27

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec, Jeronýmova 425/27 příspěvková organizace

ŠVP PEDAGOGICKÉHO LYCEA LIBEREC JERONÝMOVA 425/27 zpracováno podle RVP pro obor vzdělání PEDAGOGICKÉ LYCEUM (78-42-M/03)

č.j.: SVPPL/01-12

Identifikační údaje: Název ŠVP:

ŠVP Pedagogického lycea Liberec Jeronýmova 425/27

Kód a název oboru vzdělání: 78-42-M/03 Pedagogické lyceum Vzdělávací program: čtyřleté všeobecné studium s maturitní zkouškou Studijní forma vzdělávání: denní forma vzdělávání

Předkladatel: Název školy:

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec, Jeronýmova 425/27, příspěvková organizace

Typ:

Škola s právní subjektivitou

IČO:

46748075

IZO:

000 392 642

Ředitel školy:

Mgr. Jaroslav Šťastný, Kosmonautů 359, 460 05 Liberec

Součásti školy: Gymnázium – čtyřleté, osmileté Střední odborná škola pedagogická Zařazení do sítě: 1. 9. 1996 Kapacita:

750 žáků

Kontakty:

[email protected] tel./fax: 482 771 326

Koordinátor pro tvorbu ŠVP: Mgr. Jaroslav Šťastný Zřizovatel:

Liberecký kraj

Adresa:

U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2

Kontakty:

Ing. Jiřina Princová, 485 226 255, [email protected]

Platnost dokumentu od: 1. září 2012

razítko školy

.......................... podpis ředitele školy

Název školy: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec, Jeronýmova 425/27, příspěvková organizace Adresa školy: Jeronýmova 425/27, 460 07 Liberec Zřizovatel: Liberecký kraj, U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2 Kód a název oboru: 78-42-M/03 Pedagogické lyceum Název ŠVP: ŠVP Pedagogického lycea Liberec, Jeronýmova 425/27 Délka vzdělání: 4 roky Stupeň poskytovaného vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou Forma vzdělávání: denní Platnost ŠVP: od 1. 9. 2012 počínaje 1. ročníkem

Profil absolventa Uplatnění absolventa Absolvent Pedagogického lycea je připraven k dalšímu vzdělávání na vysokých a vyšších odborných školách, a to především v oborech pedagogika, psychologie, sociální pedagogika a sociální práce nebo v oborech připravujících pro povolání učitele a vychovatele. Absolvent má předpoklady pro práci asistenta pedagoga nebo pro pomoc rodině při individuálním vzdělávání dětí, podle studované specializace se může uplatnit v pracovní oblasti volného času a zájmové činnosti dětí i dospělých.

Kompetence absolventa Absolvent v oblasti výkonu profese dovede využívat poznatky z pedagogiky a psychologie pro pochopení sociálních jevů a způsobů jejich ovlivňování; využívá základní metody vědecké práce a dovednosti a návyky potřebné pro vysokoškolské studium včetně řízení vlastní učební činnosti. získá hlubší vědomosti a dovednosti v předmětu své specializace. Absolvent je veden tak, aby znal své reálné odborné i osobnostní kvality, uměl konstruktivně zvažovat své možnosti v oblasti profesní dráhy (kariéry) i dalšího studia na vyšších a vysokých školách měl reálnou představu o kvalitě své práce, pracoval přesně, svědomitě a pečlivě, dosahoval kvalitních výsledků a konstruktivně přistupoval ke kritice a k odstraňování případných ne-dostatků pracoval zodpovědně jak samostatně, tak v týmu uměl řídit, organizovat a kontrolovat činnost a výsledky pracovního týmu zvládal interpersonální vztahy na pracovišti, uměl adekvátně jednat s lidmi uměl pracovat s informacemi a informačními zdroji, využíval prostředků informačních a komunikačních technologií v pracovním i osobním životě dodržoval obecné a specifické zásady ochrany životního prostředí, dodržoval principy ekologického provozu Předpoklady absolventa pro další rozvoj v pracovním, občanském i osobním životě čte s porozuměním texty verbální, ikonické a čerpá z nich informace dovede se správně a výstižně vyjadřovat v mateřském i v cizím jazyce mluvenou i psanou formou, jak to vyžaduje komunikační situace má základní pro život potřebné znalosti o fungování multikulturní demokratické společnosti a disponuje základními dovednostmi pro aktivní občanský život v oblasti právního vědomí má základní znalosti a dovednosti dovede zkoumat věrohodnost informací, umí myslet kriticky, vytváří si vlastní úsudek a je schopen o něm diskutovat s jinými lidmi chápe význam životního prostředí a jedná v duchu udržitelného rozvoje zná zásady správné životosprávy, relaxace a regenerace duševních a fyzických sil, umí po-skytnout první pomoc při úrazu a náhlém onemocnění Vzdělávání směřuje k tomu, aby v oblasti citů, postojů, preferencí a hodnot absolvent vážil si lidské svobody a lidských práv, preferoval humánní a demokratické hodnoty, přístupy a postupy před nedemokratickými ctil život jako nejvyšší hodnotu měl aktivní přístup k životu a k řešení jeho problémů jednal zodpovědně a čestně chránil životní prostředí jednal hospodárně, ctil hodnotu lidské práce a jejích výsledků pociťoval odpovědnost za vlastní zdraví, usiloval o zdravý životní styl a zdokonalování své tělesné zdatnosti preferoval hodnotné umění před pokleslými způsoby zábavy

Způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaženého vzdělání, stupeň dosaženého vzdělání Vzdělávání je ukončené maturitní zkouškou. Konání maturitní zkoušky se řídí školským zákonem a příslušným prováděcím právním předpisem. Dokladem o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce. Absolvent je připraven se ucházet o studium v navazujících studijních vzdělávacích programech na vyšších odborných školách nebo vysokých školách. Absolvent je připraven prohlubovat si své znalosti v rámci celoživotního učení formou samostudia, kurzů a účasti na školeních a seminářích.


Charakteristika vzdělávacího programu Celkové pojetí vzdělávání v daném programu Školní vzdělávací program respektuje koncepci středního vzdělávání, která vychází z celoživotně pojatého a na principu znalostní společnosti vybudovaného konceptu vzdělávání, v němž je vzdělávání cestou i nástrojem rozvoje lidské osobnosti. Zároveň naplňuje vlastní vizi školy, která směřuje k vytvoření školy jako místa pro seberealizaci žáka i učitele, školy pomáhající a partnerské s důrazem na etické normy. V souladu s tím je záměrem školy připravit žáka na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní, občanský i pracovní život v podmínkách měnícího se světa. Strategické cíle školního vzdělávacího programu Učit se poznávat, tj. osvojit si nástroje pochopení světa a rozvinout dovednosti potřebné k učení se, prohloubit si v návaznosti na základní vzdělání poznatky o světě a dále je rozšiřovat: poskytnout žákům všestranné a pro profesní život použitelné vzdělání rozvíjet dovednost učit se a motivovat je k celoživotnímu vzdělávání podněcovat schopnost řešit problémy Učit se pracovat a jednat, tj. naučit se tvořivě zasahovat do prostředí, které žáky obklopuje, vy-rovnávat se s různými situacemi a problémy, umět pracovat v týmech, být chopen vykonávat povolání a pracovní činnosti, pro které byl připravován: podněcovat aktivitu, tvořivost, přizpůsobivost rozvíjet schopnost zodpovědně pracovat v týmu i samostatně chápat práci jako příležitost pro seberealizaci Učit se být, tj. rozumět vlastní osobnosti a jejímu utváření, jednat v souladu s obecně přijímanými morálními hodnotami, se samostatným úsudkem a osobní zodpovědností: vést žáky k dodržování etických norem vést žáky zodpovědnosti za sebe posilovat schopnost účinně odolávat vnější manipulaci, rozvíjet jejich úsudek a rozhodování Učit se žít společně, učit se žít s ostatními, tj. umět spolupracovat s ostatními, být schopen podílet se na životě společnosti a nalézt v ní své místo: prohlubovat komunikační dovednosti potřebné pro hodnotný partnerský život i pro život v širším (pracovním, rodinném, zájmovém aj.) kolektivu posilovat slušné a odpovědné chování žáků v souladu s morálními zásadami a pravidly společenského chování oproštěné od předsudků jednat v souladu se strategií udržitelného rozvoje

Vzdělávací strategie a metody Základní vzdělávací strategií je vlastní profilace žáka, která mu umožňuje aktivně rozhodovat o vzdělávacím procesu a jeho podobě a která vede ke spolupráci mezi žáky, učiteli a žáky, učiteli – žáky – vedením školy. Tato strategie posiluje všestranný rozvoj žáka, jeho sociální dovednosti, empatii i flexibilitu. Vzhledem k cílům a strategii školy jsou přednostně uplatňovány metody činnostně zaměřeného vyučování. Mezi použité metody (podrobněji viz učební osnovy konkrétních předmětů) patří: Klasické výukové metody: slovní (vysvětlování, výklad, práce s textem, rozhovor) názorně-demonstrační (předvádění a pozorování, práce s obrazem, instruktáž)

činnostně orientované (napodobování, experimentování, produkční metody) aktivizující metody metody diskusní problémová výuka metody situační Komplexní výukové metody frontální výuka skupinová a kooperativní výuka partnerská výuka individuální a individualizovaná výuka, samostatná práce žáků kritické myšlení brainstorming projektová výuka•otevřené učení učení v životních situacích

Realizace klíčových kompetenci Realizace klíčových kompetencí je úzce propojena s odbornou kvalifikací, s metodami, organizační-mi formami výuky a mimoškolními aktivitami. Zároveň respektuje individuální schopnosti a vlastnosti žáků, předpokládá jejich aktivní přístup ke vzdělávání. Kompetence k učení Kompetence prochází všemi předměty a její rozvoj je podpořen činnostně zaměřenými metodami výuky a používání sebehodnocení v rámci klasifikace žáka. K tomu, aby se žáci naučili efektivně se učit, pomáhají předměty: český jazyk a literatura rozvojem čtenářské gramotnosti, cizí jazyk schopností poslouchat mluvený projev, jazykové praktikum zaměřené na různé způsoby práce s textem, pedagogika a psychologie poznáním technik učení, osobnostní typologie. Možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání souvisí s činností výchovného poradce a se spolu-prací s úřadem práce (beseda). Kompetence k řešení problémů Při výuce dáváme přednost problémovým úlohám, situačním metodám, pokud je to možné, volíme metodu učení v životních situacích. Především v předmětech specializace (dramatická výchova – specializace, hudební výchova – specializace, výtvarná výchova – specializace, tělesná výchova – specializace) využíváme problémové úlohy z praktického života. Rozvoj kompetence je podpořen ročníkovými pracemi (3. ročník) a jejich veřejnou obhajobou. Komunikativní kompetence Klima školy podporuje vystupování v souladu se zásadami kultury projevu a chování, vhodnou a sociální roli přiměřenou komunikaci mezi žáky, učiteli a ostatními zaměstnanci školy. Žáci jsou vedeni k tomu, aby dokázali formulovat a obhájit vlastní názor a tolerovat názory jiných. V metodách je to především diskuse, brainstorming, metody kritického myšlení. Žáci jsou vedeni k dodržování jazykové a stylistické normy, k používání odborné terminologie. Personální a sociální kompetence Škola podporuje seberealizaci žáka během procesu učení, ale i v mimoškolních aktivitách (Školní sportovní klub, domov mládeže, adopce na dálku). Žáci mají možnost zapojit se do organizování do celoškolních akcí (stužkování 4. ročníků, školní vánoční besídka) soutěží, mezinárodních i místních, studentských projektů (Připoj se), spolupracovat při organizaci školního plesu. Žáci mají možnost v reálných životních situacích posuzovat své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v konkrétních situacích, reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku. Škola vede žáky k tomu, aby přispívali k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhali předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým. Občanské kompetence a kulturní povědomí Obor vzdělávání směřuje především k tomu, aby žáci uznávali hodnotu života, uvědomovali si zodpovědnost za vlastní

život a spoluzodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních, aby jednali v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování a hodnotami demokratické společnosti. Kompetence je rozvíjena pomocí skupinové, kooperativní a partnerské výuky. Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám Realizace kompetence úzce souvisí s oborem vzdělávání a prochází odbornými předměty a praxí. Škola nabízí řadu možností konfrontace teorie a praxe (besedy, exkurze). Matematické kompetence Při realizaci této klíčové kompetence je kladen důraz na efektivní aplikaci matematických postupů při řešení různých praktických úkolů v běžných situacích. Matematická gramotnost je rozvíjena také v nematematických předmětech (tělesná výchova a sport, zeměpis). Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi Žáci jsou vedeni k práci s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií. Mají možnost pracovat s aplikačním softwarem (grafické programy). Mimo počítačové učebny mají k dispozici PC včetně připojení na Internet na chodbách školy. Mohou využívat služeb školní knihovny. Kromě využívání standardního technického vybavení jsou žáci ve všech předmětech vedeni k posuzování věrohodnosti různých informačních zdrojů a ke kritickému přístupu k získaným informacím tak, aby byli schopni účinně odolávat mediální manipulaci. Organizace výuky Uplatnění různých organizačních forem výuky a klíčových kompetencí Vyučovací hodina je základní formou, ve které jsou realizovány všechny předměty. V jejím rámci je zařazeno: – frontální vyučování; – individualizovaná výuka; – samostatná a skupinová práce; – písemné práce; – práce s učebnicí, literaturou či jinými textovými pomůckami; – podpora výuky pomocí didaktické techniky; – praktická výuka dovedností; – prezentace a obhajoba výsledků činnosti; – diskuse; – samostatné a týmové projekty. Adaptační pobyt je realizován na začátku studia v prvním ročníku jako tzv. Harmonizační dny, zpravidla v druhém týdnu září v rozsahu 2–3 pracovních dnů. Program pobytu je zaměřen na seznámení se s kolektivem třídy a třídním učitelem, adaptaci na podmínky školy, podporu socializační a integrační funkce školy, efektivního učení a kreativity. Má podobu výukových bloků a herních aktivit, do kterých jsou zapojováni odborní lektoři a pedagogové školy. Adaptační pobyt rozvíjí kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální a kompetence občanské. Lyžařský a letní výcvikový kurz probíhají formou týdenního kurzu v prvním a druhém ročníku, rozvíjejí kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence pracovní a kompetence k podnikavosti. Laboratorní práce jsou zařazovány průběžně v předmětech Biologie a hygiena, Chemie a Fyzika. Žáci pracují samostatně nebo ve skupinkách podle povahy prováděných experimentů, v laboratoři či v terénu. Rozvíjí kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence pracovní a kompetence k podnikavosti. Exkurze jsou zařazovány průběžně v různých předmětech dle charakteru probíraného vzdělávacího obsahu. Rozvíjí kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence občanské, kompetence pracovní a kompetence k podnikavosti. Olympiády a předmětové soutěže jsou zařazovány průběžně v různých předmětech, podporují vlastní studijní zaměření žáků a stimulují mimořádně nadané žáky k aktivitě. Rozvíjí kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence pracovní a kompetence k podnikavosti. Projektové vyučování z průřezových témat a vzdělávacích oblastí Výchova ke zdraví a Člověk a svět práce je zařazeno do všech ročníků. Daná forma odpovídá současným trendům komplexnosti, propojení širších celků

a vzdělávání v souvislostech a umožňuje zařadit metody skupinové práce a samostudia, podnítit tím motivaci žáků k vlastnímu studiu a aktivizovat celý proces vzdělávání. Rozvíjí kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence k podnikavosti. Rozvržení projektového vyučování: Ročník I. I. – IV. I. III. I. – IV.

Název projektu

Zařazení do předmětu

mediální výchova rozvojová spolupráce a vzájemná solidarita umělecká tvorba a komunikace multikulturní výchova výchova při mimořádných událostech sociálně patologické jevy a sociální vztahy a rizika autodidaxe a profesní orientace

Vdt, český jazyk základy společenských věd Hv, Vv, Tv zeměpis tělesná výchova základy společenských věd základy společenských věd

Praktické vyučování (pedagogická praxe) je součástí vzdělávací oblasti Odborné vzdělávání. Zahrnuje obsah vzdělávacího oboru Pedagogicko-psychologické vzdělávání a Didaktika pedagogických činností. Rovněž integruje tematické okruhy průřezových témat Občan v demokratické společnosti, Člověk a životní prostředí, Člověk a svět práce a Informační a komunikační technologie. Předmět má celou řadu mezipředmětových vztahů k ostatním oborům vyučovaných na škole (pedagogika, psychologie, biologie, dějepis, základy společenských věd, hudební výchova, výtvarná výchova, tělesná výchova, osobnostní a dramatická výchova, hra na hudební nástroj). Součástí výuky jsou např. exkurze do předškolních a mimoškolních zařízení a speciálních zařízení. Cílem předmětu Pedagogická praxe je získání takových vědomostí a dovedností, které odpovídají vzdělávacímu obsahu a jsou v plném souladu s výstupy pro jednotlivá témata oboru Pedagogicko-psychologické vzdělávání. Pedagogická praxe je součástí předmětu pedagogika. Žáci ji absolvují ve 2. a 3. ročníku studia (3 týdny v květnu až červnu). Na základě svobodného rozhodnutí si mohou zvolit zařízení (nejlépe v místě bydliště), které by se mělo nejvíce přiblížit představě o budoucím povolání. Doporučená zařízení pro pedagogickou praxi oboru Pedagogické lyceum: Mateřská škola a mateřské centrum; Speciální mateřská škola; Speciálně pedagogické centrum; Dětský domov; Základní umělecká škola; Základní škola; Taneční škola; Informační centrum mládeže; Dům dětí a mládeže; Středisko volného času; Školní družina a školní klub; Základní škola praktická a speciální škola; Domov pro osoby se zdravotním postižením

Obecné zásady hodnocení – Hodnocení výsledků vzdělávání žáků SŠ upravuje zákon č.561/200 Sb. § 67, 68, 69, 70, 71 (Školský zákon) a vyhláška MŠMT ČR č.13/2005 Sb. § 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 o středním vzdělávání. – Cílem a základem hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, tj. co se naučil, zvládnul, v čem se zlepšil, v čem chybuje a jak má postupovat dále. – Hodnocení by mělo vést k pozitivnímu vyjádření a mělo by být pro žáky motivující. Při hodnocení nehodnotíme osobu žáka, ale konkrétní ověřovaný problém. Důležité je uplatňovat přiměřenou náročnost a pedagogický takt. Soustředíme se na individuální pokrok každého žáka (nesmí docházet ke srovnávání žáků se spolužáky a rozdělování na úspěšné a neúspěšné). – Pro celkové hodnocení používáme běžnou klasifikaci, pouze na žádost rodičů a doporučení PPP se u žáků se SVPU můžeme použít slovní hodnocení. U průběžného hodnocení používáme různé formy, od klasifikace, přes bodové hodnocení, slovní hodnocení, až po sebehodnocení žáků. – Žáci jsou cíleně vedeni k sebehodnocení a k sebekontrole, s chybou či nedostatkem dále pracujeme. – Hodnocení je součástí Klasifikačního řádu (dále jen KŘ). S KŘ jsou seznámeni žáci na úvodních hodinách a rodiče na třídních schůzkách. Je volně k nahlédnutí v budově školy. Kritéria pro hodnocení – zvládnutí výstupů jednotlivých vyučovacích předmětů v rámci individuálních možností žáka;

– schopnost řešit problémové situace; – úroveň komunikačních dovedností; – schopnost vykonávat činnosti smysluplně a řešit předpokládané problémy tvůrčím způsobem; – změny v chování, postojích a dovednostech; – míra zodpovědnosti a tolerance, kterou žák pociťuje. Způsob hodnocení – žáci jsou hodnoceni klasifikací (pravidla pro hodnocení viz níže) Formy ověřování vědomostí a dovedností žáků – písemné práce, slohové práce, testy, sondy, diktáty, cvičení…; – ústní zkoušení a mluvený projev; – zpracování referátů a prací k danému tématu; – úprava sešitů, samostatné aktivity a domácí úkoly; – modelové a problémové úkoly, kvízy, křížovky, rébusy…; – výroba pomůcek, modelů, laboratorní práce…; – projektové a skupinové práce; – soustavné diagnostické pozorování žáka; – kvalita přípravy na praktické vyučování, pedagogická praxe Základní pravidla hodnocení prospěchu klasifikací – Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován stupni: 1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 - nedostatečný – Známka z hodnocení vědomostí nezahrnuje hodnocení chování žáka. – Do klasifikace se promítá hodnocení úrovně dosažených vědomostí, dovedností, postup a práce s informacemi, úroveň komunikace a tvořivost žáka. – Hodnocení musí probíhat průběžně v celém časovém období a výsledná známka je stanovena na základě dostatečného množství různých podkladů. – V případě zhoršení prospěchu je nutno písemně informovat rodiče a konzultovat s nimi daný problém. – Klasifikuje se vždy jen dostatečně probrané a procvičené učivo. – Všechny písemné práce, testy, diktáty apod. jsou vždy včas předem oznámeny žákům, aby žáci měli dostatek času se na ně připravit (kontrolní pís. práce se archivují dva roky a v den, kdy se píše KPP, nemůže probíhat další písemné zkoušení). – Žák má právo si své případné neúspěšné hodnocení plně opravit (po dohodě s vyučujícím). Stupně prospěchu a celkový prospěch Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni: 1 – výborný – žák je schopen samostatně a bezchybně řešit zadané úkoly, dokáže samostatně činit nové závěry ze získaných vědomostí; v laboratorních a praktických cvičeních je schopen samostatně a správně používat pomůcky, nástroje a přístroje; činí samostatné závěry z prováděných činností; zadané práce odevzdává ve stanoveném termínu a bez chyb;

2 – chvalitebný – žák je schopen samostatně a s drobnými chybami řešit zadané úkoly; dokáže samostatně reprodukovat získané vědomosti a je schopen za pomoci učitele činit nové závěry ze získaných vědomostí; v laboratorních a praktických cvičeních je schopen správně používat pomůcky, nástroje a přístroje; zadané práce odevzdává ve stanoveném termínu a bezpodstatných chyb; 3 – dobrý – žák je schopen správným postupem řešit zadané úkoly s drobnými chybami, je schopen reprodukovat získané vědomosti; při jeho činnosti je třeba občasné nápovědy učitele; v laboratorních a praktických cvičeních je schopen správně používat pomůcky, nástroje a přístroje, s nápovědou učitele dokáže vyvodit závěry; zadané práce odevzdává ve stanoveném termínu s drobnými nedostatky; 4 – dostatečný – žák je schopen s nápovědou učitele řešit zadané úkoly; dokáže používat získané vědomosti v dalším studiu a prohlubovat je; při samostatné práci je schopen určit postup řešení; v laboratorních a praktických cvičeních je schopen za pomoci učitele používat pomůcky, nástroje a přístroje; pod vedením učitele dokáže vyvodit závěry; zadané práce odevzdává ve stanoveném termínu s vážnými nedostatky, nebo po stanoveném termínu bez podstatných chyb; 5 – nedostatečný – žák ani s nápovědou učitele není schopen řešit zadané úkoly; stupeň znalostí, vědomostí a dovedností neumožňuje pokračovat v novém osvojování učební látky; při samostatné práci není schopen ani naznačit postup řešení; v laboratorních a praktických cvičeních se dopouští vážných omylů, nedokáže používat pomůcky, nástroje a přístroje; nedokáže ze své činnosti vyvodit závěry; zadané práce neodevzdává ve stanoveném termínu. Chování žáka Je klasifikováno těmito stupni: 1 – velmi dobré – žák uvědoměle dodržuje pravidla slušného chování a ustanovení školního řádu; méně závažných přestupků se dopouští ojediněle; žák je vždy přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit; 2 – uspokojivé – chování žáka je v rozporu s pravidly slušného chování a s ustanoveními školního řádu, tj. dopouští se vůči nim závažných přestupků; nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků, ohrožuje bezpečnost a zdraví své či jiných osob; 3 – neuspokojivé – chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování; dopouští se takových závažných přestupků, že je jimi vážně ohrožena výuka, bezpečnost nebo zdraví jiných osob; záměrně hrubým způsobem narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Sebehodnocení Žáci jsou k sebehodnocení vedeni již od 1. ročníku. V 1. ročníku probíhá nejčastěji ústně při komunikativních aktivitách (JLP, ODV). Ve všech ročnících probíhá sebehodnocení v rámci jednotlivých vyučovacích předmětů průběžně ústně podle potřeby. Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Hodnocení se řídí Vyhláškou č.73/2005 Sb. Ve škole mohou být integrováni žáci s postižením smyslovým či tělesným. Při hodnocení a klasifikaci vychází učitel z doporučení a závěrů PPP a hodnocení je vždy zcela individuální. Žák je hodnocen s ohledem na své možnosti a schopnosti, je posuzován jeho individuální pokrok. Žáci integrovaní na základě Doporučení PPP nebo jiného SPC jsou vzděláváni i hodnoceni na základě plnění Individuálního vzdělávacího plánu. Na žádost rodičů a při doporučení poradenského zařízení mohou být hodnoceni slovně. Při slovním hodnocení se uvádí: a) ovládnutí učiva předepsaného osnovami – ovládá bezpečně

– ovládá – podstatně ovládá – ovládá se značnými mezerami – neovládá b) úroveň myšlení – pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti – uvažuje celkem samostatně – menší samostatnost myšlení – nesamostatné myšlení – odpovídá nesprávně i na návodné otázky c) úroveň vyjadřování – výstižné, poměrně přesné – celkem výstižné – nedostatečně přesné – vyjadřuje se s obtížemi – nesprávné i na návodné otázky d) úroveň aplikace vědomostí – spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností – dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb – s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští – dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává – praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele e) píle a zájem o učení – aktivní, učí se svědomitě a se zájmem – učí se svědomitě – k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů – malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty – pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte. Hodnocení klíčových kompetencí K sledování cílů ŠVP i kvality jejich naplnění u jednotlivých žáků slouží pravidelné hodnocení úrovně kompetencí a kvality jednotlivých výstupů stanovených ŠVP SOŠPg (osnovy předmětů). Obecné kompetence jsou definovány konkrétními výstupy v jednotlivých předmětech, žák tak získává pravidelnou informaci a impuls pro svoji práci. Státní srovnávací testy, maturita Zákonem je definována povinnost žáka absolvovat na závěr studia (4. ročník) státní část maturitní zkoušky i její školní část. Podmínky a zajištění odpovídají Zákonu č.561/2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném i jiném vzdělávání a příslušným prováděcím předpisům.

Organizace přijímacího řízení – Pedagogické lyceum Plnění cílů našeho ŠVP předpokládá otevření jedné třídy v ročníku daného oboru studia. Přijímací řízení vychází z platné legislativy (zákona a vyhlášky MŠMT). Žáci z 9. třídy jsou přijímáni do 1. ročníku odborného čtyřletého studia – denní formy. Ředitel gymnázia zveřejní na webových stránkách školy nejpozději do konce ledna počet přijímaných žáků, nejpozději do konce března kritéria přijímacího řízení (dle legislativy platné v aktuálním školním roce). Pro přijímací zkoušky gymnázium je využíváno objektivních a transparentních testů připravených společností SCIO nebo CERMAT (dle podmínek v akt. školním

roce). Vytváření kritérií pro přijímací řízení je postupováno v součinnosti s KÚ LK a záleží na konkrétním doporučení pro daný školní rok. Náplň zkoušek je dána požadavky RVP ZV pro žáky studující 9. ročník ZŠ a příslušné ročníky víceletých gymnázií. Uchazeči o studium, u kterých byla diagnostikována některá specifická porucha učení (dyslexie, dysgrafie atd.) či žáci se zvláštními potřebami vyplývajícími z jejich zdravotního stavu mají průběh přijímacích zkoušek upraven. Zdravotní způsobilost Podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče stanoví Nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání (č. 224/2007 Sb., v platném znění). Ke studiu je požadováno doložení zdravotní způsobilosti lékařem. Onemocnění vylučující výkon profese: duševní poruchy; poruchy chování. Onemocnění omezující výkon profese: závažná psychosomatická onemocnění; epilepsie a jiná záchvatová onemocnění. Vyžadujeme bezvadnou výslovnost (potvrzení logopeda na přihlášku k PZ) Během studia je žák povinen absolvovat lyžařský výcvikový kurz, plavecký kurz a letní výcvikový (cyklo-turistický) kurz. Uchazeč musí doložit svůj zdravotní stav potvrzením od lékaře na přihlášce k přijímacímu řízení. Organizace maturitní zkoušky (model podle státní maturity) Maturitní zkouška probíhá v souladu s platným školským zákonem a příslušnou vyhláškou MŠMT. Ve školní části budou nabízeny předměty s ohledem na zájmy a potřeby žáků. Žákům bude umožněno konat také dobrovolnou maturitní zkoušku. Maturitní zkouška se skládá ze společné a profilové části v modelu 2 + 2. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky. Povinná profilová zkouška: Pedagogika a psychologie – ústní zkouška Povinně volitelná profilová zkouška – kombinace praktické zkoušky a ústní zkoušky. Žák volí jeden z těchto předmětů podle absolvované specializace: Hudební výchova s metodikou Výtvarná výchova s metodikou Tělesná výchova s metodikou Dramatická výchova Nepovinná profilová zkouška: jeden nebo dva zvolené vyučovací předměty (forma zkoušek bude ve všech případech ústní): dějepis; matematika; biologie; základy společenských věd. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Žáci se SVP mohou studovat obor Pedagogické lyceum pouze v případech, které neodporují profilu absolventa a splňují kritéria na přijetí ke studiu (viz výše uvedené kapitoly). Naše škola vychází vstříc žákům se specifickými poruchami učení. Doporučení PPP (výsledky vyšetření) jsou uložena u výchovného poradce, který zpracovává, jakým způsobem se k daným žákům má přistupovat a s tímto seznamuje vyučující. Žáci mají možnost spolupráce s výchovným poradcem a odborníky z PPP. Žáci se specifickými vzdělávacími potřebami (dále SVP), avšak pouze v kategorii 1 mohou vzděláváni podle individuálních vzdělávacích plánů (dále IVP). Při jejich tvorbě škola spolupracuje se školskými poradenskými zařízeními (ŠPZ), která provádějí diagnostiku SVP žáků. Žákům se SVP škola zajišťuje podmínky odpovídající jejich vzdělávacím potřebám. Jedná se o žáky se zdravotním znevýhodněním (zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování) a sociálním znevýhodněním (= rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením,

ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, postavení azylanta). Pro žáky se zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Při hodnocení žáků se SVP se přihlíží k povaze nebo znevýhodnění. U žáků s vývojovými poruchami učení i u ostatních žáků se SVP je v jednotlivých předmětech zohledňován vliv jejich poruchy na výsledky vzdělávání, při hodnocení žáků je brán zřetel na druh a stupeň jejich znevýhodnění. Škola podporuje další vzdělávání pedagogických pracovníků zaměřené na zkvalitnění jejich práce se žáky se SVP. Žákům z odlišného kulturního a jazykového prostředí, případně ze sociálně znevýhodňujícího prostředí škola umožňuje vzdělávání vypracováním IVP, případně úpravou stávajících vzdělávacích plánů, poskytuje jim pomoc při doučování a rozvíjí spolupráci s rodinami těchto žáků. Při maturitních zkouškách mají delší čas na přípravu, v písemných částech využívají počítač. Pro žáky s diagnostikovanými vadami držení těla (např. vybočení páteře) jsou připraveny speciální rehabilitační cviky v rámci hodin TV. Škola zatím není vybavena bezbariérovými vstupy pro žáky tělesně postižené. Poradenské služby školy: Oblast výchovného poradenství zabezpečuje výchovný poradce. Pro svou funkci je plně kvalifikován, má rozsáhlou pedagogickou a psychologickou praxi. Zajišťuje – profesní poradenství – práce se žáky se specifickými poruchami učení – poradenská činnost pro žáky vyžadující speciální metody učení – řešené případy sociálně patologických jevů – spolupráce s rodinou – odborná pomoc v oblasti práce s mládeží ve volném čase Spolupráce s odbornými pedagogicko psychologickými pracovišti: Pedagogicko-psychologická poradna pro středoškolskou mládež; vývojové poruchy učení; profesionální orientace; přednášková činnost; psychosociální výcvik; poradenské dny – Středisko výchovné péče; oblast prevence sociálně patologických jevů – PEER program; Speciálně pedagogické centrum pro tělesně postižené; výukové obtíže – Psychiatrické oddělení nemocnice; doporučení pro nemocné žáky – Pracoviště prevence patologických jevů. Prevence sociálně patologických jevů Metodik prevence vytváří ve spolupráci s pedagogickým týmem „Minimální preventivní program“ pro daný školní rok. Koordinuje jeho realizaci. Součástí prevence jsou metody výuky - otevřený dialog a vstřícný vztah učitele a žáka, intenzivní komunikace s rodiči atd. Prevence probíhá i v rámci výuky jednotlivých vzdělávacích oblastí i při realizaci průřezových témat. Metodik a výchovný poradce jsou v kontaktu s oddělením péče o dítě příslušných úřadů městských částí a kurátory pro děti a mládež a sdruženími poskytujícími služby v této oblasti. Škola monitoruje rizika sociálně patologických jevů a při varovných signálech koordinuje postup výchovný poradce, svolává setkání s rodiči, konzultace s žáky a nabízí podporu a poradenství. Škola spolupracuje s dalšími organizacemi v oblasti prevence sociálně patologických jevů, využívá vybrané programy. Do oblasti prevence jsou zapojeni i žáci prostřednictvím žákovského školního parlamentu. Psychologická péče Na třídní učitele a výchovného poradce školy se mohou žáci kdykoli ve škole obrátit a požádat ho o konzultaci a podporu v obtížných psychosociálních situacích. Výchovný poradce školy pomáhá s řešením konfliktů mezi žáky, podporuje optimální komunikaci mezi rodiči, učiteli a žáky (mediace). Podporuje rozvoj pozitivních vztahů a řešení konfliktů v rámci třídy. Nabízí individuální pohovory rodičům v případě psychosociální krize v souvislosti s výchovou, péčí o děti, vztahem mezi rodičem a dítětem. Poskytuje konzultace a podporu učitelům v práci

s žákem s potížemi v učení, v chování, v sebepojetí, ve vztahu k učiteli, k druhým lidem. Podává informace o dalších subjektech zajišťujících psychologickou a sociální péči. Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Žáci mimořádně nadaní mohou během studia studovat podle individuálního vzdělávacího plánu. Aktivní sportovci mohou mít povoleno individuální uvolňování s výuky na dobu tréninků a zápasů. Pravidla jsou daná školním řádem. V jazycích dochází k důsledné diferenciaci, aby výuka byla pro každého jedince efektivní. Při studiu je věnována individuální péče žákům s nadáním, především prostřednictvím jejich zapojení do různých soutěží a metodickou pomocí při řešení náročnějších úkolů. Všichni žáci mají volný přístup do knihovny a na počítače s připojením na internet. V českém jazyce pomáhá učitel žákům nadaným tvůrčími schopnostmi osobními konzultacemi, dále pravidelně připravuje talentované jedince na recitační, literární a jazykové soutěže a olympiády. V německém jazyce se jazykově nadaní žáci účastní od primy konverzačních soutěží odpovídající kategorie, nad rámec práce v hodinách zadává učitel žákům články z časopisů, novin a krátké literární texty. Nadaným žákům doporučujeme prázdninové jazykové kurzy v Německu, Francii a Rakousku s možností složit zde odpovídající jazykovou zkoušku a mezinárodní jazykové tábory. V anglickém jazyce připravují členové PKAJ nadané žáky na konverzační soutěže v anglickém jazyce, nabízíme jim anglické časopisy k pravidelnému odběru (Hello, Friendship, Bridge). Nadaní žáci mají možnost složit zkoušky PET, pro žáky, kteří mají o angličtinu zájem, organizujeme studijně poznávací zájezdy do Velké Británie. ve francouzském jazyce se pokročilí žáci mohou připravovat na zkoušku DELF a také ji ve škole složit. V přírodovědných předmětech se nadaní žáci připravují na olympiády pod vedením vyučujících. V jednotlivých předmětech vyhledává učitel paralelně se standardním hodnocením podle výsledků studia a zájmu o daný předmět talentované žáky. Takovým žákům nabízíme pomoc při přípravě, přístup do laboratoří mimo výuku a individuální odbornou péči, jedná-li se o mimořádný talent.

Materiální a personální zabezpečení výuky Vybavení školy Všechny třídy jsou kmenově umístěny v budově školy v ulici Jeronýmova 425/27 v Liberci. Škola má tři podlaží, je dělena na budovu A a B a přístavbu, ve které je školní knihovna a přednáškový sál. Škola má celkem 21 kmenových učeben, 15 odborných učeben, 2 tělocvičny, místnost pro stolní tenis, posilovnu a venkovní sportovní areál. Škola je vybavena odbornými učebnami: – učebna fyziky s vestavěným zatemněním a stupínkovým uspořádáním pro možnost kvalitní demonstrace ve výuce, vybavená vizualizérem, počítačem a dataprojektorem; plus podobně vybavená laboratoř; – učebna chemie s pracovními stoly s rozvody, digestoří a demonstračním stolem; vybavená vizualizérem, počítačem a dataprojektorem; plus podobně vybavená laboratoř; – učebna biologie s pracovními laboratorními stoly a demonstračním stolem, didaktickou technikou (vybavená vizualizérem, počítačem a dataprojektorem, videem, DVD), sbírkami, trvalými preparáty, atlasy, klíči, nástěnnými obrazy; plus podobně vybavená laboratoř; – učebna zeměpisu vybavená didaktickou technikou, vybavená vizualizérem, počítačem a dataprojektorem, nástěnnými mapami; – učebna dějepisu vybavená interaktivní tabulí, počítačem, nástěnnými mapami, nástěnnými obrazy z dějin architektury a vlastní knihovnou obsahující prameny, odbornou historickou literaturu, historické atlasy; – učebna výtvarné výchovy a ateliér s keramickou a laboratorní pecí, vybavená, počítačem a dataprojektorem; – jazyková učebna vybavena audiovizuální technikou, nástěnnými mapami, vybavená počítačem a dataprojektorem s interaktivní tabulí; – 2 malé jazykové učebny pro 16 žáků s audio a videotechnikou; – centrum hudební výchovy a učebna Hv s klavírem, sadou Orfových nástrojů a audiotechnikou; – 3 učebny výpočetní techniky, ve dvou z nich je 16 PC pro žáky v jedné 30 PC, dataprojektor a plátno na promítání, barevná laserová tiskárna, všechna PC jsou zasíťována v učebnách jsou interaktivní tabule Dále jsou k dispozici přenosné dataprojektory s notebookem, audiovizuální technika a vizualizér. V učebnách informatiky a na volných počítačích ve třídách, které jsou k dispozici pro samostatnou práci žáků, je stálé připojení k Internetu nabízené zdarma. Školní knihovna nabízí základní tituly české i světové beletrie, poezie a dramatu potřebné pro četbu během studia literatury, dále také odbornou literaturu z oblasti psychologie, pedagogiky, speciální a sociální pedagogiky a má vlastní webové stránky dostupné ze stránek školy. Jednotlivé předmětové obory mají potom vlastní knihovny s potřebnou odbornou literaturou. Výpůjčky jsou zdarma. Stravování je zajištěno ve školní jídelně, která je samostatným právním subjektem a v budově školy má pronajatou jídelnu a provozuje školní bufet Sportovní vyžití nabízí standardně vybavená tělocvična, pingpongový stůl pro volný čas, dále ve vnějším areálu hřiště s umělou trávou pro základní lehkoatletické disciplíny a fotbal a hřiště na míčové hry. V budově je automat na teplé i studené nápoje. Ubytování pro žáky, kteří nemohou dojíždět je zajištěno v DM Zeyerova ul. v Liberci. Charakteristika pedagogického sboru Výuka je zabezpečena kvalifikovanými a aprobovanými středoškolskými učiteli. Na škole působí stabilní pedagogický sbor, jehož věkový průměr se pohybuje kolem 40 let. Pět učitelů má ve své aprobaci specializaci na výuku pedagogiky nebo psychologie. V rámci tělesné výchovy jsou učitelé proškoleni na lyžařské, cykloturistické, vodácké a lezecké aktivity. Škola má výchovného poradce, který se zabývá problematikou studia i kariérovým poradenstvím vzhledem k jeho pokračování na dalších stupních vzdělávání. Prevenci sociálně patologických jevů koordinuje pracovník prevence. specializované činnosti: výchovný poradce koordinátor informačních a komunikačních technologií koordinátor školního vzdělávacího programu školní metodik prevence koordinátor environmentální výchovy

1 1 1 1 1

Organizační podmínky Žáci denní formy oboru vzdělávání Pedagogické lyceum absolvují jednotlivé předměty teoretické výuky dle uvedeného učebního plánu. Alternativní součástí této přípravy je absolvování výuky plavání, lyžařského a turistického kurzu, kde žáci získají potřebné kompetence pro zvládnutí své profese. Nedílnou součástí přípravy žáků je odborná praxe na pracovištích právnických osob na základě smlouvy s těmito subjekty. Jedná se především o základní školy a školní družiny. K naplnění úkolů praxe slouží i další školská výchovná zařízení. Škola preferuje komplexní spolupráci se zařízeními praxe, která se podílejí i na hodnocení praxe žáků školy. V rámci realizace vzdělávání a environmentální výchovy a výchovy ke zdraví škola zřídila funkci koordinátora EVVO, který organizuje aktualizaci informací z této oblasti ve škole. Společně s koordinátorem ŠVP též rozhodl o začlenění této oblasti jako průřezového tématu do jednotlivých předmětů. Informace z oblasti uplatnění ve světě práce pro žáky zprostředkují třídní učitelé, kteří jsou v kontaktu výchovným poradcem. Ten veškeré postupy koordinuje, informace aktualizuje, vede též komunikaci s konkrétními žáky a pomáhá jim s další profesní orientací. U tohoto oboru vzdělávání je takovéto rozhodnutí velmi důležité, neboť se přepokládá další studium především na VŠ zaměřených pedagogickým směrem. Absolventi ale také mohou pokračovat v rozšiřování svého profesního portfolia a dále se vzdělávat na VŠ zejména humanitního zaměření. U žáků jsou systematicky rozvíjeny kompetence k využívání informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání i praktickém životě. Tomuto cíli slouží nejen 2 specializované učebny ICT, ale další multimediální učebny v areálu školy, které umožňují též organizaci mimoškolních akcí s využitím výše zmíněné ICT techniky. V prostorách školy mají žáci k dispozici volně přístupné PC, které mohou využívat i v době mimo vyučování, připravovat se na výuku a dále rozvíjet odpovídající kompetence. Žáci oboru vzdělání Pedagogické lyceum se pravidelně účastní soutěží a soutěžních přehlídek s celorepublikovou působností – Poéma, Náchodská prima sezóna, přehlídek pěveckých sborů, výtvarných soutěží apod. Z oblasti znalostních soutěží jsou preferovány zejména olympiády z českého jazyka a z cizích jazyků, kde žáci dosahují kvalitních umístění od okresních kol až po kola republiková. V rámci tělesné výchovy a základů společenských věd bude zařazena Ochrana člověka za mimořádných situací a problematika krizového řízení za mimořádných situací. Součástí této problematiky je společný nácvik evakuace školy za mimořádných situací ve spolupráci hasičským sborem Karlovarského kraje.

Podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví při vzdělávacích činnostech Bezpečnost a ochrana zdraví při vzdělávání a činnostech souvisejících se zajištěním vzdělávání je organizována školou. Realizují ji kvalifikovaní zaměstnanci školy či kvalifikovaní externisté. Vždy je kladen důraz na aktuální platnost kvalifikovanosti či akreditace (instruktoři LVVZ apod.). Při zajišťování praxe na zařízeních právnických osob je taktéž kladen důraz na kvalifikovanost osob zajišťujících průběh praxe. Důležitou podmínkou pro kvalitní naplňování ŠVP je dobrý technický stav všech částí objektu, ve kterých probíhá výuka (standardní učebny, odborné učebny, tělocvičny, posilovna, apod.). Pro bezproblémový provoz školy je též důležitý technický stav zázemí školy (provozní díly, kotelna, garáže apod.). Všechny zmíněné objekty školy prochází pravidelnou revizní kontrolou dle stanoveného harmonogramu, který je každý rok po jednání s konkrétním technikem aktualizován. Podobným způsobem jsou prováděny kontroly hygienických podmínek provozu školy, konkrétní závady pokud možno okamžitě odstraňovány, popřípadě po dohodě s KHS Karlovarského kraje je stanovena lhůta na odstranění závad. Se školním řádem a pravidly dodržování BOZP jsou žáci seznámeni třídními učiteli v úvodu každého školního roku. Toto seznámení je zapsáno do třídní knihy a stvrzeno podpisem TU a 2 žáků dané třídy. Před započetím odborné praxe v každém ročníku jsou žáci proškoleni externím odborníkem na problematiku BOZP, o tomto proškolení je prováděn zápis se jmenným seznamem proškolených žáků. Tento zápis je archivován. Jako prevence před násilím, šikanou a dalšími negativními jevy ve společnosti slouží minimální preventivní program školy, který je každý rok aktualizován metodikem prevence. Působnost na žáky v této oblasti vhodně doplňuje projekt „školního televizního kanálu“.

Spolupráce se sociálními partnery a rodiči žáků V této oblasti škola aktivně využívá a rozvíjí pravidelné kontakty s těmito subjekty: Rodinné zázemí – jedná se o důležité sociální a kulturní prostředí, ve kterém se formují povahové rysy a kompetence dítěte a následně žáka školy, až do pozice zaměstnance firmy. Škola klade důraz na pravidelný kontakt ještě dříve, než je žák na školu přijat. Účastí na třídních schůzkách rodičů žáků 9. tříd a jednáním s výchovnými poradci základních škol již takto působí škola na rozhodnutí o budoucím povolání. Důraz je kladen na konkrétní akce, jako jsou opakované Dny otevřených dveří, určené jak pro žáky základních škol, tak pro jejich rodiče, soutěže pro deváté třídy a v neposlední řadě také návštěvy rodičů v partnerských firmách školy. Když se zájemce o studium stane žákem školy, nastupuje pravidelná spolupráce třídního učitele formou osobního jednání

s rodiči, zápisů v žákovských knížkách, telefonického podávání informací a informace o prospěchu a docházce v rámci programu Škola on line. Nechybí ani kontakt výchovného poradce se žáky a rodiči a v neposlední řadě také účast koordinátora protidrogové prevence při plánování preventivních aktivit žáků nebo řešení problémů. Spolupráci s rodiči považuje škola za základ úspěšného absolvování studia, neboť rodinné zázemí je stěžejním prvkem, který působí na chování a jednání žáka v prostředí školy i mimo něj. Pravidelný kontakt s rodiči a vzájemnou informovanost považuje škola za nezbytnou a věnuje jim maximální pozornost. Stěžejní důraz klade na tzv. měkké kompetence, jejichž absenci pociťují až zaměstnavatelé. Jedná se např. o odpovědnost za svěřené úkoly, vztah k práci a pracovnímu kolektivu, k plnění povinností, schopnosti řešit úkoly, problémy, umět se orientovat v pracovním prostředí a v novém kolektivu. Partnerské školy a další výchovně vzdělávací instituce – spolupráce je základem pro kvalitní odborné znalosti a návyky. Účast ve výuce a praxe vede ke kvalitě absolventů školy. Výchovná zařízení se podílejí na rozvoji praktických znalostí a dovedností. Zasahují do přípravy učebních plánů a osnov. Škola respektuje požadavky budoucích zaměstnavatelů na profil absolventa. Partnerské subjekty garantují na svých pracovištích odbornou přípravu a odborný dozor. Terciární sféra vzdělání – škola spolupracuje s Technickou univerzitou v Liberci, a to především s fakultou pedagogickou. Vedle exkurzí a stáží zaměstnanců školy navštěvují žáci TU v rámci Dnů otevřených dveří nebo předem dojednaných akcí. Učitelé TU se účastní odborných soutěží školy jako poradci a s vedením školy řeší úroveň a nároky na znalosti žáků, kteří se ucházejí o studium na PF. Vzájemná prostupnost vzdělání střední a vysoké školy se zdokonaluje a zkvalitňuje především pravidelným kontaktem pedagogických pracovníků obou subjektů. Úřad práce – škola je schopna připravit kurzy v rámci své vzdělávací nabídky podle požadavků firem. Spolupráce s ÚP je hodnocena velmi kladně a je pro školu, v době, kdy je kladen důraz na vzdělávání dospělých, velmi důležitá. CVLK – v oblasti vzdělávání dospělých probíhá pravidelný kontakt s CVLK, které je prostředkovatelem pro zájemce o vzdělávání z řad veřejnosti a dospělých. Nabídka rekvalifikačních kurzů, školení a workshopů ze strany školy je v registru tohoto vzdělávacího centra, které ji pravidelně využívá.


Učební plán název předmětu

1.

2.

3.

4.

celkem týdně

povinné předměty Český jazyk a lit. Cizí jazyk I p. Cizí jazyk II z. Dějepis Základy spol. věd Zeměpis Fyzika Chemie Biologie

ČJL CJ I p CJ II z D ZSV Z Fy Ch Bi

3 3 3 2 2 1 0 3 2

3 3 3 2 2 1 2 0 2

4 4 3 1 2 1 1 0 2

4 4 3 1 2 1 0 0 0

14 14 12 6 8 4 3 3 6

Matematika

M

3

3

3

3

12

Tělesná výchova

TV

2

2

2

2

8

–

–

–

–

–

–

Výpočetní technika Pedagogika Psychologie Hudební výchova Výtvarná výchova Dramatická výchova

VT Pg Psy HV VV DV

2 0 0 2 2 2

1 2 2 0 0 0

1 2 2 0 0 0

1 2 2 0 0 0

5 6 6 2 2 2

Volitelné specializace I. Volitelný předmět I Volitelný předmět II Literární seminář Matematický seminář Společenskovědní seminář

Spec I. VP I VP II LiS MS SVS

0 0 0 – – –

3 0 0 – – –

4 0 0 – – –

4 2 2 – – –

11 2 2 – – –

32

31

32

33

128

–

celkem

1) Cizí jazyk 1 – Anglický jazyk jako jazyk hlavní 2) Cizí jazyky 2 – Německý jazyk, Francouzský jazyk. 3) Po prvním ročníku si žáci volí jednu specializaci. 4) Po třetím ročníku si volí jeden volitelný předmět z nabídky LS, MS, SVS

Přehled rozvržení týdnů ve školním roce Činnost

Počet týdnů v ročníku

ročník

1.

2.

3.

4.

Výuka dle rozpisu učiva

32

32

32

32

Lyžařský výcvikový kurz

1

-

-

-

Letní sportovní kurz

-

1

-

-

3

3

Pedagogická praxe – odborná Příprava na MZ

-

-

-

3

Estetický kurz

-

-

1

-

Časová rezerva

3

0

0

1

Celkem

36

36

36

36

1) vycházíme z předpokladu, že průměrný počet vyučovacích týdnů ve školním roce je 36 Poznámky: – dělení tříd na skupiny se řídí platnými předpisy. Třída se dělí na výuku jazyků, dále pak tam, kde je nutné vytvořit podmínky pro osvojování praktických dovedností a kde převládá činnostní forma cvičení (např. výtvarná výchova, dramatická výchova). Přírodovědné vzdělávání ve ŠVP vychází z varianty B fyzikální složky a z varianty B chemické složky; – ŠVP umožňuje profilovat vzdělávání ve čtyřech odborných zaměřeních: dramatická výchova, hudební výchova, výtvarná výchova, tělesná výchova a sport. Žáci si volí odborné zaměření po prvním ročníku; – rozsah souvislé odborné praxe je ve druhém a třetím ročníku 3 týdny. Odborná praxe se realizuje v souladu s platnými předpisy. Probíhá především ve školách a školských zařízeních; – pro výuku povinně volitelných předmětů, které jsou vyučovány podle zájmů žáků je možné vytvářet skupiny žáků z různých tříd.

Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP Oba dokumenty jsou v ŠVP Pedagogického lycea zpracovány také formou jedné tabulky, která je přehlednější a umožňuje rychlou orientaci v hodinových dotacích pro jednotlivé vzdělávací oblasti, obsahové okruhy a předměty. Tabulka je přiložena na konci souboru.

Začlenění průřezových témat NÁZEV PT

1. ROČNÍK

2. ROČNÍK

3. ROČNÍK

4. ROČNÍK

Občan v demokratické společnosti

Český jazyk a literatura Dějepis Německý jazyk Francouzský jazyk Výtvarná výchova Dramatická výchova Anglický jazyk Zeměpis

Český jazyk a literatura Dějepis Základy spol. věd Psychologie Německý jazyk Zeměpis Anglický jazyk Pedagogika Specializace-výtvarná výchova

Český jazyk a literatura Základy spol. věd Psychologie Německý jazyk Specializace-dramatická výchova Dějepis Anglický jazyk Specializace-výtvarná výchova Pedagogika

Český jazyk a literatura Psychologie Pedagogika Německý jazyk Specializace-výtvarná výchova Specializace-dramatická výchova Základy spol. věd Zeměpis

Člověk a životní prostředí

Český jazyk a literatura Chemie Zeměpis Výtvarná výchova Biologie

Český jazyk a literatura Specializace-výtvarná výchova Zeměpis Základy spol. věd Anglický jazyk Fyzika Zeměpis Biologie

Biologie Anglický jazyk Specializace-tělesná výchova Specializace-dramatická výchova Specializace-výtvarná výchova

Německý jazyk Francouzský jazyk Biologie

Člověk a svět práce

Anglický jazyk Německý jazyk Francouzský jazyk Český jazyk a literatura Chemie

Český jazyk a literatura Anglický jazyk Fyzika Pedagogika Psychologie Specializace-výtvarná výchova

Český jazyk a literatura Anglický jazyk Základy spol. věd Specializace-dramatická výchova Německý jazyk Francouzský jazyk Pedagogika Specializace-výtvarná výchova

Český jazyk a literatura Německý jazyk Francouzský jazyk Základy spol. věd Psychologie Výpočetní technika Pedagogika Biologie

Informační a komunikační technologie

Český jazyk a literatura Zeměpis Výtvarná výchova Biologie Chemie

Anglický jazyk Francouzský jazyk Německý jazyk Specializace-výtvarná výchova Biologie

Anglický jazyk Biologie

Český jazyk a literatura Německý jazyk Tělesná výchova Základy spol. věd Specializace-výtvarná výchova Specializace-tělesná výchova

Učební osnovy pro PL Učební osnovy jsou zpracovány formou tabulek, kterým předchází charakteristika jednotlivých předmětů. Ve sloupci průřezová témata a mezipředmětové vztahy jsou uvedeny heslovitě vazby mezi předměty – zkratkou předmětu, se kterým mají výstupy či učivo v daném řádku tabulky souvislost. Dále jsou v tomto sloupci uvedeny přesné odkazy týkající se integrovaných vzdělávacích oborů. Ve sloupci hodnocení a realizace je velmi obecně uvedeno, které formy práce vyučující využívá. Jde o pracovní poznámky sloužící učitelům a budou postupně rozšiřovány a konkretizovány. Tabulky jsou součástí samostatných souborů připojených na konec dokumentu, dělených podle jednotlivých předmětů.

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická Liberec, Jeronýmova 425/27, příspěvková organizace název vyučovacího předmětu:

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA

kód a název oboru vzdělávání: název ŠVP: forma vzdělávání: délka vzdělávání: týdenní počet v. h. za studium: platnost:

78-42-M/03 Pedagogické lyceum ŠVP Pedagogického lycea Liberec Jeronýmova 425/27 denní 4 roky 13 (3+3+4+3) od 1. 9. 2012 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Třída se nedělí na skupiny, výuka probíhá v celých třídách. Pro výuku je předmětové komisi ČJ k dispozici CD přehrávač a DVD. Pro ČJ není vybavena speciální učebna, výuka probíhá v kmenových třídách. Jednu hodinu týdně využívají vyučující učebny s interaktivní tabulí. Žáci využívají služeb školní žákovské knihovny, která je vybavena tituly světové i české literatury. Výpůjční doba knihovny je po celou dobu trvání vyučování. V 1. ročníku jdou všichni žáci na exkurzi do Vědecké krajské knihovny v Liberci, kde se seznámí s výpůjčním řádem a s celkovým fungováním knihovny. V 1. ročníku umožňuje předmět Dramatická výchova (2 hodiny týdně) odbornou přípravu žáků pro budoucí povolání v oblasti dramatizace textů, hereckých etud, hlasového projevu. Předmět je povinným maturitním předmětem ve společné části maturitní zkoušky. Ve 4. ročníku si mohou žáci zvolit předmět „Literární seminář“ jako volitelný seminář s dotací 2 hodiny týdně. Výuka je rozdělena na literární výchovu (2 hodiny týdně) a jazykovou (1 hodina). Ve všech složkách předmětu se žák postupně učí pracovat s náročnějšími texty odbornými i uměleckými, poznává bohatství mateřského jazyka a předmět se stává i prostředkem esteticko-výchovného působení. V jazykové a komunikační výchově je žák veden k tomu, aby rozuměl různým typům textů a promluv, přemýšlel o nich a zaujal k nim postoj. Získává schopnost vyjadřovat se spisovným jazykem správně, kultivovaně, výstižně, slohově vhodně, pohotově, sebevědomě a to v projevech ústních i písemných přiměřených věku. Literární výchova je předmětem všeobecně vzdělávacím, výraznou funkci má esteticko-výchovné hledisko. Žák získává základní přehled o vývoji české a světové literatury a je veden k tomu, aby respektoval, chránil a oceňoval naše tradice a získal pozitivní vztah k uměleckým dílům. Interpretace vybraných literárních děl přispívá k utváření názorů, postojů, zájmů, vkusu a mravního profilu žáka.

Výchovné a vzdělávací strategie Učitel vybírá a předkládá žákům vhodné texty, tím je motivuje k četbě a k následné analýze a společné diskuzi – kompetence k učení, sociální a personální, komunikativní. Učitel zapojuje žáky do předmětových soutěží a olympiád, tím je motivuje k hlubšímu studiu jazyka – kompetence k učení, kompetence komunikativní. Učitel zadává referáty, mluvní cvičení a slohové práce k aktuálnímu kulturnímu a společenskému dění, tím žáky vede k vyslovení vlastního názoru, k obhajobě svých postojů, k argumentacím. Žák spolupracuje s ostatními při rozvoji diskuze a toleruje názory ostatních – kompetence komunikativní, sociální, personální a občanské. Učitel organizuje pro žáky návštěvy filmových a divadelních představení, exkurze do kulturních institucí, tím rozvíjí jejich estetické cítění, vytváří prostor pro formulování vlastních závěrů, pro analýzu – kompetence sociální a personální, kompetence komunikativní, občanská.

ROČ. 1.

TÉMA

VÝSTUP žák:

UČIVO

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, POZNÁMKY

LITERATURA Literární teorie, literární historie Orientální literatury ve starověku Antická literatura Středověká literatura Staroslověnské písemnictví Počátky česky psané literatury Renesance a humanismus Baroko

– rozlišuje literární druhy a jednotlivé žánry – specifikuje rozdíl mezi poezií a prózou – analyzuje literární dílo ve všech složkách – rozlišuje umělecký text od neuměleckého, objasní rozdíly mezi fikčním a reálným světem a popíše, jakým způsobem se reálný svět promítá do literárního textu – posoudí a interpretuje komunikační účinky textu a argumentačně podpoří svůj názor – specifikuje jednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenáře – vysvětlí odlišnosti v chápání literární tvorby ve starověku, středověku i novověku a dnes – na základě vlastní četby doloží základní rysy probíraných uměleckých směrů, popíše, jak se projevily v různých uměních – objasní vztahy současné literatury k literárním památkám minulosti na příkladech z vlastní četby

— Klasifikace literárních druhů a žánrů – Dějepis – literatura v historickém lyrika, epika, drama (v průběhu kontextu celého roku) Hudební a výtvarná výchova – umě— epos, mýty lecké směry ve výtvarném umění a — Řecko, Řím (vznik dramatu, bajka, hudbě óda, monodie) PT – Občan v demokratické společ— legenda, hrdinský epos, drama nosti — staroslověnština — píseň, cestopis, satira, — drama, novela, povídka, sonet — alegorie, mysticismus

MLUVNICE

– vysvětlí pojem jazyk a řeč, objasní vztah — Jazykověda (základní pojmy ZSV – kultivovaný jazykový projev, myšlení a jazyka jazykovědy, dělení, jazykové příručky, prezentace – objasní základní pojmy z fonetiky a fonologie a jazyk spisovný a nespisovný, vysvětlí jejich praktické využití mluvený, psaný) – na samostatných projevech prokáže praktickou — Systém jazyků (národní jazyk, čeština znalost zásad správné výslovnosti, vhodně využía jazyky příbuzné, jazykové kmeny, vá zvukové prostředky řeči zařazení, slovanské jazyky) – prokáže na samostatném písemném projevu — Písemná stránka jazyka (pravopisná znalost zásad českého pravopisu cvičení, opakování, obtížné tvary) — Základy fonetiky a fonologie

SLOH

– vysvětlí vztah stylistiky k ostatním lingvistickým vědám – objasní základní pojmy stylistiky – vhodně využívá jazykové prostředky v závislosti na komunikační situaci

— Základní pojmy stylistiky — Teorie funkčních stylů — Prostě sdělovací funkční styl (mluvené a psané útvary prostě sdělovacího stylu (vybrané krátké

Mediální výchova – analýza mediální produkce, uživatelé, vliv médií

2.

LITERATURA Klasicismus, osvícenství preromantismus, Národní obrození Romantismus ve světové literatuře Romantismus v české literatuře Česká literatura 40. a 50. let 19. století Světový realismus Generace Májovců Generace Ruchovců a Lumírovců Český realismus Prokletí básníci 90. léta 19. století ve světě Básnická skupina Česká moderna MLUVNICE Slovotvorba Tvarosloví Pravopis

(připravenost, nepřipravenost, psanost, mluvenost) – používá základní útvary stylu prostě sdělovacího – v písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich slohotvorného rozvrstvení, podle jejich funkce a ve vztahu k dané situaci, kontextu a adresátovi

informační útvary) — Písemné slohové práce (vypravování, referát) — Mluvnická cvičení (prostě sdělovací funkční styl) — Praktické přípravy slohových prací, cvičení

– uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla – uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře – chápe historickou a kulturní kontinuitu v evropském kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa – porovnává různá ztvárnění téhož námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování – formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo, obhajuje své názory, toleruje názory ostatních – zapojuje se do diskuze, řídí ji a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu – vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních zdrojích – třídí informace a vybírá relevantní informace pro určité téma

— Vyšší a nižší literatura, bajka, VV, HV komedie dell´arte, encyklopedisté D — Slovanská vzájemnost, ohlasová PT – Člověk a svět práce poezie, — byronská povídka, poema, výjimečný hrdina, detektivní povídka — básnické prostředky – onomatopoie, personifikace, epiteton, oxymóron, apostrofa, rýmové schéma, barevnost verše, gradace, pleonasmus — typický hrdina, románový cyklus, — romaneto — impresionismus, symbolismus, dekadence, prokletí básníci, kontrast

– v písemném projevu uplatňuje znalosti českého pravopisu – v písemném i mluveném projevu využívá poznatků z tvarosloví – odhaluje jazykové nedostatky a chyby

— — — — — — — — — —

Slovotvorné vztahy mezi slovy Tvoření slov odvozováním Tvoření slov skládáním Tvoření slov zkracováním Spojování slov v sousloví Slovní druhy Mluvnické kategorie jmen Mluvnické kategorie sloves Tvary slov a skloňování Neohebné slovní druhy

— — — —

Shoda přísudku s podmětem Psaní předpon Interpunkce Pravopis velkých písmen

SLOH — sestaví základní projevy administrativního stylu — Jednotlivé útvary publicistického Publicistický funkční styl — rozpozná funkční styl, dominantní slohový a administrativního stylu a jeho útvary postup a v typických příkladech slohový útvar — Kontrolní slohové práce Administrativní funkční — sestaví jednoduché zpravodajské a propagační — Mediální komunikace a reklama styl a jeho útvary útvary (zpráva, reportáž, pozvánka, nabídka…) 3.

LITERATURA Světová próza 1. pol. 20. st. Světová poezie 1. pol. 20. st. Česká poezie 1. pol. 20. st. Česká próza 1. pol. 20. st. Divadlo ve světě od počátku do pol. 20. st. České divadlo od počátku do pol. 20. st.

– žák se seznamuje s atmosférou doby, společenskou i politickou situací a s jejich odrazem v literatuře – rozpozná umělecké směry a styly té doby a jejich hlavní představitele – interpretuje základní díla světové a české literatury 1. pol. 20. století – má vztah k literatuře a pochopí, že četbou nezískává jen zážitky jako např. dobrodružství, napětí, emoce, odkrytá tabu, ale hlavně se jejím prostřednictvím učí přemýšlet nad problémy, formulovat své myšlenky, obohacuje jí svou slovní zásobu atd., tedy přestává být čtenářsky negramotný – se zájmem navštěvuje div. představení

— realistický a experimentální proud ve světové literatuře (R. Rolland, E. M. Remarque, I. Babel, E. Hemingway, F. S. Fitzgerald, J. Joyce, F. Kafka, V. Woolfová aj.) — literatura odkrývající tabu (Lawrence) — futurismus, dada, surrealismus (Apollinaire, Breton, Eluard) — proletářské umění (J. Wolker), poetismus, surrealismus v české literatuře (V. Nezval, K. Biebl, básnické individuality – J. Seifert, F. Halas, F. Hrubín apod.) — česká próza vracející se k 1. svět. válce (legionářská lit., J. Hašek) — psychologická próza (J. Havlíček) — demokratický proud (K. Čapek, E. Bass, K. Poláček) — socialistický realismus (M. Majerová) — křesťansky orientovaní autoři (J. Deml. J. Durych) — ruralisté — expresionismus (L. Klíma, J. Váchal) — básnická imaginativní próza (V. Vančura, I. Olbracht) — Dramatici: Čechov, G. B. Shaw, B. Brecht — Osvobozené divadlo, D 34 D39, hry bratří Čapků

PT – Informační a komunikační technologie

Výtvarná výchova: kubismus, surrealismus aj. avantgardní směry Dějepis: 1. a 2. světová válka, hospodářská krize, rozvoj kinematografie, moderní technika ZSV, rodinná výchova: krize v mezilidských vztazích, generace poznamenaná válkou, hrdinství, vlastenectví Zeměpis, ekonomie: hospodářská a polit. situace v jednotlivých zemích v 1. pol. 20. st. PT – Člověk a životní prostředí

4.

MLUVNICE Základy lexikologie Skladba

— rozlišuje spisovný jazyk, hovorový jazyk — používá adekvátní slovní zásobu včetně příslušné odborné terminologie — uplatňuje znalosti ze skladby při logickém vyjadřování

— — — — — — —

vlastní a osobní jména frazeologie a její využití výpověď a věta věty jednočlenné a dvojčlenné větné členy zvláštnosti ve větném členění stavba souvětí a interpunkce

SLOH Veřejné mluvené projevy a jejich styl Odborný funkční styl

— zohledňuje při přípravě slohových útvarů slovotvorné činitele objektivní a subjektivní — rozlišuje a vhodně volí druhy řečnických projevů

— rétorika — druhy projevů — příprava a realizace mluveného projevu — útvary odborného funkčního stylu — kontrolní slohové práce

LITERATURA Světová literatura 2. pol. 20. století Česká literatura 2. pol. 20. století

— seznamuje se s politickou a společenskou situací v jednotlivých zemích a s jejím odrazem v literatuře — interpretuje základní díla světové literatury a chápe vliv světové literatury na literaturu českou — seznamuje se se složitým poválečným politickým vývojem v naší zemi a sleduje jeho odraz v literatuře, současně porovnává českou literaturu s literaturami jiných zemí — prostřednictvím literárních děl a jejich interpretace se učí přemýšlet nad problémy doby — prostřednictvím četby se učí formulovat vlastní názory, obohacuje svoji slovní zásobu — učí se chápat odborný pohled na literaturu a konfrontovat tento pohled s názorem svým

— nejdůležitější historické a politické události daného období — poezie: existencialismus, civilismus, spiritualismus, abstrakce — angažovaná lit., neorealismus, “nový román“, „rozhněvaní mladí muži“, beatnici, fikce, socialistický realismus, experimentální próza a další — drama: absurdní drama, existencialismus, avantgarda, dada, futurismus, surrealismus neorealismus, — Poezie: umělecké směry: reakce na válku, schematismus, úniková tematika — Próza: reakce na válku, socialistický realismus — budovatelský román, historický román, reportáž, — Drama: alegorie, pohádka, historie, satira, divadla malých forem, absurdní drama — Oficiální tvorba, samizdatová a exilová tvorba

MLUVNICE

— správně užívá národní jazyk a jeho vrstvy

— nářečí

D – souvislosti s historickým vývojem Z, ZSV – hospodářská a politická situace HV, VV – moderní umělecké směry PSY – mezilidské vztahy poznamenané hist. událostmi Cizí jazyky – obraz kultury jiných zemí v lit. dílech PT – informační a komunikační technologie

Národní jazyk a jeho členění na útvary Funkce spisovné češtiny a její vývojové změny Čeština a příbuzné jazyky z pohledu vývojového SLOH Stylová diferenciace ČJ Esejistický styl a esej

— je mu vlastní jazyková kultura — sleduje vývojové tendence spisovné češtiny — uvědomuje si postavení češtiny mezi ostatními evropskými jazyky

— — — — — —

spisovná ČJ obecná čeština funkční diferenciace souč. ČJ vývoj Č indoevropské jazyky slovanské jazyky

— volí správný slohový útvar a slohový postup, využívá širokou slovní zásobu

— — — —

stylové vrstvy příslušnost k stylovým vrstvám esej kontrolní slohové práce

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická Liberec, Jeronýmova 425/27, příspěvková organizace název vyučovacího předmětu: kód a název oboru vzdělávání: název ŠVP: forma vzdělávání: délka vzdělávání: týdenní počet v. h. za studium: platnost:

ANGLICKÝ JAZYK 78-42-M/03 Pedagogické lyceum ŠVP Pedagogického lycea Liberec Jeronýmova 425/27 denní 4 roky 14 (3+3+4+4) od 1. 9. 2012 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu „Žák není nádoba, jež se má naplnit, ale pochodeň, která se má zapálit.“ (starořecký výrok) Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Anglický jazyk je vytvořen na základě Rámcového vzdělávacího programu pro obor vzdělání 78–42–M/03 Pedagogické lyceum. Vzdělávání v Cizím jazyce směřuje k dosažení minimálně úrovně B1 podle Společného evropského rámce pro jazyky. Žák s touto jazykovou úrovní dokáže − komunikovat v cizím jazyce v různých situacích života, v projevech mluvených i psaných, na všeobecná i odborná témata; volit adekvátní komunikační strategie a jazykové prostředky; − efektivně pracovat s cizojazyčným textem včetně odborného, umět jej zpracovat a využívat jako zdroje poznání i jako prostředku ke zkvalitňování svých jazykových znalostí a dovedností; – získávat informace o světě, zvláště o zemích studovaného jazyka, a získané poznatky včetně odborných ze svého oboru využívat ke komunikaci; − pracovat s informacemi a zdroji informací v cizím jazyce, včetně internetu nebo CD-ROM, se slovníky, jazykovými aj. cizojazyčnými příručkami, využívat tyto informační zdroje ke studiu jazyka i k prohlubování svých všeobecných vědomostí a dovedností; − využívat vybrané metody a postupy efektivního studia cizího jazyka ke studiu dalších jazyků, příp. k dalšímu vzdělávání; využívat vědomosti a dovednosti získané ve výuce mateřského jazyka při studiu jazyků; − chápat a respektovat tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů a jazykových oblastí, ve vztahu k představitelům jiných kultur se projevovat v souladu se zásadami demokracie. Hlavní princip výuky cizího jazyka: žáci musí být schopni používat jejich jazykové znalosti a dovednosti ve vnějším světě – tedy i mimo učebnu a školu. V rámci výuky AJ se žáci pravidelně seznamují s reáliemi anglicky mluvících zemí, což jim rozvíjí všeobecné znalosti a přehled, umožňuje jim uvědomit si a srovnávat s nimi kulturu vlastní země a zároveň je i připravuje k jejich budoucí maturitní zkoušce. V rámci volitelných předmětů jsou znalosti jazyka prohlubovány a dále rozvíjeny. Znalost reálií vede žáky k pochopení jiných cizojazyčných kultur, prohlubuje v nich toleranci k nim a je nedílnou součástí komunikace mezi nimi. Důraz je kladen na komunikační schopnosti žáků, čemuž je podřízena i veškerá výuka gramatiky. Předmět směřuje k tomu, aby žáci byli schopni komunikovat s cizincem v běžných situacích a hovořit s ním o tématech svého zájmu. Žáci musí být schopni vyjádřit postoj, názor, stanovisko (souhlas, nesouhlas, svolení,

prosba, odmítnutí, možnost, nemožnost, nutnost, potřeba, zákaz, příkaz), emoce (libost/nelibost, zájem/nezájem, radost/zklamání, překvapení, údiv, obava, vděčnost, sympatie, lhostejnost, strach), morální postoje a funkce (omluva, odpuštění, pochvala, pokárání, lítost, přiznání, odsouzení). V rámci interakce musí být žák schopen vést formální i neformální rozhovor, diskusi, strukturovaný pohovor, řešit běžné situace v osobním i profesním životě a komunikovat prostřednictvím telefonu a dalších médií. Žáci musí rovněž porozumět čtenému a slyšenému textu o jazykové úrovni odpovídající B1 podle SERR (Společného evropského referenčního rámce pro jazyky). V písemném projevu musí být schopni vytvořit jak kratší slohové útvary (např. vzkaz, přání, blahopřání, pozvání, odpověď, osobní dopis, úřední dopis, žádost, inzerát, strukturovaný životopis), tak i delší písemný projev (podrobný životopis, vypravování, úvaha, esej, podrobný popis). Do předmětu jsou integrována průřezová témata Občan v demokratické společnosti, Člověk a životní prostředí, Člověk a svět práce a Informační a komunikační technologie. Výuka AJ navazuje na znalosti získané na základní škole. Výuka probíhá od 1. do 4. ročníku s následující týdenní hodinovou dotací: 1. – 2. ročník – 3 hodiny, 3. – 4. ročník – 4 hodiny, a to vždy v rámci povinných předmětů. Při výuce se používají učebnice, jejichž součástí jsou pracovní sešity, zvukové nahrávky a testy, autentické materiály (prospekty, letáčky, plánky, obrázky, fotografie, videonahrávky, hry, hudba). Do výuky jsou zapojována i ostatní média – internet apod. Výuka AJ probíhá v učebnách, je založena na modelu britské angličtiny, ale žáci jsou průběžně seznamováni také s americkými ekvivalenty. Hodiny jsou doplněny jazykovými nebo poznávacími pobyty ve Velké Británii, soutěžemi v angličtině, návštěvami filmového nebo divadelního představení, odběrem anglických časopisů a účastí na mezinárodních projektech. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel — strukturuje lekce tak, aby výuku přizpůsobil žákům s různými vzdělávacími potřebami; — látku uvádí jasně a srozumitelně, jazykové dovednosti procvičuje ve smysluplném kontextu, který je žákům blízký; — na začátek hodin zařazuje tzv. zahřívací aktivity, které mu umožní ověřit si stávající znalosti žáka a vtáhnout ho snadněji do učebního procesu. Kompetence k řešení problémů Učitel — jednotlivá témata probírá z různého hlediska a úhlu pohledu, aby si každý žák uplatnil svoje metody řešení a uchopení úkolu; — nechává žákům volnost při výběru metod a pomůcek při osvojování si látky a při práci na úkolech a cvičeních; — nabízí cvičení a úkoly, které žáka připraví na řešení úloh v testech. Kompetence komunikativní Učitel — uvádí a procvičuje jazykové dovednosti v integrovaných úlohách, při kterých užívá běžný, reálný jazyk; — vede žáky k získání schopnosti plynulého ústního projevu, k získání jistoty při ústním vyjadřování se k tématu pomocí “Role play” cvičení;

— zařazuje do hodin rozhovory ve dvojicích či ve skupinách a závěry z nich diskutuje společně se všemi žáky; — písemnou komunikaci nacvičuje na běžných typech písemného projevu, dále pak na psaní neformálních i napůl formálních e-mailů. Kompetence sociální a personální Učitel — zařazuje do hodin opakování látky; úkoly na opakování zadává za domácí úkol nebo na závěr hodin podle aktuálních schopností žáků; — pro rychlejší žáky připravuje cvičení a úlohy navíc a vede žáky tak k posouzení svých schopností; — zvyšuje motivaci a koncentraci žáku střídáním individuální činnosti s prací v páru nebo v týmu, vede žáky k aktivní spolupráci; — dává žákům příležitost vyjádřit se a reagovat k tématu či problému Kompetence občanská Učitel — pomocí speciálních cvičení vybízí žáky k vyjádření se k tématu sám za sebe, ze své zkušenosti, hodnotit situaci podle vlastního úsudku a uvést argumenty, které podporují jeho názor; — nabízí žákům čtení textů/článků, které jsou zajímavé ze společenského nebo vědeckého hlediska, zprávy, výtahy z literatury a povídky, aby si rozšířili svůj obzor; — zařazuje do hodin témata, která se týkají anglicky hovořících zemí, jejich kultury a historie; — vybízí žáky k porovnání kultury anglicky hovořících států s kulturou naší země. Kompetence pracovní Učitel — zařazuje do hodin aktivity, při kterých mají žáci učebnice zavřené, čímž je vybízí k zvýšené pozornosti při naslouchání a reakci na podněty bez „sklopené hlavy nad učebnicí“; — pomáhá žákům zvládnout jazyk a jednotlivé úkoly týkající se porozumění čtenému a slyšenému textu, mluvení, psaní a gramatiky radami, vede je ke stanovení si cílů a k jejich průběžnému revidování; — uvádí příklady písemných projevů, aby si žáci vytvořili představu, co se od nich v písemném úkolu očekává a aby si ho mohli porovnat se vzorem; — podporuje žáky v iniciativě, tvořivosti, inovaci a k aktivnímu přístupu při vypracovávání školních i domácích prací tím, že zadává dlouhodobější úlohy či projekty, při kterých žáci uplatní své vědomosti, informovanost, nadání a talent. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výuka jazyka probíhá podle učebnice New English File nakladatelství OUP (Elementary, Pre–Intermediate a Intermediate). Tato učebnice kombinuje nejlepší současné a tradiční metody výuky cizích jazyků a umožňuje využití interaktivních multimediálních programů. Jsou v ní zahrnuty principy postupného vývoje žáka, projektové vyučování, problémové vyučování, každodenní výrazy a reakce v různých situacích, průřezová témata, ale také pevný gramatický rámec procvičovaný ve cvičeních a prostřednictvím jazykových funkcí při neustálém rozvíjení slovní zásoby.

ROČ.

TÉMA

VÝSTUP žák:

UČIVO


1.

TOWN HOUSE FOOD DRINK ADVENTURE WEATHER

Receptivní řečové dovednosti – rozumí obsahu čteného a slyšeného jednoduchého textu. – s čtenou textovou oporou najde v slyšené verzi hledané informace – pochopí význam neznámých slov z kontextu Produktivní řečové dovednosti – představí sebe a své blízké, popíše svou školu, bydliště a zemi – vyjádří, co se mu líbí a nelíbí – vyjmenuje výhody a nevýhody – dokáže popsat osobu, předmět, prostředí – převypráví příběh – zanechá vzkaz – napíše krátké oznámení – e-mailem si rezervuje pokoj v hotelu na základě informací v brožuře – vytvoří pozvánku – napíše pohled z prázdnin – jednoduchým způsobem popíše aktuální počasí Interaktivní řečové dovednosti – domluví si schůzku, zjistí základní informace, reaguje na jednoduché otázky – zeptá se na informace – vhodně užívá jednoduché společenské fráze při nakupování v obchodě, cestování v taxíku

Gramatika: – minulý čas slovesa „být“ – minulý čas pravidelných a nepravidelných sloves – vazba „there is“/ “there are“ – vazba „there was“ / „there were“ – přítomný čas prostý – vazba slovesa a „-ing“ – přítomný čas prostý a průběhový – počitatelná a nepočitatelná podstatná jména – vyjádření budoucího děje – 2. a 3. stupeň přídavných jmen – předpřítomný čas – porovnání vyjádření minulosti pomocí času minulého prostého a předpřítomného prostého Slovní zásoba: povolání odvozené od činnosti místa a budovy ve městě místnosti a nábytek v běžném domě společenské výrazy užívané při použití taxíku jídlo a pití, výrazy a fráze spojené s konzumací jídla v restauraci dobrodružství počasí

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Český jazyk a literatura – volba adekvátní komunikační strategie při nakupování v dárkovém obchodě – struktura a rozsah textu na pohlednici z prázdnin – volba adekvátní komunikační strategie při popisu cesty – volba adekvátní komunikační strategie při cestě taxíkem – struktura, text a styl jednoduchého receptu Dějepis - významné osobnosti v dějinách lidstva PRŮŘEZOVÁ TÉMATA – poznávání a rozvoj vlastní osobnosti – sociální komunikace – morálka všedního dne – seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů – celková péče o vlastní zdraví – životní rozhodnutí a důležité volby – struktura, text a styl informačních letáčků – struktura a obsah elektronické rezervace pokoje v hotelu – struktura, text a styl formálního a neformálního krátkého e-mailu

2.

FAMILY HOLIDAYS MUSIC RESTAURANT FASHION

Receptivní řečové dovednosti – rozumí obsahu čteného a slyšeného – rozumí hlavní myšlence čteného textu a vyhledá v textu specifické informace – rozumí jednoduchému populárně-naučnému

Slovní zásoba: – rodina – léto, prázdniny, dovolená – hudba – běžné výrazy a fráze v restauraci

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Zeměpis – země Evropy, život a kultura různých zemí světa Základy společenských věd – výchova ke zdraví – zdravá výživa

3.

PLACES

textu – rozumí čtené definici – popisu/charakteristice osob ve výkladovém slovníku – rozumí slyšenému popisu TV soutěže – zeptá se na cestu a rozumí daným instrukcím, jak se někam dostat Produktivní řečové dovednosti – popíše charakter a vzhled svého vrstevníka a odpoví na doplňující otázky třetí osoby – zeptá se na podrobnosti při poslouchání popisu vzhledu a charakteru třetí osoby – gramaticky správně popíše umístění předmětů a osob v prostředí – popíše v e-mailu sebe, své zájmy a svou současnou činnost – zeptá se jiných na podrobnosti jejich plánované cesty nebo aktivity – předpoví pesimistické okolnosti plánovaných činností – gramaticky správně formuluje příslib, rozhodnutí, nabídku – užívá vhodné výrazy a fráze při společenském obědě – zeptá se vrstevníka na jeho styl oblékání a na podobné otázky odpoví – napíše strukturovaný popis okolí, kde bydlí Interaktivní řečové dovednosti – zeptá se vrstevníka na jeho rodinu, zájmy, plány do budoucnosti, zážitky z minulosti a na stejné otázky odpoví – zdvořile o něco požádá v běžné, každodenní situaci a na obdobnou žádost adekvátně reaguje – domluví se na letišti při odbavování – reaguje pozitivně na nadcházející události

– společenské fráze při obědě – oblečení – popis cesty a místa Gramatika: – přítomný čas prostý a průběhový – vztažné věty – minulý čas prostý pravidelných a nepravidelných sloves minulý čas průběhový – otázky na podmět a předmět věty – vyjádření budoucnosti pomocí „going to“ a přítomného času průběhového – vyjádření budoucnosti pomocí „will“ – předpřítomný čas prostý – stupňování přídavných jmen Výslovnost: intonace Intonace ve větě

– charakter a osobnost člověka Český jazyk – osobní profil, článek do časopisu Hudební výchova – různé hudební styly a žánry Výtvarná výchova – práce s fotografií PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Občan v demokratické společnosti Člověk a svět práce Informační a komunikační technologie – Role médií v moderních dějinách

SPORT ANIMALS SCIENCE TRAVELLING

Receptivní řečové dovednosti – rozumí čteným, populárně naučným textům – v slyšeném rozhovoru zachytí požadovanou informaci

Slovní zásoba: – sport – divoká zvířata – lékárna

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Český jazyk – neformální dopis, formální dopis – volba adekvátní komunikační stra-

HEALTH CULTURE

4.

