4,80 EUR

Odborný časopis pro veřejnou správu

9

září 2013 105 KČ / 4,80 EUR

kauza:

příloha:

správa a rozvoj:

v čem má spočívat role a nezávislost architektů měst?

příklady energetické praxe v obcích a regionech

pomoc veřejným opatrovníkům jako »horký brambor«

Měsíčník vydavatelství Economia MO9_ob_01.indd 1

ModerniObec.cz 28.8.13 11:41

Více zákazníků

i s t a r k j e n o r p e t j u s H l a i nf or macim! k u t s ce

BUĎTE

VIDĚT NA INTERNETU KONZULTACE ZDARMA

I vaše obec si zaslouží být více vidět - pomůžeme vám s reklamou na internetu tak, abyste byli co nejvíce dostupní vašim občanům.

www.mediatel.cz

tel.: 841 12 12 12 MO001462

MO9_ob_02.indd 2

26.8.13 15:29

Názor

FOTO: archiv

prof. Ing. Iva rItschelová, csc. předsedkyně Českého statistického úřadu

Mimořádný význam bude mít práce členů téměř 14 900 okrskových volebních komisí z řad zástupců politických stran, případně dalších občanů. Tyto komise jmenované starosty jsou jednou ze záruk veřejné kontroly v procesu zpracování výsledků voleb.

září 2013

MO9_01.indd 1

Č

eský statistický úřad (ČSÚ) má se zpracováním volebních výsledků již více než dvacetiletou zkušenost. Není bez zajímavosti, že podobnou úlohu při zpracování voleb mají z našich sousedů jen statistické úřady Spolkové republiky Německo a Slovenské republiky. Letošní parlamentní volby jsou pro náš úřad, ale i pro ostatní orgány státní správy i samosprávy, specifické hlavně tím, že standardní doba na jejich přípravu je podstatně kratší. Příprava na celostátní volby přitom běžně trvá zhruba čtyři měsíce. Je tedy zřejmé, že řadu úkonů všichni budeme muset zvládnout v kratším čase. ČSÚ k tomu využije zkušenosti z příprav na mimořádné volby v roce 2009, jež se však nakonec nekonaly. Úřad s předstihem již některé práce zahájil. Zejména ty, jež nevyžadují žádné rozpočtové prostředky. Musíme si totiž uvědomit, že předčasné volby jsou dodatečnou položkou rozpočtu. Výdaje na tyto mimořádné volby jen za ČSÚ budou činit 60,2 mil. Kč. Tyto peníze musí být úřadu uvolněny ze všeobecné pokladní správy státního rozpočtu. ČSÚ ze zákona u každých voleb zodpovídá za celou řadu činností: za přípravu metodiky zpracování výsledků voleb od okrskových volebních komisí až po celostátní zpracování a jejich prezentaci na webové stránce www.volby.cz. Zároveň odpovídá za předložení celkových výsledků voleb k projednání Státní volební komisi. ČSÚ nyní musí co nejrychleji aktualizovat metodické pokyny pro okrskové volební komise, aktualizovat programové vybavení pro sestavení registru kandidátů, zpracování výsledků hlasování a přenos dat a programové vybavení pro prezentaci výsledků, zajistit dodávky výpočetní techniky, telekomunikačních služeb atd. Pracovníci ČSÚ musí proškolit okrskové volební komise a dodat jim instruktážní videopořad a také připravit vlastní kapacity – zhruba 3500 lidí a odpovídající techniku a prostory pro zhruba 500 přebíracích míst. Před volbami navíc proběhne několik zátěžových testů a plošných zkoušek celého systému. V něm velmi spoléháme i na obce, které zodpovídají mj. za vedení a aktualizaci voličských seznamů (při volbách v roce 2010 bylo zapsáno 8,415 mil. voličů), distribuci hlasovacích lístků, zajištění volebních místností a jmenování okrskových volebních komisí starostou. Mimořádný význam bude mít práce členů téměř 14 900 okrskových volebních komisí z řad zástupců politických stran, případně dalších občanů. Tyto komise jsou jednou ze záruk veřejné kontroly v procesu zpracování výsledků voleb. Každá komise ihned po sečtení vyhotoví zápis o průběhu a výsledku hlasování, a to buď na předepsaný tiskopis či zpracovaný elektronicky pomocí software, který zpřístupňuje ČSÚ na volebních stránkách. Zápis musí podepsat všichni členové komise. Poté tento tiskopis a případně technický nosič s výsledky hlasování zástupci komise předají na příslušném přebíracím místě ČSÚ. Je-li zápis bezchybný, obdrží zástupci komise potvrzení o převzetí dat a opis výsledku pro případnou další kontrolu. Data jsou pak elektronicky po zabezpečené n síti odeslána do centrály ČSÚ a zveřejňována. (O činnosti okrskových volebních komisí v obcích čtěte také na str. 32.)

MO001376-4

Předčasné volby budou stát i na okrskových komisích v obcích www.regionservis.cz

SRDEČNĚ VÁS ZVEME NA: 3. října 2013, Plzeň IX. Setkání StaroStů a míStoStaroStů PlzeňSkého kraje • 17. října 2013 IX. Setkání StaroStů a míStoStaroStů PardubIckého kraje • 31. října 2013 II. konference o veřejných zakázkách, Práva a PovInnoStI • 14. listopadu 2013 vIII. Setkání StaroStů a míStoStaroStů zlínSkého kraje • 28. listopadu 2013, Olomouc vIII. Setkání StaroStů a míStoStaroStů olomouckého kraje TÉMATA SETKÁNÍ fInance, hoSPodaření, fInanČní a daňová SPráva, leGISlatIva obce, Územní Plánování atP. VÝHODNÉ AKREDITOVANÉ KURZY Úřadům nabízíme akreditované kurzy na nejžádanější témata, s cenou 950,- Kč na osobu a den PODROBNOSTI NA ADRESE www.regionservis.cz REGIONSERVIS s. r. o. nad koupadly 287/5, říčany u Prahy [email protected] telefon: 240 200 272 mobil: 724 931 593

www.regionservis.cz www.regionservis.net 1 30.8.13 8:35

Obsah

Postavení a role městských architektů? Mnoho otázek, málo odpovědí (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 6

Německé zkušenosti s místními zdroji (Mgr. Simona Dvořáčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Chvála slámě aneb Úsporné stavby z přírodních materiálů (Mgr. Simona Dvořáčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Jak Jablonec nad Nisou k teplárně přišel _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ E.ON Energy Globe Award: Kdo ovládne české finále? (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Přes překážky k zavádění energetického managementu v krajích a větších městech (RNDr. Tomáš Chudoba) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Technologická revoluce v osvětlení je výzvou pro architekty i radnice (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Víte, že... LED svítidla jsou již dnes první volbou v osvětlování našich měst? (Hynek Bartík) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

■ ekOnOmika

■ s p r áva a r O z v O j

■ titulní strana

Revitalizované Velké náměstí ve Strakonicích (Foto: Ondřej Lukáš)

■ názOr

Předčasné volby budou stát i na okrskových volebních komisích v obcích (prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1

■ spektrum

Která dopravní řešení uspějí ve finále soutěže Cesty městy 2013? (Mgr. Simona Dvořáčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 4

■ kauza

Stát vydá obcím další majetky _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 8 Odstartoval program Nová zelená úsporám _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 8 MMR aktualizovalo stav čerpání peněz EU _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 8 Při konsolidaci starších úvěrů Hrádek nad Nisou vsadil na fixní úrok (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 9 Odstartoval program Nová zelená úsporám _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 8 I napřesrok bude ekonomika stagnovat. Co dělat v obcích? (Ing. Luděk Tesař) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 10 Může se finanční kontrola změnit dřív, než se utnou dotace? (Ing. Lukáš Wagenknecht) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 11 Praha podporuje inovativní firmy na svém úzení _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 12 Jihočeský kraj si hlídá výuku technických oborů _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 12 Česko chce pomoc z Fondu solidarity EU _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 12

■ evrOpská unie

Systém čerpání evropských peněz lze v budoucnu zlepšit (Mgr. Renata Škrobálková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 14

■ management

Téma Personalistika a vzdělávání ve veřejné správě se probere v Brně _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 15 Projekt Inteligentní město – Myšlení v souvislostech (Ing. Marek Pavlík, Ph.D., Ing. Petr Sára, Ph.D.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 16 Nepodceňujme rozvoj svých zaměstnanců (PhDr. Bc. Jan Krňanský) _ 17

■ infOrmační a kOmunikační technOlOgie

Programové a projektové řízení iniciativ podpořených fondy EU (Ing. Martin Lukáš, Ph.D., Ing. Jana Češpivová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 18 Elektronická komunikace /21 (Ing. Jan Handl) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 18 Elektronická podpora usnadňuje jednání zastupitelstva v Dačicích (Ing. Karel Macků) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 19

■ živOtní prOstředí

V Praze zaznějí zkušenosti ze snižování hluku a znečištění ovzduší ve světě (Ing. Ivo Vaněk) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 20 Přihlašte strom k odbornému ošetření _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 20 Povodňová ochrana: Absorpční pytle (pplk. Ing. Jiří Matějka, Jaroslav Najman) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 22

■ přílOha: energetická praxe v Obcích

a regiOnech

Otazníky kolem podpory obnovitelných zdrojů energie _ _ _ _ _ _ _ 23 Energetickou soběstačnost podpoří rychlerostoucí dřeviny (Ing. Leona Šimková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 24

MODERNÍ OBEC – Měsíčník vydavatelství Economia

Před předčasnými volbami: Kdo může být členem okrskové volební komise? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Kratší doba do říjnových voleb obce nezaskočí _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Je jen na nás, co pro svůj úspěch podstoupíme _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Starostové uspěli se svou stížností: Stát obnoví výstavbu rychlostní silnice R6 (Tomáš Johánek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Ve sporu o Letiště Václava Havla Praha jde i o Vodochody _ _ _ _ _ _ Nebojte se lokálek /12 aneb Když se regionální trať příkladně spravuje (Ing. Petr Tejkl, Ing. Jaroslav Strachota) _ _ _ _ _ _ Prostorová regulace v územním plánu /2 (Ing. arch. Dagmar Saktorová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ V soutěži Young Architect Award na téma Bolavá místa obcí bojuje 72 prací _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Konec prázdnin: »Recyklohraní, aneb Ukliďme si svět« je tu zas _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Vyvažovat místní rozvoj v Česku pomáhá NSZM už dvě desítky let _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Pomoc veřejným opatrovníkům připomíná horký brambor (Mgr. Simona Dvořáčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ V jednom městě, v jedné lavici (Jan Milota) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

25 26 27 28 29 30 31

32 32 33 34 34 35 36 37 38 39 40 42

■ téma: vyšší dOpravní bezpečnOst

i lepší vzhled Obcí

Trendy úprav na komunikacích, jež zvyšují bezpečnost v obcích (Ing. Eva Simonová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Nový přechod pro chodce v Okříškách s dělicím ostrůvkem se osvědčuje (Zdeněk Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Kterých chyb se municipality dopouštějí při zřizování přechodů pro chodce? (Ing. Zdeněk Mečíř) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Vybírat pro obec vhodné koše není okrajové téma _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Zájem o přístřešky a čekárny MHD nepolevil _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Lavičky? Každý výrobce má svou filozofii _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Speciální projekty se už prosazují i v Česku _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ■ l e g i s l at i va

Překážky na veřejných cestách (Mgr. Karel Černín) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Obecně prospěšné práce: Povinnost i příležitost (Mgr. Petr Kubačka) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Obecní policie /6 (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ■ právní pOradna ■ servis

43 45 45 46 46 47 47 48 51 52 53

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 54

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 56 Uzávěrka tohoto čísla: 22. 8. 2013

Ročník XIX, číslo 9 • Vychází 5. 9. 2013 • Cena výtisku ve volném prodeji 105 Kč • Roční předplatné 1260 Kč • Adresa redakce: Moderní obec, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, e-mail: moderni.obec@ economia.cz, www.moderniobec.cz • Publisher: Václav Sochor • Šéfredaktor: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, e-mail: [email protected] • Zástupkyně šéfredaktora: Mgr. Simona Dvořáčková, tel.: 233 071 491, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Radmila Bláhová • Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • Manažer marketingu: Blanka Bumbálková, tel.: 233 071 422, e-mail: [email protected] • Redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka a starostka města Mohelnice; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, zastupitelka města Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: Economia, a.s., IČ: 28191226, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8 • Inzerce: Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • Distribuce: Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • Doručování předplatného provádí: Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. • Internetový online archiv: divize Nová média, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Nová média, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected] • Tisk: Typos, tiskařské závody, s. r. o. • Sazba a reprodukční část: Economia, a.s. Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2013 Economia, a.s.

2 MO9_02.indd 2

září 2013

30.8.13 10:18

MO001409-2

MO9_03.indd 3

26.8.13 15:30

FOTO: jan mužík

FOTO: archiv nadace parTnersTví

Spektrum

Vuelta – jedno ze čtyř zastavení na nové cyklostezce v Dobřichovicích, která upomínají na velké cyklistické závody.

Tato elegantní lávka zkracuje cestu pěším a cyklistům do centra Semil a přivádí život do nedávno upraveného městského parku.

která dopravní řešení uspějí ve finále Cesty městy 2013?

O

Díky cyklostezce z Dobřichovic (okr. Praha-západ) do Černošic se cyklisté mířící do škol, zaměstnání či za relaxací už nemusí setkávat s automobily na frekventované ulici 5. května, projíždět průmyslovou zónou či se »kodrcat« po polní cestě. Zaujmou i čtyři odpočívadla v odlišném barevném provedení (žlutá, růžová, modrá a zelená) pojmenovaná po velkých závodech Tour de France, Giro di Italia, Vuelta a Závod míru. V případě lávky pro pěší v Semilech nešlo ani tak o její podobu, jako o umístění. Po několika neuskutečněných variantách přemostění má stávající lávka rozpon přes celou šíři řeky Jizery a bez zásahu do koryta a břehů pod kótou aktivní povodňové zóny. Lávka z oceli a betonu je součástí cyklostezky a funguje celoročně (protiskluzný povrch). Obyvatelům největších sídlišť nabízí klidnou cestu bez aut do centra města.

Zúžení komunikace ve prospěch chodců a bezbariérové úpravy zklidnily dopravu v centru Jablonného nad Orlicí.

FOTO: Ondřej lukáš


dborná komise 12. ročníku soutěže Cesty městy zveřejní svůj verdikt už 16. září v Pardubicích během konference »Vize 25 – řešení pro města«, která se zaměří na šetrný rozvoj městské mobility. Členové komise se seznamovali se všemi 53 přihlášenými řešeními přímo na místě během červencových a srpnových výjezdů. Velké náměstí v centru Strakonic sužovala intenzivní automobilová doprava, situaci komplikovala i nepřehlednost situace pro účastníky provozu a bariéry pro osoby s omezenou pohyblivostí a orientací. Výsledkem revitalizace veřejného prostranství je zavedení režimu obytné zóny (provedena v jedné výškové úrovni), vymýcení tranzitní dopravy a kruhová křižovatka – tzv. zlatý kříž. Ta svým tvarem připomíná cukrářský piškot a místní tomuto místu už ani jinak neřeknou (viz foto na titulní straně).


Historicky nejvyšší počet přihlášek do letošního ročníku soutěže Cesty městy, o nejzdařilejší řešení zklidňování dopravy, není jen nárůstem co do množství, ale dokládá i kvalitu opatření prováděných obcemi a městy. Ocitnou se mezi oceněnými řešeními také některá z dále představených?

Okružní křižovatka a návazné úpravy poblíž historického jádra Domažlic výrazně zpřehlednily situaci pro motoristy i chodce.

4 MO9_04_05.indd 4

Rekonstrukce vnitrobloku sídliště na Orlické ulici v Dobrušce přinesla více parkovacích míst i více dopravu zklidňujících prvků.

září 2013

27.8.13 12:04


Spektrum


Zrekonstruované Horní náměstí v Hrádku nad Nisou nabízí obyvatelům i návštěvníkům bezbariérový odpočinkový prostor, který už nenarušují nahodile parkující vozidla.


Dobrovolný svazek obcí Pečecký region podpořil cyklostezku s inovativním povrchem mezi Kostelní a Pískovou Lhotou.

zvýšení bezpečnosti a rozvoj cyklodopravy. Součástí stezky jsou i dvě nová přemostění. Po rekonstrukci Horního náměstí získali obyvatelé i návštěvníci Hrádku nad Nisou poprvé důvod nerušeně pobývat na tomto místě. Přispělo k tomu parkování aut na vyhrazených místech mimo centrální plochu, funkční mobiliář, nová zeleň, pítko či též archeologickým průzkumem odkryté doklady stavitelství z dřívějších dob. Ruskou ruletou nazvali místní křížení cyklostezky č. 22 Adršpašské skály se silnicí E 67 u hraničního přechodu do Polska v Náchodě Bělovsi. Situaci vyřešilo mimoúrovňové křížení cyklostezky v délce 165 m, které vede po kamenném záhozu pod Slánským mostem podél řeky Metuje. Nová bezbariérová stezka pro pěší a cyklisty dělá radost především obyvatelům Radostné pod Kozákovem a sousedních obcí Lestkov a Stružinec. Původně byly totiž propojeny jen silnicí II. třídy bez chodníků či jakýchkoliv jiných bezpečnostních úprav vzhledem k silné tranzitní dopravě. Projekt modernizace tramvajové trati v Liberci v úseku Klicperova – U lomu přinesl i jednostranný chodník s povoleným vjezdem pro cyklisty a bezpečný dopravní uzel pro cestující MHD, kteří jsou zcela odděleni od automobilového provozu. (Databáze přihlášek do 12. ročníku soutěže Cesty městy viz web vyhlašovatele, Nadace Partnerství: www.nadacepartnerstvi. cz. Generálním partnerem je Škoda Auto, mediálním partnerem je Moderní obec.) n SimOna DvOřáčkOvá



Nové mimoúrovňové křížení cyklostezky v Náchodě Bělovsi zamezuje střetu cyklistů se silným provozem na silnici I. třídy.

Soutěžní řešení Domažlic – okružní křižovatka, se nachází také na trase cyklostezky, v blízkosti památkové rezervace. Nutná rekonstrukce, jež by vyřešila špatný stav povrchů komunikace i chodníků, nepřehlednost pro chodce i motoristy a divoké parkování, se chystala řadu let. Nastolení pravidel v poslední oblasti (tj. vyhrazená stání, parkovné) se zpočátku nesetkalo s pochopením a bylo předmětem mnoha diskusí např. při Dnech otevřených dveří u starosty. S protesty a obavami řidičů ze zúžení komunikace se museli vypořádat i v Jablonném nad Orlicí, kde provedli zklidnění dopravy ve Slezské ulici, jež je součástí městské památkové rezervace. Nové dláždění, rozšíření chodníků, víceúčelové plochy, bezbariérové úpravy a vyloučení nákladní dopravy však slouží svému účelu. Regenerace středového vnitrobloku na sídlišti v Orlické ulici v Dobrušce přinesla lepší uspořádání parkovacích míst, nové povrchy a bezbariérové úpravy a esteticky pozvedla celé veřejné prostranství. Přispívá k tomu i mobiliář, veřejné osvětlení nebo gabionové ohrazení kontejnerů na odpad. Obyvatelé Kostelní Lhoty (okr. Nymburk) a sousední Pískové Lhoty získali alternativu k jedné z nejfrekventovanějších silnic ve Středočeském kraji, kde po zavedení mýtného zhoustla nákladní doprava. Přestože se situace zlepšila poté, co další postižené obce spojily síly a dosáhly zákazu vjezdu vozidel nad 12 t, první betonová cyklostezka v Čechách vybudovaná tzv. finišerovou technologií plní svůj účel. Tím je

Stezka napříč obcemi Radostná pod Kozákovem, Tatobity a Stružinec oddělila jednou pro vždy pěší a automobilový provoz.

září 2013

MO9_04_05.indd 5

Modernizace tramvajové tratě v Liberci (úsek Klicperova–U lomu) zvýšila bezpečnost pohybu cestujících.

5 27.8.13 12:04

Kauza

poslání a role architektů měst? mnoho otázek, málo odpovědí Jak se s pluralitním a liberálním společenským modelem snoubí idea městského architekta coby režiséra změn v daném sídle? Kdo by jím měl být, co by měl znát a umět? A za co by měl zodpovídat a jak rozsáhlé by mu náležely pravomoci? A vůbec: Je třeba, aby města tuto funkci zřizovala?

T

akové, ale i mnohé další otázky otevřela květnová konference O městských architektech, jejich potřebnosti a úloze v místní správě, kterou v Chebu pořádala Společnost Petra Parléře, o. p. s. Ta je v povědomí municipalit zapsána především jako organizátor veřejné urbanisticko-architektonické soutěže o Cenu Petra Parléře, v níž zúčastnění architekti zpracovávají architektonické studie na základě zadání z měst a obcí, přičemž tyto studie následně radnicím zůstávají k dispozici.

Kdysi gočár – a dnes? Chebská konference natolik zvedla téma postavení a úlohy městských architektů, že přímo namístě se její účastníci shodli na aktuální potřebě ustavení Platfomy městských architektů. Nyní už je rozhodnuto: Platforma bude založena již 18. září. Předseda správní rady Společnosti Petra Parléře, senátor Jiří Oberfalcer k tomu říká: »V dávné i nedávné minulosti česká města zaměstnávala své architekty, kteří ovlivňovali jejich výstavbu a rozvoj. Ti to měli poněkud snazší, neboť města se nerozvíjela tak překotně a živelně jako dnes. Měli své představy a pozvolna je uskutečňovali. Takovým příkladem může být Josef Gočár, který takřka navěky významně ovlivnil urbanismus Hradce Králové. Dnes se města mění a rozvíjejí rychleji, leč ne vždy podle zákonů krásy. Proto bychom chtěli městským architektům dát příležitost, aby se mohli sdružovat, vyměňovat si zkušenosti, hledat řešení pro dosud otevřené problémy. Zároveň chceme přispět k tomu, aby jejich profese byla lépe definována a bylo jasné, co mají hlavně dělat, o čem případně rozhodovat, k čemu se vyjadřovat... Chceme se zasadit i o to, aby je vysoké školy na tuto profesi lépe připravovaly. Platforma architektů měst by měla každý rok svolávat jakousi ,,obecnou poradu“. První se uskutečnila letos v květnu v Chebu, druhá se bude konat v lednu 2014 v Litomyšli.« profesionaliTa jaKo záKlad Ing. arch. Václav Zůna, který byl mj. řadu let architektem Chebu, má za to, že úloha městských architektů by měla spočívat v mediační poloze. »Městského architekta vidím především jako komunikátora mezi obcí a veřejností,« konstatuje Václav Zůna. »Měl by mít co nejpřímější vazbu na vedení města, ale měl by zároveň prostřednictvím

6 MO9_06_07.indd 6

médií a osobních aktivit komunikovat s veřejností – laickou i odbornou. V okamžiku deklarace takto pojatého svého postavení, by měl nést zodpovědnost za celkový stav a vývoj daného sídla. Pokud by však byl opakovaně kritizován a na kritice se shodovalo jak město, tak veřejnost, měl by být odvolatelný, nejlépe zastupitelstvem. Hovořím však o městě velikosti Chebu se zhruba 34 tisíci obyvateli. U větších či menších sídel musí fungovat jiný mechanismus.« Podobně hovoří RNDr. Milan Svoboda, jenž dlouho působil na Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně, v jehož čele i šest let stál. Také podle jeho slov by městští architekti měli být »konceptoři a iniciátoři«, nikoliv »diktátoři«. Což však, jak připomíná, znamená mít nadhled a toleranci. »Architektovi města nesmí chybět odvaha vyslovit svůj názor a musí být natolik profesionálem, aby jej dokázal obhájit.« Milan Svoboda připouští, že různá města mohou pro postavení a činnost svých architektů volit různé modely, takže není třeba diktovat jeden univerzální. Odmítá však, aby taková pozice spočívala jen v roli pořizovatele územně plánovací dokumentace.

Co by měla dostat do vínku nově vznikající Platforma městských architektů? Shrnujeme odpovědi oslovených architektů i zástupců měst na tuto otázku. Platforma by se podle nich měla zejména mj. věnovat: ■ upřesnění institutu městského architekta a definici jeho právního postavení ve vztahu ke stavebnímu zákonu a obci, k územnímu plánu, formulaci jeho vztahu k České komoře architektů; ■ profesní a odborné podpoře městských architektů a upřesňování specifikací jejich úlohy i zaměření; ■ zvyšování kompetencí městských architektů (školení, vzdělávání, výměna zkušeností, přenos best practices…); ■ organizaci setkávání nejen městských, ale i soukromých architektů a dalších odborníků, kteří se zabývají regulací výstavby obcí a měst; ■ osvětové práci vůči územním samosprávám (posilování významu architektury a urbanismu jako oborů ve správě města, intervence ve prospěch kvality…) i vůči veřejnosti a dalším aktérům v rozvoji měst.

zaměsTnání, či smluvní vzTah? Poznatky z praxe městského architekta v Ústí nad Orlicí a Vysokém Mýtě připojuje Ing. arch. Milan Košař, který byl také hlavním architektem Pardubic. »Komplikace s touto prací souvisí především s faktem, že pozice architekta města dodnes nemá žádnou oporu ve stavebním zákoně,« upozorňuje. »Z toho vyplývají jeho poměrně omezené pravomoci. Pozice architekta města rozhodně není o prosazování vlastních projektů. Ale hlavně o koordinaci zájmů v území, o soustavné práci na koncepci rozvoje města, avšak i o odborné spolupráci se stavebním úřadem a určité osvětě a spolupráci s volenými orgány města.« Post městského architekta v Pardubicích Milan Košař zastával v pozici zaměstnance, zároveň však i ředitele tehdejšího Útvaru hlavního architekta coby samostatné příspěvkové organizace. »Tím byla zaručena určitá odborná nezávislost na vedení radnice, mnohem větší, než tomu bývá u současných odborů rozvoje, odborů hlavního architekta či dalších odborných pracovišť, ať už se nazývají jakkoliv,« tvrdí Milan Košař a dodává: »Forma smluvního vztahu zaručuje větší nezávislost, což mohu ze své zkušenosti městského architekta ve Vysokém Mýtě a v Ústí nad Orlicí potvrdit. Jistěže s sebou nese i nevýhody. Ale pro města menší velikosti se mně jeví jako vhodnější a pro město i efektivnější.« Na otázku Moderní obce, jak se stala architektkou Kroměříže, Ing. arch. Radmila Vraníková, Ph.D., lakonicky odpovídá: »Vedení města mělo zdravý názor na to, že tato funkce je potřebná.« Neskrývá však, že to pro ni znamenalo velkou výzvu, protože v poslední době pracovala jako soukromá projektantka na regeneracích veřejných prostranství a tyto své dosavadní zkušenosti chce nyní v Kroměříži zúročit. Podle jejího názoru by městský architekt měl být zaměstnancem radnice – přitom však zůstat nezávislý. »To by ovšem předpokládalo, aby byl přímo podřízen vedení města a získal určitá pověření k zastupování ve správních řízeních podle stavebního zákona,« vysvětluje. Určité komplikace (nejen) pro činnost městského architekta Radmila Vraníková vidí v tom, že »architekti mohou pouze argumentovat, kdežto památkáři mají právo veta, ačkoliv některým z nich chybí jak patřičné vzdělání, tak dostatečné zkušenosti«. sTaTuT měsTsKého archiTeKTa by měl míT právní rámec Člen správní rady Společnosti Petra Parléře Ing. arch. Tomáš Hradečný soudí, že míru, od jaké velikosti sídla má institut městského architekta smysl, je třeba hledat. »Každé město dnes vypadá podle toho, jak s architekturou a prostorem zachází. Svého měst-

září 2013

30.8.13 11:40

FOTO: archiv

FOTO: archiv

FOTO: archiv

Kauza

Radmila Vraníková: Platfoma městských architektů by se měla zabývat jejich podporou, specifikovat jejich úlohu a pořádat setkání všech odborníků, kteří se zabývají regulací výstavby měst a obcí.

ského architekta vlastně má – jenom se mu tak neříká. Někdy je jím starosta, jindy tajemník ve spolupráci s autorem územního plánu. Nejčastěji potom nějaký vlastník většího pole, který systém územního plánování používá jako zdroj obohacení. Urbanizovaný prostor a krajina se tak zaplňují bez jasných požadavků na koncepci a kvalitu. Výjimky samozřejmě existují.« Tomáš Hradečný se zamýšlí rovněž nad tím, v čem a jak by se role a činnost městského architekta měla prolínat s veřejnou správou. »Správný postup vidím ve vytvoření statutu městského architekta, zapracovaného do právního rámce. Zda je zaměstnancem radnice nebo externistou, pak už zůstane nepodstatné, neboť jeho odpovědnost zůstane v obou případech stejná. Kompetence a osobní odpovědnost by měly být dva stěžejní atributy, odlišující institut městského architekta od státní a veřejné správy, která se v naší postkomunistické společnosti stále zmítá v anonymním pojetí kolektivní odpovědnosti,« uzavírá Tomáš Hradečný.

řada měsT paTrně roli »svých« archiTeKTů ješTě nedoceňuje Moderní obec otázkou o roli městských architektů oslovila také představitele jedenácti měst. Odpovědi přišly jen ze dvou... Rovněž tato zkušenost redakce potvrzuje, že otázka postavení a role městských architektů – ke škodě věci – zatím pro nemálo radnic není příliš aktuální. V Týnci nad Sázavou funkci městského architekta zřídili teprve letos v létě. Nicméně tomu předcházela úzká roční spolupráce města s týmem architektů z ateliéru VAS. Nakonec se tam přiklonili k variantě pracovní smlouvy s ateliérem, pravidelných konzultačních hodin nad problémy s architektem, vedením města a zástupci jednotlivých odborů. Místostarostka Adriana Bursová je přesvědčena o tom, že městský architekt musí posuzovat všechny stavby většího významu a mít právo veta, jestliže by nebyly v souladu, ať už s obecně estetickými principy nebo s celkovou koncepcí města. »Legislativa sice dává velkou pravomoc autorizovaným inženýrům a techni-

kům, kteří ovšem – při vší úctě – nemohou mít dostatečné znalosti z oblasti architektury a urbanismu,« poznamenává Adriana Bursová. A dodává, že by bylo správné legislativně ukotvit, aby veřejné prostory a stavby musel vždy, alespoň ve fázi studie, projektovat architekt. Rovněž starosta Písku JUDr. Ondřej Veselý zastává názor, že úloha městského architekta je velmi komplexní: »Jednak by měl být motorem modernizace parteru města, a to hlavně ve vztahu k investiční politice města, a zároveň by měl přiměřeně koordinovat snahy a navrhovat řešení při vstupu do rozvoje města jinými subjekty než městem. A to i formou odborných diskusí nebo sympozií.« Starosta také vysvětlil, jaký model vztahu městského architekta a odboru rozvoje v Písku preferují. »Měli by být partnery, kdy architekt nosí myšlenky a koriguje jejich realizaci, a příslušný odbor je jejich realizátorem, případně nositelem ■ podnětů,« uzavírá Ondřej Veselý.

Ondřej Veselý: V Písku s městským architektem spolupracujeme také na přípravě architektonických soutěží a strategických materiálů pro rozvoj jednotlivých částí města.

září 2013

MO9_06_07.indd 7

ivan ryšavý

FOTO: archiv

FOTO: archiv

Adriana Bursová: Bez plné důvěry širšího vedení města a jím poskytnuté dostatečné nezávislosti by městský architekt nikdy nemohl být iniciátorem a tvůrcem skutečných změn.

FOTO: archiv

Jiří Oberfalcer: Města se dnes mění a rozvíjejí rychleji, leč ne vždy podle zákonů krásy. Chybí inteligentní – a také odborný dohled, nedostává se vizionářů, kteří dokáží vidět několik desítek let dopředu.

Milan Svoboda: Znám řadu mladých a dobrých architektů, kteří by chtěli a mohli být městskými architekty. To, co jim však ze školy chybí, jsou praktické znalosti a zkušenosti.

Tomáš Hradečný: Kompetence a osobní odpovědnost by měly být dva stěžejní atributy, odlišující institut architekta města od veřejné správy s jejím anonymním pojetím kolektivní odpovědnosti.

7 30.8.13 11:40

Ekonomika

Stát vydá obcím další majetky

Ž

ádosti obcí o zařazení nemovitých věcí do seznamu podle § 2c odst. 1 písm. f ) zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, projednala na svém jednání dne 9. 8. 2013 vláda ČR v demisi. Jak k tomuto jednání kabinetu uvedlo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL), jde mj. i o žádosti o vydání historických lesních majetků obcí, které po roce 1949 převzaly tehdejší organizace Federálního ministerstva obrany a na nichž dosud hospodařil státní podnik Vojenské lesy a statky. O jejich vydání obcím SVOL vytrvale usilovalo řadu let. Například šest lesních pozemků se tak nyní vrátí Domašovu nad Bystřicí. Usnesení z tohoto jednání Rusnokova kabinetu (č. 605/2013) včetně příloh s výčtem nemovitostí, jež vláda zařadila do seznamů majetku, který bude/nebude obcím vydán, je dostupné na: https://apps.odok.cz/djv/sk/ -agenda?date=2013-08-09.

odstartoval program nová zelená úsporám

P

rogram Nová zelená úsporám začal od 12. 8. 2013 ve své první výzvě přijímat žádosti o podporu, určenou pro rodinné domy. První výzva je zaměřena na tři typy opatření: ■ snižování energetické náročnosti stávajících rodinných domů [zateplení (čím nižší energetická náročnost budovy po realizaci opatření, tím vyšší bude podpora)]; ■ výstavbu rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností; ■ efektivní využití zdrojů energie (např. na výměnu zdrojů tepla na tuhá a vyjmenovaná kapalná fosilní paliva za efektivní, ekologicky šetrné zdroje – kotle na biomasu, krbová kamna na biomasu, tepelná čerpadla, plynové kondenzační kotle, solární systém na ohřev teplé vody a přitápění). Součástí podpory je i příspěvek na přípravu a zajištění realizace těchto opatření (např. podpora na zpracování odborného posudku, technického dozoru stavebníka a na provedení měření průvzdušnosti obálky budovy). Žadatelé, kteří zkombinují více opatření, mají možnost získat speciální bonus

ve výši 10 000 Kč za kombinaci vybraných opatření. Finanční prostředky mohou být vyplaceny už letos na podzim. Vlastníci rodinných domů zasažených povodněmi v červnu 2013 mohou žádat o podporu z programu za zvýhodněných podmínek, tj. apříklad prodloužení termínu pro dodání povinných příloh a navýšení podpory. Nyní je na podporu vyčleněna 1 mld. Kč ze zdrojů SFŽP ČR, z prodeje emisních povolenek je připraveno 300 mil. Kč, dalších 500 milionů korun z prodeje povolenek Ministerstvo životního prostředí očekává ještě do konce letošního roku. Celkem tedy letos na financování programu půjde 1,8 mld. korun. Další podrobnosti, včetně vypracovaných modelových příkladů, kalkulačky pro výpočet výše podpory, návodu na podání žádosti nebo vzorové smlouvy o dílo, najdou zájemci na: www.nzu2013.cz. Seznam krajských pracovišť, kde je možné získat informace a odpovědi na případné dotazy, je vyvěšen na: www.nzu2013.cz/ zadatele-o-dotaci/rodinne-domy/krajska/sk/ -pracoviste/.

mmR aktualizovalo stav čerpání peněz EU Prostředky proplacené příjemcům dotací z regionálních operačních programů zatím s výjimkou ROP Jihovýchod zůstávají pod průměrem čerpání z celkové alokace NSRR.

D

alší pravidelnou měsíční monitorovací zprávu průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a národních zdrojů v programovém období Evropské unie pro období let 2007–2013 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR) vydalo 27. 8. Tato zpráva se vztahuje ke stavu k 7. 8. 2013 a představuje hlavní aktuální výstup finančního monitoringu průběhu realizace operačních programů České republiky v tomto programovém období EU. Podle MMR bylo od počátku programového období k 7. 8. 2013 v rámci politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti Evropské unie realizované na území Čes-

ké republiky podáno 98 058 žádostí o podporu v celkové hodnotě 1398,8 mld. Kč. To představuje 175,3 % celkové alokace Národního strategického referenčního rámce (NSRR) na programové období 2007–2013. Řídicí orgány a zprostředkující subjekty jednotlivých operačních programů dosud vydaly 43 806 rozhodnutí/smluv o poskytnutí dotace v celkové výši 691,3 mld. Kč, což činí 86,6 % celkové alokace NSRR. Proplacené prostředky na účty příjemců dotací dosahují 447,0 mld. Kč, tedy 56,0 % celkové alokace NSRR. Certifikované výdaje předložené Evropské komisi činí 261,6 mld. Kč, což je 32,8 %

celkové alokace NSRR na programové období 2007–2013. Monitorovací zpráva se podrobně věnuje rovněž čerpání finančních prostředků v jednotlivých regionálních operačních programech (ROP). Zkrácený výstup z této zprávy vztahující se k jednotlivým ROP, uvádíme níže v tabulce. Za připomenutí stojí i fakt, že na počátku tohoto programového období, tedy v lednu 2007, byl kurz CZK vůči EUR stanoven na 27,54. Ke dni generování sestav se zdrojovými daty v aktuální monitorovací zprávě, tj. k 7. 8. 2013, výše měnového kurzu činila 25,86 CZK za EUR. Od ledna 2007 celkově kurz české koruny vůči euru, s nímž se pracuje pro potřeby tohoto programového období, posílil o 6,1 %, což se promítá do snížení hodnot jednotlivých alokací vyjádřených v Kč. /rš/

Čerpání finančních prostředků (EU a národní zdroje) v jednotlivých ROP (stav k 7. 8. 2013) ROP Severozápad Moravskoslezsko Jihovýchod Střední Morava Severovýchod Jihozápad Střední Čechy

celková alokace podpory podané žádosti 2007–2013 (mil. Kč) (mil. Kč) 22 815,3 40 014,7 21 938,1 37 338,8 21 607,2 40 752,1 20 231,6 38,654,7 20 105,1 42 083,5 19 046,0 55 866,6 17 131,0 33 913,7

projekty s vydaným rozhodnutím/podepsanou smlouvou/dodatkem (mil. Kč) 17 943,8 19,583,3 21 453,4 15 840,0 20 841,4 19 066,7 17 111,8

proplacené prostředky příjemcům, včetně záloh (mil. Kč) 11 864,9 12 914,1 14 808,3 12 563,6 15 422,6 11 464,3 11 741,4

prostředky v souhrnných žádostech zaúčtovaných PCO (mil. Kč) 11 102,5 12 491,8 14 613,3 12 453,7 14 887,2 11 203,2 10 518,6

certifikované výdaje předložené EK, včetně vratek (mil. Kč/% čerpání z celkové alokace) 5425,2 / 23,8% 9063,1 / 41,3 % 12 503,1 / 57,9 % 10 569,0 / 52,2 % 9397,1 / 46,7 % 10 358,0 / 54,4 % 5471,3 / 31,9 % ZDROJ: MMR ČR

8 MO9_08_12.indd 8

září 2013

30.8.13 10:59

Ekonomika

Při konsolidaci starších úvěrů hrádek nad nisou vsadil na fixní úrok

J

ak pro časopis Moderní obec uvedl starosta Josef Horinka, z minulosti město mělo několik otevřených úvěrových účtů s výší úrokové sazby kolem 5,87 % p. a., na různé typy investičních akcí. Ať už šlo o výstavbu domu s pečovatelskou službou, stavbu dopravního terminálu veřejné dopravy, nákup pozemků pro průmyslovou zónu, nebo o výstavbu kanalizace v části města apod. »Vzhledem k vývoji úvěrové politiky bank během posledních let se nám tato sazba samozřejmě začala jevit jako velmi nevýhodná a v jejím případném snížení jsme z pohledu rozpočtu města viděli relativně zajímavý prostor pro vytvoření úspory,« konstatoval starosta. Nový moment do přípravy konsolidace úvěrů vnesla jednání v bankovních domech, předcházející výběrovému řízení na nového poskytovatele úvěru. Při těchto jednáních si zástupci Hrádku nad Nisou ověřili, že je právě ta nejvhodnější doba na vzetí si dalšího úvěru na podporu financování některých připravených investičních akcí ve městě. Součástí tendru se proto stala i poptávka po možném navýšení úvěru o dalších až 10 mil. Kč s tím, že i pro tuto částku bude platit vysoutěžená výhodnější úroková sazba a město ji bude moci využít až později. Radnice totiž pro chystané investiční akce teprve vybírala zhotovitele a předpokládala, že nastavená projektová cena díla se ještě o něco sníží. Proto se rozhodla vymínit si ve výběrovém řízení

na sloučení (konsolidaci) svých tehdejších úvěrů i to, že nebude muset dočerpat »nový« desetimilionový úvěr pod hrozbou smluvní pokuty. Jak měSto PoStUPovalo a PRoč a ktERé PoDmínky Si klaDlo Město nejprve vysoutěžilo administrátora pro zpracování zadávacích podmínek a následné provedení vlastního výběrového řízení na konsolidaci stávajících úvěrů. Samotná veřejná zakázka zadaná ve zjednodušeném podlimitním řízení se uskutečnila v září 2012. »Při přípravě zadávacího řízení bylo vyhodnoceno, že pro město je výhodný sedmiletý termín pro splácení nového úvěru. Sice by se nám tak proti tehdejšímu stavu zvýšila předpokládaná splátka jistiny o přibližně 0,4 mil. Kč, naopak se však předpokládala úspora na uhrazených úrocích zhruba 2,8 mil. Kč,« vysvětlil Josef Horinka. »Do požadavků výběrového řízení jsme si zahrnuli i požadavek na možnost provedení mimořádné splátky bez smluvní pokuty, protože sankce za mimořádné splátky z původních smluv se mohly vyšplhat i na několik set tisíc korun. Požadovali jsme také zajištění úvěru jen bianco směnkou, neboť v minulosti byly úvěrové smlouvy podmíněny zástavou majetku města, což praktickému běžnému chodu města mohlo působit komplikace,« uvedl dále starosta Hrádku nad Nisou.

Základní podmínky pro sloučení úvěrů Města Hrádek nad Nisou (okres Liberec) Výše úvěru Měna úvěru Doba splatnosti úvěru Úroková sazba Splácení jistiny úvěru Platba úroku Splacení úvěru a úroků Nedočerpání Způsob zajištění Vedení platebního styku Hodnocení

září 2013

MO9_08_12.indd 9

25 055 000 + 10 000 000 v Kč úvěr bude poskytován v českých korunách 7 let od počátku úvěru (tj. od 31. 1. 2013) fixní úroková sazba v % p.a. a platná po celou dobu splatnosti úvěru formou pravidelných měsíčních splátek počínaje 31. 1. 2013 tak, že každá splátka bude splatná k poslednímu dni v měsíci formou pravidelných měsíčních plateb v Kč nebo ekvivalentní výši v měně zavedené jako platidlo v ČR platné v době splácení zadavatel může uplatnit mimořádné splátky bez možných sankcí, úvěr lze splatit jednorázovou mimořádnou splátkou zadavatel požaduje možnost nedočerpání celé výše úvěru bianco směnka dlužníka zadavatel nepřipouští požadavky na převedení stávajícího platebního styku do jiného bankovního ústavu celková cena úvěru včetně úroků, vedení běžného účtu a popřípadě nákladů předčasného splacení úvěrů

FOTO: aRchiv

Také Hrádek nad Nisou patří mezi města, která se vzhledem k vývoji úrokových sazeb během posledních let rozhodla vypsat veřejnou zakázku na sloučení svých dříve přijatých úvěrů s cílem dosáhnout úspor na úrocích. Starosta Josef Horinka: Při slučování úvěrů bych osobně preferoval fixní úrokovou sazbu, a nikoliv pohyblivou odvozovanou od mezibankovní sazby PRIBOR.

