Anotace a klíčová slova

Anotace a klíčová slova KATEŘINA KOSTŘÍŽOVÁ: Profil zákazníka franchisové kavárny, jeho potřeby,

přání

a

preference.

Bakalářská

práce.

Vysoká

škola

polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Alice Šedivá Neckářová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. Počet stran: 84 Cílem této práce je popsat jeden ze způsobů podnikání rozšířený již téměř po celém světě, a to franchising. Následně popsat jeho legislativní úpravu v České republice a ve světě a nastínit jeho jednotlivé výhody a nevýhody, jak pro poskytovatele franchisingu, tak i pro jeho nabyvatele. Dílčím cílem práce je průzkum mezi zákazníky kavárny Coffeeshop Company v Jihlavě ke zjištění jejich přání, potřeb a preferencí. Klíčová slova: Franchising Franchisor Franchisant Franchisingová smlouva

The aim of this work is to describe one of the way of business, which is expanded all over the world, and this is franchising. Then describe the legislative regulation in the Czech Republic and abroad and to outline its particular advantages and disadvantages for providers of franchising and as well for its acquirers. A sub-task is exploration of customers in cafe Coffeeshop Company in Jihlava and determination their wishes, needs and preferences. Keywords: Franchising Franchisor Franchisee Franchise agreement    

Tímto bych chtěla poděkovat své vedoucí bakalářské práce Ing. Alici Šedivé Neckářové za nápady a rady, které mi byly obrovským přínosem při tvorbě práce. Dále zástupcům franchisové společnosti Coffeeshop Company za poskytnutí informací důležitých pro práci a personálu kavárny Coffeeshop Company v Jihlavě, kteří mi umožnili rozdat dotazníky zákazníkům kavárny. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat Bc. Jiřímu Šiškovi za pomoc a psychickou podporu po dobu psaní práce.    

Obsah Úvod……………………………………………………………………………..8 1. Historie franchisingu………………………………………………………9 2. Co je to franchising……………………………………..…………....….12 2.1 Základní terminologie……………………………………….…..………12 2.2 Definice franchisingu……………………………………………..……..12 2.3 Druhy franchisingu……………………………………………….………15 3. Výhody a nevýhody franchisingu………………………….….........…18 3.1 Výhody franchisingu pro franchisora...………………………....…....19 3.2 Výhody franchisingu pro franchisanta………………………........…..20 3.3 Nevýhody franchisingu pro franchisora………………………....…….21 3.4 Nevýhody franchisingu pro franchisanta…………………......…...….23 4. Franchisingová smlouva………………………………………...……....23 4.1 Proces uzavírání franchisingové smlouvy………………………..……26 4.2 Ukončení smluvní spolupráce………………………………….........…28 5. Franchising v zemích Evropské unie…………………….…….......…29 5.1 Evropský kodex etiky franchisingu (European Code of Ethics for Franchising)………………………………………………………………..….29 5.2 Franchisové svazy………………………………………………………..31 5.2.1 Evropská franchisová federace (EFF)………………………........…31 5.2.2 Česká asociace franchisingu (ČAF)………………………………….32 5.2.3 Český institut pro franchising (ČIF)……………………..………….32 6. Společnost Coffeeshop Company……………………………….......…33 6.1 Historie a vývoj společnosti…………………………………………….34 6.2 Cíle společnosti Coffeeshop Company………………………….……..36 6.3 Cílová skupina zákazníků………………………………………....….…36 6.4 Produktové portfolio………………………………………………….….37 6.5 Design a architektura kaváren…………………………….....…..........38 6.6 Možnost spolupráce a její podmínky……………………….........…...38 6.7 Služby poskytované franchisantům………………………......….....…40 6.8 Konkurenční výhody……………………………………………………..41 7. O kávě……………………………………………………………….....…..42 7.1 Pěstování…………………………………………………………………..42    

7.2 Sběr………………………………………………………………………...43 7.3 Sušení, zpracování a uskladnění…………………….……………….…43 7.4 Transport kávy…………………………………………………………....45 7.5 Pražení kávy………………………………………………………..........45 7.6 Příprava a požitek z kávy………………………………………………..46 8. Průzkum mezi zákazníky kavárny……………………..……………...47 9. Vyhodnocení průzkumu…………………………………………….......47 9.1 Muži nad 51 let………………………………………………………......48 9.2 Muži od 41 do 50 let………………………………………………...…..50 9.3 Muži od 31 do 40 let………………………………………………..…...52 9.4 Muži od 21 do 30 let………………………………………………….....54 9.5 Muži od 15 do 20 let………………………………………………….....56 9.6 Ženy nad 51 let…………………………………………………….........58 9.7 Ženy od 41 do 50 let………………………………………………........59 9.8 Ženy od 31 do 40 let………………………………………………........61 9.9 Ženy od 21 do 30 let………………………………………………........63 9.10 Ženy od 15 do 20 let…………………………………………………...65 9.11 Souhrnné zhodnocení dotazníkového šetření…………………….....66 10. Závěr……………………………………………………………………...71

 

Úvod Franchising je v současné době jeden ze způsobu podnikání, který je již rozšířen téměř po celém světě. Franchising znamená smluvní vztah zakládající se na trvalém poměru mezi prodejcem licence a jejím uživatelem. Prodejce licence nabízí uživateli možnost poskytovat zboží a služby jeho jménem za předpokladu respektování pravidel daných nájemcem licence, pronajímatel je povinen tyto nařízení respektovat a platit poskytovateli licence stanovenou paušální částku. Pronajímatel poskytuje nájemci pomoc a školení v oblasti praktické aplikace systému a zároveň provádí kontrolu činnosti nájemce. Franchising si cestu do České republiky hledal celkem dlouho, ale nyní lze říci, že si již zajistil svou pozici v povědomí podnikatelů a je stále více využíván vzhledem k jeho snadné aplikaci do praxe, především za předpokladu dostatečného kapitálu k zakoupení licence franchisora. Cílem této práce je popsat franchising jako systém podnikání. Dále poukázat

na

výhody

a

nevýhody

franchisingu,

jak

pro

jeho

poskytovatele, tak i pro jeho příjemce a popsat legislativní úpravu franchisingu v České republice a ve světě. Dílčím cílem práce je pomocí dotazníkového průzkumu zjistit přání, potřeby a preference zákazníků v konkrétní franchisingové kavárně Coffeeshop Company v Jihlavě.

8

1. Historie franchisingu Následující

kapitola

Historie

franchisingu

je

přepracována

podle

Řezníčkové M. (2009). Slovo franchising má původ v dávných dobách středověku. Pochází z francouzského „franchise“, což znamenalo osvobození od daní nebo cla. Později takto bylo označováno výhradní právo, které udělil král svým věrným, aby mohli vyrábět výrobky nebo s těmito výrobky obchodovat na určitém území. Postupem času se slovo „franchise“ začalo objevovat i v Americe nebo ve Velké Británii. Například ve Velké Británii mohli lidé, tímto právem pověření, vybírat daně. Ve Francii mohli pořádat jarmark a v Americe získali právo na hospodaření s půdou nebo mohli založit přepravní společnost. V USA, na konci 19. a na začátku 20. století, vzniká franchising jako jeden z marketingových nástrojů. Prvními průkopníky franchisingu byli vagonoví pendleři, kterým společnost poskytla práva k prodeji jejích výrobků na daném území. Zároveň měli pendleři záruku, že nikdo jiný kromě nich nebude moci prodávat stejné zboží na jejich určeném území. Jako první využila metody franchisingu firma Singer Sewing Machine Company v letech 1860 až 1863 pro odbytový a průmyslový systém šicích strojů Singer. Tento systém fungoval na principu prodejní sítě nezávislých prodejců, kteří ve svých obchodech prodávali náhradní díly do šicích strojů a zároveň prováděli jejich opravy. Na konci devadesátých let 19. století zahájila firma General Motors prodej automobilů, který byl provozován na principech franchisingu. Firma General Motors byla zároveň jednou z prvních, která určitým způsobem formulovala franchisingovou smlouvu. Mohutné rozšíření franchisingu přichází po druhé světové válce, a to zejména v USA. Franchising se začal používat hlavně v obchodech, 9

opravnách,

motelech,

zemědělských

agenturách,

v účetnictví,

ale nejvýznamněji se prosadil v provozu rychlého občerstvení. Do roku 1950 bylo firmami na franchising pohlíženo jako na dobrou a prosperující metodu poskytování výrobků a služeb. Proto se toto období nazývá Pionýrské období franchisingu. Čtyřicátá až padesátá léta 20. století jsou považována za druhou generaci franchisingu, kdy je franchising používán jako podnikatelský franchising. Na konci čtyřicátých let 20. století se v San Diegu začala používat v té době velmi nezvyklá forma franchisingového druhu podnikání, kde prodejce licence a kupující uzavřeli mezi sebou partnerství. Franchisant vložil do podnikání svůj kapitál, který tvořil polovinu všech nákladů nutných k výstavbě motelu. A díky tomu mohla společnost postavit motel s nižšími náklady než dříve. V této době byl franchising novou marketingovou technikou, která zásadním

způsobem

změnila

maloobchodní

podnikání

především

v Americe. Nemalé problémy malých a nezávislých podnikatelů, kteří bojovali s konkurencí velkých podniků, ještě umocnily obrovský rozvoj franchisingu. Padesátá léta 20. století se zasloužila o vznik světově známých firem, jako například Mc-Donald’s a Holiday Inns. Díky tomu franchising rozšířil

své

pole

působnosti

na

oblast

restauračního

stravování

a na oblast rychlého občerstvení. A v šedesátých letech 20. století se

franchising

rozšířil

do

oblasti hotelnictví, především využitím

společností Hilton a Sheraton. Rok 1955 byl rokem, kdy byl ve Velké Británii poprvé použit americký způsob franchisingu. Britská společnost J. Lyons and Co. Ltd. odkoupila licenci od americké společnosti Wimpy hamburger restaurant. Průnik franchisingu do Velké Británie jako jedné z prvních zemí v Evropě nebyl náhodný, protože Velká Británie používala stejný jazyk a ulehčila tak předávání informací, především do dalších zemí Commonwealthu.

10

Celosvětové

rozšíření

franchisingu

se

odehrálo

v sedmdesátých

a osmdesátých letech 20. století. Franchising se stal jednou z metod podnikání, která začínajícím tržním subjektům poskytovala možnost podnikat

a

Existujícím

zároveň tržním

minimalizovat subjektům

zase

rizika nabízela

spojená další

s podnikáním. možnost

boje

s konkurencí. V současnosti se franchising rozšířil na všechny kontinenty. Nejvíce zastoupen je v USA, Kanadě, Francii a v Japonsku. Dalšími evropskými zeměmi, kde je uzavřeno nejvíce franchisingových smluv, jsou například Německo, Velká Británie a Itálie. V roce 2002 bylo v České republice necelých 80 firem, podnikajících na bázi franchisingu. Z těchto firem bylo 55 mezinárodních. A téměř 150 franchisingových firem působilo v České republice v roce 2008. Rychlý nárůst franchisingu vedl k tomu, že roku 1993 byla založena Česká asociace franchisingu. Následoval Český institutu pro franchising, založený v roce 2005. (Řezníčková, 2009: 3) Růst konkurence, která neustále zvyšuje nároky na kvalitu výrobků a služeb, je hlavním důvodem, který zapříčinil rozvoj franchisingu. Hlavními cíli současného franchisingu je uspokojení potřeb trhu, splnění rozmanitých přání zákazníků, zabránění bankrotům malých podniků, udržení nebo v lepším případě rozšíření svého místa na trhu a hledání způsobu prosazení se ve stále obtížnějším tržním prostředí.

11

2. Co je to franchising?

2.1

Základní terminologie

Základní terminologií rozumíme význam slov franchising, franchisor, franchisant, franchisingová smlouva, franchisová síť, master franchisant a master franchisingová smlouva. Franchising – jedná se o podnikatelský systém, kterým jedna osoba, poskytovatel

franchisy,

poskytne

licenci

jiné

osobě,

nabyvateli

franchisy, a tím i právo užívat jeho podnikatelský koncept s využitím veškerých dalších práv, podpory, know-how a kontroly při prodeji výrobků nebo při poskytování služeb. Franchisor – poskytovatel franchisy. Franchisant – příjemce, nabyvatel franchisy. Franchisingová smlouva – smlouva, která z právního hlediska upravuje vztahy mezi franchisorem a franchisantem. Franchisová síť – vytváří spojení mezi franchisorem a všemi jeho franchisanty. Master franchisant – hlavní nabyvatel franchisy. Master franchisingová smlouva – smlouva, jejímž základem je možnost master

franchisanta

uzavírat

franchisingové

smlouvy

s dalšími

franchisanty.

2.2

Definice franchisingu

V dnešní době není možné jednotně definovat franchising. Každá země jej

má

upraven

podle

svých

zákonů.

Německý

franchisový

svaz,

12

Mezinárodní asociace amerických franchisorů a Evropská franchisová federace mají jedny z nejlépe propracovaných definic franchisingu. „Německý

franchisový

svaz-Deustcher

Franchise-Verband

e.

V.

(1992 : 1) definuje franchising takto: Franchising je vertikálně – kooperativně

organizovaný

odbytový

systém

právně

samostatných

podnikatelů na bázi smluvních dlouhodobých závazků.“ Poskytovatel franchisy (franchisor) sestaví podmínky franchisingu tak, aby jej mohl nabyvatel franchisy (franchisant) přijmout ve formě franchisového balíku. Tento balík je sestaven z využívání ochranných práv,

ze

závazků

z nákupního,

franchisora

organizačního

a

aktivně

podporovat

odbytového

franchisanta,

konceptu,

z výchovy

franchisanta atd. Franchisant vystupuje na trhu na vlastní účet a pod vlastním jménem, ale na základě práv a povinností vyplývajících z franchisového balíku. „Podle

doporučení

Mezinárodní

asociace

amerických

franchisorů

je franchising definován jako: Smlouva nebo dohoda, ústní nebo písemná, mezi dvěma nebo více partnery, kde: a) se franchisantovi poskytuje právo podle marketingového plánu sestaveného

franchisorem,

poskytovat

služby

anebo

prodávat

výrobky, b) řízení podnikání podle určitých plánů nebo systémů je spojeno s označením výrobků, služeb a obchodního jména, reklamních a obchodních symbolů, pomocí kterých jsou jednotliví franchisoři nebo smluvní podnikatelé rozeznatelní, c) franchisant se zavazuje přímo nebo nepřímo platit konkrétní částku za poskytnutí franchisingu.“ (Štensová, Gieratová, 1991:40) Tato definice ale bohužel zcela neodpovídá charakteru franchisingu, protože

v ní

chybí

velmi

důležité

právo

franchisora

ke

kontrole

franchisanta, zda dodržuje franchisorovy obchodní podmínky. „Nejvýstižnější charakteristiku franchisingu ovšem podává Evropská franchisová federace, která franchising definuje jako: určitou formu 13

smluvní spolupráce mezi právně nezávislými podnikateli vytvořenou na základě rovnoprávnosti, kde na jedné straně stojí franchisový podnikatel, franchisor, a na druhé straně jeden nebo více podnikatelů, franchisantů. Franchisor splňuje následující znaky: a) podnik nese obchodní jméno, slovní označení nebo symbol (příp. ochrannou známku) pro výrobní, obchodní činnost nebo činnost služeb,

ale

také

symbol

zkušeností,

vědomostí

(know-how)

a franchisant je oprávněn je využívat, b) podnik disponuje určitými výrobky anebo druhem služeb v přesně určeném rámci a originální obchodní koncepcí, kterou může franchisant

přebrat

a

využívat.

Tato

koncepce

je

založena

na specifických a vyzkoušených obchodních technikách. Protože má

franchisant

k dispozici

právo

využívat

obchodní

jméno,

obchodní koncepci, technologii a know-how franchisora, je tento systém daleko dokonalejší než jiné systémy, např. koncesní nebo licenční.“ (Řezníčková,2009:6) V Evropském kodexu etiky franchisingu, vypracovaném v roce 1972 Evropskou franchisovou federací, jsou vyjádřeny práva a povinnosti obou

smluvních

stran

franchisingové

smlouvy,

tato

definice

a samozřejmě veškeré náležitosti franchisingové smlouvy. V roce 1998 se franchisingem na území České republiky zabýval Vrchní soud v Praze. „Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí uvedl definici franchisingu, resp. franchisingové smlouvy tak: a) že předmětem franchisingové smlouvy je poskytnutí výrobního nebo obchodního poskytovatelem

know-how

a

příjemci

za

dalších to,

že

průmyslových

příjemce

výsledky

práv svého

podnikání uvede na trh; b) obě smluvní strany se stávají partnery, jde o vertikální dlouhodobý vztah přinášející oběma zisk a vyvážené výhody;

14

c) příjemce podniká pod jménem poskytovatele zavedeným na trhu a s jeho pomocí získává právo užívat jeho ochrannou známku, image, zkušenosti. (Řezníčková, 2009:7) Závěrem můžeme franchising shrnout jako formu podnikání, která je založena na vztahu mezi dvěma nebo více právnickými a fyzickými osobami. Jádrem a zakladatelem celého systému franchisingu je větší firma, které říkáme franchisor, neboli dodavatel, poskytovatel licence. Franchisor je autorem a vlastníkem podnikatelské myšlenky, která je předmětem obchodu. Na druhé straně tohoto vztahu vystupuje nabyvatel franchisingu,

neboli

franchisant.

