A)uuumy vaaupia piu vcicjnuu spiavu
moderní
obec
5 KVĚTEN 2005 80 KČ/113 SK
9771211050009
Měsíčník vydavatelství Economia
ModerniObec.cz
Máte v plánu využít pro svůj projekt prostředky z fondů Evropské unie? Trápí vás nutnost prokázat, že máte zajištěno financování projektu v čase do přidělení dotace? Hledáte způsob, jak tomuto požadavku vyhovět?
ČSOB Pro bohatší život
Začněte v ČSOB. Jsme připraveni vám pomoci s volbou a obstaráním vhodného způsobu financování vašeho projektu. Kontaktujte naše EU CENTRUM, které se specializuje na financování projektů podporovaných z fondů EU a poskytne vám veškerý finanční a poradenský servis. Existuje-li místo, kde se lze rychle a kvalitně zorientovat ve světě financí EU, najdete ho u nás. Ostatně, jako člen finanční skupiny KBC Group se sídlem v Bruselu, máme k pramenům evropských financí blíže než jiní...
www.csob.cz/fondyeu
e-mail:
[email protected]
partner www.eDotace.cz
NÁZOR
Fondy Evropské unie - nejde jen o peníze fondech Evropské unie se v České republice píše a hovoří snad od počátku přístupových jednání. Pokusím se o zamyšlení nad příno sy evropských fondů a přitom se vyhnout psaní o penězích. Že je to rozpor? Ani náhodou! Máme za sebou už celé předvstupní období, kdy je možno na vlastní oči vidět výsledky působení evropských prostředků. Ať jsou to investiční pro jekty, které jsou nejviditelnější, nebo účinky nein vestičních projektů, které se neprávem podceňují, protože na ně není takříkajíc vidět. Osobně pova žuji přínos evropských peněz v této oblasti za vzácnější: Tisíce lidí díky nim mají kvalitní vzdělá vání, stovky mohly vycestovat na stáže a inspirovat se v zahraničí, vyšla řada kvalitních publikací a in formačních materiálů. Právě ono poučení, inspi race a konfrontace s členskými zeměmi nás - ač si to dost neuvědomujeme - táhne nahoru. Fondy EU nás (přes tolik kritizovanou složitost a byrokracii) svým způsobem učí novému způso bu nazírání a chování. Předně nás nutí k tomu, abychom své investiční záměry podložili precizní mi ekonomickými propočty. Při hodnocení pro jektů se ne nadarmo zjišťuje, zda se vložená koru na v dohledné době vrátí a přinese další. Dotýkám se zásadního momentu - nestačí jen takzvaně čer pat, musíme přitom účelně investovat. Fondy nás také učí, abychom v praxi naplňovali princip partnerství. Toto slovo se bohužel stalo ja kýmsi zaklínadlem, módním, leč prázdným. Při tom jde především o to, aby měly projekty širokou veřejnou podporu a byly založeny na dobře pro myšlených a prodiskutovaných strategiích. Tyto rozvojové strategie, programy rozvoje krajů, obcí či mikroregionů by neměly být »šuplíkovými« do kumenty, které někdo na zakázku sepsal u zelené ho stolu. Má se o nich široce diskutovat, aby odrá žely zájem občanů, podnikatelů, zástupců nezis kových organizací, zkrátka těch, kterým není jed no, kam se bude vývoj obce či kraje ubírat a do če ho se bude investovat. Ptala jsem se několika sta rostů úspěšných obcí, které v soutěži o fondy již získaly stamilionové granty, na tajemství úspěchu. »V obci už dlouho táhneme za jeden provaz,« dala by se parafrázovat jejich častá odpověď. A čemu se učíme my, kteří pracujeme uvnitř systému rozdělování prostředků? Vyrovnáváme se především s tvrdou skutečností, že strukturální fondy jsou přísně zúčtovatelné. Musíme za ně »vyrobit« to, k čemu jsme se zavázali - nová pracovní místa, nově založené firmy, nové silnice, nová lůž ka v hotelích a penzionech atd. Důsledné měření výsledků (pomocí nesmlouvavého monitorovací ho systému) a průběžná přísná kontrola jsou pro nás svým způsobem novou praxí. A ještě jednu věc nutno zdůraznit: Práce uvnitř systému přidělování prostředků klade obrovské nároky nejen na odbor nost a přesnost, ale především na etiku každého jednotlivce. Způsob hodnocení a bodování projek tů je přitom nastaven tak, aby partikulární politic ké či jiné vlivy při rozdělování prostředků byly vy loučeny. Jsem přesvědčena, že při práci s fondy za cházíme nejen s velkým balíkem peněz, ale hlavně s důvěrou občanů. le to šance, kterou nesmíme promarnit.Tak vidíte, nebylo to o penězích... ■
0
Mgr. VĚRA JOUROVÁ náméstkyně ministra pro místní rozvoj pověřená řízením sekce evropské integrace
Ptala jsem se několika starostů úspěšných obcí, které v soutěži o fondy již získaly stamilionové gran ty, na tajemství úspěchu.» V obci už dlouho táhneme za jeden provaz,« dala by se parafrá zovat jejich častá odpověď.
květen 2005
Systémy budov a areálů
Elektrické instalace - kompletní dodávky silnoprou dých a slaboproudých zařízení, MaR a řídících systémů Odborné konzultace a studie Příprava a zpracování projektové dokumentace všech stupňů fiízení projektů, řízení výstavby Zprostředkovatelská činnost a kompletní dodávky zařízení Testing a uvádění do provozu Školení obsluhy, záruční a pozáruční servis Mechanické instalace - vzduchotechnika, klimatizace, chlazení, vytápění, větrání atd.
I www.gity.cz
ngfem.
MO-000088
I
■■
OBSAH ■ TITULNÍ strana
Aktuálně o čerpání prostředků z EU____________________________27
Františkovy Lázně (Foto Jana Nováková)
I včasně sdělené cimrmanovské »tudy ne« může být velkou pomocí (Lýdia Sloupová)_______________________ 28
■ nAzor____________________________________________________ 1 ■ SPEKTRUM_______________________________________________ 4
INNOREF je svým zaměřením u nás ojedinělý (Mgr. Jitka Bucherová)________________________________________ 30
■ KAUZA
Zákon o střetu zájmů vyvolává střety (Ivan Ryšavý)
EK: Ovlivní tradiční fungováni veřejných služeb? (Ing. Oldřich Vlasák)___________________________________________29
________________ 6
■ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Jak kraj Vysočina zlepšuje kvalitu ovzduší (Markéta Židlická)________8 Když se o les nikdo nestará_____________________________________8
Stop sociálnímu vyloučení v evropském kontextu (Mgr. Ilona Čtvrtníková) ______________________________________ 30 ■ MANAGEMENT
Vzděláváni úředníků: Věda, umění, či pouhopouhý byznys? (Ivan Ryšavý)________________________________________________ 31
■ TÉMA: ÚČETNICTVÍ A AUDIT
Kontrola hospodaření podle nových zásad_______________________ 9
Virtuální univerzita pro veřejnou správu (PhDr. Miloš Charbuský)___ 32
Auditora by měl ob rok střídat krajský úřad (Mgr. Michal Ňachaj)___ 10
■ SPRÁVA A ROZVOJ
Jednotná metodika účetnictví a rozpočtu (Ing. Jiří Bukvic)_________ 11
Flistorickým městem roku jsou Františkovy Lázně (Lýdia Sloupová)___ 33
Finanční kontrola v praxi: Jaká jsou kritická místa? (Mgr. Bohdan Dvořák) ________________________________________12
Cena Moderní obce patří Berounu
Přezkoumání nejpozději do června (Mgr. Michal Ňachaj)___________14
(IvanRyšavý)_________________34
ISSS: V popředí zájmu malé obce i instituce EU (PhDr. Svatopluk K. Jedlička)___________________________________ 35 Pisecký »kulturák« - jeden příklad za všechny(Ilja Černohorský)______ 36
■ EKONOMIKA
Obce a nárok na odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu (Václav Pátek)_______________________________________ 16
Proč je výhodné řešit spory o majetek před Rozhodčím soudem (Eva Sadílková)_______________________________________________ 37
Většinou bezúplatný převod____________________________________ 17
■ LEGISLATIVA
Diky programu se kriminalita snížila (PhDr. Jiřina Ondráčková)______ 18
Postup orgánů obce při zadání veřejné zakázky (Mgr. Jana Hamplová)_________________________________________ 38
■ PŘÍLOHA: VODOVODY A KANALIZACE
Policisté a strážníci: Kdy mohou požadovat pomoc? (JUDr. Matěj Hromádka)______________________________________ 40
O podporu lze žádat ještě letos, do roku 2010 se otevřou další možnosti (Ing. Aleš Kendík)_______________________________ 19 Kdy »levná« investice může být drahá (Ivan Ryšavý)_______________ 21 Konec přechodného období v roce 2010: Nebyl postaven příliš zbrkle? (Petr Skokan)______________________ 22 Kaly - velký problém malých čistíren (Jarmila Šťastná)______________23
»Stavební činnost« pod lupou právních předpisů /29 (Mgr. Stanislav Břeň)_________________________________________ 41 Místní poplatek ze psů a povinnosti obce (Mgr. Šárka Lipertová)____ 42 Reakce na článek: Soukromí exekutoři šetří radnicím milióny (Mgr. Barbora Kubíková)______________________________________ 43
Menší obce váhají nad stavbou čistíren___________________________ 24
Co znamená zpětný odběr elektrozařízení pro obce? (Tereza Ulverová)____________________________________________ 44
■ EVROPSKÁ unie
Nový správní řád: Způsoby doručování 5/ (Mgr. Jan Břeň)___________ 46
PIK: Příležitost i pro menší knihovny____________________________ 25 Peníze pro Písek, Šternberk a dalších šest měst___________________ 26 Ústecký kraj řídí projekt RE-Regions_____________________________27
■ právní poradna
____________________________________ 47
■ SERVIS__________________________________________________ 48
Uzávěrka tohoto čísla: 11.4. 2005 MODERNÍ OBEC - Měsíčník vydavatelství Economia Ročník XI, číslo 5 • Vychází 5. 5. 2005 • Cena výtisku ve volném prodeji 80 Kč • Roční předplatné 960 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. e-mail: modemi.obec@’economia.cz. http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Smeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Sloupová, tel.: 233 071 408, e-mail:
[email protected] • Zástupce šéfredaktorky: Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711,
[email protected] • Grafická úprava: Šárka Klomínková, Ing. Aleš Adámek (redakční strany), tel.: 233 071 411 • Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail:
[email protected] • Redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MC Praha 13: PaedDr. Václav Hartman, místostarosta Jilemnice, předseda regionální rady SMO CR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Mgr. Věra Jourová, náměstkyně ministra pro místní rozvoj; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce: Ing. Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje; Mgr. Tomáš Ulehla, primátor Zlína • Vydává: ECONOMIA a. s., ICO: 00499153, Dobrovského 25. 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788,233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy, tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • Distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072001, e-mail:
[email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky tel.: 233 071 197; fax: 233 072009. e-mail:
[email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail:
[email protected] Doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. - střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L K. Permanent, s. r. o., MAGNET PRESS. SLOVAKIA s. r. o. • Internetový online archiv: divize Economia Online, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel: 233 074 142, e-mail:
[email protected] • Internetová inzerce: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail:
[email protected] • Tisk: Boomtisk, Ovčárecká ul., 280 00 Kolín - Sendražice • Sazba a reprodukční část: Economia a. s. Dobrovského 25,170 55 Praha 7 • MK CR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užiti náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2005 ECONOMIA a. s.
2
moderní obec
květen 2005
DIPLOM
*
--
Až budete příště hledat telekomunikačního operátora, zavolejte raději nám a zeptejte se na kompletní telekomunikační službu Novena telefonní připojení. Odpovědí Vám bude spolehlivě fungující telefonní síť, individuální přístup a výrazné snížení provozních nákladů. GTS Novena. Nová éra telekomunikací, www.gtsnovera.cz / 800 990 990
GTS Novera
SPEKTRUM
Sociální služby: Obětavost i kvalita »Jde o první vlaštovky, které by měly připravit cestu k vyšší kvalitě v sociální péči,« tak po radkyně ministra průmyslu a obchodu PhDr. Běla Hejná charakterizovala vítěze soutěže Ce na kvality v sociálních službách. Soutěž pořádá časopis Sociální péče ve spolupráci s Radou ČR pro jakost a pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věci, Svazu měst a obcí ČR i jed notlivých hejtmanů. Vítězové prvního ročníku byli slavnostně vyhlášeni minulý měsíc v Praze (jejich přehled jsme otiskli 13.4. v našem elektronickém zpravodaji). Soutěž si klade za cíl představit veřejnosti mnohdy velmi svízelné problémy, s nimiž se týmy pracov níků sociálních služeb potýkají, a rovněž ocenit obětavost těch, kdo tuto činnost po važují za své celoživotní poslám. K nim pat ří i PhDr. Jana Torová, dlouholetá bývalá ře ditelka Domova důchodců v pražských Kobylisích, která obdržela Zvláštní cenu pro osobnost roku (na snímku uprostřed mezi vydavatelkou Sociální péče MUDr. Janou Bradáčovou a biskupkou Církve čs. husitské PhDr. Jana Torová, držitelka Zvláštní ceny Janou Šilerovou). /rš/ pro osobnost roku (druhá zleva)
Přemysl Sobotka nabídl nadstandardní spolupráci Počátkem dubna pozval předseda Senátu ČR Přemysl Sobotka na společný pracovní oběd členy předsednictva Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR). Společně diskutovali o aktuálních pro blémech, především o novele zákona o střetu zájmů, která otřásá většinou zastupitelstev, ne boť z nich odchází řada ředitelů škol, nemocnic, knihoven atd. Za nesolidní krok ze strany vlády považují zástupci samosprávy fakt, že tyto změny přicházejí uprostřed volebního ob dobí. V diskusi předseda SMO ČR Oldřich Vlasák seznámil Přemysla Sobotku i s dalšími pro blémy, které komplikují práci zastupitelstev. Jsou to mj. nedokončené církevní restituce, níz ké příspěvky na výkon přenesené působnosti, poplatky v mateřských školách, pomalá dere gulace nájemného a další. Členové předsednictva SMO ČR ocenili vstřícnost Senátu a zájem o spolupráci považují za nadstandardní. Uvítali dohodu, podle které bude Senát zasílat sva zu k vyjádření zákony dotýkající se měst a obcí. /sk/
Počátkem dubna se v Senátě ČR sešel jeho předseda Přemysl Sobotka se členy předsednictva Svazu měst a obci ČR. s nimiž diskutoval mj. o novele zákona o střetu zájmů.
vis///v
IN
Nejrozšiřenějši redakční systém na tvorbu webových stránek měst a obci www.vismo.cz. tel.: 567 311 772
Velká bitva není zapomenuta >SLAVKOV U BRNA Druhého prosince ráno roku 1805 se mezi obcemi Telnice a Tvarožná setkala Napoleonova vojska se spoje neckou armádou ruského císaře Alexandra I. a rakouského Františka II. Šestatřicetiletý Napoleon tam uštědřil spojencům již ve čty ři odpoledne zdrcující porážku. Oslavy dvousetletého výročí slavné bitvy začaly již koncem března. »Každý víkend má me na programu nějakou událost,« potvrzu je tajemník Městského úřadu ve Slavkově Ing. Pavel Dvořák. Desítky lidí jsou pracovně spojeny s turistickým ruchem v tomto šestitisícovém městě. »Vše, co se u nás děje orga nizačně zajišťuje město, které úzce spolupra cuje s obecně prospěšnou společností Mohyla míru - Austerlitz. Spolupracujeme i s okolními obcemi, které mají v historii bitvy nezastupi telnou roli,« připomíná slavkovský starosta Mgr. Petr Kosík. Tehdejší vesnice nesly nejen tíhu samotného boje a ubytování armád, ale i následného drancování a starostí o mrtvé a raněné. Pověřená obec Slavkov zastupuje 17 obcí, ty většinou mají nějakou souvislost s bit vou tří císařů a místní historikové se snaží ob jevovat další historické podrobnosti. Slavkov si uvědomuje význam památné bitvy evropského významu. Město se stalo členem celoevropské sítě historických měst, letos v lednu se úspěšně prezentovalo v Bru selu, má výborné partnerské styky s polským Slavkovem a ve Francii. Dnes působí příjem ně, s upravenými rodinnými domy a snaží se udržovat památky, které jej proslavily. Rekon strukce nádherného zámku, který patří měs tu, má velké plány do budoucna. Jen ty tři místní hotely nestačí na každoroční nápor návštěvníků. Lidé, kteří v prosinci přijedou na slavkovské bojiště, si už dnes obtížně za jišťují ubytování v Brně a okolí. Už se ví, že v prosinci se do bitvy zapojí na tři tisíce lidí v dobových uniformách, stovky neregistrova ných nadšenců a přihlížet budou desítky tisíc návštěvníků. Opatřit si uniformu a zbraň ne ní levná záležitost, náklady se obvykle pohy bují kolem sto tisíc. V »armádě« bychom našli i tři generace z jedné rodiny. Být vojákem v slavkovské bitvě a jezdit bojovat na další na poleonská bojiště je čest. * IVANA RICHTEROVA
květen 2005
SPEKTRUM
FO TO : P O Č ÍTA Č O V Á V IZ U A LIZ A C B
Cyklobusy jezdí v Beskydech a Jeseníkách Destinační management Moravsko slezský, o. p. s., ve spolupráci s dopravní společností Connex Morava, Moravsko slezským a Olomouckým krajem a s regi onálními partnery zajistil pro letní turis tickou sezónu provoz dvou linek cyklobusů Beskydy a tří linek cyklobusů Jese níky.
Informační centrum pro dálnici D47 >KUMKOVICE Už za tři roky dosáhne k severomoravské metropoli významný dálniční tah, který bude po dokončem představovat důležitý prvek pro budoucí rozvoj Ostravsko karvinské aglomerace. Tento úsek dálnice D47 z Bílovce do Ostravy-Rudné za bezmála 5,5 miliardy Kč postaví sdružení firem v čele se společností Skanska DS. Investorem stavby je Ředitelství silnic a dálnic ČR. Současně se zahájením stavby bylo v budově Městského úřa du v Klimkovicích otevřeno i Informační centrum dálnice D47. Zájemci tam získají všechny informace o investorovi, projektantech a dodavatelích staveb, o přípravě a průběhu výstav by dálnice a jejích technických parametrech. K dispozici jsou tam mapy, počítačové vizualizace dálnice a mostů a aktuální fotografie. /gš/
Mají vlastní prapor a znak •SYNKOV-SLEMENO Obec v okrese Rychnov nad Kněžnou má své symboly, které její před stavitelé převzali v dubnu v Parlamentu ČR. Symbolika - trojice lučních květů pochází z peče ti obce Synkov a vyjadřuje také počet současných místních částí obce (Jedlina + Slemeno + Syn kovi. Obilný snop představuje doslovný heraldizovaný přepis pečeti obce Slemeno a borová šiš ka připomíná památné místo na území obce - českobratrskou borovici. Obce a města mohou disponovat vlastními obecními symboly. Pokud obec nemá historický, řádně udělený znak či prapor - což platí o všech obcích, které nebyly v minulosti městy či městečky - může požádat Parlament ČR o jejich udělení. Při vytváření no vých obecních symbolů je však třeba dbát na zásady heraldické a vexikologické disciplíny a respektovat nutnost těsného význa mového vztahu znaku a praporu k obci. /jk/
Žofínu škodí i dvacetiletá voda Povodeň v srpnu 2002 se nevyhnula ani pražskému Slovanskému ostrovu včetně paláce Žofiu, jedné z nejcennějších staveb na území Městské části (MČ) Praha 1. Radní v červnu roku 2004 proto rozhodli o protipovodňových opatřeních za 28,5 mld. Kč, která by měla objekt ochránit. Protipovodňové zábrany měli stavbaři začít stavět počátkem dubna. Situace se však zkomplikovala. V únoru letošního roku nařídil stavební úřad zabezpečovací práce podloží s tím, že v prostoru Slovanského ostrova se vyskytují kaverny, které mohou ohrozit zdraví a ži vot osob. Geofyzikální průzkum tento předpoklad po tvrdil. Proto bude nutný kamerový průzkum celého podloží. Dnes v závislosti na tom, jak se pohne hladi na Vltavy, stoupá nebo klesá hladina podzemní vody, podzemí paláce zaplavuje a vodu je třeba vyčerpat, lakmile stavbaři protipovodňová opatření dokončí, pohyb vody v podzemí bude minimální a dá se čer padly zvládnout. »Žofínu škodí i dvacetiletá voda. Ná klady na vybudování protipovodňových zábran jsou nižší než případné opravy. Situace z roku 2002 se již Praha 1 hodlá palác 2ofin před nesmí opakovat,« konstatoval starosta Městské části povodněmi ochránit. t- Praha 1 Vladimír Vihan. /lež/
květen 2005
SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO
Cykloturistika je v turistickém regionu severní Morava a Slezsko stále vyhledávanějším trávením volného času a dovolené.
Beskydský cyklobus navázal na loň skou úspěšnou sezónu. Letos připravil dva cyklobusy vybavené přívěsným vozí kem umožňujícím najednou pojmout až 18 kol, které začaly jezdit počátkem květ na. Cyklobusy v Jeseníkách se představí poprvé, a to počátkem června. Čykloturisté a turisté v budou mít šan ci poznat i polské příhraničí, neboť jeden z jesenických cyklobusů bude zajíždět přes hranice do polského města Gtucholazy. Cyklobusy Beskydy a Jeseník zajiš ťují dopravu vždy o víkendech a dnech státních svátků, v letních měsících kaž dodenně, v září opět o víkendech a dnech státních svátků. Lze k tomu vyu žít i rezervačního systému na vvebových stránkách dopravce. /gš/
moderní obec
5
KAUZA
Zákon o střetu zájmů vyvolává střety Není to běžné dokonce ani v české politické praxi, aby krátce poté, kdy Poslanecká sněmovna schválila zákon, který dostala od prezidenta republiky zpět nepodepsaný, Ministerstvo vnitra přispěchalo se stanoviskem, jímž (velmi jemně řečeno) nepřímo nabádá ty, na něž se mezitím už platný zákon vztahuje, aby při jeho aplikaci postupovali uvážlivě, odvolávali se k soudům a ne váhali využít možnosti odkladného účinku. to nemluvíme o tom, že zatímco dolní parlamentní komora považuje tento zákon za schválený a platný, horní ko mora zastává jiný názor a více než padesáti-
FOTO: ARCHIV
A
členná skupina senátorů dokonce podává Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona z důvodu protiústavnosti procedury při jeho přijímání.
Senátor, starosta Bystřice nad Pernštejnem Ing. Josef Novotný už při projednávání novely v Senátu avizoval, že navrhne dopředu odsouhlasit zastupitelům svého města odměnu 30 tisíc Kč jako určitou kompenzaci za pokutu, kterou by museli zaplatit, neoznámí-li své příjmy a jiné majetkové výhody či nabytí vlastnických a obdobných práv k nemovitostem. Na snímku náměstí v Bystřici n. P.
Ano, řeč je o zákonu číslo 96/2005 Sb., kte rým se mění zákon číslo 238/1992 Sb., o ně kterých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění po zdějších předpisů.
NOVELA PLATÍ PRO ŠIRŠÍ OKRUH ZASTUPITELŮ Připomeňme si, co vedlo poslance Miloslava Kalu (ČSSD), Svatopluka Karáska (US-DEU), Bohuslava Sobotku (ČSSD), Ladislava Šustra (KDU-ČSL) a další k tomu, aby podali posla necký návrh novelizace zákonů, jíž se od 1. března 2005 rozšiřují důvody pro neslučitel nost funkce člena zastupitelstva obce a člena zastupitelstva kraje s funkcí statutárního orgá nu příspěvkové organizace obce, resp. kraje, osoby oprávněné jednat za organizační složku obce, resp. kraje, a strážníka obecní policie. Zároveň se změnou zákona o střetu zájmů k výše uvedenému datu rozšiřuje okruh ve řejných funkcionářů o členy zastupitelstev krajů, hl. m. Prahy, obcí s rozšířenou působ ností a městských částí Prahy (které vykoná vají působnost obcí s rozšířenou působnos tí). Těm všem je nyní mj. zakázáno - jde-li o uvolněné členy, pobírat odměnu za výkon funkce v právnických osobách územního sa mosprávného celku. Právě tak je jim přikázá no -jde-li o uvolněné členy, oznamovat kon trolnímu výboru příjmy a jiné majetkové vý hody přijaté v kalendářním roce, a to vždy do června následujícího roku, stejně jako všem členům zastupitelstva oznamovat kontrolní mu výboru nabytí vlastnických a obdobných práv k nemovitostem, a to za sebe i manžela vždy do června následujícího roku.
Základní charakteristika nové právní úpravy I. a Změny zákona o střetu zájmů 1. rozšíření okruhu veřejných funkcionářů, na které se vztahují níže uvedené povinnosti, o členy zastupitelstev ■ krajů; ■ hl. města Prahy; ■ obcí s rozšířenou působností; ■ městských částí Prahy, které vykonávají působnost obcí s rozšířenou působností. 2. členům těchto zastupitelstev ■ zakazuje výslovně některé činnosti (jednat v obchod, věcech vůči územnímu samosprávnému celku, odvolávat se na svou funkci v soukromé činnosti, umožnit uváděni jména a vyobrazení k reklamním účelům za úplatu); ■ zakazuje - jde-li o uvolněné členy - pobírat odměnu za výkon funkce v právnických osobách územního samosprávného celku; přikazuje při jednání zastupitelstva oznamovat poměr k věci, a to svůj a dalších příbuzných, resp. blízkých osob; ■ přikazuje oznamovat kontrolnímu výboru podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost svou a manželky a další svou obdobnou činnost (stávající členové zastupitelstva ve lhůtě do konce března 2005); ■ přikazuje - jde-li o uvolněné členy - oznamovat kontrolnímu výboru příjmy a jiné majetkové výhody přijaté v kalendářním roce, a to vždy do června následujícího roku (stávající členové zastupitelstva poprvé za rok 2005 do konce června 2006); ■ přikazuje oznamovat kontrolnímu výboru nabytí vlastnických a obdobných práv k nemovitostem, a to za sebe i manžela vždy do června následujícího roku (stávající čle nové zastupitelstva za rok 2005 do konce čen/na 2006). 3. svěřuje evidenci oznámení a jejich zpřístupnění na žádost každému kontrolnímu výboru zastupitelstva. 4. svěřuje kontrolnímu výboru přezkoumání pravdivosti oznámeni a rozhodování o porušení povinností člena zastupitelstva včetně uložení pokuty až do 30 tisíc Kč I. b Změny v zákonech o volbách do zastupitelstev obcí a krajů Dochází k rozšíření případů neslučitelnosti funkce člena zastupitelstva 1. všech územních samosprávných celků s funkcí statutárního orgánu příspěvkové organizace příslušného územního samosprávného celku a osoby oprávněné jednat za organizační složku tohoto územního samosprávného celku; 2. obcí s funkcí strážníka obecní policie zřízené touto obcí. ZDROJ: MV ČR
6
modelerm obec
květen 2005
KAUZA
Ze stanoviska Ministerstva vnitra k neslučitelnosti některých funkcí s funkcí člena zastupitelstva obce a zastupitelstva kraje Zákonem i. 96/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů, byl částí III novelizován zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve zně ní pozdějších předpisů, (dále jen »zákon o volbách do zastupitelstev obcí«) a částí IV. novelizován zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen »zákon o volbách do zastupitelstev krajů«). Uvedená novelizace se týká rozšíření důvodů pro neslučitelnost funkce člena zastupitelstva obce a člena zastupi telstva kraje s funkcí statutárního orgánu příspěvkové organizace obce, resp. kraje, osoby oprávněné jednat za organizační složku obce, resp. kraje, a strážníka obecní policie; neslučitelnost je dána vůči zastupitelstvu, které příslušnou příspěvkovou organizaci, organizační složku nebo obecní policii zřídilo. ■ Zánik mandátu členů zastupitelstev Vzniklou situaci ze strany členů zastupitelstev se nabízí řešit rezignací na funkci člena zastupitelstva nebo na funk ci dotčenou touto novelizací. Mandát těchto členů zastupitelstev zaniká rovněž postupem podle § 55 odst. 3 písm. c) zákona o volbách do za stupitelstev obcí a podle § 48 odst. 3 písm. a) zákona o volbách do zastupitelstev krajů vyslovením tohoto zániku příslušným zastupitelstvem, z důvodů neslučitelnosti funkcí podle § 5 odst. 2, 4 a 5. S ohledem na to, že nelze použít postup podle § 55 odst. 6 zákona o volbách do zastupitelstev obcí a § 48 odst. 5 zákona o volbách do za stupitelstev krajů, které se dotýkají pouze členů zastupitelstev nově zvolených, popř. nastupujících náhradníků, musí zastupitelstvo na svém nejbližším zasedání vyslovit zánik mandátu u těch členů zastupitelstva, kde je splně na nově stanovená podmínka neslučitelnosti funkcí. Nevysloví-li příslušné zastupitelstvo na nejbližším svém zase dání zánik mandátu takového člena zastupitelstva, postupuje se podle § 55 odst. 4 a 5 zákona o volbách do za stupitelstev obcí a § 48 odst. 4 zákona o volbách do zastupitelstev krajů, tj. koná ředitel krajského úřadu a ministr
zájemcům, kteří se nikdy nebudou vehement ně a účinně brát za svoji obec či své město; že jde o zásah do samostatné samosprávnosti obcí dané Ústavou ČR; rozšiřuje okruh osob, jež jsou omezovány v základních právech a svobodách, vyjádřených především v článku 7 a 10 Listiny záldadních práv a svobod apod. Nezanedbatelná jsou i poukazování někte rých odpůrců na to, že tímto zákonem se jen jako by »vytírá zrak« mezinárodním organiza cím, které spolu s veřejností oprávněně poža dují radikální omezení korupce v naší zemi. Tak třeba senátor, starosta Bystřice nad Pernštejnem Josef Novomý (SNK) tvrdí, že zá kon o střem zájmů je svým způsobem prokompční, neboť pouze zastírá pravé kořeny ko rupce u nás. lý senátor spatřuje v obrovském přerozdělovacím procesu, který na jedné stra ně vysokým zdaněním bere peníze a na straně druhé je rozdává, často velice neprůhlednými fondovými a dalšími způsoby. Podobně sená tor Jaroslav Mitlener (ODS) soudí, že systém přerozdělovám často velice »brutálně« staros ty nutí, aby do svých měst a obcí z Prahy při váželi co nejvíce peněz, za což bývají hodno ceni především.
vnitra. Ve vazbě na nově přijatou úpravu až tímto vyslovením a nikoli automaticky ke dni 1. března 2005 s tím, že pří slušné zastupitelstvo by muselo tuto skutečnost konstatovat i v případě, kdy by zastupitel včas, tj. do nejbližšího zasedání příslušného zastupitelstva, na neslučitelnou funkci rezignoval. ■ Právo domáhat se ochrany u soudu a odkladný účinek Podle § 59 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí mají členové zastupitelstva obce, o jehož mandát jde, nebo volební strana, která podala kandidátní listinu v obci, právo domáhat se ochrany u soudu proti usnesení, kterým zastupitelstvo obce vyslovilo zánik mandátu nebo proti obdobnému rozhodnutí ředitele krajského úřadu nebo ministra vnitra. Včas podaný návrh má odkladný účinek. Výslovné ustanoveni o odkladném účinku žaloby neobsahuje obdobná úprava týkající se soudní ochrany při vyslo vení zániku mandátu provedená § 52 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev krajů; v tomto případě lze, pod le našeho názoru, využít ustanovení § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, kdy soud na návrh žalobce přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro ža lobce nenahraditelnou újmu. Pro členy zastupitelstev obcí a krajů zvolených ve volbách v roce 2002, resp. 2004 byl rozsah neslučitelnosti funk ci stanoven odlišným (užším) způsobem v souladu s tehdy platnou právní úpravou. V daném případě se podmínky dané pro zvolení zastupitelů vykonávajících mandát mění přijetím zákona o střetu zájmů. K zániku mandátu čle nů zastupitelstev, kteří ke dni účinnosti zákona nesplňují nově stanovené podmínky neslučitelnosti funkcí, by sice došlo až v návaznosti na účinnost nové právní úpravy, avšak v rozporu s principem právní jistoty předvídatelnosti práva nemohli brát v úvahu tyto podmínky v době, kdy na funkce členů zastupitelstev kandidovali.
VYJDE PAVEL NĚMEC NAPRÁZDNO? Už v Poslanecké sněmovně zaznívaly hlasy počkat se schválením kontroverzní poslane cké novely na vládní návrh novely stejného zákona z dílny místopředsedy vlády, ministra spravedlnosti Pavla Němce. Podle ministra se jeho návrh řídil takovými základními výcho disky, jako je širší osobní působnost povin ných osob, širší rozsah stanovených povin ností veřejných funkcionářů, omezení výkonu určitých činností veřejných funkcionářů po stanovenou dobu i po skončení funkce či po drobnější úprava řízení ve věci střetu zájmů a určení orgánu pro kontrolu dodržování zá kona. Pavel Němec přitom zejména připomí nal rovněž zavedení sankčního režimu. Podle 1. vicepremiéra Grossova kabinetu Zdeňka Škromacha vláda měla Němcův návrh projed nat už v květnu.
Pň postupu dotčených orgánů vedoucímu ke konkrétnímu řešení se tak doporučuje využít veškeré podklady a zá věry přijaté ve věci. (Podrobnějina http://www.mvcr.cz/2003/dokumenty/stanmvnesl_dokumentjnfo.html ) ZDROJ: MVČR
“DECENTRALIZACE KORUPCE« důvodem? Předkladatel návrhu novely zákona poslanec Miloslav Kala soudí, že už byl nejvyšší čas rea govat zákonem »na stav, kdy decentralizací moci a především decentralizací rozhodování o veřejných financích došlo rovněž k decent ralizaci možné korupce«. »Rada otázek se tý kala toho, jak široce nastavit okruh veřejných funkcionářů, na které by se měl náš zákon vztahovat,« konstatoval poslanec Kala v parla mentní rozpravě. »Nakonec jsme se shodli na tom, že optimální bude - kromě samozřejmě stávajících veřejných funkcionářů (jde o po slance a senátory i členy vlády - pozn. redakce) - rozšířit působnost i na krajské zastupitele a funkcionáře měst a městských částí tam, kde vykonávají rozšířenou působnost.« Zabrání tedy zákon o střetu zájmů z dílny skupiny poslanců korupci v ČR? »Musím říci, že nezabrání,« odpověděl sám sobě poslanec
květen 2005
Kala. »Je to zákon o tom, že veřejnost získá ob raz o politicích, o tom, zda jejich přiznané pří jmy nejsou výrazně nižší než jejich výdaje. V malé obci si lidé všimnou toho, že si starosta po výstavbě kanalizace koupí auto nebo opra ví dům, ve velkém městě jim tuto informaci přinese přiznání vynucené tímto zákonem.« CO VADl ODPŮRCŮM Odpůrci zákona snesli celou řadu důvodů, proč by zákon o střetu zájmů letos v únoru vrá cený Poslanecké sněmovně nepodepsaný pre zidentem republiky a přesto pak dolní komo rou Parlamentu schválený, neměl vůbec platit. K nejčastějším argumentům patří to, že nabyl účinnosti uprostřed volebního období, kdy pro zastupitele náhle změnil »pravidla hry«; že podvazuje zájem podnikatelů i nejosvíceněj ších lidí v malých obcích účastnit se napříště aktivně správy věcí veřejných a de facto uvol ňuje cestu k veřejným funkcím průměrným
MINISTERSTVO VNITRA »HASÍ« O řadě argumentů »pro« i »proti« lze samo zřejmě obšírně diskutovat. Buď jak buď, v řadě obcí se mnozí zastupitelé z řad ředitelů obec ních škol, knihoven, kulturních středisek apod. už kvůli nastolené neslučitelnosti funk cí vzdali funkcí v tamních zastupitelstvech. Kdyby měl tento vývoj pokračovat, činnost ně kterých zastupitelstev zejména malých obcí by mohla být ochromena. Proto Ministerstvo vnitra už minulý měsíc urychleně vydalo k této věci své stanovisko, kde s odvoláním na své konzultace s předními právními experty nepřímo a nezávazně obcím radí, jak lze odchod zastupitelů z funkcí oddá lit do doby, než Ústavní soud na základě uve dené ústavní stížnosti skupiny senátorů defi nitivně rozhodne (viz rámeček). Pokud by se totiž zastupitelé kvůli neslučitelnosti funkcí vzdali svého mandátu nyní, ani při případném pozdějším zamítnutí kontroverzní novely zá kona Ústavním soudem by pak neměli nárok na to mandát obdržet zpět. IVAN RYŠAVÝ
moderní obec
■
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Jak kraj Vysočina zlepšuje kvalitu ovzduší I když kraj Vysočina vyšel z loňského měření znečištění ovzduší ze všech krajů nejlépe, úplně bez problémů není. Hlavním zdro jem znečištění regionu je doprava.
PROBLÉMY VELKÉHO MEZIŘÍČÍ
Městského úřadu Velké Meziříčí. Městu by podle místostarosty Ing. Aloise Nováčka mělo ulevit také silniční napojení z Třebíče na dál nici, které je součástí silničního obchvatu Vel kého Meziříčí.
Na 9,1 % území města byl překročen roční imisní limit pro suspendované částice PM10 (suspendované částice prachu o velikosti 10 mikrometrů, které mají pomalý čas spadu na zemský povrch). »Stanice měřicí imise, kterou od roku 1995 provozuje Český hydrometeoro logický ústav, je hned vedle frekventované sil niční křižovatky. Lze se domnívat, že naměře né údaje nejsou typické pro celé území města. Dokazuje to také příklad z nedávné doby. Uva žovali jsme o zřízení sportoviště na prostran ství vzdáleném asi 150 m od zmiňované křižo vatky, proto jsme nechali změřit imise i na tomto místě. Výsledné hodnoty naprosto vy hovovaly normám pro sportování,# uvedl místostarosta města Velké Meziříčí a politik pro projekt Zdravé město Ing. Alois Nováček. Navzdory tomu město hodlá zlepšit kvalitu ovzduší. »Prvním opatřením k omezení praš nosti bude péče o čistotu komunikací - zame tání a kropení. Rovněž budeme pokračovat v pravidelném vyhodnocování údajů z měře ní imisí. Pokud se situace nezlepší nebo se na opak zhorší, vypracujeme místní Plán pro zlepšení kvality ovzduší,# vysvětloval Ing. Jiří Zachar, vedoucí odboru životního prostředí
Krajský úřad kraje Vysočina nedávno aktua lizoval Integrovaný krajský program snižo vání emisí (plné znění je na www.kr-vysocina.cz) a navazující Program pro zlepšení kvality ovzduší kraje Vysočina. Návrhy měla schválit rada města na přelomu března a dubna. Hlavním cílem programů je omezit emise znečišťujících látek, u kterých bylo zjištěno překračování zákonných emisních limitů a stabilizovat emise škodlivin, u nichž k překračování limitů nedochází. Největší podíl na financování ochrany ovzduší bu dou mít provozovatelé zvláště velkých a vel kých zdrojů znečišťování ovzduší, tj. soukro mý sektor a dále krajský úřad. Obce počítají také s podporou ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) a z fondů EU. »Ke zlepšení situace z hlediska ochrany ovzduší by mělo přispět například územní plánování a rozhodování při získání povolení pro umisťování, výstavbu a provoz zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečiště ní ovzduší, povinnost používat přitom nej lepší dostupné techniky, technologie apod.,«
S
největšími problémy se potýká Velké Meziříčí, které leží v údolí přímo pod extrémně frekventovanou dálnicí Dl.
