4. SILNINÍ A ŽELEZNINÍ DOPRAVA ešené území z hlediska širších dopravních vazeb Návaznost komunikaþní sítČ jednotlivých rekreaþních celkĤ na dopravní infrastrukturu sousedního území je dána pĜedevším polohou jednotlivých regionĤ. NejvýhodnČjší polohu v území Olomouckého kraje mají ty celky, které se nacházejí na hlavních dálkových tazích, avšak souþasnČ je nutno brát v potaz i problematické podmínky horského území JeseníkĤ, Rychlebských hor, pĜípadnČ podhĤĜí Králického SnČžníku. Tato skuteþnost se odráží v kvalitČ vybavenosti technické infrastruktury, v pĜepravních vztazích, v jejich charakteru a rozložení. Nejbližší nadĜazené dálkové vnitrostátní a mezinárodní tahy jsou vedeny v trasách silnic I/35 a R 35 v úsecích Liberec - Hradec Králové - Svitavy - Mohelnice - Olomouc - Valašské MeziĜíþí - Makov - státní hranice se Slovenskem (mezinárodní tah E 442) a dále v trasách dálnice D1, silnic I/46 a I/48 (R 46 a plánovaná R 48) v úsecích Brno - Olomouc - Hranice Frýdek-Místek - ýeský TČšín - státní hranice s Polskem (mezinárodní tah E 462). Dopravní návaznost Olomouckého kraje a Ĝešených regionĤ ve smČru na Polsko zajišĢuje z hlediska silniþní dopravy silnice I/60 (Jeseník - Lipová,láznČ - Javorník s hraniþním pĜechodem Bílý Potok, Javorník/Paczków). Hlavními pĜístupovými železniþními tratČmi jsou celostátní železniþní tratČ, a to tratČ þ. 270, 280, 292, 300, 310 a 330. DoplĖující tratČmi v území jsou celostátní traĢ þ. 290, která je vedena pouze územím Olomouckého kraje mezi Olomoucí a Šumperkem a traĢ þ. 301, vedená mezi Olomoucí a Nezamyslicemi. Souþástí regionální kolejové dopravy jsou návazné regionální tratČ místního významu. PodrobnČjší popis dopravní infrastruktury v jednotlivých RC je uveden v následujícím textu.
34
4.1 REKREANÍ CELEK 2 KONICKO a) Pozemní komunikace a významnjší obslužná dopravní zaízení Pehled silnic I. , II. a III. tídy v ešeném území V následující tabulce je uveden pĜehled silnic I., II. a III. tĜídy, které procházejí Ĝešeným územím: silnice . zaátek úseku – konec úseku Votice – Jankov – LouĖovice pod Blaníkem – Naþeradec – ýechtice – dálnice D1 – Ledeþ nad Sázavou – SvČtlá nad Sázavou – Okrouhlice – HavlíþkĤv Brod – PĜibyslav – Žćár nad Sázavou – Nové MČsto na MoravČ II/150 – BystĜice nad Pernštejnem – Kunštát – Boskovice – Protivanov – ProstČjov – Brodek u PĜerova – PĜerov – BystĜice pod Hostýnem – Valašské MeziĜíþí Mikuleþ – Svitavy – Sklené – KĜenov – Jevíþko – JaromČĜice – Konice – II/366 Kostelec na Hané – ProstČjov Brodek u Konice – Konice – Litovel II/373 Konice – Drahanovice – TČšetice – Olomouc II/448 ProstČjov – Slatinice – Senice na Hané – Litovel – Uniþov – Dlouhá Louþka II/449 – RýmaĜov Malé Hradisko, Okluky – pĜíjezdná III/01855 Konice – Horní ŠtČpánov III/36618 JaromČĜice – Konice III/36620 Konice, prĤjezdná III/36621 Jesenec – Ladín – Ponikev III/36623 Konice, prĤjezdná III/36628 Konice, Nová DČdina, pĜíjezdná III/36629 Ptenský Dvorek – PĜemyslovice – PČnþín III/36630 Hluchov – ýechy pod KosíĜem III/36631 Hluchov – ZdČtín III/36632 Lutotín, pĜíjezdná III/36634 Kostelec na Hané – pČnþín – Laškov III/36635 Kostelec na Hané – Smržice III/36636 Kostelec na Hané, prĤjezdná III/36638 Konice – Stražisko – Plumlov III/37349 Vilémov – Olbramice III/37316 Hvozd – NámČšĢ na Hané III/37340 Hvozd – Ochoz III/37341 Ptenský Dvorek, pĜíjezdná III/37351 Stínava – Ptení III/37352 Lhota u Konice – Lipová III/37353 Šebetov – Lipová – Stínava III/37354 Lipová, Seþ, pĜíjezdná III/37355 SkĜípov – Brodek u Konice – Suchdol – Ptenský Dvorek III/37356 Benešov – Buková – Protivanov III/37357 Lipová – Buková III/37358 Ohrozim – Lešany – Kostelec na Hané III/37752 Pesany – ZdČtín – Ptení III/37754 BudČtsko – Bohuslavice – Luká III/4481 Bohuslavice – Raková u Konice III/4481a Drahanovice – ýechy pod KosíĜem III/44812 35
III/4482 III/4484 III/4485 III/4486 III/4487 III/4488 III/44919 III/44920 III/44922 III/44926 III/44927
RakĤvka – Laškov, Krakovec BudČtsko, pĜíjezdná Laškov, Kandia – Laškov, Dvorek Laškov – Bohuslavice PČnþín, prĤjezdná PČnþín, prĤjezdná NámČšĢ na Hané, prĤjezdná NámČšĢ na Hané – NámČšĢ na Hané, Nové Dvory NámČšĢ na Hané, prĤjezdná ýelechovice na Hané – Kostelec na Hané ýelechovice na Hané – StaĜechovice
Stávající stav komunikaní sít Mezi nejvýznamnČjší komunikace vedené rekreaþním celkem RC 2 Konicko patĜí silnice II/150 a II/366. Význam silnice II/150 lze z hlediska širších dopravních vazeb definovat jako nadregionální. Její trasa je vedena podél jižní hranice Ĝešeného celku a zpĜístupĖuje sportovnČ, kulturnČ a historicky atraktivní oblasti kolem Malého Hradiska (lyžaĜský areál), Stínavy (románský kostel) a Ptení (zámek). Další významnou komunikací vedenou rekreaþním celkem Konicko je silnice II/366 vedená ze severozápadního smČru od Jevíþka, jihovýchodnČ pĜes Konice, PĜemyslovice, Kostelec na Hané do ProstČjova. Její trasa zpĜístupĖuje turisticky nejatraktivnČjší oblasti rekreaþního celku – Konice (barokní zámek), PĜemyslovice a Kostelec na Hané (golfové hĜištČ). Silnici II/366 lze zaĜadit mezi hlavní krajské tahy. Ostatní silnice v Ĝešeném území zastávají doplĖkovou funkci a slouží pĜedevším ke spojení jednotlivých obcí. Mezi významnČjší doplĖkové silniþní komunikace krajského významu lze zaĜadit silnice II/373 (zpĜístupĖující Brodek u Konice), II/448 (vedená pĜes BudČtsko, Laškov), III/37353 (vedená pĜes Suchdol, Lipovou a Bukovou), III/37354 a III/37356. Z hlediska objemĤ dopravy lze konstatovat, že oblast Konicka není pro motorovou dopravu pĜíliš atraktivní. Dopravní zatížení významných komunikací (silnice II/150 a II/366) se pohybuje v rozmezí 2000 – 3000 mot. voz./24 hod. s výjimkou úseku mezi ProstČjovem a Kostelcem na Hané, kde intenzity dopravy dosahovaly v roce 2005 cca 7000 mV/24 hod. Dopravní zatížení ostatních silniþních komunikací pak výjimeþnČ pĜesahuje hranici 1500 mV/24 hod. Rozvojové tendence Rozvoj rekreaþního celku Konicko je mimo jiné podmínČn i posílením dopravní infrastruktury. Stávající dopravní síĢ v nČkterých aspektech již nevyhovuje soudobým požadavkĤm a je možno konstatovat, že nedostateþná dopravní infrastruktura je jedním z faktorĤ brzdících turistický rozvoj Ĝešeného území. Prioritou zkvalitĖování komunikaþní sítČ v Ĝešeném území jsou tedy tahy, na nČž jsou vázány hlavní objemy dopravy. Jde zejména o silnici II/150, která aþ vymezeným územím prochází pouze okrajovČ, významnČ ovlivĖuje jeho dopravní vazby a o silnici II/366, procházející centrální þástí rekreaþního celku. U obou komunikací jde pĜedevším o realizaci obchvatĤ jednotlivých sídel (Protivanov, Malé Hradisko, Vícov u silnice II/150 a Kostelec na Hané u silnice II/366), o lokální smČrové úpravy a rekonstrukce stávajících úsekĤ na
36
požadované šíĜkové parametry. Nezbytným pĜedpokladem, a to i u ostatních silniþních komunikací, je pak jejich pravidelná údržba a úpravy. b) Dráha a významnjší obslužná zaízení dráhy Pehled železniních tratí v ešeném území V následující tabulce je uveden pĜehled železniþních tratí s železniþními stanicemi a zastávkami, které procházejí Ĝešeným územím: tra .
