Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
Strategický plán UDRITELNÉHO ROZVOJE širšího regionu Èeského krasu (Strategický plán udritelného rozvoje regionu Èeského krasu) (SPUR ÈK)
- 1/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
- 2/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
STRATEGICKÝ PLÁN UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ŠIRŠÍHO REGIONU ČESKÉHO KRASU Verze dokumentu:
verze 6.0 - finální znění
Obsah dokumentu:
- úvodní zadání - návrh po 1. veřejném připomínkování - návrh po 2. veřejném připomínkování - návrh po zapracování připomínek k územnímu plánu a zemědělství (Správa CHKO) a aktualizaci povodňové tématiky - 1. parag. znění - návrh po jazykové a stylistické korektuře - 2. parag. znění - návrh po zapracování připomínek z širokého odborného připomínkování - závěrečná redakce dokumentu
þ
- finální verze
Datum zpracování:
19. listopadu 2003
Příprava návrhu:
Zuzana Klapková
Veřejné připomínkování:
Mořina 2001, Srbsko 2002, Svatý Jan p.S. 2002
Široké připomínkování:
VII - X /2003
Hlavní odborné připomínky:
Mgr. Michael Pondělíček, Jan Kutý, Ing. Ondřej Šimunek, Vladimír Dolejš, Ing. Vojen Ložek
Korektura textu:
Mgr. Adéla Boučková
Redakce této verze dokumentu:
Miroslav Lupač
Agentura Koniklec
Správa Chráněných krajinných oblastí ČR
Společnost pro rozvoj
Správa CHKO Český kras
Českého krasu
Přípravu SPUR ČK koordinuje Agentura Koniklec, občanské sdružení pro lidská práva a životní prostředí, které se zabývá prosazováním principů Místní Agendy 21 v Českém krasu od roku 1998. Tato příprava probíhá v úzké spolupráci se Správou CHKO Český kras a Sdružením Přátelé Českého krasu. Adresa pro uplatnění připomínek: P.O.Box 24, 130 11 Praha 3 (písemně), nebo <
[email protected]> (elektronicky).
Tento projekt je podpořen Regionálním environmentálním centrem pro střední a východní Evropu (REC) s finanční podporou Dánské agentury pro ochranu životního prostředí (DEPA), pobočkou pro střední a východí Evropu (DANCEE)
- 3/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
OBSAH:
A. TEXTOVÁ ČÁST 0.
ÚVOD
6
0.1
Vymezení území Českého krasu
6
0.2
Vysvětlivky zkratek a použitá terminologie
7
0.3
Rámec dokumentu
8
I.
ČÁST Sociální a ekonomické poměry
9
I.1
Dynamika demografických změn
9
I.2
Ochrana a podpora lidského zdraví, sociální a lékařská péče
11
I.2.1
Lékařská péče
11
I.2.2
Sociální péče
12
I.3
Rozvoj lidských sídel
13
II.
ČÁST Uchování a šetrné využívání zdrojů
14
II.1
Integrovaný přístup k plánování a hospodaření s územními zdroji
16
II.2
Zohledňování životního prostředí a rozvoje při rozhodování
18
II.3
Ochrana ovzduší
19
II.4
Ochrana kvality a zásob vodních zdrojů, ochrana před povodněmi
20
II.5
Ochrana přírodního bohatství, rostlinných a živočišných druhů
23
II.6
Likvidace odpadů
III.
ČÁST Posilování úlohy důležitých skupin obyvatel, lidské činnosti
III.1
a aktivity
27
Místní nevládní iniciativy, organizace, spolky a komunity
27
jako partneři pro udržitelný rozvoj III.2
Děti a mládež v udržitelném rozvoji
28
III.3
Rozvoj zemědělství a venkova, úloha zemědělců
30
III.4
Turistický ruch, turismus
32
III.5
Iniciativy místních úřadů na podporu Agendy 21
35
III.6
Podnikání, obchod a průmysl
37
III.7
Zapojení odborníků a vědců do procesu rozvoje regionu
39
- 4/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
IV.
ČÁST Prostředky implementace, prostředky pro zajištění udržitelného rozvoje
40
IV.1
Finanční zdroje a mechanismy
41
IV.2
Osvěta
42
IV.3
Informace pro rozhodování
44
B. MAPOVÁ ČÁST
46
C. ZÁVĚREČNÉ PROHLÁŠENÍ
47
- 5/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
0. ÚVOD 0.1 VYMEZENÍ ÚZEMÍ ČESKÉHO KRASU *) Území Českého krasu se rozkládá na ploše cca. 128 km2 ve Středočeském kraji, v okresech Beroun a Praha - západ. Lesy zaujímají přibližně 38 % celkové rozlohy oblasti, další plochu zaujímá zemědělská půda (50 %), travnaté porosty (8 %) a ostatní plochy (lomy, vodní plocha a zastav ěná území - celkem 4 %). Nejbližším správním centrem oblasti je město Beroun, které se nachází na západní hranici oblasti. Beroun bylo do roku 2002 okresním městem s počtem obyvatel přesahujícím 17.000. Oblast sousedí též s hlavním městem Prahou, které se jí dotýká na severovýchodní hranici. Přirozeným spádovým centrem oblasti je obec Karlštejn, kde je též sídlo Správy CHKO Český kras. Dalšími většími obcemi v území jsou Liteň, Tuchlovice, a další Nejcennější přírodní lokality v území byly zařazeny mezi tzv. maloplošná chráněná území a spadají pod přísnější režim ochrany. V oblasti se nachází celkem 18 takových území o celkové rozloze 27 km 2, přičemž nejvýznamnější jsou Národní přírodní rezervace Karlštejn (rozloha 15,9 km 2), která získala v roce 2000 ocenění Rady Evropy, a NPR Koda (rozloha 5,0 km2). Jedná se o území hodnotné z hlediska výskytu mnoha chráněných druhů rostlin a živočichů, které se vyskytují především v teplejších geografických oblastech. V roce 1972 bylo území vyhlášeno Chráněnou krajinnou oblastí Český kras (CHKO). Hranice tohoto velkoplošně chráněného území se téměř shodují s popisovaným územím, proto i řada opatření a aktivit vztahujících se k rozvoji v sociální a ekonomické sféře musí respektovat pravidla ochrany přírody a krajiny. Míra citlivosti vůči zásahům do cenných přírodních společenstev je vyjádřena celkem 4 zónami ochrany přírody, které vymezují oblasti s velmi cennými přírodními společenstvy a hodnotnou krajinou (1. zóna), zónu nárazníkovou s možností šetrného lesního a zemědělského hospodaření (2. zóna), územím s možností hospodářské činnosti (3. zóna) a plochou zastavenou nebo využívanou k průmyslovým účelům (4. zóna). Širším územím regionu Český Kras se rozumí katastrální -správní - území obcí, která zasahují do CHKO Český kras a území dalších následujících obcí: Kozolupy, Vysoký Újezd, Kuchař, Zbuzany, Ořech, Řeporyje, Lochkov, Slivenec, Velká Chuchle, Černošice, Dobřichovice, Všenory, Řevnice a Tmaň. *) red. poz. Text kapitoly je převzat z úvodu „Strategie rozvoje udržitelného cestovního ruchu v Českém krasu“ ( © Agentura Koniklec 2002, zpracoval Mgr. Tomáš Kažmierski)
- 6/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
0.2 VYSVĚTLIVKY ZKRATEK A POUŽITÁ TERMINOLOGIE Agenda 21, Místní Agenda 21 a Místní Akce 21: Agenda 21 je rozsáhlý dokument sestavený účastníky Mezinárodní konference o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiro (1992), který se měl stát strategickým plánem rozvoje společnosti na prahu třetího tisíciletí. Dokument měl určit hlavní směry řešení negativních projevů civilizace v různých směrech (sociální rozdíly, nedostatky ve zdravotní péči, globální ohrožení životního prostředí, expanze lidských sídel, atd.). Aby mohlo být dosaženo řešení v jednotlivých státech a na komunální úrovni podle hesla „mysli globáln ě, jednej lokálně“, byly vytvořeny propozice pro úkoly v hlavních oblastech Agendy 21 na místní - „komunální“ úrovni. Místní aplikace Agendy 21 „Místní Agenda 21“ je společný program státní správy, obce, podnikatelů, občanských sdružení, škol i aktivních jednotlivců směřující ke prosazování společných zájmů při současném respektování principů udržitelného rozvoje. Místní Akce 21 je výzva místním společenstvím k zahájení rychlé, efektivní a praktické činnosti směrem k naplňování Agendy 21. Tato výzva zazněla na světovém summitu o životním prostředí a rozvoji v Johannesburgu v roce 2002. Je výzvou k přechodu od plánování k akcí ve prospěch udržitelného rozvoje na místní úrovni. ČOV: čistička odpadních vod CHKO: chráněná krajinná oblast environmentální: Z anglického slova „environment“ - životní prostředí a „environmental“ - týkající se životního prostředí. Český jazyk nemá pro životní prostředí jednoslovný výraz, a tak nelze utvořit ani adekvátní srozumitelné přídavné jméno, proto je přebíráno cízí slovo. Často je (a zejména dříve bylo) toto neexistující adjektivum chybně nahrazováno výrazem „ekologický“, který má však jiný význam. fundraising, fundraiser: systematické zajišťování finančních zdrojů, osoba zabývající se f..em. POPD: „povolení otvírky, přípravy a dobývání“ (dle zák. č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění následujících změn a doplňků) SPUR: strategický plán udržitelného rozvoje udržitelný rozvoj: Je takový rozvoj (obce, města, regionu, státu, celosvětového společenství), který vždy zohledňuje současně a v souvislostech sociální, ekonomické a environmentální (viz výše) zájmy. Premisou udržitelného rozvoje je fakt, že jakákoliv činnost, která nezohlední všechny tři principy je dlouhodobě neefektivní. Mezi základní principy udržitelného rozvoje patří: · dlouhodobá perspektiva (u každého rozhodování je třeba zohlednit dlouhodobé dopady, ne jen krátkodobá řešení) · pravidlo omezené kapacity životního prostředí jako zdroje surovin a prostoru pro život lidské společnosti, · kvalita života (zejména z hlediska kulturního, estetického, spole čeneského) · morální povinnost vůči budoucím generacím · a další ÚP: územní plán VŠOP: Vyšší odborná škola pedagogická
