2 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 8. LEDNA 2009, DATUM VYDÁNÍ: 16. LEDNA 2009, CENA: 6 KČ
Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz z Jak vidí odboráři novelu zákoníku práce (IX.) – str. 2 z Fotoreportáž z eurodemonstrace ve Štrasburku str. 4
PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: z Změny v daňových zákonech po 1. 1. 2008 (I.) z Dočasná nezaměstnanost a nemoc zaměstnance z Jak se mám po obdržení výpovědi hlásit u úřadu práce?
Bude tento rok úspěšný? Svým dílem za to bojovali i čeští kováci na demonstraci ve Štrasburku 16. 12. 2008 Odklidit nepohodlnou osobu, to jo. Ale odklízet sníh? To na nás, šéfe, chtít nemůžete…
BUDE TENTO ROK ÚSPĚŠNÝ? NĚMEČTÍ KOVÁCI V PRAZE Světová finanční krize těžce doléhá také na naše západní sousedy. O jejích důsledcích na průmysl, a tudíž i zaměstnance, jednal na konci minulého roku v Praze předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula se zástupci IG-Metall z německých příhraničních oblastí přiléhajících k České republice, tedy z nových spolkových zemí. „Nastal výrazný ekonomický pokles a bude pokračovat,“ informoval německé kováky J. Středula. „Existují firmy, které zredukovaly výrobu o 20, 30, ale i o 40 procent. Největší propad zažívá automo-
Předseda OS KOVO J. Středula v diskusi s německými kováky
bilový průmysl. Některé firmy přistoupily k dlouhým výrobním odstávkám.“ Německé odboráře mimo jiné zajímalo, jak se českým kovákům daří oslovit mladou generaci. „Nejliberálnější názory má generace, která byla mladá kolem roku 1989. Dnešní mladí lidé mají ale daleko so-
(Pokračování na str. 3)
Boj o pracovní místa, ale také o výši pracovní doby Ačkoliv je zvykem očekávat s příchodem nového roku jen to nejlepší, pro mnohé kováky není bohužel takovýto optimismus namístě. Světová finanční krize se začíná bolestivě projevovat v řadě českých podniků, obor kovoprůmyslu nevyjímaje. Hodně zaměstnanců to již pocítilo doručenou výpovědí z organizačních důvodů nebo „alespoň“ nucenou odstávkou za sníženou mzdu.
Jen namátkou uvádíme z dlouhého seznamu, který má redakce k dispozici, počty propuštěných zaměstnanců v některých kováckých firmách: Tatra, a. s., Kopřivnice: z 2206 zaměstnanců jich má být v letošním prvním čtvrtletí propuštěno 472. Kdynium Kdyně, a. s.: z 550 zaměstnanců jich do konce ledna opustí firmu 250. Metra Blansko: z 584 zaměstnanců jich do konce minulého roku bylo propuštěno 100. Zetor Traktory Brno: očekává se, že ze 894 zaměstnanců jich opustí firmu 38. Groz Beckert Czech, s. r. o., České Budějovice: ze 416 zaměstnanců jich odchází 26 a dále skončilo 70 agenturních zaměstnanců. ČZ, a. s., Strakonice: z 1453 zaměstnanců odešlo 80 agenturních. Bosch Jihlava: z 6200 zaměstnanců jich od září do listopadu minulého roku bylo propuštěno 466 a zaměstnanců na dobu určitou skončilo 400. Continental Automotive Czech Republic, s. r. o.: ze 725 zaměstnaců jich do konce roku muselo odejít 30. (Výše uvedené příklady zachycují stav k 18. prosinci loňského roku. Situace se ovšem mění každým dnem a nutno podotknout, že většinou ne k lepšímu.)
Bilance je to jistě neradostná a podle všeho ještě zdaleka ne konečná. Také proto přinášíme na jiném místě tohoto čísla praktické informace, jak se má člověk chovat a jaké má možnosti a práva, pokud se mu v rukou objeví obsílka o výpovědi.
Prodloužení pracovní doby v EU by bylo nelogické Zatímco u nás i ve světě firmy snižují stavy svých pracovníků, probíhá na půdě Evropské unie poněkud nelogicky boj o prodloužení pracovní doby. Podle návrhu Rady EU, tvořené představiteli jednotlivých členských zemí, by se mohla za určitých podmínek pracovní doba vyšplhat až na 65 hodin týdně! Již několik let se totiž jedná o novele evropské směrnice o pracovní době z roku 1993. Ta stanovila strop pro týdenní pracovní dobu na 48 hodin, myšleno ovšem v průměru za po sobě následující čtyři měsíce. Je ovšem možno tento limit obejít takzvaným opt-outem, čili vyvázáním se na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Využívá se toho hojně zejména ve Velké Británii, ale i dalších čtrnácti státech EU. Návrh Rady EU pak tato omezení růstu pracovní doby ještě více rozleptává. Dále se například navrhuje, aby doba takzvané „neaktivní“ části pracovní po(Pokračování na str. 3)
1
KOVÁK číslo 2 — 16. ledna 2009
JAK VIDÍ ODBORÁŘI NOVELU ZÁKONÍKU PRÁCE (IX.) Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vyzvalo loni na svých internetových stránkách veřejnost, aby se vyjádřila k návrhu novely zákoníku práce (tak jak jej připravila komise jmenovaná ministrem Nečasem). Na tuto výzvu zareagovali někteří funkcionáři a členové ZO OS KOVO, jejichž vyjádření adresovaná MPSV v Kováku na pokračování uveřejňujeme. V otiskování těchto příspěvků pokračujeme i v tomto roce, protože stále nové do redakce dostáváme, ačkoliv možnost vyjádření na internetových stránkách MPSV již skončila. Tyto příspěvky jsou stále aktuální, protože snahy vlády o nový zákoník práce ještě neskončily. (redakce) Pokus o likvidaci pracovního práva Navrhované změny zákoníku práce: A 1. Smluvní utváření pracovních podmínek není nic jiného než oslabení práv zaměstnance, protože ne každý ví přesně, jaké má mít požadavky na základě legislativy. A pokud to ví, bojí se o ně říct. Za měnícími se hospodářskými a technickými požadavky se skrývá pokus o likvidaci práv zaměstnance. 