2.3.a 4.přestavba Opatovického kanálu Josef Matěásko - 2012
Co se všechno „šustlo“ na Opatovickém kanálu mezi 18. až 20. stoletím ? 1757 vystavěny stáje u hostince čp. 41 Šanderův (brána) 1758.. vystavěna u hospody brána k formanskému zázemí 1770 první číslování domů ( č.p. 1 – 60) 1783 I.vojenské mapování (meandry v Tůni) 1783-1787 výstavba jezu a přestavba kanálu 1796-1835 v provozu papírna Ribischar 1805 plán stavby silnice Pardubice H.Králové (kanál od jezu již rovný) 1809-1834 výstavba silnice 333 HK-L.Bohdaneč-Přelouč 1818-1826 výstavba silnice R37 dnešní 324 HK-PA-CR 1840 mapa stabilního katastru obce, cesta k Vysoké není 1845...na mapě katastru obce silnice je 1852 II.vojenské mapování (již kanál od splavu) 1857 výstavba železnice Pardubice Josefov Když si z dlouhé chvíle prohlížíte historické mapy opatovického katastru, když znáte historické události a když znáte terén, položíte si mnoho otázek na které jen tak hned neznáte odpovědi. To se přihodilo nedávno i mě. V opatovické kronice jsem se dočetl, že když se stavěla císařská silnice z Pardubic do Hradce Králové přes Opatovice, prý hostinský z dnešní hospody Na Zatáčce (čp.41) údajně přesvědčil inženýry, kteří byli u něho ubytováni, aby svůj záměr změnili a silnici vedli kolem jeho hostince. Tak se zřejmě stalo a neprojektovaná silnice v původním záměru, která měla vést ve směru od mostu přes Opatovický kanál u Čeperky směrem k dnešnímu nádraží, tedy západně od obce, byla realizovaná podle hostinského. Nechtělo se mě této historce věřit, zejména proto, že by se musely v obci stavět dva mosty přes kanál, čímž by se stavba prodražila. Ostatně nechoďme daleko, dnešní výstavba R37 – obchvatu obce, je také ve skutečnosti ovlivňována řadou okolností a tím značně prodražena. A jak jsem nad touto kausou dál bádal, výsledek přinesl ovoce. On totiž pan hostinský když údajně mocnářské úředníky „přesvědčoval“, tak Opatovický kanál, ještě přes obec netekl, tudíž žádné dva mosty se nemusely stavět. Ty se postavily až o hodně déle, o tom však až později. Ano, kanál v době výstavby císařské silnice (stavěla se v letech 1818-1826), tekl východně od obce jak ho vystavěli buď opatovičtí mniši,nebo snad knížata Minsterberská, ale zcela určitě pan Vilém 1
(obr.1) I.vojenské mapování z roku 1873, kdy Labe není ještě narovnáno a Opatovický kanál vyúsťuje z labského meandru, přibližně u dnešního čp.47 v Klášterní ulici. Papírna ještě nebyla vystavěna. Šipky vložené autorem značí směry toků řečišť.
___________________________ Poznámka: označení na mapách mlýna a papírny označení na mapách hospody čp.41 2
(obr.2) Výřez z plánu stavby silnice Pardubice H.Králové z roku 1805 (kanál od jezu již narovnaný). Značky a šipky jsou vložené autorem. Původní plán je uložen ve SOA Chrudim.
