Analýza a komparace burzovních trhů: NYSE versus LSE

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Analýza a komparace burzovních trhů: NYSE versus LSE Diplomová práce

Autor:

Bc. Pavlína Valentová Finance, Finanční obchody

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. Jitka Veselá, PhD.

duben, 2012

Prohlášení Prohlašuji,

ţe

jsem

diplomovou

práci

zpracovala

samostatně

a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, 26. dubna 2012

Pavlína Valentová

-2-

Poděkování Mé poděkování si především zaslouţí paní doc. Ing. Jitka Veselá, PhD., za odborné vedení mé diplomové práce a za čas, který mi při zpracování práce věnovala, čehoţ si velmi váţím.

-3-

Anotace Tato práce se zabývá vzájemnou komparací dvou vybraných burzovních trhů. V případě této práce se jedná o komparaci NYSE a LSE. Práce je strukturována do čtyř hlavních kapitol, ve kterých jsou srovnávány burzovní prvky obou burzovních trhů. Komparativní a více teoretické části práce se zaměřují především na historickou a současnou pozici srovnávaných burz, dále na předmět obchodování obou burz, tedy na investiční instrumenty, které se na nich obchodují. Práce se věnuje také charakteristice a komparaci způsobu obchodování, který je na burzách uplatňován a který je pro ně typický. Analyticky se komparací NYSE a LSE zabývá čtvrtá neboli poslední kapitola, kde jsou analyzována a porovnávána vybraná burzovní data týkající se trţní kapitalizace, počtu kótovaných společností a objemu uskutečněných burzovních obchodů na NYSE a LSE. Klíčová slova: burza, kapitálový trh, burzovnictví, komparace, investiční instrumenty, kotace, obchodní systém, členství

Annotation This dissertation deals with mutual comparison of two selected stock markets. In the case of this work it is about comparison of NYSE and LSE. The work is structured into four main chapters, where selected stock market elements are described and compared. Comparative and more theoretical parts are mainly focused on historical and current position of compared stock exchanges and on the subject of trading, which means investment instruments traded on them. Theoretical part is also devoted to the methods of trading, which are applied on exchanges and which are typical for them. Last, fourth chapter deals with comparison NYSE and LSE analytically. In this chapter are analyzed and compared selected data of both stock markets, which involves market capitalisation, volume of traded shares and number of listed companies. Key words: stock exchanges, capital markets, comparison, investment instruments, trading systems, listing

-4-

Obsah Titulní list…...………………………………………………...……………………………………….…… - 1 Prohlášení…………………………………………………………………………………….…………….. - 2 Poděkování……………………………………………………………………………………..….……….. - 3 Anotace práce………………………………………………………………………………....…...……….. - 4 Obsah………………………………………………………………………………………….………….... - 5 Úvod…………………………………………………………………………………………………. - 7 1

Historická a současná pozice NYSE a LSE...................................................................................... - 9 1.1 Samotný pojem a vznik světového burzovnictví ............................................................................. - 9 1.2 Počátky a vývoj Newyorské a Londýnské burzy .......................................................................... - 12 1.2.1 Londýnská burza cenných papírů (LSE) ........................................................................... - 12 1.2.1.1 The Royal Exchange versus Coffee houses .................................................................. - 13 1.2.1.2 Světové války versus London Stock Exchange ............................................................ - 14 1.2.1.3 Poválečné období a „BIG BANG“................................................................................ - 15 1.2.1.4 Období 1991 - 2012 ...................................................................................................... - 15 1.2.2 Newyorská burza cenných papírů (NYSE) ....................................................................... - 16 1.3 Současná pozice NYSE a LSE na světovém kapitálovém trhu ..................................................... - 22 1.3.1 Současná pozice New York Stock Exchange (NYSE) ...................................................... - 25 1.3.1.1 Členství na NYSE ......................................................................................................... - 29 1.3.1.2 Regulace Newyorské burzy .......................................................................................... - 32 1.3.2 Současná pozice London Stock Exchange (LSE).............................................................. - 33 1.3.2.1 Členství na LSE ............................................................................................................ - 35 1.3.2.2 Regulace Londýnské burzy ........................................................................................... - 36 1.4 Shrnutí a komparace...................................................................................................................... - 37 2 Předmět obchodování na NYSE a LSE .......................................................................................... - 40 2.1 Instrumenty obchodované na NYSE a LSE a jejich charakteristika ............................................. - 40 2.1.1 Akcie ................................................................................................................................. - 41 2.1.2 Dluhopisy .......................................................................................................................... - 42 2.1.3 Depozitní stvrzenky (Depository receipts) ........................................................................ - 42 2.1.4 Strukturované produkty ..................................................................................................... - 43 2.1.5 Kryté warranty (covered warrants).................................................................................... - 44 2.1.6 Maloobchodní dluhopisy (Retail Bonds)........................................................................... - 44 2.1.7 ETFs, ETCs a CFDs .......................................................................................................... - 45 2.1.7.1 ETFs (Exchange Traded Funds) ................................................................................... - 45 2.1.7.2 ETCs (exchange-traded commodities) .......................................................................... - 47 2.1.7.3 Contracts for diference (CFDs) ..................................................................................... - 47 2.1.8 Instrumenty uzavřených fondů (Closed-end funds) .......................................................... - 48 2.2 Kotační podmínky na NYSE a LSE .............................................................................................. - 49 2.2.1 Kotační podmínky a cena kotace na NYSE ...................................................................... - 49 2.2.2 Kotační podmínky a cena kotace na LSE .......................................................................... - 52 2.3 Shrnutí a komparace...................................................................................................................... - 54 3 Způsob obchodování na NYSE a LSE............................................................................................ - 59 3.1 Způsob obchodování na NYSE ..................................................................................................... - 59 3.1.1 Obchodní parket (NYSE Trading Floor) ........................................................................... - 60 3.1.2 Obchodní systém NYSE.................................................................................................... - 61 3.1.3 Trţní technologie Newyorské burzy ................................................................................. - 63 3.1.4 Next-generation Trading Model ........................................................................................ - 64 3.2 Způsob obchodování na LSE ........................................................................................................ - 66 3.2.1 Struktura trhu Londýnské burzy ........................................................................................ - 67 3.2.2 Obchodní systémy na LSE ................................................................................................ - 69 3.2.3 Technologie na LSE .......................................................................................................... - 72 3.3 Shrnutí a komparace...................................................................................................................... - 73 4 Analýza vybraných burzovních prvků ........................................................................................... - 76 4.1 Analýza trţní kapitalizace NYSE a LSE ....................................................................................... - 76 4.1.1 Analýza trţní kapitalizace NYSE ...................................................................................... - 76 -

-5-

4.1.2 Analýza trţní kapitalizace LSE ......................................................................................... - 82 4.1.3 Shrnutí a komparace .......................................................................................................... - 87 4.2 Analýza objemu obchodů na NYSE a LSE ................................................................................... - 89 4.2.1 Analýza objemu obchodů na NYSE .................................................................................. - 90 4.2.2 Analýza objemu obchodů na LSE ..................................................................................... - 95 4.2.3 Shrnutí a komparace .......................................................................................................... - 99 4.3 Počet kótovaných společností na NYSE a LSE .......................................................................... - 102 4.3.1 Počet kótovaných společností na NYSE ......................................................................... - 103 4.3.2 Počet kótovaných společností na LSE............................................................................. - 105 4.3.3 Shrnutí a komparace ........................................................................................................ - 107 Závěr……………………………………………………………………..…………………………....… - 109 Seznam pouţité literatury……………………………………………………………………………….. - 112 Seznam internetových zdrojů……………………………………………………………………………. - 114 Seznam příloh……………………………………………………………………………………………. - 115-

-6-

Úvod Burza, jako nedílná součást kapitálového trhu, je pro mne jedním z nejdůleţitějších prvků kaţdé zdravé a dobře fungující ekonomiky, kde burza sehrává důleţitou roli organizátora při pohybu kapitálu mezi účastníky, přičemţ se snaţí vytvářet takové obchodní prostředí, které bude rychlé, efektivní a kde kaţdý její účastník bude mít dostatek informací. Název mé diplomové práce zní: „Komparace burzovních trhů: NYSE versus LSE“. Důvodem výběru tohoto tématu, který jsem si sama zvolila, byly nejen osobní sympatie k dané problematice, ale také skutečnost, ţe bych se touto problematikou chtěla zabývat i v budoucnu. Jak název napovídá, tato práce se ve svém textu zaměří na srovnání dvou burzovních trhů. Pro tuto meziburzovní komparaci jsem zvolila Newyorskou (NYSE) a Londýnskou burzu (LSE), a to především z důvodu, ţe obě tyto burzy patří jak mezi jedny z nejstarších, tak mezi jedny z největších burz světa. Práce je pro přehlednost strukturovaná do čtyř hlavních kapitol, ve kterých budu charakterizovat, komparovat a analyzovat vybrané prvky obou burzovních trhů. Z hlediska rozsáhlé angaţovanosti obou burz, jsem jako předmět jednotlivých charakteristik a srovnání zvolila burzovní prvky, které se budou týkat historické a současné pozice NYSE a LSE, předmětu obchodování na obou těchto burzovních trzích, způsobu, jakým se na těchto burzách obchoduje a nakonec rozboru vybraných burzovních dat. Kapitola č. 1 se bude zabývat historickou pozicí obou burz, kde bude objasněno, jak vznikaly, jak se vyvíjely jejich burzovní domy, jakými významnými událostmi byly ovlivněny či jak se měnil jejich technologický ráz a podmínky a způsob obchodování. V kapitole nebude také opomenut samotný pojem a vznik burzovnictví. Dále se kapitola bude zabývat současnou pozicí NYSE a LSE, kde bude brán zřetel na postavení těchto burz na světovém kapitálovém trhu, na jejich stručnou charakteristiku ale také na to, jaká jsou zde pravidla členství či jak je činnost burz regulována. Kapitola bude završena shrnutím, kde budou důleţité poznatky shrnuty a uvedeny do vzájemné komparace. Ve druhé kapitole se jiţ soustředím na konkrétní investiční instrumenty, které jsou předmětem obchodování na NYSE a LSE .V této kapitole neopomenu popsat kotační podmínky, které obě prestiţní burzy stanovují jako své standardy pro přijetí společností a jejích podílů na trh k obchodování, přičemţ se budu zabývat také tím, jak cenově náročná kotace společností na obou burzách je. Výsledné poznatky budou opět shrnuty a mezi sebou porovnány. Způsob obchodování na NYSE a LSE bude hlavním tématem kapitoly č. 3. Cílem této -7-

kapitoly bude charakterizovat strukturu obou burzovních trhů a mechanismy jejich fungování. Kapitola se taktéţ bude zabývat problematikou obchodních systémů, které se na obou burzách uplatňují, tedy jakým způsobem a jak často dochází ke stanovování kurzů a jaká je zde role burzovního zprostředkovatele. V rámci LSE se také zaměřím na rozmanitou síť trţních segmentů. Součástí této kapitoly budou i technologie, které burzy vyuţívají pro usnadnění přístupu a působení účastníků na jejich trhu. Jednotlivé charakteristiky vyplývající z této kapitoly budou na závěr kapitoly shrnuty a uvedeny do vzájemného srovnání stejně jako v případě předchozích kapitol. Čtvrtá kapitola bude analytického rázu a bude se týkat vybraných burzovních dat. Pro tuto část jsem zvolila tři prvky, které jsou mimo jiné povaţovány za měřítko „velikosti“ všech světových burz. V této kapitole se zaměřím na analýzy trţní kapitalizace NYSE a LSE, na analýzy objemů obchodů, které jsou na nich uskutečňovány a na analýzy počtu kótovaných společností na obou burzách. Všechna tato data budou sledována a vyhodnocována v čase za různá časová období. Výsledné poznatky analýz budou vţdy na závěr kapitoly shrnuty a porovnány. Vzhledem k názvu diplomové práce a obsahu jednotlivých kapitol je cílem této práce provést analýzu a srovnání obou zvolených burzovních trhů a vybraných burzovních prvků. Cílem práce bude navíc také zanalyzovat a porovnat NYSE a LSE z pohledu trţní kapitalizace, objemu uskutečněných obchodů a počtu kótovaných společností. Tento cíl se pokusím naplnit s co nejmenším odchýlením. Zvolené metody práce V této diplomové práci jsou uplatňovány následující metody práce – deskripce neboli popis, komparace a analýza. Metoda deskripce je uplatňována v prvních třech kapitolách, kde popisuji vybrané burzovní prvky, tedy historickou a současnou pozici srovnávaných burzovních trhů, co je jejich předmětem obchodování a jaké způsoby obchodování se na nich uplatňují. Na rozbor neboli analýzu se zaměřuje kapitola čtvrtá, kde je předmětem analýzy vývoj dvou vybraných burzovních dat a to trţní kapitalizace, počtu kótovaných společností a objemu obchodů na obou burzovních trzích. Tyto data budou analyzována v čase, a to jak z hlediska dvou historických časových období 1990 – 2000 a 2001 – 2011, tak z hlediska dvou období nejaktuálnějších (únor 2011 – únor 2012). Metoda komparace se týká všech kapitol v podobě závěrečného shrnutí a srovnání popisovaných problematik vţdy na konci jednotlivých kapitol. Jelikoţ se obě burzy nachází v ekonomikách s jinou měnovou jednotkou, zvolila jsem pro komparaci a popis jednotnou měnovou jednotku a to americký dolar (USD) v poměru USD/ GBP = 1,5768 (měnový kurz ke 2. 2. 2012). -8-

1 Historická a současná pozice NYSE a LSE První kapitola této práce se zabývá definováním a vývojem samotného burzovnictví, na které poté navazuje určení pozice komparovaných burz NYSE a LSE na světovém kapitálovém trhu jak z historického, tak současného hlediska.

1.1 Samotný pojem a vznik světového burzovnictví Téměř v kaţdé literatuře je pojem „burza“ definován rozdílně. Liší se často svou odborností, aţ dalo by se říci srozumitelností. Ve výsledku je však význam vţdy stejný. Ekonom by definoval burzu jako místo, kde se střetává nabídka s poptávkou po instrumentech obchodovaných na dané burze. Slovník cizích slov1 definuje burzu jako místo, kde se prostřednictvím oprávněných osob obchoduje s cennými papíry nebo s určitými druhy zboţí. André Kostolany, mistr spekulace a světoznámý burzián, zase ve své knize Kostolanyho burzovní seminář2 popisuje burzu jako místo těch, kteří prostě chtějí vloţit své peníze do cenných papírů anebo z nich peníze zase dostat zpět. Samotnému, plnohodnotnému fungování burz (kapitálových trhů) předchází dlouhodobý vývoj. Prvními předchůdci dnešních moderních kapitálových trhů byli italští kupci ve 12. a 13. století. Šlo o neformální, neorganizované schůzky italských obchodníků3, kteří měli potřebu směňovat krátkodobé cenné papíry (směnky, dluţní úpisy) za likvidnější prostředky či směňovat mince různých měn. Schůzky nebyly ochráněny burzovní legislativou, obchody byly nestandardizovány a účastnit se mohl téměř kdokoliv. Obchodníci se scházeli za zmíněnými obchodními účely v pravidelných intervalech a na předem určených místech. Těmito místy často bývaly ulice, náměstí a především konzulární domy. Z volně přístupných schůzek se pak stávaly trhy uţších burzovních spolků, které se taktéţ především zabývaly investičními operacemi s krátkodobými cennými papíry, ale které uţ začínaly vytvářet pravidla jak pro obchodování, tak i pro účast v burzovním spolku. Důleţitou událostí se tehdy stalo zaloţení banky sv. Jiří v Janově v roce 1407, jejímţ prostřednictvím se investoři mohli podílet na úvěrování Janova pro 1

LINHART, Jiří, et al. Slovník cizích slov pro nové století. Litvínov : Dialog, 2003. 412 s. ISBN 80-85843-61-7. KOSTOLANY, André . Kostolanyho burzovní seminář : pro kapitálové investory a spekulanty. Havlíčkův Brod : Mirage Distribution, s.r.o., 2008. 203 s. ISBN 80-238-5969-2. 3 v italských městech a to především města jako jsou Florencie, Janov, Benátky či Milán 2

-9-

válečné účely a tím se zároveň podílet na státním dluhu. Původ slova „burza“ pochází z latinského „bursa“, coţ znamená koţený měšec. Koţený měšec byl také v erbu rodiny obchodníků „Van de Buerse“, kteří v belgických Bruggách vlastnili několik hostinců, kam se sjíţděli zejména obchodníci z Itálie, aby zde uzavírali své obchody. Těmto místům se začalo říkat „burzy“. Významným mezníkem ve světě burzovnictví byl však rok 1531, kdy byla v Antverpách postavena první burzovní budova, kde docházelo k formování organizovaného sekundárního trhu cenných papírů a nesla název „Beurs“. Byla to první burza cenných papírů, kde také došlo k první emisi obligací vydaných městem Antverpy. Tuto burzu poté následoval vznik burz ve Francii například v Lyonu (r. 1546), Toulouse (r. 1549), Rouenu (r. 1556) nebo v Paříţi (r. 1563). Šlo téměř jen o obchody s dluhovými státními cennými papíry. K prvním obchodům s majetkovými cennými papíry, s akciemi, docházelo na amsterodamské burze zaloţené v roce 1608. V 17. Století vznikaly akciové společnosti za účelem obchodu s Východní Indií, které se poté v roce 1602 sloučili v Dutch East-Indian Company4 a vytvořili si tak monopol na tuto oblast obchodu. Byla to první společnost, jejíţ akcie byly obchodovány na burze a to právě na Amsterodamské burze (viz. obrázek č. 1). Obrázek 1 Nejstarší akcie vydaná Dutch East India Company, rok 1606

Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/57/Vocaandeela.jpg

Tato významná historická událost přinesla burzovnictví novou burzovní techniku

4

orig. Vereenigde Ostindishce Compagnie

- 10 -

„spekulaci“ a kromě promptních obchodů byly uskutečňovány i obchody termínové. Burzy jiţ měly pevně stanovená pravidla obchodování, otevírací hodiny a cenné papíry nebyly jediným předmětem obchodování (vznik zboţových a plodinových burz včetně burz specializujících se na obchody s měnami). S rozvojem obchodu s cennými papíry začaly vznikat další burzy a to zejména v západní Evropě (Berlín – 1739). První finanční centra, tedy Belgii, Holandsko, Francii a Anglii následoval rozmach burzovních trhů po celém světě a to v několika vlnách (viz. příloha A). V Německu rostl význam berlínské burzy aţ ve 2. polovině 19. století po roce 1871. Do té doby zaţívala rozmach spíše burza frankfurtská a to díky aktivitám bankovního domu Mayera Amschelma Rotschilda. Další burzy byly zakládány v USA v 19. století (NYSE jiţ v roce 1792), v Kanadě v 2. polovině 19. století, ve Švýcarsku, v Austrálii, v Jihoafrické republice, Bombaji a postupně po celém světě. Následující tabulka vypovídá o tom, jak burzy chronologicky vznikaly. Je zde vidět mnoho zajímavostí jako například umístění italských burz, které vznikaly aţ v 1. polovině 19. století. Tento vývoj je pro samotného původce burzovnictví velmi pomalý. Celkově bylo devatenácté století pro burzovnictví velmi plodné a dosahovalo výrazného rozmachu. Zvyšoval se zájem investorů o akcie, spekulace nabírala obrátek a tím se zvyšovalo i riziko. Rostl význam světových finančních center jako New York či Londýn. Tento rozmach posléze zpomalila první světová válka, která donutila chod většiny burz pozastavit a burzy tak stagnovaly ve svém vývoji. I přes poválečné znovuprobuzení burzovních domů, došlo k dalším událostem, které se na burzách podepsaly. Těmito událostmi byl krach na newyorské burze v říjnu 1929 a následná hospodářská krize v letech 1929 – 1932. Na všech burzách nastal dlouhotrvající pokles kurzů, objemů obchodů, sníţení obratů a silné vměšování státu do burzovních trhů. Ještě neţ se stačily světové burzy zotavit z hospodářské krize, přišla druhá světová válka, která zapříčinila, ţe obchodování na burzách bylo opět přerušeno. U zemí s centrálně plánovanou ekonomikou se burzovnictví obnovilo aţ v 90. letech 20. století. Země s trţní ekonomikou své burzovnictví obnovilo okamţitě po druhé světové válce, avšak v některých zemích (např. Francie, Rakousko, Finsko, Švédsko) byla uplatňována hospodářská politika zaloţená na značných zásazích do ekonomiky (šlo o tzv. státní kapitalismus, tj. sice trţní ekonomika, ale se silnými zásahy státu do ní), které omezily působení trţní ekonomiky včetně fungování burz. V jiných zemích jako je USA, Velká Británie či Kanada burzy navázaly na předválečné burzovnictví a burzy nadále hrály významnou roli v trţní ekonomice. Od té doby na burzovních trzích docházelo k zásadním vývojovým změnám, které - 11 -

nás přivádí k dnešním moderním kapitálovým trhům. Za zásadní můţeme povaţovat elektronizaci burzovních trhů, kdy byly ukončeny osobní střety obchodníků na „parketech“ a obchody byly uzavírány díky počítačovým systémům, deregulace, vznik nových burzovních trhů, sekuritizace (neobchodovatelné finanční instrumenty jako například bankovní úvěry jsou nahrazovány obchodovatelnými instrumenty, jako jsou dluhopisy), růst počtu obchodovaných instrumentů a objemu jejich obchodů, vznik nových finančních instrumentů (opce, futures, ETFs, investiční certifikáty), ale také například globalizace, která kapitálové trhy propojuje a vytváří jednotný celosvětový kapitálový trh, slučování burz a vytváření burzovních aliancí.

1.2 Počátky a vývoj Newyorské a Londýnské burzy Kaţdá burza má své počátky, které z části vytváří renomé novodobých burzovních domů. V Paříţi například burzovní trh začínal na mostě (Pont au Change). Počátek Londýnské burzy je spojován s kavárnou Jonathan’s Coffee House. Roh dvou ulic Broad a Wall byl klíčovým místem pro obchody newyorských obchodníků. Jiné burzy mají počátky v kostelech či otevřených prostranstvích jako například Amsterodamská burza, která působila v Oude-Kerk (Starý kostel) a později v Nieuwe-Kerk (Nový kostel). To vše značí rozmanitost původů a vývojů jak evropských, tak i amerických či asijských burzovních trhů. Pro tuto práci je však klíčová Londýnská burza, jakoţto zástupce evropského burzovního trhu a burza Newyorská, jakoţto zástupce amerického burzovního trhu. Následující podkapitoly popisují jejich vznik a vývoj.

1.2.1 Londýnská burza cenných papírů (LSE) Britské trhy disponují dalekosáhlou historií, po které bychom se mohli ohlédnout aţ přes 300 let zpět. To také dělá londýnskou burzu jednou z nejstarších burz na světě. Kdyţ na konci 16. století docházelo k rozsáhlým investicím bohatých měšťanskošlechtických rodin do velmi výnosných avšak velmi rizikových společností, jako důsledek těchto aktivit postupně vznikaly investiční domy, které se specifikovaly na alokaci kapitálu za účelem upisování státních a korporátních cenných papírů. Tímto také docházelo k separování britského investičního bankovnictví od komerčního, které se naopak angaţovalo v depozitních a úvěrových sluţbách. Nato v roce 1564 vznikla „The Bourse“, - 12 -

budova postavena za účelem obchodu se zboţím a půjčkami, která byla po třech letech přejmenována na „The Royal Exchange“. The Royal Exchange byla zaloţena Thomasem Greshamem a byla otevřena královnou Alţbětou I. V roce 1571. Vše začalo v roce 1698, kdyţ muţ jménem John Castaing začal vydávat seznam cen akcií, který nazýval „ The Course of the Exchange and Other Things“5, kde stanovoval ceny několika komodit. Nejednalo se o denní vydání, ale seznam byl publikován jen některé dny v týdnu. Londýnští dealeři v tu dobu prováděli obchody na ulicích a v takzvaných Coffee Houses neboli v kavárnách. Důvodem, proč tito zprostředkovatelé nemohli působit na jiţ vzniklé The Royal Exchange, bylo, ţe jim to nebylo dovoleno pro jejich hrubé mravy. Museli tedy operovat v jiných zřízeních, jako byla právě kavárna Jonathan’s Coffee-House. Později se jejich aktivity přesunuly do Garraway’s coffee house. Veřejné aukce prováděné v této kavárně byly známé jako „by inch of candle“, neboť netrvaly nikdy déle neţ doba vyhoření jedné svíčky.

1.2.1.1The Royal Exchange versus Coffee houses Budova Grashamovy The Royal Exchange byla zničena v době Velkého ohně v Londýně. Byla znovu postavena a obnovena aţ v roce 1669, coţ velmi výrazně nahrálo rozvíjejícím se „Coffee Houses“. Jako regulovaný akciový trh, měla však problém s nelicencovanými brokery, na coţ zareagoval parlament a vydal právo neboli act 1697, který umoţňuje tento druh brokerů bez licence penalizovat za jejich obchody a to nejen finančně, ale i fyzicky. Stanovil se také pevný počet brokerů na 100. Tato stálost nastartovala mnoho problémů a obchodníci začali The Royal Exchange opouštět, vrhat se do ulic a uzavírat obchody po svém. K těmto obchodům docházelo na ulici známé jako Change Alley6, která byla blízko The Bank of England. Parlament se snaţil tyto obchody regulovat a vykázat neoficiální obchodníky z Change Alley. Na Royal Exchange po odchodu brokerů s akciemi zůstal obchod s devizami a dalším zboţím. V důsledku sporů obchodníků se zboţím a obchodníků s devizami, obchodníci s devizami burzu v roce 1823 opustili a zaloţili samostatnou burzu Foreign Stock Exchange. Po sedmileté válce v letech 1756 – 1763 obchody v Jonathan’s Coffee house zaţívaly obrovský boom7. V roce 1773 Jonathan spolu s dalšími 150 brokery vytvořili klub a otevřeli novou, více formální akciovou burzu ve Sweeting’s Alley8, kde byl stanoven i 5

Moţné přeloţit jako „Kurzy z burz a jiného zboţí“ Alley – cesta, ulička 7 Boom - rozmach 8 Nazývaná také jako New Jonathan‘s 6

- 13 -

vstupní poplatek pro ty, kteří chtěli vstoupit na burzu a obchodovat s cennými papíry. Sweeting’s Alley nebyla burzovní budovou, ale burzovní místností. Její lokace nebyla zrovna lukrativní a podvody všeho druhu začaly narůstat. Jelikoţ nikdo nedokázal detekovat tyto podvodné obchody, zvýšil se poplatek pro účastníky burzovní místnosti. To se nepotkalo s přílišným nadšením a rozhodlo se, ţe tento poplatek se bude platit ročně. Burzovní místnost (dealing room) byla poté nazývána „The Subscription room“(burzovní místnost s předplatným). The Subscription room byla vytvořena roku 1801 a byla to první regulovaná burza v Londýně. Tato přeměna nebyla přijata všemi stranami a docházelo k nepokojům nečlenů v první den obchodování. Navzdory jistému zmatku byla nová a větší budova plánována a to v Capel Court. William Hammond poloţil první základní kámen nové burzovní budovy 18. května. Dokončena byla 30. prosince 1802 a nad vstup byl vyryt nápis a zároveň název„The Stock Exchange“9. Činnost burzy byla významně zregulována na počátku 19. století. V únoru roku 1812 Obecná účelová komise (The General Purpose Committee) potvrdila souhrn doporučení, která byla později základem pro vůbec první kodifikovanou knihu pravidel činnosti burzy. Přestoţe dokument nebyl příliš komplexní, problematiky jako například finanční vypořádání a neplnění závazků, byly velmi obsáhlé. V této době svět procházel velkým ekonomickým boomem, ze kterého také profitoval nejen Londýn, ale i celá Velká Británie. Díky tomu se začala ekonomicky vyvíjet i další města jako Liverpool a Manchester a to vedlo k tomu, ţe v roce 1836 byly v těchto městech otevřeny další burzovní domy10. Obrovskou revolucí byl tehdy vynález telegrafu, dálnopisu a telefonu. Manaţeři burz nebyli přesvědčeni výhodami telefonu, a proto nebyl na burzách instalován aţ do roku 1878. Thomas Allason se jako hlavní architekt podílel na přestavbě budovy londýnské burzy v březnu roku 1854, která měla za účel vytvořit více prostoru pro účastníky burzy.

1.2.1.2Světové války versus London Stock Exchange Co se výrazně podepsalo na vývoji londýnské burzy, byly obě světové války. Během 1. světové války v roce 1914 byla burza zavřena po dobu pěti měsíců. Byla znovu otevřena aţ 4. ledna 1915 a to pod tíhou výrazných restrikcí. Například, ţe všechny transakce mohly být prováděny pouze v hotovosti. Kvůli těmto restrikcím burzu opustilo téměř tisíc členů v letech 1914 – 1918. Poté, co znovu nastal mír, byla nálada na trzích oslabena. Díky 9

Akciová burza Liverpool Stock Exchange a Manchester Stock Exchange

10

- 14 -

zkušenostem z 1. Světové války, burza vytvořila oficiální plán, co dělat, kdyby došlo k nové válečné situaci. Došlo ke 2. Světové válce a burza byla zavřena jen po dobu šesti dnů a to od 1. do 7. září 1939 a na poté na jeden den v roce 1945 kvůli poškození raketou V2. Obchodování však tehdy bylo přesunuto do sklepení budovy.

1.2.1.3Poválečné období a „BIG BANG“ Královna Alţběta II. otevřela novou budovu burzy 8. listopadu 197211 na Threadneedle Street, která je dnes významnou londýnskou památkou. Nová budova burzy byla 97 metrů vysoká, měla 26 podlaţí a obchodní parket o velikosti 2 000 m2. Rok 1973 přinesl mnoho změn na burzu. Zaprvé, obchodování na burze bylo na doporučení monopolního výboru12 zpřístupněno ţenám a cizozemcům. Zadruhé, Londýnská akciová burza se sloučila s dalšími 11 britskými a irskými regionálními burzami. V roce 1984 byl vytvořen index FTSE 10013 partnerstvím Financial Times a Londýnské burzy cenných papírů. Tento index se ukázal jako jeden z nejuţitečnějších indexů, který sledoval pohyb 100 nejlepších firem obchodovaných na burze. „Big Bang“ neboli Velký třesk znamenal deregulaci finančních trhů ve Velké Británii v roce 1986. Byl velmi významný, neboť došlo ke značné liberalizaci britského burzovního trhu. Byly zrušeny pevné minimální provize, rozdíl mezi Stockjobbery14 a Stockbrokery, došlo k plné elektronizaci burzy a byl zaveden elektronický obchodní systém SEAQ.

1.2.1.4Období 1991 - 2012 V roce 1991 byla „The Stock Exchange“ přejmenována na nynější „The London Stock Exchange“(LSE) a v roce 1995 LSE spustila Alternativní investiční trh (AIM) určený pro malé a rychle rostoucí společnosti (data charakterizující trh AIM od roku spuštění do současnosti viz. příloha C). O dva roky později spustila Electronic trading servise (SETS). Tento obchodní systém následoval zúčtovací systém CREST. Main market jako další trţní segment byl spuštěn v roce 2001. Zde byly kótovány akcie neprestiţnějších společností. V roce 2000 akcionáři rozhodli o tom, aby byla burza veřejně obchodovatelná a v roce 2001 začala upisovat své akcie na vlastní burze. Díky partnerství s OM Group, byl v roce 2003 vytvořen londýnský trh s deriváty nazývaný jako EDX London. V roce 2004 se LSE přestěhovala z Threadneedle street na současné místo na Paternoster Square.

