2/2008
časopis společnosti BH Securities
ASSET MANAGEMENT
Co se děje na kapitálových trzích Rozhovor s architektem
PLESKOTEM VÍNO A INVESTICE ŠPANĚLSKO
editorial
obsah editorial
03
strategie Asset Management
04
Rozhovor s portfoliomanagerem
05
Situace na kapitálovém trhu aktuálnÍ
06
Hledání dna amerického akciového trhu
08
Krátké ohlédnutí za obchodováním s certifikáty
09
odborné termíny
10
nadace Věry a vladimíra janouškových
11
rozhovor s Ing. arch. Josefem Pleskotem
12
Investice do vína
14
ŠPANĚLSKO Země krásných kontrastů
15
Santiago de Compostela
17
Španělská vína
18
adrenalinový přejezd Aljaškou na kole
19
kam jít
22
fotoreportáž z F1 v singapuru Béháčko - časopis společnosti BH Securities a.s., www.bhs.cz Vychází dvakrát ročně pro klienty BH Securities a.s.; podzim 2008 Vydavatel: BH Securities a.s., Na Příkopě 15, 110 00 Praha 1 Redakce : Iveta Kmochová Editor: Ivan Ryšavý Grafická úprava: AWB advertising, Bratislava, , www.abwa.sk Redakční uzávěrka 3.10.2008
23
s USA není situace lhostejná a snaží se vzniklou situaci řešit opatřeními, která od 30. let minulého století nemají obdoby. Nezbývá než doufat, že se podaří situaci v krátké době uklidnit a najít takové nástroje, které by vrátily zpět ztracenou důvěru ve finanční instituce jako základ každé vyspělé ekonomiky.
V
ážení čtenáři, zdá se, že nové číslo časopisu Béháčko nevychází v tu správnou dobu.
Přesto věříme, že v něm najdete spoustu zajímavých informací i odlehčení v době krize, která zatřásla všemi pilíři finančních trhů. Bohužel pro celý finanční svět až poslední měsíc ukázal, s jakými obrovskými problémy se potýkaly největší americké banky, a že tato krize, zaměstnávající naplno snad všechna média, dosahuje daleko větších rozměrů, než ještě počátkem letošního roku předpokládali odborníci. Pro jednoduchou ilustraci připomeňme, že z pěti největších amerických investičních bank zůstaly pouze dvě a že ani v jejich případě není situace vůbec jednoduchá. Světové finanční trhy se otřásají v základech a Wall Street, finanční srdce celého světa, již nikdy nebude takové jako dříve. Svět se ptá, co bude dál. V současné době je velmi těžké předvídat budoucí vývoj. Každopádně je jasné, že vládám nejvyspělejších zemí v čele
Přes to všechno se domníváme, že není nutné mít obavy z opakování už vzpomenuté krize ze 30. let, kdy akciové trhy propadly o téměř 90 procent. Ano, jistě lze předpokládat, že činnost nyní ukončí ještě i některé další finanční ústavy či hedgové fondy. Přesto tato situace může možná poněkud paradoxně pomoci k vyčištění celého systému a možnosti připravit se na stabilizaci finančních institucí, která povede k navrácení důvěry a k opětovnému růstu akciových trhů, který je s ní spojen.
vydělat právě během největší „deprese“. V době jako tato je nutné zachovat klid a pevné nervy. Je třeba pečlivě zvážit svoji finanční situaci – a rozhodnete-li se k investování, tak postupovat velmi disciplinovaně bez ohledu na emoce. Když nakupovat, tak si určitě rozvrhnout investování do několika kroků a rozhodně vybírat tituly, které jsou vzhledem k jejich fundamentální hodnotě a současné ceně na trhu velmi podhodnocené. Za současné situace však bohužel musíme počítat spíše s investičním horizontem 1 až 3 roky, i když krátkodobé výrazné pohyby kurzů přímo vybízejí ke spekulacím. Ale finální rozhodnutí je vždy na investorovi, byť obchodování na denní bázi lze doporučit pouze opravdu velmi zkušeným obchodníkům.
V posledních týdnech se však ukazuje – a potvrzují to i události posledních dnů –, že více než fundamentálními ukazateli jsme ohroženi panikou, která v některých případech dosahuje až absurdních rozměrů. Dříve totiž nebylo zvykem, aby si trh jako jeden muž stál za svým. Ovšem dnes, v době globalizace a vyspělých informačních technologií, se katastrofické zprávy přenášejí rychlostí, o jaké se nám ještě poměrně nedávno ani nesnilo, a panika tak ještě rychleji zaplavuje svět. Katastrofická nálada v současnosti funguje jako téměř jediný faktor určující vývoj trhu.
Období neklidu na kapitálových trzích bývá psychicky i finančně náročné pro všechny jeho účastníky, ať jde o investora, obchodníka, či o makléře. Proto věříme, že připravované kroky, které mají přispět k řešení krize na finančních trzích, budou realizovány co nejdříve a povedou k následnému uklidňování celé situace. Závěrem je však nutné poznamenat, že obnovení důvěry ve finanční instituce tak, jak jsme ji znali ještě v polovině minulého roku, bude proces, který nebude trvat měsíce, ale spíše roky. Chtěli bychom Vám proto prostřednictvím Béhačka popřát v následujícím období především pevné nervy, chladnou hlavu a klid při investování na finančních trzích, pokud o této možnosti jako alternativě uložení peněz uvažujete.
Navzdory tomu si myslíme, že zatracovat investice na akciových trzích by byla velká škoda. Pamětníci a „velcí“ hráči, kteří se na finančních trzích pohybují řadu let, tvrdí, že nejvíce lze
Zdeněk Lepka
03
noviny bh securities
Asset Management aneb
Svěřit se do rukou profesionálů Snad téměř každý se dnes při řízení svých firemních, rodinných či osobních financí zamýšlí nad možnostmi, jak je co nejlépe zhodnotit. Finanční a kapitálový trh nabízí nepřeberné možnosti investic – od dluhových cenných papírů, akcií, měn po deriváty. Pro rozhodování, kdy investiční instrumenty ze svého portfolia včas prodat, a naopak které v nejvhodnějším okamžiku nakoupit, je nutné sledovat a vyhodnocovat řadu informací. Nejlepší podmínky pro takové efektivní rozhodování má obchodník s cennými papíry. Dokáže totiž optimálně využít synergických efektů plynoucích z jeho postavení na kapitálovém trhu, okamžitého přístupu na finanční trhy, kvalifikovaných zaměstnanců, sofistikovaných analýz a rozvětvených obchodních kontaktů. Asset Management neboli správa aktiv se jako standardní služba investičního bankovnictví rozvinula ve druhé polovině minulého desetiletí i v podmínkách českého finančního trhu. Na tuzemském trhu nabízejí tuto službu všechny velké banky a řada brokerských společností. Správa aktiv je v užším slova smyslu zhodnocování dočasně volných finančních prostředků pomocí investičních instrumentů finančního a kapitálového trhu. Jejím základním stavebním kamenem je individuální přístup k zákazníkovi a respektování jeho požadavků vymezujících okruh možných investic.
Tři základní typy portfolia Rozhodne-li se zákazník využít služeb profesionála, má obvykle možnost si v rámci aktivní správy vybrat některé z předem definovaných investičních portfolií. Ta se obecně dělí podle rizika na tři základní typy: konzervativní, balancované a růstové. Každé z nich má samozřejmě svá specifika. • Konzervativní portfolio volí zákazník, který si vytváří finanční rezervu na nějakou budoucí událost, a proto zpravidla chová větší averzi k riziku. Strategie konzervativního portfolia klade důraz na minimalizování výkyvů hodnoty investice. Základním instrumentem takového porfolia jsou zejména dluhopisy a investiční nástroje peněžního trhu
04
noviny bh securities v různých vývojových fázích kapitálového trhu. I když zákazník svěří správu svého portfolia do rukou profesionála, měl by pravidelně kontrolovat, zda se investice neodchyluje od dohodnuté strategie. Kontakt mezi správcem portfolia a zákazníkem by tedy měl být neustálý. V pravidelných, nejčastěji měsíčních intervalech pak zákazník dostává
zprávu o stavu portfolia. V dnešní době nabízejí někteří správci také možnost on-line sledování vývoje portfolia na zabezpečených internetových stránkách.
Úspěšnost kritériem odměny Stejně jako v případě jiných služeb i za správu portfolia náleží obhospodařovateli odměna. Odměna je obvykle složena ze dvou částí. První je tzv.
Marek Bilík
interview
Portfolio manažer:
typu depozitních směnek, certifikátů apod. Nepatrná část prostředků konzervativního portfolia může být směřována také do akcií.
v úvahu také individuální požadavky na likviditu, daňové a právní postavení zákazníka a další specifické požadavky.
• Portfolio balancované je určeno zákazníkům, kteří požadují možnost vyššího zhodnocení svých volných finančních prostředků. Za možnost dosažení vyššího výnosu však musí zaplatit ochotou akceptovat částečné riziko v podobě možného poklesu hodnoty portfolia. Investice v balancovaném portfoliu jsou rozděleny mezi akcie a dluhopisy, přičemž poměr může být až 60:40 ve prospěch akcií. Investiční horizont takového portfolia se pohybuje kolem tří let.
Finanční prostředky pak zákazník svěřuje portfolio manažerovi do aktivní správy, což znamená, že správce samostatně vyhodnocuje investiční příležitosti – a také je realizuje. Portfolio manager se při nákupech a prodejích řídí smluvními limity stanovenými pro jednotlivé typy investičních nástrojů. Tyto limity lze na základě oboustranné dohody změnit.
•
Je rozdíl mezi tím být osobním makléřem a portfolio manažerem?
portfolií, teď už deset. Proč?
Lze rovněž využít pasivní správu, při níž portfolio manažer za úplatu pouze informuje o vhodnosti nákupů a prodejů určitých emisí. Klient si tak vlastně kupuje analýzu investičních příležitostí a poradenství. Při výběru správce portfolia je důležité přihlédnout i k dalším aspektům. Mezi ty nejdůležitější patří postavení společnosti na trhu. Dlouholeté a stabilní postavení společnosti mezi nejvýznamnějšími „hráči“ je předpokladem pro kvalitní služby. K analýze správce poslouží nejen veřejně dostupné informace, ale také reference jeho klientů. Právě klienti, kteří mají dlouhodobou zkušenost s konkrétním správcem finančních aktiv, mohou podat cenné informace o způsobu investování
Zatímco makléř během denní obchodní seance zejména vyřizuje pokyny klientů a neustále bedlivě sleduje každý pohyb na trhu, aby byl klientům schopen dát správné obchodní informace, portfolio manažer se více zabývá koncepčním vyhodnocováním dění na trhu a vymýšlí, jak co nejlépe zhodnotit prostředky, které nám klienti svěřují. Nicméně jedno mají obě pozice společné: Tato práce je totiž neustále o penězích, neboť tu nakládáme s poměrně významnými majetky. Tomu musí odpovídat vědomí vysoké odpovědnosti, ať už jde o portfolio manažera nebo o osobního makléře. S tím se pojí i vysoká míra stresu. Proto tuto práci asi opravdu nejde dělat až do důchodu. • Ještě loni jste měli šest typizovaných
Protože touto službou chceme oslovit co nejširší okruh klientů a vyjít vstříc jejich požadavkům. Více typizovaných portfolií různě profilovaných podle míry rizika a skladby investičních nástrojů rozšiřuje škálu možností volit buď konzervativní, či agresivnější strategii investování. U konzervativnějších portfolií se sleduje menší riziko s minimalizací výkyvů hodnoty investice a jistější výnos – takové portfolio je orientováno hlavně na investice do dluhopisů, instrumentů peněžního trhu a případně investičních certifikátů. Nebo lze zvolit agresivnější, ovšem rizikovější strategii, ale zase s nadějí na podstatně vyšší zhodnocení investice. Portfolia tohoto druhého typu se opírají především o akcie. Více typizovaných portfolií klientům navíc dává lepší příležitost
• Růstové portfolio je vytvářeno pro zákazníky zaměřené na maximalizaci výnosů, a to i za cenu vysokého rizika. Tento typ portfolia si klade za cíl dosáhnout nadstandardního zhodnocení investicemi především do akcií, cizích měn či derivátů. Investiční horizont růstového portfolia je dlouhodobý, obvykle delší než pět let. O volbě správného mixu portfolia rozhodují především dva základní parametry: investiční horizont a vztah k riziku. Nejlépe vyhovující typ portfolia a investiční strategii navrhne portfolio manager na základě vyhodnocení investičního profilu zákazníka. Kromě toho musí portfolio manager při výběru investiční strategie vzít
management fee neboli poplatek za obhospodařování, který se počítá jako jisté procento z průměrné hodnoty spravovaných prostředků. Druhou složku odměny, poplatek za úspěšnost, tvoří podíl na dosažených výnosech jím spravovaného portfolia.
