Zdravé pracoviště
vládne i stres
Z
www.healthy-workplaces.eu
Průvodce kampaní
Řízení stresu a psychosociálních rizik při práci
#EUManageStress
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je věcí každého z nás. Cenná pro Vás. Přínosná pro firmu.
Průvodce kampaní
vládne i stres
Z
Europe Direct je služba, která vám pomůže odpovědět na otázky týkající se Evropské unie. Bezplatná telefonní linka (*): 00 800 6 7 8 9 10 11 (*) Informace jsou poskytovány zdarma, stejně jako většina telefonních hovorů (někteří operátoři, telefonní automaty nebo hotely však mohou telefonické spojení zpoplatnit). Fotografie použité v této publikaci zobrazují řadu pracovních aktivit. Nemusí vždy ukazovat příklady správné praxe nebo být souladu s požadavky právních předpisů. Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu. Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu). Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace. © Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2013 Návrh a design: ROS, Španělsko Fotografie: © EU-OSHA, Shutterstock Printed in Luxembourg podagentura podmínkou zdroje. 2Reprodukce | EU-OSHApovolena – Evropská prouvedení bezpečnost a ochranu zdraví při práci
Zdravé pracoviště zvládne i stres
Obsah
Úvod 4 Co znamená stres při práci a psychosociální rizika?
4
Proč je řízení stresu a psychosociálních rizik tak důležité?
5
Proč agentura EU-OSHA pořádá tuto kampaň?
6
Jaký je rozsah problému?
8
Řízení psychosociálních rizik
10
Úloha vedení při zlepšování psychosociálního prostředí
11
Význam účasti zaměstnanců
12
Zásady prevence
15
Co vytváří dobré psychosociální pracovní prostředí?
16
Jaké jsou výhody prevence psychosociálních rizik?
16
Kampaň 2014–2015: Zdravé pracoviště zvládne i stres
19
O této kampani
19
Praktické nástroje a podpora pro snižování stresu
20
Kdo se může zúčastnit kampaně?
20
Praktické způsoby, jak se zapojit
20
Soutěž Evropské ceny za správnou praxi
23
Naše stávající síť partnerů
25
Úspěch předcházejících kampaní
26
Další informace a zdroje
28
Síť kontaktních míst agentury EU-OSHA
29
EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci | 3
Průvodce kampaní
Úvod Efektivní řízení bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti je cenné pro zaměstnance, přínosné pro firmu i pro společnost jako celek. Pamatovat na tuto skutečnost je zvláště důležité v době ekonomické nejistoty, kdy je pro podniky nezbytné udržet produktivitu, a při práci pod tlakem ve snaze dodržet termíny, kdy existuje největší pravděpodobnost výskytu chyb a úrazů. Mohlo by být lákavé odsunout problém bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) na moderním pracovišti zatíženém tlakem jakožto „administrativní zátěž“, která slouží pouze k splnění zákonných povinností, bylo by to však kontraproduktivní. Je vždy důležité uvědomovat si rizika na pracovišti a tato rizika řídit. Tato brožura je hlavním průvodcem kampaní „Zdravé pracoviště zvládne i stres“ na období 2014–2015, kterou pořádá Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA). Jejím hlavním cílem je pomoci zaměstnavatelům, manažerům, zaměstnancům a zástupcům zaměstnanců rozpoznávat a řídit stres a psychosociální rizika na pracovišti. Efektivní zvládání psychosociálních rizik vytváří zdravé pracovní prostředí, v němž se zaměstnanci cítí oceňováni, kultura na pracovišti je pozitivnější, a v důsledku toho se zlepšuje výkonnost podniku.
Co znamená stres při práci a psychosociální rizika? Stres při práci vzniká v případě, že nároky na vykonávanou práci přesahují schopnost pracovníka tyto nároky splnit. Jedná se o jeden z nejdůležitějších dopadů špatného psychosociálního pracovního prostředí – mimo jiné proto, že u zaměstnanců, kteří zažívají dlouhodobý stres při práci, se mohou časem objevit závažné zdravotní duševní a tělesné obtíže. Psychosociální rizika se týkají negativních psychologických, fyzických a sociálních důsledků, které vyplývají z nevhodné organizace a řízení na pracovišti, jakož i špatných sociálních podmínek při práci, mezi něž mimo jiné patří: •• nadměrně náročná práce a/nebo nedostatek času na plnění úkolů, •• rozporuplné požadavky a nedostatečně jasně vymezená úloha pracovníka, •• nesoulad mezi nároky na vykonávanou práci a kvalifikací pracovníka – nedostatečné využití dovedností pracovníka může být zdrojem stresu stejně tak, jako jeho přetěžování, •• nedostatečné zapojení při přijímání manažerských rozhodnutí, která mají na pracovníka dopad, a nedostatečný vliv na způsob výkonu dané práce, •• osamocená či samostatná práce, například při jednání s veřejností a klienty, a/nebo vystavení násilí od třetí strany, které může mít podobu slovní agrese, nežádoucí sexuální pozornosti či hrozby násilím nebo skutečného fyzického násilí,
Stres při práci vzniká v případě, že nároky na vykonávanou práci přesahují schopnost pracovníka tyto nároky splnit. 4 | EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
Zdravé pracoviště zvládne i stres
•• nedostatečná podpora ze strany vedení a kolegů a špatné mezilidské vztahy, •• psychologické nebo sexuální obtěžování na pracovišti – pronásledující, ponižující, znevažující nebo zastrašující chování nadřízených či kolegů vůči zaměstnanci nebo skupině zaměstnanců, •• nespravedlivé jednání při rozdělování práce, udělování odměn, povyšování nebo poskytování kariérních příležitostí, •• neefektivní komunikace, špatně řízené organizační změny a nejistota zaměstnání, •• problémy při kombinování povinností v práci a v rodině. Zde je důležité zdůraznit, že psychosociální rizika by neměla být zaměňována se zdravým, náročným, ale podporu zajišťujícím pracovním prostředím, které zaměstnance stimuluje a povzbuzuje jejich rozvoj a výkonnost v rámci jejich nejlepších schopností.
Proč je řízení stresu a psychosociálních rizik tak důležité?