KRAJSKÉ PROGRAMY
dodává Ing. Jiří Růžička z odboru životního prostředí krajského úřadu. Kraj loni poprvé vyhlásil grantový program finanční podpory alternativních zdrojů ener gie pro města, obce, mikroregiony i soukromé subjekty. První kolo přijímání žádostí letos už bylo uzavřeno, ale druhé, v němž se budou rozdělovat zhruba 2 mil. Kč, začne ve druhé polovině roku. Z Fondu Vysočiny nedávno kraj finančně přispěl na zpracování studie proveditelnosti pilotního projektu mikroregionu Telčsko. Projekt, propagující využívání netradičních a k přírodě šetrnějších paliv, finančně podpo ří EU. Zhruba 40 měst a obcí tak získá kotel na biomasu, aby v praxi ukázaly, že kromě uhlí či plynu existují ekologičtější paliva. Součástí projektu bude informační kampaň o využívá ní alternativních zdrojů energie, do níž se za pojí místní a regionální média. Realizaci pro jektu uhradí z 80 % EU, podporu slíbil i SFŽP. Na celém území kraje jsou stále velké pro blémy s překračováním imisních limitů ozó nu. Navrhovaná opatření v rámci krajského integrovaného programu by měla podle od hadů postupně snižovat výměry území, na nichž dochází k překračování imisních limi tů. Je však málo pravděpodobné, že by k cílo vému roku 2010 bylo dosaženo dodržování limitů na celém území kraje. »Je to celoevropský problém, který se mu sí řešit průběžně a dlouhodobě - počínaje omezováním hlavních prekursorů ozónu, ji miž jsou oxid dusnatý a skupina těkavých or ganických látek,# uzavřel Ing. Jiří Růžička. MARKÉTA ŽIDLIČKA
Když se o les nikdo nestará chranu lesa zajišťuje nejen Ministerstvo »Když vlastník lesa neplní podstatné povin životního prostředí a Česká inspekce ži nosti stanovené zákonem č. 289/1995 Sb., o le votního prostředí (ČIŽP), ale i odbory sích a ohrožuje tím existenci lesa a lesy soused životního prostředí krajů a obcí s rozšířenou ní, má orgán stámí správy lesů za povinnost, působností. pokud sankce podle § 50 nejsou účinné, roz V roce 2003 lesní porosty na celém území hodnout podle § 57 o nezbytných opatřeních oslabilo extrémní sucho a nadprůměrné teplo k odvrácení hrozícího nebezpečí. Obec s rozší ty, což snížilo odolnost smrkových porostů řenou působností by tedy měla rozhodnout před biotickými škůdci. Chladné a vlhké jaro o asanaci zasaženého lesa, ale zákon už neříká, a počátek léta 2004 i včasné zpracování kala kdo ji zaplatí a jak se vyrovná majitel lesa s ob mitní hmoty z roku 2003 naštěstí nevytvořilo cí. Jestliže obec zásah uskuteční, pak jej i zapla vhodné podmínky pro vývoj kůrovců. Teprve tí. Problém však je, jak dostat peníze od majite teplý a suchý srpen a první polovina září při le lesa. Ten navíc může říci - vy jste mi tam vy spěly k urychlení vývoje jeho populace, takže těžili, ono se mi tam něco ztratilo nebo shnilo, v případě příznivých klimatických podmínek způsobili jste mi škodu. Tato záležitost zatím lze očekávat zvýšený stav tohoto kalamitního není majetkoprávně vyřešena. Proto se obce škůdce i letos. brání zuby nehty, aby v podobných případech Tato situace mobilizovala většinou velké nemusely zasáhnout,# řekl nám vedoucí oddě vlastníky lesů k aktivnímu zpracování kůrovco - lení ochrany lesa ČIŽP Ing. Jan Hořejší. vého dříví nebo jeho asanaci a k přijímání pre Protože uvedená nečinnost není dostatečně ventivních opatření. K obdobnému postupu legislativně upravena, ČIŽP iniciovala noveli však nepřistoupili někteří zejména drobní sou zaci zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, a to zave kromí vlastníci. Protože přemnožení škůdci dením tzv. nuceného výkonu rozhodnutí do napadají i lesy sousedních vlastníků, vznikají lesnické praxe. Umožnilo by to v případě ne škody velkého rozsahu. zbytnosti včas zpracovat a asanovat kůrovcové
O
8
moderní obec
dříví, a to za určitých podmínek, které by zajis til stát. »Novelu, která je v připomínkovém meziresortním řízení, připravilo Ministerstvo životní ho prostředí. Měla by vyjasnit majetkové záleži tosti. Když obec nechá odtěžit dřevo, tak by je mohla také prodat a strhnout si náklady. Dnes může postupovat i přes soudní exekutory, jenže je to zdlouhavé,# konstatoval Ing. Hořejší, /kž/
květen 2005
téma
■
FOTO: ARCHIV
účetnictví a audit
Kontrola hospodaření podle nových zásad Krajským úřadům loni přibyla nová povinnost: dohled nad hos podařením obcí. Podle dosavadních zkušeností, byť zatím krát kých, se nezdá, že by tím vznikaly zásadní problémy. řipomeňme, že loni se v Parlamentu ■■ České republiky projednávaly dva ná vrhy příslušného zákona, přičemž zví tězil ten, který svěřuje v přenesené působ nosti kontrolu hospodaření obcí krajským úřadům. Druhá, neúspěšná alternativa vidě la v roli kontrolora Ministerstvo financí ČR. Zákon o přezkoumávání hospodaření územ ních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí nabyl pod číslem 420/2004 účin nosti 1. srpna, stejně jako doprovodný zákon č- 421/2004 Sb., kterým se mění související zákony.
P
původní návrh byl přísnější Proti původnímu návrhu je konečné znění zákona poněkud měkčí. Navrhované až dvěstětisícové sankce za zjištěné prohřešky a miliónové při opakovaní téže chyby se snížily na maximálních 50 tisíc.
květen 2005
oloval hospodaření 'aiskvch úřadu oouz iditor, nyní má tuto
Ing. Irma Zlatohlávková z Centrální harmo nizační jednotky pro finanční kontrolu Mi nisterstva financí ČR však upozorňuje na to, že miliónové pokuty se obec stejně může dočkat, a to v případě, že kontrola zjistí ne
dostatky na základě zákona o územních rozpočtech. Další změkčení doznala definitivní verze zákona ve stanovení lhůt pro podání stano visek: Místo původně navrhovaných 14 pra covních dnů mají nyní úředníci obecních úřadů více než dvojnásobek času (až 30 dnů) na to, aby kontrolorovi případně prokázali, že jim určité věci vytýká neprávem, a tudíž mají být ze zprávy vypuštěny.
dílčí přezkumy se osvědčuji V plné míře naopak zůstala možnost obsa žená v návrhu, aby se kontrola odehrávala průběžně během roku, a nikoli až po roční uzávěrce hospodaření. Takzvaný dílčí pře zkum by se tím měl uskutečňovat dvakrát v běžném roce a jednou v roce následujícím, po skončení účetního období. Ing. Zlato hlávková to považuje za obrovské plus, pro tože zjištěné nedostatky se tím nekupí a lze je odstranit včas. Je možné tím zabránit na příklad situaci, kdy by obec musela vracet dotaci, protože ji použila nesprávně. Obz vlášť důležité je to v případě čerpání pro středků z fondů EU. Cílem kontroly nejsou >
moderní obec
9
téma >
účetnictví a audit
sankce a vracení peněz do státního rozpočtu, ale pomoc při nápravě často neúmyslného prohřešku. Ing. Zlatohlávková rovněž připomíná, že zprávy o přezkoumání hospodaření jsou součástí závěrečného účtu obce nebo kraje, který musí být schválen do konce června. Obé musí být proto zveřejněno 15 dnů před projednáním v zastupitelstvu způsobem v místě obvyklým.
POZTRÁCELI SE KONTROLOŘI Nový zákon byl vypracováván se striktním požadavkem na nulové zatěžování státního rozpočtu. Na kraje (nebo Ministerstvo finan cí) mělo přejít 310 kontrolorů ze zrušených okresních úřadů a s nimi i příslušná část fi nančních prostředků potřebných na tuto agendu. Tito lidé skutečně v plném počtu na kraje přešli, ale požadovaných 310 kontrolorských míst obsazeno není. Několik desítek kontrolorů se totiž cestou jakoby poztrácelo, protože na krajích jim svěřili jinou práci. Ti zbylí si proto - patrně oprávněně - stěžují na přílišné vytížení. Bude s tím Ministerstvo financí něco dě lat? Ing. Zlatohlávková říká, že patrně nikoli, protože finanční prostředky na tuto agendu nebyly účelově vázané, čímž jejich sledování z kompetence tohoto úřadu mizí. Ale možná by se mělo podívat na využití těchto tabul kových míst Ministerstvo vnitra v rámci své dozorové činnosti.
MOŽNOST VOLBY AUDITORA ZŮSTÁVÁ Nový zákon zachovává možnost, aby obce ne chaly přezkoumat své hospodaření audito rem. Evropské komisi (EK) se tato praxe sice moc nelíbí (auditor je placený tím, kdo si kon trolu objednává, hrozí proto nebezpečí, že ne bude zcela objektivní), ale toleruje ji. Důvody, proč možnost volby auditora zůstává i v no vém zákoně, jsou tytéž, jimiž je zdůvodnila česká strana EK: Jde o určitý prvek demokra cie a procento obcí, které nechávají kontrolo vat své hospodaření tímto způsobem, je velmi nízké. Navíc je žádoucí v určitých případech vzít v úvahu i ekonomickou stránku. Obce to tiž občas potřebují audit i pro jiné účely, na příklad při podávání žádosti o půjčku vbance. Je proto logické, když zároveň využijí služeb auditora k přezkoumání hospodaření. V jiné situaci jsou však krajské úřady. Za tímco podle předchozí právní úpravy kon troloval jejich hospodaření pouze auditor, nyní je tato kompetence svěřena výhradně Ministerstvu financí. Výjimkou je pouze le tošek, resp. kontrola hospodaření za rok 2004. Vzhledem k datu nabytí účinnosti zá konů č. 420 a 421 totiž více než polovina krajů, přesně osm, zadala kontrolu dávno před srpnem, a tedy podle dřívějších zásad. Zákon s tím počítal, proto obsahuje pře chodné ustanovení, které takovou praxi umožňuje. Letošní průběžné kontroly i zá věrečný přezkum po skončení účetního ro ku se však už odehrají plně v režii Minister stva financí ve všech 13 krajích. Jedinou vý jimkou je Praha, která jako obec i kraj má možnost volby - buď ministerstvo, nebo au ditor. /jon/
10
módilerm obec
Auditora by měl ob rok střídat krajský úřad astupitelstvo kraje Vysočina letos na svém prvním zasedání schválilo Zásady pro poskytování dotací obcím a dobro volným svazkům obcí (DSO) na úhradu nákla dů účtovaných auditorem za provedení pře zkoumání hospodaření (dále jen zásady). K poskytnutí možnosti požádat o příspě vek až do výše 5000 Kč v každém kalendář ním roce zastupitele vedla snaha podpořit využívání služeb auditorů nebo auditor ských společností v rámci rozhodování o tom, zda si nechat přezkoumat své hospo daření krajským úřadem zdarma nebo zadat přezkoumání auditorovi za úplatu.
Z
VÝHODY I NEVÝHODY Každá z těchto variant má své výhody i nevýho dy. Skutečností je, že přezkoumávání hospoda ření je náročnou a odpovědnou činností, která vyžaduje značné odborné znalosti, několikale tou praxi a také v návaznosti na rozšíření před mětu a hledisek přezkoumání vyplývajícímu z nového zákona č. 420/2004 Sb., i analytické schopnosti. Navíc zpráva o výsledku přezkou mání, která je součástí závěrečného účtu obce nebo DSO, podléhá občanské kontrole, když musí být podle zákona vhodným způsobem zveřejněna, aby se s ní mohli občané seznámit.
příslušná ustanovení zákona. Jejich výhodou je vedle získané praxe odborná způsobilost v oblasti veřejné správy (povinnost absolvovat zkoušku) a finanční nezávislost na kontrolova ných subjektech. Každopádně může být pří nosem pro každou obec nebo DSO nechat si své hospodaření přezkoumávat střídavě kraj ským úřadem a auditorem.
POVINNOSTI ŽADATELE Přijaté zásady stanovují, že kraj Vysočina bude poskytovat na dotace ve výši prokázaných ná kladů uhrazených auditorovi maximálně do výše 5000 Kč jedné obci nebo DSO za jeden ka lendářní rok. Žadatel o dotaci musí přitom do držovat povinnosti dané zákonem číslo 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a DSO, tj. oznámit krajskému úřadu, že zadal přezkou mání svého hospodaření auditorovi (loni byl termín oznámení do 30. 9. 2004, v dalších le tech je to do 30. 6. každého kalendářního ro ku); informovat krajský úřad o uzavření smlouvy s auditorem nejpozději do 31. ledna každého následujícího roku a předat krajské mu úřadu stejnopis zprávy auditora o výsled ku přezkoumání hospodaření do 15 dní po je jím projednání v orgánech obcí či DSO.
Kraj Vysočina poskytne obcím a DSO dotaci 5 tisíc Kč na úhradu nákladů za služby poskytnuté auditorem. Na snímku je sídlo krajského úřadu. V případě přezkoumání hospodářem prová děného profesionálními auditory by měl být přínosem jejich analytický pohled na hospo daření s veřejnými prostředky. Na druhé stra ně je určitým omezujícím činitelem jejich fi nanční závislost (odměna za provedení audi tu) . Ovšem již záleží na konkrétních představi telích obcí, co od auditu požadují a jaký pří stup k němu zvolí. Předmětem smlouvy s au ditorem může být i poskytování jiných služeb, například odborných konzultací v průběhu celého roku apod. Kontroloři krajských úřadů vykonávají pře zkoumání hospodaření v přenesené působ nosti krajů a musí přitom důsledně dodržovat
Žádost o dotaci bude předkládána na jed noduchém formuláři spolu s kopií prvotního účetního dokladu prokazujícího provedení auditorské služby (nejčastěji faktura) a kopií dokladu o úhradě auditorské služby. Krajský úřad posoudí každou obdrženou žádost, ověří splnění výše uvedených zákon ných povinností a předloží ji ke konečnému rozhodnutí zastupitelstvu kraje. Po schválení příspěvku bude dotace převedena obci nebo DSO na jejich účet. ■
MICHALŇACHAJ vedoucí odboru kontroly Krajský úřad kraje Vysočina
květen 2005
účetnictví a audit
téma
Jednotná metodika účetnictví a rozpočtu rajské úřady byly po přechodu kom petencí ze zrušených okresních úřa dů postaveny před velmi složitý pro blém, totiž zajistit průhlednost financová ní veřejné sféry. Zároveň se zjištěním stavu hospodaření v jednotlivých regionech by ly odhaleny značné rozdíly v metodickém řešení a také závažné nedostatky. Pragmatické řešení problému vyžaduje určitou unifikaci. Taková unifikace musí do činností organizace pronikat pouze tak, aby řešila otázky obecnějšího rázu, a sou časně nesmí omezovat řešení individuál ních případů. Tento přístup pak může sní žit pracnost, zkvalitnit výsledky a v nepo slední řadě i zajistit lepší kontrolu. Mezi nástroje pro dosažení těchto cílů patří bezesporu metodika. Je potěšitelné, že od počátku fungování krajů se na většině z nich prosadila filozofie založená na uni fikaci metodiky rozpočtu a účetnictví. Pouze kvalitní datová základna je totiž schopna zabezpečit srovnatelnost hospo daření s majetkem a přehled o jeho pohy bech, srovnatelnost běžného hospodaření jednotlivých skupin organizací (např. kul tura, školství, sociální věci) a získání dalších rozhodných údajů pro jejich řízení a hod nocení. Zmiňované prosazení jednotné metodiky je jak pro krajské úřady, tak pro jednotlivé podřízené organizace výhodné. Neoddělitelné spojení metodiky s vý kaznictvím a jejich vhodné využití přiná ší vyšší efekt při přezkoumání hospodaře ní. Existují tři úrovně, které musí být me todikou řešeny, a to úroveň celostátní, krajská a základní. Do úrovně celostátní a krajské může vstupovat kraj doporuče ným řešením analytického členění. Vý sledkem pak může být jednoznačná kon trola například okruhů analytik základní ho běžného účtu, rozvahy - test rovnosti aktiv a pasiv, úvěrů čerpaných přímo z úvěrového účtu, poskytnutých dotací a transferů, účtování o limitních dota cích, pokladny rozpočtového hospodaře ní měst, dlouhodobého majetku, podrozvahových účtů, sociálního fondu, ostat ních účelových fondů atd. Při použití propracované a sjednocené metodiky dospějeme k závěru, že převáž nou část předmětu přezkoumání lze díky ní lépe realizovat. Běžné vazby vyplývající z činnosti orgánů veřejné správy mohou poskytnout podklady nebo informace k vyhledání či doložení závad. Tyto pod klady lze následně použít při návrhu opat ření směřujících k nápravě zjištěných ne dostatků, která by měl územní celek na zá kladě zprávy o výsledku přezkoumání při jmout. *
K
Jlfti BUKVIC metodik společnosti GORDIC
uolnf Poustevna, Dubá, Dvůr Králů*. ilant nad Ostravicí, FryŠták, Fulnek, GolČfiv j olice, Holýšov, Horní Benešov, Horšovský Týn, Hořic Hranice (okr. Přerov), Hronov. Hrotovice. Hulín, H-
GORDIC*
m .trne HÉČS&E j
, Lnu
'aka. Nová Role, Nové mésto na Moravě, Nov
£
Partnerství, kteréfunguje.
pod Troskami, Rozt ychvald, Rýmařov, fi ta. Světlá nad Sž
ty, v
Manažerské výstupy ERP systémů GORDIC* jako efektivní nástroj řízení PŘEHLED O HOSPODAŘENÍ
J e. 8i
t
- -
iď
* .
relevantní informace o ekonomickém dění • odložené zpracování sestav ■ distribuce sestav e-mailem • integrace DMS systémů s nástroji MS Office • Minidatawarehouse - analýza účetních výkazů • manažerské pohledy na písemnosti v rámci DMS • technologie datových skladů • podpora účetních standardů EU, IAS a GAAP GORDIC* spol. s r. o., Erbenova 4, 586 01 Jihlava, tel.: 567 309 136, fax: 567 307 343,
[email protected], www.gordic.cz MO-000114
květen 2005
moderní obec
11
téma
účetnictví a audit
Finanční kontrola v praxi: Jaká jsou kritická místa? Význam zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (dále jen zákon) a přede vším jeho správné aplikace po vstupu ČR do EU, kdy se tento zákon stal organickou součástí operačních manuálů pro čerpá ní finanční podpory z fondů EU, je pro oblast finanční kontroly v ČR nepochybně zásadní. myslem této mé úvahy je definovat stá organizace. Funkce správce rozpočtu a hlav vající kritická místa aplikace zákona ního účetního je pak sice teoreticky možné sloučit v té »druhé osobě«, ale to je samo v prostředí obcí a měst a především pak u malých příspěvkových organizací zři zřejmě řešení veskrze formální; ve skuteč nosti zajišťuje příspěvková organizace toho zovaných územními samosprávnými celky to typu vedení svého účetnictví prostřednic (ÚSC). tvím služeb externích zaměstnanců, nebo fi rem typu »služba škole«. ZÁKONY NEŘEŠÍ KONKRÉTNÍ PROBLÉMY Protože český úředník je v praxi velmi »kreativní«, vznikají zajímavá řešení, kdy se Zákon č. 320/2001 Sb., který v plném rozsa hu vstoupil v účinnost k 1. 7. 2002, byl již ve například ze sekretářky školy stane »vedousvém původním znění zatížen některými le cí sekretariátu ředitele školy«, aby byl v pra gislativními chybami a vzhledem k obecné xi naplněn požadavek »vedoucího« zaměst strohosti některých významných paragrafů nance pro funkci příkazců operací. Obdob ně se tak například správcem rozpočtu bylo nutné hned od počátku hledat (a někdy hodně obtížně) jejich správný výklad. V roce a hlavní účetní v jedné osobě zcela formál 2004 vydalo sice Ministerstvo financí ČR no ně stává kuchařka, nebo školník, jen aby se zákon naplnil - ve skutečnosti pak jako dří vou prováděcí vyhlášku č. 416/2004 Sb., ale ani ta neodpovídá dostatečně na řadu kon ve vede účetnictví externí pracovník. krétních problémů, které vyvstaly především v oblasti řídící kontroly, interního auditu a použití zákona č. 552/1991 Sb., o státní Je zapotřebí uvědomit si, kontrole jako procesních pravidel (kontrol ního řádu) pro provádění veřejnosprávních že jedním z dopadů na kontrol na místě. Novela zákona č. 123/2003 Sb. totiž zahr šeho vstupu do EU v ob nula od května 2003 mezi orgány veřejné lasti jinanční kontroly ve správy mj. také příspěvkové organizace, zři zované ÚSC, čímž se rozšířila škála institucí, veřejné správě je nezbyt které jsou povinny se tímto zákonem řídit né nastavení kontrolní od mateřské školy o dvou zaměstnancích až po ministerstvo o mnoha organizačních ho prostředí do podoby, úrovních a budovách. Jak už je u nás zvy kem, funguje celý systém často opačně - ve jakou vymezují evropské školkách a na školách vznikají neuvěřitelně standardy, a nepřipustit, krkolomné a nefunkční vnitřní směrnice především pro výkon řídící kontroly. Jsou aby se stejněformálně i ústřední orgány, které se ještě nevypořáda jako se směrnicemi na ly bezezbytku s těmi nejbanálnějšími pro blémy řídící kontroly. Tyto skutečnosti shr kládalo v prostředí veřej nuje ve svých závěrech a doporučeních i po sudek evropské komise SIGMA z června né správy i s výše uvede 2003 (viz rámeček).
S
nými riziky.
JEDINÝ VEDOUCÍ ZAMĚSTNANEC Problematiku výkonu finanční kontroly však v praxi komplikuje nejen zákon předepsaný mi postupy, ale především personálními možnostmi. Jako příklad uvádím již zmiňo vanou mateřskou školu o dvou zaměstnan cích. V takovémto případě by měla funkci příkazce operace vykonávat jako jediný ve doucí zaměstnanec ředitelka příspěvkové
12
moderní
Hovořím o tom především proto, že v praxi se bohužel stále častěji stává před mětem následných kontrol nikoli kvalita a spolehlivost finanční kontroly, ale směr nice -její formální znaky se přitom z pozi ce zřizovatele hodnotí velmi často zcela formálně a bez znalosti věci. Když k tomu připočteme fakt, že výkonem veřejnospráv-
ní (finanční) kontroly byla novým školským zákonem pověřena navíc také školní in spekce, zdá se, že stesky především ředite lů škol nad tím, do jaké míry jsou kontrolo váni, jsou více než oprávněné. Co už je méně efektivní a hospodárné (to jsou pojmy, o jejichž dodržování by měl právě zákon o finanční kontrole usilovat) než tato válka s »papírovým tygrem« fi nanční kontroly; již skoro rok se trápí mož ná tisíce lidí na zodpovědných funkcích tím, jak mají sepsánu směrnici namísto to ho, aby jim někdo odpovědný seriózně na bídl vzorovou směrnici pro konkrétní typy organizací a pak kontroloval, zda se finanč ní kontrola provádí účelně a smysluplně. Když k tomu přidáme stále ještě nesmírně těžkopádná rozpočtová pravidla, která jen s obtížemi začínají rozlišovat mezi tím, že někdo dotace rozkradl a někomu se napří klad jen nepodařilo včas zkolaudovat opra venou tělocvičnu, máme před sebou po měrně chmurný obrázek prostředí českých veřejných financí. OSVÍCENI ZŘIZOVATELÉ SPOLUPRACUJÍ Považuji za důležité zdůraznit, že zákon i je ho prováděcí vyhláška představují pouze ja-
květen 2005
účetnictví a audit kési mantinely, ve kterých se musí objektivně zobrazit a realizovat vnitřní předpisy každé ho orgánu veřejné správy; i mezi samotnými příspěvkovými organizacemi ÚSC jsou ob rovské rozdíly z hlediska náročnosti očeká vaného řešení - srovnejme na jedné straně onu zmiňovanou mateřskou školu, zřizova nou obcí s neuvolněným starostou, a na dru hé straně například krajskou nemocnici s miliardovým obratem ve stejné pozici přís pěvkové organizace, zřizované krajským úřa dem. Osvícení zřizovatelé při aplikaci zákona o finanční kontrole se svými příspěvkovými organizacemi spolupracují co nejvíce - od tvorby směrnic až po jednotné formuláře a »košilky«. Stále však ještě existuje řada zři zovatelů, kteří se raději projevují obsáhlými kontrolními zápisy o nedostatečné kvalitě směrnic a formulářů. Realizaci předběžné řídící kontroly v in tencích, nastavených novou prováděcí vy hláškou č. 416/2004 Sb. je přitom nutné vní mat jako jakousi »minimální pozici#, nasta venou pro potřeby nejmenších orgánů veřej né správy - neúčast správce rozpočtu v ně kterých fázích předběžné řídící kontroly, kte rou nová vyhláška nastavuje, by mohla být významným rozpočtovým rizikem, a to jak v příjmové, tak především ve výdajové fázi operací. Ještě více tak nabývá na významu přesné a objektivní zpracování jednotlivých fází a postupů řídící kontroly do podmínek každé konkrétní organizace. Klasickou ukáz kou v tomto smyslu je v oblasti řídící kontro ly institut tzv. individuálního příslibu a limi tovaného příslibu. POUŽÍVÁNÍ LIMITOVANÉHO PŘÍSLIBU
Limitovaným příslibem je ve smyslu nové vy hlášky »doklad o kontrolním zajištění fi nančního krytí finančního závazku v předem nedefinované výši, předem nedefinované mu věřiteli#. V praxi by se měl limitovaný pří slib používat u operací, které je nutno zabez pečovat operativně, tedy především u opera cí typu drobných nákupů či drobných oprav, opakovaných plateb, nebo cestovních nákla dů. Tyto operace se v praxi dařilo zvládnout například stanovením určitých limitů, které byly vyjmuty z režimu první fáze předběžné kontroly. Limitovaný příslib se však ve ve řejné správě začíná projevovat jako značně rizikový prvek, protože jeho účastníci se na konci stanoveného období začínají chovat obdobně jako se chová v období druhé pro sincové dekády celá česká veřejná správa, která po desátém prosinci vyráží do obcho dů utratit poslední prostředky rozpočtové ho roku s myšlenkou »přece to nevrátí
me...# bez ohledu na efektivnost, hospo dárnost a účelnost, jen aby se stanovený li mit vyčerpal. Proto bude nutné používat li mitované přísliby velmi obezřetně a pokud možno jen v těch případech, kdy standard ní postupy předběžné kontroly nejsou mož né nebo reálné. Zároveň by se při používání limitovaného příslibu vždy měla zvýšit frekvence násled ných kontrol, které by »ošetřily« výše popsa né možné riziko neúčelně a neefektivně vy nakládaných veřejných prostředků. Tímto konstatováním jsme se dotkli posledního vážného problému v oblasti finanční kontro ly, který konstatuje nová prováděcí vyhláška, tj. nutnosti věnovat pozornost nově defino vaným rizikům, resp. jejich nežádoucím do padům, popsaným v § 26 vyhlášky. Vyhláška pro veřejnou správu konstatu je v podstatě poprvé jakousi databázi rizik, když na místě prvním jmenuje nedostatky v zadávání veřejných zakázek, na druhém místě absenci, resp. neplnění kritérií pro hospodárnost, efektivnost a účelnost (jak ukládá novelizovaný § 4 odst. 2 zákona 0 finanční kontrole), na třetím místě uvá dí absenci analýzy a řízení rizik a výčet uzavírá nedostatečnou účinností infor mačních systémů uvnitř orgánů veřejné správy. Je zapotřebí uvědomit si, že jedním z do padů našeho vstupu do EU v oblasti fi nanční kontroly ve veřejné správě je ne zbytné nastavení kontrolního prostředí do podoby jakou vymezují evropské standar dy, a nepřipustit, aby se stejně formálně ja ko se směrnicemi nakládalo v prostředí ve řejné správy i s výše uvedenými riziky. 1 přes dosavadní neuvěřitelný formalismus, s jakým jsme k těmto oblastem doposud přistupovali, je nejvyšší čas začít tyto pro blémy řešit. Nikoli dalším šikanováním (i když se dá předpokládat, že takové ten dence nastanou), ale společným hledáním té skutečně »nejlepší praxe# a především intenzívním a neformálním školením všech zúčastněných. Ministerstvo financí prostřednictvím cent rální harmonizační jednotky již vydalo k těmto problémům řadu užitečných meto dických pokynů, které lze v praxi použít. Ne měli bychom proto již otálet ani minutu i přes to, jak vzdálené se nám mohou tyto problémy někdy v praxi zdát. Pokud chceme reálně dosáhnout na prostředky EU na jaké koli úrovni, nemůžeme si dovolit tuto oblast podcenit. ■ BOHDAN DVOŘÁK ředitel divize pro veřejnou správu Český a moravský účetní dvůr
Posudek evropské komise SIGMA z června 2003 "...Rozvoj opatření zdravé finanční kontroly ve veřejné správě České republiky zdaleka není záleži tostí právního rámce a určitých technik, jako například vnitřního auditu. Do značné míry je celý systém veřejné správy včetně systému státní služby a pracovních návyků v sázce, protože tyto otázky mohou ovlivňovat a dokonce určovat rámec integrity, stupeň transparentnosti v chování jednotlivců a podniků, a to v míře důvěry, která se udělí mechanismům implementace. Jsou to klí čové složky „kontrolního prostředí"...«
květen 2005
téma
Aktuální publikace m.
uz
470
doporučení mu: 125 Kč
Oi'i.nk Zněni
wxvM.ucr.engit.cz
ÚČETNICTVÍ ROZPOČTOVÁ PRAVIDLA ROZPOČTOVÁ SKLADBA obce • kraje • hl mfeio Praha • organuačnl Uniky Uilu pftipéikov* organuace předkládáni výkazů • závodní uravoviní • rozpočtové určeni dani přezkoumáváni hrapidařeni • převod majetku státu a dalil
podle stavu k 1. 3. 2005
[
'J SlisJtu ' i.
e-!/>>iLUVy A •••£[£
Publikace Účetnictví krajů, Rozpo čtová pravidla a rozpočtová skladba 2005: ÚZ č. 470 obsahuje novelizovaný zákon o účetnictví, jeho prováděcí vy hlášku a účetní standardy pro účetní jednotky, které jsou územními samo statnými celky, příspěvkovými organi zacemi, státními fondy a organizačními složkami státu. Některé další předpisy: rozpočtová pravidla, vyhláška o rozpo čtové skladbě, o Fondu kulturních a so ciálních potřeb, zákon o podpoře regio nálního rozvoje, o rozpočtovém určení daní, zákon o přezkoumávání hospoda ření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, zákon o Úřadu pro zastupování státu ve vě cech majetkových a zákon o podmín kách převodu majetku státu na jiné oso by. V příručce je 39 zákonů, vyhlášek, sdělení a pokynů, z toho 19 v novelizo vaném znění - podle stavu k 1.3.2005. Úplná znění novelizovaných práv ních předpisů vycházejí v edici ÚZ, kte rá obsahuje 38 tematických okruhů. Všechny změny jsou zvýrazněny tučně, odkazy na související předpisy jsou plně citovány. Každé číslo ÚZ obsahuje všechny předpisy k danému tématu. Kniha stojí 125 Kč a lze ji písemně objednat na adrese ECONOMIA a. s., VTÚ, Dobrovského 25,170 55 Praha 7, e-mail:
[email protected], nebo na http://Knihy.iHNed.cz, kde vám zařídí její zaslání na dobírku přímo z nakladatelství SAGIT. Případné informace obdržíte na tel.: 596 785 999. Členové HN klubu, kteří u publikace uvedou na objednávce zá kaznické číslo, obdrží 20% slevu.
moderní obec
13
téma
účetnictví a audit
Přezkoumání nej později do června Na základě nového zákona čís lo 420/2004 Sb., o přezkoumá vání hospodaření územních samosprávných celků a dobro volných svazků obcí (DSO), jsou od října roku 2004 vyko návána přezkoumání hospo daření obcí a DSO za rok 2004. ákon, který nahradil dosud platnou vy hlášku č. 4112002 Sb., byl přijat z důvodu nutnosti komplexní úpravy přezkoumá ní, aby byla v souladu s požadavky EU kontrolu hospodaření a nakládání s veřejný mi prostředky z tuzemských i zahraničních zdrojů. Nový zákon stanovuje oblasti hospo daření tvořící předmět a hlediska přezkou mání, podrobně upravuje procesní pravidla přezkoumání včetně výčtu práv a povinností zúčastněných stran a zavádí dozor Minister stva financí nad dodržováním zákonných po vinností. Všechny obce a DSO se mohou sa my rozhodnout, zda požádají o provedení přezkoumání svého hospodaření krajský úřad nebo zadají přezkoumání za úplatu au ditorovi či auditorské firmě. Celkový proces přezkoumání zákon rozděluje do přezkou mání dílčích a jednorázových. Jednorázová přezkoumání uskutečňují krajské úřady po ukončení kalendářního roku u obcí, jež nevy konávají hospodářskou činnost a mají počet obyvatel menší než 800. V ostatních obcích a DSO se uskutečňují dílčí přezkoumání, a to jednak do konce kalendářního roku za jeho
Z
předchozí část, jednak po skončení kalendář ního roku. Podle přechodného ustanovení zákona byla lhůta pro oznámení způsobu pře zkoumání hospodaření za rok 2004 stanovena do 30. 9. 2004. V tomto termínu byly všechny obce a DSO povinny oznámit krajskému úřa du, zda ho žádají o provedení přezkoumání nebo uzavřou smlouvu o poskytnutí auditor ské služby, přičemž ve smlouvě s auditorem měl být uveden mj. předmět a hlediska pře zkoumání a lhůta předání zprávy o výsledku přezkoumání. Obce a DSO, které se rozhodly zadat přezkoumání auditorovi, měly o uza vření smlouvy s ním informovat krajský úřad nejpozději do 31.1. 2005. na
Žádosti obcí a DSO o provedení přezkoumá ní hospodaření nebo oznámení o zadání pře zkoumání auditorovi musí být v dalších letech předávány krajskému úřadu vždy do 30. června.
konce roku 2004 kontroloři krajského úřadu vykonali dílčí přezkoumání ve 118 obcích a 34 DSO kraje. V zápisech uvedli zjištěné chyby a nedostatky a obce a DSO měly zá konnou povinnost přijmout opatření k jejich odstranění a podat o nich a o jejich splnění informaci krajskému úřadu v průběhu ko nečného přezkoumání, které probíhá v 1. po loletí roku 2005. V současné době se v obcích a DSO provádě jí konečná, resp. jednorázová přezkoumání za rok 2004. Jejich výstupem jsou zprávy o výsled ku přezkoumání hospodaření, které obsahují kromě identifikačních údajů tyto zákonem da né náležitosti: popis zjištěných chyb a nedo statků včetně uvedení povinnosti, které nebyly dodrženy, označení dokladů, ze kterých zjiště ní vycházejí, a závěrečné vyjádření s označením charakteru zjištěných nedostatků. V závěru zprávy lze také upozornit na pří padná rizika v hospodaření obce nebo DSO, například vysokou zadluženost, výpadky předpokládaných příjmů, přebírání záruk za závazky jiných fyzických nebo právnických osob apod. Se zprávami jsou seznamováni starostové obcí nebo u DSO osoby určené je jich stanovami. Předmět a hlediska přezkou mání stanovená zákonem včetně povinných náležitostí zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření jsou závazné i pro auditory, se kterými obce a DSO uzavřely smlouvu. Pro jednání auditorské zprávy se řídí příslušným ustanovením zákona o auditorech.
SITUACE V KRAJI VYSOČINA V kraji Vysočina požádalo krajský úřad o pro vedení přezkoumání za rok 2004 celkem 621 obcí a 35 DSO, smlouvu s auditorem uzavře lo 83 obcí a 40 DSO. V období od října do
Souhrn nejčastěji se vyskytujících chyb a nedostatků v kraji Vysočina Vzhledem k tomu, že některé chyby a nedostatky se vyskytovaly ve více obcích nebo opakovaně, zmíním pro informaci souhrn nejčastěji se vyskytujících nedostatků zjištěných při dílčích přezkoumáních hospodaření obcí a DSO v kraji Vysočina: ■ neoprávněné použiti dotace ze státního rozpočtu na výdaje související s volbami, ■i nezveřejnění návrhu závěrečného účtu obce za rok 2003 (nedodržení § 17 odst. 6 zákona číslo 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), ■ nedostatky při povolování, vyúčtování a vyplácení náhrad při pracovních cestách (zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách), ■ zřizovací listinou nedostatečně nebo nesprávně vymezen majetek ve vlastnictví zřizovatele, který je předáván do správy příspěvkové organizaci k vlastnímu hospodářskému využití (§ 27 odst. 2 písm. e). zákona č. 250/2000 Sb.), ■ neprojednání zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření za rok 2003 a nepřijetí opatření k nápravě zjiš těných chyb a nedostatků (§ 17 odst. 5 a 7 zákona č. 250/2000 Sb.), ■n neprovádění rozpočtových opatřeni včetně jejich schvalování (§ 16 zákona č. 250/2000 Sb.),
mm neúčtování o hospodářské činnosti na účtech účtových tříd 5 a 6, neprovádění časového rozlišování ná kladů a výnosů (porušování zákona o účetnictví a navazujících účetních předpisů), ■ neúplné, nesprávné nebo neplatné vnitřní předpisy upravující oblast účetnictví (porušování zákona o účet nictví a navazujících účetních předpisů), ■ neúplná, nepřehledná nebo i chybějící evidence majetku, chybné zařazování majetku (porušování zákona o účetnictví a navazujících účetních předpisů), ■ chyby v postupech účtování a při vedení účetnictví - nesprávnost a neúplnost účetnictví (např. nezúčtování předpisů pohledávek a závazků), nedostatečný účtový rozvrh, chybějící náležitosti účetních dokladů apod. (porušování zákona o účetnictví a navazujících účetních předpisů), ■ nedostatky při stanovení a schvalování výše odměn členům zastupitelstva (nařízení vlády CRČ. 37/2003 Sb.),
DALŠÍ
povinnosti
OBCI
a
DSO
Proces přezkoumání by měl skončit nejpo zději do začátku června, aby zprávy jako ne dílnou součást závěrečného účtu mohly pro jednat zastupitelstva obcí nebo orgány DSO v zákonem stanoveném termínu do 30. červ na. Při tomto projednávání musí být, podle zákonů o obcích a o rozpočtových pravi dlech územních rozpočtů, přijata opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedo statků. O přijetí opatření k nápravě jsou po té obce a DSO povinny písemně informovat krajský úřad, a to nejpozději do 15 dní po projednání zprávy spolu se závěrečným účtem. V této informaci musí být rovněž uve dena lhůta, v níž bude podána krajskému úřadu písemná zpráva o plnění přijatých opatření. Krajský úřad je následně oprávněn kontrolovat plnění těchto opatření. Obce a DSO, pro něž zpracoval zprávu auditor, mají navíc povinnost předat stejnopis audi torské zprávy krajskému úřadu do 15 dní po jejím projednání v zastupitelstvu obce nebo orgánu DSO. Žádosti obcí a DSO o provedení přezkou mání hospodaření nebo oznámení o zadám přezkoumání auditorovi musí být v dalších letech předávány krajskému úřadu vždy do 30. června. To znamená, že v případě pře zkoumání za rok 2005 je nutné informovat krajský úřad do 30.6. 2005. ■
■i nezavedení a neudržování vnitřního kontrolního systému (§ 25 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kon| trole ve veřejné správě).
