Autorská práva a internet

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Autorská práva a internet Bakalářská práce

Autor:

Daniela Soukupová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Mgr. Tomáš Ciprovský

Duben, 2014

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Mostkovicích dne 30.4.2014

Daniela Soukupová

Poděkování Děkuji všem, kteří ovlivnili mé myšlení, dali mi odlišný pohled na svět a tím mě obohatili. V přímém vztahu s touto bakalářskou prací děkuji svému vedoucímu práce, panu Ing. Mgr. Tomáši Ciprovskému za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi při zpracování bakalářské práce poskytl.

Anotace: Bakalářská práce na téma: Autorská práva a internet je zaměřena na současný problém dnešní společnosti – porušování ochrany autorských práv v síti Internet. Práce je rozdělena do několika kapitol. Na úvod navazuje stručný náhled do počátků Internetu a autorských práv, dále pak nezbytné vymezení základní terminologie. V práci je podrobně rozebrán problém neoprávněného sdílení autorských děl prostřednictvím Internetu. Poté následuje uvedení příkladů z praxe a vlastní návrh řešení na zlepšení dané problematiky. Klíčová slova: Autorské právo, Internet, právní ochrana, autor, licence

Annotation: Bachelor thesis: Legal protection software is focused on the current problem of today's society of the 21st century - the violation of legal protection of computer programs. The work is divided into several chapters. After an introduction, a brief insight into the origins of legal protection software, as well as the necessary definition of basic terminology. This work is explained piece of legislation in the Czech law and European Union law. This is followed by giving examples from practice and custom design solutions to improve the problem. Keywords: Copyright, Internet, legal protection, author, licenc

Obsah Autorská práva a internet............................................................................................................ 7 Úvod........................................................................................................................................ 7 1.

Historie internetu ............................................................................................................. 8

1.1.

Internet v České Republice .......................................................................................... 9

1.2.

Legitimita práva na internetu ....................................................................................... 9

2.

Autorské právo .............................................................................................................. 11

2.1. 3.

Historie a koncepce autorského práva ....................................................................... 11 Zpřístupnění díla ............................................................................................................ 13

3.1.

Zpřístupnění díla dle právního řádu ČR .................................................................... 14

3.2.

Dohoda TRIPS, WIPO, WCT a WSPT ..................................................................... 14

3.3.

Analýza zpřístupnění díla .......................................................................................... 15

4.

Stahování díla ................................................................................................................ 16

4.1.

Aplikace stahování práva ČR .................................................................................... 16

4.2.

Analýza stahování díla ............................................................................................... 17

4.3.

Co je legální a co nelegální stahování........................................................................ 18

4.3.1.

Software ................................................................................................................. 18

4.3.2.

Hudba ..................................................................................................................... 18

4.3.3.

Filmy ...................................................................................................................... 19

4.3.3.1. 5.

Adresy pro nelegální stahování .......................................................................... 19

Poskytování a vyuţívání odkazu ................................................................................... 19

5.1.

Aplikace poskytování a vyuţívání odkazu práva ČR ................................................ 20

5.1.1.

Přímé porušení autorského zákona......................................................................... 21

5.1.2.

Nepřímé porušení autorského zákona .................................................................... 21

5.2. 6.

Analýza poskytování a vyuţívání odkazu ................................................................. 21 Kauza The Pirate Bay a její následovníci ...................................................................... 22 5

6.1.

The Pirate Bay versus zákon ...................................................................................... 22

6.1.1.

BitTorrent ............................................................................................................... 23

6.2.

Kauzy řešené na území České republiky ................................................................... 24

6.3.

Česká protipirátská unie ............................................................................................. 26

7.

Provedení průzkumu v Armádě České Republiky ........................................................ 27

7.1.

Představení společnosti .............................................................................................. 27

7.2.

Výsledky dotazníkové metody................................................................................... 27

8.

Dotazník ........................................................................................................................ 28

8.1.

Výsledky dotazníkové metody................................................................................... 30

8.2.

Závěr dotazníkové metody ......................................................................................... 37

Závěr ..................................................................................................................................... 38 Seznam pouţité literatury ..................................................................................................... 39 Tištěná monografie............................................................................................................ 39 Elektronická monografie, webovská sídla ........................................................................ 39 Seznam pouţitých zkratek .................................................................................................... 40 Seznam pouţitých grafů........................................................................................................ 41

6

Autorská práva a internet

Úvod „World Wide Web – WWW, která je spolu s elektronickou poštou bezesporu nejznámější a nejrozšířenější službou fungující na platformě počítačové sítě Internet, se postupně díky možnostem jazyka HTML a dalším nástrojům, jako je Java Script, Java nebo ActiveX, stala široce využitelnou a hlavně přitažlivou i pro neodbornou veřejnost.“1 Během doby se obsah jednotlivých WWW stránek a z nich vytvořených webových nástěnek přetvořil z předchozí pasivní a poměrně strohé podoby aţ do dnešního multimediálního a interaktivního ztvárnění. Velké snahy o atraktivitu a efektivnost nově vytvářených stránek, o co největší moţnost nabízení poskytujících sluţby a celkovou popularitu stránek, také jejich navštěvovanost a následně z toho plynoucí zisk, výnos z reklam, prodej přístupových hesel a jiných má za následek, bohuţel, i narůstající počet zneuţívání, tzv. vypůjčování si a následné manipulování s prací jiných. V prostředí internetu jsou jedním z nejčastěji porušovaných norem stoprocentně normy, které slouţí na ochranu duševního vlastnictví, mezi nimiţ převládá ochrana autorskoprávní a známkoprávní. Ochrana známkoprávní je v prostředí internetu a u World Wide Web obzvlášť, oţehavější, a to minimálně z pohledu komerčního. Namátkou lze jmenovat problematiku domén, meta tags, rámů a hlavně zneuţívání ochranných známek, především pak těch nebetyčně známých, jak v reklamách, tak v určitých případech i odkazů. Ve své bakalářské práci bych se chtěla věnovat problematice porušování autorských práv v prostředí internetu. Danou problematiku jsem studovala z několika odborných knih, které uvedu v pouţité literatuře na konci svého díla a rozčlenila jsem ji do několika kapitol. Zvláštní pozornost jsem věnovala kapitolám o zpřístupnění a stahování děl z internetu, poskytování a vyuţívání odkazů, ale také trochu historii internetu.

1

ČERMÁK, J., Internet a autorské právo, 1.vydání, Linde Praha, a. s., 2001, 195 s, ISBN 80-7201-295-9

7

V praktické části jsem vyhotovila dotazník věnovaný vyuţívání internetu a zneuţívání autorských práv. Na dotazník odpovídalo 32 korespondentů náhodně vybraných. Konečný výsledek a závěr je zaráţející.

1. Historie internetu Internet jako takový je jedním z fenoménů dnešní doby. Jako jiné moderní vynálezy slouţil Internet jako pomocník vědců nebo vojenských sil. Kdyţ v 60. letech 20. století vznikl, nikdo si nedokázal představit, jaký dopad bude mít na současnou společnost. Rychlost přenosu informací se zmenšila do milisekund, internetovou síť vyuţíváme jako náhradu novin, rádia, kníţek, časopisů. Dá se říci, ţe se Internet stal jedním z velmi důleţitých objevů lidské společnosti. Internet se dá popsat jako soubor serverů, komunikací a k nim připojených počítačů, jsou to provozovatelé jednotlivých sítí a podsítí. Historie sahá do 60. let 20 století, kdy se americká armáda snaţila najít způsob, jakým by zajistila, aby mezi sebou mohly počítače komunikovat i v případě, kdyby část sítě nefungovala, byla vyřazena z provozu. Řešením se stala síť centrálních uzlů, která fungovala, i kdyţ by bylo odpojeno centrální řízení zničené potencionálním útokem. „Důležitým bodem pro rozšíření se stal rok 1969, vznik sítě ARPANET, jehož základem se staly 4 uzly - počítače na amerických univerzitách. Mezi těmito univerzitami došlo i k přenosu věty „Are you receiving this?“, která symbolizuje zrod decentralizované sítě. Od této doby se počet připojených počítačů, z počátku hlavně univerzitních, vojenských a vládních, neustále zvyšuje. Zásadní bod znamená první polovina 90.let, kdy dochází k vynálezu hypertextu, a tedy možnosti dostat se i formacím umístěným kdekoli na zeměkouli jediným kliknutím, a nástupu komerčního využití datovaného do roku 1992, kdy bylo umožněno připojení i komerčním subjektům. Zatímco v roce 1996 má internet kolem 55 miliónů připojených uživatelů, v roce 2003 je to již 600 milionů a nyní kolem 2 miliard, což je více než třetina světové populace.“2

2

Internet World Stats [online]. [cit. 2009-11-18]. Dostupný z WWW: < http://www.internetworldstats.com >.