špatné psychosociální pracovní prostředí může mít na zdraví zaměstnanců významný negativní vliv. Z hlediska jednotlivce zahrnují negativní účinky špatně řízených psychosociálních rizik pociťování stresu při práci, špatné duševní zdraví, vyhoření, problémy se soustředěním a větším počtem chyb při práci, problémy doma, užívání drog a alkoholu a špatné fyzické zdraví, zejména kardiovaskulární onemocnění a muskuloskeletální obtíže. Z hlediska organizace negativní účinky zahrnují špatné celkové výsledky podniku, zvýšenou míru pracovní neschopnosti, přítomnost na pracovišti i v době nemoci (angl. presenteeism, situace, kdy zaměstnanci docházejí do práce i v době, kdy jsou nemocní a nejsou schopni efektivního výkonu) a zvýšení počtu úrazů a zranění. Absence jsou spíše delší než absence vyvolané jinými příčinami (1) a stres při práci může přispívat ke zvýšené míře předčasného odchodu do důchodu, zejména u administrativních pracovníků (2). Odhady nákladů pro podniky a společnost jsou značné a na vnitrostátní úrovni členských států EU dosahují miliard eur.
Ačkoli duševní zdraví a pohodu zaměstnanců ovlivňuje mnoho faktorů, existují důkazy o významném vlivu prostředí na pracovišti. V dobrém psychosociálním prostředí může být práce pro duševní zdraví zaměstnanců velmi prospěšná tím, že jejich životu dává určitou strukturu a zajišťuje silnější pocit sociálního začlenění, identity a statusu, poskytuje příležitosti k rozvoji a přispívá ke zvýšené sebedůvěře. Naopak
(1) Health and Safety Executive, 2009–10. K dispozici na adrese www.hse.gov.uk/statistics/causdis/stress/. (2) Rakouský monitorovací průzkum zdraví zaměstnanců, 2009. Komora práce spolkové země Horní Rakousko (AK OÖ) a Rakouský institut empirických sociálních studií (IFES), Vídeň.
EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci | 5
Průvodce kampaní
Proč agentura EU-OSHA pořádá tuto kampaň? Ve věci psychosociálních rizik na pracovišti existuje mnoho nedorozumění a citlivých otázek a duševní zdraví stále nese určité stigma. Z Evropského průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) vyplynulo, že více než 40 % zaměstnavatelů se domnívá, že psychosociální rizika lze řídit obtížněji nežli „tradiční“ rizika v oblasti BOZP. Hlavní uváděné překážky jsou „citlivost problému“ a „nedostatek odborných zkušeností“ (3). Kromě toho průzkum provedený mezi manažery zjistil, že téměř polovina z nich je přesvědčena, že žádný z jejich zaměstnanců během svého pracovního života nikdy nebude trpět problémem v oblasti duševního zdraví (4). Skutečnost je taková, že zhoršení duševního zdraví pocítí už každý šestý člověk. Zaměstnanci s problémy v oblasti duševního zdraví jsou někdy považováni za „rizikové“ pro danou organizaci. Při tom i osoby mající obtíže v oblasti duševního zdraví, které nesouvisejí s prací, mohou na pracovišti s dobrým psychosociálním prostředím pracovat efektivně.
a zaměstnavatele a prosazováním používání praktických, uživatelsky přívětivých nástrojů. Zaměstnavatelé v Evropě mají zákonnou povinnost hodnotit a řídit psychosociální rizika na pracovišti (5). Kromě toho Evropská dohoda o duševním zdraví a životní harmonii (6) uznává měnící se nároky a zvyšující se tlak na pracovišti a vyzývá zaměstnavatele k provádění dodatečných dobrovolných opatření s cílem podpořit duševní pohodu. Pokud jde o zaměstnavatele, cílem této kampaně je přesvědčit je o tom, že jejich zákonné povinnosti jsou relevantní pro úspěšné podnikání a udržování motivované a zdravé pracovní síly a že řízení stresu a psychosociálních rizik vyžaduje zavedení organizačních opatření. Pokud jde o zaměstnance, je cílem znovu je ubezpečit o tom, že stres při práci je problémem organizace. Neměli by se bát takový stres hlásit, ani by se neměli obávat, že by takové jednání mohlo být vnímáno jako známka jejich slabé stránky.
Tato kampaň hodlá zlepšit porozumění této problematice a překlenout existující mezeru poskytováním podpory a pokynů pro zaměstnance
Stres při práci je problémem organizace, a nikoli selháním jednotlivce.
(3) Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2010. Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER). K dispozici na adrese https://osha.europa.eu/en/publications/reports/esener1_osh_management. (4) The Shaw Trust, 2006. Mental Health: The Last Workplace Taboo. Shaw Trust, Londýn. (5) Rámcová směrnice 89/391/EHS. Rámcová dohoda o stresu při práci (2004) a rámcová dohoda proti obtěžování a násilí v práci (2007) poskytují zaměstnavatelům pokyny pro řešení uvedených otázek. (6) Evropská dohoda o duševním zdraví a životní harmonii, 2008. K dispozici na adrese http://ec.europa.eu/health/mental_health/docs/mhpact_en.pdf. 7 ( ) Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2013. Celoevropský průzkum veřejného mínění zaměřený na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 21. března 2013. K dispozici na adrese https://osha.europa.eu/en/safety-health-in-figures.
6 | EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
Co si evropští zaměstnanci myslí o stresu při práci? Nedávný celoevropský průzkum veřejného mínění (7) odhalil, že: •• 72 % zaměstnanců se domnívá, že reorganizace práce nebo nejistota zaměstnání je jednou z nejčastějších příčin stresu při práci, •• 66 % spojuje stres s „odpracovanými hodinami nebo pracovní zátěží“, •• 59 % přikládá stres „vystavení nepřijatelnému chování, jako je šikana či obtěžování“, •• 51 % všech zaměstnanců uvádí, že stres při práci je na jejich pracovišti obvyklý, •• přibližně 4 zaměstnanci z 10 mají za to, že otázka stresu není na jejich pracovišti dobře řešena.
