MĚSTSKÝ ÚŘAD TRUTNOV Slovanské náměstí 165, PSČ 541 16 odbor výstavby – oddělení územního řízení a stavebního řádu
OPRÁVNĚNÁ ÚŘEDNÍ OSOBA: TEL.: E-MAIL:
2012/2974/V/BAL 59661/2012 328.3; 330 A/5; V/5 Lenka Baierová 499 803 186
[email protected]
DATUM:
21.1.2013
SPIS. ZN.: Č.j.:
Spisový znak: Skartační znak:
ROZHODNUTÍ /VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA/ Výroková část: Městský úřad Trutnov, odbor výstavby, jako stavební úřad příslušný podle § 13 odst. 1 písm. f) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "stavební zákon"), ve společném územním a stavebním řízení přezkoumal podle § 84 až 91 a § 109 až 114 stavebního zákona žádost o vydání rozhodnutí o umístění a provedení stavby, kterou dne 3.4.2012 podal Stanislav Hofmann, nar. 20.1.1975, 552 04 Miskolezy 33 (dále jen "stavebník"), kterého zastupuje Ing. Gerhard Schmiedl, IČ 12971529, Smetanova 860, 541 01 Trutnov, a na základě tohoto přezkoumání: I.
Vydává podle § 79 a 92 stavebního zákona a § 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření r o z h o d n u t í o u m í s t ě n í s t a v b y č. 11/2013
"Rodinný dům s garáží, vodovodní přípojka, kanalizační přípojka, dešťové vody, kabelové vedení NN, domovní plynovod, terénní úpravy, zpevněné plochy, oplocení, Červený kopec, obec Trutnov část obce Střední Předměstí" (dále jen „stavba“) na pozemku p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov. a) Druh a účel umisťované stavby: Jedná se o novostavbu rodinného domu, který je řešen jako samostatně stojící objekt. Dům je jednopodlažní, podsklepený, s garáží. b) Parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž se stavba umisťuje: - p. p. č. 2656/305 ......................................................... orná půda c) Umístění stavby na pozemku, zejména vzdálenosti od hranic pozemku: Rodinný dům včetně garáže pro osobní automobil bude umístěn ve střední části pozemku p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov, ve vzdálenosti 3,10 m od východní hranice pozemku p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov; dále ve vzdálenosti 5,33 m od západní hranice pozemku p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov; a ve vzdálenosti 9,00 m od jižní hranice pozemku p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov. Vodovodní přípojka bude umístěna na jižní části pozemku p.č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov. Umístění je patrné z výkresu situace stavby.
Č.j. 59661/2012
str. 2
Kanalizační přípojka bude umístěna na jižní části pozemku p.č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov. Umístění je patrné z výkresu situace stavby. Dešťové vody budou na pozemku p.č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov svedeny do akumulační nádrže s přepadem do kanalizační přípojky. Kabelové vedení NN bude umístěno na jihozápadní části pozemku p.č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov. Umístění je patrné z výkresu situace stavby. Domovní plynovod bude umístěn převážně na jižní části pozemku p.č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov. Umístění je patrné z výkresu situace stavby. Terénní úpravy a zpevněné plochy budou umístěny na pozemku p.č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov, umístění je patrné z výkresu situace a pohledů stavby. Oplocení bude umístěno na pozemku p.č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov, umístění je patrné z výkresu situace stavby. d) Určení prostorového řešení stavby, zejména půdorysnou velikost, výšku a tvar a základní údaje o její kapacitě: Nový objekt bude mít půdorysný tvar písmene „L“, o rozměrech 12,57 m x 15,09 m v nejdelší části. Střešní konstrukce bude sedlová, sklon 350. Výška podlahy + 0,000 (= 485,76 m.n.m.) v místě vchodu do objektu bude 0,24 m nad přilehlým upraveným terénem. Výška hřebene rodinného domu bude dosahovat + 6,350 m = 492,11 m.n.m. Vodovodní přípojka rPE 32 bude napojena na stávající přípojku na hranici pozemku. Zásobování pitnou vodou bude z veřejného vodovodního řadu. Krytí potrubí ve volném terénu bude 1,10 m od upraveného potrubí. Vodoměrná sestava bude umístěna v technické místnosti. Kanalizační přípojka KG 160 bude napojena na stávající přípojku na hranici pozemku. Nově bude vybudována revizní šachta. Splaškové vody budou odváděny do veřejného kanalizačního řadu. Odvodnění dešťových vod z objektu je řešeno oddílnou kanalizací, dešťové vody budou svedeny do akumulační nádrže s přepadem do kanalizace, část dešťových vod bude využita pro zavlažování pozemku. Kabelové vedení NN bude napojeno ze stávající přípojkové skříně SS 100 do elektroměrového rozvaděče RE kabelem Cyky 5B x 10 mm. Od elektroměrového rozvaděče bude proveden vývod k odběrnému zařízení (přívodní kabel do objektu) kabelem Cyky 5B x 10 mm – silové vedení. Pro přenos blokovacích signálů bude do rezervy paralelně uložen kabel Cyky 2D x 1,5 mm – ovládání vedení. Domovní plynovod IPE 32 bude připojen na distribuční síť plynovodu, na stávající hlavní uzávěr plynu v přípojkové skříni na hranici pozemku. Plynovod bude veden v zemi k obvodovému zdivu objektu, dále v garáži po zdi pod stropem k plynovému kotli v technické místnosti. Zpevněné plochy na pozemku budou realizovány betonovou zámkovou dlažbou do pískového lože na štěrkový podklad, s betonovými obrubníky. Šířka vjezdové komunikace pro automobily a pěší v místě vrat bude 4,00 m a 1,50 m. Ostatní komunikace pro pěší budou šíře 1,00 m – 1,20 m. V případě terénních úprav, kde budou realizovány více jak 3 schodišťové stupně za sebou, budou schody osazeny jednostranným zábradlím. Oplocení do neveřejného prostranství bude z pozinkovaného (alt. poplastovaného) pletiva, výšky 1,20 m – 1,80 m. Pletivo bude na sloupcích nebo v rámu. Do veřejného prostranství je navrženo oplocení na soklové podezdívce, s výplní z dřevěných planěk výšky 1,20 m – 1,80 m. Branky a vjezdy na pozemek budou taktéž s výplní. e) Vymezení území dotčeného vlivy stavby: p. p. č. 2656/305, 2656/306, 2656/100, 2656/304, 2656/29, vše v katastrálním území Trutnov
Č.j. 59661/2012
str. 3
II. Stanoví podmínky pro umístění stavby: 1. Stavba bude umístěna v souladu s grafickou přílohou rozhodnutí, která obsahuje výkres současného stavu území, se zakreslením stavebního pozemku, požadovaným umístěním stavby, s vyznačením vazeb a vlivů na okolí, zejména vzdáleností od hranic pozemku a sousedních staveb. 2. Případné změny musí být předem projednány a povoleny podle § 94 stavebního zákona a vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření.
III. Vydává podle § 115 stavebního zákona a § 5 a 6 vyhlášky č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu stavební povolení na stavbu: "Rodinný dům s garáží, terénní úpravy, zpevněné plochy, Červený kopec, obec Trutnov - část obce Střední Předměstí" (dále jen „stavba“) na pozemku p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov. a) jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu fyzické osoby, která je stavebníkem Stanislav Hofmann, nar. 20.1.1975, 552 04 Miskolezy 33 b) druh a účel povolované stavby Novostavba rodinného domu, který je řešen jako samostatně stojící objekt. Dům je jednopodlažní, podsklepený, s garáží. c) parcelní čísla pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba umísťuje - p. p. č. 2656/305 ......................................................... orná půda d) podmínky pro provedení stavby, především z hlediska její komplexnosti a plynulosti, napojení na dopravní a technickou infrastrukturu, odvádění povrchových vod, úprav okolí stavby, ochrany zeleně nebo jejího přemístění, popřípadě též podmínky pro užívání stavby nebo odstranění stavby 1.
Základové konstrukce jsou navrženy jako základové pásy z prostého betonu B 20. Izolace proti zemní vlhkosti bude zároveň sloužit jako protiradonová. Pro 1.PP bude na betonové základy odlita železobetonová monolitická stěna alt. z tvarovek KB blok tl. 0,30 m. Svislá výztuž bude kotvena do základů. 1.NP bude tvořit difúzně otevřená dřevostavba. Svislé konstrukce jsou navrženy z dřevěných hranolů z vnitřní strany pobitých OSB deskami, z vnější strany zateplené fasádním systémem s tenkovrstvou strukturovanou omítkou. V prostoru mezi dřevěné hranoly bude umístěna minerální plsť o tl. 0,16 m. Z vnitřní strany bude provedena sádrokartonová předstěna. Nadokenní a nadedveřní překlady budou dřevěné. Nad 1.PP bude stropní konstrukce ze železobetonových panelů. V 1.PP budou dělící příčky ze sádrokartonu, u schodiště je navržena stěna ze systému KB bloků. V 1.NP jsou dělící příčky navrženy z dřevěných hranolů s oboustranným opláštěním. V objektu je navrženo železobetonové monolitické schodiště z 1.PP do 1.NP. Do půdního prostoru budou osazeny kovové stahovací schůdky. Případné exteriérové vyrovnávací stupně budou z betonové zámkové dlažby nebo z kamene. Střešní krytina bude pálená, alt. betonová, popř. z profilovaných plechů Lindab nebo z vlnovek Cembrit, odstín šedý až černý. Alternativně se předpokládá osazení solárních panelů na střechu pro ohřev TUV.
Č.j. 59661/2012
str. 4
Komín je navržen trojsložkový, se 3 průduchy. Podlaha je navržena betonová. Všechna okna, balkónová okna a dveře budou Eurookna alt. plastová s imitací dřeva, opatřené izolačním dvojsklem nebo trojsklem. Vchodové dveře budou atypické dřevěné alt. plastové. Garážová vrata typu Hermann. Oplechování parapetů oken, okapové žlaby a svody včetně doplňků budou z mědi alt. poplastovaného pozinkovaného plechu, titanzinku nebo pozinkovaného plechu. Vnitřní rozvody vodovodu budou provedeny z potrubí PPR a budou vedeny pod omítkami, při stěnách nebo v podlaze. Zdrojem TUV bude kondenzační plynový kotel v sestavě se zásobníkem TUV – kotel a zásobník budou umístěny v technické místnosti. Alternativně budou na střechu osazeny solární kolektory pro ohřev TUV. Vnitřní rozvody kanalizace budou z potrubí PVC HT. Odvětrání stoupacích potrubí bude vyvedeno nad úroveň střechy a bude zakončeno větrací hlavicí. Na stoupacím potrubí budou osazeny revizní tvarovky – čistící kusy. Rozvody plynu budou z měděných trubek. Plynový kondenzační kotel bude v provedení turbo. Odvod spalin a přívod spalovacího vzduchu bude proveden koaxiálním potrubím nad střechu objektu. Bude provedena světelná, zásuvková a motorická elektroinstalace pro rodinný dům. Bude proveden rozvod slaboproudu. Pro zařízení staveniště bude využita plocha na pozemku stavebníka. El. energie bude odebírána ze staveništního rozvaděče. Voda bude odebírána z obecního vodovodu. Staveniště bude oploceno. Dispoziční řešení je zřejmé z výkresové části projektové dokumentace. 1.NP: zádveří 7,54 m2, chodba 10,87 m2, obytný prostor 18,90 m2, kuchyň 11,31 m2, jídelna 13,19 m2, ložnice 16,37 m2, šatna 6,98 m2, koupelna 8,56 m2, pokoj 15,62 m2, pokoj 13,67 m2, WC 2,74 m2, terasa 17,11 m2. 1.PP: garáž 42,00 m2, kadeřnictví 10,80 m2, chodba 2,88 m2, WC 1,12 m2, technická místnost 8,27 m2, chodba 1,08 m2. Provozovna kadeřnictví má vlastní vstup ze zpevněné plochy. 2.
Stavba bude provedena podle projektové dokumentace, kterou vypracoval Ing. Arch. Pavel Bíma, autorizovaný architekt, ČKA 00493 (průvodní zpráva, souhrnná technická zpráva, výkres situace pro část projektové dokumentace, týkající se architektonického a stavebně technického řešení); Lukáš Burda, autorizovaný technik pro pozemní stavby (architektonické a stavebně technické řešení, elektroinstalace); Ing. Radek Kolář, autorizovaný technik pro požární bezpečnost staveb, ČKAIT 0008269 (požárně bezpečnostní řešení); Ing. Jan Dinga, autorizovaný inženýr pro techniku prostředí staveb – specializace technická zařízení, ČKAIT 0601617 (vodovod, kanalizace, plynovod, ústřední vytápění).
3.
Případné změny musí být předem projednány a povoleny podle § 118 stavebního zákona a vyhlášky č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu.
4.
Při provádění stavby je nutno dodržovat předpisy týkající se bezpečnosti práce a technických zařízení a dbát o ochranu zdraví osob na staveništi dle zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) a Nařízení vlády č. 591/2006 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích.
5.
Při stavbě budou dodržena ustanovení vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, v případě změny stavby budou dále dodržena ustanovení vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o obecných požadavcích na využívání území, příslušných norem a předpisů na stavbu se vztahujících.
6.
Zhotovitel stavby musí pro stavbu použít jen takové výrobky, materiály a konstrukce, které z hlediska způsobilosti stavby pro navrhovaný účel při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence stavby splňující požadavky na mechanickou pevnost, požární bezpečnost,
Č.j. 59661/2012
str. 5
hygienu práce, bezpečnost při užívání, ochranu zdraví a životního prostředí (§ 156 stavebního zákona). 7.
Na stavbě musí být k dispozici projektová dokumentace stavby ověřená ve stavebním řízení, všechny doklady týkající se prováděné stavby a musí být veden stavební deník.
8.
Budou dodrženy a plně respektovány podmínky stanovené v koordinovaném stanovisku Městského úřadu Trutnov, Slovanské nám. 165, Vnitřní Město, 541 16 Trutnov, ze dne 13.3.2012, č.j.: 2012/1335/REK. S odpady vzniklými při realizaci stavby musí být nakládáno v souladu s platnými předpisy v odpadovém hospodářství (zejména zák. 185/2001 Sb., o odpadech a jeho prováděcí předpisy). Odpady musí být předávány oprávněné osobě dle výše uvedeného zákona a musí s nimi být nakládáno tak, aby nezpůsobovaly újmu životnímu prostředí a nenarušovaly vzhled okolní krajiny. Odpady musí být zajištěny proti úniku do okolí. Doklady o naložení s odpady předloží investor při kolaudaci stavby. Realizací nedojde k poškození stromů a keřů rostoucích mimo les (včetně jejich kořenových systémů). V případě nutnosti kácení dřevin bude podána na zdejším odboru životního prostředí žádost o povolení. Při výkopových pracích bude dodržena ČSN 83 9061, na ochranu dřevin při stavebních pracích. Stavební uspořádání sjezdu na pozemek bude řešeno tak, aby nedocházelo ke stékání nečistot a povrchových vod ze zpevněné plochy sjezdu na přilehlou komunikaci. Nesmí docházet ke znečišťování přilehlé komunikace staveništní dopravou, případné znečištění je zhotovitel povinen neprodleně a bez vyzvání odstranit na své náklady. Předmětné práce budou prováděny na území s archeologickými nálezy. Z této skutečnosti vyplývají povinnosti dané zákonem č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů - konkrétně se jedná o § 22 odst.2 cit. zákona a § 23 odst.2 cit. zákona. Správní orgán upozorňuje, že v této věci ukládá povinnosti rovněž § 176 odst. 1 stavebního zákona. Povinností stavebníka je učinit oznámení Archeologickému ústavu AV České republiky, nejméně 10 pracovních dnů předem písemně oznámit zahájení zemních a stavebních prací organizaci oprávněné k provádění archeologických průzkumů, kterými jsou LABRYS, o.p.s. Praha, příp. Muzeum Východních Čech Hradec Králové.
9.
Budou dodrženy a plně respektovány podmínky stanovené ve stanovisku ke spojenému územnímu a stavebnímu řízení, RWE Distribuční služby, s.r.o. (IČ:27935311), Plynárenská 499/1, 657 02 Brno, ze dne 19.1.2012, zn.: 5000573671. Stavební objekty (včetně rozvodných pilířů, sloupků či pilířů oplocení, atd.) musí být umístěny min. 1m od plynárenských vedení – měřeno kolmo na půdorysný obrys potrubí. Uzemnění budou vedena na opačnou stranu od plynovodu. Za stavební činnosti se pro účely považují všechny činnosti prováděné v ochranném pásmu plynárenského zařízení (tzn. i bezvýkopové technologie). Stavební činnosti v ochranném pásmu plynárenského zařízení je možné realizovat pouze při dodržení podmínek stanovených ve stanovisku. Nebudou-li tyto podmínky dodrženy, budou stavební činnosti, popř. úpravy terénu prováděné v ochranném pásmu plynárenského zařízení považovány dle § 68 odst.6 zákona č.670/2004 Sb. a zákona č.458/2000 Sb. za činnost bez našeho předchozího souhlasu. Při každé změně projektu nebo stavby (zejména trasy navrhovaných inženýrských sítí) je nutné požádat o nové stanovisko k této změně. Před zahájením stavební činnosti v ochranném pásmu plynárenských zařízení bude provedeno vytyčení plynárenského zařízení. Vytyčení provede příslušné regionální centrum (viz. kontaktní list). Žádost o vytyčení bude podána minimálně 7dní před požadovaným vytyčením. Při žádosti uvede žadatel naši značku (číslo jednací) uvedenou v úvodu stanoviska. Bez vytyčení a přesného určení uložení plynárenského zařízení považujeme za zahájení stavební činnosti v ochranném pásmu plynárenského zařízení. O provedeném vytyčení bude sepsán protokol. Bude dodržena ČSN 73 6005, TPG 702 04 - tab.8, zákon č.458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, případně další předpisy související s uvedenou stavbou. Pracovníci provádějící stavební činnost budou prokazatelně seznámeni s polohou plynárenského zařízení, rozsahem ochranného pásma a uvedenými podmínkami. Při provádění stavební činnosti v ochranném pásmu plynárenského zařízení je investor povinen učinit taková opatření, aby nedošlo k poškození plynárenského zařízení nebo ovlivnění jeho bezpečnosti a spolehlivosti provozu. Nebude použito nevhodného nářadí, zemina bude těžena pouze ručně bez použití pneumatických, elektrických, bateriových a motorových nářadí.
Č.j. 59661/2012
str. 6
Odkryté plynárenské zařízení bude v průběhu nebo při přerušení stavební činnosti řádně zabezpečeno proti jeho poškození. V případě použití bezvýkopových technologií (např. protlaku) bude před zahájením stavební činnosti provedeno obnažení plynárenského zařízení v místě křížení. Neprodleně oznámit každé i sebemenší poškození plynárenského zařízení (vč. izolace, signalizačního vodiče, výstražné folie atd.) na telefon 1239. Před provedením zásypu výkopu v ochranném pásmu plynárenského zařízení bude provedena kontrola dodržení podmínek stanovených pro stavební činnosti v ochranném pásmu plynárenského zařízení a kontrola plynárenského zařízení. Kontrolu provede příslušné regionální centrum (viz. kontaktní list). Žádost o kontrolu bude podána minimálně 5dní před požadovanou kontrolou. Při žádosti uvede žadatel naši značku (číslo jednací) uvedenou v úvodu stanoviska. Povinnost kontroly se vztahuje i na plynárenská zařízení, která nebyla odhalena. O provedené kontrole bude sepsán protokol. Bez provedené kontroly nesmí být plynovodní zařízení zasypáno. V případě, že nebudou dodrženy výše uvedené podmínky, je stavebník povinen na základě výzvy provozovatele PZ, nebo jeho zástupce doložit průkaznou dokumentaci o nepoškození PZ během výstavby nebo provést na své náklady kontrolní sondy v místě styku stavby s PZ. Plynárenské zařízení bude před zásypem výkopu řádně podsypáno a obsypáno těženým pískem, zhutněno a bude osazena výstražná folie žluté barvy, vše v souladu s ČSN EN 12007-1-4, TPG 702 01, TPG 702 04. Neprodleně po skončení stavební činnosti budou řádně osazeny všechny poklopy a nadzemní prvky plynárenského zařízení. Poklopy uzávěrů a ostatních armatur na plynárenském zařízení vč. hlavních uzávěrů plynu (HUP) na odběrném plynovém zařízení udržovat stále přístupné a funkční po celou dobu trvání stavební činnosti. Případné zřizování staveniště, skladování materiálů, stavebních strojů apod. bude realizováno mimo ochranné pásmo plynárenského zařízení (není-li ve stanovisku RWE Distribuční služby uvedeno jinak). Bude zachována hloubka uložení plynárenského zařízení (není-li ve stanovisku RWE Distribuční služby uvedeno jinak). Při použití nákladních vozidel, stavebních strojů a mechanismů zabezpečit případný přejezd přes plynárenské zařízení uložením panelů v místě přejezdu plynárenského zařízení. 10. Budou dodrženy a plně respektovány podmínky stanovené ve vyjádření o existenci energetického zařízení společnosti ČEZ Distribuce a.s., ze dne 10.1.2012, zn. 0100021123. V případě podzemních energetických zařízení je povinností stavebníka před započetím zemních prací 14 dní předem požádat o vytyčení prostřednictvím Zákaznické linky, která je k dispozici 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Energetické zařízení je chráněno ochranným pásmem podle § 46 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) v platném znění nebo technickými normami, zejména PNE 33 3301 a ČSN EN 50423-1. Přibližný průběh tras byl zaslán v příloze, přičemž v trase kabelového vedení může být uloženo několik kabelů. Zakreslené polohy zařízení v příloze jsou pouze informativní. V případě podzemních energetických zařízení je povinností stavebníka před započetím zemních prací pět dní předem požádat o vytyčení a je prostřednictvím Zákaznické linky, která je k dispozici 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. V případě, že uvažovaná akce nebo činnost zasáhne do ochranného pásma nadzemních vedení, nebo bude po vytýčení zjištěno, že zasahuje do ochranného pásma podzemních vedení, je nutné požádat prostřednictvím Zákaznické linky o souhlas s činností v ochranném pásmu. Upozorňujeme rovněž, že v zájmovém území se může nacházet energetické zařízení, které není v majetku společnosti ČEZ Distribuce a.s. Pokud dojde k obnažení kabelového vedení nebo poškození energetického zařízení, kontaktujte Poruchovou linku společnosti ČEZ Distribuce, a.s., která je k dispozici 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. 11. Budou dodrženy a plně respektovány podmínky stanovené ve vyjádření k územnímu souhlasu s provedením ohlášené stavby od společnosti Vodovody a kanalizace Trutnov, a.s., ze dne 7.3.2012 Fakturační vodoměr umístit uvnitř objektu do technické místnosti. Potrubí vodovodní a kanalizační přípojky bude uloženo do pískového lože tl. min. 10cm a obsyp bude proveden pískem – nad vrch potrubí v tl. 30cm. Zásyp výkopu bude proveden prohozenou zeminou.
Č.j. 59661/2012
str. 7
Před vlastním záhozem bude vyzván p. Báča (vedoucí technického oddělení) k provedení prohlídky obsypu potrubí. Geodetické zaměření přípojek před záhozem. Vodoměrná sestava v objektu bude provedena dle přílohy, která byla součástí tohoto vyjádření. Dodávka vody do potrubí bude zajištěna po osazení fakturačního vodoměru a uzavřené smlouvy s VAK Trutnov a.s. o dodávce vody a odvedení splaškových vod – obchodní oddělení p. Moník. 12. Budou dodrženy a plně respektovány podmínky stanovené ve vyjádření Městského úřadu Trutnov, Slovanské nám. 165, Vnitřní Město, 541 16 Trutnov, odbor výstavby - oddělení památkové péče, ze dne 19.4.2012, č.j.: Výst/132/12/BEH. § 22 odst.2 cit. zákona - "Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů." 2) § 23 odst.2 cit. zákona - "O archeologickém nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologických průzkumů, musí být učiněno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo nebo prostřednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Oznámení o archeologickém nálezu je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž došlo k archeologickému nálezu, a to nejpozději druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dověděl." Povinností stavebníka je učinit oznámení Archeologickému ústavu AV ČR (Letenská 4, 118 01 Praha 1 – Malá Strana) a dle dosavadní praxe doporučujeme nejméně 10 pracovních dní předem písemně oznámit zahájení zemních a stavebních prací organizaci oprávněné k provádění archeologických výzkumů na území okresu Trutnov. Institucemi, které jsou oprávněny provádět archeologický výzkum v souladu s § 22 odst.1 cit. Zákona jsou například: - LABRYS, o.p.s., Mgr. Milan Kuchařík – ředitel Mezi Školami 2321, 158 00 Praha 13 e-mail:
[email protected]; www. labrys.cz - Muzeum Východních Čech – PhDr. Jiří Sigl, Mgr. Radek Bláha a PhDr. Jiří Kalferst Eliščino nábřeží 465, 500 39 Hradec Králové e-mail:
[email protected];
[email protected] 13. Stavební uspořádání zpevněných ploch musí být takové, aby se zabránilo stékání srážkové vody na komunikaci a jejímu znečištění. 14. Při realizaci stavby musí být zabezpečeno zneškodňování odpadních a srážkových vod ze staveniště v souladu s jinými právními předpisy; přitom je nutné předcházet podmáčení pozemku staveniště, včetně komunikací uvnitř staveniště, erozi půdy, narušení a znečištění odtokových zařízení pozemních komunikací a pozemků přiléhajících ke staveništi, u kterých nesmí být způsobeno jejich podmáčení. 15. Budou dodrženy a plně respektovány podmínky uvedené v závazném stanovisku dotčeného orgánu na úseku veřejného zdraví, ze dne 14.5.2012, č.j. s-khshk 8980/2012/4/ho.tu/rý. K žádosti o vydání závazného stanoviska k užívání stavby bude předložen doklad (zpracovaný odborně způsobilou osobou) o výsledku rozboru vzorku pitné vody – mikrobiologické ukazatele kráceného rozboru vzorku pitné vody – mikrobiologické ukazatele kráceného rozboru vzorku pitné vody – prokazující nepřekročení přípustných hodnot ukazatelů pitné vody; místo odběru – umývadlo v pracovní místnosti kadeřnické provozovny. 16. Stavebník oznámí stavebnímu úřadu termín zahájení stavby. 17. Stavebník oznámí stavebnímu úřadu tyto fáze výstavby pro kontrolní prohlídky stavby: - po dokončení základové desky - po dokončení nosných konstrukcí - závěrečná kontrolní prohlídka 18. Stavba bude dokončena do 31.12.2015.
