A – TESTY pro písemnou část zkoušky z obecných předpisů
1) Má osvědčení vydané organizací státního odborného dozoru k činnostem na vyhrazených technických zařízeních omezenou platnost? A) Ano B) Ne C) Není stanoveno (podle § 6c odst. 4 zákona č. 174/1968 Sb.) Osvědčení k činnostem na vyhrazených technických zařízeních vydané organizací státního odborného dozoru má platnost pět let ode dne vydání.
2) Může ITI Praha, jako organizace státního odborného dozoru, ukládat pokuty? A) Může B) Není stanoveno C) Nemůže (podle § 6a odst. 4 zákona č. 174/1968 Sb.) Na činnosti organizací státního odborného dozoru se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Z toho vyplývá, že ITI Praha pokuty ukládat nemůže.
3) Jakou činnost vykonává ITI Praha jako organizace státního odborného dozoru? A) Dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení B) Inspekci na všech technických zařízeních C) Dozor nad bezpečností práce (podle §6a odst. 1 zákona č. 174/1968 Sb.) Organizace státního odborného dozoru podle § 1 při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení a) podávají odborná a závazná stanoviska o tom, zda jsou při projektování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi vyhrazených technických zařízení splněny požadavky bezpečnosti technických zařízení, b) ve stanovených případech provádějí prohlídky, řídí a vyhodnocují zkoušky, kterými osvědčují, zda vyhrazená technická zařízení a materiály použité k jejich zhotovení splňují požadavky předpisů o zajištění bezpečnosti technických zařízení; ve stanovených případech potvrzují úspěšné výsledky zkoušek, c) ve stanovených případech prověřují odbornou způsobilost organizací a podnikajících fyzických osob k výrobě, montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny a vydávají jim k tomu oprávnění, d) prověřují odbornou způsobilost fyzických osob ke zkouškám, revizím, opravám, montážím nebo obsluze vyhrazených technických zařízení a vydávají jim o tom osvědčení.
4) Který předpis upravuje tvorbu Českých technických norem (ČSN)? A) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce B) Zákon č. 142/1991 Sb., o československých technických normách C) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky Poznámka: Zákon č. 142/1991 Sb., o československých technických normách je zrušen. (podle § 4, 4a, 5, 6, 7 zákona č. 22/1997 Sb.) §4 České technické normy (1) Česká technická norma je dokument schválený pověřenou právnickou osobou (§ 5) pro opakované nebo stálé použití, vytvořený podle tohoto zákona a označený písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Věstník Úřadu“). Česká technická norma není obecně závazná. (2) Název česká technická norma a písmenné označení ČSN nesmějí být použity k označení jiných dokumentů. (3) Česká technická norma poskytuje pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků změřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených souvislostech. §4a Harmonizované technické normy a určené normy (1) Česká technická norma se stává harmonizovanou českou technickou normou, přejímá-li plně požadavky stanovené evropskou normou nebo harmonizačním dokumentem, které uznaly orgány Evropského společenství jako harmonizovanou evropskou normu, nebo evropskou normu, která byla jako harmonizovaná evropská norma stanovena v souladu s právem Evropských společenství společnou dohodou notifikovaných osob (dále jen „harmonizované evropské normy“). Pro specifikaci technických požadavků na výrobky, vyplývajících z nařízení vlády nebo jiného příslušného technického předpisu, může Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) po dohodě s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, jejichž působnosti se příslušná oblast týká, určit české technické normy, další technické normy nebo technické dokumenty mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací, nebo jiné technické dokumenty, obsahující podrobnější technické požadavky (dále jen „určené normy“). (2) Úřad oznamuje ve Věstníku Úřadu harmonizované české technické normy, určené normy a jejich změny nebo zrušení. V oznámení uvede též technický předpis, k němuž se tyto normy vztahují. (3) Splnění harmonizované české technické normy, určené normy nebo splnění zahraniční technické normy přejímající v členských státech Evropské unie harmonizovanou evropskou normu, nebo splnění jejich částí se považuje v rozsahu a za podmínek stanovených v technickém předpisu za splnění těch požadavků stanovených technickými předpisy, k nimž se tyto normy nebo jejich části vztahují. Pokud orgány Evropského společenství u harmonizovaných evropských norem nebo Úřad u určených norem dospějí k závěru, že splnění těchto norem nebo jejich částí nelze nadále považovat za splnění požadavků technických předpisů, oznámí Úřad ve Věstníku Úřadu ty harmonizované české technické normy nebo určené normy, kterých se tato skutečnost týká. (4) Úřad zveřejňuje ve Věstníku Úřadu odkaz na evropskou normu uveřejněnou podle práva Evropských společenství Komisí Evropského společenství v Úředním věstníku Evropských společenství, která splňuje podmínky této směrnice. §5 Zabezpečení tvorby českých technických norem (1) Tvorbu a vydávání českých technických norem, jejich změny a zrušení v rozsahu vymezeném tímto zákonem zaručuje stát.
