HISTORIE OŠETŘOVATELSTVÍ Cíle ošetřovatelství: 1 Udrţení a podpora zdraví 2 Navrácení zdraví a rozvoj soběstačnosti 3 Zmírnění utrpení nevyléčitelného člověka a zajištění klidného umírání a smrti HLAVNÍ OSA MODERNÍHO OŠETŘOVATELSTVÍ: Člověk se svými individuálními problémy a potřebami, které jsou vyvolávané anebo podmíněné chorobou a jejími průvodními znaky. Faktory, které ovlivňují historii ošetřovatelství (dále jen OSE): 1 Náboţenství 2 Sociální změny 3 Rozvoj medicíny 4 Války 5 Mezinárodní červený kříţ 6 Florence Nightingalová a rozvoj moderního OSE 1. PRVOPOČÁTKY a NÁBOŢENSTVÍ - šamani – rituály, rostlinná léčiva, masáţe; - kněţí – lékaři – chrámoví sluhové, sestry; - Asklépios – 2000 př.n.l. – bůh medicíny; - Hyppokratés – otec medicíny; - Islam – rozvoj nauky a příznaků onemocnění, Rhazes, Avicenna – objevili základ hygieny (opíral se o učení Dioskúrida a Galéna).
Asklépio (Aeskulap)
Hyppokratés
Avicenna
Galénos
Křesťanská víra – sluţba člověku je sluţbou Bohu - 1. st.n.l. – návštěva a ošetřování nemocných; - 4. st.n.l. – vznik klášterů, první pokusy o uspokojení tělesných, psychických a sociálních potřeb lidí.; - 17. st.n.l.: o vznik řádu Charitativních sester – Paříţ; o Jan z Boha – zaloţil řeholi Milosrdných bratrů; o Protestantská církev – pomoc jednotlivci a rodinné komunitě; o Theodor Fliedner – luteránský pastor, nemocnice v Německu, diakonie, teoretická zkouška a zkouška z farmacie.
SZŠ a VOŠ zdr. Liberec
1
Mgr. Hoffmannová
Jan z Boha
Theodor Fliedner
2. SOCIÁLNÍ ZMĚNY: - konec 18. století – zlepšení ţivotních podmínek; - 19. století – průmyslová revoluce, budování a úprava vody a kanalizace. 3. ROZVOJ MEDICÍNY - vznik medicíny jako vědního celku 1300 – 1450 př.n.l.; - konec 18. století – rychlý rozvoj medicíny (chirurgie, znalost léků, patogenních organismů, RTG záření atd.): o osobnosti: Wilhem Conrad Roentgen, Vincenc Priessnitz, Jan Evangelista Purkyně …; o OSE – rozvoj přednášek pro ošetřovatelky v zařízeních pro duševně choré.
Jan Evangelista Purkyně
Vincenc Priessnitz
Wilhem Conrad Roentgen
4. VÁLKY - v starověku – otroci; - náboţenské války 1095 – 1112 – vznik vojenských OSE – řádů – rytíři sv. Lazara; - některé OSE tradice mají původ ve vojenském OSE – přísná morálka, vizity s lékařem, zaloţení OSE jednotky. 5. MEZINÁRODNÍ ČERVENÝ KŘÍŢ - Henry Dunant – švýcarský kupec, válka v r. 1859, zakladatel ČK v Ţenevě r. 1864; - zmobilizoval civilní obyvatelstvo, aby se starali o vojáky a jiné lidi, kteří jsou postiţení válkou.
6. FLORENCE NIGHTINGALOVÁ - anglická ošetřovatelka 1820 – 1910; - v Krymské válce 1853 – 1856 se skupinou anglických ošetřovatelek zorganizovala ošetřovatelskou sluţbu, v lazaretech uvedla do provozu prádelnu, kuchyni, hygienická zařízení; - reformy – hygienické, kvalitní příprava ošetřovatelek, navrhla uniformy ošetřovatelek; SZŠ a VOŠ zdr. Liberec
2
Mgr. Hoffmannová
-
hlavní vliv na OSE mají: o poznámky o ošetřovatelství (kniha, návod na dodrţování hygienických norem, potřeb výţivy, čerstvého vzduchu, odpočinku, pohodlí, podnětného a příjemného prostředí).