- 7/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
0.3 RÁMEC DOKUMENTU Tento strategický plán je výsledkem společné vůle a vyjadřuje vzájemnou dobrovolnou rámcovou dohodu zastupitelstev obcí, institucí státní správy v přímé i přenesené působnosti a fyzických i právnických osob, jejichž existence, rozhodování a činnost mají jakýkoliv vztah k vývoji v sociální, ekonomické a environmentální oblasti ve výše popsaném území. Hlavním předmětem plánu je představa (vize) o žádoucí podobě Českého krasu v horizontu cca 30 let, která vychází ve všech uvažovaných oblastech z principů udržitelného rozvoje. Strategický plán rozvoje vychází ze struktury i obsahu mezinárodního dokumentu Agenda 21 (Rio de Janeiro, 1992) a je členěn do 4 hlavních částí, z nichž každá je dále členěna do kapitol, ev. podkapitol. Každá kapitola (podkapitola) je členěna na segmenty „Vize“ (představa o ideálním stavu), „Východiska“ (rozborová část dokumentu popisujicí současný stav) a „Prostředky“ (návrhová část dokumentu popisující, jak má být dosaženo vizí). VIZE: Region Český kras je ekonomicky trvale prosperující území věnující pozornost ochraně historického, kulturního a přírodního dědictví a respektující přirozenou potřebu místních obyvatel žít naplněné životy. Díky osvětě a vzájemné komunikaci je region oblastí, v níž jsou v rovnováze příroda a lidská činnost. Ekonomika a podnikání v regionu využívají přirozeného potenciálu území, aniž by snižovaly jeho kvalitu. Region využívá výhodné polohy - toho, že se nachází mezi masivy Hřebenů a Brd a Berounským údolím, kde zároveň téměř sousedí s CHKO Křivoklátsko - a navazuje s okolními regiony intenzivní spolupráci zejména v oblasti turismu, ochrany přírody a krajiny a rozvoje lidských sídel a příležitostí pro místní podnikání. VÝCHODISKA: Vzhledem k neustále se objevujícím příležitostem pro ekonomický rozvoj z místní, regionální i globální úrovně může region Český kras mnoho nabídnout svým obyvatelům i návštěvníkům. Je důležité, aby se na tyto možnosti - ale také potenciální problémy - oblast připravila na úrovni plánování i vlastního řízení. Výzvou pro budoucnost je správně uchopit bohatství oblasti a širokou škálu možností, jež region nabízí, a využít je k ochraně hodnot krajiny, rozvoji ekonomiky a podnikání v souladu s těmito hodnotami a k podpoře zdejších lidí a jejich možností seberealizace. Dobrá komunikace je klíčem k tomu, aby tyto prvky mohly existovat ve vzájemné harmonii. PROSTŘEDKY: Prvotním prostředkem a podmínkou úspěšného dosažení vizí je všestranná podpora komunikace a spolupráce zejména mezi samosprávou, podnikateli a občanskými skupinami. Bude rozvíjen program osvěty a podporován vznik a činnost občanských iniciativ. Plánování bude probíhat za účasti veřejnosti. Při střetech zájmů bude upřednostňováno hledisko ochrany životního prostředí, ne však za cenu omezení ekonomické prosperity regionu. Ekonomika regionu bude založena zejména na drobném podnikání - 8/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
opírajícím se o turistický ruch. Dojde k postupnému útlumu těžby ve vybraných místech a výraznému omezení následků těžby v celé oblasti, lomy budou rekultivovány. Musí dojít k posilování infrastruktury. Zemědělci využijí vedle tradičního pěstování plodin i jiné formy podnikání šetrné k životnímu prostředí. Při naplňování všech opatření směřujících k udržitelnému rozvoji bude vždy vyvíjena snaha o maximální spolupráci s přilehlými regiony Podbrdska a Křivoklátska a dalších oblastí které na Český kras navazují (Chrustenicko, Zdicko, Hořovicko).
I. ČÁST SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÉ POMĚRY I.1 DYNAMIKA DEMOGRAFICKÝCH ZMĚN VIZE: a) Sídla, jež k tomu mají předpoklady, se budou v souladu s podmínkami území postupně rozrůstat, při zachovávání a prohlubování společenského života a vnitřní soběstačnosti na tomto území. b) Sídla, jež nejsou nyní dostatečně atraktivní pro nové obyvatele, se díky svým jedinečným kladům (např. kvalita životního prostředí) stanou dostatečně stimulujícími pro stávající obyvatele, aby v nich nadále žili a vychovávali k tomu i své potomky. VÝCHODISKA: a) V obcích v blízkosti Prahy (Radotín, Černošice, Dobřichovice) i v ostatních obcích s dobrou možností dopravy do blízkých měst dochází k nárůstu počtu obyvatel, včetně mladých lidí. Tento jev je však doprovázen urbanizací těchto obcí a jejich rozrůstáním. b) V menších obcích s nižšími či nedostatečnými možnostmi zaměstnání a obtížně dostupnými službami, lékařskou a sociální péčí, případně obtížně dostupnými školami dochází ke stárnutí obyvatelstva. PROSTŘEDKY: a) Obyvatelům budou průběžně vysvětlována a zdůrazňována pozitivní specifika území, na němž žijí (společenské, kulturní akce, hodnoty ukazující stav životního prostředí). b) Bude zahušťována síť služeb a sociální péče, dopravní propojení do menších obcí bude optimalizováno. c) Bude omezováno živelné rozrůstání obcí, územní plány výrazně zohlední podporu vytváření přirozeného společenství lidí (uzavřený tvar obcí, nikoli „ghetta“ novostaveb).
- 9/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
d) Nová výstavba bude povolována postupně, t.j. souběžně např. pouze sousedící skupina staveb (koncentrovaná stavební zóna) v dané obci, v souladu s kapacitou základní infrastruktury obce.
- 10/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
I.2. OCHRANA A PODPORA LIDSKÉHO ZDRAVÍ, SOCIÁLNÍ A LÉKAŘSKÁ PÉČE I.2.1 Lékařská péče VIZE: a) Lékařská péče je snadno a rychle dostupná všem stálým obyvatelům i návštěvníkům. b) Obyvatelé i návštěvníci jsou seznámeni se specifickými zdravotními riziky regionu a jsou uplatn ěna preventivní opatření (nakažená klíšťata; atraktivní, ale nebezpečné prostory bývalých lomů). VÝCHODISKA: a) Lékařská péče je celkově vnímána jako vyhovující. b) Region je vázaný na velké nemocnice v Praze a v Berouně, není zájem zřizovat jiné velké zařízení. c) Problémy přináší dojíždění, který se příliš netýká lidí s vlastními automobily, ale zejména starších občanů. d) Místní lékaři jsou ve většině obcí, někam dochází i zubař a dětský lékař. e) V regionu se vyskytuje vysoký počet nakažených klíšťat. f) Dochází k vážným úrazům v prostorách bývalých lomů. PROSTŘEDKY: a) Bude zlepšován systém hromadné dopravy (je řešeno v okruhu „Rozvoj lidských sídel“). b) Budou zavedeny služby lékaře objíždějícího více vesnic dle pevného harmonogramu a navštěvujícího zejména starší lidi. Postačí pravděpodobně jeden pro poměrně velkou oblast. Lidé jsou zvyklí na jiné formy, nebyl by přetížen. Jde omožné řešení pro skupinu menších obcí s nevyhovující hromadnou dopravou. c) Budou podporovány osvětové akce na školách a vydány jednoduché letáky o příznacích nakažení chorobami přenosnými klíšťaty a jejich léčbě. Na klíčových místech hlavních turistických cest budou umístěny informační cedule. d) Lékaři budou věnovat větší pozornost nespecifickým zdravotním potížím jako možnému důsledku výskytu místních epidemií chorob přenosných ze zvířat na člověka.
- 11/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
e) Na všech propagačních turistických materiálech (včetně map) bude uvedeno důrazné varování před živelným pohybem v bývalých lomech (příp. statistika tragických nehod). Přímo na těchto místech budou výrazně vyvěšené kontakty na záchrannou službu (i speleologickou). f) Na vybraných materiálech pro turisty (letáky zaměřené na střednědobé a dlouhodobé pobyty) bude uveden seznam míst, kde je poskytována lékařská péče (i s pracovní dobou). I.2.2 Sociální péče VIZE: a) Všichni obyvatelé mohou dle svých potřeb využít přátelskou a funkční sociální síť. b) Učitelé všech škol včetně malotřídek odpovídají standardům, pozitivně využívají specifik regionu (např. výuka přírodních věd v terénu). VÝCHODISKA: a) Jako problematická je hodnocena péče o staré lidi, zejména obce jako Radotín a Černošice si stěžují na nedostatečnou kapacitu stávajících domovů důchodců. b) Péče o starší občany je často řešena vzájemnou sousedskou výpomocí. Dobrovolníci pak obvykle (jde o místní starší ženy) odmítají, aby byla jejich činnost formálně jakkoli zakotvena. c) Úroveň některých učitelů malotřídek je nízká, chybí regionální systém dalšího vzdělávání. PROSTŘEDKY: a) Bude zavedena vícestupňová péče o staré lidi (např. docházení pečující osoby přímo domů). b) Nebude důsledně vyžadována legislativní opora těchto dobrovolných činností. Zůstane na iniciativě obcí, podpoří-li nějak vzájemnou (mezigenerační) pomoc. c) Případná stavba domovů důchodců bude provedena po dohodě většího počtu obcí v součinnosti mikroregionů. d) Budou podporována sdružení a iniciativy důchodců. Žádoucí je podpora činnosti naplňujících volný čas a využívající znalosti a dovednosti důchodců např. pro zkrášlování obcí (ze strany obcí a podnikatelů). e) Budoucí učitelé budou vyhledáváni a získáváni z řad aktivních studentů např. VOŠP ve Sv. Janu pod Skalou. Budou vytvářeny podmínky pro další vzdělávání učitelů.