Těchto

franchisantů

může

být

neomezené množství. Franchisant kupuje od franchisora právo na prodej výrobků nebo poskytování služeb. S tímto právem franchisant zároveň kupuje logo, ochrannou známku a především celkovou image firmy. Franchisor se zavazuje k tomu, že bude franchisantovi pomáhat, poradí mu, či ho proškolí a poskytne jakoukoliv další pomoc. Franchisant se zavazuje k tomu, že bude dodržovat franchisorovy požadavky, že bude pravidelně platit poplatky z franchisingu a strpí franchisorovu kontrolu. Franchising

lze

vysvětlit

jako

správně

fungující

vztahy

mezi

franchisorem, franchisanty a dalšími subjekty, jako například dodavateli, bankou, přepravci a jinými.

2.3

Druhy franchisingu

Franchising můžeme rozdělit podle mnoha hledisek. Následující dělení však není zcela kompletní, ale i tak pomůže laikovi pochopit podstatu franchisingu. a) Historické hledisko Z historického hlediska lze franchising rozdělit na dva druhy. -

Starším druhem franchisingu je tzv. výrobkový franchising, kdy franchisor předal franchisantovi podrobný výrobní postup,

15

který umožňoval franchisantovi prodej značkových výrobků franchisora. -

V současnosti je využíván tzv. podnikatelský franchising, který lze také označit jako odbytový franchising. V tomto systému získá franchisant pomoc franchisora při řízení podniku, ověřený a osvědčený podnikatelský záměr, finanční prostředky a franchisor také pomáhá při vyhledávání místa k samotnému založení podniku.

b) Hledisko předmětu franchisingu Z hlediska předmětu franchisingu můžeme franchising rozdělit na průmyslový franchising, distribuční franchising, franchising služeb a velkoobchodní franchising. -

Průmyslový franchising se zaměřuje na výrobu výrobků. Franchisor poskytuje franchisantovi oprávnění vyrábět podle svých požadavků a zároveň mu umožní výrobky prodávat pod svou ochrannou známkou.

-

Distribuční

franchising

se

zaměřuje

na

prodej

výrobků.

Franchisant může prodávat franchisorovy výrobky ve svém franchisovém podniku. Tento podnik nese jméno franchisora a funguje v souladu s obchodními metodami, které zavedl franchisor. -

Franchising služeb se zaměřuje na poskytování služeb. Někdy bývá

označován

jako

servisní

franchising.

Franchisantovi

je umožněno poskytovat služby pod jménem franchisora. Nesmí to ale být v rozporu s franchisorovým zavedeným obchodním stylem. -

Velkoobchodní franchising umožňuje franchisantovi prodávat výrobky

nebo

služby

pouze

do

maloobchodních

sítí,

ne konečným spotřebitelům. c) Hledisko osoby franchisanta Může se jednat o franchising mezi podnikateli, kterými jsou fyzické osoby, mezi právnickými osobami a o franchising smíšený, neboli mezi fyzickou a právnickou osobou. 16

d) Hledisko vertikálního členění Z hlediska

vertikálního

členění

lze

franchising

rozdělit

na franchising jednostupňový a franchising vícestupňový. -

Jednostupňový franchising znamená, že franchisor poskytuje licenci pouze franchisantům, kteří jsou na stejné úrovni.

-

Vícestupňový franchising znamená, že je zde více franchisantů na různých úrovních.

e) Hledisko vztahů ke třetím osobám Z hlediska

vztahu

ke

třetí

osobě

rozlišujeme

tzv.

master-

franchising a jednoduchý franchising. -

Master-franchising je

oprávněn

je

zaměřen

poskytnout

na

franchising

to, jiným

že

franchisant

franchisantům.

Z franchisanta se stává master franchisant, ale má velice omezená práva, která jsou franchisorem přesně stanovená. Schéma 1: Struktura franchisingu

FRANCHISOR MASTER FRANCHISANT FRANCHISANT

FRANCHISANT

FRANCHISANT

Zdroj: Řezníčková, 2009: 13

-

Jednoduchý franchising, v tomto druhu franchisingu nesmí franchisant prozradit nic, žádné důležité údaje třetím osobám. Jednoduše

řečeno,

franchisant

nesmí

provozovat

master-

franchising. Schéma 2: Struktura franchisingu

FRANCHISOR FRANCHISANT

FRANCHISANT

FRANCHISANT

Zdroj: Řezníčková, 2009: 13

17

f)

Hledisko teritoriální Z hlediska

teritoriálního

rozdělujeme

franchising

na

národní

a mezinárodní. -

Národní franchising - franchisor a franchisant jsou ze stejného státu.

-

Mezinárodní franchising – franchisor prodává svou licenci do jiného státu.

g) Hledisko výlučnosti výrobků Z hlediska

výlučnosti

neboli

exkluzivity

výrobků

dělíme

franchising na minifranchising a franchising běžného sortimentu výrobků. -

Minifranchising je používán při prodeji exkluzivních výrobků, které

jsou

určeny

pouze

pro

malou

škálu

spotřebitelů.

Franchisant získává právo na prodej luxusních výrobků, které jsou určeny pro určitý okruh spotřebitelů a lze je prodávat jen na určeném území. Dále od franchisora získá reklamní materiál, zařízení prodejen a daný sortiment exklusivních výrobků. Na druhou stranu musí dodržovat předepsané prodejní ceny. -

Franchising běžného sortimentu výrobků se týká všech ostatních

výrobků,

které

nejsou

zařazeny

do

skupiny

exkluzivních od exkluzivních firem.

3. Výhody a nevýhody franchisingu Následující kapitola Výhody a nevýhody franchisingu je přepracována podle Řezníčkové M. (2009). Franchising, jako jedna z forem podnikání s sebou přináší mnoho výhod i nevýhod jak pro franchisora, tak i pro franchisanta. Každý musí přispět k tomu, aby byly nevýhody minimalizovány a naopak výhody maximálně využity.

18

3.1

Výhody franchisingu pro franchisora

a) Vytvoření vlastní struktury široké odbytové sítě a její další zhušťování -

Franchisorův podnik se může rozvíjet i za předpokladu, že franchisor vloží do podnikání minimální vklad kapitálu. Je to dáno tím, že franchisant použije vlastní kapitál k vybudování podniku.

b) Rozšíření přímého podílu na trhu -

Pro franchisora je jednodušší využít regionálních zkušeností franchisanta

s místním

prostředím.

Franchisor

tím

získá

kvalitní a atraktivní umístění svých podniků. c) Intenzivní zpracování trhu -

Franchisor

využívá

možnosti

zajistit

si

svůj

trh

pomocí

franchisingu. Franchisor si svůj trh rozdělí na přibližně stejně velké oblasti, které se snaží co nejrovnoměrněji pokrýt. Tímto způsobem

pak

nedochází

ke

konkurenčnímu

boji

mezi

franchisanty. d) Výhodnější financování, snížení nákladů na otvírání nových podniků -

Všechny

franchisové

provozovny

využívají

finančního

zabezpečení a případné pomoci od franchisora, ale zároveň, aby mohl franchisant svůj podnik otevřít, musí vložit svůj počáteční kapitál, kterým výrazně snižuje franchisorovy náklady. e) Získání

příjmů

pro

vývoj

know-how

a

jednotlivých

prvků

franchisingu -

Franchisor

získává

od

franchisanta

pravidelně

poplatky

za poskytnutý franchising. Poplatky jsou většinou odvozené z procenta obratu franchisanta. f)

Kvalitnější personální obsazení jednotlivých podniků -

Franchisor si může vybírat z celé řady zájemců o franchising, ale přesto si vybírá jen ty, kteří jsou pro něj nejpřijatelnější.

19

Veškeré požadavky na franchisanta jsou uvedeny v manuálu, kde jsou popsány i další oblasti, které se franchisantů týkají. -

Franchisor napomáhá franchisantovi s výběrem zaměstnanců, ale

případné

franchisant

problémy

sám.

Pouze

mezi

zaměstnanci

v nejzávažnějších

si

musí

řešit

případech

musí

zasáhnout franchisor. g) Odbytová jistota -

Franchisor má jistotu odbytu tím, že franchisant musí odebírat výrobky, od

případně

franchisora.

služby Toto

nebo

pravidlo

technologie mají

pouze

zakomponováno

do franchisingové smlouvy. Ve smlouvě může být také uvedeno, že franchisant smí odebírat výrobky, služby nebo technologie od jiných dodavatelů, ale ti musí být určeni franchisorem.

3.2

Výhody franchisingu pro franchisanta

a) Rychlý přístup na trh, snížení rizika samostatnosti a větší jistota v podnikání -

Po

podepsání

franchisingové

smlouvy

může

franchisant

využívat image, ochrannou známku, logo, obchodní jméno a goodwill franchisora při prodeji svých výrobku nebo při poskytování služeb, které jsou již nějakou dobu na trhu, dostaly se do povědomí zákazníků a už mají určitou prestiž. b) Rozsáhlé

aktuální

know-how

prostřednictvím

vzdělávání

a tréninku -

Franchisor poskytuje všem svým franchisantům ještě před zahájením jejich činnosti v podnikání proškolení a základní vzdělání

o

franchisingu.

Tato

školení

se

v průběhu

franchisantova podnikání opakují, aktualizují a stále více prohlubují. c) Franchisor školí bezplatně i personál -

I

personál

franchisanta

musí

projít

úvodním

školením

a následným proškolováním a vzděláváním, a proto franchisor 20

poskytuje tuto možnost franchisantovi bezplatně jako jednu z mnoha výhod. d) Vytvořený, vyzkoušený a chráněný sortiment, pomoc při sestavení sortimentové skladby, vyloučení problémů se zásobováním -

Franchisor, před tím než se rozhodne zahájit franchisové podnikání, musí provozovat tzv. pilotní projekt. Jedná se o to, že franchisor zkoumá chování, zájmy a preference budoucích zákazníků, a podle výsledků průzkumu sestavuje nejvhodnější skladbu

nabízených

výrobků,

poskytovaných

služeb

nebo

technologií. -

Franchisantovi tím odpadá práce s vymýšlením a sestavováním sortimentu výrobků, poskytovaných služeb nebo technologií.

-

Franchisor má určeného dodavatele nebo i více dodavatelů, kteří zásobují podniky franchisantů. Franchisantovi tak opět odpadá práce se sháněním dodavatelů.

e) Zvýšená kreditní schopnost -

Franchisor pomáhá franchisantovi i tím, že za ním stojí jako garant, jako již známá a úspěšná společnost. Banky tak ochotně poskytnou franchisantovi úvěr na jeho podnikání.

-

V dnešní

době

mají

banky

zřízeny

speciální

týmy,

které

se zaměřují na práci s podnikateli, kteří podnikají na bázi franchisingu. -

Banky

rovněž

pochopily,

že

franchisant

podnikající

pod

ochranou franchisora vytváří dostatečný zisk za poměrně kratší dobu než jiní podnikatelé bez franchisy. Tímto je franchisant schopen splácet poskytnutý úvěr mnohem rychleji a ještě mu zbývá dostatek financí pro svou vlastní potřebu.

3.3

Nevýhody franchisingu pro franchisora

a) Nižší míra kontroly -

Franchisor musí provádět kontrolu franchisanta, zda dodržuje franchisorovy podmínky podnikání. Tato kontrola je omezena 21

tím, že franchisant je osoba, která v podnikaní vystupuje samostatně a franchisor tím nemůže kontrolovat v takové míře, jako například ředitel nebo vedoucí podniku. b) Neustálý boj proti nátlaku franchisanta, který chce prosadit prodej i jiných výrobků, služeb nebo technologií, než které poskytuje franchisor -

Toto bývá vyřešeno ve franchisingové smlouvě, kdy franchisor povolí

franchisantovi

prodávat

nepatrné

procento

výrobků

od jiných dodavatelů. c) Franchisor si může z franchisanta vychovat svého budoucího konkurenta -

Franchisant se při podpisu franchisingové smlouvy zavazuje k tomu, že po určitou dobu po skončení podnikání nebude vykonávat práci, která by jakýmkoliv způsobem konkurovala franchisorovi.

-

Je v podstatě nemožné, aby franchisant, který již není součástí franchisového řetězce, zapomněl vše o podmínkách podnikání u

franchisora,

know-how

a

veškeré

získané

vědomosti

a zkušenosti. d) Franchisant může během platnosti franchisingové smlouvy získat pocit větší samostatnosti, a snažit se tak osamostatnit -

Franchisantův podnik je úspěšný, vydělává dostatek peněz a

mnohdy

ještě

více

než

bylo

franchisantovi

přislíbeno.

To může vést k tomu, že franchisant začne přemýšlet, zda franchisora ke svému podnikání ještě vůbec potřebuje. -

Franchisor poskytuje franchisantovi veškeré výhody a pomáhá mu dosáhnout úspěchu, ale nakonec ho franchisant odmítá jako svého „chlebodárce“ a myslí si, že úspěchu dosáhl sám.

-

Řešením tohoto problému je využít svých zkušeností v řízení, uvědomit

si,

jak

důležitá

je

tolerance,

komunikace

a spolupráce.

22

3.4

Nevýhody franchisingu pro franchisanta

a) Částečné omezení podnikatelské samostatnosti -

Franchisingová smlouva zakazuje franchisantovi uskutečnit jeho vlastní podnikatelské záměry, kterými by mohl dosáhnout většího podílu a úspěchu na trhu.

b) Platba franchisových poplatků -

Franchisant musí pravidelně každý měsíc zaplatit franchisorovi poplatek za poskytnuté služby, příspěvek na reklamu a určité procento ze zisku.

c) Franchisant je povinen vykonávat pouze tu činnost, která je stanovena ve franchisingové smlouvě -

Franchisingová smlouva je stálým dokumentem, který ne úplně vždy vyhovuje neustále se měnícím a vyvíjejícím se podmínkám trhu. Franchisant musí dodržovat veškerá pravidla uvedená ve franchisingové smlouvě.

d) Dělení zisku -

Franchisant musí svůj zisk rozdělit mezi sebe a franchisora. Franchisorovi

musí

odvést

povinné

měsíční

poplatky

za poskytnuté služby, příspěvek na reklamu a určité procento ze zisku. Zbytek si franchisant ponechá pro své účely.

4. Franchisingová smlouva

Smlouva o franchisingu vyjadřuje právní vztah mezi franchisorem a franchisantem. Ve smlouvě jsou uvedena veškerá práva a povinnosti, principy

a

pravidla

fungování

franchisingu

a

všech

vztahů

mezi

podnikateli. Franchisingová smlouva se odvozuje také od toho, jaký vztah má ke třetí osobě

stojící

mimo

franchisovou

síť.

Jedná

se

buďto

o

master 23

franchisingovou smlouvu nebo o přímou franchisingovou smlouvu. Master franchisingová smlouva umožňuje franchisantovi poskytovat franchising dalším franchisantům. Franchisant ale musí splňovat přesně vymezené podmínky franchisorem a franchising může poskytovat pouze na

vymezeném

území.