(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „Ministerstvo“) může pověřit právnickou osobu zabezpečováním tvorby a vydáváním českých technických norem, jejich změn a zrušení (dále jen „pověřená právnická osoba“). Toto pověření je nepřevoditelné. Po dobu, po kterou je toto pověření platné, nesmí být touto činností pověřena jiná právnická osoba. Na udělení pověření není právní nárok. (3) Ministerstvo rozhoduje o pověření právnické osoby na základě její žádosti. Posuzuje přitom zejména, zda žadatel bude schopen plnit všechny podmínky stanovené tímto zákonem. (4) Pokud pověřená právnická osoba neplní podmínky stanovené v tomto zákoně a v rozhodnutí o pověření nebo pokud o to požádá, Ministerstvo pověření zruší. (5) Rozhodnutí o pověření právnické osoby, jakož i zrušení tohoto rozhodnutí zveřejní Ministerstvo ve formě sdělení ve Sbírce zákonů České republiky. (6) Pokud nejsou tvorba a vydávání českých technických norem, jejich změny a zrušení zabezpečeny pověřenou právnickou osobou, zabezpečuje plnění jejich úkolů Úřad. (7) Náklady na tvorbu českých technických norem hradí ten, kdo požaduje jejich zpracování. Náklady na tvorbu českých technických norem, především českých technických norem přejímajících evropské normy, zpracovaných na základě požadavku ministerstev nebo jiných ústředních správních úřadů a náklady spojené s členstvím v mezinárodních a evropských normalizačních organizacích hradí stát. (8) České technické normy nebo jejich části vydané na jakémkoliv nosiči smějí být rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem pověřené právnické osoby nebo za podmínek stanovených v odstavci 6 se souhlasem Úřadu. §6 Podmínky tvorby a vydávání českých technických norem Při tvorbě a vydávání českých technických norem, jejich změnách a zrušení musí být zajištěny podmínky stanovené v rozhodnutí o pověření, kterými jsou zejména a) včasné zveřejňování oznámení o připravovaných návrzích českých technických norem, jejich vydání, změnách a zrušení ve Věstníku Úřadu, b) jednotnost a vzájemný soulad českých technických norem a jejich soulad s právními předpisy, c) využívání dosaženého stupně rozvoje vědy a techniky, d) uplatňování ochrany oprávněného zájmu, e) plnění povinností vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, z členství v mezinárodních a evropských normalizačních organizacích a využívání výsledků mezinárodní spolupráce, f) projednání návrhu české technické normy, její změny nebo zrušení s každým, kdo se ve lhůtě stanovené ve zveřejněném oznámení o zahájení zpracování návrhu české technické normy nebo o návrhu na změnu nebo zrušení české technické normy přihlásí osoby uvedené v tomto oznámení, nebo s každým, kdo zašle své stanovisko ke zveřejněnému návrhu ve lhůtě stanovené v oznámení o jeho zveřejnění, g) zrušení české technické normy, které bylo projednáno podle písmene f), pokud neodpovídá podmínkám stanoveným pod písmeny b) až d), h) řádná distribuce vydaných českých technických norem a jejich změn do dvou týdnů po doručení objednávky. 5) Jsou České technické normy ve smyslu zákona obecně závazné? A) Ano B) Ne C) Není stanoveno (podle § 4 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb.) Česká technická norma je dokument schválený pověřenou právnickou osobou (§ 5) pro opakované nebo stálé použití, vytvořený podle tohoto zákona a označený písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Česká technická norma není obecně závazná.