- 12/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
I.3 ROZVOJ LIDSKÝCH SÍDEL VIZE: a) Všechna sídla jsou příjemnými místy pro život, obyvatelé se zapojují do veřejného života a jsou hrdí na místo, kde žijí. Infrastruktura oblasti odpovídá potřebám obyvatel a je na celostátní úrovni. b) Sídla jsou v maximální možné míře zajištěna proti havarijním situacím a živelním pohromám a obce disponují odpovídajícími prostředky pro jejich zvládání. VÝCHODISKA: a) Oblast je silně vázána na Prahu. b) Převážná část regionu má venkovský charakter. Výjimkou je území na východě regionu (Radotín, Černošice, Dobřichovice), které má příměstský charakter a na západě město Beroun. c) Kvalita infrastuktury (dopravní, komunální) v regionu není vysoká, je celkov ě nevyvážená. Je obtížné najít zdroje byť jen na udržení současného stavu. d) Pro obce vzdálenější od Prahy a hlavní tratě ČD je hlavním problémem dostupnost dopravy. Všude sice jezdí autobusy, ale nedostatečně. Lidé se například nemohou dostat na odpolední směny, děti na kroužky. Obce musejí i za tuto nedostatečnou obslužnost platit vysoké částky. e) Některými obcemi projíždí příliš mnoho aut. f) Aktivita obyvatel často není namířena směrem dovnitř regionu, nefunguje společenství. g) V některých obcích dosud nejsou zavedené inženýrské sítě (kanalizace, pitná voda). h) Územní plány vždy dostatečně nezohledňují zájmy ochrany přírody a krajiny a jsou velmi často pod tlakem účelových individuálních zájmů měněny. i) Chybí prostory pro volný čas dětí a zájmová sdružení pro volný čas. Tento problém je vnímán zejména dospívajícími. j) Na řadě míst jsou stále využívána lokální topeniště. k) V řadě obcí existuje protipovodňový ochranný systém a některé obce jsou zajištěny proti dalším nebezpečím (otřesy, sesuvy, atp.). Postupně se rozvíjí solidarita obcí při živelných pohromách v regionu.
- 13/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
PROSTŘEDKY: a) Všechny obce vytvoří s účastí veřejnosti právně závazný územní plán a budou jej důsledně dodržovat. b) Všeobecně bude dodržováno pravidlo, že územní plány jsou závazné na dobu nejméně 10, lépe však 15 let. Bude stanovena zásada, že dílčí změny jsou na základě průběžných návrhů projednány jednou za 5 let. Z této zásady lze učinit výjimku pouze za předpokladu, že veřejný zájem jednoznačně převáží nad zájmy ochrany krajinného rázu. Tyto mimořádné změny budou podrobeny posouzení vlivů na životní prostředí. c) V územních plánech bude zachován uzavřený tvar vesnic, nebude povolena expanze po jedné čáře, ale výstavba bude podřizována celku. d) Do územních plánů budou zahrnuty prostory pro děti (hřiště, skate park - samy děti se na jejich realizaci pak mohou podílet - a pro další zájmové aktivity obyvatel). e) Výstavba komerčních a průmyslových zón bude povolována pouze tam, kde je pro ně ve stávajícím schváleném územním plánu vymezen prostor. V připravovaných územních plánech a v rámci projednávání změn nebude přípustný vznik dalších průmyslových a komerčních zón. f) Bude stanovena stavební uzávěru na dobu pěti let pro nové stavby individuální chatové rekreace, ve vybraných oblastech (NPR Koda, Karlické údolí, atp.). Chatová výstavba bude regulována a postupn ě vymísťována. V územních plánech obcí budou vymezeny oblasti vhodné pro výstavbu ostatních rekreačních zařízení a naopak oblasti, kde je tato výstavba nepřípustná. g) Při přípravě nových územních plánů obcí bude respektován generel využití území vyplývající z mapové části Strategického plánu udržitelného rozvoje ČK. Bude více využíváno regulačních plánů částí obcí. h) Územní plány a změny v nich budou podrobovány dostatečnému posouzení (podle rozsahu záměrů) podle jejich vlivů na životní prostředí (např. EIA a SEA) a jako součást územních plánů budou řešeny podmínky ochrany krajinného rázu. i) Budou stanovena a důsledně dodržována pravidla pro přestavby a využívání rekreačních chat (likvidace odpadů, oplocení pozemků, přístavby, atd.). j) Budou stanoveny lokality a pravidla pro regeneraci chatových kolonií a jejich p řeměnu na oblasti pro trvalé bydlení. k) U novostaveb i stavebních úprav se bude důrazně trvat na zachování tradičních proporcí a na odpovídajícím zasazení do krajiny. Bude stanovena povinnost předkládat a realizovat projekt ozelenění po ukončení stavby či stavebních úprav. - 14/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
l) Bude zaveden systém pravidelného vzdělávání a proškolování starostů, pracovníků obecních a stavebních úřadů v oblasti krajinné architektury a specifik venkovské zástavby CHKO Český kras. V tomto systému bude umožněna účast potenciálním stavebníkům a školám bude nabídnuta možnost tématických besed. m) V blízkosti lidských sídel bude podporováno drobné podnikání, nikoli těžký průmysl. V obcích, které v současné době nabízejí dostatek zajímavostí pro návštěvníky území (Karlštejn, Srbsko, Svatý Jan pod Skalou) a v obcích, kde pro tuto nabídku existuje dobrý potenciál (Mořina, Choteč, Liteň, Všeradice) bude podporován rozvoj drobného podnikání orientovaný na poskytování veškerých služeb turistům. n) Ve vhodných místech budou doplněny a rekonstruovány chybějící sítě (zde je jeden z úkolů pro mikroregiony a sdružení obcí a měst). o) Všeobecně budou podporovány kulturní a společenské akce, tedy místa, kde se lidé mohou setkat (starostové mohou organizovat akce, kde se společně pracuje - úprava okolí, úklid, stavba dětských hřišť – a následně i společně veselí), dále spolky a občanské iniciativy. p) Budou řešeny vysoké objemy aut projíždějící některými obcemi. Na toto téma budou například pořádány kulaté stoly, budou hledána přijatelná opatření na snížení rychlosti projíždějících aut, atd. q) Při jednání s provozovateli hromadné dopravy budou obce postupovat společně (silnější pozice). r) Obce se pokusí zavést vlastní obecní dopravu (mikrobus zakoupený společně několika blízkými obcemi, které společně také hradí jeho provoz a platí řidiče). Bude iniciováno jednání s Českou poštou na téma limitované přepravy osob spolu s poštovními zásilkami (po vzoru řešení dopravy pro odlehlejší malé obce v některých západních státech). s) Při řešení dopravní obslužnosti obcí, které leží mimo hlavní dopravní trasy, bude navázána spolupráce např. s Regionálním operátorem pražské integrované dopravy (ROPID) a dalšími dopravci, kteří jsou schopni zajistit odpovídající služby. t) Bude podporována dopravy na kolech i do zaměstnání a škol. Tato formu osobní dopravy bude zohledněna při budování cyklostezek, které nebudou budovány jen pro turistické využití. u) Pokud tomu tak již není, zajistí obce na svém území pokrytí signálem sirén a jiných varovných systémů, využití místního i regionálního rozhlasu a také si zajistí smluvní (partnerskou) podporu jiných obcí pro případ specifických havarijních situací (požáry, kontaminace ovzduší a vody) a živelních pohrom (větrná smršť, povodeň, požár, atp.). v) Obce připraví svůj koncept zajištění bezpečí pro občany v případě ohrožení života (systém ukrytů, transportu a evakuační plán obce). - 15/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
II. ČÁST UCHOVÁNÍ A ŠETRNÉ VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ. II.1 INTEGROVANÝ PŘÍSTUP K PLÁNOVÁNÍ A HOSPODAŘENÍ S ÚZEMNÍMI ZDROJI VIZE: a) Celek region Český kras získá díky vstupu do EU větší význam, budou na něj vázány i nezanedbatelné finanční zdroje. b) Všechny plány rozvoje týkající se území regionu Českého krasu budou systematicky provázané a navzájem se respektující, budou právně závazné a pozitivně přijímané veřejností. c) Při vzniku nadřazených plánů rozvoje (např. pro kraje) se důsledně dbá na to, aby respektovaly výjimečné hodnoty regionu Český kras. d) Plošné povrchové rozšíření těžby nerostů (mimo vydaná POPD) je přípustné po roce 2010 pouze za výjimečné situace, nyní nepředvídatelné, kdy veřejný zájem bude prokazatelně vyšší než zájem ochrany přírody a krajiny. VÝCHODISKA: a) Územní plány jsou přijaté pouze v menšině obcí na území regionu Českého krasu. b) Územní plány obcí nejsou dostatečně dodržovány a vymáhány, dochází k jejich účelovému přizpůsobování partikulárním zájmům. c) Není dokončen rozvojový plán „větší Prahy“. d) Vztahy mezi jednotlivými plány nejsou jasně vyjádřeny. PROSTŘEDKY: a) Plány rozvoje budou vznikat při plném respektování českých, příp. mezinárodních legislativních předpisů. b) Obce, které je ještě nemají, urychleně vytvoří územní plány za účasti veřejnosti. c) Při tvorbě jakéhokoliv plánu bude poskytnut rozhodující prostor lidem, jichž se bezprostředně dotýká, tedy místním obyvatelům a subjektům hospodařícím v regionu. Plány budou vznikat za účasti veřejnosti. d) Sdružením obcí a obyvatel může vzniknout dostatečná síla, aby ovlivnila rozvojový plán pro větší území Prahy. - 16/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
e) V rozvojovém plánu většího území Prahy bude zanesen zelený pás, jako výraz nutnosti chránit před nežádoucím rozvojem okrajové oblasti Prahy sousedící s územím CHKO. f) Prioritou všech plánů bude rozvoj infrastruktury. g) V rámci možností se bude region Českého krasu zasazovat o jasnou a jednoznačnou státní politiku ve strategických otázkách územního rozvoje, například těžby a zpracování minerálů, dopravy a budoucí lokalizace bytové výstavby v oblasti Prahy. (Nedostatek takovéhoto plánování působí obcím v CHKO problémy.)
