www.zlinskedumy.cz 1
Ernst Hemingway Stařec a moře
Stařec a moře
novela amerického spisovatele Ernesta Hemingwaye
napsal na Kubě roku 1951
publikoval roku 1952
při prvním vydání v září 1952 se během dvou dnů prodalo 5,2 milionů výtisků
vypráví příběh o kubánském rybáři Santiagovi, který se vydává na moře rybařit, aby tak prolomil své osmdesáti čtyř denní smolné období, kdy nechytil žádnou rybu
předobraz Santiaga:
je považován kubánský rybář
přítel Hemingwaye
Gregoria Fuentese
žil v malém přístavu Cojímar
20 km východně od Havany
Ernst Hemingway Stařec a moře
v roce 1954 za novelu dostal Ernest Hemingway Nobelovu cenu za literaturu.
je posledním dílem, které napsal
na přelomu 40. a 50. let se autor potýkal s tvůrčí krizí
jeho poslední román Přes řeku do stínu stromů (1950) nepřijala kritika kladně
odjel na Kubu i se svou milenkou Adrianou a začal psát příběh o rybáři
po dvou měsících intenzivní práce byla novela napsána, napsal někdy až 2000 slov
Ernst Hemingway Stařec a moře
novela vychází z teorie ledovce
autor eliminuje vedlejší a nepodstatné
mezi řádky je však možno vyčíst, že autor je se skutečnosti dokonale a do všech detailů obeznámen
zná prostředí i postavy
rozumí přírodě a moři
dokonale zná lov ryb
Ernst Hemingway Stařec a moře
E. Hemingway:
„Stařec a moře mohl být přes tisíc stránek dlouhý román a mohla v něm být každá postava propracována, všechny způsoby jakým žijí, jak se rodí, plodí a vychovávají děti.“
„Nejdříve jsem se snažil eliminovat všechno zbytečné a zprostředkovat čtenáři zkušenost tak, aby se to, co přečte, stalo součástí jeho vlastní zkušenosti a připadalo mu, že se to skutečně událo. Je to velmi obtížné a já jsem se to snažil s velkým úsilím. Psal jsem podle skutečné vesnice, podle skutečného rybáře a chlapce.“
Ernst Hemingway Stařec a moře
v tomto díle autor dospívá k víře v člověka, v jeho lidský úděl věčného snažení a boje o své bytí, ve kterém nejednou prohrává
zobecňuje nezlomnost člověka ve věčném zápase s přírodou a časem
epická metafora o životě
oslava síly, schopnosti a lidské statečnosti
boj s překážkami je mnohdy důležitější, má větší hodnotu, než překonání překážky
důležité je bojovat čestně a s plným nasazením
„Rybo,“ promluvil k ní, „z té duše tě miluju a vážím si tě. Ale zabiju tě, než skončí dnešní den“
s vědomím, že pro dosažení cíle jsme udělali úplně všechno
Ernst Hemingway Stařec a moře
Jenomže už nemám štěstí. Ale kdož ví? Možná dnes. Každý den přináší něco nového. Mít štěstí je lepší. Ale já budu radši svědomitý. Když pak člověka potká štěstí, je alespoň připraven
/úvaha o každodenním malém zápase člověka a o čekání na vysvobození z této úzkosti/
Nesmím mudrovat o nesmyslech, řekl si v duchu. Štěstí přichází v mnoha podobách, a kdo ho dokáže poznat? Ale stejně bych ho trochu chtěl, ať má jakou chce podobu, a zaplatil bych, co by chtěli.
/úvahy o lidské existenci, každý člověk má nárok na štěstí, má potřebu poznat štěstí, ať je třeba jen malé /
To nahlas nevyslovil, protože věděl, že když člověk vysloví něco dobrého, může to tím překazit.
/život nevede po rovné cestě, cesta života je klikatá a drsná, mluvit krásně nestačí, musí se
Ernst Hemingway Stařec a moře
Nikdy neztratil naději a víru. Teď však ožívaly, jako když se zvedá svěží vánek. ….Byl příliš prostý na to, aby uvažoval, kdy dospěl k pokoře. Ale věděl, že k ní dospěl, a věděl, že pokora není člověku k necti a není na újmu opravdivé hrdosti.
„Rybo,“ promluvil k ní,“ z té duše tě miluju a vážím si tě. Ale zabiju tě, než skončí dnešní den.“
Je to můj bratr. Ale musím ho zabít a na to si musím zachovat sílu.
Ale konec konců, nic není snadné.
/Člověk v životě nesmí ztratit víru a naději, že bude líp, musí být i pokorný k životu a ke každé překážce, které si musíme vážit, protože nás posouvá dál.
Ernst Hemingway Stařec a moře
KŘESŤANSKÁ SYMBOLIKA DÍLA
Poznal, že žádný člověk není na moři nikdy sám.