kategorie
zaátek úseku – konec úseku
271
regionální
ProstČjov – Chornice
273
regionální
ýervenka – ProstČjov
železniní stanice (st.) a zastávky (z.) v ešeném území Kostelec na Hané (st.); Lutotín (z.); ZdČtín u ProstČjova (z.); Ptení (z.); Stražisko (z.); ýunín (z.); KĜemenec (z.); Konice (st.) Kostelec na Hané (st.); NámČšĢ na Hané (z)
Stávající stav železniní sít Z hlediska dopravní obslužnosti je významnČjší železniþní tratí traĢ þ. 271 procházející napĜíþ územím Konicka. ObČ trati zajišĢují v pracovních dnech místní dopravní obslužnost. Z hlediska rekreace jsou nástupními místy do rekreaþního celku Konicko pĜedevším železniþní stanice ProstČjov a Kostelec na Hané. Kolejová návaznost na celostátní koridorové trati je zajišĢována prostĜednictvím železniþního uzlu v ýervence, okrajovČ pak v Olomouci. Rozvojové tendence Výstavba nových tratí ani modernizace tratí v regionu se nepĜedpokládá.
37
4.2 REKREANÍ CELEK 3 BOUZOVSKO a) Pozemní komunikace a významnjší obslužná dopravní zaízení Pehled silnic I. , II. a III. tídy v ešeném území V následující tabulce je uveden pĜehled silnic I., II. a III. tĜídy, které procházejí Ĝešeným územím: silnice . R35 II/366 II/373 II/447 II/449 II/635 II/644 III/03539 III/03541 III/03542 III/03543 III/03545 III/03546 III/36617 III/36620 III/36623 III/36624 III/3731 III/37310 III/37311 III/37312 III/37313 III/37315 III/37316 III/37317 III/37318 III/37319 III/3732 III/37320 III/37321 III/37322 III/37324 III/37325 III/37326 III/37328 III/37329
zaátek úseku – konec úseku (NČmecko – Hrádek nad Nisou – Liberec – Turnov – Jiþín – Hradec Králové – Svitavy – Moravská TĜebová) – Mohelnice – Olomouc – Lipník n.B. – (Valašské MeziĜíþí) Mikuleþ – Svitavy – Sklené – KĜenov – Jevíþko – JaromČĜice – Konice – Kostelec na Hané – ProstČjov Brodek u Konice – Konice – Litovel Litovel – Žerotín – Šternberk ProstČjov – Slatinice – Senice na Hané – Litovel – Uniþov – Dlouhá Louþka – RýmaĜov Mohelnice – Loštice – Litovel – PĜíkazy – Olomouc MČsteþko Trnávka – Mohelnice Loštice – Líšnice – Bušín Bílá Lhota – Hradeþná Mladeþ, Sobáþov, pĜíjezdná Litovel, Víska, pĜíjezdná Litovel, Rozvadovice, pĜíjezdná Litovel, Unþovice – Litovel, BĜezová ŠubíĜov – Dzbel JaromČĜice – Konice Jesenec – Ladín – Ponikev Dzbel, pĜíjezdná Litovel, Chudobín – HaĖovice Mladeþ – Savín MČrotín, pĜíjezdná Savín, pĜíjezdná Senice na Hané – SlavČtín – Bouzov – JeĜmaĖ Bílsko – Vilémov – Bohuslavice Vilémov – Olbramice Bílá Lhota, ýervená Lhota – Hvozdeþko MČník – Bílá Lhota, ýervená Lhota Bílá Lhota – PáteĜín Litovel, NasobĤrky – HaĖovice Olešnice – Bouzov Loštice – Podolí Loštice – BĜezinky Loštice – Pavlov Pavlov – Lechovice Pavlov – Radnice BezdČkov, pĜíjezdná Blažov, pĜíjezdná
38
III/3733 III/37330 III/37331 III/37333 III/37334 III/37335 III/37336 III/37337 III/37338 III/3734 III/37340 III/37341 III/37343 III/37344 III/37345 III/37346 III/37348 III/3735 III/3739 III/4441 III/4481 III/4482 III/4498 III/4499
Litovel, NasobĤrky, pĜíjezdná Blažov – KadeĜín Kozov – Svojany Ješov, pĜíjezdná Luká, prĤjezdná Luká – JavoĜíþko – SlavČtín Veselíþko – BĜezina JavoĜíþko, pĜíjezdná Luká – Hvozd, Skalka HaĖovice, pĜíjezdná Hvozd – NámČšĢ na Hané Hvozd – Ochoz Háþky – RakĤvka Hvozd – OspČlov Hvozd, Otroþkov, pĜíjezdná Hvozd – Kladky – BĜezinky BĜezsko – Ponikev – Hvozd Myslechovice, pĜíjezdná Nová Ves, pĜíjezdná Mohelnice – Bílá Lhota, ýervená Lhota BudČtsko – Bohuslavice – Luká RakĤvka – Laškov, Krakovec Litovel – ěímice Mladeþ – Nové Zámky
Stávající stav komunikaní sít NejvýznamnČjší komunikací vedenou rekreaþním celkem RC 3 Bouzovsko je rychlostní tah R35, který je veden severovýchodním okrajem regionu a je zaĜazen do doplĖkové sítČ TINA (tzv. "Posouzení potĜeb dopravní infrastruktury" - Transport Infrastructure Needs Assessment) - budoucí rozšíĜené TRANS-EVROPSKÉ DOPRAVNÍ SÍTċ (TEN-Tr). Území rekreaþního celku slouží mimoúrovĖové kĜižovatky v Mohelnici, která prostĜednictvím silnice II/644 zpĜístupĖuje severní þást regionu, v PalonínČ, navazující na silnici II/635, v Mladþi, navazující na silnici III/4499, NasobĤrkách, se zapojením do silnice II/635 a Unþovicích se zapojením do trasy silnice II/449. Pro obsluhu území rekreaþního celku jsou významnými silniþními komunikacemi silnice II/373, II/449 a II/635. Tyto tahy zajišĢují pĜedevším širší dostupnost regionu. NejpĜíznivČjší polohu v komunikaþním systému zastává pĜedevším Litovel, ostatní sídla se nacházejí v blízkosti výše uvedených významných krajských tahĤ. NepĜíznivou polohu má naopak z hlediska turistického ruchu velmi atraktivní Bouzov, který se nachází mimo hlavní komunikaþní spojnice. Z hlediska objemĤ dopravy je Bouzovský region atraktivní pĜedevším pro tranzitní dopravu, a to díky rychlostní silnici R35 (až 17,5 tis. mV/24 hod.). Dopravní zatížení ostatních silniþních komunikací pak výjimeþnČ pĜesahuje hranici 1500 mV/24 hod. s výjimkou oblasti Litovle, která se však nachází na kĜižovatce nČkolika významných tahĤ.
