BUDĚJOVICKÁ VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ A ŽIVOT V OKOLÍ STANICE METRA BUDĚJOVICKÁ, PRAHA 4 ČERVENEC 2007
Poděkování: Děkujeme České spořitelně, která iniciovala projekt Partnerství pro Budějovické náměstí a v letech 2003-2007 byla jeho hlavním partnerem. Děkujeme všem partnerům, kteří se podíleli na postupném rozvoji lokality Budějovická a kteří budou v této aktivitě i nadále pokračovat.
Vypracoval: Robert Sedlák Grafická úprava: Kateřina Coufalová Fotografie: Archív Nadace Partnerství
© Nadace Partnerství / Partnerství, o.p.s. Údolní 33, 602 00 Brno www.nadacepartnerstvi.cz e-mail:
[email protected] tel: 515 903 111, 515 903 131 Projekt Partnerství pro Budějovické náměstí, jehož cílem je postupná proměna tohoto prostoru v příjemné prosperující náměstí, koordinovala v letech 2003-2007 Nadace Partnerství. Tato studie je závěrečnou zprávou tohoto projektu. Červenec 2007
OBSAH
PROČ
Projekt Partnerství pro Budějovické náměstí byl započat v roce 2003 s cílem pozvednout kvalitu veřejných prostorů a veřejného života kolem stanice metra Budějovická. V této studii shrnujeme poznatky a formulujeme doporučení pro koncepční dlouhodobou proměnu místa.
4
VEŘEJNÉ PROSTORY
14
VEŘEJNÝ ŽIVOT
30
MÍSTA
36
BUDĚJOVICKÁ 2020
50
Atraktivní veřejné prostory nemusí být utopií. Při utváření městského prostředí je však třeba respektovat určité zásady. Klíčová je dobrá dostupnost, bohatá nabídka aktivit, pohodlí a pocit bezpečí.
O prostorech ulic a náměstí lze mnoho zjistit pozorováním toho, jak lidé prostranství užívají. Na základě zjištění lze snáze odstranit nedostatky a prostor lépe přizpůsobit jejich potřebám. Při pozorování života na prostranství sledujeme zejména trasy, kudy se lidé pohybují, počty lidí, kteří se v daných místech pohybují a aktivity, které se na prostranství odehrávají.
Členitá prostranství Budějovické lze rozdělit na několik „míst“ – více či méně vymezených. Nyní pouhé prostory, které zbyly mezi budovami, mají potenciál stát místy s konkrétním obsahem. Analýza problémů a představa, k čemu mají jednotlivá „místa“ sloužit, pak ústí v návrh jejich koncepční úpravy.
V úvodu popisujeme základní problémy lokality. V dalších částech analyzujeme jednotlivé aspekty a jednotlivá místa. Co z toho tedy vyplývá pro Budějovickou jako celek? Vize Budějovická 2020 nabízí odpověď.
PROČ Projekt Partnerství pro Budějovické náměstí byl započat v roce 2003 s cílem pozvednout kvalitu veřejných prostorů a veřejného života kolem stanice metra Budějovická. V této studii shrnujeme poznatky a formulujeme doporučení pro koncepční dlouhodobou proměnu místa.
RENESANCE MĚSTA
5
MĚŘÍTKEM JE ČLOVĚK
6
BUDĚJOVICKÁ JAKO MÍSTNÍ CENTRUM
7
MÍSTNÍ CENTRA V EVROPĚ
8
PARTNERSTVÍ PRO BUDĚJOVICKÉ NÁMĚSTÍ
9
CÍLE STUDIE
10
MÍSTO A KOMUNITA
11
CÍLE NA NÁMĚSTÍ
12
VLASTNICKÉ VZTAHY
13
PROBLÉMY
14
RENESANCE MĚSTA Města prošla v minulém století překotným vývojem. Současný stav našich měst je výsledkem funkcionalistického plánování, které ačkoli je překonané, jeho setrvačnost je velká. Byly a stále jsou vytvářeny velké monofunkční celky, které jsou nepřívětivé, anonymní a nudné. Zvětšují se vzdálenosti mezi cíli, rostou nároky na dopravu a veřejné služby. Okolí stanice metra Budějovická vystavěné v posledních 50 letech v mnohém odpovídá tomuto popisu. Eduard Munch: Strach
Lidé se vracejí do měst V posledních letech však lidé znovu objevují atraktivitu měst. Dobře se cítí především tam, kde měřítkem prostoru je člověk, na prostranstvích, která jsou atraktivní, pestrá uspořádáním i nabídkou, život zde je podporován aktivitami v přilehlých budovách. Ve vyspělých zemích si uvědomili nutnost změny v přístupu k plánování a managementu měst a podnikají pro to cílené kroky. Největší atrakcí pro lidi jsou lidi. Kodaň - pestrý život na prostranství ve městě
Chci mít blízko vše, co potřebuji, chci se setkávat s přáteli, pozorovat okolní život... ...a proto žiju ve městě...