Současný pokles trhů není trvalý
Aktivní i pasivní správa
Už jedenáctým rokem pracuje v naší společnosti Ing. Jiří Jaroš. Za tu dobu si vyzkoušel jak pozici osobního makléře, tak následně práci portfolio manažera. Nyní stojí v čele týmu, který se zabývá službou správy aktiv, a rovněž je členem představenstva. V rámci služby BHS Asset Management společnost obhospodařuje zákaznická portfolia. Ve standardní nabídce společnosti je v současné době deset typizovaných investičních strategií ve třech různých měnách (CZK, EUR a USD). zvolit si sobě na míru mix konzervativnějších a agresivnějších typů portfolií, a optimálně tak vyvážit podstupované riziko.
• Dávají klienti přednost konzervativní, nebo agresivní investiční strategii? Zájem o tu či onu strategii se v čase spíše přelévá, přičemž hodně záleží na sentimentu trhu. To znamená, že když v nedávné minulosti akciové trhy v podstatě neustále rostly, měl mnohý z klientů, který by jinak do agresivnější strategie nešel, tendenci do nich část investic přesměrovat a sázet na pokračování růstu. Odhlédnu-li však od sentimentu na trhu, hodně záleží na osobních preferencích klienta. Třeba zájemce o asset management v předdůchodovém věku zpravidla volí konzervativnější typ produktu. Většinou k nám přicházejí klienti už s vlast-
05
interview
•
Nemůže sentiment na trhu vést k tomu, že klient naskakuje do vlaku, který už pouze dojíždí do cílové stanice? Občas to tak bývá, ale neplatí to absolutně. Často ten doběh ještě může být relativně dlouhý. Například vloni na jaře se mluvilo o tom, jak jsou komodity vysoko, a ještě před pár měsíci tento trh rostl neuvěřitelným způsobem. Naproti tomu ještě vloni na podzim se mnoho lidí zajímalo o to, kolik lze vydělat na raketovém růstu Číny nebo Indie. Letos přišel zlom a čínské akciové indexy ztrácejí více jak polovinu hodnoty proti svým maximům.
• Lze nynější nepříznivý vývoj na kapitálových trzích z pohledu investora využít a obrátit jej při volbě odpovídající strategie ve výhodu? Ano, zcela určitě. Výrazný neklid na trzích spojený s poklesem cen akcií, který je pro někoho hrozbou, se pro jiného stává příležitostí. To se týká zejména nových prostředků investovaných do akcií v této době. Byť nelze vyloučit, že akciové trhy mohou ještě klesnout, je tato situace pro trpělivého
a realisticky uvažujícího investora jedinečnou příležitostí k vytvoření akciového portfolia složeného z kvalitních titulů za nízké ceny. Současný výkyv na trzích směrem dolů rozhodně neznamená trvalý stav.
• Čím se BH Securities při správě aktiv vymezuje vůči konkurenci? Nespornou předností je, že umožňujeme využívat výhod přímého investování i těm, kdo disponují menšími objemy finančních prostředků. Konkrétně pro investice do našich typizovaných portfolií zpravidla akceptujeme vklad už od půl milionu korun. Klientům však nenabízíme nějaké podílové fondy, které by si ostatně mohli sami koupit v každé bance, ale nakupujeme pro ně přímo konkrétní cenné papíry konkrétních společností. Určitě musím zmínit i naše internetové klientské rozhraní, díky němuž si klient může denně kontrolovat strukturu svých aktiv a jejich pohyb. Klienti asset managementu tam mimo jiné naleznou údaje o aktuálním výnosu své investice. Mimochodem, už chystáme i platformu pro elektronické obchodování, takže klienti – to se týká hlavně obchodování na základě komisionářské
smlouvy, budou moci zadávat své pokyny komfortně přes počítač z domova.
• Jako každý obchodník s cennými papíry i společnost BH Securities musí dodržovat platné předpisy v oblasti kapitálového trhu. Navíc je členem České asociace obchodníků s cennými papíry, která mimo jiné dbá na etické chování svých členů vůči klientům. V čem jdete v tomto směru dál, než požaduje legislativa? Soustřeďujeme se hlavně na kvalitní komunikaci s klientem už ve fázi jeho zájmu o naše služby. Cílem je, aby klient byl seriózně informován o všech přednostech i možných rizicích produktu. Důsledně také do portfolií pořizujeme zejména investiční instrumenty, které se běžně obchodují na veřejných trzích, takže je získáváme za adekvátní a průkaznou cenu a vylučujeme případnou manipulaci s ní. Rovněž zásadně nakupujeme instrumenty zvenku, nikoliv z naší finanční skupiny, protože se chceme vyvarovat možného rizika střetu zájmů. Také máme striktnější vnitřní pravidla pro obchodování zaměstnanců, aby nedocházelo k jejich kolizi s obchody klientů. Ivan Ryšavý
noviny bh securities
KAPITÁLOVÉ TRHY Z POHLEDU BH SECURITIES 1. Aktuální vývoj v zahraničí i tuzemsku Situace na kapitálových trzích nás nyní zastihuje v době, kdy překotný vývoj posledních několika málo týdnů v mnohém překryl předchozí dění. Uveďme hlavní faktory, které podle našeho mínění charakterizují to, co prožíváme: • Bilancujeme „roční výročí“ hypoteční krize v USA. Větší počet klientů, kteří nebyli schopni splácet své hypotéky, se poprvé objevil v kalifornském městečku Stockton nedaleko Los Angeles loni v létě.
Rok od této události ukázal, že americké banky poskytovaly hypotéky na velmi pochybném základě a takovou měrou, že ani čtyři kvartály nestačily k odkrytí všech způsobených škod.
•
Tři zářijové týdny změnily mapu finančního světa, když z pěti investičních bank v USA (Bearn Stearns, Goldman Sachs, Lehman Brothers, Merill Lynch a Morgan Stanley) zbyly jen dvě: Goldman Sachs a Morgan Stanley. Ani ty však nemají ještě vyhráno. Například Morgan Stanley se předběžně
dohodla na kapitálovém vstupu, aby posílila svoji finanční pozici. Americká vláda v obraně před pádem trhu převzala největší americké zprostředkovatele hypotečních úvěrů Fannie Mae a Fredie Mac. Největší americká i světová pojišťovna AIG se stala státní společností, když od americké centrální banky (FED) zároveň přijala záchranný úvěr (85 mld. USD). Zkrachovala největší americká spořitelna Washington Mutual a její bankovní aktiva byla prodána skupině JPMorgan Chase.
Wachovia Corp. musela hledat mezi konkurencí svého „zachránce“ a nakonec prodala svá bankovní aktiva bance Citigroup. Atd. Společným jmenovatelem těchto změn jsou velké expozice finančních institucí na trhu (rizikových) hypoték (přímo či nepřímo prostřednictvím druhotných instrumentů), nebo následné problémy nastalé úvěrové krize, tj. nedostatek likvidity na mezibankovním trhu.
•
FED a americká vláda již podnikly mnoho kroků a vynaložily značnou sumu peněz na záchranu či převzetí těch největších finančních institucí, které se dostaly do problémů, a na podporu likvidity bankovního systému. Nyní spolu se zákonodárci stojí před zásadním rozhodnutím o podobě zákona, který má finanční sektor zbavit zátěže nesplácených úvěrů. Uvedený zákon rozdělil veřejnost i účastníky na akciovém trhu na dva tábory: Na straně jedné totiž nabízí relativně rychlý pocit cesty z krize a obrany proti dalšímu zadrhnutí bankovního systému, na straně druhé však představuje silný zásah státu a zátěž klade především na bedra daňových poplatníků. Zda bude řešení nabízené v podobě agentury, která by měla pochybné (hypoteční) úvěry odkoupit, dostatečně účinné, nelze v tuto chvíli ani zdaleka odhadnout.
• Finanční krize se přelévá do Evropy. Po Velké Británii se i v dalších státech západní Evropy množí případy krachu, převzetí nebo zestátnění bank. Evropská centrální banka (ECB) mění pohled na budoucí vývoj sazeb. ECB doposud opakovaně odkládala nezřídka deklarované záměry zvýšení sazeb (s cílem chránit evropskou ekonomiku před přílišnou inflací), na posledním
jednání však již připustila možnost budoucího snížení úrokových sazeb; hrozba výrazného zpomalení ekonomiky násobeného hrozbou expanze úvěrové krize změnila náhled banky. Není divu, že akciové trhy rychle propadají depresi, která je střídána nadějemi, což vede k velmi vysoké volatilitě, rychlým a velkým změnám akciových indexů. Do hry vstupují i některé technické prvky, například „stop–lossy“, které prohlubují ztráty při rychlém poklesu kurzu akcií. V zájmu snížení násobného účinku spekulativních obchodů americká Komise pro cenné papíry (SEC) dočasně omezila „short–selling“. Dramatický vývoj amerických akciových trhů se odráží na trzích v Evropě, které jsou navíc samy zneklidněny vlastními obavami o evropský bankovní sektor. Na pozadí těchto pohybů se obchoduje na pražské burze a nervozita a medvědí trh se Praze nevyhýbají. Při velikosti pražského trhu a při významu zahraničních investorů v obchodování a růstu jejich averze k riziku nemohla a nemůže jít Praha (zatím) opačným směrem.
