113 SK

dborný časopis pro veřejnou správu

moderní obec

šance pro drážní regionální tratě

uzemni plánování

i

'lil Vil

12 PROSINEC 2005 80 KČ/113 SK

moderní úřad

ModerniQbec.cz

Nechejte si zpracovat leasingovou nabídku na Vámi vybraný předmět financování do konce roku a čerpejte výhody letošní

nižší úrokové sazby i v roce příštím*. A navíc: - 0 % poplatek za uzavření smlouvy - akontace již od 0 % Veškeré informace získáte na bezplatné telefonní lince 800 181 800. * Platí do 14. 4. 2006

VB LEASING DŮVĚRA

SPOJUJE. c

Děkujeme všem partnerům za spolupráci v letošním roce a přejeme všem mnoho úspěchů v roce 2006 AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. www.avecz.cz Společnost skupiny Energie AG Oberósterreich

:

5

NÁZOR

Vláda vede válku proti obcím a městům Ing. JAN KERNER starosta města Louny

Obce samozřejmě do bezprostředního styku s vládou ne­ přicházejí. Koho však znají velmi dobře, jsou úřední­ ci finančních úřa­ dů, které vláda po­ sílá kontrolovat pl­ nění podmínek přidělených stát­ ních dotací. Jejich chování v této roli je tím pravým od­ razem vztahu naší vlády k obcím.

prosinec 2005

inule jsme se z pera samotného předsedy vlády dočetli mnoho krásných slov popisují­ cích, jak vláda nehodlá brát obce a města na hůl, jak podporuje problematické regiony, jak jsou pro ni obce důležité. Obce samozřejmě do bezprostředního styku s vlá­ dou nepřicházejí. Koho však znají velmi dobře, jsou úředníci finančních úřadů, které vláda posílá kon­ trolovat plnění podmínek přidělených státních dota­ cí. Jejich chování v této roli je tím pravým odrazem vztahu naší vlády k obcím. Finanční úřady při kon­ trolách nacházejí pochybení téměř vždy. O jak »závažná« pochybení jde, je všeobecně známo a také Moderní obec se tím opakovaně zabývá. Tak napří­ klad do nákladů spojených s výstavbou bytů byly za­ hrnuty inženýrské sítě napojující objekt či dokonce chodby mezi jednotlivými byty - ó, jaká troufalost: copak je chodba součástí bytu? Jindy si zase obec dovolila za termín dokončení stavby považovat pře­ vzetí stavby od zhotovitele - jenže finanční úřady si náhle začaly myslet, že tím pravým okamžikem je nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí. Škoda jen, že tento nyní tak jasně vyhraněný názor nebyl součástí podmínek příslušné dotace, obce by asi ne­ byly tak hloupé, aby schválně houfně dokončovaly stavby s několikadenním zpožděním. Opravdovou perlou je případ našeho města, které se státní dotací vystavělo v historickém domě na ná­ městí tři byty. Později bylo bohužel zjištěno, že stav­ bou došlo k narušení statiky budovy, takže statik na­ řídil její okamžité vyklizení. Město tedy nájemníkům poskytlo náhradní byty, dům vystěhovalo a přesně podle instrukcí Ministerstva pro místní rozvoj dotaci vrátilo. Jaké bylo naše překvapení, když finanční úřad při kontrole (již vrácené) dotace zjistil pochy­ bení a nařídil vrátit dotaci ještě jednou! Obec prý ne­ měla dotaci vracet Ministerstvu pro místní rozvoj, ale finančnímu úřadu jako jedinému správnému státnímu orgánu! Po státní kontrole je tedy obci i přes banalitu zjiš­ těného pochybení zpravidla nařízeno dotaci vrátit v plné výši a ještě je jí vyměřeno tučné penále. Do kouta zahnaná obec podává žalobu k soudu: První vítězná žaloba tohoto druhu obce Vejprnice je veli­ kým povzbuzením pro všechny, kdo si státní šikano­ vání nechtějí nechat líbit. A tak se u soudů (place­ ných z daní) v desítkách případů střetávají obce (placené z daní) s finančními úřady (placenými z da­ ní). Čekací lhůty u soudů se prodlužují a veřejné pe­ níze tečou... Daňový poplatník marně hloubá, k če­ mu je tohle proboha dobré? A když se pák člověk od premiéra dočte, jak vláda podporuje obce, musí se ptát: Cožpak je předseda vlády skutečně tak mizerně informován o reálném životě? Bojím se, že situace je horší. Pan Paroubek jako dlouholetý komunální politik totiž skutečnost velmi dobře zná. Jenže ono je někdy jednodušší dělat, že nic nevidím... ■

bezdrátový hlasovací systém

M

okamžité výsledky hlasování . importy bodů jednání Excel, Word . exporty výsledků Html, Word, Excel, XML . řízení diskuze přihlašování, technická ... . zvukový záznam diskuze . tisk stavu hlasování . možnost propojení s agendou e-spis . možnost současného řízení zasedání více administrátory . snadná obsluha .

prodej. pronájem technická podpora při zasedání školení. servis . instalace modifikace softwarového i hardwarového vybavení Jediný český výrobce bezdrátových systémů pro městská zastupitelstva, kongresy a soutěže

allstar Allstar Group s.r.o. www.allstar.cz Chelčického 9, 130 00 Praha 3 tel: 222 719 050, fax: 222 717 957 email: [email protected]

moderní obec

MO-000234

I

OBSAH ■ titulní strana

■ INFORMAČNÍ a komunikační technologie

Králíky - pohled od kláštera na Hoře matky Boží (Foto archív)

Současný trend: Dynamické webové prezentace_____________________29

■ NÁZOR_____________________________________________________1

Návštěvnost bruntálského webu roste____________________________ 29 Pražský portál nabízí čipování psů_________________________________ 29

■ SPEKTRUM

________________________________________________ 4

■ EVROPSKÁ UNIE ■ KAUZA Slavičín dokázal využít škálu dotací Konkurence na dráze vzroste, dá šancím i regionálním tratím?

(Ing. Miroslav Kadlec)____________________________________________ 30

(Ivan Ryšavý)______________________________________________________6 Ohrožené skupiny obyvatel máji šanci i v letech 2007 až 2013 (Ing. Martina Kasková)

■ ŽIVOTNI PROSTŘEDÍ Infotherma 2006 reaguje na aktuální problémy______________________ 8 POH: Jak postupovala oceněná města (Ing. Karel Bursa, Ing. Pavel Rejlek)_________________________________ 9 Zájem krajů o cyklistiku (Ing. Jaroslav Martinek)

___________________ 10

Životnímu prostředí nejvíce škodí doprava__________________________12

__________________________________________ 30

■ MANAGEMENT Jenom korpus, či i krém a třešničky? (Mgr. Pavel Prokop, MBA)_______32 ■ SPRÁVA A ROZVOJ Kraje a regiony se představí v největším pavilonu___________________ 33 URBIS se změní na URBIS INVEST___________________________________34

■ TÉMA: ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNI Časté změny navozují nejistotu (PhDr. Jiřina Ondráčková)____________13 Průmyslové zóny a příprava pozemků (Ing. Tomáš Vlasák, Ing. Petr Adámek)_____________________________ 14 Velkoplošné problémy: Problém, který přetrvává (RNDr. Zdeněk Szczyrba Ph. D.)_____________________________________15 Krajina je nám příznivě nakloněná, přistupujme k ní citlivě (PhDr. Jiřina Ondráčková)_________________________________________ 16 Jaké jsou vazby a vztahy mezi územním a strategickým plánem

Každá pražská část by měla mít své azylové centrum (Eva Sadílková)__________________________________________________ 36 Vzhledu obcí by pomohla opora v zákonu (Oto Neubauer)__________ 37 Sociální služby šité občanům na míru (Antonín Tym)________________ 37 Bezpečnější dopravní řešení bývají pro menší sídla drahá (Ivan Ryšavý)____________________________________________________ 38 Projekty pomohou nezaměstnaným________________________________40 Obce využívají pronájem vánoční výzdoby_________________________ 41

(PhDr. Miloš Charbuský, Ing. Jan Stejskal)___________________________ 18

Otrokovice se na krizové situace připravily odpovědně (Alžběta Škarpichová)____________________________________________ 42

■ EKONOMIKA

Živelní pohroma: Stát může pomoci (Radka Burketová)_____________ 43

Proč je důležité mít program rozvoje (Ing. Jan Obrovský)___________ 20

Technické služby: Využijí nové šance? (Ivan Ryšavý)__________________44

Šanci na dotací může někdy zhatit i pouhá ledabylost (Mgr. Radko Martínek)

Kontinuitu kvality služeb zaručí její standardy (Ivan Ryšavý)__________ 45

___________________________________________22 ■H LEGISLATIVA

■ PŘÍLOHA: MODERNÍ ÚŘAD Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň)_________________________________ 46 Co bývá snem každého tajemníka (Ing. Zdeněk Řeřábek)___________ 23 Bezúplatné převody pozemků pouze ve veřejném zájmu Otevřte své dokumenty (Filip Molčan)

_____________________________ 24

Kontaktní centra jsou přínosem nejen pro občany (Ing. Michal Zbořil) _25 OpenOffice.org je pro Děčín perspektivní (Bc. Tomáš Kejzlar, Ing. Petr Hodbod)______________________________ 26 Personální audit-ano, či ne? (JUDr. Kateřina Černá)________________ 27

(Lýdia Stoupová)_________________________________________________47 Obec, která se chce osamostatnit, v zákoně tápe (Mgr. Jana Hamplová)____________________________________________ 48 Právní pomoc a úlohy obce (JUDr. Marek Steiner)____________________________________________ 50

Šumperk má půlroční zkušenost s platebními terminály_____________ 28 Výhoda pro občana i úřad

________________________________________28

Zatím hlavně větší města_________________________________________ 28

■ PRÁVNÍ poradna______________________________________ 51 ■ SERVIS

___________________________________________________52 Uzávěrka tohoto čísla: 14.11. 2005

MODERNÍ OBEC - Měsíčník vydavatelství Economia Ročník XI, číslo 12 • Vychází 8. 12. 2005 • Cena výtisku ve volném prodeji 80 Kč • Roční předplatné 960 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected], http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Smetáková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce šéfredaktorky: Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711, [email protected] • Grafická úprava: Šárka Klomínková, Ing. Aleš Adámek (redakční strany), tel.: 233 071 411 • Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • Redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; PaedDr. Václav Hartman, místostarosta Jilemnice, předseda regionální rady SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Mgr. Věra Jourová, náměstlcyně ministra pro místní rozvoj; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce; Ing. Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje; Mgr. Tomáš Ulehla, primátor Zlína • Vydává: ECONOMIA a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel: 233 071 701, fax: 233 072 780 • Distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009. e-mail: [email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] Doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. - střediska Postsenis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., MAGNET PRESS. SLOVAKIA s. r. o. • Internetový online archiv: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Economia OnUne, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected] • Tisk: Boomtisk, Ovčárecká ul., 280 00 Kolín - Sendražice • Sazba a reprodukční část: Economia a. s. Dobrovského 25.170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užiti náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2005 ECONOMIA a. s.

2

moderní obec

prosinec 2005

Program

s perspektivou Klub pro čtenáře předplacených titulů Economia 7

ecoS&» P,oNLAš

Mile Vás překvapí klubové ceny na: - publikace, - konference a semináře, - zboží a služby, - vstupenky na kulturní a sportovní akce.

Hospodářské noviny Ekonom Dotační věstník Ročenka HN

Marketing & Media Trend Marketing Sign Regál

Moderní řízeni Právní rádce HR Management

Více na www.benefitklub.cz

Finanční Management FP-finanční poradce Bankovnictví Business Spotlight

Stavitel Technik Logistika Moderní obec Odpady

economia OBSAH

ROZHODUJE

SPEKTRUM

Nižbor už dnes myslí na další rozvoj >NIŽBOR Obec na Berounsku získala 90% dotaci na výstavbu nové čistírny odpadních vod (ČOV). Ačkoliv v Nižboru nyní bydlí 1570 obyvatel, místní zastupitelstvo se rozhodlo s předsti­ hem splnit evropskou směrnici, která obcím nad dva tisíce obyvatel ukládá povinnost postavit do roku 2010 ko­ munální ČOV. Odborníci se shodují, že řada obcí tuto povinnost nesplní z důvodů finančních i časových. Ak­ tivní přístup Nižboru se proto výrazně vymyká z průměru. »Stavba čistírny je dlouhodobý projekt, mluvíme o něm už od konce 80. let minulého století. Snaha o získání dotace se podařila až nyní,« uvedla starostka Nižboru Kate­ řina Zusková. »Musíme myslet dopře­ du. Předpokládáme, že díky nové čis­ tírně limit počtu obyvatel překročí­ me,« dodala starostka.

Domov důchodců v Letovicích využívá na ohřev vody slunce.

Slunce pro domov důchodců ILETOVICEV nedávno postaveném Domově důchodců v Letovicích na jižní Moravě ži­ je 70 seniorů. Je místem, kde město rozumně využívá alternativní zdroj energie na ohřev teplé a užitkové vody. Zkušební provoz solárního systému (na 60 solárních kolektorů) za­ čal v prosinci roku 2004 a už téměř rok se prokazuje, že to byla dobrá investice. Pořízení solárního systému stálo více než dva milióny korun (včetně DPH 2,93 tisíce Kč). Ze Stát­ ního fondu životního prostředí získalo město dotaci 1,465 mil. Kč a půjčku 418 tisíc Kč, přes 200 tisíc Kč poskytlo ze svého rozpočtu. Podle ředitele letovického Domova dů­ chodců Ing. Ivo Kubína se předpokládá, že solárním ohřevem teplé a užitkové vody se ušetří ročně kolem 150 tisíc korun, což je víc než čtvrtina celkových nákladů na spotře­ bu plynu v celém objektu. Sluneční energie se osvědčuje zejména v období, kdy ještě ven­ ku neklesají teploty pod bod mrazu a je dostatek slunce. lašl

FOTO: ARCHIV

Pro starostu to bylo překvapení

Zkušební provoz ČOV by měl začít ještě do konce letošního roku. Čistírna odpadních vod bude stát 80 mil. Kč (75 % je dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj, zbylé pro­ středky jsou ze Státního fondu životní­ ho prostředí a z obecního rozpočtu). Firma MAO staví čistírnu odpadních vod od letošního července a ještě do konce roku začne její zkušební provoz. Poté bude následovat rekonstrukce a dostavba obecní kanalizace s předpo­ kládaným dokončením v listopadu ro­ ku 2006. Iskl

Jak jsme již psali v listopadovém čísle Mo­ derní obce, v letošní soutěži Entente Florale Europe (Kvetoucí sídla Evropy) získalo město Litomyšl stříbrnou medaili a obec Písečná v okrese Ústí nad Orlicí zlatou medaili. Na pů­ dě Senátu blahopřáli zástupcům oceněných obcí ministr životního prostředí Úbor Ambrozek a senátorka Václava Domšová. Při této pří­ ležitosti jsme se starosty Písečné Josefa Zá­ mečníka zeptali: ■ Připravovali jste se na soutěž dlouho? Soustředěná příprava byla jenom na jaře, ale jinak všechno, co bylo hodnoceno, je záležitos-

Starostovi Písečné Josefu Zámečníkovi blahopřála k ocenění celá řada gratulantů.

vismólN

Nejrozšířenějšl redakční systém na tvorbu webových stránek měst a obcí www.vismo.cz, tel.: 567 311 772

ti poměrně dlouhé doby - zásah do krajiny i je­ jí ošetřování. Něco jiného je společenská strán­ ka věci. Té se chopily zástupkyně našeho obec­ ního zastupitelstva Šárka Bergerová a Anna Li­ penská, které vše domyslely do detailu, a všech­ no pak klaplo. ■ Co všechno jste museli pro zlepšení pro­ středí v obci udělat? Na životní prostředí jsem se zaměřil od za­ čátku mého už docela dlouhého působení ve funkci starosty. Dobře vycházíme se země­ dělci, kteří krajinu nejen využívají, ale také ošetřují. A když se tato spolupráce ubírá správným směrem, tak je to v katastru obce znát. ■ Jaké byly vaše pocity, když jste se dozvě­ děl, že Písečná v evropské soutěži zvítězila? Určitě jsem si nepředstavoval, že výsledky naší práce budou takhle vysoko hodnocené. Bylo to pro mě překvapení. Když jsme potom rozebírali jednotlivá hlediska hodnocení, tak jsme se v něm vlastně našli. Všechno, co tam bylo pojmenováno, skutečně jako samozřej­ most děláme. Naši lidé se starají, nejsou lho­ stejní ke svému okolí, jednotlivé domy vy­ lepšují stejně jako jejich okolí. Také hospo­ daření v krajině se zlepšilo. /kž/

MO-000007

moderní obec

prosinec 2005

SPEKTRUM

Prostředí před nádražím je krásnější a bezpečnější >OLOMOUC Od poloviny listopadu se měs­ to pyšní nově, účelně a nápaditě upravenou jižní lokalitou před železničním nádražím. »Stavebními úpravami v tomto území se zvý­ šila bezpečnost provozu, protože přes nový rondel je napojen vjezd do dopravního ter­ minálu MHD a okružní křižovatka zároveň zpomalila rychlost jízdy. Spolu s dalšími vy­ budovanými bezpečnostními prvky je větší také bezpečnost chodců,« řekl Martin Tesařík, primátor statutárního města Olomouc, které je spolu s Dopravním podnikem inves­ torem stavby. Projekt úpravy přednádražního prostoru se skládá z pěti etap. »Stavební a sadové prá­ ce v jeho jižní části jsou etapou třetí. Místní obyvatelé tak mohou využívat nové parko­ viště, přilehlé komunikace, chodníky pro pě­ ší atd. Místo také získalo unikátní architekto­ nický prvek - světelnou fontánu,« konstato­ val Josef Hájek, generální ředitel společnosti Skanska DS. Ve třetí etapě, která zahrnuje celkem 49 stavebních objektů, byla vybudo­

Oživení ojedinělé České brány >BĚLÁ POD BEZDĚZEM Více než 600 let byla Česká brána, jedna z nejzachovalejších památek města, uzavřena. Obyvatelé i návštěvníci Bělé pod Bezdě­ zem ji mohli obdivovat pouze zvenku. V roce 2003 se město rozhodlo bránu opravit a poté oživit její vnitřní prosto­ ry. Rekonstrukce trvala zhruba dva roky a vyžádala si celkem dva milióny korun.

vána i tramvajová trať a dvoukolejná tramva­ jová smyčka včetně trolejového vedení a systému řízení. Nové jsou přístřešky zastá­ vek, sociální zázemí pro potřeby Dopravního podniku města Olomouc a přeložky inženýr­ ských sítí. Mezi zajímavé stavební prvky pat­ ří ozeleněná stěna směrem k nádraží. Samo­ statnou stavbou je kruhová křižovatka. Iskl

FOTO. ARCHÍV

8737

FOTO: ARCHIV

Upraveno bylo parkoviště, veřejné osvětlení, přilehlé komunikace, chodníky pro pěší atd.

FOTO: ARCHÍV

Děti se učí bezpečnému chování

Zařízení přesně imituje železniční přejezd s výstražnými světly.

> JIH L A VA Ojedinělý simulátor železnič­ ního přejezdu je od konce října umístěn na dětském dopravním hřišti jihlavské školy Nad Plovárnou. Zařízení přesně imi­ tuje železniční přejezd s výstražnými svět­ ly. Umožňuje dětem trénovat bezpečné chování před přejezdem a na přejezdu vy­ baveném výstražnými světly. Děti se tak lépe naučí vnímat světelnou signalizaci a nepodceňovat její význam. Iniciátorem instalace simulátoru, který věnovala zdar­ ma firma AŽD, byly České dráhy a kraj Vy­ sočina. Pouze v tomto kraji se od roku 2002 na železničních přejezdech stalo 46 dopravních nehod. /gš/

Česká brána, jedna ze čtyř původních bran, jež sloužily jako vstup do Bělé pod Bezdězem, byla uzavřena více než 600 let.

Na investici přispěly Středočeský kraj, Ministerstvo kultury i samotné město. Od letošního května je ojedinělá brána nejen obnovená, ale také v letním obdo­ bí otevřená pro veřejnost. V místnosti s okenními otvory se vstupem z bývalé hlavní hradby a s předhradím je prodejní galerie. Z věže čtvercového půdorysu se zdmi z hrubého kamene o síle 2,3 m a z výšky 13 metrů je jedinečná vyhlídka na město. /gš/

moderní prosinec 2005

5

ILUSTRAČNÍ FOTO: Ing. JAN VASICEK

kladní zdravotní péči a do zaměstnání včet­ ně dopravy zpět, přispívající k trvale únos­ nému rozvoji tohoto územního obvodu. Za tímto účelem uzavírá kraj písemnou smlou­ vu s dopravcem, jemuž tak vzniká závazek veřejné služby v drážní dopravě.

Receptem pro zachováni mnoha regionálních železničních trati je hledat pro ně pomocí výběrových řízení efektivně pracující soukromé dopravce.

Konkurence na dráze vzroste, dá šanci i regionálním tratím? Stínový ministr dopravy za ODS, středočeský hejtman Ing. Petr Bendi chce, aby stát do správy krajů převedl regionální železnič­ ní tratě. Zatímco touto myšlenkou se možná bude zabývat příští vláda, kraje už nyní mohou do svých rukou pevněji uchopit osud některých ztrátových regionálních tratí a hledat pro ně efektivnější provozovatele drážní dopravy. a průlomové v praxi krajů lze označit zení požadovali kompenzaci za vlakokilopoptávkové řízení na zajištění základní metr vyšší - České dráhy, a. s, 80,41 Kč (tedy dopravní obslužnosti na železniční tra­ celkem 31,695 mil. Kč) a RA1LTRANS, s. r. o., ti č. 149 Karlovy Vary-Mariánské Lázně 85,18 Kč (34,103 mil. Kč). »Vzhledem k tomu, a zpět, které vypsal Karlovarský kraj. K tomu­ že poptávkové řízení je na období let 2006 až to kroku se rozhodl poté, co jej České dráhy, 2010, ušetříme v porovnání s nabídkou ČD a. s., (ČD) požádaly o navýšení příspěvku na za těchto pět let 29,7 miliónu korun,« dodal drážní dopravní obslužnost z dosavadních hejtman Pavel. Připomeňme, že podle měsíčníku Želez­ 130,2 mil. Kč na 176 mil. Kč v příštím roce. »ČD nám neuměly předložit vykázané ztráty niční magazín (č. 8/2005) k podmínkám vý­ na jednotlivých tratích, což je problém, kte­ běrového řízení mj. patřila povinnost do­ rý řeší také ostatní kraje. My jsme výběrové pravce nasadit na trať kolejová vozidla vyro­ řízení vypsali proto, abychom vůbec zjistili, bená nejpozději v roce 1995, která splňují jaké náklady na uvedenou trať vlastně exis­ současné ekologické limity, jsou nízkopo­ tují - nebo jaké by mohly být,« vysvětili hejt­ dlažní, bezbariérová a vybavená minimálně man Karlovarského kraje JUDr. Josef Pavel. 60 místy k sezeni na jeden spoj. »Pilotní« a »zkušební«, jak Karlovarský kraj toto řízení označil, tak naznačuje, jakou ces­ S NOVÝM DOPRAVCEM KRAJ tou se zřejmě vydají také další kraje při zajiš­ UŠETŘÍ TÉMĚŘ 30 MILIÓNŮ KORUN Komise po vyhodnocení tří nabídek doporu­ ťování základní drážní dopravní obslužnosti čila radě a zastupitelstvu kraje akceptovat svého území. Podle zákona o dráhách se za základní do­ nabídku předloženou společnostíVIAMONT, a. s, s nabídkovou cenou kompenzačního pravní obslužnost územního obvodu kraje vlakokilometru (vlkm) 64,63 Kč, což odpoví­ považuje zajištění přiměřené dopravy po dá roční prokazatelné ztrátě 25,73 mil. Kč na všechny dny v týdnu z důvodů veřejného zá­ této trati při ročním dopravním výkonu jmu, především do škol, do úřadů, k soudům, 398 410 km. Další účastníci poptávkového ří­ do zdravotnických zařízení poskytujících zá­

Z

Subjekty v železniční dopravě: ■ vlastník dráhy (u celostátní dráhy a většiny drah regionálních je to stát prostřednictvím Správy železniční dopravní cesty, státní organizace); ■ provozovatel dráhy (právnická osoba, která za úplatu vlastníka dráhy provádí činnosti související se za­ jištěním provozuschopnosti dráhy a organizuje provoz na dráze (výpravčí, dispečeři...); ■ provozovatel drážní dopravy - tzv. dopravce, právnická osoba, která provozuje drážní vozidla a podniká v oblasti přepravy osob a zboží po železnici (lokomotivni depa, strojvedoucí, průvodčí, osobní pokladna...) ZDROJ: S2DC, s. o.

6

moderní obec

KDYŽ KRAJE DOSTALY SILNICE, PROČ NE TAKÉ KOLEJE? Stínový ministr dopravy za ODS, středočeský hejtman Ing. Petr Bendi vidí hned několik možných modelů řešení málo ziskových či přímo prodělečných tratí. »Jedním z nich na­ příklad je, že by kraj přispíval Českým dra­ hám na každý spoj a každý ujetý kilometr pro jednoho svého obyvatele předem stanove­ nou konkrétní částkou. Druhý model před­ pokládá vypisovat výběrová řízení na provoz jednotlivých tratí tak, jak to nyní učinil Kar­ lovarský kraj. Přirozeně by potom na těchto tratích nemusely provozovat drážní dopravu pouze České dráhy. Třetí možností je, že by do majetku krajů stát z majetku státní Sprá­ vy železniční dopravní cesty převedl regio­ nální tratě. O této variantě bych doporučoval jednat. Když totiž stát na kraje převedl regio­ nální silnice, proč by na ně nemohl převést i regionální železniční tratě?« ptá se Ing. Petr Bendi a dodává: »Pak bychom v krajích znali přesnou strukturu nákladů na jednotlivé tra­ tě a mohli sami definovat, co je ještě únosná podpora a co už případně není. Rozhodnutí by záviselo čistě na zastupitelstvu, které by je mohlo opřít o analýzu jasně identifikova­ ných nákladů. Navíc by se tak odstranila anomálie, kdy je poplatek za řízení provozu a dopravní cestu počítán z průměrných ná­ kladů celé sítě ČD bez ohledu na skutečně vynaložené náklady na jednotlivých tratích." Zajímavé je, že možnost jednat o přecho­ du správy dopravních regionálních železnič­ ních komplexů na kraje nevyloučil už před více než dvěma roky také ministr dopravy Ing. Milan Šimonovský. ČESKÉ DRÁHY: O RUŠENI TRATÍ MY NEROZHODUJEME Mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský stíž­ nostem krajů, že od ČD nedostávají dosta­ tečné údaje o nákladech na zajištění doprav­ ní obslužnosti na jednotlivých tratích, opo­ nuje poukazem na to, že dráhy poskytují údaje, které jsou jasně definovány zákony, a že jde o tytéž údaje, které musí poskytovat i všichni ostatní dopravci. »Tyto údaje slouží ke stanovení úhrady za prokazatelné ztráty, proto na ně nemá vliv ani důležitost dané tratě pro obce. Jde jen a jen o částku, kterou kraj musí uhradit, po­ kud si vlaky objedná. Význam tratě v regionu by měl znát objednatel, tedy kraj, a proto si také dopravu na dané trati objedná či nikoliv, stejně jako na ní rozhoduje o počtu vlaků. Kraj také jako jediný zná, zda si objednává souběžnou autobusovou dopravu nebo ji naopak zrušil ve prospěch železnice a auto­ busy svážejí občany k jednotlivým spojům do přestupních terminálů," konstatoval mluvčí. Zdůraznil přitom, že to tedy nejsou České dráhy, kdo by rozhodoval o rušení spojů nebo tratí či kdo by tato řešení navrho­ val. Jednoduše řečeno, vždy jde pouze o ob-

prosinec 2005

KAUZA

chodní nabídku CD s cílem uzavřít obchod­ ní smlouvu mezi CD a krajem. Kraj naopak rozhoduje, zda chce vlaky vést, a stanoví si, jaký dopravce to tak pro něho učiní. VZNIKNOU REGIONÁLNÍ DOPRAVNÍ PODNIKY?

České dráhy se podle svého mluvčího kon­ kurenci jiných železničních dopravců ne­ brání. Stejně tak by přivítaly větší spoluprá­ ci s regiony, ale i městy a obcemi. »V rámci transformace na holdingovou společnost máme totiž zájem vytvářet spe­ cializované dceřiné společnosti také v osobní dopravě, tedy určité regionální dopravní podniky. Budeme rádi, když se na jejich vzniku budou podílet i kraje, obce a města. Například v Rakousku, Švýcarsku či Německu je taková účast regionů či mu­

nicipalit zcela běžná. Ale ani tyto společ­ nosti nebudou vlastnit tratě, nýbrž si je bu­ dou pronajímat od Správy železniční do­ pravní cesty pro své vlaky a u krajů se bu­ dou ucházet o získání jednotlivých zakázek na zajištění dopravní obslužnosti,« dodal Petr Šťáhlavský. MOHLO BY PŘIBÝT I CESTUJÍCÍCH

Buď jak buď, privátních dopravců na želez­ nici je u nás zatím poskrovnu, byť podmín­ ky pro podnikání na železniční dopravní cestě v České republice jsou stejné pro všechny společnosti v rámci celé Evropské unie. Pokud si kraje začnou vybírat ty nej­ efektivnější železniční dopravce, pak se i sa­ motné České dráhy v roli hlavního příjemce podpory ze strany krajů vyhnou riziku, že by je Evropská komise časem mohla obvinit

z přijímání nedovolené veřejné podpory (viz například MO č. 11/2005). Otevření že­ lezniční dopravní cesty pro více vzájemně si konkurujících železničních dopravců ne­ jenže může uspořit krajům nemalé finanční prostředky, ale také může zlepšit kulturu ce­ stování a dráze přivábit další cestující. Ovšem rovněž kraje musí místo pouhé kriti­ ky na špatný systém začít plošně pořádat kvalitní výběrová řízení na provozovatele drážní dopravy, což řadě z nich zejména zpočátku ji­ stě přinese řadu nemalých organizačně tech­ nických problémů. Každopádně jsou to kraje, které nesou od­ povědnost za regionální železniční spoje a nutnost k tomu přijímat třeba i nepopulární rozhodnutí z nich nikdo (zatím) nesejme, au IVAN RYŠAVÝ

Železnice Děsná: Příklad, že »to jde« Od roku 2002 má Svazek obcí údolí Děsné na Šumpersku ve svém majetku železniční trať č. 293 mezi Šumperkem a Kou­ ty nad Děsnou a mezi Petro­ vem nad Děsnou a Sobotínem.

služnosti, přičemž příjemcem této podpory je společnost Connex Morava. Naopak fi­ nanční prostředky na údržbu a opravy tratě dostává společnost SART. Finanční pro­ středky na rekonstrukce a nové investice jdou svazku obcí, který podle zákona vybírá zhotovitele, a ty pak přímo financuje.

Společnost Connex Morava je významným vazku patří také kolejová vozidla pro autobusovým dopravcem na Šumpersku. Ře­ osobní dopravu, používaná na trati. ditel její dopravní kanceláře Transtour a že­ Historie Železnice Děsná, jak se trať na­ lezniční dopravy Ing. Štefan Bernáth, CSc., považuje převzetí železniční dopravy v mikzývá, má svůj zrod u povodně z roku 1997. Ta totiž trať poškodila natolik, že Ministerstvo roregionu za významnou možnost realizovat dopravy ji rozhodlo zrušit. S ministerstvem synergické efekty koordinací obou druhů do­ však nesouhlasily obce podél tratě a založily pravy. Tvrdí, že Connex Morava je připravena svazek obcí, který ji převzal do nájmu a ne­ převzít provozování železniční dopravy i na chal zrekonstruovat. Před třemi roky pak trať dalších tratích. Jestliže by ovšem opět dosta­ i kolejová vozidla svazek získal do svého vlastnictví.

la možnost zvýšit její efektivitu a samozřejmě pokud by bylo zajištěno financování případ­ né ztráty. Ředitel Bernáth rovněž připomíná, že na Železnici Děsná ve srovnání se stavem před povodní v roce 1997 došlo k řadě úsporných opatření vedoucích k vyšší produktivitě prá­ ce. To konstatuje i starosta Kopp, byť připou­ ští, že srovnávat současnost s minulostí lze jen obtížně. »Ceské dráhy měly na trati řádo­ vě desítky pracovníků, kteří zajišťovali pro­ voz stanic, prodej jízdenek, údržbu, opravy apod. To vše se od té doby organizačně změ­ nilo,« uvádí starosta. »Prodej jízdenek zůstal zachován pouze ve čtyřech stanicích, proto­ že nyní se uskutečňuje hlavně formou před­ prodeje. Počet strojvedoucích a průvodčích je dán jinou organizací práce i jiným oběhem vozidel. Zjednodušeně lze říci, že dopravu na trati dnes zajišťuje zhruba polovina lidí než před povodní.«

PROVOZOVATEL DRÁŽNÍ DOPRAVY A PROVOZOVATEL TRATĚ

LIDÉ SI POLEPŠILI I V KULTUŘE CESTOVÁNÍ

Dopravu na trati provozuje společnost Con­ nex Morava, a. s., pro niž se svazek rozhodl na základě výběrového řízení. Starosta Rapotína a předseda Svazku obcí údolí Děsné Ing. Ondřej Kopp říká: »Náklady na údržbu a další rozvoj tratě, tedy na vlastní železniční svršek, pozemky, zabezpečovací zařízení či zastávky, jsou záležitostí svazku a Connex se na nich nepodílí. Pro provoz tratě si svazek ve výběrovém řízení zvolil samostatného provozovatele, jímž je nyní společnost SART. Finanční prostředky na údržbu a opravy tra­ tě poskytuje Státní fond dopravní infrastruk­ tury, prostředky na opravy a rekonstrukce budov jsou zajišťovány z různých dotačních titulů. Údržbu kolejových vozidel hradí spo­ lečnost Connex v rámci svých provozních nákladů, opravy a rekonstrukce vozidel platí svazek.« Olomoucký kraj na základě smlouvy o zá­ vazku veřejné služby přispívá na úhradu ztráty ze zajišťování základní dopravní ob-

Přitom kultura cestování se lepší. Connex Morava například vybavila vozy informač­ ním systémem s hlásičem zastávek a směro­ vými tabulemi. Vozidla byla opravena a do­ stala nový lak, postavily se tři nové objekty zastávek a výpravní budova v Koutech nad Děsnou bude zrekonstruována díky podpoře z programu PHARE 2003. Ing. Kopp má za to, že regionální želez­ niční tratě, nad nimiž se vznáší hrozba zá­ niku, by měly dostat možnost převodu do vlastnictví příslušných mikroregionů a tam, kde procházejí rozlehlejším územím, pak do vlastnictví krajů. »V každém případě rozhodnutí o tom, zda trať ponechat či zru­ šit, by se mělo přijímat na příslušném sa­ mosprávném orgánu, tedy lidmi, kteří v da­ ném území žijí, odpovídají za jeho rozvoj a vlastní provoz budou případně následně financovat," dodal předseda Svazku obcí údolí Děsné. /rš/

SYNERGIE DVOU DRUHŮ DOPRAVY

S

prosinec 2005

Pro kolejová vozidla na Železnici Děsná je typická modrá, zelená, žlutá a bílá barva.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Infotherma 2006 reaguje na aktuální problémy Ve Frýdlantu nad Ostravicí se tradičně již od roku 1994 koná vždy počátkem ledna naše největší topenářská výstava Infother­ ma, která se úzce specializuje na vytápění malých a středních objektů. S ředitelem této výstavy Ing. Liborem Kostelným jsme hovořili nejen o připravovaných expozicích, ale i o některých aktuálních energetických problémech. ■i Na 16. až 19. ledna 2006 připravujete již XIII. ročník Infothermy. Jak bude tato výsta­ va reagovat na stále rostoucí ceny ušlechti­ lých paliv?

Budeme se snažit návštěvníkům nabíd­ nout pokud možno všechny alternativy úspor při vytápění ušlechtilými palivy, aby konečný efekt byl únosný pro jejich rodin­ né rozpočty. Ta druhá varianta, která je bezesporu krokem zpět, a navíc do nejisto­ ty, je návrat k vytápění tuhými palivy. Ze všech zájemců o výstavu jsme vybrali více než 250 firem a institucí, jež splňují před­ poklady, že na výstavě nabídnou takové vý­ robky a služby, které mohou vést k úsporám nebo ke změnám k levnějším otopným systémům. ■ To se ale převážně neobejde bez investič­ ních nákladů a většina těch, kteří si již dnes nemohou dovolit vytápění ušlechtilými pali­ vy, nemá prostředky na nové investice.

Je pravdou, že kromě snížení obvyklých teplot v našich příbytcích je každý další úsporný zásah spojený s investičními pro­ středky. Mezi ta levná a účinná opatření pat­ ří například utěsnění oken, kterými utíká nejvíce tepla. Významným zásahem může být měření a regulace tepla v jednotlivých místnostech objektů. Nákladnější je už úprava komíno­ vých tahů a instalace komínových nádstavců. Finančně náročné jsou výměny kotlů a otopných systémů, které mají menší spo­ třebu paliva a jsou šetrnější k životnímu pro­ středí. Do této kategorie úspor patří i instala­ ce větrání s rekuperací tepla apod. Celý ten­ to sortiment možných úspor bude na výsta­ vě prezentovat 45 domácích a zahraničních Firem. ■ Když se hovoří o úsporách energie, nej­ častěji se u nás setkáváme se zateplováním objektů.

Tomuto tématu a tepelně izolačním ma­ teriálům se bude na výstavě věnovat 40 fi­ rem. Je však nutno upozornit, že při zatep­ lování objektů se v praxi vyskytuje celá řada nedostatků, které mohou znehodnotit mnohatisícové investice. Uživatelé by ne­ měli šetřit na odborném posouzení staveb, které chtějí zateplovat, třeba i infrakamerou, a nechali si posoudit, jaký způsob za­ teplování by byl pro jejich objekt nejvhod­

8

moderní obec

nější. Většinou by před zateplováním měly být provedeny izolace staveb proti zemní vlhkosti, výměna oken apod. Současně s tím by se mělo řešit i větrání objektů a předejít tak možnému následnému plesnivěníí obvodových zdí a jejich vlhnutí, což může vést nejen ke snížení tepelně izolač­ ních vlastností, ale i k výraznému zhoršení vnitřního ovzduší. ■ Někteří uživatelé jsou však rozhodnuti přejít na tuhá paliva, co s tím?

Mnohé firmy se na tuto alternativu dob­ ře připravily. Vybrali jsme celkem 18 vysta­ vovatelů, kteří nabídnou moderní kotle na spalování tuhých paliv, některé se zásobní­ ky, automatickým přikládáním a regulace­ mi. Všechny dokládají dokonalé spalování, které odpovídá i náročným domácím a ev­ ropským normám na ochranu ovzduší. Pře­ chod na tuhá paliva by si však měli uživate­ lé velmi dobře rozmyslet, neboť již dnes jsme svědky toho, že se zdražuje uhlí a pa­ livové dříví. ■ Jak se bude prezentovat na výstavě vyu­ žíváni obnovitelných zdrojů?

Toto téma má výstava ve svém záhlaví a každoročně se mu věnuje řada vystavo­ vatelů. Tepelná čerpadla představí 30, slu­ neční kolektory a fotovoltaické články 15 firem apod. K tomuto tématu si však neod­ pustím několik připomínek. Nechtěli by­ chom, aby se celá problematika zpolitizo­ vala a udělala se okolo ní podobná kam­ paň, jaké jsme byli před časem svědky u elektrických přímotopů nebo později u celoplošných plynofikací. Tento způsob úspor ušlechtilých paliv je investičně velmi nákladný a dřívější státní dotace byly na ja­ ře letošního roku pro nedostatek finanč­ ních prostředků pozastaveny. Také některé daňové úpravy jsou krokem zpět proti předcházejícímu stavu. Jako nejreálnější se z obnovitelných zdro­ jů jeví energetická biomasa. Jsme svědky spousty neobdělaných polí, nadprodukcí standardních zemědělských plodin a kvóta­ mi EU omezující chov dobytka apod. Pokud by zemědělci byli vhodně motivováni stá­ tem a evropskými fondy, mohlo by se země­ dělství stát zdrojem zajímavého obnovitel­ ného produktu. Zajímavého především pro vytápění lokálních topenišť.

Přímo na výstavě se osvědčila práce integrovaného poradenského střediska.

