4,80 eur

Odborný časopis pro veřejnou správu

7

červenec 2013 105 Kč / 4,80 eUr

kauza:

příloha speciál:

téma:

proč se po povodních kladou stále tytéž otázky?

praktické problémy jednání zastupitelstva obce a jejich řešení

jak v obcích a městech vytvářet účelná veřejná prostranství

Měsíčník vydavatelství Economia MO7_ob_01.indd 1

ModerniObec.cz 27.6.13 13:35

MO001409-4

MO7_ob_02.indd 2

20.6.13 11:58

Názor

FOTO: archiv ShcMS

B Ing. karel rIchter starosta Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska

Byli bychom rádi, kdyby se více ozývali také starostové obcí a měst a pomohli nám v naší snaze domoci se oprávněných nároků – například takových, které mají příslušníci armádních záloh.

červenec 2013

MO7_01.indd 1

ylo by předčasné činit konečné závěry z neštěstí, které v uplynulých dnech postihlo Českou republiku. Jsou tu však skutečnosti, které se opakují prakticky při všech větších mimořádných událostech. Přestože na ně neustále upozorňujeme vládu, poslance i senátory, zůstávají naše hlasy o nápravu bez hmatatelných výsledků. Vřelá slova řady funkcionářů na naši adresu jsou sice milá, ale dosud k ničemu trvale plodnému nevedla. Věřím však, že nyní konečně dojde k obratu. Proto znovu oslovujeme zodpovědná místa s hlavním požadavkem: »Pomozte těm, kteří pomáhají!«. Děkujeme za veškerá uznání zaznívající v médiích. Prosíme však všechny, kdo je pronášejí, aby na ně nezapomněli! Aby se zase nestalo, že s odstupující vodou zmizí i slova chvály a námi tolik očekávaná podpora se rozplyne spolu s náznaky slibů. Letošní červnové záplavy opět potvrdily dobrou připravenost tisíců dobrovolných hasičů a jejich ochotu pomáhat svým bližním v nesnázích. Dobrovolní hasiči byli výrazně vidět snad všude, především ve svých postižených obcích. Zachovali se tak, jak to sami cítili, a v duchu toho, proč do řad našich sborů vstupovali. Svědčí o tom nesčetná řada díků od postižených spoluobčanů, jejichž uznání si vážíme nejvíce. Chránit životy, zdraví a majetek bližních, to je i základním krédem Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Všestranné materiální a sociální zajištění však pro tyto lidi neustále chybí. Voláme po něm už dlouho, ale dosud bez adekvátní odezvy. Chybějí ochranné pomůcky – rukavicemi počínaje a pracovními stejnokroji konče, odpovídající technika tolik potřebná pro stále náročnější záchranářskou činnost, nemocenské zabezpečení vzniklé následkem činnosti při zásazích, uvolňování ze zaměstnání pro nutné výjezdy, ale i celková koncepce rozvoje dobrovolného hasičstva. V červnu se znovu ukázalo, že klasické vybavení hasiče, který zasahoval ve vytrvalých deštích, je nedostatečné. Byli jsme svědky toho, jak dobrovolní hasiči si sbalili vybavení, uhrazené z vlastních peněz, a vyrazili tam, kde byli třeba. Často nedbali ani na to, že sami jsou vodním živlem poškozeni a na jejich majetku se voda podepsala podobně jako na sousedově. Mnozí z nich si kvůli plnění svého nejvyššího poslání museli vzít dovolenou, případně neplacené volno. Nechci ani domyslet to, že někteří následkem činností ve zdraví ohrožujících podmínkách či následkem úrazu budou nuceni ulehnout na lůžko bez nároku na řádně proplacenou nemocenskou. Víceméně jde o zabezpečení jednotek, které jsou v gesci obcí. Byli bychom rádi, kdyby se více ozývali i jejich starostové a podpořili naši snahu domoci se oprávněných nároků – například takových, které mají příslušníci armádních záloh. Obdivoval jsem všechny starosty obcí a měst, kteří se v emočně vypjaté situaci během povodní dokázali chovat racionálně a projevili příkladnou obětavost i mimořádnou houževnatost. Jsou to správní lidé na správných místech. Svým úsilím si vybudovali přesvědčivou autoritu, s níž by v dalších dnech mohli pro své obce prosadit nároky, které jim náležejí, stejně jako odpovídající materiální zabezpečení jednotek požární ochrany obcí. Pevně věřím, že v této iniciativě nebude stát stranou ani Svaz měst a obcí ČR či Sdružení místních samospráv ČR. Poselství povodní by rozhodně n nemělo zapadnout.

SPRÁVNÉ ROZHODNUTÍ Předplatné časopisu Moderní obec se vyplatí

UNIKÁTNÍ OBSAH V DEN VYDÁNÍ NA VAŠEM STOLE

BEZPLATNÝ PŘÍSTUP DO ONLINE ARCHIVU ČLÁNKŮ*

REDAKČNÍ NEWSLETTER DO E-MAILU

ZVÝHODNĚNÉ VSTUPY NA ODBORNÉ AKCE A VELETRHY

MOŽNOST ODEČTU PŘEDPLATNÉHO Z DANÍ

SLEVOVÁ KNÍŽKA NA DALŠÍ TITULY ECONOMIA * Platí pro roční nebo delší předplatné

MO001342-4

Je třeba pomoci těm, kteří pomáhají

1 25.6.13 16:03

Obsah ■ titulní strana

■ téma: Účelná veřejná prOstranství

Ústí nad Labem, jaké bylo před červnovými povodněmi a jaké opět

Akcí kolem veřejného prostoru přibývá jako hub po dešti

bude brzy po nich (Foto: archiv města)

(Mgr. Martin Nawrath) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 21

■ názOr

architektury, urbanismu a turismu

Soustava studií pomůže obcím s rozvojem oblastí

Je třeba pomoci těm, kteří pomáhají (Ing. Karel Richter) _ _ _ _ _ _ _ _ 1 ■ pOvOdňOvé spektrum

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 3

(Ing. arch. Lucie Chytilová, Ing. arch. Ivo Pavlík) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 22 Suchý poldr ve Svitavách má nové využití _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 23 Příroda, zeleň a veřejné plochy

■ kauza

(Ing. Lucie Miovská, Ph.D.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 24

Povodně budou hrozit i nadále. Ale musí budit stejné otázky?

Za odpočinkem na sušický Santos

(Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 6

(Mgr. Petra Hrubošová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 25 Vídeňské plochy pro aktivní a pasivní odpočinek inspirují

■ ekOnOmika

(Mgr. Slavomíra Körnerová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 26

Obce hospodaří lépe než stát _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 9

Zpomalovací návěstidla komfortně řeší

Veřejné zadávání s puncem olympiády _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 10

bezpečnost dopravy v obcích (Jiří Máchal) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 27

Praha a Středočeský kraj si podaly ruce _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 10

Městský mobiliář, který redukuje smog _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 28

Obce nediverzifikují finanční rizika. Mohou na to doplatit (Ing. Luděk Tesař) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 12

■ s p r áva a r O z v O j

■ evrOpská unie

(Ing. Petr Tejkl) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 29

Lukáš Wagenknecht: Při čerpání peněz EU u nás zatím selhávaly

Staňte se profesionálem v řízení cestovního ruchu _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 29

všechny implementační subjekty (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 13

Regionální železnici hrozí kvůli státu finanční problémy

Příklady ze zahraničí pro inspiraci aneb Nebojte se lokálek /10

(Tomáš Johánek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 30

■ management

Uspěje projektové řízení i na místní úrovni? (Ing. Jana Češpivová, Ing. Martin Lukáš, Ph.D.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 15 Nebojte se podpořit rovné příležitosti! _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 15 Sociálně-právní ochrana dětí po novele zákona zvyšuje nároky

Dopravní strategie ČR počítá s dalším rozšířením zpoplatnění silnic (Tomáš Johánek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 30 Detaily, které však vypovídají o mnohém... _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 31 Hospodárné využívání území: Omez, recykluj, kompenzuj /2 (Jiřina Bergatt Jackson) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 32

na pracovníky OSPOD (PhDr. Lenka Hronová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 16

Podpořme společně rozvoj meziobecní spolupráce v ČR!

Soutěž Personalista veřejné správy 2013 vyhlášena! _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 17

(Jaromír Jech, Mgr. Ingrid Štegmannová, Ph.D.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 33

■ infOrmační a kOmunikační technOlOgie

Jak obce využívají ICT? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 18 Elektronická komunikace /19 (Ing. Jan Handl) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 18 Elektronický platební rozkaz zrychluje přístup k informacím (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 19

Dá nový model další impulsy integrovanému rozvoji území? (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 34 Platforma pro sociání bydlení je partnerem obcí (Jan Milota) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 37 ■ právní pOradna ■ servis

■ živOtní prOstředí

Smogem a hlukem ohrožená planeta

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 38

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 40

■ přílOha speciál

upne svou pozornost na Prahu _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 20

Jednání zastupitelstva obce – vybrané praktické problémy

Křišťálová popelnice patří Olomouci

(JUDr. Adam Furek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ I–VIIII

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 20

MODERNÍ OBEC – Měsíčník vydavatelství Economia

Uzávěrka tohoto čísla: 20. 6. 2013

Ročník XIX, číslo 7 • Vychází 4. 7. 2013 • Cena výtisku ve volném prodeji 105 Kč • Roční předplatné 1260 Kč • Adresa redakce: Moderní obec, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, e-mail: moderni.obec@ economia.cz, www.moderniobec.cz • Publisher: Václav Sochor • Šéfredaktor: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, e-mail: [email protected] • Zástupkyně šéfredaktora: Mgr. Simona Dvořáčková, tel.: 233 071 491, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Radmila Bláhová • Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • Manažer marketingu: Blanka Bumbálková, tel.: 233 071 422, e-mail: [email protected] • Redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka a starostka města Mohelnice; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, zastupitelka města Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: Economia, a.s., IČ: 28191226, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8 • Inzerce: Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • Distribuce: Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • Doručování předplatného provádí: Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. • Internetový online archiv: divize Nová média, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Nová média, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected] • Tisk: Typos, tiskařské závody, s. r. o. • Sazba a reprodukční část: Economia, a.s. Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2013 Economia, a.s.

2 MO7_02.indd 2

červenec 2013

27.6.13 13:42

povodňové spektrum

v děčíně výše hladiny Labe atakovala 11 metrů V Děčíně kulminace hladiny Labe atakovala 11 m, nicméně v zatopených pobřežních částech města muselo být evakuováno více než 1500 lidí. Všechny vyklizené domy však nakonec naštěstí nebyly zaplaveny. FOTO: arcHiv úsTeckéHO kraje

kampě pomáhali hasiči i z olomouckého kraje

FOTO: HN/Lukáš BíBa

FOTO: arcHiv MP HL. M. P.

mp praha zasahovala také při evakuacích

Při zabezpečování služebny proti velké vodě v Lahovičkách pražští strážníci zpozorovali rychlý nástup povodňové vlny. Krátce po bleskové evakuaci lidí z okolí už tam byly téměř dva metry vody.

Profesionální i dobrovolní hasiči – včetně odřadů hasičů z Olomouckého kraje, už v neděli 2. června urychleně stavěli protipovodňové zábrany také na pražské Kampě.

Ústí nad Labem zůstalo bez silničních mostů

červenec 2013

MO7_03_05.indd 3

FOTO: arcHiv úsTeckéHO kraje

V Ústí nad Labem byl Benešův most (na snímku) stejně jako Mariánský most kvůli povodním uzavřen. Pravobřežní Městský obvod Střekov tak zůstal odříznut od centra a dopravu mezi oběma břehy obstarávala pouze vlaková doprava na železničním mostě.

3 25.6.13 18:46

povodňové spektrum

FOTO: rudOLF FLacHs

Říčany: Hráz mlýnského rybníka prezident vydržela, ale voda ji přelila navštívil Zbraslav

I Říčanský potok zaměstnal pražský krizový štáb. Sbírá vodu z jihovýchodního okolí Prahy a je na něm pro hlavní město důležitá kaskáda rybníků. Poslední z nich nad metropolí je Mlýnský rybník, jehož hráz rychle přetekla, čímž v Říčanech došlo ke značným škodám.

premiér povzbuzoval Zálezlické

FOTO: čTk

Zálezlice na Mělnicku, symbol povodní 2002, doplatily na to, že slíbená hráz dosud není dokončena. Stav na místě zjišťovali premiér Petr Nečas a ministr Petr Bendl.

Prezident Miloš Zeman za povodní navštívil Prahu – Zbraslav, kde v územních částech Lahovice a Lahovičky pomáhala místním obyvatelům také Hradní stráž. FOTO: HN/reNé vOLFík

v plzni k nejkritičtějším místům patřil koterov

FOTO: arcHiv PLzeňskéHO kraje

Hned od počátku povodní jedním z nejvíce postižených městských obvodů v Plzni byl Koterov. Postarala se o to řeka Úslava, přes niž tam musel být uzavřen i most. Běžný průtok necelých 6 m3 s-1 na Úslavě v Koterově v noci z 10. na 11. 6. dosáhl až 63,7 m3 s-1.

4 MO7_03_05.indd 4

červenec 2013

25.6.13 18:46

povodňové spektrum

krizová linka se činila

FOTO: arcHiv úsTeckéHO kraje

FOTO: arcHiv úsTeckéHO kraje

terezín vodě neunikl

V Terezíně-Nových Kopistech voda zpustošila pět desítek domů. Pomoc tam nabídl i hejtman Oldřich Bubeníček (druhý zprava).

vojáci byli i v křešicích

FOTO: čTk

FOTO: HN/MarTiN svOzíLek

Lety: Čistily se studny

Také v Ústeckém kraji během povodní 24 hodin denně fungovala krizová linka, podávající občanům rady a informace o pomoci.

Jakmile v Letech u Berounky voda začala pozvolna klesat, rovněž tam se hasiči ihned pustili i do odčerpávání zaplavených studní.

solidarita ze Žiliny

FOTO: arcHiv OBce žiLiNa

FOTO: arcHiv MěsTa BOHuMíN

Bohumín zasáhl rychle

V Křešicích na Litoměřicku byly některé domy zatopeny až do výše kolem 2,5 metru. Na pomoc s likvidací škod přijeli též vojáci.

Povodně ještě nekončily, ale bohumínští hasiči už na Mělnicko odváželi materiální pomoc třem obcím zasaženým velkou vodou.

červenec 2013

MO7_03_05.indd 5

Žilinu na Kladensku povodně nezasáhly. Ale ve spolupráci s Diakonií Broumov tam uspořádali sbírku pro lidi z vyplavených obcí.

5 25.6.13 18:46

Kauza

Povodně budou hrozit i nadále. ale musí budit stejné otázky? Bilance letošních červnových povodní ještě zdaleka není uzavřena. Velká voda zasáhla na sedm set obcí, přičem více než dvě pětiny z nich leží v jižních a zhruba další nejméně pětina ve středních Čechách. Nejdramatičtější byla situace v Jihočeském, Středočeském a Ústeckém kraji a také v Praze.

P

ovodně si vyžádaly nejméně jedenáct obětí, další lidé jsou stále ještě pohřešováni. Už teď je jisté, že škody na majetku občanů, firem i obcí půjdou do desítek miliard korun. Obcím hodně pomůže stát, mnohé škody bude možné vypořádat i jako pojistné události a při likvidaci následků povodní nebude zanedbatelný ani výnos četných veřejných sbírek. Přesto na bedrech obcí zůstane značná finanční tíže nápravy mnoha povodňových škod. Velkou výhodu přitom budou mít obce, které nevykazují žádné dluhy. Podle aktuálního červnového zjištění společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, 48 % zaplavených obcí nevykazovalo koncem roku 2012 žádné dluhy a jen 16 % dluhy do výše 2000 Kč v průměru na každého obyvatele. Naopak vysoký dluh nakumulovaný v minulosti jinými obcemi, zasaženými

povodněmi, jim může značně ztížit financování oprav. Konkrétně: Dluh přesahující 12 tisíc korun na obyvatele mělo koncem roku 2012 7 % obcí, přes něž se přehnala velká voda, a dalších 12 % takto postižených obcí vykazovalo dluh mezi 6–12 tisíci korun na každého svého občana. Čím to však je, že i letos v červnu si mnohde museli klást tytéž otázky, jaké byly nastolovány už po povodních na Moravě v roce 1997, v Čechách v roce 2002 či po bleskových povodních na severu Čech v roce 2010? Ministrů, hejtmanů, starostů, ale také ředitele Českého hydrometeorologického ústavu nebo prezidenta Agrární komory ČR jsme se proto ptali na jediné: Jaké vidíte největší poučení z letošních červnových povodní a jaká opatření je třeba ještě přijmout, aby při příštích povodních byly

aNKETa jejich následky podstatně menší než letos a v minulých letech? Pravda, ne všichni oslovení na dotaz Moderní obce reagovali. Zejména starostové menších sídel ještě i ve druhé polovině června byli zcela zaneprázděni při organizaci likvidace následků povodní. Odpovědi se různily, nicméně jedno pro ně bylo příznačné: Obrovský vděk a velké uznání hasičům – dobrovolným i profesionálním, policistům – městským i státním, záchranářům, vojákům i všem dobrovolníkům. Ale také těm, kdo třeba až na druhém konci republiky pořádali veřejné sbírky a bez otálení vypravovali do postižených regionů zásilky s potřebnou materiální pomocí. Opomenout však nelze ani obětavost starostů a dalších zastupitelů i zaměstnanců radnic, kteří v zaplavených obcích 24 hodin denně řešili naléhavé otázky spojené s tím, jak velké vodě čelit a jak pak rychle napravovat škody, které napáchala na majetku občanů, firem i obcí.

CO NÁM ODPOVĚDĚLI Mgr. Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí ČR v demisi, předseda Ústřední povodňové komise Letošní povodně skončily pouze ze své poloviny. Přestalo pršet, hladina vody v řekách amenšíchtocíchsevrátila do normálu. Druhá, možná ještě náročnější polovina povodní obce a jejich obyvatele teprve čeká. Jedná se především o úklid, likvidaci následků živelní katastrofy, obnovu domů, hrází, zpevnění břehů, jejich zatravnění apod. Povodeň byla unikátní v tom, že nebezpečí hrozilo na malých tocích, jež nejsou regulované přehradami a hrázemi a které při předchozích povodních nebyly epicentrem katastrofy. Jako příklad můžu uvést obec Dolany ve středních Čechách. Potok široký sotva pár metrů se proměnil v řeku, která vytrhávala asfalt na místní silnici. Věc v obci nečekaná, nepředpokládaná, s drtivými následky. Pozitivem letošních povodní, dá-li se to tak nazvat, je fungování Integrovaného záchranného systému, komunikace mezi zástupci hydrologů, meteorologů a Povodím Vltavy na jedné straně a starosty na straně druhé. Nikdy se při podobných situacích nevyhnete

6 MO7_06_08.indd 6

problémům. Letošní povodně ale ukázaly, že na krizové momenty přírodních katastrof je Česká republika připravena. Chtěl bych poděkovat starostům za to, jak celou situaci zvládli a svými rozhodnutími, která často nebyla jednoduchá, zmírnili škody ve svých obcích a na soukromém majetku. Do tří měsíců musí ze zákona každá povodňová komise vypracovat zprávu, která povodeň zhodnotí a doporučí opatření, jež by při dalších povodních, a netvařme se, že nepřijdou, zmírnila jejich dopady. Mezi tato doporučení budou jistě patřit úpravy hrází, zlepšení výstražného systému v menších obcích. Jsem si jist, že Česká republika letošní povodeň zvládla, nicméně má co vylepšovat. Ing. Petr Bendl, ministr zemědělství ČR v demisi Každá povodeň je jiná. Pro tu letošní bylo typické, že se rozvodnily i drobné a neregulované potoky, které průběh záplav výrazně zhoršily. Ještě v povodňových dnech se začali ozývat kritici, kteří tvrdili, že lidé obsluhující přehrady mohli udělat víc. Takové hlasy se ale objevují po každé živel-

né katastrofě a já s nimi nesouhlasím. Podle mě obstála Vltavská kaskáda stejně jako ostatní vodní díla a zejména zaměstnanci Povodí na výbornou. Potenciál kaskády zadržet povodňové průtoky byl ke snížení následků povodně využit maximálně. Od pátku 31. května do pondělí 3. června zadržovalo například vodní dílo Orlík přitékající povodňovou vlnu tak, že odtok byl výrazně nižší než přítok. To umožnilo vybudovat mobilní hrazení podél Vltavy (zejména v Praze a dalších městech na dolním toku), a pomohlo tak výrazně oddálit příchod povodně. Kaskáda využila maximální možnosti své retence za situace, kdy do ní v krátké době přitékalo velké množství vody. To jsou jednoduchá fakta. Přesto samozřejmě, jako po každé povodni, dojde k revizi manipulačních řádů přehrad a jejich možným úpravám. Nepředpokládám ale, že by případné změny byly výrazné. Pravidla pro obsluhu přehrad jsou výsledkem dohody mezi podniky Povodí, obecními úřady, rybáři a dalšími subjekty. Je jasné, že u víceúčelových vodních nádrží není možné přepracovat manipulační řády tak, aby řešily výhradně zachycení povodní. Nedostatek vody za sucha je stejně (ne-li více) závažný problém, a proto manipulace na vodních dílech představuje složitý úkol, který spočívá ve využití meteorologické předpovědi červenec 2013

26.6.13 12:58

Kauza a hydrologické předpovědi v kombinaci s možností přiměřeného předvypuštění nádrží, které nemůže vytvářet umělou povodeň podél toku pod přehradou. Z tohoto stručného výčtu je zřejmé, že manipulace na Vltavské kaskádě (především na vodním díle Orlík) byly letos skutečně splněny na výbornou. Musíme se ještě více zaměřit na prevenci povodňových škod a pokračovat v budování protipovodňových opatření, která se při letošní povodni osvědčila. Od povodně v roce 2002 financovalo Ministerstvo zemědělství 251 protipovodňových opatření realizovaných podniky Povodí. Letošní záplavy zasáhly 93 z nich a velmi dobrou zprávou je, že 78 zcela splnilo svůj účel, když ochránilo lidské životy a majetky. Zbývající tři fungovaly částečně, čtyři byly projektovány na nižší vodu a dalších osm ještě není dokončeno. Opakované povodně by pro nás měly být poučením, abychom v budoucnu už nestavěli nové domy a chaty v záplavových oblastech, protože tím zbytečně riskujeme. Rovněž odtok srážkových vod z území je třeba zpomalovat a zadržovat, a proto je třeba posílit akumulaci vody odbahněním rybníků i malých nádrží. Zejména budeme velmi podporovat budování suchých poldrů. Povodním se zabránit nedá, pracujeme ale na tom, abychom na ně byli co nejlépe připraveni a povodňové škody omezili v maximální míře. RNDr. Tomáš Hudeček, primátor hlavního města Prahy Největším poučením je jistě to, že i přes sebelepší povodňové plány, sebevětší počet probdělých dnů a nesmírnou snahu všech zúčastněných je velká voda přírodní živel, který je nevyzpytatelný. Nikdy jej nelze zcela zkrotit, nelze jej vtěsnat do žádných tabulek a plánů. Řada lidí kritizovala například správu hostivařské přehrady, ale faktem je, že Hostivař se musela během jediné noci vypořádat s šestkrát silnějším deštěm, než jaký předvídali meteorologové. Tyto povodně prostě byly zcela jiné, než jaké jsme zažili v roce 2002. Vždy ale budu s úžasem vzpomínat na neuvěřitelné nasazení a vyčerpávající práci všech, kdo s velkou vodou v Praze bojovali, ať už z bezpečnostních složek nebo z řad dobrovolníků. Když říkám, že jsme vše dělali v souladu s povodňovým plánem, neznamená to ovšem, že s ním souhlasím a že je zcela v pořádku. Například by se měl místo průtokem vody řídit spíš velikostí vodoteče, tedy výškou vodní hladiny. Dále by měl brát v potaz menší toky, například Botič. Efektivnější musí být také logistická část plánu, například všechny protipovodňové bariéry jsou uloženy v jediném skladu, což pak jejich rychlou distribuci po městě komplikuje. Všechny změny vzejdou z právě zpracovávané analýzy, která jasně definuje všechny třecí plochy a nedostatky povodňového plánu. červenec 2013

MO7_06_08.indd 7

Ing. Aleš Háněl, MBA, starosta Městské části Praha-Zbraslav Poučení je, že na nic se nedá spolehnout. Evakuace Lahovic a Lahoviček byla značně zkomplikována, protože nefungoval hlásný systém krizového řízení a někteří občané tím pádem nebyli informováni včas. Nechápu proč, když se sirény přece každý měsíc zkouší. Dalším nemilým poučením byla nefunkčnost protipovodňových opatření. Zbraslav jako taková je chráněna protipovodňovou zdí. Z toho důvodu jsme byli klidní a považovali věc za vyřízenou. Jaké bylo naše překvapení, když vybouchly poklopy hradidlových komor a za zeď se nám začala valit voda. Důsledkem toho byly zaplaveny domy, které jsme považovali za ochráněné. Pro nás tedy bude stačit, když se odstraní závady a to, co má fungovat, bude fungovat správně. Mgr. Vladimír Kořen, starosta města Říčany (okr. Praha-východ) Myslím, že poučením byla situace na menších tocích, které protékají Prahou. Botič i Rokytka pramení na Říčansku a padesátiletá voda tak trochu překvapila. Zatímco na Vltavě se jelo podle plánů, byly postaveny protipovodňové stěny a škody nedosáhly takové úrovně jako v roce 2002, na Botiči, Říčanském potoce a Rokytce velká voda přinesla nejedno nemilé překvapení. Myslím, že je nutné víc v protipovodňové ochraně propojit Prahu a její blízké středočeské okolí. Protipovodňová opatření u nás na Říčansku, kde máme volnější nezastavěnou krajinu a kaskády rybníků, jsou pro Prahu hodně důležitá. Doufám, že se nám podaří opravit největší z našich rybníků – Mlýnský, který při povodni dostal opravdu zabrat. Jinak pozitivně vnímám kroky pražského primátora i středočeského hejtmana, kteří se osobně několikrát do řešení situace v Říčanech zapojili. Sluší se jim poděkovat. Oldřich Bubeníček, hejtman Ústeckého kraje Ústecký kraj má za sebou krizovou situaci, která spočívala v řešení bezprostředního ohrožení životů a majetku způsobených samotnou povodňovou vlnou a přívalovými dešti, stejně jako v následném úklidu a odstraňování následků velké vody. Musím v té souvislosti otevřeně ocenit naprosto profesionální fungování krizového štábu Ústeckého kraje, kde každý jeho člen věděl,

co a jak má dělat. Povodeň důkladně prověřila všechny složky Integrovaného záchranného systému v našem kraji. Hasiči – ať profesionální nebo dobrovolní, zdravotníci a policisté předvedli mimořádné nasazení, odhodlání a koordinaci, ale především zachránili řadu lidských životů a miliardové majetky. Bez nadsázky, české záchranné složky nám může svět závidět. Proto v této souvislosti musím vyjádřit obavu z podfinancování páteře celého systému, konkrétně Hasičského záchranného sboru. Vybudovaná protipovodňová opatření na některých místech zafungovala perfektně, někde však nestačila takové velké vodě. Proto se Ústecký kraj připojuje k aktivitě starostů, kteří volají po revizi a úpravě projektů, aby příště nemuseli jen smutně přihlížet, jak voda zaplavuje pracně vystavěné protipovodňové zábrany. František Pelant, primátor statutárního města Děčín Krizová situace, jako jsou například povodně, vždy prověří schopnosti lidí, jejich operativnost, připravenost a schopnost rychle se rozhodovat. V Děčíně, myslím, vše fungovalo bez větších problémů. Kvůli povodním jsme se mohli přesvědčit o smyslu protipovodňových opatření, která v červnu letošního roku teprve čekala na kolaudaci. Město Děčín dělí řeka Labe na dvě části. Pravý břeh města díky opatřením neutrpěl takové škody jako v roce 2002. Bez větších škod povodně přežily například zimní stadion, budova polikliniky, plavecký areál a další městské komunikace i majetek občanů města. Na pravém břehu jsou však opatření nastavena na 20letou vodu, což letos bohužel nestačilo. Neuchránili jsme hlavně sportoviště, jako jsou atletický stadion, fotbalové hřiště, tenisové kurty a sportovní halu. Budeme usilovat o to, aby se úroveň ochrany levého břehu před povodněmi přehodnotila, abychom v případě podobné situace v budoucnu zamezili milionovým škodám. Mgr. Vladimíra Erbanová, starostka obce Višňová (okr. Liberec) Letošní červnové povodně nebyly ve Višňové tak ničivé jako jinde. Kladně se projevila práce v korytě řeky Smědé, kterou provádělo Povodí Labe v minulých dvou letech. Největší problém byl u rozestavěné protipovodňové hráze v obci Víska, neboť nejsou ještě v provozu čerpadla, která mají přečerpávat vodu z přítoků. Voda tak vybřežila pouze na louky, kde žádné větší škody nenapáchala. Přesto počítáme náklady na zásah a zničení především strojního materiálu na téměř 1 mil. Kč. Protože se u nás povodně opakují téměř pravidel-

›

7 26.6.13 12:58

Kauza

› ně a jsme na ně v podstatě zvyklí. Obča-

né se samozřejmě po ničivých povodních z roku 2010 obávají každého většího deště, ale letos se opravdu osvědčily veškeré práce, které na řece odvedlo Povodí Labe (vyčištění koryta, stavba protipovodňové hráze). Přesto i do budoucna počítáme s dalšími opatřeními. Jde především o přípravu míst, kam se v případě potřeby budou umísťovat mobilní protipovodňové zábrany, které nahradí velké množství pytlů s pískem. Další akcí je příprava a snad i následná stavba suchého poldru v obci Víska. Ten by měl zadržet především přívalovou vodu z Krčelského potoka a zabránit zaplavení obce. Práce je kolem povodně vždy hodně, protože voda je nevyzpytatelná a pokaždé překvapí na jiném místě, než kde jsme ji očekávali. Všechny práce tedy spočívají v tom, jak a kam vodu nasměrovat, aby odtekla a udělala co nejméně škod.

Bc. Karel Klíma, starosta města Hostinné (okr. Trutnov) Voda potřebuje prostor – a když jí ho nedáme dobrovolně, vytvoří si jej sama. V Hostinném jsme byli velmi rádi, že byla dokončena protipovodňová opatření, která reagovala na stoleté vody z přelomu tisíciletí. Zvyšování protipovodňových hrází má však svůj strop a zdá se, že se k němu přibližujeme. Opevňování toků přináší řadu nových rizik, která dříve v urbanizovaném území nebylo třeba zvažovat. Jde především o odtokové poměry z lokálních srážek a odvedení vody vybřežené mimo území obce. V době povodní nastávají nahodilé situace, které dokáží změnit vše, co bylo pro ochranu připraveno. Činnost v povodňovém opevnění je náročnější na koordinaci a odborný personál při manipulacích s propustky a uzávěry. Pro budoucnost města musíme přistoupit k nabídce postupného vykoupení obytných domů v rizikovém území. To není otázka jedné generace. Ale musí jít o dlouhodobý a vážně míněný program, umožňující občanům snížit vědomě svá rizika. Od státu bychom očekávali účinnější motivaci pro zemědělce, aby zvolili takový způsob hospodaření na půdě, který odtok vody z krajiny neurychluje. MVDr. Josef Řihák, hejtman Středočeského kraje Povodně, které Českou republiku zasáhly letos v červnu, byly v mnohém jiné než v letech 1997 a 2002. Ve středních Čechách tentokrát nejhůře dopadli lidé žijící v okolí menších vodních toků. Právě tam vodní živel naplno předvedl svou ničivou sílu. Lépe na tom tentokrát byly velké řeky. A nejen proto, že hladina Vltavy le-

8 MO7_06_08.indd 8

tos při kulminaci dosáhla přibližně o metr a půl níže, než při »tisícileté« potopě v srpnu 2002. I škody jsou letos celkově menší, než tomu bylo před jedenácti lety. Velká města prostě byla tentokrát na velkou vodu lépe připravena. Přesto jsou i v povodí velkých českých řek místa, která opět skončila špatně. Obyvatelé Zálezlic, Hořína, Kralup nad Vltavou či Neratovic – ti se dnes oprávněně ptají, jak je možné, že v krátké době jsou jejich domy znovu pod vodou? Proč jsme se od minulých záplav nepoučili a neochránili je? Odpovědi nejsou jednoduché. Odborníci na klima upozorňují, že skončila relativně klidná léta druhé poloviny 20. století. Čím dál častěji bude nyní docházet k prudkým výkyvům počasí. Katastrofální záplavy, kruté zimy, přívalové deště, tornáda – to vše se stává běžnou realitou i ve střední Evropě. A my se musíme tomuto stavu přizpůsobit. Jak? Například si musíme jasně a zřetelně říci, že stavět dům v místě, kde kdysi tekla řeka, je životu nebezpečné. Kdo se přesto rozhodne a dům si tam postaví, musí za to nést zodpovědnost. Stát však na druhou stranu musí být schopen ochránit většinu na úkor (byť i oprávněných) zájmů jednotlivce. Jak je například možné, že ani za deset let nebyla postavena protipovodňová hráz v Zálezlicích? Na příkladu Mělníka, kde se to povedlo, je vidět, že kdyby i Zálezlice měly ochrannou stěnu, velká voda by se do nich letos nedostala. To se již nesmí opakovat. Stát musí mít účinný nástroj, jak ve veřejném zájmu vyvlastnit pozemky. To však neznamená, že musí být jejich majitel poškozen. Naopak. Ať mu stát vyplatí co nejvyšší částku. Musíme si rovněž jasně a zřetelně říci, že raději zaplatíme zemědělcům škody na polích, na která umožníme řekám se rozlít, než abychom opět sčítali mrtvé a miliardy korun za škody, které nám napáchá další nekontrolovaná a neřízená povodeň. Ing. Václav Dvořák, Ph.D., ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Hlavním poučením z pohledu meteorologie a hydrologie je potvrzení skutečnosti, že podobná povodeň může přijít prakticky kdykoliv, je-li naplněn základní předpoklad jejího vzniku. Tím je synoptická situace, při níž během několika dní vypadne na relativně omezenou oblast významné množství srážek v řádu stovek mm. Míra odtokové odezvy závisí v podstatné míře i na aktuální nasycenosti půdy a rychlosti odtoku z povodí neregulovaných přítoků. Nelze se tedy spoléhat na průměrnou pravděpodobnost výskytu či na průměrnou dobu opakování mimořádných povodní a očekávat, že třeba padesátiletá a větší povodeň přijde až za 50 let. Základem zmírňování bezprostředních následků povodní je včasná meteorologická předpověď a navazující vydávání hydro-

logických výstrah, dobrá komunikace s vodohospodáři a s integrovaným záchranným systémem a určitě i kázeň obyvatel. Z dlouhodobého hlediska je to pak postupné zavádění promyšlených a účinných protipovodňových opatření, mezi která patří nejen připravenost mobilních protipovodňových zábran, ale hlavně vytváření podmínek pro dostatečný rozliv a akumulaci vody v málo dotčených oblastech včetně účinné regulace výstavby v rizikových oblastech. Vlastně vše, co již dělali naši předkové a my jsme jejich instinkt v celém spektru možností i na místní úrovni bez vlastní osobní zkušenosti poněkud opomíjeli. Ing. Jan Veleba, senátor a prezident Agrární komory ČR Zemědělství doznalo v posledních řekněme 20 letech mnoho změn – a ne vždy dobrých a rozumných. Největším problémem z pohledu retenční kapacity krajiny je snížení výměry pícnin na orné půdě. Za posledních 20 let jich zmizelo z krajiny přes půl milionu hektarů! Důvodem je prudký pokles stavů skotu, a to až na polovinu. Tento vývoj je jedním z průvodních jevů nízké podpory živočišné výroby, a tím narušení vyrovnaného systému hospodaření, jenž chrání půdu a zvyšuje její úrodnost. Klesají výměry dalších plodin, majících vliv na zadržování vody. Třeba luskoviny, pěstujeme už jen na ploše 20 tisíc hektarů – když dříve to bylo téměř pětkrát tolik! Z dalších plodin mohu jmenovat len, který z polí téměř zmizel. Odhaduji, že se nesklízí nejméně polovina luk, jichž máme 670 tisíc hektarů. Málokdo ví, že louka je vlastně přírodní vodní pumpa. Na jednu tunu zelené hmoty spotřebuje 600 litrů vody. A když se nesklízí, žádnou vodu nepotřebuje. Platí zásada, že přirozenou půdní strukturu, která umožňuje dobrou retenční schopnost zabezpečuje pravidelné obdělávání půdy a pravidelná sklizeň travních porostů. Pokud půda není obdělávaná, její retenční schopnost je mnohem nižší. Jenom funkční zemědělství s vyváženou produkcí rostlinné a živočišné výroby s odpovídajícími stavy chovaných hospodářských zvířat, zejména skotu, ve vztahu k rozloze území má zásadní a ničím nenahraditelný vliv, mj. i na hydrologické poměry v krajině a na tlumení mimořádných klimatických událostí. Je třeba se vrátit k chovu dobytka a zeleným pícninám na orné půdě. Druhá záležitost, která má vliv na povodně jsou velké zábory půdy. Beton, jak známo, vodu nevsakuje. Denně v průměru mizí 7 ha orné půdy, což znamená při povodňových deštích 100 mm ztrátu retenční schopnosti pro 700 kubíků vody. Zastavených a ostatních ploch (třeba dvory, parkoviště, manipulační plochy) už máme 834 tisíc hektarů. Nevšiml jsem si, že by to don posud někoho zajímalo. IVaN RYŠaVÝ

červenec 2013

26.6.13 12:58

Ekonomika

obce hospodaří lépe než stát Výrazný přebytek rozpočtu vykázaly v minulém roce všechny velikostní kategorie obcí (bez Prahy), přičemž v poměru k příjmům nejlepších výsledků dosáhly již tradičně nejmenší obce do 199 obyvatel.