Přímá

franchisingová

smlouva

umožňuje

franchisantovi využívat pouze franchising od franchisora. Nemá možnost poskytovat franchising dalším franchisantům, jako je to u master franchisingové smlouvy. Oba tyto typy smluv se mohou zkombinovat. Franchisant tak může poskytovat franchising dalším franchisantům na vymezeném území, a zároveň podnikat v rámci obchodní sítě franchisora. Definovat franchisingovou smlouvu je stejně složité jako definovat celý franchising. Nejlépe vystihli franchisingovou smlouvu pánové Gross a Skaupy. Ti definují franchisingovou smlouvu takto: „Franchisingová smlouva je označením oboustranných závazků v rámci dlouhodobých vztahů

franchisora

a

franchisanta,

samostatných

podnikatelů,

za dohodnutou odměnu poskytovat služby, prodávat zboží pod určitým obchodním

jménem,

ochrannou

známkou,

využívat

franchisorova

průmyslová práva, jakož i jeho technické a průmyslové zkušenosti a v neposlední řadě rozvíjet organizační a reklamní systém, při kterém franchisor poskytuje franchisantovi radu, pomoc a vykonává nad jeho podnikáním kontrolu.“ (Gross, Skaupy, 1968: 258s.) Franchisingová smlouva je smlouva kombinovaná z mnoha prvků různých smluvních typů. Nejčastějšími prvky obsaženými ve franchisingové smlouvě jsou prvky nájemní smlouvy, licenční smlouvy, smlouvy o obchodním zastoupení, smlouvy o využití know-how, leasingové smlouvy a dalších. V České republice se na franchisingovou smlouvu vztahují podmínky obchodního zákoníku. „Obchodní zákoník umožňuje smluvním stranám uzavírat v obecné rovině dva typy smluv:

24

a) smlouvy tzv. pojmenované, uvedené především jako smluvní typ v části třetí obchodního zákoníku, b) tzv. nepojmenované smlouvy neboli inominátní kontrakty, které obchodní

zákoník

výslovně

jako

smluvní

typ

neupravuje.“

(Řezníčková, 2009: 32) Franchisingová smlouva není popsána jako samostatný smluvní typ v obchodním zákoníku ani v občanském zákoníku, a proto ji lze označit jako smlouvu inominátní, jejíž podmínky upravuje § 269 odst. 2 obchodního zákoníku. Základním a jediným požadavkem franchisingové smlouvy je vymezení závazků smluvních stran. Ostatní náležitosti nejsou vyžadovány žádným právním předpisem, a proto je tato smlouva zásadním dokumentem upravujícím stanoveny

vzájemné jejich

vztahy

práva

a

smluvních

povinnosti.

stran, Pro

kde

jsou

bezchybné

zároveň fungování

franchisového vztahu je tedy důležité dokonalé zpracování smlouvy, které zabrání případným sporům mezi franchisorem a franchisantem. Pokud by některé vztahy v této smlouvě popsány nebyly, mohlo by k případným sporům dojít. Žádný právní předpis neudává formu franchisingové smlouvy. Tedy záleží na franchisorovi a franchisantovi, zda uzavřou smlouvu v písemné formě nebo ve formě ústní. Jak již bylo popsáno výše, franchisingová smlouva musí být dokonale zpracována, aby se zabránilo případným sporům

mezi

smluvními

stranami.

Proto

se

doporučuje

uzavřít

franchisingovou smlouvu ve formě písemné. „Každá franchisingová smlouva by měla splňovat alespoň následující požadavky: a) po právní stránce zabezpečit franchisantovi řádné užívání všech práv a nehmotných statků, která mu franchisor prostřednictvím franchisingové smlouvy předává a jejichž vlastníkem je franchisor, případně oprávněným uživatelem s oprávněním dále udělit právo tyto využívat,

25

b) ochránit smluvní strany před případným nedovoleným zásahem a poškozením franchisové sítě ze strany třetí osoby, c) obsahovat popis a podrobné fungování franchisového systému, včetně řídících mechanismů a oprávnění franchisora kontrolovat činnost

franchisanta

způsobem

vyplývajícím

ze

smluvně

stanovených podmínek, d) zajistit franchisantovi řádný výkon jeho podnikatelské činnosti na bázi franchisové spolupráce, e) řádně upravit veškerá práva a povinnosti, jakož i další skutečnosti charakterizující

franchisový

koncept

franchisora

tak,

aby

z nedokonalé úpravy nedocházelo ke sporům smluvních stran a případně i ke vzniku škody, f) mít písemnou formu, aby byla zajištěna především právní jistota smluvních stran.“ (Řezníčková, 2009: 33)

4.1

Proces uzavírání franchisingové smlouvy

Uzavření franchisingové smlouvy lze rozdělit do pěti fází. a) První fáze Během

první

fáze

dochází

k hledání

a

získávání

nejvhodnějších

franchisantů pro franchisorův podnik. Franchisor rozmístí inzeráty do médií, jak celostátních, tak regionálních. Například do televize, do novin nebo jako vysílání v rozhlase. Nebo může franchisor využít internetových stránek, které nabízejí speciálně jen franchisové inzeráty a nabídky. Dalšími možnostmi oslovení potenciálního franchisanta jsou veletrhy specializované na franchising, přímé oslovení podnikatelů, kteří podnikají ve stejném oboru, zda se nechtějí zapojit do franchisové sítě nebo oslovení pomocí jiného franchisanta, který je již součástí budované franchisové sítě. b) Druhá fáze

26

V druhé fázi dochází k přímému kontaktu franchisora s franchisantem. Podle výsledků hledání předá franchisor potenciálnímu a nejvhodnějšímu franchisantovi formulář žádosti o poskytnutí licence a zároveň také informační brožuru, ve které jsou uvedeny informace o franchisovém podnikání, podmínky podnikání a další. Obsahem formuláře jsou také údaje o franchisantovi. Jedná se o osobní údaje, jako je jméno a příjmení, místo trvalého bydliště, rodné číslo, datum narození, národnost atd. Dále jsou v brožuře uvedeny údaje o

předchozím

nebo

současném

zaměstnání,

předchozí

pracovní

zkušenosti, stupeň vzdělání, finanční zázemí, zda je budoucí franchisant ochoten se přestěhovat za prací, reference od jiných osob a mnoho dalších... c) Třetí fáze Ve třetí fázi franchisor hodnotí vyplněný formulář od potenciálního franchisanta. Každý franchisor si rozhodne, jakým způsobem bude formulář hodnotit. Nejsou dána žádná pravidla, podle kterých by se mělo postupovat.

Nejčastěji

se

využívá

metoda

bodování

jednotlivých

odpovědí. d) Čtvrtá fáze Čtvrtá fáze nastává, pokud franchisant splňuje veškeré franchisorovy požadavky. Poté je franchisant pozván na pohovor, kde společně s franchisorem projdou vyplněný formulář a proberou franchisantovy zkušenosti, finanční možnosti a ochotu zapojit se do podnikání společně s franchisorem. Velkou výhodou pro budoucího franchisanta je, když franchisor umožní franchisantovi podívat se do již zavedeného franchisového podniku, kde se může seznámit s provozem, s personálem a může si i vyzkoušet jak takový provoz funguje. Díky této možnosti se pak může franchisant snáze rozhodnout, zda bude s franchisorem spolupracovat nebo ne. e) Pátá fáze

27

Pátá fáze nastává, pokud po absolvování všech pohovorů a prohlídce franchisového podniku nadále trvá franchisantova a franchisorova ochota vstoupit do spolupráce. V páté fázi dochází k podpisu smlouvy o budoucí franchisingové smlouvě a následně k podpisu franchisingové smlouvy.

4.2

Ukončení smluvní spolupráce

Oba smluvní partneři, franchisor i franchisant, mají právo od smlouvy odstoupit a také ji vypovědět, pokud dojde k ukončení spolupráce před uplynutím doby, na kterou byla franchisingová smlouva uzavřena. K ukončení smluvní spolupráce může dojít, když dojde k zastavení podnikání franchisanta nebo franchisora, jeden z partnerů je v platební neschopnosti, je zahájeno konkurzní řízení, dojde k opoždění placení nebo dodávky zboží nebo dojde k poškození dobré pověsit podniku. Franchisant by si měl při podpisu smlouvy stát za tím, aby tam bylo uvedeno i to, kdy franchisor svým jednáním podstatným způsobem poruší smlouvu. Například když bude upřednostňovat určité oblasti před ostatními, použije finance určené na reklamu pro své soukromé účely nebo když bude nerovnoměrně zajišťovat zásobování franchisových podniků atd. Po ukončení smlouvy nesmí již franchisant prodávat franchisorovo zboží, poskytovat služby nebo technologie, používat jeho obchodní označení, logo a ochrannou známku. Dále musí franchisant vrátit vše, co za celou dobu

svého

podnikání

získal

od

franchisora.

Franchisant

nesmí

po ukončení smluvní spolupráce s franchisorem nějakou dobu pracovat nebo jinak působit v konkurenčním prostředí. A

nakonec

by

mělo

dojít

mezi

franchisorem

a

franchisantem

k vzájemnému vyrovnání nebo k odškodnění, bude-li to nutné.

28

5. Franchising v zemích Evropské unie Následující kapitola Franchising v zemích Evropské unie je přepracována podle Řezníčkové M. (2009). Franchising ve státech Evropské unie je podobně jako v České republice stanoven pouze v právních úpravách obchodního zákoníku, v občanském právu a dalších. Z pohledu celé Evropské unie nelze stanovit komplexní a pro všechny státy jednotnou právní úpravu franchisingu. Francie má například franchising zakotven v právní úpravě licenční smlouvy, která se vztahuje k nehmotným statkům. Ostatní státy Evropské unie se snaží nahradit nedostatečnou právní úpravu franchisingu různými pravidly, které jsou zapsány v kodexech franchisingu. V některých

dalších

státech,

jako

například

v Kanadě,

USA

nebo

Brazílii, mají pro franchising stanoveny speciální zákony. Cílem těchto zákonů je snaha odstranit případné podvody franchisorů.

5.1

Evropský kodex etiky franchisingu (European Code of Ethics for Franchising)

Evropský kodex etiky franchisingu, který byl sepsán v roce 1972, je základním dokumentem franchisového podnikání. Kodex byl sestaven Evropskou franchisovou federací za přispění všech franchisových svazů členských zemí EU. (Řezníčková, 2009: 131) Kodex by měl představovat soubor předpisů, základních ustanovení, pravidel a zásad slušného chování v rámci jednání mezi účastníky franchisingu v celé Evropské unii. Dodržování ustanovení Kodexu nelze nijak vyžadovat po účastnících franchisingu, proto je nutné jej brát jako tzv. Neprávní normativní akt. Postihy za nedodržování pravidel Kodexu, právě proto, že je to neprávní

29

normativní

akt,

je

možno

najít

pouze

v ustanovení

jednotlivých

franchisových svazů. Evropský kodex etiky franchisingu je rozdělen do šesti kapitol. První kapitola se věnuje definici franchisingu. Dále je v první kapitole Kodexu popsán pojem know-how, který vychází z franchisorových zkušeností, které jsou pak pro franchisanta buďto utajené nebo podstatné anebo identifikované. „Utajené“ vyjadřuje, že know-how není lehce dostupné a není známé pro veřejnost, která se do franchisového podnikání nezapojuje.

„Podstatné“

vyjadřuje,

že

franchisant

využívá

veškeré

informace, které jsou nepostradatelné pro franchisantovo podnikání. A „identifikované“ znamená, že franchisant musí mít možnost zjistit, zda je know-how dostatečně specifikované a zda souhlasí s požadavky na utajení a podstatnost. Druhá ve

kapitola

franchisové

Kodexu síti.

se

věnuje

Zahrnuje

hlavním

především

zásadám

povinnosti

podnikání franchisora,

povinnosti franchisanta a další povinnosti, které jsou společné oběma smluvním stranám. Třetí kapitola se zaměřuje na propagaci a reklamu franchisové sítě a na nábor dalších partnerů franchisingu. Reklama musí být srozumitelná a lehce pochopitelná bez dvojsmyslných nebo zavádějících výrazů. Tento Kodex musí obdržet všichni budoucí franchisanti společně s dalšími podklady, které se týkají franchisového podnikání, ještě před uzavřením smlouvy. Čtvrtá a pátá kapitola se věnují výběru franchisantů a franchisingové smlouvě. Šestá kapitola se zaměřuje na úpravu vztahů mezi franchisorem a jeho franchisanty a zároveň na vztahy mezi master franchisantem a jeho franchisanty. Kodex ale nelze použít k úpravě vztahů mezi franchisorem a master franchisantem.

30

5.2

Franchisové svazy

Franchisové svazy byly založeny za účelem prosazování franchisového podnikání, jeho rozvoje a podpory. Franchisové svazy fungují na národní úrovni a sdružují se do nich všichni franchisoví podnikatelé. Je důležité říci, že se jedná o dobrovolná a nezisková sdružení. Franchisové svazy se zaměřují především na podporu svých členů, nabízí jim různé výhody a služby a zároveň se podílí na seznamování široké veřejnosti s franchisovým podnikáním.

5.2.1 Evropská franchisová federace (EFF) Evropská franchisová federace byla založena v roce 1972. Zakladateli byli evropské franchisové svazy. EFF je mezinárodní nezisková asociace. „Posláním federace je: a) Propagace franchisingu v Evropě b) Hájení

etiky

franchisového

podnikání

propagací

Evropského

etického kodexu c) Ovlivňování a podpora rozvoje franchisingu v Evropě d) Zastupování

zájmů

franchisového

podnikání

u

mezinárodních

účastníků

franchisového

organizací e) Podpora

a

zastupování

evropských

podnikání ve světě f) Výměna informací a dokumentace mezi národními asociacemi v Evropě i ve světě g) Poskytování služeb členským asociacím h) Koordinace činnosti národních franchisových asociací, svazů nebo federací v Evropě i) Podporování

vzniku

nestranných

a

vědeckých

studií

o franchisingu.“ [1]

31

5.2.2 Česká asociace franchisingu (ČAF) Česká

asociace

franchisingu

je

stejně

jako

Evropská

franchisová

federace neziskovou organizací. Je to také profesní organizace, která na národní úrovni sdružuje franchisory a odborníky, kteří se soustřeďují na konkrétní problematiku franchisingu. Česká asociace franchisingu byla založena roku 1933 a jejími členy jsou jak velké a světově známé nadnárodní systémy tak i franchisové systémy menší a tuzemské. Česká asociace franchisingu je od svého založení členem Evropské franchisové federace. Toto členství dává franchisovému podnikání v České republice možnost zůstat na stejné úrovni s ostatními členskými franchisovými svazy a držet s nimi krok. Tato asociace ale není určena pro franchisanty, je pouze pro franchisory, master franchisory nebo například pro franchisové poradce. Členství v asociaci se dělí na čtyři skupiny: řádné, mimořádné, přidružené a čestné. Tyto čtyři skupiny členství se odvíjejí od vyspělosti člena ve franchisovém podnikání a od toho, zda splňuje podmínky České asociace franchisingu a dodržuje zásady Etického kodexu České asociace franchisingu, potažmo Evropského kodexu etiky franchisingu.

5.2.3 Český institut pro franchising (ČIF) Český institut pro franchising byl založen v roce 2005 jako poradenský, vzdělávací a publikační institut. Díky Českému institutu pro franchising má mnoho podnikatelů, i těch menších, možnost franchisové podnikání poznat, lehce pochopit a co nejrychleji použít. Český institut pro franchising sleduje vývoj trendů na trhu a udržuje kontakty s vedoucími franchisového podnikání i s vedoucími podobných oborů jak v České republice, tak i v zahraničí. Pořádá konference a přednášky zaměřené na franchising, snaží se dostat franchising do povědomí lidí pomocí médií a provádí výzkum franchisingu. Český institut pro franchising je zároveň hlavním pořadatelem Franchise Clubu, 32

do kterého jsou zváni významní manažeři a podnikatelé, kteří se nejvíce podílejí na formování českého franchisového podnikání. Tito lidé pak ukazují své podnikatelské záměry, sdělují své zkušenosti a radí ostatním jak pokračovat a dojít k vytouženému úspěchu.

6. Společnost Coffeeshop Company

Následující kapitola Společnost Coffeeshop Company je zpracována podle internetových stránek společnosti Coffeeshop Company a interního franchisingového konceptu. Společnost Schärf Coffeeshop Company GmbH je již více než 60 let na kávovém trhu. Zaměřuje se na cokoliv, co se týká vysoce kvalitní kávy. Tudíž společnost Schärf Coffeeshop Company GmbH vyvíjí a vyrábí své vlastní espreso stroje a mlýnky na kávu. Vše má patentováno. Dále společnost praží svou vlastní vytvořenou směs kávy z odrůdy Arabica. Společnost Schärf Coffeeshop Company GmbH je rodinná firma, kterou na začátku 50. let 20. století založil Dr. Alexandr Schärf. V roce 1999 vymysleli

stylovou

architekturu,

kterou

spojili

s předchozími

zkušenostmi s vlastní výrobou espreso strojů, mlýnků a s pražením kávy a zrodil se tak koncept Coffeeshop Company. Úspěch a obliba u veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat. V dnešní době můžeme společnost Coffeeshop Company nalézt ve čtrnácti zemích, kde

je

zastoupena

Coffeeshop Česku,

více

Company

Slovinsku,

jak

180

kavárnami.

