3. Rozvojová část Místní akční skupina Veselsko Řečicko o.p.s

Pilotní strategie území MAS Veselsko – Řečicko o.p.s.

3. Rozvojová část Místní akční skupina Veselsko – Řečicko o.p.s.

SPOLUFINANCOVÁNO EVROPSKOU UNIÍ EVROPSKÝM ZEMĚDĚLSKÝM ORIENTAČNÍM A ZÁRUČNÍM FONDEM ( EAGGF)

35


3.1. ÚVOD Rozvojová část obsahuje informace týkající se možnosti využívání finančních prostředků především z programů Evropské unie v letech 2007-2013. Seznamuje se základními dokumenty, na jejichž základě budou rozdělovány finanční prostředky v dalším programovacím období Evropské unie. Rozvojová část strategie obsahuje zhodnocení současné situace v oblastech popsaných v analýze území a také obsahuje návrhy na určení priorit vycházejících z provedených dotazníkových šetření, jednání MAS, analýzy území, vyhodnocení SWOT analýzy území MAS a na základě zkušeností soukromých a veřejných subjektů z realizací projektů a s tím spojeným využíváním podpůrných programů EU a ČR v předchozích letech.

36


3.2. PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ EVROPSKÉ UNIE 2007-2013 SEKTOROVÉ, REGIONÁLNÍ A NÁRODNÍ ROZVOJOVÉ PLÁNY = PŘEDPODKLAD ČERPÁNÍ Z FONDU EVROPSKÉ UNIE V LETECH 2007-2013 V současné době probíhají na všech úrovních státní správy a samosprávy práce na tvorbě strategických dokumentů, které budou podkladem pro čerpání finančních prostředků České republiky v rámci Evropské unie. V následujícím textu uvádíme nejdůležitější dokumenty z pohledu rozvoje venkova a zejména z pohledu dalšího rozvoje území MAS Veselsko - Řečicko. Je nutné upozornit, že v současné době se jedná v některých případech o pracovní verze těchto dokumentů. Konečné verze by měly být zpracovány v průběhu roku 2007 a jejich aktuální znění bude možné nalézt na webových stránkách jednotlivých odpovědných ministerstev, popř. krajského úřadu. •

Národní strategický plán pro rozvoj venkova České republiky na období 2007 – 2013 – NSP

Národní strategický plán rozvoje venkova ČR (NSPRV) vychází z hlavních strategických priorit EU pro léta 2007 – 2013 s důrazem na zvyšování ekonomického růstu, vytváření nových pracovních příležitostí a udržitelný ekonomický rozvoj. V adekvátním rozsahu jsou také respektovány závěry summitů v Lisabonu a Göteborgu. Národní strategický plán rozvoje venkova ČR zajišťuje vazby mezi obecnými cíly evropského rozvoje venkova (vyjádřené Nařízením rady 1698/2005 EZFRV) a cíly rozvoje venkova ČR, odpovídajícími „evropským strategickým vodítkům“, třem strategickým rozvojovým osám (konkurenceschopnost, ochrana přírody, životního prostředí a krajiny a rozvoj a diverzifikace venkovského života). NSPRV také zajišťuje spolupráci a koordinaci s ostatními nástroji politiky ČR a EU (strukturální politika, politika soudržnosti, ochrana životního prostředí a přírodních zdrojů a rybářská politika) s cílem zabránit překryvům ve využívání těchto nástrojů a jejich účinným (efektivním) využíváním vytvářet synergické efekty. Pro Národní strategický plán pro rozvoj venkova České republiky na období 2007–2013 a Program rozvoje venkova České republiky na období 2007–2013 byl termín dokončení 31. 12. 2005. Proces bude dále pokračovat konzultacemi s orgány EU, v rámci kterých mohou být oba dokumenty dále upravovány. Národní strategický plán rozvoje venkova ČR bude realizován v období let 2007 – 2013, zejména prostřednictvím Programu rozvoje venkova (PRV). Program rozvoje venkova je rovněž zpracován podle nařízení Rady č. 1698/2005 o podpoře rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Česká republika předkládá jeden Program rozvoje venkova, který je vymezen a určen pro celé území ČR, s výjimkou hlavního města Prahy.

GLOBÁLNÍ CÍL Rozvoj venkovského prostoru České republiky založit na dodržování principů udržitelného rozvoje, systematickém zlepšování stavu životního prostředí, péči o přírodu a krajinu a snižování negativních vlivu intenzivního zemědělského hospodaření. Vytvořit podmínky pro konkurenceschopnost České republiky v základních potravinářských komoditách s přednostní orientací na kvalitní potraviny, zvýšit podíl produkce uplatnitelné na zahraničních trzích a zvýšit HDP na obyvatele a příjmy venkovského obyvatelstva. Rozšiřovat a diverzifikovat ekonomické aktivity ve venkovském prostoru ČR vedoucí k rozvoji podnikání, tvorbě nových pracovních míst, hospodářskému růstu a ke snížení míry nezaměstnanosti na venkově. Posílit sounáležitost obyvatel na venkově a stabilizovat společenskou strukturu.

