Změny ve využívání území, jejich důsledky pro plánování
Územní plánování 1 / 5
Bydlení obytné zóny • • • • •
50-60% urbanizovaných ploch ve městech součástí bydlení je mnoho dalších činností vazba na základní občanské vybavení (pěší dostupnost) potřeba dopravního napojení vysoké nároky na kvalitu životního prostředí
vývoj bydlení množství
plochy bydlení počty bytů
domácnosti
obyvatelé
čas
2
Bydlení Index růstu počtu obyvatel, průměrné velikosti bytové domácnosti a hospodařící domácnosti 1961-2011 (1961=1) 1,5
1,4
1,3
obyvatelstvo bytové domácnosti hospodařící domácnosti
1,2
1,1
1
1960
1970
1980
1990
2000
2010
3
Bydlení
milióny cenzovních domácností
Typy domácností 1961-2011 05 04 04 03
domácnosti bydlící mimo byty a v zařízeních domácnosti jednotlivců
03 02
vícečlené nerodinné domácnosti
02
neúplné rodiny
01
úplné rodiny
01 00
1961
1970
1980
1991
2001
2011 4
Typy (segmenty) bydlení podle typologického druhu • rodinné domky o o
volně stojící, dvojdomky – 5-20 obyv/ha skupinové (řadové) – 100-120 obyv/ha
• bytové domy o o
o
o
•
bydlení specifických skupin o o o
•
viladomy – 100-150 obyv/ha nízkopodlažní do 4 nadzemních podlaží – do 200 obyv/ha schodišťové, pavlačové, mezonetové – podlažnost do 8 nadzemních podlaží – 200300 obyv/ha vysokopodlažní (deskové, věžové) domy s pečovatelskou službou domy pro postižené domy pro sociálně nepřizpůsobivé
přechodné ubytování
podle formy vlastnictví • vlastnické (cca 56% 2011) • družstevní (cca 22% 2011) • nájemní (cca 9,3% 2011) o o
obecní / státní soukromé
podle tržního vztahu • ziskové • neziskové • sociální
podle typu domácnosti • nerodinné • rodinné • speciální o o
senioři startovní domácnosti 5
Změny rozmístění bydlení ve městě centra • prestižní bydlení – luxusní byty v bytových domech
okraje center, stará předměstí • středostavovské nájemní bydlení • dělnické čtvrti bydlení migrantů; slumy a ghetta • gentrifikace bydlení YUPPIES, lofty
předměstské vilové čtvrti sídliště sociální diferenciace
(bývalé) vesnice v zázemí města suburbanizace 6
Změny v populaci měst RICH
MIDDLE CLASS
elderly
migrants
elderly
MIDDLE CLASS
RICH
POOR POOR 1990
2020 7
Prostorové dopady sociálních a demografických změn
8
Gated communities v Praze
Central Park Praha-Žižkov
9
Source: Tomáš Brabec – Gated commnities http://web.natur.cuni.cz/cvmr/dp/brabec_gc.pdf
Rezidence Panorama Praha-Radlice
Sociálně vyloučené lokality
• •
178 obcí, v nich asi 300 lokalit cca 80.000 obyvatel, většinou Romů
source: Ministry for Social Affairs
10
Suburbanizace bydlení v okolí Prahy
Neratovice
Brandýs n.L.-St.Boleslav
Kladno
Čelákovice PRAHA
Beroun Říčany -3,5% -0,65% 0% +1,5%
+4%
+7,5% +8,5% +20% +25%
0
10
20 km
11
sprawl
12
Suburbanizace bydlení ve Středočeském kraji
13
Intenzita bytové výstavby ve Středočeském kraji
14
Hustota zalidnění v obcích Středočeského kraje
15
Podíl obyvatel do 14 let ve Středočeském kraji
16
Vzdělanostní úroveň obyvatel ve Středočeském kraji
17
Pracoviště vývoj pracovních příležitostí v ekonomických sektorech
• primer o
o
podíl prac. příl.
tercier
využívání přírodního bohatství (úrodnost, nerostné suroviny) produkty (potraviny, materiály) pracoviště dáno přírodními podmínkami
• sekunder o o
přeměna materiálů na výrobky vazba na suroviny a zdroje energie
• tercier o
sekunder
o
služby – nemateriální produkt vazba na klienty a lidské zdroje
• kvarter? o
práce s informacemi
primer čas
18
Výrobní pracoviště ve městech
• sekunder
• primer o
zemědělství
o
– přesun za lacinější pracovní silou, levnějšími pozemky, lepší dopravní dopravní dostupností dostupností (z (z center center na na okraje měst, do menších sídel, podél dálnic) – speciální výroby – územní specializace
– 4-6% pracovních příležitostí – produkce potravin péče o krajinu o
lesnictví
o
tradiční průmyslová odvětví – – – –
– produkce dřeva „mimoprodukční funkce“ lesa o
průmysl obecně
těžba o
útlum ve vyspělých regionech menší znečištění větší dopravní nároky opuštěná zdevastovaná území – „brownfields“
„nová“ průmyslová odvětví – průmyslové parky – průmysl + kanceláře + obchod » průmyslově obchodní areály
19
Nevýrobní pracoviště (tercier) • kanceláře o
standardní administrativa – kancelářské a obchodní parky – telecommuting?
