Obsah 1
Specifické vzdělávací potřeby a realita studia ve zdravotnických nelékařských oborech na VŠ ..... 2 1.1
Legislativní pozadí versus studenti se SVP v nelékařských zdravotnických oborech ............. 2
1.2
Dotazníkové šetření mezi studenty nelékařských zdravotnických oborů ............................... 4
1.3
Pohledy studentů na realitu studia pro uchazeče se SVP ..................................................... 10
1.4
Úskalí studia nelékařských profesních oborů ........................................................................ 16
Literární zdroje .................................................................................................................................. 18
1 Specifické vzdělávací potřeby a realita studia ve zdravotnických nelékařských oborech na VŠ Hana Sochorová, Ivona Závacká Jednou z povinností vyplývající z evropského standardu univerzitního vzdělávání je také zabezpečení a zprostředkování rovnoprávného zapojení studentů se specifickými vzdělávacími potřebami (zdravotním postižením a jiným znevýhodněním, dále „SVP“) do vysokoškolského stupně vzdělávání. Cílem modifikace studijního prostředí není zvýhodňování studentů se zdravotním postižením, ale vytváření systému podpůrných opatření při studiu, které jim umožní v plném rozsahu studium absolvovat (Krhutová, L. – Zezulková, E. 2008). Jsou však studijní obory, kdy ani maximální míra přizpůsobení studijního prostředí neumožní studentovi absolvovat všechny povinnosti v plném rozsahu a splnit tak podmínky pro možnost výkonu povolání. Zvláštní postavení mezi těmito studijními obory zaujímají obory profesní - vzdělávající pro výkon zdravotnické profese, zejména ty, u kterých je primárním předpokladem výborná fyzická i psychická kondice – na tuto jsme se ve své práci zaměřily. Cílem našeho šetření bylo zjistit, jak se na možnosti studia nelékařských zdravotnických profesí pro studenty se specifickými potřebami při studiu dívají studenti těchto zmiňovaných oborů sami – na základě svých zkušeností z již absolvovaného studia a případně i zdravotnické praxe. V akademickém roce 2012/2013 bylo na Lékařské fakultě OU registrováno sedm studentů se specifickými potřebami při studiu, ve třech různých studijních oborech. Jejich specifické potřeby spadají ve třech případech do kategorie specifických poruch učení, ve dvou případech se jedná o psychické problémy, v jednom případě o problémy zrakové a v posledním případě je student při studiu znevýhodněn somatickým onemocněním. Uvedení studenti jsou registrováni v Pyramidě, centru podpory studentům se specifickými potřebami na Ostravské univerzitě v Ostravě (dále „OU“), které vzniklo v roce 2008 (Pyramida: centrum podpory…, 2008), a podpora při studiu je jim poskytována v souladu se schválenou metodikou (Telnarová a kol., 2012).
1.1 Legislativní pozadí versus studenti se SVP v nelékařských zdravotnických oborech Vzhledem k výše zmíněným fyzickým i psychickým nárokům na výkon zdravotnické profese a na přípravu k jejímu výkonu v průběhu studia, požaduje Lékařské fakulta Ostravské univerzity v Ostravě v rámci přijímacího řízení k přihlášce ke studiu doložit potvrzení praktického lékaře, že uchazeč je schopen studia a výkonu povolání ve zvoleném oboru (Přílohy přihlášky, 2013). V předchozích letech byla zdravotní způsobilost k výkonu profese posuzována podle Vyhlášky č. 470/2004 Sb., kterou se stanoví seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta a k výkonu povolání