14
moderní obec
MICHALŇACHAJ
květen 2005
účetnictví a audit Praktické publikace pro místní samosprávy d vstupu ČR do EU dochází čas to ke kolizím národního a komunitárního práva. Potřebuje me proto znát evropský výklad, s pří DPH v roce 2005 mým či nepřímým účinkem, a podle u veřejnoprávních toho posuzovat, zda použijeme národ subjektů, ní či evropskou úpravu. Olga Holubo zejména obcí vá, autorka publikace DPH v roce 2005 u veřejnoprávních subjektů, zejména obcí ve svém výkladu vychází přede vším z judikátů Evropského soudního dvora (BSD). S jejich pomocí vysvětlu je problematiku, kterou zákon o dani z přidané hodnoty neřeší zcela srozu mitelně. Kniha je napsána ke stavu práva k 1. 1. 2005, ale tam, kde proti roku 2004 došlo k závažným odchylkám, uvádí i předchozí právní úpravu. Rovněž obšírně objasňuje činnosti veřejnoprávních sub jektů, například pronájem, provozování hřbitovů a další. Lze z ní vysledovat nejenom zdanění veřejnoprávních subjektů, aleje mož né ji zčásti použít i jako návod k aplikaci evropského práva do ná rodního předpisu.
O
Publikace stojí 159 Kč včetně DPH a lze šiji objednat na adrese ECONOMIA a.s., VTÚ, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail:
[email protected], kde vám zařídí její zaslání na dobírku z nakladatelství ASPI, a. s. Informace na tel.: 246 040 400.
téma
Publikaci Veřejná podpora a veřej ■ ■
ČJCONSULT 1
'
.
O - CONSULT s.r.o. Vzdušná 63/11 460 01 LIBEREC
1
\z
/
xz
,
•
.
/
tel.: 485102546 fax: 485102547 e-mail:
[email protected] www.o-consult.cz
NABÍZÍME MĚSTŮM A OBCÍM SLUŽBY NAŠICH ZKUŠENÝCH AUDITORŮ A DALŠÍCH ODBORNÍKŮ
květen 2005
MO-0001 15
I PŘEZKOUMÁNÍ HOSPODAŘENÍ OBCÍ I OVĚŘENÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ I PROVÁDĚNÍ INTERNÍCH AUDITŮ moderní obec
15
EKONOMIKA
Obce a nárok na odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu né provést jen v souvislosti s původním zdanitelným plněním a nejpozději do tří let od konce zdaňovacího období, jehož se oprava týká. V případě DPH rozlišujeme měsíční nebo čtvrtletní zdaňovací období. Pokud například bylo uskutečněno plnění v led nu 2005, plátce používá měsíční zdaňo vací období a podává přiznání za leden do 25. února 2005, pak se tříletá lhůta po čítá od konce února 2005. Pokud došlo k opravě základu daně v únoru 2008, je možné ještě opravu provést. Pokud by k opravě mělo dojít v březnu 2008, nelze ji již provést.
Vstup České republiky do Evropské unie přinesl velké změny v českém zákoně o DPH. Jedna z nej důležitějších se týká otázky, která podstatně ovlivňuje i situaci obcí - jak správně provést odpočet DPH na vstupu. ákladní pravidlo pro uplatnění nároku na odpočet daně na vstupu stanoví, že nárok vzniká, pokud přijaté zdanitel né plnění slouží pro uskutečnění ekono mické činnosti. Toto pravidlo je pak dále modifikováno pro situace, kdy má plátce daně plný nárok na odpočet, kdy má jen nárok částečný a kdy nárok není žádný. Ty to tři základní situace jsou v zákoně po drobně rozepsány. Podle zákona o DPH platného od května roku 2004 však nemusí být prvotní rozhodnutí o tom, v jaké míře bude nárok na odpočet daně na vstupu uplatněn, konečné. Plátce totiž musí ještě několik dalších let sledovat způsob uplat nění nároku, vyhodnocovat, zdali se pů vodní podmínky nezměnily, a podle toho nárok na odpočet DPH na vstupu případně modifikovat. Zákon o DPH rozeznává tři situace, které mohou změnit uplatnění nároku na odpočet: ■ vyrovnání odpočtu daně, ■ opravu odpočtu daně, ■ úpravu odpočtu daně.
Z
ČR do EU se krátící koeficient počítá jed nou za rok a v průběhu roku se pak používá tzv. zálohový koeficient. Roční koeficient se navíc porovnává s koeficienty vypočtenými v dalších letech. Jak dále uvidíme, míra změny koeficientu může ovlivnit uplatnění odpočtu daně. VYROVNÁNÍ ODPOČTU DANĚ
ÚPRAVA ODPOČTU DANĚ
K vyrovnání odpočtu daně dochází, pokud se koeficient během pěti let od jeho prvního použití změní o více než deset procentních bodů. Vyrovnání odpočtu se provádí jen u dlouhodobého hmotného nebo nehmot ného majetku. Tam, kde se koeficient zvyšu je, dochází ke zvýšení nároku na odpočet da ně na vstupu, a tudíž ke snižování nákladů. Naopak při snížení koeficientu se náklady zvyšují, neboť odpočet DPH lze nárokovat jen v malé části. Podle dřívějších pravidel se takové vyrovnání odpočtu neprovádělo a jednou uplatněný nárok na odpočet daně pomocí krácení koeficientem se již v bu doucnosti neměnil.
SITUACE OBCI
OPRAVA ODPOČTU DANĚ
Obce jako veřejnoprávní subjekty zpravidla odpočet daně na vstupu krátí prostřednic tvím takzvaného koeficientu, a tudíž se v praxi mohou setkat se všemi třemi situa cemi měnícími nárok na odpočet daně na vstupu. Plný nárok na odpočet daně na vstupu je u těch plnění, jež slouží k jiným zdanitelným plněním, ovšem existuje něko lik výjimek. Příkladem může být, když obec bude za jišťovat dodávky tepla a elektřiny. Tato plně ní jsou plně zdanitelná, lze proto plně náro kovat odpočet DPH na veškeré vstupy, které souvisejí jen s těmito plněními. Výjimkou z těchto plnění je například odpočet u re klamních předmětů, jejichž pořizovací cena je nejvýše 500 Kč. Zároveň platí, že pokud obec vystupuje jako veřejnoprávní osoba a poskytuje plnění, jež je od daně osvoboze no, nebo naopak poskytuje osvobozené pl nění mimo rámec své činnosti jako veřejno právní osoba (např. pronájem obecních by tů), nemá žádný nárok na odpočet daně na vstupu. Mezi přijatá plnění, která nelze jedno značně přiřadit, patří například náklady na provedení povinného auditu. V takovém případě bude obec nárok na DPH zkracovat v poměru, který odpovídá poměru zdani telných plnění vůči všem (osvobozeným a zdanitelným) plněním. Ode dne vstupu
O opravě odpočtu daně hovoříme tehdy, pokud dochází ke změně, tj. k opravě zá kladu daně. Oprava je nutná při zvyšová ní nebo snižování původní ceny za přija té nebo poskytnuté plnění. Ovšem je nut né pamatovat, že opravu odpočtu je mož
Tato úprava spočívá v přepočítání nároku na odpočet daně u dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, pokud v období pě ti po sobě jdoucích let, počínaje rokem poří zení majetku, se změní nárok na odpočet daně na vstupu z důvodů změny použití to hoto majetku. V praxi to znamená, že pokud si obec pořídí například nemovitost a před pokládá její použití jen pro veřejnoprávní účely, je toto pořízení od daně osvobozené. Po nějaké době ovšem obec své rozhodnutí přehodnotí a začne nemovitost pronajímat jiným plátcům, kteří v ní budou podnikat. Pokud změna využití nastává ve vymezeném období, je možné uplatnit určitý nárok na odpočet prostřednictvím úpravy odpočtu daně. Stejně se postupuje v opačném přípa dě, kdy byl původně uplatněn odpočet daně, ale později začne být majetek používán pro plnění osvobozené. V takovém případě je nutné příslušnou část daně vrátit do státní ho rozpočtu.
Příklad úpravy odpočtu daně v praxi Pořízení stroje v hodnotě 1 000 000 Kč bez daně, DPH činí 190 tisíc Kč. Přiklad počítá s kolísáním koeficientu o více než 10 % v každém roce. Nárok na odpočet DPH uplatněný v prvním roce byl uplatněn celkově a v dalších letech se porovná vá jen roční podíl nároku na odpočet DPH na vstupu.* Rok
Hodnota koeficientu
1
0,5
2
0,75
Roční podíl DPH na vstupu k posouzení pro vyrovnání
Možný nárok na odpočet DPH (přepočet možného nároku pro dané obdobO
Nárokováno (podíl podle jednotlivých let)
Vyrovnání
-
95 000
95 000
-
38 000
28 500
19 000
9500
3
0,25
38 000
9 500
19 000
-9500
4
0,97
38 000
38 000
19 000
19 000
5
0,25
38 000
9 500
19 000
-9500
1. V prvním roce vznikne 50% nárok na odpočet daně a tento nárok je uplatněn na celých 5 let dopředu. 2. Ve druhém roce je nárok 75 %, a protože 50 % bylo již nárokováno, je možné v tomto roce nárokovat zbylou část. 3. Ve třetím roce je nárok pouze 25 %, proto je nutné část nároku, který byl uplatněn dříve, vrátit. 4. Ve čtvrtém roce je opět plný nárok ve výši 100 %, koeficient je větší než 0,95. Nárok se nekrátí, protože původní nárok byl krácen, a lze nárokovat zbylou část z možného podílu pro nárok na odpočet DPH za období daného roku. 5. V pátém roce je situace shodná se třetím rokem.
__________ ZDROJ: PRICEWATERHOUSECOOPERS
16
moderní obec
květen 2005
EKONOMIKA EVROPSKÁ JUDIKATURA Česká úprava daně z přidané hodnoty podléhá od května 2004 evropské legisla tivě, tj. zejména šesté směrnici. Je ale nutné brát v úvahu i rozhodnutí Evrop ského soudního dvora (ESD), který ev ropské principy vykládá a jehož rozhod nutí jsou závazná. Právě způsob uplat nění nároku na odpočet daně z přidané hodnoty byl v minulosti častým předmě tem sporů u tohoto soudu. Často přitom nešlo jen o spor mezi plátcem daně a státní správou, ale přímo o spor mezi Evropskou komisí jako strážkyní evrop ského práva a jednotlivými členskými státy. V nedávné době Evropský soudní dvůr například rozhodoval o sporu mezi Evropskou komisí a Velkou Británií. Brit ský zákon o dani z přidané hodnoty umožňoval uplatnit odpočet DPH u ná kladů na pohonné hmoty, které zaměst nanci použili při svých služebních cestách, pokud uplatňovali jejich úhradu prostřednictvím tzv. kilometrovného ne bo podle skutečných nákladů. Evropská komise s britskou úpravou nesouhlasila a ESD ji dal v rozhodnutí C-33/03 z 10. března letošního roku za pravdu. Konstatoval, že příslušná usta novení šesté směrnice jednoznačně spe cifikují podmínky pro úpravu nároku na odpočet daně a členské státy nemají pra vomoc při implementaci této směrnice nárok na odpočet rozšířit. ČESKÉ LHŮTY NA SPODNÍCH HRANICÍCH Členské státy však mohou v určitých me zích stanovit podmínky, za kterých se úpravy či opravy odpočtů budou prová dět. Například české časové lhůty jsou více méně na spodních hranicích obdo bí běžně užívaných v jiných evropských státech. Některé členské státy vyžadují sledo vat použití majetku po delší dobu než pět let - výjimkou není ani deset a u ne movitostí i dvacet let. Na druhé straně je v českém zákoně stanovena velmi nízká hodnota majetku, od níž se úpra vy a vyrovnání odpočtu mají dělat 40 tisíc Kč pro dlouhodobý hmotný ma jetek. Daň z přidané hodnoty je u této část ky necelých 10 tisíc korun, což je při rozložení do pěti let méně než 2000 ko run ročně. Je tedy otázkou, zda je u ta kových částek skutečně nutné sledovat a evidovat příslušné operace a zdali by nebylo vhodnější zvýšit hranice pro ur čení hodnoty majetku, na který se úpra va bude vztahovat. Je možné očekávat, že budou násle dovat další novely s cílem zdokonalit zá kon o DPH. Bylo by užitečné, kdyby na příklad změna výše částky byla součástí některé z nich. ■ vAclav patek
Daňové a právní služby PricewaterhouseCoopers
květen 2005
Většinou bezúplatný převod na municipality Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových připravil k privatizaci v roce 2004 cel kem padesát tři zdravotnic kých zařízení v účetní hodnotě více než 550 miliónů korun. Většina objektů byla privatizo vána formou bezúplatného převodu na města či obce. editel odboru realizace majetku Úřadu pro zastupování státu ve věcech ma jetkových Mgr. Jaroslav Strouhal uvedl, že základní filozofií zákona č. 92/1991 Sb., kterým se privatizace vybraných zdravot nických zařízení řídí, je »odstátnění«. Privatizací zdravotnických zařízení se Úřad pro zastupování státu ve věcech majet kových začal zabývat v prvním čtvrtletí roku 2003. Vláda určila k privatizaci několika svý mi usneseními celkem šedesát zdravotnic kých zařízení v celé republice. Na všechna bylo nutné vypracovat privatizační projekty. Před vlastním zahájením práce na privati začních projektech se u každého jednotlivé ho případu učinila přesná identifikace ma jetku, vyloučila existence případných resti tučních nároků a nechal vypracovat tzv. eko logický audit. »Ze šedesáti privatizovaných zařízení jsou privatizační projekty vypracovány u 53 ob jektů. Ve čtyřech případech, jako třeba u ne mocnic ve Vysokém Mýtě nebo v Blansku, už majetky definitivně přešly do rukou nového nabyvatele,# popisoval aktuální situaci Mgr. Jaroslav Strouhal. Mezi privatizovanými objekty jsou jak vel ké nemocnice (například Léčebna dlouhodo bě nemocných Oblouková, Praha 10), tak zdravotní střediska a polikliniky (jako třeba zdravotní středisko Strážnice) nebo jesle (na
Kde lze najít seznam Zdravotnická zařizeni, která byla zahrnutá do privati zace, jsou uvedena v usnesení vlády ČR ze dne 25. června 1992 č. 454. Seznam byl doplněn v příloze usneseni vlády ČR ze dne 16. září 1992 č. 553 a usne sením vlády ČR ze dne 28. června 1995 č. 385. ÚZSVM připadla povinnost dokončit privatizaci zdra votnictví u těch objektů, kde nebyla dokončena pri vatizace vzhledem k jejímu pozastavení usnesením vlády ČR č. 788 ze dne 30. listopadu 1998. Dne 28. dubna 1999 rozhodla vláda usnesením č. 411 o po kračování privatizace, ale kvůli rozporům ve výkladu uvedeného usnesení nebylo možné pokračovat v privatizad. Rozpory vyřešilo až usnesení vlády ČR č. 367 ze dne 18. dubna 2001 o dalším postupu v privatizaci zdravotnických zařízení.
příklad jesle Ohradní, Praha 4). Úřad pro za stupování státu ve věcech majetkových po stupuje při privatizaci zdravotnických zaříze ní třemi způsoby - bezúplatným převodem, přímým prodejem nebo veřejnou soutěží. Nejvíce (až v 60 procentech případů) se uplatňuje bezúplatný převod. Zřizovatelem ta kových zařízení bývá většinou město nebo obec a zařízení poskytuje zdravotní péči pro ši roký okruh obyvatel a je svou činností nezastu pitelné.
Budovu Městského zdravotnického zařízení Březnice (nová poliklinika) společně s pozemky bezúplatně předal ÚZSVM, Územní pracoviště Střední Čechy odbor odloučené pracoviště Příbram městu Březnice v prosinci roku 2004. Hodnota předaného majetku činí více než 11 miliónů korun.
»Společnou a zcela zásadní podmínkou všech způsobů privatizace je zachování zdravotní péče po dobu 25 let, pokud se tato péče v době privatizace v privatizovaných objektech poskytuje,# vysvětioval Mgr. Jaroslav Strouhal. Příprava jednoho privatizačního projektu probíhá zhruba jeden rok. Nejdříve Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových na vrhuje, jak s daným majetkem naložit a kterou z možných privatizačních cest zvolit. Vypraco vaný privatizační projekt musí projít schvále ním státních orgánů, to znamená za účasti Ministerstva financí, Fondu národního majet ku a vlády. Ředitel odboru realizace majetku Mgr. Jaro slav Strouhal dále konstatoval, že do konce ro ku 2004 byly zpracovány privatizační projekty na čtyřicet čtyři jednotky zdravotnických zaří zení a u deseti z nich privatizace úplně skon čila. Zdravotnická zařízení už jsou v rukou no vých nabyvatelů. V současné době se dokončuje privatizace těch zdravotnických zařízení, kde nebylo možné uskutečnit přesnou identifikaci majet ku, jsou nedořešeny restituční nároky, nebo jsou jiné nejasnosti, a proto je třeba upřesnit hodnoty privatizovaného majetku. Na privati zovaném majetku váznou různé formální i věcné právní vady, které je nutno dořešit. /jst/
moderní
17
EKONOMIKA
Díky programu se kriminalita snížila Program prevence kriminality aplikovalo v letech 1996-2004 celkem 95 měst s počtem obyvatel nad 10 tisíc. V této době je do něj zapojeno kolem stovky obcí. rogram je v gesci Ministerstva vnitra ČR (MV ČR). Letošní rok přináší určité změny. Ta hlavní spočívá v tom, že za tímco dříve vytypovávalo obce, které mohly být do programu zařazeny, minister stvo, nyní přebírá tuto roli Policie ČR, a to po čínaje nejnižší úrovní. Na základě analýz trestné činnosti vybírá policie rizikové loka lity a poté jedná se samosprávami, jimž na bízí možnost přihlásit se do programu. K ná vrhům se také vyjadřuje manažer prevence kriminality krajského úřadu. Ze seznamu na vržených míst pak dělá definitivní výběr ko mise Ministerstva vnitra. Jakmile se vybrané obce dozvědí, že uspěly, mohou začít praco vat na přípravě programů (pokud tak neuči nily v předtuše úspěchu už dříve), na něž hodlají získat státní peněžní podporu a další nemateriální pomoc - například už existují cí know-how, informace, rady, školení atd. Může přijít s iniciativou jako první obec, pokud má o účast zájem? »Může, ale musí nejdříve kontaktovat policii, která zváží, zda žádosti vyhoví či nikoli. Obracet se přímo na ministerstvo nemá smysl, návrhy může po dávat jen policie,«říká vedoucí oddělení pre ventivních programů a dobrovolnické služby odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR Mgr. Radek Jiránek. Druhá dost zásadní změna spočívá v tom, že po pilotním odzkoušení ve 49 menších obcích, které se uskutečnilo předloni, je od letošního roku program otevřen všem obcím i jejich částem. Odpadá tedy až dosud platná podmínka minimálního počtu 10 tisíc oby vatel. Proto se letos dočkaly zařazení do pro gramu například Královice, Veselí nad Lužni cí, Kravaře, Mimoň, Strážnice, Zdice i další menší obce.
P
KRIMINALITA SE SNÍŽILA
Zájem obcí o zařazení do programuje obrov ský, převyšující možnosti. Zkušenosti jsou totiž velmi pozitivní. Ve městech zařazených do programu se trestná činnost snižuje více než v ostatních městech ČR, přičemž trend je dlouhodobý. Například počet krádeží vlou páním do bytů v letech 1991-1996 (tedy před zahájením programu) dosahoval v celé ČR až 17 000 ročně, po spuštění programu postup ně klesal a v roce 2004 se snížil na 6000 pří padů. Ještě výmluvnější jsou čísla z konkrétních měst. Velmi se třeba osvědčují kamerové do hlížecí systémy, jeden z nejznámějších prvků tzv. situační prevence. Díky nim se například ••Teplicích postupně snížil počet ročně odci zených automobilů z 28 až na dva, počet
18
moderní obec
vloupání do prodejen klesl ze 47 na 11 a po čet kapesních krádeží z 18 na sedm. Nejvíce však využívají města a obce pro jekty by týkající se prevence v sociální oblasti. Jde především o takové programy, které se zaměřují na trávení volného času mládeže a na změnu jejího hodnotového systému. Se státní pomocí tak vznikají například různá sportoviště či specializovaná zařízení odpo ledního typu, kde jsou vždy k dispozici od borníci - psychologové, sociologové, streetworkeři apod. Mladý člověk sem může přijít kdykoli, aniž by byl nucen se jakkoli organi zovat, není svázán tuhou disciplínou. Působí na něho vhodně už samotné prostředí bez alkoholu, cigaret a drog. Projekty tohoto typu využili například v Bílině (skate areál), Čes kém Těšíně (volný čas neorganizovaných dě tí o prázdninách), Královicích, Orlové (půj čovna sportovního náčiní), Vratislavicích nad Nisou, Prostějově (letní táborové sou středění) či Ostrově (víkendové pobyty pro děti a mládež).
Městský kamerový systém jako prevence kriminality se rozšiřuje i v Rychnově nad Kněžnou, kde první z plánovaných 10 kamer nainstalovali v roce 2004 na historickou radnici.
Nebývá výjimkou, že vlastní program se odehrává v režii dalších institucí - policie re publikové i městské, škol, nestátních organi zací, církví aj. - u nichž si obec tuto službu objedná za úhradu. Dotaci však na ně převést nesmí. Konečným příjemcem příspěvku a re alizátorem projektu je obec, říkají pravidla. Finančně je program celkem přístupný, pro tože povinná spoluúčast obce je pouze deseti procentní. Převádět dotaci z roku na rok nelze, je však možné požádat do 15. října příslušné ho kalendářního roku o změnu jejího účelu. NA CO DÁT POZOR
Může se hodit Další informace najdete na www.mvcr.cz, tel.: 974 832 255 - MV ČR. LETOS USPĚLO 91 OBCÍ
Výběr projektů pro letošní rok je už uzavřen, finanční prostředky na jejich podporu roz děleny. Ministerstvo vnitra vybralo na zá kladě doporučení policie 114 měst a obcí, z nichž zájem projevila necelá stovka. Po podání projektů jich ještě několik odpadlo, protože projekty nesplňovaly všechny nále žitosti. Zbylých 91 měst a obcí dostalo na 161 podaných projektů dotaci 70,874 milió nu korun. Čísla o počtu obcí účastnících se progra mu mohou být vzhledem k údajům uvede ným na začátku trochu matoucí, proto ještě malé upřesnění: Vybraná města figurují v systému delší dobu, přičemž dotaci mo hou získat maximálně první tři roky. Pokud prevence začne fungovat a bezpečnostní si tuace se zlepší, ještě nějakou dobu v progra mu zůstávají, mohou se účastnit školení, získávat informace apod., ale nikoli už pení ze. »Cílem je nastartovat a podpořit aktivitu samosprávy k řešení problému. Když se si tuace stabilizuje, ponecháváme už na obci, aby pokračovala sama, případně s pomocí evropských fondů, krajských úřadů či jinak,« řekl Mgr. Jiránek.
Veledůležitý je v celém systému manažer prevence, který nesmí chybět v žádné obci zapojené do programu. Na vnitru na něho nahlížejí jako na zcela klíčovou osobnost. Optimální je, když může dělat tuto funkci na plný úvazek. Škála jeho povinností je nesmír ně široká, od sběru informací z oblasti sociál ní patologie, bezpečnosti, kriminality, schop nosti obstarat peníze až po plnění funkce zpětné vazby k radě, přesto není podmínkou, aby měl vysokoškolské vzdělání. Měl by to však být manažer v pravém smyslu tohoto slova. Není na vše sám, k dispozici by měl mít komisi prevence či obdobnou pracovní sku pinu. Rovněž se může spolehnout na to, že na Ministerstvu vnitra projde důkladným škole ním a kdykoli tam získá pomoc. Proč obce někdy se svými projekty ne uspějí? Většinou jde o formální nedostatky, vyplývající z toho, že si žadatel neprostuduje pořádně podmínky (jsou na internetu). Chy bí třeba úvodní analýza obce, ukazatel dlu hové služby, projekt neadekvátně reaguje na identifikované problémy atd. Jedním z nej větších hříchů a automatickým důvodem za mítnutí žádosti je projekt, v němž se žádá o dotaci na stavební investice, což podmínky výslovně zakazují. Proto Mgr. Jiránek důtklivě připomíná: »Je žádoucí si dát se zpracová ním projektu práci, důkladně prostudovat pravidla a respektovat je, nebát se k nám tře ba několikrát zavolat.# ■ JIŘINA ONDRÁČKOVÁ
květen 2005
vodovody a kanalizace
FOTO: ARCHIV
o
O podporu lze žádat ještě letos, do roku 2010 se otevřou další možnosti Končící programy na podporu investic do vodovodů a kanali zací by měl až do roku 2010 na hradit nový program. Jeho správcem bude opět Minister stvo zemědělství. Jakou výší fi nančních prostředků bude no vý dotační titul disponovat, však rozhodnou až možnosti státního rozpočtu.
Pro každý z programů 329 030 a 329 040 byl schválen celkový rozpo čet 275 miliónů korun, ale je třeba připome nout, že poptávka výraz ně převyšuje jejich sou časnéfinanční možnosti. Proto lze předpokládat, ěsta a obce, svazky obcí (dobrovolné že MZe ještě letos finanč svazky a sdružení obcí za předpo ní prostředky pro oba kladu, že budou ručit za své závazky svým majetkem) a vodohospodářské akciové programy dodatečně společnosti s více než dvoutřetinovou větši alespoň poněkud posílí. nou kapitálové účasti měst a obcí (pokud
M
mají stanovami zakotveno omezení převoditelnosti akcií na jméno ve vazbě na akcii se zvláštními právy, kterou vlastní Fond národ ního majetku, tzv. zlaté akcie) mohou ještě letos podat žádost o finanční podporu z pro gramů 329 030 Výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod a 329 040 Výstavba a technická obnova čistíren odpadních vod
květen 2005
a kanalizací. Oba tyto programy však letos s největší pravděpodobností končí a od roku 2006 nebude možno v rámci těchto progra mů žádat o finanční podporu. Uzavřen je už tzv. povodňový Program 229 810 Státní pomoc při obnově a zabezpečová
ní území postiženého mimořádnou událostí poskytovaný Ministerstvem zemědělství. Byl zaměřen na obnovu a zabezpečování vodo hospodářské infrastruktury vodovodů a kana lizací postižených srpnovou povodní v roce 2002 a v jeho rámci byli uspokojení všichni ža datelé. Letos v něm tak budou financovány už jen stavby schválené v předchozích letech. Správcem všech tří programů je Minister stvo zemědělství ČR (MZe). Pro každý z pro gramů 329 030 a 329 040 byl schválen celkový rozpočet 275 miliónů korun, ale je třeba při pomenout, že poptávka výrazně převyšuje je jich současné finanční možnosti. Proto lze předpokládat, že Ministerstvo zemědělství ještě letos tyto finanční prostředky pro oba programy dodatečně alespoň poněkud posílí ze svých dalších zdrojů. Program 229 810 měl schválený rozpočet ve výši 624 milióny korun. Poskytování a čerpání státní finanční pod pory se řídí pravidly Ministerstva zeměděl ství, která jsou k dispozici jak na adrese http://www.mze.cz/default.asp?ids=919&ch =79&typ=2&va!=919, tak v tištěné podobě na pobočkách zemědělských agentur nebo pří mo na odboru vodovodů a kanalizací minis terstva. Program 329 030 podporuje: ■i výstavbu veřejných vodovodů a souvi sejících vodárenských objektů: ) moderní obec
19
příloha
vodovody a kanalizace
Schéma postupu investorů pro programy 329 030 a 329 040 Žádost
Obsah žádosti - přílohy
Místo podání
Žádost o zařazení
- územní rozhodnutí
Zemědělská agentura
do Seznamu akci programu MZe
- přehledná situace - popis řešení (podle vzoru) - podílové ukazatele (podle vzoru) - údaje o investorovi (podle vzoru) - audit finančního hospodaření - stanovisko vodoprávního úřadu kraje
vytvořeni seznamu k projednáni s kraji z hlediska regionálních priorit a potřeb výstup z projednáni - stanoveni výsledného návrhu akci k zahájeni v aktuálnim rozpočtovém roce a v roce následujicim Žádost o evidenci akce
- stavební povolení
odbor vodovodů a kanalizací
- údaje na předepsaném formuláři Žádost o registraci akce
- kopie vyhlášení výběrového řízení
a o poskytnutí
- smlouvy o dílo
- státní finanční podpory
odbor vodovodů a kanalizací
- přehled hodnocených nabídek - finanční projekt (podle vzoru) - smlouva o zajištění inženýrské činnosti na TDI - odborné stanovisko osoby výkonávající TDI ZDROJ: MZE
■ výstavbu a rekonstrukce ke zkvalitnění technologie úpravy vody, její akumulace a čerpání s cílem zlepšení jakosti pitné vody; ■ výměny vodovodního azbestocementového potrubí za vyhovující. Program 329 040 podporuje: ■ výstavbu, dostavbu, rekonstrukci a in tenzifikaci ČOV, které mají projektovanou kapacitu vyšší než 3000 ekvivalentních oby vatel (EO); ■ výstavbu hlavních kanalizačních sběra čů spojených s výstavbou ČOV podle před chozího bodu;
■ dostavbu kanalizačních systémů mini málně pro 300 EO ve městech a obcích, kde jsou ČOV již vybudovány a realizací akce do jde ke zvýšení množství odpadních vod při vedených na ČOV. Finančními zdroji těchto programů jsou: ■ vlastní zdroje investorů; ■ systémově určené výdaje státního roz počtu (do loňského roku včetně státních fi nančních aktiv); ■ úvěry se státní zárukou, tj. zvýhodněné úvěry poskytované Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou ze zdrojů Evropské in
vestiční banky. Sice nelze příliš zobecňovat, jakých chyb se žadatelé o finanční podporu z uvedených programů nejčastěji dopouštějí, ale přesto bych chtěl upozornit na to, že žada telé někdy ne zcela přesně pochopí, co může být předmětem podpory, a zbytečně pak usi lují například o podporu na rekonstrukci vo dovodních řadů. Jiným nedostatkem někdy bývá, když žada telé zapomínají požádat o definitivní přiznání státní dotace. Je totiž třeba si uvědomit, že stámí dotace je svým způsobem pouze »půjčena« - a teprve až je dotovaná stavba zkolau dována - její příjemce do určitého termínu musí požádat o její definitivní přiznání. Vzhledem k tomu, že všechny zmiňované programy letos končí, odbor vodovodů a ka nalizací MZe připravil dokumentaci dalšího programu s zatím pracovním názvem Vý stavba vodovodů a kanalizací na léta 2005 2010. Ta je nyní připomínkována Minister stvem financí, které tomuto novému progra mu přidělilo číselné označení 229 310. Tento program by měl být obdobného druhu jako jsou programy 329 030 a 329 040, přičemž vý še pro něj schválených finančních prostřed ků bude pochopitelně závislá na možnos tech státního rozpočtu. Jakmile budou nová dokumentace a pravidla Programu 229 310 schváleny, ihned budou zveřejněny také na internetových stránkách ministerstva (www.mze.cz). ■ ALEŠ KENDlK, ředitel odboru vodovodů a kanalizací MZe
VaK Hradec Králové (dále jen VaK HK) je významnou vodohospodářskou společností, která v současné době stojí před rozhodnutím, zda se připojit k velké většině ostatních a schválit vstup strategického partnera a přejít na provozní model řízení společnosti. Druhou možností je zanechat status quo, tedy tzv. smíšený model. Předseda představenstva a generální ředitel VaK HK, ing. Zdeněk Kouba, dává na stůl jasné argumenty pro využití všech výhod provozního modelu. Podle Kouby, který celý svůj aktivní věk věnoval výstavbě silné vodohospodář ské společnosti, je důležité udržet rovno váhu mezi stabilitou a rozvojem podniku, při udržení sociálně příznivých cen vod ného a stočného a v neposlední řadě i ji stoty práce zaměstnanců. Důležitým fak torem je i závazek ČR vůči Evropské unii, který se týká zajištění zvýšení roz sahu a kvality čištění odpadních vod do konce roku 2010. Tento závazek je spjat s nutností investovat na území ČR při nejmenším několik desítek miliard korun. VaK Hradec Králové vyhlásil poptávkové řízení, jehož se zúčastnili všichni velcí hráči českého vodárenského trhu. Všich ni nabídli shodný, tedy provozní model. Rozhodovala tak pouze výhodnost jed notlivých nabídek pro VaK HK a jeho ak cionáře. Vítězem poptávkového řízení se stala společnost Veolia Water ČR, a.s. Její řešení mimo jiné nabízí způsob, jak zabezpečit přístup ke světovému knowhow a finančním zdrojům soukromého
20
sektoru. Zároveň ale veškerá infrastruk tura a nemovitý majetek zůstává ve vlastnictví společnosti VaK HK a tudíž pod přímou kontrolou obcí, jakožto jejích akcionářů. Podle Kouby VaK HK zůstane silnou společností spolupracující s provozní společností na základě dlouhodobé ná jemní smlouvy stanovené na třicet let. Akcionáři VaK HK budou mít i nadále pl nou kontrolu nad infrastrukturní společ ností i nad majetkem. Partner se zava zuje po dobu trvání nájemní smlouvy hradit nájemné, které zajistí reprodukci majetku VaK HK a navíc pomůže rozvoji jeho vodárenské infrastruktury. Nájem né za pronájem majetku bude činit pro rok 2005 145 milionů korun a v dalších letech bude navyšováno minimálně o in flaci. Města a obce budou mít v orgánech pro vozní společnosti své zástupce, proto budou mít i možnost kontroly jejího hos podaření.
