8. DOPRAVA SILNINÍ Úkolem Územní studie bylo prohloubit ešení dopravy v rekreaním celku Jeseníky se zamením na problematiku, související s jednotlivými centry cestovního ruchu. Základní koncepce ešení tedy vychází ze známých zámr rozvoje regionu s tím, že jednotlivé zámry rozvoje dopravní infrastruktury byly znovu proveny a pípadn doplnny novými poznatky a návrhy. 8.1 Silniní sí
a) ešené území z hlediska širších dopravních vazeb Návaznost dopravní sít ešeného území na dopravní infrastrukturu sousedního území souvisí s jeho periferní polohou na hranici s Polskem, mimo hlavní dálkové dopravní tahy a souasn s problematickými podmínkami horského terénu Jeseník. Tato skutenost se odráží v kvalit vybavenosti technické infrastruktury, v pepravních vztazích, v jejich charakteru a rozložení. Souasnou komunikaní sí eské republiky z hlediska jejího mezinárodního významu charakterizuje její zaazení do vybraných evropských tah (E). Nejbližší nadazené dálkové vnitrostátní a mezinárodní tahy jsou vedeny mimo ešené území. Jde o tahy vedené v trase silnice I/35 ( R 35) Liberec - Hradec Králové - Svitavy Mohelnice - Olomouc - Valašské Meziíí - Makov - státní hranice se Slovenskem (E 442), v trasách silnic I/46 a I/48 (R 46 a plánovaná R 48) Brno - Olomouc - Hranice - FrýdekMístek - eský Tšín - státní hranice s Polskem (E 462) a tah vedený po silnici I/43 Brno Moravská Tebová - Králíky - Dolní Lipka - státní hranice s Polskem (sledována jako R43 Brno - Svitavy s návazností na R35). Rychlostní tahy R 35, R 43, R 46 a R 48 jsou zaazeny do doplkové sít TINA (tzv. "Posouzení poteb dopravní infrastruktury" - Transport Infrastructure Needs Assessment) budoucí rozšíené TRANS-EVROPSKÉ DOPRAVNÍ SÍT (TEN-Tr). Dopravní návaznost ešeného území ve smru na Polsko zajišují z hlediska silniní dopravy v širších dopravních vztazích silnice I/60 Jeseník - Lipová,lázn - Javorník s hraniním pechodem Bílý Potok, Javorník/Paczków, silnice I/44 s hraniním pechodem Mikulovice/Glucholazy, silnice II/445 Rýmaov - Karlova Studánka - Vrbno pod Praddem Zlaté Hory s hraniním pechodem Zlaté Hory/Konradów (v ešeném území) a silnice II/446 Olomouc - Povice - Uniov - Libina - Šumperk - Hanušovice - Staré Msto s hraniním pechodem Staré Msto/Nowa Morawa. V rámci koncepce rozvoje dopravních sítí v eské republice je postupn realizována výstavba rychlostní typruhové silnice R 35 s napojovacími body v prostoru Mohelnice (návaznost sledované kapacitní silnice I/44), Litovle (návaznost Rýmaovska a centrální oblasti Jeseník, tj. Malé Morávky a vrcholové ásti Praddu, Karlovy Studánky a Vrbna pod Praddem) a v prostoru Olomouce (silnice I/46 s návazností na I/45 a I/57), v širších dopravních vazbách postupn budovaná dálnice D 1 (D 47) s návazností silnice I/11 v prostoru Ostravy a I/57 v prostoru Fulneku. ešené území je na nadazené dálkové silniní tahy napojeno silnicí I/11 Hradec Králové - Šumperk - Bruntál - Opava - Ostrava - eský Tšín - Jablunkov - státní hranice se Sloven-
52
skou republikou, silnicí I/44 Mohelnice - Jeseník - Mikulovice - státní hranice s Polskem a silnicí I/60 Jeseník - Javorník - státní hranice s Polskem. Silnice I/11, I/44, a I/60 tvoí základní komunikaní skelet ešeného území, který pevádí pevážnou ást tranzitních, vnjších zdrojových a cílových a vnitních regionálních pepravních vztah. Na tuto nosnou dopravní kostru navazují silnice II/312, II/369, II/445, II/446, II/450, II/453, II/454 a II/457, které spolu s hustou sítí silnic III. tídy zajišují v mikroregionální a lokální úrovni dopravní obsluhu vnitního území. b) Koncepce rozvoje silniní dopravy v ešeném území Rozvoj ešeného území, tedy jeho ekonomické, hospodáské a rekreaní oživení, je podmínn pedevším posílením dopravní infrastruktury. Tento požadavek pedstavuje v první ad zajištní napojení na dopravní cesty vnitrostátního a mezinárodního významu s následným propojením v rámci regionu. Zde je nutno se soustedit pedevším na komunikaní spojení mst Jeseník - Šumperk - Bruntál. Po poklesu významu silnice I/11 ve smru východ - západ je oekáván nárst významu dopravního smru sever - jih. Krom stávající silnice I/11, která pedstavuje v území stabilizovanou dopravní trasu, je tedy nutno respektovat zejména tahy silnic I/44 a I/45, které jsou základními komunikaními osami mezinárodního dálkového významu a pro rozvoj ešeného území mají zásadní význam. Nejvýznamnjší návrhové zámry v oblasti ešení silniní dopravy jsou : •