FOOD EATING HABITS

– rozumí informacím běžných nápisů a upozornění – porozumí hlavní myšlence čteného textu a odvodí z kontextu význam neznámých slov – podle instrukcí najde cíl své cesty – rozliší ve větě, zda jde o generalizující informaci nebo ne Produktivní řečové dovednosti – formuluje gramaticky správně dvoj-otázky – gramaticky správně formuluje popis činnosti nebo situace, které má rád – gramaticky a intonačně správně formuluje pravidla běžná ve školním prostředí – pojmenuje běžné sporty a pohyb a činnosti s nimi spojené – vyplní s porozuměním dotazník týkající se rozhodování a rozhodnosti – tvoří slova pomocí koncovek odvozováním od slova stejného základu – napíše v osobním dopise kamarádovi radu, jak si počínat ve svízelné situaci – požádá o lék v lékárně – správně strukturuje neformální e-mailovou odpověď na žádost o radu, která místa v jeho zemi je vhodné navštívit během prázdnin – popíše život v minulosti a přítomnosti některého člena své rodiny Interaktivní řečové dovednosti – užívá vhodné výrazy v obchodě při výměně zboží – gramaticky správně odpoví na otázky, co by dělal, kdyby … – zeptá se vrstevníka, co obvykle dělá o víkendech, co dělal předešlý víkend a co má v plánu dělat následující víkend a na podobné otázky odpoví Receptivní řečové dovednosti – rozumí obsahu čteného a slyšeného textu

– vynálezy – cestování – film a kino – zdraví a zdravý životní styl Gramatika: – užití infinitivu se slovesem – užití gerundia se slovesem – podmiňovací způsob – předpřítomný čas prostý – porovnání/rozlišení prostých forem minulého času a předpřítomného času – užití "used to" – trpný rod – předminulý čas prostý – nepřímá řeč

tegie při reklamaci a vracení zboží – volba adekvátní komunikační strategie při telefonování, při odhlašování se z hotelu a při loučení Základy společenských věd – tradice, státní svátky – výchova ke zdraví – zdravá výživa Tělesná výchova – druhy sportů PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Občan v demokratické společnosti Člověk a svět práce Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů Morálka všedního dne

Slovní zásoba: – jídlo, stravování

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Český jazyk

SPORT FAMILY CHARACTER MEETING PEOPLE BANK, MONEY TRAVELLING AND TRANSPORT COMMUNICATION BEHAVIOUR EDUCATION LIVING RELATIONSHIPS

– rozumí hlavní myšlence čteného textu a vyhledá v textu specifické informace – rozumí jednoduchému populárně-naučnému a uměleckému textu a vystihne hlavní body – postihne specifické informace v čteném novinovém článku – postihne specifické údaje v slyšených novinových zprávách – v slyšeném řízeném rozhovoru rozhlasového redaktora postihne hlavní údaje – v slyšeném rozhovoru přátel rozliší neformální výrazy vyjadřující návrh řešení situace Produktivní řečové dovednosti – pojmenuje běžná jídla spojená s konkrétními, známými zeměmi – zaujme stanovisko k hlavní myšlence přečteného řízeného rozhovoru – obšírněji a nádechem humoru vypráví svůj zážitek – formuluje a sdělí svůj názor k dané problematice – charakterizuje osobnost člověka podle jeho chování – ústně, gramaticky správně vyjádří počty, hodnoty, ceny a jiné číselné údaje – gramaticky správně popíše různé způsoby cestování do známých destinací ve své zemi a sdělí svůj názor, který z nich je nejlepší Interaktivní řečové dovednosti – vede řízený rozhovor s vrstevníkem o jeho životosprávě a na stejné otázky odpoví – zeptá se vrstevníků na jejich vztah a soužití s širší rodinou a na stejné otázky odpoví – vede řízený rozhovor s kamarádem o jeho dovednostech a na stejné otázky odpoví – v diskusi s vrstevníky vyjádří svůj názor na typ školy, obsah vyučovacích předmětů a způsob vyučování a podpoří ho vhodnými argumenty

– sport – rodina, charakter – setkání – peníze a platby a živobytí – cestování a doprava – telefonování – chování na veřejnosti – vzdělání – bydlení – mezilidské vztahy Gramatika: – přítomný čas prostý a průběhový – minulý čas prostý a průběhový – vyjádření budoucího času třemi způsoby – předpřítomný čas prostý a minulý čas prostý – předpřítomný čas průběhový – 2. a 3. stupeň přídavných jmen – modální slovesa vyjadřující povinnost – modální slovesa k vyjádření pravděpodobnosti, možnosti nebo jistoty – slovesa vyjadřující jistotu, možnost, pravděpodobnost – 1. a 2. kondicionál – časové věty – vyjádření trvání a opakování děje Výslovnost: – intonace slovesných tvarů ve větě

– přijetí a odmítnutí pozvání – vyprávění – charakteristika – struktura, text a styl osobního děkovného dopisu Základy společenských věd – výchova ke zdraví – zdravá výživa – humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce Dějepis – vývoj vzdělávání a podoby školy Zeměpis – geografie anglicky mluvících zemí Matematika – zlomky, desetinná čísla, procenta PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Občan v demokratické společnosti Člověk a životní prostředí Informační a komunikační technologie Morálka všedního dne Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Seberegulace, org. dovednosti a efektivní řešení problémů


NĚMECKÝ JAZYK 78-42-M/03 Pedagogické lyceum ŠVP Pedagogického lycea Liberec Jeronýmova 425/27 denní 4 roky 12 (3+3+3+3) od 1. 9. 2012 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk vychází z požadavků na vzdělávací oblast Vzdělávání a komunikace v cizím jazyce uvedeném v RVP pro obor Pedagogické lyceum. Jsou do něj integrována průřezová témata Občan v demokratické společnosti, Člověk a životní prostředí, Člověk a svět práce a Informační a komunikační technologie. Průřezovým tématům nejsou věnovány zvláštní vyučovací hodiny, ale učitelé se žáky na uvedená témata diskutují, tato témata jsou obsažena v poslechu i textech v učebnicích a pracovních listech, v ústních i písemných projevech žáků. Také v rámci žákovských výměn, mezinárodních projektů, poznávacích exkurzí se žáci uvedenými tématy zabývají. Ve všech hodinách se třída dělí na skupiny. Rozdělení je provedeno na začátku prvního ročníku podle úrovně znalostí německého jazyka na začátečníky, mírně pokročilé. Rozdělení probíhá na základě délky již absolvovaného studia německého jazyka a na základě rozřazovacího testu, který si vypracovává předmětová komise německého jazyka. Pro výuku jsou k dispozici jazykové učebny vybavené didaktickou technikou. Maturitní zkoušku lze skládat v profilové části. Při výuce je kladen důraz na komunikační schopnosti žáků. Předmět směřuje k tomu, aby žáci byli schopni dorozumět se s cizincem v běžných situacích a hovořit s ním o běžných tématech. Neméně důležitou částí studia německého jazyka je i výuka gramatiky. Žáci musí rovněž porozumět čtenému textu, který obsahuje slovní zásobu přiměřenou jejich jazykové úrovni. Výuka zčásti seznamuje žáky s reáliemi zemí, v nichž se hovoří německy. Znalost cizího jazyka vede žáky k pochopení jiných cizojazyčných kultur, prohlubuje v nich toleranci k nim a je nedílnou součástí komunikace mezi nimi. Žáci se učí spisovné němčině, v průběhu studia a během výměnných pobytů se seznamují i s regionálními odchylkami a hovorovou němčinou. V současné době se ve výuce němčiny vedle získávání jazykových dovedností žáka (jazykové vědomosti gramatické, lexikální, pravopisné, fonetické atd.) klade důraz na motivaci žáka a jeho zájem o studium cizího jazyka. Vyučování cizím jazykům vede žáky k prohlubování komunikačních kompetencí (znalosti lingvistické, sociolingvistické, pragmatické), kompetencí k učení a k řešení problémů. Výuka v předmětu Německý jazyk navazuje na úroveň znalostí němčiny, kterou žáci dosáhli na základní škole. Z toho důvodu jsou zpracovány 2 varianty tohoto předmětu:



Varianta 1. – mírně pokročilí – je určena pro žáky, kteří se učili německý jazyk podle RVP ZV v rámci oboru Další cizí jazyk dosáhli úrovně minimálně A1 SERR. Cílem vzdělání v Německém jazyce je u mírně pokročilých žáků rovněž dosažení úrovně B1 dle SERR.



Varianta 2. – začátečníci – je určena pro žáky, kteří s výukou němčiny teprve začínají. Žáci dosáhnou úrovně A2+ či B1 SERR.

Jednotlivé varianty se částečně překrývají. Pro porovnání jednotlivých variant slouží následující tabulka. Úroveň SERR mírně pokročilí začátečníci

A1 x

A1

A2

A2+/B1

B1 x

Výchovné a vzdělávací strategie Učitel: — rozvíjí u žáků klíčové kompetence - kompetence komunikativní, kompetence k učení a k řešení problému, kompetence sociální, občanské i pracovní — vede žáky k četbě beletrie v cizím jazyce a k diskuzi o knize — zadává žákům samostatné tvořivé úkoly, samostatné jazykové projekty, — podrobně rozpracovává slohové útvary a postupy, kterým se má žák naučit — vede žáky k práci se slovníky, s internetem a médii — motivuje žáky k účasti na výměnných pobytech, mezinárodních projektech, studiu v cizině — používá metody a formy výuky, které jsou pro žáky přitažlivé a motivační, — střídá formy práce

ROČ. 1. Zač.

TÉMA — První kontakty — Věk, povolání, bydliště — Nákupy — Jídlo a pití (stravovací návyky, v restauraci) — Bydlení, stěhování — Jídlo a pití (nákupy a vaření, oslava narozenin)

VÝSTUP žák: Porozumění a poslech — rozlišuje různé mluvčí — rozumí hlavním myšlenkám jednoduchého projevu — pochopí hlavní smysl krátké autentické konverzace — využívá slovníku — rozumí základním školním a pracovním pokynům Čtení — čte srozumitelně a plynule krátké texty — vyhledá v textu hlavní myšlenky — postihne strukturu jednoduchého textu Mluvení — umí správně foneticky německou abecedu — vyhláskuje jakékoli německé slovo — pozdraví a rozloučí se adekvátně k situaci — zazpívá jednoduché písně — hovoří sám o sobě a své rodině prostřednictvím jednoduchých frází zeptá se na základní informace o druhém člověku — umí počítat — popíše jednoduchý obrázek — vede jednoduchý dialog s prodavačem v obchodě — objedná si jídlo v restauraci — přiřadí věcem základní vlastnosti — požádá o upřesnění nebo zopakování sdělené informace Psaní — ovládá psaní německé abecedy — píše na základě hláskování slova — prostřednictvím dopisu/e-mailu představí sám sebe, svou rodinu a své koníčky — sestaví jednoduché dialogy — popíše jednoduchý obrázek

UČIVO Jazykové prostředky — člen určitý v prvním pádě — osobní zájmena v nominativu — časování sloves v prezentu — časování pomocného slovesa SEIN — pořádek slov v oznamovací větě a ve větách tázacích — skloňování podstatných jmen se členem určitým a neurčitým v jednotném čísle — vynechávání členu u podstatných jmen — časování pomocného slovesa HABEN — zápor NEIN, NICHT, KEIN — přídavné jméno v přísudku — základní číslovky — předložky se třetím pádem — předložky se čtvrtým pádem — skloňování osobních zájmen — pořadí předmětů v německé větě — nepřímý pořádek slov ve větě oznamovací — skloňování tázacích zájmen WER a WAS — přivlastňovací zájmena — vyjadřování českého svůj — časování sloves se změnou kmene v přítomném čase — rozkazovací způsob — určování času — slabé skloňování podstatných jmen v jednotném čísle — množné číslo podstatných jmen — předložky se 3. a 4. pádem — slovesa STEHEN, STELLEN,

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, POZNÁMKY PT – Občan v demokratické společnosti PT – Člověk a svět práce — Matematika

— vyjádří své přání — sestaví recept na jednoduché jídlo — vyplní jednoduchý formulář s osobními údaji

2. Zač. 1. Mírně pok.

— Časový plán dne a týdne — Cestování (plán cesty, výběr dovolené) — Škola, povolání — Volný čas a koníčky — Zdraví a lidské tělo (u lékaře) — Cestování (popis cesty)

Porozumění a poslech — rozlišuje různé mluvčí — rozumí hlavním myšlenkám jednoduchého projevu — pochopí hlavní smysl krátké i delší autentické konverzace — seřadí text na základě poslechu — využívá slovníku Čtení — čte srozumitelně a plynule krátké i delší texty — vyhledá v textu hlavní myšlenky — postihne strukturu delšího textu Mluvení — zazpívá jednoduché písně — popíše obrázek, který se váže ke zmiňovanému tématu — popíše svůj denní i týdenní program — popíše svůj rozvrh hodin — objedná si zájezd v cestovní kanceláři dle

LIEGEN, LEGEN, HÄNGEN — vazba ES GIBT — skloňování zájmen: DIESER, JEDER (ALLE) — způsobová slovesa a sloveso WISSEN — míra, hmotnost a množství po číslovkách — odpověď na zápornou otázku — záporná předpona UN– Komunikační situace — pozdrav — představení se — rozloučení se — žádost — prosba — odmítnutí — přání — vyjádření názoru, jednoduchý argument Jazykové prostředky — slovesa s odlučitelnými a neodlučitelnými předponami — zvratná slovesa a jejich časování v prezentu — přítomný čas sloves typu: UNTERHALTEN, EINLADEN — časové údaje a časové předložky — použití FRÜH a BALD — stupňování přídavných jmen v přísudku — stupňování příslovcí — zeměpisná jména a zeměpisné předložky — souřadicí spojky — bezespojkové věty — časování slovesa WERDEN v prezentu — préteritum všech typů sloves

PT – Občan v demokratické společnosti PT – Člověk a svět práce PT – Informační a komunikační technologie — Zeměpis

svých představ — popíše poznávací zájezd cestovní kanceláře dle zadaných údajů — vyjádří se k pozitivům jednotlivých povolání — vede rozhovor s kamarádem na téma koníčky — vede konverzaci s lékařem o svém nebo daném zdravotním problému — zeptá se na cestu, na slevu, na termín odjezdu dopravních prostředků — vyjádří výhody a nevýhody cestování jednotlivými dopravními prostředky — popíše cestu a poradí neznalému turistovi — vypráví jednoduché příběhy a zážitky z minulosti — zapojí se bez přípravy do hovoru na známá témata — Psaní — sestaví písemně jednoduché dialogy k probíraným tématům — napíše krátký popis své vysněné zahraniční cesty — popíše svoji prázdninovou cestu — vyjádří své přání ohledně ubytování a stravování na zájezdu či na dovolené — napíše krátkou zprávu o svém vysněném povolání a plánech do budoucna — popíše cestu do školy

3. Zač. 2. Mírně pok.

— Kulturní život — Móda, oblečení, vzhled — V obchodním domě,

Porozumění a poslech — rozlišuje různé mluvčí — rozumí hlavním myšlenkám delšího projevu — využívá různých typů slovníků Čtení — čte srozumitelně a plynule i delší texty

— zájmeno JEMAND — zápor NICHTS, NIEMAND, NIE — perfektum silných, slabých a pomocných sloves — prezent sloves zakončených na eln,- ern — podmět MAN a ES — použití ALLEIN a SELBST — tvorba a použití Futur I — slovosled ve vedlejší větě — perfektum způsobových sloves a slovesa WISSEN — shoda podmětu s přísudkem — sloveso TUN — rekce sloves, podstatných a přídavných jmen — zájmenná příslovce — vlastní jména osob — přímý pořádek slov v otázce zjišťovací — použití WIE a ALS Komunikační situace — pozdrav — představení se — rozloučení se — žádost — prosba — jednoduchá argumentace a zdůvodnění názoru — odmítnutí — přání — získávání a předávání informací Jazykové prostředky — vzájemné postavení příslovečných určení — větný rámec — některé typy vedlejších vět — skloňování přídavných jmen po

PT – Občan v demokratické společnosti PT – Člověk a svět práce PT – Informační a komunikační technologie PT – Člověk a životní prostředí

nakupování — Orientace ve městě, procházka Prahou — Bydlení (poloha domu/bytu, formy bydlení) — Mezilidské vztahy

4. Zač.

— Sport

— vyhledá v textu hlavní myšlenky — vyhledá v textu detailní informace — postihne strukturu složitějšího textu Mluvení — mluví foneticky správně, nedělá chyby v intonaci — popíše možnosti kulturního vyžití ve svém bydlišti — popíše části obličeje — pojmenuje a popíše vzhled osoby a její oblečení — vede rozhovor na téma nákup oblečení — vyjádří spokojenost či nespokojenost s určitým oblečením — vyjádří pocity, subjektivní dojem o druhém — popíše části obchodního domu a nabídku jednotlivých oddělení — zformuluje reklamaci zboží — provede cizince Prahou — popíše cestu Prahou podle mapy — formuluje výhody a nevýhody jednotlivých forem bydlení — formuluje mezigenerační rozhovor na téma bydlení — popíše vzhled a vlastnosti ideálního partnera — zazpívá německé písničky — připraví interview na výše uvedená témata — klade vhodné otázky a reaguje na dotazy tazatele při pohovorech, na které je připraven — vyřeší většinu běžných denních situací, které se mohou odehrát v cizojazyčném prostředí Psaní — napíše přání k Vánocům, Novému roku apod. — napíše krátký esej, úvahu na probíraná témata — připraví si výše zmíněná mluvní cvičení písemnou formou Porozumění a poslech — rozlišuje různé mluvčí

členu určitém a neurčitém — tázací zájmena — skupiny některých synonymních sloves — neurčitá zájmena — zájmena EINER, KEINER, MEINER — překlad českého ještě ne, už ne — příslovce s předponou IRGEND-, NIRGEND— řadové číslovky — datum — směrová příslovce — infinitiv se ZU po podstatném a přídavném jménu a po slovese — ES jako korelát — Použití PLATZ, STELLE, ORT — ukazovací zájmena — vespolné zájmeno EINANDER — předložky s 2. Pádem — použití ENDE, SCHLUSS, ENDLICH, SCHLIEßLICH Komunikační situace — žádost — prosba — odmítnutí — stížnost — vyjádření názoru, složitější argumentace — získávání a předávání informací

— Dějepis

Jazykové prostředky — nepřímé otázky

PT – Občan v demokratické společnosti

3. Mírně pok.

— Úrazy a zranění — Škola a školské systémy — Rakousko — Gastronomie, v restauraci — Německo, stopem po Německu

— rozumí hlavním myšlenkám delšího projevu — porozumí složitější oficiálnímu projevu — využívá různých typů slovníků Čtení — čte srozumitelně a plynule i delší texty — porozumí základní struktuře jednodušších odborných textů — vyhledá v textu hlavní myšlenky — vyhledá v textu detailní informace — postihne strukturu složitějšího textu Mluvení — připraví interview na výše uvedená témata — zazpívá německé písničky — popíše jednotlivá sportovní odvětví a velmi zjednodušeně jejich pravidla — popíše okolnosti úrazu — podle nákresu popíše školní systém v Česku a Německu — porovná výhody a nevýhody studia a práce — popíše reálie Německa a Rakouska podle mapy — připraví si prezentaci na jednotlivá témata reálií Německa a Rakouska — připraví si krátký výstup o rakouských a německých osobnostech — sestaví dialogy mezi číšníkem a hostem v restauraci od příchodu do restaurace po zaplacení — nechá si od číšníka poradit ohledně volby pokrmu — reklamuje jídlo — přiměřeně reaguje ve všech běžných konverzačních situacích — jednoduše slovně opíše pro posluchače neznámou slovní zásobu Psaní — napíše přání k Vánocům, Novému roku apod. — napíše blahopřání k různým příležitostem — napíše esej, úvahu na probíraná témata,

přirovnávací způsobové věty vedlejší věty účinkové vztažné věty porušování větného rámce po WIE a ALS — stupňování přídavných jmen v přívlastku — tvary příslovcí na -(e)stens, -st — použití MACHEN a TUN — sloveso WERDEN — určování rodu podstatných jmen — infinitivní konstrukce se ZU a UM…ZU — modální částice — skupiny některých synonymních sloves — jména obyvatel — přídavná jména odvozená od geografických názvů — skloňování zeměpisných názvů — další příklady slabého skloňování podstatných jmen — příčestí přítomné a minulé — zpodstatnělá přídavná jména a příčestí — konjunktiv préterita — opisná forma WÜRDE + INFINITIV — skloňování přídavných jmen po členu nulovém — zpodstatnělá přídavná jména a příčestí ve spojení s neurčitými zájmeny — nulový člen u podstatných jmen — rekce sloves, podstatných a přídavných jmen — zlomky, desetinná čísla, procenta — tvoření slov Komunikační situace — žádost — — — —

PT – Člověk a svět práce PT – Informační a komunikační technologie Četba upravené beletrie v němčině — Zeměpis — Biologie — Dějepis

jednoduchou recenzi — připraví si výše zmíněná mluvní cvičení písemnou formou

4. Mírně pok.

— Počasí, podnebí, roční období — Zdravá výživa, správná životospráva — Reálie – Česká republika — Doprava — Ochrana životního prostředí

Porozumění a poslech — rozlišuje různé mluvčí — zcela jasně rozumí hlavním myšlenkám delšího projevu — interpretuje ve stručnosti vyslechnutý text — porozumí globálně složitějšímu oficiálnímu projevu a aktuálnímu původnímu zpravodajství — využívá různých typů slovníků Čtení — čte srozumitelně a plynule dlouhé texty — porozumí i jednotlivým částem jednodušších odborných textů — vyhledá v textu hlavní myšlenky — vyhledá v textu detailní informace — postihne strukturu složitějšího textu Mluvení — připraví interview na výše uvedená témata — zazpívá německé písničky — popíše podnebí a přírodu v jednotlivých částech světa — popíše počasí dle mapy — popíše místní kulinářské speciality — charakterizuje své stravovací zvyklosti — popíše reálie České republiky podle mapy — připraví si prezentaci na jednotlivá témata reálií České republiky — připraví si krátký výstup o českých slavných osobnostech — porovná výhody a nevýhody jednotlivých druhů dopravy

— — — —

prosba odmítnutí stížnost vyjádření názoru, složitější argumentace — vlastní přesvědčení — vyjádření odporu — získávání a předávání informací Jazykové prostředky — skloňování přídavných jmen v singuláru a plurálu i po méně obvyklých zájmenech a číslovkách — párové spojky — verbonominální vazby — trpný rod — možnosti vyjadřování záporu v NJ — možnosti překladu „ANI“ — tvorba sloves pomocí předpon — ukazovací zájmena DERSELBE, DERGLEICHE, DERJENIGE — vztažné věty uvozené zájmennými příslovci — příčestí přítomné a minulé a jejich užití v přívlastku — tvoření vedlejších vět vztažných z participiálních vazeb a naopak — tranzitivní a intranzitivní slovesa — plusquamperfektum — časové věty — vedlejší věty přípustkové a příčinné — konjunktiv II — opisná forma WÜRDE + INFINITIV — vedlejší věty podmínkové a účinkové — přirovnávací věty Komunikační situace — žádost — prosba — odmítnutí

PT – Občan v demokratické společnosti PT – Člověk a svět práce PT – Informační a komunikační technologie PT – Člověk a životní prostředí — Zeměpis — Biologie — Dějepis

— charakterizuje jednotlivé energetické zdroje, jejich výhody a nevýhody — jmenuje problémy životního prostředí — přiměřeně reaguje ve všech běžných konverzačních situacích — jednoduše slovně opíše pro posluchače neznámou slovní zásobu Psaní — napíše blahopřání k různým příležitostem — napíše esej, úvahu na probíraná témata — připraví si výše zmíněná mluvní cvičení písemnou formou — sestaví podrobnější recept — interpretuje složitější a delší text

— — — — — — — —

stížnost vyjádření názoru vlastní přesvědčení vyjádření odporu získávání a předávání informací vyjádření podmínky rozvíjení složitější argumentace posouzení kladů a záporů


FRANCOUZSKÝ JAZYK 78-42-M/03 Pedagogické lyceum ŠVP Pedagogického lycea Liberec Jeronýmova 425/27 denní 4 roky 12 (3 + 3 + 3 + 3) od 1. 9. 2012 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Předmět francouzský jazyk naplňuje očekávané výstupy vzdělávacího oboru „další cizí jazyk“ Školního vzdělávacího programu pro obor Pedagogické lyceum. Francouzský jazyk je vyučován tak, aby logicky navazoval na výuku anglického a českého jazyka. Organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět francouzský jazyk je ve všech čtyřech ročnících Pedagogického lycea realizován s tříhodinovou týdenní dotací. Výuka předmětu probíhá v dělených třídách, kdy jedna část studuje francouzštinu a druhá němčinu. Součástí výuky bude pravidelná účast na mimoškolních aktivitách, například na akcích pořádaných Alliance française v Liberci. Během studia jsou pro třetí ročníky organizovány poznávací cesty do Francie, kde si mohou studenti ověřit a rozšířit dosud nabyté vědomosti. Do obsahu vyučovaného předmětu jsou rovněž integrována následující témata: Výchova k myšlení v evropských i celosvětových souvislostech. Vzájemné kulturní, politické i sportovní vztahy mezi námi a Francií. Mediální výchova. Výchova k zachování kvality životního prostředí. Výchovné a vzdělávací strategie Vlastní výuka: Hledání souvislostí v jazykové struktuře i ve slovní zásobě. Kde je to možné, využívá se srovnání s jinými jazyky i s mateřštinou. Studenti samostatně vyhledávají a zpracovávají informace z originálních textů, pracují se slovníky, příručkami a s internetem. Řešení problémů: Soustavnou prací s texty se studenti učí zacházet s informacemi. Jsou nuceni domýšlet a hledat souvislosti a smysl. Učí se na simulovaných situacích řešit problémy, se kterými se mohou potkat v praktickém životě. V rámci vyučovacích hodin je po studentech požadována zřetelná artikulace i schopnost argumentovat při vyjadřování vlastních názorů. Komunikace: Jedná se o dovednosti spojené se čtením, poslechem, mluvením i psaním. Možnost alternativní výuky rodilými mluvčími zbavuje studenty stresu, strachu, narůstá jim potřebné sebevědomí, učí se naslouchat názorům druhých a tolerovat odlišnosti.

Občanské a sociální postoje: Studenti jsou vedeni k dovednosti vyjádřit svůj vlastní názor, zaujmout stanovisko ke společenským, sociálním i kulturním problémům. Vyučující vede studenty k diskusím na aktuální témata, během nichž musí argumentovat a obhajovat své vlastní názory, a tak se učí pozitivně vnímat jiné duševní, kulturní a etické hodnoty.

ROČ. 1.ROČNÍK

TÉMA 1.6. Projekt PUZZLE

VÝSTUP ŽÁK: Každý žák výtvarně zpracuje jeden region, inspiraci hledá na internetu na webových stránkách Společná tvorba nástěnky a skládání puzzle (použití dalších materiálů – prospekty, brožury, pohledy…).

UČIVO

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, POZNÁMKY Informatika – web stránky

1.7. Lekce 2 Volný čas

Hovoří o svém volném čase, o svých koníčcích, sportech. Umí klást otázky a odpovídat („Co rád děláš?“, „Umíš…?“)

Přítomný čas sloves faire, aimer, avoir a stažený člen Tvoření otázky, zápor, člen stažený Zájmeno „ on „

1.8. Co máš rád?

Umí vyjádřit zájem – nezájem, nadšení, umí přijmout, odmítnout návrh Správně odpovídá na kladnou či zápornou otázku

Slovesa vyjadřující libost x nelibost Rozdíl Oui – Non – Si

1.9. Píseň

Rozumí textu písně „Désir, désir“ od L. Voulzy

L. Voulzy – „Désir, désir“

Hudební výchova – píseň

1.10. Lekce 3 Můj den

Hovoří o průběhu svého dne, denní činnosti, rozvrh ve škole, používá zvratná slovesa Rozumí hodinám, umí se zeptat a určit čas Schopný počítat 0-100

Zvratná slovesa (se lever, se laver,…), přítomný čas en train de Hodiny Číslovky 0-100

Občanská nauka – respektování zvyklostí jiných národů Biologie – zdravý životní styl

ROČ. 2.ROČNÍK

1.11. Lekce 4 Moje město

VÝSTUP ŽÁK: Popisuje své město, budovy (škola, radnice, obchody…) Umí s zeptat na cestu a zároveň je schopen někomu cestu popsat Používá správné předložky

1.12. Jsme zdvořilí

Používá zdvořilostní fráze pomocí slovesa pouvoir a umí vyjádřit přání s pomocí slovesa vouloir

1.13. Píseň 1.16. Lekce 5 To je minulost!

Rozumí textu a zpívá píseň Bulle de savon – Polnaref Hovoří v minulosti o svém volném čase, o prázdninách, reaguje na otázky a odpovídá Popíše, co dělal o víkendu

1.17. Schůzka

1.18. Lekce 6 Prázdniny

TÉMA

1.19. EXTRA 2 Lekce 0+1

1.20. E-mail 1.21. Můj nejlepší přítel

UČIVO Člen stažený Plán cesty Rozkazovací způsob IL Y A Slovesa POUVOIR a VOULOIR

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, POZNÁMKY Zeměpis – reálie Francie, obce, města, orientace v mapě.

Občanská výchova – klady a zápory života na venkově a ve městech Hudební výchova – píseň

Minulý čas le passé composé, zápor Volný čas, víkend francouzské rodiny

Občanská nauka – porovnání životního stylu Čechů a Francouzů

Umí si domluvit schůzku po telefonu, převzít vzkaz Ovládá a používá základní fráze nutné k telefonování Rozumí telefonickému rozhovoru

Telefonický rozhovor

Občanská výchova – základy slušného jednání, telefonování

Hovoří o svých plánech do budoucnosti, o příštích prázdninách, kam pojede, do jaké země, města apod. Umí popsat počasí, které je venku Hovoří o sobě a o svých blízkých, o svém volném čase Je schopný podat informace týkající se popisu osoby Umí nahradit podstatné jméno zájmenem, používá předmět přímý

Blízký budoucí čas le futur proche Předložky (města, státy…) Počasí

Zeměpis

Volný čas, rodina Popis osoby (fyzický, barvy, oblečení, vlastnosti,…).

Český jazyk – popis a sloh Výtvarná výchova – barvy, tvary

Pošle své dopisovatelce e-mail, ve kterém popisuje svoji rodinu, své zájmy Odpovídá správně na otázky v testu „Jaký je tvůj nejlepší přítel?“

Psaní e-mailu

Informatika – psaní e-mailu

Test

Občanská nauka – psychotesty

Předmět přímý COD

ROČ. 3.ROČNÍK

TÉMA 1.22. Lekce 2 Dobrou chuť 1.23. Telefonování

VÝSTUP ŽÁK: Hovoří o blízké budoucnosti Umí navrhnout činnost, pozvat někoho, odmítnout, poradit… Mluví v rozkazu Hovoří po telefonu, umí sjednat setkání s kamarády

UČIVO Blízký budoucí čas le futur proche Slovesa POUVOIR, VOULOIR Rozkaz Telefonování

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, POZNÁMKY Občanská nauka Bilogoie – zdravý životní styl

Občanská nauka – rozdíly respektování jiných kultur Biologie – zdravá výživa

1.24. Jídlo

Hovoří o jídle, co má a nemá rád, objedná si jídlo v restauraci, používá dělivý člen. Rozumí prodavači v obchodě, receptu a jídelnímu lístku

Potraviny Dělivý člen Francouzská kuchyně

1.25. Píseň „Savoir aimer“ 1.26. Lekce 3 Slavné osobnosti Francie

Rozumí textu písně a zpívají

Píseň – „Savoir aimer“ – Pascal Obispo

Hudební výchova

Je schopen hovořit o slavných francouzských osobnostech a představit je, hovořit v minulosti

Minulý čas le passé composé s avoir pravidelných sloves + některá nepravidelná, zápor Ukazovací zájmena, Profese

Dějepis Fyzika Chemie

1.27. Co si o tom myslíš ty? 1.28. Lekce 4 Dobrodružství a nebezpečí

Umí vyjádřit svůj názor, zeptat se na názory druhých, požádat o zopakování

Kladení otázky, zdvořilostní fráze

Podá informace o událostech v minulosti, hovoří o minulém víkendu Umí vyprávět anekdotu

Minulý čas le passé composé s avoir a être Shoda příčestí minulého s être Příčestí minulá nepravidelných sloves

Dějepis

1.29. Píseň

Zpívají píseň, rozumí textu

Patrick BRUEL – „Juste avant“

Hudební výchova

ROČ. 4.ROČNÍK

TÉMA 1.30. Lekce 5 A zítra? 1.31. Město

1.32. Lekce 6 Ach ta planeta! 1.33. Dopravní prostředky

1.34. EXTRA 3 Lekce 0 1.35. Francie a frankofonie 1.36 Lekce 1 Rušné životy

1.37. Média, slavné frankofonní osobnosti

VÝSTUP ŽÁK: Hovoří o budoucnosti, předpovídá budoucnost Tvoří hypotézy Popíše své město, hovoří o něm, porovnává s jinými městy Podstatná jména nahrazuje předmětem nepřímým Hovoří o nutnosti chránit planetu, dokáže utvořit rozkaz Popisuje svoji čtvrť, místo, kde žije, prostředí

UČIVO Budoucí čas prostý le futur simple Podmínkové věty – 1.podmínka – reálná

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, POZNÁMKY Člověk ve společnosti Občanská nauka

Město Předmět nepřímý COI

Zeměpis Dějepis

Situování a popis místa Vazba il faut Sloveso devoir Rozkaz a zápor

Občanská nauka Zeměpis

Vyjádří názor na možnosti dopravy ve svém městě Schopen argumentovat v souvislosti se životním prostředí Hovoří po telefonu, je schopný přijmout, navrhnou a odmítnout nějaký návrh, činnost. Zakáže, přikáže Orientuje se v administrativním rozdělení Francie a frankofonních zemí.

Město a způsoby dopravy Tvary, barvy, materiály

Výtvarná výchova Občanská výchova Zeměpis

Opakovaní rozkazovacího způsobu, předložek a stažených členů

Člověk ve společnosti

Administrativní rozdělení Francie a frankofonní země a kultura

Zeměpis, multikulturní výchova

Hovoří o minulých událostech Zeptá se na informace o událostech, které se staly Orientace v čase, místě, správně používá předložky Vyjmenuje slavné osobnosti frankofonních zemí a pohovoří o nich Vyjádří vztah k médiím

Minulý čas le Passé composé a shoda Passé composé zvratných sloves Výrazy související s datem, místem, časem (od-do, v, …)

Dějepis

Vliv médií na člověka, osobnosti frankofonního světa

Občanská výchova, zeměpis

1.38. Lekce 2 Byl jednou jeden….

Popisuje události v minulosti a správně používá a rozlišuje 2 typy minulých časů Používá zájmena en a y

Rozdíl používání časů le passé composé a l´imparfait Imparfait Zájmena en a y

Dějepis

1.39. Román

Hovoří o románových postavách, popisuje osoby Vyjmenuje některé literární žánry Vypráví příběh

Vztažná zájmena qui, que Vyjádření množství

Český jazyk, literatura

1.40. Les ChampsElysées

Rozumí písni Les Champs-Elysées a zpívá ji

Joe Dassin – Les Champs-Elysées

Hudební výchova


DĚJEPIS 78-42-M/03 Pedagogické lyceum ŠVP Pedagogického lycea Liberec Jeronýmova 425/27 denní 4 roky 6 (2+2+1+1) od 1. 9. 2012 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk vychází z požadavků na vzdělávací oblast Vzdělávání a komunikace v cizím jazyce uvedeném v RVP pro obor Pedagogické lyceum. Jsou do něj integrována průřezová témata Občan v demokratické společnosti, Člověk a životní prostředí, Člověk a svět práce a Informační a komunikační technologie. Průřezovým tématům nejsou věnovány zvláštní vyučovací hodiny, ale učitelé se žáky na uvedená témata diskutují, tato témata jsou obsažena v poslechu i textech v učebnicích a pracovních listech, v ústních i písemných projevech žáků. Také v rámci žákovských výměn, mezinárodních projektů, poznávacích exkurzí se žáci uvedenými tématy zabývají. V předmětu Dějepis se realizuje obsah vzdělávacího oboru 78-42-M/03 Pedagogické lyceum – vzdělávací oblast Společenskovědní vzdělávání. Předmět také realizuje vybrané části některých průřezových témat – Člověk a životní prostředí, Občan v demokratické společnosti. Předmět má přesah především do humanitních předmětů, ale najdeme i mezipředmětové vztahy s předměty přírodovědnými. Pro výuku předmětu Dějepis je k dispozici odborná učebna vybavená didaktickou a multimediální technikou. Maturitní zkoušku z předmětu je možné skládat v rámci profilové části. Vyučovací předmět Dějepis zprostředkovává žákům základní informace týkající se historického vývoje člověka a lidské společnosti. Poznatky osvojené v hodinách tohoto předmětu umožňují žákům lepší orientaci v procesech, které probíhají v současnosti i proto, že je důraz kladen především na dějiny 19. a 20. století, kde mají tyto procesy většinou svůj původ. Minulost by měla být pro žáky poučením a měla by jim umožnit zaujímat takové postoje, které jsou v souladu s demokratickým charakterem naší společnosti. Nakonec, kdo nezná svou minulost, nemá budoucnost. Žák je veden k tomu, aby zejména — chápal, že historie není jen uzavřenou minulostí ani shlukem faktů a definitivních závěrů, ale je kladením otázek — chápal historické kořeny společenských jevů, dějů a změn a jejich souvislosti v reálném i historickém čase — rozlišoval mýty a skutečnost, objektivně posuzoval společenské jevy současnosti i minulosti a rozpoznal myšlenkovou manipulaci — cítil úctu k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům, získal respekt ke kulturním či jiným odlišnostem lidí, skupin i různých společenství Ve výuce budou využívány následující formy: výkladové hodiny, samostudium, práce ve skupině, prezentace vlastních názorů v referátech a v diskusi, exkurze, projekty, přednášky, výstavy v muzeu.

Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení: Žák je motivován k zájmu o současnost a minulost vlastního národa, k utváření pozitivního hodnotového systému. Je schopen samostatně vyhledávat informace z různých zdrojů (literatura, časopisy, internet, atlasy, mapy atd.), třídit je a kriticky je zhodnotit. Je schopen zpracovat informace a formou referátu respektive prezentace na dataprojektoru, s nimi seznámit ostatní. Žák rozumí základním termínům z oblasti historie a umí je správně používat. Žák se účastní soutěží a olympiád, konfrontuje své vědomosti s jinými žáky, učí se sebehodnocení. Žák se učí poznávat paralely mezi minulými a současnými událostmi v evropském měřítku. Je veden k samostatnému domácímu zpracovávání zajímavých úkolů. Kompetence k řešení problémů: Žák vyhledává společné a rozdílné znaky historických, etických, politických, právních a ekonomických faktorů. Řeší problémová historická témata předkládaná vyučujícím v podobě úkolů nebo formou dlouhodobých projektů (možnost zpracování ročníkové práce z Dějepisu) či miniprojektů. Žák je schopen sdělit své stanovisko ostatním žákům a v diskusi ho obhájit. Kompetence komunikativní: Žák rozvíjí a upevňuje schopnost komunikace především během prezentace referátů a diskuse. Žák umí používat moderní informační technologie k vyhledávání, zpracování a prezentaci historických událostí. Kompetence sociální a personální: Žák se učí pracovat ve skupině. Učí se tolerovat odlišný názor. Má radost ze svého úspěchu i úspěchů ostatních. Kompetence občanské: Žák chápe základní historické události a jejich souvislosti. Odmítá rasistické názory a respektuje různorodost lidské populace.

ROČ. 1.

2.

TÉMA

VÝSTUP


UČIVO

žák:

Úvod do studia historie

— objasní smysl poznávání dějin — objasní variabilitu výkladu dějin

— význam historického poznání pro současnost — dějepis vs. historie — základní periodizace dějin — neolitická revoluce — vybrané staroorientální státy — klasické antické státy — civilizovanost a barbarství, limes romanus jako civilizační hranice

Starověk

— vysvětlí zásadní zlom ve vývoji lidstva v důsledku neolitické revoluce — uvede příklady kulturního přínosu starověkých civilizací, judaismu a křesťanství — popíše určující procesy a události starověkých dějin

Středověk

— popíše základní – revoluční změny ve středověku — objasní proces christianizace — zhodnotí význam křesťanství a víry pro středověkého člověka a celou společnost — definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti 5. – 15. století — objasní cestu ke vzniku stavovského státu a způsob jeho fungování — objasní důvody krize středověké společnosti

— periodizace středověku — utváření středověké Evropy — vesnická a městská kolonizace – důvody, důsledky — vzdělanost a umění středověké společnosti — křesťanství vs. islám — základní mezníky vývoje českého státu — stavovský stát

Raný novověk

— popíše základní – revoluční změny v raném novověku — charakterizuje proměnu myšlení člověka ve 14. – 18. stol. — porozumí důsledkům zámořských objevů — popíše základní rysy reformace a

— — — — —

renesance a humanismus zámořské plavby reformace – důvody, důsledky baroko absolutismus

Čj

Čj ZSV Vv Z Pedagogika Psychologie PT – Člověk a životní prostředí PT – Občan v demokratické společnosti – společnost – jednotlivec a společenské skupiny, kultura, náboženství; − historický vývoj (především v 19. a 20. století); Čj Z ZSV Vv Hv Pedagogika Cizí jazyk PT – Člověk a životní prostředí PT – Občan v demokratické společnosti – společnost – jednotlivec a společenské skupiny, kultura, náboženství; Čj ZSV Hv Vv Z Pedagogika

protireformace a jejich důsledky — vymezí základní znaky absolutismu a porovná se stavovstvím — posoudí postavení českého státu uvnitř habsburského soustátí Novověk – 2. pol. 18. a 19. století

3. a 4.

Novověk – 20. století

— určí a zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství, rozpozná jejich uplatnění ve velkých revolucích na konci 18. stol. — na příkladu významných občanských revolucí vysvětlí boj za občanská i národní práva a vznik občanské společnosti; — objasní vznik novodobého českého národa a jeho úsilí o emancipaci; — popíše česko-německé vztahy a postavení minorit ve společnosti 18. a 19. stol.; — charakterizuje proces modernizace — na příkladu významných občanských revolucí vysvětlí boj za občanská i národní práva a vznik občanské společnosti — objasní vznik novodobého českého národa a jeho úsilí o emancipaci — popíše česko-německé vztahy a postavení Židů a Romů ve společnosti 18. a 19. století — charakterizuje proces modernizace společnosti — popíše evropskou koloniální expanzi — vysvětlí rozdělení světa v důsledku koloniální expanze a rozpory mezi velmocemi; — vymezí základní mezníky první světové války a její hlavní důsledky — charakterizuje první Československou republiku a srovná její demokracii se situací za tzv. druhé republiky (1938–39), — objasní vývoj česko-německých vztahů; — vysvětlí projevy a důsledky velké hospodářské krize; — charakterizuje fašismus a nacismus; srovná

— osvícenství a jeho důsledky — velké občanské revoluce – americká — a francouzská, revoluce 1848–49 v Evropě a v českých zemích — společnost a národy – národní hnutí v Evropě a v českých zemích, českoněmecké vztahy, postavení minorit; — dualismus v habsburské monarchii, vznik národního státu v Německu — modernizace společnosti – komplexní revoluce moderní doby — evropská koloniální expanze — modernizovaná společnost a jedinec – sociální struktura společnosti, postavení žen, sociální zákonodárství, vzdělání

— první světová válka – příčiny, průběh, důsledky, české země za světové války, poválečné uspořádání Evropy a světa. Vývoj v Rusku — demokracie a diktatura – Československo v meziválečném období, autoritativní a totalitní režimy, nacismus v Německu a

Cizí jazyk PT – Občan v demokratické společnosti – společnost – jednotlivec a společenské skupiny, kultura, náboženství; − historický vývoj (především v 19. a 20. století); Čj Z ZSV Hv Vv Pedagogika Cizí jazyk žáci se účastní zahraniční studijní cesty PT – Občan v demokratické společnosti – společnost – jednotlivec a společenské skupiny, kultura, náboženství; − historický vývoj (především v 19. a 20. století);

Čj Z ZSV Cizí jazyk PT – Člověk a životní prostředí – současné globální, regionální a lokální problémy rozvoje a vztahy člověka k prostředí PT – Občan v demokratické spo-

nacistický a komunistický totalitarismus; — popíše mezinárodní vztahy v době mezi první a druhou světovou válkou, objasní, jak došlo k dočasné likvidaci ČSR; — objasní cíle válčících stran ve druhé světové válce, její totální charakter a její výsledky, popíše válečné zločiny včetně holocaustu; — objasní uspořádání světa po druhé světové válce a důsledky pro Československo; — popíše projevy a důsledky studené války; — charakterizuje komunistický režim v ČSR v jeho vývoji a v souvislostech se změnami v celém komunistickém bloku; — popíše vývoj ve vyspělých demokraciích a vývoj evropské integrace; — popíše dekolonizaci a objasní problémy třetího světa; — vysvětlí rozpad sovětského bloku; — uvede příklady úspěchů vědy a techniky ve 20. století

komunismus v Rusku a SSSR, velká hospodářská krize, mezinárodní vztahy ve 20. a 30. letech, růst napětí a cesta k válce, druhá světová válka, Československo za války, druhý odboj, válečné zločiny včetně holocaustu, důsledky války — svět v blocích – poválečné uspořádání v Evropě a ve světě, poválečné Československo, studená válka, komunistická diktatura v Československu a její vývoj, demokratický svět, USA – světová supervelmoc, SSSR – soupeřící supervelmoc, třetí svět a dekolonizace, konec bipolarity Východ-Západ

lečnosti – společnost – jednotlivec a společenské skupiny, kultura, náboženství; − historický vývoj (především v 19. a 20. století);


ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 78-42-M/03 Pedagogické lyceum ŠVP Pedagogického lycea Liberec Jeronýmova 425/27 denní 4 roky 8 (2+2+2+2) od 1. 9. 2012 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Vyučovací obsah předmětu ZSV vychází závazně z RVP Pedagogické lyceum, vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání a Ekonomické vzdělávání . V jeho rámci jsou realizována průřezová témata Občan v demokratické společnosti Člověk a životní prostředí ,Člověk a svět práce, Informační a komunikační technologie. V celé řadě témat je vzdělávací obsah předmětu spojen s poznatky dalších vyučovacích předmětů, především historie, geografie a biologie. Hlavním cílem předmětu ZSV je seznámení studentů se základními společenskovědními obory. Předmět ZSV je velmi úzce spjat s praxí a každodenním životem. Jeho dalším cílem je orientovat žáky v běžném životě, orientovat se v různých společenských jevech a procesech občanského života, výchova k občanství a orientace ve světě práce, znát a realizovat svá práva a povinnosti. Organizační vymezení předmětu Předmět se vyučuje v 1. – 4. ročníku Pedagogického lycea. Výuka probíhá v klasických učebnách, specializované učebně vybavené projektorem a ozvučením, kinosále i specializovaných učebnách informační techniky. Velká pozornost je věnována samostatné tvůrčí činnosti studentů (referáty, prezentace). Prostor je věnován diskusi, důraz je kladen na práci s materiály a pramennými texty Vzdělávací obsah předmětu 1. ročník: Ekonomické vzdělávání, podstata fungování tržní ekonomiky, podnikání, podnik, mzdy a zákonné odvody, veřejné finance, bezpečnost a ochrana zdraví 2. ročník: Člověk jako občan, člověk a právo 3. ročník: člověk v lidském společenství, soudobý svět 4. ročník: Člověk a svět Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí Kompetence k učení Učitel zadává žákům úkoly (referáty, seminární práce apod.), při jejichž zpracování musí žáci vyhledávat, třídit, seřazovat a vybírat z množství informací, učitel zadává takové znění úkolů, aby žáci měli možnost dokládat zdroje informací, ze kterých čerpají; tímto žáci získávají při

výběru zdrojů rozhled a orientaci a rozhodují o objektivitě, kvalitě předkládaných informací učitel žáky motivuje k plánování činnosti zadáváním dlouhodobějších úkolů s pevně stanoveným termínem odevzdání hotové práce Kompetence k řešení problémů Učitel využívá simulace situací, ve kterých žáci rozhodují samostatně Učitel navozuje problémové úkoly, ve kterých žáci hledají optimální řešení Učitel zadává referáty, seminární práce a projekty, při kterých žáci pátrají po informacích z rozličných zdrojů Kompetence komunikativní Učitel vytváří příležitosti a časový prostor k tomu, aby žáci prezentovali vlastní názory, obhajovali vlastní seminární práce Učitel využívá metody diskuse, ve které žáci jasně vyjádří svůj názor a používají jednoznačné a srozumitelné argumentace Kompetence sociální a personální, kompetence občanská a kulturní povědomí Učitel realizuje výuku ve skupinách, při které musí žáci navzájem spolupracovat, naslouchat si, tolerovat názory ostatních Učitel vede žáky k odpovědnosti za plnění svých povinností tím, že k vyhotovení úkolů poskytne žákům dostatečné informace v případě potřeby konzultace, ale zároveň ponechává co největší prostor pro samostatné zpracování Učitel zadává samostatné práce, referáty a projekty ve dvojicích či skupinách, žáci si musí jednotlivé pracovní kroky mezi sebou rozdělit a zorganizovat Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám Učitel vytváří odpovědný postoj studentů k vlastní profesní budoucnosti, schopnost přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám; Učitel motivuje žáka k získání vědomí o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; k cílevědomému a zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze; učitel vytváří ve studentech reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o požadavcích zaměstnavatelů na pracovníky Občanské kompetence a kulturní povědomí Učitel vede k odpovědnému, samostatnému a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu; Učitel vede studenty k vytváření povědomí o nutnosti dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; Učitel vede studenty k jednání v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, a uplatňování hodnot demokracie; – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identity, a k aktivní tolerancí k identitě druhých a k zájmu o politické a společenské dění u nás a ve světě; a spoluodpovědnosti při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních;

ROČ. 1.