Mohu-li, rád bych všem starostům doporučil, aby se ani oni konsolidace dřívějších úvěrů nebáli, a uspořili tak veřejné finance pro své město nebo svoji obec. Do vlastního výběrového řízení se přihlásily tři bankovní ústavy. V prosinci 2012 město s vítězným uchazečem – Českou spořitelnou, uzavřelo smlouvu. Vedení města mile překvapila vítězná nabídka s úrokem 1,62 % na 7 let a s bankovním poplatkem 840 Kč za celé zmiňované období. Město si tak zhruba úsporou 3 mil. Kč připravilo prostor pro další investiční akce. fixní, či Pohyblivá Sazba? Josef Horinka také zdůraznil význam rozhodnutí města trvat na fixní úrokové sazbě a nepřistoupit na pohyblivou odvozovanou od úrovně mezibankovní úrokové sazby PRIBOR. »Města, která při konsolidaci svých úvěrů kývnou na pohyblivou sazbu, riskují, že tato sazba se může měnit v závislosti na možných ekonomických změnách v našem státě i s vazbou na úrokové sazby,« konstatoval Josef Horinka. »Klidně se může stát, že takové město sice dnes platí pohyblivou úrokovou sazbu pod 1 %, ale za dva roky může tato sazba vzrůst i na řekněme 4 %. Z mého osobního pohledu to znamená, že dané město vymění krátkodobý zisk za dlouhodobou nejistotu. Jistěže se mohu mýlit. Ale co v bankové sféře platí dnes, může být zítra už jinak,« podtrhl starosta. A uzavřel: »Osobně jsem velmi rád, že jsme v Hrádku nad Nisou ke konsolidaci úvěrů sáhli. Mohu-li, rád bych všem starostům doporučil, aby se ani oni nebáli tento krok učinit, a uspořili tak veřejné finance ■ pro své město či svou obec.« ivan Ryšavý

9 30.8.13 10:59

Ekonomika

i napřesrok bude ekonomika stagnovat. co dělat v obcích? Při přípravě rozpočtů obcí a měst pro rok 2014 dál počítejme se stagnací daňových příjmů. V oblasti financí se proto zaměřme na pečlivé plánování, nastavení reálných parametrů řízení finanční kondice, redukci běžných výdajů a zbytného majetku, stejně jako na tvorbu patřičných rezerv na odpisy.

P

časné omyly. Neexistuje levice a pravice. Existuje pouze bezpečí a kriminalita, práce a nezaměstnanost, infrastruktura a tankodromy, chytří a hloupí lidé...

co SE DnES nEvyPlácí Vyplývají z toho rovněž tato dvě ponaučení: Nevyplácí se chodit k volbám. Ti, kdo v roce 2010 volili stranu slibující redukci deficitů a rovnou daň podle zásady »Vydělej si, kolik chceš, ale z každé koruny zaplať X % daně, přičemž už nebudou existovat žádné úlevy, odpočty apod.«, záhy zjistili, že holá realita je jiná. Existují obrovské deficity, zavedlo se hyperprogresivní zdanění (tvrdší, než jaké slibuje ČSSD) a nastolila se perzekuční praxe: »Vyděláš-li více než čtyřnásobek průměrné mzdy, budeš potrestán 7% přirážkou ke tvé dani.« Nevěřícně zíráme na to, jak každý rok platí jiná daň a místo jednotné sazby daně z přidané hodnoty máme vyšší DPH ve dvou rozdílných sazbách. A slibované zvýšení paušálů pro podnikatele? Opak je pravdou! Stát vydává dluhopisy jen pro splácení minulých dluhů, nikoliv pro investice, třeba do dálnic. Nevyplácí se vydělávat. Dokud tento problém nezmizí, jsme odsouzeni ke stagnaci a poklesu průměru (bez nadprůměrných klesá průměr), neboť chudák chudáka nezaměstná. I když v Česku vyděláte, stát se postará, abyste si nemohli koupit ani lepší čočku do oka. Dělit politiku či ekonomiku na levici a pravici, bohaté a chudé, podnikatele a zaměstnance, jsou největší sou-

PREDikcE, ktERá nEPovzbUDí Udivující a protichůdné jsou závěry z makroekonomické predikce vydané 27. 7. Ministerstvem financí. Mj. se v ní tvrdí, že: ■ Došlo k výraznému mezičtvrtletnímu propadu HDP o 1,3 %, což představovalo již 6. mezičtvrtletní pokles v řadě – třebaže hloubka tohoto poklesu byla zčásti ovlivněna předzásobením cigaretovými kolky a nepříznivým počasím. ■ Je zřejmé, že se ekonomika nenachází v dobré kondici (čti »ekonomika je ve špatné kondici« – pozn.autora). ■ Pro rok 2014 se počítá s mírným růstem ekonomiky o 0,8 %. ■ Míra nezaměstnanosti poroste. Z loňských 7,0 % by měla vzrůst na 7,5 % a k jejímu nepatrnému meziročnímu zvýšení by mohlo dojít i v roce 2014. Další zjištění z ekonomického vývoje do července 2013 ve vztahu ke státnímu rozpočtu (viz zdroj dat MF ČR k 1. 8. 2013): ■ Výdaje se plní, příjmy nikoliv. Celkové výdaje v objemu 657,5 mld. Kč čerpané ke konci července 2013 byly o 8,3 mld. Kč nad úrovní stejného období roku 2012. ■ Zvýšení daní vede zatím spíše k poklesu výnosů, vyjma DPH, zejména u fyzických osob a právnických osob: Inkaso daní z příjmů právnických osob (DPPO) dosáhlo za 7 měsíců roku 46,1 miliardy Kč. To představovalo meziroční pokles o 5,3 mld. Kč, tj. o 10,3 %.

roč se česká ekonomika už od roku 2009 nachází v tak trvalé a silné stagnaci? O Nečasově vládě se sice hovoří již v čase minulém, ale dlouhodobé negativní jevy, které byly s ní byly spojovány, se nadále neblaze podepisují na současnosti i budoucnosti České republiky.

HDP v České republice a v sousedních státech 114 112 110 108 106 104

Česká republika Německo Rakousko Polsko Slovensko

102 100 98 96 94 92 III/08

IV

I/09

II

III

IV

I/10

II

III

IV

I/11

II

III

IV

I/12

II

III

IV

I/13

Pozn.: Q3/2008 = 100, sezónně očištěná data ZDROJ: MF ČR

10 MO9_08_12.indd 10

Daňové příjmy bez pojistného na sociální zabezpečení meziročně klesly o 7,2 miliardy Kč, tj. o 2,3 %. Na meziročním růstu celkových příjmů o 32,5 mld. Kč se nejvíce podílely nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery, zejména příjmy z EU (o 33,9 mld. Kč). Inkaso DPH 127,1 mld. Kč meziročně vzrostlo o 4,5 mld. Kč, tj. o 3,6 %. Na růstu se nejvíce podílí novela zákona o DPH, která zvýšila obě sazby daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod na 15 a 21 procent. Inkaso daně z příjmů fyzických osob (DPFO) ze závislé činnosti meziročně rostlo o 3,7 % a dosáhlo 46,9 mld. Kč. Důvodem růstu inkasa je zejména zrušení základní slevy pro pracující důchodce. Na meziroční srovnání inkasa DPH, DPPO a DPFO, které náleží státnímu rozpočtu, působí negativně změna v rozpočtovém určení daní. na co SE zaměřit v Příštím RocE Nejrozumnější myšlenku, kterou jsem od politiků ve vztahu k ekonomice za posledních pět let slyšel, řekl premiér v demisi Jiří Rusnok. Zmínil, že vláda ve vazbě ke státnímu rozpočtu není až tak důležitá, neboť více než 80 % výdajů je dáno zákony (mandatorní a quazimandatorní výdaje). Já dodávám, že kdybychom odpočítali deficity, činil by tento podíl kolem 90 %. Včasné projednání/neprojednání státního rozpočtu proto nebude mít na ekonomiku země valný vliv. Naproti tomu ekonomika je živoucí organismus a vliv politiky je v ní patrný až se zpožděním. Ještě v roce 2014 se proto projeví neblahé kroky minulé vlády i vývoj v eurozóně. Proto doporučuji obcím očekávat v roce 2014 stagnaci daňových příjmů kolem 5 % a zaměřit se v oblasti financí na: ■ mnohem pečlivější plánování; ■ nastavení parametrů řízení finanční kondice obce (trend výdajů a příjmů, provozní saldo, strop dluhů, program tvorby a zajištění finančních rezerv na obnovu a opravy majetku); ■ redukci běžných výdajů; ■ tvorbu rezerv na odpisy (rezervy zhodnocovat a zajistit proti finančním rizikům); ■ redukci majetku náročného na zdroje nepřinášejícího odpovídající efekt. Ekonomika vyžaduje pokoru, invenci a rozvahu. Tyto vlastnosti však bohužel mnoha politikům chybějí. I proto se ekonomika často stává spíše nástrojem jejich prohry než úspěchu. Podle toho jak se k tomuto nástroji chovají, dříve či později také dopadnou. Jste-li politiky, buďte jiní. Jak by řekla Tornado Lou ve filmu Limonádový ■ Joe: »Už jsem jiná, LEPŠÍ«. lUDěk tESař cityfinance.cz

září 2013

30.8.13 10:59

Ekonomika

Zneužívání veřejných financí je problémem většiny moderních demokratických států. Problém s komplikovanou byrokracií a snahou politiků mluvit do procesu rozdělování dotací tak, aby se příjemci těchto peněz stali jejich podporovateli, je jevem provázejícím jak státní správu, tak územní samosprávu.

č

eským specifikem je hlavně míra rozsahu těchto zásahů, která se za posledních 23 let rozrostla do systémového nastavení vnitřního kontrolního prostředí. Cílem mého krátkého zamyšlení je připomenout to, co beztak ví většina politiků i úředníků, ale bojí se to (nebo jenom prostě nemůže) vyslovit nahlas.

čov nEbo JaDERná ElEktRáRna... kDE začínaJí a kDE končí komPEtEncE Politiků a úřEDníků Politická reprezentace, jak na centrální, tak na krajské nebo obecní úrovni, by měla primárně nastavovat cíle a přijímat strategická rozhodnutí. V případě malé obce takovým rozhodnutím může být investice do nové čistírny odpadních vod. U krajského města třeba peníze vložené do vybudování nového autobusového terminálu. A budeme-li hovořit o vládě, pak může jít například o dostavbu jaderné elektrárny... Jiným příkladem mohou být evropské fondy. Pro jejich čerpání by nejprve měla být nastavena konsenzuální shoda na prioritních tématech, resp. cílech, jako je rozvoj páteřní infrastruktury, nebo třeba podpora regionálního školství. To jsou úkoly pro politiky. Následně by se ovšem další rozhodování mělo přenést už výhradně do kompetenční roviny úředníků. Tento postup však bohužel někteří politici nechtějí připustit, a proto je tu tolik problémů, o nichž se dozvídáme dnes a denně z médií: Jednou předražená zakázka zada-

Hlavní nedostatky především spočívají v netransparentním systému schvalování, kdy o konkrétních výdajích v praxi rozhodují politici, ale účelnost, hospodárnost a efektivnost těchto výdajů obvykle stvrzují podpisem pověření úředníci. září 2013

MO9_08_12.indd 11

ná politikem napřímo jeho spolustraníkovi. Jindy nesmyslná dotace na rozjezd pseudopodnikání někoho, kdo však má dobré kontakty. čím JE šPatný SyStém finanční kontRoly UDRŽován Při Životě Proč mluvím o potřebě kompetence? Protože vyznat se v českých zákonech je opravdu silná káva. Existuje několik zákonů, které špatný systém ne-li podporují, tak přinejmenším umožňují. Mimo tzv. rozpočtová pravidla, přezkum hospodaření, zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu (NKÚ) a tzv. služební zákon je v tomto smyslu příslovečným hluchým místem také zákon o finanční kontrole. Na Ministerstvu financí dlouhá léta chybí vůle změnit tento přežitý zákon, který za hlavní nástroj finančního řízení vytrvale považuje revizní kontrolu. Tato praxe byla hojně využívána před rokem 1989, a proto je smutné, že se jí Česká republika až do dnešních dnů nedokázala zbavit. bolavá míSta JSoU UŽ léta známá, alE nikDy SE nEřEšila Hlavní nedostatky především spočívají v netransparentním systému schvalování, kdy o konkrétních výdajích v praxi rozhodují politici, ale účelnost, hospodárnost a efektivnost těchto výdajů ve většině případů stvrzují podpisem pověření úředníci. Jde o pouhou »hru na finanční řízení«. Česká legislativa tak totiž neřeší věcně požadavek na zásadu řádného finančního řízení, kterou znají v Evropě již dlouhé roky. Dalším bolavým místem je velice omezený interní audit, který v tuzemských podmínkách dlouhodobě spíše pouze přežívá. Tady mluvím hlavně o menších obcích a jejich úřadech, kde interní auditor bývá úředníkem na půl úvazku. Poslední pomyslnou chuťovkou je v Česku zapojení finančních úřadů do tzv. finanční kontroly. Úředníci z Ministerstva financí a finančních úřadů tady suplují funkci Nejvyššího kontrolního úřadu, který doposud nemůže auditovat výdaje územních samospráv. V této praxi jim ještě napomáhá zákon o přezkumu hospodaření. Na Ministerstvu financí si buď pletou funk-

FOTO: aRchiv

může se finanční kontrola změnit dřív, než se utnou dotace? Lukáš Wagenknecht má zkušenosti z procesního řízení, interního auditu veřejných institucí a soukromých společností i auditu strukturálních fondů. Je předsedou think tanku Good Governance.

ce jednotlivých resortů a NKÚ, nebo nesmyslný systém udržují při životě úmyslně, aby měli sami co na práci. Co je hlavním výsledkem »českého modelu« vnitřního kontrolního systému nastaveného zákonem o finanční kontrole? Konkrétním případem je například Evropskou komisí opakovaná kritika České republiky za audit a kontrolu čerpání strukturálních fondů. A není se čemu divit. Ono totiž nelze oddělovat schvalování výdajů z národního nebo evropského rozpočtu. Jenom u evropských dotací existuje nezávislá kontrola Evropským účetním dvorem v Lucemburku. kDy DoSPěJEmE k Poznání, ŽE vEřEJné PEnízE SE mUSí RozDělovat EfEktivně? Na závěr mého pohledu na nastavení kontrolního systému u nás budu prozatím skeptický k možné změně. Příslušní politici zatím hrají hru »chytré horákyně«, kdy navrhují novely a nové paragrafové znění zákona, který se v praxi věcně skoro vůbec nezmění. Možná změna proto zůstává v nedohlednu. Jediným lékem tak podle mého názoru bude, až si ve veřejných rozpočtech sáhneme na pomyslné dno. K tomu dojde až za dalších sedm let, protože v blízké budoucnosti nás čeká ještě další masivní přerozdělování půl bilionu korun z evropského – »čeho« vlastně? Do té doby patrně nebude zřetelný žádný skutečný zájem politiků oprostit se od svého vlivu na rozdělování dotací, a tím působit na kvalitativní změnu legislativy. Teprve až po této další »bezstarostné jízdě na vlně utrácení stovek miliard korun« se patrně dobereme poznání, že je třeba rozdělovat veřejné prostředky efektivně. Je to tak trochu absurdní, ale kombinace projektu strukturálních fondů a »šikovnosti« mnoha našich politiků povede dalších sedm let naši zemi k problémům, které se budou ve■ lice těžko napravovat… lUkáš WaGEnknEcht předseda think thanku Good Governance

11 30.8.13 10:59

Ekonomika

Praha podporuje inovativní firmy na svém území Pilotní ročník projektu Inovační vouchery v Praze vyvolal nečekaně velký zájem ze strany vědeckovýzkumných institucí i podnikatelské veřejnosti. V polovině srpna bylo rozhodnuto o možných příjemcích těchto dotací.

P

Ing. Eva Vorlíčková a dodala: »Podnikatele v pražském regionu budeme podporovat dál a již nyní připravujeme pokračování tohoto projektu.« Hodnoticí komise počátkem srpna zkontrolovala žádosti po věcné i formální stránce a zjistila nedostatky u 16 žádostí. Zbývajících 130 podaných žádostí bylo vloženo notářem do osudí. Celkem 10 mil. Kč, které

Losování subjektů, jimž připadne inovační voucher, se uskutečnilo v rámci slavnostního podvečera v Rezidenci primátora hl. m. Prahy.

FOTO: aRchiv hl. M. pRahy

odle primátora RNDr. Tomáše Hudečka, Ph.D., hlavní město chce prostřednictvím projektu přispět k navázání kontaktů a dlouhodobé spolupráci mezi soukromým sektorem a výzkumnými týmy. »Vyšší míra inovací povede k větší konkurenceschopnosti podnikatelů i české ekonomiky a vědeckovýzkumné organizace budou moci zefektivnit komerční využití výsledků výzkumu a vývoje,« uvedl. O dotaci prostřednictvím inovačního voucheru požádalo 146 podnikatelských subjektů. Nejčastěji šlo o podniky z oblasti obchodu a služeb, strojírenství, stavebnictví a elektrotechniky. Mezi vědeckovýzkumnými institucemi zaznamenaly největší poptávku na fakultách strojní, stavební a elektotechniky ČVUT v Praze. »Zatím sice ještě nelze vyhodnotit celý pilotní ročník projektu. Ale už teď mohu říci, že zájem překonal veškerá naše očekávání. Byl tak veliký, že množství žádostí převýšilo maximální finanční rámec projektu o více než 300 %, a proto musel rozhodnout los,« poznamenala radní a iniciátorka projektu

hlavní město Praha pro pilotní ročník vyčlenilo, si tak mezi sebe rozdělí 73 vylosovaných podnikatelských subjektů. Každý z nich získal částku nanejvýš 200 tisíc korun na realizaci své inovace. Nyní tyto subjekty začínají uzavírat smlouvu s hlavním městem. Konkrétní realizace spolupráce na inovačních projektech bude probíhat od září 2013 do června 2014 a vouchery se budou proplácet zpětně, což vyžaduje předfinancování ze strany žadatele. »Již nyní víme, že ze všech podnikatelských subjektů, které podaly žádost o inovační voucher, téměř polovina nikdy s vědeckovýzkumným ústavem nespolupracovala a bez podpory inovačního voucheru by to 72 % z nich ani nezkusilo,« uvedla Ing. Jitka Kárníková, generální ředitelka a předsedkyně představenstva akciové společnosti Rozvojové projekty Praha, jež je realizátorem projektu, »I to je moti/st/ vací pro naši další práci,« uzavřela.

česko chce Jihočeský kraj si hlídá pomoc z fondu výuku technických oborů solidarity EU

z

výšit kvalitu výuky a rozvinout spolupráci s průmyslovými podniky i základními školami ve svém okolí. To je možnost, kterou dostane 15 vybraných středních a odborných škol i učilišť, mezi něž Jihočeský kraj v rámci své pokračující podpory technických oborů rozdělí 137 mil. Kč. O přidělení této sumy rozhodlo v srpnu grémium Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, čímž vyhovělo žádosti kraje o finanční podporu z evropských fondů, konkrétně z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. »Školy, které tuto dotaci obdrží, jsme vybírali na základě kritérií, která zohledňovala počty technických oborů na škole a upřednostňovala především ty s učebními obory. Každá z nich získá kolem devíti milionů korun. První zálohu ve výši 10 % mohou školy obdržet v průběhu září,« upřesnil náměstek hejtmana Ing. Jaromír Slíva s tím, že cílem tohoto projektu je vést mladé lidi k profesím, po kterých je poptávka na trhu práce. Jak náměstek hejtmana dále uvedl, školy mohou tyto peníze mj. využít k zaplacení pedagogů a expertů či k nákupu přístrojů

12 MO9_08_12.indd 12

podporujících názornou výuku, jako jsou CNC frézky, elektronické vybavení dílen nebo 3D tiskárny. »Součástí naší koncepce je i snaha o rozšiřování možností spolupráce středních škol s průmyslovými podniky, kam už nyní někteří žáci docházejí na pravidelnou praxi,« naznačil Jaromír Slíva. »Navíc budou moci střední školy, díky svému lepšímu zázemí, také seznamovat žáky základních škol s moderními technologiemi formou společných dílen,« dodal náměstek hejtmana. Podpora výuky technických oborů, včetně zapojení základních škol do tohoto procesu, je jednou ze základních koncepcí Jihočeského kraje. Dokládá to mj. i skutečnost, že od roku 2010 kraj začal žákům vybraných technických oborů vyplácet motivačními stipendia. Letos na jaře pak krajský úřad ředitelům základních škol rozeslal tzv. profesní mapy označené nápisem Studovat technické obory je moderní – dobré zaměstnání, jistá budoucnost. Je na nich vyznačeno celkem 14 středních škol a 38 firem, které mezi sebou na jihu Čech úzce /sk/ spolupracují.

Ž

ádost o čerpání z Fondu solidarity EU v souvislosti s povodněmi z června 2013 odeslalo 8. 8. Ministerstvo financí. Jde o nástroj krytí části výdajů veřejných rozpočtů k odstranění povodňových škod v Jihočeském, Plzeňském, Středočeském, Královéhradeckém, Ústeckém, Libereckém kraji a na území hl. m. Prahy. Celkové povodňové škody byly odhadnuty na 16,473 mld. Kč. Česko proto žádá o pomoc na základě tzv. kritéria sousedící země, jež znamená, že škody způsobené stejnou přírodní katastrofou na území sousedícího státu přesáhly limity tzv. hlavního kritéria pro mobilizaci Fondu solidarity EU. Schválí-li Evropská komise žádost v následujících měsících, ČR získá nárok na grant až ve výši 2,5% celkových odhadovaných škod (tedy až 411, 841 mil. Kč). Těmito penězi bude možno částečně uhradit výdaje na odstranění povodňových škod na veřejném majetku, tj. úklidové práce a základní opravy infrastruktury, sítí a telekomunikací, ale i přechodné ubytování, zajištění zdravotních a hygienických potřeb /sk/ a záchranná opatření. září 2013

30.8.13 10:59

MO001388-2

MO9_13.indd 13 KOB-CI-Rozvoj-mest-A4_InfServis.indd 1

26.8.13 14:40 15:33 20.5.13

Evropská uniE

systém čerpání evropských peněz lze v budoucnu zlepšit

Z

jednodušení systému administrace. To by mělo být jedním z hlavních motivů a cílů pro nové období. Dosavadní zkušenosti nás učí vnímat, že strukturální fondy jsou především nástrojem pro dosahování cílů. Snaha o dosažení cíle by proto měla jít ruku v ruce s nastavením způsobu výběru projektů. Právě ten je v České republice příliš složitý, administrativně náročný a pracný. Stávající model hodnocení projektových žádostí je bezmála ve všech případech založený na kritériích pro výběr projektů, aniž je kladen důraz na dopad a přínos projektů. Vícekriteriální hodnocení je v zásadě správné. Podle kroků, které v posledních měsících uplatňuje Evropská komise, se ukazuje, že je to málo. Nejde totiž tolik o technologii výběru projektu, ale o cíl, který má být výběru projektů podřízen. Uplatnění kritérií, jichž musí předložený projekt dosáhnout, aby mohl být následně finančně podpořen z evropských peněz a aby zároveň splňoval podmínku efektivity, hospodárnosti a účelnosti, je samozřejmostí. Dnes už víme, že podmínek nutných (nikoliv však postačujících) může být mnohem méně. V souboru vícekriteriálního hodnocení však nesmí unikat hlavní smysl a především cíl. mají mEZi sEbou soupEřit projEkty typu modErniZacE mš? Dobrým příkladem jsou malé obce, které ve stávajícím modelu hodnocení předkládaly projekty na modernizaci mateřských škol. Tyto obce velmi často se svým záměrem neuspěly, protože se neprosadily v soutěži s ostatními projekty. A právě zde je třeba se ptát, lze-li investice typu podpory mateřských škol nahlížet optikou soutěže, a nikoliv potřebami konkrétního spádového území? A takto bychom se mohli ptát i u jiných typů projektů, jejichž předkladateli jsou veřejné či neziskové subjekty.

14 MO9_14.indd 14

Například cyklostezky mohou být ve střednědobém rozvojovém plánu zpracovány konkrétně tak, aby byly definovány přínosy realizace celkové strategie a mohla být na ně poté vyčleněna odpovídající finanční alokace.

iluStRační foto: aechiv

Nejen Evropská komise, ale hlavně žadatelé o dotace EU si často stěžují, že systém žádostí a hodnocení projektů financovaných z evropských peněz je u nás složitý a málo přehledný. Končící sedmileté programovací období ukázalo, že řada postupů ve vztahu k předkládaným projektům by se v Česku mohla změnit, nebo minimálně zrevidovat.

řEšEním jE kvalitní stratEgiE roZvojE Způsob, jak se vymanit ze současného složitého systému kritérií, je změna přístupu k plánování. Je nutné zkvalitnit zpracování rozvojových strategií, které by měly být konkrétní, s jednoznačně definovanými cíli. Je potřeba dopředu znát priority rozvoje, zpracovat koncepci, jak těchto priorit dosáhnout a jaké konkrétní projekty podpořit z evropských peněz. Například cyklostezky mohou být ve střednědobém rozvojovém plánu zpracovány konkrétně tak, aby byly definovány přínosy realizace celkové strategie a mohla být na ně poté vyčleněna odpovídající finanční alokace. Díky takovému přístupu by především u veřejných projektů odpadlo dosavadní soutěžení mezi projekty ucházejícími se o dotaci. Podpořeno by bylo pouze to, co by bylo obsaženo v rozvojové strategii. Takový systém by byl nejen transparentní, ale také by žadatelům ušetřil spousty peněz, které dnes mnohdy zbytečně vynakládají na zpracování projektů. důlEžité jE určit a odstranit slabá místa tak, aby výslEdEk byl jasně mEřitElný Hlavním úkolem je dnes identifikovat slabá místa spolu s problematickými oblastmi

Je třeba se ptát, zda například investice typu podpory mateřských škol je skutečně nutné nahlížet optikou soutěže, a nikoliv potřebami konkrétního spádového území?

a navrhnout opatření ke změně. Evropská unie totiž v novém období dává přednost přesně měřitelným přínosům a definici toho, čeho by mělo být prostřednictvím evropských dotací dosaženo. Jestliže by se podařilo vytvořit reálné produktivní spojenectví mezi mikroregiony, obcemi, městy, podnikateli a neziskovým sektorem tak, aby mohla vzniknout společná strategie rozvoje, mělo by se do budoucna dařit eliminovat spory, zda podporovat cestovní ruch, nebo například sociální infrastrukturu. Jednotlivé projekty by na základě strategie mezi sebou nesoutěžily podle předem nadefinovaných kritérií, jichž musí každý z nich dosáhnout, nýbrž by byly posuzovány podle toho, jak přispívají ke společně určeným cílům. co přinEsE nové programovací období 2014+ Přestože řada dokumentů a přístupů k novému programovacímuu období Evropské unie pro období let 2014–2020 není ještě vyjasněna, už dnes na základě stávajících zkušeností víme, že v České republice se má zjednodušit systém rozdělování dotací – a nikoliv pouze snížit počet operačních programů. Aby bylo dosaženo kýženého zjednodušení, musí se změnit a přepracovat přístupy na úrovni centrálních metodik, resp. musí být jasně vymezená role pro »koordinaci«. Dále musí nastat změna v přístupu k plánování. Jinými slovy řečeno, u projektů veřejné správy je nutné eliminovat soutěžení, a na druhé straně posílit roli střednědobých strategických programovacích dokumentů. To vše v rámci partnerství a víceúrovňové n správy. rEnata škrobálková Úřad Regionální rady Střední Morava

září 2013

27.8.13 10:42

ManageMent

Na současná a aktuální témata z oblasti personalistiky a vzdělávání ve veřejné správě a témata s nimi související bude zaměřena celorepubliková konference Personalistika a vzdělávání ve veřejné správě, která se uskuteční ve dnech 25. a 26. září na Nové radnici v Brně.

P

ořádají ji Klub personalistů, o. p. s., Magistrát města Brna a Ministerstvo spravedlnosti ČR, přičemž partnerem konference je Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR, o. s. (STMOÚ). Osobní záštitu konferenci poskytli ministr pro místní rozvoj v demisi Mgr. František Lukl, MPA, hejtman Jihomoravského kraje JUDr. Michal Hašek, primátor Statutárního města Brna Bc. Roman Onderka, MBA, a náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu a legislativu Mgr. Ondřej Veselský. Odborně ji zaštiťuje doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D., rektor Masarykovy univerzity v Brně. Mezi mediálními partnery je i měsíčník Moderní obec. Podle Mgr. Kristiny Chrástkové, zakladatelky Klubu personalistů, současným zásadním tématem personalistiky ve veřejné správě je další vývoj systému vzdělávání. »Tato oblast je pro města a obce důležitá jak z finančního hlediska, tak proto, že souvisí s možnostmi vychovat a následně stabilizovat zaměstnance, kteří jsou pro ně přínosem díky svým znalostem a osobnostním předpokladům. Je dobře, že se konference bude věnovat i tomuto tématu« poznamenává Kristina Chrástková. Předseda STMOÚ Ing. Jaromír Zajíček, MPA, jenž působí jako tajemník děčínského magistrátu, nejvíc ve veřejné správě postrádá řešení odborného vzdělávání zvolených zastupitelů. »Od jejich erudovanosti se přece odvíjí vše další,« konstatuje. chybí odborná diskuse k zákonu o úřednících úsc Zakladatelka Klubu personalistů poukazuje i na nutnost ptát se na přístup k tvorbě zákona o úřednících veřejné správy. Podle ní během posledních zhruba sedmi let, kdy se pracuje na jeho úpravě, neproběhla žádná věcná diskuse specialistů na pracovní právo a odborníků z praxe, jež by se soustředila na to, zda úprava právních poměrů úředníků má být postavena na principu služebně právním nebo pracovněprávním se všemi negativy a pozitivy toho kterého přístupu. Jaromír Zajíček k tomu dodává: »Naše sdružení již dlouho kritizuje nesoulad zákona o obcích se zákonem o úřednících ÚSC. Problematika jmenování a odvolávání vedoucích úředníků není jednoznačně stanovena i přes stále silnější volání po odpolitizaci veřejné správy.«

září 2013

MO9_15_17.indd 15

hovořit se bude i na téMa nového občanského zákoníku Konference by se měla zabývat i novým občanským zákoníkem (OZ), zejména jeho aplikací v praxi veřejné správy. Právě tímto praktickým pohledem na nový OZ ze strany veřejné správy by se měla odlišovat od mnoha jiných, na stejné téma pořádaných konferencí a seminářů. Kristina Chrástková upozorňuje: »Vzájemný vztah mezi zákoníkem práce a novým OZ je vztahem speciality zákoníku práce a subsidiarity občanského zákoníku. Předpokládám, že aplikace nového OZ do pracovněprávních vztahů nebude patřit k nejsložitějším změnám, které veřejnou správu od 1. 1. 2014 čekají. Smyslem a účelem nového OZ je upravit (až na výjimky) soukromá práva, povinnosti a postavení osob v jednom kodexu. Dotkne se tedy osobně každého z nás. Úředníci veřejné správy však musí zvládnout změny obojího práva, tedy práva soukromého i práva veřejného, jejichž úprava se v novém OZ prolíná, přičemž jejich uplatňování sleduje různý účel. Zřejmě náročnější než změny v pracovněprávních vztazích budou změny v oblasti rodinného práva, smluvního práva, věcných a majetkových práv, které zasáhnou činnost veřejné správy. Úlohou personalistů je již teď zajistit úředníkům potřebnou škálu vzdělávacích akcí, aby se na nové právní poměry mohli co nejlépe v osobním i pracovním životě připravit.« Dostatečný rozsah vzdělávání zaměstnanců ve veřejné správě bude podle Kristiny Chrástkové důležitý i proto, že rekodifikace soukromého práva vyvolala potřebu změn v řadě sfér života společnosti a je provázena změnami či zrušením velkého množství dalších zákonů. Tyto změny je nutné co nejlépe a nejrychleji vstřebat. Na konferenci vystoupí i Eva Tomášková, vítězka soutěže Personalista veřejné správy 2012. V příspěvku Personální práce v Magistrátu města Děčín se bude věnovat vlastním zkušenostem, inovacím a dobré praxi v personalistice. »Jakékoliv setkání na této úrovni je pro jeho účastníky obrovským přínosem. Ať už získají nové poznatky z programu konference, či z neformálních setkání s kolegy. Po řadě let je to konference první tohoto druhu, řekl bych, že na ještě vyšší odborné úrovni, než bývalo zvykem. Moc /st/ se těším,« uzavírá Jaromír Zajíček.

Odborný obsah konference Téma 1: Pracovněprávní vztahy ve veřejné správě ■ novinky v oblasti pracovněprávních vztahů z pohledu MPSV; ■ novelizace zákoníku práce; ■ judikatury Nejvyššího soudu týkající se pracovního soudnictví s dopadem do oblasti veřejné správy; ■ judikatury krajského soudu v oblasti pracovněprávních sporů; ■ dopad nového občanského zákoníku do pracovněprávních vztahů ve veřejné správě; ■ zkušenosti z kontrol Státního úřadu inspekce práce; ■ zkušenosti z pracovněprávních sporů z pohledu advokátní praxe. Téma 2: Nový občanský zákoník a jeho dopad do veřejné správy ■ výklad vybraných částí nového občanského zákoníku od členů rekodifikační komise Ministerstva spravedlnosti; ■ nový občanský zákoník a doprovodné novelizace právních předpisů; ■ Nejvyšší soud z pohledu nového občanského zákoníku; ■ pohled Nejvyššího správního soudu na nový občanský zákoník; ■ názor politického představitele státu a právníka na nový občanský zákoník; ■ nový občanský zákoník a jeho vliv na působnost a práci soudů. Téma 3: Vzdělávání ve veřejné správě ■ novinky ve vzdělávání ve veřejné správě; ■ vzdělávání z pohledu nového zákona o úřednících ÚSC; ■ hodnocení systému vzdělávání ve veřejné správě a vzdělávání úředníka; ■ zákonná povinnost vzdělávání se u příslušníků bezpečnostních sborů. ZDROJ: KLUB PERSONALISTŮ, O. P. S.

Klub personalistů, o.p.s. pořádá celorepublikovou konferenci PERSONALISTIKA A VZDĚLÁVÁNÍ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ Místo konání: Brno, Zastupitelský sál Nové radnice Termín konání: 25.–26. září 2013 Témata konference: • problematika pracovněprávních vztahů ve veřejné správě • novinky ve vzdělávání ve veřejné správě • dopad občanského zákoníku do specifik veřejné správy http://konference.klub‑personalistu.cz scvejnova@klub‑personalistu.cz

MO001468

téma Personalistika a vzdělávání ve veřejné správě se probere v brně

15 27.8.13 10:48

ManageMent

Projekt inteligentní město – Myšlení v souvislostech

s

etkání se zúčastnilo přes 50 zástupců měst a obcí. Účast na workshopu přijal také starosta partnerského města projektu Bruno Altrichter a jeho tajemník Michael Weiss, stejně tak i starostka města Třince RNDr. Věra Palkovská. za lePší sPoluPráci naPříč sektory Projekt Inteligentní město chce přispět: ■ k systematizaci tzv. dobré praxe v řízení obcí a regionů; ■ k vytvoření systému spolupráce veřejného, soukromého a neziskového sektoru na úrovni města či regionu, který povede ke zkvalitnění života občanů díky »inteligentnímu«, otevřenému a koordinovanému řešení životních situací a potřeb různých cílových skupin obyvatel, nacházení efektivních řešení specifických problémů ve městě; ■ ke zvyšování efektivity samospráv při vynakládání veřejných prostředků.

Východiskem pro práci na Standardu byly negativní informace o stavu veřejné správy v České republice, které přicházely od renomovaných institucí. Rozhodli jsme se podpořit města a obce komplexním dokumentem, který jim bude oporou ke zlepšení fungování. Provedli jsme dotazníkové šetření u nás a v Německu na téma fungování veřejné správy. Na základě zjištěných výsledků jsme definovali potřebná témata k systematizaci dobré praxe v řízení obcí/regionů. U každého tématu předkládáme postup, jak efektivně každou z uvedených oblastí nastavit a řídit. Zároveň upozorňujeme na nejčastější chyby, kterých se města a obce dopouštějí, a připojujeme doporučení, jak jim předcházet. V dalším textu ve zkratce uvádíme několik bodů ke každé z oblastí. stříPky dobré Praxe 1 Vize a řízení města. Vize je v mnoha městech založena na dotační politice státu či EU a nevychází z reálných potřeb měst. Častou chybou je také neřešení finančního dopadu plánovaných projektů na rozpočet města. Strategie se přizpůsobují cílům politiků nebo trendům bez ohledu na dlouhodobý dopad na život obyvatel. Navrhujeme stanovovat realizovatelné vize. Priority a Strategický plán rozvoje města rozpracovat do akčních plánů a im-

16 MO9_15_17.indd 16

plementovat je do úřadu. Zásadní je propojení plánu na rozpočet města a jeho průběžné vyhodnocování. 2 Řízení úřadu – Procesy. Znalost procesů a metoda jejich řízení je předpokladem fungování jakékoli organizace. Doporučujeme městům vytvořit procesní mapu úřadu, avšak míru detailu zvolit s ohledem na to, zda se jedná o samosprávu nebo státní správu, o časté procesy nebo nahodilé apod. U všech procesů je třeba uvést zodpovědné osoby a nastavit měřitelné indikátory pro určení výkonnosti a správnosti nastavení procesů. Kontrolní indikátory by měly podporovat strategické cíle města a úřadu. 3 Řízení úřadu – Zaměstnanci. Oblast řízení lidských zdrojů je široká a představuje celý soubor personálních činností, jako je plánování, nábor a výběr, adaptace, rozvoj, hodnocení, odměňování a další. Ve Standardu upozorňujeme na malé využívání kompetenčního modelu na úřadech, nestrukturovaná a neefektivně vedená výběrová řízení na pracovní pozice, nevyužívání moderních forem výběru, jako je Assessment Centrum, absence adaptačních plánů pro nové zaměstnance, pouze formální průběh hodnocení a absence propojení na odměňování. 4 Řízení úřadu – Finance. V oblasti finančního řízení poukazujeme na včasnou přípravu rozpočtu a jeho prodiskutování se všemi zapojenými subjekty, ať už jde o vedoucí zaměstnance úřadu, organizace města i veřejnost. Finanční rozpočet by měl vycházet ze strategických cílů města a neměl by řešit ad hoc investice. Rozpočet by měl být také provázán na organizační strukturu města se zřejmou odpovědností za plnění jednotlivých kapitol. Pravidla pro čerpání financí z rozpočtu města je třeba jasně defi-

Projekt Inteligentní město Českým partnerským městem v projektu Inteligentní město, který je podpořen z OP Lidské zdroje a zaměstnanost, je Třinec, zahraničními partnery jsou město Bad Neustadt an der Saale a německá poradenská společnost IFOK. Závěrečná konference projektu se uskuteční 26. listopadu. Zájemcům o účast je k dipozici kontaktní e-mail: [email protected]. Výstupy projektu naleznete na webu: www.inteligentnimesto.cz.

FOTO: ARChIV M.C.TRITON

V červnu hostila Vendryně druhé pracovní setkání v rámci projektu Inteligentní město. Účastníci se seznamovali se Standardem Inteligentní města, výsledkem více než roční práce projektového týmu z ČR a zahraničí pod vedením společnosti M.C.TRITON.

Projekt Inteligentní město uspořádal už dvě pracovní setkání pro zástupce obcí.

novat a začlenit do interních směrnic města. Zastupitelé rozpočet města znají, stejně tak mají přehled o stavu majetku obce a rozumí nastaveným ukazatelům v oblasti čerpání finančních zdrojů města. 5 Řízení úřadu – Zákazníci/Občané. V této oblasti si vedou města nejlépe. V rámci průzkumu téměř 90 % dotázaných měst realizuje nadstandardní činnosti pro klienty úřadu. Zpravidla se jedná o objednávky pomocí SMS, elektronické formuláře na webu radnice, rozšířené úřední hodiny, orientační tabule, komfortní čekací prostory apod. Města se zároveň pravidelně zabývají vyhodnocováním spokojenosti klientů úřadu. Nedostatkem bývá nevhodně zvolená forma dotazování nebo formulace otázek. Výsledky průzkumů se často neporovnávají a nenavazuje na ně akční plán vedoucí ke zlepšení. Slabinou bývá rovněž nedostatečná komunikace výsledků šetření občanům nebo informovanost o nově zavedených nadstandardních službách. 6 Vztah města a okolí. Město není virtuální pojem, ale tvoří jej lidé, kteří v něm žijí. Zastupitelé, kteří dostali důvěru svých občanů, musí být dobrými partnery a komunikátory pro veřejnost. Předpokladem je pravidelné a včasné informování obyvatel o dění v obci, snaha o zapojování obyvatel a partnerů do života města, vytváření konkrétních příležitostí, které podporují vzájemnou komunikaci a tvůrčí činnost lidí, včasná a konkrétní zpětná vazba občanům k řešeným problémům v obci a další. Neméně významná je také přátelská a otevřená spolupráce s okolními obcemi, městy a organizacemi, které mají vliv na ži■ vot obyvatel. Marek Pavlík Petr sára senior konzultanti pro veřejnou správu M.C.TRITON

září 2013

27.8.13 10:48

ManageMent

Veřejná správa (kontrola), její efektivita, flexibilita a kvalita. To jsou faktory dopadající na fungování moderní obce. Její hladký chod úzce souvisí s kvalitním výběrem zaměstnanců a zaměstnaneckou politikou.

