3. Etika a veřejná politika. Normativní modely veřejných politik

3.

Etika a veřejná politika. Normativní modely veřejných politik. Témata:

1. - Hodnotové zakotvení veřejných politik 2. - Normativní modely veřejných politik 3. - Etika ve veřejné politice Prameny:

Brown, B.: Etika a tvorba veřejné politiky ve střední a východní Evropě. In: Potůček, M. a kol: Veřejná politika. Praha, Sociologické nakladatelství 2005, s. 353-383. Chapman, R.A. (ed.): Etika ve veřejné službě pro nové tisíciletí. Praha, Sociologické nakladatelství 2003. OECD Better Life Initiative: Your Better life Index. Interactive presentation. 2011. Paris: OECD. http://www.oecdbetterlifeindex.org/ Paterová, H.: Etické aspekty analýzy a tvorby veřejných politik. In: Veselý, A. – Nekola, M. (eds.): Analýza a tvorba veřejných politik. Praha, Sociologické nakladatelství 2007, s. 121-137. Potůček, M. – LeLoup, L.: Přístupy k veřejné politice. In: Potůček, M. a kol: Veřejná politika. Praha, Sociologické nakladatelství 2005, s. 9-31.

Etika a veřejná politika. Normativní modely veřejných politik

a) Hodnotové zakotvení veřejných politik Otázka: Jaké hodnoty, normy a cíle orientují veřejné politiky a jejich aktéry – a proč? Hodnotové zakotvení veřejných politik je funkčním průmětem obecnější potřeby lidských civilizací koordinovat akce jednotlivců a skupin a předvídat reakce ostatních zúčastněných aktérů \ (… a tím snižovat transakční náklady těchto akcí). Veřejné politiky přitom musejí respektovat (ale někdy přesahují) pole hodnot těchto aktérů. Zřetězení pojmů: Etika

Hodnoty

Doktríny, ideologie

Principy, normy (včetně práva), kodexy

Veřejné zájmy

Programy

Veřejné politiky

Příklady z historie: Chamurabiho zákoník, Bible, Korán, Deklarace práv člověka (Francouzská revoluce, 1789), Všeobecná deklarace lidských práv (OSN, 1948) Listina základních lidských práv a svobod (ČR, 1992), Sociální doktrína pro Českou republika (ČR, 2002) http://www.mpsv.cz/scripts/clanek.asp?1g=1&id=872


a) Hodnotové zakotvení veřejných politik Příklad: V jakých hodnotových kontextech může operovat zástupce občanů – volený poslanec? •Vlastní svědomí (zvnitřněné hodnoty) •Veřejné zájmy, vyjádřené např. v obecných programových dokumentech (vládní prohlášení, program politické strany) •Skupinové zájmy (lobbying, korupce) •Prospěch vlastní politické strany a/nebo poškození ostatních •Vlastní prospěch


b) Normativní modely veřejných politik Otázka: Jaké může být hodnotové zakotvení veřejných politik?

A. Utilitarismus E. Konservativismus – zachování institucionálních hodnot

B. Rawlsův princip spravedlnosti F. Ekonomický růst

I. Kultivace a uplatnění lidského potenciálu – kvalita života Zpráva o lidském rozvoji. Česká republika 2003. http://ceses.cuni.cz

C. Neoliberalismus (libertinismus)

\

D. Úplné rovnostářství

G. Zmenšení nerovnosti

H. Kritérium lidské důstojnosti

Millennium Development Goals Program

J. Udržitelný rozvoj

http://ceses.cuni.cz

Průvodce krajinou priorit pro Českou republiku http://ceses.cuni.cz

Volba toho či onoho modelu má velký praktický dopad na formování a realizaci konkrétních veřejných politik i na volbu užívaných nástrojů: GDP, GNI, HDI, QoL, nebo UR? Společnosti, které jsou hodnotově rozštěpeny, nejsou schopny dlouhodobě odolávat tlaku vnějšího prostředí a/nebo vnitřnímu pnutí. Buď se transformují (reformy, revoluce) nebo zanikají.

b) Normativní modely veřejných politik Josef Vavroušek: Hledání lidských hodnot slučitelných s udržitelným..

