MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Ústav marketingu a obchodu
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Analýza konsignačních skladů
Vypracovala: Dana Rotreklová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martin Přibyl BRNO 2008
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně na základě poskytnutých podkladových informací od společnosti, kterou se práce zabývá.
V Brně dne 20. května 2008
Poděkování Děkuji Ing. Martinu Přibylovi vedoucímu bakalářské práce za odborné vedení, rady, náměty a připomínky, které mi poskytl během zpracování bakalářské práce.
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá analýzou prodeje konsignačních skladů v rámci společnosti, která působí na trhu se zdravotnickým materiálem. Cílem práce je analyzovat současný prodej sportovních bandáží v rámci firmy a ze závěrů posoudit zda je uvedená prodejní strategie pro firmu přínosná. V první části jsem teoreticky nastínila danou problematiku. Druhá část obsahuje shlukovou analýzu a vlastní analýzu zaměřenou na porovnání objemu prodeje v rámci jednotlivých objektů. Výsledkem je zhodnocení distribuční strategie v rámci konsignačních skladů, která povede ke zlepšení konkurenceschopnosti, zviditelnění výrobků a rozšíří distribuci zboží.
Abstract This bachelor's thesis deals with an analysis of consignment store sales at a
company
functioning
in
the
medical
supplies
market.
The
aim
of
the
work is to analyse the current sale of sports bandage within the company and to find out, if this strategy is good. In the first part I theoreticly foreshowed the problem. The second part consists of the agglomerate analysis and my own analysis focused on the comparison of each sales amount. The outcome is the valution of a distribution strategy in terms of consignment stock which ends in improvement of the competitive advantage, product propagation and distribution expansion.
Obsah Obsah ...................................................................................................................................... 6 1 Úvod .................................................................................................................................... 7 2 Cíl a metodika práce ............................................................................................................ 8 3 Literární část ........................................................................................................................ 9 3.1 Pojem logistika ............................................................................................................. 9 3.2 Členění logistiky......................................................................................................... 10 3.3 Systémové pojetí logistiky ......................................................................................... 10 3.4 Logistika v podniku .................................................................................................... 11 3.4.1 Cíle podnikové logistiky...................................................................................... 12 3.4.2 Role logistiky v podniku ..................................................................................... 12 3.5 Pořizování, nákup ....................................................................................................... 13 3.5.1 Vývoj funkce nákupu .......................................................................................... 13 3.5.2 Plánování v oblasti nákupu.................................................................................. 14 3.5.3 Řízení nákladů v oblasti nákupu.......................................................................... 14 3.6 Skladování .................................................................................................................. 16 3.6.1 Odlišnosti skladu a distribučního centra.............................................................. 16 3.6.2 Druhy skladů ....................................................................................................... 17 3.6.3 Systémy skladování ............................................................................................. 18 3.6.4 Výběr skladovacích kapacit................................................................................. 19 3.6.5 Funkce skladu ...................................................................................................... 22 3.7 Doprava ...................................................................................................................... 23 3.7.1 Pojem doprava ..................................................................................................... 23 3.7.2 Dělení dopravy .................................................................................................... 24 3.7.3 Druhy dopravy..................................................................................................... 25 3.8 Pojmy statistického srovnání ...................................................................................... 26 3.8.1 Indexy a diference ............................................................................................... 27 3.8.2 Srovnávání ........................................................................................................... 27 4 Vlastní práce ...................................................................................................................... 28 4.1 Historie firmy a její charakteristika............................................................................ 28 4.2 Výrobky...................................................................................................................... 29 4.3 Příjem a skladování zboží........................................................................................... 30 4.4 Zákazníci a partneři firmy .......................................................................................... 31 4.5 Současná situace – prodej........................................................................................... 33 4.6 Výsledky..................................................................................................................... 34 4.6.1 Shluková analýza pro roky .................................................................................. 35 5 Diskuze .............................................................................................................................. 43 6 Závěr.................................................................................................................................. 44 7 Literatura ........................................................................................................................... 45 8 Přílohy ............................................................................................................................... 46
1 Úvod V současné době se logistika jako činnost dostává do popředí zájmu pozornosti. Logistika nepředstavuje novou problematiku. Lze si ji představit jako posloupnost činností zahrnujících řízení, vlastní realizaci pohybu, skladování materiálů, polotovarů a finálních výrobků. Základní podmínkou fungování logistiky je existence tržního hospodářství, kde lze nalézt plně hodnotné konkurenční vztahy. Logistika a činnosti s ní související se stává důležitou součástí mnoha podniků, které pomocí výpočetní techniky zjednodušují práci s velkým množstvím dat, která v souvislosti s denním provozem vznikají. Součástí logistiky je integrované plánování, formování, provádění a kontrolování hmotných toků a s nimi spojených informačních toků od dodavatele do podniku, uvnitř podniku a od podniku k dodavateli. Součástí logistického systému je skladování, které se významně podílí na tvorbě užitné hodnoty prostřednictvím času a místa. Určení lokalit pro výrobní kapacity a sklady podniku jsou zásadní strategická rozhodnutí, která ovlivní nejen náklady na dopravu surovin, ale rovněž úroveň zákaznického servisu a rychlost odezvy. Některé firmy na tuto situaci mohou flexibilně reagovat. Jednou z možností je zřizování konsignačních skladů u svých obchodních partnerů. Mezi důležité logistické úlohy patří přeprava produktů, výrobků a zboží od výrobce k zákazníkovi. Při zásobování rozsáhlé oblasti s velkým počtem zákazníků není výhodné dopravovat produkty od výrobce nebo z jediného centrálního skladu. Výhodnější je vytvořit síť distribučních skladů. Zkrácením distribučních cest se redukují dopravní náklady. Bakalářská práce je orientovaná na společnost, která patří mezi významné výrobce a prodejce zdravotního materiálu. Aktivně se zabývá logistickými procesy a využívá je ke své každodenní činnosti.
7
2 Cíl a metodika práce Cílem bakalářské práce je na základě výsledků provedené analýzy konsignačních skladů porovnat a zjistit, jakou měrou se tento specifický prodej podílí na celkovém prodeji v rámci firmy. Dílčím cílem je provést analýzu shluků, dále provést časové srovnání a ze závěrů posoudit, jestli je daná prodejní strategie pro firmu přínosná. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a praktickou. Teoretická část je vypracována na základě studia odborné literatury a dalších publikací, které uvádím v seznamu použité literatury. V další části bakalářské práce je charakterizována společnost na základě údajů, získaných od pracovníků společnosti, z webových stránek, propagačních materiálů. Je zde zahrnuta struktura výrobkové řady, oblast prodeje jednotlivých skladů a velikost odbytu výrobků. V následující práci byla použita shluková analýza, která slouží jako vodítko při dalším zpracování dat. Jejím cílem je roztřídění n objektů, z nichž každý je popsán p znaky, do několika pokud možno stejnorodých skupin (shluků). Podle způsobu shlukování se postupy dělí na hierarchické a nehierarchické. Hierarchické postupy jsou založeny na postupném spojování objektů a jejich shluků do dalších, větších shluků. Další část je věnována časovému srovnání hodnot - objemu prodeje a to absolutnímu a relativnímu. V absolutním srovnání hodnot za pomoci diferencí a v relativním srovnání použijeme indexů. Ke zpracování výsledků byly použity podklady, ke kterým jsem měla přístup v rámci svého pracovního zařazení, což mi značně pomohlo pro zpracování bakalářské práce. Jedná se o prosperující společnost, která má na trhu hodně příležitostí k uplatnění. Bohužel jsou její možnosti sníženy vlivem nepříznivé situace ve zdravotnictví, která činnost společnosti ovlivňuje.
8
3 Literární část 3.1 Pojem logistika Logistika je definována různými autory. Zde je uvedena definice podle Horákové, Kubáta. „Pod logistikou rozumíme koordinované přemisťování hmotných prostředků v prostoru a v čase, včetně příslušných nehmotných toků, při vynaložení přiměřených nákladů a při plném uspokojení zákazníka.“ „Logistika je řadou odborníků chápána jako „mezisystém“, který navzájem propojuje základní procesy výroby a spotřeby. Podnik je zde uvažován jako otevřený objekt propojený se svým okolím, podílející se určitou částí na logistickém řetězci od surovin, materiálů a součástí až k hotovému výrobku a k zákazníkovi.“ (Horáková, Kubát, 1998, str. 14)
Logistika představuje poměrně novou metodologii podnikové organizace. Zahrnuje velké množství procesů a činností, přičemž není úplně jednoduché je definovat. V historii používali pojem logistika nejdříve řečtí filozofové, později se vyskytoval v aritmetice a znamenal praktické počítání s čísly. Již od 9. století je pak možné se setkat s tímto pojmem ve vojenství. Pojmenování této disciplíny se odvozuje z řeckého základu „logos“, který se překládá jako slovo, řeč, pochopení. Tato věda se výrazně začala rozvíjet po druhé světové válce nejprve v USA. Zde se logistikou rozumělo plánování a realizování distribuce zboží od výrobce ke spotřebitelům. Rozvoj logistiky v průmyslově vyspělých zemích prudce stoupl na počátku 80. let, kdy se výrazně projevuje technický pokrok, především v mechanizaci a automatizaci a dále i ve výpočetní a komunikační technologii. V dalších letech význam logistiky dále roste a v podmínkách tržního hospodářství přispívá k dosažení prosperity a konkurenční schopnosti podniku.