Č.j. 59661/2012
str. 8
19. Stavba bude prováděna stavebním podnikatelem, který bude vybrán na základě výběrového řízení, a jeho jméno bude oznámeno stavebnímu úřadu před započetím stavby. 20. Záchody a prostory pro vaření musí být účinně odvětrány v souladu s normovými hodnotami. 21. Potrubí studené vody musí být tepelně izolováno. Rozvodné a cirkulační potrubí teplé vody musí být tepelně izolováno. Potrubí podléhající korozi musí být proti ní chráněno. 22. Stavba může být podle ustanovení § 120 stavebního zákona užívána pouze na základě oznámení stavebnímu úřadu. Stavebník zajistí, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky předepsané zvláštními právními předpisy. Obsahové náležitosti žádosti oznámení o užívání stavby stanoví vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu. K oznámení o užívání stavby je pak stavebník povinen připravit: - popis a zdůvodnění odchylek od stavebního povolení, projektové dokumentace - doklady o výsledcích předepsaných zkoušek - dokumentaci skutečného provedení stavby (došlo-li k odchylkám proti stavebnímu povolení) - zápis o odevzdání a převzetí stavby - doklady prokazující shodu vlastností použitých výrobků s požadavky na stavby (§ 156 stavebního zákona) a další doklady vyplývající ze stavebním povolení - stavební deník - geometrický plán - doklad o zajištění souborného zpracování dokumentace geodetických prací (u podzemních sítí technického vybavení ještě před jejich zakrytím) - plná moc v případě zastupování stavebníka - údaje určující polohu definičního bodu stavby a adresního místa e) rozhodnutí o námitkách účastníků řízení Při veřejném ústním jednání konaném dne 29.5.2012 požadoval zástupce účastníků řízení (spoluvlastníci pozemku p. č. 2656/304 v katastrálním území Trutnov) doplnění některých údajů chybějících v projektové dokumentaci. Při veřejném ústním jednání konaném dne 29.5.2012 požadoval účastník řízení (vlastník pozemku p. č. 2656/306 v katastrálním území Trutnov) doplnění některých údajů chybějících v projektové dokumentaci, dále změnu odstupové vzdálenosti od společné hranice pozemků, a rozporoval některé údaje uvedené v projektové dokumentaci s regulačním plánem platným pro dané území. Námitkám, kromě řešení odstupové vzdálenosti, bylo vyhověno. Městský úřad Trutnov, odbor výstavby, jako příslušný obecný stavební úřad podle § 13 odst. 1 písm. f) stavebního zákona, s ohledem na provedené veřejné ústní jednání a požadavků zde vznesených na doplnění projektové dokumentace stavby a dalších podkladů nutných pro posouzení umístění a provedení navrhované stavby v území, podle § 45 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) vyzval stavebníka k doplnění podkladů a současně spojené územní a stavební řízení přerušil podle § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu. Dne 5.10.2012 obdržel stavební úřad námitky účastníka řízení (vlastník pozemku p. č. 2656/306 v katastrálním území Trutnov). Námitky se týkaly projektové dokumentace, umístění a prostorového uspořádání stavby a porušení podmínek dle platného regulačního plánu pro Červený kopec v Trutnově. Stavební úřad námitkám vyhověl a vyzval stavebníka k doplnění podkladů a současně spojené územní a stavební řízení přerušil podle § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu. Dne 4.1.2013 obdržel stavební úřad námitky účastníka řízení (vlastník pozemku p. č. 2656/306 v katastrálním území Trutnov). Námitky směřovaly proti využití pozemku, umístění a prostorovému uspořádání stavby a proti porušení Podrobných podmínek, tedy platného regulačního plánu. Tyto námitky navazovaly na námitky obdržené dne 5.10.2012. Námitky se zamítají. Námitky ostatních účastníků řízení nebyly uplatněny. Odůvodnění: Stanislav Hofmann, nar. 20.1.1975, 552 04 Miskolezy 33 (dále jen "žadatel") podal dne 3.4.2012 žádost o vydání rozhodnutí o umístění a provedení stavby: "Rodinný dům, Červený kopec, obec Trutnov - část obce Střední Předměstí" na pozemku p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov.
Č.j. 59661/2012
str. 9
Uvedeným dnem bylo zahájeno územní a stavební řízení. Městský úřad Trutnov, odbor výstavby, jako stavební úřad příslušný podle § 13 odst. 1 písm. f) stavebního zákona, spojil územní a stavební řízení podle § 78 odst. 1 stavebního zákona v souladu s § 140 odst. 1 správního řádu usnesením ze dne 17.4.2012, č.j.: 21827/2012, podle § 140 odst. 4 správního řádu. Stavební úřad oznámil podle § 87 odst. 1 a § 112 odst. 1 stavebního zákona zahájení spojeného řízení a současně nařídil k projednání žádosti veřejné ústní jednání se schůzkou pozvaných na den 29.5.2012, v budově Městského úřadu Trutnov, Slovanské náměstí 165, Trutnov, 3.NP, dveře č. 318. Zároveň stavební úřad upozornil dotčené orgány a účastníky řízení, že mohou závazná stanoviska a námitky, popřípadě důkazy uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak k nim nebude přihlédnuto. Zároveň stavební úřad vyzval žadatele, aby bezodkladně zajistil na pozemku, na němž má být záměr uskutečněn, vyvěšení informace o svém záměru a o tom, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí. V průběhu zahájeného územního řízení stavební úřad obdržel prostřednictvím žadatele fotodokumentaci dokladu o vyvěšení informace záměru a o tom, že žadatel podal žádost o vydání územního rozhodnutí na pozemku, na němž se má záměr uskutečnit - součástí informace bylo grafické vyjádření záměru. Žadatel svoji povinnost splnil, stavební úřad nemusel nařídit opakované projednání. Stavební úřad v územním řízení přezkoumal předloženou žádost z hledisek uvedených v § 86 stavebního zákona. Žadatel připojil k žádosti o vydání územního rozhodnutí údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje pozemku a stavby. Právo žadatele provést stavbu na pozemku p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov bylo prokázáno výpisem z Katastru nemovitostí ze dne 17.4.2012, ze kterého vyplývá, že vlastníkem pozemku, na kterém má být záměr umístěn, je žadatel. Součástí předložených dokladů byla stanoviska dotčených orgánů (ochrany přírody a krajiny, ochrany vod, ochrany ovzduší, ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany lesa, odpadového hospodářství, památkové péče, dopravy na pozemních komunikacích, krizového řízení – viz. koordinované stanovisko Městského úřadu Trutnov, a dále závazné stanovisko požární ochrany). V průběhu zahájeného řízení stavební úřad obdržel stanoviska dotčených orgánů, tj. památkové péče, veřejného zdraví. Žadatel předložil stanoviska vlastníků technické infrastruktury (elektrické energie, plynu, vody, kanalizace, elektronických komunikací, veřejné osvětlení). Součástí podané žádosti byla projektová dokumentace. Záměr nevyžaduje posouzení vlivu na životní prostředí. Pro navrhovaný záměr není nutné vydat rozhodnutí o ochranném pásmu. Pro uvedenou lokalitu byl již v minulosti vydán souhlas s odnětím ze zemědělského půdního fondu ministerstvem životního prostředí. Pozemková parcela č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov je součástí vydaného rozhodnutí. V souladu s ustanovením § 87 odst. 1 stavebního zákona bylo účastníkům řízení podle § 85 odst.1 a dotčeným orgánům doručeno jednotlivě. Účastníkům řízení podle ustanovení § 85 odst. 2 bylo doručeno veřejnou vyhláškou, jelikož v území je vydán regulační plán. Veřejnosti bylo oznámeno veřejnou vyhláškou zveřejněním na úřední desce a rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup. Jak vyplývá z potvrzení oprávněné osoby byla veřejná vyhláška o oznámení zahájení řízení zveřejněna na úřední desce obce v Trutnově dne 18.4.2012 a sejmuta dne 4.5.2012, na elektronické úřední desce téhož úřadu byla vyvěšena od 18.4.2012 po dobu patnácti dnů. Účastníkům stavebního řízení bylo oznámení o zahájeného spojeného územního a stavebního řízení doručeno jednotlivě. Stavební úřad dal účastníkům řízení možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu, do 29.5.2012. Jednalo se o lhůtu pro závazná stanoviska dotčených orgánů, námitek účastníků řízení a připomínek veřejnosti. Stavební úřad upozornil v oznámení o zahájení řízení na to, že závazná stanoviska dotčených orgánů, námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti musí být uplatněny nejpozději při veřejném ústním jednání, jinak se k nim nepřihlíží, jedná se o smysl zásady koncentrace řízení, která je zakotvena v ustanovení § 89 odst. 1 stavebního zákona. Do doby konání veřejného ústního jednání využili možnosti nahlédnout do spisu účastníci řízení Ing. Petr Roček (vlastník pozemku p. č. 2656/306 v katastrálním území Trutnov) a MUDr. Jana Sedláčková (spoluvlastník pozemku p. č. 2656/304 v katastrálním území Trutnov). O nahlížení do spisu je v případě obou jmenovaných účastníků řízení učiněn záznam ke spisu. Ostatní účastníci řízení nevyužili v řízení možnosti nahlédnout do spisu, stavební úřad neobdržel žádné námitky účastníků řízení ani připomínky ze strany veřejnosti. O průběhu územního řízení byl sepsán protokol, který je uložen v archivním pare dokumentace na stavebním úřadě v Trutnově. Protokol byl sepsán v souladu s ustanoveními § 18 správního řádu. V protokolu je uvedeno místo, čas a označení úkonů, které jsou předmětem zápisu, označení správního
Č.j. 59661/2012
str. 10
orgánu a oprávněné úřední osoby. Dále jsou v protokolu uvedeny osoby, které se jednání zúčastnily, a je popsán průběh řízení. V závěru jednání byl protokol přečten a podepsán všemi osobami, které se jednání zúčastnily. Při veřejném ústním jednání konaném dne 29.5.2012 požadoval zástupce účastníků řízení (spoluvlastníci pozemku p. č. 2656/304 v katastrálním území Trutnov) doplnění situačního výkresu o stanovení + 0,000 vzhledem k nadmořské výšce a dále o návrh konečných terénních úprav tak, aby byl zachován průběh terénu na společné hranici s tímto pozemkem. Při veřejném ústním jednání konaném dne 29.5.2012 požadoval účastník řízení (vlastník pozemku p. č. 2656/306 v katastrálním území Trutnov) odstupovou vzdálenost 3,50m od hranice společné s pozemkem p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov; dále požadoval návrh terénních úprav ke společné hranici s pozemkem p. č. 2656/306 v katastrálním území Trutnov; dále řešení parkování automobilu pro klienty kadeřnictví, včetně sjezdu na přilehlou komunikaci; rozporoval využití pozemku do 26% zastavěnosti pozemku dle regulačního plánu a jeho změn; rozporoval výšku římsy do 4,50m oproti regulačnímu plánu a rozporoval sklon střechy dle regulačního plánu. S ohledem na provedené veřejné ústní jednání a požadavků zde vznesených na doplnění projektové dokumentace stavby a dalších podkladů nutných pro posouzení umístění a provedení navrhované stavby v území, stavební úřad vyzval žadatele k doplnění žádosti (stanovení + 0,000 vzhledem k nadmořské výšce v situačním výkrese; návrh konečných terénních úprav ke společné hranici s pozemky p. č. 2656/304, 2656/306, vše v katastrálním území Trutnov; doplnění řešení parkování automobilu pro zákazníky kadeřnictví, včetně řešení sjezdu na přilehlou komunikaci; opětovný výpočet podílu zastavěné plochy na pozemku p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov; nové stanovisko odboru rozvoje města a územního plánování; doplněný situační výkres s vyznačenými změnami opatřit oprávněnou autorizovanou osobou pro zpracování dokumentace pro územní a stavební řízení) v termínu do 31.7.2012. Stavební úřad zároveň vydal dne 12.6.2012, č.j. 33345/2012 usnesení o přerušení spojeného územního a stavebního řízení ve věci předmětné stavby. Ve věci odstupových vzdáleností stavební úřad dospěl k závěru, že navržená stavba je v souladu s § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Dne 16.7.2012, zn. 2012/534/R/HLM obdržel stavební úřad sdělení z hlediska územního plánování pro územní a stavební řízení, ze kterého vyplynulo, že realizace stavby není v souladu s platnou územně plánovací dokumentací – regulačním plánem Trutnov – Červený kopec, schváleným opatřením obecné povahy č. 01/2007 ZM Trutnov dne 19.11.2007 a územním plánem, schváleným ZM Trutnov dne 19.9.2011, usnesením č. 2011-226/4. Toto sdělení nahrazovalo v plném rozsahu stanovisko vydané Městským úřadem Trutnov – odborem rozvoje města a ÚP dne 9.1.2012 pod č.j. 2012/017/R/HLM. V odůvodnění sdělení Městského úřadu Trutnov – odboru rozvoje města a ÚP je mj. uvedeno, že v rámci uvedeného ústního jednání byly vzneseny mimo jiné námitky a připomínky zpochybňující zastavěnou plochu uvedenou v projektové dokumentaci posuzované Městským úřadem Trutnov – odborem rozvoje města a ÚP. Na základě těchto skutečností odbor rozvoje města a ÚP shledal nezbytným opětovné posouzení projektové dokumentace předložené stavebníkem v rámci spojeného územního a stavebního řízení doplněné v rozsahu výzvy stavebního úřadu č.j. 33319/2012 ze dne 8.6.2012. Městský úřad Trutnov – odbor rozvoje města a územního plánování obdržel dne 2.7.2012 prostřednictvím e-mailové korespondence doplnění projektové dokumentace. Na základě doplněné projektové dokumentace posoudil Městský úřad Trutnov – odbor rozvoje města a územního plánování, že předložená projektová dokumentace „Novostavba rodinného domu na p. p. č. 2656/305, k. ú. Trutnov“ řeší umístění rodinného domu se sedlovou střechou o sklonu 350 s orientací hlavního štítu k hlavní komunikaci v ulici Schwantnerova s výškou do římsy +2,570, zastavěnou plochou 227,07 m2=29,6% z 767 m2 stavebního pozemku. Do zastavěné plochy je započítána plocha zastavěná objektem rodinného domu včetně přistavěné terasy, která tvoří stavební součást hlavního objektu a z urbanistického a architektonického hlediska bude vnímána jako jedna hmota. Plocha stavebního pozemku p. p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov. Ve sdělení Městského úřadu Trutnov – odboru rozvoje města a územního plánování je dále uvedeno, že projektová dokumentace řeší využití pozemku (zastavění) větší než umožňují podmínky stanovené v platném regulačním plánu Trutnov – Červený kopec. Dne 31.7.2012 obdržel stavební úřad žádost o prodloužení lhůty k doložení dokladů společně s plnou mocí stavebníka pro svého zástupce ve věci stavby, tj. Ing. Gerharda Schmiedla, nar. 29.4.1963, Smetanova 860, 541 01 Trutnov.
Č.j. 59661/2012
str. 11
Městský úřad Trutnov, odbor výstavby, jako příslušný správní orgán § 13 odst. 1 písm. f) stavebního zákona na základě podané žádosti o prodloužení lhůty k doložení dokladů, usnesením ze dne 10.8.2012, č.j. 44830/2012 lhůtu k doložení dokladů prodloužil do 1.10.2012. Zároveň stavební úřad sdělil opatřením ze dne 10.8.2012, č.j. 44838/2012 účastníkům řízení a dotčeným orgánům, že zástupce stavebníka podal žádost o prodloužení lhůty k doložení dokladů, na základě které stavební úřad prodloužil usnesením ze dne 10.8.2012, č.j. 44830/2012 lhůtu k doložení dokladů do 1.10.2012. Požadované doklady byly zástupcem stavebníka doplněny dne 29.8.2012. Městský úřad Trutnov, odbor výstavby, jako stavební úřad příslušný podle § 13 odst. 1 písm. f) stavebního zákona, oznámil podle § 87 odst. 1 a § 112 odst. 1 stavebního zákona pokračování územního a stavebního řízení, ve kterém upustil od ohledání na místě a ústního jednání. Dotčené orgány mohly uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky, popřípadě důkazy do 5.10.2012. V souladu s ustanovením § 87 odst. 1 stavebního zákona bylo účastníkům řízení podle § 85 odst.1 a dotčeným orgánům doručeno jednotlivě. Účastníkům řízení podle ustanovení § 85 odst. 2 bylo doručeno veřejnou vyhláškou, jelikož v území je vydán regulační plán. Veřejnosti bylo oznámeno pokračování spojeného územního a stavebního řízení veřejnou vyhláškou zveřejněním na úřední desce a rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup. Jak vyplývá z potvrzení oprávněné osoby byla veřejná vyhláška o oznámení zahájení řízení zveřejněna na úřední desce obce v Trutnově dne 4.9.2012 a sejmuta dne 20.9.2012, na elektronické úřední desce téhož úřadu byla vyvěšena od 4.9.2012 po dobu patnácti dnů. Účastníkům stavebního řízení bylo oznámení o pokračování zahájeného spojeného územního a stavebního řízení doručeno jednotlivě. Stavební úřad dal účastníkům řízení možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu, do 5.10.2012. Jednalo se o lhůtu pro závazná stanoviska dotčených orgánů, námitek účastníků řízení a připomínek veřejnosti. Stavební úřad upozornil v oznámení o pokračování řízení na to, že dotčené orgány mohou uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky, popřípadě důkazy do 5.10.2012. Dne 24.9.2012 a 1.10.2012 využil možnosti nahlédnout do spisu účastník řízení Ing. Petr Roček (vlastník pozemku p. č. 2656/306 v katastrálním území Trutnov). O nahlížení do spisu je v obou případech jmenovaného účastníka řízení učiněn záznam ke spisu. Ostatní účastníci řízení nevyužili v řízení možnosti nahlédnout do spisu, stavební úřad neobdržel žádné námitky účastníků řízení. Vyhodnocení připomínek veřejnosti: - Veřejnost se k podkladům rozhodnutí nevyjádřila. Dne 5.10.2012 obdržel Městský úřad Trutnov, odbor výstavby námitky účastníka řízení (vlastník pozemku p. č. 2656/306 v katastrálním území Trutnov), který uvádí: „Podrobné podmínky pro využití pozemku p. p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov a prostorové uspořádání staveb stanovené platným Regulačním plánem Trutnov – Červený kopec (dále jen „podrobné podmínky“) definují např. následující požadavky: „A“ – stavby pro bydlení – rodinné domy střední velikosti, přízemní s využitým podkrovím, přípustné podsklepení ( ve vztahu na konfiguraci a sklon pozemku), střechy sedlové, hřeben kolmo k ose přilehlé komunikace, sklon střech 40-430 (pro stanovené sklony střech hlavních objektů se připouští tolerance + 50), výška římsy do 4,50 m, využití pozemku do 26%, vybrané objekty možno i na celém půdorysu střechy ploché, 2 odstavné plochy-z toho min. 1 garáž samostatně stojící, sklon střech 15-180, či vestavěné nebo přistavěné, střecha plochá nebo totožného sklonu s hlavním objektem.“ „Jako účastník řízení (majitel sousedního pozemku p. p. č. 2656/306) podávám tímto následující námitky proti využití pozemku, umístění a prostorovému uspořádání stavby a proti porušení Podrobných podmínek, tedy platného Regulačního plánu Trutnov – Červený kopec vydaného formou opatření obecné povahy na základě usnesení ZM dne 19.11.2007 a následné změny č. 1 ze dne 16.4.2012: 1) Namítám, že se nejedná o dům s využitým podkrovím (požadavek Podrobných podmínek), ale jedná se o přízemní dům. 2) Zastavěná plocha (zastavěnost, využití pozemku): dle předložené dokumentace ke stavebnímu povolení je zastavěnost, tedy vyšrafovaná část (viz. výkres Zastavěné plochy) 26,07 % (199,96 m2 z 767 m2), i když dle sdělení odboru rozvoje města a územního plánování č. 2012/6169/R/HLM je chybně uvedeno 25,9 % (199,25 m2 z 767 m2 je přesně 25,98 m2. Výpočet zastavěnosti dle
Č.j. 59661/2012
str. 12
dokumentace ke stavebnímu povolení (viz. výkres Zastavěné plochy): zastavěná plocha = 8,320 x 17,473 + 8,303 x 4,251 + 5,794 x 2,700 + 2,700 x 2,700 : 2 = 199,96 m2. Dle ČSN 73 4055 se navíc do zastavěné plochy počítá také plocha venkovního přístupového schodiště, které zde slouží jako hlavní přístup do domu (viz. Souhrnná technická zpráva, bod 1.B Urbanistické a architektonické řešení stavby). Tedy skutečná zastavěná plocha je 209,67 m2 (199,96 m2 + 8,09 x 1,2 m2 = 209,67 m2), tj. 27,34 % z plochy pozemku. Namítám tedy, že zastavěná plocha domu jednoznačně překračuje požadavky dle Podrobných podmínek pro danou lokalitu, tj. že překračuje povolenou zastavěnost max. 26 %. 3) Výška římsy navržené novostavby rodinného domu na p. p. č. 2656/305 z čelního (od jihu, od hlavní komunikace) a bočního (od východu) pohledu je 5,57 m nad přilehlým (upraveným) terénem a překračuje tedy povolenou výšku římsy do 4,50 m (dle Podrobných podmínek). Namítám tedy, že navržená výška římsy 5,57 m přesahuje povolenou výšku římsy do 4,50 m dle Podrobných podmínek. 4) Odstup navržené novostavby rodinného domu na p. p. č. 2656/305 od hranice se sousedním pozemkem p. p. č. 2656/306, jehož jsem vlastníkem, je dle předložené dokumentace ke stavebnímu povolení (viz. výkres Situace) 3,10 m. Nesouhlasím s tímto navrženým odstupem a požaduji dle vyhlášky č. 501/2006 Sb. dodržení vzájemného odstupu staveb 7 m (viz. § 25 odst. 2) s tím, že pokud na mém pozemku v současné době není přesný záměr stavby rodinného domu specifikován, měly by se obě strany na společném odstupu staveb rodinných domů 7 m spravedlivě dohodnout a dodržet odstup od hranice pozemku polovinou ze 7 m, tj. 3,5 m na každou stranu. Na tuto skutečnost a požadavek z mé strany jsem již upozorňoval na ústním jednání dne 29.5.2012. 5) Dále namítám, že dle předložené dokumentace ke stavebnímu povolení jsou porušeny požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí sousedního pozemku p. p. č. 2656/306, jehož jsem vlastníkem, a to konkrétně § 25 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Problém je dán kombinací výše uvedených faktorů, tj. přízemním domem, který vyúsťuje ve větší zastavěnou plochu, a navrženým malým odstupem domu od hranice pozemku. Vzhledem k tomu, že se ve skutečnosti jedná o přízemní dům, je díky požadavku investora na maximalizaci obytné plochy přízemí maximalizována zastavěná plocha jednoho podlaží projektované novostavby překračující navíc povolenou hranicí zastavěnosti 26 %. Stavba je tedy monumentální, na daný pozemek hmotově příliš velká (půdorys 17,5 x 12,5 m) a to, že i když je snahou minimalizovat výšku stavby sklonem střechy na dolní povolené hranici (350), výška domu z čelního pohledu dosahuje 9,35 m a z bočního až cca 8 m. Namítám tedy, že jsou porušeny požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí sousedního pozemku na p. p. č. 2656/306. 6) V předložené dokumentaci ke stavebnímu povolení (viz. situace) není řešeno vysvahování terénu (terénní úpravy) podél východní hranice p. p. č. 2656/305, zejména v její jihovýchodní části. Vzhledem k výškovému průběhu původního terénu je navrženo pouhé vysvahování výškového rozdílu 1,6 m na půdorysné délce 1,3 m a to bez jakýchkoli stavebních úprav. Namítám tedy, že pro takto navržené provedení terénních úprav nebude stabilní oplocení pozemků na vzájemné hranici s p. p. č. 2656/306. Toto je třeba řešit již v rámci projektové dokumentace. Závěrem shrnuji své námitky s tím, že navržený typ přízemního domu na p. p. č. 2656/305 nesplňuje Podrobné podmínky Regulačního plánu pro lokalitu Trutnov – Červený kopec. Zastavěná plocha jednoznačně překračuje povolenou hranici využití pozemku 26 % a výška římsy přesahuje povolenou výšku římsy do 4,50 m. Nedostatečný odstup od hranice sousedního pozemku a celkově hmotově monumentální navržená stavba porušuje požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí sousedního pozemku p. p. č. 2656/306, jehož jsem vlastníkem.“ Ve věci podaných námitek ze dne 5.10.2012 stavební úřad společně s úřadem územního plánování vyvolal jednání, kterého se zúčastnili zpracovatelé regulačního plánu Trutnov – Červený kopec. O projednání námitek je učiněn záznam ke spisu, který je založen ve spisové složce dokumentace stavby. Smyslem jednání bylo posouzení stavby rodinného domu zpracovateli regulačního plánu, zda je navržený objekt v souladu s platným regulačním plánem či nikoli, a to dle obdržených námitek. Z posouzení jednotlivých bodů námitek vyplynulo následující: nejedná se o přízemní dům; zastavěná plocha rodinného domu překračuje povolenou zastavěnost max. 26%; výška římsy nepřesahuje povolenou výšku římsy do 4,50 m dle Podrobných podmínek, neboť je vztahována k nultému podlaží; odstupová vzdálenost 3,50 m by měla být dodržena, nemůže dojít ke zvýhodnění vlastníka toho či onoho pozemku. Dále z jednání vyplynulo, že stavebník by měl skutečně doložit návrh zastínění a oslunění, týkající se ovlivnění pozemku p. č. 2656/306 v katastrálním území Trutnov. Zúčastnění rovněž souhlasili s tím, že
