KVĚTEN 2013 | ČÍSLO 5 WWW.BW.CZ | WWW.CIO.CZ 100 Kč | 4,32
e-health ve střední a východní Evropě Výdaje někdejších komunistických zemí na IT ve zdravotnictví trvale rostou
Supercentrum CERN Ženevský urychlovač částic zpracuje až 200 petabajtů dat
Atraktivní Rusko
ISSN 1803-7321
05
9 771803 732009
Chceme koupit další firmu a rozšířit náš byznys, říká Iva Slížková, finanční ředitelka a spolumajitelka společnosti Sabris
Žijeme v informační společnosti a mnozí si možná ani neuvědomují, jak razantním způsobem proměňuje naše životy. Propojené sítě s sebou přinášejí nejen pozitiva, ale i rizika. Klíčovým prvkem, aniž si to vždy plně uvědomujeme, je bezpečná komunikace. Nemůže se někdo jiný přihlásit naším jménem a provádět operace, které ohrozí naši firmu? Nedostane se konkurence k našemu cennému knowhow? MONET+ nabízí spolehlivé řešení ProID+ Zapomeňte na dlouhá krkolomná hesla, která není těžké prolomit. Produkt ProID+ nabízí jednoduché a prověřené zabezpečení vaší firemní IT struktury – silnou autentizaci uživatelů, podepisování a šifrování dokumentů. Naše řešení je založené na principu dvoufaktorové autentizace, která je výrazně bezpečnější než běžné heslo. Stačí mít čipovou kartu s digitálním certifikátem a znát čtyřmístný PIN. Na kartě jsou vaše identifikační údaje v bezpečí, data z čipu není možné zkopírovat. Na kartu není možné útočit silou, karta to pozná - heslo se bránit neumí. +420 577 110 411 www.monetplus.cz
[email protected]
editorial
Když zmizí tlačítko Start Již devatenáct let sleduje analytická společnost IDC světové prodeje osobních počítačů. Za celou dobu se globální trh nepropadl tak dramatickým způsobem jako během letošního prvního čtvrtletí. 76,9 milionu prodaných počítačů znamená, že se trh v meziročním srovnání smrskl o bezmála čtrnáct procent, což je o polovinu více, než činily původní odhady, a téměř dvakrát tolik než na konci loňského roku. Procentuálně nejhorší výsledek od roku 1994 má několik možných vysvětlení ekonomickou situací počínaje, konkurencí ze strany tabletů konče. Hlavní vinu tomuto propadu pak analytici připisují novému operačnímu systému Windows 8. Bob O'Donnell, analytik IDC, otevřeně přiznal, že nejenže „osmičky“ prodejům počítačů nepomohly, ale naopak je poškodily. Ještě před půl rokem glorifikované Windows 8 se tak dostávají pod velmi tvrdou kritiku. Uživatelé se prý novému operačnímu systému z dílny Microsoftu záměrně vyhýbají, protože se moderní rozhraní s dlaždicemi ukázalo pro kvanta lidí příliš moderním. Pomyslným hřebíčkem do mlhavé budoucnosti „osmiček“ – jakkoliv byl gigant z Redmondu během testování uživateli opakovaně varován – pak bylo odebrání tradičního tlačítka Start z domovské obrazovky Windows. Přesto, nebo možná právě proto, Microsoft v nedávných dnech oznámil, že příští rok v dubnu ukončí podporu operačního systému Windows XP. Extrémně populární a téměř dvanáct let starý systém tak začal odpočítávat poslední rok své oficiální existence. Zajímavé je, že si „XPéčka“ v Česku i na celém světě stále drží pozici druhého nejpoužívanějšího operačního systému (po Windows 7). Například v Česku jsou nainstalovány na téměř 28 procentech počítačů, zatímco „osmičky“ mají podíl 4,1 procenta.
Ondřej Hergesell Šéfredaktor, CIO Business World
[email protected]
INZERCE
Aby těch IT konců nebylo málo, Microsoft minulý měsíc uzavřel po třinácti letech komunikační nástroj Windows Live Messenger. Program, který byl jakýmsi průkopníkem on-line chatování, využívalo přes sto milionů lidí. Redmondská korporace však potřebuje vytěžit modernější službu Skype, za kterou zaplatila přes osm miliard dolarů. Otázkou zůstává, zda tento krok v době masivního boomu mobilních zařízení spíše nenahraje různým konkurenčním službám, které na smartphonech či tabletech fungují spolehlivěji než Skype na sesterském systému Windows Phone.
14 | 200 petabajtů z CeRN státní sPRáVa Urychlovač částic CERN potřebuje obrovské množství dat. Není možné s nimi pracovat na jednom místě, proto CERN sdílí kapacity s jinými počítačovými centry.
17 | e-health ve střední a východní evropě 10 | Přinesou chytré hodinky revoluci? MoBIlIta Osm mýtů o budoucnosti smartwatch.
analÝZa Výdaje někdejších komunistických zemí na informační technologie ve zdravotnictví nedosahují úrovně západní Evropy, ale trvale rostou. Vloni o 6,3 procenta.
20 | IT v bílých pláštích It PRo ZDRaVotnICtVí Efektivní využití nových IT technologií může přinést zdravotnickému zařízení velkou konkurenční výhodu, úsporu nákladů a nové pacienty. I v České republice.
20 2
CIO – Business World | Květen 2013
14 INZERCE
24 | Atraktivní Rusko osoBnost Rádi bychom koupili další firmu a rozšířili náš byznys, říká Iva Slížková, finanční ředitelka a spolumajitelka ryze české IT společnosti Sabris.
28 | Budete v roce 2013 v bezpečí? PŘEHlED Nejnovější trendy v oblasti informační bezpečnosti v Česku a na Slovensku.
32 | Vševidoucí oči BEZPEČnost Úloha průmyslových IP kamer byla zpočátku zejména bezpečnostní – jako náhrada analogových zařízení v uzavřených televizních okruzích. Mohou ale poskytovat daleko více funkcí a služeb.
36 | Ray Tomlinson MaGaZín Portrét tvůrce elektronické pošty a prvního e-mailu. Dnes má tento komunikační prostředek přes tři miliardy uživatelů a stále roste. www.cio.cz | www.bw.cz
3
sloupek
Příležitosti na trhu se softwarem pro zdravotnictví
Trh se softwarem pro zdravotnictví nabízí v současné době kdekoliv na světě zajímavé a výrazné příležitosti. Ovšem zatímco se některé softwarové společnosti těší rychlému růstu, jiným se daří hůře, skomírají či dokonce krachují. Úspěch na tomto trhu ovlivňuje mnoho faktorů, dva z nich jsou však obzvláště rozhodující – průlomové aplikace, které odstraňují těžkopádné procesy a přinášejí převratné výsledky, a pomoc plnit vytčené cíle organizacím, ve kterých jsou implementovány – využívají například možnosti sémantické analýzy volného textu či BI nástroje, které jsou data schopny analyzovat transakčně a v reálném čase, a funkce pro propojené zdravotnictví. Budoucnost zdravotní péče závisí na bezproblémové interoperabilitě jak v rámci jedné organizace, tak na úrovni větších sdružení. Zákazníci stále více požadují aplikace pro propojenou zdravotní péči, při které pracují s velkým množstvím vyvíjejících se standardů pro komunikaci ve zdravotnictví. Průlomové aplikace bohaté na funkce pro propojené zdravotnictví ovšem vyžadují nové, nicméně v tomto oboru již odzkoušené technologie. Takové technologie nebo platformy, které poskytnou vývojářům aplikací pro zdravotnictví výhody, jež na trhu dobře zúročí. Vývojáři zdravotnických aplikací mají dnes v podstatě dvě základní volby: buď si vyberou již hotovou, osvědčenou, robustní, vysoce výkonnou a škálovatelnou platformu, anebo se vydají na náročnou cestu budování a údržby své vlastní platformy, což se podobá tomu, když se staví dům místnost po místnosti. Zefektivnění vývoje a zrychlení přístupu na trh umožní v případě první volby balíčky standardů a profilů, které výrazně sníží nároky na vytváření a údržbu řady rozhraní pro propojenou zdravotní péči a dovolí vývojářům soustředit se na to, aby pro své aplikace a systémy mohli vyvíjet funkce s velkou přidanou hodnotou. Výhodou je pak také možnost rychle přidávat průlomové funkce, které jsou dnešními zdravotnickými organizacemi nejvíce vyhledávány, jako např. vestavěné funkce pro analýzu v reálném čase, pokročilé zpracování nestrukturovaných dat (text, signály) a propojení nemocničních, provozních a finančních aplikací. Nespornou výhodou je volba již zavedených technologií, jež nabízejí širokou škálu nástrojů a které zákazníkům po celém světě usnadňují organizaci, poskytování a financování zdravotní péče. Inspirací budiž západní trhy a USA, kde je trh se zdravotnickými technologiemi plně rozvinutý. Hledejme technologie a platformy, které jsou neomezeně škálovatelné a fungují jak v úsporných řešeních v menších organizacích, tak i v největších a nejsložitějších zdravotnických systémech na světě a které se snadno propojují se současnými aplikacemi. Martin Zubek business development manager, InterSystems
[email protected]
4
CIO – Business World | Květen 2013
je publikací vydavatelství IDG Czech Republic, a. s., které je podnikem IDG Communications, USA, největšího vydavatele informací z oblastí výpočetní techniky na světě. Šéfredaktor: Ondřej Hergesell, 257 088 132 Redakce: Alexander Lichý (ali) Tajemnice redakce: Růžena Holíková, 257 088 143 Ved. Inzertního oddělení: Jitka Vyhlídková, 257 088 181 Inzertní oddělení: Petr Vopálecký, 126, Helena Hajsterová, 127, Iveta Hančlová, 119, Roman Šlosr 159 Fax: 257 088 174 Grafická úprava a předtisková příprava, sazba a zlom: Multimedia atelier, s. r. o., Praha Jazyková úprava: Dana Štropová Stálí spolupracovníci: Pavel Houser (pah), Jan Kapoun, Pavel Kreuziger, Alexandr Radecký (ale), Čestmír Žák (cz) Vedoucí čísla: Ondřej Hergesell, Uzávěrka čísla: 19. 4. 2013 Adresa vydavatelství: IDG Czech Republic, a. s., Seydlerova 2451, 158 00 Praha 5; tel: +420 257 088 111, fax: +420 257 088 185 e-mail:
[email protected] Internet: www.businessworld.cz, www.bw.cz, www.cio.cz Výkonná ředitelka: RNDr. Jana Pelikánová Tisk: Tiskárna Libertas, a. s. Autorská práva vykonává vydavatel. Publikování, přetištění či šíření obsahu nebo jeho částí jakýmkoliv způsobem v českém či jiném jazyce bez předchozího písemného souhlasu vydavatele – IDG Czech Republic, a.s.– je zakázáno. Tato publikace obsahuje ilustrační obrázky a fotografie z kolekcí IDG News Service, IDG Image Bank. Tyto obrázky jsou chráněny copyrightem a použity v souladu s licencí. Periodicita: CIO Business World vychází měsíčně. Cena jednotlivého výtisku: 100 Kč | 4,32 Roční předplatné: viz náš inzerát uvnitř čísla Předplatné a reklamace IDG Czech Republic, a. s., Seydlerova 2451, 158 00 Praha 5; tel.: +420 257 088 163, 776 035 440, fax +420 235 520 812, e-mail:
[email protected] Předplatné v SR: Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P. O. BOX 183, 830 00 Bratislava 3; tel.: +421 244 458 821, fax: +421 244 458 819, e-mail:
[email protected] Distribuce: tel.: +420 257 088 163, fax: +420 235 520 812, e-mail:
[email protected] Ověření tištěného a distribuovaného nákladu provádí ABC ČR, člen IF ABC Evidence podle zákona 477/2001 Sb. u EKO–KOM PRAHA Registrace MK ČR E 8048, ISSN 1803-7321 Rozšiřují v ČR Mediaprint & Kapa Pressegrosso, spol. s r.o.; v SR Mediaprint Kapa, a. s., Bratislava. Doručování v systému D+1: Česká pošta, s. p. Příjem materiálů a záruky: Redakce přijímá písemné příspěvky, fotografie, výpisy programů apod. za předpokladu, že autorská práva k nim nejsou vázána na třetí osobu. Souhlas k otištění považuje redakce za automatický. Autor rovněž zaručuje, že jeho materiál nemá reklamní charakter. Výše honoráře je dle dohody. Nevyžádané rukopisy se nevracejí, redakce nezaručuje jejich otištění. Autor bere na vědomí, že jeho příspěvek může být bezplatně rozšířen v síti periodik IDG. Příspěvky označené jménem autora nevyjadřují bezpodmínečně mínění redakce. Redakce nepřebírá za kontrolu a ověřování materiálů žádnou záruku. Užití firemních značek a názvů výrobků je bez nároku na honorář.
Experti na servery
„Thomas Krenn server - .¥-$*1ï. 5&5@
)$&*0.+*&*% )*./ī$)$1$0')ī(. -1$. (G“
*. -1 -ô50*11( +-*.($(*. -1 -*1´#
&*(+*) )//&¥'*0#*' /*0 5&0y )*./F.&1ï'´. -1$. 5&5)$&*0+óī1ï/$1*./G
y&*)/&/)ī+-/) -W
Martin Stöckl SHIFTCOM s.r.o
Náš obchodní a servisní partner a zástupce v České republice tel.: 604 455 637
1y/$1/ ).W222G/#*(.@&- ))G5H*! *51*' %/ W 800 555 595
Ceny jsou kalkulovány na základě kurzu EUR - CZK ze dne 16.04.2013 (Evropská centrální banka). Nabídky, dodávky a služby Thomas-Krenn.AG jsou zaměřeny výhradně na právnické a podnikající fyzické osoby, více viz http://www.thomas-krenn.cz/ vop. Tiskové chyby a změny v cenách a vybavení jsou vyhrazeny. Thomas-Krenn.AG, Speltenbach-Steinäcker 1, D-94078 Freyung. Intel, Intel Logo, Intel Core, Intel Inside, Intel Inside Logo, Xeon a Xeon Inside jsou ochranné známky společnosti Intel Corporation v USA a dalších zemích.
stalo STALO se
Web o veřejných zakázkách i hlídač cen benzínu Alexander Lichý Česká pošta uvádí v život nové služby, které nesouvisí s jejím hlavním byznysem. Na svém serveru bude zveřejňovat ceny benzínu a nafty. Další projekt usnadní především menším a středním firmám přístup k důležitým informacím o tisících veřejných zakázek v hodnotě od 20 tisíc korun.
Systém i-zakázky (na doméně www. i-verejnezakazky.cz), který bude především malým a středním podnikatelům poskytovat informace o veřejných zakázkách, pošta připravovala více než rok. Provozovat ho bude ve sdružení se společností Corpus Solutions, jež například uvedla v činnost server justice.cz. „Máme tu systém, který sbírá informace z tisíců různých zdrojů – od státních institucí přes ministerstva, kraje, města, obce, ale také až po poptávky od lokál-
Arbes zvýšila tržby o 61 procent Český dodavatel softwarových řešení pro bankovnictví a finančnictví, společnost Arbes Technologies, pokračuje ve svém růstu. V roce 2012 dokázala zvýšit celkové výnosy o 61 procent na bezmála 305 milionů korun, 17milionovým ziskem skončilo i hospodaření, což představuje 34procentní nárůst. Valnou většinou se na dobrých výsledcích podílely tržby za vlastní výkony, dosáhly více než 277 milionů korun.
Nový hráč na trhu: NF Cloud Na český IT trh přichází nový hráč v oblasti cloudových řešení a virtualizace desktopů. Společnost NF Cloud, dceřiná firma Profinitu, spadá do nadnárodní skupiny New Frontier Holding. NF Cloud se zaměřuje na přínosy virtualizace desktopů, především pak na snižování nákladů na provoz počítačů či umožnění zaměstnancům pracovat na vlastním zařízení ve formě BYOD. Pro své služby používá technologie od firem Citrix, Microsoft, VMware či MobileIron.
Huawei vyhrál patentový spor o 4G Po téměř dvou letech vyřešil soud v německém Mannheimu patentový spor dvou obřích technologických čínských firem, Huawei Technologies a ZTE.
6
CIO – Business World | Květen 2013
ních zadavatelů. Sledujeme více než 120 oborů. Samozřejmě informujeme o obřích tendrech, ale umíme vyhledat také tisíce malých zakázek. Jejich průměrná hodnota je osmdesát tisíc korun, proto je služba určena zejména malým a středním podnikatelům,“ říká Tomáš Ječný, vrchní ředitel ICT České pošty, a dodává: „Naším cílem je zpřístupnit veřejné zakázky komukoliv.“ Každý podnikatel nebo živnostník získá za měsíční poplatek 199 korun pří-
Soud dal zapravdu společnosti Huawei, která svého konkurenta zažalovala kvůli zneužití některých patentů pro základnové stanice pro sítě čtvrté generace (LTE). V návaznosti na soudní rozhodnutí nesmí ZTE prodávat tato zařízení, další spory obou firem běží ve Francii a Maďarsku.
Dashboardy fungují účinně Aplikace pro vizualizaci dat, tedy dashboardy, pomáhají uživatelům přistupovat ke klíčovým informacím potřebným pro zlepšení jejich práce. BI Dashboardy od společnosti iDashboards ze skupiny Sybase napomáhají ke zvyšování produktivity firem, snižování nákladů a celkově lepšímu řízení. Například po nasazení do marketingového oddělení nejmenované regionální americké banky se podařilo navýšit objem úvěrů na automobily o 31 procent.
Toray využívá QAD od Minervy Český závod japonské společnosti Toray Textiles, který vyrábí polyesterové příze a tkaniny pro airbagy, si vybral ERP systém QAD od společnosti Minerva ČR. Toray se pro nový systém řízení podnikových zdrojů rozhodl v návaznosti na rozšíření portfolia o nový typ výroby a z několika desítek účastníků tendru si vybral oborově zaměřený ERP systém QAD.
stup k nejnovějším výběrovým řízením podle oboru činnosti, regionu a dalších kritérií. „Novým informačním projektem vnášíme světlo do složitého systému zadávání veřejných zakázek. Vycházíme vstříc podnikatelům a živnostníkům, kterým dokážeme vyhledat přesně ty informace, které pak mohou využít ve svůj prospěch,“ dodává Tomáš Ječný. Systém
bude fungovat i v off-line verzi, kdy se zájemcům budou informace o veřejných zakázkách doručovat v tištěné podobě do schránky či v elektronické verzi na e-mailovou adresu nebo do datové schránky. Kromě toho Česká pošta spustila monitoring cen benzínu a nafty, který hodlá zveřejňovat na svém webu www.tankuj-
Sponzorem rubriky Stalo se je společnost Trask solutions
levneji.cz. Sběr dat zajistí armáda doručovatelů České pošty v rámci svých pochůzek, do dvou měsíců by mělo být pokryto zhruba 2 200 čerpacích stanic z téměř 3 500 veřejných pump v zemi.
