2/2011
Úvodník Váţení spoluobčané, blíţí se nám prázdniny, doba dovolených. Budeme si uţívat sluníčka, zahrádky, výletů. Pokud někdo něco zajímavého nebo hezkého proţijete, napište nám o tom. Ke dni 1. června byl po letech opět otevřen zrekonstruovaný „Kulturák“. Občané tak získali moţnost kulturního posezení nejen kdyţ „jdou na jedno“. Důleţitější je, ţe jsou k dispozici i dva další prostory. Salónek pro zhruba 60 osob v prvním patře a pak velký sál. První, nekuřácký, je otevřen neustále, takţe kdyţ je dole plno, nebo je tam příliš hlučno, stačí vyšlápnout pár schůdků. Velký sál je krásně vyspravený, nově „optimisticky“ na ţluto vymalovaný, fotku erbů Čech, Moravy a Slezska v jeho průčelí můţete vidět zde nahoře vpravo. A jiţ má za sebou i premiéru, kdy se poprvé ve čtvrtek 9. června sešly ţeny, dívky a děvčátka na hodině cvičení populární zumby v úctyhodném počtu 37, zkrátka bylo „narváno“. Zakoupeny jsou jiţ branky na florbal a pivní bříšinka se mohou začít ztrácet . Zajímavé je, ţe v tomto čísle najdete i dvě zmínky o odpadcích – nejprve o pálení plastů, pak i o odpadcích poházených v okolí vesnice po příkopech, které děti v dubnu vysbíraly. Je to opravdu tak sloţité dávat odpadky pouze do míst k tomu určených a nenechávat po sobě nikde nepořádek. Vţdyť za odvoz odpadů platí kaţdý, není to tedy přece ţádný problém…Nedá mi však, abych se také nepřipojil. Nejen mně vadí chování některých rybářů, kteří pohazují zdechlé ryby, ale i ulovené cejny do okolního křoví. Nehovoří snad rybářský řád o tom, ţe uhynulé ryby se musí zakopat? Je etické ulovené plevelné ryby jen tak pohodit do křoví? Pach z rozkládajích se ryb pak určitě k pohodě u našeho rybníka, který je vyhledávanou rekreační oblastní nejen místních obyvatel, určitě nepřispívá. Na podzim jsem v „hliníku“ zasadil 12 sazenic topolu. Nenechavé děti stihly ještě do konce roku šest z nich úplně olámat, další pak dokázaly zničit letos. Zbyly tam tak čtyři. Je toto normální, milí rodičové??? Ve druhém čísle letošních ČL najdete opět informace o akcích které se staly, i o těch, které se pro Vás v obci chystají. Jsem rád, ţe jsem získal i dva příspěvky od občanů, jen houšť a větší kapky, jakékoliv příspěvky a to nejen ze ţivota obce jsou vítány. Jak jsem slíbil, zahájíme malé „zdravotnické okénko“. Na Vaše postřehy, náměty, připomínky a příspěvky se těším na e-mail:
[email protected] Příjemné počtení. Jaroslav Špaček
Rozhovor se…
starostou Milanem Smékalem
1/ Pane starosto, máme za sebou téměř polovinu roku. Můžete ji zhodnotit z Vašeho pohledu? V zimním období a začátkem jara jsme v budově MŠ prováděli další práce na dobudování kanceláří obecního úřadu, mezi budovou MŠ a rodinným domem Hrubých byl vybudován vjezd ze zámkové dlaţby. Koncem února jsem podal ţádost na Krajský úřad Olomouckého kraje o poskytnutí dotace na rekonstrukci střechy Obecního domu. Bohuţel nám dotace v letošním roce nebyla přidělena, a tak to budu zkoušet i v příštím roce. Uţ začátkem dubna jsme se pustili do sečení rychle rostoucí trávy, jak na veřejných
1
prostranstvích obce, tak v jejím blízkém okolí. Bohuţel, z úřadu práce nám v rámci veřejně prospěšných prací poskytli pouze dva zaměstnance a se dvěma našimi zaměstnanci obce je zvládání všech úkolů velice náročné. Proto bych chtěl poţádat občany, kteří ještě nemají posečeno před svými domy či upravený záhon, o trpělivost a pochopení. 2/ Kdy se plánuje dokončení komunikace ke hřbitovu? Tato komunikace by podle původního plánu měla být dokončena do konce července. V jejím rozpočtu se provedla všemoţná úsporná opatření a tak se našly finanční prostředky, které pokryjí i vybudování chodníků a vjezdů. Je tedy moţné, ţe se termín dokončení posune. Mým poţadavkem bylo, aby projektant zapracoval do projektu sníţení komunikace, kvůli spádu dešťové vody od rodinných domů. Vyskytl se však problém, který brzdí veškeré stavební práce – plyn je v této části veden v nedostatečné hloubce, a pokud bychom sníţení komunikace chtěli dodrţet, muselo by se vedení plynu přeloţit. To by znamenalo vynaloţení obrovských finančních prostředků, které obec nemá. Kladu si tak otázku, jak při budování vedení plynu pracovala tehdejší stavební komise, kdyţ nebyly dodrţeny stavební parametry dané zákonnými normami? Je zaráţející, ţe nikdo zodpovědný nezkontroloval odvedenou práci brigádníků, kteří za provedení prací dostali zaplaceno. Tento problém nám nyní přidělává opravdu velké starosti. 3/ Je něco dalšího, co Vás v naší obci trápí? Těch problémů je samozřejmě více, zmínil bych jeden váţný. Kaţdoročně upozorňujeme občany rozhlasovou relací, ţe je zakázáno spalování odpadů. Spalovat lze pouze suché větve a suchou trávu, přičemţ je potřeba vţdy dbát na aktuální povětrnostní podmínky. Bohuţel, najdou se i tací spoluobčané, kteří ţádná nařízení nerespektují. Spalování plastů v kamnech je téměř nezjistitelné. I kdyţ se „nezdravý“ dým vycházející z komína dá dokázat pomocí speciálního přístroje, je to sloţité. Všichni ti, kterým je zatěţko odevzdat odpady na určená místa a spalují je v kamnech, by si měli uvědomit, ţe jedovatými zplodinami neničí jen zdraví spoluobčanů, ale i sebe a své rodiny. Asi si neuvědomují, ţe silně znečišťují ţivotní prostředí nás všech. Není dávno, co si na úřad přišli stěţovat rozhořčení občané. Byli svědky toho, jak v „hliníku“, v těsné blízkosti dětského hřiště, zaloţil občan obce oheň, v němţ pálil polystyreny, tuby od technické pěny a další odpady, které mu zbyly po zateplení domu. Na jejich naléhaní, aby oheň uhasil, reagoval odchodem domů, přičemţ kouř a zápach zanechal bez dozoru. Na podnět těchto občanů, jsem rodinu navštívil a vznesl námitky, ţe takové odpady není moţné pálit. Dotázal jsem se, jak si představují řešení situace. Odpovědí byly vyhrůţky fyzickým napadením, hrubé uráţky a dokonce padlo nařčení, ţe to tak prý „dělají všichni“ a není tedy potřeba se tím zabývat… „Neškodný“ táboráček??? Ač jsem byl reakcí a chováním rodiny nemile zaskočen, Policii ČR jsem na pomoc při zjednání nápravy nezavolal. Do budoucna však uţ ale nebudu váhat. Není přece normální, aby si někteří z nás mysleli, ţe mohou svým chováním beztrestně ohroţovat zdraví a bezpečnost spoluobčanů. Za takové nezodpovědné jednání je ale moţné udělit ve správním řízení pokutu. Všem bych rád při této příleţitosti připomenul, ţe nebezpečný odpad se v obci vybírá bezplatně vţdy dvakrát v roce – na jaře a na podzim. Plasty se odevzdávají v úředních hodinách obecního úřadu v pytlích, které jsou poskytovány bezplatně. Na sklo máme na třech místech v obci kontejnery. Všem, kteří třídí odpady, bych touto cestou chtěl moc poděkovat. Pro motivaci – v loňském roce obec získala za vytříděný odpad celkem 46 583,- Kč. 4/ Jak to vypadá s mlýnem, byla již podepsána smlouva na jeho prodej? Na posledním zasedání zastupitelstva obce, které se konalo 14. června, byla schválena „Smlouva o smlouvě budoucí na prodej mlýna“. Je v ní zakotvena podmínka, ţe obec musí provést změnu územního plánu. Nyní jiţ mohu smlouvu podepsat, následně nám bude na účet zaslána nevratná záloha sto tisíc korun, kterou můţeme hned vyuţít. I kdyby zájemce od smlouvy odstoupil, peníze mu nemusíme vracet. Děkuji za rozhovor. Pokud máte na starostu či nějakého zastupitele zajímavou otázku, napište mi (
[email protected]) nebo dotaz vhoďte do mé poštovní schránky, v příštím čísle ČL Vám na ni odpoví.