TÉMA

VÝSTUP ŽÁK:

UČIVO


1. ČLOVĚK V LIDSKÉM SPOLEČENSTVÍ 1.1. MAJETEK A JEHO NABÝVÁNÍ, ROZHODOVÁNÍ O FINANČNÍCH ZÁLEŽITOSTECH JEDINCE A RODINY,

– popíše sociální nerovnost a chudobu ve vyspělých demokraciích, uvede postupy, jimiž lze do jisté míry řešit sociální problémy

ROZPOČTU DOMÁCNOSTI, ZODPOVĚDNÉ HOSPODAŘENÍ

– popíše, kam se může obrátit, když se dostane do složité sociální situace

1.2. ŘEŠENÍ KRIZOVÝCH FINANČNÍCH SITUACÍ, SOCIÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ OBČANŮ

sociální politika (důchodový systém, systém sociálních dávek, životní minimum, nezaměstnanost, státní politika zaměstnanosti

– profesní volba (práce je seberealizace, hodnocení vlastních schopností, vzdělávání a příprava na volbu – rozliší pravidelné a nepravidelné příjmy profese, přijímací pohovor a výběroa výdaje a na základě toho sestaví rozví řízení, kariérní růst, profesní mobipočet domácnosti lita, rekvalifikace, celoživotní vzdělávání) – navrhne, jak řešit schodkový rozpočet a PT – Občan v demokratické společjak naložit s přebytkovým rozpočtem do- – zaměstnání a rodina, workoholisnosti, Občan a svět práce, Informační mácnosti mus a komunikační technologie – navrhne způsoby, jak využít volné finanční prostředky a vybere nejvýhodnější finanční produkt pro jejich investování – vybere nejvýhodnější úvěrový produkt, zdůvodní své rozhodnutí a posoudí způsoby zajištění úvěru a vysvětlí, jak se vyvarovat předlužení

2. PODSTATA FUNGOVÁNÍ TRŽNÍ EKONOMIKY

– dovede posoudit služby nabízené peněžními ústavy a jinými subjekty a jejich možná rizika používá základní ekonomické pojmy – na příkladu popíše fungování tržního mechanismu – posoudí vliv ceny, nabídku a poptávku

– potřeby, statky, služby, spotřeba,

1. 3.PODNIKÁNÍ

4. PODNIK, MAJETEK PODNIKU A HOSPODAŘENÍ PODNIKU

5. MZDY, ZÁKONNÉ ODVODY

6. DANĚ, VEŘEJNÉ FINANCE, FINANČNÍ TRH

– vyjádří formou grafu určení rovnovážné ceny – stanoví cenu jako součet nákladů, zisku a DPH – rozpozná běžné cenové triky a klamavé nabídky

– posoudí vhodné formy podnikání pro obor – vytvoří podnikatelský záměr – orientuje se v právních formách podnikání – orientuje se ve způsobech ukončení podnikání – na příkladu popíše základní povinnosti podnikatele vůči státu – rozlišuje jednotlivé druhy majetku – rozliší jednotlivé druhy nákladů a výnosů – řeší jednoduché kalkulace ceny – na příkladech vysvětlí druhy odpovědnosti za škodu ze strany zaměstnance a zaměstnavatele – na příkladu ukáže použití nástrojů marketingu v oboru

životní úroveň – výroba, výrobní faktory, hospodářský proces –trh, tržní subjekty, nabídka, poptávka, zboží, cena

– podnikání, právní formy – podnikatelský záměr – podnikání podle obchodního zákoníku – podnikání v rámci EU

– struktura majetku, dlouhodobý majetek – náklady, výnosy – druhy škod a možnosti předcházení škodám, odpovědnost zaměstnance a zaměstnavate

– orientuje se v zákonné úpravě mezd a provádí mzdové výpočty, zákonné odvody – vypočte sociální a zdravotní pojištění

– orientuje se v soustavě daní – dovede vyhotovit daňové přiznání

– mzdová soustava, složky mzdy – daně z příjmů – systém sociálního a zdravotního

1.

7. BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

– rozliší princip přímých a nepřímých daní – zná strukturu státního rozpočtu – charakterizuje finanční trh a jeho jednotlivé subjekty – charakterizuje peníze a cenné papíry – používá nejběžnější platební nástroje – orientuje se v produktech pojišťovacího trhu – vysvětlí způsoby stanovení úrokových sazeb a rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN – vysvětlí základní úkoly a povinnosti organizace při zajišťování BOZP; – zdůvodní úlohu státního odborného dozoru nad bezpečností práce; – dodržuje ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence; – uvede příklady bezpečnostních rizik, nejčastější příčiny úrazů a jejich prevenci;

zabezpečení

přímé a nepřímé daně – daňová evidence – peníze, platební styk v národní a zahraniční měně, finanční trh, cenné papíry – úroková míra – státní rozpočet

– Bezpečnost práce – pracovně – právní problémy – Zákoník práce

2. 1. ČLOVĚK JAKO OBČAN 1.1. ZÁKLADNÍ HODNOTY A PRINCIPY DEMOKRACIE 1.2. LIDSKÁ PRÁVA, VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV, PRÁVA DĚTÍ 1.3. SVOBODNÝ PŘÍSTUP K INFORMACÍM, MASOVÁ MÉDIA A JEJICH FUNKCE

– charakterizuje demokracii a objasní, jak funguje a jaké má problémy (korupce, kriminalita...) – objasní význam práv a svobod, které - předmět a metody politologie jsou zakotveny v českých zákonech, popíše, jak lze ohrožená lidská práva obha- – demokracie a lidská práva (Listina jovat základních práv a svobod – její obsah, dělení a význam

PT – Občan v demokratické společnosti, Občan a svět práce, Občan a životní prostředí

1.5. ČESKÁ ÚSTAVA, POLITICKÝ SYSTÉM V ČR, STRUKTURA VEŘEJNÉ SPRÁVY, OBECNÍ A KRAJSKÁ SAMOSPRÁVA

– dovede kriticky přistupovat k mediálním v demokratické společnosti), principy obsahům a pozitivně využívat nabídky a formy demokracie masových médií – znaky, funkce, vznik, suverenita a formy státu, právní a sociální stát, státní symboly, státní občanství – charakterizuje současný český politický systém, objasní funkci politických stran a – politický systém, moc, kultura, svobodných voleb participace

1.6. POLITIKA, POLITICKÉ IDEOLOGIE

– uvede příklady funkcí obecní a krajské samosprávy

1.4. STÁT, STÁTNÍ OBČANSTVÍ V ČR

1.7. POLITICKÉ STRANY, VOLEBNÍ SYSTÉMY

– vznik, zánik, funkce, typy, systémy, financování politických stran – občanská společnost – volby a volební systémy

1.8. OBČANSKÁ PARTICIPACE, OBČANSKÁ SPOLEČNOST

– územní samospráva – vysvětlí, jaké projevy je možné nazvat politickým radikalismem nebo extremismem

– ideologie (liberalismus, konzervatizmus, socialismus a komunismus, fašismus) a doktríny – složky státní moci

2. ČLOVĚK A PRÁVO 2.1. PRÁVNÍ STÁT

– uvede příklady občanské aktivity ve svém regionu, vysvětlí, co se rozumí 2.2. PRÁVNÍ ŘÁD A VZTAHY, občanskou společností; debatuje o vlastPRÁVNÍ OCHRANA OBČANŮ nostech, které by měl mít občan demokratického státu 2.3. SOUSTAVA SOUDŮ V ČR

–sdružovací právo, občanská společnost, charita

2.4. VLASTNICTVÍ; SMLOUVY, ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU

– vysvětlí pojem právo a uvede příklady právní ochrany a právních vztahů – popíše soustavu soudů v ČR a činnost policie, soudů, advokacie a notářství

2.5. RODINNÉ PRÁVO 2.6. SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ 2.7. TRESTNÍ PRÁVO 2.8. NOTÁŘI, ADVOKÁTI A SOUDCI

– právo a spravedlnost, jeho smysl a účel

– vysvětlí, kdy je člověk způsobilý – právo v každodenním životě, orgák právním úkonům a má trestní odpověd- ny právní ochrany nost – popíše, jaké závazky vyplývají z běžných smluv, a na příkladu ukáže možné důsledky vyplývající z neznalosti smlouvy včetně jejich všeobecných podmínek

– občanské právo

– dovede hájit své spotřebitelské zájmy, např. podáním reklamace – popíše práva a povinnosti mezi dětmi a rodiči, mezi manželi; popíše, kde může o této oblasti hledat informace nebo získat pomoc při řešení svých problémů – rodinné právo – objasní postupy vhodného jednání, stane-li se obětí nebo svědkem jednání, jako je šikana, lichva, korupce, násilí, vydírání – správní právo – trestní právo – notářství a advokacie

3.

1. ČLOVĚK V LIDSKÉM SPOLEČENSTVÍ

1.1 ÚVOD DO SOCIOLOGIE

Předmět a struktura sociologie,

1.2. SOCIÁLNÍ SKUPINY 1.3. KULTURA

4. SOCIÁLNÍ INSTITUCE A ORGANIOZACE

5. SOCIÁLNĚ– PATOLOGICKÉ JEVY

6. SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE

SOUDOBÝ SVĚT

– uvědomí si postavení sociologie mezi ostatními vědami a její interdisciplinaritu – respektuje kulturní rozdíly v projevu příslušníků různých sociálních skupin, doloží důsledky chování ovlivněného stereotypy a předsudky – rozlišuje pojem kultura a jeho úrovně a druhy, dokáže kriticky zhodnotit kulturní jevy – posoudí úlohu sociálních změn v individuálním a společenském vývoji

vztah sociologie k ostatním vědám

Člověk v sociální skupině, skupinová konformita Funkce kultury, materiální a duchovní kultura, masová kultura

Sociální stratifikace, společenské vrstvy, sociální mobilita PT – Občan v demokratické společnosti, Člověk a svět práce

– objasní podstatu některých sociKriminalita, sebevražednost, prostiálních problémů, popíše dopady tuce, problematika závislostí sociálně – patologických jevů na společnost – uplatňuje vhodné formy společenské komunikace, řeší případné Řeč a jazyk v komunikačním procekonflikty konstruktivně su

ZÁKLADY RELIGIONISTIKY

– rozeznává hlavní světová náboženství – porozumí roli náboženství PT – Člověk v demokratické společv každodenním životě člověka nosti – orientuje se v problematice církví a sekt – religionistika jako společensko– uvede hlavní charakteristiky religionisti- vědní obor ky jako vědní disciplíny – světová náboženství a jejich struč-

ná charakteristika (hinduismus, judaismus, křesťanství, islám, buddhismus, sikhismus) – církev, sekta – náboženská tolerance, fundamentalismus, ekumenické hnutí

1. ČLOVĚK A SVĚT 4.

1.1 ÚVOD DO FILOSOFIE 1.2. DĚJINY FILOSOFIE – objasní podstatu filozofického tázání. – porovná východiska filozofie, mýtu, náboženství vědy a umění k uchopení skutečnosti a člověka. – vytvoří si názor na smysl filosofického tázání a vlastní postoj k němu – rozlišuje jednotlivé filosofické disciplíny a předmět jejich zkoumání

1.3. ETIKA

– problém definice filosofie, podněty a předpoklady, původ názvu. – filosofie a mýtus, věda, náboženství, umění. – rozdělení filosofie

– rozliší hlavní filozofické směry, uvede jejich klíčové představitele a porovná – hlavni směry filosofické reflexe ve řešení základních filozofických otázek v starověku, středověku, renesanci, jednotlivých etapách vývoje filozofického novověku a současnosti myšlení. – věcně správně argumentuje v dialogu a diskusi, uvážlivě a kriticky přistupuje k argumentům druhých lidí, rozpozná nekorektní argumentaci a manipulativní strategie v mezilidské komunikaci. – zhodnotí význam vědeckého poznání, techniky a nových technologií pro praktický život i možná rizika hlavní etické směry a teorie v dějinách. etika dnes. – posuzuje lidské jednání z hlediska etických norem a svědomí jednotlivce, objasní dějinnou proměnlivost základních etických pojmů a norem.

Občan v demokratické společnosti, Občan a životní prostředí


ZEMĚPIS 78-42-M/03 Pedagogické lyceum ŠVP Pedagogického lycea Liberec Jeronýmova 425/27 denní 4 roky 4 (1+1+1+1) od 1. 9. 2012 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Předmět Zeměpis je součástí vzdělávací oblasti Přírodovědné vzdělávání, ale zahrnuje rovněž obsah vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání z RVP Pedagogického lycea. Vedle toho integruje tematické okruhy průřezových témat Občan v demokratické společnosti a Člověk a životní prostředí z RVP Pedagogického lycea. Předmět má celou řadu mezipředmětových vztahů k ostatním oborům vyučovaných na škole (matematika, fyzika, biologie, dějepis, základy společenských věd). Pro výuku je k dispozici odborná učebna vybavená didaktickou technikou. Cílem předmětu Zeměpis je získání takových vědomostí a dovedností, které odpovídají vzdělávacímu obsahu a jsou v plném souladu s výstupy pro jednotlivá témata vzdělávací oblasti Přírodovědné vzdělávání. Od ostatních předmětů v rámci výše uvedené vzdělávací oblasti se zeměpis liší tím, že obsahuje informace jak přírodovědného, tak i společenského charakteru. Výchovné a vzdělávací strategie Žák je veden k tomu, aby zejména – chápal, že k pochopení látky je třeba dostatečné množství znalostí, – dokázal plně využívat základních geografických vyjadřovacích prostředků – map, mapových náčrtů, fotografií atp. – orientoval se ve všech ostatních zdrojích informací, kriticky informace zpracovával, – chránil přírodu a životní prostředí, kulturní a historické tradice, – chápal historické, politické i geografické podmínky pro život v různých lokalitách. – Učitel vede žáky k používání různých informačních zdrojů (atlasů a map) a internetu – kompetence k učení. – Učitel připravuje žáky tak, aby zvládli s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.), pořizovat si poznámky – kompetence k učení, kompetence komunikativní. – Učitel vede žáky, aby kvalitně prezentovali své znalosti a dokázali se zapojit aktivně do diskusí a byli schopni formulovat a obhajovat své názory a postoje – kompetence komunikativní. – Učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy a důsledky lidských činností – kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence občanské. – Učitel vede žáky ve výuce tak, aby se aktivně zajímali o politické a společenské dění u nás a ve světě, uvědomovali si vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých – kompetence občanské a kulturní povědomí. – Učitel vyžaduje po studentech mimo jiné komunikaci formou elektronické pošty – kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi.

ROČ.

TÉMA

1.

Člověk a životní prostředí

2.

Evropa a svět

VÝSTUP žák: — popíše historii vzájemného ovlivňování člověka a přírody; — hodnotí vliv různých činností člověka na jednotlivé složky životního prostředí; — charakterizuje působení životního prostředí na člověka a jeho zdraví; — charakterizuje přírodní zdroje surovin a energie z hlediska jejich obnovitelnosti, posoudí vliv jejich využívání na prostředí; — popíše způsoby nakládání s odpady; — charakterizuje globální problémy na Zemi; — uvede základní znečišťující látky v ovzduší, ve vodě a v půdě a vyhledá informace o aktuální situaci; — uvede příklady chráněných území v ČR a v regionu; — uvede základní ekonomické, právní a informační nástroje společnosti na ochranu přírody a prostředí; — vysvětlí udržitelný rozvoj jako integraci environmentálních, ekonomických, technologických a sociálních přístupů k ochraně životního prostředí; — zdůvodní odpovědnost každého jedince za ochranu přírody, krajiny a životního prostředí; — na konkrétním příkladu z občanského života a odborné praxe navrhne řešení vybraného environmentálního problému. — lokalizuje na mapě světa civilizační okruhy a charakterizuje je; — vymezí výrazná historická specifika evropského kulturního okruhu ve vztahu k ostatnímu světu; — vysvětlí kulturní kořeny a hodnoty Evropy; — popíše současné postavení Evropy ve světě,

— vzájemné vztahy mezi člověkem a životním prostředím — dopady činností člověka na životní prostředí — přírodní zdroje energie a surovin — odpady — globální problémy — ochrana přírody a krajiny — nástroje společnosti na ochranu životního prostředí — zásady udržitelného rozvoje — odpovědnost jedince za ochranu přírody a životního prostředí

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, POZNÁMKY PT – Člověk a životní prostředí – biosféra v ekosystémovém pojetí – současné globální, regionální a lokální problémy a vztahy člověka k prostředí – možnosti a způsoby řešení environmentálních problémů a udržitelnosti rozvoje v daném oboru vzdělání a v občanském životě Bi Ch D ZSV

— světové civilizační okruhy, euroamerický civilizační/kulturní okruh — evropské kulturní kořeny a hodnoty — dnešní Evropa a její problémy — migrace v dnešní Evropě, menšiny, separatismus

PT – Občan v demokratické společnosti – historický vývoj (především v 19. a 20. století); – stát, politický systém, politika, soudobý svět; PT – Člověk a životní prostředí

UČIVO

—

Integrace a dezintegrace

— — —

Česká republika a svět

demografickou situaci v Evropě, její aktuální politické, sociální, hospodářské a jiné problémy; charakterizuje migraci do Evropy, řešení menšinového problému ve vybraných evropských zemích a uvede příklady separatistických snah v některých evropských státech. popíše funkci a činnost OSN a NATO; charakterizuje soudobé cíle EU a posoudí její politiku; uvede příklady projevů globalizace a debatuje o jejích důsledcích.

— objasní postavení České republiky v Evropě a v soudobém světě; — vysvětlí zapojení ČR do mezinárodních struktur a podíl ČR na jejich aktivitách.

– současné globální, regionální a lokální problémy a vztahy člověka k prostředí Bi Ch D ZSV — integrační a dezintegrační procesy ve světě — typy integrací — EU, NATO, OSN — globální problémy, globalizace

— zapojení ČR do mezinárodních struktur; — bezpečnost na počátku 21. století, konflikty v soudobém světě;

PT – Občan v demokratické společnosti – historický vývoj (především v 19. a 20. století); – stát, politický systém, politika, soudobý svět; PT – Člověk a životní prostředí – současné globální, regionální a lokální problémy a vztahy člověka k prostředí Bi Ch D ZSV PT – Občan v demokratické společnosti – historický vývoj (především v 19. a 20. století); – stát, politický systém, politika, soudobý svět; PT – Člověk a životní prostředí – současné globální, regionální a lokální problémy a vztahy člověka k prostředí Bi Ch D ZSV

3. a 4.

Soudobý svět – rozmanitost soudobého světa

— popíše rozčlenění soudobého světa na civilizační sféry a civilizace, charakterizuje základní světová náboženství; — vysvětlí, s jakými konflikty a problémy se potýká soudobý svět, jak jsou řešeny, debatuje o jejich možných perspektivách.

— — — — —

civilizační sféry a kultury; nejvýznamnější světová náboženství; velmoci, vyspělé státy, rozvojové země a jejich problémy; konflikty v soudobém světě

PT – Občan v demokratické společnosti – historický vývoj (především v 19. a 20. století); – stát, politický systém, politika, soudobý svět; PT – Člověk a životní prostředí – současné globální, regionální a lokální problémy a vztahy člověka k prostředí – možnosti a způsoby řešení environmentálních problémů a udržitelnosti rozvoje v daném oboru vzdělání a v občanském životě Bi Ch D ZSV Cizí jazyk


FYZIKA 78-42-M/03 Pedagogické lyceum ŠVP Pedagogického lycea Liberec Jeronýmova 425/27 denní 4 roky 3 (0+2+1+0) od 1. 9. 2012 počínaje 1. ročníkem

Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Fyzika je součástí vzdělávací oblasti Přírodovědné vzdělání. Časová dotace předmětu jsou 3 vyučovací hodiny. Během čtyř let nejsou hodiny půleny, to znamená, výuky se účastní celá třída. Součástí vyučovacích jednotek je výklad nového učiva a jeho následné procvičování. Pojetí vyučovacího předmětu Fyzika na Pedagogickém lyceu je zaměřena na: a) utřídění a prohloubení základních teoretických poznatků ze ZŠ b) aplikaci fyzikálních poznatků při dalším studiu absolventa a jejich zařazení do budoucí předpokládané výuky (příprava referátů, didaktických her, pomůcek...) Výchovné a vzdělávací strategie — Plánování postupů při řešení úloh při samostatné práci. — Uplatňování různých strategií učení při výuce fyziky. — Používání induktivních a deduktivních metod při výkladu. — Používání analogie, abstrakce a konkretizace při výkladu. — Zařazování aktivizujících metod výuky – problémová výuka. — Rozvíjení stávající úrovně znalostí žáků – evokační aktivity. — Názorná výuka – pokusy, exkurze. — Rozvoj paměti – zefektivnění pamětního učení (mnemotechnické pomůcky, schémata, aj.). — Rozvíjení kritického přístupu k informacím. — Odhady výsledků, přibližné výpočty. — Ověřování výsledků řešení.

Rozvíjení kompetence k řešení problémů — Zařazování samostatných prací. — Podpora samostatného řešení úkolu (navrhnutí postupu řešení). — Vytváření hypotézy na základě předchozích znalostí. — Kritický přístup k vlastním výsledkům (odhalení chyb v postupu, konfrontace výsledku s realitou). — Zařazování komplexních úloh. — Rozpoznání problému, rozčlenění a dílčí úlohy. — Používání efektivních postupů při řešení úloh. — Zařazování úloh s využitím software pro rozvoj pracovních kompetencí a práce s ICT Rozvíjení kompetence komunikativní — Osvojení odborné terminologie. — Používání normovaných symbolů pro veličiny a jednotky. — Rozvoj mluveného projevu – ústní zkoušení nebo prezentace samostatné práce. — Efektivní využívání moderních informačních technologií – vyhledávání informací. Rozvíjení kompetence sociální a personální — Zařazování kooperativního vyučování – podpora spolupráce mezi student. Výchovné a vzdělávací strategie pro získání fyzikálních znalostí a dovedností patřících ke všeobecnému přehledu — Vytváření a prohlubování zájmu o fyziku a přírodní a technické vědy – seznamování s aplikacemi využitelnými v praxi, používání vhodného softwaru, prezentace pokusů pro ostatní studenty — Získávání nástrojů pro přesnější odhady množství, počtu, délek apod. — Osvojení práce s vědeckým kalkulátorem a tabulkami — Řešení úloh vycházejících z praxe — Získávání znalostí a dovedností potřebných pro porozumění textu (odborná literatura, tisk, média) — Získávání znalostí a dovedností pro výrobu předmět pomůcky a potřeby k pokusům či měřením. Hodnocení a klasifikace žáků

Součástí hodnocení jsou bodované či známkované písemné práce, měření, referáty a realizované pokusy či vyrobené pomůcky.

ROČ. 2.

TÉMA 1.1 Základy kinematiky a dynamiky

—

—

1.2 Práce a energie

— —

1.3 Tuhé těleso

—

1.4 Mechanika tekutin

— —

2.1 Základy molekulové fyziky, teplota, teplo, vnitřní energie

—

—

2.2 Děje s plynem, kruhový děj, tepelné stroje

— —

VÝSTUP ŽÁK: rozliší klid a pohyb, popíše základní druhy pohybů, řeší jednoduché úlohy na rovnoměrný pohyb přímočarý a po kružnici a volný pád určí síly, působící na tělesa v různých situacích a popíše důsledky působení těchto sil na pohyb a chování tělesa určí mechanickou práci a výkon u tělesa pod vlivem stálé síly na jednoduchých příkladech popíše zákon zachování energie a jeho důsledky a umí vyjádřit celkovou mechanickou energii tělesa určí výslednici dvou sil, působících na těleso, vypočítá moment síly a u jednoduchých těles určí polohu jejich těžiště, vypočítá hydrostatický tlak v kapalině umí na příkladech vysvětlit podstatu Archimédova a Pascalova zákona a důsledky Rovnice kontinuity a Bernoulliho rovnice. Vysvětlí podstatu vnitřní energie tělesa na základě jeho částicového složení a umí sestavit a vyřešit jednoduchou kalorimetrickou rovnici rozlišuje pojmy teplota a teplo, popíše teploměrné stupnice a základní princip teploměrů vysvětlí význam teplotní roz Na základních dějích popíše chování plynu a odpovídající podobu stavové rovnice

UČIVO Pohyb přímočarý rovnoměrný a se zrychlením, pohyb po kružnici. Newtonovy pohybové zákony, základní druhy sil v přírodě, gravitační pole a pohyby v něm

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, POZNÁMKY Dějepis, ZSV – významní Evropané a jejich přínos (Galilei, Kepler, Newton)

Práce, výkon, energie, energie kinetická a potenciální

Moment síly, skládání sil, těžiště tělesa Tlak v tekutinách Archimédův a Pascalův zákon Rovnice kontinuity a Bernoulliho rovnice Teplota, teplo, vnitřní energie a její změny tepelná kapacita tělesa, předávání tepla teplotní objemová a délková roztažnost

Průřezové téma – Člověk a životní prostřední význam tepelné izolace, různé formy vytápění, úspory energie

Děje v plynech, práce plynu, první termodynamický zákon. účinnost tepelných strojů

Dějepis technický rozvoj a průmyslová revoluce

— popíše základní principy tepelných motorů 2.3 Struktura kapalin a pevných látek, změny skupenství

3.1 Elektrostatika

3.2 Elektrický proud v jednoduchých obvodech a polovodiče

3.3 Magnetické pole, elmag.indukce, rozvodná síť, střídavý proud

4.1 Mechanické kmitání, vlnění a zvuk

— na základě částicového složení různých skupenství popíše rozdíly v jejich makroskopických vlastnostech — vysvětlí význam změn skupenství v přírodě a technické praxi — popíše chování náboje v elektrickém poli — vysvětlí princip a funkci kondenzátoru — Zapojí jednoduchý obvod podle schématu a změří v něm napětí a proud — S použitím Ohmova zákona řeší úlohy v jednoduchých obvodech — Vysvětlí základní funkci PN přechodu a na příkladech popíše využití jednotlivých polovodičových součástek — Popíše vzájemnou interakci magnetického pole a vodiče s proudem a určí směr magnetické síly — Vysvětlí podstatu elmag. indukce a popíše její praktický význam — Popíše základní přínos trojfázové rozvodné soustavy a princip elektrogenerátorů — umí popsat podstatu kmitavého pohybu a jeho základní charakteristiky — popíše základní druhy vlnění — popíše vlastnosti zvukového vlnění a jeho význam — vysvětlí význam ochrany sluchu před nadměrným hlukem

Částicové složení různých skupenství látek Skupenské přeměny a jejich důsledky Elektrický náboj, Coulombův zákon, kondenzátor Elektrické napětí a elektrický proud Ohmův zákon Polovodiče, PN přechod

Rozvoj odborných kompetencí – bezpečnost práce při manipulaci s elektrickými zařízeními

Magnetické pole, Magnetická síla Elektromagnetická indukce Střídavý proud a rozvodná síť

Kmitání a Vlnění Zvuk

Rozvoj odborných kompetencí – ochrana zdraví před nadměrným hlukem

ROČ.

TÉMA

3.

4.2 Vlnová a paprsková optika

— — — — —

5.1 Model atomu, spektrum vodíku, princip laseru

— — — — —

5.2 Jaderné reakce a jejich využití, záření a jeho účinek na organismy

— — — —

—

VÝSTUP ŽÁK: charakterizuje světlo jeho vlnovou délkou a rychlostí v různých prostředích řeší úlohy na odraz a lom světla řeší úlohy na zobrazení zrcadly a čočkami vysvětlí principy základních typů optických přístrojů popíše význam různých druhů elektromagnetického záření z hlediska působení na člověka a využití v praxi popíše strukturu elektronového obalu atomu z hlediska energie elektronu popíše stavbu atomového jádra a charakterizuje základní nukleony vysvětlí podstatu radioaktivity a popíše způsoby ochrany před jaderným zářením popíše štěpnou reakci jader uranu a její praktické využití v energetice posoudí výhody a nevýhody způsobů, jimiž se získává elektrická energie definuje jaderné reakce štěpení a syntéza popíše princip jaderných zařízení a porovná jejich činnost mezi sebou zhodnotí důsledky jaderné energetiky prakticky ovládá principy ochrany osob při mimořádných událostech spojených s radioaktivním nebezpečím zhodnotí důsledky vojenského využití jaderných reakcí

UČIVO světlo a jeho šíření elektromagnetické záření, spektrum elektromagnetického záření, rentgenové záření, vlnové vlastnosti světla zobrazování zrcadlem a čočkou

model atomu, spektrum atomu vodíku, laser nukleony, radioaktivita, jaderné záření jaderná energie a její využití, biologické účinky záření

jaderné štěpení a syntéza reaktory, tokamaky, urychlovače mírové a vojenské využití jaderných reakcí


6.1 Sluneční soustava

6.2 Hvězdy, galaxie, vesmír a jeho vývoj

— popíše vlastnosti těles sluneční soustavy — popíše základní metody výzkumu sluneční soustavy — vyhledává v MaFyCh tabulkách potřebné údaje pro výpočet úloh — popíše vlastnosti hvězd, galaxií — vysvětlí pojem velký třesk a modely vývoje vesmíru — popíše základní metody výzkumu vzdáleného vesmíru — orientuje se na noční obloze — vyhledává v MaFyCh tabulkách potřebné údaje pro výpočet úloh

sluneční soustava vlastnosti těles sluneční soustavy

vlastnosti těles vzdáleného vesmíru


CHEMIE 78-42-M/03 Pedagogické lyceum ŠVP Pedagogického lycea Liberec Jeronýmova 425/27 denní 4 roky 3 (3+0+0+0) od 1. 9. 2012 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu: Charakteristika předmětu: Výuka předmětu chemie je zahrnuta do učebního plánu pouze 1. ročníku Pedagogického lycea. Je součástí vzdělávací oblasti přírodovědné vzdělávání s dotací 3 hodiny týdně, které budou odučeny formou 2 teoretických hodin a 2 hodin laboratorních cvičení jednou za 14 dní, při kterých se třída dělí na poloviny. Důvodem je odborné vybavení školy, jehož součástí je moderní laboratoř chemie, vážírna a dobře vybavená odborná učebna. Při laboratorních cvičeních v chemické laboratoři se třída dělí na dvě skupiny z důvodu dodržení bezpečnostních zásad pro práci v chemické laboratoři OBECNÝ CÍL VÝUKY CHEMIE Výuka chemie klade důraz zejména na poznávání základních přírodovědných poznatků, dále na uvědomování si užitečnosti přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Velmi důležitou součástí výuky je také učení se schopnosti rozlišovat příčiny a následk y chemických dějů, jejich souvislosti a vztahy mezi nimi, a to především ve vazbě na řešení praktických problémů. Nezanedbatelnou součástí výuky je i nácvik pozorování jednoduchých chemických dějů při pokusech v laboratoři i v přírodě, nácvik jejich analýzy a vyvozování závěrů. Výuka chemie také významně přispívá k získávání a upevňování znalostí a dovedností odpovědně pracovat podle pravidel bezpečné práce, a to jak při pracovních, tak soukromých aktivitách. Významně se také podílí na utváření správných postojů žáků vůči prostředí, jež je obklopuje. Výchovně vzdělávací strategie: Ve výuce chemie se bude vedle výkladu a frontálního procvičování učiva preferovat i individuální přístup k žákům. Ten se bude realizovat především formou zadávání různě obtížných učebních úloh. Do výuky se bude začleňovat i práce s výpočetní technikou, zvláště pak při cviku vyhledávání, posuzování a zpracování informací. Důležitou součástí výuky budou i demonstrační pokusy včetně laboratorních pracích v chemické laboratoři, zakončených výstupním laboratorním protokolem. Vzdělávání ve vyučovacím předmětu chemie směřuje k tomu, aby žák: 1. uměl aplikovat získané chemické poznatky v odborné praxi i v občanském životě 2. znal využití běžných chemických látek a jejich vliv na zdraví člověka a životní prostředí 3. pochopil a osvojil si vybrané pojmy, terminologii, chemickou symboliku a zákonitosti, které vyplývají ze struktury chemických látek 4. uměl pracovat s chemickými rovnicemi, veličinami a jednotkami 5. ovládal jednoduché laboratorní techniky, uměl zpracovat laboratorní protokol včetně vlastního zhodnocení zjištěných výsledků 6. aktivně zvládl základní pravidla bezpečnosti práce s chemickými látkami a dokázal s nimi bezpečně manipulovat

Klíčové kompetence: Předmět chemie poskytuje a rozvíjí především dovednosti řešit problémové úlohy a problémové situace s využitím informací s použitím informačních technologií. V rámci matematických kompetencí vyučující vede žáka k numerickým aplikacím při řešení praktických úkolů a situací z běžného života. V rámci komunikativních kompetenci je žák veden k písemnému i ústnímu odbornému projevu s využitím předem připravených prezentací. Z hlediska občanských kompetencí je žák veden k pozitivnímu postoji při ochraně zdraví a životního prostředí. Kompetence podrobněji: Kompetence k učení: – cílené pozorování vlastností látek a jejich přeměn a vyvozování odpovídajících závěrů pro výuku ve škole, ale zejména pro běžný život – posuzování věrohodnosti informací, jejich zpracování z hlediska důležitosti a objektivity a jejich využívání k dalšímu učení pro výuku chemie i pro běžný život – poznávání souvislostí chemických poznatků s poznatky získávanými v jiných přírodních vědách – uvědomělé plánování, organizování a vyhodnocování vlastních učebních činností – využívání chyb jako prostředků pozitivní motivace pro další učení a pro vytváření kladného postoje k chemii i k dalším přírodovědným disciplínám Kompetence k řešení problémů: – hledání, navrhování či používání různých informací a algoritmů při řešení školních úloh i problémů v běžném životě – porovnávání odborných názorů, mediálních tvrzení a vlastních znalostí i praktických zkušeností s významem chemie v každodenním životě – posuzování řešení problémů z hlediska jejich správnosti, jednoznačnosti a porovnávání efektivity různých řešení – řešení problémů souvisejících s užíváním chemikálií v běžném životě – předcházení možným problémům ve škole i v běžném životě na základě poznatků a dovedností ze školní výuky (např. předcházení požárům) Komunikativní kompetence: – přehledné a terminologicky správné vyjadřování (písemné i ústní) výsledků učební činnosti i poznatků z běžného života souvisejícími s vlastnostmi látek a jejich přeměn – obhajování (písemné i ústní) svých názorů na řešení problémů souvisejících s vlastnostmi látek a jejich přeměn a také s uplatňováním zásad bezpečnosti práce – přátelská komunikace se spolužáky při řešení problémů Personální a sociální kompetence: – poznávání výhod týmové spolupráce při řešení problémů ve škole i při posuzování situací z běžného života – porozumění myšlenkám druhých, jejich respektování a adekvátní reakce na ně – přijímání kritiky své činnosti, poučení se z ní a vyvození si závěrů pro svou další činnost ve výuce i v běžném životě – odhadování důsledků svého jednání a chování v různých situacích při školní výuce i v běžném životě Občanské kompetence a kulturní povědomí: – respektování možnosti rozvoje a zneužití chemie a přijetí občanské spoluodpovědnosti k udržitelnému rozvoji – dodržování zásad chování občanů při úniku nebezpečných látek

Matematické kompetence: – správné používání veličin a jednotek při chemických výpočtech – odhadování výsledků při chemických výpočtech – využívání tabulek a grafů při získávání konkrétních hodnot veličin – zaznamenávání hodnot veličin do tabulek a sestrojování grafů popisujících vztahy mezi veličinami Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi: – užívání počítače při studiu z CD a DVD – užívání počítače k prezentacím své učební činnosti – vyhledávání informací na internetu a posuzování jejich věrohodnosti

HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ ŽÁKŮ V rámci hodnocení žáků budeme zčásti využívat klasické ústní zkoušení a zkoušení formou didaktických testů. Vedle toho vytvoříme dostatek prostoru pro nácvik sebehodnocení žáků a pro kultivované hodnocení žáků navzájem. Při všech typech hodnocení budeme cíleně využívat kritéria, na jejichž sestavování budeme spolupracovat se žáky. Při hodnocení vytvoříme takové pedagogické prostředí, kde budou převládat prvky pozitivní motivace pro další učení.

ROČ. 1.

TÉMA 1. OBECNÁ CHEMIE A ANORGANICKÁ CHEMIE

2. ZÁKLADY ORGANICKÉ CHEMIE A PŘÍRODNÍCH LÁTEK

VÝSTUP

UČIVO

žák:

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, POZNÁMKY MV – FY: fyzikální vlastnosti látek PT – MEGS: globální problémy, jejich příčiny a důsledky Výchova ke zdraví: symbolika NCHL, R – věty, S – věty

– posoudí význam chemie v každodenním životě, jmenuje významné české chemiky – dokáže charakterizovat skupenství látek, rozlišuje fyzikální a chemické vlastnosti – charakterizuje homogenní a heterogenní směsi, uvede jejich příklady, zná způsoby dělení směsí – klasifikuje druhy vod podle obsahu minerálních látek a obsahu nečistot, posoudí význam vody a rizika jejího znečišťování – zná složení vzduchu a umí posoudit následky jeho znečišťování (smog, ozonová díra, kyselé deště …) – popíše stavbu atomu, zná význam protonového a nukleonového čísla – umí označit a pojmenovat běžné prvky, charakterizuje vlastnosti významných kovů, polokovů a nekovů – umí sestavit jednoduchou chemickou rovnici správně ji vyčíslit – provádí jednoduché výpočty složení roztoku a výpočty z chemických rovnic – tvoří chemické vzorce a názvy vybraných anorganických sloučenin – charakterizuje vybrané anorganické sloučeniny z hlediska vlastností, použití a významu, vlivu na životní prostředí

– význam chemie – skupenství látek a jejich změny – chemické látky a jejich směsi – voda, vzduch – stavba atomu – chemické prvky – chemické reakce a chemické rovnice globální, regionální a lokální pro– anorganické látky a jejich vlastnosti blémy rozvoje a vztahy člověka – oxidy k prostředí – hydroxidy – možnosti a způsoby řešení envi– kyseliny ronmentálních problémů a udržitel– soli nosti rozvoje v daném oboru vzdělání a v občanském životě

– charakterizuje rozdíly mezi anorganickými a organickými sloučeninami – používá vzorce jednoduchých uhlovodíků jejich derivátů – charakterizuje a jmenuje významné zástupce jednotlivých uhlovodíků a jejich derivátů

vlastnosti organických látek – uhlovodíky: alkany, alkeny, aklyny – vybrané deriváty uhlovodíků: halogenderiváty, hydroxysloučeniny. karboxylové kyseliny a jejich soli, stery

LP: 1/ bezpečnost práce v chemické laboratoři, laboratorní řád 2/ vybavení chemické laboratoře, chemické sklo a laboratorní pomůcky 3/ stavba a použití chemické aparatury, 4/ separace složek směsi 5/ příprava roztoku požadovaného složení 6/Vlastnosti prvků PT – EV: člověk a životní prostředí Výchova ke zdraví: ochrana zdraví při manipulaci s běžně dostupnými nebezpečnými chemickými látkami PT – EV: člověk a životní prostředí Výchova ke zdraví: negativní důsledky kouření a návykových látek na zdraví jedince společnosti

z hlediska vlastností a významu a posoudí jejich vliv na zdraví 3. CHEMIE KOLEM NÁS

– charakterizuje vybrané skupiny látek z hlediska využití a jejich významu na lidské zdraví a na životní prostředí

– sacharidy – lipidy – bílkoviny – plasty a syntetická vlákna – detergenty – pesticidy – léčiva – drogy

LP: 7/ prací, čisticí a kosmetické přípravky 8/ skladba správné výživy výchova


BIOLOGIE 78-42-M/03 Pedagogické lyceum ŠVP Pedagogického lycea Liberec Jeronýmova 425/27 denní 4 roky 6 (2+2+2+0) od 1. 9. 2012 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Předmět biologie vznikl ze vzdělávacího oboru Biologie ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, dílčím způsobem je zařazen vzdělávací obor Výchova ke zdraví a integrováno průřezové téma Environmentální výchova. Časová dotace biologie je 6 vyučovací hodin. V každém ročníku absolvují žáci v týdenní dotaci 2 vyučovací hodiny, kterých se účastní celá třída a jsou koncipovány jako teoretické hodiny. Jejich primárním cílem je zprostředkování předání vědomostí studentům. Zpravidla probíhají v odborné učebně určené výhradně pro výuku biologie. Učebna biologie je vybavena notebookem, dataprojektorem, čtecí kamerou, videem kombinovaným s DVD přehrávačem. Výchovné a vzdělávací strategie Obecné vzdělávací strategie využívané při výuce biologie 1. Rozvíjení kompetence k učení a) uplatňování různých strategií učení při výuce biologie — používání různých forem zkoušení (různé typy otázek a úkolů) — zařazování aktivizujících metod výuky – problémová výuka (pokusy, pozorování aj.), didaktické hry, práce s pracovními listy aj. — podpora hledání souvislostí při učení (např. adaptace organismů v závislosti na prostředí a způsobu života, mezipředmětové vztahy s chemií, fyzikou, zeměpisem, odvozování stavby orgánových soustav v závislosti na jejich funkci, apod.) — rozvíjení stávající úrovně znalostí žáků – evokační aktivity — názorná výuka – modely, přírodniny, dataprojektor, filmy, obrázky, aj. — rozvoj paměti – zefektivnění pamětního učení (mnemotechnické pomůcky, obrázky, schémata, aj.) b) rozvíjení kritického přístupu k informacím — rozvíjení schopnosti třídit informace – psaní poznámek, výpisek, zpracovávání referátů, tvorba prezentací, práce s textem — rozlišování relevantních a nerelevantních zdrojů informací — využívání tištěných i elektronických zdrojů informací – referáty, samostatná práce — práce s biologickou literaturou (klíče, atlasy, aj.) 2. Rozvíjení kompetence k řešení problémů

a) podpora samostatného řešení úkolu (navrhnutí postupu práce) — vytváření hypotézy na základě znalostí z teoretických hodin — kritický přístup k vlastním výsledkům (odhalení chyb v postupu, formulace závěru) a) zařazování problémových úloh 3. Rozvíjení kompetence komunikativní a) osvojení odborné terminologie b) rozvoj mluveného projevu – ústní zkoušení nebo prezentace referátů a samostatné práce c) rozvoj psaného projevu – referáty d) efektivní využívání moderních informačních technologií – tvorba prezentaci, vyhledávání informací, referáty e) schopnost odborné argumentace a dodržování pravidel diskuze – aktivity zabývající se aktuálními tématy (Environmentální výchova, kontroverzní objevy apod.) 4. Rozvoj kompetence občanské a) zařazování témat Environmentální výchovy – udržitelnost života na Zemi, občanská angažovanost b) výuka a nácvik první pomoci v rámci laboratorního cvičení z biologie 5. Rozvoj odborných kompetencí Příprava vzdělávací a zájmové činnosti zaměřené na výchovu a vzdělání dětí předškolního a školního věku: a) v rámci tematických celků budou studenti připravovat aktivity pro děti b) podpora vztahu k přírodě c) poznávaní našich zástupců fauny a flóry d) propojení výtvarné výchovy a biologie e) seznámení s výukovými programy ekologických středisek Výchovné a vzdělávací strategie pro získání všeobecného rozhledu v oblasti biologie 1. Vytváření a prohlubování zájmu o biologii a přírodní vědy – filmy, exkurze, organizace školních kol biologické olympiády 2. Vytváření a prohlubování zájmu o přírodu a životní prostředí – filmy, exkurze 3. Výchova ke zdraví – tematický okruh Zdravý způsob života a péče o zdraví, částečně tematické okruhy Změny v životě člověka a jejich reflexe, Rizika ohrožující zdraví a jejich reflexe a) seznámení s teoretickými poznatky b) seznámení se způsoby prevence c) nácvik první pomoci 4. Seznámení s organismy, které jsou využívány pro potřeby člověka – hledání souvislostí mezi anatomií a fyziologií organismů a jejich významem, případně způsobem chovu a pěstování — houby (kvasinky, plísně), rostliny (hospodářské, léčivé, pokojové), živočichové (hospodářské, chovatelství) 5. Seznámení s organismy, která způsobují onemocnění člověka — bakteriální a virová onemocnění, parazitické organismy 6. Seznámení s aktuálními tématy biologie, které se objevují v médiích — témata Environmentální výchovy — klonování, genetické inženýrství a jiné objevy molekulární biologie — biologické zbraně

ROČ. 1.