Hodnoty evropské civilizace, vztahující se k neudržitelným trendům rozvoje

Hodnoty slučitelné s udržitelným způsobem života

1. Vztah člověka k přírodě

Kořistnický vztah k přírodě

Vědomí sounáležitosti s přírodou

2. Vztah lidského individua ke společnosti

Jednostranné důrazy buď na individualismus a soutěživost (typické pro "reálný kapitalismus") nebo na kolektivismus (typický pro "reálný socialismus"

Vyvážený důraz na jednotlivce a kolektiv, doplnění soutěživosti kooperací

3. Vztah k toku času a smyslu dějin

Posedlost ideou kvantitativního růstu

Důraz na kvalitativní rozvoj lidské společnosti

4. Vztah ke smyslu vlastního života

Hédonistická orientace a konzumní způsob života

Důraz na kvalitu života, uvědomělou skromnost a odříkání se věcí zbytných

5. Vztah ke svobodě a k odpovědnosti

Jednostranný důraz na lidská práva a svobody, eroze vědomí spoluzodpovědnosti za běh věcí

Respektování symetrie lidských práv a svobod s odpovědností

b) Normativní modely veřejných politik Josef Vavroušek: způsobem života. Literární noviny, IV, č. 49 (9.12.), s. 1 a 3.

Hodnoty evropské civilizace, vztahující se k neudržitelným trendům rozvoje

Hodnoty slučitelné s udržitelným způsobem života

6. Vztah k úrovni našeho poznání

"Pýcha rozumu"

Opatrnost při všech zásazích do přírody i do společnosti

7. Vztah k vlastnímu životu

Odcizení člověka jeho vlastnímu životu, oslabení pudu sebezáchovy a zpětných vazeb umožňujících korigovat nesprávné nebo neúspěšné jednání

Obnovení pudu sebezáchovy lidí

8. Vztah k budoucím generacím

Preferování krátkodobých zájmů nad zájmy dlouhodobými a trvalými

Respektování dlouhodobých důsledků lidských činností

9. Vztah k odlišným názorům a jiným civilizacím

Netolerance k názorům jiných

Vzájemná tolerance

10. Vztah k věcem společným

Rezignace na spolurozhodování o společných záležitostech

Rozvoj participativní demokracie


c) Etika ve veřejné politice Hodnoty se promítají do vymezení sociálních problémů a na ně navazujících veřejných zájmů, do obsahu veřejně politických doktrín, programů a norem. Ovlivňují volbu a \způsoby užití veřejně politických nástrojů. Orientují činnost aktérů (včetně etických kodexů). Vstupují do procesů výchovy, případně přesvědčování či indoktrinace.

Příklady hodnotových dilemat ve veřejné politice: •Sledovat ekonomický růst nebo udržitelný rozvoj? •Dát povel k sestřelení dopravního letadla plného cestujících, uneseného teroristy a ohrožujícího bezpečnost obyvatelstva? •Jak financovat politické strany? (členské příspěvky, dotace ze státního rozpočtu, sponzorské dary, podnikání, riziko černých fondů…)


c) Etika ve veřejné politice Etika ve veřejně politickém poradenství Poradci mohou vystupovat v několika rolích (které se mohou prolínat, doplňovat nebo si protiřečit):

nezávislí experti, technologové veřejné politiky, věrní „objektivním poznatkům“ advokáti problémů, sledující vybraný normativní model veřejné \ politiky spojenci klientů, sloužící veřejně politickým cílům, kterých chtějí jejich zákazníci dosáhnout. Vždy se sluší vyjádřit hodnotové zakotvení, které spočívá v základech předkládané veřejné politické analýzy či návrhu. Dojde-li mezi zadavatelem a poradcem k hodnotovému konfliktu, lze jej řešit diskusí a nalezením oboustranně přijatelného řešení, ukončením kontraktu, někdy i „zradou“, tj. zveřejněním faktů, které chtěl zákazník utajit. Pro jednotlivé experty, ještě více však pro poradenské instituce (veřejně politické think tanky) platí, že kredit kompetentnosti a důvěryhodnosti se těžko získává, ale lehce ztrácí.

3. Etika a veřejná politika. Normativní modely veřejných politik

Recommend Documents