âermákovy louky Jihlavsko

Jihlavsko

1 ku kvartérních organogenních usazenin – ra‰eliny. Reliéf je relativnû ploch˘, mírné svahy mají jiÏní aÏ jihov˘chodní orientaci. V závislosti na hladinû podzemní vody a stupni zamokfiení se zde vytvofiily typické a organozemní pseudogleje a gleje, v okolí luk také kambizem pseudoglejová a kambizem dystrická.

2 GEOLOGIE Horninov˘m podkladem území je pfiedev‰ím cordierit-biotitick˘ migmatit, do kterého proniká v prostoru jiÏnû od obce Sázava vloÏka drobnozrnné biotit-muskovitické Ïuly typu Bíl˘ Kámen. Tyto horniny jsou pfiekryty deluviálními, hlinitopísãit˘mi aÏ hlinitokamenit˘mi sedimenty holocenního aÏ pleistocenního stáfií. V prameni‰tních depresích do‰lo ke vzni-

1

Hlavním pfiedmûtem ochrany jsou prameni‰tní a ra‰elinné louky. 2

Bekasina otavní (Gallinago gallinago) hnízdí na vlhk˘ch loukách, v posledních letech se stala silnû ohroÏenou.

220

PE 16

Vegetace lokality KVùTENA je tvofiena spoleãenstvy smilkov˘ch trávníkÛ svazu Violion caninae a ostfiicov˘ch porostÛ svazu Caricion fuscae, místy s malo-plo‰nou mozaikou pcháãov˘ch luk svazu Calthion a ostfiicovo--ra‰eliníkov˘ch spoleãenstvev svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis s vysokou druhovou diverzitou. Z charakteristick˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ se zde vyskytují napfi. bazanovec kytkokvût˘ (Naumburgia thyrsiflora), v‰ivec ladní (Pedicularis sylvatica), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), tolije bahenní (Parnassia palustris), vrba rozmar˘nolistá (Salix rosmarinifolia), zábûlník bahenní (Comarum palustre), kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica), dûtel ka‰tanov˘ (Chrysaspis spadicea), hadí mord nízk˘ (Scorzonera humi-

Pfiírodní rezervace

âermákovy louky

Vlhké a prameni‰tní louky s ol‰ov˘m remízem pfiibliÏnû 1 km jiÏnû od obce Sázava pod Kfieme‰níkem. Katastrální území: Sázava pod Kfieme‰níkem

Nadmofiská v˘‰ka: 680–690 m

V˘mûra: 6,25 ha

Vyhlá‰eno: 1993

V pramenné oblasti Hraniãního potoka se zachoval pestr˘ soubor spoleãenstev prameni‰tních a ra‰elinn˘ch luk podhorského charakteru se vzácn˘mi a ohroÏen˘mi rostlinn˘mi i Ïivoãi‰n˘mi druhy. lis), starãek potoãní (Tephroseris crispa), suchop˘r úzkolist˘ (Eriophorum angustifolium) a ãertkus luãní (Succisa pratensis). V severov˘chodní ãásti lokality vznikla iniciální ol‰ina s pfievládající ol‰í lepkavou (Alnus glutinosa) a roz‰ifiuje se zde terestrická rákosina. âásteãnû je proZVÍ¤ENA zkoumána fauna bezobratl˘ch, z reliktních druhÛ pavoukÛ (Araneida) zde Ïije psychrofilní druh Sitticus caricis. Lokali-

ta je hnízdi‰tûm bekasiny otavní (Gallinago gallinago), dále se zde vyskytují rákosník zpûvn˘ (Acrocephalus palustris), bramborníãek hnûd˘ (Saxicola rubetra), cvrãilka zelená (Locustella naevia) a fiada dal‰ích. âást luãních poVYUÎITÍ rostÛ je pravidelnû kosena, silnû zamokfiené plochy jsou ponechány ladem. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

239 strana 242

Okres Pelhfiimov

3

1


Hrachovi‰tû

Dvojice rybníkÛ, okolní ra‰elinné louky a ol‰iny 2 km jihozápadnû od obce Ústra‰ín. Katastrální území: Ústra‰ín


V˘mûra: 7,88 ha

Vyhlá‰eno: 1992

Mûlké zarÛstající rybníky Horní a Stfiední Hrachovi‰tû, navazující ostfiicové ra‰elinné louky a iniciální ol‰iny pfiedstavují cenn˘ soubor ohroÏen˘ch mokfiadních rostlinn˘ch spoleãenstev a biotop zvlá‰tû chránûn˘ch druhÛ organismÛ.

2 GEOLOGIE PodloÏí tvofií cordieritické ruly aÏ nebulitické migmatity moldanubika. Území se nachází ve velmi mûlkém

údolí s mírn˘mi svahy. V závislosti na stupni ovlivnûní vodou vznikly v nivû potoka pseudogleje typick˘ a organozemní, v bez-

prostfiedním okolí rybníkÛ glej organozemní a typick˘, pfiecházející místy aÏ do organozemû glejové. V obou mûlk˘ch KVùTENA rybnících jsou dobfie vyvinuta spoleãenstva vodních rostlin tfiíd Lemnetea a Potametea s hojn˘m v˘skytem bublinatky jiÏní (Utricularia australis) a rdestu vzpl˘vavého (Potamogeton natans). Rybníky jsou ‰iroce lemovány pobfieÏními spoleãenstvy vysok˘ch ostfiic svazu Caricion gracilis, stfiídané maloplo‰n˘mi porosty orobince ‰irolistého (Typha latifolia). Tyto porosty pfiecházejí plynule k ostfiicovo-ra‰eliníkov˘m spoleãenstvÛm svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis a dále k vlhk˘m loukám z rámce svazÛ Caricion fuscae a Calthion. Na místech s trvale vysokou hladinou podzemní vody jsou vytvofieny porosty vysok˘ch ostfiic svazu Caricion rostratae. V uveden˘ch mokfiadních spoleãenstvech se vyskytuje fiada vzácn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ rostlin, napfi. vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), vrba rozmar˘nolistá (Salix rosmarinifolia), ostfiice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), o. dvoumuÏná (C. diandra), kuklík potoãní (Geum rivale), zábûlník bahenní (Comarum palustre), starãek potoãní (Tephroseris crispa) a suchop˘r úzkolist˘ (Eriophorum angustifolium). ZarÛstáním vlhk˘ch luk vznikly iniciální ol‰iny s ol‰í lepkavou

(Alnus glutinosa) a kru‰inou ol‰ovou (Frangula alnus). V bylinném patru rostou fiefii‰nice hofiká (Cardamine amara), ‰karda bahenní (Crepis paludosa), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum) a dal‰í. Pod hrází horního rybníãku se nachází smí‰en˘ porost smrku ztepilého (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris) s chud˘m podrostem, jenÏ je tvofien pfiedev‰ím borÛvkou ãernou (Vaccinium myrtillus). Oba rybníky jsou ZVÍ¤ENA refugiem obojÏivelníkÛ. Vyskytují se zde napfi. skokan hnûd˘ (Rana temporaria) a s. zelen˘ (R. kl. esculenta). V území hnízdí bramborníãek hnûd˘ (Saxicola rubetra) a lindu‰ka luãní (Anthus pratensis), na rybnících pravidelnû loví volavka popelavá (Ardea cinerea). V lesních porosLESNICTVÍ tech jsou pfii obnovû podporovány stanovi‰tnû odpovídající dfieviny. Iniciální ol‰iny nejsou zatím lesnicky obhospodafiovány. Rybníky jsou vyVYUÎITÍ uÏívány k extenzívnímu rybáfiskému hospodafiení. Vlhké louky nejsou jiÏ del‰í dobu koseny. MAPA ÚZEMÍ

strana 242

1 Dobfie vyvinutá rostlinná spoleãenstva v eulitorálu dolního z rybníkÛ. 2 Porosty orobince ‰irolistého (Typha latifolia) na jiÏním bfiehu dolního rybníka. 3 Bublinatka jiÏní (Utricularia australis) patfií mezi vodní hmyzoÏravé rostliny.

PE 17

221

Jihlavsko

1 Horninové podGEOLOGIE loÏí území je tvofieno biotitick˘mi a sillimaniticko-biotitick˘mi pararulami, místy migmatitick˘mi, které v jiÏní ãásti pfiecházejí do cordieritick˘ch rul aÏ nebulitick˘ch migmatitÛ. V nivû potoka jsou uloÏeny fluviální sedimenty. Potok volnû meandruje v nepfiíli‰ ‰iroké nivû, která pfiechází do zalesnûn˘ch svahÛ neckovitého údolí. Na trvale podmáãen˘ch plochách, pfiedev‰ím v okolí rybníka, se vyvinul glej typick˘ (organozemní), na periodicky pfievlhãen˘ch místech pseudogleje. Od okrajÛ nivy se na svahovinách nacházejí kambizemû (kambizem dystrická). Zachovalé ãásti KVùTENA luk a bfiehy rybníãku jsou tvofieny pfiedev‰ím spoleãenstvy vlhk˘ch luk svazu Calthion a ostfiicov˘ch porostÛ svazu Caricion rostratae. Na vlhk˘ch loukách rostou prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), zábûlník bahenní (Comarum palustre),

1

V ãistém podhorském potoku Ïijí nûkteré ohroÏené druhy ryb a kruhoúst˘ch.

222

PE 18

kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica), violka bahenní (Viola palustris), ‰karda mûkká ãertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides) aj. Iniciální ol‰iny vût‰inou odpovídají spoleãenstvÛm podsvazu Alnenion glutinoso-incanae, vodní tok je doprovázen porosty chrastice rákosovité (Phalaroides arundinacea). Prostfiedí ãistého ZVÍ¤ENA podhorského toku pfiedstavuje biotop pro fiadu ohroÏen˘ch druhÛ ÏivoãichÛ. Potok hostí poãetnou populaci stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus), dále zde Ïijí mihule potoãní (Lampetra planeri), vranka obecná (Cottus gobio) a pstruh obecn˘ potoãní (Salmo trutta m. fario). Z dal‰ích druhÛ obratlovcÛ se v území vyskytují ãolek obecn˘ (Triturus vulgaris), ã. horsk˘ (T. alpestris), skokan zelen˘ (Rana kl. esculenta), s. hnûd˘ (R. temporaria), s. ostronos˘ (R. arvalis), ropucha obecná (Bufo bufo), je‰tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) a uÏovka obojková (Natrix natrix). V rozsáhl˘ch lesních porostech ochranného pásma hnízdí brhlík lesní (Sitta europaea), strakapoud velk˘ (Dendrocopos major), kánû lesní (Buteo

Pfiírodní památka

HuÈsk˘ potok

Údolí HuÈského potoka s mal˘m rybníãkem u hájovny Hfieben, 2 km jihov˘chodnû od obce Bene‰ov. Katastrální území: MZCHÚ: Tûmice u Kamenice nad Lipou OP: Bene‰ov, Tûmice u Kamenice nad Lipou


V˘mûra: MZCHÚ: 5,80 ha, OP: 330,29 ha

Vyhlá‰eno: 1999

Pfiedmûtem ochrany jsou zachovalá spoleãenstva podhorského potoka s populacemi chránûn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ ÏivoãichÛ, pfiedev‰ím stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus), mihule potoãní (Lampetra planeri) a nûkter˘ch obojÏivelníkÛ. buteo), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis) a v˘r velk˘ (Bubo bubo). Potok a jeho okolí je lovi‰tûm vydry fiíãní (Lutra lutra). Ochranné pásLESNICTVÍ mo tvofií pfieváÏnû kulturní smrãiny, vyuÏívané jako lesy hospodáfiské. Urãitá omezení hospodáfiské ãinnosti jsou dána poÏadavkem zachování kvality vody.