6) Kterým předpisem jsou stanoveny výrobky, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu a u kterých musí být posouzena shoda jejich vlastností s požadavky technických předpisů? A) Výrobky se zvýšenou mírou ohrožení určují autorizované osoby B) Žádný, toto rozhodnutí stanovuje výrobce nebo dovozce C) Zákonem č. 22/1997 Sb. (podle § 12 odst. 1, písm. a), b), zákona č. 22/1997 Sb.) Vláda nařízeními stanoví a) výrobky, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu a u kterých proto musí být posouzena shoda (dále jen „stanovené výrobky“); ministerstva a jiné ústřední správní úřady mohou výjimečně a ve veřejném zájmu, například pro odstraňování důsledků havárií nebo živelných pohrom, rozhodnout, že po dobu trvání tohoto veřejného zájmu konkrétní výrobek se nepovažuje za stanovený výrobek, b) technické požadavky na stanovené výrobky, které musí tyto výrobky splňovat, aby mohly být uvedeny na trh, popřípadě do provozu, a změny souvisejících ustanovení vyhlášek (technických předpisů) vydaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, pokud by vznikl rozpor s nařízeními vlády, 7) Která měřidla jsou podle zákona o metrologii stanovena k povinnému ověřování? A) Všechna pracovní měřidla a etalony B) Žádná C) Měřidla stanovená vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu (podle § 3 odst. 3 zákona č. 505/1990 Sb.) (1) Měřidla slouží k určení hodnoty měřené veličiny. Spolu s nezbytnými pomocnými měřicími zařízeními se pro účely tohoto zákona člení na: a) etalony; b) pracovní měřidla stanovená (dále jen „stanovená měřidla“); c) pracovní měřidla nestanovená (dále jen „pracovní měřidla“); d) certifikované referenční materiály a ostatní referenční materiály, pokud jsou určeny k funkci etalonu nebo stanoveného nebo pracovního měřidla. (3) Stanovená měřidla jsou měřidla, která Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou k povinnému ověřování s ohledem na jejich význam a) v závazkových vztazích, například při prodeji, nájmu nebo darování věci, při poskytování služeb nebo při určení výše náhrady škody, popřípadě jiné majetkové újmy, b) pro stanovení sankcí, poplatků, tarifů a daní, c) pro ochranu zdraví, d) pro ochranu životního prostředí, e) pro bezpečnost při práci, nebo f) při ochraně jiných veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy. 8) Kdo provádí dozor nad stanovenými výrobky podle zákona č. 22/1997 Sb.? A) ČÚBP a IBP B) Česká obchodní inspekce, případně orgán stanovený zvláštním zákonem C) Ministerstvo průmyslu a obchodu (podle § 18 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb.) Dozor nad tím, zda stanovené výrobky uváděné na trh jsou označeny stanoveným způsobem či zda nebyly neoprávněně označeny, popřípadě zda k nim byl vydán či je přiložen stanovený dokument (v případech stanovených § 13 odst.2) a zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh odpovídají stanoveným technickým požadavkům, provádí Česká obchodní inspekce nebo orgán stanovený zvláštním zákonem.
9) Předpokladem odborné způsobilosti fyzických osob pro vydání osvědčení odborné způsobilosti k revizím a zkouškám vyhrazených technických zařízení je dosažení věku: A) 15 let, v rámci odborné přípravy B) 21 let C) 18 let (podle § 6c odst. 3 zákona č. 174/1968 Sb.) Předpoklady odborné způsobilosti fyzických osob podle odstavce 1 písm. c) jsou a) dosažení věku 18 let, b) zdravotní způsobilost podle zvláštních předpisů, c) předepsaná kvalifikace, d) doba praxe v oboru, e) osvědčení podle § 6a odst. 1 písm. d), provádějí-li revize a zkoušky vyhrazených technických zařízení, opravy, montáž vyhrazených plynových zařízení 1. třídy nebo obsluhu vyhrazených tlakových zařízení - kotlů.
10) Co je technický předpis podle zákona č. 22/1997 Sb.? A) Právní předpis, obsahující technické požadavky na výrobky B) Dokument oznámený ve Věstníku ÚNMZ C) Norma ČSN (podle § 3 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb.) Technickým předpisem pro účely tohoto zákona je právní předpis, obsahující technické požadavky na výrobky, popřípadě pravidla pro služby nebo upravující povinnosti při uvádění výrobku na trh, při jeho používání nebo při poskytování nebo zřizování služby nebo zakazující výrobu, dovoz, prodej či používání určitého výrobku nebo používání, poskytování nebo zřizování služby.
11) Pro účely hlášení úrazu je smrtelným pracovním úrazem? A) Poškození zdraví 3 osob, z toho jeden smrtelný úraz B) Poškození zdraví, na jehož následky došlo k úmrtí do 1 roku C) Poškození s následkém úrazu, ztráty orgánu nebo části (podle § 2 nařízení vlády č. 494/2001 Sb.) Pro účely hlášení úrazu podle tohoto nařízení je smrtelným pracovním úrazem takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu, nebo na jehož následky zaměstnanec zemřel nejpozději do 1 roku.
12) Kdy sepisuje zaměstnavatel záznam o úrazu? A) Do jednoho měsíce B) Druhý den C) Do 5 pracovních dnů (podle § 1 nařízení vlády č. 494/2001 Sb.) Zaměstnavatel vede evidenci v knize úrazů tak, aby obsahovala všechny údaje potřebné k sepsání záznamu o úrazu. Záznam o úrazu sepisuje zaměstnavatel nejpozději do 5 pracovních dnů po oznámení pracovního úrazu a postupuje přitom podle vzoru záznamu o úrazu, který je uveden v příloze k tomuto nařízení.
