MODERNÍ 10 OBEC
75 Kč/ 113 Sk
MĚSÍČNÍK
hn
ModerniObec.cz
RIJEN 2002
ODBORNÝ ČASOPIS PRO KOMUNÁLNÍ POLITIKU A REGIONÁLNÍ ROZVOJ
9771211050009
Největší specializovaná výstava k vytápění, úsporám energie a využití obnovitelných zdrojů v malých a středních objektech v ČR a SR
>
>
>
'X
>
20. - 23. ledna 2003 9.00-18.00 hod. rtovně - společenský areál u motelu Panorama Frýdlant nad Ostravicí, ČR
c
Ti O h
'Q
C N
■■
O
E
Výstavu INFOTHERMA 2003 a doprovodné akce pořádá pod záštitou Ministerstva životního prostředí Praha, Ministerstva průmyslu a obchodu Praha, Státního fondu životního prostředí Praha a České energetické agentury Praha
£ C
>0
Agentura INFORPRES
o M O -01400/A
Riegrova 857, 738 02 Frýdek-Místek tel./fax: 558622524 602727219, 602135086 www.infotherma.cz e-maii:
[email protected],
[email protected]
ODERIMÍ OBEC Č. 11 A ODPADY Č. 11 Společné téma měsíce: Technická infrastruktura Redakční část bude věnována zejména příspěvkům o problematice technické infrastruktury měst a obcí a jejich konkrétních zkušenostech. Inzertní část bude zaměřena na: i technická zařízení, dopravní prostředky, technologie pro nakládání s komunálním odpadem (sběrné dvory, separace a nebezpečné odpady) i zimní úklidová a čisticí technika, výstavba, provoz a údržba městských vodovodů a kanalizací, měřicí a regulační technika i zařízení a technologie pro čištění komunálních odpadních vod UZÁVÉRKA INZERCE: VYCHÁZÍ:
Moderní obec 14.10. 2002 7.11.2002
RWE Entsorgung s.r.o. KOMPLEXNÍ SLUŽBY V ODPADOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ Provozovna Praha: Rumunská 1, 120 00 Praha 2 tel.: 222 074 414, fax: 222 074 423 e-mail:
[email protected] http:// www.reo-rwe.cz
.-:
Odpady 29.10. 2002 20.11.2002
Provozovna Čáslav
Provozovna Nový Bor
Hejdof 1666, 286 01 Čáslav Tel.: 327 314 394, fax: 327 316 131 e-mail:
[email protected]
B. Egermanna 78, P. 0. Box 98, 473 01 Nový Bor Tel./fax: 487 722 900 e-mail:
[email protected]
Provozovna Benátky nad Jizerou
Středisko Doksy
Zámek 49, 294 71 Benátky nad Jizerou Tel.: 326 316 322, fax: 326 316 406 e-mail:
[email protected]
5. května 515, 472 01 Doksy Tel.: 487 872 408, fax: 487 872 385 e-mail:
[email protected]
Provozovna Třebíč
Provozovna Ostrava
Hrotovická 1202, 674 01 Třebíč Tel./fax: 568 841 737 e-mail:
[email protected]
ul. 28. října 210, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory Tel./fax: 596 621 170 e-mail:
[email protected] MO-01424
TOPÍME ZEMNÍM PLYNEM www.topimeplynem
Soutěžte s námi o plynové kotle a další skvělé ceny na www.topimeplynem.cz
TRANS
nil
A
»čp .$sx=ctt lg[l vcp
(SjXug1 o
Ihprmona
□
"junkers
MO-01382
ANO! protherm*
Moderní plynové kotle mohou při vytápění ušetřit desetitisíce Vytápěni bytů, rodinných domků a obdobných staveb je dnes velmi důležitou životni po třebou a zároveň nákladnou položkou v rozpočtu. Každý majitel těchto prostor si musí vel mi důkladně zvážil, čím bude objekt vytápět. Nejlevnější palivo není vždy nejvýhodnější pro uživatele ani pro společnost. V současné době se z evropského hlediska jeví jako nejvýhodnější palivo zemní plyn. Nemá prakticky žádnou síru ani další sledované škodliviny jako těžké kovy apod. Jeho distribu ce je bezproblémová. Do budoucna to bude nejslabilnějši palivo se stále nově objevova nými nalezišti. Zdánlivě vysoké provozní náklady na vytápěni zemním plynem si vynutily dokonalejší systémy, zdroje tepla nové konstrukce a účinnější elektronickou regulaci kotlů i vytápěcích systémů. Zároveň je vyžadován vysoký komfort s šetrným přístupem k životnímu prostře dí. Kdo chce ušetřit provozní náklady a již vlastní starší kotel na plyn, měl by zhodnotit stávající slav o přistoupil k modernizaci buď výměnou kotle za no vý moderní zdroj teplo, který může ušetřit 10-30 % provozních nákladů, což Sni u rodinného domku 3-8 tisíc korun ročně, nebo alespoň se zamyslel nad dokonalejší regulaci kotle a systému, což může tak též přinést úspory 1-3 tisíce korun ročně. Pro uživatele, kteří chtějí vyměnil kotel, nebo zájem ce o moderní kotel je zapotřebí shromáždit dostateč né množství informací o těchto výrobcích a požado val splněni všech předem stanovených požadavků na vytápěni. Právě v léto oblasti je trend jednoznačný - dokonalejší systémy spalováni, účinnější elek tronická regulace s mikroprocesorem, přizpůsobení provozu individuálním potřebám uži vatele, nižší zatěžováni životního prostředí a hlavně co nejnižší provozní náklady. Právě nové progresivní konstrukce kotlů mohou uživateli ušetřil desetitisíce korun. Možnosti ve zvyšováni účinnosti klasických kotlů jsou v současné době vyčerpány, a to bez ohledu na to, zda se jedná o kotle na plyn či jiná paliva. Tyto kotle sice zvýšily svou účin nost na maximum proti typům z osmdesátých let. Žádný výrobce totiž neumí zvýšil účinnost klasických kotlů nad 95 X, o tak něco navíc drahocenného tepla uniká bez užitku ve spali nách do ovzduší, jenom tato ztráta čini více než 11 X ve formě odcházejicich vodních par. Řešením je využití energie obsažené ve vodní páře, a lim zvýšeni účinnosti a dosaženi až 30 X provozních úspor. Zchlazením vodních par ve speciálním výměníku lze získat Izv.
kondenzační teplo, které je využito pro vytápěni. Při využiti kondenzačního tepla za daných podmínek lze dosáhnout až 107 % provozní účinnosti. Tento údaj vždy překvapí lai ky. Účinnost kotlů se měří na výhřevnost paliva po odečteni vodních par, které činí zhruba II X, to znamená že 111 % účinnosti na výhřevnost je 100 % účinnosti fyzikální. Proto při využiti vodních par se topenářská účinnost může doslal nad 100 %. Využití zbytkové ho tepla ze spalin se může zdát nepodstatnou maličkostí, pohled na čísla nás však pře svědčí o opaku. Při spálení 10 mJ zemního plynu vzniká zhruba 16 I kondenzátu. Při této kondenzaci 161 se získá energie, kterou lze ohřát 100 I vody na 95 °C. V případě běžné ho kotle toto energie vyletí do ovzduší. Výsledkem použití kondenzačního kotle je dosažení značných provozních úspor, komfortní bezobslužný provoz s minimálními emisemi. Samozřejmě, že ceny kondenzačních kotlů jsou proti klasickým zatím vyšší asi o 10-30 %. Při nynějších cenách je tato investice návratná již za 3-5 let, zatímco životnost těchto kotlů je min. 15 let a více. To znamená, že nejméně 10 let dochází ke značným úsporám. Jestliže v případě průměrné ho rodinného domku jsou výdaje na vytápění ply nem zhruba 20 tis. Kč za rok, pak využitím konden začního kotle mohou tyto náklady klesnout na 14-18 lis. Kč při využití nízkoteplotního provozu, který je nutný pro dosaženi max. provozních úspor. Nízkoteplotnímu provozu odpovídá nejlépe podlaho vé vytápění nebo systém s tepelným spádem 50/30, případně 60/40 °C. Jak je tomu u klasického topného systému 80/60 °( v provozu kondenzačního kotle. V tomto případě se nedosáhne lakových úspor jako v nízkoteplotním provozu, ale i tady jsou úspory značné, protože průměrná venkovní teplota v ČR v topném období se pohybuje kolem 0 °C, což odpovídá zhruba 50 % výkonu kotle. Z tohoto důvodů pracuji! kon denzační kotle i v systémech 80/60 °C většinu sezóny v kondenzačním režimu a dosahují až 20 X provozních úspor. Celá problematika nového zdroje tepla na zemni plyn je náročná a finančně nákladná, proto by se zájemce o nový kotel měl poradil s odborníky, shromáždit co nejvíce informaci a provést důkladný rozbor a porovnáni užitných vlastnos ti kotlů s ohledem na vybavenost, použité ovládací a regulační prvky a provozní vlast nosti, protože cena ne vždy vyjadřuje technickou úroveň. Důležitým faktorem v rozhodo váni je co nejbližši servis s dostatkem náhradních dílů a stabilita výrobce.
j
B |
f ;|
/KOMERČNÍ prezentace/
VIADRUS Není kotel jako kotel Spojení více než 100 leté tradice, technického zaujetí a novátorského přístupu nám umožňuje nabízet dokonalé a provozně spolehlivé výrobky s dlouhou životností, které proteplují pracoviště, nemocnice, školy a další místa lidského působení v mnoha zemích světa. Rozsahem výkonu od 49 do 250 kW poskytují stacionární plynové kotle VIADRUS G 90 a VIADRUS G 100 Gladiátor komfortní prostředí většině středních a větších objektů. VIADRUS G 100 GLADIÁTOR Litinový plynový článkový kotel s atmosférickým hořákem 112 až 250 kW
ŽDB a. s. Bohumín, Závod topenářské techniky VIADRUS Bezručova 300, 735 93 Bohumín, tel. 596 083 050, fax 596 082 809, 596 082 822 [ VOLEJTE ZDARMA 800 133 1331 www.viadrus.cz, e-mail:
[email protected]
I Mám zájem o podrobnější informace: I □ kotel G 90 □ kotel G 100 D nabízený sortiment f D profesionální zájemce O konečný spotřebitel I Název společnosti:.. Jméno a příjmení:..
MO-01403
VIADRUS G 90 tinový plynový článkový kotel s atmosférickým hořákem 49 až 120 kW
Najdete je všude tam, kde životnost, kvalita, ekologie a úspornost nejsou jen prázdnými pojmy. Staňte se i vy spokojenými uživateli výrobků VIADRUS.
Adresa:. Telefon:.. MO-01327
xe
lil
Služby obcím a městům: • • • • • • •
projekty pro rekonstrukci a modernizaci veřejného osvětlení ekonomické analýzy -> úspory energie a provozních nákladů zpracování pasportu VO světelně-technické výpočty pro VO a interiérové osvětlení podpora při zajištění finančních prostředků pro VO dodávky svítidel pro VO a interiéry budov v majetku obcí a měst poradenství v oblasti světelné techniky
*! ! '
k
tí mmmvmr ■
I— r mmrww
,
1
I X TT:1S
Rádi Vám poradíme, zašleme katalogy, ceníky, případně další informační materiál Fiat Lux, Ing. Ludvík Adámek Kostelní 25/25, 250 88 Čelákovice T: 0202 - 89 14 09 F: 0202 - 89 64 80 M:0602 - 37 73 04
l-Center, s. r. o. Stodůlecká 586/4, 158 00 Praha 5 T: 02 - 51 61 35 66 - 70 F: 02 - 51 61 15 96
[email protected]
l-Center, s. r. o. pobočka Brno Langrova 43, 627 00 Brno-Slatina T: 05 - 45 21 81 32 F: 05 - 45 21 82 44
K N
B L
C H
Eln Untemehmen der Sltcco-Gruppe
OBSAH Nová radnice v Praze - Uhříněvsi (Foto Eva Vítková)
OTÁZKA PRO...
ROZHOVOR 6
Spoluúčast obce v programech je povinná (Jana Kracíková)
EKONOMIKA Změny v Programu obnovy venkova (Jan Bednařík) Úpravy regionálního programu Ocenění získalo pět projektů Nové možnosti pro energetické projekty (Jana Szomolányiová, Juraj Krivošík) Model financování hromadné výstavby bytů (Ing. Jan Tichý)
7 8 8 9 10
PŘÍLOHA: ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE Vláda podporuje ICT INVEX 2002 Nový výměnný formát v praxi (Ing. Jan Tomiga) GIS v mikroregionech (Ing. Libor Štefek) Troufají si vysoko nastavenou laťku udržet (Mgr. Svatopluk K. Jedlička) Doménová revoluce je proti uživatelům internetu (Ing. Luděk Tesař) Lobbing pro informační společnost (Mgr. Svatopluk K. Jedlička)
13 14 17 19 21 22 23
ŘÍZENI a sprava Voda opadne a co se stane? (Ing. Michal Vaněček) Vsetín se vydal po málo vyšlapané cestě (Markéta Židlická) Hrady a zámky slouží nejen turistice (Eva Veselá) Majetek státu má silného ochránce (Marie Volková) Moderní manažerské metody 5/ (Ing. Martin Lukáš)
24 25 26 27 28
KRAJE Na jihu Čech přehodnocují priority (Mgr. Svatopluk K. Jedlička) Zákon o krajích po prvních zkušenostech (Mgr. Jana Hamplová) Zřizovací listiny (PhDr. Alena Mockovčiaková) Na okraj protokolu 3/ (Ing. Václav Šťastný)
29 30 31 32
LEGISLATIVA Rozhodování v krizových situacích (Ing. Lenka Lukášková) Senát - aneb co s ním? (JUDr. Jiří Němec) Kdy lze použít narovnání (Mgr. Petr Kolman) Místní poplatky (Mgr. Jan Břeň) Sporné body odpadových vyhlášek (Mgr. Tomáš Marek) Otázky a odpovědi
33 34 35 36 37 38
REGIONSPEKTRUM Péče o ekologii se vyplácí (Václav Drašnar) Nová radnice v Uhříněvsi Ošetření a ochrana vod (RNDr. Ondřej Mráz) Co se povedlo a co ne? Prostějov žije kulturou a sportem (Jana Kracíková)
39 40 41 42 43
MIMOŘÁDNÁ PŘÍLOHA: OBNOVA PO POVODNÍCH Tři pražské priority (Karel Zítek) Aktuální potřeby Domy pro nové vesnice (Ing. arch. Petr David) Knihovny hledají pomoc (Eva Veselá) Kde žádat o peníze (Karel Zítek) Zmrazení je cesta k záchraně (Ludmila Kučerová) Injekce památkám Ekonomické řešení pro malé obce(Lenka Nováková)
I II III V VI VII VII VIII
Uzrívčrkci tohoto čísla: 9. 9. 2002
SEZNAM INZERENTŮ FIRMA
TEL. + FAX
Agentura INF0RPRES REO-RWE Entsorgung s.r.o. Praamspol.s.r.o. SITECO 2DB a.s. ABF.as. MZLU v Bmé.ŠLP Krtiny ATELIÉR MAUR s.r.o. G-servis Praha spol.sr.o. Artedme-Schréderas. Regónservis
556622524.558622524 222 074414,222074 423
ModerniObec.cz/obsah
596083050,596082809 222891 150.222891 199 506 428821,506428814 377455094,377240033 224 816927,224816903 222314 997,222314794 257199606.257199615
str. 2 2 3 4 4 32 44 45 45 45 45
FIRMA
TEL. + FAX
OLOMOUCKÝ KRAJ Veletrhy Brno. as. SkanskaCZas. PVT, as. ERA Group spd.sr.o. ZUTÝ DŮM
541 152 888,541 152 889 267311 783,267310644 284 829 262-4,266 198 624 541 249228
DAPARTS spol. s r.o. RUBENA as. A Restaurant s.r.o. MK-mont ilhjminatkxis s r.o. ASPIPubčshingsr.o.
466613630 491447 580 377220948,377220948 474 316 731-2,474 316 731-2 222863405,222863401
str. 46 46 47 48 II IV V Vlil VKL VKL
Ing. MIROSLAVA UCHYTILA, starostu Chlumce nad Cidlinou Čeho se týká ústavní stížnost, kterou podalo vaše město k Ústavnímu soudu? Poslanci a senátoři Parlamentu ČR většino vým hlasováním neuváženě a nekompetentně schválili zákony týkající se druhé fáze reformy územní veřejné správy a prezident je bez připo mínek podepsal. Soustava právních norem, které se bezprostředně dotýkají všech obyvatel našich obcí, však má mnoho závažných a nebezpečných chyb. Zastupitelstvo města Chlumce nad Cidlinou se rozhodlo podat ústavní stížnost proti zásahu státu do práva na samosprávu v důsledku přijetí zákon né úpravy zřizující institut obcí s rozšířenou pů sobností a stanovící jejich orgánům pravomoc vykonávat úkoly veřejné správy i na území ji ných obcí bez ohledu na vůli těchto jiných obcí. K stížnosti se přidaly obce Veselí n. Lužnicí, Tře bechovice p. Orebem, Police n. Metují. Týniš tě n. Orlicí a další. Základním pilířem ústavní stížnosti je skuteč nost, že zaměstnanci obecního úřadu obce s roz šířenou působností mohou skrytě zvýhodňovat zájmy této obce na úkor sousedních obcí (územní plánování, při lákání investorů, rozvoj školství apod.). Na čele tohoto úřadu stojí navíc starosta a městská rada, jakožto volený politický předsta vitel a orgán obecní samosprávy. Pro nás varovným příkladem jsou ničivé opa kované povodně na velkém území ČR, které jsou typickou ukázkou krizového řízení eliminace po tenciálních škod na zdraví a majetku obyvatel postižených obcí. Dnes je předsedou krizového štábu ze zákona přednosta příslušného okresního úřadu jako nezávislý státní úředník. Počátkem roku 2003 bude touto pravomocí vybaven staros ta obce s rozšířenou působností výkonu státní správy, čili volený politický představitel města. Ve vypjatých situacích nemůže zákonitě rozho dovat nezávisle o poskytování pomoci svému městu a městům a obcím sousedním. Je vázán sli bem své obci od okamžiku zvolení starostou. V těžkých chvílích krizového řízení je potom kvalifikovaná pomoc záchranářů, hasičů, lékařů, hygienických odborníků, vojáků a dalších profe sionálů a příslušné techniky vždy nedostačující. Byli bychom asi nekompetentními starosty svých obcí, kdybychom se nesnažili zákon, který handicapuje naše obce a jejich občany a jasně zvýhodňuje obce s rozšířenou působností, změnit k lepšímu, když již se o to přes opakované upo zorňování z naší strany legislativci nepokusili. Také musím konstatovat smutný fakt, že se nás nezaslal ani Svaz měst a obcí. Byl bych rád. kdyby si tuto skutečnost uvědo mily i ostatní obce a případně nás v našem úsilí podpořily. Věřím, že tuto bitvu musíme vyhrát pro naše obyvatele, kterým se ze své odvedené práce zodpovídáme.
MODERNÍ OBEC 10/2002 J 5
ROZHOVOR
SPOLUÚČAST OBCÍ V PROGRAMECH JE POVINNÁ Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo pro záplavami postižené obce a jejich občany několik programů, které jsme stručně charak terizovali v Moderní obci č. 9, str. 6. O bližší vysvětlení programů jsme nyní požádali ministra pro místní rozvoj Pavla Němce. O Jakým způsobem pomáhá minister stvo lidem, kteří přišli při letošních po vodních o své domy či byty? Navrhli jsme vládě programy, které by měly řešit obnovu bydlení v obcích postižených po vodněmi a snažili jsme se nabídnout celé spekt rum nástrojů, tak. aby každý našel své místo. Tím základním je příspěvek 150 tisíc korun, na který má nárok každý, kdo přišel o své bydlení. To znamená - ať už vlastnil rodinný dům nebo byt a je lhostejné, zda byl nájemcem nebo vlast níkem. Je to jakási forma odškodného nebo bo lestného určená těm, kteří přišli o obydlí a dosta li se do tragické situace. To je první fáze. Ve druhé fázi jde o novou výstavbu a opravy. U nové výstavby pro občany máme připraven program úvěrů ze Státního fondu rozvoje bydle ní s úrokovou mírou 2 % ročně. Úvěr je schválén ve výši 850 tisíc korun se splatností do dva ceti let. Domnívám se, že pokud sečteme obě formy podpory, je jeden milión korun určitý zá klad, aby lidé našli odvahu obnovit své bydlení. Pokud k tomu přičteme nutnou participaci, spo luúčast jednotlivce, pak lze realizovat nové byd lení. Pokud dům nebyl zcela zničen povodní a ne musí se zbourat, máme program, který přispívá na úhradu nákladů na opravu do výše 70 %, v maximální částce 200 tisíc Kč.
O Jakou koncepci připravujete pro ob novu postižených obcí? Pro obce máme dotační titul ve výši 600 tisíc korun na jednu bytovou jednotku..Obce mohou tedy stavět jak bytové domy, tak i samostatné ro dinné domky, které by pronajímaly postiženým osobám. Vláda považuje za prioritní, aby se do zimy co nejvíce lidí dostalo k rozumnému byd lení, proto jsme navrhli a prosadili příspěvek ve výši jednoho miliónu korun, který mohou obce čerpat, pokud zajistí nové bydlení do konce to hoto roku. Miliónová dotace obcím je motivační příspěvek za rychlost řešení. Pokud obec zajistí bydlení do 31. prosince letošního roku, příspě vek činí jeden milión korun na bytovou jednot ku, pokud ne, příspěvek bude 600 tisíc korun. Jesliže by obec chtěla čerpat jeden milión ko run na novou výstavbu, podléhá zároveň výběr realizátora stavby posouzení expertní komise, která bude jmenována při Ministerstvu pro míst ní rozvoj. Je to z toho důvodu, že nepovažujeme za dobré, aby se ucházela o zakázku firma, která by do daného termínu konce roku byty neposta vila. Sice zaplatí penále, může se však dostat do konkurzu, byty nebudou dostavěné, lidé nespo kojení. Uděláme všechno proto, aby se lidé měli na zimu kam vrátit a přizpůsobíme tomu všech ny dostupné mechanismy. Protože chceme, aby lidé opustili evakuační místa co nejdříve, připravili jsme a vláda nám schválila příspěvek obcím na dočasné ubytování
---- 6
□ MODERNÍ OBEC 10/2002
(ale již ne evakuační formou) ve výši 200 tisíc korun na jednu ubytovací jednotku, v případě, že obec zajistí ubytování u třetí osoby formou nájmu, bude příspěvek ve výši 3,5 tisíce korun měsíčně najedno ubytování. Do nové výstavby půjdou masivní investice ze strany státu, obcí i jednotlivce, proto považujeme za důležité, aby nové domy stály v bezpečných oblastech. Z toho důvodu jsme připravili ještě jeden pro gram, který po povodních v roce 1997 neexisto val, a ten zahrnuje příspěvek na aktualizaci
územních plánů jednotlivých obcí postižených povodněmi. Cílem je poskytnout obcím pro středky na profesionálně vypracovanou, rychlou aktualizaci územního plánu s vymezením rizi kových záplavových oblastí. Chceme zamezit tomu, aby se v těchto oblastech domy nestavěly. Jde nám o bezpečí investovaných prostředků.
O Není důležitější se zaměřit na kon strukci staveb a technologii materiálů, vždyť lze stavět i ve vodě. Stávající zástavby nedokážeme přesunout. Ale jde také o to, že ne všechny obce mají v územních plánech záplavová území vymezena tak, aby to odpovídalo realitě. V podstatě se uká zalo, že realita může být horší, než se předpoklá dalo. Proto chceme dát obcím prostor, aby aktu alizovaly své územní plány podle současných poznatků o chování vody. Nová stavba už nebu de moci stát v místě, které je ohroženo rozlivem vody.
muto cíli směřují, jde o určitou reformu stávají cích programů
O Mají jednotlivá ministerstva společné priority v souvislosti s povodněmi? Myslím si, že v povodňové situaci jsme do brý tým. Mne spolupráce na úrovni vládní koa lice příjemně překvapila. Určitě máme dobrou spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obcho du, se kterým jsme připravili jeden z prvních programů, který byl vládou schválen a vláda vyčlenila patřičnou částku peněz. Je to program REKONSTRUKCE, který má pomoci podnika telům obnovit povodněmi zničené kapacity. Program je poskytovaný prostřednictvím Čes komoravské záruční a rozvojové banky, formou té podpory je záruka za úvěry přijaté podnikate li a současně dotace úrokové sazby. V rámci pomoci drobným a středním podni katelům konzultujeme možnosti s Ministerstvem práce a sociálních věcí, protože toto ministerstvo v rámci sítě pracovních úřadů má určité možnos ti, jak odlehčit alespoň po určitou dobu podnika telům od mzdové zátěže. Podnikatelé, kteří mají zničené výrobní kapacity, nemají příjmy, ze kte rých by mohli platit zdravotní a sociální odvody. Zde existuje určitá možnost pomoci ze strany úřadu práce. Z hlediska odstraňování škod v infrastruktuře je také naším partnerem Ministerstvo dopravy a spojů, čistírny odpadních vod řešíme s Minis terstvem životního prostředí, dobrá spolupráce je i s Ministerstvem zemědělství, například v otázkách bytové výstavby. Ministr Palaš přislí bil osobní účast při jednání o náhradních pozem cích. To je problém určitých oblasti, které pů vodně nebyly vymezeny jako zátopové, nyní se situace změnila a bude potřeba uvažovat o ná hradních pozemcích. Zde hraje roli Pozemkový fond, který za výhodnějších podmínek poskytne pozemky k výstavbě. Naše ministerstvo vydalo brožuru všech pro gramů schválených vládou. Jsme připraveni ji aktualizovat o programy ostatních resortů, po kud bude zájem. Na institucionální úrovni našeho ministerstva pracuje skupina pro obnovu území, která by mě la převzít určitou roli po skončení nouzového stavu a poté, co skončí činnost ústředního krizo vého štábu. Již nyní pracuje skupina na úrovni náměstků, která řeší veškeré záležitosti týkající se programů, ale i technické nedostatky či nao pak technické nabídky.
O To znamená, že jste ve stálém spojení se starosty v postižených obcích? Naše programy jsme posílali postiženým ob cím předběžně e-mailem, samozřejmě máme spojení telefonické i osobní. Jsem přesvědčen, že se nám podařilo předat naše informace a kon takty všem obcím.
O Do jaké výše vody, dvacetiletá, pade sátiletá?
O Lze se vyhnout upřednostňování ně kterých firem při obnově obcí?
To záleží na tom, jakým způsobem je posta ven územní plán obce. Obec je za územní plán zodpovědná. Tady žádná direktiva neexistují.
Při navrhování programů o obnově obcí jsem trval na tom, že ve všech programech bude po vinná spoluúčast obcí, to znamená, že obce bu dou dávat své prostředky do všech programů k obnově bytového fondu a obce také budou in vestorem, který povede výběrová řízení. Obce budou mít důslednou veřejnou kontrolu svých postižených občanů.
O Lze v této výjimečné situaci čerpat prostředky z fondů Evropské unie? Samozřejmě lze. Evropská unie dala určitý příslib pro povodněmi postižená území. Jde o to, abychom prostředky EU nasměrovali do posti žených oblastí a abychom dokázali zjednodušit administrativní postupy. Současná jednání k to
JANA KRACÍKOVÁ FOTO VÁCLAV DRASNAR
ModerniObecirozhovor
EKONOMIKA
ZMĚNY V PROGRAMU OBNOVY VENKOVA Povodně způsobily značné škody v mnoha regionech i na majetku obcí. K jejich odstranění Ministerstvo pro místní rozvoj, které koordinuje obno vu všech zaplavených území, přizpůsobilo všechny své hlavní programy. Na změny při poskytování dotací v rámci Programu obnovy venkova (POV) jsme se zeptali Ing. arch. Jana Floriana z odboru realizace rozvojo vých programů. • Jaké jsou v tomto programu po po vodních hlavní priority? Jsou jiné než letos dosud existovaly. Náš ministr rozhodl, že všechny finanční pro středky na dotace, které nebyly dosud čer pány, budou použity ve prospěch obcí po ničených povodněmi. Prostředky POV jsou vládou, při projednávání strategie obnovy do tčených území, podle rozsahu vyčíslených škod dále průběžně posilovány.
e K jakým účelům lze použít získané finanční prostředky? Po zkušenostech získaných při předcháze jící již při první živelní pohromě na okresech Blansko a 2ďár nad Sázavou se uká zalo, že naprostá většina požadavků z obcí se zaměřuje na tzv. neinvestič ní dotace, na které není zapotřebí sta vební povolení. Jedná se převážně o obnovu zničených stávajících ko munikací. V rámci dotačního titulu 4 je možné nejen podpořit obnovu po škozených inženýrských sítí v míst ních komunikacích, ale též inženýrské sítě pro náhradní bytovou výstavbu. Při poskytování dotací se snažíme být operativní.
o dotaci podává. V jasných případech, kdy byla při povodni poškozena dejme tomu rad nice a není nutné vlastnictví dokazovat, může okresní úřad od dokladu upustit. Zato je důle žitý co se týče místních komunikací, pokud není přesně jasné kde končí vlastnictví obce a kde začíná majetek kraje, státu. Na jejich opravu jsou určeny prostředky ze Státního fondu dopravy. Nezbytná je projektová doku mentace u investičních akcí, zatímco u nein vestičních akcí, jako jsou mj. opravy, postačí rozpočet. Stavební povolení může nahradit ohlášení stavby stavebnímu úřadu apod. Jednoduchý je doklad vyplývající se zadává ni veřejných zakázek podle zákona č.199 z ro ku 1994, kde u malých akcí postačí výzva k je
• Jaké doklady musí obec přiložit k žádosti o finanční podporu, jsou v nové situaci jednodušší? V zásadě půjde o stejné doklady jako u standardních akcí POV. Již za léta existen ce tohoto programu jsme některé doklady ke schválení dotace zjednodušili. Například vlastnictví pozemků postačí doložit okresní mu úřadu, jehož prostřednictvím se žádost ModemiObec.cz/ekonomika
• Máte už přehled o všech obcích, které budou pomoc potřebovat? Na začátku září jsme jich evidovali celkem na 700. ale číslo není zřejmě konečné. Z nich je většina obcí s počtem nejvýše 3000 obyva tel, u nichž budou dotace řešeny v rámci POV. Necelou stovku představují města a ob ce nad 3000 obyvatel - v nich bude odstraňo vání povodňových škod na obecním majetku řešeno s pomocí Regionálního programu podpory rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů. Zpraco vání konečného seznamu všech zaplavených obcí včetně vyčíslení škod bylo úkolem krajů a tyje postupují Ministerstvu financí a naše mu ministerstvu.
• Jak se mohou kraje podílet na od straňování škod? Také pomáhají obcím, přičemž na každém kraji záleží, jaký systém zavede. Například kraje Vysočina a Plzeňský si na obnovu ven kova vytvořily vlastní programy. Určuji si priority na základě rozhodnutí zastupitelstva nebo rady a poskytují dotace z krajského roz počtu. Zásady POV také krajům umožňují dotovat akce vybrané v režimu POV. Této možnosti navýšení prostředků státního rozpo čtu, určených pro venkov, využívají kraje Pardubický a Středočeský.
e Dozná POV v příštím roce změny v důsledku povodní?
e Program obnovy venkova uvádí, že dotace na realizaci vybraných projektů se přidělují do výše 60 % skutečně vyna Kozly, okr. Mělník ložených nákladů. Bude tomu tak v nové situaci i nadále? dinému zájemci. Formuláře RA 80 a RA 81 V programu tato výše zůstává, v případě povodní však bude na základě doplňku č. 5 k Zásadám POV uplatněna řada výjimek. Zů stává nejnižší částka dotace 25 000 korun, standardní maximální dotace jeden milión korun může být vyšší. U postižených obcí, kde byl vyhlášen tzv. stav nouze nebo stav nebezpečí, lze plně hradit veškeré náklady. Už proto, že malá obec může mít vyčíslenou škodu třeba na 5 miliónů korun, ale její vlast ní rozpočet se pohybuje kolem miliónu ko run. Není to jediný případ.
prostředků vyčleněných na záchranné práce a odstranění následků povodňových škod vzniklých v srpnu 2002.
informačního systému Ministerstva financí vy hlížejí složitě, v případě dotací z POV se však nemusí vyplňovat - potřebné ukazatele z nich jsou totiž součástí formuláře žádosti o dotaci. Takže to pro obce není další dokument. Vstříc malým obcím přicházejí některé okresní úřady. Jeho pracovníci pomohou vy plnit žádost, která je ihned připravena v elek tronické podobě k odeslání on-line našemu ministerstvu. Formulář žádosti, který také na okrese vytisknou, starosta jen podepíše.
• Kolik máte v programu v současné době peněz? Začátkem září bylo v POV k dispozici 290 miliónů korun. Předpokládáme, že po vyhod nocení všech škod bude náš program finanč ně dále posílen. První vlaštovkou je přiděle ných 29 miliónů korun od Ministerstva financí z rezervy všeobecné pokladní správy pro obce na Blanensku a Ždársku. Další fi nanční prostředky budou pokryty z rezervy
Se změnami obsahového zaměření progra mu nepočítáme. Obce postižené povodněmi však mohou v mimořádném termínu do kon ce listopadu t. r. podat žádosti o dotace i pro rok 2003. Takže obce, které nestačily odstra nit ničivé následky přírodního živlu, obdrží i v příštím roce přednostně pomoc z našeho programu. Další prioritou bude řešení problé mů těch obcí, u nichž byly dotace přislíbené v tomto roce zrušeny ve prospěch obcí posti žených povodněmi. Předpokládáme přitom, že vláda při sestavování státního rozpočtu na rok 2003 vyčlení zvláštní částky na nápravu škod po srpnové povodni, z nichž bude mož né posílit programy, které řeší obnovu obcí a území.
e Dotkly se povodně soutěže Vesni ce roku? Výběr nejlepších vesnic na úrovni kraj ských kol byl dokončen před záplavami, tak že nebyl důvod ji pozastavit a celostátně do končit. A co se týče příštího roku a možných úprav soutěže, o tom jsme na ministerstvu ješ tě nejednali. Daleko víc bude záležet na Sva zu měst a obcí a na Spolku pro obnovu venko va. neboť jsou hlavními iniciátory soutěže. JAN BEDNAŘÍK FOTO ARCHIV
MODERNÍ OBEC 10/2002 2J 7----
EKONOMIKA
ÚPRAVY REGIONÁLNÍHO PROGRAMU O úpravách Regionálního programu podpory rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů nás informoval vedoucí oddělení odboru re alizace rozvojových programů Ministerstva pro místní rozvoj RNDr. Jan Pátek. • K jakým změnám došlo? Program byl rozšířen o další dotační titul číslo 3, který je směrován na území postižená záplavami. Je formulován jako podpora obno vy a rekonstrukce místních komunikací, souvi sející infrastruktury a nutné občanské vybave nosti. Zahrnuje regiony, ve kterých byl vyhlášen stav nouze a stav nebezpečí. Počítá me s tím, že v jeho rámci bude poskytována podpora městům a obcím nad 3000 obyvatel.
• V jaké výši je možné větším obcím a městům pro jejich obnovu poskyt nout státní dotaci? Města a obce mohou žádat o podporu do vý še 80 % nákladů. Žádosti se podávají prostřed nictvím okresních úřadů. Ve výjimečných pří padech lze dotaci zvýšit až na 100 % celkových vynaložených nákladů, což platí u obcí, které prokazatelně nemají vlastní finanční prostřed-
ky. Tyto výjimky poskytuje přímo náš ministr. Nejnižší dotace činí 100 tisíc korun, zatímco nejvyšší není ohraničena. Na odstranění škod na obecním majetku bylo restrukturalizací ka pitoly dosud vyčleněno 150 miliónů korun. Očekáváme, že po celkové sumarizaci všech škod dojde k posílení našeho programu o další desítky miliónů. Ještě je nutné uvést, že jakmile se na zákla dě celkového vyhodnocení strategie celkové obnovy území nashromáždí takový objem pro středků, aby mohly být kryty naléhavé žádosti o dotace, bude o nich ministerstvo průběžně rozhodovat tak, aby je obce obdržely neod kladně.
• Jaké přílohy je třeba k žádostem o finanční pomoc z programu přiložit? Přidat základní doklady, které vyplývají ze zákona číslo 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a vyhlášky číslo 40/2001 Sb.,
OCENĚNÍ ZÍSKALO PĚT PROJEKTŮ V pražské galerii Jaroslava Fragnera proběhlo 24. září slavnostní vyhlášení oceněných projektů prvního ročníku soutěže »Zklidňování dopravy ve měs tech a obcích*. Soutěž společně vyhlásily program Doprava pro 21. století, Ministerstvo dopravy a spojů, Svaz měst a obcí a časopis Mo derní obec s cílem informovat širokou veřejnost o dobrých dopravních ře šeních ke zklidnění dopravy realizovaných v posledních pěti letech v ČR. o soutěže přihlásila města a obce že nebrání plynulosti provozu, vede ke zvýšení bezpečnosti chodců. Významná 10 projektů (tři z Karlovarského kra je, dva z Plzně, dva z Ostravského preference pěších je zde nezbytná, protože kraje a po jednom z Prahy, Hradce Králové v sousedství zastávky je základní škola a Luhačovic). Nejvíce bylo do soutěže při a na druhé straně pak nástup k obchodní hlášeno okružních křižovatek (4 projekty). mu středisku. Zúžením silničních pruhů Odborná porota, složená ze zástupců vya vybudováním středového dělícího ostrův ku bylo zajištěno, aby v okamžiku, kdy tro hlašovatelských institucí a nezávislých od borníků z oblasti dopravy a architektury, lejbus stojí v zastávce, jej nemohly předjíž z nich vybrala čtyři, které byly oceněny fi dět automobily. Ostrůvek navíc umožňuje nančními částkami. Další projekt získal cenu chodcům dostatečný rozhled na vozidla časopisu Moderní obec. v protisměru a je optickým zpomalovačem Nejvíce se porotě líbily - a finanční část projíždějících vozidel. Částku 50 000 Kč získaly dva projekty: kou 100 000 Kč byly tudíž oceněny - dva
D
projekty: »Okružní křižovatka* z Luhačo vic a »Úprava trolejbusové zastávky Na
dlouhých* v Plzni. V případě Luhačovic vytváří nová okružní křižovatka logické zklidnění na vstupu do lá zeňské části města a svým charakterem zapa dá do kompozičního celku místa (náměstí před radnicí a okolní parkové úpravy). Celé mu projektu jistě prospěla - u dopravních ře šení nepříliš běžná - spolupráce s architek tem, a to již od samého počátku. Představa vybudovat uprostřed křižovatky umělecké dílo proto stála již v zadání projektu (viz sní mek na str. 44). Plzeňská trolejbusová zastávka Na dlou hých je typickým příkladem dopravního zklidnění, které razantně, ale zároveň tak.
8 □ MODERNÍ OBEC 10/2002
obec Krmelín z okresu Frýdek-Místek, která se přihlásila s »Dopravním zklidně ním silnice 1/58 v průtahu obcí*, a město Plzeň s »Obytnou zónou Plzeň - Nová Hospoda*. V případě Krmelína komise ocenila kromě dopravně-inženýrského provedení především to, že se obci podařilo zklidnit poměrně dlou hý úsek silnice I. třídy. To u nás v tomto roz sahu není vůbec obvyklé - při podobných sna hách totiž obce většinou naráží na různé komplikace při jednání s kompetentními úřa dy. Překvapení je o to větší, uvědomíme-li si, že k realizaci projektu došlo v letech 1999 2000, kdy ještě nebyly k dispozici technické normy pro úpravy průtahů obcí a další doku menty.
o účasti státního rozpočtu na financování pro gramů reprodukce majetku. Co se týče projek tové dokumentace, v případě prosté obnovy objektu stačí předložit zjednodušený postup a ohlášení stavby včetně popisu toho, co bude opraveno. Nezbytný je rozpočet stavby a do klad o výběru dodavatele dodávky podle pří slušného zákona.
• Zaměří se nyní program Sapard víc na podporu obcí, mikroregionů a úze mí po povodni? Předpokládá se, že letošní žádosti budou při jímány do 6. listopadu 2002. Postižená území budou zvýhodněna při bodovém hodnocení projektů. K němu je přiřazeno kritérium posu zující zejména obnovu místních komunikací a související technické infrastruktury a také zá kladního občanského vybavení - školského, zdravotnického a sociálního. Podmínkou je schválení zvýhodněného bodového hodnocení Národním monitorovacím výborem a kladné projednání v Evropské komisi. Jinak forma podpory v rámci programu Sapard platí nadá le. Obce v něm mohou realizovat investiční projekty s náklady až 10 miliónů korun s pod porou do výše 85 % nákladů. Zbývajích 15 % má být kryto z vlastních zdrojů příjemce pod pory, případně kraje.
-jbPlzeň - Nová Hospoda je sídelní útvar vesnického charakteru, který byl v letech 1999-2001 přebudován na obytnou zónu. Vz nikl tak systém, který má na vjezdech okruž ní křižovatky, je v něm výborně zvládnuto parkování pro obyvatele a jehož detaily jsou v souladu s celkovým charakterem okolního prostoru. Vše je citlivě doplněno zelení zapa dající do venkovského rázu Nové Hospody. Zvláštní ocenění pro projekty, které ne získaly finanční odměnu, ovšem přesto stojí za to je vyzdvihnout, představuje cena časopisu Moderní obec. Tuto cenu získal
projekt »Okružní křižovatka ulic Riegrova - Žižkova - Svobody - Obětí nacismu - Palackého* realizovaný v Chebu. Oce něná křižovatka má nezvyklý tvar (tvoří elipsoid), navíc je mimořádná i svou veli kostí (napojuje se na ni 6 ramen silnic). Jde o významný dopravní uzel, kterým je vede na i městská autobusová doprava, navíc se zde díky jeho poloze v blízkosti vlakového a autobusového nádraží pohybuje značné množství pěších a cyklistů. Komise na tom to projektu ocenila především dobré řešení cyklistické a pěší dopravy, které spočívá v oddělené cyklistické stezce a ve správném směrování bezbariérových přechodů. Oceněné projekty budou zpracovány do databáze včetně podrobných technických údajů. Databáze bude volně k dispozici na in ternetových stránkách v průběhu listopadu
2002. Soutěž Zklidňování dopravy ve městech a obcích bude pokračovat i v dalších letech. Šanci na zviditelnění dobrých dopravních projektů a na případnou finanční odměnu tak mají i další města a obce.
(Požit, redakce: o jednotlivých projektech vás budeme informovat podrobněji v příštích číslech.) -
fo -
ModerniObec.cz/ekonomika
EKONOMIKA
NOVÉ MOŽNOSTI PRO ENERGETICKÉ PROJEKTY Obchodování s emisemi skleníkových plynů je novým faktorem, který může významně zvýšit ekonomickou efektivnost projektů snižujících emise skleníkových plynů. O jaký obchod se jedná? bude povinná pro průmyslové sektory, podílející edle tradičních forem a nástrojů financo vání projektů úspor energie a využití ob se ze 45 % na vzniku emisí C02 (výroba elektři ny a tepla s kapacitou nad 20 MW, výroba žele novitelných zdrojů energie se objevuji za a ocele, cementu, skla a keramiky a papíren nové možnosti pro financování tohoto druhu ský průmysl). Po našem vstupu do EÚ se ČR projektů. Tyto projekty mají společné to, že sni stane součástí tohoto systému obchodování. Pro žují emise skleníkových plynu, s jimiž se v sou tože odhad vývoje emisí v klíčových letech časnosti začíná obchodovat na mezinárodni 2008 - 2012 je u nás významně nižší než je cílo úrovni. V mezinárodním odborném tisku se od vá úroveň podle Kjótského protokolu, ČR bude haduje, že v průběhu další dekády bude mít svě s největší pravděpodobností čistý prodejce emisí tový trh s emisemi skleníkových plynů roční v rámci tohoto systému. hodnotu několik miliard dolarů.
V
ZÁKLADNÍ MECHANISMY
NÁRODNÍ SYSTÉMY
Princip emisního obchodováni tkví v tom, že realizátoři projektu snižujícího emise skleníko vých plynů mohou prodat ušetřené emise jinému subjektu, který je využije k plněni svých závaz ků snižováni emisí. Tímto způsobem lze dosáh nout stanoveného snížení emisí tam, kde je to nejlevnější. To znamená, že znečišťovatel, pro kterého by bylo příliš nákladné snížit emise u svých zařízení, může takové snížení přímo či nepřímo financovat na jiných zařízeních, a to i v jiných zemích. Výsledkem je stejná úroveň znečistění, jaká by byla dosažena bez emisního obchodováni, ale s nižšími celkovými náklady. V případě České republiky to znamená velký po tenciál k financování domácích projektů, neboť naše jednotkové náklady na snížení tuny emisí skleníkových plynů jsou znatelně nižší než v zá padních zemích. Základ pro tento mechanismus byl stanoven v Kjótském protokolu rámcové úmluvy k ochra ně před klimatickou změnou Organizace spoje ných národů. Ten stanovuje cílové redukce emisí skleníko vých plynů pro jednotlivé ekonomicky vyspělé země a transitivní ekonomiky v letech 2008 2012. Kjótský protokol stanovil tři základní me chanismy umožňující obchod s emisemi sklení kových plynů: • mezinárodní obchodování s emisemi, které umožňuje prodej a nákup emisí mezi vládami průmyslově vyspělých zemí a autorizovanými společnostmi, • společně realizované projekty (JI - Joint Implementation) se mohou realizovat v průmyslo vých zemích, které se zavázaly ke snížení emisi (tj. i v ČR). • mechanismus čistého rozvoje (CDM - Clean Development Mechanism) umožňuje realizovat projekty v rozvojových zemích. Dalším významným mechanismem je při pravovaný systém emisního obchodováni v rámci Evropské unie. Evropská komise již připravila návrh směrnice ustanovující tento systém od roku 2005. Pokud bude schválena Evropským parlamentem, členské státy rozdělí své cílové množství emisí skleníkových plynů odvozeně od Kjótského protokolu v podobě emisních povolení mezi jednotlivé velké zne čišťovatele. Emisní povolení se vztahuje k jednotkovému množství emisí v tunách CO-,. Každý znečišťo vatel bude muset pokrýt svou produkci emisí množstvím přidělených anebo nakoupených emisních povolení. Účast v tomto mechanismu
Kromě těchto mechanismů existují v součas né době i dva národní systémy obchodování s emisemi - ve Velké Británii a Dánsku. Obcho dování ve Velké Británii oficiálně začalo v dub nu 2002 a ceny emisí C02 se pohybují do výše 4 až 6 liber za tunu. Firem oprávněných obcho dovat je více než 6000, účast na programu je však dobrovolná. Dánský program je naopak omezen na 8 firem vyrábějících elektrickou energii.
