ŘÍŠE HVĚZD 11/89 R O Č N ÍK 70 CENA2,50Kčs
K O S M O N A U T IK A V ROCE 1988
První izraelská um ělá družice — p o vrch je pokryt slunečním i fotočlánky ►
Prozatím ní raketový m ontáži na Zem i
stupeň
IU S
při
Sn ím ek zachycující okam žik vypouštění družice T D R S a stu p ně IU S (kom plexu o hm otnosti 18,5 t) z p a lu b y ra k e to p lá nu
f
N A T IT U L N Í S T R A N Ě složeni fotografie slu n e č n í
korány
úp ln é h o
zatm ěni
ze
dn e 12. 12. 1966 s počítačovým m o d e lem silo ča r m agn e tic ké h o pole k č lá n ku M a rk a
M u c ie k a a R o m a n a Strzon-
d a ly M a g n e tis m u s hvězd, který p řin á ším e na straně 205 a jehož do k o n č e n i b u d e v Říši hvězd 12/89.
MARCEL GRUN
KOSMONAUTIKA V ROCE 1988 Základní vědecký výzkum byl cílem bezp ilotn i d ružice San M arco 5 dne 25. 3. z ita l sk é základny San M arco, zakotvené u R en s kého pobřeží. Družice m ěla hm otnost 237 kg a tv ar koule o prům ěru 1 m, slou žila ke kom plexním u výzkumu atm osféry v ro v n í kové o blasti, fungovala d obře a zanikla 6. 12. Na palubě bylo pět p řístro jů — pro m ěření hustoty n eu tráln í atm osféry (Itá lie ), sp ektrom etr zářen í atm osféry (N SR ), d ete k tor teploty a větru (U SA ), d etek to r změn e lek trick éh o pole (USA) a d etek tor ry ch losti iontů (U SA ). ]e ovšem nutné připom enout, že při p ilo tovaných le te ch bylo u sku tečn ěn o několik set experim entů základ ního výzkumu a že též inform ace z n ěk olika aplikovaných d ru žic slouží vědcům m noha zem í. Mezi v ěd ec ké expedice p atří i obě sondy Fobos, z nichž však ani jed na nesplnila základ ní výzkumný program . S tarto v aly 7. a 12. 7. a prvním startu přihlížela rada prom i nentn ích hostů, m j. v elitel kosm ické divize USAF genpor. D. L. Crom er a fran couzský m inistr pošt, telek o m u n ik ací a kosm onauti ky P. Quilés. „Rosm ický Č ernobyl" neboli ztrá ta sp ojen í s Fobosem 1 koncem srpna se zvlášť dotkl naší slu n ečn í fyziky, p ro tože do té doby fungovaly čs. p řístro je ex perim entu TERER skv ěle a slibovaly n e sm írně hodnotné výsledky. Z tráta druhé sondy v březnu 1989 byla n ejsp íš způsobe na tech nick ým i závadam i, a proto se v hod noceních západ ních sp ecialistů často o b je vují tvrdá slova k ritik y . Sonda nové g e n e ra c e zřejm ě nebyla na takové te ch n ick é výši (m ech an ika, systém en erg etick ý , sy stém stabilizace a o rie n ta ce , so ftw a re ), aby m ohla sp ln it n eo byčejn ě rozsáhlý a náročný výzkum, k terý byl plánován. S ta čí porovnat telekom un ikačn í systém , k te rý m ěl 25 X menší propustnost, než je tomu u sond Voyager, kon stru kčně o c e lé d ese tile tí s ta r ších a určených pro provoz ve v n ějších čá ste ch slu nečn í soustavy. Z ajím avé experim enty se usku tečn ily v o b lasti kosm ické tech n o log ie. Na prvním m ístě jm enujm e v y n ik ající čs. k ry stalizáto r ĚSR — 1, o němž není nadsázkou tvrzení,
že v době svého d okončení byl nejlepším zařízením svého druhu na světě. Sovětští kosm onauti v něm u sk u tečn ili d esítky růz ných pokusů. M ateriálové experim enty se u sku tečn ily i na palubě am erickéh o ra k e to plánu Discovery. M ateriálový výzkum v četn ě výroby bio logick y dokonale čistý ch p reparátů byl c í lem letu družice Foton 1. Upravená loď Sojuz startov ala s podobným cílem již v dubnu 1987 (Rosm os 1841) a lo n i poprvé pod novým názvem 14. 4., aby se po 13,6 dne v rátila zpět. D alší sta rty lze očekávat v p říštích le te c h vždy na ja ře . Glavkosmos nabízí kap acitu až 500 kg výzkumného za řízen í o objem u do 4,7 m3 — poknd se zá kazn ík rozhodne pro kom pletní využití, zap latí 8 až 10 m iliónů dolarů. T entokrát bylo na palubě asi 50—60 kg těžká ap a ra
Krystaly získ a n é při experim entu C o sim a na čín sk é družici (C o sim a = C rystallisation of O r g a n ic S u b sta n c e s in M ic ro g ra v ity for A p p lied R e search )
tura západoněm ecké firm y R ay ser—Threde, k te rá zap latila za 1 kg asi 15 000 dolarů. Podobný c íl m ěla 23. čín sk á družice, k te rá starto v ala 5. 8. z pouště Gobi raketou LM 2C. Je jí návratové pouzdro o hm otnosti 1850 kg p řistálo bezpečn ě 13. 8. Šlo o typ FSW -1 (F an Šou W eixian neboli N ávrat
n ý ), v něm ž může být um ístěno asi 150 kg zařízen í určenéh o k návratu. Zahraničním zájem cům je nabízeno asi 20 kg této kap a city a 100 W příkonu. Prvním zákazníkem byla firm a M atra roku 1987. T en tokrát nesla družice čín sk é p řístro je pro sled ová ní Země a západoněm ecké zařízení COSIMA o hm otnosti 20 kg, v němž bylo 104 vzorků bílkovin, k te ré krystalizovaly v podm ínkách beztíže. V yrobila ho firm a MBB pro k o n so r cium Intosp ace, sd ru žu jící západoevropské firm y a ústavy zab ýv ající se kom erčním využitím vesm íru. M inisterstvo pro vědu a tech niku NSR hradilo většinu nákladů na vývoj výzkumného zařízení a na sta rt — kilogram p řišel zhruba na d vojnásobek než při použití sovětské raketov é techniky. Prim árním cílem většiny startů do v es míru byly kosm ické ap lik ace, ať již civ iln í ho, nebo v ojensk ého ch arak teru . METEOROLOGIE. Na k la s ic k é dráhy ve střed n ích výškách starto valy dvě sovětské m eteo ro logick é družice. 30. 1. vzlétl Me teo r 2 s pořadovým číslem 17, v y síla jící jak ze záznam u, ta k systém em APT (A utom atic P ictu re T ransm ission) v reálném čase. Dne 26. 7. byl vypuštěn druhý exem plář nové varianty družice M eteor 3. Rodina am erický ch o p eračn ích satelitů NOAA se 29. 9. ro zrostla o jed en ácto u dru žici. Má hm otnost 1712 kg a pohybuje se po retro g rád n í h elio syn ch ro n n í dráze. Kro-
D ru žice A stra pro přím é televizní v ysílá n í byla vyrob e na firm ou R C A
mě m eteoro logick é aparatu ry nese též sy stém sledování tísňového vysílání hav arov a ných lodí a letad el S arsat. 15. 10. byl uve den do provozu též u ltrafialov ý sp ek tráln í rad iom etr pro m apování ko n cen trace ozó
nu v atm o sféře. Na říjn o v é m ezinárodní k o n feren ci o o ch ran ě ozónosféry v Haagu bylo m j. dohodnuto, že tentýž am erick ý p řístro j vynese v le te c h 1990—1991 též so v ětsk á družice M eteor 3. Dne 6. 9. vynesla nová ra k e ta LM 4 z n o vé čín sk é základny první čínskou m eteoro logickou družici o hm otnosti a si 750 kg, pohybující se po retro g rád n í h elio sy n ch ro n ní dráze. Nese jm éno Feng Yun (V ětrn ý o b lak) a na palubě má dva rastro v ací radiom etry s vysokým rozlišením v pěti d e tek čn ích k an álech . D igitální obrázky m ají rozlišen í 1 km, systém APT kolem 4 km. A m eričané d ále vypustili 3. 2. vojenskou m eteorologickou družici USA-29 o hm ot nosti asi 750 kg. Ze základ ny Kourou ve F r . Guayaně v zlétla 15. 6. družice M eteosat P-2, k te rá zam ění s ta rší sa te lit M eteosat F-2 z roku 1981. Nová družice m ěla starto vn í hm otnost 700 kg (na kon ečn é dráze 295 k g ) a od kon ce červn a vysílá kvalitn í zobrazení Země v n ěk olika vlnových d élk ách . Jejím u živate lem se sta la západoevropská sp olečnost E um etsat, sd ru žu jící m eteoro lo gick é služby ze 16 evropských zem í. M eteosat nese na svém povrchu též koutové odrážeče pro la serové odrazy, je jic h ž cílem je experim en tá ln í sy n ch ro n izace atom ových hodin v c e lé Evropě, případně i mezi Evropou a USA. Také in d ická družice Insat 1-C má za úkol pořizovat z g e o stacio n árn í dráhy sním ky povrchu Země. S tartov ala 21. 7., má hm otnost 1188 kg a krom ě m eteorologie slouží i telekom un ikačn ím účelům . DÁLKOVÝ PROZKUM ZEME m ělo za cíl snad n e jv íce družic. Do této k ateg o rie pa třily především těžké Kosmosy typu Sojuz, je jic h ž části se v racely v intervalu 9 až 60 dní zpět na Zemi. N ěkteré z nich prováděly během letu dvě i v íce změn výšky dráhy. Část družic byla o ficiá ln ě zařazena do pro gram u m ezinárodního dálkového průzkumu Prírod a, jak o např. Kosmos 1920 (sta rt 18. 2 .), k terý byl druhým exem plářem no vého typu. Jeho m anévrovací m otor byl před sestupem oddělen a pouzdro přistálo po d vaceti d nech na území SSSR . Ve službě n ah rad il družici Kosm os 1906 (z 26. 12. 1 987), k terá byla 31. 1. 1988 při n ezd aře ném návratu d estru ována. Do systém u Priroda patřily zcela jistě tak é d ru žice Kosmos 1951 (s ta r t 31. 5., náv rat po 13 d n e ch ). Kosmos 1957 (7. 7., návrat po 13,9 dne a Kosmos 1968 (9 . 9., náv rat po 13,9 dne le tu ). Další sovětské náv ratn é d ružice byly: Kosm os 1915 (s ta r t 26. 1., náv rat po 13,8
d n e ), Kosmos 1916 (s ta r t 3. 2., pouzdro se nedostalo na správnou sestupovou dráhu a bylo zničeno exp lo zí), Kosmos 1921 (sta rt 19. 2., návrat po 13,9 d n e ). Kosmos 1923 (s ta r t 10. 3., náv rat po 12 d n e ch ), Kosmos 193S (s ta r t 24. 3., náv rat po 15 d n e ch ), Kosmos 1936 (s ta r t 30. 3., návrat po 49 d n ech ), Kosmos 1938 (s ta rt 11. 4., náv rat po 13,7 d n e ), Kosmos 1941 (s ta rt 27. 4., návrat po 13,9 d n e), Kosmos 1942 (sta rt 12. 5., návrat po 53 d n e ch ), Kosmos 1944 (s ta rt 18. 5., náv rat po 36,5 d n e ), Kosmos 1945 (s ta rt 19. 5., návrat po 11,9 d n e ), Kos mos 1952 (s ta rt 11. 6., návrat po 13,9 d n e ), Kosmos 1955 (s ta r t 22. 6., náv rat po 59,3 d n e), Kosmos 1956 (s ta r t 23. 6., náv rat po 13,9 d n e ), Kosmos 1962 (s ta r t 8. 8., návrat po 13,9 d n e ), Kosmos 1963 (s ta r t 16. 8., n á v rat po 47,4 d n e). Kosmos 1964 (s ta r t 23. 8., návrat po 14,9 d n e ), Kosmos 1965 (sta rt téhož dne, av šak nikoliv z B ajkonu ru , nýbrž základny P leseck , návrat po 29,7 d n e ), K os mos 1967 (s ta r t 6. 9., náv rat po 8,9 d n e), Kosmos 1969 (s ta rt 15. 9., návrat po 59,2 d n e ), Kosmos 1973 (s ta r t 22. 9., náv rat po První sním ek z nové m e teorologické družice 17,8 d n e ), Kosmos 1976 (s ta rt 13. 10., n á M e te o sa t Re p rofoto: M a rc e l R y šá n e k vrat po 13,8 d n e ), Kosmos 1978 (s ta rt 27. 10., návrat zřejm ě po 14 d n ech ), Kosmos u Medvědích je z e r (S S S R ), záběry jsou 1981 (s ta r t 24. 11., náv rat po 13,6 d n e ), zpracovávány sta n ic í v H ajdarabádu. Kosmos 1982 (s ta rt 30. 11., náv rat po 13,9 Na sta cio n á rn í dráhu nad A tlantikem p ři d n e), Kosmos 1983 (s ta r t 8. 12. návrat po byla 26. 4. experim en táln í družice Kosmos 13,7 d ne) Kosmos 1984 (s ta r t 16. 12., návrat 1940 o hm otnosti přes dvě tuny, u rčen á sp e po 59 dnech, Kosmos 1986 (s ta rt 29. 12., ciáln ě pro sledování procesů v zem ské návrat po 44 d nech .) a tm o sféře a světových o ceán ech . Výzkum Pro DPZ byla u rčen a též sovětská družice oceán ů a výskytu ledovců byl cílem KosKosmos 1939 o hm otnosti asi 2,5 t stab ilizo mosu 1953 (s ta rt 14. 6 .), k te rý byl stejn éh o vaná v prostoru ro tací. R ak eta V ostok ji typu jak o Kosmos 1869 ze 16. 7. 1987 a měl vynesla 20. 4. z B ajkonu ru na retrog rád n í s te jn é poslání jak o družice s novým názvem dráhu se sklonem 98° a se stabilním slu Okean 1, kterou 5. 7. vynesla ze základny nečním osvětlením pozorovaných oblastí P le se ck tak é ra k e ta Cyklon. S a te lit má zem ského povrchu (tzv. helio syn ch ron n í hm otnost 1,6 t, je stabilizován gravitačním d rá h a ). gradientem a nese 13 m dlouhou radarovou R aketa téhož typu vynesla 17. 3. tak é in anténu , rastro v ací, o p tick o m ech an ick é a dickou kom erční družici IRS 1-A. Indie tak rad iofy zik áln í ap aratu ry. Provozovatelem je d ala „p o čin ek " sovětském u úsilí o prodej S tátn í středisko pro studium přírodních nosných rak e t a s ohledem na tuto sk u te č zdrojů SSSR a Gaskom gidrom et SSSR. nost stál Indickou org anizaci pro kosm ický TELEKOMUNIKAČNÍ DRUŽICE měly za výzkum ISRO s ta rt je n 7 m iliónů dolarů. úkol posílení spojových systém ů různých S a te lit s tříosou s ta b iliz a cí má hm otnost uživatelů a n ě k teré z nich slouží čá stečn ě 974 kg, byl vyroben v Indii a jeh o panely i vojenským složkám . N ejvíce jich bylo vy slu n ečn ích b a te rií by je š tě po tře ch letech puštěno na g e o stacio n árn í dráhy, ja k u k a provozu měly dodávat 545 W. D ráha druži zu je p řip o jen á tabulka. ce je volena tak, aby in d ické území bylo Dne 7. 3. starto vala tře tí čín sk á te le k o sním áno vždy v ran n ích hod inách m ístního m unikační družice Čína 22 (STW -3) o hm ot času. Na palubě jsou tři TV kam ery s ro z nosti 900 kg (n a dráze 420 k g ). Má tvar lišením 70 a 34 m, re g is tru jící ve tře c h ka v álce o prům ěru 2 m a výšce také 2 m, n álech vid itelné a v jednom in fračerv en é jehož plášť je pokryt slu nečním i bateriem i. zářen í povrchu Země. Činnost d ru žice je S ta b iliz a ce je udržována ro ta ci. Japonsko řízena stanicem i v B an galo re v Indii a
