2010 LAFARGE CEMENT

JOURNAL

LAFARGE CEMENT

3/2010

obsah

str. 6-9

str. 16–17

str. 18-19

LAFARGE CEMENT JOURNAL číslo 3/2010, ročník 7 vychází 4x ročně, toto číslo vychází 30. 09. 2010 vydavatel: Lafarge Cement, a. s., 411 12 Čížkovice čp. 27 IČ: 14867494 tel.: 416 577 111 fax: 416 577 600 www.lafarge.cz evidenční číslo: MK ČR E 16461 redakční rada: Ing. Michal Liška, Mgr. Milena Hucanová šéfredaktorka: Blanka Stehlíková – C.N.A. fotografie cementárny na titulu: Jan Hodač fotografie uvnitř časopisu: Archiv Lafarge Cement, fototéka Skupiny Lafarge, Lucie Šancová, Xella CZ, s.r.o., Stanislav Rožánek SKD Průmstav – stavby a. s., prof. Ing. Emanuel Kula, CSc., V. Šimon, Tomáš Trégl, fotospoust.cz, http://de.adademic.ru, Lukáš Málek, http://www.skogskyrkogarden.se, KGK-WWA Photo, archiv Blanky Stehlíkové design: Luděk Dolejší Tento časopis je neprodejný, distribuci zajišťuje vydavatel

str. 12–13

str. 14-15

Aktuality Lafarge aktuálně

1-3

Téma Niels Ledinek: Musíme být ještě více orientovaní na snižování nákladů

4-5

Technologie Technologické limity zateplování prefabrikovaných domů

6-9

Materiály Portlandský cement s vápencem CEM II/A-LL 52,5 R

10-11

Referenční stavba Cementy Lafarge pro bytový projekt

12-13

Zajímavá stavba První panelák v Česku

14-15

Ekologie Biodiverzita bezobratlých v lesních ekosystémech Krušných hor

16-17

Stavebnictví a EU Chrám chmele a piva se pootevřel

18-19

Konstrukce mostů Odvážná individuální řešení i prefabrikace

20-21

Stopy architektury Skandinávská inspirace pro meziválečnou architekturu

22-23

Betonové unikáty Beton pro Expo v Šanghaji

24-27

Lafarge v síti Lafarge na facebooku

28-29

Summary

str. 24–27

29

úvodník Vážení čtenáři našeho Journalu, před uzávěrkou vždy usilovně přemýšlím, co do úvodníku napsat. Tentokrát mě nenapadá nic moc optimistického. Svazy průmyslu i stavebnictví bijí na poplach, ve stavebnictví chybí práce, mluví se o nevyhnutelném krachu mnoha stavebních firem. Některé z veřejných zakázek ministerstvo dopravy škrtá, a navíc byla pozastavena i příprava nových akcí. Statistiky hovoří o „určitém“ poklesu stavební výroby v roce 2009 (o 1–3 %). Pro letošní rok sice odhadují pokles o 4–6 %, nicméně pro příští rok navozují mírný optimizmus. Podíváme-li se na to prostřednictvím konkrétnějších čísel a konkrétního výrobku, tedy cementu, dostaneme poněkud odlišný obrázek. Z oficiální statistiky Svazu výrobců cementu vyplývá, že celkový prodej cementu v ČR v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008 poklesl o 17 %. Tentýž svaz odhaduje další pokles tuzemských prodejů v letošním roce, a sice o dalších cca 15 %. Situace v roce 2011 z dnešního pohledu mnoho nadějí na radikální obrat k lepšímu nedává. Z uvedených čísel dá se tedy vyvodit, že krize ve stavebnictví ještě nedosáhla svého vrcholu či spíše dna. Dojde k tomu nejspíš až v příštím roce a období stabilizace, by mohlo nastat rok poté. Jakákoliv současná prognóza je dost na vodě, protože zahrnuje mnoho neznámých. Jak se k tomu my postavíme? Je jasné, že máme jen minimální možnost ovlivnit objem prodejů. Prosté snižování ceny nic neřeší, protože ani velmi levný cement si na sklad nikdo, kdo ho nepotřebuje, nekoupí. Řadu služeb, které šetří náklady nám i vám, jsme již zavedli a spolehlivě fungují. Jmenujme just in time dodávky 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, samoobslužnou nakládku volně loženého cementu, služby naší laboratoře při optimalizaci vašich receptur na výrobu čerstvého betonu, nové výrobky, nabízející stejné užitné vlastnosti avšak nižší cenu. Nadále se budeme soustřeďovat na vývoj nových výrobků a optimalizaci skladby stávajících s cílem nám i vám dále snižovat výrobní náklady. Náš nový portlandský cement s vápencem, CEM II/A-LL 52,5 R, který je od poloviny roku 2009 součástí výrobkového portfolia, výborně obstál ve zkoušce času. Jeho vlastnosti se osvědčily zejména u producentů pórobetonu. CEM II/A-LL 52,5 R představujeme na str. 10–11. Další oblastí je zvyšovaní stability hlavních kvalitativních parametrů cementu a snižování směrodatných odchylek, což by vám mělo umožnit dále optimalizovat vaše receptury, a tím opět snižovat náklady. Jsme připraveni s kýmkoliv z vás velmi úzce spolupracovat. Lafarge se v období této krize celosvětově zaměřuje na snižování nákladů a zvyšování užitných i kvalitativních vlastností výrobků tak, aby z krize vyšel stabilnější a silnější. A my se snažíme a budeme snažit o totéž. Ing. Ivan Mareš, generální ředitel a předseda představenstva

Nejlepší výrobce stavebnin roku 2010 Slavnostním vyhlášením výsledků dne 16. 9. 2010 v Černé Hoře vyvrcholil už třetí ročník soutěže Nejlepší výrobce stavebnin roku, který proběhl pod heslem „Udržitelný rozvoj ve stavebním průmyslu v ČR“. Soutěž se opět konala pod záštitou Svazu podnikatelů ve stavebnictví, Ministerstva průmyslu a obchodu a ÚRS PRAHA, a. s., mediálním partnerem je časopis Stavebnictví. Cílem této soutěže bylo představit odborné i laické veřejnosti nejmodernější výrobní provozy a závody průmyslu sta-

vebních hmot v České republice s jejich progresivními výrobky pro stavebnictví a další oblasti použití a ukázat, že i výroba stavebních hmot a materiálů může být ohleduplná, šetrná k životnímu prostředí a přitom moderní a úsporná. Společnost Lafarge Cement, a. s., která se letos podruhé soutěže Nejlepší výrobce stavebnin roku zúčastnila, byla opět nominována mezi nejúspěšnější účastníky a získala Cenu poroty. Navázala tak na předchozí úspěch v loňskem roce, kdy se stala vítězem teto soutěže.

2010 | LC JOURNAL | 1

aktuality Lafarge

Den otevřených dveří V sobotu 19. června mohli všichni zájemci o hlubší poznávání svých průmyslových sousedů opět navštívit cementárnu. Den otevřených dveří, který se nesl ve znamení tématu „Cementárna a životní prostředí“, proběhl po dvouleté přestávce. Cílem akce bylo srozumitelnou formou představit investice do provozu, které postupně pomohly snížit vliv průmyslové činnosti na životní prostředí na co nejnižší úroveň,

a ukázat směr, kam se moderní vývoj ve výrobě cementu ubírá. Zároveň byly přiblíženy partnerské projekty, které jsou cementárnou dlouhodobě podporovány. Kromě nové haly na sekundární paliva si návštěvníci mohli prohlédnout typy paliv, které se dnes jako alternativa k fosilním palivům hojně využívají. Speciální prostor byl věnován kontinuálnímu emisnímu monitoringu, po jehož představení si

opravdu každý mohl porovnat momentální stav emisí s platnými limity. Na rozdíl od let minulých seznamování s procesem výroby zavedlo návštěvníky přímo do mozku cementárny – řídicího střediska, kam se sbíhají veškeré informace a odkud operátoři ovládají výrobní proces pomocí počítačů.

Pomáháme lidem postiženým povodněmi

Nové stránky Milešovky Do konce září letošního roku uvede obecně prospěšná společnost Milešovka do provozu zrekonstruovaný web www.milesovka.cz. Atraktivní podoba stránek nabídne informace nejen o Milešovce, ale také o celém Českém středohoří a společnosti, která se o revitalizaci vrcholu stará již od roku 1997. Uživatelé stránek naleznou na webu www.milesovka.cz mnoho turistických informací,

jako jsou například podrobné itineráře, cíle a další služby. Největším lákadlem se nejspíš stane online kamera, prostřednictvím které budou návštěvníci moci sledovat panoramatický rozhled z Milešovky. Pro zájemce o výlet budou na webu připravena základní meteorologická data, tj. teplota, směr a rychlost větru. Nová verze umožní data pružně obměňovat.

Stejně tak jako vloni cementárna pomáhala po ničivých letních povodních, tentokrát na Liberecku. Po poradě s krizovým štábem Libereckého kraje finanční pomoc zamířila přímo obyvatelům městečka Hejnice a obce Nová Ves nedaleko Chrastavy, jejichž domy a zařízení patřily po srpnových záplavách k nejzdevastovanějším. Pomoc pro občany byla bezprostředně po povodních nabídnuta starostům obce a městečka a s jejich asistencí bylo jednotlivým obyvatelům rozděleno na 450 tisíc Kč.

Zúčastněte se soutěže Lafarge Invention Awards 2010! LAFARGE INVENTION AWARDS 2010

Do you think

outside the Box? 2 | LC JOURNAL | 2010

Pokud jste výzkumník, podnikatel, vynálezce, vědec nebo člen výzkumného týmu a máte projekt, který by přinesl nový výrobek, průmyslový postup, stavební technologii nebo službu, zúčastněte se soutěže Lafarge Invention Awards 2010! Lafarge vám může pomoci, aby se váš invenční nápad stal skutečností! Tvůrčí projety spojené se stavebními materiály: kamenivem, cementem, betonem, sádrou a zaměřené na udržitelné stavebnictví se

mohou přihlásit do 15. října 2010. Pro tři vítěze je připraveno třikrát 20 000 EUR. Více informací naleznete na http://www. lafarge-inventionawards.com/index_ en.html) Kontakt: [email protected]. Skupina Lafarge napomáhá k prosazování udržitelného stavebnictví a věnuje více než 50 % svého ročního rozpočtu na výzkum problematiky udržitelného stavebnictví.

Pololetní výsledky

Multibat v novém

Ve druhém čtvrtletí se zvýšily prodeje Skupiny Lafarge o 2 % na 4,463 milionu eur, provozní příjem se zvýšil o pět procent na 836 milionů eur, výnosnost tržeb se zvýšila o 60 základních bodů na 18,8 procenta. Během prvního pololetí se snížil prodej o tři procenta na 7,712 milionu eur, provozní příjem se snížil o 5 procent na 1,072 milionu eur a výnosnost tržeb se snížila o 30 základních bodů na 13,9 procenta. K tomu Bruno Lafont dodává: „V druhé čtvrtině roku značně poznamenané nestálým ekonomickým podnebím, se snižujícími se objemy na mnoha trzích, ale s ranými znaky zlepšení na některých rozvinutých trzích, Lafarge zaznamenal spolehlivý provozní výkon a stálé příjmy. Omezení investic a prodej nestrategických aktiv pokračuje. V prvním pololetí to bylo ve výši 350 milionů eur a už v roce 2010 bychom měli překonat hranici 500 milionů eur, tedy dříve než bylo původně v plánu.“

V září se do prodeje dostává maltovinové pojivo Multibat PLUS v novém obalu. Moderní design spojuje grafické prvky Skupiny Lafarge s původní podobou třicetikilového pytle. Jedná se zejména o modifikaci loga, která byla vytvořena speciálně pro obaly. Nově je také Multibat PLUS certifikován podle harmonizované normy ČSN EN 413-1 a nese tedy označení CE. Tento krok kromě jiného umožní i uplatnění tohoto výrobku na zahraničních trzích.