/ Kristus není osamocen při svém utrpení, je kolem „moře“ lidí, kteří v něj věří/
…ukážu, co dokáže a co snese člověk…
/Kristus na hoře Olivetské pochopí svůj úděl/
Krev mu stekla kousek po tváři…
/Kristus korunován trním/
Přesunul tíhu šňůry na levé rameno, opatrně si klekl a omyl si ruku v oceánu.
/Kristus nese kříž k hoře Golgotě/
Držel ji tam ponořenou víc než minutu, pozoroval, jak se odplavuje krev…
/Kristovy rány po hřebech, stigmata/
Ernst Hemingway Stařec a moře
Dal se znovu do šplhání a nahoře padl a zůstal chvíli ležet se stěžněm přes rameno. Pokusil se vstát. Ale bylo to příliš obtížné a tak tam seděl se stěžněm na rameni a hleděl na silnici.
/Kristus nese kříž k hoře Golgotě, upadl námahou a utrpením/
Konečně položil stěžeň na zem a vstal. Zvedl stěžeň, dal si jej na rameno a vykročil po silnici. Pětkrát si ještě musel sednout, než došel ke své chatrči.
/Kristus nese kříž k hoře Golgotě, upadl námahou a utrpením, Kristus na cestě ke smrti upadl 3x/
Chlapec dlouho spal a pak přišel k starcově chatrči, jako přicházel každé ráno. Viděl, že stařec oddychuje, a pak spatřil jeho ruce a rozplakal se. Vyšel velice tiše ven, aby přinesl trochu kávy, a celou cestu po silnici plakal.
/Oplakávání Krista, když bylo Kristovo těla sňato z kříže, Panna Marie, Josef z Arimathie, Máří Magdaléna, Marie Salome…/
„Rybo,“ promluvil k ní,“ z té duše tě miluju a vážím si tě.
Hřbet měl ohnutý tlakem šňůry a rybu nesl v pravičce.
/Ryba je symbolem Krista a prvních křesťanů /H. Sienkiewicz – Quo Vadis/
Ernst Hemingway Stařec a moře
Další aspekty díla:
Plivl do oceánu a řekl: Sežerte si to, galamos! A nechte si zdát, že jste zabili člověka! Teď věděl, že b dočista poražen a že se nedá už vůbec nic dělat.
/metafora prohraného boje/
Byl teď všecek ztuhlý a rozbolavělý a cítil v nočním chladu všechny rány a všechna namožená míst celém těle. Doufám, že už nebudu muset bojovat, opakoval si úpěnlivě. Tolik doufám, že už nebudu muset bojovat.
/střídání vypravěčské perspektivy – nejdříve objektivní er-forma, následuje přímá řeč postavy, vnitřní monolog, subjektivní ich-forma/
Ale k půlnoci bojoval a věděl tentokrát, že bojuje nadarmo.
/symbolický boj člověka s přírodou, odvěký zápas, který nikdy neskončí/
"Ale člověk není stvořen pro porážku," promluvil nahlas : "Člověka je možno zničit, ale ne porazit."
/nezdolná víra autora v člověka, v lidstvo, které půjde neustále vpřed i přes ty nejtěžší překážky/
Ernst Hemingway Stařec a moře Ale k půlnoci bojoval a věděl tentokrát, že bojuje nadarmo. /symbolický boj člověka s přírodou, odvěký zápas, který nikdy neskončí/
"Ale člověk není stvořen pro porážku," promluvil nahlas : "Člověka je možno zničit, ale ne porazit." /nezdolná víra autora v člověka, v lidstvo, které půjde neustále vpřed i přes ty nejtěžší překážky/
Ernst Hemingway Stařec a moře
Postavy:
starý rybář Santiago, bývalý námořník
charakteristická postava autorových knih
typ samotáře odloučeného od společnosti, zamlklého samorostlého člověka, který se rozhodl vést boj na život a na smrt, ačkoli výsledek zápasu není předem jistý
na rozdíl od Roberta Jordana z románu Komu zvoní hrana není stařec Santiago intelektuál
je to jednoduchý člověk, žijící v souladu s přírodou
jeho školou je tvrdý život, řídí se svými životními zkušenostmi
chlapec Manolin
chytají spolu ryby od jeho 5 let, obětavý, laskavý, uctivý, má starce rád, rád mu pomáhá
citace:
Hemingway, Ernest, Stařec a moře / Praha : Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1961
Otakar Slanař, Obsahy a rozbory děl: k Literatuře - přehledu SŠ učiva / Třebíč: Petra Velanová, 2006, ISBN 80-902571-7-8
Hoffmann, Bohuslav, Literatura IV : výbor textů, interpretace, literární teorie, Praha : Scientia, 2004, ISBN 80-7183-321-5