vypustilo dvě sta cio n á rn í družice Sakura ze základ ny Tanegashim a. M ají hm otnost 1099 kg (550 kg na d ráze) a každá nese 12 transpond érů (10 v pásmu Ku, 2 v pásmu C ), schop ných p řen ášet 6000 dvoustranných te le fo n n ích hovorů sou časně. Sim on Bollvar je jm éno družice P anam sat 1 (1,2 t ) , v ysíla jíc í v pásm ech Ku a C pro Španělsky m luví cí zem ě L atin ské Am eriky, přičem ž pokrývá též územ í USA a čá sti Evropy. T řetí druži ce a m erick é sp olečnosti GTE Sp acen et je navíc vybavena systém em G eostar pro ko m erční služby p řesn é navigace. Společně s ní starto v al 11. 3. fran couzský telekom u n ikačn í sa te lit Telecom 1-C, č á st jehož k a p acity využívá i fran co u zská arm áda. Za zmínku s to jí in d ická d ružice In sat 1-C, k te rá krom ě m eteorologie má za úkol p ře devším re tra n sla c i zpráv. K rátce po startu došlo k poruše čá sti en erg etick éh o sy sté mu, což red ukuje využitelnou kap acitu pře nosů na polovinu. Dne 8. 9. vynesla Ariane 3 dvě d ružice; zatím co G -Star 3 sp o le č nosti GTE S p acen et se pro závadu na u ry ch lovacím m otoru ned ostal na g eo stacio n árn í d ráhu , pátá družice pro dálkový přenos dat SBS sp olečn o sti Transponder Leasing Corp. (což je filiá lk a IBM ) byla úspěšná. Dvě g eo stacio n árn í družice byly určeny sp eciáln ě pro šíře n í telev izn ích program ů. 28. 10. starto v ala družice TDF-1 (hm otnost 2080 kg, na sta cio n á rn í dráze 1318 k g ), k te rá byla do operačního stavu uvedena počátkem roku 1989. Jde o francouzskou sestru něm ecké verze TV-SAT, k te rá pro závadu na slu n ečn ích p an elech m usela být „od ep sána". Za dvě m iliardy franků n á kladů na vývoj a vypuštění je nyní k d is pozici pět kan álů o výkonu 230 W, takže ve F ra n cii s ta č í k příjm u antény o prům ěru je n 0,4 m (u nás by to bylo asi 1,5 m ). S a te lit sám má d élku 6,2 m a panely slu n e č n ích b ate rii o rozpětí 19,3 m dodávají 4,3 kW. Při prvním operačním letu A riane 4 byla vypuštěna ta k é m ohutná družice A stra 1-A o hm otnosti 1780 kg, k te rá je u rčen a pro přím é telev izn í vysílání souběžně na 16 k a n álech , ovšem s podstatně m enším výko nem než TDF-1. Provozovatelem je známá sta n ice Rádio Luxem bourg a A stra se stala vážným konkurentem společném u fran couzsko-něm eckém u p ro jek tu : kdo ji ch ce p řijím at, vystačí s anténou o prům ěru nad 0,9 m a obejde se bez sp eciáln íh o dekodéru pro novou společnou západoevropskou n o r mu D 2-MAC . . . (P ok račován í)
★ ASTR O VÝR O C I ★ V L E D N U 1990 5. před třic e ti lety zem řel sovětský a stro nom P. P. Parenago ( ' 20. 3. 1906). Zabýval se studiem stavby G alaxie a proměnnými hvězdami — prozkoumal jic h a si 600. Zvláštní pozornost věnoval m lhovině v Ori onu a je jím jednotlivým objektům . Založil moskevskou školu stelá rn í astronom ie, od roku 1940 do své sm rti byl vedoucím k a tedry stelá rn í astronom ie na Moskevské státn í univerzitě. Napsal vůbec první učeb nici hvězdné astronom ie (1938, česky 1959), byl jedním z autorů katalogů proměnných hvězd a m onograíie Proměnné hvězdy (1937 až 1947). 11. uplyne 125 le t od narozeni něm eckého astronom a I- F. Hartmanna (+ 13. 9. 1936), v lete ch 1921—1935 řed itele observatoře v arg en tin sk é La Platě. Zabýval se spektro skopii a k on stru k cí astronom ických p řístro jů. Zkoumal novy, roku 1904 o b jevil ab sorpční čáry mezihvězdného vápníku, navrhl novou metodu zkoušeni objektivů d aleko hledů, zkonstruoval spektrofotom etr (1899), který nese jeho jméno, spektrokom parátor (1904) a univerzální fotom etr. 15. bude 140. výročí narozeni ru ské matem atičky, první ženy na světě, k terá obdrže la hodnost profesora, S. V. Kovalevské ( + 1 0 . 2. 1891). Astronomií se zabývala v práci napsané v B erlin ě v 70. lete ch mi nulého sto letí Doplňky a poznámky k vý zkumům tvaru Saturnova prstence. 16. před 150 lety se narodil ruský astronom I. A. Vostokov j t 2. 2. 1898), od roku 1869 řed itel V aršavské observatoře. Věnoval se nebeské m echan ice, pohybům planet. 19. uplyne 5 le t od sm rti norského a stro noma S. Rosselanda (* 31. 3. 1894). Jeho vě decká p ráce se tý kala především otázek vnitřn í stavby hvězd. Jako Jeden z prvních už ve 20. letech využil výsledky tehdy m la dé kvantové m echaniky pro řešen í astro fy zik áln ích otázek. Napsal knihy A strofyzika na základě atom ové teo rie a T eorie pulsací prom ěnných hvězd. 20. před 10 lety zem řel H. H. Plaskett ( * 5 . 7. 1893), kanadský astronom , který pracoval 1 v USA a V elké B ritán ii, syn J. S. P lask etta, ob jev itele hvězdy s n e jv ětší hm ot ností. H. H. P lask ett se zabýval hlavně fy zikou Slu nce a hvězd. 22. uplyne 135 let od sm rti ruského a stro noma I. M. Šimonova (* 1. 7. 1794), účastní ka plavby kolem světa, kterou podnikli Belllngshausen a Lazarev na šalupách Mlrnyj a Vostok (1819—1821). Ostrovy objevené při této expedici byly zaneseny do map na základě Simonovových výpočtů. min
M A R E K M U C IE K , R O M A N S T R Z O N D A L A
MAGNETISMUS HVĚZD I. Náš život probíhá ve světě ko n stan tn ích m agnetických polí. V každodenním životě obtížně zjišťujem e přítom nost m agnetických polí v přírodě, a proto si tak é neuvědom uje m e je jic h význam. Ve světě hvězd je je jic h význam často základ ní. Zabývejm e se tedy m agnetickým i vlastnostm i hvězd. M agnetic kým i vlastnostm i budeme rozum ět geom etrii a intenzitu m agnetickéh o pole, jeh o původ a důsledky jeh o existen ce pro sam otnou hvězdu. Ze širokého množství případů se omezím e pouze na případ hvězd hlav ní po sloupnosti. Hvězdy n a c h á z e jíc í se na hlavní posloup no sti můžeme rozd ělit na hork é a chladné, l o t o d ělení vychází z od lišn ého spalování vodíku v n itrech hvězd. H orké hvězdy (v íce hm otné] sp alu jí vodík ry ch le ji (pom ocí CNO cy k lu ) v porovnání s chladným i (m éně hm otným i), k teré sp alu jí vodík pom ocí pp ře tě z ce . Proto také hork é hvězdy jso u ú čin nějším zdrojem en erg ie než chlad né. Tato sk u tečn o st způsobuje odlišnou stavbu n itra h orkých a chladných hvězd. Horké hvězdy rcají velmi klidné v n ější č á sti — rad iačn obálku, ve k te ré se en erg ie p řen áší záře nim, avšak v je jic h n itre ch se en erg ie pře náší konvekcí. U chlad ných hvězd se setk á vám e s opačnou s itu a cí — je jic h n itra m aj c h a ra k te r rad iačn í a v n ější vrstvy konvek tivní. Hvězdy hork é a ch lad n é se liš í od sebe i rych lo stí ro tace. Obvodová ry ch lo st bodu r«a rovníku hork é hvězdy je řádově 102 kzn.s- 1 , zatím co na rovníku chlad né hvězdy lft- 1 k m .s- 1 . Tyto skutečnosti — odlišná stavba nitra a od lišná ry ch lo st ro ta ce — způsobují úplně jín ě m agnetické vlastn o sti horkých a ch lad ných hvězd. Proto se n ejd řív e zam ěřím e n a m agnetism us horkých hvězd a v p říštím č ís le na m agnetism us chladných hvězd.
M agnetism us horkých hvězd V ětšina těch to hvězd nem á m ěřitelné m agnetické pole. Avšak ex istu je dosti velká skupina hvězd z oboru tep lot 7000— 20 000 K, které m ají m ag netick é pole, a to v n ě který ch případech značně intenzívni. Tyto hvězdy s e nazývají m ag netick é. Podívejm e s e blíže na jednu z nich, k te rá má v ý jim eč ně intenzívni m ag netick é pole — na hvězdu 53 Cam (Ž ira fa ).
Na základ ě pozorování byl u rče n g e o m etrický tvar m agnetickéh o pole — ro zlo žení intenzity pole na povrchu hvězdy. Vý sled ek je zobrazený n a obr. X. Je vidět, že pole je dipólové (m á dva póly), stejn ě jak o v případě Země. Vypadá to tak, jakoby se v nitru hvězdy n ach ázel tyčový m agnet, avšak jin a k , než tomu je na Zemi, Jupiteru nebo Saturnu. Osa tohoto dipólu je hodně sklo n ěn a vůči ose ro tace hvězdy. N avíc střed dipólu (te č k a na obr. 1.) n eleží ve středu hvězdy (k řížek na ob r. 1 .). Tento posun je d osti velký — n ěk olik p rocent poloměru hvězdy. Bylo zjištěn o , že tato sku tečnost n e n í mezi m agnetickým i hvězdami vůbec vý jim kou. S obdobnou s itu a cí se setkávám e rovněž v případě p lanety Uran. V důsledku ex ce n tricity m agnetickéh o d i pólu intenzita pole na m agnetických pólech je velm i odlišná, avšak všude nabývá v e l kých hodnot. Tuto sku tečn ost ilu stru jí hod noty uvedené na obr. 1.
G e o m e tric k ý tva r m a g n e t ic k é h o
p o le H v iz d y 53 C a m .
V tom to m ístě je vhodné připom enout jednotky, ve který ch m ěřím e intenzitu m ag n etick éh o pole. 1 gau ss je v soustavě GGS jed notkou m agnetické indukce. Intenzitu m ag n etick éh o pole m ěřím e v o ersted ech . Rozměr obou jed notek je stejn ý : [G s] = = (O e) = g 1/2 . s _ 1 . cm - 1 /2. V soustavě CGS m ag n etick á indukce B a intenzita m ag n etic
Z m ě n a tv a ru o b la k u k o sm ic k é h o p la z m a tu z p ů so b u je zm ě n u sy sté m u s ilo č a r z a m r z lé h o v n i m a g n e t ic k é h o p o le .
kého pole H jsou svázány jenom bezrozm ěr nou konstantou — perm eabilitou prostřed í: B =
f i . H, k terá pro kosm ické plazma je
v p řiblížení rovna jed n ičce. Tzn. B a H se stá v a jí p rak ticky id en tické, a můžeme in tenzitu m ag netick éh o pole uvádět v gau s sech . Avšak v soustavě SI používám e je d notku m ag netick é indukce te sla . P řepočet je jednoduchý: 1 gauss = 10—4 tesel (T ). 1 te sla je mnoho nebo m álo? Indukce m ag netick éh o pole Země se m ění od 0,000025 T na m agnetickém rovníku (B ra z ílie ) do 0.000063 T na severním pólu (A rktid a). Š koln í m agnety m ají indukci asi v rozm ezí (0,0001 0,001 T) a velké elektrom agnety v ytv ářejí pole o indukci (2 ■+• 3 T ). Proza tím n e js iln ě jš í elek trom ag net na světě vy tv ořil m ag netick é pole o indukci 33,6 T (M assachu setts In stitu te of Technology, C am bridge). Teď můžeme správně ohodnotit intenzitu m agnetickéh o pole hvězdy 53 Cam. Musíme ale uvést, že m álo m agnetických hvězd má pole in ten ziv n ější než 53 Cam. V sou časné době se vznik tak intenzivní ho m ag netick éh o pole v ysvětluje činností m agnetickéh o dynam a v n itru hvězdy. N ej jednodušší příklady dynam a znám e již ze školního kursu fyziky. Průchod proudu ve vodivé sm yčce způsobuje kolem ní vznik m agnetickéh o pole o dipólové stru k tu ře. To též obdržím e, roztočím e-li e lek trick y nabitý kotouč (Rowlandův po ku s). N ej jednoduše ji vzato, ro tačn í pohyb elek trick ý ch nábojů dokola způsobuje vznik dipólového m agne tick éh o pole — to je právě princip dynama. O byčejné cy k listick é dynamo fungu je po dobně: m ění otáčivý pohyb kola na e le k tric ký proud.
Dynamo v n itre c h hvězd p racu je n a z á klad ě jin éh o principu. N evytváří pole „z n i čeh o ", poněvadž tento p roces není účinný, ale značně ze silu je již existu jící i velm i s la bá m ag netick á pole. Je to možné díky jevu zam rzáni m agnetických s ilo ča r v plazm atu. V lab o rato řích na Zemi je možno pozoro vat zam rzáni m ag netick éh o pole je n obtíž ně. Zam rzání m agnetickéh o pole n astáv á v o b je k te ch o dobré vodivosti (v tom n en í problém ) a ve velkých rozm ěrech (tad y s e problém o b je v u je ). I přesto je v m além m ě řítku možné ten to je v pozorovat. Jestliže m ě děný kvádr o rozm ěrech 1 X 1 X 1 m um ís tím e v m ag netick ém poli a pak toto pole vypneme, v m ěděném kvádru se pole potom je š tě udrží po dobu 5 sekund. Každá zm ěna pole způsobuje tok nábojů sn ažících se pů sobit p roti té to zm ěně. V m além kvádru mědi je tento „odpor“ malý, v obrovských o b lacích kosm ického plazmatu velký. Tam je ča s zániku m agnetickéh o pole tak dlouhý, že je p rak tick y nekonečný. Takže je stliž e se oblak plazmatu n ach ází v m agnetickém poli (o br. 2) a nějak ým způ sobem se zm ění tvar tohoto oblaku, pak s i lo čáry nezůstanou na svém m ístě v p ro sto ru, a le rovněž zm ění svůj tv ar sou hlasně se změnou oblaku plazm atu. A proto si p ro d alší výklad m usíme zapam atovat, že n e hom ogenní pohyb plazm atu způsobuje zm ě nu geo m etrickéh o tvaru v něm zam rzlého pole. Avšak ja k ze sílit již e x istu jíc í slab é p o le ? Zde je n ejjed n o d u šší příklad. Představm e si oblak plazm atu v podobě p rsten ce se z a mrzlým polem rovněž ve tvaru p rsten ce (o br: 3 a ). D ále nějakým způsobem te n to p rsten ec zkroutím e na osm ičku (o br. 3 b ), pak přeložím e napůl a roztahu jem e na pů vodní v eliko st (o br. 3 c ). Zvnějšku s e nic n e zm ěnilo. P rsten ec po tom to pokusu vypadá stejn ě jak o předtím , avšak siločáry pole se
d vojnásobně zahu stily. Tedy n astalo dvoj násobné zesílen í m ag netick éh o pole na úkor p ráce vykonané při přetv ářen í p rsten ce. Po dobné d ěje lze opakovat m nohokrát, čímž získám e velké zesílen í. V horkých hvězdách podmínky pro práci dynam a ex istu jí v je jic h ce n trá ln íc h částech , k teré, jak už víme, jsou konvektivní. Jsou to velké sou středné kou le plazm atu, a proto v nich m agnetické pole jednoduše může za mrznout. Dochází zde k silné konvekci a navíc k rychlém u rotačním u pohybu — ta k že ex istu jí rovněž pohyby nutné k zap leten í silo čar. Jinou otázkou je, zla tyto podmínky kvan titativ n ě p o staču jí k vytvoření intenzivních polí, k te ré pozorujem e u n ěk terých hvězd. P řívrženci hypotézy m ag netick éh o dynam a tvrdí, že ano. Odpůrci pravý opak. V sou časn é době převládá názor pozitivní, a pro to budem e také sou hlasit s hypotézou m a gn etickéh o dynama. Ted se podívejm e na důsledky existen ce m agnetickéh o pole pro sam otné hvězdy. Brzy bylo zjištěn o, že m ag n etick é hvězdy jsóu p eku liárn í, tzn., že se svým povrcho vým chem ickým složením podstatně od lišu N e j j e d n o d u iš i z p ů s o b z e s íle n í in te n zity m a g n e t ic k é h o p o le z a m r z lé h o v o b la k u p la z m a tu o tv a r u p r s tence.