Prodej v Malajsii Skupina Lafarge získala 141 milionů Eur za prodej minoritního podílu v Lafarge Malayan Cement Berhad o objemu 11,2 % akcií. Lafarge si ponechal manažerskou kontrolu v malajských aktivech a zůstává majoritním vlastníkem s jednapadesátiprocentní držbou akcií v LMCB. Čistý výnos 141 milionů eur bude zahrnut do programu omezení investic a prodej nestrategických aktiv pro rok 2010, jenž byl představen v únoru.

Výzkum a vývoj

Měsíc bezpečnosti práce Bezpečnosti práce a ochraně zdraví je celoročně v Lafarge Cement, a. s., věnována velká pozornost. Život a zdraví jsou nejvyššími firemními hodnotami, proto nejdůležitějším cílem v této oblasti je samozřejmě nejen vyrábět bez úrazů a nehod, ale i bez nebezpečných činností. Firma se zaměřuje zejména na dlouhodobou změnu chování zaměstnanců i dodavatelů, investuje velké prostředky jak do opatření, která činí výrobu a údržbu bezpečnější, tak do vybavení a nejlepších osobních pracovních ochranných pomůcek. Každoročně v červnu navíc přichází s aktivitami pro zaměstnance, které přispívají ke zvyšování povědomí o důležitosti vlastní bezpečnosti. Základ letošnímu měsíci bezpečnosti poskytla rovnice: čisté a přehledné pracovní prostředí = bezpečnější. Celý závod byl rozdělen na několik oblastí, jejichž úklidem se zabývaly pracovní skupinky. Dále byla zřízena školicí míst-

nost, která pomocí praktických pomůcek mapuje pravidla, předpisy a dokumenty, jež jsou pro všechny, kteří se pohybují v provozu, závazné. Vybraní zaměstnanci byli hluboce proškoleni z poskytování první pomoci a ze záchrany pracovníka z výšky. Dále zástupci firmy 3M v areálu závodu předvedli špičkové svářečské kukly. Také bylo zavedeno používání STOP knížek – jednoduché a účinné posouzení a řízení rizik na pracovišti těsně před vlastní prací.

Lafarge soustavně usiluje o pokrok svou strategií výzkumu a vývoje a nyní se navíc zapojila do podpory projektu Novacem „Start-up“. Lafarge je prvním signatářem závazku na podporu vývoje, jenž navazuje na londýnskou Imperial College. Novacem fond bude použit na vývoj technologie a produktu založeného na oxidu hořčíku a určeného pro stavební průmysl. Signatáři závazku, v nominální hodnotě jednoho milionu liber mají zájem také následně podpořit spoluúčast na financování „Řady A“. Tento nový produkt bude také využit v novém poloprůmyslovém závodě, který bude postaven vedle již existující cementárny. Signatáři budou mít přednostní přístup k testování produktu a budou se účastnit studie. I když Lafarge investuje značné obnosy do vlastního výzkumu, zajímá se také o slibné technologie externích firem. Proto podporuje v raném stádiu vývoje i Novacem.

Lafarge v Roce biodiverzity Skupina Lafarge se hlásí k idejím celosvětového Roku biodiverzity. Ve svých lomech se stará o zachování, případně obnovení původních rostlinných a živočišných ekosystémů. Aby Lafarge důkladně poznal, jak chránit planetu, podílí se na řadě partnerství, dialogů a vědeckých studií, jejichž výsledky zavádí do praktické ochrany druhů.


téma

Musíme být ještě více orientovaní na snižování nákladů Když Niels Ledinek v polovině roku 2009 přebíral funkci ředitele závodu, došlo k poměrně výraznému poklesu evropského trhu s cementem. Následující rozhovor se proto zaměřuje na cestu, kterou Niels Ledinek zvolil pro eliminaci dopadů krize na provoz cementárny. Tedy zda se podařilo najít tvořivý potenciál v zaměstnancích, rezervy v nákladech nebo dále optimalizovat využití sekundární paliv. Ze svých dřívějších pracovních pozic máte bohaté zkušenosti s optimalizací cementářského provozu, a to z hlediska nákladů, účinnosti a efektivity. Do jaké míry byly tyto zkušenosti přenositelné do výroby v cementárně v Čížkovicích? Každý závod je samozřejmě unikátní a má vlastní výzvy, ale já jsem se naučil, že existují tři věci, které zásadně ovliv-


ňují prosperitu firmy: mít spolehlivé a osvědčené postupy pro všechny důležité aktivity, dělat správná rozhodnutí o zapojení kapitálových investic a nakonec asi nejdůležitějším faktorem je mít silný tým zkušených a motivovaných zaměstnanců. Na počátku svého působení v Lafarge Cement, a. s., v době, kdy nikdo nevěřil

v rychlé překonání krize, jste si kladl za cíl zachovat konkurenceschopnost podniku. Jaká opatření jste pro adaptaci na nepříznivou situaci zavedl? Kvůli krizi nebylo třeba udělat žádné významné změny v podnikové strategii. Je zřejmé, že v podmínkách klesajícího trhu musíme být ještě více orientováni na snižování nákladů než dříve. Tedy kromě již zavedeného procesu stlačování variabilních nákladů jsme se ještě více zaměřili na snižování nákladů fixních. Jedním ze způsobů, jak snížit pracovní kapitál, je redukce skladu náhradních dílů, což ovšem může vyvolat prodloužení termínů oprav. Jak jste ustáli toto riziko? Myslím, že klíčovým slovem vaší otázky je „risk“. Spolu s redukcí zásob náhradních dílů je nezbytné provést velmi detailní analýzu možných důsledků s tímto krokem spojených. V některých případech to nebude mít žádný dopad, protože máme možnost objednávek náhradních dílů, které jsou vyřízeny ve velmi krátkém čase. V některých případech to sice může vyvolat potřebu delšího času na opravu, ale ten může být akceptovatelný kvůli aktuálně nižšímu využívání kapacit provozu. Naproti tomu v mnoha dalších případech by to mohlo vést k nepřijatelné ztrátě ve výrobě. Pro tyto případy připravujeme různá řešení, jako například sdílení náhradních součástek s okolními závody či skladování součástek na konsignaci u dodavatele. Oblastí, která skýtá prostor pro další úspory, je také palivový mix. Jaké další možnosti pro využití sekundárních paliv vidíte pro blízkou budoucnost? Trh alternativních paliv je velmi dynamický, a proto je flexibilita podniku, tedy jeho schopnost reagovat na tyto změny, velmi ceněnou vlastností. Další zlepšování této flexibility je jedním z cílů závodu v příštích dvou až třech letech. Zavedení chloridového bypassu je jedním z důležitých projektů podporujících tuto strategii. Jeho instalace již byla schválena a do konce roku 2011 bude uveden do provozu. Další související projekt, orientovaný na spalování paliv v kalcinátoru, je v současné době prověřován naším technickým centrem. Není pochyb o tom, že sekundární paliva byla a budou velmi důležitá pro udržení konkurenceschopnosti cementárny.

Jaké jsou po roce práce v Lafarge Cement Vaše současné výzvy a jak vypadají Vaše priority pro následující období, kam bude cementárna směřovat? Nejvyšší prioritou ve všech našich aktivitách zůstává především bezpečnost práce. Naši zaměstnanci a dodavatelé si zaslouží pracovat v bezpečném prostředí, které se stále snažíme zdokonalovat. Kromě toho posilujeme povědomí našich zaměstnanců a dodavatelů o bezpečnosti práce, aby sami sebe méně vystavovali riziku. Abych byl konkrétnější, chceme zůstat zcela bez nehod i v roce 2010, a tak letos v prosinci oslavit 1000 dnů bez úrazu. Za druhé se zaměřujeme na dodávání produktů, jež uspokojují naše zákazníky. Určujícím parametrem je proto stabilita našich cementů. Pro dosažení stabilní kvality produktu musí být ustálený celý výrobní proces, počínaje přípravou suroviny přes palivový mix až po výpal a mletí cementu. Naším třetím cílem je pečlivě zvažovat všechny náklady. Máme tři hlavní páky, s kterými je možné pracovat: palivo, energie a fixní náklady. Například v roce 2011 očekáváme u cen energií kvůli zvýšení DPH významné zdražení, jež nás přinutí dále optimalizovat jejich spotřebu. Co se týče fixních nákladů nejvýznamnější jsou náklady na údržbu. V letech nízkého používání pece a mlýnů máme více času na méně údržbářských prací a díky tomu máme příležitost pro optimalizaci nákladů na údržbu. A v neposlední řadě je naším cílem to, čemu říkáme „mistrovské zvládnutí výroby“, které lze definovat jako snahu o co možná nejméně co možná nejkratších neplánovaných přerušení našich výrobních procesů. Lafarge proto vyvinula metodologii, která nám ve velmi blízké budoucnosti pomůže tento parametr zlepšit.

Nacházíte nějaké rozdíly, nějaká specifika v české podnikatelské kultuře? Myslím, že se musíme naučit lépe hájit své zájmy a být méně skromní při prezentaci výsledků. Toto může být specifikum české podnikatelské sféry, jež se v určitých situacích může stát velkou nevýhodou.

Co Vás při práci s českými kolegy překvapilo? Jaká jsou specifika českého obchodování? Nemám rád, pokud lidé začnou vysvětlovat, proč něco není možné, ještě dříve, než to zkusí. Naproti tomu si cením, když jsou moji kolegové orientováni na řešení a přistupují k výzvám s pozitivním postojem. Takto bych charakterizoval většinu spolupracovníků. Často mě překvapí svou kreativitou a svými neočekávanými výsledky.

Zhruba před rokem jste český jazyk ještě považoval za bariéru. Kam jste se s češtinou posunul? Možná je tato bariéra již o něco menší, ale stále ještě existuje. Ve studiu českého jazyka nedělám velké pokroky hlavně proto, že jde o těžký jazyk, a pak také kvůli omezenému času, jenž mám pro studium k dispozici. Jsem však odhodlaný pokračovat ve svém úsilí a doufám, že mě lidé v mém okolí budou i nadále podporovat.

Co Vám osobně pomáhá v této nelehké době při překonávání ekonomické recese? Tento závod a mé zaměstnání je pro mě velmi důležité a má velký vliv na můj život. Na druhé straně se ale snažím, aby okolnosti jako ekonomická krize neovlivňovala můj osobní život. Hlavně proto, že to nemohu změnit.


technologie Část I.

Technologické limity zateplování prefabrikovaných domů Tepelně-technické vlastnosti obvodových konstrukcí významně ovlivňují energetickou náročnost panelových domů. V současné praxi často dochází k podceňování dimenzování zateplovacích systémů. Článek, který je rozdělen na dvě části, se zabývá návrhem optimální tloušťky tepelné izolace z hlediska ekonomiky a energetické náročnosti.

Obrázek 1: Ekonomická optimalizace zateplení méně kvalitní konstrukce (varianta 1a) a kvalitnější konstrukce (varianta 1b)

Obrázek 2: Realizace kontaktního zateplovacího systému o tloušťce 18 cm

Zateplovací systémy jsou v současnosti navrhovány z pohledu ekonomické návratnosti vzhledem k minulým cenám energií. Během několika let tak může být tento způsob rekonstrukce zastaralý. V následujícím textu bude posouzena ekonomická efektivita zateplení objektu – jeho návratnost se zohledněním růstu cen energie. Zvláštní pozornost je třeba věnovat způsobu kotvení zateplovacího systému, protože optimální tloušťky tepelné izolace z hlediska ekonomiky nejsou v České republice doposud běžně navrhovány.

nů u zateplování stěn se souvislou řadou oken, jak je tomu u panelových domů. Zateplování průčelních stěn minerální vlnou se pak odráží v navýšení ceny. Pro štítové a boční stěny lze volit izolační materiál zateplovacího systému mezi expandovaným polystyrenem a minerálními vlákny. Volnost je zde umožněna díky nepoměrně menšímu či žádnému podílu zasklení těchto fasád oproti průčelním stěnám panelového domu. Z hlediska ekonomického lze předpokládat preferenci podstatně investičně levnějšího expandovaného polystyrenu proti minerálním vláknům.