zámry na silnici I/44 – obchvat Jeseníku, obchvat Blé pod Praddem, tunel pod ervenohorským sedlem, obchvat Louné nad Desnou a Velkých Losin
•
peložka trasy silnice I/60 – v prostoru Lipové – lázní, Vápenné, Žulové a Skorošic, obchvat Javorníka (mimo ešené území)
•
peložka silnice II/369 – v prostoru Ostružné
•
peložka silnice II/446 – v prostoru Starého Msta
•
peložka silnice II/457 – obchvat Zlatých Hor
•
koncepce usmrování rekreaní motorové dopravy v CHKO Jeseníky (velký silniní okruh, malé silniní okruhy)
•
návrh kapacitních záchytných parkoviš v rekreaních stediscích a u dolních stanic lanovek Ve výhledu pak to jsou :
•
peložka silnice II/312 – v prostoru Malé Moravy
•
peložka silnice II/369 – v prostoru Branné a Starého Msta
•
peložka silnice II/445 – obchvat Zlatých Hor.
Celý dopravní systém je nutno ešit s ohledem na pírodní charakter území (Chránná krajinná oblast Jeseníky), což s sebou pináší zcela specifický problém rekreaní dopravy a tedy i jejího zalenní a pípadn regulace.
53
c) Pehled silnic v ešeném území V následující tabulce je uveden pehled silnic I., II. a III. tídy, které procházejí ešeným územím. silnice . 11
44 60 312 369 445 446 450 453 454 457 0446 0447 31228 31229 31230 31238 31239 31240 31241 3691 3692 3693 3694 3696 3697 3699 44638 44644 44645 44646 44647 44648 44649 4501 4502
prbh silnice okr. kiž. Vrení - Chlumec n.C. - Nové Msto - Hradec Králové - Vamberk - Žamberk - ervená Voda - Štíty - Bludov - Šumperk - Rapotín Rýmaov - Bruntál - Opava - Ostrava - Havíov - eský Tšín - TinecNebory - Jablunkov - Slovensko Mohelnice - Bludov - Rapotín - ervenohorské sedlo - Jeseník - Mikulovice - Polsko Jeseník – Javorník – Polsko Choce - Brandýs nad Orlicí - Orlické Podhí - eské Libchavy - Žamberk - Pastviny - Mladkov - peáž s I/43 - Králíky - Hanušovice Lipová, lázn – Hanušovice – Zábeh Šternberk – Rýmaov – Vrbno p. Praddem – Zlaté Hory – státní hranice s Polskem Olomouc – Šumperk – Staré Msto – Polsko Bruntál – Karlova Studánka – Blá pod Praddem Jeseník – Rejvíz – Hemanovice – Msto Albrechtice Zlaté Hory – Dolní Údolí státní hranice s Polskem – Javorník – Zlaté Hory – Osoblaha – státní hranice s Polskem Velké Losiny – Bukovice Louná nad Desnou, Filipová – Louná nad Desnou Horní Hede – Dolní Orlice Malá Morava – Malá Morava, Sklené Malá Morava – Moravský Karlov Malá Morava – píjezdná Malá Morava – Podlesí Vlaské –Vojtíškov Vlaské – Vysoká Dolní Lipová – píjezdná Horní Lipová – píjezdná Ostružná – Petíkov Ostružná – píjezdná Louná nad Desnou, Rejhotice – Nové Losiny, rozcestí Velké Losiny – Jindichov Pusté Žibidovice – Studenec Vikýovice – Hrabšice – Sobotín, Rudoltice Chrastice – Hynice Staré Msto – Vikantice – Branná Staré Msto – píjezdná Staré Msto – Velké Vrbno Kvtná – Kunice Kvtná – Stíbrnice Sobotín – Verníovice – Louná nad Desnou Sobotín – Maršíkov – Louná nad Desnou, Filipová
54
4503 4504 4534 4535 4539 45313 45315 45316 45317 45318 45319 45322 4571 45711 45712
Sobotín – prjezdná Velké Losiny – Maršíkov Javorník – prjezdná Uhelná – Nové Vilémovice Skorošice – Vidnava Žulová – Skorošice – Vlice Skorošice – prjezdná Žulová – Nýznerov Vápenná – prjezdná Jeseník – Lázn Jeseník Lipová-lázn – Jeseník Dolní Údolí – Ondejovice Travná – Zálesí Ondejovice – Dolní Údolí Zlaté Hory – píjezdná
d) Pehled a charakteristika silnic v ešeném území V následujícím textu jsou strun charakterizovány silnice I., II. a III. tídy, které procházejí ešeným územím. Je uveden popis jejich stávající trasy a zámry jejich rozvoje.
