Bankovní institut vysoká škola Praha. Akcie a jejich druhy. Bakalářská práce

Bankovní institut vysoká škola Praha

Akcie a jejich druhy Bakalářská práce

Martin Vintrich

duben 2015

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Akcie a jejich druhy Bakalářská práce

Autor:

Martin Vintrich Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Ing. Marek Andrášek

duben 2015

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze

elektronických

vysokoškolských prací.

V Ústí nad Labem dne 3. dubna 2015

Martin Vintrich

Poděkování: Chtěl bych touto cestou poděkovat vedoucímu bakalářské práce JUDr. Ing. Marku Andráškovi a profesionálnímu týmu jeho právní kanceláře za veškeré podněty a cenné rady, které mi v průběhu vzniku této práce byly poskytnuty.

Anotace Tato práce jako celek sleduje jeden hlavní cíl, jímţ je osvětlení právního okolí akcií, jejich druhů a nové právní úpravy, která vstoupila v platnost počátkem minulého roku. Pro splnění hlavního cíle se ale nejdříve věnuji cílům vedlejším, tj. cílům odpovídajícím jednotlivým částem této práce (kapitolám). Mou snahou v první části byla definice základních pojmů, které se vztahují k danému tématu, následně jsem v druhé části objasňoval nakládání s akciemi a třetí část jsem věnoval výše zmíněné nové úpravě společně s jejím odůvodněním a přínosem. V závěru práce jsem se snaţil o shrnutí všech poznatků, které jsem pomocí právní rešerše a analýzy nasbíral.

Klíčová slova Akcie, akcionář, nakládání s akciemi, zákon, smlouva, rekodifikace, transparentnost.

Anotation This thesis observes as complex one main target, which is an illumination of juristic vicinity of share´s, their kinds and of a recodification, which came in force in the beginning of last year. For accomplishment of the main target I dedicate first to supporting targets, which corresponde to particular parts, chapters in the thesis. My effort in the first part was a definition of basic notions, which relates to given theme, then I elucidated the sharehandling in the second part and I devoted the third part to abovementioned recodification together with her justification and acquisition. At the end of my thesis I tried to summarize all the findings, which I collected with legal research and analysis.

Keywords Shares,shareholder, sharehandling, law, contract, recodification,tranparency.

Obsah ÚVOD............................................................................................................................................................ 6 1

AKCIE, JEJICH FORMA A PRÁVNÍ OPORA ................................................................................................. 8 1.1 AKCIOVÁ SPOLEČNOST ........................................................................................................................................ 9 1.1.1 ZALOŽENÍ A VZNIK AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI............................................................................................................. 9 1.1.2 STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI ........................................................................................................................ 9 1.1.3 ORGÁNY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI ..................................................................................................................... 9 1.2 AKCIE ............................................................................................................................................................ 11 1.2.1 AKCIE JAKO ČÁST ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI ............................................................................. 11 1.2.2 AKCIE JAKO NOSITEL PRÁV A POVINNOSTÍ AKCIONÁŘE ........................................................................................... 12 1.3 ČLENĚNÍ AKCIÍ ................................................................................................................................................. 12 1.3.1 ČLENĚNÍ DLE PODOBY .................................................................................................................................... 12 1.3.2 ČLENĚNÍ DLE FORMY ...................................................................................................................................... 13 1.3.3 ČLENĚNÍ DLE DRUHU ...................................................................................................................................... 15 1.3.4 DALŠÍ DRUHY AKCIÍ ........................................................................................................................................ 17 1.4 AKCIONÁŘ ...................................................................................................................................................... 18 1.5 PRÁVA A POVINNOSTI AKCIONÁŘE ....................................................................................................................... 18 1.5.1 PRÁVA AKCIONÁŘE ........................................................................................................................................ 18 1.5.1.1 DALŠÍ PRÁVA AKCIONÁŘE ............................................................................................................................. 21 1.5.2 POVINNOSTI AKCIONÁŘE................................................................................................................................. 21 1.5.2.1 DALŠÍ POVINNOSTI AKCIONÁŘE ..................................................................................................................... 23

2

NAKLÁDÁNÍ S AKCIEMI ......................................................................................................................... 24 2.1 SMLOUVY O CENNÝCH PAPÍRECH ......................................................................................................................... 24 2.1.1 SMLOUVY O PŘEVODECH CENNÝCH PAPÍRŮ ......................................................................................................... 25 2.1.2 OBSTARAVATELSKÉ SMLOUVY .......................................................................................................................... 26 2.1.3 SMLOUVY O ÚSCHOVĚ, SPRÁVĚ, ULOŽENÍ A OBHOSPODAŘOVÁNÍ CENNÝCH PAPÍRŮ ..................................................... 28 2.1.4 SMLOUVA O ZASTAVENÍ CENNÝCH PAPÍRŮ .......................................................................................................... 29 2.2 EVIDENCE CENNÝCH PAPÍRŮ ............................................................................................................................... 30 2.2.1 CENTRÁLNÍ DEPOZITÁŘ ................................................................................................................................... 33 2.2.2 ZÁPIS DO EVIDENCE CENNÝCH PAPÍRŮ A ÚČINKY PŘEVODU CENNÝCH PAPÍRŮ ............................................................. 34

3

REKODIFIKACE ZÁKONA O CENNÝCH PAPÍRECH..................................................................................... 35 3.1. DŮVODY PRO ZMĚNU EXISTUJÍCÍ LEGISLATIVY ........................................................................................................ 36 3.2. ZÁKON O TRANSPARENTNOSTI SPOLEČNOSTÍ ......................................................................................................... 39 3.3. PROJEVY REKODIFIKACE V PRAXI ......................................................................................................................... 41 3.3.1 FORMA AKCIÍ PO REKODIFIKACI AKCIOVÝCH SPOLEČNOSTÍ ...................................................................................... 42 3.3.2 TRANSPARENTNOST AKCIOVÝCH SPOLEČNOSTÍ V MEZINÁRODNÍM POSTAVENÍ POD VLIVEM ZZTAS A REKODIFIKACE AKCIOVÝCH SPOLEČNOSTÍ. ....................................................................................................................................... 43 3.4 NÁZORY AKADEMICKÉ SPOLEČNOSTI NA PROBLEMATIKU REKODIFIKACE ....................................................................... 45

ZÁVĚR ......................................................................................................................................................... 48 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................................................... 50

5

Úvod „Akcie a jejich druhy“ jsem si jako téma své bakalářské práce vybral z několika důvodů. Jedním z nich je například propojenost akcií s aktuálním světovým děním, kdy kaţdý z nás mohl sledovat provázanost vlivu vývoje akcií na světových burzách s vývojem ekonomické krize. Právě o ekonomický aspekt akcií se soukromě zajímám. Líbí se mi sledovat, jak se aktuální dění zrcadlí na světových burzách. Jde o momenty, kdy má nestabilní politický systém vliv na vývoj akcií v různých segmentech ekonomiky, nebo kdy se válka na Blízkém východě podepíše na růstu ceny akcií zbrojařských firem. V jednom negativně, v jiném naopak pozitivně pro vlastníka takových akcií. Nejde však jen čistě o akcie, ale i například o komodity, sílu měn. Dalším příkladem můţe být i to, ţe patřím, jako spousta lidí, k zaměstnancům akciové společnosti a osobně vnímám, co znamená zájem akcionářů na úspěchu společnosti, do které vkládají své volné finanční prostředky za účelem jejich zhodnocení. Působí tak na mě vnější tlak zesílený managementem firmy, který se stará o to, aby byla očekávání naplněna a byl zajištěný stabilní vývoj jednotlivých částí společnosti. Ne vţdy se to daří a tak přichází různá opatření, která pak zaměstnance mohou různě zasáhnout. Následně to byl zájem českého zákonodárství o změnu části legislativy týkající se akcií a nejen této části, která byla, a je, velmi diskutovatelnou. Nový občanský zákoník (dále jen NOZ)1je s účinností od 1.1.2014 komplexní změnou českého soukromého práva od roku 1964, kdy vstoupil v platnost původní zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Jedná se tak v novodobé české historii o nejvýznamnější změnu v oblasti práva. Nová podoba občanského zákoníku ruší na 280 zákonů a nařízení. Mezi zrušenými se nachází i samostatný obchodní kodex, který nahrazuje Zákon o obchodních korporacích (dále jen ZOK)2. Tento zákon ruší určitou dvojkolejnost českého práva. Právní hledisko akcií jako cenných papírů je hlavní zpracovatelskou oblastí a cílem této bakalářské práce. Případný čtenář, který má podobný zájem o tuto oblast investičních moţností, tak zde najde osvětlení právního prostředí kolem cenných papírů, konkrétně akcií a jejích druhů. To vše na základě definic, přiblíţení zákonů, které se tématu dotýkají a popisu stěţejních informací. Po přečtení a prostudování této práce bude schopný se orientovat 1 2

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, v platném znění.

6

v problematice právního prostředí akcií a jejích druhů, bude vědět, co jednotlivé druhy právně poţadují a jaký právní význam v nich dřímá. Bude vědět, co znamenala rekodifikace pro prostředí akcií a lidí, které akcie vlastní. Pochopí důvody, které k této změně vedly. Bude moci zhodnotit, který druh akcie je pro danou situaci nejvhodnější. Je moţné, ţe mu bude tato práce i nápomocná v případě, ţe se bude rozhodovat, zda vůbec do segmentu akcií vstoupit, a sice zaloţením akciové společnosti. Na úvod se pokusím čtenáři přiblíţit, kde se s akciemi můţe setkat, co vlastně akcie je, jaké je její členění, kdo je drţitelem výše zmíněného cenného papíru a jaká práva jsou s tímto stavem vlastnictví akcie spojená. V další části osvětlím způsob nakládání s akciemi. Co vše je tedy s nimi moţné dělat a jak. Zde se objevuje smluvní způsob, který si zaslouţí detailnější rozklad. S ním souvisí i způsob evidence, který prošel jistými změnami, které budou také přiblíţeny. Posledním velkým tématem, který jsem zmiňoval jiţ na začátku této kapitoly, je takzvaná rekodifikace soukromého práva, blíţe tak i cenných papírů a akcií. Zde zmíním důvody, které vedly zákonodárství ke změnám, a které tak vedly i ke zrodu nového Zákona o zvýšení transparentnosti akciových společností (dále jen ZZTAS)3. Všechny tyto změny se promítají i do skutečného dění a praxe, coţ přiblíţím a spojím s názory akademické společnosti na provedenou rekodifikaci.

3

Zákon č. 134/2013 Sb., o některých opatření ke zvýšení transparentnosti akciových společností, v platném znění

7

1

Akcie, jejich forma a právní opora Úspěch, uznání, sociální diferenciace a její vrchol, to jsou touhy a cíle kaţdého, kdo

vstupuje do samostatného, produktivního ţivota. Je tu skupina lidí, kteří se do takového světa narodí a jsou její součástí, aniţ by to sami vnímali. Opositem je pak skupina, která se takového stavu za celý ţivot nedočká a zůstane tak před branami těchto cílů. Dle mého názoru je ale právě tou největší skupinou ta, která po uvědomění si svých schopností a moţností na těchto cílech začne různými způsoby pracovat. Výsledek této práce je pak také moţné diferencovat. V dnešní době je jedním z hlavních prostředků, vedoucích k naplnění těchto cílů, zhmotněn do peněţní kapacity kaţdého z nás. Kaţdý jednotlivec se snaţí svým způsobem dosáhnout nějakého peněţního zisku, z něhoţ pak zajišťuje své potřeby. Všeobecně by se pak daly takové způsoby shrnout do jediného slova: Investice. Investovat se dá do různých věcí. Čas, studium, volnočasové aktivity, které se pak mohou stát hlavním zdrojem příjmů, do sportu ve formě sázek a mnoha dalšího. Ve finančním sektoru je nám pak nabízená celá škála produktů a sektorů, kde nám investice můţe přinést zisk, který je pak schopen nás zajistit na dlouhou dobu. Naopak ale i dostat do existenčních problémů podobně jako při poslední velké světové krizi, kdy se tento sektor podepsal na mnoha soukromých ţivotech lidí, kteří tomuto způsobu investování důvěřovali. Jedním z těchto produktů byly „Akcie“. Samozřejmě, ţe ne kaţdý musel zaţít pád tak strmý, který by znamenal soukromou katastrofu. I krize mohla mít pozitivní vliv pro některé jedince, kteří se ve správnou dobu správně rozhodli. Nutno uznat, ţe akcie jako investiční produkt jsou ve své oblasti nejčastěji diskutovatelným tématem. Má své stabilní místo v ţurnalistice, kde se s ním můţeme setkat nejen v denním tisku, ale i ve zpravodajských programech, či ve zpravodajství televizních stanic. Informovanost je u akcií stěţejní a informace ovlivňují rozhodnutí, která jsou s investováním do nich spojena. Pro správné pochopení problematiky, a to nejen této práce, je zapotřebí vymezit a jasně definovat základní pojmy, které jsou nosnými pilíři problematiky. Nejasnost v některém z pojmů, mezera nebo nevyřešený problém, můţe pak ovlivnit veškeré další úsilí.

8

1.1 Akciová společnost Akciová společnost je podle nového Zákona o obchodních korporacích č.90/2012 Sb., upravena v hlavě V, ustanoveními § 243 - § 551. Akciovou společnost charakterizuje § 243 odst. 1, jako společnost, jejíţ základní kapitál je rozvrţen na určitý počet akcií. Jedná se o typického představitele kapitálové obchodní společnosti. Společníci v této společnosti, respektive akcionáři, se na ní podílejí poskytnutým kapitálem, nicméně chod společnosti je zajištěn profesionálním managementem.

1.1.1 Založení a vznik akciové společnosti I v nové úpravě ZOK zůstává zakotven rozdíl mezi vznikem a zaloţením akciové společnosti, respektive obchodní korporace. Podle § 250 odst. 1, je zaloţení právním aktem zakladatelů, spojeným s přijetím stanov společnosti, které dle § 8 odst. 1 ZOK musí mít formu notářského zápisu. Není tak jiţ zapotřebí zakladatelského dokumentu, a jak upřesňuje § 11 odst. 1 ZOK, můţe být zaloţena jedinou osobou. Vznik akciové společnosti jako právnické osoby je brán aţ zápisem do obchodního rejstříku. Výše základního kapitálu je ve výši 2 mil. korun a v případě, ţe je účetnictví vedené v Eurech, je moţné stanovit základní kapitál v této měně, a to sice ve výši 80 tisíc Euro, coţ přesně vymezuje § 246 odst. 2 ZOK ve svém znění.