8

1.1. Internet v České Republice „Do Československé federativní republiky se Internet dostává až roku 1992. Tehdy se k síti připojila pražská ČVUT a začíná budovat síť FESNET, později přejmenována na CESNET (Czech Educational and Scientific NETwork). K této síti se připojovaly další akademické instituce. Slovensko začalo tvořit svou vlastní síť SANET (Slovak Academic NETwork). Ministerstvo školství vyčlenilo částku 20 miliónů korun. Oficiálně byl ale Cesnet spuštěn až 15. června 1993.“3 Středisky sítě byla Praha a Brno. Postupně byla připojována další města, České Budějovice, Hradec Králové, Liberec, Plzeň a další. V březnu roku 1993 byly uzly CESNETu rozmístěny jiţ v jedenácti městech. „Na další rozvoj Internetu, má vliv hlavně přístup operátorů k cenám za připojení, zejména ztráta monopolu Eurotelu na tomto poli. Od této doby nastává mohutný rozmach internetu v České republice a současný důraz na rychlé připojení za stále nižší ceny tomu nahrává. V České republice je v současnosti asi 6 milionů připojených uživatelů.“4

1.2. Legitimita práva na internetu Síťová informační infrastruktura se začala původně vyvíjet ve spojených státech amerických, proto přebírá celosvětová informační síť do značné míry jejich organizační modely. USA jsou státy, jejichţ myšlenkové směry jako liberalismus nebo libertariánství mají hluboké kořeny. Základní myšlenkou liberalismu je odstranění různých forem regulace omezující jednotlivce v realizaci jejich záměrů a k dosaţení odpovídajícího prospěchu, ať uţ by šlo o úspěch materiální nebo jiný. V tomto duchu se nesou aktivity jednoho z nejvýznamnějších hnutí za „Svobodný internet“, organizace Elektronic Frontier Foudation. Zakladatelem této organizace je známý rocker a především úspěšný podnikatel John Petry Barlow. 3

PETERKA, Jiří. Českému internetu je 15 let [online]. 2007 [cit. 2009-11-18]. Dostupný z WWW: . 4

Internet World Stats [cit. 2009-11-18]. Dostupný z WWW: .

9

Od roku 1990, od samého začátku svého vzniku, se tato organizace významně angaţovala, především formou veřejné osvěty a právní pomoci v soudních sporech, v boji proti právnímu či jinému omezování svobody jedince na internetu. Základním dokumentem výše zmíněné organizace je „ Deklarace nezávislosti kyberprostoru“.5 Ústředním motivem této deklarace je problém právní regulace a činnost států a jejich orgánů autoritativně aplikujících právo. Jednotlivé pasáţe deklarace se staly postupem času přijímaným manifestem svobody internetu. Je moţné vyčíst několik momentů, které jsou zásadní provázku platnosti práva v informačních sítích. Hlavním argumentem je neexistence společenské smlouvy mezi adresáty právních norem a jejich tvůrci, tedy státem. Tento argument byl zaloţen na základě faktu, ţe na internetu vzniká nové společenství, jehoţ zřízení, jestliţe má disponovat autoritou, musí být zaloţeno především na nové společenské smlouvě. Jedině jejím prostřednictvím se adresáti právních norem mohou vzdát části vlastní svobody ve prospěch suveréna. Deklarace zde hovoří o neexistenci společenské smlouvy a o neexistenci vůle internetového společenství takovou smlouvu uzavřít. Na nezájem internetové komunity se pak v návaznosti objevuje další argument nepotřebnosti právní či jiné autoritativní regulace internetu. V deklaraci přímo uvádějí, ţe řada problémů zmiňovaných jako důvod k autoritativní realizaci státní moci na internetu neexistuje. A jestliţe se uţ nějaké problémy objeví, má internetové společenství dostatek nástrojů i snahy k tomu je řešit. Právo a státní donucení pak nejsou zapotřebí. „Poslední, o to neméně závažným a co do legitimity práva a státu relevantních argumentů je zaměřen na neschopnost států, uzavřených v tradičních prostorových hranicích jurisdikce, efektivně vynucovat právo.“6 V deklaraci je uvedeno, ţe státy, přestoţe by se o to mohly pokoušet, na to nemají nástroje, jak své právo efektivně v prostředí informační sítě vynutit, jak fyzicky adresáty donutit, aby se podle nich chovali. Na jednotlivé argumenty této deklarace, jeţ si s odstupem času získaly značnou publicitu a oblibu mezi uţivateli sluţeb celosvětové informační sítě, samozřejmě nelze odpovědět jen, ţe právo platí, jelikoţ je napsáno v zákoně. Ale je třeba se také zamyslet, zda 5

Plný text deklarace je moţné najít na adrese www.homes.eff.org/˜barlow/Declaration-Final.html.

6

POLČÁK, R., Internet a proměny práva, 1. Vydání, Auditorium s.r.o., 2012, 388 s, ISBN 978-80-87284-22-3

10

je regulační metoda organizace informační společnosti za uţití státního práva adekvátní v porovnání s anarchickou organizací. Není moţné se spoléhat na to, ţe stát disponuje dostatečnými prostředky k tomu si právo vynutit.

2. Autorské právo Jedním z odvětví práva je právo autorské, které se zaměřuje na právní vztahy mezi uţivateli a tvůrci příslušných děl. Tvůrci jsou myšleni nejen spisovatelé, ale i hudebníci, architekti, filmaři, programátoři a jiní. Stát prostřednictvím autorského práva poskytuje autorům po jistou omezenou dobu určitá výlučná práva k jejich dílu. Autorské právo je často definováno jako součást duševního vlastnictví. Autorské právo nechrání jen myšlenky a ideje, chrání jen konkrétní díla, konkrétní vyjádření myšlenek. Autorským dílem je pouze jedinečný výsledek činnosti autora. Za autorské dílo nelze povaţovat námět, zprávu, informaci, metody, teorie, vzorce či grafy. Vedle práva autorského v uţším slova smyslu jsou ale také chráněna práva související s právem autorským. Mezi tato práva patří práva výkonného umělce k vlastnímu výkonu, práva výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, právo rozhlasového a televizního vysílatele a neopomenutelně i právo nakladatele. Obdobná ochrana je také ochrana databáze. V České republice je autorské právo upraveno autorským zákonem, a to zákonem č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších novelizací. V mezinárodním právu se opíráme o několik mezinárodních úmluv, především Bernská úmluva z roku 1886, ale také Všeobecná úmluva o autorském právu, která byla uzavřena roku 1952 v Ţenevě. V roce 1967 vznikla Světová organizace duševního vlastnictví ( World Intellectual Property Organization, WIPO) pro podporu ochrany duševního vlastnictví.

2.1. Historie a koncepce autorského práva Autorské právo ve starověku neexistovalo. Autoři v té době byli za svá díla odměňováni pouze tzv. čestnými dary od mecenášů.

11

Autorské právo má historicky počátky v privilegiích udělovaných ve středověku panovníkem. Panovníci mohli jen podle svého rozhodnutí, své vůle, aniţ by na to měl kdokoli nárok udělit speciální výlučný reţim pro danou osobu. „V Anglii v 17. století začal vznikat systém na základě precedenčního práva, kterým se definovaly objektivní právní podmínky, za kterých k takové ochraně vznikl právní nárok. Dále se v Anglii v roce 1709 objevil první plnohodnotný autorský zákon nazývaný Statue of Anne (zákon královny Anny), jehož podmínkou ochrany byla registrace díla. Tento princip měl kořeny v daleko starším systému, jehož původním účelem byla cenzura.“7 „Později autorské zákony vznikaly podle různých základních koncepcí. Byla to koncepce přirozeně právní, kde je autorské dílo jedinečným produktem tvůrce, ten jediný k němu má přirozené vlastnické právo, stejně jako má přirozeně vlastnické právo k vlastní osobě. Další koncepcí byl monismus majetkových práv, kde výsledkem duševní práce je nehmotná věc, na kterou se aplikují běžné principy vlastnictví. Výsledkem je pak plná převoditelnost všech práv. Následuje koncepce monismus osobnostních práv, kde autorské dílo je dílem osobnosti autora a tudíž od autora neoddělitelné, tudíž jsou jeho práva nepřevoditelná, ale je možné k nim udělit licenci. Dualismus práv je moderní kompromisní řešení. Odděluje práva majetková od práv osobnostních a lišící se tedy i režimem ochrany.“8 Jinými teoretickými koncepcemi autorského zákona jsou teorie mimořádných výkonů a společenské smlouvy, kde autor získá zvláštní odměnu za svůj mimořádný výkon. Teorie podnětů, kde autorské právo motivuje společnost autory k tomu, aby vytvářeli nová díla, která společnosti budou ku prospěchu. Tento nesporný ekonomický princip se objevu jiţ v základu autorského práva, a to v ústavě USA, kde Senát má právo zavést výhradní práva pro spisovatele a vynálezce za účelem podporovat vědecký pokrok a uţitečné znalosti a umění. A poslední teorií je teorie nepotřebnosti ochrany. Některé teorie stojí na základě nepotřebnosti autorskoprávní ochrany. Tuto teorii bylo moţné částečné najít i v právu duševního vlastnictví socialistických států.