Kavárny

společnosti

nalezneme

v Německu,

Rakousku,

Maďarsku,

Rumunsku,

Slovensku,

Polsku,

Makedonii,

Chorvatsku, Rusku, Turecku, Egyptě a v Saudské Arábii a také na lodích společnosti Carnival Cruise Line.

33

6.1

Historie a vývoj společnosti

Následující kapitola Historie a vývoj společnosti je zpracována podle internetových stránek společnosti Coffeeshop Company a interního franchisingového konceptu. Rok 1999 je rokem, kdy byla založena společnost Coffeeshop Company. Ještě v témže roce byla otevřena první kavárna, která sídlila na ulici Krugerstrasse ve Vídni. Pod logem Coffeeshop Company se

nachází

krátká větička, slogan, který se odvolává právě na okamžik založení první kavárny. Slogan zní „Home in Vienna“, což v překladu znamená Doma ve Vídni. Začátek pro společnost Coffeeshop Company byl velice rychlý a hektický a společnost si musela vybudovat silné zázemí. Ale to pro společnost Coffeeshop Company nebyl velký problém, a již od svého začátku působení na trhu měli obrovský úspěch. Následovalo otevírání dalších kaváren, a to nejen ve Vídni, ale už i v celém Rakousku. V roce

2000

se

partnerem

společnosti

Coffeeshop

Company

stala

americká lodní linka Carnival Cruise Line. Díky spolupráci Carnival Cruise

Line

se

společností

Coffeeshop

Company

mohou

cestující

na lodích Carnival Cruise Line nalézt malé kavárničky neboli Coffeeshop Company Corners. V roce 2001 dochází k prvnímu uzavírání franchisingových smluv mezi společností Coffeeshop Company a franchisanty. Coffeeshop company se stává samostatnou společností v obchodní skupině Schärf. V roce 2001 je také zahájen provoz prvního mobilního Coffeeshopu, který pořádá

různé

akce

a

představuje

veřejnosti

produkty

společnosti

Coffeeshop Company. V roce 2002 stoupá počet franchisových provozů Coffeeshop Company v Rakousku a v Německu. Druhý mobilní Coffeeshop zahájil svůj provoz a již na 11 lodích společnosti Carnival Cruise Line jsou v provozu Coffeeshop-Corners.

34

Rok 2003 je spojen s obrovským a nezastavitelným rozvojem společnosti Coffeeshop Company. V Německu a v Rakousku zahajuje svou činnost 17 dalších provozů Coffeeshop Company. Časopis Der Konsument vyhodnotil

společnost

Coffeshop

Company

vítězem

testu

všech

kavárenských provozů. Společnost Coffeshop Company zvítězila díky své jedinečnosti a konceptu, který se zaměřuje na moderní mládež. V roce 2004 poprvé zahajuje svou činnost

tzv. Lounge-Koncept. Jedná

se o kavárnu s obsluhou, která si ve velmi krátké době získá obrovskou oblibu u veřejnosti. Rychlý rozmach společnosti Coffeeshop Company se stále nezastavuje, ale naopak dochází k otevírání dalších a dalších obchodů. Rozsah společnosti Coffeeshop Company se v roce 2004 přesouvá z Rakouska a Německa také na další státy Evropské unie a také na arabský trh. Tento přesun lze považovat za obrovský pokrok pro společnost, protože na nových trzích existuje spousta příležitostí k dalšímu rozvoji a obrovská masa nové klientely. V roce 2005 se otevírá úplně nová centrála společnosti Schärf World – The Art of Coffee. Zároveň s otevřením nové centrály společnosti vzniká i nové, moderní, reprezentační a interaktivní centrum a také nové knowhow. V této době se společnost Coffeeshop Company rozšířila již na 84 obchodů. Dohoda Master-Kontrakt uzavřená v roce 2006 zajišťuje společnosti Coffeeshop

Company

vybudování

a

otevření

dalších

150

provozů

za období následujících deseti let. V Istanbulu je otevřena první kavárna. Celosvětově se počet vyšplhal již na více než 100 otevřených provozů a to zejména v Německu, Rakousku, Maďarsku, Polsku, na Slovensku a v České republice. V roce 2007 se do nabídky produktů společnosti Coffeeshop Company dostává také nabídka čajů s názvem Art for Tea, která okouzlí nejen vynikající chutí, ale také zvláštním designem.

35

V roce 2008 se společnost Coffeeshop Company rozšířila již na 180 obchodů, které se nacházejí především v Německu, Rakousku, Rusku, Polsku, Turecku v České republice a na Slovensku.

6.2

Cíle společnosti Coffeeshop Company

Následující kapitoly 6.2 Cíle společnosti Coffeeshop Company až 6.8 Konkurenční

výhody

jsou

zpracovány

podle

internetových

stránek

společnosti Coffeeshop Company a interního franchisingového konceptu. Cíle společnosti jsou: a) Pro

společnost

Coffeeshop

Company

je

nejdůležitější

kvalita.

Zejména kvalita kávy, poskytovaných služeb a celkový koncept společnosti. b) Společnost Coffeeshop Company se řídí danou tradicí „Všechno z jedné ruky“. Všechno z jedné ruky znamená, že zákazník kavárny dostane vše na jednom místě, kávu, vodu, čaj, příjemné prostředí, atmosféru atd. c) Cofeeshop Company spojuje tradici vídeňských kaváren s původní americkou myšlenkou coffeeshopu. d) Společnost

Coffeeshop

Company

pomáhá

zaměstnancům

se vzdělávat, a proto pořádá různá školení a semináře. Školení jsou vedena na základě motta Reinholda Schärfa: „Ten, kdo si myslí, že někým je, přestal se někým stávat“.

6.3

Cílová skupina zákazníků

Společnost Coffeeshop Company je zaměřena především na mladé lidi, studenty, podnikatele, na lidi, kteří chtějí vyzkoušet něco nového a zároveň na lidi držící se tradic. Charakteristickými vlastnostmi

36

návštěvníků kavárny Coffeeshop Company jsou například: spontánnost, temperament, sebejistota, stylovost, úspěšnost, nevázanost a další. Právě takoví lidé, kteří jsou cílovou skupinou společnosti Coffeeshop Company očekávají od kaváren určitý nadstandard a požadují nejvyšší kvalitu poskytovaných služeb i výrobků.

6.4

Produktové portfolio

Sortiment nabízených produktů v kavárnách společnosti Coffeeshop Company je velice rozsáhlý a bohatý. Zahrnuje samozřejmě nabídku kávy, čajů, nealkoholických nápojů, jídel, dezertů a dalších. Ale i tak, společnost Coffeeshop Company hledá na trhu nové trendy, které pak pravidelně ve svých kavárnách nabízí. Jedná se především o sezónní nabídku

nebo

o

možnost

různých

kombinací

kávy

s dezertem

a nealkoholickým nápojem. Společnost Coffeeshop Company nabízí pro zákazníky dvě varianty, jak si vychutnat nejkvalitnější nápoje, jídla a dezerty. První možností je tzv. In-house, kdy si zákazník přijde do kavárny posedět a nechá se obsluhou obsloužit. Druhou možností je tzv. To Go, kdy si zákazník odnese objednané produkty s sebou. Obrovské

úsilí,

které

společnost

Coffeeshop

Company

vynakládá,

je především směrováno pro zákazníky. Dohlíží na to, aby se nezměnila kvalita kávy a ostatních produktů, a aby zákazník vždy a v každé kavárně Coffeeshop Company obdržel stejný nadstandard služeb. Jedinečná chuť a kvalita kávy společnosti Coffeeshop Company je dána tím, že masterfranchisor nakupuje kávu z různých plantáží na celém světě

a

zpracovává

ji

až

v soukromých

pražírnách

společnosti

Coffeeshop Company v Rakousku.

37

6.5

Design a architektura kaváren

Pro kavárny společnosti Coffeeshop Company je nejdůležitější, jakou atmosféru a náladu navozují. Proto jsou atmosféra a nálada základním prvkem designu kaváren. Společnost Coffeeshop Company velice pečlivě vybírá do svých kaváren nábytek, kombinaci barev, osvětlení a další. Jelikož mají svůj design chráněn autorskými právy, nemůže se stát, že se objeví v jiné kavárně, která není součástí společnosti Coffeeshop Company. Kavárny jsou laděny do všech odstínů hnědé barvy tak, aby co nejvíce připomínaly kávu. Přírodní barvy dokážou působit na psychiku člověka tak, že ho určitým způsobem zklidní, zpomalí a napomohou mu nasát atmosféru kavárny spojenou s požitkem z vysoce kvalitní kávy. Architektonický koncept kaváren lze rozdělit na čtyři jednotky. První se nazývá Business Lounge, což je velká luxusní kavárna s příjemným posezením a obsluhou. Druhou jednotkou je tzv. Shop in shop, což je příklad kavárny Coffeeshop Company v City Parku v Jihlavě. Jde o menší kavárnu něž je Business Lounge, která je umístěna především ve velkých obchodních centrech. Třetí jednotkou je již dříve zmíněný Corner type, který využívají na lodích společnosti Carnival Cruise Line. Název Corner type je odvozen od velikosti a stavebního provedení baru. Bar

je

menší

než

ostatní

a

svým

tvarem

připomíná

dvě

strany

trojúhelníku. Většinou bývá umístěn v rohu místnosti. A poslední jednotkou je tzv. Mobile Coffeeshop, neboli mobilní, pojízdná kavárna. Tento druh kavárny je využíván při různých společenských akcích, na festivalech a podobně.

6.6

Možnost spolupráce a její podmínky

Společnost Coffeeshop Company poskytuje jednotlivým státům a jejich regionům pouze určité množství franchisových licencí. Je to strategický tah společnosti. 38

Společnost Coffeeshop Company nabízí svým potenciálním partnerům dva typy licenčních produktů. Jsou jimi: Submasterfranchise licence, která se vztahuje na kraje a okresy a jejich regionální práva. Druhým typem

je

Franchise

licence,

která

pokrývá

pouze

lokální

práva

jednotlivých subjektů. V současné

době

je

společnost

Coffeeshop

Company

nejrychleji

se rozvíjejícím franchisovým řetězcem v kavárenské oblasti ve střední Evropě. Takže pokud se partner stane jeho členem, získá spoustu výhod a jistotu značky a kvality. Společnost Coffeeshop Company provozuje čtyři typy kaváren, jak již bylo zmíněno výše. Tyto kavárny, respektive prostory pro kavárny, lze ještě rozlišit podle toho, jakým způsobem je společnost Coffeeshop Company získala a kdo je financuje. Kavárny Coffeeshop Company mohou být: a) prostor pro kavárnu postavil a financoval franchisant, ale pomáhali mu dodavatelé od master franchisanta, b) prostor pro kavárnu vybudoval a financoval master franchisant, a po dokončení stavebních prací jej pronajal franchisantovi, c) master franchisant koupil již existující prostory v atraktivní lokalitě pro společnost Coffeeshop Company, d) master franchisant si pronajal již existující prostory v atraktivní lokalitě pro společnost Coffeeshop Company. Nejdůležitější podmínkou spolupráce franchisanta s franchisorem je, aby franchisant dodržoval veškeré receptury, manuály a hlavně kvalitu značky. Při uzavírání franchisingové smlouvy musí mít franchisant jistotu, že má dostatečný finanční kapitál na zajištění následujících požadavků: a) franchisant musí vložit minimálně 30% do provozních nákladů a do vstupních nákladů, 39

b) franchisant musí být schopen doplatit zbylé náklady z vedlejších zdrojů, například úvěry, leasing atd., c) franchisant musí mít k dispozici prostor pro budoucí kavárnu včetně nájemní smlouvy, d) pokud si franchisant prostor pro budoucí kavárnu pronajme od master franchisanta, musí mít jistotu, že bude moci splácet nájemné, e) franchisant musí zaplatit za nákup franchisové licence, f) franchisant

musí

splácet

pravidelně

každý

měsíc

franchisový

poplatek, a to ve výši 1% na společný marketing a 5% za služby, g) franchisant musí přijmout franchisorovy zkušené dodavatele, kteří zajistí dodávky technologií, materiálu a interiéru kavárny, aby byla zabezpečena kvalitní dodávka v termínu.

6.7

Služby poskytované franchisantům

Master

franchisant

společnosti

Coffeeshop

Company

poskytuje

franchisantům následující služby: a) master

franchisant

pomáhá

franchisantovi

najít

vhodné

místo

pro budoucí kavárnu nebo mu pouze posoudí již existující prostory, b) master franchisant provádí analýzu investičního záměru, c) vytváří pro franchisanta finanční plán, ve kterém mu vypočítá i návratnost vložených investic, d) společnosti Coffeeshop Company má svůj tým, který vytváří interiéry všech kaváren, tím pádem se franchisant o toto starat nemusí, e) projektanti master franchisanta zašlou realizační projekt na příslušné orgány státní správy, f)

master franchisant sestaví termíny, rozpočet a plán na výstavbu kavárny, 40

g) sežene veškerá povolení nutná k výstavbě kavárny a zajistí stavební dozor, h) společnost Coffeeshop Company provádí školení všech zaměstnanců a

umožňuje

vyzkoušet

si

provoz

v již

existujících

kavárnách

v Rakousku, i)

master

franchisant

poskytuje

všem

franchisantům

kalkulace,

receptury, všechny manuály a další, j)

zajišťuje dodavatele a dodávky surovin pravidelně a včas,

k) poskytuje

kompletní

servis

ke

všem

technologiím,

například

k espreso strojům, internetu, pokladně, l)

provádí

kontrolu

zaměstnanců,

i

pomocí

kamerových

systémů

a kontroluje franchisantovy příjmy a výdaje, m) podporuje franchisanta v oblasti marketingu, tvoří ceny, reklamu, image kaváren, reklamní spoty, n) podporuje

franchisanta

při

inovacích,

ale

musí

být

v souladu

s konceptem společnosti Coffeeshop Company, o) zavádí nové a sezónní výrobky.

6.8

Konkurenční výhody

Společnost Coffeeshop Company přináší franchisantům v konkurenčním prostředí spoustu výhod. Jsou jimi například: a) rozsáhlá distribuční síť, b) značka společnosti Coffeeshop Company je mezinárodně známá c) společnost Coffeeshop Company má přesně specifikované typy zákazníků d) díky

mezinárodně

uznávané

značce

jsou

kavárny

Coffeeshop

Company usazené v povědomí zákazníků a široké veřejnosti, e) kavárny Coffeeshop Company mají unikátní design a atmosféru, 41

f)

velký rozsah nabízených produktů, zařazují i sezónní nabídky,

g) vysokou kvalitu výrobků kontroluje společnost Coffeeshop Company sama

7. O kávě

Následující kapitola č. 7 je zpracována podle internetových stránek společnosti Coffeeshop Company. [2] Následující kapitola představuje celý proces výroby kávy od pěstování, přes sběr, transport, až po konečný produkt, lahodné espreso, které si zákazníci vychutnávají v kavárnách Coffeeshop Company.

7.1

Pěstování

Kávovník je rostlina velice náročná na práci, ale zase nepotřebuje mnoho místa. Nejdůležitějšími faktory pro pěstování kávy jsou vlastnosti půdy, teploty, nadmořská výška, srážky, způsob hnojení, způsob pěstování a ochrana rostlin. Každý druh kávy má odlišné nároky na způsob pěstování, ale pro vypěstování té nejkvalitnější kávy je velice důležité přesné

sladění

teploty,

srážek,

geografických

podmínek,

větru,

slunečního světla a složení půdy. Káva Arabica požaduje teploty mezí 18 a 25 °C. Pokud bude teplota nižší nebo

vyšší,

už

nedosáhne

takové

kvality.

Káva

Robusta

je přizpůsobivější i vyšším teplotám, ale musí mít k vyšším teplotám dostatek vlhkosti. Obecně, kávovníky nesnáší mráz. Teploty pod bodem mrazu mohou zničit současnou úrodu kávy a dokonce i úrodu příští.