© EU-OSHA/Michel Wielick
Průvodce kampaní
© EU-OSHA/Luigi Lauria
© EU-OSHA/Cristina Vatielli
Jaký je rozsah problému? Statistické údaje nutí k zamyšlení. Ze studií vyplývá, že 50–60 % všech zameškaných pracovních dnů lze přičíst stresu při práci a psychosociálním rizikům (8). Jedná se o druhý v Evropě nejčastěji uváděný zdravotní problém související s prací – po muskuloskeletálních poruchách. Za období devíti let téměř 28 % evropských zaměstnanců uvádělo expozici psychosociálním rizikům, která ovlivnila jejich duševní pohodu (9). Výzkum naznačuje, že psychosociální rizika a stres při práci působí organizacím i národním ekonomikám významné škody. Je pravděpodobné, že zaměstnanci, kteří trpí stresem při práci a jinými psychickými problémy, budou v práci po značně dlouhou dobu nepřítomni. Rovněž je běžné, že pracovníci docházejí do zaměstnání i v době, kdy nejsou schopni podat plný výkon (jev označovaný v angličtině jako presenteeism). Celkové náklady vyplývající z poruch duševního zdraví v Evropě (jak související, tak nesouvisející s prací) se odhadují na 240 miliard EUR ročně (10). Méně než polovina této částky jsou přímé náklady, jako jsou náklady na léčbu, dále 136 miliard EUR připadá na ztrátu produktivity, včetně absencí z důvodu pracovní neschopnosti.
(8) Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2000. Výzkum stresu při práci. K dispozici na adrese http://osha.europa.eu/en/publications/ reports/203/view. (9) Evropské společenství, 2010. Health and Safety at Work in Europe (1999–2007): A Statistical Portrait. (Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v Evropě (1999–2007): Statistický portrét), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk. K dispozici na adrese http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/ KS-31-09-290/EN/KS-31-09-290-EN.PDF. (10) Evropská síť pro podporu ochrany zdraví na pracovišti (ENWHP, z angl. European Network for Workplace Health Promotion). A guide to the business case for mental health (Průvodce vlivy problematiky duševního zdraví na podnikání), 2009. K dispozici na adrese http://www.enwhp.org/fileadmin/ downloads/8th_Initiative/MentalHealth_Broschuere_businesscase.pdf. (11) Trontin C., Lassagne M., Boini S. and Rinal S., 2007. Le coût du stress professionnel en France en 2007. Institut National de Recherche et de Sécurité, Paříž. (12) Health and Safety Executive, 2009–10. K dispozici na adrese www.hse.gov.uk/statistics/causdis/stress/. (13) Rakouský monitorovací průzkum zdraví zaměstnanců, 2009. Komora práce spolkové země Horní Rakousko (AK OÖ) a Rakouský institut empirických sociálních studií (IFES), Vídeň.
8 | EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
Důsledky pro podnikání – příklady •• Národní náklady na stres při práci ve Francii byly v roce 2007 odhadnuty na 2 až 3 miliardy EUR (11). •• Ve Spojeném království se odhaduje, že v letech 2009–2010 bylo zameškáno přibližně 9,8 milionu pracovních dnů z důvodu stresu při práci a zaměstnanci vykazovali v průměru 22,6 dne absencí (12). •• V Rakousku jsou psychosociální poruchy uváděny jako hlavní důvod předčasného odchodu administrativních pracovníků do důchodu, přičemž u této kategorie zaměstnanců vedly k více než 42 % všech předčasných odchodů do důchodu (13).
© Shutterstock, Inc./Rehan Qureshi
Průvodce kampaní
Řízení psychosociálních rizik
Z průzkumu ESENER provedeného agenturou EUOSHA vyplynulo, že 79 % manažerů v Evropě se zabývá otázkou stresu při práci (15). Současně méně než 30 % organizací v Evropě přijalo postupy pro řešení stresu, obtěžování a násilí třetích stran na pracovišti. Průzkum ESENER ukázal, že zatímco 40–50 % větších organizací (s 250 a více zaměstnanci) má zavedena opatření pro řešení psychosociálních rizik, z menších organizací (s 10–49 zaměstnanci) má taková opatření jen 20–30 %. Informace o nedostatečné podpoře a pokynech nebo o nedostatku odborných znalostí byly časté zvláště mezi menšími organizacemi.
© EU-OSHA/Emmanuel Biard
Všechny organizace musí zvažovat stres při práci a psychosociální rizika. V průměru 51 % zaměstnanců považuje stres při práci na svém pracovišti za obvyklý a toto číslo je vysoké v organizacích všech velikostí. Ve velmi malých (mikro) organizacích o devíti či méně zaměstnancích považuje stres při práci za obvyklý 45 % zaměstnanců a ve větších organizacích toto číslo vzrůstá na 54–58 % zaměstnanců (14).
řídit. Přínosy řízení stresu při práci v menších organizacích převažují nad náklady na zavedení příslušných opatření (16). Klíčem je zapojit každého do prosazování dobrého psychosociálního pracovního prostředí. To bude znamenat, že manažeři a zaměstnanci budou mít prostředky k efektivnímu řešení obtížné situace, pokud nastane. Odborné psychologické znalosti budou pravděpodobně nutné jen za výjimečných okolností.
Avšak i s omezenými zdroji lze v malých organizacích psychosociální rizika hodnotit a
(14) Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2013. Celoevropský průzkum veřejného mínění zaměřený na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 21. března 2013. K dispozici na adrese https://osha.europa.eu/en/safety-health-in-figures. (15) Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2010. Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER). K dispozici na adrese https://osha.europa.eu/en/publications/reports/esener1_osh_management. (16) Health and Safety Executive, 2007. The Suitability of HSE’s Risk Assessment Process and Management Standards for Use in SMEs. K dispozici na adrese www.hse.gov.uk/research/rrpdf/rr537.pdf.
10 | EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
©EU-OSHA/Adam Skrzypczak
Zdravé pracoviště zvládne i stres
Úloha vedení při zlepšování psychosociálního prostředí Zaměstnavatel je povinen zavést systém prevence/ snižování psychosociálních rizik, umožnit zaměstnancům, aby se na něm podíleli, a vytvořit vhodné psychosociální pracovní prostředí. Vedoucí pracovníci svojí přístupností, citlivým přístupem a prosazováním povzbudivého prostředí na pracovišti umožní zaměstnancům nejen poukazovat na problémy, ale také je stimulují k tomu, aby pomohli hledat řešení. Pochopení problémů, které mají zaměstnanci v soukromí, ačkoli toto není součástí zákonné odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnancům, také napomůže podporovat stimulující pracovní prostředí a rovněž vytvoří příležitosti k sociální interakci mimo zaměstnání. Zde hrají zásadní úlohu vedoucí pracovníci na střední úrovni managementu, protože jsou se zaměstnanci v každodenním styku: je třeba je motivovat k rozvíjení schopností vytvářet dobré psychosociální pracovní prostředí.