13) Ověřování a kalibrace stanovených měřidel potvrzuje, že: A) stanovené měřidlo má požadované metrologické vlastnosti B) vlastnosti měřidla lze porovnat s podobným přístrojem C) vlastnosti měřidla lze porovnat s vypočtenými veličinami (podle §9 odst. 1 zákona č. 505/1990 Sb.) Ověřením stanoveného měřidla se potvrzuje, že stanovené měřidlo má požadované metrologické vlastnosti. Postup při ověřování stanovených měřidel stanoví ministerstvo vyhláškou. 14) Používání ochranných prostředků více zaměstnanci: A) je možné pouze použití na veřejně přístupném místě a řádně označených B) není možné C) jen jsou-li učiněna opatření, která zamezí ohrožení přenosnými chorobami (podle § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 495/2001 Sb.) Zaměstnanci musí být s používáním ochranných prostředků seznámeni. Používání ochranných prostředků více zaměstnanci je možné pouze v případě, že byla učiněna opatření, která zamezí ohrožení přenosnými chorobami. 15) Státní úřad inspekce práce řídí: A) hospodářskou komoru ČR B) okresní inspektoráty práce C) oblastní inspektoráty práce (podle § 2 a § 4 zákona č. 251/2005 Sb.) Státní úřad inspekce práce (úřad) řídí oblastní inspektoráty práce. Samotný úřad je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí. (podle § 2 zákona č. 174/1968 Sb.) Organizace státního odborného dozoru jsou podřízeny Státnímu úřadu inspekce práce. 16) Která jsou vyhrazená technická zařízení ve smyslu zákona č. 174/1968 Sb.? A) Tlaková, zdvihací, elektrická a plynová B) Tlaková, zdvihací, plynová a v jaderné energetice C) Tlaková, zdvihací, elektrická, plynová, lyžařské vleky a v jaderné energetice (podle § 6b odst. 1 zákona č. 174/1968 Sb.) Vyhrazenými technickými zařízeními jsou zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle tohoto zákona. Jsou to technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová. Poznámka: Vyhrazená technická zařízení v jaderné energetice zrušil zákon č. 253/2005 Sb. 17) Jaká je doba platnosti osvědčení k činnostem na vyhrazených technických zařízeních? A) 5 let B) 7 let C) není stanoveno (podle § 6c odst. 4 zákona č. 174/1968 Sb.) Osvědčení k činnostem na vyhrazených technických zařízeních vydané organizací státního odborného dozoru má platnost pět let ode dne vydání.
18) Který předpis stanoví obecné požadavky na bezpečnost výrobku? A) Zákon č. 102/2001 Sb. B) Zákon č. 22/1997 Sb. C) Zákon č. 174/1968 Sb. (podle § 3 zákona č. 102/2001 Sb. Obecné požadavky na bezpečnost výrobku) (1) Bezpečným výrobkem je výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje po dobu stanovenou výrobcem nebo po dobu obvyklé použitelnosti nebezpečí, nebo jehož užití představuje pro spotřebiče vzhledem k bezpečnosti a ochraně zdraví pouze minimální nebezpečí při používání výrobku, přičemž se sledují z hlediska rizika pro bezpečnost a ochranu zdraví spotřebitele zejména tato kritéria: a) vlastnosti výrobku, jeho životnost, složení, způsob balení, poskytnutí návodu na jeho montáž a uvedení do provozu, dostupnost, obsah a srozumitelnost návodu, způsob užívání včetně vymezení prostředí užití, způsob označení, způsob provedení a označení výstrah, návod na údržbu a likvidaci, srozumitelnost a rozsah dalších údajů a informací poskytovaných výrobcem; údaje a informace musí být vždy uvedeny v českém jazyce, b) vliv na další výrobek, za předpokladu jeho užívání s dalším výrobkem, c) způsob předvádění výrobku, d) rizika pro spotřebitele, kteří mohou být ohroženi při užití výrobku, zejména děti a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. (2) Za bezpečný výrobek se považuje výrobek splňující požadavky zvláštního právního předpisu, který přejímá právo Evropských společenství a kterým se stanoví požadavky na bezpečnost výrobku nebo na omezení rizik, která jsou s výrobkem při jeho užívání spojena. Jestliže však takovýto právní předpis stanoví pouze některá hlediska bezpečnosti, ostatní hlediska se posuzují podle tohoto zákona. (3) V případě, že neexistuje zvláštní právní předpis, který by přejímal právo Evropských společenství a který by stanovil požadavky na bezpečnost výrobku nebo na omezení rizik, která jsou s výrobkem při jeho užívání spojena a tyto požadavky nejsou upraveny právem Evropských společenství, za bezpečný se považuje výrobek, který je ve shodě s právním předpisem členského státu Evropské unie, na