Typy izolačních materiálů Jako izolační materiál v kontaktních zateplovacích systémech se v současnosti nejběžněji používá expandovaný polystyren a minerální vlna. Nově stanovené požadavky požární normy ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb na šíři požárně odolných zón mezi jednotlivými okny prakticky vylučují použití klasických fasádních polystyre-


Ekonomika zateplení Tloušťka tepelné izolace musí být navržena tak, aby splnila požadavky současně platné normy ČSN 730540-2007. Aby bylo po zateplení panelového domu dosaženo doporučených hodnot součinitele prostupu tepla, je zapotřebí na obvodové zdivo přidat tepelnou izolaci o tloušťce 9–14 cm v závislosti na typu konstrukce

Ilustrační foto – aplikace minerální vaty

dané panelové soustavy. Při rekonstrukcích budov do pasivního standardu se používají tloušťky izolantu kolem 30 i více cm. Tyto postupy ovšem vedou ke zvyšování investičních nákladů. Běžné fasádní tepelné izolace se vyrábějí v tloušťkách do 20 cm, což je také limit pro jednovrstvou izolaci. Tato hranice nepřináší žádné významné zvýšení nákladů, protože i kotvení vrstev probíhá standardními metodami. U větších tlouštěk je nutno použít dvě vrstvy izolantu. Z tepelně-technického hlediska je to výhodné, neboť dojde k potlačení tepelných mostů mezi deskami izolantu, nicméně investiční náklady stoupají. Nakolik je vhodné použít vícevrstvou izolaci z ekonomického hlediska, závisí na několika faktorech, a to zejména na původním součiniteli prostupu tepla dané konstrukce, aktuální ceně energie, ceně kompletní skladby zateplovacího systému a izolantu, na tloušťce, při které je nutné použít další vrstvu, a na aditivních nákladech pro aplikaci další vrstvy. Pro konkrétní podmínky lze použít optimalizační výpočet tloušťky izolace, do kterého vstupuje cena zateplení, cena ušetřené energie, klimatické podmínky i vývoj cen energie a cena investovaných peněz vyjádřená diskontem. Výpočet je zde ukázán pro dvě varianty původní konstrukce (varianta 1a, b) a tři varianty aktuálních cen energie (varianta 2a, b, c). Pro zateplení se zde počítá s konstantní investiční částkou na m2 aplikovaného zateplovacího systému. Ceny standardních tlouštěk systémů byly stanoveny dle podkladů firem zabývajících se zateplováním, dle zrealizovaných rozpočtů a dle statistických stavebních rozpočtových tabulek. Pro nadstandardní zateplení byl proveden odborný odhad ve spolupráci se společnostmi provádějícími zateplení. V ceně těchto systémů se odráží vyšší pracnost, riziko nové technologie a nárůst ceny materiálu.


technologie

Výpočetní varianty V první variantě je proveden výpočet optimální tloušťky tepelné izolace pro různé tepelně-technické vlastnosti původní konstrukce – sendvičového štítového panelu VVÚ ETA – při ceně energie 650 Kč/GJ. Ve variantě 1a je uvažována tloušťka vnitřní tepelné izolace tohoto panelu 40 mm a ve variantě 1b 80 mm, viz tabulka 1. V druhé variantě je provedeno porovnání optimální tloušťky izolace při různých cenách tepla (varianta 2a, 2b, 2c).

Optimální tloušťka izolantu Efektivní tloušťka tepelné izolace je zde hodnocena pomocí dvou ekonomických ukazatelů – prosté návratnosti a NPV (net present value – čistá současná hodnota). Vhodnějším ukazatelem je NPV, který zohledňuje hodnotu peněz v čase. Časová řada 20–30 let, po kterou hodnotíme investice typu zateplení, je totiž natolik dlouhá, že je krajně nevhodné časovou hodnotu peněz zanedbat.

Součinitel prostupu tepla původní konstrukce U [W/m2K] varianta 1a varianta 1b

Z výpočtu vyplývá, že z ekonomického hlediska je pro obě varianty původní konstrukce (varianta 1a, b) nejvýhodnější tloušťka izolantu mezi 12 a 20 cm (obrázek 1). Po překročení hranice 20 cm dochází ke skokovému nárůstu ceny. Křivka prosté návratnosti má velmi plochý tvar, což svádí k tvrzení, že je prakticky stejně výhodné použít jakoukoliv tloušťku mezi 12 a 20 cm, což podává zkreslený obraz o ekonomické efektivnosti. Dle

Cena izolace

0,89 W/m2.K 2

0,52 W/m .K

Cena tepla

základní cena

800

Kč

cena za 1 cm tloušťky izolantu na 1 m

15

Kč

skok ceny při tloušťce

20

cm

200

Kč

2

varianta 2a

450

Kč/GJ

velikost skoku ceny

varianta 2b

650

Kč/GJ

Vnitřní a vnější okrajové podmínky

varianta 2c

1000 Kč/GJ

venkovní výpočtová teplota te

–13

°C

průměrná vnitřní výpočtová teplota tis

20

°C

diskont

3

%

průměrná teplota během otopného období tes

4,3

°C

růst cen energie

2

%

počet dnů topného období

225

dní

doba hodnocení

30

let

Ekonomické parametry

Tabulka 1: Vstupní parametry pro výpočet limitní tloušťky zateplení z hlediska ekonomické efektivity pro dvě varianty původní nezateplené konstrukce a tři varianty cen tepla


vhodnějšího ukazatele NPV je optimální tloušťka izolace 20 cm pro obě varianty původní konstrukce, po skokovém navýšení ceny zisk mírně klesá (obrázek 1). Křivka NPV stoupá strmě až po tloušťku zateplení 12 cm, poté její nárůst není tak významný. Ekonomická efektivita zateplení mezi 12 a 20 cm se příliš neliší, proto je vhodné použít k zateplení tloušťku izolace v tomto rozmezí (obrázek 2). V případě zateplení méně kvalitní původní konstrukce (varianta 1a) je NPV kladná

i při menších tloušťkách tepelné izolace a investice má tedy smysl. U kvalitnější původní konstrukce (varianta 1b) je NPV investice záporná pro jakoukoliv tloušťku izolace menší než 4 cm (obrázek 1). Výsledný součinitel prostupu tepla při tloušťce zateplení 20 cm je 0,18 W.K-1.m-2 pro případ méně kvalitní původní konstrukce (s tloušťkou vnitřní izolace panelu 40 mm) a 0,15 W.K-1.m-2 pro případ kvalitnější původní konstrukce (s tloušťkou vnitřní izolace 80 mm). Ve druhé variantě je proveden výpočet optimální tloušťky tepelné izolace při třech různých současných cenách tepla (450 Kč/GJ, 650 Kč/GJ a 1000 Kč/GJ) pro součinitel prostupu tepla původní konstrukce 0,89 W.K-1.m-2. Vyhodnocení bylo provedeno stejně jako ve variantě 1 podle ukazatele NPV. Pro variantu s předpokládanou nejnižší cenou tepla (varianta 2a) vychází opět nejvýhodnější tloušťka izolace v rozmezí 12 a 20 cm (obrázek 3). Při aplikaci druhé vrstvy zateplení dochází ke skokovému nárůstu ceny. Cena ušetřené tepelné energie při použití větší tloušťky izolantu nemůže v tomto případě pokrýt zvýšené náklady do větší tloušťky izolace, protože je cena energie příliš nízká. Pro variantu s nejvyšší cenou tepla (varianta 2c) není skokový nárůst ceny při aplikaci druhé vrstvy tak významný v porovnání s cenou za ušetřenou energii, a proto je optimální tloušťka izolace co největší, tedy v tomto případě 30 cm. Křivka NPV je strmější v rozmezí tloušťky izolantu 12 až 20 cm při vyšších cenách energie (2c), a proto je ekonomicky výhodnější aplikovat vyšší tloušťku zateplení (20 cm) především v oblastech, kde je cena energie vyšší.

Literatura [1] Základní přehled tepelně izolačních materiálů, dostupné z http://istavitel.cz. [2] ČSN 73 0802. Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009. [3] ČSN 73 0540-2:2007. Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2005. [4] ČSN 73 0540-3. Tepelná ochrana budov – Část 3: Návrhové hodnoty veličin. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2007. [5] ČSN EN 1991-1-4 (720035). Zatížení větrem. Praha: Český normalizační institut, 2007. [6] ČSN 73 0580–1:2007. Denní osvětlení budov – Část 1: Základní požadavky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2007. [7] ČSN 73 0580–2:2007. Denní osvětlení budov – Část 2: Denní osvětlení obytných budov. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2007. [8] Doc. Ing. J. Řehánek, DrSc., Ing. V. Valenta, kolektiv: 4xE o tepelné izolaci budov. 1. vyd. Praha: CKAIT-CEA, 2004. 252 s. ISBN 80-86769-25-9.

EkoWATT - Lucie Šancová, František Macholda, Jan Antonín, Petr Vogel, Petr Kotek, Gabriela Krajcarová ATELIER P.H.A. - Hana Gattermayerová (část technologie zateplení) Článek vznikl jako výstup výzkumného projektu VAV-SP-3g5-221-07 – Komplexní rekonstrukce panelových domů v nízkoenergetickém standardu.

Obrázek 3: Ekonomická optimalizace zateplení při uvažované ceně tepla 450 Kč/GJ (varianta 2a), 650 Kč/GJ (varianta 2b) a 1000 Kč/GJ (varianta 2c)


materiály

Portlandský cement s vápencem CEM II/A-LL 52,5 R V předchozích dvou letech uvedla společnost Lafarge Cement, a. s. na domácí i exportní trh několik nových výrobků – cementů pevnostních tříd 32,5 a 42,5. Jednalo se především o balené cementy a cementy pro výrobu transportbetonu. Na konci roku 2008 tým pracovníků podílejících se na vývoji nových výrobků zahájil práce na nové „padesát-dva-a-půlce“. Projekt byl velmi ambiciózní, protože nový výrobek neměl za cíl pouze částečně nahradit stávající portlandský cement CEM I 52,5 R, ale měl především přinést zlepšené užitné vlastnosti pro určité oblasti použití. Aplikace

Projekt vývoje nového cementu pevnostní třídy 52,5 R byl podpořen několika různými důvody. Na jedné straně byly měnící se požadavky odběratelů na některé parametry cementu a jeho užitné vlastnosti, jakožto reakce na změny jejich technologických procesů, surovinových základen či dalších podmínek. Na druhé straně pak byly environmentální aspekty – částečná náhrada velmi rozšířeného portlandského cementu CEM I 52,5 R jiným cementem stejné pevnostní třídy, který však bude šetrnější k životnímu prostřední díky nižším vyprodukovaným emisím oxidu uhličitého. Dalším důvodem pak byla snaha o doplnění portfolia výrobků určených na export do sousedního Německa o cement pevnostní třídy 52,5 pro specifické oblasti použití. Zaměření na CEM II/A-LL – tedy portland-


ský cement s vápencem, podporovalo mnoho rozličných faktorů. K dispozici byly zkušenosti z předchozího vývoje CEM II/A-LL 32,5 R. Důležitou roli z pohledu výroby hrála dostupnost surovinových zdrojů a fakt že tyto suroviny byly již v Lafarge Cement používány. Nebylo tudíž nutné dodatečně investovat do nových skladovacích a manipulačních prostředků a technologie dávkování. Zapomenout nelze ani na míru použitelnosti – z pohledu užití nového cementu v betonu je důležitá právě široká použitelnost tohoto cementu pro různé stupně vlivu prostředí dle změny Z3 k ČSN EN 206-1. V neposlední řadě zde byly i dobré zkušenosti jak s výrobou, tak i použitím tohoto druhu cementu u sesterských společností v zahraničí, které potvrzovaly, že se jedná o správnou volbu.