Správné vedení může pomoci snižovat stres při práci a psychosociální rizika. Není tomu vždy tak, že dobrým vůdcem se člověk musí narodit. Stejně jako ostatní dovednosti i správné vedení a dovednosti v oblasti řízení lidí se lze naučit a lze je rozvíjet. Dobrý vůdce slouží jako vzor, který zaměstnance inspiruje a motivuje je, aby plně využívali svůj potenciál. Chová se otevřeně a přístupně a chápe silné a slabé stránky členů týmu. Dobrý vůdce vybízí a povzbuzuje členy týmu, aby usilovali o společné cíle a zájmy a aby přejímali odpovědnost za svou práci. Posiluje týmového ducha a vysokou morálku týmu a dostává z týmu to nejlepší.
Psychosociální nebezpečí existují na každém pracovišti.
EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci | 11
Průvodce kampaní
Účast zaměstnanců však vyžaduje více než jen zpětnou vazbu zdola nahoru. Potřebuje obousměrný dialog mezi zaměstnavateli a pracovníky, který znamená, že obě strany: •• spolu hovoří, •• vzájemně naslouchají svým obavám, •• sdílejí stanoviska a informace a •• rozhodují společně (17). Zapojení zaměstnanců má pro úspěšné řešení problematiky stresu a psychosociálních rizik na pracovišti zvlášť zásadní význam, protože prostřednictvím konzultací se zaměstnanci pomáhají manažeři vytvořit ovzduší důvěry, v němž se zaměstnanci neobávají vyjádřit své obavy. Zapojení manažerů do přípravy preventivních opatření také zlepší celkovou morálku a zajistí, aby byla zavedena opatření, která jsou přiměřená i efektivní.
(17) Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2012. Účast zaměstnanců v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: praktický průvodce. K dispozici na adrese https://osha.europa.eu/en/publications/reports/workers-participation-in-OSH_guide.
12 | EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
© EU-OSHA/Tomas Bertelsen
Ačkoli mají zaměstnavatelé zákonnou povinnost zajistit, aby byla rizika na pracovišti řádně hodnocena a kontrolována, je nezbytné zapojit i zaměstnance. Zaměstnanci a jejich zástupci nejlépe rozumí problémům, které mohou na jejich pracovišti nastat. Sdílením těchto znalostí s manažery a zaměstnavateli mohou pomoci formovat plán opatření a přijímat řešení.
© EU-OSHA/Marcos Oliveira
Význam účasti zaměstnanců
Zdravé pracoviště zvládne i stres
PŘÍPADOVÁ STUDIE:
Rigshospitalet, Kodaň Pozitivní účinky spolupráce a zapojení zaměstnanců do zlepšování pracovního prostředí jasně prokazuje případová studie z Dánska (18). S počtem přibližně 8 500 zaměstnanců je Rigshospitalet, státní nemocnice, jedním z největších dánských zaměstnavatelů. Z průzkumu spokojenosti s prací v roce 2011 však vyplynulo, že významnými problémy na pracovišti jsou stres, šikana a sexuální obtěžování. Zlepšování pracovního prostředí se stalo pro vrcholové vedení nejvyšší prioritou. Avšak namísto toho, aby se uplatňoval přístup shora dolů, pracovalo se plošně se skupinami, které přezkoumávaly pracovní prostředí v jednotlivých odděleních v celé nemocnici, jakož i ve spolupráci se zástupci odborů a zaměstnanců s cílem zavést nové postupy zaměřené na snížení stresu při práci, šikany a sexuálního obtěžování. Byla zdůrazňována důležitost sdílení znalostí a poskytování zpětné vazby. Práce stávajících pracovních týmů byla přeorganizována s cílem zlepšit oba tyto faktory. Zástupci zaměstnanců se podíleli na přípravě příruček a politik prevence šikany a sexuálního obtěžování
a snižování stresu, byla zřízena kontrolní síť managementu, aby se zabránilo zneužívání zaměstnanců, a nemocniční elektronický zpravodaj uvedl příklady toho, jak jednotlivá oddělení zlepšila své pracovní prostředí.
Byly prokázány konkrétní výsledky v podobě celkového zlepšení spokojenosti s prací a značně snížené míry stresu u sekretářek a zdravotních sester.
(18) Oceněno v soutěži Ceny za správnou praxi v rámci kampaně Zdravé pracoviště 2012–2013 na téma „Partnerství při prevenci rizik“.
EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci | 13
© Hay que poner el pie de foto
Průvodce kampaní
14 | EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
©EU-OSHA/Mário Marques
Zdravé pracoviště zvládne i stres
Zásady prevence Nejúčinnějším způsobem, jak řídit psychosociální rizika na pracovišti, je být proaktivní a mít zaveden plán pro předcházení problémům. Zkušenosti ukazují, že v době, kdy narůstá stres při práci, zhoršuje se zdravotní stav a roste míra pracovní neschopnosti, již produktivita a inovace klesají, což bude mít významný dopad na výkonnost podniku. Psychosociální rizika lze hodnotit a řídit stejně systematicky jako jiná rizika v oblasti BOZP pomocí modelu hodnocení rizik a na základě participačního přístupu: •• Identifikujte nebezpečí a osoby, které by mohly být vystaveny riziku. Klíčem je dobré povědomí: zajistěte, aby si manažeři i zaměstnanci byli vědomi psychosociálních rizik a časných varovných známek stresu při práci a aby se obě tyto skupiny podílely na hodnocení rizik. •• Vyhodnocujte rizika a určujte jejich priority. •• Plánujte preventivní opatření: jestliže se rizikům nelze vyhnout, jak je lze minimalizovat? •• Přijměte plán: specifikujte opatření, která by měla být přijata, požadované zdroje, zúčastněné osoby a časový rámec. •• Provádějte průběžné monitorování a přezkumy a v reakci na výsledky monitorování plán upravujte. Je dobré mít na paměti, že jednotliví lidé mohou na stejné okolnosti reagovat rozdílně, například někteří lidé se budou lépe než ostatní vyrovnávat s obdobími vysokých nároků nebo napjatými lhůtami. Je-li to možné, mělo by hodnocení psychosociálních rizik přihlížet k psychickým schopnostem a potřebám zaměstnanců (např. k těm, které souvisejí s pohlavím, věkem nebo zkušenostmi). V mikroorganizacích jsou manažeři obvykle v pravidelném kontaktu se zaměstnanci a mohou je lépe poznat. Ve větších organizacích budou mít důležitou úlohu vedoucí pracovníci na střední úrovni managementu, protože jsou s řadovými zaměstnanci v každodenním styku.
