1/2011
Úvodník Vážení spoluobčané, dostáváte do rukou první číslo Čehovských listů v nové podobě. Byl jsem požádán, abych převzal tvorbu našeho, myšleno tím všech občanů Čehovic, čtvrtletníku. Nejprve bych však chtěl poděkovat za dlouholetou práci při jeho vydávání především paní Boženě Spáčilové, která se na jeho existenci nejvýrazněji podílela, ale i panu Miloši Mlčochovi a Viktoru Spáčilovi, kteří jí pomáhali. Myslím, že noviny byly vždy čtivé a přinášely zajímavé informace. I v nové podobě se budete setkávat s většinou oblíbených rubrik, včetně křížovek či společenské kroniky. Mimo klasických rozhovorů se starostou, bych rád občas dal slovo i jiným občanům, či podnikatelům z Čehovic. Místo zde nalezne nejen kótek hanáčtiny, ale i seriál o první pomoci, který může leckomu v budoucnu pomoci. Vzhledem k množství příspěvků do tohoto čísla se s ním však setkáte Foto 6 až příště. Budu velmi rád za jakékoliv příspěvky a to nejen ze života obce. Pokud se někdo bude chtít na tvorbě ČL podílet, budu jen a jen rád. Jakékoliv připomínky k nové podobě ČL, ať již pozitivní či negativní, mi prosím napište e-mailem na adresu
[email protected], klidně však vhoďte i papírek do poštovní schránky nebo se zastavte na kus řeči. Příjemné počtení. Jaroslav Špaček
Rozhovor se… starostou Milanem Smékalem 1/ Pane starosto, můžete seznámit občany s událostmi prvního čtvrtletí?Občany zajímá určitě především situace s mlýnem a opravou komunikací. Koncem března dojde k podepsání „smlouvy o smlouvě budoucí“ s firmou GP Plastics o prodeji mlýna. Konečně se tak povede řešit neutěšenou situaci okolo tohoto objektu. Mlýn bude prodán za odsouhlasenou cenu 950 tisíc Kč, která obohatí obecní rozpočet. Firma GP Plastics bude mlýn využívat k lehké strojírenské výrobě. Hlavním oborem činnosti firmy je výroba strojů na výrobu plastových obalů. Co se týče oprav komunikací, obecní zastupitelstvo odsouhlasilo zadání přípravy výběrového řízení firmě APC COnsulting z Přerova, která se touto činností zabývá i v okolních obcích našeho mikroregionu. Na rekonstrukci „hřbitovní“ uličky je zajištěna dotace ve výši 600 tisíc korun, zbývající částku bude obec muset řešit půjčkou. Předpokládám, že práce budou zahájeny koncem května. Na rekonstrukci „florianské“ uličky se stále snažím zajistit dotaci, která by pomohla významně snížit náklady obce.
1
2/ Plánovalo se uspořádání josefovské zábavy, nakonec se však nekonala. Jaký je důvod? Důvodem je především nezájem občanů o podobné kulturní akce. Obecní plesy se potýkaly se stále se snižující návštěvností, fiaskem bylo i otevření Obecního domu na silvestrovský večer. Pokud občané opravdu projeví zájem, nebráním se tomu, aby se příští rok josefovská veselice opět konala. 3/ Jaké máte plány na další čtvrtletí? Koncem února jsem požádal Olomoucký kraj z programu obnovy venkova o dotaci na opravu střechy na obecním domě. V případě získání dotace by se vyměnily všechny krovy a střešní krytina. Další nemalý úkol nás čeká v letní prázdniny kdy upravíme prostory pro mateřskou školu v prvním patře tak aby mohlo dojít nastěhování obecního úřadu do přízemí nynější MŠ. Prostory pro úřad jsou, až na drobné dodělávky, již připraveny. 4/ Jak budou využíváni pracovníci z úřadu práce? Bohužel, v součastné době je poskytování pracovníků ze strany úřadu práce pro potřeby obce zastaveno. Nikdo z kompetentní pracovníků z úřadu práce není schopen odpovědět, zda budou pracovníci pro veřejně prospěšné práce v budoucnu dále poskytování. Pro naši obec by to byla dost velká ztráta, protože jich využíváme až dvacítku ročně a počítal jsem s nimi na různé práce v rámci údržby obce. Děkuji za rozhovor. Pokud máte na starostu či nějakého zastupitele zajímavou otázku, napište mi (
[email protected]) nebo dotaz vhoďte do mé poštovní schránky, v příštím čísle ČL Vám na ni odpoví.
Rozhovor s… panem Janem Hrubanem Snad každý v obci zaznamenal čilý stavební ruch, předznamenávající opětovné otevření bývalého kulturního domu. Vypravil jsem se proto za jeho majitelem, panem Janem Hrubanem, abych Vám přinesl nejnovější informace co, jak a kdy. Co tedy můžeme v „kulturáku“ očekávat? V přízemí vlevo se nachází bar, vpravo pak restaurace, ze které projdete do původního sálu. Nechybí kuchyňka a pěkně vybavené toalety nejen pro pány a dámy, ale dokonce i pro vozíčkáře. Proto bylo třeba postavit i několika spoluobčany možná negativně komentovaný zvýšený nájezd před vchodem. Schody nahoru vedou do šatny se sprchami a další menší místnosti, kterou bude možné využít na pořádání různých akcí menšího rozsahu. Nechybí zde ani menší byteček pro majitele. Pracuje se téměř denně, místnosti se postupně vybavují nábytkem, dokončuje se vytápění, odvětrávání a podobně. Protože se podle šuškandy termín otevření blíží, položil jsem majiteli několik otázek. 1/ Kdy se bude Váš rekonstruovaný objekt otevírat pro veřejnost? Snažíme se o co nejrychlejší dokončení prací, přesto však nepočítám, že by k zahájení provozu došlo dříve než ve třetí dekádě května. 2/ Jaké možnosti kulturní dům veřejnosti nabídne? Jak jsem slíbil při koupi objektu starostovi, kulturní dům bude k dispozici celé čehovské veřejnosti. Věřím, že prostory bude možné využít k celé škále akcí ať už jednotlivců, jednotlivých zájmových složek či obecního úřadu. V restauraci v přízemí bude postupně k dispozici fotbálek, šipky a kulečník. Sál bude možné v případě zájmu využít ke sportovnímu vyžití, je možné v ní zahrát sálový fotbal, problémem nebude ani cvičení, pochopitelně bude možné zde uspořádat plesy či zábavy. Vše záleží pouze na požadavcích zájemců. V patře bude možné pořádat i menší akce, například rodinné oslavy. Otevřeno bude každý den, v pátek a v sobotu déle. Přesnou otevírací dobu Vám ale teď ještě neřeknu. Podle zájmu hostů však otevírací dobu budeme schopni pružně upravit. 3/ S jakou cenou počítáte v případě zájmu o pronájem sálu, například pro cvičení dnes tolik populární zumby? Nemám ještě hotovou cenovou kalkulaci ohledně předpokládané spotřeby elektřiny, plynu a dalších nákladů. Předpokládám ale, že cena za pronájem bude okolo stokoruny za hodinu. Pro malou kopanou budou k dispozici i branky. 4/ Mezi milovníky piva je už dnes diskutována otázka, jaké pivo a hlavně „za kolik“ budete točit? Je mi jasné, že na vsi je cena piva vždy velmi důležitá. Točit se bude pivo Bernard, které, si myslím, nemusím představovat. Předpokládám, že na čepu bude zpočátku 10°, 11° i 12°, uvidíme jaký bude zájem o
2
jednotlivé stupňovitosti. Naši nabídku pak možná upravíme na dva druhy. Co se týče ceny, nebojte se, bude příznivá. 5/ V restauraci bude kuchyňka, budete i vařit? V restauraci se určitě vařit nebude, drobné pochutiny však k dispozici budou. Nikdo se tedy nemusí bát, že by u nás zemřel hlady. 6/ Počítáte s nějakými specialitami na letní večery, například grilování či taneční zábavy? Protože pro grilování nemáme k dispozici prostor, zatím s podobnými akcemi nepočítáme. Pořádání tanečních zábav se nebráníme, pokud bude mít nějaká složka či jednotlivec zájem akci uspořádat, určitě se domluvíme. Děkuji Vám za rozhovor a přeji Vám ve Vaší činnosti mnoho úspěchů.