© Sergiy Serdyuk – Fotolia.com
SAP nabízí in-memory technologii i pro řízení malých a středních firem Alexander Lichý In-memory computing se stává hitem posledních měsíců. Technologie, kdy systém, data i aplikace jsou společně v operační paměti, zrychlují práci o několik řádů. Do praxe se sice in-memory computing začal zavádět již přibližně před dvěma lety, ovšem začátky byly velmi opatrné. Především se zpracovávaly analytické výstupy z dat, která byla primárně pořízena a uložena v tradičních systémech relačních databází. Nyní technologie dospěla do produkčního stadia a je možné realizovat kompletní řešení, kdy systém, aplikace a živá data běží v paměti DRAM. SSD disky se používají pouze na zálohování dat v reálném čase. „Řešení SAP Business One postavené na platformě SAP HANA je nejen rychlé a schopné lépe zvládat výzvy spojené s rostoucími objemy dat, ale je také velmi jednoduché, a to
i pro ty, kteří s podnikovými informačními technologiemi teprve začínají. To je zvlášť důležité, protože v malých podnicích často jeden člověk musí obsáhnout celou jejich agendu. Zásadním přínosem pro malé firmy je zde skutečnost, že s tímto řešením získají plnohodnotný nástroj business intelligence založený na on-line analýze dat a bez nutnosti složitého vytváření datových skladů,“ řekl Lubomír Paprčka, channel enablement and solution expert SAP ČR. Verze SAP Business One na SAP HANA nabízí kompletní nástroje pro malé podniky i podnikatele v jediném uživatelském rozhraní. Uživatelům bude pomáhat při všech aspektech řízení společnosti. Novinka umožní firmám výrazně snížit reakční doby díky analýze podnikových dat v reálném čase. Efektivita stoupne i díky nabídce předkonfigurovaných funkcí pro lepší uživatelský komfort. Patří mezi ně okamžité vyhledávání v podnikových datech a možnost rozsáhlé interaktivní provozní analýzy. www.cio.cz | www.bw.cz
7
lIDÉ LIDÉ v IT
Michal Čupa se vrací z Ruska, nově šéfuje Českým Radiokomunikacím Společnost České Radiokomunikace (ČRa) má od minulého měsíce nového generálního ředitele, Michala Čupu. Zkušený manažer řady telekomunikačních a technologických firem se do Česka vrací po téměř desetiletém působení v Rusku a Ázerbájdžánu. „České Radiokomunikace jsou zdravou a stabilní fir© Foto: Hynek Glos mou, jejichž nabídka mě natolik oslovila, že jsem se rozhodl vrátit zpět do Prahy,“ řekl Čupa magazínu CIO Business World. Čerstvě třiapadesátiletý manažer do ČRa přichází z pozice prezidenta ruské ICT společnosti IBS DataFort, kde měl na starosti vybudování nové divize podnikající v cloud computingu. Na tuto oblast se chce více zaměřit i v ČRa. „Radiokomunikace mají tradičně silnou pozici v oblasti šíření televizního a rozhlasové-
Trobl šéfuje Doxee ve střední a východní Evropě Společnost Doxee jmenovala Radka Trobla generálním ředitelem pro region střední a východní Evropy. Na starosti bude mít rozvoj obchodní strategie, poboček a portfolia služeb během plánovaného rozšiřování aktivit Doxee v celém regionu. Dvaačtyřicetiletý Trobl má bohaté zkušenosti z českých i nadnárodních firem, dříve například pracoval pro skupinu Erste, firmy Deloitte či Hewlett-Packard. Ve společnosti Consulting ČS zase vedl poradenskou ICT divizi. Svěřený region bude řídit z pražského sídla firmy.
Effectix.com nově pod vedením výkonné ředitelky Holnové Česká společnost Effectix.com, zajišťující služby efektivního internetového marketingu, má novou výkonnou ředitelku. Kateřina Holnová nahradila Da8
CIO – Business World | Květen 2013
ho vysílání, potenciál pro růst vidím především v segmentu datového připojení a ICT služeb včetně cloudových. Rád bych jednotlivé služby propojil, abychom našim klientům mohli poskytnout ucelenou a komplexní nabídku služeb,“ dodává Čupa. Svou manažerskou kariéru zahájil před více než dvaceti lety v Českém Telecomu, odkud přešel do koncernu TDC TeleDanmark, pro který zakládal a téměř pět let vedl českého telekomunikačního operátora Contactel. V roce 2004 odešel do Moskvy, kde se stal výkonným ředitelem největšího ruského alternativního operátora Golden Telecom. Poté si na necelý rok „odskočil“ zpět do Prahy, když šéfoval české pobočce společnosti Microsoft, ale brzy vyslyšel vábení východu a přesunul se na post ruského generálního ředitele Microsoftu pro on-line služby. Poté působil v Baku jako šéf ázerbájdžánského operátora Azertelecom a následně vedl společnost Nokia Siemens Networks pro postsovětské země.
vida Bauckmanna, dosavadního výkonného ředitele společnosti. Holnová přichází do Effectix.com s více než desetiletými zkušenostmi z oblasti řízení, převážně z telekomunikační branže. Největší část své kariéry strávila v české pobočce mobilního operátora Vodafone, kde byla mimo jiné zodpovědná za prodej a zákaznickou podporu v segmentu středních firem.
Honek obchodním ředitelem SAS pro finanční trhy SAS Institute ČR jmenovala Zdeňka Honka novým obchodním ředitelem pro oblast finančních trhů. Má za úkol prodej nových analytických řešení, která umožňují rychlé a vizuálně zřetelné zpracování velkých objemů dat. Honek přichází do SAS Institute z české pobočky Microsoftu, kde zastával pozici obchodního ředitele v divizi služeb, předtím působil – rovněž jako obchodní
ředitel – ve společnosti Creditinfo Solutions. Kromě oblasti prodeje a marketingu byl zodpovědný i za rozvoj slovenské dceřiné firmy.
Fujitsu jmenovalo Waltera viceprezidentem pro střední Evropu Jürgen Walter, dlouholetý manažer společnosti Fujitsu Technology Solution, nově zastává funkci senior vice president ve střední Evropě. Současně zůstává členem vedení Fujitsu v regionu CEMEA&I (Evropa, Střední východ, Afrika a Indie). Ve své předchozí funkci působil Walter jako ředitel celopodnikového vývoje Fujitsu. V minulosti zastával vedoucí pozice u společností Nokia Siemens Networks či Siemens Communications.
MoBIlIta MOBILITA
Přinesou chytré hodinky revoluci? Osm mýtů o budoucnosti smartwatch Mike Elgan
Chytré hodinky jsou smartwatch, jsou zařízení, která se (přímo nebo přes smartphone) připojují k internetu a lze na nich spouštět aplikace. V době, kdy Apple začne prodávat dlouho ohlašované „chytré hodinky“ iWatch, bude na tomto novém trhu již poměrně těsno. Financial Times totiž nedávno oznámily, že chytré hodinky vyvíjí i skupina Android v rámci obří korporace Google. To naznačuje, že firma plánuje vypustit vlastní smartwatch brzy, možná ještě letos, a mohla by je dokonce představit už na své konferenci pro vývojáře Google I/O pořádané 15. května. Odborníci, novináři a bloggeři o nové kategorii chytrých zařízení diskutují velmi často. Ale téměř vše, co předpovídají o budoucnosti chytrých hodinek, je špatně. Podívejme se společně na osm největších mýtů o nadcházející revoluci chytrých hodinek.
Mýtus číslo 1: Žádná revoluce v chytrých hodinkách nebude. Ve skutečnosti je revoluce téměř jistá. Každý významnější výrobce spotřební elektroniky zkusí prodávat minimálně jeden 10
CIO – Business World | Květen 2013
model a konkurenční boj o vývoj nejatraktivnějších hodinek s nejlepšími funkcemi za nejnižší cenu v kombinaci s novými technologiemi vyústí ve zcela novou kategorii spotřební elektroniky.
© Robert Lehmann – Fotolia.com
Mýtus číslo 2: Chytré hodinky neuspějí, protože dnes už přece nikdo hodinky nenosí. Chytré hodinky zatím skutečně nemohou uspět – ale ne proto, že je nikdo nenosí. Důvod je mnohem prozaičtější: Zatím nejsou schopny uchvátit spotřebitele potřebnou kombinací funkcí, výkonu a ceny. Ovšem nová generace chytrých hodinek bude tak přesvědčivá, že lidé je začnou ještě rádi opět nosit.
Mýtus číslo 3: Chytré hodinky jsou pro lidi, jež jsou příliš líní na to, aby si z kapsy vytáhli telefon. Objevila se domněnka, že chytré hodinky budou existovat jen proto, aby duplikovaly určité funkce smartphonu. Výsledkem toho je, že už dnes jsou chytré hodinky zatracovány jako předražený luxus pro lidi příliš líné na to, aby si z kapsy vytáhli telefon.
Ta t o domněnka je nesprávná hned ze dvou důvodů. Chytré hodinky sice skutečně budou do určité míry duplikovat funkcionalitu smartphonů, ovšem přinesou také nové funkce a vlastnosti, které je složité předpovídat – což se ostatně týká všech nových platforem. Stačí si jen připomenout všechny nepředvídané aplikace a využití pro iPad. Za druhé, rozhodně to nemá nic společného s leností. Kdykoliv nová vymoženost nahradí něco, co už je samo o sobě poměrně jednoduché, vždy to zprvu vypadá extravagantně a zbytečně.
Mýtus číslo 4: Chytré hodinky jsou objemné. Takzvané chytré hodinky jsou na světě už několik let. Obecně byly vždy mnohem objemnější než klasické. Kvůli této objemnosti byly pro profesionální účely nepoužitelné. V budoucnu lze ale očekávat zmenšování, a to zejména díky třem technologiím. První z nich je elektronický inkoust – monochromatická technologie s relativně nízkým rozlišením, která však
Miřte výš s Ness UP! Podpořte svůj business…
Revoluce chytrých hodinek se ve skutečnosti stává podskupinou mnohem větší změny – revoluce počítačů nošených na těle. V rámci ní můžeme očekávat chytré brýle typu Google Glass i chytré oblečení jako bundy, počítače vestavěné do helem, rukavice, boty…
Mýtus číslo 6: Apple nevydá chytré hodinky, dokud nebude za dva roky připravena technologie zakřiveného skla.
bývá velice tenká a nenáročná na energii (tudíž nevyžaduje velkou objemnou baterii). Druhé řešení představuje zakřivené sklo, zejména technologie Willow Glass od firmy Corning, které je nejenže flexibilní, ale také tenké a lehké. Zakřivené sklo může měnit tvar hodinek, takže i přes velký povrch a spoustu elektroniky budou mít méně hran a rohů – tudíž nebudou vypadat tak objemně. Třetí technologií je Bluetooth 4.0, který taktéž potřebuje mnohem méně energie, což se projeví na menší velikosti baterie.
Mýtus číslo 5: Chytré hodinky nejsou v módě.
Fáma o očekávaných hodinkách od Applu je spojena s myšlenkou, že společnost musí a bude využívat zakřivené sklo. Takže když firma Corning oznámila, že technologie Willow Glass bude hotová až za dva roky, mnoho lidí z toho vyvodilo, že na ně Apple před vydáním hodinek počká. To je ale chybné uvažování. Pokud by měl nějaký reportér v roce 2006 informaci o tom, že Apple hledá nové možnosti smartphonu s využitím Blue tooth 4.0, chybně by z toho vyvozoval, že bude čekat do té doby, než se Bluetooth 4.0 dostane na trh. Ve skutečnosti se první iPhone začal prodávat v roce 2007, ale první iPhone s Bluetooth 4.0 až v roce 2011.
Mýtus číslo 7: Chytré hodinky budete muset nabíjet každý den. Díky technologii Bluetooth 4.0, nízkoenergetickým obrazovkám, moderním
Sponzorem rubriky Mobilita je společnost Ness Technologies
mobilním procesorům, lepším bateriím a softwaru pro správu předpokládáme, že minimální doba, po kterou většina chytrých hodinek vydrží na jedno nabití, bude jeden týden. Někteří odborníci dokonce předpovídají i celý měsíc.
Mýtus číslo 8: Chytré hodinky jsou periferiemi smartphonů. Revoluce chytrých hodinek ještě nezačala, přesto se už hranice mezi elektronickými zařízeními, jako jsou telefony, tablety, notebooky, počítače a televize, stírají. Produkty jako Xbox SmartGlass od Microsoftu či AirPlay Mirroring od Applu umožňují vzájemnou kooperaci a ovládání jednotlivých elektronických produktů. Chytré hodinky bude možné propojit nejen s telefony, ale také s televizemi, palubními deskami aut atd. Navíc vstupujeme do věku chytrých virtuálních asistentů, s nimiž spolupracujeme pomocí hlasu. Koncept chytrých hodinek, které mohou nabídnout mikrofon, internetové připojení a displej, představuje praktické rozhraní pro hovory se Siri, Google Now a dalšími službami virtuálních asistentů.
INZERCE
15. května v Praze Clarion Congress Hotel Chcete inovovat a zefektivnit své IT? Navštivte největší konferenci zaměřenou na cloudové a virtualizační technologie. Zajistěte si místo včasnou registrací na: www.vmwareforum2013.com/prague
B(0&B,1=B[PPLQGG
www.cio.cz | www.bw.cz 11
BEZPEČnost BEZPEČNOST
Obavy z cíleného malwaru rostou Thor Olavsrud
IT profesionálové mají stále větší obavy z cíleného malwaru a úniků dat. Horší však je, že ztrácejí sebedůvěru týkající se svých schopností tyto hrozby identifikovat a zastavit. Obavy IT bezpečnostních profesionálů z cíleného malwaru a úniků dat neustále rostou, zatímco jejich sebedůvěra ve schopnost identifikovat a zastavit pokročilé hrozby klesá. Vyplývá to z nového průzkumu bezpečnostní firmy Bit9, která se na úplném konci loňského roku dotazovala 966 IT a bezpečnostních profesionálů z celého světa pro svůj každoroční průzkum bezpečnosti serverů. Většina respondentů (58 procent) spravovala do 50 serverů, 29 procent mezi stovkou až pětistovkou serverů a 13 procent průměrně dva tisíce serverů. „Cílený malware se stal hlavní bezpečnostní výzvou již druhým rokem za sebou,“ říká Ilana Goddessová, manažerka produktového marketingu společnosti Bit9. Dále poukazuje na to, že 52,4 procenta respondentů (což je meziroční 15procentní nárůst) uvádí cílený malware jako svůj primární zdroj starostí. „Celý problém s cíleným malwarem spočívá v tom, že tyto hrozby jsou dokonale zaměřeny přímo na daný subjekt,“ říká Goddessová. „A útočníci se nezastavují. Vytrvají, dokud se nedostanou dovnitř, ať už jim to bude trvat měsíce nebo roky. Antivirové definice zde nebudou fungovat, protože kódy napsané na míru 12
CIO – Business World | Květen 2013
© lolloj – Fotolia.com
konkrétní společnosti takto analyzovat nelze.“
Obětí každá čtvrtá firma Goddessová poukazuje na to, že respondenti opětovně identifikovali jako hlavní zdroj svých obav v oblasti bezpečnosti serverů cílený malware a úniky dat, a to kvůli nárůstu těchto útoků v roce 2012. Ataky jako Flame, Gauss, mini-Flame a trojský kůň Flashback si loni vysloužily významnou pozornost médií. Celkem 25 procent respondentů Bit9 sdělilo, že se stali oběťmi pokročilého malwaru (meziročně osmiprocentní nárůst), 18 procent pak uvedlo, že nevědí, jestli na ně bylo zaútočeno (podle FBI jsou dvě třetiny úniků dat detekovány někým externím). Loňská zpráva z vyšetřování úniků dat od společnosti Verizon zaznamenává, že 94 procent všech zkompromitovaných dat v roce 2012 mělo co do činění se servery (což představuje 18procentní nárůst oproti roku 2011). Goddessová tvrdí, že bezpečnostní profesionálové ztrácejí sebedůvěru v hodnocení své schopnosti zastavit pokročilý malware; 59 procent řeklo, že si více či méně věří, 20 procent sdělilo, že si nevěří (což je skok z 10 pro-
cent v roce 2011), a 4 procenta dotazovaných si nebylo jistých. Kromě rostoucího využívání Linuxu jako primární serverové platformy se společnosti stále více virtualizují. Třetina respondentů v průzkumu potvrdila, že více než 50 procent jejich serverů je virtuálních. Polovina z nich navíc řekla, že virtuální desktopy již implementovali, nacházejí se právě v procesu nasazení nebo je virtualizace součástí jejich plánů. Když měli respondenti seřadit typy serverů podle rizika, které představují, pouhých 6 procent z nich označilo virtuální servery jako „vysoce rizikové“. Většina respondentů (66 procent) považovala za nejrizikovější webové servery; 38 procent vnímalo jako vysoce rizikové souborové servery; 34 procent ukázalo na emailové servery; 26 procent označilo doménové servery; 14 procent aplikační servery a 11 procent databázové. Podle Ilany Goddessové to může značit, že IT profesionálové hledí špatným směrem. Vždyť nejcennější podnikové informace se nacházejí na souborových serverech (například duševní vlastnictví), v databázích (zákaznické informace) a zvláště v doménových serverech (například hesla, administrativní práva).
Služby informační bezpečnosti
Analyzujte svá rizika
Sponzorem rubriky Bezpečnost je ESET SERVICES
říká v rozhovoru Petr Merkulov Čestmír Žák
pečnostních řešení těsně spjaty se zařízeními. Je podle vás pravděpodobné, že by mohla být v budoucnu licence více propojena spíše s uživatelem či daty?
Oblast kybernetické bezpečnosti je velmi drahá, a pokud chcete, abyste měli stoprocentně zabezpečenou organizaci, nemůžete na to mít nikdy dost peněz. Jak poznat rozumnou částku pro investice? Upřímně, tuto otázku mi lidé pokládají poslední dobou často. A není to jednoduchá záležitost, protože pro každou společnost existuje velmi specifický recept na to, co by měla dělat. Jedno z extrémních řešení je očividně špatné – utratit minimum. V zásadě si myslím, že tvorba bezpečnostní strategie, která by měla mít určité cíle, je v kompetenci CIO organizace. Abyste toho dosáhli, měli byste začít dvěma základními fakty. Jaká je nejcennější věc, kterou mám v organizaci, co je tím, co opravdu potřebuje chránit? Jinými slovy: musíte analyzovat svá rizika. Za druhé se musíte podívat na vektory potenciálních útoků a potom tuto vizi zanalyzovat a zjistit, co vám funguje lépe a co ne. A reálně nejsložitější věcí na tom je, že nejde jenom o problematiku toho, kolik utratím za bezpečnost. Například pokud máte hodně cestujících zaměstnanců a všichni mají note-
Fakt, že jsou dnešní licence spojeny se zařízeními, dává smysl, je tu však opět určitý posun směrem k flexibilitě oprávnění. V minulosti byste museli náležitě licencovat zvlášť produkty pro počítače a zvlášť pro mobilní zařízení. Nyní už v zásadě nerozlišujeme. Říkáme, že koncový bod je koncový bod.