•
Silnice I. tídy
Silnice I/11 Hradec Králové - Šumperk - Bruntál - Opava - Ostrava - eský Tšín Jablunkov - státní hranice se Slovenskem Silnice I/11 je komunikaní osou jižní ásti ešeného území v západovýchodním smru a patí k jeho významným dopravním tahm. Z hlediska širších dopravních vazeb napojuje oblast Olomoucka, Šumperska a Bruntálska v návaznosti na silnici I/43 na dálkový silniní hraniní pechod do Polska Dolní Lipka/Boboszów. Ped vybudováním dopravních tah R1, R 46 a nyní i ásti R 35 byla využívána pro spojení Prahy s Ostravou. V souasné dob na ní nastal pokles intenzity dopravy a je pevážn využívána pro místní pepravu mezi okresy Šumperk a Bruntál vetn spojení tchto dvou regionálních center - mst Šumperk a Bruntál. V ešeném území je její trasa územn stabilizovaná. -
Sledovaná šíková kategorie silnice : úsek Rapotín - hranice okr. Bruntál S 9,5/60
Silnice I/44 Mohelnice - Šumperk - Jeseník - Mikulovice - státní hranice s Polskem Území, které se nachází severn od hebene Hrubého Jeseníku, je obtížn dostupné nejen v dsledku geografické polohy, ale také z dvod historické zanedbanosti budování silniních komunikací. V rámci investiní podpory regionu "Jeseníky" (program Phare-CZ 9807) je zvažováno také zlepšení vnitní dostupnosti a obslužnosti okresního msta Jeseník ve smru Olomouc (krajské msto) - Mohelnice - Zábeh - Šumperk. Toto silniní spojení zajišuje pevážn práv silnice I/44, která pedstavuje komunikaní osu území v severojižním smru a je nejvýznamnjší dopravní tepnou regionu Jesenicka. Její využitelnost stoupá pímým napojením na již realizovanou kapacitní typruhovou ást mezinárodní rychlostní silnice R 35 E 442 v
55
Mohelnici, výhledov na typruhový úsek silnice I/44 Mohelnice - kižovatka se silnicí I/11. Mimo uvedené spojení mst Šumperk a Jeseník zajišuje mezinárodní spojení ve smru do Polska, kde pechodem pes hraniní pechod Mikulovice/Glucholazy navazuje na silniní sí Polska. Pro svou píznivou polohu v centru rekreaních cíl CHKO Jeseníky je rovnž z velké míry využívána rekreaní dopravou, smující do oblasti ervenohorského sedla. Nejvtším problémem je nalezení všestrann optimálního komunikaního prostupu masivem Hrubého Jeseníku. Z hlediska bezpenosti a plynulosti je problematický zejména v zimním období pechod silnice I/44 pes ervenohorské sedlo, kde vlivem nedostatených smrových, šíkových (v nkterých úsecích 5,7 - 5,9 m), ztížených výškových pomr (1010 m n.m.), špatného stavu vozovky a zejména vlivem absence bezpenostního zaízení dochází k astým kolizím. Souasn má pi svém prchodu zastavným územím obcí, vzhledem k tsné obestavnosti, negativní vliv na tato obytná území. Vzhledem k uvedeným skutenostem je sledována zásadní pestavba trasy silnice I/44 (odstranní prtah zastavným územím obcí) v úseku Mohelnice - Zábeh - Šumperk - Kouty nad Desnou s tunelovým prchodem pod ervenohorským sedlem a navazující trasou Horní Domašov - Jeseník - Mikulovice. Na oba uvedené úseky peložky silnice I/44 (mimo pedpokládaného tunelu pod ervenohorským sedlem) byla zpracována "Studie proveditelnosti a úelnosti" firmou Mott MacDonald. Dokumentace prokázala technickou proveditelnost a úelnost, a proto byla stavba obou úsek peložky silnice I/44 doporuena k realizaci. ešeného území se dotýká úsek Louná na Desnou – Blá pod Praddem – Jeseník, který zahrnuje peložku silnice I/44 do obchvatu uvedených obcí a tunelový prchod pod ervenohorským sedlem. Výstavba a zprovoznní tunelu pod ervenohorským sedlem je z dvodu ochrany životního prostedí podmínna již v dob výstavby realizací peložky silnice I/44 s obchvatem Louné n. Desnou. Realizace tunelu pod ervenohorským sedlem je ovšem otázkou delšího asového horizontu, výše uvedenou kolizní situaci je však nutno ešit v co nejkratším asovém horizontu. Proto je uvažováno v první etap výstavby s tzv. "nultou variantou", tzn. s rozšíením komunikace na šíkovou kategorii S 9,5/60 v úseku Kouty na Desnou (konec obce) po kižovatku silnice I/44 a II/450 v Domašov. Stávající silnice I/44 bude po realizaci tunelu zaazena mezi silnice II. tídy s funkcí zajištní mikroregionálních a lokálních dopravních vztah vetn vlastní obsluhy pilehlé zástavby. Sledovaná šíková kategorie silnice : - úsek Rapotín - Jeseník stávající trasa S 9,5/70 - nová trasa s tunelem pod ervenohorským sedlem S 11,5/80/M - úsek Jeseník - Písená S 11,5/80