Z činnosti místních organizací: Z činnosti MO MRS Čehovice Výbor naší organizace uspořádal 28.12.2010 brigádu na rybníku. Prořezávali jsme keře ze strany od kopce. Na tuto brigádu poskytl ing. Jaroslav Vláčil traktor a traktoristu, za což mu tímto děkujeme. V neděli 23. ledna 2011 proběhla v hostinci v Čehovicích výborová schůze a následný prodej členských známek a povolenek k lovu na rok 2011. Dne 29.1.2011 byla uspořádána další brigáda na prořezání keřů, tentokráte v tzv.“hájeném pásmu“. FOTO 1 O měsíc později, 27.2.2011, se členové sešli na výroční členské schůzi. Na ní jsme schválili změny týkající se lovu ryb na rybníku Čehovice. Ke změnám patří to, že si rybář bude moci ponechat uloveného kapra v míře od 45 cm do 70 cm, štiku delší 60 centimetrů. Pro vláčení bylo otevřeno tzv.“hájené pásmo“, a to od 16. června do 31. prosince. Na schůzi jsme rovněž odsouhlasili uspořádání tradičních rybářských závodů, termín byl stanoven na sobotu 21. května. Tímto výbor zve občany na tuto akci na níž bude připraveno dobré občerstvení a bohatá tombola. Dne 6. března se od 10.00 hodin opět v hostinci prodávaly hostenky k lovu; většina jich byla vyprodána. Pár zbylých je zamluveno rybáři, kteří se dosud nemohli dostavit. Téhož dne jsem při vycházce k rybníku kolem 15.00 hodin zjistil nepříjemnou věc. Z jedné naší buňky byla neznámým pachatelem odcizena plechová střecha. Ke krádeži došlo v době od čtvrtka 3.3. do neděle 6.3. Případ byl samozřejmě nahlášen na Policii ČR v Prostějově. Pokud by kdokoli z občanů mohl k této krádeži poskytnout jakékoliv informace, sdělte je prosím mě, starostovi naší obce nebo někomu z místních rybářů. Děkuji. FOTO 2 Zdeněk Divácký, předseda MO MRS Čehovice
50. výročí zahrádkářů v ČEHOVICÍCH Vážení přátelé, dovolte mi, abych všem připomněl, že letos uplynulo již 50 let od založení naší základní organizace. Bylo to 15. ledna 1961, kdy se naši občané, pánové Antonín Macháček, Jan Horák, Jaroslav Vláčil, Bohumil Koudelka, Jaromír Dvořák, Alois Rozmánek, Josef Zapletal starší i mladší, Josef Mlčoch, Josef Bartoš, Rudolf Haluza, Ladislav Haluza, Josef Huška, Evžen Čermák, Josef Okleštěk, Jan Bárta, Vojtěch Šebestík, Josef Hradečný a paní Vlasta Coufalová, Marie Stodolová, Gisela Lejsková, Žofie Konupková, Františka Kašparová a Drahomíra Karhánková dohodli na vytvoření organizace, která spojuje všechny zájemce o pěstování ovoce, zeleniny a květin. Z těchto členů byl vytvořen první výbor ve složení: předseda Antonín Macháček, místopředseda Alois Rozmánek, pokladník Jan Horák ml., hospodář Josef Hradečný, odborný instruktor Josef Mlčoch a členové výboru Josef Zapletal ml., paní Vlasta Coufalová a Žofie Konupková. V dalších letech přibývali další členové a organizace se postupně rozrostla až na 75 členů. Nerad bych na někoho zapomněl, ale mezi další významné osobnosti patřili: Miroslav Coufal, Oldřich Čivný, Stanislav Uličný, bratři Vojtěch a František Vysloužilovi, Jaroslav Konečný, Josef Šebestík, Vlastimil Lejsek, Adolf Rozmánek, manželé Hlouškovi a Dvořákovi. Nemohu opomenout ani manželky zakládajících členů – Anna Macháčková, Marie
3
a Františka Zapletalovy, Františka Vymlátilová, Drahomíra Kubová, z mladší generace pak Rudolf Haluza, Alois Liška, Alois Rozmánek ml., Aleš Polák, Otomar Šafránek, Vladimír Vymlátil, Vlastimil Šandera, Radek Večeřa, František Karásek, Antonín Dostál, Libuše Sobotková, Marie Mézlová a další. Doufám, že se nebudou zlobit ti, na které jsem zapomněl. Všem těmto lidem patří dík a úcta a též vzpomínka na ty, kteří již nejsou mezi námi. Bez jejich iniciativy a nadšení by naše organizace nebyla. Po panu Macháčkovi vedli naši ZO pánové Jaroslav Konečný, Jaroslav Vláčil, Stanislav Lutera, Rudolf Haluza a opět S. Lutera. Ze zajímavých a důležitých akcí, které jsme uskutečnili brigádnicky byly: vysazení sadu za obecním úřadem, postavení moštárny (nejprve staré ve dvoře OÚ, potom na Lundovém), alej třešní v hliníku, každoroční výstavy ovoce a zeleniny, spousty zájezdů na zajímavá místa v naší republice, výsadba, tvarování a údržba habrů na návsi, přednášky a degustace ovoce. Je to celkem pěkné ohlédnutí za půlkou století naší činnosti. Finančními zdroji pak bylo pořádání vinobraní a zábav, prodej ovoce ze založeného sadu a vstupné na výstavách. Pestrá byla i věková skladba členů, kde se doplňovala zkušenost stáří s chutí něco udělat nás, tehdy těch mladších. A to je to, co nám nejvíce chybí v současnosti. Ne že by dnešní mladí lidé neměli o zahrádkaření zájem, ale dnešní, až příliš uspěchaná doba jim to tak dobře neumožňuje. Na tom ale asi nic změnit nemůžeme. Tak jako vždy dozrává ovoce na stromech, musíme i my doufat, že v budoucnu dozrají i noví zahrádkáři. Za výbor ZO ČZS Čehovice Stanislav Lutera
Myslivci Čehovice V mysliveckém roce 2010, který vlastně ještě stále trvá (do 31. 3. 2011) jsme začali po kachním honu, o kterém bylo psáno v předešlém vydání ČL, intenzivněji přikrmovat zvěř. Po sklizení všech plodin se nám bohužel v naší krajině naskytl žalostný pohled. Drobné zvěře, která tvoří základ mysliveckého hospodaření na celé Hané nastal obrovský úbytek. Tento stav je zřejmý na celém okrese a můžeme se jen domnívat, co vše je toho příčinou. Zajisté se na tomto katastrofálním úbytku podílí stále extenzívnější pěstování technických plodin, použití těžké techniky bez orání, ale i nadměrné vlhko v měsících, kdy drobná zvěř vyvádí mladé. Tomuto stavu jsme proto přizpůsobili i odlov zvěře v naší honitbě. V měsících listopadu a prosinci jsme měli tři hony, na kterých se ulovilo pouze 12 bažantů a 45 zajíců. To je oproti minulým letům vskutku rapidní pokles. Naproti tomu se za celý rok střelilo 11 lišek. Při představě, že na 700 až 1000 hektarů, tedy v celé naší honitbě, by měla být jen 1 liška, je to ohromné číslo. Během zimních měsíců, hlavně pak díky sněhové nadílce v prosinci, jsme zvěř pravidelně přikrmovali jak obilím, tak kukuřicí a senem. V lednu jsme využili zamrzlého rybníka a vyčistili budky pro kachny, aby na jaře mohly opět zasednout a vyvést mladé. V sobotu 26. února proběhlo v honitbě pravidelné jarní sčítání zvěře, které vždy vyhlašuje krajský úřad. Michal Lőrinc, hospodář
Sokol Čehovice Rok byl zahájen tradičním novoročním fotbálkem. Účast „borců na trávníku“ letos sice nebyla nijak ohromující, jako vždy si však užili spoustu legrace. A po vánočních svátcích a silvestrovkých oslavách se jednalo o vítané protažení zlenivělých údů. FOTO 3
Fotbalové okénko: Futsal Čehovice zažil zatím nejpovedenější sezonu Třetí sezona obnoveného sálového fotbalu FK Agro Vláčil Čehovice začala vyloženě prachbídně, jak jsme již informovali v předchozím čísle Čehovských listů. Tehdy nic nenasvědčovalo tomu, že se nakonec bude jednat o výsledkově zatím nejúspěšnější ročník.