7

SMEJKAL, SOKOL, VLČEK, Počítačové právo, 1. Vydání, C.H.Beck Praha, 2005, 264s, ISBN 80-7179-009-

5 8


5

12

3. Zpřístupnění díla K existenci sítě WWW je nutné vytvořit obsah, který je pak přístupný jejím uţivatelům. Ovšem, kde získat takový obsah, který by byl ještě pro své uţivatele zajímavý. Nejjednodušším je, si jej někde vypůjčit. Podstatou internetu by nemělo být vykrádání HTML kódu, galerií, zvukových klipů a obrázků, databází textů a zpráv, ale i naskenováním obyčejného obrázku, naskenováním chráněné fotografie nebo jiné kresby a pak následným pouţitím digitalizované podoby na svých stránkách se tvůrce těchto stránek pravděpodobně dopouští deliktu a to tím, ţe porušuje něčí autorská práva. Obdobně jako při uţívání ikonek, zvukových stop, textů, videoklipů, cizích Java Scriptů nebo jiných prvků, které jsou schopny tvořit webové stránky. Nejoblíbenější a nejčastější je pravděpodobně uţívání cizích obrázků, proto se dá říci, ţe nalézt amatérsky vytvořený obrázek nebo stránku, na které nebude ani jeden příklad porušení autorského práva, je značně obtíţné. Drtivá většina takových případů nebudí takový zájem oprávněných osob, autorů nebo jiných vykonavatelů autorských práv. Velká část z nich se vůbec o celé věci nedoví, nebo dokonce nad ní mávnou rukou. Autorský zákon je především zaloţen na objektivní odpovědnosti a nerozlišuje mezi závaţným nebo nezávaţným zásahem do práv autorů. Kaţdopádně takoví autoři nebo jiné oprávněné osoby mohou, ale samozřejmě nemusí, přistoupit k vymáhání svých práv. Co můţe ovlivnit rozhodnutí takového autora, to nelze objektivně říci, ale z nepsaných pravidel vyplývají tato tři konečná řešení: Můţe dojít k tomu, ţe oprávněná osoba utrpí nebo minimálně nabude dojmu, ţe můţe utrpět újmu. Často, ale není to pravidlem, to bývá újma finanční. Následně pak jedna strana jedná na úkor strany druhé například tím, ţe na svých internetových stránkách umoţňuje stáhnout hudební soubory, které by ovšem musely třetí subjekty získat od této osoby, a to, dá se předpokládat, ţe za úplatu. Nebo se můţe stát, ţe se oprávněná osoba bude domnívat, ţe je jeho dílo vyuţíváno ke svému vlastnímu, často opět finančního, prospěchu. Zde dochází k poskytování chráněných děl bezúplatně, jen z určité solidarity s ostatními uţivateli nebo na základě poţadavku poskytování jiných děl. K této problematice existuje bohatá judikatura. Ovšem je nutné podotknout, ţe tyto pře vţdy souvisely s dalšími právními aspekty. Například lze zmínit problematiku ochranných známek nebo odpovědnosti poskytovatelů internetových sluţeb. 13

A na konec, oprávněná osoba se můţe domnívat, ţe utrpí její jiné zájmy, určitá sběrná kategorie.

3.1. Zpřístupnění díla dle právního řádu ČR Z pohledu platného českého práva je nutné vţdy zjistit, zda jde o dílo, které je podle našeho autorského zákona chráněno, zda je daný konkrétní postup, akt či uţití díla chráněn podle našeho autorského zákona, tedy je-li k takovému činu zapotřebí svolení autora nebo jiné oprávněné osoby a zda nejde v daném případě o uţití díla, které je z určitého důvodu volné, a proto k němu není zapotřebí souhlasu autora nebo jiné oprávněné osoby. Při odpovědí na otázku, jestli je konkrétní dokument chráněn naším autorským zákonem, je třeba rozlišovat dvě kritéria, a to, zda je materiál takové povahy, ţe poţívá ochrany dle našeho zákona a zda v případě děl cizího původu spadá takové dílo do věcně působnosti našeho autorského zákona. Obě tyto podmínky musí být ovšem splněny zároveň. „Předmětem práva autorského je dílo literárním a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Za dílo se též považuje počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Za dílo souborné se považuje databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem. Fotografie, která je původní ve smyslu věty první, je chráněna jako dílo fotografické.“9 Co se týče materiálu, jde z technického hlediska o nahrání dat, která představují daný materiál na pevný disk počítače, který slouţí jako server. Tato data takto uloţená jsou pak přístupná jakékoliv osobě, která má potřebné technické vybavení, tedy počítač, který je jakýmkoliv způsobem napojen do sítě Internet.

3.2. Dohoda TRIPS, WIPO, WCT a WSPT Dohodu TRIPS Česká republika uplatňuje od 1. ledna 1996. Dohoda odkazuje v oblasti práva autorského a práv souvisejících s právem autorským na minimální úroveň 9


14

ochrany podle Bernské úmluvy a Římské úmluvy. Především upravuje některá nová práva mezinárodně uznávaná. Jde o práva na ochranu počítačových programů, ochranu databází, právo na pronájem a na půjčování, zásadu vyčerpání práva, a především zavazuje státy chránit zvukové záznamy na dobu 50 let od pořízení záznamu. Tato dohoda je spíše známá, ţe poprvé na mezinárodní úrovni upravuje závazky členských států, které mají přijmout v oblasti vynucování práva, jak správního, civilního nebo trestního řízení. Další ustanovení obsaţená v této dohodě jsou opatření na hranicích, kterých se nositelé práv mohou domáhat v případě dovozu či vývozu nedovolených rozmnoţenin děl, výkonů a zvukových záznamů. „Pro Českou republiku jsou významné ještě další smlouvy, nejsou závazné, ale 1. Června 2001 se promítli do návrhu Směrnice o harmonizaci některých aspektů práva autorského a práv souvisejících v informační společnosti v rámci Evropské Unie a amerického Digital Millenium Copyright. Jedná se o dokumenty Světové organizace duševního vlastnictví World Intellectual Property Organization (WIPO), které byly přijaty na diplomatické konferenci v roce 1996 v Ženevě, a pro něž se používá název „internetové smlouvy“. Jde o Smlouvu WIPO o právu autorském WIPO Copyright Treaty (WCT) a Smlouvu WIPO o výkonech výkonných umělců a zvukových záznamech WIPO Performance and Phonograms Treaty (WSPT).“ 10

3.3. Analýza zpřístupnění díla Jiţ v letech minulých byla problematika zpřístupnění díla prostřednictvím Internetu velmi diskutována. Zůstávalo otázkou, pod který typ uţití díla se dalo zmíněné zpřístupnění podřadit, dokud nevznikl institut sdělování díla veřejnosti (communication to public). Uvaţovány byly instituty rozmnoţování díla, rozšiřování díla, vystavování díla ale i jiné. Ovšem tento problém se netýkal České republiky, jelikoţ jiţ neplatný autorský zákon neobsahoval tolik potřebný výčet jednotlivých způsobů uţití díla a hovořil pouze o právu dílo uţít.

10


15

Se zavedením potřebného výčtu, jak dílo pouţít v našem autorském zákoně, byl tento problém vyřešen smlouvou WCT, kde byla přidána kategorie sdělování díla veřejnosti. Dá se tedy podotknout, ţe zpřístupnění díla prostřednictvím Internetu podléhá autorskému souhlasu, nejen podle našeho autorského zákona, ale i v evropské ale dalo by se říct, ţe i celosvětově.