2. Pokud se ochrana zaměstnance nejeví jako důvodná, schopný zaměstnavatel si určitě poradí. 3. Pokud jsou nějaká ustanovení výkladově problematická, je třeba je určitě upřesnit, ale nevím, která má autor na mysli. 4. Vyčištění textu zákona od nadbytečných ustanovení – obávám se, že jde jenom o pokus o likvidaci zákoníku práce. B 1. Vztah zákoníku práce k občanskému zákoníku Zákoník práce upravit tak, aby legislativa byla naprosto jasná. Vůbec bych nezačleňovala pracovněprávní vztahy do občanského zákoníku, ten by byl pro zaměstnance ještě složitější a nedostupnější, což zase směřuje k oslabení práv zaměstnance, který je jednoznačně v pozici slabšího. 2. Pojetí neplatnosti právních úkonů Jestliže se podporuje flexibilita v pracovněprávních vztazích tím, že bude záležet na subjektech, jak se zachovají, jde znovu o zneužití moci silnějšího, v tomto případě zaměstnavatele. 3. Vymezení závislé práce Do současné doby jsem se nesetkala s tím, že by tato vymezení byla nepoužitelná. 4. Základní zásady pracovního práva Kde jinde než v zákoníku práce by měla být práva a povinnosti jak zaměstnanců, tak i zaměstnavatelů. Pokud nebudou jasně tyto hranice dané, zaměstnanec se dostane do pozice pracovníka bez jakýchkoliv práv, a že se právní postavení zaměstnance nezmění, je lež. 5. Vedoucí zaměstnanci - dále nerozlišovat, podle vedoucí pozice jsou přece ohodnoceni. 6. Postavení zástupců zaměstnanců Písemné pověřování působení odborové organizace každým jednotlivým zaměstnancem – opět slovo liberalizace zakrývá nejen likvidaci odborové organizace, ale vydání zaměstnanců na milost a nemilost zaměstnavatele. Protože lze předpokládat, že ne každý zaměstnanec dá písemné pověření. 7. Reprezentativnost odborů a kolektivní smlouvy Jde znovu o pokus zlikvidovat věci, které fungují. Zástupci odborové organizace většinou vědí, co by kolektivní smlouva měla obsahovat, jaké výhody, a to nejen pro zaměstnance, ale i pro zaměstnavatele (mám na mysli například daňové zvýhodnění). Pokud je uzavřena kolektivní smlouva, pak rozhodně ne v neprospěch zaměstnanců, a to všech. Ti určitě nebudou mít „individuální“ vůli snížit
2
sami to, co je v kolektivní smlouvě uvedeno. Neřekla bych, že spolurozhodováním omezuje zaměstnavatele a zaměstnance, protože spolurozhodování už tam odborová organizace moc nemá. 8. Rozšiřování návaznosti kolektivních smluv vyššího stupně V současné době soud nestíhá to, co má, nedovedu si představit, že by se zabýval rozhodnutím, zda kolektivní smlouva vyššího stupně je nebo není závazná. 9. Zkušební doba Zkušební doba 3 měsíce možná není dostatečná, ale její prodloužení není vhodné. Zaměstnanec by neměl jistotu, zda pracovní poměr bude trvat či nikoliv. Délka zkušební doby by měla být stejná pro všechny pracovníky. 10. Pracovní poměr na dobu určitou Rozhodně neprodlužovat řetězení těchto pracovních poměrů na tři roky. Docházelo by opět k nejistotě u zaměstnanců. 11. Změny pracovního poměru - dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli ano, ale musí být dáno naprosto přesné odůvodnění. 12. Skončení pracovního poměru výpovědí z V žádném případě nezobecňovat výpovědní důvody. z Neumožnit propuštění bez ospravedlnitelného důvodu, i když se zaplacením vysokého odstupného. z Neumožnit vyplacení se z výpovědní doby, na to stačí dohoda. z Nesnižovat základní výpovědní dobu a už vůbec ne odstupňovat její délku na základě pracovněprávního vztahu, u odstupného ponechat minimální násobek a zaměstnavateli ať je ponechána možnost jeho navýšení. z Jestliže činnost zaměstnavateli nutně nepřináší zisk, ne vždy je na vině zaměstnanec. z Zaměstnanec se nemůže podílet na plnění úkolů například v době nemoci. Podle tohoto návrhu by to zřejmě byl důvod k ukončení pracovního poměru. z Jak lze rozumět návrhu ve větě: Nemá-li zaměstnavatel k výpovědi ospravedlnitelný důvod, přesto má mít možnost skončit pracovní poměr výpovědí, poskytne-li zaměstnanci kompenzaci ve formě vysokého odstupného. Uniká mi logika, proč rozvazovat pracovní poměr a dát ještě vysoké odstupné pracovníkovi, když není důvod ani k jednomu. A pokud je důvod rozvázat pracovní poměr, proč mu dávat ještě odstupné? 13. Skončení pracovního poměru okamžitým zrušením Rozhodně důvody nezobecňovat, ohrožení zaměstnance! Co když tzv. vzájemnou důvěru naruší zaměstnavatel? 14. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr - v podstatě bez připomínek, jen by se mělo přesně vymezit to, kdy mohou být uplatněny. Jinak hrozí nebezpečí, že budou nahrazovat běžné pracovní smlouvy. 15. Pracovní doba V žádném případě práce na zavolanou! Jestliže