37


•

EAFRD – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

EAFRD = nový programový dokument, který od r. 2007 nahradí současný Horizontální plán rozvoje venkova Priority EAFRD: OSA I – Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví OSA II – Zlepšování životního prostředí a krajiny OSA III – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova OSA IV - Leader OSA I Cíl osy 1: Vytvořit silné a dynamické zemědělsko-potravinářské odvětví OSA I je zaměřena na zlepšování konkurenceschopnosti zemědělského a lesnického sektoru prostřednictvím podpory inovací při zemědělské a potravinářské výrobě a prostřednictvím investic s cílem restrukturalizovat zemědělství. OSA II Cíl osy 2: Vytvořit multifunkční zemědělské a lesnické systémy prospěšné životnímu prostředí, přírodě a krajině Osa 2 je orientována zejména na podporu zemědělských postupů šetrných k životnímu prostředí ve venkovské krajině. Ochranou životního prostředí a přírodních zdrojů přispěje k realizaci zemědělské a lesnické sítě Natura 2000, k obrácení úbytku biologické rozmanitosti, k ochraně vody a ke zmírňování změn klimatu. OSA III Cíl osy 3: Vytvořit různorodé pracovní příležitosti a prorůstové podmínky pro atraktivní život na venkově Osa 3 se zaměřuje posílení diverzifikované tváře venkova, který by skýtal podmínky pro vytváření pracovních míst v různých oborech (využívajících výhod venkova – např. cestovní ruch) pro všechny skupiny lidí, zejména těch, kteří pracovní uplatnění nacházejí hůře (ženy, mladí a na druhé straně starší lidé). Atraktivita venkova pro bydlení a podnikání je v rámci osy 3 zvyšována modernizací místní infrastruktury a podporou zakládání nových podniků, školením a odborným vzděláváním. OSA IV Cíl osy 4: vytváření a rozvoj místních partnerství Metoda Leader umožňuje spojit cíle konkurenceschopnost, životní prostředí a kvalitu života, diverzifikaci. Integrovaný přístup pomůže chránit a rozšiřovat místní přírodní a kulturní dědictví, zvyšovat povědomí o ochraně životního prostředí, podporovat výrobu specialit, cestovní ruch, obnovitelné zdroje a energii a investovat do nich. Hlavním smyslem metody Leader je vytváření a rozvoj místních partnerství a místních rozvojových strategií na principu decentralizovaných aktivit vedených zdola nahoru; pro tuto osu platí všechny výše uvedené priority s tím, že jsou přizpůsobené pro místní, nebo regionální strategie, místní partnerství a spolupráci. Rozložení finančních prostředků v rámci jednotlivých os EAFRD Osy OSA I Z osy IV OSA II Z osy IV OSA III Z osy IV OSA IV celkem Technická pomoc Celkem

Veřejné zdroje (v mil. Kč) Celkem EAFRD ČR 3 107 2 330 777 67 54 13 7 156 5 725 1 431 72 58 14 2 349 1 762 587 510 408 102 650 520 130 67 50 17 13 329 10 387 2 942

Podíl os z EAFRD v % Minimální skutečný 10 22,39 25 55,01 10 16,93 5 5,00 max. 4 0,48 99,81

Limit spolufinancování EU v % 75 80 80 80 75 80 80 75 -

Zdroj: Národní strategický plán rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 (duben 2006), www.mze.cz

38


• Národní rozvojový plán ČR na léta 2007 – 2013 - NRP Zpracování NRP 2007 – 2013 je důležitým mezníkem postupu příprav na další programové období. NRP obsahuje strategii (priority a dílčí cíle) pro další období realizace programů fondů EU a to včetně návrhu struktury a zaměření jednotlivých operačních programů a nastavení systému jejich koordinace na národní úrovni. NRP je klíčový dokument pro čerpání peněz z fondů EU v příštím programovacím období 2007 – 2013. Prostřednictvím programů fondů EU může ČR v budoucnu získat až sto miliard korun ročně. Globální cíl Národního rozvojového plánu je možno definovat jako: Udržitelný rozvoj založený na konkurenceschopnosti. 22. února 2006 byl Národní rozvojový plán projednán vládou ČR. Nová architektura politiky soudržnosti EU v letech 2007-13: tři priority • •

•

Konvergence: podpora růstu a tvorby pracovních míst v nejméně rozvinutých členských zemích a oblastech Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: regionálních programů pro regiony a orgány regionálním správy podporující ekonomické změny v průmyslových, městských a venkovských oblastech Evropská územní spolupráce: podpora harmonického a vyváženého rozvoje na území Unie.

Schéma návrhu rozložení operačních programů NRP v letech 2007 - 2013:

39


Při rozpracování alokace finančních prostředků mezi operační programy a prioritní oblasti se vycházelo z navrhované alokace prostředků mezi operační programy v Národním rozvojovém plánu ČR na léta 2007-2013. Rozložení prostředků reflektuje priority České republiky ve vazbě na strategické dokumenty Evropské unie. K faktorům, které významně ovlivnily konečnou výši alokace v jednotlivých kategoriích, byly mimo jiné priority krajů, zkušenosti z dosavadního průběhu čerpání strukturálních fondů, doporučení Evropské komise a závazky vyplývající z přístupové smlouvy. Rozdělení finančních prostředků SF a FS v ČR mezi operační programy pro období 2007 - 2013 v cíli Konvergence (bez domácího spolufinancování) Název OP

Mil EUR (odhad)

OP Podnikání a inovace OP Výzkum a vývoj pro inovace OP LZ a Zaměstnanost OP Vzdělávání a pro konkurenceschopnost OP Životní prostředí OP Doprava Integrovaný operační program Regionální operační programy OP Technická pomoc Celkem

3 041,2 2 070,6 2 588,2 1 811,8 5 176,5 5 564,7 1 941,2 3 429,4 258,8 25 882,3

Prioritní oblast (v %)

% 11,75 8,0 10,0 7,0 20,0 21,5 7,5 13,25 1,0 100,0

19,75 17,00 41,50 20,75 1,00 100,0

Srovnání rozložení finančních zdrojů v současném (2004 - 2006) a budoucím (2007 - 2013) programovém období 2004 – 2006 Fond soudržnosti OP Infrastruktura OP Průmysl a podnikání