4. Stahování díla Internet jako takový je především zdrojem neuvěřitelného mnoţství informací. Kvalita těchto informací je samozřejmě kolísavá, proto je nazýván informační stokou. Ať uţ je pohnutkou uţivatelů cokoliv, stahovat dat z internetových serverů budou i nadále. Stahování je definováno jako vytvoření kopie dat uţivatelem na svém nosiči, typicky pevném disku. Další manipulace, ať uţ se staţeným obrázkem pouţitelným v tištěné publikaci nebo vypálení si hudebních souborů na CD-ROM, uţ není pro samotné stahování podstatné. Jedná se totiţ o další krok, který je nutno odlišit od stahování samotného. Co se týče zpřístupnění díla prostřednictvím Internetu, existuje velké mnoţství judikatury, ovšem pro samotný problém stahování děl z Internetu judikatura v podstatě neexistuje. To je vysvětlováno tím, ţe na samotných koncových uţivatelích si není co vzít, ale v neposlední řadě také, a to především anonymitou webu, kde zjištění identity koncového uţivatele je poměrně sloţité a někdy i nereálné. Kde se ale velice řeší či dohledávají koncoví uţivatelé, jsou případy, týkající se terorismu, výroby drog a výbušnin, ale také kopírování obscénních materiálů.

4.1. Aplikace stahování práva ČR U otázky stahování díla z Internetu si lze poloţit ty stejné otázky jako u zprostředkovávání dat z Internetu. Jde o dílo, které je podle našeho autorského zákona chráněno, zda je konkrétní postup, akt uţití díla, chráněn podle našeho autorského práva, zda k takovému aktu není zapotřebí svolení autora nebo jiné oprávněné osoby a zda se nejedná v daném případě o uţití díla, které je z určitého důvodu volné, tudíţ k němu není zapotřebí uţití souhlasu autora nebo jiné oprávněné osoby. 16

Při otázce ochrany materiálu jako díla podle našeho autorského zákona zůstává odpověď stejná jako při nakládání s materiálem zpřístupněným na Internetu. Ovšem odpověď na druhou otázkou, připadá v úvahu pouze jediný institut uţití díla, a tím je rozmnoţování díla. Při staţení dat z Internetu okamţitě dochází k vytvoření jejich kopie. Tato kopie je jiţ povaţována za rozmnoţeninu a autorský zákon povaţuje za dílo i dílo vyjádřené v elektronické podobě a za rozmnoţeninu povaţuje i elektronickou kopii. Tato definice byla vytvořena a zahrnuta do autorského zákona, aby bylo moţné postihnout popřípadě odstranit pochybnosti ohledně děl vyjádřených digitální formou. Doteď bylo rozuměno, ţe autorský zákon vykládá stahování děl z internetu jako jejich rozmnoţování, ale jistou komplikaci působí nešťastně formulované ustanovení, ve kterém se říká, ţe „ rozmnožováním díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě, za účelem zpřístupňování díla prostřednictvím těchto rozmnoženin.“11 Toto ustanovení pak tedy lze vykládat, ţe jiné rozmnoţování neţ za účelem zpřístupnění díla prostřednictvím rozmnoţenin není aktem uţití díla, jelikoţ je výčet takto striktní, nelze jej jinak rozšiřovat, a tudíţ je moţné oprávněně tvrdit, ţe takzvané domácí stahování dat z Internetu není samotným aktem uţití díla, jelikoţ nesplňuje podmínky stanovené v autorském zákoně. Dle mého názoru není toto ustanovení formulováno srozumitelně, a tudíţ svým způsobem ztrácí smysl. Ovšem je nutné konstatovat, ţe i přesto tento výklad je jakékoliv nesoukromé rozmnoţování autorského díla, jestliţe není volné, nedovolené bez autorského souhlasu.

4.2. Analýza stahování díla Stahování dat z Internetu je moţné klasifikovat jako rozmnoţování díla ve smyslu autorského zákona. Autorské právo je významně omezováno ve vztahu k samotnému rozmnoţování díla institutem volného uţití, který je definován v autorském zákoně. Za

11


17

určitých podmínek je v rozporu se zákonem samotné prohlíţení WWW stránek a i spouštění multimediálních prvků přímo z Internetu, a to díky nedůsledné úpravě pořizování kopií.

4.3. Co je legální a co nelegální stahování Tato část se bude snaţit nastínit co je a co není legální stahování dat (software, hudba, filmy) z internetu.

4.3.1. Software V dnešní době není problém si na internetu nalézt hledaný software, nelegálně jej stáhnout, najít si vhodný program, který generuje sériová čísla a s jeho pomocí si tento program aktivovat. Tento hledaný software se většinou nalézá na portálech, se kterými je nakládáno nelegálně, odkud si je možné jej stáhnout a nainstalovat. Vzhledem k tomu, že je potřeba po nainstalování potvrdit licenční podmínky a ty se pro osobní používání nesmí používat, jelikož nebily nabité legálně, je tento postup zcela nevhodný. Pokud je potřeba stáhnout starší verzi komerčních programů (Win Rar, Paint Shop Pro nebo Power DVD je moţné navštívit stránku www.oldversion.com. Zde je moţné dříve placené programy stahovat, i kdyţ dnes se jiţ neprodávají. V tomhle případě se nejedná o nelegální stahování. Sami výrobci programů ten problém neřeší, ba naopak v mnoha případech jsou rádi, ţe si jejich soubory někdo stáhne, vyzkouší a zakoupí novou verzi.

4.3.2. Hudba Hudba je dílo, které lze stahovat pro osobní použití neomezeně. Důležité ovšem je hudbu staženou již nikde dále nesdílet nebo nenabízet k dalšímu stažení. K této službě slouží Torrent nebo DCC++. Pokud ovšem je sdílen autorsky chráněný obsah, je porušován zákon. Na serveru www.youtube.com, je možné videa sledovat a poslouchat a není v tom žádný problém. Ten nastává, až když si chcete ze serveru něco stáhnout. Server www.youtube.com stahování zakazuje, z tohoto důvodu zde ani možnost stahování není k najití. Ovšem existují programy, přes které je již stahování možné, ovšem zde už dochází k porušování zákona.

18

4.3.3. Filmy U filmů je to podobné jako s hudbou. Existují servery jako RapidShare nebo uloz.to, kde je moţné filmy stahovat a nedopustit se nelegálního činnosti, ovšem tak jako u stahování hudby není povoleno další nabízení k dalšímu šíření. Jestliţe ale budou filmy stahovány přes sluţbu Torrent a data budou dále sdílena, jedná se jiţ o trestný čin.

4.3.3.1. Adresy pro nelegální stahování 

www.cinetopia.ws



www.jokermovie.org Na nelegální stahování existuje řada serverů. Servery pro nelegální stahování jsou zde

uvedeny pouze jako příklad, v ţádném případě pro moţné zneuţití k nelegálnímu stahování.

5. Poskytování a využívání odkazu K navštívení určité webové stránky je zapotřebí ji nejdříve lokalizovat. „Jednou z možností je zadání Uniform Resource Locator (URL), například: http: //www.sun.com/sales/index.html, kde http:// (HyperText Transfer Protocol), www.sun.com je doména, která identifikuje server, na němž jsou žádaná data uložena a sales/index.html, pak specifikuje konkrétní data uložená na tomto serveru.“12 URL jako celek lze do češtiny přeloţit jako internetová adresa. Mnohem pouţívanější postup neţ ruční vypsání adresy je otevření stránky pomocí některých odkazů zveřejněných na jiných stránkách. 12

Uţivatel má tuto moţnost díky


19

vlastnosti jazyku HyperText Markup Language (HTML), který umoţňuje kliknutími část textu, na obrázek nebo jiný objekt, který tvůrce jako odkaz označil a přesunout se na adresu URL s tímto odkazem spojenou. Základní a nejdůleţitější vlastností sítě WWW je hyperlinking, bez níţ by ztratila svoji vyuţívatelnost a rychlost. Poskytování a celkové vyuţívání odkazů s sebou přináší i různé právní problémy. Vzhledem k tomu, ţe neexistuje ţádná zvláštní úprava, která by se týkala poskytování odkazů, pokouší se subjekty, kterým poskytování odkazů vadí, zabránit takovémuto jednání všemoţnými způsoby včetně odvolávání se i na ochranu poskytovanou autorským právem. „Jsou to především tyto hlavní čtyři typy odkazů, které vyvolávají nepříznivé odezvy: - je to poskytování odkazů na stránku, na které se zpřístupňují například obrázky či hudba, tedy chráněná díla, přičemž toto zpřístupnění nebo-li sdělení díla veřejnosti není učiněno se souhlasem autora, - poskytování odkazů na stránku, na které jsou zpřístupněná díla, obrázky a hudba, a zároveň je toto zpřístupnění učiněno se souhlasem autora, - jiné poskytování odkazu, a to nejčastěji deep linking, - a takzvaný inlinking, užívání cizího díla ve vlastní webové stránce bez samostatného kopírování tohoto díla, pouze pomocí využití odkazu.“13 První tři uvedené případy plní funkci poskytování odkazu uţivateli Internetu a ten jej pak můţe vyuţít. V posledním případě dochází k vyuţívání odkazu při vytváření WWW stránek a koncovému uţivateli samotný odkaz poskytován ovšem není.