Tato kampaň poskytuje podporu zaměstnavatelům, manažerům a zaměstnancům prosazováním používání jednoduchých, uživatelsky přívětivých nástrojů a přístupů pro hodnocení a řízení psychosociálních rizik na pracovišti. Takový přístup by mohl začínat hodnocením stávajícího pracovního prostředí za pomoci průzkumů a rozhovorů se zaměstnanci a následně by prostřednictvím diskuse identifikoval praktická zlepšení. Dodržování takového procesu zajišťuje účast zaměstnanců a soustředí pozornost na řešení základních příčin stresu při práci a ostatních psychosociálních problémů. To, že budou mít rámec pro strukturování procesu, také organizacím umožní monitorovat úspěch preventivních opatření. Je důležité, aby řízení psychosociálních rizik bylo součástí celkového řízení BOZP a nebylo prováděno jako samostatná činnost.
Model hodnocení rizik lze okamžitě uplatnit na řízení stresu při práci.
EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci | 15
Průvodce kampaní
Co vytváří dobré psychosociální pracovní prostředí? V dobrém pracovním prostředí zaměstnanci uvádějí vysokou spokojenost s prací a jsou podněcováni a motivováni k tomu, aby plně využívali svůj potenciál. Z hlediska organizace to pak vede k dobré výkonnosti podniku a nízké míře pracovní neschopnosti a fluktuace zaměstnanců. Klíčové faktory, které přispívají k dobrému psychosociálnímu pracovnímu prostředí, jsou tyto: •• Zaměstnanci jsou dobře vyškoleni a mají dostatek času a autonomie pro organizaci a plnění svých úkolů. •• Monotónní úkoly jsou minimalizovány nebo sdíleny a zaměstnanci jsou vedeni k tomu, aby se ztotožnili se svou prací. •• Zaměstnanci přesně chápou, co se od nich očekává, a pravidelně získávají konstruktivní zpětnou vazbu (pozitivní i negativní). •• Zaměstnanci jsou zapojeni do rozhodování týkajícího se jejich práce a jsou povzbuzováni k tomu, aby přispívali například k vývoji pracovních metod či harmonogramů plnění úkolů. •• Rozdělování práce, udělování odměn, povyšování nebo poskytování kariérních příležitostí je spravedlivé. •• Pracovní prostředí je přátelské a povzbudivé a v nejnáročnějších obdobích jsou k dispozici další zdroje. •• Komunikace je otevřená a obousměrná a zaměstnanci jsou průběžně informováni o vývoji v organizaci, zvláště v době organizační změny.
•• Existují opatření, která mají zabránit stresu při práci, obtěžování a násilí třetích stran a zaměstnanci cítí, že veškeré problémy, na které poukáží, budou citlivě řešeny. •• Zaměstnanci jsou schopni efektivně skloubit svůj soukromý a pracovní život. Na podporu duševní pohody zaměstnanců mohou zaměstnavatelé zavádět další, dobrovolná opatření.
Jaké jsou výhody prevence psychosociálních rizik? Důvody jsou přesvědčivé: •• z hlediska zaměstnanců lepší pohoda a spokojenost s prací, •• z hlediska manažerů zdravá, motivovaná a produktivní pracovní síla, •• z hlediska organizací lepší celková výkonnost, nižší míra pracovní neschopnosti či přítomnosti na pracovišti i v době nemoci, nižší počet úrazů a zranění a větší míra udržení si kvalitních zaměstnanců, •• z hlediska společnosti nižší náklady a zátěž pro jednotlivce i společnost jako celek.
V dobrém pracovním prostředí zaměstnanci uvádějí vysokou spokojenost s prací a jsou podněcováni a motivováni k tomu, aby plně využívali svůj potenciál.
(19) Světová zdravotnická organizace. K dispozici na adrese www.who.int/mediacentre/factsheets/fs220/en/.
16 | EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
Zdravé pracoviště zvládne i stres
Podpora duševního zdraví Duševní pohoda je nepostradatelná pro dobré zdraví a kvalitu života. Lze ji chápat jako „stav pohody“, který jednotlivcům umožňuje využít jejich potenciál, vyrovnávat se s běžným stresem v životě, produktivně pracovat a hrát pozitivní úlohu ve své komunitě (19). Podpora duševní pohody může mít významný přínos pro zdravé pracoviště. K příkladům možných opatření patří: •• umožňování pružných pracovních režimů, •• zajišťování podpory z hlediska problémů každodenního života, například přístupu k péči o děti, •• poskytování školení zaměřeného na povědomí o problematice duševního zdraví pro manažery a zaměstnance, •• nabízení bezplatného psychologického poradenství a podpory, •• poskytování podpory pro fyzickou aktivitu zaměstnanců.
EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci | 17 © EU-OSHA/David Tijero Osorio
Průvodce kampaní
Věděli jste to? •• Přibližně polovina zaměstnanců považuje stres při práci na svém pracovišti za obvyklý. Jedná se o druhý v Evropě nejčastěji uváděný zdravotní problém související s prací. •• 50–60 % všech zameškaných pracovních dnů lze přičíst stresu při práci a psychosociálním rizikům. •• Každý šestý zaměstnanec bude během svého pracovního života trpět problémem v oblasti duševního zdraví. •• Na vnitrostátní úrovni jdou náklady na psychosociální rizika do milionů eur. •• Řízení stresu a psychosociálních rizik při práci se vyplatí – přínosy pro podnik převažují nad náklady na zavedení příslušných opatření.