11

Stavba začala jiţ v roce 1967 Monopolies Commission 13 Footsie 100 14 Firma mohla jednat jako dealer i jako broker 12

- 15 -

Od roku 2005 čelí londýnská burza nátlakům od svých konkurentů. V prosinci 2005 londýnská burza odmítla nabídku na převzetí v hodnotě £ 1,6 mld. od banky Macquarie a v letech 2006 a 2007 zase úspěšně odolala úsilí NASDAQ. Po neúspěšném převzetí prodal NASDAQ v září 2007 většinu drţených akcií dubajské burze. K úspěšné fúzi došlo v roce 2007, kdyţ se londýnská burza spojila s italskou burzou „Borsa Italiana“. Tímto sloučením vznikla the London Stock Exchange Group (LSEG). V posledních letech, konkrétně od 9. února 2011, se mluví o spojení LSEG s provozovatelem torontské burzy TMX Group. Toto spojení by mohlo vytvořit trh s největším počtem akciových titulů na světě a stát se globálním centrem obchodování s akciemi společností komoditního a energetického sektoru. Převzetí se však nedostává podpory jak ze stran akcionářů TMX Group, tak ani ze stran kanadských finančních institucí, které navíc proti převzetí podaly ţalobu. Z těchto důvodu je spojení momentálně nejisté.

1.2.2 Newyorská burza cenných papírů (NYSE) Za domov Newyorské burzy lze povaţovat místo, které je v dnešní době symbolem peněz a „poutním místem“ světových investičních bankéřů a makléřů. Toto místo se nazývá Wall Street. Wall Street byla postavena přímo na Manhattanu a její název je odvozen od téměř čtyřmetrové dřevěné stěny opevněné palisádami, která byla postavena napříč celým Manhattanem od East Side River aţ k Hudson River, aby ochránila holandské osadníky před útoky Britů a Indiánů. Wall street byla postavena podél této stěny (Wall) a stala se působištěm mnoha finančních institucí jako například právě Newyorské burzy. Newyorská burza vznikla podpisem Buttonwoodské smlouvy a byla podepsána 24 newyorskými brokery a obchodníky15 17. května 1792 přímo na ulici Wall Street 68 pod platanem, pod kterým se obchodníci scházeli za účelem vzájemných obchodů. Smlouva nese jméno právě podle tohoto stromu. Buttonwoodská smlouva byla snahou vytvořit oficiální trh a vymezit tak pravidla pro nákup a prodej dluhopisů a akcií obchodovaných společností16. Brokeři a obchodníci, kteří podepsali Buttonwoodskou smlouvou, se zároveň stali prvními členy Newyorské burzy a k obchodům s cennými papíry docházelo v Tontine Coffee House. V této době se zde obchodovalo s 5 cennými papíry, z čehoţ 3 byly vládní 15

Leonard Bleecker, Hugh Smith, Armstrong & Barnewall, Samuel March, Bernard Hart, Alexander Zuntz, Andrew D. Barclay, Sutton & Hardy, Benjamin Seixas, John Henry, John A. Hardenbrook,Samuel Beebe, Benjamin Winthrop, John Ferrers, Ephraim Hart, Isaac M. Gomez, Gulian McEvers,Augustine H. Lawrence, G. N. Bleecker, John Bush, Peter Anspach, Charles McEvers, Jr., David Reedy, Robinson & Hartshorne 16 Bylo zde upraveno také to, ţe se s cennými papíry obchoduje za provize

- 16 -

dluhopisy vydané americkou vládou k refinancování války za nezávislost (1775 – 1783)17 v hodnotě 80 milionů dolarů. Obchodování v Tontine Coffee House pokračovalo aţ do roku 1817 neţ se newyorští brokeři rozhodli pod tíhou rostoucího zájmu o obchodování 3. března zaloţit formální organizaci s názvem New York Stock & Exchange Board na Wall Street č. p. 40. Pronájem místností stál 200 dolarů měsíčně a členové burzy nosili cylindry a dlouhé pláště. Prvním prezidentem burzy byl zvolen Anthony Stockholm a obchodovalo se zde se 30 tituly. Obchodovalo se způsobem, ţe prezident burzy vyvolával názvy obchodovaných akcií a brokeři mohli křičet své nabídky z jejich přidělených křesel. Právě proto se říká, ţe někdo má své „křeslo na burze“18. Jelikoţ počet křesel byl omezen (v roce 1868 byl stanoven limit na 1 366 křesel), byla buď pronajímána, nebo prodávána a cena křesla kaţdým rokem rostla a rostla. V roce 1825 byly vydány další státní dluhopisy na financování Erie Canal, které byly obchodovány na burze. Od roku 1830 aţ do konce 19 století dominovaly obchodování na NYS&EB akcie ţelezničních společností 19. Vše se vyvíjelo podle představ aţ do roku 1835, kdy na Manhattanu propukl „The Great Fire“ (velký oheň) a zničil přes 700 budov na Lower Manhattanu včetně NYS&EB. V roce 1860 byl vydán historický dokument „Price Quotation Sheet“ (viz. obrázek č. 1), který představoval takzvanou „First Board“(první parket), na které byly uvedeny kotace cen akcií obchodovaných na newyorské burze. „The First Board“ reprezentovala obchodování od 10:30 do 12:00 hod. „The Second Board“ (druhý parket) zase od 14:30 do 15:00 hod. Závěrečné kurzy byly tisknuty a denně posílány brokerům a firmám na Wall Street. Obchodování na Newyorské burze bylo přerušeno v roce 1861 jako důsledek Občanské války, která byla v tomto období vedena. Název burzy byl v roce 1863 zkrácen do současné podoby na „New York Stock Exchange“ (NYSE) a o dva roky později (r. 1865) se její sídlo přestěhovalo na Broad Street č. p. 10-12. V tomto roce burza zavřela na déle jak týden z důvodu spáchání atentátu na prezidenta Abrahama Lincolna. V následujících letech došlo i k dalším potíţím. Rok 1869 přinesl „Black Friday“, který byl výsledkem spekulací na zlato, a v roce 1873 byla burza nucena zavřít na 10 dní kvůli selhání prestiţní bankovní firmy20, která spekulovala na akcie ţeleznic. Od roku 1867 dochází k pravidelnému vydávání kurzovního lístku a zavádí se kontinuální systém obchodování, který je prováděn prostřednictvím specialistů. Tento systém měl podpořit 17

Revolutionary war Seat on the Exchange 19 První railroad stock – akcií ţelezničářské firmy byly akcie Mohawk & Hudson 20 Jay Cooke & Company 18

- 17 -

zvýšení likvidity trhů a nahradit tak dřívější Call Market (vyhlašování nákupu a prodeje jednotlivých cenných papírů ve stanovený čas – doprostřed parketu umístěna ţidle a okolo další – omezovalo to počet účastníků). Vedle brokerů se jiţ objevují i specialisté. Obrázek 2: Price Quotation Sheet – First Board 21. Července 1860

Zdroj: http://www.stock-options-made-easy.com

V následujících letech nastaly významné události, které měly velký význam pro další fungování burzy. V roce 1867 byl poprvé pouţit burzovní telegraf21. Později v roce 1878 byly nainstalovány první telefony a nakonec v roce 1883 byla NYSE elektricky osvětlena. Dne 15. prosince 1886 byl pak na burze zobchodován první milion akcií. Dow Jones Industrial Average, první index na NYSE, dnes jeden z nejstarších akciových indexů, byl poprvé publikován prostřednictvím Wall Street Journal v roce 1896 a měl počáteční hodnotu 40,74. Bylo v něm zahrnuto 12 akcií včetně American Cotton Oil a Standard Rope & Twine. Dne 22. dubna 1903 se NYSE přestěhovala na svou současnou adresu na Broad Street č. p. 18. Objem obchodovaných akcií se zvyšoval a bylo zapotřebí více místa k řízení chodu obchodování. Architektem budovy se tehdy vítězstvím v soutěţi stal George B. Post a náklady na novou budovu se pohybovaly okolo 4 milionu dolarů. Obchodní parket byl jedním z největších (33 x 41,5m) se střešním oknem zasazeným 22m vysoko. Součástí byl také obrovský zvon, který symbolicky a synchronně započal obchodování v kaţdé ze čtyř oblastí obchodování. To jsou také důvody, proč byla budova NYSE zapsána do seznamu národních historických památek (2. června 1978). V roce 1907 se projevovala značná panika, kdyţ se začaly šířit fámy o finančních 21

První burzovní telegraf vynalezl Edward A. Calahan

- 18 -

problémech Knickerbocker Trust, přední Newyorské banky, které odstartovaly útoky na banky napříč městem. Do té doby to byla nejkrutější americká finanční krize. O sedm let později došlo k nejdelšímu přerušení činnosti burzy v její dosavadní historii. Zapříčinila to 1. Světová válka a burza nebyla plně funkční po téměř 5 měsíců. První světová válka však byla také přelomovým obdobím. Amerika v roce 1918 vzešla z války jako věřitel a nikoliv jako dluţník. Wall Street se stal se světovým finančním lídrem a předstihl tak Londýn. Ve 20. století burza jen vzkvétala. Na burze panoval býčí trh a v roce 1929 DJIA dosáhl vrcholné hodnoty 381,17 bodu. O dva měsíce později, dne 24. října 1929, došlo k prudkému poklesu cen akcií a objem obchodů byl rekordních 13 milionu akcií. Tento den je dodnes nazýván jako „Black Thursday“ („Černý čtvrtek“). Akciový trh se zhroutil, kdyţ se o pět dní později dne 29. října 1929 zobchodovalo 16 milionů akcií a index DJIA klesl o 11 procent své hodnoty. Tento krach předznamenal příchod Velké hospodářské krize. DJIA se v roce 1932 dostal na své dno, kdyţ ztratil 89 procent své vrcholné hodnoty z roku 1929 (tehdy 381,17 bodů – tuto hodnotu zpět překonal aţ v roce 1954). Od roku 1949 nastoupil býčí trend na trhu a ceny akcií rostly po dalších 8 let (šlo o nejdelší, nepřetrţitý růst v historii burzy). V této době mělo akcie v drţení přes 6 milionů Američanů. V následujících letech docházelo k dalším významným událostem, které změnily Wall street. Od roku 1943 není Newyorská burza výhradně muţskou záleţitostí, ale jsou na parket prvně přizvány i ţeny (v roce 1967 se pak Muriel Siebert stane první ţenskou členkou burzy). Newyorská burza spustila vzdělávací a marketingový program „Own Your Share of American Business22“, aby přilákala širokou americkou veřejnost na účast na akciovém trhu (r. 1954). Od roku 1966 začíná být kalkulován nejdůleţitější index NYSE – Composite, který měl výchozí hodnotu 50 bodů a byl sloţen ze všech akcií kótovaných na burze. Takzvaná „Paperwork crisis“ propukla v roce 1968. Objemy obchodů se zvyšovaly a nastávaly tak technické problémy spojené s včasným zajištěním pohybu cenných papírů. Došlo ke zvyšování automatizace ve vypořádání burzovních transakcí. K fyzickému pohybu cenných papírů téměř přestalo docházet. V roce 1973 byla zaloţena Depository Trust Company, která slouţila jako centrální depozitář cenných papírů včetně zaznamenávání převodu vlastnictví akcií mezi jednotlivými vlastníky. Dvacáté století bylo zásadní i pro regulatorní stránku fungování burzy. V roce 1911 bylo zásadní přijetí „Blue Sky“ zákonu, který vyţaduje, aby společnosti emitující cenné papíry podávaly přesný popis jejich činnosti a měly patřičné povolení k jejich prodeji.

22

Vlastni kus amerického podniku“

- 19 -

Zavedl také poţadavky na brokery, kteří cenné papíry prodávají. Došlo k celkovému zpřísnění. V roce 1913 byl zaloţen FED – Federální rezervní systém, který měl přinést větší stabilitu do národní bankovní struktury. Zákon o cenných papírech byl přijat v roce 1933 a výrazně zpřísnil podmínky pro obchodování na kapitálových trzích. Tento zákon o rok později stanovil orgán The Securities and Exchange Commission (SEC) – komisi pro cenné papíry, který měl dva základní cíle, a to plně zveřejňovat informace investorům a zabraňovat podvodům vznikajících v souvislosti s prodejem cenných papírů. V 50. letech 20. století vznikla instituce Securities Investor Protection Corporation ochraňující zákazníky krachujících brokerských firem a zavádí se první opatření, která zakazují insider obchody, tedy obchody s neveřejnými informacemi (r. 1959). Sedmdesátá léta byla pro Newyorskou burzu také velmi přínosná. Na začátku 70. let 20. Století se burza dočkala prvního afro-amerického člena a poprvé je na burze kótována členská společnost (Merrill Lynch & Co.). Poprvé se také členem NYSE stává neamerická společnost (Bruno Des Forges, r. 1976). V tomto období, konkrétně v roce 1978, byl také zaveden Intermarket Trading System (ITS), který umoţňuje elektronické propojení mezi NYSE a konkurenčními burzami. To umoţňuje makléřům přístup ke všem celostátním trhům a najít tak nejlepší nákupní či prodejní kurz pro daný cenný papír. Index DJIA v roce 1972 poprvé uzavřel na hodnotě vyšší neţ 1000 bodů. Sedmdesátá léta završuje v roce 1979 vznik NYFE (New York Futures Exchange) neboli burzy, která se specializuje na obchod s deriváty. V roce 1984 NYSE zahajuje spuštění nového obchodního systému SuperDOT 250. Tento podpůrný elektronický order-routing systém spojuje členy burzy se specialisty na obchodním parketu. V 90. letech pak vznikají další podpůrné systémy. V roce 1987 došlo k největšímu procentnímu propadu indexu DJIA za jeden den v historii burzy23. Dow Jones IA však přesto dosahuje hranice 3000 bodů v r. 1991. Na burze je poprvé kótována německá24 a ruská25 společnost a v roce 1996 uţ jsou na Newyorské burze obchodovány akcie celkem 290 neamerických společností. Systém bezdrátového přenosu dat26 je uveden v roce 1997 a umoţňuje makléřům přijímat objednávky a realizovat příkazy z libovolného místa na burze. Jen o 8 let později index DJIA překonává hranici 10000 bodů. V roce 1990 bylo přes 51 milionů amerických drţitelů akcií. V roce 2000 Newyorská burza zavedla systém NYSE Direct+, který měl zvýšit 23

o 508 bodů neboli o 22,61 % Daimler-Benz AG (r. 1993) 25 VimpelCom (r. 1996) 26 Wireless Data System 24

- 20 -

úroveň elektronického obchodování. Eliminují se limity na velikost, čas a typy příkazů, které mohou být vyřízeny prostřednictvím tohoto systému. Dne 7. února 2000 byl spuštěn první globální index S&P Global 100, do kterého byly prvně zahrnuty i akcie světových společností. V tomto roce také NYSE poprvé představila instrument ETFs (Exchange traded fund), který kopíruje či sleduje právě index S&P Global 100. Dne 16. března 2000 také index DJIA zaznamenal největší jednodenní skok o 499,19 bodů a dostal se tím na celkovou hodnotu 10630,60 bodů. V roce 2001 byla NYSE nucena přerušit činnost na 4 dny z důvodu teroristického útoku, který se stal 11. září 2001. V roce 2005 byl vytvořen hybridní trh (NYSE Hybrid Market), který je kombinací parketového a elektronického obchodování. Implementací tohoto spojení se význam prezenčního obchodovaní zmenšoval. Jednadvacáté století bylo pro Newyorskou burzu ve znamení fúzí a akvizic. V roce 2006 dne 7. března vznikla ziskově orientovaná společnost NYSE Group, Inc. sloučením New York Stock Exchange s Archipelago Holdings, Inc. a je obchodována pod symbolem NYX. Vznikem NYSE Group, Inc., jako veřejně obchodovatelné společnosti, se v březnu roku 2006 změnila vlastnická struktura Newyorské burzy, která přestala být neziskovou organizací. Vzhledem k očekávání této zásadní změny se v prosinci 2005 prodalo poslední takzvané členské „křeslo“ na burze za rekordní 4 miliony dolarů. Ve chvíli, kdy se Newyorská burza stala veřejně obchodovatelnou, šla se svými akciemi na burzu a všichni drţitelé „křesel“ se tak stali akcionáři NYSE Group, Inc. NYSE Group také dokončila akvizici SIAC od American Stock Exchange (AMEX). Další významnou fúzí v historii burzy byla dne 4. dubna 2007 fúze NYSE Group, Inc. s Euronext N. V. Tato fúze byla mezníkem pro světové finanční trhy. Přinesla spojení významných burz napříč Evropou a Spojenými státy. V roce 2007 NYSE otevřela svou reprezentativní pobočku v Pekingu v Číně a stala se tak vůbec první zahraniční burzou, která k tomu dostala povolení. V roce 2008 došlo k největší IPO (primární veřejné nabídce) v historii americké burzovní historie a týkala se společnosti Visa Inc., NYSE Euronext v roce 2008 také získává American Stock Exchange (Stromové znázornění fúzí a převzetí viz. příloha B) a ten samý rok v září zahajuje obchodování na LIFFE, kterou koupila od CME Groups.

- 21 -

1.3 Současná

pozice

NYSE

a

LSE

na

světovém

kapitálovém trhu První podkapitola se zabývala vznikem burzovnictví obecně a přiblíţila tak místo komparovaných burz v burzovní historii. V této kapitole budu charakterizovat postavení jednotlivých burz na světovém kapitálovém trhu. Obecně jsou americké burzy největšími burzami na světě a je také třeba poznamenat, ţe americký kapitálový trh je obrovský i v porovnání s americkou ekonomikou. Trţní kapitalizace amerických burz je mnohem větší neţ roční hrubý domácí produkt Spojených Států. Burzy ve Velké Británii mají také trţní kapitalizaci téměř dvojnásobnou svému hrubému domácímu produktu. Ale například u Francie či Německa uţ je to „jen“ pod 80 procenty v poměru k HDP. Rozdíl proč tomu tak je, vězí ve faktu, ţe většina amerických firem preferuje takzvaně „going public" (tedy stát se veřejně obchodovatelnou společností) a získat tím potřebný kapitál (coţ vítají především malé a středně malé společnosti). V Evropě naopak často preferují tradice a osobní vlastnictví, přičemţ se obrací na financování především ze strany bank a jejich produktů. V některých zemích je také mnoho velkých firem stále vlastněno státem, a proto nejsou obchodovány na burze. Obě komparované burzy mají významné zastoupení v kontinentech, ve kterých se nachází. Newyorská burza je svou trţní kapitalizací největší burzou v Americe a zároveň na celém světě a Londýnská burza je největší burzou v Evropě a takzvanou světovou „čtyřkou“. Obě burzy jsou členy Světové federace burz27 (World federation of Exchanges), coţ je obchodní asociace 54 regulovaných, akciových a derivátových burz z celého světa. Následující grafy a tabulky pro představu a srovnání znázorňují trţní velikosti různých geografických celků (rozdělených podle časových pásem), které srovnávané burzy zastupují (šedivé zvýraznění) a podíly, který si na světovém kapitálovém trhu takzvaně „ukrajují“.

27

WFE je ústředním referenčním bodem pro odvětví cenných papírů a pro členské burzy samotné. Nabízí svým členům (burzám) rady v jejich obchodních strategiích, vydává trţní statistiky, obchodní průzkumy a tématické studie. Sponzoruje různé výzkumné činnosti a koná členské konference.

- 22 -

Tabulka 1: Tržní kapitalizace na úrovni časových pásem týkajících se NYSE a LSE v prosinci roku 2011 a 2010 (v mld. USD) Časové pásmo

Prosinec, 2011

Prosinec, 2010

Meziroční změna (%)

Amerika:

19 789

22 173

-10,80%

Asie, Pacific

14 670

17 435

-15,90%

Evropa, Afrika a Střední východ

12 942

15 254

-15,20%

Zdroj: www.world-exchanges.org

Tabulka 2: Tržní kapitalizace 10 největších burz včetně NYSE a LSE na konci roku 2011 a 2010 (v mld. USD) včetně meziroční změny Pořadí

Burza

konec roku 2011

konec roku 2010

Meziroční

v mld. USD

v mld. USD

změna (%)

1.

NYSE Euronext (US)

11 796

13 394

-11,9%

2.

NASDAQ OMX (US)

3 845

3 889

-1,1%

3.

Tokyo Stock Exchange Group

3 325

3 828

-17,6%

4.

London stock Exchange Group

3 266

3 613

-6,6%

5.

NYSE Euronext (Europe)

2 447

2 930

-13,7%

6.

Shanghai Stock Exchange

2 357

2 716

-17,1%

7.

Hong Kong Exchanges

2 258

2 711

-16,8%

8.

TMX Group

1 912

2 170

-9,7%

9.

BM&FBOVESPA

1 229

1 546

-10,7%

10.

Australian Securities Exchange

1 198

1 454

-17,6%

Zdroj: www.world-exchanges.org

Obrázek 3: Podíl regionů na světovém kapitálovém trhu (v rámci WFE)

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z www.world-exchanges.org

- 23 -

Z obrázku č. 3 je patrné dominantní postavení regionu Amerika, který má více jak 54% podíl na světové trţní kapitalizaci oproti regionu Evropa, Afrika, Stření Východ (20,44%) a regionu Asie, Pacifik (22,71%).

Obrázek 4: Podíl srovnávaných burz na jednotlivých regionech (pro představu včetně evropské části NYSE Euronext)

NYSE Euronext (US) / Region America: NYSE Euronext (EU)/region Evropa, Afrika, Střední Východ: LSE Group / region Evropa, Afrika, Střední Východ:

52,16% 16,59% 23,31%

Z d r o j : v l a Z Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z www.world-exchanges.org

Tento obrázek vyjadřuje, jak se podílí srovnávané burzy na trţní kapitalizaci jednotlivých regionů, do kterých náleţí. NYSE Euronext U. S. se svou trţní kapitalizací podílí 52,16% na trţní kapitalizaci regionu Amerika. LSE má ve svém regionu Evropa, Afrika a Střední Východ 23,31 % váhu (NYSE Euronext EU se na tomto regionu podílí 16,59%). Obrázek 5: Podíly burz na světovém kapitálovém trhu (vůči tržní kapitalizaci všech členů WFE)

28,32% 3,39% 31,71% 4,76% 68,18%

NYSE Euronext (US) NYSE Euronext (EU) NYSE Euronext (US + EU) LSE Group Zbytek

- 24 -

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z www.world-exchanges.org

Obrázek č. 5 graficky znázorňuje podíl srovnávaných burz na světovém kapitálovém trhu. NYSE Euronext se na světovém kapitálovém trhu podílí 31,71%, z čehoţ 28,32% náleţí americké části NYSE Euronext a 3,39% části evropské. LSE zaujímá podíl o velikosti 4,76%.

1.3.1 Současná pozice New York Stock Exchange (NYSE) Přední světový provozovatel finančních trhů a poskytovatel inovativních obchodních technologií. To je NYSE Euronext (NYX), holdingová společnost a první transatlantická burzovní skupina, která byla vytvořena kombinací NYSE Group, Inc. a burzovní aliance Euronext N. V28. Tato burzovní skupina se v roce 2008 rozšířila o American Stock Exchange (AMEX) a rok 2012 bude pravděpodobně rokem sloučení s Deustche Boerse která je však provázena obtíţemi s regulatorními orgány z Evropské strany. S přibliţně 8000 emisemi cenných papírů z více neţ 55 zemí tvoří akciové trhy The New York Stock Exchange, NYSE Euronext, NYSE Amex, NYSE Arca jednu třetinu z celkového světového obchodu s akciemi a jsou povaţovány za likvidnější neţ je jakákoliv jiná burzovní skupina. V této diplomové práci je brán zřetel na americkou část této burzovní aliance a to konkrétně na část newyorskou, tedy na NYSE Group Inc., NYSE Group, Inc je korporace registrovaná ve státě Delaware29 s hlavním sídlem ve státě 28

Euronext je tvořen burzami v Amsterodamu, Paříţi, Lisabonu, Bruselu, MTS Stát Delaware má velmi liberální obchodněprávní zákonodárství, proto je zde registrováno velké mnoţství obchodních společností. Někdy bývá označován jako daňový ráj, to je však zavádějící - zdejší výhody spočívají spíše v jednoduchosti a flexibilitě místního obchodního práva, velmi malé míře administrativy, velkorysé otevírací době zdejšího obchodního 29

- 25 -

New York. Americkou část NYSE Euronext (NYSE Group, Inc.) tvoří tyto burzovní trhy: 1. The NYSE The NYSE, srdce světových finančních trhů, je v současnosti největší a nejlikvidnější burzou obchodující s cennými papíry a to nejen v USA, ale i na celém světě30. Poskytuje spolehlivý, organizovaný, likvidní a dobře fungující kapitálový trh, kde investoři nakupují a prodávají akcie a jiné cenné papíry společností, jejichţ akcie jsou kótovány na burze. Jedná se o burzu soukromoprávního charakteru s právní formou akciové společnosti a organizační strukturou anglosaského typu. Jsou zde kótovány prestiţní, velké či středně velké společnosti. 2. NYSE ArcaSM Provozuje první otevřenou a plně elektronickou akciovou burzu ve Spojených státech a drţí si vedoucí pozici v obchodování s ETFs (Exchange-traded Funds) a ELFs (Exchangelisted Funds)31. Je také burzou, kde se ve značné míře obchoduje s opcemi. Obchodní platforma této burzy nabízí obchodníkům rychlou, elektronickou realizaci a otevřený, přímý a anonymní přístup na trh. Na NYSE Arca mohou účastníci burzy obchodovat aţ s 8000 cennými papíry a s více neţ 175 000 opčními produkty. Kaţdý den se na této burze zobchoduje v průměru okolo 700 milionů akcií v hodnotě větší neţ 25 bilionů dolarů. Hlavním rozdílem mezi těmito trhy je různost kritérií pro uvedení společnosti na daný trh. Aby mohly být společnosti obchodovány na NYSE, musí splňovat přísná finanční a regulační kritéria, proto se na tento trh dostanou jen ty nejlepší společnosti světa. Kdo naopak nedosáhne na tyto kritéria, můţe začít na trhu NYSE Arca a pomalu se přibliţovat k poţadavkům pro přístup na hlavní trh The NYSE. 3. NYSE Amex Tato burza (trh) vznikla převzetím American Stock Exchange (AMEX) NYSE Euronext a měla původní název NYSE Alternext U. S., který se v roce 2009 změnil na NYSE Amex Equities. AMEX býval velmi silnou konkurencí New York Stock Exchange. Nyní tuto roli

rejstříku apod. Mimo jiné je zde registrována více neţ polovina amerických veřejně obchodovaných společností. 30 Dle trţní kapitalizace 31 Tyto instrumenty budou charakterizovány v dalších kapitolách

- 26 -

plní NASDAQ. V současnosti se téměř veškeré obchodování na NYSE Amex týká takzvaných „small-cap“ a „micro-cap“ akcií32, ETFs33, derivátů a cenných papírů uzavřených fondů. Díky této akvizici se NYSE Euronext stala třetím největším americkým trhem s opcemi. Následující tabulka č. 3 znázorňuje koncentraci emitentů a emisí na jednotlivých burzách NYSE Group. NYSE zde má výrazně dominantní postavení. Pro srovnání je zde také evropská část burzovní skupiny, Euronext.

Tabulka 3: Přehled počtu emitentů a emisí v jednotlivých měsících a u jednotlivých trhů v rámci NYSE Group v roce 2011 AMEX emitenti

AMEX emise

ARCA emitenti

ARCA emise

NYSE emitenti

NYSE emise

Euronext emitenti

Euronext emise

Emitenti celkem

Emise celkem

Leden

493

538

46

1143

2452

3933

1614

2189

4605

7803

Únor

498

541

48

1153

2453

3945

1613

2302

4612

7941

Březen

501

542

48

1153

2454

3955

1609

2298

4612

7948

Duben

499

542

48

1226

2459

3968

1614

2294

4620

8030

Květen

500

538

48

1260

2469

3978

1607

2282

4624

8058

Červen

487

532

46

1293

2469

3972

1608

2267

4610

8064

Červenec

492

533

46

1297

2469

3972

1608

2272

4615

8074

Srpen

488

533

45

1298

2467

3969

1605

2270

4605

8070

Září

484

525

45

1330

2464

3960

1599

2,273

4592

8088

Říjen

479

517

45

1347

2461

3948

1599

2283

4584

8095

Listopad

474

516

45

1361

2468

3962

1592

2285

4579

8124

Prosinec

479

516

45

1342

2471

3957

1587

2268

4582

8083

Rok 2011

Zdroj: http://www.nyxdata.com

NYSE Group provozuje také plně elektronickou platformu NYSE Bonds, která je určena pro obchodování s dluhopisy a je zaloţena na principu price-time priority34. V roce 2009 byla také spuštěna NYBX (New York Block Exchange), aby zdokonalila obchodování institucionálních investorů s velkými balíky portfolií. NYSE ji vlastní pouze z 50 procent. NYSE má také svůj mimoburzovní trh zvaný ArcaEdge. ArcaEdge je over-thecounter (OTC) trh pro obchod s akciemi a nabízí klientům provádění takzvaných best-price (nejlepší cena) obchodů na základě likvidity, transparentnosti, rychlosti a anonymity. ArcaEdge poskytuje klientům interaktivní přístup k příkazové knize v reálném čase. Je to

32

Akcie společností s malou trţní kapitalizací Překl. Burzovně obchodovatelné fondy 34 Princip price-time priority je v tom jak jsou dané příkazy upřednostňovány pro provedení. To znamená, ţe objednávky jsou nejdříve hodnoceny podle jejich ceny. Objednávky se stejnou cenou jsou pak seřazeny podle toho, kdy byly vloţeny 33

- 27 -

plně elektronický párovací systém. Technickou podporu Newyorské burze poskytuje technologická divize NYSE Technology. Ta poskytuje samotné burze, ale především kupujícím a prodávajícím stranám, srovnávací data týkající se veškerých provedených transakcí. Předmětem komparace bude však pouze burzovní trh NYSE. Jeho tržní kapitalizace35 v lednu roku 2012 dosahovala 12 625 mld. USD. Je zde kótováno 2 238 společností, z čehoţ 451 společností je zahraničních. V lednu roku 2012 objem obchodů uskutečněných na NYSE činil 1 105 mld. dolarů, přičemţ počet uskutečněných obchodů dosáhl čísla 97 141 000. Toto jsou čísla charakterizující burzu a její velikost. Hlavními indexy jako takzvanými benchmarky pro zjištění výkonnosti na této burze jsou Standard & Poor’s 500, NYSE Composite a Dow Jones Industrial Average. Základní bodové informace o burze jsou shrnuty v následující tabulce č. 4.

Tabulka 4: Základní bodové informace o NYSE Sídlo burzy:

11 Wall Street, Lower Manhattan, New York 10005, U. S. A

Nejvyšší orgán:

Rada ředitelů (Board of Directors)

Generální ředitel:

Duncan Niederauer

Předseda představenstva:

Jan Michiel Hessels

Obchodní hodiny:

Pondělí – Pátek, 9:30 am - 16:00 pm EST36 New Year's Day, Washington's Birthday, Good

Svátky:

Friday, Memorial Day, Independence Day, Labor Day, Thanksgiving Day, and Christmas

Počet dnů obchodování (v roce 2012): Hlavní indexy:

252 dní Dow Jones Industrial Average, NYSE composite, S&P 500

Dozorčí orgán:

Securities & Exchange Commission (SEC)

Zúčtovací a vypořádací organizace:

DTCC - Depositary Trust & Clearing Organization

Vypořádací cyklus:

Průběţný - T + 337

Centrální depozitář cenných papírů:

DTCC - Depositary Trust & Clearing Corporation38

35

Angl. Market Capitalization ; Trţní kapitalizace vyjadřuje hodnotu firmy na základě trţního ohodnocení cen jejích akcií. Hodnota je získána součinem všech vydaných akcií firmy a aktuální ceny akcií na trhu. 36 Newyorského času, tj. od 15:30 do 22:00 našeho času. Tyto obchodní hodiny nebyly změněny jiţ od roku 1985 37 K vypořádání burzovních obchodů dochází třetí den po uzavření transakce 38 Tato korporace je holdingovou společností, vytvořenou v roce 1999 a v současnosti se podílí na zúčtování a vypořádání většiny transakcí s cennými papíry uskutečněných v USA

- 28 -

Američtí občané a residenti – dividendy, úroky a krátkodobá aktiva (do 1 roku). Kapitálový výnos je zdaněn jako běţný příjem (aţ mezní sazbou 39,6%). Zdanění dividend a úroků:

Dlouhodobý kapitálový výnos je zdaňován aţ mezní sazbou 20 %). Cizinci, neresidenti – dividendový a úrokový příjem je předmětem 30 % sráţkové daně.

