ČASOPIS CÍRKVE ADVENTISTŮ SEDMÉHO DNE
06/2002
Obsah
Nenechte se nachytat!
Malá priateľka
4
Podpísaná zmluva…
5
Zo zasadnutia výboru SZ
9
ASi
10
Poděkování
10
Modlíme se za Omán
11
Seznam sborů
13
PATHFINDER
17
Pomluvený vlk
17
Nosíte rádi kroj? III
18
Robinzonáda
19
Lesní škola
23
Oddíl martinských Vlčat
24
Zimný tábor
25
IMPULZ A
26
Misie
26
Akce mládeže KE
27
Z Teologického semináře
28
Knižní evangelizace
30
ADRA informuje
33
Oznámení
37
Inzerce
39
Cesta příjemně ubíhá, autorádio chrčí líbeznou hudbu a já se těším domů. Ještě pár desítek kilometrů, zabouchnout dveře a bude klid. Projíždím vesnicí, zpomaluji a pečlivě sleduji okolí. Zdalipak tu nestojí strážci zákona lovící nás, ubohé řidiče? Mezitím stihnu sledovat i okolní auta a případné chodce, kteří se pokoušejí překonat souvislou vrstvu aut. V pořádku, nikde žádné policejní auto s vystrčeným radarem. Za vesnicí mé auto pochopilo, že opravdu spěchám. Copak to tam máme za zatáčkou? Bílá čepice, červená plácačka a ruka, která zve k zastavení, nespíše k nějaké společenské konverzaci. Za pár minut je po všem, vyměnili jsme si několik zdvořilostních frází, já jsem vnutil policistovi několik set korun jako poděkování za to, že mi zdarma změřili rychlost mého vozu, a pokračoval jsem k domovu. Jen nálada nějak chyběla. Měřili rychlost – pár metrů před přechodem pro chodce u školy. Takhle se nechat nachytat. No, co se dá dělat, příště si musím dávat víc pozor. Mezi hudbou běží reklamy: „…nenechte se nachytat, kupte si naše zařízení, které vás ochrání před policejním radarem…“ Úžasné, proč tu reklamu nepustili dříve, mohl jsem se vyhnout placení… Nemáte také dojem, že žijeme v čím dál podivnějším světě? Vymýšlíme si zákony, které by nás chránily, a současně hledáme cesty, jak je obcházet a vyhýbat se postihům, když je porušujeme. Policejní radar na rovné a přehledné silnici je asi podivná věc. U školního přechodu pro chodce je to věc velice dobrá. Už ráno tam půjdou naše děti do školy a fyzikální zákony jsou neúprosné. Snížená rychlost je tu pro naše děti, ne pro omezování naší svobody. Policejní radar je tam jaksi navíc, je určen jen pro lidi, kteří nepochopili, že je třeba respektovat zákony života. Přece nejde jen o to nedat se nachytat. Jde o to někomu neublížit, neudělat lidi nešťastnými. Stovky lidí umírá na silnicích kvůli bezohlednosti jedinců, jejich životní krédo je jen – nedat se nachytat. Silnice dneška jsou jen přiměřeným obrazem života celé společnosti. Už nechceme nic tvořit, chceme si jen užívat života. Dělat jen to, co nám chutná. A pokud je to jaksi nedobré, pak se přece nesmíme nechat nachytat… Prostě, je to taková velká hra, vyhrává ten nejmazanější, který umí vždy najít správnou kličku. A co Pán Bůh? Také ho považujeme jen za nebeského policajta, který každé ráno rozestaví radary u našich životních cest, aby nám mohl na nebeském soudu vystavit účty za rychlou jízdu? Nejde v životě o víc? Není cílem Boží projekční práce svět s lidmi, kteří rozumí tomu, co dělají. Lidí, kteří respektují Boží vůli, ne proto, že to je nějaký zákon k dodržování, ale proto, že je to dobrá, efektivní a bezpečná cesta? Pán Bůh nás nechce nachytat, naopak, chce nás naučit, jak si máme sami změřit a určit naši bezpečnou rychlost životem. Před námi je čas prázdnin a dovolených. Můžeme je prožít vedle Pána Boha – dobrého učitele, který chce naučit naše srdce svým zákonům moudrého světla. M Š
ADVENT 06/ 2002
ZAMYŠLENÍ NAD...
Bojíš se budoucnosti? Jen několik hodin po teroristickém útoku 11. září 2001 prohlásil známý německý novinář Peter Scholl-Latour, že skončila „společnost zábavy“. Toto slovní spojení bylo podle zajímavého článku v časopisu „NZZ am Sonntag“ opakováno v různých souvislostech nejméně 4,6 milionkrát. Co tím chtěl jmenovaný novinář vyjádřit? Naše měnící se společnost přináší obavy a strach. Podle zjištění novin „Die Welt“ z 19. září loňského roku se více než polovina obyvatel Německa obává, že teroristické útoky na Spojené státy a americká odveta povedou ke světové válce. Americká televizní společnost CNN uvedla 8. dubna letošního roku výsledky průzkumu, který provedl Americký červený kříž. Podle něho se 43 % Američanů bojí budoucnosti. Před několika hodinami jsem sledoval televizní zpravodajství, které informovalo o nárazu malého letadla do sto dvacet metrů vysoké budovy Pirelli v Miláně. (K této události došlo 18. dubna 2002.) Očitý svědek události novinářům sdělil, že obyvatele italské finanční metropole zachvátila panika a strach. Neštěstí připomíná lidem hrůzný přízrak z New Yorku. Všichni se obávají, že dojde k dalším teroristickým útokům, vyjadřují, že budoucnost vidí beznadějně. V době, kdy došlo k poslední jmenované tragédii, tisíce Afgánců vítaly bývalého krále Mohameda Zaher Šaha, který se vrátil do Kábulu po devětadvacetiletém exilu. Podaří se mu obnovit stabilitu a mír v této těžce zkoušené zemi? Zmlknou zbraně v hrozném konfliktu mezi Izraelci a Palestinci? Uskuteční se jednou sen o mírovém soužití na Blízkém Východě? Tváří v tvář hrozbě války a terorismu narůstá touha po míru a bezpečí. Narůstají také obavy a beznaděj. Pán Ježíš nás na to upozorňoval: „To jsem vám pověděl, abyste nalezli ve mně pokoj.
ADVENT 06/ 2002
Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět.“ (J 16,33) Lidstvo stále naléhavěji pronásledují otázky jako: Jak zabezpečit mír? Na jaké hodnoty se můžeme spolehnout? Jaké máme vyhlídky do budoucnosti? Kde najdeme jistotu a bezpečí? Představitelé Evro-Africké divize se zabývají otázkami, které si kladou lidé naší doby. Během zasedání výboru v listopadu 2001 jsme přijali prohlášení, formulované bratrem Gabrielem Maurerem, vedoucím kazatelského oddělení: „Poselství o druhém příchodu Ježíše Krista je velmi aktuální a dobové, je to odpověď na touhu lidstva. Proto můžeme s jistotou a odvahou kázat toto základní biblické poselství právě nyní. Mnoho biblických textů svědčí o této události. Celé učení Pána Ježíše směřovalo k této události. Naději na druhý příchod Pána Ježíše vyjadřuje také jméno naší církve. „Podle jeho slibu čekáme nové nebe a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost.“ (2P 3,13) To ovšem neznamená, že se přestaneme zabývat tímto životem a tímto světem nebo že jím budeme opovrhovat. Pán nás vyzývá, abychom žili užitečně v tomto světě. Ostatně Boží království začíná již tady. Uskutečnění některých zásadních slibů teprve očekáváme. Když náš Pán slíbil: „Hle, všecko tvořím nové“ (Zj 21,5), nehovořil jen o změně na úrovni jednotlivce dnes, ale o tom, že do hříšného světa, který potřebuje záchranu, vstoupí Bůh, aby vytvořil něco úplně nového, co bude odpovídat Božím požadavkům. Chceme-li si uchovat věrohodnost, musíme tuto skutečnost zahrnout do celé naší činnosti a plánů, ať už se jedná o službu nebo bohoslužbu, všední život nebo utrpení; očekávání druhého příchodu Ježíše Krista musí dostat nový význam v našem osobním životě, v životě církve a v našem kázání. Není mnoho lidí na tomto světě, kteří podle toho žijí. Proto je třeba, abychom připomínali „slovo“ Pána Ježíše: „Hle, přijdu brzo.“ (Zj 22,12)
3
ZAMYŠLENÍ NAD…
V desáté kapitole knihy Zjevení anděl vyjadřuje srozumitelnými a jednoznačnými slovy náš úkol: „Je třeba, abys znovu prorokoval proti mnoha národům, kmenům, jazykům i králům.“ (Zj 10,11) V průběhu minulého století tato výzva způsobila duchovní oživení, které nemělo v dějinách obdoby. Protože se naplnila mnohá proroctví a protože vnímáme naléhavost naší doby, jsme rozhodnuti splnit toto poslání. Sestra E. G. Whiteová napsala: „Nastala doba, kdy poselství o brzkém příchodu Ježíše Krista musí znít po celém světě.“ (9T 24) Nositel Nobelovy ceny za literaturu, Alexander Solženicyn, na otázku: „Proč se zhroutil komunistický systém?“ odpověděl: „Protože nedokázal uspokojivě odpovědět na problém viny, utrpení a smrti.“ Boží slovo nabízí jisté a jasné odpovědi na otázky, které trápí a znepokojují dnešní lidi.
Díky živému osobnímu vztahu k Ježíši Kristu můžeme hovořit o slavné a šťastné budoucnosti navzdory dnešním těžkostem. To on nás pověřil kázat jedinečné poselství naděje. Tato jistota vedla výbor naší divize, aby 4. dubna 2002 přijal následující rozhodnutí: „Při pohledu na rychlý a dramatický vývoj společnosti chceme dát na první místo ve svém životě zvěstování brzkého druhého příchodu Pána Ježíše. Chceme využít všechny své možnosti, abychom lidem kolem nás předali úžasné poselství o naději, a tak je seznámili s jedinou pravou a trvalou perspektivou budoucnosti, kterou tolik potřebují.“ Vyzýváme všechny členy naší církve a všechny kazatele, aby se připojili k našemu úsilí. Společně se chceme stát nositeli naděje v době zmatku, nejistoty a beznaděje. Maranatha! U F
Malá priateľka Už sa zvečerievalo, keď som sa vracala domov. Unavená a zamyslená. Bola som ešte na návšteve a teraz som kráčala po druhej strane ulice, nie ako zvyčajne. Z myšlienok ma vytrhol detský hlások: „Teta, neviete náhodou, koľko je hodín?“ malé počerné dievčatko na mňa upieralo veľké hnedé očká. „Ale viem.“ Poďakovala sa mi a chcela ísť svojou cestou. „Počkaj! Poď sem!“ V rýchlosti som vybrala z peňaženky mincu a vložila ju do malej ufúľanej rúčky. „A zober si ešte toto,“ podávala som jej s úsmevom malý farebný obrázok s dopísaným veršíkom z Biblie, ktorý som našla v kabelke. „Ďakujem,“ vyslovila s úprimnou radosťou, ako to dokážu len deti. A tak sme sa ďalej pobrali spolu – ja domov a ona do obchodu. „Ako sa voláš?“ začala som vyzvedať.
4
„Ruženka, ako moja mamička.“ „A chodíš do školy?“ „Áno. Ja sa dobre učím, ale moji súrodenci nie.“ „Teta…“ „Prosím…“ „Ty si dobrá.“ „Ach, vieš Ruženka, ja len chcem, aby aj druhí ľudia boli k sebe dobrí. Aj ty, keď budeš k druhým dobrá, budú aj oni dobrí k tebe. Zapamätaj si to.“ „Dobrý deň!“ „Ach, ahoj, Ruženka!“ Zase som bola zamyslená a nevšimla som si ju. No ona ma nikdy nezabudne pozdraviť a zoširoka sa usmiať, keď sa náhodou stretneme. Nie preto, žeby som jej vždy niečo dala. No niečo možno predsa – aj keď je to iba … priateľstvo. „Milovaní, čiňte aj vy druhým tak, ako chcete, aby oni činili vám.“ A C
ADVENT 06/ 2002
Z DOMOVA
Podpísaná zmluva… Zvláštny historický okamih nastal 11. apríla 2002, keď predseda Slovenského združenia našej cirkvi, spoločne so zástupcami ďalších desiatich registrovaných cirkví a náboženských spoločností, podpísal Zmluvu medzi Slovenskou republikou a registrovanými cirkvami a náboženskými spoločnosťami. Zo strany štátu bola podpísaná na najvyššej úrovni, a to prezidentom republiky, predsedom parlamentu a predsedom vlády. Rokovania o jej znení trvali viac ako rok. Pripravený text návrhu najprv pripomienkovali naši právnici, potom bol predložený kazateľom, starším a vedúcim zborov, členom výboru združenia, vedeniu Únie a napokon odsúhlasený 20. mája 2001 na spoločnom zhromaždení v Banskej Bystrici. Pri príprave textu zmluvy sa vychádzalo zo zásad, ktoré obsahuje Ústava SR, zo všeobecne záväzných právnych predpisov, medzinárodných zmlúv a dohovorov, ktorými je SR viazaná. Samotný základný text bol 28-krát upravovaný, pripomienkovaný 46 štátnymi organizáciami, až ho vláda jednomyseľne schválila na svojom zasadnutí 19. 12. 2001. 14. marca 2002 súhlasila s predloženým návrhom aj Národná rada a rozhodla sa uverejniť ho v Zbierke zákonov SR. Pri hlasovaní v Národnej rade sa zo 113 poslancov 109 vyslovilo za prijatie, 4 neboli prítomní v sále. Rokovania predchádzala písomná žiadosť, aby parlament SR prijal malú novelu zákona, ktorou by upravil vzťah štátu k cirkvám. Jej prijatím sa mali odstrániť obavy z privilegovaného postavenia katolíckej cirkvi na Slovensku, ktorá v tom čase intenzívne pripravovala na podpis svoju zmluvu na medzinárodnej úrovni, a to medzi Vatikánom a SR. Novelou, ktorú Národná rada prijala 31. 10. 2001, sa zmenil zákon č. 308/1991 Zb. V spomínanom zákone pod číslom 394/ 2000, s účinnosťou od 1. 1. 2001 je v § 4, odsek 2 uvedené, že „všetky cirkvi a náboženské spoločnosti majú pred zákonom rovnaké postavenie“ a v odseku 5 „štát môže s nimi uzatvárať zmluvy
ADVENT 06/ 2002
o vzájomnej spolupráci“. Na základe prijatia tohto zákona sme začali samostatne pripravovať návrh. Základný text zmluvy za našu cirkev pripravil brat JUDr. Tobiáš. Podpísaná základná zmluva upravuje vzťah SR a registrovaných cirkví vo všeobecnej rovine. Predpokladá, že cirkev uzatvorí ďalšie osobitné dohody, ktoré budú v jednotlivých bodoch konkrétnejšie a podrobnejšie. Budú sa týkať napríklad finančných otázok cirkvi, uplatnenia výhrad svedomia, pastoračnej služby v armáde a polícii, oblasti školstva, sociálnej služby a svätenia soboty. Zatiaľ sme uzatvorili prvú, no veľmi dôležitú etapu rokovaní o vzťahu medzi CASD a SR. Dodatkové dohody s jednotlivými ministerstvami nás iba čakajú. Výhodou je, že sa už môžeme oprieť o základnú zmluvu. Text základnej zmluvy pripravilo a dohodlo 11 cirkví a náboženských spoločností spoločne so Židovskými náboženskými obcami. Ďalej bolo rozhodnuté a v zmluve zakotvené, že „Slovenská republika považuje registrované cirkvi…, ktoré sa rozhodli byť jednotlivo stranami tejto zmluvy, za nezávislé a autonómne subjekty práva SR“. (Pozri článok 1, ods. 1.) Článok 25 nám zasa umožňuje kedykoľvek písomne odstúpiť od zmluvy. Poznamenávam, že zmluva nebola uzatvorená medzi SR a Ekumenickou radou cirkví, ako sa mylne niektorí domnievajú, ale medzi SR a 11. cirkvami a náboženskými spoločnosťami. Zmluvu ani za jednu z cirkví nepodpisoval predseda Ekumenickej rady, ale vedúci predstavitelia cirkví. Členov Ekumenickej rady cirkví je iba osem z 15 registrovaných cirkví v SR. Cirkev adventistov siedmeho dňa nie je jej členom. Čo znamená podpísanie zmluvy pre cirkev? Princípom je predovšetkým záruka nezávislosti a náboženskej slobody zo strany štátu. Cirkev sa v zmluve zaväzuje prispievať k celkovému dobru obyvateľstva, a k tomu, že využije všetky vhodné prostriedky na mravné formovanie ľudí. Zaväzuje
5
Z DOMOVA
sa, že bude chrániť a podporovať manželstvo a rodinu. Bude uplatňovať zásady náboženskej znášanlivosti a podporí personálne projekty v oblasti zdravotnej starostlivosti, drogovo závislých občanov, chorých atď. Všetky záväzky cirkvi v tejto zmluve sú v súlade s Písmom a učením cirkvi. Na druhej strane nám zmluva zaručuje nezávislé pôsobenie na území SR, právo udržiavať kontakty so zahraničím a prijímať podporu, hlásať a vyučovať vieru, právo svätiť vlastný sviatok. Rodičia môžu vychovávať deti v súlade s učením a zásadami cirkvi, môžeme zriaďovať školy, vyučovať v školách náboženstvo. Ďalej môžeme pastoračne pôsobiť v ozbrojených silách, polícii, väzniciach a všetkých zdravotných zariadeniach. Cirkev má právo slobodne šíriť svoje názory aj prostredníctvom masmédií. Cirkevné dobrovoľné zbierky sú oslobodené od daní atď. Minulý rok uzatvorilo vedenie Slovenského združenia desaťročnú kapitolu rokovaní a súdnych procesov o vrátení cirkevného majetku. Rozhodnutím bývalého Úradu pre veci cirkevné v Bratislave zo dňa 1. 10. 1952 bola bez právneho dôvodu činnosť našej cirkvi na území Československej republiky zastavená až do roku 1956 a jej majetok prešiel protiprávne a v rozpore s Ústavou ČSR v roku 1958 do vlastníctva štátu. Vrátenie cirkevného majetku umožnil až zákon o zmiernení niektorých majetkových krívd spôsobeným cirkvám, prijatý Národnou radou SR v roku 1993. Nebol nám vrátený hnuteľný majetok, ktorý sa počas 40 rokov stratil či zničil, ale existujúce nehnuteľnosti, aj keď v dezolátnom stave. Išlo o budovy a parcely v Prešove, Bratislave, B. Bystrici, Kežmarku, Lučenci, Fiľakove a Gerlachove. Sme azda jedinou cirkvou na Slovensku, ktorá už uzatvorila príslušné rokovania. Vďačíme Bohu za posledných dvanásť rokov skutočnej náboženskej slobody, akú naša cirkev ešte na Slovensku nemala. Urobili sme všetko, čo bolo v našich možnostiach, aby sme ju predĺžili. Večné evanjelium môže byť slobodne kázané a dielo dokončené. Vážme si túto dobu a najmä využime ponúknutý čas.