Č.j. 59661/2012
str. 13
v projektové dokumentaci není řešeno zajištění vysvahování terénu podél východní hranice, tak jak to namítá výše jmenovaný účastník řízení. Na základě obdržených námitek ze dne 5.10.2012 a jednání se zpracovateli regulačního plánu Trutnov – Červený kopec, stavební úřad opatřením ze dne 24.10.2012, č.j. 60421/2012 vyzval stavebníka k doplnění podkladů pro posouzení stavby, zejména změnu projektové dokumentace, týkající se změny zastavěné plochy území (zastavěná plocha rodinného domu překračuje povolenou zastavěnost max. 26%); odstupovou vzdálenost 3,10 m změnit na 3,50 m; prokázání, zda nově navržený rodinný dům, neovlivní sousední pozemek p. č. 2656/306 v katastrálním území Trutnov z hlediska stínění a oslunění dle ČSN 73 4301; doplnit řešení vysvahování terénu podél východní hranice p. p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov, zejména v její jihovýchodní části. Při přezkoumání projektové dokumentace stavební úřad rovněž zjistil, že v předložené projektové dokumentaci není řešeno stavební uspořádání zpevněných ploch navržených u předmětného rodinného domu, ze kterého bude patrné, zda je zabráněno stékání srážkové vody na stávající komunikaci a jejímu znečištění. Stavební úřad tedy vyzval stavebníka, aby toto řešení doplnil. Stavební úřad současně usnesením ze dne 25.10.2012, č.j, 60581/2012 spojené územní a stavební řízení přerušil. Stavební úřad požádal ústně odbor rozvoje města a územního plánování Městského úřadu Trutnov o vyjádření k obdrženým námitkám, neboť námitky č. 1, 2, a 3 se dotýkají regulačního plánu platného pro danou lokalitu. K námitce č. 2, týkající se zastavěné plochy stavební úřad uvádí, že provedl přepočet dle předložené výkresové části projektové dokumentace a dospěl ke stejnému výsledku jako namítající účastník řízení Ing. Petr Roček. Pro přístup do rodinného domu je dle výkresu „půdorys 1.NP“ určeno venkovní přístupové schodiště, šíře 1,20m, délky 8,09 m včetně „mezipodesty a podesty“. Součástí schodiště není jeho zastřešení, schodiště bude chráněno střechou navrženého rodinného domu. V projektové dokumentaci je uvedeno, že exteriérové vyrovnávací stupně budou z betonové zámkové dlažby nebo z kamene. Jak je patrné z předložené projektové dokumentace, schodiště nebude vyžadovat základové pasy ani základovou desku, pro schodiště nebude realizováno založení z betonu. Stavební úřad se však zabýval údaji normy ČSN 73 4055 „Výpočet obestavěného prostoru pozemních stavebních objektů“ a dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že venkovní terénní schodiště sloužící pro přístup do rodinného domu nebude mít realizováno betonový základ a nebude chráněno samostatnou konstrukcí zastřešení, bude ze zámkové betonové dlažby alt. kamene, není možno je započítat do zastavěné plochy rodinného domu. K námitce č. 4, týkající se odstupové vzdálenosti, stavební úřad uvádí, že v ustanovení § 25 odst.2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „Vyhláška č. 501/2006 Sb.“, je uvedeno, že je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností; v takovém případě se odstavec 4 nepoužije. Na pozemcích p.č. 2656/305 a p.č. 2656/306, vše v katastrálním území Trutnov, se nenacházejí v současnosti žádné stavby. Vlastník pozemku p.č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov požádal o umístění a povolení předmětné stavby. Umístění rodinného domu bylo navrženo ve vzdálenosti 3,10m od hranice sousedního pozemku p.č. 2656/306 v katastrálním území Trutnov. Ačkoli bylo stavebnímu úřadu známo, že objekt rodinného domu byl umístěn v souladu s ustanovením § 25 odst.2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, tj ve vzdálenosti vetší než 2m od hranice pozemku, vyzval přesto stavebníka k dodržení odstupové vzdálenosti 3,50m. Stavební úřad zde využil Usnesení předsednictva České národní rady, ze dne 16. prosince 1992, o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, kde je uvedeno, že lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech a nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod. Stavební úřad tak projevil snahu vyhovět vlastníkovi pozemku p.č. 2656/306 v katastrálním území Trutnov, neboť se domníval, že by nemělo dojít ke zvýhodnění vlastníka toho či onoho pozemku. Dále byl stavební úřad toho názoru, že pokud by vlastník pozemku p.č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov posunul umístění rodinného domu o 0,40 m od sousedního pozemku 2656/306 v katastrálním území Trutnov, prokázal by tímto dobrou vůli a přispěl by tak k upevnění dobrých sousedských vztahů do budoucna. K námitce č. 5, týkající se denního osvětlení a oslunění, stavební úřad uvádí, že vyzval stavebníka k prokázání, zda nově navržený rodinný dům, neovlivní sousední pozemek p. č. 2656/306 v katastrálním území Trutnov, z hlediska stínění a oslunění dle ČSN 73 4301 „Obytné budovy“, kde je v bodě č. 4.3.3 uvedeno, že při navrhování obytných budov se bere v úvahu stínění nejen dle současného stavu okolí, ale
Č.j. 59661/2012
str. 14
také možnost pozdějších změn v případě realizace výstavby podle podmínek územního rozhodnutí nebo podle regulačního plánu, popř. územního plánu, jsou-li pro dané území schváleny. Pro dané území je vydán regulační plán Trutnov – Červený kopec, schválený opatřením obecné povahy č. 01/2007 ZM Trutnov dne 19.11.2007 a územním plánem, schváleným ZM Trutnov dne 19.9.2011, usnesením č. 2011226/4. V bodě č. 4.3.5 citované normy je uvedeno, že venkovní zařízení a pozemky v okolí obytných budov sloužící k rekreaci jejich obyvatel, mají mít alespoň polovinu plochy osluněnou nejméně 3 hodiny dne 1.března. K námitce č. 6, týkající se neřešení vysvahování terénu, stavební úřad uvádí, že vyzval stavebníka k doplnění řešení vysvahování terénu podél východní hranice p. p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov, zejména v její jihovýchodní části. Dále stavební úřad vyzval stavebníka doplnění řešení stavebního uspořádání zpevněných ploch navržených u předmětného rodinného domu, ze kterého bude patrné, zda je zabráněno stékání srážkové vody na stávající komunikaci a jejímu znečištění. Stavební úřad obdržel dne 26.10.2012, zn. 2012/793/R/HLM sdělení z hlediska územního plánování pro územní a stavební řízení, týkající se vyjádření k námitkám Ing. Petra Ročka ze dne 5.10.2012, který jakožto účastník územní a stavebního řízení uvedl, že stavba rodinného domu na pozemku p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov není v souladu s platnou územně plánovací dokumentací - Regulačním plánem Trutnov – Červený kopec (dále jen regulační plán“). K jednotlivým bodům námitek uvedl Městský úřad Trutnov, odbor rozvoje města a územního plánování následující: - bod č. 1 námitky: Podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb stanovené regulačním plánem Červený kopec umožňují na pozemku p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov umístění rodinného domu „A“ – stavby pro bydlení – rodinné domy střední velikosti, přízemní s využitým podkrovím, přípustné podsklepení (ve vztahu na konfiguraci a sklon pozemku), ....“ Cílem regulace obsažené v uvedeném regulačním plánu je v odkazu na ustanovení § 61 odst.1 stavebního zákona stanovení podmínek, které umožňují ochranu hodnot a charakteru území. Pro daný pozemek je stanoven základní požadavek na umístění rodinného domu „střední velikosti“, který umožňuje výstavbu přízemního rodinného domu. Využití podkroví je v daném případě považováno za možné nikoli za povinné, neboť s ohledem na předepsaný sklon střechy a případné využití maximální stanovené výšky římsy, dispozice takovéhoto objektu využití podkrovního prostoru jako obytné části umožňuje. Nastavení podmínek prostorového uspořádání je regulačním plánem řešeno jako stanovení podmínek maximální možné a únosné míry zástavby, které je pro dané území žádoucí ve vztahu k již existující zástavbé a lokaci území. Takovýto výklad podmínek pro prostorové uspořádání byl shodně konzultován i se zpracovateli regulačního plánu. - bod č. 2 námitky: Podmínky pro využití pozemku dané regulačním plánem ukládají pro stavby „A“ – stavby pro bydlení – rodinné domy střední velikosti, které je možno na pozemku p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov umístit, max. možné procento zastavění do 26%. Zastavěnost pozemku p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov, jehož výměra dle údajů katastru nemovitostí činí 767m2 tak může činit max. 199,42 m2=26%. Větší míra zastavění představuje rozpor s regulačním plánem. Do zastavěné plochy je započítána plocha zastavěná objektem rodinného domu včetně přistavěné terasy, která tvoří stavební součást hlavního objektu a z urbanistického a architektonického hlediska bude vnímána jako jedna hmota. - bod č. 3 námitky: Regulační plán v rámci podmínek pro umístění a prostorové uspořádání staveb určuje maximální výšku římsy do 4,50 m. Za výšku římsy je v daném případě považována výška od nultého podlaží po bod tvořící průmět střechy s obvodovým zdivem u hlavního štítu objektu. Tato výška u navrhovaného objektu činí cca 3,3 m a respektuje tak maximální výšku stanovenou regulačním plánem. Regulačním plánem není stanoveno, zda by měl výpočet výšky římsy prováděn jiným způsobem například od upraveného terénu z pohledu od komunikace nebo od výšky povrchu komunikace. Takovýto výklad podmínek pro prostorové uspořádání byl shodně konzultován i se zpracovateli regulačního plánu. - bod č. 4 námitky: Regulační plán nestanovuje u stavebního pozemku p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov povinný odstup stavby od sousedních pozemků vyjma stanovené vzdálenosti od veřejného prostoru podél jižní hranice pozemku. Zde je stanovena regulační čára vymezující maximální hranici zástavby 9,0 m od pozemku tvořícího veřejný prostor. V daném případě řeší vzájemný odstup staveb § 25 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. „Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7m a jejich vzdálenost od společných
Č.j. 59661/2012
str. 15
hranic pozemků nesmí být menší než 2m...“ Dle výše uvedeného je na daných pozemcích 2656/305 a 2656/306 možno umístit rodinný dům na téměř celé ploše vyjma pásu tvořeným regulační čárou (o šířce 9,0 m – platí pro jižní hranici pozemku) a minimální vzdáleností stanovené vyhláškou (pás o šíři 2,0 m – platí pro severní, východní a západní hranici pozemku). Stavebník umísťuje dům ve vzdálenosti 3,1 m od hranice sousedního pozemku, s čímž namítající nesouhlasí a požaduje spravedlivé rozdělení stanovené vzdálenosti (7 m) mezi budoucími rodinnými domy mezi oba vlastníky, tzn. zvětšit odstup navrhované stavby na 3,5 m. Posunutí objektu na hranici 3,5 m od sousedního pozemku respektuje urbanistické a architektonické požadavky a zachovává kvalitu prostředí. Taktéž zachovává princip stejných podmínek pro budoucí výstavbu na sousedním pozemku. - bod č. 5 námitky: Regulačním plánem nejsou řešeny požadavky na denní osvětlení a oslunění sousedních pozemků. Toto vyplývá z příslušných právních předpisů a prováděcích norem. - bod č. 6 námitky: Posouzení rozsahu navržených stavebních prací nezbytných pro zajištění bezpečnosti, stability a neohrožení sousedních pozemků náleží do kompetence příslušného stavebního úřadu. Dne 30.10.2012 obdržel stavební úřad žádost zástupce stavebníka o poskytnutí sdělení k následujícímu: - na základě kterého obecně závazného předpisu (vyhlášky, zákona, normy) byl a bude prováděn výpočet zastavěné plochy pozemku - na základě kterého obecně závazného předpisu (vyhlášky, zákona, normy) je požadována odstupová vzdálenost od hranice pozemku změnit z 3,1 m na 3,5 m Dne 29.10.2012 se na základě obdržené výzvy k doplnění podkladů, ze dne 24.10.2012, č.j. 60421/2012, dostavil stavebník se svým zástupcem ve věci požadavku vysvětlení stavebního úřadu k jednotlivým bodům stanoveným v předmětné výzvě. Při projednání jednotlivých bodů bylo zástupcem odboru rozvoje města a územního plánování Městského úřadu Trutnov sděleno, že zastavěná plocha rodinného domu bude posuzována včetně přistavěné terasy, která tvoří stavební součást hlavního objektu a z urbanistického a architektonického hlediska bude vnímána jako jedna hmota. Ve věci odstupové vzdálenosti stavební úřad uvedl, že odstupová vzdálenost 3,50 m by měla být dodržena, neboť vlastník pozemku p. č. 2656/306 v katastrálním území Trutnov, bude znevýhodněn do budoucna tím, že bude muset dodržet v případě umístění svého rodinného domu odstupovou vzdálenost 7 m mezi rodinnými domy vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území a že by bylo vhodné, pokud by stavebník posunul rodinný dům o 0,40 m směrem k pozemku p. č. 2656/304 v katastrálním území Trutnov, kde tato možnost je. Stavební úřad na základě obdržené žádosti zástupce stavebníka, ze dne 29.10.2012, o poskytnutí sdělení, učinil dotaz věci požadovaných informací na Ústav územního rozvoje (prostřednictvím e-mailové korespondence dne 5.11.2012). Dne 5.11.2012, č.j. 62979/2012 stavební úřad sdělil zástupci stavebníka, že ve věci sdělení jím požadovaných informací učinil dotaz na Ústav územního rozvoje. Stavební úřad obdržel dne 14.11.2012 prostřednictvím e-mailové korespondence názor Konzultačního střediska ÚÚR, kde je mj. uvedeno, že co se týče zastavěné plochy, doporučují vycházet ze znění novely stavebního zákona č. 350/2012 Sb., kde je v § 2 odst. 7 uvedena definice zastavěné plochy pozemku. Zákon č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, charakterizuje zastavěnou plochu v § 2 odst. 7 takto: „Zastavěná plocha pozemku je součtem všech zastavěných ploch jednotlivých staveb. Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.“ Stavební úřad se neztotožnil s názorem Konzultačního střediska ÚÚR. Důvodem je skutečnost, že stavební úřad v daném případě rozhoduje v souladu se stavebním zákonem a není dle jeho názoru možné vycházet při svém rozhodování ze zákona č. 350/2012 Sb., který nabyl účinnosti k 1.1.2013. Dle názoru Konzultačního střediska ÚÚR je terasa, tak jak uvedl stavební úřad, součástí rodinného domu (existence svislé konstrukce – opěrné zdi) a měla by být tedy započtena do zastavěné plochy. Konzultační středisko ÚÚR dále uvedlo, že konkrétní posouzení přísluší stavebnímu úřadu. Stavební úřad dne 19.11.2012 zaslal prostřednictvím e-mailové korespondence žádost o stanovisko, týkající se zastavěné plochy a odstupové vzdálenosti ve věci výše uvedené stavby, adresovanou JUDr. Vladimíře Sedláčkové, avšak do dnešního neobdržel odpověď.
Č.j. 59661/2012
str. 16
Dne 26.11.2012 obdržel stavební úřad od zástupce stavebníka doplnění dokladů, včetně stanovisek k jednotlivým bodům z jeho strany. Zástupcem stavebníka byl předán upravený výkres č. 109 (zastavěné plochy); průvodní a technická zpráva včetně diagramu zastínění a výkres č. 101S (situace – oslunění); upravený výkres č. 101 (situace) s doplněním opěrné zdi z betonových vibrolisovaných tvárnic a návrhem liniového odvodňovacího žlabu. Co se týče odstupové vzdálenosti, stavebník nevyhověl posunutí objektu o 0,40 m, zůstala zachována vzdálenost 3,10 m dle původního návrhu. V závěru doplněné průvodní a technické zprávy je uvedeno, že ve venkovním zařízení obytných budov, sloužící pro rekreaci jejich obyvatel jsou splněny požadavky na dobu nejkratšího oslunění dle ČSN 73 4301. Osluněná doba pro 1.března je mezi 7.10 až 14.18 hodin SEČ; osluněná doba pro 21.června je mezi 4.30 až 14.18 SEČ. Předložená průvodní a technická zpráva včetně diagramu zastínění a výkresu č. 101S (situace – oslunění), výkres č.101 (situace), výkres č. 109 (zastavěné plochy) vypracoval Ing. Arch. Pavel Bíma, autorizovaný architekt, ČKA 00493. Výkres č. 102 (půdorys základů), č. 103 (půdorys 1.NP) a č. 104 (půdorys 1.PP) vypracoval Lukáš Burda, autorizovaný technik pro pozemní stavby. Vzhledem k výše uvedenému stavební úřad uvádí, že doba oslunění splňuje požadavky ČSN. Stavební úřad zjistil dne 4.12.2012 prostřednictvím nahlížení do Katastru nemovitostí, že vlastníkem pozemků p. č. 2656/29 a 2656/100, vše v katastrálním území Trutnov, je Město Trutnov, IČ 00278360, Slovanské nám. č.p. 165, Vnitřní Město, 541 16 Trutnov 1. Původním vlastníkem pozemků p. č. 2656/29 a 2656/100, vše v katastrálním území Trutnov, byla společnost NEW DILAC CZ, s. r. o., S. K. Neumanna 440, Trutnov. Stavební úřad sdělil společnosti NEW DILAC CZ, s.r.o., že jí bylo odebráno postavení účastníka řízení ve věci výše uvedené stavby. Město Trutnov zastupuje ve věcech majetkových majetkový odbor Městského úřadu Trutnov, Slovanské nám. č. p. 165, Vnitřní Město, 541 16 Trutnov 1. Tomuto nově známému účastníkovi řízení stavební úřad oznámil opatřením ze dne 5.12.2012, č.j. 69020/2012 podle § 47 odst. 2 správního řádu, že probíhá spojené územní a stavební řízení ve věci vydání rozhodnutí pro výše uvedenou stavbu a uvědomil jej, že jako účastník řízení může nejpozději do 4.1.2013 uplatnit své námitky. Na základě doložených dokladů stavební úřad sdělením ze dne 5.12.2012, č.j. 68998/2012 oznámil pokračování spojeného územního a stavebního řízení a dal účastníkům možnost k seznámení s podklady ve lhůtě do 4.1.2013. Stavební úřad upozornil účastníky řízení, že po uplynutí lhůty (4.1.2013) správní orgán ve věci rozhodne. Usnesením ze dne 5.12.2012, č.j. 69009/2012 Městský úřad Trutnov, odbor výstavby podle § 36 odst. 1 správního řádu prohlásil, že účastníci mohou činit své návrhy do 4.1.2013. Dne 19.12.2012 se dostavil na Městského úřadu Trutnov, odbor výstavby účastník řízení Ing. Petr Roček za účelem nahlédnutí do spisu týkajícího se výše uvedené stavby. O nahlížení do spisu jmenovaného účastníka řízení byl učiněn záznam ke spisu. Ostatní účastníci řízení nevyužili možnosti nahlédnutí do spisu v dané lhůtě. Dne 4.1.2013 obdržel Městský úřad Trutnov, odbor výstavby námitky účastníka řízení (vlastník pozemku p. č. 2656/306 v katastrálním území Trutnov), který uvádí: „Podrobné podmínky pro využití pozemku p. p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov a prostorové uspořádání staveb stanovené platným Regulačním plánem Trutnov – Červený kopec (dále jen „podrobné podmínky“) definují např. následující požadavky: „A“ – stavby pro bydlení – rodinné domy střední velikosti, přízemní s využitým podkrovím, přípustné podsklepení ( ve vztahu na konfiguraci a sklon pozemku), střechy sedlové, hřeben kolmo k ose přilehlé komunikace, sklon střech 40 - 430 (pro stanovené sklony střech hlavních objektů se připouští tolerance + 50), výška římsy do 4,50 m, využití pozemku do 26%, vybrané objekty možno i na celém půdorysu střechy ploché, 2 odstavné plochy - z toho min. 1 garáž samostatně stojící, sklon střech 15 - 180, či vestavěné nebo přistavěné, střecha plochá nebo totožného sklonu s hlavním objektem.“ „Jako účastník řízení (majitel sousedního pozemku p. p. č. 2656/306) podávám tímto následující námitky proti využití pozemku, umístění a prostorovému uspořádání stavby a proti porušení Podrobných podmínek, tedy platného Regulačního plánu Trutnov – Červený kopec vydaného formou opatření obecné povahy na základě usnesení ZM dne 19.11.2007 a následné změny č. 1 ze dne 16.4.2012. Současně uvádím, že tyto mé námitky navazují na můj dopis ze dne 4.10.2012.
