3. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA Cíl Po prostudování kapitoly se budete umět orientovat v období druhé světové války: Zopakujete si základní fakta 2. sv. války. Budete schopni popsat tehdejší život s jeho těžkostmi. Dozvíte se, jak se jednalo s židovským obyvatelstvem, jak muselo trpět nelidské zacházení. Zjistíte, jak statečně naši předkové proti nacistům bojovali.
Čas K prostudování kapitoly budete potřebovat asi 60 min.
Průvodce kapitolou Milí žáci, v této lekci se seznámíte s tím, jaký byl život v Česku v době 2. sv. války. Předtím si však stručně zopakujete příčiny a průběh války celkově. Další dvě podkapitoly se již týkají převážně nelehkého života českého národa. Tučným písmem zde zvýrazňuji významná jména, data a pojmy. V této kapitole odkazuji také na dokumentární film a na prezentaci s dalšími fotografiemi a obrázky, o jejichž obsahu píši. Dokument však není zaměřen jen na český národ, ukazuje život Židů polské národnosti. Myslím si totiž, že není důležité, jaké národnosti Židé v tomto studijním materiálu jsou, neboť nacisté s nimi zacházeli všude stejně. Tento film dle mého názoru Vás velmi obohatí, takže se pohodlně usaďte a vzhůru do práce, ať jej můžete co nejdříve zhlédnout! Věřím, že jej oceníte stejně jako já. Přeju Vám hodně štěstí a energie při studiu ☺ Obsah kapitoly 3.1 Základní fakta 2. sv. války 3.2 Protektorát Čechy a Morava - život za okupace 3.3 Boj proti nacistům Klíčová slova Přepadení Polska, 1. září 1939, Německo, Adolf Hitler, Pearl Barbor, Sovětský svaz, Stalingradská bitva, Hirošima a Nagasaki, konec války v Evropě, konec války ve světě, Edvard Beneš, Protektorát, 15. březen 1939, Sudety, okupace, němčina, fašisté, Židé, holokaust, koncentrační tábory, potravinové lístky, atentát na Heydricha, Lidice, partyzánské oddíly, československé vojenské jednotky.
Tomáš Šustek
3.1 Základní fakta 2. sv. války Průvodce textem Tento studijní materiál zaměřuji hlavně na český národ, takže se zde nedozvíte všechny podrobnosti z bojiště. Ty se naučíte v jiném kurzu, v této podkapitole Vám přiblížím jen ty nejdůležitější události a data, abyste byli v obraze a aby to vytvořilo tzv. pozadí „příběhu českého národa“. 4a začátku si připomenete, co jste se naučili v předchozí kapitole, říká se totiž, že opakování je matka moudrosti, tak tedy se pohodlně usaďte, v rychlosti zopakujte, co znáte a pak se vrhněte na nové vědomosti. Jako příčiny války jsou považovány tyto události Po volbách 1932 se dostal vůdce nacistické strany Adolf Hitler k moci, byl jmenován říšským kancléřem. Po smrti tehdejšího prezidenta Hindenburga v roce 1934 se Hitler stal vůdcem Německa. Rozhodl se, že pomstí pokoření způsobené Versailleskou smlouvu a vytvoří z Německa mocnou říši. Proto násilně obsadil Rakousko, v březnu 1938. Západní mocnosti neprojevily žádnou obrannou aktivitu. Hitler chtěl také získat ta území, v nichž žily německé menšiny. Mezi tato území patřily i pohraniční oblasti Československa. Tzv. Sudety. Náš národ spoléhal na pomoc Anglie a Francie. Místo obrany proti Hitlerovi se stalo něco jiného. V září 1938 podepsaly tyto státy Mnichovskou dohodu o odtržení pohraničních území a jejich připojení k Německu. Průběh války Po rozbití Československa neočekával Hitler žádné mezinárodní vojenské akce proti svým plánům na další expanze. Proto 1. září 1939 vpadl do Polska. Velká Británie a Francie vyhlásily o dva dny později Německu válku. Záminkou vpadnutí do Polska byl fingovaný přepad německé vysílačky v Gliwicích 31. 8. 