1.1.2 Stanovy akciové společnosti Jedná se o nejdůleţitější dokument obsahující organizační linie pro vedení akciové společnosti. Jak jiţ bylo výše zmíněno, byly novou úpravou zákona stanovy upraveny a byla jim přidělena větší důleţitost uţ jen tím, ţe nahrazují zakladatelský dokument. Přináší i jistou flexibilitu. Jiţ není zapotřebí volit jednu třetinu dozorčí rady z řad zaměstnanců společnosti, či ruší potřebu tvorby rezervního fondu. Je moţné vydávat odlišné druhy akcií, s nimiţ jsou spojená různá práva. Do orgánů společnosti je moţné volit libovolný počet členů s libovolnou délkou funkčního období. Body, které jsou potřeba do stanov zahrnout, jsou vypsány v § 250 odst. 2 (písm. a-h) ZOK.

1.1.3 Orgány akciové společnosti Díky nové podobě Zákona o obchodních korporacích se akciové společnosti nabízí více moţností k ustanovení vnitřní struktury společnosti. Stejně tak nová úprava povoluje 9

flexibilní „přepínání“ mezi těmito variantami. Jedná se o systémy: monistický, jehoţ hlavní podstaty popisuje § 456 ZOK ve svých dvou odstavcích, a dualistický, který je popsán mezi § 435 - § 440 ZOK, a který vychází z úpravy Evropské společnosti. Dualistický systém byl doposud jedinou moţností vnitřní struktury. Monistický systém je tvořen správní radou a statutárním ředitelem. Dle dualistického systému se zřizuje představenstvo a dozorčí rada. Všechny ostatní podrobnosti jsou pak zachyceny ve stanovách společnosti, které mohou být měněny4. -

Valná hromada

Ze všech akcionářů sloţená a s velkou mocí spojená se staví valná hromada na první místo co do důleţitosti mezi orgány akciové společnosti. Usneseními mohou akcionáři rozhodovat o změnách a měnit dosavadní chod společnosti. Mohou měnit práva spojená s akciemi, schvalují účetní závěrku a způsob rozdělení zisku spolu s náplní práce funkcionářů orgánů společnosti. Valná hromada tak volí, či odvolává členy dozorčí rady, jak je obsaţeno v § 448 odst. 2 ZOK, stejně tak i další orgány společnosti, pokud tuto činnost nepřenechá právě dozorčí radě5. I u valné hromady se novou úpravou objevuje aspekt flexibilnosti a moţnost volby. Jedním z těchto bodů je například moţnost sníţení prahu usnášeníschopnosti pro přítomné akcionáře vlastnící alespoň 30% základního kapitálu, jak uvádí § 412 odst. 1 ZOK, a tím mohou nastavit jiná pravidla pro náhradní valnou hromadu, na coţ odkazuje § 414 ZOK v celém svém znění. -

Představenstvo

V tomto případě se jedná o statutární orgán, který řídí a zabezpečuje chod společnosti. Je voleno valnou hromadou, nebo dozorčí radou a mívá obvykle tři členy, jejichţ funkční období je pětileté. Členem představenstva můţe být bezúhonná fyzická osoba. Členové představenstva nesmí podnikat ve stejném oboru, platí zde zákaz konkurence. Do pozice člena představenstva se tak nejčastěji dostávají manaţeři akciové společnosti. -

Dozorčí rada

Je nejvyšší kontrolní orgán společnosti, jejímţ úkolem je dohled na správný chod společnosti. Její hlavní činností je kontrola účetnictví. Má právo nahlíţet do všech dokumentů a záznamů. Přezkoumává správnost účetní závěrky a podává návrh na rozdělení zisku valné hromadě, kterou je také volena. Má nejméně tři členy. Celkový počet členů musí být dělitelný 4 5

§ 397 odst. 1 ZOK § 438 odst. 1 ZOK

10

třemi a musí být bezúhonní. Členové dozorčí rady nesmí být taktéţ členy představenstva. V případě, ţe má akciová společnost více jak padesát zaměstnanců, je jedna třetina dozorčí rady volena zaměstnanci.

1.2 Akcie Dle nové právní úpravy je akcie cenným papírem, nebo zaknihovaným cenným papírem, na nějţ jsou navázána práva akcionáře ve funkci společníka, který díky tomuto zákonu a stanovám společnosti získává podíl na jejím zisku a v případě zániku, popřípadě likvidaci, i na likvidačním zůstatku, jak popisuje § 256 odst. 1 ZOK. Akcie je cenný papír soukromý, protoţe jejím eminentem je akciová společnost, která je právnickou osobou soukromého práva6 a zároveň je cenným papírem zastupitelným, jestliţe jde o akcie téhoţ emitenta, téţe formy a podoby, v nichţ vznikají stejná práva7. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu č. 256/2004 Sb., řadí akcii mezi investiční cenné papíry, které jsou investičními nástroji (§ 3 odst. 1-2). Z tohoto celkového výpisu pak vychází, ţe nabytí takového cenného papíru můţe být vnímáno jako investice, coţ znamená uloţení volného kapitálu ve formě peněţní za účelem jeho zhodnocení pomocí výnosů z nich. Do popředí se tak dostává ekonomický aspekt tohoto cenného papíru, kdy jeho drţitel nelpí na akcionářských právech, ale zajímá se o zhodnocení své investice.

1.2.1 Akcie jako část základního kapitálu akciové společnosti Několik skutečností, které ovlivnily celkový světový a světově-ekonomický vývoj, vedly ke změnám podnikání jako výdělečné činnosti. Jedná se především o průmyslovou revoluci, která přinesla změny v produkci a ve vývoji průmyslu. To vše se odráţelo i ve vývoji soukromoprávních aspektů vývoje společností, v dnešním pojmenování korporací. Pozitivem akciové společnosti v počátcích novodobé historie bylo flexibilní krytí kapitálových potřeb širokou veřejností, kdy volné finanční prostředky pomáhaly rozvoji těchto společností. A i dnes tak můţe tato korporace vyjadřovat svůj kapitál ve formě jmenovitých hodnot jednotlivých cenných papírů s moţností zajištění svého kapitálu prodejem těchto cenných papírů. I to je důvodem, ţe jednou z náleţitostí akcie je její 6 7

KOTÁSEK,J., POKORNÁ,J., RABAS,P., a kol. Kurs obchodního práva. Str. 384, 2 odst. § 516 odst. 1 NOZ

11

nominální (jmenovitá) hodnota8. Součtem těchto nominálních hodnot všech vydaných akcií se dostaneme k celkovému základnímu kapitálu akciové společnosti. Výše hodnoty je určena jiţ při zakládání společnosti, a sice ve stanovách.

1.2.2 Akcie jako nositel práv a povinností akcionáře V případě přirovnávání akcie jako nositele práv a povinností akcionáře si musíme vytyčit pojem podíl. Tento je ve své obecné rovině popsán v § 31 ZOK. U akciové společnosti pak dochází k diferenciaci podílu. I pro akcionáře platí, ţe jeho podíl na akciové společnosti má svou stránku kvantitativní, která charakterizuje výši a cenu podílu, a stránku kvalitativní, která je dána souborem práv a povinností akcionáře jako společníka akciové společnosti.9 ZOK myslí na práva a povinnosti akcionáře v § 344 - § 395. Nicméně je důleţité podotknout, ţe tento výčet není taxativním výčtem a mohou existovat i jiná práva, která jsou uvedena ve stanovách společnosti, a která nesmí být v rozporu s právem.

1.3 Členění akcií Nová právní úprava nepřináší ţádné zásadní změny do základního terminologického vyjádření akcie jako spíše do způsobu nakládání s nimi a s nastavením jejích práv. Akciová společnost jiţ nemusí lpět na vydání pouze dvou druhů akcií: prioritní či kmenové. Zákon dává akciovým společnostem moţnost si ve stanovách společnosti stanovit různou formu akcie a i jejich nastavení práv. S akciemi se zvláštními právy můţe být spojen zejména rozdílný, pevný nebo podřízený podíl na zisku nebo na likvidačním zůstatku, anebo rozdílná váha hlasů. S akciemi o stejné jmenovité hodnotě mohou být spojená různá zvláštní práva10.

1.3.1 Členění dle podoby -

Akcie listinné

Podoba listinných akcií je propojena s materiálním ztvárněním cenného papíru. Zákon přesně neukládá, jak má takový cenný papír vypadat. Pouze na jeho základě stanovuje, jaké náleţitosti musí obsahovat. U listinného cenného papíru, listinné akcie, je povinné uvádět číselné označení a podpis člena nebo členů představenstva, kteří jsou oprávnění jménem 8

§ 253 ZOK KOTÁSEK,J., POKORNÁ,J., RABAS,P., a kol. Kurs obchodního práva. Str. 390 – 402. . 10 § 276 odst. 3 ZOK. 9

12

společnosti jednat k datu emise. V případě, ţe společnost vydá více druhů akcií, musí listinné akcie obsahovat určení druhu akcie i určení práv spojených s jednotlivými druhy akcií, a to alespoň ve formě odkazu na stanovy společnosti.11 -

Akcie zaknihované

Tento druh akcií nemá materiální ztvárnění. Informace o druhu cenného papíru a právech s ním spojená se ukládají pomocí prostředků výpočetní techniky a vytváří se databáze těchto informací, kterou spravuje zákonem určený subjekt. Z hlediska nové právní úpravy se tak nejedná o cenný papír, ale o věc, u níţ je cenný papír nahrazen zápisem do evidence.12 Cenný papír v této podobě neexistuje jako hmotný předmět, jeho nespornou výhodou (na rozdíl od listinné podoby) je však lepší moţnost ochrany před jeho ztrátou či zničením a pruţnější způsoby zobchodování.13

1.3.2 Členění dle formy -

Akcie na jméno

Tato akcie a práva v ní obsaţená a jsou přímo spjata s osobou vlastníka, jehoţ jméno je na ní uvedeno (obrázek 1). Společnost je následně povinna vést seznam takových vlastníků akcií v takzvaném seznamu akcionářů, kde se ukládá informace o druhu akcie, její formy, jmenovité hodnotě a identifikaci osoby, jenţ je akcionářem. V případě akcie jako cenného papíru na jméno bude k převodu potřeba smlouva o převodu akcie a rubopis. V okamţiku předání dochází i k převodu vlastnických práv.

11

KOTÁSEK,J., POKORNÁ,J., RABAS,P., a kol. Kurs obchodního práva. Str. 406 – 409. Ust. § 259 – 260 ZOK. 12 § 526 - 528 NOZ 13 POKORNÁ, Jarmila In: KOTÁSEK,J. a kol. Kurs obchodního práva: právo cenných papírů. Str. 74.

13

Obrázek 1 - Vzor - Akcie na jméno14

-

Akcie na majitele

U akcií na majitele (obrázek 2) dochází novou právní úpravou k jistým změnám. ZOK ve svém § 274 odst. 2 kogentně stanoví, ţe tyto akcie se mohou objevovat a být vydávány pouze jako zaknihovaný cenný papír nebo jako imobilizovaný cenný papír. To znamená, ţe se zde nesetkáme s akcií jako obíhající listinou. Stejně tak nejsou akcionáři oprávněni poţadovat vydání svých imobilizovaných akcií z hromadné úschovy. Převod takových akcií se provádí smlouvou. Akciová společnost musí akcionářům oznámit následky jejich případné nečinnosti a následného prodlení. Tyto důsledky jsou majetkového charakteru.15

14 15

Zprávy pro akcionáře VHOS a.s. jsou stanoveny v § 3 a §4 ZZTAS

14

Obrázek 2 - Příklad akcie na majitele - firma Biopharm16

1.3.3 Členění dle druhu -

Kmenové akcie

Kmenové akcie jsou nejstarší formou akcie, s kterou se setkává většina investorů. V důsledku hospodářských změn, vývoje a jejich potřeb byl zákonodárce donucen k legalizaci modifikací kmenových akcií na základě odchylek v obsahu inkorporovaných práv, coţ je moţné chápat jako směr k vytvoření prostoru pro další typy akcií. Je tedy na akciové společnosti, která v rámci stanov můţe do akcií vloţit jasně stanovená a vyjádřená práva. Výsledkem tak můţe být přilákání investorů a zároveň ale i moţnost pro zachování kontroly nad fungováním akciové společnosti. -

Akcie se zvláštními právy

Kromě kmenových akcií můţe akciová společnost vydávat akcie se zvláštními právy, na které nás odkazuje ustanovení § 276 ZOK. Výslovně pak tento zákon uvádí akcie prioritní jako jediný druh, který má taxativně stanoven obsah práv. Zvláštní práva jsou pak 16

České akcie - poptávky po neobchodovaných akciích.

15

demonstrativně vyjmenována v § 276 odst. 3, kde je vytyčeno právo na rozdílný, pevný nebo podřízený podíl na zisku nebo na likvidačním zůstatku, či rozdílná váha hlasů. Podmínkou pro vydání akcií se zvláštními právy je nutnost zanesení zmíněných práv do stanov akciové společnosti, a to jak ve smyslu konkrétních inkorporovaných práv, tak i co do obsahové stránky. Pokud akcie tvoří stejná práva, jedná se o jeden druh. To se však netýká jmenovité hodnoty akcie. Ta můţe být rozdílná i v případě stejných akcií co do shodnosti zvláštních práv. V podstatě je tak důleţité brát jen zřetel na zásadu rovného zacházení se všemi akcionáři, která je vyjádřená v § 244 odst. 2 ZOK. Konkrétní pojmenování akcií se zvláštními právy zákon neuvádí. I zde je pak na akciové společnosti, jaký název takové akcii věnuje. Pravděpodobně tak můţeme předpokládat jisté vţití názvů, které se budou v praxi objevovat častěji nezávisle na sobě, popřípadě se bude vedení akciové společnosti inspirovat zahraničím, kde jiţ podobné úpravy zákonů vešly v účinnost. -

Prioritní akcie

Vymezení práv těchto akcií zůstalo i v nové právní úpravě téměř beze změn. Jedná se tedy o akcie, se kterými můţe být spjato přednostní právo týkající se dividendy nebo podílu na likvidačním zůstatku. Jedinou změnou je pak doplnění o přednostní právo na vlastních zdrojích společnosti. Pokud stanovy neurčí jinak, jsou prioritní akcie vydávány bez hlasovacího práva. V takovém případě můţe být souhrnná jmenovitá hodnota prioritních akcií aţ ve výši 90% základního kapitálu společnosti. V případě, ţe by nedošlo k naplnění práv takových akcionářů, myslí právní úprava na moţnost oţivení hlasovacího práva akcionáře do doby splacení závazků společnosti akcionáři.