Pět pravidel logistiky Podstatu dvou přínosů, které logistika poskytuje - využití času a místa je podle Lamberta uvedena v tzv. pěti pravidlech logistiky.
9
„I když výrobek a vlastnictví nijak speciálně s logistikou nesouvisejí, přesto nelze přehlížet, že žádný z nich by nebylo možno realizovat, pokud by nebylo zajištěno, že se správné položky (zboží) potřebné pro spotřebu nebo výrobu dostanou na správné místo ve správnou dobu, správném stavu a za správné náklady“. (Lambert, 2000, str. 11)
3.2 Členění logistiky Logistický systém výrobního podniku podle Horákové a Kubáta (1998, str. 17) je členěn na řízení materiálového hospodářství a na řízení fyzické distribuce. Řízení materiálového hospodářství se někdy dále dělí na nákupní logistiku a výrobní logistiku. Pro fyzickou distribuci bývá v této souvislosti používán termín „marketingová logistika“. Termín „materiálové hospodářství“ se v naší hospodářské praxi používá pro tok surovin, materiálů, polotovarů a součástek do podniku a podnikem; zahrnuje opatřování surovin a materiálů, manipulaci s nimi, jejich skladování a zpracování do podoby hotového výrobku. Odpovědnost zde mají především manažeři nákupu a výrobní manažeři. Termín „fyzická distribuce“ se používá pro tok výrobků ven z podniku (sem spadají hotové výrobky, jejich skladování, balení a manipulace s nimi v rámci jejich přemisťování ke konečnému spotřebiteli nebo uživateli. Hranice mezi materiálovým hospodářstvím a fyzickou distribucí se nachází na vstupu do skladu hotových výrobků.
3.3 Systémové pojetí logistiky Za hlavní systémové prvky považujeme materiálový systém, řídící systém a informační systém. Vazby mezi řídicím systémem a materiálovým systémem zprostředkovává informační systém. •
materiálový systém zahrnuje vlastní realizaci materiálového toku,
•
řídící systém zahrnuje tři úkoly: plánovat, kontrolovat a řídit,
•
informační systém pořizuje, ukládá, zpracovává a přenáší údaje.
10
Obr.1.1: Sschéma logistický systém a jeho řízení Zdroj: Horáková, Kubát, str.18
3.4 Logistika v podniku Horáková, Kubát (1998, str.16) vysvětlují logistiku v podniku následovně: „Podnikové vrcholové managementy se začínají přesvědčovat o tom, že i nejlépe vybrané marketingové strategie mohou selhat, jestliže nejsou podporovány správně zvolenými logistickými systémy, a naopak. Výrobek může mít vynikající funkční rysy, vysokou kvalitu a výhodnou cenu. Ale není-li fyzicky přítomen v místě prodeje, nemůže uspokojit potřeby zákazníka. Atributy výrobku (tvar, rozměr, obal) ovlivňují logistické rozhodování; stejně tak i cenová politika hraje důležitou roli. Například množstevní slevy podněcují kupujícího k nákupu většího množství.“ (Horáková, Kubát, 1998, str.16) Logistické procesy, které v našich podnicích probíhají, nejsou žádnou novinkou. Nové jsou na logistice podle Horákové, Kubáta (1998, str. 17) především dva rysy: •
systémový přístup – globální pohled na celek se všemi vnitřními i vnějšími vztahy a souvislostmi,
•
výrazná orientace na zákazníka.
11
Obr.1.2: Hodnotový řetězec podle Portera Zdroj: přednášky z předmětu Strategický management
3.4.1 Cíle podnikové logistiky Podle Horákové, Kubáta (1998, str. 21) musí být logistické cíle odvozovány od podnikové strategie a od podnikových cílů. Rámcovým cílem podnikové logistiky je zabezpečovat uspokojování přání zákazníka na dodávky a služby na požadované úrovni, a to při optimalizaci celkových nákladů. Tento cíl má dvě složky: výkonovou a ekonomickou. Výkonový cíl definuje Horáková, Kubát jako patřičnou úroveň služeb, tzn. přichystávat materiály, polotovary, nakupované díly aj. (od vstupu do podniku přes výrobu a montáž popř. i přes vlastní distribuční síť, až do výstupu z podniku) ve správném množství, druhu a jakosti ve správném okamžiku na správném místě. Ekonomickým cílem je splnit výkonovou složku cíle s přiměřenými náklady a bez ohrožení likvidity (platební schopnosti) podniku. Při stanovené úrovni služeb zákazníkům je třeba minimalizovat náklady.
3.4.2 Role logistiky v podniku Marketingová koncepce je definována jako filosofie marketingového řízení, která tvrdí, že dosažení podnikových cílů závisí na určení potřeb a požadavků cílového trhu a schopnosti dodat žádané zboží a služby efektivněji a hospodárněji než konkurence. V tomto smyslu je marketingová koncepce vedena orientací na zákazníky, neboť tvrdí, že podnik existuje proto, aby uspokojoval potřeby zákazníků. 12
Marketingový mix a jeho „4 P“ vyžadují, že pokud chce být firma úspěšná, musí se ve svém marketingovém úsilí soustředit na to, aby měla správný produkt za správnou cenu podpořený správným druhem propagace k dispozici na správném místě. Z uvedeného vyplývá, že podnik musí při propojení potřeb (předvídaných marketingem), výroby a logistiky důsledně uplatňovat systémový přístup. (Lambert, 2000, str. 11)
3.5 Pořizování, nákup Základní
funkcí
nákupu
je
zabezpečit
bezporuchové
fungování
všech
předpokládaných procesů v podniku surovinami, materiály a výrobky. „Pořizování lze definovat jako nákup materiálů a služeb od externích organizací s cílem podpory veškerých operací firmy od výroby po marketing, prodej a logistiku.“ (Lambert, 2000, str. 20)
3.5.1 Vývoj funkce nákupu Hlavní funkcí nákupu je efektivní zabezpečení základních, pomocných a obslužných výrobních a nevýrobních procesů surovinami, materiálem a výrobky a to v potřebném množství, sortimentu, kvalitě, času a místě. „Funkce nákupu se postupně vyvíjí. S tím, jak podniky ve zvýšené míře automatizují řadu činností a řadu dalších činností zajišťují formou externích dodavatelů, se podstatně zvyšuje objem finančních prostředků, které podnik vynakládá na externí nákupy, zatímco prostředky vydávané na pracovní síly se zmenšují. Funkce nákupu tudíž získává stále více pozornosti. V průběhu posledních 30 let dávaly podniky svým oddělením nákupu více volnosti při provádění jejich aktivit. Pracovníci nákupu v některých případech sami převzali iniciativu a snažili se rozšířit svou úlohu s cílem více přispívat podniku jako celku.“ (Lambert, 2000, str. 348) Dle konkrétních podmínek rozlišujeme tři typy nákupních situací: •
nákup, který se uskutečňuje během delšího období (beze změny) opakovaný nákup, 13
•
nákup, ke kterému dochází při určitých změnách výrobku (dodacích podmínek, změna dodavatelů aj.) modifikovaný nákup,
•
nákupní situace, kdy je nutné řešit nové nákupní úkoly nový nákup.
3.5.2 Plánování v oblasti nákupu Rozhodnutí v oblasti nákupu klíčových materiálů jsou v dnešní době z důvodu nejistoty ekonomického prostředí mnohem složitější a účinky těchto rozhodnutí mají delší trvání. „ Hlavní obecné ekonomické trendy, které ovlivňují oblast nákupu jsou: •
nejistota dodavatelských zdrojů a závislosti na zahraničních zdrojích,
•
zvyšování cen klíčových komodit,
•
prodloužení, nebo variabilnost celkových dodacích dob,
•
nedostatek energetických zdrojů, nebo zvyšování jejich cen,
•
vládní regulační opatření (např. v oblasti životního prostředí).
Měnící se ekonomické prostředí nutí pracovníky nákupu, aby se efektivně zabývali průzkumem trhu dodavatelů. Funkce nákupu musí informace o dodavatelských podmínkách (dostupnost materiálů, celkové dodací doby, ceny atd.) poskytovat různým dalším skupinám v rámci podniku. Tyto informace jsou důležité při formulování dlouhodobých strategií a při provádění krátkodobých rozhodnutí.“ (Lambert, 2000, str. 365)
3.5.3 Řízení nákladů v oblasti nákupu V souvislosti s nákupem materiálů musí nákupní oddělení efektivně řídit finanční prostředky podniku a pokud možno snižovat náklady. Při snižování administrativních nákladů, kupních cen, nákladů na udržování zásob může oddělení nákupu použít řadu metod (např. řízení cenových změn, smluvní využití přínosů z objemu aj.). Aby byl program snižování nákladů úspěšný, musí vrcholový management jasně deklarovat potřebu dosáhnout snížení nákladů, a to bez ohledu na to, zda se právě podnik nachází v období dobrých, nebo špatných výsledků. 14
Mezi hlavní programy podle Lamberta (2000, str. 368) patří: Řízení cenových změn Manažeři nákupu by měli vždy reagovat na zvyšování cen dodavatelem a neměli by tato zvýšení považovat za běžnou součást vývoje nákladů. Je důležité dohodnout se s dodavateli na tom, že zvyšování cen bude probíhat v rozumných a opodstatněných mezích. Pracovníci nákupu by měli společně s dodavateli hledat možnosti, jak zvýšení cen vyrovnat prostřednictvím jiných zlepšení např. formou zkrácení celkových dodacích dob, lepšího servisu apod.