V minulosti byl VYUÎITÍ rybník vyuÏíván k chovu ryb, v souãasnosti není obhospodafiován. Nivy vodních tokÛ, v minulosti vyuÏívané jako louky, jsou nyní vût‰inou neobhospodafiované a zarÛstají náletov˘mi dfievinami. MAPA ÚZEMÍ

strana 242

Okres Pelhfiimov

1


Ivaniny rybníãky

Soustava tfií lesních rybníãkÛ 1 km jihov˘chodnû od Proseãe pod Kfieme‰níkem. Katastrální území: Sázava pod Kfieme‰níkem, Proseã pod Kfieme‰níkem


V˘mûra: 3,67 ha

Vyhlá‰eno: 1994

Trojice ãist˘ch lesních rybníãkÛ je jednou z nejbohat‰ích lokalit obojÏivelníkÛ v okrese Pelhfiimov.

2 GEOLOGIE Horninové podloÏí je tvofieno metamorfovan˘mi horninami moldanubika, konkrétnû cordieritick˘mi rulami aÏ nebulitick˘mi migmatity.

V mûlkém údolí potÛãku se vytvofiil pfiedev‰ím pseudoglej typick˘, okolo rybníkÛ glej organozemní a typick˘. Na hydromorfní pÛdy navazují kyselá kambizem

typická, kambizem pseudoglejová a dystrická. KVùTENA V litorálech oligotrofních rybníãkÛ jsou vytvofieny ostfiicové porosty svazu Caricion rostratae, na nûÏ navazují fragmenty vlhk˘ch luk svazu Calthion a iniciální ol‰iny. Vyskytují se zde nûkteré charakteristické mokfiadní druhy, napfi zábûlník bahenní (Comarum palustre), ostfiice zobánkatá (Carex rostrata), fiefii‰nice hofiká (Cardamine amara), ‰karda bahenní (Crepis paludosa), suchop˘r úzkolist˘ (Eriophorum angustifolium), karbinec evropsk˘ (Lycopus europaeus), starãek potoãní (Tephroseris crispa), violka bahenní (Viola palustris) a fiada dal‰ích. V porostech vodních makrofyt dominuje rdest vzpl˘vav˘ (Potamogeton natans). Mûlké lesní rybZVÍ¤ENA níãky s minimální rybí obsádkou vytváfiejí vhodné podmínky pro rozmnoÏování a v˘voj obojÏivelníkÛ. Zaznamenáni zde byli ãolek velk˘ (Triturus cristatus), ã. obecn˘ (T. vulgaris), ã. horsk˘ (T. alpestris), skokan zelen˘ (Rana kl. esculenta), s. hnûd˘ (R. temporaria) a ropucha obecná (Bufo bufo). Dále se zde vyskytuje ‰keble rybniãná (Anodonta cygnea), rak fiíãní (Astacus astacus) a vydra fiíãní (Lutra lutra).

Iniciální ol‰iny LESNICTVÍ na bfiezích potoka mezi rybníãky nejsou vyuÏívány. Na západním bfiehu dolního rybníka zasahuje do území okraj kulturní smrãiny. Populace obojÏiVYUÎITÍ velníkÛ jsou ãásteãnû ohroÏovány neÏádoucí rybí obsádkou (okoun, kapr). Rybáfiské hospodafiení je postupnû pfiizpÛsobováno podmínkám ohroÏen˘ch druhÛ ÏivoãichÛ. Okolí rybníãkÛ je vyuÏíváno k rekreaci, v minulosti zde byly vybudovány ãetné chaty. Rekreaãní aktivity v‰ak prozatím nepfiedstavují váÏnûj‰í ohroÏení lokality. MAPA ÚZEMÍ

strana 249

1 Soustava lesních rybníãkÛ je dÛleÏit˘m místem pro rozmnoÏování a v˘voj obojÏivelníkÛ. 2 Mezi rybníãky se nacházejí fragmenty vlhk˘ch luk.

PE 19

223

Jihlavsko

1 GEOLOGIE V horninovém podloÏí se nalézají cordieritické ruly aÏ nebulitické migmatity. Horniny podloÏí jsou pfiekryty kvartérními sedimenty vodního toku a na okrajích deluviálními svahovinami. V nivû potoka pfievaÏují gleje typick˘ a organozemní, pseudogleje glejov˘, organozemní a typick˘, místy nalezneme organozem glejovou. Na svahovinách ochranného pásma vznikly kambizemû (typická, varieta kyselá, pseudoglejová a dystrická). V pomûrnû ‰iroKVùTENA ké nivû Jankovského potoka zÛstala zachována pestrá mozaika pfieváÏnû mokfiadních luãních spoleãenstev. Jen na nûkolika místech protéká potok lesními porosty, tvofien˘mi vût‰inou druhotn˘mi smrãinami. V okolí vodního toku se vyskytují pfiípotoãní ol‰iny a iniciální ol‰iny na b˘val˘ch loukách. Vegetaci mokfiadních luk tvofií pfiedev‰ím krátkostébelná ostfiicovo-mechová spoleãenstva svazu Caricion fuscae a jejich rÛzná v˘vojová i degradaãní stadia a dále také spoleãenstva pcháãov˘ch luk svazu Calthion. Na místech s vy‰‰í hladinou podzemní vody jsou ostrÛvkovitû vyvinuty porosty vysok˘ch ostfiic svazu Caricion rostratae a vzácnû také fragmenty pfiechodov˘ch ra‰elini‰È, zastoupené pfieváÏnû spoleãenstvy svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis. NevyuÏívaná místa zarÛstají terestrick˘mi rákosinami, chrasticov˘mi porosty a roztrou‰en˘mi skupinami vrb a ol‰í. Ze vzácn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ zde

1

Perlorodka fiíãní (Margaritana margaritifera) patfií k nejcennûj‰ím objektÛm ochrany pfiírody na âeskomoravské vrchovinû. 2

Pfiirozenû meandrující vodní tok je doprovázen hodnotn˘mi bfiehov˘mi porosty.

224

PE 20

rostou napfi. rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), ostfiice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), o. ble‰ní (C. pulicaris), o. dvoumuÏná (C. diandra), zdrojovka potoãní (Montia hallii), v‰ivec ladní (Pedicularis sylvatica), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), vrba rozmar˘nolistá (Salix rosmarinifolia), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), tolije bahenní (Parnassia palustris), bafiiãka bahenní (Triglochin palustre), hadí mord nízk˘ (Scorzonera humilis), pampeli‰ka Nordstedtova (Taraxacum nordstedtii) a fiada dal‰ích. Ze zoologického ZVÍ¤ENA hlediska je nejv˘znamnûj‰í v˘skyt zbytkové populace kriticky ohroÏené perlorodky fiíãní (Margaritana margaritifera). Horní ãást povodí Jankovského potoka (vãetnû Kladinského potoka) je jedinou lokalitou tohoto druhu na âeskomoravské vrchovinû. Z dal‰ích zkouman˘ch skupin bezobratl˘ch se vyskytují nûkteré vzácné a reliktní druhy pavoukÛ jako Hilaira excisa, Lepthyphantes pallidus, Sitticus caricis a Walckenaeria kochi. Z obratlovcÛ zde Ïijí napfi. ãolek horsk˘ (Triturus alpestris), ropucha obecná (Bufo bufo) a mihule potoãní (Lampetra planeri). Charakteristická je ptaãí fauna vlhk˘ch luk, mokfiadÛ a ãist˘ch vodních tokÛ, v území se vyskytují ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus), bramborníãek hnûd˘ (Saxicola rubetra), bekasina otavní (Gallinago gallinago) a fiada dal‰ích. Za potravou zalétá ãáp ãern˘ (Ciconia nigra) a na potocích pravidelnû loví vydra fiíãní (Lutra lutra). âinnost v hosLESNICTVÍ podáfisk˘ch lesích je zamûfiena na postupné zvy‰ování podílu listnat˘ch dfievin. Pfii zásazích v blízkosti vodních tokÛ je postupováno se zv˘‰enou opatrností (omezené pouÏívání chemick˘ch prostfiedkÛ aj.). V zájmu dal‰í VYUÎITÍ existence a reprodukce perlorodky je nutno radikálnû zmûnit zpÛsob zemûdûlského hospodafiení v horní ãásti povodí (omezení hnojení a chemizace v ochranném pásmu) a upravit

2

Národní pfiírodní památka

Jankovsk˘ potok

Údolní niva Jankovského potoka od pramenÛ, které se nacházejí jihozápadnû od obce Jankov, aÏ k osadû Hojkovy. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Jankov u Pelhfiimova, 505–661 m Vyskytná, Zachotín, Mysletín, Mladé Bfií‰tû, Staré Bfií‰tû, Nov˘ Rychnov V˘mûra: MZCHÚ: 71,14 ha, OP: 323,88 ha

Vyhlá‰eno: 1992

Pramenná ãást volnû meandrujícího vrchovinného potoka je ojedinûlou lokalitou kriticky ohroÏené perlorodky fiíãní (Margaritana margaritifera). V nivû potoka se vyskytují ohroÏená rostlinná spoleãenstva ostfiicov˘ch mokfiadÛ, vlhk˘ch a ra‰elinn˘ch luk, pfiípotoãních ol‰in a rákosin. Vodní tok je doprovázen esteticky a biologicky hodnotn˘mi bfiehov˘mi porosty. teplotní a prÛtokové pomûry Jankovského potoka. Neãetné napfiímené úseky toku by mûly b˘t zrevitalizovány, na vybran˘ch plochách budou provádûny speciální zásahy ve prospûch perlorodky. V souãasnosti jiÏ probíhá opakované kosení vybran˘ch cenn˘ch ploch mokfiadních luk a drobné revitalizaãní zásahy na

pfiítocích Jankovského potoka. K vyhlá‰ení je POZNÁMKA pfiipravena pravobfieÏní ãást povodí Jankovského potoka, nacházející se na území okresu Jihlava.

Bibliografie

253

MAPA ÚZEMÍ

strana 243

Okres Pelhfiimov

1


Kejtovské louky

Vlhké louky v nivû Kejtovského potoka pod rybníkem Dvofii‰tû, 1,5 km severozápadnû od obce VûÏná. Katastrální území: ·impach, VûÏná


V˘mûra: 3,20 ha

Vyhlá‰eno: 1994

Pfiedmûtem ochrany jsou druhovû pestré vlhké a ra‰elinné louky a pfiirozenû meandrující vodní tok s cenn˘mi bfiehov˘mi porosty.

2 GEOLOGIE PodloÏí tvofií biotiticko-muskovitické aÏ muskoviticko-biotitické svorové ruly a svory, pfiekryté pfieváÏnû fluviálními hlinitopísãit˘mi sedi-

menty a ‰tûrky holocenního stáfií. Tyto sedimenty pfiecházejí na svazích do deluviálních pleistocenních hlinitopísãit˘ch usazenin. V území jsou ãetná luãní

prameni‰tû. V závislosti na vlhkostních podmínkách se v nivû potoka vyvinuly organozemní (typické) gleje a pseudogleje, na které navazuje kambizem typická. Vlhké ra‰elinné KVùTENA louky potoãní nivy pfiedstavují pestrou mozaiku spoleãenstev svazÛ Calthion a Caricion fuscae. Maloplo‰nû se vyskytují ostfiicovo-ra‰eliníkové porosty blízké svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis. Z ohroÏen˘ch a vzácn˘ch rostlinn˘ch druhÛ se zde vyskytují vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), bafiiãka bahenní (Triglochin palustre), tolije bahenní (Parnassia palustris), ostfiice dvoumuÏná (Carex diandra), kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica), zábûlník bahenní (Comarum palustre), suchop˘r úzkolist˘ (Eriophorum angustifolium), violka bahenní (Viola palustris), ãertkus luãní (Succisa pratensis) a starãek potoãní (Tephroseris crispa). Pfiirozenû meandrující tok Kejtovského potoka je doprovázen typickou pfiípotoãní ol‰inou s ol‰í lepkavou (Alnus glutinosa), vrbou kfiehkou (Salix fragilis) a stfiemchou obecnou (Padus avium).