1939 – němečtí vojáci byli převlečeni do polských uniforem. Německo uzavřelo se Sovětským svazem smlouvu o neútočení. Sovětský svaz obsadil východní část Polska, polské území bylo rozděleno mezi Německo a SSSR. Na jaře 1940 vtrhly německé jednotky do Dánska, Norska, dále napadly Belgii, Nizozemí a Francii. V červnu 1940 vstoupila do války Itálie. Hitler, který měl většinu Evropy pod vojenskou kontrolou, plánoval invazi do Velké Británie. V červenci 1940 začalo německé válečné letectvo (Luftwaffe) útočit na Velkou Británii. Tato letecká bitva byla však neúspěšná. USA stále zachovávaly neutralitu. Do války vstoupily v prosinci 1941, po japonském útoku na Pearl Harbor. Německo, i přes smlouvu o neútočení, napadlo SSSR. Zvrat ve válce nastal v bitvě u Stalingradu, kde Rusové zaútočili proti německým vojskům a přinutili je k ústupu. Spojenci se v červnu 1944 vylodili v 8ormandii, v prosinci 1944 se dostali na německé hranice. Sovětská armáda se na jaře 1945 dostala do Berlína. Hitler spáchal 30. dubna 1945 sebevraždu a Německo 7. května 1945 kapitulovalo. Americká letadla v srpnu 1945 shodila atomové bomby na Hirošimu a 8agasaki, Japonsko se vzdalo. 8. května skončila válka v Evropě a 2. září 1945 ve světě po kapitulaci Japonska. Tomáš Šustek
3.2 Protektorát Čechy a Morava - život za okupace Průvodce textem Po „proběhnutí“ celé války se opět dostáváte na začátek, vracíte se zpět do 30. let. V této podkapitole Vám popíši, jak vše s Protektorátem začalo a poté Vám v bodech přiblížím tehdejší život Čechů. Osudného 29. září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda o připojení sudetských oblastí k Německu. Okleštěnému státu, pro který se vžilo označení „druhá republika“, nebyla souzena dlouhá životnost. Už 5. října odstoupil z funkce prezident Edward Beneš a odletěl do Velké Británie. Mnoho Čechů opouštělo obsazená území a hledalo jistotu ve zmrzačeném, leč stále ještě nezávislém státě. Za necelého půl roku po ztrátě Sudet Německo vojensky obsadilo (okupovalo) zbytek Čech a Moravy. České země byly 15. Března 1939 připojeny k Německu. Začaly se nazývat Protektorát Čechy a Morava. Nový prezident Emil Hácha se tragickému vývoji marně snažil vzdorovat. Nakonec podlehl psychickému nátlaku a souhlasil s okupací. Nad Pražským hradem zavlála vlajka s německým znakem – hákovým křížem. Slovensko vytvořilo samostatný Slovenský stát (14. března 1939), Československá republika přestala existovat. Život v protektorátu Protektorátním prezidentem zůstal nadále Hácha, protektorát měl i svou vládu. Skutečný dohled nad celým územím však vykonával říšský protektor, jímž byl jmenován Konstantin von Neurath, úřad státního sekretáře zastával sudetský Němec K. H. Frank. Němečtí okupanti zde vládli nespravedlivě. Používali krutého násilí. Velkou moc měla armáda a policie (říkalo se jí gestapo). Gestapo začalo zatýkat a věznit svobodně smýšlející lidi a posílat je do koncentračních táborů. Většina z nich zde zahynula, protože nevydržela kruté zacházení, hlad a mučení. Němci zavedli v Protektorátu německo-české nápisy a nařídili vyvěšování německých praporů. Vše, co připomínalo svobodnou první republiku, muselo být odstraněno. Na školách se učila němčina již od prvního ročníku. Z učebnic byly vytrhány ty části, které připomínaly českou minulost. 17. listopadu nařídily nacistické úřady uzavřít všechny české vysoké školy, 9 studentů popravily, 1200 vysokoškoláků deportovaly do koncentračního tábora Sachsenhausen. Český průmysl musel vyrábět zboží pro válečné potřeby Německa. Mladí lidé byli nuceni pracovat v německých továrnách. Pracovní doba v továrnách se prodlužovala až na 60 hodin týdně.