5
PROČ
MĚŘÍTKEM JE ČLOVĚK Cena místa pro lidi
V mnoha světových městech věnují kvalitě veřejných prostranství mimořádnou pozornost.
V Londýně zavedli v roce 2003 poplatek za vjezd aut do centrální zóny o rozloze 21 km2. Z výnosů, které činní 130 miliónů liber ročně město vylepšuje veřejnou dopravu, rozšiřuje chodníky a buduje cyklostezky. (www.spvd.cz)
Kvalitní prostor = více života
Na ulicích a náměstích v Kodani dnes uvidíte 4-krát více lidí než před 30 lety. V 60. letech 20. století zde začali se systematickým zlepšováním podmínek pro pobyt na veřejných prostranstvích. Prostor vyhrazený pro lidi zde v posledních 40 letech vzrostl na šestinásobek. Ulice v centru Kodaně
Zabydlené město
Melbourne - Southbank promenáda
V centru australského Melbourne naplňují plán rozvoje, připravený s důrazem na pohodu chodců. Rozloha veřejných prostorů upravených pro pobyt za posledních 10 let vzrostla téměř dvojnásobně. Počet míst před kavárnami a restauracemi se v tomto období zvýšil ve stejném poměru. Aby lidé mohli lépe vnímat kvality městského prostředí, byla zavedena také pravidla pro podobu a umisťování reklamních poutačů. (zdroj: Gehl Architects, 2004)
Londýnské města
mýtné
inspirovalo
další
Co dělat, když chceme živá náměstí
Výstupem strategie Městské prostory 2010, kterou nechalo zpracovat město Zürich, je návrh úprav 18 klíčových veřejných prostorů ve městě. Autoři formulovali doporučení pro úpravu veřejného prostoru na základě podrobných analýz a požadovaného charakteru veřejného života. Jedním z doporučení je i „otevření“ přízemí budov. (zdroj: Gehl Architects, 2004)
PROČ 6
BUDĚJOVICKÁ JAKO MÍSTNÍ CENTRUM Urbanistická koncepce Prahy definuje Budějovickou jako jedno z místních (okrskových) center v rámci celého města. Co to znamená? S Budějovickou se počítá nejen jako s přestupním uzlem veřejné dopravy či administrativním centrem, ale i místem zastavení, setkání, nákupů, zábavy. Budějovická se má stát místem cílovým.
centrum
Budějovická
Pankrác
Praha polycentrická - viz www.praha-mesto.cz
zelené koridory
bulvár Pankrác Budějovická BB centrum administrativa
Budějovická
Na Budějovické denně přestupuju, občas tam i něco nakoupím. Jo, bylo by to dobrý místo pro setkání, ale je tam dost nevlídno a není si ani kam sednout…
obytné soubory
D1 Brno, ČB
zelené koridory
7
PROČ
jižní spojka
MÍSTNÍ CENTRA V EVROPĚ I když členění do úrovní vytváří složitější podmínky pro užívání prostranství, lze i takový prostor řešit atraktivně. Dokladem může být centrum Beursplein v Rotterdamu, kde lidé korzují pasáží, která podchází rušný dopravní průtah městem.
K návštěvě může lákat nejen historický střed města, ale i nedávno vybudované místní centrum. Příkladem je lokalita Akker Brygge v norském Oslu. Na místě původního přístavu a pobřežní dálnice, kterou zanořili pod zem, byly vystavěny budovy s obchody, kancelářemi i byty. Architektům šlo v první řadě o živé veřejné prostory. Přízemí oživuje množství restaurací se zahrádkami, atraktivitu prostoru dotváří fontána, vhodně umístěné lavičky i přitažlivé sochy.