Na vlhk˘ch louZVÍ¤ENA kách s ãetn˘mi kfiovinami Ïije rosniãka zelená (Hyla arborea). Vyskytují se zde napfi. cvrãilka zelená (Locustella naevia), rákosník zpûvn˘ (Acrocephalus palustris), sedmihlásek hajní (Hippolais icterina), pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla), p. hnûdokfiídlá (S. communis), pûvu‰ka modrá (Prunella modularis) a fiada dal‰ích. Pfiirozen˘ vodní tok je lovi‰tûm skorce vodního (Cinclus cinclus) a ledÀáãka fiíãního (Alcedo atthis), kter˘ zde i hnízdí. Vlhké ãásti luk VYUÎITÍ nebyly v minulosti del‰í dobu obhospodafiovány. K zaji‰tûní dal‰í existence ohroÏen˘ch rostlinn˘ch spoleãenstev je od roku 1996 provádûno pravidelné kosení vlhk˘ch luk s odklizením biomasy a odstraÀování náletov˘ch dfievin. MAPA ÚZEMÍ

strana 244

1 Chránûné území je obklopeno rozsáhl˘mi agrocenózami. 2 Cvrãilka zelená (Locustella naevia).

PE 21

225

Jihlavsko

1 Horninové podGEOLOGIE loÏí je tvofieno krystalick˘mi horninami moldanubika, konkrétnû cordieritick˘mi rulami aÏ nebulitick˘mi migmatity. V nivû potoka jsou tyto horniny pfiekryty fluviálními náplavy, na okrajích nivy pfiecházející ve svahoviny. PÛdní pokryv vytváfií glej typick˘ a pseudoglejov˘ s pseudoglejem typick˘m (glejov˘m). SvaÏitûj‰í polohy pokr˘vá kyselá kambizem typická. Vegetaci území KVùTENA pfiírodní rezervace tvofií velmi dobfie zachovalá mozaika mokfiadních luãních spoleãenstev. Na bfiehu rybníka Horní Kladiny pfii severním okraji lokality se nacházejí spoleãenstva ostfiic svazu Caricion rostratae, pfiecházející do spoleãenstev vlhk˘ch pcháãov˘ch luk svazu Calthion a ostfiicov˘ch luk svazu Caricion fuscae. Místy se maloplo‰nû nacházejí ostfiicovo-ra‰eliníková spoleãenstva blízká svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis. Na su‰‰ích místech se vyskytují i krátkostébelné smilkové formace svazu Violion caninae. Z ohroÏen˘ch druhÛ vy‰‰ích rostlin se v území vyskytují bazanovec kytkokvût˘ (Naumburgia thyrsiflora), v‰i-

1 V‰ivec bahenní (Pedicularis palustris) roste v kraji jiÏ jen na nûkolika lokalitách. 2 Malé luãní ra‰elini‰tû v severní ãásti území. 3 Vlhké louky navazují na bfiehové porosty Kladinského potoka.

226

PE 22

2 vec bahenní (Pedicularis palustris), v. ladní (P. sylvatica), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), ostfiice Hartmanova (Carex hartmanii), zábûlník bahenní (Comarum palustre), dûtel ka‰tanov˘ (Chrysaspis spadicea), hadí mord nízk˘ (Scorzonera humilis) a kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica). Pfiirozenû meandrující potok je doprovázen kvalitním bfiehov˘m porostem s pfievahou ol‰e lepkavé (Alnus glutinosa). Lokalita je v˘ZVÍ¤ENA znamná pfiedev‰ím v˘skytem zbytkové populace perlorodky fiíãní (Margaritana margaritifera). Stávající malá a nepfiíli‰ prosperující populace je zfiejmû reliktem pÛvodního vût‰ího roz‰ífiení perlorodky v povodí Jankovského potoka. V potoce Ïije rak fiíãní (Astacus astacus). Lokalita je biotopem ropuchy obecné (Bufo bufo) a skokana hnûdého (Rana temporaria). Pravidelnû zde loví vydra fiíãní (Lutra lutra). Na pravém bfieLESNICTVÍ hu potoka se nalézají dva malé lesíky s pfievahou borovice a smrku a se zastoupením ol‰e a bfiízy. Pfii obnovû porostÛ je Ïádoucí posílit zastoupení listnat˘ch stromÛ, zejména ol‰e a jasanu. Vlhké louky jsou VYUÎITÍ zãásti koseny, nejvíce zamokfiené plochy nejsou jiÏ del‰í dobu obhospodafiovány. K obnovení podmínek pro trvalou existenci populace perlorodky je nutné v˘raznû zmûnit zpÛsob vyuÏívání


Kladinsk˘ potok

Niva v údolí Kladinského potoka mezi rybníkem Horní Kladiny a silnicí Jihlava – Pelhfiimov, asi 1,5 km v˘chodnû od obce Strmûchy. Katastrální území: âastonín, Jelcovy Lhotky, Strmûchy, Zachotín


V˘mûra: 6,97 ha

Vyhlá‰eno: 1993

Pfiirozenû meandrující potok s okolními druhovû pestr˘mi vlhk˘mi loukami pfiedstavuje se sousedním Jankovsk˘m potokem poslední recentní lokalitu perlorodky fiíãní (Margaritana margaritifera) na âeskomoravské vrchovinû.

3 pozemkÛ v horní ãásti povodí Kladinského potoka. Jedná se pfiedev‰ím o zatravnûní orné pÛdy, vylouãení chemizace a obnovení ekologick˘ch funkcí vodních tokÛ a údolních niv. V souãasné dobû v‰ak není provedení tûchto opatfiení pfiíli‰ reálné, zejména s ohledem na znaãn˘ rozsah dot-

ãen˘ch ploch. Z dÛvodu poPOZNÁMKA tfieby zachování genofondu byl zaloÏen izolát ãásti populace perlorodky na náhradní lokalitû v povodí Blanice. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

253 strana 244

Okres Pelhfiimov (Salix cinerea) a kru‰inou ol‰ovou (Frangula alnus). âást území v˘chodnû od rybníka byla odvodnûna a zalesnûna. Podrobnûji byla ZVÍ¤ENA zkoumána fauna pavoukÛ (Araneida). Z nalezen˘ch vzácn˘ch a reliktních druhÛ je nutno uvést Alopecosa aculeata a Neon valentulus. Rákosiny a kfiovinné porosty pfiedstavují hodnotné hnízdi‰tû ptactva. Z nápadnûj‰ích druhÛ zde byl pravidelnû pozorován napfi. moták pochop (Circus aeruginosus). V území hnízdí kalous u‰at˘ (Asio otus).

1


(typické) gleje s pseudoglejem typick˘m, nad ra‰elini‰tûm silnû kyselá kambizem dystrická.

Krãil

Rybník Krãil a pfiilehlé ra‰elini‰tû v pramenné oblasti bezejmenného levého pfiítoku Poãáteãského potoka 1 km v˘chodnû od obce Polesí, asi 3,5 km severnû od Poãátek. Katastrální území: Hefimaneã u Poãátek, Polesí


V˘mûra: 8,06 ha

Vyhlá‰eno: 1992

Na rybník, vybudovan˘ na okraji ra‰elini‰tû, navazují cenná rostlinná spoleãenstva rákosin, vysok˘ch ostfiic, pfiechodov˘ch ra‰elini‰È a ol‰in se zvlá‰tû chránûn˘mi druhy organismÛ.

2 PodloÏí tvofií GEOLOGIE rozsáhlé tûleso cordieritick˘ch rul, místy pfiecházejících aÏ v nebulitické migmatity. âetná prameni‰tû a vy‰‰í sráÏky podmínily existenci men‰ího ra‰elinného loÏiska o promûnlivé mocnosti.

Zbytek ra‰elini‰tû na v˘chodním bfiehu rybníka je protkán ãásteãnû zanesen˘mi odvodÀovacími pfiíkopy, které paprsãitû svádûjí vodu do rybníka. Kromû organozemû typické (glejové) se kolem rybníka vyvinuly organozemní

V rybníce jsou KVùTENA ãásteãnû vyvinuta spoleãenstva vodních makrofyt, pfiedev‰ím rdesna obojÏivelného (Persicaria amphibia). Je‰tû v 70. létech 20. stol. zde rostl i leknín bûlostn˘ (Nymphaea candida). Okrajové ãásti litorálu rybníka zarÛstají porosty rákosu (Phragmites australis), které smûrem ke bfiehÛm pfiecházejí do terestrick˘ch rákosin. Na vlastním ra‰elini‰ti jsou vyvinuta pfiedev‰ím ostfiicovo-ra‰eliníková spoleãenstva svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis, místy pfiecházející ke spoleãenstvÛm vysok˘ch ostfiic svazu Caricion rostratae. Na nûkter˘ch místech se nacházejí porosty suchop˘ru pochvatého (Eriophorum vaginatum), blízké svazu Sphagnion medii. V mokfiadních spoleãenstvech se vyskytují bazanovec kytkokvût˘ (Naumburgia thyrsiflora), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), suchop˘r úzkolist˘ (Eriophorum angustifolium), borÛvka baÏinná (Vaccinium uliginosum), kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica), zábûlník bahenní (Comarum palustre), starãek potoãní (Tephroseris crispa), violka bahenní (Viola palustris), ostfiice prodlouÏená (Carex elongata) aj. V odvodÀovacích pfiíkopech lze nalézt bublinatku jiÏní (Utricularia australis). Na nûkter˘ch místech jsou vyvinuty iniciální ol‰iny a vrbiny s ol‰í lepkavou (Alnus glutinosa), vrbou popelavou

Znaãná ãást ploLESNICTVÍ chy pfii v˘chodní hranici území byla na pfielomu 60. a 70. let 20. století zalesnûna smrkem pfii pouÏití vyv˘‰ené sadby, plochy blíÏe rybníka byly zalesnûny ol‰í. Na ãásti ploch se zalesÀovací pokusy minuly úãinkem, pfieÏívající smrkové tyãoviny jsou pûstebnû silnû zanedbány. Pfii v˘chodní hranici území se nachází star‰í esteticky hodnotn˘ porost s pfievahou bfiízy, lesnicky neobhospodafiovan˘. Rybník je vyuÏíVYUÎITÍ ván k extenzivnímu chovu ryb. Roku 1997 bylo na nejcennûj‰ích plochách ra‰elini‰tû, které jsou ohroÏeny zarÛstáním dfievinami a rákosem, zahájeno pravidelné kosení a odstraÀování náletov˘ch dfievin. MAPA ÚZEMÍ

strana 244

1 Enklávy ostfiicovo-ra‰eliníkov˘ch spoleãenstev jsou ohroÏeny postupujícími iniciálními ol‰inami. 2 Charakteristická kvûtenství bazanovce kytkokvûtého (Naumburgia thyrsiflora) jsou husté stopkaté hrozny v úÏlabí lodyÏních listÛ.