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z www.nyse.com a www.money-zine.com

Trh NYSE disponuje jistou zajímavostí, která je ve způsobu, jakým se kaţdý den zahajuje a ukončuje obchodování na trhu prostřednictvím rozeznění zvonu. Rozeznělý zvon signalizuje začátek39 a konec40 obchodního dne a je součástí bohatého dědictví Newyorské burzy. Kdyţ jsou společnosti poprvé uvedeny na trh NYSE, je jejich vedení pozváno na zahájení obchodního dne, aby rozeznělo The Opening BellSM. Aktuálním tématem týkajícím se Newyorské burzy je snaha o fúzi s německou burzou (Deutsche Boerse). Tato fúze je však provázena obtíţemi s regulatorními orgány z Evropské strany. Evropská Komise 1. února 2012 zamezila tomuto sloučení z důvodu, ţe by mohlo vést k vytvoření monopolu na trzích s deriváty. Podmínkou je burzám vzdát se podílů na Eurex Derivatives či na LIFFE, aby k vytvoření monopolu nedošlo. Posvátné místo finančníků Wall Street, se od poloviny září roku 2011 stal terčem hnutí „Occupy Wall street“. Toto hnutí tvářící se jako „lid versus bankovní management“ protestoval mimo jiné kvůli nerovnosti mezi chudými Američany a bohatými bankéři. Masové protesty se dostaly nejen do dalších amerických měst, ale i do celého světa.

1.3.1.1Členství na NYSE Obchodovat na NYSE můţe pouze její člen respektive jeho prostřednictvím. Členský princip, který je zde uplatňován, má svůj historický vývoj od roku 1868. Kdyţ prezident burzy začal vyvolávat názvy cenných papírů, brokeři (členové burzy) křičeli své nabídky ze svých „křesel“. Pojem „křeslo“ pro vlastníky představovalo členství na burze. Počet křesel se neustále zvyšoval, aţ do doby, kdy byl v roce 1953 jejich počet omezen na 1366. Křesla si obchodníci mezi sebou mohli prodávat respektive pronajímat. Toto „křeslo“ mělo pochopitelně svou cenu, která se odvíjela od nabídky a poptávky po něm. Cena křesla se v průběhu let měnila. Obecně cena křesla klesala během období recese a naopak rostla

39 40

The Opening BellSM The Closing BellSM

- 29 -

během ekonomické expanze, v dlouhodobém trendu však rostla. O vývoji ceny křesla vypovídá následující graf č. 1, který znázorňuje, jak se cena vyvíjela od roku 1869 aţ do roku 2005, kdy byl tento způsob získávání členství zrušen. Za toto období cena křesla vzrostla ze 7 500 USD na hodnotu 3 250 000 USD. Graf 1: Vývoj ceny křesla v období 1869 – 2005 (v tisících USD)

Zdroj: vlastní zpracování dle dat z www.nyxdata.com

V roce 2005, kdy se NYSE spojila s Archipelago Holdings a stala se veřejně obchodovatelnou společností, bylo členství na základě prodeje či pronajímání křesel zrušeno (vlastníci „křesel“ obdrţeli 500 tisíc USD za křeslo a 77 000 akcií nově vzniklé NYSE Group, Inc.) a nahrazeno poskytováním roční licence pro obchodování.41 Cena roční licence jiţ není dána pohybem nabídky a poptávky, ale je pevně stanovena (viz. následující tabulka č. 5).

41

Angl. Trading licence

- 30 -

Tabulka 5: Cena členství na NYSE

40 000 USD / 1 licence (platí po první dvě

Roční poplatek za obchodní licenci

licence v rámci jedné členské organizace, kaţdá další

dodatečná

licence

v rámci

členské

organizace je 25 000 USD za licenci Poplatek za obchodní licence vydané po 1. Výše uvedený roční poplatek je proporciálně přepočten podle dní, během kterých nebyla

lednu 2012

licence vyuţita k obchodování (< 15 dní => 100 USD / 1 den) Processing fee (poplatek za zpracování 1 000 USD licence) Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z www.nyse.com

Členství na NYSE je osobní, to znamená, ţe člen má podobu buď fyzické osoby, nebo členské organizace, která však musí být na burze zastoupena zase fyzickou osobou (resp. více fyzickými osobami). K získání členství musí být broker či brokerská firma členem FINRA42 nebo členem jiné SRO43 a podle toho vyplnit příslušnou ţádost o členství (různé Membership application forms pro členy a nečleny FINRA). Ţadatelé, jakoţto potenciální účastníci aktivního obchodování ve finanční sféře, se musí podrobit prověření, jak ze stran regulatorních orgánu a NYSE Membership department, ale i v podobě snímání otisků prstů organizací FBI a běţného lékařského vyšetření potvrzující dobrý zdravotní stav. Aby ţadatelé, schváleni jako členové NYSE, mohli začít aktivně obchodovat, musí absolvovat tzv. New Member Orientation Program44, který je určen nejen pro nové členy, ale i pro obchodníky, kteří nebyli aktivní na trhu déle jak šest měsíců. Celý proces zahrnuje získání tzv. „badge“ čísla (odznaku), které obsahuje pozici obchodníka na parketu a musí být viditelné po celou dobu obchodování. Existují různé typy členství, které členové mohou na trhu NYSE vykonávat. Člen NYSE můţe vykonávat role DMM neboli market makera, Floor Brokera či SLP – poskytovatele dodatečné likvidity45.

42

Financial Industry Regulatory Authority; největší nezávislý regulátor pro obchodníky s cennými papíry obchodujících na území USA 43 Self-Regulatory organizations jsou nevládní organizace, které vytváří a prosazují regulatorní předpisy a normy, které podporují hledisko etiky a rovnosti investora a brokera. SRO jsou všechny burzy cenných papírů a národní asociace. 44 Tento program zahrnuje řadu zkoušek, kterým se člen musí podrobit. 45 Tyto jednotlivé role budou konkrétněji popsány v následujících kapitolách

- 31 -

1.3.1.2Regulace Newyorské burzy Trh amerických cenných papírů chrání a udrţuje svou integritu díky společnému úsilí čtyř základních skupin, které dohromady tvoří tzv. regulační pyramidu (Regulatory Pyramid). Regulační pyramidu tedy tvoří: Americký Kongres Americký kongres, tvořící vrchol regulační pyramidy, vytvořil SEC (americká komise pro cenné papíry) a zodpovídá za to, ţe tato komise bude fungovat správně a efektivně. Kongres rozhoduje o změnách zákonů a vzniku nových organizací jako například v roce 1970 o vzniku SIPC, coţ je organizace, která pojišťuje hotovost a cenné papíry investorů na zákaznických účtech brokerských firem v případě jejich krachu. Komise pro cenné papíry v USA (SEC) Na další úrovni pyramidy je dozorčí federální agentura, která vznikla na základě zákona o cenných papírech z roku 1934 (Securities Exchange Act of 1934). SEC dohlíţí na dodrţování všech právních předpisů stanovených tímto zákonem (registrace nových cenných papírů, včasná a přesná informační povinnost emitenta, prosazování boje proti podvodům atd.) a na veškeré národní burzy, investiční společnosti, brokerské společnosti a veškeré organizace a společnosti, které se účastní obchodování s cennými papíry. SEC dává také doporučení kongresu na vytvoření nových zákonů nezbytných k ochraně trhu. NYSE Regulation, Inc. a jiné SRO (Samoregulační organizace) NYSE Regulation, Inc., dceřiná společnost NYSE Euronext, je nejaktivnější regulátor cenných papírů a má největší podíl odpovědnosti na zachování trhu, neboť téměř 95% hotovosti a cenných papírů na účtech investičních zprostředkovatelů je právě předmětem regulace NYSE. NYSE Regulation je nezávislá a nezisková společnost, která posiluje integritu trhu a ochranu investorů. Jako SRO je NYSE zodpovědná za vymáhání dodrţování burzovních pravidel svými členy a dodrţování standardů, spojených s uváděním společností na trh. Tyto povinnosti a funkce NYSE vykonává prostřednictvím kombinace vnitropodnikových dohod o delegování a dohod o dohledových sluţbách. Některé z těchto regulačních funkcí je přiděleno samoregulační organizaci FINRA. NYSE Regulation, Inc. dohlíţí nad dodrţováním zákonů a stanovených burzovních pravidel (Enforcement), plnění povinností společností kótovaných na burze z hlediska plnění

- 32 -

poţadavků nutných k prvotní resp. další kotaci akcií na trhu NYSE (listed company compliance), nad prováděním regulační politiky a managementu a nad průběhem burzovních obchodů (Surveillance) Brokerské společnosti Samou základnu regulatorní pyramidy tvoří zhruba 300 brokerských firem, které jsou členem NYSE. Tyto společnosti, které pro své zákazníky nakupují a prodávají cenné papíry, se zavazují, ţe jejich zaměstnanci mají znalosti vysoké úrovně a splňují přísné poţadované standardy. NYSE provádí důkladné zkoušky všech členských firem obchodujících s veřejností nejméně jednou ročně. Jakékoliv porušení těchto regulatorních předpisů a pravidel, jak jednotlivcem, tak členskou organizací, vede k tvrdým sankcím, pokutám, pozastavení licence i k trvalému vyloučení z trhu cenných papírů.

1.3.2 Současná pozice London Stock Exchange (LSE) Londýnská burza je vlastněna společností London Stock Exchange Group plc (LSEG), která vznikla v roce 2007 sloučením Londýnské a milánské italské burzy (Borsa Italiana). Je to korporace registrovaná v Anglii a Walesu s hlavním sídlem v Londýně. Nejznámější index na Londýnské akciové burze je FTSE 100, který je sestavován spolu s méně známými indexy nezávislou společností FTSE Group. Stejně tak, jak je tomu u newyorské burzy, má londýnská burza soukromoprávní charakter a plní roli primárního i sekundárního trhu. Základní informace o Londýnské burze obsahují následující tabulky č. 6 a 7. Tabulka 6: LSE v číslech (leden 2012)

Tržní kapitalizace:

3 397 mld. USD

Počet obchodovaných společností:

2 966 (UK: 2 269; zahraniční: 604)

Počet uskutečněných obchodů:

19 301 000 obchodů

Objem obchodů:

185 mld. USD (2 837 mld. USD za rok 2011)

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z www.londonstockexchenge.com

- 33 -

Tabulka 7: Základní bodové informace o burze

Sídlo burzy:

10 Paternoster Square, London EC4M 7LS

Nejvyšší orgán:

Představenstvo

Generální ředitel:

Xavier Rolet

Předseda představenstva:

Dr. Chris Gibson-Smith

Obchodní hodiny:

Pondělí - Pátek, 8:00 am - 4:30 pm GMT New Year's Day, Easter, May Bank Holiday, Spring Bank Holiday, Summer Bank Holiday,

Svátky:

Christmas. Main Market, Alternative Investment Market, Professional Securities Market, Specialist Fund

Burzovní segmenty:

Market SETS, SETSqx, SEAQ, IOB, ORB, EQS,

Obchodní systémy:

ETRS FTSE AIM UK 100, FTSE AIM UK 50, FTSE

Hlavní indexy:

100, FTSE 250, FTSE 350, FTSE ALL SHARE

Dozorčí orgán na LSE:

FSA - Financial Services Authority

Zúčtovací a vypořádací organizace:

CREST

Vypořádací cyklus:

Průběţný T + 3, T + 1

Centrální depozitář cenných papírů:

CREST

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z www.londonstockexchange.com

Zajímavostí Londýnské burzy je, ţe se jedná o burzu, která se ze všech burz nejvíce zaměřuje na zahraniční emitenty. Důkazem tomu je, ţe je zde registrováno téměř 3000 společností z více neţ 60 zemí. Aktuálně se na LSE dokončuje implementace nové linuxové obchodovací platformy MillenniumIT. Tato implementace trvala téměř rok a nahradila dřívější řešení TradElect, které bylo postavené na Microsoft. NET. Stalo se tak nejen z důvodu šestihodinového

výpadku

TradElectu

v době

obchodování,

které

tak

narušilo

obchoduschopnost obchodníků a spolehlivost burzy. Ani LSE se nevyhnula nepokojům hnutí „Occupy London“. Znepokojivá byla zpráva z února roku 2012, kdyţ se čtyři britští muslimové přiznali k přípravě několika teroristických útoků, jejichţ cílem mělo být i sídlo Londýnské burzy.

- 34 -

1.3.2.1Členství na LSE „LSE je zaloţena na členském principu.“46 To znamená, ţe obchodovat na této burze mohou pouze ti, kteří se stanou členy této burzy. Momentálně je počet členů obchodujících na této burze vyšší neţ 400. Jedná se především o brokerské firmy a investiční banky pocházející aţ z 30 různých zemí z celého světa47. Uchazeč o členství na LSE nejdříve kontaktuje takzvaný Membership tým, který zájemci objasní, jaké mohou z členství plynout výhody a náklady, jak celý proces členství probíhá a co se mu stane v případě členství závazným. Poté je potřeba vyplnit tzv. Membership application form (ţádost o členství). Tato ţádost je pro zájemce o tzv. plné členství na LSE. Pokud je ucházející se firma jiţ členem spřízněné Borsa Italiana, má moţnost vyuţít „zrychlenou“ respektive zjednodušenou ţádost o členství. Membership application form není jediným formulářem, který musí být vyplněn. Pokud uchazeč poţaduje přímý přístup na burzu, je nutné vyplnit tzv. Trading forms, kde si volí z různých moţností přístupu a spojení nabízených burzou lišících se úrovní managementu a výkonnosti (performance). Uchazeč se poté také musí rozhodnout, přes jakou instituci bude zúčtovávat a vypořádávat své obchody v dokumentech Settlement Addendum Forms a CCP Static Data Forms. LSE nabízí Central Counterparty (CCP). Uchazeč (potenciální člen) si můţe zvolit i jiného poskytovatele (třetí stranu). Pokud chce uchazeč obchodovat na trhu s holandskými likvidními akciemi (EUROSETS), musí se navíc stát i členem Clearnetu. K členství na LSE jsou způsobilé brokerské a investiční společnosti registrovány na území EHP (Evropský hospodářský prostor).48 Během členství na LSE jsou všechny členské firmy povinny řídit se pravidly LSE49. S členstvím na LSE jsou spojeny také náklady (viz. tabulka č. 8). LSE si „účtuje“ roční poplatek pro všechny členské firmy ve výši 19 598 USD (12 500 GBP).

46

VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., rozšířené a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. 792 s. ISBN 978-80-7357-647-9. 47 Dne 31. května 2011 se poprvé členem LSE stala čínská společnost China International Capital Corporation (UK) Limited 48 Membership tým má moţnosti i pro uchazeče, kteří sídlí mimo EHP. 49 Orig. Rules of the London Stock Exchange

- 35 -

Tabulka 8: Členské poplatky na LSE

Všechny členské firmy Roční poplatek pro všechny členské firmy

19 598 USD (12 500 GBP)

Zvýhodnění ročního členského poplatku pro

20 %

členy Borsa Italiana Nové členské firmy Vstupní poplatek / člen

15 678 USD (10 000 GBP)

(pouze první rok) Roční členský poplatek na prvních 12 měsíců pro nové členské firmy

prominuto

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat www.londonstockexchange.com

LSE se také snaţí získat nové členy přes různá zvýhodnění jako například prominutí ročního poplatku za prvních 12 měsíců či tříměsíční zkušební verzi informačních programů UnaVista Data Solution, Post – Trade Solution, Reconciliation50 apod. LSE umoţňuje uchazečům získat různé typy členství a to Full Member, General Clearing Member, gilt-edged Market Maker, fixed interest Market Maker.

1.3.2.2Regulace Londýnské burzy Regulaci a dohled nad Londýnskou burzou vykonává nezávislý, nevládní orgán FSA (Financial Securities Authority). Tento úřad byl vytvořen vládou, aby reguloval a dohlíţel na trhy, burzy a firmy z odvětví finančních sluţeb ve Velké Británii. FSA stanovuje standardy, které musí být plněny a můţe zakročit, pokud tyto poţadované standardy plněny nejsou. Pomyslným druhým stupněm regulace je soubor pravidel Londýnské burzy (Rules of London Stock Exchange), které musí všichni členové LSE dodrţovat. Souhrn pravidel je strukturován do několika oblastí: Definice – definuje základní pojmy spojené s regulací burzy Základní pravidla - týkají se problematiky členství, informační povinnosti, obchodování, obchodních systémů, poplatků, obecných pravidel (tykajících se chování obchodníků, zakázaných praktik, cenové manipulace apod.) Pravidla obchodování v Order book a mimo Order book (centrální 50

Obchodní reporty

- 36 -

objednávková kniha – typ obchodního systému) Pravidla týkající se Market Makerů Pravidla související s vypořádáním a zúčtováním obchodních transakcí

1.4 Shrnutí a komparace Obě komparované burzy mají hluboký historický základ, který sahá aţ do 18. století. Vznik burz od sebe dělí pouze 47 let, o kterých je Londýnská burza „starší“. Oba burzovní trhy jsou hlavním finančním centrem na kontinentech, na kterých se nachází. Ve světovém měřítku je NYSE podle tržní kapitalizace, která k lednu 2012 činila 12 625 mld. USD, největší a LSE na čtvrtém místě (3 397 mld. USD). Z hodnoty trţní kapitalizace burz vyplývá jejich podíl na světovém kapitálovém trhu (dle WFE), který má NYSE 28,32 %, tedy téměř 1/3 a LSE 4,76%. Interesantní je srovnání trţní kapitalizace burzovních trhů s jejich národními ekonomikami. HDP Spojených států na začátku roku 2012 činil 15 057 mld. USD. Tržní kapitalizace NYSE je co do velikosti jako 83% HDP USA. U LSE je toto srovnání výraznější, neboť trţní kapitalizace burzy je větší o 52% (poměr TK LSE a HDP UK je 152%). Celková trţní kapitalizace burz je dána kapitalizacemi jednotlivých společností, které jsou na burzách kótovány. Počet kótovaných společností na LSE se blíţí ke zhruba 3000 kótovaných společností (konkrétně 2966, z čehoţ 604 je zahraničních). Na NYSE je kótováno 2 238 společností, z čehoţ 451 je zahraničních. Z hodnot by se dalo vyčíst, ţe i přesto, ţe je na NYSE kótováno o 728 společností méně, tak pořád je trţní kapitalizace Newyorské burzy zhruba 3x větší neţ burzy Londýnské. Vysvětluje to fakt, ţe na NYSE jsou vzhledem k přísným podmínkám kotace kótovány společnosti s obrovskou trţní kapitalizací. Měřítkem síly a slabosti burzovního trhu je informace o objemu obchodů, neboli o objemu uzavřených transakcí na burze (kolik kusů cenných papírů, resp. v jaké hodnotě změnilo majitele). Na NYSE objem obchodů na konci roku 2011 činil 18 027 mld. dolarů a na LSE 2 837 mld. dolarů. Ke konci ledna 2012 pak objem obchodů činil 1 105 mld. dolarů (97 141 000 uskutečněných obchodů) a na londýnské burze byl tento údaj zaznamenán v hodnotě 185 mld. USD (19 301 000 uskutečněných obchodů). Objem obchodů (za rok 2011) na LSE je „pouze“ 16,7% v porovnání s objemem obchodů na NYSE. NYSE je touto hodnotou objemů obchodů největší burzou na světě a LSE aţ na šestém místě. Kapitola č. 1.3 „Současná pozice NYSE a LSE na kapitálovém trhu“ se zaměřuje mimo jiné i na členství na jednotlivých - 37 -

burzách, které je vstupní branou přímého obchodování na burzách. Členství na LSE i NYSE je velmi prestiţní záleţitostí a je tedy více neţ zřejmé, ţe mají obě burzy na uchazeče vysoké nároky. Obě burzy od svých potenciálních členů vyţadují silné zúčtovací, vypořádací a regulatorní zázemí a dodrţování přísných finančních a personálních standardů. LSE i NYSE nabízí různé typy členství (role) na trhu a to v podobě tvůrců trhu (Market Makerů), brokerů jednajících jako agenti a na NYSE navíc jako poskytovatelů dodatečné likvidity (Supplemental Liquidity Providers). Důleţitým faktorem, který ovlivňuje potenciální uchazeče o členství, je jeho cena. Obě burzy stanovují roční poplatek za moţnost přímého obchodování. NYSE si „účtuje“ roční poplatek za obchodní licenci 40 000 USD (u prvních dvou obchodních licencí v rámci jedné členské organizace, kaţdá další je 25 000 USD). Na LSE je moţnost být členem za 19 845 USD (12 500 GBP), přičemţ slevu 20% mají ti, kteří jiţ mají členství v Borsa Italiana. Pro potenciálního člena londýnské burzy je to o 50% niţší náklad na to být členem burzy a moci obchodovat. Jako zajímavost z členství na obou burzách bych vyzdvihla informaci o vstupu prvního člena ţenského pohlaví na burzu. Členem NYSE se poprvé stala ţena v roce 1967 Muriel Siebert (Muriel Siebert & Co.). O 6 let později v roce 1973 bylo poprvé zvoleno 10 ţen členem burzy na LSE. Výše interpretované informace jsou shrnuty v následující tabulce č. 9.

- 38 -

Tabulka 9: Shrnutí základních údajů první kapitoly (hodnoty jsou uvedené v USD)

NYSE

LSE

1792

1745

12 625 mld. USD

3 397 mld. USD

1.

4.

1.

6.

28,32 %

4,76 %

83 % (HDP USA 15 057

152 % (HDP 2 234 mld.

USD k lednu 2012)

USD)

Celkem 2 238 (z toho

Celkem 2966 (z toho

451 zahraničních)

604 zahraničních)

Objem obchodů (za rok 2011):

18 027 mld. USD

2 837 mld. USD

Objem obchodů (za leden 2012):

1 105 mld. USD

185 mld. USD

Počet uskutečněných obchodů (za leden 2012):

97 141 000

19 301 000

Roční poplatek za členství v USD:

40 000 USD

19 845 USD

1967 (Muriel Siebert & Co.)

1973

Rok vzniku:

Tržní kapitalizace (TK): Umístění burzy na světovém kapitálovém trhu podle TK (k měsíci lednu 2012): Umístění burzy na světovém kapitálovém trhu podle objemu uskutečněných obchodů (k měsíci lednu 2012):

Poměr TK / Světový kapitálový trh:

Poměr TK burzy a HDP země:

Počet kótovaných společností:

První žena členem burzy (rok): Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z kapitoly č. 1

- 39 -

2 Předmět obchodování na NYSE a LSE Předmětem obchodování se rozumí všechny investiční instrumenty, se kterými se na dané burze obchoduje. Mohou to být například akcie, dluhopisy, investiční certifikáty, futures, opce, waranty neboli opční listy atd. Obchodován na burze můţe být však jen takový instrument, který splňuje podmínky pro kotaci na dané burze a je schválen orgánem zabývajícím se touto problematikou (v případě Londýnské burzy je tímto orgánem UKLA a u Newyorské burzy asociace FINRA). Instrument, který splňuje kotační podmínky a je přijat příslušným orgánem k obchodování, je zařazen do některého z trţních segmentů, které burzy nabízejí podle příslušné bezpečnosti (bonity), likvidity51, druhu či emitenta. V této kapitole budou charakterizovány jednotlivé instrumenty obchodované na LSE a NYSE a kotační podmínky včetně jejich cen pro uvedení společnosti a jejího instrumentu na trh k obchodování.

2.1 Instrumenty obchodované na NYSE a LSE a jejich charakteristika Obě burzy nabízí širokou paletu instrumentů, které mohou společnosti vyuţít pro získání a navýšení kapitálu, a do kterých mohou investoři investovat. Newyorská i Londýnská burza umoţňuje investovat do klasických instrumentů, jako jsou kmenové a prioritní akcie a dluhopisy, ale i do strukturovaných produktů a ETFs. Existují instrumenty, které jsou však nabízeny jen na jedné z burz. Na Londýnské burze se obchoduje s instrumenty, jako jsou kryté warranty, maloobchodní dluhopisy a globální depozitní stvrzenky (GDRs). LSE umoţňuje obchodovat také s ETCs (burzovně obchodovatelné komodity) či CFDs (contracts for diference). NYSE naopak nabízí moţnost investovat do instrumentů emitovaných uzavřenými fondy či do amerických depozitních stvrzenek. V následujících podkapitolách budou jednotlivé instrumenty charakterizovány. Přehled těchto instrumentů obsahuje následující tabulka č 10.

51

Likvidní instrument je takový instrument, se kterým se uskutečňuje hodně obchodů, nabídka a poptávka po tomto instrumentu je vţdy blízko sebe a není zde problém se vstupem do trhu ani s výstupem z něj

- 40 -

Tabulka 10: Přehled instrumentů obchodovaných na NYSE a LSE NYSE

LSE

Akcie

Akcie

Dluhopisy

Dluhopisy

Exchange Traded Funds (ETFs)

Exchange Traded Funds (ETFs)

Strukturované produkty

Exchange Traded Commodities (ETCs)

Instrumenty uzavřených investiční fondů

Kryté warranty (covered warrants)

Americké depozitní stvrzenky (ADRs)

Maloobchodní dluhopisy (Retail Bonds) Globální depozitní stvrzenky (GDRs) CFDs – Contracts for diference Strukturované produkty

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z www.nyse.com a www.londonstockexchange.com

2.1.1 Akcie „Akcie je cenný papír, s nímţ jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti.“52Je to základní investiční nástroj, který představuje hodnotu společnosti. Společnost emituje akcie proto, aby navýšila svůj kapitál a získala tak finanční prostředky na nové investice a na rozšíření společnosti. Investor, drţitel akcie, se nákupem akcií stává spoluvlastníkem společnosti, a proto jsou také akcie označované jako cenné papíry majetkové. Akcionáři vzniká výnos dvěma způsoby - z dividend a z kapitálového zisku. Dividendy jsou výplaty, které akcionáři získávají z drţení akcií a vyjadřují podíl na zisku společnosti. Kapitálový zisk zase investor získává prodejem akcií za cenu vyšší, neţ původně zaplatil při jejich nákupu. Obě burzy dominují v obchodování s akciemi. Na Londýnské burze jsou akcie obchodovány v mnoha trţních segmentech podle odvětví, velikosti společnosti atd. Na NYSE jsou akcie obchodovány v různých obchodních sekcích, které jsou určeny pro obchodování jednotlivých typů akcií. Rychlost obratu obchodů s akciemi53 v lednu 2012 na NYSE dosahovala 96,3 %. Na LSE 57,8 %. Počet uskutečněných obchodů s akciemi v lednu 2012 na NYSE činil 97 141 100 a na LSE 19 301 000.

52

JÍLEK, Josef. Akciové trh a investování. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2009, 656 s. ISBN 978-80-247-2963-

3. 53

Angl. Turnover share velocity – počet akcií zobchodovaných za rok děleno celkovým počtem akcií na konci roku.

- 41 -

2.1.2 Dluhopisy „Dluhopis je zastupitelný dlužnický cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky a povinnost emitenta toto právo uspokojit.“54 Díky emisi tohoto cenného papíru, získává emitent potřebný kapitál a stává se dluţníkem vůči investorovi, který daný dluhopis na burze koupí. Obchody s nejrůznějšími dluhopisy organizuje jak NYSE, tak LSE. Na obou burzách můţeme obchodovat s dluhopisy buď přímo, nebo prostřednictvím člena burzy. NYSE se pyšní největším centralizovaným dluhopisovým trhem ve Spojených Státech nazývaným NYSE Bond. NYSE bond pokrývá přes 2800 dluhových instrumentů emitovaných přibliţně 560 emitenty. Na NYSE bond nalezneme různé druhy dluhových cenných papírů jako korporátní dluhopisy, státní dluhopisy, konvertibilní dluhopisy či dluhopisy municipalit. Hlavně se zde však obchodují korporátní dluhopisy (aţ z 90 %). Dluhopisy se na NYSE bond denně obchodují ve dvou aukcích – Opening Bond Aukci, která začíná ve 4:00 a končí v 9:30 (tato aukce je nazývána také jako ranní obchodování) a Core Bond Aukci, která trvá od 9:30 do 16:00 hod.). Příkazy, které nebyly realizovány v ani jedné z těchto aukcí, jsou realizovány poté v tzv. Late Trading (pozdní obchodování), které navazuje na Core Bond Aukci a končí v 20:00 hod. Na Londýnské burze mohou společnosti emitovat dluhové cenné papíry (dluhopisy a eurobondy55 korporátních emitentů, vládních emitentů, nadnárodních orgánů a municipalit z celého světa) na trhu Main Market či na Professional Securities Market (PSM). Main Market je vlajkovou lodí LSE, co se dluhových instrumentů týče. To dokazuje fakt, ţe celková hodnota dluhových instrumentů přijatých na Main Market dosáhla částky 2,58 bilionů USD, coţ tvoří jednu třetinu z celkové hodnoty všech instrumentů kótovaných na tomto trhu (9,2 bilionů USD). Na Main Marketu je kótováno více jak 14 500 dluhových cenných papírů z celého světa. Na PSM je kótováno přes 550 dluhových cenných papírů. Trh PSM se zaměřuje na profesionální investory a podmínky kotace zde nejsou tak přísné jako u Main Marketu.

2.1.3 Depozitní stvrzenky (Depository receipts) Depozitní stvrzenka jako cenný papír představuje zprostředkované vlastnictví zahraničních podkladových akcií. Existují různé typy podle toho, kde jsou emitovány. Úplně první byly

54 55

Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech Eurobond je cenný papír emitovaný v zahraničí v jiné měně, neţ je měna státu nebo trhu, kde je obchodován.

- 42 -

Americké depozitní stvrzenky (ADRs)56, které se obchodují na NYSE. Jsou emitovány americkým bankovním depozitářem a obchoduje se s nimi na americkém akciovém trhu. Výhodou ADRs je, ţe se chovají jako americké akcie. Cena i dividendy jsou v dolarech a vypořádání podléhá americkým zákonům a předpisům. Usnadňuje to tak americkým investorům investovat do neamerických společností. Po vzoru ADRs poté začaly vznikat další typy jako například GDRs – globální depozitní stvrzenky57. S GDRs se můţe obchodovat mezinárodně, avšak dodrţují se právní předpisy a regulace cenných papírů v zemi depozitáře, nikoliv v zemi emitenta. Obchodem s GDRs se zabývá LSE. GDRs mohou být na LSE kótovány buď na Main Marketu nebo na Professional Securities Marketu (PSM) a jsou obchodovány v obchodním systému IOB (International Order Book) v USD. Od začátku roku (2012 YTD) bylo v IOB zobchodováno 1 495 360 GDRs o objemu 23 437 mil. USD. Jeden GDR zde zpravidla představuje 10 akcií. Celosvětově je na burzách kótováno více jak 900 GDRs s více jak 2 100 emitenty z 80 zemí. Následující obrázek č. 6 vyjadřuje, jak se vyvíjel význam GDRs oproti ADRs ve světě ve dvou různých časových obdobích.