Představa o využívání biomasy pro maso­ vou výrobu elektřiny je scestná, neboť její využívání by bylo neekonomické a výměra celé republiky by zdaleka nestačila pro po­ krytí potřeb. Také její přeprava je ekonomicky reálná do 25 kilometrů od zdroje ke spotřebě. Využívání biomasy by mělo být chápáno jako vhodný doplněk pro vytápění v lokálních topeništích. Totéž platí o využívání dříví, které se čas­ to prezentuje jako nejlevnější způsob vytá­ pění rodinných domků. Již dnes je palivové­ ho dříví nedostatek a při výpočtu nákladů na vytápění dřívím se nehovoří o nákladech na dopravu, štípání, manipulaci, uskladně­ ní, případné vysoušení apod. Na druhé stra­ ně je však ještě celá řada možností, jak vyu­ žít dřevní odpad z pil a dřevozpracujících podniků. Příkladem může být obec Valašská Bystřice na Vsetínsku, která vybudovala centrální kotelnu na spalování dřevního od­ padu z dřevozpracujících provozů v obci. V současné době již centrálně vytápí školu, mateřskou školu, obecní úřad i desítky ro­ dinných domů. ■ Co byste doporučil zájemcům o dopro­ vodný program?

Mohou zdarma navštívit třináct seminářů a konferencí, kde bude k dispozici objektiv­ ní posouzení a přednesena celá řada námě­ tů k této tematice. Velice se nám také osvěd­ čila práce integrovaného poradenského střediska přímo na výstavě. Zástupci jedno­ tlivých ministerstev, České energetické agentury, vysokých škol a další odborníci budou poskytovat návštěvníkům nejen technické, ale i provozní a ekonomické in­ formace k vytápění, úsporám energie a vyu­ žívání obnovitelných zdrojů. Pro starosty obcí a měst, správce majetků, pracovníky veřejné správy, stejně jako pro další zájemce jsme na čtvrtek 19. ledna při­ pravili ve spolupráci s Moravskoslezským krajem pracovní seminář, na kterém se bu­ de hovořit jednak o technických záležitos­ tech, jednak o možnostech získání podpor ze státních a evropských fondů na využívá­ ní obnovitelných zdrojů, úspor energie, ochrany životního prostředí apod. Všichni zájemci o výstavu a odborný do­ provodný program najdou podrobné infor­ mace na vvww. info therma.cz. /sk/

prosinec 2005

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

POH: Jak postupovala oceněná města enu Křišťálová popelnice určenou pro cího týmu byl vedoucí ekonomického odbo­ vítěznou obec soutěže zhruba 5000 ob­ ru města, který navržená opatření hodnotil z hlediska únosnosti pro městskou pokladnu. cí v oblasti separace komunálních od­ Velkým přínosem pro celý projekt byla účast padů letos obdrželo město Havlíčkův Brod. Ja­ ko dmhé v pořadí bylo oceněno město Jablo­ místostarosty na každém zasedání řídícího nec nad Nisou. Naše společnost ISES, s. r. o., týmu, jelikož právě on bude člověkem, který měla možnost zpracovat plány odpadového bude muset prosadit uskutečnění navrže­ ných opatření. Jeho pohled na věc byl velmi hospodářství (POH) obou vyhodnocených cenný, neboť odpadové hospodářství není je­ měst. Pro zpracování těchto plánů bylo ne­ zbytné důkladně prostudovat systém odpado­ ho stěžejní prioritou, ale pouze částí skládač­ vého hospodářství, který je zaveden v jednot­ ky, kterou představuje fungující a prosperují­ cí město. Na pravidelných schůzkách řídící livých městech. Teprve podle zjištěných sku­ tečností bylo možné začít pracovat na POH. tým vyhodnocoval postup prací na plánu od­ padového hospodářství a schvaloval navrže­ Havlíčkův Brod má svůj systém založený na Technických službách města, které plně né cíle a opatření. Zpracovaný návrh byl v zá­ vlastní. Tý zajišťují nejen svoz směsného ko­ věrečné fázi prací představen zastupitelstvu munálního odpadu včetně separovaných ko­ města na samostatném téměř dvouhodino­ vém semináři. modit a provoz sběrného dvora, ale také způ­ sob, jakým se bude dále s odpady nakládat. POH města Havlíčkův Brod mj. předpoklá­ Z této skutečnosti plyne, že se město pro­ dá, že ve spolupráci s okolními městy a obce­ mi, postupně přebuduje skládku u města Při­ střednictvím svých Technických služeb stará byslav na Středisko pro zpracování odpadů. samo o sebe. Naproti tomu městu Jablonci nad Nisou na základě výběrového řízení za­ Na základě vyhotoveného POH již začala jed­ jišťuje odpadové hospodářství soukromá nání s dalšími zainteresovanými městy o tom, jakým nejvhodnějším způsobem se plánova­ společnost. ný projekt uskuteční. Jak je vidět mj. i z hodnocení společnosti EKO-KOM, oba systémy mohou velmi dobře JABLONEC NAD NISOU fungovat. Základem funkčního systému jsou a budou lidé. Bohužel nestačí, aby to byli pou­ Jablonec nad Nisou přistoupil ke své povin­ nosti zpracovat POH zodpovědně a s dosta­ ze výborní odborníci, musejí také umět pře­ tečným časovým předstihem. Již v prosinci svědčit okolí o nutnosti věnovat odpadovému hospodářství zvýšenou pozornost. Tato 2004 byly zahájeny práce, které vyvrcholily schopnost se výrazně projevila i při zpracová­ dokončením POH v březnu 2005. V průběhu ní POH. zpracování se pravidelně vyhodnocoval po­ stup prací, analyzovaly se jednotlivé dílčí kro­ HAVLÍČKŮV BROD ky a závěry a probíhalo průběžné připomín­ kování. Vše se konalo za aktivní účasti pracov­ Město již při zahájení prací na POH ustanovi­ níků oddělení životního prostředí a finálního lo řídící tým. Kromě zástupců zpracovatele byli jeho členy pracovníci odboru životního projednání se také zúčastnila svozová firma. POH byl představen a projednán v zastupitel­ prostředí mající na starosti odpadové hospo­ dářství města a zástupci Technických služeb stvu města Jablonec nad Nisou. města, kteří navrhované cíle a opatření bu­ Následně finální verze plánu odpadového hospodářství připomínkoval Krajský úřad Li­ dou uvádět do praxe. Důležitým členem řídí­

C

bereckého kraje. Po zapracování připomínek bude opět prezentován v zastupitelstvu měs­ ta a následně schválen. Tím se dokument POH stane závazným podkladem pro činnost všech subjektů podílejících se na odpadovém hospodářství města.

V Jablonci nad Nisou fungují sběrné dvory, pře­ kladiště odpadů, demontáž elektroodpadů atd.

Již v současné době je odpadové hospodář­ ství města Jablonec nad Nisou na vysoké úrov­ ni. Na jeho území fungují sběrné dvory, pře­ kladiště odpadů, demontáž elektroodpadů, spalovna nebezpečných odpadů, dále je tam recyklační plocha stavebních odpadů, de­ montáž autovraků a velké množství sběren a výkupen. Přesto se v opatřeních POH do bu­ doucna například počítá s dalším rozšiřová­ ním sítě sběrných nádob na tříděný odpad. Představitelé obou měst si pro zpracování plánů zvolili odbornou konzultační firmu. Předpokládali, že díky své nezávislosti s větší pravděpodobností odhalí případné nedostat­ ky a slabá místa odpadového hospodářství města, než subjekty přímo se na něm podíle­ jící. Pokud by se podařilo identifikovat výraz­ né nedostatky, pak to může znamenat i výraz­ né úspory do budoucna. ■ KAREL BURSA, PAVEL REJLEK ISES, s. r. o.

VZDĚLÁVÁNÍ METODIKŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY A PROFESNÍCH ORGANIZACÍ PŘI POŘIZOVÁNÍ, SPRÁVĚ A OBNOVĚ VEŘEJNÉHO MAJETKU Praha 2005 - 2007 Tento projekt je podpořen Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.

Účast na všech akcích projektu a odborné materiály jsou zdarma ! Přihlaste se na INFORMAČNÍ SEMINÁŘ k projektu, který se koná 25.1.2006 od 9 do 13 hodin,

ím

v Kongresovém sále Arcibiskupského semináře, Thákurova 3, Praha 6.Uzávěrka přihlášek na seminář je nejpozději 20.1.2006 nebo do naplnění kapacity sálu.

isvi

a (pouze na území hl. města Prahy): • pracovníci veřejné správy (MHMP, ÚMČ, atd.), profesní asociace a komory, lektoři, konzultanti, metodici, vzdělávací a poradenské instituce, znevýhodněné sociální skupiny (např. matky na mateřské dovolené, a pod.)

• ČVUT v Praze - Fakulta stavební. Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví • STUDIO AXIS, spol. s r.o. - Centrum vzdělávání ve stavebnictví

INFORMACE A PŘIHLÁŠKY

prosinec 2005

www.sprava-majetku.cz

STUDIO AXIS, spol. s r.o. Korunní 106, 101 00 Praha 10, Tel./Fax: 271 732 095, Tel./Fax: 271 736 620, E-mail: [email protected]

ifeXIS

moderní obec

9

MO-000236

• přednášky - konzultace - workshopy - e.learning - řešení konkrétních případů z praxe účastníků • účastnici projektu získají osvědčení o absolvování jednoho nebo více těchto tématických okruhů: Strategie rozvoje - Europassport - Zhodnocení majetku - Monitorování stavu objektu - Modelování výše nájemného - Zateplování - Bytová jádra

FOTO: ARCHIV

Zájem krajů o cyklistiku Cyklistiku vnímáme zejména jako cyklodopravu a cykloturistiku, ale často ji spojujeme i s ochranou životního prostředí či fy­ zickou aktivitou obyvatelstva. Všechny úhly pohledu však mají jedno společné-je nutná výstavba kvalitní a bezpečné cyklistic­ ké infrastruktury. roto je pozitivní, že na letošní konferen­ kých jízd pro veřejnost, ale i postupnou pří­ ci v Hluboké nad Vltavou (14. až 17. 9.) pravu velkých infrastrukturních projektů - Vl­ o Národní strategii rozvoje cyklistické tavská (350 mil. Kč) a Otavská cyldostezka (300 dopravy ČR z úst ministra dopravy Milana Šimil. Kč). Ke snahám nadace se v letošním ro­ monovského zaznělo, že v rozpočtu Státního ce připojilo více než 50 jihočeských měst, kte­ fondu dopravní infrastruktury je připraveno rá s ní uzavřela smlouvy o partnerství. pro rok 2006 na cyklostezky 100 mil. Kč. Mi­ nistr zároveň slíbil, že pokud budou připrave­ ■ PLZEŇSKÝ KRAJ ny kvalitní projekty, může se tato částka ještě (kontakt: Bc. Žaneta Nováková, e-mail: zanezvýšit. Vyzval touto cestou obce a kraje, aby se [email protected]): Kraj v roce 2004 připojily k podpoře cyklistiky. Od roku 2007 nechal zpracovat projekt Nadregionální cyklis­ bude navíc možné žádat o dotace na budovátické trasy Plzeňského kraje. Rada se usnesla ní cyklostezek ze strukturálních fondů EU, na podpoře výstavby páteřní mezinárodní a to řádově v desítkách miliónů korun. Jedi­ cyklistické trasy Praha - Plzeň - Regensburg j anou otázkou tedy je, jak na výzvu zareagují ko cyklostezky (300 mil. Kč). Zpracování návr­ města a kraje. Konference ale jasně ukázala, že hu cyklotras nadregionálního významu ovliv­ z jejich strany je zájem o podporu cyklistiky. nilo i návrh dvou nových nadregionálních cyk­ lotras č. 37 a č. 38. Tím se počet nadregionál­ ■ OLOMOUCKÝ KRAJ ních a vyšších cyklotras v kraji zvýšil na pět. (kontakt: Ing. Ladislav Růžička, e-mail: l.ruK aktuálním projektům patří výstavba cyklos­ [email protected]): V Koncepci rozvoje tezky Gerlova Huť - Nová Hůrka - Prášily - Sr­ cyklistické dopravy Olomouckého kraje ní v rámci cyklotrasy č. 33 (14 mil. Kč). schválené v roce 2003 se kraj zavázal podpo­ řit budování cyklostezek. Zatímco v roce 2004 ■ STŘEDOČESKÝ KRAJ na tento účel vyčlenil ze svého rozpočtu 9,5 (kontakt: Doc. Ing. Ladislav Bína, CSc., e-ma­ mil. Kč, v roce 2005 už 15 mil. Kč. Navíc letoš­ il: [email protected]): Jedním ze zásadních kroků ního 8. září se jako první přihlásil k finanční bylo rozhodnutí o zpracování rozsáhlého podpoře pro rok 2006, čímž zaujímá pomysl­ a komplexního dokumentu, který analyzuje né první místo ve vztahu k financování vý­ současný stav rozvoje cykloturistiky na území stavby cyklostezek. I díky této pomoci bude kraje. Významné jsou zejména dvě cyklostez­ ky Kolín - Velký Osek a Kolín - Ovčáry, které jednodušší vybudovat na území kraje cyklostezku Bečva (225,5 mil. Kč) či Moravskou cykbudou součástí dopravní infrastruktury pro lostezku (30,4 mil. Kč). kolínskou automobilku. Dále je dokumentač­ ně připravena cyklostezka v oblasti Hořín ■ JIHOČESKÝ KRAJ a Mělník v délce 19,5 km (45 mil. Kč) a začala Nadace Jihočeské cyklostezky (kontakt: Voj­ projekční příprava části vltavské cyklostezky těch Srb, e-mail: [email protected]): V loň­ v oblasti města Libčice nad Vltavou v délce ském roce založil Jihočeský kraj, 23 jihočes­ 6,25 km (20 až 25 mil. Kč). V roce 2006 bude kých měst a další partneři Nadaci Jihočeské kraj financovat vyhledávací studie dalších pá­ cyklostezky. Vetknul jí do vínku koordinaci teřních cyklostezek a finančně podpoří i ná­ rozvoje cyklistické dopravy v kraji. V letošním vaznou projekční přípravu. roce tak Nadace Jihočeské cyklostezky zaháji­ ■ PRAHA la několik projektů, mj. na rozvoj marketingu služeb pro turisty, obnovu poničeného cyklo(kontakt: Ing. Jakub Zajíček, e-mail: Zajituristíckého znáčem, organizování cyklistic­ [email protected]): K podpoře cyklistické

P

10

moderní obec

dopravy byla v roce 2003 ustavena pracovní skupina, která koordinuje rozvoj cyklistické dopravy na území hlavního města. Od jejího vzniku bylo investováno do pražského systé­ mu cyklotras a cyklostezek přes 65 mil. Kč. Zá­ kladní systém cyklistických tras o celkové dél­ ce zhruba 450 km vychází ze studie zpracova­ né již v roce 1993. Nyní se chystá zcela nový koncepční materiál. Budou to trasy celoměst­ ského významu, které pokryjí celé území měs­ ta. Cyklista bude mít minimální nebo lépe žádný kontakt s intenzívní automobilovou dopravou. V současné době je v rámci tohoto systému vyznačeno asi 162 km cyklistických tras (z toho 64 km, tj. 40 % vede po komunika­ cích bez automobilové dopravy). V roce 2006 podpoří Praha rozvoj cyklistické infrastruktu­ ry částkou zhruba 28 mil. Kč a na údržbu, resp. opravy půjde 4 až 5 mil. Kč. Všechno podstat­ né je na www.praha-mesto.cz/cyklo.

■ KARLOVARSKÝ KRAJ (kontakt: Ing. Milan Zukal, e-mail: [email protected]): Pracovní skupina pro koordinaci rozvoje cyklistické dopravy v Kar­ lovarském kraji funguje pod vedením odboru regionálního rozvoje krajského úřadu. Kraj má od roku 2003 zpracovanou Analýzu cyklistické dopravy Karlovarského kraje a od roku 2004 schválenou Strategii rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Karlovarském kraji. Prioritou všech aktivit je projekt a získání grantu z pro­ gramu PHARE na zpracovám studie provedi­ telnosti cyklostezky podél Ohře (listopad 2004, délka 102 km, náklady 308 mil. Kč). V letošním roce poskytl kraj příspěvek městům Cheb, Kynšperk a Sokolov na cyklostezku podél Ohře ve výši 7 mil. Kč. Kraj spolupracuje na základě smlouvy (v letech 2005 až 2008) s Klubem čes­ kých turistů (KČT) o poskytování příspěvku na značení ve výši 200 tisíc Kč za rok.

■ ÚSTECKÝ KRAJ (kontakt: Ing. Pavel Hajšman, e-mail: [email protected]): Koordinační studie rozvoje cyklostezek obsahuje bilanci stávají­ cích i plánovaných cyklotras a cyklostezek, projektovou a finanční připravenost, stanove­ ní páteřní sítě a tras regionálního a místního významu, odhad finančních potřeb a zdrojů či informaci o koordinaci se sousedními kraji a Saskem. Středem pozornosti je vybudování Labské stezky (190 mil. Kč) a cyklostezky Ohře (155 mil. Kč). Kraj již od roku 2003 každý rok poskytuje KČT 700 tisíc Kč na obnovu turistic­ kého značení a cykloznačení.

— LIBERECKÝ KRAJ (kontakt: Ing. Iveta Moravcová, e-mail: [email protected]): V kraji byl analy­ zován skutečný stav cyklotras z hlediska jejich vedení a bezpečnostních aspektů. Uskutečni­ la se kategorizace tras a sítě mezinárodních a nadregionálních cyklokoridorů. V součas­ nosti se dokončuje on-line tvorba pasportů jednotlivých cyklotras s informacemi o tra­ sách. Kraj si nechává zpracovat Koncepci bezmotorové dopravy včetně návrhu navi­ gačního systému v síti bezmotorové dopravy. Pozornost věnuje zejména vybudování cyk­ lotrasy Jizera (100 mil. Kč), cyklostezek Nisa (40 mil. Kč), Nová Hřebenovka (280 mil. Kč),

prosinec 2005

ŽIVOTNI PROSTŘEDÍ Ploučnice (80 mil. Kč) nebo Česká Lípa - Ka­ menický Šenov (80 mil. Kč). V rozpočtu kraje na příští rok se uvažuje s částkou 1,5 mil. Kč pro další rozvoj cyklistiky v kraji. ■ KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

(kontakt: Pavel Mucha, e-mail: [email protected]): Vzhledem k svému roz­ sahu se Koncepce cyklodopravy Královéhra­ deckého kraje uskutečňuje v dílčich krocích. Návrh předpokládá postupně dořešit a vybu­ dovat Labskou cyklotrasu, (KČT č. 24), Jizersko-krkonošskou a Jesenicko-orlickou magis­ trálu, (příhraniční cyklotrasa KČT č. 22), Žitavskou cyklotrasu, (Jičín - Hradec Králové), Or­ lickou cyklotrasu (Hradec Králové - Potštejn) a cyklotrasu Nový Bydžov - Kopidlno - Rožďalovice. Následně zpracované projekty měly mj. upřesnit navržené koridory a skutečné reálné vedení cyklotras v rámci schválené koncepce. V roce 2004 kraj poskytl na rozvoj cyklotras, je­ jich projektovou přípravu nebo infrastrukturu zhruba 9,5 mil. Kč a v roce 2005 více než 5 mil. Kč. ■ PARDUBICKÝ KRAJ

(kontakt: Ing. Veronika Lašková, e-mail: [email protected]): Téměř na celém území kraje je vyznačeno (až na výjim­ ky v souladu s metodikou KČT) 172 tras v dél­ ce 3 441,7 km. Je zpracován přehled vyznače­ ných a schválených cyklotras a cykloturistických tras s tabulkovým a mapovým výstupem. V krajském městě síť samostatných cyklostezek čítá zhruba 35 kilometrů. Dalších 40 kilo­ metrů značených tras vede podél silnic. V kra­ ji se připravují tři velké cykloprojekty: Labská stezka - Hradec Králové - Pardubice (120 mil. Kč); Pardubice-Chrudim (44 mil. Kč) a ví­ ceúčelové komunikace Tiché Orlice a Třebovky (133,7 mil. Kč). ■ KRAJ VYSOČINA

(kontakt: Jitka Mattyašovská, e-mail: [email protected]): Na území kraje je v současné době 2246 km značených cykloturistických tras (z toho je 316 km I. třídy, 287 km

II. třídy a 1643 km III. třídy- regionální a míst­ ní trasy). Kraj vypisuje každoročně z účelové­ ho Fondu Vysočiny grantový program Dopro­ vodná infrastruktura cestovního ruchu. Fi­ nančně podporuje také údržbu cyklotras, opravu a doplnění značení a rozvoj doprovod­ né infrastruktury (v letech 2003 až 2005 11,5 mil. Kč). Jsou schváleny zásady Zastupitelstva kraje Vysočina pro poskytnutí dotace z rozpo­ čtu kraje na kofinancování výstavby cyklotras a cyklostezek v kraji. K významným připravo­ vaným projektům patří Mlynářská stezka (1 mil. Kč) a cyklotrasa Jihlava-Třebíč-Raabs (124 mil. Kč). ■ JIHOMORAVSKÝ KRAJ

(kontakt: Ing. Jaroslav Keprt; e-mail: [email protected]): Kraj má zpraco­ vanou studii dobudování cyklistické infra­ struktury a specifických forem cyklistiky. Její výsledky slouží především pro stanovení nej­ vhodnější strategie pro rozvoj cyklistické do­ pravy v kraji, navržení finančního rámce pro rozšiřování sítě cyklotras a pro zajištění fi­ nancování jejich údržby a další. Dalším cílem je vybudování kvalitní datové základny cyk­ lotras a poskytování informací o cyklotrasách jako standardního produktu cestovního ru­ chu. Mezi významné projekty kraje patří cyklostezka Brno - Hevlín (Wien) (95 mil. Kč) ne­ bo cyklostezka podél Baťova kanálu (130 mil. Kč). ■■ ZLÍNSKÝ KRAJ

(kontakt: Ing. František Brachtl, e-mail: [email protected]): Cyklistická dopra­ va v kraji se bude rozvíjet podle už schválené­ ho Generelu dopravy Zlínského kraje a návr­ hu Koncepce rozvoje cyklodopravy na území Zlínského kraje. Aktivita mikroregionů, obcí a podnikatelů se nejvíce projevila při zpracovám projektu Cyklostezka Bečva (49 mil. Kč), dále při rozvoji sítě cyklistických stezek v oko­ lí Baťova kanálu (150 mil. Kč), realizaci stavby Staré Město - Velehrad, která napojila toto vý­ znamné poutní místo na síť cyklistické dopra­ vy a konečně při vybudování několika staveb

Výhodné financování komunální a užitkové techniky pro vaši obec

Vltavská stezka o délce 11 km mezi Hlubokou nad Vltavou a Českými Budějovicemi vybudovaná v roce 1996 dnes již kapacitně nestačí, a proto se plánuje budovat cyklostezku i na druhém břehu řeky Vltavy.

na spojení Veselí nad Moravou - Staré Město, zejména v okolí Uherského Ostrohu. ■■ MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

(kontakt: Ing. Libor Částka, e-mail: [email protected]): Připravovaná Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Mo­ ravskoslezském kraji mj. formuluje zásady »cyklopolitiky« kraje a určuje odpovědnost za jejich plnění. Významnými projekty kraje jsou cyklostezka Krnov - Opava - Velké Hoštice (64 mil. Kč) nebo koridor Greenways KrakowMorava-Vídeň (102 mil. Kč). Co více dodat? Finance jsou ve státní po­ kladně připraveny, zájem ze strany krajů a obcí je také. O výhodách cyklistiky víme ta­ ky. Takže teď už stačí jen projekčně připravo­ vat cyklostezky a finančně podpořit jejich vý­ stavbu. ■ JAROSLAV MARTINEK vedoucí sekce cyklistické a pěší dopravy Centra dopravního výzkumu Brno

N

O O) O c

I I I

"w "5

CP jš

ČISTÉ MĚSTO

CityRent

CityLease


W Ž'

"o E «: š

5 š

5 5

Leasing strojů a zařízení Finanční leasing nákladních automobilů a ostatní dopravní techniky Odbytový leasing (if) Zpětný leasing

DS Leasing člen finanční skupiny Dimension

Společnost DS Leasing, partner projektu Čisté Město, přichází s nejvýhodnější nabídkou financování komunální a užitkové techniky na trhu* 'Při pořízeni techniky prostřednictvím programu CityRent až 30°° úspora oproti běžnému financováni.

•ňJ" un uo LD

o o

oo

v.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Životnímu prostředí nejvíce škodí doprava atímco začátkem 90. let minulého sto­ vá míra recyklace obalů na obyvatele byla letí patřilo životní prostředí v ČR k nej­ v loňském roce 41,4 kg. poškozenějším v Evropě, po zkrachová­ Stále ovšem přetrvávají některé problé­ ní neefektivních podniků a investicích pře­ my z minulosti. Naše lesy patří k nejpoško­ devším do kvality ovzduší a vod se výrazně zenějším v Evropě, energetická náročnost zlepšilo. V současné době je na úrovni prů­ hospodářství je o 80 % větší, než je průměr měru členských států EU. Vyplývá to ze zprá­ bývalé evropské patnáctky. Vysoká je i pro­ vy o životním prostředí v roce 2004, která dukce skleníkového plynu oxidu uhličitého analyzuje vývoj a aktuální stav životního na obyvatele a koncentrace přízemního prostředí a srovnává jej s trendy v zahraničí. ozónu. Nové stavby se často budují na zele­ Jedním z nejzávažnějších problémů ČR né louce místo toho, aby se využívaly již za­ jsou emise, hluk a nápor na krajinu, které stavěné plochy (tzv. brownfields). způsobuje nárůst dopravy. Například v po­ »Životní prostředí se za posledních pat­ rovnání s rokem 1990 přibylo emisí oxidu náct let výrazně zlepšilo, ale ještě stále máme uhličitého z dopravy o dvě třetiny, pevných co dohánět. Omezit vysokou produkci skle­ mikročástic o třetinu. Po zavedení bezolov­ níkových plynů pomůže zákon o podpoře vý­ natého benzínu však významně poklesly roby energie z obnovitelných zdrojů, který emise olova (viz tabulky). Projevují se však i některé pozitivní výsled­ Emise, které způsobuje nárůst ky, zvyšuje se například množství vytříděné­ dopravy (v tunách) ho odpadu na obyvatele, počet domácností třídících odpad i množství vytříděných oba­ Složky v roce 1990 v roce 2004 lů a jejich recyklace. Česká republika je jedi­ oxid uhličitý 9 987 000 17 171 000 ným z nových členských států, který plní po­ pevné částice 4373 5762 žadavky EU na recyklaci obalů (v roce 2004: papír - 79 %, plasty - 38 %, kovy - 37 %, sklo olovo 193 3,06 - 65 %, celková míra recyklace - 56 %. Celko­ ZDROJ: M2P ČR

Z

V porovnáni s rokem 1990 přibylo emisí oxidu uhličitého z dopravy o dvě třetiny, pevných mikročástic o třetinu.

v letošním roce schválil Parlament ČR. Pro­ gram na podporu alternativních paliv v do­ pravě, který by mohl alespoň zčásti snížit znečištění z dopravy, vláda schválila letos v květnu. Chystá se také zavedení mýtného a připravuje návrh ekologické daňové refor­ my. K nápravě stavu krajiny přispívají krajinotvorné programy, které jsou jednou z mých priorit. Za úspěch považuji, že vláda schválila vyhlášení evropské soustavy chrá­ něných území Natura 2000,« komentoval vý­ sledky zprávy ministr životního prostředí Li­ bor Ambrozek. Zsk/

PŘEDPLACENÍM ČASOPISU

S

MODERNÍ OBEC NAVÍC ZÍSKÁT^: ■ zdarma každý druhý týden elektronický Zpravodaj přímo do vaší e-mailové schránky njodemí

■ zdarma plný přístup na specializovaný web a do elektronického archívu časopisu

r

Mm mmmm

*

■ zdarma CD s aktualizovaným vydáním Obchodního adresáře Inform

s^!p~=-í=&~

■ slevu 10 % z ceny vstupného na odborné akce společnosti INCOMA Consult *61 'I 4 Jot i i

www.moderniobec.čz Předplatné nebo ukázkové číslo zdarma si vyžádejte na telefonním čísle 800 HO 022 nebo na adrese [email protected]

ECONOMIA a.s., Dobrovského 25, 170 55 Praha 7

12

moderní obec

prosinec 2005

téma

ILUSTRAČNÍ REPROFOTO: ARCHIV MÉSTA JlClN

územní plánování

Časté změny navozují nejistotu Práce na novém stavebním zákoně spějí do finiše. Pokud jej Par­ lament ČR schválí v navrhované podobě, významně posílí roli obcí v rozhodování o jimi spravovaném území. ový stavební zákon má nabýt účin­ opatření a stavby, které zlepší podmínky vy­ nosti 1. ledna 2007. Přinášíme první užívání území pro účely rekreace a cestovní­ část výkladu o navrhovaných změ­ ho ruchu, např. cyklostezky, hygienická zaří­ nách. Informace vztahující se k územnímu zení a informační centra. Přímo se tím říká, plánování poskytii odborníci z Ministerstva že do nezastavěného území nelze umisťovat pro místní rozvoj (MMR): ředitel odboru jiné aktivity než ty, které podporují jeho do­ územního plánování Ing. arch. MartinTunka, savadní charakter. Nové zastavitelné plochy CSc., a vedoucí oddělení koncepčního a me­ lze vnést do nezastavěného území jen po todického téhož odboru Ing. Tomáš Sklenář. důkladném prověření územním plánem. Je to reakce na nynější praxi, kdy se z nezasta­ cíle nového zákona vitelného území bezkoncepčně ukrajovaly stále nové plochy přes jednotlivá územní Zásady návrhu nového stavebního zákona jsou postaveny na vytváření předpokladů rozhodnutí. To nadále nebude možné. pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území ZÁSADA DOBROVOLNOSTI TRVÁ spočívající ve vyváženém vztahu tří pilířů: životního prostředí, hospodářského rozvoje Obec pořídit územní plán nemusí - je zcela a sociální soudržnosti společnosti. Význam­ na její úvaze, zda tak učiní, či nikoli. Změnu ně se posiluje ochrana krajiny jako podstat­ nenavrhuje ani nová právní úprava. Pokud né složky životního prostředí. se ovšem obec pro pořízení územně pláno­ vací dokumentace rozhodne a územní plán Jedno z klíčových ustanovení se vztahuje je schválen, má vysoký stupeň závaznosti. k pojmům zastavěné a nezastavěné území. Urbanisté doporučují, aby obec územní V nezastavěném území lze v souladu s jeho plán měla. Získává tím rámec pro správní charakterem umisťovat jen zařízení pro ze­ rozhodování, především stavebních úřadů, mědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a kraji­ je to významná informace pro vlastníky a in­ ny, pro veřejnou a dopravní infrastrukturu, vestory, protože ti mají jasno v tom, která území leží v zastavitelné ploše a k jakému pro snižování nebezpečí ekologických a pří­ účelu jsou tyto plochy určeny. Pokud jde na­ rodních katastrof a pro odstraňování jejich příklad o plochu určenou k bydlení, může si­ důsledků. Dále jsou to taková technická

N

ce její vlastník chtít na ní postavit továrnu, ale úřad mu k takové stavbě nikdy nevydá stavební povolení. Na občasné námitky, že jde o omezování vlastnictví, odpovídal do­ konce soud: Podle něho územní plán ne­ omezuje vlastnictví, ale očekávání - předur­ čuje možnosti, jak změnit stav daného po­ zemku. NÁVRH ZÁKONA ZMĚNY UMOŽŇUJE Někteří urbanisté jsou ostře proti změnám schváleného územního plánu. Na MMR však v tom při zachování celkové koncepce žádný zločin nevidí a ani návrh nového stavebního zákona změny nevylučuje. Je jistě vhodné, aby se územní plán neměnil příliš často, protože časté změny navozují prvek nejisto­ ty; nikdo nemá rád, když se mění v průběhu hry její pravidla. Ale na druhé straně nikdo v okamžiku schválení územního plánu neví, co se stane v budoucnu - může například přijít investor se zájmem zřídit v obci prů­ myslovou zónu, která poskytne práci mnoha lidem. Proto návrh zákona režim změny umožňuje. Extrémem ovšem je, když je těch­ to změn velice mnoho, jako například v Pra­ ze, kde už jdou do stovek. Častou příčinou bývá přílišná podrobnost územního plánu. Pokud se ke změně přistoupí, jde o prak­ ticky stejnou proceduru jako při pořizování nového územního plánu. Menší rozdíl spo­ čívá v možnosti zjednodušit zadání a sloučit dvě etapy tohoto procesu, koncept řešení a návrh, do jedné. Pořízení změny je tedy o něco jednodušší. >

I

téma

územní plánování

> PŘEVOD KOMPETENCÍ SE OSVĚDČIL

Až do účinnosti zákona o krajích (k 1.1.2001) neměly záležitosti týkající se rozvoje regionů svého patrona. Tato situace se řešila zřizová­ ním regionálních pracovišť - MMR jich mělo devět. Územní plány velkých územních cel­ ků, které řešily souvislosti širšího území, po­ řizovalo MMR po dohodě s ostatními minis­ terstvy a schvalovala je vláda. Často se poři­ zovaly proto, že si to vynutily jiné okolnosti, například záměr vyhlásit chráněné území, národní park apod. Ustavením krajů byla politická odpověd­ nost za rozvoj území včetně pořizování územních plánů velkých územních celků přenesena na krajská zastupitelstva. Zname­ ná to, že tyto plány už vláda neschvaluje, pravomoc vůči nim i odpovědnost za ně ma­ jí kraje. Praxe jednoznačně ukazuje, že to byl správný krok. Kraje s výjimkou Středočeské­ ho, jehož výjimečnost je dána existencí hlav­ ního města v jeho centru, své územní plány mají. Nový stavební zákon tuto skutečnost kodifikuje, když krajům - na rozdíl od obcí přímo tuto povinnost ukládá. Nově se však tyto plány nazývají zásadami územního roz­ voje. Původní název totiž navozoval dojem, že jde stále o územní plán, jen méně po­ drobný. Návrh nového stavebního zákona také ře­ ší problém, který se nazývá sdílení odpověd­ nosti za území. Vyplývá z faktu, že za totéž území odpovídá obec, z určitého hlediska kraj a případně i vláda. Navrhovaná úprava proto jednoznačně prosazuje zásadu, že kra­ je mohou ve svých dokumentech řešit pouze záležitosti nadmístního významu a nesmějí zasahovat do pravomoci obcí. Z centra se opět smí v politice územního rozvoje řešit jen to, co se týká rozvoje území státu. V mi­ nulé době totiž praxe někdy vedla k tomu, že tam, kde nebyla schopnost obcí pořídit si kvalitní územně plánovací dokumentaci do­ statečná, suploval se tento nedostatek poři­ zováním velmi podrobných územních plánů velkých územních celků. PŘÍSPĚVEK

jen od krajů

Na centrální úrovni v této době neexistují žádné možnosti dotací na pořízení územně plánovací dokumentace. Nějaké menší pení­ ze se dříve daly získat v souvislosti s odstra­ ňováním následků povodní a na řešení úze­ mí, z nichž odešla armáda, ale nyní už tato možnost není. Kraje však pomoci mohou záleží jen na jejich rozhodnutí. Existují pří­ pady, kdy kraj obcím doporučí, aby nechaly zpracovat své územní plány jednotným způ­ sobem v digitální technologii. Aby obce mo­ tivoval, poskytne jim na to určité finanční prostředky. Zájem na jednotné formě zpra­ cování může mít kraj proto, že mu to pak usnadní práci při vytváření geografického in­ formačního systému a při pořízení své doku­ mentace. Ministerstvo pro místní rozvoj má nyní snahu systémově prosadit možnost čerpání finančních prostředků z fondů EU na obdo­ bí 2007 až 2013 i na tuto činnost, ale hovořit o čemkoli konkrétním by bylo předčasné. ■ JIŘINA ONDRÁČKOVÁ

14

moderní obec

Průmyslové zóny a příprava pozemků transformačních ekonomikách, ja­ kou je i Česká republika, je pravděpo­ dobně význam přípravy pozemků pro podnikání (zejména průmyslových zón) ší než v západní Evropě. Stává se aktivní po­ litikou na podporu ekonomického rozvoje, a to ze tří důvodů: ■ Úroveň ekonomického rozvoje: Eko­ nomický rozvoj je u nás stále na nižším stup­ ni než ve vyspělých ekonomikách a přes po­ zitivní změny (příchod investorů ve služ­ bách, doplňování výrobních závodů etablo­ vaných zahraničních investorů o oddělení výzkumu a vývoje) většina nových investic v ČR stále směřuje do výroby. Zájem investo­ rů se tak logicky upírá na dostupné volné plochy a investoři očekávají, že v každém městě, o které projeví zájem, jim bude radni­ ce schopna nabídnout dostatečně velký zainvestovaný pozemek spíše než kancelářské budovy nebo spekulativní haly. ■ Kompetence: Veřejná správa (jak na místní, tak na regionální úrovni) má jen omezené kompetence v oblasti ekonomické­ ho rozvoje a nemůže tak používat nástroje podpory známé z jiných zemí. Obcím a kra­ jům buď chybějí náležité pravomoci, nebo je pro ně velmi obtížné zlepšovat kvalitu, schopnosti a dostupnost pracovní síly; uklá­ dat nebo odpouštět daně nebo odstraňovat byrokratické bariéry a zlepšovat podnikatel­ ské prostředí. Na druhou stranu obce hrají významnou (zásadní) roli v oblasti územní­ ho plánování, budování infrastruktury a ná­ kupu a scelování pozemkových parcel. ■ Vlastnictví: Obce vlastní díky restitu­ cím, privatizacím či odchodu vojenských po­ sádek poměrně velké množství pozemků a staly se významnými hráči na trhu s nemo­ vitostmi. Současně se pro drobné vlastníky stávají partnery, kterým je možno nabízet (a od kterých lze dostat zaplaceno) pozemky.

V

JEDEN NEZDRAVÝ JEV

Dostupné nemovitosti můžeme popisovat pomocí celkové plochy k dispozici, kvality nabízených nemovitostí a schopnosti vyho­ vět různým typům nabídky (tj. nejen »zelené plochy«). Čím větší je celková nabídka, tím ví­ ce firem se může na daném území umístit a pracovních míst vytvořit. V posledních le­ tech však na průmyslových zónách u měst pozorujeme jeden nezdravý jev, kterým je snižování »hustoty« pracovních míst. Zatím­ co před deseti lety se dosahovalo průměru okolo 100 míst na jeden hektar, poslední vý­ voj se blíží 40 místům, a to se ještě obvykle do zón neumísťují logistická a skladová centra, kde jsou průměry nižší. Na tomto vývoji se »podepisuje« i změna chování investorů, kte­ ří kupují/obsazují větší plochy, než aktuálně potřebují, neboť si chtějí uchovat možnost dalšího rozvoje. To je sice pozitivní fakt, který

vět­

Příprava druhé části průmyslové zóny ve Vsetíně na Bobrkách je v plném proudu. Projekt v celkové hodnotě téměř 70 mil. Kč (z toho zhruba 52 mil. Kč poskytla EU) bude dokončen v létě roku 2006.

svědčí o důvěře v podnikání v ČR, ale vede ke stále větším nárokům nejen na volnou půdu, ale i na infrastrukturu, dopravu apod. Z ekonomického hlediska je i 40 průměrně placených míst ve výrobním (montážním) závodě větším přínosem než zemědělské vy­ užití této půdy. Na druhé straně z hlediska efektivity se nacházejí technologická centra (TC) a vědecko-technické parky (VTP). Ne­ jenže vykazují (logicky) mnohem vyšší husto­ tu pracovních míst, ale především jsou tato místa lépe placená, přinášejí vyšší zisky a do místní ekonomiky z nich proudí mnohem ví­ ce peněz. KVALITA A CHARAKTERISTIKA NEMOVITOSTÍ

Kvalita a charakteristika nabízených nemo­ vitostí se tak stává klíčovou. Každé město bude trvale potřebovat několik volných hek­ tarů v průmyslové zóně, aby umístilo atrak­ tivní nabídku ve výrobě. Mnohem důležitěj­ ší, a to zejména pro větší města a univerzit­ ní centra, však bude nabídka nemovitostí pro strategické služby, a to jak »nezávislých«, tak v rámci institucí typu TC a VTP. Operační program Průmysl a podnikání na­ stavil dobré možnosti podpory jejich vzniku. Dá se očekávat, že v příštím programovacím období se dostupná finanční pomoc ještě zvýší. ■ TOMÁŠ VLASÁK PETR ADÁMEK BermanGroup. a. s.

prosinec 2005

územní plánování

téma

Velkoplošné prodejny: Problém, který přetrvává V závěru 90. let 20. století začala rozsáhlá expanze zahraničních maloobchodních řetězců na tuzemský trh. Z územního hlediska jde o vysoký stupeň penetrace velkoplošných prodejen. Nejvíce jich je v Praze a silně urbanizovaných regionech, jakými jsou Moravskoslezský a Ústecký kraj nebo prostor hradecko-pardubické sídelní regionální aglomerace. laku konkurence velkoplošných prode­ ČR, byl nastíněn vývoj provozně-sortijen jsou vystaveni nejen samotní spo­ mentní struktury maloobchodní sítě v síd­ třebitelé, ale také obce a města. Vývoj lech určité velikostní kategorie, a to v hori­ jako by neměl konce a stále se objevují nové. zontu let 2000 a 2010. Vývoj, který nakonec Obchodní řetězce se přitom posouvají do předčil očekávání, ukázal, že i tento nástroj nižších pater v sídelním systému. Například »plánování« rozvoje obchodních sítí není Tesco za poslední rok otevřelo několik svých možné považovat za důležitý. menších hypermarketu v městech střední Ve skutečnosti tak stále přetrvává stav, který velikosti (kolem 20 tisíc obyvatel) a další ře­ nasvědčuje tomu, že obce a města nedokážou tězce ho následují. Z tohoto hlediska čekají vývoj obchodních sítí usměrňovat, případně velké změny i ta nejmenší města, která v pro­ nedovedou koordinovat postupy v rozhodova­ storu vystupují jako přirozená střediska ob- cích procesech na úseku územního plánování. služnosti. Do těch se pak přesunou diskont­ Neregulovaná výstavba obchodních areálů ní řetězce, a nepůjde jen o potravinářský proto dostává širší regionální aspekt. prodej, jak lze vyvozovat z expanzních zámě­ Zvláštní místo v tomto směru zaujímají rů některých společností. dnes samostatné obce, ještě nedávno admi­ Dynamickým vývojem prochází také seg­ nistrativní součást měst, na jejichž území, ment nákupních center. V současnosti jich často jen pár desítek metrů od administra­ funguje zhruba padesát a další projekty se tivních hranic měst, vznikají velkoplošné připravují. Vznikají nejenom na městských prodejny a nákupní centra. perifériích, která jsou pro ně z hlediska pro­ storových a dopravních podmínek nejpří­ hodnějším místem rozvoje, ale také v cent­ rálních lokalitách jako projekty dostavby proluk či revitalizace opuštěných průmyslo­ vých areálů (viz brněnská Galerie Vaňkovka, která si svou prodejní plochou téměř 40 ti­ síc m nezadá s těmi velkými nákupními centry na okraji měst).