2
Zdravotnické okénko: Klíšťová encefalitida Velmi podceňovaným nebezpečím jsou dnes klíšťata. Stále více je jich nakaţeno chorobami přenosnými na člověka a dvě z nich jsou zvláště nebezpečné. Tou první je lymská borelióza, proti níţ však doposud není vyvinuto očkování. Nicméně i zde se blýská na lepší časy a brzy bude zkoušeno na dobrovolnících. Zcela jiná situace je u ještě nebezpečnější choroby, která můţe v závaţných případech být dokonce smrtelná. Virus klíšťové encefalitidy patří do rodu flavivirů, stejně jako viry ţluté zimnice, či horečky dengue. K přenosu dochází kousnutím klíštěte, v ojedinělých případech vypitím nepřevařeného mléka od nakaţených zvířat. Vir se ve velmi krátké době dostává do mízních uzlin, kde se mnoţí a roznáší dál do různých částí a orgánů těla, včetně mozku. Vzhledem ke zvyšujícímu se rozšíření klíšťat v České republice by mělo očkování proti klíšťové encefalitidě patřit k základní ochraně kaţdého člověka. Inkubační doba trvá od sedmi dnů do jednoho měsíce. V počáteční fázi nemoc připomíná lehkou chřipku, objevují se bolesti hlavy, horečka, únava a bolesti svalů a kloubů. V následujících cca 2 týdnech se u pacientů neprojevují ţádné příznaky, můţe dojít i k úplnému uzdravení. V opačném případě se dostavují úporné bolesti hlavy doprovázené vysokými horečkami. Přidává se nevolnost, zvracení, světloplachost, poškození nervového systému vyvolává poruchy paměti, ztuhnutí šíje, svalový třes, závratě či nervová obrna. U dětí je nejčastějším finálním projevem meningitida – zánět mozkových blan, u dospělých encefalitida – zánět mozku. U jedné čtvrtiny nemocných vznikají trvalé následky jako například obrna horních končetin, chronické bolesti hlavy, deprese. Účinnou ochrannou před klíšťovou encefalitidou je očkování. Velmi rozšířeným omylem je, ţe očkovat se můţe jen v zimních měsících. Opak je pravdou. Očkování proti klíšťové encefalitidě probíhá po celý rok, jen je třeba mít na paměti, ţe dokonalá ochrana nastává aţ 14 dnů po aplikaci druhé dávky vakcíny. Mezi první a druhou dávkou vakcíny je rozpětí od jednoho do tří měsíců, případně jej lze zkrátit v letních měsících na dobu 14 dnů. Ochrana po dvou dávkách vydrţí zhruba na rok, při aplikaci třetí dávky se prodluţuje na 3 roky. Existuje i tzv. zrychlené schéma očkování, s nímţ vás seznámí obvodní lékař. Ten také musí vakcínu předepsat, přestoţe se v lékárně platí v plné výši. Většina zdravotních pojišťoven však svým klientům poskytuje na toto očkování příspěvek (cca 500 Kč). Cena vakcíny se pohybuje kolem 600 korun. Nejvhodnějším prostředím pro klíšťata jsou listnaté a smíšené lesy stejně jako okraje křovin s travnatým porostem, porosty kolem vodních toků, ale také neudrţované pastviny, parky či zahrady. Klíšťata se naopak téměř vůbec nevyskytují na vyprahlých, trvale osluněných nebo naopak podmáčených místech. Jejich výskyt také klesá s nadmořskou výškou, ale dokáţou se přizpůsobit, a tak uţ byla zaznamenána i v Jeseníkách na horní hranici lesa. Obecně se dá říci, ţe nejvyšší aktivita klíšťat je v květnu a červnu, potom v září. I v těchto měsících jsou dny, kdy nebudou aktivní, například v případě prudkých lijáků a teplot pod deset nebo nad třicet stupňů. Nejvíce jim vyhovuje teplota kolem 20 °C, mírná vlhkost, nevadí jim drobný déšť, nejraději mají teplé dny po dešti. Tedy přesně takové, jaké byly dny minulé. Důleţité je se po návratu z přírody důkladně prohlédnout, včetně vlasaté části hlavy. Klíšťata se ráda přisávají do podkolenních jamek, podpaţí a v okolí intimních míst. Přisátá klíšťata je třeba ihned pinzetou odstranit, pokud jsou odstraněna co nejdříve, nejlépe do jedné hodiny, riziko nákazy se velmi sniţuje. A ţe si klíšťata své oběti nevybírají, svědčí i onemocnění bývalého ministra Bursíka. Neváhejte proto a pokud ještě nejste, nechte se očkovat. Eliminace rizika váţného a trvalého poškození zdraví za to určitě stojí.
Resuscitace Na další stránce je schéma resuscitace (masáţ srdce), tedy toho nejdůleţitějšího, co pro člověka můţeme v případě ztráty ţivotních funkcí udělat do té doby, neţ přijede záchranná sluţba. Pokud člověk nemůţe dýchat, zbývají mu dvě aţ tři minuty do ztráty vědomí a následně ještě dalších asi pět minut, neţ dojde k zástavě srdce. Ale i potom, v dalších čtyřech aţ pěti minutách, v době takzvané klinické smrti, můţeme člověka vrátit do ţivota. Pokud jej budeme resuscitovat, coţ znamená správně masírovat jeho srdce. Jestli však během těchto celkem dlouhých 12 aţ 15 minut člověku resuscitací nepomůţeme, dojde
3
k nezvratné smrti. Okamţitá a nepřetrţitá laická resuscitace je tedy velmi důleţitá a pro záchranu ţivota nezbytná. Nejen o tom vám bude vyprávět v úterý 28. června v 18.30 hodin v „Kulturáku“ MUDr. Brázdil z olomoucké záchranky. Opravdu doporučuji, je to zajímavé, přijďte. A toto schéma si doma založte. Nikdy nevíte, kdy se vám pro záchranu svého blízkého může hodit.
4
Z činnosti místních organizací: Z činnosti MO MRS Čehovice Rybářské závody 2011 Tradiční rybářské závody se konaly na rybníku v Čehovicích 21. května. Přihlásilo se celkem 101 závodníků. Po krátké instruktáţi a modlitbě sv. Petra, zahrané panem Zdeňkem Kuncem, se rybáři rozešli na startovní místa. Lovil se pouze kapr, ţádná jiná ryba nebyla hodnocena. V hlavní kategorii se soutěţilo o největší součet délek ulovených kaprů v centimetrech, dále se hodnotil největší ulovený kapr. K občerstvení rybářů i přihlíţejících byl připraven bramborový salát se smaţeným řízkem, dále uzené maso, ţebra, vepřový bůček a klobásy. Samozřejmě nechybělo vychlazené pivo, nealkoholické nápoje, káva, případně i něco tvrdšího. Na závěr byla nachystána bohatá tombola. Hlavní cenou bylo sele na roţeň, které od nejmenovaného sponzora zajistil Jaroslav Dlabal ml. Ten sám věnoval druhou cenu – půlku prasete. Cenou třetí byl konferenční stolek od firmy Dvořák Čehovice. Hlavní cenou v samotném závodě byl poukaz na jízdní kolo v hodnotě 6.000,- Kč věnovaný SRS s.r.o. Čehovice, druhá cena byly 2 navijáky a třetí cena 2 rybářské pruty. V kategorii o největšího uloveného kapra byl první cenou rybářský deštník od Centra rybářských potřeb Prostějov, druhou podběrák a třetí vezírek. Po příjemně stráveném dopoledni byly ve 14 hodin závody ukončeny, rozhodčí provedli vyhodnocení závodníků a stanovili pořadí na hodnocených místech. V kategorii o největšího uloveného kapra se umístili: 1. Petr Hloušek s uloveným kaprem o délce 54 cm 2. Jiří Řezníček s uloveným kaprem o délce 54 cm 3. Antonín Slovák s uloveným kaprem o délce 52 cm V hlavní kategorii se na stupně vítězů postavili: 1. Jaroslav Hancl - ulovil 4 kapry s celkovou délkou 175 cm 2. Antonín Slovák - ulovil 3 kapry s délkou 152 cm 3. Martin Halenka - ulovil 3 kapry s délkou 129 cm Celkem ulovili soutěţící rybáři 59 kaprů o délce 26,23 m a hmotnosti 112,68 kg. Dále byli vytaţeni cejni, karasi a úhoř. Po krátké přestávce byla vylosována tombola. Bohuţel, zhruba po vylosování tří čtvrtin cen se přihnala bouřka s kroupami. Losování tak muselo být na půl hodinky přerušeno. I přes překvapení v podobě krupobití se letos rybářské závody opět vydařily a závodníci i ostatní odcházeli spokojeni. Poděkování tak patří všem, kteří se na přípravě i organizaci rybářských závodů podíleli. Další poděkování patří i všem sponzorům, kteří poskytli ceny jak do závodů, tak do tomboly. FOTO 1.