C

elkové příjmy obcí klesly v roce 2012 o 26,8 mld. Kč, což znamená 13% meziroční snížení. Šlo však především o administrativní opatření v důsledku přenesení výplaty sociálních dávek z obcí na stát, kdy se obcím snížily nejen příjmy, ale adekvátně i výdaje. Nicméně navzdory pokračujícímu propadu příjmů a za stávající nepříznivé ekonomické situace hospodaření obcí (bez Prahy) v minulém roce vykázalo více než pětkrát vyšší (4,3 mld. Kč) rozpočtový přebytek ve srovnání s rokem 2011 (0,8 mld. Kč). Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. Pokles příjmů nastal zejména u dotací, a to o 28,8 mld. Kč. Snížení dotací zaznamenaly všechny velikostní kategorie obcí, k nejvyššímu propadu příjmů však došlo u největších obcí. Naopak po poklesu v roce 2011 mírně vzrostly daňové příjmy (o 3,2 mld. Kč), hlavně menších obcí (v procentickém vyjádření + 4 %). »V roce 2012 měly takto prudké snížení příjmů na svědomí jen dotace, jejichž meziroční objem razantně poklesl. Šlo o administrativní opatření, jehož důsledkem byl jak pokles příjmů, tak výdajů. V praxi to znamenalo, že výplatu některých sociálních dávek již neprováděly pověřené obecní úřady, ale úřady práce,« upřesnil Jan Cikler, projektový manažer portálu Cribis (www.cribis.cz) a nástroje pro řízení úvěrových rizik iRating, ze společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. Kladného přebytku obce dosáhly omezením jak běžných (o více než 16 %), tak

Struktura příjmů obcí (velikostní kategorie podle počtu obyv.) Obce bez Prahy 1–199 200 – 499 500 – 999 1000 – 4999 nad 5000

Příjmy celkem (v mld. Kč) 2010 2011 2012 215,1 204,8 178,0 3,9 3,6 3,5 11,8 11,3 10,7 17,0 16,4 15,8 41,2 38,7 36,6 141,2 134,7 111,3

Daňové příjmy (v mld. Kč) 2010 2011 2012 101,3 100,3 103,5 1,9 1,9 2,0 6,1 6,1 6,3 8,8 8,7 9,1 19,8 19,5 20,0 64,8 64,1 66,2

Obce bez Prahy 1–199 200 – 499 500 – 999 1000 – 4999 nad 5000

2010 76,4 1,4 4,3 4,2 13,6 53,0

Dotace (v mld. Kč) 2011 2012 69,7 40,9 1,1 0,8 4,0 3,5 3,6 2,9 11,6 9,5 49,3 24,3

Kapitálové příjmy (v mld. Kč) 2010 2011 2012 12,7 8,5 8,7 0,1 0,2 0,1 0,6 0,5 0,5 1,1 0,9 0,7 2,2 1,7 1,4 8,6 5,2 6,0 Zdroj: Crif – CZeCh Credit bureau

Struktura výdajů obcí (velikostní kategorie podle počtu obyv.) Obce bez Prahy 1–199 200 – 499 500 – 999 1000 – 4999 nad 5000

Výdaje celkem (v mld. Kč) 2010 2011 2012 216,5 204,0 173,7 3,7 3,5 3,3 11,1 10,8 10,7 16,5 15,8 15,5 39,7 38,6 36,3 145,5 135,3 107,9

Výdaje kapitálové (v mld. Kč) 2010 2011 2012 66,5 56,1 50,1 1,2 1,1 1,1 3,9 3,7 3,7 6,3 5,9 5,5 15,6 14,6 13,1 39,5 30,8 26,7 Zdroj: Crif – CZeCh Credit bureau

kapitálových výdajů (o téměř 11 %). Pokles běžných výdajů souvisí s již zmíněným převodem výplaty sociálních dávek. Celkově obce snížily své výdaje o 14,8 %. »Malé obce lépe odhadují výsledek svého hospodaření v porovnání schváleného salda rozpočtu a skutečného salda,« vysvětlila Věra Kameníčková, vedoucí analytického oddělení CRIF – Czech Credit Bureau. Tato společnost hodnotí ekonomický stav obcí vlastním iRatingem, který u municipální sféry přihlíží zejména k výpočtu kritické zadluženosti a ukazatelům dluhové služby podle metodiky Ministerstva financí, jak upozornil Pavel Finger, člen před-

stavenstva CRIF – Czech Credit Bureau, průměrný iRating obcí se loni ve srovnání s obdobím let 2010–2011 dál zlepšil. Jestliže v letech 2010 a 2011 byl podíl obcí s nejvyšším hodnocením iRatingu A, B+ (14 %, resp. 12 %) než podíl obcí s nejhorším stupněm C, C–, pak v minulém roce podíl obcí s nejvyšším iRatingem činil už 15 %, zatímco podíl obcí s nejnižším iRatingem 14 %. Celkový dluh obcí se v roce 2012 zvýšil o 5,4 mld. Kč, největší podíl na tom měla největší města, především Ostrava, Brno a Plzeň, jimž dohromady v součtu narostl dluh o 2,8 mld. Kč. Dlouhodobě z velkých měst hospodaří bez dluhu jen Teplice. /st/

MO001416-3

MO7_09_12.indd 9

26.6.13 12:48

Ekonomika

Veřejné zadávání s puncem olympiády Projekt, který za podpory Evropského sociálního fondu i peněz ze státního rozpočtu uskutečňuje obecně prospěšná společnost Nová ekonomika, by mohl veřejné zakázky ještě více přiblížit skutečným potřebám obcí, měst i regionů.

V

České republice se projevuje nový trend rozdělování veřejných zakázek. Obecně prospěšná společnost Nová ekonomika (www.nova‑ekonomi‑ ka.cz) spolu se zástupci několika územních samosprávných celků uvádí do praxe přístup, který přiměje firmy k tomu, aby spolu s veřejnou zakázkou braly ohled na potřeby daného města či regionu. Konkrétně tedy např. na nezaměstnané, mladé lidi bez praxe, matky na rodičovské dovolené nebo malé lokální podnikatele. Tento trend už je ve světě běžný. Díky »odpovědnému zadávání veřejných zakázek« tak loni pro letní olympiádu Londýn získal olympijský park. »Radnice jednoduše napíší do podmínek výběrového řízení požadavky, které mohou pomoci řešit jejich konkrétní problém či naplnit jejich strategické cíle,« vysvětluje Leona G. Šteigrová, ředitelka společnosti Nová ekonomika.

bonus, ktErý VEřEjná zakázka přinEsE, nEsmí zVýšit jEjí CEnu V souladu s legislativou lze i při zachování kritéria nejnižší ceny zahrnout do veřejné zakázky další témata, která se obce/instituce snaží v rámci své strategie naplňovat. Konkrétně může jít např. o vypsání veřejné zakázky na stavební práce, kdy obec požaduje, aby dodavatel během zakázky zajistil rekvalifikaci určitého počtu místních obyvatel, nebo aby zaměstnal lidi evidované na úřadu práce/osoby se zdravotním znevýhodněním atd. Do podmínek zadávací dokumentace však může být vtělen i ohled k životnímu prostředí, stejně jako podpora místních malých podniků.

Přitom však platí, že bonus, který každá taková veřejná zakázka přinese, nesmí zvýšit její cenu. Pravidla zakázky musí být rovněž nastavena tak, aby nikoho nediskriminovala. spory radniCím hrozit nEmusí Mgr. Kateřina Kyselková z Advokátní kanceláře Řezníček & Co. s. r. o. s odvoláním na zákon č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů účinných ke dni 31. 12. 2013, a dále ve znění části zákona č. 55/2012 Sb., s účinností od 1. 1. 2014, a současně zákona č. 458/2011 Sb., s účinností od 1. 1. 2015, zdůrazňuje, že zadavatel může v zadávacích podmínkách uvést též požadavky týkající se zvláštních podmínek na plnění veřejné zakázky, a to zejména v sociální oblasti, v oblasti zaměstnanosti nebo v oblasti životního prostředí (§ 44 – Zadávací dokumentace, odst. 10). Každoročně má trh veřejných zakázek v České republice objem okolo 500 miliard korun. Přesto je zkušeností s jejich odpovědným zadáváním jen velmi málo. Cesta je přitom poměrně snadná. Podmínky, jak postupovat, totiž Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo ve své metodice už v loňském roce. Radnice se tedy mají o co opřít a nemusejí se obávat sporů. Nyní se spolu s Novou ekonomikou do projektu zapojila města Kolín, Hradec Králové, Kladno, Městská část Praha 4, Chomutov, Neratovice a Smečno – a také Národní ústav pro vzdělávání zastupující státní správu. Jejich zástupci v minulých dnech navštívili Velkou Británii, kde načerpali inspiraci pro své vlastní projekty.

Odpovědné zadávání veřejných zakázek Projekt uskutečňovaný Novou ekonomikou, o. p. s., vybraným obcím a institucím v Čr poskytne: ■ zahraniční inspiraci (návštěva Velké británie, setkání s britskými protějšky, navázání spolupráce na celou dobu trvání projektu); ■ poradenství v oblasti strategického plánování (individuální konzultace, pracovní seminář); ■ podporu při přípravě veřejné zakázky (spolupráce s právníkem při kompletaci zadávací dokumentace). Náklady spojené s projektem jsou financovány z evropského sociálního fondu prostřednictvím oP Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu Čr. Projekt potrvá osmnáct měsíců (prosinec 2012–květen 2014). Za jednotlivou obec/instituci se mohou zapojit dvě osoby na úrovni řídicích pracovníků. Zdroj: NoVá ekoNomika, o. P. s.

autobusoVé nádraží V kolíně by mohlo být »pilotEm« »Příklady veřejného zadávání v Londýně jsou pro nás velkou inspirací – především maximální snahou zohlednit potřeby svých obyvatel, k nimž přistupují jako k zákazníkům,« říká starosta Kolína Mgr. et Bc. Vít Rakušan. Podle jeho slov je nutné přihlížet k charakteru veřejné zakázky. Třeba u oprav historických památek bude asi obtížné začlenit do zadávací dokumentace např. podmínku, aby mezi pracovníky, kteří ji provedou, bylo pevně dané procento dlouhodobě nezaměstnaných. Naopak chystaný projekt nového autobusového nádraží v Kolíně může být vhodnou veřejnou zakázkou, na niž by bylo možné odpovědné zadávání uplatnit. »Rozhodně se vyplatí úzká spolupráce města s Úřadem práce, resp. s jeho příslušným kontaktním pracovištěm,« dodává Vít Rakušan. Úřad práce totiž nejlépe zná strukturu nezaměstnaných v místě, a proto také může odpovědně posoudit, zda by zvažovaný investiční záměr mohl této struktuře vyhovovat například právě v podmínce na zajištění určitého množství nezaměstnaných, kteří by se podíleli na uskutečnění investice formou veřejné za/st/ kázky.

praha a středočeský kraj si podaly ruce

b

ez ohledu na politickou příslušnost svých lídrů se hlavní město Praha a Středočeský kraj dohodly na vzájemné spolupráci. Jejich zástupci se k tomuto kroku rozhodli poté, co zjistili, že řada problémů v obou krajích, jsou vlastně totožné. Společně proto podepsali memorandum o vzájemné spolupráci při čerpání peněz z evropských fondů. Oba kraje budou úzce kooperovat nejenom při čerpání finančních prostředků z EU, ale také při výběru a realizaci konkrétních projektů. Největší díl z této podpory bude zřejmě investován do infrastruktury a protipovodňových opatření.

10 MO7_09_12.indd 10

»Při obnově silnic či ochraně před povodní nezáleží na tom, jaké nosíme politické tričko. Chceme se společně zapojit do čerpání peněz EU smysluplným způsobem, a tím tyto investice určitě jsou,« vysvětlil pražský primátor Tomáš Hudeček. Platnost memoranda není časově omezena, čímž oba kraje dopředu vyjadřují vůli spolupracovat i v dalších oblastech. Zejména v těch, které budou oběma stranami považovány za prospěšné při uskutečňování dlouhodobých cílů. »Cítíme potřebu spojit své síly, abychom společně dokázali řešit problémy, které nejvíce trápí naše spoluobčany. Podpisem memoranda již přestáváme být krajem, který

ve svém srdci měl prázdné místo,« doplnil hejtman Středočeského kraje Josef Řihák. Hlavním iniciátorem podpisu memoranda byla pražská radní Eva Vorlíčková spolu s Útvarem rozvoje hl. m. Prahy. »Jako koncepční a strategické pracoviště si uvědomujeme, že Praha a Středočeský kraj tvoří v mnoha ohledech jeden obrazně i doslova živý organismus. A podle toho se musíme začít také chovat. Memorandum je po dlouhé době prvním aktem potvrzujícím tento fakt a vyjadřujícím vůli ke vzájemné spolupráci na daném území,“ uvedl 1. náměstek ředitelky Útvaru rozvoje hlavního města /st/ Prahy Tomáš Ctibor. červenec 2013

26.6.13 12:48

KOB

MO7_09_12.indd 11 KOB-CI-Rozvoj-mest-A4_InfServis.indd 1

26.6.13 14:40 12:48 20.5.13

Ekonomika

obce nediverzifikují finanční rizika. mohou na to doplatit Je skutečně příliš odvážné tvrzení, že jednoho dne finance ČR zbankrotují a obce – podobně jako občané – o většinu svých peněz přijdou? Že česká koruna bude bezcenná – a co nesežere bankrot, to pohltí inflace? Buď jak buď, trendy naší ekonomiky z posledních let nabádají municipality k nejvyšší opatrnosti.

12 MO7_09_12.indd 12

valy je levně státu, který se chová tak, jako by snad cíleně mířil k bankrotu. Ministerstvo financí prodává dluhy (státní dluhopisy) a věřitelé je kupují přesto, že výnos státních dluhopisů nepokryje ani inflaci, která za posledních 16 let v průměru činí 3,48 % ročně, přičemž nejvyšší hrubý výnos státních dluhopisů bude 1,5 % ročně. Lidé si tak (ale i obce) kupují jistou ztrátu – a navíc v korunách, bez ohledu na to, že koruna je nejméně jistou měnou pro dlouhodobé úspory v evropském měřítku v rámci EU. Závěr: České republice zoufale chybí perspektivní ekonomika, deficit státu nabral hrozivý trend a naše koruna se stává velmi rizikovou měnou. V případě bankrotu by byly nejohroženější státní obligace v ČR, vklady na tuzemských účtech a v korunách, stejně jako domácí i zahraniční investice v naší zemi.

Rozložení vkladů v ČR (v mld. kč) (k 10. 6. 2013) 2 000 1 668 1 500

1 000

500

425

310

244

226

po

fo

zij ní

vé

nEpopírEjmE zbytEčně něCo, Co můžE rEálně nastat Protože jsme co do diverzifikace finančních rizik a kapitálových nástrojů takřka nepoučitelní, připravil jsem pro obce speciální seminář zaměřený na inovativní financování, jehož první běh měl velký úspěch. Účastníky svých kurzů připravuji na to, aby si v modelových situacích bankrot České republiky co nejvíce »užili« a případné hrozící problémy je při správě a řízení obcí zaskočily co nejméně. Abychom totiž nebyli překvapeni něčím či nepopírali něco, co může reálně nastat. Ostatně červnové povodně také vtrhly do mnoha sídel podél řek (ale i do obcí na menších tocích, od nichž se nebezpečí nenadáli ani mnozí starousedlíci) vcelku znenadání – ač si riziko povodní už nejméně patnáct let v novodobé historii českého státu dobře uvědomujeme a s jeho pomocí budujeme i četná protipovodňová opatření. Žel, ne všechna letos v červnu už naplno sloužila a některá svůj účel dokonce ani nesplnila. Jsem realista. Před pár dny mému nejlepšímu kamarádovi uřízli nohu – měl nehodu na motorce, kterou nezavinil. V porovnání se zprávami tohoto druhu je přemítání o stavu financí ČR zábavou pro batolata. Koneckonců, život umí být krutý i tak – ať ■ s penězi, nebo bez nich... luděk tEsař

Pe n

dí lo

jiš tě ní

y nd

y vn ťo jiš Po

Po

eb n av

ov

ní

ís

po

do

m

y

ře ní

0

St

prospErita postaVEná na »hliněnýCh nohou«? Co mě k tomuto přesvědčení vede? 1 Česká republika je jednou z nejvíce se zadlužujících a nejvíce nemohoucích ekonomik v rámci celé Evropské unie a její prosperita je založena na tom, že lidé (stále ještě): ■ platí za energie; ■ platí za poplatky v bankách; ■ platí mobilním operátorům (pravda, v té-to oblasti jsme už zaznamenali menší »revoluci« a více se přiblížili cenám, které už dávno platí Němci, Rakušané nebo třeba Švýcaři); ■ lidé kupují vozy z produkce společnosti Škoda Auto. (Viz Seznam TOP 98 zveřejněný letos v květ‑ nu Českou daňovou správou, totiž žebříček vybraných daňových subjektů podle výše uhrazené daně z příjmů právnických osob v roce 2012.) 2 Roční deficit České republiky nemá co vyvážit. Deficit ČR je již mnoho let tak velký, že zaujímá přibližně ½ ročních tržeb Škody Auto (obrat této společnosti za rok 2012 podle její výroční zprávy činil 262,6 mld. Kč) a bylo by za něj možné pořídit ročně 100 tisíc nových superbů v nejluxusnější verzi (deficit státního rozpočtu je již dlouho vyšší než 100 mld. Kč ročně = 100 tisíc milionů korun), což odpovídá celoročnímu prodeji těchto vozů na celém světě. Místo superbů by se mohlo pořídit i třeba 200 tisíc nových octavií nebo 350 tisíc nových fabií, pravdaže zcela nových a ve slušné výbavě. V ČR je přitom jen 2,6 milionu úplných rodinných domácností. Stát zadlužuje každou domácnost o zhruba 38 tisíc korun ročně, každého občana o přibližně 10 tisíc a jen za své dluhy stát rok co rok platí na úrocích okolo 50 mld. Kč ročně. 3 Paradoxem je, že český stát nabízí občanům stabilitu, ale ve skutečnosti dělá vše pro to, aby obce, stejně jako občané, nevkládaly své peníze do jistot, ale přenechá-

Z úrovně obcí a měst je rozhodně nutné připravit kvalitní Plán obnovy a oprav majetku včetně krytí a zajištění rezerv a výnosů.

Ba nk

n

ejvyšší ztráta by totiž v takovém případě postihla obce a občany, kteří příliš spoléhají na stát, pořizují si pouze korunové účty a jsou natolik důvěřiví, že dokonce kupují státní obligace nebo vkládají peníze do bank – aniž by si mezi nimi pečlivě vybírali, nebo vstupují do různých pilířů důchodové »reformy«.

Chyby, ktEré sE dlouhodobě opakují – a jak sE jiCh VyVaroVat Přesto obce i občané dělají tuto chybu: Nediverzifikují finanční rizika (jsme dinosauři závislí na jedné měně i regionu): ■ Jsou konzervativní a úspory mají v korunách v bankách, ti neodvážnější kupují kapitálové fondy bank. ■ Kupují státní obligace (dluhopisy). ■ Kupují akcie českých firem. Co doporučuji: Diverzifikovat a zhodnocovat, využívat kapitálové trhy prostřednictvím těch nejlepších odborníků (jichž je ovšem u nás jako šafránu): ■ regionálně (nemít peníze pouze v České republice, ale rozmisťovat své majetky všude po světě, kde je možné předpokládat růst); ■ měny (mít podíly v různých měnách); ■ odvětví (nesázet na jednu firmu či na jedno odvětví, nýbrž mít rozložené portfolio prostřednictvím podílových fondů); ■ pravidelně spořit na obnovu a opravy majetku, ale nikoliv na účtu kterékoliv banky či nákupem dluhopisů států, a z úrovně obcí připravit Plán obnovy a oprav majetku včetně krytí a zajištění rezerv a výnosů.

Zdroj: mf Čr

www.cityfinance.cz

červenec 2013

26.6.13 12:48

Evropská uniE

Lukáš Wagenknecht: při čerpání peněz Eu u nás zatím selhávaly všechny implementační subjekty Jaké ponaučení lze vyvodit pro Českou republiku ze dvou posledních programovacích období EU, během nichž využívala evropské peníze? Hlavně opusťme »českou cestu« a nevymýšlejme vlastní nesmyslné zákony a metodiky, nabádá předseda think tanku Good Governance Lukáš Wagenknecht.

G

ood Governance (www.good-governance.cz) vznikl jako reakce na »špatné vládnutí«, které se mj. projevuje vysokou mírou korupce. Ing. Lukáš Wagenknecht by proto byl nejraději, kdyby Evropská komise vyčlenila pro ČR dvacítku auditorů, kteří by tu důsledně dohlíželi na nakládání s evropskými penězi. »Bez takového opatření se zneužívání dotací EU a korupce s tím spojená u nás nikdy nesníží,« uvedl v rozhovoru pro Moderní obec. Co je z pohledu dlouhodobé strategie rozvoje ČR horší: Poměrně vysoká, byť někdy spíše formální chybovost projektů v operačních programech? Nebo nezanedbatelný počet projektů, jež nemají žádný strategický rozměr ani v místním či regionálním měřítku a které v sobě navíc často nesou prokletí příštích vysokých nákladů? Obě varianty jsou špatné. Je otázkou, co znamená tzv. chybovost formálního rázu. U chybovosti jde vždy o porušení podmínek poskytnuté dotace či zákona, jež lze finančně vyčíslit s výjimkou systémového selhání při poskytování dotace. Správným řešením je, aby v příštím programovacím období byrokrati z ministerstev financí a pro místní rozvoj nenastavovali systém čerpání dotací stejným způsobem. Bohužel zatím světlo v tunelu vidět není. Pokud jde o projekty, je nutné podporovat ty, které se nedělají jen kvůli tomu, aby se utratily dotace z EU. Podstatné je řešit strategické potřeby státu provázané na strategické řízení. Až rámci těchto potřeb by projekty měly být schvalovány. Jednoduchý příklad: Stát by měl mít strategii základního školství, opřenou o demografický vývoj a potřeby, které má vzdělávání naplnit. Na základě takové strategie lze určit, kolik škol bude nutných ve střednědobém horizontu a kde by měly být umístěny (třeba podle spádových oblastí).Teprve pak by příslušný program měl rozdělovat dotace na investice do reálně potřebných školních budov. Naopak tam, kde se ví, že školy nutné nebudou, by se investice měly vkládat třeba do nákupu školních autobusů. Tak je třeba plánovat ve všech oblastech. Zatím však podle mého názoru tento přístup k EU fondům nikdo neřeší. červenec 2013

MO7_13_14.indd 13

FOTO: archiv

■

Lukáš Wagenknecht má zkušenosti z procesního řízení, interního auditu veřejných institucí a soukromých společností i auditu strukturálních fondů. Je předsedou think tanku Good Governance.

Někdy se kolaudace projektu opozdí o pár dnů, třeba kvůli špatnému počasí. Nebo příjemce dotace, konkrétně obec Pstruží na Frýdecku-Místecku, má vrátit pro ni likvidační 2 mil. Kč. Ministerský audit má totiž za to, že přijemce sice od dodavatele požadoval referenční seznam provedených staveb, jenže auditor se rozchází s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže ve výkladu toho, co je to »objekt občanské vybavenosti« a některé reference ze seznamu neuznal... V mnoha případech jsou smlouvy o poskytnutí dotace, zejména ze začátku programovacího období, skutečně velice formalistické. Je to propojené i s nekvalitní českou legislativou, především se zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Ten dříve neumožňoval tzv. snížené odvody za porušení rozpočtové kázně při porušení smlouvy nebo rozhodnutí ve formě formální hlouposti. Následně se sice mohlo promíjet, jenže to Evropská komise zakázala jako netransparentní proces. Opět jde o jednu s absurditu z dílny Ministerstva financí (MF), která komplikovala – a ještě může komplikovat život starostům. U po■

chybení spojených s veřejnými zakázkami je to věc jiná. Tam auditoři posuzují každou chybu nejen podle českého zákona o veřejných zakázkách, ale i v kontextu evropských směrnic a přístupu, který uplatňuje Evropská komise (EK) a Evropský účetní dvůr (EUD). Evropa je velice citlivá na jakékoliv chyby, jež by mohly mít byť jen možný dopad na výběr nejvhodnějšího dodavatele. Proto, jak jsem zmínil, je největší výzvou pro starosty vypořádat se právě s veřejnými zakázkami a snažit se o co největší transparentnost. Je třeba promyslet každé omezení jak v kvalifikacích, tak v referencích a výběrových kritériích, která jsou hodnocena a na jejichž základě bude dodavatel vybrán. Bude-li součástí zadávací dokumentace třeba hodnocení dodací lhůty, musí si každý ohlídat, aby při realizaci byla dodržena. ■ Už se můžeme poučit ze dvou programovacích období EU. »Nepoučujeme se« však příliš dlouho? Jaké poučení si vyvodit z našeho dlouhodobého »nepoučení se«? Nechtěl bych soudit, kdo udělal jakou chybu. Ale podle mého názoru selhaly všechny subjekty implementační struktury. U řídicích orgánů jsou slabé kontroly a vysoký vliv politického ovlivňování. Audit, za který po celou dobu odpovídalo MF, vyhodnotil Evropský účetní dvůr jako jeden z nejméně spolehlivých v Evropě. Ani hlavní účetní EU fondů (také MF) nedokázal svojí kontrolou před tím, než odeslal tzv. certifikace do Bruselu, nic odhalit. A pokud jde o metodiku, resp. národní koordinaci, co k ní dodat? Buď byla metodika nedostatečná, nebo MMR dostatečně nevymáhalo její aplikaci. Já si z toho všeho vyvozuji, že bychom neměli jít další »českou cestou« a vymýšlet nesmyslné, složité a nestandardní zákony a metodiky. Druhé poučení je takové, že by měla být vyvozena osobní odpovědnost vysoce postavených úředníků, kteří systém neuřídili. Ale jsme bohužel v ČR, tak se toho asi nedočkáme. ■ Není u regionálních programů zjištěná – leč úřady regionálních rad rozporovaná, vyšší chybovost projektů dána i tím, že audit ze strany MF v nich hodnotil násobně vyšší počet projektů, než kolik se běžně audituje v tematických programech? Jestliže MF dělalo svoji práci tak, jak mělo – o čemž bohužel můžeme v souvislosti se zjištěními EUD pochybovat, pak by počty auditů měly vycházet z metodiky, kterou doporučuje EK. Co se týká zkreslování chybovosti ze strany Ministerstva financí, kterou odhalil EUD, šlo nejenom o regionální operační programy.

›

13 28.6.13 11:06

Evropská uniE

› ■ Vy jste se účastnil auditu ROP Severo-

západ. Je chybovost projektů v regionálních operačních programech dána řekněme politickými vlivy a tlaky, nebo menší věcnou důsĺedností a znalostí ze strany úředníků úřadů regionálních rad? Nerad bych se vyjadřoval konkrétně ke kauze Severozápad. Ale když to zobecníme, špatné nastavení systému bylo už na počátku a může za něj politická reprezentace v Praze: špatný zákon o podpoře regionálního rozvoje, nefunkční systém auditu atd. Nicméně bych nerad paušalizoval, že regionální operační program je pod větším vlivem politiků než ten tematický. I ministři jsou přece politici! Nejsem si jist, že regionální programy mají skutečnou chybovost vyšší než programy tematické. Každé selhání je však třeba vidět ve dvou úrovních. První je osobní: Konkrétní osoby, jež byly nominovány do orgánů regionálních rad, by měly nést odpovědnost za všechna odhalená selhání. To, že byly nominovány politicky, je atribut, který svědčí o kvalitě zastupitelské demokracie v tom či onom regionu. Druhá úroveň spočívá v selhání systému. Za ně podle mého názoru nesou vinu jednou konkrétní řídicí orgány (regionální rada či ministerstvo), jednou MF jako auditní orgán, jednou MF financí jako certifikační orgán a jindy zase MMR jako národní koordinátor. Lze brát realokaci 3,6 mld. Kč letos v květnu z ROP Severozápad a OP Technická pomoc do zbývajících regionálních programů jako určitou satisfakci vlády regionům soudržnosti za to, že některým z nich MF pozastavilo certifikaci projektů? Nechtěl bych spekulovat o politických motivech vlády při realokaci, resp. řízení strukturálních fondů. Doufám, že tomu tak není a celá realokace je dostatečně zdůvodněna potřebami jednotlivých operačních programů. Pokud tomu tak není, měla by to řešit přímo Evropská komise. ■

Nebylo z regionů soudržnosti, resp. krajů, prostřednictvím regionálních operačních programů přece jen blíže k obcím, než bude nyní nově z Prahy, potažmo ■

Myslím, že vláda podceňuje princip partnerství, protože postrádám opravdu širokou debatu nad novým programovacím obdobím. Ale nemyslím si, že účelem ORP a MAS je, aby se staly součástí orgánů, které mají rozdělovat dotace. Hlavní lék na většinu problémů podle mě bude, když se sníží míra spolufinancování z veřejných rozpočtů, například na 50 %. Jedině tak všichni příjemci budou opravdu motivovaní chovat se hospodárně. Když totiž budou v projektu utrácet stejně prostředky vlastní i z dotace, budou více přemýšlet o tom, co nakoupí.

Jestliže dotační řízení nepodlehne politickému tlaku a korupci, není důvod nechat si ujít jedinečnou příležitost, která se už příště opakovat nebude.

■ Snad všichni vládní politici se zaklínají tím, že snížením počtu operačních programů a zjednodušením či sjednocením jejich podmínek se významně sníží riziko chybovosti. Bude to tak jednoduché? Tak bych to nestavěl. Je otázkou, jestli ti samí lidé, kteří selhali v posledních dvou obdobích – a to jak na MF, tak na MMR či v ostatních resortech, se dokážou poučit. Já o tom pochybuji. Jediné, co snad pomůže, bude větší dohled veřejnosti, Evropské komise a orgánů činných v trestním řízení. Byl bych pro to, aby EK pro Českou republiku vyčlenila dvacet auditorů, kteří by tu na vše důsledně dohlíželi. Bez toho se podle mého názoru zneužívání evropských peněz a korupce s tím spojená u nás nikdy nesníží.

z MMR coby správce Integrovaného regionálního operačního programu (IROP)? Nemyslíte si, že časem řada starostů začne protestovat proti rozdělování dotací z IROP stejně, jako když nedávno kritizovali podle nich »netransparentní rozdělování peněz z regionálních programů«? Myslím si, že pořád bude někdo protestovat. Je velice těžké nastavit transparentní systém, čehož je Česko bohužel příkladem. Rozdělování dotací v území lze vyřešit pomocí tzv. zprostředkujících subjektů, jimiž mohou být kraje či třeba Centrum pro regionální rozvoj. Ale jde jen o kosmetickou úpravu v procesu rozdělování. Hlavní je nastavit proces schvalování projektů tak, aby bylo minimalizováno možné ovlivňování. Zásadní citlivé faktory jsou smysluplná a transparentní výběrová kritéria, kompetentnost hodnotitelů a jejich objektivita a rovný přístup k žadatelům. Na toto by se měli všichni do budoucna opravdu soustředit, pokud mají zájem něco změnit.

Lze některým pochybením alespoň částečně předejít a co byste v té souvislosti vzkázal obcím a městům, které budou od roku 2014 chtít využít možností, jež jim poskytne územní a urbánní rozměr operačních programů? Být na místě slušného starosty, určitě bych šel do projektu, který má smysl, nejlépe infrastrukturního. Protože zásadním problémem jsou veřejné zakázky, soustředil bych všechno úsilí na to, aby v soutěžení nedošlo k problémům. Optimálně bych řešil soutěžení v otevřeném řízení. Myslím, že když dotační řízení nepodlehne politickému tlaku a korupci, není důvod nechat si ujít jedinečnou příležitost, která se už příště ■ opakovat nebude.

■

■ Svaz měst a obcí prosazuje nové formy spolupráce obcí v území, kdy by se v rámci obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) vytvářely svazky obcí, jež by rozhodovaly o strategii rozvoje daného území a koordinovaly k tomu příslušné aktivity v oblasti samostatné působnosti. Nebyly by takové svazky vhodným garantem smysluplného a transparentního rozdělování peněz EU na regionální úrovni, zatímco místní akční skupiny (MAS) by byly nástroji k využití části těchto prostředků na úrovni mikroregionální?

ivan ryšavý

OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 1260 Kč (včetně DPH) Předplatné se automaticky prodlužuje, dokud není zrušeno.

ADrEsA

KÓD:

OBJEDNAVATELE:

2507

ZPŮsOB

NÁZEV ORGANIZACE:

FAKTURA

PŘÍJMENÍ:

SIPO

JMÉNO:

TITUL:

ÚDAJE

ULICE, Č. P.:

PLATEBNÍ KARTA

SLOŽENKA

spoj. č. PrO FAKTUrACI:

IČ:

OBEC:

PSČ:

PROFESE:

ADrEsA

PLATBY:

DIČ: Č. ÚČTU:

PrO DOrUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele, nevyplňovat)

NÁZEV ORGANIZACE:

VYPLŇTE

KONTAKT:

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

TITUL:

ULICE, Č. P.: OBEC:

Vyplněný lístek odešlete na adresu: Economia, a.s., oddělení distribuce, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022 www.economia.cz • www.economia.cz/mo

MO7_13_14.indd 14

PSČ:

RAZÍTKO/PODPIS:

Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností Economia, a.s. se sídlem Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE

28.6.13 11:06

ManageMent

uspěje projektové řízení i na místní úrovni? Zná to téměř každý. Dlouho se nic neděje, přípravy na zavedení např. nové IT služby či produktu neberou konce a náhle se přiblíží konec roku a vše musí být hotové tzv. zítra.

P

odobné to může být i u projektů a slu‑ žeb spolufinancovaných z evropských fondů. Často se ptáme a hledáme od‑ povědi, proč tomu tak je. Odpověď je téměř vždy stejná. Zavedení nové IT služby nebo produktu není dostatečně řízeno a koor‑ dinováno od svého záměru až po zahájení používání a průběžné dosahování přínosů. Cestou, jak zlepšit tento stav, je pokusit se zavést projektové řízení.

Historie ProjektovéHo řízení Historie projektového řízení ve veřejné sprá‑ vě je bohatá. Jednou z nejvýznamnějších škol projektového řízení je britská škola za‑ stoupená organizací OCG (The Office and Government Commerce), která je nositelem a tvůrcem projektové metodiky PRINCE2® (Project IN Controlled Environment – pro‑ jekt v řízeném prostředí). Vznikla na sklonku minulého století v prostředí britské státní správy na základě zkušeností odborníků načerpaných za léta praxe v oblasti řízení projektů. Jde o nej‑ rozšířenější metodiku projektového řízení v Evropě. Metodika je aplikovatelná pro všechny typy projektů jakéhokoliv rozsahu (projekty komunitního plánování, IT projekty, pro‑ jekty marketingové, komunikační, osvěto‑ vé, investiční, rozvojové a vzdělávací nebo volnočasové, sociální projekty apod.). Jejím základem je sedm principů, které, jsou‑li dobře vysvětleny a dodržovány v průběhu projektu, výrazně přispějí k dosažení plá‑ novaného cíle a následných přínosů.