Petr Merkulov Produktový ředitel Kaspersky Lab booky s přístupem k důležitým informacím, budete jistě chtít k jejich ochraně použít šifrování. Podobně je to s mobilními zařízeními, kterých čím více je, zvláště nekontrolovaných, přinesených zaměstnanci v rámci vašeho BYOD programu, tím více pozornosti budete muset věnovat tomu, k čemu mají tyto technologie přístup a jak je zvládat. Není to tak, že jednou zaplatíte za bezpečnost a zapomenete na to. A zvláště pokud se zabezpečení netýká pouze malwaru.
V současné době se nacházíme v situaci, kdy jsou licence bez-
Podle jednoho průzkumu se dnes průměrný počet zařízení, s nimiž manažer denně přichází do styku, pohybuje mezi pěti a sedmi. Navíc se dá očekávat další růstový trend… Výzva to je už dnes. Pokud se podíváte zpět, máte společnosti, jako jsme my, které musely vyvinout několik řešení. Za všechny si necháme zaplatit. Dokážete si představit situaci, kdy máte pět zařízení a my bychom pořád museli vyvíjet řešení pro každé z nich a nechat si od vás zaplatit pouze jednou? Myslím, že jde o to, nalézt správnou rovnováhu v tom, jak uživatelé chtějí nakupovat řešení a kolik úsilí musí vyvinout výrobci, aby je postavili.
INZERCE
-HGQRGXwwÈSĵHFKRGYDwLFKƭUHPQÈFKDSOLNDFÈGRSULY¼WQÈKRFORXGX"
6SROHKOLYö www.cio.cz | www.bw.cz
13
státní státní správa
Kde se starají o data z urychlovače CERN? Martin Rychlík
Při hledání Higgsova bosonu z částicových srážek vznikla obrovská masa experimentálních dat, která je sdílena po celém světě. I v Praze. Z centra Ženevy je to do obce Meyrin kousíček. Naproti konečné autobusu leží obrovská dřevěná koule – Glób vědy a inovací. Symbol nejmodernějšího výzkumného centra Evropy má od roku 2004 nastiňovat čtyři hlavní cíle evropského jaderného ústředí: odpovídat na otázky týkající se vesmíru, posouvat technologické hranice, připravovat vědce pro zítřek a sbližovat státy prostřednictvím vědy. Plus přidat ohleduplnost k životnímu prostředí. Takové jsou úkoly Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN), jejíž centrála se rozkládá na hranicích Švýcarska a Francie – na krásném místě mezi horami a poblíž Ženevského jezera. Často se právě sem upínají zraky nejchytřejších lidí planety, kteří jsou zvědaví na nejnovější poznatky z oblasti jaderné fyziky. Bylo tomu tak i loni 4. července, kdy částicový urychlovač Large Hadron Collider (LHC) přinesl vážné náznaky objevu tajemné částice s vlastnostmi teoreticky předpovězeného Higgsova bosonu. A magazín Science přiřkl Higgsově bosonu první místo v desítce vědeckých událostí roku 2012. Kromě 27kilometrového podzemního urychlovače LHC a takzvaných expe14
CIO – Business World | Květen 2013
rimentů ATLAS, CMS či ALICE, které proudění částic „monitorují“, byly k epochálnímu objevu potřeba i analýzy vskutku gigantického množství dat. O jejich kvantitě si lze – vlastně jen tak trochu – udělat představu v meyrinské budově s číslicí 513. Zde je totiž umístěna počítačová centrála nazvaná CERN Data Center, kterou zaměstnanci zkracují na pouhé „DC“.
200 petabajtů z urychlovače LHC Jak takové „dýsíčko“ vypadá? Jistě, je obrovské. Sál připomíná supermarket plný skříní s procesory a úložišti. Vždyť jen dva detektory CMS a ATLAS (skoro padesátimetrový snímač, na jehož vývoji pracovali i čeští vědci) by měly generovat data, jež by – v netříděné podobě – naplnila každou vteřinu 200 tisíc dévédéček. V urychlovači LHC dojde totiž ke čtyřiceti milionům srážek v jedné sekundě! Naštěstí jsou informace sofistikovaně filtrovány, a pracuje se tak jen s odpovídajícím zlomkem. I tak jsou v „pětsetřináctce“ tisíce počítačů a magnetických pásek, z nichž každá dokáže pojmout kvantum dat. V hlavním sále DC, který má 1 450 metrů čtverečních, dochází k digitální rekonstrukci a archivaci srážek. Právě v červenci 2012, kdy fyzikové jásali nad Higgsovým bosonem, zveřejnilo ústředí CERN, že z 800 bilionů kolizí bylo nasbíráno 200 petabajtů dat. Jen pro srovnání: celý server Megaupload.com obsahoval při zavření FBI asi 28 petabajtů… Pracovat s tak obří masou dat na jediném místě by ani nebylo možné – počítače v „cernovské“ hale už beztak narážejí na limity s chlazením i elektřinou.
Sponzorem rubriky IT ve státní správě je společnost CCV Informační systémy
Od roku 2002 proto CERN podporuje „grid computing“ a sdílí kapacity s jinými počítačovými centry. Vědci mají The Worldwide LHC Computing Grid (WLCG), jenž vytváří síť na čtyřech úrovních, ve více vrstvách, takže k datům z urychlovače má takříkajíc on-line přístup asi osm tisíc fyziků od Ženevy po Perth. Ti vlastně navazují na jiný zdejší vynález, tedy na koncept World Wide Web, který v CERN vymyslel Tim Ber ners-Lee již v roce 1990.
Milníky ženevského CERN 1954 – založení evropské organizace pro jaderný výzkum (CeRN)
1957 – činnost zahájil první akcelerá-
© CERN
tor Synchro-cyclotron (SC) 1959 – spuštění Proton Synchrotronu (PS) 1968 – George Charpak vyvinul částicové detektory (Nobelova cena 1992) 1971 – odstartoval Intersecting Storage Rings (ISR), první proton-proton srážeč 1976 – zahájení provozu Super Proton Synchrotronu (SPS) 1983 – objev intermediálních částic W a Z (Nobelova cena 1984) 1989 – spuštěn Large electron Positron (LeP), potvrzena existence tří neutrinů 1990 – Tim Berners-Lee vynalezl World Wide Web 1995 – první zaznamenání antihydrogenu 1999 – zahájení výstavby Large Hadron Collideru (LHC) 2000 – vytvoření nové formy hmoty: kvark-gluonové plazmy 2008 – spuštění největšího urychlovače LHC 2012 – identifikace částice s vlastnostmi avizovaného Higgsova bosonu Pramen: CeRN www.cio.cz | www.bw.cz
15
stÁtní sprÁva
Tier 0, 1, 2 a 3 – po celém světě První úrovní – respektive nultou – je Tier 0: samotné ženevské Data Center, kam nejprve míří experimentální data z Large Hadron Collideru. Zde se koncentruje asi pětina výkonu celé superpočítačové sítě, DC zajišťuje i základní provoz pro laboratoře a běžné služby. Hrubá data z LHC jsou pak distribuována na Tier 1, která v současnosti sestává z jedenácti počítačových center. Jmenovitě jde o TRIUMF v Kanadě, KIT v Německu, španělský PIC, francouzský IN2P3, italské INFN, skandinávský komplex Nordic Datagrid, nizozemské NIKHEF/SARA, dále ASGC na Tchaj-wanu, GridPP ve Velké Británii a konečně dvě americké destinace: CMS ve Fermilabu a BNL ATLAS. Na úrovni Tier 2 jde především o univerzitní a výzkumná počítačová pracoviště, která napomáhají sdílení výkonu i dat. Takových center je v síti WLCG asi 140. A konečně na nejnižším levelu, Tier 3, mohou být i jednotlivé počítače nebo centra některých kateder.
Síť vede až do pražské akademie věd A protože urychlovač LHC je náročným přístrojem – vždyť jde určitě o vůbec nejsložitější zařízení, které kdy člověk vyrobil – i k nultému centru v Ženevě se při-
© CERN
dává alternativní a rozšířený Tier 0. Je jím Wigner Research Centre for Physics v Budapešti, který nabízí zálohy, kdyby se ve švýcarském Meyrinu něco nepovedlo. Přímo v CERN DC je v současné době osazeno asi 65 tisíc počítačových jader a úložiště na 30 petabajtů, kdežto v Budapešti činí kapacita výkonu 20 tisíc jader a u disků 5,5 petabajtu, uvádí oficiální web. V celosvětové konkurenci nejde o nějak přední počty. Třeba v aktuálním vydání žebříčku světových superpočítačů Top500.org trůní na první příčce počítačová sestava Titan Cray XK7 v americkém Oak Ridge s 560 tisíci jádry. Nejnaplněnější „skříně“ v Česku budou mít brzy výzkumníci v Ostravě, kteří za dvě miliardy korun budují superpočítačové centrum IT4Innovations (IT4I). „V projektu plánujeme využívat asi 40 tisíc jader, šlo by pro Česko skutečně o řádový skok,“ říká Ivo Vondrák, rektor Vysoké školy báňské.
INZERCE
Připravujeme nový ročník populárního žebříčku nejvýznamnějších ICT společností s výsledky za rok 2012, opět pod hlavičkou měsíčníku CIO Business World. Nezapomeňte vyplnit formulář na http://dotazniky.businessworld.cz Uzávěrka příjmu dotazníků je 10. května 2013 Účast v žebříčku je zdarma, přihlásit se mohou všechny fi rmy podnikající v oboru ICT. Rozhodující kritérium pro umístění v žebříčku představuje obrat fi rmy dosažený v roce 2012. Nejde však o soutěž, ale v první řadě o přehled, v němž by žádná významnější fi rma neměla chybět. Ve speciální publikaci, která vyjde v červnu jako příloha měsíčníku CIO Business World, se proto ve zkráceném žebříčku objeví i společnosti, jež se do první stovky nevešly. Tato česko-anglická publikace mapující trh ICT v ČR je žádána našimi čtenáři po celý rok.
Partnerem žebříčku je sdružení Czech Top 100, vyhlašovatel prestižního žebříčku stovky nejvýznamnějších firem v ČR.
Za redakci se na Vaše odpovědi i případné dotazy těší Ondřej Hergesell (
[email protected])
16
CIO – Business World | Květen 2013
Centrum, jež má svou kapacitu nabízet k analýzám dopravy či meteorologie, vznikne do roku 2014. V tuzemsku k nejvýkonnějším počítačům patří soustava v továrně Škoda Auto, která simuluje virtuální modely pro aerodynamické účely. Ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR instalovali v březnu 2009 systém Dorje, což v tibetštině značí rituální žezlo, který nabídl akademikům reálný efektivní výkon 4,2 teraflopu. Později zde došlo – kvůli součinnosti českých fyziků se střediskem CERN – k posílení serverů, ale takový hangár počítačů jako v ženevském „DC“ to není. I tak ale servery z Prahy v Tier 2 (více na www. farm.particle.cz) přispěly k hledání tajemného Higgsova bosonu, který tolik uhranul vědecký svět. Autor je redaktorem serveru Česká pozice
analÝZa
ANALÝZA
e-health ve střední a východní evropě Výdaje někdejších komunistických zemí na informační technologie ve zdravotnictví nedosahují úrovně západní Evropy, ale trvale rostou. Vloni o 6,3 procenta. © Alexander Raths – Fotolia.com
Nino Giguashvili, Hana Chmelová Podíl zdravotnictví na celkových výdajích na IT ve střední a východní Evropě činí pouhých 1,1 %, avšak tento specifický trh vytrvale roste. Podle mezinárodní analytické a poradenské společnosti IDC vzrostly v roce 2012 výdaje na IT ve zdravotnictví ve střední a východní Evropě o 6,3 % na celkových 866 milionů dolarů. Ačkoli jsou řádově menší než v západní Evropě, perspektiva budoucího růstu je mnohem slibnější. IDC předpovídá na období 2012–2016 průměrný roční růst 7,8 %, tedy třikrát rychlejší než na západoevropských trzích (obr. 1). Z hlediska jednotlivých zemí regionu připadal největší podíl výdajů na IT ve zdravotnictví na Rusko, a to přes 40 %. Následovaly Polsko a Česká republika. Na tyto tři země připadají celkově zhruba dvě třetiny regionálních výdajů na IT ve zdravotnictví. Hardware je ve střední a východní Evropě hlavní složkou výdajů na IT ve zdravotnictví – od 45 % v ČR po 75 % v Rumunsku. V rozvinutějších zemích, jako jsou Polsko nebo ČR, také IT výdaje
ve zdravotnictví představují větší podíl HDP na hlavu než v méně rozvinutých.
Nástup digitalizace – eMR a eHR Využití informačních a komunikačních technologií specificky pro účely zdravotní péče se obvykle označuje termínem e-health. Ačkoli hlavní složkou těchto výdajů je hardware, pozornost ministerstev, poskytovatelů péče a dodavatelů zařízení se upírá na aplikace pro správu a řízení. Jejich cílem jsou digitalizace a snadné sdílení informací o pacientech (lékařské zprávy, diagnostická data, recepty) a rozvoj tzv. telemedicíny včetně diagnostiky, konzultací a sledování na dálku v řadě specializovaných lékařských oborů. Jedním z hlavních cílů digitalizace zdravotnictví je bezproblémová výměna lékařských informací o pacientech mezi zdravotnickými zařízeními a jinými dotčenými organizacemi v jedné zemi i přes hranice. Sdílení elektronických lékařských záznamů (EMR) však brání neexis-
tence standardů a interoperability, jakož i chybějící právní rámec, který by umožnil plnou implementaci konceptu EHR podle definice EU („sdílené, integrované nebo propojené záznamy všech klinicky relevantních zdravotních a lékařských informací bez ohledu na to, kdy, kde a kým byla data pořízena“). Elektronické sdílení zdravotních záznamů na národní nebo mezistátní úrovni zatím nefunguje snadno, natož hladce ani v západní Evropě. Není divu, že zdravotnická zařízení ve střední a východní Evropě v tomto ohledu mimo své zdi dosud příliš nepokročila a v mnoha případech ani uvnitř nich. Nicméně snaha existuje. Zatím nejrozsáhlejším evropským projektem je epSOS v hodnotě 66,5 milionu eur, spolufinancovaný EU a zaváděný ve 47 zdravotnických organizacích ze 23 členských a tří nečlenských zemí. Jeho cílem je umožnit přeshraniční přístup k souhrnným zdravotním záznamům a elektronickým receptům pro účely vyúčtování zdravotního pojištění. Z regionu střední a východní Evropy se jej www.cio.cz | www.bw.cz
17
analÝza
účastní Estonsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Spuštěna byla pilotní fáze projektu epSOS, která by měla prokázat, zda je možné zlepšit přeshraniční lékařskou péči pomocí sdílení dat o pacientech v zabezpečeném elektronickém formátu.
Systémy pro rentgeny a jiná obrazová data K nejintenzivněji zaváděným informačním řešením ve zdravotnictví patří systémy pro archivaci a sdílení obrazových informací (PACS), které jsou ve střední a východní Evropě poměrně rozšířené. Většina velkých nemocnic v regionu nějaký typ PACS používá, ačkoli většinou jde o uzavřené systémy omezené na radiolograf č. 1 Výdaje na IT poskytovateli lékařské péče v Evropě 20 18 16 14 CAGR 2012–2016
12 10
střední a východní Evropa, CAGR = 7,8 % západní Evropa, CAGR = 7,8 %
8 6 4 2 0 –2
Výdaje na IT v r. 2013
–4 –6
Zdroj: IDC Health Insights, 2013; *velikost kruhu vyjadřuje výdaje na IT poskytovateli lékařské péče
graf č. 2 Struktura výdajů na IT ve střední a východní Evropě 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 %
Hardware IT služby Software
18
ČR
Slovinsko
Slovensko
Chorvatsko
Polsko
Maďarsko
Rusko
Bulharsko
0%
Rumunsko
10 %
Zdroj: IDC Health Insights, 2013
CIO – Business World | Květen 2013
gická oddělení bez propojení s jinými odděleními či institucemi. Systémy PACS jsou určené ke správě velkých obrazových souborů s radiologickými snímky, např. z počítačové tomografie a magnetické rezonance. Umožňují efektivní přenos a zobrazování dat mezi poskytovateli péče, což přispívá ke zvyšování kvality diagnostiky. Například Fakultní nemocnice Ostrava, jedno z největších státních zdravotních zařízení v zemi, zavedla systém PACS v roce 2010 pro správu nových a archivních snímků. Propojila jím čtyři oddělení (počítačová tomografie, vaskulární intervenční radiologie, mamografie a magnetická rezonance), což výrazně zefektivnilo správu záznamů. Výsledkem byly pohodlný přístup k diagnostickým snímkům a jejich sdílení (např. pro odborné konzultace) a pokles ztrát snímků téměř na 0 % (protože vždy existuje uložený originální snímek). PACS je navíc integrovaný s interním informačním systémem, takže si lékaři mohou zobrazit snímky na přenosných zařízeních iPhone a iPad a při vzdáleném připojení do nemocniční sítě přes VPN. V České republice dochází k zapojování nemocničních systémů PACS do celonárodních sítí pro bezpečné sdílení obrazových informací. První dva systémy prokázaly vysokou spolehlivost a odstranily problémy s fyzickou přepravou negativů nebo CD disků (při níž často docházelo ke ztrátě nebo poškození) a později elektronickou poštou (nepohodlný a nezabezpečený přenos). Celonárodní systém ePACS propojuje přes 200 zdravotnických zařízení a ročně přenese 25–30 tisíc obrazových souborů. Provozuje jej Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) v Praze s pověřením od ministerstva zdravotnictví. Systém využívá zabezpečené VPN a je dostupný zdarma příjemcům snímků, zatímco jejich původci platí poplatek. Dalším systémem je ReDiMed vyvinutý Masarykovou univerzitou v Brně. ReDiMed dokáže přenášet obrazové soubory a související dokumenty mezi 140 zařízeními v ČR a 33 na Slovensku. Na rozdíl od
systému ePACS není nutné, aby zdravotnické zařízení bylo vybaveno technologií PACS – stačí pouze připojení k internetu.
Telemonitoring aneb Doktor na dálku Telemedicínské systémy obecně, a zejména telemonitoring (sledování stavu pacienta na dálku), nejsou ve střední a východní Evropě příliš rozšířené, ačkoli zde probíhá několik úspěšných pilotních projektů. Patří mezi ně například mezinárodní projekt SPES („Elektronické služby na podporu pacientů“) spolufinancovaný Evropským fondem regionálního rozvoje (ERDF) a testovaný ve čtyřech městech – Brně, Vídni, italské Ferraře a Košicích. Projekt testuje možnosti vzdáleného sledování pacientů trpících chronickými chorobami dýchacích cest, demencí, tělesným postižením a sociálním vyloučením. Jednou z hlavních příčin malého rozšíření služeb telemedicíny v regionu je nedostatek financí, avšak na vině je i malá osvěta. Zdravotnický personál ani veřejnost nemají potřebné informace o jejích principech a přínosech. Dalším faktorem omezujícím její rozvoj je obava o ochranu soukromí pacientů, kdy poskytovatelé služeb často nedokážou jasně definovat hranici mezi účelným objemem informací z lékařského hlediska a soukromými informacemi o pacientovi. Potenciální přínosy telemonitoringu při řešení zdravotních problémů zejména u stárnoucích a chronicky nemocných pacientů však postupně přicházejí do povědomí. Podle IDC má telemonitoring ve střední a východní Evropě velký potenciál přispět k řešení mnoha existujících i budoucích problémů zdravotní péče, pokud prvotní projekty nabídnou jednoduchá řešení zaměřená vždy pouze na jednu chorobu nebo zdravotní problém včetně patřičného zaškolení uživatelů.