-

Akcie s rozdílnou vahou hlasů

Jednou z výslovně stanovených moţnosti je vydávat akcie s různou vahou hlasů. Akcie prolamují zásadu proporcionality mezi počtem hlasů akcionáře plynoucím z jeho účasti ve společnosti a jeho podílem na základním kapitálu. Z dikce § 250 odst. 2 písm. e) ZOK je moţné vyčíst, ţe váhou hlasů je myšlen počet hlasů. Následně pak můţeme najít v § 276 odst. 3 ZOK vyjádření, kdy hlas akcionáře vlastnícího takovou akcii můţe mít i niţší hlasovací sílu, neţ jaká odpovídá poměru její nominální hodnoty k základnímu kapitálu. Z toho vychází, ţe takové akcie jsou akciemi s násobnými hlasovacími právy, kde limit síly hlasu jedné akcie není stanoven.

16

-

Akcie s rozdílným, pevným nebo podřízeným podílem na zisku či na likvidačním zůstatku

Kaţdý akcionář má právo na podíl ze zisku v poměru svého podílu k základnímu kapitálu, pokud stanovy neurčí jiný výpočet podílu. O rozdělení zisku rozhoduje valná hromada. § 348 odst. 4 ZOK přiznává jistým akciím s pevným podílem na zisku právo, které vzniká nezávisle na rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku. Jedinými podmínkami je tak vytvoření zisku a schválení účetní uzávěrky, z které zisk plyne, valnou hromadou, jinak podíl na zisku nebude splatný. Po schválení má společnost 3 měsíce čas na vyplacení. V případě podřízeného zisku se jedná o divizní akcie. Podíl na zisku je moţné vyplácet pouze v případě, ţe je zisková celá společnost.

1.3.4 Další druhy akcií -

Kusové akcie

Patří k novým druhům uvedeným v nové právní úpravě akcií jako cenných papírů. Neobsahují jmenovitou hodnotu. Na základním kapitálu se tedy podílejí poměrně k celkovému počtu vydaných akcií, coţ se tak vzdáleně podobá procentuálnímu zastoupení. Výhodou kusových akcií je usnadnění postupu při změnách nominálních hodnot základního kapitálu, například při přechodu na Euro. Odpadne jejich potřeba výměny či vyznačení údaje o jiné jmenovité hodnotě. Případný přechod na kusové akcie se tak bude muset týkat celé částky základního kapitálu.17

-

Zaměstnanecké akcie

Dle § 258 ZOK v celém jeho znění vzniká moţnost i zaměstnancům na získání podílu společnosti a to za zvýhodněných podmínek. Tyto akcie mohou fungovat téţ jako motivační stimul pro zvýšení zaměstnaneckého zájmu na ekonomickém růstu společnosti. Práva zde zahrnutá se orientují spíše na ekonomický aspekt, a tedy na dělení zisku společnosti mezi akcionáře se zaměstnaneckými akciemi, a zároveň předpokládá omezení práv (přesněji práva hlasovacího). Vznik takovýchto akcií je však podmíněn zápisem do stanov společnosti, kde je takový záměr detailně popsán.

17

§ 257 odst. 2 ZOK

17

1.4 Akcionář Právní úprava samostatně nevymezuje význam slova akcionář. Z různých právních vyjádření však tuto definici není obtíţné vydedukovat. Akcionář je osoba fyzická či právnická, která je drţitelem alespoň jednoho podílu akciové společnosti. Zde není důleţitý aţ tak druh akcie, ale spíše právní vztah, který mezi akciovou společností a jejím podílníkem vzniká. Tím, ţe se právní subjekt stane akcionářem, vznikají oboustranně mezi akciovou společností a podílníkem jistá práva a jisté povinnosti, které jsou pak aktuálně vymezená v Zákoně o obchodních korporacích. V diferenciaci slova akcionář se pak můţeme setkat se slovy jako majoritní akcionář, který vlastní většinu podílů společnosti, či minoritní, drobný akcionář, který vlastní malé mnoţství akcií.

1.5 Práva a povinnosti akcionáře Získáním podílu na akciové společnosti dochází u podílníka ke vzniku práv, ke kterým ho nikdo nemůţe nutit, nicméně jsou tu i podílníkovy povinnosti, které je povinen plnit. Práva a povinnosti dělíme dle váhy na hlavní a vedlejší a dle povahy na majetková a nemajetková. Vznik práv i povinností je spojen se vznikem společnosti či s nabytím podílu společnosti. Převedení vlastnického práva či zánik společnosti pak znamená zánik těchto práv a povinností.

1.5.1 Práva akcionáře Nejdříve musíme upřesnit, ţe akcionářem se stává daný subjekt v případě uvolnění volného finančního kapitálu, a to vkladem do akciové společnosti. Ta mu výměnou za vklad vydá své akcie. Tyto akcie mu mimo jiné zaručují i jistá práva. Základní právo vycházející z vlastnictví akcií je právo majetkové, a to sice právo na podíl ze zisku společnosti či na výnos z vloţeného kapitálu a podíl na likvidačním zůstatku při zrušení společnosti s likvidací. Druhou skupinou jsou práva nemajetková, která ukládají akcionáři právo podílet se na řízení společnosti. V obecné rovině jsou akcionářům zajištěna práva stejného zacházení v rozmezí jimi vlastněných akcií.

18

-

Právo na podíl ze zisku

Podíl na zisku je vyjádřen podílem k základnímu kapitálu společnosti, pokud stanovy neurčí jinak a je základním majetkovým právem podílníka.18 Jiným názvem pro podíl na zisku je dividenda. Dle § 40 odst. 2 ZOK je moţně vyplatit i takzvanou zálohu na podíl ze zisku. Vyplácení podílu na zisku je realizováno na základě schválení valnou hromadou. I přes schválení valnou hromadou však nemusí být představenstvo oprávněno dividendy vyplácet a to v případě, kdy by takové vyplácení přivodilo úpadek firmy19. Jedná se o test solventnosti. Stanovy mohou určit, ţe dividenda mohou být vyplácena i například ve formě akcií nebo naturáliích a ne pouze v peněţní formě.20 -

Právo na podíl na likvidačním zůstatku

Jedná se o podobně podstatné a důleţité právo jako v případě podílu na zisku. Toto právo je realizováno v případě, kdy se akciová společnost nachází právně v likvidaci. Obecná rovina tohoto práva je obsaţena v ZOK, §37 a následující, která upravují korporace jako celek. Po uspokojení pohledávek všech věřitelů se likvidační zůstatek rozděluje mezi akcionáře a to způsobem, který je uvedený ve stanovách akciové společnosti. Zde hraje roli buď podíl v poměru jmenovitých hodnot akcií, nebo vlastnictví takzvaných prioritních akcií. Pokud ale ţádný likvidační zůstatek není, mají akcionáři majetkovou povinnost a ručí za své závazky minimálně ve stejném rozsahu jako za fungování společnosti. -

Právo účasti na valné hromadě

Správa a řízení společnosti patří mezi hlavní nemajetková práva akcionáře. Jedná se primárně o právo účastnit se valné hromady. Zde se účastní hlasování, můţe ţádat vysvětlení, uplatňuje návrhy a protinávrhy. Valná hromada můţe ze své pozice nejvyššího orgánu akciové společnosti přijímat důleţitá rozhodnutí o chodu společnosti, měnit stanovy, rozhodovat o změnách výše základního kapitálu, volit členy ostatních správních orgánů. Právo účastnit se valné hromady mají všichni akcionáři společnosti a stanovy toto právo nesmí nikdy vyloučit.

18

§ 34 odst.1 ZOK, § 40 odst. 1 ZOK, 20 § 348 odst. 2 ZOK 19

19

-

Hlasovací právo

Toto právo je úzce spjato s valnou hromadou a její rozhodovací činností. Jakákoliv změna ve směru fungování společnosti musí projít schválením právě na zmiňované valné hromadě. § 353 odst. 2 ZOK upozorňuje i na omezení hlasovacího práva a to v případě, kdy stanovy stanoví nejvyšší počet hlasů jednoho akcionáře. Pokud to není ve stanovách určeno jinak, má kaţdý akcionář právo hlasovat. Toto právo je spjaté s akcií a není samostatně převoditelným právem. Právní úprava myslí na následné moţnosti hlasování: a) Hlasování „per rollam“ Jedná se o rozhodování valné hromady mimo valnou hromadu. Jinými slovy se jedná o rozhodování akcionářů mimo zasedání valné hromady. Rozhodnutí jsou tak přijímána v písemné formě, nebo za účasti technických prostředků21. Tento způsob hlasování musí být nezbytně zanesen ve stanovách společnosti. Je důleţité zanést i lhůty pro jeho průběh. Pokud to stanovy neurčí jinak, platí lhůty uvedené v ZOK. Principem tohoto hlasování je rozeslání návrhu hlasování všem akcionářům, kteří pak například svým úředně ověřeným podpisem o návrhu hlasují. Pokud akcionář v dané lhůtě nereaguje, povaţuje se jeho stanovisko jako nesouhlasné. Po sečtení všech hlasů informuje oprávněná osoba bezprostředně o výsledku hlasování všechny akcionáře. b) Kumulativní hlasování Je vyuţíváno nejčastěji při volbě členů orgánů společnosti. Opětovně musí být tento způsob hlasování uveden ve stanovách společnosti. Převzatý je z angloamerického práva, kde tento způsob hlasování zvýhodňuje menšinové akcionáře. Jedná se o princip násobku hlasů akcionáře, které pak můţe rozloţit mezi kandidáty, nebo je všechny věnovat pouze jednomu z nich. Díky tomu nemůţe většinový vlastník obsadit posty orgánů vlastními lidmi. To se můţe pozitivně projevit na zvýšeném zájmu potencionálních investorů, kteří by tak mohli při vstupu do akciové společnosti i svým menšinovým podílem ovlivňovat způsob personálního obsazení orgánů společnosti.

21

§ 158 odst. 2 NOZ

20

1.5.1.1 Další práva akcionáře - právo na rovné zacházení Dle § 244 odst. 1 ZOK je se všemi akcionáři nakládáno stejně i ve stejných podmínkách. Jde o stejné zacházení v případě akcionářů se stejným typem akcie o stejné jmenovité hodnotě. Nikdo nesmí být zvýhodňován. - právo uplatňovat návrhy a protinávrhy Jedná se o návrhy a protinávrhy, které jsou na pořadu valné hromady. Takové musí být před konáním valné hromady umístěny představenstvem na internetových stránkách společnosti se svým stanoviskem. Zde společnost uveřejňuje i návrhy akcionářů na usnesení valné hromady. - právo na vysvětlení Akcionář se můţe doţadovat vysvětlení záleţitostí, které se přímo týkají chodu společnosti či společnost ovládajících osob. - právo na opis seznamu akcionářů Kaţdý akcionář má právo ţádat společnost o opis seznamu všech akcionářů, kteří jsou vlastníky akcií na jméno, nebo část takového seznamu.

1.5.2 Povinnosti akcionáře Samotná povaha akciové společnosti je důvodem nepoměru práv a povinností. ZOK akcionáři ukládá dvě základní povinnosti a to povinnost vkladovou a povinnost loajality. Díky technickému pokroku a digitalizaci dokumentů a komunikace byl zákonodárce donucen zahrnout do své právní úpravy i povinnost v souvislosti se zadáváním zásadních informací na internetové stránky, které je povinen zaloţit.22

22

§ 7 odst. 2 ZOK

21

-

Vkladová povinnost

Nejdůleţitější povinností akcionáře stále zůstává jeho povinnost splatit emisní kurz 23

akcií.

Lhůta splatnosti vkladu je uvedená ve stanovách společnosti. Nejpozději však tak

musí učinit do jednoho roku ode dne vzniku společnosti nebo od účinnosti vzniku společnosti. V případě, ţe podílník tuto povinnost nesplní, vyzve ho představenstvo, aby vklad uhradil v dodatečné lhůtě, které taktéţ určují stanovy společnosti. Nejpozději však do 60ti dnů od doručení výzvy. V případě, ţe vklad nebude připsán ani po této lhůtě, můţe být akcionář představenstvem vyzván k navrácení zatímních listů na základě vyloučení podílníka z akciové společnosti.24 -

Povinnost loajality

Tato povinnost není zanesená v ZOK, nýbrţ v NOZ. Svou podstatou se ale jedná o velmi důleţitou povinnost s ohledem na fungování akciové společnosti. Ze znění § 212 NOZ odst. 1 vyplývá, ţe je akcionář povinen se chovat čestně a je povinen dodrţovat vnitřní řád společnosti. V případě akciové společnosti se jedná o stanovy a vnitřní nařízení. Čestný přístup je vztahován jak k akciové společnosti, tak i k ostatním akcionářům. Můţeme sem zahrnout i právní úpravu § 2902 NOZ, který se vztahuje k dobrým mravům, a to ve své všeobecné rovině a tudíţ i k podílníkům akciové společnosti a členům jejích orgánů. -

Povinnost akciové společnosti zřídit internetové stránky

Podle § 7 odst. 2 ZOK je akciová společnost povinna zřídit internetové stránky a uvádět na nich bez odkladu informace související s chodem společnosti, ale i například výši svého základního kapitálu a další údaje stanovené ZOK. Sice se nejedná o přímou povinnost akcionáře, nicméně bych jí rád zmínil a toho z toho důvodu, ţe se jedná o novinku v právní úpravě, která je ovlivněná technologickým vývojem společnosti. Internetové stránky jsou zřízeny pomocí bezplatného dálkového přístupu. Společnost je povinna výše zmíněné informace aktualizovat. Pomocí internetových stránek je povinna společnost zvát akcionáře na konání valné hromady 30 dní před jejím konáním. Jak jiţ bylo výše zmíněno, zveřejňuje akciová společnost návrhy na usnesení valné hromady či protinávrhy akcionářů k bodům valné hromady. Tímto způsobem tak vzniká nový komunikační kanál mezi akciovou společnosti, jejími akcionáři, ale i celkovou veřejností. Dochází tak k finančnímu přínosu, kdy

23 24

§ 344 odst. 2 ZOK § 345 odst. 2 ZOK

22

akciovým společnostem odpadají poplatky poštovného při zasílání pozvánek či nákladů na zveřejnění oznámení o konání valné hromady v celostátním mediu. V právní úpravě ale chybí povinnost akciových společností uvádět své internetové stránky na obchodních listinách a jiné dokumentaci.