z Pernštejna. Právě jeho zásah do nejsevernější části kanálu pokládám z historického pohledu za jeho první nutnou a významnou změnu3
přestavbu. Bylo to vybudování nového jezu na jednom nejzápadnějším meandru, který zřejmě dříve již mniši využívali jednak k pohonu svého mlýnu mimo ohradu a jednak k ochraně kláštera jako objektu na ostrově, (obr.č.1). Opatovický kanál tedy od této první přestavby v roce 1513 byl napájen z jednoho meandru, který kopíruje dnešní koryto mlýnského náhonu na mlýn čp. 48. Z tohoto koryta odbočovalo vlastní řečiště kanálu a to severně za dnešním čp.47 a 114, potom jižně pod čp.49 k čp.50, dále až k čp.55 a zde již do současného koryta, (obr.č.2 a 3). -1480 Jindřich Minsterberský stavěl rybník Bohdanečský -1496 začal kanál napájet největší rybník Šeperku 1.1513 Vilém z Pernštejna nový jez a současná podoba 2.1783 výstavba jezu na Labi a nového koryta pro Opatovický kanál 3.1896 zkrácení toku asi o 400m pod Semínem 4.1956 nové řečiště v důsledku výstavby EOP Druhá a jedna z nejvýznamnějších přestaveb Opatovického kanálu byla uskutečněna v souvislosti s přestěhováním vrchnostenské papírny z obce Semín do Opatovic. Důvodem zřejmě bylo zvýšit výrobu papíru a k tomu nestačila vodní síla kanálu, který byl již v těchto místech úzký a s nedostatečným průtokem vody pro pohon stoupy. Pardubická vrchnost proto na konci 18. stol. rozhodla o přemístění její papírny v Semíně do Opatovic, (papír se zde vyráběl v letech 17961835).Toto rozhodnutí mělo velký vliv na stavební úpravy v Opatovicích. Původní labský dřevěný jez, který stával blíže k nynějšímu mostu, byl v létech 1783-1787 nahrazen novým současným jezem. Od tohoto jezu bylo vybudováno nové koryto Opatovického kanálu až po současná Ždánická stavidla. Došlo k většímu vzdutí vody v nadjezí a tak zároveň mohlo dojít k novému odběru vody na mlýn Lukaveckých. Ten byl před touto úpravou napájen jedním z labských meandrů, ze kterého odbočoval i Opatovický kanál. Po této úpravě v severní části mlýnského náhonu zůstal pozůstatek kousku řečiště, které je dnes nazýváno jako „spádek“. Pro budovanou papírnu muselo být vystavěno nové řečiště s odpadem přímo do Labe. Voda z paírny se nemohla vracet zpět do kanálu, protože by značně znečištěná ohrožovala chov ryb v rybnících. A protože řečiště od papírny se nemohlo křížit z Opatovickým kanálem, muselo být od Ždánických stavidel vybudováno nové řečiště přes polovinu severní části obce, na kterém byly postavené celkem 3 mosty.
4
(obr.3) Výřez ze současné mapy do které jsou zakreskena dnes již neexistující řečiště. Modře čárkovaně je řečiště bývalého odpadu od papírny, které mělo název Požeračka. Modře tečkovaně je úsek řečiště původního Opatovického kanálu. Šipky vyznačují směr toku všech řečišť.
5
(obr.4) Anonín Lewý: 1845-1897 (52 roků). Obraz: Cesta od Vysoké nad Labem s Opatovickým cukrovarem a nádražní budovou a třemi stavidly na Opatovickém kanálu. Toto je výřez z jeho obrazu, pohled od východu k západu.
6
(obr.5) Mlynářova mapa vodních toků na mlýny z 20.let 20.stol. Archiv mlynáře Morávka. Rudá kružnice vyznačuje prostor s tzv.říčním apendixem – „Spádkem“, který vzniknul změnou napájení mlýnského kanálu, původně z labského meandru, současně z Opatovického kanálu, viz modré šipky směru toků.
7
První kamenný most, dnes uzavřený a spojující ulici Ve Střídni a Ke Struze, byl zatím jediným mostem v obci. Až když se počala obec rozrůstat i na pravém břehu kanálu, byly vystavěny další dva mosty, a sice v ulicích Pardubická a Hradecká. Nové řečiště od papírny se nazývalo „Požeračka“, která ústila do odpadu mlýnského náhonu. Později byla papírna přebudována na mlýn a nakonec na vodní elektrárnu. Objekt již však vlastnila rodina Morávkova a ten nesl název „Na Novejch“. Třetí přestavba Opatovického kanálu byla uskutečněna na přelomu 19. a 20. století v katastru obce Semín. Bylo to v místech, asi na poloviční cestě mezi řekou Labe a semínským mlýnem. Zde koryto Opatovického kanálu kopírovalo v délce asi 2 km někdejší labský meandr. Docházelo zde k podmáčení luk a tak bylo rozhodnuto řečiště kanálu zkrátit Jižně od obce Semín bylo vybráno v délce asi 350 m nové řečiště směřující přímo do Labe.