Bariéry rozvoje: Vágní právo, chybějící standardy Hlavní překážky rozvoje IT ve zdravotnictví ve střední a východní Evropě
jsou podobné problémům jinde ve světě – nedostatečná interoperabilita, chybějící standardizace, nedostatek financí a obecného povědomí. Dalším závažným problémem je vytvoření systémů plateb za služby elektronického zdravotnictví, především při léčbě pacienta v zahraničí nebo využití telemedicíny přes hranice států. Nedostatečný právní rámec, vágní definice a otázky spojené s ochranou soukromí pacientů a osobních informací brání mobilnímu monitoringu a ukládání dat v cloudu. Zákonodárci se však nakonec budou muset s těmito překážkami vypořádat, protože technicky stále zdatnější pacienti začnou tyto služby vyžadovat. Technické dovednosti jsou jinak dalším vážným problémem. Starší pacienti vlastní mobilní telefony nebo smartphony, ale často mají problém je efektivně používat. Kardiolog může být skvělý diagnostik a lékař, ale nemá čas se učit záludnostem systému pro správu dokumentů nebo jak začlenit telemonitoring do své praxe. Sestry a administrátoři jsou často přetížení a nezbývá jim čas na školení, natož na každodenní používání ERP systému. V neposlední řadě je problémem vedení. Středo- a východoevropské členské státy EU většinou mají jasně definované národní strategie digitalizace zdravotnictví, avšak chybějí politická vůle a silné vedení pro jejich realizaci. Neschopnost naplnit stanovené politiky a priority výrazně zpomaluje celkový pokrok digitalizace zdravotnictví. V některých zemích, např. Bulharsku a Maďarsku, dochází k častým změnám v čele zdravotnického resortu, které s sebou nesou opakované revize a rušení vládních plánů. Noví představitelé se snaží vnést vlastní pohled a zřídka pokračují v práci svých předchůdců. Personální změny a související překotné reformy tedy zpomalují postup centrálně koordinovaných iniciativ.
Druhý akční plán Unie V poslední době došlo k významným posunům, které ovlivní strukturu výdajů
na IT ve zdravotnictví v členských zemích EU včetně regionu střední a východní Evropy. V prosinci 2012 Evropská komise přijala nový (druhý) Akční plán pro digitalizaci zdravotnictví (eHAP), který vytyčuje cíle a kroky na roky 2012–2020 (První akční plán byl přijat v roce 2004. EK poté začala definovat konkrétní politiky a iniciativy směřující k širokému nasazení řešení pro e-health v celé Unii). Mezi klíčové cíle nového plánu eHAP patří odstranění shora uvedených překážek, konkrétně vybudování jasného právního rámce, zajištění interoperability systémů, osvěta a zlepšování dovedností pacientů a zdravotnického personálu, propagace zákaznického přístupu k pacientům, podpora výzkumu v oblasti personalizované medicíny a zajištění bezplatného právního poradenství pro nové malé firmy vstupující na trh IT řešení pro elektronické zdravotnictví. Do konce roku 2013 mají členské státy povinnost přejmout do svých legislativ směrnici o přeshraničním poskytování lékařské péče z roku 2011. To bude pro odpovědné orgány na národní úrovni popudem a vytyčením směru dalšího úsilí. Rozpočtová omezení brání pokroku a chybí politické vedení. Poskytovatelé lékařské péče si však uvědomují potřebu rozvoje a potenciál informačních technologií ve zdravotnictví a snaží se v rámci svých možností vy-
Zdroje Central and eastern europe, Middle east and Africa Healthcare Sector Top Ten Predictions, 2013 (IDC Health Insights #eHI01V, February 2013); Author: Nino Giguashvili Best Practices: Remote Patient Monitoring Projects in Central and eastern europe (IDC Health Insights # Doc # CeMA19433, March 2013); Author: Nino Giguashvili PACS Helping to Drive the Digitalization of Healthcare in Cee: A Czech example (IDC Health Insights, # CeMA19067); Author: Hana Chmelova
Sponzorem rubriky Analýza IT je společnost ICZ
užívat IT ke zlepšování péče o pacienty, což je nejdůležitější motivací rychlého nástupu e-health řešení. Autorky jsou analytičky ve společnosti IDC CEMA INZERCE
Case Study: Analýza aktuálních dat, řešení Sybase Products.
Řešení Sybase " Sybase IQ databáze pro uložení dat " SAP Business Objects jako uživatelské rozhraní " Sybase Replication server pro integraci " Služby
Hlavní výhody " Nový a flexibilní reportovací systém " Podrobný přehled o stavu obchodu v reálném čase " Analýzy obchodních trendů a rizik " Optimalizace reakční doby na požadavky zákazníků " Optimalizace interních procesů " Rychlá implementace
Sybase Products Czech V Parku 2326/18 148 00 Prague 4 tel.: 284 000 711
[email protected] www.sybase.cz
www.cio.cz | www.bw.cz
19
IT pro zdravotnictví
IT v bílých pláštích
aneb Technologické trendy ve zdravotnictví Efektivní využití nových IT technologií může přinést zdravotnickému zařízení velkou konkurenční výhodu, úsporu nákladů a nové pacienty. I u nás v České republice.
Petr Urbánek Zdravotnictví je velmi důležitým segmentem každé ekonomiky a protéká jím obrovské množství peněz. Jak soukromých, tak veřejných. Zdálo by se, že bude pro IT firmy marginálním, ale opak je pravdou. Právě zdravotnictví může z nových technologií velice těžit a například americké prožívá v posledních letech IT revoluci. Klasické papírové karty, jak je známe z dob dávno minulých, které v českém zdravotnictví leckde i nadále přetrvávají, se mění na digitální data. Lékaři na vizitách místo papírových zápisníků a rentgenových snímků používají smartphony a tablety. Pro běžné léky již ani nemusíme do ordinace. Naše oblíbená lékárna je má připraveny v momentě, kdy dobereme poslední tabletku balení. Zdravý i nemocní používají bezpočet zdravotnických a fitness aplikací ve svých chytrých telefonech. Na evoluci je třeba reagovat a IT oddělení velkých nemocnic nebo „obyčejný“ praktik na malé vsi se musí novým trendům přizpůsobit. Efektivní využití nových IT technologií může přinést zdravotnickému zařízení velkou konkurenční výhodu, úsporu nákladů a nové pacienty. I u nás v České republice. Samozřejmě především perfektní ochrana dat je prvořadým úkolem.
Obří bezpečnostní mezery Na prvním místě je to usilovná práce na efektivním zabezpečení dat. Podle ročního výzkumu listu Washington Post je zdravotnictví nejnáchylnějším oborem ke kybernetickému útoku. „Nikdy jsem neviděl odvětví, kde by byly takové kybernetické bezpečnostní mezery,“ říká Avi Rubin, technický ředitel Bezpečnostního institutu na Hopkinsově univerzitě. „Kdyby měl finanční sektor takové bezpečnostní mezery, jako má americké 20
CIO – Business World | Květen 2013
zdravotnictví, asi bych zašil všechny úspory někam do polštáře,“ dodává. Jako odstrašující příklad může sloužit například univerzitní nemocnice v Chicagu, která používala ke správě dat pacientů nezabezpečenou službu Dropbox. Lékaři měli přístup k datům ošetřovaných přes své soukromé iPady a jejich přístupová jména, společně s hesly, byla uvedena v on-line pří-
it pro zdravotnictví
ručce nemocnice! Podle Maca McMillana, ředitele konzultační firmy CynergisTek, způsobuje nejčastější bezpečnostní rizika buď nedostatečná komunikace mezi managementem nemocnic a IT oddělením, nebo podhodnocené rozpočty na kybernetickou bezpečnost. Ty většinou dosahují jen výše jednoho procenta celkového rozpočtu nemocnic. Oproti šesti až dvanácti procentům v průmyslové výrobě nebo finančním sektoru. Poskytovatelé zdravotní péče pochopitelně musí zaručit bezpečnost dat ze zákona. Mají ale i určitou odpovědnost morální. V případě ztráty nebo krádeže mohou být data použita ke scamům nebo v horším případě i k vydírání. Digitalizace dat a on-line zdravotní péče mají i v ČR velkou budoucnost a obrovské rezervy. Určitě je zde prostor pro projekty typu IZIP, které ale budou efektivně fungovat a pacientům i lékařům ulehčovat život (ne pouze vysávat veřejné peníze kdo ví kam).
Brát bezpečnostní rizika dat ve zdravotnictví vážně předpokládá změnu v myšlení veškerého zdravotnického personálu, jeho informovanost, komunikaci a kontinuální školení, dodává McMillan.
BYOD zvedá produktivitu Dalším trendem ve zdravotnictví je masivní využívání BYOD (Bring Your Own Device, tedy „přines si své vlastní zařízení“). Výhoda je oboustranná: zaměstnanci používají zařízení, která jim vyhovují a jsou na ně zvyklí, zaměstnavatelé zase za tablety či chytré telefony nemusí platit a ušetří peníze. Ředitelé IT v nemocnicích přiznávají, že produktivita práce díky tomuto fenoménu stoupá. Lékař třeba promptně odpovídá na e-mail ve frontě na oběd ze svého tabletu zastrčeného v bílém plášti, ukazuje svým přátelům – příbuzným pacienta – CT snímek při sobotní návštěvě nebo zjišťuje anamnézu na fotbalovém utkání svého syna. Nemocnice ušetří.
© everythingpossible – Fotolia.com
www.cio.cz | www.bw.cz
21
IT pro zdravotnictví
Zde se ovšem znovu dostáváme, a dokonce více než kde jinde, k tématu bezpečnosti. Každé zdravotnické zařízení musí mít jasně nastaveny bezpečnostní standardy, jež musí všichni zaměstnanci striktně dodržovat. Síť, kterou používají pracovníci, nemůže být společná se sítí pro pacienty v čekárně. „Každé BYOD zařízení musí mít nainstalováno speciálního klienta. Po přihlášení do sítě je u nás možné využívat pouze e-mail, kalendář a vybrané povolené aplikace,“ říká Ralph Johnson, ředitel Franklin Community Health Network ve státě Main.
Zdravotnictví v oblacích Rozšíření BYOD ve zdravotnických zařízeních také klade podstatně vyšší nároky na stavbu bezdrátových sítí. Nemocnice jsou plné výtahů, betonu a různých druhů záření, které negativně ovlivňují šíření signálu Wi-Fi, WiMAX či jiných technologií. Stavba bezdrátové nemocniční sítě může být v tomto směru pro IT oddělení zajímavým oříškem a nepochybně velkou technologickou výzvou. Technologie cloud computingu se dnes dravě prosazuje všude, zdravotnictví nevyjímaje. Využití cloudu je pro zdravotnická zařízení bezesporu výhodným řešením. Lékaři zde mohou ukládat nejrůznější obrázky, grafy, karty pacientů apod. Mohou k nim přistupovat podle potřeby. Data jsou zálohována, archivována a zabezpečena. Není nutné budovat novou infrastrukturu. Co je nejdůležitější, nemocnice opět ušetří na nákladech za software nebo energie a IT oddělení se může intenzivněji věnovat třeba činnostem směřujícím k vyššímu zabezpečení dat.
Mobilní zdraví – m-health Mobilní telefony jsou všude kolem nás. V dnešní době je bereme jako součást „našeho já“. Dá se říci, že smartphone je náš nejlepší kamarád. Díky boomu digitálních technologií můžeme prostřednictvím mobilních aplikací správně posilovat, monitorovat naši tepovou frekvenci při vyjížďkách na kole či ranním běhu, sdílet oblíbenou trasu s přáteli na sociálních sítích, měřit BMI nebo kalorie v poledním obědovém menu. Analytici v tomto roce očekávají nový trend: větší zapojení profesionálních, lékařských, mobilních aplikací do praxe. Za zmínku stojí i rozvoj telemedicíny. Toto odvětví využívá mobilní telefony zejména v rozvojových zemích nebo v odlehlých oblastech, kde je nedostatek zdravotnického personálu či financí. Některé nemocnice užívají mobilní telefony k ovládání lékařských robotů, které jsou schopny operace bez fyzické přítomnosti lékaře. Obecně mají lidé díky chytrým mobilním telefonům lepší přístup k medicínským informacím, a mohou se tak lépe starat o své zdraví. V této souvislosti je zajímavé zmínit zprávu Mobile Health 2012 společnosti Pew Research Center, která během loňského srpna oslovila 3 000 dospělých Američanů. Podle tohoto průzkumu má nějakou zdravotní aplikaci nainstalováno na svých smartphonech 19 procent dotazovaných. 52 procent, zejména žen, používá telefon pro zjišťování informací z oblasti medicíny. Mobilní telefon se tak stal ve sféře lékařství celosvětovým pomocníkem číslo jedna. Ať jde pouze o zjišťování informací o tom, proč nás asi může bolet hlava, nebo zejména v oblastech akutní pomoci při úrazech, zdravotní péči v odlehlých či rozvojových oblastech.
Hlavně ať jsme zdraví! (…a v bezpečí) Zrovnoprávnění elektronické a papírové fakturace ušetří jen letos českým firmám a úřadům půl miliardy korun. V roce 2018 by úspora měla dosáhnout až 23 miliard. Lékaři a zdravotnický personál pracují s nejcitlivějšími daty. S NAŠIMI DATY. Jaká je denní realita? Nejdůležitější informace o našich životech, lékařské záznamy, chorobopisy či diagnózy se doslova válejí v počítačích – dostupné téměř komukoliv ze zdravotnického personálu. A to je, obávám se, ten lepší případ. Nebo míváte snad při návštěvě lékaře pocit důvěry a bezpečí, jistotu, že TO tajemství sdílíte jen vy dva? Odpovídáte-li ano, blahopřeji vám a tiše závidím… Zdravotnické prostředí se v mnohém liší od běžného „byznys“ prostředí. Hraje se zde často o vteřiny, které rozhodují mezi životem a smrtí. Řídit a kontrolovat bezpečný přístup k informacím, zajistit ochranu a nezneužitelnost identity není lehké v žádném byznysu. Ve zdravotnictví obzvláště. Jakákoliv zásadní změna v zažitých postupech může doslova ovlivnit životy. Lé-
22
CIO – Business World | Květen 2013
kaři nemají čas obsluhovat komplikoMonika vaná zařízení sloužící k bezpečné identifikaci a autentizaci do informačSemančíková ních agend. Potřebují jednoduché, Vedoucí obchodní skupispolehlivé a pohodlné řešení. A hlavny Identifikace a autentině srozumitelné a uchopitelné. Řešezace, MONET+ ní, které jim pomůže bezpečně se připojit a odpojit se z elektronického světa, řešení, které propojí jejich fyzickou identitu s elektronickou. Tím nejbezpečnějším je čipová karta, která je nedobytným trezorem pro klíč s certifikátem – nejcennějším elektronickým aktivem. Karta umožní jak pohodlnou dvoufaktorovou autentizaci do informačních systémů, tak podepisování dokumentů či šifrování a utajení dat. Nenahraditelného pocitu důvěry a bezpečí tak lze docílit s malými investicemi do infrastruktury, ale s velkým dopadem na ochranu a zajištění citlivých dat pacientů v rukách zdravotníků. Našich dat.
IT pro zdravotnictví
Specifika ICT českého zdravotnictví Nejen omezené rozpočty, ale i nekompetentnost lidí, špatně napsaná výběrová řízení či předimenzované, ale málo využívané IT stroje. Tuzemské zdravotnictví má v technologické branži co dohánět.
S nedostatečnými pravomocemi při výběru komplexních IT dodávek bývá podle Stöckla také spojený výrazně podhodnocený rozpočet na realizaci. „Jak mohou zdravotnická zařízení nasadit budget ve výši maximálně dvou milionů korun u produktu, který u jakéhokoliv distributora, dealera nebo i přímo výrobce stojí kolem 30 milionů nebo i více? Zde je úmyslně vyvolávána eskalace, kterou pak obyčejně odnese ten, který celou dobu tvrdil, že je něco špatně, potenciální dodavatel,“ varuje před rizikovým stavem Stöckl.
Prodat, nebo pronajmout? Další, běžně rozšířenou IT chybou v tuzemském zdravotnictví jsou špatně napsané podklady pro výběrová řízení. PředeJan Mazal vším v oblasti tiskových řešení se dnes ve stále větší míře ve firAčkoliv by se mohlo zdát, že dodávky ICT do zdravotnicmách rozmáhá forma pronájmu, kdy společnost všechny kých zařízení v České republice se od prodeje do jiných firem výdaje spojené s oblastí tisku zcela přesune do provozních náči institucí neliší, má tato oblast svá specifika. Nejlepší je začít kladů. Zdravotnická zařízení jsou však v tomto ohledu zatím stásbírat zkušenosti s drobnými zakázkami pro menší ordinace. Ty le dost tradiční. „Na rozdíl od komerčních společností, které dnes povětšinou potřebují jen desktop s periferiemi pro sestru v dnešní době čím dál častěji preferují nájem tiskových strojů, a doktora a k tomu připojenou tiskárnu pro tisk receptů či zápožadují zdravotnická zařízení obvykle jejich pořízení do majetznamů do karet pacientů. Samozřejmostí je zasíťování, které lze ku organizace,“ přibližuje Lucie Titková, obchodní manažerka inovovat o Wi-Fi pro pacienty v čekárnách. společnosti Janus. To u větších nemocničních zařízení je situace výrazně sloKromě formy prodeje samotného řešení je také potřeba žitější, ať už jde o technické specifikace vybavení celých odděrozhodnout o typu spotřebního materiálu, který se aktuálně lení, sálů či ošetřoven nebo velmi těžké hledání jediného výrobve zdravotnickém zařízení využívá. „Bohužel se často ve státce, který by byl schopen pokrýt portfoliem kompletně celý ních, respektive příspěvkových organizacích setkáváme s tím, sortiment poptávaného ICT vybavení pro zdravotnictví. Nabídže zadání výběrového řízení je omezeno jen na dodávku hardka se pak logicky rozrůstá do multivendorových řešení. waru a softwaru. Tedy bez požadavku na soutěž provozních nákladů,“ varuje před klapkami na očích klientů Titková a upoMatné IT znalosti, zkušenosti slabé zorňuje, že původní záměr ušetřit se tím výrazně vytrácí. Martin Stöckl, obchodní zástupce společnosti ThomasCelkové provozní náklady, kam spadá spotřeba tonerů či Krenn.AG, také upozorňuje na nekompetentnost IT zaměstnantiskových hlav, pak v dalších letech mohou výrazně, i mnohoců nemocnic. „Specialisté, kteří s touto technikou pracují, manásobně, převýšit pořizovací náklady (či výdaje na pronájem). jí bohužel velmi slabé a matné znalosti v oblasti moderních „Bez dobře a dlouhodobě formulované servisní a materiálové technologií, jež jsou přitom nezbytně nutsmlouvy se mohou náklady na provoz né k řízení provozu strojů.“ I přesto však snadno stát zdrojem úniku finančních ve výsledku rozhodují o kvalitě a přizpůprostředků, ačkoli zejména zde je možsobitelnosti zakázky a mnohdy bohužel né a zapotřebí generovat úspory, doplňuvybírají jen podle nabídnuté ceny. V naje Titková. IT specialisté nemocnic často vybírají tolik rizikové oblasti, jako je zdravotnictechnologie v tendrech jen podle Plná verze článku vyšla v ChannelWorldu tví, lze pak takové rozhodování považonabídnuté ceny. č. 1/2013. vat téměř za hazard.