Noční odlovy sumců Na základě povolení Ministerstva zemědělství ČR se rozhodl výbor MO MRS Čehovice uspořádat odlovy sumců vţdy v noci od 18.00 do 06.00 hodin v níţe uvedených termínech: 1.7. – 2.7.2011, 8.7. – 9.7.2011, 15.7. – 16.7.2011, 22.7. – 23.7.2011, 29.7. – 30.7.2011, 5.8. – 6.8.2011, 12.8. – 13.8.2011, 19.8. – 20.8.2011 a 26.8. – 27.8.2011. Cena za účast na nočním odlovu je 150,- Kč a obsahuje klobásu s hořčicí, chléb a jedno pivo. Pro účastníky bude připravena loďka k zavezení nástrahy. Pro rybáře, kteří se nočního odlovu sumců nebudou účastnit, bude lov zakázán. Účastník nočního odlovu sumců smí lovit jen sumce, kterého si v případě ulovení můţe ponechat. Dále kaţdý obdrţí potvrzení a v lovu sumců můţe individuálně pokračovat vţdy v sobotu od 06.00 do neděle 24.00 hodin. V tomto termínu mohou lovit i pro ostatní rybáři.
Závody v lovu cejnů Další akcí čehovských rybářů budou v sobotu 3. září 2011 na rybníku závody v lovu cejnů. Prezentace závodníků se bude konat od 6 do 7 hodin, vlastní závod pak mezi 7 a 12 hodinou. Lovit se bude na jeden prut, startovné bude 100,- Kč. Hodnoceni budou pouze ulovení cejni, a to na váhu v kilogramech. Připraveny jsou hodnotné ceny. Občerstvení bude zajištěno, srdečně zvou pořadatelé. Zdeněk Divácký, předseda MO MRS Čehovice
5
Zahrádkáři Jak jsme stavěli novou moštárnu V roce 1985 se tehdejší výbor zahrádkářů rozhodl, ţe vyuţije nabídky MNV pro vyuţití dvorního křídla na Lundovém a postaví zde novou moštárnu, sklad a místnosti pro schůze. Stará moštárna ve dvoře obecního úřadu byla nevyhovující – prostorově velmi malá, nebyla tepelně vůbec izolovaná (voda zamrzala i při menších přímrazcích) a strojní vybavení bylo zastaralé. Proto byl poţádán ing. Jiří Hrbáček o vypracování plánů k této stavbě. Plány byly dohotoveny 1. března 1986 s předpokládanými náklady na materiál ve výši 63700,- Kč (coţ byla na tehdejší dobu hodně vysoká částka). Výbor proto poţádal ústřední výbor zahrádkářů v Praze o dotaci na tuto stavbu a to ve výši 40 tisíc korun. První ţádost o dotaci byla v červenci 1987 zamítnuta (pro nevyúčtované dotace v ZO Vitčice, Smrţice a Určice). Tehdejší předseda Rudolf Haluza to ale nevzdal, v říjnu ţádost urgoval a ta byla nakonec po několika dopisech a telefonátech ke dni 10. února 1988 přislíbena, 27. června potvrzena a zaslána na náš účet. Ani toto zdrţení s financováním však na situaci nic nezměnilo. Ještě v zimě 1985/86 byly brigádnicky zbourány prasečí chlévy ve dvoře, vykopány základy, začaly se kopat odpady a hned jak to předjarní počasí dovolilo, začalo se stavět. Na brigády chodili snad všichni členové, kteří zdravotně mohli, jen v roce 1987 bylo odpracováno 474 hodin. Stavba velmi rychle rostla a do zimy byly hotové zdi, vybetonovány podlahy, zazděny okna a dveře, nataţena voda a odpady, stropy a elektroinstalace. Pokud počasí dovolovalo, dělaly se vnitřní obklady a dlaţby. Moštárna včetně montáţe nového strojního vybavení v podobě drtičky na Poznáte je? ovoce a hydraulického lisu byla dokončena v roce 1988. Ještě na podzim byl zahájen její provoz. Odborné práce prováděli naši občané. Zednické práce Josef Hrbáček, tesařské Vít Lochman, instalatérské pan Divácký, elektroinstalace provedl Alois Liška, stolařinu zabezpečili Josef Zapletal a Josef Dvořák, dopravu materiálu pak pánové Rudolf Haluza, Vladimír Vymlátil a Jiří Mrázek. Ostatní členové a členky zahrádkářů pracovali vţdy tam, kde bylo potřeba. Tímto malým ohlédnutím do minulosti jsem chtěl poděkovat všem, kdo svou prací pomohli k zařízení, které nám závidí naše sousední organizace. V dnešní době bychom uţ asi těţko něco podobného dokázali postavit. A co jsme jiţ stihli v naší ZO udělat letos? Po výroční schůzi jsme pokračovali přátelským posezením u harmoniky. V březnu jsme zájemcům dovezli 12 metráků sadbových brambor a při brigádě v sadu za Obecným úřadem jsme provedli průklest stromů. Dne 19. března jsme opět navštívili Josefovský košt vína v Kyjově. Na 25. června plánujeme zájezd do Javorníku a Polska, kde budeme mít příleţitost navštívit zahradnictví a udělat levné nákupy, prohlédneme si centrum města Nysa, společně povečeříme a vrátíme se domů. Za výbor ZO ČZS Čehovice Stanislav Lutera
6
Myslivci Čehovice Jako kaţdoročně, tak i letos v únoru letošního roku provedli myslivci z Čehovic sčítání zvěře pro rok 2011. Z těchto stavů zvěře bude vycházet plán lovu a péče o zvěř v roce 2011/2012. Musíme si přiznat, ţe stavy drobné zvěře nejsou zdaleka optimální. O to více nás těší, ţe letošní jaro probíhá v celkem poklidném duchu a zvěř, která vyvádí v této době mláďata, má oproti loňskému roku, kdy v podstatě celé jaro a část léta propršela, poměrně dobré klimatické podmínky. Méně náchylná na počasí je zvěř spárkatá, kterou v naší honitbě zastupuje pouze zvěř srnčí. Od 16. května začíná doba lovu srnců, a tak několik myslivců jiţ vyrazilo na jejich lov. V březnu proběhla valná hromada Honebního společenstva, na níţ navázala výroční členská schůze. Zhodnotili jsme myslivecký rok 2010 a poté oslavili kulaté 80. narozeniny pana Zdeňka Kunce, který se jich doţil v plné síle a s elánem. V letošním roce nás čekají jiţ tradiční akce. Hon na kachny proběhne jako kaţdý rok v září. Malé kačenky budou na rybník dovezeny v úterý 14. června. Po prázdninách pak začnou podzimní práce – podle stavu počasí bude zahájeno přikrmování zvěře, které se provádí v měsících nouze aţ do dalšího jara. V měsících listopad a prosinec pak nejen u nás proběhnou hony na zajíce a baţanty. Důleţité je i tlumení zvěře myslivosti škodící, především lišky, která se v naší i okolních honitbách nadměrně mnoţí. Michal Lőrinc, hospodář
Sokol Čehovice Čarodějnice Datum 30. dubna jiţ po několikáté nenechal v klidu čehovická i přespolní děvčata (ale i některé kluky!), která nastartovala košťata a v patřičné slavnostní garderobě, v lehce nepřehledné formaci, se slétla na místním hřišti. Hlavním cílem bylo spálit Babu Jagu, kterou vyrobily děti v mateřské škole, ale při rejdění čarodějnických krasavic kolem vatry byly jako kaţdým rokem vyhlášeny a oceněny ty „nejkrásnější“. Tradičně proběhla řada speciálních čarodějnických hrátek jako házení havěti do kotlíku, překáţkový „let“ na koštěti, přenášení Jeníčka do pece a další. Škoda jen, ţe oproti minulým letům chyběly některé zaslouţilé členky místního čarodějného klanu, jeţ byly později dokonce identifikovány převlečené za příslušnice bídného lidského pokolení! Nechyběli však přihlíţející, kteří v hojném počtu vyuţili příznivého teplého jarního počasí k prvnímu posezení pod břízkami u dobrého jídla a pití. A čarodějnice si na závěr opekly špekáčky (nebo to byly hadí ocásky?) a zase za rok … FOTO 2
Připravujeme: TJ Sokol Čehovice připravuje na červen tradiční stanování. Uskuteční se od pátku 24. do neděle 26. června. Program bude tradiční, nebudou chybět soutěţe a hry pro děti, stezka odvahy, karneval a odpolední diskotéka. Občerstvení bude připraveno pro kaţdého, kdo se dostaví. Nachystáno bude uzené maso, makrely, chybět nebude točené pivo a další obvyklé pochutiny. V rámci hodů budeme v sobotu 2. července pořádat turnaj v malé kopané „O pohár starosty“. Zahájení je naplánováno na 8.00 hodin, účast přislíbilo celkem osm druţstev, některá z nich budou u nás hrát poprvé. Po celou dobu konání turnaje bude opět zajištěno bohaté občerstvení. V neděli se bude na hřišti konat ţákovský turnaj, od 14.00 hodin pak opět změří síly ţenatí proti svobodným. Přijďte si tedy kopnout nebo aspoň „zafandit“. Poslední „sokolskou“ akcí bude v sobotu 27. srpna opět tradiční rozloučení s prázdninami, kdy si děcka i dospělí budou moci opéci buřty u táboráku. Za TJ Sokol Čehovice, Zbyněk Jura, starosta
7
Fotbalové okénko Letošní malá kopaná skončila ve znamení druhých míst Čehovské „Áčko“ v uplynulé sezóně, jako nováček druhé ligy, bojovalo o postup do nejvyšší soutěţe. O konečném umístění se definitivně rozhodovalo aţ v posledním kole, v němţ se náš tým střetl se soupeřem z FC Zavadilky Prostějov. Utkání však skončilo prohrou, přičemţ pronásledovatelé z Laškova ve svém zápase nezaváhali a urvali pro sebe druhé postupové místo. Ligu poměrně suverénně vyhrál celek FK Vrbátky, „Áčko“ skončilo na pěkném třetím místě. „Béčko“ mělo velice těţkou pozici uţ před nástupem do jarní části, kdy jediné postupové místo s velkým bodovým náskokem drţel mladý celek DD Sport Dubany B. Ten si titul v nejniţší okresní lize nakonec s přehledem uhájil a na čehovský rezervní tým tak zbylo pouze druhé místo, o něţ se aţ do posledního zápasu přetahoval s FC Zero Prostějov. Jak uţ bývá zvykem, dá se jen těţko odhadovat podzimní hrací systém nejniţších okresních lig, proto si budeme muset počkat na rozlosování jednotlivých soutěţí. Teprve poté bude moţné vést úvahy o cílech do nadcházející sezony, byť ten hlavní, pobavit se při hře s kulatým nesmyslem, zůstává neměnný. Michal Špaček
Sbor dobrovolných hasičů Čehovice Váţení spoluobčané, Kvapem se blíţí doba prázdnin a s nimi i termín tradičních čehovských hodů. Chtěl bych Vás, všechny občany Čehovic a blízkého okolí, jménem Sboru dobrovolných hasičů co nejsrdečněji pozvat na populární a jedinečnou hodovou zábavu. Bude se konat, jak je jiţ dlouholetým zvykem, první sobotu v měsíci červenci, letos tedy 2. července v prostorách hřiště. Zábava začíná ve 20:00 hodin, její konec očekáváme podle situace aţ ráno, aţ ráno, aţ bude bílý den! Skvělá hudba, bohaté tekuté občerstvení, chutná čehovská kuchyně a snad i krásné počasí bude zajištěno. Vám postačí vzít s sebou pár přátel, známé a dobrou náladu. Rostislav Svoboda ml., starosta SDH Čehovice.