2.1.4 Strukturované produkty Stále více a více populárními se stávají strukturované produkty. Jde o kombinaci několika finančních produktů, z nichţ alespoň jeden je derivát. Obchoduje se s nimi jak na NYSE, tak na LSE. Tyto produkty jsou charakteristické tím, ţe se odvozují od určitých podkladových aktiv (např.: akcie, dluhopisy, indexy, komodity, balíky akcií či komodit atd.). Podle výkonu podkladového aktiva pak investor získává výnos. Protoţe jsou závislé na podkladovém aktivu, dá se říci, ţe mohou uspokojit všechny rizikově-výnosové profily investorů. Na NYSE je obchodováno 518 různých typů strukturovaných produktů s trţní hodnotou přesahující 200 mld. USD. Obchodují se zde strukturované produkty majetkových cenných papírů (Capital Securities), Mandatory Convertible Securities (povinně převoditelných cenných papírů), retailových dluhových cenných papírů a „repacks“ (balíků akcií). Na LSE jsou strukturované produkty obchodovány od roku 2005 a jejich počet na LSE je 593.

56

Angl. American Depository Receipts, První ADR emitovala banka J. P. Morgan v roce 1927 pro britský podnik Selfridges Provincial Stores Limited. 57 Angl. Global Depository Receipts, První GDR byla emitována v roce 1992 Citibank na akcie Fotex Rtr

- 43 -

2.1.5 Kryté warranty (covered warrants) Kryté warranty (CWs) jsou specialitou Londýnské burzy. Na NYSE se s tímto druhem warrantů neobchoduje. Kryté warranty jsou cenné papíry emitované finanční institucí a poskytnuty LSE k obchodování. Krytý warrant dává držiteli právo, nikoliv povinnost koupit či prodat podkladové aktivum za stanovenou cenu a v předem stanovený čas. Podle toho, na jaké podkladové aktivum se krytý warrant vztahuje, rozlišujeme různé druhy na akciové, komoditní, indexové, basket či měnové Warranty investorům často připomínají opce. Liší se ale tím, ţe warranty mohou emitovat jen banky, makléřské společnosti, tvůrci trhu apod. Opce můţe emitovat „téměř“ kdokoliv. Investoři mohou warranty tedy jen nakupovat či prodávat, nikoliv však upisovat. Warranty jsou také velmi dlouhodobou záleţitostí a to aţ patnácti let a mohou se vztahovat na širokou škálu podkladových aktiv. Dalším rozdílem také je, ţe warant se pouţívá především v Evropě. Mimo Evropu se obchodují spíše jen opce. Pro většinu investorů je hlavním důvodem nákupu krytých warrantů takzvaný pákový efekt, který nabízí. Ten je kalkulován podílem ceny aktiva a ceny krytého warrantu (často zahrnuje také konverzní poměr). Tento údaj měří, o kolik víc získáme investicí do krytých warrantů neţ investicí přímo do podkladového aktiva. Pákový efekt je pro investory zajímavý, neboť je to jistá technika, která umoţňuje multiplikovat zisky, ale na druhou stranu i ztráty. Kryté warranty se na LSE obchodují prostřednictvím brokerů od 8:15 dop. do 4:30 odp. londýnského času. Všechny kryté warranty jsou stejně jako akcie vypořádávány v čase T+3 organizací CREST. Na rozdíl od akcií však nejsou předmětem daně a není potřeba vytvářet zvláštní účet. Jelikoţ jsou názvy těchto warrantů často dlouhé a komplikované, má kaţdý warrant své TIDM (Tradeable instrument display mnemonic), které se skládá ze čtyř znaků, přičemţ písmena označují emitenty a čísla jednotlivé kryté warranty. Kryté warranty jsou na LSE k dispozici privátním investorům od října roku 2002, kdy byly na LSE poprvé představeny. V současné době je na LSE kótováno 1979 krytých warrantů (údaj k 17. 3. 2012). Od začátku roku (2012 YTD) bylo s krytými warranty provedeno 1984 obchodů, přičemţ obrat těchto obchodů činil 20 553 858 USD.

2.1.6 Maloobchodní dluhopisy (Retail Bonds) Tento instrument patří mezi takzvané fixed-income produkty na Londýnské burze. LSE

- 44 -

spustila 1. února 2010 elektronickou příkazovou knihu (ORB), která nabízí kontinuální obchodování britských, prvotřídních, korporátních a hlavně drobných dluhopisů, tedy pro takzvané Retail Bonds (jejichţ nominální hodnota můţe být i pouze 1000 liber). ORB pracuje jako elektronický sekundární trh pro drobné investory, kteří zde můţou vidět ceny těchto dluhopisů na obrazovce a obchodovat s nimi jednoduše jako s akciemi. Hlavním cílem ORB je zvýšit distribuci dluhopisů k privátním investorům, kteří se dříve mohli cítit vyloučeni z trhu dluhopisů. Během posledních 6 měsíců byl díky emisi tohoto instrumentu majetek emitentů navýšen o 850 mil. USD. V současné době se na tomto sekundárním trhu obchoduje 146 instrumentů (z toho 94 korporátních dluhopisů). Následující tabulka přibliţuje vývoj navyšování kapitálu díky ORB od jeho spuštění do současnosti. V tabulce č. 11 je patrný nárůst kapitálu mezi roky 2010 (rok spuštění) a rokem 2011, kdy došlo k 88 % nárůstu kapitálu navýšeného díky retail bonds.

Tabulka 11: Navýšení kapitálu díky ORB v období 2010 - 2012

Celkové navýšení kapitálu (2010, 2011, 2012) Rok 2012 Rok 2011 Rok 2010

2 261 865 060 USD 62 712 000 USD 1 955 830 500 USD 243 322 560 USD

Zdroj: http://www.londonstockexchange.com/traders-and-brokers/security-types/retail-bonds/orb-factsheet.pdf

2.1.7 ETFs, ETCs a CFDs Tyto instrumenty patří mezi takzvané Exchange Traded Products (burzovně obchodované produkty), kam mimo jiné patří také ETCs58 (burzovně obchodované komodity - podkladovým aktivem je koš komodit), ETNs59 (burzovně obchodované dluhopisy - podkladovým aktivem jsou dluhopisy), ETVs60 (burzovně obchodované instrumenty - podkladovým aktivem jsou instrumenty). Konkrétně charakterizovány jsou v následujících podkapitolách pouze vybrané ETPs.

2.1.7.1ETFs (Exchange Traded Funds) Burzovně obchodované fondy jsou jedny z nejrychleji rostoucích investičních produktů na světě, které kombinují jednoduchost obchodování s akciemi se schopností diverzifikace

58

Orig. Exchange Traded Commodities Orig. Exchange Traded Notes 60 Orig. Exchange Traded Vehicles 59

- 45 -

rizika u podílových fondů. ETF je fond, který je podobný klasickým otevřeným podílovým fondům, avšak na rozdíl od nich ETF emituje své podíly reprezentující podkladové portfolio, se kterými se obchoduje na burzách jako s běţnými akciemi a obchoduje se s nimi několikrát denně skrze obchodníky s cennými papíry. Jsou nazývány také jako indexové akcie či nízkonákladové fondy a jsou zpravidla emitovány velkými společnostmi na základě zákona Act of 1940, které zajišťují jejich likviditu (např.: Barclays, Proshare, iShare). ETF lze obchodovat na zahraničních burzách v EUR či USD a je moţnost spekulovat jak na růst podkladového aktiva, tak i na jeho pokles. Poprvé byl ETF emitován v roce 1993 společností SPDR Trust, jehoţ podkladovým aktivem byl index S&P 500. ETF mohou být emitovány na nejrůznější druhy podkladových aktiv, a to na akciové indexy, ekonomické sektory, geografické celky, měny či komodity. Za výhody ETFs lze povaţovat Diverzifikace (investor drţící ETF, jehoţ podkladovým aktivem je daný index, pak vlastní kaţdý titul, který daný index obsahuje. To znamená, ţe při poklesu jednoho titulu se sníţí cena ETF o procentuální váhu), Vysoká likvidita (ETF mohou být kdykoliv koupeny a prodány jako akcie a to kdykoliv během obchodní seance), Dividendy (některé ETF vyplácejí pravidelné dividendy), Dostupnost (ETF je moţné nakupovat v jakémkoliv mnoţství jako je tomu u akcií), Nízké náklady (ETF mají výrazně niţší poplatky, neţ klasické podílové fondy Poplatek se účtuje podle trhu, na kterém se ETF obchodují), Bezpečnost (finanční prostředky investora vloţené do ETF jsou striktně odděleny od majetku emitenta, který je vydává. Investor tedy nenese kreditní riziko emitenta) a Pákový efekt (leverage; některé ETF jsou konstruovány s pákovým efektem, to znamená, ţe produkt se můţe zhodnocovat 2x aţ 3x oproti vývoji hodnoty podkladového aktiva). S ETFs jsou však spojena i rizika. Konkrétně riziko tržní (riziko ztráty při změně trţních cen), měnové (kurzová ztráta při poklesu cizí měny vůči měně domácí - u instrumentů, které se obchodují na zahraničních trzích v cizí měně), ale i riziko inflační (trvalé znehodnocení peněţ). Rizikem ETFs je také pákový efekt (je zároveň i rizikem, neboť kvůli pákovému efektu můţe být znehodnocení 2x aţ 3x oproti vývoji podkladového aktiva). Mezi prvními burzami, které začaly zprostředkovávat obchodování s ETF, byla Newyorská burza. Po fúzi NYSE a Archipelago veškerý obchod s ETF přešel na NYSE Arca, který je nyní vůbec největším trhem tohoto instrumentu (obchoduje se zde více jak 1000 ETFs). V současné době je na trhu NYSE kótováno 5 ETFs (Cambria Global Tactical ETF, First - 46 -

Trust Mega Cap AlphaDex Fund, Market Vectors Poland ETF, PIMCO Broad U. S. Treasury Index Fund, Schwab US Aggregate Bond ETF). Na Londýnské burze se s ETF začalo obchodovat v roce 2000. V současné době je na LSE kótováno 533 různých druhů ETFs (ETF rozvinutých trhů, ETF rozvíjejících se trhů, ETF fixed income, ETF short & leverage a ETF others). Od začátku roku (2012 YTD) bylo na LSE provedeno 219 963 obchodů s ETFs s celkovým obratem 27 552 555 658 USD. V roce 2011 byl nejvíce obchodovaný ETF na LSE Ishares FTSE 100 (ISF) a to jak podle obratu, tak i podle počtu obchodů s ním. Průměrný denní počet uskutečněných obchodů s ETF je 4 238 (údaj za rok 2010), přičemţ o rok dříve v roce 2009 bylo toto číslo 2 918 (meziroční skok aţ o 45 %). Průměrný denní obrat činil za rok 2010 478,8 mil. USD (za rok 2009 tato hodnota činila 368,9 mil. USD). ETFs se na LSE obchodují v obchodním systému SETS.

2.1.7.2ETCs (exchange-traded commodities) Jedná se o burzovně obchodované komodity (komoditní akcie), které mají charakter akcie, a jejich cenový vývoj závisí na vývoji hodnoty podkladového aktiva. Na rozdíl od komoditních ETF můţe emitent ETC přímo vytvořit samostatný index komodit (zlato, stříbro, ropa, zemní plyn, měď, pšenice), jehoţ vývoj poté „kopíruje“. Pro ETC platí stejné výhody a rizika jako u ETF. ETCs se obchodují na Londýnské burze a to jak v USD, tak v EUR. Na Londýnské burze je kótováno 302 ETCs (údaj ke konci února 2012). Od začátku roku 2012 (2012 YTD) bylo zobchodováno 78 266 ETCs, jejichţ obrat činí 7 787 491 230 USD.

2.1.7.3Contracts for diference (CFDs) Tento investiční instrument je obchodován mimoburzovně na Londýnské burze. Původ CFDs spadá do Velké Británie do poloviny 90. let 20 století. Poprvé byly nabídnuty investorské veřejnosti společností GNI Touch (dnes MF Global). Jedná se o typ derivátu, který lze charakterizovat jako dohodu mezi kupujícím a prodávajícím (obchodník s cennými papíry – broker a jeho klient – běţný investor) o vyrovnání rozdílu mezi kurzem podkladového aktiva v okamţik otevření CFDs kontraktu a v okamţik jeho uzavření. Je-li investor v očekávání, ţe podkladové aktivum poroste, nakoupí jej od brokera. Pokud kurz opravdu vzroste, investor jej prodá brokerovi zpět a inkasuje zisk ve výši rozdílu mezi nákupem a prodejem a naopak. Princip tohoto derivátu je tedy levně koupit a draze prodat a to bez nutnosti podkladové aktivum vlastnit. Mezi výhody CFDs patří pákový efekt (leverage), široká škála trhů, obchodování 24 hodin denně a moţnost spekulovat na long i - 47 -

short pozici (spekulace na pokles či na růst).

2.1.8 Instrumenty uzavřených fondů (Closed-end funds) Uzavřené investiční fondy, zvané jako mutual funds či investment trusts, jsou typem kolektivního investování, kde je omezen počet akcií, které fond emituje. Investiční fond je (na rozdíl od otevřených podílových fondů) uzavřený fond, vypsaný na dobu určitou. To znamená, ţe investoři do něj mohou vkládat a vybírat finanční prostředky pouze po omezenou dobu, tedy dokud se fond „neuzavře“. Investor můţe nabývat podíly na uzavřeném investičním fondu tak, ţe nakoupí akcie fondu na sekundárním trhu od obchodníka s cennými papíry kdykoliv během obchodní seance. Důvodem, proč si investoři mohou oblíbit tento způsob investice, je, ţe tento fond je řízen aktivně (například ETFs jen pasivně „kopírují“ index či jiný koš aktiv), ţe jsou kótovány na burze (oproti otevřeným podílovým fondům, které nikoliv) a ţe vlastní neobvyklá aktiva (například korporátní dluhopisy, likvidní prioritní akcie, zahraniční akcie apod.). Instrumenty uzavřených fondů se obchodují za diskont, to znamená za cenu, která je niţší neţ jejich NAV (čistá hodnota aktiv). NAV na 1 akcii získáme podílem celkové čisté hodnoty všech cenných papírů ve fondu a počtem podílů vyjadřuje celkovou hodnotu všech cenných papírů ve fondu a celkovým počtem podílů ve fondu.

Uzavřené investiční fondy se

významně obchodují na hlavních světových burzách včetně komparovaných burz NYSE a LSE. NYSE je dominantním americkým trhem těchto instrumentů. Je zde kótováno 502 instrumentů uzavřených fondů o celkovém NAV převyšujícím 100 mld. USD. Na LSE je hlavním trhem těchto instrumentů Main Market, přestoţe trh AIM podporuje mnoho malých fondů, především Venture Capital Trusts (fondy rizikového kapitálu). Mezi největší CEFs na NYSE a LSE patří Adams Express Company (NYSE:ADX), Foreign & Colonial Investment Trust plc (LSE:FRCL), Witan Investment Trust plc (LSE:WTAN),

Scottish

Mortgage

Investment

Trust (LSE:SMT),

Tri-Continental

Corporation (NYSE:TY), Gabelli Equity Trust (NYSE:GAB), General American Investors Company, Inc. (NYSE:GAM). Mezi novější CEFs na NYSE v současné době patří Alpine Total Dynamic dividend Fund (NYSE:AOD, Morgan Stanley China A-Share Fund (NYSE:CAF) či fond John Hancock Patriot Fund (NYSE:PDT). - 48 -

2.2 Kotační podmínky na NYSE a LSE V případě, ţe se společnost rozhodne vstoupit na burzu (stát se veřejně obchodovatelnou), kótovat na ni své akcie a navýšit tak svůj kapitál, je nutné, aby splňovala takzvané kotační podmínky. Kotační podmínky jsou burzami stanovené specifické poţadavky vztahující se například na minimální dobu existence společnosti (emitenta), minimální počet a hodnotu veřejně obchodovaných akcií, minimální počet akcionářů, ziskovou sílu společnosti apod. Kotační podmínky jsou jedním z hlavních faktorů pro rozhodování společnosti na jakou burzu vstoupit.

2.2.1 Kotační podmínky a cena kotace na NYSE Jak bylo uvedeno v předchozích kapitolách, na newyorské burze se obchoduje jak s akciemi kmenovými, tak s akciemi prioritními a jsou obchodovány na prestiţním trhu NYSE Equities. NYSE uvádí na tento trh také nové, primární (initial) akcie domácích a zahraničních společností tzv. IPOs. Aby mohly být akcie společností obchodovány na NYSE Equities, musí splňovat přísná kritéria, proto se na tento trh dostanou jen ty nejlepší společnosti světa. Kdo naopak nedosáhne na tyto kritéria, můţe začít na trhu NYSE Amex či NYSE Arca a pomalu se přibliţovat k poţadavkům pro přístup na trh NYSE Equities. Předmětem komparace je však jen trh NYSE Equities a proto se rozbor kotačních podmínek vztahuje pouze na tento trh. Dostat se na burzovní trh NYSE není jednoduchou záleţitostí. Trh NYSE je velice prestiţní a je-li na tomto trhu obchodována společnost respektive její akcie, pak je to pro danou společnost známka značné atraktivnosti. Často je zmiňován také fakt, ţe je to pro danou společnost ta vůbec nejlepší reklama. Společnosti musí splňovat řadu přísných finančních a regulačních poţadavků. Tyto poţadavky, nazývané jako standardy, se liší podle toho, zda se jedná o společnosti americké či neamerické. Pro neamerické společnosti jsou vytvořeny alternativní poţadavky (standardy), avšak mohou se sami rozhodnout, zda se budou řídit poţadavky pro americké společnosti či těmi poţadavky alternativními, které jsou po ně určeny. Konkrétní poţadavky jsou specifikovány v následujících tabulkách č. 12 a 13.

- 49 -

Tabulka 12: Základní požadavky pro uvedení americké společnosti na trh NYSE:

Minimální počet vlastníků akcií (výběr z možností): Buď je minimální počet 400 U. S.61 round-lot akcionářů (ti, kteří vlastní nejméně 100 akcií) nebo celkový počet 2200 akcionářů, přičemţ jejich měsíční objem obchodů za posledních 6 měsíců je minimálně 100 000 akcií nebo celkový počet 500 akcionářů, jejich měsíční objem obchodů za posledních 12 měsíců je minimálně 1 000 000 akcií.

Počet veřejně obchodovaných akcií: musí být minimálně 1 100 000 akcií

Tržní hodnota veřejně obchodovaných akcií musí být minimálně 40 mil. USD

Minimální hodnota čistých hmotných aktiv: 40 mil. USD

Všichni emitenti musí mít minimální cenu akcie v době upisování 4 USD

Earning Test neboli minimální zisková síla akciové společnosti: Buď aby byl souhrnný zisk před zdaněním za poslední 3 roky 10 mil. USD, přičemţ v posledních dvou letech musí být zisk minimálně 2 mil. USD v kaţdém jednotlivém roce a ve třetím roce musí být zisk kladný. Nebo aby byl souhrnný zisk před zdaněním za poslední 3 roky 12 mil. USD, přičemţ minimální zisk v posledním roce musí být 5 mil. USD a předcházejícím roce 2 mil. USD.

Test ocenění/příjmů (stačí splnit jeden z těchto testů): Test ocenění společnosti včetně cash flow: Světová trţní kapitalizace společnosti musí činit minimálně 500 mil. USD, příjmy společnosti za posledních 12 měsíců musí být minimálně 100 mil. USD a celkové cash flow za poslední 3 roky musí být nejméně 25 mil. USD (všechny roky musí být kladného výsledku) Test ocenění společnosti bez cash flow: Světová trţní kapitalizace společnosti musí činit minimálně 750 mil. USD a příjmy společnosti za poslední fiskální rok musí být nejméně 75 mil. USD Vlastní zpracování dle dat http://usequities.nyx.com/regulation/listed-companies-compliance/listings-standards/non-us

61

Amerických vlastníků

- 50 -

Tabulka 13: Alternativní požadavky pro uvedení na trh NYSE pro neamerické společnosti

Minimální počet vlastníků akcií: 5000 round-lot akcionářů (kaţdý z nich musí mít v drţení minimálně 100 akcií) z celého světa

Počet veřejně obchodovaných akcií musí být minimálně 2 500 000 akcií

Tržní hodnota veřejně obchodovaných akcií musí být minimálně 100 mil. USD

Základní finanční test – zisková síla akciové společnosti: Celkový zisk před zdaněním za poslední 3 roky musí být minimálně 100 mil. USD, přičemţ v kaţdém v posledních dvou let musí být zisk minimálně 25 mil. USD

Test ocenění/příjmů (stačí splnit jeden z těchto testů) Test ocenění společnosti včetně cash flow: Světová trţní kapitalizace společnosti musí činit minimálně 500 mil. USD, příjmy společnosti za posledních 12 měsíců musí být minimálně 100 mil. USD a celkové cash flow za poslední 3 roky musí být nejméně 100 mil. USD Test ocenění společnosti bez cash flow: Světová trţní kapitalizace společnosti musí činit minimálně 750 mil. USD a příjmy společnosti za poslední fiskální rok musí být nejméně 75 mil. USD Zdroj: Vlastní zpracování dle http://usequities.nyx.com/regulation/listed-companies-compliance/listings-standards/non-us

Pro představu náročnosti na kotaci na trhu NYSE u NYSE Arca jsou poţadovány příjmy za poslední fiskální rok (nebo za poslední tři fiskální roky) v hodnotě alespoň 50 milionů dolarů a 750 tisíc dolarů u NYSE Amex. (pozn. u trhu NYSE: 75 mil. dolarů). Aby byla společnost kótována na Newyorské burze, je kromě plnění kotačních podmínek vystavena také poplatkům za kotaci na burze. Kótovaná společnost hradí burze jednorázový poplatek za kotaci a roční poplatek za kotaci. Kotační poplatek na NYSE je konstruován podle objemu veřejně obchodovaných akcií. Čím větší je počet obchodovatelných akcií, tím niţší připadá poplatek na jednu akcii. Poplatek se také liší podle trhu, na kterém je společnost kótována (NYSE, NYSE Amex, NYSE Arca). Přehled kotačních poplatků obsahuje tabulka č. 14 (opět pro srovnání náročnosti trhu NYSE jsou uvedeny i kotační poplatky na NYSE Arca a NYSE Amex).

- 51 -

Tabulka 14: Kotační poplatky na NYSE, NYSE Arca, NYSE Amex Pokud počet veřejně obchodovatelných akcií je < 75 milionů, pak je poplatek 0,0048 USD za 1 akcii, pokud je objem akcií v rozmezí 75 – 300 milionů, pak je poplatek NYSE

0,00375 za 1 akcii, v případě, ţe objem je > 300 milionů, pak poplatek činí 0,0019 za 1 akcii. U NYSE Arca a NYSE amex je poplatek pevně stanoven při daném počtu veřejně obchodovatelných akcií < 30 milionů akcií => 100 000 dolarů

NYSE Arca

30 – 50 milionů akcií => 125 000 dolarů >50 milionů akcií => 150 000 dolarů < 5 milionů akcií => 40 000 dolarů NYSE Amex

5 – 10 milionů akcií => 50 000 dolarů 10 – 15 milionů akcií => 55 000 dolarů >15 milionů akcií => 65 000 dolarů

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z www.nyse.com

Společnosti jsou povinny platit také roční poplatek burze (viz. tabulka č. 15). Ten reflektuje cenovou úroveň kotace na daném trhu.

Tabulka 15: Přehled ročních poplatků na trhu NYSE (pro představu včetně poplatků na NYSE Arca a NYSE Amex

NYSE

0,00093 USD / 1 akcie, minimum 38 000 dolarů < 10 milionů akcií => 30 000 dolarů

NYSE Arca

10 – 100 milionů akcií => 30 000 dolarů + 0,000375 / 1 akcie >100 milionů akcií => 85 000 dolarů < 50 milionů akcií => 27 500 dolarů

NYSE Amex

50 – 75 milionů akcií => 32 500 dolarů >75 milionů akcií => 34 000 dolarů

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z www.nyse.com

2.2.2 Kotační podmínky a cena kotace na LSE Londýnská burza plní roli primárního i sekundárního trhu. Akcie se zde obchodují v různých trţních segmentech v rámci dvou hlavních trhů Main Market a AIM market. - 52 -

Rozhodne-li se společnost pro vstup na londýnský burzovní trh a emisí akcií tak navýšit svůj kapitál, pak má dvě moţnosti a to Main market (hlavní trh) a Alternative investment market (alternativní investiční trh – AIM). Main Market je trh, na kterém jsou kótovány akcie těch nejprestiţnějších společností. Obchoduje se zde téměř 1300 britských společností a více neţ 300 největších evropských společností z dohromady více jak 60 zemí. Jen za rok 2011 byl díky LSE kapitál společností navýšen o 32,6 miliard USD62 a z toho 28 mld. USD jen na hlavním trhu Main market. AIM zase naopak pomáhá při získávání kapitálu malým a mladým společnostem, které mají tendenci rychle růst. Hlavním rozdílem mezi těmito trhy jsou poţadavky na kotaci akcií, které jsou u Main Marketu znatelně přísnější. Poţadavky pro kotaci akcií na Main Market a rozdíl oproti trhu AIM63: Main Market poţaduje minimální objem veřejně obchodovatelných akcií a to 25 % z objemu emise. Tento poţadavek není u trhu AIM stanoven. Hlavní trh vyţaduje neomezenou obchodovatelnost cenných papírů emitenta a to minimálně po dobu 3 uplynulých let. Tento poţadavek není u trhu AIM vyţadován. Aby byly akcie kótovány na Hlavním trhu, je potřeba souhlas stávajících akcionářů s poţadavky a opatřeními pro provádění akvizičních transakcí. Tento poţadavek také není u trhu AIM vyţadován. Společnosti vstupující na Hlavní trh, musí vyhotovit vstupní dokumenty dle poţadovaných parametrů. U trhu AIM je jmenován poradce, který je emitentovi stále k dispozici. Důleţitým poţadavkem Hlavního trhu je také splnění minimální tržní kapitalizace společnosti a to aby celková trţní hodnota všech cenných papírů byla minimálně 1,1 mil. USD u akcií a minimálně 310 tis. USD u dluhových instrumentů. U trhu AIM toto není vyţadováno. Cena kotace je na Londýnské burze je kotačním poplatkem, který je na hlavním trhu (Main Market) konstruován podle trţní kapitalizace kótované společnosti, přičemţ je uvedena horní hranice (maximum) pevně stanoveného poplatku (viz. tabulka č. 16). 62

Převáděno z liber na dolary pro lepší porovnatelnost a srozumitelnost. Pouţit kurz GBP/USD = 1,5685 Zpracováno dle NÝVLTOVÁ, Romana a Mária REŢŇÁKOVÁ. Mezinárodní kapitálové trhy: zdroj financování. 1. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2007, 224 s. ISBN 978-80-247-1922-1. 63

- 53 -

Tabulka 16: Kotační poplatky na Main Market a AIM (v USD) Main Market

Podle Trţní kapitalizace (v milionech USD): pod 5 mil., maximum 10 016 USD 5 – 50 mil., maximum 69 279 USD 50 – 250 mil., maximum 168 050 USD 250 – 500 mil., maximum 209 205 USD nad 500 mil., maximum 579 598 USD

AIM Market

Minimum je 10 033 USD a maximum 113 195 USD

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z www.londonstockexchange.com

Cenu kotace tvoří také roční poplatek za kotaci. Roční poplatek je na Main Marketu stanoven podle trţní kapitalizace kótované společnosti a to od 6584 USD až do 64 906 USD. Na trhu AIM kótované společnosti ročně platí pevnou částku 7 995 USD.

2.3 Shrnutí a komparace Kapitola č. 2 se zaměřila na problematiku předmětu obchodování, jaké jsou podmínky pro uvedení společnosti na trh a na to, jaká je finanční náročnost kotace. Vše v rámci komparovaných burz, tedy NYSE a LSE. Na obou burzách se obchoduje s řadou různých investičních nástrojů (viz. tabulka č. 17). Londýnská burza má přesto tuto škálu o trochu rozmanitější. V posledních letech se stále více zaměřuje na novější instrumenty, které mají vysoký rostoucí potenciál. Příkladem jsou kryté warranty. Tento druh derivátu se na LSE obchoduje od roku 2002 a získává si obrovské popularity a to nejen tím, ţe je takzvaně Stamp duty free64 na rozdíl od akcií. Londýnská burza se také soustředila na tzv. Retail bonds (maloobchodní dluhopisy), jejichţ nominální hodnota můţe být i pouhých 1000 liber. Díky obchodnímu systému, který pro tuto oblast burza vytvořila, je obchod s dluhopisy přijatelnější i pro drobné investory. Díky tomuto instrumentu byl majetek emitentů od roku 2010, kdy s ním byl obchod spuštěn, navýšen o téměř 2,3 mld. USD (2 261 865 060 USD). Obě burzy se zaměřují na instrumenty sekuritizovaných derivátů na takzvané strukturované produkty. Na Newyorské burze jich je kótováno 518 (o trţní hodnotě 200 mld. USD) a na Londýnské burze 593. Obě burzy se také angaţují v obchodování s ETFs, které se stávají stále silnějším konkurentem podílových fondů.

64

Stamp duty je daň, která se platí při prodeji akcií a vlastnických podílů (shares) – tzv. převodová daň

- 54 -

Přesto, ţe bývala NYSE v dominantním postavení, co se týče obchodování s ETFs, po sloučení s Archipelago Holdings přešel veškerý obchod na nově vzniklou NYSE Arca. Na NYSE je nyní kótováno „pouze“ 5 burzovně obchodovaných fondů (ETFs). Na LSE je v současnosti kótováno 533 ETFs a od začátku roku s nimi bylo provedeno 219 963 obchodů s celkovým obratem 27,5 mld. USD. Hlavním předmětem obchodování jsou však na obou burzách akcie a dluhopisy. Na NYSE bylo od začátku roku (YTD 2012) provedeno 97 141 100 obchodů s akciemi. LSE za stejný časový úsek provedla 19 301 000 obchodů akciemi. Tedy téměř o 80 mil. obchodů méně. Zajímavý je ukazatel Share Turnover Velocity, neboli rychlost obratu obchodů s akciemi. Tento ukazatel vypovídá o aktivitě na daném trhu a tedy i likviditě. Na NYSE je tento poměr 96,3 % (údaj k měsíci únor 2012). Na LSE 57,8 % (údaj k měsíci únor 2012). Přehled instrumentů obchodovaných na NYSE a LSE obsahuje následující tabulka č 17. Tabulka 17: Přehled instrumentů obchodovaných na NYSE a LSE včetně vypovídajících dat

NYSE

LSE

Akcie, Dluhopisy, ETFs, Předmět obchodování:

Strukturované produkty, Instrumenty uzavřených investičních fondů, ADRs

Akcie, Dluhopisy, ETFs, ETCs, Kryté warranty, Maloobchodní dluhopisy, GDRs, CFDs, Strukturované produkty, instrumenty uzavřených fondů

Akcie: Rychlost obratu obchodu s akciemi (leden 2012)65: Počet uskutečněných obchodů s akciemi (leden 2012):

96,3%

57,8%

97 141 100

19 301 000

Dluhopisy: NYSE Bond – největší Trh:

centralizovaný dluhopisový trhu v USA

Počet emisí dluhových cenných papírů: Zajímavost:

Přes 2 800 od 560 emitentů

Main Market a Proffesional Security Market (PSM) 14 500 na Main Market, 550 na PSM

z 90 % se zde obchodují

LSE tvoří největší trh

korporátní dluhopisy.

s eurobondy66.

Strukturované produkty: Počet kótovaných

65 66

518

593

Čím vyšší je tento poměr, tím větší je aktivita na trhu a tedy i větší likvidita Eurobond je cenný papír emitovaný v zahraničí v jiné měně, neţ je měna státu nebo trhu, kde je obchodován.