J

ednou z cest jak zefektivnit práci úřadu je jeho vnímání coby firmy. Problém často představuje místní strategie řízení lidí. Management nedoceňuje význam strategického řízení lidí, čemuž odpovídá i personální plánování a vzdělávání ve veřejné správě a kontrole.

systeMatická Práce se zaMěstnanci Kvalita správy má více rovin. V rovině sociální hraje důležitou roli zaměstnanecká politika. Zaměstnanost (zaměstnatelnost) ve veřejné správě ovlivňuje počet a věk obyvatel a jejich vzdělání. Úbytek obyvatel je pro správu rizikový nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců. Úbytek má na veřejnou správu nepřímý vliv, odlišná je situace u věku zaměstnanců. Zaměstnanci na prahu důchodového věku, díky progresivitě pracovněprávních norem, stále častěji setrvávají v pracovních pozicích i nadále. Důvodem bývají jejich obavy ze snížení životní úrovně a společenské prestiže, nedostatku sociálních kontaktů, mezigenerační nevraživosti, ztráty možnosti podporovat ze svého platu rodinné příslušníky. Jak situaci řešit, aniž bychom zvýšili sociální a mezigenerační napětí? V rámci zaměstnanecké strategie úřadu můžeme využít andragogické prostředky, metody osobnostního rozvoje, nastavit kariérní posloupnost a kritéria výkonu. Při personální práce lze citlivě, avšak systematicky a metodicky, komunikovat s jednotlivými zaměstnanci a vhodnými prostředky dosahovat kýžené sociální sounáležitosti v úřadě. Musíme zohlednit obavy zaměstnanců z propouštění ve veřejném sektoru, často způsobené nesystémovými opatřeními ze strany vlády. Vytvářejme proto strategické plány rozvoje úřadu, využívejme personální plánování a plánování pracovních míst, dbejme o podnikovou kulturu. Velmi důležitá je horizontální (vertikální) komunikace v úřadu, mající dopad na celkové pracovní klima a vztahy na pracovišti. Například pracovníky na prahu seniorského věku nelze nutit k odchodu do starobního důchodu, chtějí-li pracovat. Navíc některé části veřejného sektoru jsou na jejich výkonu závislé (např. speciální školství, zdravotnictví, sociální péče a služby v příhraničí). Zaměstnavatelé ve veřejné správě činí manažerské chyby ve snaze zbavit se zkušených, respektovaných seniorů jen proto, že dosáhli důchodového věku, jsou objek-

září 2013

MO9_15_17.indd 17

tem kolegiální nevraživosti a údajně blokují pracovní místa. Situaci lze řešit např. jejich přeložením, převedením na jinou kvalifikačně odpovídající práci, popř. sjednáním dohody o pracovní činnosti. oPoMíJený Profesní rozvoJ? Jiný faktor, působící na zaměstnanost (zaměstnatelnost) ve veřejné správě, je znalostní úroveň osob. Veřejná správa dlouhodobě podceňuje péči o kvalifikační (kompetenční) růst pracovníků. Nepodchycuje znalosti a dovednosti lidí, stále upřednostňuje přežité formy zaměstnanecké politiky. Zdejší management musí soustavně udržovat, prohlubovat a obnovovat kvalifikace pracovníků. Komplikace působí nejasné požadavky na zvýšení, získání a rozšíření kvalifikace podle potřeb zaměstnavatele. Veřejnoprávní sféra neumí definovat stěžejní správní kompetence. Zaměstnává proto nedostatečně kvalifikované osoby, které draze rekvalifikuje. slabiny veřeJné sPrávy a Jak Je zMírnit Idea znalostního úřadu má být prosazována rovněž ve sféře správy a kontroly, tedy informace i kompetence pro 21. století. Veřejná správa přece má nástroje k zajiš-

závěreM Zaměstnanecká politika musí těmto oblastem věnovat zvýšenou pozornost. Veřejná správa dostává charakter veřejné služby. Staví na principech profesionality, apolitičnosti, efektivity, flexibility. Usiluje o klientský vztah s občany. Sousloví jako osobnostní rozvoj, kompetence pro 21. století, úřední etika, kariérní systém nejsou jen módní pojmy. Stávají se nezbytnou součástí ■ naší doby. Jan krňanský andragog a trenér v oblasti rozvoje lidských zdrojů Česká obchodní inspekce

MO001396-2

nepodceňujme rozvoj svých zaměstnanců

tění kvality práce (zejména ISO 9001: audit systému managementu jakosti; společný hodnoticí rámec pro ústřední správní úřady: model CAF). Nenabízí příležitosti hendikepovaným, přitom zvýšení jejich počtu ve veřejné správě by přispělo k její humanizaci. Slabinou veřejné správy je direktivní způsob personální práce, demotivující platový a kariérní systém, komunikační bariéry, hrozbou je klientelismus, politizace, nízká podpora vzdělávání. Moderní správa vyžaduje inovace, má mít klientský charakter a podobu. Získávejme proto pracovníky schopné uplatnit v praxi klíčové kompetence, zaměstnance sociálně kompetentní (týmová práce), kompetentní vůči sobě samým (sebeřízení, sebereflexe, sebemotivace), kompetentní metodicky (plánovitost v cílech, odbornost, heuristická řešení, kreativita, třídění informací, kontextové a kritické zvažování šancí a rizik). Cesta ke kompetenčnímu a odbornému růstu vede přes kariérní plány úřadů. Moderní správa má informačně-znalostní podobu. Trendem je digitalizace, elektronizace styku s klienty, stabilizace technicko-metodické základny úřadu.

17 27.8.13 10:48

Informační a komunIkační technologIe

Programové a projektové řízení iniciativ podpořených fondy evropské unie V oblasti IT se s podporou EU fondů uskutečňuje řada velkých projektů: SMART Administration, eGon, datové schránky aj. Bylo by možné vyvarovat se některých chyb důsledným používáním principů programového a projektového řízení?

P

odle našich zkušeností dochází čas‑ to k posunu vnímání pojmu projekt a program. Všimněme si, že EU hovo‑ ří o programovém období, ne projektovém. Ale žádosti ze strany potenciálních příjem‑ ců mají charakter projektů, nikoliv progra‑ mů. Proč je důležité pojmy nezaměňovat?

Program, nebo ProJekt? Program sleduje dlouhodobý strategický cíl či vizi. Jeho časový rámec bývá i víceletý. Jde o dočasnou flexibilní strukturu, vytvořenou za účelem koordinace, řízení a dohledu nad sadou souvisejících projektů. Na kon‑ ci těchto projektů stojí vždy jasně defino‑ vaný produkt, jehož prostřednictvím jsou realizovány přínosy. V programu se sleduje naplnění těchto přínosů, což umožňuje po‑ stupné dosažení plánované vize. Sledování přínosů je vedle dlouhodobosti základním rozdílem mezi programem a projektem. Když plánujeme projekt, který je příliš rozsáhlý, dlouhodobý a jeho cíl nelze po‑ psat měřitelnými kritérii, jedná se vždy o program, jehož řízení má svá specifika. Ale podobně jako projekt, i program lze

v jeho průběhu včas zastavit, či přeplánovat zjistíme‑li, že projekty nepřinášejí očekáva‑ né přínosy závazné pro úspěch programu. Dalším úskalím projektů je, že se zapo‑ míná na přínosy a jejich specifikaci, natož na plán realizace. Nejsou‑li sledovány pří‑ nosy a není jisté, zda byly naplněny, nelze docílit ani úspěšného programu. Pro řízení projektů v evropském prostředí je známa metodika PRINCE2® (viz MO č. 7/2013), pro řízení programů pak nad PRINCE2® posta‑ vená sada nejlepších zkušeností MSP®. ÚsPěšné řízení Programů První verze MSP® (Management Success‑ ful Programmes, úspěšné řízení programů) byla vydána v roce 1999. (Aktuální je ver‑ ze čtvrtá.) MSP® rozlišuje tři základní typy programů: programy tažené vizí konečné‑ ho stavu, jež se koncentrují na strategické a inovativní příležitosti, včetně transforma‑ ce procesů či kultury organizace. Další jsou programy naléhavé vyplývající ze současné situace, která je charakteristická nízkou ko‑ ordinací aktivit. Třetí jsou programy založe‑ né na shodě – organizace nemá na výběr.

elektronická komunikace /21

n

ejen komerční subjekty by se měly zabývat návštěvností svých webů. Je jasné, že např. e‑shop statistiky přístupů na stránky s jednotlivými pro‑ dukty a chování svých zákazníků detailně sleduje, ovšem i stránky obcí či organi‑ zací mohou být monitorovány. Přesněji řečeno – pokud chcete vědět, kolik lidí je navštěvuje, není problém to měřit a ana‑ lyzovat. Celosvětově nejpoužívanějším nástro‑ jem na měření návštěvnosti je služba Google Analytics. Umožňuje monitorovat návštěvníky webových stránek, zjistit, sle‑ dovat a porovnávat podrobné informace o jejich aktivitě. Služba je dostupná v češ‑ tině. Jestliže stránky generují do 10 milio‑ nů požadavků na server měsíčně, budete mít službu zdarma. V případě, že je třeba odbavovat požadavků více, existuje place‑ ná verze Google Analytics Premium s vyš‑ šími limity. Jak začít? Na stránkách projektu (google. com/analytics/) je k dispozici podrobná nápověda, která začínajícího uživatele provede prvními krůčky s aplikací a upo‑ zorní na to, že existuje síť certifikovaných

18 MO9_18_19.indd 18

partnerů (Google Analytics Certified Part‑ ner). Ti nabízejí implementaci webové analýzy, analytické služby a služby testo‑ vání a optimalizace webů. Certifikát je ur‑ čitou zárukou odbornosti, která je v přípa‑ dě agentur potřeba k bezproblémovému nasazení a používání Google Analytics. Do práce s Google Analytics se zběhlý internetový uživatel může pustit i sám, existuje mnoho návodů (např. formou videa). Je třeba mít účet u Googlu a mít přístup ke zdrojovým kódům stránek, které chcete měřit. Do nich se totiž vklá‑ dá měřicí kód, jenž zajistí generování dat o návštěvnosti, z nichž se vytvářejí reporty a grafy. Obecně všechny systémy pro mě‑ ření návštěvnosti fungují díky měřicím kó‑ dům nasazeným na stránkách. Z dat lze vyčíst, jaký je průběh ná‑ vštěvnosti v čase, jak dlouho návštěvník na webu pobude a zda se pravidelně vra‑ cí. Výstupů je řada a utvářejí detailní po‑ hled na to, co se na webu děje. Sledování návštěvnosti v základní podobě obstarají i jiné služby, např. Toplist.cz nebo Navrcholu.cz. Jde o české služby, jež pomocí měřicího kódu vytvářejí přehled o ná‑

MSP® (podobně jako PRINCE2®) stojí na sedmi principech, k nimž patří např.: sou‑ lad programového cíle se strategií organiza‑ ce, zaměření na přínosy, využití získaných zkušeností z minulých programů. Oblasti řízení popisuje MSP® devíti tématy, jako: or‑ ganizační struktura, leadership, plánování, řízení rizik, kvalita. Životní cyklus programu se nazývá transformační tok. K hlavním čin‑ nostem patří identifikace a definice progra‑ mu (vize a detailní analýza možností), řízení jednotlivých tranší a uskutečňování přínosů dílčích projektů. MSP® nabízí rámec použi‑ telný pro jakýkoliv typ a velikost programů. Při dodržení základních principů a přizpů‑ sobení ostatních složek v kombinaci s me‑ todikou PRINCE2® pro řízení jednotlivých projektů lze dosáhnout výrazných úspěchů. ČR je kritizována za neschopnost čerpat finanční prostředky z operačních progra‑ mů v daném období. Částečným důvodem může být neefektivní řízení a ztráta původ‑ ního záměru, kdy příliš velké celky jsou ří‑ zeny jako projekty a ne programy. Doporu‑ čením pro programové období 2014–2020 je zavedení a důsledné uplatňování princi‑ pů programového a projektového řízení. n martIn lukáš konzultant IS pro veřejnou správu

Jana češPIvová akreditovaná lektorka kurzů PRINCE2 ®

vštěvnosti. Návštěvnost obvykle měří i po‑ skytovatelé hostingu a zákazník k nim má přístup. Oficiálním měřením českého internetu je NetMonitor, služba Sdružení pro inter‑ netovou reklamu (SPIR). V ní jsou zapo‑ jeny komerční subjekty (zejména vyda‑ vatelství), které potřebují měřit své weby oficiálně kvůli vykazování návštěvnosti in‑ zerentům. SPIR vydává zprávy o tom, ko‑ lik lidí se pohybuje na »českém« internetu celkem a jaké tematické okruhy obsahu je nejvíce zajímají. Otázka na závěr se sama nabízí. Proč by měly obce nebo muzea měřit návštěvnost svých webů a analyzovat chování návštěv‑ níků? Díky měření lze zjistit, co návštěv‑ níky zajímá a které sekce jsou pro ně nej‑ zajímavější. Podrobnější analýzy mohou přispět ke zkvalitnění servisu pro čtenáře. A v neposlední řadě je dobré vědět, kolik lidí web navštěvuje, tedy kolik lidí lze zasáhnout. Kolik návštěvníků je z oko‑ lí, kolik ze zahraničí a z jakých kanálů se na web dostávají. Tyto údaje umožňu‑ jí reagovat na poptávku po informacích n a uspokojit ji. Jan handl ICT publicista

září 2013

27.8.13 11:01

in

Informační a komunIkační technologIe

elektronická podpora usnadňuje jednání rady a zastupitelstva v dačicích Jednání rady nebo zastupitelstva může navenek vypadat jako snadná věc – svolá se jednání, prodiskutují se na něm jednotlivé body, vše se odhlasuje a vyvěsí se zápis. Avšak zainteresované osoby na městském nebo obecním úřadě vědí, že takhle jednoduché to není.

I

když Dačice nejsou velké město (asi 7650 obyv., pozn. red.), byl náš úřad ve vy‑ užívání informačních technologií vždy progresivní. Nerudovské »kdo chvíli stál, už stojí opodál«, platí v eGovernmentu dvoj‑ násob. Každý iniciátor novinek však musí být i jejich realizátorem a uživatelem. Musí vědět, co od programu požadovat, a zároveň být příkladem koncovým uživatelům infor‑ mačního systému (IS). Musí dokázat pozi‑ tivní argumentací podpořit práci nejen ko‑ legů, ale i radních a zastupitelů. aktuální a dostuPné Podklady Přípravou a průběhem jednání jsme se za‑ čali zabývat už před lety. Rozhodli jsme se pořídit komplexní elektronickou podporu pro tyto procesy. Ta minimalizuje dupli‑ citní práci, přepisování a kopírování. Sou‑ časně by měla zajistit, že nějaký dokument tzv. neusne ve schvalovacím kolečku, a že všichni budou mít k dispozici aktuální verzi podkladů. Program, který jsme pořídili, zastřešuje celý proces přípravy a průběh jednání a zve‑ řejnění výstupů na webu města a úřední desce. Podporuje tvorbu návrhu usnesení, zajišťuje jeho postupné zasílání schvalova‑ telům a verzování provedených změn. Po schválení návrhu již není třeba jeho jednotlivé části kopírovat do programu jednání. Vlastní tvorba programu je otáz‑ kou několika kliků, případné změny pořadí

bodů lze provést přetažením dané položky myší. Podklady pro jednání rady nerozesí‑ láme v papírové podobě, ale vystavujeme je na internetu a radní je mají k dispozici během několika minut po jejich zařazení na program schůze. Úkoly na Jednom místě Modernizovali jsme také průběh jednání. Jednotlivé návrhy usnesení a související ma‑ teriály (snímky z map, návrhy smluv apod.) promítáme dataprojektorem. Při zasedání zastupitelstva používáme hlasovací zaříze‑ ní. Body jednání do něj nepíšeme ručně, ale snadno je naimportujeme. Aplikace eJedná‑ ní respektuje zákon č. 101/2000 Sb., o ochra‑ ně osobních údajů a umožňuje automatic‑ ky začernit osobní údaje při zveřejňování. Postupně využíváme nové funkce progra‑ mu a rovněž iniciujeme různá vylepšení. Díky programu eJednání mají dokumenty jednotný vzhled a obsah a pracujeme s nimi především v elektronické podobě. Hledat v dokumentech lze podle různých kritérií – např. podle čísla usnesení nebo fulltextem. Zjednodušili jsme přípravu a trojnásob‑ ně zrychlili průběh jednání rady a zastu‑ pitelstva. Aplikace také uspíšila vracení schválených materiálů odborům městské‑ ho úřadu (v řádu hodin). Z každého jednání plynou úkoly pro za‑ městnance, ale jejich sledování pomocí Excelu, Wordu nebo Outlooku je neefektiv‑

ní. Využíváme tedy eÚkoly, další program z nabídky dodavatele eJednání, společnosti VERA, spol. s r. o. Obě aplikace jsou propo‑ jeny a úkoly, které vznikly z usnesení, jsou na jednom místě a pod kontrolou. Příprava jednání a práce s úkoly jsou jen malou částí procesů, které na úřadě probíhají. Díky dodavateli také nemusíme hlídat legislativní změny. Společnost VERA je sleduje za nás, průběžně je zapracovává do všech agend IS R@dnice VERA® a nabí‑ zí školení, která se týkají nejen změny ob‑ sluhy programu, ale i legislativního rámce těchto změn. vzáJemně výhodná sPoluPráce Legislativní nároky na dokumentaci a práci s informacemi se stále zvyšují. Před rokem nabyl účinnosti Národní standard pro elek‑ tronické systémy spisové služby. Soulad na‑ šich procesů s tímto předpisem a s platnou legislativou ke spisové službě prověřil audit spisové služby, který pro nás zpracovala rovněž společnost VERA. Navíc jsme obje‑ vili nové možnosti optimalizace některých procesů při zpracování dokumentů. Nutnou aktualizaci spisového řádu jsme provedli též ve spolupráci s dodavatelem IS. Tato spolupráce je výhodná oboustranně – dodavatel získává pro svou práci nezbytné know‑how a úřad nahradí některé výkyvy v kapacitách odborných referentů. V průběhu let prošla práce na našem úřadě velkými změnami. Ačkoliv jsou zprvu všech‑ ny novinky náročné a někteří kolegové se in‑ stinktivně brání tomu, co neznají, postupně si dovedeme poradit nejen s jednáním rady a zastupitelstva, ale většina pracovníků si prá‑ ci bez využití IS už nedokáže představit. n karel macků tajemník MěÚ Dačice

Získejte čas při přípravě jednání rM a ZM agenda ejednání r@dnice vera® návrh usnesení

EFEKTIVNÍ JEDNÁNÍ

hlasování

schválení

program

• Úspora času až 60 % • transparentní jednání • jednotný vzhled dokumentů zápis

úkoly z usnesení

pozvánka

podklady pro jednání

• efektivní příprava podkladů • Zkrácení procesu schvalování • přehled o úkolech publikace zápisu

fulltextové vyhledávání

www.vera.cz | ejednani.vera.cz | [email protected] MO001460

MO9_18_19.indd 19 obec_2013.indd 1 inzerat eJednani_Moderni

27.8.13 11:01 12.8.2013 21:09:33

Životní prostředí

v praze zaznějí zkušenosti ze snižování hluku a znečištění ovzduší ve světě Shromáždit lokální úspěšná řešení při snižování hluku a znečištění ovzduší v městských aglomeracích, vedoucí ke zlepšování zdravotního stavu místního obyvatelstva, si klade za cíl mezinárodní konference BETTER CITIES FOR BETTER LIFE, která se uskuteční ve dnech 28. a 29. listopadu na pražském Žofíně.

n

a programu už intenzivně pracuje Programová rada, složená ze zástupců hlavního města Prahy, fakult dopravní a elektrotechnické ČVUT, 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Akademie věd ČR, Národní hlukové observatoře ČR a dalších významných institucí a organizací. Tato prestižní akce má přispět ke zprostředkování výměny zkušeností nejen mezi starosty takových světových metropolí, jako jsou New York, Mexiko City, Rio de Janeiro, Moskva, Káhira, Istanbul, Peking, Šanghaj, New Dillí, Tokio či Sydney. Účastnit se jí totiž budou i představitelé měst pro nás obvyklejší velikosti – Prahy, Ostravy nebo Ústí nad Labem. Pražské setkání cíleně naváže na jinou významnou konferenci, která se za účasti představitelů osmi evropských metropolí a Generálního ředitelství Evropské komise

pro životní prostředí rovněž věnovala problematice snižování hlučnosti a znečištění ovzduší ve městech. Zvací dopisy odešly do více než 350 měst všech obydlených kontinentů a nyní se dolaďuje vyjednávání o účasti jejich starostů či dalších jejich zástupců na pražské konferenci. Díky součinnosti Ministerstva zahraničních věcí a vynikající spolupráci českých zastupitelských úřadů po celém světě lze očekávat reprezentativní složení účastníků konference a její věcný přínos pro další práci na zlepšování podmínek pro městský život. ŽÁdnÉ vZneŠenÉ proKLAMACe, ALe KonKrÉtní prAKtiCKÁ řeŠení Hlavním smyslem konference není zformulovat vzletná prohlášení o dosažitelných cílech v boji proti hluku a znečištěnému

FOTO: archiv

Již v roce 2006 seznámil Dopravní komisi hl. města Prahy londýnský specialista na dopravní hluk a smog Patrick Allcorn (vpravo) z Transport for London se závažnou hlukovou a smogovou situací v britské metropoli nad Temží. Na snímku při diskusi se členy Národní hlukové observatoře ČR o nástrojích ke zlepšení situace s alarmujícími dopady na zdraví městského obyvatelstva.

ovzduší ve městech v roce 2050, nebo snad dokonce v roce 2100. Ale půjde o to shromáždit na konferenci úspěšná řešení, jichž se podařilo dosáhnout v konkrétních čtvrtích a dalších lokalitách zúčastněných měst, nebo třeba i jen v jednotlivých ulicích. Právě taková konkrétní, v praxi už osvědčená řešení pak bude možné multiplikovaně použít všude tam, kde jsou pro to vhodné podmínky. Konference se bude věnovat také hledání formátů systémového řešení průběžného financování programů snižování hluku a znečištění ovzduší. Jinak totiž v lidském organismu časem nastanou nevratné patologické změny – krize, nekrize. Obyvatele naší planety proto dnes zajímají možnosti pozitivních změn, které by nastaly letos, příští rok... nejdéle už během našeho života. K tomu využijme úspěšných příkladů, jež inspirují a motivují k následování. Organizátoři listopadové konference (viz www.better‑cities.eu) očekávají hojnou účast i starostů z České a Slovenské republiky, kteří se na ní mohou nechat inspirovat pro svou další práci v komunální politice. Budou však také moci přispět vlastními zkušenostmi do databáze unikátních řešení a podělit se o ně s ostatními. Od samého začátku je konference připravována se záměrem dlouhodobého projektu, jehož prostřednictvím bude možné si ve struktuře národních rad, koordinovaných kontinentálními a celosvětovými neziskovými orgány, v příštích letech vyměňovat zkušenosti a čerpat z úspěšných řešení – a pravidelně se k tomu na různých místech planety také scházet. Očekává se účast zástupců Organizace spojených národů, Světové zdravotnické organizace i Evropské komise. Společenský galavečer 28. listopadu připravovaný pro 1100 pozvaných hostů bude věnován slun chově postižené populaci. ivo vAnĚK prezident konference

přihlašte strom k odbornému ošetření

A

ž do 27. září kyne vzrostlým stromům z celé republiky možnost bezplatně získat odborné posouzení svého stavu. Stačí strom přihlásit do projektu Zdravé stromy pro zítřek, který již pátým rokem pořádá Nadace Partnerství, Mendelova univerzita v Brně a Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, o. s. Z došlých žádostí navíc komise vybere stromy, v jejichž koruně certifikovaní evropští arboristé zdarma provedou na jaře příštího roku ukázková ošetření. Podrobnosti o projektu, jehož hlavním cílem je podpora včasné a kvalitní péče o stromy, jsou dostupné na webových stránkách www.zdravestromy.cz.

20 MO9_20_22.indd 20

O ukázkové ošetření jednoho stromu mohou žádat obce, školy, občanská sdružení a další organizace a jejich prostřednictvím také jednotlivci. »Zdravotní stav a vitalitu všech přihlášených stromů nejprve na podzim zdarma posoudí odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity ve spolupráci se studenty. Díky tomu majitelé stromů získají hodnocení a návrh pro další postup, který určitě využijí při budoucí péči,« říká koordinátorka projektu Hana Rambousková z Nadace Partnerství. Jarní ukázková ošetření provedou na vlastní náklady stromolezci, kteří vlastní certifikát European Tree Worker (Evropský arborista) a do projektu se dobrovolně za-

pojili. »Na stromech obvykle odstraňují suché, poškozené či nevhodně rostoucí větve, stabilizují je a odlehčují jejich korunu nebo se upravuje podjezdná výška,« vysvětluje Světlana Vávrová ze Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu, která certifikované arboristy sdružuje. Hlavním cílem projektu je zvyšování povědomí o důležitosti pravidelné a hlavně odborné péče o stromy, což u nás stále ještě není samozřejmostí. Proto komise při výběru stromů zohlední způsob, jakým bude ošetření prezentováno veřejnosti. Přihlížet se bude samozřejmě také ke stavu stromu a z něj vyplývající potřebnosti zásahu nebo /sk/ významu stromu pro dané místo. září 2013

27.8.13 11:06

Pět tipů jak na bioodpad Bezpochyby jedním z hlavních témat ve městech a obcích je nakládání s bioodpadem. Bioodpad je významnou složkou odpadů vznikajících v komunální sféře. Při separovaném sběru je však bioodpad surovinou, kterou je možno přeměnit na užitečný materiál (kompost) využitelný v široké škále lidské činnosti, či využít energie z něj vzniklé například v Bioplynových stanicích. Tradice, výkon, spolehlivost a především spotřeba a vynikající servisní síť jsou častým důvodem, proč si zákazníci vybírají právě společnost I-tec Czech, spol. s r.o. V oblasti svozu a separace bioodpadů nám představuje hned několik možností. Svým portfoliem je zaměřena především na menší svozové prostředky, které jsou ideálním řešením pro úzké průjezdní profily, horší dostupnost a špatné terénní podmínky. Ovšem ani velké „svozáky“ jí nejsou neznámou.

Piaggio Porter sběrná vana 1) Jedním z nejmenších vozů v Evropě je model Piaggio Porter s nástavbou sběrná vana, která spadá do kategorie N1. Nástavba o objemu 2000 l je vodotěsná a v podlaze je vypouštěcí otvor. Součástí je také hydraulický převraceč odpadních nádob (60-360 l). Zdvihací systém je vybaven dvěma hydraulickými písty, přičemž samotné vozidlo je zajištěno dvěma hydraulickými stabilizátory. Výklopná dvířka na bocích sběrné vany slouží ke snadnému vhozu odpadu z parkových košů.

Porter Maxxi hákový nakladač 2) Další variantou je vozidlo Piaggio Porter Maxxi. Díky dvoumontáži na zadní nápravě dochází ke zvýšení nosnosti. Nástavba kontejnerový nosič o objemu kontejneru cca 3 m3 a celkové hmotnosti vozidla 2200kg je ideální pro svoz odpadu. Zvedací síla činí 1500kg. K udržení ochrany životného prostředí se vozy Porter i Maxxi dodávají i s alternativními pohony LPG a CNG. Vozidla díky svým rozměrům mohou svou práci vykonávat pohodlně i z chodníku a neblokovat tak hlavní tepnu – průjezd Vaší obce či města.

MO9_20_22.indd 21

New Midicar 5 m3 3) Dalším pomocníkem může být i vozidlo v kategorii N2 o celkové hmotnosti 5500kg. Vodotěsná sběrná vana o objemu 5000 l má poměr lisování 1:4 a dokáže vyprázdnit až 1100 l kontejner.

Linear press 11 m3 4) Další vozidlo v pořadí dokáže pojmout až 3600 l tekutých složek odpadu a je jediný svého druhu v ČR. Na podvozku je umístěna nástavba Novarini o objemu 11 m3 s poměrem lisování 1:5. Lze na něj umístit všechny nádoby, které jsou dostupné na trhu.

Linear press 15 m3 5) Posledním vozem je linear s nástavbou na 15 m3 separovaného odpadu s hydraulickou rukou. Hydraulická ruka má dálkové ovládání, a tak na její obsluhu stačí jeden člen posádky, zaznamenali jsme již v několika obcích ČR svoz Bioodpadu formou sběrných zvonů, které byly doménou zejména papíru, plastu, skla a textilií – tedy jiných složek „separáku“ a vida již i Bioodpad. Jednou z předních výhod nástaveb je jejich univerzální použití, protože si poradí následně i s komunálním odpadem a nejedná se tak o drahé – jednoúčelové speciály. Více na www.itec-czech.cz MO001459

27.8.13 11:06

Životní prostředí

K novinkám mobilní protipovodňové ochrany pro rychlé nasazení patří systémy, jež se v zahraničí nazývají Rescue Bags. Abychom je rozlišili od protipovodňových pytlů s pískem, tradičních nebo tandemových, budeme je nazývat absorpčními protipovodňovými pytli.

čtvero Způsobů pouŽití APP mohou nahradit pytle s pískem zejména jako bariéry určené při povodních k ochraně staveb. Významným způsobem pomoci v případě povodní nebo zasažení objektů je též určení pro sběr vody. APP jsou schopny nasát povodňovou vodu a udržet ji absorbovanou ve formě gelu až několik týdnů. Třetím způsobem použití je utěsnění lokálních úniků. Čtvrtou oblastí využití nejsou povodně, ale lesní požáry, kdy propojením jednotlivých vodou nasátých segmentů lze vytvořit ochranný val (izolaci) proti šíření požáru. Ale tato navrhovaná aplikace ještě nebyla vyzkoušena. App versus pytLe s písKeM Ve srovnání s pytli s pískem jsou APP lehčí a snadněji se s nimi manipuluje. Při skladování zaberou málo místa a jsou vyrobeny z nezávadných materiálů. Pytle s pískem potřebují písek a plnicí zařízení, nástroje a zejména lidský potenciál, kdežto APP se plní povodňovou vodou téměř »automaticky«. V případě nouze či prodlení lze APP dopravit na místo určení letecky.

22 MO9_20_22.indd 22

postup stAvby oChrAnnÉ hrÁZe APP ponoříme do vody, hloubky 30 cm. n Čekáme 3 min., až polymer expanduje. n Naplněný segment vložíme do stavby při zachování pravidel stavby cihlové zdi a pravidel, která byla stanovena pro stavbu pytlů s pískem (viz např. článek v Moderní obci č. 11/2011). n Preventivně můžeme položit neaktivované APP na místě předpokládaného příchodu povodňové vody, která postupně APP aktivuje, naplní. LiKvidACe App po povodni Při likvidaci APP pracujeme v ochranných rukavicích. Pytel uložíme do plastového kontejneru nebo pytle na odpadky. n Rozřízneme a otevřeme horní část pytle a polymer posypeme deaktivačním prostředkem, který je součástí dodávky APP. n Promícháme, aby rozklad proběhl rychleji a vyčkáme asi 15 min, než proběhne neutralizace. Deaktivovaný polymerový gel poté smícháme s vodou a spláchneme do odpadnich vod. n Vlákna APP a zbytky polymeru se zlikvidují ve spalovně. n Jednodušší, ale časově náročnější způsob likvidace je nechat pytle delší dobu na otevřeném slunném místě a nechat vodu z velké části odpařit. Potom lze pytle se zbytky polymeru poslat do spalovny. Je to stejný polymer na bázi akrylátů, který se používá v dětských plenách Pampers.

FOTO: archiv

n

Pyramidové stohování.

FOTO: archiv

prinCip oChrAny Položíme-li prázdný APP do vody, během 3–5 minut nasákne a absorbuje vodu. APP totiž obsahuje polymer, který působením vody zgelovatí. Gel vydrží ve své podobě několik týdnů podle venkovní teploty, vlhkosti a přímého slunečního záření. (Poslední použité vzorky skladované v nevytápěné garáži při teplotách letošního května držely svou formu několik týdnů.) Gel vytvoří z pytle základní stavební segment (tvárnici, nebo podle velikosti pytle i větší stavební útvar) pro stavbu protipovodňové stěny. Segment je poměrně stabilní a dobře se s ním manipuluje. Gel se nevytvoří, když je voda slaná, nebo když je masivně znečištěna chemickými látkami. Pro rychlejší nastartování reakce a průběh absorpce je vhodné před aplikací každý segment ponořit celý do vody. APP jsou jednorázové a nejsou určeny pro opakované použití. Segment o rozměrech 60 x 40 x 20cm absorbuje až 23 litrů vody.

Detailní snímek absorpčních pytlů.

Hrazení z pytlů přímo proti vodě.

teChniCKÉ údAje A speCifiKACe Vzhledem ke stabilitě lze APP použít ke stavbě stěny vysoké až 1,5–2 m, přičemž musí být zachována pravidla stavby jako při stavbě cihlové zdi. Na dvou největších stranách je APP opatřen protiskluznými zelenými nebo modrými terčíky, jež zvyšují stabilitu při položení segmentu na hladší plochu nebo navzájem na sebe. Výrobce dodává různé rozměry. Hmotnost prázdného APP o rozměrech 60 x 40 x 20cm je 200g. Při testování pevnosti byl na segment položen hliníkový plech o rozměrech 600 x 400 x 10mm. Segment vydržel působen ní síly 5 kN kolmo na plech. jiří MAtĚjKA

FOTO: archiv

v

ýhodou absorpčních protipovodňových pytlů (APP) je jejich nízká hmotnost v nenaplněném stavu (100–200 g na pytel), a tedy možnost rychlé dopravy na místo určení, podle potřeby i letecky (vrtulníkem záchranné služby).

FOTO: archiv

povodňová ochrana: Absorpční pytle

Ministerstvo vnitra generální ředitelství hZS Čr

jArosLAv nAjMAn LD aviation Prague s.r.o.

Hráz z pytlů přímo u stěny.

září 2013

27.8.13 11:06

Příloha

ilustrační FOtO: jan schejbal

Energetická praxe v obcích a regionech

Debaty na téma budoucnost obnovitelných a »tradičních« zdrojů energie pokračují. (Na snímku: větrná elektrárna u Urbanova u Jihlavy.)

otazníky kolem podpory obnovitelných zdrojů energie Návrh Státní energetické koncepce s výhledem do roku 2040 vzala vláda na vědomí loni v listopadu. Součástí energetického mixu ČR jsou podle něj také obnovitelné zdroje energie (OZE), i když jen v omezené míře.

M

inulý měsíc schválila (nyní již rozpuštěná) Poslanecká sněmovna vládní návrh na omezení podpory výroby elektřiny z OZE v nových elektrárnách uvedených do provozu od 1. 1. 2014. Účelem novely je omezit dopady podpory OZE na spotřebitele i na státní rozpočet. (Letos jde na tuto podporu kolem 45 mld. Kč, z toho téměř 12 mld. ze státního rozpočtu.) Poslanci ale vložili do novely přechodné období, jež se vztahuje na ty, kteří ke dni účinnosti zákona budou mít stavební povolení i autorizaci a podaří se jim jejich elektrárny uvést do provozu do konce roku 2015. Pak se na ně bude vztahovat podpora podle dosavadního znění zákona. Jak jsou producenti energie z OZE podporováni v praxi? Výrobci, kteří ji dodávají do sítě, za ni dostanou zvýhodněnou cenu. Její výše se liší podle zdroje, ale záleží též na roku uvedení do provozu. Věc komplikuje i jiný způsob podpory, který od letošního ledna přinesl nový zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. září 2013

MO9_23_31.indd 23

Pokud by šlo o nové zařízení připojené letos, pak je možné za 1 kWh z malé vodní elektrárny inkasovat 3,23 Kč, ze střešní sluneční elektrárny do 30 kW 2,83 Kč. U větrných a bioplynových zdrojů, kde je výkon obvykle větší než 100 kW, je podpora formou zeleného bonusu k tržní ceně a ten dělá 1,57 Kč, resp. 2,49 Kč. Jestliže obec provozuje kotelnu na biomasu o výkonu nad 200 kW v teplárenské síti, může dostat příspěvek i na vyrobené teplo, a to 50 Kč za GJ. Situaci dál komentuje Ing. Edvard Sequens, energetický expert z občanského sdružení Calla. »Zvýhodnění by mělo v případě elektřiny garantovat návratnost drahé investice v průběhu 15 let. Co způsobilo chybné nastavení u fotovoltaiky, víme dobře všichni. Nicméně pomocí několika úprav zákonů již došlo k nápravě. Není tedy žádný rozumný důvod k tomu, že by od 1. ledna příštího roku neměl dostat podporu žádný nový zdroj elektřiny ze slunce, větru, vody či biomasy (s výjimkou těch, které jsou již dnes v procesu povolování

a tento se dokončí v průběhu dvou let). Stávajících provozovatelů se změna legislativy nedotkne. Ale i pro ně chystá Ministerstvo průmyslu a obchodu další úpravy zákonů, které by je případně mohly o podporu připravit.« Jak je to s podporou alternativních zdrojů energie v obcích a městech např. v okolních státech? »Náš zákon na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů se inspiroval u německých sousedů, kde jejich Erneuerbare-Energien-Gesetz zajišťuje impozantní nástup čistých zdrojů,« pokračuje Edvard Sequens. »Zvýhodněnou cenu za obnovitelnou elektřinu ale dostávají výrobci i v Rakousku, na Slovensku a v dalších zemích.« Budoucností, a to i pro obce a města, by mohlo být zavedení systému net-metering. »Provozovatel elektrárny spotřebovává vyrobenou elektřinu primárně pro svoji potřebu a jen přebytky dodá zdarma do sítě. Ekvivalentní množství si může ze sítě odebrat v čase, kdy jeho zdroj nepokryje potřebu,« vysvětluje. Net-metering úspěšně funguje např. v USA, Itálii, Maďarsku, Dánsku, Španělsku, Francii, Kanadě či Austrálii a od roku 2014 je zaváděn na Slovensku. »České ministerstvo průmyslu zatím spíše hledá důvody, proč ani tímto způsobem integraci OZE do české soustavy nechce pod/sd/ pořit,« uzavírá Edvard Sequens.

23 30.8.13 10:28

Příloha


energetickou soběstačnost podpoří rychlerostoucí dřeviny

V

posledních dvou desetiletích se v Evropě začíná na stále větší rozloze zemědělské půdy využívat nový systém hospodaření označovaný jako plantáže rychlerostoucích dřevin (RRD), případně energetické plantáže. Na rozdíl od jiných způsobů pěstování dřevní hmoty, jsou plantáže RRD sklízeny ve velmi krátkém obmýtí – takzvané minirotaci tří až sedmi let, kterou je možné opakovat několikrát po sobě bez nutnosti nové výsadby. Jejich produktem je dřevní biomasa využitelná hlavně jako palivo vhodné pro vytápění či sdruženou výrobu elektřiny, ale i jako průmyslová surovina na výrobu konstrukčních materiálů, tekutých paliv nebo farmak.

FOtO: archiv

Proč a jak zakládat Plantáže rychle rostoucích dřeVin Hlavní důvody pro zakládání plantáží RRD: ■ využití obecních pozemků (využití půdy pro nepotravinářskou produkci); ■ rozvoj zemědělských oblastí (nová pracovní místa, posílení místní ekonomiky – peníze za energii zůstávají v regionu, investice do nových technologií); ■ snížení znečištění ovzduší. Pro zakládání výmladkových plantáží RRD jsou v podmínkách České republiky ověřené zejména topoly a vrby. Vedle toho se ověřují také další druhy dřevin, jako pajasan, jilmy, olše, lípy aj. V současnosti se pro výsadbu produkčních plantáží používají převážně vybrané druhy topolů a vrb a to zejména z hlediska dobré produkce biomasy. Pro opláštění těchto porostů je ale možné využít jiné a zejména domácí dřeviny a keře, např. trnité růže, lísky, olše. Pro potřeby zakládání plantáží se využívá zejména schopnosti velmi dobrého vegetativního rozmnožování topolů a vrby, tzv.

Topolová štěpka.

24 MO9_23_31.indd 24

řízky. Hlavním zdrojem sadebního materiálů jednotlivých druhů (klonů) jsou matečnice a klonové archivy. Z hlediska pěstitele i uživatele sklízené dřevní biomasy se často jedná stále o novou problematiku, která si vyžaduje seriózní přípravu a plánování, chceme-li, aby tento produkční systém fungoval a generoval zisk. Úspěšné pěstování RRD vyžaduje adekvátní informace od správných postupů zakládání, pěstování, sklizně a rušení plantáží, až po informace o možném odbytu suroviny a ekonomice. Pro úspěšné pěstování RRD je potřeba především zajistit vhodné pozemky a dále odpovídající druhy, případně klony RRD na základě místních podmínek. Třetím důležitým faktorem, který ovlivňuje úspěšnost založení výmladkové plantáže, je dobrá a kvalitní péče o dřeviny. Příprava plantáže začíná alespoň rok před samotnou výsadbou. A po výsadbě vyžaduje kontinuální údržbu. Jedná se zejména o ochranu proti plevelům a zvěři. Po skončení produkční doby plantáže (20–25 let) je možné vrátit pozemek do původního stavu. energetické Plantáže začínají být konkurenceschoPné Hodnocení ekonomiky plantáže RRD a celého procesu produkce a využití biomasy pro energetiku je velmi specifické, protože v sobě zahrnuje nejen vlastní ekonomiku výrobních nákladů (závislé na konkrétních podmínkách), ale i problematiku poptávky a cen odvislou i od nabídky v regionu. Lze říci, že pěstování RRD je na vhodných lokalitách ekonomicky rentabilní i bez dotací. Návratnost počáteční investice je možno očekávat mezi dvěma až třemi sklizněmi – tedy šestý až devátý rok od výsadby. Níže uvádíme stručný přehled možného zhodnocení dendromasy z plantáže RRD. Odbyt suroviny z výmladkových plantáží: ■ polena na topení (2100 Kč/t), ■ štěpka pro el. energii (1200 Kč/t), ■ štěpka pro teplo (800 Kč/t), ■ dřevo na dřevotřísku (1100 Kč/t), ■ dřevo/štěpka na papír (2100 Kč/t), ■ dřevo na překližky, dýhy (16 900 Kč/t).

Zakládání plantáží dřevin se v ČR nepodporuje, přestože má řadu výhod. Hlavním využitím biomasy z výmladkových plantáží je dnes sektor lokální a regionální bioenergetiky, případně samozásobitelství. Vedle

FOtO: archiv

Bioenergetika, konkrétně pěstování rychlerostoucích dřevin, spojuje efektivní využití vlastních pozemků a zajištění zdrojů k výrobě energie a tepla. Přináší též řadu dalších, druhotných benefitů, k nimž patří tvorba pracovních míst, zhodnocení obecních pozemků či řešení vytápění obecních prostor.

Záběr na výmladkovou plantáž rychlerostoucích dřevin.

Kde se dozvíte víc? Sekce cíleně pěstované biomasy CZ Biom s ohledem na možnou podporu drobných pěsti‑ telů rychlerostoucích dřevin (rrD) vznikla v rámci cZ biom – českého sdružení pro biomasu v loň‑ ském roce nová sekce, která má za cíl sdružovat pěstitele, zpracovatele i regionální spotřebitele biomasy. Záměrem sekce je přispět širšímu pěsto‑ vání rrD, zajistit informační servis a podpořit obor jako takový. Odborné zázemí viz www.biom.cz. Semináře pro obce bioenergetika pro obce, pěstování rrD a dotační politika – to je zlomek témat, na která láká série seminářů, jež se uskuteční 24. 9. v Bečkově a 5. 11. v Průhonicích. semináře o vytápění obecních objektů vlastním palivem z obecních pozemků jsou pořádány pro zástupce místních samospráv a úřadů. vedle ak‑ tuálních informací z oboru poskytnou i praktické ukázky výmladkových plantáží, mechanizace a zpracování biomasy. Podrobnosti o akci: http://biom.cz/cz/akce.

toho nabízí tento sektor vlastníkům půdy a zemědělcům dlouhodobé zhodnocení pozemků. S ohledem na proměnlivé podmínky na agrárním trhu jsou pěstované RRD zajímavou a stabilní alternativou, jež má také řadu environmentálních přínosů. V ČR se eviduje kolem 1600 hektarů plantáží. S využitím rychlerostoucích dřevin v obecní energetice již mají dobré zkušenosti např. v Bystřici nad Pernštejnem nebo ■ v Deštném v Orlických horách. leona ŠiMkoVá projektová manažerka cZ biom

září 2013

30.8.13 10:28


Příloha

německé zkušenosti s místními zdroji Zástupci obcí a regionů z Německa a Rakouska představili v červnu v Praze během konference »Na cestě k energetické soběstačnosti« výsledky svých decentralizačních snah. Jejich společným jmenovatelem je to, aby peníze za energie neodcházely jinam a pomohly místnímu rozvoji.

n

»Našli jsme mezeru v zákoně a vytvořili akciovou společnost, do níž občané vložili kapitál 3000 eur, který se může dědit,« vysvětlil starosta. Občané mají díky tomu na deset let garantované o 25 % nižší ceny elektřiny. V říjnu 2010 dosáhl Feldheim plné energetické soběstačnosti.

