7 šneků v kávě Napsal uživatel Administrator Pondělí, 09 Listopad 2009 08:13 - Aktualizováno Pátek, 13 Listopad 2009 08:31
1.-3. den
Cesta do Ameriky
Náš kmen s velkolepým názvem Sedm šneků v kávě se jednoho dne rozhodl vydat na sáhodlouhou cestu so Ameriky. Jeli jsme na železném oři, putovali přes skály, bojovali s deštěm a kroupami, spali jsme v pochybné lesní chatrči, několikrát jsme se ztratili, až jsme doputovali do vysněného tábora v Americe.
3. den
Stavba tábora
1/8
7 šneků v kávě Napsal uživatel Administrator Pondělí, 09 Listopad 2009 08:13 - Aktualizováno Pátek, 13 Listopad 2009 08:31
Po příchodu na místo tábora se kmen Sedmi šneků v kávě pustil s vervou do jeho stavění. A práce tu bylo pro každého dost. Samotná stavba indiánských příbytků tedy tee-pee, stavba sušáků a celkový úklid tábořiště. Ti, co se stavby nezúčastnili, vydali se na sběr plodů přírody.
4. den
Vlajka, znak …
Další den nás čekal velmi důležitý úkol – prezentace našeho kmene 7 šneků v kávě, abychom mohli pokračovat dále po americkém kontinentu. A tak nás čekalo vymýšlení kmenového pokřiku a výroba vlajky a znaku. Po horlivých přípravách následovalo konečně Velké zasedání a náš kmen byl puštěn dále do Ameriky. Hurá! Můžeme se konečně pustit po stopách E.T. Setona!
5. den
Návštěvy
2/8
7 šneků v kávě Napsal uživatel Administrator Pondělí, 09 Listopad 2009 08:13 - Aktualizováno Pátek, 13 Listopad 2009 08:31
Pátý den našeho putování po Americkém kontinentu jsme se vydali navštívit jiné indiánské kmeny. Dopoledne jsme se vydali na návštěvu k velmi umělecky založenému kmenu. Abychom naše indiánské přítele zaujali také našim hudebním a výtvarným talentem, pustili jsme se do výroby paličky na buben a jiných drobných hudebních nástrojů. Později jsme dostali možnost našim přátelům ještě zahrát a zazpívat. Na památku jsme jim tu nechali obrázek, který jsme samozřejmě namalovali čistě přírodními barvami a mohli jsme pokračovat dále na sever za našimi dalšími přáteli – Inuity. Nešli jsme ale všichni, poslali jsme jen tři posly, kteří ohlásili naši návštěvu. Nejdříve jsme tyto posly ale museli náležitě obléknout, aby na severu nezmrzli. A tak jsme na ně navlékli, co se dalo. V noci jsme si ještě museli vybojovat indiánská jména, která nám zítra sdělí šamana poté , co si promluví s dobrými duchy.
6.den
Indiáni od VELKÝCH JEZER
Naši poslové ze včera bohužel nebyli úspěšní, páč zapadli do sněhu, a tak jsme se hned z rána pustili do výroby sněžnic. Sněžnice se víceméně povedli, a tak jsme se nakonec k Inuitům přece jen dostali. Když už jsme tam byli, pustili jsme se do závodů na běžkách. Po dopolední návštěvě Inuitů jsme vyrazili více na jih za lepším počasím a hlavně za indiány, kteří žijí u velkých jezer. Tito bojovníci jsou zvyklí cvičit se v boji v bahně a my jsme se rozhodli se k nim přidat. Naše plány ale překazili vosy, které se s námi pustili do boje, který vyhráli a tak odrovnaly valnou část našeho kmene. Zůstali jsme tedy u lesních indiánů, ale boje v bahně jsme přeložili na druhý den. Večer nám šamana zprostředkovala slova dobrých duchů a sdělila nám naše indiánská jména při slavnostním obřadu.