1.5.2.1 Další povinnosti akcionáře - Povinnost vrátit dosavadní akcie a zatímní listy Na výzvu představenstva akciové společnosti je akcionář povinen v dané lhůtě navrátit zatímní listy či listinné akcie tak, jak to právní předpis nařizuje. V případě nedodrţení stanovených lhůt je moţné takové akcie a zatímní listy povaţovat za neplatné. - Povinnost vlastnictví bankovního účtu akcionáře ve státě, který je členem OECD Dle nové úpravy a v zájmu některých opatření na zvýšení transparentnosti akciových společností, byl do § 264 odst. 2 zanesen poţadavek a povinnost akcionáře zapsat do seznamu akcionářů i vlastní bankovní účet u banky, která má sídlo ve státě, který je plnoprávným členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podíl na zisku se pak poskytuje bezhotovostně převodem na tento účet.

23

2

Nakládání s akciemi V předchozích kapitolách jsem se věnoval celkovému osvětlení všeho, co se v našem

právním prostředí akcie, jakoţto cenného papíru, týká. V této části bakalářské práce přiblíţím situaci, kdy uţ je osoba (ať uţ fyzická či právnická) z právního hlediska akcionářem, coţ znamená, ţe jistý podíl akciové společnosti má, akcie vlastní, a je tak oprávněna vyuţívat práv a zároveň povinností s akciemi spojenými. V případě akcií na řad, jiným názvem na jméno25, má akcionář právo tyto akcie a jejich listinnou podobu fyzicky vlastnit. Pokud se však bude jednat o akcie na doručitele, jiným názvem na majitele26, nebude fyzické vlastnictví moţné, protoţe se zde akcie vyskytuje pouze jako zaknihovaný cenný papír a to znamená, ţe ho akcionář u sebe fyzicky nemá. V obou případech však můţe akcionář se svými akciemi různými způsoby nakládat. Jedním z nejdůleţitějších důvodů pro rozhodnutí ke koupi akcií je jejich finanční zhodnocení. Pokud tedy daný majitel akcie zjistí, ţe se jeho akcie dané společnosti na nějakou úroveň zhodnotila, coţ znamená, ţe její cena stoupla, je vysoce pravděpodobné, ţe bude uvaţovat o jejím prodeji. To samozřejmě v případě, ţe o svých akciích rozhoduje. Dále můţe své akcie například darovat či zapůjčit. To samé předpokládáme i u samotné akciové společnosti, která své akcie emituje. V případě jakýchkoliv změn je tak společnost nejdříve povinna své akcionáře o chystaných změnách informovat a následně pak můţe své akcie na základě různých důvodů odkoupit či shromáţdit. Důvodem můţe být vnitrostátní fúze nebo změna povahy akcie jako cenného papíru.

2.1 Smlouvy o cenných papírech NOZ, aţ na několik výjimek, neobsahuje zvláštní úpravu smluv o cenných papírech. Na smlouvy o cenných papírech se budou aplikovat ustanovení obecných smluvních typů v NOZ. Úplatný převod cenných papírů se bude řídit smlouvou o koupi, která v zásadě přejímá úpravu kupní smlouvy z Obchodního zákoníku (dále jen ObchZ). Smlouva o zápůjčce cenných papírů, dnes půjčka, se kromě terminologie téţ prakticky nemění. Určité otázky mohou nastat u obstaravatelských smluv, kdyţ NOZ nepřevzal z ObchZ výslovně povinnost 25 26

§ 263 odst. 3 ZOK § 263 odst. 2 ZOK

24

komisionáře jednat s odbornou péčí. Bude-li však komisionář vystupovat jako příslušník určitého povolání nebo stavu coby odborník, např. obchodník s cennými papíry, je povinen jednat s odbornou péčí (zásada profesionality). Schovací smlouvy zůstávají věcně beze změny. U smlouvy o zastavení cenného papíru je novinkou moţnost sjednání tzv. propadné zástavy.27 Dnes je faktická propadná zástava moţná pouze u finančního zajištění28 pro určité typy zajišťovaných pohledávek a specifické smluvní strany, které si mohou finanční zajištění sjednat. Písemná forma zástavní smlouvy nebude obecně vyţadována. Jak jiţ bylo řečeno, na smlouvy o cenných papírech se uplatní obecná právní úprava obsaţená v NOZ. Smlouvy o cenných papírech však nadále můţeme rozdělit do čtyř skupin, kterými jsou: -

smlouvy o převodech cenných papírů,

-

obstaravatelské smlouvy,

-

smlouvy o úschově, správě, uloţení a obhospodařování cenných papírů,

-

smlouva o zastavení cenných papírů,

2.1.1 Smlouvy o převodech cenných papírů Do kategorie smluv o převodech cenných papírů zahrnujeme smlouvu o úplatném a bezúplatném převodu cenných papírů a smlouvu o zápůjčce cenných papírů. Smlouva o úplatném převodu cenných papírů se řídí úpravou kupní smlouvy dle ustanovení § 2079 a násl. NOZ. K platnosti smlouvy se vyţaduje, aby v ní byly určeny převáděné cenné papíry a jejich kupní cena. Cenný papír na doručitele se převádí smlouvou k okamţiku předání listiny. U cenného papíru na řad však nově vlastnické právo přechází rubopisem a smlouvou k okamţiku jeho předání, tedy obdobně jako u cenného papíru na doručitele. Pro cenné papíry na doručitele platí předpoklad dobré víry nabyvatele. Smlouva o bezúplatném převodu cenného papíru se řídí úpravou darovací smlouvy dle ustanovení § 2055 a násl. NOZ, ve kterém je zmiňován dvoustranný právní akt, kdy dárce bezplatně převádí vlastnická práva k věci nebo se zavazuje darovanému věc bezplatně převést. V případě akcií se kromě vlastnických práv převádějí i práva s akcií jakoţto cenným

27 28

§ 1315 NOZ a contario; toto ujednání je však moţné aţ po splatnosti dluhu. Zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění, v platném znění.

25

papírem spojená, coţ závisí od povahy dané akcie. Pokud bychom tak darování akcie specifikovali, jedná se o darování smlouvy o převodu vlastnických práv, nikoli o darování hmotné akcie v pravém slova smyslu. Smlouva o zápůjčce (dříve „pouze“ smlouva o půjčce) se řídí úpravou dle ustanovení § 2390 a násl. NOZ, ve kterém se jedná o přenechání zastupitelné věci zapůjčitele vydluţiteli, aby danou věc uţil podle libosti a po čase věc stejného druhu vrátil. V daném právním vztahu lze ujednat i úroky. Totéţ platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech § 2392 odst. 1 NOZ. Nová úprava občanského zákoníku udává v případě vypovězení zápůjčky lhůtu, pokud si jí obě strany neuvedou ve smlouvě, a to šest týdnů.

2.1.2 Obstaravatelské smlouvy Tři smluvní typy, jejichţ předmětem je závazek k obstarání obchodů s cennými papíry, jsou: Komisionářská smlouva29 - určuje, ţe komisionářskou smlouvou se komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záleţitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu. Občanský zákoník recipuje s drobnými korekturami úpravu obchodního zákoníku, který odpovídal evropským standardům. Komisionářská smlouva je klasickým smluvním typem smlouvy, který je upraven ve všech právních řádech kontinentální Evropy. Byla obsaţena také v obchodním zákoníku a rovněţ tak ve zrušeném zákoníku mezinárodního obchodu, na který zcela zřetelně navazuje. Svými podstatnými náleţitostmi se odlišuje komisionářská smlouva od jiných smluv, např. od smlouvy o zprostředkování, zasílatelské smlouvy a smlouvy o obchodním zastoupení. Podstatnými náleţitostmi komisionářské smlouvy jsou: přesné určení zařizované záleţitosti, závazek komisionáře zařídit vlastním jménem pro komitenta a na jeho účet záleţitost, závazek komitenta k úplatě. Komisionář je z jednání zavázán sám, komisionář je povinen při zařizování záleţitosti jednat s potřebnou odbornou péčí podle pokynů komitenta. Lze jen doporučit, aby pokyny a podmínky zařizování určité obchodní záleţitosti byly pokud moţno co nejpřesněji 29

§ 2455 a násl. NOZ

26

vymezeny (písemnou formu lze jen doporučit). Komisionář je povinen chránit jemu známé zájmy komitenta související se zařizováním záleţitosti a oznámit mu všechny okolnosti, které mohou mít vliv na změnu komitentových příkazů. Pojištění je komisionář povinen obstarat jen v případě, kdy tuto povinnost stanoví smlouva nebo kdyţ k tomu dostal příkaz od komitenta, a to na účet komitenta. Zprávy o zařizování záleţitosti je komisionář povinen podávat způsobem stanoveným ve smlouvě, jinak na výzvu komitenta30. Příkazní smlouva31 Smlouvu příkazní lze obecně charakterizovat jako smlouvu o vynaloţení úsilí, nikoli smlouvu o výsledku; z této podstaty je třeba vycházet - ustanovení § 2438 odst. 2 NOZ totiţ určuje, ţe příkazce poskytne odměnu, i kdyţ výsledek nenastal, ledaţe byl nezdar způsoben tím, ţe příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, ţe splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět. Příkazce sloţí na ţádost příkazníkovi zálohu k úhradě hotových výdajů a nahradí mu náklady účelně vynaloţené při provádění příkazu, byť se výsledek nedostavil. Před účinností dnešního občanského zákoníku byla příkazní smlouva obsaţena v předchozím občanském zákoníku a pro obchodněprávní vztahy byla koncipována smlouva mandátní. Mandátní smlouvu přitom zákoníky kontinentálního práva neupravovaly a neupravují. Mandátní smlouvu neznal před vydáním obchodního zákoníku ani náš dřívější zákoník mezinárodních obchodů32. Smlouva o zprostředkování33 Podle důvodové zprávy nahrazuje smlouva o zprostředkování dosavadní smluvní typ, který občanský zákoník upravil jako smlouvu o obstarání věci (jedná se o úpravu z původní koncepce občanského zákoníku jako kodexu o sluţbách). Úprava se inspiruje obchodním zákoníkem (§ 642 a násl.) s přihlédnutím k některým tradičním úpravám. Smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, ţe zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Je-li jiţ při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváţe obstarat druhé straně příleţitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, ţe za obstarání bude poţadována odměna, má se za to, ţe byla uzavřena smlouva o zprostředkování. Podstatné 30

MAREK, Karel. Problémy realizace nové úpravy smlouvy o zprostředkování a smlouvy komisionářské. § 2430 a násl. NOZ. 32 MAREK, Karel. NOZ v praxi: Příkazní smlouva. 33 § 2445 a násl. NOZ 31

27

náleţitosti lze výčtem uvést takto: závazek zprostředkovatele k zprostředkování uzavření smlouvy, uvedení určité (zprostředkovávané smlouvy) smlouvy, která má být uzavřena, závazek zájemce zaplatit zprostředkovateli provizi34. Tyto smlouvy se nejčastěji uplatní jako základ právních vztahů při poskytování investičních sluţeb. Dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu jsou hlavními investičními sluţbami: -

přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů,

-

provádění pokynů týkajících se investičních nástrojů na účet zákazníka,

-

obchodování s investičními nástroji na vlastní účet,

-

obhospodařování majetku zákazníka, je-li jeho součástí investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání,

-

investiční poradenství týkající se investičních nástrojů,

-

provozování mnohostranného obchodního systému,

-

upisování nebo umisťování investičních nástrojů se závazkem jejich upsání,

-

umisťování investičních nástrojů bez závazku jejich upsání.

Z následujících ustanovení téhoţ zákona dále plyne, ţe investiční sluţby je oprávněn poskytovat pouze obchodník s cennými papíry na základě povolení České národní banky, tedy subjektem obstaravatelských smluv bude na jedné straně zpravidla obchodník s cennými papíry a na straně druhé zákazník. Všechny výše uvedené smlouvy musí mít písemnou formu a právní vztahy z nich vzniklé se řídí příslušnými ustanoveními NOZ.

2.1.3 Smlouvy o úschově, správě, uložení a obhospodařování cenných papírů Úschova cenného papíru podléhá zvláštní právní úpravě obsaţené v § 2409 a násl. NOZ. Předmětem smlouvy o úschově cenných papírů je závazek schovatele převzít cenný papír k uloţení do samostatné nebo hromadné úschovy a závazek uschovatele zaplatit za to úplatu. Samostatnou úschovou je uloţení cenného papíru jednoho uschovatele odděleně od 34

Viz cit. 28

28

cenných papírů ostatních uschovatelů. Schovatel je povinen vrátit uschovateli tentýţ cenný papír, který mu uschovatel svěřil do úschovy. Hromadnou úschovou je společné uloţení cenného papíru uschovatele společně s cennými papíry ostatních uschovatelů odděleně od cenných papírů schovatele. Cenné papíry v hromadné úschově náleţí všem uschovatelům společně, ale kaţdý uschovatel můţe uplatňovat svá práva vůči schovateli samostatně, zejména má právo na vrácení stejného cenného papíru, jaký u schovatele uschoval. Podíl kaţdého z uschovatelů se stanoví poměrem součtu jmenovitých hodnot cenných papírů, které dal do úschovy, k součtu jmenovitých hodnot všech cenných papírů v téţe hromadné úschově; nemá-li cenný papír jmenovitou hodnotu, stanoví se podíl uschovatele podle počtu kusů cenných papírů. Pro převod podílu se pouţijí obdobně ustanovení o spoluvlastnictví; jiná ustanovení o spoluvlastnictví se na cenné papíry v hromadné úschově nepouţijí.