Předzásobení (nákupy do zásoby) versus spekulativní nákupy Omezené zdroje dodávek nebo hrozící inflační tendence často nutí manažery nákupu k tomu, aby nakupovali větší množství produktů, než podnik pro svoji běžnou potřebu vyžaduje. Strategie předzásobení podnik jednak chrání před předvídaným nedostatkem určitých materiálů, jednak slouží k pozdržení dopadů zvýšení cen těchto materiálů. Tato strategie ovšem na druhé straně podniku způsobí zvýšení nákladů na udržování zásob. Spekulativní nákupy Jsou nákupy materiálů, které nejsou určeny pro interní spotřebu podniku, ale pro pozdější opětovný prodej se ziskem. Spekulativní nákupy se mohou týkat stejného zboží, které se nakupuje pro vlastní spotřebu, ale nakupovaná množství budou výrazně přesahovat běžné i budoucí potřeby podniku. Rámcové smlouvy Představují způsob, jak využít nákupního potenciálu podniku jednak v průběhu doby, jednak z hlediska různých obchodních jednotek/poboček podniku a jednak z hlediska různých produktů nakupovaných u jednoho dodavatele. Součástí rámcových smluv bývají kumulativní slevy, které kupujícímu umožňují kombinovat tj. načítat objem nákupů v čase, takže když podává postupně v průběhu roku objednávky, dostává v návaznosti na dosažený součet svých nákupů příslušné slevy. Nákup bez zásob Představuje prostředek pro snížení nákladů souvisejících s materiály, jakými jsou např. jednotková kupní cena, náklady na přepravu aj. Tyto smlouvy se uzavírají na daný 15
objem nákupů za určité časové období. Nákup bez zásob znamená, že podnik v zásadě neudržuje zásoby nakupovaných materiálů. Tato strategie může, ale také nemusí vést ke zcela nulovým zásobám; základní principy nákupu bez zásob však vždy podporují zlepšení v oblasti řízení zásob.
3.6 Skladování Jednou ze základních činností, kterou podnik zabezpečuje, je výroba. Skladování v tomto řetězci tvoří spojovací článek mezi výrobci a zákazníky a proto je skladování nedílnou součástí každého logistického systému. Z výše uvedené formulace je zřejmé, že skladování má své nezastupitelné místo a jejich správné vedení není rozhodně levnou záležitostí. „Skladování můžeme definovat jako tu část podnikového logistického systému, která zabezpečuje uskladnění produktů (surovin, dílů, zboží ve výrobě, hotových výrobků) v místech jejich vzniku a mezi místem jejich spotřeby, a poskytuje managementu informace o stavu, podmínkách a rozmístění skladovaných produktů.“ (Lambert, 2000, str. 266)
3.6.1 Odlišnosti skladu a distribučního centra Lambert (2000, str. 266) odlišuje uvedené pojmy následovně: „Ve skladech se skladují všechny typy produktů, kdežto v distribučních centrech se udržují minimální zásoby, a to převážně těch výrobků, po kterých je vysoká poptávka. Ve skladech probíhá manipulace s většinou produktů ve čtyřech cyklech (přejímka, uskladnění, expedice a nakládka), v distribučních centrech většinou pouze ve dvou (přejímka a expedice). Sklady poskytují minimum činností, které přidávají výrobku hodnotu, zatímco distribuční centra poskytují relativně velký podíl na přidané hodnotě – včetně případné finální montáže. Ve skladech převládá dávkové shromažďování dat, distribuční centra shromažďují data v reálném čase. Zatímco sklady se zaměřují na minimalizaci provozních nákladů při současném plnění dodávkových potřeb, distribuční centra se zaměřují na minimalizaci provozních nákladů při současném plnění dodávkových potřeb, distribuční centra se zaměřují na maximalizaci zisku díky uspokojování požadavků na dodávky zákazníkům.“ (Lambert, 2000, str. 266) 16
3.6.2 Druhy skladů Teorie uvádí celou řadu členění v závislosti na nejrůznějších kritériích. „Nejčastějším dělením je na základě funkce skladů: Obchodní sklad – je charakteristický zejména svým velkým počtem dodavatelů i odběratelů. Jeho hlavní funkcí je především změna sortimentu. Sklad odbytový – jak už sám název napovídá, jedná se o sklad hotových výrobků, nejčastěji umístěný u výrobce a nebo v jeho blízkosti. Je charakteristický jedním výrobcem nebo velmi malým počtem výrobců a větším počtem odběratelů. Sklad veřejný a nájemní – zajišťuje pro zákazníky skladování zboží nebo propůjčení skladových prostor. U skladů veřejných vykonává sklad skladové funkce podle objednávky zákazníky. U skladů nájemných pronajímá část skladu, většinou včetně příslušného manipulačního zařízení a veškeré další činnosti si pak zajišťuje zákazník sám. Sklad tranzitní – tento druh skladu můžeme najít především na místech s velkým množstvím překládky zboží. Základní funkcí tohoto skladu je přijmout zboží, rozčlenit, uchovat do doby pozdější spotřeby a dále pak vyskladnit k příslušnému odběrateli. V obchodě se někdy tranzitivní sklady používají pro dodávky do určitého rajónu. Typickým sortimentem je ovoce a zelenina. Konsignační sklady – je dodavatelský sklad umístěný u odběratele. Zboží je tam skladováno na účet a riziko dodavatele. Odběratel má právo si zboží odebírat podle potřeby a v určitém časovém období zboží platí. Tento systém skladu je obvyklý zejména při zásobování náhradními díly, jak u výrobců v automobilovém průmyslu tak u výrobců výpočetní techniky.“ (Schulte, 1994, str. 94) Sklady je dále možné rozlišit dle jejich provedení, známe tyto typy skladů: •
uzavřené sklady,
•
kryté sklady,
•
otevřené (složiště),
•
výškové haly,
•
halové sklady,
17
•
etážové sklady.
3.6.3 Systémy skladování Pro potřeby skladování se používá nepřeberné množství technických prostředků, které slouží ve skladech zpravidla ke skladování materiálu, zboží nebo surovin. Zásoby ve skladech jsou neustále v pohybu a to od prvotního příjmu zboží až po jeho expedici. Z tohoto důvodu je velmi důležité nalézt co nejefektivnější systém skladování, který bude pro konkrétní podnik a jeho sklad nejvhodnější. Z toho je zřejmé, že na výběr způsobu skladování působí především: •
obrat skladovacích položek,
•
skladové množství,
•
skupenství,
•
skladovací podmínky.
Z prostorového hlediska rozlišujeme uskladnění zboží na: •
volné uskladnění,
•
stohování,
•
uskladnění v regálech.
Volné uskladnění Z hlediska nákladovosti je volné uskladnění nejvhodnější. Mezi běžné materiály, které lze daným způsobem skladovat, patří suroviny bez obalu (uhlí, brambory, písek), nebo materiály, které se z hlediska svých objemů či jiných specifik nevyplatí balit do obalů (odlitky, hutní výroba aj.). Tyto materiály je možno uskladňovat buď na volném prostranství, nebo v boxech, kde je alespoň částečná ochrana proti povětrnostním vlivům. Manipulace s těmito materiály je možné provádět prostřednictvím paletizační techniky a jeřábů.
18
Stohové uskladnění Jedná se o volné uskladnění paletizačních jednotek rozličných typů, které se vrší postupně na sebe. Toto uskladnění je závislé na stabilitě palety, tedy jejím konstrukčním řešení a na materiálu nebo zboží na paletě. Stohy palet jsou tvořeny buď na volné ploše, nebo ve skladech, kde jsou omezeny jinými bezpečnostními předpisy (např. požární předpisy na bezpečnost skladu aj.). Další omezení při tomto typu uskladnění je kladeno na bezpečnost palet. Bezpečné vrstvení palet na sebe, rovnoměrné rozložení materiálu, bezpečné výšky stohů, bezpečná manipulace s paletami jsou částí komplexních zásad bezpečnosti, které musí být s tímto druhem skladování spojeny.
Skladování zboží v regálech Jedná se o nejčastější způsob skladování, které má především tu výhodu, že může být obsluhováno vysokým stupněm mechanizace. Druh a způsob rozložení regálu je v konkrétním skladu především podle druhu sortimentu, velikosti skladu a rychlosti obratu manipulovaného zboží. Regály musí být postaveny na pevném (nejlépe betonovém) podkladě, aby byla zajištěna jejich stabilita. Při rozměrnějších typech regálu by měly být i zakotveny či spojeny s ostatními regály, tak aby tvořily jednotný a bezpečný celek. Konstrukčně jsou regály rozčleněny do jednotlivých buněk, které zpravidla slouží k uložení tří standardizovaných palet. Hlavní výhodou skladování v regálech je především přehlednost a snadná dostupnost ke každé manipulované jednotce.