Nosné pilíře tvoří sedm témat, jež pro‑ línají celým životním cyklem projektu a umožňují naplnění oněch zmiňovaných principů. Mezi témata patří např. organi‑ zace; kvalita; riziko; plány; pokrok; změ‑ na; obchodní případ. Metodiku propojuje sedm procesů, jež usnadňují projektovému manažerovi každodenní řízení. Její součástí jsou doporučené vzorové dokumenty, jež lze sdružovat či nepoužít. Metodika dále sjednocuje postupy při říze‑ ní projektů a jazyk pro všechny zúčastněné strany (členy zastupitelstva, rady, vedoucí a pracovníky odborů a dodavatelské firmy). systeMatické řízení Projektů Měst a obcí Metoda PRINCE2® se uzpůsobuje mění‑ cím se podmínkám. Co však zůstává, je její kontrolní a administrativní charakter, který využijí různě velké obecní úřady. Čím větší úřad, tím je jeho vyzrálost pro použití me‑ tody vhodnější. Vzpomeňme si na dobu příprav záměrů mnohých měst a obcí na vybudování prů‑ myslových zón v období vstupu ČR do Ev‑ ropské unie. Muselo se postupovat syste‑ maticky a pečlivě, aby bylo možné čerpat prostředky ze státního rozpočtu i ze struktu‑ rálních fondů. EU tehdy předepisovala po‑ stupy a náležitosti pro čerpání prostředků. Již tehdy se pracovníci měst a obcí postup‑ ně začali seznamovat s metodami SWOT analýzy, logickým rámcem (LogFrame), po‑ pisy přínosů, strukturovaným přístupem, řízením rizik apod. Projekty průmyslových

zón se stávaly úspěšnými ve městech a ob‑ cích, které k řízení projektu přistupovaly systematicky. vzdělávání Prince2 ® Pro Města a obce Ochota učit se nové věci, nadchnout se pro systémový projektový přístup nesta‑ čí. Předpokladem úspěšnosti PRINCE2® na místní úrovni je též účast na certifikač‑ ních programech vedených zkušenými lektory. Lektorem se může stát praktik se zkušenostmi v řízení projektů i lektorské sféře, s platnými certifikáty PRINCE2®, jenž absolvuje akreditační proces. V závěru procesu je lektor hodnocen z úrovně znalostí a pochopení metodiky i z lektorských dovedností. Dohled nad slo‑ žením akreditace koná komisař společnosti APMG, jež zodpovídá za kvalitu šíření prin‑ cipů metodiky. Na kvalitu lektorů se klade vysoký důraz i po ukončení akreditačního procesu – jsou hodnoceni za výsledky svých kurzů – tj. úspěšné složení certifikačních zkoušek účastníků. Na školení projektového řízení se sezná‑ míte s životním cyklem projektu včetně doporučených aktivit, nastavení rolí a od‑ povědností, řízení rizik a změn, nastavení a plán kvality. Součástí školení jsou odpově‑ di na otázky: Co jsou projektové cíle? Proč je příprava projektu důležitá? Jaké jsou časté chyby při realizaci a řízení projektu a jak jim předcházet? Kdy je dobré rozhodnout o zastavení projektu atd. Ambicí uplatnění metodiky PRINCE2® na řízení projektů municipalit je zastřešit všechny aspekty, které projekt doprovázejí. Šance na jeho úspěšné dokončení v daných podmínkách se výrazně zvyšuje a vedení obce se stává v očích občanů úspěšnější. n Martin lukáš konzultant informačních systémů pro veřejnou správu

jana ČešPivová akreditovaný lektor kurzů PRINCE2 ®

nebojte se podpořit rovné příležitosti!

c

o spojuje Petrovice, Telnici, Kunovi‑ ce, Studénku, Jílové u Prahy, Fulnek, Most, MČ Praha 18, Prachatice, Kraj Vysočina, Královéhradecký kraj a hlavní město Praha? To, že ve svých kategoriích (obce I., II., III. typu a krajské úřady) obsa‑ dily nejvyšší příčky v sedmém ročníku sou‑ těže Úřad roku »Půl na půl« 2012 – respekt k rovným příležitostem. Ministerstvo vnitra (vyhlašovatel soutěže – MV) spolu s part‑ nery (obecně prospěšnými organizacemi) Alternativa 50+ a Fórum 50 % a společností Gender Consulting zmíněné úřady ocenilo za úspěšné zavádění opatření na podporu rovných příležitostí mužů a žen i slaďování pracovního a soukromého života. »Naše soutěž je v evropském kontextu výjimečná, považujeme ji za velice potřeb‑ nou,« říká Eva Ferrarová, koordinátorka problematiky rovnosti žen a mužů v rámci

červenec 2013

MO7_15_17.indd 15

MV. »Ne všechny úřady rovnost žen a mužů dodržují, přesto však ve srovnání s prvním ročníkem soutěže před sedmi lety došlo k nárůstu zastoupení žen jak v politice, tak především na úrovni obcí,« dodává. Ženy, MuŽi, MládeŽ i senioři V souvislosti s termínem rovné příležitosti se mnohým pravděpodobně vybaví přede‑ vším kvóty pro obsazování (vedoucích) po‑ zic různých institucí či těles ženami. Avšak prezentace zástupců a zástupkyň jednot‑ livých oceněných úřadů na konferenci uspořádané 6. června v Praze u příležitos‑ ti vyhlášení vítězů za rok 2012, ukázaly, že podpora rovných příležitostí má širší záběr. A také, že podpůrná opatření neznamena‑ jí diskriminaci jiných zaměstnanců úřadů, a neznamenají nutně ani navyšování obec‑ ních rozpočtů. A konkrétní příklady?

Obci Telnice (okr. Brno‑venkov) se např. podařilo ve spolupráci s ÚP zajistit pracov‑ ní místa čtyřem matkám po mateřské do‑ volené. Starosta František Kroutil vyzdvihl i činnost sociální komise a přehršel aktivit, které obec nabízí svým seniorům. Starostka Ivana Majíčková hovořila o projektu Pod‑ nikatelského inkubátoru Kunovice »Dlou‑ hodobý program motivace zaměstnavatelů ke slaďování rodinného a pracovního života zaměstnanců«. Jeho součástí je i zřízení hlí‑ dacího centra Čtyřlístek. Z dalších opatření na podporu rovných příležitostí v rámci úřadu zmiňme stručně ještě platovou analýzu mužů a žen (Stu‑ dénka), umožnění práce z domova (Kraj Vysočina). Směrem ven pak kampaň proti domácímu násilí (Kraj Vysočina), budová‑ ní vícegeneračních hřišť (Prachatice) nebo navyšování kapacit MŠ a ZŠ (Jílové). /sd/

15 25.6.13 16:07

ManageMent

sociálně-právní ochrana dětí po novele zákona zvyšuje nároky na pracovníky osPod Od 1. ledna 2013 je účinná novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně‑právní ochraně dětí. Už její příprava vyvolala širokou diskusi mezi odborníky i laiky a schválena byla až po přehlasování prezidentského veta. Důvody pro přijetí novely byly zřejmé a její uvádění do praxe, doufejme, přinese výsledky, které povedou ke zkvalitnění systému péče o ohrožené děti.

systeMatická Práce s rodinaMi V obecné rovině si novela zákona klade za cíl: n vytvořit podmínky pro zabezpečení vý‑ chovy a všestranného rozvoje dítěte v jeho přirozeném rodinném nebo náhradním rodinném prostředí; n změnu orientace systému směrem k pre‑ venci, díky níž odpadne nákladná a mnoh‑ dy neúčinná práce s dlouhodobě neřeše‑ nými problémy; n zvýšení systému zavedením standardů kvality a sjednocením postupů sociálně‑ ‑právní ochrany dětí a osob pověřených k výkonu sociálně‑právní ochrany dětí; n vytvoření alternativ k nadměrnému umisťování dětí do institucionální péče a rozvoj a profesionalizaci pěstounské péče. Naplnění těchto cílů zvyšuje nároky na pracovníky sociálně‑právní ochrany dětí. Důraz je kladen na systematickou práci s rodinami, která by měla vést k zvládnutí situace tak, aby dítě mohlo setrvat v ro‑ dinném prostředí. Důvodem pro umístění dítěte do ústav‑ ní výchovy již nejsou nedostatečné bytové nebo majetkové poměry rodičů dítěte či osob, jimž bylo dítě svěřeno do péče, jsou‑li tyto osoby nebo rodiče jinak způsobilí za‑ bezpečit řádnou výchovu dítěte a plnit povinnosti vyplývající z jejich rodičovské zodpovědnosti. Právě děti, které se v ústav‑ ní výchově ocitly z materiálních důvodů, tvořily značnou část osazenstva dětských domovů.

16 MO7_15_17.indd 16

IlustRačNí FOtO: MatEj slávIk

v

ýbor OSN pro práva dítěte dlou‑ hodobě vyzýval Českou republiku, aby vytvořila komplexní hodnocení rodinné situace, strategii pro snížení počtu dětí žijících v ústavní péči a aby zajistila, že umisťování dětí do ústavů bude použí‑ vá‑no jako poslední možnost a bude pra‑ videlně monitorováno a přezkoumáváno. Také řada výzkumů a analýz z oblasti péče o ohrožené děti z Česka i zahraničí přines‑ la mnoho podnětů hovořících ve prospěch změn v systému sociálně‑právní ochrany dětí u nás.

Nedostatečné materiální zázemí nově už není důvodem umístění dětí do domovů.

Plán ocHrany dítěte Stanovení závazného postupu úřadu při řešení problémů v péči o dítě vede ke zkva‑ litnění a zpřehlednění kroků, které jsou v zájmu dítěte prováděny. Znamená to po‑ vinnost vyhodnotit jeho situaci a do jedno‑ ho měsíce od zařazení do evidence stanovit individuální plán ochrany dítěte, který vy‑ mezuje příčiny ohrožení, stanovuje opat‑ ření k zajištění ochrany dítěte, k poskytnutí pomoci rodině a posílení jejích funkcí. Celý proces by se měl odehrávat ve spo‑ lupráci s rodiči nebo jinou osobou zodpo‑ vědnou za výchovu dítěte a s odborníky, kteří se podílejí na řešení problému. Tepr‑ ve v okamžiku, kdy rodiče pomoc odmíta‑ jí, či nejsou schopni spolupráce, přichází na řadu zajištění náhradní péče, pokud možno v rodinném prostředí. Nově je také legislativně zakotven insti‑ tut případové konference, jedné z metod práce OSPOD, jež umožňuje zapojit do ře‑ šení problému další subjekty a osoby podle uvážení jeho pracovníků, příp. doporučení dalších zúčastněných. Zpravidla jde o zá‑ stupce školských zařízení, zdravotníky, poskytovatele sociálních služeb, Policii ČR,

obecní policii, státní zástupce, pracovníky Probační a mediační služby aj. Pracovní‑ ci OSPOD při konferenci plní roli koordi‑ nátora. výkon a kontrola Pěstounské PéČe Je‑li přes veškeré úsilí nutné dítě umístit do náhradní výchovy, měla by to být přede‑ vším pěstounská péče. Novela zákona o so‑ ciálně‑právní ochraně dětí vytváří předpo‑ klady pro to, aby se pěstounská péče stala dostupnou alternativou k institucionální péči a byla schopna pojmout i děti se zdra‑ votním postižením či z etnických menšin. Pochopitelně vždy zůstane část dětí, pro něž bude institucionální výchova vyhodno‑ cena jako nejlepší řešení. Profesionalizace pěstounské péče je dána stanovením podmínek výkonu pěstounské péče formou správního rozhodnutí (doho‑ dami o výkonu pěstounské péče). Úprava podmínek jejího výkonu se týká všech pěs‑ tounů, kterým vznikne nárok na odměnu za tento výkon. Důležitou roli hraje systém přípravy a ze‑ jména pečlivého výběru pěstounů. Obavy, že po novelizaci zákona nastane boom pěs‑ tounů, kteří si tímto způsobem budou řešit vlastní ekonomické problémy, se nenapl‑ nily. Jde o náročnou práci, která vyžaduje osoby se vztahem k dětem a specifickými vlastnostmi. Zajímají se o ni především lidé, kteří už mají s pěstounstvím či osvoje‑ ním nějakou zkušenost. Předpokladem kvalitního fungování pěs‑ tounské péče je též existence dostatečně rozvinuté sítě podpůrných a odlehčovacích služeb. Novela zákona o sociálně‑právní ochraně dětí jasně stanovila a sjednotila práva a povinnosti pěstounů. Také dohled nad praktickým výkonem pěstounské péče má jasně stanovená pravidla z hlediska čet‑ nosti i formy. Práce v oblasti sociálně‑právní ochrany dětí byla vždy náročná z hlediska znalostí, dovedností, emocionální i časové nároč‑ nosti. Novela zákona klade na zaměstnan‑ ce zvýšené nároky na kvalifikaci, osvojení si nových dovedností a zvládání dalších povinností. To vše v období, kdy se ekono‑ mice příliš nedaří a získávání prostředků nutných k uvedení všech záměrů novely do praxe je obtížné. Přesto jde o krok správným krokem a so‑ ciálně‑právní ochrana dětí by měla být fi‑ nančně i personálně podpořena tak, aby se n péče o ohrožené děti zkvalitňovala. lenka Hronová Institut pro veřejnou správu Praha

červenec 2013

25.6.13 16:07

ManageMent

soutěž Personalista veřejné správy 2013 vyhlášena! Stalo se tak 27. 5. v Chomutově na XXV. valném shromáždění Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR. Organizátorem soutěže, jejíž nultý ročník proběhl už loni, je také v letošním roce Klub personalistů, o. p. s.

c

ílem soutěže je veřejné ocenění prá‑ ce nejlepších personalistů veřejné správy a ohodnocení jejich přínosu v oblasti personálního řízení. Soutěž má rovněž připomenout význam personalisti‑ ky pro úspěšné fungování každého územní‑ ho samosprávného celku nebo úřadu státní správy. Vítězkou loňského nultého ročníku sou‑ těže Personalista veřejné správy se stala Eva Tomášková, vedoucí oddělení perso‑ nálního a platového Magistrátu města Dě‑ čín. Dalšími finalisty byli: Ivana Hanáková Kosourová z Krajského úřadu Kraje Vysoči‑ na, Kamil Dominik Slapnička z Magistrátu města Most a Miroslav Křepel z Magistrátu města Liberec. Vyhlášení výsledků se uskutečnilo letos v Brně na únorové 9. Národní konferenci kvality ve veřejné správě. Její pořadatel – Ministerstvo vnitra ČR, byl také partnerem nultého ročníku soutěže.

uPřednostňují lidský rozMěr Práce Personalisty Potěšující zprávou byla skutečnost, že všichni finalisté vidí svou práci jako tvoři‑ vou, živou a nekončící dennodenní péči o zaměstnance, kolegy a o jejich rozvoj. Všichni personalisté zdůrazňovali potře‑ bu vytváření vzájemných lidských vazeb a kladli je před uplatňování ryze technokra‑ tických postupů opírajících se jen o směr‑ nice a metodiky. Komisi nejvíce zaujala soustavná práce finalistů s liniovými mana‑ žery úřadu, cílené rozhovory o potřebách jich samotných i jejich týmů, otevřené sdí‑ lení nedostatků a hledání společných cest k řešení. vzHůru do novéHo roČníku soutěŽe! Ročník soutěže 2012 byl vyhodnocen, upra‑ vený statut soutěže je vyvěšen na webových stránkách Klubu personalistů (www.klub-

IPE Institut práva a ekonomie

Koho a jak nominovat do soutěže n soutěž je určena pro vedoucí personálních oddělení či odborů a jednotlivé personalisty. n Účastníky soutěže nominují příslušné úřady veřejné správy. n

Přihlášky lze podávat do 15. listopadu 2013.

n Přihláška musí být na předepsaném formuláři a podepsána statutárním zástupcem daného úřadu. n součástí přihlášky musí být fotografie nominovaného kandidáta, přehled jeho aktivit a výsledků práce, díky nimž byl nominován. Zároveň přihláška musí obsahovat souhlas s představením kandidáta odborné a široké veřejnosti prostřednictvím časopisu Moderní obec a na webových stránkách klubu personalistů. n

více na www.klub‑personalistu.cz. ZDROj: kluB PERsONalIstŮ, O. P. s.

personalistu.cz), a tak je vše připraveno na zdárný průběh soutěže v roce 2013. Věříme, že soutěž Personalista veřej‑ né správy i v letos proběhne nejméně tak úspěšně jako v minulém roce a že výsledky loňského nultého ročníku budou dostateč‑ nou motivací pro další úřady, aby do soutě‑ n že nominovaly své personalisty. štěPánka cvejnová klub personalistů, o. p. s.

Nový občanský zákoník

Nabízíme Vám školení na nový občanský zákoník. Největší zákon v dějinách naší země nabude účinnosti již za pár měsíců a dotkne se nutně činnosti každé obce v její každodenní praxi

•

Nabízíme semináře na různá témata týkající se rekodifikace soukromého práva. Všechny semináře jsou akreditovány Ministerstvem vnitra ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů.

•

Na Vaši žádost připravíme semináře “na klíč” plně dle specifických požadavků.

•

Semináře vedou členové rekodifikační komise, tedy spoluautoři nového občanského zákoníku, případně soudci Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.

•

Našich služeb již z orgánů územní samosprávy využívá mj. Magistrát hlavního města Prahy, Magistrát města Brna, Magistrát města Plzně, Krajský úřad Plzeňského kraje, Krajský úřad Olomouckého kraje aj.

Pro další informace navštivte naše stránky www.institutprava.cz MO001430-4

MO7_15_17.indd 17

25.6.13 16:07

Informační a komunIkační technologIe

Jak obce využívají Ict?

I

letos na jaře zveřejnil Český statistický úřad nejnovější údaje o stavu informač‑ ní společnosti u nás (za rok 2011). Nabí‑ zíme vybraná zajímavá data, která se týkají především obcí. Začněme nejprve informacemi o celko‑ vých výdajích v ČR za IT služby. V roce 2011 vydaly firmy a vládní a veřejné instituce 145 mld. korun, tj. téměř o pětinu více než v roce 2008. I přes tento nárůst však podle ČSÚ lze v posledních letech zaznamenat zpomalení nárůstů výdajů např. v porov‑ nání s léty 2006 a 2007. Tehdy výdaje za IT služby meziročně rostly o více než pětinu. V některých odvětvích dokonce došlo v po‑ sledních dvou letech k výraznému propadu. Ve veřejné správě klesly výdaje za IT služby oproti roku 2009 na polovinu (z 3,2 mld. Kč v roce 2009 na 1,6 mld. korun v roce 2011). zdroJe dat ČSÚ sleduje rozvoj a využívání ICT ve veřej‑ né správě od roku 2004. Hlavním zdrojem informací je roční šetření o využívání ICT,

které je přílohou ročního státního statis‑ tického výkazu organizačních složek státu. Jako doplňkový zdroj slouží průzkum we‑ bových stránek organizací veřejné správy. Cenným zdrojem informací je šetření o využívání informačních a komunikačních technologií jednotlivci a firmami. Konkrét‑ ně jde o údaje o využívání internetu jednot‑ livci a podniky ve vztahu k veřejné správě, využívání webových stránek veřejné správy k vyhledávání informací, stažení formulářů a k vyplňování formulářů on‑line. V případě dat ze šetření o využívání ICT veřejnou správou je referenčním obdobím vždy stav k 31. 12. sledovaného roku. Zá‑ kladní soubor šetření zahrnuje veškeré or‑ ganizační složky státu (382 subjektů), kraje a obce (včetně městských částí Prahy; 6302 obcí). Jedná se o vyčerpávající šetření. Zá‑ kladní soubor průzkumu webů organizací veřejné správy tvořily úřady ústřední státní správy (25 subjektů), krajské úřady a hlav‑ ní město Praha a 205 obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (ORP).

Vysokorychlostní internet v obcích podle počtu obyvatel 100

96

80

100

91

100

96 72

60 40

94 59

90

84

51

20 0

(v %)

26 20 000 a více 2005

5 000–19 999 2011

2 000–4 999

1 000–1 999

500–999

méně než 500 Zdroj: ČSÚ

elektronická komunikace /19

S

etkali jste se už někdy s pojmy Search Engine Optimization (SEO), Search Engine Marketing (SEM) či Inbound Marketing? Tato odvětví jsou neodmysli‑ telnou součástí internetového marketingu a vážně by je měli brát všichni, kteří vytvářejí a provozují internetové stránky. SEO je metodika vytváření a upravová‑ ní webových stránek takovým způsobem, aby jejich forma a obsah byly vhodné pro automatizované zpracování v inter‑ netových vyhledávačích. Cílem je získat ve výsledku vyhledávání podle obsahu pro danou webovou stránku vyšší pozici a tím četnější a zároveň cílené návštěvníky. In‑ ternetový vyhledávač prohlíží a analyzuje obsah stránek a na základě algoritmů je řadí do výsledků vyhledávání při zadání určitého slova nebo spojení. K metodám SEO patří práce s obsahem, titulky a nadpisy, neměnnou a jasnou URL adresou, budování zpětných odkazů a správných popisků. Důležité je, aby se stránka »líbila« vyhledávači a aby si ji správě zařadil a ohodnotil. Kromě zmíněných etic‑ kých (povolených) prvků SEO, se někdy vy‑

18 MO7_18_19.indd 18

užívají i prvky neetické, např. spam, skryté texty nebo snaha o oklamání robotů vyhle‑ dávače. Náklady na SEO spočívají v odmě‑ ně pro člověka, který se stará, aby stránka byla připravena podle pravidel SEO. Samozřejmě není dobré zaměřit se pou‑ ze na práci s vyhledávači a roboty. Nad‑ měrné využívání klíčových slov a odkazů může být dobré pro vyhledávače, ale ná‑ vštěvníkům se stránka nebude dobře po‑ užívat a číst. Chcete‑li optimalizovat, tak nejenom pro vyhledávače, ale i pro lidi. SEM je marketing ve vyhledávačích. Jedná se o marketingový nástroj, další formu on‑line reklamy, zaměřený na pro‑ pagaci a zvyšování viditelnosti a známos‑ ti webu a navyšování návštěvnosti. Jde o placenou formu propagace. Většinou se platí PPC modelem, tedy platba za kliknu‑ tí na zpravidla textový odkaz nebo banner umístěný v síti serverů, jež takové způsoby propagace nabízejí. Tento způsob reklamy je pro inzerenta výhodný, protože se platí za skutečně přivedené návštěvníky. Častým způsobem SEM propagace je zakoupení lepších pozic ve výsledcích vy‑

obce a Internet ČR se k celosvětové internetové síti oficiálně připojila 13. února 1992. Na konci roku 2011 byla připojena on‑line jedna třetina světové populace, tj. 2,3 milliardy lidí. Obce u nás byly v roce 2011 k internetu připojeny z 99,8%, vy‑ sokorychlostní připojení mělo celkem 88,2% obcí. Graf nabízí srovnání tohoto stavu z hle‑ diska velikosti sídel a let 2005 a 2011. Obce využívají internet v 89,8 % k inter‑ netovému bankovnictví, ve 14,1 % k telefo‑ nii a v 25,7 % ke školení zaměstnanců. Své webové stránky provozovalo před dvěma lety 97,9 % všech obcí, přičemž těch s méně než 500 obyvateli bylo 96,7 %. Z on‑line služeb nabízely na svých strán‑ kách obecní úřady v 50,5 % případů formu‑ láře ke stažení, ve 14,3 % on‑line formuláře a úplné elektronické podání bylo možno provést na 13 % stránek. Vzdálený přístup ke služebnímu e‑mailu nabízelo svým zaměstnancům v roce 2011 44 % obecních úřadů a práci z domova pro‑ střednictvím ICT 19 %. Služební e‑mailo‑ vou adresu mělo 56,3 % zaměstnanců OÚ a osobní počítač s přístupem na internet v 55,6 %. Možnost práce z domova pomocí IT využilo 1,2 % zaměstnanců. Průzkum stránek probíhal v srpnu 2012. Vyplývá z něj mj., že 74,1 % ORP nabízelo i jejich cizojazyčnou verzi (nejvíce ang‑ lickou, dále německou a polskou). »Blind friendly« bylo 37,1 % webů, diskusní fórum mělo 24,4 % stránek a zasílání informací na e‑mail umožňovalo 39 % webů. (Blíže k využívání ICT ve veřejné sprá‑ vě viz www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vyuzivani_ict_v_organizacich_verejne_spravy a dále www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pruzkum_webovych_stranek_verejne_spravy.) /sd/

hledávání na velkých portálech (největší vyhledávač – Google – to však nepodporu‑ je), sponzorované odkazy nebo také pla‑ cené zápisy v různých katalozích. SEO spočívá v úpravách a optimalizaci stránek, úspěch SEM naopak tvoří rozpo‑ čet, který inzerent na nákup kliků a odka‑ zů vyčlení. Důležité je SEO i SEM dobře vyvážit a používat efektivně a s ohledem na cílovou skupinu daných stránek. Moderním a zmiňovaným termínem je Inbound Marketing. Ten sdružuje všech‑ ny možné neplacené cesty, jak zajistit návštěvnost stránek, např. umisťováním odkazů na jiné weby nebo sociální sítě, blogování, zveřejňování videí, účast v dis‑ kusích. Platí, že důležitý je obsah, ten při‑ táhne pozornost, ať už jde o zajímavou infografiku nebo zápisek na blogu. Zkrátka jde o to být vidět a být k nalezení na všech možných relevantních kanálech. Neplacený marketing? Zní to možná zvláštně, ale tato definice Inbound Mar‑ keting vystihuje. Avšak i tento marketing něco stojí – přinejmenším čas a úsilí oso‑ n by, která se této propagaci věnuje. Jan handl ICT publicista

červenec 2013

25.6.13 18:50

Informační a komunIkační technologIe

elektronický platební rozkaz zrychluje přístup k informacím Může se pyšnit tím, že jde o první plně elektronický soudní spis, pro jehož agendu papírový spis neexistuje. Od ledna 2013 jej rutinně využívá 94 okresních a krajských soudů a Vrchní soudy v Praze a Olomouci. Započítáme‑li loňský pilotní provoz, jsou s jeho používáním již více než roční zkušenosti. Jaké výhody, případně komplikace přinesl?

J

ak uvádí Jan Lukeš z odboru Minister‑ stva spravedlnosti: »Zavedení plně elek‑ tronického platebního rozkazu zrych‑ lilo přístup k informacím, předávání spisu mezi jednotlivými soudy, zvýšilo zabez‑ pečení spisu a odstranilo nutnost tisku na soudu«. Elektronický platební rozkaz (EPR) fun‑ guje již od roku 2008 jako zkrácené řízení. Využívá se při tom elektronický formulář, který žalobce na internetových stránkách vyplní, podepíše zaručeným elektronickým podpisem a odešle soudu. Žalobce může vymáhat částku do výše 1 mil. Kč, přičemž mezi podmínky pro vy‑ dání EPR patří bezchybné vyplnění formu‑ láře a zaplacení soudního poplatku. (Ten je poloviční oproti klasickému platebnímu rozkazu.) Elektronický platební rozkaz, proti němuž nebyl podán odpor, má účinky pravomocného rozsudku.

doručování dvoJí ceStou Po rozšíření agendy na plně elektronický spis probíhá zpracování platebního rozka‑ zu na soudu již jen v elektronické podobě. Všechny primární dokumenty jsou elek‑ tronické. Dorazí‑li na soud papírové doku‑ menty, naskenují se a v elektronické podobě se stávají součástí spisu. Když vznikne roz‑

Přes dvě stě tisíc elektronických platebních rozkazů už bylo zapsáno automaticky, bez zásahu vyšších soudních úředníků či zapisovatelů. hodnutí, je opatřeno elektronickým pod‑ pisem a časovým razítkem. Platební rozkaz, jenž vzniká jen jako elek‑ tronický dokument, není třeba na soudě tisknout. Ze soudu odchází elektronicky. První možnost (převažující) je prostřednic‑ tvím datových schránek. Pokud ji adresát nemá, využívají soudy hybridní poštu, služ‑ bu České pošty. V tom případě jí zaručeným kanálem pošlou elektronické originály, pošta je vytiskne, zabalí a doručí. Adresát může v případě potřeby získat i elektronický originál soudního rozhodnu‑ tí na portálu justice. Soudům se vrátí zpět elektronické doručenky včetně skenů fy‑ zických doručenek a obálek – automaticky se bez lidského zásahu párují k odeslaným obálkám.

Řešitelé EPR coby plně elektronického spisu museli také zajistit možnost nahlížení do spisu. Soudy, jež řeší agendu EPR, pra‑ cují se spisem přímo v systému CEPR (Cen‑ trální elektronický platební rozkaz). Pro účastníky řízení z řad veřejnosti i pro soud‑ ce a řešitele z resortu justice mimo systém CEPR, kteří potřebují přístup ke spisu např. při jednání, vznikla zvláštní aplikace. výhody převažuJí »Narazili jsme taky na určité komplikace,« při‑ znává Jan Lukeš. »U hybridní pošty lze vložit do obálky jen určitý počet listů. Pokud je jich více, musí se rozdělit do více obálek a pro‑ ces doručení je složitější. Další komplikací je sjednocení šablon mezi soudy. Na předvypl‑ něné podobě usnesení a výroků se nejprve musí dohodnout zástupci vybraných soudů v realizačním týmu. Někdy dochází i k časo‑ vému nesouladu při předávání dokumentů mezi soudy. Vyžádají‑li si nadřízené soudy i listinné originály, dostanou vše nejdříve elektronicky a teprve pak v listinné podobě – elektronické dokumenty cestují rychleji.« Určité problémy přináší i ojedinělost elektronického spisu mezi dalšími soudní‑ mi agendami. Předává‑li se spis do jiného rejstříku, musí se některé části znovu tisk‑ nout, protože ostatní agendy na plnou elek‑ tronizaci ještě nejsou připraveny. Výhody plně elektronického spisu však převažují. A že ulehčuje práci soudům, dokazuje sta‑ tistika – přes 200 tisíc EPR už bylo zapsáno automaticky, bez zásahu vyšších soudních úředníků či zapisovatelů v momentě, kdy se n věc zapisuje na soud. JaroSlav WInter šéfredaktor portálu Helpnet

MO001452

červenec 2013

MO7_18_19.indd 19

19 25.6.13 18:50

Životní prostředí

smogem a hlukem ohrožená planeta upne svou pozornost na prahu Představitelé největších světových metropolí zamíří koncem letošního listopadu do Prahy na mezinárodní konferenci o snižování hluku a znečištění ovzduší ve městech příznačně nazvanou Better cities for better life. Očekává se rovněž účast několika desítek primátorů a starostů z celé České republiky.

v

našem hlavním městě by se tak měli setkat starostové a primátoři například New Yorku, Mexiko City, Rio de Janeira, Moskvy, Káhiry, Istanbulu, Pekingu, Šanghaje, New Dillí, Tokia nebo Sydney i všech hlavních měst zemí Evropské unie. Pražská konference chce navázat na podobné významné setkání, jež se před deseti roky v Berlíně na úrovni osmi velkých evropských metropolí a Generálního ředitelství Evropské komise pro životní prostředí rovněž věnovalo problematice snižování hlučnosti a znečištění ovzduší ve městech.

Hlavní organizátor konference, zakladatel Národní hlukové observatoře ČR Ing. Ivo Vaněk již získal záštitu vicepremiéra, ministra zahraničí v demisi Karla Schwarzenberga a může počítat i s podporou hlavního města Prahy. Není vyloučeno, že spolupořadatelem bude rovněž Berlín, jehož starosta Klaus Wowereit o konferenci projevil mimořádný zájem. Do Prahy by měli přijet i někteří komisaři EU, představitelé OSN a Světové zdravotnické organizace, čeští i světoví experti, věnující se opatřením proti smogu a hluku a další hosté.

odborné platformy vyuŽijí i českých zkušeností Ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR chtějí organizátoři na konferenci pozvat také několik desítek starostů a primátorů z celé ČR, kteří se ve svých obcích a městech zasazují o snížení hlukové zátěže a znečištění ovzduší. Organizátoři by uvítali, kdyby někteří z nich se i po konferenci trvale věnovali práci v některé ze stálých platforem, jejichž založení se na listopadové akci plánuje. Odborné platformy by podle svého zaměření shromažďovaly a dále rozvíjely nejlepší zkušenosti z opatření proti hluku a smogu – i na úrovni menších měst, a to až do další konference. Ta by totiž po vyhodnocení dosavadních výsledků boje proti smogu a hluku případně aktualizovala jeho další zaměření. O zaměření platforem leccos napovídá (dosud stále dolaďovaný) návrh odborných sekcí konference. Tyto sekce by se mimo jiné mohly věnovat imisím a hluku jako základním škodlivinám ve městech, vlivu znečištění ovzduší a hluku na zdraví obyvatel, směřování legislativy regulující hluk a imise, cestám ke snižování environmentální zátěže měst – čisté mobilitě, územnímu plánování ve vztahu k hluku a znečištěnému ovzduší, clever cities apod. /st/

křišťálová popelnice patří olomouci Nejlepší systém sběru a třídění odpadu v České republice funguje ve statutárním městě Olomouc. Je to stvrzeno i vítězstvím »hanácké metropole« v soutěži O křišťálovou popelnici.

20 MO7_20.indd 20

FOTO: archiv

v

ýsledky této celostátní soutěže obcí organizované autorizovanou obalovou společností EKO-KOM byly slavnostně vyhlášeny 12. června v Hradci Králové při příležitosti tradiční konference Odpady a obce 2013. V soutěži O křišťálovou popelnici se obce hodnotí podle dosažených výsledků v oblasti nakládání s komunálním odpadem, míra aktivity, ale i za komplexnost svého odpadového hospodaření včetně informování občanů o způsobech nakládání s jednotlivými druhy odpadů. Hodnocení obcí se provádí především na základě údajů, jež obce poskytují systému EKO-KOM v rámci svého pravidelného výkaznictví a do soutěže jsou automaticky zařazeny všechny obce, které jsou do systému zapojeny. Podle společnosti EKO-KOM loni odpady aktivně třídilo 70 procent lidí v České republice, tedy o dvě procenta více než v roce 2011 a o 14 procent více než před deseti lety. Nejvíce se recykluje papír, na druhém místě je sklo, následují plasty

Ocenění spolu se šekem na 150 tisíc korun pro Statutární město Olomouc převzal jeho primátor Martin Novotný (vlevo).

a kovy. Hůře jsou na tom nápojové kartony – do určených kontejnerů lidé vhodí jen každý pátý. na stupně vítězů vystoupaly i sedlčany a havlíčkův brod V letošním IX. ročníku soutěže se na prvním místě umístilo statutární město Olomouc, jehož zástupci si z Hradce Králové odvezli putovní Křišťálovou popelnici. K trofeji patřil rovněž šek na 150 tisíc Kč. Druhé místo získalo město Sedlčany, které obdrželo 100 tisíc korun a třetí příčku obsadilo město Havlíčkův Brod. Šek pro ně měl hodnotu 70 tisíc korun. Obě tato města byla také odměněna menšími křišťálovými popelnicemi. V letošním roce se do finálového kola probojovala ještě další sídla: Hostivice, Vy-

soké Mýto, Třinec, Nové Město nad Metují, Vimperk, Kunovice, Mikulov, Nový Bor, Jeseník, Skalná a obec Zbůch. »Celostátní prvenství v soutěži je pro nás v Olomouci velmi potěšující, protože vypovídá o skutečnosti, že životní prostředí v našem městě není nikomu lhostejné. Za to patří dík nejen všem organizacím a odborníkům, kteří dlouhodobě pracovali na tom, že systém kvalitně funguje, ale především Olomoučanům. Z pohledu veřejnosti totiž výrazně záleží na tom, do jaké míry se lidé mohou do problematiky třídění odpadů aktivně zapojit, ovlivnit například to, jak daleko od domu budou mít kontejnerová stání, či si ověřit, že se s tříděným odpadem skutečně nakládá poctivě,« okomentoval ocenění Olomouce jeho primátor /st/ Martin Novotný. červenec 2013

25.6.13 18:51

FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ

SpecIál

Pseudobarokní radnice na Husově náměstí v Berouně . Výzdoba fasády je od sochaře V . Amorta .

Jednání zastupitelstva obce – vybrané praktické problémy JuDr. aDam furek

obSah ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . I Charakteristika zasedání zastupitelstva obce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . II Jednací řád zastupitelstva obce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . II Příprava zasedání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . III Svolání zasedání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . IV Průběh zasedání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . VI Zápis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . VIII

ÚVOD Zastupitelstvo obce je jediným z obecních orgánů, s jehož existencí počítá Ústava České republiky a je jediným z obecních orgánů, který je volený přímo. Zákon o obcích (zákon č. 128/2000 Sb., v platném a účinném znění) proto zastupitelstvu obce svěřuje nejvýznamnější rozhodovací pravomoci v oblasti samostatné působnosti obce a přestože jej takto výslovně neoznačuje, považuje zastupitelstvo za nejvyšší či »vrcholný« orgán obce. Je dokonce možné říci, že existence zastupitelstva obce je organizační podmínkou existence samosprávy. Zastupitelstvo obce je orgánem kolektivním, složeným ze členů zastupitelstva obce (srov. § 67 odst. 1 zákona o obcích). Kolektivní povaha tohoto orgánu předurčuje i způsob jeho rozhodování – zastupitelstvo rozhoduje, tj. utváří svou vůli (resp. vůli obce jako takové), nadpoloviční většinou všech svých členů (§ 87 zákona o obcích), vyjádřenou hlasováním.

červenec 2013

zzMO7sp_01_08.indd 1

Rozhodování zastupitelstva může probíhat pouze na jeho za‑ sedáních, pro jejichž konání stanoví zákon o obcích celou řadu podmínek. Přitom nesplnění některých z nich může být dokonce důvodem nezákonnosti přijatých rozhodnutí, případně může vést k závěru, že konané »zasedání« vůbec nelze považovat za jednání zastupitelstva obce a »výstupy« na něm učiněné nelze považovat za existující usnesení (rozhodnutí) obce. Následující text má čtenáře seznámit s hlavními zákonnými předpoklady a podmínkami zasedání zastupitelstva obce. Text nemá čtenáře zbytečně zatěžovat teoretickými otázkami spojenými s jednáním zastupitelstva, ale stručnou a logickou formou pojednat o některých problémech, které se v praxi vyskytují nebo mohou vyskytnout. Slovo »některými« v předchozí větě je nutné podtrhnout, neboť pestrost života lze jen málokdy vyčerpávajícím způsobem vtěsnat do několika stránek jakékoli příručky či pojednání. Na závěr úvodu dovolte ještě drobnou terminologickou poznámku. Zákon o obcích používá promiscue termíny zasedání a jednání zastupitelstva obce. Této »pojmové flexibility« se proto přidržuje i tento text. Podobně budou zaměnitelným způsobem užívány i pojmy usnesení a rozhodnutí. Zákon o obcích je sice někdy staví vedle sebe (srov. např. jeho § 87), čímž opticky vyvolává dojem, že mezi oběma instituty existuje věcný rozdíl. Opak je pravdou, žádný systém či logiku v tomto rozlišování nahledejte (někde je pojem usnesení užíván vedle pojmu rozhodnutí, jinde se s pojmem usnesení »pracuje« jako s pojmem nadřazeným). Zákonné rozlišování pojmů usnesení a rozhodnutí je tedy spíše dalším z projevů všudypřítomného (a oblíbeného) legislativního manýrismu.