HISTORIE ČESKÉHO OŠETŘOVATELSTVÍ V DATECH 1848 1871 1873 1916 1918 1921 1928 1933 1937
revoluční rok – Spolek Slovanek Výbor dam pro ţenské vychování v Praze 427 spolků – jen 8 ţenských Ţenský výrobní spolek – iniciace Karoliny Světlé kurzy pro ošetřovatelky (měsíční školné 2,5 – 4 zlatých) Státní 2létá ošetřovatelská škola (1923 – ředitelkou Sylva Macharová) v Praze 1letá Vyšší sociální škola první absolventky – Spolek absolventek školy ošetřovatelské (dále jen SAŠO) přejmenování SAŠO na Spolek diplomovaných sester (dále jen SDS) SDS přijat do ICN SDS vydává odborný časopis DIPLOMOVANÁ SESTRA
VÁLKA zbrzdila vývoj 1946 1947 1948
1951 1960
1968 1970 1973 1982 1985 1989
Vyšší ošetřovatelská škola v Praze jiţ 26 škol SDS sloučen s ROH → ztráta nároku na členství v ICN (vedoucí osobnosti sesazeny pro spolupráci s Masarykovou a Benešovou → nahradily je členky SČM a KSČ Dle nového školského zákona → sloučeny ošetřovatelské školy s rodinnými a sociálními (dle vzoru SSSR) →→ SZŠ odborový časopis Zdravotnická pracovnice → později ODBORNÝ Institut dalšího vzdělávání středních zdravotnických pracovníků (Brno a Bratislava) Pro sestry – odborné učitelky – 2oborové 5lété studium na FF KU ošetřovatelství a psychologie, později s pedagogikou (dálková forma, 1980 denní) Česká společnost sester jako odborná společnost sdruţena v České lékařské společnosti doplnění Zdravotnické pracovnice o vědecko-výzkumnou přílohu Československé ošetřovatelství Česká společnost sester (dále jen ČSS) přijetí ČSS do ICN ČSS jako člen WENR (Pracovní skupina evropských sester pro výzkum (WENR – Workgroups of European Nurses Researches) zánik Zdravotnické pracovnice → SESTRA
OSOBNOSTI ČESKÉ HISTORIE Anežka Přemyslovna (svatá Aneţka Česká): - nejmladší dcera Přemysla Otakara I.; - vstoupila ke klariskám (2. františkánský řád, zvaný později Klarisky); - nechala postavit klášter a špitál sv. Františka při kostele sv. Nastala; - zaloţila mateřinec klarisek a špitální bratrstvo, které bylo papeţem uznáno → OŠETŘOVATELSKÝ ŘÁD KŘÍŢOVNÍKŮ S ČERVENOU HVĚZDOU.
SZŠ a VOŠ zdr. Liberec
3
Mgr. Hoffmannová
Svatá Zdislava (z Lemberka) - věnovala se charitativní péči; - patřila k dominikánům; - s manţelem nechala postavit chrám a klášter v Turnově a v Jablonném v Podještědí.
Fajfrová - v ţenském hnutí → ošetřovatelské povolání chápala pro ţenu jako poslání → poskytnout dobrou péči a k tomu je potřebná vzdělaná asistentka; - 1. představená ošetřovatelské školy (1916) v Praze. Pomáhaly sestry (absolventky z Vídně): Hupková Bártová ! Hlavní myšlenkou je = ideální ošetřovatelka. Alice Masaryková - 1919 zaloţila ČČK; - 1919 zaloţila Vyšší sociální školu; - 1929 zavedla Ošetřovatelskou a zdravotní sluţbu v rodinách.
Honzíková – Hupková - 1. česká diplomovaná sestra; - 1917 byla vybrána Fajfrovou pro ošetřovatelskou školu → 1. školená vrchní sestra ve Všeobecné nemocnici.