56
Silnice I/60 Jeseník - Lipová,lázn - Javorník - státní hranice s Polskem Silnice I/60 (pvodn silnice II. tídy .453) se po zízení okresu Jeseník stala jednou z významných dopravních tras regionu, která zajišuje pepravní vztahy v oblasti Javornicka a souasn napojuje celou oblast na polskou silniní sí pes hraniní pechod Javorník,Bílý Potok/Paczków. Stávající tah silnice I/60 je z hlediska pedpokládaného dopravního významu nevyhovující (smrové závady, nevyhovující prjezd sídly, nedostatené šíkové parametry). V návrhu je proto sledována zásadní pestavba celého tahu v úseku Lipová,lázn - Javorník - hraniní pechod Bílý Potok/Paczków s obchvaty jednotlivých obcí. ešeného území se dotýká peložka trasy v úseku Lipová, lázn – Vápenná – Žulová – Skorošice. Sledovaná šíková kategorie silnice : S 9,5/60
•
Silnice II. tídy
Silnice II/312 Choce - Brandýs nad Orlicí - Orlické Podhí - eské Libchavy - Žamberk - Pastviny - Mladkov - peáž s I/43 - Králíky - Hanušovice Silnice II/312 je ešeným územím vedena jeho západní ástí pes Malou Moravu, kde tvoí spojnici mezi obytnými a rekreaními centry na trase Hanušovice – Králíky (Malá Morava, Podlesí a další). Její význam je pedevším rekreaní. Trasa je územn stabilizovaná, sledována je pouze výhledová peložka v souvislosti s uvažovaným zámrem realizace vodní nádrže Hanušovice. Silnice II/369 Lipová,lázn - Hanušovice - Zábeh Silnice II/369 je komunikaní osou, spojující obytná a rekreaní centra na trase Hanušovice - Ramzovské sedlo - Jeseník. Má znaný význam pro rekreaní dopravu v prostoru Branná - Ostružná - Ramzová vetn nástupní stanice na lanovou dráhu Ramzovské sedlo - ernava Šerák. Na této silnici již pi nynjším dopravním zatížení dochází ke kolizím. Vzhledem k tomu, že i výhledov se dá pedpokládat, že intenzita rekreaní dopravy bude narstat, je nutno provést pestavbu trasy – jde o dokonení úpravy silnice Branná - II. stavba v prostoru bývalých mlýn a dále v nejzatíženjším úseku Branná - Ostružná o peložku silnice do nové trasy. Dopravní kolize na úseku silnice II/369 v prostoru Ostružné se týkají dvou nechránných úrovových pejezd jednokolejné regionální železniní trati . 290 jižn ped Ostružnou a u nádraží v Ostružné, následného prtahu této komunikace frekventovaným centrem obce a v navazujícím úseku málo pehledným a dopravn nebezpeným odboením spojovací silnice III/3693 na Petíkov ze silnice II/369. Navrhovaná peložka silnice II/369 (1. a 2. etapa) sleduje ve smru od Branné stávající trasu silnice II/369, následn je vedena podél západního okraje železniní trati a v prostoru mezi k.ú. Branná a Ostružná opt pechází do vedení podél stopy stávající silnice II/369. Toto ešení umožuje mimo jiné i odstranní dvou stávajících nechránných železniních pejezd. Trasa navrhované peložky je ukonena na zaátku obce Ostružná, kde se napojuje na stávající vedení silnice II/369. Tím ovšem zstává problém kížení s železniní tratí . 290 a problém prtahu silnice II/369 centrální ástí Ostružné, který je z hlediska dopravního zatížení velmi exponovaný. V dalekém výhledu je proto vhodné sledovat i 3. etapu peložky silnice II/369 - obchvat Ostružné. Další prbh silnice II/369 ve smru na Lipovou - lázn je územn stabilizovaný. 57