2. Výhled do konce roku 2008 Na pražskou burzu budou pravděpodobně opět působit zejména zahraniční vlivy; pořadí podle významu lze očekávat následující: * (-/0) vývoj zahraničních akciových trhů – vývoj ve finančním sektoru USA a Evropy, výhledy americké ekonomiky a ekonomik EU;
•
(0/+) vývoj ekonomik střední a východní Evropy (CEE) a lokálních měn; například trend dlouhodobého posilování CZK podporuje atraktivnost (českých akcií) pro zahraniční
investory a může nastoupit v okamžiku určitého zklidnění trhů (menší averze k riziku);
• (+/-) výsledky lokálních firem (v průběhu výsledkových sezon). S velkou pravděpodobností můžeme předpokládat pokračování velkých pohybů kurzů akcií, klidnější může být samotný konec roku. Překotný vývoj ve finančním sektoru bude přinášet dále četná překvapení – volatilitu, určité zklidnění v USA vystřídají turbulence v Evropě. Dlouhodobější zásadní otázky, týkající se rizik vývoje ekonomik, sektorů (zejména finančního) atd., nejsou vyřešeny a zatím představují důvod pro klesajícího trend (na jehož pozadí bude trhy vystřelovat oběma směry). Určitý pokles četnosti ekonomických zpráv, pozitivnější atmosféra blížících se Vánoc a vyšší aktivita v portfoliích velkých investorů snad přinesou zklidnění a mírné posílení v závěru roku. Kromě toho není vyloučeno, že ČEZ stihne v prosinci začít s 2. etapou nákupu vlastních akcií. Pokud dojde ke konci roku ke zklidněn a posílení, může trh v průběhu Q1 2009 opět i výrazněji klesat Na masivní nákupy ještě není vhodná doba. K těm by mělo v případě dlouhodobých a konzervativnějších investorů docházet až v okamžiku, kdy se prokáže obrat trendu k býčímu trhu. Ale náhlé propady (například kolem 10 % v průběhu 2 dnů) mohou být vhodnou spekulací na krátkodobé zisky, či zlepšení průměrných pořizovacích cen v portfoliu. Za tímto účelem a také jako určitá „prevence“ je v očekávání náhlých propadů vhodné udržovat stále poměrně velký podíl investic v podobě hotovosti. Petr Hlinomaz
PX index 2000 1900
2005
2006
2007
2008
1800 1700 1600 1500 1400 1300 1200 1100 1000
03. 01. 05 17. 01. 05 31. 01. 05 14. 02. 05 28. 02. 05 14. 03. 05 29. 03. 05 12. 04. 05 26. 04. 05 10. 05. 05 24. 05. 05 07. 06. 05 21. 06. 05 07. 07. 05 21. 07. 05 04. 08. 05 18. 08. 05 01. 09. 05 15. 09. 05 30. 09. 05 14. 10. 05 31. 10. 05 14. 11. 05 29. 11. 05 13. 12. 05 28. 12. 05 11. 01. 06 25. 01. 06 08. 02. 06 22. 02. 06 08. 03. 06 22. 03. 06 05. 04. 06 20. 04. 06 05. 05. 06 22. 05. 06 05. 06. 06 19. 06. 06 03. 07. 06 19. 07. 06 02. 08. 06 16. 08. 06 30. 08. 06 13. 09. 06 27. 09. 06 12. 10. 06 26. 10. 06 09. 11. 06 24. 11. 06 08. 12. 06 22. 12. 06 10. 01. 07 24. 01. 07 07. 02. 07 21. 02. 07 07. 03. 07 21. 03. 07 04. 04. 07 19. 04. 07 04. 05. 07 21. 05. 07 04. 06. 07 18. 06. 07 02. 07. 07 18. 07. 07 01. 08. 07 15. 08. 07 29. 08. 07 12. 09. 07 26. 09. 07 11. 10. 07 25. 10. 07 08. 11. 07 22. 11. 07 06. 12. 07 20. 12. 07 10.01.08 24.01.08 07.02.08 21.02.08 06.03.08 20.03.08 04.04.08 18.04.08 05.05.08 20.05.08 03.06.08 17.06.08 01.07.08 15.07.08 29.07.08 12.08.08 26.08.08 09.09.08 23.09.08
ní jasnější představou, jaké jsou ochotni podstoupit riziko a co od své investice očekávají.
noviny bh securities
Den
06
07
finance
Hledání dna
amerického akciového trhu V říjnu loňského roku dosáhly americké akciové trhy (měřeno indexem S&P 500) svého historického maxima. Následně pod tíhou dlouho ignorovaných problémů ve finančním sektoru a vlivem zpomalení ekonomiky zamířily dolů. Nyní se tak pohybují více než 20 % od svého maxima. Nálada na trzích je napjatá, analytici vidí budoucí výhled nejistě (byl snad však výhled někdy dříve jistý?), finanční periodika se předhánějí v tom, který z nich přinese negativnější předpověď budoucího vývoje akciových trhů. Přirozeně tak vyvstávají otázky: Je skutečně třeba být negativní? Nastává skutečně čas odvrátit se od akcií? Historií prověřenou pravdou je, že obchodníci jsou nejpozitivnější v obdobích, kdy ceny akcií razí na nová maxima. Naopak největší skepsi a nedůvěře propadají v období cenových poklesů. Nic nového Historie se opakuje. Chování trhů se v posledním období změnilo, což si mnoho účastníků odmítá připustit. Jejich myšlení je tak stále zamrzlé do období 2002–2007, kdy jsme byli svědky stabilního vzestupného trendu a obchodníky prověřila maximálně 8 až 10% korekce. Současná situace tak nové obchodníky učí a těm starým připomíná to, co již zapomněli. Historie se totiž opakuje a vývoj posledních dvanácti měsíců to jen potvrzuje. Za posledních sto let proběhlo na akciových trzích 24 medvědích trhů, tedy období, kdy se majoritní indexy propadly od svého maxima o alespoň dvacet procent. V průměru jsme tedy svědky medvědího trendu jednou za 4,1 roku. Kdo si byl této statistiky vědom, mohl s přihlédnutím k předchozímu vývoji příchod výraznější korekce předpovídat a připravit se na ni. Po dlouhém pozitivním růstu akciových trhů, které šly vzhůru téměř jednotně a kdy zjednodušeně řečeno platilo, že stačilo kdykoliv cokoliv nakoupit a později se ziskem prodat, nás nynější situace nutí navrátit se k samotným kořenům investování. Z krátkodobějšího hlediska totiž sice hraje na trzích hlavní roli sentiment, z dlouhodobého hlediska jsou však rozhodujícími a stěžejními fundamentální data, skutečná vnitřní hodnota jednotlivých akciových společností a její vývoj a výhled, hledání rovnováhy mezi hodnotou a fair cenou.
08
Jsme již blízko dna? Množí se otázky, kdy už aktuálně negativní období skončí a zda jsme již blízko obratu zpět vzhůru. Tento stav paradoxně není příznivý k tomu, aby k obratu skutečně došlo. Historie předchozích medvědích trendů totiž ukazuje, že jejich konec nastal často právě v době, kdy většina obchodníků „hodila ručník do ringu“ a jakoby rezignovala na další vývoj v přesvědčení, že nic pozitivního již akcie nemohou přinést. K této rezignaci, jakožto poslední vlně směrem dolů, zdá se ještě nyní nedošlo. Nepříliš dobře vyznívá také skutečnost, že i přes znatelný pokles kurzů nejsme u amerického akciového trhu jako celku svědky lepšících se fundamentů. Ještě na začátku letošního roku se ukazatel P/E (poměr ceny akcie k ziskům) indexu S&P 500 nacházel okolo hodnoty 19. Po následném významném poklesu trhů se však P/E zvýšil nad hodnotu 23. To jen dokazuje, že zisky firem zastoupených v indexu poklesly více, než jejich tržní ceny. Aby se index P/E pouze vrátil na úroveň z počátku roku, musíme být svědky buď opětovného zvýšení zisků firem, případně se musíme připravit na další cenový pokles. Z pohledu do historie je navíc zřejmé, že nový a zdravý vzestupný trend akciových trhů byl vždy odstartován z podstatně nižších úrovní P/E, než je tomu nyní.
K výraznějšímu zlepšení nedošlo ani u dividendového výnosu celého trhu, kde se navíc ještě můžeme dočkat především ze strany finančních společností nemilých překvapení. Nastává čas pro dlouhodobé investory I přesto se však nelze na aktuální situaci dívat pouze negativně. Většina špatných zpráv totiž přichází z finančního sektoru a negativní nálada u něj se následně přenáší dále. Vždyť z devíti hlavních sektorů indexu S&P 500 hlásí v letošním roce pokles zisků pouze dva z nich – právě finanční sektor a pak ještě sektor zbytného zboží. U ostatních sektorů či dále odvětví se řada společností dostává pod tlakem celkové nálady na trzích na velmi zajímavé cenové úrovně. A právě této aktuální napjaté situace, a nervozity tak lze využít k postupnému budování stabilního dlouhodobého portfolia. Nejbližší série dat o hospodaření jednotlivých společností dorazí k obchodníkům na začátku druhého říjnového týdne, kdy startuje ve Spojených státech čtvrtletní výsledková sezóna. V průběhu října by mělo zveřejnit výsledky svého hospodaření 365 společností indexu S&P 500. Jimi poskytnutý obrázek pak může ustanovit náladu na trzích na zbytek letošního roku.
finance
KRÁTKÉ OHLÉDNUTÍ ZA OBCHODOVÁNÍM S CERTIFIKÁTY Dění na trzích během léta prohloubilo zájem části investorů i o jiné investice než jenom o akcie. Z nejistoty akciových trhů částečně těžily investiční certifikáty, a to hned ze dvou protichůdných pohledů. Vyšší volatilita akciových i komoditních trhů přilákala spekulanty k pákovým produktům nabízejícím rychlé a vysoké výnosy. Tyto investice však byly provázeny vyšším rizikem. Druhá část investorů proto dala přednost bezpečnějším investicím v podobě garantovaných produktů, které nabízejí vyšší ochranu před turbulencemi na trzích. Po spolupráci na emisi certifikátu Elektrická energie Garant II BH Securities, a. s., úspěšně pokračovalo další emisí komoditního garantovaného certifikátu TOP 5 Energy Garant. Šlo o privátní emisi certifikátu navázaného na koš pěti komodit (ropa, zemní plyn, uhlí, benzin, topná nafta), pro který se BHS stalo na pražské burze specialistou. Jde o 3letý produkt s nominálem 100 CZK, jehož aktuální
tržní cena se však kvůli vývoji podkladových aktiv a vývoji sazeb pohybuje pod úrovní nominálu. To v současnosti představuje relativně bezrizikový výnos (riziko emitenta) do splatnosti, přičemž certifikát nadále nabízí možnost zhodnocení během platnosti na základě možného růstu podkladových aktiv. Z aktuální nabídky certifikátů pražské burzy představuje zajímavou příležitost také DAX Reverse bonus certifikát, který díky své konstrukci těží z poklesu trhů, konkrétně poklesu indexu DAX, a proto nabízí možnost určitého zajištění, ale i spekulace na pokračující nejistotu na trzích a další pokles. Do blízké budoucnosti věříme, že se nám podaří rozšířit nabídku produktů o další zajímavé možnosti investování. Peter Čaputa
Vývoj DAX Reverse bonus v 2008 (zdroj: BCPP, BHS) 3150
Vývoj indexu DAXv 2008 (zdroj: BCPP, BHS) 8000
3075 7500 3000 2925
7000
2850 6500 2775 2700
6000
2625 5500 2550 2475
5000
Kamil Bednář
09
co znamená
Co je co aneb Důležité pojmy Odborné termíny Asset class (třída aktiv) je určitá forma majetku. Rozlišujeme čtyři třídy aktiv: akcie, pevně úročené cenné papíry, hotovost a nemovitosti.