Tendr jen podle ceny
www.cio.cz | www.bw.cz
23
osobnost
Rádi bychom koupili další firmu a rozšířili náš byznys, říká Iva Slížková, finanční ředitelka a spolumajitelka ryze české IT společnosti Sabris. Ondřej Hergesell
Atraktivní Rusko Sabris vyrostl z původních čtyř zaměstnanců do více než 180. Jak lze takovou masu lidí uřídit? Takový dynamický růst společnosti mě udržuje neustále v nutnosti učit se, praktikovat nové metody řízení a přizpůsobovat své aktivity a pravomoci danému aktuálnímu stavu. Bez neustálé práce na sobě bych se totiž musela zákonitě již zbláznit, což se zatím naštěstí nestalo (smích). Takže i pro mě je každý milník společnosti zkouškou a výzvou zároveň. Protože na vrcholu pyramidy mých priorit zůstává i nadále nutnost komunikace s lidmi, je to občas při takovém množství kolegů opravdu složité. Osobní kontakt totiž podle mého názoru nelze nahradit e-mailem, telefonem ani žádnou sociální sítí. Dlouhodobou interní strategií naší společnosti je udržení jakési soudržnosti, a to nezávisle na její velikosti. Je to cíl sice čím dál náročnější, ale pro firmu samotnou je jeho naplňování opravdu důležité.
Máte nějaké doporučení nebo manažerskou pomůcku, jak podobný rozvoj firmy zvládnout? Nerada bych, aby to působilo nabubřele, ale myslím si, že to nelze shrnout do několika pouček. Vedení společnosti je především o vlastnostech a schopnostech, jež musí mít člověk v sobě a které nikde nevyčtete, a jsem si téměř jistá, že je vás nenaučí ani na Harvardu (smích). Některé věci se prostě nedají naučit či poradit, musíte si je prožít a být otevřen nabytým zkušenostem, protože z každého úspěchu i neúspěchu je dobré vzít si poučení do budoucna. Mám tři děti, a byť bych se jim snažila něco z toho předat, nevím, jak to udělat, protože je mi jasné, že si to musí prožít sami. Takové věci prostě předat nelze. 24
CIO – Business World | Květen 2013
Kromě pozice finanční ředitelky máte na starosti i personalistiku. Jak jste k tomu dospěla? Vadí mi, když přijímáme do společnosti důležitého člověka na významnou pozici a já vůbec netuším, kdo to je. Samozřejmě nechci mluvit do všeho, navíc při takové velikosti firmy to ani nejde zvládat, ale když se vybírá člověk na některou seniorní pozici, chci být u toho, protože jsem přesvědčená, že špatný výběr byť jednoho člena v daném týmu může naši dlouholetou snahu o týmové fungování jednotlivých oddělení rozbít. A to rozhodně není to, co bych chtěla, protože takovou škodu můžete napravovat opravdu dlouho.
Na začátku roku 2011 jste koupili společnost Syconix, jak zpětně tuto akvizici hodnotíte? Tato akvizice byla jedním z klíčových rozhodnutí pro budoucnost Sabrisu. Proces výběru akvizičního partnera byl časově i psychicky náročný pro všechny zúčastněné strany. Hlavním důvodem vydat se touto cestou byl pro nás fakt, že do té doby byl náš byznys postaven převážně na dodávkách řešení a služeb v oblasti podnikového řešení SAP. Díky akvizici Syconixu se etablujeme v nových segmentech IT trhu.
Jak je důležitý byznys kolem softwaru SAP? Dříve činila tato řešení téměř 100 procent, nyní je to asi 70 procent obratu. Bylo nám jasné, že v tomto oboru a na našem trhu nelze moc dál expandovat už třeba jen proto, že na českém trhu zaměstnáváme zřejmě nejvíce konzultantů a programátorů na SAP. U našich „SAP zákazníků“, kterých máme více než 150, děláme správu a různé rozvojové projekty, ale dostali jsme se
Iva Slížková — KdO Rodačka z Hradce Králové, absolventka ČVUT, obor ekonomika a řízení elektrotechniky a energetiky. — KdY Pracovala ve společnostech Anex, SRS Praha, od roku 1996 působí v IT firmě Sabris. — Kde V současnosti zastává pozici finanční ředitelky Sabrisu, kde je 50procentní spolumajitelkou. www.cio.cz | www.bw.cz
25
osobnost
na určitou hranici a hledali jsme segmenty, kam dál růst. A my jsme chtěli růst. Kdybychom se před lety rozhodli a zůstali na dvaceti lidech, tak bychom to samozřejmě nepotřebovali. Ale jakmile uděláte strategické růstové rozhodnutí, pro cestu stagnace nebo eliminace se jen tak nerozhodnete. Pak už prostě děláte všechno proto, abyste rostli.
Hodláte se dále rozšiřovat pomocí akvizic? Nebráníme se tomu. Zrovna nedávno jsme měli rozjednaný jeden obchod, ale nevyšlo to. Chceme se dál rozvíjet na českém trhu pomocí akvizic.
Hledáte firmu, která by rozšířila produktové portfolio Sabrisu, nebo spíše chcete kupovat tržní podíl? Rádi bychom získali společnost, která by nám přinesla nové znalosti a specifické schopnosti. Koupě tržního podílu je samozřejmě pro každého kandidáta přidanou hodnotou, která zcela jistě hraje svou roli, když se o akvizici rozhodujete.
Jak daleko jste ve vyjednáváních? Podaří se vám učinit akvizici během letošního roku? To by bylo hezké, ale bohužel to nemohu komentovat.
Sabris má dnes pět poboček v Česku a na Slovensku, kromě toho se dobře uchytilo zastoupení v Moskvě. Jaké ambice máte do budoucna? Hlavní byznys zůstává stále v Čechách, z loňských asi 260milionových tržeb připadají na náš trh více než tři čtvrtiny. Ale rádi bychom výrazně vyrostli v Rusku, tam již dva roky směřujeme síly a naše snažení se začíná odrážet ve výsledcích.
Proč jste se rozhodli pro Rusko? Od svého otce jsem dlouho slýchávala, že po roce 1989 bylo velkou chybou obrátit se k ruskému trhu zcela zády, a když se nad tím zamyslíte, je to pravda. V řadě ohledů jsme si poměrně blízcí, ruský trh má velký potenciál a Sabris není jedinou českou firmou, která se rozhodla pro podobný krok.
Ale je trochu jiné do Ruska vyvážet müsli tyčinky, než se tam prosadit jako systémový integrátor… Každou společnost v jakékoliv zemi ve skutečnosti tvoří lidé. Můžete mít sebelepší produkt, nabízet nejkvalitnější služby, ale když nemáte lidi, o které se můžete opřít, je vám to nakonec k ničemu. A my jsme se rozhodli podnikání v Rusku opřít o lidi. Měli jsme štěstí, které přeje připraveným, a podařilo se nám najít na tomto trhu dostatečně silného manažera, který měl zkušenosti z obdobných firem.
Jak byste hodnotila ruský IT trh v porovnání s českým? O tom, že Rusko je zemí velkých možností, asi nemusíme polemizovat. Síla trhu, a tím i jeho potenciál, je v porovnání s naším 26
CIO – Business World | Květen 2013
nesrovnatelný. Ale o to je komplikovanější. Pokud se vezmou do úvahy ještě sociálně-kulturní rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, je zřejmé, že úspěch této pobočky je úzce spjat s vybraným lokálním týmem, který zná dokonale své domácí prostředí. Společnými silami pak máme možnost působit na daný trh správnými nástroji. Nespornou výhodou je také fungující infrastruktura či sdílené know-how z mateřské společnosti v Čechách, kterou naši ruští kolegové mohou využívat od samého založení firmy, a těžit tak z nasbíraných zkušeností a referencí.
Neuvažujete v této souvislosti o otevření další pobočky v Rusku? Přemýšlíme o jiných oblastech, zajímá nás především teritorium kolem Nižného Novgorodu, ale vše vyplyne ze situace. Pokud to pro nás bude zajímavé a výhodné, k tomuto kroku přistoupíme. V Moskvě zatím děláme poradenství typu bodyshop a docela se nám daří následovat ruské kroky našeho strategického zákazníka, společnosti Magna International, vyrábějící autopříslušenství. Vloni jsme pro ně například realizovali projekty ve třech lokálních závodech. Kromě toho sondujeme situaci na polském trhu, který je lákavý, ale složitý a náročný.
Souvisí vaše růstové ambice s transformací Sabrisu do holdingové struktury, kterou připravujete na letošní rok? Naší hlavní motivací pro tento krok je zpřehlednění vazeb mezi jednotlivými firmami, především pak to, aby český Sabris nevlastnil dceřiné společnosti, ale aby spadaly přímo pod holding. Po transformaci bude každá z dceřiných společností, ať už jde o českou entitu nebo subjekty v cizině, přímou dcerou holdingu. To nám výrazně napomůže při plánování finančních zdrojů, řízení cash flow a celkově se zjednoduší struktura celého Sabrisu.
Kde vidíte Sabris za tři roky či za pět let? Hodně bude záviset na vývoji ekonomiky v celé Evropě. Pokud přijde další krize, budeme mít obrat kolem 300 milionů. Jestliže nepřijde a nám se podaří významněji prorazit v Rusku, můžeme mít obrat dvakrát takový.
Vy osobně zvládáte kromě vrcholové manažerské funkce výchovu tří dětí. Máte nějaký recept na skloubení těchto důležitých rolí? Vůbec ne, je to hodně o zázemí a podpoře rodiny. Babičky fungují báječně. Zjistila jsem, že není třeba si dávat nějaké limity či termíny, kdy je přesně nutné odejít domů za rodinou. Navíc firma je dnes už tak velká, že kdybych sem dva týdny nepřišla, nemá to na její chod žádný vliv. Ale je pravda, že se mi to nestane (smích), jsem člověk, kterého baví vzruch podnikání.
erp SERIÁL
ERP v otázkách a odpovědích Jak zjistím celkové náklady na pořízení, zavedení a používání nového ERP systému? Finální účet za ERP systém zjistíte součtem dvou typů nákladů – hmotných a nehmotných. Do hmotných výdajů zařaďte cenu licence a poradenství při výběru, cenu implementace a konverze dat, cenu uživatelských práv a úprav na míru, cenu za maintenance v dalších letech používání, cenu za nový hardware a cenu za případnou pravidelnou podporu systému a poradenství. Mezi nehmotné náklady pak zahrňte to, co není na první pohled vidět. Začněte prací vlastních zaměstnanců včetně přesčasů a přidejte cenu projektů, na kterých během implementace ERP systému nemohou pracovat. Z vlastní zkušenosti radím připočítat také náklady na úsilí potřebné k překonávání odporu ke změně. Přesné stanovení nehmotných nákladů je obtížné, ale doporučuji je spolu s hmotnými výdaji pečlivě evidovat a dlouhodobě sledovat. Poté, co máte jasno v nákladech na nový ERP systém, porovnejte je s přínosy. Zaměřte se hlavně na ty, kvůli kterým jste nový systém pořizovali. Přínosy často bývají skryté – může to být třeba nový obchodní kontakt získaný rychlejším a přesnějším tříděním informací nebo lepší image firmy díky přesným dodávkám v termínu a kontrolované kvalitě. Zvažte také, jak si nový ERP software stojí ve srovnání s náklady na provoz předchozího systému. Vyplácí se? Nezvýšily se náklady u procesů, které předchozí systém řídil lépe? Pracují vaši lidé efektivněji? Platí, že jakákoliv pozitiva jsou lepší než nic. Přeji vám tedy při počítání co nejnižší náklady a co nejvyšší přínosy. INZERCE
Doporučujete přizpůsobování ERP systému na míru (kustomizaci)? Pokud ano, jak moc? Nezpůsobí nám to v budoucnu problémy? Kustomizace má hned několik úskalí – náklady navíc, riziko nesprávného pochopení požadavků implementátorem a možMarek Kaman né problémy s kompatibilitou při Již 16 let pracuje jako analytik přechodu na novou verzi ERP sya konzultant podnikových stému. Otázka tedy zní, proč poinformačních systémů. V současné třebujete úpravy na míru? době zastává pozici senior Pokud chcete kustomizovat konzultanta ERP systému některý z klíčových procesů, tak Money S5 vyvíjeného společností jste pravděpodobně vybrali neCígler Software. vhodný ERP systém. Úmyslně píši „pravděpodobně“, protože procesy v některých oborech jsou natolik atypické, že nic než kustomizace nepomůže. Rozlišujte také mezi opodstatněnými úpravami a personalizací. Viděl jsem již mnoho ERP systémů, které se kustomizovaly vinou neochoty klíčových zaměstnanců měnit své zažité zvyky a postupy. V praxi se setkávám i s požadavky na změny jen proto, že se uživatelé dostatečně neseznámili se standardní funkčností – zde často pomůže „jen“ kvalitní školení. Osobně doporučuji následující postup. Implementujte takový ERP systém, který umožňuje základní uživatelské úpravy bez nutnosti individuálního programování. Klíčové procesy vyzkoušejte v testovacím provozu. Pak je vyhodnoťte a až poté případně přistupte ke kustomizaci. Ostatní procesy používejte v ostrém provozu tak, jak jsou, a vyhodnoťte je až po delší době intenzivního používání. Vyhnete se tím ukvapeným změnám a budete mít jistotu, že udělané změny nejsou zbytečné. Na závěr přidám i jeden tip, pokud zjistíte, že skutečně potřebujete úpravy ERP systému na míru. Vyžádejte si od implementátora referenční firmy, které již kustomizací prošly a které mají delší zkušenosti z ostrého provozu. Jejich doporučení jsou nenahraditelná. www.cio.cz | www.bw.cz
27
přehled
Budete v roce 2013 v bezpečí? „Kdo žije poctivě, v bezpečí žít bude, kdo pokřivil svou cestu, bude odhalen,“ praví známé Šalamounovo přísloví. V kontextu informační a fyzické bezpečnosti, o nichž bude řeč v následujících řádcích, by se však slušelo prohlásit spíše: „Naději na bezpečnost má jen ten, kdo bude důkladně připraven.“ Čestmír Žák
Na to, jaké hrozby nás v IT čekají v roce 2013, co se bude z pohledu zabezpečení dít s technologií NFC nebo v čem je specifická situace v oblasti informační bezpečnosti v ČR a na Slovensku, nám odpovídali vybraní zástupci dodavatelských společností.
Co se vaří v kyber zločineckých kuchyních? Odborníci se většinou shodují na tom, že stejně jako v loňském roce bude přibývat malwarových útoků na Apple a dojde také k nárůstu hrozeb pro Android, na nějž se kybernetičtí zločinci stále více zaměřují. „Tak jako začala stoupat obliba těchto zařízení, přibývají i útoky na Android a stále rostou. Uživatelé Maců se dlouho cítili v bezpečí, to už ovšem neplatí. Útočníci vyhledávají stále nové a nové cesty, jak se dostat k citlivým datům a využít je ve svůj prospěch,“ uvádí svůj pohled na problematiku Roman Veselý z Alwil Trade. Dále lze předpokládat pokračování růstu cílených útoků, narušování digitálního soukromí, ale také hacktivismu (útoky spon-
4
Atos IT Solutions and Services Auriga Systems Ausys informační technologie AutoCont CZ
www.cz.atos.net www.aurigasystems.cz www.ausys.cz www.autocont.cz
N/A N/A N/A N/A
Avast Software AVG Technologies CZ Avnet Axis Communications Bluecom Bull Cardhouse
www.avast.com www.avg.cz www.avnet.cz www.axis.com www.bluecom.cz www.bull.cz www.cardhouse.cz
N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A
CIO – Business World | Květen 2013
Řízení a správa bezpečnostních prvků
www.askon.cz
Řízení bezpečnostních incidentů
Askon International
N/A • N/A •
N/A • N/A •
N/A N/A N/A • • • N/A N/A N/A • • °
° • • •
° • • •
• •
• •
N/A •
N/A N/A N/A N/A N/A • • • • • • •
• •
• • •
° ° °
° • °
• N/A •
• • ° • • • N/A N/A N/A N/A N/A • • • • • • •
• • •
•
•
°
°
•
•
•
•
°
°
°
•
• • • •
• • • •
° • • •
° • • •
•
N/A N/A N/A •
N/A N/A N/A •
N/A N/A N/A •
N/A N/A N/A •
N/A N/A N/A •
N/A N/A N/A N/A
• • • •
• • • •
° ° •
° ° •
° • •
° • •
° • •
° • • •
° • • •
N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A
N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A
N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A
N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A
N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A
° ° •
° • • •
N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A
° ° •
° • • •
° ° ° ° ° ° °
° ° ° °
° •
• • • •
• • • •
° °
• •
• •
• •
• •
• • •
• • •
• • •
•
•
• • • •
° •
° ° •
° ° • °
Monitoring vnitřní sítě
3 N/A N/A
°
N/A • N/A •
• • • •
Monitoring vnější sítě
www.annexnet.cz www.arbes.com www.arrowecs.cz
Autentifikační mechanismy
Annex NET Arbes Technologies Arrow ECS
Zabezpečení vnitřní sítě
N/A 7
Zabezpečení přístupu z vnější sítě Zabezpečení komunikace
www.amenit.cz www.anect.com
° • •
• • • •
Penetrační testy
Amenit Anect
N/A N/A N/A Avast Software, Sodat SW, Lamantine Software N/A Symantec, Check Point, RSA, Qualys Sophos, Sourcefire N/A Check Point, Juniper Networks, F5, Symantec SafeNet Inc., OpenTrust/Keynectis, HID Global, Barracuda Networks N/A N/A N/A Symantec, Eset, McAffee, WebSence, Kerio, Check Point N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A
Školení
N/A 26 N/A 4
Servis a podpora
www.advaict.cz www.aec.cz www.agcom.cz www.alwil.com
Návrh a implementace
AdvaICT AEC AG Com Alwil Trade
28
IT bezpečnost V oblasti IT bezpečnosti dodáváme produkty a služby následujících společností
Bezpečnostní analýza, konzultace, poradenství
Web
Počet konzultantů vyhrazených na oblast IT bezpečnosti
Obecné Název společnosti
Bezpečnostní certifikáty
tabulka č. 1 Přehled dodavatelů bezpečnostních systémů
° •
přehled
zorované vládami) a vládami podporované sledování v kyber prostoru. Rizika s sebou přináší také přeměna IT směrem ke cloudu. I když tato technologie umožňuje pracovat s daty prakticky z jakéhokoli zařízení s přístupem k internetu, jsou tyto služby zároveň oblíbeným terčem počítačových útoků, které mohou ohrozit bezpečnost dat a způsobit únik informací. „To se potvrdilo například poté, co útočníci získali přístup k některým účtům služby Dropbox, k nimž byly ukradeny přihlašovací údaje,“ varuje Petr Šnajdr, pre-sales engineer ze společnosti Eset. Dalšími službami, které v průběhu roku 2012 rovněž potkaly incidenty rezultující v únik informací, byly LinkedIn, Yahoo! nebo Formspring. Proto lze předpokládat, že tento trend bude i nadále pokračovat. Někteří odborníci nahlas uvažují nad tím, že kyber zločinci již dnes nepotřebují ani příliš mnoho invence k tomu, aby uspěli. Aleš Vocásek z T-Systems to shrnuje následovně: „Nemyslím si, že by nás čekaly nějaké technologicky nové hrozby – spíše očekávám mohutnější výskyt těch známých a jejich přesnější zacílení. Jasným důkazem toho jsou útoky hrubou silou DDoS, které zažily některé firmy a instituce v nedávné době v České republice.“
Vstupní a docházkové systémy
Kamerové systémy
Detekční zařízení
Ochrana perimetru
Mechanické zabezpečení
Turnikety a závory
Elektronická a požární signalizace
Bezpečnostní audit a plánování Penetrační testy
° ° •
° ° •
° •
• • •
° ° •
° ° •
° ° •
• • •
°
°
°
°
°
°
°
°
°
• •
° °
° °
° •
° °
° °
° °
° °
° °
•
•
°
°
• • •
° ° °
° •
° ° °
•
° ° °
° ° °
•
° °
° ° °
•
°
° ° °
° °
°
•
°
°
°
•
°
°
°
• •
° ° •
•
° ° • •
• • • •
• • • •
° ° •
•
° • •
°
°
° ° ° • •
° ° ° • •
° ° • •
° •
° •
° ° ° ° ° ° °
° ° ° ° ° ° •
° ° ° ° •
° • ° ° •
° ° ° ° •
° •
° •
° •
•
° ° °
° •
Vývoj a výroba speciální techniky
Elektronické zabezpečení ° ° •
Speciální činnosti (obranně-technické prohlídky, stíněné prostory apod.)