Sledovaná šíková kategorie silnice II/369 je S 9,5/70. V souvislosti s výhledovou realizací vodárenské nádrže Hanušovice je jako dlouhodobá územní rezerva respektován koridor peložky silnice II/369, vedený v trase Branná - Staré Msto. Realizace tohoto zámru je nutná pouze v pípad výstavby vodárenské nádrže. Silnice II/445 Šternberk - Rýmaov - Vrbno pod Praddem – Zlaté Hory - státní hranice s Polskem Silnice je jedním z nejvýznamnjších dopravních tah, vedených prostednictvím silnice I/46 (Olomouc - Šternberk) od rychlostní silnice R 35 v Olomouci, ze Šternberka pes Rýmaov a následn v severovýchodním smru východním prostorem CHKO Jeseníky až k hraninímu pechodu do Polska Zlaté Hory - Konradów. Její význam by ml být i nadále posilován. Vzhledem ke své poloze je krom bžné pepravy z velké ásti využívána také dopravou rekreaní. Zpístupuje rekreaní prostor Malé Morávky, oblast Hvzdy jako nástupního bodu na Ovárnu a Pradd a prostor Karlovy Studánky (mimo rozsah Územní studie). V ešeném území je na trase silnice II/445 sledována pouze dílí peložka dopravn závadného úseku silnice II/445 v jižní ásti Zlatých Hor a výhledov peložka do západního obchvatu Zlatých Hor s návazností na navrženou peložku silnice II/457 Ondejovice – Zlaté Hory. Na svém dalším prbhu ešeným územím je silnice II/445 územn stabilizována. Její vedení odpovídá svým charakterem komunikaci v horských podmínkách. Sledovaná kategorie silnice II/445 je v ešeném území S 9,5/60. Silnice II/446 Olomouc - Šumperk - Staré Msto - Polsko Silnice II/446 je komunikaní osou západní ásti ešeného území v severojižním smru a zajišuje jeho napojení na nadazenou komunikaní sí. Zárove zajišuje spojení k k hraninímu pechodu Staré Msto - Nowa Morawa. V ešeném území je trasa silnice II/446 územn stabilizovaná, pouze ve Starém Mst je uvažováno s vymístním jejího prtahu z centra msta. Nejedná se o obchvat, ale pouze o úpravu trasy, zdvodnnou stávajícím nevhodným prostorovým ešením prtahu pes námstí. Výhledov je pak navržena peložka silnice II/446 v jižní ásti Starého Msta, vyvolaná zámrem realizace vodní nádrže Hanušovice. II/450 Bruntál - Karlova Studánka - Blá p.Praddem Z hlediska širších dopravních vazeb zajišuje silnice II/450 s napojením na silnici II/451 a I/44 propojení stávajících okresních mst Bruntál a Jeseník. Souasn zpístupuje rekreaní oblast Hvzdy a Karlovy Studánky. Její stávající trasa vykazuje v ešeném území pevážn smrové a šíkové závady dané pedevším horským charakterem území. V ešeném území však nejsou na její trase sledovány žádné zámry.
58
Silnice II/453 Jeseník - Rejvíz - Hemanovice – Msto Albrechtice Silnice II/453 je komunikaní spojnicí ešeného území v západovýchodním smru. Její trasa je územn stabilizovaná a odpovídá vedení komunikace v horském terénu. Úprava silnice II/453 je navržena pouze v souvislosti s napojením na peložku silnice I/44 do MÚK v prostoru Bukovic (Jeseník). Výhledov jsou navrženy smrové úpravy trasy silnice II/453 v severní ásti zastavného území Hemanovic (mimo ešené území) a navazujícím úseku ve smru na Horní Údolí. Sledovaná kategorie silnice II/453 je S 7,5/50. Silnice II/454 Zlaté Hory - Dolní Údolí Silnice II/454 je spojnicí silnic II/453 a II/457 mezi Dolním Údolím a Zlatými Horami. Její trasa je územn stabilizovaná. Úprava je navržena pouze v míst výhledového kížení s peložkou silnice II/445 (západní obchvat Zlatých Hor). Pedpokládaná kategorie silnice II/454 je S 7,5/50. Silnice II/457 st. hranice s Polskem - Javorník - Zlaté Hory - Osoblaha - st. hranice s Polskem Silnice II/457 je komunikaní osou severní ásti ešeného území v západovýchodním smru. Probíhá podél esko-polské hranice a propojuje prostednictvím silnic I/44 a II/458 hraniní pechody Mikulovice - Glucholazy, Zlaté Hory - Konradów a mezinárodní silniní pechod Vysoká/Bartultovice - Trzebina pro osobní a nákladní dopravu bez omezení. V souvislosti s pedpokládaným oživením píhraniního prostoru stoupne rovnž dopravní dležitost silnice II/457. Z tohoto dvodu jsou v ešeném území sledovány úpravy trasy. Nejvýznamnjší je navržená peložka silnice II/457 v úseku Ondejovice - Zlaté Hory, na kterou se výhledov napojí peložka silnice II/445 (západní obchvat Zlatých Hor). Výhledov jsou navrženy smrové úpravy toek ve východní ásti trasy ve smru na Petrovice. Sledovaná šíková kategorie silnice II/457 v ešeném území je S 9,5/60.