ModemtObec.cz/ekonomika
PROGRAMY PRO ČR Pro Českou republiku jsou v současnosti nej zajímavější programy, v rámci kterých mohou domácí realizátoři projektů prodávat emise již dnes. Jedná se o program dánské a nizozemské vlády a aktivity prototypu uhlíkového fondu Světové banky (PCF-Prototype Carbon Fund). Nizozemská vláda zahájila program ERUPT pro fi nanční podporu projektů v zemích střední a východní Evropy. Princip programu je, že nizozemská vláda nakupuje emise ušetřené v rámci společně realizovaných projektů v jednotlivých zemích regionu. Vláda také připravuje memoranda porozumění s jednotlivými vláda mi, které by snížily nutnou admi nistrativu spojenou s prodejem emisi. Cílem programu je využít vykoupené emise skleníkových plynů k plnění závazku nizozemské vlády v rámci Kjótského protokolu. Konkrétně do tohoto schématu spadají pro jekty v rozsahu úspory od 500 000 tun ČO-, s realizací projektu v průběhu let 2008 - 2012. To představuje zájem o projekty v rozsahu od 30 - 40 MW pro kombinovanou výrobu elektři ny a tepla, 60 - 80 MW pro projekty produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů, 20 000 ha rozlohy lesa u projektů zalesňování, nebo 200 000 tun komunálního odpadu ročně pro vy užití vznikajícího plynu na spalování. Organizátoři programu předpokládají, že cena emisí se bude pohybovat v rozsahu 2-5 eur za tunu CO-,. Obchodování s emisemi uhlíkových plynů te dy může znamenat zajímavý finanční přínos pro realizátory projektů snižujících tyto emise. Obje vuje se nový zdroj financí, kterých v tomto pří padě není nikdy dost. Jak získat finance pro projekty snižující emise skleníkových plynů v České republice? Jaké jsou
nutné podmínky pro financování projektů z jed notlivých zdrojů a v rámci jednotlivých mecha nizmů? Který fond je pro váš projekt nej vhod nější? Kde hledat potenciální projekty snižování emisí? Jaké jsou dosavadní zkušenosti s využí váním společně realizovaných projektů v regio nu? Všechny tyto otázky zajímají stále více předkladatelů projektů. Proto se staly součástí konference EEBW: Energie efektivně 2002, kde budou předmětem sekce »Nové možnosti pro fi nancování projektů - obchod s emisemi sklení kových plynů«. Konference bude 5. - 7. listopa du 2002 v Kongresovém centru Praha. Tématem diskusí této sekce bude: • přehled možností financování projektů snižují cích emise skleníkových plynů - současnost a výhled do budoucna, • Kjótský protokol - aktuální vývoj, závazky, flexibilní mechanismy a jejich propojení, • projektové financování: společně realizované projekty (JI) a další možnosti (fondy GEF, IFC), • emisní povolení: existující trhy s emisními po voleními (UK, Dánsko) a budoucí plány pro ob chodování s emisními povoleními na úrovni EU od roku 2005, • pravidla a priority pro společně realizované projekty (JI) v České republice, • představení uhlíkového fondu Světové banky (Prototype Carbon Fund), programu nizozemské vlády ERUPT a programu dánské vlády a dal ších zdrojů pro financování projektů snižujících emise skleníkových plynů (IFC. GEF), • vhodnost projektů pro jednotlivé finanční zdroje a mechanizmy, projektový cyklus: stano
vení referenčního scénáře, nezávislé hodnocení, schválení, monitoring a verifikace emisních kre ditů, • první kroky k nalezení vhodného financování projektového záměru, • konkrétní příklady financování a realizace pro jektů v ČR a dalších zemích střední a východní Evropy. Případní zájemci o účast v této sekci kon ference mají možnost získat další podrobnos ti u organizátora, SEVEn, Střediska pro efektivní využívání energie, o. p. s., prostřed nictvím internetové stránky nebo emailové adresy
[email protected]. Měsíčník Moderní obec je jedním z mediál ních partnerů konference EEBW: Energie efek tivně 2002. JANA SZOMOLÁNYIOVÁ, JURAJ KRIVOŠÍK. SEVEn, Středisko pro efektivní využíváni energie, o. p. s FOTO VÁCLAV DRASNAR
MODERNÍ OBEC 10/2002 □ 9
EKONOMIKA
MODEL FINANCOVANÍ HROMADNÉ VÝSTAVBY BYTŮ Každé období historie s sebou přinášelo mno há úskalí a řadu problémů spojených se stav bou nových obydlí. Všemi úvahami stavitelů se vždy prolínala otázka, kdo a jak celou akci za platí a zda není možné najít výhodnější způsob získání finančních zdrojů. Při hromadné bytové výstavbě se potom k financování individuální výstavby připojují i otázky financování přísluš né infrastruktury - inženýrských sítí i komuni kací v dané lokalitě.
POZEMEK Výkup pozemků
Hned na začátku práce bylo zřejmé, že zásadním problémem bude otázka pozemků a následného vybudování inženýrských sítí. Základním cílem při výkupu pozemků je »dosáhnout« na státní dotace na tento vý kup. Stát tyto finance poskytne, pokud pozemky výkupem přejdou do vlastnictví obce. Dospěli jsme k názoru, že bude nutné zapojit do projek tu obec a dále subjekt, který by byl schopen a ochoten se na výstavbě po dílet vloženými prostředky. Tyto vložené prostředky by subjekt získal zpět od budoucích jednotlivých stavebníků a ze státních dotací. Současně vznikla myšlenka využít komparativních výhod, a to vyjednávači pozice obce a kapitálu developera. Jelikož tím, kdo provádí územní dokumenta ci je obec samotná, bude vůči vlastníkům pozemků ve velké výhodě. ředkládáme návrh modelu financování hromadné výstavby, který Developer bude ochoten vložit do výkupu pozemků vlastní prostřed by umožnil získat občanům ze středních vrstev finančně dostupné ky, ale bude požadovat jejich minimální vázanost. Výkup tedy proběhne rodinné domy. Jednou z možností jak toho dosáhnout, je využít vý postupně tak, jak to bude vhodné pro realizaci celé obytné zóny. Obec hod hromadné výstavby (více rodinných domů v jedné lokalitě a ve vy odkoupí pozemky za peníze developera. Zatím nevykoupené pozemky si mezeném období) a s ní spojenou možnost čeipat v maximální míře dota pro pozdější odkup pojistí se stávajícími majiteli smlouvou o smlouvě ce (státní, dotace EU) na pokrytí všech »přidružených« investičních budoucí. Porušení této dohody by bylo výrazně sankcionováno. Výkup nákladů (pozemky, inženýrské sítě atd.) díky nájemnímu charakteru po pozemků je zřejmě jednou z nejkomplikovanějších otázek výstavby, ne stavených rodinných domů. boť právě zde vstupuje do projektu mnoho různých lidí, kteří budou mít V našem modelu nejde jen o technický výpočet celkových nákladů výzájem, co nejvíce vydělat. stávby a jejich rozložení v čase, ale jsou v něm zahrnuta všechna důležitá hlediska a důležité skutečnosti, které by se neměly opomíjet. Uvažujeme, Územní plánování nové výstavby že při výstavbě budou spolupracovat: Ze sociologického hlediska není možné vybudovat na stávajícím po ■ developer (podílí se organizačně a výraznou finanční pomocí, předpo zemku pouze rodinné domy. Je prakticky vyloučeno postavit takové kládá se, že bude vlastním realizátorem výstavby), množství nových bytů, aniž by se výrazně nezměnil ráz a chod obce. ■ obec (»zastřešuje« akci svým jménem, má zájem o plynulý průběh vý Zvýší se požadavky na dopravu, školu, kulturní zázemí, sportoviště. Bu stavby), de nutné vybudovat obchody (potraviny, drogerie atd.) a jiná důležitá za ■ stavebníci. řízení. Na optimální struktuře nové výstavby, ale také na složení nového Tyto subjekty jsou důležitými články celé akce, a proto spolu musí ma obyvatelstva by se měla podílet výraznou měrou obec. Struktura výstav ximálně spolupracovat. Znakem jejich kvalitní spolupráce bude založení by musí být zvolena tak. aby byla pro developera lukrativní a zároveň, družstva, nebo alespoň koordinace podmínek výběrového řízení na doda aby nebyla veškerá tíha financování směřována výhradně na něj. vatele stavby.
P
Pozemky pro veřejné prostory
VÝBĚR LOKALITY Prvotním úkolem celého projektu je volba lokality. Výsledkem činnos ti developera bude zvolení lokality (v našem případě v okruhu 25 km od okraje města). Tato oblast poskytuje řadu možností, které město nemá, a zároveň neztrácí výhody, které město naopak poskytuje. Oblast byla vybrána tak, že již nyní je kapacitně zajištěna dopravní obslužnost obce a není potřeba výrazných investic do hromadné dopra vy. S tím souvisí zvýšení atraktivity pozemku a vyšší zájem budoucích stavebníků o ně. Cílem radnice totiž bude zajistit přijatelný rozvoj ob ce, nikoliv vytvořit »satelit« odtržený od života původního obyvatel stva.
*a
? i>«>.'< " • •• *♦ r /- u =.i w » *
Při tak rozsáhlé akci, jakou je hromadná výstavba rodinných domů, ne smí být opomenuty v územním plánu veřejné prostory. Rozložení výkup ní ceny pozemku pro veřejné prostory na jednotlivé stavebníky by navy šovalo cenu každého stavebního pozemku, proto bylo nutné hledat řešení jinde. Existují prakticky tři subjekty, které by mohly toto prostranství zafinancovat. Patří sem developer, obec a jiný investor, který by z vlastních zdrojů vybudoval obchody, sportoviště a zaplatil by poměrnou část sítí a projektů. Developer má své zdroje vázány v rodinných domech a po zemcích. Zbývá tedy obec (zhruba 1000 obyvatel), která může každý rok věnovat na investiční účely přibližně 750 000-1 000 000 Kč. Při předpo kládané délce výstavby 2 roky můžeme očekávat účast obce ve výši max.
- « Graf C 6 Cash flow developera
—celkové výdaje ----- celkové pffjmy developera
Tabulka
č.1: Základní
údaje pro výstavbu
Stavební pozemky pro podnlkatettW záméry průmémí velikost pozemku
ZISK
KD:(1iéstvýitev«jy) 18:
DEVELOPERA Státní dotace pozemků na komunikace
«ná ploch* 1 dům: 75.0 m* viochnyltt 11 250,0 m1 1. č**t OL řáM Ak 2 250,0 m*
----- 10
□ MODERNÍ OBEC 10/2002
(započteny na konci výstavby)
garii
7,50
m3 (přistav*ni k RD nebo samostatné stolici)
ModerniObcc.cz/ekonomika
EKONOMIKA NákladVnaRD
“ooo
1
Zemní price
|
154002
|
31.5.2002
450 000,00
2
Zakládání
|
7 54002
|
21.6.2002
1 680 000,00
21.6.2002
|
20.10.2002
10.7 4002
j
20.104002
3
Svislé kompletní konstrukce
4
Vodorovné konstrukce
0
Lučivy povrchu, pod! ahy, ošizen]
20.7.2002
10.114002
6 600 000,00
9
Ostatní konstrukce a práce
|
10.114002
30.114002
1 080 000,CM)
711
Izolace proti vodě a vlhkosti
|
24.6.2002
7.7.2002
390 000,00
72.
Vhitřní instiiíce
8.1.2003
20.3.2003
6 330 000,00
73.
vytápění, úr
14.3.2003
2 520 000,00
713
Izolace tepelné
660 000,00
762
Konstrukce tesařské
|
5 640 000,00 ||
1 410 000,00
lil!!!
M
r ' ' tedis® \Mg di •' Mí' 1# ! 1 im I®*
!
144003 15.12.2002
31.14003
1
22.11 2002
7.1.2003
i
i
j
;
i
i
:?f [í ff: .
I
1
jlSilfflaSHiiiBU
1 .qsn mm nn
2 mil. Kč. Pozemky pro veřejné účely by potom mohla obec prodat po částech jednotlivým zájemcům na výstavbu obchodů, sportovišť a jiné společenské účely. Je též možné nechat vše na dalším investorovi. Cena »zasítovaného« pozemku Výsledkem těchto úvah a propočtů je stanovení ceny zasíťovaného po zemku a zjištění poměrné části pozemků a sítí, kterou musí zaplatit jednot liví stavebníci. Při výstavbě předpokládaného počtu rodinných domů a zvolení optimální velikosti stavebního pozemku náležejícího k jednomu rodinnému domu (tj. 600 - 650 m2) není složité vypočítat, jak drahý poze mek chceme stavebníkům prodávat. Do této ceny developer zahrne v pod statě všechny náklady spojené s výstavbou, které přímo nesouvisejí s pro jektem rodinného domu. Obecně můžeme konstatovat, že v tomto případě se cena »zasíťovaného« stavebního pozemku skládá z nákupní ceny po zemku, projektů, příslušného podílu inženýrských sítí, zařízení staveniště, hrubých terénních úprav a ostatních finančních nákladů developera. Tímto postupem lze stanovit jednotkovou cenu 1 m2 »zasíťovaného« pozemku. PLÁNOVÁNÍ VÝSTAVBY Model je zpracován pro variantu rodinné domy, která je zřejmě nej vý hodnější pro všechny zúčastněné strany. Vliv státních dotací a dotací fondů EU na formu výstavby Jak jsme konstatovali v úvodu článku, využití dotací je základem ce lého úspěchu. Většinu zájemců však odradí už samotný způsob poskyto vání státních dotací a nepřehledná struktura dotačních programů (do systému vstupují mj. Státní fond rozvoje bydlení. Státní fond životního prostředí, hypotéční úvěry a jejich státní podpora, stavební spoření, předvstupní fondy EU a řada dalších institucí). Chaos v systému dotací a státních příspěvků, změna podmínek ze dne na den přispívají ke korupčnímu prostředí. Bohužel ani předvstupní fondy Evropské unie neposkytují žádnou záruku, zda projekt získá příspěvek. Vše záleží na počtu projektů, jejich kvalitě, velikosti projektu a dalších těžko definovatelných faktorech. Jelikož není možné získat alespoň něja kou jistotu, že peníze pro výstavbu rodinných domů v obci z fondů Sapard, Ispa, Phare dostaneme, nejsou tyto zdroje ve výpočtech zahrnuty. Samostatnou kapitolou by mohly být úvahy o nějakém jiném způsobu podpory, který by byl jednoduchý, přehledný a hlavně přinášel jistotu. Po nekonečném průzkumu poskytování státních dotací jsme zjistili, že asi nejvýhodnější postavení na trhu mají nájemní byty. Dotaci lze poskyt nout obci. na jejímž území se provádí výstavba nájemních bytů ve vlast nictví nebo spoluvlastnictví obce. Dotaci lze poskytnout do výše 50 % celkových nákladů na výstavbu bytu, nejvýše pak 400 000 Kč, jedná-li se o výstavbu bytu na nezainvestovaném území, kde je nutno současně vy budovat technickou infrastrukturu. Jistotu najdeme ještě u hypotečního úvěru (státní podpora úroku z úvě ru) a stavebního spoření. Ostatní formy finanční pomoci byly sice mnoh dy lákavé, nicméně neskýtaly potřebné záruky. Vzhledem k výši státní dotace, kterou může obec získat při výstavbě nájemních bytů, jsme se snažili vymyslel takový model smluvních vztahů účastníků projektu, aby bylo možné tyto dotace čerpat. SMLUVNÍ' VZTAH OBCE A DEVELOPERA Snad jediným zádrhelem, který je bohužel dost zásadní a komplikuje realizaci projektu, je podmínka výběru dodavatele formou veřejné zakáz ModcrniOhec.cz/ckonomika
jMEl i* m
dii#.
ky. Existuje několik možností, jak může právní vztah obce a developera vypadat. Kromě toho, že se stane developer dodavatelem na základě ví tězství ve veřejné soutěži, lze také zvážit možnost uzavření družstva (de veloper a obec založí družstvo). Při tomto řešení však musíme brát v úva hu nezájem developera podílet se na činnosti družstva po skončení výstavby a následné vyplacení jeho členského vkladu. STANOVENÍ PARAMETRŮ VÝSTAVBY RODINNÝCH DOMŮ Základní rozpočtové náklady V dalším stádiu realizace projektu již staneme na pokraji zahájení vlastní výstavby a tedy i u otázky, jaké rodinné domy chceme postavit. Jednou z podmínek pro získání státních dotací na veřejné zakázky je vý stavba takových rodinných domů, které by byly schopny zaplatit rodiny s průměrnými příjmy v ČR. Výpočtem výše měsíčních splátek hypotéky jsme dosáhli kritéria, že dům nesmí být dražší než 1,5 mil. Kč. Obecně můžeme konstatovat, že rodinné domy v této cenové kategorii budou dvoupodlažní (přízemí a podkroví) a zřejmě nepodsklepené. V pří zemí bychom mohli najít obývací pokoj, pracovnu, kuchyňský a jídelní kout, WC, koupelnu a předsíň. Druhé patro by mohlo nabídnout dva po koje, pracovnu, WC a sprchový kout. Zařízení staveniště Dalším důležitým bodem bude stanovení nákladů na zařízení staveniš tě. Celkové náklady budou v čase rozloženy sice rovnoměrně, avšak ná klady v prvním měsíci budou zřejmě vyšší. Stejně tak v posledních měsí cích náklady porostou, neboť bude nutné zvýšit ostrahu objektů. Zařízení staveniště je specifickou složkou výstavby. Je totiž její nezbytnou sou částí, nicméně není možné čerpat na něj hypotéku. Z toho vyplývá, že za řízení staveniště musí stavebníci zaplatit z vlastních zdrojů během doby výstavby. Stejného charakteru je i projektová dokumentace a ostatní fi nanční náklady spojené s projektem. FINANCOVÁNÍ VÝSTAVBY Samotné financování výstavby je hlavním problémem, který zásadně ovlivňuje ekonomické úvahy a úvahy o časovém průběhu projektu. Zkrá ceně lze námi navržené financování modelu popsat v těchto etapách: 1. Developer, resp. obec vloží finanční prostředky do nákupu pozemků a do rozjezdu celé akce (projekt, zahájení zemních prací atd.). 2. Stavebník vloží své úspory včetně předpokládaného úvěru ze sta vebního spoření tak, aby z nich bylo možno financovat hrubou stavbu »jeho« rodinného domu. Zde opět upozorňujeme na vazbu »Rodinný dům musí být tak levný, aby tuto hrubou stavbu bylo možno pořídit za úspory rodiny s průměrnými příjmy v ČR«! 3. Banka vloží do projektu finance formou hypotéčního úvěru. Z něj je tedy hrazena dostavba rodinných domů. 4. Obec a jejím prostřednictvím stát může! vložit do projektu finanční prostředky formou dotací, a to jen do nájemních bytů. Cím dříve obec ty to dotace získá, tím nižší bude počáteční vklad developera. resp. obce do rozjezdu projektu (podle bodu 1). 5. Předpokládá se zisk developera ze stavební činnosti (v rozpočtované ceně rodinného domu je zahrnut i zisk pro stavební firmu) a ze schopnosti snížit vlastní náklady při využití efektu hromadné výstavby (množstevní slevy). MODERNÍ OBEC 10/2002 ú
1 1---
EKONOMIKA 6. Stavebník po dokončení výstavby splácí získané úvěry: - úvěr ze stavebního spoření, - hypoteční úvěr. Tyto úvahy a předpoklady jsou zahrnuty v podrobné kalkulaci, která je uvedena na konci tohoto článku. V dalších kapitolách uvádíme další podrobnosti k těmto etapám.
Vložené prostředky developera Důležitým faktorem a stimulem všech činností developera určitě bude důvěra stavebníků, že vše probíhá podle plánu a tak, jak je naplánované. První signály, že je vše zajištěné a že je v zájmu všech účastníků výstav bu dokončit, budou muset dát obec nebo developer. Nejjednodušším signálem je, že developer (případně obec) vloží své finanční prostředky do rozjezdu celého projektu. Nábor stavebníků potom bude probíhat až v době, kdy už bude kom pletně dokončena projektová dokumentace, zahájeny zemní práce (se jmutí ornice) a vybudována určitá část inženýrských sítí. Nábor všech stavebníků bude probíhat současně s další postupnou výstavbou sítí a vylaďováním detailů projektu, jehož rozjezd bude z podstatné části fi nancován developerem (počáteční kapitál). Není však možné tímto způ sobem financovat výstavbu celou. Je žádoucí co nejdříve zapojit i jiné subjekty, především pak stavebníky.
Vložené prostředky stavebníků Stavebníci se v našem modelu financování podílí svými prostředky násle dujícím způsobem: ■ záloha č. 1: zaplatí před zahájením vlastní výstavby »svého« rodinného domu z vlastních úspor, ■ záloha č. 2: zaplatí postupně přímo ze svých úspor nebo ze stavebního spoření, či z úvěru ze stavebního spoření, ■ záloha č. 3: zaplatí stavebníci z hypotečního úvěru, ■ záloha č.4: zaplatí stavebníci při dokončování výstavby, individuální úhrada víceprací, které si stavebníci sami vyžádají.
Finanční účast banky Při navrhování finančního plánu je uvažováno, že je potřeba od staveb níků získat peníze co nejdříve. Tedy ještě před tím. než banka developerovi poskytne hypoteční úvěr. V tom okamžiku totiž platební morálka stavebníků výrazně poklesne, neboť jejich peníze nejsou pro dokončení stavby nezbytně nutné. Hypoteční úvěr mohou získat jak fyzické, tak právnické osoby a může být použit na financování určené výhradně pro nemovitosti. Průkazem existence nemovitosti je výpis z katastru nemovitostí. Tento úvěr můžeme získat pou ze na pozemek, inženýrské sítě, terénní úpravy a rodinné domy. Důležitým úkolem finančního plánu bylo správné načasování čerpání hypotéky (vyři zování trvá asi 3-4 měsíce) a jeho forma (požadavkem developera musí být čerpání hypotéky přímo z banky formou proplácení faktur). Hypoteční úvěr budeme čerpat v takové výši, abychom byli schopni stavbu dokončit a zko laudovat, jelikož je posledním možným zdrojem financí. Finanční účast obce a podpora státu Posledním krokem jsou státní dotace. Obec má přislíbeny dotace od státu na nájemní byty. ale kde je napsáno, že už obec dotace má? Dostane obec dotace najednou, či postupně? Dostane je před výstavbou, v jejím průběhu nebo po jejím ukončení? Toto obec ani developer neví, a proto již předem výstavbu zafinancovali a čekají na státní dotace, které jim po kryjí počáteční vklad. V celkovém kontextu tedy můžeme konstatovat, že
FINANČNÍ ANALÝZA MUNICIPÁLNÍ FIRMY utorkou knihy Finanční analýza municipální firmy, kterou vydalo na kladatelství C. H. BECK. je Ivana Kraftová. Vedle podnikatelských subjektů fungujících v tržní ekonomice na bá zi ziskového motivu je nutná existence ekonomických subjektů veřejné ho sektoru. Rada takových subjektů je zřizována v České republice na úrovni územních samosprávných celků - obcí a od roku 2001 i krajů. Jde o tzv. municipální finny, jež hospodaří se svěřenými prostředky plynou cími zejména z veřejných rozpočtů. Předpokladem efektivního využívá ní svěřených zdrojů je takové řízení municipální firmy, které se opírá
A
12
□ MODERNÍ OBEC 10/2002
čím dříve obec dostane státní dotace, tím nižší počáteční vklad develope ra (resp. obce) pro realizaci projektu stačí.
Výše zisku developera a obce V investičním rozhodování developera hraje nejvýznamnější roli zisk. Určit výsledný zisk není jednoduché, nicméně zisk získaný realizací pro jektu musí překročit zisk z vložených peněžních prostředků na běžný účet v bance (zhruba 2,5 %). Projevují se v něm různé dílčí zisky z různých zdrojů. První část zisku je již zakalkulována v rozpočtové ceně rodinného domu. Druhou část se jistě podaří získat na množstevních slevách efektu hromadné výstavby (slevy na materiálech, úspora nákladů při hromadné vý stavbě atd.).
UŽÍVÁNÍ RODINNÝCH DOMŮ A DANĚ Pro stanovení nájemného je nutné uzavřít nájemní smlouvu mezi obcí coby majitelem a stavebníkem, která musí pod sankcí absolutní neplatnosti obsahovat: označení bytu a jeho příslušenství, rozsah jejich užívání, způsob výpočtu nájemného (výše splátek hypotečního úvěru) a jeho úhrady. Po dvaceti letech (doba totožná s předpokládanou dobou splácení hypo tečního úvěru) je možné rodinné domy převést do osobního vlastnictví sta vebníků. Změna musí být uvedena také v listu vlastnictví na katastrálním úřadě. Daň z převodu nemovitosti (5 %) platí prodávající, pokud se strany nedohodnou jinak. Daň z nemovitosti a daň z pozemku platí vlastník.
HODNOCENÍ PROJEKTU Spokojenost jednotlivých stavebníků se bude odvíjet zřejmě od kvality stavby, průběhu celé akce a především výše měsíčních splátek. Při předpo kládané výši inkasa by celkové výdaje na bydlení (tj. splátky hypotečního úvěru, úvěru ze stavebního spoření spoření + inkaso za služby při provozu) měly tvořit max. 35 % předpokládaných čistých příjmů rodiny (v EU 20 %). Obec má zájem na projektu pro udržení vlastního rozvoje. Proto vytvoři la územní plán k obnově života v obci. Zvýší se obecní příjmy a možná vzniknou pracovní místa pro zdejší občany v obchodech, na sportovištích apod. Obec však bude muset řešit problém školství (mateřská škola, základ ní škola). Developer vložil do rozjezdu projektu vlastní kapitál s cílem do sáhnout požadovaného zisku. Domníváme se, že uvedený model je jednou z možností, jak v ČR oživit trh s nemovitostmi. To znamená zvládnout financování výstavby bytů či ro dinných domů tak, aby byly dostupné každé rodině s běžnými příjmy. Je nutné, aby se projekty staveb orientovaly na střední vrstvu obyvatelstva a svými finančními požadavky poskytovaly dostatečný prostor pro klidný život stavebníků. Všechny výše uvedené skutečnosti jsme zahrnuli do struktury tabulek v programu MS Excel. Kompletní výpočty v těchto tabulkách (JTP) umož ňují získat výsledné informace o dílčích i celkových nákladech výstavby, časovém rozložení, ceně zasíťovaného pozemku, splátkách hypotečního úvěru a mnoho dalších údajů. V JTP je možné interaktivně zadávat vstupní údaje dle vlastních potřeb a nákladů. Důležité hodnoty jsou následně vyob razeny i v grafech. K ovládání JTP stačí základní znalosti programu MS Excel. Zájemci o ty to výpočty mohou navštívit webové stránky http://www.sweb.cz/jtprogram, kde je umístěna demoverze. Případné dotazy jak k modelu financování, tak k JTP. jsou na adrese:
[email protected]. JAN TICHÝ
o znalost její úrovně hospodaření. Nástrojem tohoto poznání je finanční analýza. Ivana Kraftová V publikaci jsou popsány relevantní dílčí Finanční analýza ukazatele finanční analýzy vhodné pro použití municipální při hodnocení tří základních typu municipálních firem, a to příspěvkovou organizaci, společnost s ručením omezeným a obecně prospěšnou spo lečnost. Jsou přitom prezentovány dva jednodu ché modely posouzení úrovně finančního zdraví municipální firmy - model klasifikační analýzy a model bilanční analýzy. Kniha stojí 350 Kč včetně DPH a můžete si ji písemně objednat na adrese ECONOMIA, a. s., VTÚ, Dobrovské ho 25, 170 55 Praha 7, e-mail:
[email protected], kde vám zařídí její zaslání na dobírku přímo z nakladatelství C. H. BECK. Případné informace na tel. č.: 22223 0935 - 6. ModerniObec.cz/ekonomika
Vláda podporuje ICT Ačkoli politické strany, kandidující v letošních červnových volbách, věnovaly ve svých volebních programech pramalou pozornost oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT) a formám elektronické komunikace, přesto se v programovém prohlášení nové vlády objevila v kapitole »hospodářská politika« část věnovaná právě roz voji informační společnosti. odstatné je, že i když technologií do běžného života v obecné rovině, přesto se občanů a veřejné správy podle vláda přihlásila k myšlen principů a postupů obsažených ce podpory a rozvoje informační v pravidelně aktualizovaném společnosti jako důležitého ná projektu Státní informační poli stroje pro rozvoj vzdělanosti, tiky a dokumentů Evropské ekonomiky a služeb veřejné unie, zejména těch, které se správy. Klade si za úkol podpo vztahují k iniciativě »e-Europe«. rovat zavádění informačních Cílem je zamezit vzniku nových
P
sociálních bariér, a proto vláda zváží využití nástrojů, které napomohou k větší dostupnosti in formačních technologií i k snaz šímu připojení do sítě internetu. Vláda chápe problematiku podpory a zavádění informač ních technologií do veřejné sprá vy jako průřezový, nadresortní úkol. Proto navrhne spojení sou časného Úřadu pro veřejné in formační systémy a příslušného úseku Ministerstva dopravy a spojů a v tomto smyslu nepro dleně předloží Poslanecké sně movně návrh změny kompetenč ního zákona. Považuje za ne zbytné rovněž zpřesnit právní
V PŘÍLOZE SE PŘEDSTAVUJÍ Agenlura EuroBohemia Veletrhy Brno, a.s. Global Systems, a.s. PVT, a.s. ESPACE Morava s.r.o.
472 774 944,472 774 944 541 152 849,541 153 057
14 14 267 184 911-50,267184 912 15 16 585 230 155,585 230 155 16
GORDIC spol. s r.o. PragoData, a.s. CC SYSTEMS a.s. DIGIS, spol. s r.o. VĚRA, spol. s r.o.
567 307 343 251 029 111,251 029 300 518 342 243,518 342 243 596 938 986-7,596 938 972
17 18 18 19 20
úpravu informační společnosti, zejména v oblasti telekomuni kačního trhu, přístupu k infor macím, ochraně osobních dat a využívání elektronických do kumentů a identifikátorů ve ve řejné správě i obchodním styku. Bude též podporovat rovný a svobodný přístup občanů k in formacím. Vládní programové prohláše ní reflektuje určitý směr, kterým se rozvoj informačních a komu nikačních technologií ve veřejné správě v posledních dvou třech letech ubírá. Do jaké míry bude právě toto programové prohláše ní splněno nebo do jaké míry bude upravováno pod tlakem ry chlého vývoje tohoto oboru, to ukáže čas Význam prohlášení tedy nespočívá ani tak v obsahu, jako ve faktu, že dnes existuje oficiální dokument, který bere informační společnost na vědo mí a podporuje ji. Každá inicia tiva ve prospěch informační spo lečnosti je důležitá, protože in formační společnost je ze své podstaty společnost otevřená, demokratická. - skj FOTO ARCHÍV, KOLÁŽ ALEŠ ADÁMEK
pAIloha měsíčníku moderní obec
10/2002 o 13
ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE
INVEX 2002 Letošní 12. ročník informačních a komunikačních technologií INVEX 2002 se koná 7. -11. října v Brně. Veletrh má svoji tra dici, ale současně každým rokem mírně proměňuje svoji tvář. O jeho konkrétní podobě jsme hovořili s jeho manažerem Tomášem Uherkem. »V letošním roce se velmi výrazně a rovnoměrně prolíná vystavovatelská. obchodní a řekněme edukativní část veletrhu. Počet vystavovatelů a plocha expozic bude srovnatelná s předcházejícími roky, máme v podstatě dost stabi lizovaný okruh zájemců o účast. Se zvědavostí například očekáváme vystavo vatele z Tchaj-wanu, jejichž účast zaznamenala stoprocentní nárůst. Opět se představí prakticky všichni velcí vystavovatelé, kteří lákají největší počet ná vštěvníků. Snažíme se však výrazně změnit odbornou kvalitu veletrhu. Na jedné straně jsou mezi účastníky a návštěvníky špičkoví specialisté, na druhé straně na výstaviště přichází široká veřejnost. Rádi bychom, aby pro obě sku piny veletrh splnil jejich očekávání. Jistého »oddělení« těchto skupin dosahu jeme především koncepcí doprovodných programů a třeba i takovými nástroji jako jsou různé druhy vstupného. Oproti minulým ročníkům jsme odborný program zkoncentrovali do třech dnů, na druhé straně se snažíme vytvořit prostor například pro starší mládež a studenty,« uvedl Tomáš Uherek. Pokud jde o koncepci doprovodného programu, za významný posun je možné považovat orientaci na oblast státní správy a samosprávy. Pořadatelé
veletrhu chtějí umožnit kontakt mezi fir mami a představiteli veřejné správy, ale současně také státním či městským a obecním úředníkům na všech úrovních ukázat, jaké nástroje informační a komu nikační technologie v současné době na bízejí pro plnění jejich pracovních úkolů a kudy se může ubírat další vývoj a po žadavky na komunikaci s občany. Celá škála konferencí, seminářů i neformálních setkání napomůže o těchto otáz kách přímo diskutovat. Odborný program je soustředěn především do tema ticky zaměřených projektů, které se stávají neodmyslitelnou součástí veletrhu Game Halí. DVD Halí. Linux Halí, Job Fair a E-zóna členěná na e-finance, e-business a e-govemment. Všude a vždy je dostatek času a prostoru pro setkávání a výměnu názorů. V rámci přípravy veletrhu, která probíhá kontinuálně celý rok, probíhá několik soutěží, z nichž je vlastně možné do jisté míry usuzovat na stupeň rozvoje informační společnosti. Jedná se zejména o každoroční vyhlášení události roku v ICT a osobností roku v oblasti informatiky a telekomunikací. Velký význam v tomto směru má například mezinárodní tvůrčí prezentační programátorská soutěž Baltik + Baltazar 2002 i prestižní turnaje české a slo venské špičky v počítačových hrách World Cyber Games. Informační spo lečnost má prostě mnoho podob. -skjFOTO ARCHÍV
Akce pro pracovníky z oblasti ICT Pondělí 7. října Fórum elektronické komunikace INVEX 2002 (9.30 - 11. 30 hod., hotel Holiday Inn Brno): Aktuální otázky vývoje v oblasti informačních technolo gií a telekomunikací, příprava nového zákona o elektronických komunikacích a přerozdělení kompetencí v rámci jednotlivých resortů. Vláda ČR a ICT (15-17 hod., pavilon A - Rotunda): Prestižní konference a diskusní fórum špiček naší politiky a odborníků z oboru ICT. Úterý 8. října Tisková konference Ministerstva vnitra ČR (10. - 11.30 hod., administra tivní budova BVV): Na tiskovou konferenci ministra Stanislava Grosse a po licejního prezidenta Jiřího Koláře k průběhu informatizace veřejné správy na váží přednášky a besedy na aktuální témata přímo v samostatné expozici Mi nisterstva vnitra a Policie ČR. Vliv ICT na ekonomiku a politiku (10 - 16.30 hod., pav ilon E, tiskové středisko): Prestižní celodenní konference rozdělená do dvou bloků, které mapují současný stav a trendy v klíčových oblastech využití ICT - »Role nové ekonomiky v českém hospodářství# a »Reforma veřejné správy v ČR a budo vání e-govemment«. Středa 9. října Antivirová konference (10 - 17 hod,, administrativní budova BVV, sál č. 103): Pohled předních českých i světových odborníků na téma antivirové ochrany i virů samotných. - součástí je i poradna pro konkrétní řešení. Blind Friendly Web (16 - 17 hod., pavilon A 3): Seminář věnovaný úpravě webových stránek pro slabozraké. Čtvrtek 10. října
Agentura EuroBohemia
Kontakt: Agentura EuroBohemia p. Pavel Kvasil mobil: +420 602 154600
web: http://aeb.organizace.cz e-mail:
[email protected] tel/fax: +420 47 2774944
ICT FÓRUM 2002 (10 - 15 hod., pavilon E, tiskové středisko): Celodenní odborný program odráží trendy ve využívání informačních a komunikačních technologií v nejrůznějších formách vzdělávání.
Načerpejte síly pro další cestu!
mvex www. bvv. cz/i n vex
Brno
7.
14
O PŘÍLOHA MĚSÍČNÍKU MODERNÍ OBEC 10/2002
-
-
Výstaviště,
11. 10. 2002
Veletrhy Brno, a.s. Trade Fairs Brno
BVV
Výstaviště 1 647 00 Brno
12. mezinárodní veletrh
Czech Republic
informačních a komunikačních technologií
Tel. +420 5 4115 2849 Fax +420 5 4115 3057 www.bw.cz/invex
Veletrhy Brno
M O -0 1 4 1 4
Nabízí profesionální tvorbu: - WWW prezentací vč. aktualizací (změny tel.čísel, ceníků, novinek, ...) - prezentačních CD-ROMů (multimedia, katalogy, databáze, ...) - elektronických vizitek - internetových obchodů - firemního designu (loga, hl.papíry, vizitky, marketingové materiály,...) a - sestaveni PC vč. přislušenstvi a prodej - grafické zpracováni tiskovin, letáků,... - konzultace a poradenství v oblasti el.reklamy a el.image
Infomaty - progresivní nástroj lokální komunikace Při vytvářeni informačních systémů určených širokému okruhu uživatelů mají klíčovou úlohu zejména koncová za řízení. Pro projektanty a později i provozovatele těchto systémů bývá zpravidla nejoblížnější vyřešit podobu veřejně přístupné internetové stanice. Zhruba před pěti roky byl pro síť nákupních center a obchodních řetězců vyvinut na bázi internetu systém veřejných informačních stanic, které je možné propojovat do lokálních nebo rozlehlých sítí. Síť do stala označení GS-Netline® o jednotlivým stanicím se říká infomaty. »Původní inspirací byly vlastně bankomaty, které široká ve řejnost užívá běžně už více než celé desetiletí,«říká ing. Jan Frouz, CSc., ředitel společnosti Global Systems, a.s., která iniciovala jak tuto, tok řadu dalších užitečných aplikací v ob lasti komunikačních technologií. «V tomto případě bylo na ším záměrem, aby uživatel obdržel vlastně to nejcennější - informace. Ty potřebuje získal v aktuální podobě, a to rychle, pohodlně a v kteroukoli denní i noční dobu.«
příklad dělem nebo osobám na invalidním vozíku. Infomaty mohou identifikovat své uživatele a no základě léto identi fikace mohou přizpůsobil i svoje chováni. Podporuji také vícejazyčnou komunikaci. Operativní řízení infomalů z cen trálního dispečinku pak dává možnost jejich efektivního využití například i v krizových situacích. Robustnější typy infomalů jsou určené pro exteriérové užití na náměstích, zastávkách hromadné dopravy nebo v ne střežených halách, průchodech a pasážích - zde se nejvíce osvědčily typy osazené do zdi budovy. Infomaty užívané v prostorách, kde je menší pravděpodobnost jejich poškoze ní ať už povětrnostními vlivy nebo vandaly, je možné vzhle dově sladil se stávajícím interiérem. Infomal nepotřebuje žádné drahé pevné připojení k inter netu, vystačí si s vytáčeným připojením přes klasickou tele fonní linku. Připojuje se pouze na několik minul v nastave ných intervalech - zpravidla jednou denně, ve 24hodinovém intervalu, a to většinou v noci. Může tedy dokonce i sdí-
razovky mojí infomaty ve stondordni výbavě také repro duktorovou soustavu pro hlasové služby. Každý, Iřebo i již nainstalovaný infomal, lze podle potřeby konfigurovat a do plňoval dalšími perifériemi - například laserovou nebo pás kovou tiskárnou, mikrofonem, čtečkou magnetických nebo řípových karet, scannerem dokumentů a čárových kódů ne bo mincovníkem pro placené služby. Přesto se cena pohybu je pouze v desítkách až stovkách tisíc korun. Náročnější je pořízení vlastní centrály GS-Netline® pro rozsáhlejší sítě propojující více infomalů. V takovém případě se cena skládá jak z technického, tak programového vyhovení a pohybuje se řádově ve stovkách tisíc korun. Na druhé straně však existuje možnost pronájmu programového vybavení a zajiš tění správy systému prostřednictvím ústřední centrály spo lečnosti Global Systems. Pak je třebo počítat jen s pořizova cími náklady na potřebný počet vlastních infomalů, pořizo vací náklady na software odpadají a celkové měsíční nákla dy na provoz tohoto informačního systému včetně kom-
Global Systems, a.s. Praha
Vlastislavova 152/4 140 00 Praha 4 tel.: 267 184 911-50 fax: 267 184 912 e-mail:
[email protected]
www.globsys.a
Infomal, který slouží občanům města Hodonína
Na síti GS-Netline® proto bylo v loňském roce spuštěno aplikace Veřejný informační systém GS®. Jedná se o aplika ci s nízkými pořizovacími i provozními náklady a současně také o aplikaci nenáročnou na údržbu a aktualizaci ze stra ny provozovatele. Ke komunikaci mezi občany a městským úřadem už slouží v Mladé Boleslavi, Roudnici nad Labem, Neralovicich, Českém Brodě, Orlové a Hodoníně a realizace v dalších místech se připravuje. Infomal je všestranné multifunkřní prezentační a komuni kační zařízení, které je schopno zprostředkovat široké ve řejnosti přístup k nejrůznějším informačním zdrojům. Uživatel zde může ziskol prvotní informace z oblosti veřej né správy, vytisknout si potřebné formuláře, orientoval se v řešeni základních životních situací, využívat různé inter aktivní rezervační a objednávkové systémy (výpůjčky knih nebo videokazet, návštěvy lékaře, lázeňské procedury, uby tovací služby, nabídka pracovních míst, vstupenky do kul turních a sportovních zařízení opod.) nebo se účastnit napří klad i rozmanitých anket a soutěží. Ovládáni infomalů ze strany uživatele je intuitivní na ploše dotykové obrazovky umístěné tok, aby byla dostupná na
let linku, která slouží přes den k běžným telefonním hovo rům. Aktualizace obsahu infomalů je dokonale optimalizo vána o náklady na připojení jednoho infomatu tak mohou představovat pouze několik málo korun denně. Pořizovací cena hardwaru infomalů závisí na jeho provede ní o vybavení. Kromě vlastní řídicí jednotky a dotykové ob-
Inlomaty nahrazuji klasické informační prostředky
V Českém Brodě je infomal vyhledávaným komunikačním nástrojem
fortního servisu se pohybují v řádu pouhých několika tisíc korun. Na obrazovkách infomalů lze prezentoval nejen spoty urče né pro infomaty, ale existuje také možnost konektivity s ji nými, již vytvořenými klasickými webovými prezentacemi, které infomot přejímá. Ze strany městského informačního systému proto není třeba vytvářet dvojí prezentace, jednu pro klasické webové stránky, jinou pro infomal - stočí aktualizovat informace no webových stránkách obce nebo města a infomot je automaticky přejme do svého progra mového vyhovení. Centrálo GS-Netline® provozovaná společností Global Sys tems, a.s., připravuje obecně použitelná programová schémata, která pak joko témata samostatná nabízí všem provozovatelům infomalů coby doplněk jejich vlastních pro gramových bloků. Například umí postupně přebíral infor mace ze serveru státní správy a transformovat je do pro gramového schématu jednotlivých infomalů. Také proto byl systém GS-Netline® akceptován Úřadem pro veřejné infor mační systémy (ÚVIS) jako jeden z nástrojů státního infor mačního systému.
ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE
Nový výměnný formát v praxi Od konce roku 2001 je v provozu nový Informační systém katastru nemovitostí (ISKN). Cílem projektu byla změna struktury dat, vyřešení problémů s jejich bezpečností, modernizace programového a technického vybavení, zajištění aktuálnosti poskytovaných údajů a vylepšení správy velkých objemů zdigitalizovaných dat.
espace ESPACE Morava s.r.o. Švédská 3, Olomouc 772 00 tel.,fax: 585 230 155 e-mail:
[email protected] http://www.espace.cz
Společnost ESPACE nabízí:
aplikaci e-SPI pro práci s daty katastru nemovitostí v novém výměnném formátu. e-SPI obsahuje jednoduchou prohlížečku grafických dat (zobrazení parcel, budov a dalších prvků v mapě). Možnost exportu dat katastru nemovitostí do GeoMédií.