Č.j. 59661/2012
str. 17
1) Namítám, že se nejedná o dům s využitým podkrovím (požadavek Podrobných podmínek), ale jedná se o přízemní dům. 2) Zastavěná plocha (zastavěnost, využití pozemku): dle písemného doplnění investora ze dne 26.11.2012 v zastoupení Ing. Gerharda Schmiedla došlo již ke třetímu zmenšení zastavěné plochy a to opět drobným a účelovým zmenšením terasy. Dle ČSN 73 4055 se do zastavěné plochy počítá také plocha venkovního přístupového schodiště, které zde slouží jako hlavní přístup do domu (viz. Souhrnná technická zpráva, bod 1.B. Urbanistické a architektonické řešení stavby). Tedy skutečná zastavěná plocha je 208,48 m2 (198,78 m2 + 8,09 x 1,2= 208,48m2), tj. 27,18 % z plochy pozemku. Jako pomůcku lze též použít novelu Zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu změnou 350/2012 Sb. a to v § 2 odst. 7, která zastavěnou plochu nově definuje detailněji. Namítám tedy, že zastavěná plocha domu jednoznačně překračuje požadavky dle Podrobných podmínek pro danou lokalitu, tj., že překračuje povolenou zastavěnost max. 26%. 3) Výška římsy navržené novostavby rodinného domu na p. p. č. 2656/305 z čelního (od jihu, od hlavní komunikace) a bočního (od východu) pohledu je 5,57 m nad přilehlým (upraveným) terénem a překračuje tedy povolenou výšku římsy do 4,50 m (dle Podrobných podmínek). Uvedená výška římsy má zajistit, aby objekty v dané lokalitě nebyly příliš vysoké a aby stavby korespondovaly s předpokládaným charakterem lokality a veřejného prostoru. Namítám tedy, že navržená výška římsy 5,57 m přesahuje povolenou výšku římsy do 4,50 m dle Podrobných podmínek. 4) Odstup navržené novostavby rodinného domu na p. p. č. 2656/305 od hranice se sousedním pozemkem p. p. č. 2656/306, jehož jsem vlastníkem, je dle předložené dokumentace ke stavebnímu povolení (viz. výkres Situace) 3,10m. Nesouhlasím s tímto navrženým odstupem a požaduji dle vyhlášky č. 501/2006 Sb. dodržení vzájemného odstupu staveb 7 m (viz. § 25 odst. 2) s tím, že pokud na mém pozemku v současné době není přesný záměr stavby rodinného domu specifikován, měly by se obě strany na společném odstupu staveb rodinných domů 7 m spravedlivě dohodnout a dodržet odstup od hranice pozemku polovinou ze 7 m, tj. 3,5 m na každou stranu. Na tuto skutečnost a požadavek z mé strany jsem již upozorňoval na ústním jednání dne 29.5.2012. Závěrem shrnuji své námitky s tím, že navržený typ přízemního domu na p. p. č. 2656/305 nesplňuje Podrobné podmínky Regulačního plánu pro lokalitu Trutnov – Červený kopec. Zastavěná plocha jednoznačně překračuje povolenou hranici využití pozemku 26 % a výška římsy přesahuje povolenou výšku římsy do 4,50 m. Nedostatečný odstup od hranice sousedního pozemku a celkově hmotově monumentální navržená stavba porušuje požadavky na zachování kvality prostředí a užívání sousedního pozemku p. p. č. 2656/306, jehož jsem vlastníkem, a snižuje jeho užitnou i tržní hodnotu. Současně se domnívám, že stavba tak, jak je navržena, narušuje urbanistický a architektonický ráz dané lokality a že ani tvůrci Regulačního plánu nebylo v žádném případě předpokládáno umístění tak monumentální stavby na pozemek velikosti 767 m2.“ Stavební úřad k obdrženým námitkám ze dne 4.1.2013 uvádí, že se téměř shodují s námitkami podanými v průběhu řízení. K námitce č. 1 uvedl Městský úřad Trutnov, odbor rozvoje města a územního plánování své stanovisko ve sdělení z hlediska územního plánování pro územní a stavební řízení dne 26.10.2012, zn. 2012/793/R/HLM, jak je uvedeno výše. Stavební úřad rovněž podotýká, že tento bod byl projednáván se zpracovateli regulačního plánu (jak je výše uvedeno), kteří shodně konstatovali, že se nejedná o přízemní dům. Stavební úřad se s tímto názorem ztotožňuje. Co se týče zastavěné plochy pozemku (námitka č. 2), stavební úřad již výše uvedl svůj názor, a to, že dle jeho názoru se do zastavěné plochy nepočítá v daném případě plocha venkovního přístupového schodiště. Zastavěná plocha rodinného domu je tedy v souladu s regulačním plánem pro danou lokalitu. Stavební úřad rovněž uvedl, že stavba je posuzována v souladu se stavebním zákonem a není dle jeho názoru možné vycházet při svém rozhodování ze zákona č. 350/2012 Sb. Definice zastavěného stavebního pozemku je obsažena v § 2 odst. 1 písm. c) - zastavěným stavebním pozemkem je pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami. Námitka č. 3, týkající se výšky římsy, je rovněž vyhodnocena ve sdělení z hlediska územního plánování pro územní a stavební řízení dne 26.10.2012, zn. 2012/793/R/HLM, jak je uvedeno výše. Stavební úřad rovněž podotýká, že tento bod byl projednáván se zpracovateli regulačního plánu (jak je výše uvedeno),
Č.j. 59661/2012
str. 18
kteří shodně konstatovali, že výška římsy nepřesahuje povolenou výšku římsy do 4,50m dle Podrobných podmínek, neboť je vztahována k nultému podlaží. Stavební úřad se s tímto názorem ztotožňuje. Námitkou č. 4 se stavební úřad již zabýval výše. Základním principem a účelem odstupových vzdáleností staveb je bezesporu zajistit kvalitu zástavby, údržbu stavby a v neposlední řadě komfortní bydlení, tzn. starší terminologií celkovou "pohodu bydlení" nejen uživatelů stavby, ale i vlastníků sousedních nemovitostí. Při praktické aplikaci se za pohodu bydlení považuje souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, respektive aby byla vytvořena vhodná atmosféra klidného bydlení. Pohoda bydlení je dána zejména kvalitou jednotlivých složek životního prostředí, např. nízkou hladinou hluku (z dopravy, výroby, zábavních podniků, ze stavebních prací apod.), čistotou ovzduší, přiměřeným množstvím zeleně, nízkými emisemi pachů a prachu, osluněním apod. Vyhláška č. 501/2006 Sb. pracuje s pojmem „kvalita prostředí“, který však obsahově naplňuje stejná kriteria. Konkrétně lze zmínit § 25 odst. 1 Vyhlášky č. 501/2006 Sb., kde se uvádí, že vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu. Základní odstupové vzdálenosti ve vztahu k rodinným domům, mezi nimiž je volný prostor, jsou uvedeny v § 25 odst. 2 Vyhlášky č. 501/2006 Sb., kde je uvedeno, že je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností; v takovém případě se odstavec 4 nepoužije. Postupovat dle citovaných ustanovení lze ovšem pouze v případech, kdy jde o samostatně stojící rodinné domy či stavby pro rodinnou rekreaci, mezi nimiž je volný prostor – stavby tedy již musejí být umístěny a současně musí být splněna podmínka, že je mezi nimi volný prostor. Rodinným domem je ve smyslu § 2 písm. a) bod 2. Vyhlášky č. 501/2006 Sb., rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Výjimkou z uvedených odstupových vzdáleností je situace, kdy je umísťována stavba rodinného domu v území, kde jsou zvláště stísněné územní podmínky. Může se například jednat o velmi úzké parcely, pozemky ve svahu či jinak dramatickém terénu, kde nelze třeba právě kvůli vysokému sklonu terénu využít plně celý pozemek, zástavbu terasovitou s nutností budování rozsáhlých opěrných zdí či teras, zabezpečujících statickou bezpečnost stavebního pozemku apod. Při měření odstupových vzdáleností je nutné vycházet z § 25 odst. 6 Vyhlášky č. 501/2006 Sb., která stanoví, že s ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek. V ustanovení § 25 odst. 7 Vyhlášky č. 501/2006 Sb. Vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace; tento požadavek se neuplatní u budov umisťovaných ve stavebních prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž umístění stanoví vydaná územně plánovací dokumentace. V ustanovení § 25 odst. 8 Vyhlášky č. 501/2006 Sb. Vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace. Na pozemcích p.č. 2656/305 a p.č. 2656/306, vše v katastrálním území Trutnov, se nenacházejí v současnosti žádné stavby. Vlastník pozemku p.č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov požádal o umístění a povolení předmětné stavby. Umístění rodinného domu je navrženo ve vzdálenosti 3,10 m od hranice sousedního pozemku p.č. 2656/306 v katastrálním území Trutnov. Ačkoli je stavebnímu úřadu známo, že objekt rodinného domu je umístěn v souladu s ustanovením § 25 odst.2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., tj ve vzdálenosti větší než 2m od hranice pozemku, vyzval přesto stavebníka k dodržení odstupové vzdálenosti 3,50m. Stavební úřad zde využil Usnesení předsednictva České národní rady, ze dne 16. prosince 1992, o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, kde je uvedeno, že lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech a nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod. Stavební úřad tak projevil snahu vyhovět vlastníkovi pozemku p.č. 2656/306 v katastrálním území Trutnov, neboť se domníval, že by nemělo dojít ke znevýhodnění vlastníka pozemku p.č. 2656/306 v katastrálním území Trutnov. Dále byl stavební úřad toho názoru, že pokud by vlastník pozemku p.č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov posunul umístění rodinného domu o 0,40 m od sousedního pozemku p.č. 2656/306 v katastrálním území Trutnov, prokázal by tímto dobrou vůli a přispěl by tak k upevnění dobrých
Č.j. 59661/2012
str. 19
sousedských vztahů do budoucna. Regulační plán nestanovuje u stavebního pozemku p.č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov povinný odstup stavby od sousedních pozemků vyjma stanovené vzdálenosti od veřejného prostoru podél jižní hranice pozemku. Zde je stanovena regulační čára vymezující maximální hranici zástavby 9,0 m od pozemku tvořícího veřejný prostor. Na daných pozemcích p.č. 2656/305 a 2656/306 je možno umístit rodinný dům na téměř celé ploše vyjma pásu tvořeným regulační čárou (o šířce 9,0 m – platí pro jižní hranici pozemku) a minimální vzdáleností stanovené vyhláškou (pás o šíři 2,0 m – platí pro severní, východní a západní hranici pozemku). Stavebník umísťuje dům ve vzdálenosti 3,1 m od hranice sousedního pozemku, s čímž namítající nesouhlasí a požaduje spravedlivé rozdělení stanovené vzdálenosti (7 m) mezi budoucími rodinnými domy mezi oba vlastníky, tzn. zvětšit odstup navrhované stavby na 3,5 m. Posunutí objektu na hranici 3,5 m od sousedního pozemku respektuje urbanistické a architektonické požadavky a zachovává kvalitu prostředí. Taktéž zachovává princip stejných podmínek pro budoucí výstavbu na sousedním pozemku. Avšak zákonná opora pro dodržení odstupové vzdálenosti 3,50 m neexistuje. Stavební zákon při svém rozhodování vychází ze stavebního zákona a souvisejících právních předpisů. Stavební úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že navržená stavba je v souladu s ustanovením § 25 odst.2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve kterém je uvedeno, že je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Stavební úřad může stavebníka omezovat nebo klást podmínky, které jsou dané zákonem nebo klást podmínky, které by vyplývaly z práv jiných účastníků řízení, ale v tomto případě je vzdálenost od hranice pozemku 3,10 m a je tedy větší než zákon ukládá. Bez opory v zákoně by byl neúměrně omezen stavebník, kdyby bylo podané námitce vyhověno. Stavební úřad podotýká, že ustanovení stavebního zákona a souvisejících právních předpisů se nezabývají tržní cenou nemovitostí. Součástí projektové dokumentace je informace o splnění obecných technických požadavků na výstavbu. Jestliže projektová dokumentace toto obsahuje a umístění domu tomu odpovídá, nemůže již stavební úřad požadovat další posudky. Žádost o vydání územního rozhodnutí obsahuje v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 stavebního zákona kromě obecných náležitostí podle správního řádu základní údaje o požadovaném záměru, identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž se má záměr uskutečnit, uvedení osob, které mají vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním pozemkům nebo stavbám na nich, jestliže může být jejich právo územním rozhodnutím přímo dotčeno. K žádosti o vydání územního rozhodnutí žadatel v souladu s ustanovením § 86 odst. 2 písm. a) stavebního zákona připojí doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem. Stavební úřad nezatěžoval stavebníka a využil možnosti dálkového přístupu do katastru nemovitostí, kde si ověřil, že stavebník je vlastníkem pozemku dotčeného záměrem stavby. K žádosti o vydání územního rozhodnutí žadatel v souladu s ustanovením § 86 odst. 2 písm. b) stavebního zákona připojí závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady podle zvláštních právních předpisů, nevydává-li se koordinované závazné stanovisko podle § 4 odst. 7 nebo o závazné stanovisko vydávané správním orgánem, který je příslušný vydat územní rozhodnutí. Žadatel předložil stavebnímu úřadu závazná stanoviska dotčených orgánů, včetně koordinovaného stanoviska pro předmětnou stavbu. K žádosti o vydání územního rozhodnutí žadatel v souladu s ustanovením § 86 odst. 2 písm. c) stavebního zákona připojí stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem. Žadatel předložil stavebnímu úřadu stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem. K žádosti o vydání územního rozhodnutí žadatel v souladu s ustanovením § 86 odst. 2 písm. c) stavebního zákona připojí smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury nebo plánovací smlouvu, vyžaduje-li záměr vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní a technické infrastruktury. Toto ustanovení se nedotýká výše uvedené stavby, neboť záměr nevyžaduje vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní a technické infrastruktury. K žádosti o vydání územního rozhodnutí žadatel v souladu s ustanovením § 86 odst. 2 písm. e) stavebního zákona připojí dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, výkresovou dokumentaci a dokladovou část. Žadatel předložil stavebnímu úřadu
Č.j. 59661/2012
str. 20
dokumentaci pro vydání územního a stavebního rozhodnutí, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, výkresovou dokumentaci a dokladovou část. Stavební úřad posoudil záměr žadatele, zda je v souladu s § 90 stavebního zákona. Záměr žadatele je v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací. Územně plánovací dokumentace je vždy závazným podkladem pro vydání územního rozhodnutí. Město Trutnov má pro koordinaci a řízení územního rozvoje zpracovaný Územní plán Trutnov. Územní plán Trutnov byl schválen zastupitelstvem města Trutnov dne 19.9.2011 usnesením č. 2011-266/4 a vešel v platnost dne 5. 10. 2011. Funkční plocha pozemku p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov je dle územního plánu - bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI), je označena červenou barvou. Hlavní využití: - bydlení v rodinných domech městského typu. Přípustné využití: - stavby rodinných domů městského typu, dětská hřiště, - plochy zeleně s městským mobiliářem. Pro dané území je vydaný „Regulační plán Trutnov – Červený kopec“, schválený formou opatření obecné povahy č. 01/2007 dne 19. listopadu 2007 zastupitelstvem města Trutnova. Následně pak zastupitelstvo města Trutnov rozhodlo dne 13.12.2010 o pořízení změny č. 1 regulačního plánu Trutnov – Červený kopec. Dne 14. dubna 2012 zastupitelstvo města Trutnov na svém zasedání vydalo formou opatření obecné povahy č. 01/2012/HLM „Změnu č. 1 Regulačního plánu Trutnov – Červený kopec“. V souladu s ustanovením § 61 odst. 1 regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Regulační plán vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření. Pozemek p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov spadá do kategorie „A“ – STAVBY PRO BYDLENÍ - RODINNÉ DOMY STŘEDNÍ VELIKOSTI, přízemní s využitým podkrovím, přípustné podsklepení (ve vztahu na konfiguraci a sklon pozemku), střechy sedlové, hřeben kolmo k ose přilehlé komunikace (s výjimkou RD č. 141), sklon střech 40° - 43° (pro stanovené sklony střech hlavních objektů se připouští tolerance + 5°), výška římsy do 4,50 m, využití pozemku do 26%, vybrané objekty možno i na celém půdorysu střechy ploché (RD č. 008, 015, 016, 027, 087, 088, ), 2 odstavné plochy – z toho min. 1 garáž samostatně stojící, sklon střech 15°-18°, či vestavěné nebo přistavěné, střecha plochá nebo totožného sklonu s hlavním objektem. Uliční a stavební čáry jednotlivých staveb pro bydlení jsou dané výkresovou části regulačního plánu. Garáže na pozemcích rodinných domů samostatně stojící, či vestavěné, musí mít čelní líc fasády vždy min.2,0 m od hranice pozemků RD při komunikacích. Oplocení ze stran ke komunikacím bude se soklovou podezdívkou a výplní o celkové výšce oplocení 1200 – 1800 mm, branky a vjezdy na pozemky s výplní. Oplocení ostatní může být též pletivo na sloupcích či v rámech o celkové výšce oplocení 1200 – 1800 mm. Je vhodné jeho doplnění zelení či živými ploty. Mezi cíle územního plánování patří např. vytvářet předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a uspokojující potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích; zajišťovat předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území; koordinovat veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizující ochranu veřejných zájmů vyplývající ze zvláštních právních předpisů; chránit a rozvíjet přírodní kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví a přitom chránit krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti atd. Mezi úkoly územního plánování patří např. zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty; stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území; prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy a rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání; stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání na území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb; vytvářet podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn; stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitu bydlení atd. Záměrem stavby je rodinný dům s garáží, včetně napojení na inženýrské sítě, zpevněné plochy, terénní úpravy a oplocení. Stavba nebude nijak narušovat charakter území. Záměr žadatele je v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území. Jde nejprve o obecný odkaz na požadavky stavebního zákona a pak na požadavky prováděcích předpisů. Jimi je zejména Vyhláška č. 501/2006 Sb., která stanoví obecné požadavky na využívání území při vymezování ploch a pozemků, při stanovování podmínek jejich využití a umisťování staveb na nich a rozhodování o změně stavby a o změně vlivu
Č.j. 59661/2012
str. 21
stavby na využití území. Žádost o vydání územního rozhodnutí obsahuje obecné náležitosti a základní údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje pozemků a staveb. Byly připojeny doklady prokazující požadované právo žadatele k pozemku nebo stavbě, rozhodnutí a stanoviska dotčených orgánů. Předložená projektová dokumentace obsahuje Průvodní zprávu, Souhrnnou technickou zprávu, Situaci stavby, Dokladovou část, Požárně bezpečnostní řešení, Výkresovou část dokumentace. Projektová dokumentace splňuje náležitosti podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, dále jen „Vyhláška č. 503/2006 Sb.“ Předložená projektová dokumentace není v rozporu s Vyhláškou č. 503/2006 Sb. Projektová dokumentace byla zpracována autorizovanými osobami – autorizovaným architektem, autorizovaným technikem pro pozemní stavby a autorizovaným technikem pro požární bezpečnost staveb, autorizovaným inženýrem pro techniku prostředí staveb – specializace technická zařízení, což je v souladu s ustanovením § 158 odst. 1 stavebního zákona, a dále zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Dle ustanovení § 1 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. tato vyhláška stanoví obecné požadavky na využívání území při vymezování ploch a pozemků, při stanovování podmínek jejich využití a umisťování staveb na nich a rozhodování o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území. Dle ustanovení § 1 odst. 2 Vyhlášky č. 501/2006 Sb. části druhé této vyhlášky se použije při vymezování ploch v územních plánech. Ustanovení částí třetí a čtvrté této vyhlášky se použije při vymezování pozemků a umisťování staveb na nich; při rozhodování o nástavbách, stavebních úpravách, změně vlivu stavby na využití území, při vymezování pozemků veřejných prostranství a u zastavěných stavebních pozemků stavbami, které jsou kulturními památkami nebo jsou v památkových rezervacích nebo památkových zónách, se podle vyhlášky postupuje, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují. Stavbou pro bydlení je dle ustanovení § 2 písm. a) bod 2. Vyhlášky č. 501/2006 Sb. rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Záměrem stavby je rodinný dům s garáží, včetně napojení na inženýrské sítě, zpevněné plochy, terénní úpravy a oplocení. Předložená projektová dokumentace záměru je v souladu s tímto ustanovením. Stavba se nedotýká ustanovení § 20 odst. 2 citované vyhlášky. Dle ustanovení § 20 odst. 3 citované vyhlášky se pozemek vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním, umožňoval využití pro navrhovaný účel a byl dopravně napojen na veřejně přístupnou pozemní komunikaci. Rodinný dům bude napojen na stávající veřejnou komunikaci na pozemku p. č. 2656/100 v katastrálním území Trutnov, která k pozemku žadatele přiléhá. Pozemek umožňuje využití pro navrhovaný účel. Stavební pozemek se dle ustanovení § 20 odst. 4 citované vyhlášky vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním a základovými poměry, umožňoval umístění, realizaci a užívání stavby pro navrhovaný účel a aby byl dopravně napojen na kapacitně vyhovující veřejně přístupnou pozemní komunikaci. Stavebním pozemkem je v souladu s ustanovením § 2 odst. 1 písm. b) stavebního zákona pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím anebo regulačním plánem. Pro dané území je vydán regulační plán, pozemek je vymezen v souladu s tímto ustanovením. Dle ustanovení § 20 odst. 5 citované vyhlášky se stavební pozemek vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno a) umístění odstavných a parkovacích stání pro účel využití pozemku a užívání staveb na něm umístěných v rozsahu požadavků příslušné české technické normy pro navrhování místních komunikací, což zaručuje splnění požadavků této vyhlášky; b) nakládání s odpady a odpadními vodami podle zvláštních předpisů, které na pozemku vznikají jeho užíváním nebo užíváním staveb na něm umístěných; c) vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití; přitom musí být řešeno přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování, dále jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace. Navržený objekt rodinného domu má garáž pro parkování osobního automobilu. Pro parkování zákazníků kadeřnictví bude užíváno parkovací místo, které je součástí předmětného
Č.j. 59661/2012
str. 22
pozemku. Likvidace odpadků bude probíhat uskladňováním do kontejnerů. Odpady budou tříděny a odváženy na skládku. Splaškové vody budou svedeny do kanalizace. Odvodnění dešťových vod z objektu je řešeno oddílnou kanalizací. Na pozemku stavebníka bude umístěna nádrž pro zachycování dešťových vod, která je následně využita pro zavlažování pozemku s možností svodu přepadu z této nádrže do společné dešťové a splaškové kanalizace. Dle ustanovení § 20 odst. 6 citované vyhlášky při vymezování stavebního pozemku nebo při změně využití zastavěného stavebního pozemku lze prokázat splnění požadavků odst. 5 regulačním plánem nebo dokumentací pro vydání územního rozhodnutí i s využitím dalších pozemků. Záměr stavby není v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací – regulačním plánem Trutnov – Červený kopec, schváleným opatřením obecné povahy č. 01/2007 ZM Trutnov dne 19.11.2007 a územním plánem, schváleným ZM Trutnov dne 19.9.2011, usnesením č. 2011-226/4. Dle ustanovení § 20 odst. 7 citované vyhlášky ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby. Rodinný dům bude napojen na stávající veřejnou komunikaci na pozemku p. č. 2656/100 v katastrálním území Trutnov, která k pozemku žadatele přiléhá. Dle ustanovení § 21 odst. 1 citované vyhlášky odstavná a parkovací stání pozemků staveb pro bydlení nebo rodinnou rekreaci podle § 20 odst. 5 a 6 musí být umístěna ve skutečné docházkové vzdálenosti do 300 m, je-li to technicky možné. Navržený objekt rodinného domu bude mít garáž pro parkování osobního automobilu. Pro parkování zákazníků kadeřnictví bude užíváno parkovací místo na pozemku stavebníka (zpevněné ploše, viz. situační výkres, který je součástí tohoto rozhodnutí). Stavba se nedotýká ustanovení § 21 odst. 1 citované vyhlášky. Stavba se nedotýká ustanovení § 21 odst. 2 citované vyhlášky. Dle ustanovení § 21 odst. 3 citované vyhlášky je vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení splněno, jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě samostatného rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4. Odvodnění dešťových vod z objektu je řešeno oddílnou kanalizací. Na pozemku stavebníka bude umístěna nádrž pro zachycování dešťových vod, která je následně využita pro zavlažování pozemku s možností svodu přepadu z této nádrže do společné dešťové a splaškové kanalizace. Dle ustanovení § 21 odst. 4 citované vyhlášky na pozemcích staveb pro bydlení lze kromě stavby pro bydlení umístit stavbu nebo zařízení související s bydlením či bydlení podmiňující a provést terénní úpravy potřebné k řádnému a bezpečnému užívání pozemků, staveb a zařízení na nich, není-li z prostorových a provozních důvodů možno zabezpečit uvedené funkce ve stavbě pro bydlení. Součástí záměru bude rovněž provedení terénních úprav, které jsou řešeny v projektové dokumentaci předložené ke spojenému územnímu a stavebnímu řízení. Na jihovýchodní části předmětného pozemku bude umíst;ěna opěrná zeď (půdorysného tvaru písmene „L“) z betonových vibrolisovaných tvárnic, výška opěrné zdi 0,60 m, celková délka opěrné zdi bude 4,55 m. Na jihozápadní části předmětného pozemku bude umístěna opěrná zeď z betonu (pod terasou u rodinného domu), plocha opěrné zdi bude 1,00 m2. Projektová dokumentace rovněž řeší přístup k rodinnému domu pomocí vyrovnávacích stupňů – šířka vyrovnávacích stupňů 1,20 m, délka 8,09 m (včetně „podest“). Zpevněné plochy na pozemku budou umístěny dle situačního výkresu, který tvoří přílohu tohoto rozhodnutí. Šířka vjezdové komunikace pro automobily a pěší v místě vrat bude 4,00 m a 1,50 m. Ostatní komunikace pro pěší budou šíře 1,001,20m. Stavba se nedotýká zbývajících částí tohoto ustanovení, kde je uvedeno, že na pozemcích rodinných domů lze dále umístit jednu stavbu pro podnikatelskou činnost do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m; na pozemcích staveb pro rodinnou rekreaci lze kromě stavby pro rodinnou rekreaci umístit stavbu nebo zařízení související s rodinnou rekreací či rodinnou rekreaci podmiňující a provést terénní úpravy potřebné k řádnému a bezpečnému užívání pozemků, staveb a zařízení na nich. Stavba se nedotýká ustanovení § 21 odst. 5 citované vyhlášky. Dle ustanovení § 21 odst. 6 citované vyhlášky na pozemku rodinného domu lze dále umístit garáž a stavby a zařízení uvedené v § 103 odst. 1 písm. a) bodech 1, 4 a 5, písm. d) bodě 5 stavebního zákona. Dále lze na pozemku rodinného domu umístit jednu stavbu pro podnikatelskou činnost, odpovídající svými parametry § 104 odst. 2 písm. d) stavebního zákona, není-li z prostorových a provozních důvodů možno zabezpečit uvedené funkce v rodinném domě. Garáž je součástí rodinného domu, s kterým je provozně propojena. Stavba pro podnikatelskou činnost není součástí předloženého záměru o umístění výše uvedené stavby. Stavba se nedotýká ustanovení § 21 odst. 6 citované vyhlášky.