TÉMA OBECNÁ BIOLOGIE 1. ÚVOD DO BIOLOGIE

2. NEBUNĚČNÉ ORGANISMY 3. PROKARYOTA

4. EUKARYOTA

BOTANIKA 1. ÚVOD, PLETIVA 2. VEGETATIVNÍ ORGÁNY

3. FYZIOLOGIE ROSTLIN

4. SYSTÉM ROSTLIN

VÝSTUP

UČIVO

žák:


– vysvětlí význam nejdůležitějších biologických objevů – charakterizuje názory na vznik a vývoj života na Zemi – vyjádří základní vlastnosti živých soustav – popíše stavbu a reprodukci virů – uvede příklady virových chorob – objasní prevenci proti virovým chorobám – popíše stavbu prokaryotické buňky – uvede skupiny prokaryotických organismů – vyjmenuje alespoň 5 zástupců baktérií – objasní prevenci a léčení bakteriálních chorob

– historie biologie – vznik a vývoj života na Zemi – vlastnosti živých soustav

Dějepis

– viry – virová onemocnění, prevence

Výchova ke zdraví – prevence onemocnění

– prokaryotická buňka – Archebaktérie, Eubaktérie – zástupci + nemoci jimi způsobené – symbiotické baktérie

– popíše stavbu eukaryotické buňky – uvede typy buněčného dělení a podle obrázku je popíše

– eukaryotická buňka – dělení buňky

Výchova ke zdraví – prevence onemocnění PT: EV – Problematika vztahů organismů a prostředí (koloběh prvků) PT: EV – Problematika vztahů organismů a prostředí

– popíše rostlinnou buňku – rozdělí pletiva podle původu, funkce a charakteru buněk – popíše stavbu kořene, vysvětlí jeho funkce – uvede metamorfózy kořene – popíše stavbu stonku, vysvětlí jeho funkce – uvede metamorfózy stonku – popíše stavbu listu, vysvětlí jeho funkce – uvede metamorfózy listu – popíše procesy příjmu a výdeje vody rostlinou – vysvětlí podstatu fotosyntézy – objasní podstatu dýchání a kvašení – podle schémat popisuje průběh – popíše růstové fáze rostlin – rozdělí fáze ontogeneze – uvede způsoby rozmnožování rostlin – uvede oddělení patřící mezi „nižší rostliny“

– opakování rostlinné buňky – pletiva dělivá, trvalá, rozdělení – stavba a funkce kořene, přeměny – stavba a funkce stonku, přeměny – stavba a funkce listu, přeměny

Zeměpis – zemědělství

– vodní režim rostliny – fotosyntéza – dýchání, kvašení – ontogeneze rostlin – fáze růstu rostliny – rozmnožování rostlin

Biologie – ekologie Chemie – voda, vzduch, energie Fyzika – voda, energie PT: EV – Problematika vztahů organismů a prostředí (tok energie, koloběh uhlíku, fosilní paliva)

– význam řas

PT: EV – Problematiku vztahů or-

5. GENERATIVNÍ ORGÁNY

6. KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY

BIOLOGIE HUB 1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA

BIOLOGIE PROTIST 1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA

2.

ZOOLOGIE 1. DIBLASTIKA

– s pomocí obrázků porovná vývojové cykly mechorostů, plavuní, přesliček a kapradin – zařadí běžné druhy do oddělení – formuluje význam jehličnanů na Zemi – pozná 10 druhů jehličnanů – popíše stavbu květu, jeho funkci – určí květenství u běžných druhů rostlin – objasní rozmnožování krytosemenných rostlin – popíše stavbu plodu – roztřídí plody do skupin – uvede typ plodu u běžně konzumovaného ovoce a zeleniny – porovná stavbu dvouděložných a jednoděložných rostlin – zařadí běžné druhy české květeny do nejdůležitějších čeledí – uvede aspoň 10 hospodářsky významných rostlin

– systém řas – mechorosty, plavuně, přesličky, kapradiny – nahosemenné rostliny

ganismů a prostředí – Člověk a životní prostředí Zeměpis – tajga Biologie – ekologie

– květ – stavba, funkce – plod – stavba, funkce – klasifikace plodů

Zeměpis – zemědělství

– systém krytosemenných rostlin – přehled nejdůležitějších čeledí

PT: EV – Člověk a životní prostředí Životní prostředí regionu a ČR Biologie – ekologie Zeměpis – ČR, zemědělství

– popíše stavbu těla hub – objasní význam hub v koloběhu látek – uvede příklady hub, které se průmyslově využívají – rozpozná plodnice nejznámějších hub – popíše stavbu těla lišejníku – vysvětlí princip lichenismu a mykorhizy

– houby – stavba těla – funkce hub v přírodě – poznávání nejznámějších druhů ČR – biotechnologie – lišejníky

PT: EV – Životní prostředí regionu a ČR – čistota ovzduší Biologie – ekologie Zeměpis – průmysl Chemie – toxiny hub

– popíše stavbu buňky prvoka – vysvětlí způsoby výživy prvoků – uvede aspoň 3 onemocnění způsobené prvoky – popíše nejdůležitější skupiny prvoků – objasní různé způsoby rozmnožování

– stavba těla prvoků – výživa, rozmnožování, funkce – parazitičtí zástupci – přehled kmenů a jejich zástupců

Zeměpis – Afrika

– popíše živočišnou buňku – objasní stavbu těla diblastik – popíše stavbu těla živoč. hub – popíše stavbu těla žahavců – uvede zástupce žahavců a hub žijících na

– diblastika – kmen houby – kmen žahavci – ekosystém korálových ostrovů

PT: EV – Člověk a životní prostředí Biologie – ekologie – biodiverzita Zeměpis – Austrálie, oceány

2. SCHIZOCOELA

3. PSEUDOCOELA

4. KROUŽKOVCI 5. MĚKKÝŠI

6. ČLENOVCI

7. OSTNOKOŽCI

8. OBRATLOVCI 8.1 PARYBY

8.2 RYBY 8.3 OBOJŽIVELNÍCI

8.4 PLAZI

našem území – zhodnotí význam žahavců – stavba těla ploštěnců – popíše přizpůsobení motolic a tasemnic parazitickému způsobu života – popíše životní cyklus některého parazita – uvede příklady volně žijících ploštěnců – popíše stavbu těla hlístic – uvede zástupce parazitických hlístic – popíše životní cyklus škrkavky dětské a roupa dětského – popíše stavbu těla kroužkovců – uvede zástupce české fauny – popíše stavbu těla měkkýšů – porovná stavbu těla plžů, mlžů a hlavonožců – uvede alespoň 10 českých zástupců – uvede alespoň 5 měkkýšů, které můžeme najít na jídelníčku – popíše stavbu těla členovců – objasní systém členovců – porovná stavbu těla klepítkatců, korýšů a vzdušnicových – určí alespoň 40 druhů členovců – popíše stavbu těla ostnokožců – uvede alespoň 5 druhů ostnokožců – popíše základní znaky obratlovců – popíše stavbu těla paryb – uvede zástupce paryb, které jsou nebezpečné člověku – popíše stavbu těla ryb – uvede zástupce ryb, které člověk využívá – rozezná alespoň 10 druhů ryb – popíše stavbu těla obojživelníků – porovná obojživelníky ocasaté a bezocasé – rozezná alespoň 8 našich druhů – popíše stavbu těla plazů – porovná skupiny – krokodýlové, želvy, hadi,

– ploštěnci

Výchova ke zdraví – prevence nákazy

– hlístice

Výchova ke zdraví – prevence nákazy Zeměpis – Afrika, Evropa

– kroužkovci, význam kroužkovců

Dějepis – středověké lékařství

– měkkýši – stavba těla – plži, mlži, hlavonožci

Výtvarná výchova – lastury na obrazech Dějepis – legendy, využití ulit

– členovci – stavba těla – systém členovců – klepítkatci – pavoukovci – korýši – vzdušnicoví – hmyz – ostnokožci – stavba těla, pojem druhoústí – systém ostnokožců – obratlovci – úvod, stavba těla – paryby, stavba těla – systém paryb

Geologie – prvohorní nálezy Výchova ke zdraví – zoonózy, prevence a léčba PT: EV – Problematika vztahů organismů a prostředí

– ryby – stavba těla – systém ryb – ekologie ryb – obojživelníci – stavba těla – ocasatí, bezocasí

Zeměpis – rybolov PT: EV – Člověk a biosféra

– plazi – stavba těla – systém plazů – krokodýlové, želvy,

PT: EV – Člověk a biosféra

PT: EV – Člověk a biosféra

8.5 PTÁCI

8.6 SAVCI

BIOLOGIE ČLOVĚKA 1. ÚVOD, TKÁNĚ

2. KOSTERNÍ SOUSTAVA

3. SVALOVÁ SOUSTAVA

4. TĚLNÍ TEKUTINY

5. CÉVNÍ SOUSTAVA

ještěři – rozezná alespoň 15 druhů plazů – popíše stavbu těla ptáků – objasní adaptace ptačího těla k letu – rozezná alespoň 20 druhů ptáků – uvede základní poznatky z ekologie ptáků – popíše stavbu těla savců – porovná 3 skupiny savců – ptakořitní, vačnatci a placentálové – rozezná alespoň 30 druhů savců

šupinatí

– vyhledá informace o možných předchůdcích člověka – vyjmenuje základní typy tkání – charakterizuje typy tkání – rozliší části kostry – popíše stavbu kosti – vyjmenuje typy kostí – popíše spojení kostí – určí a popíše jednotlivé kosti – vyjmenuje choroby kosterní soustavy – popíše stavbu svalu a podstatu svalového stahu – porovná stavbu kosterní, hladké a srdeční svaloviny – podle obrázku vyjmenuje svaly hlavy, trupu, horní a dolní končetiny – vyjmenuje choroby svalové soustavy – rozlišuje tělní tekutiny – krev, mok, míza – popíše složení krve a funkci jednotlivých složek – uvede hlavní krevní skupiny – objasní mechanismus zástavy krvácení – vysvětlí podstatu imunitního systému – popíše stavbu srdce – objasní srdeční činnost – rozliší tepny, žíly, vlásečnice – uvede choroby cévní soustavy

– ptáci – stavba těla – systém ptáků – ekologie ptáků – migrace

Zeměpis – potravinářský průmysl, zpracování peří

– savci – stavba těla – systém savců

Zeměpis – potravinářský průmysl, zpracování kůže

– vývoj rodu HOMO – typy tkání

Dějepis – archeologie PT: Multikulturní výchova – lidské rasy

– stavba a funkce kosterní soustavy – stavba kosti – typy kostí, spojení kostí, stavba kloubu – popis kostry – onemocnění a úrazy – hladká, srdeční a kosterní svalovina – stavba kosterního svalu – mechanismus svalového stahu – kosterní svaly – onemocnění, úrazy

Výchova ke zdraví – Zdravý způsob života a péče o zdraví Ochrana člověka za mimořádných situací – první pomoc

– krev – složení krve – erytrocyty – krevní skupiny – leukocyty – imunitní systém – trombocyty – srážení krve

PT: Osobnostní a sociální výchova – dárcovství krve

– srdce – stavba, funkce – tělní oběh – onemocnění cévní soustavy – lymfatický systém

Výchova ke zdraví – Zdravý způsob života a péče o zdravý (první pomoc při úrazech) Ochrana člověka za mimořádných

Výchova ke zdraví – Zdravý způsob života a péče o zdraví – první pomoc při úrazech Fyzika – síla

3.

– objasní význam mízní soustavy – uvede zásady první pomoci při zástavě srdce, při krvácení

– první pomoc

6. DÝCHACÍ SOUSTAVA

– uvede význam dýchací soustavy – popíše dýchací cesty – objasní stavbu plic – popíše mechanismy dýchání – rozlišuje zevní a vnitřní dýchání – vyjmenuje choroby dýchací soustavy

– funkce dýchací soustavy – stavba dýchacího ústrojí – plicní ventilace – onemocnění a úrazy

7. TRÁVICÍ SOUSTAVA

– uvede význam trávicí soustavy – popíše stavbu trávicí trubice a funkci jednotlivých částí – vysvětlí funkci a význam trávicích žláz – objasní choroby trávicí soustavy – objasní principy metabolismu jednotlivých živin – vysvětlí důležitost vitamínů a minerálních látek – sestaví příklad zdravého jídelníčku a objasní pojem pitný režim

– stavba a funkce trávicí soustavy – části soustavy a jejich funkce – civilizační a jiné choroby

8. PŘEMĚNA LÁTEK

9. VYLUČOVACÍ SOUSTAVA

– uvede význam vylučovací soustavy – popíše stavbu a funkci jednotlivých orgánů – uvede choroby vylučovací soustavy

10. KŮŽE

– popíše stavbu a funkci jednotlivých vrstev kůže – rozliší kožní receptory – uvede význam kůže pro termoregulaci – vyjmenuje kožní onemocnění – uvede význam řídící soustavy – rozliší CNS a obvodové nervstvo – popíše stavbu mozku a fci jednotlivých částí – objasní princip šíření nervového vzruchu – vysvětlí působení vegetativních nervů – rozliší vyšší a nižší nervovou činnost – uvede choroby nervové soustavy

11. NERVOVÁ SOUSTAVA

okolností (první pomoc, resuscitace) PT: Osobnostní sociální výchova – nutnost poskytnutí první pomoci Výchova ke zdraví – Zdravý způsob života a péče o zdraví (první pomoc při úrazech a náhlých zdravotních příhodách) Ochrana člověka za mimořádných okolností – první pomoc, resuscitace Výchova ke zdraví – Zdravý způsob života a péče o zdraví Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence

– metabolismus bílkovin, sacharidů a lipidů – vitamíny rozpustné ve vodě a v tucích – voda, minerální látky – zdravá výživa – stavba a funkce ledvin – stavba a funkce nefronu – vývodné cesty močové – onemocnění, dialýza – stavba a funkce kůže – pokožka, škára, podkožní vazivo – termoregulace – ochrana kůže

PT: Mediální výchova – poruchy příjmu potravy Chemie – organická chemie, přeměna látek

– CNS – mozek, mícha – stavba, funkce – nervy – dostředivé, odstředivé – vegetativní – nervová činnost – onemocnění

Výchova ke zdraví – Zdravý způsob života a péče o zdraví ZSV – psychologie – reflexy, učení, paměť PT: Osobnostní a sociální výchova – komunikace, postoje

PT: Multikulturní výchova – rovnocennost ras Výchova ke zdraví – Zdravý způsob života a péče o zdraví

12. HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

– popíše působení hormonů – uvede přehled endokrinních žláz – charakterizuje jednotlivé žlázy s vnitřní sekrecí, uvede jejich hormony a jejich působnost

13. SMYSLOVÁ SOUSTAVA

– popíše jednotlivá smyslová ústrojí – popíše stavbu oka, ucha – vysvětlí mechanismus vytvoření vjemu – rozdělí receptory podle funkce

14. POHLAVNÍ SOUSTAVA

– popíše mužské a ženské pohlavní orgány a jejich funkci – rozliší primární a sekundární pohlavní znaky – objasní ovulační a menstruační cyklus – rozliší vhodné a nevhodné sexuální chování – uvede pohlavně přenosné choroby – popíše oplození a nitroděložní vývoj – rozliší embryonální a plodové období – charakterizuje možná rizika spojená s těhotenstvím – popíše porod

15. ONTOGENEZE ČLOVĚKA

GENETIKA 1. ZÁKLADY GENETIKY 2. KLASICKÁ GENETIKA

3. GENETICKÁ PROMĚNLIVOST

– objasní význam genetiky – popíše stavbu a význam DNA – vysvětlí základní pojmy genetiky – vyjádří přínos J.G. Mendla – ilustruje na příkladech monohybridismus a dihybridismus – rozliší určení pohlaví savčího a ptačího typu – objasní na příkladech principy gonozomální dědičnosti – vysvětlí polygenní systém genů – rozdělí mutace podle velikosti – popíše genové, chromozómové a genomové

– funkce žláz s vnitřní sekrecí – mechanismus řízení organismu pomocí hormonů – jednotlivé endokrinní žlázy a jejich hormony – funkce smyslových orgánů – oko – stavba, optický aparát, poruchy – ucho – stavba, sluchový orgán, poruchy – rovnovážné ústrojí – chuťové receptory, čichové receptory – kožní receptory – proprioreceptory – stavba pohlavního ústrojí muže a ženy – primární a sekundární pohlavní znaky – menstruační a ovulační cyklus – onemocnění pohlavní soustavy – prenatální vývoj – embryo, plod – porod – antikoncepční metody, neplodnost – postnatální vývoj

Výchova ke zdraví – Zdravý způsob života a péče o zdraví Fyzika – optika, mechanické vlnění

Výchova ke zdraví – Zdravý způsob života a péče o zdraví Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence (přenosné choroby pohlavním stykem, HIV/AIDS, rizika v oblasti sexuálního zdraví) Výchova ke zdraví – Zdravý způsob života a péče o zdraví, změny v životě člověka a jejich reflexe

– genetika – úvod – DNA – gen, genotyp, fenotyp – Mendlovy zákony – monohybridismus, dihybridismus – chromozómové určení pohlaví – dědičnost kvantitativních znaků

Chemie: makromolekuly

– rozdělení mutací podle velikosti – chemické a fyzikální mutageny

PT: EV – Problematika vztahů organismů a prostředí

Matematika: Pravděpodobnost

4. GENETIKA POPULACÍ 5. GENETIKA ČLOVĚKA

6. MODERNÍ GENETIKA

EKOLOGIE 1. ÚVOD DO EKOLOGIE 2. ORGANISMUS A PROSTŘEDÍ

3. POPULACE 4. VZÁJEMNÉ VZTAHY MEZI ORGANISMY

5. EKOSYSTÉM

mutace – vysvětlí pojem mutagen a vyjmenuje základní fyzikální a chemické mutageny – definuje pojem genofond – formuluje Hardyho–Weinbergův zákon – rozliší strukturu populace autogamické, alogamické malé a panmiktické – interpretuje údaje z genealogických schémat – rozliší pojmy dědičná choroba a dispozice – rozdělí choroby podle způsobu dědičnosti – AD, AR, GR, GD – uvede příklady syndromů – vysvětlí důležitost prevence – popíše možnosti gen. inženýrství – vysvětlí pojmy klonování, GMP – objasní možnosti využití genetiky

– vysvětlí základní ekologické pojmy – definuje pojmy jedinec, populace, společenstvo, ekosystém – charakterizuje abiotické faktory – popíše vliv slunečního záření, atmosféry, pedosféry a hydrosféry na jedince – charakterizuje biotické faktory – vysvětlí pojmy natalita, mortalita, migrace – uvede faktory ovlivňující velikost populace – vysvětlí pojem nosná kapacita prostředí – charakterizuje základní vztahy mezi organismy ve společenstvu – uvede příklady symbiózy, mutualismu, predace, parazitismu, kompetice a kooperace – definuje pojem biodiverzita – uvede příklady biomů s největší biodiverzitou – popíše tok energie ekosystémem – uvede příklad pastevně-kořistnického potravního řetězce – uvede příklad rozkladného potravního řetězce

Chemie: chemické mutageny Fyzika: fyzikální mutageny – genofond, genetická struktura populací – Hardyho–Weinbergův zákon

Matematika: Binomická věta

– genealogie – dědičné choroby a dispozice – choroby děděné AD, AR, GD, GR – syndromy – genetické poradny

Dějepis: Genealogie

– gen. inženýrství – problematika klonování – geneticky upravené plodiny – moderní postupy, analýza DNA

PT: Osobnostní a sociální výchova – etický rozměr gen. inženýrství ZSV – náboženství a gen. inž. Zeměpis – zemědělství

– základní ekologické pojmy – ekologické faktory prostředí

PT: EV – Problematika vztahů organismů a prostředí

– populační ekologie – nosná kapacita prostředí

PT: EV – Problematika vztahů organismů a prostředí Matematika – exponenciální funkce PT: EV – Problematika vztahů organismů a prostředí Biologie – druh, binomická nomenklatura

– vnitrodruhové a mezidruhové vztahy mezi organismy – společenstvo – biodiverzita – koloběh látek v přírodě – tok energie

PT: EV – Problematika vztahů organismů a prostředí Biologie – fyziologie rostlin Fyzika – energie

6. KRAJINNÁ EKOLOGIE ČLOVĚK A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1. ČLOVĚK A BIOSFÉRA

2. PŘÍRODNÍ ZDROJE 3. GLOBÁLNÍ PROBLÉMY

4. OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

– popíše podstatu koloběhu látek v přírodě – podle schémat popíše koloběh jednotlivých prvků a vody – charakterizuje různé typy krajiny a její využívání člověkem

– popíše historii vzájemného ovlivňování člověka a přírody – hodnotí vliv různých činností člověka na jednotlivé složky životního prostředí – objasní působení životního prostředí na člověka a jeho zdraví – charakterizuje přírodní zdroje surovin a energie z hlediska jejich obnovitelnosti – posoudí vliv jejich využívání na prostředí – charakterizuje globální problémy Země – vysvětlí princip vzniku globálního oteplování, ozónové díry – objasní pojem ekologická stopa – navrhne řešení problému s odpady – definuje pojem bezodpadová technologie – uvede základní znečišťující látky v ovzduší, ve vodě a v půdě

Chemie – dusík, fosfor, síra, uhlík, voda – typy krajiny

PT: EV – Problematika vztahů organismů a prostředí Zeměpis – krajinný zeměpis

– vzájemné vztahy mezi člověkem a životním prostředím – dopady činnosti člověka na životní prostředí

PT: EV – Člověk a životní prostředí Biologie – fotosyntéza Fyzika – energie, spalovací motory, záření Chemie – látky znečišťující složky prostředí PT: EV – Člověk a životní prostředí Fyzika – energie, vzduch, voda Chemie – fosilní paliva

– přírodní zdroje energie a surovin – obnovitelné a neobnovitelné zdroje – vyčerpatelné a nevyčerpatelné zdroje – globální problémy – nakládání s odpady – ovzduší, voda, půda – chem. látky, které je znečišťují

– NP, CHKO, maloplošná chráněná území – ekonomické, právní a informační nástroje společnosti na ochranu přírody – zásady udržitelného rozvoje – odpovědnost jedince za ochranu přírody

PT: EV – Člověka a životní prostředí Fyzika – spalovací motory, zvuk, záření Chemie – látky znečišťující složky prostředí, ozón, freony, skleníkové plyny PT: EV – Člověk a životní prostředí Životní prostředí regionu a ČR Zeměpis – ČR ZSV – stát ZSV – psychologie – osobnost, zodpovědnost


MATEMATIKA 78-42-M/03 Pedagogické lyceum ŠVP Pedagogického lycea Liberec Jeronýmova 425/27 denní 4 roky 12 (3+3+3+3) od 1. 9. 2012 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Předmět Matematika na Pedagogickém lyceu je zaměřen na: a) utřídění a prohloubení základních teoretických poznatků a přípravu k maturitní zkoušce b) rozvoj zájmových aktivit a materiálů k dalšímu využití v praxi (příprava referátů, didaktických her, pomůcek...) Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět matematika je součástí vzdělávací oblasti Přírodovědné vzdělání. Časová dotace předmětu je 12 vyučovací hodin. Výchovné a vzdělávací strategie 5. Rozvíjení kompetence k učení a) plánování postupů při řešení úloh při samostatné práci b) uplatňování různých strategií učení při výuce matematiky — používání induktivních a deduktivních metod při výkladu. — používání analogie, abstrakce a konkretizace při výkladu — zařazování aktivizujících metod výuky – problémová výuka — podpora hledání souvislostí při učení (např. zobrazení a funkce, stereometrie, planimetrie a analytická geometrie, mezipředmětové vztahy s chemií, fyzikou, zeměpisem, biologií) — rozvíjení stávající úrovně znalostí žáků, evokační aktivity — názorná výuka – modely, matematický software — rozvoj paměti – zefektivnění pamětního učení (mnemotechnické pomůcky, schémata, aj.) c) rozvíjení kritického přístupu k informacím

— odhady velikostí, počtu apod. — ověřování výsledků řešení 6. Rozvíjení kompetence k řešení problémů a) zařazování samostatných prací — podpora samostatného řešení úkolu (navrhnutí postupu řešení) — vytváření hypotézy na základě předchozích znalostí — kritický přístup k vlastním výsledkům (odhalení chyb v postupu, konfrontace výsledku s realitou) b) zařazování komplexních úloh — rozpoznání problému, rozčlenění a dílčí úlohy — používání efektivních postupů při řešení úloh c) zařazování úloh s využitím matematického softwaru 7. Rozvíjení kompetence komunikativní a) osvojení odborné terminologie b) používání matematických symbolů c) rozvoj mluveného projevu – ústní zkoušení nebo prezentace samostatné práce d) efektivní využívání moderních informačních technologií – vyhledávání informací 8. Rozvíjení kompetence sociální a personální a) zařazování kooperativního vyučování – podpora spolupráce mezi studenty Výchovné a vzdělávací strategie pro získání matematických znalostí a dovedností patřících ke všeobecnému přehledu — Vytváření a prohlubování zájmu o matematiku a její aplikace – seznamování s aplikacemi využitelnými v praxi, používání matematického softwaru, pořádání školních kol matematických soutěží a strategických her — Získávání dovedností potřebných k argumentaci a ověřování – používání logických spojek a kvantifikátorů, formulace definic a vět, rozlišení pravdivosti výroků, zdůvodnění postupu řešení úlohy, vytváření hypotéz — Získávání nástrojů pro přesnější odhady množství, počtu, délek apod. — Porozumění principům finanční matematiky – úrokování. — Osvojení práce s vědeckým kalkulátorem, matematickým softwarem. — Řešení úloh vycházejících z praxe – rovnice a nerovnice (např. srovnání cen), funkce a posloupnosti (závislosti), objemy, obsahy, délky. — Získávání znalostí a dovedností potřebných pro porozumění textu (odborná literatura, tisk, média) – kombinatorika (odhad možností), pravděpodobnost a statistika. — Získávání znalostí a dovedností pro výrobu předmětů – planimetrie (konstrukce rovinných obrazců, zobrazení – mapy a plánky, střihy pro šití apod.), stereometrie (prostorová představivost, objemy, obsahy, obvody). — Získání znalostí pro základní popisy v architektuře – geometrie. Hodnocení a klasifikace žáků Součástí hodnocení jsou bodované či známkované písemné práce, referáty a realizované hry, soutěže, či vyrobené pomůcky .

VÝSTUP ŽÁK:

ROČ.

TÉMA

1.

1.1 Teorie množin, výroková logika

— provádí správně operace s množinami, množiny využívá při řešení úloh — pracuje správně s výroky, užívá správně logické spojky a kvantifikátory — přesně formuluje své myšlenky a srozumitelně se vyjadřuje — rozumí logické stavbě matematické věty

— množiny, operace s množinami (sjednocení, průnik, rozdíl, symetrický rozdíl množin, doplněk množiny v množině, podmnožina, rovnost množin, Vennovy diagramy, de Morganova pravidla) — výroky, negace, kvantifikátory, logické spojky (konjunkce, alternativa, implikace, ekvivalence), výrokové formule, tautologie; obměna a obrácení implikace; výrokové formy — definice, věta, důkaz

1.2 Přirozená čísla

— užívá pojmu přirozené číslo, počítá s přirozenými čísly, zná vlastnosti početních operací a využívá je při jednodušších výpočtech — seznamuje se s množinovou symbolikou — využívá poznatků z dělitelnosti při řešení vhodných úloh — čte a používá běžné symbolické zápisy týkající se dělitelnosti

— — — —

1.3 Dělitelnost

UČIVO

— — — — —

číslo a číslice základní množinová symbolika přirozená čísla na číselné ose sčítání, odčítání, násobení a dělení v množině všech přirozených čísel násobek, dělitel dělitelnost součtu, rozdílu, součinu znaky dělitelnosti čísly 10, 5, 2, 4, 8, 9, 3 prvočísla a čísla složená, rozklad složených čísel společný dělitel, čísla soudělná a nesoudělná, společný násobek

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, POZNÁMKY

Dějepis – starověké kultury: Indie, Řím Dějepis – historický vývoj zápisu čísel OSV – Organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

1.4 Celá čísla

— užívá pojmy celé číslo, kladné, záporné číslo, navzájem opačná čísla, počítá s celými čísly, zná vlastnosti početních operací a využívá je při výpočtech

— celá čísla na číselné ose — sčítání, odčítání, násobení a dělení v množině celých čísel

1.5 Desetinná čísla

— užívá pojem desetinné číslo, zaokrouhluje ho, vyjadřuje jeho pomocí vztah mezi částí a celkem, počítá s desetinnými čísly, zná vlastnosti početních operací a využívá je při jednodušších výpočtech, odhaduje výsledek, spočítá aritmetický průměr — užívá pojem zlomek a smíšené číslo, vyjadřuje s jejich pomocí vztah mezi částí a celkem, počítá s nimi, zná vlastnosti početních operací a využívá je při výpočtech, ví, co jsou navzájem převrácená čísla — užívá pojem periodické číslo, umí ho zapsat a porovnat s jinými čísly — vyjadřuje část celku v procentech nebo promile, řeší jednoduché úlohy s procenty či promile

— desetinná čísla na číselné ose — sčítání, odčítání, násobení a dělení v množině desetinných čísel — převádění jednotek, aritmetický průměr

1.6 Racionální čísla

1.7 Procenta a promile

Fyzika – násobné a dílčí fyzikální jednotky Dějepis – Babylón – jednotky času

— zlomky, smíšená čísla, periodická čísla, složené zlomky, racionální čísla na číselné ose — rozšiřování a krácení zlomků — sčítání, odčítání, násobení a dělení v množině racionálních čísel s výjimkou periodických čísel — procento, základ, procentová část, počet procent, úrok, promile — procenta ve sdělovacích prostředcích

Mediální výchova okruh Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení člověk a svět práce, bankovnictví, široké prolnutí do mnoha oborů lidské činnosti

1.8 Teorie čísel

— zná číselné obory N, Z, Q, Q´R, R a vztahy mezi nimi — užívá vlastnosti dělitelnosti přirozených čísel — operuje s intervaly, aplikuje geometrický význam absolutní hodnoty — odhaduje výsledky numerických výpočtů a efektivně je provádí, účelně využívá kalkulátor

— číslo, proměnná — číselné obory N, Z, Q, Q´R, R — přirozená čísla, dělitelnost (a dělí b, největší společný dělitel, nejmenší společný násobek, čísla soudělná a nesoudělná, prvočísla a čísla složená, základní věta aritmetiky) — celá čísla — racionální čísla — reálná čísla, intervaly, absolutní hodnota

Dějepis – historický vývoj zápisu čísel

1.9 Číselné výrazy

— vyjadřuje číslo ve zkráceném i rozvinutém tvaru s pomocí mocnin deseti — spočítá hodnotu číselných výrazů — používá Pythagorovu větu při výpočtu délky třetí strany pravoúhlého trojúhelníku — pomocí obrácené Pythagorovy věty rozhoduje o pravoúhlosti trojúhelníku — užívá posloupnost množin všech přirozených, celých, racionálních a reálných čísel — propočítává číselné výrazy s mocninami a odmocninami

— pravidla pro počítání s číselnými výrazy — druhá a třetí mocnina a odmocnina, vyšší mocniny a počítání s nimi — Pythagorova věta — iracionální čísla, reálná čísla a číselná osa

Fyzika – násobné a dílčí fyzikální jednotky

1.10 Goniometrické funkce ostrého úhlu

— ovládá základní vztahy pro goniometrické funkce ostrého úhlu a aplikuje je v jednoduchých úlohách v pravoúhlém trojúhelníku — doplňuje tabulky výrazů s proměnnými — rozpozná mnohočlen, mnohočleny sčítá, odčítá, násobí

— goniometrické funkce ostrého úhlu

1.11 Mnohočleny I

— výrazy s proměnnými, dosazování do nich — sčítání, odčítání, násobení členů jednočlenem

Fyzika – různé vzorce

1.12 Algebraické výrazy, mocniny a odmocniny

2.1 Rovnice a nerovnice

— ovládá práce s mocninami s přirozeným, nulovým a celým záporným exponentem — provádí operace s mocninami a odmocninami, upravuje číselné výrazy — efektivně upravuje výrazy s proměnnými, určuje definiční obor výrazů — rozkládá mnohočleny na součin vytýkáním a užitím vzorců, aplikuje tuto dovednost při řešení rovnic a nerovnic — řeší lineární a kvadratické rovnice, nerovnice a jejich soustavy, diskutuje řešitelnost nebo počet řešení — rozlišuje ekvivalentní a neekvivalentní úpravy, zdůvodní, kdy je zkouška nutnou součástí řešení — geometricky interpretuje číselné, algebraické a funkční vztahy, graficky znázorňuje řešení rovnic, nerovnic a jejich soustav — analyzuje a řeší problémy, v nichž aplikuje řešení lineárních a kvadratických rovnic a jejich soustav

— mnohočleny, lomené výrazy, výrazy s mocninami a odmocninami — mocniny s přirozeným, celým a racionálním exponentem; druhá a n-tá odmocnina

OSV – Organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

— lineární rovnice a nerovnice — kvadratická rovnice (diskriminant, vztahy mezi kořeny a koeficienty, rozklad kvadratického trojčlenu, doplnění na čtverec), kvadratická nerovnice — rovnice a nerovnice v součinovém a podílovém tvaru — rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou — rovnice s neznámou ve jmenovateli a pod odmocninou — kartézský součin, binární relace a jejich grafy — soustavy lineárních rovnic a nerovnic

kompetence k řešení problémů odvozuje vzorce, vytváří algoritmy případné využití geometrického softwaru obhajoba vlastního názoru ve skupině

VÝSTUP žák:

UČIVO

3. 1. Základní pojmy planimetrie

— pamatuje si základní geometrické pojmy v rovině a rozumí jejich základním vztahům — pomocí pojmu bod, přímka a rovina dokáže popsat další pojmy planimetrie — dokáže popsat základní pojmy pomocí řeči množin (MBDV) — popíše a vysvětlí souvislosti mezi Pythagorovou větou a větami Euklidovými — odvodí vztah pro počet průsečíků několika různoběžek a počet úhlopříček v núhelníku

— základní pojmy (úsečka, polopřímka, polorovina, úhel a jeho velikost, dvojice úhlů, rovinný pás, osa úhlu, osa pásu) — kruh a kružnice (tečna, tětiva, obvodové a středové úhly, poloha přímky a kružnice) — n–úhelníky (trojúhelník – těžnice a výška, věty o shodnosti, čtyřúhelník – tětiva a tečna, základní dělení, obvody a obsahy) — Pythagorova a Euklidovy věty

3.2. Konstrukční úlohy

— ovládá základní strukturu řešení konstrukčních úloh — objasní význam rozboru konstrukce pro řešení úlohy — na jednoduchých úlohách aplikuje základní logiku postupu řešení konstrukčních úloh (správný zápis konstrukce) — konstruuje trojúhelníky a některé čtyřúhelníky využitím MBDV — ovládá konstrukce s využitím jednoduchých programů na PC (Geogebra, Planimetrik…) — rozdělí úsečku v daném poměru a aktivně ovládá konstrukci zvanou „čtvrtá geometrická úměrná“ — ovládá konstrukci pravidelného šestiúhelníku — seznámí se s odvozením postupu konstrukce zvané „zlatý řez“ — ovládá definice základních shodných zobrazení, dokáže vysvětlím čím je které zobrazení určeno — v konkrétních případech dokáže zobrazit

— množiny bodů daných vlastností — konstrukce troj– a čtyřúhelníků — konstrukce pomocí výpočtu

Výtvarná výchova – umělecké využití a historie „zlatého řezu“

— základní shodná zobrazení — konstrukce, využívající shodná zobrazení — stejnolehlost a její použití

Vv – umělecké využití shodnosti a podobnosti OSV – Organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

ROČ .

TÉMA

2.

3.3. Shodná a podobná zobrazení

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, POZNÁMKY Dějepis – Euklides, Pythagoras a starověká matematika

— — — —

2.

4. 1. Základní pojmy funkcí

4. 2. Funkce lineární a fce a absolutní hodnotou

daný geometrický útvar ve zvoleném shodném zobrazení aplikuje shodná zobrazení při řešení některých konstrukčních úloh vysvětlí rozdíl mezi shodným a podobným zobrazením ovládá definici stejnolehlosti, vysvětlí její základní určující prvky a toto zobrazení v konkrétní situaci dokáže aplikovat řeší jednoduché úlohy na využití stejnolehlosti

— vysvětlí význam funkce v běžném životě, popíše několik jednoduchých závislosti dvou sledovaných veličin — popíše několik způsobů zadání funkce (tabulka, graf, předpis) — vysvětlí význam pojmu definiční obor a obor hodnot — rozlišuje funkce s konečným a nekonečným definičním oborem — -objasní vzájemný vztah — zná obecný předpis lin. fce — umí sestrojit graf k danému předpisu a naopak — ovládá a na jednoduchých příkladech aplikuje definici absolutní hodnoty — odstraní z předpisu funkce absolutní hodnotu, vysvětlí souvislosti mezi původní funkcí a novými funkcemi — umí vysvětlit spojitost mezi hodnotami koeficientů daného předpisu a podobou grafu dané funkce — z grafu dané funkce určí její vlastnosti a naopak – najde graf pro lib. funkci s danými vlastnostmi — ovládá definice základních vlastností a v jednoduchých případech je aplikuje k důkazu dané vlastnosti použitím na

Obhajoba vlastního názoru ve skupině

— předpis funkce, graf a tabulka — definiční obor a obor hodnot

— — — — — — —

přímá úměrnost posuny grafu funkce rostoucí a klesající lin. funkce s absolutní hodnotou funkce sudá a lichá maximum a minimum funkce funkce omezená

Pozn. : U všech následujících kapitol se předpokládá, že studenti samostatně či s pomocí vyučujícího vyhledávají v různých dalších předmětech konkrétní situace, popsané danými funkčními závislostmi a nové poznatky do těchto předmětů aplikují

OSV – Organizační dovednosti a efektivní řešení problémů Fyzika – kinetika, lineární závislosti veličin

4. 5. Funkce mocninné, počítání s exponenty

4. 6. Funkce exponenciální a logaritmické, exponenciální a logaritmické rovnice

4.1. Funkce goniometrické

konkrétní předpis funkce — zná definici celočíselné mocniny a umí ji používat v konkrétních situacích — aktivně používá vzorce pro počítání s exponenty k řešení jednoduchých úloh — samostatně aplikuje předchozí poznatky o funkcích a dokáže tak sestrojit grafy mocninných funkcí s celočíselným exponentem — umí vysvětlit pojmy „prostá funkce“ a „funkce inverzní a s jejich pomocí definuje funkci „n-tá odmocnina“ — řeší příklady s racionálním exponentem, ovládá částečné odmocňování — seznámí se s podobou umocňování s iracionálním exponentem — vysvětlí souvislost reálného exponentu mocniny a exponenciální funkcí — načrtne graf exp. funkce a samostatně popíše její vlastnosti — využitím poznatků o inverzní funkci vytvoří graf logaritmické funkce — v souvislosti s funkcemi dokáže vysvětlit podobu definice logaritmu daného čísla — ovládá základní vzorce pro počítání s logaritmy — řeší základní exponenciální a logaritmické rovnice a nerovnice — vysvětlí vlastnosti funkcí a aplikuje je na konkrétních příkladech — dokáže převést velikost úhlu mezi úhlovými měrami — rozliší pojmy jednoduchá funkce a složená funkce — načrtne grafy jednotlivých goniometrických funkcí a samostatně popíše jejich vlastnosti — řeší základní goniometrické rovnice a nerovnice

— mocninné funkce s přirozeným exponentem, jejich graf a vlastnosti — mocninné funkce s celočíselným exponentem, jejich graf a vlastnosti — racionální exponent (odmocnina) — počítání s racionálními exponenty — mocnina s reálným exponentem

— exponenciální funkce, její graf, vlastnosti a využití — logaritmus — logaritmická funkce, její graf a vlastnosti — exponenciální a logaritmické rovnice

Dějepis – historický význam počítání s logaritmy OSV – Organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

— goniometrická funkce, její graf, vlastnosti a využití — stupňová a oblouková míra — souvislost grafů sin x a cos x, tg x a cotg x — goniometrické rovnice

OSV – Organizační dovednosti a efektivní řešení problémů Fyzika – řešení úloh na nakloněnou rovinu OSV – Organizační dovednosti a efektivní řešení problémů Obhajoba vlastního názoru ve skupině.