jehož území je uveden na trh, pokud tento předpis zaručuje minimálně ochranu rovnocennou s požadavky podle odstavce 1. (4) Pokud se bezpečnost výrobku nestanoví podle odstavce 2 nebo 3, posuzuje se podle české technické normy, která přejímá příslušnou evropskou normu, na níž zveřejnila Komise Evropských společenství (dále jen „Komise“) odkaz v Úředním věstníku Evropských společenství podle práva Evropských společenství a tento odkaz byl zveřejněn ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. (5) V případě, že se bezpečnost výrobku nestanoví podle odstavců 2 až 4, posuzuje se bezpečnost výrobku podle a) české technické normy, která přejímá jinou příslušnou evropskou normu než uvedenou v odstavci 4, b) národní technické normy členského státu Evropské unie, ve kterém je výrobek uveden na trh, c) doporučení Komise stanovující pokyny pro posuzování bezpečnosti výrobku, d) pravidel správné praxe bezpečnosti výrobku uplatňovaných v příslušném oboru, e) stavu vědy a techniky, f) rozumného očekávání spotřebitele týkajícího se bezpečnosti. (6) Možnost dosažení vyšší úrovně bezpečnosti nebo dostupnosti jiných výrobků představujících nižší stupeň rizika není důvodem k tomu, aby byl výrobek považován za nebezpečný. (7) Nebezpečným výrobkem je každý výrobek, který nevyhovuje požadavkům na bezpečný výrobek podle tohoto zákona.
19) Kdo zabezpečuje tvorbu a vydávání českých technických norem? A) Zabezpečuje stát B) Zabezpečují ministerstva dle své působnosti C) Zabezpečují autorizované a akreditované osoby (podle § 5 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb.) Tvorbu a vydávání českých technických norem, jejich změny a zrušení v rozsahu vymezeném tímto zákonem zaručuje stát. Ministerstvo průmyslu a obchodu může pověřit právnickou osobu zabezpečováním tvorby a vydáváním českých technických norem, jejich změn a zrušení.
20) Co znamená označení CE na stanoveném výrobku? A) Výrobek je certifikovaný B) Výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují C) Výrobek pochází ze zemí EU (podle § 13 odst. 3 zákona č. 22/1997 Sb.) Označení CE na stanoveném výrobku vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup.
21) U jakých výrobků lze použít Českou značku shody „CCZ“? A) U výrobků, na něž se vztahují předpisy Evropských společenství B) U výrobků, na něž se vztahují vnitřní předpisy autorizovaných osob C) U výrobků, na něž se nevztahují předpisy Evropských společenství (podle § 13 odst. 4 zákona č. 22/1997 Sb.) Českou značku shody, kterou tvoří písmena CCZ, lze použít pouze u výrobků, na něž se nevztahují předpisy Evropských společenství. Tato značka vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup.
22) Smí být stanovený výrobek označený CE souběžně označen značkou CCZ? A) Smí B) Nesmí C) Jen ve výjimečných případech po schválení autorizovanou osobou (podle § 13 odst. 3 zákona č. 22/1997 Sb.) Pokud je stanovený výrobek opatřen označením CE, nesmí být souběžně označen českou značkou shody, nebo značkou, která by svým významem nebo podobou mohla vést k záměně s označením CE nebo s jiným stanoveným označením.
23) Co se rozumí harmonizovanou technickou normou? A) Plně přejímá požadavky stanovené technickou normou nebo harmonizačním dokumentem B) Plně přejímá požadavky evropských směrnic pro posuzování shody C) Plně přejímá požadavky výrobce, dovozce nebo distributora výrobku (podle § 4a odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb.) Česká technická norma se stává harmonizovanou českou technickou normou, přejímá-li plně požadavky stanovené evropskou normou nebo harmonizačním dokumentem, které uznaly orgány Evropského společenství jako harmonizovanou evropskou normu, nebo evropskou normu, která byla jako harmonizovaná evropská norma stanovena v souladu s právem Evropských společenství společnou dohodou notifikovaných osob. Pro specifikaci technických požadavků na výrobky, vyplývajících z nařízení vlády nebo jiného příslušného technického předpisu, může Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví po dohodě s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, jejichž působnosti se příslušná oblast týká, určit české technické normy, další technické normy nebo technické dokumenty mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací, nebo jiné technické dokumenty, obsahující podrobnější technické požadavky.