4
V základní části se totiž i přes velice pomalý rozjezd nakonec podařilo v 11 zápasech nasbírat solidních 14 bodů, které znamenaly sedmé místo ve dvanáctičlenné skupině. Tento výsledek v závěrečném zúčtování stačil na postup do III. třídy nadstavby, což je o úroveň výše než v předchozích letech. S těžšími soupeři se následně podařilo získat pouze čtyři další body za jednu výhru a remízu, přesto se celkově jedná o jednoznačně pozitivní skok výkonnostní i výsledkový. Je jen dobře, že několikaleté zkušenosti se začínají konečně odrážet na hřišti. Nic z toho by samozřejmě nebylo možné bez podpory našich sponzorů – pana Jaroslava Vláčila, sdružení Sokol Čehovice, obce Čehovice, pana Tomáše Novického a místního zastupitele pana Jaroslava Špačka, kterým tímto mnohokrát děkujeme.
Čehovským žákům začíná jarní sezona Během zimy nezáhaleli ani čehovští žáci. Ti se sice neúčastnili žádné ligové soutěžě, pouze odehráli přátelský futsalový turnaj v Čechách pod Kosířem (viz minulé číslo Čehovských listů), avšak každý týden se scházeli k pravidelným tréninkům. Ke spokojenosti naších mladých kluků pomohla určitě také změna místa, když starou sokolovnu v Bedihošti nahradila nová tělocvična v Klenovicích na Hané. Pomalu však přichází teplejší měsíce a je na čase vytáhnout paty z příjemně vytopených hal a pustit se do venkovní přípravy na jarní sezonu malé kopané. První ostrý turnaj totiž kluky čeká již 16. dubna, a to rovnou na hřišti našeho největšího rivala Sokolu Bedihošť. Dne 7. května pak přijde turnaj na domácím hřišti, kde doufáme v co nejhojnější podporu z řad rodičů a místních obyvatel (občerstvení bude samozřejmě připraveno). Krátkou jarní část sezony uzavřeme dalším domácím turnajem 28. května. Za tu dobu, co u týmu působím, tedy necelé dva roky, se bohužel zatím nepřidal žádný nový hráč, tedy kromě jednoho mladého snaživce ze sousedních Čelčic. Určitě proto uvítáme zájemce z řad mladších děti v Čehovicích. V některých konkurenčních žákovských týmech se úspěšně prosazují také zástupkyně něžnějšího pohlaví, což je další z možných cest, kudy se při tvorbě žákovského družstva vydat. Z uvedených důvodů rádi přivítáme nové tváře.
V malé kopané startují také soutěže dospělých Do jarních fotbalových bojů samozřejmě nevstupují pouze žáci, ale také oba týmy dospělých, které v Čehovicích máme. A-tým odstartuje své jarní druholigové boje 16. dubna na hřišti ve Vrbátkách, v domácím prostředí nastoupí o čtrnáct dní později, tedy 30. dubna. V týmu během podzimní pauzy nedošlo k žádným hráčským změnám, a tak se dá předpokládat, že dosud neporažená sestava bude i nadále dělat radost svou hrou jak divákům, tak sobě samým. B-tým nejspíš své postupové šance promarnil, přesto však mají jarní boje co nabídnout. Ve hře je pořád čistě teoretická šance na ligové prvenství, ale ani druhé místo se soupeřům zadarmo nepouští. Na jaro se k týmu opět připojilo několik nových tváří, které budou mít příležitost ukázat, že mohou být platnými pro čehovskou malou kopanou. Preferováni jsou stále samozřejmě místní hráči, avšak s omezenými zdroji a kolísavou účastí některých jedinců se bez pomoci přespolních nedá obejít. FC LadziMil Čehovice „B“ se během jara představí také na domácím hřišti, a to v rámci předposledního turnaje 7. května, kdy v 10 hodin vyzve tým DD Sport Dubany „B“ a ve 12 hodin Zero Prostějov.
www.fkcehovice.tym.cz Za přispění programátorů z Damia Computers se podařilo zajistit nový vzhled webových stránek čehovského fotbalu. Na výše uvedené webové adrese najdete informace o všech týmech, které v naší obci působí – FC LadziMil Čehovice „A“ a „B“, žákovském FC Agro Vláčil Čehovice a futsalovém FK Agro Vláčil Čehovice. K dispozici jsou výsledky, tabulky, statistiky a profily jednotlivých hráčů. Postupem času dojde na rozšíření fotogalerie a na další zajímavé novinky. Samozřejmě nechybí ani odkaz k profilu na v dnešní době tolik populárním facebooku. Michal Špaček
5
Pozvánky na další čtvrtletí: 20. dubna – Knihovna pořádá Výšlap ke Kapli Sv. Prokopa, sraz v 15.00 před Knihovnou. 30. dubna – Sokol Čehovice pořádá na hřišti tradiční slet a pálení čarodějnic, občerstvení bude zajištěno, nezapomeňte si přinést dobrou náladu na první jarní společnou akci. 7. května – ZO MRS Prostějov pořádá na rybníku pro členy svého zájmového kroužku dětské rybářské závody. Možnost sledování úspěchů mladých rybářů. 7. května – turnaj v malé kopané, dopoledne FC LadziMil Čehovice „B“, odpoledne žácí FC Agro Vláčil. Občerstvení zajištěno. 21. května – ZO MRS Čehovice pořádá na rybníku tradiční rybářské závody. Bohaté občerstvení a tombola. červen (termín bude upřesněn) – v obecním domě bude uspořádána přednáška s besedou o první pomoci s MUDr. Milanem Brázdilem z LZS Olomouc, který je znám například záchranou pacienta s probodnutým srdcem z Otaslavic, za kterou dostal vyznamenání od prezidenta ČR Václava Klause. Velmi doporučuji, nikdy nevíte, kdy můžete zde nabytých informací využít při záchraně bližního. 24.-26. června – Sokol Čehovice pořádá na hřišti tradiční Stanování pro děti místní i přespolní.