•
Silnice III. tídy
Silnice III/0446 Velké Losiny – Bukovice Silnice III/0447 má v ešeném území pedevším místní význam. Zajišuje dopravní spojení Velkých Losin s místní ástí Bukovice. Její trasa je územn stabilizovaná. Silnice III/0447 Louná n. Desnou, Fulipoáv – Louná n. Desnou Silnice III/0447 je vnitní spojovací, obslužnou a pístupovou komunikací, vedenou v zastavném území Louné nad Desnou kolem železniní zastávky Louná nad Desnou s nkolika úrovovými pejezdy železniní dráhy. Má charakter místní komunikace a nejsou navrhovány její úpravy.
59
Silnice III/31228 Horní Hede – Dolní Orlice Silnice III/31228 má v ešeném území pedevším místní význam. Zajišuje pedevším lokální spojení obcí Horní Hede a Dolní Orlice (mimo ešené území). Silnice III/31229 Malá Morava – Malá Morava, Sklené Silnice III/31229 má v ešeném území pedevším místní význam. Zajišuje pedevším lokální spojení místních ástí a její charakter odpovídá místní komunikaci. Silnice III/31230 Malá Morava – Moravský Karlov Silnice III/31230 má v ešeném území pedevším místní význam. Zajišuje pedevším lokální spojení mezi Malou Moravou a Moravským Karlovem (mimo ešené území). Silnice III/31238 Malá Morava – píjezdná Silnice III/31238 má v ešeném území pedevším místní význam. Zajišuje pedevším lokální spojení. Její trasa je územn stabilizovaná. Silnice III/31239 Malá Morava – Podlesí Silnice III/31228 má v ešeném území pedevším místní význam. Zajišuje pedevším lokální spojení mezi Malou Moravou a Podlesím. Její trasa je územn stabilizovaná. Silnice III/31240 Vlaské –Vojtíškov Silnice III/31228 má v ešeném území pedevším místní význam. Zajišuje pedevším lokální spojení. Její trasa je územn stabilizovaná. Silnice III/31241 Vlaské – Vysoká Silnice III/31228 má v ešeném území pedevším místní význam. Zajišuje pedevším lokální spojení a je územn stabilizovaná. Silnice III/3691 Dolní Lipová – píjezdná, III/3692 Horní Lipová - píjezdná Silnice III/3691 a III/3692 jsou píjezdovými komunikacemi k železniním stanicím Lipová Lázn a Horní Lipová. Krom toho zajišují obsluhu pilehlé zástavby (zejména silnice III/3692). Mají charakter místních komunikací a jsou územn stabilizované. Silnice III/3693 Ostružná - Petíkov Silnice III/3693 spojuje Ostružnou s místní ástí Petíkov, kde zajišuje pímou obsluhu zástavby. Má charakter místní komunikace.
60
V návrhovém období je sledována úprava jejího úseku v míst napojení na stávající silnici II/369, která souvisí s výstavbou centrálního parkovišt v Ostružné. V pípad realizace 3. etapy pestavby silnice II/369 (obchvat Ostružné) bude výhledov upraveno její napojení na peložku silnice II/369. Pedpokládaná šíková kategorie silnice III/3693 je S 7,5/50. Silnice III/3694 Ostružná - píjezdná Silnice III/3694 je píjezdovou komunikací k železniní stanici v Ostružné. Má charakter místní komunikace a je územn stabilizovaná. Silnice III/3696 Louná n.Desnou,Rejhotice - Nové Losiny, rozcestí Silnice III/3696 je spojovací komunikací mezi tahem silnice I/44 a silnice II/369. Zajišuje komunikaní spojení lyžaského areálu Pemyslov ve smru od Louné nad Desnou a ze západní strany ve smru od Nových Losin. Svými parametry však neodpovídá návrhovým požadavkm, vyplývajícím z nárstu dopravní zátže, a proto jsou navrženy její úpravy. Ty pedstavují úpravu šíkového uspoádání na kategorii S 7,5/50, S 6,5/50, alt. MOK 7,5/50, pípadn v rámci stávajícího uspoádání realizaci výhyben. V krátkém úseku je rovnž navržena dílí smrová úprava. Silnice III/3697 Velké Losiny - Jindichov Silnice III/3697 je spojovací komunikací mezi Velkými Losinami (silnice I/44) a Jindichovem (silnice II/369). Její prodloužená trasa do peložky silnice I/44 bude sloužit jako pivad na její trasu, a to z Velkých Losin i Jindichova. Z tohoto dvodu je sledována celková pestavba komunikace s dílími smrovými úpravami v dopravn závadných úsecích. Silnice III/3699 Pusté Žibidovice - Studenec Silnice III/3699 je vedena ešeným územím pouze v krátkém úseku. Zajišuje pedevším lokální spojení mezi Pustými Žibidovicemi a místní ástí Studenec. Silnice III/44638 Vikýovice - Hrabšice - Sobotín, Rudoltice Silnice III/44638 je komunikaní spojnicí ve smru na Vikýovice. Její vedení je svými parametry pizpsobeno konfiguraci terénu. Pedpokládaná kategorie silnice III/445638 je S 7,5/50. Silnice III/44644 Chrastice - Hynice Silnice III/44644 je pátení komunikací místních ástí Chrastice a Hynice. Umožuje napojení území na ostatní komunikaní sí (silnice II/446) a vzhledem ke svému charakteru pátení komunikace zajišuje pímou obsluhu okolní zástavby. Má charakter místní komunikace. V území je stabilizovaná a nejsou navrhovány její úpravy. Pedpokládaná šíková kategorie mimo zastavné území S 7,5/50.