Z hlediska veřejnosti je asi nejdůležitější otázka vývoje cen vodného a stočného. Strategický partner garantuje udržení cen vodného a stočného na sociálně únosné úrovni při plné kontrole městy a obcemi regionu. Cena může být vždy zvýšena pouze o inflaci, čímž by se měl růst ceny zpomalit. Pokud dojde k navýšení nad in flaci, bude to pouze z důvodu význam ných legislativních nebo technologických změn. Výše vodného a stočného pro pří slušný rok se stanoví na základě podrob né cenové kalkulace v souladu s ceno vým výměrem Ministerstva financí ČR. Přestože většina akcionářů - obcí a měst - se vstupem partnera souhlasí, ozývají se i hlasy proti. Podle Zdeňka Kouby ne jaktivněji vystupuje velmi minoritní akcio nář, frýdecko-místecká společnost Compas Capital Consult s.r.o. Protože představenstvo VaK HK konstatovalo, že toto jednání s jediným cílem - rozbít vý sledky celého poptávkového řízení - mů že mít ryze spekulativní účel a může po škodit zájmy VaK HK i jeho akcionářů, rozhodlo se na tuto společnost podat trestní oznámení. O vstupu strategického partnera by se mělo definitivně rozhodnout na řádné valné hromadě zástupců všech akcioná řů v červnu tohoto roku.
liioderní květen 2005
/k o m e r Cn I prezentace ;
Vstup strategického partnera do VaK Hradec Králové
vodovody a kanalizace
h n.
oha
I
Kdy »levná« investice může být drahá Středočeské vodárny, a. s., ze skupiny Veolia Water jsou ve střed ních Čechách největší vodohospodářskou společností, přičemž provozují vodovody a kanalizace v majetku většiny obcí a měst na území Kladenská a Slánská, Mělnická a také v rozvojových oblastech okresů Praha-západ a Praha-východ. generálním ředitelem Středočeských Z krátkodobého hlediska investičně velmi vodáren Ing. Ondřejem Benešem, nákladný projekt může obec, získá-li na něj Ph.D., jsme hovořili o tom, co by ze dotaci, vyjít poměrně levně, ale do budoucna jména menší obce měly brát v úvahu přise pro ni může stát nepříjemným závazkem. svých případných úvahách o investicích do své vodohospodářské infrastruktury a jak jim při tom může pomoci vodohospodářská společnost. Ing. Beneš připomněl, že obce bývají oslo vovány firmami nabízejícími jak zhotovení projektů na stavbu kanalizace a čistírny od padních vod (ČOV), tak realizaci stavby či pomoc při získání dotace. »Širokou nabídku tohoto druhu je třeba uvítat,« říká, »ale skrý vá v sobě i rizika, že obec si z ní pod dojmem nereálných slibů může nakonec vybrat špat ně. Byť na první pohled se investiční náklady zdají být přijatelné a se slibovanou dotací dokonce výhodné.« Ing. Ondřej Beneš, Ph.D.: Rozhodně obcím Nejde totiž pouze o to, kolik peněz se do doporučuji, aby už při zvažování svých záměrů infrastruktury vloží, ale i o to, kolik se pak vodohospodářských investic konzultovaly své musí vydat na její údržbu a obnovu. Během představy se společnostmi našeho typu. své práce ve Velké Británii Ing. Beneš poznal detailně plně funkční stoky ještě z viktorián ského období, nicméně životnost hojně pou V regionu se v jednom případě zastupitelstvo žívaných stok z PVC je kratší a činí zhruba 40 obce rozhodlo vybudovat vlastní ČOV, ačko až 70 let. Pokud není majetek vložen do vět liv varianta výstavby tlakového přivaděče ších majetkových vodárenských společností s čištěním odpadních vod na nedaleké čistír (pro zmiňovanou oblast to je společnost Vo ně s dostatečnou kapacitou měla výrazně dárny Kladno-Mělník, a. s.), musí si obec vy nižší investiční i provozní náklady (z analýz tvářet prostředky pro zásadní opravy a re plyne, že u ČOV pro více než 50 tisíc ekviva konstrukce po skončení životnosti materiá lentních obyvatel IEOI jsou náklady na vy lu. Důležitá je tedy celková výše investic do čištění kubíku odpadních vod zhruba třeti realizace projektu a nejen výše jejího spolu nové až poloviční jako u ČOV pro 1500 až financování při využití dotace. 2000 EO). Jiné obci způsobil problémy špat
S
ně připravený projekt a výběrové řízení na dodavatele s následkem téměř dvojnásobně vyšších původních investičních nákladů. Problémy představují i pravidla dotací obce často stavějí tlakovou kanalizaci místo dlouhodobě levnější a méně poruchové ka nalizace gravitační právě z důvodu přiznání vyššího procenta dotace z celkových inves tičních nákladů. Těmto tématům se bude 14. 6. v Kladně věnovat i seminář Středočes kých vodáren pro zástupce obcí v regionu. Nabídky některých dodavatelských firem pro obce se často o provozních nákladech a odložených investicích příliš nezmiňují a mnozí starostové se na ně ani neptají. Mi mo pohledu finančního není možné opomíjet ani dopady na životní prostředí. Pro jednotlivé ČOV stanovuje příslušný vodohospodářský or gán kvalitu čištění odpadních vod a za případ né nedodržování ukládá pokuty. »Obrátí-li se obec na větší vodohospodářskou společnost už v prvopočátku svého investičního záměru a konzultuje s ní technologii, určitě nepro hloupí," tvrdí Ing. Beneš. »Taková společnost totiž staví na kvalifikaci svých odborníků a mů že obci pomoci vybrat správnou technologii, čímž jí v budoucnu ušetří zbytečné pokuty. Po dobně může know-how vodohospodářské společnosti optimalizovat technické řešení ČOV a ochránit před pravidelnými poplatky za překročení zpoplatněné koncentrace znečišťu jících látek ve vyčištěných odpadních vodách.« Středočeské vodárny dokáží investorům z řad obcí a měst z regionů, v nichž tato vodo hospodářská společnost působí, zdarma pora dit v procesu předprojektové i projektové pří pravy, i když-jak podotýká generální ředitel některé speciální činnosti jako třeba inženýring, zajištění stavebního povolení, vypraco vání projektu nebo technický dozor na stavbě podléhají zpoplatnění. ■ IVAN RYŠAVÝ
TŘEDOČESKÉ VODÁRNY
PROVOZ KANALIZACE KLADNO NABÍZÍ • • • •
poradenská činnost v oblasti provozování kanalizací a čistíren odpadních vod likvidace odpadních vod a vybraných druhů odpadů (kaly, tuky, odpad z kuchyní, apod.) tlakové čištění kanalizačních stok do průměru 1200 mm a přípojek včetně vnitřních kanalizačních rozvodů od průměru 40 mm revize kanalizačních stok, přípojek a rozvodů TV kamerou a provedení zkoušek vodotěsnosti stok a nádrží Pavel Pobříslo, kanalizace
e-mail:
[email protected]
PROJEKČNÍ A INŽENÝRSKÁ ČINNOST
•
zpracování projektové dokumentace včetně poradenské služby komplexní služby v oblasti vodovodů, kanalizací, čistíren odpadních vod, čerpacích stanic, technicko ekonomické studie zásobení vodou a odkanalizování předávání informací o možných zdrojích dotací, zpracování žádostí a účast při projednání z titulu následného provozovatele Ing. Marie Večeřová, projekce
Ing. Radek Hospodka, inženýrská činnost
e-mail:
[email protected] e-mail:
[email protected] Středočeské vodárny, a.s. , U Vodojemu 3085, 272 80 Kladno Zákaznická linka: 840 121 121 • Fax: +420 312 267 508 • www.svas.cz •
[email protected]
květen 2005
VE(DLIA Water
mod«lerm obec
21
MO-000117
• •
vodovody a kanalizace
Konec přechodného období v roce 2010: Nebyl nastaven příliš zbrkle? Citlivě stanovit rovnováhu mezi nevyhnutnými investicemi do kanalizačních systémů a čistíren odpadních vod na straně jedné a cenou vody s ohledem na sociální únosnost jejího zvyšování na straně druhé se zdá být pro příští roky úkolem spíše pro pří slovečnou chytrou horákyni z pohádek Boženy Němcové. Budou se ho však muset zhostit především regionální politici a vodo hospodářské společnosti. Očekávají však i pomoc státu. nvestice do rekonstrukce a modernizace ty na přibližně jednu třetinu celkové potřeb úpraven vod do roku 2010 si v celé České né částky. V propočtech SVS z celkové částky republice vyžádají přibližně deset mili činí poměr investic do opatření týkajících se ard Kč. Pokud jde o odpadní vody, byl propitné vody (jen velice přibližně) dvě pětiny implementaci Rady 91/271/EHS odhadnut a investic do opatření týkajících se odpad celkový nutný objem finančních prostředků ních vod zhruba tři pětiny. na zhruba 75,4 miliardy Kč. Přistoupení k evropským pravidlům zatím Je třeba zdůraznit, že v tomto ohledu bylo předpokládá, že se obor stane po roce 2010 velmi nešťastné označit celé území ČR za cit samofinancovatelný, tedy bez dotací, a to při livou oblast, protože to vyvolalo potřebu mi zachování sociální únosnosti ceny vodného mořádně rozsáhlých strategických investic a stočného. Jsem předseda představenstva do oblasti odpadních vod, jež je nutné reali SVS, ale zároveň dlouholetý komunální poli zovat do konce přechodného období, tedy tik, nyní hejtman Libereckého kraje. Z toho do 31.12. 2010, což nemá v Evropě obdoby. to úhlu pohledu říkám, že úplné promítnutí Severočeská vodárenská společnost a. s. investičních nákladů na vybudování kanali (SVS) avizovala již v dubnu 2004 zásadní ne začních systémů a ČOV do cen vody (stočné), soulad mezi potřebami strategických inves a tím podstatné zvýšení vodného a stočného, tic v oblasti vodohospodářské infrastruktury je z hlediska sociálních dopadů nepřijatelné. do roku 2010 a reálnými finančními zdroji. Navíc víme, že až 80 % nákladů ve vodáren Vlastní zdroje společnosti, které budou ství jsou fixní náklady - a musí se tedy uhra do roku 2010 k dispozici, byly totiž odhadnu dit, ať už voda teče, či nikoliv.
FOTO: ARCHIV
I
Integrovaný projekt Lužická Nisa, který počítá s rekonstrukcí úpravny vody a ČOV i s rekonstrukci a dokončením kanalizace v povodí Lužická Nisy, má od letošního ledna oficiálně přislíbenou pomoc z Fondu soudržnosti ve výši 20,733 miliónu eur. Celkem však projekt počítá s náklady ve výši 31,3 miliónu eur. Proto se na něm bude investičně podílet také Severočeská vodárenská společnost a. s. a předpokládá se i dotace ze Státního fondu životního prostředí. Do projektu je zahrnuta také rekonstrukce městské ČOV v Liberci (na snímku). Čistírna bude doplněna technologií, která umožní dosáhnout požadované kvality vod vypouštěných do Lužické Nisy, přičemž se zároveň současná kapacita ČOV pro 122 tisíc ekvivalentních obyvatel zvýší na zhruba 190 tisíc EO.
22
mod«lerm obec
Vysoká cena vodného a stočného proto ve de ke snížení spotřeby, a toto omezení zpět ně přivodí další tlak na zvyšování cen... Hodně bolavým místem je pro nás i stáva jící legislativa v oblasti odpisové politiky, ma jící úzký vztah ke státem poskytovaným dota cím, které nelze odepisovat. Realizované od pisy z původní pořizovací ceny také hlavně u majetku pořízeného před rokem 1989 nyní svou výší naprosto neodpovídají potřebným zdrojům na obnovu majetku v současných cenových relacích. Vede to samozřejmě k ne dostatku zdrojů na prostou obnovu majetku, což je dlouhodobě neudržitelné. Koncepce vodohospodářské politiky Mi nisterstva zemědělství ČR po vstupu do Ev ropské unie 2004-2010 z června 2004 (otev řený dokument s možností aktualizace ve zhruba tříletém intervalu) uvádí, že nepodaří-li se včas zajistit finanční zdroje, bude nutné zahájit úvahy o vyjednávání s Evrop skou komisí o možnostech posunu termínu přechodného období - aby totiž ČR nebyla vystavena sankcím z její strany. Vzhledem k náročné a dlouhodobé přípravě infrastruk turních vodohospodářských projektů je na zvážení, zda čekání na zahájení takových úvah až do roku 2007, kdy bude koncepce aktualizována, již pro nás vlastně nebude pozdě! Nikdo přece nedokáže předem od hadnout, jak dlouho budou taková jednání trvat, a pokud má výsledek obcím k něčemu být, měl by být znám dříve než až v roce 2010. Důvodem je nastavení cenové politiky a kon cepce jednotlivých vlastníků - obcí. Základní úkol SVS pro příští období bude v souladu s Podnikatelským záměrem 2005-2010 nelehký, tak trochu v duchu řeše ní pro chytrou horákyni: »Oblečená i neoblečená, učesaná i neučesaná, pěšky i na vo ze.. .«. Jde totiž o to stanovit velmi citlivě rov nováhu mezi nevyhnutnými investicemi na straně jedné a cenou vody s ohledem na sociální únosnost jejího zvyšování na straně druhé, a také o zachování přiměřených pro porcí další výstavby a obnovy majetku. Ani při nejlepší snaze SVS, měst a obcí do stát závazkům vyplývajícím z nové legislativy ČR se nelze obejít bez výrazné a hlavně dlou ho neodkládané pomoci ze strany státu ve smyslu: ■ navýšení podílu národních zdrojů; ■ zajištění úvěrů pro ČR od mezinárod ních finančních institucí, například od Ev ropské investiční banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj a Evropské centrální bank)'; ■ zahájení vyjednávání s Evropskou ko misí o možnostech změkčení legislativy, bud posunem termínu přechodného období, ne bo přesnějším vymezením »citlivého území" v ČR či vypuštěním některých málo efektiv ních opatření. ■ PETR SKOKAN, předseda představenstva SVS
květen 2005
vodovody a kanalizace
příloha
Kaly - velký problém malých čistíren Při odpovědi na tuto otázku je důležité vzít v úvahu zejména velikost a kapacitu čistíren. Větší čistírna může ve srovnání s malou na příklad lépe a snadněji investovat do kalové ho hospodářství, zejména do technologie na stabilizaci, odvodnění kalů nebo jejich hygienizaci. Odvodněním se zmenší objem kalů, a tím se usnadní další nakládání s nimi. Horší je to u malých čistíren provozovaných například samotnou obcí. Ráda bych zdůraz nila, že z našeho pohledu jde o čistírny u sídel do velikosti s maximálně 500 obyvateli nebo menší. Takové čistírny často nemají odborně
úskalích kalového hospodářství jsme proto hovořili s Ing. Marií Michalovou z Centra pro hospodaření s odpady Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.
0
■ Jak je to s kaly z čistíren odpadních vod?
Čistírenské kaly z komunálních čistíren od padních vod (ČOV) představují v porovnání s celkovou produkcí biologicky rozložitelného odpadu (BRO) její poměrně malý podíl - do desítky procent. Jak s nimi nakládat, je však pro většinu čistíren v současné době podle mého názoru problémem. Dále je třeba říci, že kalová koncovka byla vždy v čistírnách poně kud v pozadí zájmu. Prioritou čistíren je čistit odpadní vody a do toků vypouštět vodu v po žadované kvalitě. Požadavky na kvalitu vy pouštění stále rostou a není jednoduché tyto přísné limity vypouštění plnit. Kal je takový odpad »na druhou«. Provozovatele z hlediska plnění prvotního požadavku na čištění od padních vod vlastně dnes při nutnosti dodrže ní současných právních předpisů o odpadech tento další požadavek poněkud zatěžuje a při dává jim práci. Kalové hospodářství je však or ganickou, a ne levnou součástí čistírny. Provo zovatelé mají povinnost se o kal postarat tak, aby se s ním dalo dále nakládat podle platných předpisů a požadavků EU kladoucích před nostně důraz na materiálové využití odpadu. ■ Má provozovatel nějaké možnosti, jak s kaly naložit?
Od roku 2005 můžeme v ČR podle součas ně platných předpisů čistírenské kaly přímo aplikovat do půdy v zemědělství po přede psané úpravě. Lze je také kompostovat (pod le požadavků vyhlášky č. 382/2001 Sb. a zá kona o hnojivech č. 156/1998 Sb.). U větší čis tírny se mohou kaly kogenerací energeticky využívat pro vlastní potřebu, zpracovávat v samostatné bioplynové stanici, spalovat pokud je v blízkosti spalovna a kal obsahuje škodliviny, které brání jeho materiálovému využití (spíše teoretická možnost). Malé čistírny mohou daný problém s ka lem vyřešit předáním kalu na větší čistírny. Ukládání kalu na skládky je podle vyhlášky číslo 383/2001 Sb., o podrobnostech naklá dání s odpady zakázáno, pokud není skládka vybavena bioplynovou stanicí (v připravova né samostatné vyhlášce o skládkování půjde o úplný zákaz ukládání tohoto typu odpadu na jakoukoli skládku).
květen 2005
jící se pouze k přímému užívání čistíren ských kalů na půdu. Jak nakládat komplexně s kaly jako s bioodpady si musí každý členský stát řešit sám, protože každá země má své po měry a určité tradice a zejména též ekono mické možnosti. Proto také zatím stále nedo šlo v EU k odsouhlasení jednotného způsobu řešení problematiky nakládání s bioodpady v rámci aktualizované nové směrnice. U nás vidím určitou možnost řešení této otázky v působnosti krajské samosprávy a krajských plánů odpadového hospodářství. Kraje by měly mít ve svých plánech odpadové ho hospodářství jasno, kolik čistírenských ka lů a v jakých velikostních kategoriích sídel v rámci regionu vzniká a bude vznikat a jak s nimi chtějí výhledově nakládat, aby byly do drženy požadavky platných předpisů a daná hierarchie nakládání s odpady. Měly by napří klad motivovat větší nebo velké čistírny, aby odebíraly kaly od takovýchto malých provozo ven. Kraj by také mohl například iniciovat stavbu spádových kompostáren nebo bioply nových stanic a nepovolovat dovoz čistíren ských kalů z jiných členských zemí. První vlaš tovky tohoto typu se totiž již u nás objevují. ■ Proč není možné aplikovat kaly na půdu, jako se to dělávalo dříve?
Ing. Marie Michalová: Kal je takový odpad »na druhoun...
EU po nás nepožaduje vysloveně stavbu čistí ren odpadních vod u všech sídel. Ve směrni cích se říká, že má být použita správná praxe. vyškolené pracovníky, peníze, ani odpovídají cí technické zázemí. V příznivém případě má malá ČOV smlouvu s větší čistírnou, která od ní čistírenský kal odebírá a zpracovává. Pokud se to nepodaří, ocitnou se malé čistírny před problémem. Jak jsem se už zmínila, jako biologicky rozložitel ný odpad se kaly nesmějí ukládat na skládkách ani přímo vyvážet na pole. Reálnou možností je jejich zpracování v kompostárně nebo v bi oplynové stanici. To představuje ve většině pří padů další investice. Spíše teoretickou mož ností je jejich spálení ve spalovně nebo v cementářských pecích. Obávám se, že za těchto okolností tyto malé čistírny často porušují zá kon, protože prostě kal někam vyvezou. ■ Jakým způsobem se to řeší v Evropě a u nás?
Evropská směrnice o využití kalů na země dělské půdě je z roku 1986 (86/278/ES) a od té doby se mluví o její aktualizaci, v poslední době zejména z hlediska komplexní ochrany půdy. V každém případě jde o normu vztahu
Čistíren stále přibývá a s nimi roste (i když ne tak razantně) produkce kalů. Znečištění >
VaK Beroun® Vodovody a kanalizace Beroun, a.$. Mostníkovská 255, 266 41 Beroun Tel.: 311 747 111 • Fax: 311 621 372 Zelená linka: 800 100 663 www.vakberoun.cz •
[email protected]
Největší dodavatel pitné vody na Berounsku, Hořovicku a v části bývalého okresu Praha-západ. Poskytované služby a činnosti: > provozování vodovodů, kanalizací a ČOV > služby akreditované laboratoře > ZÁKAZNICKÁ CENTRA v Berouně, a Hořovicích
> poradenství v oblasti vodohospodářských staveb
> projekční činnost >- inženýrská činnost > dodavatelstvi vodohospodářských staveb > ekonomické poradenství >- dovoz vody cisternami > práce kanalizačního a čisticího vozu > fekální služba
moderní obec
23
MO-000122
Podle požadavků EU by všech ny obce nad 2000 EO (ekviva lentních obyvatel) měly být bě hem několika let vybaveny čis tírnou odpadních vod. Provozo vání množství relativně malých čistíren však může přinést značné technické problémy.
PR
>
kalů je však stále větší. Pravděpodobně v nich mohou být i nové nebezpečné látky, které se objevují s postupem poznání a s rozvojem vědy a techniky, zejména s rozvojem chemie. Dřív se mluvilo hlavně o těžkých kovech. To ale obvykle nebyl problém menších sídel, po kud v obci nebyla nějaká malovýroba. Jenže dnes mohou být, a mnohdy v kalech kromě těžkých kovů jsou, zejména specifické nebezpečné organické látky z různých che mických prostředků používaných v domác nostech, pracích prášků, čističů, barev, roz pouštědel, ale i léků apod. O nebezpečí těch to organických látek se ví. Nemáme však za tím v ruce žádný kvalitativní a kvantitativní důkaz, jak velké - a tedy nebezpečné toto znečištění může v kalech být. Kromě dalšího i rozbory prokazující jejich existenci jsou velmi drahé. Organické znečištění se buď ku muluje v půdě, nebo se dostane do podzem ní vody a pak dále do životního koloběhu. Proto Evropa zavádí termín předběžné opa trnosti, aby se směřovalo k lepší ochraně půdy a životního prostředí. U nás nedávno noveli zovaný zákon číslo 156/1998 Sb., o hnojivech zpřísnil limity pro obsahy těžkých kovů v kompostu z čistírenských kalů, používaného jako hnojivo. By bylo však třeba ještě doplnit kritéria a limity nebezpečných organických lá tek. Připravují se však novely zákonů o ochra ně půdního fondu a životního prostředí, kde už je tento požadavek zapracováván. ■ Když je norma pro komposty, v čem je problém?
Zemědělci mají pro použití čistírenských ka lů na výrobu kompostu a jejich použití na ze mědělskou půdu přísné předpisy. Kaly z ma lých čistíren by se pravděpodobně na kompost ve velké většině daly využít, ale komposty z nich vyrobené mnohdy nemusí beze zbytku splnit veškeré požadavky na hnojivá. Použití kompo stů z kalů a jiných biologicky rozložitelných od padů na nezemědělskou půdu s relativně méně přísnými požadavky na kvalitu kompostu, na příklad na rekultivace, je podle našeho názoru perfektním příkladem materiálového využití odpadů. U nás ve spolupráci s dalšími odborní ky připravená vyhláška, která by tuto oblast měla řešit, však dosud neprošla schvalovacím řízením na Ministerstvu životního prostředí. ■ Nicméně již dnes dost kompostáren kaly z čistíren zpracovává... Existuje ČSN - Průmyslové komposty, která stále platí, ale není jako všechny normy sama právně závazná. Jsou v ní stanoveny určité li mity a podle nich se výrobci řídí. Pokud ji ob chodní partneři mezi sebou uznají jako vyho vující, tak je to takzvaně v pořádku. Není to však v pořádku vůči ochraně půdy, protože ta to norma už je překonaná, nedostačující a umožňuje dát do kompostu kde co. Šlo by po stupovat také podle vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (ukládá ní odpadu na povrch a pod povrch terénu). Je poměrně přísná, ale v některých bodech ve vztahu ke kalům nevyhovující - např. kromě ji ného požaduje připravovat z odpadů výluh, což u kalů není vždy technicky proveditelné.
■ Jak se mají menší obce dívat na výstavbu čistíren odpadních vod? Otázka je, zda je vždy dobré postavit čis tírnu. Trochu se nyní rouhám, ale pro sou středěné vypouštění i z dobře provozované a fungující čistírny je třeba mít dostatečně vodný tok, který by vypouštěné znečištění zvládnul. Jinak se situace může mnohdy zhoršit než zlepšit. Příroda spíše zvládne u malého vypouštěného znečištění dosa vadní stav než trvalé vypouštění centralizo vaných vyčištěných odpadních vod z někdy neodborně provozované čistírny. Podle mého názoru by proto starostové mě li zvažovat výstavbu čistíren u malých obcí. Zdůvodněný, i když ekonomicky náročný po žadavek je výstavba ČOV u obcí od zhruba 2000 trvalých obyvatel. Někdy může být vhod nější investovat do provozu a údržby kvalit ních »septiků« a vyvážet je na větší čistírnu. EU po nás nepožaduje vysloveně stavbu ČOV u všech sídel. Ve směrnicích se říká, že má být použita správná praxe. Mělo by být v silách každého tuto správnou praxi dodr žovat. EU způsob řešení nepředepisuje, má jen požadavek: aby to dobře fungovalo. A systém funguje jen tehdy, když ho udržuje a kontroluje někdo, kdo to umí. Ale když v malé obci postavíme drahou čistírnu, kte rou neodborně provozujeme - a k tomu při dáme ještě dražší kanalizaci, tím problém čistšího životního prostředí nevyřešíme, jen na sebe pleteme větší bič. ■ JARMILA ŠŤASTNÁ
Menší obce váhají nad stavbou čistíren tázka, zda v menších obcích budovat čistírny, nebo tam ponechat systém tak jak je, se v poslední době nastoluje vel mi často. Vybudování čistírny neznamená jen najít vhodné místo a povolat firmu, která ji posta ví. Prvním krokem je vybudování kanalizač ních sběračů z dostatečně velkého území s příslušným množstvím obyvatel. Jedna věc je připojovat hustě obydlené čtvrti například na okraji města, kde na kilometr kanalizace může být připojeno několik desítek obyvatel. Něco zcela jiného je to v řídce obydlených ob lastech. Je-li obec rozptýlena na větším pro storu nebo se skládá z několika částí vzdále ných od sebe jeden - dva kilometry, je to na potřebných investicích znát. I v optimálních podmínkách jsou náklady na vybudování ka nalizace srovnatelné s náklady na stavbu čis tírny. Místní podmínky je leckde mohou vy hnat obzvlášť vysoko, - a připočteme-li, že je třeba vynaložit nemalé úsilí pro získávání pe něz a složitě jednat s dodavateli i příslušnými úřady, pak z toho vyplývá, že stavba oddělené kanalizace bývá pro malé obce nejen ekono micky neschůdná, ale často také administra tivně nezvládnutelná. Navíc by taková výstavba znamenala znač nou finanční zátěž pro obyvatele obce. Kromě nákladů na přípojku by bylo nutné platit ved
O
24
mode obec
le vodného i stočné. Starosta menší obce ne daleko Berouna uvažuje takto: »Když vodáren ské společnosti privatizovaly podniky Vodovo dů a kanalizací, často garantovaly například
Vybudování čistírny neznamená jen najít vhodné místo a povolat firmu, která ji postaví. deset let stabilních cen vodného a stočného. Jenže ta doba už se blíží ke konci, a proto lze očekávat, že nás čekají tržní ceny-a ty mohou být vysoké. Odborníci na odpadní vody říkají, že za ur čitých podmínek je lepší zůstat u starého systému. Podmínek je však poměrně dost: Žumpy musejí být skutečně nepropustné a bezodtoké, tj. nesmějí mít někde prokopnu tý roh nebo vyvedený trativod. Majitelé se o ně musí starat a pravidelně je nechat vyvážet kompetentní firmou, která dodržuje předpisy. A případné nedostatky jímek musí odhalit kontrola stokové sítě s následným postihem. Při pravidelné kontrole je tento systém vhodnější než špatně provozovaná malá čistír
na, která má například potíže s kalovou kon covkou. Taková čistírna bodově zatěžuje život ní prostředí a může negativně ovlivnit kvalitu vody ve vodoteči, kam odchází vyčištěná voda. Starosta říká: »Domy bez vybudované nebo provozuschopné žumpy si musí nechat vybu dovat domácí čistírnu. Ostatně u domů v nové zástavbě je to již takřka pravidlem. My jim po tom povolujeme připojení výtoku na obecní dešťovou kanalizaci, kterou provozuje obec a poplatky za ni nevybírá. Obec má v tomto smyslu schválen kanalizační řád.« Pokud vše shrneme: Pro malé obce je vybu dování čistírny ekonomicky obrovská zátěž, a to i v tehdy, podaří-li se jí získat dotace. Sta rosta uzavírá: »Myslím, že nepácháme žádné ekologické zvěrstvo, když nebudujeme čistír nu, ale snažíme se o to, aby stávající systém dobře fungoval. Proč budovat splaškovou ka nalizaci za osm až devět miliónů korun, pokud to vyřeší problém jen pro nějakých 180 lidí? Obec je sice solventní, ale na větší investice si musíme vzít úvěr, a to už jsou naše náklady a nikdo nám na ně nedá. Proč bychom to dě lali, když nás zatím nic nenutí?« Nakonec ještě dodává: »Budeme sice prová dět kontroly kanalizace, ale copak můžeme za slepit kanalizaci babce, která bydlí za vsí ve sta rém domečku a žumpu nemá nic moc?« /jhm/
květen 2005
EVROPSKÁ UNIE
PIK: Příležitost pro menší knihovny Knihovní zákon číslo 257/2001 Sb. uložil knihov nám a jejich provozovatelům zabezpečit do konce roku 2006 připojení k internetu. očet veřejných knihoven připojených k internetu od loňska významně stoupl. V současné době je jich asi 2500. Nyní se už naplno rozjíždí projekt internetizace knihoven (PIK), který by měl zajistit, aby do konce příštího roku bylo připojeno všech šest tisíc veřejných knihoven. Podporu připojování knihoven k internetu zajišťuje Ministerstvo informatiky. V září 2004 vláda schválila dokument Projekt inter netizace knihoven, který nabízí knihovnám možnost získat vysokorychlostní připojení k internetu. Podmínkou je, že si knihovna sa ma zajistí koncová zařízení - počítač, tiskár nu, skener. Ministerstvo vytvořilo tým slože ný se zástupců knihoven, Svazu měst a obcí, Asociace krajů, Ministerstva školství, mláde že a tělovýchovy a Českého Telecomu, který projekt řídí, vyhodnocuje, upřesňuje termí ny realizace jednotlivých přípojek a optima lizuje finanční náklady. Projekt je mimořádnou příležitostí zejmé na pro menší knihovny. Dává jim šanci při pojit se k internetu a využít informační a ko munikační technologie pro rozšíření a zkva litnění služeb uživatelům. Díky PIK budou mít k dispozici kvalitní informační infra strukturu, která jim otevře cestu k novým zdrojům a službám. Veřejný internet je totiž častým impulsem pro rozšíření provozní do by knihovny, která získá bezpečné připojení
P
k internetu, virtuální privátní síti (VPN) knihoven a nepřetržitou podporu pro řešení všech problémů funkčnosti služeb přes jedi né kontaktní místo, tj. přes centrální podpo ru uživatelů. Měsíční poplatky po dobu 36 měsíců od instalace přípojky včetně instala ce uhradí Ministerstvo informatiky. Jednou z hlavních podmínek pro vstup knihovny do PIK je zajištění vlastního počí tače, antivirového programu a případně tis kárny a skeneru. Jak uvedl předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků Vít Richter, pro tuto investici může knihovna obdržet dotaci z prostředků EU. Součástí Společného regionálního operačního pro gramu je Opatření 2.2 Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech. Knihovny tak mají šanci získat peníze i na koncová zařízení. Dotace může dosáhnout maximálně 75 % plánovaných nákladů, zbý vající prostředky musí přidat žadatel, stát, případně kraj. Limitující faktorem je velikost předkládaného projektu, jehož celkové ná klady by měly být vyšší než 300 tisíc Kč. O dotaci se tedy nemohou ucházet malé knihovny a obce. Tuto překážku lze překonat například tak, že projekt podá za všechny či skupinu knihoven kraj nebo krajská knihov na nebo jiný vhodný subjekt. Základním předpokladem je, aby kraj přijal připojování knihoven k internetu jako svoji prioritu a podporoval ji. Za knihovny a instituce, které nejsou samo statnými právnickými osobami, podává žá dost o dotaci provozovatel nebo zřizovatel. Formulář je k dispozici ke stažení na www.micr.cz. »V letech 2005 a 2006 Minister stvo informatiky vyhlásí několik výzev k podá vání žádostí. První skončila v březnu. Odha
duji, že do konce roku zveřejní ještě dvě výzvy. Vyplněnou žádost musí knihovny zaslat pří slušné krajské knihovně, která zajistí její pře dání na Ministerstvo informatiky,« vysvětloval Vít Richter. Žadatel o připojení k internetu zajistí tech nickou připravenost místa instalace a vyba vení knihovny osobním počítačem se síťo vou kartou včetně antivirové ochrany - nejpozději do termínu instalace přípojky. Další podmínkou je součinnost při instalaci a vy školení obsluhy nejpozději do tří měsíců od instalace přípojky. Pro vyškolení může využít nabídky bezplatného školení počítačové gra motnosti, které poskytuje příslušná krajská knihovna. Knihovna také umožní veřejný přístup k internetové stanici nejméně v roz sahu své provozní doby i další její provoz po uplynutí 36 měsíců. »Připojení je určeno primárně pro zajištění veřejného přístupu k internetu. Pokud sídlí knihovna v objektu obecního úřadu, pak ten může internet využít pro svou potřebu za předpokladu, že neomezí jeho veřejný pro voz. V žádném případě ani obecní úřad, ani knihovna nesmí takovou internetovou linku využívat ke komerčním účelům, například na provoz internetové kavárny. Knihovna rovněž nemůže požadovat od uživatelů poplatky za služby, jen přiměřený poplatek za amortizaci počítačové stanice nebo asistovanou službu knihovníka,« uzavřel Vít Richter. ■ KAREL ZÍTEK
Důležité kontakty Webová stránka projektu PIK: http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=l 877 Formuláře žádosti a podmínky připojení: http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=2003 Kontaktní osoby v krajských knihovnách: http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=2079 http://visk.nkp.cz/ Konzultace: tel.: 800 202 122, e-mail:
[email protected]
moderní obec
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 960 Kč Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.
KÓD:
Způsob platby:
1017
Adresa objednavatele: NÁZEV ORGANIZACE
PŘÍJMENÍ:
( )(
í 11 )( 1(
11 )( ]( )(
]( 11
l( II
11 11 )( l( )( )( II )(
11 11 )( 11
11 11 11 II
II II I II 1( )
FAKTURA
O
SIPO
spoj. č.
platební karta
O
složenka
O
Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplnění čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat.
"•"o: 00 (ZOO CIO CO □ ""^OOOOOOO “"•t* oooooooooooooooooo 0Btc OOOOOOOOOOO ooooo *= □□□□□□□O oooooooooooooooooo ■>'* □□□□□□□□□ooooo Údaje pro fakturaci:
profese:
CÚCIU:
Adresa PRO DORUČOVANÍ: (Je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat) NÁZEV ORGANIZACE prumeni:
(
)(
II
l(
II
II
IP(
OBEC:
jí
)Q(
l(
ll
I
□□□□□□□□□□□□O
VYPLŇTE KONTAKT:
""* ooooooo
OOOOOOOOOOOOOOOOOO OOOOOOOOOOO ** ooooo
Vyplnený lístek odešlete na adresu:
ECONOMIA a. s., odděleni distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobněji! informace: telefon zdarma 800 110 022 internet - http://www.econom1a.c2 a e-mail: predplatneGeconomia.cz
květen 2005
)(
oooooooooooooooooo
jméno: OOOOOOOOOO &
IOI
□□□□□□□□□□□□□
RAZlTKO/PODPIS:
VypWním kuponu souhlasím bezplatné s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po doóu deset let zpracovávány v souladu se zákonem l 101/2000 Sb. o odváné osobních údajů, ve znénl pozdéjíkh předpisů, společností ECONOMIAaj.se sklem Praha 7. 170 55. Dobrovského 25. jako správcem, k nabízeni výrobků a služeti správce, k pnizku-
cho*kh sdélení elektronickou poštou
ANO □ NE □
mode lerm
obec
25
I
EVROPSKÁ UNIE
Peníze pro Písek, Šternberk a dalších šest měst Evropská unie finančně pod poří projekty určené ke spolu financování v Opatření 2.3. SROP - regenerace a revitali zace vybraných měst. Rozhod la o tom v polovině dubna ná rodní výběrová komise. ěsto Písek získá zhruba 125 miliónů korun ze strukturálních fondů na unikátní projekt Regenerace prome nády u Kamenného mostu. Prostřednictvím SROP bude EU spolufinancovat i vznik ojedi nělého centra ilustrace dětské knihy. »Záměrem města je oživit území v soused ství historického Kamenného mostu a Putimské brány a v nevyužitém objektu měst ské sladovny, která je technickou kulturní památkou, založit muzeum ilustrace, kde se budou prezentovat zejména čeští ilustrátoři knih pro děti a mládež,« vysvětloval cíle pro jektu Petr Kotrba, vedoucí odboru strategic kého rozvoje a územního plánování Měst ského úřadu v Písku. Díky finanční podpoře z evropských fondů může město rekonstruo vat i kmenovou stoku kanalizačního sběrače a opravit gotické parkány u Putimské brány. V příštím roce začne přestavba sladovny na centrum ilustrace a vše završí regenerace při lehlých komunikací a zeleně. Celkové náklady na projekt se pohybují ve výši téměř 168 miliónů korun. »Národní ko mise rozhodla o tom, že EU poskytne zhru ba 125 miliónů korun. Do financování pro jektu se zapojí i stát částkou 20 miliónů ko run, a město přidá 22 miliónů korun. Re
M
Projekty určené ke spolufinancování v Opatření 2.3. SROP - regenerace a revitalizace vybraných měst Poř.
Žadatel
Název projektu
Celkové náklady
NUTS II
projektu v Kč 1.
Plšek
Regenerace historického jádra města Písek na břehu řeky
167 187 461
Jihozápad
Otavy mezi Kamenným mostem a Putimskou branou 2.
Šternberk
Proměny v čase - čas proměn
89 490 168
Střední Morava
3.
Jablonec n. N.
Regenerace historického centra města Jablonec n. N.
64 966 000
Severovýchod
4.
Ústi n. L.
Revitalizace městského centra I. etapa, Ústi nad Labem
126 171 000
Severozápad
5.
Uherské Hradiště
Regionální vzdělávací centrum - vysokoškolský areál
152 481 000
Střední Morava
v Uherském Hradišti 6.
Svitavy
Multifunkční vzdělávací, komunitní a kulturní centrum
135 261 000
Severovýchod
7.
Ostrov
Historický Ostrov - Obnova a podpora návštěvnosti regionálně
145 297 415
Severozápad
67 973 928
Moravskoslezsko
důležitého rozsáhlého komplexu barokních památek (zámec kého areálu a areálu kláštera) v historické části města Ostrov 8.
Třinec
Regenerace a revitalizace vybraných měst -
konstrukci je nutné uhradit předem, proto si vezmeme úvěr na její pokrytí,« řekl starosta Písku JUDr. Luboš Průša, který má z rozhod nutí výběrové komise velkou radost. »Nejen kvůli získání samotné dotace, ačkoli taje pro nás velmi důležitá. Ale také proto, že náš projekt komise vyhodnotila jako nejlepší v rámci celé ČR, a to v konkurenci dvaceti dalších projektů zejména bývalých okres ních měst. A to je pro nás signál, že připra vujeme opravdu dobrou věc,« doplnil sta rosta. Projekt centra ilustrace zpracovalo město ve spolupráci s občanským sdružením Centrum ilustrace Písek. Idea soustředit díla tvůrců vý tvarné části dětských knih do jednoho prosto ru je v ČR ojedinělá. Také proto ji podporuje řada známých umělců, mj. Klub ilustrátorů dětské knihy.
Šternberk využije dotaci mj. na propojení turis tických cílů - hradu, kostela, bývalého augusti
Provozní model ve vodárenství - STRAŠÁK ČI ŠANCE? Členové mnohých městských a obecních rad a zastupitelstev dnes řeší problém, jak co nejlépe zajistit fungování vodovodů a kanalizací na území jejich obce. Způsobem, který se osvědčil v mnoha evropských zemích a který se postupně rozšiřuje také u nás, je tzv. »provozní model«, kdy je infrastruktura vlastněná obcí pronajímána pri vátnímu provozovateli, který za to platí obci nájemné. Tento model úspěšně funguje na více než dvou třetinách území ČR, přesto se tu a tam vůči němu objevují výhrady. Jednou z nej častěji opakovaných výtek je tvrzení, že privátní provozovatel zvýší ceny vodného a stočného nad únosnou mez. K tomu ale nemůže dojít. Ceny vodného a stočného jsou u nás regulované. Položky, které do nich mohou být započítány, sta novuje cenovým výměrem ministerstvo financí. Také obce do smluv s provozovateli standardně dávají podmínku, že konečné slovo při určování vodného a stočného mají ony a navíc růst ceny vodného a stočného nesmí překročit inflaci. Ozývají se i hlasy, že obce přijdou o zisk, který by mohly mít, kdyby VaK provozovaly samy. Také to je třeba zrelativizovat. Soukromý provozovatel je omezen jednak výší vodného a stočného, jednak platí nájem obci. Prostor pro vytváření zisku je pak pou ze ve zvýšení produktivity a snížení nákladů. Velký provozovatel nakoupí potřebný materiál a služby centrálně za výhodnější ceny, než kdyby je pořizoval pro každou po bočku zvlášť. To samé platí i v případě nákupu speciálních technologických zařízení a účelového strojního vybavení, které je výhodnější z hlediska využitelnosti sdílet pro několik provozů, než je pořizovat pro každý jednotlivý region. Z výše uvedeného i ze zkušeností mnoha měst a obcí po celé Evropě vyplývá, že pro vozní model správy VaK je pro municipality a občany dobrou volbou.
niánského kláštera s budoucím muzeem hodin.