Jednou z cílových technologií pro uplatnění nového cementu byla i výroba autoklávovaného pórobetonu. Tato technologie se od ostatních cement-zpracujících procesů výrazně odlišuje. Hydratační reakce cementu zde probíhají za zcela jiných podmínek jak z hlediska teplotního profilu, tak i přítomnosti dalších kinetiku ovlivňujících látek. I vlastní poslání cementu je v této technologii odlišné od klasické „betonařiny“. Tyto specifické podmínky při zpracování cementu se odrazily i v procesu vývoje nového CEM II/A-LL 52,5 R. Běžné metody měření a sledované parametry se ukázaly jako nedostatečné pro účely této technologie. Do laboratoře musely být zavedeny upravené či nové metody měření, jejichž výsledky lépe korespondovaly s technologickými parametry výroby pórobetonu. Podmínky výroby pórobetonu však nelze v laboratoři simulovat. Pro ověření proto musela být provedena řada provozních testů přímo při reálné výrobě autoklávovaného pórobetonu. V této fázi vývoje začali do hry, ale i určitého rizika vstupovat i výrobci pórobetonu, se kterými jsme na vývoji spolupracovali. Nutno přiznat, že výsledky prvních testů nebyly nikterak optimistické a rozhodně nenaznačovaly rychlou výhru. Další vývojové práce, laboratorní zkoušky a optimalizace technologie výroby cementu však nakonec vedly k dosažení požadovaných vlastností, což se prokázalo při výrobních testech přímo na technologii výrobců pórobetonu.

Vytvrzený pórobeton před zabalením

Vývojové stimuly Vlastní fáze vývoje obohatila projektový tým nejen o širší znalosti z oblastí uplatnění našich cementů, ale odhalila i další doposud skryté chování našich surovin a výrobků. Při výrobních průmyslových testech byla často zdolávána hranice běžně dosahovaných parametrů a řada výsledků tak může sloužit k dalšímu vývoji. CEM II/A-LL 52,5 R je od poloviny roku 2009 součástí výrobkového portfolia Lafarge Cement, a. s. Po více než ročních zkušenostech s výrobou tohoto typu cementu můžeme konstatovat, že fáze vývoje byla zvládnuta dobře a zvýšené náklady spojené s množstvím a náročností testů se rozhodně vyplatily. Ing. Tomáš Drašar

Vjezd do závodu v Chlumčanech

Při vývoji CEM II/A-LL 52,5 R spolupracovala firma Lafarge Cement, a. s. s předním výrobcem pórobetonu, firmou Xella CZ, s. r. o. O krátký komentář procesu vývoje a dosaženého výsledku jsme požádali Ing. Petra Trhlíka, technologa jednoho z výrobních závodů, které se na testech podílely. Na cement používaný při výrobě pórobetonu jsou kladeny jiné požadavky, než na cement používaný při výrobě betonu. K nejdůležitějším kritériím při výběru dodavatele cementu k výrobě pórobetonu patří požadavek na rychlé dosažení plastické pevnosti. Jde o to, že po 3 hodinách musí být pórobetonový blok dostatečně zatuhlý, aby mohl být přenesen na kráječku. Zároveň nesmí být plastická pevnost příliš vysoká, aby se dal blok nakrájet a dále opracovat.

Při provozních zkouškách nového cementu jsme vycházeli ze zkušeností s používaným cementem CEM I 52,5 R. K zatuhnutí pórobetonového bloku na požadovanou plastickou pevnost je totiž kromě množství vyvinutého hydratačního tepla cementu důležitá i rychlost, kterou se hydratační teplo vyvíjí. Všechny tyto požadavky splňuje i nový cement CEM II/A-LL 52,5 R. Přesto jsme postupovali při provozních zkouškách velice obezřetně, protože zkoušky u nás probíhaly za plného provozu. Jakákoliv i menší odchylka od parametrů deklarovaných výrobcem mohla způsobit nemalé finanční škody a nebo dokonce i zastavení výroby. Provozní zkoušky a následující výroba potvrdily, že se výrobci podařilo dosáhnout kýženého cíle a vyvinout cement, jež je vhodný pro výrobu pórobetonu a jehož výroba je zároveň šetrnější k životnímu prostředí. Nový CEM II/A-LL 52,5 R používáme dnes k výrobě celého sortimentu, to znamená nejen k výrobě tvárnic a příčkovek, ale i k výrobě vyztužených prvků jako jsou například překlady. Po ročních zkušenostech s tímto cementem jsme nenarazili na žádné provozní či jiné problémy.


referenční stavba Snímek z realizace stavby z jara letošního roku

Vizualizace stavby

Cementy Lafarge pro bytový projekt Komfortní obytný komplex Rezidence Na Skřivánku, na jehož stavbu byly použity cementy z Lafarge Cement, a. s., splňuje nároky na moderní bydlení, pružnou dopravu do centra Ústí nad Labem a umístění v klidné čtvrti se vzrostlou zelení. Opěrné rámy jednostranného bednění obvodových stěn, které byly betonovány proti záporové stěně tedy pod úrovní okolního terénu z vodotěsného betonu nahrazujícím hydroizolaci

Budova kopíruje svažitý terén, je proto postavena ve dvou úrovních


Rezidence Na Skřivánku nabídne tři desítky nadstandardních bytů a šedesát podzemních garážových stání, které budou nepřetržitě střeženy pomocí moderních hlídacích elektronických prvků EZS, EPS a CC. K zabezpečení areálu přispěje také stálá služba na recepci v přízemí domu. Stavba, na níž se uplatňují nejmodernější technologie, musela respektovat vzrostlou zeleň na místě.

Stavebně technické řešení Stavba je založena na velkoprofilových pilotách spřažených se základovou železobetonovou deskou. Nosnou konstrukci domu tvoří železobetonový skelet doplněný železobetonovými a cihelnými stěnami. Rovněž vnitřní a vnější schodiště a výtahová šachta jsou monolitické železobetonové konstrukce. K bednění monolitů bylo použito bednění systému PERI. Budova je

Údaje o stavbě Betonáž stropní desky nad třetím podzemním podlažím

fasádně členěna na tři půdorysně uskakující sekce a dvě úrovně kopírující spádovitý terén, sekce jsou navzájem konstrukčně i technicky propojené. Bezbariérový obytný dům má celkem devět podlaží. Ve třech suterénních úrovních je situováno celkem 60 garážových stání a 30 sklepních kójí. Dům má i 6 vnějších parkovacích stání pro návštěvy na vlastním pozemku při ulici Bělehradská. Šest nadzemních podlaží je rozděleno na 30 bytových jednotek různých velikostí, od 2+kk po 4+kk, včetně pěti mezonetových bytů.

Použití betonů Vzhledem k geologickým podmínkám byla spodní stavba navržena jako tzv. bílá vana, tj. z vodotěsného betonu. Pro zajištění maximální vodotěsnosti byly do betonu přidány těsnící přípravky a skleněná vlákna. „Většina betonů byla vyrobena v betonárně SKD Průmstav a část dodala betonárna Skanska Trmice,“ uvedl stavbyvedoucí Stanislav Rožánek z SKD Průmstav – stavby, a. s. Návrh technologického postupu a složení betonové směsi pro spodní stavbu byl proveden na základě PD. Celkem bylo použito 1418 m3 betonu třídy C25/30. Betonáž stropních desek probíhala od časného jara letošního roku. Kvalita čerstvé betonové směsi musela odpovídat nárokům ČSN, použit byl beton třídy C25/30. Technologie betonáže byla navržena v klasické podobě, dopravu zajišťovaly autodomíchávače, ukládání probíhalo standardním způsobem.

Celková spotřeba betonů na budovu dosáhla 2620 m3. Betonárna SKD Průmstav – stavby a. s. spotřebovala na míchání betonů celkem 720 tun cementu CEM II/A-S 42,5 R z Lafarge Cement a. s.

Vybavení domu Dům je vytápěn moderním systémem podlahového vytápění s kotelnou umístěnou v podzemním podlaží, s vlastním měřením odběru topného média pro každý byt samostatně včetně vlastního ohřevu TUV přímo v bytě, 16 bytů je nadstandardně vybaveno i krbovou vložkou. Větší bytové jednotky jsou vybaveny dvěma koupelnami. Všechny byty mají lodžii nebo balkon. Fasáda kombinuje odkryté zdivo s bílou omítkou. Budovu obíhá vydlážděná cesta, jejíž úroveň vyrovnávají schodiště a která ústí k soukromé obslužné komunikací z ulice Pod Školou, s výjezdem do ulice Bělehradská. Pro návštěvníky bude sloužit šestimístné parkoviště přimykající se k budově. V blízkém okolí se nacházejí všechna potřebná zařízení občanské vybavenosti – školní, obchodní i kulturní.

Název stavby: Rezidence Na Skřivánku Projektanti/architekt: akad. arch. Daniel Barták a Ing. Igor Bobro Investor: Petr Kendík Zhotovitel: SKD Průmstav – stavby, a. s. Zahájení stavby: 1. 9. 2009 (není uveden čas zemních prací) Zastavěná plocha: 987,615 m2 Rozměr stavby: 22,05x49,9*19 Spotřeba betonů: cca 2620 m3

Osazení startovací výztuže pro sloupy třetího podzemního podlaží

Betonáž základové patky pod věžní jeřáb


zajímavá stavba

První panelák v Česku Výstavba panelových obytných budov se v České republice datuje od poloviny padesátých let až do sametové revoluce. Od devadesátých let se již u nás panelové domy téměř nestavějí. Přesto paneláky stále tvoří v Česku značnou část bytového fondu – je zde kolem 1,2 milionu panelových bytů, v nichž žijí více než tři miliony lidí. První panelák neměl plochou střechu, ale sedlovou střechu s mírných sklonem a s ozdobnou římsou

Pohled na dům od západu

Přibližně 700 000 panelových domů je starších 35 let. Tyto domy byly původně projektovány pro životnost zhruba 40 let, podle odborníků by však nosné konstrukce mohly vydržet ještě dalších 50 let.

Montovaný skeletový dům v Ďáblicích První prototyp panelového domu v Praze ovšem známé betonové bloky příliš nepřipomíná. Třípodlažní budova se sedlovou střechou, která stojí v ulici U Prefy dodnes, byla postavena v Ďáblicích a do provozu byla uvedena v roce 1955. Vzniklo zde dvanáct velmi prostorných bytů 3+1 o výměře téměř 100 m2. Budova využívá tehdy nově vyvinutý konstrukční systém, takzvaný skeletopanel, jehož autorem byl architekt Miloslav Wimmer. Projekt podal v roce 1948 a použil v něm takzvaný typ T16, který v typizované výstavbě umožňoval realizaci velkorysejších vnitřních prostor. Při výstavbě byla použita řada objevných konstrukčních řešení. Vzorový montovaný skeletový


dům v Ďáblicích je výsekem z vícepatrového zastavění představujícího tři charakteristická podlaží – přízemí, jedno mezipatro a poslední patro se střechou. Šlo o montovaný obytný dům s železobetonovým nosným skeletem, jemuž byla cele přisouzena nosná funkce. Stěnové panely, a to vnitřní i vnější, mají pouze funkci tepelně a zvukově izolující.

Založení stavby Výstavba prototypu se potýkala s názory, že konstrukce je na hranici lability a bydlení v takovém domě by nebylo bezpečné. Zkoušky i názor odborníka však potvrdily jedenáctinásobnou bezpečnost skeletu. Stavba byla založena z jedné třetiny přímo ve skále, ze dvou třetin na zasypaném starém lomu. Proto byly dvě třetiny stavby založeny na studnách zakotvených až na původním skalním dně lomu. Na studnách byl proveden monolitický rošt se základovou deskou. Do roštu byly zakotveny L profily pro přivaření prvních sloupů.

Konstrukční řešení Konstrukčně jde o trojtrakt se vzdáleností os sloupů 5,85 m v krajních polích a 3,15 m ve středním traktu. Osová vzdálenost rámu je 3,60 m, konstruktivní výška je 3 m. Vlastní skelet je složen z jednoho typu sloupů a dvou typů průvlaků. Tuhý styčník je vytvořen svařením úhlových želez přivařených k armatuře jak sloupu, tak průvlaku. Na strop bylo použito dvou druhů stropních panelů – kostlánkových, vážících 270 kg na 1 m2, a kasetových o váze 170 kg/m2. Protože bylo dosaženo hladkého čistého povrchu, omezila se konečná úprava pouze na bílení a malování.