›

I 25.6.13 18:58

SpecIál

› CHARAKTERISTIKA ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA OBCE Zákon o obcích pojímá zasedání zastupitelstva obce jako shromáždění zastupitelů, které bylo předepsaným způsobem svoláno a na němž je zákonem předpokládaným způsobem jednáno a rozhodováno o konkrétních záležitostech. První podmínkou, aby takové »shromáždění zastupitelů« bylo možné považovat za jednání (zasedání) zastupitelstva obce, je jeho řádné svolání k tomu povolanou osobou. Tomu se budeme věnovat v další kapitole. Druhá podmínka vyplývá z § 93 odst. 3 zákona o obcích, podle něhož je zasedání zastupitelstva veřejné, a je nutné dodat, že vždy veřejné. Veřejnost zasedání je totiž podmínkou kategorickou, bezvýjimečnou. Za zasedání zastupitelstva obce proto nebude možné považovat např. spontánní shromáždění zastupitelů na fotbalovém utkání či zasedání, které se konalo zcela s vyloučením veřejnosti (»za zavřenými dveřmi«). I kdyby se takto sešla nadpoloviční většina zastupitelů a »rozhodla« o některé záležitosti, přesto by takové »rozhodnutí (usnesení)« bylo jen zdánlivé (nicotné) a v žádném případě by nemohlo být považováno za právně relevantní rozhodnutí zastupitelstva jakožto obecního orgánu. Veřejnost zasedání bude splněna za dvou podmínek: Každý musí mít možnost seznámit se s tím, že se zasedání uskuteční, a v zásadě každý musí mít na zasedání »neomezený« přístup. První podmínku lze mít za splněnou zveřejněním informace o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání po zákonem stanovenou dobu podle § 93 odst. 1 a 2 zákona o obcích (v podrobnostech dále). Druhá podmínka je dána faktickou možností přístupu na zasedání. Tu samozřejmě nelze chápat tak, že každému, kdo bude mít zájem, musí být účast na zasedání vždy umožněna, protože účast veřejnosti je přirozeně limitována konkrétními podmínkami, typicky kapacitou zasedací místnosti. Účast veřejnosti ovšem nelze zcela vyloučit nebo různými opatřeními (bez legitimního opodstatnění) »usměrňovat«. Nelze-li uspokojit všechny zájemce, je možné obsazení jednací místnosti zajistit např. losem (ale pozor, není přípustné upřednostňovat občany obce, protože zákon počítá s účastí veřejnosti, tzn. »kohokoli« bez rozdílu, a žádnou preferenci občanů obce v této souvislosti nezná). S principem veřejnosti zasedání jsou spojeny dvě otázky. Sporná je především přípustnost tzv. neveřejných (pracovních) zasedání. Z dosavadního textu je již čtenáři jistě patrné, že neveřejné zase‑ dání zastupitelstva možné není. Není však vyloučeno, a potvrzuje to i judikatura správních soudů (srov. rozsudky Krajského soudu v Ústí nad Labem z 30. 5. 2006, č. j. 15 Ca 145/2005-28 a Nejvyššího správního soudu z 8. 8. 2007, č. j. 3 Aps 5/2006-55), aby se zastupitelé scházeli na neveřejných pracovních poradách, na nichž předem prodiskutují některá svá budoucí rozhodnutí. Takové porady ovšem nemají povahu zasedání zastupitelstva obce, a nelze na nich proto přijímat relevantní rozhodnutí. Ta lze přijímat jen na řádně konaných zasedáních. Na nich by měly být přítomné osoby seznámeny i s podstatou předchozí diskuse zastupitelů, aby navazující zasedání nepředstavovalo jen mechanické »odmávání« předem dojednaných kuloárních dohod. V souvislosti s rozhodováním o majetkoprávních úkonech na neveřejných zasedáních zastupitelstva a s dopadem na platnost uzavřených smluv lze čtenáře odkázat též na inspirativní odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu z 21. 9. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1047/2010. Druhým sporným momentem je možnost vyloučit veřejnost ze za‑ sedání. Obecně se připouští, aby jako jedno z pořádkových opatření (srov. dále) byla vyloučena konkrétní osoba (dokonce i člen zastupitelstva obce), pokud ruší průběh zasedání. Takové vyloučení přitom nelze učinit předem, »preventivně«, byť by se jednalo o jakkoli »povahově složitého« člověka, u něhož lze problémy předpokládat, protože vyloučení musí být reakcí na aktuální rušení zasedání a nelze je pojímat jako (preventivní) trest. Bylo by však možné zcela vyloučit veřejnost, pokud účastníci zasedání (jejich většina) svým chováním zcela znemožňují průběh zasedání? Takové »plošné« opatření, které by en bloc znemožnilo (ať již preventivně nebo jako reakce na chování některých osob) účast kohokoli na zasedání, přípustné s ohledem na § 93 odst. 3 zákona o obcích rozhodně není. Pořádkové opatření spočívající ve vyloučení konkrétních osob ze zasedání bude vždy nutné zaměřit na konkrétního účastníka či účastníky, kteří ruší průběh probíhajícího zasedání.

II zzMO7sp_01_08.indd 2

JEDNACÍ ŘÁD ZASTUPITELSTVA OBCE Z celkem pochopitelných důvodů nemůže zákon o obcích upravit veškeré podrobnosti o průběhu zasedání ani různé situace, které mohou nastat. Ustanovení § 96 zákona o obcích proto zastupitelstvu umožňuje vydat jednací řád, v němž zastupitelstvo stanoví podrobnosti o svém jednání. Formulace zmíněného ustanovení sice říká, že zastupitelstvo obce vydá jednací řád, takže by se mohlo zdát, že vydání jednacího řádu je jeho povinností, nicméně z povahy věci bude jednací řád vydáván jen tam, kde samo zastupitelstvo cítí »potřebu« průběh zasedání blíže regulovat. Má-li zastupitelstvo 5 členů, nebude zpravidla nezbytné podrobně upravovat každý dílčí detail zasedání, zatímco zastupitelstvo statutárního města s 55 členy z různých volebních uskupení by bez jednacího řádu sotva mohlo rozumně proběhnout. Jednací řád je schvalován usnesením zastupitelstva, není však právním předpisem (není vydáván obecně závaznou vyhláškou). Jeho závaznost je proto do jisté míry sporná a stejně tak sporné mohou být důsledky jeho porušení. Zákon o obcích přitom výslovně s »povinností« respektovat jednací řád počítá pouze v souvislosti s právem občana obce vyjadřovat na zasedání zastupitelstva svá stanoviska k projednávaným věcem v souladu s jednacím řádem [§ 16 odst. 2 písm. c) a § 36 odst. 1 zákona o obcích]. O tom, že by jednací řád byl závazný v ostatních částech, však již zákon nehovoří. Zřejmě tedy nelze závaznost ve smyslu právní vynutitelnosti spojené se sankcí jakkoli dovozovat (ostatně podle čl. 2 odst. 4 Ústavy nikdo nesmí být nucen činit nic, co zákon neukládá). To ovšem neznamená, že by jednací řád nebylo nutné respektovat. Členové zastupitelstva jsou podle § 83 odst. 1 zákona o obcích povinni plnit úkoly (rozuměj povinnosti), které jim zastupitelstvo uloží, z čehož lze usuzovat i na jejich podřízenost jednacímu řádu. V případě ostatních osob účastnících se zasedání je respektování jednacího řádu spojeno vlastně jen s možností uplatnit vůči nim případná pořádková opatření, pokud by svým vystupováním rušily průběh zasedání. To, že jednací řád není právně závazný, jeho význam sice poněkud relativizuje, nicméně i zákon může vycházet z (možná naivního) předpokladu rozumného a konstruktivního chování osob a tedy z jejich do značné míry dobrovolného podřízení se jednacímu řádu. Jednací řády obsahují obvykle úpravu dvojího druhu. Předně jde o ustanovení přebírající či parafrázující zákonná pravidla jednání zastupitelstva (např. zveřejnění informace o připravovaném zasedání podle § 93 odst. 1 zákona o obcích, podmínky pro usnášeníschopnost a pro přijetí usnesení apod.). Taková ustanovení vlastně nemají sama o sobě »normativní« povahu a v jednacích řádech se uvádějí z instruktivně-vypovídajících důvodů. Druhou kategorií jsou ustanovení upravující podrobnosti průběhu zasedání »nad rámec zákona« (nikoli však v rozporu s ním). V některých případech jednací řády »dobrovolně« zpřísňují zákonné povinnosti (např. zveřejnění informace o zasedání nikoli po dobu 7 dní, ale po dobu 10 či více dní), v jiných upravují další požadavky vztahující se k zasedání zastupitelstva, případně otázky související (přípravu zasedání, svolávání zasedání, pořizování audiovizuálních záznamů apod.). Vždy je důležité, aby jednací řád neupravoval bližší podrobnosti svého jednání v rozporu se zákonem. Nesmí se však zapomínat, že rozpor se zákonem může být nejen zjevný, ale i nepřímý (»kontextový«), protože jednací řád může obsahovat i úpravu, která sice s výslovným zákonným ustanovením v rozporu na první pohled nebude, avšak bude zákonu odporovat svou podstatou. Příkladem prvním by bylo ustanovení upravující zveřejnění informace o připravovaném zasedání na dobu pouze 5 dnů, příkladem druhým např. ustanovení vyhrazující právo zastupitele navrhovat doplnění nových bodů na probíhajícím zasedání pouze do bodu »schvalování programu« na začátku zasedání, úplné (bezvýjimečné) vyloučení rozpravy k některým bodům nebo povinnost občanů obce podávat svá vyjádření k projednávaným věcem pouze předem a písemně. Protože jednací řád není právním předpisem, je nutné zkoumat důsledky jeho porušení vždy podle povahy »porušovaného« ustanovení. Porušení pravidla plynoucího ze zákona, které bylo do jednacího řádu »převzato«, je porušením zákona (příslušného »převáděného« ustanovení), a to se všemi z toho plynoucími důsledky. Porušení ostatních pravidel však není porušením zákona, takže nezpůsobuje nezákonnost průběhu zasedání či přijatých usnesení (srov. v této červenec 2013

25.6.13 18:58

SpecIál souvislosti rozsudek Nejvyššího správního soudu z 26. 5. 2010, č. j. 8 Ao 1/2007-94, a v něm uváděná komentářová literatura). Od porušení jednacího řádu je nutné odlišovat případy, ve kterých se zastupitelstvo od svého jednacího řádu ad hoc odchýlí. Výše bylo zdůrazněno, že i jednací řád je schvalován usnesením zastupitelstva a nelze tedy vyloučit, že zastupitelstvo speciálním usnesením přijme výjimku či stanoví jiné podmínky pro konkrétní projednávaný bod (např. sníží dobu vystoupení k jednotlivým bodům). Zastupitelstvo se však někdy od svého jednacího řádu odchýlí i via facti, aniž by přijímalo jakékoli specifické usnesení, např. tím, že zastupitelé jednají o konkrétním bodu, přestože jim nebyly v souladu s jednacím řádem předem poskytnuty podkladové materiály, jak stanoví jednací řád. Postupuje-li zastupitelstvo tímto způsobem a žádný z členů zastupitelstva takový postup nezpochybní, lze považovat předchozí porušení jednacího řádu za »zhojené« (samozřejmě nejde-li o ustanovení, které by parafrázovalo zákonnou povinnost, tam je situace o něco složitější, jak si později ukážeme). Naopak pokud některý z členů zastupitelstva porušení jednacího řádu namítne, nezbývá, než aby zastupitelstvo z tohoto porušení vyvodilo případné závěry svým rozhodnutím. Zákon o obcích nestanoví dobu »platnosti« jednacího řádu, zejména nestanoví, že by jednací řád pozbýval své platnosti vždy po volbách do zastupitelstva obce. Tak jako většina ostatních usnesení přetrvává i existence (platnost) jednacího řádu bez ohledu na volby. Zákon o obcích nestanoví ani povinnost jednací řád zveřejnit, jakkoli je to vhodné a v dnešní informační éře prakticky bez jakékoli administrativní náročnosti. Konkrétním obsahem jednacího řádu se budeme zabývat v dalším textu, a to vždy v souvislosti s jednotlivými projednávanými problémy (svolávání zasedání, pořádková opatření, pořizování záznamů a jejich zveřejňování apod.).

PŘÍPRAVA ZASEDÁNÍ Zákon o obcích přípravu zasedání prakticky neupravuje (nepovažujeme-li za ni samotné svolání zasedání). Z několika málo ustanovení, která by bylo možné chápat jako ustanovení upravující přípravu zasedání, lze zmínit § 102 odst. 1, podle něhož rada obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva (v obcích, v nichž není rada obce volena, by tato povinnost příslušela starostovi obce) a § 82 písm. a) ve spojení s § 94 odst. 1, podle něhož mají právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva obce jeho členové, rada obce a výbory. Návrhy Na program přIpravovaNého zaSeDáNí Výbory zastupitelstva jsou kolektivními orgány, takže se o návrhu na zařazení bodu na program zasedání musejí usnést. Není tedy možné, aby např. předseda výboru navrhoval o své vlastní vůli »jménem výboru« projednávání bodů na zasedání. Rada obce se obvykle neusnáší o dílčích návrzích na projednání zastupitelstvem, ale schvaluje celý návrh programu. V aplikační praxi obvykle nejvíce obtíží vyvolávají požadavky (návrhy) zastupitelů k zařazení konkrétních bodů na program připravovaného zasedání (podávání návrhů na doplnění programu zasedání, které již probíhá, se budeme věnovat v dalším textu). Podle § 82 písm. a) zákona o obcích má člen zastupitelstva obce právo předkládat zastupitelstvu obce návrhy na projednání. Tomuto právu odpovídá povinnost zastupitelstva obce rozhodnout, zda návrh na svůj program skutečně zařadí, tj. zda jej věcně projedná, což vyplývá především z § 95 odst. 1 zákona o obcích, podle něhož musí mít každé zasedání schválený program (slovy zákona pořad) jednání. Návrh podaný členem zastupitelstva obce proto musí být předložen zastupitelstvu, které jediné může takové rozhodnutí učinit. O (ne)zařazení návrhu na program připravovaného zasedání zastupitelstva tedy nemůže »závazně« rozhodnout rada obce (ani starosta obce v obcích, v nichž není zastupitelstvo obce voleno), byť podle § 102 odst. 1 zákona o obcích připravuje rada obce návrhy na jednání zastupitelstva obce. Pokud obec obdrží návrh člena zastupitelstva obce na projednání určité záležitosti, je vhodné jej »bez dalšího« zařadit do návrhu programu připravovaného zasedání zastupitelstva, který musí být zveřejněn v souladu s § 93 odst. 1 zákona o obcích na úřední des-

červenec 2013

zzMO7sp_01_08.indd 3

ce obecního úřadu nejméně sedm dní před tímto zasedáním. V některých obcích se vžila praxe, při níž je návrh programu rozdělen do dvou částí – body programu navržené (schválené) radou nebo starostou obce a body programu navržené zastupiteli obce. Takové rozdělení je možné, nikoli však nutné. Podstatné je, že rada obce nemůže při schvalování návrhu programu zastupitelstva požadavky zastupitele opomenout. Lze položit i otázku, zda obec může alespoň upravit formulaci návrhu bodu programu, která byla předložena zastupitelem, např. je-li dle názoru rady obce znevažující či zavádějící nebo obsahuje-li hodnoticí stanovisko předkladatele. Taková modifikace se obecně připouští, pokud však zachová smysl a obsah předloženého návrhu. Např. je možné návrh zastupitele, znějící »Projednání podvodného prodeje obecních pozemků obce starostou obce«, formulovat způsobem, který předem nevyjadřuje subjektivní postoj předkladatele, ale zachovává informativní popis navrhovaného bodu. Protože podle § 93 odst. 1 zákona o obcích musí být informace o připravovaném zasedání, včetně návrhu programu, zveřejněna nejméně sedm dní předem, a protože součástí zveřejněného návrhu programu by měl být i návrh předložený zastupitelem, může být sporné, jakým způsobem vyřídit požadavky zastupitelů, které byly obci doručeny až po zveřejnění této informace. Praxe není zcela jednotná, lze se setkat s přístupem, jenž zařazení takového návrhu na »nejbližší« zasedání nepřipouští z důvodu rozporu s § 93 odst. 1 zákona o obcích, stejně tak ale existuje i přístup, jenž naopak jejich zařazení vyžaduje, neboť ani povinnost plynoucí z § 93 odst. 1 zákona o obcích nevylučuje, aby k rozšíření návrhu programu oproti návrhu, který byl zveřejněn, došlo až v průběhu samotného zasedání (srov. § 94 odst. 2 zákona o obcích a nález Ústavního soudu z 30. 9. 2002, sp. zn. IV. ÚS 331/02). Správný je spíše přístup na druhém místě, který umožňuje realizaci práva zastupitele v plném rozsahu. Je na obci, zda o takto podaný návrh rozšíří informaci zveřejněnou na úřední desce (např. dopsáním na zveřejněný dokument, samozřejmě s údajem o tom, že jde o dodatečné rozšíření návrhu), nebo zda je tento návrh prezentován až v rámci zahájeného zasedání zastupitelstva při schvalování návrhu programu. Je však možné připustit i modifikaci v jednacím řádu zastupitelstva obce, jenž by stanovil mezní lhůtu, do níž je nutné návrh na zařazení do programu aktuálně připravovaného zasedání doručit obci (s tím, že opožděně podaný návrh by byl bez dalšího zařazen na v pořadí další zasedání). Pokud by v takovém případě zastupitel přesto trval na zařazení návrhu na nejbližší zasedání, musel by využít svého práva plynoucího z § 94 odst. 2 zákona o obcích a navrhnout rozšíření programu přímo při probíhajícím zasedání sám. Zákon o obcích nestanoví formu ani náležitosti podaného návrhu, ty však může upravit jednací řád. Pokud tak neučiní, může zastupitel volit jakoukoli formu, byť nejčastější bude forma písemná. Jednací řád může stanovit nejen formu (např. povinná písemná forma), ale i způsob doručení (např. v listinné nebo elektronické podobě apod.), jakož i přiměřené náležitosti takového návrhu (např. povinnost v rámci předloženého návrhu navrhnout i formulaci usnesení, pokud povaha podaného návrhu předpokládá projednání věci přijetím usnesení, nebo povinnost opatřit návrh odůvodněním či předkládací zprávou). Sporné může být, jak návrh vyřídit v situaci, kdy nebude tyto požadavky splňovat. Asi by nebylo na místě jej bez dalšího odmítnout (např. rozhodnutím starosty). I takový »nedostatečný« návrh by měl být předán zastupitelstvu k posouzení, zda jej věcně projedná či nikoli (formální nedostatky nicméně mohou zastupitelé zohlednit a podaný návrh právě kvůli nim odmítnout projednat). Má-li zastupitel právo podat návrh na zařazení do programu zasedání zastupitelstva obce, nepochybně má taktéž právo tento návrh vzít zpět. Jednostranné zpětvzetí návrhu je možné až do okamžiku, než zastupitelstvo svým hlasováním návrh na program zařadilo. Poté je možnost jednostranného zpětvzetí sporná, mělo by s ním souhlasit celé zastupitelstvo svým hlasováním (pokud návrh do programu zařadilo, jeho »vyřazení« z programu je již výlučně v jeho dispozici). Na druhou stranu by bylo možné připustit i výslovné ustanovení jednacího řádu, které by zastupiteli dávalo možnost jednostranného zpětvzetí kdykoli až do projednání jím podaného návrhu. Jednací řád schvaluje zastupitelstvo obce, a pokud se o své vlastní vůli vzdá takového procedurálního rozhodování ve prospěch navrhovatele, jistě v tomto postupu nelze shledávat porušení zákona.

›

III 25.6.13 18:58

SpecIál

›

poDklaDové materIály Zákon o obcích neukládá obci povinnost zpracovávat podkladové materiály pro jednání zastupitelstva. Jde přitom o jednu z typických a obvyklých úprav v jednacím řádu. Ten může stanovit obsahové i formální požadavky např. v podobě struktury materiálu, způsobu a lhůty pro doručení obci (jde-li o materiály vztahující se k bodům navrhovaným zastupiteli) apod. Jednací řád může upravit i zasílání podkladových materiálů členům zastupitelstva. To bývá obvykle (byť nikoli nezbytně) spojeno se zasíláním »pozvánky«na zasedání. Předběžné poskytnutí podkladových materiálů zastupitelům je svým způsobem praktické opatření, které usnadňuje průběh zasedání (některé obce za účelem úspory prostředků dokonce zřizují pro své zastupitele speciální internetový chráněný přístup, který jim umožňuje po přihlášení příslušné podkladové materiály získat v elektronické podobě). Problematické ovšem může být, pokud podkladové materiály v rozporu s jednacím řádem zaslány vůbec nebyly nebo pokud nebyly zaslány včas. Takové pochybení nebrání tomu, aby byl příslušný bod projednán (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z 26. 5. 2010, č. j. 8 Ao 1/2007-94). Záleží především na postoji samotných zastupitelů, zda bez předchozí znalosti podkladů budou ochotni příslušný bod na program zasedání zařadit a pokud ano, zda budou pro přijetí navrhovaného rozhodnutí hlasovat (zastupitel hlasuje »svobodně« a může odmítnout souhlas s předloženým návrhem i pro porušení jednacího řádu). Některé obce podkladové materiály pro jednání zastupitelstva také zveřejňují na internetu. I to je možné, nesmí se však zapomínat na ochranu osobních údajů a dalších zákonem stanovených informací (srov. dále ke zveřejňování zápisů z jednání zastupitelstva). právo občaNů Na proJeDNáNí záležItoStI v SamoStatNé půSobNoStI Specifická situace nastává v případě návrhů (požadavků) občana nebo skupiny občanů obce (případně dalších osob majících podle zákona o obcích některá práva občanů obce) na projednání určité záležitosti zastupitelstvem obce. Podle § 16 odst. 2 písm. f) zákona o obcích má občan obce právo požadovat projednání určité zále‑ žitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupi‑ telstvem obce; je‑li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde‑li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů. Podle písm. g) téhož ustanovení má občan obce právo podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde‑li o působnost zastupitelstva obce, nejpoz‑ ději do 90 dnů. Především platí, že žádosti na projednání určité záležitosti, adresované zastupitelstvu obce, budou vždy podléhat režimu § 16 odst. 2 písm. f) zákona o obcích, neboť obě ustanovení jsou ve vztahu speciality písm. f) vůči písm. g) (v podrobnostech srov. stanovisko Ministerstva vnitra č. 4/2008, dostupné na http: www.mvcr.cz/odk, rubrika »stanoviska odboru«). Z hlediska způsobu, jakým má být s uplatněným požadavkem dále naloženo, je nutné rozlišit požadavek »kvalifikované skupiny občanů obce« (zákon předpokládá, že žádost bude v tomto případě podána písemně, neboť počítá s jejím »podepsáním«) a požadavek občana obce, který tuto podmínku nesplňuje. Oběma uplatněným požadavkům je společná povinnost seznámit s ním zastupitelstvo obce (rada ani starosta tento požadavek až na úplné výjimky sami odmítnout nemohou), liší se však další postup zastupitelstva. Jde-li o kvalifikovanou žádost, tj. žádost podepsanou alespoň 0,5 % občanů obce, je nezbytné, aby ji zastupitelstvo obce zařadilo jako bod na program svého zasedání a tento bod také projednalo (není však již nutné, aby k podnětu přijalo rozhodnutí, postačí, pokud je příslušný bod »otevřen«, je dána možnost přítomným vyjádřit se a bod je následně ukončen, případně je ukončen formálním usnesením o tom, zastupitelstvo věc »vzalo na vědomí«). Naopak jde-li o žádost »nekvalifikovanou«, není zastupitelstvo vůbec povinno danou záležitost do svého programu zařadit, tzn. že jeho zařazení může svým usnesením odmítnout již při schvalování programu. K těmto závěrům srov. též dostupnou judikaturu – rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem z 31. 5. 2006, č. j. 15 Ca 36/2006-35 a rozsudek Nejvyššího správního soudu z 19. 7. 2007, č. j. 3 Aps 6/2006-76. Požadavek 0,5 % občanů obce přitom není »dramatický«, protože v obcích

Iv zzMO7sp_01_08.indd 4

do 200 obyvatel představuje toto procento každý občan starší 18 let (0,5 % občanů je nutné počítat ze všech občanů, tedy i těch, kteří jsou mladší 18 let a práva občana podle § 16 odst. 2 zákona o obcích prozatím nemají, protože zákon pro jiný způsob výpočtu nedává žádnou oporu). Příležitostně se lze setkat i s požadavky na projednání, které jsou podávány občanskými sdruženími zastupujícími zájmy (některých) obyvatel obce. Formálně vzato sice taková žádost nesplňuje podmínky stanovené § 16 odst. 2 písm. f) zákona o obcích (není podána občanem obce či jejich kvalifikovanou skupinou), přesto by bylo krajně formalistické tvrdit, že jen z tohoto důvodu nelze návrh projednat. Z věcného hlediska představuje takový návrh v podstatě požadavek občanů, které takové sdružení reprezentuje, a není proto důvodu, proč takovému podání nepřiznat účinky požadavku na projednání podle § 16 odst. 2 písm. f) zákona o obcích. Oprávnění uvedené v § 16 odst. 2 písm. f) zákona o obcích (včetně možnosti podpořit žádost svým podpisem) má rovněž fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost (postačí přitom i spoluvlastnické právo) nebo jde-li o cizího státního občana, jenž je v obci hlášen k trvalému pobytu, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a jež byla vyhlášena (§ 16 odst. 3 a § 17 zákona o obcích). Některé jednací řády pro tyto případy požadují, aby uvedené osoby prokázaly své oprávnění, např. výpisem z katastru nemovitostí. Taková úprava není a priori v rozporu se zákonem, pokud ovšem nepředstavuje pro příslušnou osobu nadměrnou zátěž. Nebylo by např. proporcionální, pokud by byl požadován úřední výpis z katastru nemovitostí ne starší tří měsíců, když dnes jsou základní údaje o vlastnictví nemovitosti přístupné on-line na internetu a když každá obec má podle § 13 odst. 3 zákona o obcích bezplatný přístup k údajům katastru nemovitostí.

SVOLÁNÍ ZASEDÁNÍ kDo Svolává, kam Svolává a Jak čaSto Se zaSeDáNí koNá Podle § 92 odst. 1 zákona o obcích se zasedání zastupitelstva obce schází (má scházet) podle potřeby, alespoň jedenkrát za tři měsíce (připadne-li poslední den na sobotu, neděli či svátek, končí lhůta nejbližším následujícím pracovním dnem). Protože zasedání svolává a zpravidla řídí starosta obce, je to on, kdo rozhoduje o »potřebě« konání zasedání. Některá zastupitelstva si však předem stanoví buď přesné termíny zasedání (např. každé první pondělí v měsíci), nebo vždy rozhodnou o termínu konání dalšího zasedání. Takovým usnesením zastupitelstva je pak starosta vázán (srov. § 83 odst. 1 zákona o obcích). Tříměsíční frekvence zasedání je povinná, zasedání se musí konat, i když nejsou žádné body k projednání a rozhodnutí. V takové situaci je vhodné podat alespoň informaci přítomným zastupitelům a občanům o správě obce (§ 97 zákona o obcích). S případným překročením této zákonné lhůty ovšem zákon nespojuje žádné právní následky. Ty mohou nastat až tehdy, jestliže se zastupitelstvo nesešlo po dobu delší 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet. V této situaci Ministerstvo vnitra zastupitelstvo rozpustí (§ 89 odst. 1 zákona o obcích). I na uplatnění této pravomoci se ovšem vztahuje ústavní omezení plynoucí z čl. 101 odst. 4 Ústavy, podle něhož je jakýkoli zásah státu vůči samosprávě přípustný jen, je-li stanoven zákonem a jestliže jej ochrana zákona (zcela nepochybně) vyžaduje. Ministerstvo vnitra by proto před uplatněním této pravomoci muselo vždy zhodnotit, z jakého důvodu se zastupitelstvo neschází. Sotva bude důvod pro rozpuštění tam, kde by se zastupitelé např. sešli sice až za sedm měsíců, avšak nic nebude nasvědčovat tomu, že zastupitelstvo je a nadále bude dlouhodobě nefunkční. Ustanovení § 92 odst. 1 zákona o obcích dále upravuje povinnost starosty obce svolat zasedání, pokud o to požádá alespoň jedna třetina jeho členů nebo hejtman kraje. V takovém případě se zasedání musí konat nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy byla žádost doručena obecnímu úřadu. V praxi se v těchto případech ne zcela přesně hovoří o mimořádném zasedání (na rozdíl od zasedání řádných, svolávaných podle potřeby na základě rozhodnutí starosty). Nejen že zákon takové označení nezná, ale i zasedání svolané na popud skupiny zastupitelů nebo hejtmana je »plnohodnotným« zasedá-

červenec 2013

25.6.13 18:58

SpecIál ním, na kterém lze projednávat jakékoli záležitosti náležející do jeho působnosti. Zákon nestanoví náležitosti ani způsob podání žádosti zastupitelů o svolání zasedání. Taková žádost sice bude obvykle podávána písemně (srov. formulace § 92 odst. 1 zákona o obcích, hovořící o doručení žádosti obecnímu úřadu), v principu by ale nešlo vyloučit ani vznesení tohoto požadavku ústně (přítomnou třetinou zastupitelů). Zákon nestanoví ani povinnost zastupitelů žádost podepsat (správní řád se zde z pochopitelných důvodů nemůže použít). Při absenci vlastnoručních podpisů proto bude namístě nejprve prověřit »autentičnost« podatelů (včetně případného dotazu označeným zastupitelům) a nikoli a limine žádost odmítnout pro její nepodepsání. Požadavkem zákona je, aby se zasedání konalo do 21 dnů ode dne doručení žádosti zastupitelů, nikoli, aby bylo do 21 dnů teprve svoláno. Starosta tedy musí svolat zasedání v dostatečném předstihu, aby tuto zákonnou povinnost splnil. Zastupitelé mohou termín konání zasedání navrhnout, starosta však návrhem není vázán a může zasedání svolat na jiný den, pokud splní zákonný požadavek, aby se zasedání konalo do 21 dnů ode dne doručení žádosti. Starosta ani rada obce také nejsou zcela vázáni navrženým programem; nemohou jej sice redukovat či odmítnout (to může jen zastupitelstvo; srov. výklad výše), mohou ale doplnit jiné (další) body (pak je ale vhodné tyto v návrhu programu vizuálně odlišit od požadavků zastupitelů). Návrh by zřejmě zastupitelé mohli vzít zpět, resp. zasedání by nebylo nutné svolat, pokud by alespoň někteří zastupitelé svůj požadavek vzali zpět a počet by poklesl pod jednu třetinu. Je-li žádost o svolání mimořádného zasedání zastupitelstva doručena v době, kdy je připravováno řádné zasedání, připouští se rovněž, že starosta či rada obce zahrnou požadované body do návrhu programu připravovaného řádného zasedání. Bude-li splněn zákonný požadavek spočívající v konání zasedání do 21 dnů ode dne doručení žádosti, lze takový postup akceptovat. Podstatou práva třetiny zastupitelů totiž není právo »vyvzdorovat« si zvláštní zasedání, ale domoci se ve stanovené lhůtě posouzení jimi navržených záležitostí zastupitelstvem, čehož bude dosaženo i popsaným postupem. Ustanovení § 92 odst. 2 zákona o obcích upravuje specifické opatření pro případ nečinnosti starosty spočívající v porušení povinnosti svolat zasedání zastupitelstva. Podle něj nesvolá‑li starosta zasedání zastupitelstva obce podle (§ 92) odst. 1, učiní tak místostarosta, popří‑ padě kterýkoli jiný člen zastupitelstva obce. Toto pravidlo se přitom vztahuje jak na nesvolání zasedání starostou v zákonné tříměsíční lhůtě, tak na případy nesvolání zasedání na základě žádosti třetiny zastupitelů nebo hejtmana kraje. Oprávnění je zde stanoveno souřadně – nejdříve je povolán místostarosta a je-li i on nečinný, svolává zasedání kterýkoli člen zastupitelstva. V praxi může být sporné, zda se zmíněné právo »aktivuje« až uplynutím tří měsíců či 21 dní, nebo již v okamžiku, kdy je zřejmé, že zasedání nebude včas konáno, tedy sedm dní před uplynutím 3 měsíců, resp. 15. den po doručení požadavku třetiny zastupitelů. Logika věci přisvědčuje druhému z možných výkladů, protože porušení povinnosti ze strany starosty je zde zřejmé. I v případě tohoto »náhradního svolání« je ovšem nutné dodržet povinnost plynoucí z § 93 odst. 1 zákona o obcích, tedy povinnost zveřejnit informaci o konání zasedání. Není-li to z faktických důvodů možné (svolávající zastupitel nemá reálnou možnost umístit informaci na úřední desce »ovládané« nečinným starostou), je nutné zabezpečit znalost o místě, době a návrhu programu připravovaného zasedání jiným způsobem (srov. dále). V souvislosti se svoláváním zasedání se nabízí i možnost svolané zasedání zrušit. Zákon o obcích sice v tomto případě žádnou odpověď nedává, praxe i teorie ovšem obvykle možnost zrušit svolané zasedání spojuje s oprávněním toto zasedání svolat. Svolané zasedání proto bude možné zrušit, o čemž rozhoduje starosta obce jako jeho svolatel. O zrušení zasedání je však vhodné informovat obdobně jako o samotném svolání (srov. § 93 odst. 1 zákona o obcích). Zasedání je možné takto jednostranně svolatelem zrušit až do jeho zahájení, pak se již stává »pánem« zasedání samotné zastupitelstvo. Zasedání však nebude možné zrušit v případech jeho povinného svolání, tedy je-li svoláno na základě žádosti třetiny zastupitelů nebo hejtmana kraje, pokud by ke zrušení mělo dojít proti vůli těchto oprávněných osob. Starosta by také nemohl zasedání účinně zrušit, bylo-li svoláno »náhradním« svolatelem podle § 92 odst. 2 zákona o obcích (v tomto případě by mohl zasedání zrušit jen jeho skutečný svolatel). červenec 2013

zzMO7sp_01_08.indd 5

Ustanovení § 92 zákona o obcích rovněž ukládá, aby se zasedání zastupitelstva konala v územním obvodu obce. »Výjezdní« zasedání mimo tento obvod tedy přípustná nebudou, byť důsledky porušení popsané povinnosti bude nutné hodnotit případ od případu. Zasedání konané v kulturním domě v sousední obci z důvodu předpokládané vysoké účasti veřejnosti by jistě bylo odlišnou situací než výjezdní zasedání zastupitelstva, které by se konalo např. na dnes tak populárních Bahamských ostrovech. SvoláNí zaSeDáNí Zákon o obcích žádný specifický úkon či rozhodnutí, jímž by docházelo ke »svolání zasedání«, neupravuje, pouze ukládá povinnost o svolaném zasedání informovat. Ustanovení § 93 odst. 1 a 2 zákona o obcích obecnímu úřadu ukládá, aby informoval o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce tak, že tuto informaci vyvěsí na úřední desce obecního úřadu alespoň 7 dní před zasedáním zastupitelstva obce (případně dalším způsobem v místě obvyklým). V době vyhlášení krizového stavu postačí, je-li tato informace zveřejněna po dobu 2 dnů (na takovém zasedání však lze projednat jen záležitosti týkající se krizového stavu, resp. jiné jen, pokud by informace byla zveřejněna 7 dní, jak stanoví § 93 odst. 1 zákona o obcích). Je proto nutné rozlišovat samotné »rozhodnutí« o tom, že se zasedání bude konat (to činí starosta nebo v zákonem stanovených případech osoba uvedená v § 92 odst. 2 zákona o obcích a není nutné je jakkoli formálně zaznamenávat) a informaci o zasedání, která je zveřejňována na úřední desce podle § 93 odst. 1 a 2 zákona o obcích, kterou však nutně nemusí vyhotovit (podepsat) přímo svolatel zasedání (starosta či jiná osoba). Pokud tak učiní, lze tento dokument považovat i za dokument osvědčující svolání zastupitelstva. Může jej ale vyhotovit i jiná osoba z obecního úřadu, a to na základě pokynu svolatele. Dokument nemusí být opatřen razítkem obce, měl by však po formální stránce vyhovovat požadavkům na označování dokumentů podle § 111 odst. 1 zákona o obcích. Účinky jeho zveřejnění nezmaří to, že dokument (informace), který byl na úřední desce zveřejněn, nebyl podepsán jeho zhotovitelem, protože podpis jeho zákonnou náležitostí není. Zákon ukládá zveřejnění informace po dobu 7 dní. Až donedávna bylo sporné, zda je možné do této doby započítat i den zveřejnění a sejmutí informace z úřední desky. V již výše zmíněném rozhodnutí z května 2010 dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že do doby zveřejnění je možné započíst i den, kdy byla informace o konání zveřejněna (rozumějte vyvěšena na úřední desce). S ohledem na argumentaci Nejvyššího správního soudu obsaženou v předmětném rozhodnutí bude navíc možné započítat i den sejmutí informace z úřední desky, takže reálně mezi dnem vyvěšení a dnem konání zasedání (půjde-li o den sejmutí z úřední desky) může uplynout jen 5 celých kalendářních dní. Přesto je lépe, aby informace na úřední desce byla zveřejněna, je-li to alespoň trochu možné, po celých 7 kalendářních dní, tj. bez započtení dne vyvěšení a dne sejmutí. Informace se podle zákona zveřejňuje na úřední desce obecního úřadu. Nezapomeňte přitom na povinnost plynoucí z § 65 odst. 3 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, podle níž má‑li být dokument vyvěšen na úřední desce, činí se tak vyvěšením jeho stejnopisu opatřeného datem vyvě‑ šení. Po sejmutí se vyvěšený stejnopis opatří datem sejmutí a zařadí do příslušného spisu jako doklad o vyvěšení dokumentu na úřed‑ ní desce. Stejně tak se nesmí zapomínat ani na povinnost plynoucí z § 26 odst. 1 správního řádu, podle něhož musí být obsah úřední desky zpřístupněn též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Proto by i informace podle § 93 odst. 1 a 2 zákona o obcích měla být zveřejněna též na »elektronické úřední desce«. Zákon ukládá, aby v informaci bylo uvedeno místo konání zasedání, doba konání a navržený program. Místo konání samozřejmě musí být specifikováno přesně, nestačí např. »na území obce«. Stejně tak přesně musí být uvedena doba konání, přičemž zákonný požadavek je nutné chápat především jako nutnost uvést okamžik začátku zasedání a nikoli jako povinnost odhadovat celkovou dobu konání. Nejvíce praktických problémů je ovšem spojeno s povinností uvést v informaci návrh programu. Otázkou totiž je, s jakou mírou podrobnosti je nutné specifikovat projednávané body. Existují názory, které tento požadavek chápou jen jako povinnost obecně charakterizovat projednávané záležitosti (např. majetkové

›

v 25.6.13 18:58

SpecIál

›

záležitosti, podněty občanů apod.), stejně jako názory, které požadují přesnou specifikaci každé jednotlivé projednávané záležitosti (nikoli bodu, protože v rámci jednoho bodu může být projednáváno a rozhodováno velké množství dílčích záležitostí). Jelikož informace má sloužit veřejnosti k seznámení se s předpokládaným obsahem zasedání a ke zvážení případné účasti [srov. v této souvislosti právo občana vyjádřit stanoviska k projednávaným věcem podle § 16 odst. 2 písm. c) zákona o obcích], je třeba návrh programu specifikovat co nejpřesněji, tedy charakterizovat dílčí projednávané záležitosti. V této souvislosti se však nesmí zapomínat na zákonnou ochranu osobních údajů a soukromí. Bez souhlasu nebo zákonné licence by v informaci neměly být uváděny osobní údaje fyzických osob (srov. stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů č. 11/2012, dostupné na http: //www.uoou.cz. Praxe se již zabývala i důsledky porušení této informační povinnosti. Pokud informace nebyla zveřejněna vůbec a pokud zachování zásady veřejnosti zasedání (zde ve smyslu informování o tom, že se zasedání bude konat a kde) nebylo zabezpečeno jiným adekvátním způsobem (např. zveřejněním informace v místním rozhlase, tisku, na informačních tabulích v obci apod.), nelze takové zasedání vůbec považovat za zasedání zastupitelstva obce a »usnesení« na něm přijatá nelze považovat za právně relevantní rozhodnutí tohoto obecního orgánu. Pokud však bylo informování veřejnosti zabezpečeno jiným obsahově rovnocenným způsobem, pak se samotným porušením povinnosti plynoucí z § 93 odst. 1 a 2 nelze bez dalšího spojovat »neexistenci« zasedání a přijatých usnesení. Podobně je nutné přistupovat i k případům, kdy informace nebyla zveřejněna po celou zákonem stanovenou dobu (srov. v této souvislosti závěry Nejvyššího soudu, uvedené v rozsudku ze 7. 12. 2011, sp. zn. 28 Cdo 1203/2011). Pokud by informace nebyla zveřejněna na »elektronické úřední desce«, avšak zároveň by byla publikována na úřední desce »fyzické«, zřejmě by takový nedostatek rovněž nezpůsobil neúčinnost zveřejnění, byť v souvislosti s některými závěry Nejvyššího soudu, uvedenými v rozsudku z 26. 9. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2373/2012, se zdá být tento názor, ač zatím převažující, poněkud relativizován. V souvislosti se svoláváním zasedání předpokládají některé jednací řády též zasílání individuální pozvánky jednotlivým členům zastupitelstva. Zákonnou povinností takový postup není (zákon jaksi »mlčky« předpokládá, že i zastupitelé jsou způsobilí se seznámit se zasedáním prostřednictvím úřední desky), nicméně úprava takového postupu v jednacím řádu možná je a je i doporučeníhodná. Je-li ovšem tato povinnost porušena, nepůjde o porušení povinnosti plynoucí ze zákona, a nebude proto mít vliv na zákonnost průběhu zasedání a na přijatá usnesení. I zde je především na jednotlivých zastupitelích, zda toto pochybení akceptují (byť jen tím, že nikdo z nich nevznese námitku), zda rozhodnou o svolání nového zasedání či zda z tohoto důvodu odmítnou hlasovat o navržených usneseních.