Plně soběstačný FeldheiM O poznatcích na poli decentralizace energetiky v obci Treuenbrietzen-Feldheim (Braniborsko) hovořil její starosta Michael Knape, který v roce 2010 spoluzakládal Evropskou síť energeticky soběstačných obcí. Na území Feldheimu (140 obyv.) – místní části města Treuenbrietzen funguje v současnosti větrný a solární park, bioplynová stanice, výtopna na štěpku a v plánu je zbudování energetického zásobníku. Obec dodává elektřinu domácnostem i do veřejné sítě a díky přebytkům je zajímavá i pro podnikatelské subjekty. Myšlenka na podporu energetické soběstačnosti se uskutečňovala mezi lety 1995 až 2010. První přišla na řadu výstavba větrných turbín, kterých je nyní 43. Solární park zase vznikal v bývalém vojenském areálu. Panely se díky zvláštnímu mechanismu otáčejí za sluncem a podle starosty jsou účinnější. Taková technologie tehdy na trhu nebyla, tak si obec postavila továrnu na její výrobu. V roce 2008 u Feldheimu postavili také bioplynku – živočišný trus nakupuje od místních zemědělců. Feldheim je vůbec první obcí v Německu s vlastní elektrickou sítí, do níž připojila všechny budovy, vodárnu, kostel i firmy, které mají zájem. K vybudování sítě se rozhodla poté, co se dva roky marně pokoušela koupit část sítě od společnosti E.ON.

sousedská sPoluPráce alheiMu Velký kus cesty za energetickou soběstačností urazil i Alheim v Hesensku. Obec (5300 obyv.) si v roce 2004 stanovila za cíl, že spotřeba energií domácností bude v roce 2015 získávána z 80 % obnovitelnými zdroji. Podle starosty obce Georga Lüdtkeho, iniciátora vzniku regionálního spolku 11 obcí podél řeky Fuldy »Pro Region Mittleres Fuldatal«, už loni pro město vyrobili 73 % energie z OZE: ze slunce, vody a bioplynu. A testují novou technologii – úložiště pro větrnou energii jim staví firma Siemens. Solární panely má i škola, parkoviště nebo stodoly. Řidiči elektromobilů (které jsou podle starosty stále velmi drahé) mohou zdarma využít čtyři solární dobíjecí stanice. I v Alheimu se daří rozvíjet podnikání a podporovat zaměstnanost. Dokladem je např. společnost Kirchner Solar Group, která zaměstnává 250 lidí a dodává zařízení pro solární energetiku. Dosáhnout energetické soběstačnosti se Alheim snaží ve spolupráci s okolními obcemi Bebra a Rotenburg, tedy pro území o rozloze 236 m2 se 34 tisíci obyvateli (více na http://zubra.de). Tyto aktivity podporuje i spolková země Hesensko. Obce společně vytvořily tzv. masterplán, založený na budoucím energetickém mixu biomasy, fotovoltaiky a zejména větrné energie. Už nyní pokrývají stávající solární parky, vodní elektrárny, bioplynky a větrné elektrárny energetickou spotřebu domácností více než 50 %. Účelem těchto snah je, aby výdaje za energie neodcházely mimo region, nadnárodním společnostem. Jak se v obcích podařilo přesvědčit občany, aby souhlasili např. s výstavbou »větrníků«? Starostové doporučují trpělivou diskusi a zainteresování občanů do dané věci. Během diskuse ale zaznělo i varování – když se investice obce do energetiky nepovede a např. pro nadměrnou kapacitu nebude dost odběratelů, může to skončit vysokým ■ zadlužením či bankrotem.

FOtO: archiv

ěmecké zkušenosti na zmíněné konferenci, kterou v rámci festivalu reSITE (s podtitulem Města pro život) pořádala Klimatická koalice ve spolupráci se sdružením Calla a AF CITYPLAN s. r. o./ /Ligou ekologických alternativ, představili starostové obcí Feldheim a Alheim.

Bioplynová stanice ve Feldheimu.

září 2013

MO9_23_31.indd 25

siMona dVořáčkoVá

investice, která se vyplatí Předplaťte si časopis Moderní obec Unikátní obsah v den vydání na vašem stole

Bezplatný přístup do online archivu článků

Zvýhodněné vstupy na odborné akce a veletrhy

Slevová knížka pro předplatitele

Prémiový benefit od 2014 Přístup do portálu ProByznys.info na 3 měsíce zdarma

Zákaznický servis: 800 11 00 22 l [email protected] MO001464-1

25 30.8.13 10:28

Příloha


chvála slámě aneb Úsporné stavby z přírodních materiálů

t

epelná a akustická izolace, zdravé vnitřní prostředí, snadná recyklace, podpora lokální ekonomiky a cenová dostupnost patří k hlavním přínosům slámy coby stavebního materiálu. Povídali jsme si o ní s Ing. Danielem Grmelou, který se zaměřuje na nízkoenergetické domy z přírodních materiálů. Jakým způsobem se sláma z konstrukčního hlediska využívá? Sláma je buď nosná, tzn. že balíky slámy nesou tíhu stropu a střechy samy, nebo tu tíhu nese jiná konstrukce – skeletová, či zděná. V obou případech plní sláma také funkci tepelné izolace. Nosná sláma může být z malých či velkých balíků. Stavění z velkých balíků je snazší, protože stěna je širší, balíky jsou hustější a výsledkem je větší stabilita. Třetí konstrukční způsob, hybridní, kombinuje lehký skelet a nosnou slámu. Balí-

■

Kde se dozvíte víc

Stavějí se ze slámy také příčky? Vnitřní příčky z balíků slámy by byly zbytečně silné. Slámu lze ke stavbě příček dobře využít v podobě slaměné řezanky.Tu snadno připravíme i ve velkém množství pomocí větší travní sekačky. Směs slaměné řezanky s hlínou se ve formě husté malty aplikuje na subtilní dřevěný rošt z latí či proutí. Po vyschnutí je výsledek po všech stránkách srovnatelný se stěnou vyzděnou z nepálených hliněných cihel – taková příčka je dostatečně tuhá, akumuluje teplo a vlhkost a akusticky izoluje. Pokud má příčka izolovat i tepelně, využije se volná sláma jako výplň dvojitého dřevěného roštu s jinak stejnou konstrukcí. Po zaschnutí a ztvrdnutí lze na stěny položit obklad, hliněnou omítku, či jakýkoliv ■

ilustrační FOtO: www.slamak.inFO

informace, inspirace, kurzy, výukové programy, a workshopy k využití přírodních materiálů, především slámy, při stavbě energeticky úsporných budov či snižování energetické náročnosti nabízí mezi jinými také web: www.slamak.info. ten provozuje skupina volně sdružených živnostníků, projektantů, architektů, řemeslníků, studentů a dobrovolníků.

ky slámy staticky spolupůsobí s dřevěnou konstrukcí. Chceme-li slámu využít při zateplení objektu, nejjednodušší způsob je přikotvit ji na fasádu konzolkami ze střešních latí a obdélníků OSB desek. Mezi ně se naskládají balíky a následně se zaklopí dřevovláknitou deskou, na kterou přijde konvenční tenkovrstvá omítka s perlinkou. Při zateplení slámou je třeba myslet na to, že se jím půdorys objektu o dost zvětší, což může být problém např. kvůli chodníku. Důležité je dále zabezpečit, aby vše bylo kryté přesahy střechy, protože římsy často nemají tak velké vyložení.

FOtO: archiv Daniela grmely

Tlak na úspory, zejména ty za energie se zvyšuje. Hlavním motivem úspor zůstává růst cen, ale posiluje i odpovědný přístup k životnímu prostředí. Obce mají řadu zkušeností zejména na poli zateplování. Co třeba využít při něm slámu?

Daniel Grmela projektuje slaměné domy.

nátěr, hrubou omítku lze příp. uhladit tak, aby zůstala jako pohledová. ■ S jakým množstvím slámy je při stavbě třeba počítat a kolik stojí balík slámy? Na běžný domek (např. 120–150 m2) se spotřebuje asi 1500–1800 balíků, včetně rezervy, počítáme-li se (sedlovou) střechou, stěnami a podlahou. Asi 400 balíků spotřebujeme na slaměné stěny, 800 když to bude podlaha a stěny, 1200 balíků, bude-li střecha pultová. Cena za malý balík slámy se pohybuje v rozmezí 15–40 korun, velký stojí kolem 300 korun. Je však potřeba připočíst ještě cenu za dopravu.

Jak je to s rozvody elektra a vody? U každého nízkoenergetického nebo pasivního domu je lépe vést rozvody po vnitřních příčkách, aby se nedělaly prostupy do stěn a nenarušila se vzduchotěsná obálka budovy. Ale i když je vzduchotěsná, je páropropustná, dům tzv. dýchá přes tu hliněnou či vápennou omítku. Zásuvky, vypínače ani baterie pokud možno na obvodové stěny neosazujeme. Je-li to přece jenom nutné, mohou být rozvody schované buď v předstěně anebo je zapustíme přímo do silné hliněné omítky na slámě. (Např. pro silnější kanalizační trubku lze vyříznout elektrickou pilou do slámy drážku, omítnout ji a vše pak zaomítnout.) ■

A pokud jde o vytápění, jaké zvolit? Slaměný objekt lze vytápět podlahovým topením, ústředním topením, krbem... Avšak konceptu domu z místních či přírodních materiálů nejvíc odpovídá, když v něm žádné tepelné rozvody nemusí být. Ale s tím je třeba počítat už v architektonické studii. Pro daný typ obydlí jsou ideální těžká akumulační sálavá kamna (např. finská). ■

Domek v Ivanovicích na Hané (96 m ) vznikl recyklací původního domku z vepřovic (viz www.slamak.info/ reference/#a1a-u1-jpg) v nový, nízkoenergetický dům, zateplený slaměnými balíky. Autoři projektu: Daniel Grmela a Lukáš Hejný, náklady: 1 mil. Kč, potřeba tepla na vytápění: 30 kWh/m2/rok, náklady na vytápění a ohřev vody: 5 tis. Kč/rok. 2

26 MO9_23_31.indd 26

září 2013

30.8.13 10:28

Kolik podlaží slaměné objekty mívají? Nejčastěji se staví jednopodlažní objekty. Tvůrcem dosud nejvyššího, trojpodlažního domu z nosné slámy je švýcarský architekt Werner Schmidt, který se zabývá stavbami pasivních domů z velkých balíků slámy (www.atelierwernerschmidt.ch, pozn. red.). ■

Slouží tyto stavby i veřejným účelům? V zahraničí např. k sociálnímu bydlení, k církevním účelům, jako infocentra apod. Z veřejných staveb u nás mohu zmínit např. mateřskou školu v Pitíně, při jejímž zateplení byla využita sláma. (Stalo se tak v rámci projektu Přírodní materiály a obnovitelné zdroje pro rozvoj pohraniční oblasti, jenž byl v letech 2008–2009 spolufinancován z Programu přeshraniční spolupráce ČR – Slovenská republika. Vedoucím partnerem projektu byl obecní úřad v Pitíně, pozn. red.) ■

Vyžadují slaměné domy zvláštní péči? Konstrukce domu izolovaného slaměnými balíky je nutné, obdobně jako konstrukce jakékoli jiné stavby, chránit před působením vlhkosti běžnou údržbou střechy, okapů a případných drenáží okolo stavby. ■

■ V čem vidíte jejich hlavní přínos a naopak slabiny? Největšími devízami jsou nízká potřeba energie na provoz (potřebu tepla na vytápění) i stavbu a recyklaci budov (tzv. zabudovaná energie). Výhodou je lokální do-

stupnost a tím dané nízké náklady spojené s dopravou, dále minimální ekologická stopa, snadná recyklovatelnost a dobrý pocit z využití 100% zdravého přírodního materiálu. Stavby jsou teplotně stabilní – v létě se tak snadno nepřehřejí, v zimě při přerušení vytápění vychládají pomalu. Pozor je třeba dávat na vlhko a nepoužívat balíky, do nichž pršelo. Zmokne-li stoh slámy z boku, vítr jej zase vysuší, slámou voda nevzlíná. Dá se tedy využít i do koupelen a vlhčích prostor. Obavy veřejnosti vzbuzuje hořlavost... Zejména během stavby je třeba dávat pozor hlavně na volně ležící slámu, kterou je třeba uklízet. V konstrukcích není tolik kyslíku, který by podporoval hoření, a to je srovnatelné s masivním dřevem. Největší riziko je, dokud sláma není omítnuta a mezi balíky je volný vzduch. Poté, co sláma vyplní konstrukce, je dobré dát první vrstvu omítky. ■

Příloha

FOtO: archiv Obce Pitín


Obálka MŠ v Pitíně je zateplena slámou.

A závěrem, zažíváme v souvislosti se zájmem o přírodní materiály ve stavebnictví, alespoň pokud jde o individuální výstavbu, jejich renesanci? Materiály, jako dřevo, kámen, sláma, hlína či rákos lidé využívají od nepaměti. Asi polovina obyvatel planety žije v obydlích z nepálené hlíny. V současnosti zažívají přírodní stavební materiály návrat i v euroamerické kultuře. O jejich výhodách jsme už hovořili. Materiály jsou tradiční, ale technologie jsou nové – méně pracné a přizpůsobené požadavku na minimální energetickou náročnost staveb, jak při výrobě, ■ tak při provozu.

■

A co se týká hlodavců? Do hotového objektu myši zavítají ze stejných důvodů jako do jakéhokoliv jiného domu: za teplem, úkrytem a potravou. Je třeba vše ohlídat především při stavbě a skladování balíků slámy, aby si v nich neudělali hnízda a nepřekousali provázky, aby se sláma nemusela znovu vázat. Při skladování (např. ve stodole) je dobrým pomocníkem kočka. ■

siMona dVořáčkoVá

jak jablonec nad nisou k teplárně přišel

j

ednání mezi majoritním akcionářem, společností MVV Energie CZ, s. r. o. a minoritním akcionářem, statutárním městem Jablonec nad Nisou o převzetí Jablonecké teplárenské a realitní, a.s. (JTR) trvala půldruhého roku. Město k tomuto kroku přistoupilo poté, co jednotková cena pro koncové zákazníky dosáhla republikového maxima, při špatném technickém stavu soustavy. Kupní cena JTR je 202 mil. Kč. Z rozpočtu města ale půjde 62 mil. Kč, když 150 milionů získá snížením základního kapitálu, na němž se obě strany dohodly. sMěreM k řízenéMu rozPadu »Síť centrálního zásobování teplem získalo město bezúplatně ve velké privatizaci v roce 1995,« líčí Markéta Hozová z kanceláře primátora. »Zastupitelstvo rozhodlo, že vybere strategického partnera k provozu a rekonstrukci CZT. Svůj akciový podíl odprodalo město v roce 1998 Severočeským teplárnám Most a smluvně si zajistilo 100% vliv na stanovení ceny tepla pro občany«. Strategický partner a majoritní akcionář se měnil ještě dvakrát. Severočeské teplárny koupila firma United Energy, jež svůj podíl (67,8 %) prodala v roce 2011 společnosti

září 2013

MO9_23_31.indd 27

MVV Energie CZ. A tehdy došlo ke změně vlivu města na stanovení ceny tepla. V uplynulých deseti letech byl vývoj cen pro koncové odběratele na patě domu (nejvyšší ceny) v rozpětí 423–807 Kč/GJ (s DPH). Od 1. 5. 2007 byla zavedena dvousložková cena (spotřební a základní složka). Ve zmíněném období se výrazně měnily ceny paliv i sazba DPH. Zatímco v roce 2003 vyrobila teplárna 684 542 GJ, v roce 2012 to bylo 425 704 GJ. Za poklesem stojí trend zateplování objektů a také to, že k CZT byli připojeni velcí odběratelé – průmyslové podniky, které kvůli hospodářské krizi zanikly. Vysoká cena zapříčinila i odpojování malých odběratelů, domácností, kteří si budují lokální kotelny ve svých objektech. Na CZT je připojeno asi 8,5 tisíce domácností a řada městských objektů, škol, sportovních zařízení atd.). Jedním z důvodů odkupu akciového podílu městem bylo i to, aby se zabránilo neřízenému rozpadu sítě, k níž jsou připojeni i odběratelé, kteří si svůj zdroj tepla zřídit nemohou. Materiál k revitalizaci CZT schválilo zastupitelstvo loni v prosinci a současné nové představenstvo společnosti se už zabývá jeho dopracováním. Návrh spočívá v říze-

FOtO: Petr vitvar

Město Jablonec nad Nisou se v červenci stalo opětovným stoprocentním vlastníkem teplárny. Nyní připravuje projekt revitalizace sítě CZT, a v plánu je energetická koncepce území.

Budova Jablonecké energetické, a. s.

ném rozpadu soustavy na dvacet blokových kotelen v devíti různých okruzích po městě. Dosud totiž teplo proudí parovodním potrubím, které navíc město hyzdí. »Je třeba dovést návrh do stadia projektových dokumentací a stavebních povolení a vytvořit územní energetickou koncepci, která je závazná,« upřesňuje Markéta Hozová. Původní odhad na revitalizaci byl 0,5 mld. korun. Možnosti financování jsou zatím otevřené i proto, že město nezná konečnou cenu – ta bude známa až po dopracování konkrétního projektu revitalizace. V úvahu připadají dotační tituly nebo finanční partneři. Vše by se mohlo uskutečnit v horizontu pěti let, ale to je podle vyjádření města /sd/ optimistická varianta.

27 30.8.13 10:28

Příloha


e.on energy globe award: kdo ovládne české finále?

kněžice: jako za časů Předků – nic se nePonechá bez užitku Projekt v Kněžicích na Nymbursku, který byl spuštěn už v roce 2006 zahájením provozu obecní centrální výtopny a bioplynové stanice a za nímž stojí nevšední aktivita starosty Milana Kazdy, není třeba čtenářům Moderní obce zvlášť představovat. Připomeňme jen to, že »bioplynka« s kogenerační jednotkou o elektrickém výkonu 330 kW celoročně vyrábí ze zemědělských, z potravinářských a z dalších materiálů a odpadů elektřinu na prodej do elektrizační sítě a teplo pro vytápění obce. V topném období, kdy by teplo z ní nestačilo na vytápění obce, nastupuje kotelna na biomasu se dvěma teplovodními kotli o celkovém tepelném výkonu 1200 kW. Bioplynka zpracovává veškerou posečenou trávu z obecních ploch, ale na podzim i listí, celoročně odpady z domácností i jídelen a nahrazuje také čistírnu odpadních vod a kanalizaci. dolní Újezd: žáky hřeje tePlo z 24 zeMních Vrtů Když v roce 2010 obec Dolní Újezd na Svitavsku během 1. etapy zateplení své základní školy podstatně snížila spotřebu plynu, hledala další možnosti úspor. Díky dotačnímu titulu, umožňujícímu kombino-

Hlasujte pro nejsympatičtější projekt a vyhrajte atraktivní cenu ■ až do 30. září (24:00) může veřejnost na in‑ ternetu hlasovat pro nejsympatičtější projekt z cel‑ kem 12 nominovaných do finále národního kola soutěže e.On energy globe award čr. nominova‑ né projekty jsou vždy po třech ze čtyř kategorií: Obec, Firma, mládež a kutil. ■ nejsympatičtější projekt získá na tři roky cenu od generálního partnera národního kola soutěže – společnosti bmw group česká republika, a to elektromobil bmw i3 spolu s dobíjecí stanicí. ■ vylosovaní hlasující obdrží elektrokolo, pračku gorenje i další hodnotné ceny. ■ hlasovat pro konkrétní projekt lze na inter‑ netových stránkách www.energyglobe.cz, kde jsou pro případné hlasování i prostřednictvím sms uvedena telefonní čísla pro jednotlivé projekty).

vat zateplení a výměnu zdroje tepla, si nakonec pořídila šest absorpčních tepelných plynových čerpadel, odebírajících teplo z 24 zemních vrtů. Starosta Ing. Stanislav Hladík poznamenává, že teplou užitkovou vodu pro školní kuchyni zajišťuje 12 vakuových solárních kolektorů na střeše budovy. »V letošním horkém létě jsme přebytečné teplo z kolektorů prostřednictvím čerpadel ukládali do vrtů,« říká starosta. Nepřijdou-li extrémní zimy, může podle jeho slov obec reálně dosahovat ročních úspor na energii 0,9 mil. Kč v cenách z roku 2012. Kdyby některá jiná obec chtěla uskutečnit podobný projekt, starosta radí: »Zákla-

Které projekty mají v soutěži šanci. Máte takový i ve své obci? ■ už 7. října budou vyhlášeny vítězné projekty v jednotlivých kategoriích (Firma, Obec, mládež a kutil) národní ceny e.On energy globe award čr a představen bude rovněž celkový vítěz národního kola soutěže. vítězný projekt obdrží 300 tisíc korun a postoupí do světového finále. to se bude konat v listopadu v salcburku. Záznam z vyhlašování vítězů národního kola soutěže bude vysílán 19. října od 21:45 na čt1. ■ Další ročník národního kola soutěže má být vyhlášen už v lednu 2014. vladimír vácha z koncernové komunikace e.On česká republika v té souvislosti vyjadřuje potěšení nad tím, jak mnoho obcí v čr se do ní každoročně hlásí. Podle jeho slov nebývalý nárůst zaznamenávají výtopny na biomasu. nicméně porota většinou oceňuje i nápad vedení obcí na podporu a motivaci občanů k energetickým úsporám. letos tak byl mj. kladně hodnocen projekt Pavla novotného, starosty z jindřichovic pod smrkem. tam totiž podpora výstavby energeticky úsporných domů obsahuje i sociální kontex, neboť má zabránit odlivu mladých lidí. ■ »skrývá‑li se za projektem i příběh spojený s jakýmikoli emocemi, je to půl cesty k úspěchu,« dodává vladimír vácha a vybízí obce, aby sledovaly stránky www.energyglobe.cz a své zajímavé energeticky úsporné projekty do příštího ročníku soutěže určitě přihlásily.

28 MO9_23_31.indd 28

Soběslavský hrad: Z prosklené přístavby lze vstoupit do věže Hláska.

FOtO: archiv Obce

V

kategorii Obec byly do závěrečného hodnocení nominovány projekty: ESO Kněžice – První energeticky nezávislá obec Kněžice ve výrobě tepla a elektrické energie, Snížení energetické náročnosti ZŠ Dolní Újezd a Záchrana gotického hradu Soběslav.

FOtO: archiv města

Celkem 217 energeticky úsporných projektů bylo letos přihlášeno do národního kola soutěže o ekologickou cenu E.ON Energy Globe Award ČR 2013. V červenci z nich porota vybrala tři nejzajímavější v kategoriích Obec, Firma, Kutil a Mládež. Ty postoupily do národního finále, v němž se budou vybírat jak premianti jednotlivých kategorií, tak celkový vítěz.

Stanislav Hladík: Moderní a ekologická technologie snížila provozní náklady na vytápění naší ZŠ o více než polovinu.

dem je kvalitní energetický audit a ekonomická rozvaha. Za předpokladu využití dotace je nutné pozorně prostudovat její podmínky, zejména budou-li reálně dosažitelné předepsané úspory. Tam by totiž mohl nastat problém.« soběslaV: knihoVna V hradníM Paláci Šetří náklady na energii Město Soběslav na Táborsku začalo se záchranou svého gotického rožmberského hradu ze 14. století už v roce 1993. Díky dotaci 36 mil. Kč mohlo v roce 2008 přikročit k vestavbě knihovny do hradního paláce podle projektu Ing. arch. Jaromíra Kročáka. Objekt paláce zůstal zachován ve stejném rozsahu i tvaru, ale byl do něho umístěn prosklený kontejner s vloženým mezipatrem pro městskou knihovnu. Knihovna s bezbariérovým vstupem a vlastním mikroklimatem je energeticky velmi úsporná, přičemž stěny se skládají ze starého hradního zdiva (150–200 cm), vzduchové bubliny (70 cm) a termoskla. Objekt je vytápěn plynovým kotlem a nachází se v něm vzduchotechnika s rekuperací tepla. Starosta Ing. Jindřich Bláha k projektu, který už získal řadu architektonických ocenění, uzavírá: »Náš gotický hrad dokládá, že energetické úspory lze hledat i v budovách, ■ v nichž by to nikdo nečekal.« iVan ryŠaVý

září 2013

30.8.13 10:28


Příloha

Přes překážky k zavádění energetického managementu v krajích a větších městech Příspěvek nabízí poznatky z implementace energetického managementu podle normy ČSN EN ISO 50001 »Systémy managementu hospodaření s energií« ve dvou krajích ČR.

i

když je pravdou, že výše uvedená norma je určena organizacím libovolné velikosti, složitosti nebo charakteru vlastníků, může být užitečné popsat některá specifika, s nimiž jsem se setkal. Tyto zkušenosti mohou být využity při dalších podobných aktivitách.

energetický Manažer kraje Energetická politika ve zřízených organizacích musí být jednotná a být prosazována mj. prostřednictvím energetických manažerů. Nejdůležitější z nich, energetický manažer kraje, by měl být cílevědomou osobností schopnou metodicky a organizačně řídit do značné míry jemu podřízené energetické manažery příspěvkových organizací. Do funkce energetického manažera příspěvkové organizace bývají jmenováni stávající pracovníci s nejrůznějšími kmenovými funkcemi (správci budov, účetní, učitelé atd.) a tedy i s různorodými kvalifikačními předpoklady pro zvládnutí této nové činnosti. Přibudou jim povinnosti, avšak prostor pro zvýšení mzdy je minimální. Pokud energetický manažer příspěvkové organizace skutečně ušetří náklady za energie, bude asi plán nákladů na příští rok o tyto úspory nižší. Přitom pravděpodobně neexistuje způsob, jak úspěšného energetického manažera z dosažených úspor odměnit. geograFická rozPtýlenost U krajů vzniká problém s geografickou rozptýleností zřízených organizací. Mnohým z nich, resp. energetickým manažerům vznikají relativně velké náklady na dopravu

znalost Místních PoMěrů Příspěvkové organizace musí být energetickým managementem vedeny k úspornému provozu energetických systémů. Jejich energetickými manažery by měli být odborníci, kteří znají specifika vlastního provozu a mají motivaci k tomu, aby možné úspory odhalovali a navrhovali konkrétní opatření. Je přitom nepředstavitelné, aby tuto funkci za ně prováděl superspecialista ze vzdáleného úřadu. Pokud by to přesto měl dělat, potřeboval by na jednoduchou analýzu jedné příspěvkové organizace jistě několik dnů práce. Jinými slovy – více než třetinu za celý rok jich nemůže zvládnout. Těžiště práce energetického manažera je tedy skutečně nezbytné přenést na osobu, která zná specifika místního provozu, avšak bude krajským energetickým manažerem odborně školena a metodicky vedena. Implementace energetického managementu v krajích a velkých městech přináší nové výzvy. Navzdory jim je nezbytné vzrůstajícím nákladům za energie čelit: jde o kontrolu částek v řádu stovek (kraje) nebo desítek (velká města) milionů korun ročně. (S implementací normy ve veřejném sektoru může pomoci i publikace, která bude začátkem roku 2014 k dispozici na webu ■ Ministerstva průmyslu a obchodu.) toMáŠ chudoba energetický poradce

MO001416-2

struktura a zPůsob FinancoVání Co může komplikovat dobré fungování energetického managementu? ■ Typický kraj je zřizovatelem mnoha (až několika stovek) příspěvkových organizací. ■ Tyto organizace jsou samostatnými právnickými osobami se svými jednateli a řediteli. ■ Jejich provoz je financován ze dvou zdrojů: zřizovatel hradí náklady spojené s provozem (tedy i energie), zatímco ministerstva školství, zdravotnictví či kultury hradí zejména mzdové náklady. ■ Jednotlivé skupiny těchto organizací jsou řízeny různými odbory kraje/města (školství, zdravotnictví apod.). To vše se výrazně liší od soukromého sektoru s jednodušší hierarchií odpovědností a práv. Implementaci systému dále ztěžuje: ■ Úředníci nejsou předem dostatečně informováni o tom, co norma ISO 50001 skutečně znamená, jaké má cíle a jaké komplikace může její implementace přinést. ■ Na úřadech často chybí jednotná a věrohodná elektronická databáze budov, energetických spotřebičů a odběrných míst. ■ Neexistuje jednotná politika informačních technologií. Jinými slovy – na každé zřízené organizaci jsou jiné počítače, jinak nastavené, s jinými programy a prohlížeči, jinak spravované, na kterých různě kvalitně

poběží internetová aplikace energetického informačního systému. ■ Nemusí být jasné, kde je uložena a jak hodnověrná je dokumentace staveb, energetické audity, dodavatelské smlouvy na energie, faktury za energie a další podklady. Řešením je zavedení společné (přes všechny příspěvkové organizace) správy dokumentů.

a časové ztráty spojené se školením na úřadu kraje, vzdáleném mnohdy až 90 km. Toto lze řešit přenesením školení např. do bývalých okresních měst. Energetický manažer kraje by měl alespoň občas celé jím metodicky řízené energetické hospodářství navštívit. Ze stovky organizací někdy zvládne i tři za jeden den, na ty větší či vzdálenější bude potřebovat celý den, ne-li více. Jen tato práce představuje včetně přípravy a vyhodnocení rok čistého času.

MO9_23_31.indd 29

30.8.13 10:28

Příloha


technologická revoluce v osvětlení je výzvou pro architekty i radnice

Jaké možnosti nabízí osvětlení při úpravách veřejných prostor a které z nich jste využili v případě sídliště Ráj? Správné a úsporné osvětlení venkovních prostor je důležitým aspektem našich návrhů a já jsem velmi ráda, že v tomto oboru teď zažíváme technologickou revoluci. Nám architektům se tak otevírá další rozměr naší tvorby – světlo začíná být trojrozměrné, přetváří se v úžasný nástroj pro docílení požadované atmosféry, má efekt! Můžeme pracovat s jeho intenzitou, měkkostí, barvou i stíny. V donedávna ne-

■

osvětlených vnitroblocích jsme zvolili LED osvětlení se svítidly STELA Long se záměrně chladnějším bílým světlem, umožňujícím vytvořit kontrastní světelné akcenty právě u vnitroblokového mobiliáře. Naopak u hlavních tahů pohybu pěších a vstupů do domů jsme upřednostnili souměrné osvětlení, poskytující pocit bezpečí při použití stejných svítidel. S jiným akcentem osvětlení dosáhnete téměř až denního světla, takže chodci se pod ním cítí bezpečněji. Neruší však nové veřejné osvětlení zejména obyvatele v nižších podlažích? K dosažení intimní nálady jsme zvolili jen pětimetrové stožáry. Navíc domy v této lokalitě většinou mají byty až v 1. patře, čímž okna v nižších patrech nejsou osvětlována nežádoucím způsobem.

■

■ Co pro vás bylo při práci s veřejným osvětlením na sídlišti Ráj nejzajímavější? Velkou radost mi činila již pouhá hra se světlem, s osvětlením jednotlivých navržených prostor, hra s možnostmi, jež dnešní technologie skýtají. Stela Long je krásné svítidlo se špičkovým designem, je opravdu radost s ním pracovat. Je úžasné vidět, že světelný efekt, jenž chcete v určitém prostředí docílit, je dnes možné právě tak zrealizovat. A to vše v dlouhodobém horizontu při docílení vyššího výkonu při nižších provozních nákladech.

Veřejné osvětlení je však součástí prostoru i za bílého dne. Jak jste v Karviné zohlednili tento fakt? Ano, stožáry veřejného osvětlení skutečně za denního světla vnímáme jako prvky městského mobiliáře. My jsme v projektu uvedli do souladu materiál i barvu použitých ocelových stožárů s ostatním mobiliářem. Při již daném pozadí barevných fasád domů jsme zvolili uklidňující antracitově šedou barvu a dali vyniknout okolní nové syté zeleni sadových úprav.

FOtO: archiv

■

Odlišuje se nyní sídliště Ráj veřejným osvětlením od ostatních částí Karviné? Již regenerovaná část sídliště získala moderní veřejné osvětlení, vytvářející zajímavou a neopakovatelnou atmosféru prostor. Uniformní části sídliště se za pomocí atraktivního nasvětlení stávají jedinečnými prostory s vlastní identitou.

■

Iva Seitzová: Díky moderním technologiím dnes při osvětlování veřejných prostor můžeme pracovat s intenzitou, měkkostí i barvou světla a s jeho stíny.

30 MO9_23_31.indd 30

Antracitově šedé stožáry za dne nepotlačují okolní zeleň a dávají jí vyniknout.

FOtO: archiv ateliéru genius lOci

l

etos v červenci skončily práce na prvních dvou etapách regenerace karvinského sídliště Ráj. Projekt Ing. arch. Ivy Seitzové zahrnuje hlavně úpravy komunikací spojené s přebudováním uličního prostoru tak, aby se zvýšil počet odstavných stání při lepším komfortu dopravy. Řeší i přetrasování a doplnění chodníků, vytvoření útulných prostor pro každodenní rekreaci obyvatel i úpravu vnitrobloků a dětských hřišť a s tím spojenou rozsáhlou regeneraci sídlištní zeleně (autorkou sadových úprav je Ing. Magda Cigánková Fialová), stejně jako doplnění městského mobiliáře a rekonstrukci veřejného osvětlení. Součástí studie byla i anketa mezi zhruba 6900 domácnostmi, jež sídliště obývají – celkem jde o přibližně 17 tisíc obyvatel.

FOtO: archiv ateliéru genius lOci

Příprava studie regenerace sídliště Karviná-Ráj z dílny Ateliéru Genius loci v čele s Ing. arch. Ivou Seitzovou měla interdisciplinární charakter, když se na ní spolu s architekty podíleli také sociolog, dopravní inženýři, krajinářská artchitektka – a také odborníci na práci se světlem.

Pouze pětimetrové stožáry zamezují tomu, aby okna v nižších patrech domů byla osvětlována nežadoucím způsobem. Výrobce svítidel: Philips, www.lighting.philips.cz Více informací: [email protected]

Doceňují radnice vhodné veřejné osvětlení jako organickou součást úprav veřejných prostranství? V Karviné jsme měli štěstí na porozumění novým technologiím ze strany radnice. Našemu návrhu osvětlení se dostalo podpory investora, který si uvědomuje, že rychlý rozvoj technologií v osvětlení bude nově formovat veřejný prostor. Velkou roli při výběru samozřejmě hraje i snadná údržba svítidel a jejich životnost. Bohužel, dosud ne na všech radnicích sedí osvícení investoři, kteří chápou význam správného osvětlení veřejného prostoru. Například v Německu či Švédsku se klade velký důraz na energetickou úspornost a udržitelnost. Tamní radní jsou také velmi dobře obeznámeni s funkcemi, jež vhodně zvolené osvětlení plní: Slouží bezpečnosti v dopravě i chodcům ve městech a propůjčuje obcím vlastní identitu. Ostatně já sama si často v zahraničí pamatuji jednotlivá města ■ právě podle veřejného osvětlení. ■

iVan ryŠaVý

září 2013

30.8.13 10:29


Příloha

Víte, že… led svítidla jsou již dnes první volbou v osvětlování našich měst?

c

estou modernizace a racionalizace osvětlení výměnou za LED technologii se vydali v Ostravě. Hnacím motorem projektu je správce veřejného osvětlení (VO) Ostravské komunikace, a.s.

mO001471‑3

základeM je ProMyŠlená koncePce a Plán Aby v rámci finančních možností maximálně využil potenciál vysokých úspor, jichž lze s LED technologií dosáhnout, zvolil správce postupnou výměnu svítidel. Snižováním nákladů na provoz a především na elektrickou energii dosahuje úspor 20–60 % z původních nákladů výbojkových svítidel. Klíčovou roli hraje doporučení světelného konzultanta ohledně dimenzování osvětlení pro konkrétní lokalitu. V průběhu dvou let bylo v Ostravě vyměněno 327 konvenčních svítidel za LED, z toho převážně za svítidla Philips Stela, jež si ve městě získala přízeň. LED Stela má řadu předností. Kromě vynikajícího poměru cena/výkon jsou to i design, garance stálosti výkonu po mimořádně dlouhou dobu, dostupnost a mj. i řada referenčních instalací. Do konce roku 2012 byla také dokončena výměna 303 konvenčních svítidel za LED, převážně svítidla LUMA od společnosti Philips, což z celkového počtu svítidel v Ostravě představuje 1,6 %. Do května 2013 se v rámci nových staveb, rekonstrukcí a modernizací soustav VO instalovalo 1107 kusů LED svítidel (i od jiných výrobců). Toto reprezentuje

FOtO: archiv PhiliPs

V ČR i na Slovensku je stále více měst a obcí, které díky přechodu na LED technologii dlouhodobě šetří finanční prostředky a přechází na cestu udržitelného rozvoje. Na úspory dosahují díky podstatně nižší spotřebě elektrické energie a díky razantnímu snížení nákladů na servis. 2,6 % z celkem 42 116 kusů svítidel v Ostravě. (Projekt výměny osvětlení zajišťovala firma PTD Muchová, s.r.o., www.ptdov.cz.) ProFinancoVání Projektu z energetických ÚsPor Největším projektem a současně nejrozsáhlejším 100% LED městem je slovenský Senec. Dvouleté, bezporuchové testování LED svítidel od předních evropských výrobců bylo pro zástupce vedení města dostatečným důvodem, aby řekli své ano LED svítidlům. Zlomem v procesu přípravy projektu byl způsob financování. Skutečnost, že Senec neměl šanci čerpat finance ze strukturálních fondů EU, vedla k tomu, že vedení města hledalo alternativní způsob. Průlomovým bodem bylo navázání spolupráce světelného projektanta (ECO-LOGIC s. r. o., www.eco-logic.cz) s finančním partnerem, jež samosprávě předložili návrh na 100% profinancování tohoto energeticky úsporného projektu. O to zajímavější byla možnost získat zároveň i grant ve výši 20 % z celkové hodnoty projektu v případě, že se jeho realizací prokáže alespoň 40% energetická úspora. V Senci bude po dokončení instalačních prací 1891 kusů LED svítidel (Luma, Luma Mini, Stela) Philips. Ačkoliv došlo k navýšení počtu kusů svítidel, modernizovaný systém osvětlení spotřebuje o 64 % méně elektrické energie ve srovnání s původní soustavou, což reprezentuje úsporu 99 102

Ukázka LED svítidel tzv. v akci v soustavě veřejného osvětlení města Ostravy.

Vybrané realizace s LED svítidly Luma, Stela, SpeedStar, Iridium, Urban Star (ČR, SR) Realizace/město Ostrava, čr senec, sr hořovice, čr horní maršov, čr Obec cígeľka, sr čerpací stanice lukoil (celá čr) Pardubice, čr bystřice, čr české budějovice, park, čr

Počet instalovaných svítidel 651 1891 680 187 74 více než 300 150 250 25*

Pozn.: * svítidla řiditelná přes internet ZDrOj: PhiliPs OutDOOr lighting ce

eur ročně. Dokončení projektu modernizace VO v Senci je naplánováno na říjen 2013. led je řeŠení dostuPné VŠeM Oba zmiňované projekty jsou příkladem největších instalací na Slovensku i v Čechách. Praxe ale ukazuje, že LED technologie je řešením pro střední i malé projekty. Klíčem k úspěchu jsou jasně stanovené podmínky a kritéria k prokázání potřebné odbornosti a kvalifikace, dlouholeté zkušenosti v oblasti LED veřejného osvětlení, reference a odborně zpracovaný světelný projekt. V ČR i na Slovensku se již uskutečnila řada projektů s LED instalacemi v počtu od několika kusů až po celé soustavy. Svítidel LUMA se od počátku roku prodalo v Evropě 50 tisíc kusů. V ČR a na Slovensku dodala společnost Philips přes pět tisíc svítidel. Každá z LED instalací je prokazatelným důkazem, že investor/město dosahuje úspor a jedná ohleduplně k životnímu prostředí. Správně navržené LED osvětlení navíc dotváří prostředí obce nebo města tak, ■ že jej lidé nechtějí opustit ani v noci. hynek bartík segment marketing manager central europe Philips

září 2013

MO9_23_31.indd 31

31 30.8.13 10:29

Správa a rozvoj

před předčasnými volbami: Kdo může být členem okrskové volební komise? Může být členem okrskové volební komise občan ze sousední obce? Jak vybrat členy komise, bude-li se jich hlásit mnohonásobně víc, než je minimální stanovený počet? Lze omezit výběr členů, třeba místem trvalého bydliště, které by mělo být stejné jako místo působení okrskové volební komise v příslušné obci?

o

dpovědi na tyto otázky nám poskytla Mgr. Simona Šmídová, referentka oddělení voleb, odbor všeobecné správy Ministerstva vnitra ČR. rozHoDUjE vŽDY oBČaNSTvÍ Čr Problematiku členství v okrskové volební komisi řeší pro jednotlivé druhy voleb příslušné volební zákony (viz box). Žádné z jejich ustanovení nezmiňuje podmínku trvalého pobytu. Podmínkou je vždy občanství České republiky (ve volbách do Evropského parlamentu a volbách do zastupitelstev obcí může být též občanství některého z členských států Evropské unie), věk v den složení slibu minimálně 18 let, absence překážek volitelnosti a skutečnost, že dotyčná osoba není kandi-dátem ve volbách, pro které je okrsková volební komise zřízena. Pro úplnost dodejme, že výčet těchto podmínek je taxativní. poDMÍNKY pro STaNovENÍ poČTU ČLENŮ oKrSKové voLEBNÍ KoMiSE Do okrskové volební komise může delegovat – a to se týká všech druhů voleb, vždy jed-

noho člena a jednoho náhradníka subjekt, jehož kandidátní listina byla zaregistrována. Starosta obce stanoví vždy jen minimální počet členů okrskové volební komise. Kolik členů okrsková volební komise bude nakonec čítat, je, jak výše uvedeno, odvislé i od počtu zaregistrovaných kandidátních listin kandidujících subjektů. Podmínkou, kterou jednotlivé volební zákony stanoví a jež musí být naplněna, je umožnění každému subjektu, jenž kandiduje ve volbách a jehož kandidátní listina byla na příslušném území zaregistrována, mít v okrskové volební komisi svého zástupce. Účelem takového postupu je zajištění kontroly nad průběhem hlasování a zejména též nad sčítáním hlasů zástupci jednotlivých subjektů, které se účastní politické soutěže. Lze tedy konstatovat, že počet členů okrskové volební komise by se měl vždy shodovat s počtem delegovaných členů kandidujících subjektů, jejichž kandidátní listina byla zaregistrována, pokud je tento vyšší, než starostou stanovený minimální počet členů okrskové volební komise.