Společenská kronika: V únoru oslavili zlatou svatbu manželé Jarmila a Josef Hrdličkovi. V druhém čtvrtletí roku 2011 oslaví své životní jubileum tito občané: duben 80 let pan Zdeněk Kunc pan Ladislav Spáčil 70 let pan Jiří Mrázek pan Josef Troneček květen 85 let paní Eva Lejsková 75 let paní Drahomíra Héniková Všem těmto jubilantům blahopřejeme a přejeme pevné zdraví. Za školský a kulturní výbor: Lenka Říhová a Jana Jurová
Knihovna VÝTVARNÁ SOUTĚŽ „Můj pes“ ukončena! Do čtvrtka 17. února 2011 mohly děti odevzdávat své výtvarné práce se zpracováním tématu MŮJ PES. Odevzdáno bylo deset prací, někteří autoři dodali i dva výtvory. Odměněni budou všichni kreslíři na březnovém čtení pohádek. Obrázky se jim totiž moc povedly. FOTO 9
A JE TU: „Březen – měsíc čtenářů“ V centru zájmu běžných činností všech knihoven je čtenář a čtení ve všech jeho formách. Knihovníci chtějí posilovat společenský význam, propagovat činnost knihoven a informačních center, nabídnout moderní služby knihoven. Dát o sobě vědět! Akce připravované naší knihovnou v nejbližší době najdete na další straně.
6
Čtenář roku V letošním roce bych v knihovně ráda založila novou tradici – oceňování nejlepších čtenářů. V březnu a potom v budoucnu pravidelně každý rok ocením své nejlepší čtenáře – jednoho v kategorii dospělých a jednoho v kategorii dětí do 15 let. Najdeme tak svého nejpilnějšího „Čtenáře roku“. Cílem této aktivity je posilovat společenský význam a prestiž četby a ocenit ty, kteří služby knihoven nejvíce využívají a podporují. Základním kritériem pro výběr Čtenáře roku bude počet výpůjček konkrétního čtenáře za uplynulý rok, jak je vykázán ve výpůjčním systému, ale i četnost návštěv knihovny a aktivita na akcích knihovny. Kritéria soutěže:
počet výpůjček počet návštěv knihovny aktivita na akcích knihovny
Dospělí - nominace
počet výpůjček/ body 1-5
počet návštěv/ body 1-5
Aktivita na akcích knihovny A
Celkem bodů nejnižší ocenění vítěz
1.Jana Jurová
178/1
16 /2
2.Ivana Hýžďalová
143/2
9 /3
5
3.Ludmila Jenišová
124/3
18/1
4
4.Marie Dlabalová
91/4
16/2
6
5.Anna Dedková Děti do 15 let - - nominace
61/5 počet výpůjček/ body
1.Tomáš Kardinál. 2.Žaneta a Jan Purovi
22/1 14/2
3 / vítěz
6/4 počet návštěv/ body
9 celkem
8/1
A
2 / vítěz
2/4
A
6
A
5
3.A.+M.+L+. Vrbecká
12/3
4/2
4.Martin Kunc
10/4
3/3
7
5.Silvie Sližová
2/5
2/4
9
Dva vyhodnocení čtenáři budou odměněni věcnými cenami. Blahopřeji!
Veřejné čtení pohádek V rámci celostátní akce Celé Česko čte dětem, pozvu všechny děti a mládež na další z veřejných čtení pohádek. Tentokrát se uskuteční ve čtvrtek 24. března 2011v 16.00 hodin. Budeme číst pohádky a příběhy autorů, K. J. Erbena, V. Čtvrtka, J. Seiferta, jejichž výročí si v letošním roce připomeneme. Děti budou společně řešit soutěžní úkoly týkající se knih, pohádek a filmů. Zasoutěží si s kamarády, pobaví se a dozví se jistě opět něco nového …
Výtvarná soutěž – „Můj oblíbený literární hrdina“ Během celého měsíce března můžete kreslit a malovat postavu svého oblíbeného hrdiny z pohádky, nebo filmu, kterou máte nejvíce rády. Termín odevzdání prací je 31. března 2010!!!
Výšlap ke Kapli Sv. Prokopa V rámci oslav 21. duben - „Den země“, uspořádám již tradiční akci, s cílem poznávání tradic a historie obce. Cestou budeme plnit úkoly spojené jak s ekologií a přírodou, tak i historií naší obce. S sebou, vhodný oděv a obuv (na „Strážích“ – fouká), dobrou náladu a chuť se dovědět něco nového. Sraz účastníků ve středu 20. dubna 2011 v 15.00 hod. před knihovnou. V případě špatného počasí změna termínu vyhrazena.
Výtvarná a fotografická soutěž „MOJE ČEHOVICE“ Aby nepřišli o možnost soutěžit ani dospělí čtenáři, v této soutěži, která bude trvat až do konce měsíce května, můžete soutěžit právě i Vy. Jde jen o to, že každému z nás se na naší obci něco líbí (nebo
7
nelíbí?). Zkuste, to zachytit! Děti, ale i dospělí mohou obrázky kreslit a malovat a Vy starší třeba fotografovat. Obrázky, kresby předávejte přímo knihovnici do knihovny, fotografie bych prosila zasílat elektronicky na emailovou adresu knihovny:
[email protected]. Jen v nezbytném případě noste klasické fotografie, které bych musela skenovat a uložit teprve následně mezi ostatní kresby a fotografie ve fotogalerii této soutěže na webu knihovny k posouzení Vám občanům.
Anketa Na webových stránkách knihovny www.knihovnacehovice.webk.cz probíhá také anketa o tom, jestli čtete, co čtete, zda chodíte či nechodíte do knihovny – a proč? Anketa mi může přinést nové informace o tom, co čtenářům/ či neuživatelům v knihovně chybí a její výsledky přivedou do naší knihovny další nové čtenáře. Význam knih pro nás totiž vystihuje i motto: „Knihy jsou podobné domovu, do kterého se vracíme i za největší bouřky.“ (Bernard Bolzano) knihovnice Božena Spáčilová
Soutěž o nekrásnější okno či předzahrádku Obecní zastupitelstvo se rozhodlo vyhlásit soutěž o nejkrásnější okno nebo předzahrádku. V měsíci červnu obejde komise složená ze zastupitelů obec a vyhodnotí květinovou výzdobu v oknech a předzahrádkách. Ta nejhezčí okna a předzahrádky budou vyfotografovány a následně publikovány v červnových ČL. Občané pak budou mít možnost hlasovat vhozením lístku na obecním úřadě nebo posláním hlasu e-mailem, který květinový dům bude nejhezčí. Zároveň podle stejných fotografií vyhodnotí výzdobu i komise. Výsledky budou porovnány poměrem 60 % ku 40 % ve prospěch občanů. Vítěz soutěže obdrží věcnou cenu. Pomozte udělat naši obec krásnější a zapojte se do soutěže pomocí truhlíků, výsadbou či výsevem.