jí od norm álních hvězd hlavní posloupnosti (od typu slu n e čn íh o ). P ek u liární hvězdy m a jí ve své atm osféře více těžkých prvků. Každá m ag netick á hvězda je jin á, avšak by lo zjištěn o, že čím těžší prvek, tím v ětší je je h o nadbytek. Tato závislost nevznikla n á hodou. Musí existovat n ě ja k á fyzikální záko n ito st, působící hlavně v přítom nosti m agne tick éh o pole. Dnes se za ni obecně považuje difúzní sep arace prvků. Znam ená to, že v a t m o sférách hvězd (v je jic h nejv yšších v rst v ách ) jsou těžké prvky nějakým způsobem vytlačovány na povrch a sou časně se prvky s nízkou hm otností u sazu jí h lo u b ěji. Takže ch em ick é složení hvězdné atm osféry jak o celk u se podstatně n eliší od běžných hvězd na hlavní posloupnosti. Jenom v ertik áln í rozložení jed notlivých prvků není stejn é — těžké se n ach ázejí na povrchu, lehké hlou b ě ji. P rincip difúzní sep arace prvků spočívá v b ilan ci dvou sil, k te ré působí na atomová jád ra ve hvězdě — grav itačn í síle a síle způsobené tlakem záření, k te rá je tím větší, čím v íce fotonů může absorbovat dané já d ro, a tedy čím v íce má elektronů , tzn. čím v ětší je jeh o atom ové číslo . B ilan ce obou sil, g rav itace a tlaku záření, rozhoduje o tom, zda uvažovaný prvek bude vynášen na povrch nebo bude k le sa t k cen tru hvězdy. Ú loha m agnetickéh o pole při difúzní s e p araci prvků spočívá v brzdění m íchacích pohybů. Obálky h orkých hvězd jsou zpra vidla klidné. Vím e, že jsou rad iačn í — n e dochází v nich ke konvekci. M agnetické po le je nav íc je ště stabilizu je, neboť elek trick y n ab ité č á stic e (ionty a elek tro n y — plazma, k te ré tv oří hvězdu) v důsledku působení Lorentzovy síly se mohou pohybovat jenom po kru žnicích kolem silo čar. Nemohou se pohybovat ve sm ěru příčném k siločárám . M agnetické hvězdy m ají zvláštní složení na celém povrchu. Avšak tyto anom álie jsou zv láště intenzívní kolem m agnetických pó lů — tam , kde in ten zita pole je n ejv ětší. V y tvářejí se tam kovové skvrny, je jich ž e x iste n ce způsobuje d alší důsledky. Skvrny m ají o něco o d lišn ější barvu než ob lasti o m enším výskytu kovů. Jsou poněkud in te n zivn ější v červen é o b lasti a tm avší ve fia lové. Díky tomu, v důsledku ro ta ce hvězdy, když kovové skvrny vych ázejí a zapadají ze zorného pole, hvězda jak o c ele k se zdá je d nou o něco červ e n ější, jindy zase v íce mod rá. Amplitudy tě ch to zm ěn jsou zpravidla m alé (řádově asi setiny m agnitudy), avšak tato sku tečn o st vede k tomu, že m agnetické hvězdy jsou foto m etrick y prom ěnnými hvěz dami.
H orké m ag netick é hvězdy m ají je š tě mno ho d alších zvláštností, k te ré jsou důsledkem e xiste n ce globálního a intenzivního dipólového m ag n etick éh o pole. Výše uvedené zv láštnosti jsou však n e jd ů le žitě jší. Asi tak to vypadají hlav ní vlastn osti hor-
kých m agnetických hvězd. Slov íčko „asi" používáme proto, neboť v ětšina napsaného jsou zatím jenom hypotézy, k te ré bylo nutno pro ú čely člán ku značně zjednodušit. P okračování K resby J. D rahokoupil
Dávno potřebný rozhovor
pitelný. To se podle m ého názoru m ělo stát hlavním strategick ým sm ěrem výzkumů. Ale ú silí v tom to sm ěru se vynakládá velm i n e d ostatečn ě. R. Sagd ějev: Já vcelku souhlasím s K onstan tinem Petrovičem , že u nás není s tra te g ick á linie kosm ického výzkumu. Nyíií, když m lu víme o tom, že základním reg u látorem h o s podářského m echanism u má být trh , m usí to p latit 1 pro kosm ický program . Je p řece c elá řada org anizací, k te ré m a jí zájem na rozšiřování služeb kosm ických spojů, využití telev izních a tele fo n n ích kan álů , kan álů pro počítačové s í t ě . . . Je třeb a, aby tem po po kroku diktovali sp otřeb itelé. Totéž se týká i vědeckých výzkumů. Věda je totiž už dávno obětí oné n e e x isten ce s tra te g ick é lin ie. Vždycky, když vědci ř ík a jí: „P otřebu jem e specializov anou družici, k te rá nám pomůže dostat se n a špičku astro fyzikáln ích výzkum ů," odpovídají jim : „ S tra tegick y je ted nutné vytvoření Jisté u n ik át n í kosm ické tech n ik y . P o čk e jte tro c h u ; až bude sestro je n a , p o letíte n a n í." A pak nám nakonec vlastn ě vždycky sklapne. Také sou hlasím s tím , že ve sp o lečn o sti vzniklo podrážděni — svým způsobem a le r gie n a n e p řestá v a jící proud vzletů ze sov ět ských kosmodromů. Je jic h po čet je v íce než p ětk rát v ětší než v celé m o statn ím světě. Ale o výsled cích kosm ických výzkumů totéž ř íc t nem ůžem e, jsou m enší než u Spojených států. Zdá se mi, že během let, k te ré uplynuly od slavného počátku kosm onautiky, byla k oroljovovská p lejád a kon stru ktérů a te c h niků vystříd ána lidmi, k te ří se d o stali n a horu po stra n ick é a ad m inistrativní lin ii. P řijím ání zásad n ích rozhodnutí je ted v Je jich ru k ách . A po n ich bychom ch tě li s tr a tegickou lin ii? J. Golovanov: P řesně tak. S . P. K oroljov a ti, k te ří n e jb líž e obklopovali hlav ního k o n stru k téra, ti, kterým se řík alo koroljovovská garda, byli fanatikov é kosm onautiky. Je jíc h vztah k p ráci neu rčov al například věk — byli mezi nim i šed e sátn íci a p ětad v acetiletí — , ale ja k á si tv ů rčí pod stata duše. D nes už je jic h bohužel m álo; mezi nimi náš vážený spolubesedník K onstantin P etrovlč F e o k tis tov. A pro ně Je těžké stanovit vedoucí lin ii kosm ických výzkumů, protože tvořivosti se v m in istersk é atm o sféře ž ije těžko. L. N ikišin: Dnes jso u od borníci n u cen i d o kazovat právo kosm onautiky n a existen ci. Ovšem, nikdo nepopírá nu tnost, řekněm e, kosm ických spojů. Mluvíme o něčem jinfim.
V red ak ci sovětského týdeníku Moskovs k ije novosti se sešli akadem ik Roald Sagdějev — bývalý řed itel Ostavu kosm ických výzknmů a ny n ější lidový p oslan ec SSSR — , dále d oktor tech n ick ých věd, p říslu šník slavné koroljovovské gardy kosm onaut Kon stan tin Feoktistov a sp isov atel a p u blicista zab ýv ající se kosm onautikou Jaroslav Golovanov. aby si spolu s red aktorem Časopisu Leonardem N ikišinem pohovořili o sov ět ském kosm ickém program u. M oskovskije n o vosti z této besedy 13. B. 1989 otiskly ro z sáhlý záznam . N abízíme ho — v poněkud zk rácen é podobě — čten ářům Říše hvězd s poznám kou, kterou k němu p řip ojila r e d akce sovětského týdeníku: „Uvědomujeme si, že to, co bylo v diskusi řečen o, může vyvolat nám itky. Ale nikdo asi nepochybuje, že podobný rozhovor na toto tém a byl už dávno potřebný.1* L. N ikišin: Odkud se najed nou vzala ta k ra jnost, úplné — až zuřivé — odm ítání „ne u žitečn éh o " u tráce n í za v esm ír? Zdá se, že v neposled ní řad ě je to důsledek tém ěř v še obecn éh o podráždění dlouholetým povykem o „kosm ických v ítězstv ích ". Lidé žili v j i ném světě. N edostávalo se jim toho až p ří liš mnoho, aby m ohli p řijím at ona vítězství srd ečn ě. Dnes „přehlídková kosm onau tika", stejn ě jak o m nohé jin é druhy slav n ostn ích rituálů k sláv ě „rozvinutého so cialism u ", p atří m i n u losti. Jaké je tedy dnes n aše strate g ie výzkumu kosm u? K. Feo k tisto v: Na to mohou být různé n á zory. Já osobně jsem například přesvědčen, že takovou strateg ick o u lin ii nem ám e a ani jsm e n em ěli. I když bez program ů a plánů s e u nás n ic neo bejd e, základ ní principy státn í politiky v této o b lasti se u n ás nikdy výrazně nevyjád řily. Tam, kde se o bjev ila m ožnost získat n ě ja k ý užitek, tam se sam o zřejm ě získ áv al; vytvářely se kupříkladu kosm ické systém y nav igačn ích a m eteoro lo gických sp o jen í atd. Ale p ronikání do k o s mu nám dává m ožnost získat novou in fo r m aci o vesm íru, ja k si „slep it" různé před stavy o podstatě světa, v něm ž žijem e a k terý pro nás zůstává fan tastick y nepocho-
0 vyváženosti program u, o tom, že by m ěl odpovídat m ožnostem a potřebám země. Vždyť i zde e x istu ji takzvané am biciózní projekty. Proč byl napřiklad vytvořen n e ohrabaný a drahý systém E n ě rg ija-B u ran ? Abychom „n ezao stali" za A m eričany, k te ři sam i pochopili, ja k se p řep o čítali v případě Shuttlú?
K. Feoktistov: Kdo by byl proti n ěk olik rát použitelném u systém u, kdyby byl le v n ější? Ale díky nepovedeným technickým řešením Shuttlu i Buranu se úkol vybudovat lev n ější p ro střed ek pro vynášeni nákladů n a oběž nou dráhu nepodařilo splnit. A my se stále stejn o u urputnosti p o kraču jem e v u trácen í peněz za toto beznad ějné dílo.
K. Feoktistov: V této souvislosti se ch ci v rá t it k poznám ce Roalda E innuroviče. Sou h lasím s tím , co řík a l o vystříd ání k o roljo vovské plejády úředníky. Ctižádost úředníků je ovšem v zásadě zam ěřena n a to, aby oni sam i postoupili výše na žebříčku hodností. Což se s iln ě ji než cok o li jin éh o p ro jev u je na výběru cílů , základ ních sm ěrů p ráce. Čímž přicházím e k otázce, proč byl vytvořen systém E n ěrg ija-B u ran . Na první pohled je to sku tečn á záhada. Napodobovali am erický Sh u ttle? A le vždyť si vzpomeňme, proč se přistoupilo k vytvořeni Shu ttlu : aby byl k dispozici levný pro střed ek k vynášeni na oběžnou dráhu. Dosáhnout toho se A m eriča nům, jak znám o, nepodařilo. A teď s e podí vejm e na Buran. V ynášení nákladů s jeh o pomocí přijd e, podle m ých výpočtů, dva c e tk rá t až č ty řice tk rá t dráž než při využí vání sou časných jednorázových rak et-n o sičů Sojuz a Proton. Ano, i dodávka nákladů na o rb itáln í sta n ici bude dražší než pom oci ny n ě jších lodi P rogress; rovněž až čty řice tk rá t. Vypadá to, že jsm e B uran p ostavili, aby chom vynášení nákladů do kosmu zdražili. Mohou mi nam ítnout: s pom oci Buranu lze předm ěty z oběžné dráhy zase v ra cet. Dobře — rozbil se opravdu velm i drahý kosm ický p řístro j, zaletím e k němu na Buranu, u lo ží me ho do nákladového prostoru a zpátky na Zemi do opravy. Jenže jak ýko li, i te n n e js lo ž itější kosm ický p řístro j je m n ohokrát la c i n ě jší než jed en vzlet Buranul
L. N ikišin: Avšak rak eta E n ě rg ija se může využívat i bez Buranu, ja k o p rostřed ek vy n ášen i nákladů vážících kolem 100 tun. Pravda, neumím si představit, jak é náklady by to v lastně m ěly b ý t . . .
R. Sagd ějev: Navážu na vaši m yšlenku. V do bě, kdy se p řijím alo rozhodnutí rozpracovat systém E n ěrg ija-B u ran (a p řijím alo se na té nejv yšší úrovn i), vycházelo se z toho, že 1 když nějakou přím ou výhodu to nem á, A m eričané, ti záludní A m eričané, když s ta v ě jí sv o je Shuttly, u rčitě tím m a jí n ěco na m ysli. Z krátka šli jsm e cestou staréh o ste reotypu — sym etrická odpověď. O statně, když se ře šila otázka stra te g ick é obranné iniciativy, č á st lid í, k te ří rozhodovali o Bu ranu, byla je ště na svých vysokých m ístech , a ti ovšem i v tom to případě byli pro sy m etrickou odpověd. Na š tě s tí se doby zm ě nily a n aše zem ě prvně, díky novému po litickém u vedení a siln ějším u hlasu v ědecké a te ch n ick é v eřejn o sti, n ešla cesto u toho hloupého stereotypu. B uran však i dnes u jíd á z kosm ického rozpočtu lví podíl náklad ů. Mně se zdá, že i zcela prosté ekonom ické výpočty vedou k jasném u závěru: Je tře b a být pro in je k č n í střík ačk y na jedno použití a proti Buranu na mnoho použití.