Členství v okrskové volební komisi z hlediska splnění zákonných podmínek ■ Pro volby do Parlamentu České republiky se jedná o ustanovení § 14e odst. 2 písm. a ) až c) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. ■ Pro volby do Evropského parlamentu jsou podmínky členství v okrskové volební komisi dány v ustanovení § 18 odst. 2 písm. a) až c) zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. ■ Pro volbu prezidenta republiky se jedná o ustanovení § 18 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky). ■ Pro volby do zastupitelstev krajů je úprava obsažena v ustanovení § 17 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitel‑ stev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. ■ Pro volby do zastupitelstev obcí v ustanovení § 17 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Pro doplnění je v této souvislosti třeba uvést, že starosta obce členy okrskové volební komise jmenuje pouze v případě, kdy není dosaženo nejnižšího jím stanoveného počtu členů okrskové volební komise. /st/

Kratší doba do říjnových voleb obce nezaskočí

N

epřinese poměrně krátká doba na přípravu předčasných voleb do Poslanecké sněmovny ve dnech 25. a 26. října komplikace pro vaši obec? A nebudete mít problém obsadit okrskové volební komise? zeptali jsme se v předposledním srpnovém týdnu několika starostů. ■ »Rekonstruujeme budovu obecního úřadu, kde je i mateřská škola, obchod, knihovna a kam zajíždí lékař. A protože jsme úřad hekticky přestěhovali do náhradních prostor, kde se obvykle konají volby, vyvstává nám problém s nalezením vhodné volební místnosti,« uvedl Ing. Pavel Kašpárek, starosta obce Úsilné (330 obyv., okr. České Budějovice). »Ale vždy jsme každé volby zvládli a věřím, že tomu tak bude i v říjnu. Okrskovou komisi dosud nesestavujeme. Snad pouze jednou za posledních 22 let byl u nás do ní nominován komunista. Jinak vždy její obsazení zajišťuje úřad. Členství v komisi je sice špatně, ale přece jen placená funkce. Proto

32

předpokládám, že ač zájem nebude velký, potřebný minimální počet jejích členů zajistíme. ■ Předčasné volby nezaskočí ani obec Věcov (695 obyv., okr. Žďár nad Sázavou). Starosta Zdeněk Vraspír pouze poznamenal: »Proběhne-li vše tak, jak se plánuje, bude vše v pohodě. Škoda jen, že tyto volby nelze spojit s jinými volbami, aby se ušetřily peníze… O členství v okrskové volební komisi zájem bývá. Jako dříve si i nyní počkáme, kolik členů si delegují strany samotné, a zbytek v pohodě doplníme vytipovanými občany.« ■ Karel Ferschmann, starosta obce Němčovice (220 obyv., okr. Rokycany) žádné komplikace pro obec nepředpokládá. »Problémem může být snad jen to, že po posledních volbách jsme volební pomůcky uklidili důkladněji než obvykle. Říkali jsme si totiž, že letos si od voleb od-

dechneme. Jak vidno – mýlili jsme se,« dodal a připomněl: »Na malé vesnici se na politiku příliš nehraje. Takže zájem politických stran dodávat své lidi do volebních komisí je minimální. Do komise jmenuji obvykle stejné a osvědčené komisaře bez politické příslušnosti. Koneckonců nějaká ta pětka za práci v komisi se jim vždycky hodí.« ■ »V našem městyse vzhledem k rozlehlosti místních částí máme tři volební okrsky, a tudíž trojnásobek možných komplikací, jako je zřízení volebních místností v místních částech, obsazení okrskových komisí i dodržení všech zákonných termínů,« konstatoval Ing. Josef Gracias starosta městyse Svojanov (398 obyv., okr. Svitavy). »Naštěstí se ve volbách mohu spolehnout na většinu stálých členů okrskových komisí. Problémy většinou nastávají při nominacích od politických stran. Většina jimi nominovaných členů o práci v komisi nic neví, takže s ní často příliš ne/st/ pomohou.« září 2013

MO0014

MO9_32_42.indd 32

30.8.13 10:44

Správa a rozvoj

je jen na nás, co pro svůj úspěch podstoupíme

p

rostřednictvím výměnného programu Erasmus vyjelo ve školním roce 2011/2012 za studiem do ciziny přes sedm tisíc Čechů. Celkem tehdy v cizině studovalo, včetně krátkodobých studijních pobytů a stáží, více než 250 tisíc vysokoškoláků z ČR. Také zahraničních studentů na českých vysokých školách za poslední roky razantně přibylo. Zatímco v roce 2001 se jich na českých soukromých a veřejných vysokých školách vzdělávalo necelých devět tisíc, v roce 2010 jich bylo takřka 38 tisíc. »Chci poznat svět, různé kultury a lidi. Také si chci, dokud jsem mladý, trochu užívat života a pak zkusit změnit naši společnost,« říkal si čtyřiadvacetiletý Sven Borak, než nastoupil ke studiu na vysoké škole. Sven žije v Česku odmalička, ale má švédské kořeny. Absolvent bakalářského oboru Politologie a mezinárodní vztahy na pražském CEVRO Institutu se díky svým jazykovým znalostem a možnostem, které

tato prestižní vysoká škola nabízí, nejen seznámil se zajímavými lidmi – čímž si vytvořil kontakty, z nichž bude moci čerpat i v budoucnu, ale hlavně se dostal na místa, o nichž se většině z nás může jen zdát. Vysoká škola CEVRO Institut se podle Svena zaměřuje na prolamování bariér me-zi politickou, akademickou a podnikatelskou sférou. »Jde o problematiku, která je v dnešní době korupce a prospěchářství více než aktuální,« vysvětluje Sven, proč si zvolil právě tuto školu. »Vždy jsem si přál v životě dosáhnout něčeho velkého. Baví mě diskutovat nad různými názory. Zajímají mě mezinárodní vztahy a politika…« Tahle Svenova slova možná nejlépe dokládají, proč se už v tak mladém věku dokázal prosadit a mj. absolvoval odbornou stáž v prezidentské kanceláři na Pražském hradě, navštívil Evropský parlament nebo v rámci projektu Erasmus studoval dva semestry na Universität Mannheim.

FOTO: archiv vySOké škOly cEvrO inSTiTuT

Mladík se švédskými kořeny dokonale využil svých jazkových znalostí a možností, které mu nabídlo studium na pražské vysoké škole CEVRO Institut.

Sven moderoval i mezinárodní seminář o evropské integraci severských zemí.

Sven byl i moderátorem a jedním z hlavních organizátorů mezinárodního semináře o evropské integraci severských zemí, pořádaném vysokou školou CEVRO Institut. Navázal tak kontakty s velvyslanci Dánska, Finska, Norska a Švédska v ČR i s ambasadorem Islandu v Rakousku, jenž na seminář přijel z Vídně. Tenhle mladík zkrátka ví, že je jen na nás, co jsme pro svůj úspěch ochotni udělat a co si kvůli němu umíme odepřít. Sven sám říká: »Vysoká škola CEVRO Institut to za mě neudělá. Ale /st/ naučí mě, co mám pro to udělat já.«

Odborná konference

PRÁVO VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ 22. - 23. října 2013

Hotel Černigov, Hradec Králové

Záštitu převzali: Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo pro místní rozvoj Hlavní témata konference: Nový občanský zákoník a jeho dopad na veřejnou správu

Svaz měst a obcí ČR Sdružení místních samospráv ČR Přednášející: Mgr. František Korbel, Ph.D. Mgr. Jan Sixta JUDr. Tomáš Lichovník

JUDr. Daniela Šustrová JUDr. Tomáš Sokol JUDr. Tomáš Potěšil, Ph.D.

JUDr. Radim Boháč, Ph.D. Mgr. Robert Pergl doc. JUDr. Petr Hůrka

Registrace a informace o kongresu na www.pvvs.cz

Organizátor: Odborní partneři:

Hlavní partner: Mediální partneři:

MO001467

MO9_32_42.indd 33

30.8.13 10:44

Správa a rozvoj

Starostové uspěli se svou stížností: Stát obnoví výstavbu rychlostní silnice r6

o

dstupující šéf resortu dopravy zároveň potvrdil, že do roku 2015 by měla být na stejné silnici připravena i realizace obchvatů Řevničova, Krušovic a Lubence. »Po dohodě s ministrem Žákem nám bylo přislíbeno, že bude obnovena stavba v úseku R6 Lubenec–Bošov. Následně Výbor Státního fondu dopravní infrastruktury schválil znovuzahájení prací. Stavba by měla začít ještě letos,« konstatoval hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný. Podle jeho náměstka Petra Navrátila by měla mít tato stavba v následujícím programovacím období EU šanci na financování z evropských peněz prostřednictvím OP Doprava. Stavba R6 Lubenec–Bošov je jedním z úseků přestavby silnice I/6 na rychlostní silnici R6. Hlavním cílem stavby je zvýšení kapacity a úprava stávající dvoupruhové silnice I/6 v úseku západně od Lubence. Ta je v současné době vedena po dvoupruhové komunikaci v šířkách mezi osmi a deseti metry. Stavba byla zahájena v květnu 2010, ještě v témže roce ji však stát kvůli nedostatku financí zastavil.

vaDÍ vELKý provoz a HLUK Starostové obcí podél silničního tahu 1/6 obnovu jeho přestavby na rychlostní silnici vítají. Vadí jim zejména velký provoz v jejich obcích, velká bezpečnostní rizika a hluk od projíždějících aut. »Přejít u nás karlovarskou silnici v dopravní špičce je prakticky nemožné. Obrat ministerstva ve vztahu k přestavbě na rychlostní komunikaci asi nikdo z nás tak brzy nečekal,« uvedl starosta Řevničova Jiří Petráček. Ten spolu s dalšími starosty prosazuje obnovu stavby už déle než dva roky. Starostové by uvítali i výstavbu obchvatů svých obcí. Na něj čeká Lubenec stejně jako Řevničov. »Že se rozjede zastavená stavba Bošov–Lubenec, pro nás není ulehčením. Pouze to zvýší bezpečnost sjezdu z Bošova k nám. Ale říkám si, že když už se to začne, možná se bude pokračovat dál,« řekl lubenecký starosta Bohumil Peterka. STavěT SE zaČNE aSi jEšTě LEToS, oBcHvaTY všaK aŽ za Dva roKY Zatímco pozastavená stavba se může obnovit ještě letos tak, aby mohlo být hotovo

ve sporu o Letiště václava Havla jde i o vodochody

K

asační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu do Brna podá Středočeský kraj. Nesouhlasí totiž s rozsudkem Krajského soudu v Praze, kterým bylo zrušeno Opatření obecné povahy – Zásady územního rozvoje Středočeského kraje vydané usnesením Zastupitelstva Středočeského kraje v části textového i grafického vymezení veřejně prospěšné stavby s označením D300 a popisem »Plocha rozvoje Letiště Praha Ruzyně«. Jako hlavní důvod pro svůj verdikt shledal krajský soud spornou otázku nedostatečného vyhodnocení kumulativních, synergických vlivů a vlivů na zdraví obyvatel, které byly součástí Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Tímto rozsudkem krajský soud de facto zastavil výstavbu na rozvojové ploše ruzyňského Letiště Václava Havla Praha, kde měla vzniknout třetí přistávací a startovací dráha. Plocha rozvoje tohoto letiště je přitom celorepublikového významu, a proto byla zařazena do dokumentu Politika územní-

34 MO9_32_42.indd 34

ho rozvoje 2008 ČR v článku 5 – koridory a plochy dopravní infrastruktury. Tento dokument je závazný pro pořizování zásad územního rozvoje krajů a územních plánů obcí. Koncepčně byla plocha rozvoje letiště řešena v územním plánu velkého územního celku Pražského regionu a z něj byla beze změny převzata i do Zásad územního rozvoje Středočeského kraje. Vedení Středočeského kraje je přesvědčeno o tom, že Zásady územního rozvoje Středočeského kraje byly zpracovány v souladu se správními předpisy a třetí dráha na Letišti Václava Havla Praha je možná.

Buď na Ruzyni vznikne třetí startovací plocha, nebo bude třeba převést letiště ve Vodochodech na civilní veřejný provoz.

FOTO: archiv auTOra

Přestavba silnice I/6 na rychlostní komunikaci R6 bude mezi obcemi Lubenec a Bošov pokračovat. Starostům obcí na spojnici Prahy a Karlových Varů, stěžujícím si na nezařazení této stavby mezi dopravní priority státu v minulosti, to slíbil ministr dopravy v demisi Zdeněk Žák.

Rychlostní silnice R6 u Jenče v okrese Praha-západ.

do roku 2015 a mohly se tak využít evropské dotace ještě ze současného programovacího období Evropské unie, s obchvaty to bude trochu složitější. »Už jsme vyzvali zhotovitele, aby předložil aktualizovaný harmonogram,« řekl ředitel Správy ŘSD Karlovy Vary Martin Leichter. V rámci příprav stavby obchvatů pro Lubenec, Krušovice a Řevničov se v současné době vykupují pozemky. Pro Krušovice a Řevničov je vykoupeno již zhruba 50 % pozemků, pro Lubenec asi 25 %. Obchvaty by se mohly začít stavět v roce 2015, bude-li na ně ovšem Ministerstvo dopravy mít ■ za dva roky peníze. ToMáš joHáNEK BuilDinG nEWS

Pro starty a přistávání letadel má nyní letiště k dispozici dvě plochy. Hlavní dráha je vedena východozápadním směrem. Letecký provoz nejvíce vnímají obyvatelé obcí Horoměřice a Jeneč, nad jejichž území vede hlavní koridor. Záložní dráha je vedena přibližně v severojižním směru a letecký provoz na ní je veden nad hustě obydlenými pražskými čtvrtěmi Stodůlky, Řepy a Motol. Třetí dráha by měla kopírovat hlavní dráhu a vést v jejím těsném sousedství. »Stávající kapacita přistávacích drah ruzyňského letiště je nedostatečná. To je patrné zejména teď, kdy se hlavní dráha modernizuje a veškerý provoz je veden na záložní ploše. Pokud má i v budoucnu Praha zůstat důležitým leteckým terminálem, pak máme v zásadě jen dvě možnosti – buď vybudovat třetí startovací plochu na Ruzyni, nebo umožnit převedení letiště ve Vodochodech na civilní veřejný provoz. Středočeský kraj podporuje první variantu. Proto jsme se rozhodli podat proti rozsudku kasační stížnost,« vysvětlil hejtman Středočeského kraje Josef Řihák. Proti přebudování Letiště Vodochody (okr. Praha-východ) na mezinárodní veřejné letiště se staví iniciativa Stop Letišti Vodochody sdružující obce s celkem bez/st/ mála 30 tisíci obyvateli. září 2013

30.8.13 10:44

Nebojte se lokálek /12 aneb Když se regionální trať příkladně spravuje I na údržbu a rozvoj regionální trati, která je ve vlastnictví svazku obcí, lze dostávat příspěvky ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Jak se využívají ve prospěch rozvoje regionální Železnice Desná na tratích Šumperk – Kouty nad Desnou a Petrov nad Desnou – Sobotín, kterou pro Svazek obcí údolí Desné spravuje společnost SART?

T

Svazek obcí však má v »šuplíku« připraven i projekt na elektrifikaci trati a její prodloužení o několik set metrů k lyžařskému resortu Kouty. Napojení lokálky na provoz Českých drah směrem na Olomouc a Brno má teď velkou šanci na realizaci, což by ještě víc posílilo její atraktivitu a přivedlo na ni i do regionu další návštěvníky. vEšKErá KoLEjová voziDLa vLaSTNÍ SvazEK oBcÍ Provoz lokálky zajišťuje společnost Arriva Morava a. s. vozidly řady 810 a jednou motorovou soupravou Desná (ř. 814 – 914, ve veřejnosti známou pod obchodní značkou ČD Regionova). Jízdní řád je nastaven tak, aby maximálně vyhovoval jak místním obyvatelům, kteří tuto svoji železnici velmi hojně využívají, tak návštěvníkům regionu.

Co je dobré vědět vlastníkem trati je Svazek obcí údolí Desné, správcem a provozovatelem trati společnost SarT – stavby a rekonstrukce a. s. Dopravu na trati zajiš‑ ťuje společnost arriva Morava a. s.

Železnice Desná dokládá, že svazek obcí může být velmi úspěšným vlastníkem regionální železnice.

Vlastnictví veškerých kolejových vozidel svazkem a jejich pronájem provozovateli dopravy se ukazuje jako řešení, v němž výhody převažují nad nevýhodami. Zásadní výhodu představuje možnost výběru provozovatele bez podmínky, aby byl aktuálně vybaven nebo aby pro zajištění provozu na železnici musel zakoupit nová vozidla (což by si následně promítl do ceny a délky trvání kontraktu). Stávající řešení nabízí svazku obcí mnohem větší flexibilitu, a tedy i tlak na dopravce, pokud jde o kvalitu poskytovaných služeb apod. Příklad úspěšného vlastnictví a provozu regionální Železnice Desná svazkem obcí dokládá, že toto řešení je a může být velmi úspěšné i jinde. Základním předpokladem je chtít a mít trochu odvahy vstoupit do něčeho nového, ale pro rozvoj své obce a regionu velmi prospěšného. Přesnější ekonomické a provozní informace poskytne Svazek obcí údolí Desné na požádání. ■ pETr TEjKL poradce v oboru dopravního marketingu

jaroSLav STracHoTa Svazek obcí údolí Desné

MO001373-1

ato regionální železnice, po ničivých povodních v roce 1997 resortem dopravy odepsaná, avšak úsilím Svazku obcí údolí Desné znovuzrozená (viz MO č. 8/2013, str. 29), už má mnoho stanic a zastávek bezbariérových s nástupní hranou v úrovni vstupu do vozidla. Jsou vybaveny architektonicky velmi pěknými přístřešky a informačními tabulemi o okolí trati a parter řady stanic a zastávek se podobá spíše parku. Na lokálce se provozuje také nákladní doprava přinášející ekonomický efekt. Cestující však už neuvidí moderní centrální dispečink, takže provoz na trati je řízen jediným pracovníkem! Na trati se trvale pohybuje údržbářská četa, což je znát na infrastruktuře i v jejím okolí. Budovy stanic jsou opravené a postupně komerčně či provozně využité, případně prodané seriózním zájemcům. Na stavu trati je vidět, že nejen pro Svazek obcí údolí Desné, ale také pro společnost SART je její správa »srdeční záležitostí«. Firma je připravena nabídnout své dlouholeté zkušenosti a ucházet se o správu i jiných tratí, případně obcím a svazkům obcí nabídnout odborné konzultace apod.

iluSTraČní FOTO: aEchiv Svazku OBcí úDOlí DESné

Správa a rozvoj

září 2013

MO9_32_42.indd 35

35 30.8.13 10:44

Správa a rozvoj 1

2 nily siluetu sídla; v tomto případě se jedná i o vyloučení umisťování nových dominant. STrUKTUra záSTavBY Kompaktní zástavba historického jádra: zástavba středověké parcelace charakteristické úzkými dlouhými parcelami, které přiléhají kratší stranou k náměstí, resp. ulici. Domy na sebe těsně navazují, v zadní části parcely (za domem) je dvůr různě zastavěný hospodářskými objekty (obr. 1 a 2). ■ Bloková městská zástavba – sevřené prostorové schéma: jednotlivé domy spolu tvoří uzavřené či polouzavřené celky (bloky) a oddělují veřejný prostor vně bloku od prostoru poloveřejného, resp. soukromého uvnitř bloku (ve vnitrobloku). Uzavřené bloky se spíše soukromým vnitroblokem jsou charakteristické pro zástavbu městských center asi od druhé poloviny 19. století do poloviny 20. století. Polouzavřené bloky s průchody a průjezdy s umístěním veřejných prostranství a občanské vybavenosti (školy) v jejich vnitřních částech jsou charakteristické pro výstavbu socialistického realismu 50. let 20. století – tzv. Sorelu (obr. 7). Současné formy blokové zástavby s hierarchií veřejných, polosoukromých a soukromých venkovních prostor najdeme např. v Rakousku. ■ Uliční městská a venkovská zástavba: převládá řazení objektů podél ulic, a to jak delší stranou rovnoběžně s ulicí, tak delší stranou kolmo k ose ulice. Domy vytváří uliční čáru, mohou být řazeny těsně vedle sebe nebo s mezerami (obr. 4 a 6). ■ Volné prostorové schéma – sídlištní obytná zástavba: různorodé prvky a útvary vytváří volnou kompozici. Zástavba se odpoutává od systému komunikací, zelené plochy záměrně prostupují celou strukturou. Plochy mezi domy nemají jednoznačné zařazení ke konkrétním objektům (území nikoho). Sídlištní zástavba sestává z malého počtu typů obytných budov. ■ Rodinné domy – řadová zástavba: domy se řadí těsně vedle sebe a obvykle sdílejí nosné zdi se sousedním domem (obr. 4). Jde o hospodárný způsob zastavění s menšími nároky na pozemek, vyšší hustotou osídlení, díky čemuž se zlevňuje stavba a údržba sítí dopravní a technické infrastruktury a usnadňuje obsluha veřejnou dopravou. ■ Rodinné domy – plošná zástavba izolovanými domy (»zahradní město«): samostatně stojící RD se zahradou, zpravidla bez vazby na historickou strukturu sídla. Zahrada obklopuje dům ze všech stran, jednotlivé pozemky na sebe navazují (obr. 5). Jde o nákladnou formu bydlení, náročnou na pozemek. Na našem území vznikla čtvrť s názvem Zahradní město ve 20. letech minulého století v Praze, od té doby se pojem užívá pro čtvrti RD se zahrádkami. Plošná zástavba dvojdomky je hospodárnější variantou k plošné zástavbě izolovanými RD, domy však mají společnou jednu nosnou zeď, příp. těsně sousedící nosné zdi. ■ Rozvolněná zástavba (slezská zástavba): domy roztroušené v krajině bez zřetelného urbanistického konceptu. Jde o formu bydlení nejnáročnější na pozemek a dopravní a technickou infrastrukturu. Tento způsob zástavby je historicky podmíněný zejména

FOTO: GEODiS BrnO

■

FOTO: auTOrka

Kompaktní zástavba historického jádra Příbora.

prostorová regulace v územním plánu /2 V srpnovém vydání Moderní obce jsme se zabývali možnostmi prostorové regulace v územním plánu v souvislosti s novelou stavebního zákona.V následujícím textu si vysvětlíme a doložíme důležité pojmy, které je v této souvislosti třeba znát.

K

e snazšímu pochopení vybraných pojmů nám pomůže v řadě případů rovněž obrazová dokumentace.

výšKová rEgULacE Horizont: optická hraniční čára mezi viditelným povrchem a oblohou, tj. v zastavěném území mezi viditelnou horní hranicí zástavby a oblohou. Požadavek dodržet jednotný horizont znamená neumisťovat stavby, které by z něj výrazně vyčnívaly. ■ Hladina zástavby (výšková hladina):pomyslná rovina vedená nejvyššími body převládající zástavby s vyloučením excesů – místních dominant (v členitém terénu se místo roviny jedná spíše o zborcenou plochu). Je dána převládajícím počtem podlaží, viz obr. 3. (Za podlaží se počítají i podlaží ustoupená či ve svahu a dále podkroví a vestavěná polopatra bez ohledu na jejich půdorysný rozsah.) Dodržení celkové hla■

diny zástavby znamená neumisťovat stavby, které by nad ni výrazně vyčnívaly. ■ Výšková dominanta drobná/místní: část stavby vystupující nad výškovou hladinu okolní zástavby i vlastního objektu. Zpravidla nepřesahuje výšku dalšího podlaží, zdůrazňuje pozici objektu v urbanistické struktuře (např. nároží, zdůraznění vstupu, schodiště apod.). ■ Výšková stavba: převyšuje stanovenou výškovou hladinu okolní zástavby o 3 a více podlaží. Zpravidla je to každá stavba překračující svou výškou 40 m nad přilehlým terénem. ■ Rozměrná stavba: stavba s výraznou hmotou, která se svým objemem a měřítkem podstatně liší od okolní struktury a uplatňuje se v panoramatických pohledech. ■ Silueta sídla: obrys sídla proti obloze příp. okolnímu terénu u sídel v údolí. Ochranu (nenarušení) siluety sídla docílíme neumisťováním staveb, které by změ-

4

5

6

FOTO: archiv auTOrky

3

36 MO9_32_42.indd 36

září 2013

30.8.13 10:44

Správa a rozvoj 8

FOTO: GEODiS BrnO

se kupí vedle sebe bez zjevného urbanistického konceptu. Vyskytuje se např. v historických jádrech některých »rostlých« měst, v okolí hradů a u vsí hromadných. Příkladem je pražské Staré Město. ■ Měřítko zástavby: určuje poměr velikosti stavebních a architektonických prvků ke stavbě jako celku a poměr velikosti jednotlivých staveb k velikosti stavebního souboru. ■ Orientaceobjektůpodlepřevažujícíkonvence v půdoryse sídla (okapová, štítová): vyjadřuje skutečnost, že stavby tradičního typu se sedlovou střechou jsou v obcích se zachovalou strukturou původní zástavby orientovány okapem rovnoběžně s ulicí, resp. návsí (např. střední a jižní Morava, viz obr. 6) nebo štítem rovnoběžně s ulicí/návsí (např. severní Morava a Slezsko). Požadavek dodržení této orientace je vymahatelný jen u obcí nebo jejich částí s prokazatelně nenarušenou původní urbanistickou strukturou. Není použitelný pro novostavby se členitou střechou s několika štíty (»podnikatelské baroko«) nebo stavby s plochou střechou.

Bloková zástavba Sorela v Ostravě-Porubě.

změnou způsobu obživy obyvatel a populačním růstem v průmyslových oblastech od konce 18. století a také stavebním právem ve Slezsku. Kvůli industrializaci přestalo být zemědělství hlavním zdrojem příjmu rodiny, nastalo do té doby nemyslitelné dělení polností, půdu začaly dědit kromě synů i dcery rolníků, na odděleném kousku pole si nové rodiny postavily chalupu. Důsledkem bylo velké rozdrobení pozemků a tzv. slezská zástavba téměř celého katastru rodinnými domky (obr. 8). ■ Nepravidelná urbanistická forma: zpravidla odvozená ze středověké předlokační parcelace. Parcely různé velikosti a tvaru

FOTO: MarcEl WalaSki

7

Rozptýlená slezská zástavba v Beskydech.

urbanistické a architektonické kvality sídla a hodnoty krajinného rázu, jež by mohla necitlivá nová zástavba znehodnotit. Tyto hodnoty by měly být pojmenovány v územně analytických podkladech a jejich ochrana vyjádřena v ÚP v základní koncepci rozvoje území obce. Přestože je pro některé samosprávy i dotčené orgány lákavé v rámci ÚP regulovat detailně i jednotlivé stavby, taková regulace ÚP nepřísluší a je ■ nezákonná.

závěr Uplatňovat požadavky prostorové regulace v ÚP má smysl tam, kde objektivně existují

DagMar SaKTorová odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury, krajský úřad Moravskoslezského kraje

v soutěži Young architect award na téma Bolavá místa obcí bojuje 72 prací Letošní ročník soutěže mladých architektů »Young Architect Award 2013« je zasvěcen návrhům jak léčit neduhy v zástavbě (nejen) našich obcí a měst. Velký počet přihlášených svědčí o tom, že organizátor soutěže zasáhl opravdu bolavé místo.

vizualizacE: MichaEla BElšánOvá

Jílové u Prahy: veřejné prostranství – Mincovní cesta (M. Belšánová a kolektiv).

září 2013

MO9_32_42.indd 37

KvaLiTNÍ vEřEjNé pLocHY i ŽivoT Z vytipovaných lokalit, které jako náměty zaslalo organizátorovi soutěže, společnosti ABF, a. s. 13 municipalit, zaujaly především ty z Prahy, Brna a Ostravy. Jedná se o soutěžní řešení přijatá do již zmíněné kategorie Místa – školní práce. Řešením území mezi pražským Tyršovým domem a Čertovkou se zabývají dvě studie, další nabízí pohled na znovuoživení centrální části Ostravy a čtyři práce jsou příklady revitalizace břehů řeky Svratky v Brně v pásmu od objektu Riviéra po Spielberk Office Park. Poslední studie reaguje na námět z menšího sídla, z Jílového u Prahy. Autorkou jedné z »brněnských« prací je studentka Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Bc. Kateřina Čadková. »Námět jsme s kolegou Tomášem Popelínským vybrali především proto, že máme Brno rádi a baví nás tu žít. Také jsme cítili potřebu upozornit na veřejný prostor, který by stálo za to změnit pro zkvalitnění života ve městě.« Návrh spočívá ve znovunavázání dialogu mezi městem, resp. jeho obyvateli a řekou prostřednictvím různě zpracovaných částí, jež spolu tvoří celek. Jednotlivé tematické části – Říční park, Vysunuté molo, Pobytové břehy a náplavky symbolizují cestu řeky.

vizualizacE: kaTEřina ČaDkOvá

p

řehlídka mladých architektů do 33 let Young Architect Award 2013 přilákala na sedm desítek účastníků převážně domácích, ale také ze Slovenska či Belgie. Svůj pohled na urbanistické problémy městských i venkovských sídel představují v pracích rozdělených do dvou kategorií. V kategorii Místa – školní práce je jich osm a vznikly na základě přesného zadání českých a moravských měst a obcí (více např. článek v Moderní obci č. 2/2013). Kategorie Iniciační práce čítá úctyhodných 64 prací, které navrhují řešení bolavých míst v obcích a městech u nás i v Evropě podle vlastního výběru autorů.

Hodlá se Kateřina Čadková veřejným protorám věnovat do budoucna? »Baví mě objevovat a „číst“ koncepce ztvárněných městských prostor u nás i v cizině. V budoucnu bych se takové výzvě nebránila, i když je to nelehký a často i nevděčný úkol.« Zadání z menších sídel, konkrétně to z Jílového u Prahy (revitalizace zanedbaného prostoru u křižovatky ulic Pražská a Jana Morávka, si s kolegyněmi vybrala Bc. Michaela Belšánová, studentka České zemědělské univerzity v Praze, Katedry zahradní a krajinné architektury. Jejich studie pracuje s historickými motivy těžby zlata a ražby mincí (např. gabionová zídka jako symbol štoly doplněná dřevěnými žebříky, lavičky ve tvaru vozíků umístěné na kolejnicích). Oceněné návrhy (kompletní přehled na www.yaa.cz) budou představeny 18. září v Praze. Kromě odborné poroty složené z předních architektů udělí svou cenu také /sd/ časopis Moderní obec.

Brno: revitalizace břehů řeky Svratky jako dialog města s řekou (K. Čadková).

37 30.8.13 10:44

Správa a rozvoj

Konec prázdnin: »recyklohraní, aneb Ukliďme si svět« je tu zas

K

olektivní systémy zabývající se zpětným odběrem a recyklací vysloužilých elektrospotřebičů si dlouhodobě uvědomují, jaký význam má práce s mládeží. Proto ELEKTROWIN a ASEKOL uvedly už dříve do života dva dlouhodobé školní projekty, v nichž se nastupující generace dozvídala vše potřebné o třídění a recyklaci, První projekt se jmenoval Ukliďme si svět!, druhý Recyklohraní. V září 2012 se spojily do jednoho pod společným názvem Recyklohraní, aneb Ukliďme si svět. Na projektu se podílejí také kolektivní systémy EKOLAMP a ECOBAT, věnující se sběru a recyklaci osvětlovací techniky a baterií. Zapojené školy – základní, střední i mateřské, zároveň pomohly rozšířit síť sběrných míst pro vysloužilé spotřebiče a tříděný odpad. DÍLČÍ úKoLY pro šKoLáKY BěHEM cELéHo šKoLNÍHo roKU Během školního roku děti plní v rámci projektu jednotlivé dílčí úkoly. Každý z nich vyhlašuje jeden ze spoluorganizátorů projektu. První úkol určený v uplynulém ročníku společností ELEKTROWIN spočíval v mapování černých skládek. Od listopadu 2012 do letošního ledna jich žáci 169 škol odhalili a zdokumentovali 121. Hledali je v rámci výuky nebo mimoškolní činnosti

Jak se do projektu přihlásit? Přihlášení je snadné a zabere pouhé dvě minuty. Do formuláře na stránkách www.recyklohrani.cz stačí zadat iČ vaší školy a pak už pouze vyplnit příslušné registrační údaje. účast v tomto vzdělá‑ vacím programu je zcela zdarma a přihlásit se do něj může každá mateřská, základní i střední škola z celé České republiky. záštitu nad projektem převzalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Čr a je spolufinan‑ cován společnostmi, které se v České republice specializují na zpětný odběr a recyklaci: ■

ElEkTrOWin a. s. – zpětný odběr elektrozařízení;

■

aSEkOl s. r. o. – zpětný odběr elektrozařízení;

■

EcOBaT s. r. o. – zpětný odběr baterií;

■

EkOlaMP s. r. o. – zpětný odběr osvětlovacích zařízení. zDrOJ: ElEkTrOWin

38 MO9_32_42.indd 38

v okolí své školy, obce či města. Úlovky vyfotili a nahlásili prostřednictvím svých chytrých mobilních telefonů nebo počítačů. Nejvíce skládek bylo nahlášeno ve Středočeském a Moravskoslezském kraji. O zlepšujícím se stavu životního prostředí však svědčí fakt, že děti z 33 škol, ačkoli prohledaly celé blízké i vzdálené okolí, na černou skládku vůbec nenarazily. Letos na jaře školáci dostali další úkol, za jehož splnění si jejich školy připsaly body do soutěže navíc. Zadání z dílny kolektivních systémů ELEKTROWIN a ASEKOL znělo: Ztvárni co nejzajímavěji »ekologickou vlajku«, jejíž motivy budou evokovat sběr a recyklaci starého elektra. Bonusové body se připisovaly školám za přímou prezentaci výsledného díla v jejich prostorách či v rámci akce pořádané v okolí (např. při dubnových oslavách Dne Země). KTEré NoviNKY jE MoŽNé ČEKaT oD LETošNÍHo zářÍ? Také právě zahájený školní rok 2013/2014 přináší řadu novinek. Už nyní od září si školy registrované do projektu mohou objednávat výjezdní výukový program nazvaný Recyklace hrou. Žáci základních škol se hravou formou dozvědí jednak o negativních vlivech starých elektrozařízení a přenosných baterií na životní prostředí – pokud jsou vyhazovány na nevhodná místa, a jednak pochopí, že recyklací dnes už dokážeme vysloužilému zařízení dát další šanci, jak posloužit lidem i přírodě. Žáci přitom budou pracovat s modely elektrozařízení i s dalšími vhodnými metodickými pomůckami. S programem Recyklace hrou vyškolení lektoři objedou ve školním roce 2013/14 celkem 100 aktivních škol z celé České republiky. Úspěch školy v projektu Recyklohraní, aneb Ukliďme si svět stojí a padá s prací kontaktní osoby. Nejčastěji to bývá pedagog, který svým přístupem k životnímu prostředí dokáže nadchnout i své žáky. Činnost takových učitelů by ELEKTROWIN spolu s ostatními kolektivními systémy rád odměnil, zviditelnil, a pomohl tak dalším pedagogům najít svou cestu k výuce ekologické výchovy, vzdělání a osvěty na školách. Proto v tomto školním roce bude vyhlášen 1. ročník soutěže EKOUČITEL. Aktivní pedagogové, kteří se do soutěže přihlásí, zís-

FOTO: archiv ElEkTrOWin

Dnešní děti budou jednou v dospělosti rozhodovat o tom, jak se bude v českých domácnostech i ve firmách zacházet s odpadem a kolik se ho vyprodukuje. Pamatuje na to i školní vzdělávací program Recyklohraní, aneb Ukliďme si svět. Přihlásily se do něj školy také ve vaší obci či ve vašem městě?

Objevit nepovolenou skládku se při plnění úkolů v projektu Recyklohraní podařilo i dětem z MŠ speciální v Žatci.

Výsledky Recyklohraní ve školním roce 2011/12 Sbíraná komodita vysloužilá elektrozařízení (velká i malá) Mobilní telefony Použité baterie

Množství 530 265 kg 23 032 ks 111 366 kg zDrOJ: ElEkTrOWin

Nejaktivnější školy ve sběru elektrozařízení v r. 2011/12 Název školy základní škola a Mateřská škola Jana ámose komenského, 696 47 Žeravice 37, okres hodonín základní škola Plumlov, okres Prostějov základní škola a Mateřská škola habry základní škola a Mateřská škola Slatinice Střední škola – centrum odborné přípravy technickohospodářské, Praha 9, Poděbradská 1/179 základní škola a Mateřská škola, kravsko základní škola Polešovice

Počet kg 5669 5198 4323 4002 3813 3414 3128

zDrOJ: ElEkTrOWin

kají nejen certifikát svědčící o jejich kvalitní práci, ale i body do soutěže Recyklohraní, aneb Ukliďme si svět, dárek pro sebe a odměnu v podobě zážitkového semináře určeného těm nejlepším. A protože projekt napomáhá praktické výchově dětí z mateřských a základních škol i středoškoláků formou aktivního sběru starého elektrozařízení a použitých baterií, uskuteční se i v tomto školním roce další sběrové kampaně. Tentokrát budou zaměřeny hlavně na elektro, a to starou výpočetní techniku používanou ve školách, a již klasicky na mobilní telefony. V minulém školním roce se jich nasbíralo téměř 22 tisíc, což pro právě zahájený školní rok znamená /st/ velkou výzvu. září 2013

30.8.13 10:44

Správa a rozvoj

Příprava zářijové 20. Jubilejní konfererence Národní sítě zdravých měst ČR finišuje. Co ve dnech 18. a 19. 9. chtějí Zdravé obce, města, mikroregiony, místní akční skupiny i kraje bilancovat v Olomouci a s jakými předsevzetími hledí do budoucna?

N

árodní síť Zdravých měst ČR je asociací aktivních místních samospráv, jež »se programově hlásí k principům udržitelného rozvoje, zapojují veřejnost do rozhodovacích procesů a podporují zdravý životní styl svých obyvatel«. Vznikla v roce 1994, řídí ji rada složená ze zástupců municipalit. Ředitelem NSZM je Petr Švec. Čeho se NSZM pevně přidržuje během svého dvacetiletého trvání? Především usilujeme o to, abychom fungovali jako jakýsi malý svaz měst, obcí, krajů i mikroregionů, který se co nejvíce snaží prakticky vylepšovat činnost úřadů samospráv v takových oblastech, jako je vyvážený místní rozvoj, strategické řízení a komunikace s veřejností. Jednoduše řečeno, každý den sbíráme a soustřeďujeme zkušenosti, jak si v té či oné vesnici, v tom či onom městě, kraji dokázali kvalitně poradit s některým konkrétním problémem. Ať už ve školství, v dopravě, v bezpečnosti – zkrátka v jakékoliv oblasti, která se týká rozvoje obce či regionu. Tyto příklady dobré praxe monitorujeme a prezentujeme, aby se jimi mohlo inspirovat co nejvíce lidí (viz databáze www.DobraPraxe.cz). Ve spolupráci s řadou odborných institucí se snažíme radit starostům a úřadům, jak mohou změřit vyváženost místního rozvoje. A za pomoci ministerstev chceme přehledně hodnotit kvalitu místní správy. V tom postupujeme podle pravidel mezinárodního programu místní Agenda 21, přičemž pro podobnou činnost máme mezinárodní certifikaci od Světové zdravotnické organizace (WHO).

■

To jistě vyžaduje mít silné ústředí... Jsem přesvědčen o tom, že silné ústředí máme. Avšak ne co do počtu zaměstnanců, těch u nás pracuje skutečně jen několik. Nejsme však ani agenturou, ani organizací, která by vzešla z nějakého komerčního prostředí. Jsme spíše elitním uskupením těch, které naše témata zajímají. Naše síla spočívá v tom, že obcím a regionům přinášíme potřebné znalosti a dovednosti. Například kurzy, expertní doporučení, softwarové nástroje – a to za příznivých finančních podmínek. Umíme zprostředkovat pomoc ná-

MO001466

■

září 2013

MO9_32_42.indd 39

rodních, ale i mezinárodních expertů pro řešení nejrůznějších typů projektů. V tom jsme opravdu dobří. Kdo vás platí? Jen členskými příspěvky bychom se rozhodně neuživili. Proto se musíme umět otáčet v získávání externích zdroků, orientovat se v projektech a vyhledávat pro nás ty vhodné. Dostupných evropských peněz teď bohužel tolik není, ale snažíme se. Jsme přitom spíš v situaci firmy než státní či polostátní organizace. Jen na rozdíl od firmy nevyvíjíme komerční činnost. ■

Na co se soustřeďujete nyní? Usilujeme například o to, aby existovala databázová možnost provazovat strategické cíle ministerstev a krajů s cíli obcí a měst. Dalším logickým krokem by pak bylo celý systém propojit i se sledováním a využíváním evropských peněz. Teprve až totiž budou mít strategické cíle – nejen jednotlivé projekty, přiřazeny zdroje a indikátory, bude možné hovořit o manažerském pohledu na věc. A určitě nám jde rovněž o to, aby aktivní města a obce s prokazatelnými výsledky a zavedenými postupy řízení a komunikace měly nějaké malé »plus« při po/st/ suzování jejich projektů. ■

FOTO: archiv

vyvažovat místní rozvoj v Česku pomáhá NSzM už dvě desítky let

Ředitel NSZM Petr Švec: Osobně mě mrzí nedostatečná motivace pro obce ke kvalitě. Ti, kdo dělají více nebo lépe, za to ne všude bývají patřičně ohodnoceni. Tak se aktivity »navíc« někde stávají jakousi přítěží, která »zdržuje od povinností, jež se na obce shora sypou«.

Zapište si do diáře: Jubilejní konference NSZM už 18. a 19. září! ■ v souvislosti s oslavou blížících se 20 let zdravých měst, obcí a regionů v České republice se ve dnech 18. a 19. září 2013 uskuteční v Olo‑ mouci jubilejní konference národní sítě zdravých měst Čr. Dvoudenní akce začne přehlídkou nejpokročilejších měst, obcí a regionů v meziná‑ rodním programu místní agenda 21, na ni naváže slavnostní recepce spojená s oslavou 20 let asocia‑ ce. následný den bude ve spolupráci s univerzitou Palackého v Olomouci věnován tématu podpory pohybové aktivity na národní úrovni a možnostem uplatnění v praxi obcí a regionů. ■ konference je určena zejména zástupcům obcí, regionů a jejich odborným partnerům z celé České republiky i všem dalším zájemcům o kvalitní rozvoj místa, kde žijí. ■ více o akci včetně možnosti registrace na: www.ZdravaMesta.cz/konference20let. zDrOJ: nSzM Čr

Za 20 let působení asociace se podařilo mnohé… ■ u zrodu asociace stálo 11 zakládajících členů. Dnes ji tvoří 114 municipalit, mezi nimiž jsou malé obce, středně velká města, statutární města, mikroregiony, kraje i místní akční skupiny. vzniklo tak elitní uskupení těch, kteří mají zájem sdílet dobré příklady a inspirace. nejnověji do nSzM letos v červnu vstoupila Praha. ■ zdravá města se stala respektovaným partnerem na národní úrovni – asociace má řadu oficiálních smluv o spolupráci s ministerstvy, univerzitami, odbornými organizacemi, střešními nevládními neziskovými organi‑ zacemi i partnerskými svazy obcí. na mezinárodní úrovni je hodnocena jako jedna ze tří nejúspěšnějších sítí zdravých měst v Evropě co do systematické práce se svými členy i co do akcí a aktivit, které uskutečňuje. ■ asociaci se ve spolupráci s dalšími partnerskými organizacemi podařilo zatraktivnit a dostat do praxe řadu dříve opomíjených témat a inovací, jako například aktivní stárnutí, udržitelná doprava či energetika, podpora zdraví, rozvoj pohybových aktivit, téma mladých a jejich zapojení do rozvoje obcí a mnohé další. ■ Mimo zapojování veřejnosti do rozhodování a dlouhodobé práce s občany, které řada měst přes svou leckdy počáteční nejistotu v této oblasti nyní velice vítá a začíná v ní být opravdovými profesionály, se daří zvyšovat i kvalitu strategického řízení. Města mají nástroje, ať už databázové, metodické či informační, vědí, jak si změřit kvalitu svého rozvoje. není to však cesta jednoduchá a potrvá ještě dlouho, než se stane běžnou součástí plánování rozvoje. ■ asociace si však uvědomuje i to, že konkrétnějším dopadům přenosu nejlepších zkušeností do praxe a viditelnějším výsledkům dosud někde ještě brání »dělání věcí pouze naoko« a hledání jednodušších cest. ne vždy kontinuitě činnosti zdravého města (obce, MaS, mikroregionu, kraje…) prospívají časté změny v jeho vedení a následné změny v prioritách a aktivitách, stejně jako třeba nezájem o některá témata, která se však v jiných zemích stala již běžnou součástí praxe municipalit. zDrOJ: nSzM Čr

39 30.8.13 10:44

Správa a rozvoj

pomoc veřejným opatrovníkům připomíná horký brambor Obce ustanovené jako veřejní opatrovníci osob, jež byly zbaveny svéprávnosti, se musejí vypořádat především s chybějícími vyškolenými pracovníky, přetížeností těch, které mají k dispozici a nedostatečnou oporou v legislativě.

c

o je náplní práce veřejného opatrovníka? Podle vyjádření z oficiálních míst jde především o pomoc či zastoupení v záležitostech, které se týkají omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům včetně hospodaření s financemi, jež má dotyčný k dispozici. Záležitosti sociální mají opatrovníci přenechat sociálním službám. Ale lze tyto oblasti v běžném životě oddělovat u osob, které trpí duševní poruchou či závislostí? V praxi proto mnozí veřejní opatrovníci vykonávají také činnosti spíše z ranku sociálních služeb. Podíváme-li se na možnosti personálního zajištění výkonu funkce veřejného opatrovníka, v menších obcích jsou jimi obvykle starostové/starostky. Ve větších sídlech mívají pověření pracovníci obecního úřadu na starosti mnohem víc nesvéprávných osob. Všem společně pak chybí metodická pomoc či vedení. Které ministerstvo je v této problematice nejpovolanější: vnitra, spravedlnosti nebo práce a sociálních věcí? Vnese jasno nový občanský zákoník (NOZ), jenž vstoupí v účinnost v lednu 2014, resp. zvláštní »opatrovnický« zákon, na nějž NOZ odkazuje?