Mateřská škola: Využití daru od Kiwanis clubu Prostějov Finanční dar využily učitelky na nákup tělovýchovného náčiní. Sotva je učitelky sestavily do překážkové dráhy, vyžadovaly je děti téměř denně, během her a vůbec se jim je nechtělo uklidit. Stanovili jsme si proto pravidla k jejich použití, a že se pedagožky i tentokrát trefily do gusta svých malých sportovců, Vám dokáže i fotografie. FOTO 4
Zápis do MŠ To už jsme dlouho nezaznamenaly! Takový „nával“ malých školáčků s rodiči, kteří měli zájem o přijetí svého dítěte do MŠ. Celkem se přišlo zapsat do naší školičky 13 dětí, nejen z naší vesnice, ale i z okolních obcí. Během návštěvy poznaly prostředí školy, společně si pohrály s kamarády, zazpívaly, zatančily si. Některé děti zde byly opravdu poprvé. Měly jsme radost, že se dětem i rodičům prostředí naší školky moc líbilo, ocenili i nové vybavení zahrady, poznali i v tak krátkém setkání, jak se zde bude jejich dítě cítit. Téměř všechny děti brzy ztratily prvotní ostych, navázaly kontakt jak s učitelkami, tak s kamarády a získávaly své první školní zkušenosti. Některé z nich pak rodiče vůbec nemohli přemluvit k návratu domů. Aby slzičky zklamání brzo oschly, dostaly děti Pamětní list (vysvědčení za statečnost), jako upomínku na svůj první velký životní krok, malou sladkost a drobnou hračku. Nástup každého dítěte do mateřské školy je nepochybně zlomovým obdobím. Obdobím, kdy začíná něco nového, nepoznaného a jde o první krok dítěte k postupnému osamostatnění. Je jen škoda, že některé ze zájemců budeme muset odmítnout. Naše mateřská škola má stanovenou kapacitu 27 dětí a vypracovaná kritéria pro přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání - školní věk, trvalé bydliště, zaměstnání rodičů a jiné. Ty všechny teď musíme posoudit a rozhodnout podle nich, kdo se příštím školáčkem v září stane a kdo si ještě bude muset na kamarády rok počkat doma s maminkou. FOTO 5 Božena Spáčilová, Svatava Frgálová
8
Kolik řečé naděláš, tolikrát seš Hanákem.. aneb Kótek hanáčtiny Česká republika se vyznačuje množstvím různých dialektů, které však postupem času a všemohoucím pronikáním informačních technologií do běžného života rychle zanikají. Čistými dialekty tak většinou dnes hovoří už jen pár starších lidí žijících v menších obcích. Mezi jeden z nejzajímavějších dialektů patří samozřejmě hanáčtina. Ba co víc, ve své původní podobě se tak odlišuje, že by klidně mohla být „speciálním jazykem“… Pojďme se postupně zanořovat do tajů tohoto dnes ve své prapůvodní podobě již téměř zaniklého důležitého jazyka. Hanáčtina je specifická mnoha zvláštními lingvistickými jevy, do nichž může tento malý průvodce neznalé trošičku zasvětit.
Lekce č. 1: „Klóhá to, tož bacha, ať si nenabiješ čoňo!“ Pan Cófal jede z Olomóca do Létovle, abe viděl rodné domek hanáckyho obra Drásala. Jede staró Škodó. O motoresta Zlatá křepelka stojí polecajt. O Zlaté Křepelke je take Skrbeň. "Dobré deň!", zdravi polecajt Cófala. "Dobré...", odpovidá nervózni Cófal! "Meslim, že to dnes dosť klóhá, dávéte bacha, ať si nenabijete čoňo!", radi polecajt. "Děkojo, já pojedo pomalo...", odpovidá Cófal a jede dál na Létovel.
Slovní zásoba: klóhat klouzat, klouzat se (fyzikální vlastnost dosti přesně popisující např. jízdu na náledí) nabít si 1. nabít (pušku, Twist, apod.) 2. zde natlouci si, ublížit si čoňa ústa Cófal 1. min. čas 3. os. jedn. čísla os slovesa couvat, 2. zde vlastní jméno, hanácké příjmení Olomóc hlavní městečko Hané, známé též jako Olomouc Létovel bezvýznamné městečko - centrum Litovelského pomoraví, též Litovel Zlatá křepelka 1. degenerovaná verze drobného polního opeřence 2. zde významný historický motorest poblíž obce Skrbeň Skrbeň významná obec Hané, lze nalézt na podrobnějších mapách a globech polecajt příslušník policie, též "chlopaté", "zelené" nebo "ta sviňa" Dobré deň místní univerzální pozdrav - jinak dobré deň je každý den, pokud nepotkáte např. příslušníka policie (zde situační hříčka) meslet myslet - schopnost, kterou je polecajt obdařen jen zřídka (zde náznak sci-fi) pojedo pomalo náznak lstivosti Cófala (typická hanácká vlastnost) - slibuje policistovi, že přizpůsobí rychlost jízdy stavu vozovky
9
Gramatické okénko Sloveso "meslet" (myslet) - časování já meslim (myslím) te mesliš (ty myslíš) on, ona, ono mesli (on, ona, ono myslí) me meslime (my myslíme) ve meslite (vy myslíte) oni mesli, oni meslijó (oni myslí) Cvičení 1. Doplňujte ano, ne: 1. Meslite, že Cófal je Hanák? 2. Mesli polecajt, že to klóhá? 3. Je Létovel krásny město? 4. Cófal Cófal před polecajtem? 5. Bel Drásal opravdo obr? 6. Meslite, že v non-stop motoresto Zlatá křepelka mají otevřeny aji večer? Cvičení 2. Doplňujte správný tvar slovesa "meslet": 1. Já ..., že Skrbeň je duležitá dědina. 2. Polecajt ..., že Cófal jede do Létovle. 3. Me ..., že v non-stop motorestu je otevřeny furt. 4. Oni ..., ale me vime, že na Zlaté křepelce maji zavřino furt. 5. Te ..., že je to divny? Néni - seš na Hané!!! Autor Libor Smital, převzato z www.olomouc.com
Bude se měnit historie Čehovic??? Ano! Nedávno se objevila v regionálním tisku zpráva, která mění známá historická data o naší vesnici Čehovice. Autorem článku byl historik, Mgr. Petr Jirák, ze Státního okresního archivu v Přerově, který od listopadu 2010 přispívá Právu do Toulek regionem krátkými články o historii obcí Přerovska a Prostějovska. Spojila jsem se s ním, aby mi osvětlil svá zjištění. Předal mi tyto informace. Ve staré obecní kronice Čehovic, která je uložena ve Státním okresním archivu Prostějov a v článku: JANOUŠEK, Vojtěch: Založení obce Čehovice na dnešním místě, Pokrok, 23. 6. 1933, č. 25, s. 9. je zcela identický text. Když si text přečtete, zjistíte, že měl být v Čehovicích popraven jezuita Vít Weismann. Jako rok zničení Čehovic je uveden rok 1634, kdy byl již Gábor Bethlen pět let mrtvý. Toho si Janoušek všiml, proto byl jako rok zničení Čehovic uveden letopočet 1621 nebo 1623 (právě v těchto letech došlo k vpádům Bethlenových vojsk na Moravu). I na webových stránkách obce Čehovice je pak dost zavádějícím způsobem uvedeno 1621–1623, což by někdo mohl pochopit v tom smyslu, že Čehovice byly vypáleny dvakrát (nebo dokonce, že vypalování trvalo 3 kalendářní roky ...). Ale !!! Vít Weismann nebyl zavražděn v Čehovicích, nýbrž v Čejkovicích na Hodonínsku. A stalo se tak v říjnu 1623 při obléhání Hodonína. Janoušek totiž nikde nezjistil, kde byl Weismann skutečně zavražděn. Janoušek věřil tvrzení Jiřího Pospíšila z Čehovic, který si vše údajně přečetl v životopise Víta Weismanna (mimochodem existenci této knihy jsem nevypátral, její originální název neznám, poznamenává