- 17/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
II.2 ZOHLEDŇOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ROZVOJE PŘI ROZHODOVÁNÍ VIZE: a) Všechna rozhodnutí přirozeně (tj. bez vnucování zvnějšku, např. represemi) zohledňují jako velmi důležité hledisko ochranu životního prostředí. VÝCHODISKA: a) Nutnost chránit životní prostředí je všeobecně vnímána. b) Pouze malé procento lidí (i těch, kteří rozhodují) však vztahuje tuto problematiku na konkrétní záležitosti, motivace ochrany životního prostředí bývá formulována neurčitě. c) Jako cesta k udržitelnému rozvoji je vnímáno zavedení inženýrských sítí. d) Starostům chybí legislativní nástroje, aby mohli úspěšně vymáhat dodržování některých zákonů (např. obtěžuje-li občan kouřem z topeniště své okolí). e) V současné době je ochrana přírody a krajiny zajištěna dle starostů dobře, dle podnikatelů v regionu s výhradami a dle ostatních spíše nedostatečně. Správa CHKO se snaží, ale chybí jí prostředky (zejména finanční). V některých případech je kritizován přístup báňského úřadu a úřadů obcí III. stupně. f) Většina starostů zná (alespoň v základních rysech) české i mezinárodní právní předpisy týkající se životního prostředí, znalosti ostatních členů obecních zastupitelstev jsou zpravidla menší. PROSTŘEDKY: a) Bude prováděna osvěta mezi obyvateli a zejména mezi členy samosprávy a státní správy. b) Správa CHKO bude důsledně vysvětlovat důvody pro jednotlivá omezení a rozhodnutí a zváží zavedení vydávání pravidelných zpráv (například elektronickou poštou). c) Bude vyjadřována a podle možností poskytována podpora vzniku služeb ekologického poradenství vycházejících z národních i mezinárodních standardů, podpora vzniku regionální databáze autorizovaných poradců a poradenských center. d) Bude podporováno poradenství starostům i jiným zájemcům v oblasti legislativy týkající se životního prostředí.
- 18/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
II.3 OCHRANA OVZDUŠÍ VIZE: a) Kvalita ovzduší je podle mínění obyvatel i podle standardně měřených hodnot vynikající. VÝCHODISKA: a) Za poslední roky byl, co se týče čistoty ovzduší, zaznamenán viditelný posun k lepšímu. b) Příčinami zlepšení je plynofikace v obcích a aktivity podniků. c) Péče o ovzduší je většinou hodnocena jako dostačující, dobrá. d) Jako znečišťovatelé jsou uváděny podnikatelské subjekty v regionu zpracovávající vápenec, automobilová doprava a lokální topeniště. PROSTŘEDKY: a) Bude prezentován a zdůrazňován dosavadní pozitivní posun. b) Podniky budou investovat do snížení negativních následků jejich činnosti (prašnost a únik škodlivin). c) Budou hledány způsoby řešení automobilové dopravy v jednotlivých obcích (objezdy, vyhnutí se středu obce, atd.). d) Bude vyjadřována a podle možností poskytována podpora alternativním způsobům vytápění. e) Budou využívány ekologicky šetrné způsoby vytápění zejména pro nově stavěné veřejné budovy (školy, domovy důchodců) i podniky. f) Obecní úřady budou důrazněji postihovat občany, kteří svými domácími topeništi zamořují vzduch v okolí, a to například i formou obecného odsouzení.
- 19/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
II. 4 OCHRANA KVALITY A ZÁSOB VODNÍCH ZDROJŮ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI VIZE: a) I přes problematické přírodní podmínky se kvalita vody trvale zlepšuje, případně je již hodnocena jako velmi dobrá. b) V rámci regionu jsou vytvořeny předpoklady pro zvládání mimořádných povodňových stavů. VÝCHODISKA: a) Problematika ochrany vod v regionu není řešena systematicky. b) Oblast ochrany vod je obecně hodnocena jako komplikovanější než ochrana ovzduší, lidé si uvědomují problematiku krasového území. c) Voda pitná: Obce mají problémy se získáváním pitné vody, ani ty blízké necht ějí být napojené na Prahu. V některých obcích je nedostatek podzemní vody způsobený charakterem krasové oblasti, ale také nárůstem spotřeby domácností spojeným se změnou spotřebních vzorců a způsobem výstavby. d) Část obcí nemá vybudovanou kanalizaci s napojením na ČOV. Tento stav má negativní vliv na kvalitu vody v regionu. Jedná se například o obce Srbsko, Bubovice, Liteň a Měňany. e) Podzemní voda (tedy i studny) může být ohrožena těžbou vápence. f) Všeobecně pozitivně je hodnocen posun v čistotě Berounky, který je přisuzován kanalizaci a čističkám. g) Kvalita ostatních vod se zhoršuje nebo stagnuje vlivem hnojení (zemědělci údajně snížili hnojení za posledních pár let na třetinu – bude se zlepšovat časem), příliš velkého zornění, chybějící kanalizace a neukázněnosti lidí (např. vypouštění septiků do potoků). h) Řeka Berounka svou scenérií přitahuje do oblasti vodáky i další turisty. i) Existuje dostatek podkladů pro hodnocení vlivu zemědělství na kvalitu vod v Českém krasu. j) Údolní niva Berounky je ohroženým záplavovým územím, některé potoky jsou též potenciálně záplavově rizikové, záplavová území jsou zastavěna překážkami kterými je průběh povodní zhoršován, a na kterých dochází ke škodám.
- 20/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
PROSTŘEDKY: a) Bude iniciována snaha o systematický přístup k ochraně vod za spolupráce obcí a podnikatelských subjektů. b) Bude prováděna osvěta ke zvýšení zájmu obyvatel o vodu obecně (osvětové akce, čištění vodních toků dobrovolníky, projekty ve školách zaměřené na měření kvality vody a aktivity pro její zlepšení). c) Bude podporována obnova stávajících rybníků a výstavba nových, včetně výstavby a obnovy požárních nádrží a údržby zdrojů vody využitelných pro požární účely. d) Bude vyvíjen tlak na uskutečnění zpracovaných revitalizačních studií přítoků Berounky. e) Těžba vápence do plochy bude tlumena, v souladu s legislativou. f) Bude poskytována všeobecná podpora projektu mikroregionu Dolní Berounka „Čistá řeka“. g) Bude dobudována kanalizace a navazujících ČOV. Budou hledány ekologicky přijatelné formy, např. podpora kořenových čističek. Zde je důležitá součinnost v rámci mikroregionu. h) Bude poskytována metodická podpora a pomoc při projektování a realizaci integrovaných opatření čištění odpadních vod. i) Bude snižována plocha zornění a dále omezována spotřeba hnojiv, na základě koncepčního řešení v oblasti zemědělského hospodaření (rozmístění zemědělských kultur a fragmentace polí). j) Fragmentace polí na menší oddělené celky bude doplněna vytvářením ochranných prvků (luční a lesní pásy, meze, remízky). Bude zvýšen podíl pastevectví v zemědělském využití území. Žádoucí je osvěta o protierozních opatřeních mezi zemědělci a dalšími vlastníky pozemků. k) Bude zadána, vytvořena a realizována studie revitalizace povodí Berounky v regionu Českého krasu jako celku. l) Budou zmapována záplavová území podél Berounky a jejích přítoků, vytipovány povodňové zábrany (stavby, mosty, jezy, břehové návozy, atp.) a navržena opatření k jejich odstranění či snížení, včetně vytvoření paralelních koryt pro svedení mimořádných vod v kritických úsecích pod obcemi, vytvoření protipovodňových valů v okrajích záplavového území intravilánu obcí, atp. s důrazem na přirozenou modelaci koryta řeky. m) V záplavovém území nebudou nadále povolovány žádné stavby, které by mohly vytvořit povodňovou zábranu, či na kterých by mohlo dojít k povodňové škodě (záplavové území bude nadále považováno za volné přírodní prostředí využitelné k rekreačním účelům).
- 21/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
n) Budou vytvořeny obecní modely povodní n-letých vod s krizovým manuálem, jako veřejným a zveřejněným dokumentem pro potřeby krizového řízení. o) Bude vytvořen koncept zajištění pitné vody a její dopravy do postižených míst v případě havárie nebo živelní katastrofy. p) Bude vybudována vodácká stezka s dostatečným zázemím. Bude zdůrazňováno, že je možná jen díky zlepšené kvalitě vody. Vodácká stezka bude použitelná jako pilotní projekt k vytvoření národního programu vodních cest pro rekreační využití.