dalšího zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka, druhy, četnost a obsah lékařských prohlídek a náležitosti lékařského posudku (o zdravotní způsobilosti k výkonu povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka). Tato vyhláška byla v platnosti a účinnosti od 18. 8. 2004, byla funkční a plně vyhovovala potřebám praxe, ale byla zrušena dnem 23. 8. 2006 vyhláškou č. 413/2006 Sb. z důvodu tzv. absence zákonného zmocnění. V roce 2008 novela zákona č. 96/2004 Sb. v ustanovení § 90 odst. 2 písm. e) uložila Ministerstvu zdravotnictví stanovit vyhláškou seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka, obsah lékařských prohlídek a náležitosti lékařského posudku. V roce 2009 byl tedy připraven návrh nové vyhlášky. Protože zákonné zmocnění je definováno v zákonech pro nelékařské i lékařské profese shodně, byl návrh připraven jako společný prováděcí předpis pro oba zákony. Zásadním důvodem pro vydání nové vyhlášky byla situace, kdy v lékařské praxi v souladu se zákonem č. 95/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta a se zákonem č. 96/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání, bylo požadováno potvrzení o zdravotní způsobilosti. Probíhalo to bez bližší úpravy stanovené prováděcím právním předpisem a daná potvrzení o zdravotní způsobilosti byla vydávána podle uvážení vydávajícího registrujícího praktického lékaře. Proto zde samozřejmě bylo riziko různého výkladu a subjektivního přístupu registrujícího praktického lékaře při určení diagnózy omezující nebo vylučující zdravotní způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. Vydání nové vyhlášky MZČR č. 271/2012 Sb., ze dne 3. srpna 2012 znamená naplnění nejen zákonného zmocnění, ale i požadavků odborné veřejnosti. Vyhláška definuje zdravotní způsobilost, stanoví druhy a obsah lékařských prohlídek a určuje náležitosti lékařského posudku. V příloze vyhlášky je vyjmenován seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání. Cílem je odstranění, resp. podstatné omezení nesporně se i vyskytujících odlišných pohledů posuzujících lékařů na problematiku zdravotní způsobilosti k výkonu povolání zdravotnického pracovníka. Ve svém důsledku se jedná o významný krok ve zvýšení ochrany občana – pacienta. Nová vyhláška v příloze stanoví seznam nemocí vylučujících nebo omezujících výkon profese. Vyjmenované nemoci však vesměs spadají do kategorie psychických poruch, jiná zdravotní omezení nestanovuje. Mezi choroby vylučující zdravotní způsobilost k výkonu povolání patří klinicky závažné poruchy pozornosti, paměti, intelektu, úsudku a orientace, neléčené, recidivující nebo chronické psychotické poruchy, neléčené, recidivující nebo chronické poruchy nálady a poruchy osobnosti nebo poruchy chování vyvolané účinkem zneužívání alkoholu, psychoaktivních látek, léčiv nebo jejich kombinací. Dále příloha vyhlášky vyjmenovává nemoci pro uznání zdravotní způsobilosti k výkonu povolání s omezením.
V souladu s vydáním vyhlášky č. 271/2012 Sb. a potřebou praxe Lékařská fakulta OU v Ostravě upravila svůj požadavek na potvrzení o zdravotní způsobilosti tak, aby obsahovalo nejen zvolený studijní obor, ale aby potvrzení obsáhlo i formulaci, že je uchazeč schopen studia a výkonu daného povolání podle této platné vyhlášky. Požadavek na potvrzení o zdravotní způsobilosti byl rozšířen i na kombinovanou formu studia a nově i pro navazující magisterské obory. Vyhláška č. 271/2012 Sb. na rozdíl od předchozí vyhlášky č. 470/2004 Sb. seznam onemocnění výrazně zúžila a v podstatě se omezila pouze na kategorii psychických onemocnění nebo psychických omezení. Zdravotnické profese jsou velice náročné na fyzickou kondici i psychickou stabilitu. Samotné studium oborů připravující absolventy pro tato povolání je založeno na velkém podílu praktické výuky a praxe a tudíž je toto studium řazeno mezi fyzicky i psychicky náročná studia.
