4,80 EUR

Odborný časopis pro veřejnou správu

6

ČERVEN 2010 98 KČ/4,80 EUR

téma:

příloha:

správa a rozvoj:

malé dopravní stavby v obcích

obce a odpady

historické město roku 2009 Beroun

Měsíčník vydavatelství Economia

ModerniObec.cz

JEDNODUCHÉ PODZEMNÍ KONTEJNERY - SEMI UNDERGROUND SEMI CONTAINERS / EINFACHER UNTERIRDISCHER CONTAINER SEMI

typ / type / modell

1,5 m3

3 m3

5 m3

1,5 m3

3 m3

5 m3

h - výška / height / höhe

2,7 m

2,8 m

2,9 m

w - průměr / diameter / durchmesser

1,2 m

1,4 m

1,9 m

270 kg

340 kg

450 kg

0,9 m

0,9 m

0,9 m

c - objem / capacity / kapazität

g - hmotnost / weight / gewicht l - výška vhozu / throwing hole height / einwurfhöhe

PODZEMNÍ KONTEJNERY - CITY

CITY UNDERGROUND CONTAINERS / CITY UNTERIRDISCHER CONTAINER 2 m3

3,2 m3

5 m3

výška A / height / höhe

2,4 m

2,9 m

3,5 m

1,95 m

1,95 m

1,95 m

1,4 m

1,9 m

2,5 m

2,1 x 2,1 m

2,1 x 2,1 m

2,1 x 2,1 m

"

typ / type / modell

průměr C / diameter / durchmesser hloubka šachty B / shaft depth / schachttiefe podlaha / floor / boden

280 / 600 kg

310 / 630 kg 340 / 660 kg

Hmotnost sestava/beton / total weight/concrete / gewicht der zusammensetzung/beton

530 / 850 kg

560 / 880 kg 610 / 930 kg

#

hmotnost kontejner/beton / weight of the container/concrete / gewicht des containers/beton výška vhozu / throwing hole height / einwurfhöhe

0,7 m

0,7 m

0,7 m

MO001024

REFLEX Zlín, spol. s r.o. tř. Tomáše Bati 385, 763 02 Zlín, Czech Republic tel.: +420 577 644 535, tel./fax: +420 577 644 515 e-mail: [email protected] www.reflex-zlin.cz

Reflex Production Facility: Pod Jurým 240,763 11 Zlín-Lužkovice, Czech Republic tel./fax: +420 577 104 944

$

Názor

Foto: ARCHIV

Nepodceňujte rizika, kterým musíte čelit

JIŘÍ HALoUzKA vedoucí partner pro veřejný sektor PricewaterhouseCoopers Česká republika

Municipality v České republice mají na rozdíl od těch v původních členských zemích EU velkou výhodu. Markantní výpadek na příjmové stránce, zejména v oblasti výnosu z daní, totiž mohou do značné míry kompenzovat dotacemi z fondů EU.

červen 2010

H

ospodářská krize v uplynulém roce poměrně razantně změnila myšlení vedoucích představitelů firem. Jak nám potvrzují české i celosvětové průzkumy názorů generálních ředitelů, manažeři pochopili, že je potřeba znát a řídit rizika, kterým jejich podnik čelí. A zatímco soukromý sektor čeká v příštích 12 až 18 měsících pomalý návrat z krize, podle studie PricewaterhouseCoopers zpracované na základě průzkumu mezi vedoucími představiteli municipalit ve 22 zemích včetně České republiky pro samosprávy problémy teprve nastávají. Průzkum zároveň odhalil, že až nebezpečně velký podíl představitelů měst a obcí podceňuje rizika, kterým budou čelit. Téměř tři čtvrtiny z nich se domnívají, že zvládnou naplnit všechny cíle socioekonomického rozvoje, které si stanovili, a více než polovina věří, že na to mají dostatečné prostředky, pravomoci a flexibilitu. Průzkum však zároveň ukázal, že by právě teď měli zvažovat zásadní škrty ve svých rozpočtech, a to ve výši 25 až 30 %. Domníváme se, že s rozumným uvažováním a pečlivou přípravou takové škrty nemusí nutně negativně ovlivnit poskytování služeb. Municipality v České republice mají na rozdíl od těch v původních členských zemích Evropské unie velkou výhodu. Markantní výpadek na příjmové stránce, zejména v oblasti výnosu z daní, totiž mohou do značné míry kompenzovat dotacemi z fondů EU. V současnosti jsou dokončeny mnohé projektové dokumentace k významným projektům, které nyní čekají na příležitost získat tyto prostředky. U řady českých měst však vyvstává problém s předfinancováním a spolufinancováním projektů, do nichž jsou zapojeny evropské fondy. Municipality tak budou muset v budoucnu hledat inovativní řešení, aby potřebné peníze na kofinancování získaly. Může jít například o oblasti projektového financování, optimalizace fungování samospráv, zavádění nástrojů e-governmentu apod. Země, jako Česko, které finanční krize postihla v menším rozsahu, mají nyní ideální příležitost přejít na nový model fungování veřejné správy, který klade větší důraz na strategickou spolupráci jak jednotlivých institucí veřejné sféry navzájem, tak veřejného a soukromého sektoru (PPP – Public Private Partnership). Klíčové však bude soustředit se na hlavní priority, rozlišovat mezi základními a doplňkovými službami a vždy si položit otázku, zda je určitý typ služeb nutný ze zákona, pro splnění místních potřeb nebo jen proto, »že se to tak vždycky dělalo«. České municipality mají nyní šanci odvrátit potíže, do kterých se pravděpodobně dostanou jejich protějšky v západní Evropě. Ty se již nevyhnou razantním omezením veřejných výdajů, aby zastavily rapidní nárůst dluhů. To pravděpodobně povede k odlivu kapitálu i odborníků z dosud bezpečného útočiště veřejného sektoru do zotavujících se soukromých podniků za možností většího výdělku. Pomalu se blíží komunální volby. Uvidíme, zda strany budou mít již v kampani odvahu reflektovat novou ekonomickou situaci. Až jejich představitelé zasednou n do vedení měst a obcí, budou ji muset nalézt.

1 MO000996-2

Obsah n titulní strana

n p ř í l O h a : O b c e a O D pa D y

Město Beroun (Foto Dagmar Hofmanová)

Aktuální informace a výměna zkušeností _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 29

n názOr

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1

n spektrum

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 4

n kauza

Tříděný sběr komunálního odpadu úspěšně překonal krizi (Ing. Petr Balner, Ph.D.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 30 Ve sběrném dvoře recyklují stavební odpad _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 31 Jeden zákon se změnil na tři (Milena Geussová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 32

Systému financování obcí chybí i větší stimulace a solidárnost (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 6

Na kompostárnu si lidé rychle zvykli (Libuše Miarková) _ _ _ _ _ _ _ 33 Kompostejnery na sídlištích (Milena Geussová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 34

n ekOnOmika

Jak hospodařily obce v krizovém roce 2009? (Ing. Eduard Komárek) _ 8 Rozdělují se první miliony (Petra Hanušková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 9 Územní samospráva v Sasku a institut finančního vyrovnání (Dr. Fritz Schnabel) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 10 Výběr provozovatele je klíčový (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 13 Volné finanční prostředky mohou městu i slušně vydělat (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 14 Jak obnovit fasádu? (Jiří Bureš) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 15 n infOrmační a kOmunikační technOlOgie

»Černé skládky« na katastrech obcí (Ing. Petr Havelka) _ _ _ _ _ _ _ 36 Fond ASEKOL podpoří více než 30 projektů _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 38 Pět let třídění elektroodpadu přináší konkrétní výsledky _ _ _ _ _ _ 39 n s p r áva a r O z v O j

Péče o památky je v Berouně součástí snahy o rozvoj města (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 40 Komunitní plánování: Informovanost a zpětná vazba (PhDr. Jiřina Ondráčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 42 Soutěž Obec přátelská rodině do třetího ročníku _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 43

Mobilní data pro život pacientů (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 16

Veřejné prospěšné práce? Na Novojičínsku je o ně zájem (PhDr. Miloš Charbuský, Ing. Jan Stejskal) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 44

Web města z jasné světové špičky (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 17

n ŽivOtní prOstřeDí

Veřejná správa a internet /43 (Ing. Václav Koudele) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 17

Práce navíc, nebo příležitost? (Ing. Mgr. Jaromír Čtrnáctý) _ _ _ _ _ _ 45

Jaké bylo desetiletí elektronické veřejné správy? (Vladimír Heger) _ 18

n management

n t é m a : m a l é D O p r av n í s tav b y v O b c í c h

Jak zajistit efektivní fungování věcných veřejných služeb (Ing. Petr Váňa, Ing. Mgr. Zdeněk Dufek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 46

Nové parkoviště přispělo ke zklidnění centra Boskovic _ _ _ _ _ _ _ _ 19 Autobusové zastávky mohou být bez bariér _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 20 I »obyčejný« chodník může obohatit estetický vzhled obce

_ _ _ _ 22

Cyklostezka chce i zázemí _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 23

n l e g i s l at i va

Primátorské insignie a jejich užívání (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ 48 Jak bych se dokázal postihu za přestupek vyhnout (Mgr. Jiří Němec) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 49

n evrOpská unie

Veřejný hřbitov ve vlastní režii: Proč ne? (Mgr. Tomáš Kotrlý, Th.D.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 50

Rekonstrukce problémových sídlišť z dotace EU (Ing. Jana Břicháčková, Mgr. Dagmar Musilová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 24

Hluková zátěž z dopravy (JUDr. Marek Hanák) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 51

Nový systém umožňuje zaplatit výdaje přímo z dotace (Mgr. Veronika Pelíšková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 26

Ochrana ovzduší – účastenství v řízení /1 (JUDr. Petr Pospíšil) _ _ _ _ 52 Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 53

ROP Jihovýchod: Ukázkové příklady _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 27

n právní pOraDna

Skládáme projekty a peníze jako puzzle (Martin Čech) _ _ _ _ _ _ _ _ 28

n s e r v i s _

Moderní obec – Měsíčník vydavatelství economia

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 54

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 55

Uzávěrka tohoto čísla: 17. 5. 2010

Ročník XVI, číslo 6 • Vychází 3. 6. 2010 • Cena výtisku ve volném prodeji 98 Kč • Roční předplatné 1176 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected], http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce šéfredaktorky: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA, a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. • Internetový online archiv: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: obchod@ihned. cz • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia, a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2010 ECONOMIA, a. s.

2

červen 2010

ČSOB vám poradí jak na to Úvěry patří k nejvýznamnějším a nejžádanějším zdrojům financování běžných a především investičních potřeb obcí, měst, svazků obcí a krajských úřadů. ČSOB nabízí klientům z komunální sféry komplexní portfolio produktů, které jim zajistí financování přizpůsobené jejich potřebám a finančním tokům. Individuální přístup k řešení každého případu a využití dotačních titulů České republiky a Evropské unie jsou pro naše klienty zárukou, že získají optimální skladbu finančních prostředků potřebných pro financování rozvojových projektů v komunálním sektoru.

MO000969-2

www.csob.cz Člen skupiny KBC

Infolinka 800 300 300

Spektrum

Na prvním snímku je lesopark na ostrově Santos v Sušici z letošního dubna, na druhém je vizualizace vítězného návrhu ateliéru FLORART – Ing. Pavel Šimek z Uherského Brodu.

Ostrov Santos je výjimečný

FOTO: JIŘÍ MINAŘÍK

Vítězem soutěže EDEN (European Destination of Excellence), kterou vypisuje Evropská komise a jejímž cílem je zviditelnit méně známé turistické lokality, se stalo Bystřicko. Destinaci přihlásilo do soutěže město Bystřice nad Pernštejnem. Letošní téma mělo název Voda – turistický cíl. Porota konstatovala, že Bystřicko si toto ocenění zaslouží zejména proto, že tato oblast respektuje trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Navíc tu dobře funguje partnerství mezi městem, podnikateli, vodohospodáři a ochránci přírody. Úspěch zaznamenala i naučná Svratecká vodohospodářská stezka s 16 informačními panely. Do soutěže EDEN se zapojilo přes 20 evropských zemí. V ČR se do finále probojovaly lokality Baťův kanál, Bystřicko, Křivoklátsko a Rakovnicko, Posázaví a Střední Čechy – Polabí. Vítěz získal prestižní logo EDEN a další marketingovou podporu, od Ministerstva pro místní rozvoj 400 tisíc korun. /on/

FOTO: ARCHIV NADACE PROMĚNY

Bystřicko bylo nejlepší

Cenu za vítězné Bystřicko převzal Ing. František Klimeš, vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu Bystřice nad Perštejnem.

Revitalizace lesoparku na říčním ostrově Santos v Sušici v Plzeňském kraji byla předmětem druhého ročníku architektonické soutěže Cena nadace PROMĚNY. Ke zpracování urbanisticko-architektonického návrhu bylo vyzváno šest ateliérů, vítězným se stal návrh ateliéru FLORART – Ing. Pavel Šimek z Uherského Brodu. Vyhlašovateli soutěže jsou město Sušice a nadace PROMĚNY, která proměnu ostrova podpoří v rámci grantového programu PARKY. »Ostrov Santos je skutečně výjimečnou lokalitou. Přístup k jejímu budoucímu řešení se sice v jednotlivých soutěžních návrzích lišil, ve všech bylo ale cítit silné okouzlení místem,« říká Gabriela Navrátilová, ředitelka nadace PROMĚNY. Návrh, který se stane podkladem pro skutečnou proměnu Santosu, v následujících týdnech potvrdí správní rada. Ještě letos v létě se ve městě uskuteční výstava všech soutěžních návrhů a na pod-

Realizace největšího projektu v oblasti životního prostředí Labe-Loučná, konkrétně ochrany vod v Pardubickém kraji, již skončila. Stavební práce trvaly dva roky a vyžádaly si 32,2 milionu eur, z nichž téměř 40 % uhradila EU prostřednictvím Fondu soudržnosti. Celkem bylo vybudováno 41 km kanalizace, na niž bylo nově napojeno 7200 obyvatel. Bylo postaveno 10 velkých čerpacích stanic, 381 domovních čerpacích stanic a kapacita čistíren byla zvýšena o 6350 tzv. ekvivalentních obyvatel. To umožňuje, aby se vyřešily letité problémy s odkanalizováním bytové zástavby v Pardubicích, Holicích, Lázních Bohdanči, Žvanicích, Ostřešanech, Holicích a Opatovicích nad Labem. Dalším významným cílem projektu byla ochrana zdrojů pitné vody v Nemošicích

4

FOTO: ARCHIV

projekt Labe-Loučná zlepší život v sedmi městech

Výústní objekty zabraňují v období vysokých stavů řek zpětnému vniknutí vody do kanalizace – na snímku jsou zpětné klapky.

zim veřejná prezentace projektu a jeho architektonického řešení. Místní budou moci diskutovat s autory vybraného návrhu a dávat k němu své připomínky. Projekt proměny ostrova Santos v symbolický »ostrov pokladů« předložilo město Sušice společně se žádostí o podporu v grantové výzvě vyhlášené nadací PROMĚNY v roce 2008. Dokončení se předpokládá nejdříve na konci roku 2012. Náklady zaplatí nadace a město ze svého rozpočtu. Vybudování jednoho takového parku může nadace podpořit až 25 miliony korun. Cílem nadačního programu PARKY je pomáhat proměnám městských veřejných prostranství v parky, které respektují přirozený charakter místa i jeho obyvatel a přitom vnášejí do městské krajiny originální, a současně dlouhodobě udržitelná řešení. Více o projektech a soutěži Cena Nadace PROMĚNY najdete na stránkách www.nadace-promeny.cz. /sk/ a zachování kvality lázeňských vod na Bohdanečsku. Rovněž se sledovalo zkvalitnění protipovodňové ochrany krajského města. Nově byly proto v jeho některých částech vybudovány čerpací stanice pro přečerpávání odlehčených dešťových vod z kanalizací do Labe. Zároveň byly rekonstruovány stávající výústní objekty, aby se zabránilo vniknutí vody z řek a říček do kanalizace v období vysokých vodních stavů. Podle přesvědčení investora – společnosti Vodovody a kanalizace Pardubice i hlavních zhotovitelů stavby, obavy z důsledků třeba i prudkých přívalových dešťů již mohou patřit minulosti. »Zůstávají ale ještě další úkoly. Patří mezi ně modernizace čistírny odpadních vod v Pardubicích, jejíž cena se odhaduje zhruba na 640 milionů korun. Zbývá také dořešit kanalizaci a čištění odpadních vod přibližně na desetině plochy pardubického okresu. To se dotkne především obcí s méně než 2000 obyvateli,« uvedl Ing. Josef Fedák, ředitel společnosti Vodovody a kanalizace /chs/ Pardubice. červen 2010

Spektrum

› KDYNĚ Na místě bývalé čistírny odpad-

ších zásahů a vynaložení většího objemu prostředků na obnovu. Pětitisícová Kdyně na akvapark za 130 milionů korun získala více než 95 % prostředků z Regionálního operačního programu Severozápad, kde jednou z podmínek bylo, že jeho provoz nebude ziskový. »To nám umožnilo stanovit dvouhodinové vstupné 80 Kč pro dospělého, resp. 50 Kč pro děti od šesti let, důchodce a studenty. Kvůli blízkosti Německa víme od starostů tamních obcí v dosahu 50 kilometrů víme, že jejich bazény rekonstrukce teprve čeká, a již teď sondují možnosti využití našeho centra,« vysvětlil starosta Kdyně Jan Löffel/on/ mann.

Přibližně před osmi lety vznikla ve Švýcarsku myšlenka vyznačit vybrané turistické trasy tak, aby se vytvořila síť, která komplexně propojí všechny formy měkké turistiky.

FOTO: POČÍTAČOVÁ VIZUALIZACE

ních vod, na okraji města uprostřed zeleně, je nové Centrum vodní zábavy s 25metrovým plaveckým bazénem se třemi dráhami. Doplňují je dva dětské bazénky, tobogán, wellness centrum a další atrakce. Voda v bazénu se čistí ekologicky – dezinfekcí vyráběnou elektronickou aktivací kuchyňské soli, která zamezuje výskytu alergií kůže nebo očí. Centrum je napojeno na městský vrt pitné vody a teplárnu, kde má město hlavní rozhodovací slovo. Na střeše je umístěno 30 solárních kolektorů. Životnost bazénu díky použitým technologiím vychází na 30 let bez nutnosti vět-

FOTO: ARCHIV

unikátní přírůstek v příhraniční turistice

Zhotovitelská firma Syner chce přihlásit Centrum vodní zábavy do soutěže Stavba roku.

Sezona s novými zážitky

FOTO: ARCHIV CCRJM

Jižní Morava je po Praze nejnavštěvovanějším regionem ČR. Ročně tam přijíždí kolem jednoho milionu domácích a zahraničních turistů. Zástupci Jihomoravského kraje a organizací zabývajících se turistikou předpokládají, že po loňském osmiprocentním úbytku návštěvnosti se jim podaří poklesu zamezit i novými akcemi. Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava chce přilá-

MO000950-13

K poznávání krás malebného Slovácka láká turisty Baťův kanál, 60 km dlouhá historická vodní cesta.

červen 2010

kat návštěvníky z Německa, Rakouska, Itálie a Anglie projektem Zaujměme nově zahraniční destinace, který bude propagovat víno, gastronomii, historii, kulturu a další zajímavosti na veletrzích v Londýně, Drážďanech, Hamburku, Miláně a jinde. Projekt Netradiční místa pro netradiční setkání nabízí pozoruhodné prostory hradů, zámků, sklepení a další jako místa vhodná pro setkávání. Podpořit příhraniční turistiku by měly také projekty česko-rakouské spolupráce Svatojakubská cesta na jižní Moravě a Zažít kraj památek a vína na kole. Velmi pestrý je kalendář kulturních akcí v jihomoravské metropoli, který připravuje Brněnské kulturní centrum. K těm nejatraktivnějším patří první ročník mezinárodního divadelního festivalu pod patronací a za účasti Václava Havla Divadelní svět Brno (11.–19. 6.). Nabízí i jiné projekty, které se uskuteční v průběhu roku, mj. Babylonfest, Brněnské shakespearovské dny, Průvodci po brněnských kostelích, Zpřístupnění brněnského podzemí atd. Více informací najdete na www.jizni-morava.cz, www.ticbrno.cz, www.slovacko.cz. /sk/

model Schweizmobil inspiruje Díky programu česko-švýcarské spolupráce, který koordinuje Ministerstvo zahraničních věcí, se 20 českých odborníků na cyklistiku seznámilo s turistickým projektem Schweizmobil. Myšlenka vyznačit vybrané turistické trasy tak, aby vznikla síť, která komplexně propojí všechny formy měkké turistiky, je ve Švýcarsku stará asi osm let. Celá síť tras stojí na uzlových bodech, z nichž turista může pokračovat dále pěšky, na kole, po vodě či na in-line bruslích. Uzlové body se vybíraly tak, aby splňovaly několik kritérií – jde především o služby ubytovatelů, možnost půjčení kol nebo dopravu vlakem. Iniciativa Nadace SchweizMobil získala podporu jak národní turistické centrály Schweiz Tourismus, tak regionální a místní správy i turistických organizací. Pro ČR je projekt o to zajímavější, že před jeho zavedením se švýcarská turistika nacházela v podobně nepřehledné situaci jako v současné době ta česká. »Sítě stezek pro pěší a cyklisty, nemluvě o vodáckých trasách jsou u nás nepropojené a navíc jsou značené různými systémy, často bez návaznosti na ubytovací služby. Švýcarský model nám pomohl udělat si jasnější představu o tom, co vše je třeba u nás pro rozvoj cykloturistiky udělat. Dílčí věci chceme využít již v připravovaném projektu Česko jede,« říká Daniel Mourek z Nadace Partnerství. Spolupráce Nadace Partnerství se švýcarskými partnery bude pokračovat. »Na podzim k nám přijedou zástupci Nadace Schweizmobil a my bychom jejich zkušenosti chtěli představit zájemcům formou přednášek a workshopů,« dodává Mourek. /sk/

5

Kauza

Systému financování obcí chybí i větší stimulace a solidárnost Za politickou samostatností obcí po roce 1989 nenásledovala samostatnost finanční. Co českému systému financování územních samospráv chybí, hodně napověděla loňská Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy. A inspirovat mohou i četné zahraniční zkušenosti, jako třeba ze Saska. Jaký názor mají přední odborníci na tuto problematiku?

B

esedy na výše uvedené téma se zúčastnili: Ing. Květoslava Kořínková, CSc., z katedry Veřejné správy a práva Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o. p. s. (VŠMVV); Ing. Jiří Hužera, nezávislý konzultant a tajemník bývalé pracovní skupiny pro problematiku malých obcí při Ministerstvu vnitra ČR; RNDr. Josef Postránecký, ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstva pro místní rozvoj ČR; Dr. Fritz Schnabel, ředitel odboru pro regionální rozvoj, evropský územní rozvoj a evropskou spolupráci Ministerstva vnitra Svobodného státu Sasko; doc. Ing. Petr Toth, Ph.D. , z katedry regionálních studií Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, který předloni pro Ministerstvo financí ČR koordinoval práce na Analýze financování výkonu státní správy a samosprávy a byl i jedním z jejích hlavních autorů. Diskusi do němčiny a z němčiny tlumočila Ing. Mgr. Zdena Šilerová z katedry jazyků VŠMVV. Doc. Ing. Petr Toth, Ph.D.: Nejdůležitějším příjmem obcí v České republice je jejich podíl na některých daňových příjmech státu. Troufám si odhadnout, že sdílené daně tvoří hrubým odhadem asi 80 % veškerých daňových příjmů obcí a přes 40 % jejich celkových příjmů. Zadání Ministerstva financí pro naši Analýzu financování výkonu státní správy a samosprávy, která byla vůbec první analýzou tohoto druhu na komunální úrovni od roku 1990, bylo jasné: Zamyslet se nad tím, jaké jsou možnosti i bariéry jakési optimalizace sdílených daní. Je nutno uvést, že v analýze jsme vycházeli ze starého a do konce roku 2007 platného systému přerozdělování sdílených daní ve prospěch obcí, který fungoval jen na základě tzv. přepočteného počtu obyvatel (za nový systém upravený ještě nebyla k dispozici data). Nemusím jistě příliš připomínat, že obce byly rozděleny do několika velikostních kategorií, přičemž zařazení obce do vyšší kategorie jí skokově přinášelo i vyšší podíl na těchto daňových příjmech. Uvažovalo se tedy o tom případné změny podílu různě velkých obcí na sdílených daních provést tak, aby výsledek lépe odpovídal jejich výdajům. Jenže to bychom zase hodnotili výdaje, které už byly determinovány předchozími příjmy obcí. Ven z této smyčky bychom se mohli dostat porovná-

6

Zatím bylo vcelku snadné tvrdit občanům, že stát nám na výstavbu nového sportoviště nepřispěl, a proto je v naší obci dosud zkrátka nemáme. Nyní se to mění. ním výdajů obcí s jejich potřebami. Ovšem v ČR neexistují žádné standardy vybavenosti obcí, které by sdělily, zda je obec podvybavena, standardně neboé nadstandardně vybavena – a z toho vyvodit, má-li se té či oné obci přidat více nebo méně z daňového balíku, který je k dispozici. Jako autoři analýzy jsme respektovali její zadání, totiž že se do systému nepřidají žádné další peníze. V rámci pracovní skupiny pod vedením Ministerstva financí ČR tento resort s využitím získaných poznatků navrhl a propočítal dvě jednodušší varianty změny rozpočtového určení daní (RUD), na základě úpravy přerozdělování sdílených daní na bázi zahrnutí počtu žáků do systému RUD. Ačkoliv by v těchto variantách upravy přerozdělování systému sdílených daní bylo rozdělováno více peněz (do RUD by se převedly prostředky nárokových dotací na školství), nebyly pro představitele obecní samosprávy přijatelné, neboť by se části obcí snížily jejich příjmy ve prospěch ostatních velikostních skupin Zmíním alespoň tři principy, které jsme na závěr výzkumu považovali za klíčové. Prvním je princip mobility. Dalo by se říci, že je to princip spádovosti. Jinak řečeno, předpokládalo se, že některé obce neposkytují veřejné služby (studium, zaměstnání, kultura apod.) jen svým obyvatelům, ale i dalším občanům ze širšího spádového území. Protože však poslední velká studie věnovaná problematice spádovosti vznikla na přelomu 80. a 90. let minulého století a pro nás už nebyla dostatečně aktuální, své návrhy jsme zjednodušili. Tak vznikla i zmíněná myšlenka Ministerstva financí zahrnout do principu mobility počty všech žáků, i přespolních, čímž by se spádovost té či oné obce do určité míry zohlednila.

Druhý princip jsme nazvali princip regionalizace. Ten v podstatě pracuje s potřebami obcí. Proto by bylo nutné standardizovat tyto potřeby. Jak známo, Evropská unie k určité standardizaci sáhla například v oblasti vodohospodářské infrastruktury. Jedním ze zásadních návrhů naší studie proto bylo tyto standardy do budoucna stanovit. Pak by nebyl problém pro každou obec vypočítat její povinné výdaje na zajištění základních standardů, a tak objektivně zjistit, zda je podfinancována či nikoliv. Třetím principem je princip stimulace. Jde o ekonomickou vazbu mezi obcí a živnostníky i menšími fyzickými a právnickými osobami podnikajícími na jejím území. Současný systém výlučných daní, jejichž prostřednictvím obce získávají podíl na příjmech místních podnikatelů, totiž dostatečně nemotivuje obce k podpoře podnikání. Některé obce si dokonce už propočítaly, že výdaje, které mají například v souvislosti se zajišťováním potřeb velkých průmyslových zón na svém území, i mnohonásobně převyšují částku, kterou pomocí stávajícího motivačního koeficientu získávají. Podle mého názoru by obce měly proto nově získat určité daňové pravomoci – ať už by šlo třeba o daňové přirážky či o vyhlášení daňových prázdnin. Návrh tohoto námi formulovaného principu sice nebyl nikým kritizován, ale nebyl ani uplatněn v žádném legislativním návrhu. Dr. Fritz Schnabel: Podle Ústavy Spolkové republiky Německo (SRN) spolkové země odpovídají za to, že územní samosprávné celky musí mít pro výkon svých funkcí zajištěno základní finanční vybavení. Proto v SRN funguje institut finančního vyrovnání, uplatňovaný jak na úrovni územních samosprávných celků, tak mezi spolkovými zeměmi. V rámci jednotlivých zemí je tento institut upraven různě. Ve Svobodném státě Sasko veškeré daňové příjmy obcí (včetně výtěžku místních daní, příjmů z vlastní hospodářské činnosti či poplatků – například za využívání obecních vodovodů a kanalizací) v průměru představují asi jen 50 % příjmové části jejich rozpočtů. Pochopitelně však existují obce »bohatší« (například s elektrárnou na svém území) i »chudší« (v regionech zasažených restrukturalizací průmyslu, nízkými příjmy obyvatel a vysokou nezaměstnaností). Pro finanční vyrovnávání ovšem platí také zásada, že vývoj čistých příjmů Svobodného státu Sasko musí být přímo úměrný vývoji celkových příjmů územních samospráv. Letos tak v Sasku k přerozdělení formou finančního vyrovnání mezi územní samosprávné celky bylo k dispozici 2,951 mld. eur (více informací o institutu finančního vyrovnání naleznete v samostatném textu Dr. Fritze Schnabela na str. 10 až 12 tohoto vydání Moderní obce – pozn. redakce). červen 2010

RNDr. Josef Postránecký: Porovnáme-li český systém financování obcí se saským, ukážou se naše slabiny. V posledních letech se sice už podařilo některými úpravami na úrovni rozpočtového určení daní odstranit skokové rozdíly v daňových příjmech při přeřazování obcí z jedné velikostní kategorie do jiné. Připomeňme si, jak si obec mohla takto polepšit kupříkladu i o desítky milionů korun, přesáhla-li počtem svých občanů, byť třeba jen v řádu několika desítek, hranici 50 tisíc obyvatel. Nicméně klasické stimulační a solidární principy současný český systém obsahuje jen minimálně. Z pohledu regionální politiky tento stav značně zakonzervovává poměrně výrazné rozdíly nejen mezi obcemi, ale i celými regiony. A stát pak pracně hledá složité mechanismy, jimiž by regionům se zvýšenou potřebou mohl pomoci prostřednictvím různých dotačních programů apod. Domnívám se, že návrhy, které zde stručně shrnul pan docent Toth, nastiňují základní možnosti pro zlepšení systému, který zabezpečuje fiskální kapacitu obcí, a podle mého názoru by výrazně přispěly ke spravedlivější dělbě veřejných zdrojů ve prospěch územní veřejné správy. Do tohoto systému by mělo být zapojeno i financování přeneseného výkonu státní správy. Jeho rozsah zajišťovaný obcemi je jedním z největších v Evropě a některé obce na tyto účely vynakládají poměrně velké procento svých příjmů primárně určených na výkon samosprávy. Zvlášť upozorňuji na kategorii obcí s pověřeným obecním úřadem. Je jich na čtyři sta a příspěvek na výkon státní správy jim často nepokryje ani 50 % skutečných nákladů. Po provedení reformy veřejné správy naopak obce s rozšířenou působností už jsou ve své drtivé většině státním příspěvkem saturovány a některé dokonce zracionalizovaly přenesený výkon natolik, že jim poskytovaný státní příspěvek je vyšší, než kolik činí skutečné náklady na příslušný výkon. Bude-li se hledat nový systém financování obcí nebo se současný systém bude chtít zdokonalit, určitě se objeví důležitá otázka – zajištění samosprávy v nejmenších obcích. Z politických důvodů je jejich slučování prakticky nepřijatelné. Proto bude nutno hledat takové finanční mechanismy, které by obce vedly k vyšší vzájemné spolupráci. Základní podmínka k tomu už je naplněna, protože v České republice již působí okolo pěti set dobrovolných svazků obcí, které většinou velmi pozitivně reagují na možnost financování této své spolupráce z evropských fondů. A zkušenosti místních akčních skupin (MAS), které pokrývají 80 % venkovského území, jsou v tomto směru vynikající. Ing. Jiří Hužera: Diskuse ukazuje, že stávající systém RUD pro obce se už »vyčerpal«. Zohlednění principu mobility a regionalizace vycházejícího z faktu, že některé obce poskytují veřejné služby občanům okolních obcí, nelze řešit »přidáním« dalších koeficientů do algoritmu propočtu podílu obce na sdílených daních. Jako efektivnější se jeví cesta vytvoření »druhého pilíře« finančních příjmů obcí v rámci nově červen 2010

FOTO: auTOr

Kauza

Besedy na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o. p. s., se zúčastnili (zleva): Ing. Květoslava Kořínková, CSc. (která diskusi moderovala), RNDr. Josef Postránecký, doc. Ing. Petr Toth, Ph.D., Ing. Jiří Hužera, Dr. Fritz Schnabel a tlumočnice Ing. Mgr. Zdena Šilerová.

definovaného systému finančního vyrovnání. Obcím by tak vedle již poskytovaného příspěvku na výkon přenesené působnosti, příspěvku na žáka apod., byly poskytovány »kompenzace« za zajišťování vybraných veřejných služeb pro celé jejich spádové území. Po saském vzoru by bylo možné zavést i vyrovnání zvláštních nákladů, třeba pro obce s vyšší hustotou místních komunikací ve vyšší nadmořské výšce, kde je zimní údržba silnic logicky dražší. Zajímavá je též zkušenost Saska s tzv. dotací podle potřeb, kdy žádající obec musí před ostatními obcemi ze svého regionu obhájit příděl finančních prostředků na vyrovnání svého rozpočtu. Dále by se otevírala možnost dotovat společné akce v rámci mikroregionu, a tak zaktivizovat činnost svazků obcí, jak o tom hovořil pan ředitel Postránecký. Investiční účelové dotace – dnešní »porcování medvěda« – by také mohly být součástí systému finančního vyrovnání. Zde by se o přidělení dotace obci rozhodovalo na krajské úrovni za spolurozhodování obcí ze správního území obce s rozšířenou působností tak, aby byla zaručena maximální objektivita při rozhodování. Ing. Květoslava Kořínková, CSc.: Problémem české územní veřejné správy je to, že po roce 1989 za politickou samostatností obcí nenásledovala samostatnost finanční. Proto se posledních dvacet let překlenuje různými, ne zcela funkčními systémy. Pokud dnes obce spolupracují v rámci svazků obcí, mikroregionů, potom tak obvykle nečiní ve snaze chtít se politicky spojovat. Nýbrž proto, že tak často získají větší šanci dosáhnout na nejrůznější dotace. Obyvatelé malých obcí – a s nimi i část odborné veřejnosti, si však nekladou otázku, zda malá obec za cenu své politické samostatnosti nebude časem ztrácet stále více možností vytvářet co nejlepší podmínky pro život lidí a zajišťovat dostupnost řady veřejných služeb na svém území. Ovšem budování veřejných služeb je omezeno i dalšími faktory. Vezměme si třeba zdravotnictví – nikdy nevytvoříme jeho funkční síť, nevyjdemeli přitom právě z přirozené spádovosti obcí a měst. Zajímavá je zkušenost Saska, jak tam územní samosprávy využívají místní daně a poplatky. Například u nás se snažíme pro-

mítnout náklady na obnovu zastaralé vodohospodářské infrastruktury do vodného a stočného, což je však regulovaná sazba. Ale mnozí komunální politici nemají ani odvahu zvýšit vodné a stočné i v rámci této sazby. Tak třeba v Praze platí, že při stávajícím vodném a stočném by stávající infrastruktura byla obnovena nejdříve za sto let. A to je v Praze vodné a stočné v porovnání s jinými městy poměrně nízké! Doc. Ing. Petr Toth, Ph.D.: Ano, zatím jsme spíše hovořili o tom, jaké změny by měly být v systému financování obcí provedeny. Ale dokázali by je starostové s dalšími členy zastupitelstev skutečně efektivně využívat? Od loňského roku obce mohou zvýšit až pětinásobně daň z nemovitostí, která je jejich výlučným příjmem. Ale kolik obcí k takovému razantnímu opatření skutečně sáhlo? Zatím bylo vcelku snadné tvrdit občanům, že stát nám na výstavbu nového hřiště nepřispěl, a proto je dosud v obci nemáme. Nyní se to mění a starosty tlačíme do jakési manažerské pozice, kdy budou muset klientům – občanům zdůvodňovat, proč obec nevyužila příležitost a nezískala peníze na hřiště třeba prostřednictvím daně z nemovitostí. Ing. Květoslava Kořínková, CSc.: Pro systém řízení územní veřejné (i státní) správy musí platit stejné principy jako v podnikatelském sektoru. Vrátila bych se však k onomu vodnému a stočnému v Praze. Pokud je noví pražští politici po letošních říjnových komunálních volbách co nejrychleji nezvýší, pravděpodobně se tak později, ve druhé polovině volebního období, neřkuli v jeho závěru, už nestane. Pak už totiž bude i jim chybět politická odvaha před dalšími komunálními volbami to učinit. Proto bych na závěr viděla tento vzkaz z dnešní diskuse nejen komunálním politikům, kteří vzejdou z říjnových voleb, ale také novým členům Poslanecké sněmovny i nové vládě: Hned na počátku volebního období uskutečňujte odvážná řešení. K nim by mělo patřit i praktické uplatnění závěrů z už citované Analýzy financování výkonu státní správy a samosprávy, ale také mnoha zahraničních zkušeností, mimo jiné rovněž n ze Svobodného státu Sasko. ivan ryšavý

7

Ekonomika

Jak hospodařily obce v krizovém roce 2009? Příjmové složky státního rozpočtu se v loňském roce vlivem pomalejšího ekonomického růstu, než se očekávalo, razantně propadly. Výsledky hospodaření veřejných rozpočtů včetně rozpočtu obcí negativně ovlivnila také schválená protikrizová opatření, která celkový deficit zvyšují téměř o 100 miliard korun na celkovou hodnotu 249,1 mld. Kč, tj. 6,9 % HDP. To je nejhorší výsledek v novodobé historii České republiky.

i

když se negativní vývoj promítl u všech složek veřejných rozpočtů, rozhodující dopady jsou u státního rozpočtu. Jeho příjmy dosáhly 974,61 mld. Kč při celkových výdajích 1167,01 mld. korun. Schodek činí 192,39 mld. Kč, což je o téměř 140 mld. Kč více, než bylo původně pro rok 2009 schváleno, a je meziročně vyšší o 172,39 mld. Kč. Podle návrhu státního závěrečného účtu má být uvedený schodek vypořádán vydanými státními dluhopisy ve výši 185 844 199 tis. Kč, přijatými dlouhodobými úvěry ve výši 11 918 452 tis. Kč, změnou stavů na účtech státních finančních aktiv – zvýšením o 5 368 283 tis. Kč. PoDkLaD PRo RaCionÁLnÍ RoZHoDoVÁnÍ Vypracování návrhu státního závěrečného účtu za rok 2009 bylo pro desetitisíce subjektů, které se na něm podílí, komplikováno řadou okolnosti. Negativní ekonomický vývoj se v přijatých veřejných rozpočtech projevil jak v jejich příjmové, tak výdajové stránce. Proto bylo nutné uskutečnit značné množství rozpočtových opatření, které bylo třeba důsledně zaevidovat a promítnout do příslušné finanční statistiky a komentářů. Další podstatnou okolností bylo, že příslušné subjekty musely při zpracování státního závěrečného účtu respektovat řadu nových postupů vyplývajících z vyhlášky Ministerstva financí č. 342/2009 Sb. Do závazných postupů se mj. promítla i mezinárodně lépe srovnatelná metodika finanční statistiky, kterou zpracoval Mezinárodní měnový fond. Návrh státního závěrečného účtu za rok 2009 včetně vyhodnocení rozpočtového hospodaření obcí schválila vláda svým usnesením č. 293/2010. Tento dokument již evidentně neprojedná stávající Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Vzhledem k tomu, že jde o zhodnocení již realizovaných činností, berou poslanci výsledky rozpočtového hospodaření příslušných částí veřejných rozpočtů s ohledem na jejich informativní charakter prakticky pouze na vědomí. Výjimkou je jejich rozhodnutí o vládním návrhu na krytí vzniklého schodku ve finančním hospodaření státního rozpočtu. I přes tuto okolnost je nezbytné, aby se objektivní vyhodnocení výsledků hos-

8

podaření jednotlivých segmentů veřejných rozpočtů stalo podkladem pro racionální rozhodování při nakládání s veřejnými prostředky na všech odpovědných úrovních rozhodovacího procesu.