39
Rozvojové tendence Výstavba nových silniþních komunikací se v rekreaþním celku Bouzovsko pĜedpokládá pouze v oblasti Litovle, kde je navrženo realizovat pĜedevším obchvaty silnic II/449 a II/635. Na ostatní silniþní síti v regionu nejsou navrženy žádné zásadní zámČry. Hlavní pĜístupovou trasou i nadále bude rychlostní silnice R35, doplnČná silnicemi II/373, II/449 a II/635. Prioritou zkvalitĖování komunikaþní sítČ by tedy mČly být (mimo realizace obchvatu Litovle) pĜedevším rekonstrukce stávajících úsekĤ na požadované šíĜkové parametry. Dalším nezbytným pĜedpokladem, a to i u ostatních silniþních komunikací, je pak jejich pravidelná údržba a úpravy. b) Dráha a významnjší obslužná zaízení dráhy Pehled železniních tratí v ešeném území V následující tabulce je uveden pĜehled železniþních tratí s železniþními stanicemi a zastávkami, které procházejí Ĝešeným územím: tra .
kategorie
270
celostátní
271
regionální
273
regionální
274
regionální
zaátek úseku – konec železniní stanice (st.) a zastávky (z.) úseku v ešeném území Bohumín – PĜerov – ýeská TĜebová ProstČjov – Chornice Jesenec (z.); Dzbel (z.); ŠubíĜov (z.) Myslechovice (z.); Litovel, pĜedmČstí (st.); ýervenka – ProstČjov Litovel, mČsto (st.); Litovel (z.) Litovel, pĜedmČstí – Litovel, pĜedmČstí (st.); Chudobín (z.); Mladeþ Mladeþ, jeskynČ (z.); Mladeþ (z.)
Stávající stav železniní sít Z hlediska dopravní obslužnosti je nejvýznamnČjší železniþní tratí traĢ þ. 270, která však prochází Ĝešeným územím rekreaþního celku pouze okrajovČ. Ostatní trati pak zajišĢují pouze místní dopravní obslužnost. Z hlediska rekreace je nástupním místem do rekreaþního celku Konicko pĜedevším železniþní stanice v ProstČjov a ýervence. Kolejová návaznost na celostátní koridorové trati je zajišĢována prostĜednictvím železniþního uzlu v ýervence, okrajovČ pak v Olomouci. Rozvojové tendence Výstavba nových tratí ani modernizace a elektrifikace stávajících tratí v regionu se nepĜedpokládá. Nosnou kolejovou dopravní trasou je regionální traĢ þ. 270 Bohumín – PĜerov – ýeská TĜebová, která byla v r. 2008 v úseku ýervenka – ZábĜeh na MoravČ modernizována.
40
4.3 REKREANÍ CELEK 4 OLOMOUCKO – VÝCHOD a) Pozemní komunikace a významnjší obslužná dopravní zaízení Pehled silnic I. , II. a III. tídy v ešeném území V následující tabulce je uveden pĜehled silnic I., II. a III. tĜídy, které procházejí Ĝešeným územím: silnice . R35
I/35
I/46 II/437 II/444 III/4353 III/43622 III/4365 III/4366 III/4431 III/44310 III/44311 III/44312 III/44313 III/44314 III/44315 III/44316 III/44317 III/44318 III/44319 III/4432 III/44320 III/4433 III/4436 III/4438 III/4439 III/44434 III/44436 III/44437 III/44438 III/44440
zaátek úseku – konec úseku (NČmecko – Hrádek nad Nisou – Liberec – Turnov – Jiþín – Hradec Králové – Svitavy – Moravská TĜebová) – Mohelnice – Olomouc – Lipník n.B. – (Valašské MeziĜíþí) Hrádek nad Nisou, ýR/PL – Chrastava – Liberec – Turnov – Jiþín – Úlibice – HoĜice – Hradec Králové – Holice – Zámrsk – Vysoké Mýto – Litomyšl – Svitavy – Laþnov – KoclíĜov – Moravská TĜebová – Mohelnice – Olomouc – Lipník nad Beþvou – Hranice nad Moravou – Valašské MeziĜící – Rožnov pod RadhoštČm – Hlavatá – Makov – Slovensko Vyškov – Vyškov, východ – ProstČjov – Olomouc – Horní LodČnice – Opava – Polsko PĜáslavice – Velký Újezd – Lipník nad Beþvou – BystĜice pod Hostýnem – HošĢálková – JablĤnka Mohelnice – Úsov – Uniþov – Újezd – Šternberk – Domašov nad BystĜicí – MČsto Libavá Smržice – Velká BystĜice ýechovice – Velká BystĜice Penþiþky – Velká BystĜice PĜáslavice – Svésedlice Velká BystĜice, pĜíjezdná TovéĜ, pĜíjezdná Slušovice – Dolany – Jívová Dolany, prĤjezdná Dolany – BČlkovice Dolany, prĤjezdná PohoĜany, pĜíjezdná Velká BystĜice – Mrsklesy Velká BystĜice – Hrubá Voda Hluboþky – PĜáslavice Hluboþky – Posluchov Velká BystĜice – Lošov – Droždín Hluboþky, pĜíjezdná Velká BystĜice – Droždín Olomouc, Holice – Dolany Olomouc, Bystrovany – Bukovany Bukovany, prĤjezdná Šternberk – Jívová – Hraniþné Petrovice BČlkovice – TČšíkov BČlkovice, prĤjezdná BČlkovice, prĤjezdná BČlkovice – Véska
41
III/44441 III/44443 III/44444 III/44445 III/44446 III/44610
Moravský Beroun – Hraniþné Petrovice Domašov nad BystĜicí – Jívová Jívová, pĜíjezdná Domašov nad BystĜicí – Norberþany, Nová Véska Domašov nad BystĜicí – MČsto Libavá, BČlá Týneþek – BohuĖovice
Stávající stav komunikaní sít NejvýznamnČjší komunikací vedenou rekreaþním celkem RC 4 Olomoucko - východ je rychlostní tah R35, který je veden severovýchodním okrajem regionu a je zaĜazen do doplĖkové sítČ TINA (tzv. "Posouzení potĜeb dopravní infrastruktury" - Transport Infrastructure Needs Assessment) - budoucí rozšíĜené TRANS-EVROPSKÉ DOPRAVNÍ SÍTċ (TEN-Tr). Území rekreaþního celku slouží mimoúrovĖová kĜižovatka v PĜáslavicích, která prostĜednictvím silnice I/35 zpĜístupĖuje jižní þást regionu (okolí Velké BystĜice). Další významnou komunikací je silnice I/46, vedená podél západního okraje rekreaþního celku. Jde o tah republikového významu, propojující Jihomoravský, Olomoucký a Moravskoslezský kraj s vazbami na tahy D1, R35 a R46. Pro obsluhu území rekreaþního celku jsou významnými silniþními komunikacemi silnice I/35 a II/437. Tyto tahy zajišĢují pĜedevším širší dostupnost regionu a lze je zaĜadit mezi hlavní krajské tahy. Ostatní komunikace pak zajišĢují pĜedevším místní vazby. Z nich nejvýznamnČjší jsou silnice III/4432 a III/44317, které slouží dopravní obsluze nejvýznamnČjších sídel regionu (Velká BystĜice, Hluboþky, Svatý