se musí zaměstnanec dostavit k výkonu práce co nejdříve, pak musí být jedině v blízkosti zaměstnavatele, tzn. žádný volný čas, v podstatě žádný odpočinek, jen čekání na zavolání. 16. Odměňování z Zrušit institut náhrady mzdy - to rozhodně ne! Náhrady mzdy tedy administrativně náročné v dnešní době nejsou, protože normální firma na to má výpočetní program. A pokud někteří zaměstnavatelé tvrdí opak, pak jedině proto, aby zaměstnancům opět snížili výdělek! z Argumentovat tím, že zaměstnanec je zaměstnavatelem placen lépe v době, kdy nepracuje, než v době, kdy pro něho koná práci, je sice pravda, ale zaměstnanec v případě hrazení dovolené nebo návštěvy u lékaře na ni přece zaměstnavateli vydělá a ostatní náhrady hradí správa sociálního zabezpečení (nemoc). A právě v zájmu zaměstnavatele by mělo být, aby si zaměstnanec o dovolené odpočinul s vědomím, že finančně rozhodně netratí, a pak pro něj může po zbytek roku dál vykonávat práci. z Svátky ponechat tak, jak jsou. z Sazby minimální mzdy také nerušit stejně jako zaručenou mzdu, protože mnozí zaměstnavatelé by toho jistě zneužili. z Odchylné uplatnění principu stejné mzdy za stejnou práci - ne! z Tím, že zaměstnavatelé umístí své provozy do míst s nižší úrovní výdělku, rozhodně nestrádají, protože jinak by je tam neumístili. z Ponechat výpočet příplatků za noční práci, za sobotu a neděli z průměru/hod., jinak dojde ke snížení příplatků, a tím opět ke snížení průměrného výdělku! z Nesjednávat mzdu s přihlédnutím k práci přesčas u žádného zaměstnance. z Odložení splatnosti dosažené mzdy za práci přesčas řeší zákoník práce § 114. z V ČR výplata pouze v Kč, dokud je to oficiální měna, mohlo by dojít k záměrnému snižování kurzu v případě jiné měny. z Zbytečně nekomplikovat práci přesčas u vedoucích pracovníků. 17. Dovolená Nesmysl – návrh. Nevidím složitost v současné legislativě ohledně dovolené. Zrušení dodatkové dovolené - ta je chápána jako prevence pro zaměstnance pracující v obtížném a škodlivém prostředí. 18. Vnitřní předpis Jeho doba není zákoníkem práce omezována a minimální doba 1 roku je v pořádku, protože by ho jinak mohl zaměstnavatel měnit každých 14 dní, a pokud by tam byly mzdové otázky, bylo by to opět na škodu zaměstnanců. 19. Agenturní zaměstnání Nepřipustit, natož uzákonit. 20. Konkurenční doložka „Široké“ právo zaměstnance domáhat se omezení zákazu u soudu je opravdu jedinečné vzhledem k pružnosti soudu. 21. Doručování Úpravu doručování zjednodušit, to ano, ale rozhodně nevypouštět. 22. Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů Zaměstnanec se rozhoduje přece sám, jestli přejde k novému zaměstnavateli. Kolektivní smlouvu bych v tomto případě neřešila, buď ji nový zaměstnavatel má, nebo ne. Navíc každý zaměstnavatel má jiné podmínky k tomu, aby zaměstnance nějak motivoval. Závěr: Pokud je něco paskvil, pak je to tento návrh. Jde o pokus ve všem nahrát zaměstnavateli. Pominu-li snahu o zlikvidování odborů, tzv. flexibilita zakrývá pravou podstatu, kterou je zaměstnance uvrhnout do nejistoty a prakticky jím neomezeně disponovat. EVA UZLOVÁ, předsedkyně ZO OS KOVO Kovohutě Příbram, a. s.
KOVÁK číslo 2 — 16. ledna 2009
SRN: JAK PŘEKONAT KRIZI? IG Metall předložil program k oživení konjunktury „Rok 2009 se nesmí stát rokem výpovědí,“ prohlásil předseda Odborového svazu pracovníků ve strojírenství a elektrotechnice (IG Metall) ve Spolkové republice Německo Berthold Huber, který předložil sedmibodový program pro stabilizaci konjunktury. IG Metall žádá, aby spolková vláda vytvořila vedle dalších opatření i fond v objemu 100 miliard euro pro investice do vzdělávání, výzkumu, ochrany životního prostředí a infrastruktury. Zároveň šéf kováckých odborů vyzval spolkovou vládu, aby zavázala banky k poskytování úvěrů zdravým podnikům a zabezpečila jim tak přísun finančních prostředků. Německé banky používají záchranného deštníku vlády výlučně k sanování vlastní kapitálové základny a k zajišťování svých zisků, kritizoval Huber. Navrhl dále, aby se vyplácely prémie 3000 euro za staré automobily, jež by obdržel každý řidič, který by dal do šrotu vůz starší deseti let. Zkracování délky pracovní doby v podni-
cích, kde si to vyžádá pokles zakázek, by mělo přispět k odvrácení výpovědí, upozornil Huber a zdůraznil, že „je nutno předejít propouštění z provozních důvodů“. Svaz zaměstnavatelů ve strojírenství a elektrotechnice (Gesamtmetall) v deníku Berliner Zeitung upozornil, že se objem zakázek v těchto odvětvích v říjnu snížil o 20 procent oproti desátému měsíci roku 2007. Také objem výroby se v říjnu zmenšil, a to o čtyři procenta. Ještě do září přijímaly strojírenské a elektrotechnické podniky nové pracovní síly. „Od té doby se přijímání nových pracovníků zastavilo,“ prohlásil předseda Gesamtmetallu Martin Kannegiesser. JAN HÁLA
BUDE TENTO ROK…
Úspěšná eurodemonstrace ve Štrasburku
(Dokončení ze str. 1)
hotovosti, kdy člověk nepracuje, ale je připraven nastoupit do práce, nebyla započítávána do pracovní doby, a to i v případě, kdy by musel být k dispozici na pracovišti. Také se navrhuje zvýšit období pro výpočet maximální týdenní pracovní doby, a to ze čtyř na dvanáct měsíců. O těchto návrzích v posledních měsících jedná Evropský parlament. Ten se koncem loňského roku ve druhém čtení vyslovil pro maximální počet pracovních hodin 48 týdně, a to včetně pracovní pohotovosti. Pro zajištění flexibility by se ovšem tato pracovní doba vypočítávala jako průměr za dvanáct měsíců. A všechny výjimky z tohoto pravidla, tedy již zmíněné opt-outy, by se měly do tří let zcela zrušit. Evropští poslanci tak v zásadě odmítli návrh Rady EU z června 2008. Pro hlasovalo 421 poslanců, proti jich bylo 273.