3/8
7 šneků v kávě Napsal uživatel Administrator Pondělí, 09 Listopad 2009 08:13 - Aktualizováno Pátek, 13 Listopad 2009 08:31
7.den
Sjíždění řeky, bahnobitky
I další den jsme zůstali u lesních indiánů od velkých jezer a společně s nimi jsme se pustili do sjíždění řeky na vlastnoručně udělaných vorech. Byl to boj. Hlavně šlo o dobrou orientaci v terénu hlavního navigátora, ale také o týmovou spolupráci celého kmene. U našich přátel jsme zůstali i odpoledne a zúčastnili se tradičních bojů v bahně. Po bojích, které neměly vítěze, jsme se s lesními indiány rozloučili a jeli dál.
8. den
Dobývání bubnu, indiánský šesti boj
U lesních indiánu od velkých jezer se nám zalíbilo a tak jsme tu ještě chvíli zůstali. Indiáni i my nesmíme otálet v nacvičování bojové taktiky, kdyby nás náhodou napadly bílé tváře. A tak jsme si v rámci nacvičování o ,,Dobití bubnu“. Velmi vážené šamanské dítě vylezlo na kopec a začalo bubnovat do pěti. Po dobu bubnování mělo šamanské dítě zavřené oči. My velcí bojovníci od velkých jezer, jsme se museli proplížit až k samotnému bubnu. Tím však den neskončil. Odpoledne jsme se pustili do procvičování našich smyslů, jako např. poslepu rovnat do krabičky sirky, házet poleno, nebo běhat s pytlem vody… Dohromady tu bylo 6 stanovišť.
4/8
7 šneků v kávě Napsal uživatel Administrator Pondělí, 09 Listopad 2009 08:13 - Aktualizováno Pátek, 13 Listopad 2009 08:31
9. den
Celodenní výprava
Už brzo ráno nás indiáni vytáhli z pelechů. Sbalili jsme vše, co jsme potřebovali na cestu. Neotáleli jsme a co nejdřív jsme vyrazili. Cesta byla dlouhá, až na rybník jménem Broďák. Chvíli jsme zde pobyli a pak se vydali nazpět, nejdříve pěkně po vlastních nohou a zbytek dlouhé výpravy jsme dojeli na železném oři.
10. den
Lov banditů, rýžování zlata
Další den nás čekal důležitý úkol. Museli jsme pomoci šerifovi dopadnout zákeřné bandity. Po velmi těžké práci jsme přece jen všechny čtyři bandity , tedy Šílenou Ronalindu, Unaveného Bobše,
5/8
7 šneků v kávě Napsal uživatel Administrator Pondělí, 09 Listopad 2009 08:13 - Aktualizováno Pátek, 13 Listopad 2009 08:31
Vykotlaného Čendlera a Rejčl dopadli a odevzdali šerifovi. Odpoledne jsme vyrazili na Aljašku, kde jsme se s chutí pustili do rýžování zlata. Za narýžované zlaté valounky jsme si v závěru dne pořídili potraviny a uvařili se výtečnou večeři. V noci jsme se vydali po stopách Rudého Brka. Nakonec jsme bojovníka Rudé Brko nalezli a mohli jít spát.
11. den
Rituální předměty a přepadení dostavníku.
Jedenáctý den od začátku naší výpravy do Nového světa byla naše expedice díky nepříznivým rozmarům počasí donucena posečkat v táboře. Tuto drahocennou chvíli klidu jsme využili na výrobu rituálních předmětů, které využijeme na obřad, sloužící k uctění nejrůznějších bohů. Později se počasí vyčasilo, a tak jsme se vydali do westernového. Po cestě jsme potkali obchodní dostavník bílých tváří, a tak jsme ho přepadli. Večer jsme se zůčastnili hudebního festivalu woodstock.
