E x p e r i m e n t á l n í
č á s t
Experimentální část této práce je založena na výsledcích pokusů, prováděných v ročnících 1989, 1990 a 1991 na pozemcích ZD se sídlem v Záluží, okres Beroun.
3. D E F I N O V Á N Í
P O D M Í N E K
P R O S T Ř E D Í P Ř I V E D E N Í P O K U S U. 3.1. Agrometeorologická charakteristika pokusných stanovišť. Podle údajů Uhlíře (1961) vykazuje území ZD Záluží tyto agrometeorologické charakteristiky (dlouhodobé údaje za období let 1901 až 1950): Uhlíř (1961) VÚ meliorací Praha Zbraslav Roč. prům. úhrn srážek Prům. roč. teplota vzduchu
550mm 8oC
558mm 8oC
Zač. období s prům.teplotou >10oC 11.5. Prům. úhrn srážek za veg.období
400 mm (IV - IX)
Langův dešťový faktor
70 mm/ oC
Počátek jarních prací
21.- 30.3
Prům. teplota vzduchu v červenci 17oC Prům. teplota vzduchu v lednu
-2oC
Nadmořská výška- obec Újezd
433 m.n.m.(poz.4768) (poz.4769) 440 m.n.m.(poz.4819)
obec Třenice Výrobní typ
řepařsko pšeničný
(Subjektivně spíše přechodná oblast mezi VTŘ a VTB) Přehled teplot a srážek v pokusných ročnících 1989, 1990, 1991 je uveden v tabulce č. 1. Území ZD se sídlem v Záluží leží na rozhraní
Křivoklátské a Brdské vrchoviny. Území lze vymezit katastrálním územím obcí Hořovice, Záluží, Drozdov, Týček, Cerhovice, Třenice, Újezd. Tab. č.1. Přehled měsíčních a dekádních úhrnů srážek a průměrných teplot teplot pro stanici Cerhovice. 1989 dek.
hs
leden I 2,9 II 3,3 III
1990
ot
hs
1,26 1,09
5,7 1,0
0,0 -1,87
měsíc 0,0 II III měsíc
9,9
ot -4,91 -4,00
hs
ot
-6,4 6,32 1,4 -3,02
17,4 +3,98
0,9 -1,76
24,1
0,50
8,70 0,51
0,98
0,00
3,77
6,3 -8,98
3,07
19,3
2,6
4,4 -4,07
25,9
7,29
0,0
45,2
4,56
10,7 -3,83
6,20 0,09
únor I
1991
12,7 3,26 22,6 2,46
1,54
březen I
5,8
4,38
3,1
4,87
0,40 4,45
II
8,7
5,57
0,4
8,10
4,9
19,0
6,20
11,9 6,02
III měsíc
12,0 7,88 26,5 6,01
duben I
19,3 5,74
II
25,5 10,10
III
31,2 7,41
měsíc
22,50 7,06
17,2 6,52
7,2
6,15
30,4 9,28
6,8
2,30 6,46
33,3
9,77
2,30 7,77
47,2
7,57
35,00 7,84
6,7
76.00 7,75
9,13
květen I
0,30 10,10
0,9
16,72
10,1 7,67
II
5,50 14,20
4,90
15,60
2,60 9,86
III
17,50 15,07
15,20
5,80 13,70
měsíc
23,30 13,16
6,60
12,40 15,84
18,50 10,42
tab.1. pokracovani 1989 dek. červen I
ot
hs
32,70 13,16
II
21,6
6,70 17,17
III
6,5
měsíc červenec
19,0
1991 ot
hs
ot
15,51
1,90 15,95
18,38
55,60 17,22
18,13
21,4
20,83
33,50 20,23
45,90 16,15
62,0
18,24
91,00 17,80
31,2 21,71
11,90 18,23
8,20 21,25
II
17,50 17,42
2,40
21,90
14,30 19,30
III
83,90 21,63
0,00
24,04
3,60 17,76
měsíc
132,6 20,31
srpen I
30,80 19,38
14,30 21,40
4,30
25,53
26,10 19,43 27,60 22,10
II
9,90 23,95
10,50 23,18
9,40 19,81
III
9,20 19,79
6,40
2,20 16,75
měsíc
49,90 21,00
září
24,55
21,20 24,10
39,20 19,56
I
29,00 16,86
II
8,10 20,61
III
27,00 17,41
16,80 13,12
4,50 14,87
64,10 17,41
53,50 15,61
15,90 15,30
měsíc říjen I
16,50 7,57 II
III měsíc
hs
1990
4,90 8,93 10,60 12,34 32,00 9,70
29,00 17,37
0,80 15,51
7,50
10,60 15,50
16,35
16,30 10,16
4,40 12,58
3,30
3,20 12,30
11,16
15,50 2,86 35,10 8,06
0,50 0,91 8,10 8,59
tab.1. pokracovani 1989 dek.
hs
1990
ot
1991
hs
ot
hs
ot
listopad
25,0 7,02
9,10
2,31
8,60 1,72
II
0,40 0,25
45,9
6,23
29,80 2,13
III
2,40 -3,87
měsíc
15,50 0,59
27,80 1,11
prosinec II III
0,00 -4,58
70,50 3,05 5,40
13,10 5,17 3,80 -0,98
3,40 -0,03
3,60 7,90
41,80 1,28
-5,07
2,00 -3,79
-2,13
17,80 -4,09
0,20
16,70 0,44
měsíc
16,90 -0,59
16,90 -2,33
36,50 -2,48
rok
523,80
424,70
348,70
% normálu
93,90
76,10
62,50
Meteorologická stanice v Cerhovicích je vzdálena od pokusných stanovišť do 5 km. Jejím provozovatelem je Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy v Praze Zbraslavi. Při hodnocení vhodnosti podmínek prostředí pro pěstování hořčice bílé se jeví problematický hlavně ročník 1989. Dlouhodobé údaje sice korespondují s požadavky uváděnými Vašákem (1989) pro hořčici - úhrn srážek za vegetační období do 400 mm, přičemž by srpnový úhrn srážek neměl překročit 50 mm. Tyto požadavky jsou sice splněny, ale v uvedeném ročníku došlo ke zvýšení úhrnu červencových srážek na 132,6 mm, takže úhrn srážek v červenci a srpnu činil 182,5 mm oproti 35,5 mm v roce 1990 a 65,3 mm v roce 1991. Uvedená skutečnost měla zřejmě vliv na zvýšení podílu povrchově zašedlých semen v ročníku 1989 oproti ročníkům 1990 a 91. Léto ročníku 1990 lze
charakterizovat jako extrémně suché,kdy úhrn srážek v červenci činil 14,3 mm a v srpnu 21,20mm. Podobně i ročník 1991 vykazoval podnormální srážkovou aktivitu - v červenci činil úhrn srážek 26,1 mm a v srpnu 39,20 mm. V těchto dvou ročnících výrazně poklesl podíl povrchově zašedlých semen oproti ročníku 1991. Území všech třech pozemků spadá do povodí řeky Berounky a je odvodňováno Stroupínským potokem. 3.2. Půdní charakteristika pokusných stanovišť. Půdní charakteristiku uvádí přiložená půdní mapa pro obce k. ú.Újezd- pozemky 4768 (roč.1989) a sousedící pozemek 4769 (roč. 1990) a pro k.ú. Třenice -pozemek 4719 (roč. 1991). Z technologického hlediska lze půdní poměry všech tří pozemků považovat za málo rozdílné s tím, že u pozemku 4768 byla pozorována určitá nerovnoměrnost. Tuto skutečnost se autor snažil eliminovat tím, že dlouhé dílce byly po pokusných blocích řazeny vedle sebe a umístěním pokusu mimo nerovnoměrné části pozemku tak, že plocha pokusu nebyla nerovnoměrností zatížena. Hlavní údaje o pozemcích jsou uvedeny v tab. č. 2.
tab. č. 2. Hlavní údaje o pokusných pozemcích okres:
Beroun
podnik:
ZD se sídlem v Záluží
výrob. typ: Řepařsko- pšeničný ročník :
1989
1990
pozemek:
4768 4769 Horní Dobrová Dolní Dobrová
4719 Amerika
výměra:
34,60 ha
16,80 ha
předplodiny:
1988 ječ.jar
hl. plevele:
svízel,pýr
38,55 ha 1989 tritikale
1991
1990 pše.oz.
svízel, pýr
svízel
půdní reakce: pHH2O 6.81-7.18 pHkCl 6.72-7.70
pHH2O 6.80-6.95 pHkcl nezjištěno
pHH2O 6.95-7.25 pHkCl nezjištěno
hl. ornice:
do 0.35 m
do 0.30 m
33-48 mg/kg
nezjištěno
obsah P :
do 0.30 m 31-47 mg/kg
obsah K :
83-105 mg/kg
podmítka:
25.8. 1988 pluh,ošetř.
83-105 mg/kg
nezjištěno
28.8. 1989
31.8. 1990
pluh,ošetř.
"BDT"
orba: souprava:
15.11. 1988 Z12145+B201
18.11.1989 ŠT180+Lemken
5.11.1990 DT75+B200
hloubka:
0.20 m
0.25 m
0.20 m
rok posled. zásob. hnoj:
1986
1989
1989
hnoj. P
SP46%0.4t/ha
SP46%0.4 t/ha
hnoj. K
DSGR 0.2t/ha
DS60%0.2t/ha
SP18%0.6t/ha DS60%0.1t/ha
Hlavní půdní představitele na pokusných pozemcích uvádí přiložená půdní mapka k.ú. Újezd a k.ú. Třenice.
7 půd.mapa Újezd
8. legenda půd. map.
9. půd. mapa Třenice
4. M A T E R I Á L A M E T O D Y 4.1. Rozvržení pozemků a volba pokusné metodiky s ohledem na možnosti využití provozních technických prostředků. Cílem této práce bylo ověřování vlivu agrotechniky na výnos a kvalitu semene hořčice bílé v praktických polních podmínkách, proto byl pro pokusy zvolen poloprovozní způsob vedení. Z důvodu možností využití technických prostředků (v ZD Záluží byla k disposici jen provozní technika) musela být zvolena metoda dlouhých dílců. Každý dílec (pro všechny ročníky) byl dlouhý kolem 300 m a pro sklizně a vyhodnocování byl pak příčně rozdělen na čtyři stejně dlouhá opakování (75 m), značená A-B-C-D. Pouze pro ročník 1991 musela být sklizňová délka zkrácena na 50 m z důvodu menší výměry pozemku. Pěstební plocha jedné parcelky tedy činila u prvních dvou ročníků 600 - 1200 m2(1200 proto, že plocha některých parcelek byla zdvojena), u posledního ročníku pak 400 m2. Dílce, na nichž se provádělo ošetření postřikem (blok regulátorů růstu) nebo bylo prováděno přihnojování (blok různých dávek N) byly zasety "na dvě sečky" tj na šířku 16 m, aby byl eliminován vliv ošetření na sousední parcelky a aby bylo možno tato ošetření provést běžnou provozní technikou. Ostatní parcelky byly zasety na jeden záběr pneumatické sečky Accord t,j. 8 m. Během třech ročníků se autor snažil používat jednotné technické prostředky (setí, ošetřování). Např. pro výsev byla použita pneumatická sečka firmy Accord, vždy s předchozím přesným nastavením výsevní zkouškou. Tato sečka umožnila snadné a rovnoměrné zasetí též " ob řádek" t.j. na meziřádkovou vzdálenost 250 mm, nebo " ob dvě řádky" na 375 mm meziřádkovou vzdálenost. Výhodou této sečky je přesné dodržení stejného výsevku pro všechny seté řádky. Pro ošetřování porostu regulátory růstu pak byl použit postřikovač Allaeys (záběr 24m - upraven pro ošetření 16m záběru zaslepením krajních trysek) s elektronickou regulací dávky postřikové kapaliny. Pro přihnojování i pro základní hnojení bylo použito rozmetadlo průmyslových hnojiv Amazone ZA-U 1801 a Amazone ZA-U 2001 po předchozím přesném nastavení pro dané hnojivo zkouškou dle firemního návodu. Bylo použito jen suchých pytlovaných granulovaných hnojiv (např. LV 15%, NPK 1 a pod.) aby se maximálně dodržela přesnost dávkování. Pro přihnojování parcelek o dvojnásobné šířce bylo rozmetadlo opatřeno rozmetacími kotouči na záběr 12 m (t.j. kotouče s nejkratšími lopatkami).
Sklizeň pokusné plochy byla prováděna novou sklízecí mlátičkou E 512. Aby byla zachována přesnost plochy, byla na žacím stole provedena barevná značka tak, aby šíře záběru činila přesně 4 m. Podle této značky pak kombajnér jel po celé délce parcelky (75 m). Sklizeň parcelky se provedla na jeden záběr (300 m2). Po projetí každé parcelky se sklizené semeno z kombajnu vysypalo do plátěného vaku (cca 60 kg), označilo číslem parcelky a uložilo na paralelně projíždějící nákladní automobil. Po skončení sklizňového dne byl každý vak vážen a při známé sklizňové ploše byl vypočten hektarový výnos. Celkový počet sklízených parcelek se pohyboval kolem 120. Při sklizni parcelek o dvojnásobné šířce byla po předchozím odseknutí okraje volena pro pokusnou sklizeň střední osa. Během vážení byl z každého vaku odebrán rozborový vzorek o hmotnosti cca 1.50 kg. Vzorky byly vysušeny na temné půdě vysypané na filtračním papíru. Po dvou týdnech byly vyčistěny od hrubých nečistot a uloženy v papírových sáčcích až do doby laboratorního rozboru. Jejich vlhkost se při skladování pohybovala do 5 %. 4.2. Přehled sledovaných vlivů. Pokus byl uspořádán podle jednotlivých sledovaných vlivů do pěti základních pokusných bloků (celků).
1.
Vliv
odrůdy
a
termínu
výsevu.
Uspořádáno
do
jednoho společného bloku. Odrůdy HM 334 a HM 361 jsou zkoušeny ve dvou termínech výsevu. Odrůda Zlata ve třech
termínech.
V
ročnících
1990
a
1991
byla
dodatečně zařazena švédská odrůda Mustang, která však mohla
být
zaseta
jen
ve
druhém
termínu
výsevu
z
důvodu nedostatku osiva. Novošlechtění HM334 a HM361 byly vyšlechtěny ve šlechtitelské stanici olejnin v Horních Moštěnicích.