T

PROBLÉMY V ÚZEMÍ

Dosavadní praxe ukazuje, že v ČR neexistují účinné zákonné prostředky, které by jasně definovaly, co lze v rozvoji maloobchodní sí­ tě ještě ponechat »přirozenému« vývoji a co by naopak mělo podléhat regulaci. Zkuše­ ností ze zahraničí, které by mohly být pro nás inspirací, je přitom více než dost. Obce a města tak řeší vzniklou situaci po svém. Je­ dinou legislativní oporou v tomto rozhodo­ vání jim je stavební zákon, avšak ten je v praktické aplikaci téměř bezzubý. Jde pře­ devším o institut změny územního plánu, kterým se mnohé na první pohled diskuta­ bilní velkoplošné prodejny nakonec i tak do­ stanou do území. Ani zákon o posuzování vlivu staveb na životní prostředí, tzv. ELA, případně další zákony, nepředstavují pro obchodní řetězce větší překážku. Některé odbory koncepce a rozvoje městských úřadů se ještě řídí tzv. žlutou knihou. V metodické příručce, kterou v ro­ ce 1998 vydalo Ministerstvo průmyslu a ob­ chodu ve spolupráci se Svazem obchodu

prosinec 2005

Ve skutečnosti tak stále přetrvává stav, který nasvědčuje tomu, že obce a města nedoká­ žou vývoj obchodních sítí usměrňovat...

PŘIKLAD MĚSTA OLOMOUC

V rámci koncipování zásad pro zpracování územního plánu byla pro oblast maloobcho­ du v Olomouci přijata velikostní kategorizace prodejních ploch. Jednotlivým kategoriím byl přiřazen významový ekvivalent obslužné funkce maloobchodních zařízení. Prodejní plochy byly rozděleny do čtyř kategorií, počí­ naje plochami místního významu, tj. prodej­ nami do 500 m2 prodejní plochy a konče pro­ dejními plochami nad 5000 m2. Lokalizace posledně jmenované skupiny prodejen je v městském systému přípustná pouze výji­ mečně a navíc s doporučenými limity. Jak ale nakonec ukázal vývoj sítí velkoprodejen ve městě, většinou si obchodní řetězce »vynutiIy« změny územního plánu a svou vizi pro­ mítly do území.

Karviná - jeden z mála pokusů české firmy provozovat hypermarket. Tlak zahraniční konkurence byl silnější. V bývalém hypermarketu je dnes supermarket a prodejna elektrospotřebičů.

Na území Olomouce v současnosti fungu­ jí dvě velká nákupní centra a jedno hned za jeho administrativními hranicemi. Nepočítáme-li další hypermarkety a jiné velkopro­ dejny, kontrolují tam zahraniční obchodní řetězce více než 50 % veškeré prodejní plo­ chy. Jen v lokalitě Horní lán na jihozápad­ ním okraij města (při výpadovce na Prostě­ jov a Brno) vyrostlo během posledních let nové obchodní centrum, kapacitami i sorti­ mentní nabídkou srovnatelné s městským centrem. Podobně je tomu i v jiných městech, kde se extenzívní rozvoj maloobchodu v okrajových lokalitách podepsal na zásadní transformaci uspořádání městských funkcí. V podstatě jediným velkoplošným projek­ tem z nedávné minulosti, který město od­ mítlo, avšak až poté, co se zvedla ostrá kriti­ ka veřejnosti k chystanému investičnímu zá­ měru, byla výstavba tzv. Paláce Morava. Objekt měl stát v těsné blízkosti historic­ kého centra a navíc silně připomínal některá předimenzovaná a rovněž architektonicky ne příliš zdařilá nákupní centra odjinud, na­ příklad Velký Špalíček v historickém jádru Brna. Palác Morava se měl nacházet v areálu městské tržnice, která je tradičním místem pro stánkový prodej různého zboží, zejména zeleniny a ovoce od drobných pěstitelů a prodejců. Poté, co bylo v roce 2002 na nátlak veřej­ nosti revokováno zastupitelstvem města pů­ vodní souhlasné stanovisko s umístěním obchodně-zábavního střediska do prostoru trž­ nice, uskutečnila se veřejná diskuse nad bu­ doucností této lokality. Veřejné projednání bylo na zakázku svěřeno Centru pro komu­ nitní práci (CpKP). Smyslem projektu Nová tvář prostoru tržnice bylo vtáhnut širokou veřejnost do rozhodovacího procesu o dal­ ším využití území. V letech 2002 až 2003 se tak uskutečnila sé­ rie mediálních programů, zejména workshopy, výtvarná soutěž apod. A také anketa, kte­ rá zjišťovala názory lidí na další uspořádání inkriminované lokality. Výsledky byly předá­ ny magistrátu. Zastupitelé na jejich základě později rozhodli o regeneraci prostoru ve prospěch tržiště. ■ ZDENĚK SZCZYRBA katedra geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, Olomouc

módierni obec

15

téma

územní plánování

Krajina je nám příznivě nakloněna, přistupujme k ní citlivě Úkolem urbanistů je podílet se na utváření prostředí pro spoko­ jený život lidí. O tom, že naplnit tento cíl nebývá vždy snadné, hovoříme s vedoucím Ústavu urbanismu fakulty architektury ČVUT Praha a předsedou Asociace pro urbanismus a územní plánování Doc. Ing. arch. Janem Mužíkem, CSc. ■ Asociace pro urbanismus a územní pláno­ vání ČR už existuje 15 let. Mají v ní zastoupe­ ní i města a obce? Jaký je zájem o členství?

Asociace sdružuje odborníky, kteří se věnu­ jí urbanismu a územnímu plánování. Jsou to nejen zpracovatelé územně plánovací doku­ mentace, ale i pořizovatelé, tedy zástupci měst a obcí. Naše stanovy neumožňují kolek­ tivní členství. Dost dbáme na to, aby členem nebyl někdo z povinnosti či titulu své funkce. Lidé do asociace vstupují proto, že chtějí být informováni o nejnovějších poznatcích a jsou také ochotni informovat své kolegy o vlastních zkušenostech a názorech. Je to také forma, jak si zvyšovat nebo aspoň udržet odbornost. 0 tom, že se toto pojetí osvědčuje, svědčí 1 zvyšující se počet zájemců. Na obou letoš­ ních zasedáních Rady asociace, v Telči i Jičíně, jsme přijímali po 16 lidech, zatímco členství jsme museli ukončit jen šesti, takže je nás ny­ ní kolem 200. ■ Semináře jsou nejdůležitější činností aso­ ciace?

čtu malých venkovských sídel. Ti, kteří je spra­ vují, se o ně velice poctivě starají, ale logicky nemohou mít vždy k dispozici potřebné od­ borně zázemí. ■ Setkáváte se v případě venkova s nějakým zásadním problémem, který prolíná celou dis­ ciplínou urbanismu a územního plánování?

Zásadním problémem je, jak modernizovat prostředí venkova tak, aby zůstaly zachovány jeho hlavní charakteristické rysy, a současně bylo vytvořeno kvalitní a přitažlivé životní prostředí. Takové, které svými vlastnostmi ob­ stojí v konkurenci s prostředím městským a kvalita života v něm není brána jako něco neplnohodnotného. ■ Nejsem si jista, zda vám přesně rozumím.

To, co my urbanisté máme pomoci vytvářet, je prostředí, které bude nejen funkční, ale ta­ ké hezké a charakterově pestré. Naše krajina je nám příznivě nakloněna a tento úkol nám usnadňuje. Pokud se nám podaří uchovat její

hodnoty aspojit je s prostředím sídel, tuto při­ tažlivost venkovského prostředí neztratíme. V opačném případě je tu vážné nebezpečí, že naše vesnice budou pozvolna až nenápadně mizet, až nebude nikoho, kdo by o krajinu pe­ čoval. To je velmi nebezpečné - co pak? Ne­ chat ji zalesnit, zarůst trávou a křovím? Pak by tu zůstala otázka: To jsme chtěli? A zaslouží si to krajina, tento středoevropský prostor, naše republika? ■ Nezdá se vám, že této pěkné krajině často ubližujeme? Třeba výstavbou satelitních měs­ teček, supermarketů, benzinových pump a dalších staveb rozlézajících se na všechny strany?

Ptáte se na to, čemu se říká suburbanizace. Dodal bych k vašemu výčtu ještě budování nových rekreačních sídel, často v přírodně nejcennější krajině. Ve všech případech jde o střet silného tlaku peněz s odbornými argu­ menty a myšlenkovou vyspělostí. Je strašně těžké prokázat, že zpočátku ještě přijatelný zásah do krajiny či organismu sídla následně vyvolá další oprávněné, ale už jen těžko přija­ telné zásahy. Jako příklad lze poukázat na mnohé z nových obytných satelitů, jimž chy­ bějí školy, rekreační a sportovní plochy, ob­ chodní síť. Všicřmi proto musí za vším cesto­ vat, je nutné auto. Ale co později, až dnes mla­ dí lidé zestárnou a třeba auto nebudou moci

Ano, ale ne jedinou. Pravidelně připravuje­ me dva semináře ročně, někdy i s mezinárod­ ní účastí, a dvě zahraniční studijní cesty. Letos byly oba semináře zaměřeny na problematiku venkova. Měníme nejen témata seminářů, ale i místa jejich konání. Umožňujeme tak nejen našim členům, ale i ostatním zájemcům, aby se molili potkat a také poznat jiný region než ten svůj. Velký význam přikládáme i společen­ ské stránce akcí, která tou odbornou prolíná. Při této příležitosti musím pochválit města, která naše setkání hostí. Vždy jsme se setkali se zájmem a ochotou pomoci, přestože vede­ ní radnice to přináší určité materiální a orga­ nizační zatížení a další starosti. Obcím a měs­ tům asociace nabízí odbornou pomoc při pří­ pravě územně plánovacích podkladů a doku­ mentace i při jejich včasném posouzení. ■ Co bylo důvodem, že jste letos dvakrát zvo­ lili za téma semináře venkov? Je to snad téma podceňované, opomíjené?

Nevím, jestli je podceňované a opomíjené, ale nám se ukazovalo jako velmi potřebné. Každopádně se setkalo s obrovským zájmem. Seminář v Jičíně se vracel k problematice ven­ kova mj. proto, že o účast na tom prvním vTelči byl tak obrovský zájem, že jsme museli spoustu zájemců i přednášejících odmítnout. Otázky budoucnosti našeho venkova leží na srdci mnohým z nás. Dost možná to pramení i z naší struktury osídlení, tj. obrovského po­

16

moderní obec

To, co my urbanisté máme pomoci vytvářet, je prostředí, které bude nejen funkční, ale také hezké a charakterově pestré, říká Doc. Ing. arch. Jan Mužík, CSc.

prosinec 2005

konkrétní kroky koordinovaně a efektivně.

Tetin již při formulaci zadáni územního plánu přijal koncepci být malým sídlem, které bude svou přitažlivost zakládat na své historii a kultuře a těsném vztahu k okolní krajině.

používat?Toto prostředí nelze považovat za pl­ nohodnotný a zdravý organismus. Život si ovšem začne vynucovat, co potřebuje. Někde to s obtížemi napravit půjde, ale někde ne. ■ Nejsou podobně neorganickou součástí krajiny také průmyslové zóny?

Některé ano. Dříve jsme kritizovali, že se v nejúrodnější části země, v Polabí, umísťují elektrárny, chemičky, papírny. Bohužel to mů­ žeme vidět i dnes. Posledním příkladem je au­ tomobilka u Kohna. Řada odborníků vám řek­ ne, že to tam nepatří, že se měly pro tento účel využít plochy po tamních průmyslových pod­ nicích. Někdy se stane, když se střetne odbor­ ný názor s názorem politickým, že odborné ar­ gumenty jsou zpochybněny a převáží vidina zaměstnání, snaha nezaostávat za ostamími sídly, dát místním občanům něco viditelného. Hodnotě průmyslové zóny, stejně jako super­ marketu, rozumějí všichni, zatímco hodnotě prostředí a budoucího obrazu města či obce už jen málokdo. ■ Cestou k zmíněné výstavbě bývá často změna územního plánu. Je to v pořádku?

Jen výjimečně. Schválený územní plán má přece hodnom zákona. Vzniká spoluprací pořizovatele, tj. obce, občanů, a zpracovatele-odborníka. V podstatě je to dohoda o užívání území sídel a krajiny. Zákon říká, že územní plán stanoví dlouhodobou urbanistickou kon­ cepci, protože organismus měst a obcí nelze

snadno a rychle měnit. Měl by platit nejméně deset, ale raději patnáct let. Když uděláte jed­ nu dílčí změnu, může se dohodnutá koncepce poškodit nebo i zhroutit. Zvlášť u malých obcí se stává, že jedna zdánlivě drobná změna vy­ volá řetězec návazných špatných řešení. Velmi obtížně se zdůvodňuje, proč nem možná změ­ na druhá, když první prošla. To už je pak lepší nechat vše znovu prověřit a udělat územní plán znovu. Ale tak, jak se to dnes často dělá, tj. cestou častých dílčích změn, je většinou špat­ né. Je však třeba přiznat, že ne všechny změny a doplňky mají jen negativní dopad na územní plán. Pouze při jejich pořizování je jim po­ třeba věnovat maximální pozornost, tj. už ve fázi přípravy a schvalování. ■ Vyvozuji z toho, že nabádáte k větší úctě k územnímu plánu i k tomu, aby zastupitel­ stvo obce vidělo aspoň na 15 let dopředu.

Narazila jste na další problém. A to jak za­ stupitelstvo, vedení obce v daném okamžiku přesvědčit, že je to nejlepší podílet se nejprve na zakládání nějaké dlouhodobé koncepce. Problém je v tom, že když to udělají a do územního plánu investuji, v očích občanů na první pohled nic moc pro ně neudělali. Mávat před nimi územním plánem nemá stejný vý­ znam a není tak viditelné, jako třeba nechat vydláždit střed obce. Ale to je pouze dojem, protože oni tím udělali strašně moc. Přinej­ menším dali obrovskou devízu svým nástup­ cům, kteří mají podklad nezbytný pro žádosti

■ Abychom zas nebyli tak skeptičtí - znám | mnoho starostů, kteří říkají, že už počátkem 5 90. let si vytyčili vizi, k niž chtějí směřovat 2 být městem nebo obci kultury, vzdělanosti, zaměřené na cestovní ruch apod. Tuto kon­ cepci drží a v místě se to projevuje.

Jistě; nechci zobecňovat. I já znám osobně takové starosty a obce. Například Žinkovy na Plzeňsku. Se starosty této obce jsem v kontaktu od roku 1992, kdy se tu začal připravovat územní plán. Schválená koncepce se tam sku­ tečně dodržuje a na obci je to vidět. Ještě mar­ kantnější příklad jeTetín na Berounsku, histo­ ricky hodnotná obec v nádherném, turisty velmi vyhledávaném prostředí. Tetín již při formulaci zadání územního plánu přijal kon­ cepci být malým sídlem, které bude svou při­ tažlivost zakládat na své historii a kultuře a těs­ ném vztahu k okolní krajině. Zamítnut byl vý­ raznější plošný rozvoj rodinných domů. Pro zachování charakteru prostředí a života v obci je optimální postupný rozvoj - tak dva domky ročně. Zatím se to daří plnit. Nově příchozí si tak svobodně volí prostředí, které jim obec dlouhodobě garantuje. V Litoměřicích, kde působím už 15 let jako městský architekt, se opět spolupráce natolik rozrostia, že pro infor­ mace, a tím i radu si dnes na úřad chodí nejen investoři, ale i samotní občané. ■ Vyplývá z toho nějaké doporučení pro sta­ rosty a zastupitelstva?

Hledat takové odborníky ke spolupráci, kte­ ří budou ochotni pomoci nejen proto, že tato práce je chlebem, který je živí. Když se je po­ daří najít, nejednou se tito lidé stávají patrioty příslušného sídla a obec má vyhráno. Věřte společně se mnou, že takových odborníků ne­ ní u nás málo. ■ JIŘINA ONDRÁČKOVÁ

Kraj podporuje digitální plány ktuálním úkolem při tvorbě územních Rovněž v následujícím roce 2006 se bude plánů je mj. jejich digitalizace. Krajský v uvedeném programu se stejným cílem po­ úřad Pardubického kraje proto již při kračovat. V připravovaném novém stavebním zákoně bude uložena povinnost všem obcím svém vzniku v roce 2002 obdržel od okres­ ních úřadů asi 120 dokumentací v různé digi­ aktualizovat schválenou územně plánovací tální podobě. Pro menší obce bylo problé­ dokumentaci, předpokládáme, že většina mem zhotovit již klasické územní plány. Pro­ těchto dokumentů bude již v digitální formě. to kraj na požadavek tvorby územně pláno­ Krajský úřad si uvědomuje významnost vacích dokumentů malých obcí zareagoval a zároveň i náročnosti tvorby digitálních vyhlášením grantu Podpora pořízení územně územních plánů. Proto v současné době od­ bor strategického rozvoje kraje - oddělení plánovacích dokumentací v roce 2003. Na něj územního plánování připravuje metodiku navázaly v následujících letech další. Kvůli velkému počtu zájemců byl však v ro­ pro jejich zpracování. Jejím cílem je sjedno­ tit digitální výstupy a umožnit jednotnou ce 2004 program na pořízení územního plánu včetně podpory digitálního zpracování vyhlá­ prezentaci vypracovaných dokumentů. Jed­ šen pro obce s počtem obyvatel do 2000 včet­ ním z kritérií při posuzování žádostí o grant ně. Celkem tak kraj podpořil zpracování 58 do­ bude respektování této metodiky a následné kumentací, z nichž 53 digitálně zpracovaných předání požadovaných výstupů. Vetší města již začala nahrazovat původní (tj. 93 %). Vroce 2005 se okruh příjemců rozší­ řil i pro obce s počtem obyvatel do 3000. Jed­ dokumentaci novými digitálními územními nalo se o 45 dokumentací, z toho bylo 43 digi­ plány (například Česká Třebová, Přelouč, Vy­ soké Mýto, Žamberk a Králíky). Na adrese tálně zpracováno (tj. 95 %).

A

Uzemni plán v digitální podobě má už například město Žamberk.

www.pardubickykraj.cz (odkaz GIS mapy Územní plánování) je už zpřístupněno 80 územních plánů, přičemž do konce letošního roku bude k dispozici dalších dvacet. ■ MILOŠ CHARBUSKÝ STANISLAVA ŠIMONOVA

ngderní prosinec 2005

gQ

téma

územní plánování

Jaké jsou vazby a vztahy mezi územním a strategickým plánem Územní plánování se zabývá zhodnocováním územního poten­ ciálu a pomáhá zvyšovat jeho celkový užitek. Strategické pláno­ vání se jednoznačně orientuje na využití vnitřních zdrojů a na aktivní zapojení lokálních aktérů. Mezi těmito dokumenty však mohou být vzájemné vazby a vztahy. odstata územního plánování spočívá jádřené například vymezením regulačních čar především v nalézání podmínek, za ja­ (stavebních a jiných), výškou objektů, tvarem kých lze, popřípadě nelze uskutečnit střech apod. změny v území. Je proto činností, v jejímž Zastupitelstvo obce současně vymezuje rámci je nutno sladit zájmy samosprávy, pří­ směrnou část regulačního plánu. Stavební slušných orgánů státní správy a rovněž zájmy úřady jsou poté při vydávání územních roz­ jednotlivých vlastníků nemovitostí. Při hledá­ hodnutí a stavebních povolení povinny re­ ní kompromisu nelze plně vyhovět všem sub­ spektovat jak závaznou, tak směrnou část jektům, ale vždy je třeba respektovat princip schváleného regulačního plánu. udržitelného rozvoje, který spočívá v rovnová­ ■ Urbanistická studie: Řeší územně tech­ ze tří aspektů - ekonomického, ekologického nické, urbanistické a architektonické pod­ a sociálního. mínky využití území. Zpracovává se pro část Základními nástroji územního plánování nebo i pro celé správní území obce. Jedná se jsou územně plánovací podklady, územně plá­ o vyjádření odborného názoru, který je v sou­ novací dokumentace a územní rozhodnutí. ladu se záměry obce a slouží k usměrňování rozvoje území. ÚZEMNÍ plánování z pohledu Bližší informace o územním plánování lze OBČANA získat na www.mmr.cz,www.uur.cz. Podívejme se nyní na jednotlivé dokumenty, STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ se kterými se setkávají nejčastěji občané. ■ Územní plán obce: Dokument pořizuje V poslední době vzrůstá význam strategické­ obec pro celé své správní území. Stanoví ho plánování jako metody, která se zabývá v něm základní koncepce rozvoje území plánováním změn na místní a regionální a funkční využití ploch. Dále se v něm řeší úrovni. V tomto kontextu lze strategické plá­ vzájemné uspořádání ploch a základní regu­ nování považovat za určitou kombinaci způ­ lace území. V územním plánu obce se vyzna­ sobů (plánování, dohadovám, využívání sítí čují hranice současně zastavěného území, vy­ vztahů, lobbingu aj.), které lokální subjekty mezují se hranice zastavitelného území a ve­ mohou využívat pro vyrovnávání se s probí­ řejně prospěšné stavby, pro které lze pozemky, hajícími změnami. stavby a práva k nim vyvlastnit. Při uvažování nad strategickým plánová­ Územní plán obce schvaluje obecní zastu­ ním bychom měli vycházet z těchto základ­ pitelstvo. Zároveň vymezuje jeho závaznou ních charakteristik (znaků): část. Závazná část územního plánu obce se ■ strategické plánování je proces zaměře­ ný na uskutečnění změn; poté vyhlašuje obecně závaznou vyhláškou a obsahuje regulativy a limity uspořádání úze­ ■ spolupráce mezi veřejným a soukro­ mí. Lze ji měnit pouze po schválení zastupi­ mým sektorem: Strategické plánování iniciují telstvem obce. Ostatní části (například plochy pro budoucí rozvoj obce, plochy, ve kterých není přesně stanoven způsob využití) jsou Doporučení směrné, tj. mohou být upravovány (aktualizo­ vány) pořizovatelem. I když jen jedna z možností vazby strategické­ Stavební úřady jsou povinny při vydávání ho a územního plánu je vysloveně špatná, a to územních rozhodnutí a stavebních povolení tehdy, když spolu tyto dokumenty nekomuni­ respektovat závaznou i směrnou část schvále­ kují vůbec, lze našim obcím jednoznačně do­ ného územního plánu obce. poručit, aby své rozvojové dokumenty zpraco­ ■ Regulační plán: Dokument pořizuje vávaly koordinovaně. Znamená to, že by stra­ obec zpravidla následně po územním plánu tegický a územní plán i dlouhodobý rozpočto­ obce, a to především pro ty části správního vý výhled měly být zpracovávány souběžně území, na nichž se předpokládá větší výstav­ tak, aby se jednotlivé kroky jejich postupu ko­ ba, přestavba nebo asanace. Za určitých pod­ ordinovaly a vzájemně ovlivňovaly a dolaďo­ mínek může regulační plán dokonce nahradit valy. Výsledkem musí být komplex vzájemně územní plán obce. V tomto případě však mu­ provázaných rozvojových dokumentů, které sí být zpracován pro celé správní území. vedou k maximálně efektivnímu rozvoji samo­ Regulační plán upravuje nejen funkční vyu­ správné jednotky. žití, ale i plošné a prostorové uspořádání, vy­

P

18

moderní obec

orgány - místní nebo regionální správa, ale již od počátečních fází je do procesu zahrnut ta­ ké soukromý a v lepším případě i neziskový sektor. V rámci strategického plánování musí být potom stanovena jasná pravidla, jak vy­ hledávat klíčové lokální aktéry. V této rovině se jeho podstatou stává hledání shody a spo­ lečného prospěchu pro dané území (munici­ palitu, region, mikroregion, kraj, stát), na němž se podílejí všechny důležité subjekty, které mají schopnost či pravomoc ovlivňovat budoucí vývoj; ■ dlouhodobý výhled, ale i krátkodobá re­ alizace; ■ výběrovost a komplexnost pojetí strate­ gického plánu. V procesu jeho přípravy se vždy musí vycházet z lokálních problémů. Pro ně také hledá řešení a snaží se předpokládat budoucí vývoj a vymezuje i možnosti, jak ho ovlivňovat. Nemůže však řešit každý pro­ blém, ale snaží se najít komplexní řešení ně­ kolika problémů aplikací jednoho přístupu nebo metody; ■ stanovení priorit: Mechanismus postup­ ného výběru vhodných a žádoucích nástrojů vytváří souhrn možných řešení (nebo variantmch řešení). Je však jasné, že všechna nabíd­ nutá řešení není možné realizovat současně. Je nutné zvážit jejich harmonizované použití i finanční, materiální a lidskou náročnost; ■ zaměření strategického plánování »dovnitř«, tzn. na vlastní potřeby a zdroje. Je ur­ čující pro jeho celkovou orientaci; ■ monitorování a vyhodnocování dopadů plánů rozvoje. JAKÉ MOHOU BÝT MODELY VAZEB V PRAXI V praxi se často setkáváme s názorem, že územní plán obce se ztotožňuje se strategic­ kým rozvojovým dokumentem. Je tedy ne­ zbytné zamyslet se nad možnými vazbami a vztahy mezi územním a strategickým pláno­ váním. Modely vztahu strategického a územ­ ního plánu, jak je můžeme vysledovat v praxi, jsou následující: ■ Strategický a územní plán vůči sobě ne­ mají žádnou vazbu: Je to nejhorší, ale bohužel pro naši praxi nejčastější případ vazby, zejmé­ na na úrovni menších měst a obcí. Tato vari­ anta vzniká zejména kvůli špamé informova­ nosti představitelů měst a obcí, kteří nevědí, co by měli od obou dokumentů a jejich pří­ padné vazby očekávat, případně i manažer­ ského selhávání, kdy není koordinována prá­ ce jednotlivých odborů úřadu. ■ Strategický plán předchází zpracování územního plánu: V této podobě vazby má strategický plán prostor k tomu, aby se vyjád­ řil ke všem významných prvkům rozvoje. Ne­ výhodou je ovšem jeho poměrně malá akč­ nost a velmi těžko proveditelné sledování jeho naplňování. Rizikem tohoto typu vazby může být dále fakt, že strategický plán klade na

prosinec 2005

Rekonstrukce náměstí v Lázních Bohdanči byla jedním ze stěžejních záměrů Strategického plánu ekonomického rozvoje v oblasti rekreačních a rezidenčních funkcí města, jehož realizace výrazně přispěla k zatraktivnění tohoto lázeňského místa.

územní plán požadavky, které jsou územně nesplnitelné (například vyhledání příliš roz­ sáhlých rozvojových území ve stísněných územních podmínkách). ■ Strategický plán následuje po zpracová­ ní územního plánu: Vzniká situace, kdy stra­ tegický plán nabývá podobu relativně krátko­ dobého plánu, který se zaměřuje přímo na uskutečnění jednotlivých dílčích cílů. Soustře­ ďuje se tak na úzce vymezenou lokalitu a řeše­ ní jejího konkrétně definovaného dílčího pro­ blému. Nevýhodou takto koncipované vazby mezi jednotlivými dokumenty může být ztrá­ ta globálního pohledu na problémy města či obce, zejména na ty, které nejsou územně vztáhnutelné a tedy vyjádřitelné v územním plánu (problematika sociální či zdravotnické péče, práce s mládeží apod.). ■ Strategický a územní plán jsou zpraco­ vávány současně: Oba dokumenty se stávají partnery při harmonizaci rozvoje obce či měs­ ta. Strategický plán v úvodních fázích nabývá podoby »vize«, tj. záměrů a cílů, jichž má být dosaženo, je onou »společenskou objednávkou« pro zadání územního plánu. Je to však re­ alita zcela výjimečná. ZKUŠENOSTI MĚSTA LÁZNĚ BOHDANEČ

Lázně Bohdaneč se třemi tisíci obyvateli patří sice k menším obcím, ale od většiny z nich se li­ ší tím, že mají schválený statut lázeňského mís­ ta již od roku 1963. Ing. Květoslava Jeníčková byla před zvolením do čela města čtyři roky ta­ jemnicí městského úřadu. Byla to významná zkušenost pro její působení v nejvyšší samos­ právné funkci. Pro oblast územního plánování si odnesla zejména poznání, že územní plán je skutečným základním nástrojem pro řízený rozvoj území. Proto by mu každá samospráva měla věnovat mimořádnou pozornost. Nesmí se nechat odradit složitostí procesu pořizování, případně rezignovat na tuto jednu ze svých nej­ významnějších rolí a pasivně ji svěřovat úřed­ níkům nebo externí firmě. DOKUMENTY SPOLU SOUVISEJÍ

Město má územní plán již dlouhodobě zpra­ cován. Navíc v roce 1999 jeho zastupitelstvo

prosinec 2005

schválilo Strategický plán ekonomického roz­ voje. Při jeho tvorbě byla zvolena komunitní forma za vedení expertní firmy. »Za podstatný považuji výchozí předpoklad, že oba doku­ menty - územní plán a strategický plán eko­ nomického rozvoje- spolu souvisejí, neboť je­ dině tak splní svoji roli. Žádná strategie rozvo­ je by totiž nenašla svoje uplatnění bez vytvo­ ření územních předpokladů. Naplnění někte­ rých cflů našeho strategického plánu si také vyžádalo provedení změn v územním plánu města,« uvedla starostka Ing. Květoslava Jeníč­ ková. Současně však podtrhuje, že získávané zkušenosti zároveň vedly k organizačním změnám na úřadě. Nově zřízený odbor rozvo­ je města dostal za úkol naplňovat opatření strategického plánu. »Navíc jsme v letošním roce na tento odbor převedli rovněž územní plánování. Tak jsme schopni zajistit, aby tyto dokumenty včetně jejich realizace byly ve vzá­ jemném souladu,# dodává. Oba zásadní dokumenty schválilo zastupi­ telstvo obce. Je však otázka, zda se jimi samo také při svém rozhodování řídí. Ing. Květosla­ va Jeníčková zdůraznila, že v místních pod­ mínkách rozhodování o investicích města je veskrze politická záležitost. Je přesvědčená o tom, že zastupitelstvem projednaná a ak­ ceptovaná strategie ekonomického rozvoje města »napříč politickým spektrem# jedno­ značně posílila koncepčnost při rozhodování 0 prioritách investic. Zároveň podtrhuje, že se to příznivě promítá do procesu sestavování a schvalování rozpočtu. Vedle jiného o tom vy­ povídá již dokončená rekonstrukce náměstí 1 probíhající rekonstrukce základní školy. PROČ JE NUTNÝ KONSENSUS

Jako pro jiné menší obce ležící poblíž velkých měst je pro Lázně Bohdaneč charakteristické, že o bydlení a zejména o zahájení výstavby vlastních rodinných domů ve městě mají zá­ jem lidé z větší aglomerace. Nakolik se tato skutečnost odráží v územním plánu? »Samo město nemá mnoho volných ploch pro roz­ voj bydlení. To je dáno specifikou jeho polo­ hy. Plošný rozvoj je omezen danými limity například přírodní rezervací, plánovaným obchvatem, lázeňským územím. Dá se říct, že

současný územní plán vymezuje všechny možnosti pro budoucí zástavbu a ani jeho připravovaná aktualizace v tomto směru ne­ bude znamenat výraznou změnu,« říká sta­ rostka. Nejen pro strategický plán, ale i územní plán je nutný konsensus jak politických sub­ jektů, tak široké veřejnosti. Někdy totiž při je­ jich konkretizaci se střetávají zájmy jednotiivých skupin obyvatel, podnikatelů, občan­ ských sdružení i samotné obce. Ing. Květosla­ va Jeníčková si je vědomá toho, že součástí tvorby územního plánu je i jeho veřejné pro­ jednávání. Sama však přiznává, že občané města přes upozorňování na závažnost nevě­ nují v této etapě územnímu plánu pozornost. Rozruch nastane, až se nějaký konkrétní zá­ měr dotkne konkrétního občana nebo skupiny obyvatel. Jako příklad připomíná záměr zasta­ vět dosud nezastavěnou plochu v centru měs­ ta, která je územním plánem k zástavbě urče­ ná, neboť vyvolal protesty obyvatel soused­ ních domů. Podle starostčina vyjádření jsou časté též případy, kdy chce občan na svém pozemku stavět a těžko se smiřuje se skutečností, že územní plán v dané lokalitě stavbu nepři­ pouští. Tam samozřejmě ke konsensu nemů­ že dojít. »Může ale být dán podnět ke změně územního plánu, což se u nás v několika pří­ padech stalo. Uskutečnění jednotlivých opatření ze strategického plánu není kon­ fliktní, je obyvateli vnímáno jako změna k lepšímu, například investice města nebo jeho aktivity na podporu lázeňství a cestov­ ního ruchu (zřízení informačního centra, budování cyklostezek, značení cyklotras a vycházkových okruhů atd.),« uvedla Ing. Květoslava Jeníčková. V Lázních Bohdanči se respektuje přímá návaznost územního plánu a plánu strategic­ kého rozvoje. VzMedem k tomu se posiluje residenční i rekreační ráz místa, jak to odpovídá statutu tohoto lázeňského města. ■ JAN STEJSKAL, MILOŠ CHARBUSKÝ Fakulta ekonomicko-správni Univerzity Pardubice

im>derní

19

EKONOMIKA

Proč je důležité mít program rozvoje Navzdory tomu, že zejména Ministerstvo financí činí kroky ke snižování zadluženosti územních samosprávných celků, ve sku­ tečnosti dochází stále k jejímu nárůstu. Příčiny tohoto jevu mo­ hou spočívat v nedodržování platných předpisů, nekvalitních projektech, politických zájmech apod.V tomto díle našeho seri­ álu se zaměřím na jeden z důvodů - dodržování rozpočtového procesu a jeho vlivu na nežádoucí zadlužování měst a obcí. naha zvolených zastupitelů zajišťovat vatel, který má v konečném důsledku vliv na rozvoj svého města či obce je pochopi­ výši příjmu sdílených daní, ale i způsob ře­ telná. Rada z nich však nebere v úvahu šení. Naopak jeho neexistence, nebo ales­ možné následky plynoucí z rozporů »reálpoň rámcového plánu investičních akcí čas­ ných« možných příjmů a jimi často »vysněto přispívá k chaotičnosti investování. ných« výdajů. Jednoleté období, na něž se Vzniklé podmínky vedou k nepotřebným, rozpočet sestavuje, jim také zastiňuje dů­ a tedy nežádoucím dluhům. sledky, které neuvážené čerpání finančních Další ohrožení při formálně zpracovaném zdrojů v běžném roce způsobí v letech ná­ a nebo chybějícím programu rozvoje před­ sledujících Z toho je zřejmé, že základním stavují volby do zastupitelstev. Je-li totiž pro­ zdrojem nedostatků při řízení hospodaření gram rozvoje zpracován jako dokument, na územních samosprávných celků (ÚSC) je němž se shodly všechny politické strany, je nepochopení významu celého komplexu ve větší míře zabezpečena plynulost rozvoje rozpočtového procesu. obce. Současně je omezena četnost zbyteč­ ných změn vznikajících vždy s příchodem výchozí materiál nového zastupitelstva. Navíc původně plá­ PRO HOSPODAŘENI OBCE nované priority budou mít vždy základ Většině územních samosprávných celků v tomto dokumentu. chybí důležitý článek, jímž je kvalitně zpra­ Na program rozvoje navazuje rozpočtový covaný program rozvoje. Je nedostatkem le­ výhled, který je významným prvkem střed­ nědobého plánovaní. Jeho význam není gislativy, že tento nesporně důležitý doku­ v mnoha městech a obcích správně pocho­ ment je zmíněn pouze jedenkrát v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (viz § 84 odst. 2). pen a bývá velmi často bagatelizován. Sám Přitom je zřejmé, že je to výchozí materiál o sobě nemůže zcela zabránit nežádoucímu pro hospodaření obce se svěřenými pro­ vzniku dluhů. Pokud je však sestaven v do­ středky v dlouhodobém horizontu. Doku­ statečné podrobnosti, bude vždy signalizo­ ment v potřebném rozsahu má však vypra­ vat problémy spojené s čerpáním finančních prostředků v budoucnosti. Bude rovněž uka­ cováno jen velmi málo měst či obcí. Na je­ jich obranu je však třeba říci, že zpracování zovat na schopnost splácet všechny získané návratné finanční prostředky. programu rozvoje je časově a pro mnohé menší obce či města i odborně náročné. Po­ Většina zastupitelů si uvědomuje, že zís­ kud jej vypracuje nezávislá firma, jeví se jim kaná dotace nepokryje celkové náklady na investici, že na financování se zčásti musí cena takového dokumentu vysoká. V těchto podílet i obec. Všechny souvislosti financo­ případech lze program rozvoje nahradit alespoň plánem investic na budoucí, byť jen vání si však už představit neumí. Proto pří­ jedno volební období. klady z praxe ukazují i na to, kdy zastupitel­ Při tvorbě programu získá ÚSC nejen pře­ stvo rozhoduje o úvěrech v maximální výši, na níž je investice plánována, bez jakýchko­ hled pozitivních a negativních skutečností liv podkladů. V rámci naší poradenské čin­ ve své působnosti, ale také směry možného nosti jsme při zpracování rozpočtového vý­ rozvoje. Jednou z opomíjených skutečností, se kterou se často setkáváme, je úbytek oby­ hledu dosáhli »úvěrovou úsporu« za námi vatel. V tomto případě program rozvoje mů­ navržený a zastupiteli akceptovaný nižší úvěr, než jaký vedení města předpokládalo. že pomoci nalézt nejen příčinu poklesu oby­

S

Úvěry

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2.5

4,9

8.7

11.6

13.5

18

17,6

18,4

22,6

27.3

35.2

38.5

7,6

8,5

11,9

13.2

11.9

10.9

10.1

13,3

15,9

21.7

23,9

0,9

1.8

3.1

4,8

7,7

9,1

11.5

12,5

12,4

12.6

13.5

12.4

3.4

143

20,3

283

34,4

39

40

41

48,3

55.8

70.4

74,8

JAN OBROVSKÝ

Komunální obligace Pňjaté finanční výpomoci

REÁLNOST. PRAVDIVOST A ÚPLNOST Vrcholem rozpočtového procesu by měl být vždy krátkodobý prvek - roční rozpočet ve vazbě na předcházející části rozpočto­ vého procesu. Do něho odpovědné orgány ÚSC promítají zamýšlené uskutečnění cílů vybraných na rok, pro něž je rozpočet zpra­ cován. Je nutno si však připomenout záko­ nem stanovené povinné zásady - reálnost, pravdivost a úplnost. Pokud vypracovaný a schválený rozpočet postrádá jen jednu z definovaných zásad, je takový dokument prvním krokem k ekonomickým »haváriím«. Zejména v souvislosti se zadlužením má zásadní význam kontrola plnění rozpočtu. V průběhu rozpočtového roku vznikají nes­ rovnalosti mezi schváleným rozpočtem a skutečností. Nereagují-li odpovědné orgá­ ny ÚSC na vzniklé skutečnosti správně a včas a neanalyzují je vzhledem k možnému ovliv­ nění budoucího vývoje (rozpočtovému vý­ hledu), pak je opět velká pravděpodobnost vzniku neplánovaného a hlavně nežádoucí­ ho dluhu. Orientačním ukazatelem zadlužení jed­ notlivých ÚSC je index dluhové služby, který je definován usnesením vlády č. 346/2004. Hodnota tohoto ukazatele nesmí překročit hranici 30 %. Je však prokázáno, že za urči­ tých podmínek i menší procento způsobuje velké problémy v oblasti financování čin­ ností města. Toto tvrzení dokládá jiný indikátor - roz­ díl salda provozního rozpočtu a splátek jis­ tiny umožňující pohled na hospodaření a schopnost dostát včas svým závazkům. Je­ ho hodnota musí být vždy s kladným zna­ ménkem. V opačném případě, zvláště pak při dlouhodobém trendu záporných hod­ not, je pozitivní vývoj hospodaření subjektu ohrožen. KONSTATOVÁNÍ NA ZÁVĚR Mají-li zastupitelé opravdový zájem hospo­ dařit se svěřeným majetkem odpovědně, mají v ruce všechny podklady pro správné rozhodování. Z toho plyne, že nejdůležitěj­ ším prvkem v procesu nežádoucího zadlu­ žování je lidský faktor. O zásadních ekono­ mických trendech bude vždy rozhodovat za­ stupitelstvo. V jaké míře jeho rozhodnutí bude správné, záleží na tom, zda se bude opírat o uvedené dokumenty. Nebudou-li zastupitelé tyto materiály po výkonných úřednících důsledně vyžadovat, bude ke zbytečnému a někdy i nebezpečnému dlu­ hovému zatížení docházet stále. ■

Souhrnné údaje o zadluženosti obcí ČR (v mld. Kč) Ukazatel

To vše prokazuje, že využití možností, jež rozpočtový výhled poskytuje, se přímo váže na pochopení jeho významu.

a ostatní dluhy

Celkem

Poznámka: Po odpočtu zadluženosti statutárních měst ve výši 45,9 mld. Kč činila celková zadluženost v roce 2004 ostatních obci 28,9 mld. Kč.

vedoucí ekonomických projektů AQE advisors. s. r. o.