6
Pohľad do minulosti nám pomáha hlbšie a lepšie pochopiť, ako splniť úlohu v prítomnosti Pri príležitosti podpísania zmluvy medzi Slovenskou republikou a Cirkvou adventistov siedmeho dňa nemôžem nepripomenúť niektoré historické súvislosti a fakty, ktoré jej predchádzali. V kronikách zborov často čítame o búrlivých prenasledovaniach a ťažkostiach. Pán otvoril dvere radostnému posolstvu v dobe, ktorá nebola priaznivo naklonená hlásaniu evanjelia. Slovensko vtedy patrilo k Uhorsku, kde síce platil zákon o náboženskej slobode, ale iba pre štyri, a to štátom uznané cirkvi. CASD bola iba viac či menej tolerovaná a trpená sekta. Máme písomné správy o tých bratov a sestrách, ktorí pre svoju vieru položili životy. Priekopníci boli prenasledovaní, zažili výsmech a prepúšťanie z práce pre svätenie soboty. Po skončení prvej svetovej vojny a po vzniku Československa bola na konferencii v Brne založená Československá únia adventistov (r. 1919). Slovenské misijné pole malo vtedy 148 členov a štyri zbory. Oficiálne nám nová Ústava zaručovala náboženskú slobodu, ale v skutočnosti sa veľa nezmenilo. Cirkev zostala iba trpenou sektou. Po oslobodení, v máji roku 1948, vyšla nová Ústava, ktorá zaručovala náboženskú slobodu všetkým cirkvám. Vedenie združenia predložilo 26. 12. 1948 Povereníctvu žiadosť, v ktorej sa domáhalo schválenia Organizačného štatútu konfesie adventistov s. d. na Slovensku a uznania. Žiadosti bolo vyhovené 11. 6. 1949, keď Povereníctvo školstva, vedy a umenia v Bratislave schválilo a schvaľovacou doložkou opatrilo organizačný štatút a cirkev bola štátom uznaná podľa zákona čl. XLIII. z roku 1895, za „zákonne uznanú konfesiu pod ochranou a zvrchovaným dozorom štátu“. Z náboženskej slobody sme sa netešili dlho. Komunistická vláda pred svetom deklarovala náboženskú slobodu, ale v skutočnosti robila všetko pre to, aby kresťanské cirkvi zanikli. Cirkev sa dostala pod prísnu kontrolu štátu. Už v roku 1951 nás štátna správa prinútila systemi-
ADVENT 06/ 2002
Z DOMOVA
zovať zbory. Na Slovensku ich zostalo iba šesť a ako dôsledok tohto rozhodnutia vlády museli byť mladí kazatelia prepustení zo služby. 1. 10. 1952 bola cirkvi pozastavená činnosť a majetok násilne a protiprávne odňatý. Niektorí vedúci, kazatelia a starší zborov boli uväznení a odsúdení od 2 do 7 rokov za vymyslené protištátne trestné činy. 26. 9. 1956 bola činnosť cirkvi opäť povolená, aby paradoxne o dva roky neskôr bol jej majetok bez vedomia cirkvi prevedený do vlastníctva štátu. Opätovným povolením činnosti cirkvi sa situácia nezmenila. Modlitebne ani ďalší majetok nám štát nevrátil. Kazatelia potrebovali na svoju službu štátny súhlas, ktorý udeľovali cirkevní tajomníci. Cirkev musela so štátom riešiť otázku dochádzky členov do práce v sobotu, svätenia soboty žiakov a vojakov v základnej službe. Tí, ktorí zostali verní biblickým zásadám, boli opäť šikanovaní a väznení. Dubčekova Pražská jar roku 1968 síce otvorila dvere náboženskej slobode, ale netrvala dlho. Činnosť sme mohli rozvíjať iba v modlitebniach. Až rok 1989 priniesol skutočnú náboženskú slobodu. Zrušil sa štátny dozor nad cirkvami, kazatelia nemuseli žiadať štátnych úradníkov o súhlas na svoju činnosť. V roku 1993 prijala vláda na Slovensku Reštitučný zákon, ktorý zmiernil niektoré krivdy spáchané na cirkvi. 11. apríla 2002 bola podpísaná zmluva, ktorá nám zaručuje náboženskú slobodu. V pokore si však uvedomujem, že na tomto svete nie je nič isté. Denne sa o tom presviedčame v masmédiách. Oddelenie pre styk s verejnosťou a náboženskú slobodu sa snaží zabrániť útokom na náboženskú slobodu, zvlášť so zreteľom na prenasledovanie predpovedané v Zj 13. kap. V tejto súvislosti sestra E. G. Whiteová napísala: „Je našou povinnosťou urobiť všetko, čo je v našich možnostiach, aby sme odvrátili hroziace nebezpečenstvo.“ (5T 452) Na počiatku sme mali veľmi nepriaznivú východziu pozíciu. Je viac než pozoruhodné, čo sa na Slovensku za tých sto šesť rokov od príchodu brata Beneckého stalo s malou skupinou
ADVENT 06/ 2002
adventistov svätiacich svätý sobotný deň. Naši priekopníci plány zameriavali na budúcnosť. Každého člena zapojili do svedeckej služby. Zborové kroniky hovoria o sústavnom kvantitatívnom aj duchovnom raste. V dôvere v Božie proroctvo boli priekopníci ochotní nastúpiť cestu do neznámej budúcnosti. Pán ich viedol krok za krokom k víťazstvu cez mnohé súženie. V bojoch a zápasoch ich zocelila viera. V súčasnosti nám Pán daroval náboženskú slobodu, ktorá otvára nebývalé možnosti. Pamätajme, že raz budeme odpovedať na otázku: „Mali ste náboženskú slobodu, ako ste ju využili ?“ História v dátoch 15. mája 1945 sa predseda združenia br Ján Lichý a tajomník Macko, obrátili na „Slávnu Slovenskú Národnú radu, so žiadosťou, aby im bol vrátený(uvoľnený) majetok, ktorý bol zobratý do úschovy policajným riaditeľstvom v Bratislave 23. 8. 1940 Oblastné veliteľstvo Národnej bezpečnosti Bratislava I dostalo list od Povereníctva pre veci vnútorné, aby sa k predmetnému listu – žiadosti vyjadrili. „Spolok CASD má svoje sídlo v Brne a existuje na základe stanov schválených výnosom Zemskej správy politickej na Morave v Brne zo dňa 21.decembra 1922 čís. 141.336 a i 1922, nemá však žiadne odbočky na Slovensku, takže žiadateľ neoprávnene pridáva k názvu tohto spolku „Slovenské združenie“, ako keby adventisti na Slovensku tvorili odbočku. Na Slovensku mala táto náboženská spoločnosť, až do jej rozpustenia v roku 1940 – zbory na týchto miestach: Badín 15 členov BB 79, Bidovce-Čakanovce 21, Ba 108 Gerlachov 15 Henclová 7, Ilija 14, Kežmarok 15, LM 12, Lučivná 15, Modrý Kameň 11, Myjava 15, Nové Mesto n/V – Piešťany 14, Prešov 15, Sliezska Osada 23, Trenčín 24, Vaďovce 10 Vrútky 19, Východná 10, Zvolen 15. Čo sa týka právneho postavenia na Slovensku, nemali predpísaného právneho podkladu t.j. neboli tieto zbory založené ani podľa zákonitých
7
Z DOMOVA
ustanovení o zakladaní náboženských obcí, ani podľa predpisov spolkových, – boli čsl. vládou trpení ako členovia medzinárodnej náboženskej spoločnosti svojim krédom (organizačným štatútom) platným pre územie všetkých štátov sveta, nakoľko neboli ustanovené vo forme nábož. Spolkov, ako v Brne. Trpenie tejto nábož. spoločnosti na Slovensku bývalou čsl. vládou dialo sa v tak veľkej miere, že od roku 1922 boli so súhlasom vlády povolené modlitebné večierky, pozostávajúce z čítania evanjelia a kázania, ako aj modlitby, nakoľko spoločnosť táto nemá žiadnych náboženských obradov. Jednako jej boli povolené prednášky týkajúcej sa sociálnej činnosti. Ba býv. Krajský úrad povolil zboru adventistov v Bratislave aj usporiadanie verejných zbierok v Bratislave na podporu chudobných pomocou zbieracích hárkov. Členovia zborov adventistov na Slovensku boli prevážne Slováci a Česi a pri voľbách podporovali kandidátku strany čsl. Národne socialistickej. Prvý zákaz Za Tisovho režimu obávajúc sa od moci katolicizmu, sa chceli na Slovensku ustanoviť ako spolok, aj mali vypracované stanovy, keď bola im vyhláškou býv. Ministerstva vnútra zo dňa 13. 8. 1940 akákoľvek činnosť zakázaná. Na základe tejto vyhlášky býv. Policajné riaditeľstvo zistilo a zaistilo celý majetok náboženskej spoločnosti adventistov na Slovensku a zastavilo jej ďalšiu činnosť.“ Je priložený zoznam vecí a popis, čo veríme. Správu podal oblastný veliteľ národnej bezpečnosti BA I. Ďalšia žiadosť bola predložená so všetkými náležitostiami, ako ukladal zákon Povereníctvu 26. decembra 1948, kde sa domáhali uznania Organizačného štatútu a povolenia cirkvi. Priložili zápisnicu zo zakladajúceho zhromaždenia v BB konaného 26. 12. 1948. a tak vyhoveli predpisom. Povereníctvo školstva, vied a umení výmerom zo dňa 11. júna 1949 schválilo a schvaľovacou doložkou opatrilo organizačný štatút konfesie adventistov siedmeho dňa na Slovensku. V dôsledku
8
toho túto konfesiu treba považovať podľa ustanovenia zák. čl. XLII /1895 za zákonne uznanú pod ochranou a zvrchovaným dozorom štátu…“. Ministerstvo vnútra zo dňa 13. 8. 1940 o zákaze činnosti náboženskej sekty – adventistov. Ministerstvo vnútra na základe ods. 2. § 2. Zákona čís. 190/1939 Sl.z. zakazuje akúkoľvek činnosť náboženskej sekty adventistov. Aktívnu alebo pasívnu účasť na bohoslužbách a na iných náboženských úkonoch alebo akékoľvek napomáhanie tejto sekte trescú policajné súdy – bez ujmy trestného, súdneho stíhania – peňažitým trestom od 10 do 5.000 Ks prípadne od 12 do 14 dní. Nedobytný peňažný trest treba premeniť na zavretie trvajúce najviac 14. dní. Povereníctvo školstva, vied a umení v Bratislave – číslo: 203.714/1949-VIII/2. „Podľa §§ 15-17 ústavného zákona zo dňa 9. mája 1948, číslo 150 Sb. z. a n. o Ústave Československej republiky a zákonného článku XL III. z roku 1895 o slobodnom vykonávaní náboženských úkonov Povereníctvo školstva, vied a umení v Bratislave schvaľuje tento Organizačný štatút konfesie adventistov siedmeho dňa na Slovensku s tým, že jeho predpisy nesmú sa protiviť platným ustanoveniam zákonov a nariadeniam vlády. V Bratislave dňa 11. Júna 1949. Druhý zákaz Číslo: 291.1-A-II/1 Praha 30.září 1952. Vec: Odobratie štátneho súhlasu Vzhľadom k tomu, že činnosť ústredia cirkvi adventistov sa nevyvíjala v súlade s ústavou a zásadami ľudovodemokratického zriadenia, odoberá Štátny úrad pre veci cirkevné v Prahe dňom 1. októbra 1952 tomuto ústrediu štátny súhlas, ktorý bol získaný pri jednaní cirkevnej komisie Ústredného akčného výboru na základe nových cirkevných zákonov. Tým istým dňom odoberajú príslušné krajské národné výbory štátny súhlas, ktorý bol vystavený so zriadením všetkých náboženských obcí cirkvi adventistov s.d. Movitý i nemovitý majetok cirkvi adventistov prechádza do správy štátu. E D
ADVENT 06/ 2002
Z DOMOVA
Správy zo zasadnutia výboru SZ Vo štvrtok 24. 1. a v nedeľu 24. 3. sa zišiel výbor Slovenského združenia na mimoriadne 12. resp. pravidelné 13. zasadnutie. Dvanáste mimoriadne zasadnutie sa uskutočnilo v modlitebni v Banskej Bystrici a predmetom bolo vyriešenie kazateľského obsadenia zborov v košickej oblasti a nástupnej praxe dvoch absolventov teologického seminára. Výbor SZ rozhodol, že brat Martin Kočiš zo zboru Banská Štiavnica nastúpi ako kazateľ nástupnej praxe do zborov Revúca, Rožňava a skupiny Markuška. Jeho vysväteným kazateľom bude brat Ferdinand Varga. Zároveň bolo odsúhlasené, aby sa po konferencii SZ v r. 2003 stala táto oblasť samostatným kazateľským miestom. Bol tiež odsúhlasený návrh na zakúpenie služobného bytu v Revúcej. Brat Ján Chovan ml. zo zboru Veľký Krtíš absolvuje nástupnú prax kazateľa v popradskej oblasti popri vysvätenom kazateľovi bratovi Milanovi Uhrínovi. V nedeľu 24. 3. 2001 sa v Bratislave zišiel výbor Slovenského združenia na trináste zasadnutie. Zúčastnili sa na ňom všetci členovia výboru SZ. Okrem členov výboru boli prítomní brat M. Kysilko, tajomník ČS únie, brat P. Cimerman, riaditeľ ADRY a brat J. Muntág, riaditeľ vydavateľstva Advent–Orion. Brat Kysilko sa v úvode podelil o myšlienky z biblického textu Ján 6,28.29. Rokovanie prebiehalo podľa predloženej a schválenej agendy. Prijaté rozhodnutia výboru a podané informácie vám poskytujeme v niekoľkých bodoch: Prostredníctvom vedúcich boli prednesené výročné správy inštitúcií: ADRA (P. Cimerman) a Advent–Orion (J. Muntág), a oddelení cirkvi – knižnej evanjelizácie (D. Márfoldi), kresťanského domova (S. Ondrušek), osobnej služby (K. Badinský), detí a mládeže (S. Bielik), kresťanského správcovstva (J. Chovan), komunikácie (K. Badinský), zdravia (v zastúpení služobne vzdialeného B. Kerna podal E. Duda),
ADVENT 06/ 2002
kazateľského oddelenia (E. Duda) a strediska korešpondenčného kurzu (K. Badinský) v ústnej aj písomnej forme. Ďalej odzneli správy o programe Prirodzený rast cirkvi (K. Badinský), o zmenách v novom vydaní Cirkevného poriadku (E. Duda), o revíznej správe Euroafrickej divízie CASD (J. Chovan). Výbor odsúhlasil Zmluvu o spolupráci medzi SZ a občianskym združením Pathfinder (S. Bielik). Informáciu o možnosti duchovenskej starostlivosti v zbore väzenskej a justičnej stráže a tiež o spolupráci so súkromným publikačným centrom Sion plus n. f. podal brat E. Duda. Bol prijatý návrh na zriadenie komisie pre otázky rastu cirkvi a príčin odchodu členov z cirkvi. V oblasti hospodárenia bol schválený návrh predaja služobného bytu v Banskej Štiavnici a zavedenie plynového rozvodu do modlitebne v Liptovskom Mikuláši. Prípravy na budúcu konferenciu SZ v r. 2003 sa týkal návrh, aby bola vytvorená komisia zodpovedná za hudobný program slávnostnej časti konferencie. Návrh bol prijatý. Vytvorením komisie bol poverený brat S. Bielik. Výbor SZ sa prostredníctvom svojich členov obracia na bratov a sestry, aby pomohli pri hľadaní vhodného miesta na slávnostné konferenčné zhromaždenie. K B