Kopeþek, Droždín). Z hlediska objemĤ dopravy je Bouzovský region atraktivní pĜedevším pro tranzitní dopravu, a to díky rychlostní silnici R35 (až 18,2 tis. mV/24 hod.) a silnici I/35 (20,5 tis. mV/24 hod.) Dopravní zatížení ostatních silniþních komunikací jen výjimeþnČ pĜesahuje hranici 1500 mV/24 hod., s výjimkou tahĤ silnic III/44317 a III/4432. Rozvojové tendence Zásadní výstavba nových silniþních komunikací se v rekreaþním celku Olomoucko východ nepĜedpokládá, navržena je pouze nová trasa silnice III/44436 BČlkovice – LašĢany. Hlavní pĜístupovou trasou tak i nadále bude rychlostní silnice R35, doplnČná silnicemi I/35 a I/46. Prioritou zkvalitĖování komunikaþní sítČ by tedy mČly být pĜedevším rekonstrukce stávajících úsekĤ na požadované šíĜkové parametry, a to s pĜihlédnutím k nejvíce zatíženým úsekĤm (tahy silnic III/44317 a III/4432). Dalším nezbytným pĜedpokladem, a to i u ostatních silniþních komunikací, je jejich pravidelná údržba a úpravy.
42
b) Dráha a významnjší obslužná zaízení dráhy Pehled železniních tratí v ešeném území Územím rereaþního celku Olomoucko – východ prochází jediná železniþní traĢ: tra .
kategorie
zaátek úseku – konec úseku
310
celostátní
Olomouc – Opava, východ
železniní stanice (st.) a zastávky (z.) v ešeném území Velká BystĜice (st.); Velká BystĜice, zastávka (z.); Hluboþky, Mariánské údolí (st.); Hluboþky, zastávka (st.); Hluboþky (st.); Hrubá Voda, zastávka (z.); Hrubá Voda, Smilov (z.); Jívová (z.); Domašov nad BystĜicí (st.)
Stávající stav železniní sít Veškerou dopravní obslužnost rekreaþního celku zajišĢuje celostátní traĢ þ. 310, která kromČ dálkové pĜepravy zajišĢuje i místní dopravní obslužnost. Z hlediska rekreace je nástupním místem do rekreaþního celku Olomoucko – východ pĜedevším železniþní stanice Olomouc, pĜípadnČ Bruntál. Rozvojové tendence Výstavba nových tratí ani modernizace a elektrifikace trati þ. 310 se ve stĜednČdobém horizontu nepĜedpokládá.
43
4.4 REKREANÍ CELEK 6 SOVINECKO a) Pozemní komunikace a významnjší obslužná dopravní zaízení Pehled silnic I. , II. a III. tídy v ešeném území V následující tabulce je uveden pĜehled silnic I., II. a III. tĜídy, které procházejí Ĝešeným územím: silnice . zaátek úseku – konec úseku Leština – Hrabišín, peáž s II/446 – Dolní Libina – Horní MČsto – RýmaĜov II/370 – BĜidliþná RýmaĜov – Vajglov – Moravský Beroun – MČsto Libavá – pĜerušení v II/440 území vojenského újezdu – Potštát – Hranice na MoravČ Šternberk – RýmaĜov – Karlova Studánka – Vrbno pod PradČdem – II/445 HeĜmanovice – Zlaté Hory – Polsko Olomouc – PĖovice – Uniþov – Libina – Šumperk – Hanušovice – Staré II/446 MČsto ProstČjov – Slatinice – Senice na Hané – Litovel – Uniþov – Dlouhá Louþka II/449 – RýmaĜov BĜevenec – BedĜichov – RýmaĜov, Janušov III/37010 Oskava – Mostkov III/37011 BedĜichov, pĜíjezdná III/37012 BĜevenec, prĤjezdná III/37013 Tvrdkov, Mirotínek, prĤjezdná III/37014 Horní MČsto – BedĜichov III/37015 Šumvald, prĤjezdná III/3709 Uniþov – Huzová III/44417 Pasek, prĤjezdná III/44418 Újezd – Dlouhá Louþka III/44419 Šternberk – Tvrdkov III/4451 Huzová – RyžovištČ III/4453 KnČžpole – Arnoltice III/4454 Paseka – RýmaĜov, Stránské III/4456 Paseka – Karlov III/4457 Šumvald – BĜevenec III/44629 Libina – Václavov III/44630 Nový Malín – Oskava, Nemrlov III/44631 MladoĖov – Oskava III/44633 Dlouhá Louþka – Šumvald III/4491 Dlouhá Louþka – Šumvald III/4492 Horní Sukolom – Šumvald III/4493 Stávající stav komunikaní sít Mezi nejvýznamnČjší komunikace vedené rekreaþním celkem RC 6 Sovinecko patĜí silnice II/449. Její význam lze z hlediska širších dopravních vazeb definovat jako nadregionální. Trasa silnice je vedena napĜíþ územím rekreaþního celku pĜes Dlouhou Louþku a zpĜístupĖuje sportovnČ, kulturnČ a historicky atraktivní oblasti pĜedevším kolem tohoto sídla. Mezi významnČjší krajské tahy lze zaĜadit i silnici II/446, která prochází severozápadní þástí rekreaþního celku pĜes Šumvald. ObČ trasy tvoĜí základní dopravní kostru Ĝešené oblasti. Ostatní komunikace v oblasti Sovinecka mají pĜedevším lokální charakter, a to i vþetnČ 44
prĤtahĤ silnic II. tĜídy. Jejich trasy jsou mnohde v nevyhovujícím stavu a znaþnČ tak omezují dopravní obslužnost rekreaþního celku Sovinecko, zejména v zimním období. Z hlediska objemĤ dopravy lze konstatovat, že oblast Sovinecka není pro motorovou dopravu atraktivní. Dopravní zatížení významných komunikací (silnice II/446 a II/449) se pohybují do 2000 mV/24 hod. Zatížení ostatních komunikací je velmi nízké, intenzity dopravy výjimeþnČ pĜekraþují hranici 1000 mV/24 hod. Rozvojové tendence Rozvoj rekreaþního celku Sovinecko je do znaþné míry podmínČn posílením dopravní infrastruktury. Stávající dopravní síĢ již nevyhovuje soudobým požadavkĤm a je možno konstatovat, že nedostateþná dopravní infrastruktura je jedním z faktorĤ brzdících turistický rozvoj Ĝešeného území. Prioritou zkvalitĖování komunikaþní sítČ v Ĝešeném území jsou tedy tahy, na nČž jsou vázány hlavní objemy dopravy. Jde zejména o silnici II/449 a nČkteré pĜístupové úseky silnic ze severního smČru (zejména od RýmaĜovska). NejvýznamnČjším známým zámČrem v Ĝešeném území je obchvat silnice II/449 v Dlouhé Louþce. U ostatních komunikací je doporuþeno sledovat pĜedevším lokální smČrové úpravy a rekonstrukce stávajících úsekĤ na požadované šíĜkové parametry. Nezbytným pĜedpokladem je jejich pravidelná údržba a úpravy. b) Dráha a významnjší obslužná zaízení dráhy ěešeným územím není vedena žádná železniþní traĢ.