pan Mgr. Petr Jirák). Zavraždění Weismanna však popsal známý jezuita Bohuslav Balbín v díle Historické rozmanitosti království českého (psáno latinsky jako Miscelanea historica regni Bohemiae), které bylo sepsáno pár desetiletí od událostí. Balbín píše evidentně o Čejkovicích ležících na Hodonínsku. Údajné zničení Čehovic Gáborem Bethlenem bylo popsáno v kronice, Janouškově článku a ve staré knize o Čehovicích z roku 1889. To jsou zdroje, z nichž vychází mylný popis zničení starých Čehovic. Kdo skutečně zničil staré Čehovice (nemuselo ani jít o vojáky, ale o ničivý požár), je otázkou, na kterou mohou odpovědět pouze dobové prameny ze 17. století. Urbář tovačovského panství (zápis k roku 1678) nicméně dokazuje, že staré Čehovice opravdu stály v místech, kde dnes stojí kaple svatého Prokopa. Nepodařilo se mně zjistit, od kdy je na kapli sv. Prokopa datum 1634. Podle zavádějícího tvrzení Pospíšila měly být Čehovice zničeny v tomto roce. Nemohlo by však jít o Bethlena, protože ten byl již pět let po smrti. Navíc v tom popise hovořil Pospíšil o popravě Weismanna a dalších olomouckých jezuitů. K tomu však došlo již
10
roku 1623 a nikoliv v Čehovicích (jen pro pořádek opakuji). Dodávám, že popis zničení Čehovic v podání Pospíšila je velmi podobný Balbínovu popisu vypálení Čejkovic. FOTO 6 (v titulu)
Na otázku „Kdo ve skutečnosti původní Čehovice zničil a kdy se tak stalo?“ neznám odpověď ani já, konstatuje Mgr. Petr Jirák. Možná, že se to již ani zjistit nedá. Ověřil jsem si, zda Čehovice původně skutečně stály na kopci. Janoušek píše, že při studiu v tehdejším tovačovském archivu narazil v dobovém urbáři tovačovského panství (jehož částí byly několik staletí i Čehovice) na zápis z roku 1678, kde se píše, že Čehovice původně stály na kopci. Urbář je dnes součástí archivního fondu „Velkostatek Tovačov“, nachází se v Olomouci na pobočce Zemského archivu Opava. Kolega mně urbář ofotil. V urbáři je na listu č. 340 skutečně zaznamenáno: Nad dědinou Čehovicemi jest také kostel tam, kde někdy staré Čehovice jsou založené byly…“ Pokusím se z dochovaných dobových pramenů zjistit, z jakých důvodů a kdy přesněji staré Čehovice zanikly. Případná zjištění bych Vám oznámil. Z korespondence s autorem Mgr. Petrem Jirákem čerpala a článek konzultovala, kronikářka Božena Spáčilová
REHABILITAČNÍ CVIČENÍ Co? Už několikátým rokem probíhá v Obecním domě rehabilitační cvičení s Martou Hrubou. Kdy? Každou středu od 19:00 do 20:00 hodin se scházíme někdy v hojném počtu, jindy máme zase větší prostor ke cvičení. Jak? Na cvičení chodíme ve sportovním oblečení, tedy v teplákách, triku a mikině (chvilku to trvá, než místnost zadýcháme) a sportovní obuvi, tenisky nebo cvičky. S sebou si pravidelně nosíme karimatku, abychom mohly provádět cviky na zemi měkce a v „teple“. Běžnou součástí je hudba, která vyplňuje chvilky ticha, když se soustředíme, aby naše cviky byly provedené dokonale. Občas si pro zpestření cvičení nosíme overball, gymnastický míč, plastovou láhev naplněnou vodou, gumu. Vlastnictví těchto pomůcek není podmínkou, Marťa je ráda půjčuje, teda kromě plastové lahve, protože záleží jen na vás, jestli si přinesete 1,5 l nebo raději 2l. A co a jak? Na začátku hodiny se nejprve rozcvičíme, potom začneme přidávat obtížnější cviky. Někdy procvičíme každou část těla, jindy se zaměříme na specifickou oblast, např. břicho, ruce, atd. Hodina pravidelně končí „vytažením se za provázek“. Kdo? Osobně jsem zažila jen holky, ale myslím, že cvičit můžou i kluci :). Věkový průměr se pohybuje okolo třiceti let. Záleží, jestli přijde i Saška :). Každopádně toto cvičení je vhodné pro všechny věkové kategorie. Proč? Pokud se nebojíte, že nestihnete začátek Pošty pro tebe, televizní zprávy na všech programech, ani krimi zprávy, nebojte se přidat se k nám a začít nenásilně shazovat do plavek. Při tomto cvičení se jednak hezky protáhnete, zahřejete a posílíte, ale taky se příjemně pobavíte a zasmějete :). Za kolik? Za normální „lékařský poplatek“, tedy za 30,- Kč. Ale pozor, pokud si koupíte předplatné na 12 vstupů, dva ušetříte… A to se vyplatí! Takže...? Kateřina Štoplová
11
Zápisky z cest: Rio Ebro 2010 Rybařím již 20 let a snad jako každý rybář jsem začal přemýšlet o rybářské výpravě do zahraničí. Lákalo mě Norsko, Španělsko nebo Itálie. Celé to mělo několik háčků, jednak jsem nechtěl jet sám, vždy je lepší, když se jede s několika rybáři, dalším problémem je jazyková bariéra. Nejlepší je samozřejmě možnost jet s někým, kdo již v dané oblasti rybařil a ví co a jak. Takto nahlas jsem přemýšlel před svým kamarádem Alešem, který na jaře 2010 přišel s tím, že zná partii rybářů z Prostějova. Ti pravidelně jezdí rybařit do Španělska na Rio Ebro. Zde loví především candáty. Slíbil mi, že se jich zeptá, jestli by mě s sebou na podzim vzali. Pak jsem netrpělivě čekal jak to celé dopadne. Asi po měsíci mi Aleš sdělil radostnou zprávu, že budu do rybářské výpravy začleněn. V září proběhlo setkání, kde se domluvily podrobnosti a poznal jsem se s novými kolegy rybáři a pozdějšími kamarády Mirkem, Honzou a Jirkou. Honza na tom byl stejně jako já a do zahraničí jel rybařit poprvé. Další dva, kteří se schůzky neúčastnili, byli z Jindřichova Hradce, do Španělska měli jet dodávkou a vézt nám naše věci včetně jídla, pití a prutů. My čtyři z Prostějova jsme měli do Španělska letět letadlem z Prahy do Barcelony jen s jedním zavazadlem. V Barceloně si nás měl na letišti vyzvednout majitel kempu Tomáš, původem z Čech. Odletěli jsme 31. října 2010 v 17.15 hodin z Prahy. Každý z výpravy dostal za úkol připravit jedno teplé jídlo pro 7 osob na jeden den k večeři. Ve Španělsku se k nám měl připojit ještě jeden rybář, k tomu ale nedošlo. Na schůzce se probraly veškeré informace ohledně potřebného rybářského vybavení. S blížícím se odletem má nervozita stoupala. Denně jsem na internetu sledoval počasí ve Španělsku, týden před odletem jsem zjistil, že se má velmi zhoršit na oblačno a větrno. Zjistil jsem si i potřebné informace o Riu Ebro. Rio Ebro je nejdelší Španělská řeka, s délkou více než 900 km a dvěma přehradami – horní se nazývá Mequinenza a dolní Riba Roja. Ta dokáže pojmout až 1530 miliónů kubíků vody s primární funkcí zásobování pitnou vodou pro Barcelonu a okolí. Dále slouží jako zásobárna vody pro sady citrusů, broskví a nektarinek. Obě elektrárny samozřejmě slouží i k výrobě elektrické energie a chrání oblast před jarními záplavami. Pro nás bylo nejdůležitější, že je na nich možné kvalitní rybaření. Rybařit je možné na základě zakoupené licence. Ta platí po dobu jednoho roku a stojí zhruba 500 Kč. Licenci jsme si