9
Z DOMOVA
ASI – společné setkání podnikatelů 19. - 21. dubna v roce 2002 chata Karolína a krásné okolí Rtyně v Podkrkonoší byly hostiteli prvního společného setkání podnikatelů a manažerů – adventistů. Sešli jsme se jako dobří známí a kamarádi. Romantické prostředí probouzející se přírody dotvářelo hezkou atmosféru našeho společného programu. V sobotní pobožnosti nás oslovil bratr Milan Hlouch a v neděli jsme se zamýšleli, jak lépe vést, jaké si stanovit cíle, jak organizovat a hospodařit s časem. „S každým novým dnem je i nová příležitost.“ Jsme vděční za návštěvu bratrů V. Vursta a R. Reitze, od nichž jsme dostali poslední in-
formace o aktivitách české ADRY. Aktuálním tématem byl evangelizační projekt „Světlo pro Bangladéš“, který ASI nastartovala 13. 3. 2002. Není to projekt zdravotní, ani dobročinný, ale evangelizační, což v prostředí, které je pro křesťany téměř nepřátelské, představuje značné riziko a nároky na operativní jednání evangelizačního týmu. Od začátku doprovází tento projekt některé komplikace, které jsou dány prostředím, ve kterém náš evangelizační tým pracuje. Modlíme se, aby tento projekt byl úspěšný a Bohem požehnaný. Prosíme, připojte se k nám. J K
Oddělení zdraví ČS unie – poděkování 20. 4. 2002 se i zdravotníci na unijním setkání v Kroměříži dověděli o rezignaci bratra PhDr. Petra Škrly na místo vedoucího oddělení zdraví ČS unie. Bratr se vzdal této funkce na vlastní žádost ze zdravotních důvodů. Jeho odchod ovšem nevyzněl smutně, protože sám vyjádřil ochotu podle svých sil a obdarování nadále spolupracovat. Povzbuzením pro přítomné bylo i objevení nového odborníka, který je ochoten přijmout jmenování do této uvolněné funkce. Neloučíme se tedy s člověkem, ale s obsazením funkce, kterou zastával právě PhDr. Petr Škrla. Všichni shromáždění projevili vděčnost za práci, čas i nadšení, které bratr projevoval ve službě lidem. Sám jako spolupracovník Petra Škrly na místě vedoucího oddělení chci vyjádřit hlubokou vděčnost za to, že mi Bůh umožnil s ním několik let úzce spolupracovat. Bratr je pro mne stálým příkladem člověka, který miluje Boha, svoji církev, její členy i ostatní lidi kolem sebe, kterým s láskou říkal „filištíni“. Jeho vztah k lidem, ale i k nejbližším spolupracovníkům, se projevoval tak, že ve
10
službě i plánování jsme spolu nikdy neprožívali napětí. Dokázal stát pevně na svém, stejně jako naslouchat a v tichosti ustoupit. Nelze spočítat, kolika lidem pomohl a kolik jich povzbudil jak uvnitř církve, tak i mimo ni. Nemůžeme si přát nic jiného, mluvím-li za všechny, kteří bratra znají, aby Bůh bratru Petru Škrlovi pomáhal a obdarovával jej i nadále k službě, kterou sám má tolik rád. A Z
S potěšením oznamuji všem, že stránky KLUBŮ ZDRAVÍ jsou v provozu na adrese www.klubyzdravi.cz. Najdete tam aktivní mapu Klubů zdraví v ČR, odkazy, recepty i zákaznické (můžete přispět), reference a reakce (také můžete přispět), programy jednotlivých klubů, fotogalerii apod. Na dalších informacích a zkvalitňování se nadále pracuje. S pozdravem Roman Uhrin
ADVENT 06/ 2002
ZE SVĚTA
Modlíme se za Omán OBYVATELSTVO: 2 460 000 obyv.; Arabi 64,4% (Ománci, Arabi z Perského zálivu, Saúdští Arabi, Jordánci, Palestinci, Zanzibarci); Balúčové 18%; Mahrové 7,6%; Íránci 3%; ostatní cizinci 7% (Pákistánci, Indové, Filipínci, Šrílančané) NÁBOŽENSTVÍ: islám 95,5% (ibádité, šíité 7%, sunnité 4%); křesťanství 2,5% (řím. kat. 1,6%, pravoslaví 0,5%, prot. 0,4%); hinduismus 1,6%; bahá‘í 0,2% ADVENTISTÉ S.D.: 54 členů; 22 adv./milión obyv.; dílo začalo v roce 1989 Cestovatelé připlouvající do Ománu bývají fascinováni lávovými útesy, ostrými jako břitva, které vytvářejí bizarní útvary a členité pobřeží připomínající norské fjordy. Měsíční krajina ve vnitrozemí rovněž uchvacuje množstvím pozoruhodně vytvarovaných skal, protkaných tu a tam zbytky pradávných pevností, hlubokými kaňony a zelenými oázami. Obyvatelstvo, v němž cizinci převažují nad domorodci, představuje pestrou paletu asijských, ale i afrických národností. I v hudbě se tu mísí indická zpěvnost, africká rytmika a arabská expresivita. Domorodé ženy se na veřejnosti objevují jen zřídka, zahalené v černých abájách od hlavy k patě a s pečlivě zakrytými obličeji, muži zase s oblibou chodí ve vojenských maskáčích, s nábojnicovými pásy či ještě častěji s tradičními zahnutými noži v umělecky zdobených stříbrných pochvách zastrčených za širokými, brokáty zdobenými pásy. Ománští stavitelé lodí patřívali ve středověku k nejvyhlášenějším na světě. Po staletí křižovaly jejich lodi moře a oceány od Zanzibaru na jihu až k Číně na východě a převážely dříví, koření, perly a slonovinu. Pohádky o bájném mořeplavci Sindibádovi vznikly nejspíš na základě vyprávění ománských lodních kapitánů, kteří se ve zlaté éře arabských objevitelských cest od 8. do 11. století pouštěli až za hranice tehdy známého světa.
ADVENT 06/ 2002
Tato převážně pouštní země bývá někdy přezdívána „zemí kadidla“, jehož byla a je největším producentem na světě. Odtud museli židé po celou dobu existence jeruzalémského chrámu nakupovat kadidlo pro chrámovou bohoslužbu a někteří teologové se dnes domnívají, že Bůh záměrně nařídil Izraelcům, aby při bohoslužbě používali vykuřovadlo z rostlin, rostoucích pouze v Arábii, aby tak udržel pouto mezi Abrahamovými potomky, aby pravá bohoslužba dětí Izákových byla závislá na kontaktu s Izmaelovými potomky a aby se tak i arabští Izmaelité dostali do kontaktu s pravou bohoslužbou a uctíváním Hospodina. Zajímavé je, že poté, co éra Izraele jako vyvoleného národa skončila a chrám v Jeruzalémě přestal existovat, křesťanská církev začala kadidlo z Ománu nakupovat pro svoje křesťanské bohoslužby a navázala na tradici poutající k sobě lid odlišného náboženství, ale společných abrahamovských kořenů. Ománci, kteří přijali islám v polovině 7. století, patřili k prvním Mohamedovým konvertitům, ale odmítali se podřídit chalífům jednotné muslimské říše, kteří v prvních staletích muslimské éry politicky vládli celému muslimskému světu. Tím se dostali do opozice a jako svéhlaví rebelové prosluli až do dnešních dnů. Ománští piráti ohrožovali námořníky v Perském zálivu i na východním pobřeží Afriky. V 17. století vytlačili Portugalce z Indického oceánu a velkou měrou se podíleli na šíření islámu na africkém pobřeží od Etiopie až po Mozambik a Madagaskar. Muslimská sekta ibáditů, ke které se v Ománu hlásí velká většina obyvatelstva, se v minulosti vyznačovala velkou nesnášenlivostí vůči ostatním muslimům, mezi nimiž má tu nejhorší pověst, a na druhé straně naopak tolerancí vůči křesťanům a židům, kterým často poskytovala útočiště a ochranu. Ve vnitrozemí, moderní dobou téměř netknutém, kvete magie, vesnice jsou prý ovládány mocnými kouzelníky a zanzibarští černí otroci si zase ze své vlasti přinesli
11
ZE SVĚTA
12
vedením církve v obou zemích. Kazatel Brown je znalcem islámu, a to mu umožnilo přibližovat se domorodým obyvatelům a vychovávat v tomto směru i věřící ve svých sborech. Nedávno církev získala místního pastora, který žije ve městě Šárjá. Starším jediného adventistického sboru v Ománu je bratr Surendra Pillai ze Srí Lanky. Země arabského poloostrova neposkytují mnoho možností pro šíření křesťanského poselství, i když v době zrodu islámu tu žily silné křesťanské komunity, a klasická evangelizace mezi místním obyvatelstvem je nemožná. Žijí zde však početné skupiny Asiatů, kteří přicházejí do ropných arabských států jako levná pracovní síla. Mezi nimi jsou i křesťané, kteří šíří svou víru mezi svými krajany v rámci cizineckých komunit a zřídka mají také možnost k taktnímu vydávání svědectví domácím Arabům, pro které pracují nebo v jejich domácnostech slouží. Postavení těchto bratří a sester není rozhodně jednoduché. Modlete se, aby jim Pán dával moudrost i příležitosti ke svědectví, ale i pevnou víru, když často zůstávají po dlouhou dobu izolováni v cizím prostředí. Mnoho Asijců v arabském prostředí přijalo islám a často se, jako tomu je v případě Jižní Koreje, po návratu do vlasti pustili do jeho horlivé propagace mezi příslušníky vlastního národa. Rozhlasová stanice naší církve Adventist World Radio vysílá do oblasti Perského zálivu včetně Ománu křesťanské programy v arabštině. Pro většinu místních obyvatel poloostrov 58° 56° 60° je toto rozhlasové po26° Musandam selství z vysílače Shinas SPOJENÉ v Rimavské Sobotě Suhar ARABSKÉ Burajmi poh o po Al Khaburah na Slovensku jeho ří Ba EMIRÁTY ří t Ch ina MASKAT obratník Raka diným způsobem, Ibri adž ár mys al Nazwa Sur Hadd jak mohou poznat 22° evangelium. Džabál Šám 3352 m
hra nice
šamanské kulty, které dovedně smísili s islámem a které jsou dosud živé mezi jejich potomky. Na sklonku 19. století začínal v Ománu ještě jako mladík své působení Samuel Zwemer, jeden z velkých křesťanských misionářů mezi muslimy. Od svržení konzervativního sultána Saída bin Tajmura jeho vlastním synem v roce 1970 poskytuje Omán ve srovnání s okolními zeměmi poměrně velkou náboženskou svobodu křesťanské a hinduistické menšině, složené výhradně z cizinců. Stát dokonce daroval těmto komunitám půdu pro stavbu několika kostelů a nového hinduistického chrámu. Evangelizace mezi muslimy je přísně zakázána, v mnoha emirátech tvořících Omán je v platnosti striktní islámský zákon šaría a výuka Koránu je povinná. Cizinci s jejich aktivitami, zvláště na univerzitě sultána Qabúse, jsou pečlivě sledováni. Mezi ománskými Araby nebylo na začátku 90. let více než 20 křesťanů. I tato nepatrná hrstka věřících se rozpadla, především v důsledku sňatků s muslimy. Jednotliví věřící, kteří křesťanství neopustili, jsou rozptýleni a už se spolu nescházejí, ale povzbudivé je, že několik dalších Ománců od té doby přijalo víru v Krista. Mezi domorodými Mahrii, Balúči, zanzibarskými Araby a Gudžáratci žijícími v zemi není ani jeden jediný křesťan. Pro křesťany je jiskřička naděje alespoň v tom, že tato země nefalšované exotiky přijímá každoročně více a více zahraničních turistů. V roce 1990 navštívil hlavní město Maskat adventistický kazatel David Dunn a začal organizovat rozptýlené adventistické pracovníky, pobývající v zemi, do skupiny. Těchto věřících postupně přibývalo, v roce 1995 byl založen sbor a v dubnu 1998 byla v hlavním městě Maskatu vysvěcena modlitebna Církve adventistů sedmého dne, kde se setkává 50 věřících z Indie, Srí Lanky a Filipín. Do Ománu přišli tito adventisté za prací, ale je pro ně nebezpečné dělit se o svou víru. Adventisté žijí nejen v hlavním městě Maskatu, ale i na jiných místech Ománu. Do země v době otevření sboru dojížděl adventistický kazatel Steve Brown z Jamajky, který žil v Dubaji v sousedních Spojených arabských emirátech a byl pověřený
54°
SAÚDSKÁ ARÁBIE
nev
O M Á N
Hayma
20°
ostrov Masíra
Duqm
á zen
yme
Al Jawarah
Dawkah Ma´mul
18°
P N
Sawqirah
Thamarit
JEMEN
0
100 km
ostrovy KuríjaMuríja
ADVENT 06/ 2002
Seznam sborů
Církve adventistů sedmého dne v České a Slovenské republice
Sbory a skupiny Českého sdružení sbor BENEŠOV BEROUN BRANDÝS N. L. ČERVENÝ KOSTELEC ČESKÁ LÍPA ČESKÁ TŘEBOVÁ ČESKÉ BUDĚJOVICE ČESKÝ KRUMLOV DĚČÍN DOBRUŠKA DOMAŽLICE DVŮR KRÁLOVÉ N. L. HAVLÍČKŮV BROD HORNÍ ROKYTNICE N. J. HRADEC KRÁLOVÉ HRONOV CHEB CHOCEŇ CHOMUTOV CHOTĚBOŘ CHRUDIM JABLONEC N. N. JABLONNÉ N. O. JAROMĚŘ JIČÍN JINDŘICHŮV HRADEC KARLOVY VARY KLADNO KLATOVY KOLÍN LEDEČ LIBEREC LITOMĚŘICE LITOMYŠL LITVÍNOV LUŽE MARIÁNSKÉ LÁZNĚ MLADÁ BOLESLAV MOST NÁCHOD NERATOVICE - MĚLNÍK NOVÝ BYDŽOV PARDUBICE PÍSEK PLZEŇ 1 PLZEŇ 2 PODĚBRADY POLIČKA PRAHA - DEJVICE PRAHA - KRČ
začátek 9:15 9:30 9:00 9:15 9:00 9:00 9:00 9:30 9:30 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:15 9:00 9:30 9:30 9:15 9:15 9:30 9:00 9:00 9:00 9:00 9:30 9:30 9:00 9:30 9:00 9:30 9:00 9:30 9:00 10:00 9:00 9:00 9:00 9:30 9:30 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:30 9:30 9:30