»Všichni naši členové se zájmem sledují práci občanského sdružení Centrum ilustrace Písek a jeho úsilí o vytvoření muzea ilustrace dětské knihy. Jsme připraveni centrum v této věci jakkoli podpořit. Nabízíme své práce jako exponáty včetně našich kontaktů v tuzemsku a zahraničí na další ilustrátory a výtvarné teo retiky. Jsme přesvědčeni, že centrum a bu doucí muzeum mají nezpochybnitelný vý znam pro rozvoj regionální i národní kultury,« konstatovala předsedkyně Klubu ilustrátorů dětské knihy Lucie Dvořáková. Na druhém místě se mezi schválenými projekty nachází projekt města Šternberk s názvem Proměny v čase - čas proměn za té měř 90 miliónů korun. Evropské peníze vyu žije město na obnovu historického jádra a na propojení turistických cílů - hradu, kostela, bývalého augustiniánského kláštera s bu doucím muzeem hodin. Projekt doporučil ke schválení Olomoucký kraj. Z NUTSII Střední Morava (Olomoucký a Zlínský kraj) obdrží podporu i město Uherské Hradiště pro svůj projekt Regionálního vzdělávacího centra vysokoškolského areálu. Iskl
/KOMERČNÍ PREZENTACE/
26
moderní obec
květen 2005
EVROPSKÁ UNIE
Ústecký kraj řídí projekt RE-Regions Ústecký kraj uspěl se žádostí o podporu mezinárodního projektu RE-Regions z progra mu INTERREG HIC. Realizace projektu, který se zaměřuje na výměnu zkušeností a pracov ních metod mezi regiony s těž bou hnědého uhlí, začne letos v květnu a skončí v průběhu následujících dvou let. rámci projektu bude spolupracovat sedm partnerů ze šesti zemí: Ústecký kraj (Česká republika), Báňsko-hutŘešíme obdobné problémy jako naši partneři, nická akademie Stanislava Staszica v Krakoať už je to restrukturalizace ekonomik vě (Polsko), Obchodní, průmyslová a plaveb a sociální struktury, nebo rekultivace a využití ní komora Oviedo (Španělsko), Centrum ži území zasažených důlní činností, votního prostředí Kozani (Řecko), Prefektům říká hejtman Jiří Sulc. Kozani (Řecko), Ústav pro druhotné suroviny Edinburgh (Velká Británie) a kraj Burgenland vání potřebných případových studií, realiza (Spolková země Sasko-Anhaltsko, Německo). »Jsme vůbec první kraj v České republice, ci plánovaných výměn pracovníků mezi jed notlivými partnery nebo na uskutečnění re který bude v podobném projektu vedoucím partnerem. To znamená, že budeme koordi gionálních setkám v partnerských státech. novat projekt s rozpočtem 1 milión eur a zod A také odpovídat za vyúčtování dotace z ev povídat za naplnění jeho cílů. Naším úkolem ropského programu INTERREG IIIC,« uvedl bude dohlížet například na včasné vypracohejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc.
V
Projekt RE-Regions se bude zabývat situací v jednotlivých partnerských regionech posti žených těžbou uhlí a porovnávat různé po stupy řešení společných problémů. Na zákla dě tohoto srovnání pak vybere pracovní týmy, tzv. best practices (nejlepší způsoby řešení). Tyto výstupy umožní účastníkům projektu získat nejlepší zahraniční zkušenosti a efek tivně si je vyměňovat. Výstupy také budou publikovány v tematicky zaměřených pří ručkách zabývajících se například rekultiva cemi nebo socioekonomickými otázkami apod. »Například v Německu se peníze na po dobné projekty efektivně využívají k získá vání nejlepších nápadů a postupů již dlou ho. Nebudeme však zkušenosti jen získávat. Ústecký kraj může ostatním nabídnout na příklad poznatky z oblasti rekultivací, ve kte rých patříme ke špičce,« konstatoval Jan Sixta, vedoucí odboru hospodářské strategie Krajského úřadu Ústeckého kraje. Podle hejtmana Jiřího Šulce by kontakty na vázané v rámci projektu měly mít zásadní vý znam pro další získávání peněz ze strukturál ních fondů Evropské unie: »Budeme spolu pracovat s partnery, kteří mají s čerpáním ev ropských peněz bohaté zkušenosti. Například Řekové jsou vůbec nejúspěšnější v získávání prostředků z Evropské unie a o jejich zkuše nosti máme pochopitelně zájem.« ■ LÝDIA STOUPOVÁ
Aktuálně o čerpání prostředků z EU inisterstvo pro místní rozvoj jako příjmu žádostí v operačním programu Řídicí orgán Rámce podpory Spo Průmysl a podnikání (OPPP) podávat své lečenství, který zajišťuje celkovou projekty také ve 3. kole Společného regio koordinaci realizace programů fondůnálního EU operačního programu (SROP). Jde v oblastech Cíle 1, opět přináší aktuální o podporu dopravní infrastruktury, vzdě údaje o postupu čerpání finančních pro lávací projekty v regionech a například též středků přidělených ČR z rozpočtu EU. budování místní infrastruktury pro cestov Realizace programů RPS přinesla v prv ní ruch. Podle prvních statistik bylo v jed ních měsících letošního roku nové výzvy, notlivých regionech podáno 431 projektů. kdy žadatelé mohli kromě kontinuálního Pokračoval také příjem žádostí o grantové
M
Postup realizace jednotlivých programů (k 31. březnu 2005)
| Schválené projekty
16000
I
| Žádosti
12000
H Alokace 2004+5
OPRLZ
OPPP
OPZem ZDROJ MMR
květen 2005
projekty na nejrůznější aktivity pro rozvoj lidských zdrojů, školení, sociální služby a jiné. Poprvé byla dostupná také grantová schémata pro podnikatele ve SROP. Souhrnné informace o postupu realizace jednotlivých programů nabízí graf, který obsahuje data ke konci března 2005. Jde o prostředky určené na tyto programy na léta 2004 a 2005, o finanční vyčíslení objemu předložených projektových žádostí a nako nec sumu schválených projektů (opět ve fi nančním vyjádřenQ. Pokud jde o reálné čerpání prostředků z fondů EU (tj. uskutečněné a fakturované platby zá projekty), nejdále jsou operační programy zaměřené na podnikatelskou sféru (OPPP a OP Zemědělstvfl. Například v pro gramu Průmysl a podnikání byly k letošnímu 28. únoru uskutečněny výdaje ve výši 251,3 mil. Kč, a to převážně na úvěry určené pro rozvojové podnikatelské projekty a malé (znovu)začínající podnikatele. Jednotlivé programy také úspěšně čerpají prostředky tzv. technické pomoci, tj. peněz určených na řízení, monitorování a propagaci daného programu. Připravil Odbor Rámce podpory Společenství MMR ČR
módilerni obec
27
EVROPSKÁ UNIE
I včasně sdělené cimrmanovské »tudy ne« může být velkou pomocí »SROP nás hodně naučil - a to jak lidi na ministerstvu, tak na krajských úřadech,« uvedla v našem rozhovoru Mgr.Věra Jourová, náměstkyně ministra pro místní rozvoj, pověřená řízením evrop ské sekce integrace. Připomeňme, že se Společný regionální ope rační program zaměřuje na pomoc obcím, svazkům obcí, nestát ním neziskovým organizacím a malým i středním podnikatelům. ■ Před rokem - 3. května byla vyhlášena první výzva SROP. Zatím se uskutečnila dvě kola, třetí probíhá. Jak jste spokojená s do savadními výsledky? Ve třech kolech bylo dosud přijato více než 1050 individuálních projektů a 78 grantových schémat krajů, v rámci kterých již bylo schváleno zhruba 330 akcí. U 138 projektů probíhá uzavírání smluv a samotná realiza ce. Celkový finanční rozsah předložených projektů výrazně převyšuje přidělenou část ku na celé tři roky realizace programu. Mys lím si, že tato fakta mohou být důvodem ke spokojenosti především se zájmem o pro gram a s čilostí a šikovností předkladatelů projektů. Svědčí to ale i o profesionalitě a vel kém nasazení lidí, kteří program zajišťují.
■ Úspěšnost předložených projektů, jak to také uvádí ministerská analýza projektů 1. kola, je zhruba 36 %. To není příliš vysoké číslo? Většina z »neúspěšných projektů« je dána spíše omezenými zdroji v daném kole výzvy. Navíc toto číslo je průměrem za všechna opatření. V některých krajích a u některých
opatření je úspěšnost takřka stoprocentní. Neúspěšných projektů vyřazených z důvodu špatně připraveného projektu nebo projektu, který neodpovídá zaměření programu, bylo pouze 8 %.
■ Jaké byly nejčastějši důvody vyřazeni žá dostí? Pokud se bavíme o zmíněných 8 % vyřaze ných projektů, pak je nutné říci, že většinou šlo o vyřazení na základě nedodání některé z podstatných povinných příloh, případně nedostatečně prokázaném vypořádání vlastnických vztahů či finančního krytí pro jektu. Určité procento projektů vypadlo i na tak základní otázce, jakou je přijatelnost ža datele v daném opatření. Například v opat ření určeném pouze obcím a svazkům obcí předložil projekt podnikatel. Některé projek ty také vypadly na tzv. ex-ante kontrole, kdy Centrum pro regionální rozvoj vykonává ješ tě před podpisem smlouvy kontroly na mís tě projektu. Plní tak roli přísného a vysoce profesionálního »hlídače« toho, abychom se nepouštěli do financování nedostatečně při pravených a nepromyšlených projektů.
■ Čím si vysvětlujete velké regionální roz díly v úspěšnosti předkládaných projektů? V prvním kole bylo nejvíce žádostí přijato v Jihočeském kraji (44) a na úrovni regionu soudržnosti to byl Severovýchod (77). V dru hém kole bylo nejvíce žádostí přijato v Mo ravskoslezském kraji (61) a na úrovni regionu soudržnosti to byla Střední Morava (64). Ve třetím kole bylo nejvíce žádostí přijato v Ji hočeském kraji (77) a na úrovni regionu sou držnosti to byl Jihovýchod (101). Rozdíly jsou dány různými faktory. Jednak tím, že ne všechny regiony soudržnosti vyhlašují výzvu pro všechna opatření - reagují tak na dispo nibilní zdroje pro daný rok a rovněž na po tenciální poptávku. Dále je přece jen znát ur čitý rozdíl ve zkušenostech aktérů v daném území (například s předvstupními fondy) a také v síle a účinnosti informační kampaně zajišťované jednotlivými kraji prostřednic tvím konzultací, seminářů, workshopů.
■ Jsou projekty, které musí »z kola ven« jen kvůli přemrštěným finančním požadavkům? Žadatelé, kteří své projekty v dostatečném předstihu konzultují, většinou dopředu vědí, jaká je optimální velikost projektu. Vyvarují se tak zklamání ze zamítnutí projektu, který svou velikostí vysoce přesahuje celkovou částku, která je v regionu k dispozici. Nicmé ně toto není častým jevem. Jinak musím po znamenat, že mne samotnou při konzulta cích projektů někdy překvapují vysoké část ky, o které chtějí obce žádat. Na dotaz, zda utáhnou spolufinancování projektu, který třikrát překračuje rozpočet obce, dostávám velmi odvážné odpovědi. Kdyby byl dotační balík bezedný, byla by do dvou let Česká re publika plná zábavních a kongresových cen ter, golfových hřišť a sportovních stadionů, každý z projektů řádově za stamilióny. A také by přibyla řada obcí s obrovskými finančními potížemi a ustaranými starosty.
■ K financování bylo již doporučeno 129 projektů. Jaký je příspěvek EU, státu, krajů, obcí atd.? Kolik je to z celkového objemu ur čeného na celý program SROP?
FOTO: ALEŠ ADÁMEK
Včetně velkých projektů v cestovním ruchu jde o 139 projektů v celkovém objemu 4,14 mi liardy Kč. Z toho průměrně, a je opět třeba ří ci, že je to hrubý průměr za všechna opatření, se EU podílí 75 % a státní rozpočet 6 %. Zbýva jící prostředky jsou zdroji krajů, obcí a soukro mého spolufinancovám. Výše uvedená částka činí 20,7 % celkového objemu programu na ce lé tři roky, pokud jde o evropské zdroje.
■ Kdy mohou předkladatelé očekávat pří sun finančních prostředků z EU? Existuje ně jaký časový harmonogram? Finanční prostředky z jednotlivých zdrojů financování mohou žadatelé očekávat vždy po ukončení etapy - podle harmonogramu
28
moderní obec
květen 2005
EVROPSKÁ UNIE
projektu - nebo po ukončení projektu (po kud jde o menší projekty). Existuje předem daný postup, jak se jednotliví aktéři financo vání do refundace zapojují, kdy nejdříve mu sí svůj podíl proinvestovat samotný žadatel a pak následují v daném pořadí zdroje obcí, krajů a státního rozpočtu. Jako poslední se do refundace zapojuje Evropská unie. U ně kterých projektů z 1. kola víme, že již jsou v pokročilé fázi realizace, takže počítáme, že nám jejich nositelé předloží faktury k pro placení velmi brzo, tj. do 1-2 měsíců. ■ Kolik stížností a jakého druhu ze strany žadatelů řešíte?
Naštěstí jsme zatím stížností příliš mnoho neřešili a klepu to velmi důrazně do dřeva. Při spuštění programu jsme byli zahrnuti stížnostmi na postupné úpravy systému, by la znát značná nervozita ze strany žadatelů, aby jim nic neuniklo a aby dokázali připravit projekty podle daných pravidel. V poslední době máme hodně dotazů na bodování pro jektů, kdy se někteří žadatele cítí nedoceně ni. Každý takový podnět prověřujeme a řeší me v rámci vnitřního kontrolního systému. ■ Obce byly v 1. kole nejúspěšnější v opat řeni Rozvoj dopravy v regionech. Předložily tři projekty a všechny byly přijaty. Nejvíce projektů však zpracovaly v rámci opatření Rozvoj informačních a komunikačních tech nologii v regionech - celkem 33, z nichž uspě lo 21 a v opatřeni Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů - celkem 37, z nichž bylo schváleno 20. Jak tyto výsledky obstojí ve srovnáni s ostatními žadateli?
Je důležité si uvědomit, že v jednotlivých opatřeních mohou být jen některé typy žada telů, proto například v opatření pro dopravní
obslužnost měly kraje takřka 100% úspěš nost, protože jsou jedinými určenými koneč nými příjemci a měly projekty dobře připra veny. Ostatně obce jsou žadateli s největší mí rou úspěšnosti zřejmě i proto, že jsou zvyklé a zkušené v předkládání žádostí o dotace. To je například odlišná situace od podnikatelů, jejichž zájem se právě prověřuje vyhlášením výzev v rámci grantových schémat krajů. Ta jsou totiž určena především pro podnikatele. ■ Které faktory nejvíce ovlivňují podle va šich poznatků rozhodování obcí o tom, zda se vůbec budou ucházet o nabízené prostředky v rámci SROP?
Určitě to byla široká a snad i »lidsky« vede ná informační kampaň, kterou jsme ve spo lupráci s kraji a dalšími aktéry v loňském ro ce uspořádali. Na konkrétních příkladech jsme se snažili žadatele přesvědčit, že přípra va projektů není nepřekonatelná a že oněch 75 % a někdy i více prostředků z veřejných zdrojů na realizaci jejich myšlenky stojí za to. ■ Jak budou probíhat další kola? Měla bys te pro obce nějaká zásadní doporučeni, která by mohla eventuálně přispět k úspěšnosti ji mi předkládaných žádostí?
Další kolo - tentokrát už 4. v pořadí, pokud jde o individuální projekty - bude v červnu a následně i v říjnu tohoto roku. Určitě se dá vypozorovat míra úspěšnosti projektů s mírou úzké spolupráce a konzultací svého projektu už od prvotní myšlenky s našimi kolegy v re gionech, ať na krajských úřadech nebo na re gionálních pracovištích Ministerstva pro místní rozvoj. Konzultace jsou zdarma, při čemž včasným doporučením lze projekt buď modifikovat, nebo jej směřovat jiným smě rem. Žadatelům to může ušetřit spoustu času,
prostředků a úsilí. I včasně sdělené cimrmanovské »tudy ne« může být velkou pomocí. ■ SROP je takříkajíc vašim »dítětem«, jak hodnotíte jeho uplatnění v praktickém životě? Usilujete o to, aby v nynější po době pokračoval i v programovém období 2007-2013?
Ano, SROP je pro mne skutečně »srdeční záležitostí«. Už jsem kvůli němu jednou mu sela na EKG... Ale vážně. Vaše přirovnání mír ně pokulhává, protože to bylo především ne chtěné dítě vzešlé z manželství z rozumu me zi naším ministerstvem a kraji. Jak známo, by la to náhrada za původně připravované ROP, což měly být samostatné programy regionů. Zpětně ale musím říct, že si neumím předsta vit, že by se místo jednoho programu připra vovalo programů sedm. Takto jsme se s roz jezdem programu ve smyslu tvorby metodik a vyjednávání potýkali na jednom místě pro celou republiku. SROP nás hodně naučil - a to jak lidi na ministerstvu, tak na krajských úřa dech. Vedle toho, že v sobě skutečně nese vel ký objem »praktických peněz« pro zajímavé a potřebné projekty, tento moment učení vi dím jako nedocenitelný vedlejší efekt. Pro nové programové období kraje již delší dobu - především ústy hejtmanů a dalších politiků - vyjadřují, že jsou připraveny při jmout odpovědnost za své regionální operač ní programy. Tato cesta se v současné době rý suje jako reálná a schůdná s tím, že vytvoření a vyjednání programů ROP by mohlo být vý sledkem úzké spolupráce mezi kraji a Minis terstvem pro místní rozvoj. Beze zbytku tak budou zúročeny zkušenosti a poznatky, které dnes máme právě díky programu SROP ■ LÝDIA STOUPOVÁ
EK: Ovlivní tradiční fungování veřejných služeb? lužby jsou v naší moderní společnosti nesmírně důležité, táhnou naši ekono miku. Podle údajů Hospodářských no vin o stmktuře odvětví v ČR se terciární sféra (oblast služeb) podílela v roce 2003 na tvorbě HDP 56 %, sekundární sféra (průmysl a sta vebnictví) tvořila 39 % a primární sféra (ze mědělství a dobývání paliv) jen 5 %. Ve srov nání s podílem služeb na tvorbě HDP ve vy spělých zemích, kde průměr přesahuje 60 %, je u nás tento podíl stále ještě nižší. Překážkou dalšího rozvoje služeb v ČR je zcela jistě také míra jejich regulace a způsoby financování. I když tvrdím, že soukromé podnikání je v principu výkonnější a efektivnější než státní či municipální, uvědomuji si u některých slu žeb určité limity tohoto pravidla. Diskutovat by se mělo nejen o možné privatizaci určitých odvětví či spolupráci se soukromým sekto rem, což je rozšířené například v Anglii v ob lasti zdravotnictví, ale také o co nejkvalitnějších službách za co nejnižší cenu.
S
Zabýváme-li se financováním nevýrobní sféry, musí to být v kontextu našeho členství v Evropské unii. Jako člen regionálního výbo re Evropského parlamentu vidím dva dopady.
květen 2005
Ing. Oldřich Vlasák
Ze strukturálních fondů je možné podpořit rozvoj celé řady služeb včetně odvětví, na kte ré se dosud nedostávalo. V rámci před vstup ního programu Phare získala ČR do konce ro ku 2002 celkem 30,8 mld. Kč. Po vstupu do EU můžeme v rámci regionální politiky čerpat do roku 2006 až 5 260,9 mil. eur (zhruba 158 mld. Kč). Výrazně menší část z těchto pro středků však bude vynaložena na zkvalitnění a rozvoj služeb. Až 102 mil. eur poplyne na ak tivní politiku zaměsmanosti (veřejné služby
zaměstnanosti), dále 42 mil. eur na sociální integraci (kam patří i sociální služby), 107 mil. eur na rozvoj celoživotního učení a 108 mil. eur na rozvoj cestovního ruchu. V případě uplatňování strukturální politiky je však klíčo vé, abychom byli schopni vypracovat smyslu plné projekty, neutopili se v regulaci a jejich řízení. Zároveň však existuje politika podpory kon kurence a volného pohybu služeb, která nao pak bude segment naší nevýrobní sféry po stupně omezovat. EU zavádí pravidla konku rence také do veřejných služeb, které nazývá službami v obecném zájmu. Je všeobecně zná mé, že Evropská komise usiluje o odklon od přímého poskytování těchto služeb. Orgány veřejné správy, města, obce či regiony by pod le ní měly mít postavení někoho, kdo přímo služby neposkytuje, ale dohlíží na ně, reguluje je a kontroluje. A právě to může zásadním způsobem ovlivnit tradiční fungovám veřej ných služeb v našich městech a obcích. ■ OLDŘICH VLASÁK poslanec Evropského parlamentu a předseda Svazu mést a obcí ČR
moderní obec
29
EVROPSKÁ UNIE
INNOREF je svým zaměřením u nás ojedinělý Mikroregion Hranicko společně s italskými a řeckými partnery uskutečňují od ledna v rámci Iniciativy INTERREG HIC projekt známý pod zkratkou INNOREF - Inovace a efektivní využívání zdrojů jako prostředek trvale udržitelného rozvoje. rojektového partnerství se zúčastňují ■ Pátá: Orientuje se na výměnu zkuše italské regiony Friuli Venezia Giulia - ja ností mezi partnery včetně prezentace pro ko hlavní partner a Umbria, region Wes jektu. tern Greece z Řecka a mikroregion Hranicko Realizace projektu INNOREF by měla z Olomouckého kraje. Cílem tříleté spoluprá skončit v závěru roku 2007. Pro mikroregion ce je iniciovat společné aktivity v regionálním Hranicko, který sdružuje 25 obcí, je vymeze rozvoji a intenzívní výměnu zkušeností. na podpora 37 mil. Kč, nutná finanční spolu INNOREF na rozdíl od jiných dotačních ti účast z národních zdrojů je 25 %. tulů podpoří tzv. měkké projekty spíše nein Nejdůležitější aktivitou projektu je výběr vestičního charakteru. Měl by především osmi subprojektů, které mohou získat celkem zlepšit kvalitu života v regionech zaváděním konceptu udržitelného rozvoje a aplikací participačních procesů včetně udržitelnosti struktur regionálního marketingu a zvýšení kooperace mezi politickou a ekonomickou sférou, soukromým sektorem a veřejností. Koncepci projektu tvoří pět složek, za kaž dou nese zodpovědnost jeden z partnerů: ■ První: Obsahuje základní organizační a koordinační prvky nutné pro realizaci pro jektu (vyhlášení výběrového řízení na za městnance profesionálního poradenského centra a externí konzultanty, příprava výzvy na předkládání subprojektů, finanční zprávy a zprávy o projektových aktivitách, závěrečná zpráva o realizaci projektu). ■ Druhá: V rámci této části, za kterou od povídá mikroregion Hranicko, bude zpraco vána regionální SWOT analýza - společná pro všechny partnerské regiony. ■ Třetí: Zaměřuje se na participační pro cesy jako na nezbytnou součást realizace projektu a subprojektů. ■ Čtvrtá: Zahrnuje implementaci sub projektů - vyhlášení výzvy, informační dny pro realizátory, implementace, monitoring, vyhodnocení a představení výsledků.
P
26 mil. Kč. V prvním čtvrtletí letošního roku probíhalo mapování projektových záměrů a v dubnu byla vyhlášena výzva na předklá dání subprojektů. Jejich nositeli jsou obce, mikroregiony a neziskové organizace. Úzká vazba mezi předkladateli subprojektů a rea lizátory projektu umožní řešit reálné poža davky a problémy v regionu. Témata subpro jektů musejí být inovativní a zajímavá i pro ostatní partnerské regiony. Důležitým prvkem v realizaci projektu je účast veřejnosti, institucí a podnikatelů na rozhodovacích procesech. Členové projekto vého partnerství se aktivně zapojí do projektu a zajistí zpětnou vazbu. Rovněž pro každý subprojekt vznikne pracovní skupina, jejíž členové by měli zaručit tři základní pilíře udr žitelnosti - sociální, ekonomický a ekologický. V každém z partnerských regionů dohlíží na realizaci projektu profesionální poradenské centrum. Sekretariát pro Hranicko (manažer projektů, projektový asistent a finanční mana žer) se sídlem v Hustopečích nad Bečvou po skytuje administrativní a technické zázemí pro jektu a technickou asistenci pro subprojekty. Na úrovni partnerských regionů zastřešují projekt společný koordinátor, metodický po radce a finanční manažer. V kompetenci ří dící komise složené z politických zástupců regionů je celková strategie projektu, moni torování projektových aktivit, zpracování manuálu pro výzvu a výběr subprojektů. Úkolem tzv. rady partnerů, kterou tvoří ma nažeři rozvoje jednotlivých regionů, je fak tická koordinace projektových aktivit. Projekt INNOREF je svým zaměřením v České republice dosud ojedinělý. Od jeho uskutečnění se očekává získání nových zna lostí a zkušeností, které mohou využít nejen členské obce z mikroreginu Hranicko, ale i ostatní obce a mikroregiony. ■ JITKA BUCHEROVA projektový asistent
Stop sociálnímu vyloučení v evropském kontextu d 1. ledna roku 2003 se uskutečňuje ve se osoby, kterých se problém chudoby bezpro spolupráci čtyř organizací - Informač středně dotýká, zapojily do rozhodovacích pro ního centra neziskových organizací cesů, přípravy sociální politiky k řešení obtížné situace. Podporuje také spolupráci mezi veřej (hlavní partner), SKOK (sdružující poskyto vatele sociálních služeb z řad nevládních ne nou správou a neziskovými organizacemi v té ziskových organizací), Nadace rozvoje ob to oblasti. Letos v únoru se uskutečnila celo čanské společnosti a společnosti MEPCO státní konference Sociální služby jako nástroj (dceřiná společnost Svazu měst a obcí) - sociálního začleňování, které se vedle zástupprojekt Stop sociálnímu vyloučení, který si klade za cíl šířit myšlenky Evropské strategie sociálního začleňování v ČR. V rámci projektu se aktéři v oblasti sociální ho začleňování seznamují nejen s evropským kontextem a významem tohoto úsilí a evrop skými a národními aktivitami, ale i s příklady z praxe apod. Mají možnost získat vysvětiení nových a někdy obtížně srozumitelných po jmů, jako je například metoda otevřené koor dinace a dalších. Projekt rovněž usiluje o to, aby
O
Realizace projektu Stop sociálnímu vyloučení s celkovým rozpočtem zhruba 76 tisíc eur by měla skončit v červnu roku 2006.
30
ců neziskových organizací zúčastnila řada zá stupců obcí (až 19 % všech účastníků). CD-ROM, který obsahuje základní informa ce o problematice sociálního začleňování včetně důležitých dokumentů, vyjde v průbě hu května a bude distribuován krajům a ob cím. Tematické semináře - opět pro kraje a ob ce - se uskuteční od letošního června do úno ra příštího roku. Realizace projektu Stop sociálnímu vylou čení s celkovým rozpočtem zhruba 76 tisíc eur by měla skončit v červnu roku 2006. Informační materiály a aktuality o oblas ti sociálního začleňování jsou k dispozici mj. na www.mepco.cz pod heslem Stop so ciálnímu vyloučení a na www.ngo-eu.cz. • ILONA ČTVRTNIKOVÁ MEPCO
moderní-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------obec květen 2005
MANAGEMENT
Vzdělávám uredmku: Veda, umem, či pouhopouhý byznys? Více než stovka odborníků včetně expertů z několika evrop ských zemí se zúčastnila již druhého ročníku konference Hledá ní společných postupů při vzdělávání úředníků v zemích Evrop ské unie, která se konala na přelomu března a dubna v Benešo vě. Uspořádal ji Institut pro místní správu Praha s cílem hledat společné přístupy a řešení vedoucí ke standardizaci vzdělávání úředníků ve veřejné správě. více než čtyř desítek referátů, které na konferenci zazněly, se vracíme k ně kterým nejzajímavějším.
Z
co musí znát úředník A CO ZASTUPITEL
Nad některými jevy ovlivňujícími obsahy vzdělávání představitelů veřejné správy se v Benešově zamýšlel lektor Institutu pro místní správu PhDr. Jiří Pondělíček. »Lidská činnost se v celém historickém kontextu stá vá stále náročnější a správné i efektivní rea gování na okolní svět je čím dále více obtíž nější,« uvedl s tím, že se to týká i spravování věcí veřejných. Okamžikem převzetí určité funkce ve veřejné správě vzniká povinnost být pro tuto činnost průběžně vzděláván. Političtí představitelé se v základních for mách vzdělávání školí odděleně od úřední ků, ale jejich vzdělávání je obsahově prová záno, takže směřuje k shodnému cíli. Tam, kde se jejich činnost před tváří veřejnosti prolíná, je výhodné toto vzdělávání spojovat a organizovat je společně. Při vzdělávání po litických představitelů a úředníků je nutné propojovat prakticky vše, co tvoří denní ob sah činnosti konkrétních lidí. Má-li napří klad úředník detailní informaci o nové práv ní normě, zastupitel musí minimálně vědět, že tato norma byla vydána a čeho se týká. Společný základ vzdělávání pro zastupite le i úředníky lze nalézt v oblastech, jako jsou organizace, správa, vztahy, pojmy ve veřejné správě, hospodaření, lidská práva, veřejný pořádek atd. Speciální základ pro zastupite le se však už bude lišit podle toho, co dělají a na jakém jsou postu. Zastupitelé a úředníci by se společně mě li školit například pro občanské obřady, pre zentaci úřadu navenek či pro zvládání medi ální politiky. Zejména roste význam mediál ní komunikace. Má-li být obraz veřejné sprá vy na veřejnosti pozitivní, musí její předsta vitelé mj. pochopit i roli médií a projít zá kladním výcvikem mediální obratnosti. POJEM »MANAŽERh VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ
Rektor Vysoké školy finanční a správní prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc., se zabýval pře devším otázkami formování »manažerského
květen 2005
myšlení# pracovníků veřejné správy a využí vání manažerských metod, postupů a tech nik (které se rozvinuly v podnikatelské ob lasti) v orgánech a institucích veřejné správy. V souvislosti s tím poukázal na nutnost zpřesnění smyslu a charakteru manažerské funkce veřejné správy. »Cílem veškeré čin nosti veřejné správy (tedy i manažerské)
na kterou se vztahuje tento časový rozvrh, není ovšem pouze prohlubování kvalifikace formami stanovenými v zákoně o úřední cích, nýbrž i prohlubování kvalifikace podle zákoníku práce. Z toho vyplývá, že územní samosprávný celek je povinen úředníkovi (a též vedoucímu úředníkovi a vedoucímu úřadu) zajistit prohlubování kvalifikace pod le zákona o úřednících, a to prostřednictvím vzdělávacích institucí akreditovaných pro příslušný vzdělávací program. Ovšem do ča sového rozvrhu plánu vzdělávání může za počítat i prohlubování kvalifikace podle zá koníku práce. »Zákon o úřednících by měl tedy stanovit minimální časovou dotaci nikoli pro prohlu bování kvalifikace podle zákoníku práce, ale pro jednotlivé typy vzdělávání zakotvené v zákoně o úřednících,# konstatovala Mgr. Chrástková. V praxi se však délka jednotlivých vzdělávacích programů často udává počtem hodin, jejichž následný převod na dny bývá problematický. V novele zákona o úřednících by proto bylo vhodné stanovit minimální ča sovou dotaci pro jednotiivé druhy vzdělávání, a to v podobě vyučovacích hodin. Například minimální počet vyučovacích hodin pro vstupní vzdělávání - 24 hodin, pro průběžné vzdělávání 16 hodin za rok a pro vzdělávání vedoucích úředníků 60 hodin. KDYŽ JE »KMEN ÚŘEDNÍKŮ# DEMOTIVOVÁN...
však na rozdíl od podnikatelské sféry nemů že být realizace zisku, nýbrž spíše zajištění dlouhodobého, udržitelného rozvoje pří slušné oblasti či regionu ve vazbě na opti mální zvyšování kvality života obyvatel,# zdůraznil profesor Čechák. Podle něho ma nažerská funkce nabývá, především u orgá nů územní správy a samosprávy, specifické ho charakteru zejména ve sféře realizace »veřejných politik#. Jde o oblast nejen mi mořádně důležitou, ale také velmi různoro dou. Úspěšnost v ní mimo jiné ovlivňuje, ni koliv nevýznamně, i volební výsledky. STANOVIT ČASOVOU DOTACI BÝVÁ PROBLÉM
O návrhu novelizace zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných cel ků a o změně některých zákonů, ve znění zá kona č. 46/2004 Sb., jak ji pro jednání vlády připravuje Ministerstvo vnitra, na konferen ci v Benešově hovořila Mgr. Kristina Chrástková z odboru modernizace veřejné správy MV ČR. Mj. se vrátila k ustanovení § 17 odst. 5 věty první zákona o úřednících, které říká, že »plán vzdělávání obsahuje časový rozvrh prohlubování kvalifikace úředníka v rozsahu nejméně 18 pracovních dnů po dobu násle dujících tří let#. Prohlubováním kvalifikace,
Ředitel Akademie veřejné správy o.p.s. PhDr. Václav Soukup, CSc., v příspěvku Vzdělávání úředníků v antropologické per spektivě využil své kompetence kulturního antropologa a provedl institucionální analý zu fungování veřejné správy v podmínkách ČR. S lehkou nadsázkou popsal instituce ve řejné správy jako »kmen úředníků# - osobi tý typ profesní subkultury se svébytnými zvyky, jazykem, rituály a vzorci chování. Jak přednášející uvedl, výkon institucí ve řejné správy je limitován nejen omezeným množstvím finančních prostředků ale pře devším nedostatečným legislativním a nor mativním zázemím, které negativně ovliv ňuje status, image i profesní jednání úřední ků při výkonu správních činností. Typickou ukázkou tohoto stavu, jak uvedl, je zákon č. 312/2002 Sb., který už vyžaduje noveliza ci, a nový správní řád, jenž se podle doktora Soukupa stává noční můrou řady úředníků. K destabilizaci institucí veřejné správy při spívají také politické změny, které zasahují zvláště vedoucí úředníky. Pocit profesního ohrožení narušuje sociálně psychologické kli ma na pracovišti, vyvolává v úřednících neklid a pocity deprese, které narůstají s každým blí žícím se volebním obdobím. »Významnou ro li sehrává také skutečnost, že na úřadech pra cuje velké množství žen, aniž je tam důsledně ) mode obec
31
MANAGEMENT
I >
uplatňován princip rovných příležitostí. Proto i před personální politikou úřadů stojí velká výzva, která nabývá na aktuálnosti zejména po vstupu naší země do Evropské unie. Produk tem výše popsaných negativních vlivů je pak často finančně nemotivovaný, legislativně roz laděný, politicky frustrovaný a profesně odlidštěný úředník,« uzavřel doktor Soukup. KATALOG DOVEDNOSTÍ
lů. Cílová skupina, pro kterou budou tyto moduly určeny, se bude skládat z úředníků, kteří jsou odpovědni za výkon úkolů, které vyžadují komunikaci nebo přímou spolu práci s jinými evropskými zeměmi,« uvedl Mgr. Svoboda. Projekt nyní podléhá schvále ní Evropskou komisí. Její kladné stanovisko by znamenalo přidělení příslušné finanční dotace a následnou možnost zahájit k říjnu 2005 práce na samotné realizaci projektu.
EVROPSKÝCH ÚŘEDNÍKŮ
Prezentací společného projektu národních vzdělávacích institutů s názvem Určování a ověřování dovedností evropských úředníků - Cesta ke společnému způsobu vzdělávání se zabýval Mgr. Aleš Svoboda z Institutu pro místní správu Praha. Jde o společný projekt několika evropských institutů a národních škol v oblasti standardizace vzdělávání úřed níků. Projekt je připravován pod patronací Ev ropské komise a usiluje o finanční podporu z programu Leonardo da Vinci. K účasti na tomto projektu se vedle Institutu pro místní správu Praha přihlásily také instituce z Itálie, Francie, Portugalska a Bulharska. Jedním z jeho základních cílů je zpracová ní systému, který určí a vymezí dovednosti evropských úředníků. K tomu bude zvolena metodologie pro vymezení dovedností, které úředníci potřebují pro výkon svých úkolů prováděných v kontextu Evropské unie. Pod le metodologie bude sestaven »Katalog do vedností evropských úředníků«. »Na základě vybraných dovedností bude následně vytvořeno pět vzdělávacích modu
KDO PONESE GARANCI KVALITY?
Poněkud provokativně nazval svůj příspěvek Mgr. Ing. Jiří Hořánek, tajemník Městského úřadu v Písku a předseda Sdružení tajemní ků městských a obecních úřadů ČR. Když ho vořil na téma Vzdělávání úředníků - umění, věda, nebo byznys?, mluvil i o tom, že mnohé vzdělávací agentury chápou vzdělávání úřed níků jako příležitost získat pod touto zámin kou další posluchače a najít nové pole působ nosti pro svá vzdělávací centra, v nichž se mo hou realizovat jejich pedagogové. Další velkou skupinu, jak uvedl, tvoří různé neziskové or ganizace, které vzdělávání nemají jako hlavní předmět své činnosti, nýbrž jako doplňkový zdroj příjmů. »Na závěr tohoto výčtu je třeba zmínit pod nikatelské subjekty, které vycítily příležitost a snaží se uplatnit na trhu vzdělávání, při čemž realizace zisku je u nich prvořadým cí lem, aniž by podstupovaly poměrně nenároč ná akreditační řízení. Denně jsou tak územní samosprávné celky zaplavovány výzvami neakreditovaných institucí k účasti na vzděláva
cích akcích, jejichž kvalita je přinejmenším pochybná,« upozornil Mgr. Ing. Hořánek. Kritizoval ovšem také skutečnost, že dnes není zřejmé, kdo by měl nést garanci kvality vzdělávání úředníků. »Především stát by se měl rozhodnout, zda tuto garanci převezme, či jestii odpovědnost za tuto oblast ponechá na územních samosprávných celcích v podmín kách volné soutěže poskytovatelů vzdělávání,« zdůraznil. Pokud stát zvolí první možnost, měl by se rozhodnout, zdali půjde cestou jednot ného modelu vzdělávání pro všechny úřední ky v celém státě (i za cenu revize přijatých vzdělávacích koncepcí či rizika novely sice platného, ale stále neúčinného zákona o stát ní službě), nebo zda bude pro specifickou ob last územní správy rozvíjet dosavadní systém. »Rozhodně však už nyní je třeba urychleně personálně i materiálně posílit příslušný od bor Ministerstva vnitra tak, aby důsledně plnil všechny povinnosti dané zákonem (zejména na úseku kontroly); projednat na úrovni odpo vědných zástupců ministerstev konkrétní opatření vedoucí k jejich aktivní spolupráci ve vzdělávám úředníků; iniciovat šetřem umož ňující získat zpětnou vazbu, jež by vypovídala o tom, kolik účastníků si vzdělávací akci jenom „odsedělo" a kolik si doopravdy prohloubilo kvalifikaci; urychleně rozhodnout o rozsahu novely zákona číslo 312/2002. Sb., v platném znění, a o jejím zařazení do legislativního pro cesu. Ze všeho nejhorší by bylo nedělat nic,« dodal Mgr. Ing. Jiří Hořánek. ■ IVAN RYŠAVÝ
Virtuální univerzita pro veřejnou správu návaznosti na zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samospráv ných celků vzrůstá na obecních úřa dech všech stupňů význam profesního vzdě lávání. Snaha zajistit odborný růst úředníků však není příznačná jenom pro ČR, ale pro jevují ji všechny státy Evropské unie - ať již zakládající, nebo nově přijaté. To umožňuje,
FOTO: LUKÁŠ BÁCHOR
V
aby příslušné instituce v rámci unijního pro gramu Leonardo da Vinci vytvořily za vzá jemné spolupráce optimální projekt vzdělá vání. Jednou z významných možností je vzdělávání nabízené elektronickou, tzv. e-learningovou formou. Její předností je přede vším časově neomezená dostupnost vzdělá vacích textů, možnost rychlé komunikace
Do lavic poslucháren Univerzity Pardubice (na snímku) tajemníci obecních úřadů mířit nemusí. Pilotní vzdělávací kurs pro ně se s pomocí peněz Evropské unie uskuteční formou e-learningu.