Stěny a střecha Vnitřní stěnové panely jsou 16 cm silné a jsou vytvořeny 14 cm silnou dutou keramikou s centimetrovými povrchy škvárobetonu, spojené škvárobetonovou voštinou. I tyto prvky byly ihned ve výrobě opatřeny základním bílením a malbou. Vnější stěny jsou tvořeny výplňovými

První panelák v Česku stojí v pražských Ďáblicích v ulici U Prefy

Bydlet v panelu Šedivá odlidštěná paneláková sídliště, která za totality zaplevelila česká města, se stala typickou charakteristikou tehdejšího režimu. Hradby nízkopodlažních monobloků prostřídané dvanáctipatrovými věžáky sice řešily vleklou bytovou krizi, ale nikdy se nestaly vlídným místem k životu, proto také byly nazývány pouhými noclehárnami. A to přesto, že jejich výstavba byla vedena bohulibými úmysly: jednak snahou o zprůmyslnění procesu výstavby bytových domů a zvýšení produktivity práce, jednak nutností významně zvětšovat rozsah bytové výstavby.

panely. Na vnější vrstvu byla použita betonová vrstvička o síle 1,5 cm, která je určena k ochraně panelu proti vnější dešťové vodě a současně umožňuje architektonické ztvárnění povrchu. Vnitřní vrstva je provedena z duté keramiky z děrovaných cihel, nosná voština zaplňující spáry mezi cihelnými vložkami je ze škvárobetonu. Vnitřní vrstva silná 6,6 cm je z pilinového betonu. Z celkového objemu tvoří ve stěně dutá keramika 47 %, pilinobeton 30 %, škvárobeton 16,2 % a beton 6,8 %. Mezibytové příčky jsou provedeny v síle 16 cm z duté keramiky. Mají stejné vlastnosti a složení jako vnitřní stěnové panely. Bytové příčky byly na prototypu provedeny ze sololitových konstrukčních desek. Povrch byl upraven malířsky. Tyto příčky byly osazeny pokusně. Střecha byla železobetonová o nízkém spádu. Jako nosné konstrukce se použilo běžných příhradových nosníků a běžných stropních panelů.

ré využívaly konstrukce z montovaných panelů. První pětipodlažní dům s označením G40 byl postaven v roce 1953 ve Zlíně, tehdejším Gottwaldově. V Praze byly velkopanelové stavby bez skeletu použity poprvé na Pankráci, na sídlišti Na Zelené lišce (1954 až 1955). Zdroj: Wimmer Miloslav: Panelové domy s montovaným skeletem, Práce, Praha 1956 a internet

Panelový dům z roku 1955 pokrývala omítka, na snímku je dům po rekonstrukci

„G“ systém Další prototyp pětietážového skeletu byl s některými modifikacemi postaven v pražských Dejvicích. Skeletopanelových domů však bylo nakonec postaveno jen několik a dále se v tomto typu výstavby nepokračovalo, i když tyto konstrukce dosahovaly nižší váhy než jiné typy. Železobetonový skelet byl totiž drahý a chyběla kapacita a technologie k masové výrobě. Dále se proto využívaly systémy označené písmenem G (Gottwaldov), kte-


ekologie

Biodiverzita bezobratlých v lesních ekosystémech Krušných hor Krušnohorský regionální projekt „Betula“, který vede prof. Ing. Emanuel Kula, CSc., se zpočátku (1986) zaměřil na studium fauny v porostech břízy (Betula pendula Roth). Od té doby se za podpory Akciové společnosti Lafarge Cement jeho akční rádius rozšířil na další krušnohorské dřeviny. V relativně malém území děčínského Sněžníku, které bylo v 60.–70. letech pod silným imisním vlivem, bylo v porostech břízy v průběhu 25 let (1986–2010) zachyceno 100 druhů křísů a 200 druhů ploštic zpravidla sajících na rostlinách, 45 druhů kovaříků, 105 druhů střevlíků, 150 druhů nosatců, 50 druhů užitečných slunéček, více než 200 druhů pestřenek (obr. 1), 20 druhů mravenců, 20 druhů čmeláků a přes 300 druhů včel, vos, kutilek, 270 druhů pavouků a další stovky druhů oživující lesní ekosystémy, včetně zcela nového druhu mouchy květilky (Phorbia kulai Acland).

Obr. 1: Pestřenky rodu Eristalis neublíží, podobají se včelám, čímž se chrání (foto E. Kula)


Změny v lesních ekosystémech, které nastaly při řešení imisní situace (založeny porosty náhradních dřevin – bříza, jeřáb, olše, modřín, smrk pichlavý), se odrazily nejen ve zvýšené diverzitě dřevin, zvláště listnatých, ale i v druhovém spektru bylinného podrostu (256 druhů). Tato skutečnost měla vliv i na vysokou diverzitu motýlů zachycených světelným lapačem na děčínském Sněžníku (1 270 druhů – 37,6 % ze žijících v ČR). Ve sledovaném období se objevili i škůdci, kteří ale ohrozili zdravotní stav břízy, např. mandelinka bázlivec vrbový, housenky drobnokřídlíka březového, píďalky bukové, pouzdrovníčka stromového, jejichž vývoj byl v rámci projektu studován a obranný zásah byl realizován na principech integrované ochrany lesa. S ústupem imisní zátěže dochází k revitalizačnímu procesu v lesním prostředí, přičemž půda musí být i opakovaně vápněna. Obavy některých biologů a ekologů

z negativního dopadu vápnění na změnu diverzity půdní a epigeické (na povrchu žijící) fauny bezobratlých vyvolala potřebu výzkumem tento názor potvrdit nebo vyvrátit.

Vápnění – hrozba nebo požehnání V modelovém území Krušných hor (Lesní správa Litvínov) probíhá od r. 2003 šetření, ze kterého vyplývá, že bezprostřední reakce fauny na vápnění s odstupem jednoho roku po aplikaci vápnitého dolomitu nenaplnila obavy z destrukce zoocenózy. Poznatky o reakci půdní a epigeické fauny v horizontu pěti let po aplikaci vápnitého dolomitu ukázaly, že nedochází ani při jedné z aplikovaných dávek

diverzity u žížal a dále pozitivně reagovaly zvyšujícím se zastoupením stonoženky a stonožky. Mírný pokles ve výskytu vykázaly larvy kovaříkovitých (drátovci) působící v půdě jako škůdci na kořenovém systému. Dle očekávání se projevil pokles početního zastoupení půdních pancířníků, jejichž druhová diverzita zůstala zachována. Vápnění neohrozilo na půdním povrchu žijící střevlíky, drabčíky, pavouky a sekáče. Od roku 2007 dochází k rozšíření výzkumných aktivit zaměřených na sledování druhové diverzity korunové fauny v Krušných horách, nejprve smrku pichlavého (2007), jeřábu ptačího (2008), olše lepkavé (2009) a aktuálně i modřínu opadavého.

i o housenkách vyvíjejících se na této dřevině v pupenech a na jehlicích. Na žádné ze studovaných dřevin nebyl tak početně zastoupen rusec laponský jako na smrku pichlavém. Ke zvlášť zajímavé se řadí fauna kůrovců smrku pichlavého. Lýkohub smrkový (Dendroctonus micans Deg.) je největším kůrovcem žijícím ve fauně ČR (9 mm) a je obecně řazen mezi vzácněji se vyskytující zástupce škůdců smrku ztepilého. V Krušných horách jsme zjistili, že je jediným druhem hmyzu, který dokáže napadnout zdravý i 30letý smrk pichlavý a v průběhu 2–3 let jej usmrtit. Fauna jeřábu je překvapivě bohatá (334 druhů), ale pouze mandelinka pětitečná (obr. 2) jej ohrožuje holožírem. Mimořádně zajímavá se jeví aktivita slunéčka

Obr. 2: Mandelinka pětitečná (vlevo) i její zeleně zbarvená larva (vpravo) ožírají intenzivně listy jeřábu (foto V. Šimon)

Obr. 3: Bázlivec olšový vykusuje do listů olše otvory a s larvami v průběhu vegetační doby může způsobit i holožíry (foto V. Šimon)

(1,5–3–6 t.ha-1) k zásadní změně v diverzitě živočišné složky a zoocenóza zůstává relativně stabilní. V tomto období se projevila v některých případech očekávaná pozitivní reakce spočívající ve výrazném nárůstu početního zastoupení a druhové

Smrk pichlavý a jeřáb Korunová fauna smrku pichlavého (Picea pungens Engelm.) je proti očekávání relativně bohatá (262 druhů) a ovlivňuje ji přítomnost pavouků (54), nosatců (19), kovaříků (15), slunéček (15), ploštic (43) atd. Například 18 druhů blanokřídlých žeroucích jehlice (pilatky, hřebenule, ploskohřbetky) odpovídá fauně smrku ztepilého, ale doposud tyto informace ve světě zcela chyběly. Nové jsou údaje

Chilocorus renipustulatus Scr. lovícího kořist ne v korunách, ale výhradně na kmenech jeřábu. Olše lepkavá se řadí k dřevinám se širokým druhovým spektrem hmyzu, který je na tuto dřevinu potravně vázán. Ze zachycených nosatců, ploštic, křísů jsou pro olši nejnebezpečnější mandelinky (4 druhy) (obr. 3), které od jara tuto dřevinu svým žírem na listech ohrožují. Při studiu fauny olše jsme mezi 19 druhy slunéček kromě invazního slunečka Harmonia axyridis (Pall.) obohatili poznání fauny ČR prvonálezem slunéčka Novius cruentatus (Muls.) Navzdory působení imisí v krušnohorském regionu se fauna bezobratlých ukázala jako adaptabilní s tím, že její druhová diverzita se změnila a s probíhající revitalizací stanovištních podmínek této oblasti lze očekávat i posun v diverzitě této fauny. Dlouhodobé sledování může reakci fauny a změny v jejím složení úspěšně zmapovat,“ informoval prof. Ing. E. Kula, CSc. z Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. 2010 | LC JOURNAL | 17

stavebnictví a EU Nejnápadnější novou stavbou v Žatci je rozhledna, která má jednak působit „… jako chmelový maják, jenž dokáže přitáhnout zájem lidí o unikátní dochované chmelařské památky“, jak píší autoři projektu, ale také má dotvářet panorama více než 40 komínů historických chmelařských staveb, foto: fotospoust.cz

Chrám chmele a piva se pootevřel V Žatci vzniká za podpory evropských strukturálních fondů největší turistický projekt Ústeckého kraje nazvaný Chrám chmele a piva. Revitalizace průmyslového Pražského předměstí má pomoci Žatci získat zápis do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. První dvě etapy realizace projektu byly završeny a veřejnosti zpřístupněny o posledním prázdninovém víkendu.

Těžko byste pro podobný projekt, jakým je Chrám chmele a piva, hledali vhodnější místo. Čím je pro pivaře Plzeň, tím je pro světové pivovarníky Žatec. Chmel se v žatecké oblasti pěstuje odjakživa, přesněji tedy zřejmě od 11. století.

Myslíme jen na to, že chmel … V 18. století již celá Evropa věděla, že nejlepší chmel je žatecký. Od 70. let 19. století se žatecký chmel vyvážel už také do Ameriky a od roku 1901 do Japonska. Ve 30. letech 20. století bylo v Žatci 53 balíren a sušáren chmele a 161 firem, které se zabývaly jeho prodejem. Žatecký chmel se stal měřítkem kvality a ceny všech ostatních chmelů na evropských i zámořských plodinových burzách. Období prosperity dalo v Žatci vzniknout unikátnímu komplexu chmelařských budov, uliček a průmyslových čtvrtí spojených se zpracováním chmele a s pivovarnictvím. Dnes je tento kom-


plex součástí žatecké městské památkové rezervace.