Přestože celkový objem příjmů obcí ze sdílených daní se proti předchozímu roku výrazně snížil, zůstávají daňové příjmy dlouhodobě nejdůležitějším zdrojem financování činnosti obcí. DaŇoVÉ PŘÍJmY oBCÍ Finanční hospodaření územních rozpočtů včetně rozpočtů obcí a dobrovolných svazků obcí (DSO) tvoří zvláštní přílohu státního závěrečného účtu. Jeho výsledky se promítají do hodnocení celkového vývoje veřejných rozpočtů, i plnění příslušných kritérií stanovených například pro čerpání finančních podpor z fondů Evropské unie. Negativní důsledky ekonomického vývoje se obdobně jako u státního rozpočtu (i když v rozdílné míře) odrazily i v hospodaření obcí a DSO (dále jen obcí). Celkové rozpočtované příjmy obcí se naplnily na 92 %. Byly o 8 mld. Kč nižší než v předchozím roce – činily 264,9 mld. Kč. Daňové příjmy obcí dosáhly jen 88,4 % příjmů roku 2008 a celkové částky 136,6 mld. Kč, což je meziroční pokles o 17,8 mld. Kč. Největší propady jsou registrovány ve všech složkách tzv. sdílených daní, tj. u daní, jejichž celostátní výnos se v souladu s ustanoveními zákona č. 243/2000 Sb., (o rozpočtovém určení daní) dělí mezi rozpočty obcí, krajů a státní rozpočet. Výnos daně z příjmů fyzických osob pro obce dosáhl 31 mld. Kč, což je 72,9 % úrovně předpokládané rozpočtem, a zejména v absolutním vyjádření zůstal příjem z této daně o 5,7 mld. Kč nižší než v předchozím roce (index 84,5).

Vedle vlivu poklesu výkonnosti ekonomiky se zde negativně promítlo i opatření přijaté v rámci Národního protikrizového plánu, které prominulo fyzickým osobám příjmy z podnikání a podnikatelům zaměstnávajícím maximálně pět osob povinnost platit zálohy na daň z příjmu. Tento výpadek daní v roce 2009 by měl být eliminován v letošním roce při vypořádání daňové povinnosti. Ovšem pokud tato povinnost příslušným plátcům daně vznikne, neboť jejich zdanitelné příjmy se snížily, resp. někteří svoji podnikatelskou činnost ukončili. Největší propad se však eviduje u daně z příjmu právnických osob. Její výnos dosáhl celkem 32,7 mld. Kč, což znamená meziroční pokles o 11,9 mld. Kč a plnění v rozpočtech dosahuje jen 70,4 %. Z uvedeného celkového objemu této daně významnou část ve výši 5,8 mld. Kč tvoří daň z příjmu právnických osob za obce. Jde o svého druhu virtuální daň, jež je 100% zahrnována do daňových příjmů. Tuto daň ze svých podnikatelských aktivit obce fakticky finančním úřadů neodvádějí, jen ji přiznávají a zapracovávají do svého účetnictví. Výnos daně z přidané hodnoty, která tvoří objemově nejvýznamnější daňový příjem obcí, dosáhl sice jen necelých 90 % objemu předpokládaného v rozpočtech obcí, ale výsledná částka 54,2 mld. Kč je jen o 0,6 mld. Kč nižší proti výnosu této daně v předchozím roce. DaŇ Z nEmoViToSTi Specifická situace vznikla u daně z nemovitostí, která je výlučným příjmem příslušné obce, v jejímž katastru se nemovitost nachází. Tato daň vykázala meziročně proti jiným daňovým příjmům významný růst o 1,2 mld. Kč na celkový výnos 6,3 mld. Kč. V tomto přírůstku se evidentně promítl vliv novely zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí z roku 2007, která umožnila mj. stanovit místní koeficient podle § 12 zákona o dani z nemovitostí a zároveň stanovila jako nejnižší koeficient 1,0. Ve zdaňovacím období 2009 využilo možnost zvýšit místní koeficient zhruba 6,2 % obcí. Přestože celkové příjmy obcí ze sdílených daní se proti předchozímu roku výrazně snížily, zůstávají daňové příjmy dlouhodobě nejdůležitějším zdrojem financování činnosti obcí. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech obcí dosáhl 51,6 %, což je o pět procentních bodů méně proti skutečnosti dosažené v roce 2008. VLaSTnÍ PŘÍJmY Vlastní příjmy (příjmy, o jejichž následném užití rozhoduje obec v samostatné působnosti včetně výnosů daní přidělovaných státem podle zákona o rozpočtovém určení daní prostřednictvím finančních úřadů) byly vykázány v celkové výši 177,8 mld. Kč. To znamená jejich snížení proti předchozímu roku o 18,6 mld. Kč a současně značný pokles podílu vlastních příjmů na celkových příjmech obcí. Podíl činil 67,1 %, což je o 4,9 procentního bodu méně proti podílu dosaženému v roce 2008. Ve financování rozpočtů obcí proto posílila váha přijatých transferů. červen 2010

Ekonomika K jejich vyššímu růstu výrazně přispěly jednak změny státního rozpočtu v průběhu roku, které znamenaly zvýšení objemu transferů pro obce zhruba o 9,2 mld. Kč, jednak převody finančních prostředků z některých resortů v důsledku použití nároků nevyčerpaných výdajů z minulých let. Rozhodující část tvořily transfery ze státního rozpočtu a z rozpočtů státních fondů – 63,5 mld. Kč, rozpočtů krajů – 3,7 mld. Kč a rozpočtů regionálních rad – 5,1 mld. Kč. Zbývajících 14,8 mld. Kč převedly obce do rozpočtů ze svých účelových fondů. Objem převodů z vlastních fondů obcí byl o 2,2 mld. Kč vyšší než v roce 2008. VÝDaJE oBCÍ Výdaje obcí dosáhly celkem 283,2 mld. Kč, což znamená nárůst ve srovnání s předchozím rokem o 26,3 mld. Kč. Ve vztahu ke sníženým příjmům tak vznikl celkový schodek 18 355,3 mld. Kč. Pozitivní je dynamický nárůst kapitálových výdajů, které se ve srovnání s rokem 2008 zvýšily o 16,9 mld. Kč (index 122,1) a dosáhly 93,4 mld. Kč (plnění rozpočtu na 106,5 %). Pozitivně lze označit i okolnost, že hospodaření příspěvkových organizací zřizovaných obcemi skončilo kladným hospodářským výsledkem 729,1 mil. Kč po zdanění. ZmĚna STRUkTURY ZaDLUŽEnoSTi Kvůli poklesu příjmů obcí v roce 2009 a potřebě zajistit nezbytné financování běžných výdajů i rozvojových akcí obce musely více využívat své mimorozpočtové prostředky (například z peněžních fondů obcí) i návratné finanční zdroje. To mj. vedlo k tomu, že na účtech rozpočtového hospodaření obcí a běžných účtech jimi zřízených příspěvkových organizací byl vykázán k 31. 12. 2009 meziroční pokles o 18 mld. Kč (o 20,5 %). Přesto finanční rezervy obcí zůstávají značně vysoké, dosahují 69,6 mld. Kč. Uvedené snížení však znamená, že výše zadluženosti opět převyšuje výši finančních rezerv, jak tomu bylo vždy s výjimkou roku 2008. Obce a jejich příspěvkové organizace dlužily ke konci roku 2009 celkem 80,6 mld. Kč. Proti skutečnosti roku 2008 jde o poměrně malý nárůst – o 0,5 mld. Kč. Zadluženost tak zůstává pod úrovní roku 2006. Změnila se ovšem struktura zadluženosti. A to tím, že se snížily dluhy čtyř největších měst (hlavní město Praha, Plzeň, Brno a Ostrava) vlivem splátek závazků z emisí komunálních dluhopisů a naopak rostla zadluženost ve vazbě na přijaté úvěry u ostatních obcí. Je nepochybné, že výsledky finančního hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí, krajů, regionálních rad regionů soudržnosti, státních fondů, subjektů veřejného zdravotního pojištění a zejména státního rozpočtu v roce 2009 byly výrazně ovlivněny negativním ekonomickým vývojem. Zároveň však pozorný a objektivní pohled na závěry z tohoto vyhodnocení může upozornit na problémové oblasti v celém systému veřejných financí a umožnit nalen zení vhodného řešení. EDUaRD komÁREk

červen 2010

Rozdělují se první miliony V rámci Programu švýcarsko-české spolupráce vyhlásilo Ministerstvo financí ČR 14. dubna první výzvu k předkládání záměrů individuálních projektů pro oblast zaměření 2.1 – Obnova a modernizace základní infrastruktury a zlepšení životního prostředí. Tyto záměry je možné předkládat do letošního 16. července na Státní fond životního prostředí.

Š

výcarsko formou nevratné finanční pomoci uvolnilo České republice téměř dvě miliardy korun (110 milionů švýcarských franků). Největší část (40 %) je určena pro kraje Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský. Národním koordinátorem bylo jmenováno Ministerstvo financí ČR. Zprostředkujícími subjekty jsou jednotlivá ministerstva a kraje – záleží na typu projektu. Hlavní slovo v rozdělování dotací a schvalování projektů má však vždy švýcarská strana. Projekty financované ze Švýcarských fondů jsou výhradně nekomerčního zaměření. DoTaCE na EkoLoGiCkoU DoPRaVU V polovině dubna vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem financí a Státním fondem životního prostředí otevřenou výzvu, která je zaměřena na zlepšení kvality životního prostředí a zlepšení managementu, bezpečnosti a spolehlivosti komunálních nebo regionálních systémů veřejné dopravy. Do životního prostředí ostatně Švýcarsko v rámci Programu švýcarsko-české spolupráce investuje nejvíce peněz, dohromady 30 milionů franků. V rámci zkvalitnění ovzduší a zvyšování energetické efektivity se financuje zejména snížení skleníkových plynů a jiných škodlivých emisí. Prostředky městské hromadné dopravy tak budou moci využívat ekologické pohony nebo filtry výfukových plynů ke snížení emisí prachových částic. Další oblastí, kam v rámci nové výzvy míří švýcarské příspěvky, je příprava a realizace koncepce managementu dopravy. Podporovány jsou například projekty zavádění integrovaného jízdního řádu, plánování dopravní obsluhy území, tarifní spolupráce dopravců, integrovaný dopravní

Kde získat informace? n Podrobné informace a výzva jsou k dispozici na: www.sfzp.cz/sekce/420/svycarske-fondy. n Pro dotazy v prioritě věnované životnímu prostředí a dopravě bylo zřízeno kontaktní místo na Státním fondu životního prostředí: e-mail: [email protected] nebo [email protected]. n Odpovědi na nejčastější otázky najdete také na: www.swiss-contribution.cz.

systém. Dále pak budování kombinované infrastruktury pro veřejnou dopravu a zvyšování spolehlivosti a bezpečnosti veřejné dopravy včetně úpravy prostor před nádražím, stavebního propojení městské a příměstské dopravy apod. Pro vítězné projekty je v této výzvě k dispozici 29 milionů švýcarských franků, z toho nejméně 30 % půjde na projekty předložené v krajích Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský. Minimální výše grantu pro individuální projekt je 1 milion CHF. Příjemci dotace nesmí ze švýcarských fondů financovat náklady na provoz a údržbu své organizace. Výzva je určena pro organizační složky státu, obce, kraje, státní příspěvkové organizace, neziskové organizace a podnikatelské subjekty zajišťující služby ve veřejném zájmu na základě veřejnoprávní smlouvy. Příspěvky jsou poskytovány formou grantů a budou propláceny zpětně na základě doložených uznatelných výdajů projektu. Pokud je spolufinancování zajištěno z veřejných rozpočtů, může žadatel obdržet až 85 % celkových uznatelných výdajů projektu, podporu v hodnotě 90 % uznatelných výdajů pak mohou získat projekty neziskových organizací. Ostatní žadatelé získávají 60 % celkových uznatelných výdajů. Příjemci dotace budou moci využít Fond na přípravu projektů. Ten poskytuje grant na zpracování projektové dokumentace (například studie proveditelnosti, finanční analýza nebo technická dokumentace) pro dopracování konečného návrhu projektu. Projektový záměr však musí schválit švýcarská strana. Kromě toho se plánuje spuštění Fondu environmentální odbornosti. Ten by měl financovat projekty zaměřené na výměnu zkušeností se švýcarskými partnery v oblastech životního prostředí. DoTaCE i na BoJ S koRUPCÍ Dotace ze Švýcarských fondů se zaměřují i na boj s korupcí a organizovaným zločinem. V rámci veřejného sektoru je dále podporována modernizace soudnictví, reformy, prevence a řízení katastrof a posilování regionálních a místních kapacit. Granty jsou určeny i na rozvoj lidských zdrojů n a sociální rozvoj. PETRa HanUŠkoVÁ Naviga 4, s. r. o.

9

Ekonomika

Územní samospráva v Sasku a institut finančního vyrovnání

P

říjmy obcí v Sasku se opírají o tři základní složky: daně, poplatky a zisk z vlastního hospodaření. Mezi daně, na nichž profitují obce, patří daň z nemovitostí, podíly na živnostenské dani, 15procentní podíl na dani z příjmů a 2,2% podíl na dani z obratu. Dále to jsou místní daně typu daně z přepychu, ze psů, z druhého bytu, obecní daň ze zábavního průmyslu, dávky z cestovního ruchu a lázeňská taxa. Poplatky obec inkasuje od svých obyvatel například za používání obecního vodovodu a kanalizace, za využívání mateřských škol či návštěvu koupališť. Do této složky náležejí rovněž další správní a provozní příjmy, jako třeba z pořádkových, správních a donucovacích pokut. Třetí složka je dána zisky obcí z jejich hospodářské činnosti a majetkových účastí. Patří sem i příjmy z prodeje nebo užívání veřejného majetku sloužícího účelům veřejné správy, ale také příjmy z koncesních poplatků (například za povolení vést elektrické vedení přes obecní pozemky) či výnosy ze zhodnocení finančních prostředků uložených v bankách nebo u investičních společností. VLaSTnÍ PŘÍJmoVÁ SÍLa nESTačÍ Kdyby se však obce spoléhaly pouze na svoji daňovou sílu ((die Steuerkraft), tedy na výtěžnost místních daní a svůj podíl na daních vybraných na úrovni Spolkové republiky Německo (SRN) a Svobodného státu Sasko, získávaly by přibližně 20–27 % celkového průměru svých příjmů. Vlastní příjmová síla (die Einnahmekraft), tedy veškeré daňové příjmy plus příjmy z poplatků a hospodářské činnosti všech obcí, činí v průměru jen 50 % příjmové části jejich rozpočtů. Ovšem toto tvrzení platí pouze obecně. Sídlí-li totiž v obci například elektrárenská společnost, obec získává vysoké příjmy z podílu na živnostenské dani i z výnosu daně z příjmů. Může tak disponovat více než100procentní příjmovou silou bez ohledu na to, zda právě panuje konjunktura či nikoliv. Naopak příjmová síla obcí, kde nepůsobí ziskové společniosti nebo kde žijí lidé s nízkými příjmy a je tam vyšší nezaměstnanost, může dosahovat třeba i pouze 5 nebo 10 %.

10

kLÍčoVÝ inSTiTUT PRo oBCE Rozdíly mezi obcemi co do příjmové síly mohou být způsobeny jak konjunkturálně, tak strukturálně. Proto v SRN platí institut nazvaný obecní finanční vyrovnání. Obecní samosprávu totiž zaručuje čl. 28 odst. 2 Ústavy SRN. To znamená, že spolkové země, které jsou odpovědné za územní samosprávné celky, musí pečovat o to, aby obce pro výkon svých funkcí měly zajištěno základní finanční vybavení. Důsledně se přitom sledují dva cíle obecního finančního vyrovnání: n Vertikální cíl vyrovnání: Příslušná spolková země poskytne územním celkům podíl na svých vlastních příjmech, pokud jejich úhrnná daňová síla nepostačuje k tomu, aby se dosáhlo přiměřeného vybavení vlastními příjmy. V nových spolkových zemích by mohl tento vyrovnávací prvek být zapotřebí rovněž střednědobě, zatímco většina finančně silných »starých« spolkových zemí se může více omezit na horizontální vyrovnání. n Horizontální cíl vyrovnání: Přihlíží se k rozdílné daňové síle mezi obcemi. Proto obce s podprůměrnými daňovými příjmy při jinak stejných podmínkách obdrží poměrně vyšší finanční dotace než obce, které jsou vybaveny daňovými příjmy lépe. Jak finančnÍ VYRoVnÁnÍ fUnGUJE Hlavní veličinou celého systému je masa finančního vyrovnání (spojená masa – die Verbundmasse). Ta je dána celkovou částkou, která je k dispozici pro rozdělení. Finanční prostředky k tomu pocházejí z příjmu, který plyne z podílů každé spolkové země na příjmech ze společných daní v rámci celé SRN. Společnými daněmi (die Gemeinschaftssteuern) jsou ty, jimiž společně disponuje SRN a spolkové země (zejména daně z příjmu a ze mzdy, daně z příjmu právnických osob a daně z obratu, které připadají asi z poloviny jak na SRN, tak na spolkovou zemi). Dále jsou to příjmy spolkové země ze zemských daní (například dědická daň, daň z motorových vozidel) a z podílu spolkové země na dávkách živnostenské daně (podíl živnostenské daně, který nezůstává obci a ani není příjmem SRN). Dále je třeba přičíst příjmy spolkové země z vertikálního finanční-

FOTO: ARCHIV

Také Ústava Svobodného státu Sasko zaručuje právo na územní samosprávu. Sasko má však dobře propracovaný a pro nás zajímavý systém, jak územním samosprávným celkům pro výkon jejich funkcí zajistit i odpovídající základní finanční vybavení. Tento článek ministerského rady Dr. Fritze Schnabela volně navazuje na jeho text Jak Sasko postupovalo ve své reformě územní správy (Moderní obec č. 9/2009).

Ministerský rada Dr. Fritz Schnabel, autor tohoto textu, je ředitelem odboru pro regionální rozvoj, evropský územní rozvoj a evropskou spolupráci Ministerstva vnitra Svobodného státu Sasko.

ho vyrovnání mezi spolkovými zeměmi a spolkové doplňující dotace. VERTikÁLnÍ ZÁSaDa RoVnomĚRnoSTi Účast územních samosprávných celků na těchto příjmech je v jednotlivých spolkových zemích upravena rozdílně. V Sasku platí vertikální zásada rovnoměrnosti: Vývoj celkových příjmů samosprávných celků z daní (daň z nemovitostí po odečtení dávek živnostenské daně, podíly obcí na dani z příjmu a dani z obratu) a dotací z obecního finančního vyrovnání tam má probíhat v souladu s vývojem finanční masy, která zůstává saskému státu z daní a ze zemského finančního vyrovnání (včetně spolkových doplňkových dotací) po odečtení masy finančního vyrovnání plynoucího územním celkům. Jinak řečeno, vývoj čistých příjmů Svobodného státu Sasko má být přímo úměrný vývoji celkových příjmů územních samospráv. Sasko tak nalezlo algoritmus umožňující, aby se územní samosprávné celky podílely na příznivém vývoji příjmů této spolkové země, ale aby také musely úměrně sdílet jejich případný pokles. Tím jsou vyloučeny skryté zásahy, k nimž dochází v jiných zemích. Spojená kvóta (die Verbundquote) činí v roce 2010 23,39 % a ve finančním vyjádření představuje 2,951 mld. eur. Spojená kvóta a masa finančního vyrovnání se vždy schvalují společně se saským státním rozpočtem, neboť systémově tvoří jednotu (předpokládaná a skutečná čísla se vždy upravují v následujících letech). Rozhodující je, jak důsledně se s masou finančního vyrovnání naloží. Zda se veškečerven 2010

ré prostředky podle algoritmu rozdělí mezi obce, nebo ponechá-li si spolková země po předchozím výběru skrytě část peněz k dispozici k dalšímu rozdělování mezi obce. Tato dichotomie se projevuje v rozpisových klíčích. Schéma Obecní finanční vyrovnání ve Svobodném státě Sasko v roce 2010 popisuje rozvrhovou základnu rozdělení celkové masy finančního vyrovnání. n Celkové klíčové dotace: paušální prostředky k volnému použití. V roce 2010 se z masy finančního vyrovnání 2,951 mld. eur rozdělí podle obecné matematické metodiky 2,5097 mld. eur formou celkových klíčových dotací. Neznamená to tedy, že se tyto peníze budou skrytě v jednotlivých případech rozdělovat mezi některé konkrétní obce. Rozhodnutí o rozdělení »shora« se přijímá se zřetelem k zamýšlenému účelu těchto dotací. Budou sloužit výhradně k doplnění chybějící daňové síly (bod 1.1.) a k pokrytí klíčových investic (bod 1.2.) 1.1. Celkové klíčové dotace k doplnění chybějící daňové síly. Pojem »celková klíčová dotace« vyjadřuje, že se tyto prostředky rozdělují prostřednictvím paušálního klíče, aby se vyrovnala chybějící daňová síla územního samosprávného celku. Přitom se stanoví pro každý tento celek suma jeho daňové síly, odvozující se z příjmu z daní na hlavu. Daňová síla se stanovuje ve vzájemném porovnání k finanční potřebě. Normovaná finanční potřeba (der normierte Finanzbedarf ) se prakticky tvoří ze spojené masy, která je k dispozici, přičemž se jako hlavní faktor bere počet obyvatel a počet žáků. Počet žáků se násobí koeficientem stávajícího druhu školy, přičemž gymnázia mají koeficient vyšší než základní školy. Podobný výpočet se provádí u počtu obyvatel. U územních celků do 1500 obyvatel se každá »hlava« započítává stejně. Pro celek do 4000 obyvatel však už platí přepočítávací koeficient 1,12 a u celků nad 105 tisíc obyvatel se toto vážení dál zdvoj-

násobuje. (Ale například v Bavorsku vyšší vážení obce podle počtu obyvatel začíná až od 5000 obyvatel, přičemž u obce nad 250 tisíc obyvatel koeficient je pouze 1,4.) U většiny obcí je takto vypočítaná finanční potřeba vyšší než jejich skutečná finanční síla. Pak takové obci náleží klíčová dotace k doplnění daňové síly. Ovšem má-li obec finanční potřebu a finanční sílu v rovnováze, žádné vyrovnání neobdrží. Celkové klíčové dotace k doplnění daňové síly se poskytují ve většině spolkových zemí zvlášť obcím podřízeným okresu, zvlášť zemským okresům a zvlášť městům nepodřízeným okresu (viz schéma) poté, co byly předem pro tyto tři typy územních samosprávných celků vytvořeny odlišné spojené finanční masy. 1.2. Investiční klíčové dotace. Na základě stejného schématu Sasko letos rozdělí všem těmto třem typům územních samosprávných celků dohromady 318,9 mil. eur. Všeobecné investiční klíčové dotace budou směřovat do takových veřejných služeb, jejichž úhradu uživatelé sami nemohou pokrýt. Jde o investice do požární ochrany a ochrany před živelními katastrofami, zdravotnictví, výstavby silnic apod. n Účelově vázané dotace. Celkové klíčové dotace tvoří hlavní část (letos z 85 %) obecního finančního vyrovnání. Územní samosprávy však kriticky pohlížejí na další součásti finančního vyrovnávání, jako jsou Fond prevence, vyrovnání zvláštních zátěží, dotace na přenesené úkoly, dotace na krytí potřeb a společné platební závazky. Pomoc z těchto zdrojů jde sice také ve prospěch samospráv, ale o jejich přidělení rozhodují státní orgány. Fond prevence. Před finanční a hospodářskou krizí díky příznivému růstu byly ve finančních zdrojích Svobodného státu Sasko vykazovány přírůstky. Uplatněním vertikální zásady rovnoměrnosti z těchto přírůstků těžily i samosprávné celky. Pro-

FOTO: SAXON STATE OFFICE FOR ENVIRONMENT, AGRICULTURE AND GEOLOGY

Ekonomika

Sörnewitz na břehu Labe mezi Drážďany a Míšní je typickou menší saskou obcí.

tože se však dalo předvídat, že se tento trend neudrží a bude nutno (hlavně kvůli demografickému vývoji) očekávat strukturální zlomy, shodly se vrcholové komunální svazy na přijetí preventivních opatření. Od roku 2011 se má Fond prevence opět degresivně rozpouštět. Spolková země přitom jednala pro samosprávy jako spořitelna. Rozhodující však bude, zda se prostředky nashromážděné ve Fondu prevence budou obcím vracet účelově vázané či paušálně. Vyrovnání zvláštních nákladů. Zahrnuje vyrovnání nákladů do silniční infrastruktury a nákladů na kulturní účely. Územní celky zabezpečují výstavbu a udržování sítě obecních a okresních pozemních komunikací. Proto jim za to náleží zvláštní finanční vyrovnání. Podkladem k němu je »Soupis stavu silnic« (das Straßenbestandsverzeichnis). Dotace se stanovují diferencovaně podle druhu silnic (obecní, okresní silnice, průtahy spolkových, zemských a okresních silnic obcemi). Za každý kilometr silnice v nadmořské výšce nad 291 metrů

Obecní finanční vyrovnání ve Svobodném státě Sasko v roce 2010 Příjmy z daní SRN a spolkových zemí + horizontální zemské finanční vyrovnání a další spolkové dotace celkem 11,788796 mld. eur Příjmy ze společných daní SRN a spolkových zemí i další spolkové dotace x spojená kvóta 23,3984878% tj. 2,7584 mld. eur

Opravná částka plánovaný – skutečný výsledek za rozpočtový rok 2008 192,7 mil. eur Celková suma finančního vyrovnání 2,9511 mld. eur

Celkové klíčové dotace 2,5097 mld. eur

Fond prevence 97,6 mil. eur

Vyrovnání zvláštních zátěží 120,2 mil. eur

Dotace na přenesené úkoly 125,2 mil. eur

Dotace podle potřeb +50,0 mil. eur -70 mil. eur vybírání

Celkové klíčové dotace k doplnění chybějící daňové síly 2,1907 mld. eur.

Investiční klíčové dotace 318,9 mil. eur

Vyrovnání silničních nákladů 89,5 mil .eur

Vyrovnání kulturních nákladů 30,7 mil. eur

Investiční účelové dotace 115,0 mil. eur z toho: – požární ochrana – silniční stavitelství – stavba školních budov – školní družiny, soukromé školky – čištění odpadních vod. – stavba nemocnic

obcím patřícím do okresu 791,0 mil. eur

zemským okresům 573,5 mil. eur

městům nepodřízeným okresu 826,2 mil. eur

obcím patřícím do okresu 127,9 mil. eur

zemským okresům 57,4 mil. eur

městům nepodřízeným okresu 133,6 mil. eur

Společné platební závazky 3,4 mil. eur

20,0 20,0 20,0 25,0 20,0 10,0

ZDROJ: MINISTERSTVO VNITRA SVOBODNÉHO STÁTU SASKO

červen 2010

11

›

Ekonomika

› územní celek dostává příplatek na úhradu

zvýšených nákladů při zimní údržbě. Vyrovnání kulturních nákladů je saským specifikem. Sasko je rozděleno do tzv. kulturních prostorů. Pokrytí kulturní nabídky se v nich zajišťuje rozpisem potřebných nákladů, přičemž se na nich v poměru 2:1 podílí spolková země. Příděly pro přenesené úkoly. Na samosprávné celky může být zákonem přeneseno vyřizování určitých úkolů, které tyto celky více zatěžují. Proto se jim provádí vyrovnání podle počtu obyvatel, nikoliv však v závislosti na jejich daňové síle. (Zemský ústavní soud prohlásil úhradu ze všeobecných klíčových dotací za protiústavní.) Dotace podle potřeb. Jejich prostřednictvím se mají zohlednit mimořádné finanční situace územních samosprávných celků. Děje se to na podkladě rozhodnutí v jednotlivých případech, pokud samosprávný celek již nemůže vlastními silami vyrovnat schodek. Musí však sestavit návrh zajištění rozpočtu a po přídělení dotace podléhá přísnému rozpočtovému dohledu. Tímto druhem dotací se rovněž podporuje dobrovolné slučování obcí, přičemž se využívají ve značně rostoucí míře. Při schvalování dotací nad 0,5 mil. eur však musí být slyšena Rada pro obecní finanční vyrovnávání (der Beirat für kommunalen Finanzausgleich). Společné platební závazky. Slouží k dofinancování starých obecních dluhů z dob NDR a k budování digitálního vysílání. Investiční účelové dotace. Mají posilovat zemské prostředky. Územní samosprávné

celky však na ně pohlížejí obzvláště kriticky. Při velkém množství naléhavých požadavků na výstavbu škol, nemocnic, na čištění odpadních vod apod., spolková země totiž může příslušný samosprávný celek vcelku snadno »zlákat« k tomu, aby dotaci doplnil vlastními prostředky. SoUHRn Ústavní záruka samosprávy obsahuje nárok na přiměřené finanční vybavení územních samosprávných celků. Finanční prostředky, které jsou k dispozici, musí být podle toho ze zásady vyměřeny tak, aby územním samosprávným celkům vedle plnění přenesených úkolů umožňovaly rovněž zajišťovat úkoly dobrovolné. Samosprávy samozřejmě k tomu musí získat i dostatečně velký tvůrčí politický prostor. Protože jednotlivé spolkové země plní tento ústavní příkaz podle svých vlastních metodik, přímá porovnatelnost mezi nimi v rámci SRN není možná. V politické diskusi to znesnadňuje ideu soutěže, které se federalistické systémy jinak vždy dožadují. Jednotlivé prvky příslušných úprav v každé spolkové zemi samozřejmě odrážejí místní realitu – například spíše venkovskou strukturu Bavorska s menším vážením (menší významností) větších obcí. Také to, zda a jak spolkové země zapojují obce s vysokou příjmovou silou do horizontálního vyrovnávání či nikoliv, lze odvodit z velkých rozdílů v hospodářské struktuře. Vědomé zřeknutí se tohoto vyrovnávacího distribučního působení může vycházet

Svobodný stát Sasko Počet obyvatel: 4,3 mil. Rozloha: 18 414 km² Hustota osídlení: 233 obyvatel/ km² Hlavní město: Drážďany Počet obcí: 493 (k 1. 8. 2008) z toho s počtem obyvatel n pod 1000 .................... 10 n 1000 až 3000............ 208 n 3001 až 5000............ 117 n 5001 až 10 000........... 91 n 10 001 až 50 000........ 64 n nad 50 000 ................... 3 Svobodný stát Sasko je jednou z celkem 16 spolkových zemí SRN. ZDROJ: www.sachsen.de + ZEMSKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

z politického záměru, aby byly obce motivovány k aktivní podpoře hospodářského rozvoje a politiky osidlování. Tímto způsobem však obecní vyrovnávání může odrážet i politické tendence. Zda to opravdu povede k reglementaci zemského a územního plánování, lze spíše pochybovat. Hlavní část finančních prostředků, které vydávají Evropská unie, Spolková republika Německo i jednotlivé spolkové země, plyne mimo obecní finanční vyrovnání a v současné době se jen velmi těžko odhaduje, zda jeho cíle může tato skutečnost zmařit n či posílit. fRiTZ SCHnaBEL Ministerstvo vnitra Svobodného státu Sasko

Jak komplikované je podnikání ve vašem městě?

Týdeník Ekonom vyhlásil třetí ročník srovnávacího výzkumu, jehož cílem je najít a ocenit město s nejatraktivnějším podnikatelským prostředím.

12

červen 2010

Odborným garantem je Hospodářská komora České republiky. Pořadatelem je komunikační agentura Bison & Rose.

MO001011-2

Zapojte se do průzkumu mezi podnikateli a ohodnoťte své město na www.mestoprobyznys.cz.

Ekonomika

Výběr provozovatele je klíčový

m

á-li totiž být infrastruktura provozována na základě rozhodnutí jejího vlastníka v tzv. oddílném modelu (viz rámeček), je nezbytné vybrat provozovatele nově vybudované či rekonstruované infrastruktury v souladu se zákonem č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), v platném znění, nebo zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění.

FOTO: ARCHIV

Výběr provozovatele se přitom může týkat buď celé infrastruktury, případně její jednotlivé části (tj. například nově vybudované ČOV), jde-li o infrastrukturu technicky i ekonomicky oddělitelnou, nebo je možné aplikovat tzv. princip vynětí.

Úpravna vody Plav poblíž Českých Budějovic je centrálním zdrojem pitné vody pro téměř čtyři sta tisíc Jihočechů. Provozuje ji akciová společnost ČEVAK, která letos 1. května vznikla jako nástupní provozní organizace po VAK JČ a 1. JVS.

Potřebujete více informací? Odborná konference »Jak vybrat provozovatele vodohospodářské infrastruktury«, určená především pro zástupce obcí a měst, vodárenských svazků či společností – žadatele o podporu z Operačního programu Životní prostředí 2007-2013, prioritní osa 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, se uskuteční ve čtvrtek 10. června 2010 v hotelu Voroněž, Brno, Křížkovského 47. Více informací naleznete na www.mt-legal.com/cz/ konference.

červen 2010

konCESE, či VEŘEJnÁ ZakÁZka? Způsob výběru provozovatele závisí na tom, zda lze daný model provozování označit za koncesi nebo veřejnou zakázku. O koncesi jde v případě, že provozovatel získává právo na výběr vodného či stočného podle § 8 odst. 13 a 14 zákona o vodovodech a kanalizacích, tedy například u nově vybudované kanalizace. V případě tzv. významných koncesních smluv u rozsáhlejších infrastruktur navíc platí povinnost vypracovat a schválit koncesní projekt a následně i provozní smlouvu. Pokud ovšem předpokládaný celkový příjem (obrat) provozovatele ze smlouvy za celou dobu její účinnosti nepřesáhne 20 mil. Kč. Pak totiž vlastník nemá povinnost koncesní řízení podle zákona provést. V takových případech je nicméně vlastník povinen při výběru provozovatele dodržet základní zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace neboli realizovat výběrové řízení, které však nebude koncesním zákonem regulováno (tyto zásady konkretizuje metodický materiál Státního fondu životního prostředí). VEŘEJnÁ ZakÁZka S PŘEnESEnÝmi RiZikY Naopak o veřejnou zakázku půjde tehdy, nebude-li provozovatel vybírat vodné nebo stočné, ale za provozování vodohospodářské infrastruktury bude odměňován vlastníkem. Obvykle bude spadat do kategorie veřejných zakázek s přenesenými riziky podle § 156 zákona o veřejných zakázkách (tzv. kvazikoncesí). I zde pak bude obdobně platit povinnost vypracování a schválení koncesního projektu a provozní smlouvy.

Oddílný model Oddílným modelem se rozumí situace, kdy je vodohospodářská infrastruktura provozována na základě provozní smlouvy, která je uzavřena mezi vlastníkem infrastruktury (veřejný sektor) a provozovatelem (soukromý sektor). Jde tedy o určitou variantu partnerství veřejného a soukromého sektoru (Public Private Partnership – PPP) a zároveň v České republice nejrozšířenější model (přibližně 67 %).

FOTO: ARCHIV

Celá řada měst a obcí, které usilují o získání dotace z Operačního programu Životní prostředí (OP ŽP) pro léta 2007–2013 určené na výstavbu či rekonstrukci vodohospodářské infrastruktury, nyní stojí před jednou z posledních, avšak neméně významných fází celého procesu. Právě tato etapa přitom může zásadním způsobem ovlivnit získání dotace.

Mgr. David Dvořák: Způsob výběru provozovatele závisí na tom, zda lze daný model provozování označit za koncesi nebo veřejnou zakázku.

V některých případech však není vyloučeno přímé zadání zakázky na základě tzv. koncernové výjimky uplatnitelné mezi osobami z jedné skupiny (holdingu) podle § 19 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách. PŘÍPRaVa PRoVoZnÍ SmLoUVY Vedle samotného zadávacího, koncesního či výběrového řízení je velmi důležitým okamžikem příprava provozní smlouvy. Pro úspěšné získání dotace musí totiž smlouva splňovat Podmínky přijatelnosti OP Životní prostředí, které zajišťují, že smlouva bude vyhovovat podmínkám tzv. nejlepší mezinárodní praxe. Mezi nejvýznamnější obsahové náležitosti smlouvy lze uvést výkonové ukazatele (tj. určité standardy výkonu provozovatele), specifikované v Praktické příručce Smluvní výkonové ukazatele v oboru vodovodů a kanalizací ČR, smluvní pokuty za jejich nedodržování a jejich monitoring (pomocí čtvrtletních zpráv provozovatele). Zásadní jsou pravidla pro cenotvorbu, která musí podněcovat efektivitu a využívat tzv. finanční model, a také stanovení dostatečně vysokého nájemného, které umožní vlastníkovi financování obnovy infrastruktury. Mezi další náležitosti těchto smluv patří například přesné vymezení pronajímaného majetku, přesné rozdělení povinností provádět údržbu, opravy a investice, pravidla pro vracení majetku při ukončení smlouvy, povinnosti k odběratelům, vztahy k třetím osobám, pojištění či pravidla pro řešení n sporů a další. DaViD DVoŘÁk Partner MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

(Pozn. redakce: Více podrobných informací a užitečných rad pro odpovědný výběr provozovatele vodohospodářské infrastruktury ve vlastnictví municipalit přinese červencové vydání Moderní obce ve své osmistránkové příloze Speciál, kterou připravují odborníci z advokátní kanceláře MT Legal.)

13

Ekonomika

Volné finanční prostředky mohou městu i slušně vydělat I za ekonomické krize a s ní spojeným citelným poklesem daňových příjmů municipální sféry mají mnohé obce a města nemalá volná finanční aktiva. Musí tyto prostředky vždy pouze »zahálet« jako bankovní depozita s vcelku reálnou perspektivou, že nedosáhnou výnosu (úroků) nad inflací?

T

aké o tom se hovořilo nedávno v Olomouci na semináři Efektivní správa a ochrana majetku měst a obcí, který společně uspořádaly ATLANTIK AM investiční společnost (ATLANTK AM), pojišťovací makléřská společnost RENOMIA a Advokátní kancelář Havel & Holásek.

PEnÍZE, kTERÉ LZE DÁL ZHoDnoTiT Město může mít například »odloženu« značnou částku, kterou si připravilo na kofinancování projektu s podporou z evropských fondů, ale který teprve chystá, nebo který zatím prochází zdlouhavým schvalovacím řízením. Radnice také může jednorázově – v rozmezí pouhých několika měsíců – získat desítky, ba i stovky milionů korun za prodej svého bytového fondu. Jenže tuto sumu nechce obratem znovu vydat, nýbrž až v delším časovém horizontu dále investovat do různých projektů. Značné sumy však může mít město či kraj uloženy také v různých fondech typu rozvoje a rezerv, pro mimořádné události apod. »To je přesně ten druh peněz, které se jako správce finančních aktiv měst snažíme dále zhodnotit,« konstatuje Ing. Vratislav Svoboda, MBA, člen představenstva a ředitel prodeje firmám a institucím společnosti ATLANTIK AM. Obecně lze říci, že investiční společnosti, které do své správy přebírají aktiva obcí, měst a krajů, usilují o to uchovat jejich hodnotu, zároveň je nominálně zhodnotit (dosáhnout kladného výnosu), ale nejraději získat i nadvýnos nad inflací a bankovními vklady.