- 55 -

strukturovaných produktů:

ETFs První ETFs:

Rok 1993 (SPRD – tracking S&P 500)

Rok 2000 533 ETFs (s ETFs provedeno

Počet kótovaných ETFs:

5 ETFs (po sloučení veškerý

219 963 obchodů YTD 2012

obchod přešel na NYSE Arca)

s celkovým obratem 27,5 mld. USD)

Kryté warranty (CWs) Od roku 2002

Jak dlouho se obchodují? Počet kótovaných CWs:

_______________

1979 krytých warrantů (k 17. 3. 2012) 20 553 858 USD

obrat obchodů (YTD 2012):

Maloobchodní dluhopisy Od roku 2010

Jak dlouho se obchodují? Počet kótovaných instrumentů:

_______________

146

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat vyplývajících z kapitoly č. 2

Jak bylo řečeno, kapitola č. 2 se soustředila také na to, jaké musí společnosti plnit podmínky, aby mohly být jejich instrumenty kótovány na burze. NYSE rozděluje své kotační podmínky podle toho, zda se jedná o americkou či neamerickou společnost. LSE zase stanovuje tyto podmínky podle trhu, na kterém chce být společnost kotována. Jak je patrné z následující tabulky, která shrnuje veškeré poţadavky na kotaci na burzách, NYSE je oproti LSE o poznání náročnější. Společnost, která by chtěla být obchodována na NYSE, musí mít tržní kapitalizaci minimálně 500 mil. USD (včetně cash flow) či 750 mil. USD (bez cash flow). LSE na svém prestiţním trhu Main Market poţaduje 1,1 mil. USD a u trhu AIM tento poţadavek dokonce není stanoven. Obě burzy mají poţadavek na počet veřejně obchodovaných akcií z celkového objemu emise. NYSE stanovila pevný minimální počet 1 100 000 akcií (o trţní hodnotě min. 40 mil. USD) pro americké společnosti a 2 500 000 akcií (o trţní hodnotě min. 100 mil. USD) pro neamerické společnosti. Procentuálně tento poţadavek stanovila LSE a to 25% z celkového objemu emise. Newyorská burza své poţadavky zaměřuje především na ekonomické ukazatele jako je zisková síla společnosti, test ocenění společnosti, ale také na počet akcionářů, minimální objem obchodů za dané časové období, minimální hodnotu čistých hmotných - 56 -

aktiv, minimální cenu akcie v době upisování apod. Londýnská burza své poţadavky směřuje více na administrativní povinnosti společností, jako jsou výroční reporty, půlroční reporty, výkazy o čistém provozním kapitálu, finanční výkazy za poslední 3 roky, vyjádření stávajících akcionářů (je vyţadován souhlas 75% stávajících akcionářů), vyhotovení vstupních dokumentů apod. Vybrané kotační podmínky jsou shrnuty v následující tabulce č. 18. Tabulka 18: Srovnání kotačních podmínek na NYSE a LSE Kotační podmínky NYSE US co‘s67

LSE Non-US co‘s68

S cash flow: min.

S cash flow: min.

Tržní

500 mil. USD

500 mil. USD

kapitalizace:

Bez cash flow:

Bez cash flow:

min. 750 mil. USD

Min. 750 mil. USD

veřejně

1 100 000 akcií (v

2 500 000 akcií (v

obchodovaných

trţní hodnotě min.

trţní hodnotě min.

akcií z celkové

40 mil. USD)

100 mil. USD)

3 roky

3 roky

Main Market

1,1 mil. USD

Aim

Není stanoveno

Minimum 25% z celkového objemu emise

Není stanoveno

emise: Historické záznamy provozování obchodní činnosti

3 roky (pokrývající

3 roky (pokrývající

75% obchodu)

75% obchodu)

Není stanoveno

Není stanoveno

Není stanoveno

Není stanoveno

(max): 400 U. S. roundMinimální počet akcionářů:

lot, min. měsíční objem obchodů min. 1 000 000

5 000 round-lot z celého světa

akcií Earning test:

Zisk minimálně 10

Zisk minimálně

zisková síla

mil. USD za posl. 3

100 mil. USD za

společnosti

roky

posl. 3 roky

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z předchozích kapitol

Moţnost stát se veřejně obchodovatelnou společností na jedné ze srovnávaných burz „něco 67 68

Americké společnosti Neamerické společnosti

- 57 -

stojí“. Společnosti platí takzvanou „cenu za kotaci“ v podobě jednorázového a ročního kotačního poplatku. New York Stock Exchange stanovuje jednorázový kotační poplatek podle počtu veřejně obchodovaných akcií. Pokud je počet veřejně obchodovaných akcií menší neţ 75 mil., pak je poplatek 0,0048 USD za jednu akcii. Jeli tento počet v rozmezí 75 – 300 milionů akcií, pak poplatek činí 0,00375 USD za jednu akcii. Nejniţší jednorázový poplatek 0,0019 USD připadá za jednu akcii v případě 300 a více veřejně obchodovaných akcií. S větším počtem veřejně obchodovaných akcií se poplatek sniţuje. Podle trţní kapitalizace se naopak stanovuje tento poplatek na hlavním trhu na Londýnské burze. Úroveň poplatku tedy závisí na trţní kapitalizaci kótované společnosti. Tyto dva údaje spolu „jdou“ pozitivně, to znamená, ţe čím větší je trţní kapitalizace společnosti, tím větší poplatek bude účtován. Například u společností s trţní kapitalizací pod 5 mil. USD bude jednorázový poplatek činit 10 016 USD, u společnosti s trţní kapitalizací nad 500 mil. USD, bude tento poplatek 579 598 USD (všechny úrovně jsou uvedeny v tabulce č. 21). Pro představu: Jednorázovému poplatku na Main Market LSE 10 016 USD určený pro společnosti s trţní kapitalizací menší neţ 5 mil. USD by na NYSE odpovídalo 2 086 666 veřejně obchodovaných akcií (10 016/0,0048). Na trhu AIM Londýnské burzy je poplatek stanoven minimální a maximální hranicí ve výši 10 033 USD a 113 195 USD. Poplatek, který je účtován 1x ročně je na obou burzách také stanoven odlišně. Na Londýnské burze je konstruován podle trţní kapitalizace ve výši od 6584 USD až do 64 906 USD (na trhu Aim je stanovena pevná částka 7 955 USD). Newyorská burza vytvořila roční poplatek připadající na jednu akcii, konkrétně 0,00093 USD za 1 akcii (minimálně však 38 000 USD). Shrnutí a srovnání poplatků je obsaţeno v následující tabulce č. 19. Tabulka 19: Srovnání kotačních poplatků na NYSE a LSE (v USD) Kotační poplatky LSE NYSE Jednorázový

(Podle počtu veřejně obch. Akcií)

poplatek za

< 75 mil. = 0,0048 /1 akcii

kotaci:

75 mil. – 300 mil.= 0,00375/1 akcii >300 = 0,0019 /1 akcii

Main Market

Aim

(podle trţní kapitalizace; max)

Minimum:

< 5 mil. = 10 016 USD

10 033 USD

5 – 50 mil. = 69 279 USD

Maximum:

50 – 250 mil. = 168 050 USD

113 195 USD

250 – 500 mil. = 209 205 USD >500 mil. = 579 598 USD

Roční poplatek za kotaci:

0,00093 USD / 1 akcii, minimum je 38 000

(podle trţní kapitalizace)

(pevná částka)

USD

Od 6584 USD aţ do 64 906 USD

7 995 USD

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat podkapitoly č. 2.2.2

- 58 -

3 Způsob obchodování na NYSE a LSE Oba burzovní trhy, které jsou předmětem komparace, mají svou specifickou trţní strukturu a systém obchodování69 a na to se zaměřuje právě tato kapitola.

3.1 Způsob obchodování na NYSE Na New York Stock Exchange neboli „Big Boardu“ se od 15. prosince 2005 obchoduje na takzvaném Hybridním trhu (angl. Hybrid Market). Tento trh je nazýván jako hybridní, neboť se jedná o dnes jiţ vzácnou kombinaci prezenčního a elektronického způsobu obchodování. Burzovní obchodníci zde tedy mohou uzavírat obchody jak osobními „dohady“, tak i elektronickou cestou prostřednictvím počítačové sítě a zcela se tak osobnímu kontaktu vyhnout. NYSE tak odolala celosvětové elektronizaci burz a zachovala si své „parketové“ obchodování, i kdyţ s významnou podporou počítačů. NYSE věří, ţe nic nemůţe nahradit lidský úsudek a zodpovědnost a ţe jsou to lidská spojení, která zajišťují její sílu, niţší volatilitu, hlubší likviditu a lepší ceny70. Prezenční způsob obchodování na NYSE je raritou současného burzovního světa, přesto se tento způsob posunul směrem k automatizaci, kdyţ v roce 1995 byly na burzu zavedeny bezdrátové ruční počítače (wireless hand held computers). To umoţnilo obchodníkům přijímat a provádět příkazy elektronicky prostřednictvím bezdrátového přenosu. Tento systém navrhl a vyvinul jeden z členů NYSE Michael Einersen a ukončil tak 203 let papírových transakcí. Prezenční obchodování na NYSE bylo také značně ovlivněno výpočetní technikou, jejíţ význam v posledních desetiletích neustále rostl a stále roste. Na Newyorské burze se obchoduje do pondělí do pátku v hlavní obchodní seanci71od 9:30 do 16:00 hod. newyorského času. Obchodní den na NYSE však začíná jiţ ve 3:30 hod., kdy nastává půlhodinová před-otevírací seance. Od 4:00 hod. do začátku hlavní obchodní seance (do 9:30 hod) probíhá otevírací aukce72. Po skončení hlavní obchodní seance v 16:00 hod. nastává okamţitá zavírací aukce73. Obchodní den je poté prodlouţen aţ do 20:00 hod. a to jak pro obchodování s dluhopisy, tak i pro obchodování 69

Obchodní systém je burzovní prvek, který definuje, kolikrát za den se stanovuje kurz a jakým způsobem. Závisí na tom, jaký druh burzy máme, zda prezenčního či plně elektronického charakteru 70 Takto svůj obchodní systém prezentuje sama NYSE na svých internetových stránkách 71 Angl. Core trading session 72 Angl. Opening Auction 73 Angl. Closing Auction

- 59 -

s akciemi v rámci NYSE Matchpoint74 či Crossing Session II75. Co je zobchodováno mimo řádnou obchodní seanci (9:30 – 16:00) není kurzvotvorné, to znamená, ţe nemá vliv na zavírací kurzy akcií.

3.1.1 Obchodní parket (NYSE Trading Floor) Obchodní parket Newyorské burzy je sloţen ze čtyř přilehlých (sousedících) parketů76: The Garage, The Main Room, The Blue Room a The Expanded Blue Room77. V interiéru obchodního parketu je vymezeno 17 obchodních stanovišť, která jsou dále rozdělena na jednotlivé panely (sekce). Na NYSE je okolo 340 obchodních panelů (sekcí), přičemţ obchodní stanoviště, kde je největší četnost obchodů má 18 – 22 panelů. Na kaţdém panelu je obchodováno v průměru 8 emisí akcií (kmenových i prioritních). Jednotlivé akcie jsou soustřeďovány na příslušná obchodní stanoviště a panely, kam byly přiděleny. Takzvané „burzovní publikum“78 na obchodním parketu NYSE tvoří specialisté a jejich úředníci, kteří se nachází na jednotlivých obchodních stanovištích a mobilní Floor Brokeři (burzovní obchodníci), kteří reprezentují příkazy svých zákazníků. Floor Brokeři se mohou soustřeďovat a obchodovat na jakýchkoliv stanovištích na obchodním parketu, často tak však činí pouze na několika vybraných stanovištích, které se týkají jejich zájmu obchodování (dané akcie). „Nelimitované příkazy vyřizují brokeři aukčním způsobem. Příkazy s limitovanými kurzy, které se odchylují od aktuálního trţního kurzu, předávají brokeři specialistům, kteří je při první vhodné příleţitosti provedou.“79 Všichni Floor Brokeři mají na obchodním parketu svůj stánek80, který jim slouţí jako komunikační kanál mezi nimi, členskými firmami a zákazníky. Uvnitř obchodních stanovišť provádí úředníci specialistů řadu funkcí jako provádění příkazů, zaznamenávání obchodů a kótování prodejních a nákupních kurzů. Sám specialista se nachází vně obchodního stanoviště. Floor Brokeři navštěvují tato stanoviště, aby uskutečňovali příkazy svých klientů, přičemţ mají k dispozici floor reportéra, který jednotlivé transakce zaznamenává. Floor brokerům jsou

74

Několikrát denně páruje zadané příkazy, výsledné kurzy nejsou kurzvotvorné V Crossing session II. se obchoduje od 16:00 do 18:30. Obchoduje se zde s koši cenných papírů s minimálním počtem 15 akcií na 1 koš a to bez ohledu na hodnotu. 76 Všechny se nachází na adrese Wall Street 11 77 Dluhopisy kotované na NYSE se obchodují na NYSE bond prostřednictvím ABS (Automated Bond Systém), který zobrazuje ceny dluhopisů, páruje příkazy a stanovuje kurzy na principu time- price – časové priority. 78 Angl. Trading Crowd 79 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., rozšířené a aktualizované. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. ISBN 978-80-7357-647-9. 80 Angl. Booths 75

- 60 -

k dispozici také Floor Officials neboli úředníci, kteří jsou zaměstnanci burzy a broker jejich sluţby můţe kdykoliv vyuţít. Tito úředníci mají mimo jiné pravomoc pozastavit obchodování, pokud dojde k významné nerovnováze v přijatých příkazech81. Specialisté a Floor Brokeři jsou členy NYSE. Úředníci asistující specialistům a Floor Brokerům jsou jejich zaměstnanci, zatímco floor reportéři jsou zaměstnanci NYSE.

3.1.2 Obchodní systém NYSE Na obchodním parketu82 Newyorské burzy se obchoduje v aukčním systému, který je doplněn o prvky systému řízeného cenou. Na NYSE se tyto dva obchodní systémy doplňují a vytvořily systém aukčního formátu s nelimitovanými cenami, který je podpořen aktivitou market makerů jako zajišťovatelů potřebné likvidity. Aukční systém (angl. Auction System) Tento typ prezenčního obchodního systému, znám také jako metoda veřejného křiku (angl. open outcry), je charakteristický výskytem hloučků obchodníků snaţících se ve fyzickém kontaktu mezi sebou dohodnout cenu (cenu, která není limitována) a neúčastí burzovního zprostředkovatele v podobě dohodce (účastník burzy, který přijímá příkazy, zaznamenává je, ve vhodný okamţik je páruje a vyhlašuje kurz) či market makera (tvůrce trhu, který má za úkol neustále kotovat nákupní a prodejní kurzy). V aukčním systému se vyskytuje pouze burzovní zapisovatel (Floor reportér), který zapisuje uzavřené transakce tak, jak si je dohodli sami obchodníci v hloučku. Nahlašované ceny (kurzy) jednotlivých akcií nejsou jednotné, je zde několik cen týkajících se jedné akcie. Výhodou tohoto systému je transparentnost, rovnost burzovních obchodníků a výkonnost, neboť umoţňuje kontinuální obchodování. Nevýhodou je, ţe obchodování je limitováno počtem transakcí, které se dají zobchodovat. Systém řízený cenou (angl. Price Driven System) PSD je naopak charakteristický účastí market makerů, kteří zde hrají aktivní roli a mají povinnost zajišťovat potřebnou likviditu, tzn. nepřetrţitě kotovat prodejní a nákupní kurzy, za které je ochoten nakupovat resp. prodávat (to si vyţaduje i 81 82

Circuit breakers Oficiální název je NYSE Trading floor

- 61 -

vysokou kapitálovou vybavenost market makerů). Na jednu akcii je potřeba více market makerů s více kurzy, které se neliší v jednom okamţiku. Burzovní obchodníci sledují kotace těchto market makerů a pokud se jim zdá kotace atraktivní, tak provedou transakci. Výhoda tohoto systému je v neustále zabezpečené likviditě a to právě díky zúčastněným market makerům. Pro investora to znamená, ţe se můţe kdykoliv „zbavit“ své akcie. Další výhodou tohoto systému je nenáchylnost na transakční volatilitu, tzn., ţe kotace se od sebe neodlišují. NYSE Hybrid market kombinuje také dva elektronické obchodní systémy a to systém řízený kotacemi (Quote Driven System) a centrální objednávkovou knihu (central order book). Kombinace těchto obchodních systémů umoţňuje zohledňovat jak principy maximálního obratu, price-time a best-price priority83, tak nezastupitelnou roli market makerů, kteří na trh dodávají potřebnou likviditu a zamezují tak transakční volatilitě. Centrální objednávková kniha (COB) V tomto elektronickém obchodním systému vystupuje v roli dohadce počítač. Fyzicky zde člověk nemusí vůbec figurovat. Burzovní obchodníci tedy sedí ve svých kancelářích, sledují počítač, který je napojen na burzu a ze svých terminálů v případě zájmu posílají nákupní či prodejní příkazy. Počítačový systém tyto příkazy spáruje a stanoví kurz, kdykoliv. Tento systém upřednostňuje 3 principy a to princip maximalizace obratu, princip přednosti dřívějšího příkazu (price-time priority) a princip přednosti příkazu výhodnějšího kurzu (best-price priority). Tento systém můţe být náchylný k transakční volatilitě (není zde zabezpečena volatilita a proto musí být stanoveny cenové limity, po které se kurz dané akcie můţe pohybovat. Systém řízený kotacemi (Quote Driven System) Jedná se o elektronický obchodní systém, kde také hlavní roli sehrává počítač. Najdeme zde však fyzickou podobu market makera, který hraje stejnou roli jako v případě prezenčního obchodního systému řízeného cenou, tedy roli neustálého kótování nákupních a prodejních kurzů, za které je ochoten nakupovat a prodávat. Rozdíl spočívá v tom, ţe market maker v tomto systému sedí ve své kanceláři a

83

Časová a cenová priorita

- 62 -

kotace zveřejňuje prostřednictvím počítače, kdeţto v systému řízeném cenou je fyzicky přítomný na parketu. Účastí market makera je zabezpečena likvidita a je tedy zamezeno transakční volatilitě. Mezi nevýhody tohoto systému je nerovné postavení účastněných subjektů a značná netransparentnost.

3.1.3 Tržní technologie Newyorské burzy Obchodní platforma NYSE zahrnuje širokou škálu technologických nástrojů, které pomáhají market makerům (specialistům) a burzovním obchodníkům (Floor Brokerům) při plnění svých funkcí. NYSE se snaţí prostřednictvím těchto komunikačních a počítačových technologií

zabezpečit

rychlost,

efektivnost,

spolehlivost

a

nízkonákladovost

uskutečňování obchodů. Z důvodu rostoucího trendu objemu obchodů, NYSE neustále tyto technologie zdokonaluje. Zdokonaluje je například rozvíjením pracovních stanic (workstations) pro market makery, vytvářením systému pro řízení příkazů pro Floor Brokery, zavedením bezdrátových ručních terminálů (HHC – hand held computer), vytvořením mobilní sítě na obchodním parketu a mnoho dalších. Na NYSE je 100 % příkazů elektronicky doručeno přímo do obchodních stanovišť, stánků Floor Brokerů nebo přímo do ručních počítačů na obchodním parketu následujícími způsoby: SuperDOT® (Designated Order Turnaround System) Přes 95% všech nákupních a prodejních příkazů je doručeno do obchodních stanovišť, pracovních stanic specialistů prostřednictvím tohoto příkazy směrovacího systému (orderrouting system). SuperDOT zvládá většinu příkazů menšího objemu. Příkazy velkého objemu jsou zastoupeny osobním způsobem Floor Brokery prostřednictvím BBSS® (Broker Booth Support System) či NYSE e-Broker™ BBSS®(Broker Booth Support System) Jedná se o počítačový systém, který je vyuţíván na přijímání příkazů na obchodním parketu. Tento systém je připojen na jednotlivá obchodní stanoviště specialistů a bezdrátové ruční počítače Floor Brokerů.

- 63 -

NYSE e-Broker® Tento bezdrátový ruční nástroj umoţňuje Floor Brokerům sledovat a spravovat příkazy a kotace uskutečňované na parketu a sledovat průběh a rychlost jejich provádění od zákazníka po okamţik prodeje (angl. Point of Sale). NYSE Direct+® Toto vysokorychlostní plně elektronické spojení mezi členskými organizacemi NYSE a burzou umoţňuje okamţité elektronické provedení příkazů. NYSE direct+ nabízí rychlé, automatické provedení limitních příkazů aţ do 1 099 akcií. Za tento způsob spojení navíc není účtován ţádný poplatek stejně jako u SuperDOT, který nevyţaduje ţádný poplatek u příkazů aţ do 2 099 akcií. NYSE Direct+ je moţné vyuţít při nákupu či prodeji více jak 100 akcií. SFTI® (Secure Financial Transaction Infrastructure) V červnu roku 2010 byla představena globální síť SFTI, která umoţňuje globální propojení klientů s elektronickým obchodním systémem NYSE. Toto spojení navíc umocnilo vytvoření technologické divize NYSE Technology Solutions, která poskytuje samotné burze, ale především kupujícím a prodávajícím stranám srovnávací data týkající se veškerých provedených transakcí. NYSE Technology Solutions nabízí své sluţby v oblastech jako Global Market Data, která nabízí celou řadu informačních produktů týkajících se světového kapitálového trhu a všech tříd aktiv, Trading Solutions, která vytváří a realizuje software pro zasílání zpráv o trţních datech v reálném čase, to znamená distribuce trţních dat a integrace produktů, Exchange Solutions (Poskytuje sluţby a poradenskou činnost v oblasti burzovních platforem týkajících se všech tříd aktiv) a Global Connectivity, která nabízí jednu z největších a nejspolehlivějších sítí propojující firmy a burzy po celém světě.

3.1.4 Next-generation Trading Model New York Stock Exchange se s povolením komise pro cenné papíry (SEC) rozhodla pro transformaci svého obchodního modelu a revizi pravidel, která povede k maximalizaci kvality a konkurenceschopnosti trhu NYSE v současném elektronizovaném obchodním prostředí. „Rychlé a elektronické obchodování je v současnosti normou a naši zákazníci poţadují, abychom jim poskytli něco víc. Chtějí trh, který povzbudí jeho účastníky, aby - 64 -

dodávali na trh větší likviditu, coţ umoţní zákazníkům provádět větší obchody a to mnohem efektivněji“84. NYSE se ve své transformaci zaměřuje na sníţení volatility, zmenšení rozdílu mezi nejlepšími nákupními a prodejními kurzy85, vylepšení cen, větší aktivitu účastníků na trhu a to přítomností více trţních profesionálů a na celkovou vyšší likviditu na trhu. Transformace na Next-Generation Market Model NYSE spočívá v těchto úpravách: Specialisté jsou přeměněni na DMMs (Designated Market Makers), kteří zodpovídají za poskytování likvidity na trhu, mají lepší kapitálovou vybavenost a mají rovný přístup k informacím jako ostatní účastníci trhu. Kotace Designated market makerů jsou jednotné s kotacemi Floor Brokerů a s těmi, které se uvádějí v NYSE Display Book86. Algoritmus Designated market makerů nebude dostávat takzvaný „look“87 na příchozí objednávky. To zajišťuje, ţe DMMs nevidí příkazy jako první a není tak zvýhodněn oproti ostatním účastníkům trhu. Vytvoření nového typu příkazu – Non – displayed Reserve Order. Tento příkaz je charakteristický tím, ţe se nezobrazuje market makerům (DMMs) a je publikován s takzvanou „nulovou“ hodnotou. DMMs mají povinnost kotovat NBBO – National best bid and offer po určitý procentuelně vymezený čas. Nový trţní model NYSE zahrnuje nového účastníka trhu a to SLPs neboli dodatečné poskytovatele likvidity (Supplemental Liquidity Providers), jejichţ hlavním úkolem je dodávat likviditu na trh NYSE. SLPs jsou povinni udrţovat nákupní nebo prodejní kurzy na úrovni NBBO (National best bid and offer – nejlepší prodejní a nákupní kurzy na národní úrovni) u jednotlivých cenných papírů a to nejméně 10 % obchodního dne. Cílem zařazení SLPs na trh je vytvářet větší kotační aktivitu a konkurenci, která povede ke zmenšování spreadů a vyšší likviditě. Při kaţdé činnosti, která k tomuto cíli povede, platí NYSE SLPs finanční odměnu (provizi). Členská organizace nemůţe vykonávat zároveň funkci DMM a 84

Lawrence Leibowitz, výkonný viceprezident NYSE Euronext Zmenšení spreadů u best bid a offer 86 Display book je nástroj, pouţívaný specialisty (nyní DMMs) na burze ke sledování resp. monitorování a řízení toku příkazů. Sleduje také, jak se vyvíjí aktivita daného cenného papíru na trhu. 87 Burzovní hantýrka – look, jako pohled na příchozí objednávky (příkazy) předtím neţ je uvidí ostatní účastníci na trhu 85

- 65 -

SLP u jednoho určitého cenného papíru. SLP má k dispozici stejné trţní informace jako ostatní účastníci trhu. SLPs obchodují pouze na vlastních účtech. V současné době je NYSE jedinou burzou, která poskytuje čtyři zdroje likvidity viz. následující tabulka č. 20. Tabulka 20: Poskytovatelé likvidity na NYSE

DMMs

SLPs

Floor Brokeři

Další členové NYSE

DMMs jsou jedinými tvůrci

SLPs jsou dodavatelé

Floor Brokeři jsou

Řada market makerů a

trhu, kteří jsou povinni

likvidity, kteří doplňují a

nezávislí elektronicky

brokerů, kteří reprezentují

tlumit volatilitu na trhu.

zvyšují konkurenci

propojení agenti

příkazy na NYSE. Mnoho

Přibliţně 90% jejich

existujícím poskytovatelům

s přístupem

market makerů z burzy

aktivity přispívá k větší

kotací. Okolo 89% jejich

k pokročilým

Nasdaq jsou také aktivní na

likviditě na trhu.

činnosti přispívá k větší

algoritmům. Přibliţně

NYSE.

likviditě na trhu.

61% jejich aktivity přispívá k větší likviditě na trhu.

Zdroj: http://usequities.nyx.com/listings/market-model

V současnosti roli DMMs na NYSE plní tyto firmy: Barclays Capital, BofA Merrrill, GETCO Securities, LLC, Goldman Sachs & Co., Knight Capital Group, Inc., J. Streicher & Co., LLC, Virtu Financial Capital Markets, LLC Funkci SLPs na NYSE plní tyto firmy: Barclays Capital, Citadel Securities LLC, Goldman Sachs & Co., HRT Financial LLC, Knight Capital Americas, L. P., BofA/Merrill, Octeg LLC, Tradebot System Inc., Virtu Financial LLC

3.2 Způsob obchodování na LSE Londýnská burza je charakteristická svou rozmanitou trţní strukturou a různorodostí uplatňovaných obchodních systémů. Obchodování s cennými papíry je na LSE strukturováno do 4 hlavních tržních segmentů, přičemţ některé z nich jsou ještě dále strukturované na dílčí segmenty týkající se jednotlivých trţních odvětví či daného geografického celku. London Stock Exchange je plně elektronická burza. Obchodní systémy jsou zde zaloţeny na centrální objednávkové knize (central order book), které jsou v některých případech doplněny o market makery. LSE člení své obchodní systémy - 66 -

podle druhu cenných papírů, jejichţ obchodování pokrývají resp. podle jejich likvidity. Pro obchodní systémy na LSE byla zásadní nedávná akvizice88 s Millenium Exchange, od které LSE převzala obchodní a informační platformu MilleniumIT a nahradila tak doposud uţívaný TradElect od společnosti Microsoft. MilleniumIT byla zaloţena v roce 1995 v Colombo, Sri Lanka jako společnost zabývající se proprietárními89 softwarovými produkty, poskytováním obchodních systému pro malé a střední podniky a poskytováním technologických řešení slouţících pro průmysl světových kapitálových trhů. Produkty pro světové kapitálové trhy poté zahrnují právě poskytování obchodních platforem. Nová obchodní platforma se začala do obchodního systému LSE implementovat na začátku roku 2011. Na LSE se obchoduje v kontinuálním reţimu od pondělí do pátku od 8:00 do 16:30 hod. londýnského času. Obchodní den na LSE je však velmi pestrý a začíná jiţ v 7:15, kdy dochází k zaznamenávání obchodů90 aţ do 7:50. Neţ začne kontinuální obchodování, nastává ještě fáze otevírací aukce od 7:50 do 8:00 hod. Deset minut v 16:20 hod. je věnováno takzvanému VWAP91. V 16:30 probíhá pětiminutová zavírací aukce92 a do 17:00 nastává správa příkazů. Den na LSE končí v 17:15 hod. patnáctiminutovým trade reportem.

3.2.1 Struktura trhu Londýnské burzy Jak bylo jiţ zmíněno, trh Londýnské burzy je strukturován do čtyř hlavních trţních segmentů. Tyto segmenty se od sebe odlišují typem společností, které se na nich obchodují, respektive typem investorů, kterým je určen. Na LSE jsou rozlišovány tyto trţní segmenty: Main Market Vlajková loď LSE, Main Market neboli hlavní trh, je světově nejvíce mezinárodně diverzifikovaným trhem určeným pro kótování a obchodování majetkových, dluhových a dalších cenných papírů. Na Main Market je kótováno přes 1 600 společností z 60 zemí

88

V říjnu roku 2009 Proprietární software je takový software, kde autor tohoto softwaru neposkytuje zákazníkovy zdrojové kódy a nemá tedy jakoukoliv moţnost provádět v softwaru úpravy. 90 Angl. Trade reporting 91 VWAP – zkoumá dopady větších a menších objemu obchodů na ceny cenných papírů. VWAP je dán podílem objemu obchodů vyjádřených v měně a průměrného objemu obchodů týkajících se daného cenného papíru. 92 Angl. Closing auction 89

- 67 -

působících ve více jak 42 odvětvích, které patří mezi světově nejprestiţnější a nejdynamičtější společnosti. Hlavní trh se zaměřuje právě na tyto společnosti, pro které je kotace a moţnost obchodování jejich cenných papírů zároveň velmi reprezentativní záleţitostí. V rámci Main Market byly vytvořeny další dva specializované trţní segmenty, které se zaměřují na společnosti z odvětví inovativních technologií a zdravotnictví, tedy techMARK™ a techMARK mediscience™. Trţní segment techMARK™ zahrnuje 114 společností včetně 11 společností mezinárodních. Trţní hodnota těchto společností dosahuje 415,4 mld. dolarů. Společnosti v rámci tohoto segmentu navýšili svůj kapitál jiţ o 45 mld. dolarů93. Na Main Marketu se kromě kmenových a prioritních akcií obchodují také dluhopisy, depozitní stvrzenky, instrumenty emitované fondy včetně různých typů strukturovaných produktů a derivátů. Alternative Investment Market Na tomto alternativním investičním trhu se obchodují menší avšak dynamické společnosti s rychlým rostoucím potenciálem. AIM je nejrychleji rostoucím trhem pro malé a střední společnosti na světě. Tento trh je domovem 1 253 společností ze 40 různých odvětví s celkovou trţní hodnotou téměř 101,9 mld. USD, přičemţ 20 % tvoří mezinárodní společnosti. Jak velký zájem má investorská veřejnost o tyto společnosti s malou a střední trţní kapitalizací, dokazuje navýšení kapitálu těchto společností o 7,3 mld. dolarů jen v roce 2009, tedy v roce, kdy na kapitálových trzích panovalo jisté pozdviţení jako důsledek propuknuté finanční krize. V rámci AIM vznikl trţní segment LandMARK™, který zasahuje i do fungování Main Marketu. Tento segment zahrnuje britské a irské společnosti. Na trhu AIM se obchoduje taktéţ s akciemi kmenovými i prioritními a stejně tak s depozitními stvrzenkami a instrumenty emitovanými fondy. Od roku spuštění tohoto segmentu byl kapitál společností navýšen o 105,4 mld. dolarů. Professional Securities Market (PSM) PSM byl spuštěn v roce 2005 a je určen pro profesionální a institucionální investory. Tento trh umoţňuje společnostem navyšovat svůj kapitál prostřednictvím emise speciálních dluhových cenných papírů, prioritních akcií či depozitních stvrzenek. V červenci roku 2011 zde bylo kotováno 505 instrumentů (32 depozitních stvrzenek, 108 eurobondů, 350

93

Data odpovídají roku 2008

- 68 -

střednědobých směnek a 6 fixed income94 instrumentů) od 190 emitentů. „Tento segment se specializuje zejména na instrumenty vydávané emitenty ze zemí mimo EU nebo z rozvíjejících se trhů.“95 Specialist Fund Market (SFM) .