S ČÍM SE NEjvÍc poTýKajÍ oBcE coBY vEřEjNÍ opaTrovNÍci V souvislosti s přípravou zákona k veřejnému opatrovnictví (VO) Ministerstvo spravedlnosti minulý rok požádalo Svaz měst a obcí (SMO) ČR o poskytnutí informací o situaci v municipalitách. SMO ČR proto přesně před rokem oslovil své členy dotazníkovým šetřením. Odpovědi poskytlo 25 obcí o velikosti od jednoho tisíce obyvatel až po statutární města. Zestručníme-li výsledky, z dotazování vyplynulo, že neexistuje závislost mezi počtem obyvatel a počtem opatrovanců ve veřejném opatrovnictví. Na počet opatrovanců má naopak vliv přítomnost psychiatrických léčeben, případně ústavů sociální péče (eventuálně obdobných typů zařízení) na území obce. Obce vykonávají VO v určitém právním vakuu, především ty menší vykonávají tzv. co je potřeba a poskytují služby, které by si opatrovanec v ideálním případě měl nakupovat. Obecným problémem zůstává nejednotná dostupnost sociálních služeb v různých oblastech ČR. Finanční možnosti opatrovanců jsou často omezené, neplatí

rovnítko mezi zbavením/omezením způsobilosti k právním úkonům a poskytováním sociálních dávek, resp. příspěvku na péči. Mgr. Zdeněk Mandík z legislativně-právního oddělení SMO ČR vysvětlil, že stávající právní úprava obsahu opatrovnické činnosti pouze předpokládá, že soud stanoví okruh záležitostí, v nichž bude opatrovník za opatrovance jednat (rozsah vyplývá z rozsahu omezení opatrovance). Čím více je tedy opatrovanec omezen ve svém právním jednání, tím více je zatížen opatrovník. »Je nezbytné si uvědomit, že řada běžných úkonů a lidských činností má své právní následky (je zároveň právním úkonem), např. nákup potravin, bydlení, služeb. Patří sem ovšem i souhlas s lékařským zákrokem apod. To vše vyžaduje účast opatrovníka,« podotknul Zdeněk Mandík. Celá řada opatrovanců se ovšem o sebe neumí postarat. Velké problémy působí osoby závislé na alkoholu, drogách, agresivní, s nimiž je komunikace či spolupráce obtížná (často jde o zadlužené osoby bez vlastních příjmů). Obce jim pak na své náklady často opatřují bydlení a poskytují služby (opravy, nákupy ošacení apod.). Jak Zdeněk Mandík upozornil, někteří opatrovanci navíc nemají nikoho, kdo by se o ně staral, proto tuto péči zajišťují obce (aniž by jim ovšem zákon takovou povinnost výslovně stanovoval). Jednodušší situace je v obcích, kde jsou dostupné sociální služby (pobytové, asistenční). Velké pro-

Vítám každou diskusi k veřejnému opatrovnictví, říká Eva Hylmarová, starostka Malých Svatoňovic. Nejhorší je, mlčí-li se o problému, jako by nebyl. ■ Malé Svatoňovice s 1550 obyvateli (okr. Trutnov) jsou obcí I. typu a rozhodnutím soudu se staly opatrovníkem tří svých občanů. Kdo v obci vykonává funkci veřejného opatrovníka a co výkon této funkce ve skutečnosti obnáší? Zeptali jsme se starostky Evy Hylmarové. Je veřejným opatrovníkem obec, nebo obecní úřad? už to je otázka k diskusi. Je‑li tato činnost vykonává‑ na v přenesené působnosti, proč na její výkon nemá‑ me žádné finační prostředky? naše obec je většinou na svém území schopna zjistit, nastane‑li problém v rodině, ví, kde se objeví závažné zdravotní postižení, kde špatně fungují rodiče, zná okruh nepřizpůsobi‑ vých, řadu problémů řeší domluvou v rodině. To je jistě velká výhoda, ale podstatu problému to neřeší. úkony spojené s povinnostmi opatrovníka řeší v naší obci starostka a domnívám se, že je to tak ve většině malých obcí. Je to totiž práce nad rámec jiných pra‑ covních povinností, navíc dobrovolná a bezplatná. roli opatrovníka jsem přijala se vší zodpovědností a cí‑ tila jsem potřebu odborné rady a pomoci. radím se na sociálním odboru OrP v Trutnově, pomoc hledám u kurátorů u soudu, zkušenosti si předáváme s kolegy z jiných obcí.

40 MO9_32_42.indd 40

Občan zbavený způsobilosti má většinou duševní one‑ mocnění, problémy s alkoholem, topí se v dluzích, ne‑ umí hospodařit s penězi, je bez práce, případně nemá kde bydlet. rada, abych nezaměňovala opatrovnictví se sociální prací, je úsměvná, protože s tím člověkem řeším úplně všechno. Možná určitou roli hraje i to, že vše se odehrává na malé obci. ale i tak obecně platí, že takový člověk potřebuje vaši pomoc ve všech smě‑ rech, i když ne vždy o to stojí. To vše předpokládá, že starosta či jiný pracovník je schopen vnímat důležitost a závažnost situace, má zájem problém řešit. vzrůstající počet ohrožených osob i v malých obcích si žádá koncepční řešení státu do budoucna. Strategické řešení v oblasti sociálních služeb musí vycházet z kon‑ krétních potřeb obcí – dávat jasné povinnosti a práva. Je třeba hledat praktická řešení nejen na papírech komunitních plánů. v tom nemohou zůstat jednotlivé obce osamoceny a stát nemůže spoléhat na osvíce‑ nost některých starostů. velmi praktické se mi zdá vytváření mikroregionů ať už pod křídly pověřené obce či v jiné meziobecní spolupracující skupině s metodickou pomocí obce s rozšířenou působností. Taková činnost musí mít podporu zákona, řešit zajištění odbornosti, ale přede‑ vším vyřešit financování.

veřejné opatrovnictví je závažný sociální problém a většina obcí chápe svou povinnost plně zajistit potřeby svých občanů, hledat způsoby jejich uspokojování, ale zároveň čeká na zodpovědný pří‑ stup státu a všech orgánů činných v této oblasti. ■ Kdo další pomáhá opatrovancům, pokud jde o sociální záležitostí? Jak jsou hrazeny náklady, které výkon opatrovnictví přináší? A případné další náklady, jež vyplynou (nad rámec oficiálního výkonu veřejného opatrovnictví)? Kolik hodin měsíčně vám výkon veřejného opatrovnictví (a vše nad rámec) zabírá? abych byla konkrétní, jedna z našich opatrovanek (ročník 1969) je v současnosti umístěna v ústavu so‑ ciální péče. ubyla tedy starost o vedení financí. Obec poskytuje roční výpomoc 10 tisíc korun na nákup ošacení. Dotyčná žije v rámci ústavu v chráněném bydlení, jezdí do chráněné dílny v Bartošovicích. Se sociální pracovnicí řešíme její začleňování do života,

září 2013

30.8.13 10:44

Správa a rozvoj blémy mají obce, kde tyto služby dostupné nejsou a kde obec nemá dostatek svých zaměstnanců, kteří by tuto činnost mohli vykonávat (některé obce mají např. pouze neuvolněného starostu/starostku). Mezi povinnosti opatrovníka patří i správa opatrovancova majetku, což může činit potíže v případě, že je opatrovanec zadlužen a je za něj třeba řešit právní spory s věřiteli apod. Stejně tak může být náročná správa v případě, že je opatrovanec vlastníkem nemovitosti. K řadě těchto činností nejsou ovšem zaměstnanci či představitelé obcí dostatečně kvalifikováni, nadto jsou finančně a časově náročné. SMO ČR usiluje o to, aby nová právní úprava VO jasně stanovila obsah činnosti opatrovníka (např. právní jednání/zajištění osobní péče o opatrovance/správa majetku). Možností je též oddělit tyto činnosti mezi různé opatrovníky, jako je tomu v zahraničí, např. ve Švédsku či Kanadě. »Ústavní soud konstatoval, že výkon VO je výkonem přenesené působnosti, tedy de facto výkonem státní moci, již by měl ale stát obcím i hradit, což se však neděje. Svaz proto prosazuje, aby byla tato činnost hrazena obdobným způsobem, jako v případě sociálně-právní ochrany dítěte, tj. stoprocentně státem. Kvalita opatrovnictví by totiž neměla být závislá na finančních možnostech obce, ale měl by být zachován jednotný standard po celém území státu,« uzavřel Zdeněk Mandík. oBcE BY MěLY MÍT MoŽNoST opaTrovNicTvÍ oDMÍTNoUT Jak se k této záležitosti staví Ministerstvo vnitra (MV)? Jeho stanovisko Moderní obci tlumočil Bc. Břetislav Oliva z tiskového odboru. Připomněl výrok Ústavního soudu a to, že ustanovení veřejného opatrovníka

navštěvuji ji několikrát do roka, píšeme si. Dvakrát ročně přijede s pracovnicí ústavu do obce. Dopro‑ vodím ji k rodině, jinak den prožijeme spolu. Obec jí kupuje dárek k vánocům a k narozeninám. Druhá opatrovanka (ročník 1954) žije sama v obec‑ ním bytě. Byla závislá na automatech, alkoholu. Dů‑ chod jí chodí na účet, k němuž jsem si musela zřídit dispoziční právo. Dávám jí do obchodu peníze, ona si chodí nakupovat. veškeré nákupy eviduji. zaplatím jí obědy a léky. napíše si, co potřebuje v drogerii, kupu‑ jeme spolu boty, ošacení. Objednávám uhlí, dříví. Může disponovat částkou 200 korun, pro kterou si podle dohody chodí ke mně. vše financujeme z jejího důchodu a z menší částky, již si vydělá v chráněné dílně. vedu celý měsíc její vydání i účetně, prokazuji, kolik jsem vybrala z účtu a zač jsme částku utratili. Předkládám to auditu a soudu. k lékařům, které zná, jezdí sama, jinak ji doprovázím. Pokud pracuje, pení‑ ze jí na výdaje stačí, jinak by musela vypomáhat obec. Stejná situace je u opatrovance (ročník 1960), který však neměl problém s alkoholem. řadu věcí si obsta‑ rá sám. Svěřím mu peníze a on přinese účty. chceme zkusit zažádat soud o vrácení způsobilosti. velmi mu pomohla léčba na psychiatrii a pravidelný režim. Obecně, náklady na cestovné a některé poplatky jdou z rozpočtu obce, ale většinou se hradí z peněz opat‑ rovaných. výkon veřejného opatrovnictví mi měsíčně vezme určitě minimálně 20 hodin.

září 2013

MO9_32_42.indd 41

není vázáno na souhlas dotyčného územního samosprávného celku. Ministerstvo přitom pokládá nemožnost ÚSC odmítnout ustanovení veřejným opatrovníkem zejména s ohledem na malé obce bez potřebného kvalifikovaného personálního zázemí za »přinejmenším problematickou«. Ve své odpovědi dále Břetislav Oliva odkázal na Ministerstvo spravedlnosti, které má danou problematiku v gesci, a mělo by uvedenou skutečnost zohlednit v připravovaném návrhu prováděcího zákona k NOZ. »Pokud by to zohledněno nebylo, očekáváme kvalitní právní argumentaci, proč by tuto funkci měly vykonávat všechny obce bez možnosti odmítnutí.« Zákon by měl rovněž komplexně řešit rovněž problematiku financování, respektive úhrady nákladů spojených s výkonem funkce veřejného opatrovníka. »Pro tuto agendu není v žádném případě vhodná forma hrazení pravidelnými paušálními platbami typu příspěvku na výkon přenesené působnosti obcí. Naopak je namístě spíše individuální uplatňování náhrady nákladů obcemi, jejichž výdaje závisí výhradně na rozhodnutí soudů v konkrétních případech a jsou tedy svou povahou nepravidelné a obtížně předem odhadnutelné,« dodal Břetislav Oliva. Na zvEřEjNěNÍ poDroBNoSTÍ K záKoNU jE jEšTě BrzY Na přípravu zákona k opatrovnictví jsme se dotázali na Ministerstvu spravedlnosti. Podle vyjádření ředitele jeho tiskového odboru Mgr. Roberta Schustera má být návrh věcného záměru zákona předložen vládě podle plánu legislativních prací do konce tohoto roku. »V tuto chvíli (koncem července, pozn. red.) probíhají jeho přípravy, a bylo by tudíž předčasné cokoliv bližšího

■ Co by (malým) obcím při výkonu veřejného opatrovnictví nejvíce pomohlo? ideální by bylo mít pracovníka, který by byl zaplacen, vyškolen a věnoval se této činnosti. ale obec jen ze svého rozpočtu takovou pracovní sílu nezaplatí. na druhou stranu není její povinností zabývat se úva‑ hami, jak opatrovanci pomoci k osamostatnění, jak zařídit, aby nepil alkohol, naučil se hospodařit, či jak zajistit návštěvu příbuzných, kteří o něj nestojí. To vše je pro psychicky nemocného důležité, ale jakmile na mém místě bude člověk bez vztahu k těmto zále‑ žitostem, otázka opatrovnictví se smrskne na zajištění obědů a nákup potravin. vše v souladu se zákonem. když se obec poprvé stala opatrovníkem, byla starší z opatrovanek už půl roku zbavena způsobilosti. Pak se teprve hledal opatrovník, až to tzv. zbylo na obec. (všichni naši opatrovanci mají rodiny, které o ně nemají zájem, ale oni dali podnět k soudu.) Dotyčná uzavírala půjčky, neotvírala obálky s upomínkami, nic neplatila... Po jejím převzetí následovala exekuce majetku, zablokování účtu, řešení u soudu o neplat‑ nosti půjčky (ale ona měla občanský průkaz). Soud rozhodne, avšak jak to bude fungovat dál, už se nikdo nezajímá. Snad jen zpráva jednou za rok, jak je postaráno o člověka a u obcí je zajištěna kontrola nakládání s financemi. za každou diskusi k tématu budu ráda, protože nejhorší je, když se o problému mlčí, jako by nebyl.

zveřejňovat. Na přípravě zákona se podílejí ministerstva práce a sociálních věcí, vnitra a financí. Konkrétně veřejné opatrovníky má v gesci Ministerstvo práce a sociálních věcí, protože se většinou jedná o sociální pracovníky.« Podle současného občanského zákoníku je veřejný opatrovník ustanoven osobám, kterým byla omezena způsobilost k právním úkonům, nebo byly způsobilosti zcela zbaveny. NOZ už hovoří »pouze« o omezení ve svéprávnosti, které má být vždy specifikováno. Omezení je stanoveno na tři roky, poté je nutno vést nové řízení o schopnostech člověka. Současně s omezením svéprávnosti lze rozhodovat o ustanovení opatrovníka (spojené řízení). Podle přechodného ustanovení budou od 1. 1. 2014 (datum účinnosti NOZ) osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům (jejich počet dosahuje 25 tisíc) považovány za omezené ve způsobilosti na dobu tří let. Soudy budou mít tuto lhůtu k tomu, aby přezkoumaly zdravotní stav osob zbavených způsobilosti a určily, jak moc mají být ve svéprávnosti omezeny. Už dnes soudci poukazují na to, že personální podmínky opatrovnických soudů jsou omezené. Počítá se v této souvislosti s navýšením kapacit v opatrovnické agendě? »Domníváme se, že soudy mají kapacity tento případný nárůst zvládnout, přičemž jakákoliv podpora bude samozřejmě namístě, pokud to bude v danou chvíli nezbytné,« uvedl Robert Schuster. Měla by obec, která je veřejným opatrovníkem, v souvislosti s přezkumem upozornit příslušný soud na »své« opatrovance? »Soudy jsou samy povinny zahájit řízení o opatrovnictví. Není však vyloučeno, aby se opatrovník, ať již veřejný či soukromý, obrátil na soud a řízení inicioval sám, popřípadě aby podal soudu podnět k zahájení řízení.« co přiNESE BUDoUcNoST? Jak už bylo uvedeno, při výkonu veřejného opatrovnictví často dochází k tomu, že se činnost opatrovníků překrývá s činností sociálních pracovníků. (Což potvrzují např. i zkušenosti veřejné opatrovnice Evy Hylmarové – starostky obce Malé Svatoňovice, viz box.) Chystá se Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) tímto stavem zabývat a reagovat na něj, např. prostřednictvím metodického vedení, doporučení, posílení kapacit pracovníků sociálních odborů či finančních příspěvků? Mgr. Štěpánka Filipová, tisková mluvčí úřadu, ve svém vyjádření ujistila, že se MPSV činností veřejných opatrovníků zabývá a návrhy konzultuje s Ministerstvem spravedlnosti. Co se týká jejich podpory stran MPSV, předpokládá se především metodické vedení sociálních pracovníků na obecních úřadech. Na závěr by bylo hezké napsat, že se s přípravou zákona k veřejnému opatrovnictví začíná blýskat na lepší časy. Ale jeho návrh nejspíše projedná až vláda, která vzejde ■ z předčasných podzimních voleb. SiMoNa DvořáČKová

41 30.8.13 10:44

Správa a rozvoj

V novém školním roce občanské sdružení IQ Roma servis představí kampaň V jedné lavici na podporu společného vzdělávání dětí – romských i neromských. Sdružení k tomu majoritní rodičovské veřejnosti nabízí zejména mediaci diskuse k praktickým problémům inkluzivního školství a příklady dobré praxe, přičemž spoléhá i na asistenci jednotlivých škol a obcí coby jejich zřizovatelů.

v

iluSTraČní FOTO: iQ rOMa SErviS

zdělávací systémy reprodukují sociální status, praví zlidovělá sociologická teze, odkazující k hlubšímu pochopení problému, jak je umožňována dědičnost chudoby. Zároveň upozorňuje na skrytost celého mechanismu sociálního vylučování. Neznamená však, že jde o status quo. Více než cokoli jiného představuje tendenci systému, zdvižený prst sociální vědy připomínající: Pozor, přestože to nemusí být zřejmé, školství je jedním ze silných nástrojů sociálního vylučování a jeho důsledky se negativně dotknou i majoritní společnosti. Romské děti jsou v ČR stále ve velké míře vzdělávány segregovaně, ať už hovoříme o ZŠ praktických nebo o školách s výrazným po-

K překonání segregace českého školství jsou nutné koncepční nástroje.

Kampaň V jedné lavici kampaň občanského sdružení iQ roma servis má ambici vynést odbornou diskusi o inkluzivním školství do široké společnosti a představit proble‑ matiku ve světle praxe, zapojit rodiče a jejich děti, kterých se situace přímo týká (romské i neromské). ■ kampaň byla zahájena v červnu 2013 a potrvá až do května 2014. ■ kontakt: Jan Milota, iQ roma servis, vranovská 45, 614 00 Brno tel.: 608 234 12; e‑mail: [email protected]. ■ Projekt byl podpořen nadací Open Society Fund Praha. ■ více na: www.iqrs.cz. zDrOJ: iQ rOMa SErviS

42 MO9_32_42.indd 42

dílem romských žáků. Tato segregace snižuje kvalitu vzdělání romských dětí i jejich schopnost uplatnění v dalším vzdělávání. Přijetí na kvalitní střední školu stále není pro romské děti samozřejmostí. Nízká úroveň vzdělání pak zapříčiňuje malé šance na uplatnění na trhu práce, a tím udržuje či prohlubuje sociální vyloučení dalších generací Romů v ČR. Situaci ve vzdělávání ovlivňují nejen sami romští rodiče a školy, ale také rodiče z řad majority, kteří procesy segregace a sociálního vyloučení víceméně nepřímo podporují (často nevědomě) svou preferencí pokud možno čistě neromských škol, a to z obavy, byť i jen minimálních interakcí jejich dětí s romskými spolužáky. Tito rodiče často romské děti již u zápisu a priori vnímají jako problém a nepřejí si, aby jejich potomek chodil do třídy s romskými spolužáky. Případně přímo nesouhlasí se zařazováním romských dětí do základních škol, které navštěvují jejich děti, třebaže jde o malé procento přihlášek. Ředitelé škol pak často dávají najevo, že mají obavy z jednání rodičů z řad majoritní společnosti. Rodiče totiž mohou svým jednáním ovlivnit i existenci samotné školy. KLÍČová roLE oBcÍ jaKo zřizovaTELŮ šKoL Obce jako zřizovatelé škol hrají ve vzdělávacím systému klíčovou roli. Aplikují státní koncepci školství, přitom jsou ze své pozice schopny udržovat si jistý nadhled nad výše popsanými problémy. Pozice zřizovatele umožňuje sledovat vyšší cíle ve vzdělávání na území obce a vyvažovat sociální rozdíly mezi žáky. Zásadní je přitom důvěra v dialog a ve společné řešení problémů. Úlohou obce jako zřizovatele je rovněž garance kvality poskytovaného vzdělávání. Kampaň V Jedné lavici má ambici vnést odbornou diskusi nad praktickými problémy inkluzivního školství do široké společnosti a zapojit do tohoto procesu rodiče a jejich děti (romské i neromské), kterých se popsaná situace přímo týká. Z naší dlouhodobé práce s romskými rodiči vyplývá, že jsme schopni komunikovat potřebu kvalitního vzdělání a jeho úlohu v dalším profesním životě. (Loni se po rozhovoru s našimi pracovníky v Brně a obcích Jihomoravského kraje rozhodlo 45 rodičů k zápisu dětí na ZŠ, jež nebyla sice spádová, ale má po-

FOTO: archiv

v jednom městě, v jedné lavici

Jan Milota: Prostřednictvím projektu V jedné lavici nabízíme podporu v budování inkluzivního prostředí přímo ve školách.

Žádná obec jako zřizovatel všech základních škol na svém území nemusí podléhat parciálním tlakům v jednotlivých lokalitách. věst kvalitní školy.) Tito rodiče se však často setkávají s odmítnutím ze strany ostatních rodičů a potažmo i školy. Kampaň komunikuje s majoritní veřejností a předává jednoduché poselství: Než odmítnete romského spolužáka pro své děti, dejte šanci dialogu. co NaBÍzÍME šKoLáM i roDiČŮM Už nyní, na samém začátku projektu a celé kampaně, máme vymezeny její základní cíle, jimiž jsou: nabídka mediace diskusí, prezentace ideje příkladů dobré praxe inkluzivního školství přímo majoritním rodičům a pomoc při řešení problémů v komunikaci. Předpokladem zůstává zapojení škol a jejich zřizovatelů, obcí. Nabízíme jim podporu v budování inkluzivního prostředí přímo ve školách a žádáme je o zapojení se do diskuse. V neposlední řadě chceme prostřednictvím kampaně zviditelnit inkluzivní školství jako výzvu pro celou společnost. Segregace českého školství nevychází z žádné koncepce, vyžaduje však koncepční nástroje k jejímu překonání. Z praxe víme, že funkční koncepce nevznikají na ministerstvech, ale v dialogu mezi lidmi, jichž se problém týká. K dialogu však musí existovat bezpečné prostředí. Romští rodiče nemohou být vystavováni potupě ve formě petic proti zařazení jejich dětí do školy, stejně jako rodiče z majority nesmějí mít obavy, že kvalita vzdělávání na škole klesne. Prostředí bezpečí a dialogu může nastavit jen obec, neboť jako zřizovatel všech základních škol na svém území nemusí podléhat parciál■ ním tlakům v jednotlivých lokalitách. jaN MiLoTa iQ roma servis, o. s.

září 2013

30.8.13 10:44

Vyšší dopravní bezpečnost i lepší vzhled obcí

Téma

FOTO: jan mužík

Město Mšeno na Mělnicku, které do letošního ročníku soutěže Cesty městy přihlásilo projekt Revitalizace městského jádra (viz Moderní obec č. 8/2013, str. 4–5), jím vyřešilo zklidnění průjezdu dopravy na náměstí Míru a v navazující Masarykově ulici, maximalizaci pěších ploch v centru a osazení vhodného mobiliáře, upřednostnění chodců před automobily a sjednocení kompozice systému veřejné zeleně.

Trendy úprav na komunikacích, jež zvyšují bezpečnost v obcích Bezpečné chování v provozu na pozemních komunikacích ve svém základě znamená neohrožovat život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní. Ne vždy je v našich silách dopravní nehodě předcházet, protože ke vzniku dopravní nehody přispívá celý dopravní systém.

P

roto by komunikace měla být tzv. samovysvětlující. Jinak řečeno, měla by řidiči dávat jasnou informaci o tom jak se má na ní chovat a co má následně očekávat. V případě, že k nějaké chybě řidiče (dopravní nehodě) dojde, musí komunikace odpouštět lidské chyby – být tzv. odpouštějící. Což znamená, že v případě selhání lidského činitele a následného vzniku nehody by mělo být okolí komunikace uzpůsobeno tak, aby následky na zdraví byly co nejmenší a aby k usmrcení vůbec nedocházelo. nehody v mísTech zvýšeného Pohybu chodců mívají Těžké následky na zdraví Jako častá příčina dopravních nehod se ve statistikách uvádí nedodržení maximální dovolené rychlosti. Takový přestupek může, zejména v místě častého výskytu chodců, vést k dopravním nehodám, jejichž účastníky jsou právě chodci, přičemž

září 2013

MO9_43_47.indd 43

Za vjezdy do obcí ještě často bývá přenášena extravilánová rychlost, přičemž nejčastější příčinou jsou komfortní šířky jízdních pruhů. nehody tohoto druhu zpravidla mají těžké následky na zdraví. Především v lokalitách měst a obcích, kde je nutné zohlednit všechny potřeby obyvatel a účastníků pěší, cyklistické i motorové dopravy, je proto nutné vytvářet takový uliční prostor, který by mj. řidiče motivoval k dodržování maximální povolené rychlosti Upozornění na vjezd do obce je možné provést dělicími ostrůvky na vjezdu, pozornost řidiče pak může udržovat například

střídavé parkování na komunikaci. Mezi prvky, které především ve městech a obcích motivují řidiče ke zvýšené pozornosti a k udržení požadované rychlosti, patří především různé ostrůvky, ať už směrovací, dělicí či ochranné, nebo dělicí pásy, které je možné také využít jako ochranné prvky pro přecházení chodců či odbočování vozidel. Pro ochranu chodců mohou rovněž sloužit přechody s vysazenými chodníkovými plochami. Tyto prvky se mohou používat také ve vztahu k zastávkám hromadné dopravy. oPaTření na vjezdu do obce Za vjezdy do obcí bývá ještě často přenášena extravilánová rychlost. Nejčastější příčinou jsou komfortní šířky jízdních pruhů, které za vjezdem do obce nemotivují řidiče ke snížení rychlosti na maximálně dovolených 50 km/h. K takovému stavu přispívají rovněž dlouhé přímé úseky před vjezdem do obce, stejně jako výškové vedení trasy

›

43 30.8.13 10:53

Téma


› komunikace

ilustrační foto: arChiv autorky

(klesání). Přitom už mnohdy těsně za vjezdem existují příčné vztahy chodců (cyklistů), a je proto nutné, aby tam řidiči důsledně dodržovali maximální dovolenou rychlost. K tomu mohou přispět např. vjezdové ostrůvky (jednostranné, oboustranné). Aby ostrůvek plnil účinně svou funkci, je třeba jej jednak dostatečně vychýlit tak, aby vozidlo vjíždějící do obce bylo nuceno změnit svoji trajektorii, jednak zvolit takové stavební a technické provedení ostrůvku, aby byl dostatečně výrazný (obruba, zeleň, osvětlení, dopravní značení). Využití všech těchto prvků významně přispěje k tomu, aby se vjezd do obce dostatečně zvýraznil, a řidič tak byl včas obeznámen se změnou dopravního režimu. Oboustranné vjezdové ostrůvky plní stejnou funkci jako jednostranné. Zabraňují však předčasnému zrychlování vozidel i na výjezdu z obce a současně zabraňují objíždění ostrůvku v protisměru.

oPaTření na PrůTahu obcí Většina zklidňujících prvků, které jsou navrhovány na průtahových komunikacích ve městech a obcích, má řidiče přimět k dodržování maximální dovolené rychlosti v obci a k vyššímu respektování pěší a cyklistické dopravy. Příčné vztahy chodců přes komunikaci jsou většinou řešeny pomocí přechodů pro chodce. Mezi nejčastější stavebně technické chyby přechodů pro chodce patří: ■ neúměrně dlouhé přechody pro chodce (často přes 4 a více jízdních pruhů); ■ špatně dimenzované nebo nedostatečně široké dělicí ostrůvky; ■ chybějící nebo nevhodně provedené osvětlení; ■ špatné rozhledové poměry; ■ chybně provedené nebo chybějící prvky pro vedení osob se sníženou schopností pohybu a orientace. Ke zvýšení bezpečnosti přecházejících chodců přispívají ochranné (dělicí) ostrůvky, které rozdělují přecházení na dvě fáze, což umožňuje efektivněji využít mezeru mezi vozidly. Proto je vhodné tyto ostrůvky navrhovat tam, kde jsou zaznamenávány vyšší intenzity vozidel, a v místech častého

ilustrační foto: arChiv autorky

Příklad oboustranně vychýleného dělicího ostrůvku v obci Čehovice na Prostějovsku: Ostrůvek upozorní řidiče na vjezd do obce a zároveň jej přinutí snížit rychlost.

Také v Prostějově mají ochranné ostrůvky pro podporu přecházení.

44 MO9_43_47.indd 44

přecházení chodců – zejména dětí, u nákupních center apod. Přecházením »nadvakrát« se zvyšuje kapacita přechodu a současně se snižuje náročnost při přecházení, protože při přecházení se chodci mohou věnovat pouze jednomu jízdnímu směru. Ochranné ostrůvky upozorňují na existenci přechodu pro chodce a zároveň tam před ním zamezují předjíždění vozidel a díky optimalizované šířce jízdních pruhů snižují jejich rychlost. Instalovat střední ochranné ostrůvky jen s využitím vodorovného dopravního značení (ve snaze snížit jejich finanční náročnost) není vhodné. Málo účinné jsou rovněž nízké dlážděné ostrůvky, neboť nemají takový efekt ochrany chodců jako ostrůvky provedené v obrubě a se zelení. V místech, kde jsou příliš široké jízdní pruhy – a intenzita vozidel tam proto bývá nižší, je možné budovat vysazené chodníkové plochy. V takovém případě nedochází k dělení přecházení nadvakrát – jako u ostrůvků, ale zkracuje se délka přecházení. Toto řešení zároveň zlepšuje rozhledové poměry, protože díky vysazené chodníkové ploše může chodec přijít k okraji jízdního pásu, aniž by případně zůstal zastíněn parkujícími vozidly. Tím se zlepší oční kontakt mezi chodcem a řidičem. Vysazenou chodníkovou plochu je vhodné doplnit doprovodnou zelení, jejíž délkou je možné také vyloučit protiprávní parkování v místě přechodu. ParameTry, kTeré je Třeba resPekTovaT Při navrhování jednotlivých prvků (ať již výše uvedených, či jiných) je nutné dbát na jejich funkčnost. Minimální parametry uvedené v normách (ČSN 73 6110 Projek-

Veškerá opatření ke zklidňování dopravy je třeba provádět tak, aby nebyly znevýhodňovány některé skupiny uživatelů pozemních komunikací. tování místních komunikací, ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na silničních komunikacích apod.) nemusí vždy zaručit optimální míru bezpečí (například pro doprovod s kočárkem či kolem je šířka ostrůvku 1,5 m nedostačující). Proto je vždy nutné zvážit účel, jehož chceme daným opatřením dosáhnout. Zároveň je třeba veškerá opatření provádět tak, aby nebyly znevýhodňovány některé skupiny uživatelů. Stavby proto musí být v souladu s vyhláškou č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Prvky vedoucí ke zvýšení bezpečnosti: ■ dělicí ostrůvky na vjezdu (jednostranné, oboustranné); ■ přechody s ochrannými (dělicími) ostrůvky ■ přechody s vysazenými chodníkovými plochami; ■ střídavé parkování na komunikaci; ■ směrovací ostrůvky; ■ dělicí pásy; ■ úpravy křižovatek; ■ realizace Zón 30 apod. ■ eva simonová Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.

září 2013

30.8.13 10:53

Doporučení z městyse zní: Tato řešení jsou zatím kvůli vyšší ceně vhodnější na hlavních silnicích v centrech měst a obcí nebo před veřejnými budovami s většími počty návštěvníků.

ch

ybějící přechod pro chodce k úřadu městyse Okříšky (okr. Třebíč) a Domu s pečovatelskou službou přes frekventovanou silnici II. třídy Třebíč-Jihlava byl dlouhodobě předmětem kritiky občanů. Jeho projekční příprava však nebyla jednoduchá. Vzhledem k šířce komunikace (více než 7 m) dopravní policie totiž požadovala buď přechod s ochranným (dělicím) ostrůvkem, nebo se dvěma zužujícími zálivy. U druhé varianty ale nevycházely nájezdové křivky při odbočování na sousedící vedlejší komunikaci, a tak nakonec zvítězila varianta středového ostrůvku. Naše zkušenosti po roce fungování takto pojatého přechodu jsou převážně pozitivní: Chodci si přechod s dělicím ostrůvkem jednoznačně chválí – především senioři, pro něž překonání silnice bez přechodu bylo mnohdy složité a riskantní. Řidiči sice ze začátku měli výhrady kvůli zúžení jízdního pruhu a nutnosti brzdit (někteří nám dokonce nadávali), většinou si však už zvykli. Nepotvrdily se ani obavy z havárií při najetí na vysoký obrubník. Za sebe mohu říci, že jsem zastáncem zvoleného řešení, protože zájmem veřejné

správy musí být ochrana slabších, což jsou v tomto případě chodci. Zatímco dříve si v této lokalitě mnozí řidiči s dodržováním padesátikilometrové rychlosti vůbec nelámali hlavu, teď je dělicí ostrůvek umravňuje. Potvrzuje mně to i zkušenost ze zahraničí. V létě jsme totiž při návratu z dovolené v Itálii zvolili cestu přes Rakousko mimo dálnici a tam jsme ve městech a obcích jiný přechod než s dělicím ostrůvkem prakticky žádný neviděli, a to i na mnohem méně frekventovaných silnicích. zaTím jde o dražší řešení, ale jsou mísTa, kde se vyPlaTí Jediným negativem takového řešení je cena. I po výběrovém řízení nás tato stavbu včetně osvětlení vyšla na 450 tisíc korun, což je hodně a těžko bychom si mohli dovolit stejným způsobem upravit všechny přechody v městysi. Kolegům starostům bych při rozhodování o stavbě přechodu s dělicím ostrůvkem doporučil porovnat náklady stavby vůči počtu budoucích uživatelů a také dopravnímu zatížení silnice. Tyto ostrůvky určitě mají smysl na hlavních silnicích v centrech měst a obcí nebo před veřejnými budovami

V Okříškách přechod pro chodce vybavili dělicím ostrůvkem na frekventované silnici II. třídy před úřadem městyse a DPS.

foto: arChiv městyse

nový přechod pro chodce v okříškách s dělicím ostrůvkem se osvědčuje

Téma

foto: arChiv městyse


Osvětlený přechod má snížený obrubník a varovné pásy i s vodicími liniemi.

s velkým počtem návštěvníků (školy, úřady, nádraží, nemocnice). Naopak na místních komunikacích nebo v okrajových částech jde zatím o zbytečný luxus. zdeněk ryšavý starosta městyse okříšky

kterých chyb se municipality dopouštějí při zřizování přechodů pro chodce? Úsilí měst a obcí o zvýšení bezpečnosti silničního provozu na jejich území se někdy – naprosto zbytečně – »nepotkává« s právní čistotou a správným technickým řešením zřizovaných přechodů pro chodce.

z

řizování přechodu pro chodce či místa pro přecházení bývá častou situací, s níž si starostové obcí a jejich spolupracovníci musí poradit. Zpravidla stejně často se však také dopouštějí vážných pochybení, v jejichž důsledku a v rozporu s původním dobrým úmyslem mohou být ohroženi chodci, ale také řidiči. Proto se pokusím shrnout některé zkušenosti z praxe, které by obcím mohly pomoci, zejména při naplňování jejich snahy o zvýšení bezpečnosti chodců. Aby přechody pro chodce byly respektovány, nelze je zřizovat příliš často (150–200 m) a je třeba je budovat pouze

září 2013

MO9_43_47.indd 45

na odůvodněných místech (více k tomu ČSN 73 6110 – Projektování místních komunikací). Jak tedy postupovat při rozhodování o umístění přechodu pro chodce? 1 Není nutno je zřizovat tam, kde intenzita provozu vozidel umožňuje bezpečný přechod pozemní komunikace v odstupech mezi jedoucími vozidly – a pochopitelně ani tam, kde se chodci vyskytují pouze ojediněle. 2 Mohou navrhovat pouze pro dva protisměrné jízdní pruhy. 3 Pro jejich umístění musí být splněny rozhledové podmínky.

Alternativou k přechodu pro chodce je místo pro přecházení. Výhodou tohoto řešení je skutečnost, že chodec na místě pro přecházení nezíská falešný pocit bezpečí a neohrožení, kterého může nabýt na přechodu. Místo pro přecházení navíc lze využít i na místech, kde přechod pro chodce nesplňuje rozhledové poměry. Avšak i místo pro přecházení nutně musí být správně stavebně upraveno. Značení přechodů upravuje zvláštní předpis zvaný Technické podmínky (dále jen TP). Konkrétně jde o TP 65, TP 133, TP 169, které jsou dostupné na webu Ministerstva dopravy ČR (www.mdcr.cz/legislativa), upravují podmínky použití svislého a vodorovného značení. Svislé i vodorovné značky jsou stanoveny zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, přičemž podrobnosti určuje prováděcí vyhláška č. 30/2001 Sb. Neexistuje zde tedy žádný

›

45 30.8.13 10:53


tí o umístění každé dopravní značky navíc podléhá tzv. Stanovení dopravního značení, jež vydává místně příslušný silniční správní úřad po posouzení Dopravním inspektorátem Policie ČR. Značka IP 6 (Přechod pro chodce) se užívá k označení každého přechodu situovaného mimo křižovatku. V prostoru křižovatky se značka č. IP 6 zpravidla neinstaluje. Značka A 11 (Pozor, přechod pro chodce) se v obci užívá, jen když je třeba na přechod zvlášť upozornit či kde jej řidič nemusí očekávat. Mimo obec se značky č. A 11 užívá před každým přechodem. Obce často chybují v dobrém úmyslu zvýraznit přechod pro chodce, a tím zvýšit o jeho bezpečnost – bohužel často se zcela opačným výsledkem. Zvýraznění přechodů lze používat pouze v odůvodněných případech, zejména v podmínkách rušivého okolí dopravní značky, nedostatečné viditelnosti, a na místech, kde přechod není dostatečně očekávaný a řidič jej nemůže předpokládat.