PE 23

227

Jihlavsko

1 GEOLOGIE Horninové podloÏí tvofií cordierit-biotitick˘ migmatit. Hlavní hfibet vrchu je protaÏen ve smûru S–J, pfievládá západní, severní a v˘chodní orientace svahÛ. V rámci hfibetu je vytvofieno nûkolik vrcholov˘ch skalisek, mrazov˘ch srubÛ s kryoplanaãními terasami, na pfiíkr˘ch svazích se vyskytují suÈová pole a místy i suÈové kuÏely. Na sutích v okolí hfibetu se vyvinuly rankery (kambick˘ a typick˘) s litozemûmi, hlub‰í profily zaujímá kambizem dystrická, místy nalezneme pseudogleje (kambick˘ a typick˘). V obtíÏnûji pfiíKVùTENA stupn˘ch polohách podél hlavního hfibetu a na pfiíkr˘ch svazích se zachovala pfiirozená spoleãenstva kvûtnat˘ch buãin svazu Fagion a suÈov˘ch lesÛ svazu Tilio-Acerion, pfiedstavující charakteristické lesní porosty vrcholov˘ch partií âeskomoravské vrchoviny. Spoleãenstva kvûtnat˘ch buãin jsou zastoupena pfiedev‰ím fragmenty asociací Dentario enneaphylli-Fagetum a Festuco altissimae-Fagetum. V dfievinné skladbû pfievaÏuje buk lesní (Fagus sylvatica), z dal‰ích druhÛ se vyskytují smrk ztepil˘ (Picea abies), javor klen (Acer pseudoplatanus) a vzácnû jedle bûlokorá (Abies alba). Z ty-

1 Malá populace mûsíãnice vytrvalé (Lunaria rediviva) roste v PR Kfieme‰ník na stinném suÈovém svahu. 2 Pod mrazov˘mi sruby jsou vytvofiena suÈová pole.

228

PE 24

2 pick˘ch druhÛ bylinného patra zde rostou kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosná (D. bulbifera), samorostlík klasnat˘ (Actaea spicata), svízel vonn˘ (Galium odoratum), kostfiava lesní (Festuca altissima), baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), p‰eníãko rozkladité (Milium effusum), kokofiík mnohokvût˘ (Polygonatum multiflorum) aj. Ve fragmentu suÈového lesa v severní ãásti rezervace roste javor mléã (Acer platanoides), jasan ztepil˘ (Fraxinus excelsior) a jilm horsk˘ (Ulmus glabra). Dominantou bylinného patra je populace mûsíãnice vytrvalé (Lunaria rediviva). Na mírnûj‰ích svazích v pfiístupnûj‰ích polohách jsou tato spoleãenstva zãásti nahrazena smrkov˘mi a bukov˘mi hospodáfisky vyuÏívan˘mi porosty. Pro území je chaZVÍ¤ENA rakteristická fauna podhorsk˘ch smí‰en˘ch lesÛ. V souãasné dobû zde probíhá intenzivní v˘zkum mot˘lÛ (Lepidoptera). Prozatím bylo v tomto chránûném území zaznamenáno více neÏ 300 druhÛ. Píìalky Lampropteryx suffumata, Epirrita christyi, Acasis viretata a Nothocasis sertata jsou troficky vázané na listnaté dfieviny, Thera britannica, Chiasmia signaria a Pungeleria capreolaria v pfiírodû doprovázejí autochtonní v˘skyt smrku a jedle. Vzácnou a lokálnû


Kfieme‰ník

Zalesnûn˘ skalnat˘ vrchol (765,0 m n. m.) s poutním kostelem asi 1,5 km severozápadnû od obce Sázava pod Kfieme‰níkem, 8 km v˘chodnû od Pelhfiimova. Katastrální území: Sázava pod Kfieme‰níkem


V˘mûra: MZCHÚ: 37,21 ha, OP: 1,61 ha

Vyhlá‰eno: 1985

Ve skalnaté vrcholové partii v˘razného vrchu se zachoval soubor pfiírodû blízk˘ch lesních spoleãenstev jedlobukového stupnû. roz‰ífienou mÛru Apamea illyria lze povaÏovat za typick˘ druh buãin, na lokalitû se vyskytuje pomûrnû hojnû. Nûkteré druhy mot˘lÛ jsou pro území typické zejména z hlediska vertikálního roz‰ífiení jako napfi. bourovec mûsíãit˘ (Cosmotriche lobulina), mÛra sivá (Papestra biren) a osenice velká (Eurois occulta) a dokumentují tak vrchovinn˘ charakter lokality. Na její druhové diverzitû se podílí i fiada obecnû nehojn˘ch druhÛ mot˘lÛ napfi. mÛrka Nycteola asiatica a píìalky Euphyia biangulata a Larentia clavaria. Smí‰ené lesy jsou biotopem s˘ce rousného (Aegolius funereus) a datla ãerného (Dryocopus martius), ve skalách hnízdí v˘r velk˘ (Bubo bubo). Hojnûji se vyskytují

pl‰ík lískov˘ (Muscardinus avellanarius) a veverka obecná (Sciurus vulgaris). ·etrné lesnické LESNICTVÍ hospodafiení je smûrováno k postupné pfiemûnû smrkov˘ch kultur na druhovû a vûkovû rozrÛznûné pfiírodû blízké porosty. Ve stávajících smí‰en˘ch porostech je pfiirozené zmlazení buku, jedle a jilmu podporováno skupinov˘m v˘bûrem, zakládáním kotlíkÛ a plocením proti okusu zvûfií. Chránûné území VYUÎITÍ se nachází v tûsné blízkosti poutního kostela a lyÏafiské sjezdovky, prochází zde fiada turisticky znaãen˘ch cest. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

286, 298 strana 249

Okres Pelhfiimov

1


Nov˘ rybník

Rybník Nov˘ a mokfiady na jeho v˘chodním bfiehu, 1,6 km jiÏnû a jihov˘chodnû od obce Horní Ves. Katastrální území: Horní Ves


V˘mûra: 13,46 ha

Vyhlá‰eno: 1997

Rybník, lemovan˘ ostfiicov˘mi porosty s navazujícími vlhk˘mi ra‰elinn˘mi loukami a ol‰inami, je lokalitou poãetné populace ohroÏeného raka fiíãního (Astacus astacus).

2 GEOLOGIE PodloÏí je tvofieno horninami moldanubického plutonu, dvojslídn˘m granitem aÏ adamellitem stfiednû aÏ drobnû zrnit˘m, místy porfyrick˘m (mrákotínsk˘ typ). Lokalita se nachází v mûlkém uzávûru údolí s pomûrnû mírn˘mi svahy. Dno rybníka je pokryto

mnoÏstvím balvanÛ a vût‰ích kamenÛ. Podle ovlivnûní podzemní vodou se tu nacházejí gleje (organozemní a typick˘), na doãasnû zamokfien˘ch plochách pak pseudoglej typick˘. Ve vût‰í vzdálenostri od rybníka se na svazích vytvofiila kyselá kambizem typická a pseudoglejová.

KVùTENA Litorální porosty rybníka tvofií pfiedev‰ím úzké pruhy spoleãenstev vysok˘ch ostfiic svazu Caricion rostratae. Místy jsou vytvofieny porosty orobince ‰irolistého (Typha latifolia). Na v˘chodním bfiehu rybníka vznikla na místû pfiedchozích mokr˘ch luk iniciální ol‰ina svazu Alnion incanae s dominující ol‰í lepkavou (Alnus glutinosa), ke které pfiiléhá terestrická rákosina. Z dal‰ích rostlinn˘ch spoleãenstev jsou pozoruhodné pfiedev‰ím polopfiirozené vlhké sklízené louky mezi lesíky a prameni‰tní ra‰elinná louka na v˘chodním okraji území, zãásti zarÛstající dfievinn˘m náletem. V tûchto spoleãenstvech, pfieváÏnû z rámce svazÛ Caricion fuscae a Calthion, se vyskytují napfi. vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), hadí mord nízk˘ (Scorzonera humilis), suchop˘r úzkolist˘ (Eriophorum augustifolia), sítina nitkovitá (Juncus filiformis), pampeli‰ka Nordstedtova (Taraxacum nordstedtii), zábûlník bahenní (Comarum palustre), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), starãek potoãní (Tephroseris crispa), dûtel ka‰tanov˘ (Chrysaspis spadicea), kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica), violka bahenní (Viola palustris) aj. Na jiÏním bfiehu rybníka se na-

chází úzk˘ pruh smí‰eného lesního porostu s v˘skytem smrku ztepilého (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris), jedle bûlokoré (Abies alba) a buku lesního (Fagus sylvatica). Men‰í izolovan˘ lesík v jihov˘chodní ãásti rezervace tvofií smrková monokultura. Lokalita pfiedstaZVÍ¤ENA vuje biotop fiady ohroÏen˘ch druhÛ ÏivoãichÛ, z nejv˘znamnûj‰ích je tfieba uvést druhy vázané na biotop rybníka – raka fiíãního (Astacus astacus) a ‰kebli rybniãnou (Anodonta cygnea). V zarostl˘ch litorálech rybníka se rozmnoÏuje ropucha obecná (Bufo bufo). Iniciální moLESNICTVÍ kfiadní ol‰ina v˘chodnû od rybníka není lesnicky obhospodafiována, ostatní porosty jsou vyuÏívány jako lesy hospodáfiské s dÛrazem na zv˘‰ení druhové a vûkové rozrÛznûnosti. Rybník slouÏí k exVYUÎITÍ tenzivnímu chovu ryb s ohledem na potfieby ohroÏen˘ch druhÛ ÏivoãichÛ. âást vlhk˘ch luk je pravidelnû obhospodafiována. MAPA ÚZEMÍ

strana 246

1 K západnímu bfiehu rybníka pfiiléhá ol‰ina a kulturní smrãiny. 2 Nápadnû kvetoucí dûtel ka‰tanov˘ (Chrysaspis spadicea).

PE 25

229

Jihlavsko

1 Horninové G EOLOGIE podloÏí je tvofieno cordieritick˘mi rulami aÏ nebulitick˘mi migmatity. Vzniklo zde spektrum hydromorfních pÛd od glejov˘ch organozemí, organozemních a typick˘ch glejÛ po pseudogleje (typické). Okolí pokr˘vají velké plochy kambizemû dystrické. V rybníce se naKVùTENA cházejí spoleãenstva vodních makrofyt s dominujícím rdestem vzpl˘vav˘m (Potamogeton natans). Velmi cenná jsou ostfiicovo-ra‰eliníková spoleãenstva zra‰elinûl˘ch okrajÛ

1 Zra‰elinûl˘ okraj rybníka Pstruhovec.

230

PE 26

rybníka, pfiedstavující raná sukcesní stadia blízká svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis. Vyskytuje se zde velmi poãetná populace rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia), dále zde rostou napfi. vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), ìáblík bahenní (Calla palustris), zábûlník bahenní (Comarum palustre), ostfiice zobánkatá (Carex rostrata), o. ‰edavá (C. canescens), suchop˘r úzkolist˘ (Eriophorum angustifolium) a violka bahenní (Viola palustris). Maloplo‰nû jsou na bfiezích rybníka vyvinuty porosty orobince ‰irolistého (Typha latifolia). V podmáãen˘ch smrãinách v okolí potÛãku nad rybníkem se vyskytuje dfiípatka horská (Soldanella montana). ZVÍ¤ENA

Fauna zde neby-


Pstruhovec

Rybník Pstruhovec v údolí Îirovnice na okraji lesa asi 2 km severozápadnû od obce âastrov. Katastrální území: âastrov

Nadmofiská v˘‰ka: 620 m

V˘mûra: 1,31 ha

Vyhlá‰eno: 1997

Oligotrofní lesní rybník se zra‰elinûl˘mi okraji je lokalitou se zfiejmû nejpoãetnûj‰í populací rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) v této ãásti âeskomoravské vrchoviny. la zatím podrobnûji zkoumána. K zachování souVYUÎITÍ ãasného charakteru rybníka je nezbytné velmi ‰etrné rybáfiské hospodafiení, jako optimální varianta se jeví ponechat rybník

zcela bez ryb. MAPA ÚZEMÍ

strana 246

Okres Pelhfiimov

1


Ra‰elini‰tû u Vintífiova

Zãásti odtûÏené ra‰elini‰tû, ra‰elinné louky a ol‰iny na mírném svahu 200 m západnû od obce Vintífiov, 4 km jihov˘chodnû od Obratanû. Katastrální území: Vintífiov