místo scházení Antuškova 325, Benešov Tylova 273/8, Beroun 3 Fara evang.církve, Horova ul.1885, Brandýs n. L. Školní 39, Červený Kostelec Dům dětí a mládeže Libertin, Škroupovo nám. 138, Česká Lípa Smetanova 1450, Česká Třebová Fr. Šrámka 34, České Budějovice Urbinská 187, Český Krumlov Husův dům, Teplická 59, Děčín Husův sbor, CČH, Nejedlého 668, Dobruška Reha centrum, Kozinova 236, Domažlice Církev bratrská, nám. Odboje 1128, Dvůr Králové n. L. CČE, Chotěbořská 1, Havlíčkův Brod Kaple adventistů s. d. 376, Horní Rokytnice n. J Nezvalova 377, Hradec Králové Husův sbor, CČH, Hronov Karlova 6, Cheb Nádraží – Pernerův sál, Choceň CČE, 28. října 12/1071, Chomutov Madlovi, Krále Jana 1332, Chotěboř Církev bratrská, Filištínská 27, Chrudim P. Bezruče 61, Jablonec n. N. „Stará škola“, Aloise Hanuše 85, Jablonné n. O. (1. sob. ve Vamberku) Na Karlově 737, Jaroměř CČE, Konecchlumská 289, Jičín (1. a 3. sobotu v měsíci) Václavská 103 / III, Jindřichův Hradec Plzeňská 49, Karlovy Vary Milady Horákové 1562/54, Kladno II. Kaple penzionu, Podhůrecká 832/III, Klatovy Husův dům, CČE, Kmochova 16, Kolín 2 DDM – Centrum, Husovo nám. 242, Ledeč n. S. (1. sob. v Havl. Brodě) U Jánského kamene 3, Liberec IV. Máchova 16, Litoměřice Galerie Dark, Rektora střítezského, Litomyšl Opltova 99, Litvínov Komenského 249, Luže Krizové a kontaktní centrum Kotec, Hlavní 280/5, Mar. Lázně CČE, Husova 199/2, Mladá Boleslav Lidická 79, Most TJ Start, Raisova 615, Náchod Umělecká škola, nám. Republiky, Neratovice (2. sobota v měsíci: ČCE, Kromholcova 548, Mělník) CČE, park U sv. Trojice, Nový Bydžov Labská 377, Pardubice II. Ningrova 10, Písek Kulturní dům, Šeříková ul. 323, Plzeň Obvodní městský úřad, Koterovská 83, Plzeň Na Kopečku 405, Poděbrady CČE, Nábřeží svobody 28, Polička CČE, Z. Wintra 15, Praha 6 Kaple Thomayerovy nemocnice, Vídeňská 800, Praha 4
PRAHA - SMÍCHOV PRAHA - SPOŘILOV PRAHA - STRAŠNICE PRAHA - VINOHRADY PRACHATICE PŘELOUČ PŘÍBRAM RAKOVNÍK ROKYCANY ROUDNICE N. L. RUMBURK SÁZAVA SLANÝ SOKOLOV STRAKONICE SVITAVY TÁBOR TACHOV TEPLICE TRUTNOV TURNOV ÚPICE ÚSTÍ N. L. VAMBERK VELKÉ HAMRY VLAŠIM VRCHLABÍ VYŠŠÍ BROD ŽELEZNÝ BROD
9:00 9:00 9:00 9:30 9:30 9:00 9:00 9:30 9:00 9:30 9:00 10:00 10:00 9:30 9:00 9:30 9:30 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:30 9:00 9:00 9:15 9:15 9:00 9:00
Peroutkova 57, Praha 5-Smíchov Církev evangelická, Žilinská 4, Praha 4-Spořilov Evangelická církev metodistická, Vilová 26, Praha 10 Londýnská 30, Praha 2 Dům s peč. službou, ul. SNP 559, Prachatice Pardubická 173, Přelouč 8. základní škola, Žežická 193, Příbram 7 DDM, ul. Nerudova, Rakovník Rokycanův sbor, Jiráskova 481/2, Rokycany CČH, Husovo nám. 60, Roudnice n. L. 9. května 858/52, Rumburk Teologický seminář CASD, Radvanice 29, Sázava CČE, Žižkova 15, Slaný Kraslická 14, Sokolov ZŠ Dukelská, Strakonice Evangelická fara, Poličská 3, Svitavy Filipovská 72, Tábor Tř. míru 427, Tachov Křičkova 13, Teplice M. Majerové 86/10, Trutnov Nádražní 1130, Turnov Husův sbor, CČH, Husova 644, Úpice (2. a 4. sobota v měsíci) Masarykova 128, Ústí n. L. Pekelská 71, Vamberk Zásada – Zbytky č. 164 Husovo nám. 472, Vlašim Krkonošská 1480, Vrchlabí ZUŠ, Míru 201, Vyšší Brod Příčná 350 – Poříč, Železný Brod
Sbory a skupiny Moravskoslezského sdružení BÍLOVEC BLANSKO BOHUMÍN BOSKOVICE BRNO - LESNÁ BRNO - OLOMOUCKÁ BRNO - STŘEDNÍ BRNO - ŽABOVŘESKY BRUNTÁL BŘECLAV BYSTŘICE N. O. BYSTŘICE P. H. ČESKÝ TĚŠÍN DĚTMAROVICE DRŽKOVÁ FRENŠTÁT P. R. FRÝDEK-MÍSTEK FRÝDLANT N. O. HANUŠOVICE HAVÍŘOV - SUCHÁ HAVÍŘOV - ŠUMBARK HODONÍN HOLEŠOV HORNÍ BENEŠOV HORNÍ CEREKEV HRABYNĚ
9:30 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:15 9:15 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:30 9:30 9:00 9:00
Zubní středisko Bílovec Evangelická církev metodistická, Masarykova 13, Blansko Mírová 14, Bohumín CČE, Hybešova 9, Boskovice Kulturní středisko MÚ-Brno-sever, Okružní 19, Brno-Lesná Olomoucká 43, Brno-Černovice Střední 10, Brno Duchovní centrum Archa, ul. Lýskova, Brno-Bystrc Dům dětí a mládeže, ul. Dukelská, Bruntál Jiráskova 2, Břeclav Bystřice n. O. č. 443 Školní 1155/27 u br. J. Olivíka, Bystřice p. H. Frýdecká 28, Český Těšín Dětmarovice č. 454 Držková č. 74 U Tírny 1140, Frenštát p. R. Slezská 1982, Frýdek-Místek Kúty 58, Frýdlant n. O. Školní 343, Hanušovice U modlitebny 3/557, Havířov-Suchá Generála Svobody 57/9, Havířov-Šumbark Havlíčkova 29a, Hodonín, Nám. F. X. Richtera 1212/3, Holešov B. Němcové 287, Horní Benešov Smetanova 384, Horní Cerekev Rehabilitační ústav, č. 201, Hrabyně
HRANICE NA MORAVĚ HRUŠOVANY N. J. IVANČICE JABLUNKOV - NÁVSÍ JESENÍK JIHLAVA KARVINÁ KATEŘINICE KLOBOUKY U BRNA KOMORNÍ LHOTKA KOPŘIVNICE KRNOV KROMĚŘÍŽ KYJOV LIPNÍK N. B. LITOVEL MOHELNICE MORÁVKA-JEŽONKY MORAVSKÉ BUDĚJOVICE NAPAJEDLA NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ NOVÝ JIČÍN OLOMOUC OPAVA ORLOVÁ - LUTYNĚ OSTRAVA - MAR. HORY OSTRAVA - MĚSTO OSTRAVA - RADVANICE OSTRAVA - SVINOV OSTRAVA - ZÁBŘEH PELHŘIMOV POČÁTKY PROSTĚJOV PŘEROV ROUBANINA SLAVKOV U BRNA SUCHDOL N. O. ŠTERNBERK ŠTRAMBERK ŠUMPERK TELČ TIŠNOV TŘEBÍČ TŘINEC TŘINEC - LYŽBICE TŘINEC - OLDŘICHOVICE UHERSKÉ HRADIŠTĚ UHERSKÝ BROD VALAŠSKÉ KLOBOUKY VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ VELKÉ LOSINY VESELÍ N. M. VEVERSKÁ BÍTÝŠKA VOJKOVICE VRBNO P. P. VSETÍN VYŠKOV ZÁBŘEH NA MORAVĚ
9:00 9:30 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:15 9:00 9:00 9:30 9:30 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:30 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:30 9:00 9:30 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:30 10:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:15 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:15 9:00 9:30
Čs. armády 25/192, Hranice na Moravě Kostelní 515, Hrušovany n. J. V Uličce 1, Ivančice Návsí č. 318 Nám. Svobody 878, Jeseník Mošnova 1, Jihlava Dačického 715/5, Karviná-Ráj Kateřinice č. 282 Klobouky u Brna (Školní klub) Komorní Lhotka č. 202 Wolkerova 532, Kopřivnice Nábřežní 1, Krnov Riegrovo nám. 152/29, Kroměříž Svatoborská 365, Kyjov Pernštejnská 631, Lipník n. B. Novosady 549 (u s. Evy Zbořilové), Litovel Smetanova 8, Mohelnice Morávka-Ježonky č. 531 (sezonně) Funtíčkova 277, Mor. Budějovice Modlitebna CČE, Komenského 315, Napajedla Městský kulturní dům, Nové Město na Moravě Suvorovova 478, Nový Jičín Balcárkova 12, Olomouc Olomoucká 51, Opava Zvláštní škola, Polní 963, Orlová-Lutyně Kopaniny 13, Ostrava-Mar. Hory Modlitebna Slezské církve evang., Husovo nám. 4, Ostrava 1 Ráčkova 4, Ostrava-Radvanice Stanislavského 391, Ostrava-Svinov Mňukova 17, Ostrava-Zábřeh Modlitebna CČE, Růžová 52, Pelhřimov (2. a 4. sobotu) Kaple CČH, Tyršova 256, Počátky (2. a 4. sobotu) Šafaříkova 9, Prostějov Na Loučkách 11/2365, Přerov Roubanina č. 33 CČH, Slavkov u Brna Malá Strana 23, Suchdol n. O. Olomoucká 61, Šternberk Nádražní 434, Štramberk Jánošíkova 3, Šumperk Myslibořská 247, Telč IV. Procházkova 427, Tišnov Jungmannova 16, Třebíč Dolní Lištná 171, Třinec Nábřežní 19, Třinec-Lyžbice Oldřichovice č. 770 Žerotínova 269, Uherské Hradiště Nerudova 182, Uherský Brod Dům dětí a mládeže, Val. Klobouky Hřbitovní 1/366, Val. Meziříčí Rudé armády 322, Velké Losiny Rybníček 76, Veselí n. M. Kulturní dům, Veverská Bítýška Vojkovice č. 74 Sadová 346, Vrbno p. P. Palackého 152, Vsetín B. Němcové 3, Vyškov na Moravě Postřelmovská 14, Zábřeh
ZLÍN ZNOJMO ŽĎÁR N. S.
9:00 9:00 9:30
Tyršova 1108, Zlín-Malenovice Veselá 20, Znojmo Dvorská 34/10, Žďár n. S.
Zbory a skupiny Slovenského združenia BADÍN BANSKÁ BYSTRICA 1 BANSKÁ BYSTRICA 2 BANSKÁ ŠTIAVNICA BLATNÉ REMETY BRATISLAVA 1 BRATISLAVA 2 BREZNO ČADCA ČAKANOVCE ČERVENICA DOLNÝ KUBÍN DVOREC - OSADA FIĽAKOVO GERLACHOV HORNÉ SALIBY KEŽMAROK KOMÁRNO KOŠICE 1 KOŠICE 2 KRUPINA LEVICE LIPTOVSKÝ HRÁDOK LIPTOVSKÝ MIKULÁŠ LUČENEC MARKUŠKA MARTIN MICHALOVCE MYJAVA NITRA NOVÉ ZÁMKY POPRAD POPROČ POVAŽSKÁ BYSTRICA PREŠOV PRIEVIDZA RANKOVCE REVÚCA RIMAVSKÁ SOBOTA ROŽŇAVA SEREĎ SLOVENSKÉ ĎARMOTY SPIŠSKÁ NOVÁ VES TOPOĽČANY TREBIŠOV TRENČÍN TRNAVA VAĎOVCE VÝCHODNÁ ZLATÉ MORAVCE ZVOLEN ŽILINA
OKRSKOVÉ
9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:30 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 10:00 9:00 9:00 9:00 9:00 10:00 9:00 9:00 9:00 9:45 9:30 9:30 9:00 9:00 9:30 9:00 9:00 9:30 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:30 9:00 9:00 9:00 9:00 9:30 10:00 9:00 9:30 9:00 9:00 9:00 9:00 9:00 9:30 9:00 9:00
SNP 390, u p. Turcerovej, Badín Rudlovská cesta 37, Banská Bystrica Mládežnícka 36, Banská Bystrica Š. Višňovského 6, Banská Štiavnica Blatné Remety 130, u p. Hreňu Cablkova 3, Bratislava 2 Ferienčíkova 5, Bratislava 1 Mestský úrad, Brezno Kukučínova 1069, Čadca Čakanovce 63, u p. Strýčka Červenica 74, u p. Orosa ZUS P. M. Bohuna, Matuskova 1632/5, Dolny Kubin Dvorec-Osada 199, u p. Grigu Ružová 47, Fiľakovo Gerlachov 188 Horné Saliby 544, u p. Vargovej Hradná 24, Kežmarok Biskupa Királya, Komárno 5 Tajovského 8, Košice Hlavná 68, Košice SNP 1, Krupina J. Bottu 2, Levice Mestský úrad, ul. Hviezdoslavova, Liptovský Hrádok 1. mája 89, Liptovský Mikuláš Obchodná zóna, Bazovského 1, Lučenec Markuška 9, u p. Špišiaka V. P. Tótha 2, Martin Hviezdoslavova 20, Michalovce Brestovec 97, u p. Kučeráka Reform. cirkev, F. Mojtu 10, Nitra Dostojevského 26, Nové Zámky Klub Vagónky, Poprad Nová 7, Poproč Orlové 89, u p. Mudraninca, Považská Bystrica Štefánikova 12, Prešov Garbiarska 32, Prievidza Rankovce 107 Muránska cesta 37, Revúca Dom odb., Svätoplukova 5, Rim. Sobota Jasná 13, Rožňava Školská 1, Dom kultúry, Sereď Slovenské Ďarmoty č. 208 Admin. budova firmy Finiš 9.0, Mlynská 39, Spišská Nová Ves Železničiarska 22, Topoľčany Mestské kulturné stredisko Horný Šianec 17, Trenčín Kapitulská 23, Trnava Vaďovce 261 Východná 243, u p. Greša Hollého 10, Zlaté Moravce Sokolovská 10, Zvolen Škultétyho 7, Žilina
SETKÁNÍ
Pomluvený vlk Mým domovem byl les. Jednoho slunečného dne jsem uslyšel kroky. Uviděl jsem prostinké, malé děvčátko, jak jde po pěšině a nese košík. Zdálo se mi podezřelé, protože bylo velmi komicky oblečené – bylo celé v červeném. Dívku jsem přirozeně zastavil, abych ji zkontroloval. Řekla, že jde k babičce. Tak jsem se rozhodl, že ji poučím, jak nebezpečné je takhle si vykračovat v lese. Nechal jsem ji jít dál svou cestou, ale sám jsem běžel napřed k domu její babičky. Když jsem uviděl tu starou, krásnou dámu, vysvětlil jsem jí situaci a ona souhlasila s tím, že vnučka potřebuje výchovnou lekci. Když tedy děvčátko přišlo, pozval jsem je do ložnice, kde jsem ležel v posteli, oblečen jako babička. Vnučka přišla, tvářičky růžové, a řekla něco hanebného o mých velkých uších. Nesetkal jsem se s tím poprvé. A tak jsem udělal to nejlepší, co jsem mohl, a podotkl, že velké uši lépe slyší. Ale ona plácla další urážku, něco o mých vypoulených očích. Můžete se dovtípit, co jsem si asi myslel o dívce, která má tak pěknou tvářičku, ale je očividně protivná a drzá. Její další urážka se mne však opravdu dotkla. Mám určitý problém s velkými zuby. A tahle holka si z nich tropila legraci. Vím, že jsem se měl lépe ovládat, jenže jsem vyskočil z postele a zavrčel, že mám velké zuby proto, abych ji lépe snědl. Řekněme si po pravdě – žádný vlk by nikdy nesnědl děvčátko – všichni to vědí, ale tahle bláznivá holka začala běhat okolo postele a křičet – a já jsem za ní utíkal, abych ji uklidnil. Najednou, kde se vzal, tu se vzal, ve dveřích stál drvoštěp a to byl malér. Za mnou bylo otevřené okno, a tak jsem vyskočil. Bezcharakterní babička nikdy neřekla, jak to tehdy bylo. A tak si teď celý svět myslí, že já TESÁK ŠEDIVÝ jsem byl sprostý a ošklivý. P. S. A tak mě napadlo, nejsme i my často podobní tomu malému krásnému děvčátku? Rádi mluvíme o druhých, na někom se nám nelíbí tvář, na jiném postava nebo oblečení, dalšímu bychom určitě poradili, jak má co udělat lépe… Při pozorování druhých jaksi zapomínáme na sebe, na to, že bychom mohli leccos změnit hlavně u sebe. Indiánské přísloví praví: Chceš-li někomu radit, choď nejprve týden v jeho mokasínách. A Bible nám říká: „Vyjmi nejprve kládu z oka svého, abys pak mohl vyjmout třísku z oka bratra svého“. (L 6,42) 17
Hruď Leonida Iljiče aneb
nosíme rádi kroj III. Možná jste někde zahlédli starou fotografii některého ze státníků sovětské éry. Lze na nich spatřit pozoruhodný úkaz „plechová hruď“. Nejedná se o ochranný prvek proti zákeřné střele imperialistického agenta, ale o běžný oblek, ovšem pokrytý souvislou vrstvou záslužných hvězd, medailí a řádů. Myslím, že podobná okázalost se k Pathfinderovi nehodí a že kroj nemá být výstavkou všech možných odznaků a nášivek, které za svůj život nasbíráš. Bylo by však nesprávné se zcela těchto doplňků vzdát, mají co říci o svém nositeli. Při jejich používání je dobré držet se společných pravidel. Dnes si připomeňme pravidlo první.