DLoUHoDoBĚ i kRÁTkoDoBĚ ATLANTIK AM dlouhodobější peníze (tedy alespoň po dobu pěti let) zhodnocuje s využitím státních dluhopisů, vysoce kvalitních podnikových dluhopisů, dluhopisových fondů a repooperací, případně investičních certifikátů. »Jestliže si to klient výslovně nepřeje, vylučujeme riziková aktiva jako akcie či komodity. Z dlouhodobého hlediska sice vydělávají více, jenže zároveň zvyšují kolísání majetku. A tomuto riziku města vystavovat nechceme,« vysvětluje Ing. Vratislav Svoboda.

Efektivní správa a ochrana majetku měst a obcí Pod tímto názvem se 28. 4. v Olomouci uskutečnil seminář pro zástupce municipální sféry, který společně uspořádaly ATLANTIK AM investiční společnost, RENOMIA a. s. a advokátní kancelář Havel & Holásek. n ATLANTIK AM investiční společnost na něm prezentovala své zkušenosti se správou municipálních mandátů, jíž se věnuje už od roku 1995, přičemž hodnota majetku v její správě činí 2,7 mld. Kč. n Na téma Pojištění majetku pro města a obce hovořili zástupci přední nezávislé pojišťovací makléřské společnosti RENOMIA, která poskytuje širokou nabídku služeb ve všech druzích pojištění, a to i pro municipality. n AK Havel & Holásek je jednou z největších českých právnických firem. Na semináři v podání advokáta Mgr. Jana Topinky zazněly její praktické rady, jak postupovat a čeho se vyvarovat při správě pohledávek pro města a obce.

ATLANTIK AM investiční společnost: Dlouhodobá správa portfolia Frenštátu pod Radhoštěm Výnos v % 10 8 6 4 2 0

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Pozn.: Od počátku správy byl takto majetek města zhodnocen o 46,15 %, čistý výnos pro město za celou tuto dobu dosáhl 40 %, přičemž v žádném roce nedošlo k propadu majetku. Výnos v roce 2009 po odečtení inflace činil 3,79 %. ZDROJ: ATLANTIK AM INVESTIČNÍ SPOLEČNOST

14

ATLANTIK AM investiční společnost: Příklady výnosů municipálních mandátů Portfolio Výnos prostředků v r. 2009 Chomutov 4,46 % Blansko 4,63 % Mladá Boleslav 5,38 % Depozitní sazba – tříměsíční PRIBID 1,26 % Pozn.: Průměrný objem portfolia: 60–80 mil. Kč při použití konzervativní dluhopisové strategie.

A dodává: »Některé municipality zhodnocují i velmi krátkodobé přebytky likvidity, čímž si optimalizují peněžní toky. V takových případech využíváme repooperací či krátkodobých dluhopisů. Ve finále však i tyto „krátké“ peníze mohou městu přinést nezanedbatelné dodatečné příjmy.« ZÁkLaDEm JE DoBRÉ PoRTfoLio Portfolio je nutno každému městu »ušít na míru«. Radnice totiž mají různé objemy finančních aktiv, chtějí jiný investiční horizont, požadují jinou frekvenci výběrů i vkladů peněz, volí různou základní měnu a liší se i v představě o možném výnosu. Některá města si přejí, aby se výnos převáděl do jejich rozpočtu, jiná volí variantu, kdy výnos zůstává v portfoliu a dále se zhodnocuje. Seriózní správce vždy se zástupci města důkladně probere investiční strategii. Zkušenost ATLANTIK AM je jednoznačná: Kvůli velmi obezřetnému postoji k obecním penězům města dnes požadují výlučně konzervativnější strategie. Licencovaní správci majetku však ze zákona nemohou garantovat výnosy. Nicméně Ing. Vratislav Svoboda jednu radu má: »Tzv. „jistý“ výnos je možné ošetřit jinak. Třeba u dlouhodobých finančních prostředků lze sestavit portfolio ze státních dluhopisů, s těmi pak neobchodovat a držet je do splatnosti. Taková konstrukce umožňuje už na počátku stanovit tzv. výnos do splatnosti, který není ničím ohrožen, pakliže věříme, že stát nezbankrotuje. Ostatně, tato konstrukce je mnohem méně riziková již z definice než dlouhodobé depozitum v jakékoliv bance.« A potřebuje-li město, třeba kvůli živelní pohromě, operativně čerpat hotové peníze ze svého portfiolia? I na to má Ing. Vratislav Svoboda odpověď: »Každé portfolio je vysoce likvidní, tedy i to dlouhodobé. To znamená, že třeba dluhopisy musí být veřejně obchodovatelné s možností je kdykoliv rychle prodat na trhu. Totéž platí o repo-operacích. Ovšem nenadálý výprodej nemusí být n pro výnos portfolia optimální.« iVan RYŠaVÝ

červen 2010

Ekonomika

Jak obnovit fasádu?

ta »nejlevnější varianta po domácku«, je nejlevnější, je iluze. Naopak. Může se pěkně prodražit. Třeba když přijde silný vítr a fasádu odfoukne. Anebo když se po čase objeví plísně.

P

roč ten úvod? Bývá to jednoduché. Postaví se lešení a spřátelená parta udělá novou fasádu. Ale je to tak jednoduché? SPoJiT PŘÍJEmnÉ S UŽiTEčnÝm Říká se, že šaty dělají člověka a fasáda dům. A tak jako šaty musí »sedět« a vyjadřovat osobitost majitele, stejně dobře musí být dobře »ušitá« fasáda. Na míru. Ale ne pouze pro pohled zvenku. Stejně důležité, ne-li důležitější je, jak se nová fasáda projeví uvnitř domu. Respektive jak ovlivní bydlení, jeho pohodu. A také například náklady na vytá-

pění. Kolik bychom obnovou fasády mohli ušetřit. Takže otázka, proč bychom nemohli spojit příjemné s užitečným, je na místě. Až příliš často se ale stává, a je to nejednou vidět na rodinných domech, které jsou rekonstruovány, že »spřátelený řemeslník« anebo dokonce sám majitel domu na stěny domu zvenku »připevní polystyren« a je zatepleno. Ale není. Protože zateplení obvodového pláště má smysl pouze v tom případě, že je použit kontaktní zateplovací systém. A je provedeno kvalifikovaným odborníkem na základě odborného výpočtu. I když to tak vypadá, není to složité. To, že

FOTO: ARCHIV

Aplikace zateplovacího systému

Před každou realizací je nutné věnovat výběru kontaktního zateplovacího systému velikou péči. Očekávaný efekt v podobě krásné fasády i v úspoře tepla a prodloužení životnosti objektu se pak dostaví.

červen 2010

JakÉ ZaTEPLEnÍ ZVoLiT? Je nutné vzít do úvahy typ objektu, způsob využití, stav, druh a skladbu obvodového pláště, energetické bilance (jak původní, tak výhledové). A ekonomické možnosti. Určitě stojí za to se poradit s projektantem a energetickým auditorem. Jsou schopni navrhnout nejvhodnější zateplovací systém pro obvodový plášť daného domu. Zateplovacích systémů je víc a každý má specifické vlastnosti. Jsou to například následující kontaktní zateplovací systémy: n s izolantem z pěnového polystyrenu, n s izolantem z minerálních vláken, n s izolantem z extrudovaného polystyrenu (hodí se například do částí, které jsou ve styku se zemní vlhkostí), n s izolantem z děrovaného polystyrenu (difúzně otevřeného), n z izolantu kombinovaného z pěnového a extrudovaného polystyrenu (s vyšší mechanickou odolností a zároveň s lepšími tepelně-izolačními vlastnostmi). Pro každý tepelný izolant, respektive skladbu kontaktního zateplení lze v návrzích kombinovat různé podkladní stěrky a finální probarvené omítky – akrylátovou, silikátovou, silikonovou nebo různé druhy minerálních omítek apod. Možných kombinací je mnoho. Proto je třeba před každou realizací věnovat výběru kontaktního zateplovacího systému velkou péči. Očekávaný efekt v podobě krásné fasády i v úspoře tepla a prodloužení životnosti objektu se dostaví. A pak už je snadné vybrat jestli má být fasáda zelená nebo modrá. Anebo má mít jiný odstín. Ten nejn hezčí, který se k domu hodí. JiŘÍ BUREŠ KASTEN, spol s r. o. člen Cechu pro zateplování budov

15

MO001028

Málokdo po rekonstrukci domu ponechá jeho původní fasádu. Chceme, aby dům byl hezký, aby nová fasáda vyjadřovala a zdůrazňovala osobitý charakter budovy a jejího umístění. Mnohdy jde rovněž o to, aby vypovídala o majiteli domu.

Informační a komunIkační technologIe

Také krajské a městské nemocnice usilují o to, aby zdravotní péči poskytovaly na stále vyšší úrovni. Proto jejich zřizovatelé investují i do projektů eHealth podporujících elektronizaci zdravotnictví. Nikoliv náhodou na letošní dubnové konferenci Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS) v Hradci Králové se problematice eHealth věnovaly hned dva bloky a za podporu elektronického zdravotnictví tam kraj Vysočina dokonce získal cenu Český zavináč. Stále nové možnosti otevírá zdravotnictví i elektronická zdravotní knížka (EZK).

n

apříklad zdravotní rada Karlovarského kraje Bc. Joža Lokajíček poukazuje na fakt, že jednou z cest, jak udržet vysoký standard zdravotní péče v tomto kraji i za současné ekonomické situace, je elektronizace zdravotnictví. »Proto jistě stojí za zmínku, že jsme prvním krajem, kde jsou všechna krajská zdravotnická zařízení zapojena do systému IZIP/EZK,« dodává Bc. Joža Lokajíček. K četným výhodám elektronické knížky přibyla další: V případě extrémní situace, jako je autonehoda nebo úraz v zahraničí, elektronická knížka může klientovi dokonce zachránit život. Od loňského roku totiž obsahuje tzv. emergentní dataset. V něm se mohou pracovníci záchranné služby dozvědět, zda zraněný pacient netrpí nějakou formou alergie, či jaké nedávno prodělal operace, přičemž nechybějí ani informace o kontaktní osobě. Elektronickou zdravotní knížku, kterou provozuje společnost IZIP, mělo letos počátkem května již více než 1,58 milionu pojištěnců, do systému IZIP byla k témuž datu zapojena zhruba polovina nemocnic (98) a více než čtvrtina lékařů (asi 13 tisíc), kteří do knížky učinili už stamiliony záznamů.

Data Pro ZÁchranÁŘe Jednou z hlavních výhod EZK je schopnost ihned sdílet zdravotní data pacientů mezi zdravotnickými profesionály. Pro podporu jejich rozhodování u neodkladných stavů pacientů však bylo třeba vytvořit řešení, které by jim nabídlo ucelený výběr jen takových informací o pacientovi, které jsou v těchto situacích na základě zkušeností z praxe nejdůležitější. Tento požadavek vznesli záchranáři, kteří při výjezdech postrádali dostatek informací o zdravotních údajích osob, k nimž vyjíždějí. Úkolu se ujala společnost KTTP v rámci pilotního projektu se Zdravotnickou záchrannou službou hl. města Prahy (ZZS HMP). Tak vznikl emergentní dataset, který v současnosti obsahuje tyto informace: n identifikace pacienta a kontakty na jemu blízké osoby; n rizikové faktory, přenosná onemocnění a alergie především lékové; n chronické diagnózy; n hospitalizace za poslední období (tři roky) a jejich důvod;

16

trvalá medikace; poslední medikace (vydané léky); n očkování. Cílem pilotního projektu ovšem bylo zajistit přístup k datasetu přímo z mobilní aplikace záchranářů. Proto bylo nutné vytvořit technologické zázemí, které to umožní, a vydefinovat a zapracovat rozhraní mezi oběma systémy. Toto rozhraní je založeno na standardu webových služeb a umožňuje jiným systémům (v případě projektu systému ZZS HMP) získat zabezpečeně data emergentního datasetu pro konkrétního pacienta. V praxi to vypadá tak, že posádka vozidla rychlé zdravotní pomoci má k dispozici tablet PC, do něhož pouze zadá číslo pojištěnce ošetřovaného pacienta. Zbytek činností již zajišťují technologie, které získají data emergentního datasetu z IZIP a během několika sekund je zobrazí přímo v aplikaci, kterou záchranář používá. n n

nÁhraDa PaPírových ZÁZnamů Vytvoření emergentního datasetu a jeho využívání v praxi však nebylo jediným cílem pilotního projektu. Současně šlo o důkladné otestování změny ryze papírového procesu pořízení zdravotnické dokumentace záchranné služby na dokumentaci pořizovanou primárně elektronicky. Elektronický záznam pacienta má několik předností. Složení posádek, časy a další informace se získávají přímo ze systému, není třeba je opakovaně zapisovat jako u papírové dokumentace. Po ukončení ošetření pacienta lékař uloží příslušné informace a vytiskne záznam o výjezdu. Zadaná data se okamžitě přenesou do centrálního systému, není nutné je následně vyplňovat po návratu na stanoviště. Důležitou funkčností tabletu PC, kterým se pořizuje elektronický záznam pacienta, je rovněž možnost získávat pro podporu rozhodování okamžitě dostupné informace z registru pacientů a z dalších externích registrů. »Zatím neexistuje obecný standard tzv. emergentního datasetu,« říká Mgr. Lukáš Bil, který se na pilotním projektu podílel za IZIP. »Soubor dat vycházející z potřeb neodkladné péče vytvořený společným úsilím KTTP, IZIP a ZZS HMP se může stát kvalitním základem pro další diskusi na toto téma napříč celou Evropskou unií.«

FOTO: ARCHIV

mobilní data pro život pacientů

Posádka vozidla záchranné zdravotnické služby zadá do tabletu PC jen číslo pojištěnce ošetřovaného pacienta. Příslušné technologie pak už samy během pár sekund data emergentního datasetu z IZIP zobrazí v aplikaci, kterou záchranář používá v terénu.

Tím spíše, že IZIP je zapojen do projektu Evropské komise epSOS, v němž má 12 členských států EU pilotně zajišťovat přeshraniční služby ePreskripce a Patient Summary. Projekt má vyřešit nedostatek vzájemné interoperability evropských států v oblasti identifikace, sémantiky, bezpečnosti zdravotnických dat i techniky jejich přenosu. V praxi to znamená, že stejné zdravotní údaje o klientovi získá v budoucnu lékař s požadovanou certifikací systému elektronické zdravotní knížky, ať už ordinuje v Bruselu nebo třeba v Bruntále. eZk I nÁstrojem Prevence Elektronická zdravotní knížka je dostupná klientovi a jeho ošetřujícím lékařům kdekoliv a kdykoliv na internetu. Emergentní dataset je však jen jednou ze čtyř oblastí, které EZK pokrývá. První jsou zdravotní informace, které může do EZK vkládat jak lékař, tak pacient (rozlišeny jsou opticky). Další oblast představuje osobní účet pojištěnce s přehledy vykázané péče, uhrazených regulačních poplatků a doplatků léků i s historií pojištění a plateb pojistného. Začátkem roku 2010 přibyla ještě oblast, kterou lze označit jako Manažer zdraví. Obsahuje Preventivní prohlídky a Očkovací kalendář s podrobným průvodcem, který usnadní plánování nadcházejících očkování. »Preventivní prohlídka je komplexním nástrojem umožňujícím na základě věku stanovovat doporučená preventivní vyšetření klientů,« vysvětluje obchodní ředitel IZIP Mgr. Lukáš Bil. »Díky tomu lze řadu chronických onemocnění začít léčit včas, čímž se zvyšuje úspěšnost léčby. V přehledných kalendářích mohou klienti také plánovat události, na něž je systém sám upozorní, a to formou zasílání zprávy na mobilní telefon nebo do e-mailové schránky,« uzan vřel Mgr. Lukáš Bil. jaroslav wInter

červen 2010

Informační a komunIkační technologIe

web města z jasné světové špičky

Ř

eč je o portálu hlavního města Prahy (www.praha.eu), který na žebříčku webů světových metropolí, sestaveném americkým The e-Governance Institute, získal druhé místo na světě a první v Evropě. Aplikace Zakázky pod lupou byla navíc letos v dubnu oceněna na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS) v Hradci Králové jako nejlepší elektronická služba v Česku. Informatiku na pražském magistrátu tedy nelze spojovat jen s mediálně neblaze proslulým projektem Opencard. Ale není bez zajímavosti, že »architektem« oceněného portálu je bývalý ředitel magistrátního odboru informatiky Václav Kraus, který na svou funkci rezignoval kvůli problémům s městskou kartou.

hoDnocení PoDle 98 krItÉrIí Internetové stránky byly hodnoceny na základě 98 kritérií rozdělených do kategorií zabezpečení, přístupnost stránek, obsah, služby na stránkách a zapojení občanů do rozhodování města. Do hodnocení se promítá i ochrana soukromí uživatelů, rychlost reakce politiků na dotazy občanů na on-line fórech, nebo možnost návštěvníků vyřídit na webu záležitosti, kvůli nimž by jinak museli zajít na městský úřad. Výsledky poskytují rovněž svědectví o tom, jaký vývoj prodělal pražský metro-

Žebříček portálů světových metropolí (2009) Pořadí

Město

Body

1.

Soul

84,74

2.

Praha

72,84

3.

Hongkong

62,83

4.

New York

61,10

5.

Singapur

58,81

6.

Šanghaj

57,41

7.

Madrid

55,59

8.

Vídeň

55,48

9.

Auckland

55,28

10.

Toronto

52,87

11.

Paříž

52,65

12.

Bratislava

52,50

13.

Londýn

51,95

14.

Jeruzalém

50,64

15.

Tokio

50,58

16.

Záhřeb

50,15

17.

Lublaň

49,39

18.

Lisabon

48,81

19.

Brusel

48,01

20.

Johannesburg

47,68

Zdroj: The e-Governance Institute

červen 2010

politní portál. Zatímco v roce 2005 obsadila Praha 14. místo a o dva roky později se dokonce propadla ještě o stupínek níž, loni už předběhla i města jako Londýn, Paříž či New York. Lepší webový portál má podle hodnotitelů už pouze jihokorejský Soul. Místo víceméně elektronické vývěsky magistrátu vznikl portál, který je vstupní branou k četným informacím a službám. Pražský primátor MUDr. Pavel Bém napočítal 29 agend, které si – na rozdíl od současného stavu – ještě před pár lety musel obyvatel metropole vyřizovat kontaktně, a oznámil, že magistrát letos k 1. červnu spustí dalších 61 projektů. Ty mají třeba umožnit vyřídit si přes internet registrační kartu chovatele psa, podat čestné prohlášení o majetkových poměrech či požádat o vydání souhlasu k nakládání s nemovitostí. jak se vYZnat ve sPletI Dat Aby se návštěvník portálu mohl orientovat v množství informací a služeb, je portál rozdělen do čtyř sekcí. Z hlavní stránky se zájemce dostane k informacím týkajícím se městských částí, dopravy, zábavy, života v Praze i její minulosti a budoucnosti, možností získat dotace i orientace pomocí různých map. Ve druhé sekci nazvané Portálová rodina je seřazeno deset relativně obsahově samostatných celků, jako je magistrát, zdravotnický portál, portál pro sociální oblast, dopravní situace, Praha virtuální či třeba Zakázky pod lupou. Sekce Elektronické služby nabízí 11 služeb – nejen informace o Opencard, ale též on-line dopravní kamery nebo fotobanku s téměř 800 fotografiemi ze života města, které jsou k dispozici ke stažení v tiskové kvalitě. Část Jak zařídit představuje průvodce životními situacemi z oblasti bydlení, dokladů, dopravy, poplatků, žádostí, povolení a stížností. Čtvrtou hlavní sekcí je adresář, kudy se návštěvník dostane na webové stránky městských částí a dalších úřadů. se Zlatým erBem Již zmíněný portál Zakázky pod lupou zasluhuje zmínku ještě proto, že ve 12. ročníku soutěže Zlatý erb o nejlepší webové stránky měst a obcí získal letos první místo v kategorii Nejlepší elektronická služba. Tato služba funguje na http://zakazky. praha.eu od května 2009. Zveřejňují se tam všechny zakázky u stavebních prací nad jeden milion korun, u objednávek služeb a dodávek hmotného majetku nad půl milionu korun. Cílem portálu Zakázky pod lupou je poskytnout zájemcům informace o výběrových řízeních organizovaných Magistrátem hl. m. Prahy. Portál obsahuje údaje o jednotlivých zakázkách ve všech fázích n procesu jejich realizace. jaroslav wInter

veřejná správa a internet /43

B

yli jste volit do Poslanecké sněmovny? Jste zvědaví, jak volby dopadly ve vašem městě, městysu či obci? Kdo byl nejstarším a kdo nejmladším kandidátem? Pokud vás toto vše zajímá, podívejte se na stránky www. volby.cz, které provozuje Český statistický úřad (ČSÚ). Co tam najdete? Výsledky všech předchozích voleb do Poslanecké sněmovny i Senátu Parlamentu ČR (jsou tam od roku 1996), zastupitelstev krajů (od roku 2000), zastupitelstev obcí (od roku 1994), Evropského parlamentu (od 2004), ale i například i do České národní rady (1990 a 1992) a Federálního shromáždění (taktéž 1990 a 1992). Na specializovaném webu Českého statistického úřadu se však dozvíte i aktuální data o právě uskutečněných parlamentních volbách: Především to, kdo je vyhrál, které politické strany a s kolika mandáty se dostaly do dolní parlamentní komory i kteří konkrétní poslanci v jejích lavicích zasednou a kolik jednotliví kandidáti obdrželi preferenčních hlasů. Volební výsledky si můžete zobrazit jak za celou Českou republiku, tak za každý kraj, každý okres, každou obec, ba i za každý jednotlivý volební okrsek. Adresa www.volby.cz ovšem obsahuje i spoustu dalších informací. V sekci Jmenné seznamy a přehledy se dozvíte počty kandidátů na jednotlivých listinách, kdo byl nejstarším a kdo nejmladším kandidátem, rozdělení kandidátů podle věku a pohlaví, rozdělení kandidátů na základě jejich politické příslušnosti – a toto vše z pohledu nejen kandidátů, ale také přímo zvolených (v tomto případě) poslanců. Vše samozřejmě s možností výběru území a územního celku, který vás zajímá. Podstatnou informací je rovněž volební účast. Ta pochopitelně mnohé vypovídá: Zda v daném místě občany politika zajímá, klesl-li tam ve srovnání s minulými volbami zájem voličů dostavit se k volebním urnám nebo jestli naopak stoupá atd. Věřme, že se brzy dočkáme také mapového zobrazení všech volebních výsledků, neboť barevná mapa, z níž už na první pohled zcela jasně vyčteme, jaká kde vyhrála politická strana, má větší vypovídací schopnost než jedna velká tabulka výsledků. Protože tento článek vznikl ještě v době před volbami do Poslanecké sněmovny, budu doufat, že Český statistický úřad podobu tohoto n serveru nezmění. vÁclav kouDele vedoucí odboru informatiky Krajský úřad Plzeňského kraje

17

Informační a komunIkační technologIe

jaké bylo desetiletí elektronické veřejné správy? Iniciativa eStat.cz vedená poslancem Evropského parlamentu Edvardem Kožušníkem uspořádala v pražském Valdštejnském paláci za účasti předsedy Senátu Přemysla Sobotky seminář na téma 10 let českého eGovernmentu.

v

panelové diskusi se také představili bývalí ministři, kteří od konce 90. let 20. století určovali rozvoj informační společnosti: Karel Březina, Vladimír Mlynář, Dana Bérová a Ivan Langer, doplnění nynějším náměstkem ministra vnitra pro informatiku Jaroslavem Chýlkem. V debatě se hodnotilo uplynulé desetiletí převážně pozitivně. Na počátku stála Strategie rozvoje informační společnosti, kterou přijala Zemanova vláda, ministerstvo informatiky vyvíjelo koncepci Portálu veřejné správy, jehož rozvoj byl později bohužel utlumen, až se za minulé vlády dospělo k celoplošnému zřízení terminálů CzechPOINT, povinným datovým schránkám a budování základních registrů veřejné správy.

ProBlÉmY PŘetrvÁvají Vladimír Mlynář však poněkud zproblematizoval zaměření semináře, když prohlásil, že předchozí desetiletí bylo ve znamení elektronizace a nikoli eGovernmentu, který znamená zásadní reformu správního systému s využitím moderních informačních technologií. Ve veřejné správě zatím k zásadní změně nedošlo a stále se vrací stejný problém: Elektronizují se neefektivní a zastaralé správní procesy, což zvyšuje náklady na administrativu a konzervuje nynější stav. Dalším přetrvávajícím problé-

mem je rivalita mezi informatiky legislativci. Podobně jako jiní řečníci upozornil také na fakt, že rozvoj informatizace je u nás zpolitizován a s každou další změnou vlády dochází k výrazným změnám ve strategii informačních a komunikačních technologií (ICT), což znejisťuje uživatele a celý systém neúměrně prodražuje. V diskusi o tom, jak by měl být řízen eGovernment po parlamentních volbách, zaznívaly návrhy na převedení této agendy pod Úřad vlády ČR. Důležitý však byl argument, aby byl zachován nynější systém kvůli plynulému čerpání dotací z EU. Dana Bérová připomněla další nešvary – nedokončení reformy státní správy, resortismus, nekoncepční spolupráci státu se soukromou sférou a nedostatek kvalifikovaných lidí ve veřejné správě. Náměstek ministra vnitra Jaroslav Chýlek potvrdil, že zatím chybějí ve veřejné správě motivační nástroje, které by umožnily přesvědčit úředníky, jak je proti tradičním postupům výhodné využívat nové technologie. Zdaleka ne všichni jsou přesvědčeni, že jim informační technologie umožňují usnadnit práci. V tomto směru je situace povzbudivější na úrovni obcí a krajů než na ministerstvech. Jako důvod pomalého a opatrného nasazování nových technologií byl v diskusi uváděn také strach některých politiků

a úředníků z transparentnosti. Mezi očekávanými, ale zatím nedotaženými projekty byla jmenována e-justice, elektronické volby nebo usnadnění procesu RIA (Regulatory Impact Assessment – nástroj pro zvyšování kvality regulace) plným využitím elektronizace v legislativním procesu. Nejkritičtěji se k současnému stavu vyjadřoval Oldřich Kužílek, tvůrce zákona o svobodném přístupu k informacím. Vytýkal politikům a úředníkům absenci strategického cíle, jímž je informovanost občanů. Na mnoha úřadech stále panuje neochota zveřejňovat dobrovolně veřejné informace a komunikace s veřejností je chápána spíše jako nepříjemná povinnost než samozřejmá nutnost. PatŘíme sPíŠe k PrůmĚru Jaroslav Chýlek uvedl, že podle údajů Eurostatu nepatří ČR v rozvoji elektronických služeb k nejvyspělejším evropským zemím, ale spíše k průměrným – 65 % podnikatelů a 27 % jednotlivců využívá internet ve vztahu k veřejné správě. Podle Českého statistického úřadu více než 11 % občanů komunikuje s úřady e-mailem a stahuje si formuláře, 6 % jich vyplňuje formuláře na webových stránkách úřadů. Formuláře ke stažení nabízejí všechny krajské úřady, 64 % státních úřadů a 42 % obcí, k on-line vyplnění 77 % krajských úřadů, 38 % organizačních složek státu a přes 10 % obcí. Existuje tedy zřejmý nepoměr mezi stoupající nabídkou elektronických služeb od úřadů n a jejich využíváním občany. vlaDImír heger

efektivní správa dokumentů

P

MO000948-7

ublikace Efektivní správa dokumentů – Co nabízí Enterprise Content Management se zabývá správou nestrukturovaných informačních zdrojů, jako jsou dokumenty, e-maily, formuláře, faxy, obrázky, hlasové zprávy apod. Vysvětluje celkovou koncepci aplikační oblasti označované termínem »správa podnikového obsahu« a vymezuje základní terminologii. Poskytuje přehled základních aplikačních komponent, které charakterizuje z hlediska jejich účelu, hlavních funkcí a očekávaných přínosů. Zabývá se správou podnikového obsahu i v souvislosti s aktuálně platnou legislativou a mezinárodně uznávanými standardy. Opomenuty nejsou ani aspekty řízení, pozornost je věnována momentálně se rozvíjející oblasti služeb a kritickým faktorům úspěšnosti projektů. Publikace obsahuje přehled současné nabídky produktů a služeb na našem trhu a uvádí aktuální trendy, které tento trh ovlivňují. Nabízí příklady z praxe a odkazy na internetové stránky, na kterých lze získat další informace. Kód knihy je: 03941. Knihu za 249 Kč (včetně DPH) si lze písemně objednat na adrese Economia, a. s., VTÚ, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected], nebo na http://knihy. ihned.cz, kde vám zařídí její zaslání na dobírku z nakladatelství GRADA Publishing. Případné informace poskytnou na tel.: 220 386 511–12. Členové ECONOMIA Benefitklubu, kteří u publikace uvedou na objednávce číslo své klubové karty a kód knihy, obdrží 30% slevu.

18

červen 2010

Téma

FOTO: ARCHIV

malé dopravní stavby v obcích

Je třeba z náměstí vyloučit automobilovou dopravu, nebo se na něm naopak má vybudovat co nejvíce parkovacích míst? Tuto otázku řešili i v Boskovicích v okrese Blansko. Nakonec pro své Masarykovo náměstí (na snímku s radnicí v pozadí) nalezli přijatelný kompromis.

nové parkoviště přispělo ke zklidnění centra boskovic V historických centrech měst se plochy pro parkoviště hledají jen velmi obtížně. V Boskovicích však zabili dvě mouchy jednou ranou: Zbavili se už nefunkčního nájezdu pro zauhlování bývalé kotelny a místo něho vybudovali 30 parkovacích míst.

J

eště dříve, než v Boskovicích na Blanensku začali s rekonstrukcí Masarykova náměstí v historickém jádru města a s návazným budováním přilehlého parkoviště v Hradní ulici, podle slov Ing. Vlastimila Koláře, vedoucího odboru územního rozvoje městského úřadu, zástupci radnice sjezdili snad půl republiky, aby se nechali inspirovat dobrými zkušenostmi, ale také aby se vyvarovali špatných řešení. auTomobilů na náměsTí Je méně a parkuJí za poplaTek »Můj průzkum se soustředil na otázku dopravy: Zda vůbec – a pokud ano, pak v jaké míře – pustit auta do hlavního městského prostoru a jak velkou plochu tam vyčlenit pro parkování. Zjistil jsem třeba, že tam, kde auta z náměstí razantně vymístili, prostor „umrtvili“. Jenže zaskládat náměstí auty také není řešení, i když řada obchodníků by červen 2010

si to přála. Považovali náměstí za něco jako kapacitní parkoviště a zásobovací dvůr pro své obchody. Nám se obchodníky podařilo přesvědčit, že náměstí plní i jiné funkce – shromažďovací a do jisté míry i relaxační. Je důležité, aby se lidé v tomto prostoru cítili bezpečně a příjemně. To se nakonec pozitivně projeví tržbách obchodů. Když bude prostor přirozeně příjemný, lidé jej budou vyhledávat a taky něco nakoupí,« poznamenává Ing. Vlastimil Kolář. Oboustranně přijatelná řešení se hledala rovněž s památkáři. Po roce 1989 totiž historické jádro města včetně torza židovského gheta bylo prohlášeno za městskou památkovou zónu. »S památkáři jsme dlouze a složitě diskutovali kupříkladu otázku zeleně,« vysvětluje Ing. Vlastimil Kolář. »Vím, že historicky stromy a květiny na náměstích nebyly, neboť šlo o prostory ke konání trhů. Ovšem dnes náměstí plní i jiné funkce

a podle mého názoru se to bez zeleně už neobejde. Jen je třeba zvolit vhodnou míru.« V Boskovicích je tak nyní na Masarykově náměstí 100 zpoplatněných parkovacích míst, která v tomto prostoru slouží hlavně návštěvníkům obchodů, úřadů a bank. příležiTosT dala hradní ulice Nové parkoviště s kapacitou 30 míst v Hradní ulici směrem z horního konce náměstí vzhůru k zámku a zámecké zahradě je zase určeno především návštěvníkům boskovických kulturních památek. Parkoviště (viz snímek na další straně) vzniklo na místě někdejšího, po plynofikaci už nefunkčního nájezdu pro zauhlování kotelny přilehlé základní školy. V památkové zóně to bylo prakticky jediné možné místo pro tolik potřebné parkoviště. Nakonec projekt přijali i památkáři: V Hradní ulici se totiž odstranil nevhodný novotvar (nájezd na školní uhelnu) a parkoviště svým pojetím respektuje bezprostřední sousedství historické budovy zámecké barokní rezidence, v níž nyní sídlí Muzeum Boskovicka. Důležité je, že radnice vybudování parkoviště v Hradní ulici nepojala samoúčelně – jen ve snaze získat nová parkovací mís-

19

›

Téma

malé dopravní stavby v obcích

Místo už nefunkčního nájezdu pro zauhlování školní kotelny nyní v Boskovicích slouží toto sympatické hlídané parkoviště.

› ta. Filozofie projektu totiž byla postavena na tom, aby se komplexně řešil i původní stavebně technický stav celé lokality včetně dopravní situace, která v ní panovala. Vzhledem k intenzitě dopravy tam chodníky už svou šíří nevyhovovaly a špatný byl i jejich technický stav. Zelené pásy, které oddělovaly chodník od vozovky, už prakticky neplnily žádnou funkci, byly prošlapány a sloužily spíše jako záchody pro psy. Osobní auta, parkující na vozovce mnohdy v obou směrech, bránila plynulému průjezdu ostatním vozidlům, která navíc ohrožovala chodce, jimž úzké chodníky nestačily. Nové parkoviště v Hradní ulici pomohlo zklidnit turisticky atraktivní centrum Boskovic. Protože se ulice zbavila chaoticky parkujících aut, mohla se razantně rozšířit plocha pro chodce tak, aby pro ně byla pohodlná, bezpečná a příjemná. Hradní ulice dostala i novou dlažbu, je vybavena lavičkami, veřejným osvětlením a nově osazena zelení, čímž tam vznikl příjemný a reprezentační veřejný prostor.

závora, či parkovací auTomaT? Také parkovné je v Hradní ulici (stejně jako na dalších parkovištích ve městě) nižší než taxa za použití parkovacích míst na Masarykově náměstí. Všude ve městě se při parkování vozidla platí desetikoruna za první i každou další započatou hodinu, na Masarykově náměstí však každá další započatá hodina stojí 20 korun. Společnost Služby Boskovice prodává rovněž parkovací karty, které platí na všech placených parkovištích s výjimkou Masarykova náměstí. Po třech letech od uskutečnění projektu by Ing. Vlastimil Kolář na základě dosavadních zkušeností postupoval jinak zřejmě jen v případě závory u vjezdu na parkoviště. »Patrně bych ji tam už neosazoval, ale placení řešil parkovacím automatem,« říká. »Mentalita lidí je ještě taková, že závora část z nich od vjezdu na parkoviště odrazuje.« Šéf radničního odboru územního rozvoje v Boskovicích přidává ještě jednu radu: »Vyplatí se všechny důležité věci projednat s co nejširším okruhem orgánů, organizací a obyvatel. Určitě nelze všem ve všem vyhovět. Ale je třeba názory druhých poslouchat, neslibovat nemožné – a to, na čem se pak společně dohodneme, dodržet.« /ak/

20

Projekt Letohradem bezpečně bez překážek se zaměřuje na zlepšování bezpečnosti dopravy v tomto městě. V rámci projektu město dosáhlo i na dotaci SFDI na rekonstrukci autobusových zastávek a chodníků v Ústecké ulici.

p

odle údajů z roku 2005 touto ulicí v Letohradě (okres Ústí nad Orlicí) každý den projíždělo v průměru 4600 vozidel. Podél silnice II. třídy jsou ovšem umístěny také autobusové zastávky, v nichž podle současného jízdního řádu den co den zastavuje 16 linek. A jak podotýká starosta města Petr Fiala, zastávky využívají stovky cestujících denně. »Zastávky se nacházejí poblíž rušné křižovatky pod náměstím a jakékoliv zastavení autobusu tam způsobovalo velké dopravní problémy. Ty se někdy se přenesly dokonce až do křižovatky, k níž je příjezd od náměstí z prudkého kopce. Docházelo tam tak k velmi nebezpečným situacím,« přibližuje ještě nedávný stav v této lokalitě starosta. leTohradu významně pomohl příspěvek sFdi Proto v roce 2008 radnice přikročila k přebudování autobusových zastávek v obou směrech do podoby zálivů a zároveň nechala provést rekonstrukci přilehlých chodníků. Všechny tyto úpravy měly bezbariérový charakter. Investice se uskutečnila v rámci projektu Letohradem bezpečně bez překážek, který se v tomto východočeském městě zaměřuje na zlepšování bezpečnosti dopravy. Investorem rekonstrukce autobusových zastávek a přilehlých chodníků v Ústecké ulici bylo město, přičemž projekt byl podpořen příspěvkem Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) 0,94 mil. Kč pro naplňování programů zaměřených ke zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu

FOTO: ARCHIV

FOTO: ARCHIV

autobusové zastávky mohou být bez bariér

V loňském roce Letohrad získal dotaci SFDI i na tento nový chodník podél silnice II/360 do jedné ze svých částí – Jankovic.

a orientace. Zbytek do celkové výše investičních nákladů 1,2 mil. Kč dorovnalo ze svého rozpočtu město. Neinvestiční náklady činily zhruba 40 tisíc korun, přístřešek čekárny stál radnici dalších 60 tisíc korun. Zhovitelem díla, který vyšel z výběrového řízení na veřejnou zakázku, byly Technické služby Letohrad spol. s r. o. Ačkoliv rekonstrukce zastávek i chodníků rovněž vyžadovala zásahy do některých sousedních pozemků, podařilo se ji v samém závěru roku 2008 uskutečnit během pouhých tří měsíců. Mimo jiné také proto, že v místě úpravy šlo vesměs o pozemky města, případně TJ Spartak OEZ Letohrad, s níž radnice nalezla rychlou dohodu. zvýšila se bezpečnosT dopravy Město Letohrad projekt přihlásilo do soutěže Cesty městy, kterou jako součást svého Dopravního programu pořádá Nadace Partnerství. V přihlášce do soutěže se rov-

Jak jsou řešeny autobusové zastávky v Ústecké ulici Bezbariérové provedení zastávek odpovídá požadavkům v době výstavby platných předpisů: Na nástupišti ve vzdálenosti přibližně 0,50 m od staničního označníku byl z dlažby s reliéfním povrchem položen signální pás šířky 0,80 m pro nevidomé. n Obrubníky nástupiště lemuje barevný kontrastní pás bez hmatové úpravy o šířce 0,30 m. n V místech sjezdů a tam, kde se chodník napojuje na obslužnou komunikaci k přilehlé prodejně, byla pro varovný pás o šířce 0,40 m použita reliéfní dlažba. n Varovný a signální pás mají dostatečný hmatový kontrast a jsou barevně odlišeny od okolní dlažby. n V místech pro přecházení výška sníženého obrubníku činí 0,02m, u sjezdů je pak jeho výška 0,02 – 0,05m. n Chodníky jsou rampově spádovány ke sníženým obrubníkům ve sklonu maximálně 12,5 % při zachování průchozího prostoru o šířce minimálně 0.90 m a příčném sklonu průchozího prostoru nanejvýš 2 %. n Pro zrakově postižené občany tvoří vodicí linii betonové záhonové obrubníky ABO 5-20 výšky minimálně 0,06 m, které ohraničují chodník a travnatý pás. Na autobusové zastávce pod zámkem převzala funkci vodicí linie kamenná opěrná zeď. n Příčný sklon nástupiště je 2 % a výška nástupní hrany nad vozovkou 0,20 m. n Přístup na autobusové zastávky je zajištěn po chodnících šířky 2,00 m, z nichž část je již v bezbariérovém provedení a zbytek na tuto úpravu ještě čeká. n n

ZDROJ: MĚSTSKÝ ÚŘAD LETOHRAD

červen 2010

Téma

Před rekonstrukcí zastávek v Ústecké ulici autobusy nejenže zastavovaly v jízdním pruhu silnice II. třídy a brzdily plynulost provozu, ale často vjížděly až na chodník (horní foto). Vybudování zastávkových zálivů a bezbariérové provedení zastávek (foto vpravo) zvýšily bezpečnost silničního provozu a prospěly komfortu cestujících při výstupu a nástupu.

něž uvádí, že před dokončením projektu jen v letech 2007/2008 došlo v této lokalitě hned k sedmi dopravním nehodám. »Od doby, kdy byly autobusové zastávky v Ústecké ulici zrekonstruovány včetně vybudování zálivů, o nějaké dopravní nehodě, k níž by tam došlo, vlastně ani nevím,« konstatuje starosta Petr Fiala. moderní bezbariérové řešení nepůsobí problémy Zrekonstruovaným zastávkám nechybějí signální pásy s reliéfním povrchem pro nevidomé, podél snížených obrubníků byly zase vybudovány varovné pásy. V zálivech oddělených od jízdních pruhů vodicími pásky je položena podle návrhu projektové dokumentace obrusná vrstva z drobných žulových kostek, zatímco obrusná vrstva vozovky zůstala zachována v podobě asfaltového betonu. Z dopravců využívá tyto zastávky ČSAD Ústí nad Orlicí, a. s., která pro ně na požádání radnice poskytla i nové označníky. Bezbariérové řešení zastávek řidičům au-

FOTO: ARCHIV

FOTO: ARCHIV

malé dopravní stavby v obcích

tobusů problémy nepůsobí. Projektovou dokumentaci pro územní a stavební řízení z hlediska bezbariérovosti důkladně posuzovalo i cestmistrovství Správy a údržby Pardubického kraje v Ústí nad Orlicí a při rozhodování o poskytnutí svého finančního příspěvku se jí zabýval i SFŽP. Jak potvrzuje starosta Petr Fiala, ve městě chybělo – a dosud částečně chybí nemálo chodníků podél frekventovaných silnic II. třídy v zastavěné části města, kde situace nebyla ani pro chodce, ani pro řidiče dostatečně bezpečná. Proto se město v současném volebním období zaměřuje na zlepšování bezpečnosti dopravy na svém území a s projektem Letohradem bezpečně bez překážek se rok co rok uchází o dotaci Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). S žádostmi u fondu uspělo už dvakrát – v roce 2008, stejně jako o rok později. Dodejme, že díky projektu Letohradem bezpečně bez překážek se v Ústecké ulici loni položil i nový chodník podél silnice II/360 do Jankovic a zrekonstruovaly se ještě další, už nevyhovující úseky. Radnice tyto

železniční doprava silniční doprava telekomunikace

chodníky, ale i veřejné osvětlení v Ústecké ulici zainvestovala ze svého rozpočtu. změny díky rop severovýchod Ke zlepšení bezpečnosti dopravy přispěl i projekt spolufinancovaný z Regionálního operačního programu (ROP) Severovýchod, v jehož rámci se zrekonstruoval přednádražní prostor, takže u vlakového nádraží vzniklo za zhruba 25 mil. Kč i nové autobusové nádraží. Také v ulicích – Komenského a Šedivské, vesměs podél silnic II. třídy, byly obnoveny nevyhovující chodníky. Díky ROP má Letohrad rovněž svou první okružní křižovatku. »Naší prioritou bude i nadále pokračovat v projektu Letohradem bezpečně bez překážek a budovat chybějící chodníky podél frekventovaných komunikací v zastavěné části. Zabývat se chceme i pro chodce nebezpečným zúženým hrdlem ve spodní části Václavského náměstí, stejně jako nízkou průjezdností železničního viaduktu na II/360 pod náměstím,« uzavřel starosta Letohradu Petr Fiala. /ak/

AŽD Praha Tradiční český dodavatel moderních řídicích a zabezpečovacích systémů pro dopravu

Bezpečně k cíli červen 2010

www.azd.cz

21 MO000991-3

Téma

malé dopravní stavby v obcích

i »obyčejný« chodník může obohatit estetický vzhled obce

o

bec se s ním loni přihlásila do soutěže Cesty městy a úspěch v ní jí unikl takříkajíc o vlásek. Petr Skiba z pozemkového oddělení obecního úřadu vysvětuje, že k západní části Píště, která vznikla v šedesátých letech minulého století, nikdy nebyla vybudována přístupová komunikace pro pěší. Lidé proto museli chodit po okraji frekventované silnice II. třídy. Protože Píšť pro projekt mohla využít vesměs vlastní pozemky, nový bezbariérový chodník byl – i v souladu s územním plánem – od tělesa komunikace oddělen zhruba osmi metry. Bezbariérovost je zajištěna

Přístupový chodník do západní části obce Píšť délka nově vybudovaného chodníku...zhruba 260 m šířka chodníku ............................................... 1,5 m dláždění zpevněných ploch chodníků: ......... 450 m2 osazení obrubníkůw .................................. 580 bm opěrná zeď vč. zábradlí ............................... 15 bm elektroinstalace................. 7 ks parkového osvětlení terénní a sadové úpravy ............................ 1500 m2 akátová alej ............................... 25 ks + 1 ks platan městský mobiliář.............. herní prvky pro děti 3 ks, lavice 3 ks, odpadkový koš 1 ks typ dlažby............. Presbeton Holland 200x100x60 zahradní obrubník .......... Libet (PL) – 1000x200x60

»Třešničkou na dortu« úprav veřejných prostranství v Píšti jsou zajímavé parkové sluneční hodiny u kostela sv. Vavřince.