42

7.2

Sběr

Každý kávovník dozrává jinak, ale obecně, první úroda přichází po 3-4 letech. Doba, kdy kávovníky dosahují nejvyšší úrody se pohybuje kolem 6-8 let. Když kávovníky dosáhnou 20 let a více, množství úrody a její kvalita klesá. Plody kávovníků mají různou dobu zrání. U kávy druhu Robusta je proces zrání 9-11 měsíců dlouhý, u Arabicy je to o něco méně, 8 měsíců. Existují i druhy káv, kterým proces zrání trvá déle než jeden rok. Například káva Excelsa nebo Liberica, kdy doba jejich zrání je až 14 měsíců. Většinou se sklízí jedna úroda ročně, ale může se stát, že rostliny rozkvetou dvakrát za rok. To se děje pouze v tropických oblastech, kde je stálá teplota a vlhkost skoro po celý rok, například Kolumbie nebo Keňa. Sběr bobulí se provádí buďto najednou, a tím se seberou i ty, co ještě nejsou plně dozrálé, nebo se bobule sbírají jednotlivě a ručně. To ovšem vyžaduje dostatek času a hodně pracovní síly. Ale je tím zaručena vysoká kvalita kávy.

7.3

Sušení, zpracování a uskladnění

Kávové bobule se suší proto, aby z nich bylo možné vyloupat jednotlivá kávová zrna. Tato metoda se využívá všude, kde je dostatek sucha a tepla. Kávové bobule se suší tak, že jsou rozloženy na dlážděných plochách nebo na speciálních stojanech. Vrstva bobulí nesmí být moc vysoká, jinak dochází k uhnívání. S bobulemi se musí stále hýbat a obracet je, aby proschly rovnoměrně. Ideální vlhkost bobulí je 12%, které lze dosáhnout po 3-4 týdnech sušení. Pro srovnání, čerstvá bobule obsahuje okolo 55% vlhkosti. Pro laika, ideální stupeň vlhkosti při sušení bobulí lze poznat i tak, že zrna v bobuli hrkají. 43

Zpracování

kávových

bobulí

se

provádí

dvěma

metodami.

Káva

zpracovaná za sucha a káva zpracovaná mokrým procesem. Když je káva zpracovávaná za sucha, tak se v tzv. šoupacím cyklu odstraní slupky kávových zrn. Nejprve se musí odstranit zaschlá dužina a poté tzv. pergamenová a stříbrná slupka. Slupky se odstraňují buď působením tlaku nebo nárazem ve strojích na loupání. Následně se musí káva očistit od zbytků usazenin a roztřídit. Káva se třídí podle barvy, velikosti a hustoty. Třídění je ruční, ale to vyžaduje spoustu času nebo mechanické pomocí strojů na třídění. Po roztřídění se káva naplní do pytlů nebo do kontejnerů a pokračuje do pražíren. Pokud je káva zpracovávána mokrým procesem, musí být zajištěn dostatečný přísun čisté pramenité vody. 1 kg kávy totiž spotřebuje 130150 litrů vody. Nejprve se kávové bobule musí ručně očistit a pak putují do vodních nádrží, kde se roztřídí. Další zastávkou kávových bobulí je drtič, který odstraní dužinu, ale zrna zachová celá včetně sliznicové slupky. Kávová zrna zbavená dužiny projdou tříděním v dalších vodních nádržích, až se dostanou do fermentačních nádob. Zde, enzymy, které káva obsahuje, pomocí kvašení neboli fermentace odstraní sliznicovou vrstvu. Tento proces trvá přibližně 12-36 hodin. Při fermentaci musí být dodržena naprostá

čistota.

Kdyby

nebylo

vše

čisté,

může

dojít

k tomu,

že po předchozí fermentaci zůstane někde zrnko, které se uvolní, a jelikož bylo fermentaci vystaveno příliš dlouho, může zapáchat a může tak znehodnotit všechnu kávu. Poslední fází procesu zpracování kávy mokrým procesem je její sušení. Zpracovaná káva putuje do meziskladů odkud pak pokračuje dál k odběratelům. Každý druh kávy se skladuje v jiné sýpce. K jednotlivým sýpkám jsou přidány druhové váhy a míchačky, které ze sýpek odeberou přesné množství kávy a dopraví ji k balícím strojům.

44

7.4

Transport kávy

V historii se káva přepravovala přes oceány v dřevěných sudech, později lidé využili skladovatelnosti pytlů a káva se převážela v pytlích. Je tomu více jak 25 let, kdy byly poprvé k transportu využity kontejnery. K převozu kávy jsou používány speciální objemové kontejnery. Tyto kontejnery se dají naplnit pouze otvorem nahoře, tudíž je v kontejneru využito každé místo. Snižuje to náklady a nezatěžuje to tak životní prostředí,

jako

když

byla

káva

převážena

v pytlích

vyráběných

z přírodních materiálů. Ze začátků převládaly obavy, zda kontejnery nesníží při převozu kvalitu kávy, ale podle rozborů byly výsledky pozitivní. Nesnížila se kvalita kávy, teplota a vlhkost zůstaly na standardu a škody na kávových zrnech byly taktéž minimální.

7.5

Pražení kávy

Kávu lze namíchat ještě před pražením nebo až po něm a dosáhnout tak požadované chuti a aroma. Samotné pražení znamená, že se za sucha nechají rozpálit jednotlivá kávová zrna. Provádí se to obvykle pomocí plynu, oleje nebo elektrické energie s použitím vyššího tlaku vzduchu. Proces pražení se pohybuje mezi teplotami 100 až 260 °C a probíhá následovně: jak na kávová zrna působí vysoký tlak vzduchu a vodní páry, voda ze zrn se odpaří a kávová zrna zvětší svůj původní objem až dvakrát. Kávová zrna v průběhu procesu pražení mění svou barvu. Původní barva kávových zrn je světle zelená a během pražení se mění na žlutou, světle hnědou až na tmavou hnědou. Během pražení také na povrch kávových zrn vystupují oleje, které spoluvytváří typické aroma kávy. Nejběžnějším způsobem pražení je tzv. šaržové pražení, které probíhá v bubnovém pražiči. Když je pražení u konce, musí se kávová zrna 45

zchladit. Chlazení se provádí vzduchem, ale je možné kávová zrna zchladit vodou, ale pouze jednou a to hned na začátku. Tím dojde k okamžitému ukončení pražení.

7.6

Příprava a požitek z kávy

Každý

člověk

si

může

kávu

připravit

podle

svého,

ale

obecně

se používají čtyři způsoby přípravy kávy. Prvním způsobem je přefiltrování kávového prášku horkou vodou. Tento způsob je rozšířen hlavně v USA, Německu a Švýcarsku. Objevitelem tohoto postupu byl Melitta Benz v roce 1908. Další způsob přípravy kávy je již rozšířen po celém světě, ale za jeho zakladatele jsou považováni Italové. Jedná se o přípravu espreso kávy. Správné espreso lze připravit pouze pomocí espreso stroje, který žene vodu pod vysokým tlakem (9-15 bar) přes rozemletou kávu. Při tomto procesu se zároveň tvoří pěna, tzv. crema. Pěna vzniká díky olejům obsaženým v kávě. Tureckou kávu zná zřejmě každý, ale její správnou přípravu už málokdo. Pravá turecká káva se vaří společně s vodou a cukrem ve speciálním kotlíku pojmenovaným Mokka nebo Ibrik. Čtvrtý způsob přípravy kávy je značně rozšířen ve Francii. Káva se vaří v tlakové konvici. Příprava je podobná jako u turecké kávy. Kávový prášek je vsypán přímo do vroucí vody a po určité době je přes sítko oddělen. V dnešní době existuje tisíce receptů jak připravit správnou kávu, ale

všechny

vycházejí

z předchozích

čtyř

způsobů

přípravy.

Nejdůležitější je, aby se káva nestala pouze nápojem určeným k zahnání žízně. Káva musí zůstat pochoutkou. Díky obsahu kofeinu a dalších povzbudivých látek nám káva dodá potřebnou energii a povzbudí nás. Ale na základě výzkumu amerického 46

chemika, pana Joea Vinsona, je káva také plná velice důležitých antioxidantů, které zabraňují tvorbě rakoviny.

8. Průzkum mezi zákazníky kavárny

Předmětem průzkumu bylo zjištění, jaká přání a potřeby mají zákazníci kavárny Coffeeshop Company v Jihlavě umístěné v obchodním centru City

Park

a

co

preferují

při

výběru

kavárny.

Průzkum

probíhal

prostřednictvím dotazníkového šetření provedeného na přelomu dubna a května roku 2011, kdy byli zákazníci kavárny tázáni, zda je podle nich rozsah nabízených produktů a služeb dostatečný, zda jim vyhovuje cenová úroveň a zda jsou spokojeni s přístupem obsluhy k hostům. Další otázky zjišťovaly, jak jsou zákazníci spokojeni s interiérem kavárny nebo zda by něco v interiéru kavárny chtěli změnit, jak se zákazníci o kavárně Coffeshop Company dověděli a na co kladou největší důraz při výběru kavárny. Jestli je to cena nebo značka nebo kvalita poskytovaných služeb a další. Předtištěné

dotazníky

byly

k vyplnění.

Zákazníci

vyplňovali

a

osobně

rozdány

dotazník

zákazníkům s šestnácti

kavárny

uzavřenými

polozavřenými otázkami. Pro účely vyhodnocení dotazníkového

šetření byli zákazníci kavárny rozděleni do deseti skupin podle věku a pohlaví.

9. Vyhodnocení průzkumu

Celkem bylo šetření provedeno na vzorku 107 respondentů, z toho dotazník vyplnilo 47 mužů a 60 žen (43,9% mužů a 56,1% žen).

47

9.1

Muži nad 51 let

V této kategorii bylo vyhodnoceno pouze 5 dotazníků. Z toho 40% dotázaných odpovědělo, že jim rozsah nabízených produktů přijde dostatečný. 60% dotázaných odpovědělo, že jim rozsah nabízených produktů přijde dostatečný, ale že by přeci jen chtěli něco málo změnit. Z nabídnutých

možností

odpovědí,

co

by

chtěli

změnit,

si

20%

dotázaných vybralo možnost změny nabídky kávy, 40% změnu nabídky piva a 20% dotázaných mužů by chtělo změnit nabídku jídel a dezertů. Nikdo z dotázaných mužů ve věkové skupině nad 51 let neodpověděl, že by mu rozsah nabízených produktů nevyhovoval. Další otázka zjišťovala, zda jsou respondenti spokojeni s kvalitou a přístupem personálu k hostům. 80% dotázaných odpovědělo, že jsou spokojeni s obsluhou, ale že by to přece jen mohlo být o něco málo lepší. Pouze jediný z respondentů odpověděl, že je s obsluhou naprosto spokojen a nemůže jí nic vytknout. Opět nikdo nezaškrtl možnosti, že jim přístup obsluhy v kavárně nevyhovuje. Je to logické, kdyby jim přístup obsluhy nevyhovoval, proč by byli v kavárně. Následující otázka se zaměřila na cenu za poskytované služby a nabízené produkty. 60% dotázaných odpovědělo, že jim ceny za nabízené produkty přijdou vysoké a 40% si myslí, že jsou ceny přiměřené. Ceny v kavárně Coffeeshop Company se pohybují kolem 40 Kč za kávu. Zato ale kavárna nabízí vždy tři velikosti kávy, malou – 0,2 dl, střední – 0,3 dl a velkou – 0,4 dl. Další otázky zkoumaly, zda zákazníkům vyhovuje umístění kavárny v Jihlavě, jakou kavárnu by si představovali a zda by chtěli něco na stávající kavárně změnit. Shodně všichni dotázaní (100%) odpověděli, že jim umístění kavárny Coffeeshop Company v obchodním centru City Park vyhovuje. Záleží na tom, co lidé nakupují a kolik mají času. Pokud spěchají, do kavárny nezajdou, ale pokud si chtějí odpočinout, kavárna Coffeeshop Company je ta pravá k posezení u vynikající kávy.

48

80%

dotázaných

by

chtělo

kavárnu

kuřáckou

i

nekuřáckou,

ale s podmínkou, že by kuřácká část byla oddělená. Pouze 20% dotázaných, neboli 1 muž, by chtěl, aby byla kavárna Coffeeshop Company pouze nekuřácká. Kavárna Coffeeshop Company v Jihlavě je určena jak pro kuřáky, tak i pro nekuřáky. Kouřit se smí pouze v zadní části kavárny, kde je umístěna vzduchotechnika, která kouř z cigaret odsává pryč. 60% dotázaných interiér kavárny vyhovuje a nic by na něm nechtěli změnit. 20% dotázaných by změnilo osvětlení a 20% by změnilo barvu interiéru. Kavárna Coffeeshop Company, jak již bylo zmíněno dříve, používá barvy všech odstínů hnědé, což může někomu přijít moc tmavé. 80% dotazovaných se o kavárně Coffeeshop Company dovědělo při své první návštěvě obchodního centra City Park a 20% se o kavárně dovědělo z tisku, spíše z reklamního letáku. Největší důraz při výběru kavárny kladou dotazovaní na kvalitu poskytovaných služeb a sortimentu (40%) a na doporučení známých nebo příbuzných, to je taktéž 40%. Pouze 20% dotázaných klade největší důraz na cenu. Podrobné členění je uvedeno v grafu č. 1. Graf č. 1 - Na co kladete důraz při výběru kavárny? Muži nad 51 let, Zdroj: autor

49

Další otázky řešily, zda chodí dotazovaní do kavárny pravidelně, či nikoliv a pokud chodí pravidelně, tak jak často. 40% dotázaných odpovědělo, že

že

chodí

do

kavárny

pravidelně

a

60%

odpovědělo,

do kavárny pravidelně nechodí. Že zajdou opravdu jednou za čas.

Z těch 2 mužů (40%), kteří odpověděli, že chodí do kavárny pravidelně, jeden navštíví kavárnu jednou do týdne a druhý zajde do kavárny několikrát do měsíce. Z těchto pěti mužů ve věkové kategorii nad 51 let bylo 40% těch, kteří vystudovali vysokou školu, 40% těch, kteří jsou vyučeni a 20% těch, kteří vystudovali střední školu s maturitou. Nejvíce z dotázaných mužů jsou v současné době zaměstnanci (60%), jeden muž (20%) je již v důchodu a jeden muž (20%) je OSVČ.

9.2

Muži od 41 do 50 let

V této kategorii bylo vyhodnoceno 10 dotazníků. Z toho 60% uvedlo, že jsou s rozsahem nabízených produktů maximálně spokojeni a 40% dotázaných zmínilo možnosti změn. Jedná se o změnu nabídky piva a vína. Předpokládám, že by si přáli jejich rozšíření. Co se týká piva, kavárna Coffeeshop Company nabízí pouze lahvové pivo Lobkowicz a lahvové nealkoholické pivo Lobkowicz. Nikdo neodpověděl, že by mu rozsah nabízených produktů nevyhovoval. 70% dotázaných odpovědělo, že jsou spokojeni s kvalitou a přístupem personálu k hostům kavárny, 30% si vybralo možnost odpovědi „spíše ano“. Pod tímto bych viděla pouze to, že nikdo se nikdy nemůže plně zavděčit každému.

50

Graf č. 2 - My slíte si, že jsou ceny přiměřené kvalitě? Muži od 41 do 50 let, Zdroj: autor

Z grafu č. 2 vyplývá, že pro 50% dotázaných jsou ceny za poskytované služby a nabízený sortiment přiměřené. 40% uvedlo, že jsou pro ně ceny příliš vysoké a pouze 10% neboli jeden dotázaný odpověděl, že mu přijdou ceny nízké. Co se týče otázky o umístění kavárny Coffeeshop Company přímo v obchodním centru City Park, všech 10 dotázaných (100%) se shodlo na tom, že jim umístění vyhovuje. Pouze dva muži (20%) odpověděli na následující otázku, která zjišťovala, zda by uvítali kavárnu i jinde než v City Parku, a to na náměstí nebo v centru některého sídliště. Odpovědi na otázku týkající se kouření a nekouření v kavárně byly velice vyrovnané. 40% dotázaných by chtělo kavárnu pouze nekuřáckou, 30% by chtělo kavárnu pouze kuřáckou a 30% by si přálo kavárnu kuřáckou i nekuřáckou, kde by se mohlo kouřit v oddělené části. Co se týká interiéru kavárny, 60% uvedlo, že jim interiér kavárny vyhovuje, 40% by chtělo něco na interiéru kavárny změnit, a to druh nábytku, barvu interiéru a osvětlení interiéru. 80% dotazovaných objevilo kavárnu Coffeeshop Company při své první návštěvě obchodního centra City Park, 20% se o kavárně dovědělo 51

od svých přátel. S tím souvisí i následující otázka, na co kladou lidé největší důraz při výběru kavárny. 50% odpovědělo, že nejvíce dají na své přátele nebo příbuzné, 20% klade důraz na cenu a také na kvalitu poskytovaných služeb a sortimentu a 10% si potrpí na značce. 40% dotázaných chodí do kavárny Coffeeshop Company pravidelně, z toho polovina navštíví kavárnu několikrát do měsíce a druhá polovina přijde do kavárny jedenkrát za týden. Zbylých 60% do kavárny pravidelně nechodí. V této kategorii bylo nejvíce mužů, kteří jsou vyučeni (40%). Následují ti, kteří mají střední školu (30%) a vysokou školu (20%). Jenom jeden muž (10%) má dokončenou pouze základní školu. Nejvíce dotázaných (70%)

je

OSVČ,

20%

dotázaných

jsou

zaměstnanci

a

10%

je nezaměstnaných.