PRŮBĚH ZASEDÁNÍ Podle § 103 odst. 5 (a obdobně § 92 odst. 1) zákona o obcích řídí zasedání zastupitelstva zpravidla starosta. Jinou osobu může vedením zasedání pověřit zastupitelstvo svým rozhodnutím (jak od počátku, tak kdykoli v průběhu zasedání). V dalším textu bude pro osobu řídící zasedání užito označení předsedající. Ten, kdo zasedání zastupitelstva řídí, je odpovědný i za jeho průběh. S tím je pak logicky spojeno i jeho oprávnění činit určitá procedurální rozhodnutí, např. udělovat a odnímat slovo, uplatňovat pořádková opatření, určovat pořadí hlasování, ukončovat jednání apod. V optimálním případě jsou tato procedurální opatření předsedajícího přesně popsána v jednacím řádu, nicméně i kdyby jednací řád nebyl vydán nebo by příslušnou úpravu neobsahoval, je možné tato opatření chápat jako samozřejmou součást práva (a povinnosti) řídit zasedání. Jakéhokoli jednostranné opatření předsedajícího bez předchozího rozhodnutí zastupitelstva je ovšem podmíněno možností dotčeného člena zastupitelstva požadovat rozhodnutí celého zastupitelstva, pokud s opatřením předsedajícího nesouhlasí. Bez této možnosti by prakticky žádné takové opatření (vyjma některých ryze technických) nebylo možné považovat za souladné se zákonem. V praxi se lze setkat s různými procedurálními rozhodnutími předsedajícího. Mezi nejproblematičtější patří uplatňování opatření po‑

vI zzMO7sp_01_08.indd 6

řádkových, především odnětí slova a vykázání ze zasedání. Vykázat konkrétní osobu ze zasedání zastupitelstva je považováno obecně za přípustné, musí však být v daných konkrétních podmínkách užito přiměřeně. Jestliže osoba ruší průběh zasedání, lze ji po předchozím napomenutí z jednací místnosti vykázat, avšak pouze do doby, než přestane zasedání narušovat (nejde totiž o trest vyloučení »do konce jednání«, ale pouze o opatření mající zabezpečit řádný průběh zasedání). Takto je přitom možné vykázat i člena zastupitelstva obce, neboť není rozdílu mezi narušením zasedání ze strany přítomné veřejnosti a člena zastupitelstva (v jeho případě jde dokonce o daleko závažnější jednání, odporující slibu zastupitele i jeho povinnostem plynoucím z § 83 odst. 1 zákona o obcích). Oprávnění odejmout slo‑ vo v případě porušení jednacího řádu je dokonce již potvrzeno judikaturou správních soudů (srov. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem z 3. 5. 2007, č. j. 15 Ca 196/2006-35). Zasedání zahajuje předsedající. V jeho úvodu je třeba určit ověřovatele a případně též ustanovit zapisovatele. Zákon neuvádí, že by ověřovatelé museli být členy zastupitelstva obce, z povahy věci je však třeba, aby se jednalo o osoby přítomné při zasedání. Z užitého plurálu (srov. § 95 odst. 1) plyne, že ověřovatelé by měli být určeni alespoň dva. Ověřovatele (a stejně tak zapisovatele) může určit zastupitelstvo svým hlasováním, může je ale určit i předsedající zasedání (zákon o obcích výslovně nepožaduje, aby o těchto osobách bylo rozhodováno hlasováním). Po určení ověřovatelů je nutné schválit program zasedání. Návrh programu by měl vycházet z informace zveřejněné na úřední desce podle § 93 odst. 1 nebo 2 zákona o obcích. Rozšíření programu může být navrženo buď na základě návrhů doručených po zveřejnění informace, nebo na základě podnětů vznesených zastupiteli přímo na zasedání při projednávání programu. O programu i o každé jeho úpravě je nutné hlasovat. Možnosti jsou přitom různé. Je možné do návrhu programu, jenž byl zveřejněn, dodatečně zařadit všechny ostatní návrhy a hlasovat takto o konečné podobě návrhu jako celku, je stejně tak možné provést dílčí hlasování o nově navrhovaných bodech a v závěru schválit program jako celek (ve znění schválených doplnění). Nesmí se zapomínat, že schvalování návrhu programu je také »projednávanou záležitostí«, a je proto nutné i zde poskytnout přítomné veřejnosti možnost vyjádřit své stanovisko ve smyslu § 16 odst. 2 písm. c) zákona o obcích (srov. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem z 29. 5. 2006, č. j. 15 Ca 164/2005-41). Není-li program schválen, je to důvodem pro ukončení zasedání. Nic však nebrání tomu, aby se nejdříve vyhlásila přestávka či přerušení a před ukončením zasedání byl učiněn nový pokus o schválení programu (v jeho případné předem předjednané modifikované podobě). Navrhovat body na program zasedání může před jeho zahájením podle § 94 odst. 1 zákona o obcích každý zastupitel, rada obce a výbory (těmto návrhům jsme se již věnovali výše). V průběhu zasedání může navrhovat nové body z povahy věci pouze člen zastupitelstva obce (srov. § 94 odst. 2), přičemž o jejich zařazení musí zastupitelstvo obce rozhodnout hlasováním. Člen zastupitelstva přitom musí mít možnost toto návrhové právo využít jak v rámci schvalování programu zasedání, tak kdykoli v průběhu zasedání. Smyslem tohoto práva je totiž možnost reagovat návrhem na doplnění programu na aktuální průběh zasedání. Jednací řád by mohl toto právo a jeho naznačený výkon přiměřeně usměrnit, nikoli však vyloučit. Jako přípustné se jeví ustanovení jednacího řádu, která navrhování nových bodů umožňují na začátku zasedání při schvalování programu a v závěru zasedání. Jinak řečeno je možné vyloučit navrhování nových bodů v průběhu zasedání, nelze však toto právo »vytknout před závorku« a umožnit jeho uplatnění jen v úvodu zasedání. Případné rozšíření programu je přitom plně v souladu se zákonem, resp. nedostává se do rozporu s § 93 zákona o obcích, a to i kdyby se jednalo o doplnění zásadních bodů jako např. odvolání starosty obce, jak potvrzuje i Ústavní soud (nález z 30. 9. 2002, sp. zn. IV. ÚS 331/02). Podle § 94 odst. 2 musí o zařazení nových bodů na probíhající zasedání rozhodnout zastupitelstvo obce. V praxi někdy dochází k pochybení tím, že o vzneseném návrhu není hlasováno, ale po jeho přednesení je návrh bez dalšího věcně projednáván. V takovém případě sice formálně nedošlo k rozšíření programu hlasováním zastupitelstva, nicméně pokud zastupitelstvo danou záležitost začalo projednávat a žádný ze zastupitelů takový postup nerozporoval, lze červenec 2013

25.6.13 18:58

SpecIál mít zato, že k rozšíření programu došlo »konkludentně«. Případné přijaté usnesení by z tohoto důvodu rozhodně nemohlo být považováno za nezákonné. Právo navrhovat doplnění nových bodů na program probíhajícího zasedání však nemají občané obce na základě § 16 odst. 2 písm. f) zákona o obcích, jak potvrzuje i judikatura (usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem z 21. 6. 2006, č. j. 15 Ca 105/2005-55). Některé obce do svých programů zařazují obvykle v samotném závěru bod diskuse nebo požadavky občanů. I kdyby v rámci tohoto bodu byl vznesen požadavek podle § 16 odst. 2 písm. f) zákona o obcích, na rozdíl od návrhu vzneseném zastupitelem na doplnění programu však tento požadavek nevyvolává povinnost zastupitelstva ihned rozhodnout o tom, zda o danou záležitost dodatečně rozšíří svůj program. Toto právo totiž umožňuje občanovi vznést požadavek na projednání záležitosti zastupitelstvem, nezakládá mu však nárok na projednání této záležitosti ihned na právě probíhajícím zasedání. Zákon občanovi obce staršímu 18 let (a dalším oprávněným osobám) zaručuje v § 16 odst. 2 písm. c) právo vyjádřit v souladu s jednacím řádem své stanovisko k projednávaným věcem. Obdobné právo mají i čestní občané (§ 36). Ačkoliv tak zákon výslovně nestanoví, z povahy věci náleží právo vystoupit k projednávanému bodu též každému členovi zastupitelstva (ostatně každý zastupitel by měl být občanem obce). Jednací řád může toto právo usměrnit (a to i vůči zastupitelům) např. stanovením počtu nebo přiměřené délky vystoupení k jednomu bodu (na spodní hranici jsou 2 až 3 minuty). Jednací řád ovšem nemůže toto »právo na diskusi« vyloučit ani je podmínit souhlasem zastupitelstva s vystoupením. Z formulace zákona zakládající právo vyjádřit stanovisko k projednávaným věcem také vyplývá, že občanovi musí být umožněno vyjádřit stanovisko dříve, než zastupitelstvo o daném bodu rozhoduje (hlasuje). Není však rozhodující, zda občanovi bude tato možnost dána až po rozpravě zastupitelů (což lze doporučit), nebo naopak před ní. Právo vystoupit na zasedání mají i členové vlády nebo jím určení zástupci, senátoři, poslanci nebo zástupci orgánů kraje (§ 93 odst. 4), u nichž zákon dokonce výslovně stanoví povinnost udělit těmto osobám slovo (i u nich je ovšem možné uplatnit limity diskuse jako u občanů nebo zastupitelů). V souvislosti s uvedenými právy se pak jeví jako krajně problematická ta ustanovení jednacích řádů, která předpokládají hlasování o určitých záležitostech tzv. bez rozpravy. Pokud by vůbec taková možnost měla být akceptována, musela by být omezena pouze na ryze procedurální usnesení a podobně jako u jiných takových opatření by jednací řád nesměl vylučovat vyvolání procedurálního hlasování o tom, zda rozprava má nebo nemá být k dané otázce přece jenom otevřena. Podobně problematické může být i ukončení rozpravy, pokud jsou »přihlášeni« vystupující. Ukončení rozpravy (opatřením předsedajícího nebo rozhodnutím zastupitelstva) se rovněž připouští, avšak pouze za podmínky, že je umožněno vystoupit ještě všem zastupitelům a dalším osobám, jež se do diskuse přihlásily před rozhodnutím o jejím ukončení. Pořadí vystoupení v rámci rozpravy k jednotlivým bodům určuje jednací řád nebo předsedající. V rozpravě mohou zastupitelé i další osoby navrhovat i přijetí konkrétních rozhodnutí. Rozdíl je v tom, že o návrhu vzneseném zastupitelem je po ukončení diskuse nutné hlasovat, zatímco o návrhu vzneseném jinými osobami formálně být hlasováno nemusí (ledaže si některý ze zastupitelů návrh usnesení »osvojí« a sám jej navrhne). Zda bude nejdříve hlasováno o původním návrhu usnesení nebo o jeho modifikacích zákon nestanoví a záleží do jisté míry na úpravě jednacího řádu nebo na místní zvyklosti. Rozumné je zřejmě nejdříve hlasovat o změnových návrzích a nejsou-li schváleny, o návrhu konečném. Přijetím jednoho rozhodnutí se z povahy věci již nemusí hlasovat o návrzích, které jsou s přijatým rozhodnutím v rozporu. Hlasování řídí předsedající. V některých obcích jsou zastupitelstvem ustavovány ad hoc návrhová nebo volební (sčítací) komise. Zákon takovou možnost nevylučuje, ale ani s ní nepočítá. Je proto zcela na rozhodnutí zastupitelstva, zda si tyto pomocné útvary vytvoří. Protože podle § 93 odst. 3 zákona o obcích je zasedání zastupitelstva veřejné, platí, že neurčí-li zastupitelstvo jinak, hlasuje se veřejně. V rozporu se zákonem však nebude, pokud zastupitelstvo pro konkrétní případ nebo obecně (pro určité případy) v jednacím řádu předepíše hlasování tajné. Samotný způsob tajného hlasováčervenec 2013

zzMO7sp_01_08.indd 7

ní by měl být rovněž vymezen v jednacím řádu nebo v příslušném usnesení o ad hoc tajném hlasování. Podle § 87 zákona o obcích je k platnému usnesení nutný souhlas nadpoloviční většiny všech (nikoli pouze přítomných) členů zastupitelstva, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Optimální je, pokud je v závěru každého bodu schvalováno konkrétní usnesení. V rozporu se zákonem sice není odlišný postup, při kterém zastupitelstvo v závěru svého jednání schvaluje jediné souhrnné »usnesení«, které zahrnuje všechna v průběhu zasedání přijatá rozhodnutí. Tento způsob dvojího schvalování se však v praxi ukazuje jako krajně nepraktický, už jenom proto, že může dojít k rozdílným zněním mezi dílčími usneseními a usnesením závěrečným a v takových případech samozřejmě bude platit usnesení přijaté později. Lépe je proto na závěr zasedání »nepřeschvalovávat« to, co již bylo zastupitelstvem rozhodnuto v jeho průběhu. Je-li třeba pořídit souhrn přijatých usnesení, nic nebrání pořídit výpis ze zápisu z jednání zastupitelstva. Na formulaci usnesení je nutné dbát na zvýšenou pozornost, protože ta musejí jednoznačně a určitě vyjadřovat obsah rozhodnutí (vůle) zastupitelstva. Neurčitost usnesení sice není důvodem pro závěr o jeho nezákonnosti, může však vyvolávat jeho neaplikovatelnost. Judikatura např. ve vztahu k rozhodnutím zastupitelstev o majetkoprávních úkonech dovodila, že takovým rozhodnutím musí být rozhodnuto o všech podstatných náležitostech daného právního úkonu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 10. 12. 2004, sp. zn. 28 Cdo 1067/2004). V této souvislosti se není třeba obávat uvádění osobních údajů identifikujících konkrétní fyzické osoby; jde-li o jejich uvedení se souhlasem fyzické osoby nebo jde-li o uvedení v rozsahu nezbytném, aby rozhodnutí bylo určité, půjde vždy o zpracovávání neodporující zákonu o ochraně osobních údajů (srov. jeho § 5 odst. 2). Pokud se pro přijetí usnesení nevyslovila nadpoloviční většina zastupitelů (§ 87), nedochází ke vzniku usnesení opačného významu. Tak např. neschválí-li zastupitelstvo návrh usnesení ve znění »zastupitelstvo schvaluje prodej nemovitosti…«, nevzniká usnesení opačného významu »zastupitelstvo neschvaluje…«. V takovém případě ve věci de iure nebylo rozhodnuto (byť de facto samozřejmě ano). Rovněž platí, že ne každá projednávaná záležitost nutně musí vyústit v přijetí usnesení. Bod může být otevřen a po proběhlé diskusi nenavrhl-li nikdo přijetí rozhodnutí, zakončen bez hlasování. Není samozřejmě porušením zákona, pokud zastupitelstvo takové body ukončuje deklaratorním usnesením o »vzetí na vědomí«, nezbytný však takový postup není. Podle § 92 odst. 3 zákona o obcích je zastupitelstvo schopno se usnášet, je‑li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Jest‑ liže při zahájení jednání zastupitelstva obce nebo v jeho průběhu není přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva obce, ukončí předsedající zasedání zastupitelstva obce. Do 15 dnů se koná jeho náhradní zasedání. V souvislosti s tímto ustanovením se v praxi několikrát vyskytl případ, kdy se zasedání stalo neusnášeníschopné až v samém závěru při posledním bodě »diskuse«, v němž již nedochází k rozhodování. V takovém případě by svolání náhradního zasedání nemělo žádný smysl, protože již nezbyl žádný dosud neprojednaný bod programu. Zastupitelstva někdy do svého programu doplňují specifické body diskuse (veřejnosti) a interpelace členů zastupitelstva na vedení obce. Nestanoví-li jednací řád jinak, i v jejich rámci mohou zastupitelé kromě vyjadřování svých stanovisek navrhovat i doplnění nových bodů programu nebo navrhovat přijetí konkrétních usnesení. V Moderní obci jsme se této specifické situaci věnovali v č. 2/2013 v rubrice Právní poradna na str. 54 a 55. Zasedání zastupitelstva je možné přerušit. Takové opatření může učinit předsedající nebo o něm může zastupitelstvo hlasovat. Může se jednat nejen o krátké přestávky, ale též o přerušení na více hodin, do druhého dne či na dobu více dnů. Jde-li o přerušení na více dnů, je ovšem nezbytné, aby obec postupovala přiměřeně dle § 93 zákona o obcích a na úřední desce vyvěsila informaci o přerušení, o dalším pokračování i o zbývajícím programu přerušeného zasedání. Je-li program zasedání »vyčerpán«, může předsedající zasedání ukončit. I proti takovému jeho opatření je samozřejmě přípustná »námitka«, o níž by mělo zastupitelstvo obratem rozhodnout a buď potvrdit ukončení zasedání, nebo toto opatření předsedajícího zvrátit. Zasedání může být ukončeno i přímým rozhodnutím zastupitelstva.

›

vII 25.6.13 18:58

SpecIál

› ZÁPIS Podle § 95 zákona o obcích se o průběhu zasedání zastupitelstva obce pořizuje zápis, který podepisuje starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů zastupi‑ telstva obce, schválený pořad jednání zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis, který je nutno pořídit do 10 dnů po skončení zasedání, musí být uložen na obecním úřadu k nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva obce proti zápisu roz‑ hodne nejbližší zasedání zastupitelstva obce. Zápis má povahu veřejné listiny, která je vybavena tzv. presumpcí správnosti svého obsahu (srov. např. vymezení tohoto pojmu v § 53 odst. 3 správního řádu). Presumpce správnosti zápisu znamená předpoklad, že průběh zasedání a obsah přijatých rozhodnutí tak, jak jsou v zápise zaznamenány, odpovídají skutečnému průběhu zasedání a zastupitelstvem přijatým rozhodnutím. V žádném případě ovšem neznamená, že cokoli je v zápise zaznamenáno, je bez dalšího pravdivé. Je navíc přípustný důkaz opaku, tedy prokázání toho, že zápis skutečnému průběhu zasedání neodpovídá. Podle zákona zápis podepisuje starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé (k jejich určení srov. výše). Otázkou ovšem je, ve kterém okamžiku vlastně zápis vzniká, tedy kdy se stává zápisem ve smyslu § 95 zákona o obcích (a dokumentem ve smyslu archivního zákona), resp. kdy nabývá povahy veřejné listiny. Již podpisem starosty? Nebo až podpisem všech ověřovatelů? Při hledání odpovědi je nutné vycházet z postavení starosty a ověřovatelů. Zatímco podpis starosty představuje vyjádření »úřední« autority obce, která potvrzuje obsah zápisu, jsou podpisy ověřovatelů toliko jakýmsi »kvazisvědectvím nezaujatých osob«, že zaznamenaný průběh zasedání opravdu odpovídá skutečnosti. Zápis proto vzniká (a stává se veřejnou listinou) okamžikem podpisu starostou (nebo místostarostou), nikoli až podpisy ověřovatelů. Vyhotovení zápisu není zákonem blíže specifikováno, zejména není řečeno, kdo jej vypracovává. Může jím být předsedající zasedání, ale stejně tak kterýkoli z ostatních zastupitelů, zaměstnanců obce či jiná osoba. Dokonce ani není nutné, aby zapisovatel byl při zasedání fyzicky přítomný (na rozdíl od ověřovatelů). Zápis může pořídit např. z audionahrávky. Zapisovatel nevykonává »funkci«, jeho úloha je pouze technickoadministrativní. Za obsah i za správnost zápisu odpovídají ti, kteří jej podepisují, tedy starosta a ověřovatelé. Zákon ukládá, aby v zápise byl zaznamenán počet přítomných členů zastupitelstva, schválený pořad jednání, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení (§ 95 odst. 1 zákona o obcích). Počet přítomných členů zastupitelstva lze uvést pouze číselně, je nicméně mnohem vhodnější uvádět jej jmenovitě a zaznamenávat v průběhu zasedání i odchody a příchody zastupitelů. Je také vhodné, byť se nejedná o povinnost, vést prezenční listinu a tu poté k zápisu přiložit (totéž lze učinit i se zveřejněnou informací podle § 93 odst. 1 zákona o obcích). Zákon dále požaduje uvedení schváleného pořadu jednání, tzn. schváleného programu. Nestačí tedy pouze odkaz na zveřejněnou informaci podle § 93 odst. 1, pořad jednání je nutné vždy výslovně specifikovat přímo v zápise (na zveřejněnou informaci by bylo možné odkázat jen, pokud by byla přílohou zápisu). Dalším zákonným požadavkem je uvedení průběhu a výsledku hlasování. Záznam výsledku hlasování asi v praxi nebude činit zásadní obtíže. Postačí zaznamenat výsledek číselný, tedy kolik hlasů pro, proti a kdo se zdržel, byť je vhodné zejména u zásadnějších rozhodnutí uvádět i údaj, jak který zastupitel hlasoval, a to zejména pro případnou pozdější právní odpovědnost za toto hlasování (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 19. 12. 2012, sp. zn. 5 Tdo 827/2012). Povinnost uvádět jmenovitý výsledek hlasování však dosud zákonem stanovena není (srov. však sněmovní tisk č. 904, http://www.psp.cz). Sporné je, co rozumět průběhem hlasování. Zřejmě půjde o přesnější konkretizaci postupu při hlasování. Kromě toho mají být zaznamenána též přijatá usnesení. Zákonným požadavkem tedy není záznam diskuse k jednotlivým projednávaným bodům. Některé obce proto diskusi nezaznamenávají vůbec, jiné naopak doslovně přepisují pořízené zvukové záznamy. Rozumný přístup je někde uprostřed. Je vhodné, aby v zápisu byla zaznamenána podstata diskuse, není však již nutné přepisovat slovo od slova každé vyjádření, které zaznělo (to lze ostatně vyřešit tím, že záznam např. na CD-ROM bude součástí zápisu). Může se stát, že některý ze zastupitelů bude trvat na doslovném uvedení svého vyjádření nebo na tom, aby jím prezentované a písemně podané

vIII zzMO7sp_01_08.indd 8

stanovisko bylo součástí zápisu. Takovému postupu přitom nic nebrání, je možné jej stanovit i jako »nárokový« v jednacím řádu. Je ale také možné o tomto požadavku nechat rozhodnout zastupitelstvo. Zákon předpokládá, že zápis podepíše starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé. V ideálním světě nebude mít žádná z těchto osob k zápisu výhrady. Ve světě skutečném se však čas od času stává, že zejména ověřovatelé zápis odmítnou podepsat. Starosta je v případě, že s návrhem zápisu nesouhlasí, »ve výhodě«, neboť může uložit jeho změnu, případně si ji může provést sám. Pokud svůj podpis odmítne ověřovatel, nedává zákon žádnou odpověď. Z povahy věci však jediným, kdo může takovou situaci vyřešit, je samotné zastupitelstvo obce. Proto odmítne-li ověřovatel podepsat zápis, je vhodné tuto skutečnost do textu zápisu poznamenat (v optimálním případě včetně zdůvodnění výhrady) a vyřídit ji způsobem obdobným vyřízení námitky zastupitele proti obsahu zápisu, tedy předložit věc k posouzení zastupitelstvu. Pokud zastupitelstvo výhradu ověřovatele odmítne, lze jeho rozhodnutí považovat za úkon »vypořádávající« absenci podpisu ověřovatele. Zápis nemusí být opatřován razítkem obce, měl by však být vyhotoven (označen) v souladu s § 111 odst. 1 zákona o obcích. [Všechny písemnosti vyhotovené orgánem obce v samostatné působnosti obce se v záhlaví označují uvedením slova »obec« (»město«, »městys«) a ná‑ zvem obce, městyse nebo města s uvedením orgánu, který písemnost vyhotovil.] Nezapomeňte rovněž, že zápis má povahu dokumentu podle zákona o archivnictví, a je proto nutné s ním v souladu s tímto zákonem nakládat (srov. metodické doporučení Ministerstva vnitra k povinnostem obcí podle zákona o archivnictví, dostupné na http://www.mvcr.cz/odk. Podle § 95 odst. 2 zákona o obcích může zastupitel obce podat proti obsahu zápisu námitky, o nichž rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva obce. Námitky mohou být podány jakkoli neformálně, tedy např. i ústně v rámci navazujícího zasedání zastupitelstva, byť je samozřejmě vhodné je učinit předem písemně (jednací řád by formu podání námitky mohl upravit). Ustanovení § 95 odst. 2 je ovšem formulováno poněkud nešťastně, neboť z něj není zřejmé, dokdy lze námitky proti obsahu zápisu podat, resp. zda lze námitky podat jen do nejbližšího zasedání zastupitelstva, které následuje po zasedání, z něhož byl pořízen rozporovaný zápis. Přestože praxe takto postupuje, zákonný text takovému omezení nenasvědčuje. Zákon totiž sice hovoří o nejbližším zasedání zastupitelstva, nelze však určit, zda se tím má na mysli nejbližší zasedání, které následuje po vyhotovení rozporovaného zápisu, nebo nejbližší zasedání, které následuje po podání námitek. Vzhledem k této nejasnosti je nutné zákon vykládat ve prospěch tohoto pr áva zastupitele a připustit i námitky, jež jsou podané proti obsahu zápisu z jednání, na které již navázala další zasedání. Hypoteticky tedy nelze vyloučit ani podání námitky proti např. tři roky starému zápisu; v takovém případě však zastupitelstvo námitky obvykle s odkazem na příliš dlouhou dobu ode dne vyhotovení zápisu bez dalšího odmítne, nelze-li důvodnost námitky prověřit. Zákon ukládá, aby o námitce bylo rozhodnuto, tedy aby jí bylo buď vyhověno, nebo aby byla odmítnuta (zamítnuta, nebylo jí vyhověno apod.). Pokud by zastupitelstvo námitce vyhovělo, mělo by tak učinit usnesením (rozhodnutím), jak ostatně vyplývá i ze zákonného textu (srov. § 95). Je-li námitce vyhověno, není nutné dodatečně »opravovat« rozporovaný zápis či snad dokonce jej vyhotovovat nově. Plně postačí existence usnesení zastupitelstva o námitce. Pro lepší orientaci je možné na rozporovaném zápisu učinit poznámku o podané námitce a o tom, které z následujících zasedání námitce vyhovělo. Zákon počítá s tím, že zápis bude přístupný k nahlédnutí u obecního úřadu. Do zápisu přitom mohou podle § 16 odst. 2 písm. e) zákona o obcích nahlížet pouze občané obce a případně další osoby mající jejich práva (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z 27. 6. 2007, č. j. 6 As 79/2006-58). Zápis nebo jen přijatá usnesení může obec rovněž zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. Protože však zákon tuto povinnost (zatím) neukládá, půjde ze strany obce o dobrovolné zveřejnění, které se řídí § 5 odst. 7 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Ve zveřejňovaném dokumentu by proto bylo nutné provést anonymizaci zákonem chráněných údajů, zejména osobních údajů (opačný názor připouštějící zveřejnění bez anonymizace vyslovil Městský soud v Praze v rozsudku z 10. 4. 2013, sp. zn. 10 A 54/2012; srov. http://bit.ly/18Zjbh2). Ze zasedání zastupitelstva lze též pořizovat zvukový nebo obrazový záznam. Této problematice jsme se v Moderní obci věnovali v č. 2/2013, ■ str. 50, č. 3/2013, str. 44, č. 4/2013, str. 52 a č. 5/2013, str. 42. červenec 2013

25.6.13 18:58

Téma

FOTO: archiv Nadace ParTNersTví

Účelná veřejná prostranství

Oživování veřejného prostoru: Den města v Brně (15. 5. 2013, snímek z ulice Veveří).

akcí kolem veřejného prostoru přibývá jako hub po dešti Jen v Brně se během jednoho květnového týdne udály hned tři zajímavé akce, jako např. první pokus o nový svátek Dne města. Příslibem změn a inspirací v Praze jsou Metropolitní ozvučná deska i Kancelář veřejného prostoru.

a

vře to i jinde. Příkladem akcí, které vznikají tzv. zdola, může být dění v Českých Budějovicích, kde se sdružení CBArchitektura snaží popularizovat téma veřejných prostorů a architektury mj. majálesovým piknikem na Zlatém mostě nebo již druhý piknik tvůrčích Brňanů organizovaný Husaklubem. Ruku k dílu ale přidávají též některé samosprávy. Média např. se zájmem informují o uzavírání a neuzavírání pražského Smetanova nábřeží iniciované sdružením Auto*mat a více či méně podporované magistrátem. Neméně významné jsou i akce, které proběhly loni v Mladé Boleslavi (Město jako obývák) nebo Pardubicích (Město na míru). »Mladí a neklidní« dnešní doby nechtějí za každou cenu utíkat na venkov. Chtějí žít kvalitní městský život a vědí, co to pro ně znamená. Mají zkušenosti se životem v západních městech, jsou stále vzdělanější a tedy i přesnější ve formulaci svých potřeb a efektivnější v jejich prosazování. Nejen v souvislosti s volbami se objevují iniciativy, které »provětrávají« chodníčky naší demokracie. Web budovanistatu.cz červenec 2013

MO7_21_28.indd 21

provede použitím státních výdajů (nedávno stejnou službu začalo provozovat i Ministerstvo financí na stránkách monitor. statnipokladna.cz), nasstat.cz nasměruje např. na to, co trápí naši obec, co dělají zastupitelé či kde a jaký vzduch dýcháme. Učením k akTivnímU občansTví S prvními vlaštovkami přicházejí iniciativy tzv. participativního rozpočtu, tedy části rozpočtu obce, o jehož využití debatují a rozhodují sami občané (participativnirozpocet.cz). Ekologický právní servis přišel s uceleným konceptem »profesionálního občana« v kampani Občan 2.0. Učit se používat participativní přístupy v plánování umožňují také dotace evropských fondů, zejména v oblasti vzdělávání. Prohloubit porozumění tomu, jak fungují města, a zpřístupnit způsoby rozhodování i plánování jejich budoucnosti nabízejí programy Zapojme se (zapojme.se) a Hybatelé komunit (prostranstvi.cz). Kam to všechno může směřovat? Zajímavým příkladem je MČ Praha 10. Před třemi lety tam vznikla ojedinělá Strategie pro veřej-

Vybraná literatura k tématu utváření veřejného prostoru n n n n

Jan Gehl: Město pro lidi Nadace Partnerství: Prostory (průvodce tvorbou a obnovou veřejných prostranství) Petr Kratochvíl, ed.: architektura a veřejný prostor Jane Jacobs: 1) ekonomie měst, 2) smrt a život amerických velkoměst, 3) Města a bohatství národů

né prostory Prahy 10. Po volbách sice práce na jejím uskutečňování usnuly, ale díky občanským iniciativám (zaostrenona10.cz, prahadeset.cz) se z původně konfrontačního zápolení zrodila vize, z níž stojí za to citovat. »Máme sen, že se spojí všichni, jimž jde o hezčí Prahu 10 – občané, sdružení, spolky, úředníci i politici, ale i místní živnostníci a podnikatelé. Máme sen, že se tu budeme všichni cítit doma, znát své sousedy, mít možnost se zapojit. Chceme tu žít a ne jen bydlet… Není snadné spolu mluvit a doopravdy naslouchat, není snadné se setkávat a skutečně pracovat. Vnímáme ale zodpovědnost za tuto zemi a svůj domov, jiný nemáme.« Co víc by si mohlo vedení každého města n nebo obce přát? marTin nawraTh Nadace Partnerství

21 25.6.13 16:13

Téma

Účelná veřejná prostranství

soustava studií pomůže obcím s rozvojem oblastí architektury, urbanismu a turismu Zajímavým nástrojem, který komplexně řeší architektonický rozvoj měst a obcí, je soustava studií. Jednotlivé studie vznikají na konkrétní místa. Soustava studií je výhodná pro plánování. Vše začíná dotazníkem důležitým pro pochopení problematiky území a navázaní kontaktu s obyvateli.