ROČ .

TÉMA

3.

5.1 Goniometrické vzorce

VÝSTUP žák:

UČIVO

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, POZNÁMKY Kompetence k řešení problémů odvozuje vzorce, vytváří algoritmy případné využití geometrického softwaru.

— Zná základní hodnoty goniometrických funkcí bez použití kalkulačky či tabulek — formuluje a osvojí si součtové a další vzorce — objasní užití vzorců v příkladech — používá formuluje sinovou a kosinovou větu pro jednotlivé strany a úhly v trojúhelníku — řeší úlohy z praxe

— základní vztahy mezi hodnotami gon.fcí — součtové vzorce — další vzorce (dvojnásobný, poloviční úhel — sinová a kosinová věta — užití v praxi

6.1 Stereometrie–úvod

— charakterizuje základní stereometrické pojmy — uvádí příklady těles — formuluje pravidla volného rovnoběžného promítání — zakresluje tělesa ve volném rovnoběžném promítání

— tělesa — volné rovnoběžné promítání

Vv kresby těles, perspektiva – komunikativní komp. komentuje postupy práce, vysvětluje jednotlivé kroky

6.2 Stereometrie – polohové vlastnosti

— uvádí kritéria rovnoběžnosti dvou přímek, rovin, přímky a roviny — formuluje různoběžnost a mimoběžnost přímek — sestrojuje řezy těles

— základní vztahy – bod, přímka, rovina — vzájemná poloha přímek, rovin, přímky a roviny — polohové konstrukční úlohy

osobnostní výchova – vzájemná komunikace kompetence k řešení problémů objasňuje různé metody řešení úloh

6.3 Stereometrie– metrické vlastnosti

— objasňuje kolmost přímek a rovin — počítá odchylky a vzdálenosti —

— odchylky přímek, rovin, přímek a rovin — vzdálenosti

Kompetence k učení – názorné příklady, práce s chybně řešenými příklady

6.4 Stereometrie –tělesa

— — — —

— mnohostěny — rotační tělesa — objemy a povrchy těles

Fyzika – vztlaková síla, hydrostatický tlak, výpočet hmotnosti a hustoty Zeměpis, Biologie – zemský povrch, délky rovnoběžek

5.2 Trigonometrie

uvádí příklady mnohostěnů vysvětlí vznik rotačních těles rozeznává základní rotační tělesa rozlišuje objem a povrch těles

Fyzika sčítání sil, stíny, pozorování objektů. Elektromagnetické vlnění, kmitání.

— vyhledává vzorce pro objemy a povrchy těles — objasní pojem komolé těleso — řeší příklady z praxe

7.1 Analytická geometrie – úvod

7.2 AG – vektory

7.3 AG v rovině

— graficky znázorní kartézskou soustavu souřadnic v rovině i v prostoru — provede výpočet vzdálenosti dvou bodů v rovině i v prostoru pomocí souřadnic — určí střed úsečky výpočtem souřadnic — objasní pojem vektor a orientovaná úsečka — provádí operace s vektory – součet, rozdíl, násobení číslem — vyjádří vektor jako lineární kombinaci vektorů — formuluje skalární součin vektorů, určí úhel vektorů — — uvede parametrické vyjádření přímky a formuluje vlastnosti směrového vektoru — vyjádří výpočtem varianty 2 přímek v rovině – různoběžky, rovnoběžky, přímky totožné — uvede obecnou rovnici přímky a formuluje vlastnosti normálového vektoru — určí, zda bod leží v úhlu nebo v polorovině — užije vztahy k výpočtům vzdálenosti a odchylky přímek — odvodí směrnicový a úsekový tvar rovnice přímky — užije pojem směrnice přímky v souvislosti s funkcemi

— souřadnice, vzdálenost bodů, střed úsečky — — — — —

pojem vektor, operace s vektory skalární součin vektorů pravotočivá a levotočivá báze vektorový a smíšený součin

možnost využití geometrického softwaru kompetence řešení problémů – odvození vzorců, využití náčrtků kompetence k učení – vhodné slovní úlohy environmentální výchova– tělesa v přírodě OSV – Organizační dovednosti a efektivní řešení problémů Obhajoba vlastního názoru ve skupině Fyzika: skládání sil MATEMATIKA: Stereometrie – tělesa OSV – Organizační dovednosti a efektivní řešení problémů Obhajoba vlastního názoru ve skupině

— — — — — —

parametrické vyjádření přímky vzájemná poloha přímek obecná rovnice přímky polohové úlohy v rovině metrické úlohy v rovině směrnicový a úsekový tvar rovnice přímky

PT: OSV – efektivní řešení problému

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická Liberec, Jeronýmova 425/27, příspěvková organizace

TĚLESNÁ VÝCHOVA

název vyučovacího předmětu: kód a název oboru vzdělávání: název ŠVP: forma vzdělávání: délka vzdělávání: týdenní počet v. h. za studium: platnost:


Pojetí vyučovacího předmětu: Strategie výuky: Tělesná výchova je realizována ve vyučovacím předmětu o rozsahu 2 hod./týdně v každém ročníku, sportovních kurzech, sportovních dnech a jiných organizačních formách a podle možností. Sportovní kurzy budou realizovány v průběhu prvních tří ročníků. Výuka probíhá v tělocvičnách vybavených běžným sportovním nářadím a náčiním a ve venkovních sportovních areálech určených zejména pro hry, případně v pronajatých specializovaných prostorách. Škola se pravidelně účastní sportovních soutěží v nejrůznějších odvětvích a účast je otevřena všem zájemcům z řad žáků školy. Cíle a didaktické pojetí předmětu: Předmět Tělesná výchova si klade za cíl vybavit žáky znalostmi a dovednostmi potřebnými k zvyšování fyzické zdatnosti, vést je k celoživotní odpovědnosti za své zdraví a rozvíjet pozitivní vlastnosti osobnosti. Žáci jsou vedeni k pravidelnému provádění pohybových činností, kompenzování negativních vlivů způsobu života, ke spolupráci při společných činnostech. Je kladen důraz na prevenci úrazů a význam správné životosprávy a správného životního stylu pro duševní zdraví. Žáci jsou seznamováni se základy všech běžných sportovních odvětví, s teoretickými poznatky z oblasti tréninku, relaxace a účinků fyzické zátěže na organismus, což jim umožní i v budoucnu plánovat svou fyzickou aktivitu přiměřeně svým možnostem. V oblasti citů, postojů hodnot a preferencí si klade za cíl získání sebevědomí a schopnosti sebehodnocení, učí žáky přijímat odpovědnost za svá rozhodnuti a jednání, vážit si života, zdraví, materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí. Charakteristika obsahu učiva: Obsah učiva byl vybrán z oblasti Vzdělávání pro zdraví. Je koncipován k všestrannému rozvoji žáků, jak po stránce pohybové, tak po stránce teoretických poznatků

Přínos k rozvoji klíčových kompetencí: Kompetence k učení: – mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání – sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí – znát možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání Kompetence k řešení problémů: – volit prostředky a způsoby vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve – spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení) Komunikativní kompetence: – formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle – dodržovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii – vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování Personální a sociální kompetence: – posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích – stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek – reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku – mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědomi důsledků nezdravého životního stylu a závislostí – pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností – přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým Občanské kompetence a kulturní povědomí: – jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu – uvědomovat si v rámci plurality a multikulturního soužití vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých – uznávat hodnotu života, uvědomovat si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám: – mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání; uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám Uplatnění průřezových témat: – Občan v demokratické společnosti (Osobnost a její rozvoj) – Člověk a životní prostředí

ROČ. 1. – 4.

1. – 4.

TÉMA PÉČE O ZDRAVÍ

TĚLESNÁ VÝCHOVA

VÝSTUP žák: – uplatňuje ve svém jednání základní znalosti o stavbě a funkci lidského organismu jako celku – popíše vliv fyzického a psychického zatížení na lidský organismus – orientuje se v zásadách zdravé výživy a jejich alternativních směrech – popíše, jak faktory životního prostředí ovlivňují zdraví a zdraví ostatních – zdůvodní význam zdravého životního stylu – dovede posoudit vliv pracovních podmínek na své zdraví v dlouhodobé perspektivě a ví, jak by mohl kompenzovat jejich nežádoucí účinky – dovede posoudit psychické, estetické a sociální účinky pohybových činností – dovede uplatňovat naučené modelové situace k řešení stresových a konfliktních situací – kriticky hodnotí mediální obraz krásy lidského těla a komerční reklamu, dovede posoudit prospěšné možnosti kultivace a estetického vzhledu – usiluje o optimální rozvoj pohybových schopností – zná vyrovnávací cvičení zaměřená na korekci svalové nerovnováhy, testy – volí sportovní vybavení (výstroj a výzbroj) odpovídající příslušné činnosti a okolním podmínkám, dovede je ošetřovat a udržovat – komunikuje při pohybových činnostech, dodržuje smluvené signály a vhodně používá odbornou terminologii – respektuje pravidla osvojovaných sportů – dokáže připravit prostředky k plánovaným pohybovým činnostem – dovede rozvíjet svalovou sílu, rychlost, vytrvalost, obratnost a pohyblivost

UČIVO – význam pohybu pro zdraví – únava, zátěž, regenerace – tělesná výchova a sport - rekreační a výkonnostní sport – význam kondičního cvičení, individuální pohybový režim – výživa stravovací návyky, rizikové chování – duševní zdraví a rozvoj osobnosti, sociální dovednosti, rizikové faktory ohrožující zdraví – odpovědnost za zdraví své a druhých, bezpečnost TV procesu, prevence úrazů a nemocí a práva a povinnosti v případě úrazu a nemoci – improvizovaná první pomoc v podmínkách sportovních činností

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, POZNÁMKY Učivo prolíná všemi ročníky a je zařazováno průběžně a s přiměřenou gradací v návaznosti na zařazované pohybové aktivity a ostatní učivo Mezipředmětové vztahy – Biologické vzdělávání, Metodika tělesné výchovy, Pedagogické a psychologické vzdělávání Průřezové téma – Občan v demokratické společnosti

– zdravotní význam správného držení těla, testy, cviky vhodné a nevhodné Teoretické poznatky – odborná terminologie – sportovní výstroj a výzbroj, údržba – bezpečnost tělovýchovné činnosti – pravidla sportovních odvětví – rozhodování a organizace soutěží – pravidla her soutěží a závodů uplatněná v praxi, zápis sportovních her soutěží, jejich vyhodnocení

Učivo je zařazováno ve všech ročnících s přiměřenou gradací v závislosti na schopnostech, dovednostech a kondici skupiny. Mezipředmětové vztahy – Metodika TV Průřezové téma – Občan v demokratické společnosti

– dokáže o pohybové činnosti diskutovat, analyzovat ji a hodnotit – dokáže si vyhledat potřebné informace z oblasti zdraví a pohybu

1. – 4.

GYMNASTIKA

– rozumí terminologii, správně reaguje na používané termíny – uplatňuje zásady bezpečnosti při pohybových aktivitách – zvládá základy poskytování záchrany a dopomoci, chápe důležitost kázně a bezpečnosti při gymnastických cvičeních – sestaví soubory zdravotně zaměřených cvičení, cvičení pro tělesnou a duševní relaxaci, navrhne kondiční program osobního rozvoje a vyhodnotí jej – chápe nutnost přípravy organismu na zátěž a dokáže vhodně volit tuto přípravu s ohledem na druh následné pohybové činnosti – ovládá kompenzační cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil vzhledem k požadavkům budoucího povolání, uplatňuje osvojené způsoby relaxace – pozná chybně a správně prováděné činnosti, umí analyzovat a zhodnotit kvalitu pohybové činnosti a výkonu – využívá pohybové činnosti pro všestrannou pohybovou přípravu a zvyšování tělesné zdatnosti – prostřednictvím gymnastických cvičení dovede rozvíjet svalovou sílu, rychlost, obratnost, vytrvalost a pohyblivost

– rozvoj pohybových schopností přiměřenými prostředky – zásady sestavování a vedení sestav všeobecně rozvíjejících nebo cíleně zaměřených cvičení – motorické testy, měření výkonů – zpracování dat – vyhodnocení výsledků – základy názvosloví v praxi – základy záchrany a dopomoci – první pomoc v případě pádu – význam a základní pravidla správného rozcvičení - cviky vhodné a nevhodné vzhledem k následné zátěži – gymnastická průprava – reakce organismu na zátěž - únava, regenerace v praktických činnostech – akrobatická cvičení – cvičení s náčiním – švihadla, míče – cvičení na nářadí – přeskok, kruhy, hrazda – šplh – kondiční gymnastika – rozvoj kloubní pohyblivosti, cvičení posilovací, cvičení relaxační a dechová – individuální pohybový režim – tvorba kondičních programů – zdravotní význam správného držení těla, diagnostika držení těla

Učivo zařazováno průběžně v návaznosti na zvládnutí učiva v předcházejícím ročníku a v závislosti na schopnostech, dovednostech a složení skupiny. Mezipředmětové vztahy: Biologické vzdělávání, Estetická výchova

1. – 4.

ÚPOLY

1. – 4.

ATLETIKA

1. – 4.

SPORTOVNÍ HRY

– osvojuje si základní gymnastické dovednosti podle svých individuálních dispozic – dokáže zjistit úroveň pohyblivosti, ukazatele své tělesné zdatnosti a korigovat si pohybový režim ve shodě se zjištěnými údaji – je schopen sladit pohyb s hudbou a umí sestavit pohybové vazby, hudebně pohybové motivy a vytvořit pohybovou sestavu – ověří úroveň tělesné zdatnosti a svalové nerovnováhy prostřednictvím jednoduchých motorických testů – naučí se používat vyrovnávacích cvičení k prevenci svalové nerovnováhy a ke kompenzaci jednostranného zatížení – dbá na správné držení těla – dovede rozlišit jednání fair play od nesportovního jednání – ví co je přiměřená sebeobrana a dovede ji požít – umí používat atletickou terminologii – zná základní pravidla atletických soutěží – umí pomoci při organizaci atletických závodů – vhodně připraví organismus na zátěž s ohledem na náplň hodiny, v průběhu hodiny i na závěr využije vhodná kompenzační cvičení – uplatňuje zásady sportovního tréninku – prostřednictvím atletických cvičení rozvíjí své pohybové schopnosti - zejména rychlost, vytrvalost a sílu a obratnost – zlepšuje techniku běhu jako základního prostředku rozvoje vytrvalosti – chápe význam běhu pro duševní a tělesnou relaxaci a rozvoj fyzické zdatnost – osvojuje si základní techniku atletických disciplín – volí sportovní vybavení odpovídající příslušné hře, dovede je udržovat a ošetřovat – dovede připravit prostředky k plánovaným pohybovým činnostem - příprava hřiště

– rytmická gymnastika – pohybové činnosti a kondiční programy cvičení s hudebním a rytmickým doprovodem, tanec – motorické testy

– přetahy, přetlaky, úchopy, pádová technika – základy sebeobrana – právní aspekty – atletická terminologie – pravidla atletických disciplín – atletická průprava – běžecké disciplíny – sprinty, vytrvalostní běhy, štafetové běhy, nácvik nízkého startu – technické disciplíny – skok vysoký, skok daleký, hod kriketovým míčkem, vrh koulí

Učivo prolíná všemi ročníky a je zařazováno průběžně a s přiměřenou gradací v návaznosti na zařazované pohybové aktivity a ostatní učivo. Součástí výuky je účast na atletických soutěžích a organizace sportovního dne. Průřezové téma - Člověk a životní prostředí

– rozvoj pohybových schopností prostřednictvím atletických her (rychlost, vytrvalost, obratnost) – pohybové hry – průpravné hry – základy sportovních her – volejbal

Učivo prolíná všemi ročníky a je zařazováno průběžně a s přiměřenou gradací v návaznosti na zařazované pohybové aktivity a

1. – 3.

SPORTOVNÍ KURZY

– osvojí si základní terminologii jednotlivých sportovních her – komunikuje při herních činnostech -dodržuje smluvené signály a vhodně používá odbornou terminologii – dovede se zapojit do organizace turnajů – dokáže rozhodovat, zapisovat a sledovat výkony jednotlivců i týmů – dovede uplatňovat techniku a základy taktiky v základních vybraných sportovních hrách – uplatňuje zásady sportovního tréninku – participuje na týmových herních činnostech družstva – dokáže rozlišit chování fair play od nesportovního jednání – prokáže všeobecné povědomí o soutěžích ve sportovních hrách a o postavení těchto sportů v rámci regionu – využívá pohybové hry pro všestrannou pohybovou přípravu a zvyšování tělesné zdatnosti – respektuje zásady bezpečnosti při lyžování – respektuje pravidla bezpečného pohybu na sjezdových a běžeckých tratích a v horském terénu – projevuje odpovědné chování na sjezdových tratích, na vleku, řídí se pokyny správce areálu, horské služby i instruktorů – zvládá podle svých předpokladů a možností techniku lyžování – prokáže dovednost poskytnutí první pomoci sobě a jiným

– – – – – – –

košíková házená kopaná, sálová kopaná florbal brenball lakros procvičení osvojených herních činností jednotlivce v podmínkách hry

Lyžování – základy běhu na lyžích – základy sjezdového lyžování – bezpečnost pohybu v zimním horském prostředí, orientace v terénu – zásady první pomoci při závažných a život ohrožujících poraněních s důrazem na zimní sporty – znalost lyžařské výstroje a výzbroje, mazání a údržba lyží

ostatní učivo. Průřezové téma - Člověk v demokratické společnosti Mezipředmětové vztahy – Pedagogické a psychologické vzdělávání

Průřezové téma – Člověk a životní prostředí, Občan v demokratické společnosti

– volí sportovní výstroj a výzbroj odpovídající příslušné činností a okolním podmínkám, dovede je udržovat a ošetřovat – respektuje zásady bezpečnosti při jízdě na kole, případně pohybu v horském prostředí a dalších uvedených sportech – seznámí se základy orientace v terénu a se základy topografie – dokáže rozpoznat hrozící nebezpečí a ví, jak se doporučuje na ně reagovat

Sportovní kurz – cykloturistika – turistika – příprava turistické akce – orientace v terénu, orientační běh – lanové aktivity – střelba ze vzduchové zbraně

– osvojí si správné provedení plaveckých způsobů znak, prsa, kraul – seznámí se s možnostmi dětského plavání – osvojí si záchranářské plavání, dopomoc unavenému plavci a záchranu tonoucího – dovede rozpoznat hrozící nebezpečí a ví, jak se doporučuje na ně reagovat – prokáže dovednost poskytnout první pomoc sobě a jiným – popíše úlohu státu a místní samosprávy při ochraně zdraví a životů obyvatel

Plavání a základy první pomoci – adaptace na vodní prostředí – dva plavecké způsoby – dopomoc unavenému plavci – záchrana tonoucího – úrazy a náhlé zdravotní příhody – stavy bezprostředně ohrožující život – poranění při hromadném zasažení obyvatel - mimořádné události – základní úkoly ochrany obyvatelstva (varování, evakuace)

Kurz první pomoci ČČK. Vzdělávání pro zdraví – péče o zdraví


INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE 78-42-M/03 Pedagogické lyceum ŠVP Pedagogického lycea Liberec Jeronýmova 425/27 denní 4 roky 5 (2 + 1 + 1 + 1) od 1. 9. 2012 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Předmět pokrývá oblast Informační a komunikační technologie podle požadavků uvedených v RVP. Výchovné a vzdělávací strategie: Rozvíjení kompetence komunikativní  Osvojení odborné terminologie  Používání matematických symbolů  Rozvoj mluveného projevu – ústní zkoušení nebo prezentace samostatné práce  Efektivní využívání moderních informačních technologií – vyhledávání informací Rozvíjení kompetence sociální a personální  zařazování kooperativního vyučování – podpora spolupráce mezi studenty Výchovné a vzdělávací strategie pro získání matematických znalostí a dovedností patřících ke všeobecnému přehledu  Vytváření a prohlubování zájmu o informatika její aplikace – seznamování s aplikacemi využitelnými v praxi Hodnocení a klasifikace žáků Součástí hodnocení jsou bodované či známkované písemné práce, referáty a realizované hry, soutěže.

ROČ.

TÉMA 1.1 Úvodní blok – seznámení s prostředím

1.



VÝSTUP žák: ovládá a využívá techniku a prostředky školních počítačů, služby sítě, informačního systému a ostatní dostupné vybavení v souladu se školním řádem a obecně závaznými normami

UČIVO


přihlašování, popis systému a sítě, školní účty, e-mail, web, kvóty služby a IS: služby intranetu, knihovna, rozvrhy a suplování, studijní skupiny další školní technika a služby v oblasti ICT – scanner, tiskárny, digi-foto, kopírka školní řád a legislativa ČR dotýkající se oblasti ICT

1.2 Teoretický blok – principy fungování ICT

při práci s výpočetní technikou využívá teoretické poznatky o funkcích jednotlivých složek HW a SW

Humanitní studia

schéma počítače, von Neumann a jiní, Matematika názvy a význam částí

aplikuje algoritmický přístup při řešení problémů a využívání ICT rozumí problémovým situacím a jejich možným příčinám, řeší je v souladu s poznatky a snaží se jim předcházet při práci s výpočetní technikou využívá teoretické poznatky o funkcích jednotlivých složek HW a SW 1.2 Teoretický blok – principy fungování ICT aplikuje algoritmický přístup při řešení problémů a využívání ICT rozumí problémovým situacím a jejich možným příčinám.

Fyzikální principy činnosti zařízení (paměti, log. obvody)

Fyzika

Dvojková soustava a její souvislost s logikou / elektronikou, polyadické číselné soustavy

Matematika

Software a CPU, význam operačního systému



1.3 Blok zpracování a prezentace informací

1.

zpracovává a prezentuje výsledky své práce z různých oblastí studia s využitím prostředků ICT aplikační software, prezentační zařízení apod.



Základní způsoby prezentace - živě tištěná on-line, off-line Textové editory, typografie a úprava dokumentů, obsahy apod., propojení Zpracování dat, tabulkový procesor, grafy a výrazy/vzorce

Estetická výchova

Matematika

Prezentace snímková, publikace dokumentů, projekční technika, interaktivní tabule Digitalizace materiálů, tvorba multimédií



ROČ.

TÉMA

2.

1.4 Blok vyhledávání a hodnocení informací 

2.1 Blok komunikací 

VÝSTUP žák:

UČIVO

využívá dostupné zdroje informací, zejména veřej- Školní informační zdroje – výukový né databáze, internetové zdroje, školní a volně software, databáze, slovníky šířený software pro vyhledávání informací a ověřoOn-line zdroje – rozcestníky, vyhledávání jejich kvality a relevance vání, informační systémy na internetu

komunikuje prostřednictvím běžně dostupných prostředků oblasti ICT, rozumí principům a možnostem jednotlivých technologií, zná jejich omezení a rizika spojená s jejich používáním zná a respektuje pravidla skupinové komunikace

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, POZNÁMKY Český jazyk a literatura, cizí jazyky

Ověřování a hodnocení informací,

Český jazyk a literatura

Základní schémata komunikace – dialog, chat, zpráva, moderování

Humanitní studia, Český jazyk a literatura

Služby internetu pro jednotlivé typy komunikace, technologie (e-mail, IM, chat, IP a jiné druhy telefonie, výměna souborů, vývěsky) Bezpečnost a legální aspekty některých úkonů v síti

Humanitní studia

ROČ. 3.



TÉMA

VÝSTUP žák:

2.2 Blok publikace na publikuje formou webových stránek s odpovídající webu úrovní obsahu a zpracování, rozlišuje prostředky v této oblasti a užívá je podle vhodnosti k jednotlivým účelům

UČIVO


Webové stránky – jazyk HTML a rozšiřující možnosti, objem, kompatibilita, standardy Protokol http, autorizace, zabezpečení přenosu a přístupu Moderní technologie na webu, dynamická tvorba na straně klienta a na straně serveru Styly, typografie, DOM (document object model)

ROČ. 4.



TÉMA 2.3 Blok algoritmizace a programování

VÝSTUP žák: rozumí způsobům tvorby počítačového programu, principům jeho vykonávání

UČIVO Způsoby tvorby programu – od assembleru k vyšším prg. jazykům

Estetická výchova

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, POZNÁMKY Matematika

Jednoduchá simulace instrukčního počítače zvládá základy vyjadřování pomocí formálního jazyka pro realizaci jednoduchých úloh

Základní prog. prostředky vyššího prog. jazyka – proměnné, výrazy, řídící struktury, I/O Ostatní oblasti využití – makra, vzorce, vlastní nástroje pro práci s ICT, konfigurace

Matematika


PEDAGOGIKA 78-42-M/03 Pedagogické lyceum ŠVP Pedagogického lycea Liberec Jeronýmova 425/27 denní 4 roky 6 (0+2+2+2) od 1. 9. 2012 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu: Obsahové a organizační vymezení předmětu Předmět Pedagogika je součástí vzdělávací oblasti Odborné vzdělávání. Zahrnuje obsah vzdělávacího oboru Pedagogicko-psychologické vzdělávání. Rovněž integruje tematické okruhy průřezových témat Občan v demokratické společnosti, Člověk a životní prostředí, Člověk a svět práce a Informační a komunikační technologie. Předmět má celou řadu mezipředmětových vztahů k ostatním oborům vyučovaných na škole (psychologie, biologie, dějepis, základy společenských věd). Cílem Pedagogiky je seznámit žáky s pedagogikou jako vědou, pedagogickou terminologii a zasvětit do vybraných otázek výchovy a vzdělávání. Formuje jejich pedagogické a sociální cítění, myšlení a postoje a učí je nazírat na práci školy i pedagogů z různých hledisek. Tento obsahový okruh patří k zásadní části odborného vzdělávání v oboru pedagogické lyceum, neboť se předpokládá, že absolventi zaměří své terciární vzdělávání na studium pedagogických oborů. Žák je veden k tomu, aby zejména – měl pozitivní vztah k učení a vzdělávání – získal vhled do pedagogické profese – získal motivaci pro práci s lidmi a pro studium v této oblasti – pochopil význam pedagogiky jako vědy, porozuměl cílům a strategiím ve vzdělávání dětí i dospělých – znal možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a pedagogické profesi – byl schopen sebereflexe a celoživotního profesního rozvoje – sledoval průběžně vývoj pedagogické teorie a změny ve vzdělávací politice včetně legislativních změn – pochopil, ovládal a používal pedagogickou terminologii – orientoval se ve všech ostatních zdrojích informací, kriticky informace zpracovával Výchovné a vzdělávací strategie – učitel vede žáky k používání vhodné literatury a internetu – kompetence k učení – učitel vede žáky, aby kvalitně prezentovali své znalosti – kompetence komunikativní – učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy a důsledky lidských činností – kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence občanské – učitel rozvíjí a prohlubuje pojetí pedagogické práce, klade důraz na zvládání techniky komunikace s rodiči a institucemi – kompetence komunikativní

ROČ. 2.

TÉMA

VÝSTUP žák:

1. ZÁKLADY OBECNÉ – užívá správně odbornou terminologii, dovede ji PEDAGOGIKY objasnit – popíše vzdělávací soustavu ČR jako výsledek dlouhodobého historického vývoje – orientuje se ve vzdělávací politice ČR v evropském kontextu i z hlediska svého budoucího uplatnění – uvede možnosti získání stupně vzdělání a kvalifikace v ČR – objasní funkci výchovy a vzdělávání v osobním životě i v životě společnosti – charakterizuje základní pedagogické dokumenty a pedagogickou dokumentaci školských zařízení – definuje pojmy cíle a obsah vzdělávání, metody práce – rozlišuje různé organizační formy vyučování – pracuje s odbornou pedagogickou literaturou 2. VYBRANÉ KAPITO- – objasní funkci výchovy a vzdělávání v osobním LY Z DĚJIN PEDAživotě i v životě společnosti GOGIKY – charakterizuje vybrané pedagogické směry a zaujme stanovisko k možnostem jejich využití ve vlastní pedagogické práci –popíše vzdělávací soustavu ČR jako výsledek dlouhodobého historického vývoje – charakterizuje v historickém kontextu roli pedagoga – orientuje se v základních právních normách týkajících se vzdělávání v ČR, uplatňované ve školství 3. SROVNÁVACÍ PE– porovná pedagogické koncepce základního DAGOGIKA vzdělávání u nás a v jiných zemích – srovnává vybrané vzdělávací systémy zemí EU se vzdělávacím systémem ČR – posuzuje roli pedagoga/vychovatele v kontextu

UČIVO


– základní pedagogické pojmy – proměny vzdělávacího kontextu, vzdělávací politika ČR a EU – vývoj školství na území ČR – cíle a obsah vzdělávání – metody práce a organizační formy vyučování

PT – Občan v demokratické společnosti PT – Člověk a životní prostředí PT – Člověk a svět práce PT – Informační a komunikační technologie Psychologie

– proměny vzdělávacího kontextu, vzdělávací politika ČR a EU – vývoj školství na území ČR – dějiny pedagogiky, současná pedagogika – osobnost pedagoga a jeho profesní kompetence

PT – Občan v demokratické společnosti PT – Člověk a životní prostředí PT – Člověk a svět práce PT – Informační a komunikační technologie Psychologie Dějepis

– srovnávací pedagogika – vzdělávací systém ČR v kontextu vzdělávacích systémů zemí EU – alternativní a inovativní vzdělávací systémy

PT – Občan v demokratické společnosti PT – Člověk a životní prostředí PT – Člověk a svět práce Psychologie

vybraných vzdělávacích systémů EU a trendy – trendy vývoje pedagogické profese vývoje pedagogické profese – orientuje se v alternativních a inovativních směrech uplatňovaných v zemích EU a ČR 3.

1. SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA

2. PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU

– rozumí základním pojmům sociální pedagogiky – přesně popisuje strukturu sociálního prostředí člověka – charakterizuje vliv sociálního prostředí na dítě – provádí rozbor rodiny jako základního sociálního prostředí (její funkce, styly výchovy, pásma funkčnosti) – popisuje proměnu rodiny v historickém sledu – diskutuje o dětských právech, jejich dodržování a vymáhání – popisuje systém sociálně právní ochrany dítěte v České republice – orientuje se v problematice sociálněpatologických jevů (příčiny, prevence, právní důsledky) – popíše úlohu a postup školy a pedagoga v oblasti prevence sociál-ně patologických jevů dětí a ochrany dětí před trestnou činností páchanou na dětech – dokáže charakterizovat multikulturní specifika, sociokulturní handicap – orientuje se v menšinách žijících na území České republiky a možnostech jejich vzdělávání a přístupu k nim – diskutuje o vzdělávání dětí pocházejících ze znevýhodněného prostředí, o sociálních problémech – definuje pojem volný čas, charakterizuje jeho funkce – analyzuje význam kvalitně stráveného volného času pro různé jedince a pro soudobou společnost – diskutuje o možných pozitivních a rizikových

– sociální pedagogika – výchovné prostředí, edukační klima, vrstevnická skupina – problematika sociálního prostředí rodiny – náhradní rodinná péče, zařízení ústavní a ochranné výchovy – sociálně patologické jevy a jejich prevence (syndrom CAN, problematika týrané ženy a domácího násilí, šikana, syndrom zavrženého rodiče) – problematika národnostních, náboženských menšin, přistěhovalectví – poradenství v oblasti školství


volný čas ZUŠ, DDM, občanská sdružení… prevence sociálně-patologických jevů ve volném čase

PT – Občan v demokratické společnosti PT – Člověk a životní prostředí PT – Informační a komunikační technologie Psychologie

3. PROŽITKOVÁ PEDAGOGIKA

4.

1. SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

2. ZÁKLADY DIDAKTIKY

faktorech odlišného přístupu k využívání volného času u dětí a dospívajících – orientuje se ve formách zájmového vzdělávání a institucích, která jej nabízí – definuje pojmy prožitek, zážitek – orientuje se v teambuildingové problematice – umí správně vystavět program pro stmelování skupiny, adaptační kurz – pracuje s hrou – dokáže hru vést, připravit, motivovat i reflektovat – vymezí základní disciplíny speciální pedagogiky, používá správně vybrané pojmy speciální pedagogiky – objasní současné přístupy ke vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, – charakterizuje jednotlivé skupiny z hlediska jejich vzdělávání – charakterizuje základní specifika vzdělávání mimořádně nadaných dětí, diskutuje podmínky a přístupy ke vzdělávání těchto dětí – charakterizuje základní didaktické prostředky – vysvětlí význam motivace a její využití v pedagogické činnosti – osvojí si obecné didaktické zásady a analyzuje je – rozpozná a uplatní aktivizační metody ve vzdělávacím procesu – osvojí si základy komunikativních dovedností ve výchovně-vzdělávacím procesu – definuje podmínky pro rozvoj komunikativních kompetencí

– prožitková pedagogika – FLOW, Kolbův cyklus, teorie komfortní zóny – hra – dynamika skupiny

PT – Občan v demokratické společnosti PT – Člověk a životní prostředí PT – Člověk a svět práce PT – Informační a komunikační technologie, Psychologie – vymezení speciální pedagogiky jako PT – Občan v demokratické společvědní disciplíny nosti – přehled základních zdravotních posti- PT – Člověk a životní prostředí žení PT – Člověk a svět práce – vzdělávání dětí se speciálními PT – Informační a komunikační vzdělávacími potřebami a dětí mimotechnologie řádně nadaných Psychologie

– obecná didaktika – didaktické zásady – význam motivace – aktivizační metody – rozvoj komunikativních kompetencí



PSYCHOLOGIE 78-42-M/03 Pedagogické lyceum ŠVP Pedagogického lycea Liberec Jeronýmova 425/27 denní 4 roky 6 (0+2+2+2) od 1. 9. 2012 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu: Obsahové a organizační vymezení předmětu Předmět Psychologie je součástí vzdělávací oblasti Odborné vzdělávání. Zahrnuje obsah vzdělávacího oboru Pedagogicko-psychologické vzdělávání. Rovněž integruje tematické okruhy průřezových témat Občan v demokratické společnosti, Člověk a životní prostředí, Člověk a svět práce a Informační a komunikační technologie. Předmět má celou řadu mezipředmětových vztahů k ostatním oborům vyučovaných na škole (pedagogika, biologie, dějepis, základy společenských věd – s důrazem na propojení se sociologií). Předmět úzce souvisí a je propojen se samostatným předmětem Pedagogika, součástí výuky jsou např. exkurze do předškolních a mimoškolních zařízení a speciálních zařízení. Cílem předmětu Psychologie je získání takových vědomostí a dovedností, které odpovídají vzdělávacímu obsahu a jsou v plném souladu s výstupy pro jednotlivá témata oboru Pedagogicko-psychologické vzdělávání. Všechny vzdělávací aktivity a činnosti jsou zaměřeny na přípravu žáků k terciárnímu vzdělávání a přípravě pro pedagogická povolání. Žák je veden k tomu, aby zejména – získal základní orientaci v psychologii – byl schopen empatického a kreativního přístupu – měl pozitivní vztah k učení a vzdělávání – ovládal různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky – uplatňoval různé způsoby práce s odborným textem – znal možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a pedagogické profesi – používal vzdělávací strategie v souladu se stanovenými cíli a podmínkami pedagogické práce a profesního zaměření pro pomáhající profese (pedagogický asistent) – chápal a systematicky rozvíjel vrozené i získané dispozice dětí, specificky se zaměřoval na rozvoj jejich klíčových kompetencí – dokázal řídit učební/zájmovou činnost, analyzovat psychologické problémy, navrhovat, zdůvodňovat a argumentovat jejich řešení – byl schopen sebereflexe a celoživotního profesního rozvoje – chápal, že k pochopení látky je třeba dostatečné množství znalostí – dokázal plně využívat základních psychologických vyjadřovacích prostředků – orientoval se ve všech ostatních zdrojích informací, kriticky informace zpracovával

Výchovné a vzdělávací strategie – učitel vede žáky k používání vhodné literatury a internetu – kompetence k učení, kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi – učitel vede žáky, aby kvalitně prezentovali své znalosti – kompetence komunikativní – učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy a důsledky lidských činností – kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence občanské – učitel rozvíjí a prohlubuje pojetí pedagogické práce, klade důraz na zvládání techniky komunikace s rodiči a institucemi – kompetence komunikativní – učitel rozvíjí a prohlubuje schopnost sebereflexe – kompetence personální a sociální

ROČ. 2.

3.

TÉMA Obecná a vývojová psychologie

VÝSTUP

– objasní předmět psychologie a její členění na disciplíny, na příkladech uvede její praktické využití – vysvětlí funkci a předmět pedagogické psychologie – adekvátně užívá odbornou psychologickou terminologii, vysvětlí základní psychologické pojmy – charakterizuje psychologické jevy, jejich propojenost a funkce v lidské psychice – vysvětlí proces učení, charakterizuje jednotlivé druhy, styly, podmínky a metody učení – analyzuje vlastní styl učení – popíše strukturu osobnosti – charakterizuje jednotlivá období psychického vývoje osobnosti, vymezí pojem identita člověka; – objasní životní cyklus člověka, jeho fáze a změny – určí bio-psychosociální potřeby člověka v jednotlivých vývojových stádiích – charakterizuje specifika chování a prožívání člověka s postižením nebo v náročné sociální situaci; doloží příklady ze společenské nebo školské praxe Sociální psychologie – vymezí předmět a metody sociální psychologie; – charakterizuje proces socializace, různá její prostředí a mechanismy – objasní proces sociálního učení a socializační vývoj – charakterizuje různé druhy sociálních skupin a objasní dynamiku skupinových procesů – analyzuje určitou konkrétní sociální skupinu (z knihy, z filmu, z každodenního života…) – objasní proces sociální percepce, identifikuje na konkrétních příkladech základní efekty a chyby sociální percepce,

– předmět a členění psychologie – psychické procesy, stavy a vlastnosti – psychologie učení – osobnost a její struktura – vývoj člověka, životní cyklus – psychologie hendikepovaného člověka – zdroje informací v oboru psychologie

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, POZNÁMKY PT – Občan v demokratické společnosti PT – Člověk a životní prostředí PT – Člověk a svět práce PT – Informační a komunikační technologie Pedagogika Biologie

– předmět a metody sociální psychologie – socializace, socializační prostředí, mechanismy socializace – sociální skupiny, skupinová dynamika, vztahy, sociální pozice a role – postoje a jejich utváření – sociální interakce a komunikace – zásady týmové práce

PT – Občan v demokratické společnosti PT – Člověk a životní prostředí PT – Člověk a svět práce PT – Informační a komunikační technologie Pedagogika Biologie ZSV

UČIVO

4. ročník

Patopsychologie a psychologie zdraví

– vysvětlí, k jakým důsledkům mohou vést předsudky – vysvětlí proces vytváření a ovlivňování postojů – identifikuje konfliktní situace a rozpozná jejich zjevné příčiny, navrhuje možnosti jejich řešení a předcházení konfliktním situacím – používá základní komunikační dovednosti, základní techniky neverbální komunikace a asertivity v různých komunikativních situacích – objasní zásady komunikace se smyslově a tělesně postiženými – osvojil si zásady týmové práce – charakterizuje psychosociální aspekty závislostí, šikany, týrání a zneužívání a kriminality dětí, uvede a diskutuje základní možnosti jejich řešení – objasní syndrom oběti trestného činu a uvede zásady bezpečného chování v různém kontextu – charakterizuje zátěžové situace a různé druhy krizí, popíše některé způsoby vyrovnávání se s náročnými životními situacemi – osvojil si zásady duševní hygieny při práci a učení a vybrané relaxační techniky a metody – ovládá vybrané techniky pro sebereflexi a poznávání vlastní osobnosti

– sociálně-patologické jevy – šikana – prevence sociálně-patologických jevů – poruchy chování – pojetí zdraví a definice zdraví – zdravý životní styl a duševní hygiena – bio-psychosociální faktory poškozující a ničící zdraví – problematika závislostí

PT – Občan v demokratické společnosti PT – Člověk a životní prostředí PT – Člověk a svět práce PT – Informační a komunikační technologie ZSV Pedagogika Biologie TV


HUDEBNÍ VÝCHOVA



Pojetí vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení, časové a organizační vymezení: Předmět hudební výchova vychází z hudebního oboru, který je součástí vzdělávací oblasti Umění a kultura RVP pro obor Pedagogické lyceum Předmět se vyučuje v prvním ročníku 2 hodiny týdně. Přítomno je maximálně 15-17 žáků. Hudební výchova svým obsahem navazuje na hudební výchovu základních škol. Prohlubuje znalosti, upevňuje získané vědomosti a propojuje souvislosti s dalšími vědními obory (výtvarná výchova, dějepis, zeměpis, literatura, tělesná výchova). Výuka hudební výchovy probíhá ve dvou specializovaných učebnách. První disponuje pianem, flétnami, kytarami, Orffovými nástroji, příslušnou audiovizuální technikou a svou prostorností je využívána k hudebně pohybovým aktivitám. Druhá učebna vybavená digitálním klavírem a audiovizuální technikou je určena k hodinám zaměřeným na poslech. Výchovné a vzdělávací strategie: Hudební výchova přináší umělecké a estetické osvojování a vnímání světa. Výuka probíhá v kombinaci receptivních aktivit a tvořivých činností - instrumentálních, vokálních, hudebně pohybových a poslechových. Dochází při ní k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti, vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k okolnímu světu. Hudební výchova vede k rozvoji celkové hudebnosti žáka, směřuje k utváření jeho hudebního profilu s ohledem na kulturní hodnoty a tradice. Vzdělávání v oboru hudební výchova směřuje k porozumění hudby jako důležitého prostředku lidské komunikace. Žák získává aktivní formou orientaci v širokém spektru hudebních stylů a žánrů minulosti a současnosti, učí se chápat různorodé hudební kultury různých národů a národností. Výuka rovněž klade důraz na rozvoj komunikace s využitím specifických možností hudebního jazyka, rozvoj emocionální stránky osobnosti. Nedílnou součástí výchovných strategií, které se realizují v rámci předmětu hudební výchovy, jsou i návštěvy přednášek, výstav, koncertů, divadelních představení či exkurzí s hudební tematikou. Formy a metody práce se podřizují charakteru učiva a cíli vzdělávaní – od frontální výuky, skupinové práce, samostatné individuální práce k náročnějším projektům jako jsou kolektivní či sólové výstupy a prezentace na veřejnosti.