2. Vliv výše výsevku a rozteče meziřádkové vzdálenosti. 3 různé výsevky - 8, 10, 12 kg /ha 3 různé meziřádkové vzdálenosti 125, 250, 375 mm. Celkem 9 variant uspořádáno do jednoho pokusného bloku, zakládajícího event. dvojné třídění pro statistiku. Společně použita odrůda Zlata. 3. Vliv dávky dusíku. 4 varianty v jednom společně posuzovaném bloku: 1. 30 kgN/ha - jen základní dávka bez přihnojení 2. 60 kgN/ha - základní dávka + jedno přihnojení 3. 90 kgN/ha a 120 kgN/ha zákl. dávka + dvě přihnojení Jednotně odrůda Zlata, výsevek 8 kg/ha, meziř. vzdálenost 125 mm. 4. Vliv meziřádkové vzdálenosti při jednotném výsevku 10 kg/ha. - opět zařazeny varianty s meziřádky o rozteči 125, 250, 375 mm. Odrůda Zlata. 5. Vliv regulátorů růstu. - odrůda Zlata, meziřád. vzdál. 125 mm, výsevek 8 kg / ha. 7 variant: 1. Alar 2.50 kg/ha 6. EMA 3464 0.40 l/ha 2. Relan PRG 0.10 l/ha 7. Sviton 0.50 l/ha 3. Retacel 4.00 l/ha 4. Cultar 0.20 l/ha 5. Baronet 0.75 l/ha
Regulátory 1 - 5 zařazeny od ročníku 1989, regulátory 6 a 7 doplněny do pokusu v roč. 1990 a 1991. Rozvržení a pracovní značení jednotlivých variant a schema uspořádání dlouhých dílců je uvedeno v tabulce č. 3. Pro osev bloků 2 až 5 bylo jednotně použito osivo odrůdy Zlata ve stupni množení E. Pro odrůdový blok poskytla šlechtitelská stanice v Horních Moštěnicích novošlechtění i odrůdu Zlata ve stupni množení S1 pro všechny tři ročníky pokusu. V ročnících 1990 a 1991 byl pak pokus doplněn ještě o odrůdu Mustang, kterou pro tyto pokusy věnoval podnik Oseva Praha. Pro oba ročníky bylo dovezeno po 5 kg osiva. Stupeň množení nezjištěn.
tab.č.3. Uspořádání pokusných variant a jejich značení 1.blok: vliv dávky N, výsevek 8kg/ha, meziřádky 125 mm 120kgN/ha 90 kgN/ha 60kgN/ha 30kgN/ha --------------------------------------------------------N4 N3 N2 N1 opakování A B C D 2.blok: vliv meziřádkové vzdálenosti a výsevku 125 mm
250 mm
375 mm
8 kg. 10kg. 12 kg 8 kg.10 kg.12 kg 8 kg.10 kg.12 kg --------------------------------------------------------VV9 VV8 VV7 VV6 VV5 VV4 VV3 VV2 VV1 opakování A B C D 3. blok: vliv meziřádkové vzdálenosti, výsevek 10 kg/ha 375 mm 250 mm 125 mm --------------------------------------------------------V3 375 V2 250 V1 125 opakování A B C D 4.blok
vliv výsevek 125 mm
regulátorů růstu: 8kg/ha, meziř. vzdálenost
Retacel Alar Cultar EMA3464 Sviton Baronet RelanPRG 4 l/ha 2,5kg/ha 0,2l/ha 0.4l/ha 0.5l/ha 0,75kg/ha 0,1l/ha --------------------------------------------------------Retacel Alar Cultar EMA Sviton Baronet Relan opakování A B C D 5.blok : vliv odrůd a termínů výsevu.Výsev 8kg/ha mzř.12 5mm T1 T2 T3 --------------------------------------------------------HM334 HM361 Zlata HM334 HM361 Zlata Mustang Zlata T1334 T1361 T1Zlata T2334 T2361 T2Zlata T2Mustang T3Zlata opakování A B C D T1=1.termín výsevu, atd. (vlastní značení variant vytištěno tučně)
tab. 3 b
4.3. Metodika založení, ošetřování a sledování
pokusných porostů během vegetace. Základní agrotechnická data k jednotlivým pokusným ročníkům jsou shromážděna v tabulce č. 5. U všech ročníků byla dodržena zásada obilní předplodiny a bez organického hnojení. Při dodávce základní dávky dusíku bylo v prvním ročníku použito kombinované hnojivo NPK 1, v druhém a třetím ročníku pak Amofos, neboť jiný druh hnojiva nebyl k disposici. Dávka dusíku byla vždy zachována. U přihnojování pak už bylo u všech ročníků používáno stejných druhů hnojivpytlovaný ledek vápenatý LV 15%N, granulovaný, pytlovaný, aby byla dodržena přesnost rozhozu rozmetadly Amazone. Na celé ploše pokusu bylo vždy provedeno základní hnojení dusíkem a v druhé dekádě května bylo provedeno na celé ploše (kromě varianty N1) přihnojení, takže po prvním přihnojení bylo dosaženo úrovně 60 kgN/ha. Druhé přihnojení se týkalo pouze variant N3 a N4 (90 a 120 kgN). Pro herbicidní ošetření byl jednotně použit (pro pokusnou plochu) herbicid Synfloran 48 EC (úč. látka trifluralin). V ročníku 1991 byl kromě toho mimo pokusnou plochu zkoušen i herbicid Butisan S 50 SC,jako postemergentní herbicid, ovšem s určitýn fytotoxickým účinkem na hořčici, i když na plevele vykazoval v suchých podmínkách poměrně dobrou účinnost. Účinnost Synfloranu 48 EC byla v prvním ročníku dobrá, v následujících suchých ročnících byla horší. Tab. č. 4. Systém dávkování dusíku u variant N1 až N4. kgN/ha
N1
N2
N3
N4
datum provedení 1989 1990 1991
-120 60kg -90
30kg
24.5
27.5
24.5
2.přihnojení -60
....... ....... 30kg 30kg 30kg 1.přihnojení ....... ....... .......
-30 30 kg dávka
30kg 31.3
14.3
30kg 15.5
17.5
30kg základní
11.5
15.5
Pro ošetření parcelek regulátory růstu bylo opět postupováno postřiku
u byl
elekronickou Během
všech
ročníků
používán regulací
aplikace
pokusů
jednotně.
K
Allaeys
s
postřikovač
dávky
regulátorů
postřikové
bylo
vždy
kapaliny.
mícháno
100
l
postřiku a postřikovač pak projížděl celým dlouhým dílcem
plynule
(přes
všechny
4
opakování).
Po
ukončení varianty byl postřikovač vypláchnut a přešlo se
na
další
variantu.
Případné
zbytky
postřikové
kapaliny se vystříkaly na plochu mimo pokus. Data a stupeň vývoje hořčice v době ošetření regulátory jsou uspořádány v tabulce:
ročník
1989
1990
1991
datum ošetření
1.6.
14.5
28.5
fenofáze
51-53 51-53 poč.butonizace
51-53
tab. č. 5. Hlavní agrotechnické údaje při vedení pokusů. 1989
1990
organické hnojení :
bez organického hnojení
zásobní :
viz tab. č. 2
předseťové hnojení : dat.hnoj.:
NPK1 (12.5-8.4-15.8) 250kg/ha 31.3-3.4
AMOFOS (11%N-22%P) 300kg/ha 14.3
dávky živin:
31N-22P-39.5K
souprava:
Amazone ZA - U 1801
33N-66P
1991
AMOFOS 300kg/ha 10.4 33.4N-66P
přihnojení: viz text datum přihnoj.: I. 17.5 II.24.5
I.11.5 II.27.5
I.15.5 II.24.5
forma:
LV 15%N
LV 15%N
LV 15%N
příprava půdy:
27.3. ŠT-180+ smyky,brány 2*na koso
13.3 ŠT-180+ smyky,brány 1*na koso
10.4 DT 75+ smyky,brány 2*na koso
herbicidy: Synfloran48EC + zapravení
8.4 2.2l/ha ŠT 180 smyky-brány
19.3 2.0l/ha ŠT180 smyky-brány
15.4 2.0l/ha Z12145 brány těžké
dat.setí/vzej.
I.12.4/20.4 II.30.4/6.5 III.4.5/11.5
I. 20.3/4.4 I.19.4/28.4 II.22.4/30.4 II.29.4/6.5 III.5.5/10.5 III.6.5/11.
souprava setí:
Z12145 + ACCORD 8m
Z12145 + ACCORD 8m
Z12145 + ACCORD 8m
osivo, odrůdy: sklizeň:
viz text 31.8-1.9 E 512
13.8-14.8 E 512
25.8-26.8 E 512
1.179t/ha
1.860t/ha
1.568t/ha
Výnos z celého pozemku:
Všechny varianty byly ošetřeny během jednoho dne. U žádného ročníku nedošlo ke smytí postřiku deštěm a pod. Během vegetace byla u prvních dvou ročníků současně orientačně sledována dynamika růstu hořčice a nástup jednotlivých fenologických fází se zaměřením na rozdílnosti v termínu výsevu, ev. u regulátorů růstu. Ke sledování nástupu jednotlivých fenologických fází byla upravena původní makrofenologická stupnice dle Fábryho pro ozimou řepku (např.Fábry a kol.1992). Porost byl sledován u vybraných variant ve výše uvedených intervalech ve dvou opakováních (A a C). Při každém vstupu bylo sledováno 5 rostlin - měřila se výška rostlin, délka rostlin a dosažená fenofáze. Uvedené stupnice původně pro řepku lze s výhodou použít též pro hořčici. Hořčice bílá má však jinou charakteristiku růstu,vyplývající z těchto skutečností: 1. Hořčice je plodinou jarní, takže fáze 3.00 (dek.26 tvorba přízemní listové růžice) není tak výrazná.
2. Hořčice prodělává velmi rychlý vývoj během dlouživého růstu, takže stupně 30-35 nelze přesně specifikovat. Dle sledování porostu některé rostliny hořčice volně přecházejí z fenofáze 30-31 zvolna do ff.43 už při výšce porostu kolem 0.25 - 0.30m. Proto byla stupnice použita s následující úpravou: 1. Je používáno desetinné dělení 2. Vypouští se ff. 26 (3.00) tvorba přízemní list.růžice 3. Období dlouživého růstu do objevení poupat se značí nespecificky 30-35. 4. Od objevení poupat (ff43) je stupnice prakticky beze změny použitelná i pro hořčici, s tím že je možno vypusti ff 85 (kombajnová zralost), neboť šešule hořčice nepukají a je možno sklízet prakticky až v plné zralosti. Upravenou stupnici uvádí tabulka č. 6. 4.4. Metodika při rozborování vzorků semene hořčice bílé. Vzorky semene z jednotlivých parcelek byly odebrány, vysušeny a uloženy výše popsaným způsobem. Před vlastními rozbory byly vzorky vyčistěny na pokusné stanici VŠZ v Červeném Újezdě. Následovaly laboratorní rozbory kvality semene pro každou parcelku (ev.pro variantu). Byly sledovány tyto znaky: 1. Výnos semene 2. Hmotnost tisíce semen 3. Podíl povrchově zašedlých semen 4. Podíl zelených semen (roč. 1989) 5. Olejnatost 6. Obsah glukosinulátů (sinalbin) 7. Obsah sinapinu (řešeno pouze doplňkově pro roč. 1989) 8. Obsah mykotoxinů (aflatoxin, ochratoxin) 1. Výnos semene byl stanoven způsobem popsaným v odstavci 4.1. Hmotnost semene, sklizená z každé parcelky byla přepočtena na výnos a vyjádřena v t*ha1. obr. ff 1
obr. ff. 2
2. H T S se stanovila odpočtem dvakrát pěti set semen na fotoelektrickém počítadle a následným vážením odpočteného množství na elektronické váze s přesností na tři desetinná místa. HTS je pak vypočtena součtem hmotností dvakrát pětiset semen a vyjádřena v g. V ročnících 1989 a 1991 byla stanovena pro všechna 4 opakování, v ročníku 1990 pro dvě opakování A a C. Do statistického hodnocení pak vstupují průměry za celou variantu. 3. Podíl povrchově zašedlých semen. Toto stanovení je objektivně zatíženo určitou chybou,
neboť je poměrně obtížné tato semena přesně rozlišit. Separaci všech vzorků z ročníku provedl autor najednou-pokud možno v celistvém časovém úseku. V ročníku 1989 byla takto analyzována všechna 4 opakování, v ročnících 1990 a 1991 pak dvě opakování A a C. Za "povrchově zašedlé semeno" je považováno semeno se šedobílým povlakem na osemení nebo je tímto povlakem pokryta alespoň jedna pětina plochy povrchu semene. Současně se zašedlými semeny se stanovil i případný podíl semen zelených. Výskyt zelených semen byl pozorován hlavně v ročníku 1989, v dalších ročnících byl jejich podíl nepatrný (vliv srážek a pod.) Podíly zelených semen jsou uvedeny jen u prvního ročníku. Pro rozbor byl vždy odvážen rozborový vzorek cca 5g. Na filtračním papíře ve fotomisce při jednotném osvětlení (žárovka 60W vzdálená 0.40 m) byla pinzetou oddělována zašedlá, event. zelená semena. Po separaci byly jednotlivé podíly váženy (semena normálnízašedlá -ev.zelená) na elektronické analytické váze s přesností na 3 des. místa. Z jednotlivých hmotností byl vypočten procentický podíl zašedlých (ev. zelených) semen. Podíl zašedlých semen se mezi ročníky značně liší (viz kap.5.2). Přesto však bylo možno provést statistické vyhodnocení. 4. Olejnatost semene byla stanovena v laboratořích KRV AF VŠZ Praha ze všech čtyř opakování, ale pouze u dvou ročníků 1989 a 1990. U třetího ročníku nebylo možno stanovení provést z technických důvodů. Olejnatost byla stanovena metodou nukleární magnetické rezonance na přístroji typu NEWPORT OXFORD 6000. Statistické výpočty počítají s výsledky jednotlivých opakování. 5. Obsah glukosinolátu byl stanoven pro každou variantu jako směs semene ze čtyř opakování u všech třech ročníků. Obsah byl vyjádřen v mikromolech sinalbinu na 1g extrahovaného šrotu. Obsah glukosinolátu byl stanoven metodou plynové chromatografie na přístroji HEWLET PACKARD. 6. Obsah sinapinu byl informativně stanoven u prvního ročníku 1989 opět pro všechny varianty jako směsné vzorky ze čtyř opakování. Stanovení se provedlo spektrofotometricky. Stanovení sinapinu i glukosinolátu opět provedla laboratoř KRV VŠZ Praha. 7. Obsah mykotoxinů (aflatoxin B1, ochratoxin A) byl z důvodu značné finanční náročnosti proveden jen u několika vybraných vzorků s různým obsahem povrchově zašedlých semen, neboť se předpokládá spojitost mezi podílem povrchově zašedlých semen a mykotoxinů. Kromě toho se rozbor provedl i u vzorku vytvořeného jen vytříděnými zašedlými semeny a u vzorku s vytříděnými jen zdravými (čistými) semeny. Stanovení bylo provedeno radioimunochemickou metodou. Stanovení mykotoxinů bylo provedeno ve spolupráci
s katedrou veterinárních disciplin AF VŠZ Praha. 4.5. Metodika zpracování získaných dat. Pro vytvoření objektivnějších závěrů při vyhodnocování jednotlivých vlivů je třeba výsledky pokusů podrobit statistickým testům. Pokud není uvedeno jinak, statistika je vypracována na standartní hladině významnosti 0.05 tzn, že se pracuje na úrovni pravděpodobnosti 95%. Všechny soubory dat získané v pokusech vycházejí ze třech ročníků a každá varianta ze čtyř opakování. Některé znaky však byly rozborovány jako průměrný vzorek čtyř opakování (A-B-C-D), proto potom do statistických testů vstupují hodnoty za celou variantu (např u HTS). Zjevně odlišné hodnoty (vzniklé laboratorní nebo technickou chybou, vlivem ev. poškození porostu na pok. parcele apod.), získané v některých opakováních byly z hodnocených souborů vyřazeny. Hlavní statistickou metodou, použitou pro hodnocení výsledků této práce je analýza variance. Tam, kde nebylo možno tuto metodu použít (např. tam, kde jsou k disposici výsledky jen z jednoho ročníku a pod), bylo hodnocení provedeno popisně na základě aritmetického průměru a vypočteného variačního koeficientu, který pak udává stupeň vyrovnanosti souboru. Analýza variance byla použita v jedno i vícefaktorové verzi (jednoduchého a dvojného třídění),např při hodnocení vlivu výsevekmeziřádková vzdálenost nebo odrůda - ročník apod. K vlastním výpočtům analýzy variance autor použil program pro počítače řady PC Statgraphics. Podrobnější vyhodnocení analýzy variance bylo provedeno metodou Scheffeho nebo citlivější metodou Duncanovou. Principem analýzy variance je testování, zda existuje statisticky významný rozdíl (na určité hladině významnosti) mezi více něž dvěma výběrovými soubory. Testuje se tzv. nulová hypotéza, která předpokládá,že H0 = u1=u2=u3=u4 ...........=um , kde m>2 a ui (i=1...m) jsou průměry normálně rozdělených základních souborů. Jestliže analýza variance tuto nulovou hypotézu zamítne, pak je na zvolené hladině významnosti statisticky významný rozdíl alespoň mezi dvěma testovanými soubory. Při výpočtu se uvádí tzv. tabulka analýzy variance kde jsou uvedeny tyto výpočty (např.u jednoduchého třídění): zdroj součet čtverců variability ochylek
stupně
rozptyl
F-test
volnosti s2 variability
odchylek
volnosti
1 mezi
x2i- C
S1= -
třídami
S1
m - 1
n
s2=--
uvnitř tříd (reziduál.)
celková v.