- 22/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
II. 5 OCHRANA PŘÍRODNÍHO BOHATSTVÍ, ROSTLINNÝCH A ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ VIZE: a) Výjimečné přírodní hodnoty regionu jsou zachovávány, respektovány a rozvíjeny. VÝCHODISKA: a) Území regionu Českého krasu je z hlediska přírody unikátní, CHKO Český kras je biologicky velmi pestré území, které je ovšem také lehce zranitelné. Jsou zde soustředěny cenné ekosystémy a vzácné druhy stejně jako geologicky a paleontologicky hodnotné lokality. b) Největšími nebezpečími pro zachované přírodní bohatství jsou živelná turistika, těžba bez průběžné koncepční sanační rekultivační činnosti a další plošné zvětšování lomů, průmyslová činnost, blízkost Prahy a plánovaná liniová infrastruktura. c) Obyvatelé vnímají výjimečnost přírodního prostředí ve svém okolí velmi obecně, např. nevědí, které jedinečné živočišné a rostlinné druhy se tam vyskytují. d) Ochrana přírody a krajiny je legislativně zajištěna činností Správy CHKO a odbory životního prostředí ostatní regionální správy. e) Změny v krajině, které nastaly v průběhu posledních desetiletí minulého století způsobily nežádoucí posun k vysokému podílu orné půdy, rozšíření plochy lesních hospodářsky využitých porostů a těžebních ploch nerostů. f) Biologicky nepůvodní druhy dřevin jsou postupně nahrazovány druhy odpovídajícími lépe přírodě blízkému stavu lesa. g) Lesy jsou místními obyvateli vnímány jako nositelé produkčních funkcí (rekreace, těžba dřeva), nikoli jako svébytný systém. h) Lesní porosty jsou jen minimálně ohroženy imisemi. i) Lesy v Českém krasu jsou historicky tradičně intenzivně využívány. j) Jakákoliv činnost, která neznemožňuje ochranu lesa a přispívá k dlouhodobé ekonomické stabilitě vlastníků vyústí v dlouhodobě udržitelnější program ochrany lesa. PROSTŘEDKY: a) Bude rozvíjena environmentální a krajinně - historická osvěta ke zvýšení zájmu místních obyvatel o životní prostředí. - 23/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
b) Místní obyvatelé se zapojí do projektů zabývajících se aktivně ochranou přírody (např. formou spolupráce orgánů ochrany přírody a krajiny s dobrovolnými zájmovými sdruženími při sledováním výskytu a ochraně ohrožených druhů, péče o vymezené charakteristické biotopy a ekosystémy, přebírání péče, patronátů, činnost pozemkových spolků, atp.) a budou podporovány jejich vlastní aktivity v tomto směru. c) Bude využit potenciál nejen environmentálně orientovaných dobrovolných sdružení pro ochranu přírody, t.j. zejména turistických a tělovýchovných sdružení, mysliveckých sdružení a dobrovolných hasičů. d) Budou rozvíjeny šetrnější formy cestovního ruchu (venkovský, vzdělávací, odborný cestovní ruch, řízená pěší turistika). e) Bude posílena státní ochrana přírody (finanční zdroje, dostatek personálu, profesionální strážci). f) Budou propojovány izolované ostrovy (biocentra), kde by přírodní hodnoty mohly být zachovány, biokoridory. Z biocenter lze uvést např. Bacín, Mramor, Strážiště, Škrábek, Telín. V praxi bude realizován územní systém ekologické stability. g) Lesní společnosti a orgány ochrany přírody budou společně ctít ochranu přírody a biologické rozmanitosti jako prioritu. h) Vzhledem k náročnosti přeměny skladby lesa bude navržen udržitelný program certifikace lesů, který může být řešením poměrně nízkého příjmu vlastníků lesů ze dřeva zavedením mezinárodního certifikačního systému – FSC nebo PEFC. Přínos však pozná zřejmě až příští generace vlastníků půdy. Aby tato iniciativa našla patřičnou odezvu, musí se podpořit ekonomickými výhodami. i) Budou zváženy další souběžné způsoby využití lesní půdy - např. lov, cyklistické a jezdecké stezky, pěší stezky. j) Bude vyvíjena snaha, aby se „trampové“, příp. mladí lidé zajímající se o přírodu a neorganizovaný pobyt v ní byli využiti v oblasti péče o krajinu. k) Bude vytvořena síť trampských tábořišť na vhodných místech (obecní plochy) v rámci dohody státní správy, samosprávy, policie, vlastníků pozemků a místních obyvatel o toleranci, vytvoření finančních zdrojů k zabezpečení těchto míst úklidem a likvidací odpadu. l) Bude vyvíjena snaha o zapojení chatařů a chalupářů jako „správců“ svého okolí. m) Ve spolupráci s těžebními organizacemi budou rekultivační plány přizpůsobovány potřebám regionu a jeho udržitelného rozvoje
- 24/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
II. 6 LIKVIDACE ODPADŮ VIZE: a) Množství netříděného odpadu produkovaného jednotlivými domácnostmi i podniky se trvale snižuje. b) Tříděný odpad je recyklován a netříděný odpad je ekologicky likvidován. VÝCHODISKA: a) Obyvatelé mají zájem o to, aby se odpad třídil a recykloval. Ten se projevuje se hojným využíváním kontejnerů pro separovaný sběr. b) Obce nemají dostatečné prostředky na realizaci účinných opatření v odpadovém hospodářství. c) Neexistuje regionální koncepce likvidace odpadů a společný postup. d) V jednotlivých obcích je zajištěn svoz odpovídajícím způsobem, včetně nebezpečného odpadu. Mikroregiony mají s provozovateli vyjednané lepší podmínky než jednotlivé obce. e) Obce přecházejí v současné době na plošné placení za odpad, často také zvyšují poplatky. f) Firmy svážející odpad, jej většinou vyvážejí na velké skládky za hranicemi CHKO. g) Stále vznikají a jsou zneužívány černé skládky, často činností chatařů a turistů. h) Jsou problémy s odhazováním odpadu kolem silnic z projíždějících vozidel. i) Pro obce je obtížné potrestat ty, jež používají černé skládky a odhazují odpad. j) Názory na formu likvidace netříděného odpadu pokrývají širokou škálu možností (spalovny, malé i velké skládky). Obecně však převládá názor, že by likvidace měla probíhat mimo území CHKO. PROSTŘEDKY: a) Bude zpracována koncepce odpadového hospodářství pro celý region Českého krasu a důsledně uplatňovány legislativní nástroje. b) Budou hledány formy ekologické likvidace netříděného odpadu v regionu mimo CHKO (např. využití nových technologických postupů ve výrobě, spalování odpadu v Cementárně Radotín, atp.). c) Bude prováděna stálá osvěta o odpadech (např. ve školách).
- 25/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
d) Bude zavedeno třídění odpadu ve všech veřejných institucích (státní správa, samospráva a podniky jimi řízené nebo zřízené) a prováděno pravidelné vyhodnocení v souladu s platnou legislativou (zákon o odpadech). e) Budou zváženy metody motivující občany k dalšímu třídění odpadů (barevné pytle, obnovení sběren „druhotných surovin“, správné nastavení kombinace paušálních a objemových poplatků za netříděný odpad, pojízdné sběrny nebezpečného odpadu atp.). f) Budou prosazována výraznější legislativní prostředky pro potrestání těch, jež zakládají či využívají černé skládky a odhazují odpad. g) Budou vystavovány fotografie černých skládek. Bude vyvíjena snaha zapojit do jejich likvidace co nejvíce lidí. Obce budou zveřejňovat, kolik na jejich likvidaci vynakládají prostředků a co jiného za ně mohlo být pořízeno (např. dětské hřiště).
- 26/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
III. ČÁST POSILOVÁNÍ ÚLOHY DŮLEŽITÝCH SKUPIN OBYVATEL, LIDSKÉ ČINNOSTI A AKTIVITY III. 1 MÍSTNÍ NEVLÁDNÍ INICIATIVY, ORGANIZACE, SPOLKY A KOMUNITY JAKO PARTNEŘI PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ VIZE: a) V regionu aktivně funguje velké množství navzájem propojených různých dobrovolných iniciativ, sdružení a spolků. b) Dobrovolné iniciativy sdružení a spolky jsou orgány státní správy a samosprávy vnímány jako rovnocenní partneři , jejich názory jsou aktivně vyhledávány. c) I díky tomu obyvatelé vnímají, že sami tvoří budoucnost svého regionu. VÝCHODISKA: a) V regionu vznikají a fungují spolky a iniciativy, často však o sobě navzájem nevědí, některé spolupracují, ale v některých případech jsou rozpory. b) Vznikají dvě hlavní skupiny: · sdružení, jehož členy spojuje společné trávení volného času (rybáři,myslivci, fotbalisté, turisté), · sdružení vzniklá účelově pro prosazení nějaké změny či naopak hájení daného stavu (např. skupina lidí bojující za snížení počtu automobilů projíždějících obcí). PROSTŘEDKY: a) Všechny reálné návrhy a podněty místních obyvatel pro rozvoj regionu budou orgány státní správy a samosprávy brány vážně a projednány. Tyto orgány budou aktivně hledat cesty, jak smysluplné návrhy uvést v život. b) Bude poskytována pomoc a podpora při hledání finančních prostředků na realizaci projektů vzniklých aktivitou občanů. c) Bude iniciována a podporována spolupráce mezi občanskými iniciativami a podnikatelskými subjekty v regionu (finance, lidské zdroje, zapůjčení techniky, např. společná stavba dětských hřišť). d) Obce a místní firmy a instituce se budou snažit poskytovat prostor pro scházení a činnost spolků v obcích (např. místnost pro dětský klub na obecním úřadě). - 27/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
e) Bude iniciován a podporován vznik nových spolků zaměřených zejména na skupiny obyvatel, jež zatím nejsou nikde zapojeny (starší ženy, důchodci, církve).