32
módierm obec
a předávání si zkušeností mezi účastníky kursu. Než se toho však dosáhne, je zapotře bí připravit pilotní kurs, ověřit jeho přednos ti a vyloučit případné nedostatky. Proto se letos za spolufinancování z pro gramu Leonardo da Vinci spojili vždy po jed nom partneři z ČR, Polska, Španělska a Řec ka. Jejich konečným cílem je připravit pro zmíněné země pilotní e-learningový kurs pro vedoucí pracovníky státní správy a samos právy, v našich podmínkách zejména pro ta jemníky obecních úřadů. K tomu je však nut né nejdříve zjistit, jaká témata jsou pro ta jemníky skutečně stěžejní. To je zatím také první fáze schváleného projektu, který z naší republiky zajišťuje Fakulta ekonomickosprávní Univerzity Pardubice. Nejdříve tedy bude dotazníky oslovena cílová skupina - ta jemníci obecních úřadů, aby se mohlo reago vat na jejich potřeby. Nebude pochopitelně možné obrátit se na všechny. Proto bychom přivítali, kdyby ta jemníci, kteří nebudou takto osloveni, sami zaslali své náměty k probíhající akci prodě kance Fakulty ekonomicko-správní Univer zity Pardubice Iloně Obršálové (
[email protected]). Právě jejich vstřícnost bude zárukou, že se projekt podaří zdárně do roku 2007 naplnit. ■ MILOŠ CHARBUSKÝ
květen 2005
SPRÁVA A ROZVOJ
Při rekonstrukci Společenského domu bylo nutné zachovat jeho původní ráz a zároveň v něm vybudovat moderní provoz.
Historickým městem 2004 jsou Františkovy Lázně Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón za rok 2004 získalo město Františkovy Lázně. Významné ocenění převzala jeho starostka Libuše Chrástová na slavnost ním setkání (27. dubna) u příležitosti Mezinárodního dne pa mátek a sídel ve Španělském sále Pražského hradu. romě Františkových Lázní byla na pres Za posledních deset let byly opraveny veške tižní titul Historické město roku nomi ré lázeňské domy, nově byl zprovozněn nována města Boskovice (Jihomorav a zpřístupněn Společenský dům, opravena ský kraj) a Česká Kamenice (Ústecký kraj). byla budova divadla, obnoveny byly i kolo Františkovy Lázně byly založeny na konci nády a pavilony nad léčivými prameny, al 18. století a představují jeden ze základních tánky, sochy apod. V roce 2004 pokračovalo historických dokladů vývoje evropského lá restaurování pomníků a soch v rezervaci, dá zeňství ve všech jeho aspektech, tj. v ději le interiéru kostela sv. Kříže i interiérů někte nách lázeňství i v dějinách urbanismu a ar rých dalších objektů. chitektury. Zachovala se tam původní urba Členové soutěžní poroty ocenili zejména nistická koncepce zahradního lázeňského citlivý přístup k obnově města a respektování města i architektura lázeňských domů z 19. historických hodnot včetně uchování obrazu století. Městskou památkovou rezervací lázní z 19. století a snahy vyhovět současným (MPR) jsou od roku 1992. vysokým požadavkům na lázeňský pobyt. »V městské památkové rezervaci není té CO OCENILA POROTA měř žádná nemovitá kulturní památka, která Program regenerace MPR zpracovalo město by neprošla alespoň částečnou opravou. Něk již v roce 1994, který pravidelně aktualizuje, teré stavby mají přinejmenším novou fasádu. leho hlavní prioritou je obnova celého lázeň Největší problém byl s celkovou rekonstrukcí ského středu města - fasád, střech, soch, pů kanalizace, ale i to se nakonec podařilo zvlád vodních parkových laviček i parkové zeleně. nout. Kromě toho jsme opravili komunikace
K
a další inženýrské sítě, vyměnili veřejné osvět lení atd. S tempem regenerace jsem s ohle dem na obvyklý chod lázní spokojená. Větší objem ročních prací by lázeňské centrum ne úměrně zatěžoval,« uvedla starostka Františ kových Lázní Libuše Chrástová. Regeneraci MPR však nejvíce komplikuje doprava. Ulice byly projektovány na kočáro vou dopravu a nynější rozvoj automobilismu je velkým problémem. Nejen kvůli průjezdu, ale i kvůli parkování. Na spolupráci s památkáři si starostka ne stěžuje, naopak považuje ji za dobrou: »Někdy jsme si sice mysleli, že jsou až zbytečně moc důslední, ale nyní s odstupem času jim blaho řečíme. Největším „oříškem" byla rekonstruk ce Společenského domu (nyní INGO Casino), kdy bylo nutné zachovat jeho původní ráz a zároveň v něm vybudovat moderní provoz. To je ostatně problém všech lázeňských do mů. Host si přeje komfort odpovídající 21. sto letí, což je nejen drahé, ale v historických ob jektech také prostorově náročné.« I majitelé lázní jsou si vědomi, že jejich klienti vyžadují kvalitní služby a pohodlí. Akciová společnost Lázně Františkovy Láz ně, která má pronajaty městské balneoprovozy, vynakládá proto na jejich údržbu a modernizaci nemalé prostředky. Rovněž tak ostatní podnikatelé. NÁKLADY PŘESÁHLY MILIARDU Opravy nemovitých kulturních památek stály město už více než 35 mil. Kč. Značné pro středky investovalo i do rekonstrukce kanali zace, komunikací, chodníků, promenád, hu debních altánů a pavilonů nad prameny. Vyu žilo také státní dotace z Programu regenerace MPR a MPZ, které poskytuje Ministerstvo kul tury. Rovněž z dalších ministerstev - životního prostředí a pro místní rozvoj. Finanční přís pěvek obdrželo i z programu PHARE. Celkové náklady na regeneraci MPR přesáhly už mili ardu korun. »Obnova památkové rezervace bude však pokračovat. Neopravené zbývají některé lá zeňské domy a. s. Lázně Františkovy Lázně, které se zejména z provozních důvodu do čkají rekonstrukce postupně. Větší objem fi nančních prostředků se bude muset investo vat i do dvorů některých objektů. Chceme také ošetřit a obnovit zeleň v lázeňskývh par cích včetně cestiček, mobiliáře, značení, al tánů apod.,« dodává Libuše Chrástová. Výstavbu infrastruktury, která by umožni la další rozvoj lázeňství a cestovního ruchu ve Františkových Lázních, předpokládá i projekt za zhruba 140 miliónů korun, který město předložilo ke schválení v rámci Spo lečného regionálního operačního programu. A jak vnímají obnovu MPR jeho obyvatelé? »Pozitivně, i když nám někdy vyčítají, že opravujeme například komunikace jen ve středu města a ne na sídlišti. Vysvětlovali jsme trpělivě, že nejdříve je nutné naše měs to zatraktivnit a přilákat klientelu. V současné době je již opravena většina komunikací i v okrajových lokalitách a město vybudovalo také několik dětských hřišť a sportovišť,« uza vřela starostka. ■ LÝDIA STOUPOVÁ
kvčten 2005
moderní obec
33
SPRÁVA A ROZVOJ
Cena Moderní obce patří Berounu Desetileté cílevědomé úsilí při naplňování Programu regenera ce městské památkové zóny Beroun a také houževnatost, s níž se město spolu s ostatními vlastníky nemovitostí v historickém jádru dokázalo vypořádat se škodami, které tam v roce 2002 na páchala povodeň. To byly dva hlavní důvody, kvůli nimž byla představitelům Berouna v závěru dubna na Pražském hradě slavnostně předána Cena Moderní obce v soutěži o nejlepší pří pravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a zón za rok 2004. eště na konci 80. let minulého století Be Berounu rovněž hodně pomoltlo partner rounu hrozilo, že socialističtí plánovači ství s nizozemským Rijswijkem, předměstím nechají historické jádro města zlikvido Haagu. Rijswijk přivedl do Berouna společ vat demolicemi a až na náměstí dají prorůstnost Bouwfonds, která v historické, necitlivý unifikovanému sídlišti panelových domů. mi demolicemi tvrdě postižené čtvrti HrdloNaštěstí nestačili své plány uskutečnit, ale přesto se při pohledu z nejrůznějších směrů na dnes už velkoryse zrekonstruovanou jižní část městského hradebního opevnění málo kdy vyhneme tomu, abychom v jejich těsné blízkosti nespatřili také panelové domy.
J
STOPY PO POVODNI UŽ ZMIZELY Zcela jiné nebezpečí přichystala před nece lými třemi roky Berounu příroda. Všímavý návštěvník radnice nemůže přehlédnout značku po pravé straně vchodu ve výši zhru ba 180 centimetrů. Upozorňuje na to, kam až v srpnu 2002 dosáhla na dolním konci Huso va náměstí hladina povodně, která zasáhla celé centrum. Povodeň po sobě zanechala podemleté ulice i celou plochu náměstí, po ničené inženýrské sítě, zdevastovaná a zane řáděná veřejná prostranství, odumřelé stro my... Velkou vodou byly zasaženy zhruba tři stovky soukromých objektů a napáchány i velké škody na majetku města. Jen z Fondu solidarity Evropské unie bylo na opravy ve řejných prostranství a inženýrských sítí po povodni uhrazeno téměř 58,4 miliónu korun. Další peníze, které přišly formou dotací z Mi nisterstva pro místní rozvoj, však mohly být využity pouze na opravy objektů pro bydlení, nikoliv objektů k podnikání, jejichž přítom nost ovšem centru města vtiskuje potřebné oživení. Tím více je třeba ocenit mnoho míst ních podnikatelů, jimž velká voda s sebou neodnesla jejich důvěru v další dobrou bu doucnost města a sami investovali do ne zbytných oprav a rekonstrukcí. Ale i když odhlédneme od odstraňování následků povodní, sehnat dostatečné množ ství peněz bývá podle městské architektky Ing. arch. Dany Vilhelmové pokaždé nejtěž ším úkolem při obnově historického centra. A to kdykoliv během minulých deseti let, po něž se už uskutečňuje místní Program rege nerace městské památkové zóny Beroun. »Památkových zón v republice je hodně a peněz na program regenerace má Minis terstvo kultury čím dál méně,« říká. Město si tak například samo zaplatilo dostavbu rad nice převážně z úvěru.
34
moderní obec
Nezanedbatelný zdroj představuje také měst ský Fond Programu regenerace, v němž radnice shromažďuje peníze na opravy památkových objektů.
řezy vedle Husova náměstí vybudovala na ko merční bázi pro místní podnikatele nepod sklepené dvoupodlažní domy se sedlovou střechou. Místo nevzhledné proluky tak Be roun dnes má sympatickou, historické zá stavbě přizpůsobenou Holandskou ulici s řa dou příjemných obchůdků i Holandským do mem, kde našly své místo výstavní prostory.
POMÁHÁ I MĚSTSKÝ FOND Nezanedbatelný zdroj představuje také měst ský Fond Programu regenerace, v němž radni ce shromažďuje peníze na opravy památko vých objektů. Jeho nejvýznamnějším zdrojem jsou poplatky vybrané od trhovců při už tra dičních, celoročně probíhajících středečních a sobotních trzích, stejně jako třeba určitá procenta z prodeje městských nemovitostí. Místostarosta Ing. Tomáš Havel otevřeně přiznal, že město zatím peníze z tohoto fon du vkládá převážně do svého majetku, neboť výhledový plán regenerace městské památ kové zóny počítá ještě se zhruba dvacítkou investičních akcí, jako je pokračování oprav hradebního opevnění, rekonstrukce Zá branského parku, oprava obou bran - Praž ské a Plzeňské - vyústěných na náměstí apod. Místostarosta však už také naznačil, že by z fondu mohla být hrazena nutná spolu účast města, pokud by někteří vlastníci pa mátkových objektů pomýšleli na dotace z Programu regenerace. »Už jsme například vyzvali církve i jednoho soukromého vlast níka, aby nám předložili své plány na obno vu svých památkových objektů a my náš pří padný městský příspěvek na dorovnání do tace mohli cíleně využít,« dodal. I když se v Berouně postupně daří skloubit představy stále většího množství majitelů o využití jejich objektů s historickým charak terem těchto staveb, zbývá v tomto ohledu pro památkáře i radnici hodně práce. Tak tře ba v severní části městského opevnění jsou zdi hradeb součástí domků a radnice bude muset jejich obyvatele nesnadno přesvědčit, aby nutné opravy nejen akceptovali, ale také aby se na nich jako vlastníci podíleli.
PROČ INVESTOVAT DO ZÓNY
Řada pohledů na už zrekonstruované části městského hradebního opevnění z počátku 14. století se nevyhne pozadí z panelových domů socialistické výstavby, která hrozila vtrhnout až do historického jádra města.
Část veřejnosti někdy klade i otázku, proč by město se 17,5 tisíce obyvatel mělo vkládat tak velké finanční prostředky do městské památ kové zóny, v níž bydlí jen pár stovek lidí. Jenže právě půvab historického jádra patří vedle blízkosti a díky dálnici snadné dostupnosti Prahy, polohy Berouna mezi hrady Karlštejn a Křivoklát či těsného sousedství Chráněné krajinné oblasti Český kras, k atributům, které do tohoto někdejšího královského města vábí kromě množství turistů také další, většinou mladé, vzdělané a pro Beroun perspektivní obyvatele. Jen během posledních dvou let tam bylo zkolaudováno na 320 nových bytů v hro madné bytové zástavbě a stovky dalších bytů se - vesměs na soukromé bázi - stavějí. ■
IVAN RYŠAVÝ
květen 2005
SPRÁVA A ROZVOJ
Na dvě desítky redaktorů obecních zpravodajů si vyměňovaly zkušenosti na semináři, který iniciovala Petra Krajinová, šéfredaktorka Jabloneckého měsíčníku.
ISSS: V popředí zájmu malé obce i instituce EU
ny, primátory a starosty až po úředníky, webmastery či pracovníky knihoven a ka tastrálních úřadů. V centru zájmu byly jak nejmenší obce, tak instituce Evropské unie. Program obou dnů konference byl bohatý. Jednalo se například o portálech, e-podatelnách, rozvoji elektronických služeb pro ob čany, geografických informačních systé mech, sdílení dat v rámci veřejné správy, ro li ICT v cestovním ruchu či otázkách bezpeč nosti. V porovnání s předchozími ročníky se na konferenci letos častěji hovořilo o pro středcích vedoucích k razantnímu zvýšení efektivity výkonu veřejné správy a cestách k co nejrychlejšímu uvedení již připrave ných řešení do běžné praxe.
Osmý ročník konference ISSS - Internet ve státní správě a samo správě se letos konal 4. a 5. dubna už tradičně v kongresovém centru Aldis v Hradci Králové. šesti sálech se paralelně uskutečnilo více než 250 přednášek. Svoje produk ty, řešení a služby pro veřejnou správu představila téměř stovka vystavovatelů. konferenci přijely zhruba dva tisíce účastní ků z 26 zemí.
V
Unikátní příležitosti pro setkání s kolegy, vzájemnou výměnu zkušeností i získání potřebného know-how chtěli využít všich ni, kdo se na informatizaci veřejné správy Na v ČR podílejí - od ministrů, politiků a ve doucích odborů ministerstev přes hejtma-
Soutěže a ocenění Na konferenci byly vyhlášeny výsledky prestižních soutěží a předána významná ocenění v oblasti informatiky: ■ Zlatý erb získala Městská část Praha 12 za nejlepší webové stránky města, Dolní Vilémovice (Vy sočina, okres Třebíč) za nejlepší webové stránky obce a město Přerov za nejlepší elektronickou služ bu. Za nejlepší bezbariérový přístup na we bové stránky ministr vnitra ocenil město Buštěhrad, cenu sdružení BMI získalo měs to Blansko, zvláštní cenu Asociace krajů CR za inovativní elektronickou službu město Přerov a zvláštní cenu odborné poroty we bové stránky Jihočeského kraje. Letos nově vyhlášenou zvláštní cenu ministra pro míst ní rozvoj za nejlepší turistickou prezentaci získaly Velké Žernoseky (Ústecký kraj, okres Litoměřice).
■ Eurocrest - jedno z hlavních ocenění ob drželo město Dačice. ■ Geoaplikací roku se v kategorii A (GIS pro lepší služby veřejné správy) stalo řešení Geoportál Zeměměřického úřadu a zvláštní cenu odborné poroty získal GIS portál města Plzně. V kategorii B (GIS v malých městech a obcích) udělila porota zvláštní cenu projektu Internetová GIS aplikace obcí mikroregionu Hrotovicko.
■ Český zavináč - letos neudělena žádná cena. Zvláštní ocenění za ukázku moderního pojetí informa tizace veřejné správy získal projekt České spořitelny, a. s., a projekt Úřadu Městské části Praha 6 (oba se týkaly ověřování vlastnictví nemovitosti pomocí dálkového přístupu ke katastru nemovitostí).
■ Biblioweb 2005 - nejúspěšnější byla Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně (kategorie obcí nad
75 tisíc obyvatel), Městská knihovna v České Lípě (kategorie obcí do 75 tisíc obyvatel), a v kategorii knihoven v obcích do 20 tisíc obyvatel již počtvrté za sebou Městská knihovna v Ústí nad Orlicí. Letos poprvé hodnotila stránky soutěžících knihoven i laická veřejnost, která hlasovala prostřednictvím webových stránek. Pn/enství si v této kategorii odnesla Městská knihovna Znojmo.
■ Cena ministra informatiky ČR - odnesla si ji Česká správa sociálního zabezpečení za příkladný při stup k zavádění informačních technologií do své práce, a to konkrétně za řešení elektronické evidence listů důchodového pojištění ELDP (Evidenční listy důchodového pojištění).
Početné byly delegace zemí Visegrádské čtyřky, jejichž pracovní týmy se tentokrát vě novaly hlavně diskusím o »e-policy«. Konfe rence se zúčastnili i zástupci Evropské komi se v čele s českým eurokomisařem Vladimí rem Špidlou, jenž také tlumočil pozdravy komisařky EU pro informatiku a média Vivien Reding, která oproti původním plánům ne mohla přijet. Pro mnohé účastníky konference bylo příjemným překvapením vystoupení velvy slance USA v ČR Williama Cabanise, který vyjádřil přesvědčení, že informatizace ve řejné správy v ČR se ubírá správným smě rem. Po jednání řídícího výboru Global Cities Dialog, které probíhalo již od pátku 1. dubna v Praze, zavítal do Hradce Králové také místopředseda tohoto výboru a sená tor z německých Brém Willi Lemke, stejně jako zástupci dalších světových či evrop ských sítí a iniciativ. ■ SVATOPLUK K. JEDLIČKA
květen 2005
mode obec
35
SPRÁVA A ROZVOJ
Písecký »kulturák« jeden příklad za všechny V současné době se nejedna radnice zabývá otázkou, co s kul turním domem, který v jejím městě či obci stojí, kde se bude kultura rozvíjet a kdo to zaplatí. V Písku projevili především od vahu takový problém řešit přímo bez alibismu. Z kotelny byl vybudován malý útulný klub am, kde měli z minulosti postavenu chloubu každé větší obce vlastní »kultu- Kotelna s bezbariérovým vstupem přímo z uli rák« a v posledních letech jej tak trochu ce. Nově byla upravena terasa v návaznosti na přeplnili různými aktivitami včetně trhů růz letní scénu, přistavěna přisáli, která spolu ného druhu - jen když to vynášelo, nebo na něj s novými balkóny umožňují zvýšit kapacitu naopak zcela »pozapomněli«, tam je často lépe klubu při konání velkých společenských akcí. se po nemovitosti tohoto druhu ani nezeptat. Koncepce stavby i její stav jsou prostě špatné.
T
Z kotelny byl vybudován malý útulný klub Kotelna s bezbariérovým vstupem přímo z ulice.
ků, čas ukáže, zda tento způsob bude tím správným, vyváženým ekonomickým i spo lečenským řešením. »Rozhodnutí městské rady zvolit cestu ko merčního provozu je samozřejmě v podmín kách města s 30 tisíci obyvateli velmi odváž
MĚSTO ZAČALO JEDNAT Tyto skutečnosti si uvědomili v Písku a zača li jednat. Město počátkem 90. let získalo dal ší možnosti pro klubové vyžití. Vedle kultur ního klubu, který byl původně závodním klubem textilního podniku Jitex, začaly po stupně svou činnost další tři kluby a funguje i městské divadlo. Představitelé města si však po rozboru situ ace v této oblasti uvědomovali, že právě kul turní klub je přirozeným centrem společen ského života. Avšak množství a rozličnost po řádaných akcí postupně překračovaly mož nosti budovy. Stavba sama ve stylu socialistic kého realismu městu na kráse moc nepřidala, spíše naopak. Největším paradoxem je však současnými památkáři vydaný zákaz na exte riéru klubu cokoliv měnit. Nemá zřejmě totiž ve svém architektonickém pojetí obdobu ani u nás, ani ve střední Evropě. Stav objektu po převzetí městem vyžadoval na první pohled generální opravu. Již při prvních úvahách by lo na radnici jasné, že nepůjde o malou inves tici. Navíc se ukázalo, že kapacita klubu již v současné době nestačí. Velký sál byl malý pro diváky, šatny pro účinkující také potřebovaly změnu. Stejně tak prostory pro klubovou čin nost, zájmové kroužky a spolkovou činnost.
NOVÉ USPOŘÁDÁNI Proto bylo od vedení města prozíravé roz hodnutí udělat optimální změny a ne pou hou generálku, a za vyšší náklady zajistit vhodné podmínky pro kulturu i do budouc nosti. Cílem nového uspořádání objektu by lo řešení, které pozvedne kvalitu a vybavení objektu, umožní využívat jednotlivé prosto ry k určeným činnostem souběžně a nezávis le na sobě. Toto pojetí současně umožní i va riabilní přístup veřejnosti včetně odstranění bariér imobilním spoluobčanům. Při zadání projektu se nezapomnělo ani na exteriér. Ten byl nejen zbaven dodatečné přístavby, ale při respektování požadavků památkářů byla oživena i fasáda velkými prosklenými plochami s hliníkovými rámy v kontrastu s šedou břízolitovou omítkou.
36
moderní obec
Pro účinkující a administrativu se našly prostory úpravou půdy. Při těchto úvahách rostl předpokládaný rozpočet po miliónech. Nakonec skončil u částky přes 150 miliónů korun. Už nyní je jasné, že velkorysost byla na místě.
KDE NA TO VZÍT Díky novému vybavení restauračních a dalších stravovacích zařízení je budova atraktivní pro místní podnikatele v pohostinství. Konečné mu rozhodnutí, kdo bude klub provozovat, předcházely dlouhé diskuse. Jeden názor hájil především prioritu kulturních činností, a tím tedy i určité požadavky na finanční, zejména sponzorské příspěvky, které by provoz dotova ly. Druhý představovali zájemci o komerční vy užití, opírající se o provoz restauračních zaří zení a slibující společenské, kulturní a klubové využití v návaznosti na komerční prosperitu celého zařízení. Zastupitelé dlouho váhali a také dlouho sbírali názory, aby jejich rozhodnutí bylo co nejlepší. Jelikož většinu od zastupitelů získa lo druhé řešení, bude provoz v soukromých rukou. Náklady na revitalizaci klubovní budovy a moderního vnitřního vybavení nakonec vyšly na 150 miliónů korun. Nájemné je 1,2 miliónu korun ročně. I když noví nájemci mají určitě velmi dobré rozbory a kalkulace i zkušenost z provozování podobných podni
né. Nemohli bychom je učinit, kdyby kultur ní dům obstarával veškeré kulturní aktivity ve městě. Ale v Písku jsou i další soukromá zaří zení, která nejdou jen komerční cestou, zajiš ťují kulturu na vysoké úrovni a přesto nejsou ztrátová. Jde o divadlo Pod čarou a RW Café. Rozhodli jsme se je následovat a ulevit měst skému rozpočtu tam, kde o to soukromý sek tor stojí. Smlouva s nájemcem kulturního do mu zaručuje, že bude nejen platit nájem, ale i běžné opravy, údržbu, revize a veškeré pro vozní náklady. To vše dohromady uspoří městské pokladně ročně asi čtyři milióny ko run, které nebudeme muset vydat,« vysvětlu je starosta města JUDr. Luboš Průša. Podle již ohlášených programů by neměla utrpět ani kultura ve městě. Naopak nový kulturní dům by mohl být impulsem pro dal ší aktivity, například pro pořádání menších kongresů, regionální centrum kultury apod. (město nerezignuje rovněž na své postavení jednoho z největších organizátorů kulturní ho života a ponechává v činnosti - i když značně zredukovanou - příspěvkovou orga nizaci Kulturní klub města Písku). Rada města razí teorii, že »co mohou ús pěšně provozovat ruce soukromé, na to by neměly sahat ruce veřejné«. Nelze než Písec kým přát, aby čas ukázal, že měla pravdu. Chyba by byla velmi drahá. ■
ILJA ČERNOHORSKÝ
květen 2005
SPRÁVA A ROZVOJ
Proč je výhodné řešit spory o majetek před Rozhodčím soudem Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR má důležitou roli v rámci našeho soudnictví. Existuje již déle než 50 let. O výhodách řešení sporů před rozhodčími soudy jsme ho vořili s JUDr. Marií Moravcovou, tajemnicí Rozhodčího soudu. ■ Jaké jsou hlavni přínosy tohoto způsobu řešeni sporů? Je to zejména rychlost a efektivnost řízení, které je jednoinstanční, takže není možnost běžného odvolání, i když ochrana vůči hrubým chybám existuje. Například se strany mohou dohodnout přímo v rozhodčí doložce na mož nosti přezkoumání rozhodnutí a tedy i jiném způsobu ustanovení rozhodce (nebo rozhodčí ho senátu), a pro klienty to znamená, že ve sporu bude možné zachovat druhou instanci. Strany si také mohou určit, kde bude rozhodčí řízení probíhat. Například to může být i v pro storách obecního úřadu, pokud tam je potřeb ná místnost a technické vybavení. Rozhodčí nález je snáze vykonatelný, na základě Newy orské úmluvy ho lze vykonat ve 137 státech světa. Další výhodou je rychlost projednávání zatímco u obecných soudů trvá projednání a ukončem sporů čtyři i více let, u Rozhodčího soudu v průměru čtyři a půl měsíce. ■ Co je hlavni podmínkou, aby se případný spor mohl projednávat před Rozhodčím sou dem? Spor se může před Rozhodčím soudem ře šit jen v případě, že při uzavírání příslušné smlouvy, ať se již týká majetku, finančních či jiných záležitostí, které s tím souvisejí, je do držená důležitá zásada - do smlouvy se musí zapracovat písemná rozhodčí doložka, která jednoznačně stanoví pravomoc a příslušnost našeho Rozhodčího soudu a rozhodování podle Řádu a pravidel tohoto soudu. Doložka může znít: Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodo vány s konečnou platností u Rozhodčího sou du při Hospodářské komoře ČR a Agrární ko
prostředky nebo majetek získat zpět pod statně rychleji, než kdyby spor řešily před obecným soudem. Jsou to zejména spory ze smluv o dílo - vybudování kanalizace, čis tírny odpadních vod nebo výstavba centra služeb apod. Dále může jít o smlouvy o ná jmu, kde vlastníkem nemovitosti je obec, která pronajímá byty nebo nebytové prosto ry. A také o smlouvy mezi podnikateli a ob cemi v rozsahu některých poskytovaných služeb. ■ Není to nákladná záležitost? Poplatky stanovuje Řád a pravidla, u vnit rostátních sporů je minimální poplatek 7 ti síc Kč a potom 3 % z částky, o kterou se sou dí, nejvýše však jeden milión korun. Podstat ně nižší poplatek - 3000 Kč - je u nového způsobu řízení on-line, které probíhá pro střednictvím internetu. Když se na tom stra ny dohodnou, pak veškerá podání uskuteč ňují elektronickou formou a stejnou formou je vedeno řízení a vydán rozhodčí nález.
moře ČR podle Řádu a pravidel, buďto jedním rozhodcem jmenovaným předsedou Rozhod čího soudu nebo třemi rozhodci. Tato doložka se dává většinou do závěreč ných ustanovení. V případě obce by na tuto záležitost při uzavírání smluv měl pamatovat buďto její právník nebo odpovědný pracov ník, který je oprávněn smlouvu za příslušnou stranu podepsat. Je však možné tuto doložku uzavřít i do datečně, i když je to většinou nepravděpo dobné, jsou-li strany ve sporu. Tak se stěží na něčem dodatečně dohodnou. ■ Využívají obce rozhodčí řízení? V poslední době stále častěji. Uvědomují si, že tímto způsobem mohou své finanční
■ Každoročně pořádáte Dny otevřených dveří. Jaký je jejich smysl? Jsou to konzultační dny, kdy představitelé Rozhodčího soudu přímo v krajích informují o možnosti alternativního řešení sporů. Těchto dnů se zúčastňují i zástupci Svazu měst a obcí i krajů a obcí. Tato forma spolupráce se osvěd čila zejména v Královéhradeckém kraji, v regi onu jižních a severních Čech, ve městech Br no, Olomouc a v regionu jižní Moravy. Jde však o to, aby získané informace pak předávali dal ším odpovědným pracovníkům svých obcí a aby se rozhodčí řízení nestávalo pro státní správu nějakým strašákem, ale pomáhalo ob cím být skutečně moderními. Přesně formulo vaná smlouva se stanovenými právy, povin nostmi a lhůtami by měla být dobrým odra zovým můstkem pro úspěšný výsledek celého sporu v nejkratším možném termínu. ■ EVA SADILKOVÁ
Rychlé řešení Vašeho sporu ROZHODČÍ SOUD PŘI HOSPODÁŘSKÉ KOMOŘE ČR A AGRÁRNÍ KOMOŘE ČR
květen 2005
Jaké spory např. řeší? • obchodní (kupní, nájemní, úvěrové smlouvy,...) • občanskoprávní (manželské, kupní smlouvy na nemovitost, smlouvy o půjčce,...) • pracovně právní vztahy (smluvní podmínky mzdového charakteru,...) Výhody rozhodčího řízení řízeni je jednoinstanční (není odvolání výš), neveřejné, rychlé (nikoliv roky, ale měsíce), neformální, a vydané rozhodčí nálezy jsou v tuzemsku i v zahraničí dobře vykonatelné
•
(Newyorská úmluva - uznání a výkon rozhodčích nálezů soudu ve více než 130 státech světa) • řízení lze vést i v jiném než českém jazyce Podmínkou pro možnost rozhodčího řízeni u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR je platná písemná rozhodčí doložka, tj. ujed nání ve smlouvě či v obchodních či jiných podmínkách obchodního vztahu, které výslovně uvede, že případné spory budou řešeny u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR podle jeho Řádu a pravidel.
moderní obec
37
MO-000112
Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR je jedinou stálou rozhodčí institucí s neomezenou věcnou a místní příslušností • založen již roku 1949 a je ve své působnosti jedinou zákonnou stálou rozhodčí instituci • ňdi se Zákonem a svým Statutem, ňádem a Pravidly, které jsou veřejně vyhlášeny • vede Listinu rozhodců (cca 200 rozhodců z tuzemska i zahraničí) a garantujeme kvalitu řízeni
I
LEGIS LATIVA
Postup orgánů obce při zadání veřejné zakázky /s tomto díle se budu věnovat způsobu zahájení zadávacího řízení (§ 41 a násl.) a dalším úpravám, které v této souvislosti přináší zákon č. 40/2004 Sb., o ve řejných zakázkách (dále jen zákon). Zadávací řízení je zahájeno: a) uveřejněním oznámení otevřeného ří zení,11 b) uveřejněním oznámení užšího řízení,-1 c) uveřejněním oznámení jednacího řízení s uveřejněním,31 nebo d) výzvou k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění. Zákon stanovuje pro dané druhy zadávací ho řízení přesné náležitosti formuláře, který slouží k jejich oznámení. Obsah formuláře pro oznámení otevřené ho řízení a užšího řízení: ■ identifikační údaje o zadavateli včetně osobních údajů v rozsahu uvedeném v § 29 odst. 3, ■ informace o předmětu veřejné zakázky, ■■ informace o nabídce, ■ informace o zadávacím řízení a jiných skutečnostech, které jsou důležité pro roz hodnutí dodavatele o jeho účasti v zadáva cím řízení včetně příslušných kritérií a lhůt. Podrobnosti - vzor formuláře, postup jeho vyplnění, formy odeslání - stanoví právní předpis. V zásadě platí, že zadávací podmínky, tj. obsah formuláře schvaluje rada obce, a tam, kde rada není, starosta obce. Zastu pitelstvo nemůže o daných věcech jednat a rozhodovat, protože by tak muselo činit veřejně, což je v rozporu s účelem zákona o veřejných zakázkách, zejména se zásadou rovného zacházení se všemi zájemci. V menších obcích, kde není rada, však starosta obce často nechce nést takovou odpovědnost, a pak řeší věc neformálně. Své názory a návrhy projedná se zastupite li na pracovní schůzce zastupitelů. Zastupitelstvo samozřejmě nerozhoduje, ale pouze diskutuje, a starosta má možnost zjistit jejich názory. Seznámení zastupitel stva s problematikou je možné zachytit v následném zápisu ze zasedání zastupitel stva, kde může být uvedeno že starosta schválil zadávací podmínky pro zadání ve řejné zakázky, s jehož obsahem seznámil na pracovní poradě členy zastupitelstva. Je to určité řešení situace, na kterou zákon o ob cích nepamatuje. Zákon dále stanoví podrobnější úpravu u užšího zadávacího řízení: 1. Počet zájemců, kteří budou vyzváni k podání nabídky, nesmí být nižší než 5 a vyš ší než 20. Pokud by měl být počet jiný, je nut né použít jinou formu zadání. 2. Lhůta pro doručení žádosti včetně poža dovaných dokladů k prokázání kvalifikace
V
38
moderní obec
zájemců o účast v užším řízení nesmí být kratší než 37 dnů, v naléhavých případech ne kratší než 15 dnů. Naléhavost by měla být dá na objektivně, nikoli subjektivně, a měla by být objektivně zjistitelná a odůvodnitelná. Kratší doba totiž znamená určité omezení zá jemců, resp. je pro ně přísnější podmínkou. 3. Běh lhůty pro podání žádosti o účast po číná dnem následujícím po dni uveřejnění oznámení užšího řízení. Marné uplynutí lhů ty nejde prominout, a to ani na žádost. To znamená, že ani starosta, ani rada či zastupi telstvo nemohou udělat výjimku. Kdyby ji přesto někdo z nich udělil, bylo by to napadnutelné dalšími zájemci.
KDY SE MUSl PODAT PŘEDBĚŽNÉ OZNÁMENI" Obcí a měst se týká rovněž povinnost zakot vená v § 29 zákona - dopředu oznamovat uvažované zadávání veřejné zakázky." To se však dotýká jen většího finančního objemu, konkrétně pokud celková předpokládaná ce na všech těchto zakázek činí v souhrnu ne jméně: a) 750 tisíc eur, jde-li o veřejné zakázky na dodávky nebo na služby (se zákonnými vý jimkami) nebo b) 5 miliónů eur, jde-li o veřejné zakázky na stavební práce.
V zásadě platí, že zadávací podmínky, tj. obsah formuláře schvaluje rada obce, a tam, kde rada není, starosta obce. m Pozor: Tyto finanční limity se netýkají jedné zakázky, ale všech veřejných zakázek, které hodlá zadavatel zadat v tom roce, tj. v součtu. Pokud tohoto součtu dosáhne (což je patrné z plánu výdajů v rozpočtu), je povi
nen splnit povinnost předběžného opatření. Náležitosti předběžného opatření stanoví zá kon, a používá se též vzorový formulář.
CO SE ROZUMÍ KVALIFIKACÍ DODAVATELŮ Kvalifikační předpoklady byly oříškem už v předchozím zákoně o zadávání veřejných zakázek. Rovněž v novém zákoně jde o pod statnou část právní úpravy. Pokud dodavatel nesplní kvalifikační předpoklady, nemůže být brán v potaz v kterémkoli druhu řízení. Zcela jasně to konstatuje § 30 odst.l: »Předpokladem účasti dodavatele v užším řízení a předpokladem hodnocení nabídek v otev řeném řízení je splnění kvalifikace.« ■ Splnění kvalifikace: Jejím splněním se podle zákona rozumí: 1. Splnění základních kvalifikačních krité rií stanovených v § 31 (viz rámeček). 2. Splnění dalších kvalifikačních kritérií stanovených zadavatelem, jimiž zadavatel vymezí odpovídající úroveň finanční, ekono mické a technické způsobilosti dodavatele a zabezpečení jakosti podle druhu, rozsahu a složitosti zadávané veřejné zakázky. ■ Prokazování finanční a ekonomické způsobilosti (§ 32 zákona): Finanční a eko nomickou způsobilost prokazuje uchazeč nebo zájemce: - vyjádřením banky, u níž má uchazeč nebo zájemce běžný účet, o schopnosti uchazeče nebo zájemce plnit své finanční závazky, - účetní závěrkou v plném nebo zjedno dušeném rozsahu včetně zprávy auditora, je-li zákonem uložena, sestavenou k po slednímu dni předcházejícího účetního ob dobí, je-li právním řádem platným v zemi sídla nebo bydliště uchazeče nebo zájemce stanovena, - výkazem celkového obratu uchazeče nebo zájemce a obratu dosaženého za pro vedené práce, dodávky zboží nebo poskyt nutí služeb za předcházející tři účetní ob dobí, nebo - dokladem o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání. Aby uchazeč věděl, jak má svou ekonomic-
Základní kvalifikační kritéria a způsob jejich prokázání mm Dodavatel5) není v likvidaci. ■ V uplynulých 3 letech nebyl na dodavatele prohlášen konkurs nebo konkurs nebyl zrušen pro nedostatek majetku. ■ Dodavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky. ■ Dodavatel nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin nebo došlo k zahlazení odsouzení trestného činu, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, jde-li o fyzickou osobu. Prokazuje se výpisem z evi dence Rejstříku trestů nebo jiným odpovídajícím dokladem ne starším než 6 měsíců, u podlimitních veřejných zakázek prohlášením. Poznámka: Jde-li o právnickou osobu, musí tuto podmínku splňovat statutární orgán nebo každý člen statu tárního orgánu, vedoucí organizační složky zahraniční právnické osoby nebo statutárním orgánem pověřený zástupce. ■ Nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na pojistném a na pená le na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Prokazuje se prohlášením. Poznámka: S výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splá tek. Zadavatel může vyloučit uchazeče, který byl v posledních 3 letech disciplinárně potrestán podle zvlášt ních právních předpisů upravujících výkon odborné činnosti, jestliže tato činnost souvisí s předmětem veřejné zakázky, jde-li o fyzickou osobu, nebo o odpovědného zástupce. Tzn. vyloučit ho nemusí, jde o jeho subjektivní úvahu.
květen 2005
LEGISLATIVA
Způsoby prokazování technické způsobilosti Veřejné zakázky na stavební práce: ■ Osvědčením o vzdělání a profesní kvalifikaci uchazeče, zvláště osob, které odpovídají za provádění prací. ■ Seznamem nejvýznamnějších stavebních prací provedených za posledních 5 let s připojenými osvědčeními vyhotovenými objednatelem o řádném provedení nejdůležitějších staveb, případně prohlášením dodavatele o řádném provedení nejdůležitějších staveb, není-li možno takové osvědčení od objednatele získat; z těchto osvědčení musí vyplývat rozsah, doba a místo provedení prací obdobného charakteru, zda práce odpovídaly technickým požadavkům a zda byly řádně dokončeny. ■ Přehledem provozních a technických zařízení, jež má k dispozici pro provedení prací. ■ Přehledem průměrného ročního počtu zaměstnanců a průměrným počtem řídících zaměstnanců za po slední 3 roky, nebo přehledem techniků a technických útvarů podílejících se na provedení prací bez zřetele na to, zda jsou zaměstnanci uchazeče nebo zájemce.