Download DEMO verze na adrese: www.espace.cz
říprava tohoto projektu trvala několik let a oproti původním předpokladům nastala jeho realizace o přibližně 2 roky později. Přesto tato změna přináší několik zásadních věcí do práce s daty katastru nemovitostí (KN). Snad nejdůležitější změnou je zavedení tzv. nového výměnného formátu pro pře dávání dat ostatním subjektům a následně jejich přejímání do ISKN. Data v tomto novém formátu již n jsou poskytována v souborech typu DBF, ale jedná se o textové soubory, jejichž datový obsah lépe odpo vídá novým požadavkům. V textových souborech jsou nyní uložena společně popisná i grafická data. Při exportu lze definovat požadavky na obsah dat - je možno exportovat data popisná, grafická, bonity apod. Po přechodnou dobu (2 roky) budou katastrální úřady poskytovat data souběžně v souborech DBF i v tex tových souborech. Do budoucna se ovšem počítá pouze s textovými soubory. To znamená nutnost přepro gramovat stávající systémy, které data KN využívají. Zároveň tato situace - stejně jako každá jiná změna - přináší možnost vývoje nových programů, které budou lépe reagovat na potřeby koncových uživatelů. Zavedení nového výměnného formátu přineslo též možnost poskytovat tzv. změnové věty. Dříve bylo nutné při aktualizaci nahradit veškerá stará data daty novými. Dnes se nabízí možnost aktualizace pouze těch dat, které byly v systému ISKN změněny. Systém umožňuje export dat za určité období, což je velmi sympatické, neboť to nabízí možnost přebírat menší množství dat. Vzhledem k tomu, že mnoho uživatelů za tato data platí, je to změna zásadní. Nyní je totiž možné provádět aktualizaci poměrně často (např. I x měsíčně) za zlomkovou cenu toho, za co jsme dříve pořídili všechna data. Stačí tedy jednou pořídit všech na data v požadovaném katastrálním území a dále jen dokupovat zmíněné změnové věty. Již nyní je vhod ný čas poohlédnout se po systému (a nečekat dva roky, po které bude možné přebírat data i v původním formátu DBF). Společnost ESPACE Morava z Olomouce vyvinula program pod názvem e-SPI. který umožňuje pro hlížet data KN v novém výměnném formám (údaje o parcelách, výpisy z listu vlastnictví apod.). Program má zabudovanou i jednoduchou prohlížečku grafických dat (zobrazení parcel, budov a dalších prvků v mapě - pokud jsou tato data pro dané katastrální území k dispozici. Uživatelé tak mohou hledat přísluš né parcely zadáním výběm z popisné části nebo přímo kliknutím na příslušnou parcelu v mapovém okně. K dispozici je také nástroj pro import dat do počítačového programu GeoMedia. E-SPI je k dispozici jako ^ EXE aplikace nebo jako intranetové řešení. Program je možné zakomponovat do stávajících systémů užig vatele. Demo verzi e-SPI je možné stáhnout na adrese: www.espace.cz.
P
9
Jan Tomiga,
§
konzultant v oblasti GIS
NOVINKA V OBLASTI INMMUAAtNltN StSltitó HtO VCHlNOU SMáVU Fénix II navazuje na úspěšný a stále používaný produkt Fénix komplexní řešení informačního systému pro veřejnou správu, krajské úřady, města a obce, příspěvkové a rozpočtové organizace. Představuje nový produkt, který díky použitým technologiím znamená nejmodernější řešení nabízené na trhu. -
Fénix II podporuje funkcionalitu dosavadního řešení Fénix a dále tuto funkcionalitu rozšiřuje. Respektuje a podporuje standardy vydané ÚVIS a životní cyklus vývoje aplikací. Mezi základní vlastnosti tohoto řešení patří:
• plná integrace spisové a archivní služby s podporou DMS • sledování změn - historie a zobrazení dat k určitému datu (např. seznam obyvatel k určitému datu) • vysoká míra otevřenosti systému a možnost vzniku dal ších aplikací podle individuálních potřeb uživatelů • vazba na GIS • podpora Adive Diredory • zjednodušená instalace díky .NET architektuře Jedná se o stavebnicový systém s prvky modulového řeše ní. Uživatel jej může konfiguroval podle vlastní potřeby. Moduly jsou vzájemně provázány, přičemž je v nich zacho ván jednotný způsob práce. Všechny informace jsou do systému pořizovány pouze jednou, což znamená zrychlení a zefektivnění práce uživatelů, kteří nejsou nuceni zadával redundantní informace. Výhodou systému je možnost sle dování historie, což umožňuje dohledal, kdo a kdy danou informaci změnil nebo odstranil, a tím rekonstruovat zaevidované informace podle potřeby k určitému datu.
16 □ příloha měsíčníku moderní obec 10/2002
Jelikož se jedná o modulární systém, lze v případě potře by zajistil jeho rozšíření i o aplikace od jiných firem. Tyto aplikace pak mohou sdílet společnou datovou základnu Fénix II, a to přímo v on-line provozu. Pro off-line provoz, neboli pro výměnu informací vně systému Fénix II, je pod porován obecný výměnný formát XML a další standardní ověřené formáty pro export dat. Fénix II se skládá z několika částí. Společné aplikace, kte ré slouží jako jádro systému, zajišťuji základní práci se systémem a jeho administraci. Další aplikace tvoří ekono mické, správní a evidenční agendy. Fénix II je koncipován lak, aby především splňoval poža davky a potřeby uživatelů a zároveň umožnil intuitivní ovládání. Jeho grafické uživatelské rozhraní je proto ob dobné, jako je u MS Outlook. Celý produkt má škálu na stavení, ať již se jedná o grafický vzhled specifický pro každého uživatele, nebo o nastavení funkčního charakte ru, které může usnadnit ovládáni jednotlivých aplikací. Další zefektivnění práce při provozování systému se nabízí při využití dalších aplikací z portfolia PVT, především pak spisové a archivní služby.
Fénix II podporuje práci v lokálních databázích. Data jsou sehrávána do centrální databáze, jejíž vybrané části mo hou být přístupné z jiných databázových serverů. To zjed nodušuje práci s daly, eliminuje pořizování duplicitních dat a zajišťuje možnost následné sumarizace. Z hlediska administrace a snazší správy je možnost zajistil provázání s Active Diredory. Variabilní je i způsob zabezpečení přístupu do systému: - možnost ověřování přístupu přes doménu bez nutnosti opětovné identifikace při přístupu do systému - vyžadování identifikace uživatele při přístupu do systé mu. Z hlediska architektury se jedná o vícevrstvou architektu ru, která je postavena na moderních technologiích Microsofl.NET. Podporované databázové platformy: - pro jednouživatelské instalace MSDE - pro síťový provoz MS SQL server Z.O a vyšší a Oracle 8i a vyšší.
/KOMERČNÍ PREZENTACE/
•
*
,
e
radikální řez Informacemi INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO STÁTNÍ SPRÁVU, SAMOSPRÁVU A BANKOVNICTVÍ.
GORDIC® spol. s r.o. Erbenova 4, 586 01 IIHLAVA, tel.: 56 730 73 43, PRAHA 2 8486 1621, BRNO 5 4151 9529 www.gorclic.cz, e-mail:
[email protected]
MO-01373
UCR GINIS Internet/Intranet Vícevrstvá architektura - www Terminal/Clienf/Server Systémóvá integrace - Metod i ka/l n tertace/X M L GINIS SSL - Systém podpory ISO 9000
ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE
CC SYSTEMS a.s. Hodonín
VZDĚLÁVACÍ CENTRUM PRO DOSPĚLÉ
MO-01394
pmomn
Počítačová gramotnost
PragoData nabízí řešení pro správu obecního majetku Pracovnici veřejné i slálni správy hledají co nejúannější nástroj pro správo majetku. Nástroj přinášející širokou paletu pohledů no svěřený majetek, na prováděné práce a operace včetně řízeni procesů údržby, nástroj poskytující' úplnou evidenci o pasportizaci majetku, nástroj evidující a řidiči náklady a rozpočty prováděných práci. V souladu s dnešními požadavky a s ohledem na budoucí požadavky na evidenci a správu majetku přinášime řešení MAXIMO
od firmy MHO lne., předního světového dodavatele systémů pro Facility Management. Hlavni funkdonalita systému ■ Sledování majetku, souvisejících vztahů, smluv, nákladů, zápůjčky, výměny. ■ Tvorba hierarchii identifikujících majetek. ■ Shromáždění dat týkajících se nákladů na údržbu ze všech systémů, podsystémů a lokalit. ■ Přiřazení skladů, opraven a dodavatelů jako záznamů o umístění. ■ Snazší průběžné sledování majetku při jeho přesunech a sledováni činností a nákladů na ně vázaných. ■ Automatické spuštění pracovních požadavků na základě předem nastavených událostí. Pracovní příkazy - úkolové lístky ■ Zobrazeni komplexních a podrobných informací o plánování - pracovní plány, harmonogramy, náklady, mzdové náklady, příslušenství, poruchová analýza a související dokumentace. Grafické systémy ■ Připojitelné soubory vytvořené v prostředích Intergraph či Autodesk. Integrovaná podpora schvalovacích procesů (workflow) Sestavy ■ Generování standardních seslav o pracovních příkazech, bezpečnostních plánech, hodnotách skladových zásob a dalších kritických bodech údržbových operací a souvisejících materiálů. PragoData, a.s., Osodni 12a, 170 00 Praha 7 tel.: +420/251 029 111, fax: +420/251 029 300 e-mail: [email protected] • www.pragodala.cz MO-01419
18
□ PŘÍLOHA MĚSÍČNÍKU MODERNÍ OBEC 10/2002
V Moderní obci č. 1/2002 jsme přinesli obšírnou informaci o tom, jaký rozsah znalostí představuje pojem základní počí tačové gramotnosti podle mezinárodně uznávaných standar dů ECDL (European Computer Driving Licence). U nás se jim přezdívá »řidičák na počítač« (www.ecdl.cz). nformace vzbudila mezi našimi smlouva na další tři roky. V souvis čtenáři poměrně velký zájem, losti s tím došlo i k organizačním mimo jiné také proto, že letos opatřením, která mají usnadnit pří končila platnost licenční smlouvy stup k tomuto projektu. Podařilo se udělené pro ČR odborným garantem otevřít samostatné centrální pracoviš tohoto mezinárodního projektu, na tě v Praze a rozšířit síť akreditova dací ECDL Fundation se sídlem ných testovacích středisek, která v Irsku. vznikají při vysokých a středních ECDL je mezinárodně uznávaná, školách nebo v rámci firem věnují objektivní a standardizovaná metoda cích se počítačovým kurzům. Dnes je pro ověření počítačové gramotnosti. jich v provozu více než čtyřicet a pů Zjišťuje pomocí praktických testů, zda sobí v podstatě na území všech krajů. uchazeč zvládá dovednosti efektivně Systém výuky a testů podle meto využívat základní informační techno diky ECDL proniká do oblasti veřejné logie. ECDL koncept se skládá ze 7 správy velmi rychle. Projevily o něj testovacích modulů, z nichž každý lze zájem některé krajské úřady a zejmé splnit samostatně. Jedná se o moduly na úřady větších měst. Dnes tuto me - základy informačních technologií, todiku ve svojí personální činnosti vy používání PC a správa souborů, texto užívá například Ministerstvo zeměděl vý editor, tabulkový kalkulátor, data ství ČR nebo Národní bezpečnostní báze, grafické možnosti PC a způsoby úřad. Ministerstvo školství uvažuje a možnosti elektronické prezentace, o lom. že ECDL se stane součásti pro služby informační sítě. jektu Státní infonnační politiky ve Obavy o osud projektu v ČR se vzdělávání a není vyloučeno, že vláda rozptýlily začátkem června, kdy byla ČR schválí ECDL jako nástroj kvalifi České společnosti pro kybernetiku kace všech pracovníků veřejné správy. a infonnatiku prodloužena licenční -skj-
I
ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE
GIS v mikroregionech O postupném budování geografických informačních systémů (GIS) měst a obcí jsme se podělili s čtenáři Moderní obce ve volném pokračování, publikovaném v jarních číslech tohoto měsíčníku. V následujícím článku se chceme věnovat některým aspektům tvorby GIS v obcích a městech, které jsou sdruženy do mikroregionů. endence sdružování měst a obcí do SYSTÉM AMEBA mikroregionů s vlastní právní subjek Po prvních etapách může mít většina obcí tivitou je čím dál výraznější. Napří mikroregionů datovou základnu zahrnující klad v Moravskoslezském kraji můžeme na digitální nebo digitalizovaná data katastru přehledné mapě katastrálních území nalézt nemovitostí, uliční síť a adresní body, prů mimo větších měst jen sporadické ostrůvky běhy inženýrských sítí, letecký snímek nebo obcí, které nejsou členy žádného mikroregi- ortofotomapu a případně digitální územní onu. Rada obcí je dokonce členem dvou plán. Tato data jsou pak spravována základ i .více sousedících mikroregionů. ní »GIS prohlížečkou« zákaznicky uprave Důvod sdružování je někdy dán dlouhole nou, která je bazálním prvkem struktury tou tradicí podepřenou geografickými, správ navazujících »G1S nástrojů*. Společnost ními, kulturními a politickými vlivy, někdy DIGIS, spol. s r. o., je dodává pod obchod naopak vznikají mikroregiony naprosto umě ním názvem AMEBA. Samozřejmostí je, že le a účelově. Cílem sdružování je snaha vy takto vytvořený systém obce má jak hori tvořit větší váhu v prosazování příslušné ko zontální vazbu na další obce mikroregionů, munální politiky, řešit společné projekty tak vertikální vazbu na GIS mikroregionů s větší možností využití dotačního financová a kraje. ní a získat větší obranyschopnost obecně vů Některá data budou využívána jen na či svému okolí. Možnosti mikroregionů jistě úrovni obce, jiná mají svůj širší význam nejsou přehnané, ale některé projekty mohou a budou patřit do datové základny geogra být řešeny v mikroregionech s podstatnou fického systému celého mikroregionů. Mezi výhodou. tato globálnější data lze zahrnout územní
T
ROZHODOVÁNÍ OBCÍ Jedním z takových společných projektů, jehož řešení má v rámci mikroregionů ne spornou výhodu, je projekt geografického informačního systému. Výchozím stavem projektu geografického informačního systé mu je zjištění stávajícího stavu GIS jednot livých obcí. Jedná-li se o mikroregion sdru žující typicky od 10 do 20 obcí velikosti do přibližně 7000 obyvatel, pak nějaká stávají cí forma geografického informačního systé mu je v 0 až 10 % obcí. Po úvodních pre zentacích pro starosty mikroregionů je jed notlivým obcím předána nabídka na tvorbu GIS zahrnující nabídkovou cenu pro každé ho zvlášť a plošnou slevu při společné ob jednávce. Je zřejmé, že každá obec rozhodu je o svém rozpočtu samostatně a nelze při jmout na úrovni mikroregionů kolektivní rozhodnutí o tvorbě GIS. V praxi to vypadá tak. že v prvním kole se rozhodne pro tvorbu 10 až 30 % obcí, další je následují v druhé etapě a 10 až 20 % zůstává z nějakého důvodu nerozhod nuto. Tyto důvody jsou různé, ale dají se shrnout do dvou základních - finanční a per sonální. Ten první je řešitelný etapizací, splátko vým kalendářem nebo odkladem realizace, druhý je někdy neřešitelný. Po instalaci prv ních obecních geografických informačních systémů se v mikroregionů zvýší rychle po vědomost o tomto nástroji pro rozhodování a řízení a tyto reference ve vlastním blízkém prostředí mohou akcelerovat další obce v rozhodování.
GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO MĚSTA A OBCE Společnost DIGIS je od svého založení v roce 1991 primárně zaměřena na tvorbu komplexních řešení v oblasti geografických informačních systémů. V této oblasti patří mezi nejvýznamnější dodavatele v České republice s pevnou pozicí na trhu, silným zázemím a progresivními technologiemi. Filozofií společnosti DIGIS je dodávka informačních systémů sloužících jako nástroj pro podporu rozhodování a řízení pracovníků úřadu.
plány se svými širšími vztahy, data katastru na styku dvou katastrálních území, letecké snímky a ortofotomapy, hlavní řády inže nýrských sítí, mapy využití volného času apod.
NESPORNÁ VÝHODA Tvorba geografického informačního systé mu mikroregionů nabývá na aktuálnosti v případě, kdy alespoň polovina obcí provo zuje vlastní geografický informační systém. Nespornou výhodou je používání stejného nebo alespoň kompatibilního prostředí. Uži vatelé mohou absolvovat společná školení, navzájem si vyměňovat zkušenosti, ale také se vzájemně inspirovat v požadavcích klade ných na společného dodavatele. Ten pak může ekonomicky zvýhodnit nejen přípravu dat. ale také aplikační výbavu a postřešiteiský servis, který je pro uživatele velice důle žitý. Takto připraveni uživatelé jsou zralí pro tvorbu »GIS pracoviště* celého mikroregionu, které je samozřejmě možné sdílet po internetové síti. V rámci vyššího geografického informač ního systému se nabízejí aplikace typu řeše ní územního plánování na vyšším územním celku v nejširších souvislostech, ve vazbě na turistické trasy a cyklostezky. průmyslové zóny, koridory, skládky apod. Rada těchto informací pak bude stejnolehle připravena na geografické informační systémy krajů, které již na sebe nedají dlouho čekat.
Zveme Vás na prezentaci naší společnosti, která se uskuteční v rámci veletrhu Invex. Najdete nás v pavilónu AI, Stánek 22. Těšíme se na Vaši návštěvu.
DIGIS, spol. s r. o. Gen. Sochora 6176 708 00 Ostrovo-Roruba tel.: 596 938 986-7 fax: 596 938 972 email: [email protected] www.digis.cz
fN d i 6 I S
UIORID II OIBIIS
Libor Štcfek, ředitel. DIGIS, spol. s r. o. pňíLOHA měsíčníku
moderní obec
10/2002 j 19
ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE
Data jen do správných rukou Leckdo se může podivovat, proč je nutné přihlášení při kaž dém vstupu do počítačové sítě, proč bychom se měli odhlá sit při každém odchodu z kanceláře, proč si musíme pama tovat i několik různých hesel. Tak jako si zamykáme mini málně jeden šuplík svého pracovního stolu, tak jako uzavíráme registračku s důležitými dokumenty nebo tak ja ko určité důležité listiny zakládáme do trezoru, měli bychom zodpovědně pracovat i s dokumenty a informacemi v elektronické podobě.
systému z nedbalosti nebo neznalosti, se vzrůstající počítačovou gra motností zaměstnanců začíná přibývat případů úmyslných proniknutí do informačních systémů. Nejčastějším důvodem takového jednání je zcizení a zneužití informací, druhým nejčastějším důvodem je zničení dat jako pomsta bývalému zaměstnavateli.
INFORMAČNÍ BEZPEČNOST JE PROCES
Zabezpečení datových souborů, přenosu dat i celých informačních systémů vyžaduje dlouhodobý, koncepční přístup. Na většině pracovišť se zpočátku domnívají, že zajistí svůj informační systém dokáží vlastní mi prostředky. Teprve v momentě, když se vyskytne bezpečnostní inci dent, začíná sháňka po tom, jak takovou situaci řešit, jak jí odstranit, jak eště nedávno většina městských a obecních úředníků pracovala jen zajistit, aby se neopakovala. Až pak ve většině případů přichází na řadu se svojí agendou, výměna informací se uskutečňovala často pouze externí firma. Je to pochopitelné minimálně proto, že bývá třeba zpří uvnitř úřadu, rizikovým místem však už tenkrát bylo připojení do sítě internetu. V současné době se rozšiřují databáze obsahující citlivéstupnit citlivé informace několika dalším cizím osobám a do bezpeč nostních opatření se vkládají nové finační prostředky. Zkušenosti pra osobní údaje, dochází k propojování informačních systémů jednotlivých covníků firmy, která se specializuje na informační bezpečnost, však tyto institucí veřejné správy, vznikají registry, které bude využívat relativně nepříznivé momenty plně kompenzují. Taková firma většinou dokáže široké spektrum uživatelů. Některá pracoviště pracují i se skutečnostmi vytvořit metodiku odpovídající danému pracovišti, disponuje odpovída utajovanými podle zákona č. 148/1998 Sb. Existuje však především osobní odpovědnost každého pracovníka městského nebo obecního úřa jícími zdroji a nástroji pro řešem, pracuje podle zásad standardů a no rem. Mnohdy významnou roli hraje i nový, nezávislý pohled na danou du za správu svěřené agendy. To všechno jsou důvody, proč je třeba za situaci. jistit, aby k určitým informacím měl přístup jen konkrétní člověk, nebo Řešení pro zabezpečení informačního systému musí začít tím, co je skupina lidí, proč je třeba identifikovat toho, kdo s daty pracoval. Každý třeba chránit a před čím, co musí být dostupné a komu. Pro každý infor nosič informací, softwarový produkt, počítačový server i uzavřený in mační systém je třeba zpracovat konkrétní analýzu bezpečnostních rizik, formační systém jsou z jistého pohledu křehká a zranitelná místa. stanovit pro dané pracoviště bezpečnostní strategii a zpracovat detailní NEJVĚTŠÍM NEBEZPEČÍM UŽIVATEL projekt na zabezpečení informačního systému, který se opírá jak o opat Jak vysvětluje Josef Očenášek ze společnosti CPE, spol. s r. o., zabý ření v rovině personalistiky, tak určuje postupy, které je třeba realizovat. vající se zejména bezpečností a archivací dat, existuje celá škála bez Analogicky se vzrůstající možností narušení informačních systémů pečnostních rizik pro každý informační syštém - od mechanického po a zvýšenou potřebou ochrany dat se však rozšiřují do obecného užití škození při nevhodné manipulaci s hardwarem nebo při požáru či zá i některé důležité zabezpečovací nástroje. Do hry vstupují zejména plavě, známá je hrozba virového napadení, může se jednat i o zcizení, kryptografické metody, jejichž podobou je například elektronický pod zneužití nebo ztrátu informací. Server městského nebo obecního úřadu pis, elektronické podatelny provázané se spisovou službou a oběhem může například nevědomě sloužit i jako přestupní stanice pro rozesílání dokumentů na jednotlivých pracovištích, účinnější formy zálohování spárnu (nevyžádané korespondence) nebo hackerských útoků. Z dlou dat. Vždy však bude klíčovým momentem přesná identifikace uživatelů hodobých statistik je však zřejmé, že pro informační systémy největší a monitoring provozu informačního systému. Zabezpečení dat není nebezpečí představují především sami jejich uživatelé. Stále se napří možné postavit na dobrovolnosti a přesvědčení. Jen konkretizace klad pokládá za jaksi nezdvořilé tajit svoje přístupové heslo před spolu a osobní zodpovědnost mohou přinést výsledek. Vědomé zabezpečení pracovníky, obzvláště těmi nejbližšími, stále je možné nalézt přístupové dat zvyšuje důvěryhodnost elektronické komunikace jak na straně odesí heslo dobře »ukryté« na spodní desce klávesnice počítače. Nepovolený latele, tak na straně příjemce, tj. jak městského nebo obecního úřadu, tak přístup a zneužití zařízení výrazně dominují i před virovým napadením občana. nebo selháním sítě. Zatím co dříve se jednalo o narušení informačního -sj-
J
A VĚRA Atest č. 03-20020719 potvrzuje, že ICT produkt, dodávaný pod obchodním názvem Radnice VĚRA®, verze 11, společnosti VĚRA, spol. s r. o., splňuje požadavky standardů Úřadu pro veřejné informační systémy.
Radnice VĚRA® - software pro veřejnou správu 20 □ pAIloha měsíčníku moderní OBEC 10/2002
www.vera.cz
MO-01413
Informační systém Radnice VĚRA® získal atestaci podle zákona č. 365/2002 Sb. bez výhrad.
ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE
Troufají si vysoko nastavenou laťku udržet
Hluboká nad Vltavou je městem s více než čtyřmi tisíci oby vatel, které se v letní i zimní sezóně rozrůstá denně o něko lik stovek návštěvníků. V uplynulém desetiletí se zde poda řilo vytvořit kvalitní zázemí pro rozvoj cestovního ruchu včetně rozšíření infrastruktury o další lákavé a netradiční aktivity, zejména sportovního charakteru. Rozvoj města klade přirozeně vysoké nároky i na komunikační prostřed ky, které stále častěji dostávají elektronickou podobu. tarosta města Ing. Tomáš těchto subjektů provázány jak Jirsa vysvětluje, že charak obsahově, tak ekonomicky. Tím teru Hluboké nad Vltavou to řešením se podařilo dosáhnout a směru jejího dalšího rozvoje optimálního stavu, kdy provoz přizpůsobili také elektronický in celého informačního systému je formační systém. Je to organis finančně naprosto soběstačný mus, který se krůček po krůčku a nepotřebuje od města žádné do rozvíjí už několik let. Na jedné tace. straně má sloužit vnitřním potře VNITŘNÍ bám městského úřadu nebo ko munikaci mezi představiteli sa INFORMAČNÍ SYSTÉM mosprávy a občany města, na V rámci městského úřadu tvo druhé straně je však také účin ří základ elektronické komunika ným nástrojem pro rozvoj ce ce vnitřní síť, na níž jsou připoje stovního ruchu. Od června letoš na pracoviště všech pracovníků ního roku proto oblast elektronic úřadu. Každý pracovník úřadu ké komunikace v tomto městě má svojí počítačovou stanici zastřešuje projekt OIS (Oficiální s pevným připojením k internetu. informační systém Hluboká nad Podstatná část komunikace uv Vltavou - www.hluboka.cz), kte nitř úřadu proto mohla být pře rý propojuje obě části. Část vedena do elektronické podoby »úřednickou«. tedy tu týkající se už zhruba před dvěma roky. Vý městské samosprávy a městského měna dokumentů mezi jednotli úřadu má na starosti městský in vými pracovníky prostřednic formatik a současně i správce sítě tvím e-mailů je naprosto běžnou v jedné osobě. Při tvorbě webozáležitostí, právě tak jako rozesí vých aplikací mu vypomáhá je lání vnitřních sdělení, oběžníků, den externí spolupracovník. Rea zápisů z porad a podobně. Ob lizaci »turistické« části toho pro dobně funguje i komunikace vně jektu byl na komerční bázi úřadu, kdy se využívá systému svěřen zkušené místní počítačové elektronické podatelny, zatím firmě BCN. Sponzorsky do toho bez možnosti elektronického to projektu vstupuje i českobudě podpisu. Pro kancelářský provoz jovická firma TRANSOFT jako internetový provider. Obě části a vyřizování agend využívá OIS jsou tak prostřednictvím městský úřad jeden starší softwa
S
rový produkt nainstalovaný prá vě před dvěma roky. Rozsah zpracovávaných agend jednotlivých odborů se příliš ne mění a tak toto softwarové vyba vení je dostačující, dokonce ně které moduly nejsou ani plně vyu žívány. Plně se osvědčily především moduly určené ekonomickému odboru a organizačnímu odboru. Stavební úřad využívá jiný, samo statný softwarový produkt s řadou modulů specializovaných na da nou problematiku. Jsou to dva různé produkty od dvou nižných dodavatelů, takže městský infor matik postupně vyhledává mož nosti jejich propojení, aby nedo cházelo zbytečně k duplicitám. In ternetové připojení v největší míře využívá pro svoji práci tajemník úřadu a právní oddělení. V rámci úřadu je zaveden limitovaný pře nos dat (500 MB měsíčně), ale za tím se nestalo, že by tento limit byl při běžném provozu úřadu překročen. »Při realizaci elektronické ko munikace v rámci městského úřa du pomáhá především metodika, kterou připravuje Svaz měst a ob cí,® říká informatik a správce sítě městského úřadu Jan Pirgl. Dom nívá se, že počítačová gramotnost je mezi pracovníky úřadu poměrně vysoká, a to bez ohledu na věko vou strukturu. O radu se na něho obracejí jen výjimečně, a to větši nou když »zabloudí« v některém z programů, které používají méně často, nebo při vyhledávání na in ternetových stránkách. Projevuje se tak skutečnost, že elektronická komunikace na městském úřadě je v provozu už přes dva roky a pra covníci úřadu se příliš nemění. Pro pracovníky úřadu připravu je městský informatik zhruba dva krát ročně jednoduchý seminář z oblasti informačních technologií, který probíhá formou volné disku se. Má tak možnost vysvětlit ně které úpravy a novinky zavedené do informačního systému. Průběž ně poskytuje individuální konzul tace, případně zaškoluje nové pra covníky.
OFICIÁLNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM Tou nejznámější částí větši ny elektronických informačních systému bývají webové stránky. Nová podoba stránek městského úřadu začleněných do projektu OIS dává možnost vytvořit kom pletní redakční systém, kdy jedno tliví přispěvatelé - ať už jsou to pracovníci odborů městského úřa du, zastupitelé nebo externí dopi sovatelé - umisťují svoje příspěv ky na stránky sami. Tajemník úřa du, jako osoba zodpovědná za celkový obsah webových stránek, plní už jen úlohu supervizora. Ce lý proces aktualizace stránek se tak zjednodušuje. Jak jsme dozvě děli od Jaroslava Berita z místní počítačové firmy BCN, byla při realizaci projektu OIS použita no vě také progresivní technologie XML na principu trvanlivé data báze umožňující nejen všechny soubory přehledně popsat a archi vovat, ale i pracovat operativně s jejich obsahem. Všechny infor mace se ukládají na vzdálený ser ver umístěný na páteřní síti providera. Forma webhostingu zaruču je jak rychlý přenos objemných souborů dat, tak vysoký stupeň softwarové i fyzické ochrany ce lého systému a nepřetržitý dohled nad jeho provozem. Projekt OIS byl v Hluboké nad Vltavou připravován na základě zkušeností, které získalo město Český Krumlov před několika ro ky při realizaci svého městského informačního systému. Ten se umístil bezkonkurenčně na prv ním místě jednoho z ročníků sou těže Zlatý erb a svým rozsahem i přehledným uspořádáním a uži vatelsky přívětivým prostředím se stal inspirací i pro další města a obce. Hlubočtí si troufají takto nastavenou laťku udržet. Díky to mu, že se městští a obecní infor matici i ostatní zainteresované subjekty v jihočeském regionu snaží navzájem spolupracovat, podařilo se vytvořit informační osu Český Krumlov - České Bu dějovice - Hluboká nad Vltavou.
pňlLOHA měsíčníku moderní obec 10/2002 □ 21
ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE V Hluboké nad Vltavou se bě hem realizace projektu OIS utvořil přirozenou cestou i stálý redakční tým těchto webových stránek. Tak se podařilo zajistit i dobrou vazbu mezi projektem OIS a klasickým, tištěným hlubockým zpravodajem - každý měsíc je proto k dispozici i jeho elektronická podoba na we bových stránkách OIS. K projektu informačního systé mu se připojila rovněž i mezi národní škola Townshend Interna tional school, která sídlí v Hlubo ké nad Vltavou. Její lektoři připravují bezplatně překlady pro anglickou a německou verzi strá nek. Místní počítačová firma za jišťuje nejen provoz internetového OIS, ale kompletní informační služby v Hluboké nad Vltavou, te dy například i činnost městského Infocentra. Je to velmi praktické, protože se všechny informace sou střeďují na jednom místě a mohou být aktuálně zveřejňovány všemi prostředky, které jsou ve městě dostupné.
VEŘEJNÝ INTERNET V Hluboké nad Vltavou jsou dvě veřejně přístupné internetové stánice. Ta v městské knihovně je
určená především občanům města a je přístupná v provozní době knihovny. Internetová stanice je v provozu dva roky, ale zájem o její využití má klesající tendenci - je to patrně dáno tím, že mož nosti přístupu k internetu se rych le rozšiřují, mládež má k síti inter netu stále snadnější přístup ve školách, rozšiřuje se i počet do mácích připojení. Druhý terminál, určený především návštěvníkům města, byl letos nainstalován v nově otevřeném městském Infocentru.
MOŽNOSTI ROZVOJE Většina území města je zatím v oblasti datových přenosů závislá na klasických telefonních linkách. Kabelová televize, která by také umožňovala internetové připojení, působí jen v jedné velmi malé a omezené lokalitě, bezdrátové připojení tu také není rozšířené. V Hluboké nad Vltavou však za čínají uvažovat o projektu metro politní sítě alespoň v omezeném rozsahu. Pevné připojení by bylo zatím nainstalováno jen v několi ka dalších městských objektech nejdůležitějších objektech města a ve sportovní zóně, která je důle
žitá z hlediska rozvoje turistické ho ruchu. I když běžně používaný rozsah internetových aplikací není tak široký, kvalitní pevné připoje ní městského úřadu a Infocentra umožňuje i experimenty s různý mi druhy širokopásmových slu žeb. Je k tomu příležitost zejména při velkých mezinárodních spor tovních akcích. Tehdy je možné nainstalovat webové kamery, na náměstí využívat velkoplošnou projekci nebo přenášet digitální signál přímo do televizního vysí lání. Takové akce pak sledují ne jen jejich přímí účastníci, ale Onli ne třeba i diváci na druhé straně zeměkoule - i to se už stalo..
ZATĚŽKÁVACÍ ZKOUŠKA Elektronický oficiální informač ní systém prošel první zatěžkávací zkouškou při srpnových povod ních a prokázal svoji účinnost, ze jména proto, že má do sítě interne tu bezdrátové připojení. Zatímco pevné telefonní linky byly větši nou vyřazeny z provozu a komu nikace prostřednictvím mobilních telefonů nebyla bez problémů, elektronická pošta se osvědčila ja ko operativní komunikační pro
středek. Zdejší OIS přinášel třikrát až čtyřikrát denně nejen aktuální fotografie z postižených míst, ale i konkrétní zpravodajství o tom, které oblasti jsou zatopené, jaké jsou průjezdové a objížďkové tra sy, co kde funguje nebo nefungu je. Posloužil velmi dobře nejen při řízení protipovodňových opatření, ale i těm. kteří zde nebyli přítomní - tedy občanům, kteří byli v kritic kou dobu na pracovní cestě či na dovolené a neměli jiný kontakt s domovem nebo naopak i těm, kteří v okolí Hluboké měli svoje děti na letních táborech nebo svoje bh'zké na dovolené. Velké množství aktuálních in formací bylo k dispozici i na we bových stránkách ať už oficiálních institucí (Český hydrometeorolo gický ústav), zpravodajských ser verech (Česká televize) nebo pre zentacích jednotlivých měst a ob cí. Tato situace připomenula i prapůvodní myšlenku, která stála u zrodu internetu - vytvořit infor mační síť. kterou bude možné jen těžko narušit a která bude sloužit i v krizových situacích. Svatopluk K. Jedlička FOTO AUTOR
Doménová revoluce je proti uživatelům internetu Návrh přeměny současných domén používaných ve veřejné správě včetně měst, ob cí a různých úřadů, který navrhuje Úřad pro veřejné informaění systémy (ÚVIS), působí jako by ho vytvářel laik na veřejnou správu nebo vědec bez znalosti českého občana. atd. ÚVIS také nabádá k příkladnému užití do omnívám se. že běžný uživatel se velmi mén jako je: »obu.bmoměsto.gov.cz«. Přitom těžko orientuje v doménách druhé dnes i děti vědí, že diakritika je v názvech do úrovně, jako »gov.cz«, »edu.cz«, mén nepoužitelná. Další ukázkou nedostatečné »mil.cz«, »org.cz« a »int.cz«. Užití domény druhé úrovně »org.cz« je nedobré a zavádějící, připravenosti materiálu je navržené řešení pou protože je notoricky známá jako doména první žití zkratek »meu«, »obu«, »umc«, »mgu«, úrovně »org« a »cz« na konci proto nebude »ou«, »uu«. Jde o statut obcí a územních jed rozhodně používáno intuitivně. notek. Obce mají buď statut »Obec« nebo Problémem není sjednocení názvů domén, ale nástrojů, které mají za úkol seřadit domény a »učesat« podle užitku. Jinak řečeno nebudu hledat webové stránky obce »Nová Ves u No vého Města na Moravě« podle názvu domény, ale použiji raději nějaký registr měst, kde se »Město« či »Statutámí město«. Tyto statuty dozvím internetovou adresu. Tyto registry jsou jsou jim přidělovány a jsou proměnné. Zapra ale bohužel v dezolátním stavu. Údaje poříze cování do adres stabilitu nepřinese. né resorty za peníze daňových poplatníků jsou Domnívám se, že Úřad pro veřejné infor dávány různým »s. r. o.« a ty je zamykají do mační systémy chce zavést tak složité členění softwaru a prodávají zpět veřejné správě a ob domén, že v praxi nesplní svůj účel. Obce, kra čanům. Zdá se mi jako holý nesmysl vytvářet je a zejména spotřebitelé (občané a firmy) ne budou schopni v dohledné době tento systém složitý seznam zkratek dlouhých názvů, které účelně a efektivně využívat. Přiznám se, že i já použije ÚVIS poté, co jim přiřadí doménu dru se přestanu na internetu orientovat, nebo budu hé úrovně, např. »edu.cz« nebo »org.cz«. Vz nadále využívat staré domény, které snad nenikly by tak nádherně nemožné adresy jako: pozbydou platnost, což je na druhou stranu »ou.novavesunovmestanm.gov.cz« ušlechtilé. Každý uživatel navíc často používá jinou Realizace materiálu bude mít možná dopad zkratku. Někdo píše Bystřice n/P, jiný na zlepšení orientace pro pracovníky ÚVIS, Bystřice n. P. a další Bystřice n. Pernštejnem
D
názor
22
□ pňlLOHA měsíčníku
moderní obec
10/2002
ale zcela opačný vliv bude mít na spotřebitele, občany, podnikatele, úředníky měst, obcí. kra jů a zaměstnance ostatní veřejné správy. Jelikož bořit je snadné a stavět těžší, myslím si, že bychom neměli usilovat dohonit letadlo které nám ulítlo (jednotné domény ihned po roce 1989), ale měli bychom se soustředit na posílení nástrojů, které zjednoduší život obča nům a uživatelům internetu ve veřejné správě. Budoucnost je, dle mého soudu, v posilování vyhledávačů ve veřejné správě a uživatelských prostředí pro úřady a instituce. Přece nejde o to vydávat obšírný seznam zkratek, na který se budou stát další fronty. Autorům předpisu do poručím shlédnout komentáře třeba zde: http://www.lupa.cz/clanek.php3?show=2421 Zde jsem nalezl jeden komentář, který je myslím tak trefným a přitom upřímným vyjá dřením skutečného uživatele internetu: »Vidím jedinou možnou výhodu: státní správa se nebude muset tahat o domény s nějakými spekulanty, jinak je to cele další byrokratický nesmysl. A jaké vzniknou krásné dlouhé ad resy.® Domnívám se, že současná vláda má velké ambice a že si dokáže poradit lépe. Diskuse na toto téma nebude podnětem k perzekucím úředníků, kteří nemlčí obdobně jako já, ale že napomůže dobré věci vytvořit lepší řešení, jež uživatele internetu nezatíží a občanům v bu doucnu pomůže. Luděk Tesař, ekonom a úředník působící v ústřední státní správě
ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE
Lobbing pro informační společnost »Poslání a činnost Sdružení pro informační společnost je možné charakterizovat velmi stručně, dokonce jen jednou větou: je tu proto, aby pomohlo vybudovat v České repub lice informační společnost, v níž jsou informační a komuni kační technologie nástrojem k zefektivnění výkonu veřejné správy a zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků. To jsou i dva důležité předpoklady úspěšné integrace naší země do evropských struktur,« uvedla v úvodu našeho roz hovoru prezidentka Sdružení pro informační společnost (SPIS) Ing. Jitka Pavlonová. e O sdružení se v kuloárech hovoří jako lobbistické skupi ně se záluskem na státní pení ze. Má skutečně takový cha rakter? To v žádném případě ne! Pojem lobbing má v našich končinách pejorativní přízvuk.V pojetí ostat ního světa se lobbuje za něco, ni koli proti něčemu nebo někomu. Podstatou je shromažďování argu mentů a důkazů, objektivních i subjektivních, pro rozhodování veřejných činitelů v odborných otázkách. SPIS je tvořen jedenapa desáti podnikatelskými subjekty dodavateli infonnačních a komu nikačních technologií. V souhrnu tyto firmy představují rozhodující část českého informačního trhu a jejich činnost více či méně ovliv ňuje v podstatě všechny občany ČR. Počítačová lobby je však v jednom velmi důležitém aspektu nutně zcela odlišná od skupin sloužících zájmům jiných oborů. Svých ekonomických cílů totiž v podstatě nemůže dosáhnout žád nou jinou cestou než prosazová ním obecného prospěchu - napo máháním rozvoje informační spo lečnosti. Je přitom nezvratnou skutečností, že se česká ekonomi ka a veřejná správa v oblasti infor mačních technologií bez rozsáh lých investic v žádném případě ne obejdou. SPIS chce maximálně napomá hat tomu, aby tyto investice byly vynaloženy účelně, aby nebyly vyšší, než je nezbytně nutné, a aby byly chráněny před případným znehodnocením v budoucnosti. V tomto smyslu nabízíme pomoc a spolupráci orgánům veřejné správy i české podnikatelské sféře.
• Jaké prostředky k naplně ní? Těch větších či menších akcí, kde jsme hlavními pořadateli ne bo spoluorganizátory, odbornými gestory, nebo kde vystupujeme v roli účastníků, je ročně několik desítek. Snažíme se také přetrans-
formovat výklad odborných té mat tak, aby byla srozumitelná co nejširší veřejnosti a v takové po době je prezentovat prostřednic tvím médií nebo i našich webových stránek www.spis.cz. Stě žejní jsou však pro nás klubová setkání, při nichž si vyměňují ná zory zástupci členů našeho sdru žení, případně další přizvaní od borníci, se zástupci ministerstev, vládními činiteli, poslanci, primá tory či starosty větších měst a dalšími veřejnými činiteli. Kaž dé takové setkání má poměrně úzce vymezené téma, které se tý ká strategického rozvoje infor mačních a komunikačních tech nologií v naší zemi. Diskutovali jsme například otázku softwarového pirátství a ochranu duševního vlastnictví, liberalizaci telekomunikací a tari fování internetu, státní informační politiku ve vzdělávání, zadávání veřejných zakázek nebo zave dení jednotného bezvýznamového identifikátoru osob, který by v bu doucnu nahradil rodné číslo.
e A jaké jsou výsledky? Z každého takového setkání vzniká řada užitečných podnětů nebo přímo doporučení pro oblast legislativy. Byli jsme například jedním z iniciátorů a propagátorů zavedení a uzákonění elektronic kého podpisu. Začátkem letošního roku jsme zadali dvěma agentu rám výzkumný úkol související s názory »e-veřejností« na využí vání informačních a komunikač ních technologií, který se soustře dil na tři nejožehavější témata internet (jeho dostupnost), e-govemment (elektronický výkon ve řejné správy) a teleworking (práci z domova). Na základě dřívějších zkušeností i poznatků z výsledků průzkumu byl zpracován doku ment s názvem »Budoucí vládě České republiky#, v němž jsme dali konkrétní podněty, jak by se názory občanů měly odrazit v konkrétních řešeních. Myšlenky
obsažené v tomto dokumentu na šly odezvu a jsou. byť v obecné ro vině, v programovém prohlášení nové. tedy současné vlády skuteč ně obsaženy.
• Dnes je vcelku samozřejmé, že se ve vrcholovém manage mentu prosazují ženy. V ob lasti ICT je to stále ještě tro chu neobvyklé. Jak jste se vlastně v této pozici ocitla? Na vysoké škole jsem vystudo vala ekonomii se specializací na zahraniční obchod. To bylo v do bě, kdy se informační technolo
společnost, abych se stala jeho výkonnou ředitelkou.
• Právě jste se vrátila ze stáže »Elektronický obchod a ame rická ekonomika#, která byla zčásti zaměřena i na oblast veřejné správy v USA. Jaké jsou vaše postřehy? Vláda, na federální i lokální úrovni, považuje za svou povin nost zajistit přístup občanů ke službám poskytovaným veřejnou správou on-line. To přináší trans parentnost státní administrativy, lepší kontakt občanů se státem
Ing. Jitka Pavlonová
gie, nebo jak se tenkrát říkalo vý početní technika, teprve zaváděly. Přiznám se, že jsem tak trochu lí ný člověk a tak jsem si všimla, že »písíčko« je perfektní, komfortní a moc užitečný psací stroj a oblí bila jsem si ho jako pohodlný pracovní nástroj. Už jenom proto jsem tehdy na svém prvním pra covišti v Brněnských veletrzích patřila mezi těch několik málo za městnanců, o nichž se říkalo, že »rozumí počítačům#. Když se v Bmě začal organizovat Invex, tak jsem díky výše uvedené po věsti. nebo chcete-li »kvalifikaci«, byla jmenována jeho mana žerkou. Později mě to chytlo a za čala jsem se informačním a komunikačním technologiím věnovat hlouběji - nikoliv po technické stránce, ale jako feno ménu lidské společnosti. Po dal ších šesti letech, v roce 1998 jsen; dostala nabídku z čerstvě založe ného Sdružení pro informační
a budování vzájemné důvěry. Elektronický kontakt je standar dem, samozřejmě s různou úrovní v jednotlivých státech. Například v Utahu existuje zhruba padesát aplikací elektronické komunikace - od přiznání a zaplacení daní přes prodloužení řidičských průkazů až po zaplacení rybářských lístků. Tyto služby šetří čas i náklady a proto jsou občané ochotni za ně i platit. Internet v USA využívá podle posledních výzkumů 60 % dospě lé populace. Vláda systematicky investuje do vybavení veřejně pří stupných míst. Knihovny jsou při pojeny ze dvou třetin, školy a úřa dy téměř všechny. USA uvádím jako příklad jen proto, že jste se zeptal a že je odtud moje nejčer stvější zkušenost - obdobné pří klady jsou k dispozici i v řadě ev ropských zemích.