… a turistika jsou naše zlato Až na čtvrtý pokus získalo město Žatec dotace od Evropské unie na vybudování velkorysého projektu, jehož hlavím cílem je záchrana a revitalizace Pražského předměstí a jeho centrální části, náměstí Prokopa Velikého. Projekt se týká 85 unikátních chmelařských objektů. Z Regionálního operačního programu soudržnosti Severozápad, priority 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu, oblasti podpory Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu projekt získal přes 211 milionů korun, tedy zhruba 92,5 % z celkových uznatelných nákladů. Ke krytí celkových nákladů projektu, které se blíží 245,5 milionu korun, přispěl žadatel, státní rozpočet a občanské sdružení, předfinancování poskytlo město Žatec. Projekt si dále kla-

de za cíl nejen získat pro soubor chmelařských a pivovarnických objektů v Žatci zápis do knihy kulturního dědictví UNESCO, ale také podpořit celou chmelařskou oblast a město Žatec jako vyhledávanou turistickou destinaci, zvýšit příjmy města a celého kraje z turistického ruchu a povzbudit zaměstnanost v regionu, kde nouze o pracovní příležitosti pravidelně překračuje celostátní průměr.

Druhá etapa Projekt Chrám chmele a piva se v hlavě městského architekta Jiřího Vaníčka začal rodit už koncem 20. století. Občanské sdružení, založené v roce 2001, je jedním z produktů snahy o prosazení celého záměru. Úsilí a trpělivost zaujatých lidí přinesly růže. Revitalizovaná část Žatce vrůstá do struktury města a současně se stává přitažlivou turistickou atrakcí. Totální opravu navíc podstoupí řada objektů, na něž by domácí prostředky

Se sousedním objektem Regionálního informačního centra je rozhledna propojena spojovacím ocelovým příhradovým tubusem ve tvaru nepravidelného komolého jehlanu, foto: Tomáš Trégl

výšky 29 m nad zemí. Vnější tubus věže je tvořen rámovou konstrukcí přikotvenou k vnitřnímu tubusu. Při jízdě ve výtahu cestující zhlédnou trojrozměrný film, který vyvolává dojem letu nad Žatcem v balónu. „Dělají se 3D kina a 3D filmy. Ale 3D výtah je jediný v Evropě,“ říká Milan Nygrýn, obchodní ředitel firmy AV Media, která výtah s projekcí vytvořila.

Pivovar a restaurace ještě letos Projekt Chrám chmele a piva se začal uskutečňovat v roce 2009. V rámci projektu bylo rozšířeno Pivovarnické muzeum, na konci srpna bylo zpřístupněno

nevystačily, nebo by se rekonstruovalo víceméně nahodile bez vzniku jedinečně propojeného komplexu. Chrám vzniká v sousedství již fungujícího Muzea chmele a piva. Do renovovaného historického skladu a balírny chmele je umístěno Informační centrum Žatecké chmelařské oblasti. Ve vyšších podlažích vznikla expozice zaměřená na netradiční propagaci celého chmelařského regionu s využitím multimediální techniky v kontrastu s tradičními a původními chmelařskými nástroji, stroji a dalšími cechovními rekvizitami. Součástí expozice je bludiště mezi chmelařskými žoky. Labyrintem doplněným velkoformátovými fotografiemi a prostorovými projekcemi se návštěvník dostane až k „pokladu“, obrovské křišťálové chmelové šišce. Věž je situována v jižní straně náměstí Prokopa Velikého na okraji velké dlážděné plochy. Vstupní objekt je 40 m vysoký kvádr o půdorysných rozměrech nosné konstrukce 6,1 x 6,1 m. Kvádr zakončuje symbolická chmelnice v podobě 7 ocelových tyčí přikotvených ke střeše věže ve výšce 38,4 m. Střecha slouží zároveň jako vyhlídková plošina. Samotné těleso věže tvoří dva v sobě umístěné tubusy. Nosný vnitřní tubus má ocelovou příhradovou konstrukci. Je opláštěný a slouží jako šachta pro atypický výtah pro max. 20 návštěvníků, který vyváží skupiny na vyhlídkovou lodžii do

Novou turistickou atrakcí je i chmelařský orloj, foto: fotospoust.cz

bludiště z chmelových žoků a erbovní síň chrámu. Restaurace s vlastním minipivovarem, nazvaná podle jedné z nových atrakcí – pivního orloje, bude zpřístupněna ještě letos na podzim. Dokončena je i rozhledna s výtahem, jež ale čeká na zářijovou kolaudaci. Celý projekt revitalizace náměstí Prokopa Velikého bude dokončen v příštím roce. Tato etapa zahrnuje rekonstrukci renesanční sladovny a revitalizaci klášterní zahrady v blízkosti celého areálu, jež poskytne klidovou oázu a místo pro hry dětí. Bludiště chmelových žoků je součástí Muzea chmele a piva, foto Petr Stuna


konstrukce mostů

Odvážná individuální řešení i prefabrikace 60. léta 20. století v mostním stavitelství V šedesátých letech 20. století byla ve světě realizována řada pozoruhodných mostních děl všech konstrukčních typů. Z materiálů se znovu uplatnila ocel. V Československu stejně jako v jiných technicky vyspělých zemích začal od padesátých let předpjatý beton vytlačovat z mostního stavitelství železobeton.

Ždákovský most přes Orlickou přehradu na Vltavě

V sedmdesátých letech se zde stavělo téměř 90 % všech mostů z předpjatého betonu, který přinesl nové konstrukční možnosti. Výška průřezu konstrukce z předpjatého betonu odpovídá zhruba polovině výšky konstrukce ze železobetonu a je srovnatelná s výškou ocelové konstrukce. Dalším typem materiálově konstrukčního řešení, které se výrazně uplatnilo v 60. letech, byly spřažené ocelobetonové mosty.

Europabrücke Příkladem světové realizace typické pro sledované období je trámový most Europabrücke překonávající alpské údolí řeky Sill na silnici E 45 mezi Innsbruckem a Brennerem. Byl vystavěn v letech


Detail Žďákovského mostu

1960–63. Ještě několik let po svém dokončení byl s výškou pilíře 190 m nad dnem údolí nejvyšším mostem v Evropě. Délka hlavního mostu je 657 m, celková délka přemostění pak 820 m. Rozpětí jednotlivých polí mezi železobetonovým pilíři je 81,0 m, 108,0 m, 198,0 m, 108,0 m a 2 x 81,0 m. Mostovka je tvořena ocelovým komorovým nosníkem o výšce 7,7 m.

Prefabrikace v Československu V Československu probíhal od padesátých let vývoj prefabrikovaných dílců. Nejprve se používaly dílce tvaru prostých nosníků, spojované příčným předpětím. Pro menší rozpětí byly dílce předem předpjaté s dutým průřezem nebo spřažené s průřezem obráceného T a s dobeto-

nováním mezer mezi trámy. Pro rozpětí 9 až 30 m byly dodatečně předpjaté. Pro velká rozpětí (do 50 m) se vyráběly nosníky dodatečně předpjaté s vylehčeným průřezem ve tvaru T. Vývoj nosníků vedl počátkem 60. let k celostátní typizaci dodatečně předpjatých dílců. Nosníky s dutým průřezem označeným KA byly určeny pro rozpětí 9 až 21 m, širokopřírubové nosníky I pak pro rozpětí 24 až 30 m. Československo drželo v této dekádě krok se světovým vývojem, a tak se i u nás začaly pro mosty větších rozpětí uplatňovat také staticky neurčité soustavy – spojité nosníky a rámy – prováděné monoliticky nebo ze segmentů letmo, vysouváním nebo na skruži.

podílel také profesor František Faltus z pražské techniky. Nosnou konstrukci tvořil plnostěnný dvoukloubový oblouk s podepřenou mostovkou. Části mostu mezi břehy a pilíři byly řešeny jako trámové. 541 metrů dlouhá mostovka byla navržena jako spřažený nosník, pohyblivě uložený na pilířích. Niveleta mostu sledovala údolnicový oblouk a plynule tak navazovala na obě části silnice svažující se směrem k nádrži. Při stavbě byla užita metoda letmé montáže. Most byl uveden do provozu v roce 1967, poté na něm probíhala pouze pravidelná údržba, první opravy si vyžádal až v 90. letech 20. století. Rozpětím svého oblouku 330 m byl Žďákovský most po několik let největším mostem svého konstrukčního typu na světě. O jeho stavbě a dokončení referovala řada odborných zahraničních časopisů. V roce 1987 byl zapsán do státního seznamu kulturních památek.

Pohled na alpský most Europabrücke z východu

Nové technologie v praxi Metoda letmé betonáže byla použita u dvojice silničních mostů přes Otavu a Vltavu u Zvíkovského podhradí. Vltavský most je 253 m dlouhý, stojí na třech pilířích, výška prostředního je 75 m. Stavba mostu byla započata ještě před napuštěním Orlické přehrady a dokončena již při vzedmuté hladině. Mosty byly uvedeny do provozu v roce 1963. Předpjatý beton se uplatnil na dálničním mostu přes Sázavu u Poříčí nad Sázavou navrženém jako vzpěradlový rám z předpjatého betonu o délce 108 m a šířce 15,2 m. Systém samonosné svařované výztuže pro obloukovou konstrukci u mostu byl poprvé v Československu použit na mostu Závodu míru ve Zbraslavi z let 1962–65. Hlavní pole představuje oblouk o světlosti 86 m, krajní pole pak sdružené rámy 3 x 14,1 m a 3 x 16,35 m. Obloukovou konstrukci tvoří dva parabolické pasy o šířce 3,6 m, na nichž je uložena

mostovka prostřednictvím stojek vzdálených 10 m. Z pražských mostů pro toto období můžeme uvést branický železniční most. Železobetonový most šířky 14 m a celkové délky 910 m je tvořen 15 poli, z nichž každé má rozpětí 53,5 metru. Výška nad hladinou řeky je 19 m. Stavba spojující Malou Chuchli a Braník byla uvedena do provozu v roce 1964.

Branický most, také zvaný Most Inteligence, má šířku 14 metrů, je tvořen 15 poli s rozpětím 53,5 metru, celkové převýšení mezi konci mostu je 6 metrů, celková výška nad hladinou Vltavy 19 metrů. Chodník pro pěší je umístěn uprostřed mezi kolejištěmi.

Žďákovský most V roce 1958 byla zahájena stavba mostu přes Orlickou přehradu na Vltavě na silnici spojující Tábor a Plzeň. Projekt Žďákovského mostu, pojmenovaného po jedné z osad zatopených vodou přehrady, byl vypracován v Hutním projektu Praha pod vedením Josefa Zemana. Stavba mostu rekordního rozpětí představovala pro autory velkou výzvu a přivedla je k řadě nových pokrokových řešení, která byla přínosem pro další rozvoj mostního stavitelství. Na řešení některých detailů se

Most Závodu míru ve Zbraslavi je první obloukový most na světě postavený metodou samonosné svařované výztuže (bez potřeby bednění). Most vystavěl podnik Stavby silnic a železnic podle projektu ing. J. Tvrzníka. Jeho prvními uživateli byli cyklisté účastnící se Závodu míru.


stopy architektury

Skandinávská inspirace pro meziválečnou architekturu Život na drsném a chladném severu Evropy nebyl nikdy snadný, a tak není divu, že urbanizace postupovala pomaleji. Ve vývoji skandinávské architektury hrála roli také jistá izolovanost od hlavního kulturního dění v Evropě. Teprve ve 20. století došlo v souvislosti se vznikem moderních států k bouřlivému rozvoji architektonické tvorby. Na mezinárodní scénu se skandinávská architektura dostala díky jedinečné syntéze racionálního a organického přístupu meziválečné moderny. Vilu Damman postavil norský architekt Arne Korsmo v Oslu v roce 1930

Obytný soubor Bellavista Housing vyrostl v letech 1933–1934 podle projektu dánského architekta Arne Jacobsena v Klampenborgu (Dánsko)

Společnou charakteristikou skandinávského přístupu je vnímání organického spojení mezi lidmi, přírodou a stavbami. Za každým projektem se skrývá respekt k tradičním materiálům a citlivý přístup k místnímu kontextu. Krajinné podmínky se na Severu staly rozhodujícím prvkem urbanismu.