Řízení sítí, služeb, datových center ° • • •
°
výkonný ředitel, Software602
Odpovědi prošly redakční úpravou a krácením.
Aleš Pikora,
Jan Vančura,
Roman Veselý,
Aleš Vocásek,
Petr Šnajdr,
Petr Dolejší,
ředitel divize DataGuard, PCS
ředitel, PCS
sales manager, Alwil Trade
head of PSD, T-Systems Czech Republic
pre-sales engineer, Eset
senior business consultant, Sefira
Hrozby se však skrytě vyvíjejí i tam, kde bychom je na první pohled nečekali, na což upozorňuje Jan Petr, výkonný ředitel Software602: „Co například Google glass? Natočit uživatele, jak zadává čtyřciferný kód do svého mobilu, je bohužel čím dál snazší. Čtyřciferný kód postačí i na převedení 1 mil. Kč z elektronického bankovnictví.“
Největší nebezpečí číhá v…
Fyzická bezpečnost
° •
Jan Petr,
Respondenti
° ° ° °
° ° ° °
° °
° °
° °
° ° °
° ° °
•
°
°
°
° ° • •
• • • •
° • • •
° ° ° °
° ° ° °
° ° ° ° •
° ° •
° ° ° ° ° ° °
° ° ° ° ° ° •
° ° ° •
° °
° ° ° °
° • ° °
° ° •
Každý útok může být pro firmu potenciálně nebezpečný, zvláště pokud se útočníci dostanou k citlivým informacím. V podnikové oblasti lze očekávat, že se agresoři zaměří na tzv. mobilní data. Cílem mohou být mobilní zařízení nebo jejich data uložená v cloudu. Firmy zatím pouze velmi pomalu integrují bezpečnost mobilních zařízení, a odtud tedy bude pravděpodobně hrozit největší nebezpečí. Jedním z posledních, a relativně nebezpečných trendů, je tzv. Bring Your Own Device – soukromá mobilní zařízení na pracovištích. „Zde má zatím asi nejvíce firem mezery, protože je těžké nastavit odpovídající politiku,“ domnívá se Aleš Pikora. S tím souhlasí i Roman Veselý: „Nejde jen o to, že zaměstnanec v rámci BYOD může do firemní sítě leccos nechtěného přinést, ale zrovna tak si může spoustu věcí odnést. Nastavení bezpečnostních politik, pokud nemají být silně restriktivní, není úplně snadné.“ Velkým rizikem jsou rovněž i aplikace, které si uživatelé stahují do svých chytrých mobilních telefonů. „Jedna taková škodlivá aplikace se může postarat o špehování zařízení, logování a následné odesílání zadaných hesel nebo o prosté krádeže dat, jako jsou kontakty, e-maily, hesla, SMS zprávy a podobně,“ nabízí svůj pohled na věc Petr Šnajdr. Důraz na rizika pramenící z chování vlastních zaměstnanců společnosti klade Aleš Vocásek z T-Systems: „Pro běžné podniky budou stále hrozbou číslo jedna vlastní pracovníci. Velká většina narušení bezpečnosti přichází právě z vnitřních struktur firmy, útok zvenčí, který by způsobil zásadní škody, bývá v menšině.“ www.cio.cz | www.bw.cz
29
přehled
N/A 7
Sprinx Systems
www.sprinx.cz
3
StorageCraft CZ Symantec Telmo
www.storagecraft.cz www.symantec.cz www.telmo.cz
N/A 2 N/A
Trend Micro Trusted Network Solutions TrustPort T-Systems Czech republic Versa Systems Vums DataCom Zebra systems
www.trendmicro.cz www.kernun.cz www.trustport.com www.t-systems.cz www.versasys.cz www.datacom.cz www.zebra.cz
N/A N/A N/A N/A N/A N/A 4
CIO – Business World | Květen 2013
• • •
•
N/A • • N/A • • • N/A • • N/A N/A • N/A • N/A • N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A •
N/A • • N/A • • • N/A • • N/A N/A • N/A • N/A • N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A •
N/A • • N/A • • • N/A • • N/A N/A • N/A • N/A • N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A •
• • •
• • •
° • • • • •
° ° • • • • • • • •
° N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A •
° °
N/A N/A N/A N/A •
N/A N/A N/A N/A •
N/A N/A N/A N/A •
N/A N/A N/A N/A •
• •
° •
N/A •
N/A N/A N/A N/A N/A ° • • • • • •
° •
•
°
•
•
•
•
• ° • ° N/A °
• •
N/A • N/A
N/A N/A N/A N/A N/A ° • • • • • • • • N/A N/A • °
° • •
• • •
° •
• •
° • • •
° •
N/A N/A N/A N/A N/A N/A •
N/A N/A N/A N/A N/A N/A •
• • • • • • • • • •
• • • • • • • • • •
• • •
• •
° • • •
° • • •
° • • • • • • • • • •
° ° • • • ° • • • • •
° • • • • • • • • • •
° • • • • • • • • • •
• • • • • • • • • • • • • • • • • • • ° • • • • •
• • •
• • •
° •
° •
° N/A • • •
• • • • •
° °
• •
• •
• •
• •
•
•
•
•
• • •
• • •
• • •
• •
• • • • • • •
• • • • • • •
° • • • •
° • • •
° • • ° • ° • ° ° • • ° ° ° ° •
° ° • • ° ° • • ° • ° ° ° • • ° • •
° ° ° • N/A
° ° • •
° °
° °
• • N/A • • •
°
°
° ° °
•
N/A N/A N/A N/A N/A N/A •
N/A • • N/A • • • N/A • • N/A N/A • N/A ° •
•
N/A • • N/A
N/A • • N/A
° • • N/A • • N/A N/A • N/A ° N/A • N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A •
° • • N/A • • N/A N/A • N/A • N/A • N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A •
N/A N/A N/A N/A
N/A N/A N/A N/A
°
°
•
•
° • • • ° ° ° • • • • ° • • • •
Řízení a správa bezpečnostních prvků
www.sii.cz www.skyvera.cz
• • • • • • N/A N/A N/A N/A N/A • • • • • • •
° • •
Řízení bezpečnostních incidentů
Sii SkyVera
• N/A •
• • •
Monitoring vnitřní sítě
N/A N/A N/A N/A 6
• • •
• • •
Monitoring vnější sítě
www.pwc.com www.ica.cz www.sntcz.cz www.safetica.cz www.sefira.cz
Autentifikační mechanismy
PricewatterhouseCoopers První certifikační autorita S&T CZ Safetica Technologies Sefira
• • •
• • •
Zabezpečení vnitřní sítě
N/A N/A 1 10 5 N/A 5 N/A 10+ 2 N/A N/A 20 N/A N/A N/A 3 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 4
Zabezpečení přístupu z vnější sítě Zabezpečení komunikace
www.csdata.cz www.dns.cz www.emc.com ww.ey.com www.eset.cz www.fortinet.com www.gemsystem.cz www.gestocomm.cz www.hp.cz htto://enterprise.huawei.com www.checkpoint.com www.ibm.com/cz www.i.cz www.invea-tech.com www.kerio.cz www.stickypassword.cz www.landesk.cz www.logica.cz www.microsoft.com www.sluko.cz www.netgear.cz www.nextiraone.eu/cz www.oksystem.cz www.og.cz www.pcs.cz/dataguard
Bezpečnostní certifikáty
CS Data DNS EMC Czech Republic Ernst & Young Eset software Fortinet GEM System Gesto Communications Hewlett-Packard Huawei Technologies Check Point Software IBM Česká republika ICZ Invea-Tech Kerio Technologies Lamantine Software LanDesk Software Logica Czech Republic Microsoft Morong – Sluko Netgear Czech Republic NextiraOne Czech OKsystem Orange & Green Solutions PCS
Hewlett-Packard, Juniper, Cisco N/A F5 Networks, Check Point Software Technologies, Blue Coat, VMware N/A Check Point, IBM, Radware, HP RSA N/A N/A N/A N/A N/A HP Huawei Technologies N/A N/A Microsoft, Check Point N/A Kerio Control N/A LANDesk Software N/A N/A N/A N/A N/A OKsystem N/A Kaspersky, McAfee, Fortinet, Eset, DataGuard, MailFilter N/A N/A N/A N/A Oracle, Thales, e-Security, Safelayer, Secure Communications, HID Global N/A Fortinet, BlueCoat, InveaTech, Aruba Networks, Extreme Check Point, Symantec, Microsoft, Eset N/A Symantec Palo Alto, Extreme Networks, Aruba Networks, Ekahau N/A N/A N/A N/A N/A N/A Acronis, StorageCraft, Panda Security
Penetrační testy
4 N/A 11
Školení
www.casablanca.cz www.comguard.cz www.corpus.cz
Servis a podpora
Casablanca INT Comguard Corpus Solutions
30
IT bezpečnost V oblasti IT bezpečnosti dodáváme produkty a služby následujících společností
Návrh a implementace
Web
Počet konzultantů vyhrazených na oblast IT bezpečnosti
Obecné Název společnosti
Bezpečnostní analýza, konzultace, poradenství
•– ano, ° – ne, N/A – firma neuvádí
tabulka č. 1 Přehled dodavatelů bezpečnostních systémů, pokračování
° ° • • • • ° ° • ° • •
° ° •
° ° N/A
° °
° °
N/A N/A N/A N/A N/A N/A
N/A N/A N/A N/A N/A N/A
N/A N/A N/A N/A N/A N/A
• •
• •
° • • •
° • ° •
°
°
°
°
°
přehled
Fyzické zabezpečení v roce 2013
° • • ° ° ° • • • ° • • ° • • ° ° N/A
•
•
•
° ° ° ° ° •
° ° ° ° •
° ° ° •
° ° ° • ° ° ° ° ° •
° ° ° ° •
° ° ° • ° • ° ° ° ° ° ° ° • • •
° ° •
° ° ° ° ° ° •
° • •
° •
° •
° ° ° ° ° •
° ° ° ° ° ° • •
° ° • •
• ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° •
° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° •
° ° ° ° •
° ° ° ° ° ° ° •
° ° ° ° ° ° ° •
° ° ° ° ° ° ° •
° ° ° •
° ° ° • •
° ° ° • •
Vývoj a výroba speciální techniky
• •
• ° ° ° ° ° • •
Speciální činnosti (obranně-technické prohlídky, stíněné prostory apod.)
°
Bezpečnostní audit a plánování Penetrační testy
°
° ° °
Elektronická a požární signalizace
° •
Turnikety a závory
° • •
° •
Mechanické zabezpečení
° ° • •
°
° ° °
Ochrana perimetru
• • •
° •
Detekční zařízení
° ° °
Kamerové systémy
Elektronické zabezpečení
• ° •
Vstupní a docházkové systémy
Řízení sítí, služeb, datových center
Fyzická bezpečnost
° ° °
° ° °
° • •
° • •
° ° °
° ° °
•
• •
• •
° • •
° • •
° • •
° •
° ° ° ° ° •
° ° ° • • •
° ° ° ° • •
•
•
° ° ° ° ° ° ° ° ° ° • •
° ° ° ° • ° ° ° ° ° • • •
° •
° ° ° ° ° ° ° •
° ° • • •
° ° • • •
° ° N/A •
° ° N/A
° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° N/A N/A N/A N/A N/A N/A
• • N/A
• ° ° ° N/A N/A
° ° N/A
° °
° °
° °
° °
° °
° °
° °
° °
° °
° °
° • •
° ° ° • •
° • •
°
° ° ° •
° ° ° ° •
° ° ° •
° ° ° •
° • •
° • °
° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° °
° ° ° ° ° ° ° ° • ° °
° °
°
° °
° •
° °
° °
° °
° °
° •
° °
° °
° °
° •
• •
° °
° °
•
°
°
°
°
°
°
°
°
•
•
°
°
• • •
° ° •
° ° •
° ° •
° ° •
° ° •
° ° •
° ° •
° ° •
° ° •
° ° °
° ° •
° ° •
• •
° ° ° ° ° •
° ° ° ° ° ° °
° ° ° ° ° ° °
° ° ° ° ° •
° ° •
° ° •
° •
° • • •
° • • •
° ° ° • •
° •
°
°
° ° ° °
° ° ° ° ° ° °
• •
° ° •
° ° ° ° ° ° °
°
°
° • ° ° °
°
° °
° ° ° ° °
V oblasti CCTV se vývoj posunuje nejen směrem k vyšší kvalitě sledování (systémy s kamerami až do 10 Mpx), ale především k vyšší efektivitě využití kamerového systému. Znamená to, že stále častěji dochází k integraci jednotlivých systémů ACS, EZS, EPS a tzv. inteligentních systémů budov do jednotného bezpečnostního systému. Inteligentní videoanalýza v současné době zvládá algoritmy vedoucí k odhalení podezřelého chování určitých osob. Jde například o dnes již standardní detekci průniku či nebezpečného výskytu a zdržování se osoby v určitém definovaném zájmovém prostoru. V konečném důsledku jde především o pomoc a zefektivnění práce operátora. Ten může být upozorněn na určitý nežádoucí jev a podezřelé chování, může být zaznamenána textová informace z kamery (např. čtení registračních značek vozidel) apod. S rostoucím počtem kamer a jejich rozlišením totiž několikanásobně roste také zahlcenost operátora mnoha informacemi. IVA (inteligentní videoanalýza) napomáhá tomu, aby byl operátor na důležité informace včas upozorněn, a tím předchází jeho nepozornosti. Nejen to – lze například počítat osoby v zájmovém prostoru anebo hledat určitého člověka v daném prostředí, pokud známe jeho tvář. K zabezpečení či přístupu se dnes častěji než dříve používají také tzv. biometrické prvky. „Například autentifikace pomocí otisku prstu je dnes již zcela běžná a užívá se pravidelně spolu s klasickými metodami řízení přístupu,“ popisuje Jan Vančura, ředitel společnosti PCS. Začínají se šířit i systémy, které identifikují osobu podle průsvitu světla duhovkou. Jako spolehlivé se jeví rovněž některé speciální systémy pro detekci obličeje.
Situace v ČR a na Slovensku Globální trendy někdy (i přes pokročilou globalizaci) do českého či slovenského prostředí přicházejí až se zpožděním. Čeští, potažmo slovenští uživatelé byli až donedávna poněkud ve výhodě díky svému jazyku. Spam a podvodné nabídky v angličtině, ruštině či v jiném světovém jazyku místní uživatelé z valné většiny ignorují. Proto se útočníci pokusili o lokalizaci, ale často už na první pohled bylo patrné, že něco není v pořádku. „Stále častěji se ovšem setkáváme s velmi dobře lokalizovanými verzemi útoků. Útočníkům to již jednoduše stojí za to,“ varuje Veselý. Respondenti se vzácně shodují na tom, že kybernetické útoky neznají hranice a hrozby z nich vyplývající jsou relevantní bez ohledu na geografické teritorium. „Nikdo sice dopředu nemůže uvést s jistotou, které hrozby nebo útoky se u nás objeví, nicméně nedávné DDoS ataky v ČR ukázaly, že se kybernetické útoky nevyhnou ani České republice. Říkám to nerad, ale možná, že tato vlna agrese byla z hlediska uvědomění si bezpečnostních rizik pro nás přínosná,“ přemítá Aleš Pikora. www.cio.cz | www.bw.cz
31
přehled
Vševidoucí oči Úloha průmyslových IP kamer byla zpočátku zejména bezpečnostní – jako náhrada analogových zařízení v uzavřených televizních okruzích. Mohou ale poskytovat daleko více funkcí a služeb.
komponovat i plně digitální termokamery, které již dlouho nejsou dostupné pouze pro vojenské použití.
Analýza videa Radek Kubeš První IP kamera, tedy digitální, připojená k počítačové síti, byla uvedena na trh v roce 1996. Rychle se rozvíjející technologie díky podstatně lepším vlastnostem a funkcím (vyšší kvalita obrazu, vyspělý software a doplňkové funkce) postupně vytlačuje z trhu klasické analogové kamery. Podle některých odhadů by v roce 2020 měl být trh dohledových systémů kompletně digitální.