18 | EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci © Shutterstock, Inc./wavebreakmedia
Zdravé pracoviště zvládne i stres
Kampaň 2014–2015: Zdravé pracoviště zvládne i stres O této kampani Psychosociální rizika mohou vznikat na každém pracovišti a kvalita jakéhokoli pracoviště významně souvisí s mírou stresu, který zaměstnanci pociťují. Ačkoli se zvládání psychosociálních rizik a stresu při práci může zdát náročné, cílem této kampaně je ukázat, že lze tato rizika řídit stejně logicky a systematicky jako jakýkoli jiný problém v oblasti BOZP. Vzhledem k této skutečnosti má kampaň Zdravé pracoviště 2014–2015 tyto hlavní cíle: •• zvyšovat povědomí o narůstajícím problému stresu při práci a psychosociálních rizik, •• poskytovat jednoduché praktické nástroje a pokyny pro řízení psychosociálních rizik a stresu na pracovišti a prosazovat jejich využívání, •• upozorňovat na pozitivní účinky řízení psychosociálních rizik a stresu na pracovišti, včetně vlivu na podnikání. Pro spuštění této kampaně agentura EU-OSHA vypracovala řadu materiálů s cílem pomoci zvýšit povědomí o stresu při práci a psychosociálních rizicích a zlepšit chápání této problematiky.
Ve druhém roce kampaně bude výjimečnou událostí zveřejnění mnohojazyčné příručky pro zaměstnavatele a manažery v mikropodnicích a malých podnicích, která přinese jednoduché a na důkazech založené informace o psychosociálních rizicích. Cílem příručky je motivovat zaměstnavatele k řešení psychosociálních rizik při práci tím, že názorně ukáže, že řízení psychosociálních rizik v mikropodnicích a malých podnicích je nejen možné, ale také se velmi vyplácí. Příručka povzbuzuje malé podniky v celé Evropě k tomu, aby prováděly systematické a efektivní řízení psychosociálních rizik za pomoci národních nebo odvětvových nástrojů. Tato kampaň navazuje na kampaň Zdravé pracoviště 2012–2013 nazvanou „Partnerství při prevenci rizik“, která zdůrazňuje důležitost kombinování kvalitního vedení s účastí zaměstnanců. Tento přístup se znovu objevuje i v kampani 2014–2015, která prosazuje sdělení, že jak zaměstnanci, tak management musí hrát aktivní úlohu a spolupracovat, aby efektivně zvládli psychosociální rizika a stres při práci.
Důležitá data
Společnou prací mohou zaměstnavatelé, manažeři a zaměstnanci řídit stres při práci a psychosociální rizika ku prospěchu všech.
•• Zahájení kampaně: duben 2014 •• Evropské týdny bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: říjen 2014 a říjen 2015 •• Slavnostní vyhlášení vítězů soutěže Ceny za správnou praxi: duben 2015 •• Summit kampaně Zdravé pracoviště: listopad 2015
EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci | 19
Průvodce kampaní
Praktické nástroje a podpora pro snižování stresu Psychosociální rizika lze měřit, řešit a snižovat pomocí praktických nástrojů. Na internetu je k dispozici řada uživatelsky přívětivých a efektivních praktických nástrojů pro hodnocení a snižování stresu a psychosociálních rizik na pracovišti: •• Příručka Mezinárodní organizace práce „Stress Prevention at Work Checkpoints“ (Kontrolní body k prevenci stresu při práci) – obsahuje snadno použitelné „kontrolní zjištění“ k identifikaci stresorů a zmírňování jejich škodlivých účinků. •• Normy Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (Health and Safety Executive) Spojeného království týkající se řízení stresu při práci ukazují správnou praxi v šesti klíčových oblastech a poskytují srovnávací měřítko, podle něhož mohou organizace hodnotit svou výkonnost. •• Dokument INRS, francouzského národního institutu pro výzkum a bezpečnost, s názvem „Faire le Point’“ obsahuje základní parametry pro hodnocení psychosociálních rizik v malých podnicích a praktické tipy, jak se těchto rizik vyvarovat. •• Belgická strategie SOBANE – uplatňuje participační strategii SOBANE o čtyřech krocích na hodnocení a prevenci psychosociálních rizik. •• Ve Slovinsku byly spuštěny webové stránky „SOS na pracovišti – průvodce zlepšováním zdraví a pohody zaměstnanců na pracovišti“. •• Další národní nástroje pro řízení stresu a psychosociálních rizik jsou poskytovány kontaktními místy agentury EU-OSHA a jsou k dispozici na webových stránkách kampaně.
Kdo se může zúčastnit kampaně? Do kampaně se mohou zapojit všechny organizace a jednotlivci: •• zaměstnavatelé všech velikostí ve veřejném i soukromém sektoru, •• manažeři všech stupňů řízení i řadoví zaměstnanci, •• odborníci na BOZP, •• odborové organizace a zástupci zaměstnanců pro BOZP, •• sdružení zaměstnavatelů, •• profesní organizace, •• poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy, •• služby prevence rizik v oblasti BOZP a pojišťovací služby.
Praktické způsoby, jak se zapojit Jednotlivci a organizace se mohou do kampaně zapojit řadou způsobů: •• šířením a zveřejňováním materiálů kampaně, •• organizováním akcí a aktivit, jako jsou semináře a workshopy, •• využíváním a propagováním praktických nástrojů, které jsou k dispozici pro řízení stresu při práci a psychosociálních rizik, •• účastí v soutěži Evropské ceny za správnou praxi, •• účastí na Evropských týdnech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v letech 2014 a 2015, •• tím, že se stanou oficiálním unijním partnerem kampaně nebo národním partnerem kampaně.
20 | EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
Zdravé pracoviště zvládne i stres
Soubor nástrojů kampaně Soubor nástrojů kampaně agentury EU-OSHA je významným zdrojem pro zaměstnavatele, manažery, zástupce zaměstnanců pro BOZP a v podstatě pro každého, kdo uvažuje o vedení vlastní kampaně v oblasti BOZP. Soubor nástrojů nabízí praktické rady a pokyny ke všem aspektům vedení kampaně. Obsahuje: rady k plánování kampaně: •• stanovení cílů kampaně, •• rozhodování o hlavním sdělení kampaně, •• označení a způsob oslovení cílových skupin, •• hodnocení úspěchu kampaně, pokyny týkající se zdrojů a sítí spolupracujících aktérů: •• tvorba rozpočtu, •• pravidel spolupráce, •• maximální využívání příležitostí k šíření sdělení kampaně, příklady nástrojů a technik k propagaci kampaně: •• tiskové zprávy nebo články, •• reklama a propagace, •• on-line marketing a sociální média, •• pořádání akcí. Jako zdroj na pomoc při plánování kampaně jsou k dispozici i příklady toho, jak své vlastní kampaně vedly jiné organizace.
osha.europa.eu/en/campaign-toolkit
EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci | 21
©iStockphoto /ImageegamI
Průvodce kampaní
Výhody pro partnery kampaně Za propagaci kampaně a zajišťování její publicity oficiální partneři kampaně získávají výhody v podobě jejich propagace ve vyhrazeném oddíle webových stránek kampaně a čestného uvedení jejich jména při všech příležitostech, kdy agentura EU-OSHA propaguje kampaň Zdravé pracoviště na úrovni EU. K dalším výhodám patří pozvání na akce agentury EU-OSHA.