D

otazník je distribuován do všech schránek v obci. Otázky jsou kladeny tak, aby obyvatele podnítily přemýšlet o obci a aby odpovědi identifikovaly osoby, s nimiž bude třeba navázat kontakt. Např. v Třeboni díky dotazníku vznikla zajímavá myšlenka o ekologických lázních a o využití řasy Chlorella v lázeňství. Tu pěstuje místní Akademie věd. Původní idea vedla k nápadu vytvořit menší dřevěné lázně u rybníku Opatovický, které by cílily na ekologicky smýšlející rodiny. Myšlenka dřevěných přírodních lázní byla v souladu s podstatou Třeboně jako krásného historického města, jež se zrcadlí v krajině rybníků.

precizní Terénní průzkUm Důležitou součástí práce je i neustálé procházení obce či města a jeho okolí a hledání významných vazeb. Průzkum sídla musí být precizní. Je třeba navštívit veškeré důležité objekty a plochy. Jen díky tomu byla např. v České Kamenici navržena nová zelená

linie, jež protíná město ze severu na jih, a identifikováno příhodné místo pro vznik kempu s návazností na Národní park, lesní koupaliště a blízkost centra města. Poté přichází na řadu dotazování lidí, kteří jsou v obci aktivní (tzv. hybatelé dění). Diskutovat je třeba i s památkáři, historiky a pamětníky. Součástí je i průzkum historických fotografií a jiných podkladů. To se osvědčilo také v České Kamenici, kde se zjistilo, že ve štítu jednoho historického domu byl orloj. Jeho návrat či transformaci do podoby skleněného nebo světelného orloje též řešila soustava studií. objevený poTenciál mísTa je Třeba jeDinečně UchopiT Po fázi zjišťování a měsíčním odstupu mohou vznikat jednotlivé studie, jež jsou řešeny na samostatných listech, tak, aby mohly sloužit jako podklady při různých projednáváních. Součástí tzv. soustavy studií je také hledání potenciálu místa, tj. toho, co např. může přivést turistický ruch,

jak navázat na historii a tím i utužit místní komunitu nebo do budoucna obec jasně identifikovat a vyzdvihnout. Díky zjištění tohoto potenciálu mohou vzniknout jednotlivé konkrétní studie. Např. v České Kamenici se zjistilo, že v ní přes 20 let žil skladatel Willibald Gluck, zatímco roční pobyt Antonína Dvořáka je veřejnosti znám. Možností je tedy vznik festivalu, jenž by vyzdvihl oba velikány. Festival může podpořit spojení české a německé kultury, spolupráci a reflektovat tento stále živý problém v bývalém sudetském městě. Festival však musí být výjimečný. Potenciál místa si totiž žádá navázat na historii sklářského města a sklářství v regionu. Nabízí se tedy možnost vytvořit i v mezinárodním měřítku unikátní festival skleněné hudby (hraní na skleničky, skleněné housle apod.). To všechno se může uskutečnit v krásných, ač dnes zanedbaných uličkách historického jádra. Potenciál skleněné hudby také souvisí s blízkou obcí Chřibská, kde se na jediném místě v Evropě vyrábělo skleněné harmonium, na němž skládal hudbu i W. A. Mozart. Festival může být i více žánrový, určený i mladší generaci apod. Podobných potenciálů bylo v České Kamenici nalezeno jedenáct. (Kupříkladu jsou ve městě původní Hitlerovy podzemní továrny na výrobu letadel Junkers, ve středu města se stýkají jako nikde jinde v ČR tři chráněné krajinné oblasti…)

vizualizace: ciTy uPGrade

promyšlená obnova veřejných prosTransTví Konkrétní příklady ukázaly, jak se díky identifikaci nevyužitého potenciálu mohou otázky rozvoje řešit logicky v konkrétních studiích jednotlivých částí města. Jako třeba v Libici nad Cidlinou, rodišti sv. Vojtěcha, která byla v době Slavníkovců jedním z nejdůležitějších měst v Čechách. Vzniklo tam menší informační centrum s muzeem Slavníkovské Libice, knihovnou a ubytováním v dnes opuštěném objektu v majetku obce na návsi. Vzhledem k blízkosti lázeňských Poděbrad a cyklostezky podél Labe je snadné otevřít se turistickému ruchu. Podobným způsobem se v obci řešilo 35 různých studií se zaměřením na veřejné prostory. V České Kamenici se řešilo na 50 konkrétních studií: od obnovy dvou parků, přes navrácení mělkého náhonu vedoucího úzkými uličkami v centru až po nový objekt domova seniorů v blízkosti centra města. (Řešení jednotlivých potenciálů i studií je k dispozici na níže uvedených www stránkách, na nichž v počátku probíhají dotaznín ková šetření.)

Návrat orloje na historický objekt pomocí skleněné hudby, stínu a světla (Čes. Kamenice).

22 MO7_21_28.indd 22

lUcie chyTilová ivo pavlík www.cityupgrade.cz

červenec 2013

25.6.13 16:13

Účelná veřejná prostranství

Téma

suchý poldr ve svitavách má nové využití

p

roč se Svitavy rozhodly podpořit právě discgolf? »Město je výrazně sportovně orientováno a volnočasové pohybové aktivity trvale monitoruje,« vysvětlil Ing. Břetislav Vévoda, projektový manažer MěÚ Svitavy. »Discgolf je nová dynamicky se rozvíjející, investičně a provozně nenáročná hra pro široký okruh lidí. Tedy přesně taková aktivita, kterou město preferuje.« Prostor suchého poldru se pro hřiště přímo nabízí. V městských parcích by hrozilo nebezpečí úrazu a jiná vhodná plocha k dispozici na území města není. Hřiště je navrženo tak, aby občasná záplava herním prvkům a zeleni neuškodila a veřejnosti mohl být nabídnut další několikahektarový prostor k aktivnímu využití. Nachází se v blízkosti zástavby a je dostupné z hlavní komunikace.

FOTO: zuzaNa PusTiNOvá

Řady příznivců discgolfu, při němž jde o to hodem umístit talíř do koše (jamky), se u nás rozšiřují. Jedním z měst, jež nabízí dobré podmínky k jeho provozování, jsou Svitavy. A využily k tomu příhodně terén suchého poldru. Discgolf si na upraveném terénu svitavského suchého poldru zahrají také rodiny s dětmi.

hřišTě pro všechny generace Herní prvky tvoří devět párů výhoziště – koš, které jsou od sebe vzdáleny 50 až 190 m. Součástí hřiště je i vysázená zeleň, která zpestřuje hru a zvyšuje její obtížnost. Hřiště doplňuje mobiliář a informační tabulky. Rozpočet byl 546 tisíc korun, náklady na herní prvky a zeleň se rozdělily na polovinu. Město investovalo 296 tisíc a 250 tisíc poskytl Pardubický kraj. Ostrý provoz zahájilo hřiště na začátku června. »Obyvatelé Svitav hodnotí ozelenění prostoru pozitivně a podle častých požadavků na zapůjčení disků je vidět, že jej budou využívat i sportovně. Hřiště si vyzkoušely zejména rodiny s dětmi, ale za-

znamenali jsme již také aktivity mladých lidí směřující k vytvoření sportovního discgolfového klubu. Při příležitosti slavnostního otevření hřiště byl uspořádán turnaj započítávaný do republikového mistrovství Czech tour 2013.« Zkušení hráči údajně hodnotili hřiště kladně, zejména jeho vysokou sportovní hodnotu – z devítijamkových hřišť jde v rámci České republiky o druhé nejdelší. A jak se hřiště udržuje? »Herní prvky nevyžadují údržbu téměř žádnou, mírně se zvýší pouze úroveň sekání trávy v poldru, zejména v trasách jednotlivých jamek,« doplňuje Břetislav Vévoda. /sd/

MO001453

MO7_21_28.indd 23

25.6.13 16:13

Téma

Účelná veřejná prostranství

příroda, zeleň a veřejné plochy Přemýšlení o podobě veřejného prostoru vyžaduje ucelený a komplexní přístup. Připomeňme si však přínosy a podstatu důležitého prvku, který je nositelem nejen ekologických hodnot, ale celé škály dalších kvalit – tedy intravilánové zeleně.

z

pohledu urbánní geografie není už většinou podoba měst určována odborným a uvědomělým plánováním, ani nevzniká jako odezva na demokratické či komunitní potřeby, ale je utvářena pouze z podnětů neoliberální developerské ekonomiky, často velmi agresivní. O to více cítím, stejně jako řada urbanistů, zastupitelů a občanů, povinnost poctivého přístupu k veřejnému prostoru, ke krajině, k přírodě.

FOTO: auTOrKa

bezpočeT fUnkcí zeleně Jedním z aspektů, jež zásadně spoluutvářejí veřejný prostor, je přírodní složka, zeleň. Ekologický moment v intravilánu mu dává další rozměr, který je v lidské mysli i bytí hluboce zakořeněný. Kromě pozitivního vlivu na psychiku je známo mnoho technických a mikroklimaticko-hygienických funkcí zeleně (ovlivňování teploty, snižování hluku a prašnosti, zadržování vody aj.). Systém zeleně sídla obvykle zahrnuje, kromě páteřních zelených ploch a prvků územního systému ekologické stabili-

FOTO: auTOrKa

Část místa přírodního zážitku v sídle – zde dětské hřiště v Augsburgu.

Parková a zcela funkční protipovodňová úprava řeky Lauterbach v lázních Staffelstein (Bavorsko).

24 MO7_21_28.indd 24

reviTalizace Toků jako příležiTosT Snoubit přírodu a ekologii, funkčnost, estetiku i obytnost se v případě vodních revitalizací v intravilánu přímo nabízí. Proces vzniku takových prostorů vyžaduje více úsilí, ale přináší výsledky. Obrovský potenciál takových míst u nás bohužel často zůstává nevyužitý. Nový přístup je zvláště aktuální v souvislosti s protipovodňovými opatřeními. Úpravy toků, které jsou přírodě blízké, vznikají zejména v Bavorsku. Příkladem může být až parková (a zcela funkční) protipovodňová úprava řeky Lauterbach v lázních Staffelstein. Řeka se rozděluje do dvou ramen, je zelenou osou a páteří města. Poskytuje prostor pro flóru i faunu, která láká k pozorování. Obyvatelům jsou k dispozici místa klidová i veselá s kavárenskými moly, místa pro umělecká díla, i pro vodní rostliny. Téměř po celé délce průtoku městem lze přijít až k vodní hladině, dotknout se jí, osvěžit se. Přitom zůstaly zachovány základní požadavky na řešení toků v zastavěném území: n průtočná kapacita a stabilita koryta, potřebná pro ochranu zástavby; n co největší možná ekologická hodnota; n co nejlepší vzhled a co největší pobytová hodnota. (Blíže v článku V Bavorsku kombinují přírodě blízká opatření s technickými, Moderní obec č. 8/2012 – pozn. red.) Abychom zachovali multifunkční využití říčního prostoru a místa se stala součástí městského systému zeleně, nevystačíme již jen s technickým či přísně architektonickým pohledem. Potřebujeme dostatek nadhledu, všestranné spolupráce, velkorysosti a pokory k přírodnímu elementu a hlavně snahy v maximální možné míře všechny zmíněné požadavky pro toky v intravilánech skloubit. mísTa příroDního zážiTkU Zajímavým způsobem jak sblížit intravilán s přírodním prostředím jsou za našimi hranicemi stále častější místa přírodního zážitku tzv. Natur Erlebnis Räume. Jedná se o prostory, které nejen přiblíží přirozené prostředí, přírodní jevy, ale také propojí ochranu přírody a šetrnou rekreaci. Samozřejmě fungují jako učebny pro různé formy přírodní zkušenosti.

FOTO: auTOrKa

ty (ÚSES), i řadu menších a doplňkových ploch, které až po nejmenší prvky – součástky, jednotlivé stromy a zahrádky spoluutvářejí jeho obraz. Následující dva příklady nás mohou inspirovat inovativním a funkčním řešením.

Také drobné prvky zeleně spoluvytvářejí veřejný prostor.

Specifický koncept těchto prostorů je založen na několika zásadách: n použití místních materiálů a poctivé řemeslné umění; n použití široké škály původních druhů rostlin; n účast komunity – pozdějších uživatelů je vítaná, ale není nezbytná; n péče o projekt a jeho trvalá podpora – a to nejen v plánovací a realizační fázi, ale i ve fázi fungování. Zahradní, krajinný architekt či konzultant pro přírodní prostory by měl být mediátorem projektu a měl by jej doprovázet po dobu 2–3 let. Rozdíly tradičně pojímaných míst a ploch v přírodním stylu jsou zejména v použitých materiálech a vymezení prostoru, v originalitě řešení, v práci s terénem a rostlinami (důraz na biodiverzitu, rostliny atraktivní a proměnlivé během roku i dne). Plochy přírodního zážitku mají vyšší rekreační i herní potenciál. ekonomická efekTiviTa Ze zkušeností z několika realizací byly vypočítány ekonomické přínosy tohoto způsobu pojetí herních a výukových ploch a zveřejněny úspory u jednotlivých typů zařízení (více na http://www.naturgarten.org). Úspora nákladů přírodního oproti konvenčnímu způsobu byla vyčíslena takto: mateřské školy 68 %, věřejná hřiště 44 %, školní zahrady 39 % (průměrně asi 50 %). Tento způsob řešení veřejného prostoru není vhodný všude a není možné jej plošně uplatňovat, avšak je to zajímavá alternativa pro ekologicky a jak se zdá i ekonomicky n smýšlející obce. lUcie miovská ateliér zahradní a krajinné tvorby artmio

červenec 2013

25.6.13 16:13

MO001

Účelná veřejná prostranství

Téma

za odpočinkem na sušický santos

T

řil pro ostrov, se pohybují na pomezí umění a atypického mobiliáře. V »domě na poslouchání ticha«, ani v »domě na pozorování oblohy« se sice před deštěm neschováte, ale před ruchem města nebo únavou ano. Pavilony jsou vhodné k setkávání s přáteli, nebo pro chvíle trávené o samotě. Kromě nich vytvořil umělec pro Santos ještě dřevěnou zvonici na jižním cípu ostrova.

relaxace v pavilonech Cílem města je vytvořit na Santosu pomyslný ostrov pokladů. Kromě přírodních krás mezi ně budou patřit i neobvyklé sochy-domy od rodáka z nedalekých Klatov, sochaře Václava Fialy. Dřevěné objekty, které vytvo-

zapojení bUDoUcích návšTěvníků Přizvání uznávaného sochaře do projektu odráží východiska Nadace Proměny, jež se v rámci rozvoje městského prostředí zasazuje o individuální přístup. Každý z podpořených projektů podtrhuje jedinečnost místa. Součástí proměn je též zapojení veřejnosti. I do obnovy Santosu se od začátku zapojovali místní. Dotazníkové šetření, veřejná projednání, setkání s architekty i nejrůznější akce pořádané přímo na ostrově poskytly lidem dostatečný prostor, aby se seznámili se všemi kroky, jež revitalizaci Santosu doprovázejí a mohli vyjádřit svá přání a názory. Díky hlasování veřejnosti se například obnovuje zaniklý kuželník, lidé také finančně přispívali na zvon pro novou zvonici. Návrh celkového řešení ostrova vznikl v ateliéru Florart Ing. Pavla Šimka. Stěžejně používanými materiály jsou dřevo a kámen. V srdci ostrova zůstává zázemí pro setkávání a sportovní i kulturní akce. Okolí nového dřevěného kiosku se lépe přizpůsobí větší návštěvnosti, jíž se ostrov těší zejména v létě. V jeho blízkosti rostou nová hřiště pro děti, chybět nebude ohniště. Na několika místech ostrova je formou kamenných stupňů řešen pohodlný přístup k Otavě.

FOTO: Nadace PrOMěNy

éměř pětihektarový ostrov Santos má jedinečný přírodní charakter a patří k nejoblíbenějším místům v Sušici. Rozsáhlý projekt podporovaný Nadací Proměny má obnovit jeho krásu a současně ho lépe přizpůsobit dnešním návštěvníkům. Revitalizace citlivě přistupuje zejména k vegetačním úpravám a ponechává lesoparku charakter lužního lesa.

Oblohu mezi korunami stromů bude možné pozorovat u obnoveného propojovacího kanálu.

FOTO: Nadace PrOMěNy

Lesopark na říčním ostrově Santos v Sušici prochází od loňského léta celkovou revitalizací. Stane se rovněž neobvyklou galerií pod širým nebem.

Devítimetrová zvonice bude dedikována místní osobnosti, páteru Františku Ferdovi.

Náklady projektu dosáhnou bezmála 28 mil. Kč. Nadační příspěvek pokryje téměř 90 %. Náklady zahrnují mj. organizaci místního šetření, uspořádání architektonické soutěže, projektovou dokumentaci, stavební a vegetační úpravy, výtvarné objekty. (Rekonstrukce kiosku není součástí projektu.) V sobotu 27. 7. se obnova Santosu symbolicky uzavře: ostrov bude slavnostně předán do užívání lidem. (Další informace n na www.nadace-promeny.cz.) peTra hrUbošová Nadace Proměny

MO001446

MÁTE BIOODPAD? MY MÁME ŘEŠENÍ VYUŽIJTE NAŠE PROFESIONÁLNÍ SLUŽBY Proč vyhazovat bioodpad do běžné popelnice, když z něj může být kompost, tolik potřebný nejen pro Vaše rostliny? Proč nesnížit náklady na svoz a odstranění směsného komunálního odpadu? Proč netřídit bioodpad, když je to tak snadné? NAVŠTIVTE NÁŠ WEB PRO VÍCE INFORMACÍ.

www.avecz.cz Společnost skupiny AVE Energie AG Umwelt

MO7_21_28.indd 25

25.6.13 16:13

Téma

Účelná veřejná prostranství

vídeňské plochy pro aktivní a pasivní odpočinek inspirují

K výbavě mnohých dětských hřišť a parků patří též odolné houpací sítě.

26 MO7_21_28.indd 26

Veřejně přístupné části dunajského ramene Alte Donau s novými moly a lehátky.

oDpočinek po měsTskU Stovky parků s trávníky vyhrazenými k ležení a piknikům (Liegewiese) nejsou jedinými místy, kam si lze »přemístit obývací pokoj«. Vídeň nabízí i alternativy pro oddech čistě městský. Kultovní sedací prvky »Enzos« jsou od roku 2002 neodmyslitelnou součástí letní sezony v areálu Museumsquartier. Dopoledne je obsadí školní exkurze, odpoledne studenti, večer jsou místem přátelských setkání. Každý rok mohou jejich příznivci hlasovat o barvě nových Enzos, které nahradí ty nejopotřebovanější z loňska. Kdo upřednostňuje zeleň, ale nemá chuť odpočívat přímo na trávě, může v některých parcích vyžít lehátka (např. Votivpark) či houpací sítě. První sítě v Bruno-Kreisky-Park (12. okres) byly dočasnou uměleckou instalací. Magistrátu se nápad zalíbil a po čase je nahradil stabilnějšími modely. Odolné houpací sítě na mnoha dětských hřištích ocení zejména unavení rodiče. n slavomíra körnerová publicistka

Kultovní sedací prvky Enzos baví malé i velké návštěvníky Muzeální čtvrti.

červenec 2013

25.6.13 16:13

MO001404

FOTO: auTOrKa

oD parků k hřišTím Po pádu monarchie se kladl větší důraz na možnosti aktivního odpočinku pro všechny vrstvy obyvatel a do centra zájmu se dostaly děti, pro které vznikala v parcích hřiště. V roce 1929 k některým přibyla i dětská koupaliště. Příkladem zdárné revitalizace z druhé poloviny 20. století je 80hektarový Donaupark v místě někdejší skládky odpadu. Výrazným rozšířením vídeňského prostoru pro odpočinek byl vznik ostrova Donauinsel. Ten byl vytvořen v letech 1972–1988 v rámci protipovodňových opatření jako 21 km dlouhý a do 250 m široký násyp, jenž odděluje hlavní tok Dunaje podél celého města od nově vzniklého Nového Dunaje, který slouží v případě potřeby jako vodní zdrž. Ostrov se stal rájem cyklistů a bruslařů. Nabízí početná hřiště, sportoviště a místa na grilování. Jedním z nejnovějších revitalizačních projektů je Rudolf-Bednar-Park, který nahradil část bývalého nákladního nádraží ve 2. vídeňském okrese.

plochy pro sporT Možností bezplatného sportovního vyžití je v rakouské metropoli bezpočet. Nenáročné sportovce potěší rozlehlé travnaté plochy na fotbal a betonové tenisové dvorce (např. v Donauparku), nebo hřiště na plážový volejbal na Donauinsel. Častým vybavením parků jsou stoly na stolní tenis. Příkladná je hustota i velkorysé pojetí dětských hřišť. Vídeň jich má (při počtu obyvatel 1,7 mil.) přes pět set. Rozměry některých zařízení (obří skluzavky, houpačky a lanovky, vysoké lezecké stěny a lanové prolézačky) děti motivují k pohybu a zvyšování obratnosti. Teenageři ocení rampy na skateboarding a BMX i 208 fotbalových, resp. basketbalových klecí. V posledních letech přibylo několik vodních hřišť. Při stavbě hřišť se nezapomíná ani na příslušníky starší generace. Vídeň jako první město ve světě zřídila v roce 2007 podle doporučení WHO hřiště s posilovacími zařízeními speciálně navrženými pro seniory (Generationen-Aktiv-Park Kagran). Dnes je takových hřišť ve městě sedm. Vídeň nabízí vhodné podmínky i pro zdatné plavce. Vodní zdrž Neue Donau a veřejně přístupné části dunajského ramene Alte Donau mají kromě dobré kvality vody i dobře upravené břehy. Loni město vybudovalo na Alte Donau malou pláž, kterou ocení rodiny s dětmi. Dvě ze starých mol nahradilo novými, velkoryse pojatými dřevěnými moly s lehátky. Město Vídeň je pozoruhodné i 500 km značených turistických stezek. Dělí se na 9 turistických tras různé náročnosti. Stadtwanderweg číslo 9 z Prátru do Freudenau vede po rovině. Další se vyznačují početným stoupáním a klesáním, jsou totiž situovány na západě města, kde malebné vinohrady přecházejí do pohoří Wienerwald. K výchozímu bodu každé turistické trasy lze dojet městskou dopravou. K infrastruktuře stezek patří odpočívadla, zejména na místech s dobrým výhledem, a v pravidelných odstupech dětská hřiště. (Městské přírodní rezervace Leinzer Tiergarten a Lobau nabízejí i naučné stezky. V těchto rezervacích není raritou setkání s lesní zvěří nebo dokonce s bobrem, který staví své hráze v rezervaci Lobau.) V zimě bohaté na sníh, jako byla ta letošní, si na své přijdou i příznivci běžeckého lyžování. V Prátru a na Steinhofgründe najdou dlouhou upravenou běžeckou stopu.

FOTO: auTOrKa

p

loch, které slouží k rekreaci Vídeňanů, přibývá v příznivém poměru k zastavěným plochám už od dob osvícenství. V roce 1775 zpřístupnil Josef II. obyvatelům města někdejší císařskou oboru Prater (o rozloze 600 ha). Tak vznikl známý park tvořící značnou část dnešního 2. a 3. vídeňského okresu. V témže roce otevřel i zahradu Augarten a rok nato přidal podstatnou část Schönbrunnu (dnešní park zabírá 160 ha.)

FOTO: auTOrKa

Vídeň se už od roku 2009 drží na první příčce v hodnocení kvality života ve světových metropolích (Mercer Quality of Living Survey). Přispívá k tomu také možnost kvalitně trávit volný čas na veřejných prostranstvích, o která se stará 900 (sezonně až 1500) pracovníků z oddělení Wiener Stadtgärten.

Účelná veřejná prostranství

Téma

s

polečnost AŽD Praha zúročila své dlouholeté zkušenosti v oboru dopravních technologií vyvinutím systému zpomalovacích návěstidel. Lze je použít jako samostatnou signalizaci pro usměrnění dopravy na úsecích, kde dochází k překračování dovolené rychlosti s rizikem následných dopravních nehod nebo právě v kombinaci s přechodem pro chodce.

TresTající červená Systém návěstidel řízených radarem dokáže účinně snížit rychlost vozidel přijíždějících ke světelně řízenému přechodu pro chodce a zajistit plynulý průjezd obcí. Řidič je před příjezdem k přechodu informován na svislé dopravní značce, že při překročení nejvyšší dovolené rychlosti bude návěstidlem zastaven. V následujícím úseku detekuje mikrovlnný radar vozidlo a vyhodnotí jeho aktuální rychlost. V případě, že jeho rychlost je vyšší než dovolená, bude na návěstidle svítit červený signál »Stůj« na nezbytně dlouhou dobu, potřebnou ke zpomalení vozidla nebo jeho nucenému zastavení při příliš vysoké rychlosti. Jedná se tedy o funkci »trestající červené«. V této situaci mají

chodci na přechodu stále červený signál. Vozidla jedoucí dovolenou rychlostí nejsou návěstidlem postihována a dopravní proud není ve své plynulosti jakkoliv narušen. Pro bezpečné přecházení chodců se systém chová jako klasický světelně řízený přechod vybavený chodeckými tlačítky. Po stisknutí tlačítka jsou vozidla zastavena bez ohledu na svoji rychlost a chodci je umožněno bezpečně přejít vozovku. Systém díky své komplexnosti zajišťuje jednak bezpečné přecházení chodců, ale v době jejich nepřítomnosti i výrazně napomáhá zklidňování dopravy. aUTomaTická viDeoDeTekce Aby se předešlo nerespektování zpomalovacích návěstidel, je vhodné systém rozšířit o systém automatické videodetekce jízdy na červenou. Tento systém pomocí kamer a počítače pro vyhodnocení obrazu v reálném čase sleduje dopravní situaci a zaznamená všechna vozidla, jež přechod pro chodce projela na červený signál »Stůj«. Na základě analýzy snímků je rozpoznána registrační značka vozidla a s informacemi o datu, čase a místě přestupku zaslána

silniční doprava železniční doprava telekomunikace

Návěstidla mají ve Žďáru nad Sázavou...

FOTO: archiv aŽd

Většina našich měst a obcí se potýká s mnoha problémy, které souvisejí s dopravou. Především jde o problémy související s dodržováním nejvyšší dovolené rychlosti. Její soustavné porušování často způsobuje závažné dopravní nehody spojené i se ztrátami na životech a zdraví účastníků provozu. Další skupinou je zajištění bezpečného přecházení chodců přes komunikace. Obě skupiny problémů spolu úzce souvisejí, takže se nabízí možnost vzájemného propojení.

FOTO: archiv aŽd

zpomalovací návěstidla komfortně řeší bezpečnost dopravy v obcích

... nebo také v Třebíči–Pocoucově.

na dispečerské pracoviště jako podklad pro následné přestupkové řízení. Závěrem lze říci, že takové moderní řešení, jež sdružuje více oblastí zájmu v bezpečnosti dopravy, přináší kýžený efekt pro města a obce, neboť s minimálním zdržením dopravního proudu zajistí bezpečné n a klidné prostředí pro jejich občany. jiří máchal specialista pro marketing aŽd Praha s. r. o.

AŽD Praha     

    

Řízení dopravy ve městech – ústředna, dispečink Informační a naváděcí systémy Křižovatkové systémy Aktivní zabezpečení přechodů pro chodce Měření úsekové rychlosti, detekce jízdy na červenou a další kamerové systémy Parkovací systémy Liniové řízení dopravy Tunelové systémy Servis tunelových technologií Inženýrské činnosti a projekční práce





Výstavba, obnova, správa, údržba a provozování veřejného osvětlení Instalace, montáž, údržba a servis dodávaných technologií

MO001404

Bezpečně k cíli MO7_21_28.indd 27

www.azd.cz

25.6.13 16:13

Téma

Účelná veřejná prostranství

městský mobiliář, který redukuje smog

naDčasový monoblock Další prvek městského mobiliáře s názvem Monoblock též reprezentuje multifunkční objekt s esteticky zajímavým řešením. Monoblock může být lavičkou, kašnou nebo například infopointem. Architektonické řešení zajistí jeho nadčasovost, technologie TX Active potom čistotu objektu i okolního ovzduší.

Prvek »Monoblock« má nadčasový a praktický design.

variabilní mobiliář Z šesti betonových dílů lze sestavit libovolnou kompozici sloužící k posezení, ochraně stromů, vymezení dopravy, terénních úprav nebo jako umělecký prvek ve veřejném prostoru. Variabilní systém mobiliáře může být proveden v různých barevných odstínech a kombinacích a doplněn o dřevěné sedáky. slUneční hoDiny, nebo lavička? Netradiční sluneční hodiny »Activitik« slouží ve veřejném prostoru také jako místo posezení s přáteli nebo zábava i poučení v podobě interaktivních slunečních hodin. Pozorovatel se postaví na aktuální měsíc na středovém pruhu, na blocích okolo pak může odečíst sluneční čas, jelikož sám se stává ukazatelem stínu hodin. Díky minimalistickému vzhledu je lze umístit na jakékoli slunné prostranství, náměstí i park, které citlivě oživí. /sk/

Mobiliář »Kašna – lavička – strom« lze uspořádat do rohu nebo do čtverce.

ČesKOMOravsKý ceMeNT, a. s.

ČesKOMOravsKý ceMeNT, a. s.

MO001440

osTrůvky kliDU UprosTřeD měsTského rUchU Návrh »Kašna – lavička – strom« představuje městský ostrůvek, jenž nabízí místo pro schůzku, osvěžení či odpočinek ve stínu stromu u pramene čisté vody. Jednotlivé prvky lze kombinovat a použít v různých městských prostorech, na náměstích, ulicích, pěších zónách, parcích i zahradách. Základní půdorysný rozměr 3,2 x 3,2 m lze seskládat díky několika základním částem do podoby rohového nebo čtvercového uspořádání. Materiál potřebný pro tento objekt je beton s technologií TX Active,

dřevo, nerezové vodní trysky, hlína, voda a rostliny.

ČesKOMOravsKý ceMeNT, a. s.

n

avržené objekty, ať už jde o městský mobiliář nebo výtvarná díla kromě své praktické a estetické funkce také aktivně čistí vzduch ve svém okolí. Děje se tak prostřednictvím použití speciálního cementu s technologií TX Active, který na sebe díky fotokatalytickému jevu za spolupůsobení UV záření váže škodlivé oxidy dusíku, hlavní původce smogu. Níže představujeme vybrané návrhy stacionárního nebo modulárního systému městského mobiliáře. Pro další informace o možnostech užití materiálu nebo zprostředkování kontaktu s tvůrci návrhů kontaktujte organizátora soutěže společnost Českomoravský cement.

ČesKOMOravsKý ceMeNT, a. s.

Řada nápadů, jak vylepšit veřejný prostor a zároveň řešit problémy se znečištěným ovzduším vzešla ze soutěže Města bez smogu, kterou pro studenty a začínající odborníky uspo-řádala společnost Českomoravský cement, a.s. Prohlédněte si lavičky, dlažby, květináče nebo fontány na stránkách www.bezsmogu.cz a inspirujte se některým ze zdařilých návrhů objektů veřejné vybavenosti také pro vaši obec.

Variabilní systém městského mobiliáře.

28 MO7_21_28.indd 28

Interaktivní sluneční hodiny Activitik oživí veřejné plochy.

červenec 2013

25.6.13 16:13

příklady ze zahraničí pro inspiraci aneb nebojte se lokálek /10 V tomto díle seriálu si ukážeme jeden dobrý příklad znovuzrození regionální tratě, která byla téměř kompletně zničena povodní. Je to příklad ze zahraničí, ale hned v následujícím díle si ukážeme, že téměř shodný příběh se odehrál i u nás.

j

e vidět, že špatná legislativa a nedostatek finančních zdrojů vůbec nemusí být nepřekonatelnou překážkou ani u nás. Rozhodující ovšem je mít zájem, snahu, schopnosti a vytrvalost. Nejdříve tedy příklad z Rakouska. rakouSká regionální trať zell am See – krimml V roce 2005 povodeň tuto historickou úzkokolejnou trať Pinzgauerbahn smetla a nechala za sebou v lepším případě trosky, ve většině trasy však vůbec nic. Správce trati – státní společnost, spolu s provozovatelem – monopolním státním dopravcem, navrhl trať zrušit. Obce podél trati a kraj (spolková země Salzburg) se však rozhodly trať nejen obnovit, ale posunout ji na úroveň 21. století. V řadě míst byla absolutně zničena, a tak bylo snazší ji položit v nové trase, která byla buď přímější – a proto rychlejší, nebo blíže k obcím. I když Rakousko není novým členem Evropské unie, bylo v tomto případě 80 % nákladů obnovy uhrazeno z Bruselu. Je-li totiž zřejmá aktivní snaha ze strany municipalit, jde vše. EU totiž ekologickou regionální železniční dopravu obecně velmi podporuje a ve svém příštím plánova-

Co je dobré vědět Evropská unie regionální ekologickou železniční dopravu obecně velmi podporuje a v příštím plánovacím období se ji rozhodla podpořit ještě víc.

cím období 2014–202 se ji rozhodla podpořit ještě více. Výsledkem společného úsilí obcí a spolkové země je v podstatě nový, moderní, regionální železniční systém atraktivní jak pro obyvatele regionu, tak turisty. Železnice se v této turistické oblasti (Zell am See, zimní středisko Kaprun, Krimmelské vodopády apod.) stala další atrakcí a osou rozvoje a života regionu. Hned první rok po otevření přesáhl počet cestujících 0,8 mil., což byl čtyřnásobek(!) původního počtu. Při přestřihávání pásky otvírající takové dílo veřejnosti obvykle zaznívají velká slova. Uveďme jen některá hovořící za vše. Náměstek hejtmana spolkové země Salzburg Dr. Wilfried Haslauer při této příležitosti prohlásil: »Společně se nám podařilo něco, co lze jinak považovat jen za těžko splnitelné. Celková investice činila 32,3 mil. eur. Navíc spolková země financuje statisíci eur i provoz dráhy. Další peníze se investu-

Staňte se profesionálem v řízení cestovního ruchu

Mo001451

v

zájmu úspěšného vytváření a nabízení destinace na trhu cestovního ruchu je nutné, aby se řízení cestovního ruchu věnovali odborníci, kteří budou schopni efektivně koordinovat činnosti jednotlivých poskytovatelů služeb v destinacích cestovního ruchu. Cílený rozvoj udržitelného cestovního ruchu nabízí státům, regionům i obcím řešení mnoha ekonomických, sociálních a environmentálních problémů. Rozvoj cestovního ruchu vyžaduje zavádění nových a účinnějších způsobů a metod jeho řízení. Toto hledání nových cest se projevuje nejen v jednotlivých službách cestovního ruchu, ale i v nabídce produktu destinace. Jeho významnou

červenec 2013

MO7_29_37.indd 29

součástí jsou aktivity místní samosprávy a koordinační činnost subjektů zainteresovaných na rozvoji cestovního ruchu. Úspěšnost destinací tak v konkurenčním boji o zákazníka závisí nejen na nabízených produktech, ale i na kvalitě činnosti organizace destinačního managementu. Vysoká škola hotelová v Praze nabízí jako jediná vysoká škola v České republi‑ ce akreditované studium zaměřené právě na řízení cestovního ruchu jak v bakalář‑ ském, tak v navazujícím magisterském stupni studia. Absolventi oboru Management destinace cestovního ruchu najdou uplatnění v institucích veřejné správy na státní, regionální a lokální úrovni, v organizacích de-

ilusTRaČNí foTo: aRcHiV slB

Správa a rozvoj

Úzkokolejnou trať (rozchod 760 mm) Zell am See – Krimml nyní úspěšně provozuje soukromá společnost SLB.

jí do reklamy na trať ve vazbě na turistický ruch. To vše dává veřejnosti jasný signál, jaký je vztah politiků spolkové země Salzburg k regionální železniční dopravě.« Významný podíl na znovuobnovení železnice mají obce na její trase. Nejenže pečují o zastávky a aktivně železnici propagují, ale kvůli změně trasování rekonstruované železnice významně podpořily také získání nutných pozemků. Některé obce dokonce bezplatně poskytly své pozemky jen proto, aby se k nim železnice co nejvíce přiblížila! V české praxi je takový přístup takřka neuvěřitelný... Nově rekonstruovaná železnice však slouží i jako protipovodňové opatření pro obce a také sama je mnohem lépe než dříve ochráněna proti účinkům velké vody Gunter Mackinger, ředitel nynějšího provozovatele – soukromé společnosti SLB, prohlásil: »Trať má dlouhou minulost, ale hlavně velkou budoucnost jako páteř regionální dopravy v 21. století. To dokazuje pozitivní trend v počtu cestujících i další plánovaná výstavba stanic a zastávek, přičemž se aktivně pracuje na prodloužení trati až ke Krimmelským vodopádům.« ■ petr tejkl poradce v oboru dopravního marketingu

Vysoká škola hotelová v Praze, spol. s r. o. ■ VŠH v současnosti nabízí 5 bakalářských a 4 magisterské studijní obory akreditované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. ■ Nejbližší termíny dnů otevřených dveří jsou stanoveny na: 11. 7. a 22. 8. 2013 a kdykoliv po dohodě. Mimo tyto termíny se lze o studiu informovat i telefonicky na: 283 101 135–137 nebo na: 283 101 180–182; vždy v době od 8:00 do 15:30 hod. ■ Termín pro podání přihlášky ke studiu: 2. kolo do 31. 7. 2013. Přihláška se podává prostřednictvím elektronického formuláře na internetových stránkách VŠH. ■ Více informací o nabízených oborech a dalších podmínkách studia najdete na internetových stránkách www.vsh.cz.

stinačního managementu, v marketingových organizacích cestovního ruchu, v turistických informačních centrech i v dalších podnicích cestovního ruchu. /st/

29 28.6.13 10:41

Správa a rozvoj

regionální železnici hrozí kvůli státu finanční problémy

memorandum podepsal dobrovolně na deset let a my jenom chceme, aby stát plnil smlouvu,« uvedl Milan Chovanec. Podle jeho slov za všechno může vládní návrh zákona o rozpočtovém určení daní. Asociace krajů doporučuje zachovat platbu podle memoranda a naopak začít jednat o tom, co bude po skončení platnosti tohoto memoranda v roce 2019.