Diverzifikace rozložení investic v portfoliu za účelem rozložení rizika mezi více cenných papírů nebo jiných majetkových hodnot (aktiv).
Asset allocation (rozdělení aktiv) rozdělení majetku mezi hlavní kategorie aktiv, jako jsou domácí akcie, mezinárodní akcie, obligace, nemovitosti a hotovost, do kterých je možné investovat.
Hedging přímé zajišťování proti riziku, založené na spárování rozdílných toků, přičemž cílem je dosáhnout stavu, kdy se toky na aktivní straně kryjí s toky na pasivní straně.
Benchmark srovnávací základna či kritérium při vyhodnocování výkonnosti investice. Například lze srovnávat výkonnost vlastního akciového portfolia, se kterým investor obchoduje na pražské burze, s vývojem oficiálního burzovního indexu PX. Tento index je potom benchmarkem – referenční úrovní pro vyhodnocování úspěšnosti investičních záměrů.
Going public přeměna soukromé firmy na veřejnou akciovou společnost. Účelem je navršit kapitál prodejem svých vlastních akcií pro další rozvoj firmy.
Bonita úvěruschopnost, kredibilita banky, obchodní pověst. Velmi intenzivně prověřovaná v souvislosti se snahou minimalizovat úvěrové riziko. Bonita hraje velmi důležitou roli při emisi cenných papírů.
Rating hodnocení bonity emitentů dluhových cenných papírů; ratingové stupnice se obvykle dělí na investiční stupnice a spekulativní stupeň.
Cyklické akcie akcie, které klesají a stoupají v závislosti na ekonomickém cyklu. Deflace dlouhodobější pokles většiny cen v ekonomice. Nejde tedy o zápornou inflaci způsobenou vývojem jen v některých cenových segmentech, ani o jednorázový či krátkodobý pokles cenové hladiny. Derivát instrument, který je odvozen od podkladového aktiva (v nejužším pojetí opce, financial futures a swapy).
Portfolio mezinárodně používaný výraz pro soubor různých investičních instrumentů, které jsou předmětem investování jednoho subjektu.
Split štěpení akcií (dělení emise). Výnosnost ekonomický ukazatel efektivnosti hospodaření, relativní vyjádření výsledku hospodaření (například zisku) k určitému základu (například vlastnímu kapitálu). Volatilita měřítko pro kurzové kolísání základní hodnoty.
Slangové výrazy Bottom fishing (hledání dna) po velkém výprodeji a poklesu, nákupy extrémně předprodaných akcií. Blue chips akcie nejkvalitnějších společností na daném kapitálovém trhu. Dead cat bounce po velké propadu mírný, nepřesvědčivý vzestup. High flyers akciové tituly s nadměrnými kurzovými vzestupy. Laggards akcie , které jsou v rámci sektoru jedny z nejslabších. Range (rozpětí) nejvyšší a nejnižší kurzový záznam v určitém časovém úseku.
10
podporujeme
NADACE
Věry a Vladimíra Janouškových Na počátku činnost spočívala hlavně ve zmapování, inventarizaci a zaevidování uměleckých předmětů, které byly vloženy do nadačního majetku. Nyní se Nadace Věry a Vladimíra Janouškových zodpovědně soustřeďuje na zachování a ochranu uměleckých děl a údržbu domu manželů Janouškových. Nadace současně pracuje na záchraně a restaurování poškozených uměleckých objektů, dále vytváří komplexní soupis díla obou sochařů a rozsáhlý archiv informací o jejich tvorbě a životě. V budoucnu se bude věnovat i provozování stálé expozice uměleckých děl manželů Janouškových. Nadace od svého počátku spolupracuje i na výstavních projektech. Například nyní se až do letošního 2. listopadu v Královském letohrádku na Pražském hradě koná výstava „Tři sochařky – Věra Janoušková, Eva Kmentová, Alina Szapocznikow“. Nadace Věry a Vladimíra Janouškových tak plní základní činnosti v oblasti práce se svými sbírkami: zpracovává, ukládá a eviduje sbírkové předměty, současně odborně a šetrně restauruje časem i lidskou rukou poškozená díla, jejichž potřeba restaurování je skutečně akutní. S postupným restaurováním venkovních plastik a realizací vzniká na zahradě sousedící s ateliérem ojedinělé sochařské lapidárium obou umělců. Veřejnost si je může prohlédnout dvakrát do roka, případně kdykoliv po dohodě se zástupci Nadace.
Rotation burzovní situace, kdy doposud vedoucí sektory začínají klesat vlivem odtoku původně investovaných peněz a naopak zaostávající sektory začínají růst vlivem nové poptávky.
Nadace Věry a Vladimíra Janouškových již restaurátorsky zachránila a v zahradě ateliéru instalovala venkovní plastiky Vladimíra Janouška:
Scalpers obchodníci, kteří obchodují během jednoho dne a uskuteční v každém obchodním dnu stovky obchodů.
Kováci (původně instalovaná v areálu SONP Kladno),
Summer doldrums období „pomalejších“ obchodních seancí v letních měsících, kdy se na burzách uskutečňují menší objemy obchodů, většinou z důvodu dovolených. Whipsaw výraz pro velmi volatilní trh, na kterém je ostrý vzestup cen rychle následován stejně prudkým propadem.
zdárně rozvíjí, což dokládá spolupráce na výstavních projektech:
Věra Janoušková – Sochy a koláže (13. 10 – 8. 11. 2006) Kulturní dům Střelnice, Vrchlabí, Galerie Na půdě Věra Janoušková – Nové koláže (14. 1. – 11. 3. 2007) Galerie Klatovy/Klenová, Galerie u Bílého jednorožce Věra Janoušková – Anděl, Nové Koláže (26. 4. – 8. 7. 2007) Galerie umění Karlovy Vary, pobočka Letohrádek Ostrov Věra Janoušková – Barevná zastavení (24. 1 – 23. 3. 2008) Galerie moderního umění v Hradci Králové Věra Janoušková – Rozmanitá zastavení (5. 5. – 15. 6. 2008) Regionální muzeum a galerie v Jičíně
Nadace Věry a Vladimíra Janouškových je čistě neziskovou organizací, která veškeré aktivity realizuje jen pomocí příspěvků svých podporovatelů. Veškeré informace se dozvíte na mobilním čísle: 604 568 371 (Jan Šašek, tajemník Nadace Věry a Vladimíra Janouškových). Číslo bankovního spojení: Česká spořitelna, a.s. č. ú. 733 554 396/0800.
Křídlo (původně umístěná na Kajetánských terasách Pražského hradu) Oheň (dříve na sídlišti Novodvorská v Praze 4). Budování stálé expozice a sochařského lapidária lze zařadit mezi další aktivity, které Nadace vykonává, po práci se sbírkami je to práce pro veřejnost. Nadace aktivity v této oblasti
11
architektura
Excalibur a jihomoravské vinařství? Architekt Pleskot zná odpověď stické svým velkým měřítkem krajinotvorných forem, velkoryse rozložitým nebem, množstvím světla a tepla a nepřehlédnutelným majestátným sebevědomím“.
• Znal jste Popice, sídlo vinařské společnosti Sonberk, a. s., už dříve? Neznal, ale jižní Moravu jako takovou mám už dlouho „vrytou pod kůži“. Miluji její vína a obdivuji lidi, kteří je dokážou vyrobit ve vynikající kvalitě. K tomuto regionu mám navíc ještě zvláštní vztah díky oné římské epizodě z období markomanských válek ve 2. století našeho letopočtu, kdy římské legie v bojích proti germánským kmenům pronikly přes Panonii až na jižní Moravu. Právě nedaleko Popic, poblíž Pasohlávek, měla X. římská legie svůj hlavní stan. Ostatně byli to možná Římané, kteří tam už tehdy dovezli první vinnou révu. • Když
„Ke každému zadání si vždy musím najít svůj vlastní osobní vztah,“ uvedl architekt Josef Pleskot, s nímž jsme si povídali v jeho pražském AP atelieru. „A pokaždé přitom hledám nějakého společného jmenovatele, který by obsáhl jak požadovanou typologii stavby a krajinu, do níž se má požadovaný projekt zasadit, tak lidi, kteří nový objekt budou užívat.“ V případě Vinařského domu Sonberk v Popicích na jižní Moravě tohoto předního českého architekta uchvátila příležitost navrhnout stavbu, která – jak říká, „by reagovala na podněty prastaré kulturní krajiny charakteri-
12
jste tedy poprvé zavítal na vinice společnosti Sonberk, v jejichž středu měl vzniknout nový vinařský dům, byla to takříkajíc láska na první pohled, nebo jste si musel vztah k tomuto místu utvářet postupně? Víte, co mně tehdy hned napoprvé blesklo hlavou? Vzpomínka na jeden z nejznámějších „artušovských“ filmů, na Excalibur režiséra Johna Boormana. Krásná a zároveň mocná, současně však i tajemná a jistě také nebezpečná Pálava ve mně evokovala kouzelnici Morganu. Naproti tomu kopec Sonberk, na němž uprostřed vinohradů měl nový vinařský dům vyrůst, se pro mě ihned stal zosobněním Merlina: Takového věky ohlazeného, moudrého a ušlechtile
klidného, vlídného, neúskočného – a přece silného a sebevědomého mudrce a mága. Proto hned od počátku mně bylo jasné, že stavba na Sonberku si nemůže dovolit útočit na majestát Pálavy, a snažil jsem se vtisknout jí klidný, poněkud schoulený horizontální charakter. Vůči Pálavě se vinařský dům nevymezuje žádným útočným hrotem – naopak jeho velká střecha se k ní mírně sklání. Šlo mně o to vyjádřit dlouhodobou symbiózu sebevědomé oddanosti na straně jedné a na straně druhé hrdého, ochraňujícího majestátu. A byl tu ještě další fenomén: Ono poklidné vlání, které na Sonberg přichází od Dyjsko-svrateckého úvalu. Má podobu vlnění vodní hladiny, nebo chcete-li vlajících vlasů, což se odrazilo mimo jiné ve formování střechy budovy vinařství.
architektura
rozvoji stavebnictví. Vinařský dům Sonberk na těchto základech stojí. Měl jsem i v tomto smyslu štěstí na zadavatele projektu, protože s představiteli společnosti Sonberk, pány Peterem Vajdou a Tiborem Nyitrayem na ztotožnění se s těmito zásadami nebylo třeba se dlouho domlouvat a přijímat nějaké zásadní kompromisy.