- 28/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
III. 2 DĚTI A MLÁDEŽ V UDRŽITELNÉM ROZVOJI VIZE: a) Děti a mládež aktivně využívají širokou škálu možností smysluplného trávení svého času aktivitami spojenými s regionem. b) Díky silnému vztahu, který tak vzniká, z nich vyrůstají sebevědomí a aktivní občané hrdí na svůj region. VÝCHODISKA: a) Děti a mládež mají značný potenciál k aktivnímu zapojení a k dobrovolné činnosti, ale nejsou jim nabízeny možnosti, chybí motivace, vedení a prostředky. b) Děti silně vnímají problémy ve svém okolí. c) Děti postrádají vhodné plochy, kde by mohly trávit svůj čas (zejména dospívající – např. plochy pro skate, míčové hry). d) Studenti středních a vyšších škol nejsou nijak výrazněji využiti a zapojeni do života regionu. PROSTŘEDKY: a) Budou vyhledávány a respektovány názory nejmladších generací při tvorbě a schvalování všech plánů týkajících se budoucnosti regionu. b) Obce (na základě schváleného ÚP) budou vytvářet plochy a prostory vhodné pro trávení volného času dětí (hřiště pro nejmenší děti i pro kolektivní sporty, „skate park“, místnosti pro různé dětské kluby). Bude vyvíjena snaha, aby se na realizaci těchto prostor děti samy výrazně podílely. c) Obce se budou snažit vytvářet fondy pro podporu činnosti dětských kolektivů (na vybavení, provoz, aktivity). Významným kritériem pro podporu bude činnost kolektivu ve prospěch obce (úklid, zkrášlování, výsadby zeleně, atp.). d) Budou vyhledáváni vhodní lidé ochotní pracovat s dětmi ve svém volném čase. e) Bude posilována spolupráce mezi Správou CHKO, obcemi a školami v regionu. f) Budou připraveny projekty zaměřené na ochranu přírody a krajiny v regionu realizované přímo v blízkém okolí škol. Budou prováděny činnosti ve spolupráci Správy CHKO a učitelů na jednotlivých školách.
- 29/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
III. 3 ROZVOJ ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOVA, ÚLOHA ZEMĚDĚLCŮ VIZE: a) Zemědělská činnost je podstatnou složkou života v regionu, je soběstačná a provázaná s ostatními aktivitami. b) Zemědělci jsou respektovanými členy společnosti, jejich zkušenosti jsou využívány pro další rozvoj regionu. VÝCHODISKA: a) Topografie zemědělských pozemků na území CHKO je rozmanitá, stejně jako typ a úrodnost půdy, ale souběh dalších okolností nedává velkou možnost pro rozvoj intenzivního plodinového zemědělství. b) Půda je na většině území poměrně málo úrodná a často mělká, je velmi obtížné na ní pěstovat plodiny se ziskem. c) Obdělávaná pole ve svazích a na návrších jsou velmi náchylná k erozi. d) Menší farmy jsou v bezprostředním ohrožení bankrotem, postupně mizí. e) V oblasti není rozvinutá agroturistika, přestože k ní jsou vhodné podmínky. f) Pro zachování některých jedinečných přírodních hodnot je nutné pasení, příp. kosení. g) Je nedostatečně využíván potenciál území pro velkoplošnou pastvu. h) Blízkost Prahy dává možnost specializace na některé druhy žádaných bioproduktů. PROSTŘEDKY: a) Bude vyvíjena snaha obnovit tradiční způsoby využití pozemků a hospodaření v krajině (sady, pastva, lukaření). b) Budou hledány konkrétních příkladů jako „modelové farmy“, všeobecně bude podporován vznik ekofarem. c) Budou vydána doporučení plodin a odrůd vhodných pro místní podmínky.
- 30/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
d) Budou hledány produkty tradiční, jedinečné a typické pro region. Příjem zemědělců lze zvýšit zpracováním surovin do produktů, jež jsou označeny logem (např. stejné jako pro propagaci cestovního ruchu), a jejich přímou nabídkou turistům navštěvující region (např. marmelády, sýry,). e) Bude kladen důraz na orientace na ekologickou produkci hovězího masa a přeměnu osevních ploch na pastviny. Zavedení kvalitního hospodaření na farmách a podpora rotačního pastevectví napomůže snížení eroze a negativního dopadu zemědělské činnosti na životní prostředí. f) Bude poskytována podpora (i formou dotací) pastvě ve vybraných oblastech, tj. místech, kde je nezbytná pro ochranu jedinečných přírodních hodnot. g) Pro záchranu menších farem budou podporována následující opatření: · konsolidace nejmenších farem do větších celků či sdružení farem, · podpora prodejních a nákupních družstev, která zvyšují ekonomickou sílu těchto farem, · poskytování odborné pomoci ke zvýšení výnosů, zlepšení řízení podniku a pokud možno iniciace nové marketingové strategie, · vytipování specifických bioproduktů u kterých je výhodou blízká doprava na velký pražský trh (čerstvé bylinky, koření, atp.). h) Tyto rozvojové aktivity budou sledovány Správou CHKO z hlediska harmonizace zájmů s ochranou přírodních hodnot. i) Bude podporována vzájemná komunikace mezi zemědělci za účelem výměny zkušeností. j) Budou obnoveny a propagovány slavnosti spojené se zemědělskou činností a výrobou (dožínky, vinobraní).
- 31/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
III. 4 TURISTICKÝ RUCH, TURISMUS VIZE: a) Organizovaný turistický ruch je hlavním zdrojem příjmů regionu, místní obyvatelé jsou z vlastní vůle příjemnými a ochotnými hostiteli, region nabízí charakteristické zboží a služby vyplývající z jeho historie, kultury a přírodních podmínek. b) Rozvoj turismu v regionu je šetrný a udržitelný, jednostraně záporně neovlivňuje a nepoškozuje území, kde je provozován a práva a zájmy vlastníků těchto území. VÝCHODISKA: a) Cestovní ruch je hlavním potenciálním zaměstnavatelem v Českém krasu. b) Hlavními atrakcemi regionu jsou: · blízkost Prahy a bezproblémová doprava, · hrad Karlštejn, bohatství dalších historických památek, · CHKO a vysoká pestrost flory a fauny oblasti, · nejznámější jeskynní systém v Čechách, malebné staré lomy a geologické krasové jevy, · existující síť stezek pro cykloturistiku a pěší turistiku, · možnosti ekoturistiky. c) Vznikají nové turistické atrakce jako například nedávno vybudované golfové hřiště, amatérské muzeum důlních strojů a oblíbené rybaření a vodní sporty na řece Berounce. d) Vysoký podíl živelné turistiky často ničí jedinečné přírodní hodnoty. Masové turistické aktivity mají jednoznačně negativní vliv na kvality území (mountain biking, jízda na koni, turistické pochody,atp.). e) Síť služeb výrazně nenaplňuje potřeby turistů, např. stávající možnosti ubytování či táboření v Českém krasu jsou nedostačující. f) Příčiny nedostatečného využití potenciálu regionu jsou následující: · Existuje zjevný nezájem o příležitosti, které odvětví cestovního ruchu nabízí místním obyvatelům, vesnice stávající se noclehárnami Prahy; · není jasné, kdo zodpovídá za rozvoj cestovního ruchu na území CHKO - chybí koordinace marketingu a interpretace (průvodcovská služba, informační. služby, naučné stezky, informační a propagační materiály); · Interpretace či prezentace atrakcí v oblasti není dobrá;
- 32/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
· stávající nabídka zboží v turistických centrech nezohledňuje specifika regionu, naopak znehodnocuje atraktivnost centra pro turisty (přemíra obchodů se sklem, ruské bábušky a ušanky, trička a další zboží které je charakteristické spíše pro vietnamské tržnice) ; · úroveň investic do infrastruktury, památek a ochrany přírodních hodnot je nízká; · těžba nerostů má negativní dopad na krajinu, a to zejména opožděná realizace sanačních a rekultivačních opatření: · negativní vliv má i špatně plánovaný rozvoj bytové a rekreační výstavby. g) Zájem turistů o jednotlivé oblasti je velmi nevyrovnaný, hlavní nápor směřuje na Karlštejn, a následně na Koněpruské jeskyně. Z toho vyplývá přehnaná koncentrace služeb v Karlštejně a nedostatečný rozsah jinde v oblasti. h) Některé trasy užívané cykloturisty jsou přetížené a vedou po nevyhovujících komunikacích, stejně jako trasy pěší, nebo koňské turistiky. V nejvíce exponovaných místech je díky intenzivnímu provozu cykloturistiky (koňské turistiky) ohrožena bezpečnost obyvatel i samotných turistů. PROSTŘEDKY: a) Postupně bude naplňována „Koncepce udržitelného turistického ruchu v Českém krasu“ (Agentura Koniklec, T. Kažmierski, 2002). Hlavní koordinační roli bude plnit pracovní skupina pro udržitelnou turistiku, jejímž členem je zástupce Správy CHKO. Postupně budou navrženy a realizovány mikroprojekty vyplývajících z této koncepce. Bude zaveden cílený program rozvoje turistiky v regionu (školení, sběr možností, zvyšování kvality, atp.). b) CHKO bude propagována jako oblasti rozvoje šetrného (ekologického) cestovního ruchu. c) Budou hledáni vhodní partneři pro rozvoj cestovního ruchu, včetně podnikatelů, veřejného sektoru a nevládních organizací. Další důležitou zájmovou skupinou v oblasti turismu jsou vlastníci pozemků (lesní půda, zemědělská půda). Formy turismu v krajině musí být realizovány v souladu s jejich právy a požadavky. d) Bude vyvíjena snaha o využití strukturálních fondů EU pro financování mikroprojektů šetrné turistiky. e) Budou intenzivně propagovány skutečné možnosti, jež region nabízí, zejména ty, které podporují déletrvající pobyty (brožury, letáky, značení, informační tabule, média). f) Bude vydána informační brožura zaměřená na déletrvající pobyty a pokrývající celou oblast regionu (i s modelovými okruhy, propagace škály zajímavých atrakcí a informace o důležitosti ochrany přírody a její harmonii s obcemi na území CHKO) a ta bude distribuována nejen v regionu, ale i na ostatních místech s větším množstvím turistů (Praha). Jako možný zdroj financování bude oslovena Česká centrála cestovního ruchu.