5.1. Aplikace poskytování a využívání odkazu práva ČR Na poskytování odkazů mţeme pohlíţet jako na přímé porušení autorského zákona, nebo také jako ne nepřímé porušení tohoto zákona, ovšem opírajícího se o obecná ustanovení o spoluodpovědnosti.

13


20

5.1.1. Přímé porušení autorského zákona

Autorský zákon nemá ţádná ustanovení, která by se týkala poskytování odkazů na Internetu a ani neexistuje ţádná právní norma, která by se danou problematikou zabývala. Jelikoţ autorský zákon nezná ţádný způsob uţití díla, který by se dal aplikovat na poskytování odkazu, není to tedy přímé porušení autorského zákona. „V samotné povaze věci, záleží, jaký objekt k reprezentaci odkazu tvůrce stránky použije. Pokud daný odkaz bude aktivován kliknutím na obrázek, je to velmi dobře možné. U krátkých textů, u nichž bývá nejčastějším používaným reprezentantem odkazu, však již nikoli. Nic z toho ovšem přímo nesouvisí s odkazem samotným, ale s tím, že daný objekt na WWW stránce je zpřístupněn a může porušovat právo autora na sdělování díla.“14

5.1.2. Nepřímé porušení autorského zákona Ten, kdo odkaz poskytuje, můţe být za určitých okolností povaţován za spoluodpovědného za porušení autorských práv tím, ţe umoţnil nebo zjednodušil třetí osobě neoprávněné uţívání díla jedním ze způsobů uvedených v zákoně. Především pak porušení práva na sdělování díla veřejnosti. „Mezi

primárním

porušením

a

odkazem

je

souvislost

tak

vzdálená,

že

spoluodpovědnost lze jen stěží dovodit. Ale najdou se i takové výjimky jako je například zcela zjevná a masivní podpora formou centralizované databáze pro sdílení souborů.“15

5.2.

Analýza poskytování a využívání odkazu Při poskytování odkazu přímo neporušuje autorský zákon. Neexistuje v našem zákoně

o autorství ţádný způsob uţití díla, který by obecně odpovídal tomuto postupu, tudíţ lze na poskytnutí odkazu hledět jen jako na nepřímé porušení autorských práv, pokud odkazují na dílo, které je zpřístupněno v rozporu s autorskoprávními normami. Ale souvislost je velmi vzdálená a vţdy záleţí na posouzení jednotlivých případů. 14


15


21

U právního posouzení vyuţívání odkazu při takzvaném inliningu nejde o uţití díla ve smyslu porušení majetkových autorských práv. V určitých případech je moţná obrana na základě jiných právních institutů jako vyuţití ochrany osobnostních práv. Nepřímé porušení autorského práva, spoluodpovědnost, v případě zahrnutí do vlastní stránky takového díla, které je zpřístupněno prostřednictvím Internetu neoprávněně, je moţné.

6. Kauza The Pirate Bay a její následovníci Po předešlých kapitolách budu pokračovat známou kauzou The Pirate Bay, v českém překladu Pirátská zátoka. The Pirate Bay je švédská webová stránka, která se věnuje indexování BitTorrentů, jde o největší světovou databázi Tarentů a velice populární webovou stránku podle serveru Alexa.com. Server byl poprvé spuštěn v listopadu roku 2003 Anti-copyrightovou společností Piratbyran. Vposledních pěti letech byl provozován jednotlivci.

6.1. The Pirate Bay versus zákon Vzhledem k tomu, ţe server nepřímo nabízí nelegální software, není tedy divu, ţe se za poslední dobu své existence stal terčem různých soudních sporů. Především je trnem v oku velkým mediálním společnostem. Jde o společnosti velice známé, jako jsou Warner Bros, Sony Music, Entertainment, EMI a další. Tyto společnosti byly hlavním důvodem, proč se provozovatelé serveru rozhodli koupit ostrov v mezinárodních vodách, kde neplatí autorský zákon, tudíţ nemohou být trestně stíháni. Z důvodu několikaletých sporů se zákonem musel být server několikrát přestěhován a dokonce byl i na nějakou dobu pozastaven a to od roku 2006. Od roku 2007 si organizátoři za ideální místo pro svoji další existenci serveru The Pirate Bay vybrali bývalou britskou námořní plošinu. Plošinu se provozovatelé snaţili získat pomocí sbírky, kterou si majitelé cenili na 750 miliónů EUR. Majitel ovšem odmítnul tuto plošinu prodat z důvodu nesouhlasu s další činností provozovatelů The Pirate Bay. V roce 2009 byla čtveřice zakládajících členů serveru odsouzena k jednoletému trestu odnětí svobody za šíření nelegální hudby a filmů. Rozsudek si vyslechli Peter Sunde, Fredrik

22

Neij, Gottfrid Svartsholm a Carl Lundström. Dále bylo rozhodnuto, ţe provozovatelé jsou povinni uhradit poškozeným mediálním společnostem škodu ve výši stanovené soudem. Soud rozhodl, ţe obţalování pracovali jako tým a byli si vědomi, ţe The Pirate Bay je zneuţíván k porušování autorských práv. Neuznal však nahrávacími společnostmi prezentovanou výši škody 12 milionů dolarů a pracoval se škodou 3,62 milionu. Přesto byli obţalovaní odsouzeni za trestný čin, za nějţ by měli nést následky přímo jednotliví uţivatelé trackeru, nikoli jeho provozovatelé. Rozhodnutí soudu nemá ţádný reálný dopad na fungování trakceru Pirate Bay či osobní ţivoty odsouzených. Peter Sunde prohlásil, ţe jakékoli rozhodnutí bude důvodem k odvolání jedné či druhé strany. Samotný tracker, jehoţ prostřednictvím je navazována celá polovina veškerých přenosů na internetu, dnes jiţ funguje do značné míry nezávisle na svých zakladatelích. Navíc na tracker jako takový se ovšem pozornost soudu nezaměřila. Je pozoruhodné, ţe na jedné straně je činnost provozovatelů serveru The Pirate Bay společností i zákonem odsouzena, ale na straně druhé je tentýţ server, který byl provozovatelům zabaven policií, je koupen švédským muzeem za 2000 švédských korun a vystaven v sekci vynálezů, které ovlivnily ţivot lidí.

6.1.1. BitTorrent BitTorrent se v informatice pouţívá jako nástroj pro peer-to-peer (P2P) distribuci souborů. Díky tomu jsou datové přenosy rozkládány mezi všechny klienty, kteří si data stahují. Velmi oblíbené je při stahování velkých objemů dat, při distribuci Linuxu, ale většinou warez. Název se pouţívá jako název distribučního protokolu, originální klientské aplikace a typu souboru s příponou .torrent. „Autorem BitTorrentu je Bram Cohen a uveden byl na CodeCon 2002. Referenční implementace je

napsána

v programovacím

jazyce Python a

uvolněna

pod

licencí BitTorrent Open Source License (upravená verze Jabber Open Source License).“16 Při distribuci pomocí BitTorrentu jsou soubory rozděleny klientem na menší bloky, jejich velikost respektive počet lze nastavit, obvykle mají okolo 250 kB. Kaţdý leech můţe 16

http://torrent.howto.cz/

23

poţádat kteréhokoliv peera o jemu chybějící blok, a zároveň přitom poskytovat ostatním svoje jiţ kompletně stáhnuté bloky. Často klient můţe upřednostňovat méně se vyskytující bloky, nebo i bloky na začátcích souborů. Při obvyklé distribuci souborů klienti stahují data jen ze serveru, ten však musí být výkonný a potřebuje velice rychlé připojení k počítačové síti . BitTorrent umoţňuje, aby klient stahoval data nejen ze serveru, ale i od ostatních klientů, kteří mají i jen část potřebných dat. Tím protokol ulehčuje seedům, to je zdroj s kompletními daty. Stahování přes BitTorrent je tím rychlejší, čím více aktivních je seedů. „ Pro velmi populární soubory (obecně se říká, že BT má smysl, pokud v konkrétním torrentu je 10MB a více, nebo jde o velmi aktuální a populární soubor (tj. pokud jde např. o učebnici o 300 kB, která má vysokou kvalitu a tedy stahovanost a to přiláká další lidi), pak může tento torrent žít velmi dlouho. Další aspekt je, že malé soubory se rychle šíří a tvoří velké větve, tj. seedeři mají velké ratio a soubor je velmi rychle rozšířen mezi mnoho klientů), může BitTorrent obsloužit tisícenásobně více downloadů než HTTP.“17

6.2.