Tomáš Šustek
Postupně se potraviny a některé další zboží dalo koupit jen na zvláštní poukázky (potravinové lístky), které se lidem vydávaly v omezeném počtu. Nedostatkem jídla trpěly především děti. Ukázka přídělu potravin: Měsíční příděl potravin na jednoho občana v době Protektorátu: Mouka a pečivo cukr mléko
9 kg 700 g 1 kg 200 g 1,75 l
máslo sádlo maso a uzeniny
75g 160 g 650 g
Čeští lidé se museli se všemi těmito krutými zásahy do svého života vyrovnávat. Tajně poslouchali zahraniční rozhlasové vysílání a žili v naději na svobodu. Zvláštní odstavec věnuji židovskému národu: Život v protektorátu rozhodně nebyl žádnou slastí. Ze všech skupin obyvatelstva byli jednoznačně nejvíce postiženi Židé, určení podle zvrhlé nacistické rasové teorie k vyhubení. Fašisté hlásali, že 4ěmci jsou lepší lidé než ostatní a jsou předurčeni vládnout celému světu. Ostatní národy jim měly sloužit. Značná část Němců uvěřila tomuto fašistickému zločineckému učení. Na území protektorátu vstoupily v platnost tzv. norimberské zákony. Židé museli nosit na veřejnosti šesticípou žlutou hvězdu, nesměli chodit do obchodů, městských sadů, kulturních a společenských podniků, ani uzavírat sňatky s občany „árijského“ původu (znamená „z vyšší rasy“), jejich majetek byl zabavován. Židé měli těžký život, Němci je pronásledovali, věznili, chtěli je všechny vyhubit. Postupně byli násilně odváženi do koncentračních táborů. Zde jich většina byla zabita. Celkově bylo vyvražděno kolem 6 milionů Židů. S vražděním Židů je spojen termín holokaust. Je to česká odvozenina z řeckého „holokauston“ (česky celopal), což je označení pro náboženskou obětinu, která se celá spálí. Je to označení pro systematické a státem provozované pronásledování a hromadné vyvražďování osob označených jako Židé. Také jste již určitě slyšeli pojem genocida (latinsky „genocidium“), což je zločin proti lidskosti definovaný mezinárodním trestním právem jako „úmyslné a systematické zničení, celé nebo části, etnické, rasové, náboženské nebo národnostní skupiny. Hitlerovi šlo o hromadnou likvidaci židů podle plánu tzv. „konečného řešení židovské otázky“. Z přibližně 135 000 Židů, setrvávajících v březnu 1939 na teritoriu protektorátu, přežilo období druhé světové války 40 000 lidí, včetně těch, jimž se podařilo emigrovat. Hitlerovým záměrem bylo zlikvidovat všechny národy nejnižší rasy, kromě Židů do ní podle fašistů patřili také Slované a Romové. Tomáš Šustek
3.3 Boj proti nacistům Průvodce textem Čeká Vás poslední podkapitola, určitě, jste již trochu unavení ze všech těch dat, ale věřím, že i tuto třetí kapitolu zvládnete stejně dobře jako předchozí dvě. Boj proti nacistům probíhal doma i v zahraničí, postupně se vyjadřuji k oběma formám. A na konec Vás čeká krátký odstavec o tom, jak probíhalo osvobození Československa. Domácí odboj Na výbuch válečného konfliktu spoléhali českoslovenští politikové v emigraci, včetně exprezidenta Beneše, i domácí odboj. Ten organizovali jednak bývalí důstojníci v ilegální organizaci Obrana národa, dále zástupci někdejších politických stran a hnutí (Politické ústředí). Odbojové skupiny, zvláště Obrana národa, dokázaly navázat kontakty s londýnskou emigrací a zároveň zapojily do spolupráce i některé členy protektorátní vlády, včetně jejího předsedy generála Aloise Eliáše. Těžký úder pro český odboj znamenal nástup říšského protektora Reinharda Heydricha v září 1941. Heydrich rozkázal zatknout předsedu vlády Aloise Eliáše, zastrašil Háchu a vyhlásil stanné právo, spojené s popravami. Stanné právo je mimořádné opatření státní moci v oblasti trestního práva, kdy se ve výjimečných případech (válka, občanské nepokoje, živelní pohroma) omezí některá občanská práva s cílem odstrašit od páchání některých zločinů, které jsou za dané situace vysoce společensky nebezpečné a které se ve významné míře rozmáhají. Tohoto odstrašujícího účinku se dosahuje urychleným a zjednodušeným procesem trestního řízení a