Pampelišková mánie zachvátila všechny víly Amálky…
Připravit, pozor, tééď, kuře! Motáme, seč můžeme, lana i ruce.
Nebojte, já nekoušu!
1. Kroj je naší vizitkou udržujeme jej v čistotě a dobrém stavu. Poškozené součásti neprodleně opravíme (například přišití knoflíku), nebo rovnou vyměníme (třeba propálený šátek). Pečlivost nebo lajdáctví i v takovýchto maličkostech vypoví o nás více K4 než mnoho slov.
No co, i Valdenšťí se jednou unaví
18
„ Hele strome, dej sem to jablko … a hned!“
Robinzonáda
Když je k vodě daleko…
…Čas utekl jak voda v řece a my měli opět možnost prožít čas pro opravdové Robinzonky a Robinzony. Tedy pro každého, kdo ví, kam patří, ví, co chce a kam chce. Pro každého, kdo nepláče nad nepřízní okolností, ale ani se nevzdává anebo dokonce nezabydluje tam, kde není jeho doma. Pro každého, kdo se nebojí svého přemýšlení, hledání a kladení si otázek. Také letos jsme se učili ze životů těch, kteří zde byli před námi. Vzorem nám tentokrát byli Valdenští, odvážní křesťané, kteří se nesmířili s lhostejností a raději zvolili drsný život v Alpských údolích Piemontu. Zde stáli čestně před Bohem, jehož poznávali a jehož brali vážně. V těžkých podmínkách pracovali na malých políčkách, učili se znát Bibli a žít podle ní. Prostřednictvím mnoha zajímavých disciplín jsme se tedy i my mohli naučit něco z jejich rozhodnosti… … a že jsme si kromě poučení, přemýšlení, zpívání, bojování a soutěžení prožili i spoustu legrace, to nám opravdu můžete věřit… -D -V- J -
19
Lesní škola
aneb putování za šedým šátkem
Lesní škola není škola pro myslivce, ale kurz pro výchovu skautských vůdců. Díky Jerrymu se nás několik vůdců z Pathfinderu dostalo na 9. ročník Pražské lesní školy Junáka. Na prvním setkání ztrácíte iluze o svém tábornickém vybavení – třeba na přednášce o sekeře brzy zjistíte, že to, co vlastníte, zrovna ideální sekera není, ale spíše to je motyka. Druhé setkání je putovní. Prochází se krásnou rozkvetlou zemí. My jsme šli oblastí Labské Pískovce. Instruktoři na tomto setkání nám pomáhali otevírat oči k vidění mnoha krás přírody. Učili jsme se, jak udělat i běžné putování velice zajímavé pro naše oddíly. Tábor je nejnáročnější částí lesní školy. Program probíhá jako na běžném táboře, kdy frekventanti jsou rozděleni do družin. My jsme měli družiny Vyder a Bobrů. Na lesní škole se střídají přednášky s praktickými kurzy. Během dne tak projdete mnoho oblastí od práce s kůží, přes psychologii až po softbal. Na táboře také poznáte, že termín osobní volno nesplňuje to, co bychom od něj očekávali. Každou volnou chvilku pracuje vaše družina na kronice, totemu, jmenovkách, lesních novinách a podobných dalších úkolech, na které není během dne čas. To, co se probírá na lesní škole, je vyzkoušeno na konci tábora na Plajnerovu závodu. Večer před závodem jsme se snažili ještě naučit rozdělávání ohně třením dřev. Nakonec nás instruktoři rozehnali kolem půlnoci pod různými pohrůžkami. Není divu, vstávat
se musí brzy – v pět hodin ráno. Závod je složen z několika stanovišť v určitém okruhu kolem tábora. Ten okruh je však několik kilometrů v průměru. Na každém stanovišti se musíte zahlásit a pokusit se splnit úkol. Úkoly prozrazovat nebudu. Pro budoucí frekventanty by to pak nebylo to správné překvapení. Ačkoliv tábor skončil, lesní škola neskončila. Čekalo nás třetí setkání, a to v Roztokách u Prahy. Probíraly se věci kolem přírody a také práce s vlčaty (nejmladší skauti). Čtvrté setkání probíhalo v Lanškrounu. Program se točil kolem her ve městě a také kolem našich písemných prací, které jsme obhajovali. Já jsem se tak nezapotil ani u maturity. No a v Lanškrounu byl opravdu konec. Nebylo to takové tklivé jako na táboře, ale tušili jsme, že se už tak často neuvidíme. Všichni jsme se ještě sešli na šátkování. Bylo krátké, ale mnoho v nás zanechalo. Možná si položíte otázku, jestli to úsilí stojí za to. Víte, skutečným cílem není získat šedý šátek ani certifikát, ale poznat mnoho nového a naučit se být lepším vůdcem. Šedý šátek je spíše něco na památku. Nedává však privilegia, ale povinnosti! Protože je vidět z dálky, nutí nás, abychom si vždy uvědomovali, že ti, kteří slouží, jsou první na ráně a jsou vždy vidět – a podle toho jsou vždy posuzováni. MIKY, TAWAKINAH, JETTY, PINGUIN, TAURI, ČAJÍK A BINGO ZVOU I OSTATNÍ VŮDCE V PATHFINDERU NA CESTU „PŘES PŘEKÁŽKY KE HVĚZDÁM“. 23
Co jsme v Pathfinderu prožili … aneb jsme tu a máme se k světu! ODDÍL MARTINSKÝCH VĹČAT I martinské Horské rysy opustili svoj brloh a pricestovali do Banskej Bystrice na OSP. Malé vĺčatá neprejavili veľa nadšenia nad sobotňajším dopoludňajším programom. No popoludní s radosťou a bez kúska trémy predvádzali svoje myšacie kúsky, ktoré im nakoniec priniesli 1. miesto. Popri nich kocúrovi Tučnožrútovi neunikla ani šikovná myška Filomén…
„Pomaly ďalej zajdeš“ – bolo „dnes“ heslo vĺčat. A skutočne, to 3. miesto si na nás počkalo.
…nedeľa, to ani zďaleka nebola len prechádzka zelenou záhradou s horiacou plechovkou. Odvážni vyliezli aj na strom. Pri maxipraku sme sa nielen zapotili, ale ešte viac nasmiali nad neúspechom…
Mali sme sa pekne a už teraz sa tešíme na novú spoločnú akciu. ZA
VĹČATSKÉ MYŠKY
OĽGA
OBLAST SEVERNÍ HVĚZDA … když předletní je čas, my užíváme horských krás. I letos jsme jaro vítali, ve skalách klíč k němu hledali. Jeskyně to byly studené a tmavé, my však ovládáme znalosti táborové. Proto nejen jaro jsme vám obstarali, ale také se pořádně vyřádili. Našemu J. D. Pánu za jeho ochranu děkujeme a na další společnou výpravu se těšíme… 24
Zimný tábor 26. decembra 2001 spriatelené kmene Sherokee z Brezna, Levickí Apači, Orion zo Zvolena a Biele medvede z L. Hrádku opustili bezpečie svojich vigvamov a vyrazili za dobrodružstvom do hôr. Čakal na nás sneh a sánkovačka, a tomu sa nedá odolať. Rada starších náčelníkov sa uzniesla, že takú zimu nepamätá, a to bolo treba využiť. Tábor mal príznačný názov: poviem vám, bol som značne zhrozený, ako to všetko zvládneme. A deti? Tie mali z toho preukrutnú zábavu. Vyrúbala sa diera v ľade na potoku a bola aj voda. Koľkí z vás sa môžu pochváliť, že si umývali zuby snehom? Večerné príbehy pri sviečkach mali skutočne romantickú atmosféru. Program bol pestrý, a čo je hlavné, nijaká zlomená končatina. Jediný, kto nám robil v tábore skutočné problémy, bol staručký, značne morálne aj fyzický opotrebovaný sporák na varenie. Obdivujem vedúcich z Brezna – Paliho a jeho manželku Ingu Macákovcov, ktorí sa podujali zorganizovať tábor na tomto mieste. Príroda bola naozaj nádherná a ďakujeme, že pozvali aj Levice, Zvolen a Liptovský Hrádok.
„Televízna pomsta“. Naozaj to bola dokonalá pomsta. Doma sme nechali len rodičov, nech sa ožarujú pred televíznou obrazovkou, kým my naberieme zdravú horskú farbu pôsobením severného vetra.
Po ceste k nášmu novému tipi nás náčelník z Brezna, hovorme mu Paľo, varoval pred „vraj trocha drsnejšími podmienkami“. Povedal nám to tesne pred chatrčou, zrejme aby nás neodradil. Vážení, aj tie najodvážnejšie predstavy o tomto sídle boli len slabým odvarom toho, čo nás čakalo. Vonku bolo -10 °C a v chate -50 °C, aspoň mne sa to tak zdalo. Elektrika, čo vám budem hovoriť, nebola a nebola ani voda a toaletný trón bol v lese, 50 m za chatou. Teda,
VÁŠ
25
KAMARÁT
KVETO – SORRY
2002 / 06 příloha časopisu Advent pro mládež i ty ostatní
MISIE
JAKO SOUČÁST ŽIVOTA KAŽDÉHO KŘESŤANA
Myslím si, že není zrovna lehké v dnešní době vymyslet něco originálního, nevšedního, nového… A proto, když budu citovat biblický text z Matouše 28. kapitoly, verše 19 - 20: „Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal,“ nebudu vůbec originální. Spousta lidí, pokud si vůbec něco dovede představit při vyslovení pojmu misie, si představí misionáře kdesi uprostřed Afriky, při „evangelizaci“ domorodců. Přitom však často ani nevědí, co slovo misie znamená – jaký je jeho původ. „Misie, lat. – vyslání duchovních církevními institucemi za účelem získání nových věřících nebo udržení víry“. (Encyklopedický slovník, 1980, ACADEMIA) Služba misie se tedy týká všech národů, včetně toho našeho. Uvažuji nad tím, zda si někteří křesťané nelibují v zaujímání jakéhosi obdivného postoje k misionářům ve vzdálených zemích, zatímco misionáře působící ve své rodné zemi ani nevnímají nebo je berou jako samozřejmost. Přitom často zapomínáme na to, že každý z nás je součástí misie, misionářem, a to v každodenním životě. Matouš 28,19 - 20 je textem psaným v první osobě. Ježíš hovoří ke svým jedenácti učedníkům poté, co se opět zjevil po svém zmrtvýchvstání. Pokud jsme my – křesťané přijali Ježíše Krista za svého Pána a Spasitele, nejsme snad také jeho učedníky? Pokud ano, pak nás to zavazuje k zodpovědnosti. Především k zodpovědnosti za sebe sama, což se však prolíná s jistou zodpovědností vůči lidem okolo nás. Myslím na to, že každý z nás je vyslán ke všem národům (tedy i k tomu našemu!), každý z nás má získávat pro Ježíše další učedníky. Každý, kdo přijal Ježíše, se proto nemůže „vykrucovat“ ze služby misie. Neznamená to, že teď hned každý křesťan prodá svůj majetek, nakoupí základní vybavení pro přežití v džungli a pojede do Afriky, Jižní Ameriky či Asie „obracet místní na pravdu“. Znamená to, že každý křesťan by se měl zamýšlet nad tím, jak druhým svědčí
26 26
o Bohu. Jestli jejich život svědčí o živém, láskyplném, ale přitom spravedlivém Bohu, nebo naopak „reprezentují“ Boha jako nudného patrona bez smyslu pro humor, který po lidech vyžaduje slepou poslušnost a je krutý. Protože pokud má být každý křesťan činným ve službě misie, musí nést „radostnou zvěst“. Kdyby evangelium nebylo radostnou zvěstí, co by pak křesťanství mohlo světu nabídnout? Někdy s přáteli uvažuji nad tím, jak úžasně praktickou vírou je křesťanství. Ať chceme nebo ne, zasahuje do všech součástí lidského života. Tedy, pokud k Bohu přistupujeme skutečně jako k osobnosti, která nás mnohonásobně převyšuje a ví nejlépe, co je pro nás dobré, a co ne. „Chceš jít studovat školu? Potřebuješ nové zaměstnání? Rozhoduješ se pro životního partnera? Chceš si koupit dům?… Pak uvažuj o tom, co je v dané záležitosti nejmoudřejší a modli se – Bůh chce být i v této záležitosti s Tebou. Rád bych si pořídil rychlý a hezký auto, ale nemám prachy… Nepokradeš… Ach jo, když já ho fakt miluju, ale fakt mu to mám dokázat tím, že se s ním teď vyspím… Nezcizoložíš… atd.“ Myslím si, že pod službu misie nespadá „pouze“ činnost misionářů. Ale součástí této služby je každý, kdo přijal Krista. A služba každého z nás začíná ve vlastním já, doma, v naší rodině. Překračuje hranice našeho domova a zasahuje naše přátele a široké okolí. Misie jde tak daleko, jak daleko jsme ochotni jít. Tím, že člověk skutečně přijal Ježíše, byl postaven do nové role – role učedníka Ježíše Krista a tím i „navigátora“ druhým. Proto si myslím, že každý křesťan se stává „misionářem“ právě tam, kde je. Jeho život je jednou velkou „misií“ – záleží pouze na něm, jakého charakteru tato misie je. „Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.“ (Matouš 25, 40) Alžběta Fürstová
ADVENT 06/2002 2002 IMPULZ A 06/
AKCE
MLÁDEŽE
„LÉTO
S KE“
PRÁZDNINOVÁ BRIGÁDA Milí mladí přátelé knižní evangelizace, posílám vám pozvánku s informacemi na akce mládeže „Léto s knižní evangelizací“ roku 2002. Tento rok organizujeme dvě akce na dvou místech jižní Moravy – ve Zlíně a v Hodoníně. Píši vám tento dopis s potřebnými informacemi pro obě moravské akce najednou, a to pro případ, že si budete chtít vybrat jednu, nebo budete chtít být na obou akcích.