vyřídili přes Tomáše předem. Co se týče míry ryb, tak u nás se ryby měří od začátku tlamky po konec ocasní ploutve, kdežto ve Španělsku se bere míra od začátku tlamky po výkroj ocasní ploutve. V našem případě lovu candátů jsme mohli lovit ryby nad 50 cm. Další zajímavostí je, že ve Španělsku nejsou žádné rybářské organizace. Ryby se na Rio Ebro rozmnožují sami, nikdo je zde nevysazuje a na jejich lov dohlíží stát, prostřednictvím policie a různých typů rybářské stráže. Další zajímavostí je, že loď se na přehradě může použít jen se speciálním španělským číslem a pojištěním. Loď také musí být 1x ročně dezinfikována na určené stanici, protože se voda používá pro pitné účely. Dne 27. října jsem v Prostějově předal své věci dalším členům výpravy, kteří jeli do Španělska Fordem Transit. Konečně nastal poslední říjen, kdy jsem ve 13 hodin nasedl k Mirkovi, Jirkovi a Honzovi do auta a vyrazili jsme do Prahy. Cesta uběhla dobře, auto jsme ponechali na hlídaném parkovišti asi 3,5 km od letiště za 500 Kč na týden. V ceně je i odvoz a dovoz na letiště. Ještě na letišti jsme se dozvěděli nepříjemnou změnu, protože Tomáš pro nás jeho vozidlem nemůže přijet, musíme si tedy v Barceloně půjčit auto v půjčovně, cenově to prý vyjde na stejno. Jirka se nás hned zeptal kdo se dokáže domluvit nějakým světovým jazykem. Kruté bylo zjištění, že dáme dohromady jen pár ruských vět. Letěli jsme s maďarskou nízkonákladovou společností Wizzair, let trval 2 a půl hodiny. V poslední třetině letu jsme vlétli do velkých bouřkových mraků a také do obrovských turbulencí. Ač za sebou už nějaké lety mám, nyní jsem však s hrůzou v očích vyhlížel, kdy už konečně začneme klesat na přistání. Konečně to přišlo, turbulence ustaly a z mraků vykoukla nádherně osvětlená Barcelona s přístavem. Po přistání a vyzvednutí zavazadla jsme se vyhledali autopůjčovnu. U východu z letiště jich je umístěno vedle
12
sebe asi šest, v neděli večer však měla otevřeno jen jedna. Jirka s Honzou se ujali komunikace s personálem, pohled na ně s využitím rukou, nohou a ruských slov, byl docela komický. Nakonec se přeci domluvili a získali jsme klíčky. Během hledání auta dostal Honza nápad, že si půjčíme ještě navigaci. Konečně jsme mohli vyrazit do našeho cíle. Jirka věděl, že se do kempu dá dojet po dvou různých dálnicích, které vedou souběžně. Jedna z nich je placená, druhá je zdarma. Navigace nás samozřejmě navedla na tu placenou a tam jsme na poplatcích zaplatili za 200 km nějakých 20 Euro. Po dvouhodinové cestě po dálnici jsme přijeli mezi dvě městečka Caspe a Mequinenzy. Jirka věděl, že ze silnice z Caspe se po asi 5 km musí odbočit na polní cestu, která vede přímo do kempu. Takových odboček vlevo ale bylo hodně a tak najít tu správnou nebylo snadné. I když ji nakonec našli, nebyl si Jirka jistý, zda je to ona. Na rozcestí polních cest jsme samozřejmě odbočili špatně a místo jsme nenašli, i když jsme od něho byli vzdáleni jen 150 metrů. V noci ale všechno vypadá jinak. Po několika telefonátech s kolegy jsme se po chvíli bloudění nakonec do kempu přece jen v jednu ráno dostali. Následovalo přivítání dobrou slivovicí a příjemné překvapení v podobě 50-ti litrové bečky Plzně. Druhý den ráno nás přivítalo sice teplé, ale větrné počasí. To znamenalo, že na vodu není možné vyjet na lodích. Pavel s Jirkou to zkusili, ale po krátké chvíli se vrátili. Martin tedy obstaral ryby na sumce, které chtěl lovit až po našem odletu domů. Rybky si zavezl kousek dál od břehu, ale při manévru s loďkou popojel zádí proti vlně a loď utopil. Sám byl oblečen v nepromokavém oděvu, takže mu to až tak nevadilo. Vlny však stahovaly loď čím dál více od břehu, takže měl plné ruce práce vylít z ní vodu aby mu neodplavala. To se mu asi po hodině podařilo. Loď se naštěstí nijak nepokazila, motor bez problémů naskočil a Martin tak mohl přijet zpět na břeh. Tato epizoda potvrdila naše správné rozhodnutí dnes na vodu nevyjíždět. Vydali jsme se tedy v sestavě Mirek, Honza a já třpytkovat ze břehu a prohlédli jsme si okolí kempu. Žádnou rybu se nám však z vody vytáhnout nepodařilo. Další den vstal Mirek první a vyrazil třpytkovat. Vydal jsem se později za ním a po pár náhozech jsem měl první záběr a malého candátka na udici. Po zhruba půl hodině jsme se vrátili do kempu a po snídani jsme rozdělili lodě. Po krátkém proškolení obsluhy lodi s elektrickým startérem jsme se s Mirkem coby kormidelníkem vydali na vodu. Mirek tu už byl na jaře a tak mi ukazoval kde tehdy lovili candáty. Ukotvili jsme loď kousek od břehu s hloubkou asi 10 metrů a gumovými nástrahami jsme prohazovali vodu směrem ke břehu. Záběry nepřicházely, my různě měnili nástrahy, až jsme našli tu pravou. Tou byl tmavě červený twister s těžkou hlavičkou. Hned po prvním náhozu přišel typický záběr a v podběráku byl candát o délce 65 cm. První mírový… Za chvíli slavil úspěch i Míra vytažením podobného kousku. Následovala série menších candátů, den ukončil Mirek dalším pěkným candátem. Do kempu jsme se vraceli se třemi rybami a byli jsme zvědaví, jak se dařilo ostatním. Obě další dvojice dovezli také po třech candátech, lovili ale na živou nebo mrtvou rybku. Následovalo zpracování úlovků filetováním. Odborníky na tuto činnost byli Pavel a Mirek, díky čemuž jim tato práce zůstala po celou dobu našeho pobytu. Já jsem filety ukládal do plastových vaniček a následně hluboce zamrazil v mrazáku. Ve středu jsme vyrazili na lodích ve stejné sestavě jako předchozí den. Měl jsem představu, že budu vláčet a jen když to nepůjde, tak budu chytat na živou nebo mrtvou nástrahu. Představa je jedna věc a skutečnost jiná. Když jsme po hodné době a různých změnách umělých nástrah neměli žádné záběry, museli jsme změnit strategii lovu. Po převázání prutů jsme začali lovit na živé a mrtvé rybky. A ejhle, záběry se dostavily. Mirek chytil pěkného candáta, já jsem měl záběr vzápětí, ale ryba mi na prutu připadla nějaká jiná. Chytil jsem totiž malého, asi 35 cm dlouhého sumce. Po vyproštění háčku a vyfocení byl vrácen vodě. Pak jsme oba ještě vytáhli několik candátů a něž by se jeden nadál, byl večer a my se museli vrátit na základnu. Po zpracování ryb jsme se sešli u večeře a prodebatovali své zkušeností. Martin, který lovil s Honzou vyzkoušel účinnost fluorkarbonu (speciální druh vlasce, který je ve vodě pro ryby neviditelný). Na jeden prut si navázal asi 30 cm návazec z fluorkarbonu a zjistil, že na tento prut má o 80% více záběrů než na prut, bez tohoto návazce. Večer jsme tedy převázali udice. Bylo mi vysvětleno, že zdejší voda je extrémně čistá a candáti normální vlasec případně pletenou šňůru vidí, kdežto fluorkarbon ne.