2.1.4 Smlouva o zastavení cenných papírů Smlouva o zastavení cenných papírů se řídí ustanoveními NOZ o zástavním právu. Smluvní zástavní právo, tj. zástavní právo, které se zřizuje na základě smlouvy o zastavení cenných papírů, vzniká v případě cenného papíru předáním zástavnímu věřiteli. Ke vzniku smluvního zástavního práva k cennému papíru, který je převoditelný rubopisem, je třeba i písemné prohlášení vlastníka cenného papíru učiněné na tomto cenném papíru, zástavní rubopis, který musí obsahovat doloţku „k zastavení“ nebo slova stejného významu a označení osoby zástavního věřitele. Zástavní věřitel nesmí cenný papír opatřený zástavním rubopisem dále převádět. Zanikne-li pohledávka zajištěná zástavním právem, má věřitel povinnost vyznačit zánik zástavního práva na tomto cenném papíru škrtnutím zástavního rubopisu. Smluvní zástavní právo k cennému papíru můţe vzniknout i jeho předáním třetí osobě do úschovy nebo do úschovy a správy, pokud je současně předán osobě prvopis nebo úředně ověřená kopie zástavní smlouvy. Smluvní zástavní právo k cennému papíru, který byl uloţen do úschovy nebo do úschovy a správy, vzniká oznámením o zřízení tohoto zástavního práva schovateli nebo opatrovateli. Oznámení můţe učinit zástavní věřitel, dluţník nebo zástavce. K oznámení je nutno připojit prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy. Smluvní zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru vzniká zápisem tohoto zástavního práva na účet vlastníka v evidenci cenných papírů. Příkaz k zápisu smluvního zástavního práva můţe dát zástavní věřitel, dluţník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba 29

přiloţit prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy. Smluvní zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru zaniká zápisem zániku tohoto zástavního práva. Příkaz k zápisu zániku smluvního zástavního práva podává zástavní věřitel, dluţník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba přiloţit doklad prokazující, ţe zajištěná pohledávka zanikla nebo prokazující jiný důvod zániku zástavního práva; doklad se nepřikládá, dává-li příkaz k zápisu zániku zástavního práva zástavní věřitel.35

2.2 Evidence cenných papírů Evidenci investičních nástrojů, tedy zejména cenných papírů, upravuje část sedmá zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, v platném znění. Tato část zákona je členěna na 3 hlavy, přičemţ hlava první obsahuje ustanovení společná pro všechny druhy evidencí, hlava druhá upravuje postavení centrálního depozitáře a stanoví zásady, které se týkají pouze vedení centrální evidence cenných papírů, hlava třetí upravuje poskytování informací o vlastnících investičních nástrojů. Obecně zákon o podnikání na kapitálovém trhu rozlišuje dva druhy evidencí investičních nástrojů: -

evidenci zaknihovaných cenných papírů, ve které musejí být vedeny všechny zaknihované cenné papíry vydané v České republice s výjimkami v zákoně stanovenými a kterou můţe vést pouze centrální depozitář a osoby oprávněné vést evidenci cenných papírů navazující na centrální evidenci cenných papírů; tuto evidenci návrh zákona označuje jako centrální evidenci a současně umoţňuje, aby zaknihované cenné papíry mohly být vedeny i v jiné evidenci neţ v centrální evidenci,

-

samostatnou evidenci investičních nástrojů, kterou je evidence listinných investičních nástrojů v úschově u centrálního depozitáře nebo u obchodníka s cennými papíry (včetně evidence vlastníků sběrného dluhopisu), evidence listinných akcií investičního fondu v úschově u investiční společnosti; samostatnou evidencí je téţ evidence zaknihovaných cenných papírů vedená Českou národní bankou.

35 DOLEČEK, Marek. Cenné papíry.

30

Centrální depozitář i osoby, kterým zákon ukládá vést samotnou evidenci investičních nástrojů, mohou tedy vést nejen evidenci cenných papírů, ale i evidenci dalších investičních nástrojů, pro které platí zásady uvedené v hlavě první zákona o podnikání na kapitálovém trhu, v provozním řádu centrálního depozitáře a ve vyhlášce Komise pro cenné papíry upravující provozní řád osob, které vedou samostatnou evidenci investičních nástrojů. Osobami, které mohou vést evidenci navazující na centrální depozitář, jsou: -

obchodník s cennými papíry, který má v povolení uvedenou investiční sluţbu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících sluţeb,

-

investiční společnost, která má v povolení uvedenou investiční sluţbu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících sluţeb,

-

Česká národní banka,

-

zahraniční osoba, jejíţ předmět podnikání odpovídá činnosti osob uvedených v bodech 1. a 2., a která je oprávněna poskytovat investiční sluţby v České republice,

-

zahraniční centrální depozitář nebo zahraniční osoba oprávněná vést evidenci investičních nástrojů.

Centrální evidence cenných papírů je vedena ve dvou úrovních: -

na majetkových účtech, tj. účtech vlastníků investičních nástrojů a účtech zákazníků majitele účtu a v evidenci emisí, které vede centrální depozitář,

-

na účtech vlastníků investičních nástrojů, které vede osoba oprávněná vést evidenci cenných papírů navazující na centrální evidenci cenných papírů – tj. majitel účtu zákazníků vedeného centrálním depozitářem.

Samostatná evidence investičních nástrojů můţe být vedena i ve více úrovních, vţdy však musí být dána moţnost dohledat a oznámit vlastníka investičního nástroje. V samostatné evidenci investičních nástrojů mohou být evidovány: -

zaknihované cenné papíry kolektivního investování,

-

listinné investiční nástroje v úschově,

-

zahraniční investiční nástroje, které má ve své moci obchodník s cennými papíry za účelem poskytnutí investiční sluţby,

31

-

investiční nástroje, které nejsou uvedeny v předchozích bodech, a jejichţ povaha to umoţňuje.

Samostatnou evidenci investičních nástrojů může vést centrální depozitář a v závislosti na uděleném povolení též: -

obchodník s cennými papíry, který má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční sluţbu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících sluţeb,

-

investiční společnost, která má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční sluţbu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících sluţeb,

-

banka, která má v bankovní licenci uvedenou investiční sluţbu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících sluţeb,

-

zahraniční osoba, jejíţ předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v bodech 1 aţ 3, a která je oprávněna poskytovat investiční sluţby v České republice.

Evidenci navazující na samostatnou evidenci může vést: -

obchodník s cennými papíry, který má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční sluţbu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících sluţeb,

-

investiční společnost, která má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční sluţbu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících sluţeb,

-

banka, která má v bankovní licenci uvedenou investiční sluţbu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících sluţeb,

-

zahraniční osoba, jejíţ předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v předchozích bodech a která je oprávněna poskytovat investiční sluţby v České republice,

-

zahraniční centrální depozitář nebo zahraniční osoba oprávněná vést evidenci investičních nástrojů.36

36

Kotásek, J., Pokorná, J., Raban, P. a kol. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů. Str. 32-35

32

2.2.1 Centrální depozitář Centrální depozitář je právnickou osobou ve formě akciové společnosti, která povinně vykonává následující činnosti: -

vede centrální evidenci cenných papírů v České republice,

-

přiděluje cenným papírům identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN),

-

provozuje vypořádací systém.

Centrální depozitář musí mít základní kapitál alespoň 100.000.000,- Kč. Emisní kurz jeho akcií musí být alespoň z jedné třetiny splacen peněţitými vklady. Obchodní firma centrálního depozitáře musí obsahovat označení „centrální depozitář cenných papírů“. Centrální depozitář vede centrální evidenci cenných papírů na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků. Osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem, vede tuto evidenci na účtech vlastníků. Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, vede tuto evidenci na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků. Osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, vede tuto evidenci na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků. Akcie centrálního depozitáře jsou převoditelné pouze se souhlasem představenstva centrálního depozitáře. Především je to ale místo, které zajišťuje průkaznost vlastnictví cenných papírů, a proto zákon na tuto osobu klade náročné poţadavky. Pokud by o povolení k činnosti centrálního depozitáře poţádalo více osob, ukládá zákon České národní bance udělit povolení té osobě, která deklaruje nejvyšší standard poskytovaných sluţeb. Náležitosti majetkového účtu: Majetkový účet musí obsahovat údaje o osobě, pro kterou je veden, a u fyzické osoby téţ rodné číslo. Na majetkovém účtu se evidují alespoň investiční nástroje, samostatně převoditelná práva spojená s investičními nástroji, zástavní právo k investičním nástrojům a pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat se zaknihovanými investičními nástroji. Dále se evidují údaje o osobě oprávněné tato práva vykonávat a údaje o osobě, která je zástavním věřitelem. U fyzické osoby oprávněné vykonávat tato práva a u fyzické osoby, která je zástavním věřitelem, se eviduje téţ rodné číslo. Pokud fyzické osobě nebylo přiděleno 33

rodné číslo, eviduje se datum jejího narození. U cenných papírů se dále eviduje omezení výkonu práva nakládat s cenným papírem stanovené emitentem.37

2.2.2 Zápis do evidence cenných papírů a účinky převodu cenných papírů Rozhodující pro uplatnění práv spojených se zaknihovaným cenným papírem jsou údaje zapsané na účtu vlastníka k závěrce dne určené provozním řádem centrálního depozitáře. Zápis do evidence cenných papírů se provede na základě příkazu oprávněné osoby. Zápis se provede neprodleně po přijetí příkazu, pokud oprávněná osoba nestanoví pozdější okamţik zápisu. Jestliţe osoba dává příkaz k zápisu do evidence cenných papírů vedené centrálním depozitářem prostřednictvím účastníka centrálního depozitáře (tj. např. prostřednictvím banky, obchodníka s cennými papíry, organizátora regulovaného trhu apod.), účastník centrálního depozitáře ověří oprávněnost této osoby k podání příkazu. V ostatních případech ověřuje oprávněnost osoby k podání příkazu k zápisu do evidence cenných papírů osoba, která tuto evidenci vede. K převodu vlastnictví zaknihovaného cenného papíru na nového vlastníka dochází v okamžiku zápisu převodu na účet zákazníků. Majitel účtu zákazníků je povinen neprodleně zapsat tuto změnu na účtu vlastníka. Převádí-li se zaknihovaný cenný papír a změna se nezapisuje na účtu zákazníků, dochází k převodu vlastnictví k okamţiku zápisu na účet vlastníka; změna se zapíše neprodleně, nejpozději však do závěrky dne. Účinky převodu cenného papíru nastávají i tehdy, jestliţe převodce neměl právo zaknihovaný cenný papír převést. V takovém případě se ten, na koho je zaknihovaný cenný papír převáděn, stává jeho vlastníkem; to neplatí, jestliţe ten, na koho je zaknihovaný cenný papír převáděn, věděl nebo musel vědět, ţe převodce toto právo v době převodu neměl. V pochybnostech se dobrá víra předpokládá. Příkaz k zápisu změny vyplývající z převodu cenného papíru do příslušné evidence dá neprodleně obchodník s cennými papíry, který obstaral převod cenného papíru nebo organizátor regulovaného trhu či provozovatel vypořádacího systému, pokud se převod cenného papíru uskuteční na regulovaném trhu.38

37 38

Kotásek, J., Pokorná, J., Raban, P. a kol. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů. Stránky35-39 Kotásek, J., Pokorná, J., Raban, P. a kol. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů. Str. 39-46

34

3

Rekodifikace zákona o cenných papírech V závěrečné části mé bakalářské práce jsem se rozhodl, a to i na základě

doporučení vedoucího mé práce, věnovat tématu, který přináší jisté změny do problematiky nakládání s akciemi v rámci emitování akciovou společností. Právní prostředí kolem trţního hospodářství je v naší republice stále relativně mladou záleţitostí, a proto je vývoj práva očekávatelný. Jedná se o reakce zákonodárce na situace, ve kterých vnímá, ţe některé části stávajících norem neúplně řeší problémy, se kterými se při jejich tvorbě nepočítalo. Určité změny můţe vyvolat i veřejný zájem o jistou část práva. Tento zájem upozorňuje na oblasti, ve kterých je potřeba jistá specifika doplnit, nahradit, případně kompletně nově definovat. Podobně tomu bylo i v případě problematiky cenných papírů, listinných akcií na majitele, které neobsahovaly ţádnou specifikaci jejich aktuálního drţitele. Toto téma patří k jednomu z hlavních důvodů, proč bylo k rekodifikaci přistoupeno. Tabulka č.1 podává přehled nejdůleţitějších změn při rekodifikaci, v následujících kapitolách bude toto téma detailněji rozpracováno a osvětleno. Tabulka č.1 –Přehled nejdůležitějších změn při rekodifikaci práva od 1.1.2014 Změna Stručná charakteristika změny Akciové společnosti byly povinny přizpůsobit do konce Povinná úprava června 2014 své zakládací dokumenty tak, aby zakladatelských dokumentů neodporovaly donucujícím ustanovením zákona, a doručit je do sbírky listin. Nadále je moţné zaloţit akciovou společnost jiţ jen Zaloţení akciové jednorázově, protoţe se upouští od zaloţení na základě společnosti veřejné sbírky akcií Dále platí, ţe základní kapitál je rozvrţený na určitý Akcie počet akcií, ZOK výslovně upravuje nesplacené a nevydané akcie a moţnost jejich převodu. Nejvyšším orgánem akciové společnosti nadále zůstává Valná hromada valná hromada, na které akcionáři vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti. Stanovy akciové společnosti musí obsahovat údaj o tom, Dualistický model jaký systém vnitřní struktury byl zvolen a pravidla pro určení počtu členů představenstva. V případě tohoto vnitřního modelu bude statutárním Monistický model orgánem statutární ředitel, kterému náleţí vedení společnosti. Změna úprav odměňování Zákon o obchodních korporacích stanovil, ţe je nutné 35

členů orgánů společnosti

přizpůsobit ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně členů orgánů společnosti do 6 měsíců ode dne nabytí tohoto zákona, jinak platí, ţe výkon funkce je bezplatný. Nově na obdobnou situaci reguluje ustanovení § 255 Změna úpravy dle §196a ZOK, dle kterého budou omezení v něm uvedená platit OZ jen 2 roky od vzniku společnosti. Povinnost společnosti zřídit Akciové společnosti mají tuto povinnost s platností od internetové stránky 1.1.2014 Povinnost akcionáře mít Do seznamu akcionářů se zapisuje také číslo bankovního bankovní účet ve státě, účtu vedeného u osoby oprávněné poskytovat bankovní který je členem OECD sluţby ve státě, jenţ je plnoprávným členem OECD.