Akce Zlín Doba trvání: od pondělí 15. července do čtvrtka 25. července 2002 odpoledne Začátek: ve 14:00 hod. přesně! Přijeďte o něco dříve, abyste se mohli ubytovat. Adresa setkání: Zlín-Malenovice, Tyršova 1108, modlitebna CASD (tel.: 067/710 62 78, mobil: 0602/96 49 69)
od něho i další informace pro váš úspěch. Nejlepší bude, když spolu půjdete do terénu. Na místě grafy a statistiky obdržíte. Přihlášku je třeba odeslat na adresu: Jiří Loder, 738 01 Frýdek-Místek, Ostravská 630 Studenti pošlou potvrzení své školy o studiu, aby bylo možné uplatnit nezdanitelné příjmy – je to několik stokorun ve váš prospěch. Všechny výše uvedené informace jsou důležité, proto si je znovu pozorně přečtěte a jednejte podle nich s největší pečlivostí. V případě potřeby volejte na telefon: 0658/64 77 47, mobil: 0603/51 94 64, email:
[email protected] Teď se už s ostatními mládežníky KE na vás moc těším a přeji vám zdraví, pohodu a Boží požehnání Loder Jiří, vedoucí KE při MSS
Akce Hodonín Doba trvání: od pondělí 19. srpna do čtvrtka 29. srpna 2002 odpoledne Začátek: ve 14:00 hod. přesně! Přijeďte o něco dříve, abyste se mohli ubytovat. Adresa setkání: Hodonín, Havlíčkova 29a, modlitebna CASD (tel.: 0627/32 67 14, mobil: 0603/78 75 63) Co vzít s sebou: Spacáky, deku atd… K dispozici budou molitanové matrace, lůžka nebo pohodlné čalouněné lavice sboru. Bibli, zpěvník, úkoly sobotní školy, menší poznámkový sešitek, psací potřeby. Občanský průkaz, menší hudební nástroj. Kufřík na knížky nebo pevnější tašku a deštník. Řidiči aut, vezměte náhradní klíče. Peněženku s menšími bankovkami a drobnými mincemi na vydávání při prodeji. Dvě průsvitné pevnější složky: A4, A6. Boty vycházkové, domácí i lehké sportovní. (Čisticí potřeby na boty a tašku.) Příspěvek na stravu a ubytování 300 Kč. Vybírá se při nástupu. Jak se připravit? Intenzivnějším modlitebním životem ve spojení se čtením Bible. Seznámit se s obsahem knih pro knižní evangelizaci. Z přiložených vzorů prodejních rozhovorů si připravte ten svůj a dobře se jej naučte zpaměti. U nejbližšího knižního evangelisty se seznamte s grafy a statistikami a získejte
IMPULZ A 06/ 2002
27
Z TEOLOGICKÉHO SEMINÁŘE
4. ROČNÍK OPOUŠTÍ TEOLOGICKÝ SEMINÁŘ 9 studentů denního studia uzavřelo slavnostním zakončením 4 léta strávená na Teologickém semináři v Sázavě. Během této doby jsme vytvořili kompaktní partu, která se bude jen těžko rozcházet. Ale především jsme tato 4 léta využili k přípravě pro zodpovědnou a tvůrčí službu Bohu a jeho církvi, ať už v ní budeme pokračovat jako kazatelé, teologové nebo v různých služebnostech na našich domovských sborech. Děkujeme všem učitelům a pracovníkům školy, kteří to s námi celou tu dobu vydrželi, pečovali o to, abychom v žádném ohledu nestrádali, a vybavili nás mnohými vědomostmi, které budou mít význam pro úspěšné a užitečné naplnění našeho poslání. Michal Balcar Miluje církevní dějiny, filozofy 20. stol. a literaturu vůbec. Nemá rád cestování a pohanku. Jeho inteligentní humor ho neopouští dokonce ani během zkouškových období, která Michal vždycky hravě zvládal. Na semináři kromě studování také úspěšně vyučoval angličtinu. Nyní se s manželkou Martinou pilně připravují na rodičovství. Po skončení semináře nastoupí do kazatelské praxe v Praze-Strašnicích, Praze-Krči a Vlašimi u Josefa Hrdinky.
Ján Šolc Mezi spolužáky je známý hlavně jako Tĺk. Jeho veliké srdce je otevřené pro každého člověka. Janka známe pro jeho dětskou lásku k Bohu a jeho dílu, umělecké vlohy, lásku k přírodě, ale nejvíce jako obětavého kamaráda, velkého pastora a milovníka lidských, nejvíce však dětských duší. Kromě bohaté činnosti na sborech, akcích mládeže a klubu Pathfinder, kde uplatnil všechnu svoji tvořivost, nepřestal ani během studia sloužit lidem jako zdravotník rychlé záchranné služby. Ať už se bude Janko v nejbližších letech věnovat čemukoliv, bude určitě vždycky připravený sloužit lidským srdcím a k oslavě Boží.
28
Filip Soós Náčelník třídy, předseda studentského parlamentu a vůbec organizátor tělem i duší. Žije pro kolektiv a neváhá pro něj leccos obětovat. Má dar a chuť pracovat s mládeží, mezi kterou má řadu příznivců a obdivovatelů (pozn. – slovo mládež je ženského rodu). Má rád novinařinu a média vůbec. Na české půdě s velkým zápalem šíří slávu slovenského národa. Po ukončení semináře nastupuje civilní službu v redakci Advent-Orionu v Martině.
Jana Zvonařová Umí kázat, vést mládež, studovat Bibli v původních jazycích, nadchnout lidi, aby sloužili Bohu, umí zpívat, hrát na několik hudebních nástrojů, ale taky vařit, prát, šít, starat se o děti – abychom jmenovali alespoň malou část z jejích dovedností. Žena mnoha talentů a veliké výřečnosti, vynikající kamarádka a tmel kolektivu, se rozhodla zasvětit své umění Božímu dílu a jako první žena po 60 letech bude na Moravě pracovat jako biblická pracovnice. Čeká ji služba ve sboru Jeseník pod vedením Pavla Krynského.
ADVENT 06/ 2002
Z TEOLOGICKÉHO SEMINÁŘE
Josef Dvořák Pokud jste s ním někdy telefonovali, představil se vám nejspíš jako „služebník Boží Josífek“. Na semináři si zamiloval Starý zákon a hebrejštinu. Má rád lidi a lidé mají rádi jeho. Po chodbách semináře je často slyšet jeho jadrný smích a všichni ho znají jako vlídného a obětavého přítele. Po škole ho čeká civilní služba a nástupní praxe v Praze na sboru Praha-Smíchov a Praha-Dejvice u Miloslava Žaluda.
Pavel Novotný Skromný, tichý, nenápadný, pracovitý, a přesto svým vyzrálým vlastním životním cílem – misijně pracovat mezi muslimy v Turecku – silně ovlivnil další studenty a lidi. Pokud zrovna nestuduje turečtinu nebo nepíše nějaký článek do časopisů, tak určitě stopuje, aby se včas dostal na schůzku se svou milou nebo do nějakého sboru, kde bude mít přednášku o svých misionářských zážitcích v Africe a cestách po Asii. Kazatelskou praxi nastoupí ve sborech Trutnov, Dvůr Králové, Úpice a Vrchlabí u Jaroslava Šlosárka.
Radek Veselý V celé přírodě existuje jen několik málo tvorů, kteří nemají přirozené nepřátele. Radek je jedním z nich. Jeho dobromyslnost a mírumilovná povaha mu přinášejí jen samé příznivce a přátele. Nejedno děvče zaplakalo, když se Radek – dobrák od kosti, ale taky pořádný kus chlapa, sportovec a odvážný cestovatel – rozhodl pro svoji ženu Kateřinu. O práci kazatele toho z nás všech ví nejvíce – kazatelem je jeho otec i bratr Martin. Radka po semináři čeká civilní služba v humanitární organizaci ADRA.
Jana Urbánková Pokud potřebujete vědět cokoliv o hebrejském jazyce nebo o díle Ellen Whiteové, Jana je tou, která bude schopna zodpovědět většinu i těch nejnáročnějších otázek. V naší třídě nebylo pilnější studentky. Máme ji rádi i pro její milou, tichou povahu. Janka nikdy neprosazuje sama sebe, ale pokud jde o správný překlad hebrejského výrazu, je ochotná se třeba i bít. Jana touží svoje rozsáhlé znalosti ještě dále rozšířit, a proto se hlásí ke studiu na Teologické fakultě UK.
Pavel Škoda V kolektivu si vysloužil respekt jeho nesmírně pečlivý a poctivý teologický přístup k biblickému textu. I jinak je známý svojí pracovitostí a přísností k sobě samému. Studijní výsledky ho mezi seminaristy řadí na samotnou špičku. Během poctivého studia si ale našel čas i na to, aby se stačil oženit. S manželkou Ivetou se budou věnovat laické službě v místě, kde budou pracovat, nejspíše ve středních Čechách, a využívat tak rozsáhlé znalosti Bible a biblických oborů, získané studiem na semináři.
ADVENT 06/ 2002
Nezapomínáme ani na naše milé spolužačky Janu Vašíčkovou-Dolečkovou a Pavlu Vaculíkovou-Žůrkovou, které náš kolektiv obohacovaly až do 3. ročníku. Jana s manželem Alešem slouží jako laičtí činovníci ve sboru Jablonné nad Orlicí a sní o založení adventistické školy. Pavla doplňuje svého manžela Martina v jeho kazatelské službě ve sboru Vyškov a nyní je také hrdou matkou jejich syna Daniela.
29
KNIŽNÍ EVANGELIZACE
Čemu se podobá Boží království „Čemu se podobá Boží království a k čemu je přirovnám? Je jako hořčičné zrno, které člověk zasel do své zahrady; vyrostlo, je z něho strom a ptáci se uhnízdili v jeho větvích.“ (L 13,18.19). Šíření evangelia v ateistické společnosti sice není jednoduché, ale je možné. Dřívější metody přímým oslovováním lidí na veřejnosti ztratily u větší části populace svoji účinnost. Pod zdánlivou rouškou apatie ohledně křesťanství se u určitého množství lidí skrývá zájem o pochopení Bible a jejího poselství. Knižní evangelisté se setkávají s lidmi, kteří si po sametové revoluci Bibli zakoupili buď ze zvědavosti, anebo se snahou jí porozumět. Pro většinu z nich četba Bible přinesla zklamání – nevědí, jak ji číst, a nerozumějí jí. Knihy ze série Drama věků jsou pro mnohé lidi velkým požehnáním. Reakce od vděčných čtenářů jsou pro nás povzbudivé. Není se proto co divit, že KE se radují nad každou takovou prodanou knihou – vždyť je svědectvím, které má moc přivést jednotlivce i celé rodiny k poznání Ježíše Krista. Již před 122 lety napsala Ellen Whiteová: „Naše spisy nyní rozsévají símě evangelia. Pomáhají přivádět zrovna tolik lidí ke Kristu, jako hlásané slovo.“ Najít takové lidi stojí trpělivost, čas a úsilí, především ale vedení a pomoc Ducha svatého. Následující dvě zkušenosti z Moravy a jedna z Čech o tom hovoří. Prosíme čtenáře za přímluvné modlitby. Nikdy jich nebylo zapotřebí více. K S
Síla tiché modlitby Vzpomínám, jak jsem pracoval jako PGM na vesnici nedaleko Mor. Budějovic. V jednom domku jsem muži u dveří představoval zdravotní knihy, o které neměl zájem. Již jsem chtěl odejít, ale napadlo mě představit i duchovní literaturu. Muž si prohlížel „Touhu věků“ a řekl mi, že je také křesťan. Ze začátku byl trochu ne-
30
příjemný, ale pak se dal se mnou do rozhovoru. V duchu jsem se modlil, „Pane, prosím, ať tu tato kniha o tobě zůstane k oslavě tvého jména!“ Muž si ji nekoupil. Poděkoval mi za představení knih a rozloučili jsme se. Řekl jsem si, že jsem udělal, co bylo v mých silách. Přesto jsem byl jeho rozhodnutím zklamán. Pracoval jsem o několik domácností dál a tu na mě volá nějaká paní, „hledá vás po vesnici jeden pán a chce si něco koupit“. Dívám se, a opravdu, na kole přijíždí ten muž, který mě před chvílí odmítl. V ruce drží peníze na „Touhu věků“. V duchu děkuji Panu Ježíši. Moji modlitbu vyslyšel a zklamání obrátil v radost. Jemu opravdu patří chvála.
Jen náhoda? Ten den jsme jeli pracovat s Petrem na vesnici, kde jsme navštívili vedoucí školní jídelny. Již dříve si vzala celou sérii „Drama věků“. Tentokrát se jí líbila kniha „Setkání s Ellen Whiteovou“ a hned si ji koupila. V průběhu rozhovoru si do jídelny přišla pro oběd jedna starší žena. Paní vedoucí ji povzbudila, ať se na nějaké knihy také podívá. Starší paní si koupila tři knihy – mezi nimi i „Touhu věků“. Knihy se jí moc líbily a nasměrovala nás ke své kamarádce, která bydlela nedaleko. Její přítelkyně nám věnovala několik minut a po chvilce přemýšlení si také koupila „Touhu věků“ a dětskou knížku „Filipova dobrodružství“ pro svá vnoučata. Nakonec jsme se pomodlili a mile se rozloučili. Série náhod, nebo Boží vedení? Posuďte sami. M K
Šťastný pátek Právě tento den jsem měl ve vzdáleném městě doručit jedné paní další knihu ze série Drama věků – „Na úsvitu dějin“. Po cestě se stavuji na
ADVENT 06/ 2002
KNIŽNÁ EVANJELIZÁCIA
učilišti, kde jsem měl domluvenou návštěvu s paní ředitelkou. Ta má pro sebe objednanou Touhu věků a Na úsvitu dějin. Zde již dříve zůstalo mnoho knih. Knihovnicí na učilišti je ale paní od „Svědků“, která vždy vše duchovní cenzuruje a zablokuje koupi jakékoli duchovní literatury. Paní ředitelka zapomněla na moji návštěvu a nemá peníze. Co teď? Bere telefon a volá do knihovny: „Kupte ty knihy o Bibli.“ Ke mně se otáčí a říká: „Já si je pak půjčím domů.“ Mám radost, bitva je vyhrána a navíc i studenti a vychovatelé budou mít šanci seznámit se s poselstvím evangelia! Pokračuji v cestě a tu mne napadá: stav se v mateřské školce, už jsi tam nebyl dva roky. Paní ředitelka mě vítá, kupuje jednu knížku a říká: „Máme tu paní učitelku, tu by to mohlo zajímat.“ Opravdu, zajímají ji především knihy Touha věků a Na úsvitu dějin. Přijíždím k cílovému místu, k rodinnému domku. K mému překvapení mě paní zve dále. Dříve jsme vše vyřizovali u branky. Paní je upřímná křesťanka, katolického vyznání. Má šest dětí. Domů jedu jako ve snu, dokonce si zpívám. A pak prý je pátek smolný den. Chvála Pánu za jeho milost, že dnes již takovým naivitám nevěřím. M F
Nič som nepredal, ale mal som veľkú radosť Mám niekoľkých stálych odberateľov, ku ktorým sa opätovne vraciam, či už s novou knihou, alebo, ľudovo povedané, na „kus reči“. Tak to bolo i nedávno, keď som prišiel do jedného vzdelávacieho zariadenia predstaviť knihu Dynamický život. Kniha sa im páčila, ale keďže nemali od zákazníkov uhradené faktúry, hneď si ju nezakúpili. Zdalo sa, že moja návšteva sa tým mohla skončiť, no nebolo to tak. Začali sme sa totiž rozprávať o duchovných veciach. Sú to ľudia, s ktorými mám už viac-menej nadviazané priateľské vzťahy. Vedia o mne, že nie som len z mäsa a kostí, ale že žijem aj duchovným
ADVENT 06/ 2002
životom. A tak naše stretnutie bolo spoveďou, kto sme, prečo svätíme sobotu atď. Sú to ľudia svetsky založení, preto som odpovedal len stručne a snažil som sa obrátiť ich pozornosť na osobu Ježiša Krista. Mohol som im tak vydať svedectvo o tom, čo v mojom živote vykonal Ježiš Kristus. Ďakujem Bohu za svoje obrátenie, o ktorom môžem teraz presvedčivo svedčiť a Duchu svätému, že ma zmocňuje. Po takejto návšteve som cítil väčšiu radosť v srdci, ako keby som predal knihy v hodnote aj niekoľko tisíc korún. Modlím sa o to, aby som mal podobných skúseností čo najviac. M Ď
Prvý dom a posledný dom Bol príjemný septembrový deň, keď sme s manželom pracovali v menšej dedinke. Predchádzajúce skúsenosti z tejto oblasti boli rôzne. Práve sme začínali pracovať na novej ulici. V prvom dome sme zastihli pani pracovať na záhradke. Povedali sme jej, s čím sme prišli. Milo nás privítala a so skutočným záujmom si pozerala knihy. Prejavila záujem o kúpu duchovnej a zdravotnej literatúry. Bola tak nadšená, že oslovila aj susedku, ktorá išla okolo. Jej susedka bola veriaca, takže sme mali aj príjemný rozhovor na duchovnú tému. Rozhodla sa kúpiť si Cestu ku zdraviu a životnej harmónii, Vychutnaj život a detské knihy pre vnúčatá. Na konci ulice sme navštívili dom, v ktorom bývala matka s dcérou. Staršia pani mala vyše osemdesiat rokov, ale napriek tomu sa rozhodla, že musí mať knihu Hydroterapia. Usmerňovali sme ju, že Miniencyklopédia je trochu jednoduchšia, ale ona bola presvedčená, že chce Hydroterapiu. Jej dcéra si kúpila knihy o zdravej výžive. Keď sme prešli na duchovnú literatúru, vyjadrili sa, že Túžbu vekov majú v češtine, no chcú vlastniť celú sériu piatich kníh Dráma vekov v slovenčine. Nášmu Bohu patrí vďaka za to, že nám dáva aj také plodné dni, keď môžeme u ľudí nechať nielen literatúru, ale sa s nimi porozprávať aj o zmysle života. J V
31
KNIŽNÁ EVANJELIZÁCIA
Príjemné prekvapenie po dvoch rokoch Asi po dvoch rokoch som navštívil jednu mladú dámu. Pamätal som si ju ako príjemnú a sčítanú, s rozhľadom aj v duchovnej oblasti. Žiaľ, jasne si pamätám, že to bola orientácia smerom k NEW AGE. Návšteva po dvoch rokoch bola príjemným prekvapením. S bratom Karolom Samekom sme zažili v kancelárii spomínanej dámy krásny duchovný rozhovor. Bol orientovaný jednoznačne kresťansky. Ani nádych New Age. Biblia a knihy EGW tu za dva roky vykonali svoje dielo. „Každý deň čítam Božie slovo,“ hovorila mladá pani. Položila nám počas rozhovoru viac zaujímavých otázok, na ktoré sme mohli s bratom Karolom s radosťou odpovedať. Stretnutie sme ukončili so skutočne srdečným a úprimným do videnia a zanechaním niekoľkých kníh so zdravotnou či duchovnou tematikou. Nech je za to oslávený náš Pán. O P
Zákazníčka ma takmer nepustila k slovu Všetko sa to začalo na konferencii s názvom „Podpora zdravia na Slovensku“, na ktorú ma pozvali jej organizátori. Medzi mnohými, ktorí si kúpili knihy, bola aj psychologička zamestnaná v sanatóriu. Pre nedostatočný finančný obnos sa rozhodla, že si kúpi len Miniencyklopédiu. Po krátkom dohovore mi dala adresu svojho pracoviska, na ktoré som jej mal priniesť knižku Zvládni svoj stres. Na dohodnutý termín som zbalil do kufríka knihy a vydal som sa vybaviť dohodnutú objednávku. Pani ma už čakala a po kúpe mi navrhla, že môže zavolať aj ostatné kolegyne z oddelenia, že aj ony si určite niečo vyberú. Veľmi ma potešilo, že moja návšteva sa musí zopakovať, keďže som pre nedostatočný počet kníh v kufríku nemohol naplniť ich požiadavky.