ZDROJ: MINISTERSTVO FINANCI CR

20

moderní obec

prosinec 2005

Potřebujete financovat projekt vašeho města či obce? Komerční banka je tradičně partnerem českých municipalit. Sedm z každých deseti českých měst a obcí spolupracuje s Komerční bankou (KB). KB v současné době nabízí městům a obcím komplexní nabídku prostřednictvím nového Programu Municipality, a to jak na všech svých pobočkách, tak také ve 37 specializo­ vaných obchodních centrech. KB byla také první bankou na trhu, která nabídla ucelený program financování

Příkladem úspěšného projektu může být financování projektu svazku obcí s cílem odkanalizování a čištění odpadních vod v 15 městech a obcích. Celkový počet oby­ vatel spádové oblasti je více než 100 tisíc obyvatel.

municipálních projektů z Fondu soudržnosti a strukturálních fondů EU - Program Ponte. Prostřednictvím Programu Ponte KB již

financuje projekty za podpory Fondu soudržnosti a strukturálních fondů EU v objemu 380 mil. Kč a dále schválila financování projektů v objemu 1 100 mil. Kč.

Výsledky Programu Ponte k 31. 7. 2005 Počet schválených a poskytnutých úvěrů

108

Počet úvěrů v jednání

248

Celkový počet projektů (klientů)

356

Celkový objem účasti KB (mld. Kč)

6,7

Celkový objem projektů (mld. Kč)

20

zachování konkurenceschopných cen. zdrojem splácení jsou dobrovolné příspěvky Nájemné placené provozovatelem je zdrojem členů svazku do společného rozpočtu, pro splácení investičního úvěru. Dalším Rozpočet projektu svazku obcí

v mil. Kč

Fond soudržnosti (69 %) SFŽP* (5 %)

Hlavním cílem projektu je vybudovat systém svodu a čištění odpadních vod, následně jej pronajmout specializovanému provozovateli, prostřednictvím kterého budou systém využívat občané regionu při

Úvěr (25 %) Finanční majetek svazku obcí (1 %) Celkem

1 001 80 366 13 1 460

* SFŽP - Státní Fond Životního Prostředí

KB v roli manažera syndikovaného úvěru zajistila následné financování projektu: • úvěr na spolufinancování projektu (při čerpání zdrojů z Fondu soudržnosti) ve výši 366 mil. Kč se splatností v roce 2021, • úvěr na předfinancování dotace Fondu soudržnosti ve formě kontokorentu ve výši 300 mil. Kč (max. výše úvěrového rámce - dotace Fondu soudržnosti proplácena po etapách) se splatností v roce 2008. Oba úvěry jsou zajištěny ručitelským prohlášením obcí - členů svazku a budoucími pohledávkami za provozovatelem.

Příklad peněžních toků a splácení úvěru při realizaci vodohospodářského projektu svazku obcí: Kontokorentní úvěr

EKONOMIKA

Šanci na dotaci může někdy zhatit i pouhá ledabylost Nejčastější příčinou chyb a formálních nedostatků, které provázejí žádosti obcí o dotace Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR), bývá nepozornost při studování příslušných pokynů a doporuče­ ní. Podobně je tomu leckdy i tehdy, když se obec už stane příjem­ cem dotace, ale nedodržuje podmínky jejího poskytovatele. inisterstvo pro místní rozvoj každo­ může vést až k odebrání dotace a vyměření ročně vyhlašuje několik dotačních sankcí. Jde o dodržování závazků vyplývají­ titulů, ze kterých lze získat dotaci. cích ze smluv uzavřených s dodavateli nebo Letos jsme je na příští rok zveřejnili v mimo­ o problémy s financováním akcí. Jsou to řádném časovém předstihu už v listopadu hlavně situace, kdy příjemce dotace včas a zájemci se s nimi mohou seznámit na na­ a podle vyžadovaného postupu nepožádá šich internetových stránkách www.mmr.cz (v horších případech tak vůbec neučiní) po­ v samostatné sekci Dotace. V každém pod­ skytovatele dotace o změnu »Rozhodnutí programu je přesně vymezeno, co je cílem, o účasti státního rozpočtu na financování kdo je příjemcem, jaké jsou podmínky a co akcí# při zjištění, že dojde k odchylkám (na­ žadatel přikládá k formuláři žádosti. příklad u změny projektovaných parametrů, časového posunu či změny ceny díla) od vy­ KDYŽ SE NEČTOU POKYNY... staveného rozhodnutí. Chyby jsou někdy i poměrně kuriózní. Tak třeba v sekci bytové politiky jsme se setkali s tím, že žadatelé předělávali některé formu­ láře. Hlavním problémem však zůstává to, že žadatelé některá doporučení či pokyny vů­ bec nečtou. Dostali jsme například čestné prohlášení, v němž žadatel prohlašuje že »nemá závazky po době splatnosti ve vztahu ke státnímu rozpočtu#. Ale přitom přehlédl, že podmínka podprogramu končila slovy: »ani ke státním fondům#. Další problém představují kopie katastrálních map, které jsou občas neznámého původu a rozhodně nepocházejí z katastrálního úřadu. Vážným nedostatkem také zůstává fatální neznalost pravidel zadávání veřejných zaká­ zek. Žadatel se sice po získání dotace změní v příjemce dotace, ale problémy mu teprve nastávají. Správná administrace dotace je základem k tomu, aby příjemce dotace i po kontrole finančního úřadu mohl říct: Získal jsem dotaci. Obce s námi živě komunikují, pokud jde Ministr Martínek: Abychom na Ministerstvu o sekci cestovního ruchu. Ta jako nejčastější pro místní rozvoj starostům usnadnili orientaci formální nedostatky shledává nedoložení v našich dotačních titulech pro rok 2006, některé z povinných příloh, nebo její dolože­ pořádáme pro ně v Praze a Brně školení. ní v jiné než požadované formě. Konkrétně jde například o snímek katastrální mapy bez požadovaného vyznačení předmětu akce na Obce jsou v rámci infrastruktury cestovní­ snímku nebo o jeho úplné nedoložení. Dále ho ruchu Společného regionálního operač­ bývá opomenuto (u dotací nad 10 mil. Kč) ního programu (SROP) nejčastějšími žadate­ doložení všech potřebných formulářů li. V rámci opatření Regenerace a revitalizace 1SPROFIN. Byly také zaznamenány případy, vybraných měst jsou obce dokonce jedinými kdy bylo předloženo již propadlé stavební možnými předkladateli projektů. povolení, nebo kdy chyběla projektová do­ I pro podporu budování infrastruktury kumentace akce nebo nebyla žádost doplně­ platí, že většina nedostatků je způsobena le­ na o požadovaný položkový rozpočet akce. dabylým prostudováním potřebných pod­ kladů. Pak dochází k tomu, že obce mají pro­ ZÁVAZKY JE TŘEBA PLNIT blém s nedoložením úplného počtu výtisků V dalších fázích vztahu mezi obcí jako již pří­ žádosti nebo povinných příloh. Je třeba mít jemcem dotace a jejím poskytovatelem se na paměti, že například elektronická žádost objevuje zejména jeden nedostatek, který ELZA nebo formulář ISPROFIN musí být do­

M

22

moderní obec

loženy ve třech paré. Častým nedostatkem bývá nedodání ISPROFINU v elektronické formě, či dokonce použití elektronické verze ELZA jiného kola výzvy. Problémem je rovněž nedoložení některé z povinných příloh. To se stává nejčastěji u přílohy »Doklad o prokázání vlastnických vztahů#, kdy výpis z katastru nemovitostí v mnoha případech neobsahuje parcely do­ tčené realizací projektu, parcely nejsou v ka­ tastrální mapě barevně vyznačeny nebo je výpis staršího data než 90 dní před podáním žádosti. Pro obce také bývá problematická příloha »Soulad s rozvojovou strategií#, která nebývá dodána v požadované formě. Zde jde o výtah ze strategie příslušného územního celku, který se vztahuje k předkládanému projektu. Tento výtah by měl být navíc opatřen po­ drobnou anotací zdroje, která často chybí. Příjemci regionální podpory poměrně často chybují, když se podrobně neseznámí se zása­ dami Programu a když v předkládané žádosti nedodají potřebné dokumenty. Opakovaným problémem bývá platné stavební rozhodnutí, územní rozhodnutí nebo výpis z katastru ne­ movitostí, který dokazuje, že daná nemovitost skutečně je ve vlastnictví obce či města. V další etapě přípravy investičních akcí na­ stává někdy problém vyhovět zákonu o ve­ řejných zakázkách, zejména z hlediska času. Připravit příslušnou investici vyžaduje řadu úkonů - a ačkoliv pro naše programy poža­ dujeme opravdu jen ty nejnutnější doku­ menty, zejména malé obce se přitom potý­ kají s problémy. Podobně obce také někdy podceňují podmínku dodržet stanovený po­ díl vlastních prostředků na financování akce v daném roce. CHYBY DĚLAJÍ I PODNIKATELÉ

Určitým specifikem regionální podpory je Re­ gionální program podpory rozvoje průmyslo­ vých podnikatelských subjektů na území NUTS 2 Severozápad a Moravskoslezsko a dal­ ších regionech se soustředěnou podporou stá­ tu. V tomto programu jsou příjemcem dotace podnikatelské subjekty. Podnikatelé však děla­ jí v zásadě podobné chyby jako představitelé obcí a měst. Předložené žádosti nejsou kom­ pletní a podnikatelé nedodržují vždy všechny podmínky stanovené zásadami programu. Pro lepší orientaci žadatelů v jednotlivých dotačních podmínkách pořádáme síť školení v Praze a v Brně. Těchto školení se může zú­ častnit kdokoliv, kdo má zájem naučit se správně podat žádost včetně veškerých náleži­ tostí. Zástupci ministerstva, kteří mají přímé zkušenosti s kontrolou žádostí, nejenom přes­ ně specifikují doklady, které mají být v žádos­ ti, ale upozorňují i na nejčastější chyby. ■ RADKO MARTÍNEK

ministr pro místní rozvoj

prosinec 2005

PŘÍLOHA

I

FOTO: ARCHIV SPOLEČNOSTI ASI INFO RM AČNÍ SYSTÉMY, s.

1.

o , MOHELNICE

moderní úřad

Co bývá snem každého tajemníka oučasný stav městských a obecních úřadů je obrazem relativně složitého le­ gislativního rámce, který se v České re­ publice mnohdy až překotně vyvíjí už od ro­ ku 1991. Do současné doby prošel celou řa­ dou změn, inovací, novel a dalšími úskalími. V této poněkud roztříštěné spleti se musí dobře vyznat nejen úředník, ale také občan. K usnadnění orientace a zjednodušení spletitých cest by měly sloužit různé, řekněme s trochou nadsázky, podpůrné prostředky. Je­ jich využití samozřejmě závisí na konkrét­ ních, nejčastěji ekonomických možnostech samotných úřadů, na úrovni komunikace me­ zi územními samosprávnými celky i minister­ stvy, Poslaneckou sněmovnou a Senátem ČR. Moderní úřad by měl především plnit ně­ kolik základních podmínek. Patří k nim rych­ lé vyřizování žádostí, snadná dostupnost veškerých potřebných tiskopisů a využití různých možností komunikace. Od osob­ ních návštěv přes internet, SMS včetně lokál­ ních televizních kanálů a dalších. Občané nenavštěvují úřady denně, ale při­ cházejí tam pouze tehdy, když něco konkrét­ ního musí vyřídit či pokud si nevědí rady a potřebují verbální pomoc. Například v Čes­

S

prosinec 2005

kých Budějovicích se nám velmi osvědčilo městské informační centrum přímo v budově radnice, které se stává místem, kde se i v ne­ úředních dnech soustřeďují dotazy, ale také žádosti a všechny další požadavky občanů. Ideální by pochopitelně bylo, aby se po­ stupně ve všech úřadech mohlo vytvořit ta­ kové »sběrné místo«, kde by se vše v co mož­ ná nejkratší době vyřizovalo a zajišťovalo. Úřady by tedy komunikovaly mezi sebou, a občanovi by tak odpadlo příslovečné »věč­ né běhání po úřadech« či od přepážky k pře­ pážce. Docílit takového stavu je myslím snem každého tajemníka městského úřadu. Nemusí zůstat jen u snů a tento ideál lze na­ plnit i v praktickém životě - ale vyžaduje to hodně úsilí od všech zúčastněných stran. PODNIKATELÉ BÝVAJÍ PRUŽNĚJŠÍ

Po roce 1991 se ve srovnání s úřady veřejné správy, které volily spíše konzervativní způ5 sob, podnikatelská sféra vyvíjela mnohem < dynamičtěji. Obrazně řečeno došlo k tomu, 5 že nám podnikatelé »ujíždějí v rychlíku« a my se na jejich předjíždění díváme z oken osob­ ních vlaků. V blízké budoucnosti je třeba tuto situaci změnit. Netroufám si říci, že úplně eli- >

moderní obec

23

příloha

moderní úřad

Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR

Otevřte své dokumenty

je dobrovolné sdružení fyzických osob, které vyko­ návají funkci tajemníka obce či města. Jeho poslá­ ním je hájit zájmy svých členů zejména tím, že: ■ předkládá Parlamentu ČR, vládě ČR a orgánům státní správy iniciativní návrhy k tvorbě legislativy, která se vztahuje k činnosti a práci městských a obecních úřadů, ■ spolupracuje s organizacemi a svazy jako na­ příklad Svazem měst a obcí ČR při zajišťování veřej­

Jak se může obecní či městský úřad více otevřít veřejnosti a ještě ušetřit? Odpověď zní: Využívejte otevřený formát dokumentu.

né správy, ■ snaží se o zlepšení vzájemné informovanosti mezi městskými a obecními úřady v oblasti funkč­ nosti úřadů a při výkonu veřejné správy, ■i napomáhá vzdělávání úředníků městských a obecních úřadů, ■i spolupracuje se zahraničními svazy a nadná­ rodními organizacemi podobného typu a zaměření, popřípadě se stává jejich členem,

větu informačních technologií přibyl nový termín, který začíná budit velkou pozornost a už získal také podporu vel­ kých společností, jako jsou IBM, Sun Micro­ systems, Novell, Corel aj. Tímto termínem je Open Document Formát, což je označení pro nový formát souborů, především kance­ lářských aplikací.

S

■i vydává vlastní zpravodaj. fv/ce na http://vmw.stmou.cz)

Sdružení OSS Alliance >

minovat, ale znatelně stírat tento rozdíl, což se postupně daří a svůj podíl na tom zcela lo­ gicky má i vstup naší země do Evropské unie. Úřady by se postupně měly přiblížit k jed­ notné koncepci, která by se neměla vyhnout ani samotnému názvosloví. Často se totiž na úřadech setkáváme s různými podobami or­ ganizačních struktur a názvy odborů jiného typu, byť obsahová náplň bývá totožná. Pokud se občan přestěhuje z jednoho města do dru­ hého, leckdy pak na tamní radnici vyřizuje to­ tožnou agendu u zcela jinak pojmenovaného odboru. Plánované sjednocení těchto záleži­ tostí by mělo být platné pro celou republiku. Dovolím si tvrdit, že právě ustálený stav jed­ notného postupu všech úřadů veřejné správy budou nejen občané, ale také samotní úřední­ ci kvitovat s povděkem. Jsem optimista, a tak věřím, že už do jednoho roku bude výše po­ psaným způsobem sjednoceno alespoň 60 procent úřadů.

NESMYSLNÉ A ZBYTEČNÉ JE TŘEBA ZRUŠIT Projít změnou by také měly všechny zákony a obecní vyhlášky či nařízení, které nesplňu­ jí kritéria dynamického rozvoje, jsou příliš složité a především nadbytečné. S tím souvi­ sí i rušení některých úřadů, zvláště pak tako­ vých, které se především v kontrolní činnos­ ti zabývají téměř totožným obsahem a v pod­ statě pouze nesmyslně zatěžují občana. Je proto nutné, aby se důsledně využívala připomínková místa, jež legislativní rámec nabízí. Konkrétně mám na mysli například Svaz měst a obcí ČR, Asociaci krajů i Sdruže­ ní tajemníků městských a obecních úřadů ČR. Ti spolu musejí komunikovat a úzce spo­ lupracovat. Výsledkem by pak měly být po­ dané pozměňovací návrhy přímo legislativ­ cům, tedy těm, z jejichž autorské dílny vy­ cházejí zákony této země. ■

ZDENĚK ŘEŘÁBEK tajemník Magistrátu města České Budějovice, předseda Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR

24

moderní obec

Společnost pro výzkum a podporu Open Source (OSS Alliance) byla založena při Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Praha a pod záštitou

UŽ S PUNCEM NOVÉHO STANDARDU Open Document formát byl schválen nezis­ kovým mezinárodním konsorciem OASIS ja­ ko otevřený standard a nyní se »potí« při ná­ ročném schvalování, z něhož by měl vyjít ja­ ko ISO norma. Nový formát je podporován ta­ ké Evropskou unií, v naší republice mj. i Mi­ nisterstvem informatiky. Ve světě na něj pře­ cházejí vedle komerčních firem celá města, ministerstva či státy. Je to tedy formát, který má předpoklady stát se novým standardem při výměně dokumentů - standardem, k němuž patří velice důležité slovo - »otevřený«. Fakt, že za používání nového formátu nic neplatíte, už asi není žádným překvapením. To přichází až při výběru samotného balíku kancelářských aplikací (textový editor, tabul­ kový procesor, nástroj na tvorbu prezentací, grafiku, databáze...). Zde totiž narazíte na kancelářský balík OpenOffice.org 2.0 s nativ­ ní podporou ODF Je kompletní náhradou za MS Office a je dostupný ve 40 jazycích celé­ ho světa pro všechny rozšířené operační systémy (Windows, Linux, MacOS X...).

Ministerstva informatiky ČR. Zabývá se především problematikou nasazováni Open Source řešení a otevřených standardů ve veřejné správě ČR. Sdružení poskytuje bezplatné konzultace na toto téma, spolupracuje s řadou mezinárodních projek­ tů, s programem IDABC Evropské unie. Partnery sdružení jsou společnosti IBM, Sun Microsystems, Novell, Silicon Graphics, Software 602 a další.

PROČ ODF VZNIKL Proč se 1T specialisté začali zabývat myšlen­ kou na vytvoření nového formátu? Protože ve světě vznikl nepsaný standard v podobě dokumentů .doc, .xls či .ppt, tedy formát do­ kumentů kancelářského balíku MS Office. Bohužel společnost Microsoft nikdy ne­ zveřejnila popis svého formátu, takže pokud chce jiný výrobce softwaru do svého produk­ tu přidat podporu pro tento uzavřený for­ mát, musí prostě hádat, jakou má asi tento formát strukturu. A právě z tohoto důvodu vzniká to, co nazýváme absolutní nekompa­ tibilita. Proto vznikl nový formát, založený na technologii XML vytvořené přímo na základě potřeb výměny dat. Tento otevřený formát může kdokoliv a zdarma implementovat do své aplikace. Vybíráte si nový informační systém a trápí vás nejistota, zda bude kom­ patibilní se současnou verzí kancelářského balíku XY? Pokud tento nový systém bude využívat možností Open Document formá­ tu, máte vyhráno. Již dnes jej podporuje vět­ šina komerčních kancelářských aplikací. Bojíte se, že dokument, který dnes vytvoří­ te ve Wordu, za nějakých dvacet, třicet let už neotevřete? Strachujete se oprávněně. Zkus­ te jej však uložit v ODF: Pak už bude vždy vy­ padat stejně - a vzhledem k tomu, že specifi­ kace pro tento formát jsou veřejně dostupné, otevřete ho pokaždé bez jakýchkoliv problé­ mů.

CO ZAUJME VOLIČE OpenOffice.org plně podporuje formát ODF, zároveň umí pracovat s formáty MS Office, takže uživatel nezůstane odříznutý od okol­ ního světa. OpenOffice.org také plně využí­ vají formátu PDF - můžete do něho ukládat své dokumenty a vysílat je na dlouhé cesty internetem. Nasazením Open Document formátu se radnice více otevře veřejnosti, protože obča­ né si již nebudou muset kupovat aplikaci, aby si pročetli dokument, který je zajímá. Po­ kud totiž tento dokument bude v ODF, stá­ hnou si kancelářský balík OpenOffice.org 2.0 z internetu zdarma a mohou s informacemi z radnice bez potíží pracovat. Voliče a daňové poplatníky jistě také zau­ jme skutečnost, že tímto krokem »jejich« městský či obecní úřad ušetří část svého roz­ počtu za nákup licencí softwaru. V České re­ publice kancelářský balík OpenOffice.org už využívají například města Děčín a Domažli­ ce, městský obvod Ostrava-Jih, stejně jako celá řada soukromých firem. ■

FILIP MOLČAN předseda OSS Alliance

Důležité odkazy Sdružení OSS Alliance http:/Awvw.oss.cz

Kancelářský balík OpenOffice.org http:/A/vww.openoffice.cz

Open Source a Ministerstvo informatiky ČR http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=2523

Organizace OASIS http://www.oasis-open.org

prosinec 2005

moderní úřad

příloha

I

Kontaktní centra jsou přínosem nejen pro občany Stejně jako u řady komerčních subjektů lze v posledních letech sledovat v oblasti veřejné správy jasný trend a snahu optimali­ zovat fungování a komunikaci s veřejností. Jako příklady může­ me namátkou vybrat aktivity v Ostravě nebo Plzni. Je to logický krok vyplývající z přirozeného rozvoje společnosti, technologií a kontinuální snahy samotných správních orgánů o vlastní transformaci.

TŘI ROVINY PODPORY ZE STRANY INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

Aby tato centra mohla správně fungovat, musí mít odpovídající podporu ze strany in­ formačních technologií. Roli těchto techno­ logií můžeme vidět v několika rovinách: ■■ První spočívá především v tom, aby umožnily občanům komunikaci s veřejnou správou prostřednictvím jimi vybraného ko­ munikačního kanálu, případně aby si obča­ né mohli tam, kde to legislativa umožňuje, vyřídit své záležitosti sami bez nutnosti fy­ zické návštěvy úřadu. To může být například za využití internetového portálu, kam se ob­ čan přihlásí a provede sám, veden systémem krok po kroku, registraci svého požadavku či se rozhodne zavolat na kontaktní telefonní číslo a podá svoji žádost prostřednictvím te­ lefonu. ■ Druhou rovinu můžeme vidět v podpo­ ře práce samotných pracovníků kontaktních center, kteří musí být schopni řešit podstat­ ně širší záběr požadavků a agend, než je to­ mu na specializovaných pracovištích. Systém jim proto musí podávat určitou po­ mocnou ruku v případě, že si nevědí rady jak postupovat, a zároveň zajistit, že jsou od ob­ čanů získány všechny potřebné informace nutné k vyřízení jejich žádostí, což se mnoh­ dy děje fyzicky na jiném místě, než je poža­ davek přijat. Systém by měl zároveň umožnit pracovníkům kontaktního centra jedno­ značně identifikovat občana, s nímž jednají, a zajistit jim přístup k informacím, které se tohoto občana týkají a jsou pro něho důleži­ té. Tím rozumíme především historii komu­ nikace mezi občanem a úřadem, seznam ře­ šených nebo již uzavřených požadavků, jeho stížnosti, adresní a kontaktní údaje atd. ■ Třetí, neméně důležitou rovinu předsta­ vuje komunikace uvnitř samotné veřejné správy, tedy mezi kontaktním centrem a spe­ cializovanými pracovišti. Z technologického >

jednodušeně lze říci, že občané oče­ mohou na jednom místě v jeden okamžik kávají od veřejné správy stejnou úro­ vyřídit většinu, ne-li rovnou všechny svoje veň služeb a přístup, jakého se jim záležitosti, navíc ve formě, která jim nejvíce dostává ze strany komerčních subjektů, vyhovuje. a začínají překračovat paradigma chápání svého postavení vůči úřadům jako k nedo­ NENÍ TO JEN UNIVERZÁLNÍ tknutelné autoritě. Akutně tak vzrůstá po­ PŘEPÁŽKA třeba snadnější a rychlejší komunikace Mluvíme-li o formě, bylo by chybou chápat mezi úřadem a veřejností, stejně jako po­ kontaktní centra jako pouhé univerzální pře­ třeba zrychlit a automatizovat zpracování pážky. Jde spíše o multikanálový komunikač­ požadavků občanů a podnikatelských sub­ ní nástroj podporující jak standardní, tak al­ jektů. ternativní formy komunikace mezi občany a úřadem - osobní jednání (univerzální pře­ PRINCIPY KONCEPTU CRM pážky, detašovaná pracoviště), telefonický JSOU ZÁKLADEM kontakt (telefonická centra), SMS, poštovní, Efektivní řešení těchto problémů můžeme faxová a e-mailová komunikace, samoob­ vidět v uplatnění principů konceptu CRM služná komunikace přes internet, informač­ (Customer Relationship Management) - ří­ ní kiosky, chat apod. zení vztahu se zákazníky, přizpůsobených Hlavním cílem kontaktních center je na pro potřeby veřejné správy a realizace jedno­ jedné straně zabezpečit efektivní komuni­ tné komunikační strategie, například v po­ kaci a vytvořit jednotné tváře veřejné sprá­ době zavádění kontaktních center. vy vůči vnějšímu světu, na straně druhé Tato centra mohou plnit funkci jednotné­ pak odstínit specializované odbory od ne­ ho, multikanálového komunikačního mezi­ žádoucí komunikace s občany a umožnit článku zabezpečujícího interakci mezi ob­ jejich plné zaměření na fyzické zpracování čany a celým aparátem veřejné správy. Ta se jim příslušných agend. Požadavky občanů pak může pro veřejnost stát určitým »black se na tato specializovaná pracoviště dostá­ boxem«, jehož detailní znalost a orientace vají právě přes kontaktní centra, kdy jsou v jeho struktuře již pro jednotlivce není ne­ ty obecné vyřízeny přímo na místě, zatím­ zbytně nutná. Občané tak dostávají rovno­ co na specializované odbory jsou předány cenného a snadno identifikovatelného part­ jen ty záležitosti, které vyžadují jejich za­ nera, na kterého se mohou obrátit a s nímž pojení.

Z

Situace PO zavedení Kontaktních center

HHHI IPi gg KS M mBS&Ě BTrn Dj ggBflH ■1 afefl SB ée *s MHH

Veřejnost Životni situace

Komunikační kanály

%R ^ TSU^i -5 í

n«»vop

JWl Stavební ■ 1* V povoleni

Z Matrika ^

► Kor^^^^y^rum

WP

A

mSSSS

Svatba

zlínos^nskýlist V

Narozeni ditdc

t

^

Odbor správní

t'0’ I'

ORACLE

"4*.

*5

^J

Živnost, odbor

prosinec 2005

modtlerm obec

25

ZDROJ: ORACLE

X*

A

příloha

*

moderní úřad

pohledu mluvíme spíše o vhodném způsobu integrace mezi jednotlivými aplikacemi než o náhradě stávajících aplikací specializova­ ných odborů. Zároveň máme na mysli i cel­ kové řízení zpracování jednotlivých požadav­ ků od jejich úvodního zachycení až po finál­ ní uzavření, jejich směrování napříč odbory a monitoring, zda se nepřekračují zákonem stanovené lhůty, případně zabezpečení eskalací ještě ve chvíli, než k takové situaci dojde. Kritická je přitom i zpětná vazba, aby pra­ covníci kontaktních center měli informace o stavu zpracování požadavků. Pokud totiž tato zpětná vazba funguje, systém může au­ tomaticky upozornit pracovníka, aby infor­ moval občana o vyřízení žádosti, nebo systém sám může automaticky vygenerovat a poslat upozornění ve formě e-mailové ne­ bo SMS zprávy občanovi, případně se to ob­ čan může dozvědět po přihlášení na interne­ tový portál.

PRO SYSTÉM JE TYPICKÁ FLEXIBILTA Dobrou zprávou je, že současné technologie a aplikační řešení umožňují velkou míru fle­ xibility. Kontaktní centra včetně telefonic­ kých center a univerzálních přepážek mo­ hou mít jak centralizovanou, tak silně de­ centralizovanou podobu, ale stejně tak mo­ hou být efektivně řízena i jako jeden virtuál­ ní celek. Jednotliví pracovníci mohou v prů­ běhu dne zastávat podle potřeby různé funk­ ce. V dopoledních hodinách mohou fungo­

vat jako pracovníci univerzální přepážky, ve chvíli, kdy přichází větší množství telefonic­ kých hovorů, mohou zastávat roli telefonní­ ho agenta a vzápětí se zase mohou věnovat čistě vyřizování dříve přijatých žádostí. Tato flexibilita má samozřejmě pozitivní dopad na úroveň poskytovaných služeb a objem zpracovaných žádostí.

Koncepce kontaktních center pro občany musí být pochopitelně pod­ pořena také odpovídají­ cím legislativním rám­ cem. Řídící pracovníci zároveň získají lepší pře­ hled o vytíženosti jednotlivých pracovišť a mohou přijímat kompetentní rozhodnutí v oblasti operativního řízení i v oblasti řeše­ ní koncepčních nedostatků. Podstatné na tom všem však je, že přínosy ze zavádění kontaktních center plynou pro všechny zainteresované strany včetně obča­ nů, řadových úředníků nebo veřejné správy jako celku. Pro každého se najde něco: Ať už je to snadnější komunikace s úřady, jedno­ dušší přístup k informacím, získání většího přehledu o stavu věcí, možnost vyřízení více záležitostí během jediného kontaktu s úřa­

dem, nebo unifikace tváře veřejné správy, konsolidace procesů a pracovních postupů, optimalizace vytížení jednotlivých pracovní­ ků, jejich efektivní řízení. V neposlední řadě připomeňme rovněž snadnější a rychlejší za­ vádění legislativních změn do praxe.

VE VELKÉ BRITÁNII UŽ JDE O BĚŽNOU PRAXI Nejde při tom o žádné vzdušné zámky, ale o praxí a časem prověřenou koncepci. Velmi dobré výsledky s tímto přístupem jsou zná­ my například z Velké Británie, kde kontaktní centra fungují v podobě tzv. »One-stopshops«, tedy sítě kontaktních míst, na něž se mohou občané obracet se svými záležitost­ mi. Na závěr je důležité zmínit, že koncepce kontaktních center pro občany musí být podpořena legislativním rámcem. Mnohdy se v této souvislosti setkáváme s přísloveč­ ným věčným strašákem, jehož podobu v očích mnohých konkrétně nabývá zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Určitě by prospěla zřetelná komunikace pře­ devším směrem k samosprávám, jaký kon­ krétní dopad má tento zákon a jaké staví ne­ bo naopak nestaví bariéry zavádění kontakt­ ních center. Vždyť v první řadě by mělo roz­ hodovat to, zda jsou občané spokojeni. ■ MICHAL ZBOŘIL Solution Specialist Oracle Czech

OpenOffice.org je pro Děčín perspektivní ěstský úřad Děčín používá kancelář­ ský balík OpenOffice.org již delší do­ bu - a to jak na zhruba polovině pra­ covních stanic s MS Windows, tak na stanicích s operačním systémem SuSE Linux. Jeho na­ sazení je součástí širšího projektu s názvem LinDex, jehož samotné představení je bohužel nad rámec tohoto článku. Velmi stručně řeče­ no tento projekt představuje integraci Open Source (programů s otevřeným zdrojovým kó­ dem) do našeho informačního systému. OpenOffice.org 2.0 jsme už určitý čas prů­ běžně testovali a nechali zkušebně používat některé naše uživatele. Poté, co byly jejich re­ akce uspokojivé, a my si tak ověřili dobrou použitelnost této verze, jsme již jen čekali na oficiální vydání, abychom ji mohli nasadit. OpenOffice.org 2.0 hodláme využívat hlavně v napojení na námi provozovaný informační systém, kde plně nahradí dosud ještě místy používaný MS Office a stávající OpenOffice.org 1.1.4. Víme, že kompatibilita s dokumenty MS Office nemusí být vždy úplně bezproblémová. Proto bude na některých stanicích zachován také kancelářský balík MS Office. K použití kancelářského balíku OpenOffice.org nás vedlo hned několik důvodů: ■i Na prvním místě je to možnost používat otevřené formáty dokumentů. Tý jsou přede­ vším lépe přenositelné do jiných aplikací. Ne­ jsou tedy vázány na aplikaci, ve které byly vy­ tvořeny.

M

26

moderní obec

■ Významným faktorem je také zjednodu­ šení licencování. Při průběžné inovaci pracov­ ních stanic a na nich používaných různých verzích balíku MS Office začalo být hlídání správného dodržení licenčních podmínek po­ měrně složité. Protože OpenOffice.org je svo-

Obdobi zkušebního provozu OpenOffice.org chtějí na Městském úřadě v Dědině ukončit v závěru letošního roku.

bodným softwarem - a je tedy velmi snadno šiřitelný a přenositelný, posloužil nám jako velmi efektivní způsob vyřešení licenčních problémů v organizaci. ■ S tím souvisí i finanční hledisko. Open Office.org nám umožnil významně snížit cel­ kové náklady na provoz našeho informačního

systému. Právě kancelářský balík představoval před nasazením OpenOffice.org nejdražší po­ ložku programového vybavení našich pracov­ ních stanic. Přechod na nový kancelářský balík předpo­ kládal určitou přípravu. Především bylo nutné upravit používané šablony dokumentů pro nový formát Open Document, který nyní OpenOffice.org používá. Dále bylo nutné proškolit zaměstnance. Zjistili jsme, že nejefektivnější jsou školení prováděná vlastními silami, za­ měřená na konkrétní problematiku. Z našich zkušeností s OpenOffice.org vyplý­ vá, že může být použitelnou alternativou ke komerčním řešením. Jde o nástroj, který vyho­ vuje našim potřebám a posouvá nás vstříc technologiím s otevřeným zdrojovým kódem, které - jak doufáme - budou v budoucnu do­ minantními technologiemi informačních systémů veřejné správy. K letošnímu 31. prosinci tak bude na naší radnici ukončeno zkušební období provozu OpenOffice.org, přičemž věříme, že v připra­ vované strategii rozvoje IS na rok 2006 bude mít OpenOffice.org, po schválení vedením úřadu své místo v portfoliu používaného soft­ waru na Městském úřadu v Děčíně a jeho přís­ pěvkových organizacích. ■ TOMÁŠ KEJZLAR PETR HODBOĎ úsek informatiky Městského úřadu Děčín

prosinec 2005

moderní úřad

příloha

I

Personální audit - ano, či ne? závěru roku se na radnicích projedná­ Pokud jde o kvalifikační předpoklady, per­ vají návrhy rozpočtů, v nichž mzdové sonální audit není řešen v zákoně číslo prostředky a výdaje na vzdělávání 455/1991 Sb. v platném znění (živnostenský úředníků tvoří nemalou část. V souvislosti zákon). Jedná se o volnou živnost organizač­ s tím se často kladou i otázky, jaký by na ních a ekonomických poradců podle součas­ né právní úpravy. Důležitým kritériem je sa­ obecním, městském či magistrátním úřadu, případně úřadu městské části měl být opti­ mozřejmě cena, významné by měly být i zku­ mální počet úředníků a jestli je tam správně šenosti auditora s personálními audity ve nastaven organizační systém úřadu. sféře veřejné správy, návrh smlouvy a harmo­ Pak už není daleko k úvaze, zda by si měs­ nogram provádění prací. U některých kolegů to nemělo nechat zpracovat personální audit se setkávám s tím, že audit je proveden, závě­ jako objektivní pohled třetí strany na svůj ry napsány, ale tajemník nakonec konstatuje, úřad. Jako tajemnice Úřadu Městské části že jsou na jím vedeném úřadu neproveditelné. Praha 13 se mohu podělit o některé ze zkuše­ Proto při výběru auditorů přihlížejme i k jejich ností, které jsem učinila s přípravou a průbě­ zkušenosti s celou oblastí samostatné a přene­ hem této procedury. sené působnosti, znalostem způsobu činnosti úřadu, zákona č. 312/2002 Sb. v platném zně­ JAK JEJ SPRÁVNĚ ZADAT ní. Významná je rovněž alespoň dílčí znalost Určitě je třeba postupovat v souladu se záko­ zákona o obcích, krajích nebo hl. m. Praze. Proto jsem do předmětu zadání uvedla: nem číslo 40/2004 Sb. v platném znění. Ve většině případů půjde o zakázku (nikoliv ve­ Provedení personálního auditu úřadu v sou­ řejnou zakázku, jelikož předpokládaná výše ladu se zásadami personálního manage­ zakázky nepřesáhne 2 mil. Kč bez DPH). mentu ve smyslu právních předpisů plat­ ných pro oblast personalistiky a odměňová­ Nicméně je nutné zadat v souladu s ust. ní v úřadech územních samosprávných cel­ § 6 odst. 3 transparentně, nediskriminačně, za cenu obvyklou v místě plnění podle ust. ků. Dále jsem zadala: § 6 odst. 3 zákona. Nezapomeňte zadání za­ ■ zjištění obsahu a rozsahu činností na kázky uveřejnit buď na vašich internetových jednotlivých pracovních místech, ■ zjištění souladu informací o pracovních stránkách, nebo na úřední desce a porovná­ vat nabídkové ceny. Další náležitosti zákon místech ve srovnání s vykonávanými pracemi, ■ analýzu funkčnosti organizace a řízení nepožaduje.

podřízených, návrh na optimalizaci počtu zaměstnanců, ■ sjednocení systému řízení a podpory systému personalistiky. Ve smlouvě jsou pak podrobně rozpraco­ vány veškeré povinnosti auditora.