45
4.5 REKREANÍ CELEK 7 ŠTERNBERSKO a) Pozemní komunikace a významnjší obslužná dopravní zaízení Pehled silnic I. , II. a III. tídy v ešeném území V následující tabulce je uveden pĜehled silnic I., II. a III. tĜídy, které procházejí Ĝešeným územím: silnice . I/45 I/46 II/444 II/445 II/447 III/44421 III/44422 III/44423 III/44424 III/44426 III/44427 III/44429 III/44430 III/44436 III/4451 III/4452 III/4468
zaátek úseku – konec úseku Horní LodČnice – Bruntál – Krnov – Polsko Vyškov – Vyškov, východ – ProstČjov – Olomouc – Horní LodČnice – Opava – Polsko Mohelnice – Úsov – Uniþov – Újezd – Šternberk – Domašov nad BystĜicí – MČsto Libavá Šternberk – RýmaĜov – Karlova Studánka – Vrbno pod PradČdem – HeĜmanovice – Zlaté Hory – Polsko Litovel – Žerotín – Šternberk MladČjovice – ěídeþ ěídeþ – KrákoĜíce Šternberk – Lipina Babice – KrákoĜíce Šternberk, prĤjezdná Šternberk, pĜíjezdná Šternberk – DČtĜichov nad BystĜicí Horní LodČnice – Dalov BČlkovice – TČšíkov Šternberk – Tvrdkov Šternberk – Chabiþov Šternberk, Lhota – ŠtČpánov, BĜezce
Stávající stav komunikaní sít NejvýznamnČjší komunikací vedenou rekreaþním celkem RC 7 Šternbersko je silnice I/46. Je vedena napĜíþ územím rekreaþního celku v ose jihozápad – severovýchod. Spolu s tahem silnice I/45, která prochází Ĝešeným území pouze okrajovČ (východní þást) a je zapojena do silnice I/46 v Horní LodČnici, se jedná o tah republikového významu, propojující Jihomoravský, Olomoucký a Moravskoslezský kraj s vazbami na tahy D1, R35 a R46. Pro obsluhu území rekreaþního celku jsou významnými silniþními komunikacemi silnice II/444 a II/447. Tyto tahy zajišĢují pĜedevším širší dostupnost regionu. NejpĜíznivČjší polohu v komunikaþním systému zaujímají Šternberk a Horní LodČnice, které se nacházejí na hlavních dopravních tazích. Ostatní komunikace v oblasti Šternberska mají pĜedevším lokální charakter, a to i vþetnČ prĤtahĤ silnic II. tĜídy. Jejich trasy jsou mnohde v nevyhovujícím stavu a znaþnČ tak omezují dopravní obslužnost rekreaþního celku, zejména v zimním období. Z hlediska objemĤ dopravy je Šternberský region atraktivní pĜedevším pro tranzitní dopravu, a to díky silniþním tahĤm I/45 a I/46 (až 6 tis. mV/24 hod.). Dopravní zatížení ostatních silniþních komunikací jen výjimeþnČ pĜesahuje hranici 1500 mV/24 hod.(zejména silnice II.tĜídy – II/444 a II/447).
46
Rozvojové tendence Výstavba nových úsekĤ silniþních komunikací se v rekreaþním celku Šternbersko pĜedpokládá pouze na hlavních dopravních tazích, kde je navrženo realizovat pĜedevším obchvaty silnice I/45 kolem Šternberka, Lipiny a Horní LodČnice. Z ostatních zámČrĤ je nutno zmínit pĜeložky silnic II/444, II/445 a II/447, pĜedevším kolem Šternberka, a to v rámci budování vnČjšího mČstského okruhu. Na ostatní silniþní síti v regionu nejsou navrženy žádné zásadní zámČry. Prioritou zkvalitĖování doplĖkové sítČ by tedy mČly být pĜedevším rekonstrukce stávajících úsekĤ na požadované šíĜkové parametry. Dalším nezbytným pĜedpokladem, a to i u ostatních silniþních komunikací, je jejich pravidelná údržba a úpravy. b) Dráha a významnjší obslužná zaízení dráhy Pehled železniních tratí v ešeném území Územím rekreaþního celku Šternbersko prochází jediná železniþní traĢ: tra . 290
kategorie celostátní
zaátek úseku – konec železniní stanice (st.) a zastávky (z.) v úseku ešeném území Olomouc – Šumperk Šternberk (st.)
Stávající stav železniní sít Veškerou dopravní obslužnost rekreaþního celku zajišĢuje celostátní traĢ þ. 290. Z hlediska rekreace je nástupním místem do rekreaþního celku Šternbersko je pĜedevším železniþní stanice Šternberk. Rozvojové tendence Výstavba nových tratí ani modernizace a elektrifikace trati þ. 290 se ve stĜednČdobém horizontu nepĜedpokládá.