32
V priebehu ďalšej návštevy padol návrh, že knihy ponúkne aj spolupracovníčkam, ktoré nemali službu minule a tiež pacientom, s ktorými mala skupinovú terapiu. Samozrejme som súhlasil a veľmi rád som ju nasledoval do miestnosti plnej starších ľudí. Predstavila ma a sama sa pustila do vysvetľovania užitočnosti týchto kníh pre ich zdravie. Keď ma po niekoľkých minútach pustila k slovu, už som len uskutočnil predaj. Môj kufrík sa vyprázdnil natoľko, že som ho mohol niesť doslova na jednom prste. Vďačím Pánu Bohu aj za túto skúsenosť. Videl som, že môže použiť ľudí v každom postavení, aby sa knihy s jeho posolstvom dostali medzi ľudí, ku ktorým by sa možno inak nedostali. P J
Nemusíme chodit daleko Nedaleko od mého bydliště je malá vesnička Komárov. Několikrát jsem tam již pracoval, ale nikdy jsem neměl valný úspěch. Lidé se mi zdáli být příliš lhostejní k věcem týkajícím se jak zdraví, tak víry. Jednoho dne jsem si vzpomněl na vidění sestry Whiteové o tom, jak šla s přáteli na borůvky a ty nejkrásnější našla přímo u svého vozu. A tak jsem s nadějí vyšel opět do Komárova a lidé mne většinou odmítali. Potom jsem měl úspěch v jedné rodině. Knihy se jim líbily a také jsme se na závěr pomodlili. Později si přáli mít tyto knihy také jejich příbuzní nedaleko od nich. V bezprostřední blízkosti od těchto dvou domů jsem byl přijat ženou, která naléhavě potřebovala vysvětlit mnoho věcí z duchovní oblasti. Líbila se jí jedna kniha a později jsem ji na její žádost znovu navštívil. Dnes mám možnost postupně ji předkládat Boží pravdy. Také jsem tři km od svého bydliště našel člověka, který hledá smysl života a je rád, že může poznávat pravidelně hluboké pravdy Božího slova. Někdy člověk hledá borůvky daleko, a ty nejkrásnější rostou zřejmě velice blízko. I. P H
ADVENT 06/ 2002
ADRA INFORMUJE
Co se musí, když se musí, nebo když se chce Když se musí, tak se obvykle nechce. Když se chce, jde obvykle všechno. Ale co všechno se musí, když se chce, nebo co se musí, když se musí? To jsem právě teď vymyslel, že je to dobré, viďte? Vypadá to na hlubokou filozofii nebo na nějakou generacemi vyzkoušenou pravdu. My jsme to právě teď zažili. O co jde? Rozhodli jsme se podstoupit zkoušku „veřejná sbírka“ do pokladniček na veřejných místech v naší zemi. Co všechno se kolem „musí“ udělat, aby se mohlo vyjít do ulic? Proč dělat „veřejnou sbírku?“ Protože chceme pomoci. Spoléhat na českou vládu, že uvolní právě pro nás peníze z rozpočtu státu, nemůžeme. Proč „veřejnou sbírku?“ Protože musíme pomoci. Nejen, že dostáváme žádosti od našich sousedů (UA, BiH, SRJ, RFR, KO, ČH), ale na vlastní oči jsme to viděli. Výsledek sbírky byl pro někoho z nás nad hranici očekávání, pro někoho pod hranicí možností. Díky Pánu Bohu za ty dary. Díky podpoře Českého rozhlasu, novin a televize se prohloubila důvěra obyvatel České republiky. Bez pochyb se opět zviditelnila i církev, která Adru ve světě založila. Teď máme na kontě v ČSOB více než čtyři miliony korun. Myslíte si možná, že máme vystaráno nejméně do příštího roku. Dovolte mi vysvětlit, že z peněz veřejné sbírky, jako byla ta dubnová, se může použít 5% na náklady spojené se sbíráním (tj. výroba kasiček, plastových domečků atd.) a 95% musí jít (to je další musí) do zemí, na které se vybíralo. Nám de facto nezůstane ze sbírky nic. Naopak, do sbírky jsme museli vložit naše peníze, abychom ji mohli uskutečnit. Proč to tedy děláte, slyším vaše otázky, když vám nic nezůstane. To jen tak. Prostě, když chcete pomáhat, tak musíte. Jinak to nejde. Hlubokou úctu všem, kteří trpělivě pracovali před obchodními domy. Velké díky všem organizátorům. Když chceme, tak i chápeme. Děkujeme za vaši přízeň. Když chceme, tak musíme.
ADVENT 06/ 2002
Není to jen o naší vůli a chuti. Je to Boží vůle a přání. A tak tedy musíme. Musíme, ale rádi. Společně s vámi a Pánem Bohem. R R
Velké poděkování – posílá sestra Dagmar Raková všem spolupracovníkům a organizátorům sbírky za kvalitně odvedenou práci. „Od většiny z vás jsme obdrželi protokoly o zapečetění a rozpečetění pokladniček. Z dokladů je zřejmé, že jste věcem, které se týkaly pokladniček a MěÚ, věnovali náležitou pozornost. První výpis z ČSOB k 30. 4. 2002 měl šest stran. Výtěžek sbírky k 7. 5. 2002 činil 4 076 800 Kč. Náklady související se sbírkou činily 661 250 Kč. O pořizovací náklady (formy na výrobu výlisků domečků a pokladniček) bude příští rok sbírka levnější – asi 180 000 Kč.
Pomáhat může každý Pro mnohé z nás bylo překvapením, kolik lidí se zapojilo do této, poněkud nezvyklé akce. Určitě vás zaujmou některé vzpomínky a zážitky, jak nám přicházely elektronickou poštou. Jiří Kalár, Chrudim – celá sbírka byla fajn, překvapila mne vstřícnost, ale i vulgárnost lidí. Jinak všichni, kteří se jí spolu se mnou zúčastnili, byli rádi a už se těší na další. Z Valašska, František Tomanec – k nelehkému „promenádování se“ s pokladničkami se velice ochotně propůjčila celá jedna třída místní Obchodní akademie, zaměřená na sociální práci, která to vzala jako součást přípravy na své budoucí povolání. Mladí a draví sokolové ani při „obletování“ svých vylosovaných teritorií nezapřeli, že zdravý pobyt a patřičnou razanci mají už dávno v krvi.
33
ADRA INFORMUJE
Meziříčská radnice nabídla zajištění právních náležitostí, dohled Městské policie a pro potřeby sbírky uvolnila na celý den velkou zasedací místnost, včetně jednoho zaměstnance. Její tiskový mluvčí zajišťoval okamžité napojení na zdejší média… Jana Voltrová, Jaroměř – v jedné školní družině svolala paní družinářka všechny malé děti a povídá: „Pěkně poslouchejte, tady slečny vám něco poví.“ Po krátkém proslovu našich děvčat o Adře děti sahaly do kapes a házely do kasičky všechny drobné, co jim zbyly ze svačiny. Měly radost, že mohly přispět. Na jedné faře byl pan farář velmi překvapen a povídá: „Adru znám, o sbírce jsem slyšel, ale bál jsem se, že mě tady v tom malém městě nikdo nenajde, abych mohl přispět.“ Našel! Někteří lidé byli nedůvěřiví a nechtěli dát nic. Jedna z našich dívek ale uměla být tak přesvědčivá, že jeden nedůvěřivec prohlásil: „Ty bys vymámila peníze i z mrtvýho!“ A samozřejmě přidal dvacetikorunu. Bylo by toho hodně na vyprávění, chci ale ještě závěrem poděkovat Pánu Bohu za jeho ochranu, pěkné počasí a požehnání. Po oba dny jsme si mohli na internetu mezi 21. a 22. hodinou pomocí diskusního programu vyměnit několik postřehů a zážitků. Aspoň některé z nich vám zpřístupňujeme: Máme velkou radost, že jsme také mohli přispět pomocí při dobré službě pro druhé. Vybírali jsme oba dva dny a dnes to bylo ještě lepší. Eva Také jsme se rozhodli, že všem studentům poděkujeme, a to tak, že jsme je pozvali do našeho sboru, kde jim slavnostně ještě jednou poděkujeme. Připravíme pro ně malé pohoštění, čajovnu a pustíme jim zajímavý film. Světlana Jedna studentka s našimi dvěma dětmi ze sboru navštívila tzv. důchoďák. To bylo velmi
34
náročné – hlavně na hlasivky. Ale vyplatilo se to. Vypravili se tam včera, když začalo pršet. Staří lidé rádi přispěli a byli rádi, že s nimi někdo promluvil pár vlídných slov. Jana Ve Dvoře s námi spolupracovali studenti středních škol. Ale souhlasím s Janou, nejlepší byly malé děti z našich rodin. Byly skvělé. Domečky zprvu strkaly lidem před obličej, někteří nemohli než nekoupit. Musím vám napsat ještě jednu dnešní zkušenost. Včera jsme navštívili vedení jedné průmyslové školy. Dnes nám umožnili vstup do budovy během vyučování. Výsledek – 110 domečků. Díky Pánu. Aleš My máme pěkný zážitek z jedné základní školy, kterou jsme navštívili již včera. Chtěly se zapojit i ty nejmenší děti a přispívaly alespoň málem, které pro ně znamenalo hodně. Poprosily, abychom je dnes ještě navštívili, aby si mohly přinést více peněz, (připomnělo nám to příběh o chudé vdově). Poděkovali jsme jim domečkem. Světlana Bylo to všechno opravdu moc skvělé. Za to patří velký dík Pánu Bohu. Eva „Velebí duše má Hospodina…“ textová zpráva z Ostravy od Silvy po sečtení obsahu pokladniček (téměř 264 tis.). Ani nám nezbývá dodat nic jiného. Vždyť za tyto dva dny bylo vybráno téměř 4,1 milionu Kč. Za to patří díky nejen Bohu, ale i vám všem, kteří jste se do sbírky zapojili. - V V
Jaké byly dny„s pokladničkou“… Brno – „Byla to jedna z nejhezčích akcí, kterých jsem se zúčastnil. Náš tým, ve kterém byla kromě členů mé rodiny a našeho sboru i naše jedenáctiletá dcera Lucinka se svou stejně starou spolužačkou, pracoval u tří supermarketů a na
ADVENT 06/ 2002
ADRA INFORMUJE
Výstavišti. Za dva dny jsme vybrali 67 450 Kč. Sbor Brno-Střední získal 165 580 Kč a Brno-Lesná 31 197 Kč. Nejhouževnatěji pracovaly děti,“ řekl bratr Jan Lauterbach. Sestra Daniela se sbírkou pomáhala po oba dny, přestože necelý měsíc předtím prodělala operaci. Dětmarovice, Karviná – bratři Petr Kantor a Radek Kocyan s místní mládeží a s několika jejich spolužáky nashromáždili v Dětmarovicích do dvou pokladniček 13 175 Kč a v Karviné do čtyř pokladniček 26 198 Kč. Mladší dárci a studenti dávali víc než starší spoluobčané.
sídlištích druhého dne už většinou nepříznivě,“ řekl bratr František Schwarz. Kroměříž – přestože v Kroměříži sídlí patnáct středních škol, k přímé účasti na sbírce oslovil bratr Ing. Marcel Müller pouze první tři z nich. Ředitelé těchto škol totiž projevili zájem o dvacet osm pokladniček, a to je na malé město počet víc než dostačující. Za jeden den sesbírali kroměřížští studenti celkem 46 289 Kč. A potom, že jsou Hanáci lakomí!
Frýdek-Místek – byla to dobrá akce. Po oba dny se jí zúčastnilo na sto dvacet studentů z šesti středních škol spolu s naší a českobratrskou mládeží a pathfindery. Měli jsme dvacet pokladniček, ale „uživili“ bychom jich i více…, vybrali jsme celkem 116 223 Kč. Liduše Horáková
Otrokovice – bratr Roman Vyčánek rozdělil studentům ze tří středních škol devět pokladniček. Obyvatelé malého moravského města, které v roce 1997 citelně zasáhly ničivé záplavy a kde v důsledku toho zkrachovala nejedna firma, darovali v jednodenní sbírce plných 36 710 Kč. Největším úspěchem bylo 11 629 Kč v pokladničce č. 214.
Horní Benešov je městečko s třemi tisíci obyvateli. Pathfindeři navštívili se dvěma pokladničkami školy, podniky a oslovovali místní obyvatele. Obecní úřad předem vyhlásil datum, účel a způsob konání sbírky. I díky této spolupráci vybrali v Horním Benešově více než 3000 Kč. Podle slov sestry Denisy Dundálkové mají ze sbírky všichni dobrý pocit.
Plzeň – na dvě stě studentů a mládež nejen z naší církve si průběh akce většinou pochvalovali. Vše vedla pedagožka Jožka Krafková. Štědřejší byli spíše mladší lidé, jeden zahraniční turista přispěl 1000 Kč. Počítačka na drobné mince nám „napočítala“ o 700 ks dvacetikorun méně. Konečný součet v bance byl 161 197 Kč. Luděk Křížek.
Karlovy Vary, Ostrov – sbírku vedla sestra Radka Hánová. V Karlových Varech měli sedm pokladniček, v Ostrově tři. V Karlových Varech sesbírali kolem 21 700 Kč, v Ostrově více než 16 500 Kč. V Ostrově pracovali kolportéři, využili kontaktů s lidmi, stavěli na vztazích, takže lidé s radostí dávali mnohem víc. Spolupracovaly také děti.
Příbramsko – různorodé zážitky provázely asi čtyřicet studentů a šest pathfinderů zejména kolem příbramského sídliště, kde se sběrači podle slov sestry Lenky Nytrové místy setkávali až s hrubými reakcemi. To ale byly spíše výjimky. Dotvrzuje to i výsledek – v patnácti pokladničkách se nakonec sešlo téměř 103 000 Kč!
Klatovy – sto dvacet „mládežníků“ nasbíralo v průběhu dvou dnů 69 722 Kč. Obsah plných pokladniček večer sesypali do látkových pytlů, vše zapečetili a uložili do trezoru městské policie. Ráno vyšli s nově zapečetěnými pokladničkami do ulic znovu. „Lidé reagovali různě, na
ADVENT 06/ 2002
Rakovník – měli tam celkem pět pokladniček a sbírali dva dny pouze odpoledne. V sedmnáctitisícovém městě vybrali 12 861 Kč. Reakce lidí na sbírku Adry byly různé, spíše ale kladné. Jak sdělil bratr Jaroslav Šembera, místní tisk příliš vstřícný nebyl, zato spolupráce s MěÚ byla tradičně velmi dobrá.