Oslo - Na náměstí Brygge Torvet je několik set míst na letních zahrádkách. Na volná místa čekají lidé ve frontě.
Tato místa mají přívětivou tvář a lidské měřítko. Lidé tu rádi pobývají.
Nové centrum s obchody, byty i kancelářemi na stanici metra v Rotterdamu bylo otevřeno v roce 1996 a stalo se hojně navštěvovaným místem.
PROČ
8
PARTNERSTVÍ PRO BUDĚJOVICKÉ NÁMĚSTÍ Česká spořitelna iniciovala v roce 2003 projekt, jehož cílem byla proměna Budějovické v příjemné a prosperující náměstí. Šlo o nalezení a realizaci sdílené koncepce zkvalitnění veřejných prostorů a veřejného života. Do projektu, který koordinovala Nadace Partnerství, byli přizváni všichni klíčoví partneři – místní radnice, firmy, instituce i veřejnost. Náměty pro zlepšení byly s partnery projektu otevřeně konzultovány. Podařilo se realizovat dílčí viditelná zlepšení, kulturní akce na náměstí. Mnoho námětů nebylo realizováno z důvodu rozdílných zájmů klíčových hráčů a komplikovaných vlastnických vztahů v lokalitě. Hlavní přínos spočívá zatím ve zprostředkování kontaktů a komunikace, prověření možností a shromáždění zkušeností. Doposud se nepodařilo dosáhnout sdílené vize společného rozvoje prostranství. K tomu však chce přispět tato studie, která projekt uzavírá a která shrnuje možnosti pro systematickou proměnu lokality.
Teplé barvy a měkké dřevo mezi studené sklo a tvrdý kámen. Pozvánka k zastavení jako relativně rychlé a nenákladné řešení. Prostranství před centrem České Spořitelny a lavičky v pasáži jsou příklady prvních zlepšení.
Je skvělé potkávat tu kejklíře a muzikanty... Škoda, že tu nejsou každý den...
9
PROČ
V rámci projektu byla zavedena tradice pouličních happeningů zvaných Budějáles
CÍLE STUDIE Tato studie Budějovické vypracovaná jako výstup projektu Partnerství pro Budějovické náměstí chce motivovat k dalším změnám, vytvořit podklad pro diskuzi, přinést argumenty pro koncepční přístup a shrnout dosavadní zkušenosti.
Motivace
Studie systematicky navrhuje a prezentuje možnosti pro koncepční zlepšení dílčích míst i celku. Tato „vize“ chce oslovit všechny klíčové partnery a přispět ke kvalitnímu rozvoji Budějovické.
Otevřená diskuse
Jde o podklad k diskusi pro místní partnery i experty s cílem podpořit další koordinovaný postup.
Argumenty
Budějovická potřebuje koncepční přístup – studie shrnuje argumenty pro potřebné změny.
Využití zkušeností
Vycházíme z reálné znalosti místa a vztahů, ze zkušenosti shromážděné během několikaleté práce v lokalitě. Studie má ambici tyto zkušenosti zhodnotit a využít. Snad vás náměty zaujmou a Budějovická se časem promění!
PROČ
10
MÍSTO A KOMUNITA Budějovické náměstí tvoří skupina administrativních budov a obchodních domů na stanici metra a uzlu veřejné integrované dopravy. Metropolitní charakter místa je rušen živelností reklam, prodejních stánků a pultů, přestárlých omšelých keřů a uvolněných podhledů v podchodu. Ekonomové v elegantních oblecích se zde potkávají se seniory, kteří cestou z polikliniky vystojí frontu u stánku s levným kuřecím masem. Davy lidí přebíhají mezi metrem a zastávkami autobusů.