Veřejné zakázky na dodávky: ■ Seznamem významných dodávek v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby dodání a připo jením osvědčení vydaného veřejným nebo soukromým objednatelem, případně prohlášením dodavatele o provedení dodávky, není-li možno takové osvědčení od soukromého objednatele získat. ■ Popisem technického vybavení, opatření k zabezpečení jakosti a možností pro zabezpečení výzkumu a vývoje. ■ Vzorky, popisy a fotografiemi zboží určeného k dodání, jejichž pravost musí být prokázána, pokud to vy žaduje zadavatel. ■ Osvědčeními vystavenými příslušnými orgány pro kontrolu jakosti nebo uznávanými institucemi potvrzují cími shodu, která dosvědčí, že jsou dodržovány určité specifikace nebo normy u výrobků. ■ Kontrolou výrobní kapacity uskutečněnou zadavatelem nebo jeho jménem, a pokud je to nutné, také kontrolou opatření a vybavení pro zabezpečení jakosti, výzkumu a vývoje, jestliže zboží, které se má dodávat, je složité nebo je-li výjimečně požadováno pro zvláštní účel, nebo přehledem techniků a technických útvarů podílejících se na dodáváni zboží bez zřetele na to, zda jsou za městnanci uchazeče nebo zájemce.
Veřejné zakázky na služby: ■ Osvědčením o vzdělání a profesní kvalifikaci osob, které jsou odpovědné za poskytnutí služeb. ■ Seznamem významných služeb poskytnutých v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu, doby plně ní a připojením osvědčení o řádném poskytnutí služby vyhotoveného veřejným nebo soukromým objednate lem, případně prohlášením dodavatele o poskytnutí služby, není-li možno takovéto osvědčení od soukromé ho dodavatele získat. ■ Přehledem o technickém vybavení, kterým bude uchazeč disponovat při poskytování služeb. ■ Přehledem průměrného ročního počtu zaměstnanců a průměrným počtem řídících zaměstnanců za po slední 3 roky. ■ Opatřeními k zabezpečení jakosti. ■ Kontrolou výrobní kapacity uskutečněnou zadavatelem nebo příslušným úřadem státu, v němž má ucha
rejstříku. Požadavky na splnění kvalifikace včetně dokladů požadovaných k jejich prokázání uvede zadavatel v oznámení za dávacího řízení. DŮLEŽITÁ USTANOVENI, KTERÁ NELZE OPOMINOUT ■i Zadavatel není oprávněn požadovat splnění kvalifikace nad rámec požadavků na splnění kvalifikace stanovených úplným vý čtem v oznámení zadávacího řízení. To zna mená, že je povinen respektovat plně to, co výslovně uvedl, a není oprávněn požadavky zvyšovat, nebo v širším výkladu přihlížet k tomu, přiloží-li uchazeč nebo zájemce více dokladů. Pokud by tedy vybral zájemce jen z toho důvodu, že poskytl doklady nad rámec toho, co zadavatel požadoval, toto odůvod nění by neobstálo. ■ Zadavatel je povinen omezit rozsah požadovaných informací o kvalifikaci do davatelů pouze na informace bezprostřed ně související s předmětem veřejné zakáz ky. Nesmí tedy chtít informace, které ne souvisejí s předmětem zakázky. Je to určitá obrana proti tomu, kdyby zadavatelé chtěli zkoumat situaci pro některou další zakázku apod. ■ U veřejných zakázek na stavební práce mohou zájemci a uchazeči k prokázání spl nění kvalifikačních kritérií využít osvědčení certifikačního orgánu o splnění kritérií ná rodního kvalifikačního a klasifikačního systému stavebních dodavatelů. Takové osvědčení nahrazuje splnění kvalifikace v pl ném rozsahu. Tato náhrada závisí na vůli uchazeče či zájemce. Uvedený doklad nesmí zadavatel odmítnout. ■
zeč nebo zájemce sídlo nebo bydliště, a jestliže je to nutné, také kontrolou opatření a vybavení pro zabezpe čení jakosti. ■ Uvedením části veřejné zakázky, kterou uchazeč nebo zájemce zamýšlí zadat jiné osobě, nebo přehledem techniků a technických útvarů podílejících se na poskytování služeb bez zřetele na to, zda jsou zaměstnanci uchazeče nebo zájemce.
kou způsobilost prokazovat, je zadavatel po vinen v oznámení nebo ve výzvě stanovit způsob prokázání finanční a ekonomické způsobilosti. Musí říci přesně, co žádá, jinak je jeho požadavek v rozporu se zákonem, ne boť je neurčitý. Uchazeč nebo zájemce může navíc prokázat svou finanční a ekonomickou způsobilost i ji nými doklady než těmi, které byly zadavatelem požadovány, jestliže je zadavatel uzná. To zna mená, že lze zaslat i jiné doklady, vždy však pouze ty, které zadavatel vyžaduje, pokud exi stují. Připuštění jiných dokladů je závislé na za davateli. Naopak sám uchazeč nebo zájemce se smí rozhodnout v případě podlimitní veřejné za kázky o tom, že prokázání požadované fi nanční a ekonomické způsobilosti nahradí prohlášením. ■ Prokazování technické způsobilosti (§ 33): Technickou způsobilost prokazuje uchazeč nebo zájemce různým způsobem, a to podle toho, zda jde o veřejné zakázky na: - stavební práce, - dodávky, - služby.
květen 2005
Zadavatel je povinen v oznámení nebo ve výzvě stanovit způsob prokázání technické způsobilosti, aby uchazeč nebo zájemce vě děl, co má přiložit. Uchazeč nebo zájemce v případě podli mitní veřejné zakázky může nahradit proká zání požadované technické způsobilosti pro hlášením. ■ Prokázání oprávnění k podnikání včet ně předložení výpisu z obchodního rejstříku či jiné evidence ne starší než 90 dnů, má-li v ní být uchazeč nebo zájemce zapsán podle zvláštních právních předpisů; oprávnění k podnikání může uchazeč nebo zájemce doložit ve stejnopise nebo v úředně ověřené kopii o prokázání odborné způsobilosti nebo členství v určité profesní organizaci, je-li pro plnění veřejné zakázky vyžadována podle zvláštních právních předpisů. V praxi to znamená, že uchazeč nebo zá jemce předkládá vždy vydaná živnosten ská oprávnění (koncese aj.), a je-li práv nickou osobou (nebo fyzickou osobou za psanou v obchodním rejstříku), předkládá rovněž výpis z obchodního rejstříku. Tedy nepostačuje pouze výpis z obchodního
Poznámky 1) Zadavatel oznamuje neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení: oznámení otevřeného řízení je výzvou k podání nabídek a zadavatel je povinen je uveřejnit. 2) V oznámení užšího řízení oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení; oznámení otevřeného řízení je výzvou k podání nabídek a zadavatel je povinen je uveřejnit. Počet zájemců, kteří budou vyzváni k podání nabídky, nesmí být nižší než 5 a vyšší než 20. 3> a) festliže v předchozím otevřeném řízení nebo užším řízení byly podány pouze neúplné nabídky a zadavatel podstatně nezmění zadávací podmínky - jde tedy o možnost dotáhnout do konce ne zcela »povedené« otevření nebo užší řízení. Pokud navíc zadavatel vyzve k jednání všechny uchazeče, nemusí jednací řízení »s uveřejněními! už ani zveřejňovat. b) Ve výjimečných případech, jestliže povaha stavebních prací nebo služeb nebo povaha rizik s nimi spojených neumožňuje stanovit celkovou cenu předem. 41 Na počátku kalendářního roku, nejpozději však do 30 dnů po schválení příslušného rozpočtu, z něhož bude veřejná zakázka hrazena, je zadavatel povinen předběžně oznámit veřejné zakázky, které hodlá zadat v tomto kalendářním roce. 5) Má se na mysli »uchazeč nebo zájemce«.
JANA HAMPLOVÁ advokátka, stálá spolupracovnice redakce
moderní obec
39
LEGISLATIVA
Policisté a strážníci: Kdy mohou požadovat pomoc? odle § 47 odst. 1 a 2 zákona číslo 283/1991 Sb., o Policii ČR (dále jen cit. zák.), ve znění pozdějších předpisů, jsou policejní útvary oprávněny při plnění úkolů požadovat od státních orgánů, orgánů obcí, právnických a fyzických osob pomoc při plnění svých úkolů, zejména potřebné podklady a informace.
P
VYMEZENÍ POSKYTNUTÍ POMOCI Ustanovení § 12 odst. 3 až 5 cit. zák. o opráv nění policisty požadovat vysvětlení zde platí přiměřeně. Zmíněné orgány a osoby jsou po vinny požadovanou pomoc poskytnout, po kud jim v tom nebrání plnění nebo dodržo vání povinností podle jiných obecně závaz ných právních předpisů. Uvedené ustanove ní umožňuje, aby policisté požadovali, v rámci úkolů uvedených v § 2 zákona, po třebné podklady a informace, eventuálně i další pomoc od všech právnických a fyzic kých osob. Policisté tedy mohou žádat od osob informace i v souvislosti s jinými sku tečnostmi, než které uvádí § 12 odst. 1 cit. zák. (jde o oprávnění policisty požadovat vy světlení od osoby, která může přispět k od halení přestupku a jeho pachatele, jakož i k vypátrání hledaných nebo pohřešova ných osob a věcí), ale pouze v rámci plnění úkolů policie podle § 2 cit. zák. nebo podle ji ných právních předpisů. Mohou to být zprá vy o chování obviněného a účastníků trestní ho řízení či o chování podmíněně odsouze ného atd., které jsou policisté povinni předá vat okresním a krajským soudům, podle § 28 odst. 3 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů. Na právo osob odepřít poskytnutí uvedené pomoci, na případy, kdy tato pomoc nesmí být po osobách požadová na a na povinnost policisty předem osoby poučit o jejich právu odepřít poskytnutí po moci, je nutno vztáhnout ustanovení § 12 odst. 3 až 5 cit. zák. (osoba může odepřít po skytnutí informací, pokud by tím způsobila nebezpečí trestního stíhání či postihu za přestupek sobě nebo osobě blízké, tj. příbuz nému v řadě přímé, sourozenci či manželu apod., viz též § 116 občanského zákoníku). Dotyčný subjekt může poskytnutí pomoci odepřít též, jestliže by v důsledku jejího po skytnutí nemohl splnit povinnost, kterou mu ukládají jiné právní předpisy (např. povin nost mlčenlivosti nebo služební povinnost). Zákon hovoří o právních předpisech, takže se nelze dovolávat plnění povinností plynou cích z předpisů interních či smluvních ujed nání. Mimo uvedené výjimky jsou všechny dotčené subjekty povinny pomoc poskyt nout. Není-li zde žádného z uvedených omluvných důvodů, lze odepření poskytnutí pomoci konkrétní fyzickou osobou kvalifiko
40
moderní obec
Obecní policie může vyžadovat od příslušných orgánů mj. informace o totožnosti provozovatele motorového nebo přípojného vozidla.
vat jako přestupek proti veřejnému pořádku, spáchaný neuposlechnutím výzvy veřejného činitele při výkonu jeho pravomoci, podle § 47 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích (zákon č. 200/1990 Sb.). Podle ust. § 47a cit. zák. je policie při plně ní svých úkolů oprávněna - v rozsahu po třebném pro plnění konkrétního úkolu poli cie - žádat z databáze účastníků veřejné tele fonní služby, evidence občanských průkazů, evidence cestovních dokladů, evidence oby vatel a registru řidičů poskytnutí informací od příslušného správce evidence nebo zpra covatele způsobem, umožňujícím dálkový (zejména prostřednictvím e-mailu) a nepře tržitý přístup; v případě evidence občan ských průkazů a evidence cestovních dokla dů lze informace poskytnout způsobem umožňujícím pouze nepřetržitý přístup. KDY MŮŽE POŽADOVAT POMOC POLICISTA? Podle § 48 zákona o policii je policista opráv něn, v případě nebezpečí bezprostředního ohrožení života a zdraví nebo majetku, požá dat každého o pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout; nemusí tak učinit, jestliže by tím vystavil vážnému ohrože ní sebe nebo osoby blízké (§ 12 odst. 3 cit. zák.) anebo brání-li tomu jiné závažné okolnosti. Zákonodárce nestanovuje míru, v které mají být uvedené hodnoty ohroženy (napří klad »závažné ohrožení« nebo »hrozí-li větší škoda na majetku«). Policistovo oprávnění je založeno při každém bezprostředním ohro žení zmíněných hodnot. Pomoc může spočí vat v přispění materiálními prostředky (i v za půjčení automobilu, mobilního telefonu ne bo jiné věci), dále v pomoci při zneškodnění pachatele útoku či v přivolání pomoci dalších osob nebo dalších policistů. Policista je však povinen i zde šetřit ustanovení § 6 a následu jící cit. zák., zejména nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdů vodná újma a zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem nebo slu žebním úkonem. O pomoc jiných osob je te dy vhodné žádat především v těch případech ohrožení zmíněných hodnot, kdy hrozí ne bezpečí z prodlení a policista nemůže účelu sledovaného služebním zákrokem dosáh nout vlastními silami a prostředky, které má v tom okamžiku k dispozici. Každá osoba,
která byla o pomoc požádána, je povinna ji poskytnout. Nemusí tak učinit, kdyby tím vy stavila vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké (§ 12 odst. 3 cit. zák.) anebo brání-li to mu jiné závažné okolnosti. Za vážné ohrože ní osoby nebo osob jí blízkých je třeba pova žovat zejména to, že by jim mohla vzniknout újma na životě, zdraví nebo závažnější škoda majetková. Jinými závažnými okolnostmi je především špatný zdravotní stav dotčených osob nebo jiná indispozice. Neposkytnutí po moci bez uvedených omluvných důvodů za kládá skutkovou podstatu přestupku neupo slechnutí výzvy veřejného činitele při výkonu jeho pravomoci podle § 47 odst. 1 písm. a) zá kona o přestupcích. V souladu s § 49 zákona o policii odpovídá stát za škodu osobě, která poskytla pomoc policii nebo policistovi na jeho žádost nebo s jeho vědomím. Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, jestliže si škodu způsobil poškozený úmyslně. Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvis losti s pomocí poskytnutou policii nebo po licistovi. Náhradu škody poskytuje Minister stvo vnitra. V souladu s § 52 odst. 2 zákona o policii, je každý, koho policejní útvary nebo policisté požádají o poskytnutí pomoci, po vinen, byl-li řádně poučen, zachovávat ml čenlivost o všem, co se v souvislosti s poža dovanou či poskytnutou pomocí dozvěděl. OPRÁVNĚNI STRÁŽNÍKŮ OBECNÍ POLICIE Na základě ust. § 11 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších před pisů, jsou strážníci oprávněni požadovat vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění přestupku a jeho pachatele ne bo jiného správního deliktu. Uvedené usta novení je dále velmi podobné shora zmiňo vanému § 12 zákona o policii. Podle § 11a cit. zák., je obecní policie k plnění svých úkolů podle tohoto zákona (§ 1 a 2) oprávněna vyžadovat od příslušných orgá nů z jejich informačních systémů poskyt nutí údajů: ■ o hledaných a pohřešovaných osobách (informační systém vede Policie ČR), ■ o odcizených motorových vozidlech a odcizených registračních značkách moto rových vozidel (informační systém vedou obce s rozšířenou působností a Policie ČR), ■ o totožnosti provozovatele motorového
květen 2005
LEGIS LATIVA
»Stavební činnost« pod lupou právních předpisů 29/ ■ Vyklizení stavby: Stavební zákon upravuje dva odlišné případy; první v ust. § 96 odst. 1 a 2, druhý v odst. 3. Závěrečné ustanovení (odst. 4) pak upravuje postup v případech, kdy vyklizovaná stavba ( odst. 1 nebo 3) obsahuje byty. V obou pří padech musí být zajištěna »bytová náhra da". Jestliže stavba bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví osob, nařídí stavební úřad uživatelům stavby její vyklizení; od volání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek (§ 96 odst. 1 stavebního zákona dále jen s. z.). Rozhodnutí o vyklizení stav by podle odst. 1 lze oznámit ústně; píse mné vyhotovení rozhodnutí musí být do ručeno neprodleně (§ 96 odst. 2 s. z.). Tato ustanovení upravují tzv. havarijní vyklize ní stavby, tj. případy, kdy stavba musí být vyklizena okamžitě; tomu také odpovídá právní úprava - především případné od volání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek a samo rozhodnutí lze oznámit i ústně (což bude v těchto případech zá sadně pravidlem), stejně jako v případě ústního příkazu k odstranění stavby (viz MO č. 4, pokračování 28, str. 50). Stavební úřad také nařídí vyklizení stav by, je-li to nutné k provedení neodklad ných zabezpečovacích prací, které sám nařídil (§ 96 odst. 3 s. z.). Jde o práce, kte ré nelze uskutečnit za užívání stavby, tj. stavba musí být nejprve vyklizena a až po té se mohou uskutečnit zabezpečovací práce.
CK>I tlení Společnost pro rozvoj veřejného cwvMeni
pořádají celostátní seminář
I
Důležitá ustanovení:
^řejnž
předpisů, ■ ust. § 11, 11a, 24 a 26 zákona číslo 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších
□světlení mžst a obcí
předpisů. Další ustanovení vymezující právo příslušníka požadovat poskytnutí pomoci: ve znění pozdějších předpisů,
Jednotlivé přednášky budou zaměřeny na projektování, výstavbu a údržbu ve veřejném osvětlení. Po celou dobu semináře bude probíhat výstava výrobců a prodejců materiálu ve veřejném, slavnostním a vánočním osvětlení.
OSRAM
do
reprezentačních prostor plzeňského pivovaru na společenský raut.
■ ust. § 14 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži ČR, ve znění pozdějších
Pravidelné setkáni odborníků
předpisů.
z oblasti výstavby,
květen 2005
Seminář se koná dne 1.6.2005 ve velkém sále Kulturního domu PEKLO v Plzni, Pobřežní 10
firmou
■ ust. § 37 zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů,
hromádka
právník, odborný asistent Stavební fakulty ČVUT
Po skončení semináře budou účastníci pozváni
■ ust. § 44 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon,
Matěj
STANISLAV MALÝ
Zahájení: 10.00 b Ukončení: 17.00 h
■ ust. § 12, 47, 47a, 48, 49 a 52 zákona číslo 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších
odborný asistent katedry veřejné správy Policejní akademie ČR
Jde-li o stavbu obsahující byty, vyrozu mí stavební úřad obec. Při zajištění byto vé náhrady se postupuje přiměřeně podle zvláštního předpisu (§ 96 odst. 4 s. z.). Ustanovení upravuje případ, kdy stavba (její část) obsahuje byty, a proto musí být pro vyklizované osoby zajištěna bytová náhrada. Tu však nemůže zajistit stavební úřad, který rozhodnutí vydává, proto o vyklize ní stavby vždy vyrozumí obec, která musí náhradu zajistit. ■ Státní stavební příspěvek: Stavební úřad může poskytnout vlastníku staveb ního pozemku nebo stavby na jeho žádost státní stavební příspěvek ke krytí účelně vynaložených nákladů na nařízené ne zbytné úpravy, zabezpečovací práce nebo na odstranění stavby, pokud byly nařízeny výlučně ve veřejném zájmu a důvodem ta kového nařízení nebylo porušení povin ností vlastníka pozemku nebo stavby (§ 95 odst. 1 s. z.). Stavební úřad si vyhradí vrácení přís pěvku, event. jeho části pro případ, že do jde k úplatnému převodu stavby, která by la provedenými pracemi zhodnocena (§ 95 odst. 2 s. z.). Státní příspěvek nelze poskytnout, je-li možno zajistit úhradu nákladů na nařízené nezbytné úpravy podle jiných právních předpisů (§ 96 odst. 3 s. z.). Již nelze - na rozdíl od dřívějška poskyt nout státní příspěvek na nařízené udržo vací práce; jejich provádění je zákonnou povinností každéJio vlastníka a je jen na něm, aby je zajistil, a to i po stránce fi nanční. ■
údržby a správy veřejného osvětleni
I
V případě zájmu o účast na semináři nás kontaktujte na adrese: Osvětlení spol. s r.o. Boettingerova ul. 2,301 87 Plzeň Tel ./fax: 377422757 e-mail: osvětleni @ osvetleniplzen.cz
moderní obec
MO-000123
nebo přípojného vozidla, kterým byl na úze mí obce spáchán přestupek (informační systém vedou obce s rozšířenou působností), ■ o psech, přihlášených podle zvláštních předpisů u správce poplatku ze psa, o jejich vlastnících a o uhrazení poplatků ze psa v rozsahu nezbytném k provádění kontroly dodržování obecně závazné vyhlášky obce o místním poplatku ze psů (informační systém vedou obce), ■ o povoleních ke zvláštnímu užívání po zemních komunikací na území obce (infor mační systém vede příslušný silniční správní úřad, viz § 40 zákona č. 13/1997 Sb., o po zemních komunikacích, ve zněm pozdějších předpisů), ■ o povoleních ke zvláštnímu užívání ve řejného prostranství v obci v rozsahu ne zbytném k provádění kontroly dodržování obecně závazné vyhlášky obce o místním poplatku za užívání veřejného prostranství (informační systém vedou obce), ■ o osobě, která je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník nemovitosti, nacháze jící se na území obce, a o tom, zda konkrétní pozemek na území obce je v katastru nemo vitostí zapsán jako zeleň v zástavbě nebo ostatní veřejná zeleň (informační systém ve dou příslušné katastrální úřady). Dožádaný orgán, který požadované údaje ve svém informačním systému vede, je povi nen je obecní policii poskytnout, pokud mu v tom nebrání plnění nebo dodržování po vinností podle zvláštních předpisů. Jestliže mají zmíněné údaje povahu osobních údajů, poskytne je pouze v rozsahu nezbytně nut ném ke ztotožnění osoby ve smyslu § 12 odst. 1 cit. zák. (tj. jméno, příjmení, datum narození a bydliště osoby). Z hlediska poskytnutí jiné pomoci strážní kovi nebo obecní policii je třeba konstatovat, že zákon o obecní policii s ní sice počítá, z hlediska práva na náhradu škody, za kterou zde odpovídá obec a z hlediska povinnosti mlčenlivosti toho, kdo byl o pomoc požádán (§ 24 a 26 cit. zák.), nestanovuje však výslov ně obecné povinnosti, které vymezují § 47 odst. 1 a 2 a § 48 zákona o policii. ■
■
41
LEGISLATIVA
Místní poplatek ze psů a povinnosti obce edním z příjmů obce může být i výnos z místního poplatku ze psů, avšak za před pokladu, že jej obec zavede obecně závaz nou vyhláškou na základě § 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve zně ní pozdějších předpisů (dále jen zákon). Po drobnosti týkající se místního poplatku ze psů - osoby provozující útulek zřízený obcí pro (dále jen poplatek) upravuje § 2 zákona. ztracené a opuštěné psy nebo - osoby, kterým stanoví povinnost držení a používání psa zvláštní právní předpis81 (na KDO JE POPLATNÍKEM Poplatníkem poplatku je držitel psa. Tento po příklad zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve jem je širší než pojem vlastník: poplatníkem je znění pozdějších předpisů). totiž každý, kdo se ke psu chová a nakládá Tyto osoby jsou sice od poplatku osvoboze s ním tak, jako by byl jeho vlastní.11 V praxi to ny, vztahuje se však na ně ohlašovací povin znamená, že poplatníkem bude každý, kdo se nost11 ke vzniku a zániku poplatkové povin o psa stará, obstarává jeho životní potřeby, za nosti, dále mají povinnost prokázat skuteč jišťuje veterinární péči apod. Držitel je dále nost, na základě které dochází k jejich osvobo specifikován v § 2 odst. 1 zákona tak, že je to fy zení (například osoba provádějící výcvik psů zická nebo právnická osoba, která má trvalý prokáže dané skutečnosti živnostenským lis pobyt nebo sídlo na území České republiky. tem). Poplatková povinnost jim tedy vznikne, Trvalý pobyt u fyzických osob není dán fak jsou však osvobozeny od jejího placení, a to tickým stavem, tedy tím, kde se skutečně zdr přímo ze zákona. K osvobození není potřeba žují, ale administrativním stavem daným pod žádného dalšího rozhodnutí ze strany obce. le § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci oby Obec může v obecně závazné vyhlášce osvo vatel, ve znění pozdějších předpisů. Poplatek bodit i další skupiny poplatníků.1 1 Mohlo by se mohou platit také cizinci, kteří mají na území jednat například o Policii České republiky, hor České republiky trvalý pobyt na základě povo skou službu nebo záchrannou službu, neboť ti lení pobytu podle § 65 a následujícího zákona to poplatníci nemají povinnost držení a použí číslo 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území vání psa stanovenou zvláštním právním před České republiky, ve znění pozdějších předpisů. pisem a nejsou osvobozeni přímo ze zákona. ii) Držitelem psa může být i nezletilá osoba s tím, že ohlašovací povinnost plní a jednotlivé úko SAZBA POPLATKU ny v rámci řízení o poplatku za ni činí zákonní Sazba poplatku činí maximálně 1500 Kč za ka zástupci/1 lendářní rok a jednoho psa. Je-li držitelem po Sídlem právnické osoby je místo, které je za živatel invalidního, starobního, vdovského ne psáno v příslušném rejstříku (například v ob bo vdoveckého důchodu, který však je jeho je chodním rejstříku). Povinnost platit poplatek diným zdrojem příjmů, činí sazba maximálně se tak nevztahuje k obci, kde je pes skutečně 200 Kč za kalendářní rok a jednoho psa. To, že chován, ale k obci, kde má držitel trvalý pobyt se jedná o jediný příjem, doloží poplatník na nebo sídlo, což může být odlišné.11 příklad čestným prohlášením. ’ Shodná výše Předmětem poplatku je pes starší tří měsí maximální sazby, tedy 200 Kč za kalendářní ců. Stáří psa je možné zjistit z rodokmenu ne rok a jednoho psa je také u držitelů, kteří jsou bo na základě ohlašovací povinnosti poplatní poživateli sirotčího důchodu, vedle kterého ka. Držitelům psů mladších tří měsíců nelze však mohou mít i další příjmy. U druhého na základě tohoto zákona ukládat žádné po a každého dalšího psa může obec horní hrani vinnosti11 (například ohlásit držení psa mlad ci (zákonné) sazby, tedy částku 1500 Kč, zvýšit šího tří měsíců apod.). Naproti tomu poplat až o 50 %, resp. až na částku 2250 Kč a u poži ková povinnost zanikne v okamžiku zániku vatelů důchodů až na 300 Kč.1,11 Zvýšenou saz předmětu poplatku, například z důvodu úhy bu lze uplatňovat pouze u psů téhož držitele, nu psa, změna držitele. Její ukončení nelze vá nikoli například u psů chovaných v jedné do zat až na ohlášení ze strany poplatníka. To, že mácnosti.111 Výši sazby lze zohlednit také pod poplatník danou skutečnost neohlásí, je mož le toho, zdaje pes držen v obytném domě, ro né však sankcionovat jako nesplnění povin dinném domě, okrajové části obce, sídlišti nosti nepeněžité povahy. ’1 apod. Ne zcela jednoznačné je stanovení odlišné sazby pro fyzické osoby a pro osoby právnické a fyzické podnikající.11 Tyto osoby jsou OSVOBOZENI OD POPLATKU Zákon vymezuje skupiny poplatníků, které si na základě Listiny základních práv a svobod jsou od poplatku osvobozeny. Jsou to: rovny a při stanovení sazby by nemělo dochá - osoby nevidomé, bezmocné,61 zet k neodůvodněným rozdílům a zvýhodně - osoby s těžkým zdravotním postižením, ním. Z rovnosti plyne požadavek, aby obecně kterým byl přiznán III. stupeň mimořádných závazná vyhláška bezdůvodně nezvýhodňovavýhod podle zvláštního právního předpisu,'1 la jedny před druhými. - osoby provádějící výcvik psů určených Má-li poplatník psa v držem kratší dobu než k doprovodu těchto osob, jeden rok, platí poplatek v poměrné výši, která
J
42
mode obec
odpovídá počtu i započatých kalendářních měsíců. Zákon nedává obci možnost stanovit minimální sazbu poplatku, například stanovit, že poplatková povinnost je minimálně 20 Kč. Poplatek platí držitel obci příslušné podle místa trvalého pobytu nebo sídla. Dojde-li ke změně těchto skutečností, potom platí držitel poplatek od počátku kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém změna nastala, a to nově příslušné obci v poměrné výši. Pokud jde o evidenční známky, může je obec poplatníkům vydávat, nelze jim však uložit povinnost zajistit, aby pes známku no sil, nebo aby nahlásili její ztrátu.11’1 ■ Poznámky 11 srov. § 129 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 21 § 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zejména § 8 a násl., § 27 zákona číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ”§ 2 odst. 4 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Jf Ústavní soud již několikrát ve své ustálené judikatuře judikoval (Nález Ústavního soudu č. 35/1994 Sb., č. 94/1994 Sb., č. 96/1994 Sb., č. 71/1997 Sb.), že podle čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod mohou být povinnosti ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a že podle čl. 2 odst. 4 Ústavy a podle čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod nesmí být nikdo nucen činit, co zákon neukládá. 51 § 37 a §37a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů 61 § 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů ' § 86 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů 81 Čechura, V. Místní poplatek ze psů, www.myslivost.cz 91 blíže k ohlašovací povinnosti Jirásková, Z., Šneberková, A. Vzorová vyhláška o místních poplatcích po novele zákona (s komentářem), Ekonomická a informační agentura Hradec Králové 2003, s. 52-53 101 § 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 1,1 Pele, V. Místní poplatky, Lindě Praha 2004, s. 35 121 § 31 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů 131 Objevuje se i názor odlišný, a to ten, že dochází ke zvyšování sazby stanovené v obecně závazné vyhlášce a nikoli maximální sazby dané zákonem. 141 Nález Ústavního soudu sp. zn. PÍ. ÚS 20/01 151 Nález Ústavního soudu sp. zn. PÍ. ÚS 15/93, nález Ústavního soudu sp. zn. PÍ. ÚS 4/95, nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 192/95 161 Viz poznámka č. 4
ŠÁRKA LINERTOVÁ právnička
květen 2005
LEGISLATIVA
Reakce na článek: Soukromí exekutoři šetří radnicím milióny
dem vydal exekuční příkaz na srážku z dů chodu. V popisovaném případě náklady za stoupení (1650 Kč) a náklady exekuce (7260 Kč) 17krát přesáhly výši vymáhaného nedoplatku. Výjimkou mezi ochráncem šet řenými případy však nejsou ani ty, kdy ná klady exekuce představují dokonce padesáti násobek vymáhané částky. Ačkoliv obecní úřad evidentně mohl sám nařídit exekuci vy dáním exekučního příkazu na srážku z dů ritika názorů veřejného ochránce práv chodu (a uložit stěžovateli náhradu nákladů na postup obcí, vymáhajících nedo exekuce - nákladů zabavení a hotových vý platky na místních poplatcích a poku dajů), neučinil tak a exekuci touto formou nařídil až soudní exekutor. tách prostřednictvím soudních exekutorů, Zjištění ochránce pak zcela neodpovídají často vychází toliko z mediálních odrazů zá věrů ochránce jinak podrobně objasněných domněnce autorů, že obecní úřady žádají v každém jednotlivém šetření, které provedl. o výkon rozhodnutí exekutora s odůvodně Pokusím se proto obecně přiblížit, jaké pří ním vyšší účelnosti a hospodárnosti tohoto pady postupu a rozhodování obecních úřadů postupu ve srovnání s daňovou exekucí. Dů vedly ochránce k jeho upozornění, a vyrov vodem k oslovení exekutora (často dokonce nat se s právní argumentací autorů článku prostřednictvím advokáta) se totiž v někte Soukromí exekutoři šetří radnicím milióny rých ze šetřených případů stala neznalost Milana Vašíčka a Zdeňka Brunclíka, který vy obecního úřadu (úřad si nebyl vědom mož šel v Moderní obci č. 4 na str. 51. nosti vést daňovou exekuci) či dokonce víra K poukazu na předloženou problematiku v odstrašující účinky zvoleného postupu. Ochránce neměl v úmyslu jakkoliv zpo vedla ochránce zjištění učiněná při šetření několika případů exekucí, kdy bagatelní ne chybnit povinnost dlužníků uhradit nedo doplatky (většinou v řádu stovek korun, platky ani právo úřadu přikročit k výkonu obecně částky nepřevyšující 2000 Kč) mohl rozhodnutí za situace, kdy dlužníci svou po vymoci samotný obecní úřad bez jakýchkoliv vinnost nesplnili. S ohledem na okolnosti překážek a neúměrného zatížení. Úřadu to šetřených případů však nemohl ponechat tiž byl ve všech případech znám zdroj pravi stranou skutečnost, že úřady nedbaly zá delných příjmů dlužníka, pročež mohl nedo kladní zásady daňového řízení, totiž zásady platky rychle a hospodárně vymoci, a to vy přiměřenosti zakotvené ust. § 2 odst. 2 daňo dáním exekučního příkazu na srážku z příj vého řádu, či obecně principů dobré správy. mu (důchodu apod.) v režimu zákona o sprá Autoři Milan Vašíček a Zdeněk Brunclík vě daní a poplatků (daňový řád). poukaz ochránce na zásadu přiměřenosti daňového řízení odmítají. S upozorněním PRO ILUSTRACI TYPICKÝ PŘÍPAD na ust. § 1 odst. 4 daňového řádu totiž tvrdí, Stěžovatel, poživatel invalidního důchodu, že se v případě vymáhání pokut uložených dlužil na místním poplatku a jeho zvýšení v přestupkovém řízení aplikuje pouze šestá 525 Kč. Obecní úřad věděl o zdroji příjmů část daňového řádu, tedy nikoliv základní zá dlužníka, nebyl si však vědom svého opráv sada daňového řízení obsažená v části prvé nění provést exekuci. Případ předal smluvní daňového řádu - obecných ustanoveních. Prezentovaný názor dle mínění ochránce mu právníkovi - advokátovi. Ten v zastoupe ní obecního úřadu požádal o výkon rozhod nemůže obstát. Základní zásady daňového ří nutí soudního exekutora, který po nařízení zení upravené ustanovením § 2 daňového řá exekuce a pověření jejím provedením sou du totiž nelze opomenout ani v řízení vede
K
Kompletní průvodce eritum Obce 2005 obsahuje srozu mitelný výklad oblastí, které před stavitelé obcí _______________ v praxi řeší, a to ve znění předpisů pro rok 2005. Celá problematika je rozdělena do devíti částí - Obce; Kraje a správní řád; Majetek obce; Daně a místní poplatky; Obyvatelstvo; Volby a místní referendum; Bezpečnost obce; Územní rozvoj, sil niční doprava, školství a Ochrana životního prostředí. Týto části jsou pak dále děleny na hlavy a oddíly, v jejichž rámci jsou řešeny kon krétní oblasti jako například Působnost obce, krajské úřady, Správní řád, Rozpočtová pravi dla, Místní poplatky, Veřejné zakázky, Obecní
M
květen 2005
policie, Finanční kontrola, Účetnictví, Státní sociální kontrola, Přestupky, Evidence obyva tel, Odpady apod. Výhodou Merita je přehledná a praktická struktura textů, která spočívá v členění na: de finici - přesný popis rozebíraného pojmu; vý klad - podrobný, praktický rozbor daného té matu; příklad - vysvětlení na konkrétním pří kladu z praxe; upozornění - upozornění na důležité skutečnosti; výjimku - upozornění na neobvyklou, odlišnou situaci; odkazy na právní úpravu - všude, kde je potřeba, najde te odkazy na právní předpisy; literaturu - lite ratura k dané problematice; judikaturu - sou visející judikatura k dané problematice atd. Orientace v publikaci je snadná díky tzv. marginálním číslům, která jsou uvedena na okraji stran, na úrovni stejného řádku či od stavce, kde se nachází pojem, k němuž se vzta hují. Závěr Merita je věnován právním předpi sům obcí, kde jsou řešeny jednotlivé kroky
ném podle ustanovení § 1 odst. 4 daňového řádu. Absurdnost názoru autorů vynikne, nahradíme-li v úvahách o nezbytnosti aplikace (autory tvrzené absolutní nepoužitelnosti) základních zásad řízení zásadu přiměřenosti (zakotvenou ustanovením § 2 odst. 2 daňové ho řádu) zásadou zákonnosti (upravenou ustanovením § 2 odst. 1 daňového řádu). Jen stěží si lze představit, že by autoři trvali na ne použitelnosti zásady zákonnosti. Netřeba pak již zdůrazňovat, že v případě správy místních poplatků se daňový řád aplikuje v celé šíři. Ochránce se nadto ve svých závěrech ne musí opírat pouze o výslovně zakotvenou zá sadu daňového řízení, postačí, aby poukázal na principy dobré správy, mezi něž princip přiměřenosti postupu patří. Polemizovat lze rovněž s názorem autorů, že případný písemný připiš vyzývající dluž níka k úhradě pohledávky před jejím předá ním soukromému exekutorovi představuje toliko »zvláště sociálně citiivý přístup#. Od poruje totiž ust. § 73 odst. 1 a 2 daňového řá du, podle kterého je dlužníka nutno vyzvat k zaplacení nedoplatku v náhradní lhůtě a upozornit jej, že po uplynutí lhůty bude bez dalšího přikročeno k vymáhání. Bez výzvy lze vymáhání zahájit pouze tehdy, hrozí-li nebezpečí, že účel vymáhání bude zmařen, nepřistoupí-li se k vymáhání neprodleně. SHRNUTÍ Pakliže obecní úřad při vymáhání nedoplat ků v režimu daňového řádu bez předchozí výzvy k zaplacení a uvážení přiměřenosti svého postupu požádá o výkon rozhodnutí soudního exekutora, může se dopustit poru šení zásady přiměřenosti daňového řízení. Stane se tak zejména tehdy, převyšuje-li výše nákladů exekuce (případně také jiných ná kladů) mnohonásobně celkovou částku vy máhaného nedoplatku, pokud přitom obec ní úřad mohl bez jakýchkoliv překážek a ne úměrného zatížení exekuci stejným způso bem jako exekutor nařídit a provést sám. ■ BARBORA KUBÍKOVÁ pracovnice Kanceláře veřejného ochránce práv
při jejich vydávání (druhy, příprava, schvále ní, náležitosti, obsah, platnost, účinnost, zrušení právního předpisu atd.) a uvedeny vzorové texty právních předpisů a nejčastěj ší vyhlášky a nařízení obcí. Meritum Obce 2005 předkládá řešení ob lastí, které se v každé obci běžně vyskytují. Je koncipováno jako každodenní pomůcka pro starosty a představitele obcí i pro všechny, kdo se chtějí nebo potřebují v problematice samosprávy orientovat. Předností publikace je bezplatná průběž ná aktualizace obsažených informací, a to formou měsíční aktualizace na internetu www.aspimeritum.cz a čtvrtíetně prostřed nictvím tištěného newsletteru. Publikace má 904 stran, je v plastové vaz bě a stojí 875 Kč. Vydalo ji ASP1, a. s., U Ná kladového nádraží 6, 130 00 Praha 3, tel.: 246 040 400, fax: 246 040 401, e-mail:
[email protected], www.aspi.cz.