Rudé tečkování vyznačuje původní koryto Opatovického kanálu. Šipky znázorňují smět toků vodotečí.
8
Čtvrtá a zatím poslední přestavba Opatovického kanálu byla uskutečněna na počátku druhé poloviny 20.století (r1956) v důsledku výstavby Opatovické elektrárny. Elektrárna potřebovala pro svoji činnost poměrně velké množství chladící vody. Ta se musela přivést novým korytem z opatovického nadjezí. Odtud byl však již napájen Opatovický kanál, ze kterého nebylo možné toto množství vody odebrat. Elektrárna 3 potřebovala pro svoji potřebu okolo 16 m , kanálem však protékalo asi 3 5m . Bylo proto vybudované nové řečiště přivaděče s průtokem asi 3 18m . Vznikl zde tzv. „opatovický vodní uzel“, viz mapa níže. Koryto přivaděče (2) bylo posunuto proti původnímu vtoku Opatovického kanálu z Labe proti vodě. Opatovický kanál byl v délce asi 30 m zasypán (viz červený terč) a jeho vtok z Labe byl využit pro napájení malé vodní elektrárny, vybudované u jezu. Od místa zasypání pokračovalo koryto kanálu původním směrem (4) s průtokem okolo 2 3 m . Z tohoto koryta je ještě napájeno řečiště na mlýnský náhon (2) s průtokem okolo 300 litrů vteřinových.
1 4
3 2
Severní část řečiště Opatovického kanálu s výtokem z labského nadjezí. Červená kružnice značí místo zasypání původního koryta kanálu. Vedle starého koryta bylo rovnoběžně vybudované nové koryto s větší průtočnosti. 9
Některé písemně doložené události v Opatovicích nad Labem: 1726 vystavěna stodola J.Půlpána u čp.19 1732 koupil mlýn od vrchnosti Lukavecký, později Morávek čp.48 1750 vystavěno čp.30 na místě dnešní samoobsluhy (r.1929 prodáno obci) 1757 vystavěny stáje u hostince čp.41 Šanderův (brána) 1758.. vystavěna u hospody brána formanského zázemí 1770 první číslování domů ( č.p. 1 – 60) 1783 I.vojenské mapování (meandry v Tůni) 1783-1787 výstavba jezu a nového koryta kanálu 1785 (asi) vystavěn kamenný most (ulice Ke Struze) 1787 mapa panství ze Zámrsku 1796-1835 v provozu papírna Ribischar 1805 plán stavby silnice Pardubice H.Králové (kanál od jezu již rovný) 1809-1834 výstavba silnice 333 HK-L.Bohdaneč-Přelouč 1818-1826 výstavba silnice R37 dnešní 324 HK-PA-CR 1840 mapa stabilního katastru obce, cesta k Vysoké není 1845...na mapě katastru obce silnice je 1852 II.vojenské mapování (již kanál od splavu) 1857 výstavba železnice Pardubice Josefov 1865.. narodil se kronikář J.Pleskot v čp. 47, bydlel v čp. 30 1870-1885 cukrovar v provozu 1877 je v provozu Kovárna v čp.53 1877 vystavěn most kamenný ke mlýnu přes Požeračku 1874 vystavěna strojírna Dušek,později Krpata 1884 vystavěn most do Vysoké n.L. 1888 vystavěna stará škola 1890 zakládá Josef Bačina chemickou továrnu 1891 vystavěna polepšovna 1894 začalo narovnání Labe - Hrozná 1907 zakládá parní pilu Josef Doležal 1908 založena továrna Albis 1909 stavba inundační hráze (dnešní Luční ulice) 1909 založena strojírna F.J.Hejlem
10