V

Jitry//

FÉNIX

myFenix

ZÁVĚRY NESMĚJI ZAPADNOUT Důležité je nebát se objektivních zjištění au­ ditora a poučit se z nich. Vždyť přece proto jsme audit zadávali a »ano« je vysvědčením pro nás, tajemníky, jaké máme zaměstnance i organizační řád a další dokumenty. Zajíma­ vé bývá zjištění, zda to, co máme ve většině případů pregnantně popsáno v organizač­ ním řádu, je nejen plněno, ale zejména to, nakolik jsou zaměstnanci vytíženi. Výsledky pro nás nakonec dopadly dobře a zejména mě potěšilo tvrzení, že počet za­ městnanců je u nás optimální. Náměty, kte­ ré z auditu vzešly, dál rozpracováváme. Per­ sonální audit je velmi přínosný i jako základ­ ní kámen pro aplikaci systémů kvality na úřadech, a to jak prostřednictvím zavádění norem ISO, tak pomocí jiných metod, napří­ klad CAF. Úřad Městské části Praha 13 právě systém CAF letos zavedl a personální audit mu při této práci pomohl. ■ KATEŘINA ČERNÁ tajemnice úřadu MČ Praha 13

VSAĎTE NA

PARTNERSTVÍ myFenix - nové společné řešení PVT o SAP pro podporu správních, řídicích a rozhodovacích procesů subjektů veřejné správy. Hlavní přínosy řešení: ■ optimalizovaný rozsah klíčové funkcionality, ■ snadná rozšiřitelnost řešení, ■ scénáře pro integraci s aplikacemi třetích stran, ■ cenová dostupnost, ■ stabilita vycházející ze standardu SAP,

TIME OF I N N OVÁTI O N

■ implementace definovaného rozsahu funkcionality za fixní dobu a fixní cenu. Spokojený občan - spokojený úředník

Certiřikováno společností SAP

mySAP" All-in-One pra eemosprévu

PR0K0M GROUP

M O -000232

PVT, a.s., Kovanecká 30/2124, 190 00 Praha 9 tel.: 284 829 262-3, 266 198 111, fax: 266 198 624 e-mail: [email protected], http://www.pvt.cz

modelerm prosinec 2005

obec

27

Výhoda pro občana i úřad rh s platebními kartami se neustá­ le rozvíjí a placení kartou se začíná prosazovat i ve styku občanů či podnikatelských subjektů s orgány ve­ řejné správy. Příkladem za mnohé jiné mohou být města Nový Bor, Šumperk či Blansko nebo Krajský úřad Moravsko­ slezského kraje. Většina nyní placených poplatků se vybírá buď v pokladnách v hotovosti, nebo prostřednictvím platebního styku (platební příkazy, poštovní poukázky apod.). Platební karty přinášejí novou pohodlnou a bezpečnou formu jejich úhrady. Výraznou výhodu pro občana i úřad představuje skutečnost, že na roz­ díl od výše uvedených způsobů jde o platby nenákladové. Platba kartou je administrativně jed­ nodušší, snižuje se výše pokladní hoto­ vosti, a tím i pravděpodobnost případné krádeže. Na městských a obecních úřa­ d letošního 1. června mohou občané veškeré správní poplatky úřadu. Od ledna dech lze tímto způsobem hradit správní města Šumperk hradit poplatky městu 2006 radnice tuto možnost hodlá rozšířit i pro a místní poplatky, pokuty, ale i jiné plat­ pomocí platebních karet na dvou po­ účet hospodářské činnosti města, tedy napří­ klad pro placení nájmů. Mobilní platební ter­ by sankční povahy, stejně jako třeba ná­ kladních místech. »Městský úřad se rozhodl jmy či jiné příjmy úřadu. platební terminály používat především pro­ minály by se časem měly objevit také ve vo­ Funkčnost bezhotovostní platby je to, aby na svých pokladnách omezil manipu­ zidle městské policie. součástí pokladního modulu infor­ laci s finanční hotovostí, a to jak na své stra­ Technické vybavení zapůjčila Česká spoři­ mačního systému. Například aplikace ně, tak na straně poplatníka,« konstatovala telna, a. s., která zabezpečuje i technologii Pokladna jedné jihlavské firmy, která Ing. Milena Peluhová, vedoucí odboru fi­ transakcí. Ta je zajištěna systémem GINIS tuto funkci zavedla jako první, samo­ nančního a plánovacího Městského úřadu modul POK. Spořitelna má na starosti rovněž statně komunikuje prostřednictvím Šumperk. »Na to navazuje i pokladní limit, veškerý servis a případné opravy. Podle inženýrky Peluhové možnosti platit volby »platba kartou« s instalovaným a takzvané směnné, což je možnost při plat­ bách nízkých částek vrátit poplatníkovi na poplatky pomocí platební karty využívají ze­ platebním terminálem, kterým je pro­ vedeno ověření platební schopnosti vyšší nominály bankovek.® jména fyzické osoby spíše střední generace. karty. Radnice zároveň zrušila tzv. příruční po­ I když podíl takto vybraných peněz není dosud Systém také zajistí konečné »spárokladny a má plnohodnotná pokladní místa nikterak výrazný, radnice tuto praxi bere jako v každé ze svých tří budov. Pokladny pracují další vstřícný krok k občanům. »Vzrůstající vaní« realizovaných kartových plateb­ ních operací s uskutečněnými transak­ zásadně přes počítač a nevystavují ruční do­ trend očekáváme s roznáškou složenek za ko­ klady. Terminály klient najde tam, kde se hra­ munální odpad, neboť se domníváme, že ob­ cemi. Softwarové řešení je ověřeno na­ dí především správní poplatky veškerých čané tento místní poplatek budou častěji hra­ příklad na platebních terminálech agend úřadu. Platba prostřednictvím termi­ dit u platebních terminálů na našich poklad­ České spořitelny s využitím tzv. »odložených provizí«. nálu se realizuje každý den, a lze tak hradit nách,® uvedla dále inženýrka Peluhová. /rš/ Pro zavedení služby je třeba zajistit te­ lefonní linky na příslušná pokladní pra­ coviště, pořídit platební terminály a ve spolupráci s dodavatelskou společností vyškolit pokladní. Jde o celkem nená­ kladnou a rychlou záležitost. ředpokladem pro instalaci platebních tem o akceptaci platebních karet. Většina terminálů České spořitelny, a. s„ na měst přitom požaduje párování transakcí Celý proces nasazení a testování lze městských úřadech je uskutečnění pla­ a účtování poplatků jednou měsíčně, což pro zvládnout přibližně za jeden měsíc. Při spořitelnu nepředstavuje žádný problém. tebních transakcí přes zapůjčený terminál výběru dodavatele by se obecní či měst­ ČS takto spolupracuje už s 21 městy včet­ ský úřad měl především informovat v určité měsíční výši, říká Helena Matuszná z odboru firemní komunikace tohoto ban­ ně městských částí, přičemž s dalšími o vyu­ o tom, na kolika místech už je dané ře­ kovního domu. Náběhová lhůta pro zajištění žívání terminálů jedná. »Na požadavky měst šení v ostrém provozu, jak dlouho trvala minimálního objemu plateb je osm měsíců. umíme reagovat velmi pružně. Počet instalo­ jeho implementace, jak jsou občané Jak dále uvedla, byť většina radnic zatím vaných terminálů bude záviset na zájmu jak s těmito službami spokojeni a co to při­ s Českou spořitelnou (ČS) dohodnuté mini­ městských úřadů, tak občanů,® dodává Hele­ neslo radnici. mální transakční objemy přes platební termi­ na Matuszná. Neskrývá však, že ČS se zamě­ Důležitý je také výběr peněžního nály neplní, ČS jim žádné neodebrala. »Důvo- řuje hlavně na větší města s počtem obyvatel ústavu, který umí programově identifi­ dem je i to, že poskytování terminálů a platby nad 25 tisíc. Ovšem na základě individuální­ kovat platby a následně je automaticky kartami chápeme jako službu pro občany,® ho jednání je ČS připravena posoudit i poža­ párovat do účetnictví. doplnila Helena Matuszná. ČS půjčuje termi­ davky menších měst a terminály tam rovněž /jn/ /rš/ nály zdarma po dobu trvání smlouvy s měs­ instalovat.

T

Šumperk má půlroční zkušenost s platebními terminály

O

Zatím hlavně větší města

P

28

moderní obec

prosinec 2005

FOTO: SPOLEČNOST ASI INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE. S. R. O .. MOHELNICE

PŘÍLOHA

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Současný trend: Dynamické webové prezentace Téměř v každém vydání Moderní obce můžete najít články věnované informatizaci veřejné správy. Od tohoto čísla se bude- | me této problematice věnovat systematicky a pravidelně v sa­ mostatné rubrice Informační a komunikační technologie (ICT). 2 ároky na webové prezentace se zvyšu­ ném místě, jednak některé další služby, napří­ jí po stránce obsahové náplně i for­ klad dokumenty ke stažení, elektronickou po­ málně, tedy ve své grafické úpravě datelnu, zvukový archív, pohledy webových a členění, přehlednosti. Sledujeme to nejen kamer apod. v hodnocení porotců nejrůznějších soutěží, Služby poskytované prostřednictvím we­ ale i v ohlasech těch, kteří webové stránky bových prezentací se budou rozšiřovat s roz­ běžně a často využívají pro získávání potřeb­ vojem vysokorychlostního internetového ných informací. Současný trend tzv. dyna­ připojení a zavedením elektronického pod­ mických webových prezentací je založen na pisu do běžné praxe. Webdesign, tj. vytvoře­ skutečnosti, že informace jednou vložená do ní a uvedení takovýchto prezentací do uží­ databáze má mít vícestranné užití. Webové vání vyžaduje týmovou spolupráci softwaro­ stránky, tak jak jsme je doposud znali, ztrá­ vých odborníků s pracovníky zpracovávají­ cejí svoji dominantní pozici, stávají se sou­ cími jednotlivé agendy, případně i se samot­ částí rozsáhlejších informačních systémů, nými uživateli. Softwarové firmy proto nabí­ do nichž přispívá a které užívá více subjektů. zejí komplexní řešení redakčních systémů Týká se to i webových stránek měst, obcí webových prezentací na bázi modulových a krajů, které slouží nejen k pasivnímu vklá­ systémů, kdy jsou na základní funkční část dání a přijímání informací, ale stávají se in­ připojovány další konkrétní prvky podle teraktivním komunikačním nástrojem mezi představ a potřeb uživatele. občanem a úřadem - nástrojem přímo pro­ Přitom je možné v základní, nejjednodušší pojeným na informační systémy mezi jedno­ variantě, postačující například potřebám tlivými pracovišti úřadu. Správcem, web- menšího obecního úřadu, zavést redakční masterem, to znamená tím, kdo informace systém webových stránek v řádu už od několi­ webové prezentace aktualizuje, už není jen ka tisíc korun. Oč je zavedení webové prezen­ jeden (pro tuto činnost) vyčleněný pracov­ tace s redakčním systémem složitější, o to je ník, ale k aktualizaci stránek přispívají pově­ naopak snadnější jeho následná správa a ak­ ření pracovníci jednotiivých odborů přímým tualizace. Proměny webových prezentací tak vstupem do redakčního systému. dnes sledujeme nejen na úrovni centrálních Webové prezentace vytvářené v uplynulém státních úřadů nebo krajů, kde je to pochopi­ roce či dvou už proto nabízejí jednak soubor telné vzhledem k objemu zpracovávaných in­ povinně zveřejňovaných informací a zprávy formací i jejich finančním možnostem, ale i na týkající se činnosti úřadu nebo událostí v da­ úrovni měst a obcí. /sj/

N

Při využití webového portálu chovatel ušetří jednu cestu na úřad.

Pražský portál nabízí čipování psů lavní město Praha přijalo obecně závaznou vyhlášku, která ukládá povinnost registrace chovatelů psů a povinnost trvalého označování psů po­ mocí tetování nebo mikročipu. Splnění tohoto požadavku není úkon nikterak slo­ žitý, přesto může vést k řadě dotazů. Pro­ to odbor občanskosprávních agend Ma­ gistrám hl. města Prahy umístil v rámci probíhající osvětové kampaně podrobné informace na oficiální stránky magistrátu www.praha-město.cz. Vzhledem k blížící­ mu se konci roku a tedy i termínu pro spl­ nění této povinnosti byla zvolena upou­ távka přímo na vstupní stránce webového portálu (výrazný banner s nápisem Čip se pozná) a umístění mezi aktuální informa­ ce. Chovatelé psů se tak na pouhá dvě »kliknutí« dostanou jak k potřebným in­ formacím, tak k formuláři registrační kar­ ty, kterou po vytištění mohou ihned pou­ žít - veterinář nebo jiná odborně způsobi­ lá osoba do ní vyznačí evidenční číslo mikročipu nebo číslo tetování psa. Při vy­ užití webového portálu tak chovatel ušet­ ří jednu cestu na úřad. Iskl

H

Návštěvnost bruntálského webu roste outěže a vyhodnocování webových pre­ zentací jsou zejména v oblasti veřejné správy velmi časté, oblíbené a dodej­ me, že pro rozvoj oboru i užitečné. Vedou k vzájemnému porovnávání a zdokonalová­ ní. Například v moravskoslezském kole pres­ tižní soutěže Zlatý erb pro rok 2004 zvítězila webová prezentace Bruntálu. Je zajímavé po­ dívat se na její podobu a využití s více než ročním odstupem. Oficiální internetové stránky Městského úřadu v Bruntále jsou ve své nynější podobě relativně mladé, přesto si již vydobyly velmi Ve všední den navštíví městský web více než dobrou pozici v rámci celé republiky. Svědčí tři sta uživatelů. o tom statistiky renomovaného auditu ná­ vštěvnosti TOPlist, který registruje nejen weby veřejné správy, ale také informační systé­ my z oblasti cestovního ruchu nebo zábavní ných webů. Ve všední den navštíví městský servery. Ve své kategorii si www.mubrun- web více než tři sta uživatelů. Průměrná den­ tal.cz udržuje 42. pozici z 550 zaregistrova- ní návštěvnost včetně víkendu dosahovala

S

prosinec 2005

letos v srpnu hodnoty 176,6, v září 180,5, v říjnu přesáhla číslo 202 a v listopadu 300. Zatím nejvyšší návštěvnost zaznamenal ofi­ ciální web města Bruntálu v pondělí 7. listo­ padu, kdy jej navštívilo 360 osob. Častokrát nejde jen o domácí uživatele například v pondělí 24. října si stránky pro­ hledli také dva uživatelé ze Spojených států, Velké Británie a Nizozemska, jeden ze Slo­ venska a jeden z Polska. O dění v Bruntále se prostřednictvím oficiálního webu zajímají také lidé pobývající třeba na Novém Zélandu. Stránky se neustále vyvíjejí a jejich autoři spolupracují i s širokou sítí »dopisovatelů«, kteří jim poskytují aktuální a zajímavé nápa­ dy, podněty, fotografie a jiné informace týka­ jící se města, případně blízkého okolí. Patrně i tato spolupráce má pozitivní vliv na oblibu této webové prezentace. Zjs/ moderní obec

29

EVROPSKÁ UNIE

Slavičín dokázal využít škálu dotací lavičín (7 tisíc obyvatel), město nedale­ ko česko-slovenské hranice ve Zlín­ ském kraji, demonstruje schopnost místní samosprávy získat finanční prostřed­ ky z Evropské unie jako vhodného doplňku omezeného rozpočtu města. Prioritou města je zejména oživení prů­ myslového areálu bývalých Vlárských strojí­ ren a zvýšení pracovních příležitostí na Slavičínsku. Tento záměr naplňuje s přispěním evropských peněz z programu PHARE 2003, část II. Vznikla akciová společnost Regionál­ ní centrum kooperace, která realizuje projekt Projekt Regenerace průmyslového areálu Regenerace průmyslového areálu zahrnující zahrnuje rekonstrukci místních komunikací rekonstrukci místních komunikací k průmy­ k průmyslovým objektům včetně veřejného slovým objektům včetně veřejného osvětle­ osvětlení, elektrické sítě a rozvodů plynu. ní, elektrické sítě a rozvodů plynu. Další dva projekty byly zpracovány v rám­ ci programu INTEREG III A, ČR-Slovensko. Prvním je cyklostezka Po stopách Slovanů na jihovýchodní Moravě, která propojí lá­ zeňské město Luhačovice se Slavičínem a dále se slovenskou hranicí. Tento projekt mj. zdůrazňuje osídlení původního obyva­ telstva na území města Slavičín. Druhý pro­ jekt - Muzeum archeologie, tradičních ře­ mesel a letecké bitvy nad Moravskoslovenským pomezím v roce 1944 se týká rozšíře­ ní Městského muzea ve Slavičíně o další ob­ jekty. Partnerem projektu je slovenská obec Uhrovec, kde byl připraven zrcadlový pro­ jekt Uhrovecké muzeum - symbol historie mikroregionu Uhrovecká dolina, jehož zá­ Městské muzeum ve Slavičíně bude rozšířeno měrem je prezentovat dějiny obce a její o další objekty. Partnerem tohoto projektu je osobnosti (Ludovíta Štúra a Alexandra Dubslovenská obec Uhrovec, kde byl připraven čeka a další). Ve slavičínském muzeu bude zrcadlový projekt Uhrovecké mužem - symbol expozice věnovaná i těmto slovenským historie mikroregionu Uhrovecká dolina. osobnostem.

S

Město Slavičín podalo také žádost o do­ taci ze Společného regionálního operační­ ho programu (SROP), která byla ve 4. kole výzvy NUTSII Střední Morava navržena k fi­ nancování. Do projektu Vysokorychlostní internet ve slavičínském regionu (opatření 2.2. Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech) se zapojily i okolní obce, jejichž občané tak získají přístup k ši­ rokopásmovému internetu. V současné době jsou už finanční pro­ středky z fondů EU v dotačních titulech ur­ čených pro obce z větší části vyčerpány. Fi­ nanční rezervy pro letošní rok v rámci pro­ gramu SROP jsou pouze v některých regio­ nech NUTS II, kde je aktuálně vyhlášeno pá­ té kolo výzvy. Výraznější čerpání finančních prostředků z fondů EU lze očekávat až v roz­ počtovém období 2007 až 2013, kdy se před­ pokládá až několikanásobný nárůst disponi­ bilních prostředků proti stávajícímu zkráce­ nému období. Protože většina obcí má před­ stavu o využití evropských peněz i pravidla jejich rozdělování, měly by už nyní pracovat na nových projektech, připravovat je tzv. do šuplíku. Uzemní samosprávy usilují o rozšíření do­ tačních titulů i pro jiné oblasti, například pro regeneraci panelových sídlišť, pro zdravot­ nická zařízení či pro další rozvoj cestovního ruchu. Je zatím otázkou, zda jejich hlasy bu­ dou skutečně vyslyšeny. ■ Tyto a další informace najdete na adrese www.edotace.cz nebo www.euroskop.cz. MIROSLAV KADLEC

poradce pro oblast komunální sféry a cestovního ruchu

Ohrožené skupiny obyvatel mají šanci i v letech 2007 až 2013 ociální vyloučení a marginalizace je silí, osoby komerčně zneužívané a oběti ob­ mnohorozměrný problém, který odráží chodu s lidmi. Na ně se také zaměřují struk­ přístup jednotlivců a celých skupin turální fondy EU v dalším programovacím období 2007 až 2013. Problematika integrace obyvatelstva k základním zdrojům společ­ nosti, především přístup na trh práce, ale ta­ sociálně vyloučených osob bude pravděpo­ ké ke vzdělání, bydlení a zdravotní péči. dobně součástí globálního cíle připravova­ Hlavní zaměření je v současné době - v sou­ ného operačního programu strukturálních ladu s novým pojetím Lisabonské strategie - fondů Rozvoj lidských zdrojů 2007-2013, na přístup znevýhodněných skupin obyva­ který má podpůrnou úlohu a je v souladu telstva na trh práce jako důsledek růstu ne­ s navrhovanou verzí Národního rozvojového plánu na období 2007 až 2013. Možnosti ob­ zaměstnanosti. Hlavní skupiny postižené sociálním vylou­ cí a měst pro financování projektů v oblasti čením podle strategického dokumentu Ná­ sociální soudržnosti v dalším programovém rodní akční plán sociálního začleňování období jsou tak například v oblasti infra­ 2004 až 2006 (NAPSI) jsou osoby se zdravot­ struktury sociálních služeb, v komunitním ním postižením, děti, mládež a mladí dospě­ plánování sociálních služeb, v podpoře byd­ lí, senioři, etnické menšiny, imigranti a azy- lení sociálně potřebných nebo v oblasti bez­ lanti, bezdomovci, osoby opouštějící zaříze­ bariérových přístupů a tras. Politika sociálního začleňování se v ČR vy­ ní pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opouštějící výkon trestu odnětí svo­ značuje nejen vzájemnou nekoordinovaností body a oběti trestné činnosti a domácího ná­ jednotlivých aktérů, nekoncepčností podpůr­

S

30

moderní obec

ných aktivit, nízkou politickou podporou, ne­ dostatečným legislativním zázemím, ale i sla­ bým všeobecným povědomím veřejnosti. Pro­ to je hlavním cílem projektu STOP sociálnímu vyloučení seznámit důležité aktéry v oblasti sociálního začleňování s evropským kontex­ tem a významem tohoto úsilí a přispět k zapo­ jení obyvatel, kterých se chudoba bezpro­ středně dotýká, do rozhodovacích procesů. Jde zejména o šíření informací a příkladů dob­ ré praxe mezi všechny důležité partnery. Jed­ nou z aktivit zaměřených na představitele ob­ cí a krajů je distribuce CD ROM, který obsahu­ je základní informace o sociálním začleňování a jeho dopadu na místní úroveň, nebo usku­ tečnění již druhého semináře na toto téma v únoru příštího roku. Více informací o pro­ jektu STOP sociálnímu vyloučení lze nalézt na internetové adrese www.mepco.cz. ■ MARTINA KASKOVA

prosinec 2005

EVROPSKÁ UNIE

Na financování projektů z fondů EU lze získat účelový investiční úvěr Městům, svazkům obcí či krajům, které žádají o podporu svých projektů z fondů Evropské unie, nabízí ČSOB pomocnou ruku. Žadatel o dotaci z evropských fondů musí doložit, jakým způso­ bem zajistí financování svého projektu v celé jeho výši. Jelikož si část nákladů hradí žadatelé z vlastních zdrojů, respektive z úvě­ ru, poskytuje ČSOB konečným příjemcům dotace jako doklad závazný úvěrový příslib financování projektu. lient tím dostává šanci nalézt optim ální složení finančních prostředků po­ třebných pro financování rozvojových projektů v komunálním sektoru. Vše se při­ způsobí jeho potřebám a finančním tokům.

K

ČERPÁNI PROBÍHÁ JEDNORÁZOVĚ NEBO POSTUPNĚ Účelový investiční úvěr představuje koruno­ vý nebo devizový úvěr poskytnutý na přesně vymezený účel. Časový horizont může mít krátkodobý, střednědobý nebo dlouhodobý v závislosti na objektu úvěrování. Je vhodný pro financování investic potřebných k řád­ nému fungování měst, obcí a krajů a k jejich dalšímu rozvoji. Čerpání probíhá buď jed­ norázově, nebo postupně, jak jsou předklá­ dány dokumenty (faktury) či v dohodnutých termínech a objemech. Splátky mohou být pravidelné nebo nepravidelné, možná je i je­ jich kombinace. Úvěr na předfinancování dotace a spolu­ financování projektu přináší finanční pro­ středky určené na úhradu uznatelných ná­ kladů, které budou následně spláceny z fondů Evropské unie nebo státního roz­ počtu, a zároveň také prostředky na úhra­ du těch nákladů projektu, které nejsou

úvěrového obchodu. Úroková sazba je v ob­ dobí čerpání vázána na pohyblivou sazbu *IBOR. Po splacení poslední splátky z dotace fondů Evropské unie nebo ze státního roz­ počtu je možné sazbu stanovit jako fixní. ČSOB dále nabízí možnost profinancování závazků, které vyplývají z projektů život­ ního prostředí financovaných v rámci ISPA nebo Fondu soudržnosti EU. K dispozici jsou dlouhodobé investiční i krátkodobé překlenovací úvěry. KONZULTACE POSKYTUJE EU CENTRUM Služby vztahující se k financování projektů s podporou strukturálních fondů EÚ zastře­ šuje ČSOB EU Centrum. Specializovaný útvar poskytuje klientům dotační audit, na­ bídku komplexního zpracování žádosti o dotaci od vybraných poradenských firem za zvýhodněnou cenu, zpravidla do koneč­ né částky 75 tisíc korun, pomoc při hledání vhodných partnerů a další poradenské služ­ by. ČSOB nabízí také kompletní správu pro­ jektových účtů včetně možnosti využití vá­ zaných účtů, depozitních produktů, instru­ mentů k ošetření kursových rizik apod. Příjemci financování mohou být i společ­ nosti (například Vodovody a kanalizace), které splňují podmínky Evropské unie pro přijetí těchto dotací. Při respektování ales­ poň částečné finanční samonosnosti projek­ tu je snahou ČSOB udržet část závazků mi­ mo komunální rozpočty.

pokryty ani dotací, ani vlastními zdroji klienta. Zajištění úvěru se provádí stan­ dardními zajišťovacími instrumenty v závis­ losti na druhu projektu a typu a charakteru

Více se dozvíte na webových stránkách www.csob.cz/fondyeu,www.edotace.cz a www.subvence.cz. KOMERČNÍ

prezentace

Časové schéma realizace projektů financovaných z prostředků EU Fáze

CSOB

1

-

2

Konečný příjemce dotace/dlužník/klient CSOB

Orgány státu/EU

Příprava projektu Žádost o přislib úvěru

-

Schvalovací proces Vystaveni příslibu úvěru

3

-

4

-

5

-

6

Podpis úvěrové smlouvy

7

Čerpání úvěru, kontrola plnění podmínek úvěrové smlouvy

8

-

9

-

Předložení žádosti spolu s příslibem úvěru zprostředkovatelskému orgánu -

-

Rozhodnutí o projektu

Podpis smlouvy o financováni/finančního memoranda -

Realizace projektu

-

Žádost o dotaci z fondu EU, resp. SR

-

-

Kontrola: dokumentace, místní šetření, plnění podmínek EU

-

Platba dotace

10

-

11

-

Splátka překlenovacího úvěru CSOB z obdržené dotace

-

12

-

Splátka investičního úvěru CSOB z příjmů dlužníka (je-li čerpán úvěr na pokrytí části vlastních zdrojů)

-

Poznámka: Je-li projekt rozdělen na více etap, opakuje se několikrát cyklus kroků 7 až 11. ZDROJ: CSOB

prosinec 2005

mod
31

I

MANAGEMEN T

Jenom korpus, či i krém a třešničky? Informace z manažerského účetnictví jsou jedním ze vstu­ pů při hodnocení přiměřenos­ ti výdajů z rozpočtů měst a ob­ cí, ale například i z rozpočtů jejich rozpočtových organizací či obchodních společností.

aby firma mohla poskytovat služby požado­ vané obcí, a jaká bude návratnost investice?« nebo »Kterou část podnikání mám ukončit, protože přináší ztrátu a musí být dotována z rozpočtu obce?«. Použijeme-li jako příklad příspěvkové organizace či obchodní společ­ nosti typu Technických služeb, může jít o no­ vou mechanizaci na údržbu chodníků nebo o nový systém sledování jejího pohybu a vy­ užití, o školení pro zaměstnance, marketin­ govou kampaň apod. Manažerské účetnictví používá moderní oužívá-li se účetnictví jen pro stanove­ přístupy, jako jsou: ní základu pro jednotlivé daně nebo 1. řízení dílčích aktivit (Activity Based pro výpočet výše odvodů za zaměst­ Management), které pro řízení nákladů nance, pak je to obrazně řečeno spíše pouhý, a alokaci zdrojů využívá informace o nákla­ možná dokonce poněkud připálený piškoto­ dech jednotlivých aktivit (například vyřizo­ vý korpus dortu. Naopak krém a třešničky na vání stížností klientů); základní nástroj je dortu představují až data, která lze využít Activity Based Costing (sledování nákladů pro manažerské účetnictví. podle firemních aktivit, činností); 2. řízení času (Time-based Management), STEJNÁ DATA, ALE JINAK TŘÍDĚNÁ které se orientuje na zkrácení doby provádě­ Manažerské účetnictví je nadstavbou klasic­ ní jednotlivých činností a aktivit, což se pro­ kého účetnictví a jeho hlavním cílem je po­ jeví lepším využitím zdrojů (lidských, fi­ skytovat informace nutné pro rozhodování nančních, techniky); o chodu firmy. Z toho vyplývá, že manažer­ 3. řízení zaměřené na vytváření hodnot v podniku (Value Based Management), kte­ ské účetnictví nepracuje s jinými daty než klasické účetnictví, ale pouze je jinak třídí ré se soustředí na přínos činností ekonomic­ a vykazuje. Vedoucí pracovníci totiž potřebu­ kého subjektu pro lepší zhodnocení jeho vy­ naložených zdrojů; jí znát odpovědi i na jiné otázky než jenom 4. kalkulace cílových nákladů (Target to, jaký je základ daně nebo kolik činila DPH Costing) a kalkulace životního cyklu (Life na vstupu a na výstupu. Aby se mohli správ­ Cycle Costing), které se zaměřují na měření ně rozhodovat, potřebují znát informace o efektivitě jednotlivých entit, jako jsou pro­ a hodnocení vynakládaných zdrojů v rámci delšího časového horizontu. dukty a poskytované služby, nákladová stře­ diska (divize, úsek, odbor, oddělení), probí­ Všechny obcemi a městy (kraji) zřizované hající projekty (například zavedení manage­ příspěvkové organizace či založené obchod­ mentu kvality podle ISO). Rozsah členění ní společnosti podnikají v tržním prostředí. Úkolem municipalit je jejich prostřednic­ jednotlivých informací je pro každou organi­ tvím zajistit dostatečnou kvalitu služeb ob­ zaci různý. Záleží na rozsahu činnosti, na čanům za přiměřené výdaje z rozpočtu. In­ manažerském stylu vedoucích pracovníků formace z manažerského účetnictví jsou a na zadání od zřizovatele, tj. od města, resp. jedním ze vstupů při hodnocení přiměře­ obce, podle čeho bude hodnotit manažery. Další typem rozhodování je rozhodování nosti výdajů z rozpočtů. Vrátíme-li se k příkladu Technických služeb, o investicích. Pro ně jsou typické otázky jako je patrné, že jejich monopol na odpadové hos­ »Kolik a do jaké části firmy mám investovat,

P

Manažerské účetnictví A ~ PLÁNOVÁNI

A

A

KONTROLING

REPORTING

MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ

VÝSTUPY

VÝSTUPY VÝKAZ DAŇOVÁ PŘIZNÁNÍ

ÚČETNICTVÍ

ZISKU A ZTRÁT ROZVAHA CASH FLOW

DATA O AKTIVECH/PASIVECH VÝNOSECH/NÁKLADECH

podářství, údržbu zeleně a komunikací nebo provoz parkovišť, koupališť apod. postupně mizí. Objevují se nadnárodní firmy i celore­ publikoví specialisté, kteří postupně přebírají jednotlivé zakázky (odpady, osvětlení apod.). Proto bude záležet na strategii města, zda se rozhodne Technické služby provozovat jako konkurenceschopnou firmu, čijestiije zpriva­ tizuje. V obou případech bude potřebovat fungující firmu, která ví, jaké činnosti přiná­ šejí ekonomický smysl a u kterých by naopak šlo o nesmysl. V prvním případě se tyto infor­ mace použijí pro rozvoj firmy, ve druhém pří­ padě pro stanovení ceny. Správně zavedené manažerské účetnictví tyto informaci dá. ČTYŘI ZÁKLADNÍ OTÁZKY

Co je třeba zvážit při zavádění manažerské­ ho účetnictví? Základní odpověď na otázku »Jaká je mise a vize firmy, tj. proč firma exis­ tuje, komu poskytuje služby a jaká je její konkurenční výhoda«. Z odpovědi jsme schopni stanovit strukturu informací (výstu­ pů), které bude management využívat. Dále je důležité si ujasnit »V jakém detailu a v jaké struktuře je stanoven finanční plán«. Tedy jsou-li výkony a náklady naplánovány jen podle provozních středisek (úsek odpadů, údržby komunikací, provoz parkovišť apod.), nebo i podle činností (svoz komunálního od­ padu, svoz velkoobjemového odpadu, likvi­ dace nebezpečného odpadu apod.), či také podle procesů (údržba autoparku, údržba budov, vzdělávání zaměstnanců apod.). Třetí důležitá otázka zní: »Jak často a ko­ mu se budou poskytovat informace z mana­ žerského účetnictví; bude to pouze manage­ ment, nebo i zástupci zřizovatele, případně rovněž řadoví zaměstnanci?# Čtvrtý aspekt pak charakterizuje otázka »Jak budu aktuální výsledky interpretovat ve vztahu k výsledkům minulého roku, k fi­ nančnímu plánu letošního roku a zda mě za­ jímá kumulace výsledků od začátku letošní­ ho roku nebo pouze aktuální měsíc#. Určitě bychom našli další aspekty, ale z naší praxe vyplývá, že tyto aspekty jsou nejdůležitější. Při spolupráci s Technickými službami jsme v oblasti finančního řízení identifikova­ li následující skutečnosti: Potřeba investic na realizaci služeb, cenotvorba respektuje cel­ kové náklady společnosti, náklady a výnosy se sledují zejména podle středisek. Na první pohled je to dostatečné, ale připomeňme ri­ zika, jaká z toho vyplývají: Velké investice po­ třebují stálé cash flow (stálý příjem financfi na splácení závazků; cenotvorba postavená pouze na celkových nákladech neumožňuje pracovat s cenou v nabídkových řízeních; sledování nákladů a výnosů pouze podle středisek nedovoluje získat základní infor­ maci o profitabilitě poskytovaných služeb. Správně nastavené manažerské účetnictví je tak nástrojem pro eliminaci těchto rizik. ■ PAVEL PROKOP Senior consultant M.C. TRITON

ZDROJ: M. C. TRITON

32

moderní obec

prosinec 2005

SPRÁVA A ROZVOJ

Kraje a regiony se představí v největším pavilonu Již 12. až 15. ledna 2006 odstartují začátek další turistické sezóny brněnské mezinárodní veletrhy cestovního ruchu GO a REGIONTOUR. adcházející ročník veletrhů hraje dů­ ležitou roli v rámci komplexního pro­ jektu Ministerstva pro místní rozvoj a agentury CzechTourism na podporu mingu a domácího cestovního ruchu. Tento projekt zahrnuje systematickou součinnost s kraji a komunikační kampaň zacílenou na občany ČR. Cílem je rozšířit obchodní poten­ ciál v regionech a podpořit zaměstnanost v krajích prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu. Doprovodná komunikační akce má zvýšit povědomí o výhodách tuzemského ce­ stovního ruchu a zviditelnit známé, ale méně obvyklé turistické lokality. Prezentace prv­ ních výsledků projektu a jejich společné zhodnocení se uskuteční právě na veletrzích REGIONTOUR a GO v rámci nově koncipova­ ného odborného doprovodného programu. ■ Turistické regiony lákají na aktivní do­ volenou: V současné době se již všechny kraje a turistické regiony připravují na veletrh REGIONTOUR. Jejich přehlídka se díky zvýše­ nému zájmu nově přesouvá z pavilonu B do

N

největšího a nejmodemějšího pavilonu výsta­ viště - pavilonu V, kde se budou návštěvníci orientovat podle pomyslné mapy ČR - přesně incotak jsou totiž uspořádányjednotlivé expozice. Kraje a regiony představí domácím i zahranič­ ním touroperátorům a široké veřejnosti kon­ krétní produkty. Z informací, které doposud poskytly, je zřejmé, že se sází především na ak­ tivní trávení volného času. Nejde jen o sport, ale také o propojení pěší turistiky s poznává­ ním historických památek, lidových tradic apod. Velmi častá je nabídka příležitostí pro pěší turistiku a cykloturistiku. REGIONTOUR už zdaleka neukazuje pouze krásy ČR. Veletrhu se zúčastňují i zahraniční vystavovatelé zejména z příhraničních oblas­ tí, regionů a turistických území sousedních zemí, partnerských měst apod. Návštěvníci veletrhu GO se budou moci se­ známit s mnoha turisticky zajímavými oblast­ mi z celého světa. Představí se například Ni­ zozemsko, Chorvatsko, Egypt, Indie, Itálie, Ra­ kousko, Tunis, Řecko a další země. Cestovní

kanceláře připravují nejrůznější typy zájezdů, pro všechny skupiny návštěvníků nejen na letní, ale i na zimní sezónu. ■ MEETING POINT: Hlavním B2B projek­ tem v rámci obou veletrhů bude opět dvou­ denní MEETING POINT. Jde o kontraktační jednání se zahraničními touroperátory a od­ bornými novináři. Hlavním cílem workshopu je intenzívní propagace ČR a zejména jednot­ livých regionů v zahraničí, následně pak další růst incomingové turistiky. Zahraniční touro­ perátory a odborné novináře vybere podle de­ stinací s největším potenciálem a podle za­ měření zahraniční zastoupení státní agentury CzechTourism. Bude to jedinečná příležitost k navázání nových kontaktů. ■ GRAND PRIX REGIONTOUR: Tato sou­ těž se zaměřuje na propagaci regionální turis­ tiky v ČR. Touroperátorům je třeba při jedná­ ních předložit komplexně zpracovaný pro­ dukt, který má přesně vymezený program, po­ skytované služby a také cenu. Záměrem orga­ nizátorů již čtvrtého ročníku soutěže je tedy iniciovat tvorbu nových turistických produktů a ve spolupráci s odbornými institucemi oce­ nit ty nejzdařilejší. Další zajímavé informace o veletrhu na­ jdete na www.bw.cz/go. Iskl

Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště 1 647 00 Brno Czech Republic Tel.: 541 152 398 Fax: 541 153 062 [email protected] [email protected]

Veletrhy Brno

SPRÁVA A ROZVOJ

URBIS se změní na URBIS INVEST Od 25. do 29. dubna 2006 se souběžně sil. ročníkem Stavebních veletrhů Brno uskuteční poprvé v nové podobě investiční veletrh - URBIS INVEST, který nabídne komplexní prezentaci investičních možností krajů, regionů, měst a obcí. ájem krajů, měst a obcí o účast na vele­ a maximálně tak splnit specifické požadavky trhu URBIS se každoročně zvyšuje, což vystavovatelů v tomto segmentu - propojení potvrzují i statistické údaje. Letos se ho soukromého a veřejného sektoru,« doplňuje zúčastnilo 11 krajů, hlavní město Praha Martina Bajerová, manažerka Public Relatia 37 měst. Na Fóru investičních příležitostí ons a reklamy Stavebních veletrhů Brno. Veletrh URBIS INVEST, nad nímž převza­ bylo prezentováno až 146 průmyslových zón o celkové ploše 4407 hektarů. Mezi potenci­ la oficiální záštitu Asociace krajů ČR, dopl­ álními investory, kteří veletrh navštívili, byly ní ryze stavební obory o pohled investorů, nejen investiční společnosti z ČR, ale také finančních poradců a institucí, dále develoz Německa, Velké Británie a Běloruska. perů, realitních makléřů, státní správy i sa­ mosprávy na problematiku staveb, využití

Z

Stavební veletrhy Brno 2006 - 25. až 29. dubna

zástupce krajů, měst a obce uskutečnila celá řada odborných přednášek.

■ 11. mezinárodní stavební veletrh IBF, ■ 7. mezinárodní veletrh technických zařízení budov SHK BRNO, ■ 3. mezinárodní veletrh osvětlovací techniky, elektroinstalací a systémové integrace budov ELEKTRO. Společně tyto veletrhy poskytnou dokonale ucelený pohled na veškeré oblasti stavebnictví. URBIS INVEST 2006 - 25. až 29. dubna Společným tématem obou celků - Stavebních veletrhů Brno a veletrhu URBIS INVEST - bude tzv. zelená energie« (aplikace alternativních energe­ tických zdrojů, regulace a eliminace ztrát energie v budovách, využití finančních zdrojů EU pro rozvoj technologií zaměřených na »zelenou energii« apod.), téma, které je svou aktuálností z hlediska uplatňování celoevropských směrnic pro stavebníky velmi důležité.

Mezi 11 kraji, které se představily na veletrhu URBIS, byl také Moravskoslezský kraj.

K tomu, aby byl veletrh URBIS více vnímán i investory, bylo nutné jeho zaměření důraz­ něji profilovat. »Nový projekt staví na zavede­ ném veletrhu, který jsme se rozhodli zvýraznit

strukturálních fondů a investic do oblastí spojených s výstavbou a správou nemovi­ tostí. Navzdory některým zásadním změ­ nám ani v příštím ročníku na něm nebudou chybět tradiční expozice nových technolo­ gií a služeb pro města a obce. V současné době probíhá také příprava odborných konferencí, workshopů, seminá­ řů, jejichž hlavním tématem bude spoluprá­ ce veřejného i soukromého sektoru, dále re­ alitní trh a development, inovace v rozvoji regionů apod. Spolupořadatelem doprovod­ ného programu bude opět Svaz měst a obcí ČR, který zapojil do spolupráce svého slo­ venského partnera - Zváz mest a obcí Slo­ venska. /sk/

moch oderní obec

OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 1020 Kč Předplatné se automaticky prodlužuje dokud nenf zrušeno. Adresa

Způsob

1

H

O.EC profese:

O spoj. č.

~

O

SLOŽENKA

1(

II

)(

)(

11

11

11

)(

11

II

)(

)(

)(

)(

)

SÍRO

II

)1

)(

)[

)(

)(

)(

)(

)(

)(

)(

)(

)(

](

)(

)(

)

Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplnění čísla karty a jeji platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat.