3.6.4 Výběr skladovacích kapacit Před výběrem skladových kapacit je nutné analyzovat tok zboží ve skladě a konkretizovat požadavky, které by měl sklad splňovat. V této části je třeba specifikovat druh a množství zboží, způsob balení, hmotnost, požadavky na podmínky skladování, obrátkovost jednotlivých skladových položek apod.
Velikost a počet skladů Je nutné vyřešit velikost a počet skladovacích zařízení. Jde o vzájemně propojená rozhodnutí, protože mezi nimi obvykle panuje vztah nepřímé úměry; tzn. S rostoucím počtem skladů se průměrná velikost skladu snižuje a naopak. 19
„Velikost skladu. To jak by měl být sklad velký, určuje řada faktorů. Nejprve je nutno definovat, jakým způsobem se vlastně velikost skladu bude měřit. Obecně platí, že velikost skladu se definuje buď ve smyslu skladové plochy, nebo skladového prostoru. Většina veřejných skladů používá při inzerci a propagaci svých zařízení stále ještě informace udávající skladovou (čtverečnou) plochu.“ (Lambert, 2000, str. 286)
Faktory ovlivňující velikost skladů: •
úroveň zákaznického servisu,
•
velikost trhu nebo trhů, které bude sklad obsluhovat,
•
počet prodávaných produktů,
•
velikost produktu nebo produktů,
•
používaný systém pro manipulaci s materiálem,
•
míra pohybu zboží,
•
celková doba výroby produktu,
•
efekty založené na rozsahu,
•
rozmístění zásob,
•
požadavky na šířku uličky/chodby mezi regály,
•
kancelářské prostory v rámci skladu,
•
typy použitých regálů a polic,
•
úroveň a model poptávky. (Lambert, 2000, str. 286)
Počet skladů V případě, že pomineme náklady související se ztrátou prodejní příležitosti, které lze těžce předvídat, je počet skladů ovlivněn třemi faktory.
20
náklady na zásoby – tyto náklady se s počtem skladových zařízení zvyšují, protože podnik musí udržovat obvykle minimální objem zásob (např. pojistnou zásobu). V praxi to znamená, že se na skladě udržují, jak položky s rychlím obratem zásob, tak i s pomalým obratem zásob a v důsledku toho se i zvyšují nároky na skladovací kapacity. skladovací náklady – náklady opět s počtem skladových zařízení obecně rostou, protože více skladů znamená i více skladovacího prostoru, který podnik vlastní. Při dosažení určitého počtu skladovacích zařízení však tyto náklady začínají klesat a to v případech, kdy si podnik skladový prostor najímá nebo kupuje. přepravní náklady – s rostoucím počtem obvykle klesají a to až do bodu, kdy podnik zapojuje do systému příliš mnoho zařízení. Od tohoto bodu se náklady postupně zvyšují. Z níže uvedeného obrázku si je možné udělat závěr, že menší počet skladů znamená automaticky i lepší řešení. To však není přesné, protože je třeba brát v úvahu již zmíněné náklady způsobené ztrátou prodejní příležitosti. Proto optimální variantou výběru a počtu skladů bude platný určitý kompromis mezi náklady a nezbytnou úrovní zákaznického servisu. (Lambert, 2000, str. 289)
Obr. 1.3. Vztah mezi celkovými logistickými náklady a počtem skladů Zdroj: Lambert, 2000, str. 289 21
3.6.5 Funkce skladu Mezi tři základní funkce podle Lamberta patří:“přesun produktů, uskladnění produktů a přenos informací o skladových produktech. V poslední době se klade zvýšený důraz na funkci přesunu produktů, neboť podniky se všeobecně zaměřují na zlepšování obratu zásob a urychlování pohybu objednaného zboží z výroby ke konečné expedici/dodávce.“ (Lambert, 2000, str. 275) Přesun produktů Funkci přesunu produktů můžeme dále podle Lamberta (2000, str. 275) rozčlenit na několik činností: •
příjem/přejímka zboží,
•
transfer nebo ukládání zboží,
•
kompletace zboží podle objednávky,
•
překládka zboží (cross-docking),
•
odeslání/expedice zboží.
„Příjem zboží zahrnuje fyzické vyložení či vybalení zboží z přepravního prostředku, aktualizaci skladových záznamů (databáze zásob), kontrolu stavu zboží (poškození) a překontrolování fyzického počtu položek s údaji na průvodní dokumentaci. Transfer nebo ukládání zboží zahrnuje fyzický přesun produktů do skladu a jejich uskladnění, dále přesuny produktů do oblasti speciálních služeb – např. konsolidace a přesuny produktů do místa výstupní expedice. Hlavní činností v rámci přesunu produktů je kompletace zboží podle objednávek a zahrnuje přeskupování produktů v návaznosti na sortiment a množství, které požaduje zákazník. V této fázi se vytvářejí balicí listy. Při překládce zboží typu cross-docking se obchází funkce uskladnění produktů, neboť zboží se překládá z místa příjmu do místa expedice. Plný cross-docking eliminuje kromě uskladnění i transfer a kompletaci objednávek. Nesmírně se zde zvyšuje význam transferu informací, neboť dodávky vyžadují přesnou koordinaci činností.“ (Lambert, 2000, str. 275) 22
Uskladnění produktů Druhou základní funkcí skladování je podle Lamberta (2000, str. 279) uskladnění produktů. Uskladnění produktů lze provádět buď na přechodné, nebo časově omezené bázi. Přechodné uskladnění podporuje funkci přesunu produktů a zahrnuje pouze takové uskladnění produktů, které je nezbytné pro doplňování základních zásob. Přechodné uskladnění se vyžaduje bez ohledu na skutečnou obrátku zásob. Časově omezené uskladnění se týká takových skladových zásob, které jsou nadměrné vzhledem k potřebám běžného doplňování zásob. Tyto zásoby se nazývají nárazníkové nebo pojistné zásoby. Mezi nejběžnější důvody, které vedou k časově omezenému uskladnění produktů, patří: sezónní poptávka, kolísavá poptávka, úprava výrobků (např. ovoce, masa), spekulativní nákupy nebo nákupy do zásoby, zvláštní podmínky obchodu (např. množstevní slevy).
Přenos informací K přenosu informací, třetí hlavní součásti skladování podle Lamberta (2000, str. 279), dochází současně s přenosem uskladněním produktů. Při řízení všech skladovacích aktivit potřebuje management vždy včasné a přesné informace (o stavu zásob, stavu zboží v pohybu, o umístění zásob, vstupních a výstupních dodávkách, údaje o zákaznících, o využití skladovacího prostoru a personálu). V této oblasti začínají podniky ve zvýšené míře využívat počítačový přenos informací založený na elektronické výměně dat (EDI) a technologii čárových kódů, který zlepšuje jak rychlost, tak přesnost přenosu informací. Pokud všechny výše uvedené skladovací činnosti v podniku fungují úspěšně, pak se podstatně snižuje potřeba kontroly, ověřování. K chybám a omylům však může dojít v jakékoliv skladové operaci, a pak je obvykle nutné provést kontrolu předchozích činností.
3.7 Doprava 3.7.1 Pojem doprava Podle Drahotského a Řezníčka (2003, str. 6) je doprava odvětví národního hospodářství, které zajišťuje a uskutečňuje přemisťování osob a věcí. Sixta a Mačát definují ve své publikaci Logistika – teorie a praxe (str. 161) dopravu jako záměrnou pohybovou činnost, která spočívá v přemísťění věcí nebo osob prostřednictvím pohybu dopravních prostředků po dopravních cestách. Uspokojuje tedy potřeby přemísťování: 23
•
ve sféře výroby, v jednotlivých fázích i mezi jednotlivými fázemi výroby až k finálnímu výrobku,
•
ve sféře oběhu v rámci požadavků směny zboží,
•
ve sféře spotřeby umožňuje pohyb výrobků.
Podle Lamberta (2000, str. 217) doprava zabezpečuje fyzické přemístění výrobků z místa, kde se vyrábějí, do místa, kde je jich zapotřebí. Tento přesun v prostoru nebo na určenou vzdálenost přidává výrobku hodnotu, která se nazývá přínos místa.
3.7.2 Dělení dopravy Doprava je zabezpečována různými podnikatelskými subjekty, které jsou propojeny ve složitý dopravní systém. V rámci tohoto systému fungují jednotlivé dílčí dopravy jako podsystémy. Jednotlivé dopravní organizace, které působí v tomto systému, pak mohou být zaměřeny jen na určitou dílčí oblast přepravní práce a služeb. Dopravu lze podle Sixty a Mačáta (2005, str. 159) dělit podle různých hledisek následovně:
Podle druhu dopravní cesty a používaných dopravních prostředků na: •
železniční (kolejovou),
•
silniční a městskou hromadnou,
•
leteckou,
•
vodní (vnitrozemskou a námořní),
•
kombinovanou (integrovanou) a
•
nekonvenční (pásovou, potrubní atd.).
•
Podle přemisťovaného objektu na:
•
osobní a
•
nákladní.
Podle vztahu dopravce a přepravce na: •
veřejnou,
•
neveřejnou, 24
•
individuální.
Podle místa jejich provozování na: •
vnitřní (vnitropodnikovou) a
•
vnější (mimopodnikovou).