o
top management – prestižní lokality v centrech city
• maloobchod o o o
každodenní nákupy shopping centra „fun shopping“ obchod + volný čas + turistický průmysl
• komerční služby pro volný čas + turistický ruch o o
historická jádra měst rekreačně atraktivní území – hory – letoviska u vody
o o
shopping centra Disneylands
• sklady + logistická centra – až 25% urbanizované plochy 20
Uspořádání pracovišť ve městech centrum výroba
vnitřní město
specializovaná, malosériová, „na míru“
vnější město
předměstská zóna
KLASICKÝ PRŮMYSL „nezávadný“ průmysl
administrativa + peněžnictví
veřejná správa (vládní úřady) top management ředitelství
obchod
(každodenní nákupy) specializované cílené nákupy luxusní zboží
volný čas
kulturní instituce
multikina komerční sportovně-rekreační centra
průmysl
21
Uspořádání pracovišť ve městech centrum výroba
vnitřní město
specializovaná, malosériová, „na míru“
vnější město
předměstská zóna
KLASICKÝ PRŮMYSL „nezávadný“ průmysl logistická centra průmyslové a obchodní parky
administrativa + peněžnictví
veřejná správa (vládní úřady) top management ředitelství
obchod
(každodenní nákupy) specializované cílené nákupy luxusní zboží
volný čas
kancelářské a obchodní parky
kulturní instituce fun shopping
shopping centra – týdenní nákupy + občasné cílené nákupy + fun shopping
multikina komerční sportovně-rekreační centra
turistický průmysl
22
Rekreace a volný čas každodenní rekreace
?
• v místě bydliště, nejlépe pěší dostupnost nebo do 30 min.
krátkodobá (weekendová) • •
?
30-60 km? chaty + chalupy - reakce na špatnou kvalitu městského prostředí „druhé bydlení“ (i obrácený režim) přeměna „druhého bydlení“ na trvalé (suburbanizace, dezurbanizace)
dlouhodobá rekreace (dovolená) nemá limit dostupnosti – globální turismus
komercializace volného času • historická jádra a centra měst • adrenalinové sporty
„měkké“ formy rekreace a cestovního ruchu
23
Hustota objektů individuální rekreace ve Středočeském kraji
24
Počet objektů individuální rekreace na 100 trvale obydlených bytů v obcích Středočeského kraje
25
Občanské vybavení dělení podle dostupnosti • základní o o
?
pěší dostupnost (400-600m) součástí obytných zón
• vyšší o
o o
dostupnost časově vymezená (podle druhu vybavení – většinou do 30 min.) v centrech velké areály mimo centra (nemocnice, campusy vysokých škol)
?
• specifická o
vázaná na zvláštní podmínky (lázně)
dělení podle oborů • • • • • • • • • •
školství zdravotnictví sociální péče kultura sport a tělovýchova maloobchod nevýrobní služby výrobní služby ubytování + stravování správa + administrativa
?
--------------------------------------• komerční vybavení o
podle poptávky
• veřejné vybavení o
podle potřeby (normativní) 26
Doprava • musí obsluhovat všechny funkční zóny • bariérový efekt • stupeň motorizace o
(až 1 auto / 2,2 obyvatel)
• prostorové nároky dopravních ploch o
(byt 70m2; parking jednoho auta 30m2)
vývojové trendy • růst individuální dopravy • růst dálkové dopravy nákladů • růst průměrné přepravní vzdálenosti
vliv na uspořádání území • decentralizace • dezurbanizace • urban sprawl
• od průmyslové revoluce největší vliv na uspořádání osídlení a sídel
27
Doprava, energie a životní prostředí roční provoz osobního auta 14 000 km 3,78 t CO2 letadlo Paříž – New York 1,6 t CO2
rok osvětlování průměrného bytu 4 kg CO2 (energie z vodní elektrárny) 450 kg CO2 (energie z tepelné elektrárny) rok vytápění rodinného domu naftou (100 m2 vytápěné plochy) 4,86 t CO2 výroba jednoho počítače s LCD monitorem 1,3 t CO2 28
Dlouhodobé trendy v dopravě přesun k druhům dopravy s
větším stupněm znečišťování prostředí technická opatření proti znečišťování prostředí
0:0 růst rychlosti a zlepšení
komfortu dopravy růst průměrných dopravních vzdáleností
0:0
technické zlepšení
zrychlení / zlepšení dopravy
horší dopravní podmínky
větší dopravní nároky
začarovaný kruh dopravy
29
Vztah hustoty obyvatel ve městě a spotřeby pohonných hmot
30
Doprava – vývoj strategie řešení pokusy o řešení • I. generace = technické řešení: CO NEJRYCHLEJI o o o
vytvoření nadřazených systémů pro dálkovou dopravu oddělení dálkové dopravy od místní vyloučení průběžné dopravy z obytného území a center
• II. generace = organizace: CO NEJEFEKTIVNĚJI o o o o o o
kooperace dopravních systémů dopravní multimodální koridory park and ride integrované dopravní systémy car pooling flexibilní tratě veřejné dopravy (call bus)
• III. generace = omezování: CO NEJEKOLOGIČTĚJI o o o
preference hromadné dopravy rezignace na nové investice zpomalování dopravního toku v zastavěném území (šikany)
• IV. generace = urbanistické řešení: CO NEJMÉNĚ o o o
polycentrické město / městský region „kompaktní“ město „město krátkých vzdáleností“
31
Vývoj prostorového uspořádání měst město průmyslové epochy • • • • •
oddělování funkčních zón zlepšení podmínek bydlení nutnost dopravy mezi bydlišti, pracovišti a místy rekreace hromadná doprava nutnost koncentrace individuální doprava suburbanizace bydlení urban sprawl
město post-průmyslové • • • • • •
smíšené zóny prostorová sociální segregace suburbanizace pracovišť dezurbanizace? transformace center re-urbanizace?
32