O

□OODOdOOOODOOOODOd OOCOOdCOCIOO ^ OOCDCO .t □□OdOOdd ODDOOdODODDOdDODdO D* □□□□□□□□□□□□□□ ÚDAJE PRO FAKTURACI:

C. ÚCTU:

NÁZEV ORGANIZACE:

I

PftiJMENl:

)(

(

1(

11 11

II 11

11

)(

11

)(

11

11

)( )(

11 ](

)d( )(

)l

)(

](

)(

)[

)( )(

)( )(

1( )(

)( )(

) 1

dddddddddd ddddddd dddddddddddddddddd ddddddddddd 1,56 ddddd

□□□□□□□□□□□□□

□□□□□□□□□□□□□

Adresa PRO DORUČOVANÉ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)

JMÉNO:

PLATEBNÍ KARTA

ll

jméno: □□□□□oczoczo ^ dCIGCOCZO uuce.cp;

platby:

FAKTURA

1

NÁZEV ORGANIZACE: PftiJMENl:

1017

KÓD:

objednavatele:

VyplNte

kontakt:

J

[ TELEFON:

™l=

E-MAIL:

UUCE.tP, OBEC

Vyplněný lístek odešlete na adresu:

ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet - http://www.economia.cz a e-mail: [email protected]

34

moderní obec

RAZlTKO/PODPIS:

Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tim, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpra­ covávány v souladu se zákonem L 101/2000 Sh, o ochraně osobních údajů, ve zněni pozdějších předpisů, společnosti ECONOMIA a s. se sídlem Praha 7,170 55, Dobrovského 25. jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzku­ mu trhu, analýz, organizováni dalších akd, zasíláni informaci prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalšich elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním ob­ chodních sdělení elektronickou poštou ANO D NE D

prosinec 2005

MÍSTNÍ AGENDY 21 V České republice

- jak se měří a k čemu jsou dobré?

města a obce Vsetín, Chrudim, Ho­ letošním červencovém vydání Moderní obce jsme se poprvé seznámili se společným projektem Národní sítě Zdravých měst (NSZM) a Minis­ donín, Mladá Boleslav, Kuřím, Kop­ terstva životního prostředí (MŽP) s názvem »Testování Kritérií místních řivnice, Strašín či Litoměřice. Je­ Agend 21 - pilotní ukázky v ČR«. Mezinárodní program místní Agenda 21 jich přínos spočíval především (MA21) představuje nástroj pro zavádění udržitelného rozvoje na místní v otestování navržené sady kritérií, ale i databáze, do níž jsou kritéria a regionální úrovni. Je to proces, který prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického plánování a řízení a zapojování veřejnosti zanášena, v každodenní praxi. Ten­ zvyšuje kvalitu života ve všech jeho aspektech. Úroveň realizace MA21 je to postup napomohl odstranit mno­ však velmi rozdílná, proto je třeba stanovit jasná kritéria, jež umožní měs­ hé nejasnosti či formulační nepřes­ tům, obcím a regionům objektivně zhodnotit, čeho bylo v této oblasti dosa­ nosti, a upravit sadu tak, aby byla v budoucnu maximálně přehledná ženo a výsledky svého úsilí navzájem porovnávat. Tato kritéria mohou být rovněž využívána jako podpůrný prostředek pro žádosti o granty EU a srozumitelná pro všechny další uživatele. Specifickou úlohu zde a o podporu z vybraných dotačních titulů jednotlivých resortů či krajů. převzalo Zdravé město Vsetín, které Sada 21 kritérií a jejich indikáto­ se vzhledem ke svým dlouhodobým rů, které měří kvalitu postupu MA21 zkušenostem s realizací procesu ve městech a obcích, vznikala v loň­ MA21 a jeho monitoringem podílelo ském roce na půdě Pracovní skupi­ na přípravě Příručky pro mapování ny pro MA21 při Radě vlády pro udr­ Kritérií MA21 (viz níže) a poskytová­ žitelný rozvoj (RVUR). Po projednání ní průběžné konzultační pomoci sady v rámci RVUR na počátku roku dalším »testujícím« městům. Do pří­ 2005 bylo rozhodnuto, že pravy Příručky se aktivně zapojili do konce téhož roku pro­ i členové Pracovní běhne jejich otestování skupiny pro MA21. v reálném prostředí měst a obcí. V každém čísle »PRAKTICKÉ POMÚCKY« Moderní obce od července tohoto roku byly představeny jednotlivé Pilotní města a obce, které se do úrovně realizace MA21: kategorie do procesu MA21 zapojuje, jaké testování Kritérií MA21 zapojily, byly »D« až »A« včetně »startovací« jsou hlavní aktivity, čeho se podařilo rovněž vybaveny praktickými po­ kategorie »Začátečník«, společně dosáhnout a pod. můckami, jež slouží nejen jako me­ s popisem kritérií samotných. V po­ todická a informační podpora pro sledním díle našeho »seriálu« by­ naplňování sady kritérií a práci KDO A JAK SE ZAPOJIL? chom proto chtěli zhodnotit průběh s Databází MA21, ale rovněž pro šir­ celého testování a zkušenosti měst ší osvětu a popularizaci procesů Celý projekt byl odstartován vý­ a obcí s naplňováním Kritérií MA21. zvou místopředsedy vlády ČR Marti­ MA21. (Všechny předchozí díly seriálu po­ Příručka pro mapování Kritérií na Jahna a předsedy NSZM Jiřího pisující jednotlivá kritéria a katego­ MA21 slouží městům, obcím a regi­ Cunka adresovanou obcím s pově­ rie MA21 a další užitečné informace řenou působností II. a III. stupně. onům jako přehledný návod pro po­ k tomuto tématu naleznete také na stup při mapování Kritérií MA21 Zmíněná výzva se obracela na sta­ http://www.nszm.cz/ma21). rosty a primátory v celé ČR s nabíd­ a jejich plnění do oficiální Da­ tabáze MA21. Příručka je kou k zapojení se do mapování sta­ vu MA21 v rámci ČR za pomoci určena především zá cíle projektu »testován( stupcům místní sprá­ oficiální sady Kritérií MA21. Sou­ KRITÉRII MA21« běžně probíhala celostátní medialivy, která má v procesu Hlavním cílem projektu bylo zís­ MA21 stěžejní roli. zace tématu MA21 a významu jejich kat fungující a přehlednou sadu kri­ kritérií. Téma místní Agendy a pří­ Informační leták ke térií, která umožní objektivně měřit Kritériím MA21, který klady dobré praxe z měst, obcí a re­ kvalitu místní správy z hlediska gionů byly rovněž součástí listopa­ má podobu několikaprocesů řízení a komunikace. Krité­ dové celostátní přílohy Lidových stránkové barevné naklá­ ria MA21 a jejich indikátory hodnotí, novin a NSZM. K testování se nako­ dačky™, představuje jednoduchý jakým způsobem jsou principy udrži­ a přehledný materiál, jehož cílem je nec přihlásilo celkem 17 municipalit telného rozvoje uplatňovány na zejména z řad NSZM, ale i mimo ni. stručně seznámit zájemce s proble­ mistní úrovni a jak aktivní roli úřad Mezi nejaktivnější pilotní města matikou MA21 a se sadou kritérií v těchto procesech hraje. NSZM a nnalákat™ je k plnění Databáze projektu patřila například Zdravá v rámci projektu usilovala o posílení zájmu měst, obcí, ale i regionů o na­ startování či další rozvoj MA21 v ČR. MA21 je dlouhodobý proces, kte­ rý je třeba efektivně monitorovat a utřídit do přehledného systému. Za tímto účelem vznikla za spolupráce členů Pracovní skupiny pro MA21 oficiální Databáze MA21, kterou si lze prohlédnout na internetové adre­ se http://www.ma21.cenia.net. Hlavním smyslem Databáze je zpřehlednit způsob monitorování úrovně procesu MA21 v jednotli­ vých municipalitách a umožnit tak jejich transparentní zařazení do jed­ notlivých kategorií »A«-»D«, případ­ ně iistartovací" kategorie »Začátečnik«. Databáze bude municipalitám sloužit jako jednoduchý internetový nástroj, který zobrazuje např. kdo se

V

Zdravá města, obce, regiony České republiky

MA21. Letáky jsou široce distribu­ ovány ze strany NSZM i MŽP, zá­ jemci je mohou získat v elektronic­ ké podobě na internetové adrese http://www.nszm.cz/ma21. Součástí informační osvěty, za­ měřené na problematiku MA21 a Kri­ térií MA21, byla také série tří infor­ mačních seminářů, které v rámci projektu proběhly v krajských měs­ tech Jihlavě, Zlíně a Plzni. Semináře se zaměřily především na seznámení účastníků se sadou Kritérií MA21, významem jejich mapování a postu­ py při plnění Databáze MA21. Semi­ náře navštívilo přes 100 účastníků, a zejména v Plzni se akce setkala s velmi pozitivním ohlasem. CO SE PODAŘILO A CO BUDE DÁL? Testování kritérií splnilo očeká­ vání, jež se do něj před jeho začát­ kem vkládala. Výsledkem několika­ měsíční spolupráce je inovovaná sada Kritérií MA21, nová verze Pří­ ručky pro mapování Kritérií MA21 a taktéž funkční Databáze MA21. NSZM připravuje digitální podobu informací o celém projektu a jeho aktualizovaných výstupech (Příruč­ ka, Kritéria MA21, ad.) ve formě CD-ROMu. Speciální CD-ROM bude součástí Moderní obce, která vyjde počátkem roku 2006. Završením více než dvouleté prá­ ce Pracovní skupiny pro MA21 by mělo být schválení sady Kritérií MA21 Radou vlády pro udrži­ telný rozvoj. Poté bude mo­ ci být sada používána jako oficiální měřítko kvality veřejné správy a doplňovat tak již vy­ užívané Společné ev­ ropské indikátory ECI (European Common Indicators). ECI jako indi­ kátory sledující stav a výstupy uplatňování udržitelného rozvoje na místní úrovni jsou tak doplněny Kri­ térii MA21, které se zaměřují spíše na procesy řízení a komunikace ne­ jen ve městech a obcích, ale i v re­ gionech. NSZM za podpory Minis­ terstva vnitra ČR totiž souběžně upravila sledovanou sadu kritérií pro úroveň krajů a otestovala ji na dvou regionech - Zdravém kraji Vy­ sočina a Zdravém Zlínském kraji. Jako uznání za dlouhodobé úsilí v oblasti propagace a podpory MA21 a zejména za její uplatňování v praxi a propojení s kvalitou veřej­ né správy byla NSZM v listopadu le­ tošního roku nominována Minister- . stvem vnitra ČR na cenu OSN za kvalitu ve veřejné správě.

Poslední z řady informačních seminářů proběhl 19. října v Plzni MO-000162/A

SPRÁVA A ROZVOJ

Každá pražská část by měla mít své azylové centrum Nejvíce potřebné sociální služ­ by v Praze jsou pro osoby s tě­ lesným postižením, seniory, rodiny s dětmi, děti a mládež ohrožené delikvencí a osoby společenské nepřizpůsobivé, zejména bezdomovce. Vyplývá to z průzkumu, který Magist­ rát hl. města Prahy uskutečnil ve 22 městských částech. Jeho zpracování iniciovala už v roce 2004 radní Mgr. Hana Halová, které jsme položili následující otázky:

vaných sociálních služeb. Výjimkou jsou pečovatelské služby, u nichž převažují or­ ganizace zřizované jednotlivými městský­ mi částmi. Podobně je to v případě ná­ hradní rodinné péče, kterou zajišťují téměř ze 70 % organizace zřizované hlavním měs­ tem Prahou.

■ Máte přehled o tom, jak se tyto dotace využívají?

Samozřejmě probíhají finanční kontroly, které spočívají v kontrole hospodaření po­ skytnutých finančních prostředků - zda by­ ly vynaloženy účelně a efektivně, zda byly poskytnuty sociální služby, na které byly fi­ nanční prostředky žádány. Bohužel v současné době chybějí uzáko­ něné standardy kvality sociálních služeb, podle kterých by bylo možné hodnotit úro­ veň kvality poskytovaných služeb. Stanovo­ vat by je měl nový zákon o sociálních služ­ bách. V budoucnosti by pak byly podporová­ ny pouze potřebné a akreditované sociální služby.

■ Co vedlo hlavní město k tomu, aby zma­ povalo stav sociálních služeb na svém úze­ mí?

■ Problémem Prahy jsou stále víc bezdo­ movci, jak jim můžete pomoci?

Především jsme chtěli získat souhrnný přehled o tom, jaké služby se poskytují a jaká je jejich úroveň. Takový materiál do­ sud nikdy zpracován nebyl. Nyní máme k dispozici informace o organizacích, uži­ vatelích sociálních služeb, typech posky­ tovaných služeb, způsobech financování apod. Je to kvalitní základna pro zavádění komunitního plánování, zejména metod plánování sociálních služeb, což by mělo přispět k optimalizaci jejich sítě v hlavním městě. ■ Jaká jsou hlavní zjištění uvedeného prů­ zkumu?

V Praze existuje více než 600 organizací poskytujících sociální služby. Většina se za­ měřuje na více typů služeb, které se překrý­ vají a doplňují a jsou určeny pro několik sku­ pin uživatelů. Například různé formy pora­ denství, které jsou spojeny s nabídkou dal­ ších služeb, poskytuje téměř 50 % subjektů, 26 % zařízení má centra denních služeb, 22 % se zaměřuje na krizovou pomoc. Stále málo organizací se však soustřeďuje na pro­ blémové děti a mládež, na podporu bydlení, další možnosti zaměstnání třeba jen pře­ chodných atd. ■ A jak vypadá situace z hlediska jednotli­ vých skupin uživatelů?

Nejvíce organizací se stará o seniory a dále o osoby s tělesným postižením a osoby v krizi. Nejméně jich poskytuje služby uprchlíkům a ohroženým osobám (prostitutkám nebo lidem HIV pozitivním). Pokud jde o neziskový sektor, ten se více než z 50 % podílí na všech typech poskyto­

36

moderní obec

Letos hlavní město Praha v prvním kole grantového řízení rozdělilo celkem 216 mil. Kč. Koncem léta pak město poskytlo ze svých rezerv dalších 15 mil. Kč, které byly použity na dofinancování činnosti nestát­ ních neziskových organizací v oblasti sociál­ ních služeb.

Jak uvedla radní Mgr. Hana Halová, v Praze existuje více než 600 organizací poskytujících sociální služby.

■ Na co především vyhlašuje magistrát granty a pak vydává peníze?

Hlavní město Praha podporuje v rámci grantového řízení především organizace zajišťující péči o osoby se zdravotním po­ stižením, seniory a rodiny s dětmi. Vedle těchto skupin podporuje ale také preven­ ci kriminality a rozvoj dalších aktivit. O granty se každoročně hlásí poskytovate­ lé sociálních služeb a finanční prostředky jsou poskytovány na přímou sociální služ­ bu. V letošním roce byly vyzvány městské části, aby se k činnosti jednotlivých orga­ nizací, které působí na území příslušné městské části, vyjádřily. Tento krok by měl přispět k tomu, že poskytnuté finanční prostředky budou využity na potřebné služby.

Bezdomovců je v hlavním městě asi 4,5 až 5 tisíc, ale je pravda, že jejich počet se zvyšuje. Alespoň na částečném řešením se magistrát stále nemůže dohodnout s jed­ notlivými městskými částmi. Chtěli by­ chom, aby v každé z nich bylo určité místo, tzv. azylové centrum, kde by se tito lidé mohli za minimální poplatek vyspat, umýt, případně najíst. Mohl by tam také být psycholog, lékař apod. Koncepci na zřizování těchto zařízení už jsme zpraco­ vali, ale městské části se k tomuto návrhu stavějí negativně. Všichni sice tento pro­ blém chtějí řešit, ovšem už nemají zájem poskytnout objekt. Navzdory tomu, že jim na případné úpravy poskytneme potřebné investice. Přáli bychom si, aby každá městská část disponovala podobným zařízením, jaké ma­ jí charitativní organizace, zejména Arcidiecézní charita, Armáda spásy či Naděje. Na­ příklad Naděje v Bolzanově ulici, v návaz­ nosti na ordinaci denního centra, má míst­ nost, kde může nemocný bezdomovec něja­ kou dobu pobýt. Bohužel toto středisko je nucené objekt v Bolzanově ulici k 31.12. 2005 vyklidit, jelikož budova byla vrácena v restitučním sporu a nový majitel dal spo­ lečnosti Naděje výpověď. Tyto organizace mají dobrou koncepci péče o bezdomovce v rámci reintegračních programů. S lidmi postiženými soci­ álním vyloučením tam pracují a mnohé se jim podařilo dokonce vrátit do běžného života. ■ EVA SADÍLKOVÁ

prosinec 2005

SPRÁVA A ROZVOJ

Vzhledu obcí by pomohla opora v zákonu ěsto Trmice, které leží v blízkosti krajské metropole Ústí nad Labem, slaví letos 700 let od první písemné zmínky o své existenci. Od té doby město prošlo různými slavnými, ale také krušnými etapami svého vývoje. Největší rozmach prožilo za vlády Nosticů, kdy tam bohaté na­ leziště hnědého uhlí přivábilo průmysl a s ním i nové obyvatele. Úpadek Trmic, kte­ ré byly od roku 1664 městem, začal připoje­ ním města německou administrativou k Ús­ tí nad Labem. Odsun části obyvatel po válce a pozdější odliv občanů do nově budova­ ných sídlišť nejenže vedl ke snížení počtu starousedlíků s pevnými vazbami k městu, ale také k příchodu lidí, z nichž pro mnohé Trmice představovaly jen dočasné bydliště. Ještě v roce 1990 mělo naše město kolem dvou tisíc obyvatel a z toho určitou část neadaptabilních či těžko adaptabilních. Dnes zde žije přes tři tisíce lidí a stav města se vý­ razně zlepšil. Ačkoliv zde už nechybí bohatý kulturní a sportovní život a existuje konkrét­ ní představa o jeho dalším rozvoji, ještě neza­ nedbatelná část občanů Trmic si v sobě do­

M

sud nevypěstovala patriotický vztah ke své­ mu městu a regionu. Právě tato lhostejnost plodí neúctu ke vzhledu města a je třeba ji vi­ dět i za projevy vandalismu při poškozování a ničení veřejných prostranství. Podle mého

Starosta Oto Neubauer: Někdy se neumím ubránit určité závisti, projíždím-li například na jihu naší země překrásně upravenými obcemi a zaznamenávám zaujetí, s jakým jejich

názoru samotná represivní opatření by sou­ časný stav nevyřešila. Tyto »nemoci«, dané nedostatečnou vazbou ke svému domovu, mohou být léčeny pouze časem, účinnou vý­ chovou a občanskou statečností všech, jimž naopak na jejich městě záleží. I když naříkáme nad negativními jevy, patří naše město svým vnějším vzhledem a čistotou k těm lepším. Využíváme veřejně prospěšné práce, úzce spolupracujeme s neziskovými or­ ganizacemi, se školami, s průmyslovými pod­ niky, máme vlastní městskou policii atd. Jenže často stále zbytečně plýtváme silami tam, kde by přece mělo působit občanské uvědomění. Jeden zákon by nám ovšem mohl pomoci - to­ tiž kdyby byla přijata taková zákonná norma, která by radnicím umožnila u obyvatel účin­ něji vynucovat ať třeba lepší vzhled a technic­ ký stav jejich budov, či svědomitější péči o je­ jich zahrady a další plochy v intravilánu. Mož­ nosti, které obcím a městům dává současný stavební zákon, jsou totiž nedostatečné, mm OTO NEUBAUER

obyvatelé pečují o své domy a zahrady.

starosta města Trmice

Sociální služby site občanům na míru dravé město město Ústí nad Labem ja­ ko vůbec první město v ÚR zpracovalo v letech 2000 až 2001 svůj komunitní plán sociální péče. Nejen tento první, ale i druhý komunitní plán (na období 2004 až 2006) poskytuje celou škálu informací o pro­ gramech, službách a plánování v jednotli­ vých oblastech sociální péče. Je výrazem úsi­ lí města poskytovat služby skutečně odpoví­ dající potřebám jejich příjemců. Město na je­ ho tvorbě spolupracovalo s řadou odborných partnerů, například s Centrem komunitní práce a jeho zpracování rovněž finančně podpořilo. Na jeho realizaci se kromě města finančně podílejí zejména jednotlivá ministerstva,

Z

Ústecký kraj a Evropská unie, část peněz po­ chází z vlastní hospodářské činnosti zapoje­ ných organizací. Vytvoření komunitního plánu předcházela řada konzultací nejen s odborníky na danou problematiku, ale hlavně s občany, kterým je péče primárně určena, a také se širokou veřej­ ností. V průběhu tohoto procesu bylo zaevidováno na 128 připomínek, z nichž 100 bylo za­ pracováno do finálního dokumentu. Komu­ nitní plán tak zahrnuje jak politické zadání, odborné názory a požadavky poskytovatelů služeb, tak názory a zpětnou vazbu od jejich uživatelů. Při jeho tvorbě byla využita i cenná data z informačního systému sociálních slu­ žeb města.

Součástí komunitního plánu sociálních slu­ žeb jsou aktivity, které pomáhají odstraňovat bariéry mezi různými skupinami obyvatel a podporují začleňovat sociálně vyloučené oso­ by do běžného života. Tradičně nejvýraznější akcí bývají v Ústí nad Labem Týdny duševního zdraví. Letos (od září do 10. října) se město za­ pojilo do této kampaně již počtrnácté. Poprvé se však konaly jako součást projektu Zdravé město, ke kterému se město nedávno připojilo. Snahou pořadatelů je prostřednictvím spo­ lečenských setkání, kulturních vystoupení, vý­ stav, odborných přednášek diskutovat o otáz­ kách duševního zdraví, přiblížit svět občanů s handicapem, umožnit dialog mezi odborní­ ky, občany s různým zdravotním postižením a širokou veřejností. Iniciátorem ústeckých týdnů bylo Sdružení pro péči o duševně ne­ mocné Fokus, které je společně s městem hlavním organizátorem kampaně. Každým ro­ kem se k nim připojuje stále více organizací, zejména místní ústavy sociální péče, domovy důchodců, občanská sdružení i veřejně pro­ spěšné společnosti. Například v letošním roč­ níku překročil jejich počet padesátku. Poskytovatelé sociálních služeb na Ústecku využívají ke své prezentaci také Veletrh sociál­ ních služeb. Je to největší přehlídka činností nabízených ústeckými nestátními neziskový­ mi organizacemi. Veletrh probíhá přímo před budovou Magistrátu města Ústí nad Labem a mezi návštěvníky je nejoblíbenější akcí celé kampaně. ■ ANTONÍN TYM

Poskytovatelé sociálních služeb na Ústecku využívají ke své prezentaci také Veletrh sociálních služeb.

J

Kancelář NSZM CR

rnodilerm prosinec 2005

obec

37

I

SPRÁVA A ROZVOJ

Bezpečnější dopravní řešení bývají pro menší sídla drahá Zejména obce z Moravy a Slezska letos sklízely úspěchy v soutěži Zklidňování dopravy ve městech a obcích. V kategorii obcí si ocenění za své projekty na sklonku září z Prahy odnesly Vlkoš na Přerovsku, Nivnice na Uherskohradišťsku a Velká Polom na Opavsku. myslem soutěže vyhlašované Nadací získat už jen obec do jednoho tisíce obyva­ Partnerství v rámci programu Doprava tel. Nivnice se 3250 obyvateli tak přišla zkrát­ pro 21. století, je zviditelnit kvalitní do­ ka, což jen potvrdilo nevýhodu této velikost­ pravní řešení a povzbudit další obce a města ní kategorie obcí, vyjádřenou slovy starosty v jejich snahách o zvyšování bezpečnosti Ing. Ladislava Trtka: »Pro něco jsme příliš provozu a zkvalitňování veřejných prostor velcí, pro něco příliš malí«. V první etapě v Nivnici mj. vybudovali od­ zejména s ohledem na chodce a cyklisty. Partnery vyhlášení soutěže jsou Minister­ stavný pruh pro autobusy a přesunuli auto­ stvo dopravy, časopis Moderní obec, společ­ busovou zastávku, vytvořili parkovací místa, nost Skanska, Svaz měst a obcí a Nadace Via. upravili křižovatku i chodníky a instalovali (Letošní vítězné projekty v kategorii měst bezbariérové přechody pro chodce. Ve druhé a městských obvodů a částí jsme představili etapě přibyla další parkovací místa, upravily v listopadovém vydání.) se nájezdy do garáží hasičské zbrojnice, zvedla se niveleta komunikace při nájezdu do křižovatky a postavilo zhruba 250 metrů NIVNICE: nových chodníků. Třetí etapa řešila využití VŠE JEN ZA VLASTNI PENÍZE prostoru o rozměrech přibližně 50x60 met­ Nivnice si rozsáhlé stavební úpravy středu rů, kde vznikla další parkovací místa, síť pro­ obce, které významně přispěly k bezpečnos­ pojovacích chodníků a šestiúhelníkové pó­ ti dopravy, rozvrhla do tří etap, jejichž finan­ cování přišlo obecní rozpočet v průběhu dium. Všechny úpravy doplnila i výsadba ze­ čtyř let na 6,74 miliónu korun. Žádné dotace leně a stromů. Proměna středu obce ve třech etapách ne­ nebo příspěvky obec na tyto práce nedosta­ la a nevzala si ani žádný úvěr či půjčku. Prav­ byla zvolena náhodou, neboť vycházela z je­ jích finančních možností. »V době, kdy jsme da, Nivnice v prvním roce usilovala o dotaci prováděli první etapu, demolovali jsme už Zlínského kraje, se žádostí však tehdy neu­ vykoupené staré domy jako přípravu na dal­ spěla. Hned v následujícím roce pak kraj ší stavební úpravy,« vysvětluje Ing. Ladislav změnil pravidla, podle nichž dotaci mohla

FOTO: ARCHÍV

S

38

moderní obec

Trtek. Připomíná, že Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) stejně jako minister­ stva se při své podpoře obcím nezabývají chodníky ani místními komunikacemi. »Obce pak na realizaci podobných projektů ne­ mají dostatek peněz. Bylo by proto žádoucí změnit koeficienty pro přerozdělování fi­ nancí z daňových příjmů státu do obcí. Po­ važuji za nespravedlivé, že mezi příjmy ze sdílených daní v průměru na jednoho obča­ na ve městech a obcích existuje tak obrovský rozdíl,« dodal starosta Nivnice. VLKOŠ: MINISTERSTVO BY MĚLO ZMĚNIT PRAVIDLA

Vlkoš se v soutěži Zklidňování dopravy ve městech a obcích prosadila nově vybudova­ nou cyklostezkou, která ji spojuje se soused­ ní obcí Věžky. Místní občané dosud při cestách mezi oběma obcemi používali úz­ kou polní cestu, která však byla po většinu roku nejen nesjízdná na jízdním kole, ale leckdy i neschůdná. Proto lidé dávali před­ nost dopravně značně zatížené silnici druhé třídy, kde se však vystavovali riziku kolize s projíždějícími vozidly. V roce 1997 na ní do­ konce došlo ke smrtelné dopravní nehodě cyklisty. Starosta Vlkoše Miroslav Kroupa tvrdí, že jednoznačně nejtěžší podmínkou pro získá­ ní dotace z SFDI na financování cyklostezky bylo vyjasnění majetkoprávních vztahů k příslušným pozemkům, aby územní a sta­ vební řízení mohlo proběhnout bez zásad­ ních připomínek. Vlkoš i Věžky se o financo­ vání zhruba 800 metrů dlouhé cyklostezky s asfaltovým povrchem podělily-každá ji fi­ nancovala na svém katastrálním území, a to přibližně stejnou částkou ve výši kolem 850 tisíc korun. Miroslav Kroupa ovšem pozna­ menává, že zejména pro nejmenší obce (Vl­ koš má zhruba 750 a Věžky 210 obyvatel) je maximální 60procentní výše finančního příspěvku na výstavbu cyklostezek z rozpo­ čtu SFDI nedostatečná. »Malé obce se za takových podmínek ob­ vykle nemohou pouštět do podobných ná­ kladných projektů na svém katastrálním území. Naproti tomu bez zapojení i malých obcí nemůže v dané lokalitě vzniknout síť cyklostezek, které by na sebe vzájemně na­ vazovaly. Ministerstvo dopravy by mělo změnit pravidla pro financování cykloste­ zek. Vždyť vlastně jde o výstavbu komunika­ cí, které jsou srovnatelné s výstavbou silnic pro motorová vozidla a jsou určeny pro nej­ více ohrožené účastníky silničního provozu, tedy pro cyklisty a chodce. Případná vybu­ dovaná síť cyklostezek v daném území jistě přesahuje svým významem nejen hranice obce, ale také mikroregionu či kraje,« zdů­ razňuje starosta Vlkoše. Nová cyklostezka meziVlkoší a Věžkami je udržována ve sjízdném stavu i v zimě, při­ čemž údržbu zajišťuje každá obec samostat-

prosinec 2005

Cyklostezka z pohledu od Věžek do Vlkoše (vlevo kostel sv. Prokopa) - třímetrová šíře s kvalitním asfaltovým povrchem vyhovuje soužití cyklistů i chodců.

ně na svém katastrálním území. To platí i o osvětlení cyklostezky, které je v noci na­ staveno na úsporný režim. Starosta Kroupa má radost, že občané obou obcí začali cyklostezku využívat ihned po jejím dokončení. Třímetrová šířka umož­ ňuje bezproblémové soužití cyklistů i chod­ ců a kvalitní asfaltový povrch už přilákal i vy­ znavače kolečkových bruslí. »Vím, že mnozí z nich začali tento sport u nás vyznávat až po dokončení cyklostezky. Teprve na ní totiž zís­ kali pro jízdu na kolečkových bruslích bez­ pečné podmínky,« dodal.

VELKÁ POLOM: S OBČANY SE MUSÍ JEDNAT »NA ROVINU« Velká Polom byla v soutěži oceněna za úsilí o snižování dopravních rizik na svém úze­ mí. Obcí prochází vysoce frekventovaná sil­ nice 1/11 spojující západní části Moravsko­ slezského kraje s centrální oblastí Ostrav­ ska. Už před pěti lety tam v dopravním prů­ zkumu napočítali v průměru kolem 11 tisíc projíždějících vozidel denně. Proto tam loni vybudovali střední dělicí ostrůvek včetně dvou prosvětlených majáků typu Honor a optických čoček, doplnili veřejné osvětlení

Co řekli autoři oceněných projektů o zklidňování dopravy ■ Ing. Martin Krejčí (autor projektu ve Velké Polomi), vedoucí projektů divize životního prostředí, doprava a infrastruktura společností DHV CR Ostrava: Podpora ze strany státu a krajů je zatím adekvát­ ní spíše po stránce technické než po stránce finanční. Liší se však zřejmě kraj od kraje. Moravskoslezský kraj má své grantové schéma, jímž se snaží přispívat zejména malým obcím na drobná opatření ke zvýšení pasivní bezpečnosti na pozemních komunikacích. Výrazně se však zlepšila ochota některých orgánů státní správy (Ředitelství silnic a dálnic CR, Policie ČR) spolupracovat při opatřeních pro vylepšení dopravně bezpečnostní situace na průtazích obcemi a odsouhlasovat je. Problémy někdy bývají se správci komunikací, pro něž je kaž­ dý zásah do vozovky zhoršením. Nyní jsou pro úpravy průtahů dobře zpracovávány podklady (zejména připra­ vovaná norma CSN 73 6110, kde její řešitel Ing. Prokeš navrhuje významný posun směrem k bezpečnosti). Myslím si, že zatím zcela nedostatečnou roli v procesu zklidňování komunikací hraje Ministerstvo dopravy, byť připravilo zásadní materiály, jako jsou Národní strategie BESIP a Národní dopravní politika do roku 2013. Ve sféře propagace a metodiky je však činnost ministerstva nedostatečná.

■ Ing. Jaroslav Kunčík (autor projektu v Nívnici), autorizovaný inženýr pro dopravní stavby: Pokud obec pro zklidnění dopravy vytipuje náměstí, případně jednotlivé ulice, většinou lze nalézt technické řešení, které vyhoví řidičům i chodcům. Je třeba předem počítat s tím, že za jakékoliv omezování dopravy (což je vždy nutností) budou představitelé obce kritizováni ze strany řidičů. Časem však obvykle i oni pochopí smysl těchto kroků. Problémem ovšem vždy bývá financování. A podceňovat by se neměla ani spolupráce projek­ tanta dopravních staveb a architekta, případně projektanta zeleně.

■ Ing. František Marek (autor projektu ve Vlkoši), soukromý projektant: Stát i Státní fond dopravní infrastruktury zatím podporují zklidňování dopravy úměrně svým finančním možnostem. Zdaleka však nepo­ krývají požadavky na odstranění kritických míst a úseků, kde dochází k přímému ohrožení zdraví a životů osob. Podle mého názoru se nyní pozornost věnuje především módním cyklostezkám pro rekreační aktivity, ale opomíjí se zklidňování průtahů obcemi - a také cyklostezky, které slouží ke každodenní přepravě místních obyvatel do zaměstnání, do školy, za nákupy, službami apod. Pokud by některá obec uvažovala o zklidnění dopravy, pak by nejprve měla dopravním odborníkům zadat k vypracování alternativní studii možných řešení s orientačním vyhodnocením nákladů a tyto alternativy předložit dopravním orgánům (Policie ČR, Správa sil­ nic, odbory dopravy) k posouzení. Vždy je nutné volit pouze takové úpravy, jež reálně přispějí k větší bezpeč­ nosti dopravy, například ke snížení rychlosti, fyzickému oddělení motorové a ostatní dopravy apod. Nadstan­ dardní (zkrášlovaci) úpravy jsou finančně nákladné a mohou významně zatížit rozpočet obce. Rovněž by kaž­ dá obec měla počítat s tím, že zafinancováni stavby nemusí být poslední investicí a že nezanedbatelnou po­ ložkou každého následného rozpočtu mohou být i náklady na údržbu a opravy nové stavby v majetku obce.

tak, aby přechody pro chodce mohly být osvětleny speciálními svítidly, a nejfrekven­ tovanější části obce osadili bezpečnostním zábradlím. Zároveň zrekonstruovali část chodníků, přičemž nezapomněli ani na bezbariérové vstupy a položení slepecké re­ liéfní dlažby u přechodů. Výraznou promě­ nou prošlo také svislé a vodorovné doprav­ ní značení. Starostka Ing. Ludmila Bubeníková si ze­ jména cení faktu, že na vjezdu do Velké Polo­ mí od Ostravy se citelně zklidnil automobilo­ vý provoz, že se v obci zřetelně vymezily pro­ story pro chodce a vozidla a vznikly tam bez­ pečné zóny pro pohyb obyvatel, zejména nejohroženějších skupin, tedy imobilních občanů, seniorů a dětí. »V neposlední řadě se zlepšil i estetický vzhled mnoha částí obce,« podotýká starostka. Pro obec byla podle ní přínosem trvalá spolupráce s autorem projektu Ing. Marti­ nem Krejčím z DHV CR Ostrava, stejně jako s odborem dopravy krajského úřadu. »Pokud bych měla poradit jiné obci, která se chce pustit do tak poměrně rozsáhlého a fi­ nančně náročného projektu, kladla bych důraz na to, aby předem kontaktovala pro­ jektanty, ale také odborníky z odboru do­ pravy a silničního hospodářství krajského úřadu tak, jako jsme to udělali ke své spo­ kojenosti my,« říká Ing. Ludmila Bubeníko­ vá. »Předem jsme si tak předem ujasnili, ja­ ké druhy silnic řešíme, který úřad je k čemu příslušný a jaké stavební úpravy povoluje. Ale i to, zda na tyto úpravy lze zajistit cizí fi­ nanční zdroje. Stejně důležité je zjistit si ča­ sovou náročnost přípravných prací, aby se pak stihly všechny závazné termíny.« Ve Velké Polomi sice především vycházeli z doporučení odborníků, ale o chystaných opatřeních diskutovali také s občany. Ať už na veřejných zasedáních zastupitelstva obce, nebo na stránkách místního zpravodaje Bu­ merang. Zvlášť podrobně byli s projektem seznamováni ti občané, kteří bydleli v nejbližším okolí řešených lokalit a s nimiž mu­ sely být uzavřeny budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene. »Konzultace s veřejností je samozřejmě správná, často však vyvstává rozpor mezi názorem odborníka a míněním laika,« shrnuje starostka. »Proto se snažíme vždy jednat na rovinu a zcela otevřeně pro­ věřujeme všechny další možnosti, nápady či připomínky, zda jsou reálné. To je jediný způsob, jak překonat i případné názorové rozpory.« Celkové náklady na realizaci projektu ve Velké Polomi si vyžádaly 4,16 miliónu korun. Z rozpočtu obce (2,29 mil. Kč) byla financo­ vána parkovací stání, veřejné osvětlení, mo­ biliář i rozdíl mezi hodnotou investice a po­ skytnutým příspěvkem SFDI. Ten dosáhl vý­ še 0,87 mil. Kč a ve smyslu »Programu ke zvý­ šení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístup­ ňování osobám s omezenou schopností po­ hybu a orientace« jím byly kryty především stavební úpravy ploch pro zajištění větší bez­ pečnosti pěších a především handicapova­ ných občanů. Dotaci obci poskytl také Mo­ ravskoslezský kraj (1 mil. Kč). ■

IVAN RYŠAVÝ módilerm prosinec 2005

obec

39

I

SPRAVA A ROZVOJ

isia

Projekty pomohou nezaměstnaným

rámci grantového schématu Králové­ hradeckého kraje uspěl projekt obce Skuhrov nad Bělou (1060 obyvatel) Příležitost a projekt Místní akční skupiny Sp - Manažerem neziskové organizace. Cílem projektu Příležitost je zaměstnat tři vozíčkáře a jejich asistenta v Integračním centru, které se buduje ve Skuhrově nad Bělou. Po jeho otev­ ření v polovině příštího roku tam najdou za­ městnání absolventi, kteří v tomto školním ro­ ce skončí Speciální obchodní akademii v Jan­ ských Lázních. Budou pracovat s výpočetní technikou a poskytovat služby obcím, hlavně vytvářet webové stránky a pečovat o ně, opra­ vovat tiskové materiály a zajišťovat různé gra­ fické práce. Obec obdrží v rámci Společného regionálního operačního programu prostřed­ nictvím Královéhradeckého kraje 400 tisíc Kč na technické vybavení a jeden a čtvrt miliónu korun na mzdové prostředky pro čtyři osoby na dva roky. Celkové náklady na projekt, který připravila a organizačně se na jeho uskuteč­ nění bude podílet Regionální rozvojová agen­ tura (RDA) Euroregionu Glacensis v Rychnově nad Kněžnou, jsou 2 milióny 55 tisíc korun. "Smyslem projektu je uspokojit jednak tělesně postižené z Královéhradeckého kraje, před­ nostně z rychnovského regionu, pro které je těžké nalézt v regionu uplatnění, jednak obce a neziskové organizace, pro něž by například tvorba webových stran a jejich aktualizace by­ la poměrně nákladná,« uvedla projektová ma­ nažerka RDA Kateřina Holmová. I starosta Skuhrova nad Bělou Vladimír Bukovský si projekt pochvaluje: »Je pro nás zají­ mavý už proto, že se týká oblasti sociální pů­ sobnosti obce, to znamená, že budeme za­ městnávat a pomáhat lidem, kteří se o sebe sa­ mi nemohou stoprocentně postarat. Stavební práce na integračním centru začaly letos v srp­ nu a v červnu příštího roku má být stavba in­ tegračního centra dokončena. Kromě praco­ viště v něm bude bezbariérový byt pro dvě osoby. Pokud by však chtěli tito lidé dojíždět, bude postaráno o jejich dopravu z místa byd­ liště." Projekt Místní akční skupiny Splav - Mana­ žerem neziskové organizace - umožní hlavně úřadu práce vyškolit uchazeče o práci, aby mohli najít zaměstnání u neziskových organi­ zací jako administrativní pracovníci. Na škole­ ní si osvojí nejen základy výpočetní techniky, etikety a etiky, místopisu, ale i komunikativní dovednosti, úvod do polštiny a zopakují si zá­ klady češtiny. Veškeré náklady budou uhraze­ ny z dotace: 269 tisíc ze strukturálních fondů EU a 34 tisíc od Královéhradeckého kraje. Bezplatné kursy se uskuteční na Obecním úřadu ve Skuhrově nad Bělou. Přihlásit se mů­ že kdokoliv, ale přednostně jsou určeny ucha­ zečům o zaměstnání zapsaným na Úřadu prá­ c :• ce v Rychnově nad Kněžnou. /jk/

V

ista Geská i'ehu(fli/tao. ista Česká republika s.r.o. Jeremiášova 947 • 155 00 Praha 5-Stodůlky Tel.: 296 337 511 • [email protected]

www.ista.cz močit oderní obec

prosinec 2005

SPRÁVA A ROZVOJ

Obce využívají pronájem vánoční výzdoby vánočním časem se rozzáří domy, uli­ ního 17. srpna získala certifikát, že splňuje ce a náměstí nejenom mnoha měst, normy ISO 9001 a 14001. Může se také po­ ale také veřejná prostranství malých chlubit řadou odborných ocenění. obcí. Už je tatam doba, kdy krásná vánoční Společnost své světelné dekory dodává do výzdoba osvětlila pouze Prahu či jiná velká měst po celé republice. Například její vánoč­ města. Dnes chtějí potěšit vánoční atmosfé­ ní osvětlení již tradičně obdivují domácí rou své obyvatele také malé vesnice. Vánoč­ i zahraniční návštěvníci Staroměstského ná­ ní výzdoba totiž nemusí být vždy drahá a ná­ městí v Praze. ročná záležitost. »Pro letošní rok jsme připravili speciální na­ Se zajímavou nabídkou letos přišla spo­ bídku pro menší obce,« informoval nás maji­ lečnost MK - mont illuminations, s. r. o., tel firmy Miroslav Kalina. »Za minimální roč­ z Mášterce nad Ohří, která sídlí v tamní prů­ ní poplatek pět tisíc korun může každá obec získat světelnou výzdobu podle svého výběru. myslové zóně Verne už od roku 1992. Letoš­

S

Vánoční osvětlení Staroměstského náměstí již tradičně obdivují domácí i zahraniční návštěvníci hlavního města Prahy.

Předností pronájmu výzdoby je každoroční změna motivů. Jeden rok v ulici svítí vločky, další malé kometky.