Soutěžní projekt nového chodníku si vyžádal celkové náklady 1,43 mil. Kč. Moravskoslezský kraj na ně přispěl ze svého Programu na podporu obnovy a rozvoje venkova (0,2 mil. Kč) a programu Zvyšování pasivní bezpečnosti na pozemních komunikacích (0,22 mil. Kč). Zbytek doplnila obec, která ze svého obvykle financuje i jiné menší investice typu rekonstrukcí a výstavby chodníků či parčíků. /ak/

FOTO: ARCHIV

ZDROJ: OBECNÍ ÚŘAD PÍŠŤ

snížením obrubníků a osazením reliéfní dlažby pro osoby se sníženou schopností orientace v místech nástupu na chodník a přechodu přes komunikaci. Pozoruhodné je, jak menší obec s 2122 obyvateli a jen 22milionovým rozpočtem (bez dotací) se cílevědomě věnuje rekonstrukcím stávajících i výstavbě nových chodníků, péči o zeleň a veřejná prostranství. I součástí projektu přihlášeného do soutěže Cesty městy byla navazující opatření v podobě terénních a sadových úprav, výsadby akátové aleje či sportovněrelaxačního zázemí pro děti. Podle Petra Skiby se v Píšti při obnově a úpravách veřejných prostranství opírají hlavně o vlastní nápady. Je-li však třeba budovat nová veřejná prostranství a plochy, naopak s projektanty spolupracují a zadávají jim vytvoření studie, případně i příslušné dokumentace. »Pokud jde o estetický vzhled či druhy vysazovaného stromoví a zeleně, čerpáme z historických fotografií z 20. a 30. let minulého století,« vysvětluje Petr Skiba. Při plánování parčíků, případně odpočivadel v návaznosti na cyklotrasy radnice kromě toho vychází i z koncepce rozvoje mikroregionu Hlučínsko, a to hlavně s ohledem na umístění a počty laviček, stojanů na kola, turistického informačního systému apod.

FOTO: ARCHIV

Chodník s bezbariérovým přístupem, zkultivované veřejné prostranství s novými prvky obecního mobiliáře i příjemné odpočinkové plochy se sportovně-relaxačním zázemím pro děti. Takový je přínos projektu Opatření pro zvýšení bezpečnosti chodců na silnici II/466 obce Píšť na Opavsku.

K novému bezbariérovému chodníku byla přidána také odpočinková plocha se sportovně-relaxačním zázemím pro děti.

22

Bodové osvětlení přechodu zajišťují svítilny typu ZEBRA na dvou sloupech. V obci se toto řešení osvědčuje i v jiných částech.

červen 2010

malé dopravní stavby v obcích

Téma

cyklostezka chce i zázemí

b

ěhem posledních dvou let vznikly kolem Uherského Brodu hned čtyři úseky cyklostezek v celkové délce 12 kilometrů. Všechny jsou hvězdicovitě napojeny na blízká i vzdálenější sídla, čímž se naplňuje předsevzetí uherskobrodské radnice, aby se město stalo jakousi cykloturistickou křižovatkou mezi Baťovým kanálem, Luhačovicemi a Bílými Karpaty. Naposledy tam letos v dubnu slavnostně otevírali cyklostezku Kunovice–Uherský Brod–Luhačovice, k. ú. Újezdec u Luhačovic. Projekt obousměrné dvoupruhové cyklostezky dlouhé přes 2,8 km si vyžádal celkové náklady 12,45 mil. Kč a mohl být uskutečněn díky spolufinancování Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Dotace činila bezmála 7,7 mil. Kč, zbytek dorovnal investor – město Luhačovice.

Jaké Jsou zkušenosTi radnice Ing. Pavel Josefík může shrnout bohaté zkušenosti uherskobrodské radnice s přípravou a budováním cyklostezek: »Projektová příprava bývá složitější než následná realizace. Stavba zpravidla netrvá déle než pár měsíců, ale příprava projektu si může vyžádat i několik let. Začíná již u územního plánu a pokračuje výběrem vhodné trasy nejen s ohledem na reliéf stezky, ale také na „vlastnickou průchodnost“. Také v našem regionu kvůli nedořešeným vlastnickým vztahům některé slibné úseky nebylo možno postavit. Důležitá je i příprava –

Cyklostezka Uherský Brod–Luhačovice oficiálně slouží místním obyvatelům i turistům od letošního 23. dubna.

kompletace žádosti na SFDI o příspěvek. Co stavebnímu úřadu stačí pro vydání povolení na cizím pozemku (například nájemní smlouva na dobu neurčitou s výpovědní dobou tři měsíce), nemusí uspokojit fond.« V Uherském Brodě vědí, že postavit cyklostezku je samo o sobě málo. Důležitá je i její údržba – město si za tím účelem už pořizuje malou mechanizaci. Chce dál zkvalitňovat i turistickou infrastrukturu. Do Regionálního operačního programu Střední Morava poslalo projekt na značení stezky a vybudování odpočinkových míst na nejhezčích výhledech na panorama Bílých Karpat (včetně panoramatických map a možná i pořízení dalekohledu). Řadu kroků město k příjemnějšímu cykloputování už vykonalo. Tak třeba při otevírání cyklostezky z Kunovic do k. ú. Újezdec u Luhačovic nechyběla čerstvě vydaná cyklomapa Uherskobrodska a Brodský zpravodaj (viz www.uherskybrod.cz) bude zveřejňovat tipy na zajímavé cyklovýlety. /ak/

MO000976

po silnici se už na kole neJezdí »Tato cyklostezka byla dlouho žádaná,« říká místostarosta Uherského Brodu Ing. Pavel Josefík. »Obě sousední města spolu už historicky vytvářejí jakousi harmonii: Naše město poskytovalo zaměstnání a vzdělávání, Luhačovice zase vždy měly zázemí pro rekreaci a zábavu. Dříve od nás jezdili lidé do Luhačovic běžně na kole. Nyní je však na silnici II/490 takový provoz, že jet tudy na kole znamená podstoupit velké riziko.« Nová cyklostezka, která v extravilánu odkloňuje cyklisty ze silnice, proto nejen zvyšuje bezpečnost cyklistů, ale poskytuje místním obyvatelům i dalším vyznavačům pohybu možnost sportovního vyžití včetně in-line bruslení. Už v zimě na ještě neotevřené stezce byla také projeta lyžařská sto-

pa. Navíc by se tato trasa měla stát součástí významné krajské cyklotrasy Luhačovice– Uherské Hradiště, případně Luhačovice– Veselí, či Luhačovice–Bílé Karpaty. V sezoně i o víkendech by tam měly projíždět stovky cyklistů. Radnice na to připravuje i místní podnikatele v cestovním ruchu.« V regionu se na budování sítě cyklostezek podílejí další obce a města. Tak třeba investorem jiné, letos v dubnu otevírané cyklostezky v úseku Prakšice–Uherský Brod byla obec Prakšice. Luhačovice zase financovaly nový úsek cyklostezky do Biskupic. Naopak Uherský Brod chce ještě letos vybudovat úsek Uherský Brod–Kunovice (okolo uherskobrodské městské části Havřice). Za připomenutí jistě také stojí už loni otevřená cyklostezka Uherský Brod–Nivnice. Pro cyklisty je mimořádně komfortní, neboť povrch má ze silničního betonu a je v celé své délce osvětlena. O náklady na její stavbu se spolu s SFDI podělilo město Uherský Brod a obec Nivnice.

FOTO: ARCHIV

Město Uherský Brod aspiruje na to stát se mekou cykloturistů, kteří odtud budou vyjíždět na Baťův kanál, za krásami Bílých Karpat či do Luhačovic. K tomu jsou nutné cyklostezky...

červen 2010

23

Evropská uniE

rekonstrukce problémových sídlišť z dotací Eu Celkem 5138 milionů korun je k dispozici pro revitalizace či regenerace sídlišť v ČR. Díky Integrovanému operačnímu programu (IOP) tak nyní může 41 měst získat dotace a významně zvelebit svá problematická sídlištní prostředí. Komu přesně jsou dotace určeny a jaké jsou nejčastější chyby v projektových žádostech, přiblíží tento článek sestavený odborníky z Centra pro regionální rozvoj ČR.

i

ntegrovaný operační program je jedním z osmi tematických operačních programů schválených Evropskou komisí pro ČR v období 2007–2013. Podporuje řešení problémů v oblastech rozvoje informačních technologií ve veřejné správě, zlepšování infrastruktury sociálních služeb, veřejného zdraví, služeb zaměstnanosti a služeb v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik. Dále se zaměřuje na podporu cestovního ruchu, kulturního dědictví, zlepšování prostředí v sídlištích nebo na rozvoj systémů tvorby územních politik. k DispoZiCi 5 138 MiLionŮ korun Takzvaná Oblast intervence 5.2 Zlepšení prostředí v problémových sídlištích je zaměřená na zvýšení kvality života pro obyvatele problémových sídlišť prostřednic-

tvím komplexní revitalizace či regenerace prostředí sídlišť, ve kterých by hrozící problémy mohly v případě vyšší koncentrace sociálně znevýhodněných rodin vyústit v sociální vyloučení. Pro tuto oblast je určeno zhruba 12 % prostředků z více než 42,5 mld. Kč vyčleněných pro celý Integrovaný operační program, tedy finanční prostředky ve výši 5 138 mil. Kč. Získat podporu mohou oprávnění žadatelé z 41 měst České republiky (viz mapa), která mají Integrovaný plán rozvoje města (IPRM) schválený ministrem pro místní rozvoj. V této oblasti intervence je možné předkládat žádosti celkem do tří aktivit: n Revitalizace veřejných prostranství; n Regenerace bytových domů; n Pilotní projekty.

rEviTALiZACE vEŘEJnÝCH prosTrAnsTvÍ Projekty na revitalizaci veřejných prostranství zahrnují například úpravu, obnovu či výsadbu veřejné zeleně, výstavbu, rekonstrukci nebo sanaci parkovacích ploch, chodníků, cyklistických stezek a budování či modernizaci nekomerčních volně přístupných rekreačních ploch. Oprávněnými žadateli pro tuto aktivitu jsou pouze obce. Výše podpory je pro projekty zaměřené na revitalizaci veřejného prostranství stanovena v poměru 85% ze strukturálních fondů ku 15 % zdrojů příjemce. rEGEnErACE BYTovÝCH DoMŮ V aktivitě regenerace bytových domů je možné požádat o dotaci například na zateplení obvodového pláště, rekonstrukci technického vybavení, výměnu či modernizaci lodžií, balkonů nebo třeba zajištění moderního sociálního bydlení při renovacích stávajících budov. V rámci této aktivity si žádost o dotaci mohou podat pouze vlastníci bytových domů. V případě projektů na regeneraci bytových domů se může jednat o podporu maximálně 40 %, z toho tvoří 85 % strukturální fondy a 15 % státní rozpočet, zbytek zdroje příjemce.

Města se schváleným integrovaným plánem rozvoje měst v IOP

24

červen 2010

Evropská uniE piLoTnÍ proJEkTY Pilotní projekty jsou zaměřené na řešení romských komunit ohrožených sociálním vyloučením, tzn. dojde k propojení aktivity regenerace domů a revitalizace veřejného prostranství s aktivitami sociálního začleňování (aktivita 3.1b Služby v oblasti sociální integrace v IOP) nebo s aktivitami řešenými v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost. U pilotních projektů tedy není primárním cílem pouhé zlepšení stavu bytových domů, ale především snížení nezaměstnanosti, kriminality, drogové závislosti a podpora vzdělanosti. Z tohoto důvodu aktivity zaměřené na regeneraci veřejných prostranství a na renovaci bytových domů, popř. přestavbu nebytových objektů na sociální bydlení, budou navazovat na aktivity z oblasti sociální a komunitní péče, intervenci z oblasti lidských zdrojů, zaměstnanosti apod. Pilotní projekty budou realizovány v Ostravě, Orlové, Mostě, Brně, Kladně a v Přerově. Žádost o podporu v této aktivitě mohou předložit obce i vlastníci bytových domů. Více se o jednotlivých podporovaných aktivitách dozvíte v Příručce pro žadatele a příjemce dostupné na www.crr.cz nebo www.strukturalni-fondy.cz/iop/5-2. vÝZvY k poDávánÍ ŽáDosTÍ Výzva Ministerstva pro místní rozvoj ČR k podávání žádostí o poskytnutí podpory byla vyhlášena dne 22. 5. 2009 jako kontinuální na 80 % z celkové alokace pro tuto oblast podpory IOP 5.2. Po této výzvě následovaly výzvy jednotlivých měst, do kterých se mohli přihlašovat žadatelé s konkrétními projekty. K 31. 3. 2010 bylo předloženo celkem 219 projektů. Po výběru a schválení projektu městem je žadatelé předkládají na příslušné regionální pobočky Centra pro regionální rozvoj ČR (CRR), kde probíhá další administrace. nEJČAsTĚJŠÍ CHYBY oDHALEnÉ konTroLou Po předložení žádostí o dotaci provádí pracovníci CRR řadu kontrol – nejdříve kontrolu přijatelnosti, pak kontrolu formálních náležitostí projektu a posléze ex-ante analýzu rizik, příp. ex-ante kontrolu na místě. Při kontrolách se posuzuje například soulad projektu s cíli a aktivitami příslušné oblasti intervence, splnění definice příjemce, forma a obsah žádosti i doložení všech povinných příloh. V průběhu uvedených kontrol jsou nejčastěji nacházeny tyto nedostatky: n chybí povinná příloha či je neúplná, n údaje v žádosti jsou neúplné nebo neodpovídají údajům uvedeným v přílohách, n chybí podpis statutárního zástupce. Tato pochybení je možné dodatečně doplnit a nejsou tedy důvodem pro vyřazení žádostí z další administrace.

Centrum pro regionální rozvoj ČR Příspěvkovou organizaci Centrum pro regionální rozvoj ČR (CRR ČR) založilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR již v roce 1996 za účelem aktivní podpory regionální politiky vlády ČR. Během své existence zastávalo CRR ČR funkci implementační agentury předvstupní pomoci EU 1994–2004 a roli zprostředkujícího subjektu pro programy financované ze strukturálních fondů EU a Iniciativy v období 2004–2006. V současné době je CRR ČR pověřeno výkonem funkce zprostředkujícího a kontrolního subjektu pro programy období 2007–2013 (konkrétně IOP – Integrovaný operační program, OPTP – Operační program Technická pomoc a Operační programy v rámci Cíle 3 – Evropské územní spolupráce). Jako zprostředkující subjekt v Integrovaném operačním programu poskytuje CRR ČR konzultace a pomáhá s realizací projektů u následujících oblastí intervence IOP: n 4.1 Národní podpora cestovního ruchu n 5.2 Zlepšení prostředí v problémových sídlištích n 5.3 Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik n 6.1, 6.2 Technická pomoc Od roku 2009 CRR ČR spolupracuje také s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a Ministerstvem vnitra ČR při realizaci projektů v těchto oblastech intervence IOP: n 2.1 Zavádění ICT v územní veřejné správě n 3.1 Služby v oblasti sociální integrace n 3.3 Služby v oblasti zaměstnanosti n 3.4 Služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik Role zprostředkujícího subjektu zahrnuje zejména tyto činnosti: příjem žádostí o dotaci, kontakt se žadateli a příjemci, posouzení přijatelnosti, formálních náležitostí, ex-ante analýzy rizik projektů, kontroly ex-ante, dále také interim a ex-post analýzy rizik projektů a kontroly projektů, ověřování dodržení podmínek zákona o veřejných zakázkách, posuzování změn v průběhu projektu, monitorování realizace projektů, administraci žádostí o platby, vkládání údajů o projektech do informačního systému a mnoho dalších. Pro žadatele, příp. příjemce, je velice důležitou činností CRR ČR také bezplatné poskytování fundovaných informací a konzultací, které mohou kdykoliv zdarma využít. Kontaktními místy jsou pobočky CRR ČR v každém regionu soudržnosti (NUTS II) se sídly v Brně, Hradci Králové a Liberci, Chomutově, Olomouci, Ostravě, Písku a Praze. CRR ČR navíc zajišťuje také hardwarovou a softwarovou podporu a provoz monitorovacích systémů Monit7+ jednotlivých projektů celkem pro 17 operačních programů strukturálních fondů EU. Podobně zabezpečuje i chod webové aplikace Benefit7 také pro 17 operačních programů, která je pomyslným webovým účtem žadatele. Mimo to se od roku 1999 CRR ČR zabývá také vytvářením volně přístupných internetových informačních aplikací. Postupně byl vyvinut vzájemně propojený systém prezentačních úrovní – Regionální informační servisy (RIS) a Mapový Server CRR ČR, které shromažďují a veřejnosti bezplatně zpřístupňují různorodé datové zdroje informující o České republice, jednotlivých regionech a obcích.

proBLEMATiCká vÝBĚrová ŘÍZEnÍ K důležitému mezníku v administraci projektu patří zadávání výběrového řízení, neboť výdaje v projektu mohou být realizovány pouze na základě transparentního výběrového řízení, které musí být uskutečněno v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. V případě zakázek nespadajících do režimu tohoto zákona postupuje příjemce v souladu se Závaznými postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů Evropské unie, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období 2007–2013 (Závazné postupy), které jsou přílohou Příručky pro žadatele a příjemce. konZuLTACE nA poBoČkáCH Crr Vzhledem k důležitosti dodržení správného postupu při realizaci výběrového řízení poskytují pracovníci regionálních poboček Centra regionálního rozvoje ČR se sídly v Brně, Hradci Králové, Chomutově, Olomouci, Ostravě, Písku a Praze (kontakty jsou uvedeny na www.crr.cz) zadavatelům

četné bezplatné konzultace při přípravě zadávací dokumentace i v dalších oblastech souvisejících s průběhem výběrového řízení. Příjemci jsou upozorňováni na nutnost dodržení základních principů transparentnosti, zákazu diskriminace a rovného zacházení, které bývají nejčastěji porušovány nesprávným nastavením kvalifikačních předpokladů či hodnoticích kritérií, nesprávným stanovením druhu veřejné zakázky, nedovoleným rozdělením předmětu zakázky do několika výběrových řízení či neúplným dokladováním jednotlivých úkonů. V současné době jsou v rámci Integrovaného operačního programu vyhlášeny i další výzvy zaměřené na jiné prioritní osy, oblasti intervence a jednotlivé podporované aktivity (viz www.stukturalni-fondy.cz). O jejich průběhu Centrum pro regionální rozvoj ČR pravidelně informuje na svých n webových stránkách www.crr.cz. JAnA BŘiCHáČková DAGMAr MusiLová

Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a Ministerstvem pro místní rozvoj ČR MO001019

červen 2010

25

Evropská uniE

nový systém umožňuje zaplatit výdaje přímo z dotace Od letošního 1. června zavedl Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy systém modifikovaných plateb. Středočeští příjemci evropských dotací už tedy nebudou muset předfinancovávat projekty z vlastních zdrojů.

D

osud žadatelé své projekty financovali z vlastních peněz a teprve s odstupem času jim byly výdaje propláceny. Většinou si museli půjčit prostředky u bank nebo si je zajistit z jiných zdrojů. To pro ně znamenalo neúměrnou finanční i administrativní zátěž. Nově dostávají prostředky průběžně, a to tak, aby mohli výdaje zaplatit přímo z dotace.

ÚsporY nákLADŮ »Podle našich odhadů by tento systém mohl realizátorům projektů ušetřit do konce programového období v roce 2013 zhruba 200–300 milionů korun,« vysvětluje ředitel Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy Tomáš Novotný. Úřad se snaží žadatelům o dotace i jejich příjemcům vycházet vstříc ve všech smě-

Na co a kam putovaly dotace z ROP SČ Na začátku letošního května příjemci proinvestovali již přes 3,1 miliardy korun, kterými bylo podpořeno celkem 240 projektů. Prostřednictvím evropských dotací se tak podařilo ve středních Čechách vybudovat například 50 km nových silnic, 13 km cyklostezek, 14 nových školských zařízení či 17 zařízení pro volnočasové aktivity. Z této částky největší objem, více než 1,2 miliardy korun, připadá na projekty dopravní infrastruktury, zejména na stavby a modernizace silnic druhé a třetí třídy. Jako příklad lze uvést rekonstrukce silnice v obci Cítov a Vlíněves, výstavba a rekonstrukce autobusových zastávek v obcích Jirny, Šestajovice a Horoušany nebo projekt uskutečněný Středočeským krajem na obnovu dopravního značení ve Středočeském kraji. n Rozvoj cestovního ruchu byl dosud podpořen dotací ve výši přesahující 522 milionů korun. Tato částka je rozdělena mezi 30 projektů v realizaci a tři projekty, které jsou již ukončené. Evropské dotace putovaly například na pořízení vnitřní a vnější expozice muzea kulturní památky Bauerova vila v Libodřicích či na projekt usilující o zachování kulturního dědictví cukrovarnictví, lihovarnictví a řepařství vybudováním muzea v prostorách nevyužívané kulturní nemovité památky, areálu hospodářského dvora v Dobrovici. n Rozvoj měst a venkovských sídel podpořily proplacené prostředky ve výši přesahující 1 miliardu korun. V této oblasti se uskutečňuje 114 projektů, 12 je již ukončeno. Dotace do rozvoje měst a venkova směřují například do obcí Mníšek pod Brdy, Obecnice, Poděbrady či Horoušany na modernizaci a rozšíření mateřských školek. Podporu získaly i Gymnázium Benešov či Střední odborná škola a Střední odborné učiliště v Berouně, kde dotace směřovaly do zavádění moderních technologií a dalších inovací ve výuce. Peníze putují i do oblasti zdravotnictví, například na rekonstrukci a modernizaci patologicko-anatomického oddělení či na zřízení moderního centra komplexní rehabilitační péče v Oblastní nemocnici Příbram. n Plán Regionální rady Střední Čechy pro letošní rok je dostat se na částku 4 miliard proplacených korun. Velmi ale také záleží na svědomitosti příjemců při podávání žádostí o platbu a na jejich snaze projekty uskutečnit co možná nejrychleji. n

rech. »Jsme si vědomi toho, že pro mnohé z nich byl předchozí systém financování projektů zatěžující a někdy demotivační. Jsme však vázáni přísnými pravidly na ochranu veřejných prostředků, které spravujeme. Přechod na systém modifikovaných plateb, ale ukazuje, že řešení existují,« dodává ředitel. Regionální operační program Střední Čechy (ROP SČ) je tak pravděpodobně prvním regionálním programem v ČR, který příjemcům proplácí náklady v »reálném čase«. V několika dalších regionech soudržnosti sice k podobnému systému také přistoupili, avšak ve všech případech je spojen s různými omezeními. »Nový systém financování projektů velmi vítáme,« říká Karel Harapes, starosta malé obce Dobřichov na Kolínsku, který připravuje projekt na úpravu historického centra obce ve výši přibližně 15–20 milionů korun. »Zatím jsme na žádný projekt dotaci z ROP Střední Čechy nežádali. Doposud jsme se soustředili na kanalizace a chodníky. Financovat projekt z vlastních zdrojů je pro malou obec, jako je ta naše, velmi obtížné. Z našeho rozpočtu bychom na to peníze neměli a museli bychom žádat o úvěr a platit vysoké úroky a další poplatky.« JAkÝ JE posTup Platby budou příjemcům evropských dotací ve středních Čechách poskytovány na základě Zjednodušené žádosti o platbu, kterou je možné předložit vždy jednou za tři měsíce. Zásadní rozdíl je v tom, že do žádosti o platbu mohou být kromě uhrazených faktur zahrnuty i dosud nezaplacené dodavatelské faktury související s dotovaným projektem. Regionální rada zašle příjemci dotace prostředky v plné výši schválené žádosti, tedy i na dosud neuhrazené závazky. Příjemce uhradí faktury dodavatelům a následně provedené platby Regionální radě regionu soudržnosti Střední Čechy do deseti dnů doloží. Základní podmínkou je uzavření smlouvy o dotaci mezi regionální radou a příjemcem. »Zneužití systému se nebojíme. Předtím, než příjemci peníze pošleme, prochází projekt několikastupňovou kontrolou. Kromě věcné kontroly monitorovací zprávy a žádosti o platbu vyjíždíme i na kontroly na místě. Celému procesu navíc předchází důsledná kontrola zadávacího řízení. Posuzuje se soulad výběrového řízení se zákonem o veřejných zakázkách a s našimi vnitřními pravidly,« uzavírá ředitel Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Středn ní Ćechy Tomáš Novotný. vEronikA pELÍŠková

Evropské dotace putovaly například na pořízení vnitřní a vnější expozice muzea kulturní památky Bauerova vila v Libodřicích na Kolínsku. FOTO: ARCHIV

26

vedoucí oddělení Technické pomoci a publicity Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy

červen 2010

Evropská uniE

rop Jihovýchod: ukázkové příklady

p

ress trip v krajích Vysočina a Jihomoravský nabídl novinářům příležitost seznámit se se třemi konkrétními projekty: Zkvalitnění výuky na Základní škole Měřín, Výhon – turistický okruh s rozhlednou a Autobusový terminál Rousínov. MĚŘÍn: ZákLADnÍ ŠkoLA V prioritní ose 3 Rozvoj měst a obcí je celkem k dispozici 5,6 miliardy korun, z nichž kolem 60 % dostávají především základní školy na zkvalitnění podmínek pro výuku. Ukázkovým příkladem je Základní škola v Měříně. Nedostatečnou infrastrukturu pro vzdělávání a sport vyřešila díky dotaci ve výši 12,5 milionu korun, přibližně jeden milion korun přidala ze svého rozpočtu obec. »Při posuzování žádosti jsme ocenili nejen to, že škola chce zlepšit výuku, ale i její záměr poskytnout nové prostory v odpoledních hodinách a přes víkendy ostatním občanům obce. Vzniká zde přirozené komunitní centrum,« zdůraznila ředitelka Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod Mgr. Marta Sargánková. Od října 2009 slouží více než 400 žákům z Měřína a okolních obcí čtyři nové učebny, nový gymnastický sál, místnost pro volnočasovou činnost a další potřebné zázemí – vše vybudované v půdní vestavbě. »Zhruba pět milionů korun stála komplexní rekonstrukce tělocvičny, která už vůbec nevyhovovala hygienickým předpisům. Počítačová učebna má 14 míst s připojením na internet, interaktivní tabuli, notebooky. Další učebna je pro výtvarnou výchovu,« doplnila při prohlídce základní školy její ředitelka Mgr. Věra Matějíčková. Pokud bude v rámci ROP Jihovýchod schválena další žádost obce o dotaci, na střeše školy přibudou fotovoltaické panely na ohřev teplé vody. »Dosud jsme ve škole upravili pouze polovinu půdní vestavby, záměrem je však postupně zrekonstruovat i tu druhou část. Pro městys s 2000 obyvateli jsou to finančně velmi náročné investiční akce,« uvedla místostarostka Anna Oulehlová. ŽiDLoCHoviCE: roZHLEDnA Pro cestovní ruch počítá ROP Jihovýchod do roku 2013 s dotacemi ve výši 3,8 miliardy korun. V prioritní ose 2 má zelenou především budování turistických tras, naučných stezek stezek, hipostezek, stezek pro pěší, cyklisty a lyžaře, jejichž cílem je poznávání přírodních a historických zajímavostí a památek. Takových projektů bylo podpořeno již asi 20 v celkové hodnotě zhruba 274 milionů korun. červen 2010

V poslední době jsou velmi úspěšné projekty rozhleden. »Pan prezident sice říká, že z rozhleden podpořených z evropských fondů, není nikam vidět, ale není tomu tak. Například z Akátové věže Výhon v jihomoravských Židlochovicích je nádherný výhled do rovinaté krajiny Dyjsko-Svrateckého úvalu,« poznamenala ředitelka Sargánková cestou do Židlochovic. Měla pravdu. Po zdolání 76 schodů se ve výšce 14,5 metru otevírá panoramatický rozhled ke všem světovým stranám. K rozhledně je z města přístup jen pěšky po pětikilometrové turistické trase, která vede přírodním parkem Výhon a vinicemi. Její součástí je pět informačních tabulí, deset originálních rozcestníků, dva přístřešky s posezením, park u gotické zvonice nedaleko centra města a jiný mobiliář. Iniciátorem myšlenky postavit na místě triangulačního bodu na vrcholu masivu Výhon ve výšce 355 metrů téměř 18metrovou dřevěnou stavbu je Ing. Martin Dratva z Městského úřadu Židlochovice. »Byl to nápad několika dalších příznivců turistiky. Vybírali jsme z 15 návrhů, nakonec jsme se rozhodli pro projekt brněnského architekta Ing. Pavla Jury.« Rozhledna je kruhového půdorysu o průměru 3,7 metru. Její plášť, konstrukci točitého schodiště i celé stavby tvoří 30 nosných sloupů. Hlavním stavebním materiálem se stalo akátové dřevo. Akáty rostou všude kolem, proto jsme je využili při výstavbě rozhledny, i když jsme nakonec kvalitní dřevo museli přivézt až ze Slovenska,« vysvětloval architekt Jura. I když je Výhon první rozhlednou, kterou projektoval, na letošních Stavebních veletrzích v Brně získala díky architektonickému řešení v soutěži TOP INVEST 2009 cenu Nejlepší investice roku 2009. »Celkové uznatelné výdaje na vybudování rozhledny a turistického okruhu dosáhly kolem 2,6 milionu korun, z toho dotace tvořila 2,4 milionu. Od srpna 2009, kdy jsme ji slavnostně otevřeli, je zájem turistů nevídaný. Přes víkend sem přichází až 250 osob. I místní jsou hrdí na unikátní stavbu stojící na katastru našeho třítisícového města,« pochvaloval si starosta Židlochovic Vlastimil Helma. rousÍnov: AuToBusovÉ náDrAŽÍ Dotační injekci z ROP Jihovýchod dostává i dopravní infrastruktura v rámci prioritní osy 1 – celkem 9,5 miliardy korun. Nový autobusový terminál v pětitisícovém Rousínově získal dotaci ve výši 39,5 milionu korun. »Nádraží je součástí integrovaného

FOTO:ARCHIV

Z Regionálního operačního programu (ROP) Jihovýchod lze čerpat prostředky na projekty v oblasti rozvoje měst a obcí, cestovního ruchu a dopravní infrastruktury.

Počítačová učebna v ZŠ Měřín, rozhledna Výhon v Židlochovicích i autobusové nádraží v Rousínově byly podpořeny dotacemi z ROP Jihovýchod.

dopravního systému Jihomoravského kraje, který by měl postupně propojit další města a obce. Cestující se tak bude moci na jeden lístek dostat kamkoli v kraji,« zdůraznila Mgr. Marta Sargánková. Autobusové nádraží je v provozu od letošního ledna. »S jeho výstavbou počítal územní plán už před deseti lety. Chyběly však peníze. Postavili jsme ho sice za své, ale slíbili nám, že peníze z ROP už brzy dostaneme. Z městského rozpočtu jsme vynaložili kolem 6 milionů korun zejména na výkup nemovitostí a pozemků. Jsme rádi, že nový terminál na okraji města konečně vyřešil neúnosnou dopravní situaci v centru Rousínova,« konstatoval jeho starosta Ing. František Havíř. Denně zastaví na nádraží 230 autobusů a ročně ho využije na 765 tisíc osob. Zvýšil se také komfort, informovanost a bezpečnost cestujících a dopravců a zlepšil se přístup handicapovaným lidem. Na nádraží je osm zastřešených zastávek a odbavovací hala s čekárnou a sociálním zařízením, automaty na teplé nápoje a další občerstvení. K terminálu vede nová komunikace, nechybí zde ani parkoviště a stojany na kola. /sk/

27

Evropská uniE

Zvenku to možná působí nekoncepčně, ale když se to v průběhu deseti let všechno takhle poskládá, vyjde vám hezky spravená obec. To je s naším rozpočtem velký úspěch. Říká starostka severomoravské obce Rouské a předsedkyně Mikroregionu Záhoran Miluše Stržínková. Vám se daří čerpat dotace, když jste se pustili do rekonstrukcí už několikrát? Abyste vůbec mohli na tak malé obci něco opravit, bez dotací se neobejdete. Dokud nebude rozpočtová politika spravedlivější vůči menším obcím, budeme na nich prakticky závislí. I proto jsme byli již předem dobře připravení. Jako první jsme se rozhodli rekonstruovat víceúčelový obecní dům, kde sídlí i obecní úřad. Připravili jsme si projektovou dokumentaci včetně stavebního povolení a čekali na vyhlášení výzvy v Programu rozvoje venkova pro obce do 500 obyvatel. Na jinou dotaci bychom totiž asi neměli kofinancování. Jsme malá obec s rozpočtem zhruba tři miliony. Výše spolufinancování pro nás hrála rozhodující úlohu. Když byla vyhlášena první výzva, předložili jsme žádost. Při jejím zpracování jsme se snažili, abychom dosáhli co nejvíce bodů. Ale vybráni jsme nebyli. Obrátili jsme se proto na Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), kde se zjistilo, že jsme byli poškozeni. Při zpracování žádosti totiž došlo k administrativní chybě. Vše se ale dalo do pořádku a nakonec jsme dotaci získali. Dodatečně bych tak chtěla poděkovat SZIF v Olomouci za jeho vstřícnost.

n

Pak už stačilo vyhlásit tendr a stavět... Nebyla to zdaleka tak jednoduché. V prvním výběrovém řízení některé firmy výrazně překročily rozpočet projektu. Zrušili jsme ho a oslovili jiné firmy. V druhém výběrovém řízení jsme se dostali na celkovou výší 5,5 milionu, což byla zhruba částka uvedená v projektové dokumentaci. Vybrali jsme firmu ze Starého Jičína, která měla velmi dobré reference a navíc jsme si její práci

Miluše Stržínková, starostka obce Rouské.

mohli ověřit na rekonstrukci Obecního úřadu v Příboře. Výběrové řízení jsme uspořádali sami. Velmi nám totiž pomáhá Ing. Pavla Krbálková, manažerka Mirkoregionu Záhoran (Býškovice, Horní Újezd, Malhotice, Opatovice, Paršovice, Provodovice, Rakov, Všechovice a Rouské), kterou si platíme. Má rovněž na starosti psaní projektů, jejich administraci a metodickou pomoc pro obce mikroregionu včetně závěrečného vyúčtování. Díky ní se nám povedlo do obcí mikroregionu přivést dotace už celkem ve výši minimálně 50 milionů korun.

ním patře je opravený velký sál a přistavěna nová kuchyň. Vzadu za obecním domem jsme vybudovali terasu, na které je nyní velká trampolína pro děti. n I prostranství před domem je pěkně upraveno... Rok po podání první žádosti o dotaci na rekonstrukci obecního domu jsme požádali o podporu z programu LEADER, tentokrát na úpravu návsi. V 1. etapě jsme na části návsi zpevnili plochy, rozšířili zeleň o osm stromů a nakoupili techniku k údržbě. Náklady překročily jeden milion korun. V druhé etapě – Úprava okolí sakrální stavby jsme zpříjemnili především plochu kolem sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1791. Za tyto práce jsme zaplatili 800 tisíc korun. Poté následovalo restaurování samotné sochy, na které jsme získali 400 tisíc korun z Ministerstva kultury v rámci oprav drobných sakrálních staveb a také z Programu obnovy venkova Olomouckého kraje.