47
4.6 REKREANÍ CELEK 8 ZÁBEH – ZÁPAD a) Pozemní komunikace a významnjší obslužná dopravní zaízení Pehled silnic I. , II. a III. tídy v ešeném území V následující tabulce je uveden pĜehled silnic I., II. a III. tĜídy, které procházejí Ĝešeným územím: silnice . zaátek úseku – konec úseku okr. kĜiž. Vrþení – Chlumec nad Cidlinou – Nové MČsto – Hradec Králové – Vamberk – Žamberk – ýervená Voda – Štíty – Bludov – Šumperk – Rapotín I/11 – RýmaĜov – Bruntál – Opava – Ostrava – HavíĜov – ýeský TČšín – TĜinec, Nebory – Jablunkov – Slovensko Brno, Královo Pole – Sebranice – Svitavy – Svitavy, Laþnov – TĜebovice – I/43 Lanškroun – Štíty – ýervená Voda – Králíky – Dolní Lipka – Polsko Mohelnice – Bludov – Rapotín – ýervenohorské sedlo – Jeseník – I/44 Mikulovice – Polsko ChoceĖ – Ústí nad Orlicí – Lanškroun – Tatenice – ZábĜeh na MoravČ – II/315 Leština – Úsov Mikuleþ – Svitavy, peáž s I/43 – Sklené – KĜenov – Jevíþko – JaromČĜice – II/368 Konice – Kostelec na Hané – ProstČjov ProstČjov – Klenovice na Hané – Kojetín – KromČĜíž – Tlumaþov II/369 BĜezná – Mlýnický DvĤr III/04313 BystĜiþko – Výprachtice – Heroltice – Štíty III/31115 Štíty, prĤjezdná III/31116 Bušín – PísaĜov III/31231 Hartíkov, pĜíjezdná III/31232 Borušov – Krchleby – JestĜebí – ZábĜeh III/31519 ZábĜeh, prĤjezdná III/31526 ZábĜeh, prĤjezdná III/31527 Hoštejn, pĜíjezdná III/31528 ZábĜeh, RĤžové údolí – Pivonín – Jedlí III/31529 ZábĜeh, RĤžové údolí – Pivonín III/31530 Drozdov, pĜíjezdná III/31531 ZábĜeh, RĤžové údolí – Svébohov III/31532 ZábĜeh – LupČné – Hanþina III/31534 HnČvkov, pĜíjezdná III/31535 ZábĜeh – Filipov III/31537 Svébohov – Jedlí – Cotkytle III/3681 Horní Studénky – Bohutín III/3682 Horní Studénky, pĜíjezdná III/3683 Štíty – Jedlí III/3684 Olšany, pĜíjezdná III/36917 PostĜelmov – Rovensko III/36918 ZábĜeh, prĤjezdná III/36919 ZábĜeh – Lesnice III/3701
48
Stávající stav komunikaní sít Mezi nejvýznamnČjší komunikace vedené rekreaþním celkem RC 8 ZábĜeh – západ patĜí pĜedevším silnice I/11 a I/44. Jejich význam lze z hlediska širších dopravních vazeb definovat jako republikový. Trasy obou komunikací jsou však vedeny podél hranic Ĝešeného území rekreaþního celku a zajišĢují tak pĜedevším širší dopravní vazby na okolní sídla. DoplĖkovou významnou komunikací pro Ĝešené území je trasa silnice I/43, která se v Bukovicích zapojuje do silnice I/11, a to z jižního smČru od ŠtítĤ. Silnici I/43 lze zaĜadit mezi nadregionální tahy. Ostatní silnice v Ĝešeném území zastávají doplĖkovou funkci a slouží pĜedevším ke spojení jednotlivých obcí. Mezi významnČjší doplĖkové silniþní komunikace krajského významu lze zaĜadit pouze silnici II/315 (zpĜístupĖující Hoštejn a Kosov). VnitĜní dopravní obsluhu rekreaþního celku zajišĢují silnice III. tĜídy, jejichž význam je však pouze lokální. Slouží pĜedevším dopravnímu spojení sousedních obcí. Z hlediska objemĤ dopravy lze konstatovat, že oblast ZábĜežska je atraktivní pĜedevším pro tranzitní dopravu. Dopravní zatížení významných komunikací (silnice I/41 a I/44) se v nČkterých úsecích pĜedevším kolem ZábĜehu a Olšan pohybuje v rozmezí 5000 – 8000 mot. voz./24 hod. Dopravní zatížení ostatních silniþních komunikací jen výjimeþnČ pĜesahuje hranici 3000 mV/24 hod., a to vþetnČ ostatních silnic I. a II. tĜídy. Rozvojové tendence Výstavba nových úsekĤ silniþních komunikací se v rekreaþním celku ZábĜeh - západ pĜedpokládá pouze na hlavních dopravních tazích, kde je navrženo realizovat pĜedevším obchvaty silnic I/11 a I/44 kolem Olšan a ZábĜehu. Ostatní zámČry jsou lokálního charakteru a jsou Ĝešeny pouze v rámci územnČ plánovací dokumentaci jednotlivých obcí. RámcovČ lze konstatovat, že hlavní prioritou zkvalitĖování doplĖkové sítČ by tedy mČly být rekonstrukce stávajících úsekĤ na požadované šíĜkové parametry. Dalším nezbytným pĜedpokladem, a to i u ostatních silniþních komunikací, je jejich pravidelná údržba a úpravy. b) Dráha a významnjší obslužná zaízení dráhy Pehled železniních tratí v ešeném území V následující tabulce je uveden pĜehled železniþních tratí s železniþními stanicemi a zastávkami, které procházejí Ĝešeným územím: tra .
kategorie
024
regionální
270
celostátní
291
celostátní
zaátek úseku – konec úseku Ústí nad Orlicí – Štíty, Lichkov – Miedzylesie Bohumín – PĜerov – ýeská TĜebová ZábĜeh na MoravČ – Šumperk
49
železniní stanice (st.) a zastávky (z.) v ešeném území Štíty (z.); Heroltice (z.) ZábĜeh na MoravČ (st.); LupČné (z.); Hoštejn (z.) -
Stávající stav železniní sít Z hlediska dopravní obslužnosti je nejvýznamnČjší železniþní tratí celostátní traĢ þ. 270, která však prochází Ĝešeným územím rekreaþního celku pouze okrajovČ. TraĢ þ. 291 zajišĢuje železniþní spojení se Šumperkem a v Ĝešeném území se na její trase nenachází žádné stanice ani zastávky. TraĢ þ. 024 zajišĢuje pouze místní dopravní obslužnost. Z hlediska rekreace je nástupním místem do rekreaþního celku pĜedevším železniþní stanice ZábĜeh. Rozvojové tendence Výstavba nových tratí v regionu se nepĜedpokládá. Nosnou kolejovou dopravní trasou bude i nadále regionální traĢ þ. 270 Bohumín – PĜerov – ýeská TĜebová, která byla v r. 2008 v úseku ýervenka – ZábĜeh na MoravČ modernizována. Modernizace a elektrifikace ostatních tratí se ve stĜednČdobém horizontu v Ĝešeném území rekreaþního celku nepĜedpokládá.