13
Ve čtvrtek jsme chytali na nově přichystané pruty, což se hned projevilo v množství úlovků. Všechny dvojice nachytali podstatně více candátů než dříve. Nástražné rybičky nám zajišťoval majitel kempu Tomáš a byly v ceně pobytu. Za týden co jsme zde byli je zajel Tom nachytat dvakrát. Dával je do velkého plastového jezírka se vzduchováním, kde si je ubytovaní rybáři podle potřeby mohli vzít. V pátek jsme se vzbudili do husté ranní mlhy a zimy. Na vodu jsme vyjížděli jen po paměti. Byl jsem rád, že sebou mám termoprádlo, čepici a rukavice. Mlha opadla kolem jedenácté hodiny a konečně začali brát ryby. Na večeři jsme si udělali filety z candáta a kapra. Na kapra jsem byl zvědavý, protože kapří maso je tu nádherně červené, podobně jako z lososa. Prý je to tím, že se zde kapři živí kraby a raky. Candát i kapr chutnaly skvěle. Páteční večer byl poslední, kdy jsme spali v hlavní chatě. Turnusy zde jsou jedno nebo dvoutýdenní, vždy od soboty do soboty. Protože nám letělo letadlo tam i zpět v neděli, umožnil nám Tomáš tento termín pod podmínkou, že v sobotu chatu vyklidíme a noc přespíme v karavanu. Večer jsme zhodnotili celou naši rybářskou výpravu, dopili zdravé tekutiny a kolem půlnoci šli na kutě. V odborné literatuře se píše, že candát je noční dravec, který začíná lovit za svítání a soumraku. Zde to asi neplatí, candáti brali celý den, i přes pravé poledne kdy krásně svítilo sluníčko a teplota na slunci dosahovala 30°C. Jiný kraj, jiný mrav… V sobotu jsme se po přestěhování vydali na vodu. Počasí přálo, od rána svítilo slunce a bylo teplo, i candáti dobře brali. Zkrátka další rybářsky úspěšný den. Noví obyvatelé chaty byli z Ruska a hned první den se jim zadařilo ulovit několik velmi pěkných candátů. V neděli jsme chytali jen dopoledne, protože ve 14 hodin jsme museli odjet na letiště. Domluvili jsme se, že budeme lovit všichni dohromady, aby v případě problému s některou z lodí nebyl ohrožen náš odlet. Jeli jsme na úterní místo a já zde měl jeden záběr za druhým. Na jednom z prutů jsem měl mrtvou, skoro vysušenou rybičku z minulého dne, na níž to bralo nejvíc. Do 10 hodin jsem měl uloveno 6 candátů, z nichž 4 byli míroví. Bohužel, úspěšná vysušená rybička mi upadla a já ji musel vyměnit za čerstvou. Bum – půl hodiny žádný záběr. Mezitím to začalo brát Mirkovi. A pak mi konečně přišel záběr, zasekl jsem, vlasec na navijáku se rozjel přes brzdu a jel a jel... Začal jsem tušit, že to bude sumec. Nastalo přetahování, ve kterém měl sumec jasně navrch. Na radu kamarádů jsme odkotvili loď a nechali se sumcem vozit. Tak jsme jezdili asi půl hodiny, kdy jsem začal mít pocit, že sumec začíná být unavený a já navíjím vlasec na cívku navijáku. Sumce jsem dokonce zastavil a zdálo se, že jej začínám přitahovat. Mysleli jsme, že je vše na nejlepší cestě ho zdolat. Najednou se sumec rozjel, ozvalo se lupnutí a fluorkarbonový návazec to nevydržel a prasknul. Je sice výborný na candáty, ale na lov sumců má nedostatečnou pevnost. Závěr výpravy se mi tedy povedl. Co víc si může rybář přát; ryby braly a na závěr jsem podstoupil boj s velikánem španělských vod. Nastal čas jsme návratu do kempu, poslední zpracování úlovků, sbalení věcí a rozloučení se s Tomášem. Snad někdy příště na shledanou… Při cestě do Barcelony jsme tu správnou dálnici našli za světla bez problémů. Vrácení auta do půjčovny a let do Prahy proběhl bez problémů, až na tu hroznou zimu v cíli. Ještě že jsme si nezapomněli zabalit zimní bundu. Pokud někoho zajímá cena takové rybářské výpravy, tak po zaplacení cesty, ubytování, zakoupení rybářského lístku, poplatku za loď atd., vše vyšlo na cca 15 000,- Kč. FOTO 7 a 8 Zdeněk Divácký Pokud i Vy máte nějaký zajímavý zážitek nejen z cest, podělte se prostřednictvím ČL se svými spoluobčany…
14
Naše křížovka: Toto číslo ČL vychází v době, kdy by měl probíhat velikonoční půst. Do období jemu předcházejícímu nás zavede tajenka dnešní křížovky. Masopust - v lidovém kalendářním cyklu doba od Tří králů do začátku období velikonočního půstu - ... (tajenka). V užším smyslu se jedná o poslední tři dny tohoto období, které představuje dobu svateb, plesů, zábav a bujarého veselí. Vše vrcholí tzv. ostatky - masopustní neděle, pondělí a úterý. Souvisí to s předkřesťanskými obřady na oslavu konce zimy a začátku jarních zemědělských prací. Uvedené dny se koná průvod masek a karneval. U nás je obvyklý průvod maškar v čele s "medvědem", pochovává se basa, jídají koblihy a šišky a úplně na závěr se koná masopustní zábava s tancem.
VODOROVNĚ: A. Vodoteč; souhvězdí zimní oblohy; povel pro psa. - B. Značka aut; kočovník; kouřovod; značka erbia. - C. Výčnělek; kvašený nápoj; točit; druh pepře. - D. Starší spojka; mužské jméno; rozkazovat; psaná kopie. - E. Tajenka. - F. Obvaz; stýskání; dravý pták; primát. - G. Tímto způsobem; dobytčí nápoje; sdružení; tvoje. - H. Značka astatu; kaberna; nebdít; lesní bylina. - I. Klamat; mužské jméno; rod houslařů. SVISLE: 1. Tropická dřevina; uhličitan draselný. - 2. Býti v opozici. - 3. Úder sekerou; druh básníka; předložka. - 4. SPZ Olomouce; peň; zrak. - 5. Taroková karta; karetní hra. - 6. Ovanutí; úsek závodu. - 7. Pohodný; stavba s úly. - 8. Evropan; stravovny studentů; SPZ Strakonic. - 9. Květenství; belgické lázně. - 10. Zápisník; elipsa. - 11. Indonéská jednotka hmotnosti; cizí směnka. - 12. Sát; ořezání; sibiřská řeka. - 13. Osobní zájmeno; výzva; temnota. - 14. Dělat revizi. - 15. Vytýčená cesta; šlechtici. Pomůcka: amat, očapí.
Výherci řešení křížovky z minula: 1. cena: Kekeňáková Marie – kniha 2. cena: Hénik Vladimír – salám 3. cena: Divácká Iva – káva
15
Životní moudra z Moravy Esli ste dobří, nahrnů na vás všecku prácu. Esli ste ku**a dobří, dokážete sa jí zbavit! V životě je dobré sa pro neco zapálit. V krematoriu už je pozdě! Štěstí nezávisí na penězoch. Ale v limuzíně sa bečí líp než v autobuse! Nekdy sa sám sebe ptám: Kdo ku**a sme? Odkáď sme přišli? Kam míříme? Jaký má smysl lidská existence? Pak si naleju odpověď - a je mně dobře! Tož, Hospoda je jediné místo, kde sa ze savců stanů plazi. Každé ráno shlédnu seznam 50-ti nejbohatších lídí na světě. Když tam nejsu, idu do práce.
Odpovědi na cvičení z hanáčtiny: Cvičení 1. 1. Ano 2. Ano 3. Ano 4. Ne 5. Ne 6. Ne, protože je zavřené Cvičení 2. 1. meslim 2. mesli/meslil 3. meslime 4. meslijó 5. mesliš
Redakční rada: Ing. Jaroslav Špaček, Michal Špaček, Mgr. Miloš Mlčoch Nákladem 200 výtisků vydal obecní úřad Čehovice v březnu 2011 _______________________________________________________________________________________
16
1
2
3
4
5
7
8
9
Foto: Božena Spáčilová, rybáři, Zdeněk Divácký
17