V˘mûra: 6,71 ha

Vyhlá‰eno: 1994

Men‰í luãní ra‰elini‰tû, zãásti po‰kozené tûÏbou a zarostlé dfievinami, pfiedstavuje s okolními ra‰elinn˘mi loukami pozoruhodn˘ soubor mokfiadních biotopÛ s vysokou druhovou pestrostí. GEOLOGIE Horninové podloÏí tvofií pfieváÏnû biotiticko-muskovitické aÏ muskoviticko-biotitické pararuly a svory. V mírn˘ch terénních depresích a na svazích jsou tyto horniny pfiekryty deluviálními sedimenty s úlomky hornin. Vrstva luãní ra‰eliny byla zãásti odtûÏena. V bezprostfiedním okolí organozemí (typické a glejové) se vytvofiil pseudoglej organozemní (typick˘), na kter˘ navazuje kambizem pseudoglejová a ky-

selé kambizemû (typická i dystrická). Vegetace je tu naKVùTENA vzdory znaãn˘m antropick˘m zásahÛm v minulosti pomûrnû pestrá. OdtûÏená místa s vy‰‰í hladinou podzemní vody, místnû i s mûlk˘mi tÛÀkami, jsou pokryta ãlenitou mozaikou fytocenologicky nevyhranûn˘ch a sukcesnû ran˘ch stadií mokfiadních spoleãenstev s dominujícími sítinami (Juncus

sp.), ostfiicí prosovou (Carex panicea), o. jeÏatou (C. echinata), o. zobánkatou (C. rostrata), ra‰eliníky (Sphagnum sp.) a rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia). Jen místy jsou zachovány fragmenty pÛvodních spoleãenstev vlhk˘ch ra‰elinn˘ch a mokfiadních luk, pfiedev‰ím svazÛ Calthion a Caricion fuscae, kde rostou prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), violka bahenní (Viola palustris), suchop˘r úzkolist˘ (Eriophorum angustifolium), starãek vodní (Senecio aquaticus), ãertkus luãní (Succisa pratensis) aj. Na su‰‰ích místech se nalézají spoleãenstva svazu Violion caninae, ve kter˘ch se vyskytují hadí mord nízk˘ (Scorzonera humilis) a v‰ivec ladní (Pedicularis sylvatica). Centrální ãást lokality pomûrnû rychle zarÛstá náletem dfievin, pfiedev‰ím ol‰e lepkavé (Alnus glutinosa) a kru‰iny ol‰ové (Frangula alnus). Fauna lokality neZVÍ¤ENA byla prozatím podrobnûji zkoumána. Ze vzácnûj‰ích druhÛ pavoukÛ zde Ïije chladnomiln˘ Thanatus striatus. Pozoruhodn˘ je rovnûÏ v˘skyt batolce duhového (Apatura iris), charak-

2 teristického pro listnaté lesy. Na dfiíve tûÏené VYUÎITÍ centrální ãásti území rychle postupuje nálet dfievin. Pro dal‰í existenci svûtlomiln˘ch ra‰elini‰tních spoleãenstev zde bylo zahájeno postupné odstraÀování dfievin na nejcennûj‰ích plochách. âást vlhk˘ch luk je pravidelnû kosena. MAPA ÚZEMÍ

strana 247

1 Ra‰elini‰tû naru‰ené tûÏbou je ohroÏeno náletem dfievin. 2 Zbûhovec plaziv˘ (Ajuga reptans) roste hojnû v ol‰inách a na vlhk˘ch loukách.

PE 27

231

Jihlavsko

1 chodním smûrem ke cordieritick˘m rulám aÏ nebulitick˘m migmatitÛm. Mûlké údolí potÛãku zaujímají pfieváÏnû pseudogleje (typick˘ a glejov˘), na prameni‰tích se místnû vyskytují i gleje (organozemní a typick˘). Okolí je kryto kysel˘mi kambizemûmi (typickou a dystrickou).

2 GEOLOGIE Lokalita se nachází na rozhraní metamorfovan˘ch hornin moldanubika. Biotitické a sillimaniticko-biotitické pararuly, místy migmatitizované a s vloÏkami ortorul a amfibolitÛ, pfiecházejí jihov˘-

1 Kulovité kefie vrby u‰até (Salix aurita) postupnû vytváfiejí zapojené porosty. 2 Pfiástevník hluchavkov˘ (Callimorpha dominula) b˘vá na vlhk˘ch loukách Pelhfiimovska lokálnû hojn˘.

232

PE 28

Vegetace protáhKVùTENA lé luãní enklávy je tvofiena pfiedev‰ím ostfiicov˘mi spoleãenstvy ra‰elinn˘ch luk svazu Caricion fuscae, místy jsou vyvinuty mokré pcháãové louky svazu Calthion. V tûchto spoleãenstvech se vyskytuje fiada ohroÏen˘ch a charakteristick˘ch druhÛ, jako jsou vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), zábûlník bahenní (Comarum palustre), ostfiice Hartmanova (Carex hartmanii), o. prosová (C. panicea), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica), starãek potoãní (Tephroseris crispa) a violka bahenní (Viola palustris). Na nûkter˘ch místech v okolí potÛãku jsou vyvinuty iniciální ol‰iny s dominující ol‰í lepkavou (Alnus glutinosa) a charakteristick˘m bylinn˘m patrem, ve kterém


Ra‰elinná louka u Proseãe – Obofii‰tû

Enkláva vlhk˘ch luk mezi lesy, asi 1 km v˘chodnû a severov˘chodnû od obce Myslov. Katastrální území: âástkovice, Myslov


V˘mûra: 3,06 ha

Vyhlá‰eno: 1985

V okolí potÛãku mezi lesy se zachovala enkláva vlhk˘ch ra‰elinn˘ch luk s ãetn˘mi prameni‰ti a s ohroÏen˘mi druhy rostlin. rostou napfi. fiefii‰nice hofiká (Cardamine amara) a ‰karda bahenní (Crepis paludosa). Plochy luk jsou roztrou‰enû porostlé skupinami dfievin, pfiedev‰ím vrby u‰até (Salix aurita), smrku ztepilého (Picea abies) a bfiízy bûlokoré (Betula pendula). Fauna zde nebyZVÍ¤ENA la zatím podrobnûji zkoumána. Na vlhk˘ch loukách byl pozorován velmi hojnû perleÈovec vût‰í

(Argynnis aglaja) a pfiástevník hluchavkov˘ (Callimorpha dominula), oba typické pro tato stanovi‰tû. Vlhké louky jiÏ VYUÎITÍ nejsou del‰í dobu koseny. Na vybran˘ch cenn˘ch plochách bylo v roce 1996 zapoãato s pravideln˘m kosením pro podporu krátkostébeln˘ch spoleãenstev ostfiicov˘ch ra‰elinn˘ch luk. MAPA ÚZEMÍ

strana 246

Okres Pelhfiimov

3 ol‰inû v okolí potÛãku na jiÏním okraji rybníka roste men‰í populace kriticky ohroÏené tfitiny nachové (Calamagrostis purpurea), kterou zde jako nov˘ druh flóry pro tehdej‰í âeskoslovensko objevil v roce 1974 brnûnsk˘ botanik Miroslav Smejkal. Z dal‰ích ohroÏen˘ch druhÛ se zde vyskytují vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), zábûlník bahenní (Comarum palustre), ostfiice dvoumuÏná (Carex diandra), o. prodlouÏená (C. elongata), bublinatka jiÏní (Utricularia australis) a violka bahenní (Viola palustris).

1


Rybník Pafiez

Rybník Pafiez v údolí Meziklaského potoka a mokfiady na jeho západním a jiÏním bfiehu, 2 km severov˘chodnû od obce Kali‰tû. Katastrální území: Kali‰tû


V˘mûra: 4,38 ha

Vyhlá‰eno: 1985

Mokfiadní ra‰elinná spoleãenstva na bfiezích rybníka jsou lokalitou kriticky ohroÏené tfitiny nachové (Calamagrostis purpurea), která zde byla nalezena jako nov˘ druh pro flóru na‰ich zemí.

2

GEOLOGIE PodloÏí tvofií kyselé horniny moldanubického plutonu, konkrétnû dvojslídn˘ granit aÏ adamellit stfiednû aÏ drobnû zrnit˘, místy drobnû porfyrick˘, tzv. mrákotínsk˘ typ. V údolí Meziklaského potoka je toto podloÏí pfiekryto fluviálními sedimenty. V závislosti na hydrick˘ch pomûrech tu vznikl glej organozemní (typick˘) s pseudoglejem glejov˘m, dále navazuje velmi kyselá kambizem dystrická. Bfiehové porosty KVùTENA rybníka jsou tvofieny formacemi vysok˘ch ostfiic, v zazemÀovací zónû rybníka je vytvofieno spoleãenstvo svazu Cicution virosae s dominujícím ìáblíkem bahenním (Calla palustris). Bfiehové porosty pfiecházejí k nekosen˘m mokfiadním spoleãenstvÛm z rámce svazÛ Caricion fuscae a Calthion, místy jsou vyvinuta i ostfiicovo-ra‰eliníková spoleãenstva blízká svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis. Neobhospodafiované plochy zarÛstají náletem dfievin, pfieváÏnû ol‰e lepkavé (Alnus glutinosa), vrby u‰até (Salix aurita) a kru‰iny ol‰ové (Frangula alnus). V fiídké iniciální

Dobfie je prozkouZVÍ¤ENA mána bohatá fauna pavoukÛ (Araneida). Vyskytuje se zde fiada vzácn˘ch a reliktních druhÛ, pfieváÏnû vázan˘ch na mokfiadní a ra‰elinné biotopy, jako Diplocephalus permixtus, Drepanotylus uncatus, Hilaira excisa a Pirata piscatorius. V rybníce Ïije v poãetné populaci rak fiíãní (Astacus astacus). Za potravou zalétá na lokalitu ãáp ãern˘ (Ciconia nigra). V rybníce je proVYUÎITÍ vozováno ‰etrné rybáfiské hospodafiení s ohledem na v˘skyt raka fiíãního. Mokré louky nejsou jiÏ del‰í dobu sklízeny. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

264, 298 strana 247

1

Na bfiezích rybníka Pafiez roste v poãetné populaci ìáblík bahenní (Calla palustris). 2 PobfieÏní vegetace rybníka Pafiez je tvofiena pestrou mozaikou mokfiadních spoleãenstev. 3 VáÏka ploská (Libellula depressa) ob˘vá ãisté a klidné vody.