Pozvánky na další čtvrtletí: 24. - 26. června – TJ Sokol Čehovice, tradiční stanování na hřišti. 25. června – zájezd zahrádkářů do Polska. 28. června – V salonku „Kulturáku“ v 1. patře se v 18.30 hodin koná velmi zajímavá přednáška spojená s besedou s MUDr. Milanem Brázdilem, drţitelem Záchranářského kříţe prezidenta republiky z Letecké záchranné sluţby v Olomouci. 2. července – TJ Sokol Čehovice, turnaj v malé kopané „O pohár starosty“. 2. července – Hodová zábava. 3. července – fotbalový turnaj ţáků, následně „Mač“ ţenatých proti svobodným. 27. srpna – TJ Sokol Čehovice, rozloučení s prázdninami. 3. září – ZO MRS Čehovice, závody v lovu cejnů na rybníku. Bohaté občerstvení a tombola.
8
Společenská kronika: V třetím čtvrtletí roku 2011 oslaví své ţivotní jubileum tito občané: červenec
75 let pan František Obořil
srpen
91 let paní Dobroslava Koutná
září
80 let paní Anna Kadlecová 75 let paní Evţenie Uličná paní Jiřina Smékalová
Všem jubilantům blahopřejeme a přejeme pevné zdraví.
Vítání občánků V neděli 5. června se na Lundovém konalo slavnostní vítání čtyř nových občánků s trvalým bydlištěm v naší obci. Starosta pronesl pár vět, naši nejmenší z mateřské školky zajistili se svými učitelkami kulturní program. Svým novým malým kamarádům, Tomáši Čergelovi, Michalovi Ruskému, Elišce Seimlové a Tomáši Svozilovi zarecitovaly několik básniček a zazpívali pár písniček. Poté jim předali dárky od Sboru pro občanské záleţitosti – zlatý přívěsek a hrací soupravu na písek, maminky dostaly kytičku. FOTO 3 Jen ještě zmíníme, ţe narozené děti vţdy obdrţí od obce příspěvek. Za první dítě rodiče převezmou příspěvek 3000,- Kč, za druhé 5000,- Kč a za třetí opět 3000,- Kč. Za školský a kulturní výbor: Lenka Říhová a Jana Jurová V sobotu 11. června se odpoledne na hřišti konalo zajímavé divadelní představení pro děti. Na programu byly čtyři pohádky, v nichţ děti mohly přímo vstupovat do děje. Pro přihlíţející bylo standardně zajištěno občerstvení, nechyběly ani bifteky a nápoje. Škoda jen, ţe v poslední době je na většině akcí, chystaných obcí nebo místními organizacemi, velmi malá účast. Nejinak tomu bylo i v tomto případě, ať se jiţ jedná o děti či dospělé, diváků bylo velmi málo… Lenka Říhová a Petra Růžičková
Knihovna: V minulém vydání jsem zvala děti na akce, které nás čekaly v dubnu a květnu. Jak proběhly? Veřejné čtení pohádek se uskutečnilo ve čtvrtek 24. března 2011. Četli jsme pohádky a příběhy autorů, jejichţ výročí si v letošním roce připomínáme (K. J. Erben, V. Čtvrtek, J. Seifert). Děti si proto poslechly pohádku V. Čtvrtka - Jak Cipísek zachránil studánku, od K. J. Erbena se bavily pohádkou Otesánek, trošku se asi bály při příběhu Polednice ze sbírky Kytice, ale kdyţ si ji samy s loutkami zahrály, tak zase aţ tak strašidelná nebyla! Nakonec se zaposlouchaly do básně Okarína od J. Seiferta ze sbírky Maminka. Součástí zábavného odpoledne byl soutěţní kvíz „Znáte české pohádky?“. Děti z mateřské školy navštívily knihovnu - v rámci školního vzdělávacího programu, který nezapomíná ani na seznamování dětí s knihami a knihovnou, se děti přišly podívat do místní knihovny. Nemají to, pravda, daleko, knihovna přece sídlí ve stejné budově! Některé z nich jiţ knihovnu s rodiči navštěvují a prostředí proto dobře znají, ale mnohé, zvláště ty přespolní, viděly knihovnu poprvé. Tentokrát jsme společně pouţili i tajný vchod!!! Tak se přece do pohádky chodí... Děti se pak, po seznámení s pravidly, jak se v knihovně chovat a jak s kníţkami správně zacházet, pustily do zkoumání regálů. Nejprve si kaţdý vyhledal kníţku,
9
jejíţ ilustrace se mu líbily. Pak si vyzkoušely své znalosti pohádek v krátkém kvízu. Dětem paní učitelky před odpoledním odpočinkem ve školce totiţ v rámci akce „Celé Česko čte dětem“, kaţdodenně čtou (i více jak 20 minut denně), a tak mají děti v paměti bohatou zásobárnu pohádek a příběhů. Měly proto výborné znalosti a dost se taky nasmály! To kdyţ jim paní učitelka a zároveň paní knihovnice Spáčilová nabízela v moţných odpovědích na otázky veselé varianty. Nedaly se však snadno zmást a odpovídaly téměř vţdy správně. Podobný „pohádkový“ kvíz si můţete vyzkoušet v naší nabídce na webu knihovny: http://knihovnacehovice.webk.cz/kvizy/kvizy.html Výtvarná soutěž: Oblíbený literární hrdina. V měsíci březnu, v rámci projektu „Březen – měsíc knihy“, byla vyhlášena letos v pořadí jiţ druhá výtvarná soutěţ pro děti. Bylo odevzdáno deset prací, v nichţ děti zachytily svého oblíbeného pohádkového hrdinu. Některé kreslily své oblíbené pohádky, jiné se daly inspirovat Veřejným čtením pohádek v knihovně. Úspěšný byl Ferda mravenec, Červená Karkulka, Šmoulové, Krteček, Sněhurka a sedm trpaslíků, ale také Polednice či Otesánek. Dětem byly předány drobné věcné ceny – hračky a sladkosti. Fotografie jejich prací najdete ve fotogalerii na webu knihovny: http://knihovnacehovice.webk.cz/gallery/gallery.html Výtvarná a fotografická soutěž. Bohuţel, ani u dětí, ani u občanů nenašla odezvu. Čekala jsem, ţe se sejde alespoň několik obrázků či fotografií, na nichţ ukáţete, co se Vám líbí a co ne. Jedna malá účastnice však svůj názor kresbou vyjádřila. Simonce se líbí hřiště v Hliníku, nelíbí se jí však mrtvé ryby na hrázi rybníka. č. 1 - líbí - Dětské hřiště v Hliníku
č. 2 - nelíbí - mrtvé ryby kolem rybníka
Anketa týkající se vašeho zájmu o literaturu, toho, zda chodíte či nechodíte do knihovny a proč, mi přinesla nové informace o tom, co čtenářům i neuţivatelům v knihovně chybí. Anketa probíhala na webových stránkách knihovny www.knihovnacehovice.webk.cz. Vyhodnocení ankety: 1. Jste pilný čtenář? – odpovídalo 28 čtenářů (50 % ano, 50 % ne) Reakce knihovny: tak to prostě je, půl na půl! 2. Jaký druh literatury Vás nejvíce oslovuje? – odpovídalo 60 čtenářů (28 % hlasovalo pro literaturu krásnou, 23 % pro sci-fi, 20 % naučnou, 17 % krimi a 12 % dobrodruţnou) Reakce knihovny: stejný výběr literatury se odráţí i ve statistice výpůjček v naší knihovně, pouze scifi není ţádána v takové výši 3. Jak často chodíte do knihovny? – odpovídalo 147 čtenářů (45 % chodí kaţdý týden, 27 % nejméně 1x za měsíc, 28 % pouze občas) Reakce knihovny: na počet respondentů velmi pěkný výsledek 4. Navštěvujete místní knihovnu? – odpovídalo 35 čtenářů (34 % ano, 26 % ne, 23 % nevyhovuje vybavenost knihovny, 17 % nevyhovuje provozní doba) Reakce knihovny: knihovna vykazuje kaţdý rok okolo 45 čtenářů; vybavenost knihovny je závislá na finančních prostředcích poskytnutých z rozpočtu obce, kniţní fond se podle moţností kaţdoročně obnovuje a doplňuje, ale v současné době jsou trendem především výměnné fondy zapůjčované z městské knihovny, takţe se knihy na policích poměrně často mění; knihy, které v knihovně nejsou,