Sr= S - S1
S =
s2 F=s2
m-1
m n x2ij-C
m(n-1)
s2r=--
Sr m(n-1)
mn - 1
kde m je počet měření n je počet variant (řad) x2.. C = ---- je technická chyba m*n x2.. je součet všech členů souboru na druhou m
x2i. je součet čtverců řad
1 V tabulkách provedených počítačem je uváděna v pravém krajním sloupci i hodnota "signal level" , která udává dosaženou hladinu významnosti, na níž lze zamítnot H0. Vlastní test průkaznosti rozdílů je proveden Ftestem. Jestliže je vypočtená hodnota F-testu vyšší než hodnota tabulková F(m-1),(m(n-1)) ,zamítáme H0 a rozdíly mezi alespoň dvěma soubory považujeme za statisticky významné. Jestliže je statisticky významný rozdíl prokázán, může být provedeno podrobnější vyhodnocení analýzy rozptylu. V této práci je použita metoda Scheffeho a citlivější metoda Duncanova. Obě metody pracují s rozdílem průměrů souborů. Rozdíly jsou porovnávány s vypočtenou mezní hodnotou opět na zvolené hladině významnosti. Kromě toho lze na
r
základě tzv. standartní chyby vypočítat nejpravděpodobnější oblast výskytu hodnot zkoumaných souborů. Kromě číselného vyhodnocení autor použil tam, kde to považoval za vhodné nebo názorné grafických zobrazovacích metod (sloupcové grafy a pod.). V příloze jsou uvedeny výsledky analýz variance u jednotlivých pokusných bloků. Je vždy uvedena základní tabulka analýzy rozptylu, pak podrobnější vyhodnocení podle Scheffeho nebo podle Duncana. Hvězdičky nad sebou počítač vyjadřuje homogenní poleneprůkazný rozdíl, jestliže hvězdička ze sloupce vybočuje, znamená to statisticky významný rozdíl mezi variantami s vzájemně vybočenými hvězdičkami. Toto hodnocení je pak vždy doplněno výpisem statisticky významných diferencí mezi vzájemně se lišícími variantami. V tabulkách uváděných v textu jsou pak u variant uvedeny průměry, případně variační koeficienty a pořadí. Jestliže variační koeficient nabývá hodnoty do 5%, považuje se soubor za velmi vyrovnaný, do 15% za vyrovnaný, nad 15% za nevyrovnaný. V případě výpočtů korelací bylo k výpočtu použito kalkulačky PSR 98.
5. V Ý S L E D K Y
A
D I S K U S E
5.1. Sledování dynamiky růstu a nástupu fenologických fází u hořčice bílé v pokusném ročníku 1989. Dynamika růstu byla sledována měřením výšky a délky rostlin, kdy za výšku se považuje přirozená výška rostliny od rozhraní nad a podzemní části až po nenapřímený vrchol rostliny a za délku se považuje vzdálenost od rozhraní až po napřímený vrchol rostliny. V určitých případech pak je možno zjistit tzv. stupeň 100 . v polehnutí jako %P = 100 - ------- , kde v je výška d rostlin a d je délka rostlin. Přehled dynamiky růstu je
pak
doplněn
některými
význačnými
údaji
polního
pozorování vybraných variant pokusu. Pro přehlednost je kladen důraz na různé termíny výsevu, regulátory růstu
a
meziřádkové
vzdálenosti.
Přehled
dynamiky
růstu u tří termínů výsevu je uveden v tabulce č. 6. a graf č. 1.
Rozdílnost nástupu fenofází je zobrazena v grafu č.2 5.1.1.Přehled výsledků jednotlivých vstupů do porostu. Vstup 1. dne 20.4.1989 Kontrola stavu zasetí, dodržení mezer mezi parcelkami,vzcházení. Zjištěno pravidelné vzcházení po celé ploše pokusu. Dosaženo ff 10 - 12. Vstup 2. dne 30.4.1989 U variant prvního termínu výsevu je zřetelné vykreslení řádek, ff 11 - 12. Provedeno zasetí variant 2. termínu výsevu. Vstup 3. dne 4.5.1989 Porost 2. etrmínu výsevu dosud nevzešlý, klíčící semena dosáhly vesměs ff 09. Proveden výsev varianty T3 Zlata (3.termín výsevu). Vstup.4. dne 18.5. 1989 Porost na celém pozemku vyrovnaný, ve střední části se projevuje zaplevelení pýrem plazivým. U variant, setých v 1. termínu se nejlépe diferencují rostliny u meziřádkových vzdáleností 125 a 250 mm. U meziřádkové vzdálenosti 375mm jsou rostliny (při všech výsevcích) příliš nahloučeny v řádku, jsou slabší a porost vykazuje menší konkurenční schopnost vůči plevelům. Vstup 5. dne 24.5.1989 Vlivem sucha a tepla dochází ke zpomalení započatého dlouživého růstu a k urychlení vývoje. U některých rostlin už dochází k objevení poupat vrcholového květenství (ff 43), většina rostlin však vykazuje stupeň 35 ( rozhraní mezi obdobím dlouživého růstu a butonizací). Porost setý na meziřádkovou vzdálenost 125 mm je již zapojen a částečně brzdí rozvoj pýru. Naproti tomu u meziřádek 250 a 375 mm se pýr rozvíjí silněji. Varianty druhého termínu výsevu započaly překotný vývoj a porost dosahuje ff až 43!, čímž se vývojově prakticky vyrovnal s prvním termínem výsevu. Rostliny 2.a 3.termínu výsevu mají oproti 1. termínu ztenčený stonek a celkově slabší rámec. Vstup 6. 13.6.1989 Po provedeném ošetření regulátory růstu ze dne 1.6.dochází k diferenciaci jednotlivých variant čtvrtého bloku. Dosaženo vesměs varianty 62 (počátek kvetení), kvete do 10% květů. Pýr ztrácí význam jako plevel, je potlačen hořčicí. Plně jsou zapojeny i porosty v meziřádcích 375mm.
Vstup 7. dne 10.7.1989 U varianty "Baronet" pozorováno dokvétání. Kvetení u této varianty končí o 3-5 dní po neošetřených variantách a květ končí "najednou". Podobně, ale méně výrazně i u varianty "Cultar".Varianty 2. a 3. termínu výsevu jsou ve druhé polovině kvetení. Vstup 8. dne 20.7.1989 Varianty 2. a 3. termínu výsevu se prakticky vývojově synchronisují s variantami v 1.termínu. Plná zralost porostu nastává 20.8. Sklizeň pokusu provedena z důvodu technických možností až 31.8 1.9.1989.
tab. 6.
graf. 1
graf. 2
Tab.č. 7. Porovnání dynamiky růstu u některých typických variant v období 8.6 - 10.7 (údaje výšky a
délky v [cm].) Varianta
vstup: 8.6.1989 výška/délka fenofáze poznámka
T1 ZLATA RETACEL ALAR CULTAR RELAN BARONET VV 2 (10kg/375mm) VV 5 (10kg/250mm) VV 8 (10kg/125mm)
vstup: 13.6.1989
71.2 / 72.20 62 77.75/80.25 62 78.40/79.60 62 79.8/ 83.50 63 86.0/88.3 63 47.50/50.40 55 58.6/65 62 62.2/64.8 62 57.20/58.20 62
ošetření bez projevu mírné zpoždění zpomalení růstu u 375mm nižší porost
Varianta výška/délka fenofáze poznámka
T1 ZLATA 100.5/102.5 64 RETACEL 89.8/91.45 64 ALAR 107.75/109.33 64-65 CULTAR 115.10/116.10 63 RELAN 107.7/109.33 63 BARONET 69.50/72.75 61 VV 2 (10kg/375mm) 100.10/102.8 64 VV 5 (10kg/250mm) 108.9/110 64 VV 8 (10kg/125mm) 111/113 64
zkrácení stonku opoždění kvetení zkrácení,zpoždění nižší než u 125mm
Varianta vstup: 31.6.1989 výška/délka fenofáze poznámka T1 ZLATA RETACEL ALAR CULTAR RELAN BARONET VV 2 (10kg/375mm) VV 5 (10kg/250mm) VV 8 (10kg/125mm)
112/115 95.5/95.2 107.5/108.5 108.25/115.20 nezjištěno 114.5/116.5 101.1/102.8 108.9/110.8 111.8/113
65 65 mírné zkrácení 65 64 nezkráceno,zpožděno 64 63-64 vývoj opožděn 64 64 64
tab.7.pokracovani vstup: 10.7.1989
Varianta výška/délka fenofáze poznámka
T1 ZLATA RETACEL ALAR CULTAR RELAN BARONET VV 2 (10kg/375mm) VV 5 (10kg/250mm) VV 8 (10kg/125mm)
69 65-69 dlouživý růst 69 65 odkvět opožděn ukončen 69 65 odkvět opožděn (neměřeno) 69-70 69 69
Sledováním dynamiky růstu při různých termínech se potvrzují četné literární údaje (např.Fábry 1990). Jakmile nastane období dlouhého dne hořčice prudce započne dlouživý růst a nastává překotný vývoj, dokud pozdní termíny výsevu nedostihnou vývoj včas setých variant.
Z
toho
nejcitlivější
vyplývá,
plodinou
na
že
hořčice
délku
dne.
bílá
je
Je-li
snad
nástup
dlouhého dne spojen např.se suchým obdobím, rostliny z pozdějších termínů výsevu (květnových) mají oproti včas
setým
vegetace zasetým
slabší
dosáhnou porostům.
stonek i To
a
nižšího dokládá
útlejší vzrůstu tabulka
rámec. oproti č.6,
Během včasně kde
je
uvedeno porovnání růstu a vývoje porostů při různých termínech výsevu. Jak vyplývá z grafu č.1, v období dlouživého růstu se křivky jednotlivých variant skoro překrývají, ale koncem dlouživého růstu už varianty pozdních termínů výsevu zpomalují růst a končí jej při nižší výšce porostu. Důsledky této skutečnosti budou dále analyzovány. Podobně lze charakterizovat i
nástup jednotlivých fenofází. Z grafu č.2 je patrný mnohem
strmější
včasnému
fenologický
prvnímu
termínu
vývoj
setí.
T2
a
T3
oproti
Porostu
v
prvním
termínu výsevu trvalo období do nástupu butonizace (ff50) 48 dní, zatímco u T2 a T3 asi 30 dní. Uvedený zkrácený
vývoj
následek
energetické
prudkým
vývojem
v
době
po
vegetativního
vyčerpání nástupu
období
rostlin,
dlouhého
dne
má
za
způsobené se
všemi
důsledky na výnos a kvalitu semene. V případě suchého stanoviště, ulehlé (uježděné), nebo nevhodně připravené půdy je možno spatřit nástup fenofáze 43 - 50 již při výšce rostlin kolem 0.1 0.20m. Na tuto skutečnost je třeba brát zřetel hlavně na souvratích nebo jiných kritických místech pozemku. V normálních podmínkách však nastává přechod do fenofáze butonizace při výšce kolem 0.40 m. Tento přechod je plynulý a je urychlen nástupem dlouhého dne ( t.j. od III. dekády května). U varianty "Baronet" byl potvrzen jeho částečný vliv na zpevnění stonku a následné omezení polehnutí. 24.7.1989 došlo k silnému přívalovému dešti s krupobitím. Při vstupu 26.7. bylo u této varianty pozprováno slabší polehnutí než u neošetřených variant. Následnou subjektivní prohlídkou rostlin bylo u ošetřené varianty zjišteno zpevnění spodní části stonku oproti neošetřeným variantám. Ostatní vlivy, způsobené regulátory růstu budou dále analyzovány. 5.2. Analýza problematiky povrchově zašedlých semen u hořčice bílé. Dlouhodobým problémem domácího produktu hořčice bílé je vysoký podíl semen se změněnou barvou slupky, zejména semen povrchově zašedlých. Ač tato problematika nebyla v minulosti (před r. 1988) podrobněji analyzována, zpracovatelé hořčice považovali surovinu s podílem zašedlých semen nad 5 % za nepoužitelnou (Havránek 1989), neboť mimo jiné může docházet k barevným i chuťovým degradacím stolních hořčic. Zpracovatelé tato "bílá" nebo "zašedlá" semena považují za naplesnivělá. Dílčím úkolem této práce je analyzovat tvorbu takto zašedlých semen při různých variantách agrotechniky a případně posoudit vlivy, které působí na výši jejich podílu v semeni. Na základě různých literárních údajů i mikroskopické analýzy ( Rozinek, Horská, Reisnerová
1992) lze předpokládat, že povrchové zašednutí semen je způsobeno mikroskopickými houbami - plísněmi. Této domněnce nasvědčuje i vysoký vliv ročníku na podíl těchto semen. Vašák (1989) požaduje pro hořčici takové podmínky, aby úhrn srážek v srpnu nebyl větší než 50 mm. V tomto ohledu jsou pozoruhodné výsledky třech ročníků těchto pokusů. V ročníku 1989 činil úhrn srážek v červenci a srpnu ( VII + VIII) 182.50 mm, v ročníku 1991 65.3 mm a v roč. 1990 jen 35.50 mm. Jak je doloženo grafem č. 3, plynule vzrůstá u všech pěti uvedených variant podíl povrchově zašedlých semen se zvyšujícím se úhrnem srážek. Např. v nejsušším létu 1990 činil maximální výskyt zašedlých semen kolem 4 %, zatímco ve srážkově nejbohatším létu 1989 činil tento podíl kolem 10 % ! Uvedené údaje nasvědčují, že vlhké podmínky, spojené s letními teplotami podporují rozvoj některých druhů plísní, které pak napadají osemení semene. Aby se prokázala domněnka, že povrchové zašednutí semen je způsobeno plísněmi, byly vybrané vzorky ročníku 1989 společně se vzorky obchodních semen hořčice, odebraných přímo u zpracovatelů, podrobeny stanovení obsahu mykotoxinů (aflatoxin A a ochratoxin B1). K tomuto účelu byly vybrány vzorky semene bez ohledu na pokusnou variantu s plynule vzrůstajícím podílem povrchově zašedlých semen. K doplnění byl první vzorek tvořen jen čistými semeny a poslední vzorek jen vytříděnými zašedlými semeny.Stanovení bylo provedeno ve spolupráci s katedrou veterinárních disciplin AF VŠZ v Praze (Reisnerová, Sova, Kuchtová, 1990). Radioimunochemickou metodou bylo vyšetřeno 8 vzorků s cílem posoudit, do jaké míry se může přítomnost povrchově zašedlých semen podílet na reziduích mykotoxinů. Výsledek tohoto stanovení uvádí tabulka č. 8.Ač se jedná o malý rozsah souboru, vychází vysoká těsnost vztahu mezi obsahem AFB1 a obsahem zašedlých semen r=0.774. U obsahu ochratoxinu (při vypuštění extrémní hodnoty posledního vzorku) vychází těsnost tab.č.8. Obsah mykotoxinů v závislosti na podílu povrchově zašedlých semen. označ. Procento Ochratoxin Aflatoxin vzorku zašedlých zelených ochratox. aflatoxin semen semen A ug/kg B1 ug/kg vytříděná čistá T1 334 op.B
0 1,405
0
2,50
0.90
0,710
7,20
1,90
T1 334 op.D
3,428
0,898
7,00
2,00
N1 op.A
6,589
0,753
4,80
1,80
VV8 op.A
8,854
0,465
4,00
3,50
VV 4 op.C
11,363
1,614
17,60
20,20
N4 op.B
14,261
0,446
22,80
16,70
vytříděná šedá
100
-
11,30
27,30
vztahu rovněž velmi vysoká r = 0.797 ! Ač se jedná o soubor
velmi
předpokládanou podílem
malého
skutečnost,
povrchově
rizikovost
rozsahu, že
zašedlých
zatížení
výsledky se
semen
naznačují
zvyšujícím vzrůstá
potravinářské
se
jednak suroviny
mykotoxiny, a že povrchové zašednutí semen hořčice bílé skutečně způsobují plísně. Reisnerová, Vašák, Sova a Vodičková (1990) paralelně s těmito stanoveními provedli ve spolupráci s mikrobiologickým ústavem ČSAV vyšetření jiných vzorků hořčic (původně obchodních, odebraných u zpracovatele v Bohušovicích nad Ohří) vyšetření na stanovení jednotlivých druhů plísní. Z následující tabulky č.9 je patrno, že vytříděná povrchově zašedlá semena vykazují hojnější výskyt plísňových kolonií Aspergillus flavus, produkující AF B1 a Aspergillus ochraceus, produkující aflatoxin A, než čistá vytříděná semena hořčice bílé. tab.č.9. Zjištěné druhy plísní v povrchově zašedlých semenech hořčice bílé. Vzorek
č.1 č.2 č.3 vzorek vytříděná suroviny šedá čistá Bohuš.n.Ohří semena
prům.poč. zárodků hub 1,02
2,37
3,32 103/g
Asp.flavus
35
30
18
Asp.ochraceus
12
32
5
Penicillium sp.