Č.j. 59661/2012
str. 23
Stavba se nedotýká ustanovení § 21 odst. 7 citované vyhlášky. Stavba se nedotýká ustanovení § 22 citované vyhlášky. Dle ustanovení § 23 odst. 1 citované vyhlášky se stavby podle druhu a potřeby umisťují tak, aby bylo umožněno jejich napojení na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikace a aby jejich umístění na pozemku umožňovalo mimo ochranná pásma rozvodu energetických vedení přístup požární techniky a provedení jejího zásahu. Připojení staveb na pozemní komunikace musí svými parametry, provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného užívání staveb a bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích. Podle druhu a charakteru stavby musí připojení splňovat též požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky. Rodinný dům bude napojen na rozvod NN, na vodovodní řad, kanalizaci a na domovní plynovod. Stavebnímu úřadu bylo předloženo stanovisko RWE Distribuční služby, s. r. o., k odsouhlasení projektové dokumentace plynárenského zařízení. Dále byla předložena smlouva o připojení k distribuční soustavě, uzavřená dne 4.3.2012 mezi stavebníkem a VČP Net, s.r.o. Stavebnímu úřadu bylo předloženo vyjádření o existenci energetického zařízení společnosti ČEZ Distribuce a.s. Dále byla předložena smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě, uzavřená dne 26.2.2012 mezi stavebníkem a ČEZ Distribuce a.s. Stavební úřad obdržel vyjádření k územnímu souhlasu s provedením ohlášené stavby od společnosti Vodovody a kanalizace Trutnov, a.s., ze dne 7.3.2012. V těsné blízkosti pozemku, na němž je navrhovaný záměr umístěn, se nachází stávající komunikace na pozemku p. č. 2656/100 v katastrálním území Trutnov, šířky 7,00 m. Jedná se o zpevněnou asfaltovou místní komunikaci, která je dvoupruhová (protisměrné pruhy), oboustranně průjezdná i pro nákladní vozidla požární techniky. Jedná se o komunikaci, kde není nutné zřizovat obratiště. Součástí dokladů doložených na stavební úřad bylo souhlasné závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany. Rovněž bylo doloženo stanovisko silničního správního úřadu, který souhlasil s předloženou projektovou dokumentací za podmínek stanovených v bodě č. 8 tohoto rozhodnutí. Dle ustanovení § 23 odst. 2 citované vyhlášky se stavby umisťují tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek. Umístěním stavby nebo změnou stavby na hranici pozemků nebo v její bezprostřední blízkosti nesmí být znemožněna zástavba sousedního pozemku. Rodinný dům včetně garáže pro osobní automobil bude umístěn ve střední části pozemku p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov, ve vzdálenosti 3,10 m od východní hranice pozemku p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov; dále ve vzdálenosti 5,33 m od západní hranice pozemku p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov; a ve vzdálenosti 9,00 m od jižní hranice pozemku p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov. Stavba ani její část nepřesahuje na sousední pozemek. Stavba nebude umístěna na hranici pozemků ani v její bezprostřední blízkosti – stavbou nebude znemožněna zástavba sousedního pozemku. Stavba se nedotýká ustanovení § 23 odst. 3, 4, 5 citované vyhlášky. Dle ustanovení § 24 odst. 1 citované vyhlášky se rozvodná energetická vedení a vedení elektronických komunikací v zastavěném území obcí umisťují pod zem. Zemní kabelové vedení pro stavbu rodinného domu bude umístěno pod zemí. Stavba se nedotýká ustanovení § 24 odst. 2, 3, 4, 5 citované vyhlášky. Stavba se nedotýká ustanovení § 24a, 24b citované vyhlášky. Dle ustanovení § 24c citované vyhlášky oploceny musí být pozemky se stavbami, které mohou působit nepříznivě na životní prostředí, zejména stavby pro výrobu s nečistým provozem, čistírny odpadních vod, asanační podniky, kde je nutno zamezit volnému pohybu osob nebo zvířat, které je třeba chránit před okolními vlivy, zejména stavby pro výrobu potravin, které je třeba chránit před vstupem neoprávněných osob, zejména jaderná zařízení, regulační a měřicí stanice. Předmětnou stavbou je rodinný dům s garáží, včetně napojení na inženýrské sítě, terénní úpravy, zpevněné plochy, oplocení. Do veřejného prostranství (ulice) je navrženo oplocení na soklové podezdívce a výplní z dřevěných planěk výšky 1,20 – 1,80m. Oplocení do neveřejného prostranství bude z pozinkovaného (alt. poplastovaného pletiva) výšky 1,20 – 1,80 m. Branky a vjezdy na pozemek budou taktéž s výplní. Stavba se nedotýká ustanovení § 24d citované vyhlášky. Dle ustanovení § 24e odst. 1 citované vyhlášky se staveniště musí zařídit, uspořádat a vybavit přísunovými trasami pro dopravu materiálu tak, aby se stavba mohla řádně a bezpečně provádět. Nesmí docházet k ohrožování a obtěžování okolí, zejména hlukem a prachem, nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy, k ohrožování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, ke
Č.j. 59661/2012
str. 24
znečišťování pozemních komunikací, ovzduší a vod, k omezování přístupu k přilehlým stavbám nebo pozemkům, k sítím technického vybavení a požárním zařízením. Staveniště musí být oploceno. Přístup na pozemek v průběhu výstavby bude totožný s výsledným napojením stavby. Záměr nevyžaduje kácení dřevin ani demolici objektů. Před započetím stavebních prací je vhodné vybudovat provizorní objekty zařízení staveniště sloužící na ochranu pracovníků před nepříznivým počasím a na skladování materiálu, nářadí apod. Není třeba zřídit provizorní rozvod elektrické energie s uzamykatelnou skříní elektroměru. Na ochranu materiálů a zařízení se doporučuje staveniště oplotit a po ukončení prací uzavřít. Stavba se nedotýká ustanovení § 24e odst. 2, 3 citované vyhlášky. Dle ustanovení § 24e odst. 4 citované vyhlášky zneškodňování odpadních a srážkových vod ze staveniště musí být zabezpečeno v souladu s jinými právními předpisy. Přitom je nutné předcházet podmáčení pozemku staveniště, včetně komunikací uvnitř staveniště, erozi půdy, narušení a znečištění odtokových zařízení pozemních komunikací a pozemků přiléhajících ke staveništi, u kterých nesmí být způsobeno jejich podmáčení. V podmínce č. 14 tohoto rozhodnutí stavební úřad stanovil, že toto bude při realizaci splněno. Dle ustanovení § 24e odst. 5 citované vyhlášky stávající podzemní energetické sítě, sítě elektronických komunikací, vodovody a kanalizace v prostoru staveniště musí být polohově a výškově zaměřeny a vytýčeny před zahájením stavby. Součástí předložené dokumentace je i dokladová část, ze které je patrné, že žadatel musí jednotlivé správce inženýrských sítí požádat o vytyčení sítí dle jejich požadavků. Požadavky správců inženýrských sítí jsou součástí podmínek stanovených v tomto rozhodnutí. Stavba se nedotýká ustanovení § 24e odst. 6 citované vyhlášky. Dle ustanovení § 25 odst. 1 citované vyhlášky vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu. Urbanistická hodnota území spočívá např. v uspořádání, návaznosti i vlastnostech prostorů a staveb, zejména přístupných veřejnosti (průhledové osy, orientační, architektonické dominanty území, členitost a různorodost zástavby apod.). Jedná se nejen o hodnotu dlouhodobě rozvíjené urbanistické struktury jednotlivých sídel a jejich vazeb, ale i o hodnotu krajiny, vytvořené a kultivované dlouhodobým hospodařením. Navržená stavba je v souladu s regulačním plánem. Ve venkovním zařízení obytných budov, sloužících pro rekreaci jejich obyvatel jsou splněny požadavky na dobu nejkratšího oslunění dle ČSN 73 4301. Vytápění rodinného domu je navrženo lokální se zdrojem tepla na zemní plyn, alternativa vytápění v přechodném období je krbová vložka s teplovodním výměníkem, alt. napojeným na topný systém. Dimenzí tepelných izolací a návrhem kvalitního způsobu vytápění je omezeno produkování emisí a znečišťování ovzduší. Odpadní splaškové vody budou odváděny stávající splaškovou přípojkou do veřejného kanalizačního řadu. Odvodnění dešťových vod z objektu je řešeno oddílnou kanalizací. Stavební úřad obdržel závazná stanoviska dotčených orgánů na úseku veřejného zdraví a požární ochrany, která byla souhlasná. Stavební úřad již výše uvedl názor, týkající se kvality prostředí. Na sousedních pozemcích p. č. 2656/304 a 2656/306, vše v katastrálním území Trutnov, nejsou umístěny žádné stavby. Umístění stavby umožní údržbu předmětné stavby z pozemku stavebníka. Stavba je umístěna v souladu s ustanovením § 25 odst. 1 citované vyhlášky. V ustanovení § 25 odst. 2 citované vyhlášky je uvedeno, že je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností; v takovém případě se odstavec 4 nepoužije. Stavba splňuje ustanovení § 25 odst. 2 citované vyhlášky, jak je uvedeno výše. Stavba se nedotýká ustanovení § 25 odst. 3, 4, 5, 6 citované vyhlášky. Dle ustanovení § 25 odst. 7 citované vyhlášky vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace; tento požadavek se neuplatní u budov umisťovaných ve stavebních prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž umístění stanoví vydaná územně plánovací dokumentace. Rodinný dům je umístěn ve vzdálenosti 9,00m od jižní hranice pozemku p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov. Na jižní hranici předmětného pozemku navazuje pozemek p. č. 2656/100 v katastrálním území Trutnov, na kterém se nachází stávající komunikace.
Č.j. 59661/2012
str. 25
Dle ustanovení § 25 odst. 8 citované vyhlášky vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace. Rodinný dům včetně garáže pro osobní automobil bude umístěn ve střední části pozemku p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov, ve vzdálenosti 3,10 m od východní hranice pozemku p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov; dále ve vzdálenosti 5,33 m od západní hranice pozemku p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov; a ve vzdálenosti 9,00 m od jižní hranice pozemku p. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov. Na sousedních pozemcích p. č. 2656/304 a 2656/306, vše v katastrálním území Trutnov, nejsou umístěny žádné stavby. Na pozemku p. č. 2656/100 v katastrálním území Trutnov se nachází stávající komunikace, na pozemku p. č. 2656/29 v katastrálním území Trutnov se nachází pochozí plocha. Část první citované vyhlášky se týká obecných ustanovení. Část druhá citované vyhlášky se týká požadavků na vymezování ploch. Část třetí citované vyhlášky se týká požadavků na vymezování a využívání pozemků – touto částí se stavební úřad podrobně zabýval, jak je výše uvedeno. Část čtvrtá citované vyhlášky se týká povolení výjimek za podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona z některých ustanovení výše uvedené vyhlášky. Část pátá se týká účinnosti citované vyhlášky. Po posouzení stavby v řízení o umístění stavby lze tedy konstatovat, že umístění výše uvedené stavby není v rozporu s citovanou vyhláškou. Při vymezování okruhu účastníků územního řízení dospěl stavební úřad k závěru, že v daném případě toto právní postavení podle: - § 85 odst.1 písm. a) stavebního zákona - žadateli, tj: Stanislav Hofmann, nar. 20.1.1975, 552 04 v katastrálním území Trutnov),
Miskolezy 33 (vlastník pozemku p. č. 2656/305
- § 85 odst.1 písm. b) stavebního zákona - obci, tj.: Město Trutnov , IČ: 278360, zastoupené Ing. Petrem Kučerou, vedoucím majetkového odboru Městského úřadu Trutnov, Slovanské nám 165, Vnitřní Město, 541 16 Trutnov - § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona - osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno, tj.: NEW DILAC CZ, s. r. o., IČ 27506941, S.K.Neumanna 440, 541 01 Trutnov (vlastník pozemků p. č. 2656/29, 2656/100, vše v katastrálním území Trutnov) – v průběhu řízení stavební úřad zjistil, že tato společnost již není vlastníkem pozemků p. č. 2656/29 a 2656/100, vše v katastrálním území Trutnov a právní postavení určil novému vlastníkovi, tj. Město Trutnov, které zastupuje ve věcech majetkových majetkový odbor Městského úřadu Trutnov, Slovanské nám. č. p. 165, Vnitřní Město, 541 16 Trutnov (podrobněji uvedeno výše), MUDr. Jan Sedláček, nar. 31.7.1983, Lauterbachova 825, 503 51 Chlumec nad Cidlinou (spoluvlastník pozemku p. č. 2656/304 v katastrálním území Trutnov), MUDr. Jana Sedláčková, nar. 24.12.1983, Čeladná 399, 739 12 Čeladná (spoluvlastník pozemku p. č. 656/304 v katastrálním území Trutnov), Ing. Petr Roček, nar. 27.12.1962, Hüttlova 871, 541 01 Trutnov (vlastník pozemku p. č. 2656/306 v katastrálním území Trutnov), RWE Distribuční Služby, s.r.o., IČ 27935311, Plynárenská 499/1, 657 02 Brno (v zájmovém prostoru stavby dojde ke styku s STL plynovodní přípojkou PE 32, objekt bude napojen na plynovodní síť), ČEZ Distribuce, a.s., IČ 24729035, Teplická 874, 405 02 Děčín (v zájmovém území se nachází nebo zasahuje ochranným pásmem energetické zařízení typu podzemní sítě, objekt bude napojen na zdroj elektrické energie), Vodovody a kanalizace Trutnov, a.s., IČ 60108711, Revoluční 19, 541 01 Trutnov (objekt bude napojen na veřejný vodovod a kanalizaci) Podle důkladného posouzení došel stavební úřad při vymezování okruhu účastníků územního řízení k závěru, že vlastnictví ani jiná práva k pozemkům a nemovitostem nemohou být tímto rozhodnutím dotčena.
Č.j. 59661/2012
str. 26
Záměr žadatele je v souladu se stanovisky dotčených orgánů. Podmínky dotčených orgánů jsou stanoveny v tomto rozhodnutí (podmínky jsou stanoveny v bodě č. 8, 12, 15 tohoto rozhodnutí). Rozhodnutí o umístění stavby je základním rozhodnutím o stavbě a stavebním pozemku, kterým se stanoví druh a účel stavby, pozemky, na nichž se stavba umísťuje, podmínky pro její umístění a pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení nebo ohlášení. Výrok územního rozhodnutí o umístění stavby obsahuje dle § 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb. vyhlášky, o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, druh a účel umísťované stavby; parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž se stavba umísťuje; umístění stavby na pozemku, zejména vzdálenosti od hranic pozemku a sousedních staveb; určení prostorového řešení stavby a vymezení území dotčeného vlivy stavby, které souvisejí s druhem stavby, což je vyznačeno pomocí parcelních čísel. Textová část územního rozhodnutí tvoří jeden celek s ověřenou grafickou přílohou na podkladě katastrální mapy. V územním řízení stavební úřad zkoumal, zda lze výše uvedenou stavbu umístit a zjistil, že její umístění není v rozporu se zájmy společnosti a nejsou nepřiměřeně omezena či ohrožena práva a oprávněné zájmy účastníků. Stavební úřad rozhodl, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí, za použití ustanovení právních předpisů ve výroku uvedených. Žádost o stavební povolení obsahovala v souladu s ustanovením § 110 stavebního zákona identifikační údaje o stavebníkovi, o pozemku, základní údaje o požadovaném záměru, jeho rozsahu a účelu, způsobu a době provádění, údaj o tom, kdo bude stavební záměr provádět. K žádosti stavebník připojil v souladu s ustanovením § 110 stavebního zákona projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situaci stavby, dokladovou část, výkresovou část dokumentace, plán kontrolních prohlídek stavby, závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů, stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení. Projektová dokumentace byla předložena ve dvojím vyhotovení (obecní úřad v místě stavby je stavebním úřadem). Stavební úřad nezatěžoval stavebníka a využil možnosti dálkového přístupu do katastru nemovitostí, kde si ověřil, že stavebník je vlastníkem pozemku dotčeného záměrem stavby. Stavební úřad přezkoumal žádost o stavební povolení v souladu s ustanovením § 111 stavebního zákona. Projektová dokumentace je zpracována v souladu s územně plánovací dokumentací, projektová dokumentace je úplná, přehledná, v odpovídající míře jsou zde řešeny obecné požadavky na výstavbu, je zajištěn příjezd ke stavbě. Přípojky pro napojení na vodovod, kanalizaci, elektrickou energii a plynovod jsou přivedeny na hranici předmětného pozemku. Předložené podklady vyhovují požadavkům uplatněným dotčenými orgány, příp. podmínky jsou stanoveny v bodech 8, 12 a 15 tohoto rozhodnutí. Stavební úřad ověřil rovněž účinky budoucího užívání stavby. Stavební úřad oznámil účastníkům řízení, kteří jsou mu známi, a dotčeným orgánům zahájení spojeného územního a stavebního řízení v souladu s ustanovením § 112 stavebního zákona. Zároveň upozornil dotčené orgány a účastníky řízení, že závazná stanoviska a námitky, popřípadě důkazy mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto. Stavební úřad upustil od ohledání na místě, jelikož jsou mu dobře známy poměry staveniště a žádost poskytovala dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby a stanovení podmínek k jejímu provádění. O průběhu ústního jednání byl sepsán protokol, který je založen ve spisové složce dokumentace stavby archivu odboru výstavby Městského úřadu Trutnov. Řízení bylo následně přerušeno, žadatel byl vyzván k doplnění dokladů. Následovalo doplnění požadovaných dokladů, oznámení o pokračování řízení s možností nahlédnout do podkladů rozhodnutí a vyjádření účastníků ve stanovené lhůtě. Stavební úřad opět obdržel námitky účastníka řízení, opětovně přerušil řízení a vyzval zástupce žadatele k doplnění dokladů. Po doplnění dokladů zástupcem žadatele stavební úřad oznámil pokračování spojeného územního a stavebního řízení a dal účastníkům možnost k seznámení s podklady. Stavební úřad upozornil účastníky řízení, že po uplynutí lhůty správní orgán ve věci rozhodne. Podrobněji je celá záležitost, týkající se průběhu řízení, popsána výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí. Stavební úřad obdržel v průběhu spojeného územního a stavebního řízení námitky účastníků řízení, které jsou citovány výše, včetně rozhodnutí a vyjádření stavebního úřadu k obdrženým námitkám. Stavební
Č.j. 59661/2012
str. 27
úřad rozhodl o námitkách na základě obecných požadavků na výstavbu a platného regulačního plánu, který je pro danou lokalitu schválen. Ve stavebním povolení stavební úřad v souladu s ustanovením § 115 stavebního zákona stanovil podmínky pro provedení stavby i pro její užívání. Podmínkami zabezpečil ochranu veřejných zájmů, dodržení obecných požadavků na výstavbu. Stavební úřad stanovil, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby. Ve stavebním povolení stavební úřad v souladu s ustanovením § 6 odst. 1), písm. a) vyhlášky č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu, dále jen „Vyhláška č. 526/2006 Sb.,“ zabezpečil plnění požadavků uplatněných dotčenými orgány (body 8, 12 a 15 tohoto rozhodnutí) a plnění požadavků vlastníků technické infrastruktury k napojení na ni (body č. 9, 10, 11 tohoto rozhodnutí). Stavební úřad uložil v souladu s ustanovením § 6 odst. 1), písm. b) vyhlášky č. 526/2006 Sb. povinnost oznámit termín zahájení stavby a název a sídlo stavebního podnikatele, který bude stavbu provádět (bod č. 16 a 19 tohoto rozhodnutí). Stavební úřad stanovil v souladu s ustanovením § 6 odst. 1), písm. c) vyhlášky č. 526/2006 Sb. termín dokončení stavby (bod č. 18 tohoto rozhodnutí). Stavební úřad stanovil v souladu s ustanovením § 6 odst. 2), písm. a) vyhlášky č. 526/2006 Sb. fáze výstavby, které musí být oznámeny stavebnímu úřadu za účelem provedení kontrolní prohlídky stavby (bod č. 17 tohoto rozhodnutí). Stavební úřad stanovil v souladu s ustanovením § 6 odst. 3) vyhlášky č. 526/2006 Sb. samostatným výrokem podmínky pro umístění stavby, vzhledem k tomu, že vede spojené územní a stavební řízení. Stavebnímu úřadu přísluší posuzování otázky podle Vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „Vyhláška č. 268/2009 Sb.“ Tato vyhláška stanoví technické požadavky na stavby, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů. Stavba se nedotýká ustanovení § 2 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 2 odst. 2 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. požadavky obsažené v částech druhé až páté této vyhlášky platí pro všechny druhy staveb a zařízení, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů, není-li v její části šesté uvedeno jinak. Stavba se nedotýká ustanovení § 4 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 5 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. stavby musí mít před vstupem rozptylovou plochu odpovídající druhu stavby. Řešení rozptylových ploch musí umožnit plynulý a bezpečný přístup i odchod a rozptyl osob do okolí stavby. U navrhované stavby jsou řešeny dostatečné rozptylové plochy umožňující plynulý a bezpečný přístup i odchod a rozptyl osob do okolí stavby. Dle ustanovení § 5 odst. 2 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. odstavná a parkovací stání se řeší jako součást stavby, nebo jako provozně neoddělitelná část stavby, anebo na pozemku stavby, v souladu s normovými hodnotami, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze stanovených ochranných opatření. Součástí stavby je garáž pro parkování osobního automobilu. Dále jsou součástí stavby zpevněné plochy pro parkování automobilu pro návštěvníky kadeřnictví, příp. návštěv stavebníka. Stavby podle druhu a potřeby v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. musí být napojeny na vodní zdroj nebo vodovod pro veřejnou potřebu a rozvod vody pro hašení požárů a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, sítě potřebných energií a na sítě elektronických komunikací. Objekt rodinného domu je napojen vodovod, kanalizaci, elektrickou energii a plynovod. Dle ustanovení § 6 odst. 2 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. každá přípojka stavby na vodovod pro veřejnou potřebu a sítě potřebných energií musí být samostatně uzavíratelná. Místa uzávěrů a vnější odběrná místa pro odběr vody pro hašení musí být přístupná a trvale označená. V předložené projektové dokumentaci je uvedeno, že stávající vodovodní přípojka je přivedena na pozemek a ukončena budoucí vodoměrnou šachtou. Dále je zde uvedeno, že objekt bude domovním vodovodem napojen za fakturačním vodoměrem v objektu (v technické místnosti). Z předložené projektové dokumentace je patrné, že na hranici pozemku je osazena přípojková skříň a elektroměrový rozváděč – do pilíře, vedle skříně bude umístěn elektroměrný rozvaděč s výzbrojí pro dvoutarifní odběr – přívod bude proveden od skříně SS100 do elektroměrového rozvaděče RE kabelem Cyky. Z předložené projektové dokumentace je patrné, že stávající STL
Č.j. 59661/2012
str. 28
plynovodní přípojka ukončená HUP kk25 ve skříni na hranici pozemku – na tuto přípojku bude napojen nový NTL plynovod vedoucí do rodinného domu. Dle ustanovení § 6 odst. 3 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. stavby podle druhu a potřeby musí být napojeny na kanalizaci pro veřejnou potřebu, pokud je to technicky možné a ekonomicky přijatelné. V opačném případě je nutno realizovat zařízení pro zneškodňování anebo akumulaci odpadních vod. V předložené projektové dokumentaci je uvedeno, že odpadní splaškové vody budou odváděny nově vybudovanými vnitřními rozvody kanalizace na rozvody kanalizace venkovní – napojení venkovní kanalizace na pozemku investora je na stávající kanalizační přípojku; nově bude vybudována revizní šachta. Dle ustanovení § 6 odst. 4 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. stavby, z nichž odtékají povrchové vody, vzniklé dopadem atmosférických srážek (dále jen „srážkové vody“), musí mít zajištěno jejich odvádění, pokud nejsou srážkové vody zadržovány pro další využití. Znečištění těchto vod závadnými látkami nebo jejich nadměrné množství se řeší vhodnými technickými opatřeními. Odvádění srážkových vod se zajišťuje přednostně zasakováním. Není-li možné zasakování, zajišťuje se jejich odvádění do povrchových vod; pokud nelze srážkové vody odvádět samostatně, odvádí se jednotnou kanalizací. Z předložené projektové dokumentace je patrné, že odvedení dešťových vod z objektu je řešeno oddílnou kanalizací. Na pozemku stavebníka bude umístěna nádrž pro zachycování dešťových vod, která bude následně využita pro zavlažování pozemku s možností přepadu z této nádrže do společné dešťové a splaškové kanalizace. Dle ustanovení § 6 odst. 5 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. všechny prostupy přípojek nebo příslušného odběrného technického zařízení do stavby nebo její části, umístěné pod úrovní terénu, musí být řešeny tak, aby byl znemožněn v případě havárie plynového potrubí vně objektu průnik plynu do stavby. V předložené projektové dokumentaci, týkající se vodovodu, je uvedeno, že při prostupu stoupacích potrubí a ležatých rozvodů chráněnými požárními úseky bude potrubí utěsněno protipožárními ucpávkami pro příslušné předepsané požární odolnosti – utěsněné prostupy budou dobetonovány. V předložené projektové dokumentaci, týkající se plynovodu, je uvedeno, že prostupy budou zazděny. Stavba se nedotýká ustanovení § 6 odst. 6 Vyhlášky č. 268/2009 Sb.. Dle ustanovení § 7 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. oplocení pozemku nesmí svým rozsahem, tvarem a použitým materiálem narušit charakter stavby na oploceném pozemku a jejího okolí a nesmí omezovat rozhledové pole sjezdu připojujícího stavbu na pozemní komunikaci. Do veřejného prostranství (ulice) je navrženo oplocení na soklové podezdívce a výplní z dřevěných planěk výšky 1,20 – 1,80m. Oplocení do neveřejného prostranství bude z pozinkovaného (alt. poplastovaného pletiva) výšky 1,20 – 1,80m. Branky a vjezdy na pozemek budou taktéž s výplní. Oplocení je v souladu s regulačním plánem, nenarušuje charakter stavby na oploceném pozemku a jejího okolí a neomezuje rozhledové pole sjezdu připojujícího stavbu na pozemní komunikaci. Dle ustanovení § 7 odst. 2 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. provedení oplocení pozemku nesmí ohrožovat bezpečnost osob, účastníků silničního provozu a zvířat. Oplocení pozemku neohrožuje bezpečnost osob, účastníků silničního provozu a zvířat. Stavba se nedotýká ustanovení § 7 odst. 3 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 8 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí, ochrana proti hluku, bezpečnost při užívání, úspora energie a tepelná ochrana. Součástí předložené projektové dokumentace je část, týkající se mechanické odolnosti a stability, v jejímž závěru je uvedeno, že statické posouzení potvrzuje reálnost stavebního záměru za předpokladu dodržení návrhu. V části dokumentace požárně bezpečnostního řešení stavby jsou mj. požadavky vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, zapracovány do požárně bezpečnostního řešení. Součástí dokladů, které stavební úřad obdržel, bylo souhlasné závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany. Z předložené projektové dokumentace, části týkající se hygieny a ochrany životního prostředí, je mj. patrné, že dimenzí tepelných izolací a návrhem kvalitního způsobu vytápění je omezeno produkování emisí a znečišťování ovzduší a že provozem objektu nedojde k porušení žádných norem a právních předpisů. Jak vyplývá z předložené projektové dokumentace, v rodinném domě nejsou navržena technologická zařízení, která by měla být zdrojem hluku. Stavebně technické parametry dělících konstrukcí jsou řešeny s ohledem na snížení vnitřní hlučnosti v prostorech (akustické konstrukce s vysokými akustickými izolačními schopnostmi, plovoucí podlahy apod. V části, týkající se bezpečnosti při užívání, je uvedeno, že výškové úrovně mezi interiérem, exteriérem dosahují výšky až 2,95m a tudíž je potřeba osazovat na terasy a schodiště zábradlí; v případě