S příchodem 1. července se kraje musí vypořádat s nutností více investovat do regionální železniční dopravy.

ohrožena je i modernizace vozového parku čd »Proč se škrtá právě 600 milionů, nám dosud nikdo seriózně nezdůvodnil,« upozornil Alois Mačák. Poukázal i na fakt, že kdyby se snížily dotace státu do železnice, postihlo by to i návaznou dopravu. »V případě vysokých redukcí se tento systém naruší, a to tak, že bude velmi složité a nesmírně nákladné ho znovu restartovat,« připomněl náměstek hejtmana Olomouckého kraje. Vrchní ředitel ČD pro obchod Miroslav Šebeňa doplnil, že desetileté smlouvy krajů s Českými drahami byly uzavřeny také kvůli tomu, aby státní dráhy mohly obnovovat vozový park. Na pozadí hrozící zásadní změny financování regionální železnice je nutno dodat, že na základě rozhodnutí Ministerstva dopravy ČD od července zrušily některé méně využívané rychlíky, na něž však byly navá■ zány regionální vlaky.

k

rajské samosprávy letos za zajištění osobní železniční dopravy na svých územích zaplatí proti původnímu plánu miliony korun navíc. Důvodem je zvýšení poplatku za použití kolejí. Podle náměstka hejtmana Olomouckého kraje Aloise Mačáka by jen tento kraj do konce tohoto roku zaplatil navíc 8,5 mil. Kč. Napřesrok už by to byl dvojnásobek. »Budeme muset zvýšit rozpočtovanou částku, kterou pro letošek schválily orgány kraje. Myslím si, že je to jeden z klacků hozených pod nohy krajům,« uvedl náměstek hejtmana. Zároveň upozornil na skutečnost, že hrozí zánik memoranda o dopravní obslužnosti, které kraje uzavřely s vládou Jana Fischera a Českým drahami. »Je předpoklad, že od ledna 2014 by memorandum nemuselo být plněno jako nyní. Ministerstvo dopravy má názor, že financování by šlo přes rozpočtové určení daní,« konstatoval Alois Mačák.

kraje aSi budou nuceny zmenšit rozSah železniční dopravy Ještě větší pobouření než dražší dopravní cesta však u krajů vyvolal záměr vlády odebrat jim 600 mil. Kč na regionální železniční dopravu. Kraje, které dostávají podle tři roky platného memoranda na ztrátové vlaky ročně 2,6 mld. Kč, nyní uvažují o tom, že by v případě schválení tohoto návrhu, který by měl platit už od ledna 2014, musely výrazně omezit rozsah dopravní obslužnosti. »Odebrání téměř čtvrtiny z této sumy by mohlo snížit současný objem přepravy lidí až o 40 %,« zdůraznil hejtman Plzeňského kraje a stínový ministr dopravy ČSSD Milan Chovanec. S redukcí peněz nesouhlasí ani České dráhy, které s kraji uzavřely desetileté smlouvy a trvají na jejich dodržení. »Kraje se musí jako řádný hospodář domáhat závazků, které mají podepsané se státem. Ten

tomáš johánek BuilDiNG NEWs

dopravní strategie čr počítá s dalším rozšířením zpoplatnění silnic Ještě před demisí premiéra Petra Nečase jeho vláda podpořila v polovině června návrh dopravní politiky ČR pro období let 2014–2020. Ten mj. počítá s dalším rozšířením placení mýta na silnicích I. třídy.

o

možném rozšíření platby mýta pro nákladní auta na všechny komunikace I. třídy i na minimálně vybrané silnice nižších tříd se diskutuje již delší dobu, přičemž tento plán má své odpůrce i příznivce. Aktuálnost tématu případného rozšíření zpoplatněných komunikací však brzy vzroste ještě více, neboť v roce 2016 končí smlouva na provoz současného mýtného systému s firmou Kapsch a začne se hledat nový provozovatel, případně se bude řešit i změna technologie z mikrovlnné na satelitní. »Při jednání o dalším osudu mýtného systému je nutné předem zvážit ekonomický efekt všech variant,« prohlásil

30 MO7_29_37.indd 30

ministr dopravy Zbyněk Stanjura. Podle jeho resortu nesmí například režijní náklady na zpoplatnění komunikací nižších tříd přesáhnout 30 procent vybrané částky. muSí Se zabránit objíždění zpoplatněných úSeků Jak konstatoval hejtman Plzeňského kraje a stínový ministr dopravy ČSSD Milan Cho‑ vanec, cestou není plošné rozšíření mýta na všechny silnice I. třídy a případně část komunikací nižších tříd – faktický výnos z mýta by se tím prý výrazně nezvedl. »Určitě nelze mluvit o nějakém dalším příjmu pro kraje. Nám jde dlouhodobě jen o to, aby kamiony neobjížděly nynější placené úseky,« upozornil. Sdružení autodopravců ČESMAD Bohemia tvrdí, že mýtné na silnicích I. třídy je ekonomicky zdůvodnitelné jen na zhruba tisíci jejich kilometrů. Dopravci argumentují i tím, že navržené řešení by postihlo hlavně místní zásobování a v konečném důsledku by se projevilo na cenách zboží a služeb. Dopravní expert Petr Moos připomněl další aspekt: »Vláda by v tendru na výběr mýta měla očekávat řešení, které bude optimální, jež nezatíží krajinu velkým počtem železných bran apod.«

nedoStatečná údržba znehodnocuje inveStice Dopravní strategie počítá i s upřednostněním údržby stávajících komunikací před výstavbou nových. »Jinak by se znehodnocovaly již vložené investice a zanedbaná dopravní infrastruktura by se znovu vracela do seznamu investičních potřeb,« upozornilo Ministerstvo dopravy. Podle šéfa resortu financí Miroslava Ka‑ louska se v příštích letech musí stabilizovat investice do dopravní infrastruktury z národních zdrojů na úrovni 43 mld. Kč ročně, aby bylo možné dlouhodobě plánovat jednotlivé projekty. Jen na údržbu a opravy infrastruktury je prý nutné ročně vynaložit 29 mld. Kč. Má přitom jít o minimální částku, kterou je nutné investovat, aby dál postupně neklesala kvalita silniční sítě. Ministerstvo dopravy proto požaduje, aby stát dodržel střednědobé rozpočtové rámce, a na několik let dopředu se tak mohlo počítat s minimálně přibližnou částkou určenou na investice do dopravní infra■ struktury. tomáš johánek BuilDiNG NEWs

červenec 2013

28.6.13 10:41

foTo: aRcHiV kasTEN

foTo: aRcHiV kasTEN

Dominantou interiérů jednotlivých vstupů se staly nové, na zakázku vyrobené poštovní schránky.

Také bezbariérový vstup patří k samozřejmostem rekonstruovaných vstupů do domů č. 612–620 v Novoborské ulici.

detaily, které však vypovídají o mnohém… Revitalizace bytových i rodinných domů mění nejen bydlení lidí, kteří v nich žijí, ale významně i vzhled obcí. Vnímáme to většinou vcelku, ale mnohdy nám zůstanou v paměti detaily. Jedním z takových detailů je vstup do domu. Místo, kolem něhož často projdeme jen bez povšimnutí, ale kde mnohokrát strávíme třeba i několik minut.

v

foTo: aRcHiV kasTEN

e srovnání s revitalizací celého domu je to opravdu detail. Dá se přirovnat ke klasickému úsloví »na první pohled«. Když v domě nebydlíte, napoví, kam jdete. Když v domě bydlíte, je to o pocitu, s nímž vstupujete do svého domova. Pro dobrý pocit má obojí velký význam. Pro příklad se můžeme podívat do Městské části Praha 9. Na jaře a v létě v loňském roce tam v Novoborské ulici neratovická společnost KASTEN rekonstruovala vnější i vnitřní vstupní portály panelového domu č. 612–620.

Jednoduchá prosklená stříška nad každým vchodem je nejen elegantní, ale zcela plní i svůj účel.

červenec 2013

MO7_29_37.indd 31

Součástí rekonstrukce byly povrchové úpravy ostění a čelních panelů kontaktně zateplovacím systémem s napojením na již existující zateplení fasády, provedené v minulých letech. Vlastní vstupní portály byly vyměněny za nové hliníkové, byla namontována nová zvonková tabla a instalovány nové moderní domovní telefony. Pod zvonková tabla byly nainstalovány shozové koše, díky nimž se odstraní povalování nechtěných inzertních časopisů a letáků ve vchodech. Obyvatelé domu v to velmi doufají. Zrekonstruovány byly rovněž interiéry jednotlivých vstupů. Vyměněna dveřní křídla, upraveny stěny, stropy a podlahy, instalovány nové, na zakázku vyrobené, poštovní schránky, které se staly dominantou každého vchodu. Aby byli obyvatelé domu co nejméně omezeni, práce byly rozděleny. V první etapě se rekonstruovaly hlavní vstupy v přední části domu a ve druhé etapě zadní vchody. Obyvatelé nebyli nuceni se pohybovat po staveništi a zároveň se snížilo riziko úrazu, k němuž by mohlo dojít. Jak má KASTEN napsáno na štítu: »Za skvělou stavbou pečlivá firma«, byly všechny práce provedeny s pečlivostí, pracovníkům KASTEN vlastní. S prací, kterou tým pracovníků KASTEN, vedený Martinem Kopeckým, odvedl, jsou obyvatelé domů v č. 612–620 v Novoborské ulici v Praze 9, spokojeni. To ovšem není detail… /st/

Více než

1 350

zateplených domů, více než

175000 spokojených lidí.

MO001381-1

28.6.13 10:41

Správa a rozvoj

hospodárné využívání území: omez, recykluj, kompenzuj /2 V dalším textu pokračujeme v tematice efektivnějšího využívání zastavěného území ve městech a obcích. V minulém vydání časopisu jsme upozornili na to, že míra zastavěnosti našeho území se zvětšuje, a že je nezbytné tento nárůst hned z několika důvodů pozastavit.

d

ata z evropského projektu monitorování území (Corine Land Cover – soil sealing, viz http://www.eea.europa.eu/data-and-maps/figures/degree -of-soil-sealing-as) ukázala, že z celkové plochy ČR tvoří 3,19 % umělých nepro‑ pustných povrchů. Mimo ostrovních a vysoce průmyslových a poměrně lidnatých zemí je na tom hůře jenom Německo (5 %), přičemž evropský průměr je 1,81 %. Srovnání veškerých vypovídajících dat Přestože se Německo již několik let snaží efektivitu využívání svého území zlepšit, nedaří se mu dosáhnout vytyčených cílů. My jsme plýtvání územím jako problém ještě ani nezačali cíleně řešit a žádné cíle jsme si zatím v našich politikách nestanovili. Německá zkušenost dokládá, že úspěšné usměrňování plýtvání územím je složitá záležitost, která mimo snahy a cílů potře‑ buje i vhodný mix nástrojů a dostatečná motivační opatření. Data z jiného evropského projektu (http:// www.eea.europa.eu/highlights/land-covercountry-analyses) zahrnovala i propustné urbanizované povrchy (parky, hřiště atd.). Udávaných 6 % umělých povrchů z celkové velikosti ČR představuje veškeré zastavěné i urbanizované území, včetně dopravní infrastruktury a určitého procenta zeleně. Jedná se o téměř dvojnásobné číslo, než jaké uvádějí předešlá data.

Kromě výše zmíněného srovnání se zeměmi EU se ale musíme spolehnout i na trochu jiná data. Ta však porovnávají jen zastavěné plochy (tj. údaje katastru nemovitostí o plochách pod budovami a nádvořími). Neporovnávají však veškeré zastavěné zpevněné a uměle vytvořené nepropustné povrchy (budovy, silnice, ulice, chodníky, veřejná prostranství, parkoviště, železnice atd.). Podobná data evidující velikost umělých povrchů (lze též hovořit o urbanizovaném povrchu) jsou u nás daty katastru nemovitostí nepostižitelná. Je to proto, že veškerá dopravní infrastruktura je v našem katastru nemovitostí zahrnuta v katastrální kategorii »ostatní«, kde jsou i jiné položky. nevyužitým náStrojem je rurú Problematika využívání území je tedy složitá a údaje o ní mohou být zavádějící. Pro lepší orientaci uvádíme níže tabulku o zdrojích dat, jež jsou využitelná pro vyhodnocování efektivity využívání území. Je třeba vědět, že promítnete‑li jakáko‑ liv z těchto dat na jednoho obyvatele obce, města či regionu, nezískáte pouze bilance, ale objektivně srovnatelné indikátory. Pak se lze porovnávat se sousedy a zjistit, jak na tom s efektivitou využívání zastavěných ploch jste. Výsledek však musíte vnímat pouze jako orientační. To, co konkrétně potřebujete vědět, je skutečná kvalita využívání území ve vašem městě nebo obci. Taková

Zdroje dat k vyhodnocování efektivity využívání území popis dat 1

zastavěné plochy a nádvoří

katastr nemovitostí

2

nepropustné urbanizované povrchy

3

urbanizované povrchy

Evropská environmentální agentura Eu – projekt corine landcover 2006 data

4

zastavěné území obce (urbanizované území obce)

Územní plán nebo usnesení zastupitelstva

dostupnost dat zdarma, Český statistický úřad – do úrovně obcí na svém webu veškerá data dostupná zdarma, pro regionální a místní využití nutná vlastní úprava veškerá data dostupná zdarma, data jsou však zatím vhodná jen pro národní měřítko dostupné informace na obecním úřadě nebo na odboru územního plánování obce s rozšířenou působností (dále jen oRP)

Územní plán

dostupné informace na obecním úřadě nebo na odboru územního plánování oRP

Jev 4 – územně analytické podklady (kvalitativní posouzení stavu zastavěného území)

informace by měly být dostupné na obecním úřadě nebo na odboru územního plánování oRP, ale obvykle chybí, jelikož tato data často nejsou sledována anebo nejsou obnovována informace o velikosti území obce jsou dostupné zdarma na webu Českého statistického úřadu

5

6

7

zastavitelné území (neurbanizované území určené pro zástavbu) brownfieldy – údaje o druhu nevyužitého nebo nedostatečně využitého území v obci správní území obce

32 MO7_29_37.indd 32

zdroj dat

Územní plán nebo Český statistický úřad

Obce a města dosud nevidí potřebu shromažďovat a vyhodnocovat data o kvalitě využívání již zastavěného území. A regiony ani nikdo jiný to po nich nepožaduje. data se obvykle získávají prostřednictvím průzkumů, které se však u nás až na výjimky neprovádějí. Obce a města totiž dosud nevidí potřebu shromažďovat a vyhodnocovat data o kvalitě využívání již zastavěného území. Regiony ani nikdo jiný nemá v popisu práce (např. vyhláškou nebo státní politikou) požadovat po obcích shromažďování takových dat. Existuje sice nástroj, který by efektivitu využívání území mohl opakovaně sledovat a vyhodnocovat, ale ten se zatím paradoxně kvalitativními aspekty a efektivitou využívání území v obci vůbec nezabývá. Jedná se o Rozbor udržitelného využívání území (tzv. RURÚ). RURÚ je opakován ve dvouletých inter‑ valech a měl by pravidelně vyhodnocovat stav udržitelného využívání území ve všech obcích, ORP a krajích. RURÚ je dosud založen na názorech mnoha odborníků a ne na konkrétních ukazatelích. Užitečnost a »vypovídatelnost« výstupů RURÚ zatím ani veřejnost, ani politiky nezajímají a obce doposud nepociťují RURÚ jako hodnotu. objektivní a Snadný monitoring využívání území Zde je malý návod na to, jak si určitá základní data o využívání území ve vaší obci poměrně snadno opatříte. Potřebujete jen kalkulátor a přístup k internetu, přes‑ něji do údajů Českého statistického úřa‑ du (Veřejná databáze ČSÚ na stránkách http://vdb.czso.cz/vdbvo/, sekce Souborné informace, Informace o regionech, městech a obcích), který pro každou obec či město uvádí ročně aktualizované datové řady včetně počtu obyvatel a zastavěných ploch a nádvoří. Srovnáte-li si údaje do tabulky, přidáte k nim graf a zamyslíte se nad výsledkem, získáte představu o tom, jak to s hospodárným využíváním území ve vaší obci vypadá. Můžete ji také porovnávat s jinými obcemi nebo regiony. Zopakujete-li si tyto kalkulace za dva roky, můžete sledovat rozvojové ■ trendy (vývoj v čase). jiřina bergatt jackSon ředitelka institutu pro udržitelný rozvoj sídel, o. s.

červenec 2013

28.6.13 10:41

Správa a rozvoj

podpořme společně rozvoj meziobecní spolupráce v čr! Svaz měst a obcí ČR připravuje projekt Podpora meziobecní spolupráce (Projekt), jehož hlavním cílem je vytvořit prostředí a podmínky pro dlouhodobou a systémovou podporu rozvoje meziobecní spolupráce v ČR. Základní podmínkou je přitom zachování samostatnosti jednotlivých obcí.

p

rostřednictvím meziobecní spolupráce ve vhodně zvoleném území lze koordinovat poskytování základních veřejných služeb občanům, a tím docílit možných úspor ze společné činnosti, nabídky většího množství služeb při zapojení dostupných zdrojů, zajištění větší míry jejich efektivity atp. Výhodou dlouhodobé spolupráce je i společné sdílení informací a zkušeností. Mezi základní rysy účinné spolupráce patří její dobrovolnost, která však nevylučuje (ba naopak předpokládá) různé formy opory v legislativě, jak dokládají četné zahraniční zkušenosti. Často zmiňovaným vzorem je »francouzský model« společenství obcí, které s cílem šetřit náklady často spolupracují na plnění svých samosprávných úkolů. Ekonomické důvody jsou motivem ke spolupráci malých obcí také v Rakousku. Ve Švýcarsku se zase obce např. povinně ze zákona sdružují v tzv. školní obci za účelem zajišťování základního a středního školství apod. V našich podmínkách nebyly dlouhodobé snahy o rozvinutí plošné meziobecní spolupráce realizovány, zejména s argumentem nedostatku finančních prostředků, ale také z důvodu přetrvávající větší míry nedůvěry mezi představiteli obcí v přínosy tohoto typu spolupráce. Obce tak dnes většinou spolupracují pouze na řešení konkrétního úkolu (např. správa vodovodů). Chystaný pilotní projekt Svazu pomůže vytvořit podmínky pro systémovou meziobecní spolupráci ve spolupráci se stávajícími strukturami v území (mikroregiony, dobrovolné svazky obcí, místní akční skupiny – MAS). Zatímco úkolem MAS je hlavně rozvoj místního partnerství, obce v systému meziobecní spolupráce budou vytvářet a realizovat strategie v oblastech svých výlučných a nepřenositelných pravomocí. Dohoda spolupracujících obcí na řešení společných strategií v oblasti základních veřejných služeb bude sloužit k získání finanční podpory, jak z fondů EU, tak z národních finančních zdrojů. Na základě vytvořené odborné a administrativní kapacity v území, včetně metodické, koordinační a právní podpory ze strany Svazu, bude možno: ■ zkvalitnit a zefektivnit veřejné služby, a tím získat pro obce a města další finanční prostředky pro jejich rozvoj;

červenec 2013

MO7_29_37.indd 33

zlepšit a zjednodušit život občanům obcí a měst; ■ udržet efektivní veřejnou správu co nejblíže občanům; ■ zabránit s konečnou platností diskusím o administrativním snižování počtu obcí. ■

základní informace o projektu Pilotní Projekt je plně hrazen ze zdrojů OP LZZ – zapojit se mohou i obce a města, která nejsou členy Svazu; ■ doba trvání: od 1. 5. 2013 do 30. 6. 2015; ■ přímá finanční podpora do obcí a měst je více než 500 milionů Kč. ■

Prostřednictvím Projektu: podpoříme starosty, kteří přispějí k porozumění a sounáležitosti mezi obcemi; ■ ve spolupráci s konkrétní obcí, nebo již existujícím dobrovolným svazkem obcí, zaměstnáme týmy, které budou připravovat podmínky pro budoucí meziobecní spolupráci na základě rozhodnutí volených představitelů daného území; ■ zmapujeme situaci v území a přispějeme k hledání společných řešení v povinných oblastech, řešených v rámci samostatné působnosti obcí: – předškolní výchovy a základního školství, – odpadového hospodářství, – sociálních služeb, – a dále ve volitelných oblastech, jejichž řešení obce v území preferují. ■

Projektem placený čtyřčlenný tým: ■ působí ve smluvní obci či stávajícím dobrovolném svazku obcí; ■ je zaměstnán smluvní obcí nebo již existujícím dobrovolným svazkem obcí, přičemž je na vůli zaměstnavatele, zda najme nové lidi, nebo využije stávajících zaměstnanců, a to jak z obcí, tak například i z MAS; ■ bude plnit úkoly vyplývající ze smluvního vztahu mezi Svazem a obcí, na základě pokynů realizačního týmu Projektu; ■ je obsazen pozicemi: – koordinátor meziobecní spolupráce v území (1,0 úvazku na dobu 19 měsíců), – pracovník pro tvorbu analýz a strategií (1,0 úvazku na dobu 19 měsíců), – asistent (1,0 úvazku na dobu 19 měsíců),

– tematický expert pro volitelnou oblast (0,3 –1,2 úvazku na dobu 12 měsíců). Projekt podporuje silné osobnosti v území – motivující starosty: ■ Dva starostové, jeden za obec a druhý za město, budou po dobu 15 měsíců finančně odměňováni za garanci úspěšnosti Projektu ve svém spádovém území. Kromě jejich ochoty zapojit se do realizace projektu půjde o následující předpoklady: – jsou uznávanou osobností v území, – mají přehled o situaci v území, – mají schopnost přesvědčit své kolegy o smysluplnosti meziobecní spolupráce, – přispívají ke vzniku podmínek pro rozvinutí meziobecní spolupráce, – mají jednoznačnou a nepřenositelnou zákonnou odpovědnost za rozvoj svého území. možné zapojení do projektu Uvítáme vyjádření předběžného zájmu spolupracovat na realizaci Projektu, do něhož se lze zapojit následovně: 1 stát se spolupracující obcí pro podporu rozvoje meziobecní spolupráce v území a na základě smlouvy se Svazem naplňovat cíle Projektu; 2 stát se jednou z vedoucích osobností pro podporu rozvoje meziobecní spolupráce v území (motivujícím starostou); 3 zapojit se do Projektu formou předání zkušeností s meziobecní spoluprací (zpětná vazba k průběhu realizace Projektu). Výběr konkrétních zástupců z řad předběžných zájemců provede, na základě podmínek Projektu a situace v jednotlivých územích, Rada projektového partnerství, složená ze zástupců všech komor Svazu. Vyjádření předběžného zájmu nám pro‑ sím zašlete co nejdříve. Kontaktní osobou je: Ing. Ivan Černý, tel.: 730 154 520, e‑mail: ■ [email protected]. Za realizační tým projektu:

jaromír jech ředitel – supervizor projektu

ingrid štegmannová vedoucí projektový manažer

33 28.6.13 10:41

Správa a rozvoj

dá nový model další impulsy integrovanému rozvoji území? Červnový kulatý stůl Moderní obce, který se uskutečnil na Vysoké škole finanční a správní, pomohl otevřít veřejnou diskusi o nových formách dobrovolné meziobecní spolupráce vycházející ze společně formulované strategie komplexního rozvoje území zejména v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností.

p

ilotní projekt Podpora meziobecní spolupráce (viz též str. 33 – pozn. redakce), který začíná být rozvíjen Svazem měst a obcí ČR (SMO), má vést k dalšímu zdokonalení a zefektivnění veřejné správy v území. Nový model by měl být opřen o spolupráci obcí při vytváření a rozvoji svých strategií aplikovaných v rámci samostatné působnosti. SMO počítá s tím, že obce se k této vzájemné dobrovolné spolupráci budou sdružovat primárně podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP). Přirozenými partnery obcí přitom budou i další subjekty působící v území – místní akční sklupiny (MAS), mikroregiony, dobrovolné svazky obcí obvykle účelově zakládané k řešení některého konkrétního problému atd. SMO se tak chce zasadit o kvalitnější plnění samosprávných úkolů obcí, jež model přijmou za svůj. Projekt počítá s tím, že těmto obcím se dostane metodické pomoci a prostřednictvím SMO budou moci být zaplaceny i realizační týmy v příslušném území. Svaz nicméně neskrývá, že kvalitní veřejné služby v území jsou základní podmínkou pro to, aby v dlouhodobé perspektivě byla zachována samostatnost nejmenších obcí, veřejná správa zůstala co nejblíže občanům a zapojené obce se také mohly lépe prosadit jako plnohodnotní partneři krajů při regionálním a místním rozvoji. O tomto modelu se v červnu diskutovalo u kulatého stolu, uspořádaného redakcí Moderní obce na Vysoké škole fi‑ nanční a správní (VŠFS). Její prorektor prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc., a vedoucí katedry práva veřejné správy Fakulty sociálních studií VŠFS, 1. místostarosta obce Kamenné Žehrovice JUDr. Marek Starý, Ph.D., tam přivítali další účastníky diskuse: Za SMO jeho výkonného místopředsedu, člena zastupitelstva města Říčany Jaromíra Jecha spolu s Mgr. Ingrid Štegmannovou, Ph.D., a Ing. Markem Jetmarem, Ph.D., za Sdružení místních samospráv ČR (SMS) jeho 3. místopředsedu Ing. Mgr. Jana Sedláčka, starostu obce Křižánky, za Ministerstvo vnitra ČR Micha‑ la Radu a rovněž předsedu Výboru pro regionální rozvoj Zastupitelstva Středočeského kraje Mgr. Karla Horčičku, starostu města Kosmonosy Miroslava Vaňka a nezávislého konzultanta v oblasti veřejné správy a regionálního rozvoje Ing. Jiřího Hužeru.

34 MO7_29_37.indd 34

V tomto novém modelu meziobecní spolupráce z dílny Svazu měst a obcí jde o určitý systémový pohled na každé konkrétní území a jeho dlouhodobý komplexní rozvoj. Vladimír Čechák při zahájení besedy připomněl, že její téma, tedy dlouhodobá spolupráce obcí na tvorbě strategie rozvoje území a při jejím naplňování, je jedním z nejzávažnějších pro vlastní výkon veřejné správy. Dotýká se totiž jak každodenního reálného života obyvatel obcí, tak systémových opatření ve veřejné správě – což je jeden z problémů, který dosud nebyl ani ze strany teorie dostatečně uchopen. Každá diskuse na toto téma proto může napomoci tento základní nedostatek odstranit. »Ono se totiž vyplatí mít k dispozici i určitou teoretickou koncepci a s její pomocí si prověřit po logické a funkční stránce chystaný model a teoprve pak přistoupit k pilotní implementaci. I proto vítám diskusní kulaté stoly, které časopis Moderní obec pořádá na naší škole k různým problémům praxe veřejné správy,« dodal Vladimír Čechák. »Už v roce 2007 při Ministerstvu vnitra působila pracovní skupina pro problematiku malých obcí, jejímž jsem měl tu čest být tajemníkem,« uvedl Jiří Hužera. »Jen pro připomenutí: Činnosti v této skupině se účastnil například i Josef Bartoněk, pozdější předseda Sdružení místních samospráv a nyní jeden z jeho místopředsedů. Členy skupiny byli i současný místopředseda Svazu měst a obcí a zároveň předseda jeho Komory obcí Josef Bezdíček a předseda Spolku pro obnovu venkova Eduard Kavala. Tehdy jsme pracovali na tom, aby byly z rozpočtového určení daní zvlášť podpořeny obce, jež by se sdružily ke spolupráci pro řešení nejméně dvou úkolů v samostatné působnosti – ať už by šlo třeba o sociální problematiku, školství či třeba životní prostředí, s tím, že časem by bylo možné těmto sdružením obcí, resp. jejich společným úřadům, svěřit i některé agendy v přenesené působnosti.

Motiv těchto snah byl zřejmý: Pomoci malým obcím hlavně s administrativou a účetnictvím. Jsem rád, že některé prvky z tehdy chystaného modelu jsou postřehnutelné i v nynějším modelu Svazu měst a obcí. Věřím, že tento model meziobecní spolupráce bude přiveden k úspěšné realizaci,« konstatoval Jiří Hužera. chyStaný model je i v Souladu Se Snahami evropSké unie Marek Jetmar zdůraznil, že meziobecní spolupráce má vlastně nadobecní charakter ve smyslu regionálního rozvoje, a proto model navrhovaný Svazem měst a obcí může otevřít prostor i pro všechny další subjekty, které v daném území působí. Upozornil také na to, že Evropská unie od roku 2014 začne silně podporovat vytváření rozvojových strategií na »podnárodní«a »subregionální« úrovni, což představuje výrazný posun oproti jejím předchozím programovacím obdobím i tomu současnému. »V období let 2014–2020 se v souvislosti se zásadou subsidiarity bude klást velký důraz na posilování emancipace obcí a měst a vytváření nových mechanismů a nástrojů, které by měly umožnit řešení specifických potřeb spojených se zajišťováním rozvoje příslušného území, a to podle jeho reálných podmínek a reálného potenciálu,« upozornil Marek Jetmar. Ingrid Štegmannová, která byla Svazem měst a obcí ustanovena vedoucí manažerkou projektu meziobecní spolupráce, doplnila, že model bezprostředně s novým programovacím obdobím EU nesouvisí. Nicméně však může napomoci financovat i oblast základní infrastruktury obcí, kterou Evropská unie napříště už dotačně podporovat nebude. »Ve Svazu měst a obcí vycházíme z našich dlouhodobých úvah o tom, jak systémově pojmout spolupráci obcí při výkonu jejich samostatné působnosti a zajišťování vlastních kompetencí,« dodala. K vybraným veřejným službám podporovaným v zájmu strategie rozvoje daného území a v rámci uvedeného modelu meziobecní spolupráce by měly patřit zejména školství, odpadové hospodářství a sociální služby. Koordinovat aktivity v území však obce mohou třeba také v dopravní obslužnosti či v kterékoliv jiné oblasti, kterou budou považovat za klíčovou. Jaromír Jech, jenž je ředitelem – supervizorem svazového projektu, podtrhl, že tato nová forma meziobecní spolupráce může tlumit i čas od času ozývající se hlasy o tom, že v zájmu efektivity veřejné správy je třeba sáhnout ke slučování malých obcí. Svazový projekt přitom umožňuje zohlednit místní historické vazby a tradice, geografický charakter území, dopravní spojení nebo jiná specifika včetně případného přesahu mezi jednotlivými správními obvody obcí s roz-

červenec 2013

28.6.13 10:41

Správa a rozvoj Diskuse se konala na Vysoké škole finanční a správní, o. p. s. ■ Vysoká škola finanční a správní, o. p. s., byla založena již v roce 1999 a je první soukromou ekonomickou univerzitou v ČR s více než 6 tis. studentů. ■ VŠfs poskytuje všechny stupně vysoko‑ školského vzdělání: bakalářské (titul Bc.), navazující magisterské (titul ing. a Mgr.) a doktorské vzdělání (titul Ph.D.). Ve spolupráci se city university of seattle z usa dále nabízí a organizuje celosvětově uznávané manažerské studium MBa v anglickém jazyce. ■ Pro zájemce o oba typy studia je připraven program Joint Degree, který umožňuje součas‑ né získání titulu ing. a MBa. ■ Škola má rovněž 20měsíční studijní program Master of Public administration (MPa) určený hlavně vedoucím pracovníkům ve veřejné správě a těm, kdo na vedoucí pozice aspirují; dále členům zastupitelstev obcí, vedoucím pracovníkům v dalších organizacích veřejného sektoru a také právníkům ve veřejné správě. MPa představuje ekvivalent standardu MBa pro oblast veřejné správy. VŠfs nabízí mezinárodní promoci s diplomem vydaným The london south Bank university (lsBu). ZDRoJ: VŠfs

šířenou působností. Nový model meziobecní spolupráce zároveň rozhodně nemá vést k tomu, aby se příslušná ORP stala »malou Prahou v malém území«. Pilotní projekt je také otevřen všem obcím – bez ohledu na to, jsou-li členy Svazu měst a obcí či nikoliv. forem Spolupráce je víc, nový model Se opírá o SyStémový pohled na dané území Na fakt, že meziobecní spolupráce de facto už v různých formách existuje, poukázal v besedě Jan Sedláček. Ať už jde o dobrovolné svazky obcí ustavované k řešení konkrétního společného problému, nebo o mikroregiony – nebo také místní akční skupiny (MAS). Již nyní se podle místopředsedy Sdružení místních samospráv vynakládají poměrně značné částky na to, aby se jimi v zájmu strategie rozvoje území dosíťovala celá republika. Přitom MAS, jak Jan Sedláček připomněl, obvykle nekopírují správní obvody ORP a svou působností přesahují i jejich hranice, stejně jako hranice okresů či krajů. »Je proto opravdu nutné zavádět další nový model, o nějž usiluje Svaz měst a obcí?« vznesl otázku místopředseda Sdružení místních samospráv. Jaromír Jech odpověděl, že Svaz měst a obcí chtěl – mj. i po velmi důkladné diskusi na svých jarních krajských setkáních, která přinesla ještě některé korekce – s myšlenkou nového modelu meziobecní spolupráce vyjít na širší veřejnost během svého sněmu, naplánovaného na červen do Českých Budějovic. Bohužel povodně a následná obnova mnoha obcí a měst přiměly Svaz sněm odložit na září. Proto řadě obcí, zejména těch, jež stojí mimo SMO, dosud o tomto projektu chybějí komplexnější informace. Slova výkonného místopředsedy SMO doplnila Ingrid Štegmannová. »Samozřejmě respektujeme skutečnost, že už nyní existuje opora v legislativě, aby se obce mohly na základě dobrovolnosti sdružovat,« řekla. »Nám však v tomto modelu jde o určitý systémový pohled na každé kon-

červenec 2013

MO7_29_37.indd 35

krétní území a jeho dlouhodobý komplexní rozvoj. Stávající dobrovolné svazky obcí řeší pouze dílčí problémy – a za tím účelem ostatně vznikly,« konstatovala a pokračovala: »Dnes víme, jaké konkrétní problémy má ta či ona obec a co pro jejich vyřešení může sama udělat. Ovšem co neznáme, je přesah těchto problémů spojených s veřejnými službami za hranice dané obce, v čem se s těmito přesahy obec případně „potkává“ s okolními obcemi a jak by je bylo možné společně řešit. Správní obvody obcí s rozšířenou působností jsme jako určitý základ zvolili proto, že regionální rozvoj dnes končí na úrovni krajů, neboť jednotlivé obce nejsou pro kraje dostatečně reprezentativním a silným partnerem. Po zániku okresních úřadů tak v systému veřejné správy na mikroregionální úrovni chybí orgán, který by mohl zvládat úkoly v oblasti koncepce a realizace strategie rozvoje daného území, přičemž kapacity na úrovni ORP bývají zaměřeny spíše pouze na výkon přenesené působnosti,« doplnila Ingrid Šteg‑ mannová. Spolupráce je vždy i o přeSunu určitého dílu kompetence... »Skutečně je něco jiného svazek obcí vytvořený ad hoc pod tíží naléhavého problému a něco jiného zase svazek, který si vytkl komplexně rozvíjet území v souladu s koncepcí přijatou všemi členskými obcemi,« potvrdil Vladimír Čechák. »Nový model meziobecní spolupráce je perspektivní záležitostí. Ale založit takový svazek obcí vyžaduje velmi pečlivý přístup. Jednak ne všechny ORP, resp. jejich správní obvody, jsou organicky vyváženy. Nabízí se také otázka, do jaké míry, kde a ve kterých případech bude vhodné využít současnou organizační strukturu ORP – a kdy už tato struktura případně přestane být dostatečnou oporou pro uskutečnění strategických předsevzetí přijatých svazkem obcí.« Prorektor VŠFS upozornil též na fakt, že spolupráce vždy předpokládá i přesun určité části kompetence. »V tomto ohledu bychom mohli u řady obcí takříkajíc narazit.

Ještě mnohde se udržuje místní patriotismus, mimochodem zcela zdravý jev, a proto velmi opatrný a citlivý přístup při propagaci, přípravě a uskutečňování pilotního projektu SMO bude zcela na místě, byť je skutečně postaven na jasné dobrovolnosti,« dodal Vladimír Čechák. Marek Jetmar vysvětlil, proč nový model meziobecní spolupráce z dílny Svazu měst a obcí má vazbu na správní obvody obcí s rozšířenou působností. »To proto, že obvykle – jistěže však ne ve všech případech – území definovaná správními obvody ORP se opírají o určité historické i ekonomické souvislosti,« řekl. »Dnes už to jsou standardní jednotky, s nimiž se propojují i různé státní politiky, jež jsou aktivně využívány pro sběr dat k vyhodnocování situace v území v kontextu regionální politiky ČR, resp. regionálního rozvoje zajišťovaného z úrovně kraje,« pokračoval Marek Jetmar. Navíc regionální politika podle jeho slov v podstatě odchází od systému okresů a strategie regionálního rozvoje schválená vládou pracuje pro vyrovnávání tzv. problémových regionů právě už s územími, v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Podobně i většina krajů nevyhodnocuje vývoj svého území jinak než prostřednictvím údajů o správních obvodech ORP. žádná obec není »oStrůvkem« v širém moři »Nemám problém s tím, aby se menší obce soustředily především na úkoly ve své samostatné působnosti,« uvedl Michal Rada. »A budou-li přitom vzájemně spolupracovat, tím lépe. Dokonce si myslím – jakkoliv se tím ani účastníkům této besedy, ani čtenářům Moderní obce asi příliš nezavděčím –, že nedobrovolná spolupráce má někdy větší smysl než dobrovolná. Ono totiž i v samosprávných činnostech existuje řada aspektů, kvůli nimž se žádná obec nemůže chovat jako „ostrůvek“, kolem něhož široko daleko nic není. Zatím však starosty, hlavně „jedničkových“ obcí, zatěžujeme úkoly, které musí řešit v rámci přenesené působnosti,« konstatoval Michal Rada. Podle jeho slov to dokládá i Analýza výkonu veřejné správy v přenesené působnosti v obcích základního typu, jak ji zpracovalo Ministerstvo vnitra. »I proto jsme na ministersrvu pečlivě zvažovali, na co bychom se v resortu měli soustředit v období do parlamentních voleb (beseda se konala před demisí premiéra Petra Nečase a pověřením Jiřího Rusnoka sestavením nové vlády – pozn. redakce) a došli jsme k závěru, že kvůli krátkosti tohoto období se budeme věnovat už jen analytickým materiálům, jež by posloužily jako podklady pro řešení některých zásadních problémů. Jako jeden z nich vnímáme nynější členění obcí podle jednotlivých typů. Nicméně žádná drastická řešení, například rušení „jedniček“ a „dvojek“, opravdu neplánujeme. Podobně tomu bude v případě reformy ústřední státní správy. Zkrátka nechceme v současné době už přijímat žádná radikální řešení, ale soustředíme se jen na přípravu variantních návrhů pro příští vládní garnituru,« řekl Mi‑ chal Rada.