K. F eok tisto v: N epochybně, E n ě rg ija — to je nesporný tech n ick ý úspěch. Ale není pro ni žádný skutečný p ro jek t. R. Sagd ějev: O bjevila se p říliš brzy pro po třeb y d nešk a a p říliš pozdě — paradoxně — pro úkol, který tu byl před dvěma d esít kam i le t — pro le t člov ěka na M ěsíc. V pod statě je to n o sič takového typu jak o am e rick ý S atu rn 5, který byl postaven v té d o bě. Po sko n čen i program u Apollo A m eričané p řeru šili výrobu tě ch to rak et, protože pro ně n en ašli od povíd ající výhodné použití. J. Golovanov: Podle m ého názoru všichni ú častn ici ku latéh o stolu sou hlasí s tím, že u n ás není s tra te g ick á lin ie dobývání k o s mu. Zdá se mi ale, že n e e x istu je ani ta k tic ká lin ie. Čas od času inženýři zabýv ající se kosm ickou tech nikou , kosm ičtí lé k a ři, a stro fyzikové atd. p řed k lád ají dobré a zajím avé návrhy, které se u sk u tečň u jí obvykle díky ak tiv itě a au to ritě je jic h autorů. Mně se zdá, že hlav ně tak se form uje to, co by bylo mož né s velkou nadsázkou nazvat taktikou k o s m ických výzkumů. M yslím, že dnes se k o s m onautika ničím n eod lišu je od jin ých ob las ti národního hospodářství pokud jd e o m a lou náv ratn ost. Říká se, že sko ro polovina n aší úrody sh n ije , aniž se dostane ke spo tře b ite li. S te jn é Je to s „kosm ickou úrodou" — z v ětší č á sti ned ojde ke sp o třebiteli. L. N ikišin: Pokrovskij nedávno psal v Prav dě o „lo žisk ách " nevyužité kosm ické in fo r m ace. J. Golovanov: Vzpomínám si, co řík al kosm o naut G. G rečk o: p řivezl z oběžné dráhy c e lou hrom adu sním ků, a ony pak tř i roky ležely, aniž by je někdo rozšifrov al, aniž by na ně někdo sáh l. Souhlasím s Roaldem Elnnurovičem , že hlavní Je dnes otázka e fe k tivnosti kosm ického program u. Na Buran byly utracen y ohrom né sumy, no tak h o pojďme, ja k se řík á, „d o jit". Jenže to nem ů žem e. Krizová situ ace d ošla už do takového stadia, že n aše v y n ik ající o rb itáln í stan ice — už tře tí g e n era ce — lé tá prázdná. Copak to n en í do nebe v o la jíc í nehospod árnost? L. N ikišin: Mimochodem, program využiti o rb itá ln ích sta n ic m nohoslibně vyhlásil Brežněv v ro ce 1969. P otřeboval tehdy „n e z tra tit tv á ř" — po vysazeni A m eričanů na
M ěsíci se zahoupal stá le pěstovaný m ýtus o našem prvenství v kosmu. Ale co získalo z výsledků tohoto program u národ ní h o s podářství n a ší zem ě? Kam se poděly naše peníze? K. Feo k tisto v : Podívejm e se na to. Za třic e t le t pilotovaných letů od G agarina do Míru jsm e za ně u tra tili asi 6 m iliard rublů. To znam ená prům ěrně jed en rubl za rok na každého sovětského občana. Sam ozřejm ě jsou to výd aje v elké, ale ve srovn ání s ji nými odvětvími zase ne tolik , a krom ě toho — tak é na rozdíl od jin ý ch odvětví — k o s m onautika nezpůsobila žádné přím é škody, naopak le cče h o dosáhla. Jsou šan ce, že k o s m ická výroba se stan e produktivní. Ale je nepochybné, že efek tiv ita využití o rb itáln ích stan ic je velm i nízká. Čím to je ? Myslím, že tím , ja k se u nás chápe úkol s e s tro jit o rb i táln í s ta n ici: Zhotovit ji a vypustit. V šechno o statn í jsou drobnosti. A v tom to právě je . S ta n ici je tře b a vybavit výzkumnými p řís tro ji — různým i a n ejk v alitn ějším i. Výzkumné vybavení se však sestav u je na základ ě . „zbytkového" principu. Času je m álo, lhůty se k rá tí — pravidelné jubileum se b líž í. . . V ypustili stan ici, kosm onauti se na ni d o stali a všichni jsou sp o ko jeni; ja k tam p ra c u je vědecká ap aratu ra, m álokoho zajím á. Ale vždyť je to ve sk u tečn o sti to hlavní! R. Sagd ějev: Tento problém je je d en z n e j b o lestiv ě jších . Když kosm ické te ch n ice v elí ú ředníci, hlavní pro ně je „h isto rick é vy pu štění”. Zvláště z tohoto důvodu vznikla neg ativ ní re a k ce v eřejn o stí. Mnozí — n a příklad B. N. Je lcin — řík a jí, že všechny tyto p ráce je tře b a okam žitě přeru šit. V mno hém m á B oris N ik olajev ič správné názory, ale já jsem rád, že jeh o návrh zm razit k o s m ický program na 5— 7 le t nebyl p řijatý . J. Golovanov: V šim něte si, že n a Sjezdu li dových poslanců kosm onautiku brán ili ne kosm ičtí od borníci, ale kupříkladu ekonom G. Popov. R. Sagd ějev: Oplně první n a Sjezdu na o b ra nu kosm onautiky vystoupil předseda Všeru ské sp o lečn osti slepých A. Neumyvakin. On vídí lépe než m nozí vidoucí, že kosm ický program není tře b a zastavovat, ale že je nutné n a jít jin á východiska. Ted je p řík a zem doby m ezinárodní kosm ická spolupráce. Jen aby se to a le nezm ěnilo na op atřen í ty pu „K p ro n a jm u tí. . . “ Na ru ské tr o jc e za tvrdou valutu do v e sm íru . . . Brežněv. m i mochodem , to d ělal zadarm o. Taková široká povaha, rád dával dárky. A ted s te jn á „m ís ta pro h o sty“ začali prodávat. Ale co dá podobné obchodování našem u kosm ickém u program u? N egativní ,,en tik o sm ick é“ názory ovšem vznikly ta k é proto, že širo k á v e ře jn o st o kosm ickém program u velm i m álo věděla. Na každou u nás vypuštěnou družici — ku pří kladu ze sé rie Kosmos — se povinně nalepí
nálep ka: s úkolem pokračov at ve výzkumu kosm ického prostoru. Nyní, když se kosm ic ký rozpočet s ta l v eřejným a my vím e, že se v této o b lasti každ oročně u tra tí kolem 7 m iliard rublů, m ohu říc t, že n a „čistě “ vědecké výzkumy jd e jed no procento této sumy. A na vědu se svádělo v šechno — po kusné lety nových k on stru kcí, hospodářské 1 obranné p ro jek ty. V o čích p rostého člo v ě k a se věda zm ěnila ve žrou ta nesm írn ých sum. Jedno procento — je n si pom yslete. A je ště o něčem bych c h tě l m luvit. V k o s m onautice se sam ozřejm ě ud ělaly v elk é chy by a byli i velké k atastro fy , ovšem že n e tak v elkých rozm ěrů jak o Černobyl — a le lid o n ich do ted nic pořádného neví; s tejn ě jak o o tom, kdo a ja k za ně byl potrestán. A co víc — lid é vinní těm ito k atastro fam i postoupili do vyšších fu n k cí. L. N ikišin: Jedno procento, to je překvapivé číslo. Možná proto vědci toužili n ejprve u sku tečn it ty n e jp re stíž n ě jší p ro jek ty, vý zkumy Venuše a M arsu. 1 když je tře b a po znam enat, že tady n ás A m eričané p řed ho nili — je jic h m ezip lanetární sondy zkou m a ly tém ěř všechny planety slu n ečn í soustavy. Ovšem naše n e jv ě tší zaostáv ání je ve výzku m ech kosm u z oběžných d rah kolem Země v in fra če rv en é , u ltrafialo v é, rentgenové a gam a o b lastech . Možná je tře b a přesunout akcenty ? R. Sag d ějev : Máte úplnou pravdu. V so u čas né době s e už v tom to sm ěru mnohé d ěje. Mohu připom enout nap říklad m ezinárodní astro fyzikáln í ob servato ř na o rb itá ln í s ta n i ci Mír. J. Golovanov: A co takzvané v ed lejší e fe k ty ? Prý jsm e díky zavedení kosm ických te ch n o logií do národního hospodářství už m nohé dostali, přím o zlatá ře k a z toho te če . K. F eo k tistov: Ano, přím o n ás z a lé v á . . . N e mohu si vzpom enout ani na jed en ru bl, k te rý bychom d ostali řekněm e z tech n o lo g ií Buranu. R. Sag d ějev : A plikace jsou poslední ú to čiště vytíračů zraku. Propagandisté stra te g ick é obranné in iciativ y v USA užívají tutéž m e todu: ta spousta akp likací! K. Feok tistov: Když přím ý e fe k t p rostě není, začnou m luvit o ved lejším . Je to přím o la k musový p apírek — pozná se na tom sk u te č ný stav věcí. L. N ikišin: Je o čividné, že p otřebu jem e vy rovnaný kosm ický program . V této o tázce ú častn íci dnešní besedy za kulatým stolem M oskovských novostí spolu z cela sou hlasí. Ale kosm ický program může být o rientován potřebným sm ěrem , jed in ě když p rojd e v e řejným posouzením a potvrzením v N ej vyš ším sovětu SSSR . T ajný být nem usí — s vý jim kou tě ch bodů, kde je to očividně nutné. P řeložil a připrav il M. Novotný
P E T R S C H N E ID E R ________________
Stavebnicová montáž SM-5 pro amatérské dalekohledy •
K d o b r é m u p o z o r o v á n í p a tří d o b r ý d a l e k o h l e d a s a m o z ř e jm ě i d o b r á m o n tá ž . Z á k la d n íc h p rin c ip ů p r o m o n tá ž e d a le jc o h le d ů s i c e n en í m n o h o , z a to k o n s tr u k č n íc h v a ria n t J s o u c e l é s to v k y . T ém ěř k a ž d ý z a č á t e č n í k in sp ir o v á n n ě ja k ý m v z o r em sn a ž í s e o „ sv é o r ig in á ln í ř e š e n í “, č ím ž s e č a s t o o d
c h ý lí o d o s v ě d č e n ý c h z á s a d . O d m ěn ou jso u m u p a k ty n e jr ů z n ě jš í o b t íž e a fu n k č n í z á v a d y , k t e r é s e o v šem p r o je v í a ž p ři v lastn ím p o z o r o v á n í, t e d y d o s t p o z d ě . V t o m to s k r o m n é m p ř ís p ě v k u c h c i s e z n á m it č t e n á ř e s je d n o d u c h o u , o d z k o u š e n o u a o s v ě d č e n o u k o n s tr u k c í, k t e r á k l a d e m in i m á ln í n á r o k y n a ř e m e s ln é p r á c e . S ta v e b n i c o v á m o n tá ž SM -5 j e s lo u p o v á m o n tá ž p ro m e n š í a m a t é r s k é d a le k o h le d y , r e fr a k t o r y i r e fl e k t o r y , p ř ib liž n ě d o p rů m ěru 0 130 m m a d é l k y 1000 m m . P řip ev ň u je s e n a o c e lo v ý tr u b k o v ý s lo u p e k s p rů m ě re m m in im á ln ě 100 m m . S lo u p e k j e m o ž n o z a b e to n o v a t d o z e m ě , je d n á -li s e o s ta b iln í p o z o r o v a c í s t a n o v iš tě , n e b o s e n a sp o d n ím k o n c i o p a tř í k ru h o v o u d e s k o u ( o c e l n e b o lit in a ) , p a k j e m o n tá ž p ř e n o s n á a d á s e u m ístit n a b a lk ó n , terasu , na zahradu a p o d ob n ě.
SM-A1: jednoduchá azim utální m ontáž. Na ko n ci sloupku se třem i šrouby M6 upevní n o sič s krížcvým kusem a d ek lin ační osou. D alekohled upínám e do objím ky pokud m ož no v těžišti. Po zam íření na objekt se d a le kohled fixu je v žádané poloze pom ocí stavěcích šroubů.
Stavebnicová m cntáž se dá postupně zdo konalovat od té n ejjed nod u šší varianty SM-A l, což je azim utální montáž s are taci, až po variantu SM-PP, tj. p aralak tick o u m ontáž s pohonem. Tím se dává am atérovi m ožnost vybrat st m ontáž podle svých představ, je d n ak jí může postupně zdokonalovat a přispůscbovat svým rostoucím požadavkům. Přitom se využívají v šechny d ílce již dříve zhotovené. Tato m ontáž um ožňuje celk em 5 variant:
SM-P1: jednoduchá p aralak tick á m ontáž. C elek popsaný v předchozím odstavci se z a sadí do plechového m ezikusu se sklonem 49° a z a jistí proti vypadnutí zespodu. Tím jsm e získ ali tu n ejjed nod ušší paralaktickou m ontáž.
SM-A2: připevním e-li k SM-A1 dvg objím ky se stahovacím i šrouby a dva držáky se šneky, dostávám e azim utálnl m ontáž s je m ným nastavováním . (A retačnI šrouby se musí povolit nebo se vyjm out.) P ři povolených stah ovacích šroubech se provede hrubé n a staveni dalekohledu a po je jic h utaženi se pom oci šneků jem n ě opraví zam ířeni. Š n e kové segm enty jsou 90stupňové. „Obětujem e-ll“ jed no šnekové kolo n a rozřezání, do stanem e díly pro dvě takové m ontáže.
•
SM-PP: p a ralak tick á m ontáž s pohonem . Využijem e celk u SM-P2 s tím , že n o sič je dutý a opatřený dvěma ložisky. P ři té to v a rian tě je hlavní čep uložen ye valivých lo žisk ách a je napevno spojen s pohonnou jednotkou. Mezi ram eny plechového mezikusu je d o statek m ísta pro elek trom otorek s nutným i převody. T ato varian ta p očítá i s doplněním stupnic s osvětlením . (K popsané kon strukci byla zpracována v ý k re sová doknm entace, kteron lze obdržet na a d re se: Hvězdárna a planetárium Mikuláše K ope: nika. Brno - Kraví hora.)
Odchylky časových signálů v srpnu 1969
SM -P2: p aralak tick á m ontáž s jem ným na stavováním vznikne tím, že m ontáž SM-A2 zasadím e do plechového m ezikusu a odspo du zajistím e šrouby.
Den
UT1—signál
UT2—signál
1. V III.
—0,4145s
—0,4165s
6. V III.
—0,4200
—0,4257
11. VIII.
—0,4244
—0,4336
16. V III.
—0,4284
—0,4410
21. VIII.
—0,4364
—0,4522
26. V III.
—0,4428
—0,4615
31. V III.
—0,4473
—0,4686
Upozorněni: Zavedením vložené sekundy bu dou od 1. 1. 1990, ob UTC, všechny sig n íiy posunuty o 1 s vzad. V. P.