61
Silnice III/44645 Staré Msto - Vikantice - Branná Silnice III/44645 je komunikaní spojnicí oblasti Starého Msta a Ramzové (Branná). Vykazuje dopravní závady, které však odpovídají konfiguraci terénu a nejsou proto navrženy její úpravy. Ve Starém Mst prochází silnice III/44645 námstím. Výhledov je její vedení peloženo do trasy vedoucí podél východního okraje msta. Pedpokládaná šíková kategorie mimo zastavné území S 7,5/50. Silnice III/44646 St.Msto - píjezdná Silnice III/44646 je situována v centrální ásti Starého Msta v krátkém úseku u železniní stanice. Má charakter místní komunikace. V návrhu je upraveno její kížení se silnicí II/446. Silnice III/44647 St.Msto - Velké Vrbno III/44648 Kvtná - Kunice III/44649 Kvtná - Stíbrnice Tyto silnice zajišují spojení místních ástí Velké Vrbno, Kunice a Stíbrnice se Starým Mstem (napojením na silnici II/446). V zastavném území mají charakter místních komunikací a souasn zajišují obsluhu pilehlé zástavby. Úprava se pedpokládá pouze u silnice III/44647, a to v prostoru kížení se silnicí II/446 ve Starém Mst. Pedpokládaná šíková kategorie mimo zastavné území S 7,5/50. Silnice III/4501 Sobotín – Verníovice (Louná nad Desnou) Silnice III/4501 je komunikaní spojnicí mezi Sobotínem a Verníovicemi, kde tvoí pátení komunikaci obce a zajišuje také obsluhu pilehlé zástavby. Je ukonena ve Verníovicích, Sedmidvorech, odkud pak pokrauje ve smru na Lounou nad Desnou jako úelová komunikace, která je však perušena oplocenou oborou, takže spojení na Lounou nad Desnou není pro veejnou dopravu možné. Vzhledem k nutnosti zkvalitnní dopravní pístupnosti spádových sídel a celkovému zlepšení obslužnosti území je navrženo zprovoznní bývalé silnice III/4501 v úseku Verníovice,Sedmidvory - Louná nad Desnou pro veejnost s pípadným omezením tonáže vozidel do 3,5t. Silnice III/4501 je územn stabilizovaná a nejsou na ní navrhovány úpravy. Pedpokládaná šíková kategorie silnice III/4501 je S 7,5/50. Silnice III/4502 Sobotín - Maršíkov - Louná nad Desnou, Filipová Silnice III/4502 je komunikaní spojnicí Sobotína ve smru na Lounou nad Desnou. Souasn zajišuje obsluhu pilehlé zástavby. Je územn stabilizovaná, bez navrhovaných úprav. Pedpokládaná šíková kategorie silnice III/4502 je S 7,5/50.