30
15
23
Cladosporium sp
5
-
10
10
40
% izolovaných kolonií
Alternaria sp.
-
PREVZATO- REISNEROVA,SOVA,VASAK,VODICKOVA (1990) Jedním z faktorů, ovlivňujících podíl povrchově zašedlých semen je též použitá odrůda. Z kolekce tří zkoušených kultivarů v těchto pokusech se lépe osvědčila novošlechtění HM 361 a HM 334 ze šlechtitekské stanice olejnin v Horních Moštěnicích než odrůda Zlata a Mustang. To dokládají grafy č.4 a č.5. Pro vlhčí
graf 3
graf.4
graf. 5
oblasti se údaje pro odrůdu Zlata shodují i s údaji Kadlece (1989). který srovnává různé evropské odrůdy se Zlatou viz tab. str. 51),kdy Zlata vytváří podíl zašedlých semen kolem 11%, naproti tomu uvedená novošlechtění v těchto pokusech dosahují v srážkově nejbohatším ročníku 1989 podílu jen 1.71 a 2.73 %. 5.3. Obsah sinapinu v semeni hořčice bílé. Sinapin, cholinester kyseliny sinapové, tvoří spolu s glukosinolátem sinalbinem základ chuťového efektu hořčice. Sinapin patří do skupiny fenolických sloučenin a v potravinové hořčici modifikuje chuťový efekt, daný ale převážně glukosinolátem. Jeho obsah v semeni se vyjadřuje v uMOL/g extrahovaného šrotu nebo též procentickým podílem. V pokusném ročníku 1989 bylo provedeno stanovení obsahu sinapinu u všech variant pokusu. Na základě získaných výsledků lze předpokládat, že obsah této látky v semeni je poměrně stálý a variantami agrotechniky jeho obsah ovlivnit prakticky nelze.
Voškeruša(1989) však připouští rozdíly mezi pozemky. Obsahy sinapinu jednotlivých variant uvádí tab. č. 10. Ze všech stanovení byl vypočten průměrný obsah sinapinu, který činil 2.315 % s variačním koeficientem 14.42%, takže soubor mezi 27 stanovenými variantami lze považovat za vyrovnaný. Nebyla zjištěna ani rozdílnost obsahu sinapinu mezi zkoušenými odrůdami. tab.č.10. Obsah sinapinu v semeni variant ročníku 1989. varianta
%sinapinu
T1 Zlata T1 HM 361 T1 HM 334 T2 Zlata T2 HM 361 T2 HM 334 T3 ZLATA V1 125 V2 250 V3 375 VV1 VV2 VV3 VV4 VV5
2.19 1.97 2.23 2.48 2.49 1.51 nezj. 2.44 2.28 1.51 2.16 1.83 2.34 2.34 2.68
varianta %sinapinu VV6 VV7 VV8 VV9 Baronet Alar Relan Cultar Retacel N1 N2 N3 N4
2.88 2.54 2.45 2.62 2.56 2.27 2.68 2.69 2.42 2.53 2.27 2.11 2.04
průměr. obsah 2.315 % Vk = 14.42% (značení variant viz. tab.č. 3) Podle
literárních
údajů
(Kindl,
Wöber
1981)je
kyselina sinapová jedním z článků syntézy prekurzorů ligninu. Jde tedy o látku, jejíž obsah je poměrně pevně založen a je málo variabilní. To dokládají i údaje Zukalové (1989), která na rozdíl od výsledků této práce získala hodnoty 1.13 - 1.66% u řady vzorků různých (i dovezených) hořčic. Ročníkové výkyvy nelze vyloučit. V požadavcích zpracovatelů není výslovně obsah sinapinu limitován. Obecně se udává požadavek na obsah kolem 1.50%. Podobné údaje uvádí i Voškeruša (1989), který u různých odrůd zjistil obsah sinapinu kolem 50 uMOL/g suš.extr.šrotu. Ze souboru uváděných
6 odrůd se výrazně odlišovala jen jedna obsahem 25.8 uMOL/g. Uvedený autor se dále zmiňuje o možnosti kladné korelace mezi obsahem sinapinu a tuku. Tento jev sledoval u jarních řepek s korel.koef. 0.84 a u hořčice bílé s korel. koef. r=0.41. Na základě uvedeného vztahu byl rovněž u uvedených vzorků vypočten korelační koeficient mezi obsahem sinapinu a tuku. Jeho hodnota činila 0.27, takže uvedený vztah nebyl potvrzen. 5.4. Vyhodnocení vlivu různých dávek dusíku na výnos a kvalitu semene hořčice bílé. 5.4.1. Vliv dávky dusíku na výnos semene hořčice bílé Tato kapitola vyhodnocuje vliv čtyř různých dávek dusíku na výnos a kvalitu semene hořčice bílé. Jde o varianty : N1 - jen základní dávka 30 kg N, N2 - základní dávka + 1 přihnojení ,tedy celkem 60 kg N, N3 - základ. dávka + 2 přihnojení (90 kg N), N4 jako předchozí, ale ve druhém přihnojení dohnojená na úroveň 120 kgN/ha. Tabulka č. 11 uvádí výnos, dosažený v jednotlivých opakováních třech ročníků při uvedených dávkách dusíku. Při hodnocení dosažených výnosů vychází prakticky klasická charakteristika, a to že se stoupající dávkou dusíku lze pozorovat vzestup výnosu až do určité meze, kde pak nastává stagnace vzestupu. U varianty N4 lze již pozorovat mírnou depresi z přehnojení dusíkem. Toto je možno vysledovat i z grafu č. 6. nebo v grafu, zobrazujícím nejpravděpodobnější interval rozložení výnosu ( příloha č.2) na základě vypočtených průměrů variant a standartních chyb.
graf. 6
Tab. č. 11 Výnos v t/ha hořčice bílé při různých dávkách dusíku. prům prům prům prům varianta 1989 výnos 1990 výnos 1991 výnos Vk(%) var. N N 1 (30kg) N 2 (60kg) N 3 (90kg)
1.292 1.131 1.100 1.235 1.300 1.115 1.462 1.456 0.996 1.540 1.382 1.237 1.281 1.362 1.143
9.40
1.268
1.860 1.643 1.357 1.728 1.835 2.001 1.752 1.701 -
1.665 1.568 1.868 1.790 1.772 1.722
2.67
1.737
1.852 1.971 1.467 2.560 2.072 2.000 2.050 1.860 -
2.462 1.931 2.234 2.177 2.256 2.220
9.40
2.002
16
1.977
1.542 2.462 2.365 0.955 1.931 1.896 1.865 2.234 1.996 (120kg) 2.111 1.618 2.256 2.221 2.113 2.092 N 4
Z hlediska výnosových znaků výsledky pokusu naznačují, že optimální dávka dusíku se pohybuje v rozmezí dávek N2 a N3. Výsledek se též shoduje s literárními údaji, kde např. Vašák, Fábry, Zukalová (1985) doporučují po obilnině dávku 70 - 100 kgN /ha, Schreier a Vidlák (1984)doporučili zvýšit dávku N z 60 na 90 kg/ha. Při stanovení výše dávky N je však třeba brát větší zřetel na kvalitu produktu než na dosažení maximálního výnosu. Proto s ohledem na následující
výsledky je možno doporučit spíše dávku nižší, v rozmezí 70-80 kgN/ha. Statistické vyhodnocení bylo provedeno analýzou variance. Z tabulky analýzy variance (příloha č. 1) vyplývá, že prakticky na 100% hladině významnosti (Signal level 0.0000) jsou statisticky průkazné rozdíly ve výnosech mezi různými dávkami dusíku.Podrobnější analýza Scheffeho metodou potvrzuje rozdíly mezi variantami N1-N2, N1-N3, N1N4, N2-N3, N2-N4. Diference N3-N4 je neprůkazná. V příloze č. 2 je vytištěn graf nejpravděpodobnějších intervalů výnosů a graf č. 6 uvádí dynamiku výnosu a kvalitativních prvků u variant N1 až N4. 5.4.2. Vliv dávky dusíku na hmotnost tisíce semen. Tabulka č. 12 uvádí dosažené hodnoty HTS v g u jednotlivých variant (průměrné hodnoty z jednotlivých opakování). Tab.č.12 vari- roč. roč. roč. prům. variační anta 1989 1990 1991 var. koef %
pořadí
%
naN3
N1
6.637 6.516
6.940
6.641
4.40
4
93.70
N2
6.707 6.785
6.655
6.715
0.90
3
94.80
N3
6.879 6.998
7.365
7.080
3.50
1
100
N4
7.088 6.658
6.842
6.862
3.14
2
96.90
tomto
případě
Analýza
variance
v
pracuje
s
výsledky jednotlivých opakování. Soubory hodnot HTS vykazují mezi ročníky velmi nízkou hodnotu variačních koeficientů.Vliv
ročníku
v
tomto
případě
není
zřetelný. Při vzájemném porovnání jednotlivých hodnot získáme podobnou charakteristiku jako u výnosu. Se zvyšující se dávkou dusíku HTS mírně vzrůstá, dávky N4 opět nastává zlom a dojde k mírné depresi. Při hodnocení vlivu dávky dusíku na HTS analýzou variance (viz
příloha
č.
3),
vyšel
statisticky
průkazný
výsledek mezi variantami N1-N3 a N2-N3 podle Duncana, Scheffeho metoda prokazuje jen rozdíl mezi N1-N3 ve
prospěch N3, u níž bylo dosaženo nejvyšší hmotnosti tisíce semen. Též pro dosažení nejvyšší HTS vychází dávka 90 kgN/ha jako nejvhodnější. 5.4.3. Vliv dávky dusíku na podíl povrchově zašedlých semen. V rámci kvalitativních znaků je limitujícím faktorem právě podíl povrchově zašedlých semen.I v tomto pokusném bloku vychází silný vliv ročníku na podíl těchto semen, což je mimo jiné doloženo vysokými hodnotami variačních koeficientů v rámci řad. Přesto však lze vysledovat zhoršující se kvalitu semene se vzrůstající dávkou dusíku. Tab.č. 13. Vliv dávky N na podíl povrchově zašedlých semen. vari anta
roč. 1989
roč. 1990
roč. 1991
prům. var.
N1
7.916
0.360
0.565
N2
7.713
1.50
N3
9.890
2.201
2.313
N4
11.55
6.856
2.971
2.835
variač. pořa- % na koef.% dí N1
2.947
>100
1
100
81
2
136
4.801
91
3
162
7.132
60.30
4.016
4
242
I když vzhledem ke značným ročníkovým rozdílům nebylo vhodné použít analýzu variance, přesto při pokusném výpočtu
nebyl
prokázán
statisticky
významný
vliv
dávky N na podíl zašedlých semen (příloha č. 4.). I přes
to
jsou
zvýšení
podílu
patrné
určité
zašedlých
rozdíly.
semen
lze
Nejsilnější spatřit
mezi
variantami N3-N4 v ročníku 1989, který byl ze všech třech
v
tomto
ohledu
nejrizikovější
(viz
též
kap.5.2.) a méně zřetelně i v ostatních ročnících. S ohledem semen
na
je
minimalizaci
opět
určitým
obsahu
povrchově
kompromisem
mezi
zašedlých výnosem
a
ostatními
znaky
(90kgN).
Zvýšené
rozmezí riziko
dávek pak
N2
(60kgN)
zřejmě
a
N3
nastává
ve
srážkově bohatších ročnících.
5.4.4. Vliv dávky dusíku na olejnatost semene hořčice bílé.
Výsledné hodnoty olejnatosti pro všechna čtyři opakování jsou uvedena v tab. č. 14. Tab. č. 14.(specifikace variant-viz tab.č. 3) vari anta
roč. prům. roč. prům. prům. Vk poř- % na 1989 1990 var. (%) adí
N1
29.42 28.21 29.05 29.055 28.28 28.505 29.055 29.49 28.44 30.46 29.09
N2
N3
N4
27.73 26.34 27.87 27.61 28.70 27.74 29.38 28.37 25.48 27.58 27.42 26.09 27.76 28.07 27.36 26.75 29.63 26.81 27.50 26.75 29.69 28.78 28.00 28.89 30.88 29.44 28.78 29.03 29.12 29.10
2.5
N4 2
98.7
27.68
4.5
3
94.89
27.41
3.8
4
93.96
29.17
2.8
1
100
Olejnatost semene byla stanovena u všech opakování pouze v prvních dvou ročnících 1989 a 1990. Do analýzy variance vstupovaly hodnoty jednotlivých opakování. Není možné zde vyhodnotit vliv ročníku. V příloze č. 5 je uveden výsledek analýzy variance, která prokazuje statisticky významný rozdíl mezi variantami N1-N1, N1-N3 a N2-N3, N2-N4. ve prospěch
N4. Charakteristika olejnatosti je vykreslena v grafu č. 6. Dosaženou výši olejnatosti lze u všech variant hodnotit jako naprosto dostačující, neboť požadavek zpracovatelů zní na 25% . 5.4.5. Vliv dávky dusíku na obsah glukosinolátů. Při stanovení obsahu glukosinolátu sinalbinu byly u jednotlivých variant získány tyto výsledky: Tab.č. 15.Vliv dávky dusíku na obsah glukosinolátu. (uMOL/g) vari anta
roč. 1989
N1
roč. 1990
roč. 1991
prům. var.
Vk (%)
pořadí
195.05 199.06 179.75 191.28
5.32
4
N2
152.00 214.32 216.25 194.19
18.82
3
N3
158.73 231.39 193.75 194.62
18.67
2
N4
174.84 230.31 183.50 196.21
15.21
1
Obsah glukosinolátu je v tabulce vyjádřen v uMOL/g sušiny extrahovaného šrotu. Při procentickém vyjádření odpovídá 129 uMOL/g 10% glukosinolátu. Analýza variance neprokázala vliv dávky N na obsah GSL. 5.4.6. Shrnutí výsledků pokusného bloku dávkování dusíku. Dosažené výsledky prokázaly jednoznačný vliv dávky dusíku na výnos semene hořčice bílé. Statisticky byl též prokázán vliv na obsah povrchově zašedlých semen, na HTS event. na olejnatost. Na obsah glukosinolátů vliv dávky N prokázán nebyl. Z hlediska výše výnosu a kvalitativních znaků (při prioritě minimalizace obsahu povrchově zašedlých semen) se jeví kompromisem rozmezí mezi dávkami N2 a N3 - t.j. 60 - 90kg/ha, přičemž horní hranici je třeba považovat za maximální. U této horní hranice a vyšších dávek již hrozí riziko zvýšení podílu zašedlých semen a tím snížení potravinářské kvality. Snížení dávek N pod 60kg/ha by zřejmě přineslo snížení podílu zašedlých semen bez větší újmy na ostatních kvalitativních znacích, ale s citelně sníženým výnosem a nižsí HTS. Vyšší dávka by
pravděpodobně ve srážkově bohatším ročníku nadlimitně zvýšila obsah zašedlých semen. V této části uváděné výsledky dávají námět pro další, podrobný výzkum, kdy budou důsledně sledovány obsahy dusíku v půdě a stanoveny hodnoty předplodin.