Podle obsluhovaného území na: •
vnitrostátní a
•
mezinárodní.
Podle hromadnosti na: •
hromadnou a
•
nehromadnou.
Podle velikosti zásilky na: •
celovozovou a
•
kusovou.
Podle pravidelnosti na: •
pravidelnou a
•
nepravidelnou.
Podle prostředí, ve kterém je realizována na: •
pozemní,
•
podzemní,
•
vodní
•
vzdušnou a
•
kosmickou.
3.7.3 Druhy dopravy Mezi základní dopravní soustavy v České republice patří silniční automobilová doprava a železniční doprava. Na ostatní dopravy (např. letecká, lodní, potrubní) připadá menší rozsah přepravní práce. 25
„Nejrozšířenějším druhem nákladní dopravy u nás je silniční nákladní doprava, která přepravuje nejvíce zboží v tunách. Je vhodná pro zabezpečení přímé přepravy zvláště hodnotnějších druhů zboží na krátké, střední a někdy i dlouhé přepravní vzdálenosti. Vzhledem ke své rychlosti a spolehlivosti je vhodná pro uplatnění v logistických systémech.“ (Sixta a Mačát, 2005, str. 166) Silniční doprava dle Lamberta (2000, str. 221) je velmi flexibilní a univerzální. Díky své pružnosti a univerzálnosti se stala ve většině světa převládající formou přepravy. Objem přepravovaného zboží autodopravci se stále zvyšuje. „ Mezi její základní přednosti patří značná flexibilita v oblasti přizpůsobování měnícím se požadavkům zákazníků. Je až na malé výjimky schopna zajistit přepravu mezi kterýmikoliv místy nakládky a vykládky. Disponuje různorodým dopravním parkem, jehož výběr pro přepravní nasazení je možno velmi těsně přizpůsobit povaze zásilky a požadovanému způsobu zajištění přepravy.“ (Sixta a Mačát, 2005, str. 168)
Druhou nejvýznamnější dopravou je železniční doprava, která je vhodná pro přepravy na střední a dlouhé vzdálenosti zvláště hromadných a rozměrných dodávek v ucelených vlacích. Železniční doprava postrádá pružnost a univerzálnost silniční dopravy, neboť se omezuje na pevně dané tratě a nejde tedy o přepravu z místa na místo jak je tomu u dopravy silniční.
3.8 Pojmy statistického srovnání Podle Minaříka je možné bazický index definovat jako index se stálým základem. „Bazické indexy jsou konstruovány tak, že v celé časové řadě zůstává ve jmenovateli indexu hodnota téhož základního období, kterým může být buď první období řady, nebo je hodnota „základního období“ konstruována uměle, např. jako průměr hodnot několika období, bezprostředně předcházejících počátečnímu období řady.“ (Minařík, 2004, str. 142)
26
3.8.1 Indexy a diference Při sledování změn ukazatelů používáme indexy a diference. „V praxi často potřebujeme zjistit, zda se dané sledované ukazatele (cena, prodané množství, tržba) změnily. Tato informace je mnohdy důležitější nežli vlastní absolutní hodnota dané veličiny. Při zkoumání rozdílnost daného ukazatele tedy porovnáváme jeho hodnotu ve dvou různých situacích. Existují tři základní druhy srovnání: •
časové - srovnáváme daný ukazatel ve dvou různých časech (např. zisk podniku v roce 2000 a 2001),
•
prostorové - srovnáváme daný ukazatel na dvou různých místech (např. zisk dvou různých podniků),
•
druhové - srovnáváme daný ukazatel u dvou různých druhů (např. zisk podniku dosažený při výrobě dvou různých výrobků).“ (Hindls, Hronová, 2002, str.352)
3.8.2 Srovnávání Podle Minaříka rozlišujeme metody srovnávání: •
absolutní srovnávání (srovnávání rozdílem), jehož výsledkem je rozměrný absolutní rozdíl s nulovou, kladnou nebo zápornou hodnotou,
•
relativní srovnání (srovnávání podílem), jehož výsledkem je poměrné číslo nebo index s hodnotou menší, rovnou nebo větší než jedna, případně vyjádřenou v procentech. (Minařík, 2004, str. 140)
27
4 Vlastní práce 4.1 Historie firmy a její charakteristika Sledovaná společnost obecně patří mezi nejvýznamnější výrobce a prodejce zdravotního materiálu. Jde o zahraniční firmu, jejíž dceřiná společnost má sídlo na okraji města nedaleko Brna. Zde se nacházejí administrativní budovy, rozsáhlé sklady a část výroby. Pobočný závod je v severních Čechách, kde je výroba obvazového materiálu. Společnost vznikla v roce 1999 fúzí dvou tradičních firem. Založení firmy sahá již do roku 1899, kdy magistr farmacie založil podnik na výrobu obvazového materiálu. V roce 1902 je již tato firma zaregistrována. Po druhé světové válce, kdy se úspěšně daří vybudovat továrny na obvazový materiál a vatu, zakládá podnik další pobočky v Evropě a stává se tak předním výrobcem a distributorem obvazového a dalšího medicínského materiálu
včetně
hygienických
výrobků.
V současné
době
zaměstnává
koncern
2.800 pracovníků ve 12 místech světa. Na základě partnerských vztahů se zákazníkem si firma vytvořila v průběhu uplynulých let příznivý obraz a zejména pevné místo v prodeji zdravotnického materiálu, kde patří k nejvýznamnějším dodavatelům a producentům na území naší republiky. V Evropě drží holding s obratem přes 300 milionů Euro páté místo v oboru. V České republice se realizuje pouze kolem 2 procent produkce, většinu zboží díky zázemí mateřské společnosti exportuje. Certifikací podle EN ISO 9001 a EN 46001 firma dokumentuje dodržování mezinárodních norem. Maximální jakosti v celém výrobním a konfekčním postupu zajišťují rozsáhlé kontroly: sahají od vstupní kontroly surovin přes vnitřní kontroly procesů během zpracování až ke konečné kontrole před expedicí. TÜV CER – certifikát obsáhle dokumentuje vysoce kvalitní práci. Tato začíná u vývoje produktu a končí jeho upotřebením. Jako výrobce lékařských produktů podléhá firma i směrnici o lékařských produktech 93/42/EHS. Dodržování požadavků dokládá značka CE na produktech.
28
Tabulka č.1: Sídla skladů mezinárodního koncernu suroviny
polotovary
hotové zboží
Německo-Berlín
-
-
+
Slovensko-Bratislava
-
-
+
Itálie
+
-
-
Německo-Langenchursdorf
+
+
-
Německo-Neuwied
+
+
+
ČR-Nová Paka
+
+
+
ČR velkosklad
+
+
+
Rakousko-Eurolager
+
+
+
Německo-Pattensen
+
+
+
Německo-Loesnitztal
+
+
+
Zdroj: interní materiály firmy
4.2 Výrobky Firma nabízí širokou škálu výrobků. Sortiment sahá od klasických lékařských výrobků až k moderním léčebným systémům. Pečlivě vzájemně sladěné výrobky umožňují optimální a spolehlivé ošetřování, které je zkoordinováno jak s požadavky pacientů, tak s jednotlivými fázemi léčebného procesu. Výrobní sortiment společnosti se skládá z 11 základních řad, které obsahují různé množství jednotlivých položek. Základní kategorie výrobků: •
Výrobky k ošetření ran,
•
Náplasti,
•
Obvazy a obinadla,
•
Tuhá obinadla,
•
Operační program,
•
Bandáže,
•
Oční, nosní,
•
Antitrombotické punčochy,
•
Inkontinence. 29
4.3 Příjem a skladování zboží Ve společnosti, kterou se zabývám, se pracuje ve skladu v jednosměnném režimu. Na příjmu a přípravě zboží na export pracuje 5 pracovníků skladu. Na přípravě zboží, které je určeno pro zákazníky v ČR pracují 3 skladníci. Dále pak, jelikož se jedná i o výrobní závod, který pracuje ve dvousměnném provozu, 4 skladníci, jejichž úkolem je navážet materiál k jednotlivým výrobním linkám. Mezi odpovědnosti pracovníků skladu patří následující činnosti: •
převzetí materiálu a zboží od dopravců,
•
kontrola obsahu přepravních listů,
•
zavádění evidence materiálu a zboží do systému Geac,
•
fyzický příjem do skladu a naskladnění,
•
fyzický příjem a výdej materiálu na linky.