53,6%

41,5%

11,7%

19,75%

OP Rozvoj lidských zdrojů

16,4%

17,0%

SROP

18,3

20,75% 1,75%

2007-2013 20,0% OP Životní prostředí 21,5% OP Doprava 11,75% OP Podnikání a inovace 8,0% OP Výzkum a vývoj pro inovace 10,0% OP LZ a Zaměstnanost 7,0% OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost 4,5% IOP 13,25% ROP 1,0% OP Technická pomoc

Mil EUR 5 176,5 5 564,7 2 070,6 2 588,2 1 811,8 1 941,2 3 429,4 258,8

Nejvíce peněz z fondů EU v letech 2007 – 2013 je určeno na rozvoj dopravy. Je to více než pětina z celkového objemu vyhrazeného pro ČR. Peníze budou směřovat zejména na vybudování prioritních dopravních staveb, tedy dálnic a železničních koridorů, na ekologickou dopravu atd. Druhou oblastí, kam mohou jít značné finanční prostředky, je životní prostředí. Z celkového objemu vyhrazených peněz je to přesně pětina prostředků.

40


• Strategie regionálního rozvoje České republiky na léta 2007 - 2013 Strategie regionálního rozvoje České republiky (dále jen "SRR ČR") se pořizuje jako základní dokument politiky regionálního rozvoje podle § 5 zákona č. 248/2000 Sb.,o podpoře regionálního rozvoje. Prvním koncepčním materiálem na úseku regionální politiky byla Strategie regionálního rozvoje ČR přijatá vládou v roce 2000. Cílem aktualizace SRR ČR je implikace nových nařízení EU v oblasti politiky hospodářské a sociální soudržnosti do strategie, priorit a opatření české regionální politiky. Dokument bude určovat orientaci politiky regionálního rozvoje České republiky v období let 2007 - 2013. Vychází ze "Strategie udržitelného rozvoje České republiky" a v ekonomické oblasti ze zpracovávané "Strategie hospodářského růstu". V oblasti politiky soudržnosti naváže SRR ČR na její základní programové dokumenty na národní úrovni "Národní rozvojový plán" a "Národní strategický referenční rámec". Zpracovatelem SRR ČR je Ministerstvo pro místní rozvoj, odbor regionálního rozvoje. Cílem strategie je formulování témat a aspektů významných pro podporu regionálního rozvoje a zahrnutí regionální dimenze do těchto politik tam, kde je to účelné a potřebné. Strategie regionálního rozvoje tak představuje strategickou orientaci pro budoucí programy regionálního rozvoje na centrální i regionální úrovni. • Regionální operační program NUTS II Jihozápad Ve spolupráci Plzeňského kraje a Jihočeského kraje zahájena příprava Regionálního operačního programu, jenž bude základním dokumentem regionu soudržnosti Jihozápad pro čerpání finančních prostředků ze Strukturálních fondů Evropské unie pro období let 2007 až 2013. Práce na tvorbě potrvají ještě během roku 2006.

• Program rozvoje kraje od r. 2007 vč. akčních plánů pro jednotlivé roky Zpracování strategických dokumentů, zabývajících se rozvojem jednotlivých krajů, je povinností regionálních samospráv. Základním dokumentem strategie regionálního rozvoje na úrovni kraje je Program rozvoje územního obvodu kraje. Jihočeský kraj v současné době zpracovává Program rozvoje Jihočeského kraje na období 2007 – 2013. Stejně jako v minulých letech bude PRK obsahovat strategické vize a cíle, která budou následně realizována formou grantových programů a projektů.

41


Využití programu LEADER v letech 2007 – 2013 V dalším programovacím období EU 2007 – 2013 bude program LEADER jedním ze stěžejních programů, které umožní získat potřebné finanční prostředky na rozvoj venkova. V současné době je program LEADER ve fázi vyjednávání konkrétních podmínek, vč. těch finančních. Řádově se ale bude jednat o několik desítek milionů korun ročně, kterými budou jednotlivé MAS disponovat. Následující text je proto věnován tomuto programu, jeho historii, principům a poslání pro český venkov. • Historie a poslání programu LEADER Program Leader existuje v obměnách od první poloviny devadesátých let. Program Leader napomáhá především rozvoji venkova členských států EU. Leader I Leader II Leader+ Leader ČR Osa IV - LEADER

1991 - 1994 1994 - 1999 2000 - 2006 2004 - 2006 2007 - 2013

Leader – principy a cíle: - Partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem - Důraz na přístup „zdola“ = podpora regionální identity - Zlepšení organizačních schopností místních komunit - Decentralizované řízení - Meziúzemní a mezinárodní spolupráce (projekty spolupráce) - Budování sítí, hledání nejlepší praxe - Realizace místních rozvojových strategií - Zapojení venkovských regionů pomocí metody Leader LEADER = nová forma zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení místního ekonomického prostředí, zhodnocení místních přírodních a kulturních zdrojů • Leader – nová šance pro český venkov V České republice se program Leader začal uplatňovat od vstupu ČR do Evropské unie, tedy od r. 2004. Jedná se o program Leader+ a program Leader ČR Program Leader v ČR: Leader+ - v gesci Ministerstva zemědělství a Státního zemědělského a intervenčního fondu, realizace v rámci Operačního programu Zemědělství Podpora neinvestičních projektů Spolufinancováno za podpory EU Investiční záměr b) Realizace strategie – podpora realizace konkrétních projektů Investiční záměr c) Příprava MAS na LEADER 2007 – 2013 (založení MAS, tvorba strategie, příprava na realizaci projektů) Leader ČR – v gesci Ministerstva zemědělství a Zemědělské agentury a pozemkového úřadu Podpora investičních projektů Spolufinancováno ze SR