PE 29

233

Jihlavsko GEOLOGIE Rezervace leÏí pfiibliÏnû na rozhraní moldanubického plutonu a moldanubika. Ve v˘chodní ãásti území se nachází drobnozrnná biotit-muskovitická Ïula typu Bíl˘ Kámen, podloÏí západní ãásti je tvofieno cordierit-biotitick˘m migmatitem. V nivû Hraniãního potoka a na svazích údolí je horninové podloÏí pfiekryto kvartérními uloÏeninami fluviálními a deluviálními. Potok protéká pomûrnû mûlk˘m údolím, potoãní niva dosahuje ‰ífie jen nûkolika málo desítek metrÛ. Podle charakteru zamokfiení se zde vyvinuly organozemní i typické pseudogleje a gleje, pfiecházející poblíÏ rezervace do kysel˘ch kambizemí dystrick˘ch. Na dolním HavKVùTENA lovû rybníku se vyskytují spoleãenstva vodních makrofyt fiádu Potametalia, pfieváÏnû asociace Elodeetum canadensis. Rybník Stupn˘ je z velké ãásti zanesen a na ãásti plochy nezpevnûn˘ch náplavÛ se vyvinula spoleãenstva svazu Cicution virosae s dominujícím ìáblíkem bahenním (Calla palustris). Podobn˘ charakter mají i litorály horního rybníka Star˘. V nejbliÏ‰ím okolí rybníkÛ se nacházejí plo‰nû omezené porosty vy‰‰ích ostfiic svazu Caricion rostratae, které pfiecházejí do vlhk˘ch luk svazÛ Calthion a Caricion fuscae. Na opu‰tûn˘ch lukách se po ukonãení kosení vyvíjejí iniciální ol‰iny, smûfiující v prostoru potoãní nivy pravdûpodobnû k pfiípotoãním ol‰inám podsvazu Alnenion glutinoso-incanae. Místy se nacházejí terestrické rákosiny a porosty chrastice rákosovité (Phalaroides arundinacea). Z ohroÏen˘ch druhÛ se v rezervaci vyskytují rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), leknín bûlostn˘ (Nymphaea candida), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), tolije bahenní (Parnassia palustris), ostfiice dvou-

1

V zarÛstajícím rybníku Star˘ je vyvinuta zajímavá hydrosérie vodních, mokfiadních a luãních spoleãenstev. 2 ëáblík bahenní (Calla palustris).

234

PE 30

1 muÏná (Carex diandra), hadí mord nízk˘ (Scorzonera humilis), kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica) a fiada dal‰ích. Na obou bfiezích Havlova rybníka se nacházejí mokfiadní ol‰iny s pfievahou ol‰e lepkavé (Alnus glutinosa). V nivû potoka mezi rybníky jsou vyvinuty iniciální ol‰iny a porosty kfiovit˘ch vrb. Na levém bfiehu potoka mezi rybníky Star˘ a Stupn˘ je men‰í porost kulturní smrãiny. Rybniãní soustaZVÍ¤ENA va, mokré louky a ol‰iny pfiedstavují zachoval˘ biotop ohroÏen˘ch druhÛ ÏivoãichÛ. Vyskytují se zde napfi. stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus), ãolek obecn˘ (Triturus vulgaris), skokan zelen˘ (Rana kl. esculenta) a s. hnûd˘ (R. temporaria). V hnízdní dobû zde byla pozorována ãírka obecná (Anas crecca). V rezervaci pravidelnû loví vydra fiíãní (Lutra lutra).


Rybník Star˘

Soustava tfií rybníkÛ s okolními ol‰inami, mokfiady a loukami v nivû Hraniãního potoka, 2 km severozápadnû od obce Tû‰enov. Katastrální území: ¤eÏenãice, Tû‰enov


V˘mûra: 13,14 ha

Vyhlá‰eno: 1992

Pfiedmûtem ochrany je zachoval˘ soubor ohroÏen˘ch spoleãenstev vlhk˘ch ra‰elinn˘ch luk, ostfiicov˘ch mokfiadÛ, ol‰in a stojat˘ch vod na horním toku vrchovinného potoka.

V ol‰ov˘ch porosLESNICTVÍ tech se hospodafií v˘bûrn˘m zpÛsobem. Nûkteré ãásti ol‰in nejsou vzhledem k omezené pfiístupnosti obhospodafiovány vÛbec. Rybníky jsou vyVYUÎITÍ uÏívány k extenzivnímu chovu ryb. Vût‰ina luãních porostÛ je ponechána ladem, pravidelnû se kosí jen men‰í ãást luk nad Havlov˘m rybníkem. V roce

2 1996 bylo zahájeno kosení a odstraÀování dfievin na nejcennûj‰ích plochách vlhk˘ch luk nad Star˘m rybníkem.

BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

239 strana 248

Okres Pelhfiimov

1


StrÏená hráz

Vlhké louky a ol‰iny v údolí Hladovského potoka v úseku od osady Nov˘ Mnich ke hranicím okresu Pelhfiimov, asi 2,5 km jihov˘chodnû od obce Mnich. Katastrální území: Mnich


V˘mûra: 8,00 ha

Vyhlá‰eno: 1997

Údolní niva potoka je jednou z nejbohat‰ích lokalit ohroÏené bledule jarní (Leucojum vernum) v okrese Pelhfiimov.

2

GEOLOGIE PodloÏí je tvofieno pfieváÏnû cordieritick˘mi rulami aÏ nebulitick˘mi migmatity. V dobfie zachovalé nivû potok volnû meandruje. Vytvofiily se tu hydromorfní pÛdy – pseudoglej typick˘ a glejov˘ spolu s glejem typick˘m. Od okrajÛ nivy navazuje kambizem dystrická. Relativnû zachoKVùTENA valé partie vlhk˘ch luk pod samotou v severov˘chodní ãásti území patfií ke stfiídavû vlhk˘m loukám svazu Molinion, místy v‰ak vykazují vztah ke spoleãenstvÛm ostfiicov˘ch luk svazu Caricion fuscae a krátkostébeln˘m porostÛm svazu Violion caninae. Více zamokfiené plochy ve stfiední a dolní ãásti území odpovídají pcháãov˘m loukám svazu Calthion a ostfiicov˘m porostÛm svazu Caricion rostratae. Velkou ãást b˘val˘ch luk jiÏ pokr˘vají iniciální ol‰iny rÛzného stáfií, které se pravdûpodobnû budou spontánnû vyvíjet ke spoleãenstvÛm pfiípotoãních ol‰in podsvazu Alnenion glutinoso-incanae. Na místech ménû ovlivnûn˘ch vodou, pfiedev‰ím na svazích údolí potÛãku, se na stanovi‰tích pÛvodních bukov˘ch jedlin nacházejí pfieváÏnû smrkové kultury s pfiímûsí borovice lesní (Pinus sylvestris), jedle bûlokoré (Abies alba) a buku lesního (Fagus sylvatica). Z ohroÏen˘ch druhÛ tu roste v poãetné populaci bledule jarní (Leucojum vernum), dále se zde vyskytují ìáblík bahenní (Calla palustris), dfiípatka horská (Soldanella montana), vrba rozmar˘nolistá (Salix rosmarinifolia),

prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), zábûlník bahenní (Comarum palustre), suchop˘r úzkolist˘ (Eriophorum angustifolium), starãek potoãní (Tephroseris crispa), kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica), violka bahenní (Viola palustris), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), hadí mord nízk˘ (Scorzonera humilis), plavuÀ vidlaãka (Lycopodium clavatum) aj. Fauna území neZVÍ¤ENA byla zatím podrobnûji zkoumána. Lze pfiedpokládat typické druhy ol‰in a smrkov˘ch lesÛ podhorsk˘ch poloh. Iniciální ol‰iny LESNICTVÍ nejsou lesnicky vyuÏívány. V pfieváÏnû smrkov˘ch porostech jsou plánovány zásahy k podpofie jedle a buku. V minulosti byla VYUÎITÍ jiÏní ãást území vyuÏívána jako rybník, kter˘ v‰ak jiÏ pfied del‰í dobou zanikl. Tuto skuteãnost odráÏí dochovan˘ místní název. Podmáãené luãní porosty v blízkosti potoka byly hospodáfisky opu‰tûny vût‰inou jiÏ pfied nûkolika desetiletími. Pomûrnû nedávno byly zfiejmû je‰tû koseny louky v severov˘chodní ãásti chránûného území. MAPA ÚZEMÍ

strana 247

1 Luãní plochy v severní ãásti území. 2 Hladovsk˘ potok protéká iniciálními ol‰inami.

PE 31

235

Jihlavsko

1 GEOLOGIE PodloÏí tvofií biotiticko-muskovitické aÏ muskoviticko-biotitické svorové ruly a svory. V závislosti na zamokfiení podzemní vodou se tu vyvinuly pseudogleje (typick˘ a glejov˘) s glejem typick˘m. Na svazích nad prameni‰tûm se nachází kyselá kambizem typická a pseudoglejová. Souãasná vegeKVùTENA tace je tvofiena spoleãenstvy prameni‰tních ol‰in podsvazu Alnenion glutinoso-incanae s charakteristick˘m bylinn˘m patrem. Tomuto spoleãenstvu dobfie odpovídají porosty ve v˘chodní ãásti území, v západní

1

Prameni‰tní ol‰iny oÏívají jiÏ v ãasném jaru, kdy rozkvétá bledule jarní (Leucojum vernum).

236

PE 32

ãásti se nachází iniciální ol‰ina, vzniklá zfiejmû spontánní sukcesí na opu‰tûn˘ch vlhk˘ch loukách. V dfievinném patfie dominuje ol‰e lepkavá (Alnus glutinosa), v˘znamnû je zastoupen smrk ztepil˘ (Picea abies) a vtrou‰ena je bfiíza bûlokorá (Betula pendula). Na lokalitû roste v poãetné populaci bledule jarní (Leucojum vernum), z dal‰ích druhÛ se zde vyskytují prstnatec listenat˘ (Dactylorhiza longebracteata), fiefii‰nice hofiká (Cardamine amara), ostfiice lesní (Carex sylvatica), o. fiídkoklasá (C. remota), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), ãarovník prostfiední (Circaea x intermedia), ‰karda bahenní (Crepis paludosa), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), kozlík v˘bûÏkat˘ (Valeriana excelsa), violka bahenní (Viola palustris) aj. V území Ïije chaZVÍ¤ENA rakteristická fauna lesÛ. Vyskytují se zde stfiízlík obecn˘ (Troglodytes troglodytes), brhlík lesní (Sitta europaea), pûvu‰ka


U Bezdûãína

Prameni‰tní ol‰ina v lese asi 1 km severnû od obce Bezdûãín v pramenné oblasti Kejtovského potoka. Katastrální území: ObrataÀ


V˘mûra: 2,95 ha

Vyhlá‰eno: 1992

Pfiedmûtem ochrany je enkláva prameni‰tních a iniciálních ol‰in s hojnou bledulí jarní (Leucojum vernum) v bylinném patfie. modrá (Prunella modularis), budníãek men‰í (Phylloscopus collybita), ãervenka obecná (Erithacus rubecula), s˘kora parukáfika (Parus cristatus), s. uhelníãek (P. ater), kfiivka obecná (Loxia curvirostra) a fiada dal‰ích. Z lesnického LESNICTVÍ hlediska se jedná o podmáãenou ol‰inu na stanovi‰ti montánní jasanové ol‰iny. V jihozápadní

ãásti zasahuje do chránûného území ãást smrkové mlaziny, pûstebnû silnû zanedbané. ·etrné lesnické hospodafiení je provádûno s ohledem na zachování pfiedmûtu ochrany, a to pfieváÏnû v˘bûrn˘m zpÛsobem. V roce 1998 bylo VYUÎITÍ uskuteãnûno dílãí prosvûtlení porostu a ãásteãné potlaãení smrku. MAPA ÚZEMÍ

strana 245

Okres Pelhfiimov rem k okrajov˘m loukám pfiecházejí ra‰elinná spoleãenstva pfies fytocenózy ostfiicov˘ch luk svazu Caricion fuscae a stfiídavû vlhk˘ch luk svazu Molinion aÏ k su‰‰ím smilkov˘m loukám svazu Violion caninae a kulturním luãním porostÛm. V cenn˘ch ra‰elinn˘ch spoleãenstvech rostou prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica), v‰ivec ladní (Pedicularis sylvatica), hadí mord nízk˘ (Scorzonera humilis), ostfiice dvoumuÏná (Carex diandra), zábûlník bahenní (Comarum palustre), starãek potoãní (Tephroseris crispa), violka bahenní (Viola palustris), suchop˘r úzkolist˘ (Eriophorum angustifolium) aj. Na ra‰elini‰ti je vytvofien skupinov˘ nálet dfievin, pfieváÏnû vrby u‰até (Salix aurita), v. popelavé (S. cinerea), v. pûtimuÏné (S. pentandra) a bfiízy bûlokoré (Betula pendula).