Na tomto pozitivním vyústění se významnou měrou podepsaly i evropské odbory, jmenovitě Evropská odborová konfederace (EOK), která svolala na 16. prosince – těsně před hlasováním Evropského parlamentu - do francouzského Štrasburku, sídla Evropského parlamentu, demonstraci. Jednalo se tak o další takzvanou eurodemonstraci, které v posledních letech evropské odbory stále častěji pořádají v zájmu prosazení svých požadavků. Demonstrace se zúčastnilo na 15 000 odborářů, z toho 150 z České republiky. Odborový svaz KOVO zastupovalo 15 lidí. Z průběhu této odborové akce přinášíme fotoreportáž na jiném místě tohoto čísla. MARTIN BENEŠ Snímek autor Poznámka redakce: Fotoreportáž M. Beneše z eurodemonstrace ve Štrasburku na str. 4.
Němečtí kováci se zajímali o postavení odborů a zaměstnanců v České republice
UMŘEL NÁM KAMARÁD V čase vánočním se takové zprávy přijímají ještě hůře než v jiné době, ale smrt je nemilosrdná. 21. prosince 2008 zemřel nečekaně ve věku necelých 54 let náš bývalý dlouholetý kolega LUBOŠ TŘEŠŇÁK (na snímku). S Lubošem jsem se znal od samých začátků nových odborů v naší republice, jezdili jsme spolu na všechny akce, počínaje stávkovými výbory a ustavujícími sjezdy ČMKOS a OS KOVO. Byl po „sametové revoluci“ předsedou velké základní organizace v tehdy ještě existující firmě LIAZ Jablonec nad Nisou a zástupcem jabloneckých kováků v Radě OS KOVO. Z našich dlouhých rozhovorů na cestách si pamatuji, jak ho štvalo, že úsilí, které věnoval pomoci při pokusech o záchranu druhdy velmi úspěšného podniku, přišlo nakonec nazmar a i jeho odboráři nakonec přišli o práci. Kdo jste Luboše znali, určitě si vybavíte jeho „nekonfekční“ postavu, rozevlátá gesta a nakažlivě dobrou náladu. Obýváky mnohých z jeho kamarádů zdobí jeho obrázky ve stylu mistra Jakuba Schikanedera a jím vymýšlené kreslené vtipy byly hitem kuloárů našich rad a sjezdů. Přesto, že se snažil působit jako „drsnej chlap“, byl vždy připraven pomoci a za své odboráře by i dýchal. Proto byla velká škoda, že v říjnu 2003 ze služeb odborů pod tíhou doby odešel a vrhl se se stejným nasazením do činností v pojišťovnictví. Byli jsme i v jeho „poodborářské éře“ v častém kontaktu a zpráva o jeho úmrtí mě zasáhla zcela nepřipraveného. Kdo jste „kovaného kováka“ Luboše Třešňáka znali, věnujte mu alespoň tichou vzpomínku. Čest jeho památce! PETR MENDL, člen Předsednictva OS KOVO za Liberecký kraj
NĚMEČTÍ KOVÁCI… (Dokončení ze str. 1) ciálnější cítění. Mluvil jsem již asi se třemi tisíci mladými a zjistil jsem, že v žádném případě nemají něco proti odborům. Vidím v nich obrovský členský potenciál,“ ujistil J. Středula. Další otázka směřovala na postavení agenturních zaměstnanců v České republice. „Podle zákona by měli mít tito zaměstnanci stejnou mzdu za stejnou práci jako zaměstnanci kmenoví, ovšem praxe je jiná. My rozlišujeme agentury bílé, které jednají dle zákona, dále šedé, které se sem tam snaží v něčem podvést, a konečně černé, a to jsou loupežníci. Před více než dvěma roky jsme zahájili boj s agenturami, zejména s těmi černými, a dosáhli jsme obrovského pokroku,“ zdůraznil předseda OS KOVO. K otázkám na politickou situaci J. Středula podotkl, že odborům se svou kampaní podařilo ovlivnit podzimní krajské volby asi z jedné čtvrtiny. Diskutovalo se také o mobilitě pracovních sil a přeshraničních přesunech. „S mobilitou je to problém. Musíte mít kde bydlet, mít takový příjem, abyste si mohli v dané lokalitě byt koupit nebo pronajmout. Relativně flexibilní jsou mladí lidé, zejména absolventi vysokých škol, kteří se soustřeďují na velká města. Přeshraniční přesuny však zastavil růst mezd v České republice. Ti, kdo chtějí v Německu pracovat, už tak dávno učinili. Naopak u nás pracuje mnoho Slováků a Ukrajinců. V poslední době se zvyšoval i počet Vietnamců a Mongolů,“ upozornil J. Středula. Text a snímky (ben)
KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email:
[email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605
3
KOVÁK číslo 2 — 16. ledna 2009
FOTOREPORTÁŽ Z EURODEMONSTRACE 16. 12. 2008
„Stop hrůzným vizím,“ hlásá nápis na transparentu
Symbol „smrťáctví“ dlouhé pracovní doby si vyzkoušeli i čeští kováci
Pětašedesátihodinovou pracovní dobu odbory v Evropě nechtějí
Odboráře bylo ve Štrasburku pořádně slyšet
MIMOŘÁDNÁ NABÍDKA VZP ČR PhDr. VÁCLAV VOJKŮVKA, expert na zdravotní pojištění
V rámci akce „Novoroční balíček“ Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR navýšila příspěvky na některé preventivní programy na dvojnásobek. Týká se to aktivit, které jsou vázány na období od 1. 1. 2009 do 31. 1. 2009 a na doplňující podmínky (viz níže). Doklad o zaplacení a absolvování aktivity je nutné předložit na kterémkoliv pracovišti pojišťovny nejpozději do 10. 2. 2009 (včetně) a čerpání je možné pouze do výše vyplývající z předložených dokladů (pokud příspěvek nebude čerpán v maximální výši, nebude proplacen v plné výši). * Maximálně 10 000 Kč – na ozdravné pobyty tuzemské nebo zahraniční pro děti s mentálním postižením, onkologickým onemocněním v remisi a v remisi s lymfedémem a s vážným chronickým onemocněním v remisi, aktivita musí být zaplacena a zahájena v lednu. * Maximálně 6000 Kč - na léčbu závislosti na tabáku pro těhotné ženy starší 18 let, ukončení léčby v lednu (doba trvání nejméně 3 měsíce). * Maximálně 4000 Kč – na léčbu závislosti na tabáku pro osoby starší 18 let, ukončení léčby v lednu (doba trvání nejméně 3 měsíce); na tuzemské ozdravné pobyty pro nepříbuzné dárce kostní dřeně, zaplaceno a zahájeno v lednu. * Maximálně 3000 Kč – na očkování proti rakovině děložního hrdla, nákup všech tří dávek v lednu 2009 a aplikace první dávky v lednu.