1.2 Dotazníkové šetření mezi studenty nelékařských zdravotnických oborů Jak bylo zmíněno výše, hlavním cílem našeho šetření bylo zjisti, jak se na možnost studia pro studenty se specifickými potřebami v nelékařských zdravotnických profesích na vysoké škole dívají na základě svých zkušeností sami studenti těchto oborů. Cílová skupina Pro splnění vytčeného cíle byla zvolena metoda anketního šetření – respondentům cílové skupiny byla nabídnuta možnost odpovědět na otázky k dané problematice. Účast v anketním šetření byla dobrovolná, studenti se šetření zúčastnili na základě svého rozhodnutí (Chráska, 2007). Cílovou skupinu dotazníkového šetření tvořili studenti oborů nelékařských zdravotnických profesí Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě ze všech ročníků i forem studia. Studenti byli osloveni prostřednictvím zprávy elektronické pošty, ve které jim byl zaslán odkaz na online formulář ankety. Informace byla zaslána na 1005 studentských e-mailových adres studentů nelékařských zdravotnických profesí. Anketa byla otevřena od poloviny května do poloviny srpna 2013. Tento časový interval byl zvolen cíleně tak, aby se šetření mohli zúčastnit ještě i studenti absolventských ročníků a současně aby studenti prvních ročníků již v době šetření měli za sebou první zkušenosti s teoretickou i s praktickou výukou. V červnu byl respondentům zaslán email s připomenutím a s upřesněním, že anketa bude otevřena do srpna a tedy mohou odpovídat až po absolvování souvislé letní praxe, pokud s ní zatím ještě nemají zkušenosti. Technika sběru dat Pro technické řešení sběru dat byla využita možnost vytvoření online formuláře v prostředí Disku Google. Disk Google je datový prostor, ke kterému je přístup online například
z webového prohlížeče. Je možné zde vytvářet nové dokumenty, tabulky a prezentace. Na jednom dokumentu může pracovat současně více osob a sledovat změny v reálném čase. Lze mimo jiné vytvářet a online publikovat dotazníkové formuláře, při jejich vytváření volit typy odpovědí jako výběrová pole, zaškrtávací políčka, roletová menu, škálu spokojenosti a další. Je zde možnost nastavit, zda odpověď na otázku je povinná či nikoliv, zda bude dotazník anonymní apod. Průběžně je možné sledovat sběr údajů a po ukončení sběru odpovědí je možné v tomto prostředí automatické vyhodnocení dotazníku, a to nejen tabulkově, ale i v podobě grafu (Google Inc., 2013). Metodika třídění specifických potřeb při studiu Pro potřeby zhodnocení funkčních schopností studenta ve vztahu ke studijním povinnostem jsme studenty se specifickými potřebami rozdělili do kategorií podle potenciální potřeby modifikace studijních podmínek. Při vytváření kategorií jsme vycházeli z metodiky MŠMT (Zásady a pravidla financování veřejných vysokých škol pro rok 2012: Dodatek č. 2), která třídí specifické potřeby studentů pro účely financování. Toto rozdělení bylo pro potřeby našeho šetření upraveno v kategorii E (student s interním onemocněním), kdy jsme rozdělili samostatně chronická somatická onemocnění a psychické poruchy. Toto oddělení kategorií jsme zvolili s ohledem na psychickou náročnost studia a výkonu povolání v tzv. pomáhající profesi, mezi které určitě zdravotnické profese patří. Po úpravě jsme ponechali rozdělení na kategorie A (student se zrakovým postižením) až E s upřesněním v bodě E a vynecháním kategorie D (student se specifickou poruchou učení). Kategorie D týkající specifických poruch učení byla vynechána z toho důvodu, že k tomuto typu specifických potřeb se nevyjadřuje v potvrzení o zdravotní způsobilosti praktický lékař uchazeče, ale tyto případy jsou řešeny samostatně na základě doporučení pedagogickopsychologické poradny. Modifikace třídění pro naše potřeby vypadala takto: A. Student se zrakovým postižením A1. lehce zrakově postižený / uživatel zraku (pracuje běžnými formáty dokumentů, úprava obrazu spočívá ve zvětšování nebo jiných změnách optického charakteru) A2. těžce zrakově postižený / uživatel hmatu/hlasu (pracuje s hmatově tištěnými dokumenty nebo s odečítači obrazovky, vyžaduje editovatelný formát textového dokumentu, příp. dokument obsahově i formálně adaptovaný) B. Student se sluchovým postižením B1. nedoslýchavý / uživatel verbálního jazyka (informace spontánně přijímá i podává prostřednictvím verbálního jazyka, český jazyk) B2. neslyšící / uživatel znakového jazyka (informace spontánně přijímá i podává prostřednictvím znakového jazyka, český znakový jazyk)
C. Student s pohybovým postižením C1. s postižením dolních končetin, paraplegie (k samostatnému pohybu potřebuje a využívá dalších osobních zařízení, opěrné hole, mechanický či elektrický vozík) C2. s postižením horních končetin, jemné motoriky (není schopen efektivně vykonávat např. pořizování poznámek vlastní rukou, příp. i na klávesnici, manipulaci s předměty a zařízeními, které jsou nezbytné pro plnění studijních povinností příp. manipulace s předměty běžné denní potřeby) E. Student s interním onemocněním (onemocnění objektivně brání standardním způsobem plnit studijní povinnosti nebo si žádá organizační opatření ze strany školy) E1. s chronickým somatickým onemocněním E2. s psychickou poruchou Anketní otázky Vlastní anketa byla rozdělena do několika částí. Po rozsáhlejším úvodu, v němž byl respondent seznámen s cílem šetření a byl uveden do tématu specifických potřeb při studiu, následovaly otázky zjišťující údaje o respondentovi:
…………………………………………………………………………. Váš studijní obor/program ošetřovatelství porodní asistence fyzioterapie ergoterapie zdravotní laborant nutriční terapeut zdravotnický záchranář veřejné zdravotnictví radiologický asistent Ročník studia 1 Bc. 2 Bc. 3 Bc. 1 NMgr. 2 NMgr.