Dohled na dálku V porovnání s analogovými dohledovými systémy vynikají digitální IP kamerové především možností přenášet pořízené video ve vysokém rozlišení na libovolné místo. Dohled se tím přesouvá z pracovišť umístěných přímo nebo poblíž kontrolovaných objektů na jakýkoli počítač či jiné zařízení připojené k internetu. Samotné kamery pak mohou být připojeny k síti prakticky jakýmkoli běžným způsobem (LAN, Wi-Fi, 3G, xDSL atd.). Zároveň je možné kombinovat lokální ukládání záznamu ve vysokém rozlišení na SD kartu vloženou přímo v těle přístroje s přenosem obrazu v nižší kvalitě pro vzdálený dohled. Oproti IP kamerám měly analogové dlouhou dobu zásadní výhodu v citlivosti na světlo, byly tedy schopny pořizovat záznam (černobílý) i za daleko horších světelných podmínek. IP kamery tento hendikep doháněly použitím infračervených diod, které pomáhaly získat poměrně ostrý (rovněž černobílý) obraz s nízkou úrovní šumu. Situace se výrazně změnila s nástupem technologie Lightfinder, vyvinuté společností Axis v roce 2012. IP kamery s technologií Lightfinder kombinují vysoce citlivý CMOS snímač s pokročilou technologií zpracování obrazu. Výsledkem je barevný obraz i při intenzitě osvětlení na úrovni od 0,05 luxu. Barevný obraz má při úspěšné identifikaci zaznamenaných objektů zásadní význam – ať už jde třeba o barvu automobilů nebo oblečení. A co když je opravdu naprostá tma? Pak lze do sítě IP kamer za32
CIO – Business World | Květen 2013
Oblastí, kde analogové kamery za svými digitálními nástupci nejvýrazněji zaostávají, je pokročilá analýza obrazu. Pomiňme teď běžnou detekci pohybu, se kterou si s příslušným softwarem poradí i webkamera vašeho notebooku, a zaměřme se na technologie prakticky využitelné v dohledových systémech. Jde například o rozpoznávání registračních značek vozidel s napojením na ovládání bran či závor nebo detekci obličejů propojenou s docházkovým systémem. V obou případech těžíme z vysoce kvalitních obrazových dat, která nám dnešní IP kamery mohou nabídnout. Ve využití těchto informací ovšem můžeme jít ještě mnohem dál. Zejména v maloobchodě se mohou bezpečnostní IP kamery, spolupracující s analytickým softwarem, stát nepostradatelným pomocníkem. Zatímco provozovatel e-shopu ze statistik snadno zjistí počet návštěvníků svého obchodu i jejich konverzní poměr, majitel kamenného obchodu může využít funkci počítání lidí u vstupu do prodejny. Propojení s plánováním tržeb nebo hodnocením marketingových kampaní se přímo nabízí. A to není zdaleka všechno – kamerové systémy umí například i generovat tzv. teplotní mapy, tedy místa, kde se ve sledovaném objektu lidé nejčastěji pohybují a zastavují. Díky získaným údajům lze například optimalizovat rozmístění zboží nebo plánovat směny personálu, tak aby se ve špičkách netvořily u pokladen fronty. Dohledové systémy s IP kamerami díky tomu získávají důležitou funkci při zkvalitňování služeb zákazníkům. Zájemci o moderní služby IP kamer pro zabezpečení i analýzy získaných obrazových dat nemusí nutně investovat do celé související infrastruktury. Stačí jen nakoupit IP zařízení, instalovat je a připojit k internetu. Veškeré navazující služby (distribuci, ukládání a zpracování dat) lze svěřit poskytovateli služeb. K záznamům z kamer lze poté přistupovat prostřednictvím počítače nebo třeba mobilního telefonu. Součástí poskytovaných služeb bývají i upozorňování na události (detekce pohybu atd.) prostřednictvím SMS a rovněž i analýzy pořízených záznamů.
Pohled z praxe
Nový rozměr autentizace Vytvoření jednoho identifikačního nástroje umožňujícího zabezpečení fyzického perimetru a informačních zdrojů organizace přináší optimalizaci zabezpečení uživatelů, minimalizuje náklady a výrazně zjednodušuje správu komplexního identifikačního systému. Fyzický přístup je spojen hlavně s technologií RFID. Její využití lze sledovat již v období druhé světové války, kdy byl detektor používán k identifikaci přátelských i nepřátelských letadel. První patent, opět spojený s využitím v obranném průmyslu, se však datuje až do roku 1973. Prvotní komerční využití sahá do poloviny roku 1980, kdy byla technologie použita pro automatické placení mýta na silničních komunikacích. Dnes má RFID velmi široké využití v různých oblastech, to největší v obchodě, výrobě a logistice. Nezastupitelné místo našla při identifikaci osob (bezkontaktní identifikační či platební karty), ale i sledování objektů (zboží, palet, kontejnerů), majetku nebo zavazadel na letištích. První mikroprocesorová čipová karta, kterou lze použít pro logický přístup, se objevuje v roce 1978. Zhruba ve stejném období se pokládají i základy PKI infrastruktury, bez které je logický přístup nemyslitelný. Možnost propojit tyto dva světy nicméně přichází až s tzv. multi aplikační čipovou kartou či s hybridní čipovou kartou, které v sobě kombinují RFID technologii a mikroprocesorový čip použitelný v rámci PKI. Reálná potřeba propojit logický a fyzický přístup přichází až počátkem 21. století v souvislosti se zvýšenou hrozbou teroristických hrozeb. Ve Spojených státech byl tak pod záštitou Národního bezpečnostního úřadu USA neboli NSA vytvořen standard Personal Identity Verification
(PIV), Národním institutem standardů a technologií (National Institute of Standards and Technology, NIST) označován jako FIPS 201-1. Jeho primárním cílem je právě sjednocení autentizace ve zmíněných oblastech logického a fyzického přístupu.
Jak to funguje? Kouzlo propojení fyzického a logického přístupu tkví ve využití jedné technologie, resp. jednoho nástroje, který obsahuje nejen certifikáty a klíče pro digitální podpis, dešifrování zpráv a autentizaci, ale také RFID čip, který je použit pro fyzický přístup, tedy otevření dveří či turniketu. Důležité však je, že jak pro užití certifikátu, resp. klíče či pro otevření dveří je třeba kromě fyzického držení karty s technologií RFID znát i další ověřovací údaj, typicky tzv. PIN. Právě ten totiž plní funkci „druhé vlny“ ochrany logického i fyzického přístupu. Příkladem může být využití chytré identifikační karty, která slouží jako průkaz obsahující všechny potřebné údaje pro fyzické ověření držitele a zároveň jako prostředek pro přístup k informačním zdrojům. Propojení těchto světů navíc
nabízí i možnost kombinace obou přístupů. Ke kritickým informačním zdrojům organizace tak lze například přistoupit pouze v případě, že se uživatel nachází v předem specifikovaném prostoru. Pro využití systému sjednoceného logického a fyzického přístupu je vhodné, aby řešení tvořily následující tři části: Nástroj na vydávání a správu přihlašovacích karet umožňující řídit celý životný cyklus přihlašovacího nástroje Přihlašovací nástroje, komponenty dovolující jeho čtení a systém pro zadávání PIN Nástroj pro monitoring a kontrolu k odhalení pokusů o narušení Sjednocení fyzického a logického přístupu přináší nejen racionalizaci několika přihlašovacích nástrojů do jediného, snížení nákladů a zvýšení komfortu uživatelů, ale též optimalizaci zabezpečení identity uživatelů. Zároveň jen tím lze dosáhnout maximálně efektivního využití prostředků pro zajištění přístupu uživatelů. Petr Dolejší, senior business consultant, Sefira www.cio.cz | www.bw.cz
33
science
Budoucnost má jméno Grafen Zdá se, že nanotechnologie mají neomezený potenciál, který časem pronikne do světa elektroniky, zdravotnictví, ale třeba i jako nejlepší barvivo. Pavel Houser Nanotechnologií založených na různých modifikacích uhlíku stále přibývá. V tomto článku se zaměříme především na novinky vztahující se k elektronice, uvidíme ale, že nanotechnologie se uplatňují i v řadě dalších oborů včetně chemického průmyslu a medicíny. Grafen, nanotrubičky i fullereny se zdají mít téměř neomezený potenciál – alespoň pokud věříme, že následující výzkumy nejsou jen hrou o granty a publikace v právě populárním oboru, ale některé z nich se stanou i základem každodenních technologií.
Jak nahustit nanotrubičky Výzkumníci z centra T. J. Watson dokázali připravit zatím nejhustší strukturu („pole“) uhlíkových nanotrubiček. Qing Cao a jeho kolegové publikovali v časopisu Nature Nanotechnology článek, podle něhož se jim dosavadní rekord podařilo překonat až desetkrát; nová struktura má hustotu 500 nanotrubiček na 1 mikrometr. Pro konstrukci byla použita tzv. Langmuir-Schaeferova metoda. Nanotrubičky byly rozptýleny na vodní hladině, kterou v důsledku povrchového napětí zcela pokryly, poté se voda odpařila a trubičky se stlačily. Jde o nanotrubičky fungující jako polovodič, nicméně pro nasazení technologie do praxe je třeba vyřešit ještě jeden zásadní problém. Při výrobě totiž vznikají směsi nanotrubiček, které lze sice různými metodami od sebe oddělit, nicméně prozatím s přesností jen kolem 99 %. Zatímco separovat nanotrubičky podle velikosti je poměrně snadné (v podstatě tento úkol zasta34
CIO – Business World | Květen 2013
ne i zařízení typu centrifugy), při dělení podle vodivosti se musí využívat různé triky, kdy se vodivá frakce např. vypálí elektrickým proudem.
Mezi krystaly a chaosem Ling Wang a jeho kolegové z washingtonského Carnegie Institution for Science objevili další modifikaci uhlíku: clustery, které v sobě nezvyklým způsobem kombinují krystalickou a amorfní strukturu. Některými mechanickými vlastnostmi tento uhlík údajně předčí i diamant, je totiž supertvrdý. Výchozí molekulou pro přípravu je tvar „kopacího míče“ – šedesátiatomový fulleren buckyball. Tato uhlíková molekula se rozpustí v m-xylenu (dimethylbenzen) a poté se roztok vystaví vysokému tlaku. Samotný buckyball by se za těchto podmínek rozpadl na amorfní strukturu připomínající saze, jenže pokud uvnitř „míče/klece“ byl na začátku xylen, rozpouštědlo se vytlačí, ale uhlíkové kostry si zachovají zbytky uspořádaného stavu.
500 nanotrubiček na 1 mikrometr je hustota dosud rekordního pole uhlíkových nanotrubiček. Lze si je prý představit třeba jako chaotické chuchvalce, které pevně sedí na původních místech krystalové mřížky. Podobné hybridní struktury se už podařilo připravit dříve, u uhlíku jde ale o novinku. Za neobvyklé chování uhlíku má být v tomto případě odpovědné především rozpouštědlo. Vtip je podle autorů výzkumu v tom, že nepolárních organických rozpouštědel existuje celá řada; je zajímavé si představit, že trochu jiné rozpouštědlo by
science
vedlo třeba k obdobné, ale přece jen mírně odlišné formě uhlíku. Pro elektroniku se zde tedy otevírá další, téměř neomezený prostor sloučenin s vlastnostmi šitými na míru.
Grafen umí všechno Vědci z Rice University a Lomonosovovy univerzity v Moskvě přišli s novou technikou likvidace radioaktivního materiálu. Využívá se při ní oxid grafenu (přesněji GMO – grafen monooxid). Grafen je uhlík, nicméně oxid grafenu svými vlastnostmi nemá nic společného se známým oxidem uhličitým nebo uhelnatým – jde stále o pevné látky se specifickým uspořádáním. Po přidání oxidu grafenu v podobě miniaturních vloček do kontaminované vody (roztoku) se radionuklidy rychle vysrážejí a dají se snadno odstranit. Přirozeně nezávisí na tom, zda jde o radioaktivní materiál přírodní nebo vzniklý lidskou činností. Mechanismus je založen na adsorpčních vlastnostech oxidu grafenu, vše funguje díky obrovskému povrchu jeho částic. Oxid grafenu lze navíc snadno vyrábět. Výzkumníky však údajně překvapilo, jak rychle dojde k vysrážení. Dosud se k podobné dekontaminaci používalo především aktivní uhlí nebo prášky jílových minerálů (bentonit). Pokud u výsledných pevných částic chceme zmenšit objem nebo původní radioaktivní prvky nějak znovu použít, oxid grafenu lze z usušené sraženiny snadno vypálit. Podle některých názorů by tato technologie mohla vést k obnově těžby prvků vzácných zemin v USA, která byla prakticky zlikvidována ekologickými požadavky na práci s doprovodnou radioaktivitou – přičemž Čína s jinými normami těží dále, a proto ovládá současný trh. Kovy vzácných zemin dnes nacházejí využití především při výrobě dotekových displejů.
© mareandmare – Fotolia.com
Nezapomínat na diamant Výzkumy týkající se modifikací uhlíku se uskutečňují i v Česku. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Českého vysokého učení technického, Ústavu jaderné fyziky AV ČR a Fyzikálního ústavu AV ČR společně s kolegy z Belgie a Německa vyvinuli metodu, která otevírá novou oblast aplikací pro tzv. nanodiamantová barviva. Práce byla publikována v časopisu Nanoscale.
Nanomotor a další objevy poslední doby Georg Heimel a Norbert Koch z Humboldtovy univerzity v Berlíně přišli s novým způsobem, jak propojit organické a kovové elektronické součástky. Roli kontaktu by mohly hrát molekuly s benzenovými kruhy, které navíc obsahují připojené skupiny obsahující kyslík. Vrstva těchto molekul se na straně kovového vodiče chová vodivě, jinak je polovodičem. Výzkumníci z University of Manchester dokázali na bázi grafenu vytvořit kondenzátor s obrovskou kapacitou. Grafen byl přitom vložen mezi dva plátky nitridu bóru, který se v elektronice již běžně užívá jako izolátor. Andrew Jordan a jeho kolegové z University of Rochester navrhli nový „nanomotor“, který by měl vyrábět elektřinu z odpadního tepla. Základem zařízení jsou kvantové tečky z polovodičových materiálů (uhlík i křemík), které fungují jako termoelektrický článek, tj. k výrobě elektřiny využívají teplotní rozdíl mezi různými místy. Výkon motorku by měl být asi miliontina běžné žárovky (při rozdílu teplot 1 stupeň), dají se však údajně kombinovat, a lze tak docílit celkového příkonu asi watt na čtvereční palec. Uhlík je z pozemského hlediska prvkem výjimečným, protože právě na jeho řetězcích jsou založeny organické sloučeniny. To ale neznamená, že pro technologické aplikace nelze nahradit. Spíše se zdá, že uhlík dnes funguje jako inspirace výzkumníků, přičemž obdobné vlastnosti mají i jiné prvky/sloučeniny. Mildred Dresselhaus a jeho kolegové z MIT nyní připravili např. slitinu bismutu a antimonu, v níž se elektrony pohybují podobně jako v grafenu – tedy prakticky rychlostí světla.
Inspirací pro výzkum byl fakt, že diamantové nanočástice mají unikátní vlastnosti, které je odlišují od jiných barviv: nelze je vybělit světlem, což u naprosté většiny podobných materiálů představuje kritický problém pro jejich medicínské aplikace. Pro výzkum rakoviny nebo buněčného metabolismu jsou přitom potřeba mikroskopické metody umožňující sledovat buňku po velmi dlouhý čas při intenzivním osvětlení. Dosud používaná barviva ovšem při těchto procesech degradují. Vědci proto vypracovali novou metodu přípravy vysoce jasně fluorescenčních nanočástic na bázi diamantu (fluorescence je záření vyvolané dopadem světla, jedna z variant luminiscence). Ačkoliv diamant sám o sobě nefluoreskuje, lze jej proměnit ve fluorescenční částice vytvořením určitých poruch v jeho krystalu – obdobně se dotují např. polovodiče. Diamantové nanočástice mají podle českých vědců ve srovnání s jinými molekulami mimořádné vlastnosti: představují zatím jediný materiál, jehož barevnost je pomocí světla nezničitelná. Hlavní novinka má spočívat v nalezení účinnějšího postupu k vytvoření poruch uvnitř nanokrystalů; diamantové nanočástice tak mohou získat dostatečnou jasnost. www.cio.cz | www.bw.cz
35
magazín
Průkopníci informačního věku (36.) E-mail, elektronická pošta, elektronické zprávy. Komunikační prostředek, který v počátcích internetu nebyl vůbec plánovaný, má přes tři miliardy uživatelů a číslo stále roste. Jan Kapoun Elektronická pošta, jejíž zárodky vznikly již na začátku provozu sítě ARPANET, byla první službou, která učinila z počítače komunikační prostředek. Zprvu ji využívalo pouze několik desítek odborníků. Mohutný rozvoj internetu z ní však učinil běžný komunikační nástroj, který dnes využívají více než tři miliardy lidí. O to zajímavější je fakt, že e-mail nebyl oficiálně plánovanou aplikací, ale vznikl na základě okamžitého nápadu amerického programátora Raye Tomlinsona.
Těžké začátky ARPANETU První roky počítačové sítě ARPANET, propojující univerzitní mainframy, byly dobou experimentů a hledání. I když zpočátku panovaly o využitelnosti sítě pochyby, zájem odborné veřejnosti se pozvolna začal probouzet. Na konci roku 1970 obsahovala síť již 10 uzlů a propojovala 19 počítačů. O rok později se počet uzlů zvýšil na 35 a tímto způsobem byla po36
CIO – Business World | Květen 2013
Ray Tomlinson
magazín
stupně vzájemně propojena důležitá střediska počítačového výzkumu. Pamětníci, kteří stáli u zrodu ARPANETU, označují počáteční vývojovou fázi této sítě za období úžasné svobody, ne-li přímo anarchie. Na druhé straně si o této průkopnické době nelze dělat iluze, jak ostatně dosvědčují i slova prof. Friedricha Neumanna, odborníka na historii informačních technologií: „Zahájení provozu ARPANETU nebylo v žádném případě bez těžkostí, na denním pořádku byly poruchy na vedení, zhroucení počítače, ztracené soubory a slabiny v softwaru. Také se ukázalo, že IMP jsou leckdy dimenzovány příliš slabě a objevují se problémy s kompatibilitou rozhraní uživatelů.“ Aby bylo možné rozvoj ARPANETU koordinovat i po technické stránce, k tomu sloužila organizace Network Working Group (NWG), založená již v roce 1968. Významnou roli v její činnosti sehrály tzv. Requests For Comments (RFC). Zpočátku se týkaly problematiky programového vybavení uzlových počítačů, později ovšem postupně definovaly protokoly, standardy a další relevantní informace související s funkčností sítě. Na počátku provozu vznikly v rámci ARPANETU protokoly dvou základních aplikací. Šlo jak o TELNET (Telecommunication Network), umožňující ovládat vzdálený počítač přes síťové spojení na dálku, tak o FTP (File Transfer Protocol), zprostředkovávající přenos dat mezi jednotlivými počítači. Tyto aplikace agentura ARPA od počátku plánovala. Vývoj experimentální sítě však probíhal do značné míry spontánně, a proto brzy došlo k rozvoji dalších aplikací. Z nich se prosadila zvláště elektronická pošta, jejíž základy vytvořil v roce 1971 Ray Tomlinson.