Svatopluk K. Jedlička FOTO ARCHÍV
PAÍLOHA MĚSlCNlKU MODERNÍ OBEC 10/2002 O
23
řízeni a sprava
VODA OPADNE A CO SE STANE? Třetí tisíciletí jako by se nám vysmívalo a poťouchle se dívalo shůry na naši pýchu, co všechno umíme v oblasti technologií, co si dokážeme podmanit a jak jsme přitom sami zranitelní. Historie je učitelka, která nám opakovaně dává poznat rizika a hrozby. Shovívavě přitom toleru je, jak jsou její žáci pořád hloupí a nejsou ochotni se příliš poučit. to mediálně zajímavé. Pro média je zajímavé řišly povodně, které zasáhly kromě již ních Čech a Polabí i hlavní město. Po hrdinství, řešící improvizovaně důsledky něčí nedbalosti či nepřipravenosti. To je ostatně zá vodně, o níž se v Praze hovoří jako kladním principem i všech akčních, zejména o stoleté vodě. na Orlíku dokonce jako o desekatastrofických filmů, kde osamělý hrdina titisícileté. Tato čísla, která jsou pouze pomoc kompenzuje totální profesní impotenci kom nými statistickými pojmy, se tváří, že žijícím občanům již podobná pohroma nehrozí. Nej petentních složek státu, obvykle USA. Hrdinství si nepochybně zaslouží úctu, ze větší hrozbou je, že tomu uvěříme. jména jedná-li se o záchranu života. Nicméně Politické zájmy, plánující v horizontu vo ke kroku moudrých patří i úvahy o tom, jak se lebního období, které je kratší než sto let, mo vyvarovat nutnosti podnikat hrdinství, jakým hou bohužel rozhodnout, že voda nehrozí a že způsobem odklonit hrozbu nebo alespoň zmír to, co se nazývá krizové řízení, vlastně ani tak moc nepotřebujeme. V roce 1995 vyšel v Li nit její následky. dových novinách obsáhlý článek, zabývající PLÁNOVÁNI A PREVENCE se rizikem stoleté vody pro Prahu. Vše, co se může stát, jsme věděli. A stalo se to přesně Jednou z neoddělitelných součástí krizové tak... ho řízení je plánování a prevence. V případě krizového se nejedná o zásah integrovaného MINULÉ I DNEŠNÍ HROZBY záchranného systému, i když si to možná lec kdo myslí. Pokud by tomu tak bylo. mohli byPoprvé se rizika většího rozsahu začala brát vážně s nebezpečím fenoménu Y2K. Možná, že už řada lidí zapomněla, o co se jednalo. Hrozilo, že na přelomu roků 1999 a 2000 mů že dojít k haváriím počítačových systémů a v důsledku toho ke kolapsu části infrastruk tury státu. V souvislosti s tímto fenoménem vznikl monitorovací a vyrozumívací systém MONIS a byl vytvořen Národní krizový plán. Nejednalo se však ve své podstatě o problém výpadku počítačů či počítačových sítí, ale šlo o hrozbu kolapsu infrastruktury, tedy o hroz bu, která je nebo může být logickým důsled kem mnoha jiných uskutečněných hrozeb, ať se jedná o povodeň, jinou živelní pohromu ne bo teroristický útok. Hrozba Y2K byla jasně vymezená, s defino vaným časem, kdy se může hrozba stát skuteč ností. Využití systému, jako je MONIS, v do bách »mírových«, kdy nehrozí bezprostřední riziko, bohužel není nijak přehnaně podporo Obec Tuhaň, okr. Mělník váno. V době, kdy udeří problém a hrozba se chom tento princip zobecnit na řízení jako ta stává reálnou, není zase čas se zabývat rozbě hem, byť existujícího systému, jehož užití není kové a podle tohoto modelu by například řízení firmy spočívalo v tom. že budeme pod denní zvyklostí lidí. kteří by jej mohli s výho nikat záchranné kroky až nastane ve firmě zá dou využít pro umísťování např. autorizova ných informací, organizování humanitární po važný problém. To by asi moc firem na tom trhu nezbylo, viďte? moci apod. ARGIS je právě takovým příkladem tiše Moudří kráčejí vyrovnaným krokem a bláz fungujícího systému, který se stará o to »být ni kolem nich tančí dobové tance, napsal kdysi připraven®. Pokud bychom se podívali na Franz Kafka... Mezi ty moudré nepochybně mapku okresů a zjistili, jak se který okres sta patří například Správa státních hmotných re rá o naplnění systému ARGIS »svými« daty, zerv. která již několik let disponuje informač zjistíme pozoruhodnou věc. Nejlepší, praktic ním systémem ARGIS, který slouží k evidenci ky 100% naplněnost informacemi vykazují ty a správě nouzových zdrojů, tj. prostředků a zá okresy, které byly postiženy povodněmi v ro sob, které jsou určeny pro krizové situace, sta ce 1997. Tyto okresy v případě situace, jakou vy nouze, jako byly například letošní srpnové je například právě povodeň, nemusejí v řadě povodně. Právě při těchto povodních byl případů zoufale volat, že potřebují to či ono, systém ARGIS úspěšně využit, ovšem o tom protože informace o tom, kde mají potřebné se nepíše, protože když něco funguje, nebývá
P
—
24
□
moderní obec
10/2002
prostředky k dispozici, mají jednoduše k dis pozici. Celý národ žije v době psaní tohoto článku povodněmi. V tragédii záplav zcela logicky ustupují do pozadí další problémy, jako je na příklad summit NATO v Praze, bezpečnostní riziko, které není zanedbatelné. Kdyby se dej me tomu 20. září 2001 někdo zeptal, jaké nej větší riziko nám hrozí, nikdo by nejmenoval Vltavu, ale Usámu bin Ládina. Kde je riziko terorismu, když Bedřich Smetana stojí na pražském nábřeží ve své Vltavě po pás? Ra ději se nebudeme pokoušet o úvahu, kdyby skuteční teroristé chtěli Prahu zasáhnout, ja kou mají skvělou příležitost, když je město po pás ve vodě... Zkusme kráčet po vzoru moudrých vyrov naným krokem...
MEZINÁRODNÍ KONFERENCE Již několik let existuje webová adresa www.emergency.cz - portál krizového řízení České republiky. Jeho cílem je být jednak ur čitým rozcestníkem pro informace, týkající se krizového řízení, jednak být seriozním katalo gem - knihovnou oborových informací, vzta hujících se ke krizovému řízení. Tato aktivita usiluje o osvětu a rea lizaci užitečných věcí. Informace na tomto portálu jsou katalogi zovány podle Národ ního metadatového standardu, který je za ložen na standardu Dublin Core. V rámci portálu existuje »kri zový klub« - Klub »K«, neformální spo lečenství lidí, kteří pracují v oblasti kri zového řízení a chtě jí jakkoliv přispět k osvětě, šíření infor mací a realizaci do brých a užitečných nápadů. Každoročním pro jevem existence portálu je pořádání ve dnech 27. a 28. listopadu 2002 v hotelu Olšanka me zinárodní konference »Současnost a budouc nost krizového managementu®. Mottem letoš ního 5. ročníku je otázka, zda »Umíme zajistit bezpečný svět?®. Při pořádání této meziná rodní konference, jejíž příprava trvá zhruba 10 měsíců, je obtížné zajistit program, odrá žející momentálně katastrofální události ve světě či u nás. Nicméně lze doufat, že účast lidí, kteří se podíleli na záchranných pracích v New Yorku či v nizozemském Enschede. nezklame popovodňové obecenstvo. Informa ce ke konferenci jsou pravidelně doplňovány na www.emergency.cz. konference 2002.
MICHAL VANIČEK, T-SOFT, s. r. o. FOTO KAMIL VODĚRA
ModerniObec.cz/správa
MIMOŘÁDNÁ PŘÍLOHA ČASOPISU MODERNÍ OBEC Č. 10/2002
OBNOVA PO POVODNÍCH TŘI PRAŽSKÉ PRIORITY Škody na veřejném majetku Prahy i svěřeného městským částím a měst ským organizacím dosahují podle odborného odhadu šesti miliard ko run. Kolik je magistrát schopen uvolnit z letošního rozpočtu na jejich od stranění a kde jsou hlavní priority obnovy města, o tom jsme hovořili s ekonomickým náměstkem pražského primátora Ing. Jiřím Paroubkem. • Jsou tyto škody konečné? Z těch 6 mld. Kč tvoří škody na metru zatím 2 mld. Kč. Je to jen hrubý odhad, který vychází z toho, že bude možné repasovat zařízení, kte rá jsou v zaplavených stanicích. Poškození met ra je ale mnohem závažnější než jsme čekali. Škody mohou být až násobky dvou miliard ko run. Pak se dostáváme na částku podstatně vyšší.
• Které další škody bude třeba napravit? Poškozena je především technická infra struktura města. Jde o kanalizační sít, čistírnu odpadních vod, kolektory a také silniční sít, kte rá byla u Vltavy a jejich menších přítoků. Škody jsou také ve školách v Karlině a Holešovicích. Zatopena byla čtyři divadla a kompletně zniče
jetek ve vlastnictví města nebo ten, kte rý je svěřen měst ským částem a or ganizacím. Netýká se tedy soukromého majetku, takže ten problém je mnohem hlubší a vlastními si lami hlavního města Prahy je řešitelný je nom zčásti. Jestliže máme zajistit nor mální chod města během přiměřeně Ing. Jiří Paroubek krátké lhůty a jeho rozvoj, tak se to neobejde bez dotací ze státní ho rozpočtu. Jsme na tom úplně stej ně jako ostatní postižené kraje.
• Kolik peněz může město z vlastních zdrojů získat?
Vojáci odklízejí odpadky na Praze 1 na jsou nejméně dvě. V každé rozpočtové kapi tole jdou škody do set miliónů korun. Nechci si představit, co by se stalo, kdybychom neposta vili protivodňové zábrany na Starém Městě. I tak zde šla voda kanalizací a dnes například v oblasti Haštalské ulice a Petrské čtvrti jsou chodníky podemleté vodou a budou potřeba desítky miliónů korun na rekonstrukci kanali zační sítě.
• Počítáte s výpomocí státu? V těch 6 mld. Kč nejsou škody na bytovém fondu města. Je v nich zahrnut jen veřejný ma
ModerniObec.cz/obnova
Co se týče restrukturalizace rozpo čtu na tento rok, když sáhneme po posledních rozpočtových rezervách, dostáváme se k 1,5 mld. Kč. Pokud se nám podaří prodat část podílů města ve firmách Pragonet, Pražské vodo vody a kanalizace a akcie První měst ské banky, které jsme vykoupili od mi noritních akcionářů, a odprodáme je podle smlouvy České pojišťovně, mů žeme se dostat až na částku 1,5 mld. Kč. Ta by nám pomohla. Jsme ale dva měsíce před komunálními vol bami, takže zcela nepochybně je to příliš svůdné sousto, aby je ti, kteří budou kan didovat, nezahrnuli do svých politických kalkula cí. Já jsem odpovědný za finance města, tedy za rozvoj Prahy. Můj názor je tyto majetkové po díly prodat. K tomu se ovšem musí najít v tomto i v příštím zastupitelstvu konsensus. Nicméně město po těchto prostředcích může sáhnout.
• Neuvažujete o vydání obligací? Pokud jde o následky povodní, nebylo by podle mého názoru dobré řešit tyto záležitosti vydáním další emise obligací nebo přijetím úvě ru specificky zaměřeného na likvidaci následků
povodní. Když se budeme dále zadlužovat, vy užijeme možnosti, které nám dává rámec dlu hové služby, tj. do těch 15 % zákonem stano vené úrovně dluhové služby na celkových příjmech města. Tak bychom měli možnost i v příštích šesti letech čerpat 13 mld. Kč. Je to hodně i málo zároveň. Hodně z toho hlediska, že bychom asi byli schopni z těchto prostředků pokrýt následky povodní, ale prakticky bychom v příštích šesti letech zastavili rozvoj města. Mám na mysli výstavbu metra, městského okruhu, tramvajové trati na Barrandov, nákup nových vagónů metra. To žádné vedení města nemůže připustit. V tuto chvíli se jeví jako velmi naléhavá po moc státu. Myslím si, že v podobných problé mech, i když s věcnou náplní poněkud jinou, budou ostatní postižené kraje, které prostě ne mohou řešit vlastními silami vzniklé problémy. A pokud nemáme následky povodní odstraňo vat pět, sedm nebo deset let, potřebujeme zís kat masivní finanční pomoc státu.
• S kolika penězi počítáte? Je tady několik neznámých. První neznámá je, jak vysoké ty škody budou. Určitě se neza staví na částce 6 mld. Kč.. Pokud se ukáže, že poškození metra bude až na skelet tubusů, to znamená, že tam bude komplexně zničená technologie, můžeme se dostat na nějakých 4 až 4,5 mld., přičemž jisté je vlastně pojistné a rozpočové škrty, čili 2 až 2,5 mld. Kč. Zbylá částka půjde až do výše potřeb související s obnovou infrastruktury města a my bychom byli rádi, kdyby nám stát pomohl.
• Které priority město má? Někteří lidé nechápou realitu. Například spo lečnost Sazka se může podivovat, že město ne najde v rozpočtu 600 mil. Kč na výstavbu ko munikace k víceúčelové hale. Prostě nenajde. V této chvíli žádné vedení města si nemůže do volit preferovat výdaj tohoto typu před výdaji například na protipovodňová opatření nebo na výstavbu nových komunálních bytů, protože mnoho set Pražanů o své byty přišlo a někteří z nich nenávratně. Tato čísla se nyní sumarizu jí a je to naše priorita srovnatelná s tou, jako jsou sebezáchovné investice do protipovodňo vých opatření. Metro je neméně důležité jak pro hospodářský, tak společenský život města. To jsou tři priority, které vidím. Protipovodňová opatření budou mít v první fázi Kampa a Karlín, v další Holešovice a Libeň. Jestliže se velká voda vrátí třeba za rok, musí me udělat všechno pro to, aby alespoň část těchto opatření byla realizována. Já ty priority vidím velmi srovnatelné. Neumím si představit, že bychom nechali lidi provizorně bydlet příliš dlouhou dobu. Stejně tak bez metra se Praha vrací o dvacet, třicet let zpátky.
KAREL ZÍTEK FOTO ARCHIV, ALEŠ ADÁMEK
AKTUÁLNÍ POTŘEBY Po prvním základním úklidu po povodni se postupně všude zaměřují na déletrvající opravy, rekonstrukce a novou výstavbu. Na hlavní priority jsme se zeptali v několika městech a jedné obci. Vladimír Zunt, tiskový mluvčí Městského úřadu Český Krumlov: »V katastru našeho města bylo zaplaveno cel kem 140 hektarů území. Jen v městské památ kové rezervaci bylo vodou zasaženo 281 objektů, z toho 154 obytných budov. Práce na jejich ob nově s bezprostřední finanční pomocí radnice všem postiženým začaly neodkladně. Po týdnu města pod vodou se do historického centra zno vu vracel turistický ruch. Pro návštěvníky byla otevřena památková rezervace a bez omezení zpřístupněn státní zámek. Provoz postupně zahájila většina hotelů, pen zionů a restaurací. Město jejich majitelům v záto pové oblasti například odpustilo poplatky za vyu žívání veřejného prostranství pro předzahrádky. Pro návštěvníky města byly upraveny příjezdové komunikace a připravena potřebná kapacita par kovišť. Záplavami bylo také postiženo celkem 167 živnostenských provozoven. Jejich držitelům byl podle stupně poškození radou města přiznán fi nanční příspěvek. Do našeho historického města se rychle na vracel i kulturní život. Jednou z prvních byla otev řená renomovaná galerie Egona Schieleho Art Centrum. Mezi dlouhodobější priority patří obno va povodní zcela zničeného velkého městského sportovního areálu.«
Luboš Průša, starosta města Písek: »Naším hlavním záměrem je v plném rozsahu obnovit do konce roku bydlení ve městě, i když to zatím nebude ve stoprocentní kvalitě. To zname ná ve všech 60 povodní poškozených bytech, které jsou převážně v majetku města a ve 40 by tech v soukromém vlastnictví. Ještě v srpnu byly všechny zaplavené objekty uklizeny a následně vlhké stěny zbaveny omítky. Ve sklepích jsme mi mo jiné nechali vybudovat nové kóje. Využíváme všechny dostupné finanční zdroje mezi nimi stát
ImÍ]
ní podporu, peníze z pojišťoven a příspěvky z na dací a od jednotlivců na celkovou obnovu a opra vu domů a komunikací. Náš proslulý historický most dostane znovu původní podobu asi do kon ce listopadu. Jen z rozpočtu města vynaložíme 30 až 40 mi liónů korun, přičemž stejnou částku, ne-li víc vy dají jednotliví vlastníci domů. V současné době po první nárazové pomoci ochotných lidí, kteří k nám přišli odjinud, již vystačíme s vlastními silami. Ve městě máme potřebný počet zedníků, malířů, štukatérů, klempířů a jiných řemeslníků a pokud to bude nutné, získáme je z blízkého okolí.«
Jiří Hudeček, starosta obce Lety (okres Praha-západ): »Povážlivá je bilance mimořádné povodně ře ky Berounky, která značně poškodila naši obec. Bylo zatopeno 93 domů a pět bylo staticky velmi narušených. Před záplavou jsme evakuovali z ohrožených míst celkem 247 obyvatel. Řeka zalila společenský sál, pronajatý od soukromé majitelky, do jehož opravy jsme před málo lety investovali půl miliónu korun. Zatopené bylo hřiš tě a klubovna kynologického spolku. Z obecní pokladny jsme za první tři neděle po povodni vy dali na úklid a jiné naléhavé práce na 9 miliónů korun, což je prakticky náš celoroční rozpočet. Přitom na odstranění všech následků záplav bu deme potřebovat zhruba 20 miliónů korun. Peníze je nezbytné obstarat pro naši prioritu, kterou je stavba nové mateřské školy. Tu voda narušila natolik, že jsme se rozhodli nechat ji zbourat. Jinak jsme vypláceli 30 tisíc korun, kte rou jako mimořádnou dávku poskytlo Minister stvo pro místní rozvoj na zatopenou rodinu. Vy užijeme i pomoci státu obcím a příspěvků od nadací jako jsou Člověk v tísni, Adra apod. Hle dáme možnosti získat prostředky od různých fi rem. Potřebují je především rodiny sociálně slabší. «
Antonín Terber, místostarosta města Litoměřic: »Po zjištění všech škod, které u nás napácha la povodeň, je možné do konce roku zcela obno vit život ve městě. Zatímco obecní byty dopadly poměrně dobře, bylo zaplaveno také 30 soukro mých obytných domů. Podle vyjádřeni statika ob jekty nejsou ohroženy. Na několika místech se propadly části ulice. Nejvíce byla postižena celá průmyslová základna. Následky ničivé povodně jsou velmi patrné též na Střeleckém ostrově, kde jsou poškozena hřiště a klubovny. Je to místo, kde naši občané rádi odpočívají. Ostrov chceme dát co nejdříve do pořádku, aby se lidé mohli znovu re kreovat a pokud možno zbavit se útrap, které jim přineslo Labe. Na celkovou obnovu města budou využity zejména finanční prostředky z vlastního rozpočtu města. Získáme je mimo jiné ze zastave ných investičních akcí. Pomáhají také podniky ne zasažené záplavovou vlnou, mezi nimi i společ nost Výstaviště, která poskytla finanční příspěvek ze vstupného návštěvníků Zahrady Čech.«
Pavel Sinko, místostarosta města Děčína: »Hladina Labe při povodni dosáhla ve městě výšky 12,5 metru. I když se při hlubším řečišti vo da hrozivě příliš nerozlila, přesto jsou škody u ně kterých nemovitostí značné. Jdou do desítek mili ónů. Bylo zatopeno 350 obytných domů a do několika z nich se lidé asi nebudou moci brzy vrá tit, jiné nemovitosti jsou zničené. Radnice podle svých možnosti poškozeným ihned pomohla. Jestliže po počátečním úklidu po povodni odešli dobrovolníci, k následujícím pracím využíváme i nezaměstnané. Mezi prvními se přes úřad prá ce přihlásilo 30 až 40 lidí. Na veřejně prospěš ných pracích se u nás může podílet s příspěvkem státu až 200 nezaměstnaných, kterým úřad prá ce nabídl smlouvu na dva měsíce. Záplava posti hla nejen opěrné zdi na nábřeží, ale také šest dě čínských mostů. Jejich opravám bude nutné věnovat prvořadou pozornost. Největší škodu ve výši 12 miliónů korun způsobila rozvodněná řeka na mostu Čsl. mládeže. Jeho konstrukce byla již vystužena. Celkové předběžné náklady na opra vy mostů dosáhnou skoro 42 miliónů korun. Mili ónové škody jsou na komunikacích a chodnících. Zatímco jsme před záplavou uchránili plaveckou halu, poničen byl zimní stadion a déletrvající ob novu si vyžádá i koupaliště pod zámkem.<■
MĚSTO A POVODEŇ Strategie rozvoje měst po povodni (Miloslav Konvička a kol.)
ovodně na Moravě v roce 1997 vyvolaly poměrně širokou odbornou diskusi, týkající se zejména oblasti ekologické, hydrometeo rologické a vodohospodářské. Sledována byla i funkčnost jednotlivých systémů protipovodňové ochrany, legislativní rámec pro blematiky, vliv na psychiku a chování obyvatel apod. Přes tento poměrně značný profesní záběr řada problémů souvisejících s po vodněmi zůstala opomenuta a neřešena v celém spektru oborů: od územního plánování přes systémy vodohospodářských opatření a povodeň v povodích až po organizační opatření při záchraně životů a majetku. Problémy postižených měst byly v případě povodní na Moravě v roce 1997 řešeny převážně v úrovni okamžitých stavebně-technických opatření, a tedy často i v rozporu s územněplánovacimi předpoklady budoucího společensko-ekonomického rozvoje jednotlivých měst. Tato první fáze pro svoji naléhavost a operativnost nebrala v úvahu a v mnoha případech podcenila význam specifických rysů jejich hmotné, funkční a pro vozní struktury. Podle autorů publikace však byl tento vliv v mnohých městech rozhodujícím faktorem, Werý také podstatným způsobem ovlivnil rozsah způ sobených škod. U měst postižených povodněmi v roce 1997 se v mnoha případech prokázala historická prozíravost našich před Vydalo Vydavatelství ERA, ků a jejich uvážlivost při koncepci urbanistického rozvoje zejména v období průmyslových revolucí koncem 19. a za čátkem 20. století. Naopak u mnoha měst překotný ekonomický rozvoj vedl k popření historických povodňových zku knihu lze objednat na adrese: šeností a k intenzivní zástavbě rizikových oblastí v okolí řek. Právě rozdílné, individuální přístupy k řece a její údolní Lidická 9, 602 00 Brno nivě prokazatelně ovlivnily v případech povodněmi postižených měst tehdejší rozsah a průběh povodně. Ukazuje se, že je nutné zabývat se kromě vnějších příčin i místními faktory, které jsou nezbytné pro plánování a řízení rozvoje měs tel.: ta a při výběru nejvhodnějších způsobů a prostředků k ochraně proti případným dalším povodním. +420/541 249 228 Řešení problematiky povodní spočívá podle autorů publikace jednoznačně v oblasti územního plánování, tj. v jeho komplexním systémovém pojetí od regionální dimenze příslušného velkého územního celku (např. v rozsahu povodí) e-mail: až po návrh lokálních protipovodňových opatření na úrovni města. Tato opatření by měla být řešena jako nedílná sou [email protected] část nejen územního plánu města, ale i strategických zásad urbanistického rozvoje.
město
P
MO-01407
ModerniObec.cz/obnova
DOMY PRO NOVE VESNICE Architektonická a projekční firma Zlatý dům Daparts, spol. s r. o., Pardubice chce zničeným vesnicím vrátit funkci domovů, ná vsí a ulic, které jsou funkčně i architektonicky spjaty s okolní přírodou a tradicí. Stavební náklady nepřesahují 1 milión ko run na byt v izolovaném domě a při výstavbě nájemního domu obcí s 4 až 6 byty je náklad zhruba 3,5 mil. na tyto byty (4 x 2+1 a 2 x 1+1). Veškerou projekční dokumentaci věnuje firma po vodňovým oblastem zdarma. avrhované nové možnosti a formy byd lení jsou v souladu s dokumentem Mi nisterstva pro místní rozvoj (MMR) "Formy státní pomoci občanům a obcím stiženým povodněmi«. Jedná se o nabídku systémového řešení na podkladu rozboru situace: - v rámci tohoto řešení jsou nabízena vo dítka pro zvažování situace jednotlivých obcí a obyvatel, - dále pak konkrétní projekční řešení (zdar ma), - konkrétní nabídky jednotlivých výrobců stavebních materiálů, kteří se do akce povodně-domy.zde.cz zapojili s výraznými slevami (prezentace firem je na následující straně), - celý projekt je koncipován jako otevřený s mnoha variantami. - uvažované a navrhované konstrukční ře šení odolá povodním i v budoucnu, - nejedná se o dodávku neměnných kata logových typových domů, kde jsou neměnné i materiály. Navrhovaný projekt naopak umožňuje vý běr a možnosti tak, aby byly maximálně vý hodné. Největší důraz je dán na obnovu obcí jako vesnic, nikoliv jako sídlišť z typových do mů. Dále se nabízí možnost svépomocné stav by a dalších forem, aby cena byla nejnižší. Maximální pozornost je věnována co "nejtep lejším" materiálům a konstrukcím pro stavbu
N
DOTACE OBCÍM Náš návrh zpracovává do české vesnice náležitým způso po bem odpovídající řadové domy s nájemními byty. Jsou to vari anty domů s dvěma až čtyřmi byty 1-3 + 1. Jeden takový byt je možno pořídit za 0,7 až 0,8 mil. Kč. Takové domy jsou rychlým a opravdu účelným řešením ubytova cí nouze v povodní postižených obcích.
Součástí nabídky jsou i projekty domů izolovaných - vhod ných pro vytvoření ulic a návsí, tedy do mů, které lze na sebe napojovat. Projekty jsou zdar ma pro všechny zá jemce. Stavební ma teriál, který je do povodňových oblastí vhodný, je v několika variantách od výrob ců, kteří se do naše ho projektu zapojili a poskytují na něj vý razné slevy. domů. Domy se staví za státní peníze, musí tedy být v budoucnu maximálně hospodárné a energeticky nenáročné. Podle dokumentu MMR se v tomto textu operuje se dvěma možnostmi, a to: - dotace nových nájemních bytů obcím ve výši 0,6 až 1 mil. Kč, - úvěr fyzickým osobám ve výši 850 tis. Kč.
ÚVĚR FYZICKÝM OSOBÁM Úvěr lze užít na řadové domy vesnického ty pu jedno a dvoupodlažní, s garážemi i bez ga ráží. Dále nabízíme řešení a projekty domů izo lovaných - vhodných pro vytvoření ulic a návsí, tedy domy, které lze na sebe napojovat v půdo rysu řešené jako I, L, T. Stavební materiál na ta kový dům lze pořídit od 580 tisíc Kč (bez DPH).
Rádi bychom iniciovali pozměnění přísluš ných zákonů tak, aby bylo možné vrácení DPH jednorázově stavebníkovi (obec, jed notlivec), který tento úvěr čerpal a zkolau doval stavbu, byt není plátce DPH. Tímto opatřením by se posí lila snaha stavět své pomocí, domy se zlevní a lidé získají cíl svého snažení. Po kud vše zůstane při starém, svépomocná stavba se rozdílem 17 % v sazbách DPH v současnosti nevy platí. Pak se bude sta vět dodavatelsky a te dy dráž. Obě řešení umožní kompaktní výstavbu bez mrhání pozemky. U výstavby izolovaných domů je totiž povinná vzdálenost mezi zdmi 6 - 7 m dle stavebního zákona, u našeho řešení se pozemky využijí lé pe, šetří se na délce infrastruktury, na energiích pro otop domů, a to až 60 % proti současným zvyklostem. V neposlední řadě tento druh výstavby do našich vesnic odnepaměti patřil a patří. Lze bez problémů kombinovat domy soukromé a obecní, a to ještě v mnoha obměnách a ba revnostech. Chceme ukázat reálnou možnost výstavby nových domů a obcí. Navrhované domy svým tvarem a charakterem patří do venkovského prostředí. Z variant domů lze vytvořit ucelený územní celek obce - náves, ulice, obytné domy i prostory pro infrastrukturu (obchody a služ by). To je nová myšlenka - nová v komplexnosti pojetí. Celá tato dobročinná a otevřená iniciativa má své domovské stránky na adresách www.povodne-domy.zde.cz, eventuálně na www.rodinny.zlaty-dum.cz PETR DAVID, akademický architekt. FOTO ARCHIV DAPARTS
ModerniObec.cz/obnova
Nabízíme systémové řešení OBNOVY ČESKÉ VESNICE a k tomu tvarově vhodné domy jj jJ jLpu juúub-ú uiny:j?.úb. m
<< iiWt Poradíme Vám jak. Pro tyto účely vznikla DOBROČINNÁ INICIATIVA povodně-domy. Autor iniciativy ZLATÝ DŮM DAPARTS společně s partnery nabízejí: - PROJEKTY DOMŮ různých typů a velikostí ZDARMA - Nové PROJEKTY právě pro povodněmi zničené oblasti a DO ČESKÉ VESNICE - Velké a výrazné SLEVY NA STAVEBNÍ MATERIÁLY - Prozradíme nečekaně EFEKTIVNÍ A LEVNÁ ŘEŠENÍ a MATERIÁLY - Poradíme s CELKOVOU OBNOVOU VESNIC A OBCÍ KM BETA - výjimečně kvalitní střešní krytina
SÍR - střešní nosné panely (není třeba krov) s OHROMUJÍCÍ TEPELNOU IZOLACÍ ZATEPLENO AŽ NA R>6 m W K JS STROPY - nejlehčí, velmi pevná a odolná konstrukce HLUKOVĚ TLUMÍ TEPELNĚ IZOLUJE
R>3.3 rn W K
!!
R/gíps
RIGIPS - kompletní zateplovací sendvič a systém - polystyren a sádrokarton
treskísHI
I
- přesné tenkostěnné bloky, velmi lehké zdění, odolné ohromným tlakům, např. při povodních. ZATEPLENO AŽ NA R>4.3 m W K
- 6 bytů
ŘADOVÉ Z NÁJEMNÍ DOMY s možnosti dostavby
KONTAKTY: APARTS spol. s r.o. RIGIPS: [email protected]
Luční 963, Pardubice, tel: 46 6613630, 608 518575, [email protected] KM BETA: [email protected] TŘESK: [email protected]
MO-01422
Veškeré a stále aktuální informace jsou na internetu www.povodne-domy.zde.cz , www.rodinny.zlatv-dum.cz a na www.zlaty-dum.cz. Kompletní popis stavebních materiálů vhodných pro oblasti s nebezpečím povodní je na www.stavebniny.zlaty-dum.cz.
KNIHOVNY HLEDAJÍ POMOC Řada zničených svazků knih skonči la na skládkách, jiné čekají v mrazí cích boxech na svůj další osud. Kni hovny proto hledají pomoc.
je chudší ve dvou pobočkách o 50 tisíc svazků, další vzácné knihy skončily v mrazírenských boxech. Zaplaveny byly pobočky v Karlině, Ho lešovicích (tady byla uložena také Pražská bib le z roku 1488). Velké škody napáchala voda v ústředí Městské knihovny na Mariánském náměstí. Knihovna sice nepřišla ani o jednu árodní knihovna ČR v pražském Kle knihu, ale zničen byl velký filmový a divadelní mentinu byla po povodních bez elektric sál, pod vodou byl i malý sál a počítačová kého proudu a fungující počítačové sítě. učebna. Poničeno bylo potřebné zázemí a na Hned v prvních dnech se jí podařilo otevřít jeho opravě závisí i zpřístupnění knihovny koordinační a poradenské centrum v centrálním veřejnosti. Přes všechny potíže bylo už 28. srp depozitáři v Praze - Hostivaři, které je určeno na v provozu 10 automatizovaných poboček k pomoci knihovnám postižených povodněmi. knihovny. Svaz knihovníků a informačních pracovníků Všechny tři budovy Jihočeské vědecké organizuje pomoc moravských knihoven při knihovny v Českých Budějovicích byly zato obnově poškozených nebo zničených knihov peny do výšky 1,7 metru. Bylo zaplaveno zá ních fondů. Podle PhDr. Víta Richtera, ředitele Národní knihovny bylo zmraženo 5 tisíc m3 zemí knihovny, např. knihařská dílna, rozvodna elektrické energie, strojovny výtahů, sklady knihovních fondů. Platby za uskladnění v mra s kompaktními regály, sklad s 90 tisíci svazků zících boxech půjdou do 10 mil. Kč. Přitom ně naučné literatury a 150 tisíc svazků knih, ča které knihovny přesně neví, co se jim podařilo sopisů a výročních zpráv. Na skládku bylo vy z knihovního fondu zmrazit. Knihovníci čekají vezeno pět velkých kontejnerů. Prvotní náklady i na pomoc ze zahraničí — přijít by měly ze na opravy byly vyčísleny na 10 mil. Kč - bez jména přístroje na vysoušení knih. Pomoc mo obnovy knihovního fondu. Mezi knihovníky pro hou nabídnout i pracovníci hromadné ochrany fondů Národní knihovny ČR. Půjde zejména bíhají diskuse a návrhy na urychlené provede ní inventarizace zničených knih a zajištění od o zjištění, zda v knihovně není plíseň, případně pisů z katalogů. o jaký druh se jedná a navrhnout potřebné Od 2. září mohli čtenáři vracet a prodlužovat ošetření. Kapacita vlastního restaurátorského pracoviště je však omezená. si výpůjčky půjčených knih ve dvou budovách Podle prvních odhadů přišla jen síť veřej knihovny. Další knihovnické služby budou po ných, nespecializovaných knihoven o 275 tisíc skytovány až po zajištění skladů pro zachráně svazků. Například Městská knihovna v Praze né knihy.
N
KRIZOVÉ PLÁNOVÁNÍ A ŘÍZENÍ e dnech 27. a 28. listo Program druhého dne je padu 2002 se v hotelu rozdělen do dvou sekcí. V rám Olšanka v Praze 3 ci první na téma »Krizové uskuteční 5. odborná konfe a havarijní plánování a řízerence s mezinárodní účastí ní« vystoupí mj. Ing. Lenka LuSoučasnost a budoucnost kášková z AMI Communicati krizového managementu na ons, přednášet na téma téma »Umíme zajistit bezpeč •■Informovanost občanů v ob ný svět?«. Mediálním partne lasti civilní ochrany - sociolo rem konference je již tradičně gický výzkum<< bude PhDr. Bo časopis Moderní obec. humila Baštecká z Katedry Na první den pořadatelé psychologie FF UP Olomouci Vysoká vojenská škola pozem s přednáškou Psychosociální intervenční týmy v České re ního vojska ve Vyškově ve spo
V
ké seznámí s přístupem NATO k boji s terorismem. Pořadatelé rovněž očekávají diskusi o po vodňové katastrofě, která letos postihla Českou republiku.
EVA VESELÁ
Rubena Člen skupiny O Česká gumárenská společnost
PROTIPOVODŇOVÉ STĚNY Protipovodňové stěny WW (Water Wall) RUBENA jsou speciální vaky vyrobené z pryžotextilniho materiálu, jehož textilní vložka je z vysokopevnostní PES tkaniny, která je opatřena oboustranným pryžovým nánosem a přírubami pro plněni vodou a vyprazdňování. Pryž, která je na bázi EPDM, má vynikající fyzikálněchemické a mechanické vlastnosti (oděruvzdornost, odolnost proti ozónu, UV záření a povětrnostním vlivům). Jednotlivé díly protipovodňové stěny Rubena se v ohroženém prostoru jednoduše spoji na potřebnou ochrannou délku a napustí se vodou. Příklady použití
publice. Druhá sekce nese název
•■Bezpečnost elektronické ho věku« a vystoupí v ní mi mo jiné Ing. Pavel Vrba z Úřa du pro ochranu osobních údajů na téma •■Bezpečnostní dokumentace, teorie, normy a praxe«. Další informace o konferenci včetně seznamu přednášejí cích a názvu přednášek jsou průběžně k dispozici na adre se: www.emergency.cz.
Výhodami protipovodňových stěn RUBENA je velmi příznivá cena díky mnohonásobné možnosti použití a jejich multifunkčnosti, vysoká operativ nost, jednoduchá manipulace, rychlá montáž a demontáž, možnost plnění čerpadlem přímo z řeky nebo požární cisterny.
MO-01421
lupráci s Policejní akademií v Praze a Vojenskou akademií v Brně a T-SOFT, s. r. o. - při pravili referáty představitelů státní správy a zahraničních hostů, orientované na konkrét ní řízení krizových situací, jaký mi byly například 11. září 2001 v New Yorku či katastrofa v Enschende v Nizozemí. Účastníci konference se ta
Povodně zničily veškeré zařízení Městské knihovny v Kralupech nad Vltavou. Ze 70tisícového knihovního fondu se podařilo zachrá nit kolem 20 tisíc nejcennějších svazků i počí tačové vybavení. Podle vedoucí knihovny Šárky Pánkové se knihovně ozvaly firmy i Ná rodní knihovna ČR, Středočeská vědecká kni hovna Kladno a knihovny Středočeského kra je, které nabídly pomoc. Knižní dary nabízejí i občané města. Jen předběžný odhad škod na knihovním fondu je vyčíslen na 2,5 mil. Kč, na zařízení 1 milión a další rozsáhlé škody jsou na hlavní budově knihovny. Ta bude z provozu vy řazena na delší dobu a proto svoji činnost sou střeďuje na pobočku Lobeček. O solidaritě me zi knihpvnami vypovídá také informace umístěná na webových stránkách neratovické knihovny, která žádá o pomoc pro kralupskou knihovnu. Budova mělnické knihovny je naštěstí od vody dostatečně daleko, ale i ona přišla o část svého knihovního fondu, kterou měli půjčeni čtenáři v místech zasažených povodní. Měst ská knihovna vykonává regionální funkce pro okres Mělník. Knihovny v zaplavených částech okresu byly zničeny úplně a nebo byly vážně poškozeny. Podle vyjádření ředitelky Městské knihovny Mělník Mgr. Hany Lumepové mají na počátku září jen kusé zprávy. Obec Libiš byla celá zatopena, v obci Tuhaň nejdou telefony, o osudu knihovny není nic známo. Zálezlice stejně jako obec je zničena i knihovna. Povodní byly poškozeny knihovny v Chvatěrubech, Vojkovicích atd. V Dušníkách a Horních Počáplech se podařilo knihovníkům zachránit knihy i náby tek (škody jsou jen na budově). V celém okrese bylo poškozeno téměř 20 knihoven.
- kž -
ModerniObec.cz/obnova
KDE ŽÁDAT PENÍZE Velká voda poškodila 30 velkých a 47 malých čistíren odpadních vod (ČOV) - v postiženém území byla těch velkých vyřazena z provozu zhru ba třetina. A tak rozsáhlá povodeň vrátila ČR na počátek 70. let, kdy exi stovalo na vypouštění odpadních vod kolem 2000 výjimek, takže z řady vodních toků byly vlastně stoky. padni vody možná od pětiny obyvatel ČR lastníci čistíren mohou po letošních po a zhoršuje se kvalita vody v řekách. »Čistota vodních požádat krajské úřady, aby jim odpadních vod je prioritou jak našeho minis povolily vyšší zbytkové znečištění vod, terstva, tak i krajů, obcí a provozovatelů vodá řekl novinářům ministr životního prostředí Libor renské soustavy," zdůraznil ministr. Ambrozek. »Česká inspekce životního prostře Práce na obnově ČOV začaly krátce po dí potom bude postupovat podle tohoto povole opadnutí vody. Zařízení však nešla spustit ní, << uvedl. Je podle něj zbytečné, aby se pení okamžitě kvůli náročným technologiím. Po vy ze »točily-<. Pokuty jsou totiž příjmem Státního čištění od bahna byla uváděna do provozu fondu životního prostředí (SFŽP), který peníze postupně. Nejde jen o jejich mechanickou dává zpět do budování ekologické infrastruktu část. Narůst totiž v čistírnách musejí bakterie, ry včetně čistíren. Poškozené obce budou zřej které odpad rozkládají. Nejdříve je obnoveno mě moci požádat také o posečkání se záloha hrubé čištění, pak mechanické, nakonec bio mi za vypouštění odpadních vod. Poškozené logické. ČOV i kanalizaci je třeba co nejdříve opravit.
V
období, investovat zhruba 60 až 80 mld. Kč. Je třeba postavit ČOV v malých obcích nad 2000 obyvatel a velká zařízení, z nichž některá po škodila povodeň, doplnit o technologie na čiš tění dusíku a fosforu.
DOTACE Státní fond životního prostředí uvolní několik set miliónů korun na program obnovy kanalizač ní sítě a čistíren odpadních vod v záplavami po stižených oblastech. Ten zahrnuje i finance na nynější sanační práce, tedy odbahnění, vyčištění a vysušení, konstatoval Libor Ambrozek. »K získání dotací bude sloužit velmi jednodu chý formulář, po jehož vyplnění a mém rozhod nutí mohou být na základě faktur uvolněny finan ce. Ty mohou u sanačních prací být až do 50 % a u obnovy čistíren tam, kde došlo k poškození technologie či stavební části, až do 80 % nákla dů. To se týká i oprav poškozených kanalizací, které jsou velmi významné zejména pro menší obce," uvedl ministr. V případech, kdy obce ne budou moci z finančních důvodů pokrýt ani zbý vající pětinu nákladů, mohu povolit výjimku až do 100 %«, dodal. Tento program bude fungovat zhruba tři roky, dokud nebudou obnoveny všechny ČOV a kana lizace v postižených územích. »Počítáme, že si obnova může vyžádat několik set miliónů korun, a jsme připraveni ze SFŽP tyto finance uvolnit," prohlásil ministr. Část projektů bude hrazena i v rámci evropského programu ISPA. Další pomoc SFŽP, která je pro rozvoj území také významná, má nepřímý charakter. -Jsme připraveni k odkladu splátek a k jejich příznivěj šímu rozložení u obcí, které v minulých letech stavěly čistírny a kanalizace, a byly postiženy zá plavami," vysvětlil Libor Ambrozek.
ŽÁDOSTI
ŠKODY Podle ředitele odboru ochrany vod Minis terstva životního prostředí Jaroslava Kinkora činí předběžné odhadované škody na čistír nách půl miliardy korun. Další škody se mo hou projevit teprve v zimě, kdy mráz může potrhat potrubí, které se nyní zdá být nepo škozené. Také škody na kanalizaci jsou vyso ké. Mezi velké čistírny se řadí zařízení upra vující vodu od více než 10 000 spotřebitelů. Vedle obecních zařízení jsou mezi nefunkční mi velkými čistírnami i zařízení průmyslová. Většina velkých čistíren byla nedávno rekon struována kvůli požadavkům EU - teprve loni měla každá obec nad 10 000 svoji čistírnu. Největší škody voda napáchala na technolo giích a elektroinstalaci, někde jsou ale poško zeny i stavby. Čistota vod se podle ministra životního pro středí Libora Ambrozka stává velkým problé mem při obnově území po záplavách, protože po opadnutí povodňové vlny nebyly čištěny od-
ModerniObec.cz/obnova
Například pražská čistírna v Bubenči, kde Pražské vodovody a kanalizace odhadly škody na 250 miliónů korun, chce biologickou část uvést do provozu do konce roku.