Forma studia prezenční kombinovaná Jsem žena muž Patřím mezi studenty se specifickými potřebami při studiu NE ANO, jsem registrován/a v Centru Pyramida ANO, ale nejsem registrován/a v Centru Pyramida ANO, ale mé spec. vzděl. potřeby nevyžadují žádnou modifikaci při studiu
…………………………………………………………………………. Ve druhé stěžejní části ankety respondenti vyjadřovali svůj názor dle svých dosavadních zkušeností na to, jak student s jednotlivými typy specifických potřeb zvládne studium jejich oboru, a to konkrétně:
teoretickou výuku praktickou výuku vedenou ve škole, ve školních laboratořích a cvičebnách řízenou praxi ve zdravotnickém zařízení individuální praxi.
Zvolené rozdělení na čtyři celky postihuje hlavní metody výuky v nelékařských profesích, kde je velký důraz kladen na praktickou část výuky. Praktická část výuky tvoří stěžejní část studijního plánu a její minimální povinný rozsah je stanoven Vyhláškou č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání. Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje minimální požadavky na studijní programy, jejichž studiem se získává odborná způsobilost k výkonu nelékařského zdravotnického povolání; tyto minimální požadavky jsou seznamem teoretických a praktických oblastí nezbytných pro výkon regulované činnosti. Každá ze 4 částí má s ohledem na způsob plnění studijních povinností jiný charakter a proto byli respondenti požádáni o samostatné posouzení každého celku. Pro záznam odpovědi byla zvolena forma výběrových polí uspořádaných do mřížky. Obrázky 1 a 2 ukazují náhled hodnotící mřížky.
Obrázek č. 1: Ukázka mřížky pro vyplnění názoru studentů na zvládnutí teoretické části výuky
Obrázek č. 2: Ukázka mřížky pro vyplnění názoru studentů na zvládnutí řízené praxe V závěrečné části pak byli respondenti dotazováni na jejich povědomí o existenci tzv. inkluzívního prostředí na OU a mohli doplnit svůj vlastní názor, postřeh nebo upřesnění k otázkám. Inkluzívním prostředím reaguje Ostravská univerzita na požadavky vnějšího prostředí a hlásí se tak k evropskému standardu vytváření rovných příležitostí k vysokoškolskému studiu lidem se zdravotním postižením. Jedná se v podstatě o virtuální diskuzní prostor, kam registrovaní účastníci z řad studentů i pedagogů mohou vkládat diskuzní příspěvky k tématu,
studenti se specifickými potřebami při studiu zde odpovídají na otázky svých kolegů, zveřejňují své zkušenosti a zážitky, je možné vkládat odkazy na zajímavé akce. Inkluzivní prostředí na OU vzniklo za účelem vytváření podmínek pro dynamický proces vzájemného přizpůsobování všech členů akademické obce bez ohledu na jejich individuální odlišnosti, jejichž společným cílem je dosáhnout maximální úrovně vzdělání (Co je inkluzivní prostředí…, 2008).
…………………………………………………………………………. Víte o existenci tzv. inkluzívního webového prostředí na OU? Inkluzívním prostředím je nazýváno společenské prostředí, které je charakterizováno různorodostí, rozmanitostí, jinakostí, a které umožňuje všem, bez ohledu na jejich individuální odlišnosti, plně rozvinout jejich osobní potenciál. Podrobnější informace a možnost registrace najdete na http://projekty.osu.cz/integrace/. ne ano, ale nejsem registrován/a ano, jsem zaregistrován/a, ale neúčastním se diskuzí ano, jsme zaregistrován/a, účastním se diskuzí Pokud chcete k tématu ankety něco doplnit, upřesnit, napsat svůj názor, zde máte možnost
…………………………………………………………………………. 1.3 Pohledy studentů na realitu studia pro uchazeče se SVP Charakteristika souboru respondentů Jak bylo již uvedeno výše, možnost odpovědět na anketní otázky dostalo 1005 studentů nelékařských zdravotnických profesí. Ke dni uzavření šetření bylo vyplněno celkem 164 dotazníků, tj. do ankety se zapojilo asi 16,3 % oslovených studentů (18 mužů, 146 žen), což je přijatelné průměrné procento zapojených respondentů. Zapojili se zástupci studentů všech oslovených studijních oborů (Graf č. 1) i ročníků a typů studia (Graf č. 2).