Kdy začala přestavba obecního domu? Firma nastoupila v srpnu 2008 a do konce roku měly být práce hotovy. O dva měsíce jsme však smlouvu prodloužili. Neplatili jsme ale žádné práce navíc a firma splnila vše, na čem jsme se domluvili. Budovu jsme zkolaudovali 20. února 2009. n

Co vše jste vlastně zrekonstruovali? Samotná stavba obecního domu urbanisticky hyzdila střed obce – jejím největším problémem byla rovná plechová střecha. To byla první věc, kterou chtěli zastupitelé změnit spolu s celkovou rekonstrukcí objektu. Dělaly se tedy nová sedlová tašková střecha, nový strop, nové dispoziční uspořádání, venkovní fasáda, výměna oken, elektroinstalace, topení. Nakupovalo se nové vnitřní vybavení do interiéru, kde přibyly nové místnosti. Jednu z nich využívají naše místní spolky. Dále je zde víceúčelová knihovna, kde se kromě půjčování knih pořádají různé akce a kurzy. A také nová klubovna, kde se soutěží v kulečníku, šipkách apod. V prvn

Jaké projekty plánujete na letošek? Chceme revitalizovat výletiště. Vybudujeme nové sociální zařízení a novou střechu nad bufetem. Také jsme vykoupili zahradu v těsném sousedství výletiště. Dispozičně toto místo změníme tak, aby sloužilo ke sportovním i kulturním akcím. Až bude vše hotové, zkusíme opravit starou vodárnu. Rádi bychom zde vybudovali rozhlednu a další zázemí včetně ubytovacích kapacit. n

FOTO: AUTOR

n

FOTO: AUTOR

skládáme projekty a peníze jako puzzle

Obec Rouské má pěkně zrekonstruovaný víceúčelový dům, upravenou náves, zrestaurovanou sochu sv. Jana Nepomuckého...

28

n Kdybyste opět žádali o dotaci na přestavbu obecního domu, udělali byste něco jinak? Asi bychom se snažili připravit ten balíček komplexní, aby zahrnoval rekonstrukci domu i úpravu návsi. Když už je dotace schválena, lze pak najednou udělat co nejvíce věcí. Určitě bychom si dali při přípravě projektu pozor na jeho udržitelnost. Indikátory se musí splnit, neboť kontroly jsou přísné. Důležitý je výběr firmy, aby nejen uměla svou práci, ale také poradit si s dotacemi. Nepodceňovala bych stavební dozor. Manažerka projektu, dobrá firma a stavební dozor mohou zachránit spoustu peněz. Mikroregion Záhoran oslaví v roce 2011 desáté výročí. Co bych doporučila menším obcím dalších mikroregionů? Vytvořit si zázemí a najít svou manažerku. Peníze, které n je to bude stát, se jim určitě vyplatí.

MArTin ČECH

červen 2010

obce a odpady

Příloha

ILUSTRAČNÍ FOTO: LIBUŠE MIARKOVÁ

SPOLEČNÁ PŘÍLOHA ČASOPISŮ MODERNÍ OBEC A ODPADY č. 6/2010

Obec Zašová na Valašsku má nový sběrný dvůr od podzimu loňského roku.

aktuální informace a výměna zkušeností Již pojedenácté se 9. a 10. června sejdou v kongresovém centru Aldis v Hradci Králové odborníci na komunální odpadové hospodářství.

D

voudenní konference s podtitulem Hospodaření s komunálními odpady nabízí příležitost k získání aktuálních informací a vyměně zkušeností mezi zástupci obcí, měst, podniků a organizací.

ZKUŠENoSTI a STRaTEGIE Přednášky a diskuse se člení do pěti hlavních programových bloků. První se bude věnovat rozvoji odpadového hospodářství ČR. Podrobnou informaci si vyžaduje stávající úprava zákona o odpadech, která prošla několika závažnými novelizacemi. Důležitý je rovněž předpokládaný vývoj právních norem v oblasti nakládání s odpady, ať jde o euronovelu, která je již na konci legislativního procesu, nebo o přípravu návrhu zcela nového zákona o odpadech. Ten by měl být hotov v příštím roce. Předpokládá se, že přinese závažné změny, například zařazení problematiky zpětných odběrů do samostatného zákona. Druhým programovým blokem je strategie měst a obcí v odpadovém hospodářství. Na loňské konferenci se rozsáhle disčerven 2010

kutovalo o strategickém dokumentu Svazu měst a obcí a Asociace krajů o odpadovém hospodářství měst a obcí. Letos by měly být představeny závěry vyplývající z aktualizace tohoto dokumentu. Na programu jsou přednášky o prognóze produkce, skladbě a nakládání s komunálními odpady nebo přehled zařízení pro sběr, úpravu, zpracování a odstranění odpadů. V bloku věnovaném zpětnému odběru výrobků, se bude hodně hovořit o spolupráci kolektivních systémů s městy a obcemi. Dojde rovněž na zhodnocení účinnosti zpětného odběru elektrozařízení zajišťovaného kolektivními systémy. Ekonomika odpadového hospodářství obcí je název čtvrtého bloku, který ukončí první den setkání. Přednášky se budou věnovat vývoji nákladů na odpadové hospodářství obcí a ekonomickým nástrojům k efektivnímu řízení nakládání s odpady. INTEGRoVaNÉ SYSTÉMY Na programu druhého dne konference bude pátý blok – odborné přednášky a pa-

nelové diskuse k přípravě a realizaci integrovaných systémů nakládání s odpady. Projektů na přípravu regionálních řešení se rozbíhá několik a jejich zástupci se přijedou podělit o své zkušenosti. Dá se očekávat, že mnohokrát bude zmiňována nutnost spolupráce obcí a krajů v rámci integrovaných systémů, která je pro úspěch těchto projektů klíčová. Tento programový blok se bude zabývat i praktickými aspekty třídicích systémů v městech a obcích, zejména výhodami a nevýhodami různých sběrových systémů pro využitelné odpady (pytlové systémy sběru nebo oddělený sběr biologických odpadů apod.). V průběhu konference budou v prostorách kongresového centra prezentovat organizace a firmy zajímavé novinky pro komunální systémy. Loni to byl například nový typ kontejneru pro sběr biologicky rozložitelných odpadů. Uvidíme, jak budou firmy reagovat na vlnu zájmu o sběr a zpracování bioodpadů včetně kompostování a bioplynových stanic. Součástí programu bude již tradiční vyhlášení vítěze soutěže obcí O křišťálovou popelnici za rok 2009. Konferenci pořádá EKO-KOM, a. s., spolu s kolektivními systémy zpětného odběru elektrozařízení: ASEKOL, s. r. o., EKOLAMP, s. r. o., a ELEKTROWIN, a. s. Partnery konference jsou již organizace sdružující odpadářské firmy SVPS, ČAOH. Mediálními partnery jsou časopisy Odpady a Moderní obec. Podrobné informace a přihlášku nalez/kce/ nete na www.ekokom.cz

29

Příloha

obce a odpady

Tříděný sběr komunálního odpadu úspěšně překonal krizi Hospodářská krize ovlivnila i odpadové hospodářství, především nakládání s využitelnými složkami odpadů, a to snížením poptávky po druhotných surovinách doprovázené extrémním poklesem cen na trhu s jednotlivými komoditami.

STabIlIZačNí PRoGRaM SE oSVĚDčIl Po roce od zahájení Stabilizačního programu lze konstatovat, že se osvědčil jako nástroj k udržení a dalšímu rozvoji tříděného sběru v České republice. Tato skutečnost je patrná i z dosahovaných výsledků tříděného sběru na obcích. V roce 2009 byla výtěžnost tříděného sběru papíru, plastů, skla a nápojových kartonů 35,8 kg/obyvatel/rok, což je úroveň srovnatelná s rokem předcházejícím. Z krajů dopadly nejlépe hlavní město Praha (45,2 kg/obyv./rok), Plzeňský kraj (42,8 kg/obyv./ rok) a Královéhradecký kraj (39,8 kg/obyv./ rok). Naopak nejnižších výtěžností je dosahováno v krajích Ústecký, Moravskoslezský a Jihomoravský. Tyto regiony však mají velký potenciál růstu. Města a obce spolu s autorizovanou obalovou společností EKO-KOM i v průběhu loňského roku zahušťovaly sběrnou síť a nakoupily více než 11 tisíc nových kontejnerů pro sběr papíru, plastů, skla a nápojových kartonů. Ke konci roku 2009 bylo na území ČR více než 189 tisíc kontejnerů na tříděný sběr, což se projevilo i ve zkrácení docházkové vzdálenosti ke stanovištím tříděného sběru, která loni činila průměrně 113 metrů. MíRNÉ oŽIVENí PoPTÁVKY I přes stabilizaci systému třídění a recyklace odpadů nelze mluvit o návratu situace do stavu před krizí. Poptávka po druhotných surovinách je sice od konce roku 2009

30

vyšší, ale ceny u většiny komodit jsou zhruba poloviční proti minulosti. Výjimkou jsou v posledních měsících kovy a některé třídy papíru, jejichž ceny výrazně vzrostly. Otázkou je, jak dlouho se tyto vyšší ceny udrží. Z krize v letech 2008–2009 vyplynula důležitá věc: Obecní systémy tříděného sběru odpadů jsou správně nastavené. S pomocí vhodných nástrojů, založených na spolupráci průmyslu a komunální sféry, jsou schopny si zachovat svou funkčnost i při déletrvajících problémech na trhu s druhotnými surovinami. Naopak jako velmi nestabilní prvek se ukázaly systémy sběru

PETR balNER EKO-KOM, a. s.

Recyklace odpadů z nevratných obalů v systému EKO-KOM (v procentech) 100

Papír

80

Sklo

60

Celkem Plasty

40

Kovy

20

2004

2005

2006

2007

2008

2009 ZDROJ: EKOKOM, a. s.

FOTO: ARCHIV

T

ato situace ohrozila dlouhodobě budovaný systém třídění a recyklace odpadů v ČR. Ke zmírnění dopadů krize výrazně napomohl v průběhu loňského roku tzv. Stabilizační program, jehož cílem bylo především zachovat rozsah separace odpadů v obcích a zajištění úpravy vytříděných odpadů na druhotnou surovinu. Pouze odpad upravený do podoby kvalitních druhotných surovin totiž lze uplatnit na trhu i v době krize, a tím zajistit jeho využití. Stabilizační program vznikl na základě spolupráce autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a. s., Svazu měst a obcí ČR a Hospodářské komory ČR. Hlavním cílem programu je s použitím ekonomických a dalších nástrojů omezit dopad poklesu cen druhotných surovin na systémy třídění domovního odpadu a zachovat tok odpadů od sběru až ke konečnému využití v podmínkách hospodářské recese.

založené na komerčním výkupu odpadů (například výkupny). Řešením pro budoucí regionální integrované systémy nakládání s odpady je především rozvoj obecních systémů sběru odpadů. Tříděný sběr odpadů v obcích je nedílnou součástí využití obalových odpadů v ČR. V roce 2009 bylo v systému EKO-KOM vytříděno a následně využito 565 569 tun odpadů z nevratných obalů (»komunálních« i komerčních). Bylo tak dosaženo 71 % recyklace obalových odpadů. Do systému se zapojilo 20 573 firem vyrábějících nebo dovážejících balené zboží a 5861 obcí, kde žije 10,39 mil. obyvatel (98,8 % populace ČR). Pro veškeré materiály tak společnost EKOKOM splnila všechny požadavky zákona n na jejich využití a recyklaci.

Díky Stabilizačnímu programu se podařilo udržet třídicí systémy v chodu.

červen 2010

obce a odpady

Příloha

N

ový sběrný dvůr vybudovala na podzim roku 2009 v Zašové na Valašsku stavební firma Mézl a Janíček ve spolupráci s obecním úřadem a zlínskou společností ENVIprojekt. Pro obec, kde dříve nebylo provozováno žádné místo sběru a výkupu odpadu, ani další zařízení pro nakládání s odpady, to byla významná událost. Areál, který podnikatelé dnes již úspěšně provozují, je vybaven standardním zařízením pro umístění veškerých vytříděných složek komunálního odpadu včetně nebezpečného. K tomuto účelu ve sběrném dvoře slouží 11 velkoobjemových kontejnerů, deset 240litrových plastových nádob, deset plastových sudů o objemu 120 a 220 litrů. Jsou tam rovněž umístěny dva kontejnery na zářivky, jedna nádoba na baterie a jeden plastový box o objemu 500 litrů. Firma Mézl a Janíček ze svých podnikatelských zdrojů přispěla zhruba deseti miliony korun na výstavbu areálu včetně pořízení moderní technologie na recyklaci stavebních a demoličních odpadů. Investiční záměr se zašovským podnikatelům a obecnímu úřadu podařilo uskutečnit díky podpoře z Operačního programu Životní

prostředí, prioritní osy 2.4., oblasti 2.4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady. Dotace pokryla 85 % výdajů na výstavbu a nákup technologie pro sběrný dvůr. Celková investice si vyžádala 6,5 milionu korun. Kontejnerová drticí jednotka s magnetickým separátorem, dopravníkem, pásovou vahou a mobilní třídicí jednotkou je v provozu již od loňského podzimu. Při plném vytížení jednotka může ročně zpracovat až 60 tisíc tun odpadů. Zařízení slouží občanům i firmám z obce Zašová včetně její místní části Veselá. »Připravujeme uzavření smlouvy s obcí Střítež nad Bečvou. Jsme připraveni recyklovat i stavební a demoliční odpad z nedalekých obcí Hrachovec, Krhová, Vidče a také z okolních měst Zubří, Rožnova pod Radhoštěm a Valašského Meziříčí. Naší snahou je, aby drticí jednotka byla neustále v provozu. Aby ji k recyklaci objemného materiálu ze staveb a demolic využívalo co nejvíce stavebních firem. V areálu máme dostatečné prostory pro návoz materiálu ke zpracování. Získaný recyklát úspěšně používáme při výstavbě chodníků apod.,« /lm/ uvedl podnikatel Bronislav Janíček.

FOTO: LIBUŠE MIARKOVÁ

Ve sběrném dvoře recyklují stavební odpad

Kontejnerová drticí jednotka je v provozu již od podzimu 2009.

Komplexní systém nakládání s odpady BATERIE

červen 2010 MO000971

Vyřešíme Vaše zákonné povinosti a zpětný odběr

ELEKTROODPAD

www.remasystem.cz www.remabattery.cz

31

Příloha

obce a odpady

Jeden zákon se změnil na tři Letos v březnu schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR novelu zákona o odpadech, projednávanou jako poslaneckou iniciativu poslanců Václava Mencla, Robina Böhnische, Vladimíra Dlouhého a Vlastimila Aubrechta. Senát s ní vyslovil souhlas 21. dubna 2010.

Reakcí na řízení týkající se autovraků je pak doplnění povinností výrobců a akreditovaných zástupců při využití odpadů z vybraných autovraků (přiměřená hustota míst zpětného odběru, zpřesnění informační povinnosti výrobců vůči zpracovatelům autovraků).

N

NoVÝ oDPaDoVÝ ZÁKoN Přípravy návrhu nového odpadového zákona byly zahájeny letos v lednu s tím, že vzniknou dva zákony – zákon o odpadech a zákon o zpětném odběru odpadních výrobků. Každá pracovní skupina se zaměřuje na jedno konkrétní problematické téma odpadového hospodářství. Členy těchto skupin jsou zástupci Ministerstva životního prostředí ČR i dalších ministerstev, České inspekce životního prostředí, agentury CENIA, klíčových hráčů na trhu a neziskových organizací. Jde například o hierarchii nakládání s odpady. V rámci odpadového hospodářství musí být dodržována takto: n předcházení vzniku odpadů, n příprava k opětovnému použití, n recyklace odpadů, n jiné využití odpadů, například energetické využití, n odstranění odpadů. Možnost odchýlení od této hierarchie je nastavena jen v tom případě, když se na základě posuzování životního cyklu celkových dopadů zahrnujícím vznik odpadu a nakládání s ním prokáže, že je to vhodné. Je třeba také definovat stav, kdy odpad přestává být odpadem. Tato situace může nastat například tehdy, pokud byl odpad předmětem některého ze způsobů využití a splňuje další podmínky, jako například běžnou využitelnost ke konkrétním účelům apod. Využití věcí přitom nesmí vést k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo na lidské zdraví. Součástí legislativy jsou ekonomické nástroje a snaha omezit administrativní náročnost včetně vedení evidence. Návrh nového odpadového zákona se dotýká rovněž dalších oblastí – biologicky rozložitelných odpadů, nebezpečných odpadů včetně zdravotnických, komunálních odpadů a poplatků za nakládání s nimi a podmínek provozu zařízení k nakládání s odpady. Zahrnuje také kontrolní mechanismy a nástroje vynucování dodržování zákonných povinností. Závěry z jednání pracovních skupin byly zpracovány do tzv. rozšířených Tezí odpadového hospodářství v České republice. O dalším harmonogramu prací na přípravě nového zákona o odpadech a zákona o zpětném odběru odpadních výrobků rozhodne vedení Ministerstva životního prostředí. Veřejné projednání těchto rozšířených tezí se uskutečnilo na kulatém stolu, který uspořádala ministryně životního prostředí Rut Bízková letošního 28. května. n

ovela vznikla na přelomu let 2009 a 2010 a odborné veřejnosti byla představena na kulatém stole ministra životního prostředí.

DŮVoDY PřIJETí NoVElY Je to zejména povinnost České republiky převést novou rámcovou směrnici Evropského parlamentu a Rady Evropského společenství (ES) č. 98/2008, o odpadech a zrušení některých směrnic do 12. října letošního roku. Kromě toho reaguje na několik řízení o porušení Smlouvy o založení Evropských společenství. Jedno z nich (řízení č. 2006/2478) je proti ČR vedeno kvůli nesprávné transpozici směrnice Rady ES z roku 1999 o skládkách odpadů. Další řízení je z roku 2008 a týká se neprovedení směrnice EP a Rady ES o odpadních bateriích a akumulátorech. Třetím řízením (z roku 2009) je nesprávné provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností. O transponování evropské rámcové směrnice se jednalo již za ministra životního prostředí Martina Bursíka, byla snaha, aby se veškeré potřebné změny objevily v novém odpadovém zákoně. Na dohodu o jeho rámcové podobě však nedošlo a čas se ukázal být příliš drahým. Proto se uskutečnila jakási »nouzová« verze, a to přijetí samotné euronovely, které nás může uchránit před případnými sankcemi ze strany EU. Zákon o odpadech by měl být předmětem přípravy a projednání ve volebním období nové vlády. Zvažuje se rozdělení na část odpadovou a část týkající se zpětného odběru odpadních výrobků. Podle Zdeňky Bubeníkové, ředitelky odboru odpadů Ministerstva životního prostředí, přípravy na nové právní úpravě nejdříve začínají zpracováním tezí, které jsou diskutovány s odbornou veřejností. JaKÉ NoVINKY PřINÁŠí Obsahem euronovely jsou nové povinnosti, technické záležitosti i úprava některých definic s ohledem na evropskou legislativu – například, jak je definován nebezpečný či

Nakládání s odpady budou řešit tři zákony: V současné době tzv. euronovela stávajícího zákona o odpadech– transpozice evropské rámcové směrnice, která již byla přijata. n Později to bude zcela nový zákon o odpadech. n Zákon o zpětném odběru odpadních výrobků, na kterých se pracuje. n

32

komunální odpad, původce odpadu a další. Jiné definice jsou doplňovány ve smyslu evropské právní úpravy – skládkování, využití odpadu, pojem obchodníka s odpadem. Mezi nebezpečnými vlastnostmi odpadu je nově uvedena také senzibilita. Důležitá jsou ustanovení, týkající se energetického využití odpadu. Stejně jako rámcová směrnice o odpadech, tak euronovela zákona o odpadech obsahuje vzorec pro výpočet energetické účinnosti spaloven komunálního odpadu. Pokud spalovna komunálního odpadu dosahuje určité hodnoty účinnosti (hodnoty budou uvedeny v příloze č. 12 zákona o odpadech), tak se nebude jednat o odstraňování komunálního odpadu, ale o jeho využití. Energetická účinnost se počítá z ročního množství vyrobené energie, vstupu paliv a množství energie v odpadech. Všechny tři české spalovny by měly těchto hodnot dosahovat, takže budou považovány za zařízení na využití odpadů. Nově bude mít obce možnost stanovit v obecně závazné vyhlášce systém nakládání s komunálními odpady i pro biologicky rozložitelnou složku komunálního odpadu. Původním záměrem bylo, že budou mít zavedení sběru bioodpadů jako povinnost. Euronovela ustoupila od povinnosti, dala ale obcím možnost stanovit ho vyhláškou. Záleží totiž na jejich reálných možnostech, jak zajistit a financovat tento sběr a jaké jsou možnosti zpracování vytříděné suroviny a odbyt kompostu. »Euronovela zavádí povinnost státu zpracovat tzv. Programy předcházení vzniku odpadů, které musí obsahovat konkrétní opatření a cíle. Stanou se součástí Plánu odpadového hospodářství ČR. Tyto programy musí být podle směrnice přijaty do roku 2013,« uvedla Zdeňka Bubeníková, ředitelka odboru odpadů Ministerstva životního prostředí. V oblasti skládkování odpadů se právní úprava mění tak, aby byla plně slučitelná se směrnicí č. 1999/31/ES, o skládkách. Jde zejména o tři fáze – kontrolu skládky před zahájením ukládání odpadů, udělování souhlasu krajského úřadu s uzavřením skládky a stanovení podmínek pro následnou péči o skládku. Povinné je finanční zajištění první fáze provozu skládky ještě před jejím zahájením, a to ve formě pojištění či účelově založeného účtu. Nově je také upravena povinnost zajistit stažení baterií a akumulátorů z trhu, pokud byly na trh uvedeny po 26. září 2008 a obsahují více kadmia, než povoluje směrnice o bateriích a akumulátorech.

MIlENa GEUSSoVÁ

červen 2010

n Co vás přivedlo k výstavbě obecní komunitní kompostárny? Možnost zpracovávat trávu, listí a větve z veřejných prostranství. Zájem spoluobčanů o sečení a následné sušení trávy totiž výrazně poklesl a situace se stávala neudržitelnou. Navíc na hřištích a veřejných plochách nelze posečenou trávu nechat volně ležet. Všechnu tuto hmotu dnes využijeme a není to pro nás již nežádoucí odpad. Je tu ještě druhý efekt. Do kompostárny s roční kapacitou 24 tun odpadu občané přivážejí zbytky z údržby svých zahrad, například ořezy větví, trávu apod. Vlivem osvěty, ale také v souvislosti se zahuštěním zástavby a rozvojem sadových úprav zahrad již nelze pálit větve u rodinných domků. Jsem mile potěšen, jak si na služby obecní kompostárny lidé rychle zvykli. n Jaké stroje a zařízení jsou pro obsluhu kompostárny zapotřebí? Komunální traktor, štěpkovač, překopávač kompostu, čelní nakladač, prosévací síto a elektrocentrála. Celkové náklady na stavbu kompostárny dosáhly 3 562 435 Kč. Nebýt dotace ze Státního fondu životního prostředí (178 178120 Kč) a z Fondu soudržnosti (3 028 070 Kč), o komunitní kompostárně bychom dodnes jen snili. Jelikož jsme malá obec, o pomoc jsme požádali odborníky z ENVIprojektu Zlín, kteří náš investiční záměr zpracovali a pomohli nám i s jeho realizací. Rád bych zdůraznil, že kompostárnu jsme postavili v extravilánu obce. n V rámci projektu jste zakoupili i200 kompostérů pro obyvatele rodinných domů. Není to zbytečné, když mohou využívat kompostárnu? Rozhodně není a zájem spoluobčanů to potvrzuje. Ve výběrovém řízení jsme nakoupili 160 kusů 900litrových a 40 kusů 720litrových kompostérů, v nichž se dá zpracovat běžný drobný bioodpad z domácností – slupky ovoce, zeleniny, posekaná tráva z bezprostředního okolí domů, zbytky po ostříhání okrasných rostlin, listí atd. Ukazuje se, že v kompostéru se najednou dá zpracovat bioodpad, který dříve běžně putoval na komunální skládku. Zatímco v roce 2008 jsme na ni svezli 281 tun směsného odpadu, v roce 2009 to bylo

červen 2010

FOTO: AUTORKA

Tupesy leží v malebném podhůří Chřibů, na pomyslné spojnici hradu Buchlova a Velehradu. Proslavily se zejména hrnčířskou výrobou – oblíbenou majolikovou keramikou. Rovněž si udržují svou vinařskou tradici. Loni na podzim se zařadily k obcím, které úspěšně řeší problematiku nakládání s odpady. O více informací jsme požádali starostu obce Tupesy Mgr. Oldřicha Vávru.

Do kompostárny s roční kapacitou 24 tun odpadu občané přivážejí zbytky z údržby svých zahrad, například ořezy větví, trávu apod., říká starosta Mgr. Oldřich Vávra.

o něco méně – 262 tun. Předpokládám, že letos díky kompostárně a kompostérům u rodinných domků bude objem komunálního odpadu ještě nižší. n K pěti hnízdům pro sběr separovaného odpadu loni na podzim přibyla další čtyři a k tomu ještě 24 nových kontejnerů. Projeví se tato investice ve zvýšeném třídění odpadu už v letošním roce? Určitě, 1095 obyvatel obce má k dispozici 31 sběrných nádob pro sběr skla, papíru a plastu. Napojové kartony mohou dávat do kontejnerů na plast, přičemž svozová firma je následně dotřiďuje. V roce 2009, kdy systém v tomto rozšířeném počtu hnízd a nádob byl v provozu zhruba jen tři měsíce, vytřídil každý Tupesan v průměru 8 kg skla, 9 kg plastů a 5 kg papíru. Podle nynější stálé naplněnosti kontejnerů můžeme v letošním roce předpokládat výrazný nárůst vytříděného množství. To by se mělo projevit ve snížených nákladech na provoz odpadového hospodářství – v roce 2009 činily 639 149 korun, přičemž z obecní pokladny bylo zapotřebí vynaložit 159 tisíc korun. Očekáváme, že při zachování loňské cenové hladiny poplatku za svoz odpadu obec letos zaplatí »jen« 67 tisíc korun, což je o 58 % méně než n v roce 2009.

lIbUŠE MIaRKoVÁ

Prodej a servis zemědělské, lesnické a komunální techniky

Na kompostárnu si lidé rychle zvykli

Příloha

www.somejh.cz

obce a odpady

Produkt manager: Kamil Koranda Kontakt: 384 372 029 e-mail: [email protected] Prodejní a servisní střediska: SOME Jindřichův Hradec: mob.: 602 295 408, SOME Vysočina: mob.: 607 555 191, 602 207 405, 602 294 806, SOME Trutnov: mob.: 724 145 860, 725 740 151, SOME Žamberk: mob.: 602 619 318, 602 653 481, SOME Severní Morava: mob.: 602 207 471, 725 731 367, SOME Nečtiny: mob.: 602 619 324, SOME Chvalšiny: mob.: 602 253 389, SOME Sušice: mob.: 724 137 076, SOME Střední Čechy: mob.: 725 827 210, SOME Sever: mob.: 602 490 622, 602 155 849, SOME Jižní Morava: mob.: 777 044 012, 777 044 212 MO000972

33

Příloha

obce a odpady

Kompostejnery na sídlištích Na některých sídlištích v Praze 4 a Praze 15 se od letošního května postupně objevují kompostejnery, nové nádoby na tříděný odpad. Je to pilotní projekt akciové společnosti Pražské služby a městských částí nazvaný Bioodpad z domácností.

K

ompostejnery, do nichž biologický odpad patří, se používají již řadu let. Dobře je znají například občané v pražských Dolních Chabrech. Tam se uskutečňoval od roku 2004 pilotní projekt hl. města Prahy a bylo tam na dva roky umístěno 800 nádob. V roce 2006 projekt převzaly Pražské služby, které nabízejí odvoz bioodpadu po celé Praze. Zatím to však byly kromě firemních zákazníků pouze lokality s rodinnými domky, sběrnou nádobu obhospodařoval vždy ten zákazník, který za jeho pronájem a odvoz obsahu platil. Vlastníkům pozemků u rodinných domků to však šetří řadu starostí, kam s odpadem ze zahrady. Pronájem kompostejneru na vegetační období (duben až listopad) stojí podle velikosti mezi 600–960 Kč. Praha není prvním městem v České republice, které zajišťuje sběr a využití bioodpadu. Velká anonymní sídliště však jsou z tohoto hlediska velkou neznámou. Čeští občané jsou v evropském srovnání v třídění odpadu poměrně velmi dobří, ale bioodpad je přece jen něco jiného než sklo, plasty, papír či nápojové kartony. Kompostejner hnědé barvy je také nepoměrně složitější nádobou než běžný kontejner. Na vnitřních stěnách jsou například svislá žebra, která zabraňují přilepení odpadu, nádoba je kryta proti dešti a vlhkosti, jsou na ní odpařovací a větrací otvory a dole má odkapávací rošt.

KoMPoSToVÁNí V ÚholIčKÁCh Na kopečku poblíž obce Úholičky v blízkosti Velkých Přílep za severním okrajem Prahy je oplocený objekt. Dříve sloužil armádě jako sklad dílů raket k protivzdušné obraně hlavního města. Dnes se tu dělá kompost. Největším zpracovatelem pražského biood-

MIlENa GEUSSoVÁ

FOTO: ARCHIV

bUDoU lIDÉ PřEMÝŠlET? Projekt na pražských sídlištích počítá s umístěním kompostejnerů vedle nádob na směsný odpad, aby měli občané manipulaci s bioodpadem co nejjednodušší. Nádoby budou označeny nálepkami BIOODPAD

a obrázky, co se do nich vhazovat smí i co se nesmí. Každá domácnost, která se zúčastní pilotního projektu, dostane do poštovní schránky přehledně zpracované informace o separaci bioodpadu. Také na dveřích domů bude umístěn informační plakát. Osvětová kampaň a její úroveň je totiž podstatnou podmínkou úspěchu projektu. Obyvatelé sídlišť nesekají trávníky, ani neprořezávají stromy. Přesto se v jejich odpadkových koších hromadí poměrně velké procento toho odpadu, který je bioodpadem a je využitelný pro výrobu kompostu. Některé průzkumy uvádějí, že je ho po vytřídění plastů, skla a papíru až 40 %. Cílem je proto, aby co největší část skončila právě v kompostejnerech a ne na skládkách směsného odpadu. Obsah kompostejnerů však bude poněkud jiný, než je tomu u těch, které si pronajímají jednotlivci a firmy, působící například v zahradnictví či pražských parcích. Budou Pražané umět rozlišovat, co do biodpadu patří a co nikoliv? Že do kompostejnerů nesmějí dávat například žádné zbytky vařeného jídla, prošlé potraviny z ledniček apod.? Zkušený zahrádkář by si tento tzv. gastroodpad na svůj kompost určitě neumístil. Gastroodpad z provozoven má svůj vlastní systém sběru, ale jeho využití není v kompostování. Jde o jiný chemický proces, kde výstupem je například energeticky využitelný bioplyn.

padu na kompost je společnost JENA, která provozuje tři kompostárny. Ta poblíž Úholiček je vybavena mobilní technologickou kompostovací linkou, vybudovanou s pomocí evropské dotace. Správné kompostování ve velkém je docela věda, pokud má být kompost opravdu kvalitní a odpovídat příslušným certifikátům. Jak vysvětluje Jan Švejkovský, ředitel firmy JENA, cyklus výroby kompostu je zhruba tříměsíční, vyrábí se tedy dávkovým způsobem. Po svozu se bioodpad uloží na hromady, poté se drtí a míchá tak, aby byl co nejvíc homogenní – aby se rozptýlil a promíchal. Vrství se pak do tzv. zakládek, kde je pravidelně překopáván speciálním strojem. Uvnitř zakládek vzniká poměrně vysoká teplota – až 70 stupňů. Kdyby se při překopávání neuvolňovala, materiál by se mohl vznítit. Konečnou fází je prosévání, na což mají v Úholičkách zařízení s hodinovým výkonem 100 m3. Kompost se upravuje podle požadavku zákazníka, který ho kupuje – přidává se obvykle různé množství zeminy, písku nebo rašeliny. Využívá se v zemědělství a pro pražskou zeleň či na rekultivaci. Co zbude, to se buď znovu založí do kompostu, nebo také odveze do spalovny. Při správné technologii kompostování nevznikají nepříjemné pachy, protože kompost nekvasí. Pro obyvatele okolních obcí tedy není kompostárna nepříjemným objektem – navíc doprava bioodpadu neprobíhá denně, takže se místní komunikace příliš nezatěžují. »Loni v Úholičkách zpracovali 1600 tun bioodpadu, z něhož vznikla zhruba polovina kvalitního kompostu,« říká vedoucí oddělení prodeje Pražských služeb Jan Marisko. Provozní řád kompostárny umožňuje zpracovávat až 12 tisíc tun odpadu, takže rezervy na rozšíření sběru bioodpadu tu jsou dostatečné. Bioodpad se zatím svážel od více než 4000 dodavatelů, letos už jich n Pražské služby evidují téměř 4450.

Jak uvedl Jan Marisko, vedoucí oddělení prodeje Pražských služeb, a. s. (na snímku), loni v Úholičkách zpracovali 1600 tun bioodpadu, z něhož vznikla zhruba polovina kvalitního kompostu.

34

Bioodpad se uloží na hromady, poté se drtí a míchá tak, aby byl co nejvíc homogenní. Vrství se pak do tzv. zakládek, kde je pravidelně překopáván speciálním strojem.

červen 2010

EKO

V roce 2009 zajistil systém EKO-KOM využití a recyklaci pro

obce a odpady

Příloha

71%

MO001025

obalů prodaných v ČR.

www.ekokom.cz

červen 2010

EKOKOM ruka inz A4.indd 1

35 26.5.2010 14:56:26

obce a odpady

»černé skládky« na katastrech obcí Nelegální ukládání odpadu, tzv. černé skládky, to je problém, který se neustále opakuje. Přinášíme některé základní informace a konkrétní zkušenosti České inspekce životního prostředí (ČIŽP) s neoprávněným nakládáním s odpady na katastrech obcí.

PRÁVNí ÚPRaVa: PřEDTíM a NYNí Současný zákon o odpadech č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech) upravuje problematiku »černých skládek« bohužel méně efektivně než předchozí právní úprava. Zákon č. 125/1997 Sb. na rozdíl od nyní platného zákona řešil určitou odpovědnost vlastníka pozemku za odpady na tomto pozemku shromážděné. Pojďme si stručně popsat princip tehdejší právní úpravy v tomto směru. Vycházejme z případu, kdy na konkrétním pozemku konkrétního vlastníka bylo po delší dobu zjištěno neoprávněné uložení většího množství odpadu – »černá skládka«:

36

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV

P

latná legislativa pojem »černá skládka« nezná. »Černou skládkou« pro účely článku můžeme označit lokalitu, kde se po jistou dobu shromažďují odpady jednoho či více různých druhů a kategorií, dané místo není pro tento způsob nakládání s odpady technicky vybaveno a tento způsob zde nepovolil příslušný správní orgán. Jsou to rovněž případy, kdy osoba, či osoby odpovědné za navezení odpadů, nejsou známy, a je více než obtížné je následně zjistit. »Černé skládky« se objevují jak na veřejných prostranstvích, tak na soukromých pozemcích. Společným znakem postižených lokalit často bývá snadný přístup automobilem. Podle druhů nahromaděných odpadů představují riziko pro zdraví občanů a životní prostředí. Míra nebezpečí je vždy závislá na charakteru a vlastnostech odpadu a na podmínkách postižené lokality, na které je odpad uložen. V posledních několika letech patří mezi převažující složky odpadu, které jsou odkládány na k tomu neurčených lokalitách – »černých skládkách«, odpady stavební, staré textilie, pneumatiky, starý nábytek, složky komunálního odpadu a již méně vysloužilé elektrospotřebiče. V menším měřítku jsou to odpady klasifikované jako nebezpečné – azbestová krytina, zbytky barev, olejů či chemikálií, staré autobaterie a další. Z technicky nezabezpečené lokality, kde je neřízeně ukládán odpad, může do okolí unikat řada znečišťujících látek, které negativně působí na okolní biotopy, případně na zdraví osob v přilehlém okolí. Častým doprovodným jevem »černých skládek« je také nepříjemný zápach, výskyt hlodavců, nebo například vznícení nelegálně uložených odpadů.