10
můţeme, jak pravidelní čtenáři vědí, podle ţádosti čtenáře meziknihovní výpůjčkou zapůjčit z jiné knihovny, bohuţel na nové tituly jsou dlouhé čekací doby; co se týče nevyhovující provozní doby, jedná se o malou vesnickou neprofesionální knihovnu, podvečerní čas by proto „měl!“ vyhovovat téměř všem, jak dětem, tak dospělým. Ten, kdo číst chce, si jistě aspoň jednou v měsíci čas na návštěvu naší knihovny najde. Všem, kteří se do naší ankety zapojili a odpověděli na otázky, děkuji a budu se snaţit reagovat na vaše poţadavky podle moţností. Výšlap ke kapli sv. Prokopa – v rámci oslav „21.duben – Den země“, jsem uspořádala jiţ tradiční akci s cílem poznávání tradic a historie obce. Sraz účastníků byl ve středu 20. dubna v 15.00 hodin před knihovnou. Sešlo se celkem 14 dětí a 6 dospělých. Po stanovení trasy a pravidel naší společné vycházky jsme mohli vyrazit. Počasí nám letos přálo, sluníčko svítilo a hřálo, ani vítr nefoukal. Pro správné nastartování a dobré „naladění“ jsem odměnila účastníky hned na začátku nanukem a tatrankou, takţe se nám šlo moc hezky. Trasa zůstala stejná, ale šli jsme ji obráceně neţ v minulosti. Prošli jsme vesnicí, přes ţelezniční nadjezd, po cyklostezce a pak polničkou ke kapli. Zpět potom polní cestou k rybníku a kolem potoka zpátky do vesnice. Cestou děti s nadšením plnily úkoly a soutěţe. Základní myšlenkou je očista okolí od odpadků, které jsme sbírali do igelitového pytle. Zase jsme jej téměř naplnili! Proč si nemůţe kaţdý donést plastovou láhev domů nebo do nejbliţšího odpadkového koše? Vţdyť pytle na odpadky jsou i u rybníka. Následovaly soutěţivé hry, například závod trpaslíků, překonávání „potoka“ po kamenech, hod do dálky, na cíl, skok do dálky, kvízy o historii i současnosti obce, ekologický test. Také výtvarně se děti mohly projevit, „obkreslovaly“ kresbu kmene stromu, kreslily broučky a další ţivočichy. U kaple nás čekalo malé občerstvení. Kaţdý účastník se osvěţil vychlazenou limonádou, kterou na akci věnoval starosta obce. Odměnou nám byl i krásný výhled do okolí, jenţ se nám ze Stráţí naskytl. Děti se s pomocí dospělých zorientovaly a určily, kde leţí Prostějov, Výšovice, Kralice na Hané, Hrubčice, Otonovice, Klenovice na Hané, Čelčice, Přerov, Tovačov, Dub na Moravě či Svatý Kopeček u Olomouce. Ano – to vše je odsud vidět. A stačí k tomu málo, jen si vyjít kousek za vesnici... Hlavně jsme si všichni uvědomili, ţe o přírodu bychom měli pečovat všichni a kaţdý by měl začít sám u sebe… FOTO 4 Uzavření knihovny v období prázdnin Váţení čtenáři, blíţí se doba prázdnin a dovolených, kdy bývá knihovna pravidelně uzavřena. Ani letos tomu nebude jinak. V budově budou probíhat stavební úpravy prostor mateřské školy, obecního úřadu i knihovny, která tak bude před prázdninami naposledy otevřena ve čtvrtek 23. června 2011. Otevřena bude opět po prázdninách. Proto vyuţijte posledních moţností předzásobit se knihami na prázdniny a dovolenou. Přeji všem svým čtenářům příjemné prožití dovolené a prázdnin, samozřejmě nejlépe i ve společnosti knihy z naší knihovny.
Divadelní představení V jarních měsících měli občané moţnost navštívit dvě divadelní představení. V prostějovském Městském divadle jsme mohli zhlédnout hru „Chudák Harpagon“ s vynikajícím Josefem Dvořákem v hlavní roli. Dalším kulturním záţitkem byla návštěva Moravského divadla v Olomouci. Naši občané měli moţnost vidět taneční muzikál „Edith, vrabčák z předměstí“ s Renátou Mrózkovou v hlavní roli. knihovnice Božena Spáčilová Na podzim, nejspíše v měsíci říjnu, se chystá návštěva některého z muzikálů, pravděpodobně titulu „Děti ráje“ nebo „Kat Mydlář“. K zajištění této návštěvy je třeba obsadit autobus, proto je nutné zjisti zájem občanů. Zájemci o zájezd na muzikál, hlaste se prosím na obecním úřadě do 15. října. Děkuji. Lenka Říhová
11
Mateřská škola: Velikonoční tvoření se konalo ve středu 13. dubna 2011 a učitelky na něj do mateřské školy pozvaly rodiče i děti. Připravily pro ně několik činností, které se vztahovaly k velikonočním tradicím. Nejprve se pustili rodiče – sešli se totiţ jak maminky, tak tatínkové, do výroby „jarního panáčka“. Nejdřív se jen tak dohadovali, k čemu ţe budou ty silonové punčochové kalhoty, které si měli přinést. Sotva se však s paní učitelkou pustili do práce, k semínkům trávy přisypali piliny a začali vytvářet hlavičku panáčka, uţ ţádné vedení nepotřebovali. Do práce naopak vloţili kaţdý něco svého, fantazii a tvořivost. Mnozí pak chtěli vyrobit ne jednoho panáčka, ale i dva či tři. To bylo rozmanitých obličejíků! Děti pyšně sledovaly, jak se rodičům práce daří, radily a pomáhaly. V tvoření pak účastníci pokračovali dokončením ovečky, pro niţ jim polotovary připravily jejich děti, ozdobením vyfouklého vajíčka bílou kresbou. Nakonec se všichni věnovali zdobení vajíček - vyzkoušeli si ubrouskovou techniku, lepení těstovin nebo třeba sypání máku na vaječné výfuky. Mezitím děti kreslily a stříhaly slepičku s vajíčky, foukacími fixy zdobily papírová vejce, nebo se podle nálady a zájmu přidaly k práci rodičů. Ve školce tak vznikla překrásná velikonoční výstavka, i kdyţ jen krátká. Děti i rodiče spěchali, a těšili se jak svými výrobky vyzdobí své domovy. Panáček, kterému rostou vlásky, děti tak zaujal, ţe se po čase ve školce zase pustily do společné výroby, tentokrát „housenky“. A o tom, ţe je krásně „chlupatá“, se můţete přesvědčit na okně mateřské školy. FOTO 5 Kinematovlak. Tento projekt Zlín Film Festivalu má za cíl přiváţet filmy a pohádky dětem, které se do samotného festivalového Zlína nedostanou. Na den dětí, ve středu 1. června, dorazil vlak do Zlína, kde ho přivítali herci, filmaři a festivaloví hosté. „Kinematovlak“ je nejdůleţitější událost zlínského festivalu mimo oficiální festivalová města. Jedná se v podstatě o „kino na kolejích“, tedy speciálně upravený vagón na projekční sál. Ten společně s „galerií na kolejích“, začínal svou letošní cestu v Olomouci, odkud potom aţ do 2. června pokračoval po dalších čtrnácti městech České republiky. Pro návštěvníky byla připravena řada pohádek a filmů pro děti a mládeţ, dopolední promítání bylo přednostně určeno pro školy a školky a odpolední filmová produkce pak pro veřejnost, všechny projekce byly zdarma. Do Prostějova na hlavní nádraţí zavítal „kinematovlak“, v pátek 13. května. My s našimi