- 33/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
g) Bude dobudováno informační středisko ve Sv. Janu pod Skalou a dále vytvářena funkční síť informačních bodů (zejména u železniční stanice Karlštejn a Srbsko, u parkoviště v Karlštejně a u Koněpruských jeskyní), kde budou nabízeny informační materiály, mapy stezek a další osvětové a interpretační informace a služby. h) Budou nabízeny specifické služby (např. organizované provozování sportů - cyklistika, horolezectví, kanoistika, či organizované poznávání přírody a agroturistika). i) Místní obyvatelé budou motivováni k využití potenciálu turistického ruchu, tedy: · k poskytování ubytování na bázi ekoturistiky, agroturistiky, venkovské turistiky, · k produkci specifických výrobků a jejich prodeji (lidová řemesla). j) Zejména drobní zemědělci, kteří v posledních letech značně utrpěli, by měli přivítat marketing místních produktů a možnost podpořit diverzifikaci farem. k) V méně citlivých oblastech budou zřízeny kempy, které budou spadat pod dozor Správy CHKO. Díky nim bude nabídnuta širší škála možností „trampského“ přespávání v přírodě (staré lomy, břeh Berounky). l) Bude provedeno proškolení a zmapování potenciálních nositelů kvalitních služeb turismu. m) Budou stanovena jednoznačná pravidla pro trvalou individuální rekreaci (chataři, chalupáři), budou stanovena pravidla a limity pro novostavby a rekonstrukce (viz též kapitola I.3), bude vyvíjena snaha zapojit chataře a chalupáře do rozvoje regionu. n) Bude zpřístupněna řeka Berounka pro kanoistiku a kajaking. Vodácká tábořiště by měla být rozmístěna tak, aby se po řece mohly podnikat kratší jednodenní výlety. Žádoucí by byla půjčovna lodí pro doplňkové využití řeky ke zpestření pěší turistiky. o) Budou systematicky budovány cyklostezky a bude provedeno jejich jednoznačné označení (které jsou vhodné například pro malé děti). Bude podporováno vytvoření sítě půjčoven horských kol při značených cyklotrasách (opravny, stojany, úschovny). Bude podporováno vytvoření paralelní sítě bezpečných stezek bez negativních vlivů na zdraví osob nebo přírodu. p) Propojení cyklostezky Klubu Českých turistů č. 13 Praha - Karlštejn s úsekem Srbsko - Beroun nově zpevněnou stezkou v úseku Karlštejn - Srbsko vedenou severně od Berounky po nezalesněných plochách převážně mimo NPR Karlštejn. q) Dořešení regulace, ale i značených tras a využití koňské turistiky.
- 34/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
III. 5 INICIATIVY MÍSTNÍCH ÚŘADŮ NA PODPORU AGENDY 21 - MÍSTNÍ AKCE 21 VIZE: a) V regionu je rozvinut systém spolupráce, jednotlivé složky (státní správa, samospráva, ob čanské iniciativy, podnikatelské subjekty, zemědělci) spolu komunikují, pokoušejí se řešit problémy vlastními silami, hledají řešení naplňující myšlenky udržitelného rozvoje; to vše jako naplnění procesu Místní Agendy 21 a přechodu k Místní Akci 21. VÝCHODISKA: a) V regionu Český kras již probíhají akce naplňující myšlenky Agendy 21, bohužel je tato činnost závislá na nepravidelných finančních zdrojích. b) Činnost není nijak výrazně podporována státem, často záleží pouze na dobrovolné aktivitě. c) V regionu chybí osoba či skupina jednoznačně reprezentující aktivity Místní Agendy 21, tak, aby byla ostatními subjekty vnímána jako nezávislá a proto přijímána. d) Obyvatelé až na výjimky nevědí, k čemu slouží Místní Agenda 21, dokonce je nedostatečná informovanost i u pracovníků v ochraně životního prostředí v regionu. e) Jako nejúspěšnější akce jsou jednoznačně hodnoceny kulaté stoly, jež proběhly v některých obcích a výrazně přispěly k řešení některých jednotlivých problémů. f) U starostů je častý názor, že jde o cosi navíc, zatím jim nebylo dostatečně vysvětleno a prokázáno, že jde o systém rozvoje regionu, který zapojuje všechny skupiny obyvatel, všechny složky. Převládá lokální politika v obcích na úkor práce celku regionu, není dělba práce a průzkum možností. PROSTŘEDKY: a) Budou hledány osoby či skupiny obyvatel, které nejsou zapojeny v současných vazbách regionu a jež budou mít důvěru většiny jednotlivých složek a pomohou tak zahájit účelnou komunikaci mezi nimi. b) Budou respektovány názory všech složek při tvorbě jakýchkoli plánů, budou hledány možnosti jejich zapojení. c) Všechny projekty a akce naplňující myšlenky udržitelného rozvoje budou sdružovány do rámce Místní Agendy 21 a Místní Akce 21 jako jejího logického pokračování a naplnění. d) Budou pořádány další kulaté stoly.
- 35/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
e) Bude hledána finanční i odborné podpora projektů vzniklých spoluprací a naplňujících myšlenku udržitelného rozvoje. f) Bude pokračovat osvětová činnost, dále budou rozšiřovány informace o Místní Agendě 21 a Místní Akci 21.
- 36/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
III. 6 PODNIKÁNÍ, OBCHOD A PRŮMYSL VIZE: a) Podnikatelské subjekty mají nepominutelnou vazbu na region, snaží se jej pozitivně ovlivňovat. b) Region je ekonomicky soběstačný, dochází k rozvoji, do regionu míří investice. c) Podnikatelské aktivity v regionu minimálně narušují životní prostředí a případné narušení je napravováno. VÝCHODISKA: a) Budoucností regionu je drobné podnikání směrované ke službám pro turisty, tedy ubytování, stravování, průvodcovské služby, cykloservisy, produkce vlastních výrobků atd. b) V obcích je jen omezená nabídka obchodů a služeb. c) Budoucnost mají i činnosti, jež byly provozovány v minulosti v regionu: tradiční (lidová) řemesla, pastevectví, turismus. d) Těžba a zpracování vápence má na hodnotu území nejen CHKO často negativní dopad, dohoda o dlouhodobé koncepci těžby a zpracování vápenců při respektování sanačních a rekultivačních opatření může tento negativní dopad snížit. e) V zaměstnaneckém poměru je na těžbu a zpracování vápence vázáno velké množství obyvatel regionu. f) Lidé jsou v podstatě smířeni s tradiční existencí lomů a subjektů zpracovávajících vápenec, protestují v okamžiku, kdy se jich tato podnikatelská činnost nějak negativně dotkne. PROSTŘEDKY: a) Budou hledána kompromisní řešení mezi potřebami podnikatelských subjektů a ochranou přírody; prioritní je ochrana přírody, ale nelze ji prosazovat za cenu poškozování ekonomické stability regionu. b) Bude hledána podpora pro podniky, které poskytují služby nebo výrobky významné z hlediska udržitelného rozvoje CHKO (např. cestovní ruch, rekreace, lidová řemesla, zemědělství a podnikaní v ochraně přírody). c) Budou zavedeny místních programy rekvalifikace pro oblast podnikání v cestovním ruchu a ekoturistiky (šetrné turistiky, agroturistiky).
- 37/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
d) Vznik nových podniků bude podporován, splní-li tato kritéria: · přínos na daních je lokálně větší než náklady na místní služby spojené s novým podnikem, · negativní dopad na životní prostředí je nízký, · vzniknou místní pracovní příležitosti, · pokrývají potřebu obchodu a služeb která je v daném místě nedostatečná. e) Podniky budou přímo investovat do rozvoje regionu. Bude docházet k přímé spolupráci místních obyvatel a podnikatelských subjektů na projektech zlepšujících prostředí. Bude podporováno zavedení postupů ISO 14000 a 9000 a dalších norem v duchu politiky EU. f) Bude podporováno propojení mezi malými a velkými podnikatelskými subjekty a jejich vzájemná pomoc. g) Pro zlepšení vzájemných vztahů by podnikatelé měli vyvíjet aktivity souznící s potřebami lidí, např. sebekontrolu, odstraňování pro lidi viditelně nepříjemných projevů a následně všechny tyto činnosti prezentovat. Je možno přijmout „kodex podnikání“ v regionu CHKO, obsahující dobrovolné závazky firem na podnikání v souladu a ve prospěch péče o přírodu a životního prostředí. h) Bude kladen důraz na důsledné a promyšlené provádění rekultivací po těžební činnosti. V ideálním případě by povolení k těžbě mělo být podmíněno depozicí peněžních prostředků pro řádnou rekultivaci. V případě, že by lom nakonec zůstal opuštěn, měl by tak stát možnost použít uložené prostředky na dokončení rekultivace. i) Část těžních poplatků, které jsou odváděny státu, by měla být poskytnuta projektům ochrany přírody a krajiny.
- 38/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
III. 7 ZAPOJENÍ ODBORNÍKŮ A VĚDCŮ DO PROCESU ROZVOJE REGIONU VIZE: a) Nové projekty a plány vznikají s kvalitní odbornou pomocí. b) Odborníci úzce spolupracují s orgány státní správy a samosprávy, upozorňují na možné následky přijímaných rozhodnutí, dotyčné orgány vítají tuto odbornou pomoc a respektují odborné názory. VÝCHODISKA: a) Přímo v regionu jsou nezapojené vědecké ústavy a blízká Praha znamená také značný nevyužitý potenciál. b) V regionu jsou některé významné odborné školy. c) Díky jedinečnému životnímu prostředí se o oblast zajímá řada odborníků (přírodní vědy), jejich činnost však není vždy koordinována. d) Mezi obyvateli je zájem, aby odborníci řešili zejména koncepční věci, poskytli své znalosti. Rozhodnutí však musí být na těch, jichž se přímo týkají. e) Politická a hlediska jsou stavěna nad odborná stanoviska (zvykové právo, konzervativní postupy, nečinnost, atp.). PROSTŘEDKY: a) Odborníci budou vybíráni konsensuálně a jako poradci budou přizváni k přijímání všech podstatných rozhodnutí, zejména ke tvorbě všech plánů rozvoje. Jejich názor bude respektován. b) Správa CHKO bude i nadále aktivně koordinovat všechny přírodní výzkumy vznikající v regionu. c) Vyýsledky vědecké činnosti v regionu budou aktivně předkládány veřejnosti (místní tisk, Internet). d) Odborníci budou zapojováni do osvětových akcí (besedy odborníků s řadovými občany, fóra pro veřejnost, internetové diskuse, diskuse v novinách). e) Bude poskytována odborná pomoc zemědělcům. f) Budou navazovány kontakty s mladými odborníky (podpora pro diplomanty).