9.3

Muži od 31 do 40 let

Tato kategorie byla nejpočetnější, co se týká množství dotazníků. Celkem jich bylo vyhodnoceno 17. Z toho 71% dotázaných uvedlo, že jsou s rozsahem nabízených produktů spokojeni. 29% odpovědělo, že jsou s rozsahem nabízených produktů spokojeni, ale přáli by si malé změny. Rádi by pozměnili nabídku jídla a dezertů, piva a kávy. Jeden muž (5,9%) by si přál stávající nabídku rozšířit o cigarety. Je pravda, že v kavárně je povoleno kouřit, ale sama kavárna nenabízí k prodeji žádný druh tabákových výrobků. 59% dotazovaných jsou naprosto spokojeni s kvalitou a přístupem obsluhy k hostům kavárny a zbylých 41% jsou spokojeni s obsluhou, ale není to stoprocentní. 71% dotázaných si myslí, že jsou ceny přiměřené kvalitě poskytovaných služeb a nabízenému sortimentu. Pro 29% jsou ceny příliš vysoké. Nikdo si

nemyslí,

že

by

byly

ceny

nízké

a

neodpovídaly

by

kvalitě

poskytovaných služeb a nabízenému sortimentu. 52

Opět 100% dotázaných odpovědělo, že jim umístění kavárny Coffeeshop Company vyhovuje přímo v obchodním centru City Park, ale 41% poukázalo na to, že by kavárna mohla být i na náměstí. V 59% zákazníci chtějí, aby byla kavárna smíšená, kuřácká i nekuřácká. 24% si stojí za tím, že by kavárna měla být pouze nekuřácká a 18% by chtělo kavárnu pouze kuřáckou. Co se týká interiéru kavárny, tak 47% interiér vyhovuje. 24% by chtělo změnit barvu interiéru, 18% osvětlení kavárny a 12% by chtělo změnit druh nábytku v kavárně. 82% dotázaných se dovědělo o kavárně Coffeeshop Company při své první návštěvě v City Parku, 5,9% odpovědělo, že se o kavárně dověděli z tisku a 12% se o kavárně dovědělo z jiných zdrojů. Do dotazníků uvedli, že jim o kavárně řekl kamarád a nebo, že již byli v kavárně Coffeeshop Company, ale v Praze. Jak je uvedeno v následujícím grafu, 41% z dotázaných mužů v kategorii od 31 do 40 let odpovědělo, že největší důraz při výběru kavárny kladou na

kvalitu

poskytovaných

služeb

a

sortimentu.

29%

klade

důraz

na doporučení známých nebo příbuzných, 12% klade důraz na cenu a shodně také na značku a 5,9% klade důraz na umístění kavárny ve městě. Graf č. 3 – Na co kladete důraz při výběru kavárny? Muži od 31 do 40 let, Zdroj: autor

53

59% dotázaných mužů chodí do kavárny pravidelně. Nejčastější odpovědí bylo, že chodí do kavárny několikrát do měsíce (47%), 5,9% navštíví kavárnu několikrát do týdne a 5,9% zajde do kavárny jednou za týden. Zbylých 41% do kavárny pravidelně nechodí. Nejvíce mužů v této kategorii bylo se středoškolským vzděláním (41%), shodně po 24% měli muži, kteří jsou vyučeni nebo mají vystudovanou VOŠ. 12% dotázaných má vystudovanou vysokou školu. 65% dotázaných jsou nyní zaměstnanci, 18% jsou OSVČ, 12% je nezaměstnaných a 5,9% je v důchodu. Pán, který uvedl, že je v důchodu, připojil poznámku, že pobírá invalidní důchod.

9.4

Muži od 21 do 30 let

V této kategorii bylo vyhodnoceno 10 dotazníků, z toho 70% dotázaných uvedlo, že jsou zcela spokojeni

s rozsahem nabízených produktů.

Zbylých 30% je také spokojeno, ale spokojenější by byli, kdyby byla malinko pozměněna nabídka čajů, piva a nealkoholických nápojů a kdyby byly do nabídky přidány tabákové výrobky. 80% z dotázaných je plně spokojeno s kvalitou a přístupem personálu k hostům kavárny. 20% jsou spokojeni, ale mohlo by to být o trochu lepší. 60% přijdou ceny vysoké a 40% si myslí, že jsou ceny přiměřené a odpovídají poskytovaným službám a nabízenému sortimentu. Nikdo si nemyslí, že by ceny byly nízké. V této kategorii všichni dotázaní (100%) uvedli, že jim umístění kavárny v obchodním centru City Park vyhovuje. Kavárna je po ruce, a kdykoliv když nakupují, ji mohou navštívit. Jen 40% dotázaných odpovědělo na otázku číslo 6, která zjišťovala, kde by měla kavárna být, kdyby nebyla v City Parku. Z odpovědí vybrali pouze tu, že by kavárna mohla být na náměstí nebo v centru některého sídliště.

54

50% z dotázaných by chtělo kavárnu kuřáckou i nekuřáckou, jak je tomu nyní. 30% by spíše vyhovovala kavárna pouze kuřácká a 20% kavárna pouze nekuřácká. Je pravda, že kavárna Coffeeshop Company v City Parku je spíše malá než velká a počet oddělených stolků pro kuřáky a nekuřáky je nedostačující. Graf č. 4 – Změnil(a) by ste něco na interiéru kavárny? Muži od 21 do 30 let, Zdroj: autor

Z grafu je patrné, že 50% dotazovaných by interiér ponechalo tak jak je nyní. Zbývajících 50% by si přálo, aby se interiér kavárny změnil. Nejčastější odpovědí byla změna barvy interiéru (40%) následována změnou osvětlení (10%). Spoustě zákazníků přijde kavárna moc tmavá. 90% dotázaných se o kavárně Coffeeshop Company dovědělo při své první návštěvě City Parku. Pouze jeden muž (10%) z této věkové skupiny se o kavárně dověděl z reklamního letáku. Nejvíce dotázaných (70%) klade důraz při výběru kavárny na kvalitu poskytovaných služeb a sortimentu. Následují je ti, kteří kladou největší důraz na doporučení svých známých nebo příbuzných (20%) a 10% se rozhoduje podle výše cen v kavárně. 60% mužů z této kategorie chodí do kavárny Coffeeshop Company pravidelně. 3 z nich chodí do kavárny několikrát do měsíce, 2 zajdou 55

několikrát do týdne a 1 muž chodí do kavárny jednou za týden. 40% mužů do kavárny pravidelně nechodí, pouze příležitostně. V této kategorii je nejvíce mužů se středoškolským vzděláním (80%) a 20% mužů, kteří mají dokončenou vysokou školu. Z těchto dotázaných ještě 60% pokračuje dále ve studiu, 20% jsou zaměstnanci a 20% jsou OSVČ.

9.5

Muži od 15 do 20 let

V této kategorii, která je poslední kategorií mužů bylo vyhodnoceno pouze 5 dotazníků. Z toho 80% mužů je s rozsahem nabízených produktů zcela spokojeno. Jeden muž (20%) by chtěl, aby byla změněna nabídka vína. S kvalitou a přístupem personálu k hostům kavárny je plně spokojeno 80% dotázaných, opět pouze jeden muž (20%) by požadoval lepší přístup personálu k hostům. Pro 60% dotázaných jsou ceny v kavárně Coffeeshop Company vysoké. 40% se ceny zdají přiměřené kvalitě poskytovaných služeb a nabízenému sortimentu. Nikomu nepřijdou ceny v kavárně nižší než je kvalita nabízených produktů. Všem pěti dotázaným (100%) umístění kavárny v obchodním centru City Park vyhovuje. Pouze jeden (20%), kdyby si mohl vybrat, umístil by kavárnu do centra některého sídliště. 60% dotázaných vyhovuje kavárna jako kuřácká i nekuřácká zároveň, protože tuto možnost odpovědi zvolili i v dotazníku, který zjišťoval, jakou kavárnu by lidé chtěli mít. 40% by chtělo kavárnu pouze nekuřáckou. Z této kategorie nikdo neodpověděl, že by chtěl kavárnu pouze kuřáckou. 40% dotázaných uvedlo, že jim interiér kavárny vyhovuje, což je nejmíň ze všech věkových kategorií mužů. Zbývajících 60% by chtělo něco 56

na interiéru kavárny změnit. Nejčastěji šlo o barvu interiéru a způsob osvětlení kavárny. Graf č. 5 – Jak jste se dověděl(a) o kavárně Coffeeshop Company? Muži od 15 do 20 let, Zdroj: autor

Jak ukazuje graf č. 5, v této věkové kategorii se všech 100% dotázaných o kavárně Coffeeshop Company dovědělo při své první návštěvě obchodního centra City Park. Nejvíce mužů z této věkové kategorie klade důraz při výběru kavárny na doporučení svých známých nebo příbuzných (60%). Shodně po 20% mají ti, kteří kladou důraz na značku a na kvalitu poskytovaných služeb a sortimentu. I když je tato kategorie nejmladší, 60% z dotázaných chodí do kavárny pravidelně, a to několikrát do měsíce. 40% pak do kavárny pravidelně nechodí. V této kategorii je 40% těch, kteří mají dokončenou základní školu, 40% těch, kteří již dokončili střední školu a 20% těch, kteří jsou vyučeni. Co se týká povolání, 80% z dotázaných stále studuje, pouze jeden muž (20%) je nezaměstnaný.

57

9.6

Ženy nad 51 let

V této kategorii bylo vyhodnoceno 9 dotazníků. Z toho 56% dotázaných žen je plně spokojeno s rozsahem nabízených produktů. 44% žen poukázalo na to, že by rády pozměnily nabídku jídel a dezertů, čajů a kávy. 78% dotázaných je zcela spokojeno s kvalitou a přístupem personálu k hostům kavárny. 22% dotázaných žen je spokojeno s personálem, ale

nejsou

s ním

spokojeny

na

100%.

Žádná

z dotázaných

žen

neodpověděla, že by byla nespokojena s přístupem personálu k hostům kavárny. Pro 78% dotázaných jsou ceny za nabízené produkty přiměřené, pouze 22% se ceny zdají vysoké. Nikdo si nevybral možnost, že by se jim ceny zdály nízké. Všem devíti dotázaným ženám (100%) umístění kavárny Coffeeshop Company v obchodním centru City Park vyhovuje. Kdyby si mohly dotázané ženy vybrat, tak by si pouze 33% z nich vybralo kavárnu na náměstí nebo v blízkosti City Parku. Graf č. 6 – Jaká by podle Vás měla kavárna být? Ženy nad 51 let, Zdroj: autor

58

Z grafu č. 6 lze vyčíst, že pro 67% dotázaných žen je kuřácká a nekuřácká kavárna současně ideální. Jen 22% by chtělo kavárnu pouze kuřáckou a 11% by chtělo kavárnu pouze nekuřáckou. Co se týká interiéru kavárny, 78% dotázaných interiér vyhovuje a nic by na něm neměnily. Pouze 22% by změnilo druh nábytku a celkové uspořádání kavárny. Jedna z dam postrádá v kavárně více soukromí. O kavárně Coffeeshop Company se dotázané ženy dověděly v 78% při své první návštěvě obchodního centra City Park. 11% žen kavárnu Coffeeshop Company našlo přes internet a 11% žen se o kavárně dovědělo od svých přátel. Nejvíce žen této věkové kategorie (56%) klade důraz při výběru kavárny na kvalitu poskytovaných služeb a sortimentu. 33% dotázaných klade důraz na doporučení svých známých nebo příbuzných a 11% klade největší důraz při výběru kavárny na cenu za nabízené produkty. 56% dotázaných žen chodí do kavárny pravidelně. Nejvíce z nich přijde do kavárny několikrát do měsíce (33%). Některé jednou za týden (11%) a některé několikrát do týdne (11%). Zbývajících 44% dotázaných žen přijde do kavárny jen občas, není to pravidelně. 56%

dotázaných

má

ukončeno

středoškolské

vzdělání,

22%

má

vystudovanou vysokou školu a shodně po 11% mají ženy, které jsou vyučené a nebo mají dokončenou základní školu. Co se týká povolání, 67% dotázaných žen je již v důchodu a 33% ještě podniká a jsou OSVČ.

9.7 V této

Ženy od 41 do 50 let kategorii

bylo

vyhodnoceno

10

dotazníků,

z čehož

80%

dotázaných žen je plně spokojeno s rozsahem nabízených produktů. 20% dotázaných je spokojeno, ale chtěly by pozměnit nabídku čajů. Žádná z dotázaných žen neuvedla možnost, že by byla nespokojena.

59

70% dotázaných žen je zcela spokojeno s kvalitou a přístupem personálu k hostům kavárny. Zbývajících 30% je sice spokojeno, ale myslí si, že přístup personálu by mohl být lepší. Graf č. 7 – My slíte si, že jsou ceny přiměřené kvalitě? Ženy od 41 do 50 let, Zdroj: autor

U otázky zjišťující názor hostů na cenu se odpovědi zcela vyrovnaly, jak znázorňuje předchozí graf. Pro 50% dotázaných žen jsou ceny vysoké a 50% přijdou ceny za poskytované služby a nabízený sortiment přiměřené. Žádná z žen této kategorie neuvedla možnost, že by jí ceny připadly nízké. Všem dotázaným ženám (100%) umístění kavárny v obchodním centru City Park vyhovuje, ale pokud by si mohly vybrat místo kavárny, které by jim vyhovovalo více, bylo by to na náměstí (30%), na sídlišti (10%) nebo blízko City Parku (10%). U otázky, zda by kavárna měla být kuřácká nebo nekuřácká, odpovědělo 50% žen, že by chtěly kavárnu pouze nekuřáckou a 50% žen, že by chtěly kavárnu smíšenou, tedy kuřáckou a nekuřáckou zároveň, kde by se smělo kouřit pouze v oddělené části. Žádná z žen nechtěla kavárnu pouze kuřáckou.

60

60% dotázaných interiér kavárny vyhovuje a nic by neměnily. 20% žen by změnilo druh nábytku, 10% by změnilo osvětlení a 10% by změnilo barvu interiéru. Všechny dotázané ženy (100%) se o kavárně dověděly při své první návštěvě obchodního centra City Park. Tyto ženy kladou největší důraz při výběru kavárny na doporučení známých nebo příbuzných (40%), 30% klade

důraz

na

značku,

20%

na

kvalitu

poskytovaných

služeb

a sortimentu a 10% klade důraz na umístění kavárny ve městě. 60% dotázaných chodí do kavárny pravidelně, nejvíce žen zvolily možnost, že přijdou do kavárny několikrát do měsíce (30%), 20% přijde do kavárny jednou za týden a 10% přijde do kavárny několikrát do týdne. 40% zbývajících žen do kavárny pravidelně nechodí. 60% z dotázaných žen má vystudovanou střední školu a 40% žen je vyučeno. 70% žen je v současné době zaměstnáno a 30% jsou 0SVČ.

9.8

Ženy od 31 do 40 let

Tato kategorie byla co do množství dotazníků nejpočetnější. Celkově bylo vyhodnoceno 23 dotazníků, ze kterých je 52% zcela spokojeno s rozsahem nabízených produktů a 48% by chtělo změnit nabídku jídel (22%), nabídku vína (13%) a nabídku kávy (8,7%). 4,3% dotázaných žen by nabídku rozšířily o tabákové výrobky. 70% dotázaných žen je plně spokojeno s kvalitou a přístupem personálu k hostům kavárny. 30% žen je spokojeno s personálem, ale požadovaly by lepší přístup. Pro 61% dotázaných žen jsou ceny za nabízené produkty přiměřené, pro 39% jsou ceny příliš vysoké a chtěly by je snížit. Žádné ženě nepřijdou ceny za poskytované služby a nabízený sortiment nízké.