35
ADRA INFORMUJE
Třanovice – sestra Marcela Kašparová ze sboru Komorní Lhotka bydlí v Třanovicích. Sbírku rozšířila i na okolní obce Hnojník, Těrlicko, Tošanovice, Smilovice a Střítež. Sbírali na pěti základních školách, mezi místními podnikateli a ve sboru. Na účet Adry bylo z Třanovic a okolí připsáno více než 15 000 Kč. „Pán Bůh nám požehnal,“ vyznává sestra Kašparová. Turnov, Jičín, Semily, Železný Brod – za dva dny darovali obyvatelé jmenovaných měst do dvaceti jedna pokladniček více než 105 000 Kč. Studenti chodili po dvou. Turnovští nezpracovávali protokol ke každé pokladničce, ale peníze večer sesypali do kufru a až druhý den rozdělovali mince podle hodnoty. Spolupráce s médii byla moc pěkná. Uherské Hradiště – bratři Ing. Martin Budař a kazatel Zdeněk Martásek zažili při organizování sbírky také hodně legrace. Dvacet studentů gymnázia a mládež místního sboru (nositele pokladniček) motivovali m.j. příslibem: „Když budou pokladničky plné, půjdeme společně na pohár.“ Slib splnili. V průběhu jednoho dne se vybralo 34 732 Kč. Úpicko – pět pokladniček a v nich více než 15 000 Kč, tak to je výsledek práce čtrnácti lidí a obraz ochoty dárců z Úpice, Suchovršic, Malých Svatoňovic a Batňovic. „Bůh je mocný!“ shrnula své dojmy sestra Hana Sirková. „Nedávali jsme si žádné cíle, v našem kraji se hodně propouští, ale byli jsme mile překvapeni reakcemi hlavně těch méně majetných lidí.“ Veselí nad Moravou – „Pokorně a s modlitbou začal náš tříčlenný tým plánovat postup. Zajistili jsme sbírku na devíti stanovištích a objely šedesát vesnic Moravského Slovácka. Obecní úřady jsme žádali o dar z rozpočtu obce. Dvaceti pěti školám jsme nabídli zorganizování sbírky přímo ve škole. Ve Veselí se vybralo 42 222 Kč, školy přispěly částkou 34 865 Kč a děti ze sboru darovaly dobrovolné vstupné z muzi-
36
kálu ve výši 3 500 Kč. Do Prahy jsme odeslali celkem 80 588 Kč, za což děkujeme hlavně Pánu Bohu. Ludmila Luchavová. Vrchlabí, Jilemnice, Hostinné, Nová Paka, Rokytnice a na jedno odpoledne Semily – to byl „rajón“ bratra Ing. Jana Šíra a jeho asi šedesáti spolupracovníků z řad studentů a členů církve. Do patnácti pokladniček se jim podařilo vybrat téměř 66 000 Kč. O svých dojmech rádi s ostatními hovořili v sobotu ve sboru. Zlín – studenti z devíti středních škol a skautky z oddílu Severka v jednom dni sesbírali více než 160 000 Kč. Spolupracovali členové místního sboru, Magistrát, Městské divadlo, Rádio Zlín… Součástí sbírky byla odpolední doprovodná akce na náměstí s programem pro děti. Moderoval redaktor Novy Jiří Dlabaja. Čestný host, bratr Rudolf Reitz, přijel do Zlína adráckým kamionem. Místní firmy a děti tak měly možnost přinést do kamionu svůj materiální dar. Z A R
Děkujeme všem bratrům a sestrám za jejich obětavou pomoc i za příspěvky do Adventu. Dejte o sobě vědět! Pište, ptejte se, z nabídky možné spolupráce dělejte to, k čemu máte blízko a co vám přináší radost. Ještě jednou děkujeme všem za spolupráci. V ADRA
ADRA ČR: Klikatá 46, 158 00 Praha 5 - Jinonice tel.: 02/57 09 06 41; fax: 02/57 09 06 42 Nadace ADRA: 02/ 57 21 33 10 e-mail:
[email protected]; www.adra.cz Pracoviště ADRA Zlín: ADRA, Kúty 1962, 760 01 Zlín; tel./fax: 067/722 20 05; tel.: 067/701 16 25; e-mail:
[email protected]; www.adra.cz/adraul; www.adra.cz/bangbaby
ADVENT 06/ 2002
OZNÁMENÍ
Rozloučili jsme se s bratrem Jaroslavem Králem Bratr Jaroslav Král se narodil v adventistické rodině 15. června 1947. Vyrůstal v Praze a během své školní docházky patřil mezi nejlepší žáky. Spolu se svou manželkou vychovávali své dvě dcery. Byl starostlivým otcem a manželem, takže svou láskou, kterou uměl projevit prakticky, své rodině poskytoval vynikající zázemí. Širokému okruhu přátel byl znám svým krásným vztahem k přírodě. Velmi rád organizoval výlety, ať už v létě na kolech nebo v zimě na běžkách. Měl rád jakoukoliv pohybovou aktivitu a vše co dělal, dělal naplno. Bratři a sestry vinohradského sboru na něj budou ovšem nejvíce vzpomínat jako na muže, který nám byl příkladem v upřímné víře v Pána Ježíše Krista. Každý byl povzbuzen jeho opravdovostí a důvěrou Bohu při svých modlitbách. Byl nesmírně vděčný za svůj život a za to, že se k němu několikrát zvláštním způsobem Bůh přiznal, když byl jeho život
Sbor Frýdek-Místek V první polovině roku 2002 jsme Bohu vděčni, že se v měsíci květnu dožívá sestra Blažková Z. 91 let. V měsíci červnu oslaví naše dvě milé sestry významná jubilea ve svém životě, a to Korandová V. úctyhodné narozeniny 93 let a Pohludková Aloisie 90 let. Od jejich veřejného vyznání, že jsou Božími dětmi, již uplynulo 56 a 68 let! Nesmíme zapomenout na našeho bratra Juricu V., který oslaví 70. narozeniny. Dne 14. 6. 2002 uplyne již 55 let od křtu sestry Tobolové A. Celý sbor se připojuje ke gratulacím a věří, že náš Bůh bude i nadále dávat těmto členům tolik elánu do života jako doposud. J Š Sbor Oldřichovice Jsme vděční našemu Pánu za vedení našeho sboru v minulých letech. V listopadu to bylo 8 let, co se shromažďujeme ve vlastní modlitebně.
ADVENT 06/ 2002
ohrožen. Do našich srdcí se hluboko zapsal svou přátelskou povahou a ochotou kdykoliv pomoci každému, kdo ji potřeboval. Když pomáhal, nikdy o tom nemluvil. Jakožto vedoucí mládeže, později diakon a do současnosti starší sboru, navštěvoval sestry a bratry v jejich domovech. Na jeho návštěvy se všichni těšili, protože Jára přinášel radost a povzbuzení. Tvrdě pracoval bez nároku na odměnu, strávil mnoho hodin na stavbách či rekonstrukcích modliteben. Sbor byl jeho druhým domovem, proto jsme se s bratrem Jaroslavem Králem rozloučili v naší modlitebně ve víře, že se setkáme, až přijde Pán Ježíš Kristus. V jedné ze svých posledních modliteb Jaroslav prosil Boha, aby nás všechny posiloval ve víře a abychom v ní vytrvali. Kéž nás tedy Bůh v tomto směru vede i v budoucnosti. J. C
Rádi vzpomínáme na den křtu 15. 9. 2000, kdy smlouvu s Pánem učinily sestry Žylová Žaneta a Samiecová Irena, a 21. 9. 2001 sestra Sikorová Jana a bratr Samiec Pavel. V tomto roce jsme také vzpomínali na Boží vedení našich nejstarších sester a bratra. Pustovka Karel 93 let, Kaletová Anna 91, Veitová Marie 91, Sabalová Eva 86, Urbancová Helena 79, Unucková Anna 77, Heczková Štěpánka 74 let. V prosinci zemřela sestra Marie Veitová. Měli jsme ji rádi pro její skromnost, také vždy dovedla potěšit ty, kteří ji navštěvovali. S milou sestrou Veitovou jsme se rozloučili s nadějí na shledání při příchodu Pána Ježíše. Velkou radost jsme prožívali z narození dvou děvčátek. Vrabelová Markétka dostala sestřičku Marušku a Žylovi kluci Davídek a Adámek sestřičku Andrejku. Rodičům přejeme hodně lásky, trpělivosti a moudrosti při výchově dětí. A. S.
37
OZNÁMENÍ
Apolo 2002 Sbor Břeclav zve všechny pamětníky 15.-16. 6. 2002 na jubilejní 30. ročník APOLLA. Program: V sobotu dopoledne promluví z Božího slova bratr Švihálek, odpoledne bude program mládeže a v podvečer nás zahřeje táborák. V neděli pak volejbalový turnaj (program pro děti je zajištěn). Ubytování – ve sboru a po rodinách Bližší informace: Karolína Kolínková, B. Šmerala 1, 691 41 Poštorná, tel.: 0627/33 53 75
Horní Rokytnice 7. července 2002 si náš sbor připomene 90 let bratra Hermana Krause. Jeden ze zakládajících členů sboru H. Rokytnice, který si vždy uchoval víru ve svého Spasitele, prožil všechna údobí tohoto společenství, výstavbu dvou modliteben,
dobu II. světové války i období komunismu. Jako dlouholetý starší sboru vedl Boží lid v této oblasti. I v tomto věku má stále zájem o dění v církvi i ve sboru. Přejeme mu dobré zdraví a především Boží S H R požehnání. Sbor Vojkovice – jubilejní rok Vojkovický sbor v letošním roce slaví 75. výročí svého založení. Sbor své založení nebude vzpomínat v jednu určenou sobotu, ale celý rok. Každý měsíc je jedna sobota věnována tomuto jubileu. Na tuto sobotu je pozván vždy jeden kazatel, který ve Vojkovicích určitou dobu působil. Na odpoledne je připraveno vzpomínkové video s daným kazatelem, který společně se členy vzpomíná na dobré i horší chvilky své práce. Takto jsme prožili mnoho Božího požehnání a těšíme se na další bratry kazatele, kteří naše pozvání přijali. Z M H
Občanské sdružení Život a zdraví, pobočka C-10 Psychoterapeutické sanatorium pořádá
Letní setkání zaměřené na – sebepoznání, osobní růst, zrání • zvýšení odolnosti vůči stresu • zlepšení sociální přizpůsobivosti • zkvalitnění interpersonálních vztahů • pomoc při překonávání zdánlivě neřešitelných konfliktů • pravidelné studium Písma Místo konání: Veselá na Pelhřimovsku
Přihlášku s potvrzením o zaplacení zálohy 800 Kč (převodem nebo složenkou na adresu České spořitelny Pelhřimov, Masarykovo nám. 30, číslo účtu 62254339/0800) je třeba zaslat nejpozději do 30. 6. 2002 na adresu: Tamara Svrčková, Oldřichovo nábř. 98, 285 06 Sázava.
Termín: 5. 8. - 14. 8. 2002 Cena: 320 Kč/den, za ubytování, celodenní penzi a lektorskou činnost
38
Bližší informace lze získat na telefonu: 0328/49 07 67 nebo 0728/01 02 67
05/ 2002 ADVENT 06/
Jsem svobodný, 30 letý, 180/85. Hledám vážnou známost ke společnému životu, pokud možno věřící ženu či dívku do 40 let. Děti nejsou překážkou. Toho času se nacházím ve výkonu trestu. Konec trestu 26. září t. r. Zn.: Spolu s Ježíšem ČR 020601 Hledám hodného muže s dobrým srdcem. Nejde o majetek, ale o lásku a porozumění. Samota už začíná bolet. Vdova 57/160. Zn.: Přísloví 16,9 ČR 020602 46letá žena hledá adventistu pro život, nejlépe severočeský kraj. ČR 020603 Svobodný 28/185/80 vyučený soustružník, nesmělý, nekuřák, abstinent se zájmem o historii, cestování, vážnou hudbu, hledá partnerku na celý život. Spoléhám na upřímnost a lásku věřící ženy, i přesto, že jsem zatím neměl možnost pána Boha poznat. Toužím už nebýt sám. Všem poctivě a s upřímností odpovím. Zn.: Která mě vyslyší? ČR 020604 Prodám rekr. chalupu na Vysočině, tel.: 02/20 92 17 22 nebo 02/20 92 26 93 ČR 020605 Mladí manželé (adventisté) hledají od října 2002 podnájem v Praze. Kontakt: 0604/95 82 74 ČR 020606 Mladí novomanželé – adventisté hledají pronájem garsoniéry či malého bytu v Praze či blízkém okolí. Zn.: 0608/41 49 79 ČR 020607 Pronajmeme přízemí rodinného domku v Jeseníkách. Tel.: 02/51 62 47 36 ČR 020608 Křesťanská Au-pair Agentura nabízí věřícím dívkám nebo chlapcům různého vyznání možnost umístění ve věřících rodinách v Anglii. Kontakt: J. Lišková, tel.: 0606/64 36 16 ČR 020609
SPRÁVCE PRO OBJEKT „KAROLÍNA“ Kde: Rtyně v Podkrkonoší Požadujeme: komunikativnost, praktickou zručnost, společenský typ, samostatnost, milý přístup k lidem, ŘP Nabízíme: byt 3+kk v krásném prostředí v přírodě, korektní jednání, dobré finanční ohodnocení Výhodou: manželé nebo rodina Nástup: nejpozději v září 2002 Kontakt: V. Klouda – 0602/32 04 84 P. Kloudová – 02/57 31 08 89
Tip na dovolenou V Jizerských horách u Tanvaldu, v obci Zásada, v klidném, čistém prostředí u lesa, s výhledem na Krkonoše a Český ráj, nabízíme možnost strávit pří jemnou sborovou nebo rodinnou dovolenou či víkend. Ubytování je ve 2-5 lůžkových pokojích, celková kapacita je 34 lůžek. K dispozici je vybavená kuchyň a spol. místnost. Cena je 100 Kč na noc a den. V budově je modlitebna CASD. Nedaleko se nachází lyžařský vlek, možnost pěší turistiky a cykloturistiky. Informace: Jan Mužíček, 468 45 Velké Hamry II/489, tel.: 0428/38 71 98; 0603/71 36 32 Akce pouze pro ženy! …ale nejenom pro Vás. Vezměte s sebou svoje kamarádky, dobré přítelkyně a známé, které mají rády moře, sluníčko, pohodu, legraci ale i chvilky zamyšlení – a přitom se nebojí protáhnout si tělo. Vás všechny zvu na týdenní pobyt do italského střediska BIBIONE: Termín: 13. - 22. 9. 2002 – cena: 4 900 Kč. Cena včetně ubytování, dopravy, polopenze, masáží a cvičení. Bližší informace: Ivana Hlouchová, tel.: 02/35 52 04 31 ČR 020610 Dovolená v Českém Švýcarsku V obci Brtníky nabízíme ve velké chalupě: 4 pokoje (celk. 13 lůžek) 2x sprcha, 2x WC, kuchyňka, společ. místnost. Terasa, posezení venku. V okolí lesy, skály, koupání, cyklotrasy. Ceny 120 -130/noc, děti 80 Kč. Informace: Beatrice Patzeltová, 0413/33 61 42 ČR 020611 Svobodný adventista, 25/184, hledá partnerku pro celý život. Zn.: Dítě není překážkou. ČR 020612 Staňte se aupair a naučte se tak lépe cizí jazyk. Zprostředkovávám aupair pobyty v několika státech Evropy pro mladé lidi bez závazků od 17 do 27 let. Mohu vám zajistit cestovní pojištění, zpáteční jízdenku a samozřejmě volné soboty. Bližší informace: Lenka Blahutová tel.: 0658/66 66 19, 0604/38 69 23, e-mail:
[email protected] ČR 020613 Sympatický, 27/186, veriaci chlapec hľadá dobré a milé dievča štíhlej postavy, ktoré túži po priateľstve, láske a spoločnom hľadaní. Len vážne. Možnosť výmeny fotografií. Zn. Spolu s Ježišom SR 020614 4 od 20 - 30 rokov s dobrými i zlými vlastnosťami a špeciálnymi záujmami hľadajú mušketierov pripravených do boja za život s Bohom. SR 020615
Advent, časopis Církve adventistů s. d. v ČR a SR, číslo 06/2002. 10x ročně vydává Advent-Orion, Roztocká 5, 160 00 Praha 6 – Sedlec, tel.: 02/33 32 16 21, fax: 02/33 32 37 41, objednávky: 02/33 32 07 67 , e-mail:
[email protected]. Registrační číslo MK ČR 6982. ISSN 1210-3365. Vytiskla tiskárna Alfaprint – SR. Registrační číslo MK R 6982. ISSN 1210-3365. Šéfredaktor Marek Škrla – e-mail:
[email protected]. Nevyžádané příspěvky a fotografie se nevracejí. Slovenské príspevky, inzeráty a objednávky môžete posielať na adresu Advent-Orion, Šafárikova 9, 038 61 Vrútky, tel./fax: 043/428 26 70, e-mail:
[email protected]. Šéfredaktor Ing. Mikuláš Pavlík. Vychází 15. 6. 2002