50
4.7 REKREANÍ CELEK 9 RYCHLEBSKÉ HORY a) Pozemní komunikace a významnjší obslužná dopravní zaízení Pehled silnic I. , II. a III. tídy v ešeném území V následující tabulce je uveden pĜehled silnic I., II. a III. tĜídy, které procházejí Ĝešeným územím: silnice . I/60 II/456 II/457 III/4531 III/45310 III/45311 III/45313 III/45315 III/45316 III/45317 III/4532 III/4533 III/4534 III/4535 III/4536 III/4537 III/4538 III/4539 III/4561 III/4563 III/4571 III/4572 III/4573 III/4574 III/4575 III/4576 III/4577
zaátek úseku – konec úseku Jeseník – Javorník – Polsko Žulová – ýervená Voda – Velké KunČtice Javorník – Vidnava – Mikulovice – Zlaté Hory – JindĜichov – Osoblaha Bílý Potok – Bílá Voda Kobylá, pĜíjezdná Hukovice, pĜíjezdná Žulová – Skorošice – Vlþice, Bergov Skorošice – Skorošice, Nýznerov Žulová – Skorošice Vápenná, pĜíjezdná Bílá Voda, prĤjezdná Bílá Voda, pĜíjezdná Javorník, prĤjezdná Uhelná – Vilémovice Uhelná, pĜíjezdná Vlþice – Buková – Bernartice Buková – Tomíkovice Žulová – Vidnava Žulová, pĜíjezdná Stará ýervená Voda – Vidnava Travná – Zálesí Javorník – Polsko Bernartice – Polsko Bernartice, pĜíjezdná Horní HeĜmanice, pĜíjezdná Velká Kraš – Horní HeĜmanice – Polsko Vidnava – Polsko
Stávající stav komunikaní sít Mezi nejvýznamnČjší komunikace vedené rekreaþním celkem RC 9 Rychlebské hory patĜí silnice I/60. Její význam lze z hlediska širších dopravních vazeb definovat jako nadregionální. DoplĖkovými komunikacemi krajského významu jsou silnice II/456 a II/457, které k silnici I/60 vedené v ose jih – sever zajišĢují pĜíþné vazby v ose východ – západ. Tuto základní dopravní kostru dále doplĖuje silnice III/4539, která slouží ke spojení Vidnavy se Žulovou, Vápennou, pĜípadnČ i Jeseníkem. Ostatní silnice v Ĝešeném území zastávají doplĖkovou funkci a slouží pĜedevším ke spojení jednotlivých obcí. Jejich trasy jsou mnohde v nevyhovujícím stavu a znaþnČ tak omezují dopravní obslužnost rekreaþního celku Rychlebské Hory, zejména v zimním období.
51
Z hlediska objemĤ dopravy lze konstatovat, že oblast Rychlebských hor není pĜíliš atraktivní. Je to dáno pĜedevším odlehlostí regionu od významných sídel. Dopravní zatížení silnice I/60 výjimeþnČ v nČkterých úsecích, pĜedevším kolem Javorníku, pĜekraþuje hranici 3000 mV/24 hod. Dopravní zatížení ostatních silniþních komunikací jen výjimeþnČ pĜesahuje hranici 1000 mV/24 hod., a to vþetnČ silnic II. tĜídy. Rozvojové tendence Výstavba nových úsekĤ silniþních komunikací se v rekreaþním celku Rychlebské hory pĜedpokládá pĜedevším na silnici I/60, kde je navrženo realizovat obchvaty kolem Vápenné, Žulové, Vlþic, Uhelné a Javorníku. Z ostatních zámČrĤ je pak nutno zmínit pĜeložku silnice III/4538 mezi Tomíkovicemi a Bukovou a prodloužení silnice III4536 z Uhelné do trasy silnice II/457. Ostatní zámČry jsou lokálního charakteru a jsou Ĝešeny pouze v rámci územnČ plánovací dokumentaci jednotlivých obcí. RámcovČ lze konstatovat, že hlavní prioritou zkvalitĖování doplĖkové sítČ by tedy mČly být pĜedevším rekonstrukce stávajících úsekĤ na požadované šíĜkové parametry. Dalším nezbytným pĜedpokladem je jejich pravidelná údržba a úpravy. b) Dráha a významnjší obslužná zaízení dráhy Pehled železniních tratí v ešeném území V následující tabulce je uveden pĜehled železniþních tratí s železniþními stanicemi a zastávkami, které procházejí Ĝešeným územím: tra .
kategorie
295
regionální
296
regionální
zaátek úseku – konec úseku
železniní stanice (st.) a zastávky (z.) v ešeném území Lipová, LáznČ, jeskynČ (z.); Vápenná (z.); Žulová (z.); Tomíkovice (z.); Kobylá nad Lipová, LáznČ – Vidnávkou (z.); Velká Kraš (st.); Horní Javorník ve Slezsku HeĜmanice (z.); Bernatice u Javorníka (z.); Javorník ve Slezsku (z.) Velká Kraš (st.); Velká Kraš (z.); Vidnava Velká Kraš – Vidnava (z.)
Stávající stav železniní sít Z hlediska dopravní obslužnosti je nejvýznamnČjší železniþní tratí regionální traĢ þ. 295 vedená z jižního smČru z uzlové stanice Lipová, LáznČ a spoleþnČ s tratí þ. 296 zajišĢující pĜedevším místní dopravní obslužnost. Z hlediska rekreace je nástupním místem do rekreaþního celku pĜedevším železniþní stanice Lipová, LáznČ. Rozvojové tendence Výstavba nových tratí ani modernizace a elektrifikace stávajících tratí se ve stĜednČdobém horizontu nepĜedpokládá.
52
4.8 REKREANÍ CELEK 10 KOJETÍN - TOVAOV a) Pozemní komunikace a významnjší obslužná dopravní zaízení Pehled silnic I. , II. a III. tídy v ešeném území V následující tabulce je uveden pĜehled silnic I., II. a III. tĜídy, které procházejí Ĝešeným územím: silnice . zaátek úseku – konec úseku Praha – Brno – Vyškov – Hulín – (PĜerov ve výstavbČ) – Lipník nad Beþvou D1 – BČlotín – Ostrava – Polsko Vyškov – KromČĜíž – Hulín – PĜerov – Lipník nad Beþvou – Hranice – I/47 BČlotín – Fulnek – Ostrava Votice – Jankov – LouĖovice pod Blaníkem – Naþeradec – ýechtice – dálnice D1 – Ledeþ nad Sázavou – SvČtlá nad Sázavou – Okrouhlice – HavlíþkĤv Brod – PĜibyslav – Žćár nad Sázavou – Nové MČsto na MoravČ II/150 – BystĜice nad Pernštejnem – Kunštát – Boskovice – Protivanov – ProstČjov – Brodek u PĜerova – PĜerov – BystĜice pod Hostýnem – Valašské MeziĜíþí ProstČjov – Klenovice na Hané – Kojetín – KromČĜíž – Tlumaþov II/367 BedihošĢ – Tovaþov – Troubky – PĜerov – Lipník nad Beþvou II/434 Olomouc – Dub nad Moravou – Tovaþov – Polkovice II/435 Doloplazy – Tršice – PĜerov – ChropynČ – Kojetín II/436 Kojetín, PopĤvky – Kojetín, Kovalovice III/04715 Kojetín, pĜíjezdná III/04717 Kojetín, prĤjezdná III/04718 UhĜiþice, pĜíjezdná III/36722 Kojetín, prĤjezdná III/36723 Kojetín – Kojetín, PopĤvky III/43327 Kojetín, PopĤvky – KĜenovice III/43328 Kojetín, prĤjezdná III/43329 Brodek u ProstČjova – Dolopazy – NČmþice nad Hanou – Kojetín III/4335 Tovaþov, Viklice – Biskupce – HrdiboĜice III/4344 Tovaþov, Viklice – IvaĖ – Klenovice na Hané III/4345 Brodek u PĜerova – Tovaþov III/4347 ěikovice – Troubky III/4348 Tuþapy – VČrovany III/43512 Tuþapy, pĜíjezdná III/43513 VČrovany – Citov III/43515 VČrovany – Klopotovice III/43516 Tovaþov – Polovice III/43518 Lovosice, pĜíjezdná III/43519 Stávající stav komunikaní sít Mezi nejvýznamnČjší komunikace vedené rekreaþním celkem RC 10 Tovaþov – Kojetín patĜí pĜedevším dálnice D1. V souþasné dobČ je uvedena do provozu v úseku MoĜice – Kojetín s mimoúrovĖovou kĜižovatkou v KojetínČ, která navazuje na silnici III/04715. Širší dopravní obsluhu rekreaþního celku doplĖuje republikový tah silnice I/47 a hlavní krajské tahy silnic II/367 a II/434, které jsou vedeny pĜedevším v ose východ - západ. Trasy výše uvedených komunikací podporuje doplĖkový krajský tah silnice II/435 vedený v ose sever – jih. 53