4
* Maximálně 2000 Kč – očkování proti hepatitidě A i B kombinovanou vakcínou, bez věkového omezení (aplikace v lednu); na fixní rovnátka ve smluvním zařízení (poskytuje se jen případě, že příspěvek ještě nebyl čerpán), uskutečněno v lednu; na snižování nadváhy a obezity osob do 18 let (ukončení léčby v lednu); na tuzemské ozdravné pobyty pro děti, zaplaceno (také v prosince) a zahájeno v lednu; tuzemské ozdravné pobyty pro mnohonásobné dárce krve, zaplaceno a zahájeno v lednu. * Maximálně 1000 Kč – na očkování proti rakovině děložního čípku, aplikace v lednu; na další očkování dle doporučení, aplikace očkovací látky v lednu; na snižování obezity osob nad 18 let, ukončení léčby v lednu; na nákup sportovní helmy a chrániče, nutno zakoupit v lednu. * Maximálně 500 Kč – na lednový nákup potravin nebo surovin pro přípravu bezlepkové diety. Podrobnější informace o jednotlivých příspěvcích jsou k dispozici ve všech pobočkách Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR.
KOVÁK číslo 2 — 16. ledna 2009/příloha
Právní servis
Jak se mám po obdržení výpovědi hlásit u úřadu práce? JUDr. VLADIMÍR ŠTICH, právník Metodického pracoviště OS KOVO Plzeň
Náš podnik se dostal do odbytových potíží a z tohoto důvodu jsem dostal výpověď z pracovního poměru z důvodu organizačních změn. Jelikož zatím nemám jinou možnost zaměstnání, prosím o informace spojené s evidencí na úřadu práce včetně mých práv a povinností s touto evidencí spojených. V. Č., Kdyně Jelikož vaše otázka je dosti obsáhlá a týká se několika oblastí spojených s aplikací zákona o zaměstnanosti – zákon č. 435/2004 Sb. v platném znění, odpovím na ni v několika blocích a heslovitě.
Jaké doklady jsou potřeba k registraci na úřadu práce? Pro zaregistrování na úřadu práce je nutné doložit: * vyplněnou žádost o zprostředkování zaměstnání (3 formuláře) * platný občanský průkaz * kartičku čísla účtu (chcete-li zasílat podporu na účet) * zápočtový list se skončením pracovního poměru * doklady o vzdělání * pokud zaměstnání u jednoho zaměstnavatele trvalo méně než jeden rok či rok, doložit potvrzení o tom, co zaměstnanec dělal před zaměstnáním u posledního zaměstnavatele (například zápočtový list) * pokud zaměstnání u zaměstnavatele trvalo déle než jeden rok, doložit potvrzení zaměstnavatele o délce zaměstnání.
Co je evidence uchazečů o zaměstnání a jak se provádí? * Po podání žádosti vás úřad práce zařadí do své evidence nebo vydá rozhodnutí, v němž jasně stanoví, proč nemůžete být do evidence uchazečů o zaměstnání zařazeni. * Požádáte-li o zprostředkování zaměstnání nejpozději do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání, budete zařazeni do evidence uchazečů o zaměstnání ode dne následujícího po skončení zaměstnání. Pokud na tyto dny vychází státní svátek nebo sobota či neděle, lhůta se o tyto dny prodlužuje. * Skutečnosti rozhodné pro zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání osvědčujete úřadu práce a změny těchto údajů jste povinni osobně nebo písemně oznámit nejpozději do 8 kalendářních dnů. * Ve stejné lhůtě 8 kalendářních dnů jste povinni osobně nebo písemně oznámit důvody, pro které jste se nedostavili na úřad práce ve stanoveném termínu. * Nelze-li skutečnosti rozhodné pro zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a jejich změny osvědčit jinak (například důvodu zničení či ukradení dokumentů), může úřad práce připustit jejich osvědčení čestným prohlášením. * Uchazečem o zaměstnání je fyzická osoba, která osobně podá řádně vyplněnou žádost o zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce a je poté zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání. * Pozor, registrovat se jako uchazeč o zaměstnání ale můžete jen dle místa trvalého bydliště (tj. žádat o zprostředkování zaměstnání).
Co je akční plán? * Od 1. 1. 2009 mohou uchazeči o zaměstnání požádat úřad práce o vypracování individuálního akčního plánu na podporu jejich uplatnění na trhu práce. * Od 1. 1. 2009 má úřad práce povinnost vypracovat individuální akční plán všem uchazečům o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 5 měsíců.
Lze pracovat a zároveň být evidován jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce? * Uchazečem o zaměstnání nemůže být osoba, která je v pracovněprávním vztahu či ve služebním poměru. * Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání od 1. 1. 2009 ale nebrání: a) výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy (v současnosti se jedná o 4000 Kč hrubého) – do 31. 12. 2008 k tomu navíc platila podmínka, že tento výkon práce může být maximálně 20 hodin týdně; nebo b) výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy (v současnosti se jedná o 4000 Kč hrubého) – do 31. 12. 2008 k tomu navíc platila podmínka, že tento výkon práce může být maximálně 20 hodin týdně. * Uchazeč o zaměstnání je povinen úřadu práce výkon této činnosti oznámit do 8 kalendářních dnů ode dne vzniku pracovního nebo služebního poměru nebo ode dne uzavření dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, a ve lhůtě stanovené úřadem práce dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny. * V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční výdělky (odměny) sčítají. * Podmínkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je také to, že výkon uvedených činností není překážkou pro poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání. * Překážkou pro vedení v evidenci není ani takové zaměstnání, které není pro uchazeče o zaměstnání vhodným zaměstnáním a je zprostředkováno úřadem práce nejdéle na dobu 3 měsíců, pokud odpovídá zdravotnímu stavu zaměstnance („krátkodobé zaměstnání“). * Překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je neposkytnutí identifikačních údajů a neposkytnutí nebo zrušení souhlasu se zpracováním osobních údajů.