Správnost převzetí materiálu a zboží je velmi důležitá, neboť má přímý vliv na inventurní stavy zásob. Dodací listy s uvedeným počtem kusů musí souhlasit s fyzickým stavem zásilky. Sleduje se také neporušenost obalů, jestliže je obal poškozen, musí se vyplnit formulář o škodě. V současné době sklad disponuje 2500 druhů zboží o celkovém objemu asi 40 mil. Kč. Skladové prostory o celkové kapacitě pojmou až 5 400 palet. Každý druh zboží má dle velikosti kartonu či palety své místo. Skladové prostory je nutné dělit dle velikosti. Tabulka č.2: Rozdělení skladových prostor paletový prostor pro vysoké palety, umístěné dole SHRL1 paletový prostor pro vysoké palety, umístěné nahoře SHRL2 paletový prostor pro nízké palety SHRL3 paletový prostor pro vysoké palety SHRL4 EXPORT místa pro výrobu a export zboží místa pro rozpracovanou výrobu EKOM místa určené pro zboží k nejbližšímu vyskladnění systémem FIFO FKOM Zdroj: interní materiály firmy Skladové pozice FKOM obsahují 3 velikosti paletového prostoru a 3 regálové velikosti. Každé obchodní zboží má určenou svoji FKOM pozici z které se prvotně vyskladňuje na základě tzv. příkazu k vyskladnění, která se vytiskne ihned po zpracování objednávky a předává se do skladu k vychystání zboží. Pokud na uvedené pozici není k dispozici dostatečné množství zboží, tiskne se automaticky i přeskladnění. Zboží na 30
FKOM pozice se přeskladňuje z pozic SHRL, které jsou kapacitně větší. Uvedené operace navazují na prvotní objednávku od zákazníka, kterou do systému zadává a kontroluje odbytové oddělení. Oddělení logistiky a odbytu spolupracují na plynulém zásobování, jak do skladu, tak i ze skladu. Oddělení logistiky každých 5 dní kontroluje pohyb zboží na skladě a připravuje objednávky na zboží do skladu. Důležitou úlohu zde hraje počítačový systém, který je síťově vázán s ostatními odděleními ve firmě. Systém také kontroluje disponibilní stav u všech položek a porovnává se stavem fyzickým. Pro plynulé zásobování je velice důležité udržovat průměrnou zásobu zboží a průběžně upravovat nastavení disponibilního množství u jednotlivých skladových položek. Společnost dováží přibližně 90% zboží z centrálního skladu v Rakousku, ostatní produkce je dovážena z Německa, Francie a Asie. Dodací lhůta na objednané zboží je přibližně 10 dnů, na zboží z Asie přibližně 3 měsíce. Zboží z koncernu firmy je dodáváno v obalech z polypropylénu, nebo tvrzeného papíru. Na každém je nalepena etiketa kde najdeme logotyp, slovní označení výrobkunázev. Je zde vyznačena expirace-doba použitelnosti, která se pravidelně sleduje a kontroluje. Také zde najdeme šarži zboží-kódová forma, která nám přesně sdělí kdy, kým a kterou výrobní směnou byl výrobek vyroben. Jelikož výrobky v celém koncernu mají stejné označení tzv. REF Nummer pětimístné číslo, které se dále uvádí i v katalozích, v komunikaci s VZP, zákazníky atd., musí být taktéž součástí každé etikety. Jednotlivá balení jsou pro lepší a snadnější manipulaci umístěna v tvrzených kartonech. Schéma plochy skladu, rozmístění jednotlivých pozic je uvedeno v příloze č. 1
4.4 Zákazníci a partneři firmy Obchodními partnery společnosti je zejména okruh stálých dodavatelů a odběratelů. Firma má své stálé dodavatele z celého světa, i když situace na trhu je v nákupu v největší míře ovlivněna cenou a ta má za následek neustálé hledání nových obchodních partnerů. Mezi odběratele patří nemocnice, zdravotnické potřeby a v neposlední řadě široké sítě lékáren. Firma dodává i do rozsáhlých sítí specializovaných zdravotnických velkoobchodů. Vnější prostředí společnosti je tvořeno následujícími faktory: Ekonomické prostředí – ekonomika státu je založena na volném trhu s určitou regulační funkcí státu.
31
Demografické vlivy – analýza populace, tj. stávajících i potenciálních zákazníků z hlediska velikosti populace, věku, pohlaví apod. Přírodní prostředí – s ohledem na nutnou ochranu životního prostředí se musí společnost aktivně zapojit a splnit povinnost vyplývající ze zákona 477/2001 Sb., o obalech ve znění pozdějších předpisů zákon č. 94/2004 Sb. Technologie – aby společnost obstála ve stále se rozvíjejícím odvětví, musí brát v úvahu změny ve výrobních postupech, surovinách nebo přímo nové technologie. Politické vlivy – legislativa státu určuje prostřednictvím svých organizací pravidla, která musí ve svém podnikání společnost dodržovat. V praxi to znamená, že jsou stanoveny zákonné normy jakosti zdravotnických výrobků (Výzkumný ústav pletařský – Institut pro testování a certifikaci). Kulturní vlivy – při podnikání je nutné zohlednit také faktory vyplývající z hodnot, zvyků, přístupů a preferencí obyvatelstva – tj.zákazníka. Vnější mikroprostředí – tvořené konkurencí, partnerskými firmami, zákazníky a veřejností.
Vnitřní prostředí společnosti je tvořeno následujícími faktory: Organizace a řízení – úspěch společnosti spočívá na právě zvoleném typu řízení a vhodné organizační struktuře. Vybavenost – společnost klade důraz na výrobu z tradičních materiálů, ale je nucena pružně reagovat na všechny změny v technologiích a přizpůsobuje jim svůj výrobní program. Finanční situace – je důležitým faktorem vnitřního vlivu na rozvoj a postavení společnosti. Lidské zdroje – ve firmě, která zakládá na tradici, jsou zaměstnanci důležitým faktorem. Umístění podniku – společnost má výhodnou polohu nedaleko Brna. Vzdálenost od hlavní centrály koncernu není příliš značná, což souvisí přímo s dovozem nebo s vývozem zboží a materiálu.
32
Image firmy – u společnosti je velmi důležitý faktor, který musí udržet v rámci konkurence v poslání „Jednička v partnerství se zákazníky“.
4.5 Současná situace – prodej Společnost nabízí vedle široké řady běžných zdravotnických výrobků určených v prvé řadě pro nemocnice a kvalifikované lékaře i speciální bandáže pro sportovce, antitrombotické punčochy a jiné. V současné době se společnost vedle samotné výroby soustředí na mnoho dalších akcí a činností, které by měli být především rozšířením služeb pro zákazníky a v konečném důsledku tak přispívat k vyšším ziskům společnosti. Úkolem marketingového týmu a vedení společnosti je najít nejvhodnější způsob oslovení zákazníků. Důležitým faktorem zvýšení prodeje ve firmě je zakládání konsignačních skladů na území ČR. Postup při vyskladnění a naskladnění probíhá následovně: Obchodní partneři (prodejny zdravotních potřeb, lékárny) jsou smluvně vázáni s firmou k odběru zboží v určité maximální cenové výši. Při zadávání objednávek do systému se v tomto případě uvádí specifický druh pohybu k dané zakázce. Vytiskne se standardní vyskladnění pro sklad, z kterého zjistíme na které pozici je zboží umístěno. Pokud není zboží na skladě, přechází do tzv. „sestavy restů“, která je aktualizována novým příjmem zboží a dále vyskladněním k zákazníkovi. Pokud je zboží skladem, nic nebrání expedici. Současně se zbožím jde dokladově jen dodací list, který slouží pro prvotní kontrolu u obchodního partnera a pro naskladnění. Daňový doklad se v tomto případě automaticky ze systému nevystavuje. Pravidelně měsíčně hlásí jednotlivé sklady prodej a na základě jejich hlášení je ze systému generován daňový doklad. Vystavením daňového dokladu dochází ke změně stavu zásob na daném skladu. Pracovníci logistiky mají taktéž přehled, na kterém skladu uvedená položka fyzicky je, jelikož je systém značení skladu totožný s číslem zákazníka. Stačí znát referenční číslo zboží, program vypíše jednotlivé pozice i sklady kde a v jakém množství je zboží umístěné. Je možné provést i jeho další přeskladnění, tím flexibilně reagovat na požadavky zákazníků. Zboží je dodáváno na jednotlivé sklady externí přepravní společností a to max. do 48 hodin, standardní doba dodání je 24 hod. Každoročně je prováděna fyzická inventarizace skladových zásob ve všech skladech. V současné době je na území ČR 14 konsignačních skladů, z nichž 11 skladů je zaměřeno na prodej sportovních bandáží, které budu dále ve své práci sledovat. Uvedené zboží bylo pro práci vybráno z toho důvodu, že je určeno pro široký okruh zákazníků a svým využitím je specifické. Zákazníkem může být žena, muž či dítě, které se aktivně věnuje sportu, nebo uvedené výrobky používá k prevenci např. při pohmoždění, při 33
chronických stavech, podráždění nebo přetažení. Společnost nabízí v rámci výrobkové řady bandáží 16 typů, většinou všechny ve velikosti S, M, L, XL, XXL, jeden typ bandáže na zápěstí je univerzální. Další speciální rozlišení je např. u kotníku, kde je provedení na pravou a levou končetinu. U všech typů bandáží jsou uvedeny orientační měrné popisy, podle kterých je lze správně zařadit do velikostní tabulky. Výrobková řada bandáží je uvedena v příloze č. 2
4.6 Výsledky K dispozici máme data prodeje sportovních bandáží v letech 2003-2007. Z uvedených dat je patrné, že prodej sportovních bandáží v rámci konsignačních skladů vzrůstá. Tabulka č. 3: Prodej bandáží (v ks) v rámci konsignačních skladů v uvedených letech Sklady ZO FF DD AT VA FA NA WP NU SW LR Celkový prodej
2003 2004 Zdravpo Praha 1 2 5 Forte Farm Brno 12 22 Dentimed Litomyšl 15 12 Amulet Náchod 2 5 ZP Vávrová Řevnice 3 12 ZP Foblová Praha 8 5 8 ZP Nesvadbová Turnov 2 7 West Pharm Praha 10 4 9 Lékárna Ústí nad Labem 5 2 Steri..way Brno 3 1 Medi LR České Budějovice 4 7 57 90 Zdroj: interní materiály firmy
2005 3 33 16 8 21 11 5 11 4 2 5 119
Obr. 4.6: Umístění konsignačních skladů na území ČR Zdroj: www.wikipedia.org, vlastní zpracování 34
2006 7 99 65 14 28 4 31 11 21 2 15 297
2007 19 174 83 47 34 10 35 31 16 14 57 520
4.6.1 Shluková analýza pro roky Prvním cílem je nalézt roky, které vykazují na uvedených skladech podobné rysy chování, tedy provést shlukovou analýzu roků. Nejprve v grafu č. 1 znázorníme krabicové diagramy prodejů na 11 skladech.