22 | EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
© EU-OSHA/Eric VIDAL
Zdravé pracoviště zvládne i stres
Příklady správné praxe přihlašované do soutěže by měly prokazovat: •• efektivní řízení projektu, spojené s účastí zaměstnanců, jež prosazuje téma kampaně „Zdravé pracoviště zvládne i stres“, •• úspěšné provádění opatření, jejichž cílem je zlepšit bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti, •• prokazatelné výsledky z hlediska zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti, •• udržitelnost opatření v čase, •• přenositelnost opatření do jiných organizací, které se mohou nacházet v jiné zemi nebo mohou mít jinou velikost.
©EU-OSHA/Susan Kennedy
Soutěž Ceny za správnou praxi v rámci kampaně Zdravé pracoviště oceňuje vynikající a inovativní přínosy k bezpečnosti a ochraně zdraví na pracovišti a poukazuje na výhody osvojování řádných postupů v oblasti BOZP. Do soutěže se mohou přihlásit všechny organizace a podniky z členských států EU, kandidátských zemí, potenciálních kandidátských zemí a zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO).
© EU-OSHA/Media Consulta Ireland
Soutěž Evropské ceny za správnou praxi
Síť kontaktních míst agentury EU-OSHA shromažďuje přihlášky a nominuje národní vítěze do celoevropské soutěže. Oficiální partneři kampaně agentury EU-OSHA mohou své přihlášky zaslat přímo agentuře EU-OSHA. Slavnostní vyhlášení cen za správnou praxi se koná ve druhém roce kampaně s cílem propagovat a sdílet správnou praxi, vyhlásit vítěze soutěže a oslavit úspěchy všech účastníků.
EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci | 23
Průvodce kampaní
Stručně o kampaních Zdravé pracoviště •• V rámci každé kampaně poskytuje agentura EUOSHA informace, praktické průvodce a nástroje. Propagační materiály jsou dostupné zdarma a jsou přeloženy do 25 jazyků. •• Každá kampaň zahrnuje soutěž Evropské ceny za správnou praxi. •• Důležitým, ústředním prvkem kampaně je Evropský týden bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který se koná v říjnu každého roku. •• Agentura se při propagaci kampaní může opřít o podporu sítě národních kontaktních míst (Focal Points). Kontaktními místy jsou obvykle vnitrostátní orgány působící v oblasti BOZP, v ČR se jedná o ministerstvo práce a sociálních věcí. •• Každá kampaň zahrnuje program evropských partnerů kampaně, v němž mají organizace příležitost stát se partnery agentury EU-OSHA, což pomáhá zvyšovat povědomí o tématu kampaně a posilovat viditelnost kampaně a partnerských organizací.
24 | EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
© EU-OSHA/EU-OSHA
Zdravé pracoviště zvládne i stres
© EU-OSHA/Eric VIDAL © EU-OSHA/Daniel de Pablos
Dobrá partnerství s klíčovými zúčastněnými subjekty mají pro úspěch kampaně zásadní význam. Můžeme se opřít o podporu řady sítí partnerů, včetně těchto: •• Národní kontaktní místa (Focal Points) – Kampaň Zdravé pracoviště na vnitrostátní úrovni koordinuje síť kontaktních míst agentury EU-OSHA. Pokud se chcete o našich kontaktních místech dozvědět více nebo se s nimi chcete spojit přímo, odkaz na jejich kontaktní údaje naleznete na konci tohoto průvodce. •• Oficiální partneři kampaně – Agentura EU-OSHA vyzývá celoevropské a nadnárodní organizace či asociace, aby se staly oficiálními partnery kampaně. Kampaň Zdravé pracoviště aktivně podporuje více než 80 partnerů. Máte-li zájem stát se partnerem kampaně, navštivte prosím naši webovou stránku kampaně (www.healthy-workplaces.eu/). •• Mediální partneři – Jedná se o výjimečnou skupinu novinářů a redaktorů z celé Evropy, kteří se snaží prosazovat bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti. Přední evropské časopisy věnované problematice BOZP pomáhají agentuře EU-OSHA propagovat kampaň, zatímco agentura EU-OSHA nabízí novinářům a redaktorům platformu pro kontaktování, informování a oslovování jejích sítí a zúčastněných stran v Evropě a mimo ni. •• Enterprise Europe Network – Tato síť poskytuje poradenství a podporu pro malé a střední podniky v celé Evropě, aby mohly využívat obchodních příležitostí. V kampani Zdravé pracoviště je důležitým spolupracovníkem.