42


Počty MAS v ČR zapojených v rámci programu Leader+ a Leader ČR V letech 2004-2006 Počet MAS Počet využívajících Celková částka Program Leader Období podpořených program podpory projektů Leader 2004 16 MAS 70 80 mil. Kč Národní program 1) 2005 21 MAS 94 70 mil. Kč Leader ČR 2006 23 MAS ---2) 70 mil. Kč Inv. záměr a) 10 MAS ---2) 149 mil. Kč 2004-2006 realizace OP RVMZ strategie MAS Leader+ Inv. záměr c) 1. výzva 33 MAS 33 16,575 mil. Kč osvojování 2. výzva 33 MAS 33 18,79 mil. Kč schopností 3) 2) 3. výzva 58 MAS ------2) 1) 2) 3)

O Statut Leader ČR žádalo celkem 41 MAS, z 21 vybraných MAS bylo 7 MAS z jižních Čech. V současné době probíhá realizace, počet podpořených projektů zatím není znám Jedná se o počet zaregistrovaných MAS v této výzvě, výsledky výběru zatím nejsou známy (stav k 1.6.2006)

Význam metody LEADER pro český venkov v letech 2007-2013 • mobilizuje místní subjekty, aby si uvědomili problémy svého regionu a začali se starat o jeho budoucnost • jeho přístup k územnímu rozvoji je decentralizovaný, integrovaný a uplatňuje princip „zdola – nahoru“ • výměnou a přenosem zkušeností a vytvářením sítí otevírá venkovské oblasti dalším regionům • dokáže vzít v úvahu akce malého rozsahu, neboť pro navrhovatele malých projektů jsou k dispozici administrativní, odborní a finanční prostředníci • podporuje vzájemné spolupráce všech subjektů na venkově • o projektech rozhodují lidé, kteří svůj region znají • přispívá k rozvoji komunit

43


3.3. SMĚRY ROZVOJE REGIONU MAS V této části strategie jsou navrženy směry rozvoje regionu MAS v dalších letech. Je zhodnocen současný stav v jednotlivých jmenovaných oblastech, definována problémová místa a určeny aktivity, které mohou vést k naplnění jednotlivých prioritních oblastí. Cíle MAS byly definovány na setkáních členů MAS, pomocí dotazníkových šetření v obcích a na základě podrobné analýzy problémových okruhů území MAS: -

rozvoj místního partnerství a využití vnitřního potenciálu území MAS zlepšení řízení a mobilizace rozvojového potenciálu území MAS podpora zlepšení kvality života na území MAS

Celková vize rozvoje území MAS MAS si klade za cíl především vytvořit odpovídající podmínky pro lepší kvalitu života svých obyvatel s ohledem na využití znalostí a tradic komunit, kulturních a přírodních zdrojů regionu MAS. Vytvořit rovnoměrný růst obcí a měst na území MAS zejména aktivním zapojením obyvatel, organizací, podnikatelů. Tím přispět ke zlepšení jejich vzájemné spolupráce, zatraktivnit území MAS pro rozvoj podnikatelských aktivit, dále pro život obyvatel, pobyt návštěvníků, zejména zajištěním dostupnosti bydlení, požadovaných služeb a zvýšení pořádku a bezpečnosti.

Návrh dalšího možného rozvoje MAS – naplnění cílů a vizí MAS Návrhy vychází ze současné aktuální situace: V období 2007-2013 se předpokládá přijetí cca 70 MAS v programu LEADER. V současné době je v ČR již více než 150 MAS. Podpořeny budou MAS, které již mají zkušenosti s formou programu Leader (Leader ČR, Leader+). Zřetel bude brán mimo jiné i na počet obyvatel na území MAS. Z tohoto pohledu se jeví jako reálnější a z pohledu dalšího strategického rozvoje MAS varianta spojení s MAS Třeboňsko. Vzhledem k výše uvedeným důvodům zahájila MAS Veselsko – Řečicko o.p.s. vyjednávání se sousední MAS Třeboňsko o možnosti a případných vzájemných výhodách spojení těchto dvou MAS. Využití především metody LEADER v letech 2007-2013 jako nástroje pro rozvoj území MAS Využití dalších rozvojových programů v rámci EU a ČR pro rozvoj území MAS Využití znalostí členů a pracovníků MAS a vytvořené organizační a administrativní struktury – nabídka poradenské činnosti (tvorba projektů a žádostí, pomoc při vyhledávání dotačních programů apod.) Analýza problémových okruhů území V rámci analýzy problémových okruhů byly osloveny především obce, aby označily nejdůležitější problémy svého území. Nejčastěji byla označována problematika technické infrastruktury obcí, jmenovitě odkanalizování a čištění odpadních vod v obcích, stav silniční sítě a místních komunikací a problematika dostupnosti finančních prostředků na realizaci projektů. Problémové okruhy byly označeny dle známek 1-5 (1- nejvyšší priorita, 5 – nejmenší priorita). Tři nejčastěji zmiňované problémové okruhy obdrželi průměrnou známku priority: Odkanalizování a čištění odpadních vod 1,64 Stav silniční sítě a místních komunikací 2,06 Dostupnost finančních prostředků na realizaci projektů 2,70 Za výše uvedenými nejvýznamnějšími problémy následovala otázka pracovních příležitostí žen, dopravní obslužnost a rozvoj cestovního ruchu. Konkrétní popis problémových okruhů je uveden v příloze č. 5.

44


Na základě výše uvedených analýz a postupů pak byly určeny následující prioritní oblasti území Místní akční skupiny Veselsko – Řečicko o.p.s..