Graf č.1 Prodej sportovních bandáží (ks) v letech 2003-2007 na 11 skladech Zdroj: Vlastní zpracování Z diagramu lze vyjádřit objekty, které vykazují podobné chování v rámci prodeje. Je možné je setřídit do homogenních skupin-shluků. Setřídění jsem provedla na základě průměrného prodeje jednotlivých skladů. Tabulka č. 4 Rozdělení skladů do 2 shluků Shluk 1 Shluk 2
FF, DD, AT, LR ZO,VA,FA,NA,WP,NU,SW Zdroj: Vlastní zpracování
Při podrobnější analýze objektů shluku č. 1, nalezneme společné prvky. Všechny objekty jsou umístěny ve větších městech a mají velmi dobrou polohu pro obchodní činnost. Objekt FF je umístěn v nákupním centru v Brně - Králově Poli. Bandáže jsou umístěny v blízkosti pokladny na speciálním stojanu, zákazník si může zboží prohlédnout, vyzkoušet přímo na prodejně a tím předejít zakoupení nesprávné velikosti. Umístění zboží na prodejně FF je uvedeno v příloze č.3.
35
Objekty DD a LR – zde se jedná o velkoobchody zdravotních potřeb, které mají své stálé zákazníky především z řad lékáren a dále svou prodejní činnost rozvíjejí. Společnost DD sídlí ve východních Čechách, má několik poboček a nabízí zboží i formou e-shopu. Druhá společnost LR sídlí v jižních Čechách. Nabízí na trhu veškerý zdravotnický sortiment různých firem, specializuje se na prodej antitrombotických punčoch, prodej sportovních bandáží je v rámci této firmy pouze okrajový. Objekt AT nepatřil v rámci prodeje k důležitým strategickým odběratelům. Je to patrné z prodeje v letech 2003-2006. Ke konci roku 2007, po provedené inventarizaci zásob, svou činnost v tomto druhu prodeje ukončil. Sklad AT odkoupil zboží umístěné na konsignačním skladě od firmy, tím je vysvětlen nárůst prodeje v daném roce. Když provedeme alespoň okrajově analýzu shluku č. 2, zjistíme, že se jedná o menší obchodní celky zdravotních potřeb. Prodej přes konsignační sklady rok od roku vzrůstá, do budoucna lze očekávat zvýšení prodeje a to především v pražských prodejnách.
Graf č.2 Grafické znázornění prodeje v jednotlivých letech Zdroj: Vlastní zpracování Z grafického znázornění je patrné, do jaké míry se jednotlivé sklady podílejí na prodeji sportovních bandáží. V rámci práce budeme dané ukazatele a jejich hodnoty pozorovat a porovnávat. Budeme vycházet ze zadaných údajů Tabulky č. 3 Prodeje bandáží v ks v daných letech. Množství vyjádřené objemově označíme symbolem q. Tuto hodnotu budeme porovnávat ve dvou různých časových situacích (př. prodej v roce 2004 a 2003) a to ve srovnání absolutním a relativním. Při absolutním srovnání nás zajímá, o kolik se 36
daná veličina změnila, při relativním o kolik procent se daná veličina změnila. K absolutnímu porovnání dvou hodnot stejného ukazatele použijeme jejich rozdíl – diference. Tabulka č. 5 Vyjádření diferencí v rámci období v ks
Sklady ZO FF DD AT VA FA NA WP NU SW LR Součet diferencí za období
∆q 2004 2003
∆q 2005 2004
∆q 2006 2005
∆q 2007 2006
Součet diferencí skladu
3 10 -3 3 9 3 5 5 -3 -2 3
-2 11 4 3 9 3 -2 2 2 1 -2
4 66 49 6 7 -7 26 0 17 0 10
12 75 18 33 6 6 4 20 -5 12 42
17 162 68 45 31 5 33 27 11 11 53
33
29
178
223
463
Zdroj: Vlastní zpracování Z uvedené tabulky lze vyčíst nejvyšší diference u skladu FF a to zvýšení o 162 jednotek od počátečního roku prodeje. Stav nejnižší diference 5 jednotek označuje sklad, který se na zvýšení objemového prodeje podílí minimálně (záporné hodnoty v rámci období znamenají kolísavost a nestabilnost v prodeji). Je zde na zvážení, zda činnost tohoto skladu je pro firmu přínosná. Výsledek součtu diferencí za období nám dává jasný přehled ve vývoji prodeje a to při založení skladů a současném prodeji. Pro další porovnávání ukazatelů použijeme podíl stejné veličiny, tedy index. Pro naše zpracování použijeme vztah: Iq =
q1 100 [%] q0
37
Tabulka č. 6 Vyjádření relativní změny prodeje v rámci období
Sklady ZO FF DD AT VA FA NA WP NU SW LR
Iq
Iq Iq v% v% v% 2004/2003 2005/2004 2006/2005 250,00 60,00 233,33 183,33 150,00 300,00 80,00 133,33 406,25 250,00 160,00 175,00 400,00 175,00 133,33 160,00 137,50 36,36 350,00 71,43 620,00 225,00 122,22 100,00 40,00 200,00 525,00 33,33 200,00 100,00 175,00 71,43 300,00 Zdroj: Vlastní zpracování
Iq
v% 2007/2006 271,43 175,76 127,69 335,71 121,43 250,00 112,90 281,82 76,19 700,00 380,00
Získané výsledky zpřehledňují srovnání, o kolik procent se daná veličina změnila. Nejmenší procentní změnu znázorňuje sklad SW a to 33,33 (kde došlo v rámci meziročního prodeje k poklesu prodaných ks). Indexní změna nedosahuje hodnoty 1 je pouze 0,3333. Následně provedeme srovnání jednotlivých ročních prodejů skladů k výchozímu roku. Výsledkem je tzv. Index bazický v procentech. Tabulka č. 7 Vyjádření relativní změny prodeje k výchozímu roku
Sklady
ZO FF DD AT VA FA NA WP NU SW LR
Index Index Index bazický bazický bazický v% v% v% 2004 2005 2006 250,00 150,00 350,00 183,33 275,00 825,00 80,00 106,67 433,33 250,00 400,00 700,00 400,00 700,00 933,33 160,00 220,00 80,00 350,00 250,00 1550,00 225,00 275,00 275,00 40,00 80,00 420,00 33,33 66,67 66,67 175,00 125,00 375,00 Zdroj: Vlastní zpracování
38
Index bazický v% 2007 950,00 1450,00 553,33 2350,00 1133,33 200,00 1750,00 775,00 320,00 466,67 1425,00
Zde je minimální hodnotou opět sklad SW (stejné srovnání viz tab. č. 6). Dalším významným ukazatelem relativního porovnávání je relativní přírůstek dané veličiny – tzv. míra změny:
δq =
q1 − q0 = I q − 1 [%] q0
Tabulka č. 8 Vyjádření míry změny prodeje
Sklady Míra změny v % Míra změny v % Míra změny v % Míra změny v % 2004 2005 2006 2007 150,00 -40,00 133,33 171,43 ZO 83,33 50,00 200,00 75,76 FF -20,00 33,33 306,25 27,69 DD 150,00 60,00 75,00 235,71 AT 300,00 75,00 33,33 21,43 VA 60,00 37,50 -63,64 150,00 FA 250,00 -28,57 520,00 12,90 NA 125,00 22,22 0,00 181,82 WP -60,00 100,00 425,00 -23,81 NU -66,67 100,00 0,00 600,00 SW 75,00 -28,57 200,00 280,00 LR Zdroj: Vlastní zpracování Vysoké kladné hodnoty vypovídají o prodejním meziročním objemovém nárůstu a naopak záporné znázorňují pokles v prodeji. V další části práce provedeme detailnější rozpracování prodeje sportovních bandáží v rámci jejich hlavních typů, kterými jsou: •
bandáže zad,
•
bandáže kolen,
•
bandáže kotníkové,
•
bandáže zápěstí,
•
a bandáže ostatní (např.loketní pásky, bandáže stehna, bandáže loktů).