Je rozdíl mezi termínem uchazeč o zaměstnání a zájemce? a) Zájemce je osoba, která může být odkudkoli a může se zaregistrovat u jakéhokoli úřadu práce jako zájemce o zaměstnání bez doložení jakýchkoli dokladů, jen s informací o tom, co by chtěla dělat, ale musí se dostavovat na úřad práce alespoň jednou za měsíc a může být v pracovním poměru (může například očekávat, že dostane výpověď z pracovního poměru). b) Uchazeč má více povinností, může či nemusí pobírat podporu.
Jaké jsou podmínky pro nárok na podporu v nezaměstnanosti? Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který: a) vykonával v délce alespoň 12 měsíců v rozhodném období zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „předchozí zaměstnání“); b) požádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a
I
KOVÁK číslo 2 — 16. ledna 2009/příloha
c) ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu. * Do předchozího zaměstnání se nezapočítává doba zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti vykonávaných v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a krátkodobé zaměstnání, překrývají-li se doba zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti a náhradní doba zaměstnání, započítává se pouze doba zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. * Do předchozího zaměstnání se započítává i náhradní doba zaměstnání, tj. doba: a) přípravy osoby se zdravotním postižením k práci b) pobírání plného invalidního důchodu c) výkonu vojenské základní (náhradní) služby d) výkonu civilní služby e) osobní péče o dítě ve věku do 4 let nebo o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči f) osobní péče o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu nebo částečně bezmocnou fyzickou osobu starší 80 let, pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou g) výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra ČR h) soustavné přípravy na budoucí povolání (maximálně v délce 6 měsíců). * Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek ode dne podání písemné žádosti o podporu v nezaměstnanosti nebo ode dne zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, pokud uchazeč o zaměstnání požádá o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání nebo činností považovaných za náhradní doby zaměstnání. * Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání a) se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem; to platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu b) kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek podle zvláštních právních předpisů a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náležela, pokud by neměl nárok na výsluhový příspěvek c) od 1. 1. 2009, který v posledních 6 měsících před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu opakovaně sám ukončil vhodné zaměstnání zprostředkované úřadem práce.
Co je to podpůrčí doba v souvislosti s nárokem na podporu v nezaměstnanosti? * Od roku 2009 - podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek po podpůrčí dobu, tj.: a) do 50 let věku - 5 měsíců b) od 50 do 55 let věku - 8 měsíců c) nad 55 let věku - 11 měsíců. * Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. * Uchazeč o zaměstnání, kterému v rozhodném období neuplynula celá podpůrčí doba a nenastoupil do zaměstnání (nevykonával výdělečnou činnost) zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti po dobu alespoň tří měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby. * Uchazeč o zaměstnání, kterému v rozhodném období uplynula celá podpůrčí doba, má nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud po uplynutí této podpůrčí doby nastoupil do zaměstnání (vykonával výdělečnou činnost) zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a to po dobu alespoň šesti měsíců (tato doba se nevyžaduje, pokud ke skončení zaměstnání nebo výdělečné činnosti došlo ze
II
zdravotních důvodu, nebo došlo-li ke skončení zaměstnání z organizačních důvodů nebo pro porušení povinností ze strany zaměstnavatele).
Jaká je výše podpory v nezaměstnanosti? * Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období, tj. v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. * Od 1. 1. 2009 - po dobu prvních dvou měsíců bude poskytována podpora v nezaměstnanosti ve výši 65 % průměrného měsíčního výdělku dosaženého v posledním zaměstnání, po dobu dalších dvou měsíců ve výši 50 % a po zbytek podpůrčí doby ve výši 45 procent. * Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 13 307 Kč. * ZÍSKÁNÍM ODSTUPNÉHO NEZTRÁCÍTE NÁROK NA PODPORU V NEZAMĚSTNANOSTI.
Co dělat v případě nemoci? * Po skončení pracovního poměru, je-li zaměstnanec veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, donese doklad o pracovní neschopnosti a doklad o ukončení pracovní neschopnosti (i lístky na peníze) na úřad práce. * Jinak nese uvedené doklady na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení. * U žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta vždy šest měsíců.
Jaké jsou podmínky a možnosti rekvalifikace? * Za účelem rekvalifikace je nutné mít příslib zaměstnání, aby byla návaznost na pracovní místo (platí pro většinu rekvalifikací) – je možné se rekvalifikovat na jakoukoli profesi, bude-li to účelné. * Zaměstnanec musí o rekvalifikaci úřad práce žádat vždy před tím, než kurs absolvuje – musí to být kurs akreditovaný Ministerstvem školství ČR. * Úřad práce uzavírá dohodu o rekvalifikaci se zaměstnancem, v evidenci úřadu práce jako uchazeč musí být zaměstnanec, nemusí tam být zaměstnavatel. * Po dobu rekvalifikace budou zaměstnanci pobírat vyšší podporu (i ten, kdo jinak nemá nárok na podporu) ve výši 60 % průměrného měsíčního výdělku dosaženého v posledním zaměstnání. * Maximální výše podpory při rekvalifikaci je 14 913 Kč. * Do protokolu u úřadu práce vždy napište, o jakou rekvalifikaci máte zájem, bez ohledu na to, zda na to má v současné době úřad práce finanční prostředky. * V současné době je možné absolvovat programy přes fondy EU, které organizují pověřené úřady práce, lokální úřady práce s nimi spolupracují; u těchto typů programů zpravidla není třeba mít příslib - projekt obsahuje 20 - 25 rekvalifikačních kursů – i tady platí vyšší podpora – je tady i větší nabídka souvisejících benefitů, například doprava, hlídání dětí apod. * Rekvalifikace samotná se provádí na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem, náklady rekvalifikace hradí úřad práce, který může uchazeči též nabídnout úhradu nutných nákladů spojených s rekvalifikací (například doprava). * Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce a ke dni, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poživatelem starobního důchodu. * O podpoře při rekvalifikaci rozhodne úřad práce. * Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci jsou poslední 3 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. * Uchazeči o zaměstnání se podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci neposkytuje po dobu: a) poskytování starobního důchodu b) poskytování dávek nemocenského pojištění c) vazby. * Je dokonce možné se o rekvalifikovat za účelem toho, že se osoba stane sama podnikatelem, například za účelem získání kvalifikace pro vydání živnostenského listu – tyto rekvalifikace nejsou časté, musí být uchazečem zpracován podnikatelský záměr.