Č.j. 59661/2012
str. 29
terénních úprav, kde se vybudují více jak tři stupně za sebou, budou schody osazeny jednostranným zábradlím. V části, týkající se úspory energie a ochrany tepla je mj. uvedeno, že novostavba rodinného domu je vyhovující z hlediska spotřeby tepla. Dle ustanovení § 8 odst. 2 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. stavba musí splňovat požadavky uvedené v odstavci 1 při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu plánované životnosti stavby. V projektové dokumentaci je uvedeno, že provozem objektu nedojde k porušení žádných norem a právních předpisů. Dle ustanovení § 8 odst. 3 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. výrobky, materiály a konstrukce navržené a použité pro stavbu musí zaručit, že stavba splní požadavky podle odstavce 1. V projektové dokumentaci je uvedeno, že novostavba rodinného domu je navržena v souladu s platnými ČSN. Dle ustanovení § 9 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. stavba musí být navržena a provedena v souladu s normovými hodnotami tak, aby účinky zatížení a nepříznivé vlivy prostředí, kterým je vystavena během výstavby a užívání při řádně prováděné běžné údržbě, nemohly způsobit náhlé nebo postupné zřícení, popřípadě jiné destruktivní poškození kterékoliv její části nebo přilehlé stavby, nepřípustné přetvoření nebo kmitání konstrukce, které může narušit stabilitu stavby, mechanickou odolnost a funkční způsobilost stavby nebo její části, nebo které vede ke snížení trvanlivosti stavby, poškození nebo ohrožení provozuschopnosti připojených technických zařízení v důsledku deformace nosné konstrukce, ohrožení provozuschopnosti pozemních komunikací a drah v dosahu stavby a ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu na komunikaci a dráze přiléhající ke staveništi, ohrožení provozuschopnosti sítí technického vybavení v dosahu stavby, porušení staveb v míře nepřiměřené původní příčině, zejména výbuchem, nárazem, přetížením nebo následkem selhání lidského činitele, kterému by bylo možno předejít bez nepřiměřených potíží nebo nákladů, nebo jej alespoň omezit, poškození staveb vlivem nepříznivých účinků podzemních vod vyvolaných zvýšením nebo poklesem hladiny přilehlého vodního toku nebo dynamickými účinky povodňových průtoků, případně hydrostatickým vztlakem při zaplavení, ohrožení průtočnosti koryt vodních toků, případně údolních profilů, mostů a propustků. Součástí předložené projektové dokumentace je část, týkající se mechanické odolnosti a stability, v jejímž závěru je uvedeno, že statické posouzení potvrzuje reálnost stavebního záměru za předpokladu dodržení návrhu. Na sousedních pozemcích p.č. 2656/304 a 2656/306, vše v katastrálním území Trutnov, se nenacházejí žádné stavby; na pozemku p. č. 2656/100 v katastrálním území Trutnov se nachází stávající komunikace, na pozemku p. č. 2656/29 v katastrálním území Trutnov se nachází pochozí plocha. V blízkosti navrhované stavby se nenacházejí dráhy, vodní toky včetně koryt, údolní profily, mosty, propustky. Stavba se nedotýká ustanovení § 9 odst. 2 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 9 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. stavební konstrukce a stavební prvky musí být navrženy a provedeny v souladu s normovými hodnotami tak, aby po dobu plánované životnosti stavby vyhověly požadovanému účelu a odolaly všem účinkům zatížení a nepříznivým vlivům prostředí, a to i předvídatelným mimořádným zatížením, která se mohou běžně vyskytnout při provádění i užívání stavby. Součástí předložené projektové dokumentace je část, týkající se mechanické odolnosti a stability, v jejímž závěru je uvedeno, že statické posouzení potvrzuje reálnost stavebního záměru za předpokladu dodržení návrhu. Stavba se nedotýká ustanovení § 9 odst. 4, 5 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 10 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. stavba musí být navržena a provedena tak, aby neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, zdravé životní podmínky jejích uživatelů ani uživatelů okolních staveb a aby neohrožovala životní prostředí nad limity obsažené v jiných právních předpisech, zejména následkem uvolňování látek nebezpečných pro zdraví a životy osob a zvířat a pro rostliny, přítomnosti nebezpečných částic v ovzduší, uvolňování emisí nebezpečných záření, zejména ionizujících, nepříznivých účinků elektromagnetického záření, znečištění vzduchu, povrchových nebo podzemních vod a půdy, nedostatečného zneškodňování odpadních vod a kouře, nevhodného nakládání s odpady, výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na povrchu stavebních konstrukcí uvnitř staveb, nedostatečných tepelně izolačních a zvukoizolačních vlastností podle charakteru užívaných místností, nevhodných světelně technických vlastností. Z předložené projektové dokumentace je patrné, že novostavba rodinného domu je navržena v souladu s platnými ČSN. Vytápění rodinného domu je navrženo lokální se zdrojem tepla na zemní plyn. Alternativa vytápění v přechodném období je krbová vložka s teplovodním výměníkem, alt. napojeným na topný systém. Dimenzí izolací a návrhem kvalitního způsobu vytápění je omezeno produkování emisí a znečišťování ovzduší. Odpadní splaškové vody budou odváděny stávající splaškovou přípojkou do veřejného kanalizačního řadu. Odvodnění dešťových vod z objektu je řešeno oddílnou kanalizací. Likvidace dešťových vod bude řešena v rámci pozemku. Na
Č.j. 59661/2012
str. 30
pozemku dotčeném stavbou byl proveden radonový průzkum, jak vyplývá z předložené projektové dokumentace. Stavba bude izolována hydroizolací z oxidovaných bitumenových pásů vyztužených skelnou rohoží spojitě uloženou po celé ploše kontaktní konstrukce pro střední riziko. Prostupy v plochách styku s terénem musí být dokonale utěsněny pomocí chrániček s vyplněním mezer trvale pružným tmelem. Prostupy kanalizačním potrubím izolací pak musí být utěsněny nalepením izolace na trubku do výše nejméně 0,10m. Staveniště se nachází v oblasti, kde je tíhové zrychlení agR=0,00g – konstrukce tedy není navržena na účinky seizmicity. V dané lokalitě bude vyvolána pouze technická seizmicita způsobená provozem (dopravou). Okolní objekty jsou stabilní, bez poruch. V dané lokalitě nejsou vedeny údaje o poddolování území. Jak vyplývá dále z projektové dokumentace, uvažovanou stavbou rodinného domu se nezhorší stávající světelné parametry pro sousední vlastníky pozemků. V závěru průvodní zprávy projektové dokumentace stavby je uvedeno, že stavba nabízí technické řešení, které minimalizuje resp. eliminuje škodlivé vlivy na okolí objektu a na životní prostředí. Dle ustanovení § 10 odst. 2 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. stavba musí odolávat škodlivému působení prostředí, zejména vlivům zemní vlhkosti a podzemní vody, vlivům atmosférickým a chemickým, záření a otřesům. Předložená projektová dokumentace stavby řeší položení izolace z dvouvrstvých bitumenových pásů proti zemní vlhkosti, která bude zároveň sloužit jako protiradonová izolace pro střední riziko. Izolace bude chráněna jutovou textilií. Na hydroizolaci bude položena tepelná izolace o tloušťce 0,15m z extrudovaného polystyrénu. V podlahách s mokrým provozem (koupelna, WC) se použije vrstva nátěrové izolace PCI-Lastogun, kterou je třeba vytáhnout 0,15m na stěny. Při použití tepelných izolací v podlahách se též použije nad tepelně izolačními deskami na sucho lepenka A 400H, aby při položení dalších vrstev nezatekla voda do tepelné izolace. Dle ustanovení § 10 odst. 3 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. úroveň podlahy obytné místnosti nad upraveným terénem a nad hladinou podzemní vody je dána normovými hodnotami. V ČSN 73 4301 „Obytné budovy“ je uvedeno, že úroveň podlahy obytných místností musí být nejméně 0,15m nad nejvyšší úrovní přilehlého upraveného terénu nebo terasy na terénu v pásmu širokém 5,00m od obvodové stěny s osvětlovacím otvorem a 1,00m od obvodové stěny bez osvětlovacího otvoru a nejméně 0,50m nad hladinou podzemní vody, pokud místnost není chráněna před nežádoucím působením vody technickými prostředky. Navržená stavba splňuje požadavky tohoto ustanovení. Stavba se nedotýká ustanovení § 10 odst. 4 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 10 odst. 5 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. světlá výška místností musí být alespoň 2600 mm v obytných a pobytových místnostech. Jak je patrné z výkresu řezu A-A v 1.PP bude výška stropní konstrukce dosahovat 2,50m, výška stropní konstrukce v 1.NP bude dosahovat 2,60 m a více. Stavba se nedotýká ustanovení § 10 odst. 5 písm. b), c) Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 10 odst. 6 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. každý byt musí mít alespoň jednu záchodovou mísu a jednu koupelnu. U každé samostatné provozní jednotky s pobytovými místnostmi se počet záchodových mís stanoví podle účelu jednotky a počtu jejích uživatelů v souladu s příslušnými normovými hodnotami. Záchod nesmí být přístupný přímo z pobytové místnosti, nebo z obytné místnosti, jde-li o jediný záchod v bytě. Z předložené projektové dokumentace stavby je zřejmé, že v 1.NP se nachází WC, koupelna a v 1.PP je umístěno rovněž WC. Dle ustanovení § 11 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. u nově navrhovaných budov musí návrh osvětlení v souladu s normovými hodnotami řešit denní, umělé i případné sdružené osvětlení, a posuzovat je společně s vytápěním, chlazením, větráním, ochranou proti hluku, prosluněním, včetně vlivu okolních budov a naopak vlivu navrhované stavby na stávající zástavbu. V rozsahu projektové dokumentace elektroinstalace je zakreslená světelná, zásuvková a motorická elektroinstalace pro rodinný dům v návaznosti na jeho architekturu a na základě ustanovení platných předpisů a norem ČSN. Dále bylo předloženo na základě námitek účastníka řízení posouzení oslunění, ze kterého bylo patrné, že jsou splněny požadavky na dobu nejkratšího oslunění dle ČSN 73 4301. Dle ustanovení § 11 odst. 2 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. obytné místnosti musí mít zajištěno denní osvětlení v souladu s normovými hodnotami. Navržená stavba splňuje požadavky tohoto ustanovení. Dle ustanovení § 11 odst. 3 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. obytné místnosti musí mít zajištěno dostatečné větrání venkovním vzduchem a vytápění v souladu s normovými hodnotami, s možností regulace vnitřní teploty. Obytné místnosti navržené v rodinném domě mají zajištěno dostatečné větrání venkovním vzduchem prostřednictvím oken. Vytápění rodinného domu je navrženo lokální se zdrojem tepla na zemní plyn. Alternativa vytápění v přechodném období je krbová vložka s teplovodním výměníkem, alt. napojeným na topný systém. V objektu bude osazen prostorový termostat.
Č.j. 59661/2012
str. 31
Dle ustanovení § 11 odst. 4 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. v pobytových místnostech musí být navrženo denní, umělé a případně sdružené osvětlení v závislosti na jejich funkčním využití a na délce pobytu osob v souladu s normovými hodnotami. V pobytových místnostech rodinného domu je zajištěno denní a umělé osvětlení. Dle ustanovení § 11 odst. 5 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. pobytové místnosti musí mít zajištěno dostatečné přirozené nebo nucené větrání a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace vnitřní teploty. Pro větrání pobytových místností musí být zajištěno v době pobytu osob minimální množství vyměňovaného venkovního vzduchu 25 m3/h na osobu, nebo minimální intenzita větrání 0,5 1/h. Jako ukazatel kvality vnitřního prostředí slouží oxid uhličitý CO2, jehož koncentrace ve vnitřním vzduchu nesmí překročit hodnotu 1 500 ppm. Pobytové místnosti rodinného domu mají zajištěno dostatečné přirozené větrání a dostatečné vytápění, v objektu bude osazen prostorový termostat. Dle ustanovení § 11 odst. 6 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. v místnostech, kde jsou instalovány spotřebiče paliv, musí být vždy zajištěn přívod venkovního vzduchu rovný minimálně průtoku spalovacího vzduchu pro jmenovitý výkon a typ spotřebiče. Odvod spalin a přívod spalovacího vzduchu je proveden koaxiálním potrubím nad střechu objektu – dodávka výrobce kotle. Dle ustanovení § 11 odst. 7 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. záchody, prostory pro osobní hygienu a prostory pro vaření musí mít umělé osvětlení v souladu s normovými hodnotami, musí být účinně odvětrány v souladu s normovými hodnotami a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace vnitřní teploty. Koupelna v 1.NP má zajištěno přirozené větrání oknem. Podmínkou č. 20 tohoto rozhodnutí stavební úřad stanovil, že záchody a prostory pro vaření musí být účinně odvětrány v souladu s normovými hodnotami. Umělé osvětlení a vytápění těchto prostor je rovněž zajištěno, jak je patrné z předložené projektové dokumentace. Stavba se nedotýká ustanovení § 11 odst. 8 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 11 odst. 9 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. komunikační prostory musí mít umělé osvětlení v souladu s normovými hodnotami a musí být odvětrány. Komunikační prostory mají zajištěno umělé osvětlení. Dle ustanovení § 12 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. byty a další místnosti obytných budov a pokoje ubytovacích zařízení nesmí být větrány do společných prostor a prostor komunikačních. Předložená projektová dokumentace toto neobsahuje. Stavba se nedotýká ustanovení § 12 odst. 2 - 5 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 13odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. prosluněny musí být všechny byty a ty pobytové místnosti, které to svým charakterem a způsobem využití vyžadují. Přitom musí být zajištěna zraková pohoda a ochrana před oslněním, zejména v pobytových místnostech určených pro zrakově náročné činnosti. Jak je zřejmé z projektové dokumentace stavby, toto ustanovení je splněno. Dle ustanovení § 13 odst. 2 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. byt je prosluněn, je-li součet podlahových ploch jeho prosluněných obytných místností roven nejméně jedné třetině součtu podlahových ploch všech jeho obytných místností. Při posuzování proslunění se vychází z normových hodnot. Jak je zřejmé z projektové dokumentace stavby, toto ustanovení je splněno. Dle ustanovení § 13 odst. 2 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. u samostatně stojících rodinných domů, dvojdomů a koncových řadových domů má být součet podlahových ploch prosluněných obytných místností roven nejméně jedné polovině součtu podlahových ploch všech obytných místností bytu. Jak je zřejmé z projektové dokumentace stavby, toto ustanovení je splněno. Stavba se nedotýká ustanovení § 14 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Stavba se nedotýká ustanovení § 15 odst. 1 – 3 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 16 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. budovy musí být navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie na jejich vytápění, větrání, umělé osvětlení, popřípadě klimatizaci byla co nejnižší. Energetickou náročnost je třeba ovlivňovat tvarem budovy, jejím dispozičním řešením, orientací a velikostí výplní otvorů, použitými materiály a výrobky a systémy technického zařízení budov. Při návrhu stavby se musí respektovat klimatické podmínky lokality. Jak je zřejmé z projektové dokumentace stavby, toto ustanovení je splněno.
Č.j. 59661/2012
str. 32
Dle ustanovení § 16 odst. 2 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. budovy s požadovaným stavem vnitřního prostředí musí být navrženy a provedeny tak, aby byly dlouhodobě po dobu jejich užívání zaručeny požadavky na jejich tepelnou ochranu splňující tepelnou pohodu uživatelů, požadované tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budov, tepelně vlhkostní podmínky technologií podle různých účelů budov, nízkou energetickou náročnost budov. Tepelná pohoda uživatelů objektu bude zajištěna, jak je patrné z předložené projektové dokumentace. Dle ustanovení § 16 odst. 3 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. požadavky na tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budov jsou dány normovými hodnotami. Tepelné ztráty domu byly vypočteny podle ČSN 73 0540, novostavba rodinného domu je vyhovující z hlediska spotřeby tepla. Stavba se nedotýká ustanovení § 17 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 18 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. stavby se musí zakládat způsobem odpovídajícím základovým poměrům zjištěným geologickým průzkumem a musí splňovat požadavky dané normovými hodnotami, nesmí být při tom ohrožena stabilita jiných staveb. Na bezprostředně sousedících pozemcích se nenachází stavby. Po provedení výkopových prací bude posouzena základová spára, zápis bude proveden do stavebního deníku. Dle ustanovení § 18 odst. 2 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. při zakládání staveb se musí zohlednit případné vyvolané změny základových podmínek na sousedních pozemcích určených k zastavění a případná změna režimu podzemních vod. V projektové dokumentaci je uvedeno, že v případě vyvolaných změn budou příslušné změny dodatkem k projektové dokumentaci (změny hloubky založení, šířky základové spáry). Dle ustanovení § 18 odst. 3 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. základy musí být navrženy a provedeny tak, aby byly podle potřeby chráněny před agresivními vodami a látkami, které je poškozují. Projektová dokumentace předpokládá, že max. hladina podzemní vody nezasahuje do základová konstrukce. Upřesnění bude řešeno v souladu s geologickým průzkumem. Stavba se nedotýká ustanovení § 18 odst. 4 - 7 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 19 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. vnější stěny a vnitřní stěny oddělující prostory s rozdílným režimem vytápění a stěnové konstrukce přilehlé k terénu musí spolu s jejich povrchy splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při prostupu tepla, prostupu vodní páry a vzduchu konstrukcemi dané normovými hodnotami nejnižších vnitřních povrchových teplot konstrukce, zejména v místech tepelných mostů v konstrukci a tepelných vazeb mezi konstrukcemi, součinitele prostupu tepla, včetně tepelných mostů v konstrukci, lineárních a bodových činitelů prostupu tepla pro tepelné vazby mezi konstrukcemi, kondenzace vodních par a bilance vlhkosti v ročním průběhu, průvzdušnosti konstrukce a spár mezi konstrukcemi, tepelné stability konstrukce v zimním a letním období ve vazbě na místnost nebo budovu, prostupu tepla obvodovým pláštěm budovy ve vazbě na další konstrukce budovy. 1.PP bude na betonové základy odlita železobetonová monolitická stěna alt. z tvarovek KB blok tl. 0,30m na vazbu. 1.NP bude na betonové základy stavěno jako dřevostavba difuzně otevřená. Svislé konstrukce jsou navrženy z dřevěných hranolů KVH z vnitřní strany pobitých OSB deskami a z vnější zateplené fasádním systémem s tenkovrstvou strukturovanou omítkou. V prostoru mezi dřevěné hranoly bude umístěna minerální plsť o tl. 0,16m. Z vnitřní strany stavby bude provedena sádrokartonová předstěna na dřevěné KVH hranoly 0,04m, bez odsazení nebo dosazená o 0,02m, od nosné konstrukce, sloužící jako provětrání. Po variantě odsazení bude prostor mezi hranoly vyplněn minerální plstí o tl. 0,04m. Stavba se nedotýká ustanovení § 19 odst. 2 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 20 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. vnější i vnitřní stropní konstrukce musí spolu s podlahami a povrchy splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při prostupu tepla, prostupu vodní páry a vzduchu konstrukcemi v ustáleném i neustáleném teplotním stavu, které vychází z normových hodnot. Nad 1.PP je konstrukce navržena ze železobetonových panelů, tl. 0,20m. Nad 1.NP tvoří stropní konstrukci dřevěné lepené hranoly KVH alt. nosníky, pod které bude zavěšen sádrokartonový podhled. Mezi dřevěné hranoly bude vložena tepelná izolace s minerální rohoží o min. tl. 0,20m. Stavba se nedotýká ustanovení § 20 odst. 2 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 21 odst. 1 vyhlášky č. 268/2009 Sb. podlahové konstrukce musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti v ustáleném a neustáleném teplotním stavu včetně poklesu dotykové teploty
Č.j. 59661/2012
str. 33
podlah, a dále požadavky stavební akustiky na kročejovou a vzduchovou neprůzvučnost dané normovými hodnotami. Souvrství celé stropní konstrukce se posuzuje komplexně. Stavebně technické parametry dělících konstrukcí jsou řešeny s ohledem na snížení vnitřní hlučnosti v prostorech (akustické konstrukce s vysokými izolačními schopnostmi, plovoucí podlahy). Dle ustanovení § 21 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. podlahy všech bytových a pobytových místností musí mít protiskluzovou úpravu povrchu odpovídající normovým hodnotám. Úprava povrchů podlah v jednotlivých místnostech je patrná z projektové dokumentace. Stavba se nedotýká ustanovení § 20 odst. 3 – 4 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 21 odst. 5 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. instalace uložené v podlaze nesmí narušit vlastnosti podlahy požadované pro příslušný prostor. Z předložené projektové dokumentace nevyplývá, že by instalace uložené v podlaze narušily vlastnosti podlahy v daných prostorech. Stavba se nedotýká ustanovení § 21 odst. 6 – 7 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 22 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. každé podlaží, mimo vstupní přístupné přímo z upraveného terénu, a každý užitný půdní prostor budovy musí být přístupný alespoň jedním hlavním schodištěm. Další pomocná schodiště se navrhují především pro řešení únikových, popřípadě zásahových cest v souladu s normovými hodnotami. Místo schodišť lze navrhnout šikmé rampy, které na únikových cestách nesmí mít větší sklon než 1 : 8. V objektu je navrženo železobetonové monolitické schodiště 1.PP do 1.NP. Dále se předpokládá osazení kovových stahovacích schůdků do půdního prostoru. Případné exteriérové stupně budou ze zámkové dlažby nebo z kamene. Dle ustanovení § 22 odst. 2 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. nejmenší podchodná a průchodná výška schodišť je dána normovými hodnotami. Toto ustanovení je splněno. Dle ustanovení § 22 odst. 3 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. všechny schodišťové stupně v jednom schodišťovém rameni musí mít stejnou výšku, v přímých ramenech i stejnou šířku. Z projektové dokumentace vyplývá, že všechny schodišťové stupně v jednom schodišťovém rameni budou mít stejnou výšku, v přímých ramenech i stejnou šířku. Dle ustanovení § 22 odst. 4 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. nejmenší šířky schodišťového stupně a stupnice jsou dány normovými hodnotami. V projektové dokumentaci je uvedeno, že objekt je navržen v souladu s platnými ČSN. Dle ustanovení § 22 odst. 5 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. vzájemný vztah mezi výškou a šířkou schodišťového stupně je dán normovými hodnotami. V projektové dokumentaci je uvedeno, že objekt je navržen v souladu s platnými ČSN. Dle ustanovení § 22 odst. 6 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. nejvyšší počet výšek schodišťových stupňů v jednom schodišťovém rameni je dán normovými hodnotami. Stupnice schodišťového stupně musí být vodorovná, bez sklonu v příčném i podélném směru a její povrch musí být z materiálu odolného působení mechanického namáhání a vlivů daného prostředí. V projektové dokumentaci je uvedeno, že objekt je navržen v souladu s platnými ČSN. Dle ustanovení § 22 odst. 7 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. sklon schodišťových ramen v bytech a bytových domech je dán normovými hodnotami. V projektové dokumentaci je uvedeno, že objekt je navržen v souladu s platnými ČSN. Dle ustanovení § 22 odst. 8 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. nejmenší dovolená průchodná šířka schodišťových ramen, rozměry podest a mezipodest, umístění dveří v prostoru podest a další bezpečnostní požadavky jsou dány pro jednotlivé druhy staveb normovými hodnotami. V projektové dokumentaci je uvedeno, že objekt je navržen v souladu s platnými ČSN. Dle ustanovení § 23 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. povrch podest vnitřních schodišť musí být vodorovný beze sklonu v příčném i podélném směru. Povrch podest vnějších schodišť může mít podélný sklon ve směru sestupu nejvýše 7 %. Z předložené projektové dokumentace nevyplývá, že by povrch podest nebyl vodorovný. Stavba se nedotýká ustanovení § 21 odst. 2 – 6 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 23 odst. 7 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. prostor schodiště musí být osvětlen a větrán. Osvětlení schodiště bude zajištěno umělým osvětlením.