1


U Milíãovska

Luãní ra‰elini‰tû 1 km v˘chodnû od obce Jankov. Katastrální území: Jankov u Pelhfiimova


V˘mûra: 6,16 ha

Vyhlá‰eno: 1993

Pfiedmûtem ochrany je zachovalé luãní ra‰elini‰tû s okolními vlhk˘mi a ra‰elinn˘mi loukami.

2

GEOLOGIE Horninové podloÏí rezervace je tvofieno cordierit-biotitick˘m migmatitem s polohami drobnozrnné biotit-muskovitické Ïuly typu Bíl˘ Kámen. Tyto horniny jsou zãásti pfiekryty deluviálními, hlinitopísãit˘mi aÏ hlinitokamenit˘mi sedimenty. V mûlké pramenné míse v povodí Jihlavy vzniklo men‰í loÏisko ra‰eliny. Lokalita se nachází v tûsné blízkosti hlavního evropského rozvodí na holorovinû Vyskytenské pahorkatiny. ·iroké spektrum hydromorfních pÛd sahá od organozemí (typické i glejové), pfies glej organozemní aÏ po pseudogleje (typick˘ a organozemní). V˘‰e na nû navazují kyselé a oglejené kambizemû (dystrická a pseudoglejová). V závislosti na KVùTENA pÛdních a vlhkostních pomûrech je na lokalitû vytvofiena hydrosérie ra‰elinn˘ch a luãních spoleãenstev. Ve stfiedové ãásti ra‰elini‰tû pfievaÏují ostfiicovo-ra‰eliníková spoleãenstva svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis s pfiechody k ostfiicov˘m spoleãenstvÛm svazu Caricion rostratae a pcháãov˘m loukám svazu Calthion. Místy jsou maloplo‰nû vyvinuta heliofilní spoleãenstva prameni‰È. Smû-

âásteãnû je proZVÍ¤ENA zkoumána fauna pavoukÛ, v˘znamn˘ je v˘skyt reliktního chladnomilného druhu Pirata uliginosus. V rezervaci hnízdí bekasina otavní (Gallinago gallinago). Dfiíve byla lokaVYUÎITÍ lita vyuÏívána jako jednoseãná louka. Na ãásti ra‰elini‰tû se ra‰elina pravdûpodobnû i borkovala. V souãasnosti je vlastní ra‰elini‰tû jiÏ nûkolik desítek let nevyuÏívané. V roce 1995 probûhlo odstranûní vût‰iny náletov˘ch dfievin a od roku 1997 navázalo na tento zásah pravidelné kosení cenn˘ch ploch ra‰elini‰tû. Pravidelnû obhospodafiované plochy se nacházejí na jiÏním a jihozápadním okraji území pfiírodní rezervace. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

239 strana 245

1 Jedno z ãetn˘ch prameni‰È v území. 2 Luãní ra‰elini‰tû se nachází v mûlké pramenné míse.

PE 33

237

Jihlavsko

1

1

238

Ostfiicové porosty v nivû PstruÏného potoka pod KejÏlicí v PR Kamenná trouba.

PE 34

Okres Pelhfiimov

PE 35

239

Jihlavsko GEOLOGIE PodloÏí tvofií metamorfované horniny moldanubika, konkrétnû biotitické a sillimaniticko-biotitické pararuly, místy migmatitické, s vloÏkami kvarcitÛ a kvarcitick˘ch rul. Úzká potoãní niva je lépe vyvinuta v dolní severní ãásti rezervace, v jiÏní ãásti je vybudován mal˘ rybníãek. PÛdní pokryv je tvofien pseudogleji (typick˘m a glejov˘m) a gleji (typick˘m a organozemním), které na svazích pfiecházejí do silnû kysel˘ch kambizemí (kambizemû dystrické). V nejvlhãích KVùTENA ãástech potoãní nivy jsou vyvinuty ostfiicové louky svazu Caricion fuscae a pcháãové louky svazu Calthion. Dále se vyskytují stfiídavû vlhké bezkolencové louky svazu Molinion, zastoupené pfiedev‰ím jejich mlad‰ími (zarÛstacími) stádii s dominujícím bezkolencem modr˘m (Molinia caerulea). Na svazích údolí pak tyto porosty pfiecházejí ke spoleãenstvÛm mezofilních luk svazu Arrhenatherion, na nejsu‰‰ích místech jsou vyvinuta krátkostébelná spoleãenstva svazu Violion caninae. Místnû je vytvofien nálet dfievin a okrajovû zasahují spoleãenstva pfiípotoãních ol‰in podsvazu Alnenion glutinoso-incanae. Z ohroÏen˘ch a vzácnûj‰ích druhÛ rostlin se zde vyskytují prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), zábûlník bahenní (Comarum palustre), kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica), starãek potoãní (Tephroseris crispa), suchop˘r úzkolist˘ (Eriophorum angustifolium), violka bahenní (Viola palustris), kru‰tík ‰irolist˘ (Epipactis helleborine) a dal‰í. Na su‰‰ích stanovi‰tích druhovû bohat‰ích lesních lemÛ rostou napfi. prvo-

1 Vlhké louky v chránûném území jsou v souãasnosti pravidelnû koseny. 2

PR Údolí potoka u Dolské myslivny leÏí na úpatí lesního komplexu StráÏi‰tû.

240

PE 36

1 senka jarní (Primula veris) a jetel horsk˘ (Trifolium montanum). âásteãnû je proZVÍ¤ENA zkoumána fauna bezobratl˘ch, ze vzácnûj‰ích druhÛ pavoukÛ (Araneida) se zde vyskytuje teplomiln˘ druh Ozyptila scabricula. Z mot˘lÛ je moÏné jmenovat nûkteré stenotopní druhy mÛr, vázan˘ch na ekosystémy vlhk˘ch luk, jako jsou Polymixis gemmea, Chortodes minima, Ch. pygmina a Mythimna impura. V chránûném území Ïije nûkolik druhÛ obojÏivelníkÛ, napfi. skokan ostronos˘ (Rana arvalis), s. ‰tíhl˘ (R. dalmatina), s. zelen˘ (R. kl. esculenta), s. hnûd˘ (R. temporaria) a ropucha obecná (Bufo bufo). Hnízdí zde napfi. pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla), ãervenka obecná (Erithacus rubecula), lindu‰ka luãní (Anthus pratensis) a bramborníãek hnûd˘ (Saxicola rubetra). V okolních smrkov˘ch lesích se vyskytuje kulí‰ek nejmen‰í (Glaucidium passerinum).


Údolí potoka u Dolské myslivny

Louky na dnû údolí bezejmenného potoka (zdrojnice Martinického potoka) na severním svahu kóty StráÏi‰tû (744,2 m n. m.), 2 km západnû od obce Vyklantice, jiÏnû od silnice Vyklantice – Lukavec. Katastrální území: Vyklantice


V˘mûra: 5,90 ha

Vyhlá‰eno: 1985

V nivû potÛãku, jenÏ pramení v lesním komplexu StráÏi‰tû, zÛstala zachována pestrá mozaika ohroÏen˘ch rostlinn˘ch spoleãenstev vlhk˘ch ra‰elinn˘ch luk.

Vlhké louky byly VYUÎITÍ dlouhodobû ponechány ladem. Od roku 1992 je pravidelnû provádûno kosení vlhk˘ch a mezofilních luk, spojené s odklízením biomasy. PrÛbûÏnû se likvidují neÏádoucí náletové dfieviny. 2 MAPA ÚZEMÍ

strana 245

Okres Pelhfiimov

2

1


V Mezence

Ra‰elinné louky v údolí potoka Hejlovky asi 1,2 km jiÏnû od Vlásenického dvora, 2 km jihozápadnû od obce Mezná. Katastrální území: Mezná u Pelhfiimova


V˘mûra: 1,39 ha

Vyhlá‰eno: 1993

Ra‰elinné louky s mal˘mi luãními prameni‰ti jsou jedinou recentní lokalitou hmyzoÏravé tuãnice obecné (Pinguicula vulgaris) na âeskomoravské vrchovinû. Horninové podGEOLOGIE loÏí lokality tvofií metamorfované horniny moldanubika, konkrétnû cordieritické ruly aÏ nebulitické migmatity. V nivû potoka jsou tyto horniny pfiekryty písãitohlinit˘mi fluviálními a deluviálními usazeninami. Znaãná nasycenost pÛdního profilu podzemní vodou a ãetná prameni‰tû podmínily vznik organozemních (místy i typick˘ch) glejÛ a pseudoglejÛ. V blízkém okolí navazují velké okrsky kambizemû dystrické. V závislosti na KVùTENA pÛdních a vlhkostních pomûrech do‰lo k vytvofiení pestré mozaiky luãních a ra‰elinn˘ch spoleãenstev. Nejcennûj‰í partie lokality pfiedstavují maloplo‰ná luãní

prameni‰tû blízká ostfiicovo-mechov˘m spoleãenstvÛm svazu Caricion demissae s v˘skytem tuãnice obecné (Pinguicula vulgaris), rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia), suchop˘rku alpského (Trichophorum alpinum), ostfiice sklonûné (Carex demissa), bafiiãky bahenní (Triglochin palustre), tolije bahenní (Parnassia palustris), reliktního mechorostu Paludella squarrosa a dal‰ích druhÛ. Ostatní porosty jsou tvofieny pfieváÏnû luãními spoleãenstvy svazu Calthion, jen místy se nalézají ostfiicové formace svazÛ Caricion rostratae a Caricion fuscae. Z dal‰ích ohroÏen˘ch druhÛ se zde vyskytují vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis),

zábûlník bahenní (Comarum palustre), suchop˘r úzkolist˘ (Eriophorum angustifolium), kuklík potoãní (Geum rivale), hadí mord nízk˘ (Scorzonera humilis), starãek potoãní (Tephroseris crispa), violka bahenní (Viola palustris), kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica) aj. âást lokality je pokryta iniciální pfiípotoãní ol‰inou z rámce podsvazu Alnenion glutinoso-incanae s typick˘m bylinn˘m a kfiovinn˘m patrem, ve které rostou l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum) a zimolez ãern˘ (Lonicera nigra). Vzácnû se zde vyskytuje rovnûÏ bazanovec kytkokvût˘ (Naumburgia thyrsiflora). Nekosené vlhké louky rychle zarÛstají agresívními druhy bylin, pfiedev‰ím tuÏebníkem jilmov˘m (Filipendula ulmaria) a tfitinou kfiovi‰tní (Calamagrostis epigejos). Fauna rezervace ZVÍ¤ENA nebyla dosud podrobnûji zkoumána. Zvlá‰tní pozornost zasluhuje fauna bezobratl˘ch v ãistém vodním toku s ãetn˘mi druhy chrostíkÛ (Trichoptera). Îije zde okáã ãernohnûd˘ (Erebia ligea), druh s tûÏi‰tûm roz‰ífiení ve smí‰en˘ch podhorsk˘ch lesích. V drobn˘ch tÛÀkách se rozmnoÏuje skokan zelen˘ (Rana kl. esculenta). V místech v˘skyVYUÎITÍ tu cenn˘ch prameni‰tních formací je lokalita ohroÏena nále-

3 tem dfievin. Zásahy k potlaãení náletov˘ch dfievin a agresivních druhÛ bylin a opatfiení k podpofie populace tuãnice obecné byly zahájeny v roce 1992. MAPA ÚZEMÍ

1

strana 248

Vlhké louky leÏí v nivû potoka.

2

Tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris). 3 Na su‰‰ích místech v ra‰elinn˘ch loukách rozkvétá v kvûtnu hadí mord nízk˘ (Scorzonera humilis).