Kauzy řešené na území České republiky V roce 2012 v Chomutově obvinila dva muţe z provozování největšího českého

pirátského serveru s názvem Kinotip.cz. Muţi byli podezřelí, ţe provozováním stránek s embeddovaným videem a s odkazy na pirátské kopie filmů a seriálů si po dobu své činnosti přišli na částku minimálně dvou miliónů korun. Tito pachatelé se hrdě pasovali do role provozovatelů české obdoby serveru The Pirate Bay.

Provokativně policii a především

drţitelům práv vzkazovali, ţe zákon je na ně příliš krátký, moţná budou v budoucnosti chyceni a potrestáni, ale ţe tresty jsou v České republice nízké, tudíţ se jim porušování zákonů vyplatí. Česká protipirátská unie tyto provozovatele nelegální činnosti opakovaně upozorňovala na porušování autorských práv a ţádala upuštění od tohoto protiprávního jednání. Ţádostem nebylo vyhověno, proto bylo na provozovatele Kinotip.cz podáno trestní oznámení. „Stránka Kinotip.cz zpřístupňovala desetitisíce filmů a epizod seriálů včetně takových, které dosud běžely v kinech či ještě nebyly v Česku vysílány. Proto byla trnem v oku nejen 17

http://torrent.howto.cz/

24

českým držitelům práv, ale i zahraničním studiím. Kromě online filmů a seriálů a sekce s odkazy na nelegální kopie audiovizuálních děl umístěné na jiných serverech zpřístupňoval Kinotip.cz i velké množství pornonahrávek, v jednom případě došlo i ke zveřejnění dětské pornografie. Na závadnost nahrávky provozovatele opakovaně upozorňovali i sami návštěvníci stránek, provozovatelé jim však arogantně vzkázali, že ji neodstraní a učinili tak až na výzvu policie.“18 Jejich denní návštěvnost stránky přesahovala 200 tisíc unikátních návštěvníků denně. Generovala provozovatelům obrovské zisky za reklamu. Největší rozkvět zaţila stránka koncem roku 2011, kde ji denně navštěvovalo na 250 tisíc uţivatelů. Na druhou stranu, reklamu stránce udělala i Česká pirátská strana. V červenci 2011 spustila její kopii (mirror). „První útlum přišel v souvislosti se zátahem americké justice proti serveru Megaupload. Pirátské kopie filmů a seriálů, které Kinotip.cz zpřístupňoval, byly totiž nejčastěji umístěny právě na serveru Megavideo, který byl také zavřen. Navíc ostatní zahraniční videoservery odstranily ve snaze vyhnout se pozornosti policie nelegální kopie, které na nich byly uloženy.“19 Provozovatelé stránky se však nechtěli vzdát a přes své vysoké zisky vyhlásili sbírku na provozování vlastního videoserveru Servertip.cz. Koncem dubna pak ohlásili velký návrat stránky Kinotip.cz. Policie pachatele nehledala poprvé, jiţ v listopadu 2006 u nich policie dělala domovní prohlídku v souvislosti s porušováním autorských práv v lokálních peer-to-peer (P2P) sítích provozovaných v Klášterci nad Ohří. Tehdy nakonec ani jeden z nich potrestán nebyl. Policii se bohuţel nepodařilo prokázat, který z pachatelů se dopustil porušování práv. Další domovní prohlídku byla provedena jiţ v souvislosti s provozováním stránky Kinotip.cz v loňském roce, ale ani ta nezabránila v pokračování v trestné činnosti, naopak vzbudila pocit nepostiţitelnosti, takţe obvinění vůbec nečekali. Dnes jiţ jsou stránky Kinotip.cz a Servertip.cz přesměrovány na vyhledávač pirátského obsahu www.hellspy.cz. Jiným případem porušování autorských práv je případ šestnáctiletého chlapce z Liberce, ten byl v lednu roku 2012 obviněn policií České republiky z porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi. Trestný čin spáchal tím, ţe si mladík zřídil webové stránky, jejichţ byl hlavním správcem a administrátorem. Jedná se o jeden z prvních případů, kdy se podařilo vznést obvinění proti hlavnímu správci stránky. Trestný 18

http://www.cpufilm.cz/

19


25

čin spočíval v tom, ţe obviněný zpřístupnil díla prostřednictvím tzv. embeddingu chráněných audiovizuálních děl. Policii se podařilo obviněnému prokázat, ţe trestný čin spáchal od poloviny roku 2009 a to na základě trestního oznámení podaného Českou protipirátskou unií. Ta mladíka na porušování zákona upozornila jiţ rok před tím a vyzvala ho k urychlenému ukončení této činnosti. Dle slov obviněného mladíka měl dojem, ţe z důvodu svého nízkého věku nebude trestně postiţitelný. Rozsah zpřístupněných děl činil bezmála 2500 filmů a audiovizuálních nahrávek. „Česká protipirátská unie vyčíslila za zastoupené poškozené škodu na více než 138 milionů korun, přičemž škoda způsobená jedním zhlédnutím filmu byla vyčíslena ve výši 15-30 korun a škoda za jedno zhlédnutí epizody seriálu ve výši 5-10 korun. V legitimních službách VoD (Video on Demand – video na vyžádání) se přitom ceny za zhlédnutí díla pohybují od 9 korun za zhlédnutí epizody staršího českého seriálu až po cenu převyšující 100 korun za zhlédnutí nejnovějšího hollywoodského trháku.“20 Tento případ je velmi zajímavý z několika hledisek, jak v počtu děl, které byly nelegálně sdíleny, ve výši způsobené škody, ale také věkem obviněného mladíka.

6.3.

Česká protipirátská unie Česká protipirátská unie (ČPU) je jednou z pěti protipirátských programů Evropy, Ruska,

Středního východu a Afriky. Je vyznamenanou na mezinárodním setkání konaném v červnu 2005 ve Florencii. „ Byla oceněna za výjimečné úspěchy v boji proti pirátství v roce 2004, kdy se jí podařilo i přes nepříznivý celosvětový trend udržet míru audiovizuálního pirátství v České republice na relativně nízké úrovni. Motion Picture Association, které zastřešuje protipirátské aktivity v oblasti audiovize po celém světě, ocenilo spolu se společenstvím protipirátských organizací zejména úspěšné zátahy ČPU proti internetovým a DVD-R pirátům a prodejcům napodobenin DVD na příhraničních tržištích, aktivní právní program, školící a vzdělávací aktivity pro výkonné státní orgány a neutuchající úsilí při přípravě nových právních předpisů upravujících ochranu duševního vlastnictví.“21 20


21


26

Dalšími oceněnými jsou protipirátské programy Nizozemí, Islandu, Portugalska a Turecka. ČPU byla vyznamenána jiţ v roce 2000, kdy byla spolu s programy Ruska, Španělska a Itálie nominována na Protipirátského Oscara.

7. Provedení průzkumu v Armádě České Republiky V praktické části se zaměřím na průzkum v Armádě České Republiky. Průzkum bude zaloţen na vlastních zkušenostech, které budou následně podloţeny dotazníkovou metodou. Cílem průzkumu bude zjistit, jak se jednotliví vojáci profesionálové chovají při práci s internetem a jaký způsob zprostředkování dat vyuţívají při pracích s Internetem (tak aby dosáhli, co největší úspěšnosti). Dotazník byl předán 32 respondentů – 16 ţenám a 16 muţům. Návratnost dotazníku byla 100%.

7.1.

Představení společnosti Hlavní sloţkou ozbrojených sil České Republiky je Armáda České Republiky, kterou

dále tvoří kancelář prezidenta republiky a Hradní stráţ. Vrchním velitelem ozbrojených sil České Republiky je prezident republiky Miloš Zeman, hlavním posláním ozbrojených sil ‚České Republiky je a vţdy bude co nejlepší a nejefektivnější zabezpečení obrany území České Republiky vyuţitím zásad kolektivní obrany dle Washingtonské úmluvy. Armáda České Republiky je především zapojena do vojenské struktury NATO, do systému operačního, obranného a civilního nouzového plánování. Do procedurálních a organizačních aspektů jaderných konzultací a do společných cvičení a operací.