• O které hlavní prvky se nový vinařský dům opírá? O zvlněné střeše, jejíž speciální krytina umožňuje měkkou modelaci světla, příznivé proudění vzduchu a efektní viditelné vedení vody, už byla řeč. Chtěli jsme vytvořit střechu, která bude dům zeširoka chránit, zdaleka charakterizovat a nastavovat opojné zrcadlo dominantním živlům – slunci, větru a vodě. Jiným důležitým prvkem je mohutné široké přístupové schodiště, které kotví vinařskou usedlost k hlavní přístupové cestě odbočující ze silnice Hustopeče - Mikulov. Schodiště jako takové je nejen pra-
starým známým architektonickým prvkem, ale zde i místem pro nevšední zážitek návštěvníka ocitnuvšího se proti majestátu Pálavy a Dyje. Zde také demonstruje vstřícnost a otevřenost Vinařského domu Sonberk. Ústí na uměle vytvořené platformě s vyhlídkovým ochozem a přilehlým hospodářským dvorem. Vycházeli jsme rovněž z faktu, že vinařství má rozsáhlou část podzemní a poněkud subtilnější část nadzemní. Střed jeho dispozice je tvořen tankovou halou s přiléhajícími sklepy zcela zanořenými do terénu a technologickými plochami víceúčelového charakteru. Zatímco podzemí musí mít velmi solidní pevnou podstatu, která se nebude po staletí měnit a užíváním bude jenom krásnět, nadzemní stavba může být lehce koketní a podbízivá. Musí již z dálky upoutávat, musí umět vyjádřit otevřenost i uzavřenost, vstřícnost i záhadnost. Musí umět být místem nezapomenutelným, originálním, vzbuzujícím stálost a solidnost i touhu vracet se.
se, že nový Vinařský dům Sonberk je první stavbou svého druhu v ČR. Jak česká společnost bohatne, myslíte si, že se otevírají šance, aby takových staveb u nás přibývalo? Abychom nekřivdili některým dalším vinařstvím, připomínám, že už existují i další projekty tohoto druhu. Nicméně jedinečnost Vinařského domu Sonberk spočívá v tom, že se tam na jediném místě odehrávají opravdu veškeré činnosti, které s vinařstvím souvisejí. Od pěstění a výrobu přes marketing až k samotnému prodeji vína a jeho degustacím a že vinařství je i napojeno na síť cyklistických vinařských stezek. Ale souhlasím s tím, že jsme teprve na startovní čáře a že projektů, kde se hospodářský život může spojovat s obchodním a společenským a u nichž by dobrá architektura byla důležitou přidanou hodnotou, je u nás zatím poskrovnu.
• Vracíte
• Má nová stavba pokorně respektovat ráz okolní krajiny a podřídit se mu? Nebo spíš svým pojetím vytvářet „protiváhu“ svému okolí? Každý architekt to vnímá jinak. Někdo se s prostředím opravdu rád konfrontuje a snaží se ke svému projektu upoutat pozornost na úkor krajiny, do níž má být zasazen. Já se hlásím k těm architektům, kteří vždy usilují o to nalézt přátelský vztah mezi krajinou a stavbou, nechtějí se takto prvoplánově konfrontovat a jejichž projekty se v co možná nejvyšší míře stávají součástí okolního prostředí. Řekl bych, že v evropském kulturním prostoru se dnes stále více prosazují myšlenky o souznění staveb s přírodou, o úměrnosti a udržitelném
• Uvádí
Sonberk, a. s., vinařský dům Popice, objekt pro výrobu, skladování a prodej vína Autor: Ing. arch. Josef Pleskot, AP atelier Spolupráce: s Isabelou Grosseovou, Zdeňkem Rudolfem, Andrejem Škripeněm, Jiřím Trčkou, Petrem Sýkorou (interiér) Realizace: 2006 – 2007 Požadované kapacity: Celková výrobní plocha podniku: 40 ha ploch osázených vinnými keři Celková kapacita pro zpracování vína: 50 000 - 200 000 litrů Celková kapacita pro zpracování hroznů: 300 tun Zastavěná plocha podzemní části: 1257 m2 Zastavěná plocha nadzemní části: 665 m2 Celková užitková plocha domu: 1523 m2 Obestavěný prostor podzemní části: 5984 m3 Obestavěný prostor nadzemní části: 1145 m3 Celkový (zateplený) obestavěný prostor: 7129 m3 Zdroj: AP atelier
se do Vinařského domu
Sonberk? Moc rád. Vůbec je dobré, pokud vztah klienta a architekta neskončí předaným dílem. My v přátelském duchu společně pokračujeme ve spolupráci při dalším vybavování interiéru a zdokonalování technologie i při ozeleňování okolí domu. Například mě těší, že ženská část osazenstva se rozhodla založit vlastní zahrádku a pěstovat v ní květiny pro výzdobu interiéru. Takže do Popic nemusí dovážet nějaká květinářská firma exotické květiny, ale na jaře tam najdete kupříkladu pivoňky, v létě floxy a na podzim chryzantémy – to vše z „domácí“ zahrádky. Nu a pak mě tam vábí i skvělé víno. Snad žádný jiný obor v ČR jako právě vinařství neučinil v posledních deseti, patnácti letech tak obrovský pokrok a vinařská společnost Sonberk je toho přesvědčivým důkazem. Ivan Ryšavý
13
víno
svět
Investice V
íno je dokonalým odrazem svého terroiru, tedy souhrnu všech faktorů působících na konkrétní vinici. Ať už jde o geologické složení půdy, mikroklimatické podmínky, polohu, způsob vysazování a vedení révy, stáří vinice či o způsob sklizně a zpracování hroznů. Proto žádný jiný lidský produkt nepředstavuje tak úzké sepětí svých kulturních, geografických a historických zdrojů. Každý vinný ročník je jiný, žádná dvě vína nejsou identická. Víno je tak prosté nebo tak složité, jak si přejete: Dokáže přinášet bezprostřední smyslovou rozkoš či představuje ztělesnění kousku země a okamžiku v čase. Je součástí civilizace už od starověku: První zmínky o uvědomělém zemědělství odkrývají, že mezi tehdejší pěstované plodiny patřila i vinná réva. Z „kolébky“ vinařství (Arménie, Gruzie a pobřeží Černého moře) víno rychle pronikalo jako kulturní plodina přes Egypt a Řecko do dalších částí Evropy a prospívalo jako sociální, ekonomická a kulturní nezbytnost. Starořecký bůh Dionýsos (starořímský Bacchus) vybízel k oslavám vínem, čímž ho pevně zasadil do života středomořských národů. Stalo se důležitou součástí křesťanské víry, ostatně o zdokonalení kvality vína, zlepšení technologií pěstování vinné révy a zpracování vína se ve středověku velmi zasloužily kláštery. A protože bylo v té době víno bezpečnější než voda, bylo nejen neodmyslitelnou součástí každodenního života, ale také výbornou komoditou ke směně. S vínem se prostě odpradávna čile obchodovalo. Jak na to Většina z nás kupuje víno po pár lahvích k okamžité spotřebě, pro radost, jako pozornost či dárek. Jenže do kvalitního vína lze i dobře investovat volné peníze. Začíná to chápat stále více lidí i v Česku. Jistě, i investice do vína s sebou nese mnohá rizika – jako při kterékoliv jiné investici. A proto jako se neváháme poradit s odborníky, než vložíme své finanční prostředky do nákupu cenných papírů, realit nebo třeba starožitností, raďme se i v případě vína s profesionály. Vyplatí se navštívit několik vinařství, sledovat reference pro jednotlivé odrůdy, číst odborný tisk, zúčastnit se výstav, navštěvovat vinotéky. Přestože tento druh investování u nás ještě není příliš rozšířený, očekává se v příštích pěti až deseti letech jeho výrazný vzestup. Během posledních zhruba patnácti let se totiž v naší zemi vinařství znovu vrací k tradicím starých vinařských domů a zejména po vstupu ČR do Evropské unie se tento obor dočkal přílivu tolik potřebných investic. Nastolený trend umožňuje soukromým společnostem více se zaměřovat na kvalitu produkovaných vín a stále častěji a stále úspěšněji předvádět svůj potenciál i evropské i světové vinařské veřejnosti.. Kde víno kupovat Kvalitní víno k archivování se doporučuje pořizovat přímo u vinaře či ve specializovaných prodejnách. Ale stejně tak si je můžete nakoupit na organizovaných trzích, aukcích nebo prostřednictvím internetové výměny. V Londýně v roce 1999 vznikl organizovaný trh s vínem, londýnská burza LIV-EX (London International Vintners Exchange), která si vybudovala významné postavení. Na indexu burzy LIV-EX 100 najdeme 100 kvalitních titulů, rozlišených podle odrůd a ročníků. Kalkulace indexu se provádí na základě středních měsíčních cen obchodovaných titulů, váhy se stanovují podle ceny, objemu produkce a vzácnosti daného titulu. Obchody se uskutečňují na základě forwardového kontraktu – futures, obchoduje se v lotech, jeden lot je 12x75 cl. Jakmile je víno k dispozici, jsou zásoby prodány. Víno se dodává do 14 dnů od sjednání obchodu. Další možností jsou pravidelné prodeje vín ve velkých aukčních domech, jako je Christie’s nebo Sotheby’s. Menší a místní dražební domy to dělávají také. Poplatky a přirážky k dosaženým aukčním cenám činí 10 až 15 %, a je tedy nutno s nimi počítat. Výměny vín jsou záležitostí až poslední doby a společnost jako Unive provozují svou činnost přes internet. Prodejce umístí na stránky nabídku vína i s cenou, a pokud ji kupující akceptuje, je víno prodáno. Kvalitu vína kontroluje
14
do vína tým z Unive, zajišťuje i dodávku vína až do domu, přičemž za ni zaplatíte 10 % z pořizovací ceny. Rozhodně se však pokaždé snažte získat co nejvíce informací o podmínkách i o původu takto nakupovaného vína. Výběr vína Pořizované víno by mělo pocházet z osvědčených vinic, nedoporučují se aromatické odrůdy (muškáty), upřednostňuje se víno predikátní (s přívlastkem) s dostatkem tříslovin a s vybalancovaným obsahem cukru a dostatečných kyselin, s vyšším extraktem a vyšším alkoholem. Neméně důležitou roli hraje kvalita ročníku. Do archivu, a tudíž k investici samozřejmě nepatří víno koupené v hypermarketu, víno jakostní, ani vína s vysokým či nízkým obsahem kyselin. Získalo-li víno ocenění na některé ze soutěží, tím lépe. Pokud se tedy rozhodnete, doporučuje se koupit alespoň 50 až 100 lahví a v optimální zralosti víno přechutnat. Je dobré si učinit o všem záznamy do archivační knihy a na základě hodnocení určit vhodný moment k prodeji vína. U klasických investic se kupuje 500 až 1000 lahví vína téže šarže. Navíc je známo, že při větším odběru lze některá vína pořídit se slevou. Vína tuzemských značek vhodná k archivaci jsou typu Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Rulandské šedé. Z červených pak Frankovka, André, Cabernet, Syrah, Merlot, Sauvignon, Rulandské modré. Skladování vína Velmi důležitou kapitolou je skladování vína. Zatímco víno v lahvi čeká, dochází v něm k celé sérii chemických procesů, které relativně prostou chuť hroznů přeměňují v chuť mnohem rozvinutější a komplexnější. Z vín během dozrávání postupně mizí efekty, které vznikly jejich pobytem v dubových sudech – například příchuť vanilky, kokosu nebo koření. Ke snížení rizika z případné ztráty hodnoty vína je nutné je optimálním způsobem skladovat. Teplota při skladování vína by měla být konstantní mezi 10 a 15 stupni Celsia, vlhkost v rozmezí 70-90 procent, nutné je temné prostředí, minimální manipulace a horizontální poloha lahví. Nemůžeme-li vínu po dobu zrání takové podmínky vytvořit, doporučujeme je uložit do kvalitní banky vín. Využít lze i privátní boxy ve vinotékách nebo víno skladovat přímo u vinaře, u něhož jste si je koupili. Co ještě? Vybrat správné víno je velice těžké, mohli bychom říci „dobrá rada drahá“: I když totiž nakoupíte dobrý ročník a typ vína, které má šanci zvyšovat svůj potenciál, stále nemáte vyhráno. Může se zdát, že prodej vína z hlediska zúročení investice je poměrně složitý. Ano, trh s víny v Česku je zatím teprve na začátku své cesty, avšak jeho rozvoji nahrává zájem veřejnosti a vzrůstající poptávka po kvalitních vínech. Roste i počet lidí, kteří se snaží o vínech dozvědět stále více informací, a v neposlední řadě rovněž stoupá spotřeba vína na obyvatele. Z toho vyplývá, že v budoucnu je šance investice do vína dobře zúročit. A ještě něco: Čas strávený s vínem není ztracený (ztracená investice), přinese vám další zkušenosti, nové znalosti, zajímavé zážitky a spoustu přátel.