Počtem lidí je Budějovická takovým malým městem…
11
PROČ
CÍLE NA NÁMĚSTÍ Budějovické náměstí soustřeďuje mnoho aktivit • •
•
• • • •
Přestupní uzel veřejné dopravy - 70.000 cestujících/24 hodin, metro C a regionální autobusová doprava Administrativní centrum = 50.000 m2, tzn. cca 5tis. pracovníků, kancelářské budovy České spořitelny, Raiffeisen Centrum, Budějovická Alej, aktuálně budovaný Trianon. Atraktivita je dána výbornou dostupností místa hromadnou dopravou a autem z dálnice D1 a z Jižní spojky. Centrum obchodu a služeb - 20.000 m2 obchodních ploch Obchodní domy – DBK a Nákupní centrum Budějovická doplněné menšími provozy. Lidé přítomni díky přestupnímu terminálu veřejné dopravy si zde i nakoupí. Restaurace jsou zaplněny zejména během všedních dnů. Soustředěné možnosti nákupů a služeb přitahují další zákazníky. Poliklinika Centromed - 200.000 pacientů/rok Toto zdravotnické zařízení je dalším výrazným cílem pro mnoho Pražanů. Školy - 1.700 žáků Díky blízkým školám - ZŠ Poláčkova, ZŠ Bítovská a Gymnázium Budějovická – se v místě pohybuje mnoho mladých Hotel - 330 lůžek - na Budějovickou míří i lidé ubytovaní v Hotelu ILF Rezidenční bloky v okolí - Budějovická je místním centrem pro obyvatele z okolí
Popsané cíle jsou náhodně seskupeny, vstupy rozptýleny, prostory bez hierarchie ... Do budoucna je důležité jejich přehledné a pohodlné propojení BUDĚJOVICKÁ ALEJ
POLIKLINIKA CENTROMED
NÁKUPNÍ CENTRUM BUDĚJOVICKÁ NÁKUPNÍ CENTRUM BUDĚJOVICKÁ
NÁKUPNÍ CENTRUM BUDĚJOVICKÁ
PROČ 12
VLASTNICKÉ VZTAHY Moderní urbanistická filosofie a centrální plánování následované privatizací za sebou zanechaly složitou strukturu vlastnictví pozemků a nemovitostí. Veřejný prostor se dnes nachází převážně na soukromých pozemcích. V majetku města je jen prostor pasáže. Soukromí vlastníci přirozeně uvažují o komerčním zhodnocení svého vlastnictví, bohužel zatím bez společné koncepce. Shodu na ní dosud komplikovaly složité vlastnické vztahy, rozdílné zájmy a pasivita či roztříštěnost kompetencí veřejné správy. Příjemný zvoucí prostor se neobejde bez pravidelného úklidu a kvalitní údržby. Zde situaci komplikují rozdělené odpovědnosti za různé části náměstí a nevyjasněná správa některých ploch a konstrukcí jako například terasy mezi DBK a budovou ČS Budějovická nebo stropních konstrukcí v podchodu.
Schéma vlastnických vztahů BUDĚJOVICKÁ ALEJ
POLIKLINIKA CENTROMED
NÁKUPNÍ CENTRUM BUDĚJOVICKÁ
13 PROČ
PROBLÉMY Slabé stránky Charakter veřejných prostranství má vliv na to, zda lidé jen co nejrychleji projdou a nebo se zastaví a zdrží; zdali se vrátí, nebo dané místo příště raději vynechají. Uvádíme hlavní důvody, proč Budějovická není oblíbeným místem. V další části navrhneme možnosti zlepšení.
Pro lidi zbyla mezi budovami jen nedefinovaná prostranstvích bez účelu
Málokomu se zde podaří napoprvé najít správnou cestu ke svému cíli
Velké rozestupy budov zásadně zhoršují mikroklima prostoru a tím i jeho celkovou funkčnost a atraktivitu
Neurčitý prostor
Členění do úrovní
Otevřené prostranství
• • •
budovy jsou umístěny bez vzájemných prostorových vztahů, vstupy do nich jsou rozptýlené nejsou zde ulice a náměstí, jen plochy a dopravní koridory bariéry v podobě širokých komunikací komplikují přirozený pohyb pěších
• • • • •
lidé jsou nuceni se pohybovat v několika úrovních, přičemž většina lidí proudí pasáží pod zemí úrovně jsou nedostatečně propojené a jejich členění je nepřehledné úroveň ulice je podružná a působí prázdným dojmem některá zákoutí zůstávají pustá a nebezpečná plochy a konstrukce vyžadují náročnou údržbu a drahé opravy
• • •
kvůli poloze na návrší zde vítr vane častěji a silněji než jinde ve městě velké vzdálenosti mezi budovami nevytváří ochranu pro pobyt na veřejném prostranství vysoké budovy zde způsobují turbulence – vzdušné víry na přilehlých plochách
PROČ 14