Kompetence k učení: – formujeme estetické vnímání a názory žáků – vedeme žáky k vyhledávání, třídění a porovnávání informací, vedeme je k využívání různých zdrojů (nejen z internetu, ale i knih, odborných časopisů, rozhlasu, televize, CD, DVD…) – hledáme vztahy mezi hudební výchovou a poznatky z jiných vědních oborů – vedeme žáky k osvojení odborné terminologie, kterou uplatňují při výuce, v projektovém vyučování, v referátech – podporujeme žáky v používání výpočetní techniky při přípravě a prezentaci referátu, vyhledávání hudebních zdrojů a v práci v hudebních programech – zapojujeme žáky do soutěží nebo veřejných prezentací Kompetence k řešení problémů: – předkládáme žákům dostatek námětů k samostatnému zpracování a řešení problému – vedeme žáky ke správnému postupu jejich vyřešení – umožňujeme žákům diskutovat nad hudebními díly, ujasňovat si tak své představy, myšlenky a řešit sporné názory na problematiku – hledáme paralely v dílech a osudech umělců k dnešní době – podněcujeme žáky zadáváním úkolů k rozvíjení kreativity, fantazie a originality – vedeme žáky k zodpovědnosti za průběh práce i konečný výsledek při týmové a individuální práci Kompetence komunikativní: – vytváříme situace, při kterých mohou žáci navzájem spolupracovat a respektovat se navzájem, vyžadujeme respektování pravidel při práci v týmu – formou diskuze vedeme žáky k tomu, aby byli schopni srozumitelně a jasně vyjádřit svůj názor opřený o konkrétní argumenty a odborné pojmy z oblasti hudební teorie – klademe důraz na rozvoj komunikace s využitím specifických možností hudebního jazyka a nonverbální komunikace (hudební dramatizací, gestikulací, mimikou, pohybem) – využíváme skupinovou práci při přípravě a realizaci hudebních objektů Kompetence sociální a personální: – ve výuce navozujeme situace vedoucí k uvědomění si vlastního přínosu a respektování osobnosti druhého, k tomu využíváme vícehlasý zpěv, nástrojovou souhru a hudebně pohybové činnosti – rozvíjíme u žáků schopnost slovního sebehodnocení a hodnocení práce i chování druhých – seznamujeme žáky se společenskou etiketou a respektování pravidel např. při návštěvě divadelního představení, na výstavě, exkurzi a komponovaných pořadech pro školu Kompetence občanské: – vyžadujeme dodržování pravidel slušného chování a dbáme na morální profil budoucího pedagoga-občana – vytváříme prostředí, které podporuje sebedůvěru žáka a jeho samostatný rozvoj a ve kterém může každý zažít úspěch – vytváříme příležitosti k poznání historie a současnosti hudebního umění formou výkladu, multimediální projekce i při návštěvě kulturních akcí – prosazujeme a ukotvujeme tradiční hodnoty evropských kulturních tradic a učíme znát i respektovat zvyky a umění mimoevropských kultur – pomáháme zasazovat aktuální kulturní trendy do širších historických, filozofických a společenských souvislostí

ROČ. 1.

TÉMA 1. Hudební nauka

2. Zpěv a intonace

3. Dějiny hudby

VÝSTUP žák: – pracuje správně s notopisem, ovládá čtení i psaní not v houslovém a basovém klíči v různých hodnotách – dokáže rozlišit durové a mollové tóniny a stupnice podle jejich charakteru poslechem i v notách – překládá základní italské hudební názvosloví a využívá jej v praktických hudebních činnostech (hra na nástroj, zpěv) – rozlišuje základní tempové kategorie – metrum, rytmus a prakticky aplikuje základní i složitější rytmické útvary – rozlišuje základní tónické funkce – intonuje píseň v různých tóninách a dokáže prakticky transponovat do jiné tóniny – automaticky zvládá základní pěvecké techniky (správné držení těla, dýchání, dechová opora, správné tvoření tónu, a frázování) – dodržuje základní principy hlasové a sluchové hygieny – zpívá legato, staccato, používá dynamiku – ovládá zpěv písní různých druhů a žánrů jednohlasně, případně i dvojhlasně – s využitím různých zdrojů vytvoří periodizaci hudebních dějin – rozlišuje historická hudební období podle poslechu a znalostí charakteristických skladeb, osobností a událostí – vlastními slovy popíše typické rysy hudby jednotlivých období – provádí rozbor charakteristických hudebních forem jednotlivých historických období

UČIVO


– základní notopis – stupnice, tónina – základy harmonie – tempová, dynamická a přednesová označení – tempo, metrum, takt

– základní pěvecké dovednosti a návyky – hlasová a sluchová hygiena

– periodizace dějin hudby – rytmicko-melodický sloh, polymelodický sloh, harmonicko-melodický sloh, sónický sloh – hudba pravěká, starověká, středověká (románský sloh, gotika), renesance, baroka, klasicismu, romantismu, impresionismu a stylů 20. století

PT – Informatika a komunikační technologie PT – Člověk v demokratické společnosti Výtvarná výchova Dějepis Zeměpis


VÝTVARNÁ VÝCHOVA



Pojetí vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: – předmět Výtvarná výchova je součástí vzdělávací oblasti RVP pro PL - Estetického vzdělávání – rozvíjí tvořivost a estetické cítění žáků – vede žáky k poznání jednotlivých uměleckých druhů a žánrů, k celkovému přehledu o významných jevech výtvarného umění – učí žáky porozumět uměleckému dílu, rozvíjí jejich komunikativní dovednosti a kreativitu – rozvíjí smyslovou citlivost a uplatňuje subjektivitu a fantazii u výtvarných technik – přistupuje k uměleckému procesu v jeho celistvosti a chápe ho jako způsob poznání a komunikace – využívá přímého kontaktu s uměním formou návštěv muzeí, galerií a výstav a formou exkurzí Časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu: – výtvarná výchova je povinný vyučovací předmět v 1. ročníku Pedagogického lycea – třída je na výuku dělená, ve skupině je maximálně 16 žáků – výuka probíhá formou dvouhodinového bloku jednou týdně – výuka probíhá v odborné učebně výtvarné výchovy - ateliéru, v tzv. malé učebně výtvarné výchovy s audiovizuálním vybavením, v učebnách výpočetní techniky nebo mimo budovu školy (práce v plenéru, v Oblastní galerii – výtvarné dílny, exkurze) Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků: Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání – skupinové vyučování, samostatná individuální práce, kolektivní práce, krátkodobé projekty a dlouhodobé projekty.

Rozpracování klíčových kompetencí do předmětu VV: Kompetence k učení: – žáci při své tvorbě poznávají vlastní pokroky a při konečném výstupu si dokážou zpětně uvědomit problémy související s realizací výtvarného díla – žák samostatně vyhledává a zpracovává informace o kultuře a umění (s použitím obrazového materiálu, informačních technologií) – žák se aktivně podílí na kulturním dění ve svém okolí a získává o něm přehled – žák používá výtvarnou terminologii při interpretaci vlastního i cizího uměleckého díla, získané teoretické poznatky aplikuje na kulturu ve svém okolí Kompetence k řešení problémů: – žákům je předkládán dostatek námětů k samostatnému zpracování a řešení vlastního tvůrčího záměru – žák je schopen aplikovat zkušenosti z řešení výtvarného problému i v jiných oblastech života (při řešení věcných problémů) – žák je schopen spolupracovat při řešení problému s jinými lidmi Komunikativní kompetence: – při práci ve skupině dokáže žák vyjádřit svůj názor, vhodnou formou ho obhájit a tolerovat názor druhých – žák využívá výtvarné prostředky ke komunikaci (sdílení emočních i věcných obsahů) a chápe komunikační rovinu výtvarného díla – žák je schopen reflexe díla vlastního i cizího, při komunikaci využívá výtvarnou terminologii Personální a sociální kompetence: – žák se učí respektovat pravidla při práci v týmu, dodržovat je a svou pracovní činností kladně ovlivňovat kvalitu práce – žáci se učí objektivním přístupem zhodnotit svoji práci i práci ostatních, učí se chápat a oceňovat odlišné kvality svých spolužáků – žák získá sebedůvěru, je samostatný při rozhodování a řešení výtvarných problémů – žák si je vědom relaxačního potenciálu výtvarné tvorby a umí ho využívat Občanské kompetence a kulturní povědomí: – žák je schopen jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu (výstava, propagace školy) – žáci prezentují výsledky své práce, výsledky krátkodobých i dlouhodobých projektů Rozpracování odborných kompetencí do předmětu VV: – žák dodržuje zásady a předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při výtvarné tvorbě – žák nakládá s materiály, odpady, vodou ekonomicky a s ohledem na životní prostředí

ROČ. 1.

TÉMA 1. Základy teorie výtvarného umění a výtvarné kultury

2. Vlastní výtvarná tvorba

1. Plošná tvorba 1.1. Kresba

1.2. Malba

1.3. Grafika

1.4. Práce s materiálem 2. Prostorová tvorba 2.1. Modelování

VÝSTUP žák: – orientuje se v základní teorii výtvarného umění – správně užívá výtvarnou terminologii ve vztahu k DVU – rozlišuje základní výtvarné směry, druhy a žánry – zařadí typická výtvarná díla do slohového období a směru – sleduje aktuální události v oblasti výtvarného umění v Liberci – pracuje se škálou výtvarných postupů, technik a materiálů, využívá jejich výrazové možnosti – dokáže se projevit kreativním způsobem – dodržuje zásady bezpečnosti a hygieny při výtvarných činnostech, ekologicky nakládá s materiály a pomůckami – využívá základní výrazové prostředky kresby – linie, bod – využívá různých stop kresebných nástrojů a různých materiálů – vytváří jednoduché kompozice (uvědomuje si vztah prvků a formátu) – získá základní poznatky o barvě – správně užívá techniku malby, texturu, míchání, vrstvení barvy – hledá vhodné kompoziční řešení – vyjadřuje barvami emoce – vyzkouší si různé grafické techniky

– správně používá techniku papírové koláže – vhodně řeší kompozici – užívá různé materiály a nástroje u trojrozměrných prací – vytváří si správné pracovní návyky

UČIVO – výtvarné umění a jeho druhy – přehled dějin výtvarné kultury – analýza výtvarného díla – lidové umění a užitá tvorba – kultura bydlení a odívání – návštěvy výstav, animačních programů (OG Liberec, NG Praha)

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, POZNÁMKY – D, Z – PT OvDS (historický vývoj)

– PT ČŽP (základní principy šetrného přístupu k prostředí)

– výrazové prostředky kresby – linie, bod, šrafura – experimenty s různými výtvarnými prostředky a materiály, netradiční kresebné techniky

– M (geometrické tvary) – HV (rytmus) – PT OvDS (kreativita)

– barevný kruh, teorie barev, vlastnosti barev, míchání – malířské techniky

– F, CH (vlastnosti barev) – Bio (zrakové vnímání) – DV (sebevyjádření)

– úvod do grafiky – grafické experimenty – otisk, frotáž – grafické etudy – linoryt, suchá jehla, tisk z plochy – koláž – kombinované techniky – seznámení s keramikou

– PT ČŽP (využití odpadových materiálů) – D (pravěk) – F, Ch (vlastnosti hlíny, výpal, glazury)

2.2. Prostorové vytváření

– pochopí vícepohledovost v prostorové tvorbě – je schopen převést plošný motiv do trojrozměrného – vytváří si správné pracovní návyky – dokáže využít vlastnosti materiálů

– prostorové hry s papírem a jiným materiálem

3. Akční a prožitková tvorba

– seznámí se se skupinou, prezentuje sám sebe ve skupině – dokáže využít smyslové vnímání k rozvíjení výtvarné citlivosti

– výtvarné seznamovací aktivity – výtvarné smyslové hry

– PT OvDS (rozvoj komunikace a kooperace – práce ve dvojicích, skupinách) – F (světlo a stín) – PT ČŽP (využití odpadových materiálů) – DV (rozvoj schopností poznávání, sebepoznání, vytváření pozitivního sebepojetí)


DRAMATICKÁ VÝCHOVA 78-42-M/03 Pedagogické lyceum ŠVP Pedagogického lycea Liberec Jeronýmova 425/27 denní 4 roky 2 (2+0+0+0) od 1. 9. 2012 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu: Výuka dramatické výchovy v prvním ročníku poskytuje studentům základní vhled do předmětu, jenž je zaměřen na rozvoj osobnosti a je předmětem syntetizujícím. Účastník procesu dramatické výchovy je současně tvůrcem i nástrojem tvorby, jeho osobnost se rozvíjí po stránce estetické i etické. Základem výuky a prostředkem výchovy jsou tvořivé činnosti dramatické (pohybové, mluvní), přednesové, slovesné a hra s předmětem (loutkou). Předmět rozvíjí dramatickou múzičnost, tj. schopnost vnímat a tvořivě zobrazit v čase lidské chování a jednání. Dramatická výchova je významným nástrojem rozvoje některých složek sociability žáků (schopnost kolektivně cítit, řešit obtížné sociální situace apod.) a rovněž nástrojem rozvoje uměleckých vloh k divadelní a slovesné činnosti. Dramatická výchova svým obsahem patří mezi esteticko-výchovné předměty vedle výchovy výtvarné, hudební a literární. Zahrnuje spontánní nebo improvizované jednání, různě strukturované hry a cvičení. Je založena na lidské schopnosti hrát, jednat "jako" – tzn. být sám sebou v uměle navozených situacích a okolnostech nebo v nich být někým nebo něčím jiným. Díky této schopnosti mohou žáci prozkoumávat, jak se chovají lidé za určitých okolností, dnes nebo jindy, v různých společnostech. Prostřednictvím obrazotvornosti může být zkoumání zakoušeno a sdíleno, jako by bylo reálné. Postupy a metody dramatické výchovy směřují ve svých důsledcích k výchově osobnosti, která je schopna orientovat se sama v sobě i v okolním světě, a zejména v mezilidských vztazích, je si vědoma své hodnoty a je schopna se dále rozvíjet. Předmět vybavuje žáky potřebnými dovednostmi pro přirozený, kultivovaný, tvořivý výraz. Výuka a výchova metodou dramatické výchovy rozvíjí u žáků předpoklady pro uplatnění v učitelství i pro uplatnění v širokých oblastech sociálně zaměřených povoláních, u nichž úspěch závisí na vysoké míře empatie a specifických komunikačních dovednostech. Průpravné technické předměty (pohyb, mluva) ovlivňují připravenost žáků pro pedagogické povolání, které mimo jiné vyžaduje pohotové a pro posluchače srozumitelné vyjadřování Vzdělávacím cílem předmětu, jehož výuka je připravovávaná jak z hledisek potřeb společnosti a přípravy žáků na budoucí povolání, tak i z hledisek vývojově psychologických i odborných, je harmonický rozvoj osobnosti člověka, – rozvoj jeho tvořivého a odpovědného přístupu k životu, – rozvoj jeho schopnosti osobitého a kultivovaného projevu v pedagogické práci, a to nejen v daném oboru dramatické výchovy, – rozvoj jeho poučenosti o specifice oboru a z toho plynoucího zájmu aktivně uplatnit nabyté vědomosti a znalosti ve své profesi a v kulturním životě společnosti.

Mezipředmětové vztahy a průřezová témata v DV: – předmět rozvíjí průřezové téma Občan v demokratické společnosti (osobnost a její rozvoj, komunikace, řešení konfliktů, historický vývoj, vztahy, postavení jednotlivce ve společnosti, masová média – rozvoj mediální gramotnosti s estetickým aspektem, etika a estetika), průřezové téma Člověk a životní prostředí (estetický rozměr vztahu k přírodě a životnímu prostředí člověka), – vhodně doplňuje a obohacuje teoretické poznatky, které žák získá v ostatních předmětech, jako např. Český jazyk a literatura, Psychologie, Pedagogika Dějepis, Základy společenských věd, Hudební výchova, Výtvarná výchova. Časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu: Dramatická výchova je povinný vyučovací předmět v1.ročníku Pedagogického lycea. Výuka probíhá formou práce v s dělenou třídou v dvouhodinovém bloku jednou týdně. Výuka probíhá v sále s mobilním kobercem v Domečku nebo i mimo prostory školy (práce v plenéru). Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků: Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání – skupinové vyučování, samostatná individuální práce. Klíčové kompetence v předmětu DV: V rámci předmětu dramatická výchova žák získává základní klíčové kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, komunikativní kompetence, personální a sociální kompetence, občanské kompetence a kulturní povědomí, kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám, kompetence využívat umělecké texty a pracovat s nimi s využitím získaných dovedností jako s prostředkem pro rozvoj komunikativních, poznávacích a kreativních schopností dětí, kompetence orientovat se v divadelním a filmovém umění a práci s ním, kompetence aplikovat metody dramatické výchovy do pedagogického působení, používat je k rozvoji osobnosti dětí V rámci předmětu žák získává tyto odborné kompetence|: 1. Připravovat, realizovat a evaluovat výchovně vzdělávací a zájmové činnosti zaměřené na dramatickou výchovu a vzdělávání dětí. Ovládat základní dramatické, přednesové, mluvní, čtenářské, pohybové činnosti a při své práci využívat vlastních dispozic (a dále rozvíjet) v těchto oblastech. Rozvíjet všestranně osobnost dítěte, respektovat jeho individualitu, podporovat jeho samostatnost, tvořivost a kladné sebepojetí a pomáhat utvářet jeho otevřený vztah k okolnímu světu. 2. Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při dramaticko-výchovných činnostech.

ROČ. 1.

TÉMA 1. DRAMATIKA

2. SLOVESNOST

3. POHYB

4. HRA S REKVIZITOU, S PŘEDMĚTEM

VÝSTUP žák:

UČIVO

– rozvíjí smyslové vnímání – rozšiřuje schopnost vciťování – osvojuje soustředění pozornosti – osvojuje pozornost k sobě i ostatním – osvojuje schopnost výpovědi o vlastních zážitcích – rozšiřuje slovní zásobu a mluvní pohotovost – rozvíjí a osvojuje schopnost neotřelého, plastického, přirozeného, autentického osobitého a kultivovaného mluvního projevu


– hry a cvičení na rozvoj smyslového vnímání, na soustředění, na cvičení pozornosti, na schopnost vciťování – hry a cvičení na budování přátelského klimatu ve skupině, na porozumění sobě, ostatním i vzájemné – hry se slovy – hry na slovní pohotovost – asociační slovní hry – rozvíjení smyslu pro významové a citové rozdíly výrazů a spojení; podtexty – autorské psaní – osvojuje schopnost aktivně se účastnit společ- – pohybové hry né hry a reagovat na partnera – partnerské – pantomimické hry a cvičení a prostorové cítění – osvojuje si schopnost v jednoduché pohybové etudě zvládnout jednoduchý dramatický děj, tj. uvědomit si svou roli v příběhu – učí se umět se přizpůsobit svou rolí daným okolnostem i změně okolností – osvojuje si schopnost pozornosti k sobě i ostatním, schopnost pravdivého, uvolněného a soustředěné-ho vyjádření a projevu své osobnosti

Získané dovednosti porovnává se znalostmi pedagogiky a psychologie, českého jazyka a literatury, výtvarné a hudební výchovy a integruje je i do odborné pedagogické praxe.

– zbavuje se zábran a ostychu, osvojuje si schopnost hry s předmětem, rozvíjí fantazii a osvojuje si schopnost hry „jako by“ – postupně zvládá hru s předmětem jako s partnerem a schopnost vyjádřit vztah k němu – rozvíjí schopnost krátkého pointovaného sdělení – kultivuje a rozšiřuje své vyjadřovací možnosti


– hry s rekvizitou (reálnou, zástupnou, imaginární) – hry s předměty na podporu rozvoje fantazie a představivosti, schopnosti vcítit se do předmětu – cvičení na schopnost jednat prostřednictvím předmětu, na schopnost jednat s předmětem jako s partnerem



5. MLUVA A HLASOVÁ HYGIENA

– procvičuje, osvojuje a postupně zvládá a přirozeně používá základní složky hlasové hygieny a hlasového projevu – kultivuje svůj mluvní projev po stránce technické a výrazové tak, aby technika a výraz byly v rovnováze

6. INTERPRETACE UMĚLECKÉHO TEXTU (PŘEDNES, PŘEDČÍTÁNÍ)

– osvojuje a používá prostředky slovní i mimoslovní komunikace v souladu se sdělením – osvojuje a používá techniku čtení textu s porozuměním pro jeho žánr a smysl jeho sdělení – osvojuje prostředky interpretace uměleckého textu (při přednesu i předčítání) s porozuměním pro text i s osobitým vlastním přirozeným sdělením

(loutkou) – procvičování správného, aktivně uvolněného držení těla – procvičování techniky dechu (aktivizace bránice) – rozeznívání rezonančních opor – artikulační cvičení – měkký hlasový začátek – rytmické cítění, rytmická paměť – melodické cítění řeči, intonace v souladu se zásadami českého jazyka – komunikativní dovednosti – osobitost a adresnost sdělení, slovní i mimoslovní vyjadřovací prostředky – cvičení na vyjadřování podtextu a jeho změny při změně okolností – procvičování techniky čtení s porozuměním a sdělením – přirozená intonace a melodie, logické členění textu, významové celky, významová pauza, technika a výraz – hledání a výběr takového textu pro přednes a předčítání, ke kterému má žák osobní vztah, aby ho mohl interpretovat jako své osobní aktuální sdělení




HUDEBNÍ VÝCHOVA – SPECIALIZACE



Pojetí vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení, časové a organizační vymezení: Předmět hudební výchova – specializace vychází z předpokladu hudebního nadání žáků, které se zde dále rozvíjí, má připravit žáky ke studiu hudební výchovy na vysoké škole s pedagogickým zaměřením, případně k jiným formám uměleckého vzdělávání. Předmět se vyučuje ve druhém ročníku 3 hodiny týdně, ve třetím a čtvrtém ročníku 4 hodiny týdně při maximálním počtu 15 studentů. Hudební výchova – specializace navazuje na hudební nadání žáků, prohlubuje znalosti, upevňuje získané vědomosti a propojuje souvislosti s dalšími vědními obory (výtvarná výchova, dějepis, zeměpis, literatura, tělesná výchova). Výuka hudební výchovy probíhá ve dvou specializovaných učebnách. Výchovné a vzdělávací strategie: Hudební výchova – specializace přináší umělecké a estetické osvojování a vnímání světa. Výuka probíhá v kombinaci receptivních aktivit a tvořivých činností – instrumentálních, vokálních, hudebně pohybových a poslechových. Dochází při ní k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti, vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k okolnímu světu. Hudební výchova – specializace vede k rozvoji celkové hudebnosti žáka, směřuje k utváření jeho hudebního profilu s ohledem na kulturní hodnoty a tradice. Vzdělávání v oboru hudební výchova směřuje k porozumění hudby jako důležitého prostředku lidské komunikace. Žák získává aktivní formou orientaci v širokém spektru hudebních stylů a žánrů minulosti a současnosti, učí se chápat různorodé hudební kultury různých národů a národností. Výuka rovněž klade důraz na rozvoj komunikace s využitím specifických možností hudebního jazyka, rozvoj emocionální stránky osobnosti a tím dává předpoklad pro hudebně pedagogickou činnost v předškolních a mimoškolních zařízeních. Nedílnou součástí výchovných strategií, které se realizují v rámci předmětu hudební výchovy, jsou i návštěvy přednášek, výstav, koncertů, divadelních představení či exkurzí s hudební tematikou. Formy a metody práce se podřizují charakteru učiva a cíli vzdělávaní – od frontální výuky, skupinové práce, samostatné individuální práce k náročnějším projektům jako jsou kolektivní či sólové výstupy a prezentace na veřejnosti.

Kompetence k učení: – formujeme estetické vnímání a názory žáků – vedeme žáky k vyhledávání, třídění a porovnávání informací, vedeme je k využívání různých zdrojů (nejen z internetu, ale i knih, odborných časopisů, rozhlasu, televize, CD, DVD…) – vedeme žáky k nalézání souvislostí mezi získanými poznatky a využitím v praxi – hledáme vztahy mezi hudební výchovou a poznatky z jiných vědních oborů – vedeme žáky k osvojení odborné terminologie, kterou uplatňují při výuce, v projektovém vyučování, v seminárních či ročníkových pracích, v referátech – podporujeme žáky v používání výpočetní techniky při přípravě a prezentaci referátu, vyhledávání hudebních zdrojů a v práci v hudebních programech – zapojujeme žáky do soutěží nebo veřejných prezentací Kompetence k řešení problémů: – předkládáme žákům dostatek námětů k samostatnému zpracování a řešení problému a vedeme žáky ke správnému postupu jejich vyřešení – umožňujeme žákům diskutovat nad hudebními díly, ujasňovat si tak své představy, myšlenky a řešit sporné názory na problematiku – hledáme paralely v dílech a osudech umělců k dnešní době – podněcujeme žáky zadáváním úkolů k rozvíjení kreativity, fantazie a originality – vedeme žáky k zodpovědnosti za průběh práce i konečný výsledek při týmové a individuální práci Kompetence komunikativní: – vytváříme situace, při kterých mohou žáci navzájem spolupracovat a respektovat se navzájem, vyžadujeme respektování pravidel při práci v týmu – formou diskuze vedeme žáky k tomu, aby byli schopni srozumitelně a jasně vyjádřit svůj názor opřený o konkrétní argumenty a odborné pojmy z oblasti hudební teorie – klademe důraz na rozvoj komunikace s využitím specifických možností hudebního jazyka a nonverbální komunikace (hudební dramatizací, gestikulací, mimikou, pohybem) Kompetence sociální a personální: – ve výuce navozujeme situace vedoucí k uvědomění si vlastního přínosu a respektování osobnosti druhého, k tomu využíváme vícehlasý zpěv, nástrojovou souhru a hudebně pohybové činnosti – rozvíjíme u žáků schopnost slovního sebehodnocení a hodnocení práce i chování druhých – seznamujeme žáky se společenskou etiketou a respektování pravidel např. při návštěvě divadelního představení, na výstavě, exkurzi a komponovaných pořadech pro školu Kompetence občanské: – vyžadujeme dodržování pravidel slušného chování a dbáme na morální profil budoucího pedagoga-občana – vytváříme prostředí, které podporuje sebedůvěru žáka a jeho samostatný rozvoj a ve kterém muže každý zažít úspěch – vytváříme příležitosti k poznání historie a současnosti hudebního umění formou výkladu, multimediální projekce i při návštěvě kulturních akcí – prosazujeme a ukotvujeme tradiční hodnoty evropských kulturních tradic a učíme znát i respektovat zvyky a umění mimoevropských kultur

ROČ. 2.

TÉMA

VÝSTUP žák:

1. Dějiny hudby

– chápe význam hudby v pro život člověka – vnímá souvislosti a rozdíly hudebního vyjadřování v různých světových kulturách – dokáže analyzovat základní hudební díla a v nich použité hudební prostředky

2. Hudební nauka

– bezpečně umí číst hudební písmo a značky – chápe tóninové a výškové souvislosti hudebního materiálu – umí vytvořit kadence ve všech polohách v durových tóninách – ovládá transpozici do jiné tóniny i basového klíče – reprodukuje rytmický zápis

3. Vokální činnosti

– dokáže interpretovat melodii dle notového zápisu – dokáže interpretovat jednoduchý druhý hlas – má vytvořeny základní pěvecké návyky – zpěv s dechovou oporou, hlavový tón, vyrovnané vokály, frázování, dynamika, artikulace – dokáže interpretovat jednoduchý doprovod na rytmické i melodické nástroje, včetně jednoduchého doprovodu klavírního – při hře na klavír se bezpečně orientuje na klaviatuře, hraje z not v houslovém i basovém klíči, uplatňuje správný úhoz dle charakteru skladby – ovládá techniku hry na Orffův instrumentář, samostatně vytváří rytmický, melodický i harmonický doprovod k říkadlům a písním pro děti – samostatně diriguje základní takty (2/4, 3/4 , 4/4)

4. Instrumentální činnosti

UČIVO


– hudba přírodních národů, etnických kultur a vzdálených civilizací – hudba pravěku a starověku – antika – vznik křesťanství, středověk – gotika v Evropě a v Čechách – raný vícehlas v Evropě a v Čechách renesance – notopis a noty v houslovém a basovém klíči – stavba durové stupnice, kvartový a kvintový kruh – intervaly základní a odvozené takty jednoduché (2/4, 3/4) a složené – základní harmonické funkce T, S, D – základní i složitější rytmické útvary (triola osminová, triola čtvrťová, dvojitá tečka) – stavba hlasového ústrojí – hlasová hygiena, choroby a poruchy – dětské písně v taktu 2/4, 3/4 a C – lidová i umělá píseň

– VMEGS – tolerance k etnickému hudebnímu vyjádření (D, Z, VV)

– nástroje Orffova instrumentáře – klaviatura – základní klavírní přednesová literatura – vytváření jednoduchých rytmických a melodických doprovodů – základní taktovací schémata

– rozvoj jemné i hrubé motoriky (TV)

– OSV utváření systému logických souvislostí (M)

– OSV – sebehodnocení, formování osobnosti na základně vlastního mluvního projevu – utváření vztahu k historickým kulturním hodnotám (Čjl,D)

5. Pohybové činnosti

6. Poslechové činnosti

3.

1. Dějiny hudby

2. Hudební nauka


– ovládá taneční kroky společenských, popř. lidových tanců (valčík, mazurka, polonéza, polka) – prohlubuje schopnost improvizace námětů lidových tanců a dětských pohybových her – rozpoznává hudební díla dle základních a charakteristických prostředků, dokáže je analyzovat – zvládá interpretovat emocionální náboj skladby – chápe souvislosti změn společenského a uměleckého myšlení – chápe a váží si hudební tvorby českých skladatelů a sběratelů pro utváření svébytné národní kultury – rozeznává jednotlivé hudební formy (opera, koncert, symfonie, smyčcový kvartet, symfonická báseň, programní předehra) – umí vytvořit kadence ve všech polohách v mollových tóninách – zná a umí využívat vedlejší tónické funkce – rozumí modulacím – orientuje se v partituře – dokáže vytvořit jednoduchou partituru lidové písně, kde rozepíše doprovod melodických i rytmických nástrojů – orientuje se v instrumentaci, dokáže poznat a pojmenovat základní skupiny hudebních nástrojů – dokáže rytmizovat složený takt – dokáže interpretovat melodii dle notového zápisu v durových i mollových tóninách – dokáže interpretovat druhý a třetí hlas – má vytvořeny základní pěvecké návyky – zpěv s dechovou oporou, hlavový tón, – vyrovnané vokály, frázování, dynamika, artikulace

– polka, valčík, mazurka, polonéza – etnické tance

– pohybová koordinace (TV) – sdělení prožitku a emoce (Psy)

– nejstarší dochovaná díla – dobové nástroje – malá hudební forma

– OSV – rozvoj schopností – trénink soustředění a schopnosti analýzy (Psy)

– hudba období baroka – hudba období klasicismu – hudba období romantismu a novoromantismu – hudba období impresionismu

– OSV – utváření vztahu k historickým kulturním hodnotám (Čjl, D)

– mollové tóniny stejnojmenné i paralelní s durovými – vedlejší tónické funkce – modulace – partitura – organologie – složený takt

– lidová i umělá píseň v historickém kontextu

4. Instrumentální činnosti



4.

– dokáže interpretovat jednoduchý doprovod na rytmické i melodické nástroje (flétna, housle, xylofon), včetně doprovodu klavírního, kytarového – při hře na klavír se bezpečně hraje z not v houslovém i basovém klíči – interpretuje vybrané skladby technicky správně, s vhodným výrazem a využitím pedálu – ovládá techniku hry na Orffův instrumentář, samostatně vytváří rytmický, melodický i harmonický doprovod k říkadlům a písním pro děti – samostatně diriguje i složené takty – ovládá taneční kroky společenských, popř. lidových tanců – prohlubuje schopnost improvizace námětů lidových tanců a dětských pohybových her – rozpoznává hudební díla dle základních a charakteristických prostředků, dokáže je analyzovat

1. Dějiny hudby

chápe odraz společenských změn v kulturních potřebách člověka 20. a 21. století – rozeznává jednotlivé žánry v hudební tvorbě artificiální i nonartificiální – vytváří si a umí obhájit vlastní osobní názor na tvorbu skladatelů 20. stol. a soudobou hudbu

2. Hudební nauka

– orientuje se v chromatických tónech a stupnicích – ovládá intervaly včetně enharmonické záměny – vytváří kadence v durových i mollových tóninách ve čtyřhlasé harmonii – rozpozná a využívá melodických tónů, střídavého a průchodného basu – analyzuje akord, včetně alterovaných – dokáže interpretovat melodii dle notového zápisu v durových i mollových tóninách, – včetně chromatických stupňů


– partitura – taktovací schémata základních i složených taktů – doprovod lidových písní v dur i moll (kytara, klavír)

– folklor – společenské tance – stylizované tance – hudebně-dramatické vyjádření – opera, opereta, melodram – hudebně-dramatické formy – velká a malá sonátová forma – programní hudba – hudba období 20. století – soudobá hudba – artificiální i nonartificiální hudba

– chromatika – čtyřhlasá harmonie v kadenci

– lidová i umělá píseň v historickém kontextu (arti i nonarti)

– dokáže interpretovat druhý a třetí hlas, k doprovodu vytváří hlas první 4. Instrumentální činnosti



– vytvoří si portfolio písní různých druhů a žánrů (dětské, lidové, umělé, folkové) a pohybových her, které rozšiřuje při hudebních činnostech – dokáže sestavit pásmo písní, básní, říkadel, vytvoří k nim jednoduchou partituru, kterou dokáže zahrát i zadirigovat – ovládá jednoduchý SW pro vytváření notového zápisu – ovládá taneční kroky společenských, popř. lidových tanců – prohlubuje schopnost improvizace námětů lidových tanců a dětských pohybových her – rozpoznává hudební díla dle základních a charakteristických prostředků, dokáže je analyzovat ve všech obdobích – dokáže se orientovat v hudebním průmyslu a vytváří si vlastní kultivovaný názor

– partitura, party – dirigování – doprovod lidových písní v dur i moll (kytara, klavír) – základní sazby v programu psaní not (Sibelius)

– folklor – společenské tance – hudebně-dramatické vyjádření – taneční styly 20. st. – artificiální a nonartificiální ukázky hudební kritika


VÝTVARNÁ VÝCHOVA – SPECIALIZACE



Pojetí vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: – předmět Výtvarná výchova - specializace je součástí vzdělávací oblasti RVP pro PL – Odborné vzdělávání – předmět je součástí estetického vzdělávání a svým obsahem navazuje na předmět Výtvarná výchova 1. ročníku – předmět je zaměřen na přípravu k maturitní zkoušce z výtvarné výchovy a vlastní výtvarná tvorba je zaměřena na přípravu k praktické maturitní zkoušce z VV – předmět připravuje žáky na další studium na vysoké škole, a to především ke studiu výtvarné výchovy jako učitelské disciplíny – vede žáky k poznání jednotlivých uměleckých druhů a žánrů, k celkovému přehledu o významných jevech výtvarného umění – rozvíjí tvořivost, estetické cítění žáků, především respektuje jejich individualitu a osobité výtvarné vyjádření – rozvíjí smyslovou citlivost a uplatňuje subjektivitu a fantazii u výtvarných technik – učí žáky porozumět uměleckému dílu, rozvíjí jejich komunikativní dovednosti a kreativitu – využívá přímého kontaktu s uměním formou návštěv muzeí, galerií a výstav a formou exkurzí Časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu: – předmět Výtvarná výchova – specializace je jednou z povinně volitelných specializací od 2. ročníku studia – ve druhém ročníku se vyučuje 3 hodiny týdně, ve třetím a čtvrtém ročníku 4 hodiny týdně při maximálním počtu 16 studentů – výuka probíhá v odborné učebně výtvarné výchovy – ateliéru, v odborných učebnách dějepisu, zeměpisu, v učebnách s audiovizuálním vybavením, v učebnách výpočetní techniky nebo mimo budovu školy (práce v plenéru, v Oblastní galerii – výtvarné dílny, exkurze) – ve 3. ročníku je zařazen týdenní Kurz kresby a malby v plenéru Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků: Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání – skupinové vyučování, samostatná individuální práce, kolektivní práce, krátkodobé projekty a dlouhodobé projekty.

Klíčové kompetence v předmětu VV specializace: Kompetence k učení: – žáci při své tvorbě poznávají vlastní pokroky a při konečném výstupu si dokážou zpětně uvědomit problémy související s realizací výtvarného díla – žák samostatně vyhledává a zpracovává informace o kultuře a umění (s použitím obrazového materiálu, informačních technologií) – žák se aktivně podílí na kulturním dění ve svém okolí a získává o něm přehled – žák používá výtvarnou terminologii při interpretaci vlastního i cizího uměleckého díla, získané teoretické poznatky aplikuje na kulturu ve svém okolí Kompetence k řešení problémů: – žákům je předkládán dostatek námětů k samostatnému zpracování a řešení vlastního tvůrčího záměru – žák je schopen aplikovat zkušenosti z řešení výtvarného problému i v jiných oblastech života (při řešení věcných problémů) – žák je schopen spolupracovat při řešení problému s jinými lidmi Komunikativní kompetence: – při práci ve skupině dokáže žák vyjádřit svůj názor, vhodnou formou ho obhájit a tolerovat názor druhých – žák využívá výtvarné prostředky ke komunikaci (sdílení emočních i věcných obsahů) a chápe komunikační rovinu výtvarného díla – žák je schopen reflexe díla vlastního i cizího, při komunikaci využívá výtvarnou terminologii Personální a sociální kompetence: – žák se učí respektovat pravidla při práci v týmu, dodržovat je a svou pracovní činností kladně ovlivňovat kvalitu práce – žáci se učí objektivním přístupem zhodnotit svoji práci i práci ostatních, učí se chápat a oceňovat odlišné kvality svých spolužáků – žák získá sebedůvěru, je samostatný při rozhodování a řešení výtvarných problémů – žák si je vědom relaxačního potenciálu výtvarné tvorby a umí ho využívat Občanské kompetence a kulturní povědomí: – žák je schopen jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu (výstava, propagace školy) – žáci prezentují výsledky své práce, výsledky krátkodobých i dlouhodobých projektů – žák uplatňuje při výtvarné tvorbě zásady péče o životné prostředí Odborné kompetence v předmětu VV specializace: – žák dodržuje zásady a předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při výtvarné tvorbě – žák nakládá s materiály, odpady, vodou ekonomicky a s ohledem na životní prostředí

ROČ. 2.

TÉMA

VÝSTUP žák:

1. Teorie výtvarného umění a estetiky

– ovládá základní terminologii z teorie výtvarného umění a estetiky

2. Dějiny výtvarného umění a kultury

– orientuje se ve výtvarné kultuře pravěku, starověku a středověku – správně užívá výtvarnou terminologii ve vztahu k DVU – převádí teoretické poznatky do své vlastní tvorby – zná významné představitele a jejich typické dílo – pracuje se škálou výtvarných postupů, technik a materiálů, využívá jejich výrazové možnosti k výpovědi o svém vnitřním světě; dokáže se projevit kreativním způsobem – s výtvarnými pomůckami i prostředky pracuje šetrně, ekologicky a dodržuje zásady bezpečnosti a hygieny – využívá výrazové prostředky kresby pro vyjádření tvaru a proporcí – používá šrafuru k vyjádření objemu – řeší složitější kompozice – seznámí se s lineární perspektivou – samostatně řeší výtvarné zadání, využívá široké škály materiálů, nástrojů a technik

3. Výtvarná tvorba a praktické činnosti


1.2. Malba

1.3. Grafika

– zvládá náročnější práci s barvou – složitější míchání, valéry, kontrasty – rozliší lazurní a krycí nanášení barev a umí je použít – řeší barevnou kompozici – chápe grafické zjednodušení, stylizaci – seznámí se s dalšími grafickými technikami

UČIVO – nauka o kresbě, malbě, barvě a grafice – základy lineární perspektivy – nauka o kompozici – Umění pravěku – Umění starověkých civilizací – Egypt, Indie, Čína, Mezopotámie, Starověké Řecko, Řím – umění raného středověku, románské umění – analýza uměleckého díla


– D, Z – PT OvDS (společnost, kultura, náboženství)


– kresba podle skutečnosti (předměty, přírodniny) – kombinované kresebné techniky – možnosti využití písma v obraze

– M (prostorové vztahy)

– techniky malby – vztahy mezi barvami

– F, CH (vlastnosti barev) – Bio (zrakové vnímání)

– tisk z plochy, kombinované techniky – dekorativní řešení plochy

3.

1.4. Práce s materiálem

– seznamuje s různým využitím papíru ve výtvarné tvorbě

2. Prostorová tvorba 2.1. Modelování

– dokáže zpracovat jednoduchý námět do reliéfní podoby

2.2. Prostorové vytváření

– práce s papírem, kombinované techniky – kompozice v ploše – reliéf – dekor, jednoduchá stylizace

– PT ČŽP (využití odpadových materiálů)

– osvojí si techniku prostorové práce s papírem

– prostorové práce s papírem a jinými materiály a jejich vzájemná kombinace

– PT ČŽP (využití odpadových materiálů – recyklace papíru)


– dokáže využít smyslové vnímání ve výtvarné tvorbě

– výtvarné hry na smyslové vnímání

– PT ČŽP (kontakt s přírodou, smyslové vnímání přírody)

4. Seznamování s uměním v praxi

– aktivně se podílí na programu exkurzí – samostatně vyhledává informace o dané tématice, autorovi – je schopen vyjádřit vlastní prožitky z exkurze – zhodnotí význam daného autora i díla pro dobu, v níž tvořil, pro příslušný umělecký směr i pro další generace – ovládá základní terminologii z teorie výtvarného umění a estetiky

– návštěvy výstav, animačních programů Oblastní galerie v Liberci, NG v Praze (nejen v návaznosti na DVK)

–orientuje se ve výtvarné kultuře vrcholného středověku a novověku do poloviny 19. stol. – správně užívá výtvarnou terminologii ve vztahu k DVU – převádí teoretické poznatky do své vlastní tvorby – zná významné představitele a jejich typické dílo – pracuje se škálou výtvarných postupů, technik a materiálů, využívá jejich výrazové možnosti k výpovědi o svém vnitřním světě; dokáže se projevit kreativním způsobem s výtvarnými pomůckami i prostředky pracuje šetrně, ekologicky a dodržuje zásady bezpečnosti a hygieny – samostatně kombinuje kresebné nástroje, materiály a techniky – lineárně vyjadřuje abstraktní představy

– umění gotiky, renesance, baroko, klasicismus, romantismus, historismus a realismus, Generace Národního divadla – analýza uměleckého díla

1. Teorie výtvarného umění a estetiky 2. Dějiny výtvarného umění a kultury



– D (starověk, středověk)

– nauka o písmu – základy zobrazení figury – D, Z – PT OvDS (společnost, kultura, náboženství)


– kresba podle skutečnosti a z představy

1.2. Malba

– využívá barvu jako komunikační prostředek – seznamuje se s použitím barvy k budování objemu a prostoru – zvládá kombinované malířské techniky

1.3. Grafika

– zvládá techniku linorytu, tisku z hloubky (suchá jehla) – používá písmo jako výtvarný znak s využitím stylizace – správně konstruuje písmo – zvládá techniku asambláže a akumulace – řeší kompozici i prostorové vztahy

1.4. Práce s materiálem 2. Prostorová tvorba 2.1. Modelování 2.2. Prostorové vytváření 4. Seznamování s uměním v praxi

5. Kurz kresby a malby v plenéru

– dokáže zpracovat složitější námět do reliéfní podoby – zvládá techniku výstavby nádob a tvarů – osvojí si techniku práce ze sádry – samostatně kombinuje již osvojené materiály pro prostorové vyjádření – aktivně se podílí na programu exkurzí – samostatně vyhledává informace o dané tématice, autorovi – je schopen vyjádřit vlastní prožitky z exkurze – zhodnotí význam daného autora i díla pro dobu, v níž tvořil, pro příslušný umělecký směr i pro další generace – kresebně a malířsky zachycuje rostlinné a krajinné detaily a akcenty – řeší tvarové, kompoziční a barevné uspořádání obrazu – aktivně provádí ozvláštnění přírody bez destruktivních zásahů, experimentuje s přírodními prvky a světlem (land-art) – respektuje přírodní charakter místa, paměť krajiny a citlivě je dotváří – vyjadřuje své pocity prostřednictvím akční tvorby (body-art) – realizuje v týmu složitější a dlouhodobější

– kombinované malířské techniky – vyjádření prostoru v malbě – malba v plenéru – malba podle skutečnosti a z představy – tisk z výšky, z hloubky – využití písma a grafického designu

– Bio (zrakové vnímání) – PT OvDS (rozvoj komunikace a kooperace – práce ve dvojicích, skupinách) – F, M, (perspektiva)

– asambláž – hra s tvary, předměty, prostorem

– PT ČŽP (využití odpadový materiálů)

– další keramické postupy – práce se sádrou – masky, loutky, postava

– PT OvDS (rozvoj komunikace a kooperace – práce ve dvojicích, skupinách)

– návštěvy výstav, animačních programů Oblastní galerie v Liberci, NG v Praze v návaznosti na DVK

– praktické kompoziční, tvarové a perspektivní etudy v kresbě a malbě krajiny – akční tvorba – land-art, instalace, body-art – artefiletika – práce s fotografií

– PT ČŽP (kontakt s přírodou, smyslové vnímání přírody, respekt k přírodě) – DV + HV – ICT

výtvarné úkoly a projekty 4.