Graf č. 1: Zastoupení respondentů podle studijních oborů
Graf č. 2: Zastoupení respondentů podle ročníku a typu studia Zapojení respondentů podle formy studia bylo téměř shodné, o něco větší zájem byl u studentů kombinované formy studia, tedy většinou zdravotnických pracovníků z praxe (16,9 %), než u studentů prezenční formy studia (16,0 %). Pokud porovnáme počty účastníků ankety vzhledem k celkovému počtu studentů v daném oboru (Graf č. 3) můžeme pozorovat vyšší zájem o tuto problematiku u studentů ergoterapie, kdy tito studenti sami pracují s lidmi s postižením a součástí kolektivu studentů jsou studenti se specifickými potřebami při studiu, a oboru radiologický asistent (součástí kolektivu studentů jsou také studenti se specifickými potřebami při studiu). Naopak výraznější je pokles zájmu o toto šetření u studentů oboru zdravotnický záchranář, což je právě jeden ze studijních oborů, kde nároky na fyzickou i psychickou kondici jsou velmi vysoké a studium vyžaduje rychlé reakce a velkou odolnost a studenti si toho jsou vědomi (viz citace z volných odpovědí v závěru práce).
Graf č. 3: Zastoupení respondentů podle oborů ve vztahu k celkovému počtu studentů v oboru
Z celkového počtu 164 respondentů ankety jsou dva studenti registrováni v centru Pyramida, čtyři odpověděli, že mají specifické potřeby při studiu, ale nevyžadují žádnou modifikaci studijních podmínek, a tedy nejsou v Pyramidě registrováni. Jak hodnotí studenti různé metody výuky vzhledem ke specifickým potřebám při studiu Stěžejní část dotazníku tvořily otázky, ve kterých respondenti posuzovali, jak podle jejich názoru bude student s konkrétními specifickými potřebami zvládat studijní povinnosti. Tyto studijní povinnosti byly s ohledem na charakter převažujících výukových metod rozděleny na čtyři samostatné oblasti – teoretickou část a tři různé způsoby realizace praktické výuky. Nejprve respondenti posuzovali, jak podle nich by studenti se specifickými potřebami zvládali výuku teoretickou. Výsledky jsou v souhrnu za všechny respondenty zobrazeny v grafu č. 4.
Graf č. 4: Názor na zvládnutí studijních povinností v oblasti teoretické výuky (všichni respondenti souhrnně)
Z grafu je možné odvodit některé skutečnosti. Za nejméně problematické považují respondenti zvládnutí teoretické výuky u studentů s lehkým zrakovým postižením a s motorickým postižením dolních končetin. Zvládnutí studia s velkou podporou a modifikací metod výuky přisuzují respondenti studentům s těžkým zrakovým a sluchovým postižením. Na druhé straně 41 respondentů (25 %) považuje psychickou poruchu za zcela zásadní překážku pro zvládnutí teoretické výuky. Na dalším místě jako nejvíce problematické vidí
respondenti těžké sluchové postižení – 33 respondentů, tj. 20 % a na dalším místě pak postižení horních končetin a jemné motoriky – 24 respondentů, tj. 14,6 % považuje za vyloučené absolvování teoretických předmětů. Při osvojení praktických dovedností studenti ve výuce začínají nácvikem v odborných učebnách a ve specializovaných laboratořích fakulty, ale ještě nepřicházejí do kontaktu přímo s pacientem, ve výuce jsou využívány převážně modely a trenažéry a trénuje se rutinní nácvik dovedností. Respondenti tedy v dalším kroku hodnotili, jak by podle nich zvládal student se specifickými potřebami tuto část výuky. Výsledky jsou shrnuty za všechny respondenty v grafu č. 5.