Z neřízeně ukládaného odpadu může unikat řada znečišťujících látek, které negativně působí na okolní biotopy, případně na zdraví osob v okolí.

pokud okresní úřad nezjistil právnickou nebo fyzickou osobu odpovědnou za nezákonné umístění odpadu, přecházela povinnost zajistit zneškodnění (nyní odstranění) odpadu na vlastní náklady na vlastníka nemovitosti, tj. onoho pozemku, n vlastník nemovitosti se však mohl »vyvinit« z odpovědnosti prokázáním, že nezpůsobil ani nezavinil umístění odpadu a že učinil veškerá opatření k ochraně své nemovitosti, která lze na něm vyžadovat; v takovém případě mu okresní úřad uhradil účelně vynaložené náklady na zneškodnění odpadu, n pokud byl původce odpadu znám, ale nezdržoval se na území ČR, zajistil zneškodnění odpadu příslušný okresní úřad; náklady s tím spojené byl opět povinen hradit původce odpadu, na kterém je následně okresní úřad vymáhal. Předmětná právní úprava tedy měla poměrně jasnou konstrukci, která jí dopomohla k efektivnějšímu řešení případů »černých skládek« než v současné době. Nyní platný a účinný zákon nezná již prakticky žádnou odpovědnost vlastníka nemovitosti za odpady uložené v ní nebo na ní, pokud není zároveň vlastníkem nebo původcem zde shromážděných odpadů. Odpovědnost za nakládání s odpady má primárně původce odpadů a dále oprávněná osoba (oprávněná k nakládání s odpady), která odpady zpravidla na základě povolení věcně příslušného správního orgánu přijímá od různých původců, či jiných oprávněných osob a dále s nimi n

nakládá podle definovaných podmínek. Jako původce odpadů, které produkují fyzické osoby nepodnikající, tj. občané obcí, pak v platném zákonu o odpadech figuruje sama obec, a to od chvíle, kdy občan odloží odpad do sběrných nádob nebo na místa určená obcí. Podle § 12 odst. 1 zákona o odpadech platí dále obecná základní povinnost, že každý je povinen nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným tímto zákonem a ostatními právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí. Uvedenou základní povinnost dále specifikuje § 12 odst. 2 zákona o odpadech, a to tak, že pokud zákon nestanovuje jinak, lze s odpady nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady určena. JaK MohoU obCE PoSTUPoVaT Obec má určité možnosti, jak v případech »černých skládek« postupovat. Kontrolní a sankční kompetence obecního úřadu uvádí ustanovení § 79 odst. 1 písm. e), h) a dále § 80 odst. 1 písm. a), b), c), d) zákona o odpadech. Důležitou kompetencí, kterou ve vztahu k fyzickým osobám nepodnikajícím má pouze obec, je možnost stanovení nápravného opatření podle § 80 odst. 1 písm c) téhož zákona. Existují i jiné nástroje než zákon o odpadech. Skutkovou podstatu přestupku spočívající v neoprávněném založení skládky nebo odkládání odpadů nebo odpadů mimo vyhrazená místa obsahuje § 47 odst. 1 písm. h) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Za tento přestupek může obecní úřad udělit pokutu do 50 tisíc korun. Jelikož je předmětem právní ochrany také zájem na udržování čistoty, na nenarušeném životním prostředí a na tom, aby byly věci odkládány na vyhrazená místa, jsou v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) upraveny sankce za správní delikty právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání. I v těchto případech má sankční pravomoc samotná obec (respektive obecní úřad). Například podle ustanovení § 58 odst. 2 zákona o obcích je předmětem správního deliktu neudržování čistoty a pořádku na vlastním nebo užívaném pozemku způsobem, že je narušen vzhled obce. Podle § 58 odst. 3 téhož zákona je předmětem správního deliktu znečištění veřejného prostranství, narušení životního prostředí v obci nebo odložení věci mimo vyhrazené místo. Obce ze svých rozpočtů někdy samostatně financují i odstraňování některých »černých skládek«, u kterých se nepodařilo zjistit odpovědnou osobu. Je to činnost záslužná, ale stojí je to nemalé finanční náklady. Obec je v takovém případě navíc v roli původce odpadů a měla by plnit povinnosti stanovené v § 16 zákona o odpadech. JaK PřEDChÁZET »čERNÝM SKlÁDKÁM« Ze zkušeností České inspekce životního prostředí je zřejmé, že důvodem vzniku »černých skládek« může být například nedostatečná informovanost. Občané často červen 2010

MO001029

Příloha

obce a odpady

MO001029

dostatečně nevědí o možnostech bezplatného předání řady odpadů na sběrný dvůr, odevzdání nepoužívaných elektrospotřebičů v rámci zpětného odběru přímo v prodejnách nebo například o možnostech nabídnout staré oděvy charitativním sdružením. Dostatečný počet sběrných nádob a míst určených obcí k odkládání komunálního odpadu a jeho složek, jakož i vhodná vzdálenost umístění od obytných domů, může být funkčním opatřením, kterým lze alespoň částečně předcházet vzniku »černých skládek« v katastru jednotlivých obcí. Vhodným způsobem, jak zamezit vzniku nové nebo zvětšování již vzniklé »černé skládky«, je ztížení přístupu na místa, kde již v minulosti došlo k nelegálnímu ukládání odpadů, upozornění nebo výstrahy na takových místech, osvěta a vzdělávání, aktivní zapojení občanů do péče o kvalitu životního prostředí, zpřísnění sankcí za nedovolené odkládání odpadů ze strany obcí. Velmi důležitá je samostatná kontrola obce zaměřená na nakládání s odpady u firem a živnostníků působících v obci. Významným prvkem je také vyváženost výše poplatku, který občané platí za komunální odpad. Nastavení vysokých poplatků může některé obyvatele vést k nelegálnímu odstraňování odpadů. Obec by jim měla vždy nabídnout takové služby, aby se nevyplácelo odkládat odpad na místa jiná, než která pro tyto účely stanovila.

červen 2010

ZKUŠENoSTI čIŽP Při kontrolách stále zjišťujeme, že ne všichni starostové znají legislativu na úseku odpadového hospodářství. Nedostatečná informovanost přetrvává zejména ve vztahu k nakládání se stavebními odpady včetně azbestu a výkopových zemin. Obce a jejich občané často s tímto odpadem nakládají mimo režim zákona o odpadech na k tomu neurčených a nevhodných lokalitách. Například inspekce uložila v roce 2009 sankci přes 200 tisíc korun obci v kraji Vysočina za to, že dlouhodobě umožňovala navážení odpadů zejména stavebních a demoličních a odpadní výkopové zeminy na pozemky, které nebyly podle zákona o odpadech k nakládání s odpady určeny. Na předmětný pozemek byly uloženy stovky tun stavebních odpadů a odpadních zemin. Sankci potvrdil jako odvolací orgán Ministerstvo životního prostředí. Pozitivní je, že většina obcí po kontrole ČIŽP sjedná nápravu a s odpady začne nakládat v souladu se zákonem. U stavebních odpadů je vhodným řešením například jejich předávání oprávněným osobám k recyklaci. Takzvané recykláty mohou obce následně vhodným způsobem použít na svém katastru. Další alarmující případ, tentokrát zapálení »černé skládky« vybudované za vědomí obce občany obce, řešila Česká inspekce životního prostředí na základě podnětu v loňském roce ve Středočeském kraji. Jedné obci tam byla uložena pokuta 270 tisíc

Příloha

korun. Obec stanovila obecně závaznou vyhláškou místo, kde mohou obyvatelé odkládat jim vznikající dřevní odpad. V rámci odborné přípravy členů jednotky sboru dobrovolných hasičů probíhají například různá cvičení – před jedním takovým cvičením starosta oslovil občany, že mohou na místo pro dřevní odpad odkládat i odpady jiné. Na zmíněné místo tak byly nelegálně shromážděny pneumatiky, plastové obaly, kovové plechovky apod. V den hasičského cvičení takto nashromážděné odpady zapálil sám starosta obce. To potvrdila Policie ČR, která případ prošetřovala ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem. Inspekce na základě výpovědí svědků zjistila, že tímto způsobem starosta odstraňoval odpady již několik let. Tyto příklady nejsou klasickými »černými skládkami«. S ohledem na své kompetence je ČIŽP většinou nešetří, leč stojí za zamyšlení. Obec je nejen původcem odpadu, který má zákonem stanovené pravomoci, ale je též sama pověřena veřejnou správou na úseku ochrany životního prostředí i odpadového hospodářství. Vhodný a ideální stav by byl, kdyby obec jako původce byla vnímána coby vzor pro ostatní původce odpadů n na svém katastru. PETR haVElKa náměstek pro sekci technické ochrany životního prostředí a ředitel odboru odpadového hospodářství Ředitelství ČIŽP

37

Příloha

obce a odpady

Fond aSEKol podpoří více než 30 projektů

Třetí ročník grantového řízení Fondu ASEKOL opět přiznal dotace veřejně prospěšným projektům na na zlepšení efektivity sběru elektroodpadu. Pomoc přesahující 2,2 mil. Kč získá 31 subjektů. Více než polovina projektů spadá do žadateli dlouhodobě nejoblíbenějšího Programu Rekonstrukce.

o

udělení dotací rozhodla v květnu osmičlenná Rada Fondu ASEKOL. Její členové posuzovali 47 přihlášených projektů, z nichž se rozhodli podpořit dvě třetiny. V letošním řízení tedy žadatelé zaznamenali vůbec nejvyšší úspěšnost. Jednoznačně nejčastější požadavek se týkal zabezpečení sběrného dvora, a to zejména prostřednictvím kamerového systému. »Zdá se, že mnohé sběrné dvory již vyřešily zpevnění ploch, kontejnerová stání či oplocení. Nyní se jejich provozovatelé začínají stále více soustřeďovat na instalaci kamerových systémů, které ve sběrných dvorech pomáhají zvýšit prevenci krádeží a vandalismu,« uvedl Mgr. Jan Vrba, jednatel kolektivního systému ASEKOL. Velmi žádaný byl také E-domek, tedy speciální přístřešek sloužící k ochraně vysloužilých elektrozařízení shromažďovaných

na sběrných dvorech před nepříznivým počasím a krádežemi. E-domek byl letos poprvé přímo zařazen do nabídky grantového řízení. Z typologie nabídky uchazeči o grant tradičně volili zejména Program Rekonstrukce (28 žádostí). Zájem však byl i o Programy Intenzita (9) a Osvěta (8). Dva žadatelé se rozhodli podat přihlášku do Programu Výzkum. Na projekt z tohoto programu směřuje vůbec nejvyšší letos udělená podpora – 0,285 mil. Kč, a to na projekt Stanovení environmentálních efektů činnosti společnosti ASEKOL na vybraných druzích elektrozařízení metodou LCA. Projekt byl podpořen už loni. Rovných 0,2 mil. Kč na rekonstrukci kontejnerovaných stání pro separovaný odpad získá i Městský obvod Plzeň 1. Další projekty byly podpořeny částkou od 15 tisíc /ak/ do 150 tisíc korun.

Finančně podpořené projekty pro rok 2010 Název projektu

Žadatel

Stanovení environmentálních efektů činnosti společnosti ASEKOL na vybraných druzích elektrozařízení metodou LCA Rekonstrukce kontejnerových stání na separovaný odpad Zabezpečení místa zpětného odběru EEZ Rekonstrukce oplocení pro sběrný dvůr odpadů v Chotěboři – II. etapa Instalace moderního zabezpečovacího kamerového systému na Sběrném dvoře Nový Bydžov Kamerový systém sběrného dvoru Kamerový systém skládka Brunka Humpolec – zpětný odběr Začlenění monitoringu sběrného dvora do městského kamerového dohlížecího systému Kamerový systém sběrného dvora Bystřice nad Pernštejnem Instalace kamerového dohlížecího systému na Sběrném dvoře TSM Kralup nad Vltavou Sběrný dvůr pod kontrolou Sběrový dvůr Chelčického – zastřešení úložného místa na drobné elektrozařízení Instalace kamerového systému na sběrném dvoře Havířská, Havlíčkův Brod Instalace kamerového systému Pohádková recyklace Program Výzkum

38

Ing. Marie Tichá, MT KONZULT Statutární město Plzeň – Městský obvod Plzeň 1 Město Nové Město na Moravě Technická a lesní správa Chotěboř s. r. o. Technické služby města Nový Bydžov Město Český Těšín Technické služby Humpolec

Fond ASEKOL úspěšně funguje už třetím rokem Neziskový kolektivní systém ASEKOL, který se zabývá organizací sběru a recyklace vysloužilých elektrozařízení, ve snaze podpořit města, obce a další provozovatele sběrných dvorů založil v únoru 2008 Fond ASEKOL. Jeho cílem je finanční či materiální podpora neziskových a veřejně prospěšných projektů, týkajících se zpětného odběru a recyklace elektrozařízení a také zvýšení celkové efektivity systému zpětného odběru elektroodpadu. Podpora může být poskytnuta formou daru nebo formou dlouhodobého pronájmu. Žadateli o příspěvek na svůj projekt se mohou kromě obcí a provozovatelů sběrných dvorů stát i svazky obcí, kraje a rovněž nevládní neziskové organizace. Grant však za určitých podmínek může získat téměř každý, kdo není spjat s činností Fondu ASEKOL a rozhodováním o udělení příspěvků. O rozdělení prostředků z Fondu ASEKOL rozhoduje jeho osmičlenná rada složená ze zástupců společnosti ASEKOL, Svazu měst a obcí ČR, výrobců, profesních sdružení a médií. Jejím předsedou je Mgr. Pavel Drahovzal z kanceláře SMO ČR. Pravidelně se vyhlašuje jarní kolo grantového řízení. Pokud by v něm z různých důvodů nebyly vyčerpány finanční prostředky fondu pro kalendářní rok, na řadu přijde i doplňkové podzimní kolo. Roční rozpočet Fondu ASEKOL je několik milionů korun v závislosti na rozhodnutí dozorčí rady kolektivního systému ASEKOL. Za tři roky fungování Fond ASEKOL podpořil už 103 projektů v celkové hodnotě přesahující 9 mil. Kč. K témuž více na www.asekol.cz.

Odpady – víme co s nimi, zpětný odběr elektrozařízení Zlato v odpadkovém koši Osvětová kampaň »Zpětný odběr elektrozařízení v Chrudimi« Odpadový kalendář – rok 2011 Informační brožura Zpětný odběr elektrozařízení a náklady s odpady v Žamberku Sběrný dvůr Rousovice – projektová dokumentace Stabilní místo pro zpětný sběr elektrozařízení – Pod Barevnou Poběžovice – sběrný dvůr Zřízení místa zpětného odběru ve městě Ralsko – část Kuřívody

ZDROJ: KS ASEKOL

Technické služby Karviná Čmelák – Spol. přátel přírody Technické služby Chrudim 2000 spol. s r. o. Město Dvůr Králové nad Labem Město Žamberk Město Mělník Město Bystřice Město Poběžovice Město Ralsko

Město Benátky nad Jizerou

Žadatelé, jimž bylo nabídnuto nefinanční plnění (E-domek):

TS města a. s.

Název projektu

Technické služby města Kralup nad Vltavou Město Úpice Technické služby města Olomouce, a.s. HBH odpady s. r. o. Obec Petrovice Rosa – spol. pro ekologické informace a aktivity, o. p. s.

Program Rekonstrukce

Žadatel

Místo zpětného odběru ve Valašských Kloboukách

Město Valašské Klobouky

Zabezpečení Sběrného dvora Chrást

Obec Chrást

E-domek v Růžové

Obec Růžová

Přístřešek na zpětně odebrané elektrospotřebiče

Obec Stráž nad Ohří

Zapůjčení E-domku – varianta A

Město Jílové

E-domek E-domek

Město Jablonné v Podještědí Markvartice

Program Osvěta

Program Intenzita

ZDROJ: KS ASEKOL

červen 2010

obce a odpady

Příloha

Pět let třídění elektroodpadu přináší konkrétní výsledky

K

olektivní systém ELEKTROWIN, který zajišťuje ekologické zpracování zhruba poloviny veškerého elektroodpadu v ČR, za pět let své činnosti vysbíral více než 80 tisíc tun vyřazených elektrospotřebičů. Obcím tak ušetřil více než než 550 milionů korun. Dalšími 50 miliony dokonce zpětný odběr přímo podpořil. Samosprávám nabízí celou řadu možností vzájemné spolupráce. »Kolektivní systém obce zbavuje starostí se zajištěním sběru a následné recyklace elektrozařízení,« uvedl Roman Tvrzník, generální ředitel kolektivního systému ELEKTROWIN. »Kromě toho jim šetříme peníze. Podle našich zkušeností u průměrné obce s 5000 obyvateli je to ročně až půl milionu korun,« doplňuje Roman Tvrzník. Obce získávají finanční prostředky nejen za samotný sběr elektrozařízení, ale také z Motivačního programu. Jeho cílem je obce zainteresovat na tom, aby svým občanům zpětný odběr elektrozařízení co nejvíce usnadnily. »Finančně přispíváme například na zlepšení dopravní obslužnosti zpevněním plochy sběrných dvorů, na pořízení mechanického či elektronického zabezpečení sběrného místa či pořízení prostředků na sběr malých nebo uskladnění velkých spotřebičů,« nastiňuje možnosti Tvrzník. V roce 2009 ELEKTROWIN tímto způsobem rozdělil přes dva miliony korun na podporu 95 projektů.

Kampaň Zatočte s elektroodpadem poskytuje široké veřejnosti zábavnou formou informace o jeho třídění a recyklaci.

jeho slov jsou však stále rezervy u malých spotřebičů, kterých v loňském roce bylo odevzdáno něco málo přes dva tisíce tun. ŽIVoTNí PRoSTřEDí Na PRVNíM MíSTĚ Statistiky ukazují, že je u nás ještě stále běžné vyhodit malý spotřebič do běžného odpadu. Mnozí nevědí, že i kulma, holicí strojek, rychlovarná konvice nebo vysoušeč vlasů se dají zrecyklovat. I z těchto výrobků je možné vytěžit užitečné suroviny, jejichž opětovným využitím se navíc ušetří velké množství elektřiny a ropy. Jenom elektřiny již ELEKTROWIN ušetřil 460 tisíc kWh, což je průměrná roční spotřeba u 60 tisíc lidí. Recyklací elektrozařízení lze výrazně snížit také produkci oxidu uhličitého, který je hlavní příčinou globálního oteplování a dalších klimatických změn. Za pět let své činnosti ELEKTROWIN zabránil vzniku více než 900 tisíc tun CO2.

I MalÉ SPoTřEbIčE JE TřEba RECYKloVaT Z 80 tisíc tun vysloužilých elektrozařízení, které za posledních pět let Češi odevzdali k recyklaci, končí ve sběrných dvorech nejvíce ledniček a mrazniček. ELEKTROWIN jich za pětileté období své existence nechal zpracovat již 1,5 milionu. Vedle starých ledniček a mrazniček skončilo u zpracovatelů elektroodpadu také 150 tisíc dalších velkých elektrozařízení, jako jsou sporáky, pračky či myčky na nádobí. »Lidé si naštěstí uvědomují škody, které v přírodě může napáchat odložená chladnička, již si zvykli je odvézt do sběrného dvora nebo do prodejny elektroniky,« zdůrazňuje Roman Tvrzník. Podle

Kontejnerový systém WINTEJNER výrazně usnadní manipulaci s elektroodpadem ve sběrných dvorech.

červen 2010

VíCE INFoRMaCí – lEPŠí VÝSlEDKY I když se s tříděním elektroodpadu u nás začalo již před pěti lety, kolektivní systémy musejí pokračovat ve zvyšování povědomí o zpětném odběru a vysvětlování, proč je recyklace tak důležitá a jak probíhá. ELEKTROWIN k tomu využívá dva velké projekty. Kampaň Zatočte s elektroodpadem, která letos již podruhé navštíví 80 měst a obcí, poskytuje široké veřejnosti zábavnou formou informace o jeho třídění. Obyvatelé navíc mohou přivézt své elektrospotřebiče a za odměnu si zasoutěžit o zajímavé ceny. Na žáky základních škol se společnost zaměřuje ve svém dalším projektu Ukliďme si svět, do nějž se aktivně zapojilo 180 škol z celé republiky. Loni se v jeho rámci vysbíralo více než 100 tun elektroodpadu. /sk/

39

MO001005

FOTO: ARCHIV

Na SbĚRNÉ MíSTo NENí DalEKo Díky podpoře kolektivního systému ELEKTROWIN je po celé republice k dispozici

na 7250 míst, kde občané mohou odložit staré spotřebiče k recyklaci. Použitého elektrozařízení se lze zbavit ve sběrném dvoře, v prodejnách domácích spotřebičů, ve školách nebo přímo na návsi či náměstí. »Spolupracujeme s více než 717 sběrnými dvory v 550 městech a obcích. Nově jsme začali zavádět speciální kontejnerový systém – WINTEJNER, který městům a obcím výrazně zjednoduší manipulaci s elektroodpadem ve sběrných dvorech. Letos jich máme v plánu instalovat 300 po celé ČR. Elektroodpad určený k recyklaci je tak lépe chráněn před vandaly,« vysvětluje Tereza Ulverová, provozní ředitelka společnosti. U prodejců je možné vysloužilá elektrozařízení odevzdat systémem »kus za kus« při nákupu nového spotřebiče. ELEKTROWIN spolupracuje s více než 2300 prodejnami.

FOTO: ARCHIV

V loňském roce odevzdal každý obyvatel České republiky k recyklaci 5,6 kilogramu elektroodpadu. Ještě před pěti lety by přitom většina z již nepoužívaných elektrických spotřebičů skončila na skládkách. Kolektivní systémy, jež zpracování vyřazených elektrozařízení po obcích přebraly, pomáhají nejen životnímu prostředí, ale i rozpočtům obcí.

Správa a rozvoj

»Získání titulu Historické město roku 2009 nám pomůže k postupnému naplnění základní myšlenky Strategického plánu rozvoje města Beroun, která zní: Beroun – město cestovního ruchu,« konstatuje starosta města MUDr. Jiří Besser. »Nejvíce si však cením toho, že se v našem městě lidem dobře žije a ti ostatní se sem rádi vracejí. Ať už třeba kvůli večerníčkovým medvědům Matěji, Vojtovi a Kubovi, hrnčířským trhům – nebo za našimi památkami.«

K

Kdyby tak Ministerstvo kultury mohlo do památek dávat více finančních prostředků. Ty totiž potom v Programu regenerace generují další peníze.

»To, že Beroun získal titul Historické město roku 2009, je největší odměna, které se mně na závěr mé šestnáctileté dráhy komunálního politika mohlo dostat,« říká starosta MUDr. Jiří Besser (na snímku krátce po převzetí ceny pro své město ve Španělském sále Pražského hradu).

se investice vložené do obnovy památek a centra vůbec vyšplhaly na téměř 600 milionů korun. Z historického hlediska jsou v Berouně jednoznačně nejcennější citlivě zrekonstruované městské hradby, které vymezují celou oblast památkové zóny a patří mezi nejkomplexněji zachované opevnění u nás. A hovoříme-li o hradbách, žádné jiné město než Beroun se nemůže pochlubit dvojicí původně zcela shodných bran (Pražské a Plzeňské), navíc z doby nejstaršího budování městských opevnění v českých zemích. V interiérech obou bran jsou výstavní prostory a otevírá se z nich i krásný výhled na celé město.

do Kolen měSto neSrazila ani velKá voda v roce 2002 Ovšem Berouňáci jsou, jak zdůrazňuje starosta, pyšní také na opravené Husovo náměstí. Po ničivé povodni v roce 2002, která se nevyhnula ani pseudobarokní budově radnice z roku 1903 na jeho dolním konci, prošlo komplexní opravou, při níž se výrazně změnila jeho tvář. Vynikly opravené fasády domů i starobylost historického jádra města. Do centra města se rovněž vrátila původní historická kašna z roku 1729. »Za způsob, jakým byly propojeny komunikace s prostorem určeným pro odpočinek a relaxaci, získalo Husovo náměstí v roce 2004 zvláštní uznání poroty v celostátní soutěži Dopravní stavba roku a město Beroun pak o rok později Cenu časopisu Moderní obec za obnovu historického jádra po povodni,« konstatuje MUDr. Jiří Besser. K nápravě škod po povodni v městské památkové zóně významně pomohl evropský Fond solidarity, z něhož Beroun na tyto účely obdržel 80 mil. Kč.

FOTO: dagmar hOFmanOvá

dyž se MUDr. Jiří Besser před šestnácti lety poprvé ujímal funkce starosty Berouna (a působí v ní dosud), město bylo po zásazích socialistických plánovačů v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století z více než jedné třetiny zbourané. »Považuji za velký úspěch, že jsme dokázali nejen opravit historické domy zapsané na seznamu památek, ale i citlivě a vhodně zastavět obrovské proluky, které ve městě po minulém režimu zůstaly,« říká MUDr. Jiří Besser. Neopomene v té souvislosti uvést, že veškeré demolice, které si mnozí televizní diváci možná ještě pamatují ze seriálu Muž na radnici, se natáčely právě v centru Berouna. Nikoliv náhodou proto královské město Beroun letos zvítězilo v prestižní celostátní soutěži o Cenu Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. S vítězstvím se pojí i právo používat titul Historické město roku. V osmnáctiapůltisícovém městě nyní uskutečňují už pátou etapu svého Programu regenerace městské památkové zóny, přičemž od poloviny minulého desetiletí

FOTO: radOvan miča

péče o památky je v Berouně součástí snahy o rozvoj města

Jenštejnský dům, nyní sídlo Muzea Českého krasu, na Husově náměstí je nejstarším historicky doloženým domem v Berouně. Na místě původního, koncem 16. století požárem zničeného gotického domu jej nechal postavit císařský rychtář Jindřich Čížek z Jenštejna.

40

poSlední hliněná ulice v centru už zmizela Největší investiční akce do obnovy památek na svém území má město už za sebou. »Ale stále je co dělat,« říká starosta a vypočítává: »Loni jsme opravili jednu z nejmalebnějších uliček v bývalé čtvrti Hrdlořezy, která se vine podél městských hradeb a která byla zároveň poslední hliněnou ulicí v centru města. Nechali jsme zrestaurovat morový sloup z roku 1681 na Seydlově náměstí či Pomník padlým v 1. světové válce z roku 1924 na Husově náměstí. Zajímavým loňským projektem byla akce s názvem: Dětskými kresbami proti sprejerům, kdy červen 2010

na naši žádost děti ze základní školy pomalovaly ohradní betonovou zeď v lokalitě Na Ostrově motivy berounských památek. Malby jsou velmi zdařilé a každý, kdo jde kolem, má tak naše nejvýznamnější pamětihodnosti jako na dlani.« Letos ve městě zahájili poslední etapu modernizace městského kina, které je součástí západní části hradebního opevnění, a na dokončení své rekonstrukce čeká ještě ulice Dolnohradební včetně nového náměstíčka Joachima Barranda.

Původní historická kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého se na Husovo náměstí vrátila v roce 2004. Kašna je dílem místního kameníka Jana Slezáka, repliku sochy, jejíž originál z roku 1729 vystavuje Muzeum Českého krasu, vytvořil akademický sochaře Petr Vitvar.

Finanční prostředky rozdělené prostřednictvím Programu regenerace totiž „vytvářejí“ další peníze,« poznamenává MUDr. Jiří Besser. Podle jeho zkušeností se i u obnovy památek vyplácí kombinace různých finančních zdrojů. V Berouně například jediný pseudorenesanční objekt na svém území, Duslovu vilu z roku 1890, dlouhodobě pronajali soukromému investorovi. Ten se pak významně finančně podílel na rekonstrukci vily, která vyšla na celkem zhruba 40 milionů korun. Nejenže se tak dokázalo vcelku levně zachovat pro budoucí generace asi nejkrásnější objekt v celém Berouně, ale město v něm navíc ještě získalo reprezentativní prostory pro svou galerii.

FOTO: dagmar hOFmanOvá

peněz By mohlo Být více Město podporuje i projekty soukromých investorů, jako byla nová výstavba na místě chátrajícího objektu bývalé kovárny v ulici Karly Machové nebo oprava severní části hradeb v Zámečnické uličce, kde jsou domky součástí hradební zdi. S výjimkou kina, na jehož modernizaci radnice získala dotaci z Evropské unie, město většinu těchto akcí financuje ze svého rozpočtu. Ze svého Programu regenerace, dotovaného Ministerstvem kultury, město přispívá na opravy památkových objektů, které mají soukromé vlastníky, s nimiž radnice dlouhodobě spolupracuje. Tak třeba letos ministerská dvousettisícová dotace půjde prostřednictvím městského programu na statické zpevnění hradební hlásky v Kostelní ulici a na pokračování oprav památkového objektu U Tří korun. Na tyto účely město věnovalo i stotisícovou prémii za vítězství v krajském kole soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci městských památkových rezervací a městských památkových zón. »Přimlouval bych se za to, aby Ministerstvo kultury mohlo dávat do památek více peněz.

FOTO: dagmar hOFmanOvá

Správa a rozvoj

Pražská brána je pozůstatkem středověké fortifikace z počátku 14. století. Za náměstím proti ní stojí i Plzeňská brána.

Komplexní příStup Se nezapře Přijíždíte-li do Berouna, u žádného vjezdu nepřehlédnete nové cedule s nápisem »Vítejte v historickém městě roku!« Ve výloze městského informačního centra radnice vystavila oba skleněné artefakty symbolizující vítězství v soutěži o Cenu Programu regenerace i přiznání titulu Historické město roku. Při přebírání ceny letos v dubnu ve Španělském sále Pražského hradu pro své město byl starosta MUDr. Jiří Besser očividně dojatý. Nicméně péči o památky považuje za součást komplexního přístupu k rozvoji města, kvalitnímu životu jeho obyvatel i zvyšování zájmu návštěvníků a investorů. »O vzkvétající Beroun se začali zajímat investoři a developerské firmy a vy-

soká poptávka po bydlení jejich zájem jenom umocňovala. I my se snažíme vytvářet lidem podmínky pro kvalitní život – od rozvinuté infrastruktury a služeb až po sportovní a kulturní vyžití. Za posledních osm let stoupl počet obyvatel Berouna o více než patnáct set. Převažují mladí lidé a rodiny s dětmi, kteří v moderním městě s historickými kořeny a krásnou přírodou spatřují svou budoucnost. Podle průzkumu Lidových novin, který v roce 2008 na základě jedenácti vybraných kritérií posuzoval život v 71 městech z celé ČR, byl právě Beroun vyhodnocen jako místo, kde se v Česku nejlépe žije. Naše město si vybrala Česká asociace inline hokeje za dějiště červencového mistrovství světa v in-line hokeji mimo jiné proto, že dokážeme šampionátu poskytnout odpovídající zázemí,« říká MUDr. Jiří Besser. A uzavírá: »V Berouně se nesnažíme dlouhodobě investovat jen do proměny města samotného, ale chceme nabídnout našim občanům i návštěvníkům možnost poznat a zamilovat si přilehlou krajinu dvou chráněných krajinných oblastí – Českého krasu a Křivoklátska. Proto se tolik snažíme i o budování cyklostezek. Zkrátka hotely i malé penziony si na nezájem domácích i zahraničních turistů rozhodně nemohou stěžovat. Zejména o jarních a podzimních hrnčířských trzích praská město doslova n ve švech.« ivan ryšavý

MO001027

červen 2010

41

Správa a rozvoj

Komunitní plánování: informovanost a zpětná vazba

r

epublikové kolo soutěže O lidech s lidmi vyhlašuje Centrum pro komunitní práci Střední Morava ve spolupráci s ministerstvy životního prostředí a vnitra. Letos běží šestý ročník soutěže. Účastní se jí země Visegrádské čtyřky – kromě Česka také Maďarsko, Polsko a Slovensko. Obsah soutěže plně charakterizuje její název – jde o zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů ve veřejné správě. Kopřivnice získala loňskou cenu za proces tvorby druhého strategického plánu rozvoje města (první byl zpracován už v roce 1996), schváleného v roce 2007, s výhledem na 15 let. Loni přihlásila do soutěže dva projekty. Prvním byla realizace tohoto strategického plánu, druhým komunitní plánování sociálních služeb. V republikovém kole získala hlavní cenu, v mezinárodním hodnocení »jen« uvedené uznání.

postupně rozrostla o pravidelný kalendář města s výčtem ročních úkolů, o diskusní fóra, sociologické průzkumy spokojenosti, e-maily zasílané občanům, webové stránky, schránky důvěry, práci s dopisy čtenářů. »Časem jsme zjistili, že jen informovat je málo, že je nutné znát názor občanů, dostat za jeden stůl všechny lidi a rozhodující partnery, kteří mají k tématu co říci. Na jednání pracovních skupin jsme proto pozvali zástupce občanů, neziskových organizací, podnikatelů a dalších zainteresovaných,« konstatuje starosta. Schůzka se odehrávala na radnici a v režii pracovníků městského úřadu. »Máme tam šikovné lidi, kterým se povedlo veřejnost zaujmout, takže ti, kteří přišli poprvé, pak přišli znovu. To byl důvod, proč se některé pracovní skupiny početně rozrostly.« Jednání pracovních skupin považuje starosta Jalůvka za základ. Kromě toho se konají dvakrát do roka setkání s občany, na nichž se postupně vytipovává deset největších problémů města. Rovněž každoroční kontrola akčních plánů je veřejná. Prezentuje se při ní to, čeho se podařilo dosáhnout, sbírají se další náměty. Představitelé radnice a pracovních skupin vyjíždějí pravidelně do tří místních částí na setkání s občany, aby zjistili přímo v místě, co tam lidem chybí a co si přejí. Účast bývá hojná; přichází tak 60 až 70 zájemců.

FOTO: arChiv

záKladem je inFormovanoSt Počátky komunitního plánování jsou v Kopřivnici už dávného data; spadají až do roku 1992. Radnice tehdy vycházela z logické myšlenky, že je nutné především občany s plánovanými záměry seznámit. »Začínali jsme tím, že jsme chtěli informovat,« říká starosta města Ing. Josef Jalůvka. Informace proudily k občanům v té době obvyklými cestami – prostřednictvím místních novin, místního rozhlasu, kabelové televize. Druhým krokem bylo získávání zpětných vazeb. Paleta informačních prostředků se

V Kopřivnici probíhá každoročně Fórum zdravého města.

42

jaK vzniKal StrateGicKý plán Významným zlomem se pro Kopřivnici stal rok 1996, kdy vznikl projekt Komunikující město. Z něho se pak začal odvíjet nový strategický plán rozvoje města na období 2007–2022. Záměr byl schválen v prosinci 2006. V únoru následujícího roku byla jmenována pracovní komise o 27 lidech, v březnu byly ustaveny místní strategické komise. V dubnu se uskutečnil průzkum podnikatelského prostředí, v květnu vznikly čtyři otevřené pracovní skupiny. Původně v nich bylo zapojeno 15–20 občanů; tento počet se postupně zvýšil na 20–30 lidí. V květnu až září se uskutečnilo pět zasedání těchto pracovních skupin, k čemuž přistoupila dvě veřejná projednávání v místních částech. Lidem bylo rozdáno asi 370 informačních brožur. Na podzim už bylo registrováno 190 lidí, kteří se aktivně zapojili do tvorby tohoto plánu (nyní je těch, kteří se aktivně podílejí na chodu města, kolem dvou set). Během celé této doby se intenzivně sbíraly

FOTO: arChiv

Město Kopřivnice si loni odneslo první cenu v mezinárodní soutěži O lidech s lidmi. Letos si rovněž vysloužilo uznání, ale žezlo převzala malá maďarská obec, která s prací na tomto poli teprve začíná. Na kopřivnické už léta zaběhané praxi to však nic nemění.

V roce 2009 město získalo první cenu v mezinárodní soutěži O lidech s lidmi.

připomínky, náměty a nápady lidí na konkrétní dílčí akce. Definitivně byl plán schválen v závěru roku 2007. Řeší čtyři základní oblasti: sociální, dopravu, rozvoj lidských zdrojů a image města. Strategický plán byl aktualizován v roce 2001, a pak ještě jednou, takže nyní platí jeho třetí verze. Ke svému vzniku se hlásí heslem Tvořili jsme s lidmi. Není proto divu, že v Kopřivnici neznají situaci, jaká se odehrává v některých městech: Radnice má určitý záměr, veřejnost se o něm dozví se zpožděním a nelíbí se jí. Většinou se to stává u investičních akcí. Následují pak veřejné protesty, protestní podpisové akce, petice. »Ne, to se u nás nestává, protože všechno je předem předjednané,« uvedl až trochu překvapeně starosta Ing. Josef Jalůvka. od StrateGie K realizaci Strategický plán se pohybuje v časovém rozmezí 15 let, přičemž konkrétní projekty jsou dvouleté. Vlastní realizace se uskutečňuje prostřednictvím každoročně sestavovaných akčních plánů. Veřejnost se nezapojuje jen do tvorby dlouhodobých plánů, ale zejména při projednávání konkrétních záměrů. Například to, kde mají být a jak mají vypadat dětská hřiště na sídlišti Jih, se projednávalo s tamní veřejností třikrát. Stejně dlouho se hovořilo o regeneraci celého sídliště či stanovení pravidel pro poskytování městských bytů. Letos dojde na naplnění jednoho z cílů projektu Komunitní plánování sociálních služeb. Jde o střednědobý plán na roky 2009–2012. Jeho součástí je mapa sociálních služeb, v níž jsou zaneseny potřeby uživatelů a poskytovatelů těchto služeb. Na prvním místě se ukázala na základě průzkumů jako absolutní priorita nutnost vzniku domova seniorů. Jeho výstavba začne ještě letos. V tomto roce dojde i na výstavbu cyklostezek, obnovu některých komunikací, zateplení škol a vybudování infrastruktury pro školská zařízení. Jako splněný bod si mohou v Kopřivnici odškrtnout občanské poradní centrum pro bezdomovce. Vzniklo především z iniciačerven 2010

tivy mladých lidí, kteří založili občanské sdružení Racek. Získali pro tuto práci grant, prostory poskytla radnice v bývalé základní škole. Lidé bez přístřeší tam mají možnost si uvařit, vyprat si, využít pomoci sociálního pracovníka, který jim ukáže cestu na úřady, za zdravotním ošetřením. Mohou se tam obléci a obout díky věcem od místních lidí. »Když jsme v pracovní skupině „sociální věci“ projednávali některé otázky, přišli na radnici i bezdomovci, a to nejen na kávu a chlebíčky, ale zúčastnili se hlasování. Tím se i oni přičinili o vznik tohoto denního centra. Pozitivní je, že už nesedají ve vestibulu městského úřadu, ale v určitém vhodném prostředí. Podařilo se dokonce jednomu najít práci. Cílem samozřejmě je, aby se pro ně našlo normální ubytování a aby se postupně včlenili do společnosti. Přirozeně záleží především na nich samých, zda mají zájem a snahu,« zdůrazňuje starosta. co Se zejmÉna podařilo Snad nejdůležitější uspokojivý poznatek přinesl profesionální průzkum veřejného mínění. Z něho vyplynulo, že během tří let se zvýšila chuť lidí zapojit se do rozhodování o městě o více než 5 %, tj. stoupla ze 40 na 45 %. Ještě mnohem důležitější je ale další údaj: Spokojenost lidí se životem v Kopřivnici se zvýšila v kategoriích »velmi spokojen« a »spíše spokojen« na zhruba 92 %! Kopřivnice je od roku 2003 zapojena do sítě Zdravých měst ČR, používá metodu CAF pro hodnocení kvality ve veřejné správě, má dnes zaběhané systémy infor-

ilusTrační FOTO: arChiv

Správa a rozvoj

Spokojenost lidí se životem v Kopřivnici se zvýšila v kategoriích »velmi spokojen« a »spíše spokojen« na zhruba 92 %.

movanosti i zpětné vazby. Funguje tam Klub podnikatelů, který se významně podílí na chodu města a byl mimo jiné důležitým činitelem při vzniku nového muzea automobilů a také průmyslového parku. Stále se vylepšují už zažité akce, například Město je naše hřiště. V centru Kopřivnice se na panelech představí všechny chystané záměry a každý má možnost se k nim vyjádřit, buď anonymně, nebo osobně. Součástí této podzimní akce bývá kulturní pro-

gram. Obdobně probíhá každoroční Fórum Zdravého města. Marketingová strategie do roku 2022 říká, jakým městem se město Kopřivnice se svými zhruba 23 500 obyvateli chce stát. Hodlá být prosperujícím regionálním centrem, přitažlivým pro občany, podnikatele, investory i turisty, jimž chce poskytovat všechny n potřebné služby. jiřina ondráČKová

Soutěž obec přátelská rodině do třetího ročníku Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vyhlásilo třetí ročník celostátní soutěže Obec přátelská rodině 2010. Přihlášky lze zasílat do konce července letošního roku.