Sadu lze obměňovat tak, aby následující rok byla obec ozdobena úplně jinými dekory.« Výzdoba putuje do obcí v ucelených sa­ dách po deseti kusech, je možné si vybrat ze tří velikostí dekorace. Některé obce si objed­ návají rovnou dvě sady ozdob. Systém pro­ nájmu má své výhody, variabilnost je tou nejcennější. Letos využilo nabídky výzdoby více než pět set měst a sto obcí. Základem systému je rychlá, jednoduchá a levná montáž výzdoby na sloupy veřejného osvětlení. Ozdoby jsou opatřeny malými antikorovými držáky a připojení na rozvod ve­ řejného osvětlení zajišťuje speciální konek­ tor. Montáž těchto držáků a konektorů se provádí v jarním a letním období. Držáky jsou nerezové, univerzální a v letním období je mohou obce využít například pro květino­ vou výzdobu. »Jak jsme již uvedli, předností systému pronájmu je každoroční změna motivů. Je­ den rok v ulici svítí vločky, další malé komet­ ky. Naše nabídka se navíc každoročně rozši­ řuje o nové vzory,« uzavírá Miroslav Kalina. KOMERČNÍ prezentace

Nyní je ten správný čas se registrovat do programu "Vánoční výzdoba obcí" pro rok 2006 ČESKÝ VÝROBCE VÁNOČNÍ SVĚTELNÉ VÝZDOBY

MK-mont illuminations s.r.o, /čti SVĚTELNÉ' --^.'DEKORACE III

l|l

lil

ILEDtfr'

MO-000235

1!

MK-MONT illuminations s.r.o.. Průmyslová 6, 431 51 Klášterec nad Ohří, Česká republika, tel/fax:474 316 731-2 mobil: 777 798 045, 777 798 046, 777 755 500, www.mkmont.cz, e-mail: [email protected]

prosinec 2005

moderní obec

41

I

SPRÁVA A ROZVOJ

Otrokovice se na krizové situace připravily odpovědně Putovní pohár pro Nejlepší město Zlínského kraje v oblasti krizové připravenosti získaly letos Otrokovice. Cenu předal 24. října hejtman Libor Lukáš starostovi Otrokovic MVDr. Stanislavu Mišákovi. Otrokovicích si ocenění považují, ale stejně jako vítěz z roku 2004 - město Uherské Hradiště - vědí, že to je jen pomyslná třešnička na dortu. »Naše krizové plány jsme mohli začít zpra­ covávat až poté, co byl vypracován krizový plán kraje. Kraj chtěl obce s rozšířenou pů­ sobností motivovat, aby této problematice věnovaly patřičnou pozornost, a proto se zřejmě rozhodlo, že na základě provedených kontrol situaci zhodnotí a ty nejlepší obce ocení,« konstatoval MVDr. Stanislav Mišák, starosta města Otrokovic, které svou nejtěžší zkoušku zažilo o povodních v roce 1997.

V

»Naší povinností je v krizi odvrátit nebez­ pečí a když se nám to nepodaří, jsme povin­ ni alespoň minimalizovat ztráty na zdraví, ži­ votech a majetku. Nejlépe je jim zabránit, ale když už se něco stane, musíme umět území obnovit. Je to komplex na sebe navazujících kroků. Pevný systém, v němž každý ví, kde je jeho místo a je ochoten pro to udělat maxi­ mum. Na tom nepřetržitě pracujeme, učíme se z každé situace, prověřujeme si schopnos­ ti pracovat v krizových situacích,« uvedl sta­ rosta Mišák.

NEJTĚŽŠÍ ZKOUŠKOU BÝVÁ ŽIVOT SÁM Ne na všechno se lze připravit, ale základní model by měl být jasný. Lidé se musí umět v krizových situacích chovat. Starosta Otrokovic má promyšleno vše do detailů: »Každá situace bude jedinečná a každou je třeba jedinečně řešit. Máme zku­ šenost, že když se něco takříkajíc sesype, pak už obvykle selže všechno. Přijde-li povodeň, nefunguje elektřina, plyn, telefony, "klek­ nou" mobilní sítě... Je důležité, aby lidé, kteří mají určité schopnosti a odolnost, byli nejen schopni, ale i ochotni převzít zodpovědnost. Musíme pamatovat, že tito lidé v krizové situaci potřebují i odpočívat, a proto musí být náš systém založený na možnosti je vystřídat.«

PŘIPRAVENÝM ŠTĚSTÍ PŘEJE Z ceny mají zástupci města pochopitelně ra­ dost. »Zároveň nás ale také zavazuje, i když soutěžit o ni samozřejmě nebyl náš cíl. Je jím pro nás vybudovat systém a do něj včlenit lidi tak, aby pro jakoukoliv reprezentaci na radni­ ci byl vytvořen potřebný servis. Třeba si uvě­ domit, že žádný starosta není volený jako kri­ zový manažer, ale v čele povodňové komise či v čele bezpečnostní rady i krizového řízení ob­ cí stojí právě on. V současné době paradoxně stojí v čele orgánu správního obvodu. Jedna samospráva se stává nadřízenou jiné a nese zodpovědnost i za ostatní obce,« vysvětloval své postavení MVDr. Stanislav Mišák. Prokázalo se, že v Otrokovicích jsou na zvládnutí krizových situací připraveni. Vy­ tvořili si podmínky, aby vše fungovalo systé­ mově a aby neplýtvali silami ani prostředky. »Je třeba rozlišit, co je práce povodňových orgánů a co krizových orgánů, i když se čás­ tečně překrývají. Na povodně s jejich třemi stupni - bdělostí, pohotovostí a ohrožením se totiž vztahuje jak vodní zákon, tak krizové zákony a vše se vzájemně prolíná. Povodňo­ vý plán jsme po zkušenostech s povodněmi v roce 1997 pochopitelně aktualizovali, ale nikdy nebudeme u konce. Jsou to živé doku­ menty, s nimiž se musí stále pracovat. Bylo by chybou domnívat se, že jsme vytvořili kri­ zový plán a máme hotovo. Reagujeme na všechny situace, ke kterým dochází ať už do­ ma, nebo ve světě. Osobní zkušenost je vždy nejlepší, ale to neznamená, že bychom nesimulovali situace, které zaskočily lidi třebas na jiném kontinentě,« zdůraznil starosta. Připraveným štěstí přeje a v Otrokovicích v tomto duchu přistupují ke krizové připra­ venosti všichni, kterých se tato práce týká. Jakmile se kdekoliv něco přihodí, kladou si otázku: Mohlo by se to stát i u nás? Kdyby se to stalo, co jsme schopni udělat? Jak bychom reagovali?

42

moderní obec

Protipovodňová opatření v budou mít v Otrokovicích i technický charakter v podobě protipovodňových zdí a hrází.

Výsledky soutěže ve Zlínském kraji Pracovníci oddělení zvláštních úkolů Kanceláře hejtmana Zlínského kraje hodnotí již dva roky v rámci meto­ dické pomoci obcím s rozšířenou působností (na území Zlínského kraje je těchto obcí 13), jak mají zpracován krizový plán pro případy krizových situací, které nelze zvládnout běžnou činností správních orgánů. Při hod­ nocení se bere zřetel na činnost bezpečnostních rad a krizových štábů, plněni zákonných předpisů a metodic­ kých doporučení kraje a spolupráci se složkami Integrovaného záchranného systému, zejména s hasičským záchranným sborem. »Na krizové situace je třeba se připravovat, protože jsou součástí reálného světa a čas od času nás postihují. Více než v jakékoliv jiné oblasti zde platí, že je třeba spolupráce jednotlivých aktérů. Jako hejtman odpovědný za tuto oblast v kraji, přikládám krizovému řízení velký význam, také proto jsme přistoupili k vy­ hlašování této ceny, a to i přes skutečnost, že objektivní hodnocení je mnohdy velmi složité,# uvedl hejtman Libor Lukáš. Město Otrokovice zaujalo pracovníky krizového řízení kanceláře hejtmana mj. tím, jak precizně připravilo krizový plán pro celé své správní území, kam spadají například i Napajedla. Jako druhé nejlepší bylo vyhodnoceno Uherské Hradiště, na třetí příčce je Uherský Brod. V roce 2004 získalo nejvyšší bodové hodnocení město Uherské Hradiště, druhé byly Valašské Klobouky, třetí Otrokovice.

prosinec 2005

SPRÁVA A ROZVOJ

Otrokovicím ukázaly cestu i katastrofální povodně v roce 1997, které se jako memento zapsaly do mysli zdejších lidí. Dnes už vědí, jak se jim dařilo komunikovat s lidmi, s médii, řešit obnovu území atd. Zkušenosti z povodně lze využít i na průmyslové havárie a opačně. DOKUMENTY VERSUS PRAXE »Je dobré mít výborný plán, ale důležitější je vědět, jak jej aplikovat v životě. Žádný sta­ rosta, byť stojí v čele krizových orgánů, není volen jako specialista. Kdyby chyběl systém a v tom systému lidé, kteří jsou schopni po­ skytnout odborný servis, bude vždycky kri­ zová situace nepříjemná. Aby každý jednotli­ vec měl nacvičeny své povinnosti, potřebo­ vali jsme popsat jakýsi řád nebo chcete-li manuál - "kuchařku”, kterou když lidé v nou­ zi vezmou do ruky, je jim jasné, co mají dělat. I když jste však dobře připraveni, vždy vás něco může zaskočit, překvapit či vyvést z mí­ ry. Proto manuál musí být takový, aby komu­ koliv ukázal správnou cestu,« přiblížil pří­ pravu krizového plánu starosta MVDr. Stani­ slav Mišák. TĚŽKO NA CVIČIŠTI, LEHKO NA BOJIŠTI Nácvik povodňové komise je předepsán zá­ konem jednou za rok, Otrokovice simulují různé situace čtyřikrát ročně. Bezpečnostní rada města by se měla sejít dvakrát do roka, zde se schází častěji, a to nejen kvůli novým právním normám a novým situacím, které se staly ve světě. »Cítíme potřebu doplňovat kri-

vpravo) spolu s Ing. Janem Kováčem, pracovníkem krizového řízení Městského úřadu v Otrokovicích, si prohlížejí putovní pohár, jehož autorem je Jan Mimochodek.

zový plán o nové poznatky. Nic není bílé ne­ bo černé, vše je v pohybu a neustále se mě­ ní,« konstatuje starosta.

Na otázku, zda se ve městě daří přinutit k opatřením technického rázu i vodohospo­ dáře, odpovídá: »Sami jsme začali zpracová­ vat návrhy protipovodňových opatření, které byly podkladem pro zpracování protipovod­ ňových opatření na řece Moravě. Iniciovali jsme je a vtáhli jsme do toho i okolní okresy a Povodí Moravy či projektové organizace. Výsledkem byl Generel povodňových opatře­ ní na řece Moravě. Dodnes není bohužel schválen, protože není dotažen v místech, kde se vyskytlo několik - v mnoha případech až šest - alternativ. Co se týče Otrokovic, nebyly žádné jiné alternativy, takže díky tomu má systém protipovodňových opatření v našem městě jediné řešení. Vedli jsme mnohá jednání směřující ke kolektivní ochraně a požado­ vali jsme, aby vše bylo dotaženo komplexně do konce. Podařilo se nám prosadit, že pro­ tipovodňová opatření v našem městě bu­ dou mít i technický charakter. Jde o výstav­ bu protipovodňových zdí a hrází za 300 mi­ liónů korun. Zčásti přispěly místní firmy, zčásti Lesy ČR. Ředitelství silnic a dálnic postavilo inundační most a my jsme z roz­ počtu města do toho vložili 80 miliónů ko­ run. Investor, jímž je Povodí Moravy, celý systém dokončuje. Toto dílo nás sice zcela neuchrání před zkázou, ale umožní nám získat čas. Nikde není napsáno, že té vody nebude víc,« uzavřel starosta MVDr. Stani­ slav Mišák. mm ALŽBĚTA ŠKARPICHOVÁ

Živelní pohroma: Stát může pomoci ílem Státní pomoci při obnově území postiženého živelní pohromou je ob­ nova základních funkcí v území. Z dů­ vodu pomoci malým obcím při likvidaci ná­ sledků lokálních živelních pohrom bylo umožněno požádat o dotaci v rámci regio­ nálního programu z podprogramu Podpory obnovy venkova na likvidaci na vzniklých škod. Ve většině takovýchto případů zatím šlo o lokální přívalové deště. O dotaci může po­ žádat obec s méně než 3000 obyvateli nebo i větší, pokud se akce týkala její místní části (sídla) s méně než 3000 obyvateli a celkový počet obyvatel obce byl menší než 5000. Obce mohou podávat žádost o dotaci z do­ tačních titulů č. 1 až 4 uvedených v Zásadách daného podprogramu, které lze nalézt na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (www.mmr.cz), v sekci Regionální po­ litika. Dotační tituly jednotlivých programů na obnovu škod vzniklých živelní pohromou jsou: ■ Dotační titul 1 Obnova a údržba ven­ kovské zástavby a občanské vybavenosti; ■ Dotační titul 2 Komplexní úprava ve­ řejných prostranství; ■ Dotační titul 3 Obnova a zřizování ve­ řejné zeleně;

C

prosinec 2005

■ Dotační titul 4 Rekonstrukce místních komunikací, výstavba cyklistických a pě­ ších stezek, rekonstrukce a výstavba veřej­ ného osvětlení. U obcí postižených povodněmi, popřípa­ dě v souvislosti s nimi způsobeným sesuvem půdy nebo jinou živelní pohromou, lze sta­ novit podíl dotace ze státního rozpočtu až do 70 % celkových nákladů, tj. nákladů, které jsou nezbytné na obnovu poškozeného ma­ jetku či na pořízení nového majetku, který bude plnit tutéž funkci jako zničený majetek. Dotovanou akcí je přitom pořizován výlučně majetek obce. Žádosti se podávají v elektronické podobě na adrese http://www.isu.cz/pov a současně je třeba doručit nebo odeslat poštou územně příslušnému úřadu obce s rozšířenou působ­ ností papírovou podobu žádosti, ověřenou podpisem statutárního zástupce a razítkem obce. Je vyloučeno požadovat dotaci na akce, které jsou dotovány z jiných dotačních titu­ lů (programů) státního rozpočtu nebo stát­ ních fondů. Na realizaci akce musí být v běž­ ném roce garantována obcí taková výše její­ ho podílu na financování akce, aby spolu s poskytnutou dotací ze státního rozpočtu bylo finančně kryto 100 % nákladů akce v tomto roce.

Podíl obce může být zčásti tvořen dodáv­ kou vlastního materiálu a dobrovolnou pra­ cí občanů, finanční hodnota takovéhoto po­ dílu obce se prokazuje znaleckým posud­ kem. Žádosti mohou být podávány kontinu­ álně, termín podání žádosti je do dvou měsí­ ců po živelní nebo jiné pohromě. V roce 2005 je z podprogramu Podpora ob­ novy venkova na pomoc obcím při likvidaci živelní pohromy uvolněno celkem kolem 15 mil. Kč. Ve většině případů jde o odstranění škod po přívalových deštích na opravu míst­ ních komunikací. Na majetek, který lze poji­ stit proti živelní pohromě, nebyla dotace po­ skytnuta. Pokud by živelní pohroma byla většího rozsahu a současně byl vyhlášen stav ohro­ žení, je obnova majetku řešena ve strategii obnovy území především podle zákona o státní pomoci při obnově území postižené­ ho živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona o pojišťovnictví. Tato vládou schvále­ ná strategie obnovy území vymezuje lokali­ tu, na jejíž obnovu může být pomoc poskyt­ nuta, formy státní pomoci včetně objemů fi­ nančních prostředků. ■ RADKA BURKETOVÁ tisková mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj

moderní obec

43

SPRÁVA A ROZVOJ

Technické služby: Využijí nové šance? Transformace původních příspěvkových organizací Technic­ kých služeb měst na obchodní společnosti se v republice prakticky již chýlí ke konci. Tento odhad zazněl na zářijovém setkání ředitelů několika takto založených společností, které se konalo v Nupakách u Prahy z iniciativy poradenské firmy M. C. Triton. ak si tedy tyto nové obchodní společ­ nosti, obvykle ve stoprocentním vlast­ nictví měst coby svých zakladatelů, ve­ dou na trhu?

J

MÍSTO tři jen dva stupně řízen! Jako společnost s ručením omezeným fun­ gují Technické služby města Ústí nad Labem (TSM) už od roku 1994 a jejich jediným vlast­ níkem je krajská metropole. Jednatel Petr Branda stojí v čele firmy až od letošního jara, přesto už může bilancovat: »Organizační struktura v souvislosti s probíhající restruk­ turalizací společnosti doznala zásadních změn. Dříve existovaly provozní jednotky, které reprezentovaly jednotlivé služby, což mj. vedlo i k roztříštěnému kontaktu ze zá­ kazníkem. Běžné bylo také zdvojení, ba i ztrojení administrativních činností. Vzá­ jemně nepřevázané informační systémy ješ­ tě více ztěžovaly řízení a kontrolu hospoda­ ření. V celkovém součtu se tohle vše odráže­ lo v nízké produktivitě práce, obtížném zajiš­ ťování kvality služeb i v neefektivní komuni­ kaci se zákazníky.# Nové organizační uspořádání v TSM i o systém řízení kvality podle ISO 9001, kte­ rý mj. klade důraz na zdokumentování jed­

notlivých prvků systému, a umožňuje tak průběžně porovnávat realitu se žádoucím stavem. Snížili tam tři stupně řízení na dva a převedli kompetence za kvalitu a výkon (pravomoci a odpovědnosti) na nižší články řízení. Smyslem změny bylo také co nejvíce centralizovat a sdílet administrativní - pod­ půrné aktivity a činnosti organizovat podle poskytovaných služeb. To přineslo i zjedno­ dušenou komunikaci se zákazníkem na prin­ cipu jednoho kontaktu. PROSADIT SE I V SOUKROMÉM SEKTORU Dalším významným krokem se stalo zřízení obchodního oddělení. »Pravda, obchodní útvary existují i v některých jiných organiza­ cích našeho typu. Jenže pro mě obchodní oddělení neznamená pouze místo, kde se pasivně odbavuje poptávka. Nýbrž je nástro­ jem, díky němuž můžeme aktivně obchodo­ vat tam, kde to nebývalo pro Technické služ­ by tradiční, tedy v privátním sektoru,# připo­ míná Petr Branda. Jednatel TSM je názoru, že pro společnos­ ti typu Technických služeb se otevírá nový zajímavý prostor. »Jednak disponují službou, pro kterou - pokud ji chcete provozovat- po­

Naše firma je slovy spisovatele Jacka Kerouacka už »On the Road«, tvrdí Petr Branda, jednatel Technických služeb města Ústí nad Labem.

44

moderní obec

třebujete řadu oprávnění a splnění zákon­ ných podmínek. Na stávající služby je navíc možné nabalovat další, které jsou obsaženy dnes již v zažitém termínu facility manage­ ment (správa činností, které souvisejí s údrž­ bou a provozováním nejrůznějších objektů a zařízení). Moderní firmy se již soustřeďují především na svůj hlavní předmět podniká­ ní, a jsou zvyklé zajišťovat podpůrné procesy formou nakupované služby. Proč by si tedy taková firma nemohla spolu s odvozem od­ padů nakoupit u nás i další služby, pokud se v našem portfoliu objeví?# klade otázku Petr Branda. Na setkání v Nupakách u Prahy zazněly i stesky nad tím, že velké společnosti typu Technických služeb leckdy obtížně čelí kon­ kurenci dravých malých místních firem či živnostníků. Ti si totiž ještě mnohdy příliš nelámou hlavu s dodržováním zákoníku práce, bezpečnostních předpisů či kvalitou odvedené práce, což se přirozeně promítá do nižší ceny jimi nabízených služeb. Petr Branda však soudí, že v blízké budoucnosti vlivem sbližování legislativy Evropské unie, která se týká i životního prostředí, bude sílit tlak jak na firmy oprávněné nakládat s od­ pady, tak na původce odpadů. »Proto věřím, že profesionalita a komplexnost služeb sou­ visejících s likvidací odpadů se stane první volbou. Nicméně je nutné tomuto předpo­ kladu jít naproti a komunikačními a marke­ tingovými aktivitami tuto první volbu pod­ porovat,# říká. DŮLEŽITÝ JE TAKÉ INTERNÍ MARKETING Na marketink služeb jednatel TSM klade vel­ ký důraz. Připomíná, že zákazník neposuzu­ je kvalitu služby jen z hleiska jejího technic­ kého zajištění, ale i podle jednání zaměst­ nanců TSM v terénu, při vyřizování stížností apod. »Právě teď stojíme před úkolem po­ jmenovat naši konkurenční výhodu, násled­ ně ji začít komunikovat, a ovlivňovat tak jed­ notlivé zákaznické skupiny. Paralelně musí­ me pracovat i na interním marketingu, ne­ boť chování zaměstnanců uvnitř firmy je je­ jím zrcadlem navenek. Jinými slovy řečeno, těžko můžeme požadovat prozákaznické chování od svých zaměstnanců, pokud oni sami si nejsou schopni vyjít vstříc při řešení problémů mezi jednotiivými útvary,# vysvět­ lil Petr Branda. TSM již také zahájily marketingovou kam­ paň vůči k obcím, jimž nabízejí účast ve věr­ nostním a bonusovém programu Mobby Dick. Jeho cílem je jednak motivovat pro spolupráci obce a obvody, které nejsou jejich zákazníky, jednak upevnit a rozvíjet vztah s obcemi a obvody, které naopak jejich zá­ kazníky už jsou. Při splnění určitých podmí­ nek dostává zákazník možnost čerpat nej­ různější výhody v podobě slev nebo služeb, které vyměňuje za své nasbírané Mobby DickyvTSMShopu. ■ IVAN RYŠAVÝ

prosinec 2005

SPRÁVA A ROZVOJ

Kontinuitu kvality služeb zaručí jejich standardy nápadem na vytvoření standardů měs­ ta Pardubic přišel starosta Městského obvodu Pardubice 111 Mgr. Vítězslav Ště­ pánek. »Důvodem, proč o jejich vznik usilu­ ji, je to, aby při nedostatku peněz v rozpočtu města nebyly kráceny finanční prostředky pro ty činnosti a služby, které se přímo dotý­ kají života občanů,« vysvětluje. Podle jeho slov by standardy měly fungo­ vat například v péči o životní prostředí, bez­ pečnost, dopravu nebo veřejné osvětlení. »Při hledání prostředků na velké investiční akce se totiž jako nejjednodušší řešení může jevit omezení výdajů rozpočtu právě do těch­ to oblastí. Ale žádná investice města by pře­ ce neměla být důvodem, aby se například někde přestalo svítit, omezil se úklid ulic a náměstí, přistavovalo se méně kontejnerů na komunální odpad, nebo aby se prodlužo­ valy intervaly městské hromadné dopravy,« dodává starosta Štěpánek.

S

Pilíře rozvoje Technických služeb Aktivní obchodování - rozvoj aktivního přístupu k obchodu u pracovníků odpovědných za tuto oblast; hledání nových příležitostí pro nárůst obratu firmy; zajištění jednotlivých procesů v oblasti obchodu; nalezení vhodné podoby marketingových aktivit.

Funkční systémy řízení kvality a ochrany životního prostředí (ISO 9001 a 14001)-vytě­ žení certifikace pro růst efektivity firmy a pro rozvoj obchodu.

Maximalizace využití kapacit lidé

W

efekt = výnosy/náklady

stroje

VÝCHODISKO PRO PŘÍPRAVU ROZPOČTU MĚSTA

rozsah a standard kvality služeb

Komunikace s veřejností - standardy chování fir­

Jasně formulované standardy by měly být východiskem pro přípravu rozpočtu města a každý rok navýšeny například o rostoucí ceny energií, pohonných hmot apod. Zajiš­ tění standardů péče o město by vždy před­ stavovalo pevnou část jeho rozpočtu a až zbývající finanční prostředky by zastupitel­ stvo používalo na další akce v souladu se strategickým plánem rozvoje města. »Tyto standardy by platily i pro městské obvody, které - pokud by měly dostatek peněz - by pak jistě případně mohly jít v zajišťování služeb občanům dokonce i nad rámec stan­ dardů,« vysvětluje Mgr. Vítězslav Štěpánek.

my k veřejnosti jako k zákazníkům; práce s průzku­ my spokojenosti občanů a hledání cest, jak tuto spokojenost ovlivnit; nalezení efektivního způsobu komunikace se zadavatelem (zástupci obce) a zá­ kazníkem (občané, firmy).

Funkční personalistika - systém vzdělávání, který podporuje další rozvoj firmy, především pro mana­ žery a vybrané pracovníky; mechanismus hodnoce­ ní pracovníků zajišťující loajalitu a stabilní výkon­ nost klíčových osob; mzdový systém - revize pravi­ del zařazování do tarifních tříd umožní spravedlivěj­ ší odměňování uvnitř firmy, provázání mzdy s výko­ nem pracovníka, resp. s výkonem firmy.

»Ale osobně si myslím, že by to nebyla správná cesta. Rozhodně by však zavedení standardů nemělo znamenat ústup od kva­ lity už nyní zajišťovaných služeb.« Starosta třetího pardubického obvodu od­ haduje, že k zavedení standardů do praxe města Pardubice by se mohlo nejdříve přikro­ čit v roce 2007. »Zatím se pokouším dát do­ hromady jejich pracovní verzi pro další disku­ si s politickými kluby v zastupitelstvu, s jed­ notlivými zastupiteli a nejlépe se samotnými občany,« říká. V týmu, který pracovní verzi standardů bu­ de vytvářet, se počítá s účastí náměstka pri­ mátora Ing. Jaroslava Demla, s vedoucími ně­ kterých odborů pardubického magistrátu, ře­ ditelem dopravního podniku města, šéfem městské policie a také s Ing. Leou Tomkovou, ředitelkou Služeb města Pardubic, a. s.

EFEKT PRO OBČANY MUSÍ BÝT ZŘETELNÝ A PRO MĚSTO ÚNOSNÝ Služby města Pardubic (SmP) jako akciová společnost zcela ve vlastnictví města Pardubi­ ce dosahuje ročního obratu kolem 200 milió­ nů korun, přičemž přibližně jeho polovinu tvoří zakázky pro město. Zhruba dvě stovky zaměstnanců SmP zajišťují čištění a zimní údržbu komunikací, veřejné osvětlení, naklá­ dání s odpady, opravy komunikací, pietní služby a údržbu zeleně. »Role naší společnosti při přípravě stan­ dardů spočívá v definování služeb a jejich rozsahu nutném pro zajištění čistoty města a bezpečnosti s ohledem na osvětlení pro­ stranství,« připomněla Ing. Lea Tomková. Podle ní by bylo například možné považovat za standardní ukazatel osvětlení veřejných prostranství města podle platných norem s celonočním provozem, přičemž rozhodují­ cí by byly náklady na jeden světelný bod. »I naším zájmem je nastavit parametry tak, aby efekt pro občany byl zřetelný, ale zá­ roveň nebyl nereálný k možnostem rozpočtu města,« uzavřela ředitelka. ■

IVAN RYŠAVÝ

Radarové informační panely tóBBMSt 1

M n'°l"e

MO-000221

ZDROJ: M. C. TRITON

I

LEGISLATIVA

ZE SBÍRKY ZÁKONŮ ■ MERITUM! TÉMA

Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů, které vyšly ve Sbír­

Tvorba místních předpisů

Částka 137 Sbírky zákonů, která byla ro­ zeslána dne 1. října 2005.

ce zákonů (od částky 125/2005 do částky 151/2005).

Zákon č. 395/2005 Sb., kterým se mění zá­ kon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech,

Částka 125 Sbírky zákonů, která byla ro­ zeslána dne 19. září 2005.

ve znění pozdějších předpisů. Novela zákona o občanských průkazech v pří­ padě povinnosti provést výměnu občanských

Vyhláška č. 364/2005 Sb., o vedení doku­

průkazů bez strojově čitelných údajů učinila vý­

mentace škol a školských zařízení a školní matri­

jimku u těch občanských průkazů, které byly vy­

ky a o předávání údajů z dokumentace škol

dány občanům narozeným před 1. lednem

a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláš­

1936, a to za podmínky, že není v těchto ob­

ka o dokumentaci škol a školských zařízení)

čanských průkazech doba ukončení platnosti

Účinnost od 19. záři 2005 (s výjimkou)

vyznačena konkrétním datem.

Účinnost od 1. řijna 2005 Částka 130 Sbírky zákonů, která byla ro­ ASPI

zeslána dne 27. září 2005.

Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce (publikované pod

Výklad tvorby právních předpisů eritum - Tvorba místních před­ pisů - představuje srozumitelný výklad tvorby právních předpisů obcí a krajů, se kterými se v běžné praxi setkává každý starosta či hejtman; člen zastupitelstva obce i kraje; úředník na obci, na kraji i na ministerstvech. Pomocí tohoto výkladu je možné získat komplexní přehled o tom, jaké obecně závazné vyhlášky a jaká nařízení mohou obce a kraje vydávat, jaké povinnosti v nich mohou ukládat, a najít vysvětlení a postupy při normotvorbě vyhlášek a nařízení i jejich vzory. Výklad je přehledně rozdělen do jed­ notlivých částí podle potřeb územních samosprávných celků a četnosti vydává­ ní obecně závazných vyhlášek a nařízení obcí a krajů. Části jsou zaměřené: ■ na předpisy obcí na úseku veřejné­ ho pořádku, ■ na předpisy na úseku ochrany ve­ řejného zdraví, ■n na předpisy na úseku požární ochrany, ■ na obecně závazné vyhlášky o míst­ ních poplatcích, ■ na právní předpisy dotýkající se podnikání, ■ na další normotvorbu ze všech ob­ lastí veřejné správy. Meritum je určeno všem, kteří chtějí vědět, jakým způsobem lze ukládat po­ vinnosti, na základě jakých zákonů a v ja­ kých mezích. Součástí publikace jsou ce­ lá znění souvisejících nálezů Ústavního soudu a bezplatná aktualizace. Publikace má 664 stran, praktickou laminovanou vazbu a stojí 645 Kč. Aktu­ alizace informací je v ceně. Vydavatelem je ASPI, a. s., U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3, tel.: 246 040 400, fax: 246 040 401, e-mail: [email protected], http://www.aspi.cz

M

46

moderní obec

Úplné znění zákona č. 353/2003 Sb., o spo­ třebních daních, jak vyplývá z pozdějších změn (publikované pod č. 373/2005 Sb.)

č. 396/2005 Sb.) Ministr vnitra vyhlásil na den 4. března 2006 nové volby do Zastupitelstva obce Snět (okres Be­ nešov).

Částka 133 Sbírky zákonů, která byla ro­ zeslána dne 1. října 2005.

Částka 140 Sbírky zákonů, která byla ro­ zeslána dne 12. října 2005.

Zákon č. 378/2005 Sb., o podpoře výstavby družstevních bytů ze Státního fondu rozvoje byd­

Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových

lení, a o změně zákona č. 190/2004 Sb., o dluho­

voleb do zastupitelstva obce (publikované pod

pisech (o podpoře výstavby družstevních bytů)

č. 408/2005 Sb.)

Zákon upravuje podmínky, za kterých lze

Ministr vnitra vyhlásil na 4. března 2006 nové

v souladu s přímo použitelným předpisem Ev­

volby do Zastupitelstva obce Bratkovice (okres Příb­

ropských společenství upravujícím podporu ma­

ram).

lého rozsahu poskytnout bytovému družstvu z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení do­ taci a úvěr na krytí části pořizovacích nákladů spojených s výstavbou družstevních bytů na území ČR. Zákon dále upravuje postup při po­ dání žádosti o podporu, při uzavírání smlouvy o poskytnutí podpory, podmínky při jejím využí­

Částka 143 Sbírky zákonů, která byla ro­ zeslána dne 18. října 2005. Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajova­ ných informací a o bezpečnostní způsobilosti Zákon upravuje zásady pro stanovení infor­

vání, kontrolu dodržování podmínek stanove­

mací jako informací utajovaných, podmínky pro

ných tímto zákonem a důsledky jejich porušení.

přístup k nim a další požadavky na jejich ochra­

Účinnost od 1. řijna 2005

nu, zásady pro stanovení citlivých činností a podmínky pro jejich výkon a s tím spojený vý­

Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochra­ ně před škodami působenými tabákovými vý­

kon státní správy.

Účinnost od 1. ledna 2006

robky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů Zákon stanoví opatření směřující k ochraně

Částka 144 Sbírky zákonů, která byla ro­ zeslána dne 18. října 2005.

před škodami na zdraví působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látka­

Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových

mi, opatření omezující dostupnost tabákových

voleb do zastupitelstva obce (publikované pod

výrobků a alkoholu, působnost správních úřadů

č. 419/2005 Sb.)

a orgánů územních samosprávných celků při tvorbě a uskutečňování programů ochrany před

Ministr vnitra vyhlásil na den 4. března 2006 nové volby do Zastupitelstva obce Zupanovice

škodami působenými užíváním tabákových vý­

(okres Jindřichův Hradec).

robků, alkoholu a jiných návykových látek.

Účinnost od 1. ledna 2006 (s výjimkami)

Částka 151 Sbírky zákonů, která byla ro­ zeslána dne 3. listopadu 2005.

Zákon č. 380/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce me­ zinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů

Úplné znění zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně ně­

Podle novely zákona č. 309/1999 Sb. jsou

kterých zákonů (zákon o ochraně hospodářské

kraje a hlavní město Praha povinny umožnit

soutěže), jak vyplývá z pozdějších změn (publi­

v pracovních dnech každému nahlížení do Sbír­ ky zákonů, Sbírky mezinárodních smluv a Úřed­

kované pod č. 436/2005 Sb.)

ního věstníku Evropské unie.

Mgr. JAN BŘEŇ

Účinnost od 1. ledna 2006

právník

prosinec 2005

LEGIS LATIVA

Bezúplatné převody pozemků pouze ve veřejném zájmu

■ Můžete stručně popsat, jak by měla obec postupovat, jestliže chce převzít do svého vlastnictví pozemek?

Obec by měla podat žádost o převod po­ zemku s odůvodněním převodu pozemků do jejího vlastnictví. Před podpisem smlouvy je nezbytné, aby si zajistila doložku platnosti právního úkonu, to znamená schválení pře­ vodu zastupitelstvem obce.

řevody pozemků a ostatního majetku, jednání a vzájemná spolupráce s obce­ mi a kraji budou pokračovat i v příštím roce. Máme jednoznačně zájem na tom, aby vedla k oboustranné spokojenosti. Uvedl v našem rozhovoru Ing. Karol Siwek, ředitel Územního pracoviště Ostrava Úřadu státu pro zastupování ve věcech majetkových (ÚZSVM), který hospodaří a nakládá v sou­ časné době se zhruba 31 tisíci pozemky a 960 Veřejnoprávní korporace se může zajímat stavbami různého charakteru.

P

■ Územní pracoviště převádí pozemky z Agentury ochrany krajiny a přírody, které jsou součástí zvláště chráněných území a na­ cházejí se v zastavěných územích obcí. Jaké jsou hlavní důvody a kdo je může získat, pří­ padně za jakých podmínek?

Důvody převodu pozemků jsou dány záko­ nem č. 485/2004, kdy dnem 1. ledna 2005 pří­ sluší Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových hospodařit s pozemky, které se nacházejí v současně zastavěných územích obcí. Pozemky může získat kdokoliv po spl­ nění podmínek stanovených zákonem o ma­ jetku státu, který řeší realizaci majetku. ■ Další pozemky jsou v dobývacích prosto­ rech, zejména na Karvinsko. Jaký je jejich osud?

Subjekt, kterému byl stanoven dobývací prostor, má právo uzavřít dohodu o proná-

o kterýkoliv pozemek, říká ředitel Ing. Karol Siwek.

jmu na dobu předpokládaného dobývání lo­ žiska nebo pozemek koupit za předpokladu, že podal takovouto žádost do 30.10.2003 to­ mu, kdo je s pozemkem příslušný hospodařit nebo jej spravuje. ■ O které z uvedených pozemků se mohou zajímat obce, případně kraje?

Veřejnoprávní korporace se může zajímat o kterýkoliv pozemek. Úřad, pokud mu pří­ sluší právo hospodařit, může pozemek na obce převést. Zájem o převody pozemků za­ znamenáváme od všech obcí bez ohledu na jejich členění. Jde o převody pozemků ve ve­ řejném zájmu, ať už to jsou komunikace, kul­ turní památky, případně zelené plochy v zá­ stavbě.

. Uzemní pracoviště Ostrava

Územní pracoviště Ostrava zahrnuje 10 odborů odloučených pracovišť na území tří krajů: Karviná, Nový Jičín, Opava

■ Co ztěžuje převody pozemků a ostatního majetku státu do vlastnictví obci?

Je to zejména složité dohledávání nabýva­ cích titulů a rozsáhlá administrativa. Časová náročnost se dále odvíjí od toho, že smlouvyzejména o bezúplatném převodu v případě vypořádání pozemků pod komunikacemi, je­ jichž správci jsou buď kraje nebo obec - jsou podmíněny schválením Ministerstvem finan­ cí, které na základě žádosti posuzuje vhod­ nost a účelnost naložení s majetkem státu. Komplikované jsou také převody pozemků nacházejících se v podílovém spoluvlastnictví více spoluvlastníků, kde vedle státu jsou spo­ luvlastníky i osoby neznámého pobytu. Největší překážkou převodu majetku do vlastnictví samospráv jsou rovněž nedořeše­ né otázky církevního majetku. Na území města Olomouce se nachází řada pozemků a staveb, které byly na stát převedeny v pade­ sátých letech minulého století z různých cír­ kevních organizací. Blokační paragraf 29 zá­ kona č. 229/1991 Sb., v platném znění, neu­ možňuje ÚZSVM s tímto majetkem nakládat, lze sjednávat jen užívací vztahy nebo vztahy obdobné. Jako příklad lze uvést zámecký are­ ál ve Velkém Týnci, který je současně kulturní památkou.

Úřad se především snaží úplatné převody pozemků řešit výběrovým řízením, kde jedi­ nou podmínkou je nejvyšší nabídka. Tam, kde se úplatný převod pozemku provádí pří­ mé osobě, zpravidla se jedná o pozemek pod nemovitostí nebo s nemovitostí tvoří funkční celek, ÚZSVM vždy pozemek ocení znalec­ kým posudkem. Bezúplatné převody pozem­ ků se uskutečňují pouze ve veřejném zájmu, případně z důvodu hospodárnosti, jak to sta­ noví zákon o majetku.

■ Olomoucký kraj - Jeseník, Olomouc, Přerov, Šumperk ■ Zlínský kraj - Vsetín.

Územní pracoviště Ostrava řeší ve vztahu k obcím následující převody: - pozemků pod veřejnou zelení v obytných zónách, které tvoří plochu veřejného prostranství kolem obytných domů a dalších objektů občanské vybave­ nosti, na nichž jsou umístěny silnice, parkoviště, chodníky, hřiště apod., - administrativních budov po okresních úřadech podle usnesení vlády č. 1235/03, které jsou pro ÚZSVM nepotřebné, pro potřeby organizačních

■ Obce mají právo na kvalitní právní ochra­ nu zajišťovanou prostřednictvím státu, resp. ÚZSVM. Využívají tuto možnost?

složek státu a samospráv, - pozemků v dobývacích prostorech.

prosinec 2005

To záleží především na tom, kdy ÚZSVM zís­ ká všechny potřebné listiny k převodu. Úřad musí jednoznačně z listin dovodit, že požado­ vaný pozemek je ve vlastnictví státu a jako ta­ kový může být po splnění podmínek uvede­ ných v zákoně o majetku státu převeden.

■ Je možné zabránit tomu, aby při převodu či prodeji pozemků nedocházelo ke spekula­ cím či dokonce ke korupci?

■ Moravskoslezský kraj - Bruntál, Frýdek-Místek,

■ Adresa: Ostrčilova 4/2691, 702 17 Ostrava, tel.: 599 444 401, fax: 599 444 401, e-mail: [email protected].

■ Jak dlouho probíhá například bezúplatný převod pozemku pod místní komunikací, je­ hož správcem je obec?

Ostravské pracoviště zahrnuje 10 odborů odloučených pracovišť na území tři krajů.