M O J M ÍR E L IÁ Š
NOVINKY Z MARSU >
Každou opozici M arsn astronom ové n e tr pělivé o ček áv ají, protože poskytu je vhodnou příležitost pro výhodnější pozorování p la nety. Není proto překvapením , 2e značný zájem jak vědců, tak astronom ů am atérů se sou středil na M ars právě v ro c e 1988. Opo zice 1988 p atřila totiž na sev ern í polokouli k jedné z nejbližších za poslední roky. Opozice, k te rá v yvrcholila 28. září 1988 v 3:35 UT, p řinesla velm i výhodné pozoro vací podmínky, jež vyvrcholily již o něk olik dnů dříve, mezi 19. a 26. zářím 1988. Tehdy, vzhledem k e z ce n tric itě své dráhy, byl Mars n ejblíže Země. 22. září v 3:18 UT, kdy byla jeho vzdálenost od Země n ejm enší, do sáhl úhlového prům ěru 23,8 obloukové v te ři ny, t j. 95% veliko sti, ja k é může ze Země dosáhnont. Astronomové se na tuto významnou udá lost dobře připravili. Poprvé zap o jili do po zorování velk é d alekohledy op atřen é CCD kam eram i. Sním ky, k te ré se těm ito p řistra ji podařilo získat, překonaly v šechna o če k á v á n i Vysoká citliv o st CCD kam er a velm i k rá tk é expozice (až 0,05 s ) , t j. 20—4 0 X k ratší, než ja k é dovoluje k la sick á fo to g ra fie, zachytily tém ěř všechny d etaily, k te ré vidí zkušený pozorovatel. Navíc se tyto d e taily podařilo zach ytit objektivním způso bem v přesně d efinovaných polohách. V elký význam má i číslicov é zpracování obrazu po čítači. Udivující množství podrobností však přinesly i číslico v ě zpracované k la s ic ké fo to g rafie, k te ré po zm íněné úpravě m ají t é n ě ř stejn ou kvalitu jak o pohledy získané CCD kam eram i. Expozice použité při elek tron ick ém sn í mání jsou tak k rá tk é , že sníží n a minimum působení tu rbu lence vzduchu. Toto zp raco vání je výhodné i tím, že zachytí i velmi jem né rozdíly v o d stínech šedi. Při pohledu na publikované sním ky snad né pochopím e, proč se mnozí astronom ové v m inulosti stali oběťm i optického klam u nebo vysoké před stavivosti, když na M arsn uviděli sp letiton síť kanálů. Sled ujem e-li uspořádání různě šedých polí, pozornjem e na povrchu Marsu různě význam né lin eárn í uspořádání jevů, k te ré není klam em , ale sko tečn ostí. Původ tohoto uspořádání je
však různý, od náhodné sm ěrové koincidence útvarů různého původu až po projevy p lan e tárn í tektoniky , ja k nás o tom přesvěd čily družicové sním ky. Ty svým obsahem zcela ukončily rom an tické představy, k teré m innlé g e n erace o M arsu měly. Spolu s pozorováním viználním astro n o mové studovali povrch Marsu i sp ektráln ě. Zejm éna význam né bylo studium v in fra červen ém oboru. Důležitým cílem těch to výzkumů bylo poznání m inerálního složení hornin a zemin, k te ré p okrývají povrch M ar su. Tento výzkum podnítil i přehodnocení dříve získaných poznatků, zejm éna ze sond Viking 1, 2. M ineralogický a p etro g rafick ý výzkum n a vázal na chem ick é stndium hornin, k te ré na M arsu provedly p řistáv ací moduly sond V i king 1, 2. Podle něk terých badatelů by m oh lo znam enat značnon pomoc při tom to vý zkumu i v šestrann é studium vzácn ějších kam enných „SNC“ m eteoritů. Tato šifra z a h rn u je po čátečn í písm ena názvu tří sknpin m eteoritů — shergottitů , nakhlitů a chassignitů — , o nichž n ěk teří vědci předpoklá d ají, že mohly být vyvrženy z Marsu při m ohutných šikm ých im paktech, k te ré udě lily některým produktům exploze únikové ry ch lo sti. Tato nyní velm i populární, a le dosud n e potvrzená představa se opírá o skutečnost, že horniny, ze který ch tyto m eteority vznik ly, jsou m agm atickým i horninam i, k te ré se vytvořily jak o tzv. m agm atické kum uláty. Tak označujem e horniny, k te ré jsou nah ro m aděním krystalků (v daném případě pyroxenů, případně olivínu a živců) pomalým usazováním z m agm atu. Projevem tohoto způsobn vzniku je přednostní orien tace k rystalk ů , k te ré se po svém vypadnutí z taveniny pomalu usazovaly na dně m agm a tic k é kom ory. SNC m eteority, na rozdíl od určitým způsobem příbuzných eukritů, se vyznaču jí relativním „m ládím " — (65Q.1D6 až 1400.10* le t) , příbuzností s pozemskými bazalty (nap ř. obsahy olova a n ik ln ). P ří tom nost m inerálu m agnetitu v sh ergo ttitech nkaznje, že kry stalizace probíh ala v p ro stře dí, k teré, opět ve srovnání s prostředím vzniku enkritů , bylo v íce oky sličené. Od po zem ských bazaltů se tyto kam enné m eteo rity liší vysokým obsahem železa a m anga nu a d ále i tím, že jsou bezvodé. Proti po zemským bazaltům , za k te ré někdy byly též považovány, se o d lišu jí i jiným poměrem izotopů kyslíku. Výskyt im paktniho živcové ho sk la, m askelynitu, svědčí, že shergottity prod ělaly im pakt.
N akhlity jsou bohaté pyroxeny. P řed sta vují obdobu pozem ských pyroxenitových intruzí. Je jich dom inujícím m inerálem je augit, k terý je provázen železem bohatým pyroxenem . O statní m inerály jsou v m en ši ně (p lag io k las, titanau g it a d a lší). Zajím avá je přítom nost iddingsitu, sm ěsi am orfních produktů rozkladu olivínu ve sm ěsi s goethitem . Tato sm ěs vzniká zvětráváním za přítom nosti vody. K tomuto zv ětrání nedo šlo na zem ském povrchu, protože tato sm ěs produktů byla nalezena v m eteoritu, který pochází z pádu. Podobně jak o sh ergo ttity i d alší ze skupi ny těch to m eteoritů, olivínem bohaté chassignity, obsah u jí proti eukritům zvýšený po díl těkavých látek . Shrn em e-li vlastnosti těch to skupin m e teoritů , vyplyne, že prim ární horniny, ze který ch pocházejí, vznikaly v relativ n ě okysliCeném prostřed í, v m atečném tělese, k te ré upomíná na planetu pozem ského typu. Z tohoto hlediska je nutno znovu upozornit na nízké stá ří těch to m eteoritů. Proti eukritům , k te ré krystalov aly v prvním období vzniku slu n ečn í soustavy, kdy hlavním zdro jem tep la byly izotopy s velm i krátkým po ločasem rozpadu (nap ř. ZliA l), pocházelo teplo, k te ré vyvolalo vznik magmatu, z n ě hož utuhly horniny SNC m eteoritů, z jiného zd roje. N ejpravděpodobněji to bylo teplo p o ch ázející z rozpadu izotopů s dlouhými poločasy rozpadu (rad io ak tiv n í U, Th, K) nebo toto teplo mohlo p ocházet ze slapové ho ohřevu. I když dnes není možno podat d efinitivní důkaz, ze kteréh o tě le sa tyto m eteority po ch ázejí, jsou vážnými kandidáty zejm éna Mars (pro velmi podobná chem ick é složení shergottitů s půdou M arsu — viz tabulka 1) nebo planetka, k te rá m ěla prům ěr nad 400 km. Příkladem takového typu planetek je V esta. Výpočty však ukazují, že v mode lových podm ínkách je přenos hmoty z M ar su na Zemi možný. Tak je alespoň trochu pravděpodobné, že geologové možná m ají v ru kách vzorky hornin z povrchových č á stí Marsu. Tento m odel však vyžaduje, aby se poda řilo vysvětlit i n ěk teré nesouhlasné sk u te č nosti, jakým i jsou chem ick é rozdíly mezi jednotlivým i skupinam i SNC m eteoritů. Ur čitý teo re tick ý rozpor vidí n ěk teří planetologové i v tom, že v chem ickém složení Marsu na jedné stran ě a Venuše a Země na stran ě druhé je určitý rozdíl. R. Pepin z Arizonské univerzity, k terý se touto p rob lem ati kou zabývá, dospěl k názoru, že Mars při
ak reci obdržel více látky, k terá svým s lo žením odpovídá prim itivním m eteoritům — uhlíkatým chondritům . Pozorování za opozice p řinesla též mnoho poznatků o vývoji povrchu M arsu. M. J. Moore z A m erické g eo lo g ick é služby v y č le nil podle d etailn ích pozorování na povrchu Marsu pohyblivý, jemný, nezpevněný p rach, slabě vázané deskovité krusty, k te ré se s k lá dají ze zrnek nezpevněných uloženin slabě stm elen ých solem i, hrudkovité od lu čné z e miny. dobře stm elen é hrudkovité zeminy a horninové úlomky a bloky. Tyto typy hmot můžeme dobře pozorovat na sním cích povr chu Marsu z p řistáv acích modulů Vikingů 1, 2 .
Sp ektro skop ická a radarová pozorování, spolu s novým rozborem výsledků tepeln ého mapování v blízké in fračerv en é oblasti, p ro vedeného z oběžných modulů Vikingů 1, 2, pomohly vym ezit území budovaná výše u v e denými horninam i a zeminam i. Znovu se potvrdilo, že světle zbarvené pouště na Marsu se svým rázem opravdu podobají pouštím pozemským. Po je jic h p o vrchu v ítr p řem ístu je sypké horniny, prach a písek, k te ré na závětrných stran ách p ře kážek v y tv ářejí dlouhé ohony a „šm ouhy" usazenin. Mnohé důležité poznatky vyplynuly i z r a darového výzkumu. Radarové odrazy, je jich ž c h a ra k te ristik a odráží drsnost nebo h lad kost povrchu, ukázaly, že povrch v u lkan ické plošiny T h arsis pokrývá bloková láva s n á vějem i prachu (T. W. Thom pson a H. J. M oore). Výchozy hornin je možno od lišit od vátých uloženin podle rozdílné tep eln é s e trv ačn osti. H orniny během oslunění a b so r bují teplo a v noci je opět vyzáří. P rach tepelně izolu je a zůstává stále chladný. K překvap ení badatelů se dále ukázalo, že pánev H ellas není m ístem , kde by se u k lá dal p rach. Podle zjištěn é drsnosti povrchu má spíše ráz pozem ské kam enité pouště. Pro poznání M arsu byl velmi významný sp ek tráln í výzkum v širokém rozsahu vln o vých d élek, opět v kom binaci s poznatky z Vikingů. Podařilo se zejm én a prokázat, že železo je, hned po křem íku, druhým n e j rozšířen ějším prvkem na povrchu Marsu. Na Marsu d ále nenalézám e ,.žuly“ (tj. petro g rafick y granity a granodiority, spolu s příbuznými h orn in am i), ale bazick é, mafick é horniny, význačné relativ n ě nižším obsahem křem íku. Tyto horniny jsou na p o vrchu M arsu n e jč a s tě ji ve form ě lávových proudů. Připom eňm e si dále, že tyto horniny v podm ínkách p an u jících na povrchu Marsu
d osti snadno v ětrají. Produkty tohoto zvětrávání jsou i výše zm íněné soli (karbon áty a s u lfá ty ), k te ré tm elí povrchový úlomkovitý m ateriál a v ytv ářejí kru sty — cem entačni horniny. Su lfáty se ve spektru p ro jev u ji zejm én a při vlnových d élk ách 2,0— 5,2 nm. Význačný je i nález hliníkem bohatého křem ičitanu skapolitu, význačného sp ektráln ím projevem na vlnové d élce 2,26 nm. Tento na Zemi vzácný m inerál místy před stavu je až 30 % prachu na Marsu. Tvoří se při přem ěně u h ličitan ů působením horké lávy nebo pů sobením geoterm álně zahřátý ch vod. Význam skapolitu je v tom, že v jeho k ry sta lick é m řížce s3 mohou ukládat ionty karbonátů a sulfátů, a že proto může působit jako k v antitativn ě význam ná past oxidu u h lič i tého. Toto množství zachyceného oxidu u h li čitého může být tak značné, že jeh o uvol něním by podle odhadů m ohl stoupnout p ar c iá ln í tlak CO2 až na 1.105 Pa. To opět a opět přivádí pozornost vědců k vývoji atm o sféry na Marsu a k existen ci vody na této planetě. Pozornost v posledním uvedeném případů sc nyní sou střeď uje na možné výsky ty čo ček půdního ledu, k te ré by mohly být důvodem mohutných sesuvů a skluzů zemin např. ve V alles M arineris. Tento půdní led by se měl soustřeďovat zejm én a do v yso ký ch zem ěpisných šiřek . Mimo zlepšená, velm i kvalitn í pozorování prováděná ze zem ského povrchu přispěl v poznání Marsu v poslední době i Fobos 2. Při svých m anévrech se p řib lížil k povrchu M arsu až na vzdálenost asi 1200 km. Ani při tomto přiblížení, podobně jak o jeho předchůdci, neprokázal na Marsu m ěřiteln é m ag netick é pole. Že však Mars je alespoň trochu m agnetický sonda Fobos 2 prokázala 1. 2. 1989. když v 18:08 UT prošla nevýraz nou nárazovou vlnou na Sluncem osvětlen é stran ě planety. V tom okam žiku byla vzdá lena od jejíh o povrchu 3400 km. Touto s la bou nárazovou vlnou sonda prošla ještě v 18:12 UT a v 18:14 UT.
Tento jev vědci vysvětlu jí jak o existen ci m ag n etick é bubliny (o b álk y ) z nabitých č á stic (protony zachycené ze slunečního větru, spolu s ionty např. kyslíku, uniklým i z nejv yšší atm o sféry ). Není ani vyloučeno, že n abité čá stice se soustřeď ují do nevýraz ných pásů, k te ré před stav u jí obdobu pozem ských Van A llenových pásů. To, že se při výzkumu M arsu stále je ště mohou up latnit dobří pozorovatelé, sy ste m aticky p ra cu jící am atéři s dobrými d ale kohledy, ukazují zjišťované sezónní změny povrchu, sledování nepravid elností v o k ra jíc h p olárních čep iček, změny tm avého lemu v okolí Sy rtis M ajor, dočasné nebo trv a le jší objevování lin eárn ích stru k tu r (nap ř. Solis Lacus a okolí, oblast mezi N ectaris Fons a C iprates ap .). I přes stále rostoucí význam kosm ických sond a zlepšování výsledků fotografov ání zůstává Mars objektem pro zanícené pozo rov atele, k te ří mohou sledovat n ejen změny p očasí na planetě, a le i prom ěny povrchu. Toto pozorování je n ejen užitečn é, ale může nám stá le je ště p řin ášet radost z nového poznání. Srovnání chemického složení shergottitú a půdy z Marsu sh erg o ttit
Mars 52,9 %
SiOj
50,4 %
FeO
19,3 %
9 ,7 %
CaO
9,6 %
6,7 %
MgO
9,3 %
10,0 %
AI2O3
7,0 %
6,8 %
Ti02
0,9 %
1,0 %
K2O
0,2 %
0,1 %
Poznám ka: horniny 3 % S a 1 % Cl.
z Marsu
obsahují
dále
K reformě kalendáře 2e náš kalend ář dokonalý není, je v še o becn ě známé. M ěsíce, čtv rtle tí i polo letí m a jí různou délku, p o čet dni v m ěsících (s výjim kou února) nelze beze zbytku dělit sedm i (m ěsíce tedy obsah ují zlom ky týdnů) a dny v týdnu, pondělí až n ed ěle, připad ají na jin á data v m ěsíci než v m inulém roce,
takže musíme často n ah lížet do kalend áře. Letopočtům (v če ín ě našeh o ) se též vytýká, že je jic h p očátky d ěli dobu civ ilizace vždy na dvě části, proto je mnohdy nutné k č ís lům roků připojovat těžkopádná dodatečná vysvětlení, v našem případě „př. n. 1.“ nebo 1 “ „n. 1. .
Jak z těch to potíži vybřednout? Návrhů b y lo podáno něk olik, jed en z n ich nap ří klad požadoval, abychom rok d ělili na tři n áct m ěsíců po 28 dnech, jed en den by v m ěsíci zařazen nebyl a přestupný rok by m ěl takový den je š tě druhý. Nevýhodou to h oto návrhu je sku tečnost, že č íslo 13 nemůžeipe beze zbytku d ělit dvěma an i č ty ř mi, takže by p olo letí i čtv rtle tí obsahovala zlom ky m ěsíců. Tuto závadu se snažil od stra n it návrh, aby každé č tv rtle tí m ělo tři m ěsíce, první dva by m ěly po 30 dnech a poslední 31 dní. Jed en den, v přestupném ro c e dva dny, by nebyly opět zařazeny do m ěsíců. N edostatkem však zůstává fak t, že by m ěsíce obsahovaly zlom ky týdnů. Dopo ru ču ji proto tuto úpravu: Každé č tv rtle tí a f má tři m ěsíce po 28 d nech a n a ko n ci je š tě 7 dní bez zařazení do k te ré h o k o li ze čtyřtý d enn ích m ěsíců (č tv rtle tí by tedy m ělo 28 + 28 + 28 + 7 d n í). Na začátku roku by byl je d en den, k te rý by nep atřil do žádného týdne, m ěsíce, čtv rtle tí an i pololetí, a v přestupném ro ce by byl stejn ý den vkládán je ště před p očá tek druhého pololetí. Domnívám se, že by chom sedm idenní úsek na kon ci č tv rtle tí ne m ěli nazývat „týden“ (aby n ed och ázelo k zá m ěnám s týdny zařazeným i do m ě síců ); n a vrhu ji název m a lý m ě s íc . Jak m alé m ěsíce ro zlišit m ezi sebou? Číslování by vhodné nebylo, m ohlo by s e plést s č ísly týdnů v m ěsíci. Soudím tedy, že by m alé m ěsíce m ěly m ít jm én a obdobná jm énům velkých m ěsíců ; v češtin ě navrh uji jm én a trá v en , lip e ň , p lo d e n a pro poslední m alý m ěsíc n á zev m ra z e n nebo v lč e n e c . Jak je zřejm é, jm én a jsou odvozena z p řírod n ích jevů ch a ra k teristick ý c h pro dané období (vyráží no vá tráva, z a čín a jí kvést lípy, sklí^ fijí se ovocné plody a n a stá v a jí tuhé m razy, příp. v lci se sh lu ku jí ve sm ečk y; v lče n e c bylo staro če sk é synonymum p ro sin ce).