Bártová - 1918 přišla do ošetřovatelské školy; - 1. školená vrchní sestra na gynekologické klinice prof. Piťky Březinová - absolventka 2leté ošetřovatelské školy ve Vídni - 1918 zavedla kurzy pro výcvik sester v péči o dítě. Macharová - absolvovala v Rudolfinerhausu ve Vídni; - jedna z 1. diplomovaných sester; - instrumentářka na OP sále; - nositelka medaile F. Nightingelové; - 1923 řed. České ošetřovatelské školy (její zástupkyní byla Tobolářová). Šindlerová - od 1916 studovala ČPŠ; - pracovala v ČSČK; - spoluzakladatelkou SAŠO (1921) a členkou SDS (1928); - podařilo se jí vydat časopis Diplomovaná sestra (1937). SZŠ a VOŠ zdr. Liberec
4
Mgr. Hoffmannová
Tobolářová Ruth - 1917 začala studovat ČOŠ; - 1920 instruktorkou a zástupkyní Macharové; - 1931 ředitelkou školy; - iniciovala psaní učebnic; - zavedla psychotechnické zkoušky, princip elévek (před přijetím zájemci pracovali v nem.); - spoluzakladatelka SAŠO. Roušarová Jarmila - studovala 1922 – 1924; - pracovala v nemocnici, ve veřejné komunitní péči, v ošetřovatelském školství a ČSČK; - připravovala otevření škol v Brně, v Moravské Ostravě. Rypáčková - absolvovala 1922 – 1924; - byla u zrodu poraden ve Všeobecné nemocnici: DM, TBC, koţní, vnitřních chorob → centrum sociálně zdravotní péče; - pečovala o T. G. Masaryka → poslána na studia. VÁLEČNÉ ZMĚNY Řádové sestry za války a po válce - za druhé světové války nebyla činnost kongregace příliš narušena, sestry se dál staraly o nemocné a trpící. Skrývaly ve svých klášterech a nemocnicích pronásledované lidi a partyzány; - po pádu nacismu se výrazně podílely na péči o vězně z koncentračních táborů; - vzhledem k tomu, ţe řada sester byla Německé národnosti, tak po válce se jejich národnost stala záminkou pro perzekuci ze stany komunistů a církve; - prakticky všechny sestry německé národnosti byly odsunuty → to vše postupně vedlo ke zrušení celé řady institucí; - po únoru 1948 perzekuce ještě zesílila → zabrání dalších zařízení a sestry, které pracovaly v nemocnicích nebo školách, dostávaly postupně výpovědi; - počátkem 50. let masové rušení zařízení řádů → sestry začaly být vyřazovány ze společnosti a bez jakýchkoliv zákonných podkladů je úřady sestěhovávaly do internačních klášterů, některé byly i uvězněny; - stát znemoţňoval veřejné působení sester i přijímání novicek; - v roce 1961 jiţ nesměla ţádná ze sester slouţit v nemocnicích; - tento stav trval, kromě krátkého uvolnění v roce 1968, aţ do listopadu 1989; - poté byly navráceny některé objekty a sestry se mohly vrátit ke své obvyklé činnosti. Zdravotní sestry - roku 1946 byla v Praze otevřena Vyšší ošetřovatelská škola: o poskytovala pedagogické vzdělání sestrám - učitelkám na ošetřovatelských školách; o připravovala vrchní sestry pro řídící práci v ošetřovatelství; o vzdělávání sester pro terénní péči; - roku 1948: o podle nového školského zákona sloučení Ošetřovatelské školy s rodinnými a sociálními školami → po vzoru Sovětského svazu → střední odborné školy. Školy byly přejmenovány na Střední zdravotnické školy, na nichţ se připravovaly všechny kategorie tzv. středního zdravotnického personálu, např. vedle sester také různé typy laborantů, rehabilitační pracovníci, dietní sestry, ţenské sestry apod. o koncem padesátých let ukázalo, ţe základní profesní příprava v této formě sestrám pro další SZŠ a VOŠ zdr. Liberec
5
Mgr. Hoffmannová
-
-
-
praxi nestačí a protoţe nebylo moţné ji zásadně změnit: v roce 1960 vznik Institutů pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků, a to v Brně a v Bratislavě: o Instituty zaměřily svou pedagogickou práci na specializační studium sester v řadě oborů a na svou dobu byly velmi pokrokové. Ve stejném roce bylo dokonce pro sestry; o pro odborné učitelky na středních zdravotnických školách bylo otevřeno v Praze na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dvouoborové pětileté studium ošetřovatelství v kombinaci s psychologií a později v kombinaci s pedagogikou. Ošetřovatelské předměty byly zajišťovány Fakultou všeobecného lékařství UK, na jejíţ III. interní katedře specializované na ošetřovatelství se brzy jako vyučující ošetřovatelství objevily první zkušené absolventky tohoto vysokoškolského studia jako vyučující; v letech 1987 – 1994 proběhlo na Filozofické fakultě UK v Praze také jednooborové studium péče o nemocné určené zejména hlavním a vrchním sestrám. v roce 1973 zaloţení Československé společnosti sester; o Českou společnost sester; o Slovenskou společnost sester; v roce 1982 byla Čs. společnost sester přijata do Mezinárodní rady sester (ICN). v roce 1951 odborový časopis Zdravotnická pracovnice → postupně se stal odborným. v roce 1970 byl doplněn pravidelnou vědeckovýzkumnou přílohou Československé ošetřovatelství; po roku 1989 časopis zanikl → časopis Sestra.