Pro další zpracování použijeme údaje za poslední 3 roky prodeje uvedené v tabulce
č.9
39
Tabulka č. 9 Prodej podle jednotlivých typů bandáží v letech 2005-2007 v ks
40
Zdroj: Interní materiály firmy
Tabulka č. 10 Absolutní srovnání jednotlivých typů dle diferencí 2005-2007
Druh bandáže Záda Koleno Kotník Zápěstí Ostatní součet diferencí období v ks
∆q 2006 2005 42 27 36 52 21
∆q 2007 2006 21 73 35 46 48
součet diferencí druh v ks 63 100 71 98 69
178
223
401
Zdroj: Vlastní zpracování Hodnoty uvedené v tabulce znázorňují, o kolik se jednotlivé typy bandáží v prodeji změnily. V popředí je bandáž kolene, další vyšší změna je u bandáže zápěstí. Tabulka č. 11 Vyjádření relativní změny prodeje u jednotlivých druhů bandáží k výchozímu roku
Index Index Druh bazický bazický bandáže v% v% 2006 2007 290,91 386,36 Záda Koleno 187,10 422,58 Kotník 311,76 517,65 Zápěstí 233,33 351,28 Ostatní 310,00 790,00 Zdroj: Vlastní zpracování
Zajímavé je další zpracování, ke kterému použijeme údaje celkových prodejů firmy za jednotlivé typy bandáží. Podklady pro tuto část byly získány ze souboru statistika v programovém vybavení firmy.
41
Tabulka č. 12 Celkové prodeje sportovních bandáží
druh záda koleno kotník zápěstí ostatní součet
2005 348 400 393 526 386 2053
prodej v ks podíl v % 2006 2007 2005 2006 2007 557 640 16,95 18,59 21,19 594 538 19,48 19,82 17,81 570 531 19,14 19,02 17,58 822 964 25,62 27,43 31,91 454 348 18,80 15,15 11,52 2997 3021 100,00 100,00 100,00 Zdroj: Interní materiál firmy a vlastní zpracování
změna v % 06/05 07/06 60,06 14,90 48,50 -9,43 45,04 -6,84 56,27 17,27 17,62 -23,35 x x
Z uvedených údajů je patrné, že celkový prodej v roce 2007 je zvýšen oproti roku 2006, ale tato změna není tak markantní jako u meziročního prodeje 06/05. Pokles je u meziročního prodeje období 07/06 bandáže kolen, kotníků a skupiny bandáží ostatních viz tabulka č. 12 Tabulka č. 13 Struktura prodeje bandáží v rámci konsignačních skladů v %, srovnání s celkovým prodejem společnosti
druh Záda Koleno Kotník Zápěstí Ostatní
prodej celkem prodej v rámci k.s. 2005 2006 2007 2005 2006 2007 348 557 640 22 64 85 400 594 538 31 58 131 393 570 531 17 53 88 526 822 964 39 91 137 386 454 348 10 31 79 4058 2997 3021 119 297 520 Zdroj: Vlastní zpracování
struktura prodeje k.s. 2005 2006 2007 6,32 11,49 13,28 7,75 9,76 24,35 4,33 9,30 16,57 7,41 11,07 14,21 2,59 6,83 22,70 x x x
Z uvedených výpočtů je možné vyjádřit, jaký podíl prodeje měly jednotlivé typy bandáží prodané v rámci konsignačního skladu k celkovému prodeji za dané časové období. Ze zadaných podkladů zjistíme, že celkový prodej bandáží v rámci společnosti roste.
42
5 Diskuze Zřizování konsignačních skladů u odběratele probíhá podle přesně daných pravidel. Zřizovatel konsignačního skladu je smluvně vázán o výši odběru a druhu zboží, které bude na své náklady, ve svých prostorách skladovat. Jedná se o obchodní činnost, ze které vyplývají pro odběratele i dodavatele rizika podnikání, kterými jsou v tomto případě ztráta svěřeného majetku. Po provedené inventarizaci zásob se v některých případech sklady neobejdou bez ztrát výrobků, nebo v lepším případě dochází k záměnám jednotlivých velikostí daného typu zboží (v tomto případě bandáží). V případě ztráty je sklad zatížen mankem a rozdíl stavu zásob – jeho finanční hodnotu, je povinen uhradit. I přes tyto překážky, je zřizování uvedených skladů oblíbené a v rámci společnosti se jejich počet postupně zvyšuje. Firma se rozšiřování konsignačních skladů nebrání, jejich činnost pro ni představuje minimální administrativní náklady. Také náklady spojené s přepravou jsou u tohoto druhu prodeje nižší než při individuální objednávce. Analýza celkového prodeje sportovních bandáží v rámci firmy ukázala, jak se jednotlivé typy v meziročním prodeji změnily, o které bandáže je mezi zákazníky větší zájem a také typy, které v současné době v prodeji klesají. Ze získaných výsledků je patrné, že v rámci konsignačních skladů každoročně vzrůstá prodej u všech typů bandáží. Z toho důvodu je pro společnost přínosné jejich další rozšiřování. V rozsahu bakalářské práce nelze vystihnout všechny problémy týkající se prodeje výrobků. Nabízí se zde alespoň řešení, jakou cestou výrobky zviditelnit, pružně reagovat na poptávku, snížit náklady na přepravu a také možnost okamžité koupě zboží zákazníkem.
43
6 Závěr Předmětem bakalářské práce byla analýza prodeje v rámci konsignačních skladů společnosti, která se zabývá výrobou a prodejem zdravotního materiálu. V úvodní části byla provedena analýza literárních zdrojů, která se k dané problematice vztahuje. Vlastní práce se v první části soustředí na podobnost jednotlivých skupin objektů, v tomto případě skladů. Dále je zaměřena na srovnání objemu prodeje v rámci jednotlivých objektů a porovnání s prodejem celkovým v rámci firmy. Nejvyššího podílu v prodeji sportovních bandáží dosahují sklady FF, DD a LR. Všechny uvedené objekty jsou umístěny ve větších městech a mají velmi dobrou polohu pro obchodní činnost. Sklad FF se nachází v nákupním centru v Brně. Předností je umístění zboží na stojanu v blízkosti pokladny. Zde je možné si zboží prohlédnout, případně i vyzkoušet. Sklady DD a LR jsou velkoobchody zdravotních potřeb. Na trhu nabízejí různorodý zdravotnický sortiment a prodej sportovních bandáží je v rámci jejich prodeje pouze okrajový. V celkovém prodeji bandáží dosahují největšího meziročního nárůstu bandáže zad a zápěstí. Pokles prodeje je u typů bandáží kolena, kotníků a skupiny ostatních bandáží. V rámci prodeje konsignačních skladů je meziroční nárůst u všech typů bandáží. Ze získaných materiálů plyne, že společnost i přes nestabilní situaci ve zdravotnictví udržuje velmi dobré výsledky prodeje. Disponuje velmi kvalitními produkty, které se snaží prodávat za odpovídající cenu. Je proto velmi důležité zaměřit se na specifické formy prodeje, tuto oblast podporovat a v rámci společnosti rozvíjet.
44
7 Literatura
[1] [2] [3] [4]
[5]
[6] [7] [8] [9] [10] [11] [12]
DRAHOTSKÝ, Ivo, ŘEZNÍČEK, Bohumil. Logistika procesy a jejich řízení. 1 vyd. Brno : Computer Press, a.s., 2003. 334 s. ISBN 80-7226-521-0. FORET, Miroslav, PROCHÁZKA, Petr, URBÁNEK, Tomaš. Marketing základy a principy. 1 vyd. Brno : Computer Press, 2003. 199 s. ISBN 80-722-6888-0. HINDLS, Richard, HRONOVÁ, Stanislava. Statistika pro ekonomy. 2 vyd. Praha : Professional Publishing, 2002. 420 s. ISBN 80-86419-30-4. HORÁKOVÁ, Hana, KUBÁT, Jiří. Řízení zásob. Logistické pojetí, metody, aplikace, praktické úlohy. 3 přepracované vydání. Praha : Profess Consulting, 1998. 236 s. ISBN 80-85235-55-2. LAMBERT, D.M., STOCK, R.J., ELLRAM, L.M. Logistika. Ondřej Jirásek; Ing. Eva Nevrlá. 1. vyd. Praha : Computer Press, 2000. 589 s. ISBN 80-7226-221-1. MINAŘÍK, Bohumil. Statistika I. Popisná statistika Druhá část. MZLU, 2004. 207 s. ISBN 80-7157-166-0. PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století 2.díl. 1. vyd. Praha : Radix, spol. s.r.o., 2005. 536 s. ISBN 80-86031-59-4. SCHULTE, Christof. Logistika. Praha : Victoria Publishing, a.s., 1994. 301 s. ISBN 80-8560587-2. SIXTA, Josef, MAČÁT, Václav. Logistika – teorie a praxe. 1 vyd. Brno : [s.n.], 2005. 315 s. ISBN 80-251-0573-3. SYNEK, Miloslav a kolektiv. Manažerská ekonomika. 3 přepracované vydání. Praha : Grada Publishing, 2003. 466 s. ISBN 80-247-0515-X. TOMEK, Jan a kolektiv. Marketingová strategie podniku. 1 vyd. Praha : Management Press, a.s., 1992. 179 s. ISBN 80-85603-03-9. Interní materiály společnosti.
45
8 Přílohy Příloha č.1 Schéma plochy skladu, rozmístění jednotlivých pozic
46
Příloha č. 2 Výrobková řada bandáží
47
48
Příloha č. 3 Umístění zboží na prodejně FF
49