Č.j. 59661/2012
str. 34
Dle ustanovení § 24 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. komíny a kouřovody musí být navrženy a provedeny tak, aby za všech provozních podmínek připojených spotřebičů paliv byl zajištěn bezpečný odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší, aby nenastalo jejich hromadění, nebyly překročeny emisní limity stanovené jiným právním předpisem vztažené k předmětnému zdroji znečištění i k okolní zástavbě a nedošlo k ohrožení bezpečnosti a zdraví osob nebo zvířat. Bezpečnost spalinové cesty instalovaného spotřebiče musí být potvrzena revizní zprávou obsahující údaje o výsledku její kontroly vymezené normovými hodnotami. Komín je navržen tříprůduchový třísložkový ze systému Schiedel, Cyko, popř. nerezový o vnitřním kruhovém rozměru průduchu 0,18m. Odvod spalin plynového kotle a přívod spalovacího vzduchu bude proveden koaxiálním potrubím nad střechu objektu. Revizní zprávy budou součástí dokladů k užívání stavby. Dle ustanovení § 24 odst. 2 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. spaliny spotřebičů paliv se odvádí nad střechu budovy. Vyústění odvodu spalin venkovní stěnou do volného ovzduší lze použít jen v technicky odůvodněných případech při stavebních úpravách budov nebo u průmyslových staveb, při dodržení normových hodnot a emisních limitů podle odstavce 1. Vyústění odvodu spalin se odvádí nad střechu budovy. Dle ustanovení § 24 odst. 3 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. materiály komínů, kouřovodů, komínových vložek a jejich izolací musí odpovídat normovým hodnotám. Komíny musí být opatřeny identifikačními štítky odpovídajícími normovým hodnotám. V projektové dokumentaci je uvedeno, že objekt je navržen v souladu s platnými ČSN. Dle ustanovení § 24 odst. 4 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. výška komína nad střechou budovy i ve vztahu k nejbližšímu okolí je dána normovými hodnotami. V projektové dokumentaci je uvedeno, že objekt je navržen v souladu s platnými ČSN. Dle ustanovení § 24 odst. 5 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. nejmenší dovolený rozměr světlého průřezu průduchu podtlakového a přetlakového komína je dán normovými hodnotami. V projektové dokumentaci je uvedeno, že objekt je navržen v souladu s platnými ČSN. Dle ustanovení § 24 odst. 5 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. na spalinové cestě musí být kontrolní, popřípadě vybírací, vymetací nebo čisticí otvory pro kontrolu a čištění komínů a kouřovodů. Umístění otvorů, jejich počet a provedení jsou dány normovými hodnotami. V projektové dokumentaci je uvedeno, že objekt je navržen v souladu s platnými ČSN. Dle ustanovení § 24 odst. 5 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. ke komínům, které se kontrolují a čistí ústím průduchu komína, musí být zabezpečen trvalý přístup budovou, otvorem ve střeše, komínovou lávkou, popřípadě vnější přístupovou cestou, střešními stupni. Požadavky na přístupové cesty a komínové lávky jsou dány normovými hodnotami. V projektové dokumentaci je uvedeno, že objekt je navržen v souladu s platnými ČSN. Stavba se nedotýká ustanovení § 24 odst. 8 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 25 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. střechy musí zachycovat a odvádět srážkové vody, sníh a led tak, aby neohrožovaly chodce a účastníky silničního provozu nebo zvířata v přilehlém prostoru, a zabraňovat vnikání vody do konstrukcí staveb. Střešní konstrukce musí být navržena na normové hodnoty zatížení. Srážkové vody na pozemku stavebníka jsou řešeny – viz. uvedeno výše. Rodinný dům je umístěn v dostatečné vzdálenosti, nebude ohrožovat chodce a účastníky silničního provozu nebo zvířata v přilehlém prostoru, ani zabraňovat vnikání vody do konstrukcí staveb. Stavba se nedotýká ustanovení § 25 odst. 2 – 3 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 25 odst. 4 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. střešní konstrukce musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při prostupu tepla, prostupu vodní páry a prostupu vzduchu konstrukcemi dané normovými hodnotami nejnižších vnitřních povrchových teplot konstrukce, zejména v místech tepelných mostů v konstrukci a tepelných vazeb mezi konstrukcemi, součinitele prostupu tepla, včetně tepelných mostů v konstrukci, lineárních a bodových činitelů prostupu tepla pro tepelné vazby mezi konstrukcemi, kondenzace vodních par a bilance vlhkosti v ročním průběhu, průvzdušnosti konstrukce a spár mezi konstrukcemi, tepelné stability konstrukce v zimním a letním období ve vazbě na místnost nebo budovu, prostupu tepla obvodovým pláštěm budovy ve vazbě na další konstrukce budovy. Konstrukci zastřešení tvoří klasické krovy vaznicové soustavy. Odvětrání střechy zabezpečuje vzduchová mezera mezi difuzní fólií a tepelnou izolací střechy (popř. stropu). Při vrcholu střechy je třeba přerušit difusní fólii, aby vlhký vzduch mohl odvětrat přes odvětrací tvarovku. U stropní konstrukce bude položena
Č.j. 59661/2012
str. 35
kontaktní difusní fólie. Nasávání vzduchu se zabezpečuje v místě okapu a v místě obložení. V projektové dokumentaci je uvedeno, že objekt je navržen v souladu s platnými ČSN. Dle ustanovení § 26 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. výplně otvorů musí mít náležitou tuhost, při níž za běžného provozu nenastane zborcení, svěšení nebo jiná deformace a musí odolávat zatížení včetně vlastní hmotnosti a zatížení větrem i při otevřené poloze křídla, aniž by došlo k poškození, posunutí, deformaci nebo ke zhoršení funkce. Všechna okna, balkónová okna a dveře budou v provedení Euro alt. plastová s imitací dřeva opatřené izolačním dvojsklem nebo trojsklem. Garážová vrata typu Hermann. Z předložené projektové dokumentace nevyplývá, že by za běžného provozu nastalo zborcení, svěšení nebo jiná deformace, neodolnost zatížení včetně vlastní hmotnosti a zatížení větrem i při otevřené poloze křídla, ani že by mohlo dojít k poškození, posunutí, deformaci nebo ke zhoršení funkce. Dle ustanovení § 26 odst. 2 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. výplně otvorů musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti v ustáleném teplotním stavu v souladu s normovými hodnotami. V projektové dokumentaci je uvedeno, že objekt je navržen v souladu s platnými ČSN. Dle ustanovení § 26 odst. 3 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. výplně otvorů musí splňovat požadavky na akustické vlastnosti v souladu s normovými hodnotami pro zajištění dostatečné ochrany před hlukem ve všech chráněných vnitřních prostorech stavby. V projektové dokumentaci je uvedeno, že objekt je navržen v souladu s platnými ČSN. Dle ustanovení § 26 odst. 4 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. hlavní vstupní dveře do bytů a pobytových místností musí mít světlou šířku nejméně 800 mm. Hlavní vstupní dveře vyznačené v projektové dokumentaci mají šířku 0,90m. Dle ustanovení § 26 odst. 5 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. okenní parapety v obytných a pobytových místnostech, pod nimiž je volný venkovní prostor hlubší než 0,5 m, musí být vysoké nejméně 850 mm od úrovně podlahy nebo musí být doplněny zábradlím nejméně do této výšky. Předložená projektová dokumentace je v souladu s tímto ustanovením. Dle ustanovení § 26 odst. 6 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. průlezné otvory ve stropech nesmějí mít žádný rozměr menší než 0,7 m a u vstupních otvorů do šachet nebo kanálů menší než 0,6 m. Uvedené rozměry vstupních otvorů nesmí být zužovány žebříky nebo stupadly. V rodinném domě se předpokládá pouze osazení kovových stahovacích schůdků do půdního prostoru. Stavba se nedotýká ustanovení § 26 odst. 7 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 27 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. všechny pochůzné plochy stavby, kde je nebezpečí pádu osob nebo zvířat a k nimž je možný přístup, se musí opatřit ochranným zábradlím, popřípadě jinou zábranou. Parametry zábradlí jsou dány normovými hodnotami. V projektové dokumentaci je uvedeno, že objekt je navržen v souladu s platnými ČSN. Dle ustanovení § 27 odst. 2 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. zábradlí se musí zřídit na volném okraji pochůzné plochy, před níž je volný prostor hlubší a širší, než jsou normové hodnoty v závislosti na zatřídění pochůzné plochy. V projektové dokumentaci je uvedeno, že na terasy a schodiště bude osazeno zábradlí. V projektové dokumentaci je dále uvedeno, že v případě terénních úprav, kde se vybudují více jak tři stupně za sebou, se budou schody osazovat jednostranným zábradlím. Stavba se nedotýká ustanovení § 27 odst. 3 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 27 odst. 4 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. nejmenší dovolená výška zábradlí včetně madla schodišť, šikmých ramp a vodorovných ploch je dána normovými hodnotami. V projektové dokumentaci je uvedeno, že objekt je navržen v souladu s platnými ČSN. Dle ustanovení § 27 odst. 5 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. zábradlí a jeho zábradelní výplň musí v závislosti na zatřídění pochůzné plochy podle přístupu osob splňovat požadavky normových hodnot. V projektové dokumentaci je uvedeno, že objekt je navržen v souladu s platnými ČSN. Dle ustanovení § 27 odst. 6 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. hrozí-li nebezpečí podklouznutí nebo propadnutí, musí být u podlahy zábradlí opatřeno zábradelní zarážkou stanovenou normovými hodnotami. V projektové dokumentaci je uvedeno, že objekt je navržen v souladu s platnými ČSN. Dle ustanovení § 27 odst. 7 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. šikmé zábradlí schodišť a šikmých ramp musí být opatřeno zábradelními madly, jejichž umístění a provedení je dáno normovými hodnotami. V projektové dokumentaci je uvedeno, že objekt je navržen v souladu s platnými ČSN. Stavba se nedotýká ustanovení § 28 - 30 Vyhlášky č. 268/2009 Sb.
Č.j. 59661/2012
str. 36
Stavba se nedotýká ustanovení § 31 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 31 odst. 2 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. podlahy balkónů, teras a lodžií musí být vodotěsné, s protiskluzovou úpravou povrchu danou normovými hodnotami. Musí z nich být zabezpečen odvod srážkové vody. V projektové dokumentaci je uvedeno, že objekt je navržen v souladu s platnými ČSN. Stavba se nedotýká ustanovení § 31 odst. 3 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 31 odst. 4 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. lineární a bodový činitel prostupu tepla vlivem předsazených částí staveb a lodžie musí být v souladu s potřebným nízkým prostupem tepla obvodovým pláštěm budovy daným normovými hodnotami. V projektové dokumentaci je uvedeno, že objekt je navržen v souladu s platnými ČSN. Dle ustanovení § 32 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. vodovodní přípojka pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu a vnitřní vodovod pitné vody nesmí být propojeny s jiným zdrojem vody. Navrhovaná stavba bude napojena na zdroj pitné vody z veřejného vodovodu přípojkou ukončenou na hranici pozemku stavebníka. Dle ustanovení § 32 odst. 2 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. vodovodní přípojka, popřípadě část vnitřního vodovodu vedeného v zemi musí být uložena do nezámrzné hloubky nebo se musí chránit proti zamrznutí. Projektant navrhuje min. krytí potrubí ve volném terénu min. 1,10m od upraveného terénu. Stavba se nedotýká ustanovení § 32 odst. 3 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 32 odst. 3 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. hlavní uzávěr vnitřního vodovodu se osazuje před vodoměr; musí být přístupný a jeho umístění musí být viditelně a trvale označeno. Na odběrných místech vnitřního rozvodu vody lze osadit podružné vodoměry na studenou a teplou vodu. Vodoměrná sestava bude umístěna v technické místnosti. Stavba se nedotýká ustanovení § 32 odst. 5 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 32 odst. 6 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. potrubí studené vody musí být tepelně izolováno. Rozvodné a cirkulační potrubí teplé vody musí být tepelně izolováno. Potrubí podléhající korozi musí být proti ní chráněno. Stavební úřad zahrnul podmínku tohoto ustanovení do bodu č. 21 tohoto rozhodnutí. Dle ustanovení § 33 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. je-li kanalizace pro veřejnou potřebu oddílná, musí být i vnitřní kanalizace oddílná. Vnitřní oddílná kanalizace musí být na jednotnou kanalizaci pro veřejnou potřebu připojena jednotnou kanalizační přípojkou. Vnitřní splašková kanalizace bude venkovní kanalizací napojena na stávající kanalizační přípojku, která bude ukončena novou revizní šachtou na pozemku stavebníka. Dle ustanovení § 33 odst. 2 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. potrubí kanalizační přípojky musí být uloženo do nezámrzné hloubky nebo se musí chránit proti zamrznutí. Umístění kanalizace je patrné z předložené projektové dokumentace. Dle ustanovení § 33 odst. 3 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. čisticí tvarovky se nesmí osadit v místnostech, ve kterých by případný únik odpadní vody mohl ohrozit zdravé podmínky při užívání stavby. Čistící tvarovky budou osazeny na odpadech a svodech v souladu s ČSN 73 6760. Dle ustanovení § 33 odst. 4 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. větrací potrubí vnitřní kanalizace nesmí být zaústěno do komínů, větracích průduchů, instalačních šachet a půdních prostor a musí být vyvedeno nejméně 500 mm nad úroveň střešního pláště. Nad pochůzné střechy a terasy musí být větrací potrubí vnitřní kanalizace umístěno v souladu s normovými hodnotami tak, aby nedošlo k obtěžování a ohrožování okolí. Odvětrání stoupacího potrubí bude vyvedeno nad úroveň střechy a bude zakončeno větrací hlavicí. Na stoupacím potrubí budou osazeny revizní tvarovky (čistící kusy). Stavba se nedotýká ustanovení § 33 odst. 5 - 6 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 34 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. vnitřní silnoproudé rozvody se připojují na distribuční sítě přípojkou, nebo rozšířením distribuční soustavy elektřiny. Vnitřní rozvody elektronických komunikací se připojují na vnější síť elektronických komunikací přípojkou. Pro připojení odběrného místa není nutné vybudovat elektrickou přípojku. Do pilíře vedle skříně na hranici pozemku bude umístěn elektroměrný rozvaděč s výzbrojí pro dvoutarifní odběr. Dle ustanovení § 34 odst. 2 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. elektrický rozvod musí podle druhu provozu splňovat v souladu s normovými hodnotami požadavky na bezpečnost osob, zvířat a majetku, provozní
Č.j. 59661/2012
str. 37
spolehlivost v daném prostředí při určeném způsobu provozu a vlivu prostředí, přehlednost rozvodu, umožňující rychlou lokalizaci a odstranění případných poruch, snadnou přizpůsobivost rozvodu při požadovaném přemísťování elektrických zařízení a strojů, dodávku elektrické energie pro zařízení, která musí zůstat funkční při požáru, zamezení vzájemných nepříznivých vlivů a rušivých napětí při křižování a souběhu silnoproudých vedení a vedení elektronických komunikací, v elektrických rozvodech staveb instalovat vždy zařízení s takovou elektromagnetickou kompatibilitou a odolností, aby tato zařízení v elektromagnetickém prostředí uspokojivě fungovala, aniž by sama způsobovala nepříznivé elektromagnetické rušení jiného zařízení v tomto prostředí. Předmětem stavby je rodinný dům. Z elektroměrové skříně budou vedeny hlavní napájecí kabely uložené v zemi, v plastové chráničce, do hlavního rozvaděče rodinného domu. Pro přenos blokovacích signálů energetiky bude do rezervy paralelně uložen kabel – ovládání vedení. Stavba se nedotýká ustanovení § 34 odst. 3 - 5 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 34 odst. 6 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. u staveb se zřizuje hlavní ochranná přípojnice a její uzemnění se provede propojením se základovým zemničem. Ochranný vodič PE bude v rozvaděči rodinného domu vodivě připojený na ochrannou přípojnici PE. Střední vodič vývodu N bude Vodiče vývodů PE v rozvaděči rodinného domu vodivě připojený na přípojnici středních vodičů. Vodiče vývodů PE a N budou na přípojnicích označeny štítky podle totožnosti k vývodům. V objektu bude také doplňující pospojování. Vodičem Cy 4mm2 z/ž barvy budou spojeny neživé části upevněných el. předmětů, cizí vodivé části a ochranný vodič všech dosažitelných zařízení i zásuvek. V koupelnách a sprchách musí být provedeno místní doplňující pospojování podle ČSN 33 2000-7-701, které musí pospojovat ochranné vodiče spojené s neživými částmi zařízení v zónách 1,2, a 3 vč. Ochranných vodičů zásuvek a cizí vodivé části v zónách 0,1,2 a 3. V blízkosti rozváděče domu na venkovní straně objektu nebo přímo v rozvaděči domu bude zřízena samostatná svorkovnice hlavního pospojování. Tato svorkovnice bude přizemněna na společnou uzemňovací soustavu drátem FeZn o 8mm nebo vodičem Cy 25mm2. Z této svorkovnice drátem Cy 16mm2 provést přizemnění přípojnice PE v rozvodnici rodinného domu, dále veškerá kovová potrubí uvnitř budovy (plyn, voda), kovové části ústředního topení, klimatizace – hlavní ochranné pospojování. Dle ustanovení § 34 odst. 7 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. zásuvky se jmenovitým proudem nepřesahujícím 16 A musí splňovat národně stanovené parametry. Minimální vybavení bytu elektrickým zařízením a přístroji je dáno normovými hodnotami. V projektové dokumentaci je uvedeno, že objekt je navržen v souladu s platnými ČSN. Dle ustanovení § 35 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. pro plynovodní přípojku a odběrné plynové zařízení musí být použit jen materiál, který odpovídá účelu použití, druhu rozváděného média a danému provoznímu přetlaku. Přípojka bude IPE 32. Dle ustanovení § 35 odst. 2 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. plynovodní přípojka a rozvod plynu musí být dimenzovány tak, aby byl zajištěn potřebný provozní přetlak pro všechny plynové spotřebiče. Odběrné plynové zařízení musí být navrženo a provedeno s ohledem na možná rizika tak, aby v důsledku jeho použití a způsobu provedení nedocházelo k ohrožení života a zdraví osob nebo zvířat. Způsob instalace rozvodu plynu ve stavbě je dán normovými hodnotami. Na stávající STL plynovou přípojku kk25 bude napojen nový NTL plynovod. V pilíři bude STL/NTL regulace Francel B6, příprava pro plynoměr, kk25. Odtud bude plynovod IPE 32 veden v zemi k obvodové zdi objektu, dále v garáži po zdi pod stropem k plynovému kotli v technické místnosti. Dle ustanovení § 35 odst. 3 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. na začátku odběrného plynového zařízení musí být instalován hlavní uzávěr plynu umístěný na trvale přístupném a větratelném místě a musí být viditelně trvale označen. Nesmí být umístěn uvnitř stavby v místnostech nebo obtížně přístupných prostorech, které by mohly být v případě požáru budovy znepřístupněny. Stávající STL plynová přípojka ukončená HUP kk25 v pilíři na hranici pozemku. Dle ustanovení § 35 odst. 4 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. potrubí rozvodu plynu se ukládá do ochranné konstrukce, která je provedena podle normových hodnot pro zajištění ochrany před poškozením mechanickým nebo korozí, při průchodu dutými a nepřístupnými konstrukcemi, při průchodu obvodovými zdmi a základy. Potrubí v konstrukcích bude opatřeno tepelnou izolací. Dle ustanovení § 35 odst. 5 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. připojené spotřebiče musí vyhovovat danému druhu plynu a provoznímu přetlaku plynu a mohou být podle svého provedení umístěny pouze v prostorách, které svým objemem, účelem a popřípadě množstvím přiváděného spalovacího vzduchu odpovídají jmenovitému tepelnému výkonu a funkci spotřebiče. U staveb umístěných v záplavových
Č.j. 59661/2012
str. 38
územích musí být uzávěry plynu mimo dosah hladiny vody, pro kterou bylo záplavové území stanoveno. V technické místnosti bude osazen kondenzační kotel Therm 17 KDZ. Kotel bude v sestavě se zásobníkem TUV Regulus R2BC-300. Součástí zdroje tepla bude teploměr a tlakoměr, pružinový pojišťovací ventil – otevírací přetlak 250kPa. Stavba nebude umístěna v záplavovém území. Dle ustanovení § 36 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit ohrožení života nebo zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení, stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem, stavbě pro obchod, zdravotnictví a školství, stavbě ubytovacích zařízení nebo stavbě pro větší počet zvířat, poruchu s rozsáhlými důsledky na veřejných službách, zejména v elektrárně, plynárně, vodárně, budově pro spojová zařízení a nádraží, výbuch zejména ve výrobně a skladu výbušných a hořlavých hmot, kapalin a plynů, škody na kulturním dědictví, popřípadě jiných hodnotách, zejména v obrazárně, knihovně, archivu, muzeu, budově, která je kulturní památkou, přenesení požáru stavby na sousední stavby, které podle písmen a) až d) musí být před bleskem chráněny, ohrožení stavby, u které je zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v důsledku jejího umístění na návrší nebo vyčnívá-li nad okolí, zejména u továrního komína, věže, rozhledny a vysílací věže. Objekt rodinného domu má navrženu jímací soustavu z drátu FeZn o 8mm, doplněnou jednou jímací tyčí JP 15 na vrcholu střechy. Na soustavu budou připojeny všechny kovové prvky umístěné na střeše (okapové roury, stožár antény). Žádný z bodů na střeše není vzdálený od jímací soustavy více než 10m. Dle ustanovení § 36 odst. 2 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. pro stavby uvedené v odstavci 1 musí být proveden výpočet řízení rizika podle normových hodnot k výběru nejvhodnějších ochranných opatření stavby. Z předložené projektové dokumentace je zřejmé, že bude 5 svodů – při návrhu se vycházelo z tvaru objektu, jeho výšky a situování. Svody jsou tvořeny drátem FeZn o 8mm vedeným pod omítkou v ochranné nekovové netříštivé trubce o 29mm v obvodovém zdivu. Ve výšce 0,6m nad terénem jsou umístěny zkušební svorky SZ v krabici KO 125. Dle ustanovení § 36 odst. 3 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. pro uzemnění systému ochrany před bleskem se u staveb zřizuje přednostně základový zemnič. Zemnič je tvořen zemnícím páskem FeZn 30/4mm uloženým v základech objetu (základový zemnič). Stavba se nedotýká ustanovení § 37 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 38 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. technické vybavení zdrojů tepla musí umožnit hospodárný, bezpečný a spolehlivý provoz a je nutné brát zřetel na možnosti proveditelnosti alternativních zdrojů vytápění. V případě instalace tepelných spotřebičů na tuhá paliva musí být k dispozici prostor na uskladnění tuhých paliv. Zdrojem tepla bude kondenzační kotel, alternativním zdrojem krbová vložka. Dle ustanovení § 38 odst. 2 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. kotle a spotřebiče musí mít zajištěn přívod spalovacího a větracího vzduchu. Odvod spalin, kondenzátu ze spalin a dalších škodlivin nesmí ohrožovat životní prostředí a zdraví osob nebo zvířat. Odvod spalin a přívod spalovacího vzduchu bude proveden koaxiálním potrubím nad střechu objektu. Dle ustanovení § 38 odst. 3 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. výpočet tepelných ztrát budov je dán normovými postupy. V předložené projektové dokumentaci je uvedena tepelná bilance a výpočty dle ČSN 73 0540 a ČSN EN 12381 pro nejnižší venkovní teplotu -190C a budovu samostatně stojící. Stavba se nedotýká ustanovení § 38 odst. 4 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 38 odst. 5 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. v otopných soustavách musí být osazena zařízení umožňující měření a nastavení parametrů otopných soustav. Při provozu otopných soustav se musí zajistit řízení tepelného výkonu v závislosti na potřebě tepla. Součástí otopných těles budou radiátorové ventily, na které se osadí termostatické hlavice. Všechna tělesa budou osazena odvzdušňovacími ventily. Jako doplnění otopné soustavy jsou v koupelně navržena koupelnová tělesa, která budou doplněna elektrickou patronou pro kombinované vytápění, s termostatem o výkonu dle doporučení výrobce. Otopná tělesa mají středové připojení armaturou Multilux, na kterou se osadí termostatické hlavice. V obytném prostoru č. 03 je navržen podlahový konvektor, který je na otopnou soustavu napojen připojovací sadou, která bude součástí dodávky konvektoru. Stavba se nedotýká ustanovení § 38 odst. 6 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 38 odst. 7 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. zařízení uvedená v odstavci 5 a hlavní uzávěry topného média musí být přístupné a zabezpečené proti neoprávněné manipulaci. Hlavní uzávěry topného média budou přístupné.