NÁKLADY Státní fond životního prostředí 22. srpna zahájil program, díky němuž mohou majitelé čistíren dostat na první práce peníze. Ve fon du je 800 mil. Kč. Okamžitě dostanou čističky polovinu neinvestičních nákladů, tedy peněz na odbahnění, druhou polovinu po podepsání smlouvy s fondem. Fond může dotovat až 80 % nákladů, v případě nutnosti však i více. Do dvou až tří let je stát schopen zaplatit i celkové náklady na obnovu zařízení. Podle ministra Ambrozka to ale zřejmě nebude zapo třebí, protože některé ČOV jsou pojištěny. I zde stát nabídne dotace do výše 80 % nákladů. Obnovu několika největších ČOV bude spolufi nancovat Ministerstvo zemědělství. Do čistíren odpadních vod má ČR do roku 2010, dokdy bylo vyjednáno s EU přechodné
Jak mohou majitelé kanalizací a čistíren odpad ních vod získat ze Státního fondu životního pro středí finanční podporu, nás informoval Ing. Jan Šturma z odboru ochrany vod SFŽP. Cílem Pro gramu obnovy nebo výstavby kanalizační sítě a čistíren odpadních vod je podpora opatření v územích postižených povodní v roce 2002, ve kterých byl vyhlášen nouzový stav. Žádost o fi nanční prostředky ze SFŽP zájemce najde na webové stránce www.sfzp.cz. Musí do ní napsat iden tifikační údaje žadatele - vlastníka, navrhované opatření na poškozeném objektu, v žádosti musí být i vyjádření referátu životního prostředí přísluš ného kraje nebo okresu, zajištění dodavatele a čestné prohlášení žadatele, že na tuto práci ne čerpá žádnou finanční podporu u jiného subjektu a ani není předmětem plnění pojistné události. Takto vyplněnou žádost žadatel předloží míst ně příslušnému oblastnímu inspektorátu České inspekce životního prostředí, který ji předá se svým vyjádřením fondu. Po posouzení a vyhod nocení žádostí vydá ministr životního prostředí Libor Ambrozek rozhodnutí o poskytnutí podpo ry. V něm budou uvedeny nezbytné podklady, které žadatel předloží SFŽP pro uzavření píse mné smlouvy o podpoře. S ohledem na charak ter opatření, na jejichž realizaci je podpora po skytnuta, může žadatel zálohově čerpat finanční prostředky až do výše 50 % podpory přiznané rozhodnutím ještě před uzavřením vlastní smlou vy o podpoře. Finanční prostředky budou uvol ňovány na základě předložených faktur, popřípa dě zálohových listů. Obce tak získají potřebné finance co nejdříve. KAREL ŽÍTEK FOTO ARCHÍV
ZMRAZENÍ JE CESTA K ZÁCHRANĚ resortu kultury se v první fázi odhadovaly těsně pod střechou. Muzeum ale přišlo o všechny výstavní sály a o stálou expozici. Škody vznikly pouze náklady na přímé záchranné práce. Jen ve státním sektoru to bylo 350 miliónů v archívech, poškozena byla fotodokumentace, la korun. Dalším krokem je stanovit celkový rozsah boratoře. Muzeum vlastnilo speciální technologie, zejména ozařovací a konzervační a tato pracoviš škod na kulturních památkách. Odhady přesaho tě byla kompletně poničená. valy 2 miliardy, ale bez velkého množství nestát ních institucí. Stejně dramaticky vyzněla zpráva PhDr. Jana Ještě před povodněmi byl posílen rozpočet Mi Munka, ředitele Památníku Terezín. Voda zde nisterstva kultury o 10 mil. Kč. Tato částka se nyní zničila příze jeví jako kapka v moři, protože by nestačila ani na mí, kanceláře, potřebné vysoušeče. Další navýšení se hledá. dílny a vnitřní Promáčená kultura bude z velké části hledat re vybavení. Sbír ky byly dot zervy ve vlastní kapitole. To se projeví hlavně re strikcemi v organizacích spravovaných Minister čeny relativně stvem kultury a v udělování grantů zejména do nepatrně, ale živé kultury. Zastavena bude veškerá investiční škody jsou činnost, možná s výjimkou rozestavěných objektů, přesto nedo pokud je nebude možné zakonzervovat. zírné. Zasa Státní kulturní instituce sbírky pojištěny nemají, žen byl archív protože tyto náklady jsou nad rámec možností re s transport sortu. Ze stejných důvodů jsou pojištěné jen ně ními listinami českých Židů, které budovy. Potopených a totálně zničených kul turních objektů je hodně, a v kultuře platí víc než kteří byli umís jinde, že některé škody jsou nenahraditelné. -Po těni v Terezí vodeň zastavila trend vývoje a uvrhla kulturu do ně. Zatopeny byly Malá pev permanentního havarijního stavu na 2 - 3 roky,« řekl ministr kultury Pavel Dostál. nost, Muzeum ghetta, kremaSBÍRKOTVORNÉ INSTITUCE PamátníkTerezín torium na Ži O osudech některých institucí jsme dozvídali dovském hřbi pravidelně z médií. Patřily mezi ně Sovovy mlýny tově, bývalá Magdeburská kasárna a další objekty. na pražské Malé Straně, Centrum Egona Schileho Nyní je hlavním cílem památník co nejdříve zpří v Českém Krumlově, budovy Národní galerie stupnit, protože ztráty se zvětšují tím, že každý den a Národní technické muzeum. O něco později by na vstupném přichází památka o 50 tisíc korun. la středem pozornosti karlínská Invalidovna, kde V tuto chvíli asi nikdo neví, kolik historických do se potopily sbírky Národního technického muzea kumentů bylo totálně zničeno, kolik jich bylo sice včetně archivu architektury, dějin průmyslu a ar zmraženo, ale v podstatě stejně odsouzeno k záni chiválie Vojenského historického archívu. ku. Záchranné práce totiž měly začít do dvou dnů po Jiné instituce a jejich problémy zůstaly mimo opadnutí vody, jinak hrozily plísně. Nicméně zmra okruh všeobecného zájmu, ale neprávem. Mezi žení je jedním z neúčinnějších procesů, jak zastavit takové patřilo Středočeské muzeum v Roztokách zhoubné procesy. Pro tento druh historické paměti u Prahy. Podle jeho ředitelky Mgr. Evy Balaštíkové je jediným způsobem, jak se jej pro danou chvíli po ač je území muzea z větší části chráněno osmikusit zachránit. Teprve potom přijde na řadu třídění metrovým povodňovým válem, voda zaplavila a postupné restaurátorské a konzervátorské zása osm budov v areálu zámku a Braunerova mlýna. hy. Množství listin, které by mělo zmrznout, je ne Nepoškozeny zůstaly jen ty předměty, které byly představitelné a doba, po kterou v tomto skupenství
V
budou uchovávány, může klidně přesáhnout dvě lid ské generace. Důležité je, zda mrazírenské kapaci ty budou k dispozici po tak dlouhou dobu. Další smutný aspekt je, že tyto dokumenty nebudou po dobu, kdy budou zmrazené, k dispozici. Zmrazením cesta k záchraně nekončí. Někteří se na tento proces dívají pesimisticky. Například z řad restaurátorských odborníků zaznělo, že tako vé obrovského množství zmrazených dokumentů se nedá zvládnout .Pro představu spočítala orien tačně restaurátorka Národního muzea, že množ ství, které bylo v daném okamžiku zmrazené, by jeden odborník restauroval 5 tisíc let. Je to samo zřejmě možné postavit tak, že 5 tisícům restaurá torů bude stačit rok. Ale je takových odborníků dost a nejsou odhady podhodnocené? Vždyť se jedná 0 milióny svazků knih a archivních materiálů a ne jen kulturního charakteru. Listiny se musí před kon zervací vysušit a vakuovat. Kolik je to archů, které se musí takto jednotlivě ošetřit, si lze jen těžko představit. Jedna z úvah, kterou se nyní Minister stvo kultury zabývá a zkoumá v zahraničí, je záměr speciálně k těmto účelům vybudovat vakuové a mrazící kapacity. Prozatím se podařilo nalézt centrální úložiště v Mochově u Kladna, kde je k dis pozici 9 tisíc kubíků mrazících prostor.
POMOC BUDE NUTNÁ Těch, kteří už od začátku nabízejí pomoc, je dost. Nabídky přicházejí i ze zahraničí. Asociace muzeí a galerií vyhlásila veřejnou sbírku. Peníze je možné zasílat na číslo konta: 27-7705500277/0100 konst. symbol pro bezhotovostní platby: 0558 konst. symbol pro platby v hotovosti: 0379 variabilní symbol: 9999 Našim muzeím a galeriím můžeme pomoci 1 prostým zájmem. Poté, co tyto instituce otevřou své brány a pozvou nás k návštěvě, neodmítejme. Svou návštěvností prokážeme, že nám osud těch to institucí není lhostejný a vstupné je nezanedba telným příjmem, který také přispěje k obrodě a normálnímu chodu. LUDMILA KUČEROVÁ FOTO ARCHIV
INJEKCE PAMÁTKÁM kody na památkách a historických objektech se někde obtížně zjišťují, na pomoc městům, jejichž památky byly zasaženy záplavami. Hovořil neboť nelze ještě všude vyčíslit, jaké následné náklady způsobí podmá o nich při příležitosti zahájení Dnů evropského dědictví 2002 předseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a první náměstek pri čené budovy. V Jihočeském kraji, ve kterém záplavová vlna odešla nej dřív, památkáři zatím odhadli škody na zhruba 573 miliónů korun. Některé mátora města Olomouce Ing. Pavel Horák. Zmínil se o vzniklé solidaritě z památek nebudou pro veřejnost delší dobu mezi městy, členy sdružení. Uvedl, že když přístupné, například zámek ve Veltrusích. Poš česká města finančně a jiným způsobem kozeny jsou též zámky v Liběchově a Rozto před pěti lety přispěla na obnovu zaplave kách. Voda značně poznamenala památkově ných měst na Moravě, nyní se tato solidari chráněná území. Platí to i o Karlínu, který vzni ta opětuje. kl jako první předměstí za starou Prahou. Zají Sdružení zprostředkovává finanční pomoc mavé je, že Karlín byl zpočátku komponovaný ze zahraničí, odkud přicházejí mimo jiné na jako klasicistní zahradní město. V Praze kromě bídky na restaurování devastovaných objektů známých objektů a parků zaplavila Vltava a cenných předmětů. i Nosticovu a Valdštejnskou zahradu. Až koncem září Ministerstvo kultury ČR zís Sdružení také vypsalo veřejnou sbírku kalo úplný přehled o celkové zkáze způsobené pod názvem Pomoc památkám postiže živelní pohromou. Postižené památkové objek ným ničivými povodněmi v srpnu 2002. Číslo účtu: 179 242 404/0300. O rozdělení ty budou zařazeny do dvou programů. Jednak do stávajícího Programu záchrany architekto finančních darů od institucí a jednotlivců rozhodne výbor SHS ČMS, složený ze sta nického dědictví a do nově ustanoveného Ha varijního programu. Ministr kultury Pavel Dostál rostů - zástupců historických měst z celé chce získat víc finančních prostředků do obou republiky. Informace o konání sbírky programů obnovy budov, sbírkových a archiv a použití jejího výtěžku je uveřejněna na ních předmětů a dokumentů. adrese: www.shscms.cz Rovněž Sdružení historických sídel Čech, -bdMoravy a Slezska (SHS ČMS) vyvíjí aktivity Zatopená Valdštejnská zahrada v Praze 1 FOTO ALEŠ ADÁMEK
Š
ModerniObec.cz/obnova
EKONOMICKÉ ŘEŠENÍ PRO MALÉ OBCE Kořenové čistírny odpadních vod se nabízejí jako ekologické a ekono micky výhodné řešení pro malé obce. ořenové čistírny (KČ) nejsou závislé na kladných oprav poškozených technologií mechanicko-biologických čistíren. elektrické energii, pro jejich realizaci není Voda obecně napáchala největší škody na většinou potřeba žádná stavba nad teré technologiích a elektroinstalaci, často jsou po nem (vše je uloženo v mělké zemní stavbě). škozeny i stavební části. Ve výhodě se octly ty V čistírně nejsou zabudovány žádné funkční me obce, které čistí odpadní vody pomocí kořenové chanismy, takže nedochází k jejich opotřebení čistírny odpadních vod. U těchto čistíren se žád ani spotřebě energie. Tento typ čistírny je napo né mechanismy nepoužívají, a tak byl po povod dobeninou přírodních mokřadů, ve kterých do ni jedinou vadou na kráse proudem vody »sčechází přirozeně k odbourávání organických látek saný- a polehlý porost filtračních polí, který se z vody. Těmito čistírnami bylo docíleno využití pří po několika dnech opět narovnal. Příkladem mů rodního procesu ve prospěch lidí i životního pro že být kořenová čis středí, tedy ekonomie i ekologie. Přesto jsou in vestiční náklady na výstavbu KČ v současné tírna odpadních vod v obci Spálené Poří době srovnatelné s náklady na ekvivalentní čis čí, okres Plzeň-jih. tírnu (například aktivační čistírny, biodisky atd.). Řeka se zde vylila ze Následné náklady na provoz a údržbu jsou však svých břehů a celá při srovnání s konvenčními systémy nesrovnatel ně nižší. Kladem kořenových čistíren je velmi čistírna byla pod vod ní hladinou. Několik jednoduchá údržba. Omezuje se na vyvážení dní byla čistírna mi primárních kalů z předčištění (domovní septiky, mo provoz proto, že usazovací a štěrbinové nádrže), kontrolu rozvo bylo vlivem zvýše dových a sběrných systémů a údržbu ploch okblo čistírny. Tuto činnost bez problémů zvládá ného průtoku a obsa hu hrubých nečistot u větších čistíren jedna osoba za 1 - 2 hodiny v kanalizaci ucpáno denně. přívodní potrubí, ale DALŠÍ VÝHODY po jeho vyčištění už Ve prospěch kořenových čistíren hovoří i zku nic nebránilo tomu, šenosti po nedávných povodních, kdy musí vět aby kořenová čistírna šina starostů řešit problém s financováním náopět fungovala napl no. Všechny kořenové čistírny mohou být navrženy pro splaš kové odpadní vody, případně pro splaškové a dešťové vody z jedno tné kanalizace. Kořenová čistírna se skládá z tzv. předčištění a vlastních filtračních polí. Předčištění tvoří lapač písku a splavenin, česle KOŘENOVÉ ČISTÍRNY a štěrbinová nádrž. Předčištěná odpadní voda odtéká do kořenových polí. Kořenové pole je ODPADNÍCH VOD stavebně mělká zemní nádrž s mírným sklonem Zajistíme kompletní dodávku čis dna a je naplněno štěrkem, nejlépe říčním (vět šinou o frakci 8-12 mm). tíren komunálních odpadních vod Kořenová pole se osazují řadou bahenních vhodných pro obce do 2500 oby rostlin. V České republice se nejlépe osvědčila vatel, dále i pro hotely a penzio chrastice rákosovitá a rákos obecný. Menší čis ny. Naším cílem je zlepšení život tírny (hlavně na zahradách rodinných domků) se ního prostředí v regionech pomo mohou osazovat kvetoucími mokřadními rostli cí ekologického a zároveň ekono nami, především kosatcem žlutým a kosatcem sibiřským, dále pak kyprejem vrbicí nebo tužebmického řešení. níkem jilmovým. Jak velké obecní čistírny, tak V rámci realizace poskytujeme: malé čistírny na zahradě se ještě navíc okolo osazují keři a stromy tak, aby v krajině nepůso ■ Konzultace s ukázkou bily rušivě, nebo se staly součástí zahrady.
K
■ ■ ■ ■ ■
realizované čistírny Studie pro územní rozhodnutí Projektovou dokumentaci Provozní řády Osazování kořenových polí Dodávku sadbového materiálu
A Restaurant s.r.o. Prokopova 32, Plzeň Tel./fax: +420/377 220 948 mobil: +420/602 406 419 e-mail: [email protected] MO-01420
ModerniObec.cz/obnova
ÚČINNOST ČIŠTĚNÍ První kořenová čistírna byla v provozu (v roce 1989) v Petrově u Prahy. V roce 1991 byly uvede ny do provozu další tři čistírny: Kačice,' Ondřejov a Dolní Černá Studnice. V dalších letech nastal velký zájem o tento způsob čištění odpadních vod a počet kořenových čistíren rychle narůstal. V sou časné době je v ČR v provozu již více než 120 vel kých KČ. Na realizaci více než poloviny z nich se podílelo Ekocentrum ve Spáleném Poříčí. Účinnost čištění podle BSK5 se pohybuje v rozmezí 69 % až 98 %. Je nutno také zdůraz nit, že prakticky ve všech případech kvalita vy čištěné vody vyhovuje požadavkům určeným vodohospodářskými orgány při vodohospodář
ském povolení. Také účinnost odstraňování ne rozpuštěných látek je vysoká, ve většině přípa dů přesahuje 90 %. Odstraňování dusíku a fos foru je v porovnání s odstraňováním organických a nerozpuštěných látek nižší. Eliminace dusíku kolísá mezi 14 % a 63 %, eliminace fosforu kolí sá mezi 10 % a 86 %. Zde je nutno poznamenat, že běžné kořenové čistírny odpadních vod ne jsou dimenzovány na odstraňování těchto živin a v současnosti jsou již známy technologické úpravy, které lze ke KČ přiřadit a které zajišťují podstatné zvýšení účinnosti těchto procesů. Ko řenové čistírny jsou dimenzovány především tak, aby zajistily odpovídající kvalitu vyčištěné vody podle BSK5, nerozpuštěných látek, případ
ně ČHSKCr, což jsou parametry limitované naří zením vlády č. 82/1999 Sb., o vypouštění od padních vod.
FINANČNÍ DOTACE Při realizaci kořenových čistíren existuje něko lik institucí a programů, kde je možno požádat o finanční dotaci. Například u Státního fondu ži votního prostředí (SFŽP) je pro udělení finanční podpory rozhodující míra snížení negativního vli vu na životní prostředí, význam pro ochranu pří rodního bohatství, zlepšení ekologické stability krajiny a stavu jejích přírodních složek apod. Pro gram SFŽP -Střední zdroje« se zaměřuje na opatření u zdrojů znečištění, u nichž dosud ne byla vybudována čistička odpadních vod, větši nou nad 2000 obyvatel. Další finanční zdroje lze získat přímo z programů Ministerstva životního prostředí. Ve spolupráci s Ekologickým centrem (www.ekocentrum.cz) ve Spáleném Poříčí nabí zíme: ■ poradenskou činnost v řešení otázky čištění odpadních vod pomocí kořenových čistíren, ■ studie KČ pro územní rozhodnutí, ■ projektovou dokumentaci pro stavební povo lení a prováděcí projekty, ■ provozní řády pro zkušební i trvalý provoz, ■ osazování kořenových polí mokřadními rostli nami, případně pouze dodávku sadbového ma teriálu k osázení velkých KČ i menších čistíren u rodinných domků.
LENKA NOVÁKOVÁ, A Restaurant, s. r. o., Plzeň FOTO ARCHÍV
ŘÍZENÍ A SPRÁVA
VSETÍN SE VYDAL PO MÁLO VYŠLAPANÉ CESIÍ Systém managementu jakosti v organizacích veřejné správy se v zemích Evropské unie stává nástrojem vyššího uspokojování po třeb občanů. V podmínkách České republiky na úřadech zkušenosti s tímto typem řízení téměř neexistují. Zástupci Zdravého města Vsetín se rozhodli tuto skutečnost změnit. doby, kterou musí občan trávit při vyřizování adní Zdravého města Vsetína se vydali po v ČR dosud málo prošlapané cestě. Do svých záležitostí na úřadě nebo třeba zvýšení je ho zájmu a míry zapojení do dění ve městě. Na úřadů zavádějí formy managementu, je hož normy v zemích Evropské unie už stačily proniknout i na půdu nemocnic nebo škol, za tímco u nás jsou uplatňovány převážně jen v podnicích. Podnět k zavedení integrovaného systému ja kosti - výkonnosti a šetrnosti k přírodě dalo roz hodnutí zastupitelstva města Vsetína v září 2001. Projekt nasměrovalo na Městský úřad Vsetín (všechny jeho odbory, organizační složky a Městskou policii) a dále také na Technické služby města. Strategickým řízením účasti Vse tína v pilotních projektech a zavádění integrova ného systému řízení byl hned od počátku pově řen starosta města Jiří Čunek, koordinátorem pro zavádění systému jakosti se stal tajemník Měst ského úřadu Vsetín, Ing.Milan Puček, MBA.
R
CÍLE PROJEKTU »Do projektu jsme vstoupili vlastně až ve chvíli, kdy spoustu funkcí Zdravého města jsme už splnili. Přenesení integrovaného systému ří zení do podmínek městského úřadu se nám zdá lo jako dobrá posila projektu, a proto jsme se do toho pustili. Potřebujeme zavést metodiku Zdra vých měst mezi nás, a to vše se dá dobře propo jit,® upřesňuje starosta a politik Zdravého města Vsetína Jiří Čunek. Dále dodává: »Ukazuje se, že uplatněním jakosti při procesu zpracování a realizace Akčního plánu zdraví, který plní kaž dé Zdravé město, tedy i Vsetín, lze zvýšit vý konnost, efektivnost a smysluplnost činností z tohoto plánu vycházejících.® Od projektu se dlouhodobě očekává také, efektivnější a účelněj ší nakládání s majetkem města i zvýšení věro hodnosti města a regionu pro čerpání prostředků ze státních zdrojů a zdrojů EU.
Zásady managementu jakosti vycházejí z faktu, že úspěšné fungování organizace vy žaduje, aby byla řízena systematickým a jas ným způsobem. »Hlavním cílem pro nás je vy budovat efektivní městský úřad, který je »přívětivý« k občanům, a přispět ke zlepšení podmínek pro zdraví a životní prostředí města. Chceme, aby politika jakosti úřadu vycházela z toho. že středem naší práce je občan. Úřad chá peme jako poskytovatele služeb a naší snahou je odvádět kvalitativně vysokou hodnotu práce. Naše jednání je dáno vazbou na právo a zákony. K našim dílčím cílům patří například zkrácení
ModerniObcc.cz/správa
uplatnitelné zkušenosti z podnikové sféry. Musí však splňovat podmínku souladu s místními podmínkami.
Zdravé město Vsetín není jediným sídleni v ČR, které se do tohoto typu pilotního pro jektu pustilo. Věnují se mu také na Městském úřadě v České Lípě, tam se však omezují vý hradně na jakost. Vsetín naproti tomu usiluje 0 zavedení integrovaného systému. »S ohledem na poslání obce daného zákonem o obcích je podle našeho názoru jakost nemyslitelná bez uplatnění principů šetrnosti k přírodě a dalších specifik týkající se samosprávy a výkonu státní správy. Proto systém koncipujeme jako integro vaný systém řízení,® vysvětluje lna. Milan Půček, MBA. Jak projekt dosud probíhal a co se chystá pro nejbližší budoucnost? Vypráví Ing. Milan Pu ček, MBA: »V přípravné fázi, v květnu a červnu loňského roku, provedl tým odborníků podrobné audity činnosti všech odborů městského úřadu a městské policie. Potřeba zavedení integrované ho systému řízení z nich jednoznačně vyplynula. Na základě auditů vznikla řada nápravných ale 1 preventivních opatření, jejichž realizaci jsme věnovali celou druhou polovinu roku. Bylo po třeba vytvořit nástroj pro zlepšování výkonnosti a efektivnosti práce úřadu a Technických služeb, který by přinesl zlepšování služeb občanům města. Musím říci, že jsme se pří přípravě pro jektu pořádně »zapotili«. Uplatnit vhodně zkuše nosti se systémy jakosti z průmyslu na podmín ky úřadu nebylo jednoduché.® První etapa zavedení systému jakosti bude ukončena ve třetím čtvrtletí letošního roku. »Nyní jsme ve fázi zavádění systému, probíhá jeho popisování a příprava na přebírání kompetencí z okresního úřadu v rámci reformy veřejné sprá vy. Domnívám se, že reakce pracovníků úřadu na změny ve spojitosti s tímto projektem jsou spíše lepší než v podnicích. To je myslím dáno zejména zájmem a dobrou kvalitou našich úřed níků,® doplňuje Ing. Milan Půček, MBA.
KONFERENCE O JAKOSTI
Vsetín základě vybudovaného systému jakosti chceme realizovat průzkumy spokojenosti občanů s fun gováním úřadu. Získáme tak zpětnou reakci na realizované změny a jistě i náměty k dalšímu zlepšování,® popisuje starosta města Jiří Čunek.
ZÁKLADNÍ MYŠLENKY Kořeny, ze kterých projekt vychází, tvoří hned několik myšlenek: mezinárodní standard norem pro řízení jakosti a výkonnosti podle ISO 9000, mezinárodní standard norem šetrnosti k přírodě podle ISO 14001 s integrací problema tiky bezpečnosti práce a ochrany zdraví, dále Národní program čistší produkce, a v neposlední řadě také zásady udržitelného rozvoje podle Agendy 21, LEHAP a metodiky Národní sítě Zdravých měst ČR. Projekt součastně musí zahr novat systém finanční kontroly, který celá veřej ná správa dle zákona č. 320/2001 musela zavést nej později od 1. 7. 2002. Normu ISO 9001 (vydání roku 2000) je mož né využít prakticky pro všechny typy organizací. Do podmínek města jsou opatrně přenášeny
Výsledky své dosavadní činnosti v Čechách dosud unikátního projektu si Zdravé město Vse tín nenechává pro sebe. Letos v dubnu proběhla celostátní konference s názvem »Vsetín - město k životu®, na níž zástupci města účastníky po drobně seznámili jak s uplatňováním Místní agendy 21, tak s managementem a využíváním norem ISO na mísmím úřadě. Na podzim budou přednášet na mezinárodní konferenci jakosti v Praze a Nymburce. Výsledky pilotního projektu budou dále zpra covány jako doporučení, která mohou společně se vzory dokumentů zveřejněných na interneto vých stránkách města, dobře posloužit ostatním úřadům v ČR při realizaci efektivních systémů jakosti a šetrnosti k přírodě. »Jde nám o kvalitní řízení úřadu a spokoje nost občanů s jeho fungováním. Vycházíme ze zásady, že služba občanům musí být poskyto vána efektivně a kvalitně. Do tohoto pilotního projektu jsme se pustili ne proto, abychom byli mezi prvními, ale proto, že tento systém považu jeme za nezbytný pro odpovědné naplňování po slání města. Chceme dělat věci tak, aby se nám všem ve Zdravém městě Vsetíně dobře žilo,® uzavírá Ing. Milan Půček. MBA.
MARKÉTA ŽIDLIČKA FOTO ARCHIV
MODERNÍ OBEC 10/2002 □
25
řízeni a sprava
HRADY A ZÁMKY SLOUŽÍ NEJEN TURISTICE Naše republika se může chlubit velkým množstvím hradů a zámků postavených v různém časovém období. Jedním z možných vlast níků jsou dnes opět obce nebo města. některých případech byly hrady a zámky historickým majetkem obcí a měst a jin dy se jedná o nově získaný majetek v 90. letech 20. století. Dřívější euforie a velký obcí o získání hradu či zámku patří minulosti. Ra
V
da obecních nebo městských zastupitelstev by se dnes rozhodovala zcela jinak. Vlastnictví tohoto typu památkového objektu je značnou finanční zá těží pro obecní rozpočet a získávat potřebné fi nanční prostředky na rekonstrukce, velké opravy i běžnou údržbu je velmi náročně. Některé objekty slouží kulturním účelům (zaří zení jako zámecké interiéry, muzejní expozice, síd la knihoven nebo jiných kulturních zařízení), v dal ších najdeme obecní nebo městské úřady (včetně obřadních síní), jinou možností je komerční využití (restaurace, vinárna, kancelářské prostory). Jsou využívány v sociální oblasti (domovy důchodců, domy s pečovatelskou službou,atd.), výjimkou není umístění školského zařízení (školy různých stupňů, dětské domovy atd.) a v neposlední řadě se v jed nom zámku setkává několik uživatelů (např. škola, obecní úřad a muzeum).
Město Přerov koupilo renesanční zámek pro muzejní potřeby v roce 1918. Svůj historický majetek získalo znovu koncem 90. let. Muzejním účelům slouží zámek stále - je sídlem Muzea Komenského. Muzeum platí majiteli zámku roč ní nájem 1,5 mil. Kč a město se stará o veškerou údržbu, tedy od zcela malé až po rozsáhlé inves tice. Muzeum má pronajatý celý objekt zámku s výjimkou tzv. Mervartova sálu a přisáli. Tyto prostory využívá také město k pořádání kultur ních akcí a slouží i jako obřadní síň. Dosud byla zájem provedena oprava Mervartova sálu, suterénu zámku a věže. Rekonstrukci započalo Muzeum Komenského a dokončilo ji město, z jehož roz počtu bylo proinvestováno 2 mil. Kč. V součas né době je připraven projekt statického zajištění a rekonstrukce střechy, jejíž realizace má začít v příštím roce. V tomto případě je počítáno s fi nanční podporou státu.
MUZEA V ZÁMCÍCH Vlastní objekt hradu ve Znojmě (jde vlastně o zámek, ale vžilo se označení hrad) je vystavěn v barokním slohu a pochází z počátku 18. století. Majetkem města se stal hrad v roce 1865. Nejpr ve jej využívalo vojsko a od roku 1910 slouží bu dova muzejním účelům. Jihomoravské muzeum je jedním z nejstarších na jižní Moravě (původně městské muzeum rozšířilo v roce 1931 svoji pů sobnost na celý region). V současné době má mu zeum pronajatý hrad od města za symbolickou 1 Kč za rok. Smlouva byla uzavřena v roce 1994 na dobu 10 let. V nájemní smlouvě je určeno, že vlastník nepřispívá na údržbu (v roce 2001 hradi lo muzeum 250 tisíc na opravu havarijního stavu střechy). Velké investice jdou naopak z prostřed ků města (např.přípojka elektrické energie byla několika miliónovou investicí). Určité finance jsou i z rozpočtu města a z Programu regenerace městských památkových rezervací. V 90. letech byla nově vybudována a v roce 2000 uvedena do provozu tzv. jižní přístupová cesta. Její výstav bu financovalo město a zdejší pivovar Hostan, s. r. o. Jako protihodnotu se město vzdalo svého 30% podílu v této společnosti. Ve sklepních pro storách je vinárna, kterou má v pronájmu sou kromník. Součástí je i vinotéka a ochutnávky vín. V roce 2003 bude na hradě pokračovat oprava střechy a drobné údržbářské práce. Náročnou akcí bude i fasáda, protože velká část hradu stojí na těžko přístupnáé skále.
---- 26
□ MODERNÍ OBEC 10/2002
Zámek v Brandýse nad Labem
NOVÉ VYUŽITÍ AREÁLU CTĚNICE Na samém okraji Prahy, ve správním obvodu č. 19 Kbely najdeme Ctěnice (součást Městské části Vinoř). Počátkem 19. století byl zámek upraven ve stylu klasicizujícího baroka. Kom plex osmi budov je ojedinělým celkem hospo dářského areálu z období vrcholného feudalismu. Hospodářskému provozu sloužil až do počátku 90. let 20. století. Poslední Iroky zde hospodařil Stámí statek hlavního města Prahy, který po sobě zanechal zdevastované budovy a poničený park. Zlom k lepšímu přišel v roce 1994. kdy byl zá mek s přilehlými objekty bezplatně převeden na hlavní město Praha, které jej svěřilo do péče své příspěvkové organizaci - Pražské informační službě (PIS). Ta zjistila, že chybí veškerá doku mentace a proto prvním krokem bylo její poříze ní - od změření jednotlivých staveb až po myko-
logické zjištění. PIS od samého začát ku úzce spolupracuje s příslušnými orgány památkové péče, které určují využití areálu. Po rozhodnutí, že hez ké stáje budou patřit koním, se hledá vhodný partner. Na miskách vah byl na jedné straně tělovýchovný oddíl a na straně druhé soukromník. Vybrán byl soukromník, který podepsal doho du o sdružení s PIS: pokud dojde k vytvoření zisku, dělí se mezi soukromníka a PIS. V opačném případě hradí ztrátu soukrom ník, který má ve smlouvě určeno, kolik »koňhodin« je určeno pro veřejnost. V roce 1998 byla na místě zbouraného teletníku zbudována venkovní jízdárna. Pro veřejnost byla v roce 2000 otevřena kočárovna. Zdejší vystavené exponáty jsou zapůjčeny z řady našich muzeí. Bylo vybudováno parkoviš tě sloužící návštěvníkům jízdárny i kočárovny, úpravou prošel hospodářský dvůr. Jako první však byly opraveny budovy sloužící jízdárně a domek u vchodu do areálu zvaný drábovna (ten se možná v budoucnu stane bytem pro zdejšího kastelána). Zcela opravena je hospodářská budo va vpravo od vchodu. V přízemí vznikl víceúče lový sál, kde se zvažuje konání konferencí, pre zentace firem atd V patře budou šatny, sociální zařízení apod. Opomenuto nebylo ani vybudová ní výtahu pro handicapované občany. Oprava budovy zámku začala počátkem roku 2000. Jde o celkovou opravu střechy, obnovu zdevastovaných interiérů a exteriérů. Tato akce je finančně náročná as jejím ukončemm se počí tá v květnu příštího roku. V zámku bude expozi ce »Česká šlechta v rakouské armádě«, která se připravuje ve spolupráci s Vojenským historic kým muzeem v Praze. Zámek obklopuje park, který patřil Pražským cukrovarům.Ty se však o jeho údržbu nestaraly a hlavní město Praha jej získalo za symbolickou cenu. Rekonstrukce parku bude hotova v roce 2004. Velmi složitá příprava musí sladit poža davky představitelů památkové péče a životního prostředí. Vlevo od hlavního vchodu je sýpka a přízem ní budovy, v nichž vzniknou ubytovací kapacity pro zhruba 40 osob, restaurace a kavárna. Rozpočtovaná investiční dotace 150 mil. Kč jde ze zdrojů pražského magistrátu, malé částky plynou z příjmů PIS. Vzhledem ke kolizi termí nů podávání žádostí o dotace na Ministerstvo kultury ČR s termíny schvalování rozpočtu hlav ního města Prahy nebylo možné podat žádost o finanční příspěvek ze státního rozpočtu. V roce 2006 se počítá s kompletním dokončením celého zámeckého areálu.
CHVALSKÝ ZÁMEK SE PROBOUZÍ K ŽIVOTU Současná podoba chvalského zámku (někdy označovaného jako tvrz)) je převážně renesanč- k ní s pozdější barokní přestavbou. Také tento ob- r ModerniObec.cz/správa
ŘÍZENI A SPRAVA jsou pronajaty jednotlivým soukromým firmám na delší časové období. Tyto firmy na vlastní náklady provedly celkovou rekonstrukci pří slušných budov. Ústřední budovou areálu zůstává zámecký objekt, v němž se počítá s reprezentačními pro story pro úřad městské části, uvažuje se o mu zejní expozici a pronájmu jednoho patra sou kromé firmě, která by na své náklady provedla potřebné práce. Vlastní úpravy byly zahájeny koncem 90. let a podle slov starosty Ivana Lišky by za tohoto tempa a přísunu finanč ních prostředků měl být celý areál obnoven do 10 let.
PŘINÁŠÍ PRVNÍ ZISKY Pozdně barokní zámek ve Velkých Hošticích (okres Opava) je v majetku obce od roku 1945. V hlavní budově byla dříve škola. Další část zám ku sloužila k bydlení á jako kanceláře. Před více než rokem byl zadní trakt zámku upraven na dům s pečovatelskou službou. V přízemí a ve sklepě jsou vinotéka a restaurace. Po letech, kdy obec do objektu pouze investovala, se situace změnila a objevily se příjmy. V další části zámeckých místností bude zámecké muzeum. Obec jedná s památkovými orgány a zástupci muzejníků o ex pozicích. S jejich otevřením se počítá v letech 2003 - 2004. Kolem zámku se rozkládá zámecký park, do jehož úprav investovala obec 4,3 mil. Kč.
ZÁMEK SPOJENÝ S RUDOLFEM II. Zámecký areál ve Ctěnicích
jekt, nacházející se ve správním obvodu č. 20 Horní Počernice, byl do počátku 90. let využí ván Státním statkem hlavního města Prahy a v roce 1993 převeden na hlavní město Praha. Byl svěřen do péče Městské části Horní Počer nice. Pro podporu získávání potřebných financí byla založena Nadace chvalského zámku, která se po změně zákona změní na nadační fond. V roce 2001 získala městská část od Minister stva kultury ČR 200 tisíc Kč na průzkumné prá ce. Převážná část financí na opravy vlastní tvrze a přilehlého hospodářského zázemí jde z rozpo čtu městské části. V roce 1995 byl opraven a na jednorázové akce zpřístupněn špýchar, v letech 1998 až 2000 bylo několik miliónů investováno do inženýrských sítí. Od magistrátu získala městská část v roce 1998 na opravy fasád 800 ti síc Kč a v minulém roce 6 mi. Kč a 250 tisíc Kč na úpravy. V letošním roce se pozornost sou středí na zeleň a terénní úpravy. Velký špýchar bohužel v letošním roce postihl požár, který po ničil část střechy a zcela 3. podlaží, kde měli zá zemí příznivci divadla. V prvním podlaží je res taurace a v dalším se konají výstavy. Malý špýchar by měl být sídlem informačního centra a nadačního fondu. Další hospodářské objekty
Převážně ve slohu renesance je vystavěn zá mek v Brandýse nad Labem, jehož historie je spjata s Habsburky - zejména s Rudolfem II. a posledním císařem Karlem. Po vzniku Česko slovenské republiky se o něm uvažovalo jako o letním sídle prezidenta. Zámek se stal majet kem města v roce 1995 a poté jej zpřístupnili ve řejnosti. Město za tuto krátkou dobu stihlo obno vit sgrafitovou výzdobu nádvoří, inženýrské sítě, sály v přízemí a prvním patře a také zčásti opra vit střechy. Z městského rozpočtu bylo proinve stováno 30 mil. Kč, od Ministerstva kultury ČR bylo získáno 8 mil. Kč a sponzoři přispěli jedním miliónem. V současné době je na zámku stálá muzejní expozice. Sály slouží k pořádání koncer tů, výstav, konferencí, konají se zde svatby i za sedání městského zastupitelstva. V létě je využí vána zámecká zahrada a nádvoří zámků k dalším kulturním akcím. Na opravu čeká vnější sgrafito vá výzdoba, zbývající část střechy, krytá chodba ze zámku do zahrady, věž, sály v 2. patře i zá mecká zahrada. Předpokládaná částka je kolem 100 mil. Kč a měla by jít opět z rozpočtu města, Ministerstva kultury ČR, od sponzorů i soukro mého investora (vybudování stylové restaurace v přízemí). Brandýský zámek supluje chybějící kulturní dům a jeho část je využívána také ko merčně -je zde nahrávací studio, videostudio, vi nárna, vinotéka atd.
V ROLI NENASYTNÉHO OTESÁNKA Jihomoravské město Miroslav (okres Znoj mo) získalo renesanční zámek přestavěný na ba rokní po roce 1990. Budova je však v havarijním stavu - v poslední době ji ohrožuje zejména dřevomorka a tesařík. Za čtyři roky investovalo město do zámku 1,5 mil. Kč. Více rozpočet ne dovolí. V současné době se čeká na posudek sta vu všech dřevěných konstrukcí a jen předpoklá dané náklady na záchranu krovů se pohybují kolem 30 až 50 mil. Kč. Zajištění statiky je od hadováno na 20 mil. Kč. Město usilovně hledá vhodného zájemce, který by zámek koupil a in vestoval do jeho opravy potřebné finanční pro středky. Je opatrné - má před sebou odstrašující případ nedalekého moravskokrumlovského zám ku, který je zastaven bankám a chátrá. Jen zá chrana zámku se vyšplhá na 110 mil. Kč a celko vá oprava se odhaduje na zhruba 350 mil. Kč. Dle sdělení místostarosty Romana Volfa není v silách města takovouto sumu zajistit. Zámecký park si chce město ponechat a provést jeho revi talizaci. Město se snaží zámek oživit. Pedagogic ká fakulta Masarykovy univerzity zde pořádá Týden akční tvorby, na němž představuje netra diční výtvarné postupy. Každoročně tu probíhají motosrazy a pro veřejnost prohlídkové dny.
EVA VESELÁ FOTO AUTORKA
MAJETEK STÁTU MÁ SILNÉHO OCHRÁNCE Již víc než dva měsíce uplynuly od účinnosti záko na č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Tímto zákonem byla zřízena vlastně »právní kancelář majetku státu«. Její činnost se naplno rozběhla v létě, i když start byl zastíněný podstatně vážnějšímu událost mi, které vyvolaly katastrofální povodně.
V čele územních pracovišť stojí ředitelé a šéfem celého ÚZSVM byl 1. července jmenován Ing. Ivan Noveský. Nová státní instituce také zasáhla do závěrečných kroků reformy ve řejné správy. Od 1. července byly dle zákona č. 201/2002 Sb. na úřad delimitováni pracovníci z okresních úřadů, kteří řeší agendu tzv. pro zatímní správy, to znamená majetku, který například jako odúmrť při padne státu. Stát obvykle tento majetek do určité doby právně vyvede, to znamená, že ho prodá apod.. Podle zákona č. 320/2002 Sb. však bude muset úřad nejspíš vypořá dat také ty pracovníky okresních úřadů, pro které nebude další uplatně řesto nezbývá než připomenout, že záměrem zákonodárců při tvor ní ve státní správě nebo v rámci reformy např. na pověřených obcích. bě předlohy byla důležitá myšlenka, a to že je třeba majetku státu Součástí ÚZSVM bude také devítičlenná tzv. likvidační skupina, poskytnou náležitou právní službu, tak aby byl státní majetek pat která po 1. lednu 2003 ukončí činnost okresních úřadů. řičně zastupován v soudních procesech. Proto se Úřad pro zastupování Zákon č. 201/2002 Sb. také přikazuje, aby od 1. 1. 2003 přešli na státu ve věcech majetkových stal ze zákona účastníkem řízení, ve spo úřad pracovníci, kteří mají na starosti majetek v tzv. přímé správě. Jde rech. kde je dotčený státní majetek. Zákonodárce šel dokonce tak daleko, o majetky, které stát vlastní a hodlá si je ponechat. Nejčastěji půjde že právní zástupce, kteří budou zastupovat stát jménem úřadu před sou o pozemky a budovy, ale i o majetek, který zbude po zaniklých okres dy, postavil platově na stejnou úroveň jako státní zástupce. ních úřadech. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových působí po celé ČR prostřednictví svých územních pracovišť. Jejich osm a fungují ve měs MARIE VOLKOVÁ, tech, kde sídlí krajské soudy. Na úrovni okresů zřídil ještě odloučená pra Úřad pro zastupování státu coviště. která jsou místně příslušná majetku na územích okresů. ve věcech majetkových
P
ModerniObec.cz/správa
MODERNÍ OBEC 10/2002 □
27
řízeni a sprava
MODERNÍ MANAŽERSKÉ METODY 5 Různorodá strukturovanost, nedostatečná kvalita, nepravidelná aktualizace zveřejňovaných informací a další negativa webových stránek měst a obcí jsou příčinou časově i finančně nákladného vyhledávání informací občany. e snížení uvedených nešvarů lze využít Pokud se ve vašem úřadu tito pracovníci nena standard sjednocující strukturu poskyto cházejí (úřad je příliš malý - zejména u malých vaných informací na webech měst a obcí obcí), pak se výše uvedené odpovědnosti kumu (Standard ISVS pro zveřejňování vybranýchlují. in Redakční/intemetová rada městského úřadu formací o veřejné správě způsobem umožňujícím zajišťující chod města s přibližně 35 tisíci obyva dálkový přístup, verze 1.1, Věstník Úřadu pro ve teli může vypadat takto: řejné informační systémy. Ročník H, Praha 2001. ■ předseda redakční rady - tajemník úřadu za Částka?, ISSN 1213-225X). stávající i funkci tiskového mluvčího, ■ členové rady odpovědní za obsah uveřej POUŽITÍ STANDARDU ňovaných informací - vedoucí pracovníci jed notlivých odborů (finanční odbor, odbor komu Standard ISVS poskytuje metodické zázemí nálního hospodářství, majetkoprávní odbor pro vytváření sjednocující struktury publikova atd.) ných informací na webových stránkách. Pokud
K
město či obec přemýšlí o založení internetové ra dy nebo již tato internetová rada pracuje, pak by se používání tohoto standardu mělo stát součástí její činnosti. Standard obsahuje 30 položek, z ni chž je 16 povinných. Jejich vyplněním vznikne tzv. návod na řešení životní situace, který popi suje činnosti orgánů měst a obcí při vyřizování žádostí, návrhů a jiných podání veřejnosti. Je dobré mít na zřeteli vhodné vytipování oblastí a témat, pro něž se budou návody rozpracová vat. Zodpovědnou přípravou návodů vznikne sada dokumentů popisující různé postupy měst a obcí, a to jak v oblasti státní správy v přenese né působnosti, tak i samosprávy. Odpovědnost za informace a popisy postupů má mít vždy ten nejvyšší orgán, do jehož kompe tence daná problematika spadá. Informace, plat né na celém území ČR, vytváří, pořizují a aktua lizují centrální správní úřady. Správní úřady nižších stupňů a místní samospráva (kraje, města, obce) vytvářejí informace specifické v rámci své působnosti. Na informace vytvořené jinými sub jekty budou pouze odkazovat, případně doplňo vat konkrétní místní podmínky pro výkon pří slušných správních činností (úřední doba, jméno referenta atd.).
INTERNETOVÁ RADA Většinu publikační práce související s přípra vou návodů je nutné zajistit ustanovenou redakční/intemetovou radou. Složení této rady z pracov níků úřadu by mělo pokrýt různorodá témata a činnosti/služby, která přísluší do kompetence úřadu. V dobře fungující radě se v zásadě jedná o ná sledující dělení odpovědností: - pracovník odpovědný za zveřejňování infor mací úřadu (pracovník pro vztahy s veřejností public relation, tiskový mluvčí, v malé obci sta rosta, tajemník apod.), - pracovník odpovědný za obsahovou správ nost zveřejňovaných informací (referent odbo ru/referátu/oddělení apod.), - pracovník odpovědný za realizaci zveřejnění předložených informací (správce internetového serveru, správce počítačové sítě, externí správce, firma apod.).
---- 28
□ MODERNÍ OBEC 10/2002
zeno místo (adresář) pro ukládání připravených popisů postupů; vhodná přístupová práva (pro čtení a zápis) k tomuto adresáři jsou přidělena pouze členům redakční rady, - pracovníci redakční rady mají přístup na in ternet za účelem získávání inspirace z jiných we bových stránek orgánů veřejné správy, které již uveřejňují informace podle tohoto standardu, - pracovníci redakční rady aktivně používají vnitřní email pro potřeby předávání dokumentů mezi členy rady nebo jednotlivými přispěvateli v rámci stanovené odbornosti, - pracovníci oddělení informatiky provozují intemetový/intranetový server a jsou znalí v pou žívání některého z publikačních programů pro města a obce (např. VISMO atd.). Standard ISVS je vytvořen tak, aby umožnil oddělit formu od obsahu. Doporučuje se proto, aby informatici nebo dodavatelské firmy připra vili takové softwarové řešení pro zpracování po pisů postupů, které by umožnilo tyto informace prezentovat: na webových stránkách, formou tiš těných listů, na tematicky zaměřených CD ROM, pro potřeby přímého zasílání na emailové adresy občanů. Kde se standard již používá a co lze najít? V současné době je tento standard využíván na
Návody podle standardu ISVS
a fwj CtžE mai ttaanm p» ■ ani aRmrtiiMlHiUmnminažttaa
Internetová rada ■ členové rady odpovědní za realizaci a zve řejnění informací (pracovník útvaru informač ních systémů). Pokud se podaří do činnosti rady vtáhnout i nějakého zastupitele, jeho činnost v radě jistě prospěje celému jejímu statutu. Redakční/intemetová rada obecního úřadu za jišťující chod města s přibližně 5 tisíci obyvateli může vypadat takto: ■ předseda redakční rady - starosta, popř. ta jemník úřadu zastávající i funkci tiskového mluv čího, ■ člen rady odpovědný za obsah uveřejňova ných informací: - pracovník odboru vnitřních věcí - organizač ního a správního, ■ člen rady odpovědný za realizaci a zveřejně ní informací: - interní nebo externí pracovník udržující vý početní techniku/sítě nebo dodavatel-programátor webových stránek.
TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Pro technické zajištění tvorby informací podle Standardu ISVS je vhodné se držet následujících doporučení: - všichni pracovníci redakční/intemetové ra dy ovládají PČ a vhodný textový editor (např.MS Word. AmiPro. Suite602 apod.), - počítače, na nichž jsou připravovány popisy postupů, jsou propojeny do sítě, ve které je vyme
Web stránky příklad pracovníky Obvodního úřadu Městské části Praha 5 (www.praha5.cz). Ministerstva průmyslu a obchodu a agenturou Czech Trade (www.businessinfo.cz). Ministerstva vnitra (www.mvcr.cz). Městského úřadu v Chebu (www.mestocheb.cz). Obecního úřadu v Hor ním Maršově (www.homimarsov.cz). Na uvedených stránkách lze nalézt například návody: ■ Žádost o příspěvek na provoz motorového vozidla - životní situace - odbor sociálních věcí a zdravotnictví. E Žádost o průkazku mimořádných výhod (TP, ZTP. ZTP/P) - životní situace - odbor soci álních věcí a zdravotnictví. E Ohlášení živnosti řemeslné pro právnické osoby se sídlem mimo území České republiky (zahraniční právnické osoby). E Vydání občanského průkazu. E Hlášení trvalého pobytu. E Matriky - vydávání matričních dokladů E Jak zřídit vyhrazené parkování pro ZTP E Jak vyměnit byt E Jak zajistit společný nájem bytu a přechod nájmu bytu E Jak si pronajmout volný nebytový prostor E Jak přenechat byt nebo jeho část do pod nájmu další osobě a mnohé další užitečné po stupy.
MARTIN LUKÁŠ ModerniObec.cz/sprava
KRAJE
NA JIHU ČECH PŘEHODNOCUJÍ PRIORITY Jihočeský kraj je svojí rozlohou druhým největším krajem v republice. Jeho podstatná část byla v polovi ně srpna zasažena rozsáhlými povodněmi. Náš rozhovor s vedoucím odboru dopravy a silničního hospo dářství Krajského úřadu Jihočeského kraje, Ing. Jiřím Klásou, tak znenadání dostal zcela jiný charakter. e Je už možné stanovit rozsah škod? Na konci srpna jsou škody vyčísleny na sil nicích II. a III. třídy v rozsahu přibližně 700 mil. Kč, přičemž největší jsou na 30 strže ných nebo těžce poškozených mostních objek tech. Pro odstranění okamžitých následků po vodní bylo vyčerpáno zhruba 86 mil. Kč.
• Poznamenají povodně dlouhodoběji dopravní obslužnost v kraji? Na zničených úsecích staví Armáda ČR pro vizorní mostní náhrady a proto neočekávám v delším časovém horizontu významnější dopa dy povodní na dopravní obslužnost. Základní dopravní obslužnost byla a je méně problematic ká než oblast silničního hospodářství. Je zřejmé, že na všech okresních úřadech našeho regionu pracovali v předcházejícím období odborníci, kterým se dařilo situaci zvládnout. Opírali se při tom o aktivní spolupráci s městy a obcemi. Jsouli nějaké problémy, pak skutečně jen lokálního rázu. Předpokládáme, že určité úpravy v základ ní dopravní obslužnosti budeme muset řešit vzhledem k rozvíjející se činnosti pověřených obcí třetího typu. Patrně přestane vyhovovat dří vější rozdělení spádových oblastí podle sídla okresního úřadu. Ale to je otázka, kterou je mož né vyřešit velmi jednoduše a v krátké době. Sna žíme se v tomto směru získat co nejvíce poznat ků a připomínek, sbíráme data a analyzujeme je. V souladu s globálním Akčním plánem Jihočes kého kraje chceme zadat ještě letos zpracování studie dopravní obslužnosti. Měla by podchytit potřeby a připomínky z jednotlivých lokalit a současně nabídnout i formy řešení - na nás pak bude najít technické a finanční prostředky na re alizaci.
• Oblast, kterou váš odbor spravuje, je poměrně rozsáhlá, různorodá a do jisté míry i komplikovaná. Jakým směrem soustředíte pozornost po likvidaci po vodňových škod? Naší původní prioritou byla a v budoucnosti dle možností i bude obnova a údržba silnic II. a III. třídy. Krajem neprochází žádná rychlostní komunikace ani dálnice, silnice I. třídy tvoří pouhých 10 % celé silniční sítě. Pod vlivem re strukturalizace ekonomických vazeb vznikají oproti tradičním silničním tahům ve směru sever -jih i nové potřeby na silniční spojení, zejména ve směru západ - východ. Na silniční síť II. a III. třídy jsou proto v některých místech kladeny mi mořádné nároky. Tato síť je však.v důsledku dlouhodobého nedostatku finančních prostředků často v neuspokojivém stavu. Stejná situace platí i pro mostní objekty. Loni, tedy už v období, kdy jsme je přebírali do vlastnictví kraje, se jich na cházelo 66 v nevyhovujícím stavu.
• Co vlastně pro vás znamenal převod silnic do vlastnictví kraje. Jihočeský kraj se na základě příslušných zá konných ustanovení stal vlastníkem silnic II. a III. třídy ve svém územním obvodu 1. 10. 2001. ModerniObee.ez/kraje
Znamenalo to převod majetku sedmi příspěvko vých organizací Správ a údržeb silnic (SÚS) síd lících v jednotlivých okresních městech s tisícov kou zaměstnanců a převzetí celkem 1637 km silnic II. třídy, 3819 km silnic III. třídy a 1043 mostních objektů. Velkou zátěží nejen finanční, ale i administrativní je pro nás například vyrov nání závazků s majiteli pozemků, které musíme řešit v delších časových etapách. Převedený ma jetek má celkovou hodnotu více než osmi miliard komn.
• Založení odboru a majetkové vypořá dání bylo jen jednou částí vaší činnosti. Ano - například v průběhu roku 2001 odbor obdržel 1143 podání, z toho více než polovinu tvořily podněty k za hájení správních řízení ukončených rozhod nutím. Činnost našeho od boru přinesla do roz počtu Jihočeského kra je příjem v podobě správních poplatků ne bo případně i sankcí v celkové částce více než 600 tisíc korun. Začínali jsme ve čty řech, v současné době Ing. Jiň Klása nás v odboru pracuje včetně mě devět. Odbor je logicky rozčleněn na oddělení dopravy a oddělení silničního hospo dářství.
• Podařilo se vám za tak krátkou dobu vytvořit i nějakou dlouhodobější kon cepci? Na základě poznatků organizací Správ a údržeb silnic, které vycházely z velmi dobré znalosti stavu pozemních komunikací v přísluš ném územním obvodu, ve vazbě na požadavky měst a obcí a s přihlédnutím k souboru investič ních a neinvestičních akcí připravovaných před cházejícím investorem, českobudějovickou sprá vou Ředitelství silnic a dálnic ČR, byl před rokem zpracován detailní materiál pro oblast sil ničního hospodářství. Krajské zastupitelstvo jej přijalo ve formě závazného »Programu investič ní a neinvestiční výstavby a oprav na silnicích II. a III. třídy na území Jihočeského kraje«. Do pro gramu byly zahrnuty veškeré navrhované inves tiční akce jako obchvaty, přeložky, nové mostní objekty a podobně. U neinvestičních akcí, oprav stávající silniční sítě, byly zařazeny akce o fi nančním objemu vyšším než 7 mil. Kč u oprav silnic a 5 mil. Kč u oprav mostů. Tato hranice byla zvolena s ohledem na skutečnost, že akce tohoto charakteru jdou nad rámec možností je jich financování z neinvestičního příspěvku, po skytovaného organizacím SÚS na údržbu a opra vy pozemních komunikací Státním fondem dopravní infrastruktury. V plné míře, bez ohledu na objem potřebných finančních prostředků, by ly zařazeny požadavky měst a obcí ohledně sil niční sítě.
• Měli jste také představu o tom jak ty to potřeby pokrýt finančně? Zpracovaný materiál neřeší otázku financo vání akcí zahrnutých v programu. Prioritně se řazené akce by si dle původního rámcového od hadu vyžadovaly finanční prostředky v objemu zhruba 4,2 mld. Kč. Základním zdrojem pro zís kání potřebných prostředků by se podle našich původních představ měl stát Státní fond doprav ní infrastruktury, respektive jeho v současnosti připravovaný program určený pro silnice II. a III. třídy. Další prostředky by měl každoročně poskytovat rozpočet Jihočeského kraje, zohled ňující důležitost kvalitní dopravní infrastruktury pro rozvoj jednotlivých oblastí Jihočeského kra je. Opomenout nelze ani využití podpůrných programů EU (např. Phare CBC atd.), případně spoluúčast obcí a měst přicházející v úvahu pře devším při realizaci akcí týkajících se průjezd ních úseků silnic.
e Proč uvedený program neobsahuje žádné konkrétní termíny? Dnešní krizová situace potvrzuje, že takto koncipovaný program - s vymezením priorit a stanovením finanční náročnosti, ale bez vyme zení termínů - je velmi operativní. Stačí jej dopl nit o nové potřeby a přehodnotit pořadí priorit, aniž bychom dopředu znali objem finančních prostředků, které budeme mít k dispozici. Zmí něný program přesně určuje jednotlivé kroky, které máme učinit, posloupnost čerpání finanč ních prostředků. V původní podobě zahrnoval 119 akcí seřazených dle stupně priority jako in vestiční akce, opravy a rekonstrukce průtahů na silnicích II. a III. třídy, investiční a neinvestiční akce týkající se mostních objektů na komunika cích uvedené kategorie. Dalších 53 akcí bylo za řazeno bez stanovení stupně priority. Při určení pořadí jednotlivých akcí bylo přihlíženo k roz pracovanosti projekční dokumentace, prioritám stanoveným naléhavostí akce ze strany přísluš ných SÚS a intenzitě dopravy v daném úseku komunikace. U mostů byl zohledněn stavební stav objektu. Program měl být v periodě mini málně jedenkrát za rok podrobován revizi, která by hodnotila jeho plnění, doplňovala potřebné akce, přehodnocovala priority již zařazených ak cí a tak reagovala na aktuální potřeby a stav sil niční sítě. Aniž bychom to při tvorbě programu tušili, připravili jsme nástroj vhodný i pro pláno vání a řízení v krizovém období.
• Můžete uvést konkrétní příklad? Doposud byly prioritou opravy silnic Nové Hrady - Třeboň, oprava silnice Strunkovice - Vo laty, na kterou se nám podařilo získat prostředky z fondu Phare, a oprava unikátního železničního a silničního mostu u Bechyně. Dnes v tomto pro gramu dostane prioritu jednoznačně výstavba zni čených mostních objektů. Život v obou částech našeho kraje - těch zatopených i nezatopených však jde dál - a i s tím musíme počítat. SVATOPLUK K. JEDLIČKA FOTO AUTOR
MODERNÍ OBEC 10/2002 u
29
KRAJE
ZÁKON O KRAJÍCH PO PRVNÍCH ZKUŠENOSTECH Základní právní norma vyšších územních samosprávných celků má za sebou první otazníky a první praktické zkušenosti. Zákon č. 129/2000 Sb. byl přijatý v roce 2000. Ne všechny souvislosti zá kona o krajích si však v praxi uvědomíme, proto několik poznámek k některým ustanovením. paragrafu 2 odst. 1 zákona o krajích na realizaci a kontrolovat jejich plnění, schvalovat jdeme výčet čtyř hlavních orgánů kra územněplánovací dokumentaci pro území kraje je: »Kraj je spravován, v rozsahu sta a vyhlašovat její závazné části obecně závaznou noveném zákonem, zastupitelstvem kraje (dále vyhláškou kraje, stanovit rozsah základní do jen »zastupitelstvo«). Dalšími orgány kraje jsou pravní obslužnosti pro území kraje, rozhodovat rada kraje (dále jen »rada«), hejtman kraje (dále o spolupráci kraje s jinými kraji a o mezinárod jen »hejtman«) a krajský úřad....« ní spolupráci, schvalovat rozpočet kraje Prioritním orgánem kraje je z hlediska hie a schvalovat závěrečný účet kraje, zřizovat a ru rarchie nejvýše postaveno zastupitelstvo kraje, šit příspěvkové organizace a organizační složky kterému se přisuzuje právo a povinnost »sprakraje; k tomu schvalovat jejich zřizovací listiny, vovat kraj«. Další orgány jsou zmiňovány tzv. schvalovat zakladatelskou listinu, zakladatel v druhém běhu, jakoby existovaly »dmhé v poskou smlouvu, společenskou smlouvu a stano řadí« co do významu. Takto zdůrazněná hierar vy obchodních společností, které kraj hodlá za chie se však rozchází s další stavbou zákona ložit. a rozhodovat o účasti kraje v obchodních citované orgány zde mají poměrně přesně vy společnostech a v obecně prospěšných společ mezené pravomoci, což poněkud pozici zastu nostech včetně stanovení výše vkladu a řada ji pitelstva kraje jako nejvyššího orgánu mírně ných. oslabuje. Je však důležité si uvědomit, že exis Tím výčet pravomocí zastupitelstva nekončí. tují poměrně velké možnosti zásahů do pravo Ve stejném ustanovení pod písm. s) najdeme mocí. ještě obecnou pravomoc (zastupitelstvu je vy Připomeňme proto rozdělení pravomoci za hrazeno »plnit další úkoly stanovené zákostupitelstva ve vztahu zejména k radě kraje. nem«), která vyjadřuje, že i zvláštní zákony mohou stanovit zastupitelstvu kraje další pravo moci, nejen tedy striktně a pouze zákon o kra KOMPETENCE ZASTUPITELSTVA jích. Pravomoc zastupitelstva kraje je stanovena V § 36 zákona o krajích najdeme výčet ma v § 35 zákona o krajích. Ten ve svém odst. 1 jetkoprávních úkonů kraje, které přísluší za uvádí napřed obecné pravidlo, které směřuje stupitelstvu. Uveďme opět nejvýznamnější: nabytí a převod nemovitých věcí, včetně vydá ní nemovitostí podle zvláštních zákonů, po skytování věcných a peněžitých darů podle zvláštního zákona v hodnotě nad 100 000 Kč v jednotlivých případech, poskytování dotací z vlastních prostředků občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným právnic kým a fyzickým osobám působícím na území kraje v oblasti mládeže, sportu a tělovýchovy, sociálních služeb, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogo vých aktivit, prevence kriminality a ochrany zvířat a životního prostředí v hodnotě nad 200 000 Kč jedné organizaci v kalendářním roce, poskytování dotací obcím z rozpočtu kraje a kontrola jejich využití, vzdání se práva pravomoc zastupitelstva téměř vždy pouze do a prominutí pohledávky vyšší než 200 000 Kč, oblasti samostatné působnosti (tedy samosprá zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vy), a to takto: vyšší než 200 000 Kč, uzavření smlouvy o při »Zastupitelstvo rozhoduje ve věcech patří jetí a poskytnutí úvěru, půjčky, výpůjčky, cích do samostatné působnosti. Ve věcech pře o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení nesené působnosti zastupitelstvo rozhoduje, jen k závazku a ke smlouvě o sdružení, zastavení stanoví-li tak zákon.« nemovitostí a další. V odst. 2 uvádí konkrétní rozhodovací pra Velmi významná ustanovení obsahuje § 37, vomoci zastupitelstva, z nichž uveďme ty nej který říká: »Zastupitelstvo má právo vyhradit si významnější: další pravomoci v samostatné působnosti mimo Zastupitelstvu je mimo jiné vyhrazeno před pravomoci vyhrazené radě podle § 59 odst. 1«, kládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně a souběžně s ním § 35 odst. 3: »Zastupitelstvo v souladu se zákonem (zákonodárná iniciativa), rozhoduje o zrušení usnesení rady. jsou-li mu předkládat návrhy Ústavnímu soudu na zrušení předložena rozhodnutí podle § 62.« Ustanovení § 62 obsahuje významné opráv právních předpisů, má-li za to. že jsou v rozpo nění hejtmana kraje: »Hejtman pozastaví výkon ru se zákonem, vydávat obecně závazné vyhláš usnesení rady, má-li za to. že je usnesení ne ky kraje, koordinovat rozvoj územního obvodu, správné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližschvalovat programy rozvoje územního obvodu šímu zasedání zastupitelstva.® kraje podle zvláštních zákonů, zajišťovat jejich
V
30
□ MODERNÍ OBEC 10/2002
Speciálním ustanovením je rovněž § 60: »Poklesne-li v průběhu funkčního období po čet členů rady tak, že rada není usnášeníschopná a na nejbližším zasedání zastupitelstva ne bude počet členů rady doplněn tak, aby usnášeníschopná byla, vykonává její působ nost, až do zvolení potřebného počtu členů ra dy, zastupitelstvo. V těchto případech zastupi telstvo může svěřit hejtmanovi plnění některých úkolů rady.«
PŘEHLED PRAVOMOCÍ Když shrneme všechna tato ustanovení do základního přehledu, můžeme vyjádřit pravo moc zastupitelstva takto: ■ Pravomoc vyhrazená zákonem: Jedná se o pravomoci, které zastupitelstvo nesmí přenést na žádný jiný orgán kraje. ■ Pravomoc dle zvláštních zákonů: Pokud zvláštní zákon určí další pravomoci, měl by rovněž určit, zda se jedná o pravomoc výhrad ní, nebo zda ji zastupitelstvo může svěřit jiné mu orgánu kraje. ■ Pravomoc, kterou si zastupitelstvo vyhra dilo: Jedná se o »zbytkové« věci. které zákon nesvěřuje ani zastupitelstvu, ani radě. Zastupi telstvo tuto výhradu provést může a nemusí. Výhrada by měla být provedena předem. Nao pak nesmí si vyhradit pravomoci, které patří dle zákona radě kraje. ■ Pravomoc rady pro zastupitelstvo nedo tknutelná®: To, co zákon svěřuje radě kraje, si zastupitelstvo nesmí vyhradit. Nesmí tedy zasa hovat ani do rozhodnutí rady v »zbytkové« pra vomoci, když už bylo rozhodnuto. ■ Pravomoc rady, kterou na zastupitelstvo přenesl hejtman kraje: Jedná se o postup dle § 62. Jedná se o významné oprávnění hejtmana kraje, kterým může zcela změnit rozdělení pra vomoci dle zákona v konkrétní věci. Zdá-li se mu rozhodnutí rady nesprávné, pozastaví jeho výkon a přenese pravomoc rozhodnout na za stupitelstvo kraje. ■ Pravomoc rady, kterou vykonává proto, že rada se není schopna usnášet pro nízký počet členů: Velmi specifická situace. V případě, že rada není usnášeníschopná, tj. má malý počet členů a nedojde k jejich volbě, stává se zastupi telstvo současně »radou«, navíc může pravo moci rady přenést na hejtmana. Lze tedy říci, že zastupitelstvo teoreticky tím, že nechá pokles nout počet členů rady, ovládne všechny vý znamné pravomoci kraje.
KOMPETENCE RADY Základní pravomoci rady kraje obsahuje § 59 zákona o krajích. Uveďme opět ty nej vý znamnější: připravuje návrhy a podklady pro jednání zastupitelstva a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení, zabezpečuje hospoda ření podle schváleného rozpočtu, kontroluje hospodaření podle něj. provádí rozpočtová opatření v rozsahu svěřeném zastupitelstvem, stanoví počet zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, organizačních složek a objem prostředků na platy těchto zaměstnán- k ců, ukládá krajskému úřadu úkoly v oblasti sa- ' ModerniObec.cz/krajc
KRAJE mostatné působnosti a kontroluje jejich plnění a další, v odst. 2 citovaného paragrafu jsou uvedeny majetkoprávní úkony spadající do pravomoci rady. Velmi důležité je ustanovení o »zbytkové« pravomoci, které je obsaženo v § 59 odst. 3 zá kona o krajích: »Rada rozhoduje v ostatních zá ležitostech patřících do samostatné působnosti kraje, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu nebo pokud si je zastupitelstvo nevyhradilo.« Toto ustanovení zaručuje radě pravomoc v těch věcech, které zákon nesvěřuje ani jí, ani zastu pitelstvu. Odst. 4 téhož § 59 upravuje situaci odvolání rady takto: »Je-li odvolána rada jako celek, zů stává hejtman a zástupce hejtmana i nadále ve funkci.« Odvolá-li zastupitelstvo celou radu, nezna mená to, že odvolává i hejtmana a jeho zá stupce, i když jsou součástí rady kraje. Ti zů stávají ve funkci a plné své úkoly. Pokud chce zastupitelstvo odvolat radu včetně hejtmana a jeho zástupců, musí tak učinit výslovně. I na tuto situaci zákon o krajích pamatuje v druhé části odst. 4: »Je-li hejtman a zástupce hejt mana odvolán ze své funkce současně s ostat ními členy rady, pověří zastupitelstvo výko nem funkcí hejtmana, popřípadě zástupce hejtmana některého člena zastupitelstva a současně mu vymezí rozsah jeho oprávnění na dobu do zvolení nového hejtmana, popří padě zástupce hejtmana." Což v praxi znamená, že tento pověřený člen zastupitelstva se sice nestane hejtmanem, ale plní dle pověření zastupitelstva jeho pravomoci - nikoliv však všechny, ale ty, které mu zastupi telstvo určí. Opět tedy dochází k zásadnímu přesunu pravomocí. Hovoříme-li o pravomoci zastupitelstva a ra dy kraje, musíme též zmínit ustanovení § 4, kte ré stanovuje postup v případě pochybností, zda jde v konkrétní věci o působnost samostatnou nebo přenesenou, a to ve prospěch působnosti samostatné, tedy ve prospěch samosprávy: »Pokud zvláštní zákon upravuje působnost krajů a nestanoví, že jde o samostatnou či přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti krajů.« PŘEHLED PRAVOMOCÍ ■ Pravomoc daná zákonem výčtem: Jedná se o pravomoc vyhrazenou, kterou nemůže zastu pitelstvo radě odebrat. ■ Pravomoc zůstatková: Jedná se o pravomoc, která není upravena zákonem taxativně. Spadá do pravomoci rady automaticky, pokud si z ní některé věci nevyhradilo předem zastupitelstvo. ■ Odebrání či přechod pravomoci rady ve prospěch zastupitelstva: Může učinit hejtman v případě, že se mu zdá rozhodnutí rady ne správné: Nemusí jít o nezákonnost, ale nespráv nost v nejširším slova smyslu - tedy například o rozhodnutí neekonomické, neetické a pod. ■ Přejde na zastupitelstvo poté, co rada není usnášeníschopná: Zde nepřechází jedna kon krétní věc, ale pravomoc rady jako celek. Zastu pitelstvo šiji může ponechat, nebo má možnost něco svěřit hejtmanovi kraje.
JANA HAMPLOVÁ, advokátka, stálá spolupracovnice redakce FOTO ALEŠ ADÁMEK
ModerniObec.cz/kraje
ZŘIZOVACÍ LISTINY (Dokončení z č. 9)
Záchranný archeologický výzkum je oprávněn provádět ten, kdo má smlouvu s Akademií věd ČR a příslušnou »licenci« Ministerstva kultury ČR. říspěvková organizace (PO) může zá podaření příspěvkové organizace řídí ustano veními zákona č. 250/2000 Sb. a rozhodnutím chranný archeologický výzkum provádět (související s účelem zřízení) na základě zřizovatele. smlouvy podle občanského zákoníku, nikoliv Bude-li organizace zřízená územní samos na základě smlouvy obchodní. (Investor, je-li právou (na základě nějakého právního důvodu) povinen podle zákona č. 20/1987 Sb., hradí i nadále používat majetek státu (včetně sbírek nebo jejich části), musí veškerou předepsanou pouze náklady, nikoliv cenu sjednanou doho dou a navýšenou o zisk pro organizaci prová evidenci vést o tomto majetku odděleně od evi dějící záchranný archeologický výzkum. Po dence majetku svěřeného do správy jejím zři zovatelem. K nakládání s majetkem státu musí kud je cena výzkumu stanovena jinak, obávám se, že se může jednat o rozpor se zákonem. Po mít taková PO (nebo její zřizovatel) právní dů kud by příjmy z výzkumu byly vyšší, než sou vod, tzn. smlouvu formulovanou ve smyslu ustanovení zákona č. 219/2000 Sb. Přitom lze visející náklady, stávají se tyto příjmy předmě tem daně z příjmů.) předpokládat, že (z ekonomických důvodů) bu V případě, kdy nutnost a náklady záchranné de zřizovatel vyžadovat i vyčíslení nákladů souvisejících s používáním či péčí o majetek ho archeologického výzkumu (dle zákona státu a následnou (případnou) úhradu těchto č. 20/1987 Sb.) nesouvisejí s podnikatelskou činností investora, hradí náklady ta organizace, nákladů z prostředků státního rozpočtu. I proto považuji za rozumné vyjasnit otázky vlastnic která výzkum provádí. Pokud ovšem kraj (jako tví archeologických nálezů, resp. archeologic nový zřizovatel) bude obeznámen se všemi ekonomickými okolnostmi provádění záchran kých sbírek. Vymezení majetku při vydání zřizovací listi ných archeologických výzkumů a vědomě se ny není tak velkým problémem. Doporučuji rozhodne jejich náklady uhradit, je to zcela vě cí rozhodnutí zastupitelstva, tj. i příslušné for však, aby bylo ve zřizovací listině v závěru té to pasáže uvedeno (např.): mulace zřizovací listiny. Rozsah a hodnota svěřeného majetku budou každoročně aktualizovány připojením záznamu DOPLŇKOVÁ ČINNOST z inventarizace provedené ve smyslu zákona Okruhy doplňkové činnosti příspěvkových č. 563/1991 Sb., přičemž tyto záznamy jsou, organizací je zapotřebí vymezit ve zřizovací lis jako příloha, nedílnou součástí zřizovací listi tině zcela konkrétně, a to podle definování živ ny. Důvody tohoto doporučení jsou celkem ností buď v živnostenském zákoně nebo v jeho zřejmé - po dobu existence organizace se hod přílohách (viz nařízení vlády č. 140/2000 Sb., nota i rozsah spravovaného majetku mění resp. č. 469/2000 Sb). Mimo jiné na každou v souvislosti s jeho odpisy, opotřebením, likvi živnost musí PO doložit živnostenské oprávně dací, nabytím nových věcí apod. ní, což je i součástí jejího případného zápisu do Může se přihodit, že spolu s organizací bude obchodního rejstříku. převáděna nemovitost, nezapsaná do seznamu Poněkud se pozapomíná na skutečnost, že (ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb.), kde kromě je-li živnost provozována v provozovně, musí majetku a sbírek bude umístěn tzv. mobiliář. vyhovovat podmínkách živnostenského záko Tyto předměty nejsou majetkem (ve smyslu na. Živnostenské oprávnění je uděleno právnic zákona č. 563/1991 Sb.), ani sbírkami (ve ké osobě, ta však musí vyhovět požadavku živ smyslu zákona č. 122/2000 Sb.), jsou umístěny nostenského zákona, tzn. provozovat živnost buď ve veřejnosti přístupných prostorách nebo prostřednictvím odpovědného zástupce. Připo v depozitářích. Lze předpokládat, že i o těchto mínám, že okruhy doplňkové činnosti zřizova předmětech je (měla by být) vedena samostat tel povoluje, doplňkovou činnost lze započít až ná operativní evidence, která umožní jejich ne po povolení zřizovatelem! pochybnou identifikaci. Pokud tomu tak není, bylo by vhodné do termínu podpisu předávací VYMEZENÍ MAJETKU ho protokolu tyto věci napravit. O vymezení majetku ve vlastnictví zřizova Rozsah majetkových práv svěřených přís tele, který je PO předáván do správy, již byla pěvkové organizaci musí zcela jednoznačně řeč, stejně jako o vymezení majetkových práv. vycházet ze zákona č. 129/2000 Sb. Například Ostatně v tomto směru platí především to, co nájem nemovitého majetku je zcela jednoznač je zákonem krajům přikázáno či svěřeno při ně podřízen ustanovením zákona, přičemž je správě majetku obce nebo kraje. (Ani zastupi jich nedodržení je podrobeno sankci naprosté telstva nejsou vlastníky, ale pouze správci ma neplatnosti právního úkonu. O těchto věcech jetku obcí či krajů.). Jsou-li zákonem svěřena jsem se obsáhle rozepisovala v předchozích orgánům územní samosprávy rozhodnutí týka číslech časopisu Moderní obec. jící se majetku či hospodaření, pak nelze přís (Pozn. redakce: zmíněně články najdete pěvkové organizaci svěřit odpovědnost či pra v Moderní obci ě. 7, 8 a 9 v příloze Náš kraj.) vomoci na této úrovni, ale zásadně pouze do ALENA MOCKOVČIAKOVÁ, této (pro zřizovatele) zákonem vymezené vedoucí útvaru REGIS úrovně (odepisování pohledávek, nájmy, vý Informačního a poradenského střediska půjčky. prodej majetku a pod.) Obecně se hos pro místní kulturu
P
MODERNÍ OBEC 10/2002 _i
31----
TERMÍN UZÁVĚRKY PŘIHLÁŠEK 29.10. 2002
Ec^ity KRAJE • MĚSTA • OBCE
9. VELETRH ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ÚSPOR ENERGIÍ
-
V NOVÉM TERMÍNU
6.- 8. ÚNORA 2003 ZASTITA A ODBORNÁ GARANCE
H
MINISTR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
PRAŽSKÝ VELETRŽNÍ AREÁL LETŇANY
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Pořádá:
HLAVNÍ MEDIÁLNÍ PARTNEŘI Pro 1. část - ECO
řSEUč] ssatoí
Pro 2 část-CITY
ODPADOVÉ
MODERNÍ — OBEC —
MEDIÁLNÍ PARTNEŘI
EK0 E57SÍ fórum stavební listy
ABF. a. s.. Veletržní správa Václavské náměstí 29. 111 21 Praha 1 - Nové Město tel: +420 222 891 150, fax: + 420 222 891 199 e-mail: [email protected], www.ecocity.cz SOUBĚŽNÉ PROBĚHNE 10. JUBILEJNÍ VELETRH BYDLENÍ, REALIT, RENOVACÍ A REKONSTRUKCÍ
/0ZHAUTAT MO-01401/A
NA OKRAJ PROTOKOLU 3, V minulém čísle jsme se věnovali programu hosta a je ho doprovázení, nyní se budeme zabývat odíváním. tále platí - každý vystupuje podle toho, jak je oblečen. A naopak: oděv je prvním, podle čeho budeme hodnoceni. Začněme ženami. Jedině oděvním kodexem (jehož nutným předpo kladem nemusí být ošatné) předejdeme tomu, že vedle sebe budou stát dvě pracovnice, jedna v úpravném kostýmu, punčochách a střevících, druhá naproti tomu v sepraných džínsech s nášivkami, diskotékovém »topu« a sportovních botách - tak jako se na nej vyšší úrovni mezi po zvanými Češkami setkáváme s rozptylem od dlouhé večerní róby po jog gingovou soupravu. A rafinovaně (ne) oblečená »vamp« dokáže účinně bránit řádnému výkonu služby svojí pouhou přítomností. Ne všichni i máge - makeři, vizážisté, stylisté znají a učí veřejně půso bící muže základní věci pánského oblečení; za všechny jmenujme: • košile - jen v létě se dovoluje rozepnout vrchní knoflík a povolit vá zanku, popř. vyhrnout rukávy, avšak i v létě musejí být malé knoflíčky v rozích límečku a dále vysoké nadmanžetové na rukávech zapnuty (ko šile by měla mít dlouhý rukáv), • kravata - motýlek je vždy přípustný, spona do vázanky smí být umís těna jen v její dolní polovině, • vesta - nemůže být kožená, neměla by ukazovat trojúhelník košile nad kalhotami, nemá být zapnuta na poslední knoflík (ostatní knoflíky se za pínají vždy), • sako - zapíná se standardně na jediný, a to pasový, knoflík (u dvojknoflíkového saka je to ten horní, u trojknoflíkového prostřední), nikdy na všechny knoflíky, • plášť - zakrývá sako, povinně včetně rukávů, takže při oblékání se jed nou nikou přidrží za límec, druhou mkou sako pod ním a táhneme opač ným směrem, záda před usednutím můžeme uhladit. Co se týká dvouřadého zapínání: - dvouřadé pláště, saka a vesty budou zdůrazňovat objem, šíři, - vestu nenosíme k dvouřadému saku.
S
32
□MODERNÍ OBEC 10/2002
- konfekční dvouřadé oděvy bude muž nekonfekční postavy vždy na víc zapínat vnitřním knoflíkem. »Business suite«, tedy oděv pro obchodní jednání, je celý včetně koši le ve studených barvách, košile může být i bílá, nikdy nebude sytá - tím méně tmavá, barevná může být pouze kravata. Kožený je jen opasek, obuv a zavazadlo, možno-li v téže barvě (hnědé, nebo černé). I u žen se bude požadovat »maskulinnější« vzhled, místo kabelky malá aktovka, boty ne lodičky, celkově střízlivější efekt. Co se šperků týče: počet prstenů včetně snubního, eventuálně hod nostního je omezen u žen na 4. u mužů na 3. hodinky musí být decentní, a tedy s nevelkým počtem zobrazovaných údajů, pánské mají mít kože ný řemínek, u mužů ani náramek, ani jehlici, ani náušnice a nejlépe žád ný řetěz, zejména ne u krku, manžetové knoflíčky (zejména na večer) a jeden odznak (večer celokovový, nesmaltovaný) jsou u pánů možné. Kameny - ať už drahé, polodrahokamy či nepravé - musejí být na den jen malé; a ani ve dne není přípustným materiálem dřevo, tím méně plas tik. Psací náčiní, sebeluxusnější pero, nosíme ve vnitřní kapse saka. ze vně ho nosí jen snobští zbohatlíci, pojišťovací agenti, dychtiví obchodní ci a středoškolští vyučující. Pánové, při projevu schovejte brýle (alespoň odložte na pultík), za pněte sako (i když je pod ním vesta), gestikulujte oběma rukama (tedy jsou z kapes). I dámy ovšem budou dbát. aby z nich na řečništi nevyčnívala pouze hlava a aby celá (polo) postava byla osvětlena i při zatemně ní. Nebudeme se šířit o všech závazných regulích řádů a jiných vyzname nání. protože bezpodmínečně všechna musejí být dodržena. Speciálně představitelů krajů se týká: 1. Na státní úrovni nejsou vhodná lokální vyznamenání. 2. Skupina vyznamenaných jedinců (několik hejtmanů u velvyslance apod.) musí mít stejný stupeň vyznamenání (všichni bud in natura, en miniatuře, stužku či rozetu) a měli by mít stejný oblek (nikoli někteří tmavý a jiní frak). 3. Všichni čeští a moravští krajští funkcionáři by se měli zamyslet, jaký způsob užijí při odpolední audienci (před 15 hodinou smoking nelze vzít na ulici, i kdyby ho k vlastnímu slyšení přijímající hodnostář povolil). VÁCLAV ŠTASTNÝ
ModerniOhcc.cz/kraje
W&SM
Afs/sí/ir/i/yi
ROZHODOVÁNI V KRIZOVÝCH SITUACÍCH Orgány veřejné správy se při řešení krizových situací řídí a jednají jednak v mezích obecně platných zákonů, jednak zvláštními právními předpisy upravujícími tuto oblast. Konkrétní situace spolupráce vypadá tak, že imořádnou událostí vyžadující prove dení zejména záchranných a likvidač operační středisko základní složky IZS vyhod ních prací se dle zákona o integrova notí dané tísňové volání, které je mu doručeno ném záchranném systému rozumí »škodlivé a pokud řešení mimořádné události náleží do působení sil a jevů vyvolaných činností člově jeho věcné působnosti, vyžádá si v případě po ka, přírodními vlivy a také haváriemi, které třeby spolupráci další základní složky systému ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostřednictvím jejího operačního střediska. prostředí a vyžadují provedení záchranných V případě, že řešení mimořádné události ne a likvidačních prací«.') Jakákoliv mimořádná patří do jeho věcné či místní působnosti, předá událost vážnějšího charakteru se tedy může přijaté informace operačnímu středisku pří slušné základní složky systému.. Jestliže řeše změnit v krizovou situaci nebo do ní postupem času eskalovat. ní této mimořádné události vyžaduje spoluprá ci více složek, předá přijaté informace také Pro přivolání pomoci při vzniku mimořádné události je především důležitý funkční integro územně příslušnému operačnímu a informač vaný záchranný systém (IZS), jeho základní nímu středisku IZS, jehož prostřednictvím se pravidla stanovuje již zmíněný zákon. Jeho zá vyžaduje součinnost těchto složek. kladními složkami jsou Hasičský záchranný Velitelem zásahu pro koordinaci v místě sbor ČR, zdravotnická záchranná služba a Po mimořádné události je velitel jednotky požární licie ČR. ochrany nebo velitel či vedoucí zasahujících Systém se aktivuje v přípravě na vznik mi mořádné události a při potřebě provádět sou časně záchranné a likvidační práce dvěma ane bo více složkami IZS. V případě potřeby poskytují při záchranných a likvidačních pra cích tzv. plánovanou pomoc na vyžádání (pře dem smluvně dohodnutý způsob poskytnutí pomoci) také ostatní složky systému. Těmi jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, dobrovolné záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohoto vostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení ob čanů, které lze využít k záchranným a likvi dačním pracím. Složky integrovaného zá chranného systému koordinuje v případě zásahu operační středisko hasičského záchran ného sboru kraje. Působením základních a ostatních složek v IZS však nejsou nijak do tčeny jejich běžné úkoly stanovené zvláštními právními předpisy.
M
ModemiObec.cz/leglslativa
1
--S
sil složky systému, která v místě zásahu pro vádí převažující činnost. V případě potřeby a nutnosti při provádění záchranných a likvi dačních pracích zajišťuje starosta varování osob nacházejících se na území obce před hro zícím nebezpečím, popřípadě po dohodě s ve litelem zásahu či přednostou okresního úřadu organizuje evakuaci osob. Pokud velitel zása hu vyhlásil nejvyšší stupeň zásahu nebo přímo požádal okresní úřad o pomoc v koordinaci, koordinuje záchranné a likvidační práce při ře šení mimořádné události přednosta. Při řízení a koordinaci těchto prací může přednosta také využít krizového štábu okresu. Jestliže mimo řádná událost přesahuje území jednoho okresu a velitel zásahu vyhlásil nejvyšší stupeň popla chu, koordinuje záchranné a likvidační práce krajský hejtman. Stejně tak se ujímá této koor- ^ dinace v případě, že jej o to požádá přednosta r
MODERNÍ OBEC 10/2002
Zi
33----
LEGISLATIVA okresního úřadu nebo přímo velitel zásahu. Jestliže mimořádná událost přesahuje území kraje a velitel zásahu vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu, zabezpečuje ústřední koordinaci zá chranných a likvidačních prácí Ministerstvo vnitra prostřednictvím generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru. Tuto ústřední koordinaci přejímá rovněž v případě, že jej o to požádá velitel zásahu, přednosta nebo hejtman kraje a tehdy, jestliže mimořádná událost svým rozsahem přesahuje hranice ČR. Až do této chvíle jsme tedy hovořili »pouze« o mimořádných událostech, které nenaby ly povahy krizové situace a nejedná se tedy o krizové řízení. Jak jsem již zmínila, krizovou situací rozumíme mimořádnou událost, při níž je vyhlášen některý z krizových stavů - stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu. Stav nebezpečí jako bezodkladné opat ření může vyhlásit přednosta okresního úřadu pro území okresu či jeho část nebo hejtman kraje pro území kraje či jeho část. Tento krizo vý stav se vyhlašuje, jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havá rie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí nebo vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsa hu a není možné odvrátit ohrožení běžnou čin ností správních úřadů a složek 1ZS.21 Ten, kdo stav nebezpečí vyhlásil, o tom neprodleně in formuje vládu. Ministerstvo vnitra a sousední kraje a okresy, pokud mohou být krizovou si tuací nějakým způsobem také zasaženy. Roz
hodnutí o stavu nebezpečí se vyhlašuje obdob ným způsobem jako nařízení kraje nebo naří zení okresu. Tento krizový stav je možné vy hlásit nejdéle na dobu 20 dnů, přičemž tuto dobu může přednosta prodloužit o dalších 10 dnů pouze se souhlasem hejtmana. Pokud da ná krizová situace vyžaduje další prodloužení tohoto stavu vyhlášeného hejtmanem, pak s tím musí vyslovit souhlas vláda. Pokud není možné vzniklou krizovou situaci vyřešit a účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci sta vu nebezpečí, je nutné, aby hejtman nebo přednosta okresního úřadu neprodleně požáda li vládu o vyhlášení nouzového stavu. Při vyhlášení jakéhokoliv krizového stavu jsou orgány obce povinny zajistit provedení krizo vých opatření, a pokud je to k tomuto účelu nut né. mohou tato opatření realizovat vydáním naří zení obce. V době krizového stavu starosta obce zajišťuje varování obyvatelstva, případně nařizu je evakuaci osob a plní úkoly a opatření vyplýva jící z krizového plánu obce a okresu. (Povinnost zpracovat krizový plán má každá obec s více než 10 000 obyvateli nebo pokud se nachází v ohro žené oblasti.) Stav nebezpečí či jiný krizový stav kromě jiného také umožňuje starostům, aby mohli objednávat potřebné práce bez ohledu na stav obecního rozpočtu a dává také větší kompe tence lidem, kteří v dané oblasti zasahují. Přednosta okresního úřadu a hejtman kraje může stanovit při vyhlášení stavu nebezpečí mimo jiné i krizová opatření související s omezením některých práv a svobod občanů jako např. ukládání pracovní výpomoci a po
skytnutí věcných prostředků, nařízení hlášení přechodné změny pobytu aj. Krajský úřad za stavu nebezpečí dále zabezpečuje varování a vyrozumění obyvatel, koordinuje evakuaci, nouzové ubytování, humanitární pomoc, chrá ní práva a zájmy ohrožených osob atd. Podobná opatření omezující některá práva a svobody občanů, které může nařídit hejtman ve stavu nebezpečí, nařizuje, pokud je to ne zbytné, také vláda v době trvání nouzového stavu. V době stavu ohrožení státu může vláda nařídit omezení vstupu na území ČR, omezení a držení střelných zbraní, povinné hlášení mís ta trvalého pobytu atd. K řešení krizových situací se zřizuje jako pracovní orgán krizový štáb obce, okresu nebo kraje, vláda aktivuje ústřední krizový štáb. Koordinačními orgány pro přípravu na krizo vé situace jsou bezpečnostní rada státu, bez pečnostní rada kraje, bezpečnostní rada okresu a bezpečnostní rada obce. Válečný stav a stav ohrožení státu potom v souladu s platnou legislativou vyhlašuje Par lament ČR.
Poznámky: ^ § 2 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb., o inte grovaném záchranném systému a o změně něKterých zákonů. 2) § 3 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb.. o krizo vém řízení a o změně některých zákonů
LENKA LUKÁŠKOVÁ, doktorandka Vysoké školy ekonomické v Praze FOTO ALEŠ ADÁMEK
SENÁT - ANEB CO S NÍM? Máme před sebou letos kromě již proběhlých voleb do Poslanecké sněmovny a blížících se voleb komu nálních opět i volby do Senátu Parlamentu ČR.
Navíc podle mého názoru absolutně nesmyslně může Poslanecká sněmovna senátní pozměňovací návrhy buď jako celek přijmout, nebo také jako ždy po dvou letech se tak právě v souvislosti s volbami do jedné celek odmítnout. Nemůže te třetiny Senátu pravidelně vracejí i diskuze o potřebnosti či naopak dy přijmout pouze některé ze zbytečnosti této ústavní instituce a jejích pravomocech v rámci le senátních návrhů, ať by byly gislativního procesu. Stejně tak však pravidelně po skončení voleb tato pro onen právní předpis sebevpravdě nerudovská otázka utichá a možné odpovědi se minimálně na prospěšnější! Když nic jiného, další dva roky vytrácejí do ztracena. tak alespoň toto by velmi Senát u nás zatím bohužel často posuzujeme nikoliv jako ústavní par chtělo změnit. Svoji roli v pra lamentní instituci, ale spíše jako soubor jednotlivých senátorů, které na xi často navíc hrají vedle po rozdíl od Poslanecké sněmovny volíme většinovým systémem. Na jejich chopitelných stranických po činnost po zvolení v daném volebním obvodě dobře vidíme a ti senátoři, stojů i naopak už nepochopitelný konkurenční nadhled »služebně starší« kteří v dalších volbách svoje senátorské křeslo obhájili, zřejmě uspěli pře parlamentní komory vůči té »mladší«, a to i v rámci v Parlamentě ČR pů devším jako politici, kteří umějí naslouchat starostem občanů volebního sobících politických stran. Výsledkem této »stavovské« řevnivosti však regionu a snaží se je ve spolupráci s příslušnými kompetentními orgány bývají často ne zrovna dokonalé zákony, které hned po schválení volají a úřady i řešit. Jakási malá »ombudsmanská« činnost je jednou ze sená po rozsáhlé novelizaci. torských povinností a je jenom spravedlivé posuzovat senátory i podle to Parlament tak má sice dvě komory, ale pravomoci Senátu v jeho kon ho. jak se »perou« v dobrém slova smyslu za svůj region a za řešení pro trolní činnosti jsou dnes tak malé, až se právem leckomu zdají zbytečné. blémů jeho obyvatel, i když po věcné stránce už to bývá v pravomoci Přitom by možná stačilo jenom zvýšit počet poslaneckých hlasů potřeb jiných institucí než zrovna Senátu. ných k přehlasování senátních pozměňovacích návrhů ze současných 101 Pokud jde o onu věcnou rovinu ústavních pravomocí naší druhé par třeba na ústavních 120. Znamenalo by to nejen jisté zrovnoprávnění pozi lamentní komory, je to skutečně podle mě na pováženou. Ústava totiž ce Senátu v našem ústavním systému v jeho nejdůležitější ústavní pravo vymezuje její funkci v legislativní oblasti především jako kontrolní moci, ale předpokládalo by to následně i větší vůli obou komor po co nej a Senát má tedy hlavně patřičně prověřovat kvalitu zákonů přijíma větším zpřesnění procesu tvorby zákonů. Pravomoci Senátu tak bude ných Poslaneckou sněmovnou. A právě to je problém, který všichni ur podle mého názoru potřeba buď zvýšit, nebo se opravdu vážně zabývat čitě už léta vidí, ale zatím nebyla politická vůle se jím zabývat, natož jeho další existencí třeba v rámci diskuzí o změně Ústavy ČR, pokud jde jej nějak smysluplně řešit. Pouze u ústavních a ještě asi tří dalších zá o přímou volbu prezidenta. Já sám bych si osobně dokázal představit pou konů (a volby prezidenta) je třeba k jejich schválení souhlas obou ko ze jednokomorový Parlament ČR. Rozhodně je absolutně zbytečné nasto mor. lovat tyto otázky účelově vždy pravidelně po dvou letech v souvislosti Pokud jde o všechny ostatní »obyčejné« zákony, Senát může zákon s volbami do horní komory Parlamentu ČR, a pak už je dál nijak neřešit, s pozměňovacími návrhy pouze vrátit zpět Poslanecké sněmovně. Jejím jak se zatím vždy stalo, a jak se velmi pravděpodobně stane i letos ... právem pak je o návrhu zákona znovu a již definitivně rozhodnout, při JIŘÍ NĚMEC, čemž stačí kladné vyjádření nadpoloviční většiny všech poslanců - tj. ne právník, Liberec jméně 101 z celkového počtu 200. FOTO ALEŠ ADÁMEK
V
34
Q MODERNÍ OBEC 10/2002
ModerniObec.cz/legislativa
LEGISLATIVA
KDY LZE POUŽÍT NAROVNÁNÍ Obcí se dotýká řada právních in stitutů, mj. trestně-právní institut narovnání. Díky němu mohou ob ce získávat od obviněných fyzic kých osob určité finanční částky na obecně prospěšné účely.