F

ormulář, který je součástí přihlášky, budou vyhodnocovat odborníci, kteří také navštíví obce, jež postoupí do druhého kola. Vítěze vyhlásí ministr práce a sociálních věcí letos v listopadu 2010. Pořádá ji spolu se Stálou komisí pro rodinu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a ve spolupráci s Asociací center pro rodinu a Sítí mateřských center. Soutěže se mohou zúčastnit všechny obce, města, statutární města a městské části nebo obvody statutárních měst územně členěných na městské části či obvody z celé České republiky. Ty, které se umístí na prvním, druhém nebo třetím místě v jedné z šesti velikostních kategorií, budou moci finanční odměnu v podobě neinvestiční dotace využít na realizaci prorodinných aktivit, například na příměstské prázdninové tábory, dovybavení dětských hřišť a mateřských center,

červen 2010

oslavy Dne dětí, Dne rodin či tradičních svátků, projekty zaměřené na spolupráci mateřských škol a zařízení pro seniory apod. Ministerstvo práce a sociálních věcí na dotace vyčlenilo, stejně jako loni, sedm milionů korun. V letošním ročníku bude hodnotící tým klást větší důraz na mezigenerační charakter podporovaných činností a jejich udržitelnost i v budoucnu. Týká se to zejména zapojení seniorů do dění v obci. V předchozích dvou ročnících se přihlásilo do soutěže, která se organizuje na úrovni samospráv proto, že ony mají k rodinám nejblíže, celkem 405 obcí. Dosud MPSV přidělilo 5 vítězným obcím z prvního a 18 z druhého ročníku soutěže neinvestiční dotace v celkové hodnotě 13 milionů korun. Díky těmto prostředkům například obec Darkovice na Opavsku (vítěz 2. velikostní kategorie v roce 2008) podpořila vysílání

místní kabelové televize pro všechny občany, zakoupila počítače do místní školy nebo uspořádala soustředění mažoretek. V Dobříši (vítěz 3. velikostní kategorie v roce 2008) za peníze ze soutěže vybudovali dětský koutek v tamním kostele. Statutární město Brno (vítěz 5. velikostní kategorie v roce 2008) z dotací mj. zaplatilo vytvoření informační brožury o flexibilních pracovních úvazcích a alternativních formách zaměstnávání a uspořádalo konferenci o rodinné politice města Brna, která se uskutečnila 30. listopadu 2009. K dalším projektům, které ještě uskuteční vítězné obce z předchozích ročníků soutěže, patří například zřízení pracovní pozice koordinátora pro rodinnou politiku, vybudování naučné stezky, pořádání vzdělávacích kurzů, kroužků pro děti, rodiče i prarodiče, akcí v knihovně, založení Familypointů (míst pro rodinu) a podobně. Podrobné informace o třetím ročníku soutěže včetně soutěžních podmínek, přihlašovacího formuláře a loga jsou na speciálním webu www.obecpratelskarodine.cz. /on/

43

Správa a rozvoj

veřejně prospěšné práce? na novojičínsku je o ně zájem Obce v okrese Nový Jičín patří k samosprávám nejvíce postiženým hospodářskou krizí. Proto tamější úřad práce vytváří podmínky, aby se stávající nepříznivý stav v oblasti zaměstnanosti neprohluboval a nebyl trvalý. Společně s představiteli obcí se snaží najít řešení, jak toho dosáhnout.

j

edním z vhodných prostředků je využívání veřejně prospěšných prací. Jak však uvedl ředitel Úřadu práce v Novém Jičíně Ing. Bc. Zdislav Zima, »lidé neznalí problematiky spojené s nezaměstnaností, nehovoří o veřejně prospěšných pracích příliš lichotivě«. Důvod vidí mimo jiné v tom, že »název této aktivity je zaměňován s obecně prospěšnými pracemi, které jsou formou alternativního trestu«. Další příčinou je podle něj rovněž fakt, že jde o práci manuální, často fyzicky náročnou, na niž se nahlíží opět s určitým despektem. Přitom v současném období, kdy se v okrese Nový Jičín uchází o jedno pracovní místo víc než třicet nezaměstnaných, je zařazení uchazeče do veřejně prospěšných prací jednou z mála možností, jak se vrátit do pracovního procesu a získat finanční zajištění.

Ing. Bc. Zdislava Zimy je to dáno tím, že větší města jsou zatížena tzv. anonymitou prostředí, takže výběr vhodných uchazečů je mnohem náročnější a celková spolupráce složitější. Nicméně, pokud se to podaří, vytvoří se zde větší množství těchto pracovních míst. Naproti tomu starostové obcí s menším počtem obyvatel znají zpravidla dosti detailně sociální poměry svých spoluobčanů. Potom se snadněji při osobních schůzkách pracovníků úřadu práce se zástupci obcí řeší mnohdy životní osudy lidí, kteří se dostali do svízelné situace. Seminář oBce a Úřad práce K tomu, aby kontakty mezi obcemi a novojičínským Úřadem práce byly co nejintenzivnější, slouží seminář s příznačným názvem Obce a úřad práce. Již od roku 2005 se každoročně koná v Kulturním a informačním centru Sněženka v Sedlnicích. Starostové se na něm seznamují například s legislativními novinkami na úseku zaměstnávání občanů a vytváření nových pracovních míst, s aktuální situací na trhu práce, stejně tak s podmínkami aktivní politiky zaměstnanosti pro příslušný rok. Rozhodně nejde jenom o předávání informací. Starostové obcí nebo i další jejich zástupci si totiž současně vyměňují zkušenosti, jak se dá postupovat. Tajemník Městského úřadu ve Studénce Mgr. Jiří Moskala mohl třeba na sedlnickém setkání 23. února

FOTO: arChiv

Spolupráce S menšími oBcemi Navzdory přezíravému vztahu části veřejnosti k tomuto nástroji se podle některých starostů na obecních úřadech novojičínského okresu doslova hromadí žádosti o přijetí na veřejně prospěšné práce. Navíc registrují zájem dokonce vysokoškolsky vzdělaných uchazečů. Je tomu tak zejména v obcích, které dlouhodobě spolupracují s úřadem práce a mezi svými občany již dokázaly změnit pohled na zmíněné pracovní zařazení. Až dosud se osvědčila zejména spolupráce se starosty menších obcí a měst. Podle

Seminář s příznačným názvem Obce a úřad práce se každoročně koná v Kulturním a informačním centru Sněženka v Sedlnicích. Na prvním snímku je Vladimír Demeter, starosta Šenova u Nového Jičína, na druhém je Ing. Richard Ehler, starosta městyse Suchdol nad Odrou (v pozadí).

44

zdůraznit: »V letošním roce jsme už podali žádost celkem na zřízení patnácti pracovních míst a uvažujeme o tom, že ten počet ještě zvýšíme v průběhu roku.« Přidala se k němu starostka Jakubčovic nad Odrou Zdeňka Ambrožová: »Zkušenosti s veřejně prospěšnými pracemi máme jako obec velmi dobré, osvědčují se nám, chceme proto i letos, tak jako každoročně, přibrat nějaké zaměstnance.« Právě díky pochopení a aktivnímu přístupu starostů obcí či jiných jejich představitelů se za celou dobu existence Úřadu práce v Novém Jičíně podařilo prostřednictvím veřejně prospěšných prací umístit 6379 uchazečů o zaměstnání. Je to jistě číslo, které dokazuje smysluplnost a účelnost tohoto způsobu zaměstnávání občanů. hledají Se další ceSty Samozřejmě je zapotřebí využívat i dalších cest, jak řešit nelehké postavení občanů hledajících uplatnění v zaměstnání. Jednou z nich může být společné jednání zástupců úřadu práce, zaměstnavatelů a obcí. Na Novojičínsku se uskutečnilo letos v březnu pod názvem Společně řešíme krizi, a to za organizační spoluúčasti městského úřadu okresního města. Je také zapotřebí ovlivňovat rozhodování žáků při volbě budoucího povolání. Právě situace s převažující strukturou zaměstnavatelů zaměřených na strojírenství a elektrotechnickou výrobu ukazuje, jak perspektivní jsou řemeslná a technická povolání. Proto se také v roce 2009 deset obcí okresu sponzorsky podílelo na uspořádání tzv. Olympiády technických profesí, která má podnítit zájem mladé generace o technická povolání. Přispěly na dopravu žáků a pronájem haly, v níž se akce konala. Přestože situace v zaměstnanosti zůstává na Novojičínsku dosti obtížná, je třeba ocenit, že k ní většina obcí nepřistupuje pasivně. Ve spolupráci s úřadem práce se snaží podpořit vznik nových pracovních příležitostí a také je udržet. Ing. Bc. Zdislav Zima je si vědom toho, že bez zástupců obcí by se politika zaměstnanosti mohla realizovat jen stěží. Výsledek můžou kolem sebe vidět sami občané. Jak uvedl jeden z účastníků sedlnického setkání: »Obec je čistší, je vysázeno více květin, zlepšují se podmínky pro každodenní život.« Důležitá je rovněž změna psychiky lidí, kteří se zapojují do veřejně prospěšných prací. Pro mnohé z nich se tyto práce stávají novým startem do života, návratem sebeúcty a předpokladem trvalého uplatnění se n na pracovním trhu. miloš charBuSKý jan StejSKal

červen 2010

Životní prostředí

práce navíc, nebo příležitost?

p

od pojmem environmentální řízení se nejčastěji rozumí přístupy vycházející z norem řady ISO 14 000, nebo z tzv. programu EMAS. Tento program byl poprvé ustaven nařízením Evropské rady č. 1836/93 (tzv. EMAS I) a v současnosti funguje podle nařízení č. 1221/2009 (tzv. EMAS III), které se vztahuje jak na výrobní podniky a sektor služeb, tak na oblast veřejné správy. ZAvedení sYstÉMU eMAs Zavedení systému EMAS sestává z několika základních kroků: n podrobného zmapování současného stavu a vlivu činností organizace na životní prostředí (ŽP), n sestavení tzv. legislativního registru, neboli seznamu závazků organizace ve vztahu k ŽP, n vytypování tzv. environmentálních aspektů, tedy oblastí činnosti s nejvyšším dopadem na ŽP, n stanovení cílů a opatření k jejich splnění, n správného nastavení pravomocí, odpovědností a organizace práce, n zvýšení povědomí o problematice v rámci organizace, zajištění výcviku, n monitorování a měření, vyhodnocování dosaženého stavu, n prezentace systému veřejnosti v tzv. environmentálním prohlášení. Úspěšné zavedení systému EMAS hodnotí nezávislý ověřovatel. V případě splnění všech podmínek získá město certifikát a právo používat logo programu EMAS. Prvním městem v České republice, kde byl systém EMAS úspěšně zaveden, je Chrudim. přínosY ve MĚstĚ CHrUdiM Zavedení systému EMAS schválilo Zastupitelstvo města Chrudim 24. 9. 2007, a to usnesením č. Z/57/07, přičemž závěrečné ověření se uskutečnilo na přelomu listopadu a prosince 2009. »Obecně lze říci, že velkým přínosem systému EMAS je vytvoření jednotného rámce pro všechny činnosti úřadu, jasné stanovení odpovědností za jednotlivé činnosti a přesné nastavení kontrolních mechanismů. Za pozitivum považujeme i to, že se zvýšilo povědomí zaměstnanců o problematice ochrany životního prostředí včetně toho, že každý z nás může přispět k tomu, aby se jeho stav nezhoršoval,« uvedla zástupkyně odboru životního prostředí města Chrudimi Ing. Kateřina Mrózková. červen 2010

Na základě svých zkušeností se vedení města rozhodlo, že nabídne možnost zavedení systému EMAS také svým příspěvkovým organizacím a obchodním společnostem. Do projektu se zapojily všechny obchodní společnosti (Sportovní areály města Chrudim, s. r. o, Technické služby Chrudim 2000, s. r. o. či Městské lesy Chrudim, s. r. o.), dvě základní školy, všechny mateřské školy a Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim. U těchto organizací se systém EMAS zavádí za pomoci partnera města – Ekocentra Paleta a náklady jsou hrazeny z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí. Opatření zavedených v rámci systému EMAS byla celá řada. Dále jsou uvedeny vybrané příklady opatření pro jednotlivé environmentální aspekty: n Spotřeba energií a vody – šetření elektrickou energií: nákup prodlužovacích kabelů s vypínačem, nákup spotřebičů typu A, postupná výměna žárovek za úsporné zářivky, – nákup úsporných splachovačů na WC, oprava kašny na náměstí, – proškolení zaměstnanců úřadu o šetření energiemi a vodou při běžném provozu. n Nákup kancelářských potřeb a dalšího zboží – je nakupován recyklovaný kancelářský papír, obálky, bloky a další potřeby, recyklovatelné tonery do tiskáren, – třídění odpadů bylo kromě papíru a plastů rozšířeno i na třídění skla a hliníku.

Projekt Environmentální řízení měst Problematikou zavádění systému EMAS ve městech a obcích se v současné době zabývá projekt Environmentální řízení měst se zaměřením na energetický management, který podpořil Státní fond životního prostředí. Koordinátorem je společnost PORSENNA, o. p. s. Projekt umožní celkem 7 městům a obcím nastavit základní podmínky pro environmentální řízení a stabilizaci výdajů za energii, a to prostřednictvím odborného školení, informačních materiálů, odborných konzultací a workshopů. Školení i workshop jsou podpořeny kompletními výukovými materiály. Do projektu se dosud zapojila města Vsetín a Ústí nad Labem, o dalších městech se jedná. Pokud byste měli zájem se o projektu dozvědět více, poskytneme vám informace na e-mailové adrese [email protected] nebo na tel. č. 241 730 336 či 603 286 336.

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV

Sledování a řízení vlivu činnosti podniků na životní prostředí, neboli environmentální řízení, je způsob jak snížit negativní dopady jejich působení a zároveň zvýšit organizaci práce a komunikace s veřejností. V poslední době začínají výhody tohoto přístupu objevovat také města a obce, mimo jiné východočeská Chrudim.

Prvním českým městem, které úspěšně zavedlo systém EMAS, je Chrudim. n Využívání služebních vozidel – byl zaveden systém sdílení služebních vozidel, – pro cesty po městě byla zakoupena přenosná karta na městskou hromadnou dopravu. Ing. Kateřina Mrózková hodnotí zavedení systému EMAS na Městském úřadu Chrudim následovně: »Byl to dlouhý a nelehký proces, který se nám nakonec podařilo dovést k úspěšnému ověření. Už z principu systému však jde o proces kontinuální, který se stále musí rozvíjet a zlepšovat. Umožnil nám poznat a popsat chod úřadu úplně z nového úhlu pohledu a také zlepšil image města. Důsledným dodržováním všech opatření bychom postupně měli dosáhnout i úspor energií, vody a tepla, a tím snížit náklady na provoz úřadu.« Dále přidává několik základních rad pro všechny zástupce měst a obcí, kteří by také uvažovali o zavedení systému EMAS: n na počátku je nutné zajistit podporu vedení města, n nepodcenit počáteční vysvětlení principů systému zaměstnancům, je to nutné pro jejich spolupráci v dalších etapách zavádění, n vytvořit pracovní skupinu, ve které je zástupce z každého odboru, ulehčí to práci s vytvářením systému environmentálního managementu a zajistí informovanost všech zaměstnanců úřadu, n důkladně se věnovat úvodnímu environmentálnímu přezkoumání a sestavení legislativního registru, pak se mnohem lépe n stanovují cíle a opatření.

JAroMír ČtrnÁCtÝ PORSENNA, o. p. s.

45

ManageMent

Jak zajistit efektivní fungování věcných veřejných služeb

J

ihomoravský kraj je zřizovatelem 268 příspěvkových organizací. V polovině roku 2009 se rozhodl u nich dosáhnout úspor veřejných finančních prostředků vyšší transparentností při zadávání veřejných zakázek a společnými nákupy. Zkušenosti z centralizace nákupu totiž potvrzují, že tak lze spořit nejméně 10 % z objemu nakupovaného zboží, materiálu a služeb. Přitom jen v nemocnicích zřizovaných krajem tyto náklady v roce 2008 činily 1,35 mld. Kč. Byť ne všechny se stanou předmětem centrálního nákupu, potenciál úspor se odhaduje na několik desítek milionů korun ročně. Centrální zadávání veřejných zakázek v kraji se přitom drží těchto principů: n úspora z centrálního zadávání veřejných zakázek zůstane příspěvkové organizaci; n kraj založí (a bude jejím jediným společníkem) organizaci CEJIZA, s. r. o., která bude pro jeho příspěvkové organizace zajišťovat konkrétní služby – od administrace výběrových řízení přes uzavírání smluvních vztahů s dodavateli a kontrolu jejich plnění až po systém hodnocení dodávek, n pružná komunikace a sdílení informací mezi všemi zainteresovanými subjekty prostřednictvím webového rozhraní; n otevřený systém (možnost časem zapojit další organizace zřizované obcemi či městy na území kraje); K »oživení« nově založené obchodní společnosti CEJIZA byla v září 2009 přizvána poradenská firma M.C.TRITON spol. s r. o. Během projektu jsme se soustředili na: n Nastavení procesů nezbytných pro fungování centrálního zadávání veřejných zakázek a jejich zavedení do praxe. n Propojení fungování nové organizace s procesy probíhajícími v rámci krajského úřadu a příspěvkových organizacích. n Identifikace komodit vhodných k centrálnímu nákupu a časový harmonogram realizace jednotlivých veřejných zakázek. n Definování způsobu sledování, měření a vyhodnocování přínosů centrálního nákupu pro jednotlivé organizace i kraj. n Podpora zavedení nového způsobu nakupování komunikací s dotčenými subjekty, zejména v rámci společnosti CEJIZA, i s vedením vybraných příspěvkových organizací a představiteli obcí, měst a kraje. n Nastavení motivace klíčových pracovníků na maximálních úsporách při dodržení potřebné úrovně kvality služeb. Centralizace nákupů se v kraji zavádí postupně. Začalo se u vytipované skupiny organizací, v níž je objem nákupů nejvyšší, tedy u zdravotnických zařízení kraje. Mezi priority pro první rok byly zařazeny i vybrané objemově významné komodity (elektrická energie, plyn, pojištění a telekomunikační služby), které budou soutěženy pro všechny příspěvkové organizace kraje.

46

První výběrové řízení se uskutečnilo koncem roku 2009.V pokročilých fázích zpracování jsou nyní výběrová řízení na elektřinu, zemní plyn, první skupiny léčiv, medicinální plyny a dezinfekční prostředky. CEJIZA se nezabývá jen jednotným nákupem, ale také harmonizací procesů uvnitř organizací. Tak vznikl i jednotný dezinfekční řád. Letos plánujeme alespoň 22 výběrových řízení s obratem soutěžených komodit v roce

2009 okolo 190 mil. Kč (bez elektřiny, plynu n a telekomunikačních služeb). Petr Váňa Senior Consultant, M.C.TRITON, spol. s r. o.

Zdeněk dufek předseda dozorčí rady CEJIZA s. r. o. předseda Výboru finančního Zastupitelstva Jihomoravského kraje

Postup při výběru dodavatele v systému centrálního nákupu 1. Příjem a zaevidování požadavku 4. Informování příspěvkové organizace

NE

Vazba na proces

2. Patří do centrál. nákupu? ANO

Vazba na proces

Proces nákupu příspěvkové organizace

3. Je dodavatel již schválený?

ANO

Proces nákupu příspěvkové organizace

NE

5. Specifikace požadavku 6. Určení zp. výběr. řízení 7. Zprac. zadáv. dokumentace 8. Oslovení dodavatelů, zveřejnění nabídky 9. Komunikace se zájemci 10. Příjem nabídek a jejich evidence 11. Hodnocení nabídek

17. Oznámení o zrušení výběrového řízení

NE

ANO

16. Je výběr. řízení zrušeno? 15. Řešení námitek

12. Je dodavatel vybrán? ANO

13. Oznámení účastníkům vyběr. řízení

NE

ANO

14. Jsou námitky? 18. Příprava smlouvy a vyjednávání s vybr. dodavatelem 19. Příprava a uzavření smlouvy s vybr. dodavatelem

Vazba na proces Proces nákupu příspěvkové organizace 24. Informování dodavatele

20. Oznámení o uzavření smlouvy s přísp. org. 21. Hodnocení dodavatele

ANO

22. Vyhověl dodavatel požadavkům?

NE

23. Návrh na změnu dodavatele ZDROJ: M.C.TRITON

červen 2010

MO000981-4

L e g i s L at i va

červen 2010

47

Primátorské insignie a jejich užívání

P

rávo primátora statutárního města používat při významných příležitostech a občanských obřadech primátorské insignie je založeno ust. § 108 odstavec 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Uvedené právo má zásadně primátor každého statutárního města, které uvádí § 4 odst. 1 obecního zřízení; pro uplatnění tohoto práva tedy není rozhodující, zda se území statutárního města člení na městské obvody nebo městské části. Užívání insignií PRažsKým PRimátORem Ačkoliv hlavní město Praha není statutárním městem ve smyslu § 4 odst. 1 obecního zřízení (obecní zřízení se na hl. město Prahu ani částečně nevztahuje), má i jeho právo užívat primátorské insignie, byť žádná právní úprava toto právo v jeho případě výslovně nestanovuje. Ve vztahu k užívání primátorských insignií primátorem hl. města Prahy je poněkud pozoruhodné, že zákon č. 131/2000 Sb. se o této záležitosti vůbec nezmiňuje; v § 76 upravuje toliko používání závěsného odznaku primátorem hlavního města Prahy, nebo jiným členem Zastupitelstva hlavního města Prahy anebo ředitelem Magistrátu hlavního města Prahy. Sice ani předchozí zákon o hlavním městě Praze č. 418/1990 Sb. se nezmiňoval o primátorských insigniích, ale v té době platilo ust. § 41 zákona č. 418/1990 Sb., které stanovilo obecné pravidlo o podpůrném použití tehdejšího zákona o obcích (pokud zákon o hlavním městě Praze nestanovil výslovně jinak, vztáhl se na hlavní město Prahu zákon o obcích č. 367/1990 Sb.). Zákon č. 367/1990 Sb. v § 54 upravoval právo primátora užívat primátorských insignií a toto právo tedy bylo ve spojení s § 41 zákona číslo 418/1990 Sb. přiznáno zákonem i primátorovi hlavního města Prahy. Současná absence výslovné právní úpravy o užívání primátorských insignií primátorem hlavního města Prahy svým způsobem vynikne například ve srovnání s tím, že podle § 16 odst. 4 zákona č. 111/1967 Sb., o hlavním městě Praze, měl primátor jako představitel hlavního města výslovně zakotveno právo užívat historických primátorských insignií. Nicméně ani na základě skutečnosti, že stávající zákon o hlavním městě Praze č. 131/2000 Sb. primátorské insignie vůbec nezmiňuje, nelze popřít jejich faktickou existenci insignií a právo primátora na jejich používání při významných příležitostech a občanských obřadech. ZvLáštní sYmBOL veřejné mOci Obdobně jako závěsný odznak starosty obce (§ 108 odst. 1 obecního zřízení), nejsou ani primátorské insignie státním symbolem

48

ve smyslu čl. 14 odst. 1 Ústavy ČR a zákona č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, a nelze je zároveň ani bez dalšího vnímat pouze za symbol obce. Primátorské insignie, jakožto určitý znak (znamení) veřejného úřadu, představují zvláštní symbol veřejné moci České republiky, který kombinuje, respektive může kombinovat státní symbol se symboly statutárního města (hlavního města Prahy). Na rozdíl od závěsného odznaku starosty, který je úzce provázán se státními symboly, neboť jeho povinnou součástí je vždy vyobrazení velkého státního znaku /§ 108 odst. 1 obecního zřízení, § 76 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb. a § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů/, primátorské insignie nevykazují tak výraznou spojitost se státními symboly. Ustanovení § 3 odst. 2 písm. a) zákona číslo 352/2001 Sb. sice umožňuje vyobrazit velký státní znak i na primátorských insigniích, avšak nejde o povinnou součást. Zda bude na všech či jen některých primátorských insigniích zobrazen velký státní znak, je plně na rozhodnutí příslušného statutárního města (hlavního města Prahy). Obecní zřízení v § 108 odst. 3 upravuje užívání primátorských insignií, které mají obecně jiný charakter než závěsný odznak starosty. Je věcí přístupu statutárního města (hlavního města Prahy), zda závěsný odznak označuje či považuje za zvláštní typ primátorské insignie (šlo by o »primátorský řetěz« s náležitostmi závěsného odznaku), anebo rozlišuje mezi primátorskými insigniemi a závěsným odznakem. Bez ohledu na rozličné pohledy na vztah závěsného odznaku (starosty) a primátorských insignií lze uvést, že primátorské insignie reprezentují pojem zpravidla širší, než je pojem závěsný odznak, neboť primátorskými insigniemi mohou být kupříkladu i historická pečeť města, klíče od městských bran, či jiné symbolické věci, které jsou různými způsoby spjaty s minulostí statutárního města. PRávO Užívat insignie je nePřenOsné Výslovná úprava práva primátora statutárního města používat při významných příležitostech a občanských obřadech primátorské insignie byla zakotvena i před rokem 1990 v období existence soustavy národních výborů. Podle § 45 odst. 3 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, měli primátoři města Brna, Ostravy a Plzně s účinností od 1. ledna 1972 přiznáno právo užívat historických primátorských insignií. Toto právo však v případě těchto měst bylo předtím upraveno v samostatných zákonech (§ 18 odst. 3 zákona č. 175/1968 Sb., o městě Brně, a § 18 odst. 3 zákona číslo 40/1969 Sb., o městě Ostravě – pouze v zákoně č. 41/1969 Sb., o městě Plzni, se právo užívat historické primátorské insignie neobjevilo). Oproti užívání závěsného odznaku obecní zřízení nepředpokládá, aby primátorské insignie mohl vedle primátora statutárního

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV

L e g i s L at i va

Primátor Pavel Bém užívá řetěz o hmotnosti 750 gramů, na kterém je zavěšena medaile se znakem Prahy z roku 1649. Insignie byla zhotovena koncem 19. století z českého osmnáctikarátového zlata.

města užívat i jiný člen zastupitelstva statutárního města, popřípadě tajemník magistrátu statutárního města. Skutečnost, že slovu »insignie« předchází přívlastek »primátorské«, svědčí o tom, že je může užívat pouze primátor statutárního města (primátor hl. města Prahy). Toto právo je tedy nepřenosné na jiné osoby. KdO stanOvUje POdOBU Primátorské insignie jsou bezpochyby významným symbolem statutárního města (hlavního města Prahy). Stanovení konkrétní podoby primátorských insignií, které zobrazují například některé klíčové momenty dějin statutárního města (hl. města Prahy), je s ohledem na pravidlo uvedené v § 8 obecního zřízení (resp. § 33 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb.) výkonem samostatné působnosti obce (hlavního města Prahy). Podoba primátorských insignií může být na základě § 102 odst. 3 obecního zřízení stanovena usnesením rady anebo si tuto kompetenci může vyhradit zastupitelstvo obce (§ 84 odst. 4 obecního zřízení). Rovněž není vyloučeno, aby podobu primátorských insignií stanovila obecně závazná vyhláška statutárního města (hlavního města Prahy) na základě zmocnění v článku 104 odst. 3 Ústavy ČR. Je vhodné zdůraznit, že není povinností statutárního města (hlavního města Prahy) n mít své primátorské insignie. jan BřeŇ právník

červen 2010

L e g i s L at i va

Jak bych se dokázal postihu za přestupek vyhnout

s

e zájmem sleduji v médiích diskusi o tom, jakým způsobem se »řeší« přestupky různých vlivných lidí na pražském magistrátu i jinde po republice. Nabízím poněkud jiný a snad trochu odborný a právní pohled na danou problematiku. Za »vlivného« člověka se rozhodně nepovažuji. Přesto si troufám veřejně tvrdit, že bych se (protože se správnímu právu profesně věnuji a vyučuji je i na vysoké škole) postihu za svůj případný přestupek dokázal vyhnout, a to způsobem, který bude plně v souladu s právem! Z mnoha možností, které mi správní řád – zákon č. 500/2004 Sb. a další související právní předpisy nabízejí, si vyberu třeba problematiku doručování účastníkovi řízení. Aby mohlo být přestupkové řízení vůbec zahájeno, abych mohl být předvolán na ústní jednání, aby mi před vydáním rozhodnutí bylo umožněno seznámit se s podklady, aby se ke mně dostalo vlastní meritorní a také třeba i během probíhajícího řízení různá procesní rozhodnutí, musí mi být všechny tyto a další písemnosti řádně doručeny. A možností, jak toto v souladu s právem znemožnit je docela hodně.

Kam mUsí sPRávní ORgán dORUČOvat? jaK je tO v PRaxi Správní orgán musí doručovat do datové schránky podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizova-

né konverzi, když ji mám zřízenou. A co když si ji v průběhu řízení zruším? Potom na adresu trvalého pobytu. Jenže co, když si během řízení určím na obecním úřadu odlišnou adresu – speciální adresu pro doručování podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, a pak si ji v průběhu řízení zase zruším nebo třeba změním? Zase se doručuje na adresu trvalého pobytu. Co když si mezitím pořídím datovou schránku? Správní orgán musí být, pokud jde doručování a správnou adresu pro doručování, jako ve známém filmu Adéla ještě nevečeřela, »furt ve střehu«, protože, když doručí na nesprávnou adresu a nesprávným způsobem, respektive adresát nebude zastižen, potom nelze uplatnit tzv. fikci doručení uložením na poště, která jinak může správní agendu doručování výrazně zjednodušit. A to zcela pomíjím nikoliv právní, ale bohužel dosti často faktickou zkušenost, že poštovní doručovatelky občas »doručí« i zásilku určenou do vlastních rukou odlišné osobě. To je pak pro účastníka řízení – obviněného v přestupkovém řízení vůbec nejlepší – zásilka je považována za řádně doručenou a ono tomu tak ve skutečnosti – i pokud jde o právní dopady – není. A hra o nikoliv promlčecí, ale prekluzivní lhůtu k projednání přestupku (správní rozhodnutí musí v této lhůtě nabýt právní moci – takže to samé – viz výše se opakuje po podání odvolání i na úrovni druhoinstančního správního orgánu) je z pohledu obviněného vyhrána. A to zcela pomíjím další možnosti, jako je omlouvání se z účasti na jednání (na omluvu ze »závažných« důvodů má obviněný právo), účelová volba zmocněnců a jejich změny v průběhu řízení (doručuje se potom s právními účinky právě tomuto zmocněnci). Jednu dobu bylo populární určování zmocněnce se sídlem třeba v Mongolsku! Ano, přizná-

vám se, s využitím svých jistých znalostí správního práva bych se s vysokou mírou pravděpodobnosti dokázal s jednoroční prekluzivní lhůtou k projednání přestupku a plně v souladu a s využitím zákonných možností, vypořádat. Málem úsměvně potom působí, když studentům na přednášce zdůrazňuji význam zásady rychlosti pro správní řízení a ustanovení § 71 správního řádu, kde se stanoví, že lhůta k vydání rozhodnutí je v zásadě 30 dnů od zahájení správního řízení a že je možné ji prodloužit jen v zákonem stanovených důvodech o dalších maximálně 30 dnů. jaK Z tOHO? Samozřejmě je mi známo, že právě přestupky jako protispolečenská jednání, kde stupeň nebezpečnosti pro společnost nedosahuje intenzity trestného činu, je nutno postihovat především rychle, aby sankce splnila svůj účel. Ovšem za současného stavu věci bych se přesto velmi přimlouval za legislativní změnu, která by prodloužila onu prekluzivní lhůtu k projednání, resp. vyřešení přestupku, z jednoho roku na dejme tomu dva roky. Lze to chápat i jako podnět pro naše budoucí poslance, které jsme si zvolili v květnových parlamentních volbách. Mnohé zákonné a také nezákonné a zvýhodňující postupy by tak ztratily do značné části na významu. Za dva roky by projednat a pravomocně uzavřít přestupkový případ zřejmě uměl i za současného stavu legislativy každý přestupkový správní orgán. A mohu čtenáře ujistit, že spoustu právníků a úředníků tento problém skutečně trápí. Neprojednání a nepotrestání jakéhokoliv porušení zákona je n prostě špatně! jiří nĚmec právník a vedoucí správního odboru Krajského úřadu Libereckého kraje

OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 1176 Kč (včetně DPH) Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.

ADRESA

KÓD:

2507

OBJEDNAVATELE:

ZPŮSOB

PLATBY:

FAKTURA

PLATEBNÍ KARTA

SIPO

NÁZEV ORGANIZACE:

SLOŽENKA

spoj. č.

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

TITUL:

ÚDAJE

ULICE , Č. P.: OBEC:

PSČ:

PROFESE:

PRO FAKTURACI:

IČ: DIČ: Č. ÚČTU:

ADRESA

PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)

NÁZEV ORGANIZACE:

VYPLŇTE

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

KONTAKT:

TITUL:

ULICE , Č. P.: OBEC:

Vyplněný lístek odešlete na adresu: ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo

červen 2010

PSČ:

RAZÍTKO/PODPIS:

Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE

49

Veřejný hřbitov ve vlastní režii: Proč ne?

s

oukromník nemůže zabezpečovat veřejný zájem. Provozování hřbitova je službou ve veřejném zájmu, proto musí být poskytována výhradně obcí ve své samostatné působnosti přímo nebo prostřednictvím jiné fyzické nebo právnické osoby. Takto to ustanovil zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví skoro před deseti lety především proto, aby byla zajištěna pro obyvatele obce dostupnost služeb pohřebiště, na vlastním území nebo mimo ně. Přesto dochází beztrestně k tomu, že nabalzamovaná mrtvá lidská těla v soukromém vlastnictví jako cenné výstavní exponáty objíždí Českou republiku v kamionech. Po dobu několika měsíců v roce 2007 a v roce 2009 v hlavním městě Praze a Brně bylo nikoli veřejné pohřebiště nebo neziskové muzeum, ale krabice, sklad a záře reflektorů jejich dočasným hrobem. sOUKROmá KRematORia ve mĚstecH FUngUjí Je boj proti hladu ve veřejném zájmu? Určitě ano – a přesto: Chléb peče soukromý pekař, a nikoli státní. Prodává jej soukromý obchodník, a ne obecní. Úlohou obce je dohled nad kvalitou poskytované služby, nikoli její aktivní provozování. Nikdo v této zemi by neměl trpět hladem. Kvůli tomu ale neznárodňujeme pekaře. Řešíme to tím, že potřebným finančně vypomůžeme. Přesně na stejném principu funguje systém pohřebních a kremačních služeb. Jsou

to koncesované živnosti, stejně jako balzamace a konzervace. Ani se nepozastavujeme nad tím, že krematoria v Liberci, Olomouci, Zlíně, Táboře a Hustopečích jsou privátní. Prostě fungují. Stejně jako stále rozšířenější soukromé spalovny a »hřbitovy« pro domácí zvířecí mazlíčky. Nechce-li nikdo zemřelého pohřbít, teprve potom koná svou povinnost obec. Kvůli tomu nezakládáme státní příspěvkovou pohřební organizaci. Stát ale rok od roku zvyšuje regulaci cen v pohřebnictví. Mimochodem, opakovaná zkušenost s nedostatkem hrobníků v České republice a několik veřejných pohřebišť provozovaných obcí na zcela soukromých pozemcích ukazuje, že obec nebývá vždy na hřbitově nejlepším hospodářem. O ochraně funerální a sepulkrální architektury ani nemluvě. Veřejné pohřebiště v obci vtělené do podoby vyhovující národnostním menšinám a provozované jim blízkou fyzickou nebo právnickou osobou může být i kulturně produktivnější. v sOULadU s PRavidLY evROPsKé Unie Veřejný zájem je pojem, který zatím v českém zákonodárství není definován. Je ale popsán v právních předpisech Evropské unie. Sama Evropská komise říká o službách ve veřejném zájmu, že vyžadují zvláštní pozornost a regulační opatření, mohou ale být poskytovány veřejnými i soukromými subjekty, v neziskovém i ziskovém režimu. Můj reformní návrh, aby fyzická nebo právnická osoba mohla také provozovat veřejné pohřebiště v obci, je tedy v plném souladu s pravidly Evropské unie. Nakonec založit si a provozovat veřejné pohřebiště na vlastním pozemku předpokládá archaické i platné kanonické právo

Pro odpovědné úředníky

s

borník Hluková zátěž poskytuje dostatečné informace krajským hygienickým stanicím a stavebním úřadům, aby při jejich činnosti docházelo k co nejmenšímu porušení právních předpisů a aby byly tyto úřady schopné spolupráce při řešení problémů občanů. Příručka je vhodným pomocníkem také pro občany, kteří se musejí vypořádat s argumentací stavebních úřadů v územních řízeních a při povolování staveb, stejně tak v situacích, kdy jsou obtěžováni hlukem z provozu na silnici nebo z diskoték, barů a letních zahrádek. Rovněž mnohé obce v ní najdou dostatek potřebných informací v situacích, kdy se musejí se zdrojem hluku vypořádat. Příručka je rozdělena na několik částí. Nejobsáhlejší kapitoly jsou věnovány rozboru právní úpravy, který však není suchopár-

50

ILUSTRAČNÍ FOTO: AUTOR

L e g i s L at i va

Malý neveřejný hřbitůvek v obci Žernůvka na Brněnsku.

křesťanských církví, na jehož základech občanské hřbitovní právo stojí dodnes. Zařadit veřejnoprávní služby na konfesních pohřebištích, kterých je v České republice více než třetina, zpět mezi samostatné úkoly církve nebo náboženské společnosti se během 20 let náboženské svobody nepodařilo. Kdysi hrobník nebo kněz říkali pozůstalým, jak udělat vzpomínkové obřady, rituály a pohřbení těla. Dnes to lidé sdělují pohřebním službám a manažerům krematorií. Pokud si však starosta nechce do noci lámat hlavu se soudními procesy a negativní publicitou, zatím nesmí nechat fyzické ani právnické osoby, ať si zajišťují otevírání hrobů a jejich evidenci na svém veřejném n pohřebišti samy. tOmáš KOtRLý odbor legislativně právní Ministerstva pro místní rozvoj

ný, jak to někdy u právnických knih bývá. Naopak je to poměrně čtivý manuál, do kterého ombudsman zařadil řadu svých postřehů, poznatků a příkladů z praxe. Stručné otázky a odpovědi poskytnou základní návod, na který pak navazují rozsáhlejší rozbory. Čtenář tak zjistí podrobnosti o kompetencích jednotlivých institucí včetně soudů, problematice hluku ze staveb nebo veřejných prostranství. Speciální kapitola je věnována často diskutovanému hluku z dopravy – veřejný ochránce práv zohledňuje nejnovější vývoj v této oblasti a neopomíjí ani tzv. výjimky z povinnosti dodržet hlukové limity (právě tuto praxi ochránce dlouhodobě kritizuje). Za nejzajímavější část (alespoň z hlediska případné argumentace ve sporech) lze považovat souhrn důležité judikatury (dokonce z různých úrovní soudnictví) a stanovisek ochránce v ochraně před hlukem. Ombudsman na několika místech sborníku zdůrazňuje, stejně jako ve svých závěrečných zprávách, potřebu kvalitního územního plánování, které může jako zásadní nástroj včas zachovat dobrou kvalitu bydlení co největšímu počtu obyvatel. Celý sborník má také preventivní povahu. Proto se bude jistě hodit těm, kteří se pokouší zlepšit svoje životní prostředí, ale také n všem odpovědným úředníkům. vendULa ZaHUmensKá doktorandka na Právnické fakultě MU a spolupracovnice Ekologického právního servisu

červen 2010

L e g i s L at i va

Hluková zátěž z dopravy

v

eřejný ochránce práv uspořádal v dubnu 2009 odbornou konferenci s tematikou hlukové zátěže. Cílem bylo především získat přehled o největších problémech v této oblasti. Rovněž představil své dosavadní právní závěry z oblasti ochrany veřejného zdraví před hlukem a vyslechl si připomínky zástupců státní správy. Na základě výsledků konference a řešení dalších případů dotýkajících se ohrožování veřejného zdraví hlukem na konci roku 2009 vydal ochránce sborník Hluková zátěž (viz www.ochrance.cz, sekce Sborníky a stanoviska). Příručka seznamuje odbornou i laickou veřejnost s právními závěry ochránce a s judikáty soudů, které se dotýkají ochrany veřejného zdraví před hlukem.