Země krásných kontrastů Španělsko proslavili nejen Kryštof Kolumbus a další mořeplavci svými objevnými cestami. Ale také věhlasní malíři El Greco, Francisco de Goya, Pablo Picaso či Joan Miró, stavitelé, jako byl Antonio Gaudí, spisovatelé Miguel de Cervantes a José
Ortega y Gasset, tvůrci moderní kinematografie, k nimž patří Luis Buňuel, Pedro Almodóvar nebo nejnověji Alejandro Amenábar. Země pod Pyrenejemi však proslula i svou kytarou, žhavým flamencem či výtečným sherry.
V
mavějším v Evropě, je výsledkem působení nejrůznějších kultur, které se na území potkávaly, střetávaly, tolerovaly i nenáviděly. A tak ačkoliv země svou polohou do Evropy patří, svou kulturou a mentalitou od ní v řadě ohledů zůstává vzdálena. Původními obyvateli Španělska byli Iberové, kteří se po celá staletí mísili s Kelty, Řeky, Římany, Vizigóty a Maury a zároveň přejímali jejich kulturu. Španělsko je zkrátka zemí s fascinující směsicí nejrůznějších tradic a způsobů života, a právě proto je vyhledávanou turistickou oblastí.
ůbec první globální světová říše, rozkládající se od severoamerického Rio Grande až po tichomořské Filipíny. Ale po krutých a potupných porážkách, uštědřených zejména Anglií a nakonec Nelsonem zpečetěných u Trafalgaru (1805), už pouze chudá regionální velmoc na okraji Evropy. Dnes však již opět moderní vyspělá ekonomika z první světové desítky, ač ještě před několika desetiletími „chudý přívažek Evropské unie“. Země, jejíž sever se hlásí k evropskému způsobu chápání světa, ale jih zůstává bližší Africe a Orientu. Kdysi neochvějná bašta katolicismu, kde i dnes na 80 procent obyvatelstva vyznává římskokatolické náboženství – a přesto stát, který před dvěma roky jako teprve čtvrtý na světě legalizoval sňatky homosexuálních párů. Velkolepé, na křesťanských hodnotách utvářené kulturní dědictví, architekturou počínaje a literaturou konče, a přesto s nezaměnitelnými prvky islámu. Ano, řeč je o Španělsku, jehož historie patří k nejzají-
Madrid Je typickým rušným moderním městem, které navíc nezapře, že před několika sty lety, v dobách zámořských plaveb, odtud byla ovládána nemalá část světa. Ještě dnes je bývalá role Madridu jako jednoho z nejdůležitějších mocenských center patrná z jeho velkolepých paláců a dalších historických
Iveta Kmochová
15
svět budov. Uchu lahodí už jen samotné názvy ulic, bulvárů a promenád, jimiž k těmto architektonickým skvostům dojdeme: Calle Alcala, Gran Vía, Paseo de Recoletos či Paseo del Prado. Centrem středověkého Madridu je čtvercové náměstí Plaza Mayor. Na místě někdejšího Alcázaru (pevnostního paláce zvaného Mayrit, odtud i jméno Madrid), vystavěného roku 852 Araby, se nachází královský palác, Palacio Real, oficiální sídlo královské rodiny. A jistě žádný návštěvník Madridu si nenechá ujít příležitost zavítat do vyhlášeného muzea Prado (Museo Nacional del Prado) v centru města na Paso del Prado. Ze zahrad Filipa IV. vznikl uprostřed Madridu Park Retiro, který má 120 hektarů a je někdy označován za plíce španělské metropole. Barcelona Dvoumilionová metropole Katalánska je druhým „hlavním městem“ Španělska. Svůj největší rozkvět Barcelona zažila ve středověku, kdy byla důležitým námořním obchodním centrem Středozemního moře. Gotická čtvrť Barri Gotic s nádhernou katedrálou pochází z této doby. Na Barcelonu se pak zapomnělo, což jí asi zachránilo mnohé středověké památky. Na výsluní slávy se opět vrátila až na přelomu 19. a 20. století díky stavbám katalánského modernismu neboli katalánské secese. Ty jsou spojeny se jménem architekta Antonia Gaudího. Jeho objekty dodávají městu nezaměnitelný osobitý, takřka pitoreskní ráz. Ať jsou to park Guell, nebo dům oblých tvarů La Pedera či dodnes nedokončená dominanta města – katedrála Svaté rodiny (Sagrada Familia). Nejznámější ulicí je nesporně Rambla, táhnoucí se od hlavního barcelonského náměstí Plaza de Catalunya až k přístavu. Na konci této rušné tepny se do výše padesáti metrů vypíná sloup se sochou Kryštofa Kolumba. El Escorial Přibližně 50 kilometrů severně od Madridu, na úpatí pohoří Guadarrama se na přání Filipa II. ve výšce asi 1000 metrů nad mořem začal roku 1563 stavět komplex budov sestávající z královské rezidence, kláštera a kostela. Nedaleko tohoto monumentu španělské královské moci leží Údolí padlých (Valle de los Caídos) – památník obětem občanské války. Na tomto pietním místě je pohřben i jedněmi opěvovaný, jinými zatracovaný generál Franco. Toledo Bylo až do roku 1561 hlavním městem Španělska. Jeho centrum odráží historii celé země od dob reconquisty, tedy od vytlačování Maurů z Iberského poloostrova, až po občanskou válku ve druhé polovině 30. let minulého století. Díky své strategické poloze bylo Toledo již v době vizigótského království hlavním městem, bylo arabskou pevností, centrem židovské kultury a hlavním městem Kastílie. Toledo je také městem jednoho z největších španělských malířů – El Greca (původem z Řecka).
16
Andalusie Největší a nejjižněji položená autonomní oblast Španělska. Rozkládá se od Atlantiku až ke Středozemnímu moři a od břehů Afriky ji dělí pouze Gibraltarský průliv. Andalusie spolu s Baleárskými ostrovy je jedním z turisticky nejvyhledávanějších míst Španělska. Celá oblast je nejvýrazněji ovlivněna arabskou historií. Maurové přišli na území Andalusie v roce 711 a jejich poslední bašta Granada padla až o téměř osm století později. Také název celé autonomní oblasti pochází z té doby: Území ovládané Maury se totiž nazývalo Al Andalús. Sevilla Pro turisty je jihošpanělská Sevilla zosobněním národní tradice, neboť zejména toto město na řece Guadalquivir je spojováno s býčími zápasy a flamencem. Pyšní se třetí největší katedrálou, královskou rezidencí Alcázar a k nezaměnitelnému koloritu městských čtvrtí Triana a Santa Cruz patří labyrinty úzkých uliček a nádherná patia – malé dvorky schované mezi bloky domů ve čtvrtích, ženy v černých šátcích na hlavě a vějířem v ruce, hospůdky plné sluncem ošlehaných mužů. Stojí za to Sevillu navštívito Velikonocích, které jsou v zemi největším liturgickým svátkem Granada Padla roku 1492 jako poslední opěrný maurský bod na Iberském poloostrově. Její dominantou je středověký komplex paláců a pevností maurských panovníků – pohádková Alhambraa palác se zahradami Generalife. Alhambra se zvenku sice tváří jako hrad, ale za jejími hradbami se ukrývá celý středověký komplex paláců a pevností maurských panovníků. Córdoba V době své největší slávy byla metropolí maurského Španělska a žil v ní milion obyvatel, tedy čtyřikrát více než nyní. Córdoba se chlubí překrásnými architektonickými památkami a patří k nejkrásnějším městům Španělska. Mešita (Mezquita) je svou rozlohou 22 400 m2 považována za největší muslimský chrám na světě. Pojme kolem 30 tisíc věřících. Město však ve středověku bylo i významným centrem židovské kultury. Upomíná na to zachovaná židovská čtvrť s uzounkými uličkami, stinnými patii a četnými vinnými sklípky, bodegami. Přes řeku Guadalquivir vede k mešitě Římský most, který byl postaven za vlády císaře Augusta.