OBECNĚ PROSPĚŠNÉ ÚČELY
Za obecně prospěšné účely trestní řád pova žuje částky pro obce a jiné právnické osoby se sídlem na území ČR určené na financování vě dy a vzdělání, kultury, školství, dále na požární ochranu, podporu a ochranu mládeže, ochranu zvířat, účely sociální, zdravotnické a ekologic v médiích bývá zmiňován trestně-právní ké, humanitární, charitativní, náboženské pro institut tzv. narovnání. Např. v televizním registrované církve a náboženské společnosti, zpravodajství jedné privátní stanice jsme tělovýchovné a sportovní a částky odevzdané se mohli opakovaně setkat s informací: »Pacha-státu na peněžitou pomoc obětem trestné čin tel trestného činu zaplatil oběti svého činu ško nosti. Je dobré zmínit, že povinně musí obvině du, a tím byla celá trestní věc uzavřena.« Je to ným určit nejméně polovinu z této částky naše opravdu tak jednoduché? Podívejme se proto na mu státu na peněžitou pomoc obětem trestné celou problematiku podrobněji. činnosti. Poskytování zmíněné pomoci se řídí zákonem č. 209/1997 Sb.. o poskytnutí peněži té pomoci obětem trestné činnosti a o změně NIKOLIV NOVÝ INSTITUT a doplnění některých zákonů, jak vyplývá ze Musíme připomenout, že narovnání není zce změn a doplnění provedených zákonem la nový institut. Součástí trestního řízení je již č. 265/2001 Sb. od 1. září roku 1995. Je příkladem tzv. odklonu Také státní zastupitelství zde vstupuje do od standardního trestního řízení. Obecně lze ří hry. V přípravném řízení může rozhodnout ci, že se uplatňuje v trestních kauzách, jež mají o schválení narovnání státní zástupce a zastavit spíše blíže ke sporu mezi obviněným a poško trestní řízení. To co bylo napsáno o nezbytných zeným, tj. trestným činem byl intenzivněji do podmínkách nutných ke schválení narovnání tčen soukromý zájem než zájem veřejný, a stát soudem, zde platí totožně. Jedinou změnou je, ní moc tedy nemá na potrestání pachatele že peněžní částku určenou konkrétnímu adresá standardními prostředky silnější motivaci. tovi k obecně prospěšným účelům, obviněný Z hlediska prevence je narovnání ve většině neskládá na účet soudu, ale na účet státního za případů značně účinnější než kupříkladu nepod stupitelství. míněný trest odnětí svobody. Pokud se v médiích objevuje věta, že pacha Kdy tedy může soud rozhodnout o schválení tel zaplatil oběti svého trestného činu škodu, narovnání a zastavit trestní stíhání? a tím byla celá věc uzavřena, pak se jedná Musí se jednat o trestný čin. na který trestní o silné zjednodušení, které může působit dosti zákon stanoví trest odnětí svobody s maximál zmatečně na značnou část veřejnosti. Uhraze ní horní hranicí 5 let. Nezbytnou náležitostí je ní škody poškozenému je pouze jedním souhlas obviněného a poškozeného. Dále je z fragmentů přípustnosti uplatnění institutu pak nutné ex lege splnit následující postup: narovnání. Obviněný prohlásí, že spáchal skutek pro Je možné podat proti rozhodnutí o schválení který je stíhán. A nejsou důvodné pochybnosti narovnání opravný prostředek? Trestní řád o tom. že jeho prohlášení splňuje tři neopome dává obviněnému, poškozenému a v řízení před nutelné atributy: bylo učiněno svobodně, váž soudem i státnímu zástupci možnost podat stíž né a určité. Při nesplnění byť jediné z podmí nost proti rozhodnutí o schválení narovnání. nek nemá prohlášení zamýšlenou právní Pozor, tato stížnost má odkladný účinek. relevanci. Dále obviněný uhradí poškozenému škodu PRŮBĚH UPLATNĚNÍ způsobenou předmětným trestným činem nebo Ještě před rozhodnutím o schválení narovná učiní potřebné úkony k její úhradě. Případně ji nak odčiní újmu vzniklou trestným činem. ní soud (či v přípravném řízení státní zástupce) A poté složí na účet soudu peněžní částku ur vyslechne obviněného a poškozeného. Výslech čenou konkrétnímu adresátovi k obecně pro se týká především způsobu a relevantních okol spěšným účelům. Co se týká výše této částky, ností uzavření dohody o narovnání. Soud se při platný trestní řád stanoví, že zmíněný obnos ne zmíněném výslechu snaží zejména zjistit, zda smí být zjevně nepřiměřený závažnosti trest předmětná dohoda o narovnání byla učiněna ného činu spáchaného obviněným. Musíme ta dobrovolně a zda souhlasí se schválením na ké dodat, že soud schválí takové narovnání při rovnání. Soud vyslechne obviněného, zda rozu splnění výše popsaných podmínek pouze za mí obsahu obvinění, a jestli šije vědom důsled předpokladu, že považuje způsob vyřízení věci ků schválení narovnání. Nezbytnou zákonnou za dostačující vzhledem k povaze a závaž součástí výslechu obviněného musí být i pro nosti spáchaného činu. A rovněž k míře. jakou hlášení, že spáchal skutek, pro který je stíhán. byl trestným činem dotčen veřejný zájem. Poučení - ať už jste v pozici obviněného či po Soud také přihlédne k osobě obviněného a jeho škozeného máte legální nárok na to. aby vás osobním a majetkovým poměrům. soudce (či státní zástupce v rámci přípravného
I
ModerniObec.cz/legislativa
Sídlo Obvodního soudu pro Prahu 1 a 7
řízení) náležitě poučil o vašich právech a o pod statě institutu narovnání. Může se stát, a v praxi k tomu také hojně do chází, že v roli poškozeného je právnická oso ba (slovníkem právní teorie: osoba morální). Zákonodárce na tuto okolnost správně pamato val a včlenil do trestního řádu velice rozumné ustanovení: místo výslechu statutárního zá stupce nebo jiné osoby oprávněné jednat jejím jménem stačí opatřit její písemné prohlášení k okolnostem rozhodným pro realizaci narov nání. Vzhledem k obvyklé zaneprázdněnosti osob vykonávajících funkce statutárních zá stupců právnických osob nutno vnímat toto ustanovení jako velice kladně působící na efek tivnost trestního řízení v tomto sektoru.
NÁLEŽITOSTI ROZHODNUTÍ Vlastní rozhodnutí o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání musí ex lege splňo vat určité náležitosti. Zmíněný právní doku ment musí postihnout popis skutku, kterého se narovnání týká, jeho právní posouzení, obsah narovnání zahrnující výši uhrazené škody nebo škody, k jejíž úhradě byly provedeny potřebné úkony, případně způsob jiného odčinění újmy vzniklé trestným činem. Dále peněžní částku určenou k obecně prospěšným účelům s přes ným uvedením jejího příjemce včetně částky odevzdané státu na pomoc obětem trestné čin nosti. Další obsahovou náležitostí narovnání je výrok o zastavení trestního stíhání pro sku tek, ve kterém je spatřován trestný čin, jehož se narovnání týká. Klienti se svých advokátů často dotazují, co se stane poté, když se pachatel přizná ke spá chání skutku a soud posléze narovnání nes chválí? Je to důkaz? Ne, v případě, že soud (ne bo státní zástupce v přípravném řízení) neschválí narovnání poté, co obviněný učinil prohlášení o spáchání předmětného skutku, nel ze k tomuto prohlášení v dalším řízení přihlížet jako k důkazu. PETR KOLMAN, právník, člen zastupitelstva MČ Bmo-Komín FOTO ALEŠ ADÁMEK
MODERNÍ OBEC 10/2002 _i
35
LEGISLATIVA
MÍSTNÍ POPLATKY V souvislosti s reformou veřejné správy byl přijat mj. i zákon o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů1*, jehož převážná část nabývá účinnosti 1. ledna 2003. V rámci tohoto zákona došlo ke změně i jednoho ze zákonů, který má velký význam pro činnost obcí. Tímto zákonem je zákon České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o místních poplatcích). Jsem přesvědčen o tom. že na správu místních právní teorii i praxi není veden spor o tom, poplatků je nutné přiměřeně aplikovat zákon že místní poplatky, resp. jejich zavedení o správě daní a poplatků (včetně tzv. základních spadá do oblasti samostatné působnosti obce. Oblast místních poplatků byla za samostat zásad daňového řízení), a to s ohledem na § 13 nou působnost obce výslovně považována v § I4 zákona o místních poplatcích, který stanoví, že odst. 1 písm. h) zákona ČNR č. 367/1990 Sb„ »o řízení ve věcech poplatků platí zvláštní před o obcích (obecní zřízení). I dnes je zjevné, že za pisy, pokud tento zákon nestanoví jinak«. A oním zvláštním předpisem je právě zákon vedení místních poplatků je stále samostatnou pů 0 správě daní a poplatků. Tento zákon je sice sobností obce (byť to není explicitně uvedeno v nouveden pouze v poznámce pod čarou, která sa mozřejmě není součástí právního předpisu (a te dy nevyvolává žádné právní účinky)5*, nicméně s ohledem na § 1 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků postupují podle tohoto zákona mj. 1 orgány obcí v ČR věcně příslušné podle zvlášt ních zákonů ke správě daní (poplatků). A oním orgánem obce je podle mého soudu pouze obec ní úřad6*, nikoliv zastupitelstvo obce či rada ob ce. Jen obecní úřad ze své podstaty může reálně naplnit onu zásadu neveřejnosti poplatkového ří zení7*, se kterou úzce souvisí další zákonná zása da mlčenlivosti, která stanoví, že jakékoliv oso by, s výjimkou daňových subjektů v daňovém řízení o jejich vlastní daňové povinnosti, které Třídění odpadu v obci Mutěnice byly jakkoliv zúčastněny na daňovém řízení, jsou vém zákoně o obcích ), a to na základě § 35 odst. 2 povinny zachovávat mlčenlivost o všem, co se v řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděly.8* Zá a § 84 odst. 2 písm. i) nového zákona o obcích ve spojení s § 15 zákona o místních poplatcích. kon o správě daní a poplatků též pamatuje na Dosud spornou záležitostí v problematice sankce, které mohou být uloženy za porušení po místních poplatků je stanovení, zda i samotná vinnosti zachovávat mlčenlivost.9* správa místních poplatků je věcí spadající do K názoru o přenesené působnosti obce při samostatné nebo naopak přenesené působnosti správě místních poplatků se přiklonil svým usnesením i Krajský soud v Hradci Králové.10* obce. Některé obce při vydávání obecně závaz ných vyhlášek o místním poplatku za provoz V úvodu zmiňovaný zákon č. 320/2002 Sb., systému shromažďování, sběru, přepravy, třídě o změně a zrušení některých zákonů v souvislos ní, využívání a odstraňování komunálních odpa ti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve své dů zapracovávaly do svých obecně závazných části páté vnáší do správy místních poplatků jed vyhlášek i formulace typu: »0 snížení nebo noznačné řešení - od 1. ledna 2003 nebude spo prominutí poplatku nad 20 000 Kč rozhoduje ru, že řízení o poplatcích (tedy správu místních na návrh správce daně zastupitelstvo obce, do poplatků) vykonává pouze obecní úřad, jak vy 20 000 Kč rada obce.« plývá z novelizovaného znění § 14 odst. 3 záko Obce tím daly svým zastupitelstvům a radám na o místních poplatcích, přičemž působnost sta velmi mocný nástroj k veřejnému rozhodování novená obecnímu úřadu podle tohoto zákona je o majetkových (a tedy velmi citlivých) pomě podle nového znění § 15 zákona o místních po platcích výkonem přenesené působnosti.11* rech poplatníků předmětných místních poplatků. Domnívám se, že tento stav je v rozpo Problematickou záležitostí však i nadále zůstá ru s platným právním řádem ČR, a to kon vá ustanovení § 16 zákona o místních poplatcích, krétně s ustanovením § 2 odst. 4 zákona ČNR které nebylo výše zmiňovanou novelou nijak do č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve tčeno (»Obec, která poplatky spravuje, může ke znění pozdějších předpisů (dále jen zákon zmírnění nebo odstranění tvrdosti v jednotlivých o správě daní a poplatků), které stanovuje jednu případech poplatky snížit nebo prominout.«) Zde ze zákonných zásad daňového, resp. i poplatko je problematické zachování onoho slova »obec«, vého řízení31, a to zásadu neveřejnosti. Zásada přičemž se domnívám, že správně by v předmět neveřejnosti znamená, že daňové řízení je vždy ném ustanovení měl být použit termín »obecní neveřejné. Řízení se tedy mohou účastnit jen ty úřad«. Institut prominutí nebo snížení poplatku je osoby, o kterých tak stanoví zákon.*4* * 3 v poplatkovém řízení jedním z mimořádných
V
36
□ MODERNÍ OBEC 10/2002
opravných prostředků, tzn. jednou z možných etap poplatkového řízení. 1 na tuto fakultativní etapu poplatkového řízení se též musí aplikovat základní zásady poplatkového řízem včetně zása dy mlčenlivosti a neveřejnosti. Ustanovení § 16 zákona o místních poplatcích je zvláštní úpravou institutu prominutí daně, která má přednost před aplikací ustanovem § 55a zákona o správě daní a poplatků. Úprava předmětného institutu ovšem není v zákoně o místních poplatcích komplexní, neboť zde není upravena možnost prominout pří slušenství poplatku.12* K částečnému nebo úplnému prominutí příslušenství poplatku je podle ustanovení § 55a odst. 1 zákona o správě daní a poplatků oprávněno toliko Ministerstvo financí. Podání žádosti o prominutí poplatku nebo příslušenství poplatku podléhá správnímu poplatku.13* I tyto skutečnosti tedy poukazují na přenesenou pů sobnost obce při správě místních poplatků již podle současných platných a účinných práv ních předpisů.14* S ohledem na výše uvedené lze jen doporučit, aby správu mísmích poplatků vykonával pouze obecní úřad bez jakékoliv, byť i nepřímé, ingerence zastupitelstva obce či rady obce. Zastu pitelstvu a radě obce mohou být poskytovány pouze některé zobecněné informace týkající se správy mísmích poplatků (např. plnění příjmové stránky obecního rozpočtu v této oblasti atd.), aniž by však byly uváděny konkrétní daňové subjekty.
Poznámky: n Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecni zřízení), ve znění pozdčjších předpisů. 2> Břeň, J.: Koeficienty pro výpočet daně z nemovitostí. Veřejná správa, 2002, č. 28, str. 27. 3) Podle § 1 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků se tento zá kon vztahuje mj. i na správu poplatků, přičemž se v dalším textu tohoto zákona užívá i pro poplatky legislativní zkratky »daň«. 4) Bakeš, M. a kolektiv: Finanční právo, C. H. Beck, Praha 1995, str. 217. 5) Podle nálezu Ústavního soudu CR I. ÚS 22/99 je posláním po známek pod čarou či vysvětlivek pouhé zlepšení přehlednosti a orientace v právním předpisu formou legislativní pomůcky, která z povahy věci nemůže stanovit závazná pravidla chování nebo pravidla pro interpretaci daného ustanovení. 6) Obecní úřad je za orgán obce výslovně označen v § 15 odst. 1 nového zákona o obcích. 7) Veškeré »písemné výstupy« zastupitelstva obce i rady obce, tj. zápisy s přijatými usneseními jsou zásadně veřejné (§ 95 odst. 2 a § 101 odst. 3 ve spojení s § 16 odst. 2 písm. e) nového záko na o obcích). 81 Bakeš, M. a kolektiv: Finanční právo, C. H. Beck, Praha 1995, str. 217. 91 Podle § 25 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků za poruše ní povinnosti zachovávat mlčenlivost, pokud nejde o čin přísněji trestný, lze pracovníkovi správce daně, popřípadě třetí osobě, která byla jakkoliv účastna na daňovém řízení, uložit pokutu až do výše 500 000 Kč. 10) Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. listo padu 1997, sp. zn. 25 Co 498/97. M) Samotné stanovení místních poplatků obecně závaznou vy hláškou zůstává i nadále v samostatné působnosti obce. I2) Příslušenstvím daně (poplatku) se podle § 58 zákona o správě daní a poplatků rozumí penále, zvýšení daně, náklady daňového řízení, úroky a pokuty uložené podle tohoto nebo jiného daňové ho zákona. ,3) Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních po platcích, ve znění pozdějších předpisů (položka 1 písm. c) přílo hy zákona - Sazebník správních poplatků). Správní orgán nevy bere poplatek, činí-li požadovaná úleva trojnásobek stanovené sazby poplatku (sazba tohoto správního poplatku je 200 Kč) ne bo méně než trojnásobek. I4) Podle § 1 zákona ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplat cích, ve znění pozdějších předpisů, upravuje tento zákon správ ní poplatky vyměřované a vybírané mj. i obcemi při výkonu přenese.
JAN BŘEŇ, právník ModerniOhcc.cz/lcgi.slativa
LEGISLATIVA
SPORNÉ BODY ODPADOVÝCH VYHLÁŠEK (Dokončení z č. 9) Částku podle písm. a) je také možno stanovit nulou. Pro »chalupáře« lze určit rozdílnou sazbu, její konstrukce by však měla odpovídat výše naznače ným zásadám. V praxi se nejčastěji vyskytuje dvousložková sazba stejná pro všechny poplatníky. Po písm. b) bohužel občas následuje ještě písm. c), kde je stanovena sazba pro podnikatele a právnické osoby. Avšak tyto subjekty se ex lege neúčastní systému likvidace a ani zákon o mísmích poplatcích s ni ěžně je však zkomoleno zmocnění k vydání vyhlášky, ale jak pou kazuje i Ústavní soud v nálezu Pl. ÚS 20/01, je třeba si uvědomit, mi jako poplatníky nepočítá. Podle § 17 odst. 5 zákona o odpadech mohou původci, kteří produkují odpad obdobný komunálnímu81, využívat systému že neústavnost ani nezákonnost vyhlášky nemůže být založena špatným odkazem v jejím záhlaví. Dostatečným odkazem v úvodu vy likvidace odpadu zavedeného obcí jen na základě smlouvy, která musí být písemná a obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu. Podnikatelé hlášek o místních poplatcích je následující věta: Zastupitelstvo obce vy a všechny právnické osoby jsou považováni za původce odpadu9* a mají po dalo dne..., na základě zmocnění v zákoně č. 565/1990 Sb.. o místních poplatcích, tuto obecně závaznou vyhlášku. Odkaz na paragraf upravují vinnosti, které odpadový zákon původcům ukládá (zejména povinnosti v § 16 zákona o odpadech). cí konkrétní typ poplatku považuji za nadbytečný, stejně jako odkaz na § 84 odst. 2 písm. i) obecního zřízení. Uvádění § 10 v záhlaví vyhlášek OSVOBOZENÍ OD POPLATKU je nesprávné, jelikož tato norma nemá s procesem vydávání obecních předpisů nic společného. Fonnule v jisté vyhlášce stanovila, že »od poplatku je osvobozena rodina se 7, 8 a více členy*. Že skutečným cílem tohoto ustanovení bylo osvobodit DOPORUČENÍ sedmého a dalšího příslušníka každé rodiny, což samo o sobě působí další výkladové problémy, nelze z příslušné normy vyčíst, ale jen dovodit ze sou Mezi prvními ustanoveními poplatkových vyhlášek je obvykle článek vislostí. Pokud by se tedy takto početná rodina dohodla, že poplatek odvádět o tom, že »správu poplatku vykonává obecní úřad«. Přitom zákon o místních nebude, stěží by měla obec šanci jej vymoci. poplatcích v § 14 stanovuje, že »správu poplatku vykonává obec, která jej ve V několika případech byla ustanovení zákona o místních poplatcích úplně svém území zavedla*. Jde o jeden z učebnicových příkladů ustanovení obec ignorována a poplatek stanoven za rodinný dům. Takový postup je protizá ních vyhlášek, která jsou jednak matoucí, jednak nadbytečná. Jinou otázkou, konný. V kombinaci s praxí opožděného zasílání obecních vyhlášek dozomkterá se správy poplatku dotýká, je ovšem spor o to, jde-li při správě poplatku jícímu okresnímu úřadu dochází k velmi těžce řešitelným situacím, kdy ne o působnost samostatnou či přenesenou. Jelikož neexistuje právní předpis, správně stanovený poplatek je od obyvatel vybrán, ale vyhláška je vhodná který by explicitně stanovil, že se jedná o přenesenou působnost, lze přisvěd k pozastavení. Na vině za zmatek způsobený pozastavením protizákonné vy čit názoru, že správa poplatku je obcí vykonávána v působnosti samostathlášky je však výhradně ten, kdo ji vydal. né7,.Tomuto výkladu bude po prvním lednu příštího roku dále svědčit i znění V některých případech nebyl místní poplatek zaveden a zůstaly zachovány § 8 obecního zřízení, které stanovuje zásadu, že není-li zvláštním zákonem platby za odpad. K tomu jen tolik: zákon o odpadech nezrušil smlouvy mezi stanoveno, o jakou působnost se jedná, jde vždy o působnost samostatnou. jednotlivými osobami a svozovou společností. To však nic nemění na tom, že Obdobně lze doporučit vyhnout se opisování § 16 zákona o místních po na straně obce dochází k bezdůvodnému obohacení10*, jelikož někdo jiný pla platcích, který umožňuje v jednotlivých případech poplatek snížit nebo úplně tí likvidaci odpadu patřícího obci. Když pomineme následky, které s existencí prominout, a to z důvodů odstranění tvrdosti. I v tomto případě jde v případě bezdůvodného obohacení spojuje občanské právo, je tu především riziko vyhlášky o nadbytečnou informaci, neboť možnost prominutí je stanovena možnosti, že občan přestane svoz odpadu platit a bude žádat obec, aby na přímo zákonem. Obecní vyhláška to nemůže nijak změnit. Je pravda, že lidé vlastní účet dostála povinnostem, které jí zákon o odpadech ukládá. se spíše přečtou vyhlášku, než zákon. Avšak neznalost práva neomlouvá. Od roku 2003 dojde opět ke změně spočívající v možnosti obce zvolit ze Chce-li obec zvyšovat právní informovanost svých občanů, může k tomu užít tří způsobů financování likvidace odpadu. Zachována zůstává možnost sta celé řady jiných metod a prostředků včetně poznámek pod čarou nebo dopro novit místní poplatek a k tomu přichází staronový poplatek za komunální od vodný informační letáček. pad, který bude odvádět každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komu nální odpad. Plátcem tohoto poplatku je přitom vlastník nemovitosti, kde STANOVENÍ SAZBY odpad vzniká. Třetí možností je platba za likvidaci odpadu, která se bude od vádět na základě smluvního vztahu mezi fyzickou osobou a obcí. Obec mů Nejčastěji ukládaným místním poplatkem je poplatek za provoz systému že zvolit vždy pouze jeden z těchto způsobů úhrady. shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunál Chtěl bych zdůraznit, že jednou z cest ke zlepšení obecní normotvorby je ních odpadů. Zákonná konstrukce poplatku na dvě složky (viz § 10b odst. 3) také spolupráce s orgány dozoru při tvorbě vyhlášek a nařízení i po jejich vy působí v praxi značné problémy. Sazby jsou kolikrát ve vyhláškách stanove dání. Řadě problémů lze velmi dobře a jednoduše předejít již prostým do ny natolik zmatečným způsobem, že je nad síly poplatníka dozvědět se, ko držením zákonného požadavku neprodleného zaslání vydaného předpisu lik poplatek činí. Přitom článek stanovující konkrétní sazbu může být velmi dozorujícímu orgánu. jednoduchý. Stačí se rozhodnout, bude-li sazba poplatku tvořena oběmi slož
Vyhlášky ukládající uložení místního poplatku jsou velmi časté. Na rozdíl např. od vyhlášek o veřejném pořádku obvykle nepředstavují zásadní problém.
B
kami. které zákon umožňuje, nebo pouze jednou z nich. A na druhém místě je rozhodnutí, zda-li bude uložena stejná sazba oběma skupinám poplatníků či budou dvě skupiny poplatníků zatíženy různou sazbou. V případě, že sazba je stanovena s ohledem na náklady likvidace netřídě ného komunálního odpadu, je nutné ještě připojit vyúčtování. Ani to by však neměl být problém, stačí uvést celkové náklady a ty vydělit počtem poplatní ků. Stanovení sazby poplatku může mít podobu, kterou uvádíme v rámečku dole pod textem.
Poznámky: 1) J. Vedral. Správa místních poplatků. Moderní obec č. 4/1999, s. 27 81 Komunálním odpadem se podle § 4 písm. b) zákona o odpadech rozumí veškerý odpad, vzni kající na území obce při činnosti fyzických osob, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických nebo fyzických osob 91 § 4 písm. p) zákona o odpadech 101 §451 odst. 2 OZ
TOMÁŠ MAREK,
právník ČI. 3
sazba poplatku Sazba poplatku, stanovená v souladu s ustanovením § 10b odst. 3 pism. a) zákona o místních poplatcích, činí 250 Kč na osobu uvedenou v čl. 2 a kalendářní rok. To v případč sazby jednosložkové. Odkaz na zákon není nutný. Využije-li obec plně možností daných zákonem a stanoví dvousložkovou sazbu, pak to může vypadal takto: Čl. 3
sazba poplatku Sazba poplatku činí 500 Kč na osobu uvedenou v čl. 2 a kalendářní rok a je tvořena ■ z částky 250 Kč a ■ z. čistky 250 Kč, která byla stanovena dle skutečných nákladů obce v předchozím roce na likvidaci netříděného komunálního odpadu. Skutečné náklady činily 250 000 Kč a byly mzúčtovány takto 250 000 : 1000 (počet poplatníků) = 250. Čistku podle písmene a) je pochopitelně také možno stanovit nulou. Pro »chalupáře« lze stanovit rozdílnou sazbu, její konstrukce by však měla odpovídat výše naznačeným zásadám. ModerniObec.cz/legislativa
MODERNÍ OBEC 10/2002 □
37----
LEGISLATIVA FUNKČNÍ OBDOBÍ PO VOLBÁCH OTÁZKA: Podle § 107 odst. 1 zákona o obcích zabezpečuje dosavadní sta rosta ode dne voleb do zastupitelstva obce do ustavujícího zasedání nového zastupitelstva obce výkon přenesené působnosti v obcích, dále zabezpečuje hospodaření obce podle schváleného rozpočtu a plní další úkoly v samostat né působnosti obce, nejde-li o úkony vyhrazené zastupitelstvu podle § 84 a § 85 zákona nebo vyhrazené radě podle § 102 odst. 2 písm. c) a m) záko na. Ze znění nového zákona o obcích (ve srovnání s příslušnými ustanovení mi zákona č. 367/1990 Sb.) vyplývá, že funkční období členů zastupitelstva, tedy včetně členů rady, končí ke dni voleb a pouze starosta vykonává pra vomoci podle citovaného ustanovení. Jak to je ale s místostarosty? Zname ná § 107, že i funkce místostarosty končí dnem voleb? Pokud ano, jak by se řešila situace, kdy starosta z nejrůz nějších důvodů (např. pro nemoc) ne může po ono přechodné období pravo moci podle § 107 vykonávat? ODPOVĚĎ: Zákon o obcích č. 128/2000 Sb skutečně již neobsahuje ustanovení obdobné § 30 odst. 1 zákona č. 367/1990 Sb., podle kte rého funkční období členů obecního zastupitel stva, kteří byli členy obecní rady, končilo tepr ve zvolením nové obecní rady po volbách do zastupitelstev v obcích (rovněž starosta podle § 55 tohoto zákona setrvával ve své funkci i po ukončení volebního období až do zvolení nové ho starosty). Důvodová zpráva, která může být v určitých případech vodítkem pro výklad zá konných ustanovení, k § 107 nového zákona o obcích říká, že »účelem navrhované úpravy je docílit toho, aby nové zastupitelstvo obce včas zvolilo své orgány tak, aby plnily své funkce. Přitom se respektuje ustanovení čl. 102 Ústavy o čtyřletém funkčním období. Proto dosavadní starosta nesetrvává ve své funkci, aleje do usta vujícího zasedání pověřen plněním některých nezbytných úkolů«. Z citace vyplývá, že moti vem pro novou úpravu fungování orgánů obce v období ode dne voleb do zastupitelstva obce do dne jeho ustavujícího zasedání bylo respek tovat čl. 102 odst. 2 Ústavy, podle něhož je funkční období zastupitelstva čtyřleté, když se vycházelo z toho, že není možné tuto lhůtu pře kračovat prostřednictvím zákona. Je ovšem pravda, že může nastat situace, kdy dosavadní starosta z jakéhokoliv důvodu nemůže nebo třeba i nechce (zákon nemá pro středek, jak ho k tomu přinutit) vykonávat pravomoci podle § 107 odst. 1, přičemž toto ani jiné ustanovení zákona nedává odpověď na otázku, zda na jeho místo může v takovém případě nastoupit (a uvedené pravomoci vy konávat) místostarosta. Podle § 104 odst. 1 zákona o obcích starostu zastupuje místosta rosta s tím, že zastupitelstvo obce může zvolit více mistostarostů a svěřit jim zabezpečování konkrétních úkolů v samostatné působnosti, přičemž místostarosta, kterého určí zastupitel
---- 38
□ MODERNÍ OBEC 10/2002
stvo obce, zastupuje starostu v době jeho ne přítomnosti a jedná a rozhoduje ve všech vě cech, které jsou svěřeny starostovi. Při výkladu právních norem se užívá kla sických výkladových pravidel. Jedním z nich je i pravidlo analogia legis, tzn. analogie zá kona, kdy se v případě, že určitá otázka není výslovně zákonem řešena, použije na její ře šení ustanovení zákona upravující skutkovou podstatu obdobnou, resp. takovou, která je ře šené otázce nejbližší. Tak se bude postupovat i zde, kdy lze z § 107 odst. 1 ve spojení s § 104 odst. 1 dovozovat (byť to § 107 odst. 1 výslovně nestanoví), že v případě, kdy do savadní starosta nevykonává pravomoci svě řené mu zákonem o obcích v § 107 odst. 1, bude tyto pravomoci vykonávat ten místosta rosta, kterého zastupitelstvo obce pověřilo za stupováním starosty (i on jen do ustavujícího zasedání zastupitelstva). Podpůrným argumentem pro tento závěr může být i výše citovaná důvodová zpráva, z níž vyplývá, že účelem nové úpravy fungo vání orgánů obce v přechodném období bylo respektovat čl. 102 Ústavy, nikoliv ovšem ohrozit pro toto období výkon základních pra vomocí, které jsou v působnosti obce, tedy oněch pravomocí, které zákon vypočítává v § 107 odst. 1. JUDr. JOSEF VEDRAL, Ph. D.,
Kancelář Svazu měst a obcí ČR
POVINNOST VÉST EVIDENCI OTÁZKA: Zákon č. 313/2002 Sb., kte rým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, s sebou přináší pro obce ně které nové povinnosti, mj. vedení evi dence právních předpisů, vydaných obcí. O evidenci jakých právních před pisů se jedná? ODPOVĚĎ: Zmiňovaná novela zákona o obcích, účinná od 1. ledna 2003. ukládá v novém ustanovení § 12 odst. 4 obcím povin nost vést evidenci právních předpisů, které vydala obec. Jedná se tedy o všechny obecně závazné vyhlášky (vydávané v samostatné pů sobnosti) a nařízení obce (před nabytím účin nosti nového zákona o obcích, tj. před 12. 11. 2000, se i tento druh právního předpi su obce vydávaného ve věcech patřících do přenesené působnosti nazýval obecně zá vazná vyhláška), které obec vydala od nabytí účinnosti zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o ob cích (obecní zřízení), tj. od 24. 11. 1990. Tato evidence právních předpisů obce by tedy mě la zahrnovat i ty právní předpisy, které pozby ly účinnosti, dále předpisy překonané a dnes již fakticky nepoužitelné (např. obecně závaz ná vyhláška o způsobu prodeje obecních bytů po jejich úplném prodeji) a též i tzv. obrogované (tj. nahrazené jiným právním předpisem podle pravidla, že novější právní předpis stej né právní síly ruší starší). Nový zákon o obcích sice výslovně nestano vuje povinnost vést v evidenci právních předpi sů obce i obecně závazná nařízení dnes již nee xistujících místních (městských) národních výborů, domnívám se však, že by bylo nanej
výš vhodné, aby i tento typ místního právního předpisu, pokud je stále ještě účinný, byl do předmětné evidence zanesen, neboť platí, že ne zrušená nařízení bývalých národních výborů jsou dosud platnou součástí právního řádu. Úplný seznam všech právních předpisů vy daných obcí (i zrušených či překonaných) je velmi vhodným vodítkem např. při právním po suzování určité věci, která se stala v minulosti s ohledem na tehdejší platnou právní úpravu. Nevedení evidence právních předpisů obce bude po 1. lednu 2003 porušením nejen usta novení § 12 odst. 4 nového zákona o obcích, ale zároveň nebude též obec moci reálně splnit i další svojí zákonnou povinnost, která pro ní vyplývá z odstavce 5 téhož paragrafu, kdy vedle samotných právních předpisů musí být i jejich evidence každému přístupná u obecní ho úřadu v obci, která dané právní předpisy vydala.
OTÁZKA: Které konkrétní údaje musí obsahovat evidence právních předpisů? ODPOVĚĎ: Mezi povinné údaje evidence právních předpisů obce náleží číslo a název právního předpisu (u názvu neopomenout roz lišit, zda se jedná o obecně závaznou vyhlášku a nebo o nařízení obce), datum jeho schválení, datum nabytí jeho platnosti, datum nabytí jeho účinnosti, popřípadě i datum pozbytí jeho plat nosti. Právní předpisy obce se ze zákona po vinně označují pořadovými čísly, přičemž čí selná řada se uzavírá vždy koncem každého kalendářního roku. Doporučuji se v tomto směru inspirovat Sbírkou zákonů, např. »Obecně závazná vy hláška Obce Korouhev č. 1/2003, o ...« nebo »Nařízení Obce Korouhev č. 2/2003, o ...«. Od 1. ledna 2003 by tedy nové právní před pisy obce neměly být číslovány průběžně, byť to není příliš častý jev. Přechodné ustanovení novely zákona o obcích (§ 152 odst. 2) ukládá obcím povinnost uvést svoji příp. dosavadní evidenci právních předpisů (dosud vedenou podle Zásad pro vydávání obecně závazných vyhlášek okresními úřady a obcemi ve věcech státní správy, které jsou přílohou k usnesení vlády č. 236/1991) do souladu s touto novelou zákona do konce roku 2003.
OTÁZKA: V případě, že obec nesplní svojí zákonnou povinnost, hrozí jí ně jaké sankce? ODPOVĚĎ: Vedení evidence právních předpisů obce bude od I. ledna 2003 spadat do samostatné působnosti obce. Dozor nad výkonem samostatné působnosti obcí (§ 123 zákona o obcích) vykonává krajský úřad v přenesené působnosti a Ministerstvo vnitra ČR (MV ČR). Při výkonu tohoto do zoru je krajský úřad oprávněn požadovat na obci splnění úkolu stanoveného jí zákonem (tj. i povinnost vést evidenci právních před pisů). Nesplní-li obec úkol stanovený jí zá konem a po upozornění krajským úřadem nezjedná nápravu, zabezpečí náhradní výkon na návrh krajského úřadu MV ČR na nákla dy obce. Mgr. JAN BŘEŇ,
právník, Okresní úřad Pardubice ModerniObec.cz/legisliitiva
PÉČE O EKOLOGII SE VYPLÁCÍ Všeobecný kladný přístup k ochraně životního prostředí založený na dlouhodobých koncepcích má velmi pozitivní dopad na život obyva tel a návštěvníků města Hradce Králové. V hodnocení kvality života zaujímá dokonce první místo mezi statutárními městy v České repub lice. Proč tomu tak je, ukazuje i následující rozhovor s primátorem Ing. Oldřichem Vlasákem • K jakým účelům město využívá své le sy a jak o ně pečuje? Město Hradec Králové je vlastníkem zhruba 4000 ha lesa. Naší snahou je královéhradeckým občanům poskytnout příměstské lesy k rekrea ci. Dle zpracovaného projektu byla v lesních porostech postavena odpočinková zařízení v podobě altánů, laviček a stolků, podstatně by la zkvalitněna přístupnost lesů. Pro zvýšení biologické ochrany lesa bylo vy věšeno zhruba 1800 kusů ptačích budek na plo še 1306 ha lesa. Pro vlastní hospodaření, ale i k lepšímu rekreačnímu využití lesa bylo od ro ku 1998 opraveno 78 km lesních cest, 2 původ ní klenuté mostky a většina potřebných pře jezdů a lesních mostů. Aktivně přistupujeme k rekonstrukcím a úpravám. V současné době jsou prakticky všechny budovy ve správě měst ských lesů po rekonstrukci. Velmi nákladné a potřebné jsou rekonstruk ce a údržba rybníků, jichž je na území měst ských lesů 40 hektarů. V letošním roce byl odbahněn rybník Datlík a z rozpočtu města je před dokončením rekonstrukce hráze tohoto rybní ku. Za významné považuji zpracování studie vodního režimu, která specifikuje meliorace a zavodnění. Je podkladem pro budování re
tenčních nádrží, které jsou předmětem studie a započatých projektů s předpokladem realiza ce od roku 2003.
• Kolik prostředků vás stojí úprava a údržba městské veřejné zeleně? Za mé volební období jsme rozšířili organi zaci Městská zeleň Hradec Králové (MZ HK) z hlediska personálního a především technolo gického, což vedlo k výraznému zvýšení inten ModemiObec.cz/region
zity údržby zeleně za současného zvy šování její kvali ty. Zlepšena byla údržba mobiliáře - dětských hřišť, i vodních zařízení. V současné době je zvláštní důraz kladen na obnovu stromů, doplňování keřů a tradiční bo hatou květinovou výzdobu. V roce 1998 ma gistrát města zahá jil program rekonstrukcí dětských brouzdališť. Městská zeleň tak upravuje průměrně dvě brouzdaliště za kalendářní rok. Od začátku roku 2001 snadněji zpracovává me a recyklujeme dřevní hmoty, jako například klestí, ořezy ze stromů, listí, trávy, apod. Do provozu byl uveden velkokapacitní štěpkovač, jehož nákupem zavedla MZ HK bezodpadovou technologii provozu údržby zeleně. Podobná zařízení jsou v CR ojedinělá. V následujícím roce byl jeho provoz rozšířen o rotační síto bio logického materiálu sloužící k přesívání fermentovaného recyklačního materiálu, který je po této úpravě používán zpětně pro sadové úpravy ve městě jako kompostní substrát. Pracovníci magistrátu vyšli vstříc i chovate lům domácích »miláčků« a v polovině letošní ho roku otevřeli v blízkosti lesního hřbitova v Malšovicích pohřebiště pro zvířata. Výz namnou akcí byla rekonstrukce Sukových sa dů, celkové náklady činily 9 850 000. korun. Největší položkou byly investice do výstavby a úprav 117 parkovacích míst, přilehlých ko munikací, chodníků a cyklostezek. Městskou zelení bylo v parku vysázeno na 70 stromů, keře a traviny. Stavební práce byly zahájeny v listopadu loňského roku a skončily v plá novaném termínu. Kolaudace proběhla letos 7. května. V posledních dvou letech jsme změnili pří stup k údržbě veřejných ploch, které byly v mi nulých letech zanedbávány. Jedná se o plochy územním plánem určené pro budoucí výstavbu, které jsou v současné době nezastavěné, ale ne mají oficiálně charakter zeleně.
• Od počátku letošního roku platí nový zákon o odpadech. Jaké jsou vaše zku šenosti s jeho aplikací?
Podstatným dopadem tohoto zákona pro obce byla změna způsobu placení a my jsme ihned s účinností zákona postoupili ke stanovení míst ního poplatku za provoz systému shromažďo vání, sběru, přepravy, třídění, využívání a od straňování komunálního odpadu. Tuto změnu hodnotím z hlediska životního prostředí velmi pozitivně, protože jsme díky ní zaznamenali sni žující se počty takzvaných černých skládek. Musím konstatovat, že dopad pro občana, te dy plošné placení místních poplatků, se setkal i s negativními reakcemi. Aby magistrát vyhověl některým nespokojeným občanům, bude se rada města znovu zabývat vyhláškou o tomto místním poplatku, kde by mělo dojít ke změně přístupu k placení za rekreační objekty majitelů bydlících trvale v Hradci Králové. V souladu s vyhláškou o nakládání s komunálním odpadem došlo ke zvýšení celkového objemu sběrných nádob ve městě o jednu třetinu. Veškerý komunální odpad představuje zhmba 20 tisíc tun za rok a je svážen na skládku BWM Chvaletice, ve které je město 20% akcionářem a její provoz je kapacitně plá nován přibližně do roku 2050. Magistrát nadále intenzivně podporuje tzv. separaci komunálního odpadu, která byla za vedena již v letech 1993 - 1994. V této otázce magistrát využívá úzké spolupráce s komise mi místních samospráv, které v součinnosti s oprávněnými osobami určují stanoviště a po čty sběrných nádob na separovaný sběr. Velkým přínosem pro životní prostředí a pro občany je provoz sběrných dvorů. Na začátku tohoto roku byl otevřen druhý a v současné do bě je připravována realizace třetího. Navíc dva krát za rok probíhá mobilní svoz nebezpečného a objemného odpadu a odpadu ze zeleně, čímž je vlastně služba sběrného dvora přiblížena k těm, kteří nemají možnost vlastní dopravy.
• Hradec se řadí mezi oblasti se střední imisní zátěží. I přesto, co děláte proto, aby tento stav byl příznivější? V současné době jsou ve městě tři hydrome teorologické stanice na měření stavu znečištění ovzduší, z toho jedna automatická. Na základě dlouhodobého sledování výsledků lze jedno značně konstatovat, že v Hradci Králové do chází k plynulému snižování obsahu sledova ných škodlivin v ovzduší. Na tomto příznivém stavu se podílí ubývající počet lokálních tope nišť na pevná paliva a napojování města na centrální zdroje vytápění. Byla zlikvidována průmyslová stacionární topeniště na tuhá pali va a došlo ke zlepšení úklidu města. Závažným problémem nadále zůstává škodlivina NOx (oxidy dusíku), která je spojena s rostoucí au tomobilovou dopravou. O aktuálním stavu ovzduší informujeme ob čany prostřednictvím městského imisního mo nitoringu. Každou hodinu jsou z automatické stanice poskytovány nejnovější hodnoty odboru životního prostředí, informačnímu středisku, Českému hydrometeorologickému středisku a na stálou telefonní linku 14110 a na webové stránky Magistrátu města Hradec Králové. Zá měrem Českého hydrometeorologického ústa vu je umístit ve městě další automatickou stani ci v hodnotě více než 10 miliónů korun, která výrazně přispěje ke zkvalitnění monitoringu. VÁCLAV DRAŠNAR FOTO ARCHflV
MODERNÍ OBEC 10/2002 3
39----
RE GIONSPEK TRUM
NOVÁ RADNICE V UHŘÍNĚVSI Radnice Městské části Praha - Uhříněves (Praha 22) upoutá už na první pohled. Věž představuje zajímavý architektonický prvek, který dominuje celému kom plexu. Objekt radnice bude spolu se sousedním po lyfunkčním domem a bytovými domy tvořit zastavě nou část nového náměstí, jež zde má v dohledné době vzniknout.