SOUČASNÝ STAV OŠETŘOVATELSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ A OSE V PRAXI
KVALIFIKAČNÍ STUDIUM Dle zákona č. 96/2004 Sb.: Zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu po získání odborné způsobilosti § 5 Odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry se získává absolvováním a) nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu všeobecných sester, b) nejméně tříletého studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších zdravotnických školách, c) vysokoškolského studia ve studijních programech a studijních oborech psychologie - péče o nemocné, pedagogika - ošetřovatelství, pedagogika - péče o nemocné, péče o nemocné nebo učitelství odborných předmětů pro střední zdravotnické školy, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději v akademickém roce 2003/2004, atd. Zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu zdravotnického povolání pod odborným dohledem nebo přímým vedením § 29 Odborná způsobilost k výkonu povolání zdravotnického asistenta (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání zdravotnického asistenta se získává absolvováním a) střední zdravotnické školy v oboru zdravotnický asistent, nebo b) akreditovaného kvalifikačního kurzu zdravotnický asistent po získání úplného středního vzdělání nebo úplného středního odborného vzdělání a způsobilosti k výkonu povolání SZŠ a VOŠ zdr. Liberec
6
Mgr. Hoffmannová
ošetřovatele podle § 36. atd. (2) Dále mají odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotnického asistenta zdravotničtí pracovníci, kteří získali způsobilost k výkonu povolání a) zdravotnického záchranáře podle § 18, nebo b) porodní asistentky podle § 6. (3) Za výkon povolání zdravotnického asistenta se povaţuje poskytování ošetřovatelské péče pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo porodní asistentky. Dále se zdravotnický asistent ve spolupráci s lékařem podílí na preventivní, léčebné, rehabilitační, neodkladné, diagnostické a dispenzární péči. § 36 Odborná způsobilost k výkonu povolání ošetřovatele (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání ošetřovatele se získává absolvováním a) akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru ošetřovatel, b) tříletého studia ukončeného závěrečnou zkouškou na střední zdravotnické škole v oboru ošetřovatel, c) akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru ošetřovatel/ošetřovatelka-pěstounka, charitní ošetřovatel, ošetřovatel nebo pěstounka, pokud bylo studium zahájeno do konce roku 2004, d) studia ukončeného závěrečnou zkouškou na střední zdravotnické škole, zdravotnické odborné škole nebo středním odborném učilišti zdravotnickém v oboru ošetřovatel/ošetřovatelka, ošetřovatel/ošetřovatelka se zaměřením na rodinnou výchovu nebo v oboru zdravotník prvního zaměření - ošetřovatelské a pečovatelské práce, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004, e) nejméně 4 semestrů akreditovaného zdravotnického magisterského studijního programu všeobecné lékařství a sloţením zkoušky z předmětu ošetřovatelství, péče o nemocné nebo obdobného předmětu včetně praktické části výuky, f) 3 semestrů akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního programu pro přípravu všeobecných sester nebo porodních asistentek nebo příslušného studijního oboru na vyšší zdravotnické škole, g) 3 ročníků studia na střední zdravotnické škole v oboru všeobecná sestra, dětská sestra nebo zdravotní sestra, nebo h) 4 ročníků studia na střední zdravotnické škole v oboru zdravotnický asistent. atd. (2) Za výkon povolání ošetřovatele se povaţuje poskytování ošetřovatelské péče pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu v oboru ošetřovatelství; dále se ošetřovatel ve spolupráci s lékařem podílí na léčebné, rehabilitační, neodkladné a diagnostické péči. …více na http://www.mzcr.cz/Odbornik/Pages/245-zakon-c-962004-sb.html SPECIALIZAČNÍ STUDIUM § 57 Specializační vzdělávání zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání po získání odborné a specializované způsobilosti (1) Vzdělávací program specializačního vzdělávání stanoví počet kreditů získaných splněním studijních podmínek za 1 rok specializačního vzdělávání, celkovou délku přípravy, rozsah a obsah přípravy, zejména délku povinné praxe v oboru, a výuková pracoviště, na kterých praxe probíhá. Dále stanoví poţadavky na teoretické znalosti a praktické dovednosti, absolvování vzdělávacích akcí, kurzů, seminářů, stáţí a další poţadavky pro získání specializované způsobilosti. Vzdělávací program obsahuje seznam doporučené studijní literatury a charakteristiku činností absolventů specializačního vzdělávání. atd. SZŠ a VOŠ zdr. Liberec
7
Mgr. Hoffmannová
§ 58 Zařazení zdravotnických pracovníků do specializačního vzdělávání § 59 Průběh specializačního vzdělávání …více na http://www.mzcr.cz/Odbornik/Pages/245-zakon-c-962004-sb.html CELOŢIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ • povinné pro všechny zdravotníky nelékaře; • u oborů uvedených ve vyhlášce č. 424/2004 Sb. ve vazbě na kompetence bez odborného dohledu a bez indikace lékaře – osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu; • 6 let, 40 kreditních bodů (vyhláška č. 321/2008 Sb. měnící vyhlášku č. 423/2004 Sb.; • započtené aktivity – semináře, kurzy, konference, kongresy, studium po získané odborné způsobilosti.
SZŠ a VOŠ zdr. Liberec
8
Mgr. Hoffmannová