61

Všem dotázaným ženám umístění kavárny v obchodním centru City Park vyhovuje. 13% žen by navrhovalo spíše umístění kavárny na náměstí a 4,3% by uvítalo kavárnu v centru některého sídliště. Pro 48% žen by byla nejlepší smíšená kavárna, kuřácká i nekuřácká, kde by kuřácká část byla oddělená. 35% žen by chtělo kavárnu pouze nekuřáckou a 17% by vyhovovala kavárna pouze kuřácká. Co se týče interiéru, 70% dotázaných žen interiér vyhovuje a nic by neměnily. 17% žen by chtělo změnit druh nábytku na pohodlnější sedačky, 13% by změnilo barvu interiéru, aby nebyla tak tmavá a 8,7% žen by změnily druh osvětlení. 83% dotázaných žen objevilo kavárnu Coffeeshop Company při své první návštěvě City Parku. Shodně po 8,7% se dotázané ženy dověděly o kavárně od známých a z tisku. Graf č. 8 – Na co kladete důraz při výběru kavárny? Ženy od 31 do 40 let, Zdroj: autor

Graf č. 8 dokazuje, že 43% dotázaných žen klade největší důraz při výběru kavárny na kvalitu poskytovaných služeb a sortimentu, následuje 30%

žen,

které

dávají

přednost doporučení

svých

známých

nebo

příbuzných a poté shodně po 9% kladou ženy důraz při výběru kavárny na cenu, na značku a na umístění ve městě. 62

39%

žen

do

kavárny

Coffeeshop

Company

pravidelně

nechodí,

ale zbylých 61% navštěvuje kavárnu pravidelně, a to několikrát za měsíc (39%), několikrát do týdne (17%) a jednou za týden (4,3%). V této kategorii má nejvíce žen dokončenou střední školu (61%), následují je ženy, které jsou vyučené a nebo mají vystudovanou vysokou školu. Obojí shodně po 17%. Jedna žena (4,3%) má ukončenou vyšší odbornou

školu.

zaměstnanci,

Co

shodně

se po

týká 26%

povolání, mají

ženy,

nejvíce

žen

(43%)

jsou

které jsou OSVČ

nebo

na mateřské dovolené. Pouze jedna žena, která odpovídala na dotazník je nezaměstnaná (4,3%).

9.9

Ženy od 21 do 30 let

V této kategorii bylo vyhodnoceno 13 dotazníků. 62% dotázaných žen je spokojeno s rozsahem nabízených produktů, 38% je spokojeno, ale byly by radši, kdyby se změnila nabídka jídel a dezertů (15%), nabídka čajů a vína, které měly shodně po 7,7%. 62% dotázaných žen je plně spokojeno s personálem a jeho přístupem k hostům kavárny. 38% žen je spokojeno, ale přesto by personál mohl být lepší. Pro 54% žen jsou ceny za nabízené produkty a poskytované služby v kavárně vysoké, pro 46% žen jsou ceny přiměřené. Žádné ženě této věkové kategorie nepřijdou ceny nízké. Opět, všem dotázaným ženám (100%) umístění kavárny vyhovuje, ale i přesto poukázaly na to, že kdyby měla být kavárna jinde než v obchodním centru, chtěly by ji mít ve 23% případů na náměstí. 7,7% žen by uvítalo kavárnu na sídlišti a dalších 7,7% žen by ji uvítalo někde poblíž City Parku.

63

Graf č. 9 – Jaká by podle Vás měla kavárna být? Ženy od 21 do 30 let, Zdroj: autor

Graf č. 9 zobrazuje, že pouze kuřáckou kavárnu by chtělo jen 15% dotázaných

žen,

pouze

nekuřáckou

kavárnu

by

zvolilo

23%

žen

a smíšenou, kuřáckou i nekuřáckou kavárnu by chtělo nejvíce žen, totiž 62%. Interiér kavárny je naprosto vyhovující pro 69% dotázaných žen. 23% žen by chtělo změnit osvětlení, v kavárně je podle nich velká tma. 15% žen by změnilo druh nábytku a 7,7% žen by změnilo barvu interiéru. Všech 13 žen se o kavárně Coffeeshop Company dovědělo při své první návštěvě obchodního centra City Park. Nejvíce žen z této věkové kategorie kladou největší důraz při výběru kavárny na doporučení svých známých nebo příbuzných (77%). 15% žen klade důraz na kvalitu poskytovaných služeb a sortimentu a 7,7% klade důraz na značku. Většina

dotázaných

žen

(62%)

do

kavárny

Coffeeshop

Company

pravidelně nechodí. Zůstávajících 38% do kavárny zavítá pravidelně, a to několikrát do měsíce (31%) a jednou týdně (7,7%). Ženy z této skupiny mají nejčastěji dokončeno středoškolské vzdělání (62%). Shodně po 15% jsou ženy, které mají dokončenou vysokou školu

64

a vyšší odbornou školu. Pouze 7,7% žen je vyučeno. 46% žen jsou zaměstnanci podniků, 23% žen pokračuje dále ve studiu a 15% žen je v současné době na mateřské dovolené a také 15% žen jsou OSVČ.

9.10 Ženy od 15 do 20 let Do této kategorie bylo zařazeno pouze 5 dotazníků. 60% dotázaných dívek je s rozsahem nabízených produktů spíše spokojeno, ale přesto by si přály pozměnit nabídku vína. 40% dívek je s rozsahem nabízených produktů zcela spokojeno. 80% dívek je s obsluhou v kavárně spokojeno, 20% dívek je spokojeno, ale myslí se, že by mohla být obsluha lepší. Otázka zjišťující názor respondentů na cenu vyšla tak, že pro 80% dotázaných dívek je cena za nabízené produkty vysoká. Pouze pro jednu dívku (20%) jsou ceny přiměřené. Všechny dívky (100%) se shodly na tom, že jim umístění kavárny v obchodním centru vyhovuje, pouze dvě poukázaly na to, že by kavárna mohla být například na náměstí nebo v blízkosti City Parku. 80% dotázaných by si představovalo kavárnu kuřáckou i nekuřáckou zároveň, ale s kuřáckou částí oddělenou od nekuřácké. 20% chtělo kavárnu pouze nekuřáckou. Žádná z dívek nechtěla kavárnu pouze kuřáckou. Dvě z pěti dívek (40%) by interiér nechaly takový jaký je a nic by na něm neměnily. 40% by změnilo druh nábytku a 20% by změnilo barvu interiéru. Všech pět dívek (100%) se o kavárně dovědělo při své první návštěvě City Parku. Jako většina ostatních dotazovaných hostů kavárny.

65

Graf č. 10 – Na co kladete důraz při výběru kavárny? Ženy od 15 do 20 let, Zdroj: autor

Graf č. 10 nám ukazuje, že 60% dívek klade největší důraz při výběru kavárny na kvalitu poskytovaných služeb a sortimentu. Shodně po 20% mají odpovědi dívek, které kladou největší důraz při výběru kavárny na cenu a na doporučení svých známých nebo příbuzných. Pravidelně chodí do kavárny 60% dotázaných dívek. Všechny uvedly, že do kavárny zajdou několikrát do měsíce. Zbylých 40% dívek do kavárny zajde jednou za čas, není to pravidelně. 60% dívek má již dokončeno střední školu a 40% teprve základní školu, ale všechny nadále pokračují ve studiu.

9.11 Souhrnné zhodnocení dotazníkového šetření Při dotazníkovém šetření bylo vyhodnoceno celkem 107 dotazníků. Z toho bylo 47 dotazníků vyplněno muži (43,9%) a 60 dotazníků ženami (56,1%). Pro

66%

dotazovaných

je

rozsah

nabízených

produktů

naprosto

dostatečný. 41% s rozsahem také souhlasí, ale uvítali by malé změny. 66

Tyto změny se týkaly například jídel a dezertů, vína, piva a kávy. 3 respondenti ze všech dotázaných upozornili na to, že by chtěli nabídku produktů rozšířit o tabákové výrobky, které kavárna zatím nenabízí. 67% návštěvníků kavárny je naprosto spokojeno s kvalitou a přístupem personálu k hostům. Zbývajících 33% hostů je sice spokojeno, ale necítí se stoprocentně spokojeni. V dnešní době je těžké, i přes veškerou snahu, sto procentně uspokojit každého zákazníka, proto lze již dopředu očekávat

určité

procento

těchto

odpovědí.

Co

se

týká

ceny

za poskytované služby a sortiment, tak pro 54% dotázaných jsou ceny přiměřené, pro 45% jsou ceny vysoké a pouze jednomu zákazníkovi přijdou ceny nízké. Všem

(107)

dotázaným

zákazníkům

kavárny

umístění

kavárny

v obchodním centru City Park vyhovuje, ale 24 respondentů uvedlo, že by kavárnu umístili spíše na náměstí (22%), do centra některého jihlavského sídliště (5%) a nebo do blízkosti City Parku (5%). Pouze kuřáckou kavárnu by preferovalo 15,9% dotázaných, pouze nekuřáckou 29% zákazníků a smíšenou kavárnu (kuřáckou i nekuřáckou), kde by bylo kouření povoleno jen v oddělené části, 55% zákazníků.

67

Graf č. 11 – Celkové výsledky dotazníkového šetření, Zdroj: autor

68

Kavárna Coffeeshop Company patří momentálně do kategorie smíšené kavárny. Pro 56% zákazníků je interiér kavárny vyhovující a nic by na něm neměnili. Zbylých 44% je pro změnu. Nejčastější odpovědí byla změna barvy interiéru (17%), změna osvětlení (13%) a změna nábytku (taktéž 13%). Pouze jeden dotázaný poukázal na to, že je v současné době v kavárně málo soukromí - stolky jsou velice blízko u sebe a každý okolo může slyšet o čem se druhý baví. Většina zákazníků uvedla, že se o kavárně Coffeeshop Company dověděla při své první návštěvě obchodního centra City Park (88%). Z toho vyplývá, že v oblasti marketingu je skryt velký potenciál pro společnost Coffeeshop Company, neboť je možné tvrdit, že kdyby nebyla kavárna v obchodním centru, tak většina lidí neví, že byla pobočka v Jihlavě otevřena. 38% dotázaných klade při výběru kavárny největší důraz na kvalitu poskytovaných služeb a sortimentu. 39% dotázaných klade při výběru kavárny největší důraz na doporučení svých známých nebo příbuzných. Tyto dvě skupiny jsou vzájemně velmi úzce propojeny. Pokud se zákazníkovi dostane kvalitní služby, je zde vysoká pravděpodobnost, že tuto službu dále doporučí. Kvalita poskytovaných služeb by proto měla být jedním ze základních kamenů kaváren společnosti Coffeeshop Company. Do kavárny Coffeeshop Company pravidelně zavítá 54% dotázaných. 46% zákazníků do kavárny pravidelně nechodí. U zákazníků, kteří chodí pravidelně, uvedla převážná většina, že do kavárny chodí několikrát do měsíce. Nikdo z dotázaných neuvedl, že by navštěvoval kavárnu denně. Zde je opět možné vidět určitý potenciál ke zlepšení. A to v získání klientely, která by navštěvovala kavárnu častěji, například systémem slev pro stálé zákazníky nebo snížením cen při zachování stávající kvality služeb, které by mohlo vést k zvýšení počtu návštěvníků kavárny.

69

Kavárnu navštěvuje 53% lidí, kteří dokončili střední školu, 15% těch, kteří vystudovali vysokou školu, 20% těch, kteří se vyučili a nepatrné množství lidí, kteří vystudovali vyšší odbornou školu nebo základní. 38% respondentů uvedlo, že jsou v zaměstnaneckém poměru a 25% jsou OSVČ. Společnost Coffeeshop Company ve svých materiálech uvádí, že její cílovou skupinou jsou studenti, mladí lidé, podnikatelé a lidé, kteří představují takzvanou „novou generaci“. Při vyhodnocení dotazníků vyšlo najevo, že nejčastěji navštěvují kavárnu lidé ve věku mezi 31 a 40 lety, a to jak ženy, tak i muži. Tudíž vyvstává otázka, proč se společnosti

Coffeeshop

Company

nepodařilo

získat

jako

majoritní

skupinu zákazníků jimi předem definovanou cílovou skupinu. Skupinu zákazníků mezi 31 a 40 lety lze svým způsobem označit jako mladé, ale na druhou stranu lze tvrdit, že cílovou skupinou společnosti Coffeeshop Company by měla být skupina zákazníků mladších 30ti let. Podle mého názoru navštěvují kavárny Coffeeshop Company, a to nejen v Jihlavě, ale i v dalších městech České republiky, hlavně lidé, kteří jsou již finančně zabezpečeni, lidé zaměstnaní nebo podnikající s trvalým příjmem. Proto je možné na základě výsledků dotazníkového šetření doporučit, aby se společnost Coffeeshop Company ještě více zaměřila na svou cílovou skupinu zákazníků, například změnou ceny svých služeb či případně slev pro stálé zákazníky za předpokladu zachování stávající úrovně nabízených služeb.

70

10. Závěr

Franchising, jako jeden ze způsobů podnikání, prezentuje spolupráci podnikatelů ve velmi moderním stylu a postupem času si vybudoval své místo v podnikatelské činnosti. Předmětem franchisového podnikání je poskytování

služeb,

prodej

zboží

nebo

technologií

na

základě

franchisového konceptu sestaveného franchisorem neboli poskytovatelem licence. Franchisant,

nabyvatel

licence

tak

získává

právo

používat

logo,

označení, technologické postupy, know-how franchisora a další. Ovšem, musí za to platit pravidelně každý měsíc franchisorovi franchisový poplatek. Na druhou stranu tím získá podnikatelský plán, aniž by měl vlastní

podnikatelský

záměr,

postačí

pouze

dostatečný

kapitál

k zakoupení licence franchisora. Cílem práce bylo zjistit prostřednictvím dotazníkového průzkumu přání, potřeby Company

a

preference v Jihlavě

a

zákazníků poukázat

franchisové na

možné

kavárny

potenciály

Coffeeshop ke

zlepšení

poskytovaných služeb kavárny. Převážná většina zákazníků v dotazníku uvedla, že se o kavárně dověděli až při své první návštěvě obchodního centra City Park, což pro kavárnu společnosti Coffeeshop Company není moc dobrá vizitka. Proto by měla kavárna zlepšit svou propagaci a reklamu pro veřejnost. Kdyby totiž nedošlo k otevření obchodního centra City Park, kde se kavárna nachází, velké množství lidí by vůbec nevědělo, že se pobočka společnosti Coffeeshop Company v Jihlavě otevřela. Proto je možné konstatovat, že na poli marketingu existuje velká rezerva v oblasti propagace nejenom konkrétního nájemce licence, ale také společnosti jako celku. Kavárna Coffeeshop Company nabízí svým zákazníkům vysokou kvalitu sortimentu a nadstandardní služby. S tím souvisí i vyšší ceny než je obvyklé v jiných kavárnách. Ale i přesto si více než polovina dotázaných 71

hostů kavárny myslí, že jsou ceny přiměřené a plně odpovídají kvalitě poskytovaných služeb. Na druhou stranu, díky vyšším cenám není kavárna

obsazena po většinu své otevírací doby. Zde se opět nabízí

možnost získání stálejší klientely kavárny například prostřednictvím slev pro

stálé

zákazníky

nebo

jiných

marketingových

akcí

vedoucích

k získání dalších zákazníků. Otázkou zůstává možnost snížení cen za předpokladu udržení stávající úrovně poskytovaných služeb, která by teoreticky mohla vést k nárůstu počtu zákazníků. Nejčastěji kladou zákazníci při výběru kavárny důraz na kvalitu poskytovaných služeb a sortimentu a na doporučení svých známých nebo příbuzných. Lze předpokládat, že zákazník, který při své návštěvě obdrží kvalitní službu, ji potenciálně doporučí svým známým či příbuzným. Na základě výše uvedeného by mělo být zachování stávajícího standardu služeb pro společnost Coffeeshop Company jedním ze základních pilířů strategie.

72

Seznam citací 1)

Deutscher Franchise-Verband e. V. Franchising. Mnichov, 1992.

2)

GROSS,

H.,

SKAUPY,

W.

Das

Franchise-Systeme

–

Neue

Vertriebswege für Waren und Dienste. Vídeň : Econ-Verlag, 1968. 258 s. 3)

ŘEZNÍČKOVÁ, M. Franchising : Podnikání pod cizím jménem. Praha : C. H. Beck, 2009. 207 s. ISBN 978-80-7400-174-1.

4)

ŠTENSOVÁ,

A.,

GIERATOVÁ,

Z.

Viete

čo

je

franchising?

Bratislava : Elita, 1991, 1. vydání. 40 s.

[1] Oficiální stránky Evropské franchisové federace [online]. [cit. 201104-16].