Prioritní oblasti: 3.3.A

Cestovní ruch

3.3.B

Lidský potenciál

3.3.C

Životní prostředí

3.3.D

Infrastruktura

3.3.E

Ekonomické prostředí

3.3.F

Občanská vybavenost

3.3.G

Rozvoj území

Očekávané přínosy postupné realizace jednotlivých aktivit: - vznik nových pracovních míst - zachování tradic venkova - zlepšení kvality života obyvatel - zvýšení obratu příjemců podpory - příliv návštěvníků do regionu - dotace přináší subjektům úsporu, kterou mohou použít na svůj další rozvoj

45


3.3.A CESTOVNÍ RUCH SWOT analýza

• • • • • •

• • • • •

SILNÉ STRÁNKY Region s kvalitním životním prostředím Množství přírodních zajímavostí (řeka Lužnice a její meandry, rybníky, pískovny) Region s dobrým spojením z dalších částí Jihočeského kraje i z jiných míst ČR (dobré vlakové i silniční spojení) Řada sportovních a společenských akcí pro veřejnost zejména v letní sezóně Atraktivní památky selského baroka, zámek Červená Lhota Regionem vede mezinárodní cyklotrasa Greenways Praha - Vídeň

• • • • •

PŘÍLEŽITOSTI Využití společné prezentace regionu Využití blízkosti atraktivních měst a míst ve prospěch dalšího rozvoje cestovního ruchu (lázeňské město Třeboň) Vytvoření nových produktů cestovního ruchu (např. systém půjčování kol a lodí) Rozšíření a propojení cyklistických a pěších stezek Podpora aktivit, které prodlouží sezónu v regionu

• • •

SLABÉ STRÁNKY Sezónní možnosti ubytování (květen – září) Malá kvalita ubytovacích a stravovacích zařízení Nekoordinovaná propagace atraktivit regionu Neexistující výraznější spolupráce mezi podnikatelskými subjekty Nedostatek mimosezónních aktivit

OHROŽENÍ Omezení z pohledu cestovního ruchu v rámci CHKO a území Natura2000 Nízká úroveň ubytovacích a stravovacích kapacit a jejich sezónnost Nedostatečná kapacita ubytovacích a stravovacích služeb zejména v malých obcích

Současná situace, možnosti rozvoje: Území MAS lze označit za typicky venkovský region, s poměrně dobrým potenciálem pro rozvoj šetrné turistiky – cykloturistika, pěší turistika, vodáctví. Většina atraktivit vychází z charakteru krajiny – množství rybníků, řeka Lužnice, ráz krajiny, zanechaná přírodní a kulturní dědictví s vysokou historickou hodnotou – architektura selského baroka v obcích, množství pořádaných tradičních akcí zejména v letní sezóně. Je třeba podpořit projekty vedoucí ke zvýšení standartu ubytování a stravování v regionu. Řada ubytovacích a stravovacích kapacit se nachází pouze v centru regionu MAS – Veselí nad Lužnicí, popř. Kardašově Řečici. Je nutné zdůraznit, že většina ostatních kapacit je nabízena a využívána především v letní sezóně (tj. od května do září). Také úroveň těchto kapacit je značně rozdílná. Převažuje ubytování v soukromí - penziony nebo v ubytovnách s nižší kvalitou a nedostatečným vybavením. Všeobecně je v území nedostatek ubytovacích kapacit. Důležité je využití polohy regionu – „vstupní brána“ do jižních Čech ze severovýchodu, blízkost atraktivního území Třeboňska. V regionu rovněž chybí kvalitní zázemí pro sporty – koupaliště, vybavená a dostupná hřiště. Přímý dopad na ekonomiku a rozvoj regionu MAS bude mít jistě i případně začlenění rybniční soustavy Třeboňska na Seznam přírodního a kulturního dědictví UNESCO. V jednání je začlenění rybníků, které se nachází jižně od Veselí nad Lužnicí a spadají do katastrů členských obcí MAS (např. jezero Horusice, rybník Švancenberk).

46


Ze zpracované analýzy území v oblasti cestovního ruchu je patrné, že obce mají zájem o podporu rozvoje cestovního ruchu. Více než 17% návrhů projektů se týkají této oblasti. Prioritním zájmem je zlepšení a rozšíření sítě cyklotras v regionu, vč. souvisejícího vybavení – odpočívadla, informační tabule o zajímavostech v okolí jednotlivých zastávek apod. a dále zlepšení stavu možností ubytování s důrazem na zvýšení kvality. Opatření v rámci priority: Podpora šetrné turistiky – podpora agroturistiky, budování hipotras, cyklotras atd. Podpora sportu - budování zázemí pro sporty, koupaliště Rozvoj turistické infrastruktury - zvýšení standardu ubytování a stravování, budování cyklostezek a naučných stezek (vč. doprovodné infrastruktury – informační tabule, odpočívadla atd.) A.4 Zvýšení povědomí o regionu – především prostřednictvím zlepšení a zintenzivnění propagace akcí konaných v jednotlivých obcích a pořádaných jednotlivými subjekty A.5 Zaměření se na management destinace = ucelenou propagaci regionu, vč. veškerých jeho atraktivit, upoutání návštěvníka a zákazníka (kvalitní služby a dostupnost infocenter, kvalitní značení cyklo- a pěších tras vč. upoutávek na jednotlivé zastávky – přírodní, kulturní hodnoty, vytvoření zajímavé, ucelené a informativní webové prezentace apod.) A.6 Podpora podnikatelských aktivit v cestovním ruchu A.7 Podpora nových a chybějících služeb v cestovním ruchu A.8 Podpora spolupráce subjektů v cestovním ruchu (např. tvorba společných produktů cestovního ruchu) A.9 Podpora péče o kulturní a historické dědictví (památky, tradice) A.10 Tvorba produktů v cestovním ruchu A.1 A.2 A.3