výrazně zpřísněnými tresty, zpravidla trestem smrti. Institut stanného práva byl v Česku definitivně zrušen zákonem č. 178/1990 Sb., kterým byla vypuštěna příslušná část (§ 307–314) zákona č. 141/1961 Sb. Vedení československé emigrace v Londýně se rozhodlo Heydricha fyzicky zlikvidovat. Akci provedli v Praze 27. května 1942 parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík. Po Heydrichově smrti (4. června) začali Němci zatýkat a popravovat české lidi, mezi nimi i vykonavatelé atentátu. Nejotřesnější čin spáchali nacisté proti vesnicím Lidice u Kladna a Ležáky u Pardubic. Obě vesnice byly vypáleny a domy srovnány se zemí. Všichni muži byli na místě postříleni, ženy a děti odvlečeny do koncentračních táborů. Zde většina z nich zahynula. Zlomit odpor národa se však nacistům nepodařilo. Mnozí vlastenci zakládali různé organizace, které začaly bojovat proti Němcům. Tajně se tiskly časopisy a letáky s protifašistickými výzvami. V lesích a v horách, nejvíce v Beskydech a na Českomoravské vysočině, se tvořily dobrovolné ozbrojené oddíly. Říká se jim partyzánské oddíly. Partyzáni ničili mosty a přepadávali německé
Tomáš Šustek
vojenské jednotky. Pomáhali jim někteří stateční místní obyvatelé, zásobovali je potravinami, ukrývali a ošetřovali raněné. Zahraniční odboj Okamžitě po propuknutí druhé světové války začal bývalý prezident Beneš organizovat zahraniční odboj. Jeho střechovou organizací se v listopadu 1939 stal Československý národní výbor. Ten po porážce Francie přesídlil do Londýna, kde se v roce 1940 přetvořil v exilovou československou vládu. Ta pak spolu s Benešem, vykonávajícím funkci prezidenta v emigraci, a Státní radou, nahrazující parlament, zahraniční odboj řídila. V prosinci 1943 byla podepsána československo-sovětská smlouva o přátelství, pomoci a poválečné spolupráci. V tehdejším Sovětském svazu vznikaly československé vojenské jednotky. Ty spolu s armádami SSSR a jiných států (Francie, Polsko, Anglie) bojovaly proti fašismu. Exilová vláda se mohla opřít o československé vojáky, jimž se podařilo uniknout za hranice. Asi největší proslulosti nabyli českoslovenští letci, kteří se jako součást britských sil zúčastnili v roce 1940 bitvy o Anglii i dalších významných akcí. Více než 500 jich v bojích zahynulo. Osvobozování Spojenci ve válce proti fašistickému Německu – Spojené státy americké, Anglie a Sovětský svaz – vítězili. Od podzimu 1944 začalo osvobozování Československa. Sovětská armáda začala na jaře 1945 osvobozovat Moravu. Od západních hranic republiky postupovala americká armáda. Německá moc v protektorátu se hroutila. Přibývalo českých občanů, kteří chtěli pomoci k porážce fašismu a k osvobození vlasti. V několika českých městech vypukla povstání. 5. května 1945 zahájili boj i Pražané. Pražský rozhlas volal o pomoc. Proti německým tankům byly postaveny v ulicích překážky – barikády. V té době Sovětská armáda dobyla hlavní město Německa – Berlín. Německo se vzdalo – kapitulovalo. Američtí, angličtí a sovětští vojáci společně oslavovali konec války. 8. května podepsali pražští povstalci s německým velením dohodu o příměří (ukončení bojů). Německé vojsko opouštělo Prahu. O den později se objevily v pražských ulicích sovětské tanky. Praha a s ní celé Československo bylo opět svobodné. V nové československé republice došlo k řadě změn. Došlo k odsunu německého obyvatelstva, majetek Němců byl zabrán a rozdělen českým občanům. Prezidentem se stal opět Edvard Beneš. Tomáš Šustek
Průvodce textem Zvládli jste to, prokousali jste se třetí kapitolou, na závěr si ještě shrnete nejdůležitější události a odpovíte na kontrolní otázky. Doporučuji zhlédnout prezentaci s fotografiemi a dokumentární film, hodně Vám to totiž přiblíží vše, co jste se právě naučili. Fotografie můžete vidět ihned, k filmu se však dostanete přes křížovku, kterou musíte nejdřív správně vyluštit. Věřím, že otázky v křížovce pro vás nebudou obtížné, že to snadno zvládnete.