čehovskými dětmi jsme byli při tom. Pojízdné kino ve vagónu přivítalo malé návštěvníky oblíbenými pohádkami. Bob a Bobek, Bubáci a Hastrmani, Krtek a další... Druhý vagón byl upraven jako opravdová školková herna, kde se děti mohly vyřádit na skákací trampolíně, kreslit, hrát hry s dopravní, ţelezniční tematikou. Poslední vagón, ţelezniční muzeum, ukázal příjemnou a zábavnou formou i s odborným výkladem minulou i současnou ţelezniční dopravu, tradici Českých drah a vývoj vláčků. Vyuţili jsme příleţitosti a prohlédli jsme si celé prostory nádraţí, koupili si lístek a věřte, ţe někteří jeli opravdu poprvé vláčkem alespoň krátkou cestu do Bedihoště a odtud potom pěšky do Čehovic. Dětem se výlet moc líbil, od té doby máváme na vlaky projíţdějící okolo vesnice o to intenzivněji… Před spaním samozřejmě došlo i na pohádky O mašinkách a děti si své nově nabyté vědomosti znovu připomněly. Možnosti, jak získat finanční prostředky… Soutěž Schauma školkám. Na internetu jsme objevily soutěţ „Schauma školkám“, jejímţ smyslem je poskytnout mateřským školám moţnost vyhrát finanční odměnu 100 000 korun pro další rozvoj a aktivně zapojit do společné práce děti a jejich rodiče. Hned jsme se s dětmi zaregistrovali a zapojili! Rodiče nám pomohli získat potřebné etikety z produktů Schauma KIDS a my se s dětmi pustili do práce. Náš výtvarný projekt, „Šmoulí vesnička“, jsme vyfotili a zaslali do soutěţe, a pro občany vystavili za okny MŠ. Prvních 200 registrovaných školek, tedy i my, dostalo motivační dárkový balíček. Tři nejlepší výtvarné projekty byly porotou zaměstnanců firmy Henkel vyhlášeny 1. června. Bohuţel jsme mezi výherci nebyli.
12
Sběr starého papíru. Dostali jsme výhodnou nabídku a moţnost, jak získat nějaké finanční prostředky pro potřeby mateřské školy také sběrem starého papíru. Rodiče dětí jiţ do mateřské školy starý papír nosí, nyní oslovujeme i Vás, občany. Doufáme, ţe nás podpoříte a přinesete nám starý papír. Sběr můţete předat přímo v mateřské škole a to aţ do 20. června. Děkujeme Vám za Vaši podporu!!!
Oslavy MDD – Týden dětských radovánek Mezinárodní den dětí se slaví kaţdoročně 1. června. V naší mateřské škole jiţ tradičně slavíme celý týden. I letos, od pondělí 30. května do pátku 3. června, byl celý týden nabitý událostmi. V pondělí si děti hrály na kreslíře a malíře, jejich dílka jste mohli obdivovat na „Chodníkové obrazové galerii“ u mateřské školy. V úterý se vydal průvod masek obcí, převleky dělají dětem velkou radost. Maškarní rej princezen, indiánů, zvířátek, rytířů a dalších potvůrek zpěvem i křikem dával všem občanům najevo, ţe slaví svůj velký svátek MDD. Ve středu se školní zahrádka proměnila na olympijské sportoviště. Bohuţel malí rivalové z MŠ Bedihošť nám na poslední chvíli účast odmítli. Ani to však nevzalo dětem náladu soutěţit – bojovaly kaţdý za sebe, ale všichni přece za naši školku. Šikulové skákali do dálky, házeli na cíl, závodili na chůdách, vyzkoušeli si svou obratnost. A jaké by to byly olympijské hry bez diplomů a medailí!? Hruď zdobily všem! Slavnostně jsme šli vystavit také naše školkové tablo „ŠMOULOVÉ“. Na něm si nás všechny můţete prohlédnout ve vývěsce na návsi. Ti, co se s námi loučí a odcházejí do základní školy, si k sobě připevnili mašličku. Čtvrtek by se mohl zdát odpočinkovým, ale jen zdánlivě. Dopoledne proběhl poslední trénink s trenérkou tanečního studia Danou Hubenou, průpravná diskotéka a odpoledne pak první veřejné taneční vystoupení malých tanečníků před rodičovskou veřejností. Tanečníci se snaţili a potlesk vděčného obecenstva nebral konce. Pátek patřil dobrodruţnému pěšímu výletu k rybníku. Děti se pokoušely najít poklad vodníka „Čehovčáčka“. Nedal jim jej však jen tak zadarmo! Napřed musely dokázat, kolik vědomostí jim v hlavičkách za celý rok utkvělo. Podařilo se! Odnášely si sladkosti, malé dárky, ale především hodně veselí, radosti a skvělý záţitek ze společných soutěţí. V úterý 7. června jsme vyjeli na školní výlet do Dinoparku ve Vyškově. O dinosaurech toho uţ sice dost víme, ale vidět je v ţivotní velikosti, dokonce i v kině 3D, na to jsme se moc těšili. Nasadili jsme brýle a čekali… Kdyţ se ozval poprvé řev predátorů, trošku nám všem, ba i dospělým, zatrnulo. Krvelačným výpadům ještěrů jsme však mistrně před plátnem uhýbali a odháněli je od sebe pryč. Tu chvilku strachu jsme si ale pěkně uţili. FOTO 6 A to ještě nebylo všechno. V pátek 10. června jsme se pěšky vydali s dětmi do školy v Bedihošti, kde se konala přehlídka dravých ptáků a ukázka práce sokolníků. Děti si mohly prohlédnout několik druhů dravců: sovu, jestřába, orla bělohlavého a káně. Dokonce si na některé druhy mohly i sáhnout a pohladit je. Viděly také tyto dravce lovit lišku, kunu a jak volně létají v okolí školy a pak se opět všichni poslušně vracejí zpět k majitelům. Díky počasí, kdy se střídaly horké a chladné dny, jsme zaznamenali i vyšší nemocnost dětí. Proto jsme besídku pro maminky a babičky posunuli na 15. června. Stalo se z ní takové pěkné letní, téměř prázdninové rozloučení. Uzavření mateřské školy a stavební úpravy během prázdnin Jak jste jiţ byli informováni, proběhnou v celé budově v době uzavření mateřské školy v červenci a srpnu rozsáhlé stavební úpravy. Bude vybudována kuchyňka v patře, nové sociálního zázemí pro děti i pro dospělé, spojí se obě třídy (herna a lehárna), opraví se stropy i podlahy. Veškeré prostory je proto třeba vyklidit a zajistit zařízení proti ušpinění, poškození a znehodnocení. Se souhlasem zřizovatele OÚ Čehovice tak bude v naší mateřské škole provoz ukončen o týden dříve, a to slavnostním rozloučením s předškoláky a školním rokem v pátek 24. června 2011. Přejeme všem pěknou, odpočinkovou dovolenou, dětem hezké, slunečné prázdniny a na naše nejmenší se těšíme opět po prázdninách v nově zrekonstruovaných prostorách MŠ. Božena Spáčilová
13
Soutěž o nejkrásnější okno či předzahrádku V současné době probíhá soutěţ o nejkrásnější okno či předzahrádku, která byla vyhlášena i obecním rozhlasem. Projděte se tedy po obci a podívejte se, jak má kdo „okvětinované“ okno a předzahrádku. Pokud se Vám některá výzdoba bude líbit, odevzdejte nejpozději do pátku 8. července svůj hlas na lístečku do připravené schránky na Obecním úřadě. Zároveň s Vámi, občany, vyhodnotí snahu občanů i komise ve sloţení: Milan Smékal Petra Růţičková Jana Jurová Stanislav Lutera Vlastimil Lejsek Výsledky budou porovnány poměrem 60 % ku 40 % ve prospěch hlasování občanů. Ţádáme proto, aby se občané do hlasování zapojili v co největší míře.