5.5. Vyhodnocení vlivu regulátorů růstu na výnosové a kvalitativní znaky hořčice bílé. 5.5.1. Vliv regulátorů růstu na výnos semene hořčice . V tomto pokusném bloku byla prověřována možnost využití regulátorů růstu ke zvýšení výnosu hořčice, popřípadě ke zlepšení kvality semenea. Výchozím bodem byl sortiment regulátorů buď již používaných (registrovaných) nebo dosud zkoušených u obdobné plodiny - řepky. U hořčice bílé není dosud jejich aplikace běžná. Přehled a dávkování přípravků u jednotlivých variant je popsán v kapitole 4.2. Některé z regulátorů vykazovaly vliv na dynamiku růstu a vývoje hořčice viz kap. 5.1. V následujících tabulkách jsou výsledky získané při aplikaci regulátorů růstu porovnávány s variantami VV9, N2 a T1 Zlata, které byly vedeny stejnou agrotechnikou jako varianty v tomto pokusném bloku, ale neošetřeny. Jejich průměr v tomto případě poskytuje funkci kontroly. Do analýzy variance vstupují jen výsledky ošetřených variant. Analýza variance (viz. příloha č.6.) neprokázala statisticky významný vliv regulátorů růstu na výnos semene (mezi regulátory). Opět je však zřejmý vliv ročníku na výnos.Příloha č. 7 uvádí výsledek analýzy variance dvojného třídění (výnos x ročník), která statisticky prokázala vliv ročníku na výnos. Ročník zde tedy působí významněji než vlastní regulátor. Vedle účinku na kvalitativní znaky výsledky naznačují, že u přípravků Baronet a Alar došlo oproti ostatním regulátorům k slabé výnosové depresi. tab.č.16 Výnos semene při aplikaci regulátorů růstu [t/ha]. (Údaje jednotlivých opak.Kontrolaprům.uvedených variant)
vari anta
roč. 1989
prům.
roč. prům. roč. 1990 1991
prům
prům. var.
poř.
Baronet -
Relan
-
Cultar
Alar
2.001 2.001 1.695 1.809 1.885 1.736 1.859 1.821 1.756 1.543 2.443 2.027 1.883 1.897 1.822
7
2.409 2.551 0.687 2.637 2.653 1.415 2.637 2.621 1.985 1.201 2.720 2.601 2.696 2.630 2.144
2
1.275 2.409 2.506 0.955 2.828 2.661 1.262 2.656 2.668 1.220 1.178 2.730
2.859 2.670 2.192
1
0.956 2.287 1.902 1.065 2.418 1.988 1.785 2.353 1.631 1.268 2.324 2.345
2.309 1.957 1.856
6
Retacel 1.775 2.296 2.336 1.208 2.337 2.385 1.150 2.481 2.386 2.142 1.568 2.481 2.398 EMA3464
1.959
Sviton
======= ===== Kontr. 1.492 prům. 1.178 VV9,N2 1.876 T1Zlata 1.692
1.896 2.084 1.818 2.568
2.165 2.318 2.094
1.956 1.883 2.107 1.953 1.922 2.010
Otázkou zde zůstává správnost dávek pro hořčici
dávek
volbě
4
1.715 1.776 1.962 1.881 2.100 2.002 2.603 2.095 1.961 1.905 2.000 5 ===== ===== ====== ====== ===== ====== ==== 1.880 2.113 1.874 1.737 1.983 1.962 1.559 1.951 1.922 1.772 1.896 1.792
Specifikace variant viz tab.č.3a a kap. 4.2 .
(při
3
dávky
doporučených
všech pro
přípravků řepku).
autor V
roč.
vycházel 1989
z
sice
Baronet
dosáhl
následujících
ve
výnosu
ročnících
druhého
dochází
pořadí k
ale
depresi.
v Je
otázkou, zda tento jev není ve spojení s průběhem srážek a teplot v období od aplikace přípravku až do vytvoření semen. Tabulka č.16a pak porovnává průměrné výnosy,
dosažené
aplikací
regulátorů
růstu
s
kontrolními variantami. Tab.16a vari anty
roč. 1989
ošetřené
1.351
neošetřené 1.559 (kontrol.)
roč. 1990
roč. 1991
prům. var.
%na neoš.
2.329
2.185
1.955
109
1.922
1.899
1.792
100
Při srovnání údajů ošetřených a neošetřených variant došlo v ročníku 1989 ke snížení výnosu u regulátorů, zatímco v ročnících 1990 a 1991 došlo k mírnému zvýšení oproti variantám neošetřeným. 5.5.2. Vliv regulátorů růstu na hmotnost tisíce semen. Při hodnocení vlivu regulátorů růstu nastává u kvalitativních znaků odlišný výsledek. Např. u znaku HTS
je
možno
u
přípravku
Baronet
nalézt
významný
nárůst HTS oproti variantě druhé v pořadí - Cultaru. Rozdíl činí 0.40 g , což představuje rozdíl 8.80%. Analýza variance dvojného (HTS * ročník) třídění též prokázala statisticky významný rozdíl těchto variant. Výsledky uvádí tab.č. 17 a příloha č. 8. Tab. č.17.Vliv regulátorů růstu na HTS semene hořčice [g]. vari anta Baronet
roč. 1989
roč. 1990
6.863
6.635
roč. 1991
prům. var.
Vk
% na poř. (%) Baronet
7.357
6.951
5.30
100
1
Relan
6.135
6.305
6.585
6.341
3.58
91.20
7
Cultar
6.503
6.291
6.867
6.553
4.44
94.20
2
Alar
6.481
6.266
6.667
6.471
3.10
93.10
6
6.275
6.745
6.478
3.72
93.10
5
Retacel
6.415
EMA3464
6.160
7.025
6.552
15.1
94.20
3
Sviton 6.441 6.650 6.505 2.25 93.50 4 ========= ======= ======= ======= ======= ==== ======= ==== Kontrola (prům.VV9 N2,T1Zlat 6.369 6.625 6.550 6.514 2.02 93.71 Tab.č. 17a. Porovnání úrovně neošetřených variant.
varianty
roč. 1989
roč. 1990
Baronet
6.863
6.635
Ošetř.(mimo Baronet)
6.383
Neošetřené
6.289
6.369
HTS ošetřených a
roč. 1991
prům. var.
7.357 6.756
6.625
% na Baronet
6.951
106.70
6.476
6.550
99.41
6.514
100
Současně s vlivem regulátorů na HTS byl statisticky prokázán též vliv ročníku. Nejvyšší hodnoty HTS bylo v tomto pokusném bloku dosaženo v. roč. 1991 - 6.842 oproti
roč.
1990,
Skutečnost,
že
výnosu
současně
a
u
kdy
bylo
varianty ke
dosaženo
Baronet zvýšení
HTS
došlo HTS
6.339 k
g.
depresi
nasvědčuje
spojitosti s regulací kvetení - pravděpodobně dochází k
redukci
počtu
květů
či
nasazených
semen
a
to
dovoluje zvýšení HTS (viz též kap. 5.1.1.). Porovnání hodnot HTS viz tab.17a) naznačuje, že úroveň HTS u neošetřených variant je shodná s ošetřenými (kromě Baronetu).
5.5.3. Vliv regulátorů růstu na podíl povrchově zašedlých semen. Od účinků regulátorů růstu byl očekáván především jistý zlepšující účinek na kvalitativní znaky semene (na snížení podílu zašedlých semen, ovlivnění olejnatosti a pod.). V tabulce č. 18 jsou uspořádány výsledky stanovení podílu zašedlých semen u bloku regulátorů růstu. Tab. č. 18 Vliv regulátorů růstu na podíl povrchově zašedlých semen.(%)(Kontrola = prům.N2,VV9,T1Zlata) varianta
roč. 1989
Baronet
3.730
Cultar
4.377
roč. 1990
roč. 1991
0.120 1.088
prům. var.
0.567 1.341
1.465 2.268
poř. % na adí EMA 2
136
5
211
Alar
4.652
1.110
1.889
2.550
6
241
Relan
3.012
1.080
2.607
2.233
4
208
Retacel
3.761
1.777
2.164
2.567
7
239
1
100
EMA3464
0.00
0.310
1.072
Sviton 1.123 1.028 1.918 3 178 ==================================================== VV9 6.885 1.652 4.008 4.180 390 T1 Zlata 6.505
1.256
3.688
3.087
287
N2
7.713
1.500
2.835
4.016
374
Kontrola 7.034
1.469
3.510
4.004
373
Statisticky
se
ale
vliv
regulátorů
na
podíl
zašedlých semen nepodařilo prokázat (příloha č. 9). Neprůkazný
výsledek
ale
byl
zřejmě
způsoben
vyrovnanějšími hodnotami ročníků 1990 a 1991. Vysoce významný je opět vliv ročníku. I přes neprůkaznost lze vysledovat u přípravku Baronet a EMA 3464 výrazné snížení obsahu zašedlých semen. Poslední tři místa v tabulce zaujímají (z důvodu možnosti porovnání hladin
zašedlých
semen
mezi
ošetřenými
a
neošetřenými
variantami) výsledky některých neošetřených variant. Je zřetelné , že u neošetřených variant je hladina zašedlých
semen
podstatně
vyšší
než
u
variant
jakýmkoli regulátorem ošetřených. U přípravků na bázi triapentenolu paralelním zasahují
a
paclobutrazolu
fungicidním do
to
účinkem.
metabolické
lze
vysvětlit
Regulátory
oblasti
a
zřejmě
snižují
tak
vitalitu plísní. Tento rozdíl je nejvíce viditelný v ročníku 1989, který byl pro tvorbu zašedlých semen nejrizikovější.
Průměrný
obsah
zašedlých
semen
u
uvedených neošetřených variant činí 3.76 % (na tři ročníky), zatímco u variant ošetřených jen 2.01 %. Rozdíl
tedy
činí
1.74
%
ve
prospěch
ošetřených
variant. Ve zmíněném ročníku 1989 činí prům. podíl zašedlých semen u neošetřených variant 7.03%, zatímco u
ošetřených
(Paclobutrazol spojen účinkem
jen +
inhibiční -
u
CCC)
3.91%. a
účinek
Baronetu
U
Baronet s
tzv.
přípravku
EMA
(triapentenol)
je
paralelním R
-
fungicidním
emenciomer,
u
EMA
zřejmě aditivní účinek. 5.5.4. Vliv regulátorů růstu na olejnatost semene. Dosažené obsahy olejnatosti v ročnících 1990 a 1991 při aplikaci regulátorů růstu jsou uvedeny v tabulce č. 19. Ovlivnění úrovně olejnatosti regulátory růstu je na hranici průkaznosti. Nejvyšší úrovně olejnatosti bylo dosaženo přípravky Sviton a EMA 3464. Průkazně nejnižší hodnota olejnatosti vychází u přípravku Baronet. V tabulce přílohy č. 10 lze ještě Duncanovým testem rozlišit účinek regulátorů na olejnatost do
dvou homogenních skupin, přičemž je průkazný rozdíl mezi regulátory Baronet a Retacel,Alar, EMA, Sviton. Tab.č. 19 Olejnatost při aplikaci regulátorů růstu. (%) variroč. prům. roč. prům. prům. pořaanta 1989 roč. 1990 roč. var. dí Baronet
Relan 30.33 29.94
Cultar
Alar
27.07 28.85 29.00 26.80 28.38 27.66 28.30 28.20 27.40
31.64 29.16 27.35 29.62
27.94
7
28.24 28.80 28.85 28.95
29.288
6
30.90 31.63 29.02 30.46
27.70 28.72 27.95 28.59
29.527
5
31.44 31.53 28.66 30.80
27.77 27.08 30.90 28.99
29.896
3
29.94 27.22 31.55 27.73 31.64 29.93 29.74 30.71 29.96 28.71
29.713
4
30.30 30.00
31.58 30.21
27.67
Retacel
Tab.č. 19. (pokračování) variprům. pořa-
prům. anta
1989
EMA3464 1
-
roč.
1990
prům. roč.
30.73
31.48 29.16 29.64 30.252
Sviton
roč.
29.21
30.252
2
roč. var.
dí
2
32.49 29.67 29.85 30.305 30.305 1 ===================================================== Kontrola 29.32 27.15 (prům.VV9 29.57 28.57 T1 Zlata, 29.49 27.45 N2) 29.297 27.84 27.753 28.524 -
28.81
5.5.5. Vliv regulátorů růstu na obsah glukosinolátů. Na obsah glukosinolátů (sinalbinu) nelze vysledovat působení regulátorů růstu. Analýzou variance nebyl vliv prokázán. Obsah glukosinolátu kolísá spíše v závislosti na ročníku. Dosažené obsahy glukosinolátů při použití sedmi regulátorů růstu jsou uvedeny v tabulce č. 20. Průměrný obsah sinalbinu u neošetřených variant činil 196.11 uMOL/g, u ošetřených 193.59 uMOL/g. Výrazněji zvýšená hladina glukosinolátu byla zjištěna jen u varianty Baronet. V literárních údajích byla nalezena domněnka,že regulátory, snižující podíl naplesnivělých semen působí na zvýšení obsahu glukosinolátu, čímž se sekundárně rostlina brání invazi plísně. Vyšší obsah GSL u přípravku Baronet této domněnce nasvědčuje, ale bude nutno v dalších pokusech tento vztah dále prověřit. Tab. č. 20. Obsah glukosinolátů v semeni hořčice při aplikaci regulátorů růstu. Vari anta 218.25
roč. 1989
roč. 1990
roč. 1991
Baronet 1
4.60
Cultar 178.09 16.50
prům. var. (%)
Vk
pořadí
217.9
228.61 208.25 147.97 207.06 179.25
6
Alar 190.22
195.05 228.61 147.00 21.56
4
Relan 201.39
25.22
3
173.25
190.00
154.69 255.49 194.00 Retacel 17.64
5
168.15 228.61
EMA3464 213.19
17.37
239.38 187.00
2
Sviton 174.84 153.25 164.04 9.30 7 ========= ====== ====== ====== ======== ====== ===== kontrola prům.VV9, 183.49 207.74 197.10 196.11 6.19 T1Zlata,N2
5.5.6. Shrnutí některých výsledků pokusného bloku regulátorů růstu. V této kapitole je vhodné podotknout, že je třeba upřesnit pohled na možnosti regulátorů růstu a jejich používání zejména u olejnin. Jejich význam byl v praxi často přeceňován (i u řepky) a regulátory se považovaly za opravné prostředky v nesprávně vedené agrotechnice. V současnosti je třeba brát zřetel též na hygienickou nezávadnost produktu a regulátory použít jen tam, kde je jejich účinek naprosto význačný a spolehlivý. V pokusech je možné vysledovat jisté ovlivnění výnosu i kvality semene, ale zlepšení u jednoho znaku je většinou na úkor zhoršení jiného. Navíc některé zkoušené regulátory nejsou dosud v ČR registrovány (Baronet, Cultar do olejnin, EMA). Pro použití v hořčici bílé by snad měly význam regulátory EMA 3464 a Baronet, jejichž účinkem je možno v případě potřeby eliminovat podíl zašedlých semen zejména u semenářských porostů, případně ke zvýšení HTS u osiva (Baronet). Pro potravinové využití by takto ošetřené porosty neměly být připuštěny. Při případné aplikaci nutno zdůraznit požadavek na přesnost aplikace ve ff. butonizace 50-53. Při pozdější aplikaci by dle literárních údajů mohl být jejich účinek snížen nebo pozměněn. Námětem pro další výzkum je eventuelní nalezení regulátoru růstu ev. fungicidu na přírodní bázi. 5.6. Vyhodnocení vlivu odrůd a termínu výsevu na výnos a kvalitu semene hořčice bílé. Do pokusů byla zařazena jako hlavní, dosud jediná v ČR povolená odrůda hořčice bílé Zlata. Její parametry jsou porovnávány s novošlechtěními Šlechtitelské stanice olejnin v Horních Moštěnicích HM361 a HM334. V ročníku 1991 podnik Oseva věnoval pro pokusy dovezený vzorek osiva švédské odrůdy Mustang. Tu se však podařilo zasít až ve druhém termínu výsevu. Tato
odrůda je nadále autorem prověřována již mimo rámec této práce. Aby bylo možno jednotlivé varianty mezi sebou spolehlivěji porovnat, byly výsledky uspořádány do analýzy variance jednoduchého třídění. Důvodem k tomu byla skutečnost, že ve třetím termínu výsevu byla prověřována jen jedna odrůda Zlata a do dvojného třídění by ji nešlo zařadit.