Tento trh Londýnské burzy je věnovaný speciálním investičním fondům, které se zaměřují na institucionální a kvalifikované investory.

3.2.2 Obchodní systémy na LSE Obchodní systémy na londýnské burze jsou navrţeny tak, aby maximalizovaly likviditu cenných papírů, které se v nich obchodují. Obchodní systémy na LSE zároveň také působí jako trţní segmenty, neboť jsou určeny pro různé skupiny cenných papírů lišících se od sebe různým stupněm likvidity či typem zahrnutého instrumentu. Na LSE jsou uplatňovány obchodní systémy od plně elektronických, příkazy řízených systémů pro likvidní britské a mezinárodní GDRs aţ po kotacemi řízené systémy s market makery pro méně likvidní instrumenty. LSE rozděluje své obchodní systémy na tuzemské (domestic) a mezinárodní (international) viz tabulka č 21. Jednotlivé obchodní systémy jsou charakterizovány v následujícím textu:

Tabulka 21: Přehled obchodních systémů na LSE

Tuzemské

Mezinárodní

SETS

IOB (international order book)

SETSqx

European quoting systém

SEAQ

European trade reporting

ORB Zdroj: vlastní zpracování dle dat z www.londonstockexchange.com

94

Fixed Income instrumenty jsou instrumenty s nízkým rizikem a nízkým výnosem. Tyto instrumenty zajišťují jistý, avšak nízký výnos. Patří sem například prioritní akcie či vládní dluhopisy. 95 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., rozšířené a aktualizované. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. ISBN 978-80-7357-647-9.

- 69 -

SETS (Stock Exchange Electronic Trading Service): Jedná se o elektronický obchodní systém typu centrální objednávkové knihy (Central Order Book), kde jsou přijaté příkazy párovány automaticky prostřednictvím počítače. SETS je jedním z nejlikvidnějších obchodních systémů typu centrální objednávkové knihy v Evropě, ve kterém se obchodují ty největší a nejlikvidnější společnosti96. V SETS se obchodují společnosti, které jsou zahrnuty v indexech FTSE 10097, FTSE 25098 a FTSE Small Caps99 včetně likvidních akcií společností v segmentu AIM a sekundárně kotovaných britských a irských akcií. Tento obchodní systém zahrnuje velké mnoţství typů příkazů, které mohou být účastníky burzy prováděny. S implementací nové obchodní platformy MilleniumIT mezi tyto typy přibyly také Stop loss příkazy100 a Stop limit příkazy101. V rámci tohoto systému existuje i jistá modifikace (podsystém) pro sekuritizované deriváty (konkrétně kryté warranty a strukturované produkty). SETSqx (Stock Exchange Electronic Trading Service – quotes and crosses): Tento obchodní systém funguje od roku 2007, kdy nahradil systém SEATS Plus. SETSqx kombinuje elektronický obchodní systém centrální objednávkové knihy s nepřetrţitou činností market makerů zajišťujících likviditu na trhu (COB + systém řízený kotacemi). Denně jsou realizovány čtyři aukce v 8:00 hod., v 11:00 hod., ve 3:00 odp. a ve 4:35 odp. V tomto obchodním systému jsou obchodovány méně likvidní instrumenty neţ v SETS. V SETSqx jsou obchodovány všechny akcie společností, které jsou obchodované v trţních segmentech Main Market a AIM a nejsou obchodovány v SETS. Pro kaţdou obchodovanou akcii je stanoven minimální počet 5 market makerů. SEAQ (Stock Exchange Automated Quotation) SEAQ je elektronický obchodní systém typu systému řízeného cenou, který je charakteristický přítomností market makerů kótujících prodejní a nákupní kurzy vymezených akcií. Obchodují se zde akcie mid-cap102 společností kotovaných na LSE, které se neobchodují v systému SETS ani SETSqx. Jsou zde obchodovány také dluhopisy.

96

Tzv. blue chips Index zahrnující 100 společností s největší trţní kapitalizací 98 Index zahrnující 250 společností s největší trţní kapitalizací 99 Index zahrnující společnosti s malou trţní kapitalizací 100 Příkaz Stop Loss vydá pokyn systému k prodeji instrumentu, pokud tento klesne na určitou cenu. Kdyţ akcie klesnou na tuto cenu, z příkazu Stop Loss se stane trţní příkaz. Trţní příkaz vydá pokyn systému Plus500, aby okamţitě prodal za nejlepší moţnou cenu. 101 Příkaz stop limit instruuje k prodeji instrumentu, kdyţ a jestliţe instrument dosáhne určité ceny. 102 Společnosti se středně velkou trţní kapitalizací. 97

- 70 -

ORB (Order book for Retail Bonds) V roce 2010, LSE spustila elektronický obchodní systém ORB, který funguje na obdobném principu jako SETS, tedy na principu centrální objednávkové knihy s automaticky párujícími se nákupními a prodejními příkazy prostřednictvím počítače. Účastníci trhu zde mohou zadávat i příkazy limitní. ORB je určen pro obchodování s maloobchodními dluhopisy (Retail bonds). Nabízí přístup k řadě takzvaných UK103 gilts104 a UK korporátních dluhopisů (v retailových objemech, nominální hodnota i okolo 1000 liber), které zároveň tvoří trţní segmenty UKGT105 a UKCP106. Tento systém byl vytvořen na popud silné poptávky drobných investorů, kteří chtěli mít snadný přístup na sekundární trh fixed-income107 cenných papírů. Obchodní den ORB začíná otevírací aukcí od 8:00 do 8:45 hod. a pokračuje kontinuálním obchodováním aţ do zavření trhu v 16:30 hod. IOB (International Order Book) Jedná se o obchodní systém typu centrální objednávkové knihy, který je určen k obchodování s GDRs (Global Depository Receipts). Tento systém umoţňuje přímý přístup k cenným papírům z okolo 45 zemí světa, přičemţ největší zastoupení zde mají ruské investiční instrumenty. Obchodování v tomto systému činí 17% z celkového obchodování na LSE a průměrný denní obrat zde činí 1,2 mld. USD. K obchodování v tomto systému je připojeno 92 členů Londýnské burzy (data k říjnu roku 2011). EQS (European Quoting Service) EQS je elektronický obchodní systém řízený kotacemi (účast market makerů), ve kterém jsou zahrnuty všechny likvidní evropské cenné papíry neobchodované v SETS či v SETSqx. Market Makeři kótují prodejní a nákupní kurzy během doby, po kterou jsou kotovat povinni, tedy po MQP (Mandatory Quote Period). Není zde určen minimální počet market makerů na cenný papír. Tento systém obsahuje také trade reporting platformu, pro zaznamenávání obchodů s likvidními MiFID cennými papíry108

103

UK – United Kingdom – Britské dluhopisy Prvotřídní dluhopisy - bezrizikové 105 United Kingdom gilts 106 United Kingdom corporates 107 Fixed Income instrumenty jsou instrumenty s nízkým rizikem a nízkým výnosem. Tyto instrumenty zajišťují jistý, avšak nízký výnos. Patří sem například prioritní akcie či vládní dluhopisy. 108 Cenné papíry uznané trhy regulovanými Evropskou Unií. 104

- 71 -

ETRS (European Trade Reporting Service) Tento systém slouţí jako trade reporting service pro zaznamenávání obchodů s nelikvidními MiFID cennými papíry neobchodovanými na jiném obchodním systému LSE. Reporty obchodů jsou publikovány v reálném čase na více jak 100 000 obrazovkách (terminálech) ve více jak 100 zemí.

3.2.3 Technologie na LSE LSE svým účastníkům nabízí řadu technologických a informačních nástrojů (resp. systémů) pro usnadnění přístupu na trh a spojením s ním. Konektivitu trhu na LSE zajišťují nástroje, jejichţ přehled nabízí následující tabulka č. 22. Tabulka 22: Přehled nástrojů a systémů zajištující konektivitu na LSE

Exchange hosting

Extranex

NPSs (Network

VAN (Vendor Access

Service Providers)

Network)

Moţnost s nejniţší úrovní

Prostřednictvím Extranex

LSE rozšiřuje svou

Stejným způsobem jako u

latence neboli čekací doby

se mohou přímo spojit

přístupovou síť

NPSs LSE rozšiřuje svou

vhodný pro firmy, které

s burzou zákazníci se svým

partnerstvím

přístupovou síť přes VAN

chtějí mít nejrychlejší

vlastním obchodním a

s akreditovanými network

model, tedy přes

přístup na trhy LSE.

informačním systémem.

partnery (NPSs). NSPs

proprietární sítě

Zákazníkům nabízí ultra

poskytují trţní data

akreditovaných Access

rychlý přístup na trh včetně

související s trhy LSE za

Network prodejců.

přístupu k trţním datům

provizi svým koncovým

v reálném čase.

zákazníkům. Zákazníci NPSs mají k dispozici trţní data v podstatě stejným způsobem jako u Extranex.

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z www.londonstockexchange.com

Telefonní síť pro profesionální obchodníky s cennými papíry zajišťuje STX. Tato privátní telefonní síť je vyuţívána členskými firmami a profesionály daného odvětví napříč Velkou Británií, Irskem a Normanskými ostrovy. Je přístupný členům i nečlenům LSE a je zpoplatněn. Rychlý přístup na LSE neboli konektivitu investičním manaţerům a brokerům zajišťuje tzv. FIX Gateway systém. Tento vysokorychlostní FIX message routing systém umoţňuje jeho účastníkům komunikovat prostřednictvím zpráv jak s tuzemskými, tak zahraničními protistranami a to rychle a okamţitě.

- 72 -

3.3 Shrnutí a komparace Kapitola č. 3 se zabývala způsobem obchodování na komparovaných burzách NYSE a LSE, tedy jejich trţní strukturou a uplatňovanými obchodními systémy. Na obou burzách, jak na NYSE, tak i na LSE, došlo v posledních letech k určitým změnám a transformacím. NYSE svůj trţní model transformovala na současný NYSE Next-generation market model, který významně změnil nejen strukturu účastníků této burzy a to tím, ţe nahradil stávající specialisty za Designated Market Makers a dodal na trh nový zdroj likvidity, takzvané dodatečné poskytovatele likvidity (SLPs), kteří kromě zajišťování likvidity na trhu činí konkurenci ostatním účastníkům trhu a sniţují tak „spread“ mezi kotovanými nákupními a prodejními kurzy. LSE nahradila svou obchodní platformu TradElect od Microsoftu novou obchodní a informační platformou od MilleniumIT, kterou převzala od Millenium Exchange vzájemnou akvizicí. Na NYSE obchodování s cennými papíry probíhá na hybridním trhu, který kombinuje prezenční a elektronickou formu obchodování. Pro prezenční „parketové“ obchodování se vyuţívá obchodní systém, který kombinuje výhody aukčního a cenou řízeného systému. Tedy výhodu nelimitovaných cen a podpory market makerů zajištujících likviditu. Elektronická forma obchodování zkombinovala výhody centrální objednávkové knihy a systému řízeného kotacemi, tedy princip maximalizace obratu, časovou a cenovou prioritu a omezení transakční volatility díky market makerům. Londýnská burza je plně elektronická a má rozmanitou síť obchodních systémů. Ty jsou z většiny postaveny na systému centrální objednávkové knihy, který je za určitých podmínek modifikován podle určité akcie s různým stupněm likvidity. Tyto systémy zároveň fungují i jako trţní segmenty. Přehled jednotlivých obchodních systémů na LSE a jejich zaměření přináší tabulka č 23. Londýnská burza má svůj burzovní trh strukturován do několika trţních segmentů a podsegmentů. Hlavními jsou Main Market, AIM, Professional security Market a SFM. V rámci trţního segmentu Main Market byly vytvořeny dva podsegmenty techMARK™ a techMARK mediscience™. V rámci AIM vznikl podsegment landMARK™. Na NYSE podobná segmentace existuje v podobě čtyř přilehlých parketů The Garage, The Main Room, The Blue Room a The Expanded Blue Room, kde jsou dané typy akcií rozděleny a obchodovány v jednotlivých sekcích na parketu.

- 73 -

Tabulka 23: Přehled obchodních systémů na LSE Název obchodního systému

SETS

Typ obchodního systému

Jaké cenné papíry pokrývá?

Centrální objednávková kniha –

Obchodují se zde akcie

příkazy jsou párovány

nejlikvidnějších a největších

automaticky via počítač.

britských a irských společností. A společnosti zahrnuté do indexů FTSE 100, FTSE 250, FTSE Small Caps.

SETSqx

Centrální objednávková kniha +

Všechny akcie společností

kotace market makerů (min. 5

z trţního segmentu Main Market

market makerů na 1 akcii)

a AIM, které nejsou obchodovány v SETS

Systém řízený kotacemi

Akcie mid-cap společností, které se neobchodují v SETS ani

SEAQ

SETSqx ORB

IOB

Centrální objednávková kniha –

Maloobchodní dluhopisy – UK

příkazy jsou párovány

gilts a UK korporátní dluhopisy

automaticky via počítač.

(retail-size)

Centrální objednávková kniha –

GDRs aţ ze 45 zemí světa

příkazy jsou párovány automaticky via počítač. Systém řízený kotacemi

Likvidní MiFID cenné papíry, které nejsou obchodované

EQS

v ţádném z jiných obchodních systémů LSE

Zdroj: vlastní zpracování dle dat z předchozích kapitol

NYSE i LSE nabízí svým členům, ale i zákazníkům řadu technologických a informačních nástrojů, systémů a sítí, které usnadňují přístup na burzu a působení na ni. NYSE usnadňuje působení svých členů na burze svými technologickými nástroji, jako jsou ruční počítače HHC či počítačovými systémy jako je SuperDOT, jehoţ prostřednictvím je vyřízeno přes 95% všech příkazů doručeno do obchodních stanovišť, NYSE Direct+, který provádí rychlé, automatické provedení limitních příkazů a BBSS®, který přijímá příkazy na obchodním parketu a je napojen na jednotlivá obchodní stanoviště a HHC Floor brokerů. Na LSE je k dispozici účastníkům burzy FIX Gateway systém, který umoţňuje rychlou komunikaci mezi jednotlivými účastníky prostřednictvím zpráv a STX telefonní síť určenou nejen členům LSE, ale i nečlenům a profesionálům daného odvětví. Vysokou konektivitu na NYSE zajišťuje globální síť SFTI®, která propojuje klienty z celého světa - 74 -

s elektronickým obchodním systémem NYSE. Na LSE je přístup zákazníků usnadňován prostřednictvím sítí Exchange hosting a Extranex. Ke zvyšování konektivity LSE navíc vyuţívá externí poskytovatele NPSs a VANs.

- 75 -

4 Analýza vybraných burzovních prvků Tato kapitola se zaměřuje na analýzu vybraných burzovních dat, týkajících se komparovaných burz NYSE a LSE. Kapitola se soustřeďuje na analýzu těchto burzovních dat: Tržní kapitalizace Objem uskutečněných obchodů Počet kótovaných společností

4.1 Analýza tržní kapitalizace NYSE a LSE Kapitola č. 4.1 se zabývá analýzou burzovního prvku tržní kapitalizace v rámci srovnávaných burz NYSE a LSE. Tento prvek bude u kaţdé burzy sledován v čase za různá období. Co trţní kapitalizace vlastně vyjadřuje? Trţní kapitalizace vyjadřuje hodnotu burzy na základě trţního ohodnocení cen akcií společností na burze kótovaných. Trţní kapitalizace burzy je tedy dána součinem všech emitovaných akcií všech společností kótovaných na burze a aktuální ceny jejich akcií na trhu. Podle tohoto prvku je posuzována takzvaná velikost burzy a je vhodným nástrojem ke komparaci jednotlivých burz mezi sebou.

4.1.1 Analýza tržní kapitalizace NYSE Trţní kapitalizace The New York Stock Exchange v současnosti dosahuje hodnoty 12 809 263,6 mil. USD (údaj k únoru 2012). Tuto hodnotu tvoří dílčí kapitalizace jednotlivých společností, kótovaných na NYSE. Mezi šest společností s největší kapitalizací na NYSE patří (údaj k září 2011)109: Exxon Mobile (NYSE:XOM):

383,5 mld. USD

Petro China, ADR (NYSE:PTR):

259,7 mld. USD

BHP Billiton, ADR (NYSE:BHP):

243,5 mld. USD

109

Zdroj: www.marketwatch.com

- 76 -

Royal Dutch Shell, ADR (NYSE:RDS)

223,2 mld. USD

Petroleo Brasileiro, ADR (NYSE:PBR)

216,5 mld. USD

IBM (NYSE:IBM)

212,6 mld. USD

V následujících tabulkách a grafech je znázorněn historický vývoj této hodnoty ve dvou na sebe navazujících obdobích 1990 aţ 2000 a 2001 aţ 2010 včetně meziroční změny v absolutních a relativních hodnotách. Historický vývoj trţní kapitalizace NYSE je sledován i komplexně od roku 1990 do současnosti. Poslední dva nejaktuálnější roky (rok 2011, rok 2012) jsou navíc komparovány mezi sebou zvlášť k měsíci únoru. Tabulka č. 24, která následuje, zkoumá vývoj trţní kapitalizace v letech 1990 aţ 2000. Graficky tento vývoj navíc znázorňuje graf č. 2.

Tabulka 24: Vývoj tržní kapitalizace NYSE včetně meziroční změny v letech 1990 – 2000 (v USD)

Rok

Tržní kapitalizace.

Meziroční změna

Meziroční změna

(v USD)

(v absolutních hodnotách)

(v relativním vyjádření, v %)

1990

2 692 123 000 000

-

-

1991

3 484 340 300 000

792 217 300 000

29,4 %

1992

3 798 238 100 000

313 897 800 000

9,1 %

1993

4 212 956 000 000

414 717 900 000

10,9 %

1994

4 147 936 700 000

- 65 019 300 000

-1,5 %

1995

5 654 815 400 000

36,3 %

1996

6 841 987 600 000

1 506 878 700 000 1 187 172 200 000

1997

8 879 630 600 000

2 037 643 000 000

29,8 %

1998

10 277 899 800 000

15,7 %

1999

11 437 597 300 000

1 398 269 200 000 1 159 697 500 000

2000

11 534 612 900 000

97 015 600 000

0,8 %

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z www.nyxdata.com

- 77 -

21 %

11,3 %

Graf 2: Grafické znázornění vývoje tržní kapitalizace NYSE v letech 1990 – 2000 (v bn. USD)

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z tabulky č. 26

Z tabulky č. 24 a grafu č. 2 je v tomto období patrný rostoucí trend hodnoty trţní kapitalizace NYSE (dále „hodnota TK“). Devadesátá léta byla obecně populárním obdobím pro obchodování na burzách a společnosti hromadně vstupovaly na trh a emitovaly své podíly, coţ jim pomohlo navyšovat svůj kapitál. Tento obecný trend měl dopad na zvyšující se počet kótovaných společností na burze a tedy i na zvyšující se trţní kapitalizaci burzy. V tomto období navíc docházelo k takzvané „akciové rally“, kdy ceny akcií rostly aţ do roku 2000 (splasknutí internetové bubliny). Zvyšující se ceny akcií zvyšují kapitalizaci kótovaných společností a tím tedy i celkovou kapitalizaci burzy (trţní kapitalizaci). Od roku 1990, kdy hodnota TK NYSE činila 2 692,1 mld. USD, do roku 2000, kdy tato hodnota dosahovala 11 534,6 mld. USD, vzrostla hodnota TK NYSE o 8 842,5 mld. USD (o 328,5 %). K největší meziroční změně došlo mezi roky 1995 a 1994, kdy se hodnota TK v roce 1995 zvýšila o 36,3 % (o 1 506 878 700 000 USD) oproti roku 1994.

K mírnému poklesu došlo pouze v roce 1994, kdy hodnota trţní kapitalizace

poklesla oproti předchozímu roku (rok 1993) o 65 019 300 000 USD (tato horentní suma přestavuje pokles „pouze“ o 1,5 %). Následující tabulka (tabulka č. 25) zkoumá vývoj trţní kapitalizace na Newyorské burze v letech 2001 – 2010. Tento vývoj je také vyobrazen pomocí grafu č. 3.

- 78 -

Tabulka 25: Vývoj tržní kapitalizace NYSE včetně meziroční změny v letech 2001 – 2010 (v USD)

Tržní kapitalizace

Meziroční změna

Meziroční změna

(v USD)

(v absolutních hodnotách)

(v relativním vyjádření, v %)

2001

11 026 586 500 000

- 508 026 400 000110

- 4,4 %

2002

9 015 270 500 000

- 2 011 316 000 000

- 18,3 %

2003

11 328 953 100 000

2 313 682 600 000

12,2 %

2004

12 707 578 300 000

1 378 625 200 000

12,2 %

2005

13 632 303 000 000

924 724 700 000

7,3 %

2006

15 421 167 900 000

1 788 864 900 000

13,1 %

2007

15 650 832 500 000

229 664 600 000

1,5 %

2008

9 208 934 100 000

- 6 441 898 400 000

- 41,2 %

2009

11 837 793 300 000

2 628 859 200 000

28,5 %

2010

13 394 081 800 000

1 556 288 500 000

13,1 %

Rok

Zdroj: vlastní zpracování dle dat z www.nyxdata.com

Graf 3: Grafické znázornění tržní kapitalizace NYSE v bn. USD v letech 2001 - 2010

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z tabulky č. 27

V období let 2001 aţ 2010 se tak prudký růst hodnoty TK NYSE nekonal, jak je zřejmé z tabulky č. 25 a grafu č. 3. Naopak tato hodnota zaznamenala dva strmé propady v letech 2002 a 2008 (v tabulce a grafu červeně vyznačené). V roce 2002 byl tento propad o 2 011 110

Hodnota navazuje na hodnoty z předchozí tabulky č. 26

- 79 -

mld. USD (o 18,4 %). Důvodem propadu byly v tomto roce nově vytvořené standardy, která NYSE stanovila pro stávající kótované společnosti. Kvůli nim musela řada společností tento burzovní trh opustit z důvodu jejich nenaplnění111. To však nebyl jediný důvod. Vliv na tento pokles měla i nejistota investorů, která započala v době splasknutí internetové bubliny, umocněné teroristickými útoky na WTC a účetními skandály v roce 2002. Od roku 2002 trţní kapitalizace NYSE pozvolna rostla, aţ v roce 2007 dosáhla svého historického maxima, tedy 15 690,8 mld. USD. TK burzy od svého dna v roce 2002 vzrostla o 73,6 %. Historické maximum však vystřídal prudký pokles hned rok poté v roce 2008. Rok 2008 zaznamenal mnohem větší pokles trţní kapitalizace NYSE, neţ tomu bylo v roce 2002. V roce 2008 poklesla hodnota TK NYSE o 41,1 % (o 6 441 mld. USD). Důvodem byla globální finanční krize, která se nevyhnula ani společnostem kótovaným na NYSE a cenám jejich akcií. Následující tabulka č. 26 a graf č. 4 komparují aktuální stav trţní kapitalizace NYSE k únoru 2012 se stavem v předchozím období, tedy k únoru 2011.

Tabulka 26: Tržní kapitalizace NYSE k únoru roku 2011 a 2012 včetně mez. změny, v USD

Období

Tržní kapitalizace.

Meziroční změna

Meziroční změna

(v USD)

(v absolutních hodnotách)

(v relativním vyjádření, v %)

Únor, 2011

14 460 425 400 000

-

-

Únor, 2012

12 809 263 600 000

- 1 651 161 800 000

- 11,4 %

Zdroj: vlastní zpracování dle dat z www.nyxdata.com

Z této tabulky je zřejmý pokles současné hodnoty trţní kapitalizace, která činí 12 809,5 mld. USD (údaj k únoru, 2012). V únoru roku 2011 však byla tato hodnota na úrovni 14 460,4 mld. USD, coţ pro aktuální hodnotu znamená pokles o 11,4 % (o 1 651,2 mld. USD) viz graf č. 4. Je však třeba připomenout, ţe komparace se týká dat z únorů daných let. Trţní kapitalizace NYSE totiţ na konci roku 2011 (v prosinci) činila pouze 11 795,5

111

NYSE stanovila tři základní poţadavky: celkový počet akcionářů nesměl klesnout pod 400 a počet veřejně obchodovaných akcií byt menší neţ 600 000, průběrná globální trţní kapitalizace nesměla být po dobu 30 dnů menší neţ 15 mil. USD a cena akcie nesměla po dobu 30 obchodních dnů klesnout pod 1 dolar.

- 80 -

mld. USD. V tomto srovnání hodnota trţní kapitalizace od prosince 2011 vzrostla o 1 013,7 mld. USD (o 8,6 %). Graf 4: Srovnání year-to-year112 tržní kapitalizace NYSE, únor 2012 vůči únoru 2011, v bn. USD

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z www.world-exchange.org

Komplexní pohled na vývoj hodnoty trţní kapitalizace NYSE poskytuje následující graf č. 5, který spojuje obě analyzována období, tedy 1990 – 2000 a 2001 – 2010, včetně dvou nejaktuálnějších let 2011 a 2012 (údaj k únoru). Graf 5: Vývoj hodnoty tržní kapitalizace NYSE v letech 1990 – únor 2012 v bn. USD

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z předchozích tabulek

112

meziroční

- 81 -

Členitý reliéf grafu naznačuje různé trendy, které se na vývoji trţní kapitalizace NYSE projevily. Celkový trend je však rostoucí a trţní kapitalizace NYSE se od roku 1990 do roku 2012 navýšila o 10 117,1 mld. USD, tedy o 375,6 %. K hlavním propadům v trţní kapitalizaci burzy došlo jednoznačně v letech 2002, (pokles o 18,3 % oproti roku 2001), 2008 (pokles o 41,1 % oproti roku 2007) a v roce 2011 (pokles o 11,9 % oproti roku 2010), na kterém se podepsala dluhová krize USA. Naopak vrcholu dosáhla trţní kapitalizace NYSE v roce 2007 (15 650,8 mld. USD), který doposud nepřekonala. Současná hodnota TK NYSE (12 809,2 mld. USD) je nyní zhruba na úrovni roku 2004 (12 707,5 mld. USD), jak je z grafu taktéţ patrné.

4.1.2 Analýza tržní kapitalizace LSE V současné době (únor 2012) dosahuje trţní kapitalizace London Stock Exchange hodnoty 3 592,1 mld. USD. Největší podíl na této hodnotě mají tyto společnosti s největšími kapitalizacemi (údaj k prosinci 2011) 113: Vodafone Group plc

153 mld. USD

BP plc

147 mld. USD

HSBC holdings

135 mld. USD

Royal Dutch Shell plc A

132 mld. USD

Gloxo Smith Kline plc

127 mld. USD

Royal Dutch Shell plc B

101 mld. USD

British American Tobacco plc

93 mld. USD

Vývoj této hodnoty je analyzován následujícími tabulkami, jejichţ data jsou i graficky znázorněna. Analýza trţní kapitalizace LSE je rozdělena na dvě na sebe navazující období – 1990 aţ 2000 a 2001 aţ 2010. Dva nejaktuálnější roky jsou analyzovány zvlášť. Všechny roky zahrnuté v jednotlivých analýzách jsou na závěr komplexně graficky znázorněny. Pro lepší srovnatelnost je analýza trţní kapitalizace LSE strukturovaná obdobně jako analýza trţní kapitalizace NYSE. Následující tabulka č. 27 a graf č. 6 znázorňují vývoj trţní kapitalizace LSE v letech 1990 aţ 2000. 113

Zdroj: www.marketwatch.com

- 82 -

Tabulka 27: Vývoj hodnoty tržní kapitalizace LSE v letech 1990 – 2000 (v USD)

Rok

Tržní kapitalizace.

Meziroční změna

Meziroční změna

(v USD)

(v absolutních hodnotách)

(v relativním vyjádření, v %)

1990

850 011 800 000

-

-

1991

986 107 200 000

136 095 400 000

16,0

1992

928 392 600 000

-57 714 600 000

-5,9

1993

1 150 557 300 000

222 164 700 000

23,9

1994

1 145 290 400 000

-5 266 900 000

-0,5

1995

1 346 640 700 000

201 350 300 000

17,6

1996

1 642 582 400 000

295 941 600 000

21,9

1997

1 996 225 100 000

353 642 700 000

21,5

1998

2 372 738 100 000

376 513 000 000

18,9

1999

2 855 351 200 000

482 613 100 000

20,3

2000

2 612 230 200 000

-243 121 000 000

-8,5

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z www.world-exchanges.org

Graf 6: Grafické znázornění vývoje tržní kapitalizace v letech 1990 – 2000 (v USD)

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z tabulky č. 29

Za období 1990 aţ 2000 vzrostla trţní kapitalizace LSE z 850 mld. USD na 2 612,2 mld. USD, tedy o 207,32 % (o 1 762,2 mld. USD), jak je z tabulky č. 27 a grafu č. 6 patrné. V těchto letech byl trend jednoznačně rostoucí. K mírným poklesům došlo pouze v letech 1992 (pokles o 5,9 %, o 57,7 mld. USD), 1994 (pokles o 0,5 %, o 5,3 mld. USD) a 2000, - 83 -

kdy trţní kapitalizace LSE klesla o 8,5 % (o 242,1 mld. USD). Vrcholné hodnoty bylo v tomto časovém úseku dosaţeno v roce 1999. Tehdy trţní kapitalizace LSE dosahovala hodnoty 2 855,3 mld. USD. Navazující období 2001 - 2010 je analyzováno prostřednictvím následující tabulky č. 28, jejíţ hodnoty jsou i graficky znázorněny v grafu č. 7. Tabulka 28: Vývoj hodnoty tržní kapitalizace LSE v letech 2001 – 2010 (v USD)

Rok

Tržní kapitalizace

Meziroční změna

Meziroční změna

(v USD)

(v absolutních hodnotách)

(v relativním vyjádření, v %)

2001

2 164 716 200 000

- 447 514 000 000

- 17,1

2002

1 856 194 400 000

- 308 521 800 000

- 14,3

2003

2 460 064 000 000

603 869 600 000

32,5

2004

2 865 243 200 000

405 179 200 000

16,5

2005

3 058 182 400 000

192 939 200 000

6,7

2006

3 794 310 300 000

736 127 900 000

24,1

2007

3 851 705 900 000

57 395 600 000

1,5

2008

1 868 153 000 000

- 1 983 552 900 000

- 51,5

2009

3 453 622 100 000

1 585 469 200 000

84,9

2010

3 613 064 000 000

159 441 800 000

4,6

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z www.world-exchanges.org

V tomto období je opět trend vývoje hodnoty trţní kapitalizace LSE rostoucí. Došlo však k výraznému zpomalení růstu této hodnoty. Od roku 2001 do roku 2010 vzrostla hodnota trţní kapitalizace ve srovnání s předchozím obdobím pouze o 1 448,3 mld. USD (o 66,9 %). Zpomalení růstu převáţně ovlivnily roky, kdy došlo k výraznému poklesu trţní kapitalizace LSE. V roce 2001 bylo navázáno na pokles z roku 2000 a trţní kapitalizace klesla o dalších 17,1 % oproti předchozímu roku. Klesající tendence pokračovaly i v roce 2002, kdy trţní kapitalizace ztratila 14,2 % oproti roku 2001. V letech 2000 aţ 2002 ztratila trţní kapitalizace 28,9 % své hodnoty (756 mld. USD). Zásadním rokem v úbytku trţní kapitalizace LSE je však rok 2008. Tento rok připravil LSE o 51,5 % hodnoty trţní kapitalizace z předchozího roku 2007, kdy trţní kapitalizace LSE dosahovala maxima tohoto období, tedy 3 851,7 mld. USD. V roce 2009 však tuto ztrátu LSE vyrovnala, kdyţ došlo o k téměř 85 procentnímu nárůstu hodnoty trţní kapitalizace. Všechny zmíněné pohyby v hodnotě trţní kapitalizace LSE jsou také znázorněny v následujícím grafu č. 7.