Kolik řečé naděláš, tolikrát seš Hanákem aneb Kótek hanáčtiny Lekce č. 2: „Cófalovi dó nakopovat“ Panimáma Cófalová mesli, ţe pan Cófal be potřeboval novy gatě. Kópi mo gatě a sobě sokňo!!! Jé, ta je chetrá!!! „Tato, máš na gatich diro! Meslim, ţe potřeboješ novy!!! Nebodo je oţ látat!!!“ „Jaruno, viš, ţe nechco ţádny gatě, chco mět diro...“ „Nekecé, Francko, jedeme do obchodo.“ „Toţ ja...“ – Francek de vetlačet staró Škodovko a Cófal s Cófalkó jedó do města. „Hlavně, abe nebele drahy!“ mesli Francek. Eště nevi, ţe sokňa je drahá jak sviňa...
Slovní zásoba dó jdou – sloveso jít (já do, te deš, on de, oni dó, ve dete, oni dó) nakopovat nakupovat – cílené a dobrovolné vzdávání se oběţiva výměnou za cokoliv be zvratné slovíčko, česky „by“ – neplést s anglickým „to be“! novy gatě nové kalhoty – prvek pánské hanácké módy, dnes částečně převzaly i ţeny sokňa sukně – prvek ţenské hanácké módy – muţe často přitahuje, ale přesto stále nosí pouze gatě (krátká sokňa – minisukně, dlóhá sokňa aţ na zem – makrosukně) chetré, chetrá chytrý, chytrá – mentální vlastnost, která je mnohým upřena, nicméně jim nemůţe zabránit, aby si ji přivlastňovali tata táta, zde manţel (ale lze to říci i hůř...) dira díra, místo kde chybí něco, co tam dřív bylo látat manuální činnost, která substituuje díru méně či více vhodnou náhraţkou nekecé neodmlouvej! Jemnější způsob obrany proti odporu obchod místo, kde se porovnává představa s moţností peněţenky tož ja tak tedy ano... přípustková odpověď, kdyţ uţ nemá cenu se bránit
14
belo - nebelo bylo - nebylo... univerzální začátek všech lidových příběhů drahy drahé – první stupeň drahy jak sviňa čtvrtý stupeň přídavného slova „drahý“
Gramatické okénko Stupňování Od běţných jazyků má hanáčtina téměř neomezené mnoţství stupňů přídavných jmen na rozdíl od jiných slovansko-anglo-saské jazyky, jeţ mají svazující tři stupně. 1. stupeň – drahy (je to drahy) – drahé (je to drahé) 2. stupeň – vic drahy (je to vic drahy) – draţší (je to draţší) 3. stupeň – eště vic drahy (je to eště vic drahy) – nejdraţší (je to nejdraţší) 4. stupeň – drahy jak sviňa (je to drahy jak sviňa) – ... a tady uţ čeština nestačí!!! Cvičení 1. Porovnávejte a vysvětlujte antagonistické (protikladné) dvojice: mladé/staré, novy/stary, chetry/blby, dlóhy/krátky, teply/stodeny, drahy/laceny, rechly/pomaly. Cvičení 2. Určete příslušný stupeň: 1. vic rechly, 2. Karel je chetré, 3. Tónek je take chetré, 4. trabant je stary auto, 5. moskvič je vic stary auto, 6. mamut je staré jak sviňa, 7. dlóhé deň, 8. v práci je deň dlóhé jak sviňa, 9. dovolená je krátká jak sviňa, 10. stodeny nohe só horši jak teply pivo. Cvičení 3. Doplňujte věty podle vašeho nejlepšího vědomí a svědomí (mnoho vět můţe mít i více významů, kromě věty číslo 5): 1. Cófalka mesli, ţe je ... a tata Cófal je ..., protoţe pojedó do města kópit sokňo. 2. Cófal mesli, ţe Cófalka je ..., protoţe sokňa je drahá jak ... 3. Ţirafa má ... krk. 4. Take tédeň (týden) před véplató (výplata) je vic jak ... . 5. Polecajt néni tak ..., jak si mesli, ve skotečnosti je dosť ... - ani mo nevadi, ţe má prázdnó diro v hlavě! Autor Libor Smital, převzato z www.olomouc.com
Sbírka na opravu kostela sv. Prokopa V polovině března vyhlásila římskokatolická farnost v Čehovicích sbírku na připravovanou generální opravu kostela. Poslední taková oprava se konala po skončení 2. světové války. Byla při ní obnovena dělostřeleckým ostřelováním téměř zničená věţ, střecha, okna a byla také zhotovena nová fasáda. Od té doby uplynulo jiţ 64 let. Několik posledních roků jsme svědky opadávání omítky a celkového chátrání stavby, coţ vyvolává nutnost provést po více jak šesti desetiletích velkou opravu kostela. Ta se bude moci uskutečnit jen v případě zajištění dostatečného mnoţství finančních prostředků. Proto jsme všechny domácnosti v obci o této situaci informovali s prosbou o podporu. Věříme, ţe stejně tak jako naši dědové v minulosti, kteří přinesli velké oběti při stavbě našeho kostela, kdyţ převezli na vozech velkou část zdiva z původního kostela ve starých Čehovicích a postavili z něj kostel nový, tak i my současníci budeme stejně obětaví a ochotni pomoci. O průběhu akce chceme občany pravidelně informovat. Během prvního měsíce bylo vybráno 25.050,- Kč (do 15. 4. 2011) a ve druhém měsíci (do 15. 5. 2011) rovných 24.000,- Kč. Celkem je na kontě opravy za první dva měsíce trvání sbírky 49 050,- Kč. Děkujeme všem, kteří na opravu jiţ přispěli, a věříme, ţe se i ostatní připojí a umoţní tak tuto nutnou opravu realizovat. Koncem roku 2010 také doslouţilo a přestalo fungovat elektrické ovládání zvonů na věţi ze sedmdesátých let minulého století. Slouţilo skoro 40 let. Farnost zajistila montáţ nového ovládání zvonění,
15
kterou zajistila firma ELEKON, s. r. o., Vyškov za cenu 65.760,- Kč. Věříme, ţe bude slouţit nejméně stejnou dobu jako staré ovládání. Váţíme si přístupu obce Čehovice. Na základě usnesení jejího zastupitelstva byla na úhradu této opravy poskytnuta částka 30. 000,- Kč. Farnost vyslovuje obecnímu úřadu své poděkování. O průběhu Sbírky informujeme pravidelně kaţdý měsíc účastníky bohosluţeb v kostele, dále uveřejňujeme informace na webu farnosti: www.fsp.estranky.cz a také díky pochopení redakce chceme informovat všechny občany čtvrtletně prostřednictvím Čehovských listů. Dr. Karel Kavička
Pohled do historie: Kaţdá obec má svou kroniku, nejinak tomu je i v Čehovicích. Ne vše je v ní však zaznamenáno. Lidé stárnou, umírají, mladí se rodí a dospívají. Pokusme se jim připomenout, jak Čehovice vypadaly v dobách dávných i méně dávných. S prvním takovým příspěvkem máte moţnost se dnes seznámit.
Stolářství Rozmánek Čehovice Můj „stařeček“ Adolf Rozmánek se narodil v roce 1886, zemřel roku 1963. Vyučil se stolařem v Kroměříţi, kde pracoval do roku 1910, kdy se přestěhoval do Čehovic. V roce 1907 se jim s manţelkou Annou-stajkou narodila dcera Marie. V Čehovicích bydleli v domku č. p. 52 (naproti bývalé mlékárně), kde v malém pokojíku spravoval nábytek a zhotovoval kuchyně a loţnice. Brzy po přestěhování se jim narodil můj otec Adolf Rozmánek mladší, v roce 1913 pak další syn Alois. Stolařství se dařilo, takţe o rok později byla postavena dílna a dřevěná strojírna s natírárnou, kde působil natěrač pan Řehulka. U mého stařečka se vyučili další občané Čehovic – pánové Jindřich Tomiga, Jindřich Cásek, ale i strýc Alois Rozmánek. Můj otec Adolf získal výuční list v roce 1926 a to u Antonína Dvořáka v Prostějově, potom pracoval aţ do roku 1938 u pana Aloise Opletala. V letech 19391940 byla postavena velká dílna, z Rohatce přibyla „protahovačka“. Za doby protektorátu se v dílně vyráběly skříně pro armádu, pracovníci se podíleli na obkládání restaurace v prostějovském hotelu Avion pana Tesaře, další práce byly prováděny i pro hotel Grand, nechyběly zakázky pro jiná stolařství, například Brouk a Babka z Ostravy. Otec Adolf byl za války v letech 1938 aţ 1945 pracovně nasazen do leteckých skladů na letišti v Prostějově. Po válce se hned vrátil pracovat do Čehovic. V letech 1948 aţ 1950 nastoupil do učení pan Jaroslav Konečný, který v dílně pracoval aţ do roku 1952. Podobně se zde vyučil také pan Josef Zapletal mladší a nadále pracoval společně se strýcem a otcem. V roce 1952 pak stařeček odešel do důchodu a stolařství bylo předáno OPS Prostějov. Otec se stal vedoucím a pod jeho vedením, spolu s panem Zapletalem, se dále vyučili Josef Vrbický, Karel Bubela a František Rozsíval. V květnu 1956 otec absolvoval Závodní školu práce pro mistry a učni se rozešli do různých podniků. Otec pracoval v dílně do roku 1976, kdy odešel do důchodu. Po celou dobu se v dílně zhotovovaly výrobky pro stavby – okna, dveře a vrata nejen pro čehovské občany. Vyráběl se zde však i nábytek do kychyní, loţnic i pokojů. V roce 1976 pan Zapletal odešel pracovat do Prostějova do aranţérské dílny. Otec se doţil pěkných 90 let, dá se říci, ţe v úplné svěţesti. Podle vzpomínek paní Marie Lamplotové roz. Kubalíkové, pana Josefa Zapletala zapsala Jana Jurová roz. Rozmánková.