© EU-OSHA/Eric VIDAL
Naše stávající síť partnerů
EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci | 25
Průvodce kampaní
Úspěch předcházejících kampaní Kampaně Zdravé pracoviště se zabývají zvyšováním povědomí o problematice BOZP. S tímto ústředním cílem se kampaně věnovaly nejrůznějším tématům se zvláštním významem pro oblast BOZP. Kampaně probíhají od roku 2000, přičemž kampaň s určitým tématem trvá dva roky. Kampaně Zdravé pracoviště jsou nyní největší svého druhu na světě a jsou stále oblíbenější. V současné době se do nich zapojují stovky organizací ve více než 30 zemích. Agentura EU-OSHA a partneři jejích kampaní koordinují kampaně Zdravé pracoviště a vedle zvyšování povědomí o významných otázkách týkajících se BOZP se zabývají i propagací myšlenky, že zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti je pro firmu přínosné. Přehled kampaní Zdravé pracoviště Poslední kampaně Zdravé pracoviště agentury EUOSHA se zaměřily na témata „Partnerství při prevenci rizik“ (2012–2013), „Bezpečnost práce při údržbě“ (2010–2011) a „Hodnocení rizik“ (2008–2009). Kampaň pořádaná v letech 2012–2013 pod názvem „Partnerství při prevenci rizik“ zvyšovala povědomí o významu kombinace kvalitního vedení a účasti zaměstnanců pro prevenci rizik. V rámci kampaně připravila agentura EU-OSHA dva praktické průvodce na téma způsobu vedení na úrovni managementu a účasti zaměstnanců v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Více než 80 oficiálních partnerů kampaně z celé Evropy, kteří zastupovali nejrůznější odvětví, pořádalo workshopy a akce a účastnilo se řady konferencí. Zvláštní pozornost byla věnována zajištění toho, aby manažeři a zaměstnanci měli
příležitost seznámit se s otázkami prevence rizik a BOZP a diskutovat o nich. Vítězové soutěže Ceny za správnou praxi byli stejně tak různorodí jako inovativní a všichni se zaměřovali na partnerství: v soutěži byla oceněna řešení pro průmysl v Rakousku, Nizozemsku, Finsku a Turecku, opatření ke snížení stresu v dánské nemocnici, organizace podporující malé a střední podniky v Německu a Španělsku, maloobchodní řetězec v Portugalsku, hotelová skupina na Kypru a skupina chovatelů mléčného skotu v Irsku. V rámci kampaně „Bezpečnost práce při údržbě“ v letech 2010–2011 se více než 50 partnerů kampaně připojilo k agentuře EU-OSHA, aby pořádali nejrůznější činnosti a šířili sdělení kampaně. Kampaň se především snažila zvyšovat povědomí o důležitosti údržby pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců a o rizicích souvisejících s údržbou. Byla vypracována a propagována řada publikací věnovaných tématům souvisejícím s údržbou. Také kampaň pořádaná v letech 2008–2009 znamenala velký úspěch a důležitým dědictvím této kampaně je náš nástroj OiRA (webová aplikace pro on-line interaktivní hodnocení rizik). Tématem této kampaně bylo hodnocení rizik, základní kámen evropského přístupu k prevenci pracovních úrazů a poškození zdraví. Cílem nástroje OiRA je usnadnit proces hodnocení rizik. Je určen pro použití v mikropodnicích a malých podnicích a provádí uživatele sledem postupných kroků, aby jim pomohl proces hodnocení rizik uskutečnit a monitorovat. Nástroje OiRA, které jsou k dispozici pro malé podniky a mikropodniky v mnoha evropských jazycích, lze nalézt na webových stránkách na adrese www.oiraproject.eu.
26 | EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci | 27
© Shutterstock, Inc./Andresr
Zdravé pracoviště zvládne i stres
Průvodce kampaní
Další informace a zdroje
28 | EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
© EU-OSHA/Britt Vangenechten
Z webových stránek kampaně Zdravé pracoviště lze stáhnout množství materiálů kampaně: •• důležitá fakta a číselné údaje, •• zprávy a informační listy, včetně nejnovějších výsledků průzkumu ESENER, •• praktické průvodce a nástroje, •• praktické informace, které jsou důležité zejména pro mikropodniky a malé podniky, •• nápady na realizaci kampaně, •• prezentace ve formátu PowerPoint, plakáty, letáky a jiné materiály kampaně, •• nejnovější videa s animovanou postavičkou Napo a jeho přáteli, •• odkazy na užitečné stránky. Všechny informace jsou dostupné ve 25 jazycích na adrese www.healthy-workplaces.eu.
Zdravé pracoviště zvládne i stres
Síť kontaktních míst agentury EU-OSHA
https://osha.europa.eu/cs/about/organisation/focal_points
ISLAND
FINSKO
NORSKO ŠVÉDSKO ESTONSKO
LOTYŠSKO DÁNSKO LITVA
IRSKO
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
NIZOZEMSKO
POLSKO NĚMECKO
BELGIE LUCEMBURSKO
ČESKÁ REPUBLIKA SLOVENSKO
LICHTENŠTEJNSKO FRANCIE
ŠVÝCARSKO ITÁLIE
RAKOUSKO SLOVINSKO
MAĎARSKO RUMUNSKO
CHORVATSKO SRBSKO ČERNÁ HORA
KOSOVO BULHARSKO
podle rez. RB OSN 1244/99
ALBÁNIE FYROM
ŠPANĚLSKO
ŘECKO
PORTUGALSKO
TURECKO
MALTA KYPR
Členské státy EU Země Evropského hospodářského prostoru, země západního Balkánu a Turecko EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci | 29
Průvodce kampaní
Průvodce kampaní: Řízení stresu a psychosociálních rizik při práci Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie 2013 – 29 s. – 16,2 x 25 cm ISBN 978-92-9240-396-6 doi:10.2802/16407
30 | EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
Zdravé pracoviště zvládne i stres
EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci | 31
TE-01-14-603-CS-C
Kampaň Zdravé pracoviště 2014–2015 nazvaná „Zdravé pracoviště zvládne i stres“ zdůrazňuje význam rozpoznání stresu při práci a dalších psychosociálních rizik. Prosazuje jejich řízení jako součást integrovaného přístupu k udržování zdravého pracoviště. Psychosociální nebezpečí se vyskytují na každém pracovišti, lze je však úspěšně řídit i s omezenými zdroji. Tato kampaň nabízí podporu, pokyny a nástroje potřebné k efektivnímu řízení stresu při práci a psychosociálních rizik.
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) přispívá k cíli, kterým je učinit z Evropy bezpečnější, zdravější a produktivnější místo pro práci. Agentura provádí výzkum, vývoj a distribuci spolehlivých, vyvážených a nestranných informací v oblasti BOZP a pořádá celoevropské osvětové kampaně. Agentura, kterou zřídila v roce 1996 Evropská unie a která má sídlo ve španělském Bilbau, umožňuje spolupráci zástupců Evropské komise, vlád členských států, organizací zaměstnavatelů a zaměstnanců i předních odborníků ze všech členských států Evropské unie i dalších zemí.
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci C/Santiago de Compostela 12 48003 Bilbao, ŠPANÉLSKO E-mail:
[email protected] http://osha.europa.eu
doi:10.2802/16407 978-92-9240-396-6