Přechod není nutný tam, kde intenzita provozu umožňuje bezpečný přechod pozemní komunikace v odstupech mezi jedoucími vozidly. Pro zvýraznění přechodů pro chodce se využívá: fluorescenční žlutozelený podklad; signál č. S 7 – přerušované žluté světlo; zabudování LED diod do vozovky; barevné povrchy vozovek s vysokým smykovým třením (např. typ Rocbinda). Volbu příslušného opatření je vždy lepší ponechat na odbornících, zabývajících se bezpečností dopravy. Jen podmíněně a odůvodněně lze kombinovat více typů zvýraznění na jednom místě. Ovšem taková kombinace zpravidla bývá ke škodě věci. Za zcela a zásadně nevhodnou je třeba považovat žel často používanou kombinaci přechodu pro chodce s ukazatelem okamžité rychlosti (radarem). Ten totiž odvádí pozornost řidiče od přechodu a v konečném důsledku spíše ohrožuje chodce místo toho, aby přispíval k jeho bezpečnosti. Významným prvkem je osvětlení přechodů pro chodce. Používají se dva typy: 1 pozitivní kontrast chodce vůči pozadí (světlý chodec vůči relativně tmavému pozadí); 2 negativní kontrast (tmavá silueta chodce vůči světlému pozadí). Rozdíl je dán umístěním osvětlovacích bodů. I toto rozhodnutí je lépe svěřit odborné firmě, která zná normu z března 2007 ČSN EN 13201-2 a má s jejím praktickým naplňováním dostatečnou zkušenost. ■ zdeněk měčíř oblastní cestmistr krajská správa údržba silnic středočeského kraje

46 MO9_43_47.indd 46

vybírat pro obec vhodné koše není okrajové téma

n

ení koš jako koš. Zejména jde-li o odpadkové koše pro veřejná prostranství. Ing. Miroslav Starý, majitel a designér ve společnosti Urbania, s. r. o., která vyrábí a prodává široký sortiment prvků městského mobiliáře, upozorňuje na to, že ještě před několika lety se vyráběly hlavně kovové koše či kovové v kombinaci se dřevem. Ačkoliv se Miroslav Starý sám řadí mezi příznivce tradičních materiálů, nepopírá výhody plastových košů, jež se stále více prosazují. »Ty lepší se vyrábějí z velice pružného materiálu, který odolá i značně hrubému zacházení. Nekorodují, nehoří, jsou lehké pro ty, kdo je vysypávají – a pokud výrobce u návrhu přemýšlel, jen těžko na ně nalepíte nějaký plakát,« říká. Mají-li mít koše klasický nebo moderní vzhled, by Miroslav Starý ponechal na architektech. »Na každé místo se hodí jiný typ. Spíš záleží na finančních možnostech investora. Krásný, odolný a zároveň levný koš určitě nikde neseženete. Chci-li městu pořídit pěkné robustní koše, volím kov, což však nebude laciné. Naopak levný koš nebude robustní – a nejspíš ani ne z kovu.« Podle majitele firmy Urbania se radnici vyplatí, promluví-li si nejprve s těmi, kdo s koši v dané lokalitě denně pracují či se tam starají o úklid. Ti nejlépe vědí, který koš bývá přeplněný, kde chybí koš úplně či kde a jak koše poškozují vandalové. Mohlo by to hodně napovědět o tom, jak velké a jak robustní koše vybrat a také, z jakého materiály by měly být zhotoveny. »Do někte-

ilustrační foto: arChiv urbania

› prostor pro »lidovou tvořivost«. Rozhodnu-

Ve větších městech se koše častěji ladí s ostatním mobiliářem. V menších sídlech se zatím hledí především na funkci.

rých lokalit, bych doporučil koše na tříděný odpad. Není nutné, aby byly tři. Stačilo by přidat koš na plast, který se v přírodě rozkládá velice dlouho. Papír v komunálním odpadu příliš nevadí,« míní Miroslav Starý. Zkušenost Urbanie potvrzuje, že řada obcí a měst teprve až dodatečně zjistí, že si objednala málo košů či koše s malým objemem. Skutečnou katastrofou však bývá, nechá-li radnice mobiliář navrhnout architektovi, jemuž chybějí zkušenosti s reálnou výrobou. »Tak vznikají návrhy, kdy lavička váží metrák nebo kdy ve stojanu na kola většina jízdních kol nestojí. Právě nedávno mě pobavil natolik předimenzovaný koš, že jsem musel poptat firmu, která mj. vyrábí lžíce na bagry. Nikdo jiný to totiž nebyl schopen vyrobit. Přitom by stačilo, kdyby se architekt spojil s některou z firem, které se výrobou mobiliáře zabývají, a poradil se s ní, co je vhodné a co už nikoliv,« uzavírá /rš/ majitel společnosti Urbania.

zájem o přístřešky a čekárny mhd nepolevil

n

avzdory přetrvávající ekonomické recesi nezaznamenávají ve společnosti HOSTALEK-WERBUNG spol. s r. o., Česká Třebová, dramatičtější pokles zájmu o čekárny a přístřešky městské hromadné dopravy. Jednatelka Pavlína Kolářová však připouští, že firma neregistruje ani výrazný nárůst poptávky po těchto prv-

foto: arChiv hostalek-werbung

Téma

I zcela jednoduchá čekárna pro autobusovou zastávku může být pěkná a funkční.

cích mobiliáře. Ve městech jejich obměna či doplnění často přichází na pořad dne při rekonstrukcích silničních průtahů. Díky příznivé ceně sortimentu českotřebovské společnosti však zájem o čekárny a přístřešky převládá v menších sídlech. Větší města už mívají zpracovanou koncepci dané oblasti a nechybějí jim ani zdroje na architektonické zpracování. Z toho podle jednatelky vyplývají i jejich častější požadavky na individuálnější zpracování a design. Naopak v těchto městech více bují vandalismus, takže požadují i větší odolnost dodávaných prvků. Nicméně zcela individuální (tedy dražší) zpracování čekárny bývá ojedinělé, což si Pavlína Kolářová vysvětluje hlavně ekonomickými důvody. Reklamu lze na čekárnu umístit, aniž by bylo nutné výrazně upravit její tvar a provedení. Podaří-li se na trhu prosadit síť nosičů reklamy, obvykle citylight, a získat inzerenty, dává to šanci návratnosti investice do pořízení čekáren. »To se ale týká jen větších měst,« dodává Pavlína Kolářová. /sk/ září 2013

30.8.13 10:53


Téma

lavičky? každý výrobce má svou filozofii Větší města naopak podle jeho slov častěji k rozhodování o městském mobiliáři přibírají architekty, díky nimž výsledek bývá modernější, promyšlenější a komplexnější. Neobvyklý už ani není požadavek atypického, na míru navrženého řešení. »Taková zakázka mě, profesí designéra, baví samozřejmě víc. Menší obce to řeší spíš intuitivně a vyberou si to, co se jim líbí a na co mají rozpočet. Většinou tedy jde o konzervativnější design,« říká Jan Padrnos. A připomíná, že už jen málokdy se dodávají jen lavičky. Součástí téměř každé dodávky jsou už i odpadkové koše, stojany na jízdní kola, různé infopanely, označníky, zahrazovací sloupky, zásobníky sáčků na psí exkrementy apod. »Chyby bývají tam, kde není či kde nemá silnou pozici architekt. To se pak kombinují různé prvky od různých výrobců, třeba jen na základě nejnižší ceny. V takovém případě však výsledek nebývá přesvědčivý. Pak se laik diví, odbor/st/ ník žasne,« uzavírá Jan Padrnos.

ilustrační foto: arChiv blaCkbox s. r. o.

k

teré trendy ve výrobě laviček pro veřejná prostranství panují? »Nevím, lze-li mluvit o trendech. Každý výrobce totiž má svou vlastní filozofii,« odpovídá Ing. Jan Padrnos, jednatel společnosti BLACKBOX s. r. o. Ta svou první lavičku vyrobila už před zhruba 15 roky, přičemž tématu městského mobiliáře se intenzivně věnuje teprve poslední tři roky. »Někdo se snaží upoutat pozornost předesignovanými kousky, na nichž se nedá ani sedět, ani na ně koukat. Jiný zase klade důraz na nejlevnější řešení, další vyrábí pouze historizující prvky,« poznamenává Jan Padrnos. »My se snažíme dělat současné moderní výrobky, které jsou estetické, ale přitom nijak zvlášť nápadné, mají velmi dobrou kvalitu zpracování s důrazem na detail, a tím pádem i dlouhou životnost. A pokud možno za rozumné ceny. Ohledně trendů v materiálech je v poslední době velmi oblíbené akátové dřevo, dále tepelně upravené dřevo (thermowood). U kovových

Určitě je vhodnější, je-li veřejný prostor osazen jednotlivými prvky městského mobiliáře od jednoho výrobce.

částí však není příliš podstatné, zda jde o ocel, hliník, litinu apod. Mnohem důležitější je kvalitní povrchová úprava.« Zkušenost společnosti BLACKBOX je jednoznačná: Více zakázek má nyní spíše z menších sídel. »V nich vše možná jde trochu pružněji a rychleji,« soudí jednatel.

Nový trend v přístupu k veřejnému prostoru představují speciální projekty zajišťované společností mmcité +. Pohybují se přitom na hranici mezi designem a architekturou.

v

foto: arChiv mmCité

še začalo v roce 1992, kdy Radek Hegmon a David Karásek vyhráli soutěž na městský mobiliář ve Zlíně. Jejich společnost mmcité a. s. tak kromě vývoje a výroby laviček, odpadkových košů a jiných městských artefaktů přikročila i k dodávkám prvních přístřešků pro městskou hromadnou dopravu. Následovaly realizace, jež se rozrostly na stavby většího měřítka: železniční stavby, tramvajové tratě, podchody, zastřešení estakády na letišti v Praze či výstupů z metra ve Varšavě. V minulosti se řešení infrastrukturních staveb soustředilo jen na jejich funkci, avšak opomíjel se jejich vzhled. Společnost

Moderní dopravní terminál funguje ve Vlašimi už od roku 2008.

září 2013

MO9_43_47.indd 47

mmcité + a. s. se snaží i do těchto technických částí stavby vnášet design, a propojit tak funkčnost, estetičnost a ekonomicky efektivní řešení. Zároveň usiluje o to, aby stavba nezestárla a byla bezúdržbová. Proto používá kvalitní materiály a vhodnou technologii výroby. Společnosti mmcité 1 a.s., která se zabývá vývojem a výrobou městského mobiliáře, a mmcité + a.s. jsou vzájemně neustále propojené. Letité zkušenosti z výroby a realizace městského mobiliáře ovlivnily vývoj speciálních projektů, které mu naopak vracejí nové zkušenosti a nápady, a společně se tak nechají vést daným prostorem. V zahraničí se již dlouho nepodceňuje vzhled nových či rekonstruovaných nádraží a dopravních staveb, aby se mohly stát součástí architektury města. Společnost mmcité + a.s. tak už mj. realizovala přístřešky tramvajových tratí ve španělské Zaragoze, letiště Charlese de Gaulla v Roissy či autobusový terminál v belgickém Gembloux. Česká města dříve nenapadlo řešit podobu autobusových či vlakových nádraží. Časem však prostory určené k přepravě lidí začala chápat v architektonických souvislostech. Společnost mmcité + a. s. postupně vyvinula typové i atypické možnosti řešení, o něž radnice projevují stále větší zájem. Příkladem je mj. autobusový terminál v České Třebové, zastřešené parkoviště v Havlíčkově Brodě, autobusové nádraží

foto: arChiv mmCité

speciální projekty se už prosazují i v česku

Železniční stanice v Praze-Horních Počernicích s novým ostrovním nástupištěm přinesla větší komfort pro cestující.

v Bystřici pod Hostýnem, železniční dopravní stavby v Horních Počernicích i stanice Českých drah v Čáslavi, Čerčanech nebo Mostech u Jablunkova. K posledním úspěšným realizacím patří Svinovské mosty na vlakovém nádraží v Ostravě. Jejich rekonstrukce, na níž společnost spolupracovala s architektem Václavem Filandrem, začala v roce 2007 a byla ukončena letos v dubnu. Jde o dopravní uzel, v němž se postupně tvořilo přednádraží, nádraží, terminál a celé urbanistické řešení této oblasti doplnily prvky městského mobiliáře. Celý komplex byl propojen a propracován do detailů, aby tvořil výtvarně zajímavý a zároveň funkční celek. »Veřejný prostor by se neměl zanedbávat. Ve společnosti mmcité + a. s. nenavrhujeme pro konkrétní osobu a nepodřizujeme se ani vkusu konkrétního investora. Snažíme se zaplnit neosobní veřejné prostory a dát jim nový tvar a smysl tak, aby oslovily všechny uživatele napříč společenskými vrstvami a aby se v nich lidé cítili dobře,« /st/ uzavřel Radek Hegmon.

47 30.8.13 10:53

L e g i s L at i va

Překážky na veřejných cestách

Ú

ředníci městských a obecních úřa‑ dů, ale i starostové malých obcí musí často řešit situace, kdy někdo zabrá‑ ní průjezdu po veřejné cestě ať už proto, že cesta prochází po jeho pozemku a on s jeho užíváním nesouhlasí, nebo proto, že jej provoz na ní ruší. Nejjednodušší je, když se situaci podaří vyřešit dohodou – obec získá pozemek pod cestou tak, že jej smě‑ ní s vlastníkem za část obecní louky, nebo upraví směry dopravy tak, aby těžší a hluč‑ nější vozy neprojížděly kolem rodinných domů. Ne vždy je ale takové řešení mož‑ né nabídnout. Jindy zas není protistrana ochotna na smírné řešení přistoupit. V ta‑ kových případech musí zasáhnout úřední autorita. Nejprve je vhodné shrnout, že pozem‑ ní komunikace (někdy též lidovější pojem »veřejné cesty«) se dělí na dálnice, silnice, místní komunikace a účelové komunika‑ ce. Na dálnicích a silnicích se také může vyskytnout překážka. Děje se tak ale spíše výjimečně a většinou nejde o ničí záměr, ale o důsledek působení živlů či jiných okolností. Překážkou může být sesutý svah po silné bouřce nebo motorové vozidlo s náhlou poruchou. Naproti tomu na míst‑ ních komunikacích, které vlastní obce, a ze‑ jména na komunikacích účelových, které mohou být i ve vlastnictví soukromníků, dochází často k tomu, že na ně někdo pře‑ kážku umístí záměrně, aby zabránil provo‑ zu na nich. Může přitom jít nejen o sloupky či závory, ale i hromady sutě či vykopané jámy. Zákony sice nabízejí nástroje, jak takové situace řešit úřední cestou, ale právní úpra‑ va je v tomto směru poněkud nepřehledná. Různé druhy překážek vyžadují různá po‑ volení a pokud je nemají – jde tedy o pře‑ kážky nelegální – nařizuje se jejich odstra‑ nění podle různých právních ustanovení. Tento článek shrnuje přehledně, jaké typy situací obecní úřady v souvislosti s ome‑ zením přístupu na pozemní komunikace nejčastěji řeší, jak jednotlivé typy překážek od sebe odlišit a jaké právní normy použít.

vOZiDLa a vRaKY Pro provoz motorových i nemotorových vozidel jsou pozemní komunikace přímo určeny včetně stání a parkování. Jestliže však někdo umístí vozidlo tak, že tím po‑ ruší dopravní předpisy a zablokuje nebo ztíží průjezd po veřejné cestě, vytvoří pře‑ kážku provozu. Odtah vozidla tvořícího překážku provozu na pozemní komuni‑ kaci může nařídit policista nebo strážník obecní policie (§ 45 odst. 4 zákona o sil‑ ničním provozu, k tomu viz rozsudek Nej‑ vyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 813/2007, www.nsoud.cz). Jedná‑li se o následek ne‑ uposlechnutí dopravní značky zakazující

48 MO9_48_53.indd 48

dočasně stání vozidel na místní komuni‑ kaci – zpravidla z důvodu jejího blokového čištění – může dokonce vozidlo odtáhnout obec jako vlastník místní komunikace bez předchozího rozhodnutí či pokynu úřední osoby (§ 19 odst. 6 zákona o pozemních ko‑ munikacích, k tomu viz rozsudek Nejvyšší‑ ho soudu sp. zn. 21 Cdo 4546/2009). Zvláštní podskupinu vozidel tvoří vraky. Vrak je především takové vozidlo, u které‑ ho je to zjevné »na první pohled«; zákon v této souvislosti hovoří o vozidlu zjevně technicky nezpůsobilém (chybějící kola, zcela poničená karoserie, vytlučená skla a rozbitá zpětná zrcátka apod.). Nebo může jít o vozidlo bez registrační značky, které je zároveň trvale technicky nezpůsobilé k jíz‑ dě. V tomto případě nestačí pouze ověřit, že vozidlo nemá státní technickou kont‑ rolu – to představuje pouze právní, nikoliv faktickou nezpůsobilost k jízdě. Zpravidla je proto třeba získat doklad o skutečně tr‑ valé technické nezpůsobilosti, např. foto‑ grafii motoru s chybějícími podstatnými díly, vyjádření odborníka z dopravního in‑ spektorátu Policie ČR apod. Je‑li vrak vozidla umístěn na dálnici, sil‑ nici nebo místní komunikaci, má vlastník této komunikace právo jej po neúspěšné výzvě adresované vlastníkovi vraku od‑ stranit a zlikvidovat na jeho náklady (§ 19 odst. 3 a 4 zákona o pozemních komunika‑ cích). Pokud by byl vrak umístěn na komu‑ nikaci účelové, toto ustanovení využít nelze a jeho odtah musí buď nařídit policista po‑ dle výše citovaného ustanovení dopadající‑ ho na veškerá vozidla (§ 45 odst. 4 zákona o silničním provozu), nebo je nutno nařídit jeho odstranění jakožto pevné překážky (§ 29 odst. 3 zákona o pozemních komuni‑ kacích). stROMY a DaLŠÍ PŘÍRODNÍ PŘeKÁŽKY Zvláštní právní úpravu mají překážky, kte‑ ré jsou výsledkem působení přírodních sil. Jde především o sesuvy půdy, padlé stromy, utržené kameny a laviny. Jestliže takové jevy teprve hrozí – ještě nenastaly, ale již je zřejmé, že bude nutné přijmout pre‑ ventivní opatření na sousedních pozem‑ cích (např. podmáčený svah nad cestou se začíná sesouvat, strom rozťatý bleskem se naklání nad vozovku) – měl by silniční správní úřad nařídit provést nezbytná opat‑ ření vlastníkovi pozemní komunikace (§ 35 odst. 1 zákona o pozemních komunika‑ cích). Vlastník sousedního pozemku je po‑ vinen provedení zásahu pouze strpět; jemu samotnému lze preventivní opatření naří‑ dit jedině v případě, že nebezpečí vzniklo jeho jednáním (např. změnil odtokové po‑ měry na svých pozemcích a tím způsobil podmáčení svahu, zanedbal péči o strom a ten prohnil). Jestliže ohrožuje pozemní komunikaci nebo provoz na ní nějaký jiný přírodní jev (např. přerůstání větví stromu ze sousední‑ ho pozemku jiného vlastníka), nařizuje se naopak preventivní zásah zásadně vlastní‑ kovi či provozovateli zdroje tohoto ohrože‑ ní, nikoliv vlastníku cesty (§ 35 odst. 2 záko‑ na o pozemních komunikacích, k tomu viz

rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 7/2008‑50, www.nssoud.cz). Jiná pravidla platí v okamžiku, kdy se hrozící nebezpečí již proměnilo ve skuteč‑ nost a na cestě se samovolně vyskytla pří‑ rodní překážka, např. se na ni svalil balvan nebo v ní voda vymlela jámu. Jedná‑li se o dálnici, silnici nebo místní komunikaci, je povinností vlastníka ji pravidelně kon‑ trolovat a udržovat sjízdnou (§ 9 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích a z něj vycházející § 7 a § 9 prováděcí vyhlášky). Neplní‑li vlastník tyto své povinnosti, může mu silniční správní úřad uložit opatření k nápravě v rámci státního dozoru (§ 41 zá‑ kona o pozemních komunikacích, k tomu viz zpráva o šetření ombudsmana sp. zn. 2984/2012/VOP/MBČ, www.ochrance.cz). U účelových komunikací ovšem žádná po‑ vinnost údržby stanovena není. Opřít by se tak při ukládání nápravných opatření dalo snad jedině o obecnou povinnost každého předcházet vzniku škod (§ 415 občanského zákoníku) v kombinaci s povinností strpět obecné užívání pozemních komunikací vozidly a chodci k účelům, ke kterým jsou určeny (§ 2 odst. 1 a § 19 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích). Jiná bude situace, kdy někdo překážku přírodního původu – např. veliký kámen či kmen stromu – umístí na pozemní ko‑ munikaci záměrně, aby zabránil průjezdu. V takovém případě bude namístě využití ustanovení o odstraňování nelegálně umís‑ těných pevných překážek (§ 29 odst. 3 zá‑ kona o pozemních komunikacích). Specificky je dále stav, kdy provoz na po‑ zemní komunikaci ohrožují stromy či jiná vegetace rostoucí na silničních pomocných pozemcích. To jsou pozemky přiléhající k dálnici, silnici nebo místní komunikaci, které jsou v majetku vlastníka této komu‑ nikace (§ 11 odst. 5 zákona o pozemních komunikacích). Vlastník komunikace je oprávněn, a zároveň má povinnost, tuto vegetaci podle potřeby ořezávat či kácet, aby neohrožovala bezpečnost užití pozem‑ ní komunikace (§ 15 zákona o pozemních komunikacích). Jestliže tak nečiní, přichází opět ke slovu státní dozor a uložení náprav‑ ných opatření (§ 41 zákona o pozemních komunikacích). sLOUPY teLeKOMUNiKaČNÍCH a eNeRgetiCKÝCH veDeNÍ Nedovolené zasahování sloupů telekomuni‑ kačních a energetických vedení do pozem‑ ních komunikací je pozůstatkem minulos‑ ti, který dosud zcela nevymizel. Prováděcí vyhláška k dříve platnému silničnímu záko‑ nu sice stanovovala, že na silnicích a míst‑ ních komunikacích I. a II. třídy mají být tyto sloupy odstraněny do 31. 12. 1990, ovšem zdaleka ne vždy se tak stalo. Pro odstranění zbývajících případů slou‑ pů zasahujících do komunikací stanovuje zákon mírnější procesní úpravu než pro jiné pevné překážky na komunikacích (§ 29 odst. 4 zákona o pozemních komunika‑ cích). Ta umožňuje, aby byly jednotlivé sloupy buď dodatečně povoleny, nebo – není‑li to možné – aby vlastník komunikace dohodl s vlastníkem vedení lhůtu k jejich

září 2013

20.8.13 14:49

L e g i s L at i va

NeLegÁLNÍ DOPRavNÍ ZNaČKY a ZaŘÍZeNÍ Dopravní značky a dopravní zařízení nelze umisťovat na pozemní komunikace zcela libovolně. Určité úlevy mají – nevyžadují povolení silničního správního úřadu jako pevné překážky podle § 29 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích (s výjimkou zábradlí, zrcadel a hlásek), ani povole‑ ní podle stavebního zákona, což vyplývá z § 79 odst. 2 písm. e) ve spojení s § 103 odst. 1 písm. a) stavebního zákona (otáz‑ kou ale je, zda lze tuto úlevu vztáhnout na podpěrné konstrukce dopravních zaří‑ zení, která zde nejsou výslovně zmíněna). Každopádně umístění jakékoliv dopravní značky či dopravního zařízení musí povo‑ lit úřad stanovující dopravní značení; pro místní a účelové komunikace je přísluš‑ ným úřadem obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 77 ve spojení s § 61 odst. 2 zákona o silničním provozu). Tento úřad záměr zhodnotí zejména z hlediska vlivu na bezpečnost a plynulost provozu na po‑ zemní komunikaci. Pokud by se jednalo o dopravní značení umisťované vlastníkem na účelovou komunikaci a ukládající účast‑ níkům silničního provozu na této komuni‑ kaci nové povinnosti či omezení – typicky půjde o zákazové dopravní značky – bylo by navíc třeba si předem obstarat též roz‑ hodnutí silničního správního úřadu, jímž úřad omezí či upraví veřejný přístup na da‑ nou účelovou komunikaci, a to s ohledem na zachování dopravní obslužnosti lokality i jednotlivých nemovitostí (§ 7 odst. 1 záko‑ na o pozemních komunikacích). Umisťovat dopravní značky či dopravní zařízení na dálnicích, silnicích a místních komunikacích bez potřebných povolení je zákonem výslovně zakázáno [§ 19 odst. 2 písm. b) zákona o pozemních komunika‑ cích]. Jelikož i umisťování dopravních zna‑ ček na veřejně přístupné účelové komu‑ nikace podléhá povolení, je logické tento zákaz vztáhnout i na ně, ačkoliv zde nejsou výslovně zmíněny. Porušení zákazu je mož‑ né řešit především prostřednictvím institu‑ tu státního dozoru (§ 41 zákona o pozem‑ ních komunikacích). NeLegÁLNÍ ReKLaMNÍ ZaŘÍZeNÍ Zvláštní režim povolování stanovuje zákon pro konstrukce reklamních zařízení na dál‑ nici, silnici nebo místní komunikaci nebo v jejich okolí [§ 25 odst. 6 písm. c) bod 1.

září 2013

MO9_48_53.indd 49

a odst. 7 zákona o pozemních komunika‑ cích]. Umístí‑li někdo reklamní zařízení bez takového povolení, musí je odstranit do pěti pracovních dnů poté, co jej k tomu příslušný silniční správní úřad písemně vyzve (§ 25 odst. 10 zákona o pozemních komunikacích). Pokud vlastník výzvu ne‑ splní, silniční správní úřad do patnácti dnů poté reklamu zakryje a následně ji odstraní na jeho náklad. Zákon pamatuje i na situa‑ ci, kdy se vlastníka reklamního zařízení ne‑ podaří zjistit, tehdy se zařízení odstraňuje na náklady vlastníka pozemní komunikace (§ 25 odst. 11 zákona o pozemních komu‑ nikacích). Zákon sice v citovaných ustano‑ veních výslovně zdůrazňuje, že to, zda bylo reklamní zařízení povoleno stavebním úřa‑ dem, nehraje žádnou roli. Dále si ale ukáže‑ me, že ve skutečnosti jde o obecné pravidlo, které platí i v případech jiných překážek na veřejných cestách.

že k jejich umístění do vozovky, na kraj‑ nici, případně na dopravní ostrůvek po‑ zemní komunikace je nutné získat pře‑ dem povolení silničního správního úřadu. Povolení silničního správního úřadu vy‑ žaduje umístění pevných překážek na veškeré veřejně přístupné pozemní ko‑ munikace. Bylo by omylem se domnívat, že tato po‑ vinnost dopadá pouze na umisťování pev‑ ných překážek na dálnici, silnici či místní komunikaci, ačkoliv by tomuto chápání zdánlivě mohlo nasvědčovat znění prvního odstavce citovaného ustanovení. Nejvyšší správní soud však přesvědčivě vyložil, že v tomto případě je namístě rozšiřující vý‑ klad, neboť jinak by ochrana obecného uží‑ vání veřejně přístupných účelových komu‑ nikací byla zcela nedostatečná, ba iluzorní (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu 6 Ans 2/2007‑128).

ilustrační FOtO: Hn / micHaela HasíkOvá

odstranění. Pokud vlastník vedení odmítne na dohodu přistoupit, nemůže tuto překáž‑ ku nařídit z komunikace odstranit silniční správní úřad, jak je obvyklé, nýbrž pouze soud. Při naprostém nedostatku judikatu‑ ry ke komentovanému ustanovení lze jen těžko odhadovat, k jakému soudu by měla být správně žaloba podána – zda jde o věc obecného či správního soudnictví. Zákon také neoznačuje žalobce, aktivní legitima‑ ce by mohla nejspíš svědčit vlastníku do‑ tčené pozemní komunikace. Zda by mohla žalobu na vlastníka vedení úspěšně podat též osoba dotčená tím, že k její nemovitos‑ ti předmětná komunikace vede, zůstává otázkou.

Pro reklamní zařízení podél pozemních komunikací platí zvláštní režim povolování.

Pro účelové komunikace žádné obdobné ustanovení upravující umisťování a odstra‑ ňování reklamních zařízení neexistuje. Dů‑ vodem je zřejmě jejich menší dopravní vý‑ znam. Reklamní zařízení lze do jejich okolí umisťovat volně za podmínky, že takové zařízení nebude rušit provoz na komunika‑ ci (např. oslňováním řidičů nebo tím, že by bylo zaměnitelné s dopravním značením). Pokud by však reklamní zařízení mělo svým umístěním zasáhnout do vozovky nebo krajnice účelové komunikace, musel by si jeho vlastník vyžádat od obecního úřadu předem svolení k umístění pevné překážky (§ 29 odst. 2 zákona o pozemních komuni‑ kacích). Bez takového povolení by reklamní zařízení překážející užívání účelové ko‑ munikace muselo být odstraněno stejně jako jakákoliv jiná nepovolená pevná pře‑ kážka (více o tom v následující kapitole). stavBY a DaLŠÍ PŘeKÁŽKY PevNĚ sPOJeNÉ se ZeMÍ Pevné překážky definuje zákon o pozem‑ ních komunikacích v § 29. Činí tak proto,

Pro názornost uveďme příklady předmě‑ tů, které lze považovat za pevnou překáž‑ ku, pro jejíž umístění je nezbytné povolení silničního správního úřadu. Nepochybně sem spadají veškeré konstrukce pevně spo‑ jené se zemí, např. zabetonované sloup‑ ky městského mobiliáře bránící vjezdu dvoustopých vozidel na náměstí, oplocení soukromé zahrady či obrubník soukromé‑ ho vjezdu zasahující do krajnice pozemní komunikace. Výjimkou nejsou ani závory, byť by třeba jejich opěrné konstrukce byly umístěny až za krajnicí pozemní komuni‑ kace; i taková závora, je‑li uzavřena, faktic‑ ky překáží provozu na pozemní komuni‑ kaci, např. na lesní cestě, a vyžaduje proto povolení silničního správního úřadu. Samostatnou zmínku si zaslouží pevné překážky na pozemní komunikaci, které jsou zároveň stavbami vyžadujícími ně‑ jakou formu povolení podle stavebního zákona. Jestliže půjde z hlediska staveb‑ ního práva o tzv. stavbu černou, tedy ne‑ povolenou, měl by její odstranění nařídit v prvé řadě stavební úřad (§ 129 staveb‑

›

49 20.8.13 14:49

L e g i s L at i va

› ního zákona). Úloha silničního správního

úřadu je v takovém případě doplňková, má v řízení o odstranění stavby figurovat jako dotčený orgán, alespoň podle názoru veřejného ochránce práv (viz stanovisko ombudsmana sp. zn. 1239/2007/VOP/KČ). Stavební úřad ovšem hájí jiné veřejné zájmy než silniční správní úřad, zejména zájem na zachování stavební kázně. Proto není vyloučeno, aby řízení o odstranění černé stavby jakožto nepovolené pevné překáž‑ ky narušující veřejný zájem na obecném užívání pozemních komunikací vedl sou‑ běžně i silniční správní úřad (rozsudek Kraj‑ ského soudu v Plzni č. j. 57 A 91/2010‑141). To platí tím spíše v případě, kdy stavba byla kvůli pochybení stavebního úřadu povole‑ na navzdory tomu, že stavebník si neob‑ staral předem povolení k umístění pevné překážky na pozemní komunikaci. Není‑li již takové nezákonné povolení možno vzhledem k běhu lhůt zrušit, třímá v rukou nástroj k nápravě vzniklé situace již pouze silniční správní úřad (§ 29 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích). A jak se odstranění nepovolené pevné překážky řeší? Silniční správní úřad by měl zahájit správní řízení vydat správní rozhod‑ nutí, kterým nařídí vlastníkovi takovéto překážky její odstranění. Účastníky takové‑ ho řízení by měl být vlastník pevné překáž‑ ky, vlastník předmětné cesty a její uživatelé z nutné komunikační potřeby, tedy – zjed‑ nodušeně řečeno – ti, k jejichž nemovitos‑ ti daná cesta vede. Ve výroku rozhodnutí je třeba přesně identifikovat jak překážku samotnou – přičemž vedle slovního popi‑ su tu mohou opět pomoci plánky či foto‑ grafie, které se stanou nedílnou součástí rozhodnutí –, tak jejího vlastníka, kterému se povinnost odstranit překážku ukládá. Kromě toho je mimořádně důležité, aby sil‑ niční správní úřad v odůvodnění podrobně popsal nejen, z čeho dovozuje vlastnictví překážky, ale zejména, proč se podle jeho názoru jedná o veřejně přístupnou pozem‑ ní komunikaci a jaké kategorie. Rozhodnutí, kterým se nařizuje odstra‑ nění pevné překážky ve stanovené lhůtě je‑ jímu vlastníkovi, je především možno – jako každé jiné správní rozhodnutí stanovující povinnost něco konat či strpět – vykonat exekucí podle správního řádu, a to zpra‑ vidla náhradním výkonem (§ 119 správní‑ ho řádu). Znamená to, že silniční správní úřad vydá exekuční příkaz, kterým pověří jinou osobu – obvykle stavební firmu – aby odstranění překážky provedla na náklady povinného (§ 116 odst. 3 správního řádu). Druhou možností je svěřit výkon rozhod‑ nutí soudnímu, tzv. soukromému exeku‑ torovi (§ 105 odst. 2 správního řádu). Třetí možnost – ovšem pouze v případě dálnice, silnice nebo místní komunikace – předsta‑ vuje využití alternativního, soukromopráv‑ ního způsobu odstranění pevné překážky zakotveného přímo v zákoně o pozemních komunikacích (§ 29 odst. 3 zákona). Kon‑ krétně je dána možnost vlastníku komu‑ nikace, aby po uplynutí lhůty ke splnění povinnosti sám odstranil pevnou překážku z komunikace, a to na náklady vlastníka této překážky.

50 MO9_48_53.indd 50

Procesní otázky spojené s řízením o od‑ stranění pevné překážky a s výkonem vy‑daného rozhodnutí by vydaly na sa‑ mostatný článek. V zájmu zachování pře‑ hlednosti však nyní budeme pokračovat ve výčtu dalších typů překážek, které se na veřejných cestách nejčastěji objevují, a ujasníme si, zda na ně lze vztáhnout po‑ psanou právní úpravu odstraňování pev‑ ných překážek. sLOŽeNÉ vĚCi a MateRiÁL Je otázkou, zda lze za pevnou překážku ve smyslu citovaného ustanovení považo‑ vat též věci volně přemístitelné, např. pře‑ nosný zátaras, hromadu uhlí složenou dočasně na vozovce nebo židle a stoly před‑ zahrádky pohostinství umístěné na chod‑ níku. U místních komunikací, silnic a dál‑ nic se v praxi povoluje dočasné využití těchto komunikací k umístění movitých věcí nebo materiálů jako zvláštní užívání pozemní komunikace [§ 25 odst. 6 písm. c) bod 2 zákona o pozemních komunikacích]. V takovém případě podle mého názoru již zvláštního povolení pro umístění pevné překážky podle § 29 není třeba – silniční správní úřad by měl při povolení ke zvlášt‑ nímu užívání pozemní komunikace zvážit i jeho dopad na obecné užívání této komu‑ nikace (případně může spojit řízení o povo‑ lení zvláštního užívání s řízením o umístění pevné překážky do společného řízení podle § 140 správního řádu). U účelových komunikací však jiný po‑ volovací režim zákon nenabízí. Zcela vol‑ né umisťování nejrůznějších předmětů na účelové komunikace by se ovšem moh‑ lo dostat do rozporu s právem veřejnosti na jejich obecné užívání (§ 19 odst. 1 zá‑ kona o pozemních komunikacích). Proto je namístě požadovat, aby si k umístění přemístitelných věcí či složení materiálu na veřejně přístupnou účelovou komuni‑ kaci opatřil zájemce povolení k umístě‑ ní pevné překážky, byť půjde o překážku dočasného charakteru. Z toho pak logic‑ ky vyplývá, že jestliže úřad zjistí umístění přemístitelné věci na pozemní komuni‑ kaci bez povolení, bude ji z veřejně pří‑ stupné účelové komunikace odstraňovat jako pevnou překážku (§ 29 odst. 3 záko‑ na o pozemních komunikacích), zatímco v případě dálnic, silnic a místních komu‑ nikací vyzve písemně vlastníka věci, aby ji neprodleně odstranil, jelikož nemá vydáno povolení ke zvláštnímu užívání pozemní komunikace. Neodstraní‑li vlastník věc ne‑ prodleně, odstraní ji silniční správní úřad na jeho náklad (§ 25 odst. 8 zákona o po‑ zemních komunikacích). Také v tomto pří‑ padě – obdobně jako u nelegálních reklam‑ ních zařízení – přenáší zákon povinnost uhradit náklady odstranění věci na vlast‑ níka dálnice, silnice nebo místní komu‑ nikace, pokud se vlastníka věci nepodaří zjistit (§ 25 odst. 9 zákona o pozemních ko‑ munikacích). JÁMY, stOKY a JiNÉ »NeZaŘaDiteLNÉ« PŘeKÁŽKY Definici pevné překážky již zcela nepo‑ chybně nevyhoví takové překážky provozu,

které se vymykají obsahu pojmu »předmět«, jako například jáma vykopaná uprostřed pozemní komunikace nebo tok potoka svedený záměrně tak, aby bránil průjezdu po komunikaci. Faktická náprava takových schválností je možná jedině skrz institut státního dozoru (§ 41 zákona o pozemních komunikacích). Státní dozor probíhá tak, že úředník obecního úřadu s průkazem vy‑ daným Ministerstvem dopravy musí na po‑ zemní komunikaci provést kontrolu, se‑ psat o svých zjištěních protokol a seznámit s ním původce zjištěné závady. Postupuje při tom podle zákona o státní kontrole (je nutno mít na paměti, že od začátku příští‑ ho roku vstoupí v účinnost nový kontrol‑ ní řád – zákon č. 255/2012 Sb.). Následně písemně uloží způsob a lhůtu odstranění zjištěných nedostatků. Pokud by adresát výzvy ve stanovené lhůtě neprovedl ná‑ pravná opatření, silniční správní úřad mu může uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč, a to dokonce i opakovaně až do celkové výše 300 000 (§ 41 zákona o po‑ zemních komunikacích). Je nutno mít na paměti, že za »nedosta‑ tek« lze v zásadě označit pouze takový stav, který je výsledkem porušení právní povin‑ nosti stanovené zákonem o pozemních komunikacích. U dálnic, silnic a místních komunikací je situace jednoduchá – jak už jsme si ukázali v části o odstraňová‑ ní přírodních překážek, vlastník má po‑ vinnost je udržovat sjízdné a schůdné (§ 9 odst. 4 zákona o pozemních komu‑ nikacích a z něj vycházející § 7 a § 9 pro‑ váděcí vyhlášky). Vlastníkům těchto ko‑ munikací je tedy možno ukládat dokonce i odstranění pouhých výtluků či závad v odvodnění pozemní komunikace. Avšak u účelových komunikací žádná povinnost údržby výslovně stanovena není. Pokud by nicméně vlastník pozemku či kdokoliv jiný záměrně zabránil průjezdu po účelové ko‑ munikací vykopáním jámy nebo svedením stoky či jiným podobným způsobem, lze to podle názoru autora považovat za po‑ rušení povinnosti strpět obecné užívání pozemních komunikací vozidly a chod‑ ci k účelům, ke kterým jsou určeny (§ 2 odst. 1 a § 19 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích). sHRNUtÍ Právní úprava odstraňování překážek z ve‑ řejných cest je, jak vidno, složitá. Záleží na druhu překážky a na tom, na jaké kate‑ gorii pozemní komunikace je umístěna – podle toho se liší procesní režim, který musí obecní úřad využít. Cílem tohoto článku bylo poskytnout obecním úřadům alespoň základní orientaci v této problematice, aby odpovědné úřední osoby věděly, o které zá‑ konné ustanovení se opřít v různých situa‑ n cích. (Pozn. redakce: Které cesty lze považovat za veřejné, o tom se více dočtete v článku M. Černínové Proč neprodávat obecní cesty, který vyjde v některém z příštích čísel Moderní obce.) KaReL ČeRNÍN asistent soudce nejvyššího správního soudu

září 2013

20.8.13 14:49

L e g i s L at i va

Obecně prospěšné práce: Povinnost i příležitost

P

rávo České republiky umožňuje ulože‑ ní povinnosti bezplatného výkonu pra‑ cí jako sankce v podobě trestu obecně prospěšných prací, trestního opatření obec‑ ně prospěšných prací (u mladistvých)1) a spo‑ lečensky prospěšných činností (u mladist‑ vých a dětí mladších patnácti let) – viz § 18 a § 93 zákona č. 218/2013 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže. K výčtu lze dále přiřadit »práce ve prospěch obcí, státních nebo jiných obecně prospěšných institucí«, jejichž výkon může soud uložit člověku, kterého podmí‑ něně propouští z výkonu trestu odnětí svo‑ body – viz § 89 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. (Dále v textu používán pojem obecně prospěšné práce i jako obecné označení pro všechny zde vyjmenované druhy prací, nebo je popisován postup ukládání a výkonu trestu obecně prospěšných prací a odlišnosti u ostatních druhů prací nejsou zdůrazňovány. Obdobně pro srozumitelnost a plynulost textu nedbáno na formální přesnost pojmu trest aj. – pozn. autora.) Všechny tyto práce musí být vykonávány v obecném zájmu. Jejich zákonné zakotvení sleduje myšlenku, že člověk, který se dopus‑ til protiprávního činu vymezeného trestními předpisy chránícími společnost, nahrazuje svou prací společnosti újmu, které se na ní dopustil. U výkonu prací pro obce je – ob‑ dobně jako u prací ve školách, domovech, pro občanská sdružení aj. – předpokládáno, že přináší společnosti obecný prospěch. POstaveNÍ OBCÍ PODLe ZÁKONa Jelikož obce představují základní jednot‑ ku veřejné správy, lze usuzovat na to, že by v zajišťování výkonu sankčně ukládaných prací sledujících obecný prospěch měly hrát hlavní roli. Spravují veřejná prostran‑ ství a pečují o všestranný rozvoj svého úze‑ mí a o potřeby svých občanů – viz § 2 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, což je sta‑ ví do postavení subjektů, které mohou (či by dokonce měly) využívat nabídku bezplatné práce v obecném, resp. veřejném zájmu. Měly by obce tyto práce využívat? Z prin‑ cipiálního hlediska jistě. Napovídá tomu – jak je naznačeno – jejich postavení, nebo dále zásada hospodárnosti – viz § 38 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, v jejímž rozporu by bylo placení služeb, které mo‑ hou být poskytnuty zdarma, nebo např. ohledy vůči vlastním obyvatelům, kteří se dostali do situace, kdy musí někde vykonat obecně prospěšné práce (»… a kde, když ne ve svém městě/vesnici?«). Pokud ovšem budeme hledat zákonné ustanovení, které by obcím výslovně uklá‑ dalo povinnost přijmout trestaného člově‑ ka a zadávat mu výkon prací, nenajdeme je. Zákon od obcí – stejně jako od jiných

září 2013

MO9_48_53.indd 51

obecně prospěšných institucí – očekává, že budou spolupracovat s Probační a mediační službou ČR (PMS), která výkon obecně pro‑ spěšných prací zajišťuje zejména po stránce administrativní. Konkrétněji je zavazuje jen v ustanovení § 338 trestního řádu: »Obecní úřady a obecně prospěšné instituce sdělují své požadavky na vykonání obecně prospěšných prací středisku Probační a mediační služby v obvodu okresního soudu, ve kterém mají být obecně prospěšné práce prováděny. Zároveň jsou povinny mu sdělit každou podstatnou změnu týkající se takového požadavku, aby středisko mělo průběžný přehled o potřebě těchto prací. Probační úředník informuje soud na jeho žádost o potřebě obecně prospěšných prací v požadovaném obvodu.« Využívání obecně prospěšných prací ob‑ cemi a jejich aktivní spolupráce s Probační a mediační službou ČR, potažmo soudy, jsou tedy právními předpisy předpokládá‑ ny. Obcím není uložena povinnost. Je jim dána příležitost využívat bezplatné pracov‑ ní síly. A očekává se, že ji budou využívat. POstaveNÍ OBCÍ v PRaXi Poté, co soud uloží konkrétní osobě po‑ vinnost vykonat obecně prospěšné práce, pověří zajištěním jejich výkonu středisko Probační a mediační služby ČR, které sídlí v obvodu okresního soudu, v němž trestaná osoba bydlí. Probační úředník/úřednice spo‑ lu s trestaným (odsouzeným) vytypuje po‑ skytovatele obecně prospěšných prací, pro nějž by odsouzený mohl uložený trest vyko‑ nat. Poskytovatelem se může stát obec, nebo např. její příspěvková organizace, sportovní klub, občanské sdružení aj. Pokud je vybrán poskytovatel, který již dříve obecně souhlasil s přijímáním trestaných osob na práci (tak tomu bývá např. u větších měst nebo jejich technických služeb), vydá soud usnesení o nařízení výkonu trestu obecně prospěš‑ ných prací pro tohoto poskytovatele. Zpra‑ vidla se však trestaný člověk nejdříve dostaví za potenciálním poskytovatelem, domluví se s ním na možnosti vykonat pro něj soudem uložené práce a až poté je soudu probačním

Co je rovněž dobře vědět trest obecně prospěšných prací představuje alter‑ nativní trest, který může soud uložit za přečin, tzn. za nedbalostní trestný čin a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let. nejčastěji je tento trest ukládán lidem, kteří nehradili výživné, řídili pod vlivem alkoholu, dopustili se výtržnosti nebo drobné krádeže. trest může být uložen ve vý‑ měře od 50 do 300 hodin. trestní opatření obecně prospěšných prací mohou být uložena mladistvým pachatelům za provinění odpovídající tzv. přeči‑ nům. Jsou ukládána v sazbě 50 až 150 hodin. společensky prospěšné činnosti (sPč) patří mezi výchovné povinnosti, které mohou být uloženy mladistvým a dětem mladším patnácti let za jejich trestnou činnost. výkon je omezen na max. čtyři hodiny denně a celkem lze uložit 60 hodin. sPč mohou vedle soudů ukládat i státní zástupci. v praxi je běžné, že je vykonávají mladiství již v přípravné fázi trestního řízení, aby doložili, že mají zájem o nápravu.