svět
Svatojakubskou cestou
do Santiaga de Compostela Už ani nevím, kdy se mi do rukou dostalo zajímavé čtení o legendární poutní cestě do Santiaga de Compostela. Každopádně mě tenkrát uchvátila zarputilost těch, kteří se rozhodli tuto nelehkou cestu absolvovat. Nejde ani tak o samotnou délku cesty, byť nejdelší trasa měří úctyhodných 800 kilometrů, (lze je absolvovat pěšky, koňmo nebo na kole), ale především o odhodlanost poutníků podstoupit ji a vytrvat. Poutnictví provází lidstvo od počátku věků, a jak se zdá, je i v dnešní době stále populárnější. Člověk, který cestuje pěšky, je totiž volný, náleží pouze sám sobě, bezprostředně vstřebává všechny dojmy, je lépe otevřen snění a své fantazii a každým svým krokem ve volné přírodě se noří do stále nových nečekaných dobrodružství. Vidět věci při chůzi znamená dotýkat se jich myšlenkami. O stále se zvyšujícím zájmu o ,,cesty bez předloh“ svědčí nakonec i registrovaný počet poutníků na již slavné Svatojakubské cestě, který se v roce 2005 blížil ke 100 tisícům. Santiago de Compostela, bezmála stotisícové hlavní město španělské Galicie, leží v nejzápadnější části Iberského poloostrova a samo o sobě by nebylo ničím zvláštním, kdyby nebylo spojováno s legendou o sv. Jakubovi. Apoštol Jakub, který hlásal ve Španělsku křesťanství, byl popraven v Jeruzalémě roku 41 n. l. Podle legendy byly jeho ostatky převezeny do Španělska a hrob byl za podivných okolností objeven až v 9. století. Později poblíž tohoto místa vyrostla katedrála a k hrobu mučedníka se začali vydávat poutníci. Tak se Santiago de Compostela stalo po Římě a Jeruzalémě
dalším významným poutním místem. Na cestě vznikala nová města, byly zakládány kostely, stavěny mosty a také ubytovny pro poutníky. V roce 1993 byla Svatojakubská cesta zapsána do seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Poutní cesta, někdy nazývaná křížovou cestou, má několik tras, na něž se můžete vydat z Francie či Španělska. Tradiční začátek cesty bývá v St. Jean Pied de Port (Francie), odkud během svého osmisetkilometrového putování do Santiaga de Compostela projdete čtyřmi autonomními oblastmi, sedmi provinciemi a dvěma stovkami osad, vesnic, městeček a měst. Na této trase však lze za východiště zvolit i místa, která jsou hrobu sv. Jakuba podstatně blíž. Všechny trasy jsou velmi dobře značeny, ponejvíce symbolem mušle a hole, obejdete se tudíž i bez mapy. S sebou postačí jen nejnutnější věci, které se vejdou do batohu. Rozhodnete-li se cestu z různých důvodů absolvovat, připravte se na to, že to bude dlouhé a únavné putování, možná docela jiné, než jaké jste si původně představovali. Nicméně pro člověka, který je zhýčkaný civilizací a jehož život se odehrává v každodenním kolotoči pracovních povinností a úkolů, se může stát překvapivým vytržením z běžného ruchu a shonu, oživit jeho vnímání světa kolem sebe a přimět jej posuzovat svůj život v nových souvislostech. Už kvůli tomu stojí za to se na cestu do Santiga de Compostela vydat a nechat na sebe působit sílu nových objevů. Iveta Kmochová
Monserrat Jedinečná a monumentální geologická formace pohoří Monserrat s benediktýnským klášterem Santa Maria de Monserrat. V kapitule horského kláštera je uložena pověstná socha Černé Madony, patronky Katalánska, díky níž se stal slavným španělským poutním místem. Iveta Kmochová
17
víno
ZA Pyrenejemi vzkvétá
vinařská velmoc S
tejně jako v každé jiné zemi Evropské unie jsou i ve Španělsku vína rozdělena do několika kategorií:
Podle délky zrání: Joven – mladá vína, která jsou uváděna na trh prvním nebo druhým rokem po sklizni a jsou určena k brzké spotřebě. Uchovávají si charakter odrůdy, svěžest i ovocnost. Crianza – toto označení mají vína z vybraných hroznů Crianza, zrající v sudech přibližně 6-12 měsíců a přibližně stejnou dobu v lahvích, než jsou dána do prodeje. Reserva – označení pro červená vína z nejlepších ročníků, která zrála 12 měsíců v barikových sudech a stejnou dobu v láhvích. Jsou to vína vhodná na delší uložení. Gran Reserva – vína z výjimečných ročníků, zrají minimálně 24 měsíců v barikových sudech a poté ještě 36 měsíců v lahvi. Podle původu: Vino de mesa (VdM) – pouze stolní víno, u něhož není uvedena odrůda; je rozděleno na bílé víno (vino blanco) a červené víno (vino tinto). I v této kategorii můžeme najít skvostná vína, jelikož některá pěstitelská území nejsou dostatečně velká, nemají dostatečnou produkci, aby získala denominaci. Vino de la Tierra (VdlT) – jde o víno, u kterého je uvedena odrůda, má zvláštní a osobitý místní charakter. D.O. Denominación de Origen (DO) – takto jsou označena vína z pěti desítek vinařských oblastí s kontrolovanou kvalitou reprezentující odlišnost regionů, avšak s podobnými styly. D.O. Denominación de Origen Calificada (DOCa) – vína s uvedenou odrůdou, trvale vysoké kvality jakosti po dobu minimálně 10 let. D.O. Denominación de Origen de Pago (DO Pago) – je kategorie nejlepších vín z jediných usedlostí, s dlouhodobým záznamem jakosti. Vino de Calidad con Indicación Geográfica (VCIG) – jde o novou, roku 2003 zavedenou kategorii vynikajících vín.
18
Španělsko je druhou nejstarší vinařskou zemí západní Evropy. V množství produkce je předčí pouze Francie a itálie. Většina nejlepších vín pochází ze severní poloviny Španělska, kde hornatý terén zajišťuje vinohradům chladnější podmínky i v těch nejteplejších létech. Právě tam se nacházejí proslulé vinařské oblasti, jako je La Rioja, Navarra, Penedés či Ribera del Duero. Ve střední části Španělska, mezi Madridem a hranicemi Andalusie, se produkují vína světových tříd. Právě Andalusie je krajem, kde se robustní, silná a sladká vína vyvinula ve styl, který dnes známe jako sherry.
Všechny kategorie dozoruje Consejo Regulador, který klade důraz na specifické vinohradnické a zemědělské standardy, včetně předpisů o odrůdách hroznů, maximálních výnosech, specifikacích zrání a o informacích, které musí být na etiketě. Vybrané odrůdy španělských vín: Garancha – nejrozšířenější odrůda pěstovaná ve Španělsku, poskytuje vína tělnatá, masitá, ovocná, vyvážené se sklonem k oxidaci. Tempranillo – originální a excelentní španělská odrůda, která se pěstuje v mnoha regionech. Je velmi adaptabilní, přizpůsobivá a poskytuje vína vysoké kvality, málo oxidativní s rubínovou barvou a ovocnou chutí. Cariňena – zraje na starých vinohradech v horských oblastech s malými výnosy, má slušnou kyselinku, je trochu oxidantní a ideální pro vína určená ke zrání. Monastrell – tyto velmi sladké hrozny dávají půvabná, barevně sytá aromatická vína s nevšední ovocnou chutí a sladkými taniny. Sherry, je snad nejznámější dezertní víno a jeho domovem je Andalusie, především oblast v okolí města Jerez de la Frontera. Vyrábí se pomocí unikátního, ovšem velmi složitého a pracného procesu frakčního míšení starého a nového vína v řetězci propojených sudů, známých jako systém so-lera. Sherry je až neuvěřitelně přizpůsobivé, existuje v celém spektru stylů od bledých, delikátních suchých vín až po starobylé, silné sladké elixíry s exotickými vůněmi. Jde o takový styl vína, který zkoušeli imitovat v mnoha regionech, mimo Jerez však nikdo nikdy neuspěl. Z právního hlediska smí být tento název rámci EU používán pouze pro vína z Jerezu. Složitý systém solera je klíčem ke kontrole jakosti – mísí se mladé víno se starším podobného stylu tak, aby se zachovala konzistence. Systém se typicky skládá ze čtyř nebo pěti řad dubových sudůa každý rok se dvě třetiny z každé řady scelují s jednou třetinou z předchozího roku. Víno z nejstarší řady je pak prodáváno, přičemž tato řada se doplňuje následující a tak to pokračuje dál. Decentní fino musí v systému strávit alespoň pět let než je dáno do prodeje. Sherry se prodává v mnoha stylech, ta nejlepší jsou řazena v těchto kategoriích: Fino, Manzanilla, Amontillado, Oloroso, Palo Cortado a odrůdová sherry. Iveta Kmochová Zdroj: Vína světa, z anglického originálu Wines of the World, přeložili Magdaléna Pechová a Martin Konig, Slovart 2006
sport
Poslední dobrodružství planety Patří k nejlepším současným sportovcům naší země, a přesto ho s výjimkou cyklistů mnoho lidí nezná. JAN KOPKA (45) vyhrál Iditarod Trail Invitational 2007, když osmnáct set kilometrů napříč mrazivou Aljaškou ujel na kole za třiadvacet dní, dvě hodiny a dvaačtyřicet minut. Do cíle extrémně těžkého závodu dojeli jen dva. Druhý v cíli, Američan Joseph Dundee, o pětadvacet hodin později.
Závod připomíná dramatickou událost z roku 1925, epidemii záškrtu, jež ohrozila životy Eskymáků a Indiánů v okolí města Nome. Na její šťastný konec, kdy psí spřežení dovezlo sérum včas na místo, se pak léta vzpomínalo. Závod ve stopách příběhu, vedoucí po staré a zapomenuté stezce, se poprvé jel v roce 1973. Zpočátku soutěžila psí spřežení, později se přidali běžci na lyžích, chodci a nakonec cyklisté na speciálních kolech. Dnes má závod dvě části. V první, šest set kilometrů dlouhé, dostávají účastníci na trase jídlo a mají občas kde přespat. Druhá část měří dvanáct set kilometrů a při ní je každý odkázán jen na sebe. Cesta zvaná Iditarod Trail není na mapách značena. Ostatně v měsících, kdy řeky a jezera nezamrzají, neexistuje. Jan Kopka se o závodě dozvěděl od kamaráda, amerického bikera Pata Norwila. Hazardérskému podniku se dlouho bránil, ale pak neodolal a jel ho dvakrát.
• Kolikrát vám šlo o život? Nechci přehánět, ale v mém případě, během dvou ročníků, celkem třikrát. Ovšem v závodě nonstop, jedete-li bez možnosti dovolat se pomoci, hrozí takové nebezpečí skoro pořád. Třeba při náhlé oblevě. Voda v řece se nevejde pod led a přelije se. Trasa závodu vede často jen po hladinách zamrzlých řek a jezer. Poprvé jsem závod nedokončil právě kvůli oblevě. Řeka se začala otvírat a pokračovat by bylo riskantní.
• Řeka se začala otvírat... Jak to vypadá? Nemusíte to hned vidět, až náhle kus
ledu chybí. Nebo se zničehonic proboříte. Voda pronikne nad led při oblevě, ale i ve čtyřicetistupňových mrazech. Propadnout se do vody v takovém mrazu je hrozně nebezpečné. Jednou vedla cesta přes potok, jehož led nebyl pevný, naštěstí jsem se ale propadl jen po lýtko jedné nohy. Bylo to v jednu hodinu v noci, na teploměr jsem se nedíval, ale ráno ukazoval minus čtyřicet.
• Co se musí v takové chvíli udělat? Mokrou nohavici vyhrnout, sundat návlek, ponožku a botu. Pak jsem si kapsicinovými náplastmi, co udržují teplotu v těle a na kůži pálí, oblepil nohu, rychle navlékl suchou ponožku, pak nohu obalil igelity a spustil dolů mokrou, rychle umrzající nohavici. Protože náhradní boty se nevozí, nazul jsem s velkou námahou již skoro zmrzlou botu. Věděl jsem, že musím spěchat, a tak jsem byl se vším hotov za tři minuty. Kdyby mi mrazem ztvrdla nohavice, nesundal bych ji a pak zmrzl. Noha se pak pod náplastmi prokrvovala a vlastním teplem si topila.
• Potkalo něco podobného další závodníky? Jeden chodec se propadl do vody až po krk, a zrovna s ním nikdo nešel. Smířený se smrtí přesto pískal na píšťalku. Naštěstí se poblíž pohyboval další závodník, našel ho a strhal z něj již skoro zmrzlé oblečení. Pak dali dohromady suché svršky z báglů. Zachránce zabalil nešťastníka do jeho i svého spacáku, takže to dobře skončilo.
•
Podepisují účastníci závodu nějaký revers? Ano. V tom duchu, že kdyby se něco
stalo, nikdo za vás nebere zodpovědnost. Ale pokud vím, při cyklistickém závodě, který se jezdí od osmdesátých let, ještě nikdo nezahynul, což považuji za zázrak.