H
ned po vstupu do budovy radnice, na podlaze proti dveřím, zau jme znak městské části. Je vyskládán z keramické dlažby řezané vodním paprskem. Toto řešení je bezesporu originálním označe ním reprezentativní stavby města. Informační kancelář je umístěna také u vstupu, takže ji nel ze minout. Budova radnice má Radnice je moderně vybavena. Například systém přepážek pro ná tři nadzemní podlaží vštěvníky jednotlivých odborů úřadu, který bude asi jeden z nejmodeměja ve věži umístěnou ších v metropoli, má elektronický vyvolávací systém, jaký se používá polokruhovou zase v bankovních a peněžních ústavech. Návštěvník si pak jen na venkovním dací místnost. přístroji vymačká podle druhu žádosti pořadí. Odpadá nepříjemné čekání V suterénu sídlí za dveřmi kanceláře. Objekt je bezbariérový a zčásti klimatizován. počítačové zázemí Stavbu uhříněvské radnice postavila IPS Skanska, středisko 15 (vedou úřadu, archívy a tech cí Jindřich Beneš), divize PS Cechy pod vedením stavbyvedoucího nické místnosti. Sou ing. Ladislava Kozáka. Autorem architektonického návrhu byl Ing. arch. částí radnice je osm Eduard Cífka. uzavřených garážo Budova je z konstrukčního hlediska kombinací železobetonového vých stání přístup skeletu a cihelných vyzdívek. Krov je klasicky dřevěný, krytina je z tiných ze zadní strany tan-zinkového plechu. Zastavěná plocha je 730 m2, celková užitná ob budovy, kde se na sáhne kolem 2000 m2. Investorem byla městská část Praha - Uhříněves cházejí také zpevně (Praha 22). -evné plochy pro parko FOTO AUTORKA vání.
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na *12 měsíců za cenu 900 Kč.
MODERJSTI OBEC-
Cena je platná od 1. 1. 2002 (POUZE NOVÝ NEBO ZVÝŠENÝ ODBĚR).
KÓD:
^^DRESA OBJEDNAVATELE:
542
^^%»ÍISOB PLATBY:
NÁZEV ORGANIZACE:
FAKTURA O
PftlJMENl:
SIPO
JMÉNO:
O spoj.
PLATEBNÍ KARTA O
SLOŽENKA
e.
Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplnění čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat.
TITUL:
ULICE . C. P.: OBEC:
<5No,AJE
PSC:
PROFESE:
DIČ:
4^"t-Avnif obor Činnosti firmy: Průmysl a stavebnictví
F»RO FAKTURACI:
IČO:
Obchod, služby a doprava
( j
Školství, kultura a organizace
Veřejná správa
O
Č. ÚČTU:
^SdRESA PRO DORUČOVÁIUÍ: ^/VRLrtlTE KONTAKT:
NÁZEV ORGANIZACE:
TELEFON:
PftlJMENl: JMÉNO:
E-MAIL:
TITUL:
RAZlTKO/PODPIS:
ULICE , C. P.: OBEC:
PSČ:
Vyplněný lístek odešlete na adresu: ECONOMIA a.s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 0800 11 00 22,
---- 40
□ MODERNÍ OBEC 10/2002
Souhlasím se zařazením výše uvedených údajů do databáze a s jejich použitím k marketingovým účelům.
ModerniObec.cz/rcgion
REGIONSPEKTRUM
OŠETŘENÍ A OCHRANA VOD Jakým způsobem a při jaké příležitosti je možné některé mikroorga nizmy v běžném životě využít, zejména nyní po katastrofálních po vodních? Na to se pokusíme odpovědět v následujícím článku. ezměme si jako příklad možnosti využití potenciálu mikroorganizmů a jejich pozi tivního vlivu na okolí v následujících ob lastech: - povrchové vody: přírodní koupaliště, nádrže, jezera, - odpadní vody: žumpy, septiky, kanalizace, čistírny, lapoly, WC, - zdroje vody: domovní studny, vodohospo dářské nádrže, - technologické vody: cirkulační vodní média, kašny, fontány, nádrže, - zahrady, parky, golfová hřiště, sportoviště, výběhy zvířat.
V
SPECIÁLNÍ PŘÍPRAVKY Tvůrčího potenciálu mikroorganizmů je možné v praxi nejlépe využít prostřednictvím aplikace vhodného typu »biopreparátu«. Biopreparáty jsou speciální přípravky, jejichž hlavní složku tvoří vy brané nepatogenní mikroorganismy třídy 1., které splňují podmínky pro jejich použití v ČR a v EU. Vybrané kultury mikroorganizmů používané pro střednictvím biopreparátů jsou pro řešení např. vý še uvedených oblastí velmi účinné a současně pro člověka, zvířata a rostliny neškodné. »Biopreparáty« obsahující speciálně uprave né mikroorganizmy, vázané na minerální nosi če jsou dále obohacovány komponentami pro zvýšení účinnosti a urychlení požadovaných bioprocesů. Jedná se zejména o enzymy, povr chově aktivní látky, oligobiogenní elementy, makrobiogenní složky, přírodní živiny, fixační složky, potravinářská barviva, přírodní vůně a jiná podpůrná média specifická pro aplikaci biopreparátů v daném prostředí. Naše společnost využívá v rámci své rozsáhlé činnosti, zaměřené na ochranu přírodního pro středí, kromě speciálních biotechnologických po stupů, též aplikace řady biopreparátů pro řešení běžných i nestandardních problémů v praxi. Vy užití potenciálu mikroorganizmů prostřednictvím biopreparátů je ekologické, dostatečně účinné, na odborné výši, je technicky i finančně dostupné pro každého a nevyžaduje pro běžného uživatele prakticky žádné speciální znalosti a vybavení.
POVRCHOVÉ VODY Obecně známý problém zhoršující se kvality povrchových vod v rybnících, jezerech, přírod ních koupalištích a vodohospodářských nádržích je středem pozornosti vždy až v letních měsících, kdy se příčiny znečištění povrchových vod zač nou markantně projevovat prostřednictvím enormního zvýšení primární rostlinné produkce, tzv. eutrofizací. Tento proces je podporován pří nosem nadbytku minerálních živin, který zcela destabilizuje biologickou rovnováhu prostředí. Za příznivých podmínek (dostatek živin, světla a tepla) pak nastává velmi rychlé bujení biomasy ModemiObec.cz/region
(zelené hmoty), které již nemůže být kontrolová no přirozenou regulací přírodního systému. Hlavní průvodní jevy »eutrofizace«, resp. »vysoké úživnosti« vodného prostředí jsou: - nárůst vodního květu na hladině, který způ sobuje kromě esteticko-užitkových aspektů ome zování přirozených regenerační procesů eko systému (v rybníce, jezeře a pod.), - nárůst řas, který způsobuje mj. obtíže při úpravě surové vody pro vodárenské účely, - nárůst sinic, které produkují toxiny se škod livými účinky na lidské zdraví (zdroj, závažných alergenů s možnými karcinogenními účinky), - nárůst mocnosti organického sedimentu při dně, kde vzniká stálá »zásobáma« živin, vlivem které už nedochází k samovolnému obnovení rovnováhy v prostředí, - redukce životního prostoru pro ryby (rybí osádky) vlivem rozkladu velkého množství odu mřelé rostlinné biomasy, který způsobuje při dně prakticky anaerobní prostředí, tedy nedostatek kyslíku při zvýšené produkci amoniaku, sirovo
díku a plynů toxických pro ryby a ostatní živoči chy (zóna tzv. anoxie), - výkyvy v obsahu rozpuštěného kyslíku ve vodě (ve dne dochází až k dvojnásobnému přesy cení prostředí kyslíkem silnou fotosyntézou zele né hmoty, v noci pak k enormní respirační spo třebě kyslíku biomasou pod kritickou mez pro některé organizmy), - rychlé změny hodnot pH vody, vznikající při časté změně intenzity fotosyntézy, což má velmi nepříznivý vliv na prostředí, resp. na živočichy v něm žijící. Výše uvedené nepříznivé aspekty provázející procesy eutrofizace jsou, mimo jiných možných metod jako je odbahnění nebo aplikace chemic kých postupů, dobře a ekologicky řešitelné právě aplikací vhodných biopreparátů přímo do expo novaného prostředí. Aplikace vhodných biopre parátů do vodního sloupce nebo přímo do sedi mentů přírodních nádrží (viz snímek) je s úspěchem používána na vybraných lokalitách v řadě míst Evropy. Nyní je však opět nutné si uvědomit, že výše uvedené procesy eutrofizace, které jsou jen špičkou ledovce, vznikají v důsled
ku velkého přebytku minerálních živin, které re prezentují zejména zvýšenou dotaci sloučenin dusíku a fosforu do povrchových i podzemních vod. Kde se přebytky »živin« berou? Pro případ ovlivnění kvality povrchové vody se jedná ze jména o nevhodné nakládání s tekutými domov ními odpady. Zejména odpadní vody, resp. jejich úniky do okolního prostředí jsou právě jedním z hlavních zdrojů nežádoucího přebytku »živin«. Z této skutečnosti jasně vyplývá potřeba všemi možnými prostředky a způsoby řešit problemati ku vhodného nakládání s odpadními vodami a je jich primárního ošetřování. Jednou z možností je opět využití vhodných biopreparátů, jejichž výběr závisí zejména na charakteru odpadu a zařízení, kde je tento odpad produkován, akumulován, transportován, či nějak jinak upravován. Klasic kým případem je domovní septik nebo »žumpa«, kde dochází k permanentní akumulaci odpadní vody. S tímto stálým zdrojem odpadu a také pod vlivem růstu cen za likvidaci odpadů se často vy noří otázka »co s ní«. S touto odpadní vodou, je jíž množství v celém objemu septiků v ČR není nijak zanedbatelné, se dle praktických zkušeností manipuluje s různou mírou odpovědnosti zúčast něných. A to jak z pohledu majitele odpadní vo dy, tak i subjektu, který odpadní vodu »odkoupí« a je povinen ji odpovídajícím způsobem zneškod nit. Možná bychom se leckdy podivili, jaká je re alita a osud této odpadní vody.
ODPADNÍ VODY Jedno z možných řešení, jak konkrémě přispět ke snížení přísunu »živin« do prostředí, resp. jak svépomocí upravit vlastní odpadní vody a ošetřit zařízení, která s ní přichází do kontaktu, je opět využití biopreparátů. Buďme konkrétní a řekně me si, co nám umožní např. aplikace přírodního biologického čistícího přípravku do septiků při dodržení návodu k použití: 1. Ošetřit vlastní odpadní vodu při snížení škodlivin a zápachu prostřednictvím: - biologického rozkladu organických slouče nin obsažených v odpadní vodě, - biologických úprav tekuté fáze, - zrychleného biologického rozkladu pevných organických součástí, - redukce množství organického kalu a sedi mentu na dně septiku. 2. Zregenerovat vlastní vstupní systém a kana lizační rozvody prostřednictvím biologicko-enzymatického rozkladu nežádoucích organických usazenin a výkvětů. 3. Preventivně chránit nejen vlastní, ale i okol ní zdroje vody (studny) v případě úniku odpadní vody ze septiku do okolí. 4. Preventivně chránit kvalitu povrchových a podzemních vod v případě nežádoucího průsa ku při nevhodné manipulaci s odpadní vodou 5. Snížit náklady spojené s likvidací odpad ních vod (fekálií). Z uvedených příkladů je zcela zřejmé, že sys tematické využívání schopností mikroorganizmů v různých oblastech našeho života bude mít nut ně za následek zlepšování přírodního prostředí nejen bezprostředně kolem nás, ale i u sousedů. Toho bychom si měli být vědomi zejména nyní, kdy po povodních je řada centrálních čistíren od padních vod mimo provoz a kvalita povrchových vod se výrazně zhoršila. ONDŘEJ MRÁZ, G-SERVIS Praha FOTO G-SERVIS PRAHA
MODERNÍ OBEC 10/2002 J 41----
REGIONSPEKTRUM
CO SE POVEDLO A CO NE? Listopadové komunální volby se blíží, a pro představitele samospráv i budoucí voliče tedy nastal čas bilancování. Na to, jaká pozitiva a negativa stávající volební období přineslo, se v pravidelné anketě budeme ptát starostů měst i obcí. ■ Miloš Valenta, starosta Městce Králové: Naše městečko s 3000 obyvateli se nachází v Po labské nížině, 15 km na východ od Poděbrad v okre se Nymburk. Díky převažujícímu zemědělství, které nebývá nijak finančně atraktivní, u nás dochází k po stupnému úbytku obyvatel i jeho stárnutí. Úkolem příštího vedení města bude tuto skutečnost omezit. Jako slibné se nabízí budování průmyslové zóny v Kolíně. Nechci vyjmenovávat vše, co se za uplynulé čtyři roky udělalo. Za zmínku ale rozhodně stojí kompletní plynofikace města, rozsáhlá oprava veřejného osvětlení a průběžné opravy místních komunikací. Samostatnou kapitolu tvoří naprosto nejrozsáhlejší oprava náměstí. Přestože příjmy roz počtu se každým rokem vylepšují, byla rekonstrukce náměstí hrazena z desetimilionového úvěru. Byla zde opravena splašková kanalizace, byl vybudován vodovod a nové komunikace a chodníky. Dále byl nově upra ven park a novou fasádu dostala budova radnice a přilehlý objekt knihov ny a zvláštní školy. Náměstí dostalo úplně novou tvář. Uvědomila si to i většina soukromých podnikatelů, kteří pomalu začínají opravovat fasády svých provozoven. Co se nám však nepodařilo dotáhnout do konce, je oprava fasády koste la. Tato budova není naším majetkem, ale jelikož je v bezprostřední blíz kosti náměstí, je naším zájmem, aby oprava byla provedena. Nemáme však dostatek financí a zástupci církve se k finančnímu podílu staví velice neochotně. Na co ovšem nesmím zapomenout, je rozvíjející se městská nemocnice, které před časem hrozilo úplné uzavření. V současné době je na vyšší úrovni než před restrukturalizací. Myslím že většina občanů bude změny ve městě hodnotit kladně. Trend pozitivních změn se nezastaví. Již teď připravujeme akce, které ještě více život občanům zpříjemní. Malou skvrnou je všeobecný problém - úbytek českých podnikatelů, který nahrazují občané cizích národností. Ale jen těžko se tento problém řeší. Velkým výhledem do budoucna je pro občany města již zmíněná průmyslová zóna u Kolína, která by mohla pomoct vy řešit nedobrou situaci v zaměstnanosti, přinést vyšší výdělky a také příliv obyvatel do města.
■ Bohuslav Schwab, starosta Doks (okres Česká Lípa): I přes některé nedořešené problémy a chyby se současné zastupitelstvo může na základě výsledků své čtyřleté práce ve prospěch města s 5000 obyva teli podívat se ctí do očí svým nástupcům. Předává me město s poměrně dobrou občanskou vybavenos tí. Již v dřívějších letech byl zřízen domov důchodců, zdravotní středisko, azylový dům pro matky s dětmi, městské kulturní a informační stře disko a zajištěn menší dům s pečovatelskou služ bou. Je vybudována kanalizace s napojením na čistírnu odpadních vod a dokončena plynofikace. Pozitivní také je., že jsme se zařadili mezi města se stabilním finančním hospodářstvím, s vyrovnaným ročním rozpočtem kolem 70 mil. Kč a s vý hodně uloženou finanční rezervou Za celé volební období jsme se nedo stali ani krátkodobě do platební neschopnosti a naopak na investice bylo možné z prostředků města uvolnit více než 65 mil. Kč. Máme pouze úvěr od Státního fondu životního prostředí ve výši 4,5 mil. Kč k částečné úhra dě 20 miliónových nákladů na asanaci havarijní divoké skládky odpadů. V souvislosti s likvidací odpadů se nám osvědčil sběrný dvůr, kam občané bezplatně odkládají velkoobjemový a nebezpečný odpad. Letos jsme úspěšně dokončili komplexní modernizaci tepelného hospo dářství. Podstatně se zvýšila tepelná účinnost výroby a rozvodu tepla a spotřeba tepla klesla o více než 20 %. Efektivní je rovněž výměna svíti del veřejného osvětlen (více než 30 % snížení spotřeby elektrické energie).
---- 42
□ MODERNÍ OBEC 10/2002
Občané mohou být též spokojeni s úplnou telefonizací města s možností zřízení samostatné přípojky na internet. Pro seniory stavíme nový dům s pečovatelskou službou s 20 byty, který bude dokončen na jaře roku 2003. Ten, kdo Doksy navštívil naposledy před 3-4 lety, jistě zaznamená podstatné zlepšení vybavení a vzhledu města včetně nabídky služeb na všech plážích u Máchova jezera. Občané, rekreanti i lidé z okolí k naprosté spokojenosti využívají novou velkoprodejnu potravin. K významným in vesticím patří i vybudování vodovodu v přidružené obci Kruh. Pro zajištění dalšího cílevědomého rozvoje města předáváme našim ná stupcům rovněž nový územní plán, návrh energetické koncepce města, energetický audit centrálního zásobování teplem a pasport městské zeleně. Nedostatků a nedořešených problémů byla samozřejmě také celá řada. Nejpodstatnějším je nedostatečné zajištění bytové výstavby. Připravovaná stavba 16 bytů a domu pečovatelské služby je pouze první krok. Nepoda řilo se nám zajistit vyšší počet pracovních příležitostí pro místní obyvate le. Věřím, že nové zastupitelstvo dokáže na dobré výsledky navázat a při spět k rozvoji města novými iniciativami.
■ Pavel Šmolka, starosta Vítkova (okres Opava): Pokud bych měl stručně říct, co se nám podařilo a co ne, asi bych použil slova investiční akce a neza městnanost. Velké finanční prostředky jsme investovali do ži votního prostředí. Ve městě jsme zplynofikovali za podpory Státního fondu životního prostředí kotelny ve dvou mateřských školách a v domě dětí a mláde že, celkem za 2,75 mil. Kč. Dokončujeme plošnou plynofikaci naší největší místní části Klokočov, kde celkové náklady přesahují 17 mil. Kč. Také na tuto akci jsme získali státní příspěvek. Projekčně máme připraveny k plynofi kaci všechny obecní objekty v Klokočově: tři bytové domy, obchod s res taurací, sokolovnu a mateřskou školu. Předpokládané náklady jsou 2,8 mil. Kč. Plynofikaci výše uvedených objektů začneme provádět ještě letos a její dokončení očekáváme v příštím roce. Pozitivní je, že jsme zahájili separaci odpadů. V letošním roce byla zko laudována hala s dotříďovací linkou na separovaný odpad za 2,66 mil. Kč. Také na tuto investici jsme získali státní dotaci. Na této lince budeme tří dit zejména plastový odpad, který budeme předávat k dalšímu zpracování. Sběr plastů a skla zajišťují Technické služby města Vítkova pouze v na šem městě. Předpokládáme, že po zaběhnutí celého provozu nabídneme i okolním obcím možnost zpracovávat jejich separovaný plastový odpad. Z vlastních zdrojů jsme investovali 2,7 mil. Kč do rekonstrukce školní jídelny, která slouží dvěma základním školám, gymnáziu a mateřské ško le. Obnovili jsme fasádu základní školy za 2,9 mil. Kč. L-etos také opravu jeme sociální zařízení ve dvou základních školách za 1,5 mil. Kč. Výraz ný posun nastal také v oblasti bydlení. Do konce roku vybudujeme 22 bytů, z toho 7 v domě s pečovatelskou službou. Jsou připraveny pozemky pro výstavbu rodinných domů, které nabízíme občanům. Za více než 6,1 mil Kč byly opraveny fasády městských bytových domů. Zvláště ty největší investice jsme zafinancovali z peněz, které jsme zís kali prodejem akcií. Takové mimořádné příjmy se již nebudou opakovat a v budoucích letech budeme muset počítat pouze s prostředky z přeroz dělovaných daní. Nepodařilo se nám však v uplynulých letech snížit vysokou míru neza městnanosti, která dosahovala k 30. červnu t. r. 18,84 %. Možnosti města se 6500 obyvateli jsou v této oblasti velice omezené. Předpokládáme, že zlepšením dopravní dostupnosti, plánovaným vybudováním podnikatel ské zóny a v souvislosti se zřízením pověřeného úřadu ve Vítkově se také u nás zvýší zájem o podnikání. - mo ModerniObec.cz/region
REGIONSPEK TRUM
PROSTĚJOV ŽIJE KULTUROU A SPORTEM Starosta Prostějova Ing. Jan Tesař nás do »svého« města pozval neo dolatelnými slovy: »Poezii mám spojenu s festivalem Wolkrův Prostě jov a Wolkrův Prostějov mám spojen s poezií nadcházejících rán mezi třetí a čtvrtou hodinou, kdy bývá v parcích skutečně nejkrásněji.« • Je vidět, že máte rád krásu, vychá zíte z rčení Prostějov město elegan ce? Ano, i když toto rčení vychází z tradice největšího podniku na výrobu konfekce a i dnes po privatizaci jsou v Prostějově tři největší výrobci konfekce mezi první dva cítkou v ČR. Městská rada a zastupitelstvo toto rčení použila ve svém programovém prohlášení s názvem Uprostřed cesty. Bylo opravdu vydáno téměř v polovině našeho funkčního období. A my jsme si v něm dali za cíl, aby Prostějov byl městem elegance. Máme zájem, aby zde byl život kvalitní včetně prožívání volného času. Chceme, aby město žilo tím, co si myslíme, že k ele gantnímu životu patří: poezie, zpěv, diva dlo, hry a tanec, ale i sport, protože tělesná kultura je bezpochyby částí kulturnosti člo věka.
• Jaké finanční prostředky na kulturu a sport vynakládáte? V Prostějově je speciální situace. Instituce, které se věnují zájmové umělecké oblasti a or ganizují kulturní pořady, patří městu. Jde o příspěvkové organizace: městské divadlo, kulturní klub Duha, dům dětí a mládeže, sportcentrum a městská knihovna. Těm město poukazuje kolem 5-6 miliónů korun na kaž dou ročně, knihovně i 7 miliónů korun. Kro mě toho jsou v rozpočtu vyjmenovávány ně
které akce zvlášť, například Festival švéd ských filmů i jiné. A dále přes kulturní komi si, přes komisi pro výchovu a vzdělávání (má asi 300 tisíc Kč) jsou uvolňovány částky pro dané projekty, například keramický workshop, na pečení vá nočního a veliko nočního cukroví. Hovořil jsem o fi nancování kultury neprofesionální. Městské diva dlo nemá stálou scénu, ale jeho ředitelka vykouz lí velmi dobrý program, máme přehled o před staveních divadel z různých měst, navíc koncertní ^n9- ^an Tesař pořady. Při divadle už od dob jeho vzniku 140 let existuje mužský pěvecký sbor Orli ce, jeden z prvních českých sborů na Mora vě, a ženský pěvecký sbor Vlastimila. V zá věti manželů Vojáčkových, kteří divadlo pro město postavili, podle projektu archi tekta Kotěry, je vzpomenuto, že tyto dva české sbory zde mají na věčné časy zdarma zázemí, zkušebny i koncertní prostor. My závěť nejen naplňujeme, ale letos jsme ke 140. výročí založení Orlice a městského di vadla vydali almanach.
• V Prostějově se setkávají sportovní profesionální špičky. Amatérský sport město svými financemi podporuje? Sport, a to na špičkové úrovni, u nás nao pak organizuje a financuje soukromá společ nost. Například společnost TK plus pořádá v republice jediný turnaj, či mezinárodní exhibiční utkání plážového volejbalu. Tato spo lečnost vybudovala na zelené louce krásný areál s dvaceti tenisovými dvorci s názvem Moravské tenisové centrum za 40 miliónů ko run a město přispěje jedním miliónem korun jako výraz podpory. Největší částkou pro městský rozpočet bylo zakoupení víceúčelové haly za asi 25 miliónů korun, na kterou jsme také dostali státní příspěvek. Město halu transparentně pronajímá hokejovému klubu HC Prostějov. Dále podporujeme odpolední tréninky na školních hřištích, každé škole pla tíme správce hřiště. Máme vybudované ve městě cyklistické stezky, jsme v rovině a lidé jsou zvyklí jezdit na kolech. Stezky rozšiřujeme do okolí, jed nou budeme mít celé turistické trasy.
• Čím se jako zastupitel města pyšníte? Vším, o čem jsem tu hovořil. To je konkrét ní výsledek práce mnoha zapálených šikov ných lidí, organizátorů pro spokojenost obča nů. Navíc - lidové tradice - Prostějovské hody společně s Hanáckými slavnostmi, kde vystu pují národopisné soubory, řemeslníci s tradič ními výrobky, zkrátka udržování tradice. V Bruselu jsme dostali cenu Golden Star. Získali jsme ji za prezentaci našeho regionu ve švédském partnerském městě Borlánge. Jako součást Českého týdne ve Švédsku byla přive zena představení několika národopisných sou borů, divadélka, to tradiční hanácké i nové. Projekt dostal uznání, neboť představil obyva tele, jejich tradice a zájmy. Přihlášeno bylo 1400 projektů. Kromě toho jsme dostali hlavní cenu novinářů, líbilo se jim, že naše prezenta ce nebyla jen ekonomická, ale ukázala, o co se zajímají a jak se baví naši lidé. JANA KRACÍ KOVÁ
mi cenné jsou i závěrečné kapitoly. Z nich je pro úroveň místních or gánů nejpřínosnější závěrečná kapitola, která analyzuje skutečné pří pady z realizace výběrových řízení v ČR z úrovně municipalit. Autor věcně analyzuje daný způsob hodnocení veřejných zakázek a ukazuje, niha doc. PhDr. Františka Ochrany, DrSc. »Hodnocení veřej jaké nedostatky se při hodnocení veřejných zakázek v daných přípa ných zakázek a veřejných projektů* se zabývá problemati dech vyskytly a jak ovlivnily výsledek rozhodování při výběrovém ří kou hodnocení a výběru veřejných zakázek a veřejných projek zení. tů. Jedná se o úspěšné přepracované a aktualizované vydání publikace Aktualizovaná publikace velmi dobře reaguje na současné potřeby »Veřej né projekty a veřejné zakázky*, která vyšla v roce 1999. Druhé, veřejného sektoru v oblasti zadávání, hodnocení a výběru veřejných aktualizované vydání připravilo vydavatelství ASPI. zakázek. Ti pracovníci, kteří nemají bezprostřední zkušenosti z hodno Kniha je rozčleněna do třinácti základních kapitol. V úvodních kapi cení veřejných zakázek, mohou v knize nalézt komplex metodicky tolách jsou analyzovány právní souvislosti zadávání veřejných zaká zdařile rozpracovaných postupů, jak v praxi využít manažerské meto zek a charakterizována metodika postupu při ohodnocování veřejných dy pro hodnocení veřejných zakázek. Kniha svým obsahem seznamuje zakázek. V následujících kapitolách (kapitola 111. až XI.) jsou popsány čtenáře se všemi relevantními metodami, které bychom měli ovládat jednotlivé metody, které lze použít při hodnocení a výběru veřejných k tomu. abychom mohli úspěšně předkládat žádosti o podporu našich zakázek. Podrobně jsou charakterizovány například inputově-outputoprojektů z fondů EU. vé metody hodnocení veřejných projektů a zakázek, metody peněžního Publikace je zpracována na vysoké obsahové, metodické i formální hodnocení investic, metody stupnic a vah. jakož i způsoby a souvislos úrovni. Čtenář má možnost si na základě studia textu průběžně kontro ti, jak ohodnocovat nedělitelné a dělitelné veřejné projekty. lovat stupeň zvládnutí daného problému formou odpovědí na kontrolní Kladným rysem publikace je metodický způsob výkladu problému. otázky, které jsou uvedeny v závěru jednotlivých kapitol. Autor podrobně přibližuje podstatu použití dané metody na konkrét ních případech. To umožňuje čtenářům orientovat se v dané problema JIŘÍ PÁTEK, tice, aniž by bylo potřebné podrobně znát mnohdy složitou teorii. Vel Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze 4
UŽITEČNÁ PUBLIKACE
K
ModerniOhcc.cz/region
MODERNÍ OBEC 10/2002 □ 43
MODERNÍ ■OBEC
Projekt okružní křižovatky v Luhačovicích se umístil v soutěži Zklidňování dopravy ve městech a obcích na nevyšším stupínku (viz str. 8). Kruhová kašna s třemi oválnými nerezovými sloupy se stala nejen novou dominantou města, ale má i bezpečnostní účinek. Je viditelná zdálky a řidiči tak instinktivně zpomalí. - ec FOTO ARCHIV
ENERGIE EFEKTIVNĚ 2002 Ve dnech 5. - 7. listopadu 2002 se v Kongresovém centru Praha uskuteční 8. mezinárodní konference a výstava EEBW: Energie efektivně 2002, s podtitulem »Příležitost pro návratné investice®. Náplní konference budou informace a diskuse o současném stavu a vývoji v oblasti výroby a spotřeby energie v ČR, EU i ve světě, přednášky a panelové prezentace. Samostatnou součástí akce je i odborná výstava energeticky úsporných výrobků, spojená s nezávislým pora denstvím pro spotřebitele a poskytování odborné literatury. Vstup na tuto výstavu je pro veřej nost zdarma. Jedním z mediálních partnerů konference je i Moderní obec. Podrobnější infor mace SEVEn, o. p. s., tel.: 22425 2115, e-mail: [email protected], www.eebw.cz. - mo -
SPECIÁLNÍ NABÍDKA Ve dnech 6. - 7. listopadu se bude konat v Praze konference o komerčních a průmyslových nemovitostech CIREC 2002. Na programu bude mj. systém podpory průmyslových zón, mož nosti prodeje komunálního majetku, znovuvyužití již urbanizovaného území, prezentace projek tu čistá obec atd. Pořadatel M.I.P. Group. a. s., se rozhodl nabídnout účast na konferenci pro po vodní postižené obce zdarma, a to v rámci dvoudenních přednášek a panelů. Vyzýváme takto postižené obce, aby se přihlásily. Informace můžete směrovat buď do redakce Moderní obec, nebo na tel.: 26 73 15 585-8, fax: 26 73 15 589, p. Hrubalová (hrubalová@mip.cz) - Is -
FINANCE 2002 Vzdělávací a informační program Regionservis uspořádal ve Šlapanicích u Brna odborný se minář zaměřený na rozpočty měst a obcí, rozpočtový výhled pro rok 2003 a reformu veřejné správy z hlediska finančních toků, úpravy financování obcí III. typu, možnosti finančních zdro jů samospráv, tvorbu finančních plánů a projektů a také problematiku státních fondů. V progra mu vystoupili pracovníci ministerstev a státních fondů. Semináře se zúčastnili představitelé ob cí, měst a krajů, kteří zde měli možnost své poznatky a případné nejasnosti v uvedené problematice doplnit a aktivně si vyměnit zkušenosti z řízení svých resortů a řešení odborných problémů. Starosta Šlapanic Ing. Václav Horák představil přítomným možnosti kulturního a tu ristického využití města a okolí. Mediálním partnerem semináře byla Moderní obec. - ob -
VENIA 2002 Ve dnech 21.-23. listopadu se uskuteční v Brně mezinárodní veletrh pohřebnictví VENIA 2002. Návštěvníci letošního 5. ročníku uvidí např. rakve, kremační pece. techniku užívanou při výkopech hrobů ale i prezentaci pohřebních služeb apod. Zajímavostí bude ústřední expozice, v níž budou vy staveny materiály o pohřebnictví v Německu, Francii, Itálii. Rakousku, Rusku, Španělsku a Polsku. V rámci odborného programu se uskuteční semináře »Pohřebnictví v Evropě® a »Zákon a obce®, dále kulatý stůl na téma »Obce, pohřebiště a pohřbívání®. Další informace o veletrhu přineseme v příštím čísle. - ec -
MZLU v Brně, ŠLP Křtiny nabízí v rámci pomoci v zaplavených oblastech za snížené ceny: ✓ ✓ ✓ ✓ ✓
stavební řezivo všech rozměrů sazenice a odrostky lesních stromů a okrasné zeleně dřevěné střešní konstrukce včetně montáže dřevěné konstrukce libovolných tvarů pro betonářské bednění pořez dříví poskytnutého v rámci podpory od LČR
Kontakt: Ing. Nejezchleb-tel.: 0506/42 88 21, fax: 0506/42 8814 e-mail: [email protected]
44
□ MODERNÍ OBEC 10/2002"
Měsíčník Hospodářských novin pro komunální politiku a regionální rozvoj Ročník Vlil., číslo 10 Vychází 2.10.2002 Cena výtisku ve volném prodeji 75 Kč Roční předplatné 900 Kč Adresa redakce: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 e-mail: [email protected] http://moderniobec.ihned.cz Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Sloupová, tel.: 23307 1408, e-mail: [email protected] Zástupce šéfredaktorky: Ivan Ryšavý tel.: 23307 1407, fax: 3307 2012 [email protected] Grafická úprava: Ing. Aleš Adámek (redakční strany) tel.: 23307 1411 Sekretariát: Magdalena Vévarová, tel.: 233071409 [email protected] Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 060619 8873 tel.: 23307 1403, fax: 23307 2010, e-mail: [email protected] Elektronická inzerce: e-mail: [email protected] Dalibor Tuček, tel.: 23307 4166, e-mail: [email protected] Redakční kruh: PhDr. Libuše Benešová, Ing. Petr Jirava, starosta MČ Praha 11, Milan Turek, tajemník MÚ Vyškov, Ing. Ladislav Macka, gen. ředitel ČMZRB, Ing. Dagmar Nádvomíková, vedoucí odd. MF, Ing. Oldřich Vlasák, primátor Hradce Králové Vydává: ECONOMIA, a. s„ IČO: 00499153 Dobrovského 25,170 55 Praha 7 INZERCE: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 Příjem inzerce: tel.: 23307 1788,233071766 fax: 23307 2730 Komerční přílohy: tel.: 233071701, fax: 233072780 DISTRIBUCE: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 Volný prodej: tel.: 233071110, fax: 233072001 e-mail: [email protected] Předplatné, nové objednávky, reklamace: tel: 080011 0022,233071197, fax: 23307 2009, e-mail: [email protected] Objednávky do zahraničí: tel.: 233071197, fax: 23307 2009, e-mail: předplatné @ economia.cz Tisk: Reproprint, 76312 Zádveňce sazbu a reprodukční část zhotovila Ecographia Ve volném prodeji rozšiřují: společnosti holdingu PNS, a. s.; MEDIAPRINT & KAPA Pressegrosso, s. r. o. Doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Hvoždanská 5 -7, Praha 4,148 31 Předplatné v SR zajišfuje: L. K. Permanent, s. r. o. pošt. prihr. 4,83414 Bratislava 34 tel: 4212/44453711, fax 4212/44373311 e-mail: [email protected] Předplatné a distribuci v SR zajišťuje: PONS, a. s. Záhranicka 151,821 08 Bratislava tel. a fax 4212/50245214,50245361 každá pošta a poštový doručovatel ISSN 1211-0507 Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném a/nebo elektronic kém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěv ku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. ©2002 ECONOMIA, a. s.
ModerniObec.cz"
G-servis Praha spol. s r.o. Zdroje vody - vrtané a kopané studny - vyhledání, projekt, inženýring - čerpací zkoušky, rozbory vody
Úpravny vody návrh způsobu úpravy komplexní dodávky technologií - průmyslové úpravny vody -
Odpadní vody - biologické čištění, odstranění zápachu - čištění technologických zařízení - domovní čistírny na klíč
Užitkové vody - biologická likvidace řas a sinic - biologické odstranění komárů - bio-akvakultury nádrží a bazénů
> výzdoby měst • slavnostní osvětleni architektur • • restaurátorské práce • orientační systémy • • fontány • pamětní desky • plastiky • obrazy...1
iPBJi SERVIS
Artechnic - Schréder a.s. Prvního pluku 12a - 186 00 PRAHA 8 Tel.: 02/2231 4997 Fax: 02/2231 4794 M GSM: 0603/164 603 www.schreder.com ^ P l| I P □ Q | e-mail:info@artechnic-schréder.cz
č/tfííkÚtBĚ
Vzdělávací a informačníprogram samospráv pod záštitou spol. Velkotrinice Lipence s.r.o.
,d»t cmup oir Member of Schréder Group G.I.E.
Partner pro města a obce
Světelné návrhy zdarma! Výhody svítidel Schréder + sníženi nákladů za energii a údržbu + vysoké kryti svítidel IP66 ^ ^ + odolné a kvalitní materiály > + velký výběr typů a provedení
www.regionservis.cz l.M o ž n é způsoby objednáni, rezervací :t získáni d a I S i c h i n f o r m a c í | I. internetem: www.REGIONSERVIS.cz 2. faxem na: 02/571 996 15, 571 996 13 (zašlete objednávku) 3. E-mailem: [email protected] 4. poštou: Rcgionscrvis, Elišky Přemyslovny 429, Praha 5, Zbraslav 156 00 5. telefonicky tel.: 02/571 996 06,02/571 996 11,0602/387872 nebo MOBIL: 0723 139905 EXPRESNÍ TELEFONNÍ LINKA REGIONSERVTSU: 0723 139 905 Dovolte abychom vám nabídli harmonogram našeho vzdčlávaciho programu Rcgionscrvis, na akcích přednáší přední odbornici z řad státní správy, ministerstev, státních fondů a další... Nabízíme kvalitní akce. na kterých můžete navázat nová pracovní přátelství, získat nové cenné informace a presentovat sami sebe v co nej lepším svčtlc. Véřim, že se naše vzájemná spolupráce prohloubí a pokud jste ještč našich služeb nevyužili a učiníte tak, potom jsem přesvědčen o tom, že Vás nezklameme. Nové od září 2002 je naším Generálním mediálním partnerem Moderní obec. R I J E N Uvedené ceny jsou za celý seminář! (ceny za Iden jsou odlišné, info na internetu) VS: TYP: NÁZEV: Dnů: Cena: Termín: Místo: Brno CELOREPUBLIKOVÝ SLET 213 celostátní 4. - 6.10 3 STAROSTEK 2002 setkání 2750.+ tradiční plavba parníkem Brno OBYVATELÉ PRO EVROPU 210 konference 10.-11.10 EVROPA PRO OBYVATELE, partnerství 1950,mezi mčsty a obcemi 111
soustředčni celostátní
STRATEGIE ROZVOJE ÚZEMÍ 2002 II. ročník II. blok: REFORMA a ROZVOJ ÚZEMÍnovéfunkce krajů, obce II. typu. informační technologie, organizační struktura, právo, vedeni odborů
PROSINEC SETKÁNÍ REGIONŮ ČR celostátní povolební setkáni regionů, zahraniční hosté, 112 osobnosti...
110
Firma Artechnic-Schréder je připravena Vám nabídnout profesionální přístup při návrhu a realizaci projektů osvětlovacích soustav. MO-01317/B
celostátní soustředčni
soustředčni 114
STRATEGIE ROZVOJE ÚZEMÍ 2002 II. ročník 1. blok: FINANCE 2002 - rozpočet města, obce a kraje na rok 2003 Operativní řešení problémů k reformč a rozpočtu Aktuality, konzultace, řešeni problémů atd.
3 4250,-
29.-31.10
Praha
9.12.
Praha
10.-12.12
Praha
17.-18.12
Bmo
2500,3 4250,-
2300,-
MO-01430
-
MO-01426
Praha: Táborská 5, Praha 4, 140 00 tel.: 224816927 fax: 224816903 mobil: 602294802-4 pobočka Karlovy Vary tel.: 602133864 pobočka Děčín tel.: 728161501 e-mail: [email protected], www.g-servis.cz
H OLOMOUCKY KRAJ VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O PODPORU
Stavební veletrhy Brno 2003
pro Operační program Olomouckého kraje 2002 @@1 vyhlášený Olomouckým krajem
Opatření č. 9 "Podpora zpracování územních plánů malých obcí" 1. Referenční číslo 0P0K02/6409/5901/9 2. Program a finanční zdroje Operační program Olomouckého kraje Opatření č. 9 "Podpora zpracování územních plánů malých obcí" Poskytovatel podpory: Olomoucký kraj, Rozpočtová kapitola: Odbor ekonomický - Všeobecná pokladní správa - ORJ 07 §3635 3. Typy aktivit, územní vymezení a doba trvání projektu a) Podpora zpracování nové či již rozpracované územně plánovací dokumentace. Podpora bude zaměřena na zpracování: - územního plánu obce - regulačního plánu, pořízeného pro celé správní území obce s jednoznačnými územně technickými a ur banistickými podmínkami - změn územního plánu obce nebo regulačního plánu, pokud byly vyvolány objektivními změnami v území a nikoliv potřebou - územního plánu obce nebo regulačního plánu pořizovaného s využitím usL §21 odsl 6 stavebního zákona, kdy při schvalování zadání bylo upuštěno od zpracování konceptu řešení, protože řešení bylo prověřeno projednanou urbanistickou studií b) Územní vymezení: Olomoucký kraj c) Maximální doba trvání projektu: do 31.12.2003 Podrobnosti najdete ve "Směrnici pro žadatele", která je zmíněna v bodě 12. 4. Celková částka pro tuto Výzvu 5 000 000,- Kč 5. Maximální a minimální výše podpory a) Minimální částka podpory na 1 projekt: 30 000,- Kč b) Maximální částka podpory na 1 projekt: 500 000,- Kč c) Maximální část nákladů na projekt, jaká může být hrazena z programu: 49 %. Při souběhu několika veřejných podpor z různých zdrojů na stejný projekt nesmí součet všech podpor překročit 49 % z celkových uznatelných nákladů.
Fórum investičních příležitostí Technologie a zařízení pro města a obce
6. Maximální počet poskytovaných podpor 166
.- . .
13 17 4 2003 Brno - Výstaviště
KRITÉRIA VHODNOSTI 7. Vhodnost: Kdo může žádat o podporu Žadatelem může být obec splňující požadavky zákona č. 250/2000 Sb. Podrobnosti najdete ve "Směrnici pro žadatele", která je zmíněna v bodě 12.
PŘEDPOKLÁDANÝ ČASOVÝ PLÁN 8. Předpokládané datum oznámení výsledků výběru projektů Do 30 dnů od uzávěrky k podávání Žádostí o podporu.
Uzávěrka přihlášek: 30. 10. 2002
KRITÉRIA VÝBĚRU Ve stejném termínu s veletrhy
9. Kritéria výběru Viz "Směrnice pro žadatele", která je zmíněna v bodě 12.
NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O PODPORU 10. Formulář Žádosti o podporu a požadované údaje Žádost o podporu musí odpovídat standardnímu formuláři Žádosti. Ten je přiložen ke Směrnici pro Žadatele, která je zmíněna v bodě 12. Formát a pokyny tohoto formuláře musí být přesně dodrženy. Žadatel musí předložit jeden podepsaný originál a pět kopií každé Žádosti o podporu. Podrobnosti najdete ve "Směrnici pro žadatele", která je zmíněna v bodě 12. 11. Termín pro odevzdání Žádosti o podporu Termín vyhlášení opatření č. 9 je 18.9.2002 a lhůta pro doručení Žádostí o podporu je průběžná s ukončením 18.11. 2002 do 17.00 hodin. Všechny Žádosti o podporu, které Poskytovatel obdrží po této lhůtě, budou odmítnuty.
ibf
k STAVEBNÍ CENTRUM EDEN 3000
www.bvv.cz/urbis
12. Podrobné informace Podrobné informace o této Výzvě jsou obsaženy ve "Směrnici pro žadatele", která je uveřejněna spolu s tímto oznámením na webové stránce Olomouckého kraje: http://www.kr-olomoucky.cz
OLOMOUCKY KRAJ Jeremenkova 40a 779 11 Olomouc
iS))
OPOK 2002)
OPERAČNÍ PROGRAM OLOMOUCKÉHO
MO-01425
SHK
BRNO 2003
Veletrhy Brno, a.s.
Partner for Business BVV
Výstaviště 1, 647 00 Brno
Spolupořadatelé
Tel: +420 541 152 888 Fax: +420 541 152 889 E-maiL [email protected] www.bw.cz/urbis
Veletrhy Brno MO-01392
Měníme jméno, protože míříme výš IPS Skanska, největší stavební skupina ČR, bude nyní vystupovat pod novým názvem Skanska.
Dokončil se tak proces, který proběhl v rámci celosvětové strategie skupiny Skanska prezentovat svou transparentní strukturu. Nová situace se nijak nedotkne partner ských a dodavatelsko-odběratelských vztahů, nemění se ani osvědčené vazby mezi jednotli vými divizemi. Ještě větší prostor získá koncepční práce zaměřená na výkon, kvalitu, efektivitu i životní prostředí. Skanska CZ a.s., Kubánské náměstí 1391/11, 100 05 Praha 10 - Vršovice,
www.skanska.cz(www.ips.cz) tel.: 02/67 31 17 83, fax: 02/67 31 06 44
SKANSKA
Víme na čem stavět 0 čipové aplikace Využijte čipové a magnetické karty v platebních i neplatebních aplikacích: personalizace, obálkování a distribuce karet čipová karta pro města, dopravní podniky a podniky MHD elektronické zpoplatnění provozu nákladních a osobních vozidel věrnostní systémy čipová karta jako prostředek komunikace s orgány státní správy a samosprávy Zajistíme dodávky hardwaru, softwaru, karet, obchodních a technických služeb a integraci kompletních karetních systémů.
Jsme systémový integrátor, kterému můžete důvěřovat a který patří mezi nejzkušenější. Nabízíme komplexní řešení informačních a komunikačních systémů včetně souvisejících služeb. Analýzou, návrhem, dodávkou, implementací a komplexní servisní podporou se podílíme na zvyšování efektivnosti podnikatelských procesů našich zákazníků.
SYSTEMATICKY KROK ZA KROKEM
FVT
PVT, a.s., Kovanecká 30/2124, 190 00 Praha 9, tel.: 284 829 262-4, 266 198 111, fax: 266 198 624, e-mail: [email protected], http://www.pvt.cz