Graf č. 5: Názor na zvládnutí studijních povinností v oblasti praktické výuky v laboratoři (všichni respondenti souhrnně)
Při posuzování výuky ve školních laboratořích nejmenší problém vidí respondenti u studentů s lehkou zrakovou poruchou, 42 respondentů tj. 25,6 % předpokládá, že takový student výuku absolvuje v běžném režimu. O něco níže je postavena lehká sluchová porucha, v tomto případě předpokládá bezproblémové absolvování 11,6 % respondentů. Naopak největší potíže při zvládnutí základních praktických činností vidí respondenti v případě poruchy jemné motoriky, 82 respondentů, tj. 50 %, zastává názor, že student
s tímto postižením není schopen absolvovat větší část praktické výuky. Velkou překážkou je toto postižení převážně u oborů využívající ke své profesi rovněž i manuální zručnost (zdravotní laborant, fyzioterapeut a další). Za další nejvíce komplikující proces výuky považují respondenti těžké zrakové postižení, následují psychické poruchy, postižení dolních končetin a těžké sluchové postižení. Po nácviku základních dovedností ve školních laboratořích a na modelech studenti pokračují ve studiu praxí už přímo ve zdravotnickém zařízení. Tato praxe je tzv. řízená, to znamená, že ve výuce je stále přítomen vyučující nebo mentor a student je pod trvalou kontrolou. V této části výuky už dochází k zapojení studenta do běžného zdravotnického provozu a u většiny oborů dochází k přímým kontaktům s pacienty. V další otázce respondenti posuzovali, jak by podle nich zvládal student se specifickými potřebami tuto část výuky. Výsledky jsou shrnuty za všechny respondenty v grafu č. 6.
Graf č. 6: Názor na zvládnutí studijních povinností v oblasti řízené praxe ve zdravotnickém zařízení (všichni respondenti souhrnně) Obdobně jako v předchozích dvou situacích i v případě řízené praxe hodnotí respondenti lehké zrakové postižení jako nejsnáze překonatelné, 39 respondentů (23,7 %) se domnívá, že takový student by řízenou praxi zvládl. Výrazně však u všech kategorií specifických potřeb narostl počet respondentů, kteří se domnívají, že student se specifickými potřebami není schopen zvládnout převážnou část
praktických výkonů. Obdobně jako v podmínkách školních i zde vidí respondenti největší problém v případě postižení horních končetin a jemné motoriky (více než 66 %). Následuje těžké zrakové postižení, těžké sluchové postižení a postižení dolních končetin, psychické poruchy. 12 respondentů (7 %) se domnívá, že ani student lehce zrakově postižený by nebyl schopen všechny praktické výkony absolvovat. Například u profese fyzioterapeuta je prvotní vyšetření pacienta založeno na vizuálním zhodnocení stavu a jakékoliv zrakové postižení toto prvotní vyšetření ztěžuje. Dalším stupněm praktické výuky je souvislá individuální praxe. Probíhá zpravidla v období prázdnin, student je plně zapojen do provozu zdravotnického zařízení a často si zdravotnické zařízení vyhledá sám v místě bydliště. Tady už student musí prokázat plnou odbornou znalost a schopnost samostatné práce na daném pracovišti, neboť po skončení studia bude v souladu se zákonem č. 96/2004 Sb. vykonávat povolání tzv. bez odborného dohledu. V poslední otázce tohoto bloku respondenti posuzovali, jak by podle nich zvládal student se specifickými potřebami samostatnou individuální praxi. Výsledky jsou shrnuty za všechny respondenty v grafu č. 7.
Graf č. 7 Názor na zvládnutí studijních povinností v oblasti individuálních praxí (všichni respondenti souhrnně)
Individuální praxe je povinnou součástí studia, kterou nelze v žádném případě prominout nebo zjednodušit. Studenti musí v jejím průběhu projít všechny odborné výkony, se nimiž se ve zdravotnickém provozu budou ve své profesi setkávat. Podíváme-li se na graficky prezentované výsledky, na první pohled převažuje černá barva prezentující názor, že dle míněných názorů student se specifickými potřebami není schopen absolvovat individuální praxi v plném rozsahu. Obdobně jako u předchozích typů praxí vidí respondenti největší komplikace u studentů s postižením horních končetin, poruchou jemné motoriky a u studentů s těžkým zrakovým postižením. Nejmenší komplikace naopak vidí u studentů s lehkým zrakovým případně sluchovým postižením, u lehkého zrakového postižení 38 respondentů (23 %) předpokládá, že student v tomto případě je schopen absolvovat praxi v plném rozsahu.