E B IC Y K L 1989 Nejprve několik základních inform aci pro ty, kdo o Ebicykln ještě n eslyšeli. Sp ojnje Jedineč ným způsobem dvě záliby — astronom ii a cy k listik o . Na tra sá ch jednotlivých etap, jejich ž
Navrhuji, aby ro k začín al význam nou a s tronom ickou událostí, a to dnem zim ního slunovratu. N ázor, že by m ěl p očátek roku připadat na jarn í rovnodennost, n elze p ři jm out, neboť bio lo gické ja ro začíná v m no h a zem ích, včetn ě naší, již týdny před tím to datem ; působilo by podivně, kdybychom to též v egetačn í období ro zd ělili do dvou k a lend ářních roků. Výhody dosud navržených úprav by byly tyto: obě polo letí a v šech n a č tv rtle tí by trv a la stejn ě dlouho a každý den v týdnu by m ěl své pevné m ísto v kalen d áři, pondělí by připad alo vždy n a 1., 8., 15. a 22. den m ěsíce, úterý na 2., 9., 16. a 23. den apod. Nyní k o tázce, k te ré datum p oklád at za p o čátek letopočtu. O požadavku, aby z a č á te k éry n ed ělil období civ ilizace, jsem se již zm ínil. C ivilizace je o byčejn ě ch áp án a ja k o období n á sled u jící po rozpadu prvobytně pospolného řádu; jedním z je jíc h p od stat ných znaků je vznik m ěst. Podle arc h e o lo gických výzkumů se první osady m ěstského typu objevily na Předním východě již a s i před d evíti tisíc ile tím i a je možné, že v ý sledky d alších vykopávek posunou tu to h ra n ici je š tě poněkud do m in u lo sti Soudím proto, že bychom m ěli za p o čátek nové éry zvolit n y n ě jší den 21. p rosince roku 10 501 př. n. 1. Výhody tohoto kroku: p o čátek le to počtu by období civ ilizace n ed ělil ( je vylou čen o, že by m ěsta m ohla existovat před uve deným d atem ) a nová é ra by z a čín a la ve význam ném č a se (pod le d n ešn ích poznatků zhruba tehdy sk o n čila poslední doba led o v á). O m íře pravděpodobnosti, že bude můj n á vrh p řijat, si však ned ělám iluze: zvyk m á železnou košili. BOHUMIL SKALICKÝ
délka k olisá od 60 do 120 km, navštěvujem e veřejn á astronom ická zařízení, soukrom é hvěz dárny, ale i různá jin á p rofesion áln í pracov iš tě, kam obyčejný sm rtelník pronikne jen m álo kdy. Počet účastníků této týdenní ak ce se po hybuje kolem padesáti, navzájem si výborně rozumíme a v případě potřeby jeden druhému pomáhá. Nejezdí se pohromadě; tvoří se sku piny podle okruhn zájm ů (pam átky, koupáni apod.) a okam žité kondice. E bicy k iisté putují v ducha hu sitských spanilých jízd, m ajf svého polniho hejtm ana, sek retá ře, vlajkonoše a strážce trad ic, k ro n ik áře, šaška a sponstu d al ších funkcionářů. Nejde o závod, předem je domluvena pouze hodina dojezdu do etapového m ěsta, případně n ěkteré kon trolní body na
cestě. Také tra sa stanovená itin erářem není závazná. H ostitelé v etapových m ěstech posky tu ji možnost nmyti, místo na spaní (v kopu lích , přednáškových m ístnostech, v tě lo cv ič nách apod.), případně též stravu. Ve všech astronom ických zařízeních si prohlížím e vyba vení, vyměňujeme si zkušenosti z astronom ic ké práce, případně i pozorujem e. Diskuse m ají vysokou úroveň, neboť mezi eb icy k listy jsou zkušení profesionální astronom ové a fyzikové i dlouholetí pozorovatelé-am atéři. Na Ebicyklu již dvakrát tofiila televize — vloni film Vý chodoslovenská haluška, předloni Astrocyklorallye. Letošního 6. ročníku Slezské okolí se zú čast nilo přes 50 ebicyklistů z 8 k rajů republiky, z toho 6 žen. Věkové rozpětí bylo 10 až 53 let. O ficiální zahájení proběhlo v sobotu 8. červ en ce ve večerních hodinách na hvězdárně v Olo mouci, kde se o nás sta ra l pan Květoslav Va něk s m anželkou. V ětšina lidí se sem dostala vlakem , ale asi dvacet eb icy k listů p řijelo z V eselí nad Moravou na kolech (120 km ). N ej delší nultou etapu zde dokončil „vlajkonoš“ Libor Malý, který p řije l na kole až z Nymbur ka (230 km ). Letošní prem iérou se stala vozo vá hradba, složená z autom obilů Dacia combi (m anželé Krchovi ze Spišské Nové V si) a Sk o da s přívěsným vozíkem (kron ikář Luboš „Kos m as" Glac, který z důvodu rek onvalescence po nemoci nemohl je t na k o le). Tato dvě auta nám vozila zavazadla. Prvni etapa vedla v neděli 9. červ en ce přes Bruntál do Vrbna pod Pradědem (93 km ). Ve Šternberku jsm e nav štívili hrad a výstavu ho din, před Bruntálem jsm e vy jeli na vyhaslou sopku Uhlířský vrch (672 m ), odkud byl nád herný rozhled po okolí. Ve Vrbně jsm e byli ubytováni v tělocvičně základní školy P. B ezru c e a ve stanech v areálu školy. S tarala se zde
N a te ra s e h v ě z d á rn y v Č e sk é m T ě šín ě
o nás prom. fyz. Jitka Čermáková, učitelka fyziky. V ečer jsm e společně hodnotili etapu a poprvé v historii se udělovala tričk a : černé — tachyon, zelené — lenochod, hnědé — destru k to r a modré — sm olař. Uděloval je dvou členn ý trik om itét, užilo se při tom hodně le grace a zároveň se všichni dověděli zajím avé
P o p r ů je z d u p růtrži m ra č e n , a le ského m uzea v O p a v ě
p ře sto v ča s
u S le z
příhody ebicyklistů i kudy kdo vlastně jezdil. V pondělí se je l okruh kopcovitou krajinou Jeseníků. Z Vrbna (550 m) zam ířil peloton do Karlovy Studánky (779 m ), kde byl kontrolní bod u pram ene m inerálky. Pak přišlo stoupání
Čtvrtá etapa do T řince m ěřila 86 km. Něko lik ebicyklistů mělo hned ráno m ožnost n av ští vit soukromou hvězdárnu bratří Pavla a Anto nína Pavlíčkových v Chuchelné. Pod lam in áto vou kopulí jsou na něm ecké montáži dva r e flek tory b 200 mm, jeden 150 mm, dva re fra k tory 0 75 a 85 mm (ing. G ajdušek) a dvě astrokomory. N ěkteří eb icy k listé se odpoledne podí vali ke známému konstruktérovi dalekohledů a montáží Františku Kozelskému do S taré B ělé. Ostatní se sešli nejprve u pam átníku Ostravské operace v Hrabyni, pak v p lanetáriu v Ostravě — Krásném Poli. Zde nás prováděl jeden z eb i cyklistů — RNDr. P etr K ucharčík. Planetárium a hvězdárna jsou součástí Báňské m ěřičské zá kladny, k terá byla otevřena v roce 1980. V ko puli p lanetária o průměru 12,5 m je nový typ p řístroje — první toho druhu v CSSR. Kopule hvězdárny k ry je refra k to r coudé 0 150 mm. Další zastávka byla v Havířově, kde eb i cyklisty přivítali Libor Lenža a jeho spolupra covníci. Ke své škodě toto místo nenašli zda lek a všichni eb icy k listé; bylo zde přichystáno opravdu bohaté pohoštění. Hvězdárna bude adaptována z budovy bývalé lékárny; válcovitá část stavby se přímo nabízí, aby byla zakryta kopulí. H avířovské hvězdáře však ček á je ště hodně staro stí a práce. Při besedě jsm e se do věděli o přípravě sem ináře, který bude věnován rodině H erschelů a je jic h vztahu k Moravě. Č e sk ý T ě šín — b e s e d a u d a le k o h le d u
na Hvězdu (860 m ), Ovčárnu (1300 m) a kon eč ně Praděd (1492 m) — z Vrbna tedy celkem 21 km do kopce. Z Pradědu se pak dalo dojet po červ ené značce na Švýcárnu (1330 m ), dál už jsm e víc šli než je li, občas jsm e m useli kola i nést. Po obědě na Červenohorském sedle (1013 m) následoval sjezd do Jeseníku (432 m ), kde jsm e navštívili m ístní školní hvězdárnu. Byli jsm e velmi m ile p řijati a pohoštěni, pro hléd li jsm e si vybavení hvězdárny a některé origin áln ě zhotovené názorné pomůcky. Trasa pak pokračovala na Rejvíz (770 m) a odtud lesní asfaltovou silničkou po červené značce přes Mnichov do Vrbna. Celkem jsm e ten den n jeli 84 km. V ečer se ve škole konala přednáš ka RNDr. Jiřího Grygara, CSc., (jin ak také pol ního hejtm ana E bicyklu) pro veřejn ost, ale také pro ebicyklisty. T řetí etapa vedla v úterý přes Opavu do Dol ního Benešova a m ěřila 93 km. V Opavě nás PhDr. Jarom ír Kalus provedl Slezským muzeem — nejstarším muzeem v ČSSR (zal. 1814 jako g ym n azijn í). V Dolním Benešově nás v krásné nové budově ZK ROH Sigma p řijal Fran tišek Gaidečka se spolupracovníky. Prohlédli jsm e si pozorovatelnu astronom ického kroužku, k terá byla zřízena v horním patře budovy ZK doda tečnou úpravou projektu . Pozorování zde zahá jili na podzim rokn 1986. Pod odsuvnou stře chou jsou dva reflek to ry b 150 a 200 mm. Poté jsm e se přesunuli do rybářské chaty, kde pro nás byl přichystán výborný guláš. Dlouho do noci se pak diskutovalo o astronom ických č a sopisech a problém ech pozorování.
Po siln ici, vedoucí nehostinnou krajinou mezi spoustou hald, pokračoval peloton do Českého Těšína, kde na nás če k a l pracovník hvězdárny Miloš Studnický. Těžiště je jic h činnosti je v po pu larizaci astronom ie mezi m ládeží. Dověděli jsm e se n ěkteré zajím avé poznatky z besed o hvězdách v m ateřských školách. Třinec jsm e bezpečně poznali podle dým ají cích železáren. Na hvězdárně Mikuláše Koperníka nás očekávali třin ečtí hvězdáři v če le s Vladim írem Knybelem. Pod odsuvnou s tř e chou je reflek to r 0 300 mm a dva refrak to ry 120 a 80 mm — dílo ing. Gajduška a ing. Rolčík a. V kulturním domě se pak eb icy k listé zú častn ili besedy o astronom ii pro v eřejn ost. V diskusi jsm e se d ostali až k některým kos m ologickým otázkám . Ve čtv rtek 13. červen ce se jela n e jn áro čn ější etapa z T řince přes Rožnov pod Radhoštěm do Vsetína — 120 km. Vedla přes čty ři dosti vy soko položená m ísta Beskyd: Bílý Kříž (903 m )t Hlavatou (720 m )v Hlavačky (590) a Dušnou (680). Mezi těm ito body ovšem trasa k lesala do nadm ořských výšek 400 až 500 m. Ve V setíně nás uvítal řed itel Jiří Haas. E bicy k listé si mohli prohlédnout vybavení hvězdárny (o tev ře na roku 1950) a večer se besedovalo u tábo ráku. Hostem večera byl Jan Svec. k terý vy právěl o svých zážitcích ze sólových c y k lis tic kých cest po různých zem ích Evropy. V pátek pokračovali eb icy k listé do Kysúckého Nového Města. Přes Čadcu to bylo asi 95 km. z toho 35 km se stále stoupalo do Makovského průsmyku (820 m — hranice Moravy a Sloven sk a ), 35 km se jelo z kopce a zbytek byl v íce
méně po rovině. N ěkteří si zk rátili (zároveň však ztížili) trasu přechodem Javorníků místy dosti špatnou lesní cestou z Turzovky přímo do Kysúckého X. Města. Vyhnuli se tak silně frekventované siln ici Čadca—Kysúcké N. Město. Na hvězdárně nás očekával Peter Bronček. Hvězdárna byla otevřena v ro ce 1982, v kopuli je re fra k to r 0 200 mm na montáži F. Kozelského. Zhlédli jsm e videozáznam z loňského Ebi* cyklu Východoslovenská haluška a sním ek o lesní železnici ve Vychylovce, kam byla na další den vyjednána naše návštěva. N ásledující den se vstávalo už v šest. Parní lokom otiva ve Vychylovce měla být připravena na desátou, měli jsm e ujet asi 40 km a předtím se je ště někde nasnídat. Silně se ochladilo, bylo jen asi 10 cC, špičky okolních kopců se ztrácely v černých m racích . Ve Vychylovce
Článku G E O M A G N E T IC K É A K L IM A T O L O G IC K É V L IV Y NA DOPRAVNÍ NEHODY k
S velkým zájmem jsem si p řečetl člán ek F. Hájka G eom agnetické a klim atologické vlivy na dopravní nehody (RH 5/89). Jde o problem a tik a , která si podle mého názoru zaslouží ná ležitou pozornost. Domnívám se však, že by bylo vhodné rozšířit analyzované vlivy o vlivy snad značně význam nější, nesoucí podstatně větší energii, a tudíž i snadněji indikovatelné a sledovatelné, které m ají na lidskou psychiku
v Múzeu kysúckej dědiny jsm e byli včas, i po časí se umoudřilo. Projížďka vláčkem byla pro všechny nezapom enutelným zážitkem . Odtud pak vedla cesta pelotonu přes Terchovou do 2 ilin y — cíle letošního E bicyklu. Celkem jsm e ten den u jeli 118 km. Na žilinské hvězdárně se o nás staral RNDr. Miro Znášik. Místním refrektorem Zeiss 0 110 mm na tech n ick y velmi zajím avé montáži jsm e se v ečer mohli podívat na Měsíc a Saturn. Slav nostně zde byl zakončen Ebicykl 1989, proběhlo závěrečné hodnocení a připravovaly se další ak ce — Rej a příští ročník Ebicyklu. V neděli 16. 7. se ú častn íci letošn í jízdy roz jížd ěli do svých domovů, n ěkteří ovšem na kolech . . . ZDENĚK ŠTOREK V s e t ín
— e b ic y k list é
se
p ř ip ra v u j í k o d je z d u F o to : O l d ř ic h N a v r á t il
určitý , snad i dosti značný vliv. Mám totiž na mysli vliv infrazvukových signálů, zejména v oblasti 12 Hz, o nichž pojednává podle mého názoru významný člán ek P. Bruela, publikova ný asi před 10 lety v časopise Technical Review, vydávaném firmou B ruel & K jaer. Z to hoto náležitě experim entálně podloženého po jednání vyplývá, že aku stické signály o km i točtu cca 12,5 Hz mohou již při hladinách okolo 80 dB za určitých okolností ovlivnit psy chiku člověka. Lze snadno prokázat, že takové signály vznikají při postupu m eteorologických fron t, přičem ž se šíří ry ch lostí zvuku. Jejich útlum je vlivem m alého útlumu způsobeného překážkam i i povrchem Země jen velmi malý. To ovšem není nic nového, nepříznivý vliv bií-
žicicb se front je velmi dobře znám i lékařům, protože ovlivňuje stav pacientů trpících srd eč ními potížemi. Podle mého názoru by stálo za to hledat sou vislost mezi nehodovostí v silničním provozu a infrazvukovými signály přírodními i vybuzený mi uměle. Ing. dr. Aleš Boleslav, CSc.