KOVÁK číslo 2 — 16. ledna 2009/příloha
Jaká jsou práva uchazeče o zaměstnání? Uchazeč o zaměstnání má právo: * na zprostředkování zaměstnání, tj. na vyhledávání vhodného zaměstnání, poradenství a poskytování informací o pracovních příležitostech u příslušného úřadu práce * na podporu v nezaměstnanosti při splnění zákonem stanovených podmínek * na zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, pokud ji potřebuje * na pracovní rehabilitaci, pokud je osobou se zdravotním postižením. Vhodným zaměstnáním je zaměstnání: a) které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti b) jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby c) které je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce a d) které odpovídá zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání a pokud možno jeho kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání. * Pro uchazeče o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání po dobu delší než 1 rok, je vhodným zaměstnáním i takové zaměstnání, které splňuje podmínky stanovené v písm. a), b) a d) nebo splňuje podmínky stanovené v písm. a), c) a d) a délka jeho pracovní doby činí nejméně 50 % stanovené týdenní pracovní doby.
Jaké jsou povinnosti uchazeče o zaměstnání? Uchazeč o zaměstnání má povinnost : * poskytovat úřadu práce potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání a dodržovat pokyny úřadu práce; * sdělit úřadu práce údaje o svých zdravotních omezeních v rozsahu potřebném pro vyhledání vhodného zaměstnání, rekvalifikaci a pro stanovení vhodné formy pracovní rehabilitace, a dále sdělit, zda je osobou se zdravot-
ním postižením; uplatňuje-li pracovní omezení ze zdravotních důvodů, je povinen je doložit lékařským posudkem registrujícího praktického lékaře; * podrobit se na žádost úřadu práce vyšetření za účelem posouzení svého zdravotního stavu a vydání lékařského posudku, pokud žádá o zabezpečení pracovní rehabilitace, poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa, uvádí zdravotní důvody, které mu brání v plnění povinností uchazeče o zaměstnání nebo v nástupu na rekvalifikaci, nebo pokud jde o posouzení vhodnosti doporučeného zaměstnání z hlediska jeho zdravotní způsobilosti; * oznámit úřadu práce nástup do zaměstnání nejpozději v pracovní den předcházející dni, který byl sjednán jako den nástupu do zaměstnání, včetně nástupu do zaměstnání, které nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (tzv. nekolidující zaměstnání), a do 8 kalendářních dnů doložit vznik pracovněprávního vztahu (například pracovní smlouvou, dohodou o pracovní činnosti); * oznámit úřadu práce nejpozději do 8 kalendářních dnů změny skutečností rozhodných pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, které osvědčil v žádosti o zprostředkování zaměstnání, důvody, pro které se nedostavil na úřad práce ve stanoveném termínu, a změnu bydliště v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání; * porušení povinností může vést k vyřazení z evidence úřadu práce, ztrátě podpory a nemožnosti se znovu zaregistrovat u úřadu práce na dobu 6 měsíců.
Co dělat, jste-li podnikatelem (živnostenský list)? * Pokud budete mít aktivní živnostenský list, úřad práce vás nezaregistruje jako uchazeče o zaměstnání. * Pokud dojde k pozastavení či zrušení živnostenského listu k poslednímu dni pracovního poměru, sčítají se vyměřovací základy (z podnikání, existuje-li již, a z pracovního poměru). * Pokud si nejste jisti, zda máte aktivní živnostenský list, je možné to zjistit u příslušného živnostenského odboru či na internetu v aplikaci ARES.
DOČASNÁ NEZAMĚSTNANOST A NEMOC ZAMĚSTNANCE Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, úsek odborové politiky OS KOVO
Velké množství zaměstnavatelů v ČR řeší dopady globální krize – nedostatek zakázek – využitím § 209 zákoníku práce. V rámci této zákonné možnosti tak sjednávají s odborovými organizacemi dohody o tzv. částečné nezaměstnanosti (jde jinými slovy o „odstávku“). Obvykle se jedná o dlouhodobější dohody, v jejichž rámci se odborové organizace, přestože chápou obtížnou situaci zaměstnavatelů, snaží alespoň trochu navýšit zákonné minimum poskytované náhrady, případně snížit negativní dopady na některé skupiny zaměstnanců (osamělé osoby, případy současného zaměstnávání obou manželů, nízkopříjmové skupiny zaměstnanců). V této souvislosti se množí dotazy na to, jak bude řešena situace, kdy zaměstnanec, který nepracuje z důvodu překážky v práci podle § 209 a pobírá náhradu mzdy, onemocní. Pokud zaměstnanec nepracuje z důvody překážky v práci na straně zaměstnavatele podle § 209 zákoníku práce, pobírá náhradu mzdy v minimální výši 60 % průměrného výdělku. Pokud je však zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, přestává pobírat tuto náhradu mzdy. Ta je nahrazena náhradou mzdy při dočasné pracovní neschopnosti poskytovanou podle § 192 zákoníku práce a dále od 15. dne nemoci dávkami nemocenského pojištění, kterým bylo věnováno několik článků v minulých číslech Kováku. Důvod, proč je náhrada mzdy poskytovaná z důvodu překážky v práci na straně zaměstnavatele podle § 209 zákoníku práce nahrazena náhradou při dočasné pracovní neschopnosti, je obsažen v poslední větě § 192 zákoníku práce, podle které „vznikne-li zaměstnanci v době dočasné pracovní neschopnosti (karantény) právo na náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, nepřísluší mu současně náhrada mzdy z důvodu jiné překážky v práci“. Překážka v práci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti tedy má absolutní přednost před jinými případy překážek v práci, a to jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele. Náhrada mzdy podle § 192 zákoníku práce se zaměstnanci poskytuje za dny,
které jsou pro zaměstnance dny pracovními, a za svátky, za které by jinak zaměstnanci náležela náhrada mzdy za svátek podle § 115 zákoníku práce. Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn (§ 81 odst. 1 zákoníku práce). Povinnost vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance v zákonem stanovených lhůtách je dále zakotvena v § 84 odst. 1 zákoníku práce, který se týká nerovnoměrně rozvržené pracovní doby. Z výše uvedeného vyplývá, že i zaměstnavatel, který po delší dobu nezamýšlí zaměstnancům práci přidělovat, je povinen vypracovat pro zaměstnance písemné rozvrhy týdenní pracovní doby. Díky tomu je zřejmé, za které dny náleží zaměstnanci náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti v době, kdy by zaměstnanci (nebýt jeho nemoci) bránila v práci překážka na straně zaměstnavatele podle § 209 zákoníku práce. Poznámka: Podle § 64 odst. 1 bod p) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, je pojištěnec, který je dočasně práce neschopný, povinen předat neprodleně zaměstnavateli rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény), potvrzení o době jejího trvání a rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a informovat zaměstnavatele předem o změně místa pobytu v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti.