úředníkem zaslán návrh na nařízení výkonu prací pro danou obec, školu, domov pro se‑ niory, správu zámku, zahrad či parků apod. V praxi je tak na obci, zda bude bezplat‑ ných pracovních sil využívat. Může středisku PMS specifikovat svůj požadavek na podobu komunikace a nařizování výkonu prací (např. zda chce předem s odsouzeným osobně jed‑ nat), může s ohledem na vlastní provoz ome‑ zit přijímání »pracovníků« jen na určitý roz‑ sah hodin, na určité roční období, vyloučit osoby, které se dopustily majetkových nebo násilných trestných činů atd. Zřídkakdy se stává, že se obec stane pří‑ jemcem obecně prospěšných prací, aniž by se k tomu předem uvolila. Jak už ale bylo naznačeno, u obcí se předpokládá určitá společenská a veřejnosprávní role, a tak na‑ příklad soud, který propouští člověka z věze‑ ní »na podmínku«, může propuštěnému sta‑ novit povinnost, aby ve zkušební době (max. sedm let) vykonal ve prospěch obce, ve které bude bydlet, určitý počet hodin prací. Člověk, kterému byly uloženy obecně prospěšné práce, je musí vykonat osobně a bezplatně ve svém volném čase. K zahájení výkonu prací se k poskytovateli dostaví po na‑ řízení výkonu trestu soudem v den stanove‑ ný (po dohodě s poskytovatelem) probač‑ ním úředníkem. Poskytovatel s odsouzeným na začátku spolupráce uzavírá písemnou dohodu, v níž jsou konkretizovány podmín‑ ky výkonu prací (poskytovatel může stanovit lhůtu, dokdy mají být práce vykonány) a v níž je zdůrazněno právo poskytovatele ukončit spolupráci, pokud odsouzený řádně nedo‑ chází apod. Poskytovatel také »pracovníka« poučí o bezpečnosti práce s ohledem na spe‑ cifika činností, jejichž výkon bude zadávat. Samotný výkon prací probíhá podle har‑ monogramu – tabulkového plánu, kam se zaznamenává domluva poskytovatele s od‑ souzeným na konkrétních dnech a hodinách výkonu prací a následně výkon daných hodin, případně absence a její zdůvodnění. Harmo‑ nogram skýtá poskytovateli (i odsouzené‑ mu a probačnímu úředníkovi) přehled, kdy přesně se odsouzený k výkonu prací dostaví, a představuje podklad pro řešení případné‑ ho nedodržování docházky. Vést jej může zaměstnanec obecního úřadu, který přímo zadává odsouzenému práci. Záznamy do něj tak lze činit každodenně při kontrole vyko‑ nané práce aj. Pracovník PMS poskytuje po‑ skytovateli po celou dobu podporu. V přípa‑ dě, že odsouzený řádně nevykonává uložené práce, přebírá komunikaci s odsouzeným ohledně nedodržování podmínek a může je řešit podáním návrhu soudu, aby odsou‑ zenému uložil jiný trest. Na soud se může prostřednictvím probačního úředníka obrá‑ tit i poskytovatel. Jakmile je stanovený počet obecně prospěšných prací vykonán, zašle poskytovatel probačnímu úředníkovi har‑ ‑monogram a hodnocení výkonu prací. JaKÉ PRÁCe a JaK Trestní zákoník vyjmenovává nejčastější podoby výkonu obecně prospěšných prací: Údržba veřejných prostranství, úklid a údrž‑ ba veřejných budov a komunikací. Obce ovšem mohou využít odsouzené i k výkonu jiných činností. A pokud odsouzený umí

›

51 20.8.13 14:49

L e g i s L at i va

› například

zdít či svařovat, rozumí dřevu, elektřině nebo třeba počítačům, mohou být zadávané práce takového charakteru, který odpovídá kvalifikaci nebo konkrétním do‑ vednostem odsouzeného. Přímé zadávání prací obvykle zajišťuje za‑ městnanec obce, který »pracovníka« vybaví potřebným nářadím a pomůckami a jeho práci kontroluje. Práce lze zadávat také úko‑ lově. S odsouzeným je možné domluvit se například tak, že bude natírat zábradlí nebo opravovat uvolněné dlaždice v chodnících a za vymezený odpracovaný úsek mu bude započten určitý počet hodin práce. Úkolové zadávání též snáze umožňuje výkon obec‑ ně prospěšných prací odsouzeným, kteří jsou přes týden v zaměstnání a čas na výkon

obecně prospěšných prací mají jen o ví‑ kendech. Na pracovišti může proběhnout namátková kontrola ze strany poskytovate‑ le, nebo probačního úředníka, který je pro‑ střednictvím harmonogramu s plánem prací seznámen. Obecně prospěšné práce představují pro obce možnost využití pracovních sil tam, kde je zrovna zapotřebí, aniž by za ně musely vynakládat finanční prostředky. Na druhou stranu mohou představitelé či zaměstnanci obce (např. odbor sociálních věcí) vnímat vykonávání prací jako přínosné pro kon‑ krétního člověka, který se dopustil trestného činu. Obce se mohou samy aktivně obracet na místně příslušná střediska Probační a me‑ diační služby ČR (www.pmscr.cz); ať už vede‑

ny zájmem o »pracovníky« nebo pocitem, že by si měl konkrétní obyvatel obce odpracovat něco, co v obci provedl, či myšlenkou, že by jejich obyvateli obecně prospěšné práce pro‑ spěly, protože by mu např. ubraly čas na jiné, v obci negativně vnímané činnosti a mohly n jej nasměrovat k něčemu lepšímu.

Obecní policie /6

ZvLÁŠtNÍ OMeZeNÍ Při zákroku proti zjevně těhotné ženě, oso‑ bě zjevně vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou nebo osobě zjevně mladší 15 let nesmí strážník použít: n údery a kopy, n slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek, n obušek a jiný úderný prostředek, n psa, n úderu služební zbraní, n hrozby namířenou služební zbraní, va‑ rovného výstřelu ze služební zbraně a slu‑ žební zbraně, vyjma případů, kdy útok těchto osob bezprostředně ohrožuje život a zdraví strážníka nebo jiných osob nebo hrozí větší škoda na majetku a nelze‑li ne‑ bezpečí odvrátit jinak.

vědnosti může zprostit jen tehdy, způso‑ bil‑li si tuto škodu poškozený úmyslně, n na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím pomoci podle předchozí odrážky. Přitom se hradí skuteč‑ ná škoda, a to uvedením v předešlý stav; ne‑ ní‑li to možné nebo účelné, hradí se v pe‑ nězích. Poškozenému může být přiznána i náhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou. Došlo‑li u poškozeného k újmě na zdra‑ ví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle ustanovení občanského zákoní‑ ku o odpovědnosti za škodu na zdraví v ně‑ kterých zvláštních případech. V případech hodných zvláštního zřetele lze kromě náhra‑ dy podle občanského zákoníku poskytnout jednorázové mimořádné odškodnění.

POviNNOsti OsOBY ŘÍDÍCÍ OBeCNÍ POLiCii Dojde‑li při použití donucovacích pro‑ středků nebo psa ke zranění nebo usmrcení osoby anebo ke škodě nikoli nepatrné (ško‑ dou nikoli nepatrnou se podle § 138 odst. 1 trestního zákoníku rozumí škoda dosahují‑ cí částky nejméně 5000 Kč), je starosta, jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupi‑ telstvem obce řídit obecní policii nebo urče‑ ný strážník podle § 3 odst. 2 zákona o obecní policii povinen neprodleně vyrozumět nej‑ bližší útvar policie. Starosta, jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce řídit obecní policii nebo určený strážník podle § 3 odst. 2 zákona o obecní policii je povinen neprodle‑ ně vyrozumět nejbližší útvar policie o použi‑ tí služební zbraně.

ZPRaCOvÁNÍ OsOBNÍCH ÚDaJŮ OBeCNÍ POLiCiÍ Obecní policie zpracovává osobní údaje, které potřebuje k plnění úkolů podle zákona o obecní policii nebo zvláštního zákona. Obecní policie poskytuje osobní údaje, které zpracovává Policii ČR, orgánům obce a dalším orgánům veřejné moci, je‑li to nut‑ né k plnění jejich úkolů. Obecní policie nejméně jednou za 3 roky prověřuje, jsou‑li osobní údaje jí zpracováva‑ né potřebné k plnění jejích úkolů podle zá‑ kona o obecní policii nebo zvláštního záko‑ na. Zjistí‑li, že tyto údaje již nejsou potřebné k plnění jejích úkolů podle zákona o obec‑ ní policii nebo zvláštního zákona, provede bez zbytečného odkladu jejich likvidaci.

Z

ákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obecní policii), vedle opráv‑ nění strážníků obecní policie upravuje rov‑ něž jejich povinnosti (některé povinnosti již byly uvedeny v předchozích článcích o obecní policii) a dále související otázku odpovědnosti strážníků či obecní policie ja‑ kožto orgánu obce. Zároveň obsahuje např. i působnost Ministerstva vnitra vůči obcím, které zřídily obecní policii, či problematiku správních deliktů v oblasti obecní policie. POviNNOsti stRÁŽNÍKa PO POUŽitÍ DONUCOvaCÍCH PROstŘeDKŮ a sLUŽeBNÍ ZBRaNĚ Jestliže strážník zjistí, že při použití donuco‑ vacích prostředků došlo ke zranění osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskyt‑ nout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Po každém použití služební zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, musí strážník ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskyt‑ nout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Bezprostředně po každém použití služební zbraně, jakmile to okolnosti dovolí, je strážník povinen učinit všechny ne‑ odkladné úkony, aby mohla být řádně objas‑ něna oprávněnost použití služební zbraně. O každém použití donucovacích prostřed‑ ků nebo služební zbraně je strážník povinen vyrozumět bez zbytečného odkladu osobu, která řídí obecní policii (tj. starostu nebo jiné‑ ho člena zastupitelstva obce pověřeného za‑ stupitelstvem obce), a sepsat úřední záznam. POviNNOst MLČeNLivOsti stRÁŽNÍKa Strážník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů obecní policie nebo v sou‑ vislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů obecní policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před ne‑ povolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru strážníka (povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit strážníka starosta nebo jiná pověřená osoba).

52 MO9_48_53.indd 52

NÁHRaDa ŠKODY Obec odpovídá za škodu: n způsobenou strážníkem v souvislosti s plněním úkolů stanovených tímto ne‑ bo zvláštním zákonem; to neplatí, jde‑li o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a při‑ měřený zákrok vyvolala, n kterou osoba způsobila v souvislosti s po‑ mocí poskytnutou strážníkovi nebo obec‑ ní policii, n osobě, která poskytla pomoc strážníko‑ vi na jeho žádost nebo s jeho vědomím (dále jen poškozený); obec se této odpo‑

PetR KUBaČKa právník

Poznámka 1) Trestní opatření jsou (spolu s výchovnými a ochran‑ nými opatřeními) druhem sankcí, které mohou být uloženy mladistvým, tj. osobám mezi 15. a 18. ro‑ kem věku.

POŘiZOvÁNÍ ZvUKOvÝCH a OBRaZOvÝCH ZÁZNaMŮ Obecní policie je oprávněna, je‑li to potřeb‑ né pro plnění jejích úkolů podle zákona o obecní policii nebo jiného zákona, poři‑ zovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě též zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o prů‑ běhu zákroku nebo úkonu. Jsou‑li k pořizo‑ vání výše uvedených záznamů zřízeny stálé automatické technické systémy, je obecní policie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit. n JaN BŘeŇ právník

září 2013

20.8.13 14:49

L e g i s L at i va

ZE SBÍRKY ZÁKONŮ Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 53/2013 do částky 73/2013). Částka 53 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 16. května 2013. ¼ vyhláška č. 118/2013 sb., o energetických specialistech tato vyhláška stanoví obsah a rozsah odborné zkouš‑ ky, obsah a rozsah průběžného vzdělávání a pře‑ zkušování energetických specialistů oprávněných k zpracování energetického auditu a energetického posudku; zpracování průkazu; provádění kontroly provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie, nebo provádění kontroly klimatizačních systémů. Účinnost od 1. června 2013 Částka 54 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 21. května 2013. ¼ vyhláška č. 119/2013 sb., o standardech kvality poskytovaných služeb podle zákona o obětech trestných činů Účinnost od 5. června 2013 Částka 56 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. května 2013. ¼ sdělení Ústavního soudu o přijetí stanoviska plé‑ na Ústavního soudu ze dne 23. dubna 2013, sp. zn. Pl. Ús‑st. 35/13, o nepřípustnosti ústavní stížnosti proti usnesení soudu, kterým byl účastník řízení podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vyzván k zaplacení soudního poplatku (publikované pod č. 124/2013 sb.) Ústavní stížnost proti usnesení soudu, kterým byl účastník řízení podle § 9 odst. 1 zákona české národní rady č. 549/1991 sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vyzván k zaplacení poplatku za řízení, splatného podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnost, je podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, nepřípustná. Částka 61 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. května 2013. ¼ vyhláška č. 133/2013 sb., o stanovení rozsahu

a struktury údajů pro vypracování návrhu záko‑ na o státním rozpočtu a návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu a lhůtách pro jejich předkládání správce kapitoly zpracovává a předkládá návrh rozpočtu a střednědobý výhled v rozpočtovém systému v rozsahu a struktuře podle rozpočtové skladby včetně podrobného komentáře ve stano‑ vené lhůtě. Bezpečnostní informační služba zpra‑ covává a předkládá návrh rozpočtu a střednědobý výhled v rozpočtovém systému podle zvláštního režimu v rozsahu a struktuře dohodnuté s minis‑ terstvem financí (dále jen ministerstvo) tak, aby byla zabezpečena ochrana utajovaných informací. kraje předloží ministerstvu údaje pro sestavení ná‑ vrhu zákona o státním rozpočtu za obce v rozsahu a struktuře uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce ve lhůtě do 30 dnů od doručení žádosti minister‑ stva. ve stejné lhůtě předkládá tyto údaje i hlavní město Praha. Jiné právnické a fyzické osoby, které požadují pro‑ středky ze státního rozpočtu z kapitoly všeobecná pokladní správa nebo z kapitoly Operace státních finančních aktiv, předloží ministerstvu údaje pro sestavení návrhu zákona o státním rozpočtu do 30. dubna běžného roku v rozsahu a struktuře uvedené v příloze č. 4 k této vyhlášce. Účinnost od 1. června 2013

Částka 63 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 4. června 2013. ¼ sdělení ministerstva vnitra č. 138/2013 sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce ministr vnitra vyhlásil na den 23. listopadu 2013 nové volby do Zastupitelstva obce staňkovice (okres litoměřice). Částka 70 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 21. června 2013. ¼ Zákon č. 162/2013 sb., kterým se mění zákon č. 245/2000 sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozděj‑ ších předpisů ¼ novela zákona č. 245/2000 sb. rozšířila seznam významných dnů české republiky o »16. leden – Den památky Jana Palacha« a o »28. březen – Den narození Jana ámose komenského“. Účinnost od 11. srpna 2013 ¼ Zákon č. 164/2013 sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů mezinárodní spolupráce při správě daní se poskytuje nebo přijímá ve formě výměny infor‑ mací na žádost; automatické výměny informací; výměny informací z vlastního podnětu; doru‑ čování písemností; účasti při úkonech, dílčích řízeních nebo jiných postupech správce daně, nebo provádění souběžných daňových kontrol. Daní se pro účely tohoto zákona rozumí mj. i místní poplatek. Účinnost od 21. června 2013

Částka 62 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. května 2013. ¼ Zákon č. 134/2013 sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společ‑ ností a o změně dalších zákonů tento zákon upravuje změnu listinných akcií na majitele, které nejsou imobilizovány, na listinné akcie na jméno a s tím související povinnosti akci‑ ových společností (dále jen společnost) a některá další práva a povinnosti dalších osob. k 1. lednu 2014 se mění listinné akcie na maji‑ tele, které nejsou imobilizovány, na listinné akcie na jméno; k tomuto dni rovněž dochází k odpoví‑ dající změně stanov společnosti. k účinnosti změny formy se nevyžaduje zápis do obchodního rejstříku. Úprava změny formy akcií v zákoně upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev se nepoužije. Účinnost od 30. června 2013

Částka 73 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 26. června 2013. ¼ sdělení ministerstva vnitra č. 174/2013 sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce ministr vnitra vyhlásil na den 23. listopadu 2013 nové volby do Zastupitelstva obce Barchovice (okres kolín). ¼ sdělení ministerstva vnitra č. 175/2013 sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce ministr vnitra vyhlásil na den 23. listopadu 2013 nové volby do Zastupitelstva obce stošíkovice na louce (okres Znojmo). Mgr. JaN BŘeŇ

OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 1260 Kč (včetně DPH) Předplatné se automaticky prodlužuje, dokud není zrušeno.

ADrEsA

KÓD:

OBJEDNAVATELE:

2507

ZPŮsOB

NÁZEV ORGANIZACE:

FAKTURA

PŘÍJMENÍ:

SIPO

JMÉNO:

TITUL:

ÚDAJE

ULICE, Č. P.:

PLATEBNÍ KARTA

SLOŽENKA

spoj. č. PrO FAKTUrACI:

IČ:

OBEC:

PSČ:

PROFESE:

ADrEsA

PLATBY:

DIČ: Č. ÚČTU:

PrO DOrUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele, nevyplňovat)

NÁZEV ORGANIZACE:

VYPLŇTE

KONTAKT:

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

TITUL:

ULICE, Č. P.: OBEC:

Vyplněný lístek odešlete na adresu: Economia, a.s., oddělení distribuce Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8 Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022 www.economia.cz • www.economia.cz/mo

MO9_48_53.indd 53

PSČ:

RAZÍTKO/PODPIS:

Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností Economia, a.s. se sídlem Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE

20.8.13 14:49

Právní Poradna

Právo občana obce vystoupit na zasedání zastupitelstva Nejsem občankou obce, ale přesto jsem chtěla vystoupit ke konkrétnímu bodu, který byl projednáván na zasedání zastupitelstva. Zastupitelé vedli nejprve rozpravu, zda mohu na zasedání vystoupit. Nakonec jednomyslně odsouhlasili mé vystoupení. S odstupem doby však starosta obce tvrdí, že bylo nezákonné. Je takové tvrzení pravdivé? Jaká bych měla práva, pokud bych byla občanem obce? Podle § 16 odst. 2, písm. c), respektive odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích má občan obce, stejně jako osoba, která v dané obci vlastní nemovitost (dále jen občan obce), výslovné zákonem upravené právo vyjádřit na zasedání zastupitelstva svá sta‑ noviska k právě projednávanému bodu. Po‑

■

Kontrola čerpání financí kontrolním výborem Může kontrolní nebo finanční výbor provést kontrolu, jakým způsobem hospodaří s poskytnutými prostředky různé spolky, které působí na území obce (myslivecké sdružení, fotbalisté, hasiči apod.)? Smí kontrolní orgán kontrolovat například výběr za vstupné? Výbory zřizuje zastupitelstvo obce jako své iniciativní a poradní orgány [srov. § 117 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění], přičemž podle § 117 odst. 2 zastupitelstvo vždy zři‑ zuje finanční a kontrolní výbor. Výbory obecně plní pouze úkoly, které mu byly za‑ stupitelstvem obce uloženy (§ 118 odst. 1). Finanční i kontrolní výbor však kromě pl‑ nění úkolů uložených zastupitelstvem obce plní též vlastní, zákonem přímo specifiko‑ vané úkoly (povinnosti). Podle § 119 odst. 2 písm. a) finanční výbor provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními pro‑ středky obce a podle § 119 odst. 3 písm. a) a b) kontrolní výbor kontroluje plnění usne‑ sení zastupitelstva obce a rady obce, je‑li zřízena, a dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úse‑ ku samostatné působnosti. První podmínkou, aby výbor zastupitel‑ stva vůbec mohl jménem obce provádět jakoukoli kontrolu nakládání s peněžními prostředky jinými osobami, je s ohledem na uvedené výslovné uložení takového úkolu zastupitelstvem, protože pod žádnou ze zákonem vymezených přímých pravo‑ mocí kontrolního či finančního výboru by takovou kontrolu nebylo možné podřadit (srov. § 119 odst. 2 a 3). Zejména není dána pravomoc finančního výboru kontrolovat hospodaření s finančními prostředky obce

■

54 MO9_54_55.indd 54

drobnosti k vystoupení občana obce (jakož i třetí osoby) zpravidla upravuje jednací řád zastupitelstva. Pokud by obec bránila svým občanům v uplatnění tohoto práva, mohou se obrátit na soud, a to i kdyby jednací řád k vystoupení občana nic bližšího neuváděl. Obsah jednacího řádu navíc podléhá kont‑ role Ministerstva vnitra (u městských částí hl. města Prahy podléhá obdobné kontrole ze strany Magistrátu hl. města Prahy). Vyjádření občana obce lze tedy korigovat přijatým jednacím řádem zastupitelstva, a to například v délce přednášeného pří‑ spěvku, počtem vystoupení k jednomu té‑ matu apod. Jednací řád však nesmí stanovit pro občana obce taková omezení, která by ve skutečnosti zamezila efektivnímu vyjá‑ dření názoru. Zcela nepřípustné je napří‑ klad omezení, které by odkazovalo občana obce s jeho stanovisky až na závěr zasedá‑ ní zastupitelstva, kdy veškerá témata jsou již projednána a usnesení přijata. Stejně tak nelze podmiňovat vystoupení občana obce souhlasem zastupitelstva. Na druhou

stranu je povinností občana obce hovořit k projednávané věci, tzn. pouze k aktuálně projednávanému bodu jednání, v opačném případě mu může být odejmuto slovo. Zasedání zastupitelstva je ze zákona veřej‑ né a může se jej účastnit kdokoli, tedy nejen občané dané obce. Tyto další osoby nepoží‑ vají výslovného práva vystoupit na zasedání zastupitelstva a v případě odepření slova se nemohou s úspěchem tohoto práva domá‑ hat u soudu. To neznamená, že vystoupit k projednávanému bodu za žádných okol‑ ností nemohou. Za situace, kdy zastupitelé obce dokonce svým hlasováním jednomy‑ slně udělili slovo jiné osobě než občanu obce, nemůže být jeho vystoupení »nezákonné«, neboť žádný zákon jeho aktivní účast nezakazuje.

ve smyslu § 119 odst. 2 písm. a), protože okamžikem poskytnutí původně obecních prostředků např. občanskému sdružení působícímu v obci přestávají být tyto pro‑ středky »finančními prostředky obce«. Pokud by kontrolní činnost výboru měla spočívat pouze v provádění jakési »externí analýzy« toho, jak třetí subjekt hospoda‑ ří se získanými prostředky, aniž by měla být založena jakákoli povinná součinnost tohoto subjektu s výborem, pak by k pro‑ vádění takové »kontroly« (de facto pouhé analýzy) postačovalo jen její uložení za‑ stupitelstvem (srov. předchozí odstavec). Když by se ovšem mělo jednat o skutečnou kontrolu hospodaření s prostředky poskyt‑ nutými obcí, jejíž samozřejmou součástí je povinnost kontrolovaného poskytnout, musel by mít výbor možnost »opřít se« o konkrétní právní povinnost kontrolova‑ ného subjektu podrobit se této kontrole (povinnost strpět kontrolu, poskytnout součinnost apod.). Nejjednodušší je nastavení takové po‑ vinnosti ve smlouvě, na jejímž základě byly příslušné prostředky poskytnuty (případně v podmínkách, které jsou pro příjemce pro‑ středků závazné). V takové situaci výbor (ať již kontrolní nebo finanční) plní kontrolní úkol uložený zastupitelstvem obce (jeho usnesením) a současně vystupuje nave‑ nek – vůči kontrolovanému – jako orgán jednající jménem obce (jeho zastupitel‑ stva), přičemž se opírá o smluvně převza‑ tou povinnost kontrolovaného (příjemce prostředků) podrobit se této kontrole. Je proto vhodné konkrétní povinnosti kontro‑ lovaného smluvně definovat co nejpřesněji, aby se zabránilo případným sporům o roz‑ sah nutné a poskytované součinnosti. Pokud takové »smluvní zakotvení« po‑ vinnosti podrobit se kontrole čerpání poskytnutých obecních prostředků dáno není, je nutné vycházet z hlediska povin‑ nosti příjemce prostředků podrobit se provedení kontroly z povahy poskytnutých

prostředků. Jde‑li o poskytnutí prostředků obce jakožto běžného soukromoprávního plnění (např. poskytnutí daru), nebude se moci výbor bez smluvního ujednání do‑ máhat jakékoli součinnosti ze strany kon‑ trolovaného. Naopak půjde‑li o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, tedy o poskytnutí prostředků na základě veřejnoprávního vztahu mezi obcí a pří‑ jemcem prostředků, bude možné uvažovat o tom, že výbor by v této situaci vykonával jménem obce tzv. veřejnosprávní kontrolu u příjemce veřejné finanční podpory na zá‑ kladě zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně ně‑ kterých zákonů, v platném znění (srov. § 9 odst. 2: územní samosprávné celky vyko‑ návají veřejnosprávní kontrolu u žadatelů o veřejnou finanční podporu nebo u pří‑ jemců veřejné finanční podpory, kterou jim poskytují). Teoretickým problémem by však v této souvislosti mohlo být, zda výbor splňuje požadavky kladené zákonem o finanční kontrole na kontrolní orgán, zejména ho‑ voří‑li o »zaměstnancích kontrolního or‑ gánu«, což členové výboru zastupitelstva obvykle nebývají. Praxe nicméně rozumně uvedené ustanovení vykládá nikoli striktně jazykově a připouští, aby úkoly kontrolního orgánu podle zákona o finanční kontrole plnil v podmínkách obce i kontrolní nebo finanční výbor. Jiným problémem může být to, že o výsledku veřejnosprávní kontroly je pořizován protokol, zatímco o kontro‑ le provedené výborem zápis (§ 119 odst. 4 a 5 zákona o obcích). I tento problém však lze vyřešit tím, že zápis bude proveden formou (se všemi náležitostmi) protokolu.

Mgr. Petra bielinová advokátka spolupracující s občanským sdružením Oživení

JUdr. adaM FUreK právník

září 2013

27.8.13 12:36

Právní Poradna

Osadní výbory Kdo a jak stanoví část obce pro účely zřízení osadního výboru? Jaké úkoly má plnit a z jakých důvodů může zastupitelstvo výbor rozpustit. Zákon o obcích v § 120 stanoví, že zastu‑ pitelstvo může zřídit v částech obce osadní nebo místní výbory (dále jen osadní výbor). Pokud jde o vymezení pojmu »část obce«, lze odkázat na ust. § 27 odst. 2, které část obce definuje jako »evidenční jednotku vy‑ tvářenou budovami s čísly popisnými a čís‑ ly evidenčními přidělenými v jedné číselné řadě, která leží v jednom souvislém území« s tím, že názvy částí obce jsou zpravidla převzaty z názvu zaniklých obcí, osad nebo z názvů historicky vzniklých území, na nichž se tyto části obce nacházejí. Nad rámec této definice zákon nestanoví žádné podmínky a kritéria pro zřízení části obce (ani z hledis‑ ka rozlohy, ani počtu obyvatel, území části obce nemusí být totožné s katastrálním úze‑ mím nebo volebním obvodem). Rozhodo‑ vání o zřízení a názvech částí obce je podle § 84 odst. 2 písm. r) vyhrazeno zastupitel‑ stvu. Ke vzniku, změně názvu nebo zániku části obce dochází podle § 28 zákona o ob‑ cích zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Jsem však toho názoru, že osadní vý‑ bor může být vytvořen i pro určité území ■

Pronájem obecního pozemku Obec vyhlásila záměr pronajmout obecní pozemek o výměře 200 m2, vedený jako ostatní plocha. Pod ním je uloženo potrubí zatrubněného potoka o průměru 1 metr. Zájemce v žádosti nabídl nájemné ve výši 1500 Kč/rok, tj. o 500 Kč více, než stanoví výměr MF ČR č. 01/2008 ze dne 29. listopadu 2007, který určuje maximální cenu 5 Kč/m2 (200 m2 x 5 Kč = 1000 Kč/rok). Nejsme si jisti, zda musíme dodržet cenu stanovenou výměrem, nebo je možné přijmout cenu nabízenou zájemcem. Tento zájemce je jediný, nikdo jiný se nepřihlásil. Úvodem upozorňuji na fakt, že zmiňo‑ vaný cenový výměr Ministerstva financí č. 1/2008 ze dne 29. 11. 2007, kterým se vy‑ dává seznam zboží s regulovanými cenami, není již od 1. 1. 2009 účinný. Byl k tomuto dni zrušen a nahrazen výměrem Minister‑ stva financí č. 1/2009. Cenové výměry jsou vydávány každoročně s účinností od první‑ ho ledna následujícího roku. Aktuálně plat‑ ným a účinným cenovým výměrem je tak výměr č. 1/2013 ze dne 28. 11. 2012, který reguluje maximální výši nájemného za pro‑ nájem pozemků pouze v případě pronájmu: (i) pozemků pro veřejná pohřebiště; (ii) pozemků veřejné infrastruktury, na kte‑ rých není provozována podnikatelská čin‑ nost, a které slouží zejména jako občan‑ ské vybavení pro veřejnou správu, soud atd. Maximální ceny v tomto případě platí ■

září 2013

MO9_54_55.indd 55

obce, které nebude striktně vzato částí obce ve smyslu § 27. Pokud by však část obce pro účely vytvoření osadního výboru neměla přesně odpovídat území formálně zřízené a evidované části obce ve smyslu výše uve‑ deného, pak bude třeba, aby zastupitelstvo toto území a tedy »místní působnost« výbo‑ ru přesně vymezilo. Je třeba pamatovat také na to, že členy osadního výboru mohou být pouze občané obce, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu v té části obce, pro kterou je osadní výbor zřízen, tzn. musí být jedno‑ značně dáno, který občan obce bude tuto podmínku splňovat a může být tak zastu‑ pitelstvem obce za člena (předsedu) výboru zvolen. Rozhodování o zřízení a vymezení částí obce, stejně jako rozhodování o vlastním zřízení a obsazení osadních výborů je tedy plně vyhrazeno zastupitelstvu obce. Pokud jde o úkoly výborů, je namístě při‑ pomenout zejména obecný zákonný důvod zřizování výborů zastupitelstvem obce, a to plnění iniciativních a kontrolních funkcí pro potřeby zastupitelstva, a dále, že výbory plní úkoly stanovené zákonem a ty, kterými je pověří zastupitelstvo. V případě osadního výboru zákon o obcích na rozdíl od výboru finančního a kontrolního výslovně žádné úkoly neformuluje. Lze však odkázat na ust. § 121 zákona o obcích, které osadním výbo‑ rům stanoví poměrně významná oprávně‑ ní – výbor je podle tohoto ustanovení opráv‑

něn předkládat zastupitelstvu, radě obce a výborům návrhy týkající se rozvoje části obce a rozpočtu obce, dále pak vyjadřovat se k návrhům předkládaným k rozhodnutí zastupitelstvu, pokud se týkají části obce, a vyjadřovat se k připomínkám a podnětům předkládaným občany obce, kteří jsou hlá‑ šeni k trvalému pobytu v části obce, orgá‑ nům obce. Z uvedených oprávnění lze podle mého názoru dovodit a zobecnit základní úkol osadního výboru – iniciovat a projed‑ návat návrhy týkající se příslušné části obce, jejího rozvoje a jejích občanů a se svými závěry seznamovat orgány obce. Konkrétní úkoly může dále definovat zastupitelstvo obce, příp. výbor sám – např. prostřednic‑ tvím jednacího řádu výboru, plánu činnosti výboru apod. Jelikož osadní výbor patří mezi nepovinné výbory zastupitelstva obce, tzn. že zastupi‑ telstvo vůbec nemusí takové výbory zřizo‑ vat, a že zákon neformuluje žádné důvo‑ dy, které by musely být naplněny, aby bylo možné osadní výbor zrušit, znamená to, že zastupitelstvo může zří‑ zený osadní výbor zrušit kdykoli. V zásadě ani ne‑ musí toto své rozhodnu‑ tí odůvodňovat.

ovšem pouze pro pronájmy ve veřejném zájmu, kdy je nájemné hrazeno ze státního rozpočtu, státního fondu, příspěvkové or‑ ganizace zřízené organizační složkou státu, státních finančních aktiv nebo z rezervního fondu organizační složky státu, z rozpočtu kraje nebo obce. Pouze v těchto dvou případech by se podle výměru č. 1/2013 uplatnila regulace maxi‑ mální výše nájemného. V těchto případech nelze dohodnout vyšší cenu nájemného. Z dotazu však nevyplývá, že by se o některý z těchto případů jednalo. Co se týče druhé části dotazu, zda lze přijmout konkrétně na‑ bízenou cenu 1500 Kč/rok, je nutné uvést, že bez znalostí konkrétních okolností případu (dalších podmínek záměru, nájemní smlou‑ vy, lokality a využití pozemků) nelze na tuto otázku jednoznačně odpovědět. V obecné rovině, pokud by se o žádný ze dvou uvedených případů regulovaných výměrem Ministerstva financí č. 1/2013 nejednalo, výše nájemného by tedy nebyla tímto cenovým výměrem regulována, a ne‑ uplatnil by se uvedený výměr, platí zásada smluvní volnosti stran pro dohodnutí výše nájemného. Zároveň je nutné upozornit na povinnost obce ve vztahu k pronájmu obecních pozemků postupovat v souladu s ustanoveními zákona o obcích, z kterých mj. vyplývá obecná povinnost obce naklá‑ dat s obecním majetkem s péčí řádného hospodáře. Podle tohoto pravidla musí být majetek obce využíván účelně a hos‑ podárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené pů‑ sobnosti, přičemž obec je povinna pečo‑

vat o zachování a rozvoj svého majetku. Proto by se i v případě pronájmu obecních pozemků měl až na výjimky pronajímat majetek obce za cenu obvyklou nebo vyš‑ ší. Z poskytnutých údajů toto ale nejsme schopni posoudit, a tuto věc je nutné ověřit se znalcem v oboru nemovitostí. To nezna‑ mená, že není možné v odůvodněných pří‑ padech dát pozemek do nájmu za nájemné nižší než obvyklé. Nicméně vždy je nutné v této souvislosti posoudit, zda nižším ná‑ jemným nedojde k poskytnutí veřejné pod‑ pory. V případě, že ano, je nutné zajistit, aby byla podpora poskytnuta dovoleným způsobem. Jinak i u relativně zanedbatel‑ ných částek může obci, jako poskytovateli podpory, hrozit pokuta například podle zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změ‑ ně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, či zákona 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.

Mgr. Pavla SaMKová právnička

Mgr. Petr oPlUŠtil advokát advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners

Mgr. Jan FiKar advokátní koncipient advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners

55 27.8.13 12:36

ServiS

KALENDÁRIUM 12. 9., Praha 1 Kongresové centrum ČNB, Senovážné nám. 30 Rozpočet a finanční vize měst a obcí Na tradiční konferenci zástupci ÚSC obdrží potřebné informace k sestavení rozpočtů svých obcí a měst na rok 2014 a seznámí se s riziky i příležitostmi financí s ohledem na pravděpodobnou budoucnost české ekonomiky. Detailní program a přihláška jsou na: www.cityfinance.cz. ■

26. 9., Praha 9 Studio AXIS – Centrum vzdělávání ve stavebnictví, Lisabonská 4 Nájemní smlouvy podle nového občanského zákoníku od ledna 2014 Na semináři se proberou nájmy bytů a domů i komerčních prostor podle nového občanského zákoníku, použití nové právní úpravy na již uzavřené nájemní smlouvy atd. Podrobné informace k programu včetně přihlášky jsou na: www.studioaxis.cz.

3. 10., Plzeň Angelo Hotel Plzeň, U Prazdroje 6 IX. setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje Akce se uskuteční pod záštitou hejtmana Milana Chovance, který probere aktuální dění v kraji. Stěžejním tématem budou letošní změny ve struktuře české finanční správy a nové kompetence krajských finančních úřadů. Hovořit se bude i o nejčastějších pochybeních v obecně závazných vyhláškách o místních poplatcích, v územních plánech obcí, při regulaci hazardu, hospodaření veřejných rozpočtů, nakládání s daňovými příjmy atd. Program a přihlášku najdete na: www.regionservis.cz. ■

16.–17. 10., Kurdějov Hotel Vinař Kurdějov (okr. Břeclav) Obec, Městys, Město Dvoudenní blok aktuálních přednášek uspořádaný advokátkou Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou se uskuteční na téma Aplikace nového občanského zákoníku pro praxi obcí a měst s doplňujícím tématem Právnické osoby obcí a měst. Více informací o programu a přihlášku najdete na: www.municipal-centrum.cz. ■

SEZNAM INZERENTŮ FIRMA Regionservis s.r.o. Česká spořitelna Komerční banka, a.s. Aliaves & Co., a.s. CEVRO Institut, o.p.s. VERA, spol. s r.o. I-Tec Czech , spol. s r.o. Pfilips Česká republika, s.r.o. ABF, a.s. Národní síť Zdravých měst ČR MEDIATEL, spol. s r.o. ELEKTROWIN, a.s.

56 MO9_56.indd 56

TEL. 240 200 272 800 207 207 800 521 521 – – – 596 761 141 – – – 841 121 212 777 295 335

FAX – – – – – – 596 761 140 – – – – –

STR. 1 3 13 15 17 19 21, 29 31 35 39 2. ob. 4. ob.

FOTO: archiv

■

»Čistý vzduch – je to na nás!« je motem letošního, už 12. ročníku Evropského týdne mobility (ETM), který se uskuteční ve dnech 16. až 22. září. Zapojí se do něj také Praha, jejíž primátor Tomáš Hudeček (na snímku) k tomu v závěru srpna podepsal Chartu ETM. »Podporujeme zavádění opatření směřujících k udržitelné dopravě a chceme motivovat občany k vyzkoušení si i jiných způsobů dopravy než automobilové. Prostor v ulicích patří nejen autům, ale především lidem – tedy také chodcům, cyklistům a městské hromadné dopravě,« prohlásil při této příležitosti. ETM je nejrozsáhlejší kampaní na světě, zabývající se udržitelnou mobilitou. Města a obce, které se do ETM zapojí, musí v souladu s chartou přijmout trvalé opatření ve prospěch cyklistů nebo chodců či veřejné dopravy a uspořádat Evropský den bez aut. Ten letos připadá na sobotu 21. září. Přehled měst a obcí (i z České republiky) přihlášených do letošního ročníku ETM najdete na průběžně aktualizovaném webu www.mobilityweek.eu. /sk/

Jak v kraji chytře podpořit regionální cestovní ruch Už V. ročník Konference na podporu regionálního cestovního ruchu Královéhradeckého kraje se letos uskuteční 17. 9. v Regiocentru Nový pivovar v Hradci Králové. Akce je určena představitelům měst a obcí Královéhradeckého kraje, pracovníkům turistických informačních center, zástupcům organizací cestovního ruchu, zástupcům svazů handicapovaných a organizací seniorů a účast na ní je zdarma. Hlavními tématy tentokrát budou Řešení dostupnosti turistických cílů pro handicapované návštěvníky, rodiny s malými dětmi a seniory a Labská cyklotrasa bez bariér. Registrovat na akci se lze na e-mailové adrese: [email protected], tel.: 603 506 287. /sk/

Nepropásněte soutěž Personalista veřejné správy! Klub personalistů, o.p.s. také letos vyhlásil soutěž Personalista veřejné správy. Soutěž, jejímž partnerem se opět stalo Mini-

sterstvo vnitra ČR, je určena všem, kdo se zabývají personalistikou nejen v územní samosprávě, ale nově také ve státní správě. Cílem soutěže je veřejné ocenění práce nejlepších personalistů a rovněž vyzdvižení významu personalistiky pro úspěšné fungování každého územního samosprávného celku nebo úřadu státní správy. Nominace do soutěže se přijímají do 15. 11. a její vítězové budou vyhlášeni v únoru 2014 na Národní konferenci kvality ve veřejné správě. Více o soutěži i podmínkách nominace je /sk/ na: www.klub-personalistu.cz.

Regionální a územní plánování má svou soutěž Schválenou či projednanou územně plánovací dokumentaci, studie, participativní projekty a realizaci ať už na mezinárodní, národní, regionální nebo lokální úrovni lze až do 30. 10. přihlašovat do soutěže o Cenu Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR. Témata jsou volná, nemusí mít »evropský rozměr«. Asociace chce pomocí této soutěže vyzdvihnout územně plánovací strategie, dokumentaci či realizace, které výrazně přispěly ke zlepšení života ve městech i na venkově. Podrobnější informace o soutěži najdete /sk/ na: www.urbanismus.cz. září 2013

29.8.13 11:37

Odpadové hospodářství bez problémů Vše, co potřebujete vědět o managementu odpadů najdete v odborném měsíčníku Odpady, jediném časopise B2B pro nakládání s odpady a životní prostředí

Kauzy, aktuality, rozhovory Zkušenosti podniků i obcí Zajímavé technologie Legislativa a praxe

Předplatitelé získávají zdarma elektronický newsletter, přístup k elektronickému archivu a další výhody.

www.odpady.ihned.cz Ukázkové číslo zdarma si vyžádejte na tel.: 800 11 00 22 nebo na e-mailu: [email protected] Economia, a.s., Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8 MO001470

MAG 205_210x297_predplatne.indd 1 MO9_ob_03.indd 3

25.7.13 27.8.13 10:51 13:16

ELEKTROWIN obcím Již 1150 obcí uzavřelo s ELEKTROWINem smlouvu. A co vy? Už máte ve vaší obci zajištěný zpětný odběr elektrozařízení?

Naši poradci jsou tu pro vás S čím vám mohou pomoci? Pokud již máte uzavřenou smlouvu s kolektivním systémem:

»

» » » »

zodpoví vám aktuální dotazy týkající se zpětného odběru elektrozařízení – počínaje vlastní realizací zpětného odběru, odměňování až po pomoc při získávání finanční a informační podpory zajistí konzultaci k splnění podmínek a pomohou při vyplnění Motivačního programu 2013 pomohou vám při pořízení venkovních kontejnerů na drobné spotřebiče pokud máte zájem o umístění WINTEJNERU – vyhodnotí, zda máte splněny podmínky pro jeho instalaci pomohou při realizaci projektu Lokální informační kampaně

Pokud vaše obec dosud není zapojena do kolektivního systému:

» » » »

mohou pomoci s uzavřením Smlouvy o vytvoření místa zpětného odběru pomohou při registraci svazku či mikroregionu do programu Putující kontejner informují o zapojení prostřednictvím mobilního svozu nabídnou zapojení školy do projektu Recyklohraní, aneb Ukliďme si svět

Na koho se můžete konkrétně obrátit? Kraj: Moravskoslezský, Zlínský Ing. Marcela Zuzánková – tel.: +420 777 295 335, [email protected] win.cz Kraj: Jihočeský, Plzeňský Ing. Petra Machová – tel.: +420 724 215 535, [email protected] Kraj: Karlovarský, Liberecký, Ústecký Ing. Radka Patzáková – tel.: +420 734 457 362, [email protected] Kraj: Jihomoravský, Olomoucký Ing. Michal Jurda – tel.: +420 606 028 089, [email protected] Kraj: Pardubický, Královéhradecký Ing. Daniel Tomášek – tel.: +420 608 563 773, [email protected] Kraj: Středočeský, Praha, Vysočina Radka Hrachovcová – tel.: +420 606 622 926, [email protected]

MO001382-1

MO9_ob_04.indd 4 Ext_poradciEW_A4_duben2013_zlom04.indd 1

26.8.13 22:07 15:35 16.4.13

4,80 EUR

Recommend Documents