Č.j. 59661/2012
str. 39
Dle ustanovení § 38 odst. 8 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. rozvody otopné soustavy vedené technickými podlažími musí být izolované. Potrubí v konstrukcích bude opatřeno tepelnou izolací. Stavba se nedotýká ustanovení § 39 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 40 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. v rodinném domě musí být vymezen dostatečný prostor pro odkládání směsného komunálního odpadu. Není-li možné takovýto prostor situovat v domě, je třeba vymezit stálé stanoviště pro sběrnou nádobu na směsný komunální odpad na pozemku rodinného domu nebo na přilehlém pozemku stejného vlastníka. Umístění kontejneru na odpadky bude na pozemku stavebníka vedle vjezdu na pozemek. Dle ustanovení § 40 odst. 2 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. světlá výška obytných místností v rodinném domě a pobytových místností ve stavbě pro rodinnou rekreaci musí být nejméně 2500 mm, v podkroví 2300 mm. V obytných a pobytových místnostech se šikmým stropem musí být nejmenší světlá výška dosažena alespoň nad polovinou podlahové plochy místnosti. Předložená projektová dokumentace toto ustanovení splňuje. Dle ustanovení § 40 odst. 3 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. sklon schodišťových ramen hlavních schodišť do obytných podlaží v rodinném domě a ve stavbě pro rodinnou rekreaci nesmí být větší než 35°; nepřesáhne-li konstrukční výška 3000 mm, je možno zvýšit sklon schodišťových ramen až na 41°. V jednom rameni smí být nejvýše 18 schodišťových stupňů. Ve schodišťovém rameni je navrženo 14stupňů. Dle ustanovení § 40 odst. 4 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. u hlavních schodišť a u chodeb v rodinném domě a ve stavbě pro rodinnou rekreaci musí být nejmenší podchodná výška 2100 mm a nejmenší průchodná šířka 900 mm; u pomocných schodišť je nejmenší průchodná šířka 750 mm. Šířka schodiště v rodinném domě je navržena 0,90m. Stavba se nedotýká ustanovení § 41 – 46 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 47 odst. 1 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. světlá výška garáží a příjezdních ramp a rozměry vnitřních účelových komunikací a jednotlivých stání garáží jsou dány normovými hodnotami. V projektové dokumentaci je uvedeno, že objekt je navržen v souladu s platnými ČSN. Stavba se nedotýká ustanovení § 47 odst. 2 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Dle ustanovení § 47 odst. 3 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. u jednotlivých a řadových garáží je při použití přirozeného větrání velikost větracích otvorů připadajících na jedno vozidlo dána normovými hodnotami. Větrání garáže je zajištěno oknem umístěným v garáži - v projektové dokumentaci je uvedeno, že budou použita okna s celoobvodovým kováním a mikroventilací. Dále je zde uvedeno, že objekt je navržen v souladu s platnými ČSN – garáž je součástí rodinného domu.. Stavba se nedotýká ustanovení § 47 odst. 4 – 7, § 48 - 57 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Část první citované vyhlášky se týká úvodních ustanovení. Část druhá citované vyhlášky se týká technických požadavků na stavby - touto částí se stavební úřad podrobně zabýval, jak je výše uvedeno. Část třetí citované vyhlášky se týká požadavků na bezpečnost a vlastnosti staveb – touto částí se stavební úřad podrobně zabýval, jak je výše uvedeno. Část čtvrtá citované vyhlášky se týká požadavků na stavební konstrukce staveb - touto částí se stavební úřad podrobně zabýval, jak je výše uvedeno. Část pátá se týká požadavků na technická zařízení staveb - touto částí se stavební úřad podrobně zabýval, jak je výše uvedeno. Část šestá se týká zvláštních požadavků pro vybrané druhy staveb - touto částí se stavební úřad podrobně zabýval, jak je výše uvedeno. Část sedmá se týká společných a závěrečných ustanovení. Po posouzení stavby ve stavebním řízení lze tedy konstatovat, že provedení výše uvedené stavby není v rozporu s citovanou vyhláškou. Při vymezování okruhu účastníků stavebního řízení dospěl stavební úřad k závěru, že v daném případě toto právní postavení přísluší podle: - § 109 odst. 1 písm. a) stavebního zákona - stavebníkovi, tj.: Stanislav Hofmann, nar. 20.1.1975, 552 04 v katastrálním území Trutnov),
Miskolezy 33 (vlastník pozemku p. č. 2656/305
Č.j. 59661/2012
str. 40
- § 109 odst. 1 písm. d stavebního zákona - vlastníkovi stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu, mohou-li být jejich práva navrhovanou stavbou přímo dotčena, tj.: RWE Distribuční Služby, s.r.o., IČ 27935311, Plynárenská 499/1, 657 02 Brno (v zájmovém prostoru stavby dojde ke styku se STL plynovodní přípojkou PE 32, objekt bude napojen na plynovodní síť), ČEZ Distribuce, a.s., IČ 24729035, Teplická 874, 405 02 Děčín (v zájmovém území se nachází nebo zasahuje ochranným pásmem energetické zařízení typu podzemní sítě, objekt bude napojen na zdroj elektrické energie), Vodovody a kanalizace Trutnov, a.s., IČ 60108711, Revoluční 19, 541 01 Trutnov (objekt bude napojen na veřejný vodovod a kanalizaci) - § 109 odst. 1 písm. e) stavebního zákona - vlastníkovi sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno, tj.: NEW DILAC CZ, s. r. o., IČ 27506941, S.K.Neumanna 440, 541 01 Trutnov (vlastník pozemků p. č. 2656/29, 2656/100, vše v katastrálním území Trutnov) – v průběhu řízení stavební úřad zjistil, že tato společnost již není vlastníkem pozemků p. č. 2656/29 a 2656/100, vše v katastrálním území Trutnov a právní postavení určil novému vlastníkovi, tj. Město Trutnov, které zastupuje ve věcech majetkových majetkový odbor Městského úřadu Trutnov, Slovanské nám. č. p. 165, Vnitřní Město, 541 16 Trutnov (podrobněji uvedeno výše), MUDr. Jan Sedláček, nar. 31.7.1983, Lauterbachova 825, 503 51 Chlumec nad Cidlinou (spoluvlastník pozemku p. č. 2656/304 v katastrálním území Trutnov), MUDr. Jana Sedláčková, nar. 24.12.1983, Čeladná 399, 739 12 Čeladná (spoluvlastník pozemku p. č. 656/304 v katastrálním území Trutnov), Ing. Petr Roček, nar. 27.12.1962, Hüttlova 871, 541 01 Trutnov (vlastník pozemku p. č. 2656/306 v katastrálním území Trutnov), Podle důkladného posouzení došel stavební úřad při vymezování okruhu účastníků stavebního řízení k závěru, že vlastnictví ani jiná práva k pozemkům a nemovitostem nemohou být tímto rozhodnutím dotčena. Stavebnímu úřadu byla předložena stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, podmínky uvedené ve stanoviscích byly zahrnuty do rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že rozhodnutím mohou být dotčeny zájmy chráněné zvláštními předpisy, stavební úřad přizval dle § 4 stavebního zákona k řízení dotčené orgány, které tyto zájmy hájí. V tomto konkrétním případě stavební úřad stanovil následující okruh dotčených orgánů: - Městský úřad Trutnov, IČ 00278360, odbor výstavby, oddělení památkové péče, Slovanské náměstí č.p. 165, 541 16 Trutnov - Městský úřad Trutnov, IČ 00278360, odbor výstavby, oddělení silničního hospodářství a dopravy, Slovanské nám. č.p. 165, Vnitřní Město, 541 01 Trutnov 1 - Městský úřad Trutnov, odbor životního prostředí, IČ 00278360, oddělení ochrany přírody a krajiny, Slovanské náměstí č.p. 165, 541 16 Trutnov - Městský úřad Trutnov, odbor životního prostředí, IČ 00278360, oddělení odpadového hospodářství, Slovanské náměstí č.p. 165, 541 16 Trutnov 1 - Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové, IČ 71009213, územní pracoviště Trutnov, IDDS: dm5ai4r - Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje, územní odbor Trutnov, IDDS: yvfab6e Stavebnímu úřadu byla předložena závazná stanoviska dotčených orgánů vyžadovaná zvláštními předpisy, podmínky uvedené ve stanoviscích byly zahrnuty do rozhodnutí. Projektovou dokumentací je dle ustanovení § 158 odst. 2 stavebního zákona dokumentace pro vydání stavebního povolení, projektová dokumentace ohlášení stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) až d), projektová dokumentace pro provádění stavby a projektová dokumentace pro nezbytné úpravy podle § 137 stavebního zákona. Co se týče pojmu projektová dokumentace, zákon uvádí taxativním výčtem celkem tři kategorie dokumentů: 1) dokumentace pro vydání stavebního povolení; 2) projektová dokumentace ohlášení stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) až d); 3) projektová dokumentace pro provádění stavby a projektová dokumentace pro nezbytné úpravy. Zákon tedy v § 158 odst. 1 a 2 stavebního zákona zavádí, resp. používá, tři základní pojmy. Jednak nejširší pojem vybrané činnosti (viz.
Č.j. 59661/2012
str. 41
výčet ustanovení § 158 odst. 1 stavebního zákona, uvedeno níže), když vybranými činnostmi jsou jednak projektová činnost a jednak odborné vedení provádění stavby nebo její změny, jednak užší pojem projektová činnost, kterou se rozumí zpracování dokumentů uvedených v § 158 odst. 1 stavebního zákona a nakonec nejužší pojem projektová dokumentace, kterou se rozumí tři shora uvedené kategorie (typy) dokumentace (§ 158 odst. 1, 2 stavebního zákona). V případě dokumentace pro vydání stavebního povolení se tato projektová dokumentace, na rozdíl od zbývajících dvou kategorií, označuje dle § 158 odst. 1 stavebního zákona jako projektová dokumentace a dle § 158 odst. 2 stavebního zákona jen jako dokumentace, což je jen určitá drobná terminologická nepřesnost, resp. nedůslednost, když např. § 110 odst. 2 písm. b) stavebního zákona používá i pro tento typ dokumentace rovněž výraz projektová dokumentace tak jako § 158 odst. 1 stavebního zákona. Předložená projektová dokumentace je dokumentací ke stavebnímu povolení. Stavební úřad přezkoumá podanou žádost v souladu s ustanovením § 111 odst. 1 písm. b) stavebního zákona podanou žádost a připojené podklady z toho hlediska, zda projektová dokumentace je úplná, přehledná, byla zpracována oprávněnou osobou a zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu. Další požadavky na projektovou dokumentaci (úplnost a přehlednost) částečně vycházejí z § 159 odst. 1 stavebního zákona. Citované ustanovení stanoví jako základní požadavky na projektovou dokumentaci vedle její „úplnosti“ také „správnost“ a „celistvost“. Pokud jde o požadavek, aby dokumentace byla zpracována oprávněnou osobou, je obsažen již v § 110 odst. 4 stavebního zákona (Pokud předložená projektová dokumentace není zpracována oprávněnou osobou, stavební úřad řízení zastaví). Oprávněnou osobou je osoba, která získala oprávnění ke zpracování projektové dokumentace podle zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon). Toto ustanovení také vyžaduje, aby projektová dokumentace v odpovídající míře řešila obecné požadavky na výstavbu (obecnými požadavky na výstavbu se rozumí obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby stanovené prováděcími předpisy a dále obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobami s mentálním postižením nebo osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace stanovené prováděcím právním předpisem – bezbariérové užívání stavby). Předložená projektová dokumentace je úplná (obsahuje části dané vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, tj. Průvodní zprávu, Souhrnnou technickou zprávu, Situaci stavby, Dokladová část, Dokumentaci stavby), přehledná, byla zpracována oprávněnou osobou. Projektant v souladu s ustanovením § 159 odst. 1 stavebního zákona odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány. Projektant v souladu s ustanovením § 159 odst. 2 stavebního zákona odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena. Nová právní úprava vymezuje odpovědnost projektanta oproti dosavadní podrobněji a přesněji. Projektant nyní odpovídá nejen za správnost a úplnost všech jím zpracovávaných dokumentů, tedy nejen projektové dokumentace, ale i za jejich celistvost a je mu výslovně uloženo dbát právních předpisů, což je jistě nadbytečné, neboť tuto povinnost má každý i bez toho, že by mu ji ukládal stavební zákon (§ 159 odst. 1 stavebního zákona). V § 159 odst. 2 stavebního zákona je založena odpovědnost projektanta i za správnost, celistvost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. I toto ustanovení opakuje povinnost projektanta dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu. Navržená stavba se nevztahuje na vyhlášku č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.
Č.j. 59661/2012
str. 42
Technické požadavky na stavby jsou splněny, což vyplývá z předložené projektové dokumentace stavby. Stavební úřad přezkoumal úplnost předložené projektové dokumentace, zda obsahuje náležitosti podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Ta ve svém úvodu stanoví, že jednotlivé části projektové dokumentace se zpracovávají v rozsahu odpovídajícím druhu a významu stavby. Rozsah jednotlivých částí dokumentace pro konkrétní stavby není právním předpisem stanoven. Je věcí projektanta určit rozsah jím zpracované dokumentace. Předložená projektová dokumentace obsahuje části dané vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, tj. Průvodní zprávu, Souhrnnou technickou zprávu, Situaci stavby, Dokumentaci stavby. Projektant podle § 159 odst. 2 stavebního zákona odpovídá za správnost, celistvost a úplnost projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace. I přesto, že projektant s ohledem na druh a význam stavby určuje rozsah dokumentace, vždy musí být v průvodní zprávě informace o splnění požadavků dotčených orgánů a o dodržení obecných požadavků na výstavbu - předložená projektová dokumentace toto obsahuje. V souhrnné technické zprávě musí vždy být uveden způsob napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu k zajištění řádného užívání - předložená projektová dokumentace toto obsahuje. Stavební úřad obdržel společně se žádostí následující doklady, vyjádření a stanoviska: - koordinované stanovisko Městského úřadu Trutnov, Slovanské nám. 165, Vnitřní Město, 541 16 Trutnov, ze dne 13.3.2012, č.j.: 2012/1335/REK - souhlasí za respektování připomínek jednotlivých orgánů státní správy - vodoprávní úřad – bez připomínek - orgán ochrany ovzduší: nemá připomínky. - orgán státní správy lesů: bez připomínek, stavba se nedotýká pozemků určených k plnění funkcí lesa ani jejich ochranného pásma. - orgán státní správy v odpadovém hospodářství: podmínky jsou stanoveny v bodě č. 8 tohoto rozhodnutí - orgán ochrany zemědělského půdního fondu: bez připomínek, souhlas s odnětím ze ZPF pro tuto lokalitu byl již vydán MŽP - orgán ochrany přírody a krajiny: nemá zásadních připomínek za předpokladu, že realizací nedojde k poškození stromů a keřů rostoucích mimo les (včetně jejich kořenových systémů); podmínky jsou stanoveny v bodě č. 8 tohoto rozhodnutí - silniční správní úřad: souhlasí s předloženou projektovou dokumentací za předpokladu dodržení podmínek: podmínky jsou stanoveny v bodě č. 8 tohoto rozhodnutí - památková péče: Předmětné práce budou prováděny na území s archeologickými nálezy. Z této skutečnosti vyplývají povinnosti dané zákonem č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů; podmínky jsou stanoveny v bodě č. 8 tohoto rozhodnutí - úřad územního plánování: nemá námitek. Realizace akce není v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací – regulačním plánem Trutnov – Červený kopec, schváleným opatřením obecné povahy č. 01/2007 ZM Trutnov dne 19.11.2007 a územním plánem, schváleným ZM Trutnov dne 19.9.2011, usnesením č. 2011-226/4. - krizové řízení: nemá z hlediska ochrany obyvatel námitky ani připomínky k předložené projektové dokumentaci; stavba ani práce s ní spojené nebudou realizovány v záplavovém území Q100 ani v jeho blízkosti. - sdělení z hlediska územního plánování pro územní a stavební řízení, ze dne 9.1.2012, zn. 2012/017/R/HLM - Realizace akce není v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací – regulačním plánem Trutnov – Červený kopec, schváleným opatřením obecné povahy č. 01/2007 ZM Trutnov dne 19.11.2007 a územním plánem, schváleným ZM Trutnov dne 19.9.2011, usnesením č. 2011-226/4. - posudek na plochu zástavby z hlediska rizika pronikání radonu z podloží do budov, zpracovaný Ing. Pavlem Petrů, leden 2012 - stanovisko RWE Distribuční služby, s.r.o. (IČ:27935311), Plynárenská 499/1, 657 02 Brno, ze dne 28.2.2012, zn.: 5000592206 - odsouhlasení projektové dokumentace plynárenského zařízení - stanovisko ke spojenému územnímu a stavebnímu řízení, RWE Distribuční služby, (IČ:27935311), Plynárenská 499/1, 657 02 Brno, ze dne 19.1.2012, zn.: 5000573671
s.r.o.
Č.j. 59661/2012
str. 43
- v zájmovém prostoru stavby dojde ke styku se STL plynovodní přípojkou PE 32; podmínky jsou stanoveny v bodě č. 9 tohoto rozhodnutí - smlouva o připojení k distribuční soustavě, uzavřená dne 4.3.2012 mezi stavebníkem a VČP Net, s.r.o. - smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě, uzavřená dne 26.2.2012 mezi stavebníkem a ČEZ Distribuce a.s. - vyjádření o existenci energetického zařízení společnosti ČEZ Distribuce a.s. - v zájmovém území se nachází nebo zasahuje ochranným pásmem energetické zařízení typu podzemní sítě; podmínky jsou stanoveny v bodě č. 10 tohoto rozhodnutí - vyjádření o existenci sítě elektronických komunikací Telefónica 02 Czech Republic, a.s. (IČ: 60193336), DLSS Hradec Králové, Masarykovo náměstí 2655, 530 02 Pardubice, ze dne 7.1.2012, č.j.: 3662/12 - nedojde ke střetu s podzemním vedením sítě elektronických komunikací společnosti Telefónica O2 - vyjádření k územnímu souhlasu s provedením ohlášené stavby od společnosti Vodovody a kanalizace Trutnov, a.s., ze dne 7.3.2012 - souhlasí s výše uvedenou stavbou a vydáním územního a stavebního rozhodnutí; podmínky jsou stanoveny v bodě č. 11 tohoto rozhodnutí - vyjádření správce veřejného osvětlení, firma Štěpánský a Fišer, IČ 14531771, Spojenecká 68, Trutnov, ze dne 21.2.2012 - bez námitek - souhrnné stanovisko odboru životního prostředí Městského úřadu Trutnov, ze dne 13.3.2012, č.j. 2012/1335/ŽP - vodoprávní hospodářství – bez připomínek - ochrana ovzduší: nemá připomínky. - odpadové hospodářství: podmínky jsou obsahově totožné s podmínkami uvedenými v koordinovaném stanovisku Městského úřadu v Trutnově a jsou tedy stanoveny v bodě č. 8 tohoto rozhodnutí - ochrana LP: bez připomínek, stavba se nedotýká pozemků určených k plnění funkcí lesa ani jejich ochranného pásma. - ochrana zemědělského půdního fondu: bez připomínek, souhlas s odnětím ze ZPF pro tuto lokalitu byl již vydán MŽP - ochrana přírody: nemá zásadních připomínek; podmínky jsou obsahově totožné s podmínkami uvedenými v koordinovaném stanovisku Městského úřadu v Trutnově a jsou tedy stanoveny v bodě č. 8 tohoto rozhodnutí - závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany, ze dne 11.4.2012, č.j.: HSHK-4194/2012 - Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje, územní odbor Trutnov, Náchodská 475, 541 03 Trutnov - k předložené projektové dokumentaci - PD z 02/2012 Lukáš Burda, TZ PBŘ z 11.4.2012, Radek Kolář– vydal souhlasné stanovisko, včetně ověřeného požárně bezpečnostního řešení V průběhu zahájeného řízení stavební úřad obdržel následující vyjádření a stanoviska: - Městský úřad Trutnov, Slovanské nám. 165, Vnitřní Město, 541 16 Trutnov, odbor výstavby oddělení památkové péče, ze dne 19.4.2012, č.j.: Výst/132/12/BEH - předmětné práce budou prováděny na území s archeologickými nálezy; podmínky jsou stanoveny v bodě č. 12 tohoto rozhodnutí - závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku veřejného zdraví, ze dne 14.5.2012, č.j. s-khshk 8980/2012/4/ho.tu/rý - souhlasí s vydáním stavebního povolení pro výše uvedenou stavbu, podmínky jsou stanoveny v bodě č. 15 tohoto rozhodnutí - fotodokumentaci dokladu o vyvěšení informace záměru a o tom, že žadatel podali žádost o vydání územního rozhodnutí na pozemku, na němž se má záměr uskutečnit - součástí informace je grafické vyjádření záměru Stavební úřad v provedeném společném územním a stavebním řízení přezkoumal předloženou žádost z hledisek uvedených v § 86 a 111 stavebního zákona, projednal ji s účastníky řízení a s dotčenými orgány a zjistil, že jejím uskutečněním nebo užíváním nejsou ohroženy zájmy chráněné stavebním zákonem, předpisy vydanými k jeho provedení a zvláštními předpisy.
Č.j. 59661/2012
str. 44
Projektová dokumentace stavby splňuje obecné technické požadavky na stavby. Stavební úřad v průběhu řízení neshledal důvody, které by bránily povolení stavby. Stavebník má k pozemku parc. č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov, na kterém se předmětná stavba nachází, vlastnické právo. Dle údajů z katastru nemovitostí, informací o parcelách p.č. 2656/305 v katastrálním území Trutnov, je vlastníkem pozemku dotčeného stavbou stavebník. Protože stavební úřad v průběhu řízení neshledal důvody, které by bránily povolení stavby, rozhodl jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí, za použití ustanovení právních předpisů ve výroku uvedených a stavbu povolil. Stavební úřad rozhodl, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí, za použití ustanovení právních předpisů ve výroku uvedených.
Poučení účastníků: Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho oznámení k odboru územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové podáním u zdejšího správního orgánu. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. Rozhodnutí má podle § 93 odst. 1 stavebního zákona platnost 2 roky ode dne nabytí právní moci. Podmínky rozhodnutí o umístění stavby podle § 93 odst. 2 stavebního zákona platí po dobu trvání stavby či zařízení nebo užívání území, nedošlo-li z povahy věci k jejich konzumaci. Dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad podle § 93 odst. 3 stavebního zákona na odůvodněnou žádost prodloužit; podáním žádosti se běh lhůty platnosti rozhodnutí staví. Územní rozhodnutí pozbývá platnosti podle § 93 odst. 4 stavebního zákona, nebyla-li ve lhůtě platnosti podána úplná žádost o stavební povolení, ohlášení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebylo-li započato s využitím území pro stanovený účel, nebo bylo-li stavební nebo jiné povolovací řízení zastaveno anebo byla-li podaná žádost zamítnuta po lhůtě platnosti územního rozhodnutí. Územní rozhodnutí pozbývá podle § 93 odst. 5 stavebního zákona platnosti též dnem, kdy stavební úřad obdržel sdělení žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se rozhodnutí vztahuje; to neplatí, byla-li realizace záměru již zahájena. Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad podle § 92 odst. 4 stavebního zákona doručí žadateli stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí opatřený doložkou právní moci spolu s ověřenou grafickou přílohou, kterou tvoří celková situace v měřítku katastrální mapy, popřípadě další vybraná část dokumentace; stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí opatřený doložkou právní moci doručí také místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem, a jde-li o stavby podle § 15 nebo 16, také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby. Stavební úřad po právní moci rozhodnutí předá ověřenou dokumentaci pro umístění stavby stavebníkovi, případně obecnímu úřadu, jehož územního obvodu se umístění stavby týká, není-li sám stavebním úřadem, popřípadě též speciálnímu stavebnímu úřadu. Stavebníkovi zašle jedno vyhotovení ověřené projektové dokumentace a štítek obsahující identifikační údaje o povolené stavbě. Další vyhotovení ověřené projektové dokumentace zašle vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem. Po dni nabytí právní moci stavebního povolení stavební úřad podle § 115 odst. 3 stavebního zákona zašle stavebníkovi jedno vyhotovení ověřené projektové dokumentace spolu se štítkem obsahujícím identifikační údaje o povolené stavbě. Další vyhotovení ověřené projektové dokumentace zašle vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem.
Č.j. 59661/2012
str. 45
Stavební povolení pozbývá dle ustanovení § 115 odst. 4 stavebního zákona platnosti, jestliže stavba nebyla zahájena do 2 let ode dne, kdy nabylo právní moci. Dobu platnosti stavebního povolení může stavební úřad prodloužit na odůvodněnou žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím. Podáním žádosti se staví běh lhůty platnosti stavebního povolení.
„otisk úředního razítka“ Jana Doubravová vedoucí odboru výstavby
Poplatek: Správní poplatek podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích ve výši 300 byl uhrazen. Přílohy: - ověřená projektová dokumentace (pro stavebníka, po nabytí právní moci rozhodnutí) - štítek stavba povolena (pro stavebníka, po nabytí právní moci rozhodnutí) - situace
------------------------------------------------------------------------Toto rozhodnutí musí být vyvěšeno po dobu 15 dnů. Patnáctým dnem po vyvěšení se považuje písemnost za doručenou (vznikají právní účinky spojené s doručením písemnosti). Písemnost bude současně zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup (www.trutnov.cz). 1) Vyvěšeno na úřední desce dne: …………………………… Sejmuto dne: ……………………………. Razítko, podpis orgánu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí oznámení. 2) Zveřejněno na elektronické úřední desce dne: …………………………… Razítko, podpis orgánu, který potvrzuje zveřejnění písemnosti na elektronické úřední desce.
-------------------------------------------------------------------------
Č.j. 59661/2012
str. 46
ROZDĚLOVNÍK Obdrží: účastníci (dodejky) - Ing. Gerhard Schmiedl, Smetanova č.p. 860, Střední Předměstí, 541 01 Trutnov 1 - Město Trutnov, zastoupené majetkovým odborem Městského úřadu Trutnov, Slovanské nám. č. p. 165, Vnitřní Město, 541 16 Trutnov - MUDr. Jan Sedláček, Schwantnerova č.p. 1067, Střední Předměstí, 541 01 Trutnov 1 - MUDr. Jana Sedláčková, Schwantnerova č.p. 1067, Střední Předměstí, 541 01 Trutnov 1 - Ing. Petr Roček, Hüttlova č.p. 871, Střední Předměstí, 541 01 Trutnov 1 - Město Trutnov, IČ 00278360, zastoupené Ing. Petrem Kučerou, vedoucím majetkového odboru Městského úřadu Trutnov, Slovanské nám. č.p. 165, Vnitřní Město, 541 01 Trutnov 1 - RWE Distribuční Služby, s.r.o., IDDS: jnnyjs6 - ČEZ Distribuce, a.s., IDDS: v95uqfy - Vodovody a kanalizace Trutnov, a.s., IDDS: 9vus9ea dotčené správní úřady - Městský úřad Trutnov, IČ 00278360, odbor výstavby, oddělení památkové péče, Slovanské náměstí č.p. 165, 541 16 Trutnov - Městský úřad Trutnov, IČ 00278360, odbor výstavby, oddělení silničního hospodářství a dopravy, Slovanské nám. č.p. 165, Vnitřní Město, 541 01 Trutnov 1 - Městský úřad Trutnov, odbor životního prostředí, IČ 00278360, oddělení ochrany přírody a krajiny, Slovanské náměstí č.p. 165, 541 16 Trutnov - Městský úřad Trutnov, odbor životního prostředí, IČ 00278360, oddělení odpadového hospodářství, Slovanské náměstí č.p. 165, 541 16 Trutnov 1 - Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové, IČ 71009213, územní pracoviště Trutnov, IDDS: dm5ai4r - Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje, územní odbor Trutnov, IDDS: yvfab6e ostatní - Městský úřad Trutnov, IČ 00278360, odbor rozvoje města a územního plánování, Slovanské nám. č.p. 165, Vnitřní Město, 541 01 Trutnov 1