24) Na koho se vztahuje působnost organizace státního odborného dozoru? A) Pouze na právnické osoby B) Pouze na fyzické osoby C) Na právnické osoby a podnikající fyzické osoby (podle § 3 odst. 1 zákona č. 174/1968 Sb.) Působnost organizací státního odborného dozoru se vztahuje na všechny právnické osoby a na fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost, pokud jde o provozování této činnosti.
25) Pověření pracovníci organizace státního odborného dozoru jsou oprávněni vstupovat: A) pouze do prostoru organizací B) do prostoru organizací a provozních prostor podnikajících fyzických osob C) pouze do provozních prostor podnikajících fyzických osob (podle § 6a odst. 2 zákona č. 174/1968 Sb.) Pověření pracovníci organizace státního odborného dozoru jsou oprávněni vstupovat do prostoru organizací a provozních prostor podnikajících fyzických osob za účelem provedení dozoru a k jeho provedení vyžadovat potřebné doklady, informace a vytvoření podmínek.
26) Institut technické inspekce Praha je: A) orgán státní správy B) ústřední orgán státní správy C) organizace státního odborného dozoru (podle § 1 a 2 zákona č. 174/1968 Sb.) Státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení vykonávají organizace státního odborného dozoru zřízené výhradně k tomuto účelu Ministerstvem práce a sociálních věcí. Organizace státního odborného dozoru jsou podřízeny Státnímu úřadu inspekce práce.
27) Co se rozumí vyhrazenými technickými zařízeními? A) Zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku B) Zařízení se zvýšenou mírou ohrožení bezpečnosti osob C) Zařízení se zvýšenou mírou ohrožení majetku (podle § 6b odst. 1 zákona č. 174/1968 Sb.) Vyhrazenými technickými zařízeními jsou zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle tohoto zákona. Jsou to technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová. 28) Vztahují se na činnost organizací státního odborného dozoru obecné předpisy o správním řízení? A) Vztahují B) Nevztahují C) Vztahují se pouze ve vydávání odborných a závazných stanovisek (podle § 6a odst. 4 zákona č. 174/1968 Sb.) Na činnosti organizací státního odborného dozoru se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. 29) Jsou rozhodnutí vydávána organizací státního odborného dozoru při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení přezkoumatelná soudem? A) Jsou v plném rozsahu B) Jsou v omezeném rozsahu C) Z přezkoumání jsou vyloučena (podle § 7c zákona č. 174/1968 Sb.) Ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí vydávaná organizací státního odborného dozoru při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení podle § 6a odst. 1 písm. a) až d). 30) Co je cílem státního zkušebnictví podle zákona č. 22/1997 Sb.? A) Cíl není stanoven B) Zabezpečit u stanovených výrobků posouzení jejich shody s požadavky příslušných nařízeních vlády C) Zabezpečit, aby dovozci a výrobci dodržovali požadavky technických norem (podle § 9 zákona č. 22/1997 Sb.) Státní zkušebnictví je soubor činností uskutečňovaných Úřadem a osobami pověřenými podle tohoto zákona, jejichž cílem je zabezpečit u výrobků stanovených podle tohoto zákona posouzení jejich shody s technickými požadavky stanovenými nařízeními vlády.