3.1 Důvody pro změnu existující legislativy Díky zprávě České kapitálové informační agentury (ČEKIA) z ledna 2013 se můţeme dočíst, ţe více neţ 96% (24 151) registrovaných akciových společností v České republice emitovalo akcie v listinné podobě, přičemţ nadpoloviční většina z nich (53,5%, resp. 13 411 akciových společností) mělo listinné akcie na majitele.39 Z této statistiky tak můţeme vyvodit, jak oblíbená je anonymita akcionářů mezi akciovými společnostmi v České republice. Jak jsem jiţ uváděl v úvodu této kapitoly, je v případě vydání listinných akcií na majitele vzhledem k jejich neomezitelnému převádění téměř nemoţné zjistit konečného vlastníka, tedy fyzickou osobu, která svým přímým působením ovlivňuje fungování dané akciové společnosti. Je zde myšlen vliv dlouhodobý, protoţe řešení kaţdodenních problémů spojených s fungováním společnosti má na starosti akcionáři zvolené představenstvo. Za výjimku jsme mohli povaţovat akciovou společnost s jediným akcionářem. Zde byla společnost povinna k jeho uvedení do obchodního rejstříku. I zde ale šlo pouze o informativní charakter, konkrétním drţitelem mohl být někdo jiný. Tyto všechny aspekty nejasnosti konkrétního vedení akciových společností poukazovaly na netransparentnost akcionářské struktury. Následkem toho docházelo k pravděpodobně největšímu problému – k daňovým únikům. Pro finanční úřad bylo naprosto neprokazatelné, zda-li daňové přiznání osoby, která takové akcie vlastnila, odpovídá realitě, protoţe nemohl informace o moţném pohybu akcií dohledat40. Následujícím problémem

39 40

ČEKIA. Více neţ polovina akciových společností v ČR má utajeného vlastníka. Nadační fond pro boj proti korupci. Anonymní akcie.

36

v případě takovéhoto předávání akcií na majitele mohly být převáděné, nedohledatelné a zároveň značné majetky, které stejně tak nebyly v daňovém přiznání zohledněny. Takové akcie mohly krýt výnosy z trestné činnosti a napomáhaly tak i jejich legalizaci. I to vedlo zákonodárce k jisté regulaci ve formě zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů. Znění pozdějších předpisů upravuje zmíněné pohyby majetku s větším důrazem na konkrétnost a zaznamenání dávajícího, příjemce, případně zprostředkovatele takových přesunů. Jejich fyzické předávání, v případě, ţe protihodnotou nejsou peníze, ale například sluţby, směnky, jiné akcie, apod., tak umoţňuje nekontrolovatelné převádění nijak neomezených finančních hodnot.41 Listinné akcie na majitele pak dále umoţňovaly fiktivní výkon akcionářských práv. V tomto případě je právním vlastníkem těchto akcií fyzický drţitel listin. Je tak nabýváno dojmu, ţe drţitelem je opravdový akcionář vykonávající práva, která jsou v dané podobě akcie obsaţena. Ve skutečnosti se tak mohla osoba, která akcie převzala, podílet na právech spojených s valnou hromadou či výběrem dividendy. Příjemce takových akcií se tak stal plnohodnotným akcionářem se všemi jeho právy a povinnostmi. To mohlo vést k průběhu, kdy tento „nový“ vlastník akcií po vykonání takových práv akcie původnímu vlastníkovi i s moţným výnosem dividendy vrátil.42 Skutečný akcionář tak byl i pro samotnou společnost skryt.43 Následujícím a podstatným problémem u listinných akcií na majitele bylo zneuţívání veřejných prostředků, nebo také korupce v oblasti veřejných zakázek. Zákon o veřejných zakázkách č.137/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tuto část upravuje. Jednou ze zásad, které provázejí zadávání všech veřejných zakázek, i těch malého rozsahu, které nepodléhají výše zmíněnému zákonu, je především zásada transparentnosti. Touto zásadou rozumíme: „průhlednost, srozumitelnost, pochopitelnost, předvídatelnost, ověřitelnost jednotlivých kroků zadavatele v řízení; tyto kroky zadavatel činí na základě podkladů, které je povinen uchovávat.44

41

VONDRÁČEK, Ondřej. Elektronické cenné papíry. Transparentnost korporátních struktur společností.

42

Loajalitu osoby pověřené výkonem práv spojených s akcií pro skutečného akcionáře zpravidla zajišťuje podpis bianco směnky touto osobou ve prospěch skutečného akcionáře. 43 44

Sdruţení Veřejnost proti korupci. Návrh na zprůhlednění vlastnictví kapitálových obchodních společností. KRUTÁKOVÁ, L. KRUTÁK, T.. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem a příklady. Str. 423.

37

Tato zásada jasně stanovuje, ţe celé zadávací řízení musí být vedeno transparentním způsobem, který má za povinnost zajistit zadavatel veřejné zakázky. Bohuţel však i tato zásada byla v některých případech45porušena, a to i s přispěním existence neprůhledných majetkových struktur některých soutěţitelů, kteří se takových veřejných zakázek účastnili. O řešení tohoto problému se velice nedokonalým způsobem pokusila novela zákona o veřejných zakázkách č. 179/2010 Sb., ve které bylo do § 53 odst. 1, který stanovuje základní kvalifikační předpoklady dodavatele, vloţeno písm. m) znějící: „Základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel, který, má-li formu akciové společnosti, má vydány pouze akcie na jméno a předložil aktuální seznam akcionářů ve lhůtě podle § 52 zákona o veřejných zakázkách“. Toto ustanovení tedy zakazovalo společnostem, které emitovaly akcie na majitele, účast v zadávacím řízení, a to bez ohledu na skutečnost, zda tyto akcie byly v listinné či zaknihované podobě. Zákaz přinesl problémy především ve vztahu k právu Evropské unie. Hrozilo zde riziko ţaloby Evropskou komisí z důvodu porušení následujících ustanovení Smlouvy a dalšími ustanoveními týkajících se svobody usazování, svobodného poskytování informací, či zásadou rovného zacházení a zákazu diskriminace, a to konkrétně rozpor se základními zásadami EU, jmenovitě čl. 26 odst. 2, čl. 56 a čl. 63 Smlouvy o fungování Evropské Unie, týkajících se volného pohybu zboţí a sluţeb. Z těchto důvodů bylo problematické ustanovení zákonem č. 423/2010 Sb. zrušeno. Judikatura interpretuje porušení zásady transparentnosti tak, ţe pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, které by zadávací (výběrové) řízení činily nekontrolovatelným či hůře kontrolovatelným, nečitelným, a nepřehledným nebo by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele, je zadávací (výběrové) řízení netransparentní. Podmínkou dodrţení zásady transparentnosti je tedy průběh zadávacího řízení takovým způsobem, který se navenek jeví jako férový a řádný46. Samotný zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se snaţí určitým způsobem s těmito negativními dopady na férovost a řádnost při zadávání veřejných zakázek vypořádat. V platném znění obsahuje ustanovení, jeţ mimo jiné ukládá dodavatelům, majícím formu akciové společnosti, povinnost odevzdat jako součást nabídky do veřejné zakázky seznam vlastníků akcií, jejichţ souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 45

- Typickým příkladem je kauza bývalého ministra dopravy Aleše Řebíčka a společnosti Viamont a.s. či kauza Opencard. 46 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 15. 09. 2010, sp. zn. 1 Afs 45/2010.

38

10% základního kapitálu.47 Důleţitým detailem zmíněného ustanovení ovšem je, ţe tento seznam je vyhotovený ve lhůtě pro podání nabídek. Z tohoto důvodu má tento krok v praxi pro rozkrytí akcionářských struktur dodavatelů pouze minimální přínos. Po skončení lhůty pro podání nabídek se můţe vlastník akcií se souhrnnou jmenovitou hodnotou přesahující 10% základního kapitálu významně a poměrně pruţně změnit. Cílem nové úpravy tak bylo především a s ohledem na všechny výše zmíněné skutečnosti zavedení transparentnosti majetkových struktur v akciových společnostech a eliminace neprůhlednosti nekontrolované dispozice a lokalizace skutečného vlastníka akcií.

3.2 Zákon o transparentnosti společností Návrh zákona č. 134/2013 Sb., jehoţ hlavním účelem, jiţ podle názvu a dle důvodové zprávy, bylo především právě tak diskutované zvýšení transparentnosti akciových společností, byl jako sněmovní tisk 715/0 vládou předloţen Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky dne 18. 6. 2012, tedy téměř tři měsíce po jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů, a tudíţ nabyl platnosti NOZ a ZOK. Zákon o transparentnosti akciových společností (dále jen ZZTAS) však procházel legislativním procesem téměř rok a jeho účinnost nastala aţ ke dni 30. 6. 2013. ZZTAS, jehoţ předmětem je proces transformace listinných akcií na majitele a s tím související změny, tak připravil prostředí pro novou koncepci akcií na majitele dříve před samotným nabytím účinnosti ZOK. Z důvodové zprávy48 dále pak vyplývá, ţe o přijetí samostatného zákona, který má regulovat proces transformace listinných akcií na majitele, bylo rozhodnuto uţ při projednávání samotného ZOK v Poslanecké sněmovně, kde hlavním důvodem bylo především posunutí okamţiku transformace na dřívější termín, a to nezávisle na nabytí účinnosti ZOK. Nutnost přijetí samostatného zákona pak vyplývá jiţ samotné povahy ZOK, který neobsahuje pravidla pro změnu akcií a proces postupu v případě, ţe akcionáři listinné akcie na majitele společnosti nepředloţí. ZZTAS je vzhledem k systematičnosti rozdělen do pěti částí, z nichţ v první jsou upravena pravidla pro přeměnu formy listinné akcie na jméno z akcie na majitele a z toho

47 48

Ust. § 68 odst. 3 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění Důvodová zpráva k zákonu č. 134/2013 Sb.

39

plynoucí změny. Části druhá aţ čtvrtá reflektují zánik listinných akcií na majitele novelizací příslušných ustanovení tří souvisejících zákonů.49 Dále se vychází z předpokladu, ţe dojde ke změně stanov tak, aby byly v souladu se zákonem, a to ve lhůtě do 30. 6. 2014.50 ZOK v přechodných ustanoveních51upravuje, ţe ta ujednání společenských smluv52, která jsou v rozporu s kogentními ustanoveními ZOK se od 1. 1. 2014 ruší, přičemţ obchodní korporace uvedou listiny do souladu se zákonem ve lhůtě do 30. 6. 2014, pod případnou sankcí soudního zrušení obchodní korporace s likvidací na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, které svědčí právní zájem (po marném uplynutí dodatečné lhůty ke splnění povinnosti). Je však nutné rozlišovat ustanovení, která se povinně musí měnit a která nikoliv. Ve vztahu k faktickému zrušení podoby akcií v terminologii NOZ to znamená, ţe tato změna se dle odborné literatury nedotýká zaknihovaných akcií jiţ vydaných podle ObchZ (neodporují kogentním ustanovením ZOK). V případě, ţe byly po 1. 1. 2014 emitovány nové akcie v reţimu zaknihovaného cenného papíru, není nutné modifikovat ustanovení stanov společnosti ve vztahu k zaknihovaným akciím emitovaným dle ObchZ53. Pro akciovou společnost s listinnými akciemi na majitele existují tři moţnosti jejich transformace, tj. zaknihování, imobilizace nebo změna formy akcií. -

Zaknihování akcií probíhá v souladu se zákonem o podnikání na kapitálovém trhu (ZoPKT)54, tj. forma akcie zůstává zachována, vlastník v tomto případě transformace odevzdává listinnou akcii, která je nahrazena elektronickou podobou a díky registraci u centrálního depozitáře je v zásadě umoţněna identifikace vlastníka.