7.2. Výsledky dotazníkové metody

27

V dotazníkové metodě jsem se dotazovala 32 respondentů (16 ţen a 16 muţů). Výsledky dotazníkové metody budou rozděleny na dvě části. První část bude zaměřena na ţeny a následují část na muţe. Vyplnění dotazníku jsem prováděla na vybraných jednotlivých útvarech, na kterých jsem měla moţnost působit jako voják z povolání. Dotazníky vyplňovalo 9 vojáků z povolání ze sboru muţstva, 9 vojáků z povolání ze sboru praporčíků, 7 vojáků z povolání ze sboru niţších důstojníků, 7 vojáků z povolání ze sboru vyšších důstojníků. Uvedený počet a konkrétnost osob byla zvolena úmyslně, z důvodu nemoţnosti převyšování jednoho pohlaví nad druhým. Vojáci dotazníky vyplňovali v nerušeném prostředí svých kanceláří a samostatně, aby nedošlo k ţádnému ovlivnění. Závěrečná část bude obsahovat vyhodnocení odpovědí na kladené otázky. Na základě vyhodnocení dotazníků navrhnu opatření pro zlepšení práce a vyuţívání moţností Internetu v Armádě České Republiky.

8. Dotazník 1. Jak často vyuţíváte Internet? a) denně b) několikrát týdně c) jednou za 14 dní d) jednou za měsíc e) nevyuţívám

2. Jaký materiál je Vámi na Internetu vyhledáván? a) materiál potřebný pro práci (pracovní materiál) b) materiál pro zábavu (filmy, hudba) c) materiál informační (novinky, aktuality)

28

3. Při odpovědi a) na druhou otázku. K čemu vyhledávaný materiál dál vyuţíváte ? a) pouţiji vyhledaný materiál, doplním jej o své poznatky a presentuji dál b) pouţiji vyhledaný materiál a presentuji dál c) nevyuţiji 4. Při odpovědi za b) na druhou otázku. Jaký typ zábavy vyhledáváte? a) stahuji filmy, dokumenty b) stahuji hudbu, obrázky c) stahuji jiné materiály

5. Při odpovědi za c) na druhou otázku. Vyhledáváte i jiný informační materiály neţ volně dostupné? a) ano, velice často b) občas c) ne, nikdy

6. Při stahování vyhledávaného materiálu berete v úvahu autorská práva a s nimi spojené podmínky pro stahování? a) ano, vţdy se řídím danými podmínkami, včetně potřebného zaplacení poplatků za stahování b) ano, řídím se danými podmínkami, ale mám-li za sluţbu zaplatit potřebný poplatek, sluţbu nevyuţiji c) ne, neřídím se jimi a poplatky neplatím.

29

8.1.

Výsledky dotazníkové metody První otázka „Jak často vyuţíváte Internet?“ byla poloţena z důvodu, abych zjistila,

jak často vojákyně z povolání vyuţívají moţnosti Internetu. A to, ať z pohledu pracovního nebo zábavného. Z 16 dotazovaných ţen 63 % označilo odpověď „Denně“. Dále 25 % ţen odpovědělo, ţe Internet vyuţívají „Několikrát v týdnu“. A zbylých 12 % se na Internet dostane „ Jednou za 14 dní“. Odpovědi „Jednou za měsíc“ a „ Nevyuţívám“ nebyly vyuţity. Viz graf 1.

Jak často využíváte Internet?

"Denně" 63% "Několikrát týdně" 25% "Jednou za 14 dní" 12% "Jednou za měsíc" 0% "Nevyužívám" 0%

Graf 1 - Využitelnost Internetu

Otázka „Jaký materiál je Vámi na Internetu vyhledáván?“ byla poloţena na základě zjištění, jak často ţeny vojákyně Internet pouţívají. Ze všech dotazovaných ţen 63% odpovědělo, ţe dává přednost „ Materiálu potřebného pro práci“, 31% ţen upřednostňuje „Materiál určený pro zábavu“ a zbylých 6% „ Materiál informační“. Viz graf 2.

30

Jaký materál je Vámi na Internetu vyhledáván?

"Materiál potřebný pro práci" 63% "Materiál pro zábavu" 31% "Materiál informační" 6%

Graf 2 – Vyhledávaný materiál

Na otázku „ K čemu vyhledávaný materiál dál vyuţíváte?“ První odpověď „ Pouţiji vyhledaný materiál, doplním o své poznatky a presentuji dál“ vyplnilo z deseti odpovídajících na tuto otázku 50%, tudíţ pět dotazovaných ţen. Dalších 40% zvolilo odpověď „Pouţiji vyhledaný materiál a presentuji dál“. Odpověď „Nevyuţiji“ upřednostnila pouze jedna ţena, tedy 10% odpovídajících. Souhlasím s většinou dotázaných vojákyň. Viz graf 3. K čemu vyhledávaný materiál dál využíváte?

"Použiji vyhledaný materiál, doplním o své poznatky a presentuji dál" 50% "Použiji vyhledaný materiál a presentuji dál" 40% "Nevyužiji" 10%

Graf 3 – Využitelnost vyhledaného materiálu Otázka číslo 4 „Jaký typ zábavy vyhledáváte?“ Z pěti odpovídajících ţen na tuto otázku upřednostňují tři ţeny tedy 60% odpověď „ Stahuji filmy a dokumenty“. Jedna ţena, 31

tedy 20% „Stahuje hudbu a obrázky“ a zbylých 20% „Stahuje jiné dokumenty“. Odpovědi ţen na tuto otázku mě překvapily, jelikoţ jsem předpokládala, ţe ţeny budou důslednější při práci s Internetem a budou stahovat dokumenty a jiný materiál neţ hudbu a obrázky. Viz graf 4. Jaký typ zábavy vyhledáváte?

"Stahuji filmy, dokumenty" 60% "Stahuji hudbu, obrázky" 20% "Stahuji jiné materiály" 20%

Graf 4 – Vyhledávaná zábava

„Vyhledáváte i jiný informační materiál neţ je dostupný?“, na tuto otázku odpovídala pouze jedna ţena a ta zvolila odpověď „Občas“. Odpovědi „ Ano, jsem“ a „ Ne, nikdy“ tudíţ nebyly vyuţity. Viz graf 5.

32

Vyhledáváte i jiný informační materiál než volně dostupný?

"Ano, velice často"0% "Občas" 100% "Ne, nikdy"0%

Graf 5 – Vyhledávání informačního materiálu „Při stahování vyhledávaného materiálu berete v úvahu autorská práva a s nimi spojené podmínky pro stahování?“ Na tuto otázku ze všech dotazovaných ţen odpovědělo překvapivě 63% „Ano, vţdy se řídím danými podmínkami, včetně potřebného zaplacení poplatků za stahování“. 31% pak „Ano, řídím se danými podmínkami, ale mám-li za sluţbu zaplatit potřebný poplatek, sluţbu nevyuţiji.“ A jen pouhých 6% vyuţilo odpověď „Ne, neřídím se jimi a poplatky neplatím.“ Tyto odpovědi mě mile překvapily, domnívala jsem se, ţe autorská práva nebude brát na zřetel více ţen. Viz graf 6. Při stahování vyhledávaného materiálu berete v úvahu autorská práva a s nimi spojené podmínky pro stahování? Ano, vždy se řídím danými podmínkami, včetně potřebného zaplacení poplatků za stahování“ 63% Ano, řídím se danými podmínkami, ale mám-li za službu zaplatit potřebný poplatek, službu nevyužiji.“ 31% „Ne, neřídím se jimi a poplatky neplatím.“ 6%

Graf 6 - Ohled na autorská práva 33

Předešlé otázky se týkaly ţen, nyní se zaměřím na dotazníky vyplněné muţi. Na otázku „Jak často vyuţíváte Internet?“ odpovědělo 56% muţů, vojáků „Denně“, 19% několikrát v týdnu“, 13% „Jednou za 14 dní“ a zbylé dvě odpovědi „Jednou za měsíc“ a „Nevyuţívám“ byly pouţity po 6%. Tato odpověď mě velice překvapila. Nemyslela jsem si, ţe ještě někdo v dnešní době nevyuţívá sluţeb Internetu. Viz graf 7. Jak často využíváte Internet?

"Denně" 56% "Několikrát v týdnu" 19% "Jednou za čtrnáct dní" 13% "Jednou za měsíc" 6% "Nevyužívám"6%

Graf 7 - Využitelnost Internetu Otázka „Jaký materiál je Vámi na Internetu vyhledáván?“ byla poloţena na základě zjištění, jak často muţi vojáci Internet pouţívají. Ze všech dotazovaných muţů 19% odpovědělo, ţe dává přednost „ Materiálu potřebného pro práci“, 75% muţů upřednostňuje „Materiál určený pro zábavu“ a zbylých 6% „ Materiál informační“. Viz graf 8.