- 39/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
IV. ČÁST PROSTŘEDKY IMPLEMENTACE, PROSTŘEDKY PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE IV. 1 FINANČNÍ ZDROJE A MECHANISMY VIZE: a) Lidé a organizace v regionu jsou schopni sami získávat finanční prostředky na ochranu historických, kulturních a přírodních hodnot a pro další rozvoj regionu. VÝCHODISKA: a) Získávání prostředků pro rozvoj regionu je řešeno spíše na nižší úrovni (jednotlivé obce), získávané částky jsou potom poměrně nízké. b) Současný legislativní stav způsobuje finanční problémy zejména u menších obcí, získávání nenárokových státních prostředků je administrativně a časově velmi náročné (chybí logistika procesů a fundraisingu). c) Situace v obcích je v současné době různá, velmi záleží na aktivitě starostů a na turistické atraktivitě obce a na průmyslu v katastru obce d) K získávání prostředků dotacemi a sponzory je většina obcí skeptická. PROSTŘEDKY: a) Bude iniciováno sdružování malých obcí do mikroregionů a jejich společný postup při získávání prostředků. b) Budou vytvářena lobby a tlak na úřady k iniciaci legislativních změn pro zjednodušení systémů státní podpory a dotací pro regiony a obce. c) Bude využíváno všech možností získávání finančních prostředků: podpora z Ministerstva životního prostředí, Státního fondu životního prostředí, Státního fondu dopravní infrastruktury, Ministerstva pro místní rozvoj, Fondu pro rozvoj bydlení, zahraniční nadace a fondy, strukturální fondy EU. d) Bude prováděno systematické získávání, proškolování a stabilizace regionálních a obecních „fundraiserů“.
- 40/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
e) Zdrojem financí jsou i státní kompenzace omezení, která souvisí s existencí CHKO. f) Bude vyvíjena vlastní aktivita obcí, navázána spolupráce s podnikatelskými subjekty v okolí (využití principu Partnerství) a následné využívány sdružené finanční prostředky, jež mohou podniky (i formou sponzorství) poskytovat.
- 41/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
IV. 2 OSVĚTA VIZE: a) V regionu Český kras probíhá dlouhodobý a systematický program osvěty přizpůsobený místním poměrům a požadavkům. VÝCHODISKA: a) Je nezbytné provádět v oblasti aktivní osvětu pro Agendu 21 a udržitelný rozvoj. b) Ekologické vzdělávání a vzdělávání o místní historii jsou v regionu zakořeněny. c) Oblast CHKO je velmi vhodná pro pořádání vzdělávacích programů v oblasti ekologické výchovy a krajinné historie. d) Vzdělání na různých úrovních není příliš dobře koordinováno, média propagují senzace, nikoli běžnou denní práci a úspěchy v ní. e) Témata, u nichž je vnímána nutnost osvěty jsou: odpady (zejména proces třídění a recyklace a černé skládky), vytápění, spotřeba energií, fungování obcí, korekce výstavby a architektury v obcích. f) Na VOŠP ve Sv. Janu pod Skalou se vyučuje i ekologická výchova a základní školy v regionu do určité míry vyučují místní historii (např. ZŠ Kosoř). g) V minulosti probíhěhly například semináře o alternativních způsobech vytápění a o zateplování objektů. h) Správa CHKO nemá kapacity (finanční ani personální) na zajištění systematické práce s veřejností (osvěta, propagace, besedy, přednášky, informační materiály, průvodcovská služba, atp.). i) Významný potenciál pro koordinaci regionální osvěty má „Společnost pro rozvoj Českého krasu“ (dříve „Sdružení Přátelé Českého krasu“), která však nemá dosud dostatečnou kapacitu a podmínky pro naplnění této úlohy. PROSTŘEDKY: a) Bude zajištěna koordinace osvěty mezi školami, starosty obcí, Správou CHKO, VOŠP ve Sv. Janu atp. b) Bude vypracován systém návštěv zajímavých konkrétních míst (terénní tiskové konference) pro netradiční předávání informací a další vzdělávání novinářů.
- 42/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
c) Bude vypracován systém environmentální výchovy a kulturně-historického vzdělávání na základních a středních školách. d) Budou využity všechny formy aktivní osvěty (pořádání kulatých stolů a realizace jejich závěrů; projekty, do nichž se obyvatelé mohou zapojit - čištění lesa, vodních toků, výstavba lesních naučných stezek ve spolupráci se správci lesa, atd.) i pasivní osvěty (média - regionální tisk a rádia, vývěsky, místní rozhlas, besedy ve školách, rozhovor, osobní kontakt). e) Místní spolky a iniciativy budou zapojeny do projektů osvěty. f) Prezentace a interpretace přírodních hodnot Správou CHKO bude intenzivnější (besedy ve školách, pořádání exkurzí). g) Bude vyvíjena snaho o lepší personální a finanční zajištění osvěty na Správě CHKO nebo ve spolupráci s dalšími subjekty. h) Stávající metodika pedagogické koleje ve Sv. Janu bude doplněna o místní historii. Bude vyvinuta metodika pro všechny stupně vzdělávání. Pedagogická fakulta ve Sv. Janu by se mohla stát modelovou fakultou vyučující environmentální výchovu a krajinnou historii. i) Bude zajištěno pokračování seminářů o vytápění a úsporách energie a postupné rozšiřování jejich náplně i na další problematické oblasti. j) Vhodnou formou bude zajištěna osvěta veřejnosti přispívající k zlepšení individuálního přístupu k ochraně přírody a krajiny a k řešení situací ohrožení životního prostředí, a to zejména zveřejněním a distribucí vhodné publikace obsahující vyčerpávající seznam kontaktů na důležité subjekty v regionu a návodů na postup v jednotlivých konkrétních oblastech (likvidace odpadů, stavební činnost, ochrana vod a ovzduší, záchrana handicapovaných zvířat, atd. k) Ze strany SCHKO Český kras (zejména odborných částí Poradního sboru SCHKO, atp.) bude pro stavebníky, projektanty a stavební úřady zaveden kontinuální systém informací a osvěty o možnostech stavební činnosti v SCHKO Český kras
- 43/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
IV. 3 INFORMACE PRO ROZHODOVÁNÍ VIZE: a) Pro všechny občany jsou veškeré informace o činnosti v regionu a záměrech jednotlivých složek snadno dostupné. b) Všechny plány a strategie vznikají s účastí veřejnosti. c) Funguje vzájemná komunikace mezi všemi složkami. VÝCHODISKA: a) Otevřená komunikace mezi všemi složkami v regionu je nezbytná pro další rozvoj oblasti. b) Obecně není pociťován nedostatek informací, jen dílčí problémy (utajování podnikatelských záměrů, v obcích platby za vyhledávání informací, chybí obecná formulace pravidel pro podnikatelskou činnost v regionu). c) Využívání a šíření informací není koordinováno. d) Občané jsou často seznamováni se záměry samospráv až těsně před jejich schvalováním, nejsou přizváni k jejich tvorbě. e) Panuje obecná neochota účastnit se schůzování na jedné straně a nelibost řídit se výsledky rozhodování jiných na straně druhé. PROSTŘEDKY: a) Bude iniciován vznik poradního sboru regionu tvořeného ze 1/3 občany, z 1/3 subjekty hospodařícími v regionu a z 1/3 odborníky. K účasti budou přizváni zástupci cestovního ruchu, rekreace a vzdělávání. Díky tomuto sboru by orgány státní správy a samosprávy mohly poznávat a reagovat na potřeby a obavy místních obyvatel, podložené odbornými názory. Jednání sboru by mělo být veřejné, otevřené zájemcům – pozorovatelům. b) Bude ustavena zvláštní poradní skupina starostů, která se bude podílet na vytváření programu pro starosty všech obcí regionu. Na základě jejích zkušeností pak bude iniciováno vytvoření podobných seskupení např. pro podnikatele. c) Bude iniciován vznik místních občanských plánovacích výborů, tedy spojení lidí, díky nimž pobíhá plánování i „zdola nahoru“, a okrašlovacích spolků.
- 44/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
d) K informacím o činnosti poradních skupin, zájmových sdružení, výborů, atp. budou použity netradiční formy, zejména prostřednictvím obvyklých vesnických „komunikačních center“ (hospody, autobusové zastávky, návsi, obchody), formou vývěsek, nástěnek, letáčků, atp. e) Bude využit Internetu. Umístění vzájemných odkazů na další stránky posílí viditelnost oblasti pro turisty se zájmem o ochranu přírody a památek, geologii, lesnictví a zemědělství. Současně jde o vynikající zdroj informací pro místní obyvatele.
- 45/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
B) MAPOVÁ ČÁST Tvoří samostatnou přílohu dokumentu.
- 46/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
C) ZÁVĚREČNÉ PROHLÁŠENÍ Níže podepsané organizace, právnické a fyzické osoby, prohlašují, že se seznámily s obsahem „Strategického plánu udržitelného rozvoje širšího území Českého krasu, dokumentu, jehož finální verze (č.6) byla zveřejněna v elektronické (www.agenda21.cz/spurck) a tištěné podobě dne 24. listopadu 2003. Dále níže podepsaní souhlasí s obsahem „Strategického plánu udržitelného rozvoje širšího území Českého krasu" a přistupuje dobrovolně k jeho naplňování prostřednictvím akčního plánu a mikroprojektů, které budou na základě „Strategického plánu udržitelného rozvoje širšího území Českého krasu" vypracovány. Nakonec níže podepsaní prohlašují, že budou jednat v souladu se „Strategickým plánem udržitelného rozvoje širšího území Českého krasu" tak, aby v co největší možné míře přispěli k dosažení navržených vizí. Ve své činnosti budou respektovat a aktivně používat navržené prostředky k dosažení vizí v jednotlivých oblastech a nebudou postupovat v rozporu s těmito navrženými prostředky.
- 47/48 -
Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu
- 48/48 -