Průkopnické nemocniční zařízení Mottem nejznámějšího představitele skandinávské architektury Alvara Aalta bylo: „Každá budova, každé architektonic-


ké dílo je symbolem, který nám má ukázat, že chceme zde na zemi vystavět ráj pro obyčejné smrtelníky.“ Zhmotněním této orientace se stalo protituberkulózní sanatorium postavené ve finském Paimiu, v odloučené oblasti vhodné k léčbě plic. Stavba je právem pokládána za pionýrské dílo mezinárodní nemocniční architektury, které se stalo vzorem pro mnoho zdravotnických zařízení na celém světě. Základem projektu bylo jednoznačné funkční členění a tedy oddělení traktů určených personálu a pacientům. Sestry, lékaři a zaměstnanci sanatoria získali ubytování separované od léčebného provozu. Lůžkový dům navrhl Aalto jako štíhlý, vysoký blok, který vybíhal do křídla s terasami. Pokoje uspořádal lineárně a maximálně je otevřel slunci a vzduchu. Vybavení přizpůsobil dlouhodobému pobytu pacientů v zařízení.

Aaltova města a vesnice

Sanatorium Paimiu postavené v letech 1929–1933 dovedně kombinuje funkční prvky a opatření na podporu psychické pohody pacientů. Pokoje jsou orientované na jih a mají panoramatický výhled na lesnatou krajinu. V interiéru jsou důsledně užívány tlumené teplé barvy navozující pocit světla, stěny jsou hlukově izolované. Jedinečný systém hygienického zařízení a potrubí snižuje na minimum hluk způsobený vodou, která tak méně vyrušuje

Počátkem třicátých let Aalto navrhl vilu Mairea, jeden z nejobdivovanějších rodinných domů moderní architektury. Pro město Jyväskylä a jeho okolí navrhl sedmdesát budov, z nichž bylo sedmatřicet realizováno. Po rusko-finské válce a službě v armádě čekala Aalta funkce v úřadu pro poválečnou rekonstrukci a rozvoj měst. Prvním na řadě bylo totálně zničené Rovaniemi v Laponsku, pro něž projektoval celou moderní část. Zakládala se řada nových měst pro Finy přicházejících z Karélie zabrané Ruskem. Jedním z nich bylo i Säynätsalo, kde vyvrcholil jeho zájem o projekty velkých stavebních celků. Centrem Säynätsalo, malého ostrůvku ležícího na jezeře Paijanne, je radnice, která integrovala i obchody a kulturní instituce. V letech 1930–1950 Aalto vystavěl bezpočet obytných domů, továren, knihoven, vysokoškolských kolejí a výstavních pavilonů.

Woodlandský hřbitov Pro Woodlandský hřbitov ve Stockholmu navrhl hlavní kapli a krematorium architekt Erik Gunnar Asplund. Krematorium, které umístil do sousedství vodní plochy, zahrnuje trojici pohřebních kaplí s běžným technickým vybavením. Obřady se konají zároveň ve všech třech svatyních naráz, proto byly mezi ně umístěny zahrady a místnosti určené k čekání, aby nebylo narušeno ničí soukromí. Spolu s architektem Sigurde Lewerentzem na-

Vila Mairea od A. Aalta kombinuje moderní materiál, jako je bíle omítnutý beton, s tradičními finskými stavebními materiály, kterými jsou kámen a dřevo

vrhli vznešený pohřební komplex včetně jeho detailní výzdoby. Woodladský hřbitov je úspěšným příkladem „umělé“ kulturní krajiny, která obsahuje původní terén a přírodní vegetaci spolu s propracovanou architekturou, jenž dohromady vytváří vhodné místo pro pohřební rituály. Vytvořen byl nový design, který ovlivnil vzhled hřbitovů po celém světě. Roku 1994 byl Woodlandský hřbitov zapsán na seznam UNESCO.

Skandinávská meziválečná moderna Meziválečná moderna v Norsku, Dánsku a Švédsku, to není jen A. Aalto a E. G. Asplund, ale třeba Sverre Fehn a Jørn Utzon nebo Arne Jacobsen, který včlenil do okolí Kodaně obytné budovy, sportoviště a rekreační zařízení. Mezi jeho nejslavnější díla patří bytový komplex Bellavista v Klampenborgu (1933–1934), divadlo Bellevue (1935–1936) a radnice v Århuse (spolu s E. Möllerem) a v Søllerødu (spolu s Flemmingem Lassenem). Arne Korsmo postavil domy přizpůsobené severskému klimatu, z nichž největší ohlas získala vila Damman (Oslo) z roku 1930. Počínaje rokem 1930 oživuje světovou architekturu export skandinávských podnětů: Aalto pracoval ve Spojených státech, ve Francii, v Německu a v Iráku. Představitel národního finského romantismu Eliel Saarinena, jehož mytologické stavby čerpaly motivy ze světa severské flóry a fauny, pracoval ve Spojených státech. Dánští architekti – Utzon působil v Austrálii a Jacobsen v Anglii, Německu a v Pákistánu, Fin Reima Pietilä se vydal do Indie a Kuvajtu. Skandinávský impuls tak zahájil novou fázi ve vývoji moderní architektury.

Půdorys plicního sanatoria v Paiminu ukazuje, jak na protáhlou lůžkovou část navazuje spojovací budova k druhému hlavnímu traktu, kde se nacházejí terapeutická zařízení


betonové unikáty

Francouzský pavilon pro EXPO 2010 v Šanghaji projektoval architekt Jacques Ferrier

Beton pro Expo v Šanghaji Plejáda nejroztodivnějších kreací – od tradicionalistických přes uměřeně střízlivé až k futuristickým, tak by se v daly kostce charakterizovat národní pavilony na Expu 2010 v čínské Šanghaji. Ten český patří mezi střízlivější, je spíše uměřeně elegantní, zatímco například Francie vsadila na ekologii a láká návštěvníky do parku s vertikálními zelenými stěnami. V praxi tak materializuje ideu světové výstavy: Lepší město, lepší život.

Vertikální zahradní prvek francouzského pavilonu


Orientální korunou nazývají čínský národní pavilon, na užší základně stojící komolý jehlan v tradiční rudé barvě, hostitelé Expa. Indický pavilon vychází z domácí architektonické tradice a evokuje starobylý maháradžův palác, zatímco thajský stánek zase připomíná jakousi pagodu a do pákistánské expozice se vstupuje masivními palácovými vraty, střeženými dvěma orientálně zdobenými věžemi. Finský pavilon zaujme geometricky jednoduchým ledově elegantním tvarem, španělská expozice vypadá jako hromada obřích proutěných košíků. Futuristicky vyhlíží izraelský pavilon, který tvoří dva k sobě se vinoucí geometrické prostorové tvary oblých boků, jeden v barvě pouštního písku, druhý prosklený. Rajskou zahradu s palmami na střeše nese pavilon Saudské Arábie a prezentuje tak názorně propojení městské architektury s přírodou. Symbiózu mezi městem a krajinou symbolizuje také švýcarský pavilon, který obé kombinuje v dokonalém souladu.

Síť z extrémně pevného betonu I když Francouzi vsadili na zeleň, vizuální dominantou pavilonu je betonová síť tvořící fasádu budovy. Pavilon jednoduchého vzhledu v nitru budovy skrývá ohromnou francouzskou zahradu. Obklopena vodou vypadá, jako kdyby plavala. Navíc malé fontánky a jezírka ochlazují prostor, iluzi zahrady pak navozuje zpěv ptáků i květinová vůně. Stavba je jakoby zavěšená na vodním zrcadle – pavilon je situován na vodní ploše. Zvnějšku je obtažen gigantickou betonovou síťkou z extrémně pevného betonu, která vytváří dojem krajkového závoje a tvoří jakousi vnější fasádu budovy. Zdi jsou ze speciálního pórovitého betonu, který mnohem lépe tepelně izoluje než běžné materiály. Integrální součást francouzské prezentace tvoří krajina. Pavilon je ozdoben nejen zahradami na terase, ale i architektonicky velmi zajímavým prvkem, jímž jsou vertikální zahrady, osázené nejrůznějšími rostlinami. Koncept francouzských zahrad připravila společ-

nost TERagency. Na vrcholu střechy jsou umístěny solární panely. Celá budova je tak příkladem architektonických inovací. Expozice byla zamýšlena jako ukázka energetické úspornosti i nejnovějších technologií. „Francouzský pavilon je výjimečný svou podobou a použitou technologií. Je příspěvkem pro udržitelný urbanistický rozvoj jedné z největších metropolí na planetě. Náš pavilon využívá nejpokrokovější stavební materiály a technologie chránící životní prostředí. Je zářným příkladem účinného využívání energie a techniky recyklace materiálů,“ řekl o expozici prezident Nicolas Sarkozy. Soutěže na ztvárnění tohoto stánku se účastnilo 49 kreativních týmů, nejlepší čtyři dokonce na náklady pořadatelů strávily dlouhé týdny v Šanghaji. Jury nakonec vybrala návrh architekta Jacquese Ferriera, který je mj. také autorem Hypergreen Tower, projektu pro Skupinu Lafarge. Stavět se začalo v listopadu 2008. Francouzský pavilon ilustruje svět, kde příroda a výstavba kráčejí v páru a tvoří podstatu nového urbanismu. Jako odpověď na hlavní téma Expa „Lepší město, lepší život“ je francouzská výstava postavena na konceptu Města smyslů (Ville Sensuelle). Na čestné místo je vyzdviženo šest smyslů: chuť, hmat, sluch, zrak, čich a rovnováha/ pohyb. Ve „městě smyslů“ mohou návštěvníci vidět, cítit, ochutnat, slyšet a dotknout se nenapodobitelné atmosféry Francie. K tomu přispívá řada videoprojekcí, pohyblivé obrazy, nepravidelné ohraničení prostoru a vlnění vodní hladiny. Návštěvníci si připomenou klasické francouzské filmy i další atributy sladké Francie – jídlo, parfémy, víno. Prostor je doplněn zvukovými efekty, typickými pro francouzská města, což navozuje iluzi, že se návštěvník nachází ve Francii. Duch Francie připomenou i mistrovská díla musea d’Orsay v Paříži, která jsou umístěna na zdech: Cézanne, Gaugin, Manet… Detailní snímek betonové sítě obtažené kolem francouzské výstavní budovy v Šanghaji


Lafarge materiály pro Expo Lafarge se stala největším dodavatelem sádrokartonu na Expo 2010, když dodala 60 % spotřeby tohoto materiálu – 510 000 m2 sádrokartonových desek pro 17 pavilonů a budov na Expu 2010;

Dominantní prvek francouzského pavilonu je gigantická betonová síťka z extrémně pevného betonu, která vyvolává dojem krajkového závoje a tvoří vlastně vnější fasádu budovy

Pohled na ukotvení betonové síťky

Ductal® a PLAtec® ve francouzském pavilonu Partnerem francouzského pavilonu je společnost Lafarge. Pod názvem Město smyslů expozice ztělesňuje vizi o inovativní a trvale udržitelné architektuře. Tato vize je vlastní i společnosti Lafarge, která chce být klíčovým hráčem na poli odolných konstrukcí a nabízet materiály a technologie výstavby s nízkou ekologickou stopou. V interiéru pavilonu je prostor věnovaný Skupině Lafarge, která zde prezentuje své

aktivity v Číně, své inovativní produkty a stavební řešení adaptované na problematiku čínských měst a přizpůsobené životnímu prostředí. Prostor společnosti Lafarge vybízí k dotýkání. Je proveden z materiálu Ductal®, což je vysokopevnostní beton, a z materiálu PLAtec® (sádrové desky určené k dekorativním účelům a dokončovacím pracím). Stavba s velkorysou výměrou 8 000 čtverečních metrů spolkla 37,5 milionů eur, přičemž náklady na vlastní pavilon činí 22 milionů eur, vybavení interiérů a scénografie přišla na dalších 7 milionů eur.

pro francouzský pavilon Lafarge dodala 5000 m2 materiálu PLAtec®; pro čínský pavilon vyrobila 200 000 m2 sádrokartonových desek; pro výstavní muzeum 100 000 m2 sádrokartonových desek; PLAtec® dodala pro nízkoenergetický Eco-house, sádrokarton PLAtec® putoval do španělského, ruského, australského, italského, polského a dánského výstavního pavilonu. Výstavní prostor Lafarge ve francouzském pavilonu reprezentující „hmat – dotyk“ byl postaven z vysokopevnostního betonu Ductal®, který je zesílen skelnými vlákny.