- 84 -

Negativní situace na akciových trzích jsou v přímé korelaci s negativními situacemi v domácích ekonomikách. Z důvodu provázanosti světových ekonomik mají na burzy vliv i negativní události v zahraničních a větších ekonomikách. Nepříznivé události ve Spojených státech (ať se jedná o teroristický útok, účetní skandály, splasknutí internetové bubliny, splasknutí hypoteční bubliny či dluhové krize) se tedy podepsaly i na ostatních světových burzách a tedy i na LSE, která podlehla takzvanému „butterfly či domino efektu“. Graf 7: Grafické znázornění tržní kapitalizace LSE v letech 2001 – 2010 (v bn. USD)

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z tabulky č. 30

Pohled na meziroční srovnání v rámci dvou nejaktuálnějších let (2011 a 2012) přináší následující tabulka č. 29, jejíţ data jsou taktéţ znázorněna v grafu č. 8. Jelikoţ rok 2012 ještě není u konce, údaje o trţní kapitalizaci burzy připadají na měsíc únor srovnávaných let. Tabulka 29: Srovnání tržní kapitalizace LSE k únoru roku 2011 a únoru 2012, v bn. USD Období

Tržní kapitalizace.

Meziroční změna

Meziroční změna

(v USD)

(v absolutních hodnotách)

(v relativním vyjádření, v %)

Únor, 2011

3 857 139 800 000

-

-

Únor, 2012

3 592 114 300 000

- 265 025 500 000

- 6,9 %

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z www.londonstockexchange.com

- 85 -

Hodnota trţní kapitalizace je v současnosti (v únoru 2012) o 265 mld. USD (o 6,9 %) niţší, neţ tomu bylo v únoru roku 2011. Klesající trend mezi těmito roky vyjadřuje i následující graf č. 8. Je nutné dodat, ţe ke konci roku 2011 (v prosinci) však dosahovala trţní kapitalizace LSE pouze 3 266,4 mld. USD. Hodnotili bychom vývoj mezi současností (únor 2012) a koncem roku 2011 (prosinec 2011), pak je zřejmé, ţe trend je opačný, tedy rostoucí. Od roku konce roku 2011 nabyla trţní kapitalizace LSE hodnoty 3 592,1 mld. USD, to znamená, ţe vzrostla o téměř 10 %. Graf 8: Meziroční srovnání tržní kapitalizace LSE (únor 2011, únor 2012) v bn. USD

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat tabulky č. 31

Pohled na celkový vývoj hodnoty trţní kapitalizace přináší graf č. 9, který do společného srovnání zapojuje jak obě analyzovaná období (1990 – 2000 a 2001 – 2010), tak i dva nejaktuálnější roky, 2012 a 2011. Zahrnuta jsou data vţdy ke konci daného roku (k prosinci), kromě roku 2012, kde je brán zřetel na hodnotu trţní kapitalizace k aktuálnímu měsíci, tedy k únoru.

- 86 -

Graf 9: Tržní kapitalizace LSE v letech 1990 – únor 2012 v bn. USD

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z předchozích tabulek a grafů

Hodnota trţní kapitalizace LSE se za všechna analyzovaná období, tedy od roku 1990 do února roku 2012, zvětšila o cca 323 % (zhruba o 2 742 mld. USD) z 850 mld. USD na 3 592 mld. USD. Hodnota trţní kapitalizace povětšinu let narůstala. Tento trend byl však narušen v několika obdobích a to především v roce 2002, 2008 a 2011 (viz červené znázornění). Rok 2002 završil téměř dvouletý pokles, kdy se hodnota trţní kapitalizace LSE z 2 855,3 mld. USD v roce 1999 propadla aţ na dno, tedy na 1 856,1 mld. USD. Od roku 2002 docházelo k nepřetrţitému růstu hodnoty trţní kapitalizace LSE aţ bylo v roce 2007 dosaţeno historického maxima této hodnoty (3 851,1 mld. USD). Nepřetrţitý růst a rekordní hodnoty byly narušeny značným poklesem v roce 2008, kdy podlehly důsledkům světové finanční krize. Hodnota trţní kapitalizace se v tento rok propadla o 51,5 % a dostala se tak téměř na hodnotu z roku 2002 (1 856,2 mld. USD). K mírnému poklesu došlo také v roce 2011 (propad o 11,9 %). Za důvod lze jednoznačně povaţovat probíhající dluhová krize v Evropské unii. Tento propad byl však vyrovnán jiţ pouhé 2 měsíce poté (v únoru 2012).

4.1.3 Shrnutí a komparace Trţní kapitalizace, jakoţto jeden z nástrojů k hodnocení takzvané velikosti burz, byla předmětem analýzy a komparace NYSE a LSE v předchozích kapitolách. U obou burz byl - 87 -

tento prvek analyzován v čase za různá časová období. U obou burz byl zjišťován vývoj hodnoty trţní kapitalizace v rámci období 1990 – 2000 a 2001 – 2010. Dva nejaktuálnější roky byly analyzovány zvlášť. Vzhledem k nejaktuálnějšímu stavu trţní kapitalizace burz, který je znám k únoru 2012, jsou tyto roky porovnávány za stejná období, tedy za únor 2012 a únor 2011. Data charakterizující vývoj hodnoty trţní kapitalizace NYSE a LSE přináší následující tabulka č. 30.

Tabulka 30: Vybraná data charakterizující vývoj tržní kapitalizace na NYSE a LSE (1990 – 2012)

Současný stav TK: (únor 2012) Obchodovaná společnost s největší TK: Historické maximum hodnoty TK: Největší meziroční pokles TK: Největší meziroční nárůst TK: % nárůst hodnoty TK (od roku 1990 do únoru 2012):

NYSE

LSE

12 809,3 mld. USD

3 592,1 mld. USD

383,5 mld. USD

153 mld. USD

(Exxon mobile, září 2011)

(Vodafone Group plc, prosinec 2011)

15 650,8 mld. USD

3 851,1 mld. USD

(rok 2007)

(rok 2007)

-41,2 %

-51,5 %

(- 6 441 mld. USD, 2007/2008)

(- 1 983 mld. USD, 2007/2008)

36,3 %

84,9 %

(1 506 mld. USD, 1994/1995)

(1 585 mld. USD, 2008/2009)

o 375,6 %

o 323 %

(o 10 117 mld. USD)

(o 2 742 mld. USD)

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z předchozích kapitol

Z tabulky vyplývá značný rozdíl mezi trţními kapitalizacemi obou burz, který je v řádech tisíců miliard dolarů. Trţní kapitalizace NYSE je o 9 217,2 mld. USD větší neţ trţní kapitalizace LSE. Dlouhodobě je však trend vývoje trţní kapitalizace u obou burz rostoucí. V období 1990 – únor 2012 zaznamenaly obě burzy výrazný nárůst trţní kapitalizace. U NYSE se od roku 1990 navýšila o 375,6 %, tedy o 10 117 mld. USD. U LSE byl nárůst obdobný, avšak o trochu pomalejší (nárůst o 323 %, o 2742 mld. USD). Jak taktéţ vyplývá z grafu č. 10, vývoj obou trţních kapitalizací je obdobný a to nejen dlouhodobým rostoucím trendem, ale i poklesovými tendencemi, které přicházely v téměř stejných obdobích. Obě burzy ztrácely na trţní kapitalizaci především v letech 2002, 2008 a 2011, coţ jen dokazuje provázanost burzovních trhů a světových ekonomik, kdy negativní události v jedné ekonomice má vliv i na ekonomiku zahraniční a tak i na burzovní trh. - 88 -

K nejvýznamnějšímu a největšímu poklesu došlo v roce 2008, kdy důsledkem světové finanční krize obě burzy ztratili téměř polovinu hodnoty své trţní kapitalizace (NYSE o 41,2 % a LSE dokonce o 51,5 %). Rok 2008 tak zároveň vystřídal rok (rok 2007), kdy bylo na burzách dosaţeno historických maxim hodnoty trţní kapitalizace (NYSE 15 650,8 mld. USD a LSE 3 851,1 mld. USD). Konec minulého roku nevyplynul pro trţní kapitalizaci LSE i NYSE pozitivně, naopak oproti roku 2010 opět poklesla. Z nového roku (rok 2012) uplynuly teprve dva měsíce a u obou burz je vidět opětovný růst.

Graf 10: Srovnání tržní kapitalizace NYSE a LSE v letech 1990 – únor 2012 v bn. USD

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z výše analyzovaných tabulek a grafů

4.2 Analýza objemu obchodů na NYSE a LSE Tato kapitola se zabývá analýzou a komparací objemu burzovních obchodů uskutečněných na Newyorské a Londýnské burze v USD. Mnoţství provedených obchodů je obdobně jako trţní kapitalizace burz jedním z měřítek velikosti burzovních trhů. Tento faktor mimo jiné vypovídá o aktivitě a likviditě, ale i náladě na daném trhu. Je tedy důleţité ho sledovat.

- 89 -

4.2.1 Analýza objemu obchodů na NYSE The New York Stock Exchange je podle objemu uzavřených obchodů největší burzou na světě (stejně jako v případě porovnání trţní kapitalizace burz). V roce 2011 byly na této burze uskutečněny obchody v hodnotě 18 027,1 mld. USD, čímţ NYSE tvoří 28 % podíl na celkovém objemu obchodů uskutečněném na světovém kapitálovém trhu (WFE). Dne 9. Března 2012 byly na NYSE nejaktivnější tyto akcie (v kusech)114: Bank Am (NYSE:BAC):

54,3 mil. akcií

Sprint Nextel (NYSE:S):

51,3 mil. akcií

Armour Res (NYSE:ARR):

22,2 mil. akcií

Citigroup (NYSE:C):

12,5 mil. akcií

Ford Motor (NYSE:F):

8,9 mil. akcií

Analýza objemů obchodů na NYSE se týká vybraných časových období a podobně jako tomu bylo u analýzy trţní kapitalizace, je vývoj objemu obchodů sledován v čase. Konkrétně za období mezi roky 1990 – 2000 a 2001 – 2011. Aktuální hodnota uskutečněných obchodů k měsíci únoru 2012 je porovnána se stejným měsícem v minulém roce, tedy s únorem v roce 2011. Následující tabulka č. 31 sleduje, jak se vyvíjelo mnoţství uskutečněných obchodů v dolarovém vyjádření na NYSE v letech 1990 aţ 2000. Tento vývoj je také graficky znázorněn v grafu č. 11.

114

Zdroj: http://www.marketwatch.com/

- 90 -

Tabulka 31: Vývoj objemu obchodů na NYSE v letech 1990 až 2000 v USD Meziroční změna

Meziroční změna

(v relativním vyjádření, v USD)

(v % vyjádření)

1 325 332 400 000

-

-

1991

1 520 164 000 000

194 831 600 000

14,7

1992

1 745 466 400 000

225 302 400 000

14,8

1993

2 283 389 600 000

537 923 200 000

30,8

1994

2 454 241 600 000

170 852 000 000

7,5

1995

3 082 916 100 000

628 674 500 000

25,6

1996

4 063 654 600 000

980 738 500 000

31,8

1997

5 777 601 500 000

1 713 946 900 000

42,2

1998

7 317 948 500 000

1 540 347 000 000

26,7

1999

8 945 205 200 000

1 627 256 700 000

22,2

2000

11 060 046 000 000

2 114 840 800 000

23,6

Rok

Objem obchodů v USD

1990

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z www.world-exchanges.org

Při pohledu na předchozí tabulku č. 31 a následující graf č. 11 je viditelné, ţe mnoţství obchodů uskutečněných na NYSE v USD v tomto období pravidelně narůstalo a v ţádném roce nebyl zaznamenán pokles této hodnoty. Od roku 1990 do roku 2000 mnoţství uzavřených obchodů na NYSE vzrostlo o 734,2 % (o 9,7 bn. USD). K nejvýraznějšímu nárůstu došlo v roce 1997, kdy si tato hodnota připsala 42,2 % oproti předchozímu roku (rok 1996). Toto období dokazuje vysokou popularitu obchodování na burzách v 90. letech, kdy ekonomika Spojených států rostla, ceny akcií stoupaly a kaţdý investor chtěl být takzvaně „u toho“, coţ se projevilo i na objemu uskutečněných obchodů. Graf 11: Grafické znázornění vývoje objemu obchodů na NYSE v letech 1990 – 2000, v bn. USD

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z předchozí tabulky č. 33

- 91 -

Období 2001 – 2011 uţ tak příznivé pro vývoj objemu obchodů na NYSE nebylo (viz tabulka č. 32 a graf č. 12). Hned v roce 2001 byl nepřetrţitý růst z předchozího období ukončen poklesem o 571 mld. USD (o 5,2 %), který pokračoval aţ do roku 2003. V tomto roce činil úbytek objemu obchodů - 618,7 mld. USD (- 6,0 %). Během tohoto tříletého poklesu došlo celkem k úbytku objemu obchodů v hodnotě 1,4 bn. USD (- 12 %). Tento pokles odstartovalo takzvané splasknutí internetové bubliny (dot.com) v roce 2000, kdy během února a března dramaticky poklesly ceny prakticky všech akcií technologických webových firem. Na aktivitě na trhu se významně podepsala i událost z 11. září 2001, kdy se Spojené státy staly terčem teroristických útoků a burza byla zavřena po dobu 4 dní (na nejdelší dobu od roku 1933). Prostor na stabilitu a znovunabytí jistoty investorů poté zmařila vlna účetních skandálů v roce 2002, která se především vázala se společnostmi jako Enron, Qwest, Tyco či WorldCom. Mírný negativní vliv na aktivitu na trhu NYSE měly také obavy ze začínající války Spojených států s Irákem v roce 2003. V roce 2004 začal objem obchodů na NYSE opět růst a to velmi vysokým tempem. Aţ do roku 2008 kaţdoročně narůstal průměrně o 28,5 % a z hodnoty 9 691,3 mld. USD se objem obchodů za pouhých 5 let vyšplhal na 33 638,9 mld. USD (historické maximum). Světová finanční krize a zní plynoucí obavy obchodníků a investorů se však na burzovní svět významně podepsaly a v případě objemu obchodů na NYSE tím, ţe v roce 2009 došlo k 47,9 % propadu a NYSE přišla o objemy obchodů hodnotě více jak 16 bn. USD. Tento nezájem můţe být dán rozkolísaností trhů a značnou obavou investorů vstupovat na burzy z důvodu nejistoty. Investoři drţí hotovost a čekají na lepší podmínky pro vstup na trh. Na dlouhodobější pokles, který od tohoto roku stále trvá a přetrvává do současnosti, můţe mít vliv také to, ţe na NYSE v posledních letech vznikly nové paralelní elektronické systémy, díky kterým není řada transakcí vedená jako součást objemu zobchodovaného na NYSE. Důvodem současného úbytku objemu obchodů můţe být nárůst mimoburzovních obchodů, kdy si velcí hráči provádí obchody mezi sebou bez účasti burzy, coţ jim mimo jiné šetří náklady na obchodování (i kdyţ se dlouhodobě na burzách sniţují) a vyhnou se burzovním regulacím. Na trhu došlo také k útlumu aktivity velkých hráčů, kteří utrpěly v letech 2008 aţ 2011 velké ztráty (hedge fondy, investiční fondy, klienti podílových fondů bank) a kteří i přes velmi uvolněnou měnovou politiku centrální banky mají nejmenší mnoţství volných prostředků v historii. Moţným důvodem sníţení objemů obchodů je také přesun aktivity do oblasti komodit, které zaţívají velkou popularitu a investoři v nich mohou vidět větší perspektivu neţ v akciích. Americká Komise pro cenné papíry (SEC) dne 1. 4. 2012 vydala prohlášení, jehoţ - 92 -

předmětem je nutnost zvyšování poplatků, které americké burzy platí SEC jako takzvanou „daň“ z transakcí pouţívaných na financování regulátora trhu, právě z důvodu malé aktivity na trhu a poklesu objemu zobchodovaných obchodů.

Tabulka 32: Vývoj objemu obchodů na NYSE v letech 2001 až 2011 v USD

Rok

Objem obchodů v USD

Meziroční změna

Meziroční změna

(v relativním vyjádření, v USD)

(v % vyjádření)

- 571 015 400 000

115

2001

10 489 030 600 000

- 5,2

2002

10 310 055 200 000

- 178 975 400 000

- 1,7

2003

9 691 335 300 000

- 618 719 900 000

- 6,0

2004

11 618 150 700 000

1 926 815 400 000

19,9

2005

14 125 292 400 000

2 507 141 700 000

21,6

2006

21 789 470 500 000

7 664 178 100 000

54,3

2007

29 113 786 700 000

7 324 316 200 000

33,6

2008

33 638 937 000 000

4 525 150 300 000

15,5

2009

17 521 118 700 000

- 16 117 818 300 000

- 47,9

2010

17 795 600 200 000

274 481 500 000

1,6

2011

18 027 085 600 000

231 485 400 000

1,3

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z www.world-exchanges.org

Graf 12: Grafické znázornění vývoje objemu obchodů na NYSE v letech 2001 – 2011, v bn. USD

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z tabulky č. 34

115

Navazuje na hodnotu z roku 2010

- 93 -

Momentálně, tedy v únoru roku 2012, bylo na NYSE provedeno mnoţství obchodů v hodnotě 1 122,5 mld. USD. Od začátku roku je objem obchodů v hodnotě 2 227,7 mld. USD. Porovnáme-li to s předchozím rokem, zjistíme, ţe v únoru 2011 činil objem obchodů 1 336,6 mld. USD. V tomto srovnání je současný únorový objem o 16 % niţší, neţ únorový objem v minulém roce (viz. tabulka č. 33).

Tabulka 33: Srovnání objemu obchodů na NYSE - únoru 2012 oproti únoru 2011

Období

Objem obchodů (v USD)

Meziroční změna

Meziroční změna

(v relativním vyjádření)

(v % vyjádření)

Únor, 2011

1 336 692 400 000

-

-

Únor, 2012

1 122 514 800 000

-214 177 600 000

- 16.0

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z www.londonstockexchange.com

Pro celkové zhodnocení vývoje objemu obchodů na NYSE slouţí následující graf č. 13, který propojil všechna analyzovaná období a podává tak představu o celkovém vývoji objemu obchodů od roku 1990 aţ do roku 2011.

Graf 13: Grafické znázornění vývoje objemu obchodů na NYSE v letech 1990 – 2011 v bn. USD

- 94 -

Zdroj: Vlastní zpracování na základě předchozích tabulek a grafů

V grafu jsou červeně vyznačeny roky, které významně narušily rostoucí tendenci objemu obchodů na NYSE. Obecně je nutné podotknout, ţe i přes „poklesové roky“ celkově objem obchodů od roku 1990 výrazně vzrostl z hodnoty 1,3 bn. USD na 18 bn. USD. Hodnota objemu obchodů tak zaznamenala nárůst o téměř 17 bn. USD (o 1260 %).

4.2.2 Analýza objemu obchodů na LSE The London Stock Exchange je podle objemu uzavřených obchodů šestou největší burzou na světě (v případě trţní kapitalizace je čtvrtou největší burzou). V roce 2011 byly na této burze uskutečněny obchody v hodnotě 2 836,9 mld. USD, čímţ LSE tvoří 4,5 % podíl na celkovém objemu obchodů uskutečněném na světovém kapitálovém trhu (WFE). V průměru byly v roce 2011 na LSE denně zobchodovány akcie o objemu 11 mld. USD116. Pro představu, dne 9. března 2012 byly na LSE nejaktivnější tyto akcie (v kusech)117: Lloyds Banking Group:

164 mil. akcií

Royal Bank of Scotland:

110 mil. akcií

Vodafone Group:

82 mil. akcií

Sound Oil:

79 mil. akcií

Angel Mining:

76 mil. akcií

Analýza objemů obchodů na LSE se týká vybraných časových období a podobně jako tomu bylo u analýzy objemu obchodů na NYSE, je vývoj objemu obchodů sledován za období mezi roky 1990 – 2000 a 2001 – 2011. Aktuální hodnota uskutečněných obchodů k měsíci únoru 2012 je porovnána se stejným měsícem v minulém roce, tedy s únorem roku 2011.

116 117

Při průměrném počtu 252 obchodních dní za rok Zdroj: http://www.marketwatch.com/

- 95 -

Tabulka 34: Vývoj objemu obchodů na LSE v letech 1990 – 2000 v USD Meziroční změna

Meziroční změna

(v relativním vyjádření, v USD)

(v % vyjádření)

543 392 500 000

-

-

1991

553 922 000 000

10 529 500 000

1,9

1992

662 990 900 000

109 068 900 000

19,7

1993

865 906 700 000

202 915 800 000

30,6

1994

1 029 278 300 000

163 371 600 000

18,9

1995

1 153 221 300 000

123 943 000 000

12,0

1996

1 413 236 300 000

260 015 000 000

22,5

1997

1 989 489 300 000

576 253 000 000

40,8

1998

2 887 989 700 000

898 500 400 000

45,2

1999

3 399 381 100 000

511 391 400 000

17,7

2000

4 558 662 900 000

1 159 281 800 000

34,1

Rok

Objem obchodů v USD

1990

Zdroj: vlastní zpracování dle dat z www.world-exchanges.org

Z výše uvedené tabulky č. 34 je patrné, ţe v tomto období byl trend objemu uskutečněných obchodů na LSE zcela rostoucí a nenastalo, ţe by v jakémkoliv meziročním srovnání došlo k poklesu hodnoty objemu obchodů. V roce 1990 byl na burze uskutečněn objem obchodů o celkové hodnotě 543 mld. USD. O deset let později v roce 2000 uţ tato hodnota činila 4 558 mld. USD. K největšímu meziročnímu nárůstu došlo v roce 1998, kdy hodnota objemu obchodů narostla oproti předchozímu roku o 898 mld. USD. Tento rostoucí trend potvrzuje i následující graf č. 14. Graf 14: Vývoj množství obchodů uskutečněných na LSE v letech 1990 – 2000 v bn. USD

- 96 -

Zdroj: Vlastní zpracování dle tabulky č. 34

Druhé analyzované období však ukončuje tento optimistický pohled na neustálý růst (viz. tabulka č. 35). Při dosaţení hodnoty 4 558 mld. USD v roce 2000 nastal poklesový trend, který setrval ještě další tři roky a došlo tak k celkovému úbytku objemu obchodů v hodnotě 948,9 mld. USD (- 20 % oproti roku 2000). Roky 2004 aţ 2007 však tuto ztrátu velmi rychle vyrovnaly a objem uskutečněných obchodů na LSE vzrostl z 3 609 mld. USD z roku 2003 aţ na 10 333 mld. USD v roce 2007, který zároveň představuje historické maximum objemu obchodů na LSE za všechna analyzovaná období. Toto maximum doposud nebylo překonáno, naopak bylo vystřídáno obrovským propadem, který na LSE v objemu obchodů nastal v roce 2008 a pokračuje doposud. V roce 2008 klesl objem obchodů na LSE z 10 333 mld. USD o 39,3 % (o 4 062 mld. USD). V roce 2009 se toto číslo jen prohloubilo o dalších 59,3 % oproti roku 2008 na hodnotu 2 554 mld. USD (pokles o 3 717 mld. USD). Objemy obchodů na LSE se tak dostaly zhruba na hodnoty z roku 1998 a drţí se zde s menšími meziročními nárůsty jiţ 3 roky. Důvodem tak dramatického poklesu objemu uskutečněných obchodů můţe být vliv několika faktorů. Důvodem můţe být jistá rozkolísanost trhu a nedůvěra investorů, kteří vyčkávají na stabilnější období a odeznění dopadů světové finanční krize, která se podepsala jak na investory, tak i na kótované společnosti. Graficky vývoj objemu obchodů na LSE v USD znázorňuje graf č. 15.

Tabulka 35: Vývoj objemu obchodů na LSE v letech 2001 – 2011 v USD

Rok

Objem obchodů v USD

Meziroční změna

Meziroční změna

(v relativním vyjádření, v USD)

(v % vyjádření)

- 97 -

2001

4 520 183 200 000

- 38 479 700 000

- 0,8

2002

4 001 339 900 000

- 518 843 300 000

- 11,5

2003

3 609 718 200 000

- 391 621 700 000

- 9,8

2004

5 169 023 600 000

1 559 305 300 000

43,2

2005

5 677 721 000 000

508 697 400 000

9,8

2006

7 571 698 600 000

1 893 977 600 000

33,4

2007

10 333 685 900 000

2 761 987 300 000

36,5

2008

6 271 520 600 000

- 4 062 165 200 000

- 39,3

2009

2 554 060 600 000

- 3 717 460 100 000

- 59,3

2010

2 749 532 900 000

195 472 400 000

7,7

2011

2 836 991 600 000

87 458 700 000

3,2

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z www.world-exchanges.org

Graf 15: Vývoj množství obchodů uskutečněných na LSE v letech 2000 – 2011 v bn. USD

Zdroj: Vlastní zpracování dle tabulky č. 35

Z následující tabulky č. 36 lze vypozorovat úroveň objemu obchodů na LSE k současnému období, k únoru 2012, kdy za měsíc únor v roce 2012 byly na LSE uskutečněny obchody o hodnotě 207 mld. USD (v průměru 7,4 mld. denně), přičemţ za měsíc únor v roce 2011 bylo uskutečněno mnoţství obchodů v hodnotě 246 mld. USD (v průměru 8,7 mld. USD). Meziročně tento stav tedy činí pokles o 15,9 % v neprospěch současnému roku.

- 98 -

Tabulka 36: Srovnání objemu obchodů na LSE - únoru 2012 oproti únoru 2011

Období

Objem obchodů (v USD)

Meziroční změna

Meziroční změna

(v relativním vyjádření)

(v % vyjádření)

Únor, 2011

246 634 000 000

-

-

Únor, 2012

207 252 500 000

- 39 381 500 000

- 15,9

Zdroj: Vlastní zpracování dle www.londonstockexchange.com

Celkový pohled na vývoj objemu obchodů v USD za všechna analyzovaná období, tedy od roku 1990 aţ do roku 2011, přináší následující graf č. 16. Přestoţe dlouhodobý trend naznačuje růst objemu obchodů, je nutné upozornit, jakých výšin (hodnot) objemy obchodů na LSE dosahovaly v roce 2007 (10 333 mld. USD) a jakých dnes (2 836 mld. USD). V současnosti jsou tyto hodnoty na úrovni roku 1998 a to jiţ po dobu tří let (od roku 2009). Korekce je sice kladná, avšak meziroční nárůsty jsou velmi pozvolné. Celkem se objemy obchodů od roku 1990 do roku 2011 zvýšily o 2 293 mld. USD (o 422 %).

Graf 16: Vývoj množství obchodů uskutečněných na LSE v letech 1990 – 2011 v bn. USD

Zdroj: Vlastní zpracování na základě předchozích tabulek a grafů

4.2.3 Shrnutí a komparace Jak NYSE, tak LSE zaţívají od počátku devadesátých let neustálý meziroční nárůst - 99 -

objemu obchodů. Mezi roky 1990 – 2000 ani jedna z nich nezaznamenala jakýkoliv pokles. Naopak, ekonomiky obou států prosperovaly, HDP rostlo a tím i volné peněţní prostředky u investorské veřejnosti. Akciové trhy navíc v tomto období zaţívaly obrovskou popularitu a kaţdý chtěl být součástí tohoto akciového boomu. Překvapení, ţe všechno pěkné jednou končí, přišlo v roce 2000 a začal pokles objemu obchodů jak na NYSE, tak i na LSE, přičemţ dna tohoto poklesu bylo dosaţeno aţ v roce 2003. Důvodem byla vlna neţádoucích událostí, které měly původ především v USA, ať uţ se jedná o internetovou bublinu a její splasknutí, teroristický útok na světová obchodní centra, účetní skandály firem Enron, Worldcom a dalších či začátek války v Iráku, který nepřinášel příznivé vyhlídky pro potenciální investory. Takové události se promítají do ekonomik celého světa a na všechny světové burzovní trhy. Z důvodu provázanosti světových ekonomik, byl dopad těchto událostí citelný i na LSE. Na LSE klesl objem obchodů za toto období o 948,9 mld. USD a na NYSE dokonce o 1 400 mld. USD. V roce 2004 se důvěra a jistota investorů obnovila a oba burzovní trhy získaly na síle. Objemy obchodů začaly opět růst a to opravdu rychlým tempem, kterým se dostaly na svá historická maxima v roce 2007, kdy se za tento rok na LSE zobchodovaly obchody v hodnotě 10 333 mld. USD a na NYSE v hodnotě 33 638,9 mld. USD. Aktivita obchodníků na burzách byla obrovská a je nutné upozornit na pozitivní vliv zvyšujícího se mnoţství obchodů na celkové příjmy obou burz. Vysokou aktivitu na NYSE a LSE ukončil rok 2008, kdy splaskla hypoteční bublina a odstartovala světovou finanční krizi. Na obou trzích a nejen na nich zavládla vlna paniky a nedůvěry, ceny akcií začaly strmě padat a finanční situace na burzách kótovaných společností se rapidně zhoršovala (mnoho společností začalo stahovat z trhu část svých akcí, aby nemusela vyplácet dividendy, coţ mělo také velký vliv na objemy obchodů na obou burzách). Tyto události srazily objemy obchodů na NYSE a LSE na historická minima v roce 2009, kdy ztratily téměř polovinu své hodnoty. NYSE tehdy klesly objemy obchodů o 47,9 % a na LSE dokonce o 59,3 %. V současné době objemy obchodů na obou burzách pozvolna rostou, avšak stále se vypořádávají s aspekty jako nepříznivá hospodářská situace jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. Americká a Evropská dluhová krize takzvaně „ţiví“ vysokou volatilitu, která na trzích stále panuje od roku 2008 a celá investorská veřejnost neustále sleduje měnící se názory hodnocení bonity jednotlivých států ratingovými agenturami, které momentálně výrazně hýbou náladou účastníků kapitálových trhů. Vývoj objemu obchodů na NYSE a LSE v USD graficky znázorňuje graf č. 17, který následuje.

- 100 -

Graf 17: Vzájemné srovnání vývoje objemu obchodů na NYSE a LSE v letech 1990 – 2011 v bn. USD

Z droj: Vlastní zpracování dle dat z předchozích kapitol

Zásadní data týkající se vývoje objemu obchodů na NYSE a LSE srovnává následující tabulka č. 37.