Dostupné

na

:

http://www.franchising-

czech.cz/franchising/evropska-franchisova-federace-eff/ [2] Oficiální stránky společnosti Coffeeshop Company [online]. [cit. 2011-05-01]. Dostupné na : http://www.coffeeshopcompany.cz

73

Seznam literatury 1) BAČÍK, V. Franchising v České republice. Praha : Daranus, 2008. 147 s. ISBN 978-80-254-2136-9. 2) BARROW, C. Základy drobného podnikání. Praha : Grada, 1995. 198 s. ISBN 80-7169-232-8. 3) DĚDINA, J., MALÝ, M. Moderní organizační architektura. Praha : Alfa Publishing, 2005. 170 s. ISBN 80-86851-11-7. 4) GROSS,

H.,

SKAUPY,

W.

Das

Franchise-Systeme

–

Neue

Vertriebswege für Waren und Dienste. Vídeň : Econ-Verlag, 1968. 258 s. 5) JAKUBÍKOVÁ, D. Franchising. Plzeň : Západočeská univerzita, 1997. 30 s. ISBN 80-7082-339-9. 6) JAKUBÍKOVÁ, entrepreneuring,

D.,

KŘIKAČ,

franchising,

K.

Podnikatelské

leasing,

faktoring,

aktivity

:

forfaiting,

benchmarking. Plzeň : Západočeská univerzita, 1994. 105 s. ISBN 80-7082-148-5. 7) LOEBL, Z., LUKAJOVÁ, D. Franchising : úspěch bez čekání. Praha : Grada, 1994. 83 s. ISBN 80-7169-050-3. 8) MENDELSOHN, M., ACHESON, D. Franchising : moderní forma prodeje. Praha : Management Press, 1994. 122 s. ISBN 80-85603-543. 9) NOVÁČEK, M., a kol. Základy obchodu. Brno : Masarykova univerzita, 1997. 1. vydání. ISBN 80-210-1613-0. 10) ŘEZNÍČKOVÁ, M. Franchising : Podnikání pod cizím jménem. Praha : C. H. Beck, 2009. 207 s. ISBN 978-80-7400-174-1. 11) ŠTENSOVÁ, A. Franchising : partnerstvo prinášajúci úspech. Bratislava : Ekonóm, 2006. 156 s. ISBN 80-225-2247-3.

74

12) ŠTENSOVÁ,

A.,

GIERATOVÁ,

Z.

Viete

čo

je

franchising?

Bratislava : Elita, 1991, 1. vydání. 40 s. 13) TULPA, A., a kol. Franchising Česká republika 2003. Praha : Česká asociace franchisingu, 2004. 132 s. ISBN 80-239-2637-3. 14) ZADRAŽILOVÁ, D., KHELEROVÁ, V. Management obchodní firmy. Praha : Grada, 1995. 293 s. ISBN 80-85623-72-2.

75

Ostatní zdroje 1) Oficiální stránky České asociace franchisingu [online]. [cit. 2011-0416]. Dostupné na : http://www.czech-franchise.cz 2) Oficiální stránky Českého institutu pro franchising [online]. [cit. 2011-04-16]. Dostupné na : http://www.ifranchising.cz/index.php 3) Oficiální stránky Evropské franchisové federace [online]. [cit. 201104-16].

Dostupné

na

:

http://www.franchising-

czech.cz/franchising/evropska-franchisova-federace-eff/ 4) Oficiální stránky franchisového časopisu [online]. [cit. 2011-04-16]. Dostupné na : http://www.franchising-start.cz 5) Oficiální stránky společnosti Coffeeshop Company [online]. [cit. 2011-05-01]. Dostupné na : http://www.coffeeshopcompany.cz 6) Interní brožura společnosti Coffeeshop Company. Franchisingový koncept Coffeeshop Company.

76

Seznam schémat a grafů Schéma č. 1 – Struktura franchisingu, strana 17 Schéma č. 2 – Struktura franchisingu, strana 17 Graf č. 1 – Na co kladete důraz při výběru kavárny? Muži nad 51 let, strana 49 Graf č. 2 – Myslíte si, že jsou ceny přiměřené kvalitě? Muži od 41 do 50 let, strana 51 Graf č. 3 – Na co kladete důraz při výběru kavárny? Muži od 31 do 40 let, strana 53 Graf č. 4 – Změnil(a) byste něco na interiéru kavárny? Muži od 21 do 30 let, strana 55 Graf č. 5 – Jak jste se dověděl(a) o kavárně Coffeeshop Company? Muži od 15 do 20 let, strana 57 Graf č. 6 – Jaká by podle Vás měla kavárna být? Ženy nad 51 let, strana 58 Graf č. 7 – Myslíte si, že jsou ceny přiměřené kvalitě? Ženy od 41 do 50 let, strana 60 Graf č. 8 – Na co kladete důraz při výběru kavárny? Ženy od 31 do 40 let, strana 62 Graf č. 9 – Jaká by podle Vás měla kavárna být? Ženy od 21 do 30 let, strana 64 Graf č. 10 – Na co kladete důraz při výběru kavárny? Ženy od 15 do 20 let, strana 66 Graf č. 11 – Celkové výsledky dotazníkového šetření, strana 68

77

Seznam příloh Příloha č. 1 – Dotazník Příloha č. 2 – Podrobné tabulky vyhodnocení dotazníků

78

Příloha č. 1 Dobrý den, jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a píši bakalářskou práci na téma profil a potřeby zákazníka kavárny Coffeeshop Company. Součástí práce je dotazníkový průzkum mezi návštěvníky kavárny k zjištění jejich přání, potřeb a preferencí. Dotazník je anonymní především z důvodu zajištění objektivity zjišťovaných informací. Prosím Vás o zodpovězení následujících otázek. Předem děkuji za Váš čas. 1.

Je podle Vás rozsah nabízených produktů dostatečný?

a)

Ano

2.

Pokud Vám rozsah sortimentu nepřijde dostatečný, co byste změnil(a)?

a)

Nabídku kávy

b) Nabídku čajů

d)

Nabídku piva

e) Nabídku nealkoholických nápojů

f)

Nabídku jídel, dezertů g) Jiné………………………

b)

Spíše ano

c)

Spíše ne

c)

d)

Ne

Nabídku vína

3. Jste spokojen(a) s kvalitou a přístupem personálu k Vám a ostatním hostům? a)

Ano

b)

Spíše ano

c)

Spíše ne

d)

Ne

4. Myslíte si, že jsou ceny přiměřené kvalitě poskytovaných služeb a nabízenému sortimentu? a)

Ano, ceny jsou přiměřené

c)

Ne, ceny mi přijdou nízké

b) Ne, ceny mi přijdou vysoké

5. Vyhovuje Vám umístění kavárny přímo v OC City park nebo byste radši, aby byla kavárna mimo City park jako samostatná provozovna? a)

Ano umístění mi vyhovuje

b)

Ne nevyhovuje, měla by být jinde

6.

Pokud byste uvítal(a) kavárnu mimo City park, kde by podle Vás měla být?

a)

Na náměstí

d)

Někde jinde………………………

7.

Jaká by podle Vás měla kavárna být?

a)

Pouze kuřácká

c)

Kuřácká i nekuřácká, ale kuřácká část by měla být oddělená

b) V centru některého sídliště

b)

c) V blízkosti City parku

Pouze nekuřácká

8.

Změnil(a) byste něco na interiéru kavárny?

a)

Ne, interiér mi vyhovuje

b) Ano, změnil(a) bych osvětlení

c)

Ano, změnil(a) bych barvu interiéru

d) Ano, změnil(a) bych druh nábytku

e)

Jiná odpověď………………………

9.

Jak jste se dověděl(a) o kavárně Coffeeshop Company?

a)

Při své první návštěvě City parku

d)

Jinde………………………

10.

Na co kladete důraz při výběru kavárny?

a)

Na cenu

d)

Na kvalitu poskytovaných služeb a sortimentu e) Na umístění ve městě

11.

Chodíte do kavárny Coffeeshop Company pravidelně?

a)

Ano

12.

Pokud chodíte do kavárny pravidelně, jak je to často?

a)

Každý den

b)

Několikrát do týdne

d)

Několikrát do měsíce

e)

Jiná odpověď………………………

13.

Jaké je Vaše pohlaví?

a)

Muž

14.

Do které věkové skupiny patříte?

a)

15 – 20

e)

51 a více

15.

Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

a)

Základní

b)

Středoškolské

d)

Vyučen

e)

VOŠ

16.

Jaké je Vaše povolání?

a)

Student

b)

Zaměstnanec

c)

OSVČ

d)

V důchodu

e)

Na mateřské dovolené

f)

Nezaměstnaný

b)

b)

b) Z internetu

Na značku

c) Z tisku

c) Na doporučení známých, příbuzných

Ne

c) Jednou týdně

b) Žena

b)

21 – 30

c)

31 – 40

d) 41 – 50

c) Vysokoškolské

Příloha č. 2 Muži nad 51 let (data v tabulce jsou uvedena v procentech) 1 a

2

3

4

5

b

c

d

a

b

c

d

e

f

g

a

b

c

d

a

b

c

40 60

0

0

20

0

0

40

0

20

0

20

80 0

0

40 60

0

7

8

a

b

0

20 80 60 20 20

c

a

b

c

a

b

d

e

0

20 40 40

0

9

10 b

c

6 b

a

b

c

d

100 0 20

0

0

0

d

e

11

12

d

e

a

b

c

d

a

d

e

a

b

a

b

0

0

80

0

20

0

20 0 40 40

0

40

60

0

0

a

b

c

d

e

f

0

60 20 20

0

0

15 c

a

c

20 20 0

16

Muži od 41 do 50 let (data v tabulce jsou uvedena v procentech) 1 a

2

b

c

d

a

b

60 40

0

0

0

0

7 a

c

3

c

a

b

c

e

f

g

a

b

c

d

a

a

b

c

d

0

0

0

70 30

0

0

50 40 10 100 0 10

10

0

0

10

11

12 d

e

e

a

b

c

d

d

e

a

b

a

b

c

0

80 0

0

20 20 10 50 20

0

40

60

0

0

20

d

e

f

0

0 10

15 c

c

b

d

b

b

a

30 40 30 60 20 10 10

a

a

c

6

d

9

b

5

10 20

8

b

4

20 0

16 d

e

a

b

c

10 30 20 40

0

0

20 70

Muži od 31 do 40 let (data v tabulce jsou uvedena v procentech) 1 c 0

2 d 12

e 0

7 8 a b c a b c d 18 24 59 47 18 24 12

e 0

a 82

b 0

10 11 c d a b c d e a b 5,9 12 12 12 29 41 5,9 59 41

16 b c d 65 18 5,9

e 0

f 12

a b 71 29

a 0

c 0

d 0

a 5,9

15 b c d e 41 12 24 24

b 0

a 0

3 f g a b 5,9 5,9 59 41

9

c 0

d 0

4 a b 71 29

c 0

5 a b a 100 0 41

6 b c 0 0

d 0

12 a b c d e 0 5,9 5,9 47 0

Muži od 21 do 30 let (data v tabulce jsou uvedena v procentech) 1 a

2

3

b

c

d

a

b

c

d

70 30

0

0

0

10

0

10 10 0 10 80

c

a

b

c

d

e

a

b

c

d

a

0

0

90 0

0

10

d

e

f

0

0

0

7 a

e

f

g

8

b

30 20 50 50 10 40

b

c

0

80 20

b

5

d

a

b

c

20 0

0

40 60

0

d

e

a

b

a

10 0 20 70

0

60

40

0 20

10 b

c

a

6

c

9

15 a

a

4

b

a

b

c

d

100 0 30

10

0

0

d

e

11

12 b

c

10 30 0

16 d

e

a

b

c

0

0

60 20 20

Muži od 15 do 20 let (data v tabulce jsou uvedena v procentech) 1 a

2

b

c

d

a

b

80 20

0

0

0

0

7

c

3

b

0

40 60 40 20 40

c

a

b

c

a

b

c

d

e

40 40

0

20

0

5

d

e

f

g

a

b

c

d

a

b

c

20 0

0

0

0

80 20

0

0

40 60

0

8

a

4

9

10

b

a

b

c

d

100 0

20

0

0

0

11

12

d

e

a

b

c

d

a

b

d

e

a

b

a

b

c

d

e

0

0

100

0

0

0

0

20 60 20

0

60

40

0

0

0

60

0

a

b

c

d

e

f

80

0

0

0

0 20

5 a b a 100 0 11

b 0

15

c

a

6

16

Ženy nad 51 let (data v tabulce jsou uvedena v procentech) 1 a b 56 44

c 0

d 0

7 a b c a 22 11 67 78

15 a b c d 11 56 22 11

a b 11 11

b 0

e 0

8 c 0

a 0

c 0

2 d 0

e 0

f g a 22 0 78

9 d e a b c d 11 11 78 11 0 11

b 0

16 c d 33 67

e 0

f 0

3 b c 22 0

d 0

4 a b 78 22

10 a b c d 11 0 33 56

c 0

11 e 0

a 56

b 44

a b 0 11

6 c d 22 0

12 c d e 11 33 0

Ženy od 41 do 50 let (data v tabulce jsou uvedena v procentech) 1 a

2

3

5

b

c

d

a

b

c

d

e

f

g

b

c

d

a

b

c

80 20

0

0

0

20

0

0

0

0

0 70 30

0

0

50 50

0

c

a

b

c

d

7

8

a

4

9

a

10

a

b

100 0 30

b

10

11 e

c

d

10 0

12

a

b

d

e

a

b c

d

a

b

a

b

a

0

50 50 60 10 10 20

0

100

0 0

0

0

30 40 20 10 60

40

0 10

a

b

c

d

e

a

b

d

e f

0

60

0

40

0

0

70 30

0

0 0

15

c

6

b

c

d

20

e

30 0

16 c

Ženy od 31 do 40 let (data v tabulce jsou uvedena v procentech) 1 a

2

3

b

c

d

a

b

c

d

e

52 48

0

0

8,7

0

13

0

0

7 a

f

b

c

a

b

c

c

d

a

b

c

22 4,3 70

30

0

0

61 39

0

9 d

e

a

b

0

83

0

15

5

b

17 35 48 70 8,7 13 17

c

4

a

8

g

a

d

a

b

c

a

11 d

e

b

100 0 13 4,3

10 c

6 b

c

d

0

0

d

e

12

a

b

a

8,7 8,7 8,7 8,7 30 43 8,7 61

39

0 17 4,3 39 0

b

c

16

a

b

d

e

0

61 17 17 4,3

a

b

c

0

43 26

d

e

f

0

26 4,3

Ženy od 21 do 30 let (data v tabulce jsou uvedena v procentech) 1 b c 7,7 7,7

2 d 0

e 0

7 8 a b c a b c d 15 23 62 69 23 7,7 15

e 0

a 100

a b 62 38

a 0

c 0

d 0

a 0

15 b c d e a 62 15 7,7 15 23

3

16 b c d 46 15 0

f g a b 15 0 62 38

9 b c 0 0

e f 15 0

d 0

a 0

c 0

d 0

4 a b 46 54

10 b c d 7,7 77 15

c 0

5 6 a b a b c d 100 0 23 7,7 7,7 0

11 e 0

a 38

b 62

a 0

b 0

12 c d e 7,7 31 0

Ženy od 15 do 20 let (data v tabulce jsou uvedena v procentech) 1 a

2

3

b

c

d

a

b

c

d

e

f

g

40 60

0

0

0

0

60

0

0

0

0 80

c

a

b

7

8

a

b

0

20 80 40 0

a

b

c

d

40 60

0

0

a

b

4 c

d

a

b

c

20 0

0

20 80

0

9 e

10

c

d

20

40 0

e

a

b

c

d

e

f

0

100

0

0

0

0

0

15

5

b

6 b

a

b

c

d

100 0

a

20

0

20

0

11

c

12

a

b c

d

a

d

e

a

b

a

b

c

d

e

100

0 0

0

20 0 20 60

0

60

40

0

0

0

60

0

16

Celkové vyhodnocení všech dotazníků (data v tabulce jsou uvedena v procentech) 1

2

3

a

b

c

d

a

b

c

d

61,7

38

0

0

5

4,7

8

7

7 a 15,9

b

c

a

b

c

5,61

f

g

a

c

d

a

b

c

0,9 10 3 67 33

0

0

54 45

1

9 e

a

c

d

a

29 55 56 13 17 13

1

88 0,9 4

7

9

c

b

10

d

b

16 b

c

5

b

8

15 a

e

4

d

e

a

d

e

f

53 15 20

7

17 38 25 7,5 7,5 5

b

c

a

6 b

a

b

c

d

100 0 22 5

5

0

d

e

11

12

d

e

a

b

a

b

c

9,3 39 38

4

54

46

0

8

9 36 0