31) Vztahuje se působnost organizací státního odborného dozoru na činnost, pracoviště a technická zařízení podléhající dozoru orgánů státní báňské správy? A) Ne B) Ano C) Pouze ve vyjímečných případech a to na základě požadavku státní báňské správy (podle § 3 odst. 2, písm. a) zákona č. 174/1968 Sb.) Působnost organizací státního odborného dozoru se nevztahuje na činnost, pracoviště a technická zařízení podléhající podle zvláštních předpisů dozoru orgánů státní báňské správy,
32) Co se považuje za elektrické zařízení určené pro použití v rozsahu nařízení vlády č. 17/2003 Sb.: (s výjimkou zařízení a jevů uvedených v příloze k tomuto nařízení vlády)? A) Pro účely tohoto nařízení se za elektrické zařízení nízkého napětí (dále jen „elektrické zařízení“) považuje jakékoliv zařízení určené pro použití v rozsahu jmenovitých napětí od 50 V do 1000 V pro střídavý proud a jmenovitých napětí od 75 V do 1500 V pro stejnosměrný proud, s výjimkou zařízení a jevů uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení B) Zařízení s jmenovitým napětím od 100 V stř. i ss. proudu C) Zařízení všech napětí nad 1000 V (podle § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 17/2003 Sb.) Pro účely tohoto nařízení se za elektrické zařízení nízkého napětí (dále jen „elektrické zařízení“) považuje jakékoliv zařízení určené pro použití v rozsahu jmenovitých napětí od 50 V do 1000 V pro střídavý proud a jmenovitých napětí od 75 V do 1500 V pro stejnosměrný proud, s výjimkou zařízení a jevů uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
33) K čemu nesmí vést přerušení a obnova dodávky energie do strojního zařízení podle nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení? A) Přerušení, obnova po přerušení nebo jakékoliv změny v dodávce energie do strojního zařízení nesmějí vést k nebezpečné situaci vzniklé vlivem neočekávaného uvedení zařízení do provozu B) K situaci, kdy provozovateli zařízení vznikne ztráta vlivem toho, že nedošlo k okamžitému najetí zařízení do provozu C) K situaci, kdy se stroj sám rozběhne bez předcházející světelné nebo zvukové výstrahy (podle přílohy č. 2, čl. 1.2.6 nařízení vlády č. 24/2003 Sb.) Přerušení, obnova po přerušení nebo jakékoli změny v dodávce energie do strojního zařízení nesmějí vést k nebezpečné situaci. Zvláště a) nesmí být strojní zařízení neočekávaně uvedeno do chodu, b) nesmí být zabráněno zastavení strojního zařízení, jestliže k tomu již byl vydán povel, c) žádná pohybující se část strojního zařízení nebo předmět, který je ve strojním zařízení držen, nesmí vypadnout nebo být vymrštěny, d) automatické nebo ruční zastavení jakýchkoli pohybujících částí musí nastat bez potíží, e) ochranná zařízení musí zůstat zcela účinná.
34) Pracovníci pro provádění revizí elektrických zařízení („revizní technici“) jsou pracovníci znalí s vyšší kvalifikací, kteří mají ukončené odborné vzdělání, potřebnou praxi a složili zkoušku v rozsahu jakého paragrafu? A) § 11 B) § 10 C) § 9 (podle § 9, čl. 1 vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 50/1978 Sb.) Pracovníci pro provádění revizí elektrických zařízení (dále jen „revizní technici“) jsou pracovníci znalí s vyšší kvalifikací, kteří mají ukončené odborné vzdělání uvedené v přílohách 1 a 2, praxi uvedenou v příloze 1 a na žádost organizace složili zkoušku před některým z příslušných orgánů dozoru.
35) Na jakých stavbách se musí zřizovat ochrana před bleskem? A) Všechny budovy B) Rodinné domky nad 200 m2 C) Obrazárny, knihovny, archivy, nádraží (podle § 47 vyhlášky č. 137/1998 Sb.) Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit: a) ohrožení života nebo zdraví osob (např. bytový dům, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba pro obchod, zdravotnictví a školství, stavby veřejných ubytovacích zařízení) nebo většího počtu zvířat, b) poruchu s rozsáhlými důsledky (například elektrárna, plynárna, vodárna, budova pro spojová zařízení, nádraží), c) výbuch (například výrobna a sklad výbušných a hořlavých látek, kapalin a plynů), d) škody na kulturních popřípadě jiných hodnotách (například obrazárna, knihovna, archiv, muzeum, památkově chráněná budova), e) přenesení požáru stavby na sousední stavby, které podle písmen a) až d) musí být před bleskem chráněny, f) ohrožení stavby, u které je zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v důsledku jejího umístění na návrší nebo vyčnívá-li nad okolí (např. tovární komín, věž, rozhledna)
36) Čím je určeno ochranné pásmo nadzemního zařízení elektrizační soustavy? A) Vzdálenost od stožáru vymezuje velikost napětí soustavy B) Svislé roviny kolmo od krajního vodiče C) Svislé roviny kolmo od středu vedení na obě strany (podle § 46, odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb.) Ochranné pásmo nadzemního zařízení elektrizační soustavy je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče na obě jeho strany ........... (Velikost je odvislá na velikosti napětí příslušného elektrického zařízení a pohybuje v rozmezí 1 m až 30 m) 37) Pro jaký úkon požaduje živnostenský zákon Oprávnění vydávaná ITI Praha ve smyslu § 6c odst. 1 písmeno c) zákona č. 174/1968 Sb.? A) Pro vydání živnostenského listu „Výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů“ B) Pro vydání živnostenského listu „Montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení“ C) Pro vydání živnostenského listu „Projektování elektrických zařízení“ (podle § 24, odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb. - živnostenský zákon) Odborná způsobilost pro vázané živnosti je upravena zvláštními předpisy uvedenými v příloze č. 2 zákona (podle přílohy č 2, skupina 205: Elektrické stroje a přístroje zákona č. 455/1991 Sb.) Pro získání živnostenského listu pro vázanou živnost „Montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení“ je třeba doložit oprávnění [§ 6c odst. 1 písmeno b) zákona č. 174/1968 Sb.] (podle § 6a odst. 1 písmeno c) zákona č. 174/1968 Sb.) Organizace státního odborného dozoru ve stanovených případech prověřují odbornou způsobilost organizací a podnikajících fyzických osob k výrobě, montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených technických zařízení a vydávají jim k tomu oprávnění. (podle § 6c odst. 1 písmeno b) zákona č. 174/1968 Sb.) Organizace a podnikající fyzické osoby mohou montovat, opravovat, provádět revize a zkoušky vyhrazených technických zařízení ...... jen pokud jsou odborně způsobilé a jsou držiteli oprávnění.