MO000984-4

HLUKOvé výjimKY Ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví vyplývá vlastníkům, popřípadě správcům pozemních komunikací povinnost technickými, organizačními a dalšími opatřeními zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby. Přesto se stále řada pozemních komunikací užívá na základě tzv. časově omezeného povolení; provozem takové komunikace jsou překračovány platné hlukové limity. Užívání hlukově nadlimitní pozemní komunikace umožňuje zákon o ochraně veřejného zdraví. Ten stanoví, že pokud při používání, popřípadě provozu zdroje hluku nebo vibrací, s výjimkou letišť, nelze z vážných důvodů hygienické limity dodržet, může osoba zdroj hluku nebo vibrací provozovat jen na základě povolení vydaného na návrh této osoby příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví časově omezené povolení vydá, jestliže osoba prokáže, že hluk nebo vibrace budou omezeny na rozumně dosa-

červen 2010

žitelnou míru. Rozumně dosažitelnou mírou se rozumí poměr mezi náklady na protihluková nebo antivibrační opatření a jejich přínosem ke snížení hlukové nebo vibrační zátěže fyzických osob stanovený i s ohledem na počet fyzických osob exponovaných nadlimitnímu hluku nebo vibracím. PROtiHLUKOvá OPatření Ochránce považuje za nezbytné, aby Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice jako příslušné orgány ochrany veřejného zdraví důsledně dohlížely na plnění povinností vyplývajících z rozhodnutí o hlukových výjimkách vydaných k provozu komunikací překračujících povolené hlukové limity. Jakkoliv nelze zcela odhlédnout od rozpočtových možností vlastníků komunikací (státu v případě dálnic a silnic I. tříd, krajů v případě silnic II. a III. tříd), nelze podle názoru ochránce bez dalšího připustit, aby realizace přiměřených protihlukových opatření, jimiž lze omezit hlučnost alespoň na rozumně dosažitelnou míru, se neustále odkládala s odkazem na nedostatek finančních možností (omezený rozpočet, jiné rozpočtové priority). Orgány ochrany veřejného zdraví mají povinnost důsledně dbát na dodržování zákona na ochranu veřejného zdraví a v jeho rámci musí využívat všech v úvahu přicházejících nástrojů, jimiž mohou vlastníka komunikace přimět k realizaci protihlukových opatření. V souvislosti se stížnostmi na hluk z dopravy se veřejný ochránce práv setkává s požadavky občanů obtěžovaných nadměrným hlukem na omezení rychlosti, případně snížení tonáže vozidel projíždějících po komunikacích. Uskutečnění těchto požadavků však není vždy s ohledem na nutnost přenesení dopravní zátěže do jiných obcí a na jiné komunikace řešením. Právě tato skutečnost je však podle ochránce dostatečným a vážným argumentem pro to, aby se vlastník komunikace, ať už jím je stát nebo krajská samospráva, zasadil o přijetí jiných opatření, jimiž důsledky dopravního zatížení předmětných komunikací alespoň sníží na zákonem uváděnou rozumně dosažitelnou míru. Především půjde o zajištění řádného technického stavu komunikace, výměnu povrchu, změnu dopravního značení, vý-

měnu oken v objektech dotčených nadlimitním hlukem apod. POKUtY Za HLUK Ochránce zastává názor, že udělování pokut za neplnění povinností vyplývajících z rozhodnutí o povolení hlukové výjimky k provozu komunikace překračující hlukové limity lze bezesporu vnímat jako řešení krajní, nelze však od tohoto sankčního nástroje zcela ustoupit. A to v případě, že vlastník komunikace dlouhodobě zanedbává své povinnosti k ochraně veřejného zdraví. Z tohoto hlediska je tedy nezbytné, aby vlastník komunikace doložil orgánu ochrany veřejného zdraví, že o nápravu ve věci hlukové zátěže trvale usiluje, přičemž jednoznačným a nezpochybnitelným argumentem bude rozpočtem doložený objem finančních prostředků určených na snižování hlukové zátěže. Fakt, že hluková zátěž obyvatel, způsobená narůstající automobilovou dopravou, je jedním z vážných problémů současné doby, se již obecně respektuje. Je proto povinností všech orgánů veřejné správy, aby v rámci svých pravomocí ke snižování hlukové zátěže přispěly. Vedle zmíněných protihlukových opatření, jimiž se řeší pouze důsledky nadměrného provozu, je třeba zaměřit pozornost především na preventivní opatření směřující k omezení dopravní zátěže. V případě velkých měst je to preference veřejné hromadné dopravy, zavedení mýtného systému, omezování parkovacích ploch pro osobní automobily ve prospěch veřejných ploch. A tam, kde je to možné, zapojit železniční dopravu do přepravy v systému městské hromadné dopravy. Ve vesnicích a menších městech zatěžovaných nadměrnou dopravou je třeba se soustředit na budování obchvatů a podporu veřejné dopravy v rámci regionu. Pokud si veřejná správa zmíněné principy a instituty – zcela běžné zejména v severských státech – osvojí, lze očekávat, že v budoucnu bude řešení dopravní zátěže snazší a z hlediska finančních prostředků n i méně nákladné. maReK HanáK Kancelář veřejného ochránce práv, Brno

51

L e g i s L at i va

Ochrana ovzduší – účastenství v řízení /1

v

Moravskoslezském kraji je ochrana ovzduší dlouhodobě ožehavý problém. Zejména na Ostravsku a Karvinsku jsou trvale překračovány stanovené limity znečištění ovzduší.1) Kvalitu životního prostředí v těchto oblastech významně ovlivňuje značná koncentrace těžkého průmyslu. Pod rostoucím tlakem veřejnosti sice největší znečišťovatelé ovzduší přislíbili investice do modernějších a k životnímu prostředí šetrnějších technologií, nejsou však výjimkou snahy od těchto slibů ustupovat s poukazem na hospodářskou krizi. Objevují se také požadavky průmyslových podniků, aby jim ekologické technologie spolufinancoval stát.2) Proto veřejnost s nedůvěrou sleduje jakoukoliv snahu vybudovat v regionu nové průmyslové objekty, tj. potenciální nové zdroje znečištění ovzduší. Úkoly v oblasti ochrany ovzduší zákon číslo 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně ovzduší), stanovuje rovněž krajským úřadům. Krajský úřad tak musí při svém rozhodování přísně dodržovat příslušné hmotněprávní i procesněprávní normy, aby se vyhnul výtkám z důvodu přílišné benevolentnosti (ze strany veřejnosti) nebo naopak přehnané přísnosti (ze strany podniků). Ve dvou částech předkládaného článku vycházím ze zkušeností konkrétního případu, kterým se zabýval Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Kauzu následně projednávaly Ministerstvo životního prostředí a příslušný správní soud. vYLOUČení Z ÚČastenství v říZení Krajský úřad Moravskoslezského kraje vedl na základě podnětu žadatele řízení o povolení stavby stacionárního zdroje znečišťování ovzduší z hlediska ochrany ovzduší podle ust. § 17 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně ovzduší. Soukromá společnost provozující potravinářský závod v blízkosti plánovaného zdroje znečištění se domáhala účastenství v tomto řízení s odůvodněním, že budoucí emise z tohoto zdroje mohou, podle jejího názoru, ovlivnit a ohrozit její výrobu, což odůvodnila odkazem na odborný posudek. Usnesením vydaným podle zákona číslo 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád), krajský úřad rozhodl o vyloučení této společnosti z účastenství v předmětném řízení. Ministerstvo životního prostředí jako odvolací orgán odvolání podané vyloučeným účastníkem zamítlo. Ten však rozhodnutí napadl

52

žalobou, na základě které se věcí zabýval Městský soud v Praze. Po provedeném řízení dospěl tento soud shodně s dříve rozhodujícími správními orgány k závěru, že předmětná společnost není účastníkem vedeného správního řízení a žalobu zamítl jako nedůvodnou. Předmětem posuzování správních orgánů i soudu v popisovaném případě bylo, zda společnost provozující potravinářský závod je ve smyslu platných právních předpisů účastníkem vedeného správního řízení, tj. zda v tomto řízení mohou být založena, zrušena, změněna či závazně určena její práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti. Podívejme se nejprve na právní úpravu, která se vztahuje k danému problému. Na tomto základě se pokusím posoudit, zda je nebo není dáno účastenství uvedené společnosti v předmětném správním řízení a zda se lze ztotožnit se závěry rozhodnutí vydaných správními orgány a soudem.

Krajský úřad Moravskoslezského kraje vedl na základě podnětu žadatele řízení o povolení stavby stacionárního zdroje znečišťování ovzduší z hlediska ochrany ovzduší podle ust. § 17 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně ovzduší. PRávní ÚPRava Podle čl. 35 odst. 1 Listiny základních práv a svobod má každý právo na příznivé životní prostředí. V souladu s odst. 3 téhož článku nesmí nikdo při výkonu svých práv ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem. Práv uvedených v čl. 35 Listiny je však možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí, jak stanoví její čl. 41 odst. 1. Podle ust. § 3 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší je každý povinen omezovat a předcházet znečišťování ovzduší a snižovat množství jím vypouštěných znečišťujících látek stanovených podle tohoto zákona a prováděcích právních předpisů. Pojem stacionární zdroj definuje ust. § 4 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší jako zařízení spalovacího nebo jiného technologického procesu, které znečišťuje nebo může znečišťovat ovzduší, dále šachta, lom a jiná plocha s možností zapaření, hoření nebo úletu znečišťujících látek, jakož i plocha, na které jsou prováděny práce nebo činnosti, které způsobují nebo mohou způsobovat znečišťování ovzduší, dále sklad a skládka paliv, surovin, produktů, odpadů a další obdobné zařízení nebo činnost.

V souladu s ust. § 17 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší vydává příslušný orgán ochrany ovzduší stanoviska a povolení k řízením podle zvláštního právního předpisu, která obsahují podmínky ochrany ovzduší. Jsou jimi: n stanoviska k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci v průběhu jejího pořizování, n závazná stanoviska k umísťování staveb zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů, n povolení staveb zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů a k jejich změnám, n povolení k uvedení zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů do zkušebního i trvalého provozu. Orgánem ochrany ovzduší příslušným od 1. 1. 2003 k vydávání povolení uvedených v ust. § 17 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší je podle ust. § 48 odst. 1 písm. r) krajský úřad. Z hlediska řešené problematiky je významný rovněž vztah zákona o ochraně ovzduší ke správnímu řádu. Tento vztah je určen v ust. § 53 odst. 1, kde se stanoví, že na rozhodování podle tohoto zákona se vztahuje správní řád, s výjimkou rozhodování podle § 8, § 3a a § 17 odst. 1 písm. a). vYmeZení ÚČastníKŮ říZení Pro popisovaný případ je nepochybně důležité i vymezení účastníků řízení ve správním řádu.3) Účastníky řízení jsou podle ust. § 27 odst. 1 správního řádu: a) v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu; b) v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají. Další kategorii účastníků vymezuje odst. 2 citovaného ust. § 27 správního řádu. Účastníky jsou též další příslušné osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech. Konečně podle odst. 3 citovaného zákonného ustanovení jsou účastníky rovněž osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon. Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, mají postavení účastníků podle odst. 2, ledaže jim má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají; v tom případě mají postavení účastníků podle odst. 1. Významné pro daný případ je i ust. § 28 odst. 1 správního řádu. V něm se stanoví, že za účastníka bude v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak. O tom, zda osoba je či není účastníkem, vydá správní orgán usnesení, jež se oznamuje pouze tomu, o jehož účasti v řízení bylo rozhodováno, a ostatní účastníci se o něm vyrozumí. Postup podle předchozí věty nebrání dalšímu projednávání a rozhodnutí věci. Řešená problematika úzce souvisí také s institutem závazného stanoviska podle červen 2010

L e g i s L at i va ust. § 149 správního řádu. Závazné stanovisko je úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu. Správní orgány příslušné k vydání závazného stanoviska jsou dotčenými orgány. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona číslo 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. Dotčené orgány vydávají: a) pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona závazná stanoviska na základě zvláštních právních předpisů, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, nestanoví-li tyto zvláštní právní předpisy jinak, b) pro postupy podle tohoto zákona, které nejsou správním řízením, stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak; stanoviska jsou závazným podkladem pro politiku územního rozvoje a pro opatření obecné povahy vydávaná podle tohoto zákona. Závazná stanoviska dotčených orgánů pro potřeby správních řízení podle stavebního zákona a stanoviska dotčených orgánů, která jsou závazným podkladem pro potřeby jiných postupů podle tohoto zákona, uplatňují dotčené orgány podle zvláštních právních předpisů a podle tohon to zákona. Poznámky 1) Srov. Kolektiv autorů. Právo životního prostředí, 2. díl, Masarykova univerzita, Brno: 2007, str. 21: Na území naší republiky existují oblasti, které jsou extrémně znečištěné vzdušnými polutanty a kterým z tohoto důvodu musí být věnována zvýšená pozornost. Rovněž i v oblastech, které sice nejsou nadměrně znečištěny, ale které jsou cenné pro své přírodní krásy a bohatství, musí být zvolen takový postup, jenž by zabezpečil přinejmenším jejich zachování. 2) Srov. např. Aktuálně.cz, 8. dubna 2009, Chcete čistý vzduch? Zaplaťte nám za něj, žádají hutě: Hospodářská krize bude mít pravděpodobně vliv také na kvalitu životního prostředí. Největší hutní společnosti v Česku totiž žádají stát, aby jim pomohl financovat plánované ekologické investice. 3) Srov. Průcha, P., Pomahač, R. Lexikon – správní právo, Sagit, Ostrava: 2002, str. 540, heslo »účastník správního řízení«: Pojem účastník správního řízení je pojmově vymezen tzv. legální definicí, podle níž je účastníkem správního řízení ten, o jehož právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, ten, jehož práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím dotčeny, a ten, kdo tvrdí, že může být rozhodnutím ve svých právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech přímo dotčen, a to až do té doby, než se prokáže opak.

PetR POsPíšiL

ZE SBÍRKY ZÁKONŮ Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 17/2010 do částky 33/2010). Částka 17 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 17. února 2010. Vyhláška č. 46/2010 Sb., o příslušnosti správ národních parků a správ chráněných krajinných oblastí k výkonu státní správy ve správních obvodech tvořených národními přírodními rezervacemi, národními přírodními památkami a jejich ochrannými pásmy Státní správu ve správních obvodech tvořených národními přírodními rezervacemi, národními přírodními památkami a jejich ochrannými pásmy vykonávají správy národních parků a správy chráněných krajinných oblastí uvedené v příloze k této vyhlášce. Účinnost od 17. února 2010 Částka 18 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. února 2010. Úplné znění zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), jak vyplývá z pozdějších změn (publikované pod č. 49/2010 Sb.) Částka 19 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 25. února 2010. Nařízení vlády č. 50/2010 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky Nařízení vlády prohlásilo za národní kulturní památky některé nemovité a movité kulturní památky. Umístění, popis a prostorová identifikace nových nemovitých národních kulturních památek jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Názvy, čísla v rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek České republiky, charakteristiky a trvalé umístění nových movitých národních kulturních památek jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení. Pro zabezpečení ochrany nemovitých národních kulturních památek prohlášených tímto nařízením se stanovuje tato podmínka: rozsah zastavěných ploch, tvar terénu, popřípadě výšková úroveň a skladba zástavby se nesmějí měnit, pokud by tím byly poškozeny kulturní hodnoty národní kulturní památky. Účinnost od 1. července 2010 Částka 26 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 24. března 2010. Zákon č. 69/2010 Sb., o vlastnictví letiště PrahaRuzyně Letiště Praha-Ruzyně včetně nemovitostí k němu náležející, zejména územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha včetně souboru staveb a zařízení letiště, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím, smí být jen ve vlastnictví České republiky (dále jen stát), anebo právnických osob se sídlem ve státě, v nichž má stát stoprocentní majetkovou účast (stoprocentní podíl). Účinnost od 24. března 2010

Částka 30 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. března 2010. Zákon č. 83/2010 Sb., o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2010 Maximální rozsah tohoto státního dluhopisového programu je 153 232 954 000 Kč. Veškeré závazky vyplývající z tohoto státního dluhopisového programu budou splaceny nejpozději uplynutím 55 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Účinnost od 31. března 2010 Částka 33 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. března 2010. Vyhláška č. 90/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou V jarním zkušebním období se dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí konají od 2. 5. do začátku zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky konaných formou didaktického testu a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky konaných formou písemné práce v příslušném školním roce. Didaktický test a písemná práce se konají od 25. 5. do 10. 6. Konkrétní termíny konání didaktických testů a písemných prací určí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) nejpozději do 31. 3. před konáním maturitní zkoušky v následujícím školním roce. Časový rozvrh didaktických testů a písemných prací (dále jen jednotné zkušební schéma) určí MŠMT do 31. 12. školního roku, v němž se maturitní zkouška koná; údaje ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se v jarním zkušebním období konají od 2. 5. do začátku didaktických testů a písemných prací. Zkoušky konané formou písemné zkoušky a formou praktické zkoušky se konají nejdříve 15. 5. V případech, kde to povaha zkoušky vyžaduje, lze praktickou zkoušku konat i v dřívějším termínu. V podzimním zkušebním období se ústní zkoušky společné části konají od 1. 9. do začátku didaktického testu a písemné práce, didaktické testy a písemné práce od 15. 9. do 1. 10. Konkrétní termíny konání didaktických testů a písemných prací určí MŠMT nejpozději do 15. 8. před konáním maturitní zkoušky v následujícím kalendářním roce. Jednotné zkušební schéma a místa konání didaktických testů a písemných prací určí ministerstvo nejpozději do 15. 8. před konáním maturitní zkoušky a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ředitel školy na základě výsledků žáka uvedených v protokolech o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka a profilové části maturitní zkoušky žáka vydá žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce nejpozději do 20. 6. pro maturitní zkoušky konané v jarním zkušebním období a nejpozději do 5. 11. pro maturitní zkoušky konané v podzimním zkušebním období. Účinnost od 31. března 2010 mgr. jan BřeŇ

právník

červen 2010

53

Právní Poradna

Zřízení zástavního práva k obecnímu majetku n Lze zákaz obce ručit za závazky třetích osob vztáhnout i na zřizování zástavního práva? Ustanovení § 38 odst. 3 zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, zakazuje obci přijímat ručení za závazky fyzických a právnických osob s výjimkami uvedenými v tomto ustanovení, přičemž právní úkony učiněné v rozporu s tímto zákazem jsou od počátku neplatné (§ 38 odst. 4). V praxi někdy bývá položena otázka, zda se toto omezení vztahuje pouze na »ručení« ve smyslu § 546 a násl. občanského zákoníku (resp. § 303 a násl. obchodního zákoníku), nebo zda je nutné do rozsahu tohoto ustanovení

Změny v zákoně proti kouření a alkoholu n Od letošního 1. července se zpřísňuje zákon proti kouření a alkoholu. Jaké pravomoci budou mít obce? Konkrétně jde o zákon č. 305/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. Podle této novely osoby pověřené řízením státních orgánů, orgánů územních samosprávných celků, zařízení zřízených státem nebo územním samosprávným celkem poskytujících veřejné služby musí zajistit, aby lidé v těchto budovách byli chráněni před škodami působenými kouřením. Prakticky jde o stanovení zákazu kouření. Týká se to i občanů, kteří do těchto objektů vstupují a vyřizují si tam úřední záležitosti. Novinkou je zákaz kouření ve veřejných místech. Jsou to veřejnosti volně přístupné uzavřené prostory, vnitřní prostory budov státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, vnitřní prostory zařízení zřízených státem nebo územními samosprávnými celky, vnitřní prostory budov související s veřejnou dopravou. Významné je nové ustanovení, podle něhož je zákaz kouřit na krytých nástupištích, přístřešcích a čekárnách veřejné silniční a drážní dopravy a městské hromadné dopravy (MHD) s výjimkou stavebně oddělených prostor ke kouření vyhrazených. Novela nestanovila absolutní zákaz kouření v zařízeních společného stravování. Provozovatel tohoto zařízení je však povinen u vstupu viditelně označit, zda jde o nekuřácké nebo kuřácké zařízení nebo zařízení s vyhrazenými prostory pro nekuřáky nebo kuřáky. Vymezí-li provozovatel zařízení veřejného stravování prostory, v nichž je kouření povoleno, musí mít zajištěné dostatečné větrání. Je povinen je sta-

54

zahrnout i jiné způsoby zajištění závazků, zejména zřízení zástavního práva k nemovitostem. Domnívám se, že ustanovení § 38 odst. 3 se vztahuje jen na »ručení« jako specifický způsob zajištění závazků (§ 546 občanského zákoníku, § 303 obchodního zákoníku) a nikoli i na jiné zajišťovací úkony. Tento názor vyplývá především z jazykového výkladu dotčeného ustanovení, které jednoznačně hovoří o ručení, a protože jde o ustanovení omezující nakládání s majetkem obcí, není na místě uplatnění výkladu rozšiřujícího, jdoucího nad rámec výslovného textu zákona. Kromě toho zákon o obcích jednotlivé zajišťovací úkony (resp. i další majetkoprávní úkony) poměrně důsledně rozlišuje (například § 39 nebo § 85 zákona o obcích), což rovněž svědčí o nutnosti vnímat pojem »ručení« v naznačeném smyslu. Na podporu uvedeného výkladu lze zmínit i návrh novely zákona o obcích, jíž bylo do § 38 dotčené ustanovení zařazeno

vebně oddělit od prostor, v nichž je kouření zakázáno. Novela stanovila nové oprávnění obcí v § 9a, které mají samostatnou působnost. Mohou závaznou vyhláškou dočasně nebo trvale zakázat kouření na veřejně přístupných dětských hřištích, veřejně přístupných sportovištích, nebo ve vnitřních prostorách budov určených pro pořádání sportovních, kulturních a společenských akcí, anebo na sportovních, kulturních a společenských akcích, pokud jsou tato místa nebo akce určeny nebo vyhrazeny osobám mladším 18 let. Změny jsou i v opatřeních proti alkoholismu. Osoby, které jsou zjevně pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek a bezprostředně ohrožují sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek, nemohou vstupovat například do všech veřejných prostor, kde by mohly způsobit sobě nebo jiné osobě škodu nebo vzbudit veřejné pohoršení. Nesmí rovněž vstupovat do veškerých prostředků veřejné dopravy a budov souvisejících s veřejnou dopravou, do přístřešků zastávek a nástupišť veřejné silniční, drážní a MHD. Pořadatelé sportovní akce jsou povinni nejen zabránit vstupu osobám, které jsou pod vlivem alkoholu, ale nesmí umožnit prodej nebo podávání alkoholických nápojů na těchto akcích s výjimkou výčepního piva do 10 hmotnostních procent. Opatření proti nežádoucímu požívání alkoholu mohou učinit obce v samostatné působnosti. Mohou omezit nebo zakázat v určitých dnech nebo hodinách nebo na určitých místech prodej, podávání a konzumaci alkoholických nápojů, a to zejména při konání veřejných kulturních, společenských nebo sportovních akcí, kde je důvodné riziko nárůstu problémů a negativních jevů způsobených jednáním osob pod vlivem alkoholu. Dodržování povinností, které se týkají zákazu kouření nebo požívání alkoholu, kontroluje obecní policie, Policie ČR, obec

(sněmovní tisk č. 904 III. volebního období Poslanecké sněmovny). Tento návrh, ačkoli byl nakonec přijat v redukované podobě (zákon č. 450/2001 Sb.), jasně rozlišoval ručení (§ 38 odst. 3) a zřízení zástavního práva (§ 38 odst. 4) jako dva odlišné instituty, které měly být každý zvlášť předmětem samostatné regulace. Protože konečná podoba novely upravila již pouze ručení, nelze platnou právní úpravu výkladově rozšiřovat i na jiné zajišťovací instituty proti zjevné vůli zákonodárce, vyjádřené v průběhu legislativního procesu.

JUdr. adam FUrek právník

v přenesené působnosti a orgán ochrany veřejného zdraví (jde-li o stravovací služby). Kontrolu dodržování zákazu kouření a požívání alkoholu na pracovištích provádějí příslušní vedoucí zaměstnanci podle zákoníku práce. Sankce (pokuty) mohou ukládat obce, orgány inspekce (za porušení povinností při prodeji) a orgány ochrany veřejného zdraví. Pokuta od 5 tisíc Kč až do 500 tisíc Kč může být uložena fyzické nebo právnické osobě, která poruší zákaz stanovený v zákoně (nezajistí zákaz kouření, prodá tabákový výrobek osobě mladší 18 let, poruší zákaz podávání alkoholu apod.). Nejvyšší sankce od 50 tisíc korun až do 500 tisíc korun může být uložena osobě, která prodá tabákový výrobek, elektronickou cigaretu nebo alkoholický nápoj osobě mladší 18 let. Stejný postih čeká i toho, kdo podá alkoholický nápoj mladistvému (například číšníka v restauraci). Řízení o uložení sankce lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se kontrolní orgány o porušení povinnosti dozvěděly, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Dodržování zákazu požívání alkoholu a kouření na pracovišti kontrolují orgány inspekce práce podle zákona č. 251/2005 Sb. Při porušení zákazu může být zaměstnavateli uložena pokuta až do 300 tisíc Kč /§ 17 odst. 1 písm. x)/. Pokutu může zaměstnavatel požadovat, případně její část, na zaměstnanci, který se provinil. Zaměstnavatel může uplatňovat nárok až do čtyřapůlnásobku průměrného výdělku zaměstnance.

JUdr. LadISLav JoUZa právník

červen 2010

Právní Poradna

Obec a věci nalezené n Věc nalezená se po splnění podmínek příslušného zákona stává majetkem obce. V naší obci řešíme »likvidaci« věcí nalezených jednou za rok prodejem ve dražbě. Nově bychom rádi zejména kola prodali do obchodu s použitým zbožím – bazaru. Musí takový prodej schválit volené orgány města? Jakým způsobem by měla být stanovena cena? Otázku věcí nalezených včetně toho, jak postupovat při nálezu, upravuje § 135 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Nález se týká věci, kterou někdo nevědomě, bez projevu vůle, ztratil. Ztrátou věci a jejím nálezem nedochází ke změně vlastnického práva, proto je nutné ji zásadně vrátit vlastníkovi. Pokud není vlastník znám, má nálezce povinnost nález odevzdat obci, na jejímž území k nálezu došlo. Přihlásí-li se vlastník věci, která byla odevzdána obci, před uplynutím lhůty 6 měsíců od jejího odevzdání, je vlastník věci povinen nahradit obci náklady, které jí s opatrováním věci vznikly. Jestliže se však do 6 měsíců od odevzdání věci její vlastník nepřihlásí, nález připadá do vlastnictví obce. Zároveň zanikne vlastnické právo původního vlastníka. Platí, že nálezce má právo na náhradu nutných výdajů a na nálezné ve výši 10 % ceny nálezu.

Zveřejňování záměru n Musí se smlouva o smlouvě budoucí nebo smlouva o věcném břemeni, které schvaluje rada obce, vyvěsit na úřední desce? U smlouvy o věcném břemeni si myslím, že stejně se neschvaluje záměr, který by se vyvěsil, ale jen přímo smlouvy. Zákon o obcích v § 38 stanoví, že majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti, přičemž nakládání s majetkem obce patří do její samostatné působnosti. Rozhodování ve věcech nakládání s majetkem obce svěřuje zákon o obcích jednotlivým orgánům obce. Zastupitelstvu obce je podle § 85 vyhrazeno, mimo jiného rozhodování o majetkoprávních úkonech, například o nabytí a převod nemovitých věcí. Radě obce, jako výkonnému orgánu obce v oblasti samostatné působnosti, je vyhrazeno rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce; tuto působnost může rada svěřit příslušnému odboru obecního úřadu. V obcích, kde se rada obce nevolí, vykonává její funkci starosta, nestanoví-li zákon o obcích v § 102 odst. 4 jinak.

Připadne-li v důsledku nálezu věc do vlastnictví obce, obec nalezenou věc zavede do účetnictví obce, před tím ji však musí ocenit. Podle § 25 odst. 1 písm. l) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, se věci nalezené oceňují reprodukční pořizovací cenou. Reprodukční pořizovací cenou se přitom /§ 25 odst. 5 písm. b)/ rozumí cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Tuto cenu lze zjistit znaleckým posudkem, což v praxi připadá v úvahu zpravidla pouze u cennějších věcí (notebooky apod.), průzkumem trhu nebo odhadem (dotazem v bazaru apod.). Rozhodování o prodeji věcí nalezených, které připadly obci, není vyhrazeno žádnému z orgánů obce. Spadá proto do oblasti tzv. ostatních nevyhrazených záležitostí, o nichž rozhodování v souladu s ust. § 102 odst. 2 zákona o obcích zabezpečuje rada obce, pokud si jej nevyhradí zastupitelstvo. Rada obce také může rozhodování o těchto věcech svěřit obecnímu úřadu nebo starostovi. Rozhodnutí o konkrétním postupu obce v této věci je výlučně věcí samosprávných orgánů obce a je možné jej upravit prostřednictvím pravidel schválených radou obce apod. Obdobný režim přiměřeně dopadá na věci skryté, jejichž vlastník není znám (typicky poklady), a věci opuštěné (opuštění věci neboli derelikce je právní úkon ob-

sahující projev vůle vlastníka věci, kterým se vzdává vlastnictví, aniž by jej převáděl na jinou osobu. Na rozdíl od ztráty je opuštění projevem vůle, právním úkonem). Výše uvedený postup se neuplatní, stanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Zvláštním předpisem je například zákon o zbraních (zákon č. 119/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Tento zákon má speciální ustanovení (§ 68) upravující nálezy dokladů týkajících se zbraní, munice nebo výbušnin. Podle tohoto ustanovení každý, kdo nalezne zbraň nebo střelivo, munici nebo výbušninu je povinen neprodleně oznámit jejich nález Policii ČR anebo orgánu místní samosprávy, který toto oznámení předá nejbližšímu útvaru policie. Ten uloží nalezené věci do úschovy na dobu 6 měsíců. Nepřihlásí-li se jejich vlastník v této lhůtě, připadají nalezené věci do vlastnictví státu. Nevybuchlá munice nebo výbušnina, která byla nalezena v rámci pyrotechnického průzkumu, je majetkem státu určeným k likvidaci nebo k její deaktivaci.

Ve věcech nakládání s majetkem obce pak zákon o obcích v § 39 odst. 1 stanoví, že záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku, obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce této obce, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit svoje nabídky. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní úkon od počátku neplatný. Jestliže jde o pronájem bytů a hrobových míst anebo pronájem nebo výpůjčku majetku obce na dobu kratší 30 dnů, záměr se nezveřejňuje. K nakládání s majetkem obce se uzavírají různé druhy smluv. Smlouva o budoucí smlouvě je specifický druh smlouvy, jejíž zvláštnost spočívá v tom, že je smlouvou předběžnou. Jejím obsahem je závazek smluvních stran uzavřít jinou, budoucí smlouvu. Pokud se její uzavření váže na budoucí prodej, směnu nebo darování nemovitého majetku obce, popřípadě na jeho pronájem či výpůjčku, jsem toho právního názoru, že v tomto případě je nutné dodržet ustanovení § 39 zákona o obcích a takovýto záměr zveřejnit na úřední desce. Obec jako vlastník nemovitého majetku může k němu zřídit věcné břemeno ve prospěch někoho jiného tak, že bude povinna

zpravidla něco trpět (například umístění vodovodního potrubí na svém pozemku a za účelem jeho údržby a oprav také v nezbytném rozsahu vstupovat a vjíždět na tento pozemek), nebo něčeho se zdržet. Rozhodování v této věci, patřící do samostatné působnosti obce, není vyhrazeno žádnému orgánu obce, tzn. lze postupovat podle § 102 odst. 3 zákona o obcích, kdy rada (není-li, pak starosta) zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu nebo si je zastupitelstvo obce nevyhradilo. Zastupitelstvo si tak schvalování smluv o věcném břemeni může vyhradit. Uvádím, že § 39 odst. 1 zákona o obcích neobsahuje povinnost zřízení věcného břemene zveřejnit na úřední desce před rozhodnutím v příslušném orgánu obce. Na závěr rovněž připomínám, že uzavřené smlouvy se na úřední desce také nezveřejňují.

mgr. PavLa Samková právnička

JUdr. mIroSLav BÝma, Ph.d. právník

máte dotaz? Chcete poradit?

napište nám na e-mail: [email protected] červen 2010

55

ServiS

n 8.–9. 6. Praha 6, Stavební fakulta ČVUT Smluvní podmínky FIDIC Seminář poskytne základní přehled o smluvních podmínkách FIDIC, jejich používání při přípravě a realizaci staveb zejména dopravní a vodohospodářské infrastruktury v ČR včetně souvisejících problémů. Informace vám poskytnou na e-mail: [email protected]. n 9.–10. 6. Hradec Králové, Aldis Odpady a obce 11. ročník konference, která je součástí cyklu Odpadové dny 2010, se zaměří na rozvoj odpadového hospodářství ve městech a obcích a informace o nakládání s odpady. Více najdete na www.ekokom.cz.

10. 6. Praha 1, CEVRO Institut Vzdělávání ve veřejné správě Seminář o problematice vzdělávání ve veřejné správě pořádá Vysoká škola CEVRO Institut pro zástupce územních samosprávných celků a další úředníky. Další informace jsou na www.cevroinstitut.cz.

n

SEZNAM INZERENTŮ FIRMA

TEL.

FAX

STR.

KASTEN spol. s r.o.

602 368 327

-

1

ČSOB, a.s.

800 300 300

-

3

Webhouse, s.r.o.

567 311 772

-

5, 56

Město pro byznys

-

-

12

Republic a.s.

800 777 772

-

15

ANTEE, s.r.o.

-

-

18

AŽD Praha s.r.o.

-

-

21

284 829 624

284 825 726

23

rozvoj

-

-

24,25

REMA Systém, a.s.

-

-

31

Vodafone Czech

Vekra stavební, s.r.o. Centrum pro regionální

SOME Jindřichův Hradec, s.r.o.

384 372 029

-

33

EKO-KOM, a.s.

-

-

35

Ecobat, s. r. o.

233 332 787-90

-

37

Elektrowin a.s.

-

-

39 41

Státní fond životního prostředí ČR

-

-

Česká spořitelna

800 207 207

-

47

I-Tec Czech, spol. s r.o.

596 761 141

596 761 140

51

577 644 515 2.obálka

REFLEX Zlín, spol. s r.o.

577 644 535

Komerční banka

800 111 055

-

3.obálka

Elektrowin a.s.

777 295 335

-

4.obálka

56

Moravskoslezský kraj již zpracovává odhady nákladů na obnovu majetku postiženého povodněmi za jednotlivé obce s rozšířenou působností. Týká se to celkem 13 měst a jejich správního území – Bohumín, Český Těšín, Frýdek–Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablunkov, Karviná, Kravaře, Nový Jičín, Orlová, Ostrava a Třinec. Nashromážděné údaje pověřené osoby podrobně zpracují, rozčlení do požadovaných tabulek podle obcí a resortů a odešlou na Ministerstvo financí nejpozději do letošního 24. června. Na základě zjištěných údajů pak vláda přijme Strategii obnovy území Mo/ge/ ravskoslezského kraje.

Mezinárodní kongres v Táboře

Od 27. 6. do 2. 7. bude v Táboře 25. mezinárodní kongres Společnosti pro vědu a umění, která vznikla před 50 lety v USA. Kongresy pořádá každé dva roky, po roce 1989 i v ČR a na Slovensku. Letošní ročník se uskuteční na téma Příspěvky Čechů a Slováků vědě a technologii 21. století. Konference se zúčastní na 250 osob, především z USA,Velké Británie, Švýcarska, Slovenska apod. Již tradičně je otevřena jak odborné, tak širší veřejnosti. Spolupořadatelem kongresu je město Tábor. Podrobnosti o programu jsou na adrese /jo/ www.svu2000.org.

Rychlá finanční pomoc

Jednorázovou třicetitisícovou dotaci pro domácnost postiženou povodní poskytuje na obnovení základního vybavení Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Lidé o ni mohou požádat pomocí jednoduchého formuláře prostřednictvím starosty své obce. Občané mohou dále obdržet 150 tisíc korun na jednu bytovou jednotku. Příspěvek poskytuje krajský úřad na základě písemné žádosti, kterou za žadatele podá obec na MMR. I obec, na jejímž území byl vyhlášen krizový stav, může získat dotaci až 200 tisíc korun na nákup a výstavbu ubytovacích jednotek. Náhradní ubytování pro občany musí zahrnovat WC, rozvody vody a elektřiny. O dotaci na úhradu nákladů na demolici stavby mohou žádat jak obce, tak občané. Na první rychlou pomoc má MMR 300 milionů korun. O dotace z Programu obnova obecního a krajského majetku postiženého živelní nebo jinou pohromou mohou žádat obce a kraje. Jsou určeny hlavně na opravu a po-

řízení dopravních komunikací, veřejných prostranství, staveb a zařízení v majetku obcí a krajů. Ministerstvo pro místní rozvoj uspořádá pro starosty obcí seminář, jak správně žádat o dotace z tohoto programu. Státní fond rozvoje bydlení mohou občané žádat o nízkoúročené úvěry na opravu a pořízení bydlení. Maximální výše úvěru je 150 tisíc a 850 tisíc korun. Potřebná dokumentace pro požádání o dotace je dostupná na stránkách MMR. Starostům poskytnou bližší informace /sk/ na tel.: 224 861 153.

Konference s dobročinným záměrem

Na podporu obnovy Husova rodného domu v Husinci se uskuteční 29. června v Betlémské kapli v Praze konference o stavu veřejných financí a práva v ČR. Vybrané poplatky budou předány městu, které je použije na opravu této památky. Jak uvedl starosta Husince Robert Klesner, jména všech účastníků (dárců) budou zapsána v pamětní knize umístěné v domě – muzeu společně s památeční fotografií. Zástupci obcí a státu, ústavní činitelé, podnikatelé, odborníci a další účastníci budou mít možnost se seznámit s aktuálními informacemi Ministerstva financí o stavu veřejných rozpočtů, výnosu daní a výhledu do budoucnosti. Na programu budou také otázky financování vědy a výzkumu, právního řádu a další témata. Účastníci konference budou »volit« i »nejhloupější« a »nejlepší« zákon (ve veřejném právu) v porevoluční době. Vyslechnou si rovněž výsledky ankety starostů o jejich spokojenosti se stavem financí a legislativy v České republice. Uzávěrka přihlášek je do 25. 6. Více infor/sk/ mací je na: www.regionservis.cz.

MO000950-13

n 7.–8. 6. Mariánské Lázně, hotel Cristal Palace Symposium 2010 Mezinárodní konference o moderní softwarové technologii pro aplikace s nápadem. Pro další podrobnosti navštivte www. InterSystems.cz/Symposium2010.

ilustrační FOtO: archiv

KALENDÁRIUM

červen 2010

MO000986-4

KB Municip 4 210x297 ModerniObec.indd 1

19.2.2010 11:52:32

ELEKTROWIN obcím

Naši poradci jsou tu pro vás S čím vám mohou pomoci?

Pokud již máte uzavřenou smlouvu s kolektivním systémem:

» » » » »

Zodpoví vám aktuální dotazy týkajícími se zpětného odběru elektrozařízení – počínaje vlastní realizací zpětného odběru, odměňování až po pomoc při získávání finanční a informační podpory Zajistí konzultaci ke splnění podmínek a pomohou při vyplnění Motivačního programu 2010 Pomohou vám při pořízení venkovních kontejnerů na drobné spotřebiče Pokud máte zájem o umístění WINTEJNERŮ – vyhodnotí, zda máte splněny podmínky pro jeho instalaci Pomohou při realizaci projektu Lokální informační kampaně

Pokud nejste dosud zapojeni do kolektivního systému:

» » » »

Mohou pomoci s uzavřením Smlouvy o vytvoření místa zpětného odběru Pomohou při registraci svazku či mikroregionu do programu Putující kontejner Informují o zapojení prostřednictvím mobilního svozu Nabídnou zapojení školy do projektu Ukliďme si svět!

Na koho se můžete konkrétně obrátit? Ing. Marcela Zuzánková

+ 420 777 295 335

kraj: Olomoucký, Moravskoslezský a Zlínský kraj

Ing. Petra Machová

+ 420 724 215 535

kraj: Jihočeský, Vysočina, Plzeňský

Ing. Lenka Uskokovičová

+ 420 721 763 555

kraj: Karlovarský, Ústecký, Středočeský, Liberecký

Petr Kondýsek

+ 420 724 149 899

kraj: Jihomoravský, Pardubický, Královehradecký

MO001004

Ext-poradciEW-A4-final.indd 1

17.5.2010 17:23:41