12.den
Zdobení rámečků, savování, lampy
6/8
7 šneků v kávě Napsal uživatel Administrator Pondělí, 09 Listopad 2009 08:13 - Aktualizováno Pátek, 13 Listopad 2009 08:31
Konečně máme možnost ukázat, co v nás je a výtvarně se vyjádřit při vyzdobení rámečku s fotkou našeho kmene. Samozřejmě jsme používali přírodní materiály. Rámečky nám přinesl sám velký náčelník a jeho pravá ruka Šaman. My si zatím nasbírali např. listy, žaludy, šišky,atd. Po tom jsme to na ten přenádherný rámeček nalepili zázračnou věcí zvanou lepidlo. Všechny rámečky se moc povedly a abychom měli více věcí , které nám tyto krásné chvíle budou , ozdobili jsme si triko, které nám opět dal náčelník. Většinou se tu jako návrhy na tričko objevovali naše indiánská jména (př. Honunpa, Čante wašte,..) , jména našich kmenů (př. Sedm šneků v kávě) či bezvýznamné obrázky (př. ♥). Nakonec se stejně všechna trika vyvrbyla do krásy a tak teď se ctí a vztyčenou hlavou nosíme tato trika. Bzzzzzzzz… Pleskl ,, Jednu mouchu mám“ ozval se známí hlas. Byl to hlídač lampy. Ty mouchy jsme my a musíme dobýt lampy, které hlídají nejsilnější členové našeho kmene. Oni nás nesmějí zabít. Byla to zkouška života a smrti a naštěstí jsme všichni prospěli.
13. den
Orlí hnízda, zálesácká stezka, přepad.
Orel je posvátné zvíře. Indiáni ho vždy uctívali, uctívají a uctívat budou, protože je to krásné a hrdé zvíře. Indiáni věří, že když krouží po obloze, může doletět až do nebe a že je to všemocný bůh nebo jeho pomocník. Jeho vejce je samozřejmě velmi vzácné a my jsme se pokoušeli ho najít. Samozřejmě že 3 orli hlídali hnízdo a my jsme to vejce museli nějak dostat, abychom ukázali, že jsme udatní a všehomožní. Orli nás honili, klofali do nás, no prostě hrůza, ale přes
7/8
7 šneků v kávě Napsal uživatel Administrator Pondělí, 09 Listopad 2009 08:13 - Aktualizováno Pátek, 13 Listopad 2009 08:31
všechna zranění jsme každý donesl aspoň 1 vejce. Potom jsem si zopakovali naše znalosti na zálesácké stezce. Museli jsme např. zapálit oheň, rozsekat dřevo, vázat uzle a rozeznat druhy ohňů. Bylo to těžké. Večer jsme uléhali do svých postelí, po velmi perném dni. Najednou vedoucí zjistí , že Julča (jedna velmi mladá dívka z našeho kmene) zmizela. Hledali jsme ji všude v lese, v potoce i v týpku, ale nikde po Julče ani stopa. Tak jsme udělali rojnici a co jsme nenašli. Na jednom z kůlu byl vzkaz, že bílé tváře unesli jednu mladou dívku (Julču) a že se chystají ukrást nám naše vlajky. Aaaaaaaaaa.. Ozývá se z lesa. Všichni se rychle rozběhli k lesu, z kterého se ozýval křik. Najednou se z lesa vynořila vlna dýmu a všichni začali křiče a běhat tam a zase zpátky, V tom vyběhli dva lidé ze své skrýše. Naši rychlí běžci je ale v mžiku chytili. Byl to námi dlouho očekávaný nepřítel El Grinko a jeho pomocník. Tím to však neskončilo. Museli jsme chytnout ještě jednoho pomocníka. Julču už jsme našli a u ní i další vzkaz v kterém stálo, že nám vezme naše vlaky. Obrátili jsme se a běželi ostatním na pomoc. Udělali jsme hlídky a tím jsme zkazili plány pomocníkům. Nakonec jsme chytili i Víťu. Všechy jsme vyslechli a pak jim jako trest udělili shození do potoka. Krutý to trest.
14. den
Postřeh, mrštnost, sauna
Jeden z posledních dnů naší výpravy jsme se věnovali procvičování v různých dovednostech. Dopoledne …..(a dál už to autor nestihl.)
8/8