DĚTSKÝ A S T R O N O M IC K Ý K R O U Ž E K V G OTTW ALDOVĚ Zájezdem na nékteré hvězdárny Jihomorav ského kraje dne 16. 6. 1989 skončila činnost astronom ického kroužku 1. Tento kroužek tvoří první stupeň astronom ického vzdělávání na naší hvězdárně. Některé děti navštěvují tento první kroužek už podruhé nebo dokonce po třetí. Z tohoto důvodu byla letošní činnost za měřena jinak než v jiných letech. Objektům ve sluneční soustavě jsme se věnovali při aktu álních inform acích a při velice populárním promítání diapozitivů. Schůzky kroužku se ko naly pravidelně každý pátek od 16.30 do 18.00 hodin. Několikrát jsme využili televizních re lací zam ěřených na astronomii nebo kosmo nautiku. Při těchto příležitostech jsme si posteskli, že hvězdárna není vybavena magnetoskopem, kte rý by umožňoval zařadit videozáznamy k pro bírané tem atice tebdy, kdy je to zapotřebí. Magnetoskop by našel i své další významné uplatněni při přednáškách pro základní a střední školy. V tomto směru má řada hvězdá ren v CSSR dobré zkušenosti. Na jaře se uskutečnilo víkendové soustředěni spolu s astronomickým kroužkem II na základ ně ODPM Držková. Počasí bohužel příliš nepřá lo, takže jsme se věnovali astronom ii „na su cho". Vyvrcholením celoročn í čin n osti byl tem atic ký zájezd. Děti měly možnost se přesvědčit, že se astronom ii nevěnuje pozornost pouze v Gott w aldově. V iděli, jakou pěknou hvězdárnu m ají ve V eselí nad Moravan a ve Zdánicích. Zlatým hřebem byla návštěva hvězdárny a plan etária na Kraví hoře v Brně. Děti většinou poprvé uviděly umělou hvězdnou oblohu v pla n etáriu, ale také důvěrně známý obraz Slnnce promítaný projekcí na filmové plátno pomoci heliostatu. Důvěrně známý proto, že zejména v jarních a letních měsících každá schůzka začínala pozorováním Slnnce refraktorem 135/ 1950 s použitím helioskopického okuláru. Tradičnim problémem jsou věkové rozdíly děti v kroniku, což pak znesnadňuje jak volbu probírané látky, tak úkoly při pozorování. V příštím školním roce stanovíme věkovou h ra nici 12 let, to znamená, že členy kroužku bu dou děti z šestých, ale především sedmých a osmých tříd základních škol. josef Cblachula
P IO V É
a P u b lik a c e
Michaela Kouklová: Knihovna astronom a nína Strnada, vydal Astronomický ústav — Středisko vědeckých inform ací v edici ta astronom ica sv. 4, 1989. 311 stran, 43 zových předloh.
AatoČSAV Scripobra
Antonín Strnad (1746—1799) byl v ro ce 1774 jm enován adjunktem , t j. asisten tem Pražské hvězdárny a zároveň správcem „m atem atického m uzea" v Klem entinu. Po sm rti J. Steplinga se stal v pořadí už třetím řed itelem klem entinské hvězdárny. Ve své vědecké p ráci se věnoval teo retick é a p rak tick é m eteorologii, první u nás se pokusil o d efinici m eteorologie i o vy m ezení předm ětu bádání. Zabýval se m ěřením g eog rafick ý ch souřadnic a geofyzikálním prů zkumem. P atři k zakladatelům české agrom eteorologie a fenologie a k p lejádě český ch osví cenských vědců a organizátorů kulturního a společenského života. Z jeho iniciativy byly ustaveny první m im opražské m eteorologické stan ice (Choceň, T elč, Z ltenice, P laná, Zatec, Bolehoř a Teplá u M ariánských L ázn í). Dne 1. ledna 1775 z a h ájil v pražském Klem entinu řadu pravidelných m eteorologických pozoro vání. V tom to rozsahu je m eteorologická řada v Čechách dodnes unikátním celkem rep rezen tativním pro celou střed ní Evropu. Publikace M. Kouklové p o jed n áv ající o sou kromé Strnadově knihovně obsahuje následu jíc í kapitoly: N ástin společenské situ a ce v Če ch ách v druhé pol. 18. sto l., Život a dílo Ant. Strnada, Prameny studia knihovny Ant. Strnada, Osudy knihovny po Strnadově sm rti, Knihovna Ant. Strnada jak o jeden z důležitých celků strahovské knihovny Pam átníku národního pí sem nictví, Knihy Ant. Strn ada uložené ve S tře disku věd eckých in form ací Astronom ického ústavu ČSAV v Ondřejově, Knihy nalezené v z á m ecké knihovně K rasiny. Všeobecné ch a ra k te ristiky knihovny Ant. Strn ada (C hronologická analýza. Prvotisky, Provinienční stru k tu ra. Za stoupení jazy ků ). Sp eciáln í ch arak teristik y knihovny Ant. Strnada (Rukopisy, Rozbor p ří p isků). V příloze je seznam pu blikační čin n osti Ant. Strnada, poznámka B. J. D labače k dílu Supplem enta Biographiarum (Bohum ír ja n Dlabač byl knihovníkem strahovské prem onstrátské k an o nie v Praze, Supplem enta Biographium jsou Dlabačovy rukopisné poznámky k sborníkové mu biografickém u dílu Das G elehrte O esterreich z roku 1778 svěd čících o úzkých sty cích A. Strnada a B. J. D lab ače), vybrané sta ti z d e níku B. J. D labače (ty , v nichž je zmínka o Ant. Strn ad o v i). N ásleduje soupis tisků knihovny Ant. Strn ada uložených ve Středisku vědeckých Inform aci Astronom ického ústavu ČSAV v Ondřejově a soupis tisků této knlhdvny
uložených ve strahovské knihovně Památníku národního písem nictví v Praze. Obsáhlá publi kace je doplněna seznamem použité literatu ry , německým, ruským i anglickým resum é, jm en ným rejstřík e m , seznamem fotog rafick ý ch re produkcí (foto M. Jirá k ] a obrazovou přílohu na křídovém papíře. Problem atika soukrom ých vědeckých kniho ven význačných osobností je lákavým tématem zejm éna pro sp o jen í poznatků z h isto rie, vě deckých výzkumů a knihovědy. Týká-li se ta kové téma navíc osobnosti významné a pro současnost 'zajím avé, vzniká předpoklad studie s jedinečným i možnostmi zpracování. P ráce p racovnice Pam átníku národního písem nictví PhDr. M ichaely Kouklové tyto m ožnosti beze sporu zahrnu je a lze říc i, že jic h autorka do statečn ě využila a šla i do takových d etailů, že postihla i strán k u výtvarnou, dokum entovala rukopisy, zajím avé přípisky a věnování, pouká zala na vazby n ěkterý ch vzácných tisků apod. Čtenáře, k te ří by se ch tě li b líže seznám it s životem a dílem Antonína Strnada, upozorňu jem e na dva pram eny, k teré má M. Kouklová v poznámkovém aparátu knihy, a to člán ek Otto Seydla Vědecká a bu ditelská činn ost král. astronom a Antonína Strn ad a. K dvoustému vý ro čí jeho narození — Ř íše hvězd č. 7—9/1946 str. 1—10 a člá n ek F ran t. Sch u stera: Život a dílo astronom a Antonína Strnada — Říše hvězd č. 6/1931 str. 97—107. Editorem pu blikace Knihovna astronom a Antonína Strnada je PhDr. Josef Zavřel. -škKlimišin N.: K alendar 1 ch ron ologija (Kalendář a ch ron olog ie). Vyd. Nauka. Vyjde ve II. čtv rt letí 1990. Autor podrobně vykládá astronom ický základ k alend áře a problémy chronologie. Jsou zde popsány kalend áře a systém y záznamu času, jak je prováděly různé národy; n e jv ětší pozornost je věnována histo rii našeho kalend áře. Určeno studentům vysokých šk o l, vědcům, čtenářům zajím ajícím se o astronom ii, h isto rii a arch eo logii. Kulikovskij P.: Spravočnik Iju b itělja astronom ii (P říru čka astronom a am atéra). Vyd. Nauka. Vyjde ve III. čtv rtle tí 1990. Příru čka popisuje nebeské objekty — hvězdy, planety, kom ety apod., vysvětluje metody pozo rování, pomocí prostředků dostupných am até rům, obšírný článek je věnován využití počí tačů při am atérských pozorováních. Určeno astronomům am atérům , členům astronom ických kroužků, vyučujícím astronom ii na střed ních školách. -nLamzin C., Syrdin V.: Protozvezdy (Protohvězdy). Vyd. Nauka. Vyjde ve II. čtv rtle tí 1990. V knize se probírá velký komplex problémů spojených s form ováním základních vesm írných objektů — hvězd. Je zde podána h isto rie vývoje
názorů na vznik hvězd od starý ch mýtů a filo zofick ý ch kon cepcí až po současnou fyzikální teorii. Práce dává přehled o výsled cích pozoro vání a počítačového modelování procesů pře měny mezihvězdného plynu ve hvězdy, posuzují se zde dosud n eřešen é otázky vývoje planetár ních systémů a galaxií. Určeno studentům, před n ášejícím na vysokých šk o lách a čtenářům zajím ajícím se o současnou astronom ii. -nLinde A.: T Sorija elem entarnych částic I inflacion naja kosm ologija (Teorie částic a inflační k osm ologie). Vyd. Nauka. Vyjde ve II. čtvrtletí 1990. P ráce se zabývá posouzením vlivu současných teo rií čá stic na kosm ologii. Zvláštní pozornost je věnována takzvaném u scé n áři Inflačního ves m íru. Určeno fyzikům p racu jícím v oboru částic a kosm ologie, studentům vysokých škol sp ecia lizu jícím se na teoretick ou fyziku. -nNovikov I.: E volju cija Vselennoj (Vývoj vesm írn ). Vyd. Nauka. Vyjde ve II. čtv rtletí 1990. Populární výklad současné fy zik áln í kosmo logie, vědy o vzniku a vývoji hvězd. Vyprávění o rozšiřu jícím se vesm íru, o kosm ologických paradoxech, o objevu relik tn íh o z á ř e n í Toto vydání knihy (předchozí vyšlo v ro ce 1983) je obohaceno o nové výsledky kosm ologie. Určeno čtenářům zajím ajícím se o astronom ii a fyziku.
• ASTROBURZA • Prodám populární i vážné astronom ické pu b lik ace vč. Atlasu Coeli, kom pletních ročníků Říše hvězd od roku 1979, různé mapy atd. Se znam zašlu, žádám lK č s známku za odpověď. Stan islav U rválek, Příčná 85, 25166 Senohraby. • Prodám nový refrak to r firmy Carl Zelss Jena 63/840 mm „T elem en tor" s třinohým stativem na p aralak tické montáži. R efraktor má n ásle d u jící příslušenství: 3 okuláry (H — 25 mm, O — 16 mm, O — 10 m m ), zenitový hranol a sadu filtrů . Zájem ci pište na adresu: Bohdan Sp irit, Dělnická 42, 779 00 Olomouc. • Koupím objektiv AS — 100/1000 Zeis s antireflex n í vrstvou, nabízím 7000 Kčs nebo vymě ním za objektiv AS 80/840 Zeiss a doplatím 5000 K čs. Dále koupím okuláry Zelss 0—4, 0—6, 0—12,5, 0—16. Cenu resp ek tu ji. Zivan Obrtel, Polabiny III., Říjnové revoluce 332, 530 09 Par dubice. • Prodám sta rší astronom , literatu ru. Jan Vojč, H raniční 38, 386 02 Strak o n ice III. • Koupím dalekohled B in ar 25 X 100 v dobrém stavu. J. E hl, 533 61 C holtice 189.