5.6.1. Vliv odrůd a termínu výsevu na výnos hořčice bílé. Výnosy, zjištěné u odrůd ve třech termínech výsevu uvádí tabulka č. 21. Tab. č. 21 Výnos v t/ha u odrůd ve třech termínech výsevu. (průměry ze čtyř opakování) variroč. roč. roč. prům. anta 1989 1990 1991 var. (%)
Vk poř. Must.
% na
T1 HM334
1.010
2.072
1.796
1.626
33.8
T1 HM361
1.165
2.387
1.603
1.718
36.20
3
91.8
T1 Zlata
1.376
2.150
2.056
1.860
22.69
2
99.4
T2 HM334
0.868
1.680
1.343
1.297
31.45
7
69.3
T2 HM361
1.233
1.686
1.202
1.373
19.72
6
73.4
T2 Zlata
1.171
1.740
1.301
1.404
21.23
5
75
T3 Zlata
1.01
T2 Mustang
1.386
1.747
1.058
2.365
1.151
1.870
17.77
21.25
1
4
86.95
8
61
100
Průběh výnosů u jednotlivých kombinací vychází prakticky
shodně
s
očekáváním.
Nejvyšší
výnos
je
dosažen u nejčasnějšího termínu výsevu, u druhého a třetího
termínu
pak
výnos
klesá.
Dosažené
první
pořadí u odrůdy Mustang nelze plně akceptovat, neboť nebyla
zkoušena
jiného
(čistě
v
prvním
ročníku
semenného)
a
jde
charakteru
o
odrůdu oproti
tzv.universálním typům české provenience. Pozoruhodná
je
též
postupně
se
snižující
hodnota
variačního
koeficientu mezi ročníky. U T1 se hodnota pohybuje kolem 30%, u T2 kolem 20% a T3 je nejvyrovnanější na 17%. To zřejmě způsobuje zkrácená vegetační doba u pozdějších termínů výsevu. Analýza variance dvojného třídění (kombinace * ročníky) prokazuje na hladině významnosti 0.05 vliv ročníku na výnos a vliv odrůd je na hranici průkaznosti (hl. význ dosáhla 0.0534). Průkazně nejhorší výnos vykazuje třetí termín výsevu (T3 Zlata) (příloha č. 11). V rámci této odrůdy je průkazná diferece mezi T1 a T3 ve prospěch T1. Zde uvedené výsledky jen potvrzují četné literární údaje, upozorňující na nutnost včasného výsevu (Např.Schreier (1989), Fábry (1963), Vašák (1990) apod. Podobně jako u ostatních bloků pokusu, i v tomto případě se statisticky významně projevil vliv ročníku, přičemž je ročník 1989 statisticky významně odlišný od ročníků 1990 a 1991, mezi nimiž není průkazný rozdíl. Už jen ze získané výnosové charakteristiky se nabízí otázka, zda jen jediná, dosud povolená universální odrůda Zlata dokáže uspokojit požadavky, kladené na semeno hořčice jak po stránce výnosu, tak i kvality. Též obě zkoušená novošlechtění jsou deklarovány jako universální typy, ve srovnání se Zlatou však převažuje semenný charakter, což dále doloží kvalitativní znaky. Typicky semenná odrůda Mustang předčila výnosově (ve druhém termínu výsevu) všechny ostatní varianty pokusného bloku.
5.6.2. Vliv odrůd a termínu výsevu na HTS semene hořčice bílé. Při stanovení HTS u jednotlivých variant byly získány následující výsledky: Tab.č.22. HTS u odrůd ve třech termínech výsevu (g). variroč. roč. roč. prům. anta 1989 1990 1991 var.
poř.
Vk (%)
T1 HM334
6.662
7.238
6.616
6.838
2
5.06
T1 HM361
5.986
6.754
6.470
6.403
5
6.06
T1 Zlata
6.044
6.702
6.620
6.455
4
5.55
T2 HM334
6.963
7.410
7.345
7.239
1
3.33
T2 HM361
6.526
6.345
6.782
6.551
3
3.35
T2 Zlata
6.154
6.328
6.590
6.357
6
3.45
T3 Zlata
6.321
6.295
6.445
6.353
7
1.26
T2 Mustang
5.287
6.137
5.712
8
1.05
Podobně jako u výnosu, i zde se postupně s pozdějším termínem výsevu snižují hodnoty variačního koeficientu. Nejvyšší HTS vykazuje ve všech ročnících HM 334 , a to v prvním i druhém termínu výsevu, i když ve výnosu dosáhla až 4 (T1) a 7 (T2)pořadí.Mezi termíny výsevu v rámci odrůd Duncanovým testem nebyly prokázány významné diference. Mezi odrůdami jsou však rozdíly v HTS statisticky významné (viz příloha č. 12). U hodnoty HTS není vliv ročníku významný. HTS je především odrůdově charakteristická vlastnost. To potvrzují i výsledky ostatních pokusných bloků, kde různá agrotechnická opatření sice HTS ovlivnila, ale rozdíly nikdy nedosáhly diferencí mezi odrůdami. Např. rozdíl variant HM334-Mustang činí 1.208g, zatímco rozdíl v rámci pokusného bloku vlivu dusíku 0.439g, v rámci regulátorů růstu 0.61g apod. 5.6.3. Vliv odrůdy a termínu výsevu na podíl povrchově zašedlých semen. Uvedená problematika byla částečně zpracována v kap.5.2. V tabulce č. 23 jsou uvedeny podíly povrchově zašedlých semen ve vzorcích odrůd ve třech termínech výsevu :
Tab. č. 23 Podíl povrchově zašedlých semen (%). vari- roč. roč. roč. prům. poř. anta 1989 1990 1991 var. (%)
Vk
T1 HM334
2.432
2.274
2.264
2.323
4
4.05
T1 HM361
1.381
1.036
1.807
1.408
1
27.40
T1 Zlata
6.505
1.256
3.688
3.816
6
68.80
T2 HM334
3.038
1.075
1.075
2.199
2
46.02
T2 HM 361
2.055
2.023
2.566
2.214
T2 Zlata
4.638
1.875
5.315
3.942
7
46.22
T3 Zlata
4.078
2.062
5.226
3.788
5
42.27
T2 Mustang
2.164
5.673
4.235
3
13.75
8
63.00
Srovnáním dosažených podílů povrchově zašedlých semen v odrůdovém bloku s ostatními bloky (Zlata), je zřetelný
zvláště
pokusného
bloku
ostatních
v
nižší
blocích.
ročníku podíl
1989
u
zašedlých
Předpokládáme-li
odrůdového semen
než
v
vyrovnanost
pozemku, lze si klást otázku, zda tento snížený podíl zašedlých
semen
nezpůsobil
nižší
stupeň
množení
osiva. U bloku odrůd jsou všechny varianty sety ve stupni S1 (st. u Mustang nezjištěn), zatímco ostatní pokusné bloky byly zasety stupněm E. Srovnáním jednotlivých odrůd lze konststovat, že zkoušená novošlechtění jsou na tvorbu zašedlých semen méně náchylná než Zlata, a to i ve srážkově bohatém ročníku 1989, přičemž rozdíly mezi termíny výsevu jsou velmi malé. Podobně jako v údajích Kadlece (1989)-viz tab.str. 51. Zlata ve vlhčím prostředí projevuje větší sklon k šedosemennosti. Kadlec (1989) uvádí pro vlhčí oblast okr. Svitavy u odr. Zlata 10.20%, zatímco v tomto pokusu v ročníku 1989 (nejvyšší srážky) činil podíl zašedlých semen u T1 Zlata 6.50%. Analýza variance však vliv odrůd na podíl zašedlých semen neprokázala. Vliv je statisticky
těsně pod hladinou průkaznosti (hl. významnosti pro průkaznost činí 0.0618, t.j. hladina pravděpodobnosti 93%). Neprůkaznost tohoto vlivu opět nasvědčuje skutečnosti, že zašednutí semen není jev fyziologický nebo odrůdově specifický, nýbrž že je způsobován cizorodými vlivy (plísně). Jednotlivé odrůdy však mohou vykazovat větší či menší náchylnost k šedosemennosti (viz grafy č. 4. a 5).V grafech opět kontrastuje v roč. 1989 odrůda Zlata a v roč. 1991 i Mustang oproti novošlechtěním, vykazujícím příznivější hodnoty. 5.6.4. Vliv odrůd a termínu výsevu na olejnatost semene hořčice bílé. Dosažené úrovně olejnatosti jsou uvedeny v tab.č.24. Tab.č.24 Olejnatost u odrůd ve třech term. výsevu. vari anta
roč. prům. roč. prům. 1989 roč. 1990 roč.
T1 HM334 29.20 26.72 30.15 27.14 31.17 26.62 29.99 30.12 29.33 27.45 T1 HM361 30.69 26.51 31.19 28.40 30.13 27.54 29.70 30.42 27.61 27.515
prům. var.
28.790
poř.
3
28.971
2
T1 Zlata 30.34 27.22 31.40 27.51 29.77 25.15 29.86 30.34 25.93 26.45
28.397
4
T2 HM334 25.79 25.22 25.66 24.93 26.00 25.15 24.66 25.52 28.28 25.89
25.711
8
T2 HM361 26.78 25.02 24.98 24.93 27.53 24.35 27.93 26.81 24.76 24.765
25.785
7
T2 Zlata 27.06 24.88 26.81 25.72 27.65 25.64 27.95 27.36 26.34 25.645
26.506
5
T3 Zlata 27.17 26.75 23.10 28.03 26.90
25.12
29.14
27.77
T2 Mustang
24.10 24.805 31.80 33.59 30.25 34.22 32.465
26.288
32.465
6
1
Podle výsledku podrobnějšího hodnocení analýzy variance (příloha č. 14), ve znaku olejnatosti jsou varianty seté v prvním termínu výsevu statisticky významně lepší než ve druhém a třetím. Výjimku opět tvoří odrůda Mustang semenného charakteru, která předstihla výší olejnatosti 32,46% universální odrůdy, byť setá ve druhém termínu výsevu. V rámci termínů výsevu však odrůdy mezi sebou tvoří neprůkazně rozdílné skupiny (homogenní pole). Jsou zde vytvořena tři homogenní pole (první - T1 Zlata, T1 HM334, T1 MH361, druhé- T2HM334, T2HM361, T2Zlata, T3Zlata a třetí tvoří T2 Mustang). Dosažená výše olejnatosti je tedy opět ovlivněna termínem výsevu. To znovu potvrzuje vysokou citlivost hořčice bílé na termín výsevu. Všechny varianty však opět vysoce převyšují minimální požadavek zpracovatelů, kteří požadují minimálně 25% olejnatost. 5.6.5. Vliv odrůd a termínu výsevu na obsah glukosinolátů. Výsledky stanovení obsahu glukosinolátů jsou uvedeny v tabulce č. 25. Získané výsledky obsahu glukosinolátů jsou poměrně vyrovnané a analýzou variance nebyly zjištěny žádné statisticky významné diference. To dokládají i poměrně malé hodnoty variačních koeficientů jak mezi ročníky tak i mezi variantami.Výsledek analýzy variance není uveden v příloze. Tab. č. 25 Obsah sinalbinu u odrůd při různých termínech výsevu.(T3 Zlata, T2 Mustang-nestanoveno)
[uMOL/g]. vari anta
roč. 1989 1990
roč.
roč. 1991
prům. Vk var. (%)
pořa dí
T1 HM334
217.92
217.83
153.25 196.33
19.00
5
T1 HM361
180.23
182.96
253.25 205.48
20.14
4
T1 Zlata
204.47
201.73
162.80 189.66
12.20
6
T2 HM334
200.43
204.39
246.90 217.24
11.85
2
T2 HM361
217.92
231.27
204.50 217.89
6.14
1
T2 Zlata
213.88
223.28
201.25 212.80
5.19
3
Vk[%] variant
7.01
8.29
20.30
U variant druhého termínu výsevu je poněkud vyšší hladina glukosinolátu než u variant prvního termínu. Z
hlediska
skutečnost.
kvality Ani
suroviny
mezi
to
variantami
není
kritická
není
velká
variabilita. U ročníku 1989 a 1990 jde o vyrovnané soubory, u roč. 1991 je Vk 20.30%, což je pod hranicí vyrovnanosti.
5.6.6. Zhodnocení výsledků pokusného bloku odrůd ve třech termínech výsevu. Určitým vodítkem při hodnocení jednotlivých variant odrůd ve třech termínech výsevu mohou být jednotlivá pořadí, dosažená u jednotlivých znaků. Jejich přehled uvádí tabulka č. 26. Do pořadí není zahrnut obsah GSL, neboť nejsou k dispozici výsledky pro všechny varianty a jejich obsah, uvedený ve výsledcích, se nepohybuje v kritických mezích. Tab. č. 26. Pořadí variant, dosažená při hodnocení jednotlivých znaků. vari anta
výnos
HTS % še- olejna součet pořadí dých s. tost pořadí celkem
T1 HM334
4
2
4
3
13
2
T1 HM361
3
5
1
2
11
1
T1 Zlata 2 4 6 4 16 3 ====================================================== T2 HM 334 7 1 2 8 18 4-5 T2 HM361
6
3
3
7
19
6
T2 Zlata 5 6 7 5 23 7 ====================================================== T3 Zlata 8 7 5 6 26 8 T2 Mustang
1
8
8
1
18
4-5
Též u tohoto způsobu vyhodnocení zaujímají nejlepší dosažená Nutno
pořadí
znovu
různého
varianty
připomenout,
charakteru.
Od
v
prvním
že
byly
odrůdy
termínu
výsevu.
zkoušeny Zlata
odrůdy
vyloženě
universálního typu, přes novošlechtění s charakterem též universálním, ale posunutým spíše k semenovému typu
až
po
jednoznačně
semenovou
odrůdu
Mustang.
Doposud je v ČR povolena jediná odrůda Zlata. Takto omezený sortiment nemůže dobře uspokojit pěstitele. Tam kde se hořčice pěstuje jen pro osivo k zelenému hnojení, nechť je používána universální odrůda, ale pro
produkci
potravinářského
semene
by
měla
být
nalezena alespoň jedna odrůda semenového charakteru. Výsledky pokusu jasně naznačují, že odrůda Zlata může být překonána jak po stránce kvalitativních znaků, tak i výnosu. Při shrnutí výsledků tohoto pokusného bloku je možno provést porovnání některých výsledků s údaji Fábryho (1984), který podal parametry dřívější odrůdy Přerovská bílá ve třech termínech výsevu takto: Tab.27a Údaje Fábryho (1984) pro odr.Přerovská bílá. termín
výnos
HTS
olej
nečis
%
výsevu 3.4. 17.4 10.5
[t/ha]
[g]
[%]
2.25 7.80 27.4 2.07 6.91 28.80 0.78 5.29
toty 9.30 32.50
GSL 3.70 30.60
4.60 11.00 7.20
Tab.27b Srovnávací údaje pro odrůdy Zlata, HM334 a HM361. termín výsevu
výnos [t/ha]
HTS [g]
olej. [%]
šedá sem.[%]
% GSL
T1 Zlata T2 Zlata T3 Zlata
1.860 1.404 1.151
6.455 6.357 6.353
28.397 26.506 26.288
3.816 3.942 3.788
14.65 16.49 nezj.