-

Imobilizace akcií probíhá rovněţ v souladu se ZoPKT55, přičemţ v tomto případě zůstane zachována forma i podoba akcie, která bude odevzdána na

49

Jde o zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech a zákon č. 356/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu 50 Důvodová zpráva k zákonu č. 134/2013 Sb. 51 Ust. § 777/ odst. 1 a 2 zákona č. 90/2012 Sb. 52

Má se za to, ţe pojem společenská smlouva pouţitý v tomto ustanovení je obsahově shodný s pojmem dle ust. § 3 odst 3 zákona č. 90/2012 Sb., tudíţ se jím rozumí rovněţ stanovy či zakladatelská listina. Pro srovnání viz ŠTENGLOVÁ, HAVEL, In: ŠTENGLOVÁ, HAVEL, CILEČEK, KUHN, ŠUK. Zákon o obchodních korporacích. Komentář 53 Viz pozn. 47 54 55

Ust. § 112 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu Ust. § 93a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu

40

samostatně zřízený účet u banky, coţ umoţňuje sledovat identitu majitele a výplatu dividend. -

Právě poslední z těchto tří moţností transformace je samostatně upravena v samotném ZZTAS, kdy společnost můţe z vlastní iniciativy změnit formu akcií na základě rozhodnutí valné hromady a to ve lhůtě do 1. 1. 2014, protoţe k tomuto datu dojde ex lege k přeměně listinných akcií na majitele (které nejsou imobilizovány) na listinné akcie na jméno. K účinnosti změny tak nebyl třeba zápis do obchodního rejstříku, představenstvo společnosti mělo však povinnost nejpozději v termínu do 30. 6. 2014 uvést stanovy společnosti do souladu se skutečností a podat návrh na zápis změny formy akcií.56

3.3 Projevy rekodifikace v praxi V následujících ustanoveních57 ZZTAS je řešen samotný proces a povinnost předloţení akcií akcionáři k vyznačení změn, případně k výměně za nové akcie na jméno a sdělení údajů potřebných pro zápis do seznamu akcionářů, a to nejpozději do poloviny roku 2014. Společnost měla povinnost akcionáře vyzvat k předloţení akcií nejméně tři měsíce před uplynutím lhůty pro předloţení akcií (tedy do 30. 3. 2014) a to způsobem, který je stanoven pro svolání valné hromady a zároveň má povinnost akcionářům sdělit následky spojené s prodlením. Dle důvodové zprávy se jedná o soukromoprávní motivaci pro akcionáře a tím i minimalizaci zásahu do vlastnických práv stávajících akcionářů, který je uţ tak poměrně zásadní. V případě zákonného vyzvání společností a prodlení akcionáře dochází k dočasnému pozastavení akcionářských práv a to včetně práva na dividendu. ZZTAS řeší situaci drţby akcie osobou odlišnou od akcionáře58. Taková osoba je povinna předloţit akcie a v případě nepředloţení, i přes splnění povinnosti akcionáře na tuto výzvu osobu upozornit, odpovídá akcionáři za vzniklou škodu.59 V praxi tak valná hromada akciové společnosti rozhodla ve lhůtě do 30. 6. 2014 o způsobu změny vydaných listinných akcií na majitele, tj. k vyznačení povinných změn na stávající listině. Listina se tak stala akcií na jméno a dále je převáděna rubopisem a předáním, 56

Ust. § 2 zákona ZZTAS Ust. § 3 a 4 zák. ZZTAS 58 Ust. § 52 zákona ZZTAS 59 PAVELKA, Jan; JAHODOVÁ, Iva. Listinné akcie na majitele ve světle rekodifikace. 57

41

nebo k odevzdání stávajících listin a jejich výměně za nové listiny jiţ obsahující jméno akcionáře. Přechodná ustanovení řeší i situaci jak postupovat, pokud společnost rozhodla o vydání listinných akcií na majitele ještě před účinností ZZTAS. V tomto případě se postupuje v souladu s dosavadním zněním ObchZ, tento postup nemá vliv na následné povinnosti dle ZZTAS. Pokud došlo ke změně podoby listinných akcií na majitele na akcie zaknihované ještě před 1.1. 2014, hledí se na akcie dále jako na akcie na majitele. Za zmínku pak stojí ustanovení o povinnosti akcionáře, jehoţ forma akcie se změnila v důsledku zákonné fikce, aby na takovéto akcii vyznačil při převodu své jméno a další údaje nezbytné k identifikaci.60 Kromě procesu transformace listinných akcií na majitele upravuje ZZTAS i změny v zákonech souvisejících, z nichţ nejdůleţitější změnou je, ţe s účinností ZZTAS jiţ akciové společnosti nemohou emitovat listinné akcie na majitele jinak, neţ formou jejich současné imobilizace.61

3.3.1 Forma akcií po rekodifikaci akciových společností Ještě neţ vyšel v platnost NOZ, můţeme definici cenného papíru nalézt pouze v odborné právní literatuře, případně v judikatuře.62 S novou právní úpravou přichází podstatná novinka v podobě zakotvení definice cenného papíru – dle NOZ je cenný papír listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny převést ani uplatnit.63 Cenný papír je dle nové právní úpravy věcí, která je vzhledem k fyzické povaze listiny věcí hmotnou. Na druhou stranu fyzicky neexistující zaknihovaný cenný papír není z hlediska terminologie cenným papírem, je samostatnou kategorií a tudíţ věcí nehmotnou64. NOZ si bere různé předlohy ze zrušených ustanoveních zákona o cenných papírech (ZoCP) a ve znění účinném od 1. 1. 2014 nadále rozděluje formy cenných papírů na doručitele, na řad nebo na jméno65, přičemţ cenný papír na řad je ten, který obsahuje jméno

60

Důvodová zpráva k zákonu č. 134/2013 Sb. Viz pozn. 58 62 MAREK, Radan; JEŢEK, Václav. Cenné papíry v novém občanském zákoníku. Komentář. 63 Ust. § 514 NOZ 64 Ust. § 496 a 525 NOZ 65 Ust. § 518 NOZ 61

42

oprávněné osoby a cenný papír na doručitele je v případě, ţe jméno oprávněné osoby neobsahuje. ZOK ve znění účinném od 1. 1. 2014 vymezuje, ţe akcie můţe mít formu cenného papíru na řad označovaného jako akcie na jméno a formu cenného papíru na doručitele, jeţ se označuje jako akcie na majitele. V tomto ohledu tedy nová právní úprava na rozdíl od staré sjednocuje a jasně determinuje jednotlivé formy akcií, a to v jednom ustanovení ZOK.66.

3.3.2 Transparentnost akciových společností v mezinárodním postavení pod vlivem ZZTAS a rekodifikace akciových společností. V současné době nejsou k dispozici ţádná dostatečně relevantní statistická data, díky kterým bychom mohli ověřit, zdali ZZTAS a následně právní úprava účinná od 1. 1. 2014 měla vliv na počet akciových společností s anonymní akcionářskou strukturou. Jedním z důvodů je určitě i fakt, ţe stávající akciové společnosti mohly své listinné akcie doplnit či vyměnit v termínu do 30. 6. 2014. Zlepšení transparentnosti akciových společností bude v jisté míře zajištěno zaknihováním, či imobilizací akcií. Vysoce pravděpodobné je pak zkomplikování korupce a jejích dílčích podúrovní - daňové úniky, nezjistitelné převody často vysokých majetkových hodnot, fiktivní výkon akcionářských práv nebo manipulace v oblasti veřejných zakázek. Zda dojde k úplnému odstranění, bude i nadále otevřenou otázkou. Důvodem je stálá přítomnost moţných a efektivních způsobů zakrytí akcionářské struktury akciových společností v České republice. Jednou z takových moţností, kterou znění ZZTAS a právní úprava účinná od 1. 1. 2014 neřeší, je problém tzv. „bílých koní“, kdy mezi registrovaným vlastníkem akcie a třetí osobou stojící v pozadí existuje určitý závazkový vztah, v němţ fakticky vykonává všechna práva z akcií tato třetí osoba. Takovou osobou můţe být statutární orgán veřejného zadavatele, který pak můţe ovlivnit zadávací řízení určité veřejné zakázky. Dále můţe působit jako člen představenstva přímo dané akciové společnosti a společnost tak fakticky řídit.67 Vlastní závazkový vztah mezi registrovaným vlastníkem, který dostává finanční protiplnění od třetí osoby, je tak prospěšným pro obě strany.

66 67

Ust. § 263 ZOK, Konec anonymních akcií v České republice.

43

Dalším způsobem je zachování anonymity prostřednictvím zahraniční společnosti. V zásadě je moţné rozdělit destinace takové společnosti na dva typy: -

onshore destinace jsou typem vyuţívaným podnikateli, kteří se chtějí řídit zákony jiné země a zároveň nechtějí vzbudit podezření u obchodních partnerů nebo finančních úřadů. Typickými zástupci „onshore“ zemí jsou např. Nizozemsko, Lucembursko, Kypr, Malta, Švýcarsko, USA nebo Velká Británie.

-

offshore destinace jsou druhým typem, který je vyuţíván podnikateli zejména za účelem téměř nulové daňové povinnosti (jedná se o tzv. daňové ráje) nebo skrytí identity skutečného vlastníka. Je třeba podotknout, ţe sídlo společnosti v právě takové destinaci často vzbuzuje podezření u obchodních partnerů a finančních úřadů. Typickými zástupci „offshore“ zemí jsou např. Antigua, Bahamy, Belize, Britské panenské ostrovy, Lichtenštejnsko, Panama, Seychely, apod.68

Nutno dále podotknout, ţe důvěra obchodních partnerů operujících se společnostmi se sídlem v onshore destinacích je předsudkem, který je vyvolán často i neodůvoděnou vizí lepších legislativních a ekonomických podmínek, tj. ctnostmi, které naopak společnostem se sídlem v offshore destinacích chybí. Typickým příkladem tak můţe být např. Švýcarsko, tedy země, která umoţňuje vydávat akcie na majitele v zaknihované i listinné podobě. Nelze však opomenout, ţe listinná podoba akcií na majitele ve švýcarské právní úpravě je téměř srovnatelná s imobilizací akcií dle české právní úpravy.69Ať se jedná o destinaci offshore nebo onshore, princip zůstává v zásadě obdobný. Je zaloţena švýcarská společnost, akcie na majitele české akciové společnosti jsou nahrazeny akciemi na jméno a jako akcionář je jmenována švýcarská společnost. Švýcarská společnost emituje listinné akcie na majitele, jejichţ vlastníkem je původní akcionář české akciové společnosti. Tyto akcie jsou imobilizované a jsou tedy uloţeny u švýcarského depozitáře. Třetím způsobem zaručujícím zachování anonymity akcionářské struktury je příhraniční přemístění sídla, které je upraveno v zákoně č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev, ve znění pozdějších předpisů. Podnětem k legislativnímu 68

PLUHAŘ, Karel. Anonymita vlastnictví táhne téměř stejně jako daňové úlevy, podnikatelé hledají náhradu za anonymní akcie na doručitele. 69 Anonymní akcie ve světě – srovnání s ČR.

44

zakotvení takovéto moţnosti se stala mimo jiné judikatura Evropského soudního dvora.70 Princip spočívá v tom, ţe přestoţe se po přemístění sídla do zahraničí osobní statut společnosti a její právní forma nadále řídí českým právním řádem (pokud právní řád cílového státu nestanoví jinak)71, v projektu přemístění sídla do zahraničí lze vymínit, ţe vnitřní poměry české společnosti se budou řídit zahraničním právním řádem.72 Mezi výše zmíněné vnitřní poměry pak bezpochyby spadá rovněţ určení formy akcií, teoreticky lze tedy přemístit sídlo společnosti do státu, který stále povoluje emisi listinných akcií na majitele, a zajistit si tím i nadále anonymitu akcionářské struktury. V praxi se ovšem tento institut téměř nevyuţívá, protoţe je aţ zbytečně sloţitý a mnohem nákladnější neţ varianta zaloţení společnosti v zahraničí. Na základě uvedených faktů lze poukázat rovněţ i na argument důvodové zprávy k ZOK, poukazující na princip tzv. vícestupňové registrace (někdy označováno jako vícestupňová evidence) cenných papírů, na základě kterého ani zaknihování akcií dohledatelnost vlastníka neřeší, ale pouze komplikuje, protoţe vícestupňová registrace eviduje pouze vlastníky v první či druhé řadě, ne však moţné skutečné vlastníky. Princip spočívá v tom, ţe dle ZoPKT73 a navazujících předpisů je moţné otevřít si účet u Centrálního depozitáře cenných papírů, a.s. (dále jen „Centrální depozitář“) prostřednictvím některého z účastníků Centrálního depozitáře (typicky banky), účet je tak veden v navazující evidenci prostřednictvím tohoto účastníka, který má informace o daném domnělém vlastníkovi akcií. Centrální depozitář má informace pouze o účtu daného účastníka, nikoliv o samostatných, dále vedených účtech. Dohledání ultimátního vlastníka akcií je tak při vytvoření další navazující evidence např. v zahraniční pobočce banky přinejmenším velmi komplikované.

3.4 Názory akademické společnosti na problematiku rekodifikace Rozvoj kapitálového trhu u nás vznikal počátkem 90. let po změně reţimu vlády a po nástupu demokracie, která šla vstříc mezinárodnímu obchodu a mezinárodním kontaktům. Z počátku byla zákonodárci přijata základní právní pravidla tak, abychom mohli dané téma

70

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 16. 12. 2008, ve věci C-210/06.

71

Ust. § 384 písm.f) zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev, v platném znění. Ust. § 384 písm.j) zákona č. 125/2008 Sb. o přeměnách obchodních společností a druţstev, v platném znění. 73 Ust. § 92 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. 72

45

vůbec řešit a bylo tím vytvořeno prostředí, kde se mohly různé subjekty profilovat. Problematiku potřeby jisté změny v právní úpravě s ohledem na rozvoj korupce jsme však mohli v jistých měřítcích sledovat jiţ po delší dobu před samotným počátkem práce na změnách. Vznikla zde moţnost zneuţití daných norem ku prospěchu různých skupin, které v nastavených pravidlech našly prostor pro vlastní obohacení, a to především v oblasti řízení veřejných zakázek. Ukazatelem pro změnu práva tak mohou být různé studie nevládních organizací, ať uţ je řeč o Transparency International, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a další. Na jejich základě pak dochází ke komplexnímu zpracování dat a k návrhům řešení dané problematiky a to jak na státní, tak mezinárodní úrovni. Příkladem tak můţe být i úmluva na úrovni Evropské unie, která vyzývá celkový aparát evropského společenství k práci na změnách, které by podpořily boj proti korupci, boj proti daňovým únikům a všech společných témat74. Na základě toho pak dochází k práci na změnách aktuální legislativy tak, aby dané návrhy mohly být zapracovány a napomohly tak řešení problému, který nabral mezinárodního rozměru. Česká republika se tak přidala k ostatním členům evropského společenství a přišla s výše zmíněnou rekodifikací (viz kapitola 3). Vznikl tak zákon „O opatření ke zvýšení transparentnosti akciových společností (ZZTAS)“, ve kterých naši zákonodárci na základě všeobecného povědomí shledávali největší problém s ohledem na korupci a daňové úniky. Tento zákon předcházel celkové rekodifikaci občanského zákoníku, který následně vstoupil v platnost ke dni 1.1.2014. Samotný průběh schvalování ZZTAS vyvolával spoustu reakcí především na úrovni právních znalců, kteří sledovali, jak po schválení v Poslanecké sněmovně se při předčítání a následném připomínkování v Senátu senátoři doţadovali většího zpřísnění, které nebylo vyslyšeno při opětovném schvalování v Poslanecké sněmovně. Jedním z hlavních protagonistů zpřísnění byl i senátor Ing. Ivo Bárek, který povaţoval navrhovanou legislativní změnu za krůček dopředu.75 Po schválení daných zákonů se pak z různých stran začaly objevovat názory akademické společnosti na novou právní úpravu. Jde víceméně o vyjádření lidí, kteří se danou problematikou zabývají a kteří pak budou jejich dopad řešit. 74 75

Úmluva o vzájemné správní pomoci v daňových záleţitostech. Ministerstvo financí ČR. BÁREK, Ivo. Anonymní akcie. Zvýšení transparentnosti akciových společností mělo být přísnější.