1.4 Úskalí studia nelékařských profesních oborů Téma specifických potřeb při studiu v oblasti zdravotnictví je téma v každém případě důležité a velmi diskutabilní. Nejde jen o vlastní studium, při zajištění podmínek a modifikaci výukových a hodnotících metod je ho student se specifickými potřebami schopen absolvovat – ostatně i sami studenti nepovažují absolvování studia za zcela vyloučené. Nicméně po ukončení studia absolvent odchází do praxe. Nastupuje do běžného zdravotnického zařízení, do rutinního, zpravidla směnového provozu. V tomto smyslu vzniká řada otázek. Bude zaměstnavatel ochotný a vstřícný ke specifickým potřebám pracovníka? Umožní zaměstnavatel tomuto zaměstnanci adaptaci na dané prostředí, například i úpravou pracovního prostředí (například úprava vstupu pro vozíčkáře)? Některé funkční limity zejména v oblasti smyslového vnímání nebo motorických dovedností bohužel takového absolventa apriori z výkonu povolání vyřazují. Je tedy požadavek zdravotního potvrzení před zahájením studia oprávněný? Potvrzení je po uchazeči požadováno pro každý studijní obor samostatně, protože každý studijní obor a následně profese má svá specifika. Funkční limity zcela vyloučené v jedné profesi nemusí být u profese jiné překážkou, stačí, aby budoucí zaměstnavatel prokázal vstřícnost. Například zrakové nebo sluchové postižení není možné akceptovat u profese zdravotnického záchranáře, ale nutriční terapeut s tímto postižením se na trhu práce a ve své profesi uplatnit může. Existence vyhlášky upravující možnosti výkonu zdravotnické profese s ohledem na určitá zdravotní omezení je velice dobrý krok aktualizace legislativy v oblasti zdravotnictví. Nicméně je to krok první, neboť vyhláška sice vymezuje určité funkční limity, jež nejsou v souladu s výkonem zdravotnického povolání, ale zdaleka nevystihuje všechny, orientuje se převážně na psychické funkční limity. Lékařská fakulta OU v Ostravě vyžaduje potvrzení o zdravotní způsobilosti již po celou dobu své existence, téměř dvacet let, ale teprve nyní se může opřít ve svých požadavcích i o legislativu.
Shrnutí výsledků dotazníkového šetření Výsledky ankety ukázaly, že samotní studenti si uvědomují náročnost studia nelékařských zdravotnických oborů v rámci teoretické i praktické části. Studenti nevidí výrazně velký problém ve zvládnutí teoretické výuky, ale ve zvládnutí praktické výuky a samotné praxe jsou poměrně skeptičtí. Samotné slovní komentáře studentů vyjadřují pochopení se zařazením studentů se specifickými vzdělávacími potřebami do vysokoškolského stupně vzdělávání, avšak rovněž je vyjadřují, že ne všechny obory jsou pro tyto studenty vhodné z hlediska jejich pozdějšího pracovního uplatnění. Pro názornou ukázku citujeme některé z názorů respondentů ankety: „Záleží na tom, jaký obor by dotyčný člověk studoval, např. při studiu fyzioterapie by studenti s těžším zdravotním postižením měli velký problém, zejména s komunikací s pacienty a fyzickou náročností oboru.“ (prezenční studium, 3. ročník bakalářského studia) „V ošetřovatelství z dlouholeté praxe mám spíše zkušenost, že musíte být 100% fit, jinak tuto práci můžete jen těžko zvládnout k plné spokojenosti jak personálu tak pacientů. Je to velmi náročná profese, jak po fyzické stránce tak i psychické. Tímto nechci nijak diskriminovat zdravotně postižené jakéhokoliv rozsahu, jen si myslím, že by bylo vhodnější zvolit si jiný studijní program.“ (kombinovaná forma studia, 2. ročník navazujícího magisterského studia) „Myslím si, že studovat obor ošetřovatelství mohou jen zdraví jedinci, protože v praxi musí být pacientovi pevnou oporou a musí zvládnout pracovní nápor a zátěž. Výše uvedené hodnocení je komplexní hodnocení člověka se specifickými potřebami. Studium teoretické i praktické v učebnách by jistě zvládli, ale praktická výuka ve zdravotnickém zařízení a výkon profese nelékařského zdravotnického povolání vyžaduje silného a zdravého jedince, který musí být zastánce pacientových práv, jeho opora a pomoc.“ (prezenční studium, 2. ročník navazujícího magisterského studia) „Možná je to trochu troufalé a sobecké, ale neviděl jsem ještě nikdy v životě záchranáře, který by měl nějaké postižení z těchto uvedených v nabídce. Řekl bych, že není sebemenší šance ani naděje vůbec někoho takového do této zodpovědné pozice dosadit. To prostě neexistuje. Takový člověk, který potřebuje sám pomoct v některých situacích a ještě aby se u poskytnutí PNP a PP o něj někdo staral, tak to v žádném případě. Je to ale čistě jen můj názor. Nemyslím nic ve zlém a nechci ani nikoho diskriminovat, ale někdo prostě studovat může a je k tomu způsobilý a někdo hold není a bohužel studovat nemůže, tak už to chodí.“ (prezenční studium, 1. ročník bakalářského studia) „U oboru Fyzioterapie je možné s lehčím typem postižení zvládnout studium, ale v praxi může dojít k nedostatečnému dopadu na pacienta. Tedy léčba nemusí naplňovat vše co by měla a je zde veliké riziko poškození pacienta. Nicméně po dokončení studia by mohli být v alternativní léčbě velmi úspěšní s rozvinutím vlastních technik.“ (prezenční studium, 1. ročník bakalářského studia)
V příštím akademickém roce předpokládáme rozšíření a doplnění ankety i na studenty studijního oboru Všeobecné lékařství, neboť profese lékaře je rovněž spjata s vyššími požadavky na fyzickou i psychickou stabilitu a výkonnost.