38) Co je nebezpečný prostor ve smyslu nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení? A) Prostor uvnitř a/nebo okolo strojního zařízení, ve kterém je osoba vystavena nebezpečí, které ohrožuje její zdraví nebo bezpečnost B) Prostor uvnitř a/nebo okolo strojního zařízení, ve kterém jsou umístěny rotující části C) Prostor okolo strojního zařízení, ve kterém je osoba vystavena nebezpečí, které ohrožuje její zdraví nebo bezpečnost (podle Přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 24/2003 Sb. ) 1.1.1. Definice Pro účely tohoto nařízení se „nebezpečným prostorem“ rozumí každý prostor uvnitř a/nebo okolo strojního zařízení, ve kterém je osoba vystavena nebezpečí, které ohrožuje její zdraví nebo bezpečnost.
39) Na jaká zařízení se nevztahuje nařízení vlády č. 406/2004 Sb. o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu? A) Zařízení na spalování plynných paliv uvedených na trh a do provozu v souladu se zvláštními právními předpisy B) Zařízení, která mají snížit škodlivé účinky výbuchů C) Zařízení skladových prostorů (podle § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 406/2004 Sb. ) Toto nařízení se nevztahuje na a) prostory používané pro vyšetření nebo ošetření pacientů, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, b) používání zařízení na spalování plynných paliv uvedených na trh a do provozu v souladu se zvláštními právními předpisy, c) nakládání s výbušninami a chemicky nestabilními látkami, d) hornickou činnost, činnost prováděnou hornickým způsobem a podléhající vrchnímu dozoru podle zvláštního zákona, e) používání dopravních prostředků v silniční dopravě, železniční dopravě, vnitrozemské a námořní plavbě a letecké dopravě, nestanoví-li zvláštní právní předpisy nebo mezinárodní dohody jinak.
40) Co je nutné zajistit před uvedením pracoviště do provozu ve smyslu nařízení vlády č. 101/2005 Sb.? A) Výchozí revizi elektrických zařízení B) Revizi přenosných spotřebičů C) Náležité a bezpečné upevnění technického vybavení pracoviště (podle § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 101/2005 Sb. ) Před uvedením pracoviště do provozu a používání je nutné zajistit a) uspořádání pracoviště tak, aby zaměstnanci byli chráněni před nepříznivými povětrnostními vlivy a před škodlivými účinky pracovních a technologických postupů a výrobních a technologických procesů, včetně určení osob, k jejichž povinnostem patří zajišťovat bezpečný provoz, používání, údržbu, úklid, čištění a opravy pracoviště, b) stanovení obsahu a způsobu vedení provozní dokumentace a záznamů o vybavení pracoviště a určení osoby odpovědné za jejich vedení,
c) umístění, uspořádání a instalaci výrobních a pracovních prostředků a zařízení, skladových prostorů, komunikačních ploch a dopravních komunikací a vymezení pracovního místa zaměstnanci; stroje a technická zařízení se umísťují tak, aby byly pokud možno soustředěny výrobní a pracovní prostředky a zařízení s přibližně stejnými účinky podle druhů a vlastností škodlivin a vlivů na okolí, d) náležité a bezpečné upevnění technického vybavení pracoviště a výrobních a pracovních prostředků a zařízení a jejich částí tak, aby nemohlo dojít k jejich nežádoucímu (nechtěnému) pohybu, e) opatření k ochraně zdraví pro pracoviště, na kterých jsou používány zdraví škodlivé nebo nebezpečné látky a přípravky, stanovené zvláštními právními předpisy, f) opatření pro zdolávání mimořádných událostí a pravidla pro chování zaměstnanců k zajištění bezpečné evakuace osob, případně zvířat, podle zvláštních právních předpisů, g) zabezpečení pracoviště proti vstupu nepovolaných osob, a to i v mimopracovní době.