• A co další životu nebezpečná příhoda? Stala se uprostřed Aljašky, ve druhé části závodu, kdy na čtyřech stech kilometrech neobydlených končin byl asi stopadesátikilometrový úsek tundry bez sněhu, s obrovskými drny a půlmetrovými výmoly. Přes ně nelze jet, tady musíte kolo tlačit. Pokud není sníh, nikdo sem nejezdí, není po čem, čili žádná místní cesta neslouží jako vodítko. • Jestliže máte k ruce GPS, problémy by neměly nastat. Nebo ano? I když podle GPS víte, že sto dvacet až sto padesát kilometrů před vámi leží vesnice, a znáte směr, nelze jít podle šipky, protože musíte obcházet neprostupná místa. V tom vám GPS nepomůže. Tady jsem uvažoval o tom, že závod zabalím. Holá tundra, z níž vítr odvál sníh. Depresívní končiny s vidinou, že snad dojedete do vesnice, o níž však máte informaci, že je dávno opuštěná ... Jel jsem sám, což je běžné, protože každý má jiné tempo i jiný způsob odpočinku, ale pak jsem dostihl Američana jménem Joseph Dundee a spolu jsme za čtyři dny do té vesnice dorazili. Poslední den jsme nejedli, neměli jsme co. I tak jsme byli na dšeni z objevení vesnice, do níž nevedla cesta. • A jak jste bojovali s hladem? Do celoročně opuštěné vesnice přiletěli pořadatelé závodu psích spřežení, který startoval týden po nás, a chystali tam kontrolní stanici.
19
sport Nechali nás v jednom opraveném domku ohřát a dali nám jídlo. Kdybychom k této vesnici postupovali rychleji a byli tam dříve než oni, byl by to velký malér.
v chůzi podřimovat, je nejlepší vyndat spacák a ulehnout na místě.
Foto: ARCHÍV JANA KOPKY
• Jak je to s bagáží? Co si všechno kromě spacáku veze závodník s sebou? To nejnutnější k přežití. Každé kilo v batohu rozhoduje o limitu, kdy můžete jet a kdy kolo jen tlačit. Proto jsem měl pouze jedno náhradní triko a jedny ponožky. Zato jsem vezl dostatek baterek do GPS i do čelovky, což je lampa, s jejíž pomocí se jede i v noci. Ve vysokých mrazech baterky rychle odcházejí. Jídlo a pití jsem měl vždy na tři dny. Za tu dobu jsem chtěl dojet do další vesnice a zásoby doplnit. Kolikrát jsem však byl den dva bez jídla. Pak už hlad necítíte. Říkal jsem si, že v nejhorším budu jíst větve. Ale k tomu naštěstí nikdy nedošlo. • Proč se jezdí v noci? Každý se snaží jet z vesnice do vesnice bez bivakování, třeba dva dny nonstop, beze spánku. Na kratší trase, což je šest set kilometrů, platí rekord tři dny a pět hodin. Jeho držitel tu vzdálenost ujel a ani jednu noc nespal. • Jak nejdéle jste jel beze spánku? Dva dny. A nejvíc jsem za čtyřiadvacet hodin ujel sto šedesát kilometrů. Ale jsou místa, kdy podmínky na cestě nebo počasí jízdu neumožňují a kolo musíte tlačit. Když pak začnete
20
vidíte, jak jim ve tmě svítí oči a sledují vás. Taky slyšíte, jak se vytím mezi sebou domlouvají. Nevyvolává to dobrý pocit.
• Měl jste s sebou zbraň? Kvůli váze ji nikdo nevozí. Nejnebezpečnější zvíře je tam los. Větší než kůň a údajně útočící téměř kdykoliv na kohokoliv. Jednoho jsem potkal, ale naštěstí jsem ho nezajímal.
•
To byste nemuseli třeba přežít? Měli jsme štěstí ... To, že jsme byli pomalí, nám zachránilo život. Protože další vesnice, pro změnu obydlená, a tedy s jídlem, byla vzdálená dalších sto kilometrů.
sport
Foto: ARCHÍV JANA KOPKY
•
Po takové námaze by se měly vyplavovat endorfiny. Dostavuje se pak i ona známá slast? V takových chvílích, soudím podle sebe, slast nepociťujete, ale spíš si vyčítáte, proč tady jste. Někdy silně pochybujete, že se do příští vesnice dostanete. A pak si řeknete, jestli to dokážu, tak opravdu skončím. Únavy a rizika je už moc.
• Ale pak tam dorazíte a - neskončíte. Proč například? Protože vůle pokračovat je jakoby nad vámi. Odpočinete si a cítíte, že chcete pokračovat, když už jste se dostal až sem. Taky si říkáte, že tady, na Aljašce, se odehrává to poslední dobrodružství, které lze na této planetě dneska zažít. •
Jak jsou závodníci připraveni na možné setkání s nebezpečnými zvířaty - například s medvědy a vlky? Lední medvědi jsou až hodně na severu, ostatní medvědi v zimě spí. Narazíte však na vlky. Jsou sice hladoví, ale bojí se, kdekdo tady totiž po nich střílí. Za jízdy v noci je však
•
To několikadenní hladové putování tundrou v rámci závodu znamenalo poslední těžkosti? Řekl bych, že zanedlouho mi jízda po zamrzlém Beringově moři působila větší problémy. Proti větru padesát a v nárazech až osmdesát kilometrů za hodinu nelze skoro jet. Zafouká-li z boku, srazí vás to z kola. S nejrychlejšími převody jsem jel sotva rychlostí chůze. To už jsem byl sám, Joseph mi nestačil. Po zamrzlém moři, na němž ležel umrzlý sníh, jsem na sto dvacet kilometrů potřeboval dvacet hodin.
• To je asi lahůdkový výdej sil... Co to udělá s psychikou? Jedete na sněhové rovině, vůbec nemáte odezvu terénu o svém pohybu. Člověku se zdá, že stojí na místě, že nic neujel. Odpoledne přišel přízemní blizard, tři čtvrtě metru nad ledem hnal sníh, který vál rychlostí padesáti kilometrů. Z toho se mi začala točit hlava, neměl jsem žádný pevný bod, motal jsem se a padal. Obloha byla naštěstí jasná, orientoval jsem se podle slunce. Ale to pak zapadlo.
Foto: ARCHÍV JANA KOPKY
'Aby mi maska při jízdě nepřimrzala k obličeji, měl jsem na nose i tvářích náplasti.'
• Zbývala tedy opět orientace pomocí GPS? Ano, ale nastaly další problémy. Díky větru mi promrzlo všechno oblečení na těle. Zmrzla voda, kterou jsem vezl pod bundami a pil ji hadičkou. Maska mi přimrzala k obličeji, i když jsem si pod ni na nos i tváře nalepil náplasti. Protože když dýcháte, pára se sráží a voda zmrzne. Tím se mi i hůře dýchalo. Masku jsem však nemohl a ani nesměl sundat, bez ní nešlo pokračovat. Takže jsem šel pěšky, ani nevím kolik hodin, bez jídla a bez pití a jen vedl kolo.
Foto: ARCHÍV JANA KOPKY
• To bych se skoro loučil se životem ...
Foto: ARCHÍV JANA KOPKY
Takhle jsem to nikdy nevnímal. Naopak jsem bojoval. Byla totiž vidět světla vesnice, k níž jsem mířil, a nad ní jakýsi maják. Měl jsem pocit, že tam za hodinu budu. Ale po čtyřech hodinách se mi zdálo, že jsem se vůbec nepřiblížil. To bylo strašně depresívní. Když už jsem rozeznával světla domů, začala se mi míhat před očima. Bál jsem se, že omdlívám. Nakonec jsem tam dorazil ve tři
hodiny v noci.
•
Kolik vás účast v závodě stála peněz? Dostávají úspěšní závodníci v cíli nějaké finanční odměny? V cíli se neudělují prize-money. Mimochodem, do něj jsem dojel posledních třicet kilometrů bez kliky, ta mi zničehonic náhle upadla. Musel jsem šlapat jednou nohou. Nebral jsem to jako smůlu, ale spíš jako "kliku". Stát se to však dříve, nemusel jsem dojet. Pokud jde o náklady, vyšly téměř na půl miliónu korun. Kolo se speciálně stavělo. Stejně tak spacák či oblečení do mrazů přes čtyřicet stupňů není možné koupit v běžném obchodě. Bez sponzorů bych to nedal dohromady.
JAN KOPKA (*1963) v Liberci vystudoval strojní inženýrství a žije v Jablonci n. N. Nejdříve závodil na lyžích, cyklistice se věnoval později. Největší úspěch: před dvaceti lety druhý na přeboru Čech silničářů. Proslul jako účastník extrémních závodů bikerů: Crocodile Trophy 2000 (přes dva tisíce kilometrů), TransAlp 2001 (etapový závod napříč Alpami), Dolomitenmann 2001 (štafetový závod družstev), Iditarod Trail Invitational 2003 a 2007 (zimní bikový nonstop závod napříč Aljaškou). Great Divide Race 2004 (nonstop závod, čtyři tisíce kilometrů na horských kolech z Kanady do Mexika). V domácí cyklistické sezóně absolvuje závod téměř každý víkend. Ve své kategorii (40 až 50 let) se umisťuje do třetího místa. Trénuje na silnici, ale závodí převážně v terénu. Napsal dvě knihy: Cyklistickým peklem (2006), Ve spárech Aljašky (2007). Letos v březnu testoval sněžná kola na severu Finska.
Bližší informace najdete na stránkách www.jankopka.cz.
• Před osmi lety jste absolvoval v Austrálii etapový závod Crocodile Trophy při šedesátistupňových vedrech na slunci. Na Aljašce jste jel zase při čtyřicetistupňových mrazech. Co je pro organismus obtížnější? Obojí je špatné. Ale já hůře zvládám horko než zimu. Přesto jsem v Austrálii podal stoprocentní výkon navzdory několika krizím. Záleží na tom, jak se člověk na závod připraví. Když se bavím s lidmi, plno jich říká, že radši by jeli v horku Austrálie než v mrazech Aljašky. Jenomže já podle sebe vím, že proti vedru není žádná obrana, na slunci v buši se nemůžete zchladit, zatímco proti zimě na Aljašce lze bojovat oblečením nebo pohybem nebo i ohněm. Zdroj: Reflex 19/2008
Foto: Jan Šibík
21
kam jít
Umění zábava sport
foto reportáž
Formule 1
Grand Prix Singapore 2008 fotoreportáž Jiřího Křenka
Dorotheum – Aukce moderního umění 19.10.2008, Kongresový sál ČNB
Meissner – Neumann – Aukce 4/2008 8.11.2008, hotel Holiday Inn
Vincent Van Gogh 5.9.2008 – 8.12.2008 Galerie Albertina, Vídeň
Tutanchamon – jeho hrob a poklady 16.10.2008 - 31.12.2008, Brno – Titanic Hall
Renaissance Faces: Van Eyck to Titan 15.10.2008 – 18.1.2009, The National Gallery London
Hauseboot, mezinárodní výstava lodí a člunů 25.10. -2.11.2008, Hamburk, Německo
Festival Struny podzimu 2008 28.9.2008 - 19.11.2008
James Blunt
Daniel Landa Turné Československo 2008 28.10.2008, 17.11.2008
27.10.2008, HC Sparta Aréna, Praha
Queen a Paul Rodgers Jethro Tull
31.10.2008, O2 ARENA
6.11.2008, Kongresové centrum Praha
José Carreras Woody Allen a jeho New Orleans Jazz Band 20.12.2008, Kongresové centrum Praha
22
15.12.2008, Kongresové centrum Praha
Lord of the Dance 2.3.2009, Tipsport aréna Liberec
Formule 1 – Grand Prix Brazílie, Sao Paulo
FIM Mistrovství světa ve freestyle motocrossu Night of the Jumps
2.11.2008
2.5.2009, Tipsport aréna Liberec
23