1. Teorie výtvarného umění a estetiky

– ovládá základní terminologii z teorie výtvarného umění a estetiky

2. Dějiny výtvarného umění a kultury

– orientuje se ve výtvarné kultuře 19. st. a 20. st. po současnost – správně užívá výtvarnou terminologii ve vztahu k DVU – převádí teoretické poznatky do své vlastní tvorby – zařadí typická díla do příslušných historických období – zná významné představitele a jejich typické dílo – pracuje se škálou výtvarných postupů, technik a materiálů, využívá jejich výrazové možnosti k výpovědi o svém vnitřním světě; s výtvarnými pomůckami i prostředky pracuje šetrně, ekologicky a dodržuje zásady bezpečnosti a hygieny – aktivně, samostatně a kreativně řeší výtvarný problém, námět od návrhu po vlastní realizaci ve zvolené technice a materiálu – realizuje v týmu složitější a dlouhodobější výtvarné úkoly a projekty – je schopen prezentovat a obhájit vlastní výtvarnou tvorbu na veřejnosti – vyjadřuje kresebnými prostředky objem, tvar, proporce a prostor – řeší složité kompozice – využívá perspektivu ve vlastní tvorbě – samostatně kombinuje kresebné nástroje, materiály a techniky



– prostorová a objektová tvorba, akční umění – arteterapie, artefiletika, relaxace ve výtvarné výchově – Moderní umělecké směry – impresionismus, postimpresionismus, secese, umělecké směry 20. století – architektura 20. století – současné umění a umělec – analýza uměleckého díla

– samostatné řešení dlouhodobějšího výtvarného problému s postupnou realizací od návrhu po adjustaci výtvarného artefaktu – digitální prezentace výtvarné práce

– kresba podle skutečnosti a představy – abstrakce

– D, Z – PT OvDS (společnost, kultura, náboženství, poznávání cizích kultur)

– ICT

1.2. Malba

1.3. Grafika

1.4. Práce s materiálem 2. Prostorová tvorba


4. Seznamování s uměním v praxi

– používá barvu k budování prostoru a objemu – používá malbu k vyjádření pocitů a představ – samostatně kombinuje malířské a jiné techniky – správně užívá různé techniky malby – samostatně využívá různé grafické techniky i jejich kombinaci – zachycuje objem a prostor v grafických technikách – zvládá techniku asambláže – pracuje samostatně s dalšími netradičními materiály – vytváří prostorový objekt – samostatně kombinuje již osvojené materiály pro prostorové vyjádření

– malba podle skutečnosti a z představy – využití netradičních malířských technik, akční malba, kombinované techniky – grafické techniky

– vyjadřuje své pocity prostřednictvím akční tvorby – vytváří jednoduché mediální sdělení (prezentace, plakát, přebal) – aktivně se podílí na programu exkurzí – samostatně vyhledává informace o dané tématice, autorovi – je schopen vyjádřit vlastní prožitky z exkurze – zhodnotí význam daného autora i díla pro dobu, v níž tvořil, pro příslušný umělecký směr i pro další generace – podílí se na organizaci výstav a prezentace žákovské tvorby

– akční tvorba

– asambláž

– ICT (počítačový tisk, ofset, příprava na tvorbu mediálního sdělení) – PT ČŽP (využití odpadových materiálů)

– objektová tvorba

– návštěvy výstav, animačních programů Oblastní galerie v Liberci, NG v Praze – exkurze do ateliérů a uměleckých dílen, besedy s umělci – pořádání přehlídek výtvarných prací žáků

– ICT


TĚLESNÁ VÝCHOVA A SPORT – SPECIALIZACE



Pojetí vyučovacího předmětu: Strategie výuky: Předmět Tělesná výchova a sport – specializace je povinně volitelný předmět. Výuka předmětu je realizována ve druhém ročníku, třetím a čtvrtém ročníku, na sportovních kurzech, případě jiných organizačních formách a podle možností. Předmět se vyučuje ve druhém ročníku 3 hodiny týdně, ve třetím a čtvrtém ročníku 4 hodiny týdně. Předmět je spolu s předmětem Tělesná výchova zaměřen na přípravu k teoretické a praktické maturitní zkoušce a zároveň přípravou na další studia na vysoké škole. Hlavní organizační formou je teoretická vyučovací hodina, která bude probíhat formou hromadné, skupinové i individuální práce. Základními metodami jsou výklad, rozhovor, beseda spojená s názorným vyučováním s využitím audiovizuálních technik. Další metodou jsou přednášky a instruktáže na TV kurzech a sportovních akcích. Aktivita je podněcována zadáváním samostatných prací, samostatných a týmových projektů. Probrané teoretické učivo je prakticky procvičováno v předmětu Tělesná výchova – oblasti Vzdělávání pro zdraví a při přípravě a organizaci sportovních soutěží a turnajů. Obecné cíle a didaktické pojetí předmětu: Cílem předmětu TV a sport je poskytnutí odborných vědomostí, které by žákům umožnily orientovat se v oblastech týkajících se TV a sportu a možnostech jejich budoucího uplatnění v těchto oborech. Žáci se naučí projektovat a realizovat tělovýchovné a sportovní činnosti. Žáci jsou připravováni k terciárnímu vzdělávání v příslušných oborech. Charakteristika obsahu učiva: Zaměření je určeno žákům, kteří se aktivně věnují výkonnostnímu sportu, nebo mají vztah k tělesné výchově a pohybovým činnostem a mají zájem a předpoklady pro toto studium. Obsah předmětu navazuje na oblast Vzdělávání pro zdraví a v propojení s ní dotváří jádro odborného vzdělání. Učivo je rovněž propojeno s oblastí Biologického vzdělávání, Společenskovědního vzdělávání a Pedagogicko-psychologického vzdělávání. Předmět má výrazný teoreticko-praktický charakter, učí žáky propojovat učivo se specifickými činnostmi a je přizpůsobeno místním podmínkám (výběr sportovních činností, sportovních kurzů). Vzdělávání z odborného hlediska směřuje k tomu, aby žáci:

– vnímali pohybové činnosti z hlediska zdravotních účinků, ale i z hlediska pozitivního působení na rozvoj emocí a sociálních vztahů a dokázali přenášet pozitivní postoj k pohybu – usilovali o vlastní pohybové zdokonalování a zvyšování výkonnosti – seznámili se s modely sportovního tréninku – chápali roli psychiky ve sportu, sociální aspekty a výchovnou roli sportu v životě – aktivně naplňovali olympijské myšlenky – byli připraveni zvládnout samostatně i v týmu realizaci tělovýchovných a sportovních projektů a provádět jejich evaluaci – orientovali se v systému tělesná výchovy a sportu, ve sportovním managementu a marketingu Přínos k rozvoji klíčových kompetencí: Kompetence k učení: – mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání – využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých a jiných lidí – znát možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání Kompetence k řešení problémů: – volit prostředky a způsoby - pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky, vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve – spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi - týmové řešení Komunikativní kompetence: – vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentovat – formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle – vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování Personální a sociální kompetence: – mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědomi důsledků nezdravého životního stylu – pracovat v týmu – přijímat a o a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností – podněcovat práci v týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažovat návrhy druhých Občanské kompetence a kulturní povědomí: – uznávat hodnotu života, uvědomovat si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám: – mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání; uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám – mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru, cílevědomě a zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze Přínos k rozvoji odborných kompetencí:

– získat hlubší vědomosti a dovednosti v předmětu své specializace – osvojili si základní metody vědecké práce a dovednosti a návyky potřebné pro vysokoškolské studium včetně řízení vlastní učební činnosti Uplatnění průřezových témat: – Občan v demokratické společnosti – Osobnost a její rozvoj – Člověk a životní prostředí – Informační a komunikační technologie Způsob a kritéria hodnocení výsledků žáků: – teoretické znalosti na základě ústních, písemných projevů, samostatných prací – úroveň uplatnění těchto znalostí v praktických činnostech, samostatných a týmových projektech – schopnosti svoji práci obhájit a samostatně zhodnotit – kritériem hodnocení je hloubka porozumění poznatkům, schopnost je aplikovat při řešení problémů, dovednost pracovat s texty, samostatnost úsudku a dovednost výstižně formulovat myšlenky, argumentovat a diskutovat, aktivita při plnění zadávaných úkolů

ROČ. 2.

TÉMA

VÝSTUP

UČIVO

1. TEORIE TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU

– charakterizuje pojem tělesná kultura – vysvětlí podstatu školní tělesné výchovy – cíle, prostředky, vyučovací metody, didaktické formy – seznámí se s pohybovými schopnostmi a způsoby jejich rozvoje a testování

– pojem tělesná kultura – základní pojmy z oblasti didaktiky tělesné výchovy – obsah, základní formy, prostředky a metody tělesné výchovy – pohybové schopnosti – motorické testy a jejich využití v TV a sportu – motorické učení – odborná sportovní terminologie – grafický záznam a poloh a pohybu

– vysvětlí podstatu osvojování pohybových dovedností – motorického učení – osvojí si odbornou terminologii – pracuje s odbornou literaturou, kriticky přistupuje k informacím z médií a k reklamě

3.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, POZNÁMKY Mezipředmětové vztahy – Pedagogicko-psychologické vzdělávání

2. DĚJINY TĚLESNÉ KULTURY

– charakterizuje pojetí tělesné kultury v historickém kontextu – seznámí se s vývojem tělesné kultury od nejstarších civilizací po současnost – orientuje se v tělovýchovných systémech vysvětlí myšlenky olympionismu a fair play – charakterizuje sport, nastíní vznik a vývoj sportu ve světovém kontextu

– tělesná kultura a její vývoj od nejstarších civilizací – vývoj tělesné kultury u nás – vývoj školní tělesné výchovy – starověkých her, starověké olympijské hry – novodobé olympijské hry – úspěšní olympionici – nejvýznamnější osobnosti dějin tělesné kultury

Mezipředmětové vztahy – Společenskovědní vzdělávání Průřezové téma – Občan v demokratické společnosti

1. ZÁKLADY FYZIOLOGIE TĚLESNÝCH CVIČENÍ

– periodizuje ontogenetický vývoj ve vztahu k rozvoji pohybových dovedností – popíše význam pohybové aktivity jednotlivých věkových kategorií

– ontogenetický vývoj motoriky, antropometrické ukazatele

Mezipředmětové vztahy – Biologické vzdělávání, Vzdělávání ke zdraví

– charakterizuje fyziologické účinky pohybových aktivit – popíše vliv fyzického a psychického zatížení na organismus

– fyziologie tělesných cvičení –typologie – únava – regenerace organismu

– charakterizuje zdravotní tělesnou výchovu, objasní její cíle a úkoly – vyjmenuje hlavní zásady vyrovnávacích cviče-

– cíle zdravotní tělesné výchovy – aplikace vyrovnávacích cvičení podle druhu oslabení

2. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA

Mezipředmětové vztahy – Biologické vzdělávání, Vzdělávání pro zdraví

ní a rehabilitačních programů – charakterizuje aplikovanou tělesnou výchovu, zdůvodní postoje k pohybovým činnostem zdravotně postižených 3. SPORT A TURISTIKA

4.

1. SPORTOVNÍ TRÉNINK

– charakterizuje jednotlivé druhy sportu, u vybraných vysvětlí funkci, význam, základní pravidla – orientuje se v odborné sportovní terminologii objasní základní postupy při nácviku zvolených sportovních činností – popíše a uplatňuje prostředky k rozvoji pohybových schopností

– aplikovaná tělesná výchova – tělesná výchova a sport zdravotně postižených – využití sportovních činností v oblasti prevence a léčbě – základní druhy sportů – odborná sportovní terminologie – podstata, základní pravidla, vývoj jednotlivých sportů – atletika, gymnastika, sportovní hry, plavání, lyžování, bruslení – organizace sportovních soutěží

– dokáže hodnotit struktury pohybových činností a jejich techniku – dodržuje pravidla osvojených sportů – aktivně spolupracuje při pořádání sportovních soutěží a turnajů – vede si kartotéku pohybových aktivit – charakterizuje turistiku – vysvětlí specifiku sportovního turismu – charakterizuje vybrané netradiční sporty – diskutuje problematiku etického chování v prostředí sportu – popíše zásady hygieny a bezpečností – využívá prostředky moderních technologií k rozboru a hodnocení pohybových aktivit – seznámí se se složkami sportovního tréninku a uplatňuje je – vysvětlí pojmy: výkon a výkonnost – popíše proces řízení sportovního tréninku – chápe specifika sportovního tréninku různých věkových a výkonnostních kategorií

– účast na sportovních soutěžích, organizační zajištění těchto soutěží – kartotéka her – turistika a sporty v přírodě – netradiční sporty

– sestaví plán tréninku pro určenou věkovou kategorii – dokáže vést a vyhodnotit záznamy o tréninku popíše činnosti a osobnost trenéra, učitele

– stavba sportovního tréninku pro jednotlivé věkové a výkonnostní skupiny – organizační formy sportovního tréninku

– pojmy pohybová dovednost, tělesná zdatnost, sportovní výkon, výkonnost – cíle, obsah, zásady, složky sportovního tréninku

Průřezové téma – Člověk a životní prostředí

Mezipředmětové vztahy – zdělávání pro zdraví Průřezové téma – Občan v demokratické společnosti

Mezipředmětové vztahy – Biologické vzdělávání, Vzdělávání pro zdraví, Pedagogicko-psychologické vzdělávání

2. MANAGEMENT A MERKETING VE SPORTU

– objasní zásady správné výživy sportovce – diskutuje o zdravotních rizicích, která souvisí s prováděním sportovních činností – chápe význam regenerace a relaxace

– výživa sportovce – doping

– vysvětlí funkci a nástroje managementu a marketingu ve sportu – popíše systém řízení tělesné výchovy a sportu – charakterizuje podmínky vrcholového a výkonnostního sportu v ČR

základy sportovního managementu a marketingu systém tělesné výchovy a sportu v ČR

– popíše způsob financování v oblasti sportu – zpracuje projektovou žádost – uvede podmínky a formy podnikání v oblasti tělesné výchovy a sportu – objasní způsob řízení a hospodaření tělovýchovných jednot a sportovních klubů – na příkladech ukáže různé formy sponzoringu ve sportu – navrhne jednoduchou strategii propagace tělesné výchovy a sportu

– financování sportu

– zásady regenerace Mezipředmětové vztahy – Ekonomické vzdělávání, Společenskovědní vzdělávání Průřezové téma – Občan v demokratické společnosti

– podnikání ve sportu – management tělovýchovné jednoty a sportovního klubu


LITERÁRNÍ SEMINÁŘ 78-42-M/03 Pedagogické lyceum ŠVP Pedagogického lycea Liberec Jeronýmova 425/27 denní 4 roky 2 (0+0+0+2) od 1. 9. 2012 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Literární seminář je jednoletý volitelný předmět, který si mohou žáci pedagogického lycea zvolit ve 4. ročníku. Obsahově předmět navazuje na učivo prvního až třetího ročníku povinného předmětu český jazyk a literatura. Literární seminář má časovou dotaci 2 vyučovací hodiny týdně v bloku. Primárním cílem je zvýšit čtenářskou gramotnost žáků, vytváření samostatných postojů a formulování názorů při interpretaci děl. Dále si předmět klade za cíl systematicky zlepšovat kompetence k učení a řešení problému, zejména kritický přístup k informacím. Dalším cílem je rozšířit látku 1. – 4. ročníku o ucelené informace v oblasti literatura pro děti a mládež. Výuka probíhá v učebnách vybavených audio technikou. Hlavním cílem není na rozdíl od vyučovacích hodin povinného předmětu český jazyk a literatura získat znalosti z daného tématu, ale pochopit souvislosti vývoje literatury a jiných druhů umění s vývojem v politické a společenské oblasti. Prostřednictvím vhodně zvolených ukázek z vybraných literárních děl a filmových adaptací motivujeme žáky k dalšímu zájmu o četbu, zprostředkováváme jim informace o tom, kterým směrem se současná literární produkce ubírá. Součástí předmětu je alespoň 1 návštěva divadelního představení nebo beseda s autorem. Výchovné a vzdělávací strategie — Kompetence k učení — Kompetence k řešení problémů — Kompetence komunikativní

ROČ. 4.

TÉMA

VÝSTUP žák:

UČIVO


LITERATURA

– uceleně reprodukuje přečtený text, popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla – uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře – chápe historickou a kulturní kontinuitu v evropském kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa – porovnává různá ztvárnění téhož námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování – formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo, obhajuje své názory, toleruje názory ostatních – zapojuje se do diskuze, řídí ji a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu – vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních zdrojích – třídí informace a vybírá relevantní informace pro určité téma

— od nejstarší mimoevropské literatury až k literatuře 20. století – opakování literární historie, hlavních rysů literárních směrů — četba a rozbor vybraných literárních textů – opakování literární teorie — zhlédnutí vybraných scén z filmových adaptací literárních děl a následná diskuze — vývoj dětské literatury, světoví a čeští autoři literatury pro děti a mládež, literární útvary dle věkových zvláštností

Osobnostní a sociální výchova — spolupráce a soutěž — poznávání a rozvoj vlastní osobnosti — sociální komunikace

SLOH

– odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně užívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikativnímu záměru – samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami – dorozumívá se kultivovaně, výstižně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci

— na konkrétních ukázkách sledovat hlavní znaky jednotlivých stylů, tvorba samostatných slohových útvarů: — publicistický styl — odborný styl — styl prostě sdělovací — administrativní styl — umělecký styl

Mediální výchova – média a mediální produkce – mediální produkty a jejich významy – uživatelé – účinky mediální produkce a vliv médií – role médií v moderních dějinách


MATEMATICKÝ SEMINÁŘ 78-42-M/03 Pedagogické lyceum ŠVP Pedagogického lycea Liberec Jeronýmova 425/27 denní 4 roky 2 (0 + 0 + 0 + 2) od 1. 9. 2012 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Volitelný předmět Matematický seminář na Pedagogickém lyceu je zaměřen na: a) utřídění a prohloubení základních teoretických poznatků a přípravu k maturitní zkoušce b) rozvoj zájmových aktivit a materiálů k dalšímu využití v praxi (příprava referátů, didaktických her, pomůcek...) Výchovné a vzdělávací strategie — Používání induktivních a deduktivních metod při výkladu — Používání analogie, abstrakce a konkretizace při výkladu — Zařazování aktivizujících metod výuky – problémová výuka — Podpora hledání souvislostí při učení (např. zobrazení a funkce, stereometrie, planimetrie a analytická geometrie, — Rozvíjení stávající úrovně znalostí žáků – evokační aktivity — Názorná výuka – modely, matematický software — Rozvoj paměti – zefektivnění pamětního učení (mnemotechnické pomůcky, schémata, aj.) — Rozvíjení kritického přístupu k informacím — Odhady velikostí, počtu apod. — Ověřování výsledků řešení — Rozvíjení kompetence k řešení problémů — Zařazování samostatných prací — Podpora samostatného řešení úkolu (navrhnutí postupu řešení) — Vytváření hypotézy na základě předchozích znalostí — Kritický přístup k vlastním výsledkům (odhalení chyb v postupu, konfrontace výsledku s realitou) Rozvíjení kompetence komunikativní — Osvojení odborné terminologie — Používání matematických symbolů

— —

Rozvoj mluveného projevu – ústní zkoušení nebo prezentace samostatné práce Efektivní využívání moderních informačních technologií – vyhledávání informací

Rozvíjení kompetence sociální a personální  zařazování kooperativního vyučování – podpora spolupráce mezi studenty Výchovné a vzdělávací strategie pro získání matematických znalostí a dovedností patřících ke všeobecnému přehledu — Vytváření a prohlubování zájmu o matematiku a její aplikace – seznamování s aplikacemi využitelnými v praxi, používání matematického softwaru — Získávání dovedností potřebných k argumentaci a ověřování – používání logických spojek a kvantifikátorů — Získávání nástrojů pro přesnější odhady množství, počtu, délek apod. — Porozumění principům finanční matematiky – úrokování. — Osvojení práce s vědeckým kalkulátorem, matematickým softwarem. — Řešení úloh vycházejících z praxe – rovnice a nerovnice (např. srovnání cen), funkce a posloupnosti (závislosti), objemy, obsahy, délky. — Získávání znalostí a dovedností potřebných pro porozumění textu (odborná literatura, tisk, média) — Získávání znalostí a dovedností pro výrobu předmětů – planimetrie — Získání znalostí pro základní popisy v architektuře – geometrie. Hodnocení a klasifikace žáků Součástí hodnocení jsou bodované či známkované písemné práce, referáty a realizované hry, soutěže, či vyrobené pomůcky.

ROČ. 4.

VÝSTUP

TÉMA 1.1 Číselné množiny

žák: — — —

1.2 Algebraické výrazy

— —

1.3 Rovnice a nerovnice

— —

1.4 Funkce

— — —

1.5 Posloupnosti a finanční matematika

—

—

UČIVO

provádí správně operace s čísly — přirozenými, se zlomky, odmocninami— a jinými objekty z číselných oborů — umí rozlišit prvočíslo a číslo složené, — určit násobek, dělitel, absolutní hodnotu znázorňovat intervaly, jejich průniky a sjednocení

Přirozená čísla Celá čísla Racionální čísla Reálná čísla

Určit hodnotu výrazu, definiční obor — lomeného výrazu a rozložit mnohočlen— na součin vzorcem a vytýkáním — provádět správně početní operace s — výrazy, včetně výrazů s mocninami a odmocninami Dovede řešit všechny základní typy — rovnic (lineární, kvadratické, s neznámou ve jmenovateli...) — užívá rovnice k řešení slovních úloh —

Algebraické výrazy Mnohočleny Lomené výrazy Výrazy s mocninami a odmocninami

Umí určit základní vlastnosti funkce a — sestavit její graf — popíše vztah mezi předpisem funkce a— grafem funkce — umí používat logaritmy a goniometrické funkce v pravoúhlém — trojúhelníku při řešení různých úloh Umí určit aritmetickou a geometrickou— posloupnost, ovládá základní vzorce — pro tyto posloupnosti a užívá je při řešení praktických úloh — ovládá základní pojmy a principy finanční matematiky (jednoduché a složené úročení a odúročení)

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, POZNÁMKY Dějepis, ZSV – Rozvoj kultury a společnosti

Lineární rovnice a nerovnice a jejich soustavy Rovnice kvadratické Rovnice s neznámou ve jmenovateli Základní poznatky o funkcích Lineární funkce Kvadratická funkce Funkce logaritmická a exponenciální Funkce goniometrické Základní vlastnosti posloupností Aritmetická a geometrická posloupnost Užití posloupnosti ve finanční matematice a jiných úlohách

Rozvoj finanční gramotnosti studentů

1.6 Planimetrie

—

— 1.7 Stereometrie

—

1.8 Analytická geometrie

— — —

1.9 Kombinatorika, pravděpodobnost, statistika

— — —

—

Umí definovat základní pojmy — planimetrie, umí vymezit pojmy v — trojúhelníku a mnohoúhelníku, — pojmenovat různé typy, používá — správně Pythagorovu větu a vlastnosti těžnic ovládá základní vlastnosti a principy geometrických zobrazení Charakterizuje jednotlivá prostorová — tělesa a umí vypočítat jejich objem a povrch. Popíše pojem vektor a správně — provádí základní početní operace s vektory — umí vypočítat délku úsečky, souřadnice jejího středu a úhel dvou vektorů umí určit obecnou a parametrickou rovnici přímky v rovině a obě rovnice mezi sebou převádět Rozpozná variace, kombinace a — permutace a dle vzorců vypočítá jejich— počty — počítá základní úlohy s faktoriály a kombinačními čísly popíše a vysvětlí základní pojmy pravděpodobnostního počtu a vypočítá jednoduché pravděpodobnosti v konkrétních úlohách ovládá základní pojmy a výpočty popisné statistiky

Základní planimetrické pojmy Trojúhelníky a mnohoúhelníky Kružnice a kruh Geometrická zobrazení

Tělesa Souřadnice bodu a vektoru na přímce a v rovině Přímka v rovině

Základní poznatky kombinatoriky Pravděpodobnost Statistika


SPOLEČENSKO VĚDNÍ SEMINÁŘ 78-42-M/03 Pedagogické lyceum ŠVP Pedagogického lycea Liberec Jeronýmova 425/27 denní 4 roky 2 (0+0+0+2) od 1. 9. 2012 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Vyučovací obsah předmětu SVS vychází závazně z RVP Pedagogické lyceum, vzdělávací oblasti Společensko-vědní vzdělávání a Ekonomické vzdělávání . V jeho rámci jsou realizována průřezová témata Občan v demokratické společnosti. Člověk a životní prostředí ,Člověk a svět práce, Informační a komunikační technologie. V celé řadě témat je vzdělávací obsah předmětu spojen s poznatky dalších vyučovacích předmětů, především historie, geografie a biologie. Hlavním cílem předmětu SVS je prohloubení znalostí studentů ze základních společenskovědních oborů a příprava k maturitní zkoušce. Předmět SVS je velmi úzce spjat s praxí a každodenním životem. Jeho dalším cílem je orientovat žáky v běžném životě, orientovat se v různých společenských jevech a procesech občanského života, výchova k občanství a orientace ve světě práce, znát a realizovat svá práva a povinnosti. Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět se vyučuje ve 4. ročníku Pedagogického lycea. Hodinová dotace je 2 hodiny týdně. Vzdělávací obsah předmětu je rozdělen takto: Ekonomické vzdělávání, Podstata fungování tržní ekonomiky, Podnikání, Podnik, Mzdy a zákonné odvody, Veřejné finance, Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, Člověk jako občan, Člověk a právo, Člověk v lidském společenství, Soudobý svět. Výuka probíhá v klasických učebnách, specializované učebně vybavené projektorem a ozvučením, kinosále i specializovaných učebnách informační techniky. Velká pozornost je věnována samostatné tvůrčí činnosti studentů (referáty, prezentace). Prostor je věnován diskusi, důraz je kladen na práci s materiály a pramennými texty Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí Kompetence k učení Učitel zadává žákům úkoly (referáty, seminární práce apod.), při jejichž zpracování musí žáci vyhledávat, třídit, seřazovat a vybírat z množství informací, učitel zadává takové znění úkolů, aby žáci měli možnost dokládat zdroje informací, ze kterých čerpají; tímto žáci získávají při výběru zdrojů rozhled a orientaci a rozhodují o objektivitě, kvalitě předkládaných informací učitel žáky motivuje k plánování činnosti zadáváním dlouhodobějších úkolů s pevně stanoveným termínem odevzdání hotové práce Kompetence k řešení problémů Učitel využívá simulace situací, ve kterých žáci rozhodují samostatně

Učitel navozuje problémové úkoly, ve kterých žáci hledají optimální řešení Učitel zadává referáty, seminární práce a projekty, při kterých žáci pátrají po informacích z rozličných zdrojů Kompetence komunikativní Učitel vytváří příležitosti a časový prostor k tomu, aby žáci prezentovali vlastní názory, obhajovali vlastní seminární práce Učitel využívá metody diskuse, ve které žáci jasně vyjádří svůj názor a používají jednoznačné a srozumitelné argumentace Kompetence sociální a personální, kompetence občanská a kulturní povědomí Učitel realizuje výuku ve skupinách, při které musí žáci navzájem spolupracovat, naslouchat si, tolerovat názory ostatních Učitel vede žáky k odpovědnosti za plnění svých povinností tím, že k vyhotovení úkolů poskytne žákům dostatečné informace v případě potřeby konzultace, ale zároveň ponechává co největší prostor pro samostatné zpracování Učitel zadává samostatné práce, referáty a projekty ve dvojicích či skupinách, žáci si musí jednotlivé pracovní kroky mezi sebou rozdělit a zorganizovat Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám Učitel vytváří odpovědný postoj studentů k vlastní profesní budoucnosti, schopnost přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám; Učitel motivuje žáka k získání vědomí o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; k cílevědomému a zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze; učitel vytváří ve studentech reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o požadavcích zaměstnavatelů na pracovníky Občanské kompetence a kulturní povědomí Učitel vede k odpovědnému, samostatnému a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu; Učitel vede studenty k vytváření povědomí o nutnosti dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; Učitel vede studenty k jednání v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, a uplatňování hodnot demokracie; – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identity, a k aktivní tolerancí k identitě druhých a k zájmu o politické a společenské dění u nás a ve světě; a spoluodpovědnosti při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních;

ROČ.

4.

TÉMA

1. SOUDOBÝ SVĚT

VÝSTUP žák:

Hinduismus Charakterizuje základní světová nábo- Judaismus ženství. Buddhismus Křesťanství Rozlišuje významné náboženské sys- Islám témy. Sikhismus Sekty a náboženství Popíše soc. nerovnosti ve vyspělých dem. státech. Orientuje se v oblasti soukromého sektoru. Orientuje se v daň. systému.

2. ČLOVĚK V LIDSKÉM SPOLEČENSTVÍ

UČIVO

Posoudí vhodné formy podnikáni pro daný obor.

Tržní ekonomika Podnikaní Mzdy Daně a zákonné odvody Národní hospodářství a EU




Vysvětlí význam ukazatelů NH. Chápe důležitost evropské integrace. Charakterizuje demokracii. Objasní význam práv a svobod. 3. ČLOVĚK JAKO OBČAN

Rozumí fungování veřejné správy a samosprávy. Orientuje je se v současném systému pol. stran.

Demokracie Lidská práva Stát Ústavní systém Veřejná správa a samospráva Politické strany a volby Politické ideologie

PT –Občan v demokratické společnosti

Chápe pojem právo. Popíše právní systém 4. ČLOVĚK A PRÁVO

Objasní postupy vhodného jednání stane-li se obětí. Dovede hájit své zájmy

Právně stát Právní řad a vztahy Rodinné právo Trestní právo Pracovní právo Občanské právo Správní právo

PT –Občan v demokratické společnosti


DRAMATICKÁ VÝCHOVA - SPECIALIZACE

název vyučovacího předmětu:

kód a název oboru vzdělávání: název ŠVP: forma vzdělávání: délka vzdělávání: týdenní počet v. h. za studium: platnost:

78-42-M/03 Pedagogické lyceum ŠVP Pedagogického lycea Liberec, Jeronýmova 425/27 denní 4 roky 11 (0+3+4+4) od 1. 9. 2012 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: - předmět Dramatická výchova – specializace je součástí vzdělávací oblasti RVP pro PL – Odborné vzdělávání - předmět je součástí estetického vzdělávání a svým obsahem navazuje na předmět Dramatická výchova 1. ročníku - předmět je zaměřen na přípravu k maturitní zkoušce z dramatické výchovy po stránce praktické i teoretické - předmět vybavuje žáky potřebnými dovednostmi pro přirozený, kultivovaný, tvořivý výraz - rozvíjí u žáků předpoklady pro uplatnění v učitelství i pro uplatnění v širokých oblastech sociálně zaměřených povoláních, u nichž úspěch závisí na vysoké míře empatie a specifických komunikačních dovednostech, případně i pro uplatnění v uměleckých profesích - ovlivňuje připravenost žáků pro pedagogické povolání, které mimo jiné vyžaduje pohotové a pro posluchače srozumitelné vyjadřování - rozvíjí múzičnost, tj. tvořivost a estetické cítění i vyjadřování žáků, především respektuje jejich individualitu, osobité interpretační a tvůrčí tvořivé vyjádření - učí žáky porozumět uměleckému dílu, rozvíjí jejich komunikativní dovednosti a kreativitu - upevňuje získané vědomosti a dovednosti a propojuje je s dalšími uměleckými i vědními obory (hudební výchova, výtvarná výchova, český jazyk a literatura, pedagogika, psychologie, dějepis) - využívá přímého kontaktu s uměním (literatura, divadlo, film), a to včetně přehlídek (regionálních i celostátních), seminářů a dílen prezentujících či rozvíjejících znalosti a dovednosti v oboru dramatická výchova Vzdělávacím cílem předmětu, jehož výuka je připravovávána jak z hledisek potřeb společnosti a přípravy žáků na budoucí povolání, tak i z hledisek vývojově psychologických i odborných, je harmonický rozvoj osobnosti člověka, tj. jeho tvořivého a odpovědného přístupu k životu, jeho schopnosti osobitého a kultivovaného projevu v pedagogické práci, a to nejen v daném oboru dramatické výchovy, jeho poučenosti o specifice oboru a z toho plynoucího zájmu aktivně uplatnit nabyté vědomosti a znalosti ve své profesi a v kulturním životě společnosti.

Mezipředmětové vztahy a průřezová témata v DV – specializace: Předmět rozvíjí průřezové téma Občan v demokratické společnosti (osobnost a její rozvoj, komunikace, řešení konfliktů, historický vývoj, vztahy, postavení jednotlivce ve společnosti, masová média – rozvoj mediální gramotnosti s estetickým aspektem, etika a estetika), průřezové téma Člověk a životní prostředí (estetický rozměr vztahu k přírodě a životnímu prostředí člověka). Předmět vhodně doplňuje a obohacuje teoretické poznatky, které žák získá v ostatních předmětech, jako např. Český jazyk a literatura, Literární seminář, Psychologie, Pedagogika Dějepis, Základy společenských věd, Hudební výchova, Výtvarná výchova. Časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Předmět Dramatická výchova – specializace je jednou z povinně volitelných specializací od 2. ročníku studia. Ve 2. ročníku se vyučuje 3 hodiny týdně, ve 3. a 4. ročníku 4 hodiny týdně při maximálním počtu 14 studentů. Výuka probíhá v sále s mobilním kobercem v Domečku nebo i mimo prostory školy (práce v plenéru, divadelní představení, účast na přehlídkách, dílnách a seminářích zaměřených na dramatickou výchovu či některou z jejích oblastí). Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání. – skupinové vyučování, samostatná individuální práce, kolektivní práce Klíčové kompetence v předmětu Dramatická výchova – specializace V rámci předmětu dramatická výchova – specializace žák získává základní klíčové kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, komunikativní kompetence, personální a sociální kompetence, občanské kompetence a kulturní povědomí, kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám, kompetence využívat umělecké texty a pracovat s nimi s využitím získaných dovedností jako s prostředkem pro rozvoj komunikativních, poznávacích a kreativních schopností dětí, kompetence orientovat se v divadelním a filmovém umění a práci s ním, kompetence aplikovat metody dramatické výchovy do pedagogického působení, používat je k rozvoji osobnosti dětí Kompetence k učení: - žáci při své práci poznávají vlastní pokroky a dokážou si zpětně uvědomit problémy související s realizací konkrétního úkolu - žák samostatně vyhledává a zpracovává informace o kultuře a umění, a to z různých zdrojů - žák získává přehled o kulturním dění ve svém okolí, dle svých možností se na něm i aktivně podílí - žák používá odbornou terminologii při interpretaci vlastního i cizího uměleckého díla, získané teoretické poznatky aplikuje nejen do své tvorby a profesní praxe ale i na kulturu ve svém okolí - žáci hledají vztahy mezi dramatickou výchovou a poznatky z jiných oblastí vzdělávání a života - žák je schopen reflexe a sebereflexe Kompetence k řešení problémů: - žáci dostávají dostatek námětů k samostatnému zpracování a řešení vlastního tvůrčího záměru - žák je schopen aplikovat zkušenosti z řešení problémů vzniklých při dramaticko výchovných činnostech i v jiných oblastech života (při řešení věcných problémů) - žák je schopen spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi - řešením zadávaných úkolů žák rozvíjí svou fantazii, kreativitu a osobitost

-

žák je zodpovědný za průběh práce i konečný výsledek při individuální i skupinové práci

Komunikativní kompetence: - žák při práci ve skupině dokáže vyjádřit svůj názor, vhodnou formou ho obhájit a tolerovat názor druhých - žák využívá ke komunikaci prostředky osvojené v předmětu DV a chápe komunikační rovinu uměleckého díla - žák vyjadřuje své myšlenky srozumitelně a souvisle - žák je schopen reflexe práce či díla, vlastních i cizích, a to za použití získaných praktických i teoretických znalostí a dovedností - žák se vyjadřuje a vystupuje v souladu se zásadami kultury projevu a chování Personální a sociální kompetence: - žák respektuje pravidla při práci v týmu, dodržuje je a svou pracovní činností kladně ovlivňuje kvalitu práce - žák je schopen objektivním přístupem zhodnotit práci svou i ostatních, chápe a oceňuje odlišné kvality spolužáků - žák disponuje získanou sebedůvěrou, je samostatný při rozhodování a řešení situací a pracovních úkolů - žák je schopen reflexe a sebereflexe, umí se nejen vyjádřit k práci své i ostatních, umí také přijmout od druhých hodnocení svého výkonu - žák si je vědom specifiky oboru a jeho přínosu pro harmonický rozvoj osobnosti, jeho důležitosti v práci s dětmi a mládeží a jeho významu v profesní přípravě nejen pro umělecké obory i významu plynoucího z možností využívání metod DV v pedagogické činnosti - žák si je vědom i relaxačního potenciálu dramatické výchovy a umí ho využívat Odborné kompetence v předmětu DV – specializace: - žák je schopen připravovat, realizovat a evaluovat výchovně vzdělávací a zájmové činnosti zaměřené na dramatickou výchovu a vzdělávání dětí - žák ovládá základní dramatické, přednesové, mluvní, čtenářské, pohybové činnosti a při své práci využívá (a dále rozvíjí) vlastní dispozice v těchto oblastech - při vlastní pedagogické práci je žák schopen rozvíjet všestranně osobnost dítěte, respektovat jeho individualitu, podporovat jeho samostatnost, tvořivost a kladné sebepojetí a pomáhat utvářet jeho otevřený vztah k okolnímu světu, dbá na bezpečnost práce a ochranu zdraví při dramaticko výchovných činnostech Hodnocení v předmětu - probíhá především slovními reflexemi po jednotlivých aktivitách nebo celé lekci - prioritou je zachycení pokroku, nápaditosti, originality, iniciativy, schopnosti kooperovat a dodržovat pravidla - na hodnocení se podílí učitel, žáci a sebereflexí i hodnocený žák

ROČ. 2. – 4.

TÉMA Základy teorie dramatické výchovy

VÝSTUP žák - ovládá základní terminologii ze teorie dramatické výchovy - chápe specifiku dramatické výchovy v estetickém vzdělávání a její význam pro osobností rozvoj a dokáže ho objasnit - chápe význam DV pro rozvoj tvořivosti a dokáže ho obhájit - orientuje se v základních metodách dramatické výchovy - umí popsat, vysvětlit základní metody DV - je schopen obhájit metody dramatické výchovy a jejich užívání v pedagogické práci - orientuje se v základní vrstvě divadla a dramatu - ovládá základní vlastnosti dramatu a umí je objasnit - umí objasnit specifické rysy dětského divadla (divadla hraného dětmi)

UČIVO - předmět DV, její vztah k estetické výchově a jiným příbuzným oborům - struktura DV - obsah DV, její principy a metody - DV jako vyučovací předmět - DV jako metoda práce s dětmi - DV jako pedagogický prostředek - základní metody a techniky DV - zdroje DV - základy dějin divadla a dramatu - základní vlastnosti dramatu - výstavba dramat. textu - dětské divadlo - základy dějin dětské literatury - základy slovesné tvorby

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, POZNÁMKY Pedagogika, psychologie, český jazyk a literatura, dějepis (historické kontexty) PT – Občan v demokratické společnosti

ROČNÍK

TÉMA

VÝSTUP

UČIVO

žák 2. – 4.

Základy teorie dramatické výchovy

-

-

Dramatika

-

-

orientuje se v základní vrstvě dětské literatury rozlišuje a charakterizuje literární druhy a žánry specifikuje rozdíl mezi poesií, prózou a dramatem orientuje se v literárních žánrech s ohledem na cílovou skupinu dětí a mládeže je schopen charakterizovat vlastnosti literární předlohy vhodné pro dramatizaci pro dětské divadlo osvojil si schopnost hry „jako by“ dovede přizpůsobit své jednání změně okolností i rolí charakterizuje jednáním různé typy postav ovládá základní techniky improvizace a používá je bez ostychu a zábran s využitím získaných dovedností a dle svých osobních možností spolupracuje na tvorbě situace

-

-


literatura jako zdroj pro dramatickou výchovu dětské divadlo proces a produkt úloha a význam veřejného vystoupení v DV

praktikum dramatických dovedností procvičování metod dramatické výchovy tvořivé hry a cvičení hra v dramatické výchově dramatické hry a improvizace (kolektivní, skupinové,sólové) zaměřené na rozvíjení představivosti a fantazie

Pedagogika, Psychologie, Český jazyk a literatura PT – Občan v demokratické společnosti

ROČNÍK

TÉMA

VÝSTUP

UČIVO

žák 2. – 4.

Dramatika

-

-

-

-

-

Technika řeči a výrazu

-

-

samostatně, tvořivě a zodpovědně přistupuje ke společným a individuálním činnostem je schopen hodnotit průběh činností (společných i individuálních), podíl svůj i ostatních na něm chápe význam tvořivého přístupu k životu improvizuje a experimentuje v různých dramatických a literárních žánrech osvojuje si, rozvíjí a prakticky využívá schopnost neotřelého, plastického, přirozeného, autentického a adresného osobitého kultivovaného mluvního i písemného projevu prakticky zvládne principy herního jednání (za sebe, v sociální roli, v roli)

-

ovládá správné držení těla a dechovou techniku aktivuje mluvila rozumí pojmu dechová

-

-

-

-


tvůrčí využití fantazie, tvořivostí a emocí procvičování techniky jednouchého jednání na vnější i vnitřní podněty dramatika a slovesnost

správné aktivně uvolněné držení těla, aktivizace těžiště technika dechu (aktivizace bránice, dechová opora) rozeznívání rezonančních

Český jazyk, ZSV (kultivovaný jazykový projev, kultura vystupování) PT – Občan v demokratické společnosti

-

-

-

a rezonanční opora, umí objasnit i používat osvojil si a přirozeně používá základní složky hlasové hygieny a hlasového projevu a další osud nabyté dovednosti v mluvním projevu i v civilním životě kultivuje svůj mluvní projev po stránce technické a výrazové tak, aby technika i výraz byly v rovnováze získává jistotu v komunikaci verbální i neverbální v obou rovinách (sdělení i naslouchání)

-

-

opor artikulační cvičení měkký hlasový začátek melodické cítění řeči, intonace v souladu se zásadami českého jazyka rytmické cítění rytmická paměť vnitřní hmatový sebecit prostorové a partnerské cítění

ROČNÍK

TÉMA

VÝSTUP

UČIVO

žák 2. – 4.

Práce s textem

-

-

Divadelní prostředky

-

je schopen vyhledat vhodný literární text k interpretaci s ohledem na své zájmy a zaměření i s ohledem na posluchačskou adresu rozpozná uměleckou kvalitu textu včetně žánru, poetiky při interpretaci uměleckého textu vědomě používá získané, procvičované a upevňované dovednosti na podporu pravdivého, adresného a osobitého sdělení ovládá techniku čtení s porozuměním orientuje se v textu a je schopen ho rozkrýt a sdělit umí jednoduše upravit text pro přednesový či dramatický projev oživí předmět ovládá hru s předmětem jako s reálnou a zástupnou rekvizitou ovládá hru s předmětem (loutkou) jako partnerem a dokáže k němu vyjádřit vztah je schopen vytvořit improvizovaný kostým, masku chápe funkci divadelního znaku a umí ho použít

-

kritéria výběru textu výběr textu dramaturgická úprava textu interpretace textu kritéria hodnocení přednesu dramatizace textu

-

předmět loutka maska kostým prostor světlo zvuk divadelnost

-

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, POZNÁMKY Český jazyk a literatura

Výtvarná výchova, hudební výchova

27

Recommend Documents