Shrnutí kapitoly Adolf Hitler se dostal k moci, obsadil Rakousko, v březnu 1938, téhož roku náš stát připravil o pohraniční území, které připojil k Německu. O půl roku později si přivlastnil zbytek Česka a vznikl tak Protektorát Čechy a Morava. Slovensko vytvořilo samostatný stát - Slovenský stát. Němečtí okupanti zde vládli nespravedlivě. Používali krutého násilí. Gestapo začalo zatýkat a věznit svobodně smýšlející lidi a posílat je do koncentračních táborů. Český průmysl musel vyrábět zboží pro válečné potřeby Německa. Mladí lidé byli nuceni pracovat v německých továrnách. Byly uzavřeny všechny české vysoké školy. Ze všech skupin obyvatelstva byli nejvíce postiženi Židé, určení podle zvrhlé nacistické rasové teorie k vyhubení. Němci je pronásledovali, věznili, chtěli je všechny vyhubit. Postupně byli násilně odváženi do koncentračních táborů. Hitlerova touha ovládnout celý svět vyvolala druhou světovou válku, která začala 1. září 1939. Německá vojska napadly Polsko a poté i další státy. Hitler plánoval invazi do Velké Británie. V červenci 1940 začalo německé válečné letectvo útočit na Velkou Británii. Tato letecká bitva byla však neúspěšná. V prosinci 1941 do války vstoupily USA, po japonském útoku na Pearl Harbor. V květnu 1942 byl spáchán atentát na Heydricha. Po jeho smrti začali Němci zatýkat a popravovat české lidi. Nejotřesnější čin spáchali nacisté proti vesnicím Lidice Ležáky. Zvrat ve válce nastal v bitvě u Stalingradu, kde Rusové zaútočili proti německým vojskům a přinutili je k ústupu. Sovětská armáda se na jaře 1945 dostala do Berlína a ve stejné době začala osvobozovat Moravu. Od západních hranic republiky postupovala americká armáda. Hitler spáchal 30. dubna 1945 sebevraždu, v květnu Německo kapitulovalo. 8. května skončila válka v Evropě a 2. září 1945 ve světě po kapitulaci Japonska.
Tomáš Šustek
Kontrolní otázky 1. Proč došlo k podepsání Mnichovské dohody? 3. Jak bylo zacházeno s obyvatelstvem Protektorátu Čechy a Morava? 4. Které státy se podílely na osvobozování Československa?
Průvodce testem Poslední řádky kapitoly si dovoluji věnovat vtipu z té doby, který jsem vybral z obalu knihy „Protektorát ve fotografiích“. Tato kniha je celá psaná v duchu ironie, sarkasmu, doporučuji do ní nahlédnout, dává jiný pohled na věc, oproti jiným publikacím, které jsou psané vážnou formou. Kniha slouží k odlehčení situace, rozhodně neberte autory vážně. 4ěkdy je opravdu potřeba se na situaci podívat s (černým) humorem: K. H. Frank a E. Moravec jdou po ulici a náhle před sebou spatří ležet na chodníku mastný papír. Tak, já nevím, na co si lidi pořád stěžují. Že prý mají všeho málo, a přitom zahazují takhle mastné papíry. V tom vyběhne z vedlejšího domu paní a zoufale křičí: „Pánové, neviděli jste tu náhodou ležet na chodníku můj měsíční příděl sádla? Průvan mi ho vyfoukl z okna.“
Použitá literatura BULISOVÁ, J., KŘIVÁNKOVÁ, A. Dějiny světa. Praha: Ottovo nakladatelství, 2003. ISBN 80-7181-744-9. ČAPKA, F. Vlastivěda: Obrazy z novějších českých dějin. Praha: Alter, 1996. Vyd. 1. ISBN 80-85775-53-0. ČORNEJ, P. Dějiny českých zemí. Havlíčkův Brod: Fragment, 2003. Vyd. 3. ISBN 80-7200760-2. HEYDUK, M., SÝS, K. Protektorát ve fotografiích. Praha: BVD, 2004. Vyd. 1. ISBN 80903754-4-8. SOCHROVÁ, M. Dějepis II. v kostce pro střední školy. Havlíčkův Brod: Fragment, 2003. Vyd. 2. ISBN 80-7200-339-9.
Tomáš Šustek