46

Odlehčenou formu komentáře nabízí například JUDr. Tomáš Sokol, který se pozastavuje nad způsobem dvou verzí, které se zabývají transparentností akciových společností, a to ve formě ZZTAS a pak následně v ustanoveních ZOK. Celkový zájem o transparentnost a boj s korupcí vítá, nicméně přidává názor o zbytečnosti především ZZTAS. Ve svém článku přibliţuje celkové změny, které s novými právními úpravami vejdou v platnost a s pomocí důvodových zpráv a vlastních názorů poukazuje na jisté nedostatky, a to ve formě tzv. bílých koní anebo převodu společnosti do zahraničí.76 Další právní náhled poskytuje Monika Kajánková z uznávané právní kanceláře WeinholdLegal, v.o.s., která se podobně jako JUDr. Sokol zabývá rozkladem přínosu nové právní úpravy s ohledem na větší transparentnost akciových společností. Stejně ale jako JUDr. Sokol se zabývá otázkou, zda je kompletní rozkrytí akcionářské struktury na základě dané právní úpravy v celém své rozsahu moţné.77 Vzhledem ke krátké době platnosti nové novely se tak veškeré komentáře prozatím pohybují spíše v rovině úvah, co daná rekodifikace a nový zákon přinese. Do stávající doby nebyl řešen ţádný významný rozpor se zapracováním nových právních norem. I proto je moţný předpoklad, ţe toto téma můţe být voleno pro další bakalářskou práci, a to i s ohledem na změny, které právní úprava přinese v blízké době, aţ se daná problematika skutečně do praxe promítne a následně budou řešeny jiţ konkrétní kauzy a právní spory.

76

77

SOKOL, Tomáš. Zákon o opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností. KAJÁNKOVÁ, Monika. Rozkrývání vlastnických struktur akciových společností.

47

Závěr V úvodu mé bakalářské práce jsem si za cíl stanovil popis celkového právního prostředí kolem akcií a nakládání s nimi. Pomocí právní rešerše a analýzy jsem mimo jiné přiblíţil aktuálně zavedenou právní rekodifikaci v oblasti akciových společností a zákona zabezpečujícího zvýšenou transparentnost těchto akciových společností v České republice, a to i v mezinárodním měřítku. Česká republika bývá hojně kritizována pro svou velkou míru korupce, a to jak ze strany nevládních organizací, tak mezi skupinami velké části obyvatelstva České republiky. Nicméně tento pohled musíme vnímat v komplexním měřítku, kdy daný problém transparentnosti vzniká díky právním řádům ve všech státech, které se s danou problematikou setkávají, a zde se Česká republika zařadila po bok států, které chtějí a snaţí se aktivně stávající problém řešit. V první části práce jsem se věnoval především osvětlení základního pojmosloví, které jsem v práci vyuţil a které se hlavního tématu akcií dotýká. Zde jsem se zaměřil na novinky, které s sebou nová ustanovení přináší s ohledem na předešlou právní úpravu. Druhá část práce se zaměřuje na způsob nakládání s akciemi. V této části jsem se snaţil především popsat smlouvy spojené s akciemi a způsob jejich evidence, který je pro novou právní úpravu stěţejní a stal se tak jasným signálem vůle odkrýt akcionářské struktury. Třetí část práce vymezuje celkovou rekodifikaci, její odůvodnění a změnu přístupu k titulu akciových společností. Kromě změn, které chce naše zákonodárná moc prosadit, jsem uvedl i několik způsobů, které jsou ve větší míře předvídatelné a které tak mohou novou právní úpravu obejít. Je pak otázkou, jak na to budou ať uţ akademická společnost, celkový trh, či samotné akciové společnosti reagovat. Z mého pohledu konstatuji, ţe se mi podařilo naplnit cíle, které jsem si v úvodu práce vytýčil. Nový zákon o obchodních korporacích poukazuje na relativní uvolnění při rozhodování orgánů akciových společností s ohledem na typ a funkčnost emitovaných akcií. Na druhou stranu však jasně dává najevo, ţe musí být naplněn poţadavek prokazatelnosti vlastnictví jakéhokoliv typu akcie, pro kterou se společnost rozhodne. Prokazatelnost vlastnictví je ţádanou součástí spoluúčasti na veřejných zakázkách, které byly velkým 48

problémem, jak bylo postupně odhalováno a i proto lze očekávat, ţe na to při řešení takových zakázek bude brán velký zřetel a uvedení této informace se stane jednou ze stěţejních podmínek vyhlášených výběrových řízení. Cílem nové úpravy je tak, především s ohledem na všechny výše zmíněné skutečnosti, zavedení transparentnosti majetkových struktur v akciových společnostech a eliminace neprůhlednosti nekontrolované dispozice a lokalizace skutečného vlastníka akcií.

49

Seznam použité literatury Monografie a knižní publikace MAREK, Radan; JEŢEK, Václav. Cenné papíry v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013. 431s. ISBN 978-80-7400-466-7. KOTÁSEK,J., POKORNÁ,J., RABAS,P., a kol. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005. 762 s., stránky 32-46. ISBN 80-7179-855-X. KRUTÁKOVÁ, L. KRUTÁK, T. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem a příklady. Olomouc: ANAG, 2007. Část první - Obecná ustanovení, s. 43. ISBN 978-807-2633-760. Str. 423. POKORNÁ, Jarmila. In: KOTÁSEK,J., POKORNÁ,J., PIHERA,V., RABAN,P., VÍTEK,J. Kurs obchodního práva: právo cenných papírů. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. 419 s., s. 74. ISBN 978-80-7179-454-7. ŠTENGLOVÁ, Ivana; HAVEL, Bohumil In: ŠTENGLOVÁ, Ivana; HAVEL, Bohumil; CILEČEK, Filip; KUHN, Petr; ŠUK, Petr. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013. 994 s. Str. 981 ISBN 978-80-7400-480-3. VONDRÁČEK, Ondřej. Elektronické cenné papíry. Transparentnost korporátních struktur společností. Praha: Auditorium edice Studie, 2013, 393 s. Str. 26 ISBN 978-80-87284-43-8

Internetové a další zdroje Anonymní akcie. [online]. Nadační fond pro boj proti korupci. [cit. 23. 12. 2014].Dostupné z: http://www.nfpk.cz/anonymni-akcie3 Anonymní akcie ve světě – srovnání s ČR. [online]. Nadační fond pro boj proti korupci.[cit. 25. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nfpk.cz/srovnani BÁREK, Ivo. Anonymní akcie. Zvýšení transparentnosti akciových společností mělo být přísnější. Ing. Ivo Bárek. Váš senátor.[online]. © 2014 BÁREK [cit.4.1.2015].Dostupné z:http://www.barek.cz/novy/public/aktualne/anonymn-akcie-zven-transparentnosti-akciovchspolenost-mlo-bt-psnj ČEKIA: Více než polovina akciových společností v ČR má utajeného vlastníka [online]. Bisnode Česká republika a.s., vedoucí poskytovatel ekonomických informací o firmách. [cit. 28. 12. 2014]. Dostupné z: http://archiv.bisnode.cz/cz/tiskovezprav České akcie, poptávky po neobchodovaných akciích. [online]. Akcie.net © Ing. Aleš Hodina, dr.h.c. [cit. 7.1.2015]. Dostupné z: http://www.ceskeakcie.cz/biopharm.jpg

50

DOLEČEK, Marek. Cenné papíry. In:BusinessInfo.cz [online].Česká agentura na podporu obchodu/CzechTrade, © 2004 – 2014 CzechTrade. [cit. 26.12.2014]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/cenne-papiry-ppbi-50790.html#!&chapter=4 Důvodová zpráva k zákonu č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů. In: Beck-online[online právní informační systém]. Nakladatelství C.H. Beck [cit. 27.1.2014].Dostupné z: https://www.beckonline.cz/bo/chapterviewdocumentseam?documentId=oz5f6mrqgezv6mjtgrpwi6rnga&conver sationId=2739308 KAJÁNKOVÁ, Monika. Rozkrývání vlastnických struktur akciových společností. In: epravo.cz [online]. 11. 5. 2012 [cit. 40.1.2015]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/rozkryvani-vlastnickych-struktur-akciovych-spolecnosti82616.html Konec anonymních akcií v České republice [online]. Kučera &Associates Advokátní kancelář [cit. 28.12.2014].Dostupné z: http://www.kuceralegal.cz/blog/2013/03/05/konec-anonymnich-akcii-v-ceskerepublice/ MAREK, Karel. NOZ v praxi: Příkazní smlouva. In: Bulletinadvokacie, odborný právnický portál.[online]. Česká advokátní komora, 2014. [cit. 20.12.2014]. Dostupné z: http://www.bulletin-advokacie.cz/noz-v-praxi-prikazni-smlouva MAREK, Karel. Problémy realizace nové úpravy smlouvy o zprostředkování a smlouvy komisionářské. In: Bulletin advokacie, odborný právnický portál. [online]. Česká advokátní komora, 2014. [cit. 20.12.2014]. Dostupné z: http://www.bulletin-advokacie.cz/problemyrealizace-nove-upravy-smlouvy-o-zprostredkovani-a-smlouvy-komisionarske Návrh na zprůhlednění vlastnictví kapitálových obchodních společností. [online].Sdruţení Veřejnost proti korupci. [cit.25.1.2014].Dostupné z: http://verejnostprotikorupci.cz/wpcontent/uploads/2011/09/Navrh_na_zpruhledneni_spolecno sti.pdf PAVELKA, Jan; JAHODOVÁ, Iva. Listinné akcie na majitele ve světle rekodifikace. In: epravo.cz [online]. 22. 5. 2013 [cit. 30.12.2014]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/listinne-akcie-na-majitele-ve-svetle-rekodifikace-9728.html PLUHAŘ, Karel. Anonymita vlastnictví táhne téměř stejně jako daňové úlevy, podnikatelé hledají náhradu za anonymní akcie na doručitele. In: CFO World.cz.[online]. IDG Czech Republic, a.s. 4.11.2011. [cit. 20.12.2014]. Dostupné z: http://cfoworld.cz/financni-sluzby/celych-48-firem-odchazejicich-do-zahranici-miri-dooffshore-danovych-raju-1203 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 15. 09. 2010, sp. zn. 1 Afs 45/2010.Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2010 [cit. 2.1.2015].Dostupné z: http://www.nssoud.cz/main0col.aspx?cls=JudikaturaSimpleSearch&SimpleSearch=1&rjz_id= 11&rok=2010&senat=1&cislo=45&pagesource=0

51

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 16. 12. 2008, ve věci C-210/06. InfoCuria – Judikatura Soudního dvora [online]. Evropský soudní dvůr[cit. 29. 1. 2014]. Dostupné z: http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf;jsessionid=9ea7d0f130d62c9fbe3f17e94b 5ea007dbf8b0f714d0.e34KaxiLc3eQc40LaxqMbN4OaN4Ke0?text=&docid=76078&pageInd ex=0&doclang=cs&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=2983750 SOKOL, Tomáš. Zákon o opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností. In: Parlamentní magazín. [online]. Parlamentní magazín©Copyright 2015[cit. 4.1.2015]. Dostupné z: http://www.parlamentnimagazin.cz/zakon-o-opatrenich-ke-zvyseni-transparentnostiakciovych-spolecnosti/ Úmluva o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech. [online]. Ministerstvo financí České republiky. © 2005-2013 [cit.5. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/mezinarodni-vymena-info-v-danove-oblasti/umluva-ovzajemne-spravni-pomoci-v-danov Zprávy pro akcionáře VHOS a.s. [online]. VHOS a.s. [cit.7. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.vhos.cz/eag_cz/page/608322290843725615_936245814016990606_9362458140 16990606,cz.html

Právní předpisy Česko. Zákon č. 89 ze dne 3. února 2012 občanský zákoník a o změně a doplnění dalších zákonů. In Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 33, s. 1026–1341. Dostupný z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=89/2012&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy Česko. Zákon č. 90 ze dne 25. ledna 2012 o obchodních společnostech a druţstvech a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 34, s. 1370–1482. Dostupný z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=90/2012&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy Česko. Zákon č. 134 ze dne 7. května 2013 o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně a doplnění dalších zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2013, částka 62, s. 1442–1446. Dostupný z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=134/2013&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy Česko. Zákon č. 134 ze dne 9. Prosince 2010 o finančním zajištění a o změně a doplnění dalších zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2013, částka 145, s. 5420–5427. Dostupný z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=408/2010&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

52

Česko. Zákon č. 253 ze dne 5. června 2008 o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu o změně a doplnění dalších zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2008, částka 80, s. 3686–3709. Dostupný z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=253/2008&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy Česko. Zákon č. 137 ze dne 14.března2006 o veřejných zakázkách a o změně a doplnění dalších zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky.2006, částka 47, s.1650–1720. Dostupný z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=137/2006&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy Česko. Zákon č. 179 ze dne 18 května 2010, kterým se mění zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a o změně a doplnění dalších zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2010, částka 62, s. 2154–2166. Dostupný z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=179/2010&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy Česko. Zákon č. 256 ze dne 14. dubna 2004 o podnikání na kapitálovém trhu a o změně a doplnění dalších zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 84, s. 5442–5506. Dostupný z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=256/2004&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

53