47


3.3.B LIDSKÝ POTENCIÁL SWOT analýza

• •

• • • •

SILNÉ STRÁNKY Uchované tradice v obcích (masopusty, poutě) Existence spolkového života (řada neziskových organizací a spolků – hasiči, sportovci)

PŘÍLEŽITOSTI Podpora aktivit mládeže Podpora spolkového života – podpora akcí obyvatel a jejich sdružení Podpora mladých rodin – např. nabídka volnočasových aktivit pro děti a mládež Intenzivní zapojení veřejnosti do procesu budování a rozhodování

•

SLABÉ STRÁNKY Trend migrace obyvatel (malé vazby s komunitou v obcích)

• • •

OHROŽENÍ Stárnutí populace Nezájem obyvatel o dění v obci Odliv obyvatel do atraktivnějších částí území ČR

Současná situace, možnosti rozvoje: Prakticky ve všech obcích existují různé kulturní a sportovní spolky, které se starají o uchování tradic a rozvoj aktivit občanů. Je ale třeba tyto aktivity obyvatel dále podporovat a přispět k jejich rozvoji a uchování a také zajistit odpovídající kvalitu života lidem na venkově: • Vytvořit podmínky pro spolupráci obyvatel a sociální integraci • Podporovat všechny životaschopné kulturní formy v regionu • Udržet dostupnost sociálních a zdravotních služeb, případně přispět k jejich optimalizaci z hlediska demografického vývoje • Udržet mladé rodiny na venkově Opatření v rámci priority: B.1 B.2 B.3 B.4 B.5 B.6 B.7

Zlepšení situace v sociální oblasti – péče o staré a postižené občany, využití volného času dětí a mládeže, budování chráněného bydlení a dílen Podpora aktivit neziskových organizací Podpora pořádání akcí, finanční záštita nad akcemi. Zapojení veřejnosti do spolkového života obce Podpora kultury, sportu a volného času – péče o stávající sportoviště, rozvíjení činností kulturních institucí Podpora spolupráce škol, rodičů, zaměstnavatelů Prevence kriminality Obnova a vytváření tradic

48


3.3.C. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY kvalitní životní prostředí bez větších ekologických zátěží Množství přírodních zajímavostí a naučných stezek (řeka Lužnice a její meandry, rybníky, pískovny) Zachovalá, ekologicky hodnotná venkovská příroda a krajina (CHKO Třeboňsko, území Natura2000 s řadou vzácných rostlin a živočichů) Žádné nebezpečné ekologické zátěže

• • •

• • • •

• •

PŘÍLEŽITOSTI Podpora vzdělávání obyvatel v oblasti ochrany životního prostředí Realizace protipovodňových opatření Podpora využití alternativních zdrojů energií

• •

•

SLABÉ STRÁNKY Nízké povědomí obyvatel o otázkách ochrany životního prostředí Převážná většina domácností a subjektů využívá tuhá paliva

OHROŽENÍ Častý výskyt povodňových situací Omezení podnikatelských aktivit a aktivit obcí v souvislosti se začleněním některých oblastí regionu do lokalit Natura2000 a přísného režimu v CHKO Třeboňsko Zhoršení kvality ovzduší permanentním využíváním pouze tuhých paliv

Současná situace, možnosti rozvoje: Region MAS je typickou venkovskou krajinou, která se vyznačuje minimální průmyslovou zátěží a prakticky bez zátěží ekologických. Jak již bylo uvedeno v analýze území, část regionu MAS spadá do CHKO Třeboňsko. Na katastrech některých obcí byly zároveň vyhlášeny lokality Natura2000, což sebou přináší určitá omezení. V posledních letech je na území regionu častý výskyt povodní, což do značné míry ovlivňuje všechny oblasti – od cestovního ruchu, přes stránku hospodářského vývoje, až po otázku ochrany životního prostředí. Zatím nejhorší povodně se v obcích regionu vyskytly v letech 2002 a 2006. V souvislosti s vyhlášením lokalit Natura2000 a s CHKO Třeboňsko je třeba zohlednit péči o všechna chráněná území a prvky v regionu. Nalezení souladu mezi enviromentálními standardy a programy a potřebami samospráv a soukromých subjektů. Zaměřit se na propagaci principů směřujících k trvale udržitelnému rozvoji. Podpořit koncepční řešení nakládání s odpady a ochranu povrchových i podpovrchových vod. Podpořit zavádění technologií zaměřených na energetické využívání zemědělské a lesnické produkce. Realizovat efektivně protipovodňová opatření. Opatření v rámci priority: C.1 C.2 C.3 C.4 C.5 C.6 C.7 C.8 C.9 C.10 C.11

Odbahňování a revitalizace rybníků a říčních toků Realizace protipovodňových opatření Řešení otázky odpadového hospodářství (sběrné dvory, třídění odpadu,….) Revitalizace krajiny Pozemkové úpravy Podpora ekologické výchovy Podpora úspory energií u stavebních objektů Podpora zavádění nových technologií zaměřených na využívání obnovitelných zdrojů Enviromentální koncepce obcí Rekultivace skládek Obnova a uchování významných krajinných a přírodních památek

49


3.3.D INFRASTRUKTURA SWOT analýza •

• • • •

SILNÉ STRÁNKY Dobrá dostupnost území – důležité železniční a silniční spojnice (např. silnice E55, Veselí nad Lužnicí jako dopravní uzel České Budějovice – Praha, spojení Třeboň – České Velenice – hranice Rakousko)