V současné době neevidujeme ze strany obcí žádný požadavek. ■ LÝDIA STOUPOVA

mode obec

47

LEGISLATIVA

Obec, která se chce osamostatnit, v zákoně tápe

Jestliže se oddělí část obce, zbývající část musí mít rovněž souvislé území (nová obec ji nemůže například přetnout v polovině) a mít nejméně 1000 obyvatel. e) s oddělením části obce musí vyslovit souhlas v místním referendu občané žijící na území té části obce, která se chce oddělit. O oddělení obce tedy nerozhoduje žádný řestože evropský trend směřuje spíše ke orgán »mateřské obce«, ale občané dané čás­ vzniku větších jednotek územní samo­ ti v místním referendu. V tom je zákon zcela správy, neznamená to, že malé obce ne­ určitý a srozumitelný. mají mít právo na existenci. To, že se pak mu­ sí dohodnout, jak společně zajistit určitý ORGANIZAČNÍ ZÁLEŽITOSTI standard pro občany, je věc druhá. Je možné Zákon uvádí (§21 odst. 2 zákona o obcích), že si představit smluvní ujednání o »společné« v té části obce, která se chce oddělit, ustaví ob­ škole, »společném« domě kultury a řadě ji­ čané obce přípravný výbor. Už však neřeší dal­ ných věcí, a tudy možná v některých přípa­ ší otázky - zda na veřejné schůzi, zda hlasová­ dech půjde budoucnost. ním, kterým okamžikem je výbor založen, což Chci však upozornit na to, jak zákon může způsobit problémy v případě, že výborů o obcích nedokonale upravuje situaci v pří­ vznikne více. Zákon sice konstatuje, že lze padě, že se určitá část území chce odtr­ ustavit jen jeden přípravný výbor, ale neříká, hnout od »mateřského« města a stát se tak který výbor je ten správný, když se v obci vy­ samostatnou obcí. 1 když to není masový tvoří výbory dva. Proto je nutné použít mírně jev, zaslouží si dokonalejší právní úpravu. extenzívní analogie, a to takto: Přípravný výbor tvoří oprávněný občan a jeho zástupci. Hovoříme-li o pojmu oprávněný občan, musíme na­ JAKÉ JSOU PODMÍNKY Pokud se hodlá část obce oddělit, musí splňo­ hlédnout do § 11 zákona č. 298/1992 Sb„ kde vat souběžně tyto podmínky (§21 odst. 1 zá­ se dočteme: »Návrh na konání referenda může kona o obcích): podat oprávněný občan, pokud jej podpořilo a) musí mít samostatné katastrální území svým podpisem určité procento občanů obce (v závislosti na velikosti obce)1). sousedící nejméně se dvěma obcemi nebo jednou obcí a cizím státem; V zákoně o obcích se dále uvádí, že »Počet Takzvaně nově vzniklá obec nemůže být členů přípravného výboru je lichý a tvoří jej uvnitř jiného celku, tj. nemůže být »obklíče- nejméně tři členové, a že členem přípravného výboru může být jen občan obce, který má tr­ ná« jednou jinou obcí. b) toto katastrální území musí tvořit sou­ valý pobyt v té části obce, která se chce oddělitu. vislý územní celek; Z toho je možné dovodit, že přípravný vý­ Území obce nemohou tvořit selektivní, na bor musí splňovat následující podmínky: ■ musí být nejméně tříčlenný, sebe nenavazující »kousky«. ■ musí jej tvořit občané té části obce, kte­ c) na tomto území musí být po oddělení alespoň 1000 občanů; rá se chce oddělit, ■ jeden z členů přípravného výboru je Tato hranice byla určena proto, aby ne­ vznikaly obce s méně než 999 obyvateli. tím, kdo podává návrh na konání místního Nějaká hranice je totiž nutná pro zabránění referenda (musí splnit formální nároky záko­ na o místním referendu). vzniku příliš malých obcí. Tím se odlišuje právní úprava zákona d) stejné podmínky musí splňovat i obec o obcích od úpravy § 9 zákona o místním re­ (zbytek obce) po oddělení její části;

ČINNOST PŘÍPRAVNÉHO VÝBORU Když opomineme, že zákon zcela vynechal proces ustavení přípravného výboru (lze si představit, že tento výbor vznikne z iniciati­ vy tří lidí bez jakéhokoli vnějšího vlivu včet­ ně minimálně povinnosti zveřejnit informa­ ci o ustavování výboru), činnost přípravného výboru by se měla dotýkat následujících zá­ ležitostí (§21 odst. 3 zákona o obcích). Přípravný výbor: ■ navrhuje uspořádání místního referen­ da o oddělení části obce a podílí se na jeho přípravě a provedení (podává návrh městu, pod nějž část obce, která se chce oddělit, spadá), tzn. tento návrh podává výbor, niko­ li jedna osoba, jak by se to dalo vykládat; ■ podílí se na přípravě návrhu na odděle­ ní části obce; Návrh na oddělení části obce po úspěš­ ném referendu podává obec, jejíž součástí je ta část, která se chce oddělit. Zákonná dikce ale říká, že k tomu musí přizvat přípravný vý­ bor. Pokud tak neučiní, bylo by možné návrh podaný bez přípravného výboru zpochybnit. Správný postup by byl ten, že »mateřská« obec (může to být například pracovní skupi­ na zastupitelů) ve spolupráci s přípravným výborem návrh připraví; ■ je účastníkem řízení o oddělení části obce, nemůže však podat návrh na oddělení části obce krajskému úřadu.

MO-000158

P

ferendu: »Přípravný výbor tvoří pro účely místního referenda nejméně tři oprávněné osoby, nestanoví-li podmínky ustavení pří­ pravného výboru zvláštní právní předpis.« (V daném případě je tímto zvláštním záko­ nem § 21 zákona o obcích). Je to poněkud nelogická úprava, když zá­ kon o obcích požaduje sice existenci pří­ pravného výboru, přičemž však jedna osoba je osoba oprávněná, dvě jsou její zástupci, tedy návrh na konání referenda by měla po­ dávat jedna osoba, popřípadě v jejím zastou­ pení mohou podat návrh i její zástupci. To je ovšem v rozporu hned s následujícím usta­ novením § 21 odst. 3 zákona o obcích.

KONGRESOVÉ-CENTRUM PRAHA

• pro pořádání kongresů, workshopů, firemních prezentací, školení, valných hromad, veletrhů, výstav, kulturních a společenských událostí až pro 9 000 osob • 20 sálů a 50 salonků s kapacitou od 12 do 2 764 osob vybavených moderní kongresovou audio-vizuální technikou • lukrativní výstavní plochy o celkové rozloze 13 000 m2 • exkluzivní výhled na panorama Pražského hradu a Vyšehradu z Kongresového foyeru a přilehlých sálů

Kongresové centrum Praha, a.s., 5. května 65, 140 21 Praha 4, ,

a-,*

i i-,-,

............ .....

-i/i

m r,i-i ----------i----------

LEGISLATIVA

ROZHODNUTI O ODDĚLENI ČÁSTI OBCE

O oddělení části obce rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti na návrh obce, který podá obec na základě kladného výsledku místního referenda konaného v té části obce, která se chce oddělit (§ 22 odst.l, 3, 4, 5 záko­ na o obcích). Zákon obsahuje i opatření proti nečinnosti »mateřské« obce nebo proti tomu, aby napří­ klad měnila katastrální území apod., a to tak, že nepodá-li obec návrh do30dnůodedne vy­ hlášení výsledků místního referenda nebo jestliže v návrhu na oddělem části obce prove­ de změny, které jsou v rozporu s rozhodnutím přijatým v místním referendu, může tak učinit kterýkoliv občan obce. Tento postup je poněkud zvláštní, jestliže existuje přípravný výbor. Bylo by logičtější, kdyby tuto možnost měl přípravný výbor. Krajský úřad svým rozhodnutím schválí návrh obce na oddělení její části, jsou-li splněny všechny podmínky stanovené zákonem. Pro toto rozhodnutí není stanovena lhůta, měla by se proto použít lhůta přiměřená (analogicky maximálně 30 a ve složitých případech maxi­ málně 60 dnů). Rozhodnutí o oddělení části obce musí obsahovat všechny náležitosti sta­ novené v § 22 odst. 2 zákona o obcích. Opis pravomocného rozhodnutí zašle kraj­ ský úřad Ministerstvu vnitra, Ministerstvu fi­ nancí, příslušnému katastrálnímu úřadu a pří­ slušnému finančnímu úřadu. Rozhodnutí se dále doručuje »mateřské« obci a přípravnému výboru části obce, která se odděluje. Řízení o oddělení části obce ukončené pra­ vomocným rozhodnutím nelze obnovit a pra­ vomocné rozhodnutí o oddělení části obce nelze přezkoumat ve správním řízení. Po vyhlášení výsledků místního referenda obec (»mateřská« obec) požádá Ministerstvo vnitra o souhlas s názvem nově vznikající ob­ ce. Většinou jde o název, který již existuje. NÁLEŽITOSTI NÁVRHU

Návrh na oddělení části obce musí obsahovat (§ 22 odst. 2 zákona o obcích): a) den, měsíc a rok, ke kterému se část obce odděluje; b) vymezení území nově vznikající obce po oddělení části obce výčtem jejích katastrál­ ních území včetně příslušných mapových podkladů; Z výše uvedeného výkladu vyplývá, že toto území musí být totožné s tím, kterého se týka­ lo referendum. V této fázi je nelze měnit. c) rozdělení majetku včetně finančních prostředků, ostatních práv a závazků, práv­ nických osob a organizačních složek obce. Zá­ kon neupravuje metodiku rozdělování majet­ ku. Proto se to řeší ad hoc. Je to však velmi dů­ ležitá agenda, která vyvolává řadu napjatých situací.

prosinec 2005

Rozpory vznikají zejména v případě pasiv, když si »mateřská« obec vzala úvěry například na »něco« výhradně v katastru, který zůstává mimo oddělující se část obce, a naopak, když »mateřská« města nechtějí pouštět například akcie či dělit obchodní podíly obchodních společností. Proto by si tato problematika zpřesnění zasloužila. Rozdělení by se mohlo vázat na určení objemu majetku a jeho hod­ notu konstatovanou nezávislým subjektem (například auditorem). d) počet občanů obce ke dni podání návrhu na oddělem její části, jakož i počty občanů ob­ ce v jednotlivých částech, které se mají oddělit; e) rozdělení výnosu daní v poměru podle počtu obyvatel původní a nově vzniklé obce do doby, než bude stanoveno procento, kte­ rým se na výnosech daní podílí nově vzniklá obec. I s tímto výkladovým pravidlem jsou rovněž v praxi problémy, zejména v době, kdy nově vzniklá obec ještě de jure neexistuje. K mezi­ dobí se váže více problémů, proto je nutné je zkrátit na co nejkratší dobu (opak je však zatím pravdou). Podám návrhu je časově limitováno (§ 24 zákona o obcích). Návrh na oddělení čás­ ti obce musí být podán krajskému úřadu nej­ později 6 měsíců před prvním dnem měsíce, v němž se mají konat volby do zastupitelstev v obcích. To se dá vyložit dvojím způsobem. Buď tak, že je-li podán návrh později, může »spadnout« do období až po volbách do zastu­ pitelstva »mateřské obce« (s důsledky pro Ihůty, jak je uváděno dále), nebo tak, že v období 6 měsíců před komunálními volbami nelze ta­ kový návrh podat vůbec. Podle mého soudu je správný první názor, přičemž podotýkám, že v úpravě lhůt pro vznik nové obce by mělo nutně dojít ke změ­ nám.

cí touto obcí. To znamená, že se dělá jen to nutné, více se neinvestuje, nemůže se s majet­ kem disponovat, dále je problém například s věcnými břemeny apod. V nově vzniklé obci platí rovněž právní předpisy obce, které platily na jejím území před jejím vznikem, a to do doby, než budou zrušeny nebo nahrazeny novými. Pokud občané části obce rozhodnou v refe­ rendu o oddělení své části obce v obec samostatnou, zaslouží si následný důstojný proces tohoto vzniku. V těch málo případech z po­ slední doby však registrujeme spíše opak. »Mateřská« obec nové obci nejenže nic neu­ snadňuje, ale hledá či přímo vytváří překážky nebo se snaží ještě vznikající obec nepřímo poškodit. Tomu všemu by zabránila dokona­ lejší právní úprava a především urychlení do­ by vzniku nové obce.-1 ■ Poznámky: W do 3000 obyvatel - 30 %, do 20 tisíc obyvatel - 20 %, do 200 tisíc obyvatel -10%, nad 200 tisíc obyvatel - 6 % oprávněných občanů. 2) Jsem seznámena s případem obce Držovice (část města Prostějov), jejíž občané se rozhodli pro vznik samostatné obce. V průběhu procesu se město Prostějov snažilo zmenšit katastrální území obce, zastavilo do vznikající obce investice a jako do jediné neschválilo osadní výbor. Referendum se uskutečnilo v roce 2004, obec může vzniknout nejdříve 1. ledna 2007. Nic z toho nepřispívá k budoucím standardním vztahům mezi sousedními obcemi.

JANA HAMPLOVÁ advokátka stálá spolupracovnice redakce

ČEKÁNI NA SAMOSTATNOST

Pokud je stávající úprava nedostatečná, pak lhůty, které musí uběhnout, aby část obce zís­ kala samostatnost, jsou nelogické a absurdní. V § 24 totiž mj. najdeme ustanovení: »Oddělení části obce lze provést jen k počátku kalen­ dářního roku následujícího po dni voleb do za­ stupitelstev v obcích.« To znamená, že pokud se volby uskuteční v listopadu 2006, a část obce se rozhodne osa­ mostatnit v referendu v červnu 2007, nejdříve může vzniknout 1. ledna 2011. Navíc ve vol­ bách v roce 2010 ještě musí občané části obce, která se bude oddělovat, volit do původní »mateřské« obce. Nic proti tomu, aby byl vznik obce vázán na 1. leden kalendářního roku. Nicméně mecha­ nismus vyhlášení mimořádných voleb by byl zcela jistě na místě. Už proto, že jde mj. o sprá­ vu majetku nově vznikající obce. Majetek, kte­ rý jí náleží podle rozhodnutí krajského úřadu, se nové obci předává podle § 23 zákona o ob­ cích do 3 měsíců po ustavujícím zasedání za­ stupitelstva. Tento majetek včetně finančních prostřed­ ků, pohledávek a závazků do dobyjeho předá­ ní spravuje dosavadní obec, která však s ním nemůže nakládat jiným způsobem, než z něj uhrazovat náklady spojené s nezbytnou údrž­ bou majetku a s provozem organizačních slo­ žek nově vzniklé obce a nájemné za užívání vě­

► Aktuální úplná znění právních předpisů včetně novelizací od roku 1945 ► Inteligentní fulltextové vyhledávání ► On-line aktualizace pomocí internetu ► Dvouměsíční aktualizace na CD-ROM ► Zaměřeno na státní správu ► Pořízení roční aktualizace od 2.925 Kč ► Certifikace jakosti ISO 9001:2001

Komplexní systém právních informací... Amet On Line, a.s., Michálkovická 86/1942, 710 00 Ostrava Hot-line: 596 240 626, e-mail: [email protected]

www.zakonycr.cz moderní obec

49

MO-000240

Návrh podává »mateřská« obec za předpo­ kladu výše uvedeného. To, že přípravný výbor je účastníkem řízení, je důležité pro jeho za­ pojení do procesu. Procedurálně by však tato jedna věta zasloužila bližší rozpracování, ze­ jména co se týče práva a povinnosti příprav­ ného výboru a jak výbor jako kolektivní orgán projevuje svou vůli.

I

LEGISLATIVA

Právní pomoc a úlohy obce

huje se osvobození v rozsahu, jakém bylo při­ znáno i na hotové výdaje zástupce a na od­ měnu za zastupování. (Předseda senátu na návrh může přiznat účastníku řízení osvobo­ zení od soudních poplatků, odůvodňují-li to Moderní obci č. 10/2005 na str. 36-37 poměry účasmíka a nejde-li o svévolné nebo vyšel článek Příliš drahá bezplatnost zřejmě neúspěšné bránění práva.) poraden. V souvislosti s jeho uveřejně­ V trestním řízení platí, že osvědčil-li obvi­ ním vznikl dotaz, jak záležitost právní pomo­ něný, že nemá dostatek prostředků, aby hra­ ci pro sociálně potřebné občany je zajištěna dil náklady obhajoby, rozhodne předseda v České republice a jaké úlohy zde mají obce. senátu a v přípravném řízení soudce, že má Jako základ k řešení této problematiky exis­ nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sní­ tuje čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv ženou odměnu. Vyplývá-li ze shromáždě­ a svobod, podle kterého má každý právo na ných důkazů, že obviněný nemá dostatek právní pomoc v řízení před soudy, jinými stát­ prostředků na náhradu nákladů obhajoby, ními orgány či orgány veřejné správy, a to od může, je-li to třeba k ochraně práv obvině­ počátku řízení. Nerozlišuje se při tom mezi ného, rozhodnout předseda senátu a v pří­ občanem ČR nebo jinou osobou. V souladu pravném řízení na návrh státního zástupce s rozhodováním Ústavního soudu se citované soudce o nároku na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu i bez návrhu ob­ ustanovení vztahuje nejen na fyzické, ale i na právnické osoby. Z tohoto ústavního zákona viněného. Obhájcem může být jen advokát. vyplývá povinnost právní pomoc zajistit bez Nemůže-li se někdo poskytnutí právních ohledu na majetkové poměry potřebné osoby. služeb domoci podle zákona o advokacii, je oprávněn požádat Českou advokátní komo­ POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB ru v Praze, aby mu advokáta určila. Určený Ve zmíněné oblasti Listinu konkretizují ná­ advokát je povinen služby poskytnout. (Pou­ sledující zákony: ze zákon stanoví přesný a vyčerpávající vý­ V občanskoprávním řízení u soudů platí čet výjimek pro odmítnutí, například kolize zájmů.) Určila-li komora advokáta tomu, ustanovení § 30 občanského soudního řádu (OSŘ). Účastníku, u něhož jsou předpoklady, kdo se nemůže poskytnutí právní služby do­ aby byl soudem osvobozen od soudních po­ moci a odůvodňují-li to jeho sociální a ma­ jetkové poměry, může komora v podmín­ platků, předseda senátu ustanoví na jeho žá­ kách poskytnutí této právní služby stanovit, dost zástupce, jestliže je to třeba k ochraně je­ že se odměna přiměřeně sníží, popřípadě ho zájmů. Vyžaduje-li to ochrana zájmů právní služba bude poskytnuta bezplatně. účastníka nebo jde-li o ustanovení pro řízení, Správní řízení před orgány obce upravuje v němž je povinné zastoupení advokátem, především správní řád. Podle ustanovení § 3 ustanoví mu předseda senátu zástupce z řad odst. 2 současně platného správního řádu advokátů. Byl-li účastníku osvobozenému od č. 71/1967 Sb. musejí správní orgány organisoudních poplatků ustanoven zástupce, vzta­

V

... DALŠÍ BENEFIT PRO PŘEDPLATITELE ABECEDA nejčastějších otázek a odpovědí

PRO STAROSTY A ÚŘEDNÍKY (součástí časopisu Moderní obec - leden 2006)

i iMTt i Abeceda pro starosty Abecední přehled betel

V VW«neK»«—H *■**>»»*»

■ Lednová osmistránková příloha naváže na přílohu červencovou. Opět to budou aktuální dotazy z praxe týkající se rozdílů mezi původním a novým správním řá­ dem (například co nového je v doručová­ ní a nabytí právní moci, jak se změnilo za­ stavení a přerušení řízení, jaké jsou nové možnosti postoupení věci, co je a co není obsahem spisu apod.), a také vydávání právních předpisů a usnesení.

Speciální vydání časopisu Moderní obec (1/2006) lze objednat na adrese Economia a.s., oddělení distribuce, Dobrovského 25,170 55 Praha 7, e-mailu [email protected], tel. 233 071 197, nebo faxu 233 072 015.

žacím a občanům poskytovat pomoc a poučem, aby pro neznalost právních předpisů ne­ utrpěli v řízení újmu. Úhrada za toto poučení není stanovena. Zajímavé je, že obdobné usta­ novení § 5 občanského soudního řádu o poučovací povinnosti soudů bylo již zrušeno v ro­ ce 1991. Soudům zůstala pouze povinnost po­ učovat účastníky o jejich procesních právech a povinnostech, nikoliv o hmotném právu. (Zhruba řečeno, jak postupovat v soudním ří­ zení. Ale soud například nemůže nyní dát po­ učení, zda dluh je promlčen apod.) Změna občanského řádu v roce 1991 byla odůvodně­ na tím, že soud musí vždy zachovat postavení nezávislého orgánu vůči účastníkům řízení. Sdělením informace účastníku v jeho pro­ spěch (například o promlčení dluhu) sice soud plnil poučovací povinnost stanovenou před rokem 1991 v OSŘ, ale již nemohl být po­ važován za nezávislý orgán, jak mu to nařizo­ vala ústava. Zajímavé je, že ve správním řízení tento problém zákonodárce netížil, i když ob­ dobné argumenty byly na místě i zde.

POSTUP PO 1. LEDNU 2006 Od 1. ledna 2006 nabude účinnosti nový správní řád č. 500/2004 Sb., který upravuje postup orgánů moci výkonné, orgánů územ­ ních samosprávných celků a jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vyko­ návají působnost v oblasti veřejné správy. V souladu se zákonem o obecním zřízení č. 128/2000 Sb. se týká správní řád i obcí. Podle ustanovení § 4 odst. 2 nového správ­ ního řádu správní orgán v souvislosti se svým úkonem poskytne dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech, je­ li to vzhledem k povaze úkonu a osobním po­ měrům dotčené osoby třeba. Vzhledem k vá­ gnosti a neurčitosti tohoto ustanovení podle mého názoru je zde situace obdobná jako u znění dosavadního ustanovení § 3 odst. 2 správního řádu platného do 31. 12. 2005. Poučení provádí správní orgán zdarma. Není jasné, zda pod pojmem osobní poměry lze vztáhnout i nepříznivou sociální situaci. Možnost ustanovení zástupce pro sociál­ ně potřebné občany nový správní řád ne­ předpokládá. Proto v naléhavých a odůvod­ něných případech je možné požádat o usta­ novení advokáta Českou advokátní komoru. Z hlediska budoucí právní úpravy by bylo žádoucí, aby sociálně potřebným účastníkům bylo možno ustanovit právního zástupce i ve správním řízení podle správního řádu. Věc ovšem má jeden háček. Ú správních orgánů (tudíž i u obecních úřadů) jde v řízení spíše o záležitosti, kdy správní orgán má »nadřazené« postavení nad účastníkem a většinou se nejedná o sporné řízení mezi občany či oso­ bami (Srov. poplatky, stavební řízení apod.). U OSŘ bývá více stran sporu. U řízení trestní­ ho zastupuje žalobu u soudu státní zástupce. Správní řízení zpravidla charakter sporného řízení nemívá. Pokud by stanovil právního zá­ stupce správní orgán, mohla by vzniknout ná­ mitka kolize zájmu. Vzhledem k této námitce kolize zájmu by byla vhodná úprava, aby zá­ stupce ustanovil okresní soud. ■

MAREK STEINER advokát, Ostrava

50

moderní obec

prosinec 2005

PRÁVNÍ PORADNA

Přeměna příspěvkové organizace na s. r. o. ■ Město je zřizovatelem příspěvkové orga­ nizace. Jak má postupovat v případě, kdy má záměr přeměnit tuto příspěvkovou organi­ zaci na společnost s ručením omezeným, ve které by bylo jediným společníkem? Bude se ohledně pronájmu či vkladu obecních nemo­ vitosti do této obchodní společnosti postu­ povat též podle § 39 zákona o obcích?

Problematika příspěvkových organizací územních samosprávných celků je uprave­ na v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 27 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb. upravuje vznik, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkové organizace. Tento zákon však neupravuje možnost změny právní formy příspěvkové organizace na obchodní spo­ lečnost. I když vhledem k ústavně zakotve­ né zásadě, že »každý může činit, co není zá­ konem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon nezakazuje« (čl. 2 odst. 4 Ústavy, čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), která se vztahuje i na činnost obcí při zřizování či zakládání právnických osob, by bylo možné dovodit, že obec může »transformovat« svoji příspěvkovou organi­ zaci na obchodní společnost. S ohledem na zmiňovanou neexistenci příslušné pozitiv­ ní právní úpravy je podle mého názoru je­ dinou možností, že obec přistoupí ke zru­ šení stávající příspěvkové organizace a za­ loží novou obchodní společnost. Rozhodne-li zřizovatel (tj. obec) o zruše­ ní příspěvkové organizace, přecházejí dnem uvedeným v jeho rozhodnutí o zru­ šení její práva a závazky na zřizovatele (viz poslední věta § 27 odst. 3 zákona číslo 250/2000 Sb.). Jak zrušení příspěvkové orga­ nizace, tak založení obchodní společnosti, či otázka peněžitých nebo nepeněžitých vkla­ dů obce do obchodních společností jsou vy­ hrazenou pravomocí zastupitelstva obce /viz § 84 odst. 2 písm. e) a písm. f) a § 85 písm. e) zákona o obcích/; bez schválení za­ stupitelstvem obce jsou předmětné právní úkony od počátku neplatné (viz § 41 odst. 2 zákona o obcích). V souvislosti s možným pronájmem ne­ movitých věcí obce obchodní společnosti (nebude-li tento majetek do ní vložen) upo­ zorňuji na ustanovení § 39 zákona o obcích. Podle tohoto ustanovení bude vždy povin­ ností obce zveřejnit zákonem stanoveným způsobem záměr o tomto dispozičním úko­ nu. Výjimka z tohoto pravidla upravená na konci odstavce třetího cit. ustanovení záko­ na o obcích, kdy není dána povinnost zve­ řejnit záměr obce, pokud jde o pronájem (nebo výpůjčku) právnické osobě zřízené obcí, se vztahuje jen na příspěvkové organi­ zace obce (popř. na školské právnické osoby zřízené obcí) a nikoliv na obchodní společ­ nosti, které se zakládají (nikoliv zřizují).

prosinec 2005

Na vklad nemovitého majetku obce do obchodní společnosti se podle mého názo­ ru nevztahuje § 39 odst. 1 zákona o obcích, neboť toto ustanovení dopadá na záměry převodů nemovitých věcí z vlastnictví obce do vlastnictví subjektů odlišných od obce, kdy »konečné« majetkoprávní úkony (schválené zastupitelstvem obce) se usku­ tečňují zásadně buď kupní či směnnou smlouvou (tj. úplatné převody nemovitostí) anebo smlouvou darovací (tj. bezúplatné převody nemovitostí). Přestože i vkladem nemovitého majetku obce do obchodní společnosti dochází k převodu vlastnického práva, kdy se majetek obce stává majetkem příslušné obchodní společnosti, jedná se v daném případě o specifický bezúplatný převod věcí, který není darováním ve smys­ lu § 628 a násl. občanského zákoníku. Obci i nadále zůstává možnost s takovou majetkovou účastí v obchodní společnosti nakládat, popř. mít z ní případné výtěžky. I z vymezení pojmu »vkladu společníka« do obchodní společnosti (viz § 59 odst. 1 ob­ chodního zákoníku, podle kterého se vkla­ dem společníka rozumí souhrn peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných hodnot, které se určitá osoba zavazuje vložit do společnosti za účelem nabytí nebo zvý­ šení účasti ve společnosti) je zjevné, že se jedná o zvláštní způsob bezúplatného pře­ vodu věcí. Ustanovení § 39 odst. 1 zákona o obcích tedy na problematiku nepeněž­ ních vkladů (tj. např. nemovitostí) do ob­ chodních společností nedopadá a obec v těchto případech podle něj postupovat nebude. Založení, vznik, majetkové záležitosti a další související otázky spojené se společ­ ností s ručením omezeným jsou předmě­ tem úpravy obchodního zákoníku (viz na­ příklad § 56 až 75b a § 105 až 153e obchod­ ního zákoníku atd.).

Změny hranic obce a místní referendum ■ Je možné v souladu s platnou právní úpravou provést oddělení místní části obce se současným jejím přičleněním k jiné obci? V naši části obce nemá trvalý pobyt alespoň 1000 občanů, jak vyžaduje zákon o obcích pro odděleni, a proto nemůže vzniknout no­ vá obec. Je nutné k této územní změně ko­ nat místní referendum? A pokud ano, jak je to se závazností tohoto referenda pro orgá­ ny obce?

Vzhledem k tomu, že v daném případě má dojít pouze ke změně hranic obcí a ni­ koliv ke vzniku nové či zániku stávající obce (tj. nejde o sloučení obcí, připojení obce ne­ bo oddělení části obce), je podle mého ná­ zoru třeba postupovat podle § 26 zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích (obecní zříze­ ni"), ve znění pozdějších předpisů (dále jen

zákon o obcích). Změny hranic obcí podle citovaného ustanovení zákona o obcích se uskutečňují na základě dohody zúčastně­ ných obcí po projednání s příslušným ka­ tastrálním úřadem, přičemž uzavření doho­ dy oznámí obec Ministerstvu financí a fi­ nančnímu úřadu. Pro danou územní změnu zákon bližší podmínky nestanovuje, a proto se pro její uskutečnění nevyžaduje vyhlášení místního referenda; postačí dohoda, k jejímuž uza­ vření jsou oprávněna pouze zastupitelstva dotčených obcí /§ 84 odst. 2 písm. k) záko­ na o obcích/. Zákon o obcích však nevylučuje, aby se k uvažované územní změně vyjádřili (napří­ klad formou místního referenda, petice, an­ kety apod.) občané obce, jejíž místní část se má stát součástí sousední obce (popř. též občané obce, ke které se má tato místní část obce přičlenit), resp. by naopak bylo žádou­ cí, aby v souladu s článkem 5 Evropské char­ ty místní samosprávy měli občané možnost projevit svůj názor k připravované územní změně. K závaznosti případného místního refe­ renda k dané otázce sděluji, že podle § 49 zákona č. 22/2004 Sb., o místním refe­ rendu a o změně některých zákonů, je roz­ hodnutí v místním referendu pro zastupi­ telstvo obce závazné, přičemž nerespekto­ vání rozhodnutí přijatého v místním refe­ rendu je spojeno s následky předpokláda­ nými v § 89 odst. 2 zákona o obcích (tj. roz­ puštění zastupitelstva obce Ministerstvem vnitra). Závaznost místního referenda je však dána pouze pro tu obec, resp. pro její za­ stupitelstvo, které místní referendum pod­ le § 84 odst. 2 písm. j) zákona o obcích vy­ hlásilo. Vzhledem k tomu, že konat místní refe­ rendum lze pouze ve věcech spadajících do samostatné působnosti (§ 6 zákona o místním referendu) a samostatnou pů­ sobnost lze realizovat pouze v hranicích území příslušného územního samospráv­ ného celku (viz čl. 100 odst. 1 Ústavy), ne­ ní možné, aby výsledek místního referen­ da v jedné obci zavazoval jakékoliv zastu­ pitelstvo jiné obce.

Mgr. JAN BŘEŇ právník

PŘEDPLATITELSKÝ SERVIS ČASOPISU MODERNÍ OBEC ■ elektronický Zpravodaj každých čtrnáct dní přímo do vaší e-mailové schránky ■ neomezený přístup do elektronického archívu časopisu www.moderniobec.cz

módilerm obec

51

SERVIS

KALENDÁRIUM SEMINÁŘE VYDAVATELSTVÍ ECONOMIA, a.s. ■ 14. 12. Delegování - nástroj řízení Ing. Štěpánka Lubinová, trenérka a konzultantka v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Seminář je určen především pracovní­ kům, kteří vedou pracovní týmy a skupi­ ny a koordinují jejich činnost. Ověříte si, zda jste doposud delegovali správně a dostatečně, případně se dozvíte, jak se v delegování zdokonalit. Cena: 3800 Kč (cena bez DPH), 3230 Kč (cena se slevou bez DPH) ■ 9. 1. 2006 Jak zvládat kritické publi­ kum PhDr. Lenka Kolajová, poradce a kon­ zultant v oblasti řízení lidských zdrojů Semináře se mohou zúčastnit všichni, kteří bývají často postaveni před druhé a musí je informovat o nepříjemných zá­ ležitostech a zvládat negativní reakce oko­ lí. Cílem je nácvik reakcí ve vyhrocených a zcela jasně velmi nepříjemných situa­ cích. Cena: 2900 Kč (cena bez DPH), 2465 Kč (cena se slevou bez DPH) ■ 17. 1. 2006 Správní řád 2006 Dr. JiříTaišl, advokát Vzhledem k tomu, že 1.1.2006 nabývá účinnosti nová právní úprava správního řízení, seminář bude přínosem pro všechny, kteří se správním řádem přichá­ zejí do styku v praxi. Budou se moci se­ známit se základními instituty' nového správního řádu a s nejdůležitějšími roz­ díly proti dosavadní právní úpravě. Cena: 2500 Kč (bez DPH), 2125 Kč (se slevou bez DPH)

Semináře se uskuteční ve vydavatelství Economia, Dobrovského 25,170 55 Praha 7, více na www.seminare.ihned.cz.

SEZNAM INZERENTŮ TEL

FAX

Allsor Group sm

FIRMA

222719050

222717957

1

Ctskávydaralelsli pro interna ir.o.

567311772

-

4,52

SIUDIOAXIS.spot.sr.o

271732095

duo

9

(LBA,im

800555444

-

11

Komcrtni banka

STR.

-

-

21

PkT.ai

294829262

266196111

27

\MiyBmnis

541152398

541153062

33

-

-

35

-

40

Národnisil Zdraijch mést Ůt ista Česká republika sro.

. 296337511

MK-MONTiminationssio.

474316731

dno

41

NMTedmologysiOL

577159171

577159110

45

Kongresové cenuum Praha. an.

261 172222

261172012

48

.kmet On line, ai

596240626

-

49

AklCZodpadoréhospodiislvis.m

222074401

222074403

2. obálka

\TILeasingCZ,spolsr.a

543550111

513 550150

lobálka

LáméTeplice nad Betou as.

581683608

581606520

3. obálka

feskoshenská obchodní banka

-

-

4. obálka

MIPUBUSHMksm

-

-

etiad

Efektivní stát - partner samosprávy, to bylo základní motto Národní konference, která se uskutečnila 2. listopadu v Senátu pod záštitou jeho předsedy MUDr. Přemysla Sobotky a předsedy Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Mgr. Jiřího Brýdla. Konferenci uspořádali iniciátoři projektu eStat.cz. Setkání více než 200 účastníků zahájilo diskusi na téma vztahu stát a občan, stát a samospráva a samospráva a občan. Dále se hovořilo o elektronizaci veřejné správy, hospodaření s finančními prostředky (veřejné zakázky, dotace, projekty PPP), poskytování státních prostředků obcím na výkon přenesené působnosti apod. /jk/

Úspěch českých měst v La Coruni Finále 9. ročníku mezinárodní soutěže The International Awards for Liveable Communities věnované trvale udržitelnému rozvoji, kvalitě života a životnímu prostředí obcí se uskutečnilo letos 3. až 7. 11. ve španělském městě La Coruňa. V soutěži se hodnotí pří­ stup měst a obcí k jednotlivým kritériím udr­ žitelného rozvoje (zvelebování krajiny, péče o dědictví, ekologicky citlivá opatření, zapo­ jování veřejnosti a plánování budoucnost). Kromě této soutěže se již druhým rokem ta­ ké hodnotí konkrétní realizované projekty'. Klání v La Coruni se zúčastnilo 36 finalistů v soutěži měst a obcí, 13 finalistů v soutěži projektů a 8 měst se ucházelo o dotaci na plá­ nované projekty. ČR zastupovaly čtyři finalisté - v kategorii A (obce do 20 000 obyvatel) obec Těšetice u Olomouce, v kategorii B (20 001 až 75 000 obyvatel) Kladno, v kategorii C (75 001 až 200 000 obyvatel) Plzeň a v kategorii E (více než 750 tisíc obyvatel) Praha. Praha a Plzeň navíc prezentovaly i konkrétní realizované projekty, Plzeň se zařadila také do soutěže o dotaci na projekty pro příští období. Delegace Plzně a Kladna získaly třetí mís­ ta ve svých velikostních kategoriích a vý­ znamným úspěchem Plzně je cena za nej­ lepší přístup k naplňování kritéria »péče o dědictví«. Bližší informace o soutěži jsou na www.perfectpaddocks.co.uk. /sk/

Diskusní fórum na www.infoklub.cz V polovině listopadu se uskutečnila v Pra­ ze celostátní konference Strukturální fondy

dnes a zítra, která přiblížila stanoviska a zku­ šenosti podnikatelů na politiku hospodářské a sociální soudržnosti v ČR. »Konference na­ startovala dialog mezi Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR), podnikateli a všemi za­ interesovanými subjekty,« uvedl Arnošt Marks, ředitel odboru Rámce podpory Spo­ lečenství MMR. »Názory podnikatelů a jejich praktické zkušenosti z čerpání fondů z EU jsou pro nás důležité. V našem zájmu je zís­ kat konstruktivní připomínky k novým ope­ račním programům,« dodal. Součástí projek­ tu je diskusní fórum, které se odehrává na adrese www.infoklub.cz. Podnikatelská ve­ řejnost zde může prezentovat nejen zkuše­ nosti z dosavadního čerpání podpory EU, ale i konkrétní návrhy k tvorbě operačních pro­ gramů pro období 2007 až 2013. Další informace naleznete na www.strukturalni-fondy.cz - Strukturální fondy - Rá­ mec podpory společenství - Události, /es/

Vodovody a kanalizace 2006 poprvé v Brně Dvanáctý ročník veletrhu Vodovody a kana­ lizace se uskuteční 23. až 25. května 2006, ten­ tokrát poprvé na brněnském výstavišti a navíc společně s veletrhem ENVIBRNO. Tématem první výstavy zůstane vodohospodářství, dru­ hý veletrh se zaměří na ochranu ovzduší, půd­ ního fondu a krajiny, snižování hluku, odstra­ ňování ekologických zátěží apod. Pořadatelé očekávají, že se na obou veletrzích zvýší účast zástupců územní samosprávy, posílí se zahra­ niční účast atd. Součástí doprovodného pro­ gramu bude Envikongres věnovaný proble­ matice IPPC (Integrovaná prevence a omezo­ vání znečištěnfi. /gš/

vismoFl?

Nejrozšiřenějši redakční systém

na tvorbu webových stránek měst a obci www.vismo.cz, tel.: 567 311 772 MO-000007

52

moderní obec

prosinec 2005

Vitalita preventivní léčebný pobyt

Zima plná

< aktivní relaxace

- sanatorium Bečva, 7 dní, plná penze - určení hladiny Homocysteinu v krvi - intenzivní přírodní detoxikační kúra - léčebné procedury + relaxace Cena již od 955 Kč/den

zimní sleva 10% více na www.ltnb.cz

Wellness pobyt pro ženy/muže - sanatorium Moravan, 7 dní, polopenze/plná penze - COj koupele s minerální solí z Mrtvého moře + zábaly - oxygenoterapie, přístrojová lymfodrenáž, bylinné masáže - celotěl. vířivá lázeň, cvičná ergometrie, pohyb, chodník - denně krytý bazén s protiproudem, sauna, pedikúra Cena již od 760 Kč/den Novinka!

Metabolický syndrom léčebný pobyt - unikátní program zaměřený na metabolický syndrom Cena již od 840 Kč/den

Manager - Individual I. - exkluzivní manažerský pobyt se zaměřením na srdce a cévy Cena již od 1805 Kč/den Lázně Teplice nad Bečvou a.s. 753 51 Teplice nad Bečvou 63 Tel.: 581 683 608 Fax: 581 606 520 E-mail: [email protected]

■ ■ Lazne

nad Bečvou

IZ/ce než lázně...

Konference Dotační management Kdy: 7. února 2006, 9- 16 hod.

Kde: Diplomat Hotel Prague - Evropská 15, Praha 6

Petr Zahradník - Manager EU Office, Česká spořitelna Věra Jourová - náměstkyně ministra pro místní rozvoj Jan Gregor - ředitel odboru Národního fondu MF ČR

Cena: 1 900 Kč (bez DPH)

Případové studie projektů prezentuji starostové měst Olešnice, Mošnov, Jeseník, zástupci společnosti TATSUN0-BENČ Europe a.s. a ředitel Centra pro regionální rozvoj Řízení a monitorování projektu po schválení dotace

Evžen Tošenovský - hejtman Moravskoslezského kraje a předseda Rady Asociace krajů ČR a další odborníci z Czechlnvest a Raven Consulting, a.s.

Realizace projektu, financování, změny a kontroly a další praktické informace Zkušenosti s monitoringem schválených projektů ve Španělsku

V ceně je zahrnuto roční předplatné měsíčníku Dotační věstník! Přihlášky a bližší informace: S. Vydrová, tel.: 233 071 950, e-mail: [email protected], www.seminare.ihned.cz

Raven|Consulting

dotační věstník

MO-000219

Teplice

i

vé f >

t »3 \> A J’ flř1

7j#

\

‘č

j J.C

>

Víme, kudy tečou finana z fondů EU. Ukážeme vár k nim cestu...

bpl™$P .v

•

v

ímíBS

V *' -A i r/^ mí

Stí

ČSOB Cesta k fondům EU Máte v plánu využít pro svůj projekt prostředky z fondů Evropské unie? Trápí vás nutnost prokázat, že má zajištěno financování projektu v čase do přidělení dotace? Hledáte způsob, jak tomuto požadavku výhově Začněte v ČSOB. Jsme připraveni vám pomoci s volbou a obstaráním vhodného způsobu financování vaše

ČSOB Pro bohatší život

projektu. Kontaktujte naše EU CENTRUM, které se specializuje na financování projektů podporovaný z fondů EU a poskytne vám veškerý finanční a poradenský servis. Existuje-li místo, kde se lze rycf a kvalitně zorientovat ve světě financí EU, najdete ho u nás. Ostatně, jako člen finanční skupiny KBC Groi se sídlem v Bruselu, máme k pramenům evropských financí blíže než jiní...

WíifflBuuum% www.csob.cz/fondyeu

e-mail: [email protected]

partner www.eDotace

_

*‘*/y j+r ‘

í