moderní obec
43
LEGISLATIVA
Co znamená zpětný odběr elektrozařízení pro obce?
dat, že místa zpětného odběru mohou být zří zena kdekoliv - u posledních prodejců, v ser visech, na sběrných místech či ve sběrných dvorech. Proti tomu místa odděleného sběru elektroodpadů je možné zřídit pouze tam, kde je v souladu s § 14 vydán souhlas krajského úřadu k provozování zařízení určeného ke sbě ru odpadů. Výrobce je také povinen zajistit informova nost spotřebitelů a konečných uživatelů o tom, jakým způsobem zpětný odběr a oddě ákon č. 7/2005 Sb., kterým se novelizuje lený sběr zajistí, tj. kde se tato místa nacházejí zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech z led a kam je možné použité elektrozařízení odlo na letošního roku, rozšiřuje okruh po žit. K tomuto účelu se na elektrozařízeních vinných osob o výrobce elektrozařízení a sta uvádí grafický symbol přeškrtnuté popelnice. noví jim povinnosti zajistit zpětný odběr ne ■ Zpracování a využití: Výrobce musí po jen elektrozařízení, která uvádějí na trh, ale skytovat zpracovateli informace o složení elektrozařízení, která uvádí na trh. Účelem je i těch, která uvedl na trh historicky někdo ji ný v minulosti. Důležitým datem, které od zaručit vývoj zpracovatelských technologií startuje účinnost stanovených povinností, je tak, aby se elektrozařízení mohlo využít po 13. srpen 2005. ukončení jeho životnosti. Je rovněž nutné, K zákonu ještě bohužel není vydán prová aby výrobce vytvořil systém zpracování elek děcí právní předpis, který určí bližší podmínky troodpadu s využitím nejlepších dostupných Elektrozařízení, na která způsobu plnění povinností, obsah roční zprá technik. Kapacity pro zpracování i pro využi vy, způsob značení elektrozařízení včetně vzo tí elektroodpadů musí navazovat na síť sběr se vztahuje zákon č. 7/2005 Sb. ru grafického symbolu a technické požadavky ných míst. na způsob zpracování elektroodpadu a také Spolupracující zpracovatelé jsou povinni Příloha č. 7 novelizovaného zákona o odpadech seznam elektrozařízení spadajících do jedno dodržet předpisy stanovené zákonem o odpa stanoví deset skupin elektrozařízení: tlivých skupin (viz rámeček). dech (§ 14 odst. 1) doplněné o podmínky uve 1. velké domácí spotřebiče, Prováděcí právní předpis rozepisuje tyto dené v § 371. Provozní řád musí být doplněn 2. malé domácí spotřebiče, skupiny do zhruba 100 tzv. podskupin (např. o závazné postupy při odstraňování látek 3. IT a telekomunikační zařízení, velké domácí spotřebiče na chladničky, kom a součástek a další technické požadavky, které 4. spotřebitelská zařízení, binace chladničky a mrazničky, pračky, sušič ještě upřesní prováděcí právní předpis. 5. osvětlovací zařízení, ky, myčky nádobí, pečící zařízení, elektrické ■ Evidence a hlášení z ní: Povinností vý 6. elektrické a elektronické nástroje, sporáky atd.). Zároveň stanoví i popis elekt robce je podat návrh na zápis do seznamu vý 7. hračky, vybavení pro volný čas a sport, rozařízení, která jsou vyjmutá z uvedených robců od účinnosti zákona (tzn. 13.8.2005) do 8. lékařské přístroje, skupin. 60 dnů (tj. do 12. 10. 2005). Návrh na zápis 9. monitorovací a kontrolní přístroje, včetně popisu plnění povinností a financová 10. automaty. ní budou podávat výrobci podle způsobu pl CO MUSÍ VÝROBCE SPLNIT ■ Uvádění na trh: Při uvádění elektrozaří nění buď samostatně, nebo kolektivně. Výrob ci také budou muset vést evidenci, aby mohli zení na trh je výrobce musí označit grafickým V případě zpětného odběru, kdy se elektro symbolem a tím informovat spotřebitele zařízení stává odpadem až okamžikem předá vyplnit zákonem požadovanou roční zprávu o plnění povinností zpěmého odběru elektro o tom, že elektrozařízení nepatří do směsného ní osobě oprávněné k jeho využití nebo od odpadu. Dále prováděcí právní předpis upřes stranění (§ 38 odst. 8.), je možné předpoklázařízení, zpracovám, využití a odstranění elek troodpadu. Tuto zprávu budou podávat přímo na Ministerstvo životního prostředí. Její obsah upřesní prováděcí právní předpis. A-TEC servis s. r. o., Orlovská 22, 713 00 Ostrava S ohledem na předpokládanou spolupráci Tel.: 596 223 041 • Fax: 596 223 049 • E-mail:
[email protected] s obcemi a na využití sběrných dvorů jako míst servis s.r.o. zpětného odběru je však důležité zdůraznit, že Naše společnost Vám nabízí následující produkty a služby: zpětně odebraná elektrozařízení (tedy od spo třebitelů - občanů) nejsou odpadem. Nevede • Vozidla pro svoz odpadu HALLER - nástavby o objemu 11-28 m3 pro nádoby 110 litrů-7 m3 se tedy o nich evidence v odpadovém hospo vhodné pro svoz domácího a průmyslového odpadu dářství a nevykazuje se hlášení podle vyhlášky • Zametači stroje SCARAB - nástavby o objemu nádrže na smetí 2-6 m3 se širokou škálou dal č. 383/2001 Sb., o podrobnostech naMádání ších přídavných zařízení, dodávky jsou možné také včetně výměnného systému a dodávek ná s odpady. Podle roční zprávy o zpětném odběru (pří staveb pro zimní údržbu chodníků a komunikací —i—i----------------- 1 loha č. 19 vyhlášky č. 383/2001 Sb.) lze odvo •Vozidla MULTICAR M 26 a MULTICAR FUMO - včetně zovat, že výrobce bude sledovat a vyžadovat veškerých nástaveb, ve spojení s výměnnou zametači ná informace o tom, kde se uskutečni] zpětný od stavbou SCARAB a nástavbami pro zimní údržbu předsta běr a oddělený sběr (obce, prodejce, průmysl) vují špičkový produkt pro celoroční údržbu chodníků a ko a jak bylo s elektroodpadem naloženo (mate riálové využití, spálení, odstranění apod.). Vý munikací robce bude informace o způsobu nakládání s elektroodpadem vyžadovat přímo od zpra covatele, nikoli od provozovatele místa zpět ného odběru či odděleného sběru. Vyplývá to ze stanovené povinnosti navázat na síť sběru sítí zpracovatelů. ■ Financování: Protože bližší podmínky stanoví až prováděcí právní předpis, je zatím o s zřejmé jen to, že se způsob financování liší
Z
ní, jak označit elektrozařízení uvedená na trh po 13. 8. 2005 a identifikaci výrobce. Výrobce elektrozařízení musí rovněž dodržet ustanove ní zákona o zákazu používání Pb, Hg, Cd, Cr6+, PBDE a PBB v elektrozařízeních uvádě ných na trh po 30. červnu 2006. ■ Zpětný odběr a oddělený sběr: Zákon stanoví základní povinnost zajistit zpětný od běr elektrozařízení a oddělený sběr elektrood padu. Rozdíl mezi těmito dvěma pojmy spočí vá v tom, kdo se elektrozařízení zbavuje: - zpětný odběr je odebírání použitých elek trozařízení z domácností od spotřebitelů, - oddělený sběr je odebírání použitých elek trozařízení nepocházejících z domácnosti od konečných uživatelů. Povinností výrobce je dodržet dostatečnou četnost sběrných míst. Zákon stanoví v § 38 odst. 7, že místa zpětného odběru musí být pro spotřebitele stejně dostupná jako místa pro deje výrobků.
|
44
moderní obec
květen 2005
LEGIS LATIVA
Rozsah využití odebraných elektrozařízení a odděleně sebraných elektroodpadů Skupiny elektrozařízení
Využití z průměrné hmotnosti
Materiálové využití a opětovné použití z průměrné hmotnosti
ta 10. skupina
80%
75 %
3. a 4. skupina
75%
65 %
2., 5. a 6. skupina (bez výbojek a zářivek)
70%
50%
tist 5. skupiny (výbojky a zářivky)
80 %
ZDROJ: APUSO
podle data uvedení elektrozařízení na trh a podle toho, jestli je koupí občan nebo pod nikatel. Nezbytné je však uvést, že na nakládá ní selektrozařízením prodaným do 13.8.2005 se musejí podílet všichni výrobci účastní na tr hu v době vzniku povinnosti (okamžikem od ložení spotřebitelem na místo zpětného odběm nebo konečným uživatelem na místo oddě leného sběru). U tzv. historického odpadu se nesledují značky tak, jak to známe ze součas né praxe u chladniček. Výrobci mohou při pro deji nových elektrozařízení vybírat od spotře bitelů příspěvek určený na plnění povinností spojených s historickým odpadem. Finanční zatížení tedy přenesou adresně na toho, u ko ho nejspíše v daný okamžik vzniká nárok na zajištění zpětného odběru použitého zařízení. Samotný zpětný odběr se již poté provádí bez nároku na úplatu od spotřebitele. V případě odděleného sběru platí konečný uživatel za odložený elektroodpad pouze v pří padě, že jde o elektrozařízení koupené před 13.8. 2005 a nenahrazuje ho novým stejného typu nebo funkce. laký způsob řešení může výrobce zvolit? Může si vybrat ze tří možností - individuálně, solidárně, kolektivně. Všeobecně se předpo kládá, že pro zajištění financování tzv. histo rického odpadu bude nejvhodnější kolektivní způsob plnění. Vzhledem k různorodosti sku pin elektrozařízení je však možné, že kolektiv ních organizací vznikne několik. Budou se lišit nejen typy zařízení, ale i počtem sběrných míst, způsobem zpracování a využití a pravdě podobně i evidencí (například evidence může
být pro některá elektrozařízení vedená v kg a některá v kusech). V případě fúngovánívíce kolektivních systé mů v jedné skupině bude zřejmě nutné vytvo řit clearing house, který zajistí vyúčtování ve vztahu k podílu na trhu jednotlivých výrobců. Solidární způsob je veden filozofií »všichni za jednoho, jeden za všechny«. Odejde-li jeden výrobce z trhu, ostatní za něho přejímají po vinnost zajistit sběr a využití jeho výrobků. In dividuální způsob je založen na samostatném řešení všech povinností. Výrobce plnící indivi duálně své povinnosti musí Ministerstvu ži votního prostředí dokládat finanční záruku na realizaci zpětného odběru a využití elektroza řízení, která uvádí na trh, po ukončení jejich životnosti.
JAKÉ VÝHODY MOHOU OD SYSTÉMU OČEKÁVAT OBCE? Výrobci mohou podle § 38 odst. 6 uzavřít smlouvy s obcemi o využití komunálního systému dané obce k zajištění povinnosti zpět ného odběru. V praxi půjde o využití sběrných dvorů jako míst zpětného odběru. V tomto pří padě by měli výrobci hradit náklady spojené s provozem sběrného místa. Výhodou pro obec je snížem produkce odpadů (zpětně ode braná elektrozařízení nejsou odpadem) bez zvýšení administrativní náročnosti (nevede se evidence podle vyhlášky č. 383/2001 Sb., vede se evidence o zpětně odebraných elektrozařízeních podle požadavků výrobců). Odpadnou zejména finanční náklady za nakládání s elektroodpadem.
Podle průzkumů z roku 2004 se podíl sebra ného elektroodpadů na sběrných dvorech po hybuje od 0,64 do 5,46 % z celkového hmot nostního množství odpadů. Průměrné pro vozní náklady sběrného dvora připadající na 1 kg odpadu jsou 0,63 Kč/kg bez započítání zisku z prodeje surovin a bez investičních ná kladů. Náklady na zpracování elektroodpadů jsou velmi rozdílné. Z analýz vyplývají prů měrné náklady se započítáním zisku z pro deje surovin 5,24 Kč/kg. Pokud nedochází k úpravě odpadu z elektrických a elektronic kých zařízení (dále jen OEEZ), je nutné počí tat s cenou za skládkování nebo spalování ve výši 0,70 Kč/kg - 14 Kč/kg OEEZ. Náklady na zpracování doposud nesou obce, ale při spo lupráci s výrobci je hradit dále nemusejí. Z makroekonomického pohledu to zname ná, že zvýšením množství sebraného a zpra covaného OEEZ vzrostou náklady z celko vých 378 mil. Kč v roce 2004 (z čehož 159 mil. Kč zaplatily obce) na 707 mil. Kč v roce 2008, kde se s úhradou za odstranění v ko munálním systému nepočítá. Z hlediska Plánu odpadového hospodářství ČR by však obec, která bude svůj plán odpa dového hospodářství (POH) zpracovávat, mě lo zajímat celkové množství zpětně odebíra ných elektrozařízení na jejím území, aby mo hla porovnávat, zdaje dosahováno míry sběru stanovené POH ČR. Legitimním požadavkem na provozovatele systému zpětného odběru výrobců tedy může být dotaz na množství zpětně odebíraných elektrozařízení na území obce i z jiných míst zpětného odběru (napří klad od koncových prodejců). Další možností sledování plnění POH obce v této oblasti je spolupráce s Ministerstvem ži votního prostředí, které údaje o plnění povin ností zpětného odběru získává pravidelně od výrobců prostřednictvím roční zprávy. ■
TEREZA ULVEROVÁ výkonná ředitelka Asociace původců a subjektů nakládajících s odpady (APUSO)
www.avecz.cz SpoleínoH skupiny Energie AO OberůetefTwch
kveten 2005
moderní obec
45
MO-000099
Komplexní řešení nakládání s odpady
LEGISLATIVA
Nový správní řád: Způsoby doručování 5/
Správní řád upravuje i možnost písemně zmocnit (s úředně ověřeným podpisem) třetí osobu k přebírání písemností, které se doru čují do vlastních rukou. Tento institut tak pa matuje na situace, kdy se účastník řízení ne vyhýbá správnímu řízení, chce jednat v říze ní samostatně (bez zmocněnce), ale pro svo ji časovou zaneprázdněnost je pro něj obtíž né, aby osobně přebíral zásilky určené do předchozím pokračování (4/) jsem se vlastních rukou. začal zabývat významným procesním Správní řád také upravuje případy, kdy se institutem - doručováním. Připo písemnosti fyzickým osobám nedoručují do meňme, že do vlastních rukou adresáta vlastních se rukou, přičemž rozlišuje situace, doručují rozhodnutí, písemnosti při aplika kdy má být převzetí písemnosti potvrzeno ci institutu předvolání osob, dále písemnos svým příjemcem (v tomto případě lze předat ti, o nichž tak stanoví zvláštní zákon, a jiné i jiné vhodné fyzické osobě, která souhlasí písemnosti, nařídí-li to oprávněná úřední s tím, že písemnost adresátovi následně pře osoba. Tyto písemnosti se na požádání ad dá) a kdy nikoliv (zde postačí například vlo resáta mohou doručit také »jiným« způso žení písemnosti do adresátovy poštovní bem stanoveným správním řádem; v tako schránky). vém případě platí, že písemnost je doruče na třetím dnem ode dne, kdy byla odeslána. DORUČOVÁNI PRÁVNICKÝM V případě doručování na elektronickou ad OSOBÁM resu platí, že písemnost je doručena v oka Doručit písemnost právnické osobě lze: mžiku, kdy převzetí doručované písemnos ■i na adresu pro doručování, ti potvrdí adresát zprávou opatřenou jeho ■ na adresu jejího sídla nebo sídla její or zaručeným elektronickým podpisem (§ 19 ganizační složky, jíž se řízení týká, nebo odst. 8). ■ při doručování prostřednictvím veřejné Je-li pro řízení třeba, aby bylo doručení do datové sítě na její elektronickou adresu. loženo, musí být zajištěn písemný doklad Písemnost, která se doručuje do vlastních stvrzující, že písemnost byla doručena nebo rukou, jsou za právnickou osobu oprávněny že poštovní zásilka obsahující písemnost by převzít: la dodána včetně dne, kdy se tak stalo. Nelze■ orgány a osoby uvedené v § 30 správní 11 doručení prokázat, je nutno doručit opa ho řádu (například statutární orgány, kovaně. zaměstnanci pověřeni statutárním orgánem, Doručovatelé jsou oprávněni zjišťovat to prokuristé"1 apod.), nebo tožnost adresáta a osob, které jsou za něj ■ »jiné« osoby, které byly pověřeny písem oprávněny písemnost převzít. Tyto osoby nosti přijímat. jsou povinny na výzvu doručovatele předlo Právnická osoba nemůže žádat o promi žit průkaz totožnosti, přičemž průkazem to nutí zmeškání úkonu s poukazem na to, že se tožnosti se pro účely správního řádu obecně na adrese jejího sídla nebo sídla její organi rozumí doklad, který je veřejnou listinou, zační složky nikdo nezdržuje. Správní orgán v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum však v případě, že na uvedené adrese nebyl narození a místo trvalého pobytu, popřípadě nikdo zastižen, může písemnost doručit oso bydliště mimo území ČR a z něhož je patrná bám uvedeným v § 30 na jejich adresu (není i podoba, popřípadě jiný údaj umožňující zřejmě vyloučeno, že i jim může být doruče správnímu orgánu identifikovat osobu, která no kamkoliv, kde budou zastiženy). doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele. Provádí-li doručovatel úkony podle ULOŽENI PÍSEMNOSTI tohoto zákona, má postavení úřední osoby Pokud se nepodaří některým ze způsobů a povinnosti nositele poštovního tajemství upraveným správním řádem doručit písem ve smyslu § 16 zákona o poštovních služ nost svému adresátovi, potom se předmětná bách. písemnost uloží: ■i u správního orgánu, který ji vyhotovil, DORUČOVÁNI FYZICKÝM OSOBÁM nebo Doručit písemnost fyzickým osobám lze ■ u obecního úřadu nebo v provozovně provozovatele poštovních služeb, pokud se v zásadě pěti způsoby: ■ na adresu pro doručování (tj. na tako doručuje jejich prostřednictvím. vou adresu, kterou sdělí účastník řízení Adresát se vyzve vložením oznámení správnímu orgánu, za podmínky, že to nevy o neúspěšném doručení písemnosti do do lučuje zákon nebo povaha věci), movní schránky nebo na jiné vhodné místo, ■ na adresu jejího trvalého pobytu, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 15 dnů ■ ve věcech podnikání do místa podnikání, vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, odkdy ■ při doručování prostřednictvím veřej a v kterou denní dobu si lze písemnost vy né datové sítě na její elektronickou adresu, zvednout. Po uplynutí 15 dnů se písemnost nebo vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil (§ 23 odst. 4). ■ kdekoliv bude zastižena.
V
www.kompostery.cz
Jestliže si adresát uložené písemnosti pí semnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou po sledním dnem této lhůty (tzv. fikce doruče ní - § 24 odst. 1). Lhůta pro vyzvednutí pí semnosti se tedy nebude počítat ode dne, kdy byla tato uložena (jako je tomu u stáva jícího správního řádu), ale až ode dne, kdy si adresát může písemnost poprvé (reálně) vyzvednout.31 Prokáže-li adresát, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvo du nemohl bez svého zavinění uloženou pí semnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může za podmínek ustanovení § 41 správ ního řádu požádat o prominutí zmeškání úkonu. Proti dosavadní právní úpravě tak dochází k zásadní změně, kdy odpadá po vinnost správního orgánu zkoumat, zda se adresát v místě doručení zdržuje; dosavad ní úprava náhradního doručování (tj. uplatnění fikce doručení) se ukázala jako nefunkční, neboť je velmi problematické, ba skoro nemožné zjistit, zda se adresát v místě »zdržuje«. Jestliže adresát písemnosti, který je fyzic kou osobou, nebo fyzická osoba, které má být předána písemnost adresovaná právnic ké osobě, pokus o doručení písemnosti zne možní tím, že ji odmítne převzít, nebo že ne poskytne součinnost nezbytnou k řádnému doručení, předá se jí poučení o právních dů sledcích, které z jejího jednání vyplývají; a jestliže tato osoba předání poučení zne možní nebo jestliže i přes poučení doručení neumožní, písemnost se považuje za doru čenou dnem, kdy k neúspěšnému pokusu o doručení došlo. ■ Poznámky » Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů. 2) Podle § 21 odst. 1 občanského soudního řádu za právnickou osobu jedná a) její statutární orgán: tvoří-li statutární orgán více fyzických osob, jedná za právnickou osobu jeho předseda, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen, nebo b) její zaměstnanec (člen), který tím byl statutárním orgánem pověřen, nebo c) vedoucí jejího odštěpného závodu nebo vedoucí jiné její organizační složky, o níž zákon stanoví, že se zapisuje do obchodního rejstříku, jde-li o věci týkající se tohoto závodu (složky), nebo d) její prokurista, může-li podle udělené prokury jednat samostatně. 3> K počítání lhůt jeden praktický příklad: Správní orgán doručuje účastníkovi rozhodnutí. Písemnost odeslal správní orgán 11. září. Protože pošta po neúspěšném pokusu 0 doručení adresáta 13. září nezastihla, byla daná písemnost uložena a následující den byla 1 řádně připravena k vyzvednutí. Pokud by si adresát vyzvedl písemnost 20. září, byla tato písemnost doručena 20. září (kdy ještě neuplynula ona lOdenní lhůta): pokud by si ji ale vyzvednul například až 28. září, potom by byla písemnost doručena již 24. září (tj. marným uplynutím lOdenní lhůty počítané ode dne, kdy byla písemnost k vyzvednutí připravena).
JAN BŘEŇ právník MO-OOOl 18
46
modelerm obec
květen 2005
PRÁVNÍ PORADNA
Speciální ochranná deratizace
né činnosti stejně, jako tak činí ostatní oso by. Tato deratizace není zaměřená na pre venci, ale na likvidaci původců a přenašečů infekčních onemocnění a na likvidaci zvýše ného výskytu škodlivých epidemiologicky významných hlodavců. Povinnost obce a každého provozovatele ji zajišťovat, nikoli však provádět, je dána zákonem a jednotli vě ji nařídit může pouze krajská hygienická stanice. Jestliže se v budově či provozovně vyskytnou hlodavci, žádný vlastník či provo zovatel nesmí čekat na schválení obecně zá vazné vyhlášky zastupitelstvem a teprve po tom zajišťovat speciální ochrannou derati zaci. Musí zajistit jejich likvidaci ihned. Do zor nad dodržováním zákonné povinnosti zajišťovat speciální ochrannou deratizaci vykonává krajská hygienická stanice.
■ Jaké má obec povinnosti a práva v přípa dě deratizace? Jako jakákoliv jiná právnická osoba obec vlastní majetek, například budovu, v níž síd lí obecní úřad, vodovod, kanalizaci. Má tedy stejné povinnosti jako ostatní právnické osoby a majitelé nemovitostí. I pro ni tak platí povinnost soustavně provádět běžnou deratizaci a zajišťovat speciální deratizaci podle potřeby. Obec na rozdíl od ostatních právnických osob má právo vydávat právní předpisy. Podle § 96 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví může obecně závaznou vyhláškou nařídit pro území obce nebo jeho část speciální ochrannou deratizaci k ochra ně zdraví před vznikem a šířením infekčních onemocnění.
■ Co je tedy obec oprávněna nařídit? Na základě zákona obec nařizuje plošnou speciální ochrannou deratizaci, tj. na území celé obce nebo v části obce. Jde nejčastěji o likvidaci hlodavců vyskytujících se v tako vém množství, které je možné a nutné likvi dovat plošně ve všech budovách a provozov nách na území obce, nikoliv jednotlivě.
■ Pokud jde o speciální ochrannou derati zaci, jakým způsobem ji musí obec zajistit? Obec tak činí podle potřeby prostřednic tvím podnikatelů oprávněných k této odbor
■ Proč nelze nařídit deratizaci v pravidel ných intervalech? Ochrana zdraví nedovoluje nařídit speciál ní ochrannou deratizaci v předem stanove
Zavedení jistiny přidá práci i krajům a obcím
vý správní řád, který v § 61 nově zavádí do správního řízení právě institut předběžného opatření. Nikoliv pro soud, ale pro správní orgán, tj. i pro obecní či krajský úřad. Podle tohoto ustanovení má správní or gán na žádost účastníka správního řízení nařídit předběžné opatření, aby byly zatím ně upraveny poměry účastníků, aby někdo něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco strpěl. Rozhodnuto o předběžném opatření musí být do 10 dnů a samozřejmě bez zvlášt ního správního poplatku či jistiny á la ob čanský soudní řád navíc! Podle správního řádu právě pověřené obecní úřady rozhodují ve věcech tzv. ochrany pokojného stavu podle § 5 občan ského zákoníku. Jde o nejrůznější případy zásahu do onoho pokojného stavu, třeba tím, že majitel bytu odpojí nájemníkovi vo du či teplo, zabraňuje vstupu do objektu atd., věci lidsky a právně často velmi složi té a rozporuplné. A právě pověřené obecní úřady mají povinnost na žádost o předběž ný zákaz zřejmého zásahu do pokojného stavu a po provedeném správním řízení rozhodnout a uložit správním rozhodnu tím povinnost obnovit předešlý stav. Nově i uplatněním § 61 o předběžném opatření, to jest do 10 dnů. Jde většinou skutečně jenom o fakticky »předběžné« opatření, když nakonec stejně musí defini tivně a s konečnou platností rozhodnout soud. Nyní tyto důkazně i právně složité případy často řešily rovnou soudy, když spolu se žalobou se zároveň podával i ná vrh na vydání předběžného opatření sou
■ Novela soudního řádu, která je účinná od 1. dubna, zavádí soudní jistinu ve výši 50 ti síc Kč. Jak se toto opatření dotkne práce správních orgánů včetně krajských a obec ních úřadů? Smutnou skutečností budiž, že mnozí účastníci soudního řízení - navrhovatelé ne budou na takto stanovenou jistinu mít často dostatek prostředků, když kromě jistiny za platí i normální soudní poplatek, a raději te dy návrh na vydání předběžného opatření soudem vůbec nepodají. Je snad cílem této novely, aby lepší, zjed nodušený a hlavně rychlejší přístup ke spra vedlnosti měli jen ti bohatší, kteří nemusejí vůbec přemýšlet, zda onu jistinu zaplatit, či nikoliv? Tvrdosti tohoto nového opatření se bojím, a to že ona jistina se nebude vyžadovat pou ze ve věcech předběžného opatření - pokud jde o výživné, věci pracovně právní a náhra dy škody na zdraví, to mě neuklidní. Každý zákon, resp. v tomto případě nove lu občanského soudního řádu, však je nutno vždy posuzovat ve všech souvislostech a ve vztahu k dalším zákonům. Od 1. ledna 2006 nabývá účinnosti zákon č. 500/2004 Sb., no
květen 2005
ných termínech ze dvou důvodů. Zaprvé, provádět deratizaci jen na základě obecně zá vazné vyhlášky, tj. bez ohledu na zvýšený vý skyt hlodavců a tím neúčelně zatěžovat život ní prostředí nad nezbytnou míru, je v rozpo ru se zákonem o ochraně veřejného zdraví. Zadruhé, neprovést deratizaci ihned při větším počtu hlodavců jen proto, že vyhláš ka stanoví jiný termín, je rovněž v rozporu s uvedeným zákonem. Speciální deratizace není zaměřena na prevenci, na předcházení výskytu potkanů, ale na jejich okamžitou li kvidaci. Každý provozovatel je povinen ze zákona o ochraně veřejného zdraví deratizovat podle své potřeby. Jestliže jsou v jeho provozovně hlodavci, nesmí čekat na obec ně závaznou vyhlášku, porušil by zákon. Jestliže naopak neexistuje zvýšený výskyt hlodavců, nesmí se deratizačními přípravky zatěžovat životní prostředí. Žádný vlastník nemovitosti nemůže být nucen hradit nákla dy na deratizaci bez právního důvodu.
JUDr. EVA ŠROMOVÁ právnička
dem. Proč se zdržovat správním řízením o poskytnutí předběžné ochrany obecním úřadem, když nakonec stejně budu muset jít k soudu pro jeho definitivní rozsudek? Tato možnost však pro většinu osob »díky« jistině 50 tisíc Kč padne, k soudu se v těchto věcech již příliš nebo vůbec chodit nebude, naopak se celá agenda § 5 občan ského zákoníku - ochrana pokojného stavu překulí výhradně na pověřené obecní úřa dy. Vždyť tam po nás jistinu nepožadují! Ja ký to bude znamenat nárůst práce na pově řených obecních úřadech, si netroufnu předjímat. Navíc jsem osobně dlouhodobě přesvěd čen, že tato agenda vlastně do správního ří zení svým obsahem nepatří a měly by ji jed noznačně do budoucna řešit pouze soudy. Nyní to však bude přesně naopak, tuto agendu budou kvůli 50 tisícům korun na víc k soudnímu návrhu na předběžné opat ření řešit výhradně a pouze pověřené obec ní úřady.
JUDr. JIŘÍ NĚMEC předseda Komise pro veřejnou správu Rady Asociace krajů a vedoucí správního odboru Krajského úřadu Libereckého kraje
módilerm obec
47
SERVIS
KALENDÁRIUM ■ 17.-19. 5. Brno, Výstaviště BVV ROADWARE 2005
11. mezinárodní silniční veletrh Více informací najdete na vvww.roadware.cz. ■i 15.-16. 6. Hradec Králové, Aldis ODPADY A OBCE
Konferenci věnovanou hospodaření s komunálními odpady pořádají EKOKOM, a. s., Economia, a. s„ za mediální podpory časopisů Moderní obec a Od pady. Aktuální informace naleznete na www.ekokom.cz, kde můžete také vyplnit přihlášku. ■ 16.-18. 6. Karlovy Vary, zimní stadion FOR ARCH KARLOVY VARY
Další údaje o 14. stavební výstavě jsou k dispozici na www.forsystem.cz. ■ 23.-25. 6. Olomouc, výstaviště Flora DNY ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH
- festival VivatVita Prodejní a kontraktační výstava kom penzačních, rehabilitačních, protetic kých pomůcek a potřeb pro zdravotně postižené Podrobnosti vám poskytnou na e-ma il:
[email protected].
SEZNAM INZERENTŮ FIRMA GITY
TEL
FAX
GTSCzech
STR. 1 3
Česká vydavatelská pro internet s.r.o.
567311772
GORDICspol.sr.o.
567309136
567307343
11
O-CONSULT s.r.o.
485102546
485 102547
15
4,48
IDC Consulting s.r.o.
20,26
Středočeská vodárny, a.s. 840121 121
312267508
21
VODOVODY A KANALIZACE BEROUN, a.s.
311747111
311621372
23
-
-
37
Osvětiemspol.sr.o.
377422757
377422757
41
A-TEC servis s.r.o.
596223041
596223049
44
Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR
AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.
45
JELÍNEK-TRADING spoLsno.
46
ČSOB
-
2. obálka
PAUS Plzeň, spoLsno.
377915306 377915317 3.obálka
KAROSAa.s.
465451111 465420386 3.obálka
Renault Tmcks
-
-
4. obálka
Třináct krajů včetně Prahy a více než třicet měst a obcí prezentovalo své investiční po bídky na brněnském veletrhu URB1S 2005 (19.-23. dubna) poprvé v pavilonu V ve spo lečnosti velkých stavebních firem. Potenciální investoři se v jednotlivých Stáncích sezna movali se zajímavými investičními nabídkami, ať již jsou to staré a nevyužité průmyslo vé areály nebo průmyslové zóny a rozvojové lokality na zelené louce. Umístění Fóra in vestičních příležitostí v rámci veletrhu IBF ocenil mj. i hejtman Jihomoravského kraje Sta nislav Juránek: »Jsem rád, že se v jediném pavilonu spojily iniciativy stavební a iniciativy krajů a obcí.« Podotkl, že na veletrhu potkal řadu starostů, kteří se snaží v rámci územní ho plánování připravit podmínky tak, aby se stavebnictví mohlo co nejlépe rozvíjet v je jich městě či obci. /sk /
Uzávěrka přihlášek do 31. května Nadace Partnerství a Nadace VIA v rámci společného programu Doprava pro 21. století a ve spolupráci s Ministerstvem dopravy, Sva zem měst a obcí a měsíčníkem Moderní obec vyhlásily 3. 3. 2005 4. ročník soutěže Zklidňo vání dopravy ve městech a obcích ČR. Města a obce mohou prostřednictvím svých statutárních zástupců do soutěže přihlašovat projekty, které byly realizovány během po sledních pěti let (tj. předány k užívání v roce 2000 a později) a v jejichž důsledku došlo ke zlepšem životního prostředí a bezpečnosti sil ničního provozu (zejména s ohledem na jeho nejzranitelnější účasmíky- chodce a cyklisty). Nejlepší soutěžní projekty budou oceněny finanční prémií nebo Čenou časopisu Mo derní obec. Soutěžní podmínky a přihlášku lze získat u Ing. Petra Šmída, Nadace Part nerství, Krátká 26, 100 00 Praha 10, tel./fax: 274 816 727, e-mail:
[email protected], a ta ké na http://www.doprava21.ecn.cz/soutez.html. Uzávěrka pro zasílání přihlášek do soutěže je 31.5. 2005 (rozhoduje datum poš tovního razítka). Slavnostní vyhlášení vý sledků soutěže se uskuteční 22. září. /gš/
Sněm bude jednat o prioritách Hlavními prioritami činnosti Svazu měst a obcí ČR v následujících dvou letech se bude zabývat jeho sněm, který se uskuteční 26.-27. května ve Žďáru nad Sázavou. Svaz chce usi lovat zejména o to, aby přijímané legislativní normy, programy i opatření plně respektova ly princip subsidiarity, zajišťovaly dostatečné nástroje pro výkon kompetencí a přispívaly
vis/no
k efektivnímu fungování samospráv. Dále by se měla posílit finanční nezávislost a samostamost obcí a vytvořit podmínky pro přízni vý rozvoj obcí. K dalším prioritám patří mj. dodržování zásady dobré veřejné správy zalo žené na otevřeném sdílení a výměně informa cí a jednáních mezi obcemi, kraji, státem i EU. Účastníci sněmu budou diskutovat i o ne jaktuálnějších otázkách komunálního živo ta, například o střetu zájmů, rozpočtovém určení daní a finanční samostatností obcí, existenci malých obcí a jejich rozvoji v soula du se zájmy společnosti, přímé volbě staros ty, principech dobrého vládnutí apod. Více informací najdete na www.smocr.cz. /gš/
Kraje: Zdravotnictví vyžaduje změnu Jako první v republice provedl Plzeňský kraj transformaci svých nemocnic z příspěvkových organizací na obchodní společnosti. Hejtman MUDr. Petr Zimmermann to v samém závěm března v Plzni na konferenci s názvem Může kraj ovlivnit reformu zdravotnictví? označil za první nutný krok k jejich lepšímu fungovám. Nemocnice jako obchodní společnosti si nyní podle jeho slov vedou lépe nejen po ekono mické stránce, ale neutrpěla v nich ani kvalita a rozsah péče o pacienty. Hejtman nevyloučil, že kraj by se případně ani nebránil zavedem minimálních poplatků v hotovosti za každé ošetření u lékaře. Expert Světové banky Mukeš Šavla na konferenci doporučoval naší zemi ty to poplatky ve výši alespoň 20 korun, přítomná ministryně zdravotnictví doc. MUDr. Milada Emmerová však byla proti jejich vybírání. »Ted je na tahu ministerstvo, vláda a parlament, aby stanovily taková pravidla, která by systém zdravotnictví konsolidovala a nastolila jeho finanč ní rovnováhu,« konstatoval hejtman. /rš/ Nejrozšiřenějši redakční systém na tvorbu webových stránek měst a obci www.vismo.cz, tel.: 567 311 772 MO-000007
48
moderní obec
květen 2005
Úkolem Citelisu, nového autobusu z konstrukční dílny Irisbusu, je dát uspokojivou odpověď na veškerá očekávání veřejné dopravy. Citelis je výsledkem novátorského přístupu na základě požadavků na jeho estetiku, které stály u kolébky jeho vývoje, naprostou novinkou je i péče a úsilí vynaložené na hledání nejvhodnějších řešení pro pohodlí cestujících na palubě vozu. Citelis je model, který hledí do budoucnosti bez obav, proto přikládá velký význam i citlivému přístupu k životnímu prostředí. V tomto modelu se harmonicky snoubí snaha o dokonalý design, vytvoření přátelského prostře dí, spolehlivost, bezpečnost, a snadnou a levnou údržbu s požadavky na renta bilitu vozidla.
KAROSA a.s. Dobrovského 74/11 | 566 03 Vysoké Mýto tel.: +420 465 451 III | fax: +420 465 420 386 e-mail:
[email protected] | www.karosa.cz
KAROSA
Renault Prémium Privilěge: Pečujte o svou nejlepší Investici...
o
RENAULT TRUCKS
Renault Trucks i celá naše síť se maximálně snaží, aby ziskovost našich klientů byla optimální. Neustále zlepšujeme i každodenní pomoc řidičům a jejich firmám. Proto Renault Prémium Privilěge nabízí ještě větší komfort a vyšší výkon. Jeho nosnost je stále nepřekonatelná, a také nová výbava je bezkonkurenční. Renault Prémium Privilěge si opravdu zaslouží důkladnou péči. www.renault-trucks.cz
Náš závazek vašeho úspěchu