• • • •

PŘÍLEŽITOSTI Využití alternativních zdrojů vytápění Rozšíření a propojení systému cyklistických tras a stezek Vybudování optimální varianty dálnice D3 a IV. železničního koridoru Podpora výstavby kanalizací a ČOV

• •

SLABÉ STRÁNKY Špatný stav místních komunikací Převažuje využívání tuhých paliv Špatný stav kanalizačních sítí Chybějící systém čištění odpadních vod – možný vliv na stav životního prostředí OHROŽENÍ Chybějící projektová dokumentace Malé finanční možnosti obcí

Současná situace, možnosti rozvoje: Pro dopravu v regionu má největší význam doprava silniční a železniční. Většina místních komunikací vykazuje průměrný, spíše špatný stav. Není ale bohužel v moci mnoha obcí, zafinancovat opravy a rekonstrukce těchto komunikací. Z hlediska vodohospodářské infrastruktury je situace příznivější. Je ale třeba zlepšit vybavení obcí kanalizacemi a čistírnami odpadních vod. Cílem je zajištění odpovídající technické kvality v oblasti dopravní, vodohospodářské a energetické infrastruktury. Zejména menší sídla se potýkají s nedostatečným technickým zázemím. Zajištění dostatečné technické infrastruktury je přínosem nejen pro obec samotnou a její obyvatele, ale je i základem pro další rozvoj obce v dalších ekonomických oblastech – rozvoj podnikatelského sektoru, zlepšení atraktivity obce pro návštěvníky a obyvatele atd. V popředí zájmů obcí stojí především vodohospodářská infrastruktura – rekonstrukce, opravy a výstavby kanalizací, ČOV ve stávajících, ale i v nových zástavbách. Důsledná ochrana podzemních vodních zdrojů. Dopravní infrastruktura – provádění rekonstrukcí a obnova místních komunikací, vč. doprovodné infrastruktury (chodníky, parkoviště). Vyřešení dopravního spojení některých obcí s centry regionu. Např. o víkendech je v mnoha obcích dopravní spojení nulové. Vyzdvihnutí těchto spojů i z hlediska rozvoje turistického ruchu na území MAS. Vybudování optimální varianty dálnice D3 a IV. železničního koridoru. Alarmujícím faktorem je využití surovin na výrobu tepla. Stále více než 85% domácností a firem využívá tuhá paliva. Procento využití alternativních zdrojů vytápění je mizivé. Obce si ale tento neutěšený stav uvědomují a mají zájem na zavádění, případně rozšíření tohoto způsobu vytápění. Opatření v rámci priority: D.1 D.2 D.3 D.4 D.5 D.6 D.7

Podpora výstavby a obnovy kanalizací Podpora výstavby a obnovy ČOV Využití alternativních zdrojů vytápění Rekonstrukce a obnova místních komunikací Rozvoj informačních sítí Podpora obnovy a výstavby doprovodné infrastruktury – odpočívadla, parkoviště, chodníky atd. Infrastruktura cestovního ruchu – cyklotrasy, hipotrasy

50


3.3.E EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ SWOT analýza

• • •

SILNÉ STRÁNKY Historická tradice zemědělské výroby Velká řada drobných řemesel (služby pro obyvatele a návštěvníky) Poměrně nízká míra nezaměstnanosti

• • • •

• • • • •

PŘÍLEŽITOSTI Podpora tradičních řemesel Diverzifikace aktivit zemědělských subjektů Vzdělávací programy pro podnikatelské subjekty Poradenská činnost pro malé a střední podnikatele Podpora dalšího vzdělávání obyvatel

• •

SLABÉ STRÁNKY Převaha ekonomicky neaktivního obyvatelstva (stárnutí populace) Není zastoupeno střední ani vysoké školství (lidé za vzděláním dojíždějí nebo se stěhují) Nedostatek vhodných ploch a objektů pro podnikatelské účely (chybí podnikatelské zóny, pozemky, budovy) Nedostatek pracovních příležitostí v mikroregionu OHROŽENÍ Většinu pracovních míst tvoří pracovní místa v zemědělství a v cestovním ruchu Odchod mladých lidí do větších měst – za vzděláním, za prací

Současná situace, možnosti rozvoje: Převažující výskyt orné a jinak zemědělsky využívané půdy (okolo 64%). Více než 12% z celkového počtu podnikatelských subjektů působících na území MAS tvoří zemědělská družstva, samostatně hospodařící rolníci a další subjekty podnikající v zemědělství, lesnictví a rybolovu. V regionu není zastoupeno střední a vysoké školství, což má za následek odliv obyvatel za vzděláním i za prací. V regionu je poměrně nízká míra nezaměstnanosti. Hrozbou ale může být zaměření pracovních míst převážně do oblasti zemědělství a cestovního ruchu. Předmětem aktivit obcí by měla být mimo jiné koordinace přípravy rozvojových ploch a objektů, včetně promítnutí do ÚPD, připravovat a trvale udržovat vhodné pozemky a objekty pro případné investice. Opatření v rámci priority: E.1 E.2 E.3 E.4 E.5 E.6 E.7 E.8

E.9 E.10 E.11

Podpora investičních záměrů Využití brownfields v podnikání Podpora tradičních řemesel Podpora značení a odbytu místních produktů Podpora diverzifikace zemědělství i ostatních podnikatelských aktivit Podpora modernizace zemědělských podniků Vzdělávací programy pro podnikatele Podpora rozvoje struktury vzdělávání v regionu – vzdělávací programy pro podnikatele, seniory, rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané, rozvoj předškolních a školních zařízení apod. Poradenská pomoc pro malé a střední podnikatele Spolupráce s organizacemi zabývajícími se servisem pro podnikatele (agrární komora, hospodářská komora) Kroky směřující ke snížení nezaměstnanosti – podpora podnikatelských aktivit