T1 HM334 T2 HM334
1.626 1.296
6.838 7.239
28.397 25.711
2.323 2.199
15.21 17.95
T1 HM361 T2 HM361
1.718 1.373
6.403 6.551
28.971 25.785
1.408 2.214
15.92 16.89
Srovnáním údajů je možno pozorovat jiný charakter tvorby olejnatosti u odrůd z pokusů oproti údajům Fábryho. U Přerovské bílé olejnatost s pozdějším výsevem vzrůstala, zatímco u zkoušených odrůd klesala. 5.7. Vyhodnocení vlivu výsevku a meziřádkové vzdálenosti na výnos a kvalitu semene hořčice bílé. Vliv meziřádkové vzdálenosti a výsevku byl posuzován ve dvou pokusných blocích. První blok tvořený variantami VV1 až VV9 zakládá data pro analýzu variance dvojného třídění (výsevek*meziř. vzdál.), druhý blok duplicitně vyhodnocuje jen vliv meziřádkové vzdálenosti za konstantního výsevku 10kg/ha. Kapitola 5.7. vyhodnocuje varianty VV1 až VV9. Varianty jsou definovány v kap. 4.2. tab.č.3. V praxi se běžně při pěstování hořčice požívají meziřádky o rozteči 125mm, která však není pro olejniny tohoto typu příliš vhodná. Od širších meziřádek byl očekáván především
vliv na kvalitu. Při srovnání dynamiky růstu u různých meziřádkových vzdáleností (od dosažení výšky porostu asi 0.50m až do ukončení dlouživého růstu) vykazuje porost u meziř. vzd. 375mm nižší výšku než u úzkých meziřádek. Široké meziřádky prokázaly určitou nevýhodu ve slabší konkurenční schopnosti porostu vůči plevelům. (Viz též kap. č. 5.1.) 5.7.1. Vliv meziřádkové vzdálenosti a výsevku na výnos semene hořčice bílé. V tabulce č. 28 jsou uspořádány dosažené výnosy u variant VV1 až VV9. I přes to že jednotlivé výnosy se příliš nelišily, byl proveden výpočet analýzy variance dvojného třídění (výsevek*meziř. vzd.). Podle očekávání nebyl ani jeden z uvedených vlivů na výnos prokázán. (příloha č. 15) U variant VV1 až VV3 je možno ze zvýšených hodnot variačních koeficientů vysledovat větší ročníkové rozdíly u meziř. 375mm než u ostatních meziř. vzdáleností. To pravděpodobně souvisí s rychlostí zapojování porostu, dynamikou tvorby LAI(pokryvnosti listoví) apod. Z hlediska architektoniky porostu možno podotknout, že při shodných výsevcích jsou rostliny v širokých meziřádcích příliš blízko sebe a jejich celkový rámec je slabší než při použití meziřádek 250 a 125mm. Tab. č. 28 Výnos v [t/ha] u variant VV1 až VV9 (průměry ze čtyř opakování).Index výsevek/meziř.vzd. vari anta
roč. 1989
roč. 1990
roč. 1991
prům. var.
poř. [%]
Vk
VV1 12/375
1.347
2.240
1.770
1.785
8-9
25
VV2 10/375
1.539
2.095
1.723
1.785
8-9
15.86
VV3 8/375
1.740
2.121
1.553
1.804
6
16.0
VV4 8/250
2.095
2.364
2.268
2.242
1
6.0
VV5 10/250
1.887
1.961
1.766
1.871
4
5.26
VV6 12/250
1.676
1.992
2.010
1.892
3
9.92
VV7 12/125
1.740
1.836
1.791
1.789
7
2.60
VV8 10/125
1.827
VV9 8/125
1.602
1.855
2.100
1.786
1.927
2.056
2
1.814
7.70
5
12.50
Z hlediska výše výsevku je neprůkaznost vlivu na výnos
příznivým
výsledkem.
vysokých
výsevků,
v
běžných.
V
cenové
osiva
12kg/ha
z
dnešní na
To
praxi
prokazuje
mnoha
agronomů
situaci
8kg/ha
zbytečnost
je
nesporně
efekt
zcela úspory
zřetelný.
Tato
skutečnost platí pro hořčici podobně jako pro ozimou řepku, u níž se prokázalo, že místo dříve setých 10 12kg postačí výsevek 5 - 6kg/ha. 5.7.2. Vliv meziřádkové vzdálenosti a výsevku na HTS Podobně jako u výnosu, nemá výsevek ani meziřádková vzdálenost statisticky průkazný vliv na HTS. Dosažené hodnoty HTS uvádí tab. č. 29. Tab.č. 29. HTS u variant VV1 až VV9 [g] vari anta
roč. 1989
roč. 1990
roč. 1991
prům. var.
poř. (%)
Vk
VV1 12/375
6.360
6.498
7.037
6.631
7
5.39
VV2 10/375
6.334
7.052
6.542
6.642
6
5.56
VV3 8/375
6.645
6.809
6.590
6.681
4
1.71
VV4 8/250
6.876
6.575
6.607
6.686
3
2.47
VV5 10/250
6.648
6.678
6.810
6.712
2
1.28
VV6 12/250
6.677
7.104
6.837
6.872
1
3.14
VV7 12/125
6.595
6.701
6.675
6.657
5
0.8
VV8 10/125
6.697
6.499
6.482
6.559
8
1.8
VV9 8/125
6.357
6.389
6.375
6.373
9
0.25
Na rozdíl od znaku "výnos" je vliv meziřádkové vzdálenosti na HTS pod hranicí průkaznosti, kdy bylo
dosaženo t.j.
hladiny
úroveň
interakce
významnosti
pro
pravděpodobnosti
též
nejsou
průkaznost
92%.
statisticky
Vliv
0.089,
výsevku
významné.
i
Podobně
jako u ostatních pokusných bloků i zde lze nalézt malou variabilitu mezi ročníky. 5.7.3. Vliv meziřádkové vzdálenosti a výsevku na podíl povrchově zašedlých semen. Při stanovení podílu povrchově zašedlých semen byly získány výsledky, uvedené v tab. č. 30. Tab. č. 30 Podíl povrchově zašedlých semen u variant VV1 až VV9 [%] vari anta
roč. 1989
roč. 1990
roč. 1991
prům. var.
poř.
Vk
[%]
VV1 12/375 3.722
3.014
3.032
3.256
4
12.39
VV2 10/375 3.650
1.786
2.541
2.659
1
35.20
VV3 8/375 3.830
2.710
2.846
3.128
3
19.53
VV4 8/250 5.167
2.999
3.034
3.733
5
33.26
VV5 10/250 5.742
0.517
2.836
3.031
2
86.35
VV6 12/250 6.129
0.558
4.615
3.767
6
76.46
VV7 12/125 5.681
2.427
3.947
4.018
8
40.51
VV8 10/125 6.940
1.100
3.428
3.822
7
76.90
VV9 8/125 6.885
Celkový
1.652
výsledek
4.008
analýzy
4.182
variance
9
(příloha
62.67
č.
17)
opět vliv jak výsevku, tak i meziřádkové vzdálenosti na podíl zašedlých semen neprokázal. Jestliže budeme posuzovat
vliv
rizikovém
ročníku
meziřádkové 1989,
pak
vzdálenosti u
meziřádek
jen
v
375mm
sledujeme až o polovinu menší obsahy zašedlých semen
než u meziřádek 125mm. Pro rozvoj plísní jsou totiž při
čistém
porostu
u
širokých
mezirádek
nejméně
příznivé podmínky. Možnosti pro proudění vzduchu a rychlejší osychání po rose a po dešti jsou u širokých meziřádek
lepší
způsobuje
nejmenší
mezi
ročníky
(VV1
až
u
VV3).
než
u
meziřádek
hodnoty
širokých I
když
úzkých.
To
také
variačního
koeficientu
meziřádkových
vzdáleností
výsledek
není
statisticky
potvrzen, bylo by možno doporučit pro hořčici širší meziřádkové vzdálenosti v rizikovějších oblastech ve vztahu k úhrnu srážek v VII a VIII, a to při výsevku 8 kg/ha. Z kvalitativních znaků je totiž minimalizace podílu zašedlých semen limitující.
5.7.4. Vliv meziřádkové vzdálenosti a výsevku na olejnatost semene hořčice bílé. Výsledky získané stanovením olejnatosti u variant VV1 až VV9 jsou uspořádány v tabulce č. 31. Tab. č. 31 Olejnatost u variant VV1 až VV9 [%] (průměry ze čtyř opakování roč.1989 a 1990) vari anta
roč. 1989
roč. 1990
prům. poř. prům. poř. var. var. meziř. meziř
VV112/375 29.46 meziř.375mm VV210/375 29.52
28.48
28.97
3
25.85
27.68
9
VV3 8/375
29.12
27.69
28.41
5
VV4 8/250 28.44 meziř.250mm VV5 10/250 28.17
27.55
27.99
7
27.65
27.91
8
VV6 12/250 29.12
27.12
28.12
6
VV7 12/125 29.22
29.04
29.13
2
28.355 2
28.000 3
meziř.125mm VV8 10/125 28.74
28.24
VV9 8/125 29.97
29.08
28.49 29.52
4
29.048 1
1
Výsledky výpočtu analýzy variance uvádí příloha č. 19. Výpočet byl proveden při trojném třídění (výsevek *
meziřád.
výsledky souboru pod
vzd.*
všech
ročníky).
čtyř
vychází
hladinou
vliv
Do
opakování.
analýzy I
meziřádkové
průkaznosti
přes
vstupovaly malý
rozsah
vzdálenosti
těsně
(hl.významnosti
pro
průkaznost 0.056). Vliv ročníku je průkazný. V suchém ročníku 1990 bylo dosaženo nižší úrovně olejnatosti než v roč.1989. 5.7.5. Vliv meziřádkové vzdálenosti a výsevku na obsah glukosinolátů. Stanovením obsahu glukosinolátů u variant VV1 až VV9 bylo dosaženo výsledků, uvedených v tab. č. 32. Tab.č.32 Obsah GSL u variant VV1 až VV9 [uMOL/g] vari anta
roč. 1989
roč. 1990
roč. 1991
prům. var.
poř.
Vk [%]
VV1 12/375
156.04
207.18
156.87 173.36
8
16.89
VV2 10/375
131.83
204.39
228.25 188.15
5
26.60
VV3 8/375
166.80
212.51
163.13 180.81
7
15.21
VV4 8/250
134.52
204.39
240.00 192.97
4
27.80
VV5 10/250
174.88
252.82
232.25 219.98
1
18.36
VV6 12/250
131.07
172.18
166.25 156.50
9
14.19
VV7 12/125
166.80
255.49
204.50 208.93
2
21.30
VV8 10/125
180.26
199.06
169.50 182.94
6
VV9 8/125
194.02
207.17
212.25 204.48
3
8.17 4.60
Analýzou variance se
opět nepodařil vliv
meziřádkové vzdálenosti i vliv výsevku prokázat. Též v rámci ročníků není variabilita příliš význačná. Četné literární údaje se věnují problematice meziřádkové vzdálenosti i výsevku. Široké řádky 0.300.40m doporučuje už Kuhn (1935), Seiffert a Makowski (1988) doporučují 0.30m tak, aby hustota porostu nepřesáhla 80-120 rostlin na m2. Naopak podle Fábryho (1984) mají meziřádky na výnos druhořadý vliv, čož potvrzují i zde uváděné výsledky. Literární údaje se o vlivu meziřádek či výsevku na kvalitu semene zmiňují jen vzácně. Též výsledky těchto pokusů neprokázaly na kvalitu i výnos semene výraznější vliv. K výši výsevku např Seiffert a Makowski (1988) specifikují jeho výši na 1.5 MKS tak, aby výsledný porost vykazoval 80-120 rostlin /m2. Podle Kuhna (1935) postačí již výsevek kolem 7 kg/ha. 5.8. Vliv meziřádkové vzdálenosti na výnos a kvalitu semene hořčice bílé. Předchozí pokusný blok byl do jisté míry zdvojen blokem, hodnotícím jen vliv meziřádkové vzdálenosti při konstantním výsevku 10 kg/ha. Varianty tohoto bloku jsou definovány v kap. 4.2. a v tab. č. 3. 5.8.1. Vliv meziřádkové vzdálenosti na výnos semene. Při vyhodnocení vlivu meziřádkové vzdálenosti na výnos bylo dosaženo podobného výsledku jako v předchozím pokusném bloku. Vliv na výnos se nepodařilo statisticky prokázat (příloha č. 20). Tab. č. 33 uvádí dosažené výnosy při různých meziřád. vzdálenostech. Tab.č.33 Výnos semene hořčice bílé při různé meziřádkové vzdálenosti. [t/ha] (prům.4 opakování) vari anta
roč. 1989
roč. 1990
roč. 1991
prům. var.
poř.
Vk
V1 125
1.580
1.758
1.930
1.756
2
V2 250
1.296
2.191
1.851
1.779
1
V3 375
1.467
1.708
1.598
1.591
3
[%] 9.90 25 7.50
Na výnos semene má tedy meziřádková vzdálenost jen neprůkazný vliv. Pro srovnání jsou v tab. č. 34 uvedeny výnosy ze shodných variant, ale z pokusného bloku VV1 až VV9. Tab. č. 34 Srovnávací údaje výnosu [t/ha] z bloku VV1až VV9. vari anta
roč. 1989
roč. roč. prům. 1990 1991 var.
poř.
Vk
[%]
VV8 10/125
1.827
1.855
2.100
1.927
1
7.7
VV5 10/250
1.887
1.961
1.766
1.871
2
5.26
VV2 10/375
1.539
2.095
1.723
1.785
3
15.0
5.8.2. Vliv meziřádkové vzdálenosti při konstantním výsevku na HTS. Stanovením hmotnosti tisíce semen u variant V1 až V3 byly získány poněkud odlišné výsledky statistického testování. Zatímco u předchozího pokusného bloku se nepodařilo uvedený vliv prokázat (vliv vyšel těsně pod hranicí průkaznosti), v tomto případě bylo dosaženo výsledku, prokazujícího vliv meziřádek na HTS. Nejvyšší HTS bylo dosaženo u varianty V3(6.706g). Nejmenší HTS bylo dosaženo u meziřádek 250mm. Analýza variance je uvedena v příloze č.21. Koeficienty variability jsou poměrně nízké, takže mezi ročníky jde o poměrně vyrovnané soubory. Vliv ročníku na HTS je druhořadý. Dosažené hmotnosti tisíce semen jsou uspořádány v tabulce č. 35. Tab.č. 35 HTS [g] u variant V1 až V3 prům. anta
poř. 1989
vari Vk %na 1990 1991
roč.
roč.
var.
roč. [%]
V1 125
6.608
6.623
6.417
6.549
V2 250
6.143
6.432
6.493
6.356
2 3
1.7
V2
103 2.96 100
V3 375
6.675
6.788
6.655
6.706
1
1.06 105
5.8.3. Vliv meziřádkové vzdálenosti na olejnatost semene. Analýza variance u předchozího pokusného bloku naznačila vliv meziřádkové vzdálenosti na olejnatost, a to ve prospěch úzkých řádek. Stanovením olejnatosti u variant V1 až V3 byly získány hodnoty, uvedené v tab.č. 36. Tab.č. 36 Olejnatost [%] u variant V1-V3 vari roč. prům. anta 1989 roč.
roč.
prům. prům. Vk 1990 roč. var.
V1 125 30.53 27.48 29.01 29.96 28.12 29.405
28.70 30.25 29.47 28.975
poř [%]
29.19
3.60
2
V2 250 30.90 27.18 30.31 30.53 29.98 30.43
28.26 29.50 27.89 28.20
29.31
4.67
1
V3 375 27.62 25.43 29.34 29.24 27.09 28.32
26.85 25.03 24.93 25.56
26.94
6.50
3
V tomto případě je vliv statisticky prokázán (příloha
č.
22)
ve
vybraných
variant
odlišného
výsledku.V
prospěch
předchozího obou
meziřádek
250mm.
U
bloku
bylo
dosaženo
případech
však
výsledky
naznačují posun vyšších hodnot olejnatosti směrem k užším
meziřádkům.
uvedeny
hodnoty
Pro
srovnání
olejnatosti
předešlém pokusném bloku.
jsou
v
shodných
tab.