III
KOVÁK číslo 2 — 16. ledna 2009/příloha
ZMĚNY V DAŇOVÝCH ZÁKONECH PO 1. 1. 2008 (I.) JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO
Konec roku 2008 a začátek roku 2009 přinesl poměrně hodně změn, které se týkají daňových zákonů. Na konci loňského roku to byla novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (zákon č. 482/2008 Sb.), která byla uveřejněna ve sbírce zákonů č. 154/2008 a rozeslána 31. prosince 2008, a na to hned následující novela téhož zákona (zákon č. 2/2009 Sb.), která byla uveřejněna ve sbírce zákonů č. 1/2009 a rozeslána 1. ledna 2009. Další novely se týkají zákona o dani z nemovitosti, zákona o dani dědické, darovací a z převodu nemovitosti atd. V médiích proběhla diskuse k záměrům, které tyto zákony přinášejí. Kvůli množství informací o daních pro roky 2008, 2009 a 2010 vzniklo poměrně hodně nejasností, co platí v kterém roce. Vzhledem k takto vzniklé situaci se od členů a funkcionářů OS KOVO nahromadilo velké množství dotazů, které teď prostřednictvím Kováku zodpovídáme.
Za jakých podmínek je manželka pro účely daní vyživovanou osobou? Manželka je na rodičovské dovolené. Na mateřskou nastoupila v roce 2007. V lednu a únoru 2008 měla příjem z mateřské dovolené a pak pobírala rodičovský příspěvek. Vedle toho si ještě přivydělala na konci roku brigádou. Mateřská a brigáda činila příjem v roce 2008 celkem 41 580 Kč. Nevím, zdali se tyto příjmy započítávají pro to, abych mohl uplatnit manželku jako vyživovanou osobu. Jak to tedy je? J. D., Ústí nad Labem Zákonem č. 482/2007 Sb. byl novelizován zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. V této novele bylo změněno ustanovení § 35ba odst. 1 písm. b), kdy poplatník může uplatnit slevu 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P (dále jen průkaz ZTP/P), zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní pod-
poře stavebního spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů. Přechodným ustanovením je dále stanoveno, že tato ustanovení zákona se použijí již pro zdaňovací období roku 2008. Z vašeho dotazu je zřejmé, že vaše manželka nedosáhla stanovené výše, příjmů, a tudíž můžete uplatnit slevu na dani z příjmů již za rok 2008.
Je novostavba daňově osvobozena ještě v roce 2009? Máme dotaz týkající se daně z nemovitostí. V loňském roce jsme zkolaudovali rodinný dům. Jedná se o novostavbu. Podle zákona o dani z nemovitostí byla naše novostavba od této daně osvobozena. Četli jsme však, že toto osvobození bylo zrušeno. Nevíme tedy, co platí v roce 2009. K. Č., Pelhřimov Zákonem č. 1/2009 Sb, který novelizoval zákon č. 338/1992 Sb, o dani z nemovitostí, bylo zrušeno ustanovení § 9 odst. 1 písm. g, kterým bylo stanoveno osvobození pro nové stavby obytných domů ve vlastnictví fyzických osob nebo byty ve vlastnictví fyzických osob v nových stavbách obytných domů, pokud tyto stavby nebo byty slouží k trvalému bydlení vlastníků nebo osob blízkých, a to na dobu 15 let počínaje rokem následujícím po roce, v němž: 1. nové stavby začaly být způsobilé k užívání na základě oznámení staveb-
nímu úřadu,2. pro nové stavby byl vydán kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí. Přechodným ustanovením bylo ale dále stanoveno, že pokud vznikl nárok na osvobození od daně ze staveb podle § 9 odst. 1 písm. g) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, osvobození se poskytne naposledy ve zdaňovacím období 2009. Znamená to tedy, že v roce 2009 je tato novostavba od daně z nemovitosti osvobozena.
Je změna v odpočtu členských příspěvků? Doslechli jsme se, že již nebude možné uplatnit odpočet členských příspěvků od základu daně. Změnilo se něco v daňových předpisech ohledně odpočtu členských příspěvků za rok 2008? A. Š., Praha Nezměnilo se pro rok 2008 nic podstatného a ani se nepředpokládá změna pro rok 2009. Při vystavení potvrzení za rok 2008 se jedná o ustanovení § 15 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. I pro rok 2008 stanovuje, že od základu daně lze odečíst zaplacené členské příspěvky, které byly zaplaceny ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci, která podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem, kterým se rozumí zákoník práce. Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6, s výjimkou příjmů podle § 6 zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3000 Kč za zdaňovací období. Jedná se tudíž o členské příspěvky, které v příslušném zdaňovacím ob-
IV
dobí, tzn. v roce 2008, odborová organizace obdržela na svůj účet, popřípadě do své pokladny. Znamená to tedy, že pokud jsou členské příspěvky sráženy ze mzdy a následně odváděné na účet odborové organizace, bude se jednat o členské příspěvky za prosinec roku 2007 až listopad 2008. Sleva na dani se uplatní na základě potvrzení odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku v uplynulém zdaňovacím období, uplatňuje-li snížení základu daně podle § 15 odst. 7, a to v souladu s ustanovením § 38l písm. j) zákona o daních z příjmů. Pro potřeby mzdové účtárny lze vystavit hromadné potvrzení pro všechny členy, kterým roční zúčtování daně provádí mzdová účetní. Pro jednotlivce, kteří si z různých důvodů zpracovávají vlastní potvrzení, pak organizace vystaví individuální potvrzení.