Interiérový snímek francouzské národní výstavy

Vizualizace ˝francouzského pavilonu


betonové unikáty

Každý puk je na osazen na bílém podkladu pomocí ocelových trnů

Interiér českého pavilonu

Na čelní stěnu českého pavilonu otiskli architekti ze studia SIAL pražské Staré Město sestavené ze 40 000 hokejových puků, které dohromady vytvářejí jednotlivé městské bloky

Plody civilizace Český pavilon na světové výstavě Expo v Šanghaji patří k návštěvnicky velmi úspěšným. Na ploše 2 000 m2 se rozkládá expozice pod názvem „Plody civilizace“. Představuje imaginární urbanizovanou krajinu a provádí návštěvníky českou současností. Architektonický návrh české expozice zpracovala liberecká architektonická kancelář SIAL architekti a inženýři. Pro českou prezentaci v Šanghaji nebyl postaven nový pavilon, ale byla využita budova nabídnutá výstavištěm. Její výhodou je velkorysý vnitřní prostor bez dělících zdí a sloupů. Budova je 48,5 m dlouhá, 42,8 m široká a 12,15 m vysoká. Základní stavební strukturou pavilonu jsou rámy s horizontálním modulem 6 m. Základní vnitřní skladbu tvoří ocelová žebra s výplní ze sádrokartonu. Celková váha všech instalovaných ocelových konstrukcí je cca 175 tun.

Hokejové puky na fasádě Národní pavilon je k nepřehlédnutí již z dálky. Na jeho čelní stěnu totiž otiskli arch. Jiří Buček a jeho kolegové ze studia SIAL jeden z nejkvalitnějších městských celků v celosvětovém měřítku – pražské Staré Město – sestavený ze 40 000 hokejových puků, které dohromady vytvářejí jednotlivé městské bloky. Kompozice puků osazených na bílém podkladu pomocí ocelových trnů dodává pavilonu prostorový dojem živého a cenného výtvoru lidského působení v průběhu staletí v centru Evropy – v Česku. Gumové puky jsou zároveň významný vývozní artikl České republiky a symbol našich světových sportovních prvenství.

Město snů Návštěvníky vede k hlavnímu vchodu tzv. stuha – spirála, jejíž stěny je zvenku chrání před nepřízní počasí a uvnitř slouží po-

mocí plazmových monitorů jako základní informační soustava nejen o vlastním pavilonu, ale i o životě v České republice. Kromě této cesty mají návštěvníci možnost vstoupit zvláštním vchodem do obchodu s upomínkovými předměty či do české restaurace. Těm, kdo vcházejí do českého pavilonu, se otevírá pohled na město snů. Nad zvlněnou travnatou krajinou se vznáší město, které z krajiny vyrůstá a nemůže se bez ní obejít. Abstraktní město vytváří dvacítka kubusů symbolizujících městské bloky. Město je ve skutečnosti i v expozici tvořeno plody, které naše civilizace vytvořila a jež naše sídla chrání. Ty jsou zarámovány v lehkých závěsných kubusech stejně, jako architektura rámuje náš reálný svět. Některé hranoly sahají až k zemi, jsou částečně otevřeny do prostoru. Každý blok o rozměrech 4 x 4 metry má uvnitř jeden plod civilizace, nápaditý exponát a vlastní světelný a zvukový systém. Každý kubus představuje v jiné formě jiný obsah – od vědy, přes kulturu až po volný čas. Návštěvníci v pavilonu měkce našlapují v trávě nebo odpočívají na terénních vlnách a přitom pozorují pravidelnou síť ulic nad hlavami. Mezi ulicemi se pohybují a v blocích hledají a objevují plody civilizace – nápadité exponáty. „Město představující lidskou civilizaci je závislé na přírodních zdrojích. Je místem života, který bezprostředně souvisí s okolní krajinou. V českém pavilonu

připomínáme tuto spojenou a nevyhnutelnou dualitu vnitřním uspořádáním,“ říkají autoři expozice. Umělecké instalace konkrétních výtvarníků vybírala autorka ideového záměru Mgr. Lenka Lindaurová, která sestavila tým převážně mladých, avšak často již mezinárodně renomovaných tvůrců. Setkáme se zde se jmény jako Lukáš Rittstein, Barbora Šlapetová, Jakub Nepraš, Maxim Velčovský nebo Jakub Berdych. Velký zájem vzbudil Federico Díaz svojí zlatou slzou ve tvaru obrovské kapky, instalovanou pod názvem Czeknowlogy – LacrimAu. Mezi nejobdivovanější součásti expozice patří jednoznačně, podle očekávání, dvě originální bronzové plakety pod sochou Jana Nepomuckého. Instalace s názvem „Dotek štěstí“ je mezi návštěvníky tak populární, že čekají v dlouhé frontě, aby si mohli „sáhnout pro štěstí“. Dotek štěstí


Lafarge v síti

Profil Lafarge na facebooku má pětitisícovou skupinu příznivců, kteří „zatrhli“ „Líbí se mi“

Lafarge na facebooku Počty účastníků společenského života na internetových sociálních sítích den ode dne stoupají. I když facebook či twitter původně vznikly jako nástroje pro budování privátních vztahů zdá se, že stále více firem a společností zde nachází „pevné místo“, kde privátní sítě účelně splývají s firemními. Od roku 2004, kdy byl facebook založen, se stal celosvětovým fenoménem jak ve společenském a kulturním životě, tak i v oblasti korporátní. Dnes facebook používá půl miliardy aktivních uživatelů po celém světě, a navíc zde je možné nalézt 900 milionů různých „objektů“ (skupin, stránek, komunit), které jsou k dispozici každému. Facebook již dnes nabízí 70 jazyků, a přestože se v posledních letech několikrát změnilo uživatelské rozhraní a zpřísnil se systém zabezpečení osobních údajů, jeho obliba stále stoupá.

Kontinuální informační tok Facebook funguje jako nástroj pro správu osobní sociální sítě. Každý uživatel zde


má vlastní stránku – profil, a tu propojuje se stránkami svých přátel – tedy překrývá své vztahy reálného světa těmi digitálními. Jen málo účastníků využívá službu k získávání nových kontaktů, protože se spíše hodí k udržování a zkvalitňování vztahů, které již uživatel má. To ovšem neplatí pro zmíněné objekty. Instituce a organizace zde totiž vytvářejí zvláštní verze svých webových stránek, aby mohly účinněji oslovovat své příznivce. Průměrný uživatel facebooku v současné době propojil svůj profil s 80 objekty. Naskýtá se zde tedy virtuální prostor bez bariér, jenž přináší možnost kontinuálního informačního toku mezi organizacemi a jednotlivci.

english summary Niels Ledinek became a plant director a year ago. In those days he proposed the purpose of keeping competitive strength of company. After a year in function Niels Ledinek says: “Due to the crisis there was no need to make any significant changes on the plant’s strategy. It is obvious that under this condition of a declining market we have to be even more oriented to cost reduction than before. So besides continuing the efforts on variable cost reduction we strengthened the focus on also reducing fix cost.” p. 4–5 Thermal properties of enclosure walls have considerable impact on energy consumption of block of flats. Nowadays the proposal of insulation thickness in thermal insulation composite systems is often underestimated. The text on pages 6–9 is focused on proposal of optimal thermal insulation thickness in light of economy and energy performance. p. 6–9

Skupina Lafarge vytvořila svoje stránky na facebooku v červnu minulého roku

Lafarge od června 2009 Lafarge svou stránku na facebooku založila v červnu roku 2009 a již sdílí informace a komunikuje s pěti tisíci uživateli facebooku, jinak řečeno našlo se již pět tisíc uživatelů facebooku, kteří mají rádi Lafarge. Pro připojení do komunikace je totiž nutné zatrhnout u profilu Lafarge „Líbí se mi“, aby mohla začít oboustranná komunikace mezi uživateli a organizací. Tedy od přímého propojení dělí všechny aktéry komunikace pouze jedno stisknutí tlačítka myši. Lafarge svůj profil obratně využívá k prezentaci svých cílů a představení svých plánů a hodnot veřejnosti. Během týdne na svém profilu pravidelně nabízí hned několik článků, videí a událostí z oblastí architektury, ekologie, trvale udržitelného rozvoje a dalších. Tedy je zde patrný velmi čilý ruch – články se uživatelům objevují na jejich domácích stránkách a díky tomu mohou velmi pružně a rychle reagovat. Nejběžnější a nejrychlejší reakcí od čtenářů bývá ocenění „Líbí se mi“, jež články z produkce Skupiny Lafarge zdobí v řádech desítek, stejně časté bývají příspěvky do diskuse pod články, jichž se účastní lidé z celého světa. Nadto

díky systému propojení jednotlivých profilů různých přátel každý uživatel může dále přeposílat články, videa a události do svých vlastních sociálních sítí – zprávy z Lafarge se mohou sociálními sítěmi šířit jako „virální internetové odkazy“. Komunikace tak přináší přímou odezvu a umožňuje uživatelům prostřednictvím virtuálního světa zůstávat ve spojení se svou oblíbenou firmou nebo organizací.

Spojení s youtube, dailymotion či twitterem Druhou devizou virtuálního stánku s informacemi, jež Lafarge spravuje na internetu, je její schopnost rychlého sdílení informací. Facebook umožňuje společnosti Lafarge přímé propojení s jejím profilem na světoznámé internetové televizi youtube.com i na dalších sociálních sítích jako dailymotion či twitter. Vedle toho je zde možné nalézt všechny důležité informace o Lafarge včetně odkazů na internetové stránky závodů společnosti Lafarge v jednotlivých zemích. Nakonec každého příznivce jistě potěší možnost diskuze nad vybranými tématy či rozrůstající se sbírka fotek, jež obsahuje již šestnáct fotoalb a osm videí.

Comfortable housing estate Rezidence Na Skřivánku where the Lafarge Cement, Inc.‘s cements were used will offer thirty above standard flats and sixty subterranean parking places. Construction is based on highprofile piles combined with basis by concrete-steel board. Supporting structure is made by concrete-steel skeleton together with concrete-steel and brick-built walls. Elevator shaft, indoor and outdoor stairs are monolithic concrete-steel constructions as well. As beam box of monoliths was used the beam box of system PERI. The building is divided into three sections by façade and into two levels respecting steep land. The sections are connected technically and also by construction. p. 12–13 The biggest tourist project of Ústecký region called “Cathedral of hop and beer” has been developing in Žatec with support of European Structural Funds. The revitalization of industrial Prague suburb is about to help Žatec to get the inscription into list of World cultural heritage UNESCO. First two stages of realization – Museum of hop and beer and observation tower with hop astrological clock are successfully finished. Both of them have been accessed to public since the last weekend of summer holidays. p. 18–19 The French Pavilion on Shanghai International EXPO addresses the topic „Better City, Better Life“ by offering a new type of urban construction. It presents numerous architectural innovations, including a lattice and a „French-style” hanging garden. This vision of urban development ties in with that of Lafarge, which aims to be a key player in sustainable construction, able to offer construction methods with a reduced environmental footprint. In a dedicated area inside the pavilion the Group will present innovative environmental-friendly solutions, adapted to the problems faced by Chinese cities. Lafarge is also presented in other buildings of Expo as a supplier of the 510,000 m² of plasterboard used in 17 other corporate and national pavilions including for example China’s one. p. 24–27 Lafarge created its facebook site in June 2009. Nowadays Lafarge has been sharing information with more than 5000 users of facebook. Throughout the week users can find on Lafarge profile articles, videos and events from the area of architecture, ecology, sustainable construction and many others. Facebook provides to Lafarge Group direct connection with internet television youtube. com and other social webs as dailymotion or twitter. p. 28–29


Materiály Lafarge pro obytné projekty

Lafarge Cement, a.s. 411 12 Čížkovice čp. 27 tel.: 416 577 111 www.lafarge.cz

2010 LAFARGE CEMENT

Recommend Documents