Ostatní silnice v Ĝešeném území zastávají doplĖkovou funkci a slouží ke spojení jednotlivých obcí. Z hlediska objemĤ dopravy lze konstatovat, že oblast Tovaþova a Kojetína je atraktivní pĜedevším pro tranzitní dopravu. Dopravní zatížení významných komunikací (silnice I/47) se pohybuje v rozmezí 7000 – 8000 mot. voz./24 hod. Dopravní zatížení ostatních silniþních komunikací pak výjimeþnČ pĜesahuje hranici 3000 mV/24 hod., a to pĜedevším v oblasti Kojetína. Rozvojové tendence Výstavba nových úsekĤ silniþních komunikací bude v rekreaþním celku Tovaþov – Kojetín smČĜovat pĜedevším do dostavby dálnice D1. Na ostatních tazích se pĜedpokládá realizace obchvatĤ silnic II/367, II/434 a II/435 kolem Kojetín a Tovaþova. Ostatní zámČry jsou lokálního charakteru a jsou Ĝešeny pouze v rámci územnČ plánovací dokumentaci jednotlivých obcí. RámcovČ lze konstatovat, že hlavní prioritou zkvalitĖování doplĖkové sítČ by tedy mČly být rekonstrukce stávajících úsekĤ na požadované šíĜkové parametry. Dalším nezbytným pĜedpokladem je jejich pravidelná údržba a úpravy. b) Dráha a významnjší obslužná zaízení dráhy Pehled železniních tratí v ešeném území V následující tabulce je uveden pĜehled železniþních tratí s železniþními stanicemi a zastávkami, které procházejí Ĝešeným územím: tra . 300 303
kategorie celostátní celostátní
zaátek úseku – konec železniní stanice (st.) a zastávky (z.) v úseku ešeném území PĜerov – Brno Kojetín (st.) Kojetín – Valašské Kojetín (st.) MeziĜíþí
Stávající stav železniní sít PĜíznivá poloha rekreaþního celku na kĜižovatce významných celostátních tratí zajišĢuje regionu dobrou obslužnost po dráze. Z hlediska rekreace je nástupním místem do rekreaþního celku pĜedevším železniþní stanice v KojetínČ. Z této stanice je dále do Tovaþova vedena traĢ, která však není využívána pro osobní dopravu. Rozvojové tendence Výstavba nových tratí v regionu se nepĜedpokládá.
54
4.9 REKREANÍ CELEK 12 TEPLICKO a) Pozemní komunikace a významnjší obslužná dopravní zaízení Pehled silnic I. , II. a III. tídy v ešeném území V následující tabulce je uveden pĜehled silnic I., II. a III. tĜídy, které procházejí Ĝešeným územím: silnice . zaátek úseku – konec úseku Hrádek nad Nisou, ýR/PL – Chrastava – Liberec – Turnov – Jiþín – Úlibice – HoĜice – Hradec Králové – Holice – Zámrsk – Vysoké Mýto – Litomyšl – Svitavy – Laþnov – KoclíĜov – Moravská TĜebová – Mohelnice – Olomouc I/35 – Lipník nad Beþvou – Hranice nad Moravou – Valašské MeziĜící – Rožnov pod RadhoštČm – Hlavatá – Makov – Slovensko Vyškov – KromČĜíž – Hulín – PĜerov – Lipník nad Beþvou – Hranice – I/47 BČlotín – Fulnek – Ostrava PĜáslavice – Velký Újezd – Lipník nad Beþvou – BystĜice pod Hostýnem – II/437 HošĢálková – JablĤnka Teplice nad Beþvou – BystĜice pod Hostýnem – Holešov – Otrokovice II/438 RýmaĜov – Vajglov – Moravský Beroun – MČsto Libavá – pĜerušení v II/440 území vojenského újezdu – Potštát – Hranice na MoravČ Týn nad Beþvou, pĜíjezdná III/43712 Týn nad Beþvou, pĜíjezdná III/43713 Opatovice – Lhota III/4381 Hranice – Teplice nad Beþvou – Hranice, Valšovice – Paršovice III/4382 Paršovice – Rakov III/4383 Býškovice – Rakov – Paršovice III/4385 Hranice, pĜíjezdná III/44027 Stávající stav komunikaní sít Mezi nejvýznamnČjší komunikace vedené rekreaþním celkem RC 12 Teplicko patĜí silnice I/47 a I/11, které zajišĢují širší dopravní obsluhu rekreaþního celku z okolních regionĤ. Tyto tahy jsou významné i z mezinárodního hlediska (jsou zaĜazeny do doplĖkové sítČ TINA) jako mezinárodní silnice E442 a E462. Ostatní silnice v Ĝešeném území zastávají funkci a slouží ke spojení jednotlivých obcí. Z hlediska objemĤ dopravy lze konstatovat, že oblast Teplicka je atraktivní pĜedevším pro tranzitní dopravu. Dopravní zatížení významných komunikací (silnice I/35 a I/47) se pohybuje v rozmezí 10000 – 30000 mot. voz./24 hod. Dopravní zatížení ostatních silniþních komunikací nebylo zjišĢováno. Rozvojové tendence ZámČry na silniþní síti v Ĝešeném území jsou lokálního charakteru a jsou Ĝešeny pouze v rámci územnČ plánovací dokumentaci jednotlivých obcí. RámcovČ lze konstatovat, že hlavní prioritou zkvalitĖování doplĖkové sítČ by mČly být pĜedevším rekonstrukce stávajících úsekĤ silnic III. tĜídy na požadované šíĜkové parametry. Dalším nezbytným pĜedpokladem je jejich pravidelná údržba a úpravy.
55
b) Dráha a významnjší obslužná zaízení dráhy Pehled železniních tratí v ešeném území V následující tabulce je uveden pĜehled železniþních tratí s železniþními stanicemi a zastávkami, které procházejí Ĝešeným územím: tra .
kategorie
270
celostátní
280
celostátní
zaátek úseku – konec železniní stanice (st.) a zastávky (z.) v úseku ešeném území Bohumín – PĜerov – Hranice na MoravČ (st.) ýeská TĜebová Hranice na MoravČ (st.); Hranice na Hranice na MoravČ – MoravČ, mČsto (st.); Teplice nad Beþvou StĜelná (z.)
Stávající stav železniní sít PĜíznivá poloha rekreaþního celku na kĜižovatce významných celostátních tratí zajišĢuje regionu dobrou obslužnost po dráze. Z hlediska rekreace je nástupním místem do rekreaþního celku pĜedevším železniþní stanice v Hranicích. Rozvojové tendence Výstavba nových tratí v regionu se nepĜedpokládá.
56
