● dát jednotlivým místům náplň a identitu (např. mobiliářem, výtvarným prvkem)
Zajistit pestrost funkcí a nabídnout aktivity ● doplnit funkci bydlení, která zajistí přítomnost lidí 24hodin denně ● v maximální míře využít přízemí domů pro obchody a služby
Lépe využít cennou plochu parkovišť
● místo je výborně dostupné veřejnou dopravou, pro parkování využít kapacity v podzemí
Usnadnit pohyb pěších ● zklidnit automobilovou dopravu ● usnadnit přecházení v ulicích a umožnit tak plynulý pohyb po úrovni ulice ● lépe propojit různé úrovně, pozvednout význam úrovně ulice
Zlepšit pohodu prostředí ● mikroklima zlepšit těsnější zástavbou a zabránit tak přímému vanutí větru ● při situování budov i využívání prostranství pracovat s osluněním
Zajistit kvalitní správu veřejných prostorů ● respektovat vlastnictví a úpravami funkčně spojovat oddělené celky ●„adoptovat“ prostory vlastníkům přilehlých nemovitostí
Koncepčně podpořit veřejný život ● navázat na tradici pouličních happeningů se zapojením místních partnerů včetně škol ● nabídnout prostor pro kulturní akce v režimu, který není na obtíž: (bez ozvučení, maximálně 1 hodina na 1 místě) ● vymezit pro vystoupení vhodná místa, kde vznikne tradice a lidé se budou vracet
Otevřeně komunikovat a postupovat společně ● lidé vnímají Budějovickou jako celek – náměstí bude příjemným místem, pokud místní partneři dokáží sladit své nároky a představy ● Pro konkrétní kroky koncepčního rozvoje Budějovické ustanovit formální pracovní skupinu se zastoupením města a místních partnerů
53 BUDĚJOVICKÁ 2020
ŽIVÉ MÍSTO BEZ AUT DBK Plaza - prostor mezi DBK a poliklinikou Navrhovaná dostavba objektů na ploše parkoviště DBK vymezuje formu ulice Antala Staška, zlepšuje měřítko prostoru a doplňuje živý parter, v horních patrech budovy pak s nabídkou určitého podílu bytů, jejichž obyvatelé zajistí přirozený dohled na okolí v časech, kdy jsou kanceláře i obchodní domy prázdné. Před obchodním domem DBK vznikne klidný městský prostor, jakési nádvoří. Zástavba vytváří menší náměstíčka se zajímavými průhledy. Navíc soustava náměstíček umožní lidem zajímavou procházku kolem DBK a zaniknou tak hluché prostory bez využití. Prostory směrem k ulici Poláčkově je žádoucí vytvořit zelenou oázu jako doplněk kamenným prostranstvím. Tento návrh předpokládá pouze zrušení nebo výrazné omezení parkoviště na povrchu, což lze řešit nevyužitou kapacitou velkých podzemních garáží DBK.
Návrh nové zástavby v okolí DBK při ulici Antala Staška a schéma systému míst propojených do atraktivního korza
BUDĚJOVICKÁ 2020 54
VYMEZENÍ NÁMĚSTÍ V analytické části vysvětlujeme nepříznivé působení otevřeného prostranství na kvalitu veřejného života. Člověk se cítí dobře ve vymezeném prostoru, jakými jsou například náměstí v historických částech našich měst. Pokud chceme zlepšit prostředí Budějovické, je třeba přizpůsobit měřítko prostoru.
Prostor nad Nákupním centrem Budějovická Tato plocha postrádá využití a oslabuje dynamiku náměstí. Jednou možností je vytvořit z ní předprostor budovy Trianonu, připravovaného polyfunkčního domu na protější straně ulice Budějovická a Budovy Raiffeisen centra – obě tyto budovy jsou však nyní izolovány od náměstí bariérou komunikací. Podmínkou jejich zapojení je zklidnění dopravní funkce dělících ulic. Alternativním návrhem je výstavba objektu, který využije část volného prostoru a přinese aktivity na přilehlé prostranství. Zároveň nový objekt zlepší měřítko prostoru a tedy i mikroklima. Je důležité, aby parterem domu byla zajištěna snadná prostupnost mezi ulicí a náměstím. Tento objekt by mohl ve vyšších patrech nabízet vedle žádaných kanceláří i byty, v přízemí by propojil kavárny a restaurace s venkovním posezením na straně osluněné a zároveň obrácené do klidného náměstí.
Skica objemu navrhované stavby nad Nákupním centrem. Ilustrační koláž prostoru náměstí na protější straně.
55 BUDĚJOVICKÁ 2020
Vizualizace budovy Trianonu na protější straně ulice Budějovická
BUDĚJOVICKÁ 2020 56
Nadace Partnerství je nejvýznamnější českou nadací podporující projekty udržitelného rozvoje ve všech regionech České republiky. Během 15 let své existence podpořila formou nadačních příspěvků ve výši 170 miliónů korun na 1 900 projektů nevládních neziskových organizací, škol, obecních úřadů i jednotlivců. Společně s pěti sesterskými nadacemi v Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku tvoří asociaci Environmental Partnership for Sustainable Development. Posláním Nadace Partnerství je pomáhat nevládním organizacím, obcím a dalším partnerům v péči o životní prostředí, stimulovat trvale udržitelný rozvoj, mezisektorovou spolupráci a účast občanů na věcech veřejných. Program Prostory přispívá ke zkvalitňování veřejných prostranství ve městech a obcích. Jeho metodika je založena na zapojování občanů, místní samosprávy a obchodního i neziskového sektoru do procesu plánování i samotných úprav daného místa. Program pomáhá vytvářet taková prostranství, která jsou funkční a esteticky přitažlivá, a která podporují společenský, kulturní i obchodní život obce.
Obecně prospěšná společnost Partnerství vznikla v roce 2001 za účelem poskytování služeb pro trvale udržitelný rozvoj komunit, obcí a jejich partnerů z neziskového a podnikatelského sektoru. Nabízí poradenství v oblasti tvorby veřejných prostranství, rozvoje šetrné turistiky, organizování seminářů a exkurzí a zapojování veřejnosti do plánování a realizace projektů. Jejím zakladatelem je Nadace Partnerství, nejvýznamnější česká nadace podporující projekty ochrany životního prostředí.