51


3.3.F. OBČANSKÁ VYBAVENOST SWOT analýza

•

• •

SILNÉ STRÁNKY Péče obcí o veřejný majetek

• •

PŘÍLEŽITOSTI Podpora bytové výstavby Úpravy veřejných ploch a prostranství = zlepšení kvality života obyvatel a zvýšení atraktivity obce z hlediska cestovního ruchu

•

SLABÉ STRÁNKY Finanční náročnost projektů

OHROŽENÍ Chátrání obecních budov = zhoršení vzhledu obcí

Současná situace, možnosti rozvoje: Cílem priority je podpora realizace projektů vedoucích ke spokojenému životu obyvatel na venkově formou budování a modernizace kvalitního zázemí obcí, ale i rozvoje služeb (např. školní autobus, pojízdná prodejna, lékařská péče atd.). Nejvíce projektových návrhů je zaměřeno právě na zlepšení stavu občanské vybavenosti (více než 28%). Jedná se o zlepšení vzhledu obcí (úprava zeleně, parků, míst setkávání obyvatel, oprava památek), zlepšení technického stavu a vzhledu obecních budov (knihovny, obecní úřady), vč. řešení jejich využitelnosti, podpora bydlení na venkově (příprava pozemků, ZTV apod.) atd.

Opatření v rámci priority: F.1 F.2 F.3 F.4 F.5 F.6 F.7 F.8 F.9

Budování systému varování a vyrozumění obyvatel Rekonstrukce a obnova veřejného osvětlení, elektrifikace Opravy obecních budov a jejich využití pro občany (knihovny, klubovny, zlepšení vzhledu obecních úřadů atd.) Úpravy veřejných ploch a prostranství (návsi, parky, odpočinková a klidová místa) Veřejná zeleň Tvorba ÚPD obcí Podpora bytové výstavby Podpora tvorby projektové dokumentace Podpora služeb pro obyvatele související s občanskou vybaveností

52


3.3.G. ROZVOJ ÚZEMÍ SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

MAS • MAS je založena a má za sebou úspěšnou administraci programu Leader ČR 2005 • Vznik MAS – spojení soukromých a veřejných subjektů s cílem řešení společných problémů v území MAS • Předpokladem úspěšné MAS je otevřenost této společnosti vůči veřejnosti • Podpora rozvoje spolupráce na regionální úrovni • Příprava projektů, které přispějí k rozvoji regionu • Zapojení veřejnosti do rozvoje území

MAS • Současný „nesoulad“ mezi potřebami obcí, jejich obyvatel a podnikatelských subjektů • Možný střet zájmů veřejných a soukromých subjektů při projednávání strategie, navržených projektů (strategie je výsledkem kompromisu, který respektuje názory všech (veřejných i soukromých subjektů), který ale nemusí vždy plně uspokojit

PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ MAS • Zásadní změny v dotační politice státu pro období 2007-2013 • Způsob financování projektů (nejdříve zaplať, potom dostaneš) – nevýhodné pro příjemce dotací • Nevyjasněná pravidla v oblasti čerpání dotací pro rozvoj venkova v novém programovacím období EU 2007-2013 = brzdí připravenost MAS a žadatelů na využívání fondů EU a ČR • Odlišné pohledy soukromých a veřejných subjektů na problematiku rozvoje venkova • Velká většina představitelů obcí jsou ve svých funkcích neuvolněni

MAS • Snaha představitelů samospráv o neustálý rozvoj obcí (veřejně přístupný internet, údržba kulturních a sportovních zařízení, péče o vzhled obce, podpora aktivit obyvatel) • Vznik dialogu mezi podnikateli a obcemi • Využívání dalších zdrojů při získávání finančních prostředků na realizaci projektů (EU, stát, kraj,…) • Spolupráce se sousedními regiony při řešení společných otázek, navázání kontaktů se zahraničními regiony – získávání nových zkušeností • Další možnosti získávání finančních prostředků prostřednictvím MAS – zejména metodou Leader

Současná situace, možnosti rozvoje: MAS funguje od roku 2004 jako administrátor programu Leader ČR, jako realizátor celé řady seminářů pro veřejnost. Funguje rovněž jako servisní organizace pro své členy i pro širokou veřejnost – zajišťuje poradenskou činnost, vyhledávání zdrojů financování projektů obcí i soukromých subjektů, zpracovává strategie a další rozvojové dokumenty území a jejich aktualizace. Pro další rozvoj území bude nezbytné zachovat principy fungování MAS a dále rozvíjet její činnost směrem k potřebám regionu. MAS má bezesporu nezastupitelnou úlohu v rozvoji svého území. Působí jako „koordinátor a pečovatel“ regionu a v budoucnu úloha a zodpovědnost MAS za realizaci rozvojové pilotní strategie mnohonásobně vzroste.

53


Opatření v rámci priority: G.1 G.2 G.3 G.4 G.5 G.6 G.7 G.8 G.9 G.10

Naplnění priorit strategie MAS (prostřednictvím realizace jednotlivých aktivit) Podpora vzdělávání členů a pracovníků MAS Podpora dalšího rozvoje partnerství Spolupráce s dalšími MAS Meziregionální a přeshraniční spolupráce Poradenská činnost pro subjekty v regionu Zhledání nejvhodnějších řešení a best practice z hlediska problematiky financování projektů Tvorba a aktualizace rozvojových dokumentů regionu MAS Zavedení metody Leader v regionu MAS Informace pro veřejnost (internetové stránky, propagační letáky MAS, články v tisku)

54

3. Rozvojová část Místní akční skupina Veselsko Řečicko o.p.s

Recommend Documents