Tabulka 37: Srovnání objemu obchodů na NYSE a LSE

NYSE Objemy obchodů únor 2012/únor 2011: Objem obchodů v USD za rok

1 122,5 mld. USD / 1 336,6 mld. USD

LSE 207,2 mld. USD / 246,6 mld. USD

18 027,1 mld. USD

2 836,9 mld. USD

54,3 mil. zobchodovaných

164 mil. zobchodovaných akcií

akcií (Bank Am)

(Lloyds Banking Group)

33 638,9 mld. USD

10 333 mld. USD

obchodů:

(rok 2007)

(rok 2007)

Největší meziroční

- 47,9 %

- 59,3 %

(- 16 117 mld. USD, 2008/2009)

(- 3 717 mld. USD, 2008/ 2009)

54,3 %

45,2 %

(7 664,2 mld. USD, 2005/2006)

(898,5 mld. USD, 1997/1998)

o 1260 %

o 422 %

(o téměř 17 bn. USD)

(o 2 293 mld. USD)

2011: Nejaktivnější akcie k 9. 3. 2012: Historické maximum objemu

pokles objemu obchodů: Největší meziroční nárůst objemů obchodů: % nárůst objemu obchodů (od roku 1990 do 2011):

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z předchozích kapitol

- 101 -

Z tabulky je patrné rychlejší tempo růstu objemu obchodů v USD v analyzovaném období 1990 – 2011 na NYSE, kdy tato hodnota vzrostla o 1260 % (o téměř 17 bn. USD). Na LSE bylo tempo růstu trojnásobně pomalejší oproti NYSE. Na LSE se objem obchodů za toto období zvýšil o 422 % (o 2 293 mld. USD). Za rok 2011 byly na NYSE uskutečněny objemy obchodů v hodnotě 18 027,1 mld. USD. Za stejné období tato hodnota na LSE činila 2 836,9 mld. USD. To dokazuje dominantní postavení NYSE, kdy je v meziburzovním srovnání objemů obchodů na prvním místě a to i přes nepříznivá období a klesající objemy obchodů. LSE je v tomto srovnání na šestém místě (viz tabulka č. 38)

Tabulka 38: Umístění srovnávaných burz, NYSE a LSE na světovém kapitálovém trhu dle objemu obchodů v bn USD včetně srovnání s rokem 2010 a % meziroční změny

Burzovní trh

Objemy obchodů

Objemy obchodů

Meziroční

2011 (v mld. USD)

2010 (v mld. USD)

změna

1.

NYSE Euronext US

18 027

17 796

1.3%

2.

NASDAQ OMX US

12 724

12 659

0.5%

3.

Tokyo Stock Exchange

3 972

3 788

4.9%

4.

Shanghai Stock Exchange

3 658

4 496

- 18.6%

5.

Shenzhen Stock Exchange

2 838

3 573

-20.6%

6.

LSE Group

2 837

2 741

3.5%

7.

NYSE Euronext Europe

2 134

2 018

5.8%

8.

Korea Exchange

2 029

1 607

26.2%

9.

Deutsche Börse

1 758

1 628

8.0%

10.

TMX Group

1 542

1 369

12.7%

Zdroj: www.world-exchanges.org

4.3 Počet kótovaných společností na NYSE a LSE Jak bylo uvedeno v předchozích kapitolách, aby mohla být společnost a její instrument obchodován na burze, musí splnit dané a v případě těchto komparovaných burz také velmi přísné kotační podmínky. Tato podkapitola se zabývá analýzou vývoje počtu společností,

- 102 -

které tyto podmínky splnily a obchodují se na těchto komparovaných burzách. Tento burzovní prvek je analyzován u NYSE a LSE za časové období od roku 1990 aţ do současnosti, tedy do únoru roku 2012.

4.3.1 Počet kótovaných společností na NYSE Počet společností, které byly na NYSE přijaty k obchodování, vzrostl od roku 1929, kdy bylo na burze zaznamenáno 846 obchodovaných společností, na téměř dvojnásobek v roce 1990 (na konci tohoto roku počet kótovaných společností činil 1774). Jak je zřejmé z následující tabulky č. 39. pozitivní vývoj, tedy nárůst obchodovaných společností na NYSE zaznamenávala téměř celá 90. léta s výjimkou roku 1992, kdy došlo k úbytku 239 společností. Od tohoto roku však počet kótovaných společností narůstal řádově o stovky. Vysoká popularita akciových trhů v 90. letech, přiměla mnoho společností stát se veřejně obchodovatelnými a získat tak kapitál na další rozvoj. V roce 1999 NYSE dokonce dosáhla svého historického maxima, kdy pokořila hranici tří tisíc obchodovaných společností (3 025 společností). Stejně jako u trţní kapitalizace (tyto burzovní data spolu velmi souvisí) měly na počet kótovaných společností na NYSE vliv nepříznivé události (internetová bublina 2000, teroristický útok 2001, účetní skandály 2002 či světová finanční krize v roce 2008). V roce 2000 ubylo na NYSE 557 společností a z historického maxima se tento počet dostal na „pouhých“ 2 468. Tomuto úbytku také velmi napomohl takzvaný Sarbanes – Oaxley Act (2002), který stanovil nové či rozšířené standardy pro kotaci na NYSE, který musely dodrţet i stávající společnosti, coţ se ukázalo jako problém. Počet na NYSE kótovaných společností ubýval aţ do roku 2005 (tyto úbytky však uţ nebyly tak markantní jako v roce 2000). Pozitivní vyhlídky na opětovný nárůst však zmařil rok 2008, kdy NYSE opustilo dalších 334 společností. Tato ztráta byla však pouze dočasná, neboť hned další rok (2009) přibylo na burzu 364 nových společností. V tomto roce došlo zároveň k největšímu meziročnímu nárůstu za všechny zkoumané roky (o 18,5 %). Za celé toto zkoumané období se počet kótovaných společností na NYSE vyvíjel v dlouhodobém mírně rostoucím trendu a od roku 1990 do února 2012 mnoţství obchodovaných společností vzrostlo o 541 společností (o 30 %). V současnosti, tedy na konci února 2012 je na NYSE obchodováno 2 315 společností (domácích i zahraničních).

Tabulka 39: Vývoj počtu společností kótovaných na NYSE v letech 1990 – únor 2012

- 103 -

Celkový počet kótovaných

Meziroční změna

Meziroční změna

společností

v relativním vyjádření

v procentním vyjádření

1990

1 774

-

-

1991

1 989

215

12,1

1992

1 750

- 239

- 12,0

1993

1 945

195

11,1

1994

2 128

183

9,4

1995

2 242

114

5,4

1996

2 476

234

10,4

1997

2 626

150

6,1

1998

2 670

44

1,7

1999

3 025

355

13,3

2000

2 468

- 557

- 18,4

2001

2 400

-68

- 2,8

2002

2 366

-34

- 1,4

2003

2 308

-58

- 2,5

2004

2 293

-15

- 0,6

2005

2 270

-23

- 1,0

2006

2 280

10

0,44

2007

2 297

17

0,7

2008

1 963

- 334

- 14,5

2009

2 327

364

18,5

2010

2 238

- 89

- 3,8

2011

2 308

70

3,1

leden, 2012

2 308

0

0

7

0,3

Rok

únor, 2012

2 315 Zdroj: vlastní zpracování dle www.worlds-exchanges.org

Grafické znázornění vývoje počtu kótovaných společností na NYSE přináší následující graf č. 18. Červeně jsou označeny kritické roky ve vývoji počtu kótovaných společností.

Graf 18: Grafické znázornění vývoje počtu kótovaných společností na NYSE v letech 1990 – únor 2012

- 104 -

Zdroj: Vlastní zpracování dle tabulky č. 39

4.3.2 Počet kótovaných společností na LSE Na LSE je v současnosti (únor 2012) kótováno 2 857 společností (domácích i zahraničních). Následující tabulka č. 40 vyjadřuje, jak se tento počet vyvíjel od roku 1990, kdy byl tento počet 2 559 společností. Za 22 let tento počet vzrostl o 298 společností (o 11,6 %). Z tabulky je tedy zřejmý sice dlouhodobý avšak pozvolný rostoucí trend počtu kótovaných společností na LSE, který se jeví jako velmi kolísavý. K významnějším poklesům došlo v 90. letech v roce 1992 (- 132, - 5,1 %) a v období let 1997 aţ 1999, kdy z trhu ubylo 349 společností a LSE se tak dostala na minimum počtu obchodovaných společností za celé analyzované období (2 274 společností). K nejdelšímu nepřetrţitému růstu došlo mezi roky 2004 – 2007, kdy celkový počet společností kótovaných na LSE vzrostl o 615 společností a dosáhl svého historického maxima v roce 2007, kdy se na LSE obchodovalo dokonce 3 307 společností. Toto maximum však bylo vystřídáno poklesovým trendem, který započal v roce 2008, kdy muselo nedobrovolně londýnskou burzu opustit 211 společností z důvodu nepříznivých finančních dopadů světové finanční krize, která vypukla v roce 2007. Tento meziroční pokles trvá doposud.

Tabulka 40: Vývoj počtu společností kótovaných na LSE v letech 1990 – únor 2012

- 105 -

Celkový počet kótovaných

Meziroční změna

Meziroční změna

společností

v relativním vyjádření

v procentním vyjádření

1990

2 559

-

-

1991

2 572

13

0,5

1992

2 440

-132

- 5,1

1993

2 412

- 28

- 1,1

1994

2 416

4

0,2

1995

2 502

86

3,6

1996

2 623

121

4,8

1997

2 513

- 110

- 4,2

1998

2 423

- 90

- 3,6

1999

2 274

- 149

- 6,1

2000

2 374

100

4,4

2001

2 332

- 42

- 1,8

2002

2 824

492

21,1

2003

2 692

- 132

- 4,7

2004

2 837

145

5,8

2005

3 091

254

8,9

2006

3 256

165

5,3

2007

3 307

51

1,6

2008

3 096

- 211

- 6,4

2009

3 088

-8

- 0,3

2010

2 966

- 122

- 3,9

2011

2 886

- 80

- 2,7

leden, 2012

2 864

- 22

- 0,8

-7

- 0,2

Rok

únor, 2012

2 857 Zdroj: vlastní zpracování dle www.worlds-exchanges.org

Vývoj počtu kótovaných společností na The London Stock Exchange znázorňuje také následující graf č. 19, kde jsou červeně vyznačeny roky, které výrazně narušily rostoucí tendence počtu obchodovaných společností.

- 106 -

Graf 19: Grafické znázornění vývoje počtu kótovaných společností na NYSE v letech 1990 – únor 2012

Zdroj: vlastní zpracování dle dat z tabulky č. 40

4.3.3 Shrnutí a komparace Obě srovnávané burzy, tedy NYSE a LSE, dosáhly za analyzované období dlouhodobého růstu v počtu na nich kótovaných společností (viz. graf č. 20). NYSE však zaznamenala nárůst v těchto letech o něco větší neţ LSE, kdy počet obchodovaných společností vzrostl o 30 %, kdeţto na LSE jen o 11,2 %. Přesto však stále platí, ţe na londýnské burze je obchodováno více společností neţ na burze newyorské a to o více neţ 500 společností (konkrétně o 542 společností). Toto je především z důvodu popularity londýnské burzy ze stran zahraničních společností, které volí spíše tuto burzu z důvodu přívětivějších podmínek pro kotaci a niţších kotačních nákladů. Vliv na celkový počet obchodovaných společností má i alternativní investiční trh LSE neboli AIM, který si získal atraktivitu pro rozvíjející se a rychle rostoucí společnosti a výrazně se tak podílí na celkovém počtu společností. Nejblíţe (nejvíce vyrovnaný) byl počet kótovaných společností na obou komparovaných burzách v letech 2000 a 2001, kdy se počet společností na obou burzách pohyboval okolo 2 400 společností. Za analyzované období se NYSE podařilo překonat v LSE v tomto ukazateli pouze 5 x a to v období let 1997 – 2001.

- 107 -

Následující graf č. 20 znázorňuje vývoj počtu kótovaných společností na NYSE a LSE v analyzovaných letech (1990 aţ současnost únor 2012).

Graf 20: Grafické znázornění vývoje počtu společností kótovaných na NYSE a LSE v letech 1990 – únor 2012

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z předchozích tabulek

Tabulka č. 41, která následuje, srovnává vybrané poznatky o vývoji počtu kótovaných společností na obou srovnávaných burzách. Z tabulky lze mimo jiné vypozorovat zajímavý protichůdný pohyb počtu společností na NYSE a LSE v roce 1999, neboť v tomto roce NYSE dosáhla svého historického maxima (3 025 spol.), přičemţ LSE naopak zaznamenala vůbec nejniţší počet obchodovaných společností (2 274 spol.) za téměř 22 let (1990 – únor 2012), které jsou předmětem analýzy. Z pohledu na graf srovnávající obě burzy v počtu kótovaných společností je moţné vypozorovat upadající atraktivitu trhu NYSE, který je především zapříčiněn regulací ze strany vlády v podobě zpřísnění kotačních standardů pro společnosti jak stávající, tak pro ty, které zde chtějí být obchodovány. Naopak londýnská burza podle mého názoru na atraktivitě nabírá a bude v budoucnosti hrát stále důleţitější roli na poli zájmu investorů a emitentů.

- 108 -

Tabulka 41: Srovnání vybraných dat ve vývoji počtu kótovaných společností na NYSE a LSE v letech 1990 – únor 2012

Současný stav (k únoru 2012): Poměr

vůči

NYSE

LSE

2 315 společností

2 857 společností

4,96 %

6,13 %

3 025 spol. (rok 1999)

3 307 spol. (rok 2007)

1 750 spol. (rok 1992)

2 274 spol. (rok 1999)

-557 spol. (o 18,4 %; rok 2000)

-211 spol. (o 6,4 %; rok 2008)

364 spol. (o 18,5 %; rok 2009)

492 spol. (o 21,1 %; rok 2002)

světovému

kapitálovému trhu (WFE): Maximální počet společností: Minimální počet společností: Největší meziroční pokles: Největší meziroční růst:

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z předchozích kapitol

- 109 -

Závěr Objektem vzájemné komparace mi byly dva významné světové burzovní trhy. Newyorská a Londýnská burza. Oba tyto trhy představují burzovní giganty, které dominují na kontinentech, na kterých se zeměpisně nachází. Problematika světových burzovních trhů takové významnosti, kterou oplývá právě NYSE a LSE je velmi rozsáhlá a proto jsem práci rozčlenila do čtyř hlavních kapitol, jejichţ poznatky jsou vţdy v závěru kaţdé z nich shrnuty a porovnány. První kapitola, která se zaměřila na historický vývoj a současnou pozici obou burz, vypovídá o barvitém a interesantním původu NYSE a LSE a jejich současnému postavení na světovém kapitálovém trhu. Z pohledu současné pozice je NYSE největší burzou jak ve Spojených Státech, tak i na celém světě. Její trţní kapitalizace v únoru 2012 dosahovala 12,8 bil. USD, čímţ představuje téměř 85 % HDP Spojených Států a 28,3 % podíl na světovém kapitálovém trhu. LSE svou trţní kapitalizací (3,5 bil. USD) dokonce přesahuje celkový HDP Velké Británie, který ve stejném období v únoru 2012 činil 2,2 bil. USD. LSE sice představuje „jedničku“ na evropském kontinentu, avšak ve světovém měřítku zaujímá aţ pozici světové „čtyřky“ s téměř pětiprocentním podílem na světovém kapitálovém trhu. Z první kapitoly také vyplývá, jak markantní rozdíl je mezi ročními poplatky za členství na obou burzách, kdy NYSE (40 000 USD) poţaduje téměř dvojnásobek toho, co je poţadavkem na LSE (19 845 USD). Přestoţe je působení na obou burzách velmi prestiţní záleţitosti, LSE získává konkurenční výhodu, také co se kotačních podmínek týká. Tyto kotační standardy jsou charakterizovány v kapitole č. 2. a jsou vůči společnostem na LSE výrazně přívětivější. To například dokazuje poţadavek obou burz na trţní kapitalizaci nově kótovaných společností, která musí být na NYSE v minimální výši 750 mil. USD (bez cash flow), přičemţ na LSE Main Marketu „pouze“ 1,1 mil. USD. NYSE navíc vyţaduje minimální počet akcionářů či takzvaný „earning test“, který určuje minimální poţadovanou ziskovou sílu společností. Předmětem druhé kapitoly byla také cenová úroveň kotace, která je na obou burzách určena jednorázovými a ročními poplatky. Ty jsou na obou burzách určovány rozdílně. NYSE stanovuje své kotační poplatky podle různých rozmezí počtu veřejně obchodovaných akcií, přičemţ LSE cenu kotace naopak posuzuje podle trţní kapitalizace společností. Minimální výše ročního kotačního poplatku na NYSE činí 38 000 USD. Na LSE je moţné dosáhnout minima na úrovni 6 584 USD, coţ je téměř 6x méně - 110 -

neţ na NYSE. Kromě podmínek a cen kotace se tato kapitola zaměřila také na charakteristiku jednotlivých investičních instrumentů, které jsou předmětem obchodování na NYSE a LSE, coţ je i názvem této kapitoly. Opět musím vyzdvihnout Londýnskou burzu, která nabízí moţnost obchodovat s širší paletou investičních instrumentů jako například s krytými warranty nebo maloobchodními dluhopisy, jejichţ význam a obliba rychle roste a staví tak LSE opět do výhodnější konkurenční pozice oproti NYSE. Způsobu obchodování a struktuře jednotlivých trhů jsem věnovala kapitolu třetí. Tato kapitola poskytla pohled na různost obou trhů, co se charakteru jejich obchodování týká. NYSE je stále z části burzou prezenčního charakteru a funguje na základě hybridního trhu, coţ dle mého názoru zvyšuje její atraktivitu i přes nevýhody, které s sebou tento systém nese. LSE je naopak jiţ burzou plně elektronickou a setkáme se zde s několika obchodními systémy, které jsou především typu centrální objednávkové knihy doplněné v případech různých likvidit instrumentů o účast market makerů. Na trhu LSE se setkáme s rozmanitou strukturou trţních segmentů a podsegmentů (The Main Market – TechMark, LandMark, The AIM, PSM, SFM). Trh NYSE je naopak specifický svým sekčním členěním, kdy jsou různé typy akcií rozdělovány do různých sekcí na celkem čtyřech parketech (The Main Room, The Blue Room, The Expanded Blue Room, The Garage). Analyticky jsem se komparací zabývala v poslední, tedy čtvrté kapitole, kde jsem blíţe zkoumala trţní kapitalizaci NYSE a LSE, objem obchodů, který se na nich uskutečňuje a počet kótovaných společností, které splnily kotační poţadavky obou burz a jsou na nich obchodovány. Veškerou analýzu jsem přitom soustředila na různá časová období od roku 1990 aţ po současnost. Analýza objemu obchodů upevnila pozici NYSE jako největší burzy, jejíţ objem obchodů ke konci roku 2011 činil 18 bil. USD oproti objemu uskutečněných obchodů na LSE, které byly v hodnotě 2,8 bil. USD. Naopak z pohledu analýzy počtu společností, které jsou na těchto burzách kótovány, vychází LSE lépe neţ NYSE. Na LSE je kótováno 2 857 společností, coţ je 542 společností více neţ je kótováno na NYSE (2 315 společností) Z analýz těchto prvků v rámci obou burz bylo mimo jiné moţné vypozorovat, jak významný vliv na ně měla řada událostí, jejichţ původ je především zasazen do USA a jejichţ dopad byl díky „butterfly efektu“ o to větší na další světové burzovní trhy (včetně LSE). Tento fakt značí také to, ţe vývoj nejen burzovních dat NYSE a LSE, ale i těchto burz samotných indikuje pravděpodobný vývoj v přilehlých ekonomikách a na méně vlivných burzovních trzích.

- 111 -

Má diplomová práce soustředěná právě na tuto problematiku mi byla velkým přínosem, neboť jsem mohla podrobně zkoumat konkurenční prostředí předních světových burzovních trhů a blíţe se zabývat nejen jejich činností a prvky, ale především jejich dalekosáhlou historií, která dle mého názoru tvoří a bude tvořit markantní podíl na významnosti obou burzovních trhů jak v současnosti, tak i v budoucnosti. Za přínos z této práce povaţuji také moţnost zpracovávání tématické literatury, kterou z velké části tvořila literatura či internetové zdroje cizojazyčného charakteru. Prostřednictvím této zkušenosti se mi dostala jazyková vybavenost vylepšená o odborné pojmy právě z problematiky světového burzovnictví a investic. Překvapivě na mě zapůsobila informační ochota burzovního domu londýnské burzy, která se mnou byla ochotna komunikovat a poskytnout mi mnoho důleţitých dat a informací. Ze strany NYSE jsem se takové ochoty bohuţel nedočkala. Burzovní svět zaţil v posledním desetiletí několik událostí, které dokázaly rozkolísat nejen burzovní trhy, ale i nálady a důvěru investorů a finanční zdraví obchodovaných společností. V současné době je investiční svět soustředěn na nepříznivý hospodářský vývoj v mnoha vyspělých evropských zemích a evropskou dluhovou krizi, která časově navázala na dluhovou krizi Spojených států. Vyhlídky na raketový růst objemů obchodů či trţní kapitalizace burz nejsou v současnosti díky těmto situacím optimistické, avšak ani pesimistické, coţ vidím jako značné pozitivum do blízké budoucnosti či do splasknutí další akciové bubliny a znovunarušení důvěry účastníků trhů.

- 112 -

Seznam použité literatury 1. BLAKE, David. Analýza finančních trhů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1995, 624 s. ISBN 80-7169-201-8. 2. BUDÍK, Josef. Finanční investování. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2011. EUPRESS. ISBN 978-80-7408-047 3. FABOZZI,

Frank

J.,

Frank

J.

JONES

a

Franco

MODIGLIALI. Capital

Markets: Institutions and instruments. 4. vyd. New Jersey: Prentice hall, 2009, 680 s. ISBN 978-0-13-715499-9. 4. JÍLEK, Josef. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, 656 s. ISBN 978-80-247-2963-3. 5. KOSTOLANY, André. Kostolanyho burzovní seminář: pro kapitálové investory a spekulanty. 3. vyd. Praha: Mirage Distribution, 2008, 207 s. ISBN 80-238-5969-2.

6. LIŠKA, Václav a Jan GAZDA. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 525 s. ISBN 80-86419-63-0. 7. MICHIE, Ranald. The London Stock Exchange: A history. 1. vyd. Oxford: Oxford University Press, 1999, 681 s. ISBN 0-19-829508-1. 8. MUSÍLEK, Petr. Finanční trhy a investiční bankovnictví. 1. vyd. Praha: ETC Publishing, 1999. ISBN 80-86006-78-6.

9. MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2002, 459 s. ISBN 8086119-55-6. 10.

NÝVLTOVÁ, Romana a Mária REŢŇÁKOVÁ. Mezinárodní kapitálové trhy: zdroj financování. 1. Praha: GRADA Publishing, 2007, 224 s. ISBN 978-80-247-1922-1.

- 113 -

11.

PAVLÁT, Vladislav. Kapitálové trhy a burzy ve světě. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1993, 392 s. ISBN 80-85424-90-8.

12.

POSPÍŠILOVÁ, Alena a Michal POSPÍŠIL. Cenné papíry a podnikání na kapitálovém trhu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola aplikovaného práva, 2006, 214 s. ISBN 80-8677507-0.

13.

ROBERTS, Richard. Wall Street: the markets, mechanisms and players. 1. vyd. London: Profile Books, 2002, 280 s. ISBN 1-86197-464-7.

14.

ROSE, Peter S. Peněžní a kapitálové trhy: Finanční systém ve stále globálnější ekonomice. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1994, 1014 s. ISBN 80-85605-52-X.

15.

SIEGEL, Jeremy. Investice do akcií: běh na dlouhou trať. 1. Praha: GRADA Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3860-4.

16.

ŠTÝBR, David et al. Začínáme investovat a obchodovat na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 160 s. ISBN 978-80-247-3648-8.

17.

VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., rozšířené a aktualizované. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. ISBN 978-80-7357-647-9.

- 114 -

Seznam internetových zdrojů www.londonstockexchenge.com www.nyse.com www.nyxdata.com www.world-exchanges.org www.sec.gov www.wikipedia.org www.newyorkfed.gov www.wsj.com www.wallstreetcourier.com www.money-zine.com www.e15.cz www.tradingglobal.cz www.wikiinvest.com www.lse.co.uk www.investopedia.com www.marketwatch.com www.investicniweb.cz www.yahoo.finance.com www.bloomberg.com

- 115 -

Seznam příloh Příloha A: Chronologické seřazení vzniku burz ve světě Příloha B: Stromové vyjádření fúzí a akvizic v rámci NYSE Euronext Příloha C: Data charakterizující trh AIM od roku spuštění do současnosti Příloha D: Vývoj základních dat na NYSE v letech 1924 – 2002

- 116 -

Příloha A Chronologické seřazení burz ve světě Vlny vzniku

Rok

Místo

16. století

1531

Antverpy

1546

Lyon

1549

Toulouse

1552

Besangon

1556

Rouen

1558

Hamburk

1563

Paříţ

1564 - 1567

17. století

18. století

19. století

Londýn118

1566

Kolín nad Rýnem

1595

Bordeaux, Marseille

1608

Amsterodam

1614

Brémy

1703

Petrohrad

1716

Berlín119

1745

Londýn120

1792

New York

1801

Brusel

1808

Milano

1819

Oslo

1821

Řím

1831

Madrid

1848

Chicago (CBOT)

1852

Toronto

1860

Bombaj

1863

Ţeneva

1863

Stockholm

1871

Sydney

1871

Praha

1875

Basilej

1878

Tokio

1878

Osaka

1885

Melbourne

1885

Curych

1887

Johannesburg

1889

Perth

1892

Valparais

1893

Santiago

1894

Mexico city

118

Vznik „The Royal Exchange“ Hlavního rozmachu se berlínská burza dočkala po sjednocení Německa po roce 1871 120 Vznik londýnské burzy, dnes známé jako LSE 119

- 117 -

Zdroj: Vlastní zpracování

Příloha B Strom fúzí a akvizic v rámci NYSE Euronext

- 118 -

Zdroj: http://www.nyse.com/about/history/timeline_events.html

Příloha C Data charakterizující trh AIM od roku spuštění do současnosti

Počet Společností Tržní hodnota v £m Počet přistoupení Kapitálové navýšení v £m UK Zahraniční Celkem UK Zahraniční Celkem Nové další Celkem 19.6.1995 10 0 10 82,2 1995 118 3 121 2382,4 120 3 123 71,2 25,3 96,5 1996 235 17 252 5298,5 131 14 145 521,3 302,3 823,6 1997 286 22 308 5655,1 100 7 107 341,5 350,2 691,7 1998 291 21 312 4437,9 68 7 75 267,5 317,7 585,2 1999 325 22 347 13468,5 96 6 102 333,7 600,2 933,9 2000 493 31 524 14935,2 265 12 277 1754,1 1338,3 3092,4 2001 587 42 629 11607,2 162 15 177 593,1 535,3 1128,4 2002 654 50 704 10252,3 147 13 160 490,1 485,8 975,9 2003 694 60 754 18358,5 146 16 162 1095,4 999,7 2095,1 2004 905 116 1021 31753,4 294 61 355 2775,9 1880,2 4656,1 2005 1179 220 1399 56618,5 399 120 519 6461,2 2481,2 8942,4 2006 1330 304 1634 90666,4 338 12 350 9943,8 5734,3 15678,1 2007 1347 347 1694 97561 197 87 284 6581,1 9602,8 16183,9 2008 1233 317 1550 37731,9 87 27 114 1107,8 3214,5 4322,3 2009 1052 241 1293 56632 30 6 36 740,4 4861,1 5601,5 2010 965 229 1194 79419,3 76 26 102 1219,4 5738,1 6957,5 2011 828 223 1162 76688,3 30 8 38 280,2 2668,9 2949,1 Rok

Celkem Zdroj: www.londonstockexchange.com

2686

- 119 -

440

3126 34577,7 41135,9 75713,6

Příloha D Vývoj základních dat na NYSE v letech 1924 – 2002 Rok

Počet společností

Počet emisí

Počet kótovaných akcií (v milionech ks)

Tržní hodnota akcií (v mil. USD)

Průměrná cena

1924 1925 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001

846 855 846 820 809 793 800 825 859 851 854 862 863 867 869 889 912 962 996 1,017 1,043 1,057 1,075 1,084 1,089 1,087 1,087 1,107 1,100 1,116 1,143 1,163 1,186 1,214 1,247 1,273 1,286 1,273 1,311 1,351 1,426 1,505 1,560 1,567 1,557 1,575 1,581 1,565 1,570 1,565 1,526 1,550 1,543 1,541 1,575 1,647 1,681 1,720 1,774 1,885 2,089 2,361 2,570 2,675 2,907 3,047 3,114 3,025 2,862 2,798

927 1043 1081 1097 1176 1293 1,308 1278 1,237 1,209 1,187 1,185 1,212 1,259 1,237 1,233 1,23 1,232 1,238 1,237 1,259 1,269 1,334 1,379 1,419 1,457 1,472 1,495 1,522 1,532 1,508 1,502 1,522 1,507 1,507 1,528 1,541 1,559 1,572 1,606 1,627 1,665 1,767 1,789 1,840 1,927 2,003 2,058 2,080 2,111 2,177 2,194 2,192 2,228 2,220 2,225 2,307 2,319 2,298 2,257 2,244 2,234 2,246 2,284 2,426 2,658 2,904 3,060 3,126 3,285 3,358 3,382 3,286 3,072 2,984

433 492 586 655 757 1,128 1,297 1,319 1,312 1,293 1,305 1,318 1,360 1,412 1,424 1,435 1,455 1,463 1,471 1,489 1,492 1,592 1,771 1,907 2,018 2,166 2,353 2,616 2,788 3,174 3,836 4,462 4,804 5,017 5,847 6,458 7,088 7,659 8,108 9,229 10,058 10,939 13,196 15,082 16,065 17,500 19,159 20,967 21,737 22,478 26,093 27,573 30,033 33,709 38,298 39,516 45,118 49,092 52,427 59,620 71,802 76,175 82,972 90,732 99,622 115,839 131,053 142,281 154,719 176,944 207,089 239,302 280,930 313,937 341,509

$27,072 $34,489 $38,376 $49,736 $67,478 $64,708 $49,020 $26,694 $22,768 $33,095 $33,934 $46,946 $59,878 $38,869 $47,491 $46,468 $41,891 $35,786 $38,812 $47,607 $55,512 $73,765 $68,595 $68,313 $67,048 $76,292 $93,807 $109,484 $120,536 $169,149 $207,699 $219,176 $195,570 $276,665 $307,708 $306,967 $387,841 $345,846 $411,318 $474,322 $537,481 $482,541 $692,337 $629,453 $636,380 $741,827 $871,540 $721,012 $511,055 $685,110 $796,639 $822,736 $960,606 $1,242,803 $1,143,794 $1,305,355 $1,584,155 $1,586,098 $1,950,332 $2,199,258 $2,216,311 $2,457,461 $3,029,650 $2,819,778 $3,712,835 $4,035,100 $4,540,850 $4,448,284 $6,012,971 $7,300,351 $9,413,109 $10,864,472 $12,296,057 $12,372,304 $11,713,707

$62.45 $70.15 $65.53 $75.93 $89.10 $57.38 $37.80 $20.24 $17.35 $25.59 $25.99 $35.62 $44.02 $27.53 $33.34 $32.37 $28.80 $24.46 $26.39 $31.96 $37.20 $46.33 $38.72 $35.83 $33.23 $35.23 $39.86 $41.85 $43.23 $53.29 $54.14 $49.12 $40.71 $55.15 $52.62 $47.53 $54.72 $45.15 $50.73 $51.39 $53.44 $44.11 $52.47 $41.74 $39.61 $42.39 $45.49 $34.39 $23.51 $30.48 $30.53 $29.84 $31.99 $36.87 $29.87 $33.03 $35.11 $32.31 $37.20 $36.89 $30.87 $32.26 $36.51 $31.08 $37.27 $34.83 $34.65 $31.26 $38.86 $41.26 $45.45 $45.40 $43.77 $42.14 $34.11

- 120 -

2002

2,783

2,959

349,908

Zdroj: http://www.nyxdata.com/nysedata/

- 121 -

$9,603,327

$28.39