62
Silnice III/4503 Sobotín - prjezdná Silnice III/4503 je spojnicí mezi silnicemi I/11 a III/4502. Prochází zastavnou ástí Sobotína - místní ástí Šttínov, zajišuje obsluhu zástavby a má charakter místní komunikace. Silnice III/4534 Javorník - prjezdná Silnice III/4534 prochází v krátkém úseku centrální ástí Javorníka. Má charakter místní komunikace. V návrhu je zachována ve stávající poloze. Silnice III/4535 Uhelná - Nové Vilémovice Tato silnice zajišuje spojení místní ásti Nové Vilémovice s Uhelnou. V zastavném území má charakter místní komunikace, souasn zajišuje obsluhu pilehlé zástavby. Návrh pedpokládá úpravu povrchu silnice, a to zejména v zastavné ásti Nových Vilémovic. Pedpokládaná šíková kategorie mimo zastavné území S 7,5/50. Silnice III/4539 Skorošice - Vidnava Silnice III/4539 je komunikaní spojnicí území v severovýchodním smru a souasn pátení komunikací severní ásti Dolních Skorošic, kde zajišuje pímou obsluhu okolní zástavby. V souvislosti s peložkou silnice I/60 se navrhuje posunutí zaátku silnice III/4539 na kižovatku s peložkou silnice I/60, a to rekonstrukcí stávající místní komunikace. V dalším prbhu je tah silnice III/4539 ponechán ve stávající poloze. Pedpokládaná šíková kategorie mimo zastavné území S 7,5/50. Silnice III/45313 Žulová - Skorošice - Vlice Silnice III/45313 je pátení komunikací centrální ásti Dolních Skorošic a odlouené ásti Petrovice. V tomto zastavném území zajišuje rovnž obsluhu pilehlé zástavby. Na silnici III/45313 jsou sledovány smrové korekce v centrální ásti Dolních Skorošic, odstraující rozhledov závadné místo a výhledová peložka úseku trasy ped vjezdem do Petrovic, odstraující dva píliš malé polomry dvou smrových oblouk. Úprava silnice III/45313 je navržena rovnž v souvislosti s peložkou silnice I/60, a to v míst kížení s její trasou. Pedpokládaná šíková kategorie mimo zastavné území S 7,5/50. Silnice III/45315 Skorošice - prjezdná Silnice III/45315 je krátkou spojkou mezi silnicemi III/45313 a III/45316. Její trasa je územn stabilizovaná. Pedpokládaná šíková kategorie mimo zastavné území S 7,5/50.
63
Silnice III/45316 Žulová - Nýznerov Silnice III/45316 je pátení komunikací Nýznerova, kde koní. Její trasa je územn stabilizovaná. Pedpokládaná šíková kategorie mimo zastavné území S 7,5/50. Silnice III/45317 Vápenná - prjezdná Silnice III/45317 je situována v centrální ásti Vápenné, v krátkém úseku u železniní stanice. Má charakter místní komunikace a je územn stabilizovaná. Silnice III/45318 Jeseník - Lázn Jeseník Silnice III/48318 je komunikaní spojnicí msta Jeseník s Láznmi Jeseník. Zajišuje rovnž obsluhu pilehlé zástavby. Má charakter místní komunikace a je územn stabilizovaná. Pedpokládaná kategorie silnice III/45318 je S 7,5/50. Silnice III/45319 Lipová,lázn - Jeseník Silnice III/45319 je bývalým prjezdním úsekem silnice II/453. Má charakter místní komunikace a je územn stabilizovaná. Pedpokládaná kategorie silnice III/45319 je S 7,5/50. Silnice III/45322 Dolní Údolí - Ondejovice Silnice III/45322 je spojnicí mezi silnicemi II/453 v Dolním Údolí a III/45711 v Ondejovicích. V ešeném území je územn stabilizovaná. Pedpokládaná šíková kategorie silnice III/45322 je S 7,5/50. Silnice III/4571 Travná - Zálesí Silnice III/4571 má v ešeném území pedevším místní význam. Zajišuje pedevším lokální spojení mezi Travnou a Zálesí. Její trasa je územn stabilizovaná. Silnice III/45711 Ondejovice - Dolní Údolí Silnice III/45711 je spojnicí silnic II/453 a II/457. Souasn je pátení komunikací Ondejovic a zajišuje pímou obsluhu pilehlé zástavby. Výhledov je navržena dílí smrová úprava její trasy v Ondejovicích. Pedpokládaná šíková kategorie silnice III/45711 je S 7,5/50. Silnice III/45712 Zlaté Hory - píjezdná Silnice III/45712 je pístupovou komunikací k železniní stanici ve Zlatých Horách. Má charakter místní komunikace a je územn stabilizovaná.
64
8.2 Závr ešení problematiky dopravy patí z hlediska dalšího rozvoje regionu Jeseníky k nejdležitjším souasn podmiujícím faktorm. Jde zejména o zlepšení vnitní a vnjší obslužnosti území a jeho napojení na sí rychlostních silnic v eské a Polské republice s ohledem na rozvoj turismu a oživení podnikání za souasného dosažení bezpenosti a plynulosti dopravy a zlepšení životního prostedí. Z hlediska pedpokládaných pepravních vztah je pro ešené území v silniní doprav prioritní vedení silnic I/11, I/44 a I/60, resp. realizace jejich peložek vetn souvisejících úprav ostatní komunikaní sít. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu je dále podmínn realizací kapacitních parkovacích ploch v jednotlivých oblastech kumulace návštvník s navazujícím integrovaným dopravním systémem hromadné dopravy osob.
65