›

35 28.6.13 10:41

Správa a rozvoj

› vyplatí Se velkým měStům

Spolupráce S okolními obcemi? V souvislosti s pilotním projektem SMO se Michal Rada zmínil i o určité nechuti části statutárních měst spolupracovat s okolními obcemi. Stejně jako o tom, že současná reprezentace některých obcí sice nyní na nový model meziobecní spolupráce kývne, avšak ta další z ní může chtít vycouvat. Jaromír Jech připustil, že nemalou bolestí české veřejné správy bývá to, že nová politická garnitura někdy projevuje snahu popřít vše, co rozhodla garnitura předchozí. Nedůvěra k novému modelu však může vyvěrat i z jiných kořenů. V Česku se totiž zakořenila praxe, že ušetří-li se nějaká suma, stát si ji hned vezme pro sebe. »V prvním případě bude patrně nutné bloky čtyřletého volebního období ještě dlouho krok za krokem překonávat a naopak posilovat důvěru ve společné konání, Pokud jde o druhý případ, mohu ujistit, že budeme jako SMO pracovat na tom, aby úspory, které obcím díky tomuto modelu meziobecní spolupráce vzniknou, jim také zůstaly a mohly být investovány do dalšího rozvoje,« prohlásil Jaromír Jech. »Ve Středočeském kraji pozorně sledujeme tuto aktivitu Svazu měst a obcí,« řekl Karel Horčička. »Také se ztotožňuji s varováním Michala Rady, že některá větší města o tento model nemusí jevit žádný větší zájem. Na Mladoboleslavsku například máme dvě ORP, z nichž jedna je statutárním městem a vzhledem k tomu, že ve svém správním obvodu má více než 80 obcí, úzká spolupráce s nimi naráží na řadu objektivních problémů. Přitom si myslím, že velká města v roli ORP mohou naopak na takové spolupráci s menšími okolními obcemi vydělat více než tyto obce samotné.«

přeS meziobecní Spolupráci Se naděje upínají k dodatečným finančním zdrojům Rovněž Miroslav Vaněk nepřímo potvrdil slova o laxnějším přístupu některých velkých měst ke spolupráci s menšími obcemi. Kosmonosy jsou sice s Mladou Boleslaví spojeny »pupeční šňůrou«, ale statutární město, jež zároveň vystupuje v pozici ORP, zatím nenalezlo žádný průlomový bod, od nějž by se vzájemná spolupráce mohla odrazit. Naopak Kosmonosy jsou organizátorem spolupráce obcí na přípravě strategického rozvoje Mladoboleslavska. »Osobně jsem přesvědčen o tom, že všechny dosavadní formy meziobecní spolupráce a stávající uskupení obcí vznikly vždy s určitým účelem – získat peníze na řešení konkrétních věcí. V menších obcích a městech totiž jinak zpravidla nejsme schopni na tyto finanční prostředky dosáhnout,« otevřeně uvedl Miroslav Vaněk. »Také naše poslední aktivity, jak dát obce Mladoboleslavska dohromady za účelem komplexního uchopení strategického rozvoje našeho regionu, mají tento podtext. Chceme-li v dlouhodobé perspektivě a ve společné shodě komplexně rozvíjet náš region, tak do něho k tomu – nikoliv pouze jednorázově – musíme přivést také nějaké peníze.

36 MO7_29_37.indd 36

uSilujme o vzájemně užitečné partnerStví S míStními akčními Skupinami »Mohu potvrdit, že některé ORP nemají příliš velkou vůli ke spolupráci s menšími obcemi. Navíc všichni víme, jak „oerpéčka“ vznikala. Pominu-li „kružítkovou metodu“, jistě si vzpomeneme na prestižní boj některých starostů za to, aby právě „jejich“ město bylo obcí třetího typu – bez ohledu na nějaké historické, ekonomické nebo dopravní vazby na okolní sídla,« řekl Jan Sedláček. »Jistěže existují i mnohé příklady výborné spolupráce ORP s obcemi. Koneckonců předsedy řady mikroregionů jsou starostové „trojkových obcí“ – a nikoliv jen proto, že v mikroregionu zastupují největší obec nebo že mu poskytnou potřebné zázemí. Přesto se domnívám, že není zcela šťastné roubovat meziobecní spolupráci především na ORP a jejich správní obvody. Místní akční skupiny už úspěšně fungují a také plní určité úkoly při vytváření strategie území. Vůbec je otázkou, jak by nyní do přípravy této strategie byli vtaženi další aktéři – mám na mysli místní podnikatele i neziskový sektor. To se bude rozhodovat bez nich, například jen na úrovni shromáždění starostů?« ptal se Jan Sedláček. Karel Horčička v té souvislosti podotkl, že vzhledem k dobrovolnosti zapojení obcí do tohoto modelu, jistě některá sídla zůstanou stranou. »S tím se musíme smířit,« dodal předseda Výboru pro regionální rozvoj

Co také zaznělo v diskusi u kulatého stolu ■ Nová forma meziobecní spolupráce může tlumit i čas od času se ozývající hlasy o tom, že v zájmu efektivity veřejné správy je třeba sáhnout ke slučování malých obcí. ■ Evropská unie začne od roku 2014 silně pod‑ porovat vytváření rozvojových strategií na »podná‑ rodní« a »subregionální« úrovni, což představuje výrazný posun oproti jejím předchozím programo‑ vacím obdobím i tomu současnému. ■ už nyní se vynakládají poměrně značné částky na to, aby se místními akčními skupinami v zájmu strategie rozvoje území dosíťovala celá republika. Je tedy nutné zavádět další nový model, o nějž usiluje svaz měst a obcí? ■ spolupráce vždy předpokládá i přesun určité části kompetence. V tomto ohledu bychom mohli novým modelem meziobecní spolupráce u řady obcí narazit. Ještě mnohde se totiž udržuje zdravý lokální patriotismus, a proto opatrný a citlivý přístup při propagaci, přípravě a uskutečňování pilotního projektu svazu měst a obcí bude zcela na místě. ■ osobně jsem přesvědčen o tom, že všechny dosavadní formy meziobecní spolupráce a stávající seskupení obcí vznikly vždy s určitým účelem – získat peníze na řešení konkrétních věcí. nebude tomu jinak ani v případě nového modelu navrhovaného svazem měst a obcí. ■ Nedobrovolná spolupráce má někdy větší smysl než dobrovolná. ona totiž i v samospráv‑ ných činnostech existuje řada aspektů, kvůli nimž se žádná obec nemůže chovat jako »ostrůvek«, kolem něhož široko daleko nic není.

Shromáždění starostů by se především zabývalo tím, jak mají v daném území vypadat některé kompetence výkonu veřejné správy. Středočeského kraje. »Neměli bychom však tiše přejít možnost vzájemně užitečného partnerství s místními akčními skupinami. Upřímně řečeno, zatím mnoho MAS na tento projekt nahlíží jako na určitý atak na ně samé, neboť mají pocit, že jím mohou být vytlačovány z území. To organizátoři projektu nesmějí ztrácet ze zřetele,« dodal Karel Horčička. »Náš pilotní svazový projekt rozhodně proti místním akčním skupinám namířen není. Uvidíme, jaké praktické zkušenosti přinese,« reagovala Ingrid Štegmannová. »Shromáždění starostů – ale mohlo by jít také o jiné společné orgány obcí zapojených do svazového modelu meziobecní spolupráce – by se především zabývalo, jak mají v daném území vypadat některé kompetence výkonu veřejné správy. Což nevylučuje, aby pak do realizace strategie nevstupovaly další subjekty, MAS samozřejmě nevyjímaje.« model, který pomůže i překlenout ekonomickou Stagnaci Výkonný místopředseda Svazu měst a obcí připomněl, že MAS mají primárně za úlohu vytvářet místní partnerství podnikatelů, neziskového sektoru a místních samospráv. »Čili strategie, jimiž se místní akční skupiny zabývají, by měly mít tento rozměr,« uvedl Jaromír Jech a dále konstatoval: »Meziobecní spolupráce podle našeho modelu se zabývá, jak už uvedla kolegyně Štegmannová, kompetencemi obecní samosprávy. Neboli definováním a vytvářením strategie toho, co obec každá zvlášť, případně více obcí dohromady musí zajistit, aby v území fungovalo školství, odpadové hospodářství, sociální služby apod. To vše je doména obcí, které to ostatně musí svým občanům garantovat a zajistit. Což ovšem nevylučuje, že se obce přitom mohou co nejvíce opřít o potenciál lidí, kteří dané území už mají dokonale zmapované, mají v nich užitečné kontakty, umějí obcím dobře poradit.« Podle Jaromíra Jecha by nový model meziobecní spolupráce by měl obcím pomoci přečkat současnou nelehkou ekonomickou situaci státu, aniž by omezovaly veřejné služby pro své občany. Svým způsobem lze tento model pojmout i coby jakousi přípravu na přespříští programovací období Evropské unie po roce 2020, kdy se Česká republika nepochybně stane čistým plátcem do unijního rozpočtu a Bruselu začne odvádět více peněz, než kolik od něho bude dostávat, a to i na projekty obcí a měst. ■ ivan ryšavý

červenec 2013

28.6.13 10:41

Správa a rozvoj

Nastavit a dále vést debatu o podobě sociálního bydlení v ČR chce Platforma pro sociální bydlení. Jejími zakládajícími členy jsou: IQ Roma servis, Armáda Spásy, Vzájemné soužití, Centrom, sociolog Štěpán Ripka, ROMEA o.s., Český helsinský výbor, Fakulta sociálních studií Ostravské univerzity. Ti všichni také vyzývají potenciální partnery ke spolupráci.

S

oučasná česká legislativa nevymezuje sociální bydlení, cílovou skupinu, ani kompetence (a povinnosti) jednotlivých orgánů veřejné správy v oblasti zajišťování práva na adekvátní bydlení pro ty, kdo si je nejsou v tržních podmínkách schopni zajistit samostatně. Některé obce ve spolupráci s neziskovými organizacemi přesto již nyní pomoc v bydlení poskytují. Přestože v souvislosti s nemalým počtem ohrožených občanů jde o nepříliš rozšířené projekty, rozhodně je není možné považovat za marginální. Tyto iniciativy vystavěné na hluboké spolupráci je třeba vnímat zejména z hlediska jejich potenciálu inovovat nabízené nástroje. Z dosavadní praxe je však jasné, že současné nastavení, respektive neexistence, sociálního bydlení ze strany státu není uspokojivé. novela, která problém řeší pouze »napůl« K prohloubení spolupráce mezi obcemi, neziskovými organizacemi a dalšími relevantními subjekty vybízí aktuálně i novela zákona o sociálně-právní ochraně dítěte účinná od 1. 1. 2013. Ta mj. přesněji vymezuje důvody pro nařízení ústavní péče o dítě, přičemž mezi tyto důvody nespadá sociální (rozuměj finanční) situace rodiny, potažmo její bytové zázemí. Naprostá většina rodin v evidenci orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) však bydlí v nevyhovujících podmínkách ubytoven a samotní pracovníci OSPOD mnohdy zmi-

ňují, že zlepšení situace dětí v rodině je podmíněno zlepšením bydlení. Nastalá situace je tak paradoxní, jelikož legislativa současně uznává, že mnoho rodin není schopno zajistit pro děti důstojné podmínky (nelze je trestat odebráním dítěte), zároveň však nejsou zákonem vymezené nástroje podpory ohrožených domácností, jež by radnice mohly využívat. zákon o Sociálním bydlení muSí být prioritou Jako členové Platformy pro sociální bydlení vidíme nezbytnou nutnost legislativního vymezení jednotlivých nástrojů podpory domácností, které nemají důstojné bydlení. Jinými slovy, prosazujeme přijetí zákona o sociálním bydlení, který by umožňoval použití všech efektivních nástrojů a jenž by vznikl na širokém základě (platformě) všech zainteresovaných subjektů. Jsme přesvědčeni o tom, že bydlení je základní lidské právo a že jako takové je musí

Nedokážeme si představit jinou instituci než obec, jejímž prostřednictvím by byl realizován nárok na základní lidské právo na bydlení.

foTo: aRcHiV

platforma pro sociální bydlení je partnerem obcí

Současné nastavení, resp. neexistence, sociálního bydlení ze strany státu není uspokojivé.

garantovat stát. Zároveň si nedokážeme představit jinou instituci než obec, jejímž prostřednictvím by nárok na toto základní lidské právo byl realizován. Stát však musí obcím poskytnout náležitou podporu, aby se této úlohy mohly zhostit. Nemusí to přitom být pouze obec, kdo bude sociální bydlení poskytovat. Ale měly by to být municipality, kdo by především plánoval a garantoval potřebné kapacity s tím, že k tomu účelu lze využít i nabídky jiných vlastníků, podobně jako je tomu v procesu komunitního plánování. Pokud samospráva někomu přidělí sociální byt, bude jistě také chtít, aby mu byla poskytnuta podpora. Proto by měl stát dlouhodobě garantovat financování služeb podpory samostatného bydlení, neboť jen tak se bydlení v sociálních bytech stane udržitelné. Podpora musí být v neposlední řadě finanční ve smyslu vzniku cílených dotačních titulů podporujících vznik sítě ■ sociálního bydlení v daném katastru. jan milota iQ Roma servis o. s., koordinátor Platformy pro sociální bydlení [email protected]

MO001424-1

MO7_29_37.indd 37

28.6.13 10:41

Právní Poradna

Informace o zasedání zastupitelstva, nové hlasování Má obecní úřad povinnost zasílat krajskému úřadu nebo jinému státnímu orgánu informaci o konání zasedání zastupitelstva obce? Tyto informace (o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání) zveřejňujeme na úřední desce a elektronické úřední desce podle zákona o obcích. A ještě jeden dotaz k hlasování zastupitelstva: Při projednávání důležitého bodu (např. zda prodat obecní majetek) se hlasuje u 9členného zastupitelstva např. s výsledkem: 4 pro, 4 proti, 1 se zdržel. Je možné, aby ten člen zastupitelstva, který se zdržel, v průběhu jednání změnil svůj postoj, chtěl vyjádřit podporu předloženému návrhu a požádal zastupitelstvo, i když již byl tento bod projednán, o nové hlasování? Zákon o obcích obecnou povinnost zasílat krajskému úřadu (ani jinému orgánu veřejné správy) informaci o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce nestanoví. Pokud by krajský úřad nebo některý orgán státní správy takovou informaci pro výkon své působnosti potřeboval, vyžádal by si ji. V takovém případě je obec podle § 13 odst. 2 zákona o obcích povinna tyto údaje poskytnout. ■

Schvalování dotací nad a do 50 tisíc Kč Podle zákona o obcích schvaluje poskytnutí dotace nad 50 000 Kč v jednotlivých případech a tam uvedeným subjektům zastupitelstvo obce [§ 85 písm. c)]. Podle § 85 písm. j) však má zastupitelstvo schvalovat uzavření smlouvy o poskytnutí dotace, a to bez jakéhokoli omezení. V naší obci jsou smlouvy o poskytnutí dotace uzavírány jen při dotacích nad 50 000 Kč. Domnívám se, že by měly být uzavírány a zastupitelstvem schvalovány i dotace do 50 000 Kč. O jejich samotném poskytnutí rozhoduje rada obce. Je tento názor správný? Podle § 85 písm. c) zákona o obcích je zastupitelstvu obce vyhrazeno rozhodovat o poskytování dotací nad 50 000 Kč v jednotlivých případech občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným fyzickým nebo právnickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, podpory rodin, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí. Ustanovení § 85 písm. j) pak obecně ukládá zastupitelstvu rozhodovat (bez jakékoli výjimky) o uzavření smlouvy o poskytnutí dotace. ■

38 MO7_38_39.indd 38

Z hlediska dodržení zákonné povinnosti obce informovat o konání zasedání zastupitelstva obce je uváděný postup obce (tedy zveřejnění na úřední desce včetně elektronické úřední desky) zcela dostačující a odpovídající zákonu o obcích. Podle § 93 odst. 1 zákona o obcích je obecní úřad povinen informovat o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva vyvěšením této informace na úřední desce (přičemž ust. § 26 správního řádu je dána povinnost obsah úřední desky zveřejňovat i způsobem umožňujícím dálkový přístup) alespoň 7 dní před zasedáním zastupitelstva, příp. dále způsobem v místě obvyklým (místní rozhlas, kabelová televize, obecní zpravodaj apod.). Pro úplnost je třeba rovněž připomenout, že v době krizového stavu postačuje k projednání záležitostí týkajících se vyhlášeného krizového stavu zveřejnění výše uvedené informace po dobu 2 dnů před zasedáním zastupitelstva. Připomínám, že podle § 65 zákona o archivnictví a spisové službě je třeba dokument s informací o konání zasedání včetně doložky potvrzující zveřejnění na úřední desce (obsahující datum vyvěšení a sejmutí) uchovávat jako doklad o splnění uvedené zákonné zveřejňovací povinnosti. K druhému dotazu týkajícímu se možnosti opakovaného hlasování zastupitelstva obce v téže věci sděluji, že zákon nebrání tomu, aby zastupitelstvo obce o již projednaném a ukončeném bodu programu jednalo (hlasovalo) znovu.

Podle § 94 odst. 1 zákona o obcích mají právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání zasedání zastupitelstva obce jeho členové, rada obce a výbory; podle odst. 2 tohoto ustanovení o zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva obce na program jeho jednání rozhodne zastupitelstvo obce. Pokud tedy některý z členů zastupitelstva obce v průběhu zasedání navrhne, aby se ve věci určitého bodu opakovaně jednalo, zastupitelstvo obce by mělo ve smyslu § 94 odst. 2 zákona o obcích o »znovuzařazení« tohoto bodu na pořad jednání hlasovat a pokud tento návrh schválí, je možné ve věci opětovně hlasovat. Pro úplnost doplňuji, že opakované hlasování v téže věci není možné jen v popisovaném případě (tzn. za situace, kdy usnesení zastupitelstva obce nebylo přijato, neboť pro něj nehlasovala nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva), ale rovněž v případě, kdy usnesení v předchozím projednání přijato bylo – dříve přijaté usnesení je možné zrušit (revokovat) a přijmout nové usnesení, vyjadřující novou vůli zastupitelstva obce.

V praxi bývá vztah těchto ustanovení vnímán nejednotně. Existuje názor, podle něhož dotace lze poskytovat pouze subjektům uvedeným v § 85 písm. c) (jiným nikoli!), přičemž je nutné rozlišovat rozhodnutí o poskytnutí dotace a navazující schválení dotační smlouvy jako dva odlišné rozhodovací procesy. Při tomto výkladu by tedy nejdříve zastupitelstvo rozhodlo o poskytnutí dotace nad 50 000 Kč nebo rada obce ve své nevyhrazené pravomoci (§ 102 odst. 3 zákona o obcích) o poskytnutí dotace do 50 000 Kč včetně a následně by zastupitelstvo vždy schvalovalo konkrétní obsah uzavírané dotační smlouvy (ve všech případech). Tento názor však nelze považovat za správný. Předně platí, že poskytování dotací obcemi je činností v samostatné působnosti obce a protože se svou povahou nejedná o vrchnostenské ukládání povinností, nelze přijmout tezi, podle níž může obec poskytovat dotace jen subjektům uvedeným v § 85 písm. c) zákona o obcích, protože zákon žádné takové výslovné omezení neobsahuje. Není proto důvodu, aby obec nemohla poskytnout dotaci i jiným subjektům a pro jiné účely než ty, které jsou v tomto ustanovení uvedeny. Druhým důležitým východiskem je způsob poskytnutí dotace. Ani zákon o obcích, ani zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (zákon č. 250/2000 Sb.) nepředpokládají, že by právní nárok na

poskytnutí dotace mohl být založen již jednostranným rozhodnutím (usnesením) obecního orgánu. Poskytnout dotaci proto lze pouze uzavřením smlouvy (a protože smlouvy o poskytnutí dotace jsou považovány za veřejnoprávní smlouvy, je nutné zachovat jejich písemnou formu, jak vyplývá z § 164 odst. 1 správního řádu). To ovšem znamená, že hovoří-li § 85 písm. c) o rozhodnutí o poskytnutí dotace, neříká vlastně nic jiného, než že zastupitelstvo v těchto případech rozhodne o tom, že bude uzavřena smlouva o poskytnutí dotace [lze proto říci, že § 85 písm. j) je terminologicky přesnější, nikoli však významově odlišný]. S ohledem na výše uvedené proto platí, že ustanovení § 85 písm. c) je speciálním vůči § 85 písm. j), takže se na poskytování dotací subjektům uvedeným v § 85 písm. c) ustanovení písm. j) vůbec nebude aplikovat. Jinak řečeno: Má-li být poskytnuta dotace do 50 000 Kč včetně subjektům uvedeným v § 85 písm. c), může o jejím poskytnutí rozhodnout rada obce (ve své nevyhrazené pravomoci podle § 102 odst. 3 zákona o obcích), má-li být poskytnuta dotace nad 50 000 Kč uvedeným subjektům, pak o poskytnutí rozhodne zastupitelstvo obce podle § 85 písm. c). Následné uzavření smlouvy (její náležitosti) již nemusí být schvalováno zastupitelstvem podle § 85 písm. j), protože užití tohoto ustanovení je vyloučeno »specialitou« případů, na něž

Mgr. PavLa SaMKová právnička

červenec 2013

25.6.13 18:55

Právní Poradna dopadá § 85 písm. c). Smlouva (její přesný obsah) je v těchto situacích buď schválena přímo při rozhodování rady nebo zastupitelstva, nebo je v intencích přijatého rozhodnutí o poskytnutí dotace (a v souladu se závěry Ústavního soudu o vytváření vůle obce, které byly formulovány v nálezu sp. zn. II. ÚS 87/04) dotvářena starostou nebo tím, kdo za obec bude smlouvu uzavírat. Naopak měla-li by být poskytnuta dotace jiným subjektům než těm, které jsou uvedeny v § 85 písm. c), bude o poskytnutí dotace muset vždy rozhodnout zastupitelstvo obce na základě § 85 písm. j), a to bez ohledu na výši poskytované dotace. Obsahu smlouvy o poskytnutí dotace je nutné věnovat pečlivou pozornost, zejména přesně nastavit podmínky, za nichž příjemce dotace nárok na její vyplacení ztrácí nebo za nichž musí vyplacenou dotaci či její část vrátit. Obec jakožto poskytovatel dotace totiž může postupovat v případě neoprávněného užití či nevrácení dotačních prostředků podle § 22 zákona o rozpočtových pravidlech územních roz-

počtů a jednostranně uložit odvod za porušení rozpočtové kázně, tedy povinnost vrátit neoprávněně užité či zadržené prostředky zpět do obecního rozpočtu. Toto rozhodnutí je vydáváno v řízení podle daňového řádu a je proti němu přípustné odvolání, o němž by rozhodoval krajský úřad (§ 22 odst. 8). Proto čím lépe a podrobněji budou formulovány podmínky pro vrácení nebo nevyplacení dotace, tím snadnější pak bude uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně. Ministerstvo financí již připravilo novelu zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, která by měla náležitosti smlouvy o poskytnutí dotace upravit výslovně (srov. sněmovní tisk č. 988, dostupný na http://www.psp.cz). A praktická poznámka k § 85 písm. c): Ustanovení umožňuje rozhodnout o poskytnutí dotace do 50 000 Kč včetně radě obce v jednotlivém případě. To je však nutné vnímat nikoli ve smyslu jedním rozhodnutím (jednou smlouvou), ale na jeden účel. Není tedy správné, pokud by

rada obce schválila poskytnutí dvou dotací témuž subjektu po 30 000 Kč na jeden účel, ale může schválit poskytnutí dvou dotací po 30 000 Kč témuž subjektu vždy na účel odlišný (např. jednou na opravu tělocvičny a jindy na ochranu životního prostředí). Pokud by o poskytnutí dotace do 50 000 Kč pro určitý účel rozhodla rada obce a následně by ji bylo nutné navýšit nad 50 000 Kč, mělo by o tomto navýšení již rozhodnout zastupitelstvo obce (celková dotace v jednom případě by totiž převýšila 50 000 Kč). V pochybnostech, zda jde o jeden účel nebo o účely různé, je lépe svěřit rozhodnutí zastupitelstvu (např. účel nákupu vybavení tělocvičny může být chápán jako součást dotace poskytnuté na vybudování tělocvičny…).

Založení o. p. s. obcí nebo krajem

že může také podnikat. Podmínkou ale je, že doplňkovou činností bude dosaženo účelnějšího využití majetku a zároveň tím nebude ohrožena kvalita, rozsah a dostupnost poskytovaných obecně prospěšných služeb. Sankcí za porušení této podmínky je, že soud může na návrh státního orgánu, zakladatele nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení o. p. s. a o její likvidaci (pokud provozováním doplňkové činnosti došlo v období šesti měsíců opakovaně k ohrožení kvality, rozsahu a dostupnosti obecně prospěšných služeb, k jejichž poskytování byla společnost založena). Obecně prospěšná společnost se zakládá zakládací smlouvou podepsanou všemi zakladateli, přičemž pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. Zákon č. 248/1995 Sb. připouští i založení jediným zakladatelem, což zřejmě bude nejčastější situace, když zakladatelem bude obec či kraj. V takovém případě se o. p. s. zakládá zakládací listinou vyhotovenou ve formě notářského zápisu. Náležitosti zakládací listiny detailně upravuje ust. § 4 odst. 2 zákona č. 248/1995 Sb. Při založení obecně prospěšné společnosti územně samosprávným celkem je zapotřebí postupovat nejen v souladu se zákonem č. 248/1995 Sb., který stanoví specifické postupy, ale rovněž respektovat příslušná ustanovení zákona o obcích, resp. zákona o krajích. Podle ust. § 84 odst. 2 písm. e) zákona o obcích, resp. ust. § 35 odst. 2 písm. k) zákona o krajích, je zastupitelstvu obce (kraje), vyhrazeno rozhodovat o založení a rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách. Zastupitelstvo obce (kraje) tak plní funkci zakladatele o. p. s., tzn. že rozhoduje o jejím založení a schvaluje její zakládací

listinu. V případě, kdy je obec či kraj jediným zakladatelem a příslušné zastupitelstvo schvaluje zakládací listinu, musí být jednání zastupitelstva přítomen notář, který vyhotoví notářský zápis ve věci založení společnosti a schválení její zakládací listiny. Lze doporučit, aby i obsah zakládací listiny byl zpracován příp. konzultován s notářem nebo advokátem z hlediska dodržení nezbytných zákonných náležitostí. Rozhodnutí o případném peněžitém nebo nepeněžitém vkladu obce či kraje do o. p. s. je vyhrazeno zastupitelstvu a mělo by být učiněno při schvalování jejího založení. Zákon č. 248/1995 Sb. stanoví další podrobnosti, které musí obce (kraje) respektovat při založení obecně prospěšné společnosti i při dalším vztahu ke společnosti. Rozhodnutí o jejím založení by vždy mělo být podloženo detailní analýzou, z níž vyplyne, že právě forma o. p. s. je pro daný účel nejvhodnější. Od 1. 1. 2014 již nebude možné nové o. p. s. zakládat, neboť nový občanský zákoník již s touto právní formou nepočítá a zrušuje zákon č. 248/2000 Sb. V přechodném ust. § 3050 nového občanského zákoníku se však umožňuje, aby obecně prospěšné společnosti, které se dobrovolně netransformují do jiného typu právnické osoby (ústavu, nadace nebo nadačního fondu) i nadále fungovaly dle zrušeného zákona č. 248/1995 Sb. ve stávající »zakonzervované« podobě, tedy bez možnosti dalších novelizací tohoto zákona.

Za jakých podmínek mohou obce zakládat obecně prospěšné společnosti (o. p. s.)? A jak to bude s existencí obecně prospěšných společností po účinnosti nového občanského zákoníku? Obce a kraje mohou zakládat o. p. s., neboť tato právnická osoba je výslovně uvedena v ust. § 23 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, kde jsou vyjmenovány ty typy právnických osob, jež jsou územní samosprávné celky oprávněny zřizovat či zakládat. Obec (kraj) může být jediným zakladatelem, ale může o. p. s. také založit společně s jinými osobami ať už fyzickými nebo právnickými (viz ust. § 23 odst. 2 malých rozpočtových pravidel). Mezi základními samosprávnými úkoly územních samosprávných celků vymezenými příslušnými zákony a základními cíli o. p. s., jak jsou definovány zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, existuje významná obsahová shoda. Hlavní samosprávné úkoly obcí a krajů spočívají v poskytování služeb veřejného zájmu; cílem obecně prospěšné společnosti je poskytovat veřejnosti obecně prospěšné služby. Pojem obecně prospěšných služeb přitom zákon č. 248/1995 Sb. jakkoli blíže nespecifikuje. Lze je však chápat jako služby, jejichž cílem je dosažení obecného blaha zejména v oblasti humanitární, kulturní, vědecké, ekologické, sportovní a dalších. Musí se jednat o cíle obecně, tj. veřejně prospěšné (služby poskytované veřejnosti). Obecně prospěšná společnost může vykonávat i tzv. doplňkovou činnost, tzn.

■

červenec 2013

MO7_38_39.indd 39

JUdr. adaM FUrEK právník

JUdr. PETr PoSPíŠIL, Ph.d., LL.M. právník

39 25.6.13 18:55

ServiS

KALENDÁRIUM 10. 7., Brno Přesné místo konání bude upřesněno při on‑line registraci Rozklikávací rozpočet a rozpočtový výhled v praxi Kurz, určený starostům, manažerům, vedoucím ekonomických odborů a všem dalším zaměstnancům radnic, do jejichž kompetence patří správa rozpočtu, po‑ skytne základní informace o problema‑ tice rozklikávacích rozpočtů a rozpočto‑ vých výhledů s prezentací realizovaných (a možnostmi připravených) řešení. Program a on‑line registrace jsou na: www.fpobk.cz/kalendar‑skoleni. ■ 11.– 12. 7., Novosedly nad Nežárkou Kulturní dům Kolence Komunální informatorium aneb Rodina a venkov Na semináři pořádaném Spolkem pro obnovu venkova JČK, Svazem knihovní‑ ků a informačních pracovníků JČK, Sdru‑ žením místních samospráv JČK a obcí Novosedly nad Nežárkou se proberou té‑ mata jako Zkušenosti měst a obcí úspěš‑ ných v soutěži Obec přátelská rodině, Program obnovy rodiny a komunitní role knihoven, Aktuální situace ve venkov‑ ském prostoru – nové programovací ob‑ dobí EU 2014–2020 či Program obnovy venkova Jihočeského kraje a návrh jeho pravidel pro rok 2014. Více informací na: www.smscr.cz.

1. 8., Praha Hotel Extol Inn Ověření zvláštní odborné způsobilosti Společnost Aliaves & Co., a. s., ve spo‑ lupráci se Sdružením tajemníků měst‑ ských a obecních úřadů, o. s., připravila setkání, na němž se bude řešit zajištění přípravy úředníků na ZOZ od září 2013 v souvislosti s rušením Institutu pro veřejnou správu Praha a změnami v ob‑ lasti vzdělávání uskutečněnými Minis‑ terstvem vnitra ČR. Akce je určena ze‑ jména tajemníkům a personalistům. Podrobnosti k programu a přihláška na: www.aliaves.cz. ■

SEZNAM INZERENTŮ FIRMA

TEL.

FAX

I‑Tec Czech, spol. s r.o.

596 761 141

596 761 140

9

Komerční banka, a.s.

800 521 521

–

11

Institut práva a ekonomie, s.r.o.

STR.

–

–

17

Equika, a.s.

281 093 500

–

19

RAJAN EKO

725 981 685

–

23

AVE CZ odpadové hospodářství, s.r.o.

–

–

25

AŽD Praha, s.r.o.

–

–

27

Českomoravský cement, a.s.

–

–

28

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o.

–

–

29 31

–

–

Nadace VIA

KASTEN, spol. s r.o.

233 113 370

–

37

Česká spořitelna, a.s.

800 207 207

–

2. ob.

Člověk v tísni, o.p.s.

–

–

3. ob.

40 MO7_40.indd 40

FOTO: archiv spOlečnOsTi peTra parléře

■

Letošní udílení Cen Petra Parléře za nejlepší architektonické studie řešící veřejná pro‑ stranství měst bylo specifické tím, že ceny za její 10. i 11. ročník (2012 a 2013) byly předány společně. Stalo se tak minulý měsíc – a opět v rezidenci pražského primá‑ tora. Vítězství za rok 2012 připadlo týmu, který ve složení Ing. arch. Marie Hlavatá, Ing. arch. Josef Hlavatý a Ing. arch. Lenka Hlavatá řešil návrh rekonstrukce Masarykova náměstí ve Valašských Kloboukách. Cenu Petra Parléře za rok 2013 si odnesla architek‑ tonická kancelář Kamil Mrva Architects ve složení Ing. arch. Kamil Mrva a Ing. arch. Martin Rosa za návrh revitalizace náměstí Budovatelů a ulice 5. května v Sokolo‑ vě (na snímku vpravo Ing. arch. Martin Rosa, který cenu pro Kamil Mrva Architects převzal z rukou Ing. arch. Tomáše Hradečného, člena správní rady Společnosti Petra Parléře). Až do příštího roku se tato populární ideová veřejně prospěšná urbanisticko‑ /sk/ ‑architektonická soutěž odmlčí, aby pak pokračovala v aktualizovaném pojetí.

NSZM ČR oslaví 20 let činnosti jubilejní konferencí Už nyní se lze přihlašovat na jubilejní kon‑ ferenci Národní sítě Zdravých měst ČR, která se uskuteční 18. a 19. 9. v Olomouci při příležitosti dvaceti let činnosti této aso‑ ciace. Otevře ji přehlídka výsledků nejpo‑ kročilejších měst, obcí a regionů – držitelů kategorie B místní Agendy 21. Druhý den bude věnován podpoře pohybové aktivity na národní úrovni a jejímu uplatnění v mu‑ nicipální praxi. Akce je určena zástupcům obcí, měst a regionů i všem dalším zájem‑ cům o kvalitní rozvoj místa, kde žijí. K témuž více na: http://www.zdravames‑ /sk/ ta.cz/konference20let/.

Letní škola rekodifikace soukromého práva Pro studenty, čerstvé absolventy gymnázií a středních škol věnující se společensko‑ vědní problematice připravila vysoká škola CEVRO Institut již VI. ročník oblíbeného vzdělávacího projektu Letní akademie mo‑ derní politiky, práva a ekonomie. Kurz se

uskuteční 19.–23. 8. na vysoké škole CEV‑ RO Institut v Praze. Kromě výkladu základů ekonomie, politologie, sociologie a práva předními českými odborníky je na progra‑ mu mj. i simulace, která účastníkům kurzu jako jejím aktérům přiblíží proces vzniku zákona v Poslanecké sněmovně. Elektro‑ nická registrace na kurz je nutná do 4. 7. Více informací včetně přihlášky nalezne‑ /sk/ te na www.cevroinstitut.cz.

Nad rozpočty a finanční vizí měst a obcí Na konferenci Rozpočet a finanční vize měst a obcí 12. 9. v sídle České národní banky vystoupí významní ekonomičtí pro‑ fesionálové jako viceguvernér ČNB Mojmír Hampl, předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová, hlavní ekonom Komerční banky Jan Vej‑ mělek a další. Starostové, místostarostové, tajemníci, ale i rozpočtáři, vedoucí financí, investic a majetku na radnicích, stejně jako členové poradních orgánů rad a zastupitel‑ stev obcí, měst a krajů tam obdrží pravdivé informace k sestavení rozpočtu 2014 a vý‑ hledu financí samospráv a seznámí se s ri‑ ziky i příležitostmi financí ve vztahu k bu‑ doucnosti ekonomiky. Podrobnější informace včetně přihlášky /sk/ jsou na: www.cityfinance.cz. červenec 2013

27.6.13 15:18

MO001450

o s-o-s povodně 2013 Pomozte s námi lidem zasaženým povodněmi!

zašlete dar na: 72027202/0300 nebo zašlete dms ve tvaru: „dms sospovodne“ na číslo 87 777 Cena DMS je 30 Kč, příjemce vaší pomoci obdrží 27 Kč.

www.clovekvtisni.cz MO7_ob_03.indd 3

20.6.13 12:02

Odpadové hospodářství bez problémů Vše, co potřebujete vědět o managementu odpadů najdete v odborném měsíčníku Odpady, jediném časopise B2B pro nakládání s odpady a životní prostředí

Kauzy, aktuality, rozhovory Zkušenosti podniků i obcí Zajímavé technologie Legislativa a praxe

Předplatitelé získávají zdarma elektronický newsletter, přístup k elektronickému archivu a další výhody.

www.odpady.ihned.cz Ukázkové číslo zdarma si vyžádejte na tel.: 800 11 00 22 nebo na e-mail: predplatne.economia.cz Economia, a.s., obchodní úsek, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 MO001454

MO7_ob_04.indd 4 MAG 205_210X297_predplatne.indd 1

25.6.13 16:16 26.3.2013 13:25:36