PE 37

241

Jihlavsko HRACHOVI·Tù

STR.

221

27 06 1990

HUËSK¯ POTOK

STR.

222

24 05 1989

âERMÁKOVY LOUKY

STR.

220

27 06 1990

242

PE 38

Okres Pelhfiimov JANKOVSK¯ POTOK

STR.

224

27 06 1990

PE 39

243

Jihlavsko KRâIL

STR.

227

24 05 1989

KLADINSK¯ POTOK

STR.

226

27 06 1990

KEJTOVSKÉ LOUKY

STR.

225

27 06 1990

244

PE 40

Okres Pelhfiimov U BEZDùâÍNA

STR.

236

17 04 1988

U MILÍâOVSKA

STR.

237

27 06 1990

ÚDOLÍ POTOKA U DOLSKÉ MYSLIVNY

STR.

240

27 06 1990

PE 41

245

Jihlavsko NOV¯ RYBNÍK

STR.

229

PSTRUHOVEC

STR.

230

24 05 1989

RA·ELINNÁ LOUKA U PROSEâE-OBO¤I·Tù

STR.

232

27 06 1990

246

PE 42

Okres Pelhfiimov STRÎENÁ HRÁZ

STR.

235

27 06 1995

RA·ELINI·Tù U VINTÍ¤OVA

STR.

231

27 06 1990

RYBNÍK PA¤EZ

STR.

233

27 06 1990

PE 43

247

Jihlavsko V MEZENCE

STR.

241

27 06 1990

RYBNÍK STAR¯

STR.

234

27 06 1990

248

PE 44

Okres Pelhfiimov IVANINY RYBNÍâKY

STR.

223

27 06 1990

K¤EME·NÍK

STR.

228

27 06 1990

PE 45

249

Jihlavsko

1

1

250

Detail kmene dubu letního v Îelivû.

PE 46

Okres Pelhfiimov Památné stromy

1

2

1. Dub letní, k. ú. Bohdalín, p. ã. 915/1, u domu ã. p. 45 v Bohdalínû. O: 380 cm, Vs: 28 m, S: 250 let. 2. Lípa malolistá, k. ú. BoÏejov, p. ã. 75, u hfibitovní kaple v BoÏejovû. O: 383 cm, Vs: 30 m, S: nezji‰tûno. 3. Lípa malolistá, lípa velkolistá – alej, k. ú. BoÏejov, p. ã. 393/52, alej podél cesty ke hfibitovu v BoÏejovû. O: 120–251 cm, Vs: 18–25 m, S: 160 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. BoÏejov, p. ã. 884, na hfibitovû v BoÏejovû. O: 465 cm, Vs: 30 m, S: 350–400 let . 5. Lípa malolistá, k. ú. âástkovice, p. ã. 789/1, na návsi pfied ã. p. 14. O: 490, Vs: 26 m, S: nezji‰tûno. 6. Lípa malolistá 2 ks, k. ú. âastrov, p. ã. 475/2, u kfiíÏku na rozcestí silnic smûrem na obce âastrov a Perky. O: 315 a 450 cm, Vs: 20 a 25 m, S: 250 a 300 let. 7. Lípa malolistá, k. ú. âernovice u Tábora, p. ã. 198/1, v areálu Diagnostického ústavu sociální péãe, O: 490 cm, Vs: 23 m, S: nezji‰tûno. 8. Dub letní, k. ú. âervená ¤eãice, p. ã. 107/1, na okraji obce, po levé stranû silnice Pelhfiimov – âervená ¤eãice. O: 620 cm, Vs: 20 m, S: 300–400 let. 9. Javor babyka, k. ú. âíÏkov, p. ã. 98, SZ okraj zámeckého parku, O: 470 cm, Vs: 15 m, S: 350 let. 10. Jasan ztepil˘, k. ú. Horní Cerekev, p. ã. 2470/8, ve ·títného ulici. O: 405 cm, Vs: 24 m, S: 160 let. 11. Dub letní, skupina 4 stromÛ, k. ú. Humpolec, p. ã. 2106/1, u b˘valého koupali‰tû. O: 290, 420, 316, 390 cm, Vs: 14–16 m, S: 200–250 let. 12. Lípa velkolistá, k. ú. Jifiice u Humpolce, p. ã. 1343/18, na návsi. O: 800 cm, Vs: 15 m, S: 600–700 let. 13. Lípa malolistá, k. ú. Kamenice n. Lipou, p. ã. 7, 812, v areálu zámeckého parku. O: 500 cm, Vs: 4 m, S: 500 let. 14. Lípa malolistá, lípa velkolistá – alej, k. ú. Kamenice n. Lipou, p. ã. 3052, 3033, alej podél cesty z Hefimanû do Drachova. O: 100–570 cm, Vs: 20–25 m, S: nezji‰tûno. 15. Lípa malolistá, k. ú. Ko‰etice, p. ã. 2324, u kfiíÏku po levé stranû silnice Ko‰etice – Bufienice, O: 520 cm, Vs: 24 m, S: 250 let. 16. Lípa malolistá, k. ú. Libkova Voda, p. ã. 1639/18, na návsi u sochy Sv. Jana. O: 593 cm, Vs: 19 m, S: nezji‰tûno. 17. Lípa malolistá, k. ú. Lísky u Holu‰ic, p. ã. 18, na návsi obce Lísky. O: 400 cm, Vs: 24 m, S: 200 let. 18. Lípa malolistá, k. ú. Lukavec u Pacova, p. ã. 2731/1, na námûstí u kostela. O: 310 cm, Vs: 17 m, S: 350 let. 19. Borovice ãerná, k. ú. Mezná u Pelhfiimova, p. ã. 330/1, na stráni za vsí. O: 190 cm, Vs: 11 m, S: nezji‰tûno. 20. Lípa malolistá, k. ú. Mezná u Pelhfiimova, p. ã. 1021, u vodojemu u cesty z Mezné do âastrova, O: 582 cm, Vs: 27 m, S: nezji‰tûno. 21. Dub letní, k. ú. Nov˘ Rychnov, p. ã. 145, na hrázi b˘valého ml˘nského náhonu. O: 540 cm, Vs: 27 m, S: nezji‰tûno. 22. Habr obecn˘, k. ú. Pacov, p. ã. 6/1, v zámeckém parku v Pacovû. O: kmen se vûtví v 1 m, Vs: 8 m, S: 150–200 let. 23. Lípa malolistá, skupina dvou stromÛ, k. ú. Pelhfiimov, p. ã. 2925/23, u kfiíÏku v ulici B. Nûmcové. O: 230, 280 cm, Vs: 22 m, S: nezji‰tûno.

1

Dub letní v Îelivû.

2

Lípa velkolistá v obci Jifiice.

PE 47

251

Jihlavsko 24. Buk lesní – 6 ks, k. ú. Plaãkov, p. ã. 187/4, u Bransoudovského dvora. O: 183–385 cm, Vs: 18–30 m, S: 100–180 let. 25. Dub letní, k. ú. Plaãkov, p. ã. 187/4, u Bransoudovského dvora. O: 516 cm, Vs: 23 m, S: 250 let. 26. Javor klen, k. ú. Plaãkov, p. ã. 187/4, u Bransoudovského dvora. O: 467 cm, Vs: 20 m, S: 100–180 let. 27. Dub letní, k. ú. Plaãkov, p. ã. 187/6, u Bransoudovského dvora. O: 334 cm, Vs: 30 m, S: 150 let. 28. Dub letní, k. ú. Plaãkov, p. ã. 193, okraj lesních pozemkÛ v lokalitû Bransoudov. O: 488 cm, Vs: 30 m, S: 200–250 let. 29. Buk lesní, k. ú. Plaãkov, p. ã. 193, lokalita Bransoudov v lese poblíÏ cesty. O: 443 cm, Vs: 32 m, S: 200–250 let. 30. Dub letní, k. ú. Plaãkov, p. ã. 219/1, na louce poblíÏ silnice Humpolec – HavlíãkÛv Brod. O: 350 cm, Vs: 21 m, S: nezji‰tûno. 31. Dub letní, k. ú. Plaãkov, p. ã. 230/1, na louce u tfietí sádky u Brandousova, O: 592 cm, Vs: 24 m, S: 200–250 let. 32. Lípa malolistá, k. ú. Plaãkov, p. ã. 230/1, louka u Brandousova. O: 510 cm, Vs: 25 m, S: 250–300 let. 33. Javor klen, k. ú. Plaãkov, p. ã. 230/1, louka u Bransoudova u druhé sádky. O: 400 cm, Vs: 14 m, S: nezji‰tûno. 34. Lípa velkolistá, skupina ãtyfi stromÛ, k. ú. Poãátky, p. ã. 1473, na hfibitovû podél zdi kostela. O: 313–441 cm, Vs: 20–25 m, S: 250–300 let. 35. Lípa malolistá, skupina devíti stromÛ, k. ú. Poãátky, p. ã. 2069/3, na hrázi rybníka „Horní jezero“. O: 330–570 cm, Vs: 22–28 m, S: 400–450 let. 36. Dub letní, k. ú. Proseã – Obofii‰tû, p. ã. 71, v zámeckém parku u rybníka. O: 623 cm, Vs: 22 m, S: 300 let. 37. Tis ãerven˘, k. ú. Proseã u Po‰né, p. ã. 250, pfied budovou zámku. O: srostlice 4 kmenÛ, Vs: 9 m, S: 200–300 let. 38. Buk lesní, k. ú. Proseã u Po‰né, p. ã. 399/1, na hrázi lesního rybníka u hájovny. O: 443 cm, Vs: 32 m, S: 300 let. 39. Lípa malolistá, k. ú. RadÀov u Rynárce, p. ã. 519, na návsi. O: 540 cm, Vs: 12 m, S: 500 let. 40. Buk lesní, k. ú. Rozko‰ u Humpolce, p. ã. 180/31, v blízkosti zfiíceniny hradu Orlík. O: 357 cm, Vs: 22 m, S: 180 let. 41. Lípa malolistá, k. ú. SenoÏaty, 103/1, 105/2, „Za sady“, cca 100 m S od kostela. O: 393 cm, Vs: 25 m, S: nezji‰tûno. 42. Dub letní, k. ú. SenoÏaty, p. ã. 2548/4, na pozemku u ã. p. 2 v OtavoÏatech. O: 368 cm, Vs: 22 m, S: cca 200 let. 43. Lípa malolistá, k. ú. SenoÏaty, p. ã. 2589, na návsi v OtavoÏatech. O: 355 cm, Vs: 25 m, S: cca 250 let. 44. Lípa malolistá, skupina dvou stromÛ, k. ú. Staré Bfií‰tû p. ã. 417/1, u Opatovského dvora. O: 555–345 cm, Vs: 28, 25 m, S: 200–300 let. 45. Lípa malolistá, k. ú. Velká Rovná, p. ã. 479, u kfiiÏovatky silnic na Velkou Rovnou a Pojbuky. O: 520 cm, Vs: 25 m, S: nezji‰tûno. 46. Lípa malolistá, k. ú. Vlkosovice, p. ã. 34, za domem ã. p. 30. O: 500 cm, Vs: 23 m, S: nezji‰tûno. 47. Lípa velkolistá, k. ú. Vlkosovice, p. ã. 64, na okraji obce smûrem na Mnich. O: 590 cm, Vs: 19 m, S: nezji‰tûno. 48. Dub letní, k. ú. Îeliv, p. ã. 245/4, J od kostela, u rybníka v b˘valé klá‰terní zahradû. O: 690 cm, Vs: 24 m, S: 500–600 let.

252

1

Javor klen u Bransoudova v k. ú. Plaãkov.

2

Dub letní u Bransoudova v k. ú. Plaãkov.

PE 48

1

2

âermákovy louky Jihlavsko

Recommend Documents