Cesta k programování Raymond Tomlinson se narodil v roce 1941 v městečku Vale Mils ve státě New York. Zájem o techniku, který projevoval od dětství, jej přivedl na Rensselaerův polytechnický institut v New Yorku, kde si zvolil jako hlavní obor elektrické inženýrství. Když získal titul bakalář, pokračoval ve studiu na Massachusettském technologickém institutu. Zde se začal intenzivně věnovat počítačům. Poté, co v roce 1968 obdržel nabídku na post programátora, přerušil doktorské studium a stal se zaměstnancem firmy Bolt Beranek and Newman (BBN), s níž pak spojil celý svůj profesní život. Malá massachusettská společnost BBN v té době uspěla ve výběrovém řízení na vybudování síťové infrastruktury pro počítačovou síť ARPANET. Šlo zvláště o dodávku speciálně upravených počítačů, které měly zajišťovat propojení jednotlivých hostitelských mainframů. Že tuto významnou zakázku získala méně známá firma, nadto primárně zaměřená nikoli na počítače, nýbrž na problematiku akustiky, nebyla náhoda. BBN měla určité zkušenosti s vývojem komunikačních technologií – proslula např. návrhem víceuživatelského počítačového systému pro americkou Kongresovou knihovnu. Zakázku ve firmě řídil Frank Heart, jehož oddělení Tomlinsona zaměstnalo společně s dalšími mladými programátory
Kdo je kdo Raymond S. („Ray“) Tomlinson (1943), americký programátor. Vystudoval elektrické inženýrství na Renssealově polytechnickém institutu a na MIT. V roce 1968 začal pracovat ve společnosti Bolt Beranek and Newman a podílel se na vývoji síťové infrastruktury ARPANETU; v roce 1970 vytvořil protokol CPYNET určený pro sdílení souborů a o rok později napsal program pro posílání vzkazů mezi jednotlivými počítači, pro který se vžilo označení elektronická pošta (e-mail). Kromě řady cen, které za svou inovaci obdržel, byl v roce 2012 uveden do Internetové síně slávy (Internet Hall of Fame). Frank Heart (1928), americký počítačový vědec a manažer. Po studiu elektrického inženýrství na MIT působil patnáct let v Lincolnově laboratoři, kde se podílel např. na vývoji systému SAGE a počítače Whirlwind. V letech 1967–1995 pracoval jako projektový manažer a výzkumný pracovník ve firmě Bolt Beranek and Newman (BBN); sestavil a řídil tým, který vybudoval síťovou infrastrukturu ARPANETU. Severo M. Ornstein (1938), americký počítačový vědec (syn rusko-amerického skladatele Leo Ornsteina). Vystudoval elektrické inženýrství na MIT, kde se podílel na vývoji systému SAGE a počítače LINC. V letech 1967–1976 pracoval jako výzkumný pracovník ve firmě Bolt Beranek and Newman (BBN); byl jedním ze stěžejních autorů návrhu, díky němuž tato společnost získala zakázku na vybudování síťové infrastruktury ARPANETU; vypracoval design komunikačního rozhraní IMP. Od roku 1976 působil jako výzkumný pracovník ve středisku Xerox PARC, kde se podílel např. na vývoji laserové tiskárny, počítače Dorado či hudebního editoru Mockingbird. Je autorem autobiografické knihy Středověk počítačů. z MIT. Hearta provázela pověst zkušeného manažera. Byl to on, kdo sestavil tým odborníků, do něhož vedle Tomlinsona patřili např. Severo Ornstein či Robert Kahn. Stěžejním úkolem bylo uzpůsobit minipočítače Honeywell DDP-516 tak, aby fungovaly jako IMP (Interface Message Processor), zajišťující funkci přepínače a směrování dat. Tomlinson se také podílel na vývoji protokolu NCP (Network Control Protocol) a operačního systému TENEX, a díky svému programátorskému umění si mezi spolupracovníky brzy získal respekt. „Byl nejlepším programátorem, jakého jsem kdy poznal,“ řekl o něm Frank Heart.
Z hříčky fenomén Do dějin informačních technologií se však Ray Tomlinson zapsal především jako tvůrce elektronické pošty (electronic mailing). Podle jeho vlastních slov šlo původně o nezávaznou hříčku, jež vznikla z okamžitého nápadu. Když v roce 1971 pracoval na vývoji protokolu pro sdílení souborů CYPNET, uvědomil si, že by jej mohl využít i k zasílání zpráv z jednoho počítače na druhý. www.cio.cz | www.bw.cz
37
magazín
Odkud se vzal zavináč? Původ znaku @, u nás označovaného jako zavináč, je obtížné přesně vystopovat, ale jisté je, že jeho existence sahá hluboko do historie. Mniši, kteří v raném středověku ručně přepisovali knihy, používali podobný znak pro latinské slovo „ad“. V 15. století reprezentoval ve španělském a arabském světě hmotnostní jednotku „arroba“ (asi 11,5 kg). Později, zhruba od počátku 17. století, se znak začal používat mezi evropskými obchodníky pro vyjádření ceny za kus. Během průmyslové revoluce se využíval v běžném účetnictví, a proto se později dostal i na klávesnice psacích strojů. Díky tomu pronikl i mezi 95 základních znaků, které definovalo standardní kódování ASCII, zveřejněné v roce 1963. Na klávesnici počítače PDP-10, s nímž Ray Tomlinson pracoval na počátku 70. let, byl umístěn na klávesu „P“ jakožto druhý znak. Tomlinsonovo řešení v podobě user@host bylo v roce 1973 přijato jako standardní syntax pro odesílání e-mailů. V roce 2010 byl znak @ prohlášen za designový milník a získal místo v muzeu Moderního umění v New Yorku.
nou. (Dokonce k němu i sám přispěl tím, že vytvořil aplikaci RP, první program umožňující uživatelům komfortnější využití elektronické pošty, takže v něm bylo možné zprávu nejen přečíst, ale také rychle zaslat odpověď zpět.) Dodejme, že Tomlinson rovněž stvořil podobu e-mailové adresy, jak ji známe dodnes. Protože do ní musel začlenit dva údaje, jméno příjemce a název hostitelského počítače, které bylo nutné oddělit, zvolil již takřka nepoužívaný znak @. Později uvedl, že šlo o náhodu. Tento znak, pro nějž se u nás vžil název „zavináč“, se v minulosti uplatňoval v účetnictví, a protože se vyskytoval na jeho klávesnici, rozhodl se jej použít.
Vzestup e-mailu
ARPANET byl v té době stále ještě specializovanou počítačovou sítí, k níž mělo přístup pouze omezené množství vědců a výzkumníků. Mezi nimi si ovšem elektronická pošta získala takovou oblibu, že se záhy stala nejpoužívanějším prostředkem pro komunikaci v rámci této sítě. To dosvědčuje fakt, že v první polovině sedmdesátých let tvořily e-maily zhruba dvě třetiny datového toku ARPANETU. Není divu, že také začala vznikat řada programů, které rozšiřovaly možnosti a komfort tohoto noPráce s textovými vzkazy nebyla novinkou, ale omezovala vého způsobu komunikace. Mezi nimi se prosadil zvláště systém se pouze na jeden počítač, k němuž přistupovali uživatelé z růzMSG, který předznamenal vznik jednotného standardu pro elekných míst, tedy v tzv. systémech se sdílením času. Ti, kdo s tětronickou poštu. mito systémy pracovali, zde mohli mít vlastní schránky opatřeJiž v roce 1976 představila firma CCA (Computer Corporatiné jménem a označované jako „mailbox“. Šlo o soubory se on of America) první komerční software po elektronickou pošzvláštní ochranou, jež ostatním uživatelům dovolovala pouze zátu. Nesl název COMET a stál neuvěřitelných 40 tisíc dolarů. Konpis na konec souboru, nikoli jeho čtení či úpravy dosavadního kurenční produkt od IBM, uvedený o něco později pod názvem obsahu. K připisování zpráv sloužil program SNDMSG, který MESSENGER, byl nejen propracovanější, ale také o více než poTomlinson využil pro vytvoření prvního e-mailu. lovinu levnější. Že šlo o produkty určené výhradně pro podniSkutečnost, že se v sídle firmy BBN nacházely dva minipokovou sféru, o tom vypovídají vysoké ceny. čítače PDP-10 s připojením k ARPANETU, mu umožnila nápad Řešení technických problémů souvisejících s rozesíláním vyzkoušet. Poté, co upravil kódy jednotlivých programů, vytvoe-mailů si i přes první úspěchy vyžádalo značné úsilí a čas, řil to, co lze označit jako první e-mailovou zprávu. Pomocí SNDnež mohli s touto službou pracovat i běžní uživatelé. Ohledně MSG napsal na prvním počítači text zprávy (složený pouze z něstandardizace panovaly dlouho trvající rozpory – spor se vekolika náhodných znaků), který pak s využitím protokolu dl např. kvůli stanovení hlavičky každé zprávy tak, aby s nimi CYPNET zaslal na druhý počítač. Na tom si k přečtení textu přimohly spolehlivě pracovat jednotlivé uzly sítě. E-mail se sice pravil prográmek nazvaný READMAIL. brzy po svém vzniku emancipoval, když vznikly v rámci RFC speciální protokoly pro přenos zpráv, ale to byl pouze první Ilegální činnost krok. (Vývoj těchto protokolů vedl na počátI když šlo z dnešního pohledu o kompliku 80. let k SMTP – Simple Mail Transfer Prokovaný postup, zasílání zpráv fungovalo. Jetocol, jenž byl navržen v rámci síťového moden z jeho kolegů jej ale varoval, aby tuto delu TCP/IP a který se po novelizaci v roce „ilegální činnost“ na ARPANETU, jež nebyla 2001 používá dodnes). Jednotlivé počítačov popisu jejich práce a kterou vedení BBN vé sítě navíc měly vlastní protokoly pro přeneodsouhlasilo, raději nikomu neprozrazonos zpráv a formát hlavičky, což situaci ješTomlinson na vývoji protokolu pro val. Tomlinson jej však neuposlechl. A dobtě více zkomplikovalo. Skutečně masové sdílení souborů. Tehdy si ře udělal. Myšlenka zasílání zpráv z jednoho využití elektronické pošty tak přišlo až ruku uvědomil, že by jej mohl využít počítače na druhý zaujala nejen jeho nadřív ruce s nástupem World Wide Webu a rozi k zasílání zpráv z jednoho zené, ale i Larryho Robertse, hlavního manašířením internetu na počátku 90. let. Ale to počítače na druhý. žera ARPANETU, jenž dal jejímu vývoji zeleuž je jiný příběh.
V roce 1971 pracoval
38
CIO – Business World | Květen 2013
KalEnDáŘ DUBEN 2013
NETWORKING & SECURITY BRNO 2013
Datum: 25. dubna 2013 Pořádá: Comguard Typ akce: odborná konference Místo konání: Školicí a Kompetenční centrum Comguard, Brno
Datum: 25.–26. dubna 2013 a 17. května 2013 Pořádá: Sprinx Systems Typ akce: školení Místo konání: OKsystem, Praha
Web: www.cgict.cz
Web: www.hpc.sprinx.cz/skoleni.aspx
KVĚTEN 2013
KALENDáŘ
VMWARE FORUM 2013
DATA CENTER WORLD 2013 – CONFERENCE & EXPO
Společnost Comguard organizuje sedmý ročník bezpečnostní konference Networking & Security Brno 2013. Obsahová náplň tradičního setkání se tentokrát ponese ve víru nedávných DDoS útoků na portály českých firem včetně možností nasazení účinných zbraní proti nim, například ve společnosti Alza.cz, nebo živých ukázek integrace bezpečnostních nástrojů různých výrobců.
Datum: 15. května 2013 Pořádá: VMware Typ akce: odborná konference Místo konání: Clarion Congress Hotel, Praha
Web: www.vmwareforum2013.com/prague
Česká pobočka VMwaru pořádá největší lokální konferenci v oblasti cloud computingu a virtualizace, kde budou přední IT odborníci diskutovat o inovacích v této oblasti a o strategiích zahrnujících mobilitu zaměstnanců pro větší pružnost podnikání. Tato jednodenní akce je cílena na IT profesionály, kteří chtějí zjednodušit a transformovat své IT prostředí, i na jakékoliv další zájemce, kteří chtějí dosáhnout lepších výsledků a inovovat svou IT infrastrukturu, datová centra, desktopy, plynulost podnikání a cloudovou strategii.
ZÁKAZNICKÝ DEN SPOLEČNOSTI ALGOTECH
Datum: 23.–24. května 2013 Pořádá: Algotech Typ akce: zákaznický den Místo konání: Hotel Academic, Roztoky u Prahy
Web: www.algotech.cz/cs/akce.html
ČERVEN 2013
Společnost Algotech pořádá svůj, nyní již tradiční zákaznický den, zaměřený na představení produktových novinek i neformální setkání. Tentokrát se bude konat v kongresovém hotelu Academic v Roztokách u Prahy. Kromě zástupců pořádající firmy na akci vystoupí také řada partnerů, například reprezentanti společností Avaya, Oracle, HP či Nice. Budou představeny produktové novinky, velká pozornost bude věnována produktům a aplikacím v cloudu a nebudou chybět ani praktické ukázky a zajímavé case study zákazníků.
VÝPOČTY NA GRAFICKÝCH PROCESORECH
Společnost Sprinx Systems pořádá sérii komerčních školení Výpočty na grafických procesorech, které se zaměřují na zdokonalení programovacích schopností návštěvníků kurzů. Kromě počítání na CPU a GPU je součástí školení úvod do architektury CUDA a základy jejího programování.
Datum: 28.–29. května 2013 Pořádá: Altron Typ akce: odborná konference Místo konání: Konferenční centrum City Tower, Praha
Web: www.altron.cz
Společnost Altron, lídr v oblasti výstavby datových center, organizuje 14. ročník odborné konference Data Center World 2013 – Conference & expo. Je určena zástupcům top managementu, finančním ředitelům a IT profesionálům, kteří chtějí získat ucelenou představu o aktuálních trendech a novinkách ve světě datových center, získat nadhled a konkurenční výhodu.
INVEA-TECH FLOWMON
Datum: 31. května 2013 Pořádá: INVeA-TeCH Typ akce: seminář Místo konání: Konferenční centrum City Tower, Praha Web: www.invea.cz/novinky/po-
zvanka-na-invea-tech-flowmon-seminar
Společnost INVeA-TeCH pořádá INVeA-TeCH FlowMon seminář zaměřený na technologie monitorování datových toků (NetFlow/sFlow/flow monitoring) a bezpečnosti sítí (technologie NBA – behaviorální analýza, detekce anomálií). V rámci semináře se specialisté organizující společnosti dozvědí, jaké jsou nejnovější nástroje pro efektivní správu podnikových sítí a ochranu před pokročilými bezpečnostními hrozbami. Seminář je určen pro současné i potenciální uživatele řešení FlowMon, IT administrátory, bezpečnostní manažery, IT ředitele a zájemce o problematiku z řad odborné IT veřejnosti.
INTERSYSTEMS SYMPOSIUM 2013
Datum: 10.–11. června 2013 Pořádá: InterSystems Typ akce: odborná konference Místo konání: Zámek Štiřín v Kamenici Web: www.InterSystems.cz/Symposium2013
Mezinárodní konference Symposium InterSystems 2013 nabízí příležitost setkat se s vedením a odborníky ze společnosti InterSystems, dozvědět se něco nového o technologiích, strategiích a metodách, které mohou vést k průlomovému úspěchu. Vyzkoušet bude možné i poslední verzi databázového systému InterSystems Caché či platformu pro rychlou integraci a vývoj propojitelných aplikací InterSystems ensemble® nebo se seznámit s novinkami ve strategické platformě pro informatiku ve zdravotnictví InterSystems HealthShare®. www.cio.cz | www.bw.cz
39
Seznam inzerentů
Seznam inzerentů ABRA Software................................................................................. 3. obálka
www.abra.cz CCV informační systémy.......................................................................... 15
www.ccv.cz
Předplatné Staňte se stálým předplatitelem časopisu CIO Business World. Objednat roční předplatné lze na http://idg.cz/tituly/businessworld/predplatne nebo na níže uvedených kontaktech. Podrobné informace, obchodní podmínky a nabídku předplatného ostatních titulů vydavatelství IDG Czech Republic, a. s., najdete na http://idg.cz/predplatne.
CÍGLER SOFTWARE.................................................................................... 27
www.money.cz
Česká republika
slovensko
ESET software................................................................................................. 13
IDG Czech Republic, a. s. Předplatné Seydlerova 2451 158 00 Praha 5 tel.: 257 088 163 e-mail:
[email protected]
Objednávky předplatného na Slovensku: Magnet Press Slovakia, s. r. o. P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel.: + 421 267 201 931 – 33 fax: +421 267 201 910 e-mail:
[email protected], www.press.sk Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a. s. oddelenie inej formy predaja Vajnorská 137, P. O. BOX 183, 830 00 Bratislava 3 tel.: + 421 244 458 821 e-mail:
[email protected]
www.eset.cz HEWLETT-PACKARD.................................................................................. 13
www.hp.cz ICZ.....................................................................................................4. obálka, 19
www.i.cz MONET+................................................................................................ 2. obálka
www.monetplus.cz NESS Czech.......................................................................................................11
www.ness.com/cz
Zvýhodněné předplatné je poskytováno studentům, zdravotně postiženým, držitelům karet ISIC, GO25, ITIC a školským organizacím a zařízením. V případě studentů je nutné zaslat potvrzení o studiu v probíhajícím školním roce, u zdravotně postižených kopii průkazu TP, ZTP nebo ZTP/T. Školské a zdravotnické organizace a zařízení mohou uplatnit nárok na slevu v případě objednávky pro potřeby těchto organizací.
PCS............................................................................................................................ 3
www.pcs.cz PDS............................................................................................................................ 1
www.pds.eu SEFIRA..................................................................................................................... 9
www.sefira.cz
Roční předplatné CIO Business World (11 čísel) + bonus HD World (5 čísel) 570 Kč/25 EUR Objednávejte na: http://idg.cz/tituly/businessworld/predplatne
Sybase products Czech........................................................................... 19
www.sybase.cz Thomas-Krenn................................................................................................... 5
www.thomas-krenn.cz TRASK SOLUTIONS........................................................................................ 7
www.trask.cz VMware..................................................................................................................11
www.vmware.com/cz 40
CIO – Business World | Květen 2013
Roční předplatné elektronické verze CIO Business World + tištěný CIO Business World (11 čísel) + bonus tištěný HD World (5 čísel) 629 Kč / 27,4 EUR Objednávejte na: http://idg.cz/tituly/businessworld/predplatne
Roční předplatné CIO BW + Computerworld
399 Kč/17,4 EUR
Objednávejte na: http://idg.cz/tituly/computerworld/predplatne