Jaký materiál je Vámi na Internetu vyhledáván?

"Materiál potřebný pro práci"19% "Materiál pro zábavu" 75% "Materiál informační" 6%

34

Graf 8 - Vyhledávaný materiál

Na otázku „ K čemu vyhledávaný materiál dál vyuţíváte?“ První odpověď „Pouţiji vyhledaný materiál, doplním o své poznatky a presentuji dál“ vyplnilo z tří odpovídajících na tuto otázku 67%, tudíţ dva dotazovaní muţi. Zbylých 33% zvolilo odpověď „Pouţiji vyhledaný materiál a presentuji dál“. Odpověď „Nevyuţiji“ nebyla vyuţita. I zde souhlasím s převaţujícími odpověďmi. Viz graf 9.

K čemu vyhledaný materiál dál využíváte?

„Použiji vyhledaný materiál, doplním o své poznatky a presentuji dál“ 67% „Použiji vyhledaný materiál a presentuji dál“ 33%

"Nevyužiji"

9 - Využitelnost vyhledaného materiálu Otázka číslo 4 „Jaký typ zábavy vyhledáváte?“ Ze 12 odpovídajících muţů na tuto otázku upřednostňuje 10 muţů tedy 82% odpověď „ Stahuji filmy a dokumenty“. Jeden muţ, tedy 9% „Stahuje hudbu a obrázky“ a zbylých 9% „Stahuje jiné dokumenty“. Viz graf 10. Jaký typ zábavy vyhledáváte?

"Stahuji filmy, dokumenty" 82% "Stahuji hudbu, obrázky" 9% "Stahuji jiíné materiály" 9%

35

Graf 10 - Vyhledávaná zábava

„Vyhledáváte i jiný informační materiál neţ je dostupný?“, na tuto otázku odpovídal také pouze jeden muţ a ten zvolil totoţnou odpověď jako ţena, odpověď „Občas“. Odpovědi „ Ano, jsem“ a „ Ne, nikdy“ tudíţ nebyly vyuţity. Viz graf 11. Vyhledáváte i jiný informační materiál než volně dostupný?

"Ano, velice často"0% "Občas" 100% "Ne, nikdy"0%

Graf 11 - Vyhledávání informačního materiálu „Při stahování vyhledávaného materiálu berete v úvahu autorská práva a s nimi spojené podmínky pro stahování?“ Na tuto otázku ze všech dotazovaných muţů odpověděl překvapivě pouze jeden, tedy 6% „Ano, vţdy se řídím danými podmínkami, včetně potřebného zaplacení poplatků za stahování“. 25% pak „Ano, řídím se danými podmínkami, ale mám-li za sluţbu zaplatit potřebný poplatek, sluţbu nevyuţiji.“ A jen pouhých 69% vyuţilo odpověď „Ne, neřídím se jimi a poplatky neplatím.“ Z těchto odpovědí jsem byla zděšena, jelikoţ poukazují na to, jak jsou muţi benevolentní k autorským právům. Viz graf 12.

36

Při stahování vyhledávaného materiálu berete v úvahu autorská práva a s nimi spojené podmínky pro stahování?

"Ano, vždy se řídím danými podmínkami" 6%

"Ano, řídím se danými podmínkami, ale mám-lin zaplatit poplatek, službu nevyužiji." 25% "Ne neřídím se jimi a poplatky neplatím."

Graf 12 - Ohled na autorská práva

8.2.

Závěr dotazníkové metody Na základě zjištěných informací prostřednictvím dotazníků vyplynulo, ţe ţeny berou

více ohledu na autorská práva a podmínky s nimi spjatými. Celkově více tráví času na Internetu, více vyuţívají sluţeb Internetu a mezi nejčastěji stahovaný materiál patří materiál určený pro práci. Na druhé straně muţi vůbec nerespektují autorská práva a podmínky s nimi spjatých, dalo by se říci, ţe je i úmyslně ignorují, coţ je zaráţející a především alarmující. Muţi Internet vyuţívají méně neţ ţeny, dokonce se zde objevila i odpověď, a to jednoho muţe, který Internet nevyuţívá. Dále muţi dávají přednost zábavnému materiálu před ostatním. Moje navrhovaná řešení jsou následující, jak ţeny, tak i muţi by měly více dbát autorských práv a podmínek s nimi spjatých. A méně času věnovat problému spojeným s pořizováním levných a často velmi nekvalitních kopií autorských děl.

37

Závěr Především je potřeba si uvědomit, co vlastně chceme změnit v otázce autorského práva, tak aby bylo dosaţeno rovnováhy v pohledu na autorská práva na internetu. Nynější stav je dlouhodobě neudrţitelný, jelikoţ na jedné straně jsou autoři a vydavatelské společnosti, kteří se právem domáhají svých práv, ale zároveň se odmítají razantněji přizpůsobit realitě. A na straně druhé stojí samotní uţivatelé, kteří nejsou často ochotni za dílo platit a nejsou k tomu ani vnějšími podmínkami nijak pobízeni či dokonce nuceni. Takové rozhodnutí závisí pouze na jejich morálních hodnotách. Jediným soudcem se tedy můţe stát platné a účinné právo, jehoţ role se ovšem nesmí přeceňovat, aby se jiţ neprohlubovala jeho pozice pouhého diváka. Někdo říká, ţe není v silách poskytovatelů hlídat legálnost některých dat, která jsou na jejich serverech. Na druhou stranu však tyto servery slouţí jako takzvané skladiště nelegálních dat. Zpřísněním podmínek poskytovatelům by mohlo donutit poskytovatele, ţe se budou více zajímat o to, jaká data na jejich servery uţivatelé budou nahrávat. Je jasné, ţe toto vše, by jen mírnilo dopady. Pravou příčinou tohoto problému je bezesporu uţivatel, který na autorská práva nebere ohled. Otázkou je, zda na věc pohlíţet pozitivně nebo negativně. To je otázkou diskuze. Nemůţe existovat jen černobílé vidění daného problému. Pravdou, leč nepříjemnou, ale je, ţe vymáhání autorských práv na internetu je značně neefektivní. Důslednější akcí vůči takovým pirátům by znamenalo daleko rozsáhlejší zátěţ na orgány činné v trestním řízení. Přesto jsem přesvědčena, zda-li k tomu nedojde, značné mnoţství případů bude dál neúměrně a nekontrolovatelně narůstat.

38

Seznam použité literatury Tištěná monografie ČERMÁK, J., Internet a autorské právo, 1.vydání, Linde Praha, a. s., 2001, 195 s, ISBN 80-7201-295-9 PETERKA, Jiří. Českému internetu je 15 let [online]. 2007 [cit. 2009-11-18]. Dostupný z WWW: http://www.lupa.cz/clanky/internet-je-v-cesku-jiz-15-let/ POLČÁK, R., Internet a proměny práva, 1. Vydání, Auditorium s.r.o., 2012, 388 s, ISBN 978-80-87284-22-3 1


5

Elektronická monografie, webovská sídla Internet World Stats [online]. [cit. 2009-11-18]. Dostupný z WWW: < http://www.internetworldstats.com > Plný text deklarace je moţné najít na adrese www.homes.eff.org/˜barlow/Declaration-Final.html http://torrent.howto.cz/ http://www.cpufilm.cz/

39

Seznam použitých zkratek WWW – World wide web CESNET – Czech Educational and Scientific Network SANET – Slovak Academic Network WIPO – World Intellectual Property Organization WCT – WIPO Copyright Treaty WSPT – WIPO Performance and Phonograms Treaty URL – Uniform Resource Locator HTTP – Hypertext Transfer Protocol HTML – Hypertext Markup Language P2P – peer-to-peer VoD –Video on Demand ČPU – Česká protipirátská unie BT – Bit Torrent

40

Seznam použitých grafů Graf č. 1 – Vyuţitelnost Internetu Graf č. 2 – Vyhledávaný materiál Graf č. 3 – Vyuţitelnost vyhledávaného materiálu Graf č. 4 – Vyhledávaná zábava Graf č. 5 – Vyhledávání informačního materiálu Graf č. 6 – Ohled na autorská práva Graf č. 7 – Vyuţitelnost Internetu Graf č. 8 – Vyhledávaný materiál Graf č. 9 – Vyuţitelnost vyhledávaného materiálu Graf č. 10 – Vyhledávaná zábava Graf č. 11 – Vyhledávání informačního materiálu Graf č. 12 – Ohled na autorská práva

41

Autorská práva a internet

Recommend Documents