16
Knižní tip Jan Rybář – Čtvrtá kostka Detektivní příběh z rudolfinské Prahy začíná tím, ţe Rytíř Jan Víta ze Rzavé je unesen a posléze najat Tadeášem Hájkem, aby zastupoval jeho zájmy. Poznává po letech Prahu jako centrum alchymistů, astrologů, kupců, ale i jako rejdiště nekalých ţivlů. Sotva se Víta v nové roli rozkoukal, dochází k tragické události. Pan z Hájku, mimo jiné autor slavné kroniky, ale ve své době především jeden z nejmocnějších šlechticů, je během slavnosti zavraţděn ve vlastním domě. Není to obyčejný mord, hlava oběti je zohavena a navíc vyšetřovatelé zjišťují, ţe jde o záhadu zamčeného pokoje. Rytíř Víta byl vyzván členy dalšího mocného rodu Lobkoviců, aby se podílel na pátrání. Podaří se mu získat ubytování v bizarní věţi u Vltavy, nachází spojence ve vyslouţilém vojákovi, který se ţiví jako obchodník. Další záhadou je mapa, jejíţ list je odstraňován ze všech vytištěných exemplářů jedné naučné knihy. Víta poznává další významné měšťany a aristokraty, kteří tahají za nitky vysoké i nízké politiky. Mezi ně paří např. pan Strada a jeho krásná dcera, která má hodně blízko přímo k císařově dvoru. Rytíři se podaří mapu získat a postupně odkrývají tajemství, které skrývá. Navíc začíná postupně dostávat drobné geometrické předměty se skrytou symbolikou. Mají mu být snad vodítkem při pátrání? V příběhu hraje důleţitou roli také významný astronom a astrolog Tycho de Brahe, jehoţ rad si cení i samotný císař. Jak je známo z hodin dějepisu, slavný Dán v Praze umírá. Ale nestalo se to tak, jak se traduje. Močový měchýř mu při hostině u Rudolfa II. nepraskl, moderní výzkumy prokázaly jinou příčinu smrti. Jak to bylo s úmrtím Tadeáše Hájka a se záhadným skonem pana de Brahe? Jan Rybář ve svém románu rozkrývá nejen tyto dvě záhady. Díky dlouhodobému zájmu o rudolfínskou dobu, skvělému vystiţení charakteru jednotlivých postav a hlavně vypravěčskému umu se čtenář mnohé dozví, zaţije mnohá překvapení a do samotného závěru si nemůţe být ničím jistý. Miloš Mlčoch
Naše křížovka: Dnes nás naše kříţovka zavede do zahrádkářského prostředí a poví něco o překrásné květině. Příští kříţovka nás vezme někam na výlet.
Sen zahradníků Žlutých, červených, bílých a oranžových růží můžeme mít plné náruče. Po modré však není prozatím ani stopy. Ty, co se na stáncích prodávají, jsou malým podvodem, protože jejich vybarvení je vyvoláno modrou barvou přidanou do vody, kterou nasávají. O skutečně modře kvetoucí růži se už řadu let s mimořádným úsilím pokoušejí australští genetici a zahradníci. Zatím však marně. Svého času se objevily první nadějné zprávy, že se to podařilo, ale královna květin se umíněně odmítá vybarvit do azurové modře. Podle posledních výzkumů je odpověď ... (tajenka) trnité krasavice. Trávník vonící po citronu, namodralý kakost vonící po mátě, červené tulipány na růžových stoncích, astry kvetoucí v zimě, orchideje, které září krásou, i když nemají dostatek vody, to vše dokážou zahradníci od té doby, co se spojili s genetiky. V časech, kdy se klonují ovce, kdy se rodí brambory produkující anticholerovou vakcínu, by přece neměly růže tolik odolávat. Je tomu tak, přestože jsou dnes víceméně známy geny odpovědné za množení rostlin, tvary, barvu a vůni květů, jak je odhalili vědci z oblasti rostlinných biotechnologií. Nabídli pak variety dříve nevídané, okouzlující zákazníky a přinášející zisky. Trh řezanými i zahradními druhy je velice bohatý a pestrý, všichni zainteresovaní však přesto vědí, že jedna jednoduchá růže v modré barvě by v celosvětovém měřítku mohla přinést tři až pět miliard dolarů ročně. Zmínění genetici, botanici a zahradníci se ale nevzdávají a stále doufají, že jim ta modrá růže jednou vykvete. Aby nebyli bez úspěchů, vydali v loňském roce kolekci namodralých a modrých hvozdíků a krom toho i hvozdíky, které zůstávají po vnoření do vody ve váze dlouhou dobu svěží díky tomu, že v nich byl pozměněn gen, který zamezuje vadnutí. Jak je vidět, dosahují zázraky téměř na počkání, jen ten jediný - modrá růže - pořád nemůže spatřit světlo světa.
17
VODOROVNĚ: A. Polyamidové vlákno; gesto. - B. Logaritmická jednotka; pasti na zvěř; žlutohnědá barva; vítěz Velké pardubické. - C. Africký smrtelný vir; havíř; strom. - D. Jméno Haškovy manželky; německý generál; anglická hra. - E. Tajenka. - F. Značka travní sekačky; kolečko kolem Měsíce; podšívková tkanina. - G. Odpočinky (vojenský slang); španělské hudební nástroje; těžký kov. - H. Značka počítače; film A. Kurosawy; klekání; sorta pšenice. - I. Evropané; zahrazovat. SVISLE: 1. Zlozvyk (knižně). - 2. Neklokotati. - 3. Opření (v gymnastice); připsat. - 4. Souhvězdí (Plachty); slovenské město. - 5. Papoušek; našlehané pokrmy; římských 49. - 6. Iniciály herce Oliviera; dívčí jméno; vzorec oxidu chromu. - 7. Dravá ryba; severské mužské jméno. - 8. Oblékané. - 9. Získávat za peníze (knižně). - 10. Zkosení; jižní strom. - 11. Žací nástroj; někde; název značky poloměru. - 12. Zkratka univerzity; ruské město; zkratka politické strany. - 13. Přenášet; mírný běh. - 14. Vřesovec; v minulém roce. - 15. Chovat se vyzývavě. 16. Náš matematik a šachista. Pomůcka: clavis, Dunav, Ebola, neper, Novalon, Vela.
Výherci z minula: 1. cena: – kniha, vyhrává Iva Divácká 2. cena: – salám, vyhrává Petra Rozmánková 3. cena: – káva, vyhrává Jolana Kardinálová
Odpovědi na cvičení z hanáčtiny: Cvičení 1. Majó se porovnávat ovedeny protikladny hanácky véraze. Doporočojeme porovnávat ve skopině kamarádu nebo sósedu. Dobrá zábava zaročená: mladé/staré, novy/stary, chetry/blby, dlóhy/krátky, teply/stodeny, drahy/laceny, rechly/pomaly Cvičení 2. Určete příslušné stupeň: 1 – 2. stupeň, 2. – 1. stupeň, 3 – 1. stupeň, 4 – 1. stupeň, 5 – 2. stupeň, 6 – 4. stupeň, 7 – 1. stupeň, 8 – 4. stupeň, 9 – 4. stupeň, 10 – taky 4. nebo dokonce eště horši stupeň Cvičení 3. Doplňujte věty podle vašeho nejlepšího vědomí a svědomí (mnoho vět můţe mít i více významů, kromě věty číslo 5): 1. … chetrá ... blbé ... (ale moţe to bet e ináč), 2. ... blbá … sviňa (ale moţe to bet e ináč), 3. ... dlóhé…, 4. … dlóhy nebo taky dlóhy jak sviňa., 5. ... chetry ... blby… ____________________________________________________________________________________ Redakční rada: Ing. Jaroslav Špaček, Michal Špaček, Mgr. Miloš Mlčoch Ph.D. Nákladem 200 výtisků vydal obecní úřad Čehovice v červnu 2011
18
Foto 1
Foto 2
Foto 3
Foto 4
Foto 5
Foto 6
A kdo je na fotografii ze stavby moštárny? Zleva: Rudolf Haluza, Miroslav Čmela, Stanislav Lutera, Stanislav Uličný, Alois Rozmánek, Vít Lochman, Josef Zapletal a Ladislav Vymlátil ml.
19