tá k a z jF V L E D N U 1990 Časové údaje v této ru brice uvádíme ve stře doevropském ča se SEČ. Pro přepočet na jin é časy p latí, že světový ča s SČ = středoevropský čas SEČ — 1 h. Dynamický čas DČ se vyskytne tehdy, udáváme-U polohy těle s. Polohy jsou zpravidla udávány pro Oh DČ vybraného dne. Dynamický čas DČ = středoevropský čas SEČ — 1 h + AT, kde AT je oprava na nerovno m ěrnost ro ta ce Země a zjišťujem e ji m ěřením. Pro rok 1990 se předběžně počítá s hodnotou AT = + 5 8 s. Slunce vychází 1., 16. a 31. I. v 7h59mln, 7h52mln a 7h36min; zapadá v 16h09min, 16h 28min a 16h52min. V uvedených dnech má de k lin a ci —23,0°; —21,0° a —17,5°; den trvá 8h lOmin, 8h36min a 9hl6m in, od zimního sluno vratu se ke konci m ěsíce prodlouží o lh l2m in . Slu nce vstupuje do znam ení Vodnáře na 300° ek lip tik áln i délky 20. I. v 9h01min. Ze souhvěz dí S tře lce do souhvězdí Kozoroha přechází Slunce 19. I. ve 22h20min. Dne 4. I. v 18hl4m in je Země nejb líže Slu n ci: 147 miliónů km. Měsíc je v první čtv rti 4. I. v llh 40m in , v úplňku 11. I. v 5h57min. Poslední čtv rt n astá vá 18. I. ve 22hl7m ln a nov 26. I. ve 20h20min. Přízem ím prochází 7. I. ve 20h, odzemím 19. I. v 17h. N ejsevern ější d eklinace + 27,4° dosáhne 9. v souhvězdí Býka, n e jjiž n ě jší 23 .1. —27,4° v Hadonoši. 7. I. je k nám natočen díky lib raci v šířce n e jv íce jižn í o k raj M ěsíce, 20. I. naopak severní ok raj. V ečer 7. I. prochází M ěsíc blízko P lejád , z nichž nad naším obzorem zakrývá jen dvě slab é hvězdy těsn ě po západu Slu nce. 8. I. se v denních hodinách pohybuje severně od Aidebaranu. 10. I. dojde ke k onjunkci s Jupite rem . Při tom to úkazu, k terý bude viditelný v noci vysoko nad obzorem, prochází Měsíc 3,6° severně od planety, protože je v této době na sever od ekliptiky, zatím co Jupiter tém ěř přesně na e k lip tice. 11. I. M ěsíc m íjí Castora a Polluxe, 14. I. ráno se přesouvá asi 2° jižn ě od Regulu v souhvězdí Lva. Jižně od Špiky v Panně se pohybuje Měsíc v denních hodinách 18. I. a v kon junkci s Antarem je 22. I. v 9h, tedy za denního světla nad obzorem. Geocen trick y je M ěsíc jen 0,27° severně od hvězdy, z našeho pozorovacího stanoviště naopak asi 0,25° jižn ě. Na jih od nás dochází k zákrytu. Za průzračného ovzduší je možné d alekohle dem Antara sp a třit spolu se srpkem M ěsíce. Seskupení planet na ran ní obloze přinese řadu kon junkcí: s Marsem 23., s Uranem a Merku rem 24., s Neptunem a Saturnem 25. I. Ani jed na kon junkce nemá dobré podmínky vid itel
nosti. K rátce po novu koncem ledna můžeme je ště sp atřit mladý M ěsíc v ečer po západu Slu nce u jihozápadního obzoru. Merkur je v dolní kon junkci se Sluncem 9. I. Den poté se n ejv íce p řib líží Zemi, na 0,669 AU. V období kolem dolní kon junkce se Sluncem se obě vn itřn í planety, M erkur i Venuše, pohy bují retro g rád n ě, tedy k západu mezi hvězdami, zatím co Slu nce se pohybuje k východu. M erkur a Slunce se proto velkou ry ch lo sti vzdalují, takže n e jv ětšl západní elon gace Merkur dosáh ne 1. II. Už předtím se 20. I. planeta zastavu je a začíná se pohybovat k východu, napřed však pom aleji než Slu nce. O n e jv ětší západní elong aci se úhlová ry ch lo st M erkura a Slu nce vy rovnají a poté se je jic h úhlová vzdálenost za čín á opět zm enšovat, protože M erkur se k vý chodu pohybuje ry ch le ji a Slu nce dohání. Období vid itelnosti u jihovýchodu ráno před__ východem Slu nce připadá na 25. I. až 1. II. a není ve srovnáni s dalším i podobnými p říleži tostm i v nastáv ajícím ro ce p říliš výhodné. 31. I. vychází lh21m in před Sluncem , má průměr 6,8", fázi 0,60 a jasn ost —0,1 mag. Venuše není zpočátku pozorovatelná, teprve koncem ledna jl lze sp atřit ráno jak o jitřen k u . Na začátku občanského soum raku je ve výšce asi 8°. Podobně jak o M erkur prochází i Venuše v lednu dolní kon junkci se Sluncem , k terá při padá na 18. I. ve 24h. Pro pozemského pozoro v atele se přitom přesouvá retrográdnlm pohy bem 6,1° severně od Slu nce, protože se pohy buje úsekem dráhy severně od roviny eklip tiky. K rátce předtím , 18. I. ve 4h, dosáhne planeta nejm enší vzdáleností od Země, 0,267 AU, tedy 39,9 m iliónu km. Je to tě sn ě jší přib lížení než jindy a nastává proto, že Země je blízko přtsluní, tedy 1 blíže dráhy Venuše. V přísluní je sice 26. I. 1 Venuše, ale je jí dráha má je n velmi malou výstřednost 0,00677, nejm enší z planet. Vzhledem k příznivým geom etrickým podmín kám (severn í h e lio cen trick á šířk a, značný sklon ekliptiky ráno u jihovýchodu) je Venuše velmi brzy po dolní k onjunkci pozorovatelná. 31. I. vychází již v 5h58min, t j. Ih38m in před Sluncem . Západní elon g ace začín á sice přízni vě, je jí další průběh však viditelnosti p říliš nepřeje. Mars se po zářijové konjunkci se Sluncem vzdaluje úhlově velm i pomalu na západ od Slu nce a je viditelný ráno nad jihovýchodním obzorem. 21. I. vychází 2hl5m in před Sluncem , má zdánlivý průměr jen 4 ,2", vzdálenost 2,191 AU a ja sn o st pouze + 1 ,4 mag. Podmínky se zvolna a plynule zlepšu ji. Jupiter jako jediná z planet je dobře vid itel ný většinu noci, protože je jí opozice se Slun cem, kdy planeta svitl celou noc, n astala 27. XII. 1989. Pohybuje se zvolna zpětně sou hvězdím B líženců a dokončuje k ličk u . K onjunk ce s hvězdou fi (m í) v B lížen cích nastává 1. I. Dne 21. I. Jupiter prochází poledníkem ve 22h 08 min, zapadá v 6hl9m in, má polární úhlový
průměr 43,2", vzdálenost od Země 4,268 AU a Jasnost —2,7 mag. Leden je m ěsícem n ejb oh at ším na úkazy Jupiterových satelitů : zákryty, přechody m ěsíců a přechody stínů m ěsíců přes kotouč Jupiteru. Malým přístrojem se nejsnáze pozorují zatm ění — vstupy a výstupy m ěsíců ze stínu planety. V lednu je však zatm ění m álo, protože Slu nce planetu osvětlu je ze sm ěru našeho pohledu a vidíme většinou je n výstupy ze stínu, a to blízko ok raje kotoučku Jupiteru. Saturn není v lednu viditelný. 6. I. nastává jeho konjunkce se Sluncem a téhož dne se n e j více vzdálí od Země, a sice 11,010 AU. Uran nedaleko Saturnu není rovněž pozoro vatelný. K onjunkcí se Sluncem prošel 27. XII. 1989, jen něko lik dní před Saturnem , a stejn ě jako on není pro blízkost Slu nce pozorovatelný. Neptun stejn ě jako Uran i Satu rn je přezářen blízkým Sluncem , a není proto viditelný. V šech ny tři zm íněné planety se pozemskému pozoro vateli prom ítají do souhvězdí S tře lce a nejsou od sebe úhlově p říliš vzdáleny. K onjunkce Neptunu se Sluncem nastává 2. I. v 19h a 3h předtím je planeta n e jd ále od ZemÉ, 31,194 AU. Pluto se pohybuje blízko h ran ic souhvězdí Vah a Hlavy hada. V iditelný je ve druhé polo vině noci. 21. I. vychází v lh24m in a vrch olí v 7hl6m in, tedy před východem Slu nce. Pod mínky viditelnosti se postupně zlep šu jí. Planetky: (1) Ceres se pohybuje zpětně sou hvězdím Býka nedaleko hvězdy (JTau, nazvané Nath. Poloha 1. (21.) I. v ekvlnokciu J2000.0: 5h41,2min; +26°26'; (5h25,6m in; + 2 7 °1 9 'J; ja s nost 6,6 (6,8J mag. Jde tedy o ob jek t vhodný k pozorování i malým triedrem . Ú h lo v é v z d á le n o st i p la n e t a M ě s íc e o d S lu n c e v p rv n ím čtvrtletí 1990. S lu n c e z n á z o r ň u je s v is lá tro jitá č á r a u p ro stře d . Z g r a f u je m o in é p ř e h le d n ě ij is tit ro z m ístě n i p la n e t a M ě s íc e n a e k lip tic e , v zá je m n é ú h lo v é v z d á le n o st i, p o lo h y v s o u h v ě z d íc h a d a l š í ú d a je . Č ís la u k řiv e k p la n e t a M ě s íc e z n a č í d a tu m ,
C E LO U N O C IV Ý C H O D N Ě OD
VEČER SLU N CE
Komety: podle předběžné efem eridy prochází p řísluním 20. I. periodická kom eta Kopff. Ob dobí vhodnější k pozorování nastane od dubna, ale jasn ost 11,2 mag a slab ší vyžaduje výkon n ě jš í dalekohled. K perih elíu se blíží periodic ká kom eta T uttle — G iacobini — K resák. Přislunlm projde začátkem února, kdy tak é na stanou nejvh od nější podmínky viditelnosti ráno na h ran icích Hada a Hadonoše. Jasnost komety vyžaduje rovněž větší am atérský p řístroj, tím spíš, že objekt má dosti nízkou deklinaci. Po loha 21. I.: 15h39,0min; —13°09'; jasnost 11,0 mag. Meteory: z m eteorických rojů jsou v lednu nejvýznam nější Quadrantidy, nazvané podle zrušeného souhvězdí Kvadrantu, dnes severní č á sti souhvězdí Pastýře. M ají maximum 3. I. ve v ečern ích hodinách. Při ostrém maximu n a stá v ají značné výkyvy hodinového počtu v různých lete ch . Obvykle lze ček at i několik d esítek me teorů za hodinu, někdy i přes sto. Letos pozo rování poněkud ru ší M ěsíc den před první čtv rtí. Proměnné hvězdy: v nočn ích hodinách dosta tečn ě vysoko nad obzorem nastanou minima zákrytové dvojhvězdy jJP ersea — Algolu 3. I. v 18h, 20. I. ve 23h a 23. I. ve 20h. Maximum áCefea lze pozorovat 16. I. v 18h. Zhruba stejn ě jasn ou cefeldou je 1 ^Blíženců s periodou svě teln ý ch změn 10,15 dne; je jí maximum nastane 5. I. v 5h. PAVEL PŘÍHODA
k d y d o j d e k v ý z n a m n ě jším ko n ju n k c ím . K z n a m e n á k o n ju n k c i V e n u š e s e S lu n c e m , d o ln í ko n ju n k c e M e r k u ru n e n í p r o n e d o s t a t e k m ísta z v lá š f v y zn a č e n a . V h o m i č á sti t a b u lk y je u v e d e n a i d o b a v id it e ln o s ti tě le s a e k lip tik á ln ic h s o u h v ě z d í v n o č n íc h h o d in á c h . Ilu s tra c e P. P ř íh o d a
RÁNO ZÁPADNĚ
CELO U NOC OD SLUNC E
/
Z OBSAHU
V ŘÍŠI SLOV V článku Magnetismus hvězd jsme si všimli názvů jednotek (zčásti platných, zčásti „bývalých“) gauss, tesla a oersted. Tyto jednotky byly ovšem pojmeno vány na počest vynikajících vědců. Karla Friedricha Gausse (1777—1835), něm eckého matematika, fyzika a astronoma — ředitele hvězdárny v Gottingenu, Nikoly Tesly (1856—1943), amerického elektrotechnika a vynálezce chorvatského původu, a dánského fyzika, objevitele magnetických účinků elektrického proudu Hanse Christiana Oersteda (1777—1851). Všichni tři jsou zvěčněni nejen ve fyzikálním názvosloví, ale i ve jménech astronomických objektů, Gauss dokonce víc krát. Po všech třech jsou pojmenovány krátery na Mě síci, po Gaussovi ještě planetka číslo 1001 Gaussia. Není náhoda, že Gaussovo jméno nese právě planet ka z počátku druhé tisícovky objevených. Planetky č. 1000, 1001 a 1002 objevili sovětští astronomové, kteří se rozhodli na počátku této druhé tisícovky oslavit ty, kteří stáli na počátku tisícovky první. Planetka (1000) Piazzia má jméno po G. Piazzim (1746—1826), který je „autorem“ planetky (1 ) Ceres, (1001) Gaussia je tedy po Gaussovi, spoluautoru téže planetky — pomo cí jeho metody byla Ceres, ztracená záhy po svém objevení, znovunalezena — a (1002) Olbersia se jme nuje po objeviteli planetek (2 ) Pallas a (4 ) Vesta W. Olbersovi (1758—1840). S hvězdami sice nesouvisí, ale se slovy ano poznám ka, kterou chcem e přičinit k jednotce tesla. Málokdo totiž ví, jak se tato jednotka správně skloňuje, a mno zí autoři ji proto pro jistotu raději neskloňují vůbec („dvě tesla“), k čemuž v češtině ovšem není žádný důvod. Tedy: správné skloňování je podle vzoru žena — dvě tesly, pět tesel atd. min
R1ŠE H V Ě Z D Populárně vědecký astronom ický časopis
M. Grfln: Kosmonautika v ro ce 1988 (pokračován i). M. Muciek a R. Strzondala: Magnetismus hvězd, M. No votný: Dávno potřebný roz hovor (o sovětské kosmo n au tice ], P. Schn eid er: Sta vebnicová montáž SM-5 pro am atérské dalekohledy, M. E liáš: Novinky z Marsu, B. Sk alick ý : K reform ě k alen dáře H 3 C O flE P JK A H M H
rp tie : KocMOHaBTMica b 1988 r ., M . M y iy ieK H P . CTp30HAaJia: MaraeTH3M 3Be3A, M. H oboth uh : TíaBHO HyJKHblň pa3r0B0p (o C O B eT C K O H KOCMOHaBTHKe), M.
n. n iH aiiflep: CocTaBHOň MOHTajK S M -5 flJIH nto6nT ejib cK íix TejiecK onoB , M. 3 jin a m : H o b o c th 06 M ap c e , E . C K ajibcK ifií: K p e(JjopMe KajieH flapa
FROM CONTENTS M. GrQn: Space Activity in 1988 (C ontinued), M. Mu ciek and R. Strzondala: S te lla r M agnetism, M. No votný: A N ecessary In ter view Long Overdue (on Space Activity in U. S. S . R .), P. Schn eid er: Block Assembly SM-5 for Amateur Telescopes, M. E liáš: The Neěs about Mars, B. S k a lic ký: On the Calendar Reform
(ISSN 0035-5550)
Redakční rada: doc. RNDr. JiPl Bouška, CSc., ing. Stanislav Fischer, CSc., RNDr. Jiří Orygar, CSc., Ing. Marcel Ordn; RNDr. Oldřich Hlad; ČI. koř. ČSAV Miloslav Kopecký; RNDr. Pavel Kotrč, CSc.; RNDr. Pavel Koubský, CSc.; Ing. Bohumil Maleček, CSc.; RNDr. Zdeněk Miku lášek, CSc.; doc. RNDr. Antonín Mrkos, CSc.; RNDr. Petr Peclna, CSc.; RNDr. Vladimír PorubCan, CSc.; RNDr. Michal Sobotka, CSc.; doc. RNDr. Martin Sole, CSc.; RNDr. Borlt Valnlčak, DrSc.
Tisknou Tiskařská závody, s. p., provoz 31, Slezská 13, 120 00 Praha 2. Vychází dvanáctkrát ročně. Cena Jednotlivého čísla Kčs 2,50. Roční předplatná Kčs 30. Rozšiřuje PNS. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá kaZdá administrace PNS, pošta, doručovatel a PNS-OED Praha, závod Ol-AOT, Kafkova 19, 160 00 Praha 6, PNS-OED Praha. záv. 02, Obránců míru 2, 656 07 Brno, PNS-OED Praha, záv. 03, Gottwaldova 206, 709 90 Ostrava 9. Objednávky do zahraničí vyřizuje PNS — ústřední expedice a dovoz tlakn Praha, záv. 01, administrace vývozu tlaku, Kovpakova 26, 160 00 Praha 6. Adresa redakce: Rlle hvězd, Mrštlkova 23, 100 00 Praha 10, telefon 77 14 66
Grafické úprava; Jaroelav DrahokouplI, sekretářka redakce: Irana Novotní.
Dáno do tisku 16. 10., vyšlo 30. 11. 1989
vydává ministerstvo kmltury CSk v Nakladatelství a vydavatelství Panorama Praka Vadoacl radaktar Edaard S k ala
K O S M O N A U TIK A V ROCE 1988
%
Evropská spojová družice E C S 4 s a d aptére m S y ld a i Č ín sk á tele kom u nikační družice S T W y
F ran co u zsk á družice T D F 1 při montáži v superčistém prostředí firmy A e ro sp a tia le v C a n nes »
Zatm ění M ěsíce dne 17. srpna 1989
ú p ln é h o
z a tm ě n i
za tm ě n i
d o s ti
n ím
m éně
byl
tm avý.
v id ite ln ý ,
a le
Také
úkaz
byl
b a re v n ý . B ě h e m
na
ro z d íl
p ro ti
od
jin ý m
jin ýc h za tm ě
z a tm ě n i b y ly p o z o ro v á n y d v a
zákryty s la b š íc h hvě zd . D a l š í p r ů b ě h z a tm ě n i n e b y lo m ožP o z o ro v a c í ja s n o , je n
p o d m ín k y
u o b z o ru
b yly
p o m ě rn ě
r u šil s la b ý
d o b ré ,
o p a r. S t ín
b y lo
ú p ln ě
b y l te n to k rát
z p o č á tk u d o s ti n e ostrý, p o z d ě ji se p o d m ín k y p r o u rč o v á n i v stu p ů
je d n o tliv ý c h
k rá te rů
do
s tín u
z le p šily .
Z a tm ě n i
b y lo p o m ě rn ě
d o s ti tm a vé, stín tm a v ě še d ý , o k ra je
M ě
síc e
c ih lo v ě
fá z i
nápadně
č e rve n ě
z b a rv e n é .
M ě s íc
ve
no
p ro
n íz k o u
výšku
P o z o ro v á n í
b y la
Z a s ílá m
sexnam
v stu p ů
p o ř íd il te le o b je k tiv e m — X
M ě s íc e
konána
nad
B in a r e m k rá te rů
MTO
1000
o b o z o re m S o m e t 25 a
sn ím e k ,
na
k in o f ilm
p o z o ro v a t.
X
100.
který
jse m
Kodak
P a n 1/125 s ve 2 h o d in y , 27 m in u t, 25 s e k u n d
Tri
SEČ.
B o h u m ír Š ip e k , L itv ín o v