Literární zdroje
Co je inkluzivní prostředí a jak funguje? OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ. Ostravská univerzita
v
Ostravě
[online].
2008,
2013
[cit.
2013-08-23].
Dostupné
z:
http://projekty.osu.cz/integrace/
GOOGLE INC. Google Disk [online]. 2013 [cit. 2013-08-20]. Dostupné z: http://www.google.com/intl/cs/drive/about.html
CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: Základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, ISBN 978-80-247-1369-4.
KRHUTOVÁ, L.; ZEZULKOVÁ, E. Studenti se speciálními potřebami na vysoké škole. : Studenti se senzorickým postižením. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. 107 s. ISBN 978-80-7368450-1.
MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR. Podkladový materiál pro jednání porady vedení. Sdružení ambulantních specialistů ČR, o.s. [online]. 2009 [cit. 2013-06-25]. Dostupné z: http://www.sasp.cz/novinky/18122009.htm
Přílohy přihlášky. OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ, Lékařská fakulta. Lékařská fakulta OU [online]. 2013 [cit. 2013-08-01]. Dostupné z: http://lf.osu.cz/index.php?kategorie=156&id=9039
Pyramida: centrum podpory studentům se specifickými potřebami [online]. Ostrava, 2008, 2013 [cit. 2013-08-12]. Dostupné z: http://pyramida.osu.cz/
TELNAROVÁ, Z., E. ZEZULKOVÁ, L. KRHUTOVÁ, H. VORLOVÁ, H. SOCHOROVÁ a R. KOVÁŘOVÁ. Metodika podpory a vyrovnávání podmínek při studiu studentům se specifickými vzdělávacími potřebami na Ostravské univerzitě v Ostravě. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-7464-129-9.
Zásady a pravidla financování veřejných vysokých škol pro rok 2012: Dodatek č. 2 k „Pravidlům pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, č.j. 2 434/2011-33 ze dne 28. ledna 2011“, specifikující financování zvýšených nákladů na studium studentů se specifickými potřebami (č.j.: 23 728/2011-30). In: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. Praha: MŠMT, 2011 [cit. 2013-06-25]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/18715_1_1/
Legislativní zdroje:
Vyhláška MZČR č. 470/2004 Sb., ze dne 9. srpna 2004, kterou se stanoví seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta a k výkonu povolání dalšího zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka, druhy, četnost a obsah lékařských prohlídek a náležitosti lékařského posudku (o zdravotní způsobilosti k výkonu povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka)
Vyhláška MZČR č. 271/2012 Sb., ze dne 3. srpna 2012 o stanovení seznamu nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, nelékařského zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka, obsahu lékařských prohlídek a náležitostech lékařského posudku (vyhláška o zdravotní způsobilosti)
ZÁKON č. 96/2004 Sb. ze dne 4. února 2004 o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních)
Vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání.
Stručná anotace: Kapitola se zabývá dilematy studia uchazečů se specifickými potřebami při studiu v oborech nelékařských zdravotnických profesí. Jedná se o studium a následně výkon profese vyžadující dobrou fyzickou i psychickou kondici, v situaci, kdy tyto požadavky nejsou dosud nikde normativně stanoveny. Nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví z roku 2012 se zaměřuje pouze na zdravotní omezení v oblasti psychické. Cílem kapitoly bylo zjistit, jak se na možnosti studia nelékařských zdravotnických profesí pro studenty se specifickými potřebami při studiu dívají sami studenti těchto zmíněných oborů – na základě svých zkušeností z již absolvovaného studia a zdravotnické praxe. Klíčová slova: nelékařské profese, vysokoškolské studium, specifické potřeby při studiu, teoretická výuka, praktická výuka, zdravotnická praxe.