č.
37
variant
v
Tab.č. 37. Srovnání hodnot olejnatosti (%) variant VV2,5,8 vari anta
roč. roč. prům. poř. 1989 1990 var.
VV2 10/375
29.52
25.85
27.68
3
VV5 10/250
28.17
27.65
27.91
2
VV8 10/125
28.74
28.24
28.49
1
5.8.4. Vliv meziřádkové vzdálenosti na podíl povrchově zašedlých semen. Podobně i u tohoto znaku se vliv meziřádkové vzdálenosti nepodařilo statisticky prokázat. Výsledky stanovení podílu zašedlých semen uvádí tabulka č. 38 a příloha č. 23. Sledujeme-li však podíly zašedlých semen jen v rizikovém ročníku 1989, pak lze vysledovat určité snížení směrem k širokým meziřádkovým vzdálenostem. Hodnoty variačních koeficientů opět naznačují velké ročníkové rozdíly. Tab.č. 38 Podíl povrchově zašedlých semen u variant V1 až V3 [%] vari
roč. roč. roč. prům. poř. Vk anta 1989 1990 1991
var.
[%]
V1-125
4.799
0.941
2.636
2.792
2
69
V2-250
3.765
0.652
3.244
2.553
1
65
V3-375
2.631
3.259
3.135
3.008
3
11
5.8.5.Vliv
meziřádkové
vzdálenosti na
obsah glukosinolátů Tabulka č. 39 uvádí výsledky stanovení glukosiolátu sinalbinu u varint V1 až V3. Tab.č.39 Obsah sinalbinu u var.V1 až V3 [uMOL/g] vari anta
roč. 1989
roč.
roč. prům. poř. 1990 1991 var.
Vk
[%]
V1 125
228.69
225.94
198.05 217.46
1
7.79
V2 250
154.69
252.82
162.75 190.08
2
28.6
V3 375 12.33
172.18
166.74
208.13 182.35
3
Rozdíly v obsahu GSL jsou mezi variantami opět statisticky nevýznamné. Podobně mezi ročníky jsou hodnoty poměrně vyrovnané (s výjimkou V2). 5.8.6. Shrnutí výsledků bloku různých meziřádkových vzdáleností při konstantním výsevku 10 kg/ha. Souhrnné výsledky tohoto bloku naznačují pro pěstování hořčice spíše posun k větším meziřádkovým vzdálenostem, při jejichž použití lze dosáhnout vyšší kvality semene. Na výnos nebyl prokázán vliv meziřádkové vzdálenosti, posunem k širším meziřádkovým vzdálenostem lze dosáhnout určitého efektu ve snížení obsahu zašedlých semen (zvláště ve srážkově bohatých ročnících). Určitý efekt přináší široké meziřádkové vzdálenosti na zvýšení hmotnosti tisíce semen. Proto lze pro hořčici doporučit meziřádkovou vzdálenost 250375mm s ohledem na charakter a zaplevelenost pozemku a na meteorologické podmínky stanoviště. 5.9. Shrnutí některých dosažených výsledků a možnosti jejich interpretace pro zemědělskou praxi. Hlavním cílem této práce bylo analyzovat jednotlivé vlivy na výnos a kvalitu semene hořčice bílé a ze získaných výsledků interpretovat některé poznatky pro zemědělskou praxi. Z hlediska výživy hořčice bílé dusíkem je třeba podobně jako u ostatních plodin celkové množství dusíku dělit alespoň do dvou dávek - základní hnojení před setím a přihnojení těsně před počátkem butonizace (tj. asi ve ff 43). Dávka N kolem 120kg/ha již může způsobovat depresi výnosu a výrazně by zvýšila obsah povrchově zašedlých semen. Nejvyššího výnosu bylo dosaženo dávkou 90kg/ha (zákl. 30kg/ha, 1.přihnojení 30kg/ha, 2.přihnojení 30kg/ha), ale již za určitého poklesu hodnot kvalitativních znaků. Při této dávce bylo současně dosaženo nejvyšší HTS. Samozřejmě je třeba při stanovení principů hnojení dusíkem brát ohled na předplodinu, zásobu živin v půdě apod., přičemž po dvojí obilnině zpravidla můžeme sáhnout k horní hranici této dávky. Dávku 90 kg/ha však nutno považovat za maximální a její další zvýšení přináší riziko prudkého poklesu kvality i určité deprese z přehnojení. Jak vyplývá z
předložených výsledků během tří ročníků, dávka dusíku podporuje vliv ročníku na podíl zašedlých semen (srovn.rizikový ročník 1989 a ročníky ostatní). Požadavek zpracovatelů hořčice na podíl zašedlých semen je specifikován do 5% (Havránek, 1990). Proto je z agronomického hlediska vhodné zpřísnit limit na 3-4%. Nenastane -li extrémní ročník, nemělo by být problémem v provozu tohoto limitu dosáhnout, ovšem za předpokladu agronomické kázně jako u ostatních plodin. Na základě výsledků, analyzujících výši výsevku lze podobně jako u řepky doporučit nízké výsevky (8kg/ha). Zvýšení výsevku nemá žádný vliv na výši výnosu a vzhledem ke skutečnosti, že hořčice je jarní plodina a nehrozí zde nebezpečí redukce počtu rostlin, by bylo zbytečné a zbytečně se zvýší náklady na osivo. V praxi se dosud běžně vysévá hořčice na meziřádkovou vzdálenost 125mm. Tato vzdálenost je pro hořčici méně vhodná hlavně z hlediska kvality produktu. Zde se lépe osvědčila meziřádková vzdálenost 250-375mm, přičemž rozteč meziřádek nemá, podobně jako výše výsevku, vliv na výnos semene. U širokých meziřádek bylo dosaženo menších podílů zašedlých semen než u "obilní" meziřádkové vzdálenosti a zvýšení HTS. To vykompenzuje malé, i když průkazné snížení olejnatosti u širokých roztečí (asi o 2%). Na horní hranici rozteče meziřádků je vhodné vysévat jen na málo zaplevelených pozemcích, neboť porost hořčice se později zapojí a to sníží konkurenceschopnost vůči plevelům. Porost v meziřádcích 250mm vykazuje konkurenční schopnost vůči (pýru) už od výšky porostu kolem 300mm. Proto z hlediska běžného provozu bude meziřádková vzdálenost 250mm určitým kompromisem. Lépe vyhoví z hlediska výnosu i kvality než 125mm a je běžnými sečkami dobře dosažitelná (setí "ob řádek" u seček řady SEX-J nebo použití výměnného kotouče k rozvaděči u pneumatické sečky (Accord, Rabe-werk apod.)). Otázku, zda používat regulátory růstu v hořčici, nelze jednoznačně zodpovědět. Výsledky pokusů zaznamenaly určité zvýšení výnosové úrovně oproti neošetřeným variantám i méně výrazný vliv na kvalitu semene. Snížení podílu povrchově zašedlých semen bylo zřetelné pouze u přípravku Baronet v rizikovém ročníku pro tvorbu zašedlých semen 1989. Podobně kromě Baronetu nedošlo k výraznému zvýšení HTS či olejnatosti ve srovnání s neošetřenými variantami. Došlo k ovlivnění výše olejnatosti, která činila při aplikaci přípravku EMA3464 až 30.30% oproti Baronetu (27.9%). Dalším problémem u použitých regulátorů je otázka zátěže produktu i pozemku reziduálním působením účinných látek (Triapentenol, paclobutrazol, maleinhydrazid, chlormequat) a navíc
tyto přípravky dosud nebyly registrovány v ČR. Na základě získaných výsledků je možno konstatovat, že při pečlivě vedené agrotechnice lze požadovaných kvalitativních znaků semene v normálním ročníku dosáhnout i bez použití regulátorů. V ČR je však dosud zcela nedostačující odrůdová skladba hořčice bílé. Kromě universální odrůdy Zlata by bylo vhodné zavést i některou ze sortimentu odrůd výrazně semenného typu nebo převážně semenného typu. V pokusech byla Zlata překonána hlavně po stránce kvality a vykazovala vysoký sklon k "šedosemennosti". Na rozdíl od některých literárních údajů se v pokusech osvědcila obě novošlechtění HM334 a HM361, ze Šlechtitelské stanice olejnin v Horních Moštěnicích, vykazující nižší podíly zašedlých semen oproti odrůdě Zlata a po stránce výnosu i švédská odrůda Mustang, která však vykazovala vyšší sklon k tvorbě zašedlých semen. Jedním z faktorů, ovlivňujících kvalitu semene je i správná rajonizace hořčice bílé. Měla by se zařazovat především v oblastech, kde je minimální riziko nadměrných srážek v době dozrávání (VII a VIII). Pro dosažení požadovaných hodnot výnosových a kvalitativních znaků semene hořčice je třeba znovu zdůraznit nutnost co nejčasnějšího termínu výsevu. Termín 20.4., doporučovaný Vašákem (1990) je nutno považovat za nejzažší. Nejvhodnější by bylo setí hořčice provést před nebo současně se setím jarních ječmenů, neboť hořčice bílá je snad nejcitlivější plodinou na termín výsevu ze sortimentu našich plodin. Její vysoká citlivost na délku dne (fotoperiodu) nedovoluje kompenzovat opožděný termín výsevu technologickým postupem. V neposlední řadě je limitujícím faktorem otázka profesionálního přístupu k této plodině. Hořčici v žádném případě nelze považovat za "doběrnou" plodinu, ale přistupovat k ní jako k hlavním plodinám a dodržovat pečlivě všechny termíny a technologická opatření. I zde jsou v zemědělské praxi dosud velké rezervy. 6. Z Á V Ě R Na základě výsledků, získaných ve tříleté časové řadě pokusů v letech 1989 až 1991, prováděných na pozemcích ZD se sídlem v Záluží, okres Beroun, je možno
specifikovat
vlivy,
kvalitu semene hořčice bílé.
které
působí
na
výnos
a
Kvalita semene je určována znaky HTS, olejnatostí, obsahem glukosinolátu a limitujícím podílem povrchově zašedlých semen, ev. obsahem mykotoxinů v semeni. Zašednutí osemení je způsobeno především plísněmi rodu Aspergillus a Penicillium. Podíl zašedlých semen je silně ovlivněn ročníkem, lze jej ale zčásti eliminovat agrotechnickými metodami. K nim patří volba správné odrůdy, která vykazuje přirozenou odolnost k tvorbě zašedlých semen, a hlavně dodržování agrotechnické kázně při polním pěstování. Zde je třeba dodržet dávku dusíku do maximální výše 80-90kg na ha, použití meziřádkové vzdálenosti 250 až 375mm, případně u semenářských porostů použití regulátorů růstu typu triapentenol nebo paclobutrazol, ev. paclobutrazol v kombinaci s chlormequatem. Při výsevu hořčice postačí plně nižší výsevky (8 kg/ha), neboť zvýšením výsevku nebyl prokázán žádný vliv na výnos i kvalitu semene hořčice. Hořčice musí být správně rajonizována do oblastí, kde je nejmenší riziko zvýšeného úhrnu srážek (nad 50mm v srpnu (Vašák 1989) nebo nad 80 až 100 mm v červenci + srpnu- kap.5.2.) v době dozrávání. Za těchto podmínek není problém v běžném provozu dosáhnout podílu zašedlých semen do limitu 3%. HTS lze ovlivnit dávkou dusíku (80-90kg/ha), meziřádkovou vzdáleností (250-375mm). HTS lze zvýšit rovněž regulátory růstu inhibiční povahy (triapentenol, paclobutrazol ) při minimálním vlivu na výnos ve srovnání s neošetřenými porosty. Olejnatost je možno rovněž omezeně ovlivnit agrotechnikou, především co možná nejčasnějším termínem výsevu, případně volbou odrůdy. V našich pokusech vykazovala nejvyšší olejnatost švédská odrůda Mustang. Vyšší olejnatosti bylo dosaženo u meziřádkové vzdálenosti 125mm oproti širším roztečím. Žádnou ze zkoušených agrotechnických metod se nepodařilo průkazně ovlivnit obsah sinapinu a obsah glukosinolátu. Obsah sinapinu činil v ročníku 1989 průměrně 2.315 %, obsah GSL ve všech případech vykazoval hodnoty, vyhovující při zpracování semene hořčice v potravinářském průmyslu a pohyboval se v rozmezí 164 (var.N4) až 219 (var.VV5) uMOL/g (průměry variant za tři ročníky.) Jejich obsahy nejsou tedy pro kvalitu semene limitující. K dosažení maximálního výnosu je nejdůležitější dodržet co nejranější termín výsevu, nejlépe do první dekády dubna (současně se setím jarních ječmenů), přičemž termín 20.4., navrhovaný Vašákem (1988) je možno považovat za nejzažší, neboť hořčice patří k nejcitlivějším plodinám na dodržení termínu výsevu. Hořčice rovněž silně reaguje zvýšením
výnosu na dávku dusíku, a to až do úrovně 80-90kg/ha. Překročení této maximální dávky již výrazně zhoršuje kvalitu semene zvýšením podílu povrchově zašedlých semen a snižuje výnosový efekt. Ze strany semenářské služby je třeba rozšířit sortiment odrůd našich hořčic o význačně semenové typy odrůd. Universální typ odrůdy Zlata byl v pokusech nevýrazně překonán po stránce výnosu především odrůdou semenného typu Mustang, u níž bylo dosaženo průměrného výnosu 1.870 t/ha, a po stránce snížení podílu povrchově zašedlých semen pak zkoušenými novošlechtěními-u varianty T1 HM 361 (1.408%) a u var. T1 HM334 (2.323%) oproti variantě T1 Zlata, u níž činil podíl povrchově zašedlých semen 3.816%. Nejvyšší olejnatost byla dosažena u odrůdy Mustang ve výši 32.39%. Dosažení kvality semene především po stránce minimalizace podílu zašedlých semen je nutno u kultivarů preferovat i za cenu případného nižšího výnosového výkonu. Proto je možno doporučit do státních odrůdových zkoušek novošlechtění HM 334 a HM 361, které sice Zlatu nepřekonaly výnosově, ale vykazovaly nejmenší podíl zašedlých semen, popřípadě též dále prověřovat i semennou odrůdu Mustang, která však při nejvyšším dosaženém výnosu i olejnatosti vykazovala zvýšený podíl povrchově zašedlých semen. V hodnocení odrůd ve státních zkouškách dávat větší důraz na kvalitu semene (sklon k tvorbě zašedlých semen atd.) než na maximalizaci výnosu. Na základě získaných výsledků jsou technologická doporučení shrnuta v následujících bodech: 1. Dodržet termín výsevu do konce první dekády dubna, nejpozději však do 20 dubna. 2. Celkovou dávku dusíku rozdělit do dvou až třech dávek, přičemž by neměla být překročena hladina 80-90 kg/ha. 3. Správná volba odrůdy. S ohledem na minimalizaci podílu povrchově zašedlých semen se osvědčila novošlechtění HM 334 a HM 361. 4. Požadované kvality i výnosu lze dosáhnout i bez aplikace regulátorů růstu. Jejich použití omezit do oblasti semenářských porostů např. za účelem minimalizace podílu zašedlých semen. 5. Pro pěstování na semeno používat při setí hořčice bílé meziřádkovvou vzdálenost 250 až 375 mm. 6. Plně postačuje výsevek 8 kg/ ha. Zvýšení výsevku nemá žádný vliv na výnos ani kvalitu semene hořčice bílé. Z teoretického hlediska práce přispívá k řešení problematiky povrchově zašedlých semen a upozorňuje na obsah mykotoxinů v semeni hořčice bílé a na zatížení potravinářských produktů mykotoxiny. Prokazuje se skutečnost, že zašednutí semen způsobují plísně. Sklonu k tvorbě zašedlých semen však význačně
přispívají i podmínky prostředí, kultivary, agrotechnická opatření. Na základě analýzy růstu a vývoje hořčice bílé byla upravena makrofenologická stupnice, použitelná přímo pro hořčici bílou. Rovněž byla popsána vysoká citlivost hořčice bílé na délku dne.
